Make Money Light 06

červen 2013

„Bylo by chybou stanovovat pevné datum přistoupení k euru, protože situace je nesmírně dynamická.”

NIC NEROSTE DO NEBE. INVESTUJTE S ROZUMEM.

MagazĂ­n Make Money ukazuje cesty k efektivnĂ­ pĂŠÄ?i o osobnĂ­ finance.

PĹ˜EDPLAŤTE SI MAKE MONEY A ZDARMA VĂ M POĹ LEME I VĹ ECHNA PĹ˜EDCHOZĂ? ÄŒĂ?SLA! Leden 2013 Ăž

Duben 2013 Ăž

%ÄœH]HQ 2013 Ăž

.YÄŒWHQ Ăž

„Spekulace se stĂĄvĂĄ smrtelnĂĄ v tom okamĹžiku, kdy ji zaÄ?nete brĂĄt smrtelnÄ› vĂĄĹžnÄ›.“

„Nevěřte tomu, Ĺže se o vĂĄs na starĂĄ kolena postarĂĄ stĂĄt nebo nÄ›jakĂĄ penzijnĂ­ spoleÄ?nost.

Sami musĂ­te usilovat o co nejvÄ›tĹĄĂ­ finanÄ?nĂ­ sobÄ›staÄ?nost.â€?

„HouĹĄtina Ä?eskĂ˝ch akciĂ­ nenĂ­ tak hustĂĄ, aby se v nĂ­ nÄ›kdo ztratil.â€?

150 KĂž

150 KĂž 6,90 â‚Ź

150 KĂž 6,90 â‚Ź

150 KĂž Âź

VeťkerÊ informace na webových strånkåch www.FMG.as.

Předplaťte si

Make Money

Časopis Make Money Light, který právě čtete, je zkrácenou verzí výpravného měsíčníku Make Money.

Make Money stojí 150 korun, ovšem obsahuje mnohonásobně větší porci článků a informací.

V jeho aktuálním čísle mimo jiné najdete: Aktuální analýza vývoje na trzích Celý rozhovor s Karolem Piovarcsym, ředitelem Saxo Bank pro střední a východní Evropu Fundamentální a technická analýza EUR/CZK Článek o tom, jak se zajistit proti měnovému riziku Co nabízejí měnové ETF O evropských problémech s analytikem Tomášem Menčíkem Vydá NWR novou emisi akcií?

Jak si stojí akcie společnosti E.ON O horské dráze eura vůči dolaru A co stříbro? Překvapí investory?

Připravované červencové číslo Make Money se zaměří na nabídku domácích i zahraničních investičních fondů. Do čeho investují, jak investují, jak vysoké zhodnocení vložených peněz přinášejí.

A samozřejmě, kolik si jejich správci za služby řeknou. A jistým předpokladem je, že srovnání s burzovně obchodovanými fondy se nevyhneme.

Měsíčník Make Money, ISSN – 1805-6172 vydává společnost Financial Media Group, s. r. o. Registrace č. MK ČR E 20860.

Jakékoli přetiskování, šíření či využívání obsahu nebo jeho částí bez povolení vydavatele je přísně zakázáno. Ředitel vydavatelství: Oleg Chalkin Šéfredaktor: Daniel Tácha Redakce: Petr Hájek, Michal Bečvář Grafika: Elena Volkova Předplatné: www.fmg.as, predplatne@fmg.as Inzerce: reklama@fmg.as Adresa redakce: Financial Media Group, Office Park Nové Butovice, budova A, Bucharova 1281/2, Praha 13, 158 00; e-mail: info@fmg.as, tel.: 240 201 199.

Všechny informace poskytované časopisem Make Money jsou určeny výhradně ke studijním účelům a neslouží coby konkrétní investiční či obchodní doporučení. Vydavatel ani autoři textů nejsou registrovanými brokery, investičními poradci či makléři. Jsou-li na stránkách zmiňovány konkrétní finanční produkty nebo akcie, vždy a pouze za účelem studia. Vydavatel ani jeho redakce nenesou zodpovědnost za konkrétní investiční rozhodnutí časopisu.

V

ážení čtenáři, mobilní telefony a tablety vměstnaly velké kapitálové trhy do našich rukou, kapes a tašek. Prostřednictvím internetu získáváme důležité zprávy, informace o cenách finančních nástrojů, které tak můžeme rychle kupovat, rychle prodávat. A nejen to. Ještě v roce 2000 musel investor disponovat minimálně deseti tisíci dolary, dnes mu jich, aby začal, postačí pouhých deset. Kapitálové trhy jsou tak nyní dostupné všem.

Ruku v ruce s tím vším roste i počet médií zaměřených na investiční zpravodajství. Dodávají analýzy, odhadují vývoj ekonomik, z analytiků dělají hvězdy. Kterým z nich však věřit?

Nejlepšími průvodci ve světě financí jsou ti solidní. Například The Wall Street Journal, Barron’s, Investor’s Business Daily, měsíčníky Standard & Poor‘s Stock Guide či Moody Stock Survey. A je nám k dispozici i internet, který umožňuje zdarma sledovat hodnoty portfolií, číst o těch nejžhavějších novinkách z trhů, nahlédnout do aktuálních grafů vývoje konkrétních finančních nástrojů. Velké oblibě se těší i virtuální fóra o investování. Například Motley Fool na America Online. Avšak řekněme si to otevřeně. Problémem ve většině případů bývá znalost angličtiny, která mnohým investorům ne vždy dovoluje správně porozumět. I proto vám nabízíme časopis Make Money Light, Make Money nebo finanční portál www.quote.cz.

Můžeme s jistotou říci, že drtivá většina drobných, ale stále početnějších investorů dává na začátku své investorské kariéry přednost trhu Forex, jemuž se věnujeme v tomto čísle. Nezáleží na tom, jestli je upřednostnění Forexu dobré, anebo špatné.

Je to prostě tak. Avšak, co se týče spekulací, buďte opatrní. Nedejte na sliby o rychlém a snadném zbohatnutí.

Oleg Chalkin

K

olega Chalkin varuje před naivním přístupem k obchodům na trhu Forex. Vím, že on sám tento trh v oblibě nemá. S nedůvěrou hledí na spekulace prostřednictvím finanční páky. Mávne rukou nad obchodováním s něčím, co investorovi vlastně ani nepatří. Drží se hesla „bližší košile než kabát“. V tomto ohledu Make Money nabízí ještě jedno zajímavé téma. Je jím otázka, zda bychom o přijetí eura měli usilovat, či nikoli. Debatu o euru před nedávnem rozvířil prezident Miloš Zeman, který řekl, že euro bychom mohli přijmout do pěti let. Neřekl, že je přijmout máme, ale i tak je jeho výrok diskutabilní, protože, jak vyplývá z odpovědí předních tuzemských ekonomů, pouze blázen by se hnal do něčeho, co má budoucnost nejistou. Nikdo prozatím ani neví, na jakých základech bude eurozóna v budoucnu fungovat. Za jakých podmínek bychom do ní vstupovali.

Sama eurozóna se potýká s mnohými ekonomickými problémy. Evropa je přitom rozdělena na země věřitelské a země dlužící, přičemž z této situace profitují jen země některé. A bohužel těm zemím, jež sice euro mají, ale jsou po krk v problémech, se příliš možností, jak se z problémů vyhrabat, nenabízí. Řecku, Španělsku, Portugalsku, Francii a Itálii ekonomiky nefungují, státy to jsou předlužené, k reformám jejich politici přistupují liknavě, anebo vůbec. Za normálních okolností by zadluženým zemím velmi pomohlo, kdyby mohly devalvovat svou měnu. Jenže nemohou. Mají euro, o kterém navíc samy nerozhodují. Německo vydělává na euru nejvíce, shodují se například analytici. Co z toho plyne? Zástupce České národní banky v aktuálním vydání Make Money odpovídá takto: „Nemá smysl vcházet do domu, který hoří.“ Daniel Tácha

Co si myslíte o výhodnosti přijetí či nepřijetí eura? Jakým způsobem se zajišťujete ve svém byznyse, při svých investicích proti měnovému riziku?

Napište nám to na www.quote.cz nebo www.facebook.com/quotecz.

4

Červen 2013

Měla by Česká republika usilovat o co nejrychlejší vstup do eurozóny?

Filip Fyrbach

makroekonomický analytik,

GE Money Bank

V době, kdy eurozóna čelí problémům a kdy s určitostí nevíme, v jaké formě bude existovat za dalších pět či deset let, stojí otázka přijetí eura minimálně na druhé či třetí koleji. Obecně cítíme, že jakožto ekonomice závislé na exportu nám volně plovoucí kurz může v nepříznivých dobách spíše pomáhat. To však neznamená, že oslabení kurzu je všelékem. Slovensko je ekonomikou s velmi podobnou strukturou jako ta naše a v současné době se vyvíjí podstatně lépe.

Avšak asi by bylo chybou domnívat se, že jediným důvodem je účast slovenské ekonomiky v eurozóně. Eurozóna určitě není ideálním seskupením.

Není to jednotná federace jako například Spojené státy a dokud se Evropané nezačnou cítit jako jeden národ alespoň po ekonomické stránce, do ideálu bude vždycky kousek chybět. I tak se domnívám, že eurozóna v nějaké formě přežije a vyjde ze současné krize silnější a konkurenceschopnější.

Patrik Komárek Brokerjet České spořitelny

senior makléř,

Česká republika by neměla usilovat o co nejrychlejší vstup do eurozóny, dokud si eurozóna nevyřeší své stávající problémy a nebude jasné, jaká bude finální podoba Evropské měnové unie. Stručně odpovědět na to, co je výhodnější, jestli koruna, nebo euro, není jednoduché. Z hlediska firem přináší existence samostatné měny větší transakční náklady spojené s kurzovým rizikem. Z hlediska domácí ekonomiky a České národní banky zase dává větší svobodu ovlivňovat ekonomiku.

Máme vlastní měnovou politiku. A co se týče eurozóny, tak ta stabilním a efektivním uskupením zatím není. Stát se jím může teprve prostřednictvím kvalitních strukturálních a institucionálních reforem.

R adek Pluhař místopředseda představenstva a ředitel

divize řízení rizik,

Equabank

ČR nemá žádný důvod usilovat o vstup do eurozóny. Efektivně to znamená zafixovat cenu našeho zahraničního obchodu s ostatními zeměmi eurozóny a přijít tak o přirozený mechanismus vyrovnávání výkyvů platební bilance. Eurozóna nesplňuje žádnou sadu kritérií pro optimální měnovou zónu a selhala také jako prostředek k dosažení potřebné synchronizace ekonomik. Způsobila vlastně úplný opak, a to pomíjím otázku, zda záměr synchronizovat hospodářské cykly v eurozóně vůbec dává smysl. Přidáním se k neúspěšnému projektu nemůže ČR nic získat. Je jednoznačně výhodné zachovat si kurzový mechanismus, který reaguje na potřeby domácí ekonomiky a umožňuje vyrovnání zahraničně měnového nesouladu, místo toho, aby podobného vyrovnání bylo dosahováno poklesem HDP a růstem nezaměstnanosti, jak to vidíme u některých současných členů eurozóny.

Michal Brožka, hlavní analytik, R aiffeisenbank Česká republika by měla hospodařit tak, aby mohla do eurozóny kdykoliv přistoupit a aby bylo pro eurozónu žádoucí přijmout nás jako prosperující zemi. Rozhodnutí o tom, kdy to učinit, je politické.

V době, kdy se o euru v ČR bude reálně rozhodovat, již budeme dost možná vědět, zda se eurozóně přežít povedlo, či nepovedlo. Osobně mám tendenci věřit, že eurozóna přežije výrazně delší dobu než jen několik málo dekád. Jestli déle, to nevím. Každopádně se však musí umět proměňovat v čase, aby byla konkurenceschopná. Neefektivností je v ní dlouhá řada. Stane-li se rigidní, pak bude následovat reverzní proces a možný rozpad. Před nedávnem jsem mluvil se známým britským ekonomem Gerardem Lyonsem a ten mi řekl, že ho nepřekvapí, když eurozóna zkrachuje, ale že bude překvapen, když se tak stane již zítra. Je to britský, velmi skeptický humor. Přežití eurozóny je totiž i otázkou víry. Když euru bude věřit málo lidí, pak nepřežije. Velká Británie euru nefandí, to je známé, avšak vidíme, že důvěra v Evropu se v poslední době povážlivě propadá například ve Francii. Kdybychom euro například přijali zhruba ve stejné době jako Slovensko, nemyslím si, že bychom na tom byli nyní diametrálně odlišně. Ostatně kurz CZK/EUR se od té doby vlnil ze strany na stranu, ale v podstatě se výrazně nevzdálil hodnotě 26,0 CZK/EUR. V zásadě by tak firmy jen neřešily měnové riziko, takže by hypotetické přijetí eura mohlo být spíše pozitivní.

5

Make Money light

Michal Kozub, analytik, Home Credit

Martin Oliva, makléř, Patria Direct

V současnosti bych nedoporučoval, aby Česko aktivně usilovalo o vstup do eurozóny. Myslím si, že nejprve je potřeba, aby si EU a EMU vyřešily své základní problémy, až pak může nastat vhodný čas pro vstup. Obecně si myslím, že jednotná evropská měna je dobrý směr.

Podporuje vzájemný obchod mezi zeměmi a odstraňuje některé bariéry a komplikace. O tom, že se eurozóna rozpadne do roku nebo dvou, jsem slyšel už na jejím počátku, a tyto názory se neustále opakují. Avšak zatím se ani jedna z těchto předpovědí nevyplnila. Osobně jsem zastánce jednotné měny a hospodářské integrace v Evropě. To však nic nemění na tom, že současná situace je dlouhodobě neudržitelná a že je třeba provést velké změny ve fungování samotné EMU a EU-27.

Nemyslím si, že rychlý vstup České republiky do eurozóny za aktuální situace dává logiku. Sama eurozóna neví, jak bude za několik měsíců vypadat či zda nějakou delší dobu v současné podobě vydrží. Mechanismy, které by měly zabezpečit její dlouhodobé fungování a překonávání krizí, jaké jsme mohli v posledních třech letech zažít, stále nejsou definitivně nastaveny a projednány. Vstupovat nyní do EMU je vstupováním do spolku, o kterém nevíme, jak bude fungovat. Česká ekonomika na tom není nyní nejlépe, a i eurozóna trpí ekonomickou stagnací. Přivádět naši ekonomiku do dalšího šoku zbrklým vstupem nepovažuji za rozumné, stejně tak jako nepovažuji za rozumné připojovat se ekonomicky ke spolku zemí, které z globálního hlediska nyní ekonomicky nejvíce trpí.

Petr Z ahradník Národní

člen

ekonomické rady vlády

(NERV) a hlavní Conseq Investment Management ekonom

Měla by Česká republika usilovat o co nejrychlejší vstup do eurozóny?

V současné době by Česká republika měla s ohledem na euro plnit především své domácí úkoly, tj. natolik zlepšit svoji ekonomickou situaci, aby se jí členství v eurozóně ve středně- či dlouhodobém výhledu vyplatilo a byla s to členství využít. Rozhodně bych naší zemi nedoporučoval co nejrychlejší vstup do eurozóny.

Za prvé by momentálně měla akcelerovat svoji ekonomickou výkonnost, což se zřejmě neobejde ani bez jistých veřejných investic, jež by mohly krátkodobě zhoršit její fiskální disciplínu a míru deficitu jako jedno z maastrichtských kritérií.

Za druhé by eurozóna měla vykazovat příznivější stav a před dalším rozšiřováním by měla především vyléčit sebe sama. Za třetí by bylo dobré si uvědomit, že jakýkoliv další vstup do eurozóny je jiný proces, než byl vstup do původní eurozóny, či dokonce vstup Estonska v roce 2011. Eurozóně přibyly ESM, fiskální kompakt, rodící se bankovní unie, řada koordinačních opatření v oblasti hospodářské politiky a posílení fiskální disciplíny. Nic proti tomu, ale na vstřebání této nové kvality a vyhodnocení jejích přínosů a nákladů je třeba určitý čas.

A konec konců za čtvrté není vůbec jisté, zda bychom byli i ze strany eurozóny tak žádaným kandidátem, jakým jsme byli v předkrizovém období. Je však pravdou, že Lotyšsko, Litva, Polsko či Rumunsko jsou v praktické fázi vyjednávání podstatně dál než my, kde proces přistupování prakticky zamrzl. I když jsem na otázku odpověděl ne, nedomnívám se, že bychom tuto vyčkávací taktiku měli hrát věčně. Jsem přesvědčen, že poté, co se sama eurozóna stabilizuje a uzdraví, poté, co se česká ekonomika zdynamizuje a současně dojde k preciznímu vyhodnocení přínosů a nákladů, bude čas do eurozóny vstoupit a realizovat v ní výhody a přínosy, které potenciálně vykazuje, ale jež v posledním období nebyly až tak průkazné. Obávám se, že pro Českou republiku tento čas přijde až v průběhu následující dekády.

Odráží se skutečnost, že ČR není členem eurozóny, spíše v její neprospěch, anebo naopak česká koruna přináší ČR více výhod?

Myslím, že s ohledem na fakt, že jsme ekonomikou bez zásadních strukturálních poruch, se nám tento stav neprojevil negativně. Myslím, že krátkodobě je tento dopad neutrální; výhody členství v eurozóně, a to navíc za předpokladu jejího plnokrevného fungování, se projevují v dlouhodobém výhledu a horizontu.

Vzhledem k tomu, že koruna je stále relativně silná, žádnou podstatnou nevýhodu nám tato skutečnost momentálně nepřináší. Avšak poté, co eurozóna i česká ekonomika opětovně „pojedou“ na plné obrátky, jsem přesvědčen, že naše místo je uvnitř eurozóny. Domnívám se, že být

ostrovem národní měny uprostřed eurozóny (a Polsko patrně vstoupí dříve než my) není z praktického hlediska přeshraničního fungování nic výhodného. Tento stav může být diskvalifikační i z pohledu rozhodování investorů. Měnová stabilita taktéž může být výhodou (i když nejsme zemí, jež by tíhla k nadměrné kurzové volatilitě, především v depreciačním směru). Shrnul bych to takto: Krátkodobě je tento dopad neutrální, dlouhodobě by mohl být nevýhodný.

Jaký je váš názor na budoucnost eurozóny jako takové? Máte za to, že je to stabilní a efektivní seskupení?

Jako eurooptimista v budoucnost eurozóny věřím při veškerém uvědomění si a respektu k problémům, jimž čelí.

Podmínkou jejího fungování je však to, že bude fungovat pokud možno co nejlépe jednotný vnitřní trh. Bez něj nemá eurozóna smysl. V posledních třech letech jsme byli svědky přijetí neskutečného počtu koncepcí, strategií, politik, paktů, jejichž smyslem bylo předefinovat pravidla, jimiž je hospodářská a měnová unie upravena a jimiž navazuje na ostatní součásti hospodářských politik. Nyní si tyto nové prvky musejí sednout, některé se ukážou jako zbytné, obecně jsem však přesvědčen o potřebě změnit jejich konstrukci. Teď na jejich funkční zapojení potřebujeme jistý čas, který nám na tuto otázku zodpoví. Osobně jsem o dlouhodobé stabilitě a efektivnosti přesvědčen, byť momentálně to tak přesvědčivě nevyhlíží. Domnívám se, že toto je toliko černá epizoda v jinak perspektivním a smysluplném projektu; velmi nerad bych se mýlil.

6

Červen 2013

Matrix jménem Forex Prezident Miloš Zeman se nechal slyšet, že Česká republika by euro mohla přijmout do pěti let. Premiér Petr Nečas na to reagoval slovy, že by bylo chybou nyní stanovovat pevné datum přistoupení k euru, protože situace v eurozóně je hodně dynamická. Odpověď na to, která z vyřčených slov dávají více smyslu, hledejme ve výkonu naší ekonomiky, ale i ekonomik zahraničních. Stejně jako v tom, jak to chodí na nejlikvidnějším kapitálovém trhu světa, na devizovém trhu Forex.

Autor: Daniel Tácha

N

a devizovém trhu Foreign Exchange, zkráceně Forex nebo také FX, se ve srovnání s ostatními kapitálovými trhy, jako jsou například akciové nebo komoditní burzy, zobchoduje absolutně nejvíce peněz na světě. Objemy obchodů se denně počítají v bilionech amerických dolarů. Obchoduje se na něm bez přestávky 24 hodin denně, protože na Forexu obchoduje celý svět. A nad ním, jak známo, slunce nezapadá.

Hlavním artiklem této burzy, která však burzou v klasickém slova smyslu není, je to jen systém celosvětově propojených počítačů bank a investorů, jsou měny.

Měnové páry. Vývoj kurzů měnových párů ovlivňují výkony jednotlivých ekonomik, kroky politiků a centrálních bank, ale i samotné obchodování s měnovými páry, jehož hlavním cílem je na rozdílech mezi kurzy daných měn vydělat.

S měnovými páry na Forexu hlavně obchodují centrální banky, velké banky, velké i malé podniky, hedgeové fondy, penzijní fondy, investiční fondy, velcí i malí investoři. Mnozí z nich investují do některé z měn, aby se zajistili před případným poklesem jiné měny. Aby neztratili hodnotu svého kapitálu kvůli případnému výkyvu měny, v níž kapitál jen drží. Měny se však obchodují i proto, aby ti, kteří je obchodují, vydělali na rozdílu mezi prodejní a nákupní ceně jedné měny vůči měně druhé. Na spreadu. Tito obchodníci nejsou obvykle nijací dlouhodobí investoři, ale hlavně spekulanti, kteří prostřednictvím finančních derivátů, takzvaných kontraktů na vyrovnání rozdílu, sázejí na pokles nebo růst jedné měny vůči druhé, aniž by jakoukoli měnu

chtěli koupit, nebo přímo koupili. Při tom všem obvykle používají finanční páku, jež jim mnohonásobně znásobuje objem prostředků, které aktuálně obchodují, avšak s podstatně menším objemem peněz, které do aktuálního obchodu vložili.

Finanční páka je jakýmsi obchodováním na úvěr. Máte tisíc dolarů, ale díky páce obchodujete třeba sto tisíc dolarů. Avšak na Forexu, máte-li účet u brokera, jehož prostřednictvím se na trzích obchoduje, si můžete z pohodlí svého domova i směnit koruny za eura v případě, že jedete na dovolenou.

O

koruně na Forexu Na Forexu se obchodují bezmála dvě stovky měnových párů, přičemž nejobchodovanější páry jsou složeny z těch měn, které ve světě hrají v současnosti prim. Jimi jsou dolar, euro, britská libra, japonský jen, švýcarský frank nebo čínský jüan, přičemž někdy těmto měnám, záleží na situaci, sekundují měny, jako jsou například norská koruna, kanadský dolar nebo australský dolar a další.

Co se týče české koruny, ta na Forexu zajímá z globálního pohledu skutečně jen podivíny. Zatímco měnový pár euro/dolar patří vůbec k nejobchodovanějšímu měnovému páru na světě, objem obchodů s českou korunou na Forexu dosahuje 0,2 procenta z jeho celkového denního obratu. Proto je i českými ekonomy a analytiky česká koruna z pohledu celého Forexu řazena zcela běžně mezi takzvané exotické měny. Což neznačí nic jiného, než že koruna stojí na okraji zájmu

investorů a je silně svázána s vývoje eura, protože, jak je známo, Česká republika je silně svázána s Německem, které v eurozóně platí za zemi číslo jedna.

Necháme-li stranou běžné transakce s korunou, které jsou ovlivněny exportem a importem zboží a služeb mezi subjekty v České republice a jejími obchodními partnery, koruna se, řečeno s trochou nadsázky, skutečně obchoduje pouze v momentě, kdy přijde nějaká zásadní zpráva, která se jí týká, ale jinak – vynecháme-li tuzemské investory – hlavně tehdy, kdy si bílé límečky u počítačových monitorů v prosklených kancelářích velkých bank a fondů s velkou dávkou nadsázky řečeno potřebují oddechnout od obchodování s eurem, dolarem, se švýcarským frankem nebo s britskou librou a rozhodnou se uskutečnit nějaký ten obchod s korunou. A to třeba jen proto, aby si na své firemní stránky napsali, že co se týče jejich obchodního pokrytí, ovládají všechny regiony. A to není výtka... V případě skutečně těch velkých hráčů na devizovém trhu neuskuteční obchod s korunou ani bílé límečky, ale takzvané automatické obchodní systémy, počítačové programy, roboti, které někdo předtím naláduje daty o tom, že se musejí sepnout a začít korunu obchodovat, jakmile se kurz například koruny vůči euru dostane na tu a tu úroveň. V případě skutečně velkých hráčů tyto „inteligentní počítačové systémy“ přitom obchodují finanční objemy v řádech desítek a stovek milionů eur, aniž by jejich majitelé nějak extra řešili, co a jak obchodují. Prostě se obchoduje a nevyjde-li to dnes, zcela jistě to vyjde zítra. Někdy se také stane,

7

Make Money light

Vývoj kurzu eura vůči české koruně

5. 1. 1999 – 14. 5. 2013

36,0000

32,0000

28,0000 25,8885 24,0000

Zdroj: Patria Online

2000

2002

že někdo chybně naplní daty příslušný automatický obchodní systém, což daný trh přivede v pěkný zmatek, avšak s velmi reálnými dopady na bilance zisků a ztrát těch, kteří jsou jeho účastníky.

Jakkoli se výše uvedené může zdát jako sci-fi, i takto lze všední den, den bez zásadních zpráv, popsat na Forexu, ale i na jiných trzích z pohledu těch, kteří na kapitálových trzích určují trendy. Sledují trhy a v momentě, kdy vidí příležitost k zisku, obchodují. Avšak potíží z tohoto hlediska je, že příležitost k zisku může vyvolat i jejich samotné obchodování bez ohledu na to, jak souvisí s reálnou situací toho, s čím obchodují.

Ú

tok na korunu Prezident Miloš Zeman při své prezidentské kampani vysvětlil, proč si myslí, že by Česká republika měla usilovat o přijetí eura. Uvedl, že česká koruna se jako regionální a slabá měna může velmi dobře stát cílem spekulantů. To byl jeho hlavní argument. Barvitě podal Armageddon, který nás může čekat, budeme-li i nadále lpět na české koruně a odmítat euro. Faktem je, že toto se může kdykoli stát, protože k podobným situacím v minulosti již několikrát došlo. Asi nejznámějším příkladem z konce 80. let je útok na britskou libru ze strany známého finančníka George Sorose, který jej provedl tak, že

2004

2006

2008

vydělal miliardy, zatímco britská centrální banka musela devalvovat libru po Sorosově nájezdu. Toto je však ojedinělá ukázka obratnosti spekulanta. S tím se člověk nesetká každý den.

Základním předpokladem pro útok na jakoukoli měnu není ani tak rozhodnutí spekulanta, jako spíše souhra podmínek, jež spekulanta přesvědčí o tom, že se mu vyplatí na danou měnu zaútočit. Že se mu vyplatí utkat se s centrální bankou dané země, která samozřejmě bude svou měnu před útokem spekulanta bránit. V případě České republiky by podle ekonomů takový útok na českou měnu mohl přicházet v úvahu v momentě, kdy by se ještě více prohloubil deficit veřejných financí, kdyby ekonomika země fungovala ještě hůře, než funguje nyní, kdyby česká koruna byla kupříkladu nadhodnocena a kdyby se Česká republika například dostala do vnitřních nebo vnějších politických potíží.

Při splnění těchto podmínek by podle analytiků mohli mnozí velcí spekulanti začít uvažovat o tom, že si českou korunu spolu s námi dají k večeři. Že vydělají na jejím poklesu, přičemž je docela jisté, že pokud by se spojili, vzhledem k rezervám České národní banky a České republiky by zcela jistě byli tou stranou, která by, co se týče objemu peněz na hraní, měla navrch. Jak už jsme řekli, na Forexu se obchoduje v bilionech amerických dolarů, a i když naše miliardy korun jsou možná zajímavé, ve srovnání s jinými trhy nejsou ničím.

2010

K

2012

oruna jako frank?

Z uvedeného vyplývá, že česká koruna, přestože v tuto chvíli České republice i jejím občanům přináší nemalé výhody, o nichž je psáno v následujících článcích, zdaleka není, ale ani nemůže být v současném dravém světě bezpečným přístavem. Koruna je jen jednou z mnoha dalších exotických měn, jejíž význam nijak nepřesahuje středoevropský region.

Přijetí eura by v tomto ohledu znamenalo mnohem pevnější ukotvení České republiky v mezinárodním obchodě.

Euro je po dolaru druhou hlavní rezervní měnou na světě. Je tedy velký rozdíl, zda se světový spekulant, kterým nemusí být pouze velká investiční skupina, banka či hedgeový fond, ale klidně i nějaký stát, pustí do křížku s Českou národní bankou nebo Evropskou centrální bankou, jež diriguje euro v eurozóně. Jakkoli je její práce těžká, protože řídit spolek zemí eurozóny, z nichž se mnohé potýkají s vážnými ekonomickými problémy, není prací záviděníhodnou.

V tomto ohledu, i když někdy i takové nápady z úst naší politické reprezentace zaznívají, nemá vůbec smysl českou korunu „omlouvat“ jejím srovnáváním například se švýcarským frankem. A to jen díky představě, že Švýcarsko je také malá země a že se vypracujeme na jeho ekonomickou úroveň, o čemž se nám doma někdy docela dobře sní. Obojí je zcela scestné. Ekonomika i produktivita

8

Červen 2013

práce, v níž hraje roli i kvalita provedené práce, je v případě Švýcarska někde úplně jinde než v případě České republiky, a tak má i česká koruna do švýcarského franku hodně daleko.

Za což, v tom druhém případě, však buďme jen rádi, protože kdykoli se v Evropě nebo jinde ve světě vyskytne nějaký ekonomický problém, účastníci devizového trhu na něj reagují tím, že přesouvají svůj kapitál z dolaru, eura, japonského jenu právě do švýcarského franku jako do toho nejbezpečnějšího přístavu, v němž jim nehrozí, že bude jejich kapitál znehodnocen. Problém je však v tom, že tento přeliv kapitálu do švýcarského franku z jiných měn nevede k ničemu jinému než k posilování franku, z čehož rozhodně Švýcaři radost nemají, protože silný frank sráží konkurenceschopnost jejich výrobků na světových trzích. Švýcarské zboží a služby se jednoduše stávají až příliš drahými, čímž trpí ekonomika, a švýcarská centrální banka má vždy co dělat, aby frank dokázala udržet alespoň v přijatelné úrovni vůči euru, dolaru, japonskému jenu a tak podobně, protože jestliže má něčeho současný svět skutečně dost, tak jsou to ekonomické nejistoty.

K

oruna vůči euru Výše uvedená slova zdaleka nemají za cíl horovat pro euro a zatracovat korunu. Slouží zejména k vyložení toho, že v dnešním globálním světě jsou národní měny velmi citlivým zbožím. A tím nemusejí být vždy jen proto, že jsou například svázány s malou ekonomikou, jako je tomu v případě české koruny, ale třeba i proto, že aktuálním cílem všech velkých světových ekonomik je v souvislosti s podporou exportu co nejslabší měna, čehož se různé centrální banky snaží docílit stůj co stůj bez ohledu na stejný zájem jiných centrálních bank.

Na druhou stranu, a o tom budou i následující články, dnešní globální svět, v němž hrají prim dolar a euro, ovládá tolik ekonomických proměnných a v případě eurozóny i mnoho ekonomických a politických nezanedbatelných rizik, že v našem případě může být česká koruna stále spíše požehnáním než prokletím.

V otázce, zda bychom měli usilovat o přijetí eura, či nikoli, hraje svou roli i to, zda se můžeme rovnat se zeměmi, jako jsou Německo, Rakousko, Nizozemsko, nebo zda v případě, že euro přijmeme, skončíme jako Řecko, Itálie nebo Španělsko.

Zásadní problém podle většiny ekonomů

spočívá v tom, že sama Evropská unie nemá v tuto chvíli jasno, jak bude dále ve své integraci pokračovat.

Zatímco zemím, jako jsou například Řecko, Itálie, Španělsko nebo Portugalsko, by zřejmě národní měna z jejich současných problémů velmi pomohla, pro Německo by vzdání se eura znamenalo jen problémy, které by nebyly příliš odlišné od těch, o kterých jsme se zmínili v případě Švýcarska. Ekonomové tvrdí, že kdyby se Německo nyní vrátilo k marce, její kurz by oproti euru okamžitě stoupl o 30 až 40 procent, což by mělo znatelný dopad na prodej německého zboží do zahraničí.

Z uvedeného je zřejmé, že v případě našeho přijetí či nepřijetí eura nehraje roli pouze to, jak se k tomu my postavíme v rámci například ODS slibovaného referenda, ale že roli mají samotná existence eurozóny jako takové, ekonomická krize a skutečnost, že v současné chvíli se v případě eura kříží a překřižuje tolik zájmů a problémů, že ani s ním to nevypadá prozatím nijak slavně. A právě z tohoto pohledu je na místě se neustále ptát, zda je v našem zájmu usilovat o přijetí eura, k čemuž jsme se zavázali při vstupu do Evropské unie, nebo jeho přijetí prozatím odkládat, co to jen půjde.

Muž, který porazil Bank of England V roce 1992 došlo k vůbec největší spekulaci, která vedla k pádu libry. Někdy se této spekulaci říká také „černá středa“. Stál za ní americký investor maďarského původu George Soros.

Britská ekonomika na tom před svou „černou středou“ nebyla dobře. Potýkala se vysokou inflací, vysokou mírou nezaměstnanosti i se státním dluhem.

Tlak na oslabení měny sílil. Svou roli sehrálo i chování Němců, jejichž ekonomika fungovala dobře, a tamější centrální banka se vyjádřila, že to, co platí pro Německo, neplatí pro Velkou Británii. Příležitost tedy na sebe nedala dlouho čekat a investoři v čele se Sorosem se pustili do masivního výprodeje liber. Bank of England jim přitom vydržela vzdorovat pouze několik dní.

Protože měla za úkol držet výši libry

v určitém pásmu, nemohla ji prostě nechat padnout, libovolně oslabit nebo posílit. Ve snaze bránit se proti útoku spekulantů, kteří na pokles libry sázeli, libru vykupovala. Tím chtěla posílit její kurz. Na to v prvních chvílích vynaložila devizové rezervy v hodnotě jedné miliardy liber, avšak celkem ji tato hra přišla na 15 miliard liber. A bance nepomohlo ani zvýšení úrokových sazeb. Libra na podporu nijak nezareagovala. Vláda spolu s centrální bankou se proto vzdala, když oznámila odchod Británie z Evropského mechanismu směnných kurzů. Výsledkem bylo okamžité oslabení libry: V prvních pěti týdnech ztratila vůči marce 15 procent a vůči dolaru 25 procent. Na spekulaci si Soros vypůjčil 10 miliard dolarů čili přibližně 5,26 miliardy liber. Marka stá-

la zhruba 0,378 libry. Za předpokladu, že použil tento kurz, za 5,26 mld. liber proto dostal celkem 14,1 miliardy marek.

Libra však v následujících týdnech oslabila, a to až na 0,423 libry za marku.

Zpátky tedy Soros za své marky dostal již zhruba 5,965 miliardy liber.

Jakkoli uvedený příběh může být pro Velkou Británii příběhem zdrcujícím, podle mnohých Britů byl právě tento příběh jejich štěstím. Velká Británie v konečném důsledku zvítězila. Po uvolnění kurzu libry se její ekonomika oživila a podařilo se zmírnit inflaci, která se ke konci roku pohybovala na 3,5 procenta.

Mnozí Britové jsou tak přesvědčeni, že kdyby jejich země zůstala v ERM a poté přijala euro, byla by dnes v podobném stavu jako Irsko. To znamená po bankovní krizi a s rozvrácenou ekonomikou.

9

Make Money light

Držet se koruny. Alespoň prozatím.

Shodli se na tom prakticky všichni ekonomové, které jsme oslovili.

V horizontu pěti až deseti let nemá absolutně žádný smysl uvažovat o přijetí eura.

Byli bychom sami proti sobě.

Domnívám se, že v posledních letech je vlastní měna pro Českou republiku rozhodně výhodou.

Vlastní měna, měna s volně plovoucím měnovým kurzem, je efektivním nástrojem pro vyrovnávání ekonomických nerovnováh, jehož důležitost nabývá na významu zejména v turbulentních časech, kterými právě procházíme,“ celkem jednoznačně shrnuje názor většiny námi oslovených analytiků a ekonomů Martin Oliva, makléř společnosti Patria Direct.

Avšak platné argumenty pro přijetí eura stále jsou. Například náklady, které musíme vynakládat na směnu peněz, jedeme-li do zahraničí. Jsou to ovšem i náklady českých exportních firem na zajištění se proti výkyvům kurzů koruny například oproti euru nebo dolaru.

Jenže: „Otázku nevýhodnosti nelze trivializovat poznámkami o nutnosti směnit peníze při výjezdu na dovolenou nebo naivními požadavky exportérů, kteří v době posilování koruny chtěli kurz zafixovat,“ říká Radek Pluhař, místopředseda představenstva a ředitel divize řízení rizik Equabank a dodává: „Všimli jste si, že už nějakou dobu nejsou podobné hlasy slyšet?“ Podle něho je v současné chvíli jednoznačně výhodné zachovat si korunu s jejím kurzovým čili cenovým mechanismem, jehož hlavní výhodou je, že dokáže reagovat na potřeby domácí ekonomiky a umožňuje vyrovnání zahraničně měnového nesouladu místo toho, aby podobného vyrovnání bylo dosahováno ztrátou produktu. „Tím mám na mysli pokles hrubého domácího produktu nebo růst nezaměstnanosti, jak vidíme u některých současných členů eurozóny,“ říká Pluhař.

Samostatnou kapitolou je podle Pluhaře přínos ponechání si svobody při aplikaci měnové politiky, o kterou bychom vstupem do eurozóny přišli.

„Měnová politika Evropské centrální banky není vhodná ani pro jednu ze současných zemí eurozóny. Není důvod předpokládat, že by byla vhodná pro Českou republiku,“ říká.

S

rovnání se Slovenskem V otázce pro a proti české koruny oproti euru poukazují zástupci centrální banky na to, že to je právě koruna, která v minulých letech byla hlavní příčinou toho, že u nás ceny nerostly takovými skoky jako v těch zemích, kde euro přijali. „Česká republika stále patří k takzvaně konvergujícím nebo dohánějícím zemím, její cenová hladina se postupně a dlouhodobě dotahuje k cenové hladině vyspělých zemí eurozóny. A máte-li plovoucí kurz, máte-li českou korunu, tak ten proces probíhal tak, že inflace v České republice byla od roku 1998 relativně nízká, srovnatelná s inflací v eurozóně, takže to dohánění vyspělejších zemí, to přibližování se jejich cenám, se nedělo prostřednictvím vyšší inflace, ale dělo se prostřednictvím posilujícího nominálního kurzu koruny,“ vysvětluje Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky.

Vstupem do eurozóny by se kurz podle Holuba nenávratně zafixoval. A naše dohánění vyspělých zemí by se dělo pouze přes vyšší inflaci, zdražování, protože jinak to prostě nejde.

V tomto ohledu dodejme, že inflace – loni činila 3,3 procenta – je v současné době na docela nízké úrovni. A pociťuje-li většina z nás zvyšování cen takřka každý den, není to dáno vývojem ekonomiky, nýbrž zvyšováním daní, které od nás český stát vybírá, kdekoli k tomu má příležitost.

Avšak zpátky ke koruně a euru: S oním zdražováním po vstupu do eurozóny udělali přímou zkušenost naši slovenští

sousedé. Jakkoli se jejich ekonomika nevyvíjí v poslední době nijak zle. „Můj názor je ten, že celkový ekonomický vývoj na Slovensku je poměrně dobrý.

A vývoj hrubého domácího produktu je dynamičtější než v České republice, ale je otázka, nakolik toto spojovat s eurem.

Slovensko přece jen má větší prostor k dohánění vyspělých zemí eurozóny, začínalo s nižších výchozích pozic, a to samozřejmě hraje roli. Ale vývoj reálné ekonomiky mají na Slovensku docela dobrý, na druhou stranu inflaci měli v průměru vyšší, než jsme měli my, což může být částečně odraz toho, co jsem uvedl.

Ve chvíli, kdy země nemá kurzový kanál, může to směřovat k vyšší inflaci čili ke zdražování,“ vysvětluje Holub.

Vyššími cenami, které v našem případě za normálních okolností snižuje posilující koruna, debata o přijetí či nepřijetí eura nekončí. Na místě je třeba se zmínit i o debatě na Slovensku, která byla o tom, proč by měli Slováci přispívat na záchranu Řecka, o jehož problémy se nikterak nezasloužili. Proč má chudší země pomáhat zemi bohatší. Ale to je záležitost politická, i když u jejího zrodu stojí, jak jinak, problémy s penězi.

P

roblémy nejen eurozóny Nemuseli bychom se asi vůbec bavit o sporných politických rozhodnutích v případě eurozóny, kdybychom nebyli aktuálními svědky obrovských ekonomických problémů a nerovností ve světě. Přičemž z pohledu ekonomů je na tom nejhůře právě Evropa. Hlavními atributy potíží jsou předlužené státy, kolabující bankovní systémy kvůli nevyrovnaným pohledávkám, vzrůstající míra nezaměstnanosti nebo stále stoupající daně tam, kde stát nemá z čeho brát. To vše se přitom jen málokde řeší skutečnými reformami,

10

Červen 2013

změnou přístupu, řeší se to spíše tištěním nových peněz, takzvaným kvantitativním uvolňováním. To platí pro Evropu, USA, Japonsko čili pro ty největší světové ekonomiky. Názory, co z toho vzejde, se liší. Avšak někteří ekonomové předestírají skutečně již jen nepěkné vyhlídky. „Inflace je tikající bombou vyspělých trhů.

V současné chvíli nehrozí, úroky jsou drženy na nule, a to i přes to masivní tisknutí peněz. Štěstím však je, že tyto peníze se do reálné ekonomiky prozatím nedostávají, ale až se do ní dostanou, až se ekonomika vzpamatuje, firmy budou opět vyrábět na plné obrátky, tak se do ní dostanou přes poptávkovou stranu.

A to vyvolá inflaci, přičemž se pohybujeme v číslech a hodnotách, které nemají v historii obdoby. Zvládnout tuhle situaci centrální banky? To dnes nikdo neví. Přijde jen inflace, nebo hyperinflace?“ takto se například před nedávnem v rozhovoru v časopise Make Money vyjádřil Petr Šimčák, člen představenstva Pionner Asset Managament.

Někteří jiní ekonomové, jak už jsme sdělili, však jeho obavy nesdílejí. Například poukazují na to, že peníze se tisknou docela úspěšně v Japonsku, kde je tamější centrální banka dokáže v pohodě stahovat z reálné ekonomiky. Přesto slova Petra Šimčáka nejsou zdaleka ojedinělá. „Inflace určitě přijde a bude pořádná!

Teď je jen otázkou kdy. A řeč přitom není jen o inflaci, ale vůbec o celkové korekci kapitálových trhů. Momentální situace je neudržitelná. V tomto ohledu bych použil Keynesův výrok, že trhy se vydrží chovat iracionálně často déle, než se konkrétní subjekt na trhu udrží solventní. A z tohoto pohledu je podle mě současnou hlavní otázkou, kdy se to všechno zvrátí. A že se to stane, o tom hovoří fundamenty, protože je-li řešením krize tištění peněz a nakupování vlastních dluhopisů, tak jednoho dne se to musí projevit na znehodnocení měny a znehodnocení těch dluhopisů.

Například euro by mělo být z hlediska liberální ekonomiky na mnohem nižší úrovni, než je nyní. A vidíte jej? Není!,“ myslí si například Karol Piovarcsy, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu.

Jakou roli za současného stavu proto sehrává eurozóna, jejíž měna je sice druhou hlavní měnou světa, ale například její současný kurz podle ekonomů nikterak neodpovídá ekonomickým výkonům zemí eurozóny? „Ano, kurz eura je z mého pohledu překvapivě silný. Amerika má své hospodářské problémy, ale její relativní hospodářská výkonnost je v posledních letech zcela jistě lepší než v eurozóně. To zcela jednoznačně,“ říká Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky, ale vysvětlení, proč tomu tak je,

snadno nenachází: „Těžko říci. Asi panuje určité přesvědčení, že Fed byl v politice kvantitativního uvolňování razantnější, než třeba Evropská centrální banka, která sice použila jiné nástroje než Fed, ale taktéž se dostala na nulové úrokové sazby a podstatně navýšila likviditu na trzích.

Neumím si to úplně dobře vysvětlit.“

K

ritika eurozóny Někteří ekonomové jsou v tomto ohledu dosti nekompromisní. Nikoli všichni, avšak mnozí. „Eurozóna jako projekt selhala. Veškeré současné dění je pouze snahou odložit realizaci škod, které se evropským ekonomikám staly, a udržet reputaci propagátorů tohoto projektu. Škody v podobě vzniku bublin na trzích aktiv, případ Španělska nebo Irska, prodloužení neudržitelného stavu veřejných financí zamaskované pod výrok, že žádná země eurozóny nemůže zkrachovat, podívejte se na Řecko, a tedy obecně ztráty vzniklé z chybné alokace aktiv, ke které daly impuls neadekvátní cenové, úrokové signály po zavedení eura, jsou obrovské a stále rostou,“ myslí si například Radek Pluhař, místopředsedu představenstva a ředitel divize řízení rizik Equabank.

Podle Pluhaře doléhají škody tohoto přístupu zejména na občany evropských

Česká národní banka k inflaci Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky, se vyjádřil k možné vysoké míře inflace, jež může vyvolat celosvětové tištění peněz.

Obavy z hyperinflace nesdílím. Protože to, co hlavně roste z důvodu kvantitativního uvolňování, jsou bilance centrálních bank, což jsou vůbec ty nejlikvidnější, nejužší peníze v ekonomice. A ty se vesměs moc nepřelévají do nějakého masivního růstu širokých finančních agregátů, které se nějak zajímavě odrážejí do vývoje ekonomiky a případných inflačních tlaků. Nyní jsme spíše v situaci, kdy se centrální banky perou s utlumenou ekonomikou a spíše protiinflačními tlaky. Nárůst bilancí centrálních bank se tak do ekonomik nějakým výraznějším způsobem nepromítá. Na druhou stranu je skutečně otázkou, co se bude dít v momentě, kdy se ekono-

miky dostanou přes své nejhorší fáze.

Zda v ten moment budou centrální banky schopny dostatečně a včas ony finanční stimuly, ony natištěné peníze, z těch ekonomik stahovat. Ano, v tomto případě existuje určitá obava, že by centrální banky mohly k onomu exitu ze svých nyní nekonvenčních politik přistupovat až nadmíru obezřetně. To proto, aby se vyhnuly tomu, že by se zase do toho současného režimu vracely, což by jistě nerady. To je tedy stěžejní otázka. Například Evropská centrální banka dokonce už jednou k onomu exitu nakročila, ale okolnosti, zejména vyostření krize v eurozóně, ji donutily se ke svým stimulačním opatřením vrátit. Což je samozřejmě

nepříjemné. Kdyby proto v momentě, kdy se ekonomiky zase rozjedou, centrální banky zaspaly a nestáhly by včas finanční prostředky z ekonomik, které do nich nyní napumpovaly, tak určité riziko zvýšení inflace je. Avšak můj názor je ten, že centrální banky budou mít dostatek prostoru, aby tu vloženou likviditu z ekonomik dostatečně vysterilizovaly a ten inflační vývoj uřídily.

Ostatně například Česká republika funguje již roky v režimu, v němž její bankovní sektor oplývá nadměrnou likviditou již více než deset let, a nikdy to žádnou inflační vlnu nevyvolalo, protože centrální banka byla vždy s to tu přebytečnou likviditu z ekonomiky úspěšně stáhnout.“

11

Make Money light

států v podobě ztrát pracovních příležitostí. A nejen to. „Míra unifikace, kterou s sebou přináší aplikace jedné měny pro více zemí, jde podle mého názoru za hranice akceptovatelné voliči v jednotlivých evropských zemích. A to bez ohledu na to, s jakou naléhavostí, až nevyhnutelností, budou taková opatření občanům předkládána. Vznikne tedy transferová unie, jak ji známe z mnoha států. Bude zajímavé pozorovat, zda bude udržitelná nezbytná míra solidarity a současně kontroly nad celkem a zda se podaří udržet alespoň zdání demokratické legitimity takového uspořádání,“ tvrdí Pluhař.

Pochybnosti vyjadřuje i Martin Oliva, i když poněkud mírněji. Podle něho zůstane eurozóna v určité podobě zachována i přesto, že v současné době není stabilním a efektivním seskupením. „Do jejího vytvoření bylo investováno ohromné množství politického kapitálu, a proto si její kompletní rozpad nyní nedovedu představit. Za nejvíce pravděpodobný scénář považuji zachování společné měny u několika ekonomicky nejsilnějších členů eurozóny a postupný odchod několika ekonomicky slabých zemí periferie. Možnou variantou je také odchod Německa a jeho návrat k marce.“ Možných variant vývoje, které však v tuto chvíli nedokáže nikdo předpokládat, je však mnohem více. Podle Karola Piovarcsyho, ředitele Saxo Bank pro střední a východní Evropu, situaci v tomto ohledu zcela zásadně ovlivňuje hospodářská krize, s níž se v poslední době potýká mnohem více Evropa než třeba Spojené státy, u nichž je možné pozorovat alespoň nějaké signály obratu k lepšímu. „To vede například k situaci, kdy Německo vede ekonomickou válku s jižními evropskými státy,“ říká Piovarcsy.

O závažnosti situace podle něho velmi dobře vypovídá i případ Kypru, kde došlo k jednorázovému zdanění vkladů na bankovních účtech, aniž by jejich vlastníci měli jakékoli „zásluhy“ na ekonomických problémech Kypru nebo jeho bankovního systému. Eurozóna v čele s Německem o zdanění prostě rozhodla a chtěl-li Kypr od ní finanční pomoc, nezbývalo mu nic jiného, než se jejímu rozhodnutí podvolit.

Tento přístup je však podle Piovarcsyho do budoucna nepřípustný. Avšak jaké je řešení? „Evropa si dosud nevyřešila, zda se bude více integrovat, anebo půjde cestou regionalizace. To je základní otázka dneška. Protože dává odpověď na všechny ty problémy, s nimiž se v současnosti Evropa potýká. A nejde jen o Kypr, další problémy jsou hned za dveřmi. Velké

Například poukazují na to, že peníze se tisknou docela úspěšně v Japonsku, kde je tamější centrální banka dokáže v pohodě stahovat z reálné ekonomiky.

riziko spatřujeme například v možnosti kolapsu bankovního systému v některých z evropských zemí. To by znamenalo výrazný propad eura, protože Evropa nemá peníze na to, aby si mohla dovolit zachránit například španělský nebo italský bankovní systém,“ říká Piovarcsy.

Na euru podle Piovarcsyho jednoznačně v současnosti vydělává Německo. Jak říká, pro Němce je euro doslova nutností, protože pokud by euro zkrachovalo, německá marka by byla o 30 až 40 procent silnější než dnešní už tak nadhodnocené euro. Němcům by se to jistě v souvislosti s exportem nelíbilo. „A stejně tak by se propad vlastních měn o stejná procenta nelíbil třeba Italům, Španělům, vůbec už nemluvím o Řecích. To kdyby euro zkrachovalo,“ tvrdí Piovarcsy.

Podle něho mohou v tomto ohledu již zářijové německé volby zapůsobit jako určitý ventil problémů. Zvítězí-li v Německu pravice, bude mít tendenci chránit německé zájmy, což zcela jistě ohrozí soudružnost eurozóny. Vyhraje-li levice, tak z krátkodobého hlediska je možnost, že se Evropa vrhne do ještě většího kvantitativního uvolňování, z čehož nevzejde nic jiného než další posilování eura. „Ale i to je otázka, protože podívejte se na Francii, kde levice svým populismem již narazila na mez ekonomické reality.

Dluh se stává neudržitelný a investoři jej přestávají tolerovat,“ dodává Piovarcsy.

J

ak se věci řeší Ekonomické problémy Evropské unie, eurozóny, ale i ostatních států se podle mnohých ekonomů řeší, avšak ne úplně tak, jak by se řešit měly. Čili reformami.

Důvodem je politická nechuť k tomu říct lidem, že dobře již bylo. Politika uplácení voličů tam, kde to ještě jde, je stále v kurzu. Jenže peníze jsou jen jedny, což vede k tomu, že politici a centrální banky musejí čím dál více manipulovat trhy i ceny na nich. Tím dochází k jednoznačnému popření základního pravidla kapitálových trhů, že jediné, co je spravedlivé, je cena.

Vývoj kurzů měn na Forexu určují centrální banky a politici. To samé platí třeba pro trh s dluhopisy. Podobně pokřivená

situace panuje i na akciovém evropském trhu, který dosahuje svých maxim, zatímco některé evropské ekonomiky jsou „na zavření“. „Musíte rozdělit trh jako takový a vývoj kurzů měn. A aktuální vývoj měnových kurzů jednoznačně hovoří o panující měnové válce. Všechny státy se potýkají s recesí a dluhy. Mají tedy jediný zájem, kterým je oslabování jejich měny proti měně druhé. To je hlavní trend, který však nelze udržovat donekonečna. Politici a ekonomové budou muset najít cestu, jak z toho ven, protože jednou se také bude muset říci, co s oněmi nesplacenými dluhy. Bude se muset najít řešení.

Ať už to bude návrat k nějaké obdobě brettonwoodského měnového systému, nebo k nějaké společné světové měně, nebo ke koši světových měn. Jestli se však řešení nenajde, můžeme očekávat pouze nějakou formu konfliktu,“ myslí si například Karol Piovarcsy.

Jeho slova potvrzuje například i Michal Kozub, analytik společnosti Home Credit, avšak k debatě, zda euro, či korunu, dodává i jeden nezanedbatelný postřeh. „V současnosti Česko spíše profituje na tom, že má vlastní měnu. ČNB může tvořit vlastní měnovou politiku, která je optimální jen a pouze pro Česko, jež se tak nemusí ohlížet na ostatní státy. Může intervenovat na trzích a tím podpořit české exportéry. Ale vlastní měna není samospasitelná. Už několikrát se hlasitě mluvilo o riziku měnových válek, kdy se ke stejnému kroku může odhodlat více zemí najednou. Stejně tak je potřeba si říci, že ať máme euro nebo korunu, česká ekonomika je v krizi. Byla by i s eurem, a naopak koruna krizi odvrátit nemohla.“

Očekáváte zhroucení trhů?

Myslíte si, že přijde inflace?

Zajímají vás předpovědi vývoje hlavních světových měn? Více informací najdete v aktuálním čísle Make Money.

12

Červen 2013

Nikdo jiný se o vás nepostará lépe než vy sami „Česká republika má obrovskou výhodu v tom, že si může řídit svoji měnovou politiku. Nemůže se jí stát například to, co se stalo na Kypru nebo v Řecku, kde bylo tamější lidem řečeno, že chtějí-li pomoc od eurozóny, budou muset pískat podle jejích not,“ říká Karol Piovarcsy, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu.

Je podle vás dobře, že Česká republika má doposud vlastní měnu?

Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Spíše se nabízejí různé úhly pohledu, emoce, pocity a svou roli hraje i možné národní cítění a patriotismus.

Odpověď se skládá ze souboru kladů a záporů, které hovoří v prospěch i neprospěch české koruny.

Jaký je váš názor jako člověka, který přichází ze Slovenska?

Kdybych to měl shrnout, osobně bych preferoval držení se koruny. Možnost si sám řídit měnovou politiku je prozatím možností k nezaplacení. A to hlavně z toho důvodu, že myslet si, že v Evropě bude mít někdo zájem, aby výkon české nebo třeba i slovenské ekonomiky byl lepší, než je, je přinejmenším naivní. Nikdo jiný se o vás nepostará lépe než vy sami.

Vyslovujete se tedy pro korunu?

Ano. Důvodem je i fakt, že český bankovní systém je jedním z nejstabilnějších systémů v EU a že tuzemská měnová politika prozatím neměla větší problémy. A když se Česká národní banka a i tuzemští politici budou chovat racionálně, tak se česká ekonomika i česká koruna mohou za předpokladu i nadále zdravého bankovního systému stát velmi zajímavou příležitostí pro investory všeho druhu.

Na druhou stranu jste uvedl, že existují i důvody pro přijetí eura. Jaké?

Podíváme-li se na Slovensko, můžeme vidět, že požívá i určité míry ochrany vyplývající z jeho účasti v eurozóně.

V tomto ohledu je tedy mnohem bezpečněji ukotvené. Nemůže se mu stát, že by se nějaký velký spekulant, třeba hedgeový fond, pokusil zaútočit na slovenskou

korunu, což jsme viděli třeba v 90. letech v jihovýchodní Asii nebo ve Velké Británii, kdy útokem George Sorose na libru zapříčinil její devalvaci.

do dobrodružství nějakého útoku na jejich měnu, protože prostě jejich centrální banka ho docela jistě zválcuje, neboť nakládá s mnohem větším objemem peněz.

A to je všechno?

Svoji roli sehrají i úrokové míry, které jsou na Slovensku nižší než v České republice.

Hovořím o úrocích z bankovních úvěrů nebo třeba i u dluhopisů, což je opět dáno tím, že Slovensko je v eurozóně. Na druhou stranu tyto výhody mohou velmi rychle vzít za své, protože z hlediska politických a makroekonomických rizik, které nyní panují v eurozóně, může být záhy také všechno jinak.

Takže útok na korunu není na místě podceňovat?

To zcela jistě ne. Ale i on má své podmínky. Hrozí zejména za předpokladu, že Česká republika bude vykazovat stále větší dluh a stále menší rezervy. Svoji roli přitom mohou sehrát i geopolitická rizika, která Česká republika nemá vzhledem ke svému významu šanci podchytit a zajistit se proti nim. Dojde-li například k problémům mezi Evropskou unií a Ruskem, v ten moment se Česká republika dostává mezi mlýnské kameny a podstupuje velké riziko nejen útoku na svou měnu.

Podle vás je tedy dobře, že ČR má doposud vlastní měnu? ČR má obrovskou výhodu v tom, že si může řídit svoji měnovou politiku. Nemůže se jí stát například to, co se stalo na Kypru nebo v Řecku, kde bylo tamější lidem řečeno, chtějí-li pomoc od eurozóny, že budou muset pískat podle jejích not. Což nejsou žádné jiné noty než noty těch nejsilnějších států v čele s Německem. Toto se v ČR nemůže nikdy stát, protože ta má možnost devalvovat svou národní měnu a tak řešit případné problémy se svým zadlužením a schodky v rozpočtech.

Uvedl jste možný útok na korunu. Nakolik je podle vás pravděpodobný? Útok na českou korunu je statistickou pravděpodobností. Když se na celou věc podíváte z delšího časového horizontu, tak je více než reálný. A v tomto ohledu bohužel nemůžeme říci, že by se ČR mohla pyšnit velkými měnovými nebo třeba zlatými rezervami jako například Švýcarsko, Norsko nebo země, u nichž si spekulant dvakrát rozmyslí, jestli se pustí

Jak by podle vás vypadal?

Odmyslíme-li geopolitické motivy, při nichž by třeba jedna země prostřednictvím útoku na měnu zaútočila na jinou zemi, což možné je, protože se to docela snadno v tuto chvíli nabízí, tak v případě privátního investora by to vypadalo asi tak, že by nějaký silný mezinárodní spekulant, třeba hedgeový fond, začal odprodávat českou korunu a snažil by se přitom prolomit určitou hranici, u které by České centrální bance nezbylo nic jiného, než říci ok, dělej si, co chceš, protože my už nemáme peníze na to, abychom s tebou bojovali.

Toto je zkrácená verze rozhovoru.

Plný text se všemi detaily o koruně, euru a vůbec trhu Forex najdete v aktuálním vydání časopisu Make Money.

PRĹŽVODCE SVÄšTEM INVESTOVĂ NĂ?

%ÄœH]HQ 2013 Ăž

Duben 2013 Ăž Ăšnor 2013 Ăž .YÄŒWHQ Ăž

Investujte 150 korun mÄ›sĂ­Ä?nÄ› do vaĹĄĂ­ prosperity – pĹ™edplaĹĽte si Ä?asopis Make Money!

„HouĹĄtina Ä?eskĂ˝ch akciĂ­ nenĂ­ tak hustĂĄ, aby se v nĂ­ nÄ›kdo ztratil.â€?

„Spekulace se stĂĄvĂĄ smrtelnĂĄ v tom okamĹžiku, kdy ji zaÄ?nete brĂĄt smrtelnÄ› vĂĄĹžnÄ›.“ „Nevěřte tomu, Ĺže se o vĂĄs na starĂĄ kolena postarĂĄ stĂĄt nebo nÄ›jakĂĄ penzijnĂ­ spoleÄ?nost.

Sami musĂ­te usilovat o co nejvÄ›tĹĄĂ­ finanÄ?nĂ­ sobÄ›staÄ?nost.â€?

„Wall Street je jedinÊ místo, kam jezdí lidÊ v Rolls Roycech, aby si nechali poradit od lidí, kteří jezdí metrem.�

150 KĂž 6,90 â‚Ź

150 KĂž 6,90 â‚Ź

150 KĂž

150 KĂž Âź

VeťkerÊ informace na webových strånkåch www.FMG.as.

14

Červen 2013

Česká ekonomika nevzkvétá, nedaří se ani koruně Vývoj HDP v ČR (v %)

2

0,6

-0,7

-1,0

-1,3

-1,7

-1,9

4. čtvrtletí 2011

1. čtvrtletí 2012

2. čtvrtletí 2012

3. čtvrtletí 2012

4. čtvrtletí 2012

1. čtvrtletí 2013

1

0

-1

-2

Na konci dubna se koruna obchodovala na úrovni zhruba 26 korun za euro, avšak v průběhu měsíce i blízko hranice 27 korun za euro. O čem to vypovídá? Oslabuje koruna, nebo posiluje euro? Nebo je to jen běžné kolísání kurzu? Anebo je problém v českém hospodářství? A vůbec, ve které měně dnes držet úspory?

15

Make Money light

K

dybychom nahlédli do nedávné historie, posilující kurz koruny ukazoval na relativně úspěšnou českou ekonomiku, která dohání ekonomiky vyspělých zemí.

Avšak teď jsme se dostali do situace, kdy to dohánění vyspělých zemí, ona konvergence, bylo přerušeno, což se odráží i ve vývoji kurzu koruny vůči euru za posledních pět let. „Koruna je stabilní s nějakými výkyvy, které jdou vesměs logickým směrem, avšak momentálně jdou oslabujícím směrem, což ukazuje na to, že naše ekonomika nevzkvétá. Jsme v recesi, která není nikterak hluboká, ale je dlouhotrvající, což kurz koruny docela pěkně odráží,“ říká Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky.

Jeho slova potvrzuje i Karol Piovarcsy, ředitel Saxo Bank pro východní a střední Evropu. „Tento rok koruna výrazně oslabila a dostala se už skoro ke kurzu 27 korun za euro. Z tohoto hlediska lidé, kteří drží svůj kapitál v korunách, ztratili tři až pět procent. Podle toho, za jaké úrovně vstupovali do svých pozic z hlediska oslabení kurzu koruny. A tito lidé by podle mého měli postupovat úplně stejně jako kteříkoli jiní poučení investoři. Pokud mám peníze, o kterých vím, že je nespotřebuji v ročním nebo i víceletém horizontu, měl bych zvážit, jestli by nebylo moudré držet tyto peníze ve více měnách. Ve vhodně nastaveném měnovém koši.“ Piovarcsy upozorňuje i na riziko proražení hranice 27 korun za jedno euro, což by mohlo vést k dalším minimům české koruny. „V tomto ohledu je myslím docela inspirativní podívat se na to, jak se vyvíjel kurz koruny v letech 2001 až 2004. Toto všechno se může, ale nemusí opakovat, ale zkušenost říká, že ekonomické cykly se opakují,“ tvrdí.

R

ole koruny Podle ekonomů lze obecně pozorovat tendenci koruny oslabovat, když klesá zahraniční poptávka po našem vývozu, což je svým způsobem dobře, protože je to stabilizující prvek. A svou roli sehrávají i vyjádření nejvyšších představitelů centrální banky, kteří uvedli, že v případě, že bude mít centrální banka za to, že je třeba dále uvolnit měnové podmínky, je připravena to udělat devizovými intervencemi oslabujícími korunu. Ostatně nic jiného české centrální bance nezbývá, chce-li stejně jako jiné centrální banky podporovat export, protože úrokové sazby jsou na nule, takže devizové interven-

Doporučuji opce Investiční tip Karola Piovarcsyho, ředitele Saxo Bank pro východní a střední Evropu Jaký konkrétní obchod byste za téhle situace doporučil investorovi na Forexu?

Možná to bude překvapivé, ale doporučil bych mu opční obchody. Při současném stavu a vývoji, kdy neexistuje vůbec žádná garance, že investorem určená úroveň ztráty, ten Stop loss, bude dodržena, opce nabízejí přece jen určitou jistotu. Opce nabízejí možnost přesně nastaveného rizika na jedné straně, ale neomezený potenciál zisku na straně druhé. Ne nadarmo jsou také dlouhodobé opce nyní pěkně drahé. A aby ne, jsou mnohem jistější investicí než spotové investice.

Mohl byste pro ono doporučení zvolit konkrétní příklad?

Jestli si myslíte, že německé volby budou mít negativní vliv na politický vývoj v Evropě, tudíž budou příčinou oslabení eura, kupte si call opci na americký dolar. S termínem expirace po německých volbách, dejme tomu měsíc či dva. Při nákupu opce zaplatíte opční prémii, což je vlastně váš jediný náklad a je to vaše jediné riziko. Tu prémii zpět již nezískáte, ale také pouze tu a nic jiného můžete ztratit. Když euro skutečně oslabí, tak vy na své opci vyděláte podstatně více, než činila opční prémie, kterou jste za ni zaplatil. Opci můžete navíc kdykoli prodat. To je zcela běžné a mnoho lidí toho využívá, protože čím je trh volatilnější, tím více jde cena opcí nahoru.

A navíc je to bez stresů kvůli zavírání obchodních pozicí.

ce jsou hlavním potenciálním nástrojem centrální banky. Situaci do toho všeho komplikuje i fakt, že eurozóna je v krizi a ani její výhledy nejsou dobré, spíše lze říci, že se zhoršují, a očekávaný moment oživení eurozóny se stále odkládá. „Posilující trend koruny se může obnovit pouze v případě, že se zlepší stav naší ekonomiky a Evropa překoná krizi, s níž se potýká,“ tvrdí Tomáš Holub z centrální banky.

Jeho slova jednoznačně ukazují na silnou provázanost koruny s vývojem zemí v eurozóně. Na druhou stranu však míří i do budoucnosti. Očekávání, předpovědi a výhledy předních ekonomických analytiků totiž vypovídají o současném, nepochopitelně silném euru a jeho budoucím oslabování vůči dolaru. To se však prozatím neděje, protože euro se vůči dolaru drží relativně silně vzhledem k tomu, jak ekonomicky nepříznivá je situace v eurozóně. „Tržní výhledy eura hovoří pro jeho oslabování. Jestliže nyní jsme někde na 1,30 dolaru za euro, tak v ročním výhledu, v horizontu roku, dvou let, se euro dostane pod 1,30 a bude mít tendenci mírně oslabovat, což si myslím, že asi

dává smysl. Avšak tyto výhledy jsou už dlouho, a prozatím se nenaplnily,“ říká Holub.

Vše bude záležet na tom, jak se eurozóna vypořádá s krizí. Zda bude mít krize tendenci eskalovat, zasahovat více a více zemí s eurem, či nikoli. Když ano, v tom případě bude euro výrazně oslabovat, o čemž se prozatím mluví, ale na kurzu eura to prozatím znát není a trhy jsou docela stabilizované.

F

inancující měna Jak již bylo řečeno, i s národní měnou, korunou, je Česká republika ve vleku dění svého největšího obchodního partnera eurozóny – Německa s „jeho“ eurem. I přesto si však jako měna stojí koruna sama o sobě často velmi dobře. „Znakem české koruny je poměrně velká imunita vůči politickým změnám. Nikdy jsme nezažili to, že by se kurz dramaticky rozkolísal třeba kvůli výměně vlády, kvůli výsledkům voleb. Už přece jen ta historická zkušenost je taková, že naše politika nelítá ode zdi ke zdi. Že by tedy změna vlády zapříčinila nějakou volatilitu na trhu s korunou. A doufám,

16

Červen 2013

Vývoj HDP

Polsko: +0,4 % Německo: –0,3 %

ČR: –1,9 %

Slovensko: +0,9 % Rakousko: +0,0 %

že si tuto charakteristiku zachováme i do budoucna,“ vysvětluje Holub.

Jakou roli však může koruna, když si ji ponecháme, sehrávat do budoucna? Ekonomové tvrdí, že v rámci našeho regionu již nyní koruna sehrává velmi často roli takzvané financující měny. Důvodem je, že domácí centrální banka drží dlouhodobě nižší úrokové sazby než zbytek regionu, takže chce-li někdo investovat do zlotého nebo forintu, může to dělat tak, že si půjčí v korunách a investuje do jiných měn, což dává logiku i kvůli tomu, že při kurzových výkyvech se tyto měny pohybují společně, takže je tam určitý hedging za předpokladu, že jsou tyto obchody financovány z koruny, proti kurzovému riziku.

Koruna tedy v rámci regionu zanedbatelnou měnou není, avšak do toho, že by kdy mohla být globální měnou, máme, a to zcela bez diskuze, více než daleko.

INZERCE

D

Zdroj: ČSŮ, Eurostat

alší vývoj Ekonomové se shodují, že hlavní roli při uvažování nad tím, ve kterých měnách držet své úspory, sehrává předpokládaný vývoj inflace. To platí pro každého, kdo se snaží ochránit své úspory. Jenže tak jednoduché to není. Momentálně je například česká koruna blízko svých minim, takže je reálná možnost, že bude posilovat. Na tom by se dalo i vydělat. Ovšem Česká národní banka nemá důvod, aby se bránila oslabování domácí měny. Slabá měna pomáhá ekonomice a zejména jejímu exportu. Jak je to však z pohledu úspor obyvatelstva? „Například člověk, který má české koruny, podstupuje riziko, že česká koruna v budoucnosti oslabí. Jestliže v dané zemi žijete, tak se vás oslabení týkat nebude, i když ceny importovaného zboží budou růst. Ale česká země je malou zemí,

a proto cesta do zahraničí není ničím neobvyklým, a tím pádem, ať už se jedná o vaši dovolenou, nebo byznys, nebo rezidence, nebo prostě nějaký jiný důvod, jsou ve hře reálná rizika plynoucí z toho, že česká koruna oslabí, anebo naopak posilní,“ vysvětluje Piovarcsy situaci.

Aktuálním trendem na měnovém trhu je podle Piovarcsyho příklon k dolaru jako rezervní měně číslo jedna, a to v případě států a velkých investorů, ale i těch, kteří chtějí zhodnocovat své prostředky.

Důvodem je základní úvaha, že vývoj měnového kurzu dané země odráží stav její ekonomiky, její hospodářskou silu. „Politická situace v USA je o mnoho stabilnější než politická situace v Evropské unii nebo v Číně, kde jen došlo k výměně vládnoucí garnitury. Do určité míry je stabilnější než třeba i v Japonsku, kde se vlády mění kvůli ekonomickým problémům. A svou roli sehrává i americký kulturní fundament, který i dnes ukazuje na to, že Spojené státy byly založeny na principu svobodného rozhodování, volného trhu, prostě kapitalismu,“ myslí si Piovarcsy.

Podle něho jsou ve hře i další faktory.

Jedním z nich je ve srovnání s jinými zeměmi pozitivní demografický vývoj v USA. Jinou dobrou zprávou z USA je vývoj tamějších cen energií. USA se v tomto směru staly velmi rychle lídrem.

Nejenže otevřely své ropné rezervy, ale ještě k tomu začaly těžit břidlicový plyn, čímž se dostaly na čtvrtinu evropských cen, ať už se týkají pohonných hmot, nebo elektrické energie. A tohle všechno dává USA obrovskou výhodu proti všem ostatním a má to za následek obnovující se důvěru k dolaru coby měně.

17

Make Money light

Není rozumné vcházet do domu, v němž akorát hoří! „Z makroekonomického pohledu znamená vzdání se české koruny svázání rukou a ztrátu nástroje, jehož pomocí se může ekonomika lépe vypořádávat s přicházejícími ekonomickými šoky,“ říká Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky.

Rozhovor připravil: Daniel Tácha / Foto: ČNB Známé rčení tvrdí, že kapři si rybník nevypustí. Platí toto i pro centrální banku a názor jejích představitelů na vzdání se koruny a přijetí eura?

Rčení o kaprech a rybníku jsme si v centrální bance moc dobře vědomi.

Dlouhodobě proto tvrdíme, že rozhodnutí o přijetí či nepřijetí eura leží na politické reprezentaci. Česká národní banka tak může poskytnout pouze expertní názor na to, zda a kdy by bylo vhodné euro přijmout. Jaké budou přínosy a náklady tohoto kroku. A dojde-li k rozhodnutí euro skutečně přijmout, pak zcela jistě bude i centrální banka maximálně nápomocna při onom vypuštění pomyslného rybníka čili vzdání se české koruny.

Je vhodné, aby Česká republika usilovala o přijetí eura?

V současné chvíli to podle našeho názoru vhodné není. Vyplývá to i z materiálu, který centrální banka každoročně předkládá spolu s Ministerstvem financí vládě, přičemž tento materiál vyhodnocuje připravenost České republiky na přijetí eura. A doporučení, které vyplývá z toho materiálu, s nímž se mimo jiné ztotožnila i vláda, zní: prozatím nestanovovat žádný termín pro přijetí eura a tím pádem proto ani nečinit kroky směřující k jeho přijetí. Čili neusilovat o vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II. Když ponecháme stranou diskuzi o tom, kdy a za jakých podmínek je vhodné euro přijímat, a zeptal bych se, zda je vůbec vhodné euro přijímat, jak by zněla vaše odpověď?

Uvažovat o přijetí eura samozřejmě určitou logiku má. Hlavním přínosem tohoto kroku by bylo omezení kurzových výkyvů, které pro mnoho tuzemských firem představují komplikace z hlediska jejich byznysu. Tento argument nelze podceňovat, protože jsme malá, proexportně orientovaná ekonomika, jejíž velké procento zahraničního obchodu směřuje právě do zemí eurozóny. Jinou věcí však je, že na přijetí eura musí být ČR také připravena, přičemž zdaleka nemluvím jen o splnění formálních kritérií, ale o ekonomické připravenosti jako takové.

Přišpendlena pod třemi procenty Co si mám představit pod onou ekonomickou připraveností jako takovou?

S ohledem na otázku přijmout či nepřijmout euro se Česká republika potýká se dvěma zásadními problémy. Tím prvním je nedokončená konsolidace veřejných rozpočtů. Na tom nic nemění fakt, že zřejmě již v tomto roce splníme maastrichtské kritérium, jež po nás vyžaduje, abychom stlačili deficit státního rozpočtu pod tři procenta hrubého domácího produktu. To je jistě dobré, ale je to pouze ono formální splnění jednoho z kritérií nutných pro přijetí eura.

Jak to myslíte?

My jsme vždy říkali a zmiňuje se o tom i Strategie přijetí eura, že deficit státní-

ho rozpočtu v úrovni nepřesahující tři procenta hrubého domácího produktu, proto s odřenýma ušima splnění onoho již zmíněného maastrichtského kritéria, není dostatečně ambiciózní.

Proč si to myslíte?

Máme-li se vzdát měnové politiky a kurzu koruny jako přizpůsobovacího a stabilizačního mechanismu v momentech, kdy ekonomice hrozí určité výkyvy, je podle našeho názoru bezpodmínečně nutné, aby tuto přizpůsobovací a stabilizační roli byla alespoň z části připravena převzít rozpočtová politika vlády. Avšak na to musí mít vytvořen prostor. A ten by měl být podstatně velkorysejší. Rozpočtová politika vlády nemůže být v tomto ohledu přišpendlena těsně k té tříprocentní hranici deficitu státního rozpočtu.

Jaká hranice by tedy byla ideální?

Ideálně by měla být u takzvaného střednědobého cíle, který v případě České republiky tvoří strukturální schodek ve výši jednoho procenta hrubého domácího produktu. A k tomu máme ještě daleko.

Odsouvat závazek do nekonečna Je cesta k přijetí eura z ekonomického i právního hlediska pro Českou republiku nevyhnutelná?

Tuto problematiku je třeba rozdělit. Právně máme závazek k euru směřovat, ale

18

Červen 2013

Tomáš Holub se narodil 19. srpna 1974 v Liberci. Vystudoval IES FSV UK, kde postupně získal titul bakaláře v oboru ekonomie (1995), magistra v oboru finance a bankovnictví (1997) a doktorát v oboru teoretická ekonomie (2001). Absolvoval rovněž studijní pobyty na Georgetown University ve Washingtonu, D. C., a na London School of Economics and Political Science v Londýně. V letech 1996–2000 pracoval jako makroekonom v Komerční bance. Poté nastoupil do ČNB, kde nejprve zastával pozici poradce viceguvernéra, resp. guvernéra, a poté byl v roce 2004 jmenován ředitelem sekce měnové a statistiky. Zároveň přednáší monetární ekonomii a mezinárodní makroekonomii na IES FSV UK, kde v roce 2011 získal docenturu v oboru ekonomické teorie. V minulosti vyučoval též na VŠE Praha.

Publikuje pravidelně v odborných časopisech. Je aktivním členem České společnosti ekonomické, v letech 2006–2007 byl jejím prezidentem. Je ženatý a má dvě děti, ve volném čase především sportuje.

nikdo nespecifikuje, v jakém časovém horizontu. Takže například Švédsko, které má stejný závazek, si žádný cíl přijetí eura nedává. Ten závazek je proto možné odsouvat prakticky do nekonečna. Právně ta odpověď tudíž zní ano i ne. Právně si můžeme korunu ponechat ještě po velmi dlouhou dobu, aniž bychom nějak výrazně porušovali náš závazek z doby, kdy jsme vstupovali do Evropské unie.

A ten ekonomický aspekt?

Z ekonomického hlediska a z hlediska zahraničního obchodu, stability kurzu, jsou argumenty pro přijetí eura jasné.

V tom je evidentní přínos. Kromě výkyvů kurzu se omezí i transakční náklady při směně měny, z čehož by těžili i občané České republiky při cestách do zahraničí.

Takže tyto přínosy přijetí eura jsou a je možné, že časem budou ještě narůstat ve vazbě na to, jak bude dále narůstat naše provázanost s eurozónou.

Takže říkáte, že bez eura se tak jako tak neobejdeme?

To jsem neřekl. První otázka zní, kdy dokončíme fiskální konsolidaci, o níž jsme před chvíli mluvili. Druhá otázka zní, kdy zpružníme trh práce, což je další přizpůsobovací, stabilizační mechanismus, který nám v eurozóně může s ekonomickými šoky pomáhat.

Jaké konkrétní šoky máte na mysli?

Vezměte si například situaci po pádu Lehman Brothers, kdy relativně silná krize zasáhla pobaltské země. Tyto země zažily hlubokou recesi, ze které se však docela

rychle dostaly. Jedním z hlavních důvodů přitom bylo, že mají relativně pružné ekonomiky a pružný trh práce. Jakmile však krize zasáhla Řecko s relativně nepružnou ekonomikou i trhem práce, tak Řecko jako člen eurozóny má obrovský problém se z této krize dostat. Důvodem je, že nedisponuje nijakým přizpůsobovacím, stabilizačním mechanismem, ať už v podobě vlastní měny, pružného trhu práce, nebo konsolidovaného státního rozpočtu. Na tomto srovnání vidíte, že chcete-li fungovat v eurozóně, musíte splňovat minimálně ony dva zmíněné aspekty, konsolidované státní finance a fungující trh práce. Jinak máte problém.

To platí i pro Českou republiku.

S problémy se však dnes potýkají úplně všichni. Země eurozóny i mimo eurozónu…

Faktem je, že eurozóna se nyní potýká s vážnou krizí. V tuto chvíli proto není asi moc rozumné vcházet do domu, v němž akorát hoří. Tím opět odpovídám na otázku, zda je v tuto chvíli rozumnější ponechat si českou korunu, nebo spěchat s přijetím eura, aniž bychom si počkali na to, jak se eurozóna s ekonomickými problémy vypořádá. Svou roli sehrává i to, že v eurozóně vznikají nové instituce, které tam dříve nebyly. Diskutuje se o nových záchranných mechanismech, jako je například bankovní unie, přičemž prozatím nikdo neví, jak to vše bude fungovat, ale docela jistě se ví, že s největší pravděpodobností tyto změny budou znamenat dodatečné náklady pro všechny země, které vstup do eurozóny zvažují.

Jaké výhody nám nyní, a třeba nejen v tuto chvíli přináší česká koruna?

Z makroekonomického pohledu je plovoucí kurz koruny pro Českou republiku výhodou. Jak jsem již řekl, pomáhá nám lépe se vypořádávat se šoky, které dopadají na ekonomiku. A to platí hlavně v posledních pěti letech, kdy nejen česká ekonomika prošla významnou krizí.

Koruna na to tehdy reagovala a vlastně i nyní reaguje výrazným oslabením, čímž pomáhá našemu exportnímu sektoru.

Pomáhá mu vyrovnat se s propadem zahraniční poptávky. Slabší koruna byla i příčinou toho, že naše exportní podniky dostávaly za stejný objem vyvezeného zboží v eurech více korun, takže i z hlediska jejich cash flow pro ně koruna byla přínosem. To v podstatě platí i teď, kdy se česká ekonomika nachází ve druhé, i když menší recesi.

Kdybychom se české koruny vzdali, jednoznačně přijdeme o tuto výhodu?

Ano. Z makroekonomického pohledu znamená vzdání se české koruny svázání rukou a ztrátu nástroje, jehož pomocí se může ekonomika lépe vypořádávat s přicházejícími ekonomickými šoky.

Zastánce plovoucích směnných kurzů Zmiňujete se o výhodách české koruny pro ekonomiku. Kdybyste měl hovořit o přímých výhodách pro občany České republiky, co byste řekl?

19

Make Money light

Asi to, že Česká republika stále patří k takzvaně konvergujícím nebo dohánějícím zemím, její cenová hladina se postupně a dlouhodobě dotahuje k cenové hladině vyspělých zemí eurozóny. Tento proces byl v poslední době sice přerušen hospodářskou krizí, ale doufejme, že bude, jakmile krize pomine, znovu nastartován. A teď, máte-li plovoucí kurz, máte-li českou korunu, tak ten proces probíhal tak, že inflace v České republice byla od roku 1998 relativně nízká, srovnatelná s inflací v eurozóně, takže to dohánění vyspělejších zemí, to přibližování se jejich cenám, se nedělo prostřednictvím vyšší inflace, ale dělo se prostřednictvím posilujícího nominálního kurzu koruny.

To je, myslím, pro občany velmi příjemný způsob dohánění. Občanům úspory neznehodnocovala vysoká inflace, ale naopak každý rok v cizině viděli, že si za své koruny mohou koupit o něco více.

pět či deset let budou výhody koruny i nadále převažovat nad výhodami eura.

Pro zachování české koruny jako národní měny však momentálně ty výhody v souhrnu jsou.

Jak by podle vás vypadala ideální situace, za níž by se České republice vyplatilo euro přijmout?

Na straně eurozóny by muselo jednoznačně dojít k vyřešení krize a k jasnému nastavení nových záchranných mechanismů i bankovní unie. To proto, abychom do eurozóny nevstupovali za podmínky, že budeme doplácet na hospodářské chyby jiných zemí. Tím nechci říci, že na místě je nepomáhat. Ale onu pomoc vnímám jako férové pojištění v momentech, kdy se některá ze zemí eurozóny dostane do problémů z objektivních příčin, nikoliv vlastním zaviněním. To mi smysl dává, výhodné by to bylo i pro nás. Avšak bohužel

že pak chce nechat ekonomiku trochu nadechnout a státní rozpočet konsolidovat až v další, nejlépe pak růstové fázi ekonomiky. A pak ještě ten zmíněný trh práce, jehož reforma jistě také vezme nějaký čas.

Co vám vadí na tuzemském trhu práce?

Jednou z důležitých věcí pro každý fungující trh práce je, aby neexistovaly příliš velké překážky pro propouštění zaměstnanců, protože to s sebou přináší ten problém, že firmy se v době růstu zdráhají přijímat nové lidi. Tak vzniká jakýsi dvourychlostní pracovní trh. Na jedné straně jsou ti, co mají pracovní smlouvu a v uvozovkách své jisté, a pak ti, co smlouvu nemají, třeba absolventi, kteří před sebou mají velmi obtížný úkol najít si solidní práci. A to i třeba na dobu určitou.

Jiným problémem pak jsou až příliš vy-

Slabší koruna byla i příčinou toho, že naše exportní podniky dostávaly za stejný objem vyvezeného zboží v eurech více korun, takže i z hlediska jejich cash flow pro ně koruna byla přínosem. To v podstatě platí i teď, kdy se česká ekonomika nachází ve druhé, i když menší recesi.

Přijetím eura toto všechno zmizí?

Ano, vstupem do eurozóny se kurz nenávratně zafixuje. A naše dohánění vyspělých zemí se bude dít, protože jinak to nejde, pouze přes o něco vyšší inflaci.

Tedy přes zdražování…

Ano. Přitom vyšší úrokové sazby, které by lidem kompenzovaly vyšší inflaci, nebudou možné, protože ty jsou pak stanovovány v rámci celé eurozóny.

Měla by Česká republika usilovat o zachování koruny stůj co stůj?

Já osobně jsem zastáncem plovoucích směnných kurzů. Takže z tohoto pohledu jsem ve prospěch české koruny asi až příliš zaujatý. Myslím si, že v horizontu minimálně pěti let je výhodnější si ponechat korunu. Česká republika by tedy měla oddalovat přijetí eura do nekonečna?

Nekonečný horizont je pro mě příliš dlouhý na to, abych řekl, že za více než

to v tuto chvíli neplatí. Je celkem zřejmé, odkud a kam nyní záchranné peníze tečou, potečou a proč. Takže je potřeba, aby si eurozóna toto vyřešila.

Zmínil jste se i o bankovní unii…

I v jejím případě je důležité, aby pravidla byla nastavena férově i pro země, jejichž banky jsou vlastněny matkami z jiných zemí. V tomto případě to znamená, aby takzvané hostitelské země, což je i případ České republiky, měly dostatečné pravomoci pro to, aby mohly garantovat stabilitu svého bankovního sektoru.

Jak by ona ideální situace, byť jsme se o tom již bavili, měla ze strany ČR vypadat?

Bylo by dobré, aby byla dokončena konsolidace veřejných rozpočtů. A to blízko střednědobého rozpočtového cíle, v úrovni minus jedno procent hrubého domácího produktu. Myslím si však, že to není aktuální, protože i současná vláda, byť se letos dostane pod tři procenta HDP, uvádí,

soké odvody z mezd v podobě sociálních a zdravotních odvodů, což tomu trhu také příliš nepřidává. Je toho více a hovoří to pro změnu celého systému.

Nemít vlastní měnu může být velmi nákladné Vraťme se ještě k vaší předchozí odpovědi, kdy jste uvedl, že jste fanoušek plovoucích směnných kurzů. Proč?

Tradičně se mělo za to, že pro malé otevřené ekonomiky je vhodnější fixní kurz, protože plovoucí kurzy jsou nadměrně kolísavé a jen vyvolávají šoky v ekonomice. A mělo se za to, že v momentě, kdy si země s malou a otevřenou ekonomikou, jako je třeba Česká republika, zafixuje nominální kurz vůči nějakému svému největšímu obchodnímu partnerovi, tak to nezbytně povede k větší stabilitě její reálné ekonomiky. A zároveň i ke stabilnější

20

Červen 2013

Pohled centrální banky je pohledem makroekonomickým, nikoli mikroekonomickým, a z jejího pohledu je plovoucí kurz nikoli nepříjemností, která mnohým komplikuje život, ale nástrojem svobodné volby, která dává české ekonomice jako celku dobrou možnost vyrovnávat se s takřka jakýmkoli nepříznivým ekonomickým vývojem.

inflaci. Jenže ono se empiricky ukazuje, že to není pravda. Že země s plovoucím kurzem a efektivní měnovou politikou nakonec vykazují jak stabilní ekonomiku, tak stabilní vývoj cen. A to prostě proto, že plovoucí kurz pomáhá vstřebávat a vyrovnávat ekonomické šoky. Ano, jistě, někdy i samotný plovoucí kurz může vyvolat nestabilitu, jak jsme to třeba zažili v letech 2001 a 2002, ale na druhou stranu je-li centrální banka schopna vytvořit stabilní prostředí, stabilní inflaci a řídit se vlastní a nezávislou měnovou politikou, tak ty kurzové výkyvy nejsou natolik zničující, aby destabilizovaly ekonomiku.

Jakou roli v tom našem rozhodování o výhodnosti a nevýhodnosti přijetí eura hraje naše úzké navázání na německou ekonomiku?

Naše vazba na Německo je nepochybně silná. Je to náš hlavní obchodní partner, do Německa směřuje třetina našeho celkového vývozu. Panuje mezi námi i velká vlastnická provázanost. Z pohledu takto svázaného byznysu by přijetí eura bylo jednoznačným přínosem. Zeptejte se například ve Škodě Auto, jestli by měla Česká republika přijmout euro, a odpovědí vám pravděpodobně bude, že všemi deseti a co nejdříve. Tomu se samozřejmě není co divit, protože pro tuto a nejen tuto firmu by přijetí eura mělo jednoznačný přínos.

Na druhou stranu pohled centrální banky je pohledem makroekonomickým, nikoli mikroekonomickým, a z jejího pohledu je plovoucí kurz nikoli nepříjemností, která mnohým komplikuje život, ale nástrojem svobodné volby, která dává české ekonomice jako celku dobrou možnost vyrovnávat se s nepříznivým ekonomickým vývojem. A cena tohoto nástroje se ukáže nejvíce v krizových situacích, kdy přichází velký ekonomický šok, se kterým se potřebujete nějakým způsobem vyrovnat, přičemž každý vyrovnávací mechanismus, což není jen česká koruna, v ten moment obrovsky získává na významu. Již jsme se bavili o případu Řecka nebo jiných evropských zemí takzvaného jižního křídla,

kde vidíme, že v těchto mezních situacích je velmi nákladné nemít vlastní měnu.

Jakou roli by podle vás sehrávala Českou republika v eurozóně, kdyby v dohledné době přijala euro?

Asi by dominovala naše obchodní vazba na jádro eurozóny. Na Německo a další, kde jsou naše hlavní obchodní vazby. Patřili bychom asi i k těm zdravějším zemím eurozóny z hlediska naší fiskální situace, kterou sice doma vnímáme velmi negativně, ale ve srovnání s jinými zeměmi to ještě zdaleka není tak špatné, jak jen by to špatné být mohlo. Myslím, že by nám ani nehrozil boom na trhu nemovitostí, který zažily například Španělsko nebo Portugalsko po vstupu do eurozóny, což je vlastně jedna z hlavních příčin jejich současných problémů.

Mohl byste mi toto prosím blíže vysvětlit? Španělsko se do problémů dostalo ani ne tak kvůli fiskálním problémům, ale kvůli přehřátí ekonomiky z důvodu boomu na tamějším trhu nemovitostí. Stejný

Michal K adera Škoda Auto

tiskový mluvčí,

Společnost Škoda Auto přijetí eura dlouhodobě podporovala, což není s ohledem na cílové země velké části našich prodejů nic překvapivého. Otázka rychlosti však musí kopírovat vývoj ekonomiky. Jestliže jsme s to plnit daná kritéria bez negativního dopadu na růst a konkurenceschopnost naší ekonomiky, tak ano. Vzhledem k regionální struktuře našich prodejců si nevýhody dovedete snadno představit: kurzové ztráty. V posledních letech se ukázalo, že to byl více politický než fiskální projekt. Věřím však, že se daří a podaří najít dobrá řešení k jeho udržení a posílení.

příběh platí i pro Portugalsko. Obě země vstupovaly do eurozóny na poslední chvíli, kdy se jim sice podařilo snížit inflaci, kdy jim klesly nominální úrokové sazby, ale u tamějších lidí, kteří nebyli zvyklí na to, že hypotéka není za deset až dvanáct procent na úrocích, ale za dvě až tři procenta v euru, to vyvolalo obrovskou chuť brát si úvěry a kupovat nemovitosti. Jejich ceny letěly nahoru a nastal velký stavební boom. Když však ceny nemovitostí během krize spadly a ta bublina splaskla, zasáhlo to jak bankovní sektor, tak celou ekonomiku.

Stejnou zkušenost mají i Slováci, těm po vstupu do eurozóny výrazně klesly úroky z úvěrů. Jak je však možné, že stejně tak, byť to trvalo nekonečně dlouho, klesly úroky u hypoték i v České republice, i když jsou úroky u běžných bank stále až lichvářské?

Už jsme se o tom bavili. Je to dáno částečně tím, že Česká republika se v tomto smyslu přibližovala k vyspělým zemím eurozóny prostřednictvím posilujícího kurzu koruny, nikoli prostřednictvím vyšší inflace. Nebo jinak: Posilující kurz pomáhal onu inflaci mírnit. I proto jsou již i u nás lidé zvyklí na to, že hypotéka za tři, tři a půl procenta na úrocích je běžnou věcí. Takže přijetí eura by samo o sobě k žádné bublině na trhu nemovitostí nevedlo.

Celou dobu se bavíme o výhodách české koruny. Nejsme však poněkud sebestřední? Měly by vůbec země eurozóny zájem na našem přijetí?

To se musíte zeptat jich. Já osobně si však myslím, že přistoupením nových členů může eurozóna minimálně demonstrovat to, že i přesto, že se potýká s problémy, je stále atraktivním uskupením. Česká republika však zcela jistě nebude tou zemí, která toto bude v dohledné době testovat. Tím testem projde Lotyšsko se svou aktuální žádostí o přijetí. Lotyšsko je relativně malá země, takže jestliže je eurozóna přijme, zcela jistě tím nevyvolá žádné problémy. Na druhou stranu však může panovat i jistá nechuť ze strany zemí eurozóny relativně malé Lotyšsko přijmout.

To jste mi moc neodpověděl…

V duchu vaší otázky pouze řeknu, že bude určitě zajímavé sledovat, jak se k přijetí Lotyšska postaví evropské orgány, jestli to pojmou jako příležitost demonstrovat, že se našla země, která se hlásí do klubu, který je v problémech, ale je stále klubem elitním, anebo jestli převládne rétorika typu „podívejte se, problémy nám dělají

21

Make Money light

i malé země, které nejsou dostatečně stabilní, a je na nás brát je pod naše ochranná křídla“. Bude to velmi zajímavé.

Nadhodnocené euro Jaký je váš názor na současný kurz eura vůči dolaru? Máte za to, že odpovídá výkonům zemí eurozóny?

Z mého pohledu je překvapivě silný.

Amerika má své hospodářské problémy, ale její relativní hospodářská výkonnost je v posledních letech zcela jistě lepší než v eurozóně. To zcela jednoznačně. Čím si to vysvětlujete?

Těžko říci. Asi panuje určité přesvědčení, že Fed byl v politice kvantitativního uvolňování razantnější než třeba Evropská centrální banka, která sice použila jiné nástroje než Fed, ale taktéž se dostala na nulové úrokové sazby a podstatně navýšila likviditu na trzích. Neumím si to úplně dobře vysvětlit.

Jakou roli podle vás hraje euro v globálním byznysu, třeba vůči dolaru,

japonskému jenu, britské libře, švýcarskému franku?

Navzdory současné krizi eurozóny je jasné, že euro je globální měnou číslo dvě.

Když se člověk podívá na alokace devizových rezerv, tak jasnou jedničkou je dolar, potom dlouho nic, pak euro, a pak zase dlouho nic. A měny typu japonský jen, britská libra, švýcarský frank jsou daleko vzadu za eurem. Ani ve svém součtu nedosahují takového objemu devizových rezerv, které tvoří euro. Takže i navzdory krizi je euro silnou měnou.

ekonomika čelila hned dvojímu šoku, propadu světové poptávky po zboží z důvodů krize a silnému tlaku na posilování franku v důsledku jeho masivních nákupů.

Jestliže u nás během krize kurz koruny oslaboval a pomáhal nám vypořádávat se s krizí, tak ve Švýcarsku frank posiloval a tím jen zhoršoval situaci švýcarského exportu. O riziku deflace nemluvě…

Z pohledu měnové politiky buďme jen rádi, že takto silné efekty bezpečného přístavu jsme u české koruny během krize nezaznamenali.

Máte za to, že česká koruna by mohla jít třeba jednou nakrásně cestou oněch zmíněných rezervních měn typu švýcarského franku? Švýcarský frank je vnímán jako bezpečný světový přístav. Česká koruna má možná statut bezpečného kotviště, i když pouze v rámci našeho regionu. Takže jistá shoda jako by je, ale to je asi tak všechno.

Na příběhu švýcarského franku během krize bylo navíc velmi dobře vidět, jak se onen statut bezpečného přístavu může velmi rychle změnit ve velmi nebezpečný problém. A to vždy, když se investoři rozhodnout přesunout svá aktiva do bezpečného švýcarského franku. Tamější

Nový pan prezident se nedávno vyjádřil v tom smyslu, že euro bychom mohli přijmout do pěti let, a během prezidentské kampaně uvedl, že bychom je přijmout měli, protože česká koruna je příliš slabou měnou na to, aby dokázala čelit případnému útoku ze strany velkých světových spekulantů. Nemáte obavu ze spekulativního útoku na korunu?

Obavy ze spekulativního útoku na korunu nemám. Jak jsem již uvedl, ukazuje se, že země s plovoucím kurzem jsou stabilnější než země s fixním kurzem, takže z tohoto pohledu to celé vnímám hlavně jako expertní názor pana prezidenta.

Evropská měnová unie leny Evropské hospodářské a měnové unie, často zkráceně Evropské měnové unie, jsou všechny země EU, což například znamená, že jejich centrální banky spolupracují v evropském systému centrálních bank nebo že je mezi nimi zabezpečen volný pohyb kapitálu.

Předstupněm Evropské měnové unie byl Evropský měnový systém, který zavedl navázání evropských měn na ECU. Samotná Evropská měnová unie byla vytvořena na základě Delorsovy zprávy, která předpokládala vytvoření EMU ve třech stadiích: Členy Evropské měnové unie jsou všechny členské státy Evropské unie čili 27 rovnoprávných členských států.

Z těchto 27 států jich 17 používá euro a tvoří eurozónu: Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

10 zbývajících členských států Evropské měnové unie nezavedlo euro jako svou měnu: Bulharsko, Česko, Dánsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko a Spojené království. Dánsko, Litva a Lotyšsko jsou zároveň členy ERM II (jednou z podmínek přijetí eura je dvouleté setrvání v ERM II). Měnové kurzy v ERM II se smějí pohybovat +/− 15 % od kurzu eura, Dánsko se dobrovolně

zavázalo, že bude dodržovat fluktuační pásmo +/− 2,25 %.

K dalším státům, které používají euro, patří: Monako, San Marino a Vatikán, Andorra, Kosovo a Černá Hora, Mayotte, Svatý Bartoloměj a Saint-Pierre a Miquelon (francouzská zámořská území) a britské suverénní vojenské základny Akrotiri a Dhekelia na ostrově Kypr.

Dánsko, Litva a Lotyšsko jsou členy ERM II, a mají proto své měny navázány na euro. Bulharsko má svou měnu na euro navázánu od roku 1999, datum vstupu do ERM II není přesně určen. Bosna a Hercegovina má režim pevného kurzu s navázáním na euro. 14 zemí střední a západní Afriky používá CFA frank, který byl dříve navázán v pevném poměru na francouzský frank, nyní na euro: Čad, Benin, Burkina Faso, Gabun, Guinea-Bissau, Kamerun, Kongo, Mali, Niger, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Senegal, Středoafrická republika, Togo. Francouzská Polynésie, Nová Kaledonie a Wallis a Futuna jsou sice součástí Francie, ve vztahu k Evropské unii mají statut „zámořské země a území“. Používají CFP frank, který byl stejně jako CFA frank navázán na francouzský frank, nyní na euro. Komory, Kapverdy a Svatý Tomáš a Princův ostrov mají své měny (komorský frank, kapverdské escudo a svatotomášská dobra) navázány v pevném poměru k euro.

22

Červen 2013

Forex z pohledu investora Devizový trh, rovněž nazývaný Forex, FX trh nebo měnový trh, je celosvětový finanční trh, na němž se provádějí obchody ve všech světových měnách. Je to trh mezinárodní a nemá jedno pevné tržní místo, je to trh mimoburzovní (OTC), jeho účastníci jednají přímo mezi sebou.

Autor: Daniel Tácha

N

a forexový trh nemají přístup jen subjekty, jakými jsou například banky, investiční společnosti či hedgeové fondy, ale i drobní investoři, kteří na něj mohou vstoupit prostřednictvím různých elektronických obchodních on-line platforem.

Pro forexový trh je charakteristická velmi vysoká likvidita a možnost uzavírat obchody 24 hodin denně. „Další vlastnosti forexového trhu je však také velké kolísání kurzů a vysoký pákový efekt, což může pro mnohé investory, a to zejména velké finanční instituce, znamenat výhody, toto však zdaleka neplatí pro všechny investory,“ říká mluvčí České národní banky Petra Hájková.

Obchody uskutečňované na forexovém trhu jsou typické obchody s deriváty čili investičními nástroji. Za obchody s deriváty jsou přitom považovány i takzvané spotové obchody s měnovými páry, pokud na sebe navzájem navazují, aniž by docházelo k fyzickému vypořádání jednotlivých

obchodů čili k dodání nakoupené měny.

Tyto obchody svou povahou odpovídají nejčastěji takzvaným finančním rozdílovým smlouvám neboli investičním nástrojům podle ustanovení § 3, odst. 1, písm. f) zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

V případě Forexu jsou to proto hlavně kontrakty na vyrovnání rozdílu – Contract for difference (CFD), termínové devizové operace (FX forward) a smlouvy typu „rolling spot“.

P

ákový efekt Vysoký pákový efekt, při kterém může investor s relativně malou částkou peněz obchodovat s velkými objemy měn, znamená na jedné straně větší výnosnost investice v případě příznivého vývoje kurzů měn. Na druhé straně se však v případě vývoje kurzů opačným směrem, než investor očekával, obdobným způsobem zvyšuje riziko ztráty investovaných

prostředků. Investor tak může přijít nejen o celý svůj původní vklad, ale jeho ztráta může být i několikanásobně vyšší. Čím nižší je vklad vůči podkladové hodnotě smlouvy, tím je pákový efekt vyšší.

A čím vyšší je pákový efekt, tím vyšší je i pravděpodobnost, že přijdete o celou svou investici, jestliže se kurzy měn pohnou směrem, který neočekáváte.

Například jestliže investujete 100 eur s pákovým efektem 200, budete dlužit 2 000 eur, jakmile hodnota daného nástroje ztratí 10 % své hodnoty (10 % ze 100 krát 200). Kromě toho můžete mít povinnost uhradit transakční poplatky nebo náklady financování.

K

olísavost kurzů Kurzy měn se tvoří v závislosti na mnoha různých faktorech, například politické situaci, inflaci, úrokových sazbách, a k výkyvu trhu jiným než očekávaným

23

Make Money light

směrem může dojít zcela nepředvídatelně. Kolísavost kurzů tak představuje další rizikový faktor pro drobné investory. „Drobní investoři by před vstupem na forexový trh měli důsledně zvážit všechna rizika, jejichž důsledkem může být vznik ztráty, která mnohonásobně překročí původní investici, a také zvážit svou ochotu a schopnost tato rizika podstupovat,“ upozorňuje Hájková.

Dodává, že více informací k rizikům spojeným s obchodováním na Forexu pro drobné investory uvádějí stránky Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA).

F

X brokeři „Zprostředkování nebo obstarávání obchodů s investičními nástroji pro širší veřejnost je považováno za poskytování hlavních investičních služeb. Společnost, která chce na území České republiky poskytovat hlavní investiční služby, musí mít k takové činnosti povolení České národní banky, případně orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie. Povolení má zajistit, že společnost bude dodržovat určitý standard kapitálu, obezřetnostních požadavků, odbornosti, pravidel jednání se zákazníky a podobně,“ vysvětluje Hájková.

Oprávnění společností k poskytování investičních služeb k derivátům je možné zkontrolovat v registru ČNB, který je dostupný pod odkazem www.cnb.cz/cnb/ jerrs. Při ověřování povolení příslušného subjektu je třeba rozlišovat, zda jsou to subjekty, které mají povolení poskytovat investiční služby k derivátovým investičním nástrojům, jimiž jsou i nástroje obchodované na forexovém trhu, nebo subjekty, které mají povolení k poskytování investičních služeb, avšak ve vztahu k jiným investičním nástrojům. „Jestliže investor využije služby společnosti, která povolení nemá, nemůže se na dodržování výše uvedených standardů spoléhat, navíc investované prostředky nejsou zahrnuty do záručního systému pro investory,“ říká Hájková Upozorňuje zároveň na to, že ten, kdo se rozhodne převést peněžní prostředky na účet u subjektu, který nabízí forexové obchodování výhradně prostřednictvím internetové obchodní aplikace a bez povolení ČNB nebo orgánu dohledu jiného členského státu EU, musí počítat s tím, že se může stát obětí podvodného jednání. „ČNB nemá k zamezení nabídky služeb

Česká národní banka investory varovala před těmito společnostmi Loyal Bank Limited,

finančních nástrojů (Markets in Financial Instruments Directive, MiFID). Zásady MiFID jsou povinny dodržovat i ty společnosti, které poskytují investiční služby k derivátům na základě povolení vydaného orgánem dohledu v jiném členském státě EU.

Capital-Fund Holding, AGM Investment Bank International Ltd., United Brokers Ltd., Global International Trading, Source One International, Best Life, s. r. o., new-chance01.com, GBH Private Bank, Mann International, Galerie Wohnart, Halebridge Asset Management, SMH Markets Corp., Standard Credit Bank, Interbank FX, CALLA Corporation, Petr Křístka a jeho firma Addeon Music, Double Investments Limited, Private Investment Properties, World Clearing Holding Inc., Plus500 Ltd., Portway Capital, Swiss Business Bank a Swiss Export Bank, Woman & Man Exclusive, s. r. o., Business Angels Investment, a. s., Sovereign Global Trading a společnosti First Equis Ltd., All Property Ltd.

takových subjektů na území České republiky jiné nástroje než varování potenciálních investorů před jejich nezákonnou činností na svých webových stránkách pod odkazem ochrana spotřebitele,“ dodává Hájková.

Podle ní obchodník s cennými papíry, který má povolení ČNB k poskytování investičních služeb k derivátům, musí splnit a dodržovat příslušná ustanovení zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

Ve vztahu k ochraně majetku zákazníků a pravidel jednání se zákazníky přitom zákon o podnikání na kapitálovém trhu transponoval zásady z evropského předpisu nazvaného Směrnice o trzích

D

ohled a prohřešky Rozsah dohledu nad brokery poskytující Forex se podle Petry Hájkové liší v závislosti na tom, zda je to subjekt s povolením vydaným ČNB, nebo orgánem dohledu v jiném členském státě EU, případně zda je to subjekt, který poskytuje investiční služby prostřednictvím organizační složky umístěné na území ČR, nebo bez umístění organizační složky. Pravidla, jaké činnosti u jednotlivých subjektů podle výše uvedeného rozdělení ČNB dohlíží, jaké informační povinnosti výše uvedené subjekty plní a jak má ČNB postupovat v případě zjištění nedostatků v činnosti subjektů, jsou obsažena v ustanoveních § 21 až 28 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. „Investoři by měli důkladně číst veškeré propagační materiály a samozřejmě smlouvy a další relevantní dokumenty, které mohou obsahovat zavádějící informace, zdůrazňující potenciální zisky a výnosy, aniž by jasně specifikovaly související rizika, případně smluvní ujednání, která znevýhodňují zákazníka vůči poskytovateli služby,“ tvrdí Hájková.

V České republice působí podle Hájkové mnoho společností, které jsou registrovány jako investiční zprostředkovatelé a nabízejí drobným investorům investiční poradenství nebo zprostředkování obchodování s deriváty, přestože poskytování takových investičních služeb je investičním zprostředkovatelům zakázáno. „ČNB v několika případech také odhalila poskytování investičních služeb k derivátům osobami, které měly oprávnění jen k výkonu směnárenské činnosti. Tyto subjekty nemají kapitál a zpravidla ani odborný potenciál potřebný k poskytování investičních služeb k derivátům,“ vysvětluje Hájková a varuje i před častými nabídkami zprostředkování pronájmu programů pro vysokofrekvenční algoritmické obchodování na forexovém trhu spojené se zprostředkováním otevření obchodního účtu u zahraničního obchodníka s cennými papíry, činěné investičními zprostředkovateli nebo osobami bez povolení ČNB k poskytování investičních služeb.

24

Červen 2013

O rozdílových smlouvách Jedním z nejvíce obchodovaných finančních produktů na Forexu z pohledu běžných investorů jsou takzvané CFD (contracts for difference) čili kontrakty na vyrovnání rozdílu, případně rozdílové smlouvy. Tyto kontrakty značí dohodu mezi kupujícím a prodávajícím o vyplacení rozdílu mezi cenou podkladového aktiva (měny, akcie, měny, komodity, indexy atd.) v době otevření pozice z dané smlouvy a jeho cenou k okamžiku uzavření této pozice.

P

řestože jsou rozdílové smlouvy dle mnohých ekonomů vhodné jen pro profesionální nebo vysoce zkušené retailové investory, jsou rozdílové smlouvy nabízeny i nezkušeným drobným investorům. Potenciální zisky jsou v těchto případech často inzerovány způsobem, který plně nevysvětluje související rizika nebo jim nepřikládá dostatečnou důležitost.

Poskytovatelé rozdílových smluv často také nabízejí peníze do začátku, dárky, slevy na poplatcích nebo obchodní semináře, avšak to jen za účelem, aby nalákali dalšího nového klienta. Často se je to jen marketingový trik, na jehož konci je pouze ztráta kapitálu člověka, který uvěří lákavým slibům a bez znalostí trhů, money managamentu, prostě základů obchodování, se pustí do spekulací prostřednictvím rozdílových smluv.

C

o je CFD? Rozdílové smlouvy jsou produkty s pákovým efektem. Nabízejí možnost investice oproti složení pouze malé zálohy, takzvané marže, takzvaného marginu (zajištění), z celkové hodnoty investice.

Umožňují investorům spekulovat na růst cen podkladových aktiv pomocí dlouhých pozic nebo na jejich pokles pomocí krátkých pozic.

Při ukončení smlouvy dochází k uhrazení rozdílu mezi původní a aktuální cenou dané rozdílové smlouvy a/nebo podkladového aktiva podkladových aktiv. Je-li rozdíl kladný, platí poskytovatel rozdílové smlouvy investorovi. Je-li rozdíl záporný, musí poskytovateli rozdílové smlouvy zaplatit investor.

Může se zdát, že rozdílové smlouvy jsou podobné tradičním investicím, například akciím, jsou však velmi odlišné, protože podkladové aktivum rozdílové smlouvy nikdy skutečně nekupujete ani nevlastníte.

J

ak to funguje?

Jste přesvědčeni, že kotovaná akcie (akcie A) je podhodnocena a že její cena poroste. Rozhodnete se koupit 4 000 roz-

svou pozici uzavřít (kdy rozdílovou smlouvu prodáte).

Jestliže cena akcie A klesne o 5 % (z 10 eur na 9,5 eura) a takzvaný pákový efekt se rovná 1 : 20, ztratíte celou výši (–100 %) vámi uhrazené počáteční marže, to znamená, že ztratíte 2 000 eur. Jestliže cena akcie A klesne o 10 % (z 10 eur na 9 eur) a pákový efekt zůstává na 1 : 20, ztratíte svou počáteční investici ve výši 2 000 eur a váš poskytovatel rozdílové

O investování do rozdílových smluv uvažujte, jen když máte dostatek zkušenosti s obchodováním na volatilních trzích. Rozumíte podstatě těchto smluv, pákovému efektu a jste srozuměni s tím, že vaše pozice může být uzavřena i bez vašeho souhlasu. Máte dostatek času na aktivní správu své investice.

dílových smluv na akcii A za cenu 10 eur za jednu rozdílovou smlouvu. Vaše „pozice“ proto činí 40 000 eur (4 000 x 10 eur).

Ve skutečnosti částku 40 000 eur nezaplatíte: Částka, kterou uhradíte, závisí na marži, kterou požaduje poskytovatel rozdílové smlouvy. Například v případě požadované marže ve výši 5 % zaplatíte na počátku pouze 2 000 eur (40 000 eur x 5 %). Výnos z této investice závisí na ceně, za kterou se bude akcie A obchodovat v okamžiku, kdy se rozhodnete

smlouvy od vás bude požadovat v rámci doplnění zajištění (tzv. margin call) dalších 2 000 eur, budete-li chtít ponechat vaši smlouvu i nadále otevřenou. To znamená, že vaše ztráty mohou být vyšší než vámi uhrazená počáteční marže.

N

áklady na CFD Kromě hrubých zisků či ztrát z obchodů jsou s investováním do rozdílových smluv spojeny také různé druhy nákladů,

25

Make Money light

Neinvestujte peníze, které si nemůžete dovolit ztratit. Mohli byste přijít o mnohem více než jen o svou počáteční investici.

které mají dopad na skutečný zisk. Náklady zahrnují například provize účtované poskytovateli rozdílových smluv. Zatímco někteří poskytovatelé rozdílových smluv účtují celkovou provizi, jiní účtují provizi z každého obchodu čili z otevření a uzavření pozice podle dané smlouvy.

Náklady spojené s investicemi do rozdílových smluv mohou zahrnovat i rozdíly mezi aktuální cenou nákupu či prodeje (spread), denní a noční úroky, poplatky za správu účtu a daně. Ty v závislosti na

INZERCE

jurisdikci, v níž působíte vy a poskytovatel rozdílové smlouvy. Výpočet těchto nákladů může být složitý a náklady často mohou převýšit hrubé zisky z investice.

P

roblém dneška Pamatujte také na to, že investování do rozdílových smluv někdy nabízejí subjekty, které nemají příslušné povolení a nedodržují ani další zákonem předepsané postupy a povinnosti.

Investování do rozdílových smluv, zejména je-li uskutečňováno on-line, není obvykle doprovázeno investičním poradenstvím. To znamená, že vy jako retailový investor nesete odpovědnost za svá vlastní obchodní rozhodnutí. Nejprve však musí poskytovatel rozdílových smluv, který má povolení a je regulován, zkontrolovat, zda je investování do rozdílových smluv pro vás vhodné a zda jste si vědomi všech souvisejících rizik. Ne všichni poskytovatelé rozdílových smluv tak činí.

26

Červen 2013

Kdo a jak obchoduje na Forexu Zájem obchodování na devizovém trhu Forex stále stoupá. Za rostoucím trendem stojí hlavně jihovýchodní Asie a další země, které teprve nastupují do Forexu. Jednou z nich je i Česká republika, jejíž obyvatelé kouzlo Forexu objevují ve stále větší míře. Ti, co vědí, se však shodují: Nepoučený investor nemá na Forexu šanci.

Z

a velmi provokativní prohlášením stojí ředitel pro východní a střední Evropu Karol Piovarcsy: „Jestli se ostatní trhy budou chovat tak iracionálně, jako to například nyní vidíme u trhů akciových, tak investoři často vlastně nebudou mít jinou možnost než jít na Forex, protože nebude racionálnější trh, než je právě Forex.“ Na Forexu jsou v současné chvíli všichni.

Investor se na něm potká se silnými investičními skupinami, s velkými institucionálními investory, kteří Forex používají pro hedging, ale i s centrálními bankami a taktéž miliony menších či větších investorů. Jejich obchody se však velmi liší. Zatímco drobní spekulanti se snaží zejména vydělat na rozdílech kurzů měn, velcí investoři na Forexu zejména hedgeují. Například drží pozice proti americkým burzám, a hedgeují tak mezi americkým dolarem a českou korunou. To samé však dělají i v případě jiných měn. A právě tihle investoři jsou hlavními účastníky na Forexu.

Další skupinou investorů na Forexu jsou ti, kteří přesouvají svůj kapitál z měny do měny za účelem, aby jej ochránili nebo zmnožili prostřednictvím vzestupu jedné měny vůči druhé.

J

ak to chodí na Forexu?

Cíle spekulantů na Forexu se příliš neliší od snahy někdejších veksláků nebo každého, kdo si jde do banky směnit fyzické peníze a doufá, že vydělá na kurzovém rozdílu jedné měny vůči měně druhé. Rozdíl je jen v tom, že Forex tyto spekulace umožňuje udělat z pohodlí domova, on-line, aniž by kdokoli kamkoli musel chodit. „Rozhodně neříkám, že spekulovat na Forexu je něco špatného, ale i v tomto

případě si myslím, že lidé by na něm neměli investovat více než 15 procent svého investičního kapitálu,“ zdůrazňuje Karol Piovarcsy.

Spekulanty na Forexu lze rozdělit do dvou skupin. Na ty, kteří obchodují v horizontu týdnů a měsíců, a na takzvané intradenní obchodníky čili ty, kteří obchodují denně.

Ti první obchodníci hledají zprávy. Stačí například krach na Kypru nebo volby v Itálii a oni se podle situace snaží odhadnout makroekonomický a politický vývoj v té které zemi a jeho dopad na určitou měnu. Tito obchodníci se specializují na události, které mohou hýbat kurzy měn.

Naproti tomu intradenní obchodníci sledují hlavně grafy a obchodují výhradně prostřednictvím technické analýzy. A obchodují na základě svých odhadů a výpočtů pro prolomení různých úrovní kurzů.

Na to, kterých je více, se podle Piovarcsyho těžko odpovídá, protože zkušení

Princip hedgingu Pozice, pomocí které se zajišťujeme, takzvaně hedgeujeme, musí mít vždy opačný ziskový scénář než pozice zajišťovaná. To znamená, že držíme-li eura (long pozice) a očekáváme, že oslabí (budeme ztrácet), zajistíme se pomocí pozice opačné čili prodejem eura (short pozice), na které budeme na poklesu eura vydělávat. Součet těchto dvou pozic by se měl blížit co nejvíce nule. Tento scénář zajištění můžeme aplikovat pomocí CFD kontraktu na prodej eura či nákup koruny nebo jiné měny, anebo pomocí nákupu put opce (budeme vlastnit právo prodat eura).

Dalším důležitým faktorem při zajištění je objem. Ten by měl být totožný na obou pozicích.

investoři obvykle spojují oba přístupy.

Sledují fundamenty a respektují je, ale zároveň dají i na výsledky technických analýz, které jsou směrodatné, jakmile se v nich protnou určitá historická data o maximech nebo minimech sledovaných měnových párů. „Snad lze říci to, že ti klienti, kteří obchodují častěji, třeba denně na základě technické analýzy, jsou zkušení obchodníci, čemuž odpovídá i to, že jsou mnohem ziskovější než ti, kteří obchodují nahodile,“ myslí si Piovarcsy.

O

bchody na Forexu Brokeři nezastírají, že Forex jako jeden z nejlikvidnějších, ale i nejvolatilnějších trhů na světě, který navíc není řízen žádnou burzou, patří vůbec k jejich nejziskovějším trhům vůbec. Stejně jako jinde investoři platí poplatky brokerovi, jehož prostřednictvím na Forexu obchodují. Poplatky se počítají v takzvaných „pipsech“, které vycházejí ze „spreadů“, což je rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou jedné měny vůči druhé. Spread je na trhu Forex rozhodující transakční náklad, proto se jej poskytovatelé snaží držet na stabilní výši, aby obchodníci či investoři měli předvídatelné prostředí. Garantovat jej v úplně fixní úrovni bývá však podle mnohých až na hranici podvodu. Obvykle pokaždé, když investor začne nějaký obchod, spread inkasuje broker, přes kterého obchoduje. Spread a četnost jeho inkasování brokerem se tedy promítá do výsledku obchodování.

V případě obchodování na Forexu je na prvním místě vždy číslo „bid“, na druhém číslo „ask“ čili poptávka. Například u měnového páru GBP/USD je například bid cena ve výši 1,5131, což je nabídková

27

Make Money light

Automatické obchodní systémy Jestliže jsme uvedli, že Forex je hlavně on-line systémem, řekněme také, že na něm zhusta, stejně jako i na trzích akciových nebo komoditních, působí takzvané automatické obchodní systémy, což jsou programy, které nakupují a prodávají podle toho, jak je kdo naprogramoval. Tyto programy používají jak velcí, tak malí obchodníci a není to nijak výjimečné. Záleží na každém, jestli je chce využívat, či nikoli. Vždy je však dobré zodpovědět si otázku, proč by někdo prodával dlouhodobě ziskový systém. Robustní systémy mohou překonat i obtížné tržní periody, vždy však budou narážet na to, že zavádějí matematické metody k analýze emocemi řízených trhů. Při změně podmínek začnou automatické systémy bez nezbytných úprav selhávat.

Mezi často skloňované programy v případě Forexu patří například programy jako Dollar Trader, Quanto FX systém nebo Advantage Plus FX. Avšak představa, že si zakoupíte obchodní systém a ten vám poté bude generovat stálý a pravidelné zisk, je přinejmenším naivní. Cílem těchto systémů je především vydělat na jejich prodeji. Na Forexu fungují i vysokofrekvenční programy, které používají zejména velké investiční společnosti. A tyto automaty prý dokážou realizovat desítky obchodů za sekundu pouze na základě analýzy titulků zpráv, které chrlí světové agentury.

cena, za kterou se obchodníci pokoušejí odkoupit britské libry proti americkému dolaru. A ask cena, například ve výši 1,5134, je cena poptávková, za kterou se obchodníci pokoušejí prodat britské libry proti americkému dolaru.

Nákup měnového páru se vždy realizuje za vyšší cenu (ask), zatímco prodej za cenu nižší (bid). Při uzavírání pozice je situace opačná, zavření dlouhé (long) pozice se realizuje na bid ceně, zavření krátké (short) pozice na ceně ask. „To, že někdo definuje jednu část poplatků jako malou, neznamená, že jiná část poplatků nemůže být někde v závratných výškách, kde je opět, bavíme-li se o subjektech s bankovní licencí, toto regulováno. Když mluvíme o offshorových brokerech, tak ti mohou dělat cokoli, co je napadne. A to, co je napadne, mohou dělat velmi skrytou formou, takže nejenže na nich ve finále nic nevymůžete, ale vy jim ani nic nedokážete,“ říká Karol Piovarcsy.

Zároveň přiznává, že nesolidním brokerům na Forexu není často proti mysli obchodovat proti svým vlastním klientům. „Vidíte-li firmu, která má velmi nízké poplatky, v případě Forexu například dnes tak velmi moderní nulové spready, tak se musíte ptát, z čeho asi ta firma žije, když ne z poplatků. Odpovědí vám bude, že když od vás nic váš broker nechce, vydělat může jedině tak, že bude hrát proti vám,“ vysvětluje.

Problémem bývají i skluzy při obchodování, které nejsou ničím jiným než ne úplně včasným vypořádáním obchodu ze strany brokera, což se může negativně projevit na zisku z obchodu. Skluzy, nejsou-li dělány úmyslně, jsou zapříčiněny kapitálem v nedostatečné výši na straně brokera.

R

iziko s pákou Samozřejmostí spekulativních obchodů na Forexu jsou obchody s pomocí finanční páky. V našich podmínkách je nejběžnější 100 : 1, nebo také 400 : 1, ale Forex umožňuje finanční páku i ve výši 1000 : 1.

Takto vysoká finanční páka se však obecně nedoporučuje, někdy přímo zakazuje.

Páka totiž funguje jako dvousečná zbraň,

která může dopomoci k velmi vysokým ziskům, ale i ke ztrátám.

Sílu finanční páky určuje výše zálohy, kterou investor skládá u brokerské firmy na svůj účet, jejímž prostřednictvím bude na Forexu obchodovat. Je proto čistě na investorech, jak velkou páku bude na svůj obchodní kapitál aplikovat. To, že mu broker nabízí páku 1 : 50, 1 : 100, 1 : 200 nebo 1 : 400, ještě neznamená, že tak velkou páku musí skutečně využít.

Investor s obchodním kapitálem o velikosti například pěti tisíců amerických dolarů může na svůj obchodní účet aplikovat třeba i minimální páku o velikosti 1 : 2. To mu postačí k tomu, aby mohl obchodovat v takzvaných minilotech. Jsou však i mikroloty, přičemž nejběžnější jsou loty, které vyjadřují hodnotu měny ve výši 100 000.

Využitím finanční páky se tak dostáváme k riziku, které je na Forexu pro začínajícího investora obrovské. Odhaduje se, že více než 99 procent začínajících investorů skončí na Forexu ve ztrátě.

Ostatně na Forexu takřka každý broker dá k dispozici páku svému klientu 1 : 100 nebo i vyšší, což však pro začátečníka bude takřka bez výjimky vždy vražedné.

I na Forexu je proto třeba obchodovat konzervativně a s takovou pákou, kterou si investor může dovolit.

O Forexu Forex (International Interbank Foreign Exchange, někdy také zkráceně FX) byl založen v roce 1971 a začal fungovat na bázi pevných devizových kurzů jednotlivých měn. Prvními účastníky trhu byly centrální banky, nadnárodní bankovní domy a významné investiční společnosti. Avšak prvního březnového dne roku 1973 byl tento trh z důvodu nadměrného zbavování se amerického dolaru oficiálně uzavřen. Tím se zhroutil systém pevných devizových kurzů a začala éra Forexu, jak jej známe dnes.

Až do nedávné minulosti byl mezinárodní měnový trh pro širokou obec investorů, obchodníků a především pro řadu individuálních zájemců finančně nedostupný. Minimální finanční nároky byly totiž zcela mimo zdroje průměrných investorů. Forex tak byl prakticky trhem pro obyčejné obchodníky nedostupným. Ovšem od té doby se situace dramaticky změnila. Celosvětové politické a hospodářské změny daly možnost vzniku novým účastníkům trhu, kteří se rekrutují ze sekundárních bank, pojišťoven, finančních společností a brokerských společností, kteří díky marginovému (zálohovému) obchodování na principu finanční páky zpřístupnili trh také ostatním investorům. Tento podíl menších účastníku trhu se značně rozšířil na přelomu tisíciletí a nadále roste. Obrovskou zásluhu na tomto faktu má především rozvoj informačních technologii a globalizace trhů.

V dnešní době může na Forexu, tak jako na jiných trzích, obchodovat skutečně takřka kdokoli. Forex dovoluje otevírat on-line obchodní účty již od pouhých 1 000 – 2 000 USD čili 20–40 tisíců korun, a někdy i méně. Odborníci tvrdí, že Forex tak může nabídnout vydělávání zajímavých peněz i drobným investorům a že to není výsada pouze movitých investorů, jako v případě akcií nebo komodit. Je nutné však zdůraznit, že málokterý z drobných investorů je na Forexu dlouhodobě úspěšný. Pokud se chce kdokoli stát forexovým obchodníkem, měl by být dobře obeznámen s fungováním technické a fundamentální analýzy. V současné době se nejvíce měn obchoduje proti americkému dolaru. Nejoblíbenější a nejvíce obchodované jsou následující měny: americký dolar (USD), euro (EUR), japonský jen (JPY), britská libra (GBP) a švýcarský frank (CHF).

Investice do vzdělání přinášejí nejvyšší úroky.

Benjamin Franklin

Více informací o trhu Forex a vůbec o obchodování s měnovými páry přináší aktuální číslo Make Money. Časopis Make Money si objednejte na webových stránkách www.FMG.as.

29

Make Money light

Když starý byznys uvolňuje místo novému byznysu Oleg Chalkin je ředitelem společnosti Financial Media Group, jež je vydavatelem časopisu Make Money, Make Money Light a provozovatelem investičního serveru www.quote.cz. Není naší povinností s ním přinést rozhovor, avšak ukazuje se, že informací o tom, kdo stojí za těmito projekty, není nikdy dost.

Rozhovor připravil: Daniel Tácha / Foto: Elena Volkova Olegu, proč ses v době, kdy jsou z mnoha domácích mediálních domů slyšet hlavně nářky, pustil do vydávání investičně zaměřených časopisů a provozování webu?

Vždy to vezme nějaký čas, než se byznys rozjede, jak se sluší a patří. Rok, obvykle dva. Nyní máme krizi, takže mediální společnosti, a nejen ony, jsou v útlumu. Celý byznys je v útlumu, což potrvá, myslím si, ještě tak určitě rok, spíše dva. Kdybychom proto s rozjezdem Make Money, Make Money Light a www.quote.cz čekali na dobu, až se trend otočí, promarnili bychom čas nutný k jejich rozjezdu. To by byla chyba, protože jsou-li naše odhady správné, ve chvíli, kdy krize odezní, budeme již zavedenou značkou. Přičemž počítám i s tím, že krize bude příčinou zániku mnoha mediálních projektů, což nám také může zahrát do karet.

Proč sis však vybral mediální byznys zaměřený na investování?

Protože mám za to, že na českém trhu nejsou média zaměřená čistě na finanční gramotnost a investování. Postrádám v Česku skutečně nezávislé zpravodajství o dění na kapitálových trzích. Nevidím žádné pořádné tištěné médium zaměřené na finance a investování vůbec. A když česká vláda a Česká národní banka říkají, že finanční gramotnost v České republice je nízká, tak si říkám, že v ní bude i prostor něco s tím udělat. Navíc ve světě fungují desítky podobných firem, jako jsme my. Vydávají časopisy pro investory, provozují internetové portály

o kapitálových trzích a o jejich informace, jež ovšem musejí být nezávislé, je zájem. A to jak ze strany investorů, tak ze strany finančních a investičních společností, jejichž lidem nabízejí možnost se prezentovat. A nejen prezentovat, dávají jim nástroj, jak zvyšovat úroveň finanční gramotnosti v České republice, což by měl být základní předpoklad jejich úspěšných byznysů.

Proč si to myslíš?

Podmínkou každého zdravého finančního trhu je zákazník, který se ve financích otázkách alespoň trochu orientuje. Něco o nich ví. To platí úplně vždy a úplně všude. Jsi-li třeba brokerskou firmou a máš klienta, který chce obchodovat, ale o investování nic neví, není na ně připraven, tak to nedopadne nijak jinak, než že takový klient na burze velmi rychle přijde o peníze a skončí. A více o investování nechce nic slyšet. A to není dobře pro něho, pro tebe jako brokerskou firmu jakbysmet. Příprava zákazníka na investování čili jeho vzdělávání je dle mého názoru úplný prazáklad každého seriózního finančního byznysu. A pokud se má tento byznys rozvíjet, měli by mít všichni zájem na tom, aby těch poučených a finančně gramotných lidí bylo na tuzemském trhu co nejvíce. Jedině poučený klient investuje se ziskem a dlouhodobě. To je samozřejmě dobré na prvním místě pro něho, ale také pro firmy, jež mu nabízejí finanční servis. Pro brokery, banky, poradce, burzy, prostě pro všechny.

Cesta k investování není jednoduchá Uvedl jsi, že v České republice nevidíš žádné nezávislé finanční zpravodajství. Není to příliš odvážné tvrzení?

Vycházím z našeho průzkumu, jehož výsledky nám říkají, že v Česku neexistuje ucelené, nezávislé finanční zpravodajství.

To nás ostatně přivedlo na myšlenku vydávat dvě verze jednoho časopisu.

Verzi Make Money Light a Make Money.

A k tomu ještě rozjet web www.quote.cz.

Můžeš to rozvést?

Cesta k investování není jednoduchá a vyžaduje čas. Proto jsme Make Money Light zaměřili na ty čtenáře, kteří kupříkladu ještě nikdy nepřemýšleli o tom, že by se začali nějak více aktivně starat o své peníze, že by třeba nějakou formou investovali, ale stejně se této úvaze nevyhnou. Tak jako tak se dostanou do situace, kdy se začnou vážně zamýšlet nad tím, jak nejlépe se svými penězi naložit.

Do čeho je vloží, jak je ochrání, jak by je nejlépe zmnožili. A pro všechny tyhle lidi je Make Money Light, který svět financí a kapitálových trhů představuje srozumitelnou a relativně jednoduchou formou.

Nezdržuje příliš s grafy a tak podobně.

Na druhé straně časopis Make Money jde více do hloubky. Je určen lidem, kteří již pochopili, že nikdo jiný než oni sami se o jejich peníze lépe nepostará. A tak se pídí po dalších informacích, názorech na finance a investování vůbec. Ale stále

30

Červen 2013

ných derivátů, kdy obchoduješ něco, co ti vlastně ani nepatří. Z toho důvodu třeba už neobchoduji na Forexu, protože je to jedno velké riziko spojené s pákou.

Finanční svět je hlavně o angličtině Vraťme se k Financial Media Group.

Make Money, Make Money Light a www.quote.cz jsou jedinými projekty společnosti?

Ne, další součástí celého našeho projektu budou on-line školení, v jejichž rámci budeme připravovat vlastní kurzy zaměřené na investování a obchodování. V tuto chvíli vyvíjíme technologická řešení, která bychom v budoucnu navíc rádi nabídli i ostatním. A to jak fyzickým osobám, jako jsou různí lektoři, profesoři a vůbec experti, tak firmám. Myslím, že to bude hodně zajímavé. Lidé se potřebují vzdělávat, ale nikdo nechce nikam chodit.

Moderní technologie přitom toto alespoň zčásti řeší. Člověk může být doma a sledovat video na internetu, prostřednictvím chatu se zapojit do dění. I když samozřejmě osobní kontakt nic nenahradí.

Oleg Chalkin

jsou to lidé, kteří ještě nemusejí aktivně investovat. Ale jakmile se pro to rozhodnou, mají k dispozici server www.quote.cz, kde najdou tvrdá a aktuální data ze všech kapitálových trhů.

Zůstaňme ještě chvíli u médií. Již několik let u nás vydáváš také ruskojazyčné noviny Dengi. Jak ty si vedou a jak vlastně vznikly?

No to je vůbec zajímavý příběh. Dengi mě přímo přivedly k mediálnímu byznysu jako takovému. Když jsem přišel do České republiky, živil jsem se jako finanční poradce. Většina mých klientů přitom byli Rusové, kteří tu žijí. Ale problém byl v tom, že jsem neměl žádný nástroj, jak bych je oslovil, jak bych jim nabídl své služby. Tak jsem dal dohromady Dengi. Něco podobného jsem už kdysi, i když ne tak přímo, dělal v Rusku.

Spolupracoval jsem s tamějšími novinami a zároveň jsem si dělal reklamu. Jenže když v Česku Dengi vyšly, tak o ně byl takřka okamžitě obrovský zájem ze strany inzerentů, kteří chtěli oslovit stejnou skupinu lidí jako já. Opravdu jsem tím byl až zaskočen. Avšak tak to bylo a dnes 99 procent inzerce v Dengách přichází od českých společností, které chtějí oslovit ruské zákazníky.

Zkušenost s investováním Jak dlouho se pohybuješ ve finančním byznysu?

Od roku 2000. Ve finanční i brokerské sféře. Dělal jsem sales manažera, ředitele společnosti, vlastnil jsem společnosti a podílel jsem se i na nastavování futures obchodů na petrohradské burze.

Avšak při tom všem jsem vždy přednášel o kapitálových trzích a školil investory.

To je podle mého základ, protože teprve v praxi vidíš, jak se v tomto ohledu lidem nenabízí poctivé pomoci.

Pro jaké firmy jsi pracoval?

Pracoval jsem pro ruské, české i britské společnosti. Obchodoval jsem s penězi zákazníků a dodneška obchoduji s vlastními penězi. V současnosti investuju hlavně do akcií.

Proč jen akcie?

Protože je to klasika. Podíváš-li se na důchodovou reformu, na nabídku všech možných bank a fondů nebo investičního pojištění, všude jsou základem akcie.

Také, pravda, dluhopisy, ale ty nejsou moc zajímavé. Akcie jsou starou dobrou školou, která vzdoruje trendu všemož-

To zní zajímavě. Ale zase taková novinka to není…

Novinka to není, ale analýzy od renomovaných společností říkají, že byznys takzvaného e-learningu v následujících letech poroste o 20 až 30 procent ročně.

A e-learningem to končí? Někdy mám pocit, že nevíš, kdy se zastavit. Člověk nesmí zůstat stát na místě, to je moje krédo. Takže chystáme i internetový obchod, kde si lidé se zájmem o finance a investování budou moci najít odbornou literaturu, speciální počítačové programy, investiční kurzy, ale i semináře zaměřené na byznys jako takový. Také nastavujeme spolupráci s tuzemskými, ale hlavně mezinárodními společnostmi, které nabízejí finanční a brokerské služby, správu portfolia a tak podobně. Ale to je prozatím teprve na začátku.

Chceš všechny tyto aktivity držet pouze v hranicích České republiky, nebo je naopak chceš rozšířit i mimo ně?

Bavíme-li se o informacích o finančních trzích, tak ty jsou v drtivé většině hlavně v angličtině. A bohužel lidé ve střední a východní Evropě prozatím angličtinu neovládají natolik, aby je dokázali v klidu a v pohodě zpracovat. To se týká Česka, Polska, Chorvatska, Maďarska, Slovenska, Slovinska, ale samozřejmě i Ruska.

31

Make Money light

Avšak při tom všem jsem vždy přednášel o kapitálových trzích a školil investory. To je podle mého základ, protože teprve v praxi vidíš, jak se v tomto ohledu lidem nenabízí poctivé pomoci.

To znamená, že lidé potřebují informace z kapitálových trhů v jejich rodném jazyce.

Proto naše aktivity nechceme omezovat pouze na Českou republiku, byť z ní náš byznys startujeme.

Chceš tedy Financial Media Group budovat jako mezinárodní společnost?

Ano. Světová média zaměřená na kapitálové trhy se nijak blíže nesoustředí na země, o kterých jsem se zmínil. A problém je v tom, že média, která jsou ve zmíněných zemích jedničkami na trhu, zdá se mi, nemají zájem na tom, aby fungování kapitálových trhů lidem kvalitně vysvětlovala. Buď je to nezajímá, nebo na to nemají peníze. Těch důvodů bude asi více. Výsledkem však je, že vzdělávání o finančních trzích zůstává v rukou samotných finančních společností, ale pro ně je to hlavně marketing. To znamená, že poskytují jen ty informace, které jim pomáhají získat nové klienty. A to jsou ne vždy celé informace.

Přijde nová krev Jak z pohledu člověka, který sám obchoduje, hodnotíš úroveň domácího investičního prostředí?

Tak například nikde na světě snad nejsou nastaveny tak vysoko poplatky za brokerské služby jako v Česku. Těch problémů je však samozřejmě více. Před pěti lety jsem v Česku cítil velký zájem o obchodování na akciových trzích, ale pak přišla krize a ten zájem ochabl. A od té doby jako by vše stálo na mrtvém bodě. Můj názor na současnou situaci je takový, že ti lidé, kteří chtějí investovat, již investují.

Jsou v tom. A pak je v České republice stále mnoho lidí, kteří by třeba investovali, kdyby o tom však měli dostatek nezkreslených informací.

Proč je nedostávají?

Na to se těžko odpovídá. Ale třeba vidím, že mnoho tuzemských brokerských společností, hlavně těch, které nabízejí investice do českých akcií, nemá moc

zájem zvyšovat finanční gramotnost obyvatelstva. To dost dobře nechápu, protože je to proti jejich vlastnímu zájmu.

Například v USA investuje do akcií přibližně 25 procent aktivního obyvatelstva, ve vyspělých evropských zemích je to 15 procent. V České republice jsou to však stále přibližně jen čtyři procenta.

Faktem ovšem také je, že v Rusku to jsou jen dvě procenta.

Co z toho plyne?

Plyne z toho, že nejen tuzemský trh má obrovský potenciál růstu.

Myslíš si, že toto domácí finanční a brokerské firmy nevědí?

Nevím, ale dělá to na mě ten dojem, že tuzemské společnosti se nějakým způsobem zastavily. Možná že mají za to, že ten trh je už tak jako tak jejich a není potřeba cokoli dělat, aby se dále rozvíjel. Avšak v tom případě jsou na nejlepší cestě k tomu, aby o ten trh přišly.

Do Česka přicházejí a přicházet i nadále budou nové společností, které jsou a budou velmi dravé. Budou mít zájem trh rozvíjet, vzít si z něj, co to jen půjde. Zastávám názor, že jestli domácí zavedené firmy nezmění přístup, nestanou se více progresivní, do roka či do dvou let skončí.

Převálcuje je nová krev.

S rusofobií se setkávám zřídka To je docela smělý názor, zvlášť od člověka, který do České republiky přichází z Ruska. Nemáš s tím někdy problém?

Neřekl bych. Jediný problém, který mám, je ten, že češtinu sice ovládám, ale ne tak, jak bych si představoval. Domluvím se, ale není to dokonalé. To vnímám jako problém, protože mi to brání v tom, některé věci vysvětlit a pracovat více v klidu.

A jestli se ptáš na to, zda mám problém s tím, že jsem Rus, tak moje odpověď zní, že ne. Jistě, občas se setkávám s rusofo-

bií, ale jestli s tím má někdo problém, tak je to jeho problém, nikoli můj.

Peníze, které do byznysu v České republice vkládáš, jsou ruské peníze? Žiji v Česku s rodinou více než deset let.

Jsou moje peníze ruské, nebo české?

Jsou to moje peníze a peníze mého partnera. A jsou to peníze, které jsme poctivě vydělali v našich předchozích byznysech.

Investujeme naše vlastní peníze do projektu, o němž si myslíme, že bude ziskový.

Nehledej v tom žádnou vědu.

Jaký máš názor na život v České republice?

Líbí se mi v Česku, myslím, že je to skvělé místo pro rodinný život, nikoli však skvělé místo pro placení daní. Oproti ostatním zemím se mi zdají totiž až příliš vysoké.

Na začátku jsi uvedl, že jsi přesvědčen o tom, že za rok či za dva bude po krizi.

Proč si to myslíš?

To je život. Krize jsou úplně normální součástí běžného života. Přicházejí obvykle každé čtyři roky. A to je normální, protože krize ukáže na to, co nefunguje, co je špatně, a nakonec to změní. Tak to chodí.

Starý byznys uvolní prostor novému byznysu. To vždy bylo a vždy bude. A nikdo na tom nic nemění. Bude se to opakovat.

Olegu, prosím, ať nezůstaneme nic dlužni čtenářům, máš nějaký tip na podařenou investici?

Nebudu se vyjadřovat ke koruně, s níž jsem udělal snad nejhorší obchod svého života, ale řeknu něco k akciím. Celý letošek je v jejich případě v růstovém trendu, což znamená, že akciový trh již prorazil důležité rezistence. A to mě vede k názoru, že přijde nějaká korekce. Možná už v létě, možná až na podzim, nebo v zimě, ale přijde, což bude zcela jistě dobrá příležitost pro dlouhodobý nákup. Minimálně na dva až čtyři roky.

A do čeho bys doporučil investovat?

Ať si lidé koupí to, co se jim líbí. Ať si koupí to, čemu věří. Cokoli.

Co si myslíte o vstupu ČR do eurozóny?

Jak se zajišťujete proti měnovému riziku?

Napište svůj názor na přijetí či nepřijetí eura, napište nám svůj recept na zajištění proti měnovému riziku.

Napište nám na www.quote.cz nebo na www.facebook.com/quotecz.

Nejlepší příspěvek oceníme ročním předplatným časopisu Make Money.

Kurz koruny vůči dolaru se pohyboval od 14,51 koruny za dolar (14. července 2008) po 22,47 koruny za dolar (16. února 2009).

Dolar tehdy posílil vůči koruně o 54,9 %.

Být ostrovem národní měny uprostřed eurozóny není nic výhodného.

Kurz koruny vůči euru se pohyboval od 22,86 koruny za euro (14. července 2008) po 28,79 koruny za euro (16. února 2009).

Euro vůči koruně posílilo o 25,9 %.

Quote.cz

Odpovědět, co je výhodnější, jestli koruna, anebo euro, není jednoduché.

Rychlý vstup ČR do eurozóny nemá za aktuální situace logiku.

Vůči švýcarskému franku se kurz koruny pohyboval od 14,12 koruny za frank (14. července 2008) po 22,07 koruny za frank (1. srpna 2011).

Frank vůči koruně posílil o 56,3 %.

ČR by měla hospodařit tak, aby mohla do eurozóny kdykoliv přistoupit a její vstup byl pro eurozónu žádoucí.

Vyťukejte adresu www.quote.cz

Top Losers představuje vždy aktuální pětici nejztrátovějších titulů na americkém trhu.

Graf relativní účinnosti zobrazuje v procentním vyjádření vývoj hodnot konkrétních investic v určitém časovém období.

Ekonomický kalendář s předstihem upozorňuje na události ovlivňující dění na kapitálových trzích.

Kalkulátor měn ukazuje, kolik cizí měny dostane za jednu korunu, ale i údaje, kolik korun ho bude stát jednotka cizí měny.

Top Gainers představuje vždy aktuální pětici nejziskovějších titulů na americkém akciovém trhu.

Finanční server Quote.cz zprostředkovává investorům hlavní události z kapitálových trhů v podobě článků, rozborů a grafických výstupů.

Quote.cz nabízí ekonomické analýzy, technické analýzy, investiční mapy, graf relativní účinnosti investic nebo ekonomický kalendář.

Analýzy a předpovědi předních tuzemských, ale i zahraničních odborníků popisují kondici a výhled různých investičních aktiv.

Market data přinášejí tabulkové, grafické a „mapové“ přehledy o událostech, cenách a vývoji hodnot jednotlivých segmentů kapitálového trhu.

Leading Stocks zobrazují aktuálně nejvíce obchodované akcie s jejich minimálními i maximálními cenami, včetně jejich nominálních i procentních změn. Součástí je i graf technické analýzy.

Investiční mapy zobrazují minimální, maximální a aktuální hodnoty vybraných investičních aktiv. Ukazují však i směr pohybu ceny a zhodnocení investice. Data jsou zobrazována pomocí odstínů třech barev, které označují ziskový, ztrátový nebo takzvaně „nulový“ vývoj ceny.

Quote.cz KALKULÁTOR MĚN – RYCHLÝ POMOCNÍK S CIZÍMI MĚNAMI Zjistit pohodlně a rychle, kolik je potřeba něco zaplatit v cizí měně, umožňuje na finančním serveru Quote.cz aplikace „Převodník měn".

Převodník funguje obousměrně, to znamená, že čtenář získá nejen informaci o tom, kolik cizí měny dostane za jednu korunu, ale i údaje, kolik korun ho bude stát jednotka cizí měny. Není tudíž potřeba nikam překlikávat a komplikovaně zjišťovat jinde na webových stránkách potřebné údaje. Devizové kurzy jsou přepočítávány podle denního kurzovního lístku České národní banky.

Quote.cz nabízí čtenářům devizové kurzy nejen hlavních světových měn, jako jsou euro a americký dolar, ale i směnné kurzy vybraných středoevropských a východoevropských zemí. Uživatel tak má bez dlouhého a komplikovaného hledání ihned k dispozici přehled, kolik ho bude stát třeba dovolená nebo investice do vybraného titulu, či nějaká zahraniční platba.

Pavel Daniel, šéfredaktor Quote.cz

VÝVOJ CEN NA SVĚTOVÝCH TRZÍCH V KVĚTNU 2013

Soybean Meal / Sojová mouka

12,6

Soybeans / Sojové boby

10,9

Palladium / Palladium – drahý kov

8,1

Orange Juice / Pomerančová šťáva

6,8

Lean Hogs / Vepřové maso

6,1

Russell 2000 / Russel 2000 Index

3,7

Feeder Cattle / Telata

3,4

Nasdaq 100 / Nasdaq 100 Index

1,9

DJIA / DJIA (Dow Jones Industrial Average)

1,9

S&P 500 / S&P 500 (Standard & Poor's 500)

Pork Bellies / Vepřové půlky

Telefónica ČR

2,12

TMR

1,83

0,3 0,0 -0,5

EUR / Euro

4,41

Erste Group / ČS

0,7

Live Cattle / Hovězí maso

6,06

Pegas Nonwovens

1,1

Copper / Měď

13,16

Fortuna

1,2

Corn / Kukuřice

-1,05

PX Index

1,7

USD / Americký dolar

Rough Rice / Hrubozrnná rýže

VÝVOJ KURZŮ AKCIÍ NA PRAŽSKÉ BURZE CENNÝCH PAPÍRŮ V KVĚTNU 2013

Unipetrol

0,29

Komerční banka

0,29

-0,8

-1,52

Philip Morris

Wheat / Pšenice

-1,1

AAA Auto

-2,86

Soybean Oil / Sojový olej

-1,2

ČEZ

-2,96

Natural Gas / Zemní plyn

-1,4

JPY / Japonský jen

-1,4

GBP / Britská libra

-37,36

NWR

-2,3

Platinum / Platina

-2,5

CAD / Kanadský dolar

-2,6

10 Year Bond / 10leté americké vládní dluhopisy

-12,17

CETV

-2,2

Oats / Oves

-5,12

VIG -2,0

CHF / Švýcarský frank

-4,11

Orco

-0,26

CZK/USD

1,07 0%

-2,8

Heating Oil / Topný olej

CZK/EUR

20 %

30 %

Zdroj: BCPP, k 3. 6. 2013

-3,0

Crude Oil / Ropa

10 %

-3,4

Gold / Zlato

-4,8

30 Year Bond / 30leté americké vládní dluhopisy

-5,0

Sugar / Cukr

-5,1

NZD / Novozélandský dolar

-6,2

AUD / Australský dolar

-6,2

Nikkei 225 / Nikkei 225 Index

-6,5

Cotton / Bavlna

-6,7

Silver / Stříbro

-6,9

Cocoa / Kakao

-8,3

Coffee / Káva

-10,3

Lumber / Stavební dříví

-11,3

0%

2%

4%

6%

8%

10 %

12 %

40 %

Společnost Financial Media Group, s. r. o., je prestižní vydavatelská společnost s velkým potenciálním růstem.

V současnosti FMG spustila tři mediální projekty, které jsou zaměřeny na tři cílové skupiny čtenářů.

Jsou to investiční měsíčníky Make Money Light, Make Money a internetový investiční server Quote.cz (www.quote.cz).

V souvislosti s jejich rozjezdem společnost hledá vhodného kandidáta/ku na pozici OBCHODNÍ ZÁSTUPCE/KYNĚ (inzerce) a OPERÁTOR/KA CALL CENTRA (předplatné).

OBCHODNÍ ZÁSTUPCE/KYNĚ Náplň práce: vyhledávání a zajišťování inzerce do investičních časopisů Make Money, Make Money light a pro investiční web www.quote.cz.

Požadujeme: min. SŠ vzdělání s maturitou, praxe vítána, uživatelskou znalost práce na PC (MS Word, Excel, Internet), obchodní přístup.

Nabízíme: zázemí silné a stabilní mezinárodní společnosti, flexibilní pracovní dobu, motivační platové ohodnocení, možnost být u začátků rozjíždějících se projektů.

OPERÁTOR/KA CALL CENTRA Náplň práce: přímá komunikace se čtenáři a předplatiteli časopisů Make Money, kontaktování potenciálních předplatitelů Make Money.

Požadujeme: min. SŠ vzdělání s maturitou, zodpovědnost, komunikační schopnosti, uživatelskou znalost práce na PC (MS Word, Excel, Internet).

Nabízíme: zázemí silné a stabilní mezinárodní společnosti, flexibilní pracovní dobu, motivační platové ohodnocení, možnost být u začátků rozjíždějících se projektů.

Životopisy zasílejte na e-mailovou adresu: vizvary@fmg.as, dantacha@fmg.as.

Více informací o nabízených pozicích na tel.: 730 511 704. Více informací o společnosti FMG na www.fmg.as.

Quote.cz jei inanaFacebooku.

Facebooku.

Quote.cz je Přidejte Přidejtesesek knám! nám! www.facebook.com/quotecz

Internetový server Quote.cz je velmi aktivním i na on-line sociálních sítích.

Na stránkách Facebooku má svůj profil, kde mohou čtenáři najít nejen pravidelné zpravodajství, ale také se zapojit do diskuze či říct názor na to, co by chtěli na internetových stránkách Quote.cz mít a sledovat.

Počet příznivců profilu Quote.cz na Facebooku rychle roste, a tak se z adresy www.facebook.com/quotecz stává vážná diskuzní platforma.

Přidejte se proto i vy a mějte přehled nejen o tom, co se děje ve světě financí, ale i o skutečnostech, které lidé právě řeší!

Nenechávejte si názory pro sebe! Život je přece o komunikaci!

�erven ���� č. �

DEJTE NÁM LIKE A ZÍSKEJTE MAKE MONEY ZDARMA Pošlete nám na e-mail facebook@quote.cz vaši korespondenční adresu a my vám časopis zašleme. „NEPŘEKVAPÍ MĚ, KDYŽ EUROZÓNA ZKRACHUJE, ALE PŘEKVAPÍ MĚ, KDYŽ SE TAK STANE JIŽ ZÍTRA.“

150 Kþ �,�� �