MENDEL GREEN 1/2025

ČASOPIS MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ 1/2025

MENDEL GREEN

ZAHRANIČÍ V Zambii se konflikty mezi manželi řeší prostřednictvím tradičních „naslouchačů“ Studentka FRRMS: Do Afriky dovezla školní pomůcky, místní jí darovali kozu Z MENDELU do Japonska, z Tokia do Brna: Jaké je studovat na druhém konci světa?

VINNÉ BISTRO Přijďte si k nám posedět a ochutnat univerzitní vína • otevřeno po–pá 11–19 • komorní atmosféra pro 30 osob • soukromé oslavy a degustace VINNÉ BISTRO DODNA DODNA_MENDELU SZP.MENDELU.CZ/DODNA

MENDEL GREEN 2025/1 — úvodní slovo

MILÉ ČTENÁŘKY, MILÍ ČTENÁŘI, otevíráte nové číslo univerzitního časopisu MENDEL GREEN, jehož hlavním tématem je pro naši instituci velmi důležitá oblast – zahraničí, nebo často používané označení internacionalizace. Zároveň ve vazbě na naše zahraniční aktivity je zde akcentována oblast nám bytostně blízká, a tou je udržitelnost v celé šíři obsahu tohoto pojmu. V dnešním propojeném světě, kde je mezinárodní spolupráce klíčem k pokroku v mnoha oblastech, nabývá mezinárodní dimenze naší univerzity stále většího významu.

Mezinárodní spolupráce a mobilita nejsou pro naši univerzitu pouhým doplňkem, ale integrální součástí naší strategie rozvoje. Jsem přesvědčen, že právě zkušenosti a perspektivy získané v mezinárodním prostředí obohacují naše studijní programy, posilují naši výzkumnou činnost a připravují naše absolventy a absolventky na úspěšnou kariéru v měnícím se světě. A zároveň jsme hrdí na to, že i naše zkušenosti, naši kolegové a kolegyně či studující již pomáhají v řadě zemí.

Věříme, že vás i tentokrát inspirují silné příběhy. Nové vydání časopisu Vás zavede do Zambie. Ukážeme vám, jak jeden strom – mongongo – dokáže ovlivnit nejen péči o tělo, ale i život a práci v afrických komunitách. Přiblížíme práci českých vědkyň, které v Asii pomáhají hledat ekologicky šetrné cesty v zemědělství. Nahlédnete do konceptu zahrady realizované v Portugalsku, jež propojuje estetiku s hlubokým poselstvím o kontrastu nebezpečí a křehkosti života. Poznáte sílu mezigenerační univerzity, která dokáže bořit předsudky a stereotypy mezi seniory a mladou generací i na Slovensku. Dočtete se, jaké je to studovat na druhém konci světa nebo o čtvrt století trvající spolupráci zaměřené na záchranu ohrožených druhů dřevin na Sokotře a celé řadě dalších témat.

Možná Vás tyto příběhy vás nejen zaujmou, ale také inspirují k vlastní aktivitě v mezinárodním prostředí.

Ať už se jedná o zapojení do mezinárodního výzkumného projektu, využití možností studijních pobytů či stáží, nebo o navázání kontaktů s kolegy ze zahraničí, naše univerzita k tomu nabízí širokou škálu příležitostí a podpory.

Děkujeme, že jdete po této cestě s námi. Ať je pro vás toto číslo nejen zdrojem informací, ale i malou výzvou ke změně. Těším se na další úspěšné mezinárodní projekty a mobility.

Přeji inspirativní čtení.

Jan Mareš rektor

MENDEL GREEN Časopis Mendelovy univerzity v Brně Ročník 17 / číslo 1 / rok 2025 Vychází 2× ročně Vydává:

Obsah

Mendelova univerzita v Brně Zemědělská 1, 603 00 Brno www.mendelu.cz Šéfredaktorka:

TÉMA / V Zambii se konflikty mezi manželi řeší prostřednictvím tradičních „naslouchačů“ ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������

Tereza Pospíchalová Telefon: 545 135 187

TÉMA / Udržitelné zemědělství zažívá v Asii rozmach.

Pomáhají mu i odbornice z MENDELU ����������������������������������������������������������������������������������

E‑mail: tereza.pospichalova@mendelu.cz Obálka:

TÉMA / Zahrada Míru je dramatické útočiště, kde se střetává klid s chaosem �������������������������������������������������������������������������������������������

AVC MENDELU Grafická úprava: Kateřina Páleníková

Elektronická podoba:

TÉMA / Mezigenerační univerzita MENDELU předává své zkušenosti za hranice ������������������������������������������������������������������������������������ TÉMA / Z MENDELU do Japonska, z Tokia do Brna: Jaké je studovat na druhém konci světa? ��������������������������������������������������������������������

mendelgreen.mendelu.cz Redakční rada:

TÉMA / Vzdělávací a osvětové aktivity mají smysl.

Projekty skončí, ale stromy rostou dál ������������������������������������������������������������������������������

Hana Martinková Kuchyňková Jan Mikulášek Monika Pevná

TÉMA / Místo na dovolenou do laboratoře.

Studentka vyrazila za výzkumem na Havaj ��������������������������������������������������������������������

Vojtěch Pospíšil Jiří Skládanka Jiřina Studenková

TÉMA / O udržitelném hospodářství se má učit poutavěji, projekt BioEra+ jde příkladem �����������������������������������������������������������������������������������������������

Věra Svobodová Pavlína Vodičková Lenka Zouhar Ludvíková Vaše připomínky, tipy a náměty posílejte na: redakcemg@mendelu.cz Uzávěrka tohoto čísla byla: 3. 3. 2025 Registrační č.: MK ČR E 18409 Tištěná verze: ISSN 2533-6517 Neprodejné!

10

8

10

Tisk: Ing. Vladislav Pokorný – LITERA BRNO

4

12 14 16 18

22

18 TÉMA / Studentské výjezdy do zahraničí přináší zážitky, zkušenosti i nová přátelství ������������������ TÉMA / Stockholm Junior Water Prize motivuje mladé k vědecké práci a inovativnímu myšlení ���������� STUDENTKA MENDELU / Studentka FRRMS: Do Afriky dovezla školní pomůcky, místní jí darovali kozu �������������������������������������������������������������������

24 26

28

ABSOLVENT MENDELU / Doktorát studuje zároveň v Česku i USA. Zásadní je najít si čas i na sebe �������������������������������������������

30 32

Ocenění v soutěži MENDELU Ph.D. talent ����������������������

OSOBNOST MENDELU / August Bayer: cestovatel a sběratel (1882–1942) ���������������������������������������� KALEIDOSKOP / ����������������������������������������������������������������������������� TÉMA / HEROES představuje revoluci ve vzdělávání a udržitelnosti �������������������������������������������������

34 38

40

26

4 | TÉMA: ZAHRANIČÍ

V Zambii se konflikty mezi manželi řeší prostřednictvím tradičních „naslouchačů“ Kamila Hejlíková Tembo odjela do Zambie za prací po afrických studiích. Nastoupila do malé české neziskové organizace realizující projekty v západní provincii Zambie, kam se odstěhovala. Podle původního plánu jen na dva roky…

Podělíte se s námi o nejzajímavější postřehy ze života v Zambii?

ale i tak cesta trvá 8 až 12 hodin. Jinde,

Západní provincie je venkovská oblast

a západní provincií Mongu, silnice chybí

a jedna z nejchudších v Zambii, uchvátila

a nahrazují ji vyježděné koleje v půdě,

mě v ní příroda, čistý vzduch a výhled

kolem lesa, polí a podobně.

například mezi jižní provincií Livingstone

do krajiny. Žijí zde především farmáři, pěstují rýži, maniok, kukuřici, chovají

Čemu vás život v Zambii naučil?

dobytek i malá hospodářská zvířata.

Život zde mě naučil trpělivosti. Pokud

Když místní poznáte blíže, zjistíte, že

elektřina a voda není dnes, možná bude

jsou přátelští, vstřícní, ochotní pomoct

zítra. To ale neznamená, že zdejší lidé

i naslouchat. Komunikace má v Zambii

jen čekají, co bude. To je chvíle, kdy

celkem přísná pravidla, která se dodržují

nastupuje kreativita. Alternativní řešení

ve veřejném i soukromém životě. Agrese

jsou těžší než ta zavedená, vyžadují

je neakceptovatelná, stejně tak zvýšení

nápad a plán. Například dovoz čehokoliv

hlasu nebo naštvanost během komuni-

do vnitrozemské Zambie je složitý, ale

TEXT: Monika Pevná

kace. Majitel obchodu nebo podniku má

také vnitřní infrastruktura, jako jsou do-

FOTO: archiv Kamily Hejlíkové Tembo

právo neobsloužit naštvaného zákazníka.

dávky elektřiny a vody, je nedostačující.

a Martina Čermáka

Hádky mezi manželi nic neřeší, tradičně

V posledních letech se Zambie potýká

má každý z manželů svého „nasloucha-

s nedostatkem elektřiny způsobeným

Co se stalo, že jste nakonec ani po sedmi letech Zambii neopustila?

če“, matronku pro manželku a patrona

extrémními suchy a klimatickou změnou.

pro manžela. Jejich prostřednictvím se

Během letošních Vánoc jsme měli elek-

Během těch dvou let jsem poznala man-

řeší jakýkoliv konflikt v domácnosti.

třinu pouze tři hodiny denně.

západní provincie na jih, do turistického

V čem vidíte největší rozdíly života tam a tady?

Je něco, na co si v Zambii asi nikdy nezvyknete?

města Livingstone, kde bydlíme dodnes.

Ve vzdálenostech. Střední Evropa je jen

Na jiné pojetí času. Čas se v Zambii

Pro MENDELU jsem začala pracovat

o polovinu větší než celá Zambie. Česká

počítá na hodiny, my ho v Česku počí-

v roce 2019, doktorské studium jsem

republika je stejně velká jako západní

táme na minuty. Schůzka naplánovaná

zahájila v roce 2022. V tu dobu už jsme

provincie, což je pouze jeden z deseti

na 10. hodinu může v Zambii začít kdy-

s rodinou, která se rozrostla o druhou

okresů Zambie. Cesta z Livingstone

koliv od 10:00 do 10:59 a nikdo z přícho-

dceru, měli farmu poblíž Livingstone,

do hlavního města Lusaka je delší

zích v tomto rozmezí nepřijde pozdě. Je

kde se místní stromy staly cílem mého

než cesta z východu na západ Čech.

potřeba si neustále připomínat, že lidé

výzkumu i podnikání.

Navíc cesty jsou v příšerném stavu.

zde nemají stejné možnosti jako třeba

Z Livingstone do Lusaky vede nejlep-

lidé v západní Evropě. Nedochvilnost

ší silnice v celé Zambii, je pravidelně

může znamenat aktivní snahu zúčastnit

udržovaná s ohledem na turistický ruch,

se naplánované činnosti.

žela a porodila naši první dceru. Po skončení smlouvy jsme se přestěhovali ze

5 | TÉMA: ZAHRANIČÍ

Olej z mongonga je prospěšný pro pleť a vlasy, snižuje výskyt jemných vrásek, je schopný vyhladit jizvy, může pomoci zmírnit kožní problémy a poskytuje ochranu proti UV záření.

6 | TÉMA: ZAHRANIČÍ

v Africe řadí k menším státům. Méně lidí dává prostor více zvířatům. Přímo v Livinsgtone dochází ke konfliktům především se slony a hrochy. Mezi Viktoriinými vodopády a Livingstone se nachází národní park, kam turisté mohou vyjet na menší safari. Migrace zavede zvířata i do obydlených oblastí, což vytváří problémy. Podél řek se běžně nacházejí krokodýli a hroši, a to i v zemědělských oblastech.

S hady, žábami, želvami, škorpiony, velkými brouky i pavouky mám své zkušenosti, ale já se hmyzu a dalších živočichů nebojím. V období dešťů pak vylétají různé mušky, například malé mušky inswa, množí se housenky a žížaly, které

Úředním jazykem v Zambii je angličtina, ale jsou zde desítky kmenů, které hovoří vlastním jazykem. Osvojila jste si základy některého z nich?

součástí je zelenina, převážně tradiční

jsou důležitou součástí výživy.

a nám v Čechách většinou nedostupná.

V Zambii žijí také komáři, kteří přenášejí malárii. Na jihu Zambie se naštěstí

Kam byste nás vzala na procházku?

vyskytuje slabá forma malárie, s nebez-

V Livingstone bych vás určitě vzala

pečnějšími formami se setkáte na se-

V Zambii se nachází více než 72 et-

na procházku k Viktoriiným vodopádům,

veru. Proti hmyzu i malárii se chráním

nických skupin, které mají svůj jazyk.

které se nacházejí pár kilometrů za měs-

především oblečením, funguje také jako

Největší z nich jsou Bemba, Tonga

tem a zmapoval je český cestovatel Emil

ochrana před sluníčkem.

a Chewa, které dohromady tvoří při-

Holub. V místním jazyce jejich název

bližně 42 % populace. Manžel je Bemba

zní Mosi-oa-Tunya, „kouř, který hřmí“.

po mamince a Chewa po tatínkovi.

Nedaleko je také naše farma v náčelnic-

Žijeme v jižní provincii, kde je hlavním

tví Mukuni. I procházka po vesnici je moc

Strom místními nazývaný mongongo se v jižní Africe těší velké přízni. Čím je výjimečný?

jazykem Tonga a děti se ho učí ve ško-

hezká.

Mongongo je známý svými plody, jedlými ořechy s vysokým obsahem bílkovin,

le. Ačkoli v domácnosti jazykem Tonga

vitamínů a minerálů. Název mongongo

se tak může použít několik jazyků najed-

Řekne-li se Afrika, leckdo si představí, že z každého koutu na člověka může něco vyskočit a zaútočit, počínaje hmyzem až po velké savce. Je to tak?

nou. Já sama spíše rozumím, s mluvením

Ano, a to nepřeháním. Ačkoli je Zambie

ještě s dalšími názvy. Z archeologických

je to horší, ale mám naučené základní

velká země, počtem obyvatel se

výzkumů víme, že se zde mongongo

nikdo plynně nemluví, ničemu to nevadí.

V Zambii se mluví různými jazyky a lidé tomu rozumí, odpovídají však v jazyce, kterým umí mluvit. Během konverzace

výrazy v jazycích, které střídám podle toho, kde jsem a co potřebuji. Některé moderní výrazy byly převzaty z cizích jazyků, například hranolkům se říká chips, tak jako v Británii.

Jakým typickým zambijským jídlem byste přivítala návštěvu z Česka?

Tradičním jídlem je nshima, uvařená kaše formovaná do větších knedlíků, které se jí rukama. Kousek nshimi se pomačká v rukách a namočí do omáčky, nabere se maso, zelenina a vloží do pusy. Nshima může být připravená z kukuřice, manioku, čiroku nebo různých typů prosa.

K nshimě se tradičně podává rajčatová omáčka s cibulí, ryba, kuře, hovězí, vejce, ale také různé druhy luštěnin, jako jsou fazole nebo sója. Další nezbytnou

pochází z jazyka západní provincie Lozi, v místním jazyce Leia se strom nazývá mooma a plody booma. V jiných afrických zemích bychom se setkali

7 | TÉMA: ZAHRANIČÍ zpracovávalo už před 12 tisíci lety. Je

regenerace místních populací prostřed-

Lisujeme za studena mongongo olej

součástí výživy i péče o pokožku a vlasy.

nictvím produkce sazenic. Zaměřujeme

a vyrábíme oleje pleťové i do vlasů,

se na problematiku pomalého klíčení

scruby a tělové krémy, které prodáváme

Má pěstování stromu mongongo nějaká svá „ale“?

semen, kterou je potřeba lépe pocho-

hlavně turistům, ale cílíme také na dovoz

pit a vyřešit. Na Lesnické a dřevařské

do Evropy.

Mongongo se zatím běžně nepěstuje

fakultě proto již několik měsíců probíhá

Zpracování mongongo ořechů je nároč-

od sazenice až po strom. Místní komu-

výzkum zaměřený na klíčivost semen

né a zahrnuje sběr ořechů a louskání

nity jsou závislé na přirozeném výskytu

a vliv různých předosevních úprav na je-

velice tvrdé skořápky. Tradičně louskají

a klíčení v půdě, které trvá přibližně 2

jich schopnost klíčit.

ořechy ženy, používají velice starou

až 3 roky. Další možností je trávicí trakt

metodu, která se přenáší z generace na generaci. V současnosti neexis-

ke konfliktům mezi lidmi a slony, proto

Vedle výzkumné části je zde i část komerční. Co se z ořechů vyrábí, komu jsou produkty určeny a co motivuje místní, kteří jsou do projektu zapojeni?

jsou mongongo stromy káceny, aby se

V uplynulých dvou letech nás podpořilo

zmíněná kooperativa a ženy se také po-

pohybu slonů v blízkosti domácností za-

Velvyslanectví České republiky v Lusace,

dílí na lisování ořechů a výrobě produktů.

mezilo. Ženy, především pak rozvedené

díky tomu jsme založili ženskou koopera-

a vdovy, jsou tak ale odříznuty od přístu-

tivu Booma Women Cooperative, vybu-

pu k důležité složce potravy nebo péče

dovali struktury a nakoupili technologie.

slonů. Ti se živí plody mongongo, ale semeno uložené ve skořápce vytráví, díky čemuž dojde k rychlejšímu klíčení. V blízkosti těchto stromů dochází

tuje jiná metoda, která by tu tradiční nahradila. Místní ženy jsou hrdé na to, že svými dovednostmi přispívají k budování ekonomiky. Zpracované ořechy vykupuje

o tělo.

Je možné konfliktům se slony nějak předcházet?

Fráze v jazycích největších etnických skupin v Zambii Čeština

Lozi

Tonga

Chewa/Nyanja

Bemba

Děkuji mnohokrát

Litumezi ahulu

Twalumba maningi/ kapachi

Zikomo kwambili

Natotela sana

tak pro slony koridor, kde je to bezpeč-

Dobře/souhlas

Ensha

Inja

Eeh

Emkwai

né pro nás i pro ně. Pěstování mongon-

Nesouhlas (od staršího k mladšímu)

Wena

Yebo

Iwe

Awe

Běloch/cizinec

Mukua

Muzungu

Umusungu

Kuře

Nkuhu

Nkuku

Nkuku

Inkoko

Ryba

Litapi

Inswi

Nsomba

Isavi

Koza

Puli

Mukongo

Mbuzi

Imbushi

Je to možné. Mongongo plody sbíráme a zpracováváme předtím, než započne migrace slonů. Lokality, kde si nepřejeme, aby se pásli, vysbíráme a vytváříme

go stromů je důležité pro udržitelné pokračování naší práce, a to i pro další generace.

V čem spočívá výzkum týkající se stromů mongongo a jakou roli v něm sehrává LDF? Na výzkumu pracuji s Lukášem Karasem z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Cílem našeho výzkumu je najít efektivní metody

Mukua (trochu jiná výslovnost)

8 | TÉMA: ZAHRANIČÍ

Udržitelné zemědělství zažívá v Asii rozmach.

Pomáhají mu i odbornice z MENDELU Velké změny v zemědělských a potravinářských systémech s důrazem na udržitelnost. To je cílem tří asijských zemí, které leží v samotném středu tropického pásu. Srí Lanka, Vietnam a Filipíny každoročně čelí nepříznivým vlivům počasí, zintenzivněným klimatickou změnou. Jde ale také o země s bohatou biodiverzitou a o světové producenty některých potravin. Se vzděláváním v agroekologii zde pomáhají české vědkyně.

TEXT: Jan Mikulášek FOTO: archiv Milady Šťastné

je něčím specifická a programy se tak musely těmto odlišnos-

sáhlými pobřežími, kde panuje tropické podnebí a střídají se tu

tem přizpůsobit. U Vietnamu je to například politický systém.

období sucha s obdobími dešťů. Najdeme tu hory a kopcovité

„Je to komunistická země. Je velice otevřená novým věcem

oblasti, deštné pralesy, mangrovové lesy i korálové útesy. Tyto

a vítá mezinárodní spolupráci, ale vše musí být plánováno,

země tak představují biologicky nejrozmanitější oblasti světa,

organizováno a schváleno vedením v souladu s vizí státu,“

o čemž svědčí i vysoký počet endemických druhů. Na Srí

popisuje Šťastná. To se projevuje například i ve způsobu hos-

Lance jsou to třeba levharti cejlonští, ve Vietnamu vzácní

podaření. Půda ve Vietnamu je striktně rozdělená podle roz-

langurové zlatohlaví a vysoko nad filipínskými ostrovy létají

lohy a je pevně určeno, které plodiny se na ní pěstují. Hlavním

kriticky ohrožení orli opičí.

cílem na vietnamských univerzitách proto bylo zaměřit se více

9

Navrhování programů však mělo svá úskalí. Každá ze tří zemí

přírodní podmínky. Srí Lanka, Vietnam i Filipíny jsou země s roz-

na nové metody a technologie v zemědělství, jako jsou třeba Stejné přírodní podmínky přinášejí těmto zemím v jihovýchodní

drony nebo GISy.

Asii zároveň stejná rizika. Jde hlavně o extrémní počasí, které v tichomořském pásu způsobují tajfuny a monzunové deště.

Srí Lanka ležící na ostrově Cejlon je světovým exportérem

Kvůli tomu země každoročně čelí záplavám a sesuvům půdy.

stejnojmenného čaje, ale také koření, jako je skořice, pepř

Filipíny rozprostírající se na více než 7000 ostrovech navíc leží

nebo vanilka. Plantáže se tam kvůli produkci, na které stojí

v takzvaném Ohnivém kruhu, tedy v místě, kde jsou aktivní

tamní ekonomika, rozšiřují, což vede k vytlačování některých

sopky a častá zemětřesení. Přesto jsou všechny tři země silně

původních druhů, hlavně v důsledku kácení deštných lesů.

závislé na zemědělství. Navíc se jedná o přední světové expor-

„Snahou agroekologie je v tomto případě zachovat v maximál-

téry rýže, kávy, čaje, koření i tropického ovoce.

ní míře biodiverzitu. Jednou z možností je například kombinace pěstování více druhů plodin na jednom místě na rozdíl

Udržitelnost se stala novou výzvou

od monokulturního způsobu hospodaření,“ přibližuje Šťastná, jak může mezidruhová sounáležitost přispět k udržitelnému zemědělství.

Pro ostrovní stát Filipíny bylo naopak nejdůležitější zaměřit

Ojedinělá kombinace bohaté biodiverzity a nepříznivých vlivů

se na problémy způsobené přírodními faktory. Země totiž

počasí, ale i rozdílné politické systémy dnes staví zemědělství

každoročně trpí záplavami a sesuvy půdy. „Zejména v období

v těchto zemích před nové výzvy. Jednou z nich je udržitel-

monzunů jsou časté silné deště, tajfuny a přívalové povodně.

nost. A právě s udržitelnými postupy začaly v jihovýchodní Asii

Kácení lesů v hornatých oblastech způsobuje rychlý odtok

pomáhat i odbornice z Mendelovy univerzity v Brně. „V roce

vody, což riziko záplav ještě zvyšuje a zároveň snižuje zásoby

2019 se v Evropě hodně mluvilo o budoucnosti a udržitel-

podzemní vody,“ vysvětluje Petra Oppeltová, která se zabývá

nosti zemědělství, a v té době se také otevírala výzva cílená

ochranou a znečišťováním vod v souvislosti s hospodařením

na tyto asijské země. Cílem bylo propojit instituce, které se

v krajině. Pro Filipíny tak bylo klíčové zaměřit se na protierozní

věnují agroekologii, a toto know-how z evropského prostoru

opatření.

přesunout dál,“ vysvětluje Milada Šťastná. Spolu s kolegyněmi Hanou Středovou, Petrou Oppeltovou a Michaelou Menšíkovou

Lance, ve Vietnamu a na Filipínách.

Cesta k udržitelnosti má svůj čas

V Asii si agroekologie získala pozornost především proto, že se

Všudypřítomná snaha přejít co nejrychleji na ekologické země-

tento trend začal rozvíjet napříč západní částí světa. „Pro tyto

dělství přiměla v roce 2021 vládu Srí Lanky k plošnému zákazu

země bylo důležité, aby držely krok s tím, co je ve světě aktu-

chemických hnojiv a postřiků. To však vedlo k drastickému

ální. Téma udržitelnosti tehdy rezonovalo v Americe, v Kanadě

poklesu výnosů z čajových plantáží, protože neošetřené plo-

i v Evropě a postupně začalo nabírat na významu i v Asii.

diny podléhaly škůdcům. Razantní zákaz tak ve svém důsledku

Vzhledem k tomu, že všech šest univerzit mělo zemědělský

ohrozil celonárodní ekonomiku. Podle Milady Šťastné není ta-

přesah, projevily o agroekologii zájem také,“ vysvětluje Šťastná.

kový postup správný. „Je v pořádku, když se pěstování začne

Udržitelnost v zemědělství je pro země základním předpokla-

ubírat více ekologickým směrem. Není však možné udělat to

dem ke zvýšení odolnosti vůči dopadům klimatické změny,

ze dne na den,“ říká.

stojí za navržením magisterských studijních programů Agroekologie na šesti východoasijských univerzitách na Srí

ale také k zachování biologické rozmanitosti nebo pěstování kvalitnějších potravin.

Cesta k udržitelnosti tak vyžaduje svůj čas, stejně jako vypěstování rýže na rýžových polích nebo koření na plantážích. I stu-

Studijní program třikrát jinak

dijní program Agroekologie je na asijských univerzitách teprve ve svých počátcích. První absolventi tak udržitelné přístupy navržené našimi vědkyněmi začnou uplatňovat v praxi nejdříve příští rok. Už teď je ale další vizí zakreditovat studijní program Agroekologie v anglickém jazyce i na Mendelově univerzitě

Vzdělání je mostem, který agroekologické principy pomůže

v Brně. Otevřel by totiž cestu zahraničním zájemcům vyškolit

přenést do praxe. Studijní programy tak otevírají cestu pro

se přímo v našich podmínkách, kde má agroekologie daleko

budoucí odborníky s vizí udržitelnosti a šetrných přístupů.

hlubší historický kontext.

TÉMA: ZAHRANIČÍ

|

Sdílejí desátou rovnoběžku severní šířky, a mají proto podobné

10 | TÉMA: ZAHRANIČÍ

Zahrada Míru je dramatické útočiště, kde se střetává klid s chaosem Čtyři rohy, čtyři pohromy, to je koncept zahrady navržené týmem studujících pro Zahradní festival v Ponte de Lima. Každý roh zahrady připomíná nebezpečí, která na lidstvo číhají, zdůrazňují křehkost života a vtahují tak návštěvníka do světa, kde jsou mír a bezpečí drahocennými hodnotami. S tímto návrhem se v rámci tématu Zahrada Míru – Zahrada pro Mír podařilo studujícím probojovat na unikátní světovou výstavu v Portugalsku.

Hra se symboly

TEXT: Tereza Pospíchalová

Tým Zahradnické fakulty vložil do svého

FOTO A GRAFICKÉ NÁVRHY: archiv

návrhu originální myšlenku. „Expoziční

Barbory Fritscheové

zahrada je vyjádřením prostoru, kde se

Cílem výstavy je inspirovat návštěvní-

a míru,“ přibližuje zastřešující myšlenku

ky k větší odpovědnosti vůči přírodě

Fritscheová.

a mírovému soužití v rámci globální komunity. Zdůrazňuje, že přírodní pro-

Každý ze čtyř rohů zahrady zosobňuje

story nejen esteticky obohacují krajinu,

jednu z pohrom – válku, povodeň, požár

ale také nesou silný symbol naděje pro

a pandemii. Tyto pohromy připomínají

planetu. Důraz je kladen na ekologickou

neustálá nebezpečí, která na lidstvo

udržitelnost a jednoduchost materiálů.

číhají, a zdůrazňují křehkost života.

Každoročně se zde recyklují zahrady

„Symbolika čtyř pohrom vtahuje ná-

z předchozích let. Návrhy nesmí zahr-

vštěvníka do světa, kde jsou mír a bez-

novat betonové ani zděné konstrukce,

pečí drahocennými hodnotami, jejichž

a všechny použité materiály nebo

udržení vyžaduje velké úsilí. Číslo čtyři

rostliny musí mít hmotnost nižší než

hraje v naší zahradě významnou roli

sto kilogramů. Kromě toho není kvůli

a nese s sebou i výraznou symboliku.

malým vchodům do expozičních zahrad

Čtyřka je často spojována se stabilitou,

povoleno použití těžké strojní techniky. „V naší zahradě jsme použili písek, větší oblázky na poutníky, cihly, suché dřevo a různé frakce štěrku,“ popisuje studentka.

ničivé síly setkávají s lidskou touhou Festival Internacional de Jardins se

po naději, odolností a houževnatos-

letos koná už po dvacáté. Návštěvníkům

tí. Hned při vstupu uvidíme olivovník

představí dvanáct zahrad, které svým

stojící na ostrově. Vstoupíme na okružní

konceptem a designem reagují na dané

cestu obklopenou kovovými ostny,

téma. „Zahrada Míru – Zahrada pro Mír

které jsou umělecky vyskládané z růz-

u nás odráží urgentní potřebu harmoni-

ných materiálů. Cesta není přímo-

zace vztahů mezi člověkem a přírodou

čará ani snadná, představuje trnitou

v dnešním světě, který čelí výzvám,

a bolestivou pouť k dosažení harmonie

jakými jsou změna klimatu, přírodní katastrofy, migrační krize a politické napětí. Každá z vystavených zahrad je návrhem, který propojuje estetiku s hlubokým poselstvím, a ukazuje, jak mohou zelené prostory přispět k míru a stabilitě na planetě,“ popisuje vizi vedoucí týmu Barbora Fritscheová. Výstava představí zahrady navržené jak renomovanými, tak začínajícími zahradními architekty a designéry, jejichž návrhy ocenila odborná porota.

Barbora Fritscheová, vedoucí týmu

mohou přinést nejen bolest, ale také od-

ve které jsme to skoro vzdali, se tým

čtyři světové strany a čtyři základní

halit krásu, posílit odvahu a přidat hloub-

kousl a pokračoval. Plochu bylo potře-

|

přírodní živly,“ nastiňuje jedna z autorek

ku. Tato zahrada je víc než jen místem

ba zmenšit o polovinu. Olivovník jsme

námětu.

pohrom – symbolizuje, jak krize mohou

přesunuli do zadní části prostoru, stojí

vést k novému růstu a naději, čímž zdů-

teď na poloostrově. Cesta mezi trny

razňuje lidskou schopnost překonávat

vytváří jakousi dlaň držící naši mírovou

náročné životní okamžiky s důstojností

část. Vznikly nové vizualizace a plány,

a silou,“ popisuje barvitě Fritscheová.

které byly do týdne a půl poslány zpět

TÉMA: ZAHRANIČÍ

11

řádem a celistvostí, neboť symbolizuje

Souboj klidu s chaosem Samotný mír pak symbolizuje majestátní olivovník uprostřed zahrady, který vyjadřuje naději a odolnost vůči nepřízni

do Portugalska,“ popisuje strastiplnou

Vítr změn v zahradě

osudu. Olivovník je obklopen kruho-

cestu vedoucí týmu.

Od začátku ledna 2025 měly týmy možnost se buď osobně, nebo formou konzultace podílet na realizaci svých ná-

vým vodním kanálem a červánkovou

Návrh zahrady odevzdal tým ve slo-

vrhů. Zahrady musí být hotové a funkční

loukou, která jej odděluje od rušivého

žení Barbora Fritscheová, Barbora

již 45 dní před zahájením výstavy. Všech

vnějšího světa, a vytváří prostor klidu

Matoušková, Julie Pěchoučková a Adam

dvanáct zahrad si v jejich plné kráse

a pohody. „Představujeme svoji Zahradu

Heger na začátku listopadu 2024.

mohou návštěvníci v rámci festivalu

Míru – Zahradu pro Mír jako dramatické

V konkurenci dalších padesáti návrhů

prohlédnout od konce května do konce

útočiště, kde se střetává klid s chaosem

z celkem patnácti zemí světa pak zahra-

října. Výstava se nachází přímo u řeky

a strastiplné příběhy válek, povodní,

du hodnotila odborná porota. V půlce

v samostatném areálu, který funguje

požárů a pandemií se setkávají s nadějí

listopadu přišlo rozhodnutí o úspěchu

jako volnočasové místo s plaveckým

na obnovu a lepší budoucnost. Každý

návrhu. „Na oslavy však nebyl čas,

bazénem.

roh zahrady představuje příběh zkázy,

protože s touto zprávou přišla zároveň

který návštěvníkům nabízí možnost za-

i informace o přesunu na jinou výstav-

myslet se nad tím, že náročné zkoušky

ní plochu. Po malé upřímné debatě,

12 | TÉMA: ZAHRANIČÍ

Mezigenerační univerzita MENDELU předává své zkušenosti za hranice Mezigenerační univerzita funguje na Oddělení vzdělávání seniorů od roku 2019 jako unikátní projekt, který dává seniorům, seniorkám a jejich vnoučatům příležitost trávit spolu více kvalitního volného času a učit se nejen společně, ale i od sebe navzájem. Ojedinělé zkušenosti Mezigenerační univerzita MENDELU nyní předává v rámci programu Erasmus+ slovenským univerzitám v Nitře a Žilině.

TEXT: Kateřina Pevná, Pavlína Vodičková, Lenka Kamanová FOTO: archiv Mezigenerační univerzity V současné době realizuje

„Jednalo se o čtyřdenní kurz zaměřený

ně znamenala osobní růst a motivaci

Mezigenerační univerzita programy

jak na teoretický úvod z oblasti me-

k aktivnímu trávení času.

pro prarodiče s vnoučaty a nově se

zigeneračního učení, tak na praktický

její aktivity rozšířily k mezigeneračním

nácvik potřebných dovedností a tvorbu

Kurz byl realizován v rámci programu

programům, které mají přesah mimo

vlastních mezigeneračních projektů.

Erasmus+, a ten se tak ukázal jako vyni-

prostředí rodiny a budování mezigene-

Závěrečný den měli všichni zúčastnění

kající nástroj pro realizaci sdílení zkuše-

račních vazeb v ní. Příkladem jsou kurzy,

možnost sledovat skutečné setkání

ností v oblasti mezigeneračního vzdělá-

kde se společně vzdělávají studující

mezi prarodiči a vnoučaty v Tematických

vání. „Program Erasmus rozhodně není

Mendelovy univerzity v Brně a poslu-

zahradách v Lednici. Tento konkrétní

jen pro mladé, ale i pro ty, kteří jsou stále

chači a posluchačky Univerzity třetího

projekt byl příkladem toho, jak starší

otevření novým poznatkům a zážitkům.

věku MENDELU. „Díky tomu mají obě

a mladší generace mohou pracovat

Takovéto vzdělávací mobility obohacují ži-

strany prostor vyjasňovat si svoje názory

na společných vzdělávacích aktivitách

vot a dávají možnost poznávat svět z jiné

a postoje k opačné generaci a nabourá-

a navzájem si předávat zkušenosti a po-

perspektivy. Bohužel jedním ze zakořeně-

vat vzájemné předsudky a stereotypy.

znatky,“ uvádí Lenka Kamanová, jedna

ných omylů naší doby je fakt, že senior

Specifickým přínosem těchto programů

z realizátorek kurzu.

nebo seniorka má už jen sedět doma,

je zlepšení porozumění mezi staršími

čekat na důchod, vzpomínat na dávné

a mladšími generacemi, což je pozitivně

I starší lidé se a posluchačkami Univerzity třetího věku,“ touží vzdělávat přibližuje Kateřina Pevná, metodička

časy mládí, případně opatrovat vnoučata.

vnímáno jak studujícími, tak i posluchači

Ale to je velký omyl. Vůbec není hanba

Mezigenerační univerzity MENDELU.

si to,“ vyjadřuje dojmy další posluchačka

Vzdělávání překonává hranice a stereotypy

vzdělávat se a ptát se! A je úžasné podělit se o to, co jsem se naučila. Užívám

„Přednášky v rámci připraveného kurzu

Univerzity třetího věku ze Žilinské univer-

byly velmi hodnotné, odborné a motivač-

zity v Žilině Soňa Paceková.

ní. Jsem ráda, že jsem se seznámila s již realizovanými mezigeneračními aktivitami

Erasmus+ propojuje akademické pra-

v Brně. Velmi zajímavé bylo i pozorování

covníky a pracovnice, studující a seniory

a hodnocení mezigeneračního programu

a seniorky napříč evropskými zeměmi.

přímo v Lednici, kde se prarodiče a jejich

Podporuje mobilitu studujících i akade-

Na základě těchto unikátních zkušenos-

vnoučata podíleli na společném pozná-

miků a akademiček, což vytváří ideální

tí navázala s Mezigenerační univerzitou

vacím projektu. A velmi přínosné bylo,

příležitost pro mezigenerační výměnu

MENDELU spolupráci Žilinská univerzita

že jsme vytvořily a také odprezentovaly

zkušeností. „Ať už jde o vysokoškolské

v Žilině. Za tímto účelem byl realizován

svůj návrh konkrétního mezigeneračního

studenty a studentky nebo seniory

kurz Jak na mezigenerační program.

programu,“ popisuje svou zkušenost Soňa

a seniorky – posluchače univerzit třetího

Jeho cílem bylo získat znalosti a zkuše-

Michaliková, posluchačka Univerzity třetí-

věku, všichni mohou těžit z mezigene-

nosti v oblasti mezigeneračního učení

ho věku ze Žilinské univerzity v Žilině.

račních aktivit, které podporují vzájemné

a motivovat pro jeho realizaci nejen své

porozumění a respekt. Mezigenerační

akademické pracovníky a pracovnice,

Posluchači a posluchačky se shodují,

programy umožňují zúčastněným nahléd-

ale také posluchače a posluchačky

že obdobnou zkušenost by rozhodně

nout na svět očima druhé generace, což

Univerzit třetího věku.

doporučili i ostatním, účast na kurzu

vede k nabourávání předsudků a ste-

organizovaném na MENDELU v Brně pro

reotypů, a tím k posílení mezilidských vztahů. Program Erasmus+ dodává

|

13

a možnost nejen srovnání, ale také vzájemné inspirace,“ uvádí Pevná.

TÉMA: ZAHRANIČÍ

těmto aktivitám mezinárodní charakter

Mezigenerační výměna, cesta k porozumění Na Žilinské univerzitě v Žilině byl na základě výše uvedených zkušeností podpořen projekt, který umožní školení dalších pracovníků a pracovnic v oblasti mezigeneračního učení a rozvoj podobných aktivit na Slovensku i v roce 2025. „Díky těmto mezinárodním spolupracím následně dochází ke zvyšování kvality a samotného přínosu realizovaných mezigeneračních programů. Vzájemná meziuniverzitní spolupráce tak neplní pouze svou roli v oblasti akademického vzdělávání, ale také přispívá k rozvoji mezigeneračního porozumění a spolupráce, které jsou zásadní pro posílení evropské sociální soudržnosti i s ohledem na demografický vývoj,“ popisuje Kamanová.

14 | TÉMA: ZAHRANIČÍ

Z MENDELU do Japonska, z Tokia do Brna: Jaké je studovat na druhém konci světa?

Oba se vydali na druhý konec světa. Zatímco Martin Füleky zamířil z MENDELU na stáž do Japonska, Japonec Rintaro Kitamura našel svůj nový domov v Brně.

Povídali jsme si o tom, jak jsou lidé v Japonsku milí, dokonce i na úřadech, proč si s sebou raději vzít hotovost a jak se v hospodě v Česku objednávají i dvě piva najednou. Co je v novém prostředí nejvíce překvapilo? A doporučili by pobyt v zahraničí ostatním?

TEXT: Kateřina Červíková, Jan Mikulášek FOTO: archivy Martina Fülekyho a Rintara Kitamury

Martin Füleky (28) Pochází ze slovenské Rožňavy.

Studuje doktorské studium Biologická chemie na AF. Loni absolvoval čtyřměsíční stáž v japonské Kanazawě na Kanazawa university, kde se věnoval výzkumu kapalinové chromatografie, což je metoda, která se využívá k oddělení a analýze složek ve směsi.

Rintaro Kitamura (20) Pochází z předměstí japonského Tokia.

Studuje první ročník bakalářského programu Economics and Management na PEF. Na MENDELU nastoupil loni v září poté, co ukončil střední školu v Japonsku.

Studuje jako řádný student, nikoliv v rámci zahraničního výjezdu.

Jak jste se dostal na stáž právě do Japonska?

a Evropa mě nadchla svou historií,

doby se dá dělat spousta jiných věcí, za-

kulturou i přírodou. Při hledání vysoké

tímco Japonci často jen seděli a čekali.

M: Na naší fakultě je stáž povinná a kaž-

školy mi pak známá, která žije v Brně už

dý rok se otevírají možnosti vycestovat.

několik let, doporučila právě MENDELU.

Univerzitu jsem si našel sám – na Googlu

Když jsem rodičům oznámil, že se chys-

jsem hledal školy podle zemí, kam jsem

tám do Česka, vůbec je to nepřekvapilo

V čem se liší studium v Japonsku a v Česku? Bylo něco, co vás tady překvapilo nebo co bylo obtížné?

se chtěl podívat, a zjišťoval, čím se

a plně mě podpořili.

R: To je těžká otázka, protože MENDELU je moje první univerzita, a navíc teď

zabývají jejich výzkumné skupiny. Těm,

Jaké rozdíly jste zaznamenal při práci v laboratoři v Japonsku a u nás? Co vás nejvíce překvapilo?

studuji v cizím jazyce. Obecně bych ale

M: Co se přístrojů a vybavení týče, přišlo

je to jiné. Studující jsou motivovaní a líbí

Jak jste se dozvěděl o MENDELU? Co vás přimělo přijet studovat právě do Brna?

mi to srovnatelné. Přístup a témata jsou

se mi, jak jsou všichni, včetně profesorů,

také podobná, ale japonský systém je

pozitivní. A co pro mě bylo nejtěžší? Asi

mnohem organizovanější. Člověk přesně

skutečnost, že jsem jediný japonský stu-

R: Chtěl jsem studovat v jiné zemi,

věděl, co má udělat a do kdy. Co mě

dent, který na MENDELU studuje celé

protože v Japonsku jsem nenašel nic, co

ale překvapilo, bylo to, že Japonci moc

bakalářské studium. Cítím tedy velkou

by mě opravdu zajímalo. Navíc mě lákalo

nezvládali multitaskovat. U vědeckých

zodpovědnost za to, jak reprezentuji

zkusit něco nového. Na střední škole

experimentů často čekáte – na analýzu,

svou zemi. Snažím se dělat vše perfekt-

jsem byl jako výměnný student v Norsku

na přístroj, sterilizují se média. Během té

ně a moc se snažím, ale je to velký tlak.

které mě zaujaly, jsem jednoduše napsal e-mail. Na MENDELU pak už jen stačí dodat potvrzení o tom, že vás daná univerzita přijme, a můžete vyjet.

řekl, že japonští studující bývají méně disciplinovaní – ráno se jim nechce vstávat a vynechávají přednášky. Tady

zaujala – je jedinečná a musím říct, že mě fascinuje i vaše písmo. Kromě toho jsem v tomto semestru začal hrát basketbal, který jsem hrával i v Norsku.

Doporučil byste studujícím stáž v zahraničí a jakou radu byste jim dal?

M: Myslím si, že vyjet během studia je

Co vás v Japonsku nejvíce překvapilo? Bylo něco, na co jste si musel zvykat?

skvělá příležitost. Jakmile člověk nastou-

M: Asi nejvíce mě překvapilo, jak obrov-

ale v jiné zemi, kultuře, zažít něco nové-

ská univerzita byla. V porovnání s tokij-

ho, to je úplně jiný zážitek. Zároveň vše,

skými školami to ale prý byla „miniuni-

co jsem se naučil, mohu využít i u nás.

verzita“. Kampus byl nádherný – několik

A co se týče rady: zjistěte si alespoň zá-

Jak snadná nebo naopak obtížná pro vás byla spolupráce s kolegy z laboratoře?

budov, spousta zeleně, jezera. Také mě

kladní informace předem, třeba to, jaké

zaujalo, že i když je Japonsko techno-

si vzít oblečení, ať nepřevážíte zbytečně

logicky vyspělé, na spoustě míst nešlo

věci, které nevyužijete.

M: Řekl bych, že velmi snadná. I když

platit kartou. Nájem, menza, některé

jsem byl v týmu jediným, kdo nebyl

hospody – všude chtěli hotovost. Co se

z Japonska, jazyková bariéra vůbec

adaptace týče, zvykl jsem si opravdu

Jaké jsou výhody studia v zahraničí, respektive v Česku?

nepředstavovala problém, protože

rychle a brzy jsem se cítil jako doma.

R: Je toho hodně. Člověk pozná jinou

na univerzitě všichni plynule mluvili ang-

Japonci jsou opravdu neskutečně milí

kulturu, setká se s lidmi s odlišnými

licky – ať už jsem řešil něco v rámci naší

a vstřícní, a to dokonce i na úřadech.

názory. Navíc Brno je studentské město,

pí do práce, tak už se tak snadno někam nedostane anebo jen na pár týdnů. Žít

kde potkávám spoustu mladých lidí,

skupiny, či mimo ni, se všemi se dalo bez problémů dohodnout.

Co vás v Česku překvapilo? Bylo něco, na co jste si musel zvykat?

Studujete program v angličtině, kde je řada zahraničních studujících. Jak se vám s nimi spolupracuje?

R: Určitě to, že pivo je levnější než voda!

mi přišlo hodně nezvyklé. Také mě pře-

Jaké jsou vaše plány? Ovlivnilo Japonsko to, kam nyní směřujete a plánujete se tam vrátit?

R: Moc dobře. Všichni jsou motivovaní

kvapilo, že autobusy nejezdí vždy přesně

M: Směřování moje stáž neovlivnila. Rád

a vzájemně si pomáháme. Při skupino-

podle jízdního řádu, což se v Japonsku

bych nyní dokončil doktorát a pár let

vých projektech se občas stane, že

nestává. Ale jinak jsem si na evropskou

zůstal na univerzitě. Do Japonska bych

někdo nepřispívá tolik, jak by měl, ale

kulturu zvykl rychle. Díky tomu, že jsem

se určitě rád vrátil jako turista. Pokud by

v Japonsku tohle bývá ještě mnohem

byl v Norsku, jsem měl představu, co

se ale naskytla vhodná pracovní příleži-

horší. Zároveň jako zahraniční student

očekávat, a musím říct, že jsem v Česku

tost, vyjel bych znovu i pracovně – ať už

necítím žádný rozdíl mezi námi a český-

opravdu šťastný.

do Japonska, či někam jinam.

Kolik času jste trávil v laboratoři a čemu jste se věnoval ve volném čase?

Jaké máte plány po ukončení studia? Zůstanete v České republice?

M: Na univerzitě jsem byl od pondělí

R: To ještě nevím. Nejprve si chci zjistit,

do pátku. Časově záleželo na práci –

jaké jsou tady příležitosti a jestli nenajdu

na začátku, kdy jsem se zaučoval, jsem

zajímavou práci u japonských firem,

tam byl kolem 8–9 hodin každý den, ale

které v Česku působí. Teď se ale hlavně

ke konci jsem tu stejnou práci zvládl

soustředím na studium a zlepšování

i za 5 hodin. O víkendech jsem hodně

češtiny, a dál se uvidí.

Viděl jsem v hospodě slečnu, která si objednala rovnou dvě piva najednou – to

včetně mezinárodních studujících. To je velká výhoda.

mi studujícími. Všichni se k nám chovají opravdu hezky.

15

R: Učím se češtinu, protože mě opravdu

|

Co děláte ve volném čase?

TÉMA: ZAHRANIČÍ

„V Japonsku se evropská historie příliš neučí. Většina Japonců Evropu moc nezná a často ani netuší, kde leží Česko. Někteří si dokonce myslí, že je stále součástí bývalého Československa,“ vysvětluje Kitamura.

cestoval – většinou po okolí lokálními vlaky, ale občas to byly i větší výlety, například jsme s kolegy navštívili Kjóto.

„Vyzkoušel jsem asi 50 druhů ramenu a každý chutnal jinak. Sushi, čerstvé ryby – to se ani nedá popsat. Jídlo bylo mým nejúžasnějším zážitkem,“ říká Füleky.

16 | TÉMA: ZAHRANIČÍ

Vzdělávací a osvětové aktivity mají smysl.

Projekty skončí, ale stromy rostou dál Sokotra! Souostroví rozprostírající se na pomezí Arabského moře a Indického oceánu, které se od pevniny oddělilo přibližně před 20 miliony lety a kde se unikátní příroda vyznačuje vysokou mírou endemismu. U plazů či měkkýšů dosahuje téměř sta procent, u rostlin třiceti osmi procent. A mezi nimi ikonické kadidlovníky, jejichž ochraně se Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie věnuje nepřetržitě 25 let.

TEXT: Monika Pevná FOTO: archiv Petra Maděry Na Sokotře roste hned několik už na pohled atraktivních

místních, kteří absolvovali studijní program European Forestry.

gigantických sukulentních dřevin s lahvovitými kmeny: Sytě

V současnosti tým těží z podpory renomované švýcarské

růžově kvetoucí lahvovník nazývaný pouštní růže. Okurkovník,

nadace Franklinia, která se zaměřuje především na záchranu

jediný stromovitý druh čeledi tykvovitých. Šolucha vyskytující

ohrožených druhů dřevin. Provádíme plošnou inventarizaci

se na příkrých svazích skal. Třetihorní relikt dračinec ruměl­

početnosti a ohrožení všech populací kadidlovníků, zakládáme

kový, s jehož pryskyřicí nazývanou dračí krev se obchodovalo

školky na produkci sazenic, vysazujeme sazenice v domácích

již ve starověku. A také kadidlovníky, z vědeckého hlediska

zahradách, a především se zaměřujeme na ochranu přiroze­

nejcennější dřeviny ostrova.

ného zmlazení přímo v místě výskytu jednotlivých populací,“ popisuje široký záběr činností Maděra.

„Na ostrově je v současnosti popsáno 11 endemických druhů, všechny jsou více či méně ohrožené. V rámci souostroví Sokotra se kadidlovníky vyskytují na dvou ostrovech. Zatímco jeden druh (Boswellia samhaensis) je endemitem malého ostrova Samha, na největším ostrově, který nese stejné jméno jako celé souostroví, tedy Sokotra, se vyskytuje dalších 10 en­

O kadidlovníky pečují i děti

demických druhů. Souostroví je díky tomu místem s největší

Díky vzdělávacím a osvětovým aktivitám, do kterých se zapojili

hustotou kadidlovníků na světě,“ uvádí Petr Maděra z Ústavu

také studující MENDELU, se podařilo navázat i spolupráci

lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, a vysvět­

se školami, obyvatelstvem vesnic nacházejících se poblíž

luje, proč byly kadidlovníky odnepaměti považovány za zdroj

komunitních lesů s kadidlovníky, se státními úřady i nestátními

bohatství: „Kadidlovníky produkují při poranění klejopryskyřici

neziskovými organizacemi, jež se zaměřují na ochranu život­

nazývanou kadidlo. To bylo od pradávna používáno k mu­mi­

ního prostředí. Osvěta může být zároveň zábavou, potvrzuje

fikacím, posvátným obřadům, výrobě parfémů či k léčebným

výzkumník: „Přednášky ve školách jsou doprovázené výsadbou

účelům. Kadidlo se proto stalo velmi cenným produktem

kadidlovníků ve dvoře školy, o které pak děti pečují. S míst­

a jeho cena byla vyvažována zlatem. Karavany, které náklad

ními komunitami většinou dlouze diskutujeme při čaji v jejich

kadidla dopravovaly po obchodních stezkách, čítaly v dobách

vesnicích a vysvětlujeme jim nezbytnost péče o dřeviny.

největšího rozkvětu obchodu až 3 000 velbloudů. Sokotra

Často pořádáme exkurze na zalesňovaná území, aby lidé viděli,

k tomuto obchodu pravděpodobně přispívala, protože jméno

jak se to dělá a že to je možné. Uspořádali jsme také napří­

ostrova pochází z arabského suq-qutra, což znamená trh

klad Boswellia cup, fotbalový turnaj pro mládež. Místním, kteří

s pryskyřicí.“

stromy sami pěstují ve svých zahradách, osobně předáváme čestné uznání, na které jsou patřičně hrdí. Vzdělávací a osvě­

Vědecký tým z Lesnické a dřevařské fakulty pracuje

tové aktivity mají nesmírný význam, neboť projekt jednou

na Sokotře nepřetržitě již 25 let, během této doby získal

skončí, ale stromy rostou dál a potřebují trvalou péči,“ připomí­

neocenitelné znalosti o výskytu jednotlivých druhů dřevin

ná důležitou skutečnost Petr Maděra a pokračuje ve výčtu po­

či jejich pěstování a navázal spolupráci s místními komuni­

zitiv, které osvěta přináší: „Umožňuje rozšiřovat podobné

tami. „Univerzita má na ostrově několik odborně vzdělaných

aktivity na další území. Například se na nás obrátili místní, kteří

obhospodařovaných v silvo-pastorálních systémech, zejmé­

úlů, protože v době květu jsou kadidlovníky důležitou pastvou

na pak těžení pryskyřic dodnes tradičním způsobem. Místní

|

pro včely, které patří k jejich hlavním opylovačům. Získali jsme

obyvatelstvo prodává pryskyřice turistům. Většinou v malém

tak významného motivovaného spojence pro výsadby stromů

množství v ceně okolo 40 dolarů za kilogram. Místní komunity

v krajině.“

jsme vyškolili v hydrodestilaci esenciálních olejů, které pou­

TÉMA: ZAHRANIČÍ

17

chovají včely, že by rádi pěstovali kadidlovníky v okolí jejich

žíváme k aromatizaci mořské soli do koupele s vůní kadidla.

Obyvatelstvo ostrova se živí pastevectvím a rybářstvím.

Vedlejším produktem hydrodestilace je kadidlový hydrosol,

Chovají se především kozy a ovce. Ve vyšších polohách krávy,

který se dá používat jako kosmetický přípravek k čištění pleti.

v nížinách zase velbloudi. Osli jsou chováni už jen vzácně

S místní včelařskou komunitou jsme vyvinuli jednodruhový

za účelem přepravy zboží. Počty pasoucího se dobytka jsou

kadidlovníkový med. Z pryskyřice dračince zase vyrábíme

v současnosti tak vysoké, že je ostrov velmi intenzivně přepá­

hojivou mast na drobná povrchová poranění.“

sán, a v důsledku toho zde chybí přirozená obnova dřevin. To s sebou nese následky. „Populace endemických dřevin kvůli tomu postupně stárnou a jsou citlivější na klimatické výkyvy, které v posledním období přicházejí stále častěji. Devastující byly především tři cyklóny v posledních sedmi letech.“

Turismus na Sokotře Komerční produktové aktivity zvýšily příjmy místních komu­ nit až desetinásobně. Pro turisty a turistky přijíždějící z Číny,

Esenciální oleje – vítaný přivýdělek

Ruska, Polska, Itálie, Belgie, Francie, ale i z Česka jsou produk­

Reálná ochrana přírody v chudých zemích třetího světa není

sehrála i pandemie covidu-19. Po jejím odeznění je turismus

možná bez spolupráce s lidmi, kteří v dané lokalitě žijí a tamní

opět na vzestupu, k čemuž výrazně přispělo také zahájení

zdroje často využívají k obživě. K ochraně těchto zdrojů jsou

pravidelných letů z Abú Dhabí. „Díky výrobkům, které mohou

motivováni benefity. Jedná se o běžný princip v biosféric­

Sokotřané s hrdostí nabídnout turistům a turistkám a které

kých rezervacích UNESCO, jichž je Sokotra součástí. Petr

jim navíc přináší zisk, jsou motivovaní pečovat o přírodní zdroje

Maděra, který je přes dvě dekády garantem fakultních aktivit

udržitelným způsobem, což sleduje i lokální systém certifika­

na Sokotře, některé z nich přibližuje. „Týká se to například

ce komunitních lesů, jehož základním pravidlem je povinnost

nedřevních lesních produktů pocházejících z komunitních lesů

pečovat o obnovu dřevin,“ shrnuje Petr Maděra.

Kadidlovník (Boswellia dioscoridis) často roste na strmých skalách

ty vítanými suvenýry. Rozvoj turismu na Sokotře započal až po roce 2000 v souvislosti s vybudováním letiště. Následně byl přerušen občanskou válkou, která se v Jemenu rozho­ řela po událostech označovaných jako arabské jaro, a roli

18 | TÉMA: ZAHRANIČÍ

Místo na dovolenou do laboratoře.

Studentka vyrazila za výzkumem na Havaj Podívat se na Havaj byl pro Michaelu Durďákovou splněný sen. Místo objevování ostrovů tam ale většinu času trávila v laboratoři. V rámci doktorského studia se půl roku podílela na výzkumu na tamní univerzitě. Mluvili jsme o tom, jak náročné bylo se do exotické země dostat, proč se ve volném čase neodvážila surfovat na nejslavnějších plážích i jaká je příroda a historie Havajských ostrovů.

Jak jste řešila ubytování?

se určitě liší zkouškové období. Mají

Nebyla jsem typická studentka a ne-

zkouškové jeden týden, my se tady

platila školné, takže jsem neměla nárok

stresujeme minimálně tři týdny. Navíc

na koleje. Na druhou stranu jsem zjistila,

mají dedikovanou místnost, kde sedí

že jsou velmi drahé a kvalitou neodpo-

někdo, kdo vám vysvětlí danou látku,

vídají ceně. Za pokoj zaplatíte měsíčně

když ji nechápete. Můžete si také zahrát

i 1600 dolarů. Musela jsem proto hledat

na PlayStationu, zajít si zdarma pro

bydlení s předstihem. První ubytování

kávu, snacky, čaj nebo limču, a dokonce

jsem našla přes Facebook, ale bylo

tam byla i masáž pro studující. Přišlo mi

mimo kampus. Po dvou měsících jsem

úsměvné, že naše zkouškové je „drtím

zjistila, že se to nevyplatí, tak jsem si

se, drtím se, drtím se“ a tam je to „poho-

TEXT: Jan Mikulášek

našla jiné bydlení poblíž.

da, zajdu se ještě odreagovat“. Ale nelze

financování. Požádala jsem zahraniční

plastů. Nejvíce tím trpí mořští živočicho-

oddělení o stipendium pro doktorandy,

vé, ale dopad to má i na mikroorganismy

a pak mi ještě pomohla studijní koordiná-

žijící v oceánu.

torka Zdena Havlínová s panem profesoprotože bez finanční podpory ústavu

Jak se liší univerzita na Havaji oproti MENDELU?

bych tam jet nemohla. Bylo to nádher-

Kampus havajské univerzity mi přišel

ných šest měsíců.

starší, ale v laboratořích měli velmi dobré

rem Adamem. Oběma patří veliké díky,

vybavení a nové přístroje. Od Česka

FOTO: archiv Michaely Durďákové

Jak jste se dostala na výzkumný pobyt na Havaj?

to srovnávat, protože my máme školství

Na jakém výzkumu jste se na Havaji podílela?

zdarma a oni si všechno platí, mnohdy si na to berou i půjčky.

Výzkum se týkal využití odpadních látek

V rámci doktorátu máme minimálně

z potravinářství pro kultivaci mikrořas.

Jak jste trávila čas na Havaji?

na měsíc povinnou stáž. Chtěla jsem jet

V Česku se věnuji mikrořasám a sini-

Většinu času jsem trávila v laboratoři.

někam, kde to bude mít smysl, abych

cím z nutričního pohledu. Zjišťuji, jak

Všechny cíle, co jsem chtěla splnit, jsem

stihla něco vytvořit, naměřit si data

ze zbytků potravin ještě něco vytěžit,

si stanovila sama. Když se rozjel můj

na článek, což za měsíc nestihnete.

protože řasy dokážou přijímat živiny

výzkum, byla jsem v laboratoři od dubna

Původně jsem chtěla jet na univerzitu

z různých médií. Výzkum z Havaje ještě

do konce června každý den, i o víken-

do Toronta, ale tam mě odmítli, takže

není publikovaný, ale vyšly nám moc

dech, protože experimenty nepočkají.

jsem hledala alternativy. Ozvala se mi

pěkné výsledky. Měla jsem ještě jednu

V červenci jsem měla 10 dní volno. Když

univerzita v Massachusetts a univerzi-

roli: navázat spolupráci v rámci projektu,

jsem měla čas o víkendu nebo odpoled-

ta na Havaji. A s vedoucím výzkumné

kde jsme se věnovali problematice mik-

ne, chodila jsem na hiky, které jsou tam

skupiny se nám oborově více hodila

roplastů. Zejména na Havaji jsou plasty

absolutně bezkonkurenční. Výhoda je,

laboratoř na Havaji.

velké téma. Odebírala jsem vzorky z plá-

že tam nejsou žádní jedovatí hadi ani pa-

ží, které pak putovaly do Česka.

vouci, takže člověk si to může užít sám

Bylo náročné dostat se na zahraniční univerzitu s tím, že chcete dělat výzkum?

Jak velký problém mikroplasty na Havaji představují?

Bylo to stresující, kvůli financím.

Bylo to dobře vidět na plážích, hlavně

Co vás na havajské přírodě oslovilo nejvíc?

Nemohla jsem čekat na Fulbrightovo sti-

na návětrné straně. Jdete po nádherné

Výhledy. Když vylezete na nějaký kopec,

pendium, takže jsem řešila jiné možnosti

pláži a úplně všude jsou barevné kousky

vidíte oceán a jeho různé odstíny modré

a nemusí se bát, že se mu něco stane.

19 | TÉMA: ZAHRANIČÍ barvy. Nebo naopak, když jste někde v pralese, tak odstíny zelené a zpívající ptáci. Je to jak v Jurském parku, Hunger Games nebo jiném filmu, který se tam natáčel. Překvapilo mě, jak brzy byla tma, a že i na Havaji je potřeba si vzít svetr či mikinu.

Jaký máte nejlepší zážitek?

Viděla jsem ve volné přírodě mořské želvy. To bylo wow! A byla jsem na ranči, kde se natáčel Jurský park, a měla jsem možnost projet ranč na koni. To byl vždy můj sen.

Jaká další zajímavá místa jste navštívila?

Zajímavé místo byla surfařská pláž North Shore, kde jsem viděla ty želvy, byl to takový okružní zájezd pro turisty. Potom Lanikai Beach, tam je krásný hike. V Honolulu jsem navštívila bývalou královskou rezidenci. Prohlídka mě velmi oslovila, protože až tam jsem zjistila, jaká je historie Havaje. Vůbec jsem netušila, jakým způsobem se Havaj stala součástí Spojených států amerických.

Byla tam místnost, kde byla vězněna poslední královna, ukázka, jaké psala dopisy a jak ji donutili kapitulovat a předat ostrovy USA.

20 | TÉMA: ZAHRANIČÍ

„Na havajské přírodě mě nejvíc oslovily výhledy.

Když vylezete na nějaký kopec, vidíte oceán a jeho různé odstíny modré barvy,“ říká Michaela.

21 | TÉMA: ZAHRANIČÍ

Ovlivnil vás pobyt na Havaji osobně nebo i akademicky?

V obou sférách mě to osamostatnilo.

Byla jsem půl roku sama v cizí zemi, musela jsem si všechno zařídit a nemohla jsem se spolehnout na nikoho jiného než na sebe. V tomhle mě to určitě posunulo. Naučila jsem se sama experiment nadesignovat a myslet na všechno, co je potřeba.

Když jste byla na plážích, stihla jste i surfovat?

Zažila jste ještě něco podobně nebezpečného?

Doporučila byste studujícím, aby šli do něčeho podobného?

Nezasurfovala jsem si, bála jsem se

Zažila jsem své první zemětřesení,

Ano, určitě. Myslím, že to stálo za to, a já

žraloků. A bylo to oprávněné, protože

protože na druhém ostrově, Big Islandu,

bych do toho šla znovu. Možná bych jen

jednoho surfaře žralok úplně roztrhal

je aktivní sopka. Byla jsem tam teprve

pár věcí udělala jinak.

zrovna v době, kdy jsem tam byla. Byl

druhý týden, seděla v kanceláři a na-

to záchranář, který tam žil. Neustále tam

jednou se všechno začalo třást. A pak

A co by to bylo?

byly alert zprávy, že i na nejznámější

jsem viděla ve zprávách, že vlna otřesů

Už bych se tolik některými věcmi ne-

turistické pláži Waikiki jsou žraloci, a že

došla až na náš ostrov. Ale nebylo to nic

stresovala, protože ono to vždycky nějak

lidi mají být opatrní.

hrozného.

dopadne.

Michaela Durďáková (29) Pochází ze Starého Města pod Sněžníkem.

Studuje doktorské studium Biologická chemie na AF. Loni absolvovala šestiměsíční stáž v Honolulu na University of Hawai‘i at Mānoa, kde se věnovala výzkumu využití odpadních látek z potravinářství pro kultivaci řas a sinic.

22 | TÉMA: ZAHRANIČÍ

O udržitelném hospodářství se má učit poutavěji, projekt BioEra+ jde příkladem Evropské univerzity chtějí o biohospodářství učit efektivněji. I proto vyučující a studující Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií spolupracovali na projektu BioEra+, který se zabýval cirkulární ekonomikou a jehož součástí byl kurz zahrnující dvoutýdenní program na Tenerife i v Brně. Kromě Mendelovy univerzity v Brně se na projektu podílely také vysoké školy z Portugalska, Španělska a Polska.

TEXT: Renáta Prucklová FOTO: archiv Radky Redlichové

Biohospodářství je zásadní pro udržitelný rozvoj Evropy, ne vždy jsou ale lekce s ním spojené efektivní a poutavé. Právě potřeba posílit metodiku výuky v této oblasti dala vzniknout mezinárodnímu projektu BioEra+, na němž spolupraco-

Přímý přenos na trase Brno–Tenerife

univerzit uspořádaly na účast v kurzu výběrové řízení, k dispozici měly pro své studující šest míst. Výuka probíhala prezenčně i online. Účastníci a účastnice ze Španělska a Portugalska přijeli na Mendelovu univerzitu v Brně, naopak

vali výzkumníci, výzkumnice a studující

Hlavním výstupem projektu BioEra+ byl

studující z brněnské a polské vysoké

Mendelovy univerzity v Brně. Ekonomické

čtrnáctidenní kurz pro studující a vyu-

školy odcestovali na čtrnáct dnů na špa-

části projektu se věnovali Radka

čující. Zapojené fakulty čtyř zmíněných

nělské Kanárské ostrovy, konkrétně

Redlichová a Vojtěch Tamáš, k tématu využití zdrojů z pohledu biologicko-ekologického přispívali také výzkumníci a výzkumnice zabývající se lesy a půdou. „Téma udržitelnosti je s projektem pevně svázané. Řešili jsme například, jakým způsobem aplikovat principy cirkulární ekonomiky, jejíž součástí je bioekonomika, tedy využívání přírodních zdrojů. Obecně je ale cirkulární ekonomika o efektivním využití různých zdrojů a materiálů, například i plastů, v rámci celého výrobně-spotřebitelského řetězce,“ přibližuje projekt ekonomka Radka Redlichová.

Vedle MENDELU na projektu spolupracovala Zemědělská univerzita v polském Krakově, Univerzita La Laguna na španělských Kanárských ostrovech a portugalský Polytechnický institut v Beja.

Mezinárodní spolupráce tak vyžadovala kooperaci všech stran, řešitelé a řešitelky projektu spolu komunikovali převážně v online prostoru, setkali se ale i osobně například v Portugalsku nebo právě v Brně.

Účastníci a účastnice kurzu z Česka a Polska na Tenerife komunikovali se španělskými a portugalskými kolegy a kolegyněmi v Brně přes videohovory.

23

na Tenerife. Jednotlivé části kurzu se

|

vyučovaly právě v moravské metropoli

TÉMA: ZAHRANIČÍ

nebo na ostrově omývaném vodami Atlantiku, podle toho, kde se nacházeli odborníci či odbornice na jednotlivá témata. Ostatním zúčastněným byly přenášeny živě online, nabitý harmonogram tak musel počítat i s časovým posunem, jelikož na Tenerife je o jednu hodinu méně. „Kurz tvořilo devět tematických celků, každý z nich měl v rámci cirkularity jiné zaměření. Šlo o moduly soustředěné na využití zdrojů, udržitelnost, socio-ekonomické systémy, primární produkci, odpadové hospodářství, biotechnologie nebo třeba o modul zaměřený na obchod a spotřebitele,“ vyjmenovává Redlichová. Z modulů si studující odnesli například znalost cílů udržitelného roz-

Radka Redlichová byla řešitelkou projektu BioEra+ a zároveň lektorkou modulu o socio-ekonomickém systému.

voje a schopnost argumentovat o jejich důležitosti, také si osvojili kompetenci být šetrní k životnímu prostředí, tole-

byl moc příjemný pobyt,“ doplnila ke čtr-

prestižním nakladatelstvím Routledge.

rantní a angažovaní. Lekce ale nebyly

nácti dnům na Tenerife Palusková.

Kniha využívá interdisciplinárního přístu-

tvořené pouze přednáškami, měly i svoji

pu, vznikla tak díky spolupráci odborníků

praktickou část, během níž si studenti

Další spolupráci vycházející z projektu

a odbornic z oblasti ekonomie, man-

a studentky vyzkoušeli různé aktivizační

BioEra+ navázala Mendelova univerzita

agementu, agronomie, biotechnologie,

metody.

v Brně se Zemědělskou univerzitou

chemie a pedagogiky, kteří poukazují

v Krakově. Jedná se o projekt BioMaster,

na vzájemnou závislost ekonomiky, spo-

který se shodně s tím mateřským

lečnosti a přírodního prostředí.

Studující nadchly pestré přednášky

zabývá výukou v oblasti bioekonomiky.

Výstupem z něj je publikace s názvem The Circular Bioeconomy: Institutional And Production Perspectives vydaná

Ze zpětné vazby studujících vyplývá, že byli s průběhem kurzu spokojení, a kromě příjemného pobytu si z ostrova věčného jara odvezli také cenné zkušenosti. „Projekt mi dal lepší vhled do bioekonomiky, o kterou se teď už více zajímám, a dostal jsem díky tomu i nabídky na spolupráci. Líbila se mi přednáška slečny z Polska o projektu udržitelnosti ve výrobě, na kterém spolupracovala s Izraelem. Jednalo se o ekonomické a zároveň environmentální téma. Také jsem se rád podíval do země, kde jsem dříve nebyl, a mohl jsem poznat nové lidi,“ uvedl účastník kurzu, student Vojtěch Hlavačka. Pozitivní ohlasy sdílela i studentka Anna Palusková. „Projekty, které nám vyučující se zaujetím představili, mi přišly nápadité. Obecně jsem si užila hezké prostředí i výlety, celkově to

Studující na španělské univerzitě La Laguna pracovali také ve skupinách. Komunikace probíhala v anglickém jazyce.

24 | TÉMA: ZAHRANIČÍ

Studentské výjezdy do zahraničí přináší zážitky, zkušenosti i nová přátelství Tři studenti a tři studentky vyjeli v rámci svých studií do různých koutů světa. S čím se na cestách potkali? Jaké dojmy si dovezli zpátky domů?

A doporučili by vyjet v rámci studia i ostatním?

Jiří Jelínek Estonsko, Tartu Lesní inženýrství, Lesnická a dřevařská fakulta Vrátil jsem se nadšený, s kopou skvělých zážitků a kontaktů na nové kamarády z různých koutů Evropy. Získal jsem sebevědomí v mluvené angličtině a znalosti programu, ve kterém aktuálně zpracovávám diplomovou práci. Oceňuji před startem rozvrhové výuky univerzitou zorganizovaný Orientation week, díky kterému jsem se dozvěděl podrobnosti o studiu, seznámil se s prostředím kampusu i města a navázal první přátelství při teambuildingových aktivitách.

Nadchla mě výborná exkurze do univerzitních lesů Järvselja, kde nám vyučující působivou formou představil unikátní ekosystém rašeliniště. Překvapila mě ohleduplnost tamních řidičů, kteří brzdili už sto metrů před přechodem. Člověk se cítil bezpečně. Zaujalo mě důsledné zálohování PET lahví a hliníkových plechovek. Jedním z vrcholů Erasmu byl výjezd do Laponska, kdy jsme se po pobytu v sauně koupali v Severním ledovém oceánu na severním cípu Norska.

Petra Kokešová Švédsko, Falun Aplikovaná pedagogická studia, Institut celoživotního vzdělávání Nejvíce mě překvapilo, jaký klid ve Švédsku panuje. Švédi mají rádi pořádek a pravidla, a co více, opravdu je všichni dodržují. Díky tomu tam téměř nikdy nevznikají stresové nebo vypjaté situace. Nejvíce jsem tento smysl pro pořádek vnímala na švédských silnicích, kde je zodpovědnost opravdu na prvním místě.

Vyjet na několik měsíců do jiné země člověka neuvěřitelně osobnostně posune. Být součástí vzdělávacího systému v jedné z nejprogresivnějších zemí světa pro mě byla úžasná inspirativní zkušenost do budoucího studijního i pracovního života. Za největší přínos však považuji to, kolik skvělých kamarádů z různých koutů světa jsem tam potkala.

Erasmus je podle mě skvělá příležitost, jak najít sám sebe, poznat nové kultury a vytvořit si přátelství, která člověka budou provázet celý život.

Martin Demovič Slovinsko, Maribor Zpracovatelské technologie a kvalita potravin, Zahradnická fakulta Můj pobyt na Slovinsku v rámci programu Erasmus byl jedinečnou příležitostí nahlédnout do kultury této země, která rozhodně stojí za objevování. I když jde o menší národ, Slovinci mají co nabídnout – ať už z pohledu turismu, historie, nebo kulturního bohatství. Zároveň mě tato zkušenost utvrdila v tom, že rozhodnutí studovat na MENDELU bylo správné.

Z Erasmu jsem si odnesl nejen množství krásných zážitků a nových přátelství, ale i základní znalost slovinského jazyka, kterou jsme si osvojovali v rámci univerzitního kurzu. Tato zkušenost mi otevřela nové obzory a posílila můj vztah k mezinárodnímu studiu.

Otevřená informatika, Provozně ekonomická fakulta Nejvíce mě překvapila místní doprava na skútru. Běžně na nich jezdí celé rodiny, včetně malých dětí, často bez helmy, v žabkách a někdy i se zvířaty. Navíc je běžné nechávat skútry zaparkované s klíčky v zapalování. Ohromila mě také laskavost místních – když jsem onemocněla, strávili se mnou celý den v nemocnici a přinesli mi domů jídlo, pití i léky.

Nejvíce jsem si užila úchvatnou přírodu, vynikající jídlo a přátelskou atmosféru. Díky slunečnému počasí jsou zde ideální podmínky pro relaxaci u bazénu nebo na pláži.

Veronika Pirochtová Nikaragua, Kukra Hill Technologie potravin, Agronomická fakulta

Pavel Crha Řecko, Chania Mezinárodní teritoriální studia, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Nejpříjemnějším překvapením pro mě byla vstřícnost místních obyvatel a jejich ochota pomoci. Bylo také velice zajímavé dozvědět se, jakým způsobem se udržují starověké památky na jednom z turisticky nejnavštěvovanějších ostrovů v Evropě, a to přímo od experta z praxe.

Měl jsem možnost pracovat týden na projektu pod záštitou Evropské studentské unie (ESU).

Ve finální fázi projektu proběhla simulace zasedání OSN. Naším úkolem bylo zastupovat přidělenou členskou zemi a domluvit se společnými silami na 10 nových společných cílech, a to i přes obrovské rozdíly v preferencích rozvoje každého státu. Po několika hodinách debatování a dohadování jsme přece jen dokázali dojít ke splnění tohoto náročného úkolu, což pro mě byla velice cenná zkušenost.

Překvapil mě úplně jiný styl života, rozdíl je třeba v bezpečnosti. Na silnici nás zastavila ozbrojená kontrola, jestli něco nepřevážíme, ale jinak nikdo nic neřeší. Jezdí se bez pásu a na korbách aut sedělo i deset lidí. Měla jsem možnost vycestovat i do odlehlejší vesnice, kde bylo jen několik chatek, suchý záchod a lidé tam žijí s málem. Měli třeba pochytaných a svázaných 10 vodních želv na jídlo. Musejí dělat i nehezké věci, aby přežili.

V Nikaragui jsem sbírala vzorky pro diplomovou práci, ve které se věnuji fermentaci kávy. Navštívili jsme tři kávové plantáže a jejich majitele. Dozvěděli jsme se třeba, že největší peníze se pohybují až na burze. Plantážníci, kteří mají tu nejtěžší práci, z toho moc nemají, což byl pro mě velký reality check. Podobný výjezd bych určitě doporučila, protože diplomová práce pak člověka baví více.

25 | TÉMA: ZAHRANIČÍ

Kateřina Hanáková Thajsko, provincie Chiang Rai

26 | TÉMA: ZAHRANIČÍ

Stockholm Junior Water Prize motivuje mladé k vědecké práci a inovativnímu myšlení Každý rok soutěží tisíce středoškoláků a středoškolaček z více než čtyřiceti zemí světa o titul Stockholm Junior Water Prize, který získá autor či autorka nejlepší vědecké práce zaměřené na udržitelné využití vody. V klání je zastoupena i Česká republika. V roce 2022 totiž Mendelova univerzita v Brně uspořádala první ročník národního kola mezinárodní soutěže a propojila tak české středoškoláky a středoškolačky zajímající se o témata vody a udržitelnosti se zbytkem světa.

TEXT: Tereza Pospíchalová FOTO: AVC MENDELU, archiv Magdaleny Darii Vaverkové Vítězové a vítězky národního kola postupují do mezinárodního kola, které se tradičně koná na konci srpna ve Stockholmu v rámci Světového týdne vody. Finálové projekty hodnotí porota složená z mezinárodních odborníků a odbornic na oblast vody a udržitelnosti. Slavnostní finále pořádá Švédsko už od roku 1997 a absolutnímu vítězi či

Odborná porota je významnou oporou

výzev. Je skvělé vidět, jak se mladí lidé s nadšením zapojují do hledání řešení aktuálních problémů a jak jejich práce mohou mít reálný dopad na společnost,“ hodnotí vědkyně.

vítězce předává cenu patronka soutě-

Odborná porota národního kola se sklá-

že švédská korunní princezna Viktorie.

dá z odborníků a odbornic z oblastí hyd-

Velmi významná je pro soutěžící i zpětná

„Byla to skvělá zkušenost. Obdivuji

rologie, hydrobiologie, krajinné ekologie

vazba poroty, která je v rámci meziná-

všechny účastníky, každý investoval

či environmentalistiky. Každoroční po-

rodního kola složená z odborníků a od-

nemalé úsilí a tisíce hodin do realizace

rotkyní je i Magdalena Daria Vaverková,

bornic z univerzit z celého světa. „Díky

svých projektů. Na jednom místě jsem

která se ve své vědecké práci zaměřuje

konstruktivní zpětné vazbě jsem si od-

měl možnost setkat se s řadou úzce

na hodnocení vlivu antropogenní čin-

nesl nápady a podněty, jak svůj projekt

zaměřených a nadějných nadšenců

nosti na životní prostředí a širší kontext

vylepšit a posunout dále. Také mi byl

a prodiskutovat i ty nejdetailnější otázky.

antropocénu. Právě ona doprováze-

nabídnut doporučující dopis od profe-

Za celou soutěžní komunitu jsem velmi

la vítěze posledního národního kola

sorky z renomované americké vědecké

vděčný, od mezinárodního kola jsme

na cestě do Stockholmu. „Mezinárodní

instituce, za což jsem velmi vděčný,

zůstali v kontaktu a i teď, když už je

kolo soutěže bylo velmi inspirativní

jelikož se plánuji hlásit na magisterské

soutěž dávno za námi, si aktivně píšeme

a přínosné. Bylo fascinující sledovat, jak

studium právě do USA, kde je doporu-

a vzájemně se obohacujeme,“ přibližu-

mladí vědci a vědkyně z různých koutů

čením z amerických institucí přikládána

je Tadeáš Fryčák, vítěz národního kola

světa přistupují k problematice vody

vysoká váha. Třešničkou na dortu bylo

2024.

a udržitelnosti. Soutěž poskytla skvělou

následně setkání s laureátem Stockholm

platformu pro sdílení inovativních řešení

Junior Water Prize,“ popisuje Fryčák.

a zároveň zdůraznila význam mezinárodní spolupráce při řešení globálních

|

27

třetí, publikaci do impaktovaného žurnálu,“ nastiňuje.

TÉMA: ZAHRANIČÍ

vidění. Dále pracujeme i na další, pro mě

Právě téma vítězného projektu v soutěži jej pomohlo nasměrovat při výběru oboru studia na vysoké škole. „I když jsem již na začátku střední školy měl dlouhodobý hluboký zájem o technologie, stále jsem tíhl k jiným oborům, jako je biologie či chemie. Až díky několikaleté práci na projektu, zkušenostem z vědecké komunity a znalostem nabytým rešerší jsem si uvědomil, že informatika je to, co mě zajímá nejvíce. Avšak nikoli klasická informatika pro informatiky, nýbrž právě její aplikace do zmiňovaných oborů.

Z tohoto důvodu jsem si nakonec vybral studijní obor Computer Science and Engineering na Technische Universiteit Delft v Nizozemsku, špičkové evropské vysoké škole,“ uvádí Fryčák.

Soutěž otevírá dveře dalším možnostem

Podle ní se v průběhu let kvalita přihla-

V průběhu let se ze spousty nápadů,

více rozšířily, což vede k lepší přípravě

které začaly jako projekty Stockholm

zúčastněných a vyšší úrovni prezentací,“

Junior Water Prize, staly zajímavé inova-

hodnotí porotkyně.

šovaných prací výrazně zvýšila. „Zatímco dříve se objevovaly spíše náhodně zvolené projekty související s vodou, dnes studující své práce cíleně přizpůsobují specifikům soutěže. Je vidět, že se informace o soutěži v České republice

ce, jež pomohly zlepšit životy mnoha lidí. „Soutěž motivuje mladé k vědecké práci a inovativnímu myšlení. Umožňuje jim rozvíjet analytické a prezentační dovednosti, získat zpětnou vazbu od odborníků a setkat se s vrstevníky, kteří sdílejí po-

Vědecká práce nekončí

dobné zájmy. Mnohé projekty mají reálný

Tadeáš Fryčák ve svém výzkumu

potenciál přispět k řešení environmen-

i nadále pokračuje. Společně s kolegy

tálních problémů, což dodává soutěži

z Univerzity Palackého v Olomouci pra-

skutečný dopad. Podporuje vědecké

cuje na navazujícím grantovém projektu,

myšlení, ale také otevírá dveře k dalším

jehož cílem je kvantifikovat vliv napadení

možnostem – ať už jde o profesní růst,

rostlin háďátkem řepným na růst koře-

mezinárodní spolupráci, nebo praktickou

nových systémů. „Opět zde zastávám

realizaci inovací,“ přibližuje Vaverková.

úlohu vývoje algoritmů počítačového

Root Tracker

Národní kolo soutěže Stockholm Junior Water Prize 2024 vyhrál Tadeáš Fryčák se softwarem Root Tracker, který sám naprogramoval.

Program slouží k plně automatickému zpracování dat při zkoumání růstu kořenových systémů. Biologové, kteří zkoumají účinky různých chemických látek na kořenové systémy za zvýšených stresových podmínek, díky němu ušetří každý den několik hodin manuální práce. Root Tracker používají od ledna 2023 biologové a bioložky na Univerzitě Palackého, program otestovali už na několika tisících obrázků.

28 | STUDENTKA MENDELU

Studentka FRRMS:

Do Afriky dovezla školní pomůcky, místní jí darovali kozu Africké tance, štiplavý kouř a koza v kufru. Tak začala měsíční stáž studentky FRRMS Elišky Boudné v Sierra Leone, kde pomáhá zefektivnit výuku matematiky. Před odjezdem uspořádala na MENDELU sbírku školních pomůcek a do toho pomáhá neziskovým organizacím v Thajsku.

Jak se k těmto aktivitám dostala, co ji v Africe nejvíce překvapilo a jaké má rady pro ty, kteří by chtěli zažít podobné dobrodružství?

TEXT: Kateřina Červíková FOTO: archiv Elišky Boudné a AVC

V Sierra Leone jsi teprve pár dní a místní ti už darovali kozu. Jak se to stalo?

Co přesně v Sierra Leone děláš? organizaci World Possible, která pomáhá

Před odjezdem jsi zorganizovala sbírku školních potřeb. Jak tě to napadlo a jaký měla ohlas?

Když jsme se chystali navštívit prv-

místním dětem s přístupem k digitál-

Na FRRMS občas sbírky probíhají, a tak

ní školu, dali jsme jim o tom dopředu

ním vzdělávacím materiálům. Školám

mě napadlo, že když jedu do Afriky

vědět. Příjezd cizince je pro místní velká

poskytla notebooky a děti se na nich učí

a budu pracovat ve vzdělávání, mohla

událost a připravili si pro nás tradiční

přibližně dvě hodiny denně matematiku

bych dětem něco užitečného přivézt.

oslavu a tance. Očekávalo se, že budu

na platformě Khan Academy, která jim

Domluvila jsem se s fakultou a sbírku

tančit s nimi, a tak jsem se snažila

umožňuje procvičování různých úloh.

jsme spustili před Vánoci. Popravdě mě

zapojit, jak to jen šlo. Byla to obrovská

Mým úkolem je zjistit, jak výuku zefek-

překvapilo, jak velký ohlas měla! Sešlo

slavnost – všichni se se mnou fotili

tivnit. Sleduji například, jaké lekce jsou

se opravdu hodně věcí: propisky, sešity,

a oblékli mě do tradičního oblečení. Pak

pro děti nebo vyučující problematické

pravítka, kalkulačky… Prostě věci, které

už jsme se chystali odjet. Sedli jsme

a proč tomu tak je. Moje práce je spíše

má doma skoro každý, a už je nepotře-

do auta, když se najednou z kufru ozvalo

takový začátek, na který může někdo

buje. Nejtěžší věci jsem nakonec musela

zamečení. V tu chvíli jsem zjistila, že mi

další navázat.

Pracuji tady přes americkou neziskovou

dali kozu. Prý je to ale velké vyjádření respektu, takže si toho moc vážím.

Naštěstí jsme další školy dopředu neinformovali, takže se sice tancovalo, ale další kozu jsem nedostala.

Sierra Leone je přímořský stát v západní Africe. Má rozlohu jako Česko, šest milionů obyvatel a Eliška ji popisuje jako „energickou“.

budu popisovat, jaké překážky musí tyto

stala jsem spoustu užitečných informací.

komunity překonávat, aby děti z nich

|

Navíc jsem se předem spojila i s několika

měly možnost vzdělání. Původně jsem

místními, takže jsem si dokázala docela

chtěla dělat rozhovory se školami, kam

dobře představit, co mě čeká.

tyto děti docházejí. V době, kdy jsem

STUDENTKA MENDELU

ale v Thajsku byla, měly zrovna prázdni-

Jak ses k práci pro neziskové organizace vlastně dostala?

ny. Spojila jsem se proto s neziskovými

Šlo to postupně. Když se člověk učí

To se nakonec ukázalo i jako lepší řešení,

o rozvojových tématech, přirozeně

protože tyto organizace měly daleko

začne hledat způsoby, jak se zapojit

lepší přehled o celé situaci.

organizacemi, které tyto děti podporují.

do činností, které dávají smysl. Moje

vala neformální výuce. Už předtím jsem

Ty jsi ale s neziskovkami nedělala pouze rozhovory, rozhodla ses jim pomoct. V čem tvá pomoc spočívá?

ale plánovala cestu do Thajska, původ-

Zjistila jsem, že tyto organizace často

ně jen kvůli studiu a cestování. Tehdy

mají velmi omezené zdroje a nedosta-

mě vůbec nenapadlo, že budu v kon-

tečnou státní podporu. Protože dělají

taktu s neziskovkami. Během pobytu

opravdu skvělou práci a pomáhají dětem,

v Thajsku jsem si našla organizaci World

které nemají snadný přístup ke vzdělání,

Possible a napsala e-mail, zda by bylo

chtěla jsem je trochu zviditelnit. Natočila

možné navázat spolupráci. Přiblížila jsem

jsem videa, která jsou nyní na sociálních

vyřadit, protože už by se mi nevešly

lidem z organizace své studium i zkuše-

sítích FRRMS. Cílem bylo, aby se o jejich

do zavazadel. Měla jsem velký kufr a ba-

nosti, a nakonec jsem se dostala sem,

existenci dozvědělo více lidí a mohli je

toh a tři čtvrtiny zabíraly věci ze sbírky.

do Sierra Leone.

podpořit. Nevím, kolik peněz se zatím

první zkušenost byla přes Evropský sbor solidarity. Vyjela jsem na dobrovolnickou stáž do Rumunska, kde jsem se věno-

Koza je teď u Eliščiných afrických sousedů. Kromě ní dostala i slepici. „Je to prý více, než kdyby mi dali peníze,“ vysvětluje.

Po příjezdu jsem pomůcky rozdělila na čtyři části a rozvezla je do škol. Místní lidé mají radost, že za nimi někdo přijel a zajímá se o ně, je opravdu hezké to sledovat.

vybralo, ale i když to bude pár korun, má

Říkáš, že do Thajska jsi jela na studijní pobyt. Jak ses dostala do kontaktu s tamními neziskovkami?

to smysl. Když jsem lidem z těchto neziskovek napsala, že o nich vyšlo video na jejich podporu, měli z toho opravdu velkou radost.

Ano, jela jsem na jeden semestr

Jak se ti v zemi zatím líbí?

Překvapilo tě něco?

na univerzitu. Protože jsem ale chtěla pobyt využít naplno, rozhodla jsem se

Co bys poradila studujícím, kteří by chtěli dělat něco podobného?

Ještě si tady zvykám. Nejen na vedro,

sbírat data pro svou bakalářskou práci.

Nebojte se napsat e-mail! Když vás zau-

je to celkově hodně jiné prostředí. Lidé

Vybrala jsem si téma přístup ke vzdě-

jme nějaká organizace, oslovte ji, i když

jsou tu velmi temperamentní, všichni

lání pro horské kmeny v Thajsku, kde

si nejste jistí, jestli vám odpoví. Také je

se se všemi baví, pořád se něco děje.

dobré se připomínat. Když nepřijde od-

Jakmile má někdo problém, zapojí se

pověď, zkuste to znovu. Hlavní je nebát

celá komunita. Navíc se mi zase „poštěs-

se udělat první krok. Navíc ne každý

tilo“ přijet v takzvané kouřové sezóně. To

musí hned odjet do zahraničí. Po návratu

je doba, kdy farmáři kolektivně vypalují

si chci v Česku najít práci v neziskovém

pole jako součást tradičního zeměděl-

sektoru a myslím si, že pokud někdo

ství. Bohužel to způsobuje obrovské

nechce vyjet a posílat peníze, určitě

znečištění ovzduší a všude je hustý kouř,

dává smysl zaměřit se na Česko, kde je

takže si ani nemohu vyvětrat. Už se mi

spousta příležitostí, jak pomáhat.

to stalo během předchozího pobytu v Thajsku, kde se kvůli tomu dokonce rušily i některé vyučovací hodiny.

Neměla jsi před odjezdem nějaké obavy nebo předsudky?

Nebála jsem se. Cítila jsem se docela jistě, protože jsem věděla, že tu budu mít zázemí. Americká neziskovka, přes kterou jsem přijela, v Sierra Leone působí dlouhodobě, takže jsem měla určitou jistotu, že to tu bude zorganizované a bezpečné. Byli jsme v kontaktu už asi půl roku před mým příjezdem. Pravidelně jsme si volali, domlouvali, co budu dělat,

29

co je potřeba vědět před cestou, a do-

Eliška Boudná Je jí 22 let.

Pochází z Březiny v Moravském krasu.

Studuje bakalářský program Mezinárodní teritoriální studia na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií.

30 |

Přesto nebyl přechod na studium v USA

ABSOLVENT MENDELU

bankovního účtu,“ vysvětluje Svoboda. snadný. „Nejtěžší bylo uvědomit si,

Doktorát studuje zároveň v Česku i USA. Zásadní je najít si čas i na sebe

že to není jen krátkodobý pobyt, ale rozhodnutí, které přináší výzvy i jedinečné příležitosti. V Česku jsem nechal celou rodinu a spoustu věcí, které byly součástí mého života. Rozhodl jsem se přestěhovat natrvalo a dnes vnímám Ameriku jako svůj současný domov,“ přiznává.

Na Ústavu financí a účetnictví přešel na kombinovanou formu studia, aby se mohl naplno věnovat výzkumu v Memphisu. Díky podpoře týmu se mu daří skloubit obě studia. Rád by také navázal užší spolupráci s výzkumníky a výzkumnicemi v zahraničí a v Česku. „Vnímám to jako skvělou příležitost podpořit výzkum, který se v Brně vede.

Zároveň bych rád usnadnil českým studujícím cestu ke studiu nebo výzkumným příležitostem v USA,“ přiznává.

Dominik Svoboda, student třetího ročníku doktorského programu na Provozně ekonomické fakultě, momentálně žije ve dvou akademických světech na opačných stranách Atlantiku.

Vedle kombinovaného doktorského studia na Ústavu financí a účetnictví PEF MENDELU zároveň studuje i prestižní Ph.D. program na University of Memphis ve státě Tennessee.

Ve své akademické práci se specia-

TEXT: Vojtěch Pospíšil

kterou jsem si nemohl nechat ujít,“ říká

FOTO: archiv Dominika Svobody

doktorand.

lizuje na problematiku kapitálových

Jedním z kroků, který usnadnil Dominiku

trhů a informační asymetrie. „Klíčovou

Svobodovi cestu za doktorátem

inspirací je pro mě vedoucí mé dizer-

na University of Tennessee, byla syste-

tační práce profesor Hanousek. Jeho

matická příprava na výzkum už během

přístup k výzkumu mě motivoval ponořit

magisterského studia na Ústavu financí

se hlouběji do témat, která mě fas-

a účetnictví. „V Česku se studující

cinují. Při práci na našich projektech

při psaní diplomové práce seznamují

mi doporučil zaměřit se na specifické

s vědeckými metodami, analýzou dat

datové zdroje, které jsou v USA lépe

a akademickým psaním, což jim posky-

dostupné a často i klíčové pro detailněj-

tuje pevný základ pro další vědeckou

ší výzkum,“ popisuje Svoboda, jak dospěl

kariéru. Jsem přesvědčen, že evropský

k rozhodnutí vyrazit do USA. University

vzdělávací systém, jaký PEFka nabízí,

of Memphis má totiž nejen přístup k uni-

díky svému důrazu na propojení teorie

kátním datům, ale také poskytuje ideální

a praxe dokáže skvěle připravit studující

prostředí pro rozvoj mladých výzkumníků

na mezinárodní akademické prostředí,“

a výzkumnic. „Když jsem si uvědomil, jak

hodnotí.

velký potenciál by studium v USA mohlo mít pro můj akademický i osobní růst, bylo rozhodnutí jasné. Byla to příležitost,

USA vnímám jako svůj současný domov

Klíčové je umět hledat nové cesty Doktorské programy v USA jsou navrženy tak, aby co nejvíce podporovaly studující v jejich výzkumu. Univerzity dbají na to, aby studenti a studentky měli dostatek času na akademickou práci,

Americké univerzity mají s přijímáním za-

přístup ke kvalitním zdrojům a možnost

hraničních studujících bohaté zkušenosti

pracovat pod odborným vedením. Cílem

a poskytují jim proto komplexní podporu

je umožnit studujícím co nejvíce rozvíjet

při vyřizování administrativních formalit.

jejich výzkumné projekty. „Na University

„Specializovaná oddělení na univerzitách

of Memphis mám velmi silnou akademic-

pomáhají s každým krokem – od víz

kou podporu v kombinaci s pozitivním

přes zdravotní pojištění až po otevření

tlakem na kvalitu mé práce a neustálý

31 | ABSOLVENT MENDELU růst. Zároveň je zde běžné spolupraco-

všechno podle plánu. Klíčové je umět

vat nejen se svým hlavním vedoucím, ale

se přizpůsobit a hledat nové cesty,“ říká.

také s několika dalšími odborníky či od-

Zároveň zdůrazňuje, že úspěch nespo-

bornicemi z různých oblastí. Díky tomu

čívá jen v akademických výsledcích

mohu rozvíjet nejen svou dizertační prá-

– stejně důležité je zdraví a psychic-

ci, ale zároveň mám možnost zapojit se

ká pohoda. Pravidelný pohyb, kvalitní

do dalších mezioborových projektů, což

spánek a vyvážená strava jsou podle

je v akademickém prostředí jedinečné,“

něj základem dlouhodobého úspěchu.

hodnotí pozitivně Svoboda.

„Doktorské studium může být vyčerpávající. Proto je zásadní najít si čas

Zájemcům a zájemkyním o doktorské

na sebe,“ dodává. Americké kampusy

studium v USA Dominik radí, aby byli

proto nabízejí řadu možností, jak se

otevření změnám, nebáli se přizpůsobit

odreagovat, od sportovních aktivit až

směr svého výzkumu a aktivně komu-

po různé společenské události.

nikovali se svými školícími. „Ne vždy jde

„

Na University of Memphis mám velmi silnou akademickou podporu v kombinaci s pozitivním tlakem na kvalitu mé práce a neustálého růstu. Zároveň je zde běžné spolupracovat nejen se svým hlavním vedoucím, ale také s několika dalšími odborníky či odbornicemi z různých oblastí.

32 |

Ocenění v soutěži MENDELU Ph.D. talent MENDELU Ph.D. talent je dvoukolová soutěž o doplňková talentová stipendia pro studenty a studentky doktorských programů. Studující, kteří se do soutěže přihlásí, prezentují svůj vědecko-výzkumný záměr v angličtině a v relativně krátkém čase tak, aby zaujali hodnoticí komisi. Do druhého kola soutěže letos postoupilo deset doktorandů a doktorandek, do finále se probojovala polovina z nich.

Ester Maráková Ústav chemie a biochemie (AF) „Ve své práci se zabývám vývojem pokročilých lipidových nanočástic pro léčbu rakoviny. V současné době se věnuji designu a vývoji enzymatických nanorobotů, což jsou speciální nanočástice, které nejenže dopraví cytostatika do nádoru, ale zároveň mají na svém povrchu připevněné různé enzymy. Tyto enzymy fungují jako miniaturní motory, které nanoroboty pohání. Ti se díky enzymatickému pohonu dokážou dostat do nádorových buněk rychleji než klasické nanočástice.“

Magdalena Malásková Ústav chemie a biochemie (AF) „Zabývám se vývojem nanočástic, které by mohly pomoci zlepšit léčbu otravy organofosfáty. To jsou toxické látky, které mohou vážně poškodit nervový systém tím, že zablokují důležitý enzym acetylcholinesterázu.

Současná léčba využívá takzvané oximy, které tento enzym obnovují, ale problémem je, že se špatně dostávají do mozku kvůli jeho přirozené ochranné hematoencefalické bariéře. Proto pracuji na využití lipidových nanočástic s pevným jádrem, které mohou oximy enkapsulovat a pomoci jim lépe proniknout do mozku. Tím by se zvýšila účinnost léčby, prodloužil účinek léčiva a zároveň snížily vedlejší účinky.“

Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat (AF) „Ve své práci se zaměřuji na hledání alternativ, které by zmírnily problém antibiotické rezistence v humánní i veterinární medicíně.

Soustředím se na vývoj nových antimikrobiálních látek, které mohou pomoci v boji proti infekcím způsobeným multirezistentními patogeny, jako je zlatý stafylokok. Ve veterinární sféře představuje tento patogen závažný problém zejména u dojnic, kterým způsobuje zánět mléčné žlázy. Využitím inovativních nanomateriálů usiluji o narušení obtížně léčitelných bakteriálních biofilmů, což je fyzická bariéra produkovaná bakteriemi, a zlepšení účinnosti léčby těchto chronických infekcí.“

Rostislav Berezjuk Ústav nauky o dřevě a dřevařských technologií (LDF) „Ve své práci se zabývám využitím CT skenování dřeva pro potřeby třídění kulatiny a výsledného řeziva. Cílem je návrh modelů založených na CT snímcích a akustických vlastnostech kmenů, pomocí kterých by bylo možné ještě před samotným zpracováním kmenů odhadnout mechanické vlastnosti produktů – řeziva.“

Pavla Přinosilová Mendeleum – ústav genetiky (ZF) „Ve své práci se zabývám mikropropagací olivovníků metodou in vitro. Ve sterilním prostředí laminárního boxu pracuji se skalpelem a pinzetou, pomocí kterých rozřezávám rostlinu na jednotlivé části a ty následně přenáším na kultivační médium. Olivovníky přirozeně rostou velmi pomalu, a právě mikropropagace umožňuje jejich rychlejší množení při zachování genetické jednotnosti. Nicméně jejich růst v in vitro podmínkách závisí na fytohormonu zeatinu, který je velmi drahý. V současnosti zkoumám, zda by určité nanočástice mohly nahradit část zeatinu v kultivačním médiu, a přitom zachovat optimální růst rostlin.“

33 |

Nora Witkovská

34 | OSOBNOST MENDELU

August Bayer cestovatel a sběratel (1882–1942)

35 | OSOBNOST MENDELU

Profesor August Bayer představuje jednu z nejvýraznějších osobností československé vědy období první republiky. Na lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně založil Dendrologický ústav, v univerzitních lesích výjimečné Arboretum Křtiny i nynější Botanickou zahradu a arboretum v kampusu MENDELU. Život této mimořádné osobnosti předčasně ukončila v roce 1942 smrt v koncentračním táboře Mauthausen.

TEXT: Monika Pevná FOTO: archiv MENDELU

36 | OSOBNOST MENDELU

Za poznáním není žádná cesta daleká

Dendrologický ústav, předchůdce

v archivu MENDELU vedoucí ústavu Petr

dnešního Ústavu lesnické botaniky,

Maděra. „Od roku 1926 bylo navázáno

dendrologie a geobiocenologie, se pod

pravidelné spojení výměnné s 240 ústa-

dvacetiletým vedením Augusta Bayera

vy, korporacemi, botanickými zahradami

proměnil v jedno z nejlépe vybavených

a arborety ve všech kulturních státech,

To nevylučuje skutečnost, že řadu pří-

vědecko-pedagogických pracovišť

vydává se index seminum a pečuje se

rodnin August Bayer nashromáždil osob-

v republice. Postupně zde vybudoval

o výměnu semen, plodů, rostlin a jejich

ně během svých četných cest. V živo-

laboratoře, dílnu, knihovnu či sestavil

exsikátů, čímž byl získán bohatý materiál

topise sepsaném k žádosti o jmenování

unikátní herbáře. „Chodba ústavu je plná

jak dendrologický, tak i všeobecně bota-

honorovaným docentem své zahraniční

sbírek přírodnin, o kterých se traduje,

nický,“ připojuje důkaz.

cesty shrnul takto: „R. 1906 v Norsku

že je profesor přivezl ze svých cest.

a Švédsku i na ostrově Bornholmu…

Částečně je to pravda, i když zejména

R. 1910 na ostrovech Kvarnerského

u plodů a semen tropických rostlin je

zálivu, na pobřeží Dalmácie a při jezerech

jejich původ spíše záhadou, ale jisté

chorvatských… R. 1911 v Anglii studo-

vysvětlení nám dává studium archiv-

val po 2 měsíce v Botanické zahradě

ních materiálů,“ podělil se o svá zjištění

v Kew a v museích londýnských, shlédl

výstavu prohlédl jsem královský rozsáhlý

ve Varšavě. A konečně pracoval i na bio-

park v Monze a přičleněné lesní kultury,

|

logické stanici ve Villefranche,“ vypichu-

v okolí Milána pak zemědělské plantáže.“

OSOBNOST MENDELU

37

a zahradnického oboru při univerzitě

je Maděra pozdější zahraniční cesty Augusta Bayera.

V archivu Mendelovy univerzity v Brně jsou uchovány i zajímavosti o financová-

Rodí se skvost mezi arborety

ní těchto cest. „O podporu svých cest často žádal Ministerstvo školství a ná-

Zřejmě i inspirace získaná návštěva-

rodní osvěty. V roce 1929 například ob-

mi řady arboret a botanických zahrad

držel dva tisíce korun československých

v zahraničí vyústila v založení Arboreta

jako jednorázovou podporu pro účast

Křtiny v lesích Mendelovy ­univerzity

na sjezdu Société Forestiere de France

v roce 1928 a o deset let později

– Comté a na něj navazující studijní

Botanické zahrady a arboreta v univer-

cestu,“ poznamenává Petr Maděra a pro

zitním kampusu.

představu citoval z dopisu adresovaného profesoru Bayerovi: „Uvedená

V arboretech byl postupně shroma-

částka bude Vám vyplacena rektorátní

žďován rozsáhlý sortiment rostlin.

pokladnou po srážce kolku dle stupni-

Sadební materiál pocházel hlavně

ce II. na nekolkovanou kvitanci. Přijetím

ze zahrady Dendrologické společnosti

podpory zavazujete se, že se zúčastníte

v Průhonicích, která tehdy obhospoda-

činně sjezdového jednání, ohlásíte se

řovala sbírky značné vědecké hodno-

písemně na velvyslanectví republiky

ty. Mnoho cenných dřevin ale dovezl

Československé v Paříži a předložíte

profesor Bayer i ze svých studijních cest

ministerstvu nejpozději do 1. října 1929

po Evropě. „Přivezl například smrk ztepilý

písemnou zprávu o své účasti na sjezdu

z Nord Capu, z nejsevernější hranice

a výsledku své studijní cesty.“

jeho rozšíření. Tento exemplář ještě stále roste na břehu rybníka v Arboretu Křtiny.

Profesor Bayer kritický

Profesor hojně využíval i vlastní výpěstky ze semen, která získal výměnou, a to z celého světa. Na hlavním palouku křtinského arboreta dodnes můžeme vidět například pajehličník přeslenitý,

Podobnou finanční podporu obdržel

nejstarší a největší exemplář svého dru-

i na účast na mezinárodním lesnickém

hu v Česku, dále cedr atlaský nebo kryp-

kongresu v Římě v roce 1926. Dochovala

tomerie japonské. V Botanické zahradě

se obsáhlá třístránková cestovní zpráva,

a arboretu Mendelovy univerzity v Brně

ve které Bayer nešetří kritikou k orga-

se dochoval z Bayerových výpěstků

nizaci akce. Zvláštní odstavec věnoval

například ořešák v horní části původního

hodnocení mezinárodní dřevařské výsta-

arboreta. S Bayerovými stromy se ale

vy v Miláně, na niž zamířil z Říma: „… tato

můžeme potkat ještě i dnes v areálu

‚mezinárodní výstava‘ byla nepatrnou

univerzity. Konkrétně se jedná o řadu

expozicí z několika států, zřejmě narych-

mohutných borovic podél cesty k men-

lo sehnanou bez plánů, soustavy a pří-

ze nebo o bohužel chřadnoucí borovici

také musea a vědecké ústavy holland-

pravy. V jediném pavilonu, nevhodném

ohebnou poblíž Lesnické a dřevařské

ské. R. 1912 pokračoval ve studiích…

prostorou a osvětlením, byly rozloženy

fakulty,“ vyjmenovává stále živé památ-

na Korsice…, navštívil pak jižní Francii

v koutech exposice, z nichž jen některé

ky na Augusta Bayera vedoucí Ústavu

za účelem seznání kultur vinných a mo-

(Polsko) byly jakž takž vypraveny, jiné

lesnické botaniky, dendrologie a geobio-

rušových v Provenci a na dolní Rhoně

chudostí a nesoustavností vzbuzovaly

cenologie Petr Maděra.

i obilních kultur v sev. Itálii (Piemoně).

dojem trapný. Exposice československá

R. 1913 cestoval v Alpách a navštívil vě-

zarážela jak chudostí, tak neúpravou,

Život vynikajícího vědce a vizionáře

decké ústavy a musea švýcarská.“

odřeným materiálem a zcela nemožným

předčasně ukončily události 2. světo-

umístěním v temném koutu za rohem

vé války. V předvečer Štědrého dne

„Od roku 1926 podnikl zájezdy do Anglie

a sloupem. Lze plným právem nazvati

roku 1941 byl zatčen gestapem a zane-

a Skotska, do různých oblastí Francie,

faux pas, že taková bezvýznamnost jako

dlouho na to, 23. 2. 1942, zemřel v kon-

Švýcarska, Jugoslávie, Bulharska,

milánská exposice (strojů na zpracování

centračním táboře Mauthausen.

Rakouska a věnoval se studiu bo-

dřeva vůbec nebylo!) mohla býti ohla-

tanických zahrad v Kew, Leydenu,

šována ve spojení s vědecky založeným

Krakově, studiu arboreta v Les Barres

kongresem. V náhradu za milánskou

38 | KALEIDOSKOP

Kariérní den se letos koná už po desáté V dubnu se na MENDELU koná jubilejní už desátý ročník celouniverzitní akce, která má za cíl propojit studující se zástupci regionálních, národních i nadnárodních firem. Získané kontakty jim pomáhají otevřít cestu k budoucímu profesnímu uplatnění.

Nový doktorský program na FRRMS Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií otevírá svůj první doktorský program Rozvoj venkovských regionů. První uchazeči a uchazečky nastoupí v září 2025. Studijní program se zaměřuje na udržitelný rozvoj a podporu venkovských oblastí.

PEF oslaví výročí postavení budovy K příležitosti 20 let od získání ceny Stavba roku 2005 se Provozně ekonomická fakulta otevře veřejnosti.

V rámci festivalu Open House zpřístupní veřejnosti střešní terasu a nabídne komentovanou prohlídku budovy vedenou architektem Janem Chlupem.

Polapení blecháče bobřího Výzkumný tým LDF objevil v srsti mrtvého bobra raritu – blecháče bobřího!

Těžko dohledatelný hmyz s tělem okolo dvou milimetrů žije v srsti živých nebo čerstvě mrtvých bobrů. Blecháči nasávají maz produkovaný tukovými žlázami, který slouží k impregnaci srsti hostitelů.

Degustační soutěž piv na Agronomické fakultě Celkem 67 pivovarů ze čtyř zemí se zúčastnilo degustační soutěže Czech Beer Star. Poprvé se letos konala v prostorách univerzitního pivovaru Johann. Třicet odborníků a odbornic hodnotilo vzorky podobně jako u vinařských soutěží. Nejúspěšnější byl pivovar Choceň s.r.o.

|

39 Zahradnická fakulta rozšířila výukové zázemí o množárenské centrum vybavené inteligentními technologiemi.

Umožňuje řízení závlah a přihnojování, regulaci mikroklimatických podmínek i ekologickou cirkulaci vody. Využijí ho hlavně studující profesního programu Školkařství.

KALEIDOSKOP

Množárenské centrum podpoří výuku školkařství

40 | TÉMA: ZAHRANIČÍ

HEROES představuje revoluci ve vzdělávání a udržitelnosti Projekt HEROES propojuje devět evropských univerzit s cílem posílit regionální odolnost a přinést inovace do vzdělávání a výzkumu.

Spojení akademických institucí umožňuje studujícím i vědcům a vědkyním přístup k unikátním příležitostem a podporuje udržitelný rozvoj napříč Evropou.

TEXT: Zdeňka Hladilová FOTO: archiv MENDELU HEROES je více než jen akademická iniciativa. Projekt podpo-

na regionální odolnost a ekologické výzvy. Virtuální kampus

řený programem Erasmus+ spojuje devět univerzit z Belgie,

a digitální technologie umožňují neustálé vzdělávání a šíření

České republiky, Dánska, Finska, Německa, Litvy, Nizozemska,

inovací,“ přibližuje Lukáš Kala, vedoucí Oddělení mezinárodních

Portugalska a Švédska. Společně vytvářejí mezinárodní kam-

vztahů a internacionalizace.

pus zaměřený na inovativní vzdělávání, výzkum a praktické aplikace v oblasti udržitelnosti.

MENDELU jako klíčový partner HEROES přispívá odbornými znalostmi v oblasti krajinného managementu, cirkulární ekono-

„Projekt klade důraz na propojení akademické sféry s reál-

miky a potravinové bezpečnosti. Díky špičkovým laboratořím

ným světem. Studující získávají přístup k novým studijním

a výzkumným prostorám univerzita přináší praktické řešení

programům, společným diplomům a možnostem meziná-

pro efektivní využívání přírodních zdrojů. HEROES je krokem

rodní mobility. Studující i pedagogičtí a vědečtí pracovníci a

k udržitelnější budoucnosti pro všechny.

pracovnice spolupracují na výzkumu a projektech zaměřených

Mobilita a spolupráce na MENDELU Erasmus+: Vyjíždějící studenti Výjezdy studentů MENDELU na studijní pobyty a praktické stáže do institucí v EU. Zájem o Erasmus+ roste! Letos vede Řecko a Španělsko. Nově propagujeme výjezdy přímo ve výuce a automatizujeme stipendia v UIS.

Erasmus+: Přijíždějící studenti Každý semestr vítáme kolem 200 zahraničních studentů, nejvíce ze Španělska a Francie.

Podporu mají od OMVI, ESN i v rámci Welcome Weeku, kde se seznamují s Brnem a českou kulturou.

Bilaterální dohody

Erasmus+: Kreditová mobilita Projekty mobilit se zeměmi mimo EU. Díky schváleným projektům přijímáme studenty a zaměstnance z celého světa, nejvíce z Balkánu, Gruzie a Izraele.

Erasmus+ KA2 projekty Podpora mezinárodní spolupráci nejen v mobilitě, ale i v projektech spolupráce a dalších typech projektů Erasmus+ (Jean Monnet, Capacity Building, Erasmus Mundus).

Studijní výjezdy a stáže do zemí mimo Evropu.

Rekordní zájem o studium v USA, Koreji a na Novém Zélandu! Populární jsou stáže v jihovýchodní Asii a Africe.

BIP (Blended Intensive Programme)

Erasmus+: Zaměstnanci Podpora profesního rozvoje i jazykového vzdělávání zaměstnanců MENDELU. Výjezdy jsou krátkodobé na maximálně 5 dnů. Lze se ucházet o výukový pobyt nebo školení.

Nejběžnějším typem výjezdů jsou školení.

Každoročně organizujeme 6–9 krátkodobých intenzivních programů, které kombinují fyzickou a vituální složku. Letos jich máme šest! Studenti a zaměstnanci mohou vyjet i na BIPy partnerských univerzit.

CEEPUS MENDELU je zapojena do 13 sítí regionální spolupráce ve střední a jihovýchodní Evropě. Oblíbené destinace jsou Rakousko a Polsko pro studenty, Srbsko pro zaměstnance.

www.mendelu.cz