04
Asistovaně, či ručně?
Vývojářské dilema v době AI
08
Díky trainee programu si můžu udělat ucelený obrázek o konkrétních pozicích
12
Foxconn mi dal stabilitu i možnost růstu, říká Martin
Fiala po 16 letech ve firmě
podívejte se na volné pozice na prace.foxconn.cz
V Česku se podle Eurostatu dalšímu vzdělávání po škole věnuje jen každý desátý.
Přitom digitální a IT dovednosti budou podle studie BG Group do roku 2030 vyžadovat až 90 % pracovních pozic. Nebojte se s digitálními dovednostmi začít.
A to v každém věku, bez předsudků i překážek, radí Czechitas.
„I když jsem byla na vysoké manažerské pozici, moje práce mě nenaplňovala a stala se pro mě rutinou,“ popisuje svoji motivaci učit se Andrea Řezníčková, která strávila přes dvacet let v účetnictví, než se rozhodla pro změnu.
„Když jsem viděla, že v dvaapadesáti zvládnu JavaScript, dodalo mi to sebevědomí i energii pokračovat dál,“ říká dnes IT analytička v bankovní skupině.
Eva Hankusová zase během rodičovské založila komunitní centrum, jenže brzy zjistila, že jí výdělek nepokryje potřeby, a tak se rozhodla, že zkusí IT. Programování ji nebavilo, a tak si našla jinou vášeň – data, AI a konzultace. „Díky Czechitas jsem se dostala k práci, o které se mi ani nesnilo, a to nemusím napsat ani
Technologie s nástupem AI mění zdravotnictví, školství, podnikání i každodenní život.
čárku kódu. Dnes nemusím o práci prosit, ale můžu si vybírat.“
Oba příběhy potvrzují, že bariéry nejsou v kompetencích, ale v motivaci a odhodlání. Ženy přitom tvoří polovinu společnosti, ale jejich zastoupení v technologiích je pouze desetinové. Přitom právě technologie s nástupem AI dnes
mění zdravotnictví, školství, podnikání i každodenní život. A když se propojí unikátní ženské talenty jako komunikace, empatie, strategické a kritické myšlení s těmi mužskými, vznikají výkonnější a inovativnější týmy, které posouvají firmy i celé Česko dál.
„Technologie kráčí vpřed rychleji než naše dovednosti. V každém věku je nutné pracovat na svých IT a digitálních dovednostech. Přičemž nabité znalosti nemusíte využít jen v novém oboru. Bez znalosti technologií se prostě v budoucnosti ve většině oborů vůbec neobejdete,“ dodává zakladatelka Czechitas Dita Formánková. Přitom ponořit se do vzdělání v technologiích znamená otevírat dveře novým příležitostem – pro jednotlivce i pro českou ekonomiku.
Zkušenosti Veroniky a Tomáše z Mediaplanet ukazují, že cesta k profesnímu růstu nemusí vést přes titul ani slepé honění výkonu.
Důležitější je schopnost propojit své dovednosti s novými zkušenostmi, nastavit si vlastní cíle a budovat prostředí, kde technologie i nároky slouží lidem – ne naopak.
Veronika Škodová Head of Production
Je nutné mít technické vzdělání, abyste se uplatnili v prostředí, kde hrají technologie velkou roli?
Samozřejmě vždycky záleží na konkrétní pozici a na tom, jaké nároky jsou s ní spojené. Ale i technologické firmy potřebují marketéry, produkční, account manažery nebo HR, zkrátka lidi, kteří technologie doplňují o jiné dovednosti. Sama nepracuji přímo v technologiích, ale jsou
Ing. Tomáš Haring Managing Director
Jakým způsobem nastavujete sobě i svému týmu vysokou laťku, aniž by to vedlo k vyhoření?
Vysoká laťka je sama o sobě velmi neurčitý pojem. Každý z nás má jiné cíle a motivuje nás něco jiného, což se pak přirozeně odráží i na výšce té pomyslné laťky. Věřím, že úkolem manažera či lídra není nastavovat cíle za druhé, ale nasměrovat je tak, aby si je dokázali určit sami, ze své hlavy a vlastní vůle. Když k tomu člověk dospěje sám, účinek je mnohem silnější a výsledek reálnější.
Můj první mentor mě naučil zásadu, kterou se řídím dodnes a kterou uplatňuji i při práci
každodenní součástí mé práce. A myslím, že to je důkaz, že se v takovém prostředí dá uplatnit i bez titulu z IT.
My mileniálové to možná měli trochu složitější než dnešní generace, ale i když člověk zjistí až časem, co ho baví, není nikdy pozdě začít a klidně i změnit obor. Ideální je, když dokážete propojit skill set, který už máte, s novými zkušenostmi. U mě je to kombina-
ce obchodních dovedností, jako je komunikace, vyjednávání a organizace, a produkčního skill setu. Díky tomu dnes umím hledat pro klienty mnohem efektivnější řešení a konzultovat kvalitněji. Technologie mi v tom jen rozšiřují možnosti a dávají větší rychlost.
Takže podle mě nejde o to, odkud přicházíte, ale co si cestou posbíráte a jak to umíte využít dohromady.
Úkolem manažera není nastavovat cíle za druhé, ale nasměrovat je tak, aby si je dokázali určit sami.
s týmem – princip „tough love“, tedy tvrdé lásky. Rozhodně bych to nepřirovnal k metodě cukru a biče, právě naopak. Jsem přesvědčený, že když lidé, se kterými spolupracujete, rozumí tomu, proč něco dělají, komunikujete s nimi naprosto transparentně a oni dokážou správně číst vaše slova, jste už v polovině cesty k úspěchu.
Pravidlo „tough love“ pro mě znamená, že situace a rozhodnutí nejsou vždy snadná, ale chápeme, proč je děláme a kam nás mají dovést. A když takovými momenty procházíme společně a otevřeně o nich mluvíme, dokážeme i případné „vyhoření“ využít jako impulz k dalšímu posunu, nejen každého jednotlivce, ale celého týmu.
Umělá inteligence vývojáře nenahradí – ale ti, kteří se s ní naučí pracovat, mohou brzy převzít vedení. Roman Klos, technical lead (technický lead) z farmaceutické společnosti MSD, popisuje, jak AI proměnila jeho způsob práce, myšlení i přístup ke kreativitě.
Od počáteční skepse ke každodenní praxi
Když Roman Klos poprvé narazil na umělou inteligenci ve světě softwarového vývoje, nijak ho nezaujala. „Působilo to jako chytré doplňování textu, které ale moc netuší, co vlastně chci,“ vzpomíná. Zkušený vývojář, který prošel cestu od vývoje frontendu webových aplikací až k vedení technických týmů, zkrátka nečekal, že by mu nějaký nástroj mohl zásadně změnit způsob práce. Jak se AI modely postupem času zdokonalovaly, leccos se změnilo. „Najednou jsem měl pocit, jako by mi to četlo myšlenky. Navrhovaná řešení začala korespondovat s mými úhly pohledu, a to pomáhalo udržet flow, zrychlit rutinu, a přitom zvýšit produktivitu,“ říká. Dnes je pro něj AI partnerem při psaní, ladění i navrhování kódu – a rozhodně nejen to.
Změna nejen v nástrojích, ale i v myšlení Roman dnes využívá AI v celém vývojovém cyklu softwaru – od návrhu nových funkcionalit přes opravy chyb až po posouzení kódu nebo prioritizaci. „AI mi pomůže připravit první návrh. Pak ho už jen vylepším – šetří mi čas, a já se můžu soustředit na přidanou
Roman přiznává, že kdysi sdílel stejné obavy a předsudky o AI jako mnoho jeho kolegů. Jak se ale změnilo jeho vlastní vnímání této problematiky? Zde je jeho současný náhled na věc:
„AI vývojáře nahradí.“
Nejspíš ne. Spíš mění způsob práce, než že by ji přebírala.
„AI je jen pro juniory.“
Určitě ne. I seniorní vývojáři ji využívají – pro hledání alternativ, učení i efektivní vedení týmu.
„AI zabíjí kreativitu.“
Opak je pravdou. Pomáhá generovat nápady, rychle je prototypovat, ověřovat a strukturovat.
„AI přemýšlí a cítí jako člověk.“
Nenechme se zmást. Je výkonná, ale stále je to jen nástroj.
„Díky AI už nemusím umět programovat.“
Velký omyl. Bez pevných základů nedokážete AI zadat ani správnou otázku.
hodnotu,“ vysvětluje. A nejde jen o práci. AI mu pomáhá i doma –s plánováním, hledáním informací nebo rodičovstvím. „Je to jako mít výzkumného asistenta na volné noze. Jen je potřeba vše ověřovat a filtrovat,“ dodává. Změnil se i jeho přístup k učení: „Uvědomil jsem si, že kreativita přichází často z pokusů a omylů – ne z toho, že hned napoprvé všechno trefíte.“
AI jako spoluhráč, ne hrozba
Pohybujete se ve vývoji software nebo vedete vývojový tým a váháte, kde s AI začít? Roman přichází s jednoduchými doporučeními:
n Vyberte si jeden konkrétní úkol – třeba psaní commit zpráv nebo kontrolu kódu –a přizvěte AI do procesu.
AI není hrozba, ale nová příležitost.
Naučte se s ní spolupracovat –a možná posunete nejen to, jak vyvíjíte, ale i to, jak přemýšlíte a vedete druhé.
n Poskytněte jí dostatek kontextu – čím víc toho ví, tím lépe pomůže.
n Přistupujte k ní jako k novému kolegovi – je potřeba její návrhy ověřovat, ladit zadání a vyhodnocovat výstupy.
n Sdílejte, co vám funguje –možná tím odemknete nový potenciál i pro svůj tým.
Romanovo sdělení je jednoduché:
AI není hrozba, ale nová příležitost. Naučte se s ní spolupracovat – a možná posunete nejen to, jak vyvíjíte, ale i to, jak přemýšlíte a vedete druhé.
Bc. Jan Herčík a Francesco Gatta jsou příkladem toho, že když se spojí škola s praxí, může to být ten nejlepší start do pracovního života. Díky TOS VARNSDORF získali nejen stipendia za skvělé studijní výsledky, ale i možnost vyzkoušet si práci na zajímavých projektech, poznat chod firmy zevnitř a nasbírat zkušenosti, které se jim v budoucnu budou hodit.
Čím vás společnost TOS VARNSDORF zaujala a jak se vám podařilo získat stipendium?
Společnost mě zaujala tím, že se zabývá výrobou obráběcích strojů a snaží se v tomto směru stále vyvíjet a zdokonalovat. Prospěchové stipendium se mi podařilo získat díky skvělým studijním výsledkům v průběhu celého akademického roku.
V současné době pracujete v TOS jako brigádník na automatizaci selektivního vyhledávání parametrů, co vás na tom nejvíce baví?
Jedná se o činnost, která vyžaduje porozumění funkci obráběcího stroje včetně všech zahrnutých zařízení a vymýšlení nových metod, jak s danou problematikou pracovat, přičemž přesně toto objevování mě nejvíce baví a vnímám ho jako něco, co mě může posunout dál.
Jak byste popsal kolektiv? Je něco, co vás všechny spojuje?
Prošel jsem mnoha kolektivy napříč společností a ve všech jsem se cítil příjemně. Kdykoliv jsem cokoliv potřeboval, všichni se mi snažili pomáhat a vždy jsme našli společné téma ke konverzaci.
Čím vás firma nejvíce překvapila?
Velmi mě potěšila možnost spolupráce v rámci bakalářské práce, která vyžadovala mimo jiné také provedení několika měření na konkrétním stroji a analyzování získaných dat. Díky této zkušenosti jsem zjistil, jak takovýto sběr dat ve skutečnosti probíhá a co vše obnáší.
Bc. Jan Herčík
Prošel jsem mnoha kolektivy napříč společností a ve všech jsem se cítil příjemně.
Společnost TOS VARNSDORF a.s. se sídlem ve Varnsdorfu je předním světovým dodavatelem komplexních technologií pro obrábění a producentem obráběcích strojů se specializací na výrobu horizontálních frézovacích a vyvrtávacích strojů, obráběcích center a portálů. Společnost provozuje také svou vlastní soukromou střední průmyslovou školu SPŠ TOS VARNSDORF.
Jaká byla vaše cesta do SPŠ TOS VARNSDORF?
Pravidelně absolvujete odborné výcviky, jak probíhají?
O škole jsem se dozvěděl od kamaráda, který mi ji doporučil jako prestižní školu. Odborné výcviky probíhají přímo na pracovištích firmy. Přínosné pro mě je, že se jako budoucí mechatronik podílím na elektroinstalacích různých typů strojů.
Získal jste také motivační příspěvek, co to pro vás znamená?
Příspěvek pro mě znamená hodně, díky němu mám větší motivaci dosahovat ve studiu i na odborném výcviku výborných výsledků.
Kdo by se měl o práci v TOS
VARNSDORF zajímat, čím je firma specifická?
Firma je specifická svou více než stoletou tradicí a také tím, že se jedná o ryze českou firmu. O práci ve firmě by se měli zajímat lidé, kteří mají rádi techniku, stroje a inovace.
V létě spolupracujete s firmou jako brigádník na pozici ve výdeji nástrojů a přípravků, jak vnímáte tuto zkušenost?
Díky brigádě lépe poznávám firmu, její fungování, ale také lidi, kteří v ní pracují. Tuto zkušenost vnímám velmi pozitivně. Francesco Gatta
Firma je specifická svou více než stoletou tradicí a také tím, že se jedná o ryze českou firmu.
Karel Hylmar je účastníkem programu Top Gun Trainee ve firmě Aero, českého výrobce letadel. Program mu otevřel dveře k poznání jednotlivých oddělení, usnadnil adaptaci ve firmě a pomohl mu ujasnit si své profesní cíle. Jaké další možnosti trainee program nabízí a proč by ho doporučil ostatním?
Ing. Karel
Hylmar
Trainee TOP GUN
Účastníte se programu Top Gun Trainee ve firmě Aero. Proč jste si vybral právě tu?
Vždy jsem chtěl pracovat v blízkosti letadel. To pro mě bylo při výběru nejdůležitější. Každopádně program Top Gun Trainee mě nejvíce oslovil díky možnosti se nejprve seznámit se všemi odděleními společnosti, a získat tak lepší představu o tom, co bych já sám chtěl dělat a kde bych se v budoucnu viděl.
Jak vás kolegové ve firmě přijali, byly první dny těžké?
Hned od začátku jsem se setkal s velmi příjemnými, a především upřímnými lidmi, kteří mi vždy pomohli se ve všem zorientovat. Také jsem se vždy cítil vítán a podporován, což mi dodalo sebevědomí a usnadnilo adaptaci.
Takže byste tento program doporučil? Jaké možnosti vám přinesl?
Program Top Gun Trainee je přínosný především v tom, že nabízí
přirozenou a nenucenou možnost, jak najít svoje uplatnění. Student jako já si těžko udělá ucelený obrázek o tom, co bude na konkrétní pozici, na niž by nastoupil, dělat. Tento program nabízí možnost přijít na to sám. Zajímavou a jedinečnou příležitostí, kterou vnímám u tohoto programu, je především možnost realizovat se na manažerské pozici.
Chtěl byste v Aeru zůstat, nebo máte teď jiný cíl? Určitě chci začít tím, že se ve všem na začátku zorientuji. Jakákoliv práce v Aeru je a vždy bude komplexní. Informací na začátek je tak hodně a je nutné je nejprve všechny vstřebat. Do budoucna bych se rád stal důležitým členem týmu, který ví, co dělá, a na kterého je spoleh.
Technologie nejsou jen výsadou inženýrů v laboratořích. Hýbou světem, ať už mluvíme o autonomních kombajnech, umělé inteligenci, nebo tvorbě obsahu na YouTube. Petr „Peca“ Potměšil ví, o čem mluví. Téměř deset let tvoří videa, která baví, učí i inspirují.
Co vás na technologiích baví a v čem vidíte budoucnost?
Vnímám, že se nacházíme uprostřed čtvrté průmyslové revoluce. Po parním stroji, montážních linkách a digitalizaci přichází éra umělé inteligence. Je fascinující, jak rychle se vše vyvíjí. Nové nástroje nám mohou usnadnit život a otevřít nové možnosti, ale zároveň s sebou nesou i výzvy, například ohrožení stávajících pracovních míst. Sám aktuálně testuji AI dabing pro svá videa, což mi možná umožní zpřístupnit je daleko většímu publiku. A co mě na technologiích baví? Rád zjišťuji, jak věci fungují, a taky se zájmem sleduji vývoj spotřební elektroniky a videotechniky.
Proč by se podle vás měla mladá generace zajímat o kariéru v technologiích?
Protože technologie hýbou světem. V podstatě všechno je nyní našlapané technologiemi. Vždyť už i kombajny, které jezdí po polích, jsou vlastně počítače s koly. Dělal jsem o tom i video. A ať se nám to líbí, nebo ne, technologie se staly neoddělitelnou součástí našich životů a vždy bude poptávka po lidech, kteří jim rozumí.
Ovšem při volbě kariéry bych dnes doporučil položit si i otázku, jaká je pravděpo -
Schopnost přizpůsobit se technickému vývoji bude čím dál důležitější.
Petr Potměšil
Je známý jako Peca, je YouTube tvůrce, který o své práci říká, že natáčí to, co by sám rád sledoval. Svůj kanál buduje už téměř deset let. Cestuje, vyrábí originální vynálezy, přijímá sportovní výzvy a tvoří i technicky zaměřený obsah. Sleduje ho přes 150 000 diváků.
dobnost, že mě v budoucnu nahradí AI. Schopnost přizpůsobit se technickému vývoji bude čím dál důležitější.
Díky své YT kariéře pravidelně přednášíte i na univerzitách, co vás YT naučil?
Těší mě, že se influencerství a tvorba obsahu dostávají i na akademickou půdu. Je to relevantní společenský fenomén, který ovlivňuje veřejné mínění, marketing i trendy. Proto si myslím, že má své místo i na vysokých školách.
Mám radost ze spolupráce se studentským spolkem 4FIS na VŠE, kterou jsem sám absolvoval. Společně jsme připravili přednášku o tom, jak funguje YouTube scéna z pohledu tvůrce. Rád sdílím to, co mě baví, a po téměř deseti letech na platformě mám co sdílet. Tvorba mě naučila nejen pracovat s publikem, ale
i organizovat si čas, rozvíjet kreativitu a být zodpovědný za celý projekt.
Jak si jít za svými cíli a nevyhořet?
Líbí se mi věta, kterou řekl Václav Novák v podcastu u Vojty Žižky: „Vyhoříte jedině tehdy, když děláte něco, co nemáte rád.“ Souhlasím, ale zároveň věřím, že i práce, která vás baví, vás může vyčerpat.
Abych si udržel psychickou pohodu, hodně mi pomáhá sport, čas strávený s přáteli a také pravidelný únik z pracovního prostředí. A ideálně i z Prahy (smích).
A jak si jít za svými cíli? Podle mě je klíčové uvědomit si, že to za vás nikdo jiný neudělá. Je to o vaší píli, disciplíně a vytrvalosti. Ale věřím, že ten pocit na konci, když cíle dosáhnete, za to rozhodně stojí.
České univerzity nejsou jen místem, kde studenti získávají znalosti. Aktivně jim pomáhají s praxí, podporují podnikání, startupy i inovace a dávají jim příležitost řešit reálné technologické výzvy. Díky mentoringu, výzkumu a spolupráci s firmami vznikají z nápadů projekty s dopadem na společnost i byznys. A studenti se stávají odborníky připravenými uspět doma i ve světě.
Kariérní centrum Masarykovy univerzity podporuje studenty v rozvoji nápadů prostřednictvím výuky a dalších vzdělávacích aktivit a dále formou studentské soutěže Start Your Business. Díky mentoringu, financím a kontaktům pomáháme proměnit inovativní myšlenky v projekty s reálným společenským, kulturním i finančním dopadem. Více informací naleznete zde: www.podnikavost.muni.cz
Ing. Jana Joklová Kaňová, Ph.D. Koordinátorka agendy podnikavosti, Kariérní centrum
Jsme na naše talenty pyšní a chceme jich k nám do Liberce přitáhnout co nejvíc. Proto nejen na našem výzkumném centrum CXI, ale také celkově na Technické univerzitě v Liberci podporujeme talent prostřednictvím pokročilého výzkumu v oblasti nanomateriálů, umělé inteligence a digitalizace nebo 3D tiskových řešení. Naše AI.LAB a výzkumné týmy pracují na inovativních projektech s firmami s přímým dopadem na praxi. Propojujeme studenty s reálnými technologickými výzvami a jsou velmi dobře připravení na uplatnění v high-tech odvětvích.
Lenka Hanušová Head of PR and Comms, CXI Technické univerzity v Liberci
Unicorn University propojuje studium s praxí –studenti řeší reálné projekty s firmami, účastní se hackathonů, mají přístup k top technologiím, podpoře start-upů a mentoringu expertů. Připravujeme talenty na úspěch v globálním tech prostředí i vlastním podnikání.
Michal Franko Marketing Director
ČVUT je líhní českého technologického talentu –propojuje výzkum s praxí, podílí se na mezinárodních programech a soutěžích, podporuje startupy, inovace a spolupráci s firmami. Studenti tu získávají dovednosti i kontakty, které z nich dělají technologické odborníky a lídry.
Mgr. Pavel Šmída Kariérní centrum ČVUT
Martin Fiala letos oslavil 16 let ve Foxconnu a během této doby se vypracoval až na pozici Operations and Warehouse Managera. V rozhovoru vysvětluje, proč jsou spolehlivost a zodpovědnost důležitější než dovednosti, jak se změnil nábor v posledních letech a proč považuje diverzitu a automatizaci za hlavní faktory budoucnosti výroby.
Martin Fiala Operations and Warehouse Manager
Jaká cesta vedla k vašemu dlouholetému výročí ve Foxconnu a co pro vás tato práce znamená?
Během svého působení ve Foxconnu jsem se postupně dostal až na pozici manažera provozu a skladu v divizi F. Velkou roli v tom hrála spolehlivost, zodpovědnost a chuť se učit novým věcem – hodnoty, které považuji za klíčové i u svých kolegů. Foxconn pro mě není jen zaměstnavatel, ale prostředí, které mi umožnilo profesně růst a zároveň pracovat ve stabilním a přátelském týmu, kde noví lidé přinášejí energii, inspiraci a motivaci k dalšímu zlepšování.
V čem se firma od vašeho nástupu nejvíce změnila? A co naopak zůstává stejné?
Za tu dobu se hodně změnil především trh práce a tím i nábor. Zatímco dříve bylo snazší najít vhodné kandidáty, dnes je konkurence mezi zaměstnavateli obrovská a uchazeči mají často možnost vybírat si z více nabídek. Proto je klíčové nabídnout jim ne -
jen zajímavou práci, ale i přátelské prostředí, kvalitní zaškolení a dlouhodobé perspektivy. Velký posun nastal také v technologiích – roste míra automatizace, která ulehčuje práci operátorům a umožňuje jim věnovat se činnostem s vyšší přidanou hodnotou. Co se ale nezměnilo, je důraz na týmovou kulturu a přátelské prostředí, díky kterému se noví kolegové rychle zapojují a dlouhodobě zůstávají.
Jak vnímáte příchod nových lidí a co rozhoduje o jejich úspěšném zapracování?
Nové kolegy vnímám vždy velmi pozitivně – přinášejí nové zkušenosti, čerstvou energii a inspiraci, která nás posouvá dál. Máme sice stabilní tým plný zkušených profesionálů, ale právě noví lidé pomáhají vyhnout se stereotypům a otevírají prostor pro inovace. Aby jejich zapracování bylo rychlé a úspěšné, nestačí jen dobře nastavený proces školení, i když ten máme na vysoké úrovni. Každý nový operátor prochází vstupním
školením a následně si pod dohledem tréninkového týmu prakticky vyzkouší stavbu serverových jednotek. To hlavní ale dělá atmosféra v týmu – přátelský kolektiv je klíčem k tomu, aby se noví lidé cítili od začátku dobře, sebejistě a měli motivaci učit se nové věci. Jaké vlastnosti jsou pro vás u operátorů nejcennější a s jakými výzvami se při jejich hledání setkáváte? Za klíčové považuji spolehlivost a zodpovědnost. Tyto dvě vlastnosti jsou základem dlouhodobé spolupráce, protože vše ostatní se dá naučit, pokud má člověk správný přístup a chuť se rozvíjet. Největší výzvou je ale najít ty správné lidi – konkurence na trhu práce je obrovská a vhodných kandidátů není dostatek. I proto klademe velký důraz na to, aby noví zaměstnanci cítili, že u nás mají stabilní a perspektivní budoucnost.
Jaké trendy podle vás ovlivní výrobní týmy v nejbližších letech?
Jan Juříček Industrial Engineering Supervisor
Jednoznačně očekávám rostoucí míru automatizace. Ta nám umožní zvýšit efektivitu, snížit chybovost a zároveň ulehčit operátorům fyzicky náročnou práci. Jejich role se tak bude více posouvat k činnostem s vyšší přidanou hodnotou. Zároveň poroste význam flexibility a schopnosti rychle reagovat na měnící se požadavky zákazníků. Klíčová bude ochota učit se novým technologiím a aktivně hledat způsoby, jak se neustále zlepšovat.
Z trainee na lídra:
Jak se Jan Juříček vypracoval k vedení týmu ve Foxconnu
Začínal jako trainee bez větších zkušeností, dnes vede tým průmyslových inženýrů. Jan Juříček popisuje svou cestu od prvních kroků v procesu výroby až po roli lídra, který podporuje rozvoj kolegů a nastavuje trendy štíhlé výroby.
Začít jako trainee a dnes vést tým Industrial Engineerů zní jako splněný sen. Jaká byla vaše cesta?
V roce 2020 jsem se rozhodl nastoupit do Trainee programu určeného pro čerstvé absolventy střední nebo vysoké školy. Byla to šance, která slibovala otevřít dveře do světa průmyslového inženýrství, bohužel kvůli pandemii byla tato možnost zrušena. K mému překvapení se po týdnu ozvala personalistka a nabídla mi jinou, speciální cestu. Místo v původním programu jsem dostal možnost nastoupit na bratrské oddělení, kde jsem se měl rok učit, abych následně přešel k týmu Industrial. V lednu 2021 jsem tedy nastoupil na pozici procesního technika.
Byla to role, která mě naučila základům, pracovní disciplíně i detailnímu vnímání výrobních procesů. Spravoval jsem pracovní instrukce, hledal příležitosti ke zlepšení a získával zkušenosti. Postupně jsem zjistil, že právě v detailech a drobných úpravách se skrývá obrovská síla změny.
Rozvoj zaměstnanců a vzájemná spolupráce není vždy samozřejmostí. Jak v tomto směru hodnotíte Foxconn?
Po necelém roce přišlo první povýšení. Najednou jsem měl úplně nové možnosti. Začal jsem navrhovat konstrukce, komunikovat s dodavateli a designovat přípravky, které nejen chránily
produkty, ale také usnadňovaly práci kolegům. Bylo to období, kdy jsem si ověřil, že mě skutečně baví hledat řešení s reálným dopadem. Dalším krokem byla pozice Industrial Engineer. Vedl jsem projekty, spravoval layout výrobních prostor a postupně nastavil trend štíhlé výroby v našem businessu. Navrhl jsem více než padesát konstrukcí z trubkového systému a vymodeloval přes šedesát přípravků. Po dvou letech přišla nabídka, která znamenala obrovský krok. Převzít vedení celého týmu. Výzvu jsem přijal a dodnes nelituji. V současnosti vedu skvělý tým Industrial Engineerů, podílím se na jejich rozvoji a dávám všem stejný prostor, který jsem sám také dostal.
Ing. Lucie
Bartovská
Vedoucí oddělení cestovního ruchu a informačního
centra Magistrátu města Olomouce
Olomouc je městem nabízejícím ideální podmínky pro pracovní schůzky i firemní eventy. Díky výborné dopravní dostupnosti, špičkovému konferenčnímu zázemí a jedinečné atmosféře historického města je perfektní volbou nejen pro tuzemská, ale i mezinárodní setkání.
Olomouc je díky skvělé infrastruktuře skutečně na dosah ruky, jak se k vám lidé mohou dostat?
Olomouc je svou polohou velmi praktickým městem pro pracovní a obchodní schůzky, ale také pro pořádání velkých konferencí či veletrhů. Dalo by se říci, že je průsečíkem hlavních center střední Evropy, protože do Prahy, Vídně, Bratislavy či Krakova je to z ní prakticky stejně daleko. Autem se do Olomouce dostanete pohodlně po dálnici z Ostravy, Brna i Prahy. A stejně tak snadná je i cesta vlakem, protože Olomoucí procházejí všechny hlavní železniční tratě.
V čem spočívá jedinečné kouzlo Olomouce pro kongresovou turistiku?
Těch výhod je bezesporu více. Olomouc je skvěle dostupná jak pro tuzemské, tak pro zahraniční obchodní partnery. Zároveň je druhou největší památkovou rezervací v České republice, takže se můžete těšit na pracovní schůzky a jednání v nádherných kulisách barokních památek. Z hotelů nabízejících velké konferenční prostory to je obvykle jen pár kroků do historického centra či do parků, které jsou kouzelné v každém ročním období.
Olomouc je skvěle dostupná pro obchodní partnery.
Proč by si firmy měly pro své akce vybrat právě Olomouc? Především proto, že v Olomouci najdete kombinaci profesionálního zázemí, snadné dostupnosti a krásného prostředí, kde na vás dýchá historie na každém kroku. Konferenční prostory s moderním vybavením nabízí speciální kongresová a školicí centra, hotely
a také olomoucká univerzita. Zázemí zde naleznou organizátoři velkých mezinárodních setkání i menších odborných seminářů či obchodních jednání. A naplánovat si můžete i pracovní brunch nebo oběd v některé z restaurací v centru, ze kterých máte obvykle krásný výhled na olomoucké památky. Ať už přijedete do Olomouce na jednodenní obchodní schůzku, nebo zde plánujete velké firemní setkání, najdete tady vše, co k úspěšnému obchodnímu meetingu potřebujete. A určitě se můžete těšit na povedené obchodní setkání spojené s naprosto jedinečným osobním zážitkem z města, na který jen tak nezapomenete.
Jakub-Marek Štěpán upozorňuje, že skutečný kariérní růst stojí na interní mobilitě, která zaměstnancům otevírá nové příležitosti a firmám přináší loajalitu. Aneta Martinek dodává, že flexibilní režim a dobře nastavené benefity mají smysl jen tehdy, pokud odpovídají potřebám týmu a podporují jeho spokojenost.
Jakub-Marek
Štěpán
Institut firemní kultury
Jaké výhody firmám přináší interní mobilita? Díky interní mobilitě můžou firmy udržet ty zaměstnance, pro které jsou nové výzvy a různorodost v práci klíčové. A super je, že horizontální mobilita může podpořit i ty, kteří chtějí růst vertikálně. Když člověk projde různými odděleními a líp chápe, jak celá firma funguje, má pak skvělé předpoklady pro top management, kde je právě nadhled a znalost firmy nejdůležitější. Zkrátka podporováním horizontální mobility zabijete dvě mouchy jednou ranou.
Jak zvládnout flexibilní pracovní dobu, home office, případně full remote job?
Flexibilní režim funguje efektivně, když jsou dohodnutá pravidla: nastavte si „okna dostupnosti“ a komunikujte, kdy jste offline nebo máte soustředěnou práci. Při home office či remote pozici oddělte práci od soukromí. Super je mít vyhrazený prostor pro pracovní činnost, pevný začátek i konec pracovní doby.
V inzerátech se často objevuje „možnost kariérního růstu“. Jaká je ale realita? Je velká otázka, co se za tou proklamací skutečně skrývá. Pokud je tam jen prázdná fráze o kariérním růstu a není to v inzerátu nijak specifikované, např. zaměstnanec má možnost se hlásit na pravidelná školení nebo výběrová řízení jsou vždy prvně vyhlašována interně, tak je to prostě jen hezká věta. Těžko se to pak posuzuje. Kdybych byl v kůži kandidáta, zkoumal bych, co tím firma vlastně myslí. Klidně bych se na to přímo zeptal na pohovoru.
Jsou z vaší zkušenosti lidé obecně spokojení s benefity, které jim zaměstnavatelé nabízejí?
Benefity fungují, když odpovídají potřebám týmu: příspěvek na péči o děti, extra dovolená, možnost pracovat odkudkoliv. Často však firmy investují do benefitů, které se nevyužívají. Základní pravidlo? Ptejte se lidí, co pro ně má skutečnou hodnotu, a podle toho je nastavte. Dobré pracovní prostředí není jen o benefitech, ale i o podmínkách, které podporují výkon i spokojenost.
Aneta Martinek Holky z Marketingu
Co stojí za úspěchem fungující firmy? Podle Valérie Čížkové, Josefa Polívky a Erika Čaly je základem zdravé firemní kultury kombinace otevřené komunikace, vzájemných vztahů a podpory týmů. Právě tyto hodnoty podle nich vytvářejí prostředí, kde se lidé cítí motivovaní, vyslyšení a ochotní spolupracovat.
Ing. Valérie Čížková Business Developer
Za mě je to určitě vstřícnost a vzájemná ochota si pomáhat. Když váznou vztahy, vázne všechno. Najednou věci, které mohly být dávno vyřešené, stále ještě někde na někom stojí. Dobré vztahy a podpora zvyšují celkovou efektivitu týmů, ale i celé firmy. Dnešní doba je hodně rychlá, výkon je v řadě firem prioritou a není to apri-
ori špatně. Dává to přece jen smysl, jelikož je to byznys. Ale dovolme si zpomalit alespoň na pár minut během dne a zeptejme se kolegy, jaký měl víkend, ne abychom byli slušní, ale abychom se lépe poznali. Protože nejlepší kolektiv je ten, kde máte aspoň pár kamarádů a aspoň pár důvodů, proč se do práce každý den těšíte.
Během své kariéry v Mediaplanet, kde jsem si prošel všemi pozicemi, jsem pochopil, že nejdůležitější je, aby každý člověk věděl, co se od něj očekává a na čem stojí. Otevřenost a pravidelné připomínání cílů dávají práci jasný směr a přispívají k motivaci. Zároveň věřím v sílu sdílení zkušeností a nápadů – právě z otevřených diskusí často vzni-
Erik Čala Head of Business Development
kají nové myšlenky, které otevírají dveře k dalším příležitostem.
Velký důraz kladu i na podporu juniorních kolegů. Neměli by zbytečně bojovat sami, ale naopak co nejvíce nasávat informace a učit se od zkušenějších. To je může posunout dopředu mílovými kroky a urychlit jejich profesní růst.
Za klíčové hodnoty považuji otevřenost a schopnost naslouchat. Právě na těchto principech lze vybudovat firemní prostředí, které funguje nejen po obchodní stránce, ale i v mezilidských vztazích. Otevřená komunikace nemusí být vždy příjemná, ale umožňuje nastavit věci tak, aby byly všechny strany spokojené.
Stejně důležité je umět naslouchat kolegům – vnímat jejich potřeby, přání a názory. Když se lidé cítí vyslyšeni, roste důvěra, motivace i ochota spolupracovat. Věřím, že právě díky těmto hodnotám může tým fungovat jako živý organismus, kde každý má své místo, hlas a prostor pro růst.