10. - 16. 7. 2010

NEWSLETTER

www.mediar.cz 10. – 16. 7. 2010

Ohlídám peníze Superšéfem programů ČT je Radek Žádník, člověk Deloitte

Proti Událostem

Prima prodloužila zprávy do osmi večer

Volný.cz k tisku

Economia koupila zpravodajsko-zábavní portál

+ 3 sloupky: Milan Šmíd

n

Milan Kruml

téma

Superšéfem všech čty bude Radek Žádník, č Mužem číslo dvě ve veřejnoprávní televizi udělal její generální ředitel Jiří Janeček spolupracovníka soukromé firmy, která si od ČT měla přijít už na 5,9 milionu korun a teď na dalších 23 milionů.

Ondřej Aust 14. 7. 2010

J

edním z nejmocnějších manažerů České televize její generální ředitel Jiří Janeček udělal Radka Žádníka, dosavadního spolupracovníka soukromé auditorské a poradenské společnosti Deloitte, která za účast na historicky největší proměně veřejnoprávní televize už měla v minulosti inkasovat 5,9 milionů korun a nyní dalších 23 milionů v právě ukončeném tendru.

Jméno nového vrcholového manažera si vyslechli členové Rady České televize na středečním neveřejném semináři k restrukturalizaci ČT, veřejnost pak na veřejné schůzi rady. Žádník se v uplynulých měsících účastnil porad o podobě programu ČT1, který má od dubna na starosti bývalý dramaturg zábavy na Nově Radan Dolejš, a od 1. září má šéfovat všem čtyřem programům České tele-

2

vize. Jak řekl serveru Médiář.cz, pracoval pro společnost Deloitte externě, poslední rok, právě na programu televizní restrukturalizace.

Každý z kanálů ČT nich má totiž od jara svého vedoucího a Žádník má působit v managementu o úro-

www.mediar.cz

yř programů ČT člověk Deloitte Sesazeni. Programová ředitelka Kateřina Fričová musí televizi opustit, šéf zpravodajství Milan Fridrich byl odsunut na méně vlivnou pozici.

Foto pro ČT: Jakub Ludvík

veň výš, jako jejich superšéf. Funkce se oficiálně nazývá ředitel programových okruhů.

Vliv na miliardy ročně Šéf ČT tuto nově zřizovanou pozici „muže číslo 2 v televizi zjara před-

stavil jako “dominantně manažerskou“, s největším vlivem na to, co a za kolik bude veřejnoprávní ČT vysílat. “Právě tady bude soustředěno programové plánování České televize, a to dominantně rozhoduje o struktuře a objemu nákladů České televize,“ prohlásil v březnu před televizními radními Jiří Janeček.

Jen na externích nákladech na výrobu pořadů ČT loni vyplatila 2,07 miliardy korun, do roku 2015, kdy Janečkovi končí druhý šestiletý mandát, to každý rok má být minimálně 1,8 miliardy. Člověk, který o těchto penězích bude rozhodovat, přichází přímo ze soukromé společnosti, která televizi dodávala své služby a zároveň se uchází o další zakázku.

Potenciální střet zájmů týkající se konkurenčního auditora byl přitom před měsícem záminkou pro odvolání nedávno zvolené dozorčí komise Rady ČT (rada kontroluje televizi a dozorčí komise má fun-

3

téma govat jako odborný poradce radních). Většina radních v čele s předsedou Jiřím Baumrukem totiž 9. června bleskově odvolala dozorčí komisi zvolenou teprv 24. března, prý i proto, že předseda komise pracoval pro auditorskou Ernst & Young (už čtyři roky je ale v důchodu) a dělá pro ni i jeden z televizních radních Jan Prokeš.

Jak Ernst & Young, tak Deloitte Advisory se v uplynulých týdnech účastnily tendru, jehož vítěz za 23 milionů korun – taková částka byla uvedena ve veřejně přístupném registru veřejných zakázek – bude České televizi radit, jak zvládnout celou restrukturalizaci. Do tendru se hlásily také firmy PricewaterhouseCoopers a Arthur D. Little.

Vítězem se podle server Lidovky. cz stala společnost Deloitte Advisory. Měla by pomoci uvést v život procesy, které Janeček po svém loňském znovuzvolení stanovil v plánu restrukturalizace, na základě výsledků dřívějšího auditu „na optimalizaci provozních nákladů“. Také ten byl dílem Deloitte Advisory. Česká televize si přitom podle Janečka neumí s objemem chystaných úkonů při restrukturalizaci poradit sama a potřebujete fundovaný pohled zvenčí. „Nemůžu zaměstnávat takovou škálu odborníků, proto si je budu najímat,“ tvrdil v červnu šéf ČT. Tento týden odborníka firmy, která bude radit zvenčí, udělal manažerem přímo v televizi. Kategoricky odmítl, že by šlo o střet zájmů.

4

Fridrich se postará o „pátý kanál“, Fričová odejde Podle očekávání se Jiří Janeček zbavuje Kateřiny Fričové, dosavadní programové ředitelky a vedoucí projektu ČT2. Ta měla tento projekt ve středu prezentovat, naplňovat ho ale bude dosavadní personální ředitel ČT Jan Mrzena, kterého Janeček jmenoval novým šéfem „Dvojky“. Fričová z televize ke konci srpna odejde, podle Janečka bude s ČT dál spolupracovat externě.

Na méně vlivné místo Janeček odsunul ředitele zpravodajství a aktuální publicistiky ČT a vedoucího projektu ČT24 Milana Fridricha.

Také on předložil svou vizi digitálního zpravodajského kanálu, ČT24 ale bude od srpna řídit Roman Bradáč, někdejší zahraniční zpravodaj ČT ve Washingtonu, kdysi rovněž Janečkův kolega ve zpravodajství a dosud jeho „kancléř“, vedoucí jeho sekretariátu.

Fridrich bude od srpna ředitelem nových médií. Jak se píše v restrukturalizačním projektu, který Janeček na jaře předal radě, úkolem manažera nových médií „je vytvořit a provozovat internetové aplikace tvořící de facto pátý programový okruh České televize“. „Nová média jsou svým způsobem pátý program České televize. Mám na mysli zejména internet,“ říkal v tomto duchu začátkem března šéf ČT radním.

Jak dále řekl Janeček radním, vedoucími kanálů ČT1 a sportovního ČT4 zůstávají Radan Dolejš, respektive Jiří Ponikelský.

www.mediar.cz

Novému šéfu ČT2 Mrzenovi bude radit exředitel rozhlasu Vlastimil Ježek Ondřej Aust 14. 7. 2010

V

lastimil Ježek, v 90. letech generální ředitel Českého rozhlasu a v letech 2004 až 2008 ředitel Národní knihovny, se vrací k aktivnějším funkcím ve veřejnoprávních médiích.

Generální ředitel České televize Jiří Janeček ho ve středu na neveřejném semináři s televizními radními označil za budoucího poradce Jana Mrzeny, později ho veřejně potvrdil. Mrzena byl dosud personálním ředitelem ČT, brzy má ale po odcházející programové ředitelce Kateřině Fričové přebrat projekt kanálu ČT2.

Janeček to řekl televizním radním. Ježek má být od září Mrzenovým externím poradcem. „Měli by dotvořit podobu ČT2 v intencích, kterou si představuji,“ informoval radní šéf Janeček.

Vlastimil Ježek je momentálně členem Etického panelu ČT, poradního orgánu generálního ředitele.

Na jaře s ním počítali také autoři pořadu Věřte, nevěřte, kteří s jeho pomocí chtěli tepat chyby tuzemských novinářů.

Jan Mrzena.

Foto pro ČT: Jakub Ludvík

5

téma

Do kreativity neproml programů ČT, manžel „Chtěl bych České televizi přinést zkušenosti z velkých firem,“ prohlásil nový ředitel programových okruhů ČT Radek Žádník, který před časem působil ve zbrojovce ZVI, později ve vedení státní České pošty a naposledy dělal pro Deloitte.

Ondřej Aust 14. 7. 2010

N

ově příchozí manažer, v jehož rukou se podle dřívějších slov šéfa České televize Jiřího Janečka soustředí „programové plánování“ instituce a má rozhodovat o struktuře a objemu jejích nákladů, nechce nijak mluvit do obsahu chystaných pořadů.

Radek Žádník, kterého Janeček pověřil řízeních všech čtyř programových okruhů televize (ČT1, ČT2, ČT24, ČT4) a udělal z něho tak nadřízeného manažerů projektů těchto programů, to odpoledne řekl, když se představoval televizním radním.

Manažer se zkušenostmi ze státních i soukromých firem si prý ohlídá hlavně ekonomiku. „Pozice ředitele programových okruhů v sobě zahr-

6

nuje zastřešení kanálů, které jsou vedeny kreativními, tvůrčími výkonnými řediteli,“ předeslal. Sám sobě předepsal „úkoly ekonomické, procesní, organizační, marketingově-strategické, prostě všechny ostatní než ty tvůrčí“. „Smyslem je uvolnit kreativitu ředitelům programových okruhů,“ vy-

www.mediar.cz

luvím, říká nový šéf hvězdy „vékávéček“ Radek Žádník s chotí Zdeňkou a dcerou na společenské akci v pražské zámku Trója, květen 2007.

Foto ČTK/Šimková Veronika

světloval Radě ČT. „Zároveň to má další kouzlo, tím, že jim do toho jejich nadřízený nemluví, je jasně vydefinovaná i odpovědnost. Co se týče obsahu a kvality, to je záležitost kompetencí a odpovědnosti ředitelů programů. Mě bude zajímat, jestli jsou dodržována pravidla, bude se podílet na jejich nadefinování.“

„Chtěl bych, aby programové okruhy měly vybudovanou a vnímanou uvnitř ČT velmi silnou klientskou pozici vůči obslužným útvarům, pod nimiž si můžeme představit třeba výrobu, vývoj a další útvary, které budou poskytovat interní služby právě programovým okruhům,“ pokračoval. „Chtěl bych České televizi přinést zkušenosti z velkých firem,“ přál si nakonec. Letos devětatřicetiletý rodák z Chebu, absolvent fakulty financí a účetnictví pražské Vysoké školy ekonomické (1995) pracoval v 90. letech nejprve v Investiční a poštovní bance (IPB), v roce 1996 se stal finančním ředitelem a následně i členem představenstva akciové společnosti Trustfin, jež se zabývala výrobou a prodejem textilních strojů.

Současně v letech 1999 až 2001 zastával funkci člena představenstva zbrojovky ZVI. Přečtěte si celý článek na www.mediar.cz

7

aktuality

Prima startuje „inform bude dávat od 19 do 2 Po předloňském neúspěšném útoku na Novu programuje Prima proti slabší konkurentce, veřejnoprávní České televizi; i ta má večerní zpravodajskou hodinu.

Ondřej Aust 12. 7. 2010

O

d neděle nové zpravodajské studio a v širokoúhlém formátu obrazu 16:9, k tomu od pondělí večerní zprávy prodloužené na celou hodinu.

Prima, komerční dvojka tuzemského televizního trhu, inovuje své zpravodajství.

Prodloužením zpráv, které budou dál začínat v 18.55, avšak končit až před 20. hodinou, začíná soutěžit především s Českou televizí, také ta plní zprávami celou hodinu od 19. do 20. Po klasické zpravodajství (začíná v 18.55), Krimi zprávách uvedených letos v únoru (od 19.20) a sportu (od 19.35) dnes odstartuje novinka, VIP zprávy ze šoubyznysu a společnosti.

Jejich hlavní moderátorskou tváří je manželka Karla Gotta Ivana. Poprvé se mají vysílat dnes večer, budou chodit od 19.50. „Informační hodi-

8

nu“ Prima uplatí ve všední dny. O sobotách a nedělích bude po zprávách a sportu vysílat od 19.35 reprízu seriálu Přátelé, jako dosud.

K inovacím Prima přikročila k tomu začátkem letních prázd-

www.mediar.cz

mační hodinu“, zprávy 20 hodin, proti ČT Nové zpravodajské studio vzniklo podle architektonického návrhu Jaroslava Holoty. Nová je i celá grafika, dělalo ji studio Framehouse. Foto: TV Prima

nin, kdy její nejsilnější konkurent TV Nova nedává divácky populární seriál Ulice (má prázdninovou pauzu).

Své zpravodajství Prima předloni použila pro přímý střet s konkurencí – postavila je proti Televizním no-

vinám Novy, v čase od 19.30 ji ale na jaře 2008 nedokázala konkurovat a po třech měsících vrátila své zprávy na 18.55.

Prima by teď mohla zvýšit náskok vůči České televizi, její večerní zprávy na ČT1 se ji už daří porážet. Ve čtvrtek 8. července (momentálně nejčerstvější výsledek z měření sledovanosti) vidělo zprávy Primy 586 tisíc dospělých, zatímco Události na ČT1 533 tisíc.

Veřejnoprávní televize přitom propad na prvním programu vyvažuje sledovaností Událostí souběžně jdoucích na čím dál sledovanějším digitálním programu ČT24. Ve čtvrtek si na „čtyřiadvacítce“ zapnulo hlavní zprávy 54 tisíc lidí. Hlavní večerní zprávy ČT jsou ale i tak zhruba na polovině čísel z předloňska, kdy se Prima rozhodla jít po půl osmé proti Nově.

Přečtěte si celý článek na www.mediar.cz

9

aktuality

Český film loni dál slábl Ondřej Aust 10. 7. 2010

T

uzemský filmový průmysl loni dál trpěl absencí filmových pobídek, které Česko zavedlo teprve letos v červnu, a také poklesem reklamního trhu v důsledku celosvětové hospodářské krize. Do odvětví tak šlo 3,033 miliardy korun, zatímco o rok dříve to bylo 3,522 miliardy.

Ukazují to údaje oborové Asociace producentů v audiovizi (APA), zveřejněné sdružením na tiskové konferenci v Karlových Varech, v rámci mezinárodního filmové-

ho festivalu. Na výrobu reklam se v Česku loni dalo 1,489 miliardy korun (rok předtím 1,937 miliardy), na české filmy 800 milionů (rok předtím 880 milionů). Naopak objem prostředků investovaných zahraničními produkcemi rostl ze 705 na letošních 744 milionů.

Třímiliardový loňský objem produkce není ani polovinou toho, kolik se v odvětví protočilo před osmi lety, v roce 2002.

Přečtěte si celý článek na www.mediar.cz

Economia koupila portál Volny.cz Ondřej Aust 13. 7. 2010

Z

pravodajsko-zábavní portál Volný.cz včetně 300 tisíc emailových schránek od včerejška provozuje společnost Economia, vydavatel Hospodářských novin, Respektu a dvou desítek odborných časopisů.

Economia v pondělí uzavřela s dosavadním provozovatelem portálu, akciovou společností Volný „dohodu o spolupráci“. “Na základě této dohody Economia rozšiřuje portfolio svých online titulů o portál Volny. cz a stává se jeho novým provozovatelem,“ oznámilo vydavatelství. Chce ho dál rozvíjet a udělat z něj „hlavní

10

informační platformu pro malé firmy a drobné podnikatele“. “Portál Volny.cz míří na stejnou cílovou skupinu jako hlavní tituly našeho vydavatelství,“ uvedla ředitelka divize nových médií v Economii Andrea Tomšů.

Vydavatelství, které vydělává především na tisku, může ke svému webu iHNed.cz s mnoha odbornými podsekcemi návštěvností tři čtvrtě milionu uživatelů (v květnu 749 tisíc) přidat další čtvrt milion internetových návštěvníků Volného (286 tisíc).

Přečtěte si celý článek na www.mediar.cz

inzerce

FUTUROOM Training Nabízíme: Otevřené kurzy pro odbornou

i laickou veřejnost v Praze i ostatních místech České republiky. n Facebook a jeho použití v marketingu n Využití mobilního marketingu pro business n Mediální trénink pro tiskové mluvčí a management n Trénink vystupování a mluvení na veřejnosti a před TV kamerou n Večerní kurzy reportážní fotografie a úpravy fotografií n Večerní kurz počítačové grafiky n Kurzy zaměřené na zvládnutí OS Mac a dalších aplikací a software Apple (iLife, iWork, iTunes)

Semináře a kurzy na míru

na základě podrobné analýzy situace a potřeb klienta.

Vybrané reference řešení na míru: n Žabka, a.s. – mediální trénink n Česká pojišťovna – seminář moderních trendů marketingu a tvorby sdělení pro média n Česká pojišťovna – seminář využití Facebooku v marketingu n VZP – seminář využití Facebooku v marketingu a PR n Federace přátel a rodičů sluchově postižených – trénink komunikátorů se sluchovým postižením n Trénink vystupování na veřejnosti pro radní Hlavního města Prahy

Pronájmy seminárních prostor

Moderní prostory FUTUROOM jsou vhodné zejména k pořádání školení, seminářů, porad, tiskových konferencí a přednášek. Ke všem prostorám je bezbariérový přístup a jsou klimatizované.

K dispozici jsou 3 učebny, které se dají variabilně spojovat a dělit zvukotěsnou stěnou na 3×1, 2×1 nebo 1 místnost.

K dispozici je 15 notebooků HP. Maximální kapacita je 115 míst. K učebnám patří zázemí pro catering a odpočinková místnost. Učebny jsou plně vybavené AV technikou, interaktivními tabulemi a připojením k internetu.

TV Studio:

Tréninkové televizní studio je vhodné pro mediální trénink jednotlivců i malých skupin. Je zde také možné natáčet reklamní spoty a informativní videa.

Kontakt e-mail: info@futuroom.cz Tel: 224 174 740 www.futuroom.cz; www.junioroom.cz; www.facebook.com/futuroom; www.facebook.com/junioroom; http://twitter.com/futuroomprague

11

sloupek

Nová vláda – starý pří k mediální politice

Pozorovatelna Milana Šmída 13. 7. 2010

N

ěkdy v polovině devadesátých let se někdejší členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Zdena Hůlová dotázala tehdejšího předsedy vlády Václava Klause, jaká je mediální politika jeho vlády, aby ji rada – jak jí k tomu zákon nabádal – mohla prosazovat. Václav Klaus jí prý tehdy odpověděl : „Mediální politika?

Co to je? Já si to nějak nedokážu vydefinovat.“ Pravda, existuje více definicí mediální politiky. V souvislosti s tradičními médii se o ní mluví jako o zřetelném a veřejně deklarovaném vymezení vztahů mezi masmédii a společností, případně mezi médii a poli-

12

tickým systémem. Pod pojmem mediální politika se v některých firmách skrývá soubor pravidel, kterými se musí řídit jejich zaměstnanci při styku s médii. Mediální politika se tudíž obecně chápe jako způsob zacházení s komunikačními médii.

Mediální politiku státu si lidé většinou spojují s regulacemi nebo se zákony, kterými se média musí řídit. Tento přístup je charakteristický i pro českou politickou scénu, která si jinak mediální politiku asi nedokáže „vydefinovat“. Mediální politika jako aktivní činitel vytváření a usnadňování komunikačních možností a zvětšování prostoru pro pluralitní celospolečenskou komunikaci je u nás zatím terra incognita.

Pokud se programová prohlášení českých vlád posledních dvaceti let o médiích vůbec zmiňují, pak velice obecně ve formě deklarací o ochraně svobody slova, podpoře duálního systému vysílání a nezávislosti a plurality médií. Sem tam se v nich mihnou konkrétní jednotlivosti, jako digitalizace vysílání, ochrana autorských práv, slib podpory kinematografie či změn v obsazování tzv. mediálních rad, ale to je všechno.

Média zkrátka nikdy nebyla velkým tématem vládních programo-

www.mediar.cz

ístup vých prohlášení, což na jedné straně médiím prospívalo (nikdo se je nesnažil obsahově úkolovat a reglementovat), na straně druhé ponechávalo prostor živelnosti i tam, kde by vývoj událostí vyžadoval jisté usměrnění (za všechny příklady jmenujme spor o TV Nova vedoucí k prohrané arbitráži, či průtahy s digitalizací zemského televizního vysílání, nebo absence stimulů pro rozvoj nových médií).

Tento týden podepsaná koaliční smlouva tří vládních stran, která by měla být základem vládního programového prohlášení, v této tradici pokračuje. Co se tady o médiích píše?

V kapitole Legislativa se jedním dechem slibuje odstranění „náhubkového zákona“, který trestá zveřejňování odposlechů novinářem, a zároveň smlouva slibuje zpřísnění „právních předpisů v oblasti ochrany soukromí a práv občanů, která (…) umožní vyšší míru ochrany před neoprávněným a nekontrolovaným pořizováním obrazových, zvukových a genetických záznamů o občanech…“ Dva „mediální“ odstavce obsahuje také kapitola Kultura. V tom prvním najdeme obecné přihlášení se ke svobodě slova, která „je jednou z klíčových svobod, jež zajišťují demokratické uspořádání naší společ-

nosti. Vláda proto bude trvat na garanci maximální míry svobody slova při vědomí odpovědnosti za obsah mediálního sdělení, včetně oblasti internetu.“ Ten druhý se týká tématu mediálních rad, u nichž by se měl změnit systém voleb „s významným podílem nominací z odborné veřejnosti“.

To je vše, co koaliční smlouva obsahuje ve věci médií, nepočítáme-li pasáž Snižování regulace, ve které se slibuje omezení „nadbytečné byrokracie“, což by se mohlo dotknout některých činností regulátora Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Absence nějaké koncepčnější mediální politiky nepřekvapí, jestliže známe volební programy koaličních stran.  Jedině ODS ve svém programu explicitně a uceleně vyjádřila svůj názor na média, přičemž do nich sympaticky zahrnula také internet.  TOP09 se v duchu pozdější koaliční smlouvy přihlásila ke svobodě projevu, nezávislosti veřejnoprávního vysílání a k reformě mediálních rad.  U Věci veřejných pak mediálně politická témata zcela chybějí.

Přečtěte si celý článek na www.mediar.cz

13

sloupek

Proč můžeme Finům z zákon o internetu?

Proč?

Milana Krumla 14. 7. 2010

N

a první pohled by se zdálo, že odpověď na úvodní otázku je jednoznačná. Protože zákonem, platícím od 1. července letošního roku, je širokopásmové připojení k internetu zařazeno ve Finsku mezi základní občanská práva.

Všechny telekomunikační společnosti v zemi jsou povinny zajistit všem širokopásmové připojení s danou minimální rychlostí jeden megabit za vteřinu. Vláda navíc slíbila, že do roku 2015 zajistí každému připojení o stovce megabitů za vteřinu. To jsou jistě pro uživatele v této skandinávské zemi skvělé vyhlídky.

14

Jenže já vidím ještě nejméně jeden důvod k závisti a ten se mi, bez ohledu na rychlost a kvalitu připojení, zdá mnohem podstatnější. A sice, že finská vláda má strategii, týkající se dalšího rozvoje internetu, technologického vývoje celé země a také, že se zabývá tím, jak nové technologie ovlivňují život občanů, jak se jejich prostřednictvím mění celá společnost.

Jen malá ukázka z rozhovoru finské ministryně pro komunikace Suvi Lindénové pro týdeník Der Spiegel. „Není to trochu přehnané, deklarovat širokopásmové připojení jako základní právo?“ ptá se hamburský magazín.

Lindénová odpovídá: „Nám nejde o to, aby lidé měli možnost nechat se prostřednictvím kvalitnějšího připojení k síti lépe bavit. Mnozí si už bez internetu svůj běžný život vůbec nedokážou představit. Stále více lidí pracuje z domova – prostřednictvím sítě, 80 procent Finů spravuje své bankovní konto online, v mnohých obcích úřady poskytují služby a rady prostřednictvím internetu. Nesmíme žádného občana vyčlenit.“ Spiegel: „Ale k síti není připojena už jen malá část obyvatel. Není to všechno tedy spíše PR trik?“ Lindénová: „Absolutně ne. Nejde přece jen o připojení, ale především

www.mediar.cz

závidět jejich nový o rychlost a ceny. Dosud je pro mnohé velmi pomalé a ceny jsou především v odlehlých oblastech velmi vysoké. To se musí změnit.“ Spiegel: „Jak si ale poskytovatelé mají vydělat, když jim bude předepisovat ceny a kvalitu služeb?“ Lindénová: „Předepsaná minimální rychlost jeden megabit za vteřinu je férový požadavek. A tam, kde by se stal neférovým, musí stát služby subvencovat.“ Spiegel: „Poškozují se země, v nichž rychlejší a výhodnější přístup k internetu není zakotven jako zákonný nárok?“ Lindénová: „Jak se zajistí přístup je úlohou politiků. Zákonná předloha je možnou cestou, ale jistě jsou i další alternativy.“ Tolik tedy finská ministryně. Přečetl jsem si zmíněný rozhovor a pokusil se zjistit, jak si budoucnost nových technologií v České republice představuje čerstvě ustavená vláda.

Začal jsem koaliční smlouvou.

O nových technologiích se v ní píše poměrně dost. Například najdeme pasáže o modernizaci a elektronizaci veřejné správy nebo o projektu elektronických voleb. Že by se ale měla vláda věnovat i rozšiřování dostupnosti a kvality připojení, o tom jsem bohužel zmínky nenašel žádné. A stejně jsem pochodil na stránkách jednotlivých vládních politických stran.

Pokud bych se tedy díval na celou problematiku s jistou dávkou demagogie, mohl bych napsat, že vláda sice chce elektronizovat státní správu, ale už ji vůbec nezajímá, kolik lidí se bude moci reálně do takového elektronického úřadu podívat, a to zejména na venkově. Nezajímá ji, jaká je technologická gramotnost průměrného občana této země a zda je možné ji nějak zvýšit.

Jinak totiž výše zmíněné investice pozbudou smyslu – většina lidí se do elektronického úřadu ani nedostane, natož, aby se v něm dokázala vyznat a vyřídit, co potřebuje.

Pro to, abychom drželi s rozvinutým světem krok, je enormně důležité, aby se i kvalita připojení a dalším služeb odpovídajícím způsobem zlepšovala a co víc – aby se nabízela i v těch oblastech, které nejsou dnes pro providery ekonomicky zajímavé.

Finové to chápou, jejich vláda má strategii, která se možná nemusí někomu líbit, ale existuje. V Česku se docela dobře obejdeme i bez zákona, který širokopásmové připojení řadí mezi základní práva.

Nepříjemným problémem ale je, že stát nemá představu, jak by nové technologie mohly proměnit společnost, jak jejich používání rozšířit i mimo velké aglomerace a učinit je dostupné co největšímu počtu lidí.

15

Partner serveru Médiář.cz

Vedoucí redaktor Médiář.cz: Ondřej Aust, aust@ppf.cz, 724 831 904 Informace a tiskové zprávy ke zveřejnění zasílejte na aust@ppf.cz, děkujeme.

Připravováno ve