Page 1

Květen 2013 č. 5

„Nevěřte tomu, že se o vás na stará kolena postará stát nebo nějaká penzijní společnost. Sami musíte usilovat o co největší finanční soběstačnost.”

150 Kč 6,90 €


Naučte se obchodovat na kapitálových trzích! A my vám k tomu dáme VIP magazín Make Money zdarma! Využijte naší nabídky právě teď!

1

Květen �0�� č. 5

Otevřete-li si demo účet u jednoho z našich partnerů čili u společností Tradefort, InstaForex Group, City Credit Capital nebo FxPro Group, získáte zdarma jedno číslo Make Money. Exkluzivní magazín nabízí praktické informace o kapitálových trzích, které pak určitě využijete v dalším obchodování.

„Nevěřte tomu, že se o vás na stará kolena postará stát nebo nějaká penzijní společnost. Sami musíte usilovat o co největší finanční soběstačnost.”

150 Kþ �,�0 �

Duben 2013 č. �

2

Když zjistíte, že vám demo účet vydělal fiktivní peníze, můžete si u čtyřech výše uvedených firem otevřít skutečný investiční účet. A jestliže tak učiníte, získáte od vydavatelství Financial Media Group dvě čísla magazínu Make Money z archivu zdarma.

Březen 2013 č. �

„Spekulace se stává smrtelná v tom okamžiku, kdy ji začnete brát smrtelně vážně.“ „Houština českých akcií není tak hustá, aby se v ní někdo ztratil.”

150 Kþ 6,90 €

150 Kþ 6,90 €

Březen 2013 č. �

3

Únor 2013 č.�

Jste-li však rozhodnuti rovnou investovat, pak by vám neměla uniknout naše nabídka. Budete-li totiž přes naše obchodní partnery, společnosti Tradefort, InstaForex Group, City Credit Capital či FxPro Group, investovat více než 5 000 USD, získáte od vydavatelství Financial Media Group předplatné časopisu Make Money na rok zdarma!

Duben 2013 č. �

Květe

n �0�� č. 5

„Spekulace se stává v tom okam „Nevěřtsmrte e tom lná žiku, postará kdy ji u, že se o vás začne te brát smrte stát neb „Houština českých akcií lněi vážněo.“nějaká penna stará kolena Sam musíte zijní spol není tak hustá, aby se usil finančn ovat o co nejv ečnost. v ní někdo ztratil.” í sobě ětší „Wall Street je jediné místo, kam jezdí lidé v Rolls Roycech, aby si nechali poradit od lidí, kteří jezdí metrem.”

150 Kþ 6,90 €

150 Kþ 6,90 €

150 Kč

Postup, jak si otevřít demo a reálný účet u našich partnerů, zjistíte na našich internetových stránkách na adrese: www.quote.cz/akce

150 Kþ �,�0 �

stačnost

.”


Obsah 6

Make Money Květen 2013

dá si růst přestávku?

17

Ekonomové se hádají, kdo má pravdu. Jedni tvrdí, že veřejné zadlužení vyšší než 90 % hrubého domácího produktu soustavně snižuje tempo růstu produktu. A cesta ven z této situace je zdlouhavá a bolestná. Druzí tvrdí, že to zas tak zlé není. I s dluhem vyšším než 90 procent vůči HDP dokážou země generovat růst. Příkladem budiž Spojené státy.

8

18

názory na druhý pilíř

Lidé z trhu říkají, co si myslí o nastavení druhého pilíře takzvané důchodové reformy. Je ona možnost vyvést si tři procenta z celkového odvodu sociální pojistného dostačující? A co ta povinnost přidat k nim procenta dvě? Je nemravná?

II. pilíř

10

III. pilíř

Dobrovolné penzijní spoření

Tomáš Machanec je ředitel Odboru sociálního pojištění Ministerstva práce a sociálních věcí. Svůj názor na důchodovou reformu v rozhovoru s Make Money vyslovuje zcela zřetelně: Důchody v budoucnu mohou klesnout oproti dnešnímu stavu o 20 až 30 procent. A proto v tomto ohledu nelze spoléhat pouze na stát.

se státním příspěvkem

různé investiční strategie, vstup do 35 let věku, 3 % pojistného + 2 % hrubé mzdy

nové účastnické fondy, oddělení majetku, různé investiční strategie + smlouvy za stávajících podmínek

3% pojistného +2% hrubé mzdy

státní příspěvek

o budoucí výši důchodů

Jistotu desetinásobku nechť nikdo nečeká. Již v tuto chvíli je jisté, že budoucí státní penze budou zoufale nízké. Pesimisté říkají, že průměr bude sotva sedm tisíc korun, optimisté tvrdí, že osm a půl tisíce korun. Ať už každý říká cokoliv, budoucí státní penze budou zoufale malé.

12

doplňkový příjem bude potřebovat každý druhý

(vzniklé z penzijních fondů)

Dobrovolný fondový pilíř

pro koho je druhý pilíř

Názory se různí. Avšak u osob ve věku 35 až 55 let je vstup do II. pilíře výhodnější v případě, že mají alespoň průměrnou mzdu, která byla v roce 2012 na úrovni 25 tisíc korun. Pro starší lidi ve věku nad 55 let není II. pilíř příliš výhodný, a to hlavně z důvodu krátkého investičního horizontu.

20

Penzijní společnosti

nižší penze pro ty, kteří spoří

Jako problémový se může jevit krok vlády, která parametry důchodové reformy nastavila tak, že každému, kdo vstoupí do druhého pilíře, se automaticky o něco sníží státní penze, starobní důchod. Bude mít sice naspořeno z druhého pilíře, ale od státu dostane nižší důchod, než kdyby ve druhém pilíři vůbec nebyl.

seniorů přibývá

V roce 1985 jsme měli v českých zemích jeden a půl milionu důchodců a šest milionů výdělečně činných lidí. Dnes máme 2,3 milionu důchodců a půl milionu invalidních důchodců, což je celkem 2,8 milionu starobních důchodců. Avšak výdělečně činných lidí je jen necelých pět milionů.

Zákony a průběžný dohled jsou nastaveny tak, že se nemůže stát, že po celoživotním spoření u penzijní společnosti zjistíte, že penzijní společnost je prázdnou skořápkou. Že jste přišel o naspořené peníze.

26

penze v polsku

Polské otevřené důchodové fondy velkou část svých prostředků investují na polské burze. Jen v akciích drží 100 miliard polských zlotých. Do akcií přitom mohou investovat maximálně 48 procent kapitálu. Nyní jsou na 36 procentech. Při kapitalizaci polské burzy, která dosahuje výše 700 miliard, činí podíl důchodových fondů v držení aktiv na polské burze 15 procent.

28

penze v nizozemsku

Holanďané jsou zvyklí se individuálně starat o své finanční prostředky. V zemi je více než 1,3 milionu soukromých investorů z celkového počtu 16,7 milionu obyvatel. Z toho si půl milionu investorů řídí své prostředky aktivním obchodováním, což je pětkrát více než v České republice.

14

v hospůdce páté cenové skupiny Než by politici občanům důchodovou reformu vysvětlili, učinili z ní jen další otravný nástroj svého politického boje. A to v momentě, kdy budoucí vývoj, jak tvrdí Tomáš Matoušek, generální ředitel penzijní společnosti České pojišťovny, směřuje jednoznačně k chudinskému rovnému důchodu pro všechny občany ČR. Květen 2013 č. 5

16

dvě procenta z vlastní kapsy

Zatímco v ČR máme možnost vyvést tři procentní body z celkem odváděných 28 %, na Slovensku to bylo 9 % z 18 %, po úpravě čtyři z 18 %, v Polsku sedm z 19 %, po úpravě dvě z 19 %, a v Maďarsku osm z 33 procent. Je tak jasné, že Češi se dočkali jen velmi opatrného krůčku ze strany vlády k posílení soukromého zabezpečení občanů na stáří.

„Nevěřte tomu, že se o vás na stará kolena postará stát nebo nějaká penzijní společnost. Sami musíte usilovat o co největší finanční soběstačnost.”

150 Kč 6,90 €

Autorem citátu je Scott Cook, zakladatel softwarové společnosti Intuit. Společnost se specializuje na vývoj a prodej daňových a finančních on-line aplikací pro malé a střední podniky a jednotlivce. K založení Intuitu přivedla Cooka myšlenka, aby každý z lidí měl prostřednictvím jednoduchého softwaru možnost platit své účty. Intuit zakládal v roce 1983. Cook působí jako profesor ekonomie a matematiky na Univerzitě Jižní Kalifornie a na Harvard Business School. V roce 2005 ho časopis Forbes zařadil do žebříčku nejbohatších lidí. Z celkových 400 miliardářů se umístil na 320 místě.


Obsah 30

40

o češích a němcích

Deutsche-rentenversicherung.de: „Vítejte v cizojazyčné verzi německého povinného penzijního pojištění. Následující stránky obsahují důležité informace v sedmi různých jazycích a týkají se problematiky důchodů a penzí.“ Duchodovareforma.cz: Reklamní nabídka na vše možné, přičemž hlavním inzerentem je například autobazar s ojetinami.

o indexu djia

Akcie amerických firem zaznamenávají pozitivní výsledky. Americký akciový index Dow Jones Industrial Average, složený z akcií 30 nejvíce obchodovaných a největších amerických firem, posílil v posledních dnech o 2,11 procenta, o 305 bodů. Jak jsou na tom americké firmy?

41

fondy korporátních dluhopisů

Michal Velentík, stratég investic České pojišťovny (ČP Invest), je přesvědčen o tom, že dividendové fondy korporátních dluhopisů dávají smysl. A to hlavně proto, že vcelku s úspěchem přežívají v době, kdy akcie dosahují vysoké kolísavosti.

Akciové trhy nesou při dlouhodobém investičním horizontu vyšší výnosy než dluhopisy a dluhopisy při dlouhodobém investičním horizontu překonávají depozity. 42

investovat lze od

25 eur měsíčně

Do spořicích programů, kterých využívají burzovně obchodované fondy, lze investovat již od 25 eur měsíčně. I když u jednotlivých společností nenajdete všechny existující fondy, smysluplné portfolio z nich bezpečně složíte. Tím si třeba na stáří můžete významně zvýšit příjem ke státnímu důchodu. Věk pro odchod do důchodu se má v Německu postupně zvyšovat. Podle nové důchodové reformy by již v roce 2029 měl být zcela jistě zvednut ze současných 65 na 67 let. Vláda tak reaguje na stále větší výdaje na důchodové zabezpečení a zvyšující se průměrný věk obyvatelstva, který patří v Evropě k nejvyšším.

31

penzijní společnosti

Letošní novinkou v případě obou kapitálových důchodových pilířů je, že nemusíme jen trpně sledovat, jak nám penzijní společnosti peníze nezhodnocují z důvodu garance takzvané černé nuly na konci roku. Naopak si můžeme vybrat mezi investičními strategiemi a svými výnosy překonávat inflaci.

36

43

o komoditním supercyklu

Lednový komoditní manuál investiční banky Morgan Stanley mohl u leckoho vyvolávat úsměv na rtech. Ani ne tak pro jeho býčí výhled na většinu sledovaných komodit, ale spíše pro tu věčnou analýzu růstu, která vykukuje z většiny podobných expertních předpovědí dalšího vývoje. Ale konec legrace. Více Jiří Tyleček, analytik X-Trade Brokers.

46

devět investičních tipů

Make Money přináší devět konkrétních investičních tipů, které zazněly v internetové debatě. Jejich autory jsou: Petr Šimčák z Pioneer Investments, Jan Kaška z hedgeového fondu Bridge Global Macro Fund a nezávislý trader Jiří Bárta.

nemravná dvě procenta

„Političtí zástupci debatu o důchodovém systému značně zanedbali. A teď, kdy se začala konečně otevírat, tak z ní pro změnu udělali vyostřené politické téma. A to proto, že v případě výše budoucích důchodů ta zpráva nezní nijak jinak, než že dobře už bylo,“ říká v rozhovoru s Make Money Karel Svoboda, prezident Asociace penzijních společností.

60

dubnový quote.cz

Analytický tým investičního serveru www.quote.cz shrnuje, co hlavního se v minulém měsíci dělo na kapitálových trzích.

64

bilion je kapkou v moři

„V Německu platí, že když je dobře, Němci spoří, ale když je hůř, spoří ještě více,“ říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny, a dodává, že jedině takový investor, který se dokáže poučit z vlastních chyb, může být úspěšný. Leden 2013 č.1

66

Únor 2013 č.2

Březen 2013 č. 3

infografika

Duben 2013 č. 4

„Wall Street je jediné místo, kam jezdí lidé v Rolls Roycech, aby si nechali poradit od lidí, kteří jezdí metrem.” „Houština českých akcií není tak hustá, aby se v ní někdo ztratil.”

150 Kč

„Spekulace se stává smrtelná v tom okamžiku, kdy ji začnete brát smrtelně vážně.“ 150 Kč

150 Kč 6,90 €

150 Kč 6,90 €

Máte-li zájem o zaslání předchozích čísel časopisu Make Money, zašlete nám na info@fmg.as svou adresu.

V příštím čísle Make Money se zaměříme na výhody a nevýhody národních měn ve srovnání s jednotnou měnou euro a také na možnosti, jež obchodníkům a investorům nabízí trh Forex.


tiráž Vydavatel Financial Media Group, s. r. o. Ředitel vydavatelství Oleg Chalkin Šéfredaktor Daniel Tácha Redakce Petr Hájek, Michal Bečvář Grafika Elena Volkova Předplatné www.fmg.as predplatne@fmg.as Inzerce reklama@fmg.as Adresa redakce Financial Media Group Office Park Nové Butovice, budova A, Bucharova 1281/2 Praha 13, 158 00 info@fmg.as, tel.: 240 201 199

Měsíčník Make Money, ISSN – 1805-6172 vydává společnost Financial Media Group, s. r. o. Registrace č. MK ČR E 20860. Jakékoli přetiskování, šíření či využívání obsahu nebo jeho částí bez povolení vydavatele je přísně zakázáno.

Všechny informace poskytované časopisem Make Money jsou určeny výhradně ke studijním účelům a neslouží coby konkrétní investiční či obchodní doporučení. Vydavatel ani autoři textů nejsou registrovanými brokery, investičními poradci či makléři. Jsou-li na stránkách zmiňovány konkrétní finanční produkty nebo akcie, vždy a pouze za účelem studia. Vydavatel ani jeho redakce nenesou zodpovědnost za konkrétní investiční rozhodnutí časopisu.

editorial

Vážení čtenáři, vůbec poprvé byly státní penze zavedeny u pruských státních úředníků v roce 1825. O více než šest desítek let později se systém státního penzijního zabezpečení prosadil v celém Německu (1889), poté ve Velké Británii (1908) a ve Francii (1910). Státní starobní důchody tedy žádnou novinkou nejsou, avšak novinkou není ani skutečnost, že byly, jsou a zcela jistě i v budoucnu budou mnohokrát reformovány. A reformovány jsou důchody vždy, když se blíží problémy. Stejně jako teď. Nynější hlavní potíž spočívá v tom, že „stárnoucí“ země již nyní vědí, že v budoucnu nebudou moci svým seniorům vyplácet důchody v takové výši jako dosud. Že jim nebudou moci v takové míře a takové kvalitě zajišťovat zdravotní a sociální péči. Stagnuje Evropa, stagnuje Japonsko, s ekonomickými problémy i demografickým vývojem v neprospěch solidních důchodů válčí i Spojené státy nebo Rusko. Co nás čeká? Nejpesimističtější scénáře hovoří o tom, že problém se zaopatřením seniorů vyvrcholí v roce 2050. A problém to bude prý tak velký, že světu přinese další globální finanční krizi. Jestli si někdo říká, že rok 2050 je daleko, a že se tedy nic neděje, má pravdu, avšak jen potud, pokud si nepřipustí, že rostoucí počet seniorů, stejně jako například rostoucí počet nezaměstnané evropské mládeže, které navíc co do počtu přibývá pouze na úřadech práce, nejde jaksi dohromady s fungujícími penzijními systémy. A na to, co z toho vzejde, raději nemyslet. Oleg Chalkin

Co se týče důchodů, český stát má křivou dáseň. Nepočítá, utrácí. Je neurvalý, což stvrzuje zákonem. A politici tomu jen přihlížejí. Každý pracující člověk v České republice odevzdá měsíc co měsíc 28 procent na sociálním pojištění ze své hrubé mzdy. A přesto se státu na důchodovém účtu nedaří hospodařit s nulou. Naopak je každý rok ve ztrátě v řádu desítek miliard korun. Lidé totiž mají čí dál méně dětí, zato penzistů trvale přibývá. Za této situace vláda přichází s nutnou, avšak jen takzvanou důchodovou reformou. To, co v ní nabízí, je ponižující. Lidem umožňuje vzít si ze svého 28procentního sociálního pojištění tři procenta a ta si spořit sami. To proto, aby nebyli ve stáří odkázáni jen na státní penzi. Jenže ona ubohá tři procenta nejsou zdaleka všechno. Jejich vyvedení vláda podmínila povinným odvodem ze mzdy ve výši dvou procent. Aby nás prý motivovala… Pravým důvodem však je skutečnost, že z pouhých tří procent toho člověk moc nenaspoří. To dokazují zahraniční zkušenosti, kde nejenže lidé neodvádějí tolik, ale také si mohou z odvedeného vzít mnohem více zpět. Vrcholem tuzemské drzosti je pak rozhodnutí, podle kterého stát každému zodpovědně spořícímu občanu České republiky o něco státní penzi poníží. Daniel Tácha

Co si myslíte o výši odvodů a servisu, který nám stát nejen v případě důchodů poskytuje, napište na stránku finančního serveru www.quote.cz/diskuze nebo www.facebook.com/quotecz.


6 analýza

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Dá si růst přestávku? Ekonomové se hádají, kdo má pravdu. Jedni tvrdí, že veřejné zadlužení vyšší než 90 % hrubého domácího produktu soustavně snižuje tempo růstu produktu. A cesta ven z této situace je zdlouhavá a bolestná. Druzí tvrdí, že to zas tak zlé není. I s dluhem vyšším než 90 procent vůči HDP dokážou země generovat růst. Příkladem budiž Spojené státy. Autor: Petr Hájek

D

ubnovou ekonomickou debatu rozvířilo zpochybnění nejdříve vychvalované a nyní již jen kontroverzní publikace harvardských ekonomů Kennetha Rogoffa a Carmen Reinhartové z roku 2009. Ti ve své práci nastolili závěr, že vyšší zadlužení má negativní vliv na růst HDP. Podle nich veřejné zadlužení vyšší než 90 procent HDP soustavně snižuje tempo ekonomického růstu. Rekonvalescence z recesí způsobených finanční krizí a vysokým zadlužením pak podle nich trvá delší dobu a je bolestivější. Jenže. Michael Bordo (Rudgers University) spolu s Josephem Haubrichem (Clevelandský Fed) výše uvedené závěry zpochybnili ve své vlastní studii, v níž uvedli, že USA mají tendenci se z finančních šoků uzdravovat relativně rychle, nikoliv pomalu. A nejen to. V půlce dubna studie doktoranda Thomase Herndona z University of Massachusetts Amherst, kterou napsal spolu s dvěma profesory Michaelem Ashem a Robertem Pollinem, uvedla, že země s poměrem dluhu vůči HDP nad 90 % dosahují v průměru růstu 2,2 % HDP. To je o procento méně než v zemích s nižším uvedeným poměrem. A je to tak podstatně optimističtější závěr než Zajímavé jsou zpětné odkupy akcií amerických společností, které pomáhají růstu cen akcií. Například Apple oznámil 23. 4, že více než zdvojnásobí program návratu hotovosti akcionářům přes zpětné odkupy akcií a vyšší výplaty dividend (do konce roku 2015 chce utratit 100 mld. USD). Jen zpětné odkupy vzrostou z dříve slíbených 10 mld. na 60 mld., což je objemem zatím historický rekord.

pokles HDP o 0,1 %, ke kterému se dostal Rogoff s Reinhartovou. Aniž bych se chtěl pouštět do této diskuse, je jasné, že současné oživení bylo podprůměrné. Reálné HDP vzrostlo v průměru za poslední tři roky pouze o 1,8 %. Bez vládních výdajů však tento růst činil 2,9 %, a to je již blíže uvedeným historickým výsledkům Herndona a jeho kolegů. Nutno zdůraznit, že zotavení ziskovosti bylo relativně vůči HDP více než dobré.

O

růstu Při pohledu na index S&P 500 se každý investor musí ptát, zda budou akcie růst i nadále, nebo projdou několikatýdenní korekcí jako v posledních letech. Zda vlivem horších makrodat z USA i jiných částí světa promění současný býčí trh v historii. Přičemž akciový trh je rychlým indikátorem měnové politiky a potažmo celé ekonomiky. Obchodníků, kteří v zrcadle špatných zpráv proto vidí brzké otočení trendu, není málo a již během dubna jich mnoho začalo sázet na pokles trhu. Avšak zatím a naštěstí bez větších úspěchů. Medvědi čili ti, kteří sází na pokles trhu, si všimli několika důležitých divergencí a nadsazeně řečeno začali sázet proti třem nejbohatším mužům této planety. Proti předsedovi Fedu Benu Bernankemu, guvernéru ECB Mario Draghimu a guvernéru Bank of Japan Haruhiko Kurodovi. Defenzivní tituly tak začaly v posledních týdnech až měsících relativně růst na ceně více než cyklické akcie. Začaly outperformovat. Sektory doprava, stavebnictví a finanční sektor klesaly nebo výrazně zvolnily tempo růstu. Techničtí obchodníci si všimli, že středně velké firmy (Mid Caps) nerostou

tolik jako ty velké (Large Caps), a také toho, že klesají ceny komodit, a bijí na poplach. Rizikovější tituly nejsou příliš v módě a kapitál plyne spíše do velkých firem, respektive akcií, jež jsou vnímány jako méně rizikové. To se však stalo v tomto býčím trhu již několikrát. Zmíněný index nalezl během dubna podporu na 50denním klouzavém průměru. K 26. 4. byl 8,5 % nad 200denním klouzavým průměrem (pod něj klesl na několik dnů naposledy v listopadu a červnu 2012). V letošním roce vzrostl již o 8,19 %, a i kdyby přidal do konce roku jen několik procent, již to bude v dlouhodobém měřítku definovat relativně úspěšný rok. Mezi nejčastěji zmiňované scénáře dalšího vývoje patří melt-up čili rychlý růst k dalším a dalším rekordům. Zdá se mnohem pravděpodobnější než melt-down, což je rychlý a výrazný propad. Avšak nejpravděpodobnějším se zdá býti pomalý růst, že si růst dá spíše „přestávku“.

O

akciích V minulém čísle jsem popisoval aktuální podobnost současného akciového trhu s minulým býčím trhem 2003–2007, který se také pohyboval v teritoriu 600 až 1 600. Rozdíl je však v tom, že byl ještě mnohem volatelní, a tak třeba strategie prodat v květnu (sell in may and go away) nebyla strategií příliš úspěšnou. „Sell in may and go away“ je problematická ve svém načasování. Prodat v květnu by bylo jistě dobrou radou, nicméně medvědi nejsou schopni načasovat zpětný vstup do trhu. Za poslední tři roky proběhly tři korekce. V roce 2010 bylo dobré prodat 23. 4. a vstoupit zpět do trhu 2. 7., a inves-


analýza 7

toři se tak uchránili od 16% poklesu S&P 500. V roce 2011 by prodej 29. 4. a nákup zpět až 3. 10. ušetřil stres z 19,4% poklesu a minulý rok pro vyhnutí se 9% korekci bylo dobré prodat 2. 4. a nakoupit zpět již 1. 6. Je tedy patrné, že načasování zpětného nákupu je klíčové. Navíc je možné, že uvedená sezónnost také souvisí s problémy v Evropě. Od roku 2010 se vždy na jaře až v létě objevil problém v eurozóně, který zdrtil světové trhy a důvěru obecně a který politici vyřešili velkolepým plánem a proslovy těsně předtím, než jim začaly srpnové prázdniny.

O

sektorech Sam Stovall, hlavní ekonom S&P Capital IQ, prošel v dubnu výkonnost indexu S&P 500 od roku 1945 po jednotlivých měsících v šestiměsíčních klouzavých intervalech. Nejnižší průměrný výnos 1,2 % vykázal interval květen–říjen. Průměr za všechny ostatní šestiměsíční intervaly činil 4,1 % a nejlepší výkonnost 6,9 % vykázalo období listopad–duben. Nejméně výnosné období vykázalo růst jen v 68 % případů (druhá nejhorší statistika), přičemž v nejziskovějším období rostl trh v 78 % případů. Jeho radou nicméně není prodávat v květnu a nakupovat v říjnu, ale raději nakupovat sektory, které měly tendenci v těchto obdobích překonat trh. Od 30. 4. 1990 do 19. 4. 2013 nalezl dva sektory, které vynesly výrazně více než index. Prvním z nich je Consumer Staples (nezbytné zboží necyklické povahy jako např. nápoje, věci do domácnosti, jídlo, tabák a další) a druhým je sektor zdravotnictví. Růst u těchto dvou činil 4,6 % (v 70 % případů), resp. 4,4 % (v 65 % případů). Dalšími outperformery trhu byly sektory IT (2,7 %) a také utility (1,9 %). Nejhoršími sektory byly Consumer Discretionary (cyklické zboží, −1,1 %), Industrials (−1,1 %) a materiály (−2,8 %). Energie a finanční sector klesly o 1,4 %, resp. o 0,7 %. Z tohoto pohledu je zajímavé zdravotnictví, které je mezi defenzivními tituly a je v současnosti ze sektorů indexu S&P 500 nejlevnější s forward P/E 14,7. Poměr PEG (poměr ceny akcie a zisků následně dělený tempem růstu, kde zisky jsou počítány čtvrtletně) je relativně vysoký na 1,61, ale jak krátkodobá, tak dlouhodobá očekávání růstu zisků začínají zvyšovat tempo růstu (od začátku r. 2013, resp. od začátku r. 2012). Další outperformery tohoto býčího trhu jsou Consumer Discretionary, Financials a Industrials a dokud bude světová ekonomika růst a podle poslední

Ceny komodit klesají již několik měsíců. Je možné, že končí komoditní supercyklus? Je to pravděpodobné. Po desetiletí, kdy se těžaři mědi potýkali se stárnoucími doly a problematickými projekty, roste produkce nejrychleji za uplynulých 10 let. V lednu vzrostla americká produkce zemního plynu na rekord 25,7 trilionu krychlových stop (meziročně), což je meziroční růst o 5,6 %. Nové metody frakce pomáhají výrazně růstu těžby ropy, a i když mnoho analytiků varuje, že tím se zase dříve vyčerpají, mnoho těžařů namítá, že sice krátkodobě produkce vzroste, poté rychle klesne, ale pak těžba dále pokračuje. Čínské akcie, které jsou silně korelovány s komoditním indexem CRB, ukazují na oslabení čínské ekonomiky jako největšího světového spotřebitele mědi. Tento rok klesla cena mědi více než čínský akciový index (Shanghai-Shenzen 300) a také než CRB index. Z čehož lze usuzovat, že pokles cen mědi se možná blíží konci.

dubnové zprávy IMF by růst měla – i když pomalu –, tak bych je nezatracoval. V oblasti Industrials bych se však zaměřil na automatizaci výroby a robotiku, a to i s ohledem na zprávu Caterpillaru, který oznámil výrazný pokles prodeje těžařské techniky s tím, že očekává pokračování tohoto trendu po několik dalších čtvrtletí. Energie a materiály stále vidím – především díky pomalému růstu světové ekonomiky a poklesu cen komodit – jako underperformery. Sektor IT je stejně levný, jako byl naposledy začátkem 90. let. Tehdy byly USA také viděny jako jediná světová supervelmoc, kde se rodily moderní hi-tech technologie. Ceny komodit byly také nízko a evropské státy procházely krizí evropského měnového mechanismu (ERM), na jehož troskách vzniklo o několik let později euro. Nyní se zdají být USA opět bezpečným přístavem. To by vysvětlovalo letošní růst Blue Chips. Pokles cen komodit by pro USA měl znamenat jasný přínos, ovšem ztrátu pro rozvíjející se státy závislé na exportu.

O

ekonomice Hedgeové fondy začaly sázet na růst NIKKEI a pokles DAX, protože jen díky japonskému kvantitativnímu uvolňování čeká další pokles a Německo spadlo opět do recese, pravděpodobně díky ztrátě konkurenceschopnosti vlivem poklesu jenu (hlavně v automobilovém průmyslu). DAX vzrostl tento rok k 26. 4. jen o 0,43 %. Investoři tak investují mnohem raději do amerických než evropských akcií. Když guvernér BoJ oznámil 4. 4., že chce zdvojnásobit velikost rozvahy BoJ, klesly výnosy dluhopisů po celém světě. Index NIKKEI 225 ale vzrostl mezi 13. 11. 2012 a 26. 4. 2013 o úctyhodných 60,31 %. To pravděpodobně spustilo další příliv kapitálu na americký akciový trh (především do defenzivních, dividendy platících Blue Chips). Nejen Apple, ale

i další firmy si tedy všimly, že nejlepší cestou k podpoře růstu ceny svých akcií je růst dividend. Poslední dubnový týden přinesl špatné zprávy. V USA klesl index nákupních manažerů ve výrobě (Manufacturing PMI) z březnových 54,6 na dubnových 52, přičemž jej stáhl především pokles nových objednávek (z 55,4 na 51,8). Mnoho analytiků obviňuje horší než obvyklé počasí a jinak se chovající sezónnost některých proměnných od bankovní krize roku 2007. Toto jsou však velmi diskutabilní argumenty, a tak na důvody špatných zpráv z USA neexistuje jednoznačný názor. PMI v Číně klesl ve stejném období z 51,6 na 50,6, to především díky exportu a celkové poptávce. Její pokles tak začal tlačit na růst nezaměstnanosti ve výrobním sektoru. Cena mědi klesla po zveřejnění této zprávy nejníže od října 2011. CRB index klesá také, ale stále zůstává nad minimum loňského roku. V Německu také klesl PMI (ze 49 na 47,9) a výrobní PMI v eurozóně klesl na 4měsíční minimum 46,5. Problémem zůstává americká nezaměstnanost, které kvantitativní uvolňování příliš nepomáhá. To pravděpodobně proto, že růst zadlužení v rámci veřejných rozpočtů stresuje manažery, vytváří nejistotu do budoucna, a ti se tak bojí najímat nové zaměstnance. QE proto nepodporuje reálnou ekonomiku tak, jak si centrální bankéři představovali, a dochází jen k růstu cen aktiv. Efekt bohatství tak roste, a jestli se nic jiného nestane (inflace zatím zůstává nízká a díky klesajícím cenám komodit od mědi po kukuřici a pšenici tam tlaky na její růst nyní prostě chybějí), budou pravděpodobně pumpovat peníze do ekonomik dále (v centru pozornosti bych nyní viděl především ECB). Tlak na pokles cen komodit byl také vidět při dubnovém propadu cen zlata, kdy si investoři pravděpodobně uvědomili, že QE neboli excesivní politiky centrálních bank nezpůsobí hyperinflaci.


8 anketa

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Co si myslíte o procentním nastavení druhého pilíře důchodového systému?

Pavel Jirák

Tomáš Matoušek

předseda představenstva ,

Penzijní společnost

KB

Vláda při stanovování parametrů II. pilíře vycházela ze zkušeností z provedených reforem v ostatních zemích střední a východní Evropy. Vyvedení tří procent tolik neoslabuje první pilíř, a proto, aby naspořená částka byla významnějším zdrojem zajištění na penzi, musejí účastníci přidat dvě procenta z hrubé mzdy. Toto nastavení považuji za rozumný kompromis. Povinnost přispívat k vyvedeným třem procentům vlastními dvěma procenty z hrubé mzdy považuji za důležitý motivační faktor ke zvýšení odpovědnosti občanů. Při současném stavu veřejných financí a vzhledem k demografickému vývoji je zřejmé, že jen ze státní penze nebude možné v dlouhodobém horizontu zajistit důstojné stáří. Stát dává možnost občanům snížit odvody do státního rozpočtu a spořit na vlastním účtu, ale na druhou stranu požaduje odpovědné spoření také z vlastních prostředků. V tomto ohledu je toto pravidlo podle mého názoru férové.

Richard Siuda

generální ředitel

Penzijní společnosti České pojišťovny

?

člen představenstva a ředitel prodeje

Co si myslím o povinnosti, že si lidé musejí sami z vlastní kapsy dávat ke třem procentům ještě procenta dvě? Za ta dvě procenta z hrubého příjmu získá každý od státu tři procenta ze sociálního pojištění. Což je něco jako státní příspěvek. Ke každé vložené tisícovce stát tedy střadateli přidá 1 500 korun. A nebýt druhého pilíře, ona tři procenta by lidé jinak vlastně nikdy neuviděli. Zmizely by v „černé díře“ současných důchodů. Podle mého je tedy rozhodně lepší, když je v rámci druhého pilíře může mít každý pěkně pod kontrolou na svém účtu. Na námitku, že ta dvě procenta z hrubé mzdy jsou příliš velká ztráta, lze říci, že je to srážka z hrubé mzdy, která po vyčíslení v podobě čistého příjmu dosahuje v průměru položky, za kterou si pořídíte sotva pět krabiček cigaret měsíčně.

Aleš Poklop generální ředitel a předseda představenstva společnosti

Česká spořitelna, penzijní

společnost

Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že příliš velké opt-outy bez vlastních příspěvků klientů vedou vlády ke snižování sazby opt-outů, aby mohly sanovat schodky státních rozpočtů, anebo nutí klienty, aby se vrátili do průběžného systému. To však v důsledku poškozuje jak důchodový systém, tak klienty ve druhém pilíři, a v dlouhodobém horizontu dokonce i onen státní rozpočet. Z tohoto pohledu se zdá sazba tři plus dva přiměřená, byť bychom my i naši klienti uvítali, kdyby v budoucnu sazba rostla, aby si klienti mohli na svůj důchodový účet vyvést více peněz a snížit tak svou závislost na státu. Za nedostatek českého druhého pilíře nepokládám sazbu opt-outu, ale to, že není od určitě věkové hranice povinný, jako je to například na Slovensku.

Conseq Investment Management

Je to zcela jistě velmi opatrný začátek procesu, který by měl vést k postupně větší nezávislosti občana na státu v době důchodu. Srovnáme-li, že zatímco my máme možnost vyvést tři procentní body z celkem odváděných 28 procent, na Slovensku to bylo 9 z 18 (po úpravě čtyři z 18), v Polsku sedm z 19 (po úpravě dva z 19) a v Maďarsku osm z 33 procent, potom je jasné, že je to u nás velmi opatrné nastavení a jen malinký krůček k posílení soukromého zabezpečení na stáří. Myslím si, že je správné, aby si lidé sami z vlastní kapsy dávali ke třem procentům ještě procenta dvě. Podporuje to zodpovědnost lidí za výběr penzijní společnosti a spořicí strategie. I když to fakticky znamená zvýšení zdanění, které se ovšem hned neutratí, naopak se v důchodovém věku formou penze vrátí.


anketa 9

Penzijní společnosti

Státní systém

(vzniklé z penzijních fondů)

II. pilíř

I. pilíř

III. pilíř

Dobrovolný fondový pilíř

Průběžný systém

financovaný z 28 % sociálního pojištění

Dobrovolné penzijní spoření se státním příspěvkem

s parametrickými úpravami (navyšování věku odchodu do důchodu)

různé investiční strategie, vstup do 35 let věku, 3 % pojistného + 2 % hrubé mzdy

nové účastnické fondy, oddělení majetku, různé investiční strategie + smlouvy za stávajících podmínek

28/25 % pojistného

3% pojistného +2% hrubé mzdy

státní příspěvek

Marcela Suchánková obchodní ředitelka , ČSOB Penzijní společnost Druhý pilíř je nastaven racionálně. Účastníci druhého pilíře totiž odevzdají v konečném důsledku méně státu, ale důchod budou mít vyšší než v případě, kdy by se spoléhali jen na státní penzi. Narážím na skutečnost, že na důchody se odvádí 28 % hrubé mzdy, ale ve druhém pilíři to bude jen 25 %. Zbylá tři procenta půjdou do vybraného důchodového fondu v rámci druhého pilíře a další dvě procenta lidé přidají ze svého. Zároveň je nutné si uvědomit, že by člověk neměl nikdy sázet všechno na jednu kartu. Druhý pilíř není samospasitelný. Každý z nás by si měl vytvořit pokud možno co nejširší portfolio spořicích produktů, kde vedle penzijního připojištění bude i stavební spoření, životní pojištění, spořicí účet a podílové fondy. Smysl dávají například i investice do nemovitostí.

Tomáš Kofroň tiskový mluvčí

Václav Bálek tiskový mluvčí

Allianz,

penzijní společnosti

Přestože to tak podle mediálního obrazu nevypadá, spousta klientů v pohovorech o druhém pilíři přiznává, že by uvítali vyšší poměr prostředků, které by si spořili na svém účtu na úkor prvního pilíře. Myslíme si, že vyšší procento by mnohem více motivovalo lidi, aby se zapojili do důchodového spoření. Zatím se jej však účastní pouze ti, kteří chtějí mít své finance pod kontrolou, chtějí se spoléhat sami na sebe, nikoliv natahovat ruku a čekat na milodary z vrtošivé státní pokladny. A i s těmi dvěma procenty je druhý pilíř produktem, který je momentálně nejspíše vůbec nejvýhodnějším investičním nástrojem na trhu. Ke každé vaší jedné koruně přidá stát korunu padesát a další řádově desetníky přidá správce fondu, který navíc musí dle zákona hospodařit s minimálními náklady.

R aiffeisenbank, penzijní společnosti

Samozřejmě víme, že nastavení druhého pilíře by mělo a mohlo být pro klienty výhodnější. Mohlo být výhodnější třeba podle slovenského modelu, tam si lidé mohou ze svého pojistného odvodu vyvést čtyři procenta na spoření na stáří. Zároveň je však nutné dodat, že reforma nutná byla a je. Takže i současná podoba druhého pilíře je lepší, než kdyby vůbec žádný neexistoval. O nastavení systému je však v tuto chvíli zbytečné spekulovat, pracujeme s tím, co máme, a věříme, že si i takto nastavený druhý pilíř najde dostatek klientů, kteří nechtějí v budoucnu spoléhat na stát a chtějí si zajistit spokojené stáří. I když, a to je pravda, hlavní překážkou pro klienty je stále neinformovanost o druhém pilíři.


10 důchodový systém v čr

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Výše státních důchodů bude zoufalá! Stane se tomu letos 1. července. Od toho dne nebudou moci občané České republiky starší 35 let vstoupit do druhého pilíře takzvané důchodové reformy. Přijdou tak o možnost vyvádět si měsíc co měsíc na svůj vlastní spořicí účet tři procenta z jinak zcela povinného měsíčního odvodu sociálního pojištění z mezd. Odvodu, který patří k nejvyšším v Evropě. Činí 28 procent. Autor: Daniel Tácha

Chvíle, kdy vláda České republiky, ať už jakákoli, občanům nebere, ale dává, jsou stále vzácnější. A patří k nim i letošní rok, kdy byla zavedena takzvaná důchodová reforma, která ve svém prvním kroku není ničím jiným než jen velmi kosmetickou parametrickou úpravou průběžného důchodového systému, z něhož jsou a i v budoucích letech budou vypláceny státní penze – starobní důchody. Důchodová reforma však není pouze a jen těžko uchopitelnou úpravou jakýchsi parametrů průběžného systému, naopak se v jejím rámci český stát vůbec poprvé vzdává části svých příjmů od svých občanů ve prospěch svých občanů. Dává jim příležitost spoluodpovědnosti za budoucí příjem peněz v penzi. Nabízí jim možnost spořit si po celý život na stáří prostřednictvím státem nastaveného a regulovaného systému. V tomto ohledu však panuje pouze jediná jistota. Nebude to trvat dlouho a výše státních penzí se propadne o desítky procent. Již nyní by ekonomicky aktivní lidé do 40 let měli vědět, že průměrná výše státních penzí, státem vyplácených starobních důchodů, se v momentu, kdy oni půjdou do důchodu, bude pohybovat od sedmi do

osmi a půl tisíce korun. A to je míněno v dnešních cenách. Stručně řečeno, dobře už bylo.

Druhý pilíř V případě důchodové reformy je nejnovější a nyní nejdůležitější takzvaný druhý pilíř. Není ničím jiným než předem domluvenou formou spoření prostřednictvím osobního přispění poplatníků a vyvedení tří procent ze státního účtu na jejich účty. Přesněji z platby sociálního pojistného z hrubé mzdy, kterou v této zemi odevzdává státu měsíc co měsíc každý pracující. To jsou ta tři procenta z pojistného, o kterých se mluví, že si je nyní každý může vzít ze svého odvodu zpět. Nedat je státu. Ale aby to mohl udělat, musí si k nim přidat ještě dvě procenta ze své hrubé mzdy. Odeslat je na svůj spořicí účet. Kdo se pro tento postup rozhodne, bude tak spořit pět procent měsíčně ze své mzdy. A takto střádat by měl celý život. V tuto chvíli má proto každý na výběr, zda bude i nadále posílat měsíc co měsíc na účet státu 28 procent své mzdy, nebo jen 25 procent: Zda k oněm třem procentům rozdílu přidá dvě procenta ze svého platu a těch celkových

pět procent si na svém soukromém účtu u penzijní společnosti bude na stáří spořit. Tři plus dvě procenta, celkem pět procent, to jsou čísla, do nichž se soustředí ta nemnohá reklamní sdělení penzijních společností, kterým stát nastavením druhého pilíře umožnil podílet se více na domácím důchodovém systému. Třetí pilíř, což je klasické penzijní připojištění, jehož u nás využívá již pět milionů lidí, přitom tyto společnosti nabízejí již mnoho let.

Doplňkový příjem Účast ve druhém pilíři důchodové reformy nikoho zazobaným milionářem na stará kolena neudělá, to je třeba si uvědomit. Na druhou stranu však účast ve druhém pilíři je možností, jak dorovnat vlastní nízký státní důchod. Jestliže ten bude činit oněch již zmíněných sedm tisíc korun, naspořené peníze z druhého pilíře jej mohou dorovnat na devět, deset, jedenáct tisíc korun. Avšak jen za dvou podmínek. Tou hlavní je, aby se člověk zavázal k celoživotnímu spoření na stáří. Druhá podmínka stanovuje, že střadatel v druhém pilíři


důchodový systém v čr 11

Výše úspor obyvatelstva v tisících eur podle států

Lucembursko Kypr Belgie Rakousko Velká Británie Nizozemsko Německo Irsko Dánsko Malta Francie Švédsko Španělsko Finsko Itálie Portugalsko Řecko Slovinsko Česká republika Slovensko Estonsko Polsko Litva Maďarsko Bulharsko Litva Rumunsko

88,0 35,6 26,6 26,4 24,3 22,8 22,1 20,2 20,1 18,8 18,1 16,0 16,0 15,3 15,0 12,5 12,0 7,4 7,0 4,9 3,6 3,4 2,8 2,8 2,5 2,1 1,3 0

10

Zdroj: EBC, Eurostat

20

30

musí každý měsíc na svůj spořicí účet u některé z penzijních společností uložit již zmíněná dvě procenta ze své mzdy. Z vlastní kapsy. Aby se na onom spoření také sám podílel. Zaváže-li se k tomu, stát mu po dobu jeho aktivního věku sníží měsíční sociální pojistné z 28 na 25 procent a ona tři chybějící procenta mu převede na osobní spořicí účet u penzijní společnosti. „Je to hodně zjednodušené vyjádření, ale ano. Kdo si bude chtít ve druhém pilíři spořit na stáří, dochází k přesměrování části jeho prostředků od státu na jeho vlastní účet. To je obrovský rozdíl. Je to úplně něco jiného než anonymní povinné sociální odvody, které musí každý platit a které se rozplynou každý rok, a jediné, co o nich lidé vědí, je to, že jsou hned vyplaceny na dávkách od státu,“ vysvětluje Tomáš Machanec, ředitel Odboru sociálního pojištění Ministerstva práce a sociálních věcí. Ona povinnost přidávat ke „státním“ třem procentům dvě procenta ze svého platu není nevybíravým tlakem státu ani

40

50

60

70

80

90

100

nějakým motivačním prvkem v zájmu vzdělávání občanů. Je to nutná z nouze ctnost, protože podle všech propočtů se spoření na penzi vyplácí u čtyř, pěti a více procent, nikoli u tří, které občanům nabídla vláda.

Druhý pilíř není pro všechny Možnost spořit si na důchod potřebují podle Tomáše Machance zejména mladší lidé, protože tomu, komu je teď například 50 let, tomu stát jakžtakž vyplatí ještě jakžtakž solidní výši starobního důchodu. To jest devět, deset tisíc korun nebo oněch dnes průměrných jedenáct tisíc korun důchodu. To se však již mladších lidí netýká. Jak již bylo řečeno, například dnešní třicátníci a čtyřicátníci musejí, a nejen podle Machance, počítat třeba i se sedmitisícovou výší státního starobního důchodu, a to v dnešních cenách.

„Druhý pilíř nabízí lidem, jejichž starobní důchod bude vzhledem k vývoji státních financí a demografickému vývoji v budoucnu velmi nízký, aby si na důchod spořili sami. A to v rámci státem daných pravidel,“ vysvětluje Tomáš Machanec. Jsou tu však podle něho i jistá omezení. Lidé starší 35 let se musejí pro vstup do druhého pilíře rozhodnout nejpozději do 1. července letošního roku. Mladší ročníky mohou do druhého pilíře vstoupit nejpozději v tom roce, kdy dosáhnou věku 35 let. „Vzhledem k cíli naspořit na svou penzi co nejvíce to u nich však neznamená důvod pro zbytečné odkládání vstupu do druhého pilíře až na 35. rok věku,“ říká Machanec. Lidé starší 35 let se přitom musejí rozhodnout nyní. Do prvního července. I oni by nabízenou příležitost měli dobře zvážit, a to zejména, je-li jejich měsíční příjem nad 20 tisíc korun. V tom případě jsou i jejich vyhlídky na celoživotní spoření prostřednictvím druhého pilíře zajímavé. Neudělají-li to, ona tři procenta, která si v rámci II. pilíře mohou ukládat na svém účtu, budou totiž i nadále odvádět státu, přičemž ten jim dá na stáří jen almužnu v podobě několika tisícovek starobního důchodu. Možnost mají však pouze nyní, protože podle Tomáše Machance neexistuje důvod, aby lidé starší 35 let měli tuto možnost otevřenou stále. „I tito lidé by samozřejmě měli spořit na stáří, přestože od státu vzhledem k systému dostanou ještě tak nějak solidní starobní důchod. Ti, co přijdou po nich, však s touto variantou počítat nemohou,“ říká. Důchodová reforma a zejména její druhý pilíř je aktuálně cílen hlavně na mladé lidi, protože ti budou potřebovat naspořené peníze k důchodu nejvíce. Starší spoluobčany bude stát podporovat v důchodu více, proto příležitost zapojit se mají omezenou. „Mladší lidé, když do té reformy vstoupí, tak nebudou mít ani s dodatečnými úsporami větší důchod než ti starší, oni budou s pomocí té reformy mít podobný důchod jako nynější starší občané, protože jinak a bez reformy by jej měli podstatně nižší,“ tvrdí Machanec. Nějaká výhoda mladší generaci se tak druhým pilířem, jak upozorňuje Tomáš Machanec, nepřidává, je jí pouze nabízena šance nebýt ve stáří odkázána jen a jen na státem vyplácený starobní důchod. Na sedm či osm tisíc korun v dnešních cenách.


12 důchodový systém v čr

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Počty seniorů rostou I když společnost Conseq Investment Management svým klientům možnost spořit si na důchod ve druhém pilíři nenabízí, její reklamy na takzvaný třetí pilíř, penzijní připojištění, v podobě kreslených vtipů Vladimíra Jiránka jsou u nás asi vůbec těmi nejviditelnějšími informacemi o důchodové reformě jako takové. A to je smutné… Podle Richarda Siudy z představenstva společnosti Conseq je zavedení druhého pilíře velmi opatrný začátek procesu, který by měl vést k postupně větší nezávislosti občana na státu v době důchodu. Zároveň Siuda shrnuje zkušenosti s reklamní kampaní pro třetí pilíř, kterou společnost Conseq rozjela. „Lidé jsou na jakoukoli zmínku o penzijní reformě alergičtí. Nemají chuť o této věci přemýšlet, natož pak učinit nějaký aktivní krok,“ říká. Roli podle Richarda Siudy sehrává i negativní kampaň vedená dnešní opozicí na adresu důchodové reformy. Vláda kampaň opozice zatím nedokázala nijak přebít. „Nebo jinak. V podstatně se o to ani nepokusila,“ myslí si Suida. Stejně to vidí i Tomáš Kofroň, mluvčí penzijní společnosti Raiffeisenbank. Je přesvědčen o tom, že hlavní překážkou lidí v soustředění se na možnost zúčastnit se druhého pilíře je stále jejich neinformovanost. „Každý by si měl zodpovědět otázku, jestli si myslí, že se o něho stát, až bude starý, postará. Přitom existuje reálný předpoklad, potvrzený mnoha studiemi, že na důchody v budoucnu stát nebude mít peníze, a důchody tak budou výrazně nižší, než jsou dnes. Proto si myslíme, že důchodová reforma je nutná a druhý pilíř je správným krokem,“ říká Kofroň, podle kterého je druhý pilíř bez ohledu na výši příjmů či věk vhodný pro každého, kdo se na stát v budoucnu spoléhat nechce. A o tom, že spolehnout se na stát je scestné, hovoří jak státní hospodaření, které jde od desíti k pěti, tak zejména demografický vývoj společnosti.

D

emografický vývoj Průběžný systém státních důchodů, první pilíř, je v České republice uplatňován zhruba od roku 1950. Avšak od té doby se radikálně změnilo věkové rozložení společnosti. Nerodí se tolik dětí a lidé se dožívají vyššího věku. Proto roste počet příjemců penzí, ale nestoupá počet ekonomicky aktivních lidí, kteří prostřednictvím svých sociálních odvodů ze mzdy financují výplatu starobních důchodů prostřednictvím průběžného systému. Těchto poplatníků je necelých pět milionů. A rozděluje-li stát stále stejný objem příjmů od ekonomicky aktivních lidí mezi stále více a více příjemců penzí, odrazí se to v částce, která připadne na každého z příjemců. Například v roce 1985 jsme v českých zemích měli jeden a půl milionu důchodců a šest milionů výdělečně činných lidí. Čtyři výdělečně činní lidé tak zjednodušeně řečeno přispívali na jednu penzi. Dnes však máme již 2,3 milionu důchodců a půl milionu invalidních důchodců, což je celkem 2,8 milionu lidí. Avšak do průběžného systému přispívá opět jen těch necelých pět milionů plátců. Na jednu penzi je tak dnes třeba dvou ekonomicky aktivních lidí. Podle prognóz budou v naší společnosti za 40 let skoro čtyři miliony důchodců, ale plátců pojistného bude ještě méně než těch pět milionů. Na jednu penzi tak bude v podstatě přispívat jen jeden výdělečně činný občan. To samozřejmě ještě prohloubí ztrátu státu na důchodovém účtu, která již loni činila 50 miliard korun. Stát na sociálním pojistném vybral přibližně 310 miliard korun, ale na důchodech jich vyplatil 360 miliard.

Podle Tomáše Machance, ředitele Odboru sociálního pojištění Ministerstva práce a sociálních věcí, je přitom demografický vývoj a s ním spojený zvětšující se rozdíl v příjmech a výdajích státu na výplatu starobních důchodů jednou z nemnohých jistot, na kterou se můžeme spolehnout. „Jakmile nějaká země dosáhne solidní životní úrovně, tak porodnost rychle klesá a doba dožití se prodlužuje. Což platí i pro Českou republiku. A teď je jen otázka, jak trend stárnutí společnosti bude rychlý,“ říká Machanec. Podotýká, že tento trend nezvrátí ani nějaká masivní imigrace lidí z jiných zemí do republiky. Zkušenosti s přistěhovalectvím totiž prokazatelně dokládají, že noví občané se přizpůsobují i novému prostředí. Když do bohatší společnosti přicházejí rodiny, které mají hodně dětí, v novém prostředí se chovají úplně stejně jako rodiny, které se v něm již zabydlely. Mají dětí málo. „Státní důchody ve výši, jak je známe dnes, za těch 30 let už nebudou existovat. To už prostě nepůjde. Proto lidé nyní dostávají možnost spořit ve druhém a třetím kapitálovém pilíři, protože v nich si mohou vytvořit finanční rezervu na stáří,“ říká Machanec a dodává, že když lidé vytvoření finanční rezervy na stáří podcení, mohou počítat s důchodem ve výši sedmi či osmi tisíc korun v dnešních cenách a s existenčními problémy. Avšak budou-li za těch 30 let mít všichni menší důchod od státu, ale zároveň také své úspory, společnost bude podle Machance spokojenější. „Již nyní jsme v jiných zemích mohli vidět i jednorázová snížení výše starobních důchodů o 20 a více procent,“ uzavírá.


Předpovědi a analýzy InstaForex Group na

InstaForex Group je partnerem Quote.cz a Make Money Využijte nyní ojedinělé akce, kterou máme s našimi obchodními partnery! Získat v ní můžete nejen předplatné časopisu, ale i zjistit, jak funguje investování. Více na str. 2


14 důchodový systém v čr

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

V hospůdce páté cenové skupiny Vyjádření politiků v následujícím textu nečekejte. Vzhledem k jejich trvale neuspokojivým výkonům nemá smysl jejich doposud jen hašteřivým slovům věnovat jakoukoli pozornost.

O

začátku roku, kdy začala platit takzvaná důchodová reforma, v jejímž rámci dostali lidé možnost vyvést si tři procenta z 28% výše odvodu na sociálním pojištění na vlastní účet u penzijní společnosti a tyto tři procenta si doplňovat dvěma procenty z platu, vstoupilo do druhého pilíře něco málo přes 20 tisíc lidí. Při vší úctě k závažnosti problému budoucích státních penzí rovnajících se almužně pro chudé je to velmi slabý výsledek. Lidé přitom často nevědí, že změnami prošlo i klasické penzijní připojištění se státním příspěvkem, třetí pilíř, kterého nyní u nás využívá asi pět milionů lidí. Například byly odděleny finance penzijních společností od naspořených financí klientů. Výrazně byly zlevněny i poplatky za správu úspor a lidé

3%

dostali možnost vybrat si z několika investičních strategií v rámci nabízených čtyř typů penzijních fondů penzijními společnostmi. Dostali možnost, aby s ohledem na zvolený typ rizika zhodnocovali své naspořené peníze prostřednictvím správců penzijních společností na kapitálových trzích. A opět, jako by to nikoho nezajímalo! „Je to především o tom, že lidé nemají jistotu ze strany politické reprezentace. Mnozí předjímají, že vyhraje levice a že ta zruší druhý pilíř a možná vůbec vše z důchodové reformy. Splnění prvního předpokladu se dozvíme po volbách. Druhý předpoklad je však mylný. I v zemích, jimiž kritici reformy operují a ve kterých levice takzvaně okleštila druhý pilíř, se zase nic tak dramatického nestalo. Na Slovensku

6 % NIKDE

SPOŘENÍ V II. PILÍŘI

6%

INVESTICE DO KOMODIT, MĚN APOD.

7%

INVESTICE DO PODÍLOVÝCH FONDŮ

31 %

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ

8%

TERMÍNOVANÉ VKLADY

9%

11 %

STAVEBNÍ SPOŘENÍ

SPOŘICÍ ÚČET

10 %

SPOŘENÍ „POD POLŠTÁŘEM"

10 %

INVESTICE DO NEMOVITOSTÍ

i po Ficově zásahu drtivá většina lidí zůstala ve druhém pilíři a pokračuje ve spoření. O peníze tak v žádném případě nepřišla,“ vysvětluje Václav Bálek, mluvčí penzijní společnosti Allianz. To samé, jen jinými slovy, říká Tomáš Kofroň, mluvčí společnosti Raiffeisenbank, penzijní společnost. „I když se nám to může zdát neuvěřitelné, je velká část obyvatel České republiky důchodovou reformou stále nepolíbena. Nedostává se jí takřka žádných informací o druhém pilíři. Přitom právě teď je důležitá maximální osvěta. Vysvětlení důvodů reformy a představení všech jejich výhod. Nikoli výroky opozičních poslanců o tom, že druhý pilíř, jakmile se ujmou vlády, hned zruší. Toto lidi odrazuje.“ Pavel Jirák, předseda představenstva penzijní společnosti Komerční banky, říká: „Ačkoli vláda nepodpořila start penzijní reformy žádnou informační kampaní, věřím, že publicita tohoto tématu přispěla k velké osvětě mezi občany České republiky. Jen málokdo si dnes neuvědomuje důležitost vytváření vlastních úspor a rezerv na dobu důchodového věku.“ Jirák tak vyjadřuje přesvědčení prakticky všech autorit, s nimiž Make Money o důchodové reformě mluvil: „Osobně jsem přesvědčen, že ke zrušení II. pilíře nedojde. Jakákoli hrozba znárodnění úspor je nemyslitelná a protiústavní. A i kdyby ke zrušení – čistě hypoteticky – došlo, účastníci II. pilíře by v žádném případě nepřišli o naspořené prostředky. Sám předseda ČSSD Bohuslav Sobotka avizoval, že by byly všechny prostředky převedeny do III. pilíře, což by bylo velmi výhodné i přes snížení státního důchodu, nebo by byla ona tři procenta vrácena zpět do průběžného


důchodový systém v čr 15

systému a ona dvě procenta, včetně výnosů, by byla převedena do třetího pilíře, tedy na penzijní připojištění.“

Směrem k bídě Z uvedeného vyplývá, že než by politici občanům důchodovou reformu vysvětlili, učinili z ní jen další otravný nástroj vzájemného politického boje. A to v časech, kdy je prognóza neradostná. Budoucí vývoj jednoznačně směřuje k chudinskému rovnému důchodu pro všechny občany České republiky. „Řekněme si to narovinu: V průběžném systému, v tom, který je teď, tedy v prvním pilíři, jsou a budou lidé odíráni. Budoucí důchodci dostanou plošně příspěvek sedm tisíc v dnešních cenách. To je částka, se kterou bez dalších příjmů nelze vyjít,“ dodává Tomáš Matoušek, generální ředitel penzijní společnosti České pojišťovny. Dle jeho názoru je třeba vzít v úvahu například člověka, který při platu 25 tisíc korun měsíčně odvádí státu na sociálním pojištění rovných sedm tisíc. Bude-li pracovat 45 let, přispěje do státní kasy 3,78 milionu korun. V důchodu však bude pobírat rovněž sedm tisíc korun, avšak podstatně kratší dobu. Odhadem 15 let. Stát tak na tomto člověku vydělá 2,5 milionu korun. Tuto mezigenerační křivdu právě a naštěstí alespoň z malé části nyní podle Matouška řeší druhý pilíř, který umožňuje lidem vzít si část z odvedených peněz a použít je k vlastnímu spoření na penzi. „Ve výše uvedeném modelovém příkladu zaměstnanec přispěje 500 korun z vlastní kapsy, to jsou ta dvě procenta, a stát mu vrátí 750 korun, to jsou ta tři procenta, z jeho celkového odvodu sociálního pojistného,“ vysvětluje s tím, že během pracovní kariéry lze do penze naspořit zajímavou částka. „Je to jednoduché, druhý pilíř představuje jedinečnou šanci vzít si od státu část svých peněz zpět,“ dodává.

Hádají se místo práce Nejen z Matouškova vyjádření vyplývá, že představa státních důchodů jako hlavního příjmu brzy vezme za své a stane se přežitkem. Podle ekonomů je třeba si proto zvyknout na to, že státní důchod bude více než čím jiným jen jakýmsi solidárním příspěvkem na živobytí. Problémy prvního pilíře přitom akceptuje celé politické spektrum, bohužel však shoda na jejich řešení

V průběžném systému, v tom, který je teď, tedy v prvním pilíři, jsou a budou lidé odíráni. Budoucí důchodci dostanou plošně příspěvek sedm tisíc v dnešních cenách. To je částka, se kterou bez dalších příjmů nelze vyjít.

nepanuje. Možná by pro začátek stačilo odkrýt karty. „To, že je s penzemi něco špatně a státní důchody nemají perspektivu, už lidé vědí. Většina však nemá představu, jak moc je to zlé. A právě to by se jim mělo jasně říci,“ říká Matoušek. Jeho slova potvrzuje i Aleš Poklop, ředitel a předseda představenstva penzijní společnosti České spořitelny: „Druhému pilíři bohužel škodí vyhrocená negativní kampaň založená na neracionálních argumentech a často na různých polopravdách, omylech a někdy i lžích. Mnoho lidí například uvěřilo tomu, že do II. pilíře musí účastník spořit minimálně 35 let, aby z něj dostal peníze zpátky. Přitom to je naprostý nesmysl, stačí si přečíst zákon, což zjevně tito lidé neudělali. Podobně je to také se strachem z toho, že je to spoření u privátní společnosti. Přitom II. pilíř nabízejí ty samé penzijní společnosti, u nichž má už více než pět milionů Čechů dávno penzijní připojištění v rámci třetího pilíře. Aby se v tom lidé orientovali, je zapotřebí racionální a objektivní osvěta.“ Podle Marcely Suchánkové, obchodní ředitelky penzijní společnosti Českoslo-

venské obchodní banky, je však třeba samotné hodnocení úspěšnosti druhého pilíře, kolik lidí do něj ještě vstoupí, nechat až na začátek července: „Na konci června totiž končí možnost vstupu do druhého pilíře osobám, které jsou starší 35 let. Naše praxe přitom říká, že Češi vše vyřizují na poslední chvíli.“ U klientů nad 35 let, z nichž většina se musí rozhodnout do konce června, to bezpochyby nějakou roli hraje. Do hry u nich vstupuje více faktorů, jako jsou příjem nebo jejich investiční profil, které ovlivní, zda se jim vyplatí do druhého pilíře vstupovat. Avšak hůře je na tom mladší generace, které nejvíce se budou dotýkat budoucí obří schodky průběžného systému, jenž bude v největších potížích kolem roku 2050. U těchto ročníků je riziko propadu státních důchodů největší, proto by měli do II. pilíře vstoupit všichni, aby se proti tomuto riziku pojistili dodatečným příjmem. Ani ti však prozatím nijak masivně do II. pilíře nevstupují… A těžko předpokládat, že jsou všichni lajdáci, a nechávají proto rozhodnutí na poslední chvíli.

Druhý a třetí pilíř Takzvaný třetí pilíř důchodové reformy, klasické penzijní připojištění, nabízí možnost příspěvku od zaměstnavatele a výhodu státního příspěvku. Výhodu od státu však svým způsobem nabízí i druhý pilíř, protože člověk může ona tři procenta z celkového 28procentního odvodu ze mzdy vyvést na sociální pojištění. Druhý pilíř tak jinou formou nabízí „státní příspěvek“, i když mu tak lze těžko říkat, protože stát vrátí lidem pouze to, co jim sebral na povinných odvodech. Zásadním rozdílem u třetího pilíře však je, že účastník může kdykoli přestat platit příspěvky a také může úspory kdykoli vybrat. To se sice některým lidem může zdát jako výhoda, ale jiní v tom naopak vidí spíše slabinu. A to proto, že vyberou-li klienti u třetího pilíře naspořené prostředky jednorázově a předčasně a utratí je, což mohou, ve stáří zůstanou bez jakéhokoli doplňkového příjmu ke státní penzi. Třetí pilíř byl založen v roce 1994. V té době nebylo povědomí o stárnutí společnosti a snižování důchodů v budoucnu zdaleka tak silné jako nyní. Motivace, aby si lidé spořili na důchod, musela být přímočařejší, proto byla zvolena přímá podpora státním příspěvkem. Roli sehrál i státní příspěvek na stavební spoření.


16 důchodový systém v čr

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Dvě procenta z vlastní kapsy Shodují se na tom státní úředníci i ekonomové: Spoření na důchod dává smysl pouze tehdy, když člověk může spořit minimálně čtyři a více procent ze svého odvodu na sociálním pojistném. Ze svého platu. Jinak spoření smysl nemá. Vláda však lidem nabídla možnost stáhnout si ze svého pojistného odvodu pouze procenta tři. A k nim vyžaduje přidat si procenta dvě. Vláda při stanovování parametrů II. pilíře vycházela ze zkušeností z provedených reforem v ostatních zemích střední a východní Evropy. Vyvedení tří procent tolik neoslabuje první pilíř. A aby naspořená částka byla významnějším zdrojem zajištění na penzi, účastníci musejí přidat dvě procenta z hrubé mzdy. Toto nastavení považuji za rozumný kompromis,“ říká Pavel Jirák, předseda představenstva penzijní společnosti Komerční banky. Jestliže Pavel Jirák tvrdí, že vyvedení tří procent tolik neoslabuje první pilíř, nemluví o ničem jiném než o tom, že pokud by vláda umožnila lidem vzít si více ze svých odvedených peněz, mělo by to citelný vliv na její hospodaření. Vyšší vyvedená procenta by totiž znamenala méně vybraných peněz do průběžného důchodového systému, prvního pilíře, které by stát musel dorovnat z jiných daní. O tom se například přímo v praxi přesvědčili na Slovensku, kde na začátku reformy tamější vláda umožnila lidem stáhnout si z odvodu devět procent, jenže po čase devítiprocentní sazbu snížila na sazbu čtyřprocentní s tím, že v budoucích letech, až stabilizuje příjmy a výdaje státu, ji opět zvýší. Ovšem i přes potíže nabídla slovenská vláda svým občanům vzít si ze svých peněz více, než českým občanům umožňuje vláda česká. A to za situace, kdy jsou v České republice třetí nejvyšší pojistné odvody z platu v Evropě. To i Slováci platí méně.

S

tát se nepředal Česká vláda to vymyslela úplně jinak. Aby spoření dávalo smysl, lidem, kteří vstoupí do druhého pilíře, dala jako podmínku povinnost přispívat si k oněm vyvedených třem procentům ještě dvě procenta z vlastních kapes

čili z platů. Stát se zkrátka „nepředal“ a co se týče spoření, lidé jsou s pěti procenty na tom tak, že jejich spoření v rámci druhého pilíře by mělo v podobě naspořené částky mít alespoň nějaký účinek. „Srovnáme-li, že zatímco u nás máme možnost vyvést tři procentní body z celkem odváděných 28 %, na Slovensku to bylo 9 % z 18 %, po úpravě čtyři z 18 %, v Polsku sedm z 19 %, po úpravě dvě z 19 %, a v Maďarsku osm z 33 procent, potom je jasné, že Češi se dočkali jen velmi opatrného krůčku ze strany vlády k posílení jejich soukromého zabezpečení na stáří,“ říká například Richard Siuda ze společnosti Conseq. Avšak zároveň si myslí, že ono přispění z vlastní kapsy ve formě dvou procent je správné, protože podporuje zodpovědnost lidí za výběr penzijní společnosti a spořicí strategie. I když to fakticky znamená zvýšení zdanění, odvedené peníze se ihned neutratí, ale formou penze se v důchodovém věku vrátí. K tématu se vyjadřuje i Václav Bálek, mluvčí penzijní společnosti Allianz: „Přestože to podle mediálního obrazu nevypadá, spousta klientů v pohovorech o druhém pilíři přiznává, že by uvítali vyšší poměr prostředků, které by si spořili na svém účtu na úkor prvního pilíře. Myslíme si, že vyšší procento by více motivovalo lidi, aby vstoupili do důchodového spoření.“ Tomáš Matoušek, generální ředitel penzijní společnosti České pojišťovny, k tomu říká: „Lidé by to měli vnímat takto: Za ta dvě procenta z hrubého příjmu získají od státu tři procenta ze sociálního pojištění. Což je takový státní příspěvek. Ke každé vložené tisícovce jim tak stát přidá 1 500 korun.“ Podle Matouška je i toto lepší než vůbec nic, než to, co bylo dosud. „Nebýt

druhého pilíře, tak ona tři procenta byste jinak nikdy neuviděli. Zmizela by v černé díře současných důchodů. Takhle je však každý může mít pěkně pod kontrolou a především na svém účtu. Na námitku, že přesto jsou ta dvě procenta z hrubé mzdy příliš velká ztráta, lze reagovat faktem, že je to srážka z hrubé mzdy, která po vyčíslení v podobě čistého příjmu dosáhne v průměru položky, za kterou si nepořídíte ani pět krabiček cigaret měsíčně,“ dodává. Z jeho slov vyplývá, že lidé tak dnes stojí před rozhodnutím, zda jsou ochotni si každý měsíc odpustit dvě procenta ze mzdy a uložit je na vlastní účet, přičemž na stejný účet ještě dostanou další tři procentní body ze své mzdy navíc. To samozřejmě vypadá výhodně, ale přesto znovu zopakujme, že u druhého pilíře je velmi důležité hledisko věku. U osob ve věku 35 až 55 let je vstup do II. pilíře výhodný pouze v případě, pobírají-li mzdu v hladině průměrné mzdy, která byla v roce 2012 na úrovni 25 tisíc korun. Je-li jim kolem 35 let, druhý pilíř se jim vyplácí již při příjmu 18 až 20 tisíc korun, čím jsou však starší, tím více musejí vydělávat, aby se jim druhý pilíř vyplácel. Lidé starší 35 let se však musejí pro vstup do II. pilíře rozhodnout nejpozději do 1. července letošního roku. Mladší občané mohou do II. pilíře vstoupit nejpozději v roce, kdy dosáhnou věku 35 let. Vzhledem k cíli naspořit na svou penzi co nejvíce to u nich však neznamená důvod pro zbytečné odkládání vstupu do II. pilíře až na 35. rok věku. „Zatím se jej účastní občané, kteří chtějí mít své finance pod kontrolou, chtějí se spoléhat sami na sebe, nikoliv natahovat ruku a čekat na milodary z vrtošivé státní pokladny,“ uzavírá Václav Bálek.


důchodový systém v čr

Nižší státní důchod pro ty, kteří si spoří Jako problémový se může jevit krok vlády, která parametry důchodové reformy nastavila tak, že každému, kdo vstoupí do druhého pilíře, se automaticky o něco sníží státní penze, starobní důchod. Sice bude mít občan naspořeno z druhého pilíře, ale od státu dostane nižší důchod, než kdyby ve druhém pilíři vůbec nebyl.

Ano, když vstoupíte do reformy, budete mít o něco menší státní důchod,“ potvrzuje Tomáš Machanec, ředitel Odboru sociálního pojištění Ministerstva práce a sociálních věcí. Machanec vysvětluje, že důchod od státu má základní výměru a procentní výměru. Základní výměru dostává každý stejnou, je to 2 330 korun. Procentní výměra se určuje podle výše mzdy a podle toho, kolik roků kdo odpracoval. „To znamená, že kdybyste v druhém pilíři nebyl, tak z přepočítaného platu dostanete při každé výplatě státního důchodu 1,5 procenta. V případě, že ale jste, dostanete o 0,3 procenta, méně. Dostanete 1,2 procenta,“ vysvětluje Machanec. V reálu to podle něho bude vypadat tak, že tomu, kdo s průměrnou mzdou ve výši 25 tisíc korun bude ve druhém pilíři spořit 40 let, se státní důchod řádově sníží o 15 procent čili zhruba o 1 500 korun měsíčně. Tomu, kdo ve druhém pilíři nebude, se však důchod podle Machance sníží také, jen ne

o 15 procent, ale třeba o sedm nebo osm procent.

S

nížení není důležité Podle Tomáše Matouška, generálního ředitele Penzijní společnosti České pojišťovny, je však zavádějícím argumentem, že se vstupem do druhého pilíře lidé riskují výrazné zkrácení státní penze. „Státní penze v budoucnu každému výrazně poklesne bez ohledu na to, zda ve druhém pilíři byl, nebo nebyl. Druhý pilíř je naopak šance ztlumit pokles individuálních příjmů v důchodu,“ myslí si Matoušek. To samé říká i Richard Siuda, člen představenstva společnosti Conseq. „Podle mě bude toto dobrovolné snížení důchodu z prvního pilíře mnohem menší než nedobrovolné snížení tohoto důchodu z toho důvodu, že v průběžném systému zkrátka nebude na výplatu slibovaných penzí dost peněz a státní rozpočet to manko neutáhne. Ne v horizontu 5 nebo 10 let, ale za 25 nebo 30 let ano.“ A stejně hovoří i Tomáš Machanec z ministerstva a vysvětluje, proč u lidí zodpovědných, kteří si budou celý život v rámci druhého pilíře spořit na stáří, ke snížení státní penze dochází. „Každý, kdo nevstoupí do reformy, bude po celý život státu odvádět 28 procent ze své mzdy na důchody svých rodičů a invalidních spoluobčanů. Ten, kdo však do reformy vstoupí, bude odvádět jen 25 procent. A proto také od státu dostane o něco nižší státní důchod. A to je spravedlivé,“ říká.

Vstup do druhého pilíře se podle něho proto vyplácí všem lidem, kteří mají vyšší příjem než 20 tisíc korun. Pro lidi s menším příjmem druhý pilíř není. Tratili by na něm. Důvodem je, že současný důchodový systém zůstává i nadále solidární vůči lidem s nižšími příjmy. Při výpočtu důchodů je zohledňuje více než lidi s vyššími příjmy, takovým lidem důchody spíše krátí. „Kdo má 14 až 15 tisíc korun příjem, tomu druhý pilíř nedoporučuji,“ uzavírá Machanec.

D

ruhý pilíř nabízí i zhodnocení Druhý pilíř je v tomto ohledu výhodný pro všechny mladé lidi, ale i pro starší, kteří mají vyšší plat. Naopak by tam neměli vstupovat ti, kteří jsou po padesátce nebo mají nižší než průměrný plat. Tito lidé však bohužel přicházejí o možnost zhodnocovat své úspory na důchod v různých investičních profilech důchodových fondů, v jejichž případě bude vyplácená penze spolu se státní penzí zcela jistě vyšší než plná, druhým pilířem nezkrácená státní penze. „Klienty samozřejmě zajímá, o kolik se jim sníží státní důchod a jestli jim rozdíl vykompenzuje druhý pilíř. Na tomto srovnání jsou založeny penzijní kalkulačky. Je třeba doplnit, že tyto výpočty vycházejí ze stávající legislativy. Jestli však státní důchody v budoucnu výrazně klesnou, důchod vyplácený z druhého pilíře čili z vlastních naspořených peněz zůstane stejný,“ upozorňuje Marcela Suchánková, obchodní ředitelka penzijní společnosti Československé obchodní banky.

17


18 důchodový systém v čr

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Komu se vyplatí druhý pilíř? Různé srovnávací analýzy ukazují, že II. pilíř má význam zejména pro občany mladší a pro občany s nadprůměrným příjmem. Většina těchto analýz však počítá s tím, že státní penze porostou podobně jako průměrné mzdy. To je však falešný předpoklad, protože kvůli postupnému stárnutí populace a nižší porodnosti je jistotou, že státní penze porostou výrazně pomaleji než mzdy.

D

le vyjádření zástupců státu a penzijních společností je II. pilíř finančně výhodný prakticky pro každého mladého člověka do 35 let. „Z čistě finančního pohledu a při určitém zjednodušení je II. pilíř dokonce nejvýhodnějším produktem na českém trhu. Každý vklad účastníka do II. pilíře – ve formě zvýšeného odvodu na sociální pojištění ve výši 2 % hrubé mzdy – je podpořen příspěvkem od státu ve formě vyvedených 3 % z hrubé mzdy ze státního důchodového pojištění. To znamená, že základní zhodnocení příspěvku účastníka dosahuje 150 % již před případným zhodnocením z jeho dalšího investování,“ říká Pavel Jirák, předseda představenstva penzijní společnosti Komerční banky. Důležité je ovšem i hledisko věku. U osob ve věku 35 až 55 let je vstup do II. pilíře výhodnější v případě, mají-li alespoň průměrnou mzdu na úrovni 25 tisíc korun. Pro starší lidi ve věku nad 55 let není II. pilíř příliš výhodný, to hlavně z důvodu krátkého investičního horizontu. I když i v případě těchto střadatelů záleží na výši platu. „Do druhého pilíře by neměli vstupovat pouze ti, kteří jsou po padesátce a mají průměrný plat. Druhý pilíř, výhodný pro všechny mladé lidi, je pro starší výhodný pouze v tom případě, že mají vyšší plat,“ říká Tomáš Matoušek, generální ředitel České pojišťovny, a shoduje se s většinovým názorem na trhu, že debaty o vhodnosti vstoupení či nevstoupení do druhého pilíře však vůbec neplatí pro klasické penzijní připojištění čili pro takzvaný třetí pilíř.

„Třetí pilíř je konstruován na jiném principu a zapojení do něj není nijak vázáno na první pilíř, ale ani na věk nebo plat klienta. Proto je toto výhodné spoření se státní podporou vhodné pro každého dospělého člověka,“ říká. Stejně na to pohlíží i Pavel Jirák z Komerční banky. „III. pilíř penzijního systému je vhodný pro každého občana České republiky, který chce odpovědně vytvářet rezervy na dobu důchodového věku. Výhodná je v pilíři možnost získat příspěvky zaměstnavatele a státní podporu ve výši až 2 760 korun ročně. Občané, kteří pravidelně ve III. pilíři spoří, mohou navíc uplatnit i daňový odpočet až 12 000 korun ročně, což představuje faktickou úsporu 1 800 korun za rok,“ vysvětluje.

Kombinace pilířů Důchodová reforma pracuje se třemi pilíři, v nichž se však člověk při prvním kontaktu orientuje velmi nesnadno. Kromě nového dílčího nastavení parametrů u penzijního spoření nejsou pilíře ničím jiným než státní penze (I. pilíř), dobrovolné penzijní spoření z odvodů ze mzdy (II. pilíř) a dobrovolného spoření z volných finančních prostředků lidí (III. pilíř). V prvním pilíři je člověk zařazen, ať chce nebo nechce, pilíře kapitálové – pilíř druhý a třetí – si volí. Účast v jednom z kapitálových pilířů přitom nevylučuje účast v druhém. Pro toho, kdo si chce spořit na penzi, mohou být výhodné oba za splnění podmínky výše příjmu a s ohledem na občanův věk.

Obecně lze říci a studie CERGE-EI to potvrdila, že se druhý pilíř vyplatí především mladším ročníkům s vyššími příjmy a více mužům než ženám. Je to dáno přímou závislostí na předpokladu, že žena zůstává s dětmi na mateřské dovolené a dožívá se delšího průměrného věku. V žádném případě to však neznamená, že ostatním se vstup do druhého pilíře nevyplatí. Parametry penzijní reformy skrývají mnohé pasti, proto je skutečně důležité poradit se o svých možnostech s finančními experty, kteří každému klientovi nabídnou individuální finanční plán. Na paměti je přitom dobré mít, že klient by neměl nikdy podepisovat nic, čemu ve skutečnosti nerozumí. Mimo jiné by měl požadovat, aby firma nebo finanční poradce jasně řekli, co budou jejich služby ve vztahu k investovaným financím klienta stát.


150 Kč 6,90 € 150 Kč 6,90 €

Máte za to, že stát v případě důchodů hodně bere, ale dává málo? „Druhý pilíř může být pro každého něčím přínosný. Třeba tím, že na rozdíl od prvního pilíře se naspořené peníze dědí a na rozdíl od vkladů u bank nebo stavebního spoření nepodléhají exekuci,“ říká Václav Bálek, mluvčí penzijní společnosti Allianz. Jeho doporučení pro vstup do druhého pilíře zřejmě i proto není z hlediska platu tak přísně nastaveno jako u některých jiných. Druhý pilíř doporučuje i tomu, kdo má mírně podprůměrný příjem. Třeba 18 tisíc korun, je mu do čtyřiceti let a chce mít v budoucnu vyšší plat. „Je to jednoduché. Je-li někdo mladší, může mít i nižší příjem, lidé s vyšším příjmem zase mohou být i starší,“ tvrdí Bálek. Třetí pilíř je určen každému, kdo si chce přilepšit na důchod a spořit prostředky, které momentálně nepotřebuje. „V porovnání s druhým pilířem může být i zajímavější například pro podnikatele, živnostníky, investory nebo vlastníky společností. Pro každého, u něhož mzda nehraje z hlediska příjmů tak dominantní roli,“ vysvětluje Václav Bálek.

Napište svůj názor na důchody a povinné odvody v ČR na speciální stránku finančního serveru www.quote.cz/diskuze nebo na www.facebook.com/quotecz. Přidejte i svůj recept na finančně zajištěné stáří. Nejlepší příspěvek odměníme ročním předplatným časopisu Make Money.

Vážení, vy nebudete mít důchod 15 tisíc, ale sedm a půl tisíce korun. A to ještě ne všichni!

Třetí pilíř Z Bálkových slov vyplývá, že jako v jiných případech, kdy hrají roli osobní finance, úplná zobecnění neplatí. Vše se odvíjí od věku, příjmů a komplexního posouzení přístupu k riziku a znalosti v oblasti investic člověka. U lidí ve věku nad 35 let lze druhý pilíř obecně doporučit, plánují-li ještě minimálně 15 let pracovat a mají-li alespoň průměrný příjem. Mladším klientům lze doporučit II. pilíř v naprosté většině případů. Třetí pilíř je pouze doplňkem k II. pilíři a nijak neovlivňuje výši budoucí státní penze. Avšak obsahuje státní příspěvek. „Velkou výhodu má i v tom, že z něj lze kdykoliv vystoupit. Vybrat si v důchodu celý naspořený obnos najednou nebo si nechat vyplácet penzi už pět let před odchodem do důchodu,“ říká Aleš Poklop, generální ředitel a předseda představenstva penzijní společnosti České spořitelny.

Make Money diskuze

inzerce

Vyťukejte adresu www.quote.cz/diskuze nebo www.facebook.com/quotecz a podělte se s ostatními o svůj názor na důchodovou reformu

Quote.cz


20 rozhovor

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Doplňkový příjem ke státní penzi bude potřebovat každý druhý Tomáš Machanec je ředitelem Odboru sociálního pojištění Ministerstva práce a sociálních věcí. Svůj názor na důchodovou reformu vyslovuje zcela zřetelně: Důchody v budoucnu mohou klesnout oproti dnešnímu stavu o 20 až 30 procent. A proto v tomto ohledu nelze spoléhat pouze na stát. Rozhovor přípravil: Daniel Tácha / Foto: Natalia Larina

Jak byste přesvědčil svého známého, aby se vstoupil do druhého nebo třetího pilíře důchodového systému? Asi bych mu řekl, že dnes je průměrný důchod jedenáct tisíc korun, ale až ty půjdeš do penze, za 20 nebo 30 let, tak průměrný důchod bude plus minus okolo osmi tisíc korun v dnešních cenách. Bude ti to stačit? Je asi zřejmé, co vám odpoví… Proto mu řeknu, že je nutné, aby si na důchod spořil. Což může udělat různě. Může spořit v bance, prostřednictvím podílových fondů, stavebního spoření, ale také pomocí druhého nebo třetího pilíře důchodového systému. Nebo obou pilířů současně. Proč by si měl podle vás vybrat ony dva pilíře, nikoli třeba jen nějaký jiný typ spoření? Protože jsou z nástrojů dlouhodobého spoření nejpřehlednější, nejlevnější a nejbezpečnější. Poplatky penzijních společností jsou zákonem stlačeny co možná nejníže. Spoření ve druhém a třetím pilíř je také díky přísné legislativně a fungujícímu dohledu ze strany České národní banky takřka bezrizikové. Výhodou také je, že naspořené peníze ve druhém a třetím pilíři se dědí. Zůstávají v rodině.

Proč si myslíte, že spoření ve druhém a třetím pilíři je přehledné? Protože penzijní společnosti nabízejí pouze čtyři druhy penzijních fondů s jasně danou investiční strategií. Člověk tak ví, jaké riziko s kterým fondem podstupuje. Je proto velmi nepravděpodobné, že zvolí nevhodnou strategii zhodnocování uspořených peněz. A navíc vše ve druhém pilíři běží zcela automaticky. Poroste-li vám mzda, ona tři a dvě procenta automaticky následují její vývoj. Což je mnohem pohodlnější než třeba u třetího pilíře, kde si každou změnu měsíčního příspěvku musíte sjednat. Sjednáte-li si měsíční částku ve výši 500 korun, tak ta za pár let nemusí odpovídat výši aktuálních cen. Jistě, můžete si ji zvýšit, ale musíte to skutečně udělat. Druhý pilíř je proto výhodný i v tom, že beze zbytku plní svoji roli. Že na stáří budete mít naspořen slušný doplňkový příjem ke státní penzi. Ale co když přijdu o zaměstnání, a proto nebudu mít z čeho spořit? Nic závažného. Ve druhém pilíři platíte vždy pouze z příjmu, který vyděláte. A nemáte-li dočasně příjem, prostě nic neplatíte. Avšak v momentě, kdy začnete zase vydělávat, spo-

ření ve druhém pilíři se automaticky obnovuje. Jediné, co se po vás chce, je, abyste svou účast ve druhém pilíři oznámil zaměstnavateli. Komu byste doporučil druhý pilíř a komu třetí pilíř? Lidem nad 50 let bych doporučil třetí pilíř, protože ti nemají již příliš prostoru pro volbu nějaké dlouhodobé investiční strategie. U nich je to hlavně o přímočaré cestě ke státní podpoře. Lidem od 35 do 50 let bych pak od středního příjmu, tedy platu od zhruba 22 tisíc korun doporučil druhý pilíř. A mohou-li spořit více, pak i účast v pilíři třetím. A lidé do 30 let? U nich bych nejdříve zohlednil, zda mají zajištěno bydlení s rozumnými náklady, a pak zvážil, který z pilířů více vyhovuje jejich situaci. Zvládnou-li bez problémů spořit pravidelně, doporučuji jim druhý pilíř. Jestli si tím nejsou jisti, třetí pilíř, kde lze přerušit spoření… Jak vy sám si spoříte na důchod? Já spořím ve druhém i třetím pilíři. Zajištění na stáří nepodceňuji. Avšak první věcí, kterou jsme se ženou před lety řešili, bylo pořízení vlastního bydlení, což je podle mého úplný základ.


rozhovor 21

Nutnost důchodové reformy Proč bylo nutné k průběžnému důchodovému systému a běžnému penzijnímu spoření jakožto třetímu pilíři přidávat ještě druhý pilíř? Průběžný systém státních důchodů je v České republice uplatňován zhruba od roku 1950. Funguje dobře a i nadále bude hlavním zdrojem příjmů většiny seniorů. Avšak radikálně se mění věkové rozložení společnosti. Nerodí se tolik dětí jako v minulosti a i díky vyspělé lékařské péči se lidé dožívají vyššího věku. Roste tedy počet příjemců penzí, ale neroste počet plátců pojistného, ekonomicky aktivních lidí. Těch je necelých pět milionů. A rozdělujete-li stále stejný objem příjmů mezi stále více a více příjemců penzí, odrazí se to v částce, která připadne na každého z nich. Čili ve výši penze. Potřeba dodatečných příjmů ve stáří prostě narůstá. Proto byl zaveden druhý pilíř, aby lidé měli možnost dorovnat si ve stáří státní penzi dalším příjmem. Což bude dle mého soudu v budoucnosti potřebovat každý druhý občan České republiky. Stát od ekonomicky činných lidí vybere každý měsíc 28 procent sociálního pojištění z hrubé mzdy. Tyto odvody mají jít výhradně na výplatu důchodů. Jdou tam skutečně, anebo se z nich čistě pro příklad dotují i levné obědy v poslanecké sněmovně? Nemějte vůbec žádnou obavu, že by vybrané pojistné stát použil nějak jinak než na výplatu důchodů. Ostatně loni na sociálním pojistném vybral přibližně 310 miliard korun, ale na důchodech musel vyplatit 360 miliard korun. Musel tedy dorovnat onen rozdíl 50 miliard korun z příjmů z dalších daní. Je budoucí citelný propad výše státních penzí jistý? V roce 1985 jsme měli v českých zemích jeden a půl milionu důchodců a šest milionů výdělečně činných lidí. Čtyři výdělečně činní lidé tak zjednodušeně řečeno přispívali na jednu penzi. Dnes však už máme 2,3 milionu důchodců, půl miliónu invalidních důchodců, což je celkem 2,8 milionu starobních důchodců. Avšak máme opět jen těch necelých pět milionů plátců do průběžného systému. Na jednu penzi tak dnes přispívají dva lidé. A podle demografických prognóz budou za 40 let v naší společnosti skoro čtyři miliony

Tomáš Machanec

Rozdělujete-li stále stejný objem příjmů mezi stále více a více příjemců penzí, odrazí se to v částce, která připadne na každého z nich. Čili ve výši penze. Potřeba dodatečných příjmů ve stáří prostě narůstá.

důchodců, ale plátců pojistného bude méně než těch pět milionů. Na jednu penzi tak bude v podstatě přispívat jen jeden výdělečně činný občan. A to bude samozřejmě problém. Co je pro vás jako zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí větším problém, manko na důchodovém účtu, nebo budoucí propad penzí? Důchodová reforma je důležitá hlavně z pohledu samotných lidí. Ti si musejí uvědomit, že nízké státní penze jsou nevyhnutelné a že si je budou muset doplnit dalším příjmem. Jestliže průměrná penze dnes představuje

zhruba 40 procent hrubé mzdy, za dvacet let může představovat již jen 30 až 32 procent hrubé mzdy. V jiných zemích jsme mohli zaznamenat snížení i o 20 a více procent. Proto bylo nutné lidem poskytnout nějaký nástroj efektivního spoření, kterým si onen propad výše státní penze dorovnají. Můžete mi říci onen propad výše státní penze v reálných penězích? Dnešní průměrný důchod je zhruba jedenáct tisíc korun. Když si představíme situaci za 30 let, tak jen v průběžném systému penze klesnou o 20 až 30 procent. Bavíme se tedy o zhruba osmi a půl tisíce korun starobního důchodu.


22 rozhovor

Důchodová reforma je proto o tom, aby si lidé začali včas spořit a k té státní penzi si mohli každý měsíc přidat dva, tři tisíce měsíčně ze svého.

3 plus 2 Jak hodnotíte současné změny důchodového systému? Změny státního důchodového systému, které přišly v roce 2010, 2011, a pak letošní start druhého pilíře jsou podle mého názoru změny velmi významné. Jsou velkým posunem k vyváženému uspořádání systému. Výrazně byl zlepšen i třetí pilíř. Došlo k oddělení majetku správce a vkladatelů, čímž se velmi zvýšila bezpečnost spoření. Lidem se navíc dala příležitost k vyšším výnosům. Mohou si vybrat, jakým typem investiční strategie chtějí zhodnocovat své vklady. Co druhý pilíř? I on obsahuje nejmodernější prvky, které má systém důchodových úspor mít. Je levný na provoz, je v něm oddělen majetek správce a vkladatelů, každému dává jistotu, že v něm skutečně naspoří zajímavou částku ke státnímu důchodu. Druhý pilíř je velkým krokem kupředu. Mnoho lidí si to však nemyslí, prozatím do něj vstoupilo zhruba dvacet tisíc lidí. Kde je chyba? Nejsme na celoživotní důchodové spoření zvyklí. V zemích západní Evropy je

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

přijde normální a běžné. Hlavním problémem u druhého pilíře podle mě tedy je, že jej nemáme zažitý. A že účast v něm je také zcela dobrovolná. Myslím si, že by bylo lepší, kdyby do něj byli lidé automaticky zařazováni, například všichni do 40 let, a třeba po dvou letech by měli šanci rozhodnout se, zda v něm chtějí zůstat, nebo vystoupit. Pak bychom se nemuseli bavit o tom, proč není o druhý pilíř zájem, ale diskutovali bychom, jak bychom jej mohli vylepšit.

vyšší procentní částku? Nemyslím si, že si to můžeme dovolit. Příjmy z prvního pilíře nám na důchody samotné nestačí, a proto je nemůžeme výrazně oslabit. Pak by nám chyběly peníze na jiné veřejné služby. Ostatně, vždyť si toho všimněte, schodek důchodového účtu nás již dnes posouvá k řadě změn i v prvním pilíři. Například k prodlužování věku odchodu do důchodu. Změnil se i postup u tříleté indexace státních penzí. To je bezesporu také dosti zásadní změna.

To se můžeme bavit klidně i nyní. Například o tom, zda ona tři procenta, která si člověk může vzít ze svého 28% odvodu na sociálním pojistném, nejsou málo. Zvláště když po občanu stát ještě chce, aby si k třem procentům přidával další dvě procenta ze svého platu. Není to málo. Spoříte dlouhodobě. Druhý pilíř není od toho, aby z vás udělal milionáře, ale abyste ve stáří nemusel vyžívat se sedmi nebo osmi tisíci korun měsíčně. Například u mzdy 25 tisíc korun činí pět procent 1 250 korun. Člověk, který tuto sumu bude odkládat 30 let, získá ke státnímu důchodu další penzi, odhadem až dva tisíce korun měsíčně. A ty dva tisíce mu budou chodit po dobu dvaceti let. A jestliže za 30 let bude penze okolo osmi tisíc korun, tak dva tisíce jsou čtvrtina. To není málo.

Mohl byste mi popsat dopad oné změny v indexaci penzí, o níž mluvíte? Aby schodek mezi příjmy z pojistného a výplatami důchodů nerostl příliš rychle, budou mezi roky 2013 až 2015 růst důchody dočasně o něco méně, než jsme zvyklí. Konkrétně jen o 1/3 růstu cen a 1/3 růstu reálných mezd.

Jistě, ale mohlo by to být ještě lepší. Stát, který od nás vybírá, tuším, tře-

Vysoké odvody Už kvůli vaší poslední odpovědi se znovu zeptám na to samé: Nezasloužili by si občané, kteří tento stát udržují v chodu, protože platí daně čili i sociální pojistné ve výši 28 procent z platu, možnost vzít si z tohoto odvodu více než tři procenta? Při přípravě reformy takové varianty byly. Vysoko nastavené odvody však mají své opodstatnění. Na starobní důchody jde z těch 28 procent v pod-

Aby schodek mezi příjmy z pojistného a výplatami důchodů nerostl příliš rychle, budou mezi roky 2013 až 2015 růst důchody dočasně o něco méně, než jsme zvyklí. Konkrétně jen o 1/3 růstu cen a 1/3 růstu reálných mezd.

považují za naprosto běžné a diskuze probíhají o nastavení parametrů, nikdy ne o potřebě úspor. Ale uvedu jiný příklad. Statisíce lidí v České republice si ročně sjednávají smlouvy životního pojištění s výplatou v 60 letech čili běžně spoří i 20 nebo 30 let. A nijak se nebojí tohoto dlouhodobého závazku, a to i přesto, že povinnost platit pojistné mají vždy, proto i v případě ztráty příjmu. Nevadí jim to a důvod je podle mého v tom, že jim životní pojištění

tí nejvyšší sociální pojistné v Evropě ve výši 28 procent ze mzdy, nám říká, že na solidní důchody i přesto mít nebude, že si musíme spořit, ale dá nám ne z jeho 28 procent, nýbrž z našich 28 procent pouze tři procenta na spoření. Přitom po nás ještě vyžaduje, abychom si k těm třem procentům přidávali povinně dvě procenta z platu. To se tedy, abych tak řekl, stát příliš nepředal. Proč lidem neumožňuje spořit si

statě jen 20 procent. Osm procent je použito na výplatu invalidních, sirotčích a vdovských důchodů, což je stoprocentní solidarita v rámci společnosti se spoluobčany, kteří na tom jsou hůře než většina nás ostatních. Nejde toto přesto nějak citlivě změnit? Generujete-li již nyní ztrátu na důchodovém účtu ve výši 50 miliard, těžko na tom můžete něco měnit. Snižovat


rozhovor 23

Zákony a průběžný dohled jsou nastaveny tak, že se nemůže stát, že po celoživotním spoření u penzijní společnosti zjistíte, že penzijní společnost je prázdnou skořápkou. Že jste přišel o naspořené peníze.

to nemůžete kvůli ztrátě a zvyšovat to také nemůžete, protože to by vedlo k prodražení ceny práce, vytlačení lidi z pracovního trhu, možná k významnému přelivu lidí z pozic zaměstnanců do pozic osob samostatně výdělečně činných. Nakonec by se možná vybralo ještě méně. Jak je nastaveno sociální pojistné v jiných zemích? Co země, to jiná zvyklost. Německo má pro sociální pojištění 20procentní sazbu. Švédsko 18 procent, stát tam důchody financuje z jiných výnosů. Francie má sazbu přes 30 %, je to prostě různé. Velkou roli v tom hraje tradice. V mnoha zemích již od druhé světové války funguje celoživotní důchodové spoření, s nímž jsme my v podobě druhého pilíře teprve začali. Například v Nizozemsku, ve Švýcarsku, v Dánsku, ve Švédsku, Finsku, na Islandu, v Irsku, ve Velké Británii… Státní důchody jsou tam nižší, ale lidé s tím počítají, a mají proto zajištěn silný doplňkový příjem. Na druhou stranu v Itálii, ve Španělsku, donedávna v Řecku, ve Francii nebo v Rakousku jsou státní důchody vyšší než u nás, lidé si tam stejně jako u nás na důchod příliš nespoří a změnami v posledních deseti letech, jako je posun důchodového věku, snižování penzí, jsou zaskočeni. Avšak jakkoli je to v každé zemi jiné, v těch zemích, kde si lidé na důchod nespoří, se vlády potýkají s problémem nevyrovnaného důchodového účtu a často je ten problém větší než v České republice.

Parametry druhého pilíře Co si myslíte o kritických hlasech, které poukazují na to, že z druhého pilíře například nelze vystoupit? U druhého pilíře se skutečně objevuje mnoho často velmi kritických názorů. Někdo by byl rád, aby byl druhý pilíř

organizován na zaměstnavatelském základě, jiný preferuje individuální přístup, třetí chce dobrovolnou účast, jiný povinnou… Vyhovět všem nelze, zejména proto, že často jsou doporučení protichůdná. To sice ano, ale diskuzi o parametrech důchodového systému je asi třeba brát vážně. Nikdo se jí nebrání. Osobně jsem třeba přesvědčen, že druhý pilíř, stejně jako ten státní a třetí pilíř spoření se státním příspěvkem, bude procházet ještě mnohými změnami. Mění se složení společnosti, mění se ekonomické podmínky, proto se musí měnit i důchodový systém. Překotné změny bychom však dělat neměli. Za pět let se může ukázat, že některé nyní vnímané nedostatky mohou být po změně podmínek nakonec přednostmi. Vůbec nemáme obavu z diskuze o tom, jak dosáhnout co nejlepších parametrů důchodového systému ve prospěch občanů. Naopak. Není ovšem potíž v tom, že ona debata se vede hlavně v mantinelech domácích pokleslých politických výkonů? Že jeden, premiér, není skoro slyšet, zatímco druhý, hlavní opoziční lídr, vyhlašuje, že jakmile se dostane k moci, důchodovou reformu zruší? Svou roli jistě hraje i nízká popularita vlády, což znamená malou podporu jejím rozhodnutím, i když ty jsou z mého pohledu v případě důchodové reformy systémově velmi správně založeny. Ano, svou roli sehrávají i ekonomické problémy, kdy ne každý věří, že si bude moci odkládat dvě procenta ze své mzdy na důchod. Tak jako tak jsou však změny systému nutné. Odpovím vám tedy takto: Za poslední dva roky jsem o změnách v důchodech osobně hovořil s desítkami, možná stovkami lidí. První reakci je skoro vždy rozhořčení. Jak je možné, že moji rodiče odešli do důchodu o pět až deset let

dříve než já? A pak že je to nespravedlivé! Avšak po delší diskuzi jsou takřka všichni ochotni uznat nezbytnost změn. Jaký je váš názor na to, že vyhraje-li nadcházející volby ČSSD, důchodovou reformu zruší? Vzhledem ke ztrátě na důchodovém účtu a demografickému vývoji zastávám názor, že princip, aby si lidé na stáří sami spořili, jen tak oslabit nepůjde. Ano, počítám s tím, že politici budou chtít dělat změny v nastavení druhého a třetího pilíře, ale ty změny budou podle mého názoru uvážené a neoslabí jejich hlavní cíl. Totiž posílení možnosti lidí spořit si na stáří.

Nikoli dobrovolně, ale povinně Říkáte, že se důchodový systém bude v čase vyvíjet. Které změny by podle vás měly přijít jako první? První změnou by dle mého názoru měl být automatický vstup do druhého pilíře s tím, že by lidé měli možnost z něj třeba po dvou letech vystoupit. To by vedlo k většímu zapojení do systému celoživotních úspor. Přesně takto je to od roku 2012 zavedeno ve Velké Británii. Každý, kdo začne pracovat, automaticky vstupuje do druhého pilíře. Není-li spokojen, má možnost z něj po dvou letech vystoupit. Když to neudělá, spoří již po celý život. Stejné je to v Nizozemsku, Dánsku, Švédsku, prostě skoro všude v západní Evropě a v celém vyspělém světě. Člověk nastoupí do práce, automaticky vstoupí do penzijního fondu. A protože ve stejném fondu je 80 procent jeho sousedů, nikdo se ničemu nediví. Vadí vám tedy dobrovolnost druhého pilíře? Ano, a to z toho důvodu, že v České republice se spořením na penzi teprve


24 rozhovor

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

začínáme, a než lidé přijdou na to, že si prostě na důchod spořit musejí, ještě uběhne mnoho času. Což povede k tomu, že velká část lidí si žádné úspory na stáří nevytvoří. V tomto ohledu je tedy podle mě ona reforma ještě málo odvážná a nedůsledná. Dobrovolnost v sobě nese riziko, že mnoho budoucích seniorů bude muset vyžít pouze se státní penzí. A opět jsme u naší politické reprezentace a jejím servisu pro nás občany. Proč podle vás současná politická reprezentace lidem natvrdo neřekne, že když se na ni čili na stát spolehnou, budou ve stáří se státním důchodem třít bídu s nouzí? Role politiků je u důchodů skutečně zásadní, avšak nikoli jen v tom negativním slova smyslu. Politické diskuze kolem důchodové reformy například velmi pozitivně ovlivnily nastavení poplatků penzijních společností u druhého pilíře. Což je dobře, protože je proti prvním záměrům podstatně snížily. Co si myslíte o obavách toho typu, že člověk si bude celý život spořit na důchod, a když stáří přijde, nějaký lump z penzijní společnosti mu jím naspořené peníze v tom lepším případě prošustruje, v tom horším případě rovnou ukradne? A to jsou obě varianty stejně hrozné. Tyto obavy nejsou na místě. Například již 18 let v České republice funguje penzijní připojištění, třetí pilíř, v jehož rámci jsou úspory lidí naprosto bezpečně spravovány. Od ledna 2013 se bezpečnost spoření v druhém i třetím pilíři, jak jsem již uvedl, navíc zvýšila natolik, že je vyloučeno jakékoli zneužití. Zákony a průběžný dohled jsou nastaveny tak, že se nemůže stát, že po celoživotním spoření u penzijní společnosti zjistíte, že penzijní společnost je prázdnou skořápkou. Že jste přišel o naspořené peníze. A co riziko chybného investování naspořených úspor penzijní společností na kapitálových trzích? Ano, i o tom je třeba se bavit. Člověk by měl vždy věnovat maximální pozornost vyplňování takzvaného investičního dotazníku, který s ním při uzavírání smlouvy o spoření musí

penzijní společnost povinně vyplnit. Ale i tak je riziko z přijetí nepřiměřeného rizika plynoucího z investování na kapitálových trzích správcem penzijní společnosti velmi malé. Investiční strategie penzijních společností jsou totiž ve druhém, ale i třetím pilíři velmi přísně regulovány zákonem, přičemž člověk ve druhém pilíři má na výběr „pouze“ ze čtyř jasně a přehledně definovaných strategií. Ano, můžete

je různě kombinovat, ale kdyby vám společnost doporučila investiční strategii, která by neodpovídala vaší situaci, bude to na první pohled znát z již zmíněného investičního dotazníku, který se musí archivovat po celou dobu smlouvy. A vy tak klidně můžete požadovat náhradu jakékoli případné škody. A navíc důkazní břemeno v případě jakýchkoli sporů vždy leží na straně penzijní společnosti.


fundamentální analýza: ropa 41


26 důchodové systémy

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Jak to mají Poláci Co se týče našich, polských úspor, není to ve srovnání se zbytkem Evropy nijak valné. Na účtech máme v průměru třikrát méně prostředků než krizí zmítaní Řekové, desetkrát méně než Kypřané a dvakrát méně než Češi. Hůře než my jsou na tom už jen Rumuni, Bulhaři a Estonci. Autor: Remigiusz Gorski, generální ředitel polské brokerské společnosti BOSSA, působící i v ČR

Většina prostředků Poláků je uložena na bankovních účtech. A pravdou je, že po posledním poklesu tuzemských úrokových sazeb klesá rovněž i úročení vkladů, což s sebou přináší zájem obyvatelstva o zhodnocování jeho peněz investičními fondy, které tak v poslední době zaznamenaly významný příliv prostředků. Byť většina z nich skončila hlavně v peněžních fondech.

Lidé investují Část populace diverzifikuje své investiční aktivity a obchoduje na burze, zaměřuje se na spekulace na měnovém trhu Forex, investuje do nemovitostí nebo zlata. Avšak i tak se společnost stále ještě seznamuje s trhem a často velmi obtížně hledá způsoby zmnožování svých úspor. Jako příklad může posloužit loňský úpadek „investiční“ firmy Amber Gold, která po tři roky slibovala zákazníkům nereálné trvalé zisky spojené s investicemi do zlata a současně byla majitelem levných tuzemských aerolinek, které dočasně pozměnily strukturu leteckého trhu v Polsku. Dnes se správce konkurzní podstaty Amber Gold snaží dát dohromady prostředky z majetku firmy, aby uspokojil nároky několika tisíc osob, jež uvěřily v investiční zázrak. A škody se přitom počítají v milionech polských zlotých.

Penzijní společnosti V České republice penzijní společnosti a u nás v Polsku důchodové fondy – ty představují součást programu reformy důchodového systému z roku 1998. Tehdy došlo k rozdělení důchodového systému do tří pilířů. První je státní, jeho podstatou je průběžné vyplácení státních penzí, což zajišťuje Ústav sociálního pojištění. Druhý pilíř stojí na povinném vstupu do otevřených důchodových fondů (OFE). Třetí pilíř je stavěn na dobrovolných individuálních důchodových účtech (IKE), od roku také na IKZE, individuálních účtech sociálního zabezpečení.

Polská burza, která hraje v tamějším důchodovém systému stěžejní roli, by se dle názoru analytiků měla významně odrazit ode dna ve 2. pololetí tohoto roku. Dnes kumuluje pokles, s nímž se i přes světové trendy od ledna potýká. To odráží skutečnost, že výsledky společností na polském trhu nebyly ve 2. pololetí roku 2012 nikterak slavné.

Úspěchem je, že otevřené důchodové fondy ve druhém pilíři investují velkou část prostředků od polských střadatelů na polské burze cenných papírů. Jenom v akciích drží fondy 100 miliard polských zlotých. Do akcií přitom mohou investovat maximálně 48 procent kapitálu. Nyní jsou na 36 procentech. Při kapitalizaci naší burzy, která dosahuje výše 700 miliard (zhruba 450 společností), tak jejich podíl v držení aktiv na polské burze činí 15 procent. Pozornost přitom stále poutá nedávný návrh zástupců otevřených podílových fondů, že u nich lidmi naspořené peníze budou vyplácet jednou za deset patnáct let, anebo doživotně formou renty. Záleželo by na volbě klienta. Do věci se však muselo vložit i polské ministerstvo financí, protože tento návrh byl ihned napaden s poukazem na to, že fondy chtějí odsát další peníze z povinných odvodů lidí státu. Což by znamenalo problém zejména pro samotný stát, který by se tak musel vzdát části příjmů do státní kasy.

Investoři v Polsku Počet investičních účtů ve zhruba 40milionovém Polsku již několik let kolísá kolem 1,5 milionu, z čehož navíc tvoří více než polovinu internetové účty. Aktuálně přitom počet účtů klesá o 250 tisíc, měříme-li situaci údaji


důchodové systémy 27

Důchodový systém v Polsku

I. pilíř

průběžné vyplácení státních penzí zajišťuje Ústav sociálního pojištění

uvedenými v daňových přiznáních za poslední rok. Polsko představuje v rámci Evropy svého druhu zvláštnost, neboť podíl individuálních investorů na obratech burzy cenných papírů sice klesá ve prospěch zahraničních investorů, ale stále tvoří minimálně 18 procent. A to při relativně stálé úrovni objemů obchodů. Patrné je to zejména na trhu s deriváty, kde individuální investoři obchodují hlavně termínové indexové kontrakty a opce. Individuální investoři celkově zobchodují 50 % objemu obchodu na „polském“ trhu. Zbytek jsou banky, fondy, institucionální klienti.

Polští brokeři Makléřské domy v Polsku, to jsou zejména burzovní a bankovní makléřské kanceláře, z nichž 58 je členů varšavské burzy. Tři dokonce pocházejí z České republiky: Fio, Cyrrus a Wood & Company. I když pouze poslední jmenovaná je na trhu skutečně aktivní. Kromě nich v Polsku působí několik subjektů s nabídkou mimoburzovního, forexového trhu. Vedle členů burzy působících na dálku (24 zahraničních subjektů poskytujících služby zahraničním institucím) si ostatní makléřské kanceláře rozdělily trh a specializují se na poskytování služeb individuálním klientům. Například DI BRE – 290 tisíc účtů, DM Pekao – 191 tisíc účtů, DM PKO BP – 155 tisíc účtů. V posledních dvou letech většina kanceláří orientovaných na individuální zákazníky přidala ke své nabídce obchodování na burze komplementární nabídku forexových obchodů, většinou

II. pilíř

povinná účast v otevřených důchodových fondech

ve variantě ECN. Trh je již do značné míry nasycen, provize se příliš neliší a každý pokus o zvrácení poměru sil na trhu stojí nemalé finanční prostředky. V tomto ohledu například zabodovala makléřská kancelář Deutsche Bank, která investorům nabídla o polovinu nižší provize, než jsou na trhu obvyklé. Nižší příjmy pak kompen-

III. pilíř

dobrovolné individuální důchodové účty a účty sociálního zabezpečení

zovala například vyššími poplatky za přístup ke kotacím, skromnou funkcionalitou transakční platformy, ale i jinak. Makléřské kanceláře mezi sebou soupeří kvalitou služeb, přičemž kvalita se netýká pouze kompetence obslužného personálu, ale především vzdělávacích či analytických aktivit nebo rozvoje podpůrných investičních nástrojů.

Penzijní systém v Rakousku Zákonem stanovený věk pro odchod do důchodu je v Rakousku 65 let u mužů a 60 let u žen. Pouze státní úředníci mají jednotný zákonný důchodový věk 65 let, což platí pro muže i pro ženy. Avšak většina Rakušanů odchází do důchodu mnohem dříve. Průměrný věk, v němž Rakušané odcházejí do důchodu, je 58 let u mužů a 57 let u žen. Autor: Rainer Münz, vedoucí výzkumného a informačního centra Erste Group Rakouský systém se skládá ze tří pilířů. První pilíř je průběžně financovaný systém s téměř univerzálním pokrytím všech pracovníků/zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. První pilíř je financován z příspěvků od zaměstnavatelů a pracovníků/zaměstnanců (daň ze mzdy). Rozdíl mezi příspěvky do systému a výdaji (penzemi) činí přibližně 30 % všech výdajů. Tento rozdíl je hrazen státními prostředky, které pocházejí z obecných daní. Druhý pilíř pracuje v principu zaměstnaneckého penzijního pojištění. Lidé pracující ve středních a velkých podnicích obvykle využívají systémy

druhého pilíře financované zaměstnavateli. V roce 2012 se tento systém vztahoval na 820 000 pracovníků/ zaměstnanců (= 25 % všech zaměstnanců v Rakousku) a 76 500 lidí v důchodu již z tohoto druhé pilíře pobíralo penzi (v roce 2012). Tento počet bude růst, neboť systém se stále rozbíhá. Třetí pilíř je o individuálním penzijním spoření. V tomto systému se může každý, kdo má v Rakousku pravidelný příjem, zaregistrovat do soukromého penzijního plánu. Stát systém podporuje formou ročních příspěvků ve výši 4,5 % z nově uspořené částky. Druhý i třetí pilíř je podporován státem.


28 důchodové systémy

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Nizozemsko: Státní penze je zlomkem v příjmech seniorů

Nizozemský penzijní systém se skládá ze tří pilířů. Základem je státní pilíř čili státní penze a poté dva přídavné kapitálové pilíře. Druhý staví na zaměstnaneckých důchodových fondech, třetí pilíř na individuálním investování a spoření. Autor: Evert van der Hoorn, generální manažer nizozemské brokerské společnosti Lynx, působící i v ČR


důchodové systémy 29

Nizozemský důchodový systém

I. pilíř

veřejný – státní penze

II. pilíř

regulovaný státem – zaměstnanecké podílové fondy

III. pilíř

neregulovaný státem – individuální účty ke spoření a zhodnocování

Holanďané jsou zvyklí se individuálně starat o své finanční prostředky. V zemi je více než 1,3 milionu soukromých investorů z celkového počtu 16,7 milionu obyvatel. Z toho si půl milionu investorů řídí své prostředky aktivním obchodováním, což je pětkrát více než v České republice.

Prvním pilířem důchodového systému v Nizozemsku a hlavním zdrojem pro seniory je státní penze. Na tu mají nárok lidé starší 65 let. Pilíř funguje v průběžném systému, Holanďané tomu říkají – “pay-as-you-go”. Po dovršení 65 let věku získávají Holanďané od státu 700 až 1 000 eur důchodu. Výše se odvíjí od rodinného stavu Holanďanů, jejich profesní historie a mnoha jiných faktorů. Do průběžného systému přispívají ekonomicky aktivní občané maximálně 18,5 procenta z příjmu. Nestačí-li takto vybrané peníze na výplatu důchodů, doplácí je stát. Státní penzi pobírá okolo 2,9 milionu Holanďanů a systém ročně vyplácí přibližně 30 miliard eur. V Nizozemsku zákon lidem garantuje penzi ve výši 70 procent čisté minimální mzdy. O tom, že je to vzhledem k výběru pojistného velkorysé řešení, svědčí opakující se debaty o zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu. Tvrdí se, že již v roce 2020 by Holanďané odcházeli do důchodu v 67 letech.

Fondy v Holandsku Holandská státem garantovaná penze tvoří minoritní část příjmů lidí v důcho-

dovém věku. Holanďané proto musejí spoléhat na tamější výborně fungující zaměstnanecké důchodové fondy. Vstup do nich není povinný, což však nic nemění na faktu, že v Holandsku je běžným zvykem, že zaměstnavatelé svým zaměstnancům automaticky vytvářejí důchodový plán. Ostatně tento druhý pilíř systému využívá více než 95 procent pracujících, kteří do něj ve většině odvádějí dvě procenta ze své mzdy. Holanďané tak automaticky na sebe přejímají riziko plynoucí ze zhodnocování vlastních úspor. Systém je však regulován státem, takže fondy investují na základě společných pravidel, jež jsou vytvořena s ohledem na střadatele. Důležitou roli při tom hrají kolektivní odvětvové smlouvy, které stanovují podíl zaměstnavatelů na odvodu ze mzdy svých zaměstnanců. V rámci druhého pilíře fungují tři druhy penzijních fondů. Odvětvové (využívá je 76 procent účastníků druhého pilíře), firemní (12 procent účastníků) a smíšené (12 procent účastníků). V tomto pilíři může být využíváno také služeb zahraničních společností. V Holandsku funguje přes 450 penzijních fondů (více než 350 z nich jsou fondy firemní), které spravují okolo 830 miliard eur. Druhého pilíře se přitom

účastní na šest milionů Holanďanů. Nezaměstnaní a podnikatelé, kteří nejsou zahrnuti v druhém systému, si zajišťují individuální penzijní plán, který je třetím a také nejméně využívaným pilířem. Zaměstnavatelé nezajišťující druhý pilíř mohou získat daňovou úlevu, přispívají-li pravidelně na individuální penzijní plány. Nizozemská vláda nabízí spořicí schéma, do kterého mohou zaměstnanci přispívat 12 procenty ročního příjmu až do celkové výše 210 procent hrubé roční mzdy, což jim dává zajištění pro důchod, studium nebo mateřskou. Tento systém je však pro nově příchozí již uzavřen.

Holanďané vědí Holanďané jsou zvyklí se individuálně starat o své finanční prostředky. V zemi je více než 1,3 milionu soukromých investorů z celkového počtu 16,7 milionu obyvatel. Z toho si půl milionu investorů řídí své prostředky aktivním obchodováním, což je pětkrát více než v České republice. V přepočtu na 100 obyvatel je v Česku jeden investor, zatímco v Holandsku mají investory tři a dalších deset si nechává své peníze spravovat finančními společnostmi.


5 na í se

30 důchodové systémy

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

O Češích a Němcích Hledáte-li informace o německém důchodovém systému, vyhledávač vás ihned bez potíží nasměruje na oficiální stránky Deutsche-rentenversicherung.de, které vás uvítají slovy: „Vítejte v cizojazyčné verzi německého povinného penzijního pojištění. Následující stránky obsahují důležité informace v sedmi různých jazycích a týkají se problematiky důchodů a penzí. To v souladu s právem a nařízeními Evropské unie.“

N

ěmecký důchodový systém, který byl „reformován“ koncem roku 2005, nenabízí žádné překvapení. Skládá se ze státní penze, povinného pojištění a dobrovolného pojištění. Stejně jako mnohde jinde tak Němci pracují se třemi pilíři. Hlavní rozdíl oproti českému systému je však v tom, že druhý pilíř je povinný. Němci, stejně jako Britové, jakmile začnou pracovat, začínají si i automaticky spořit na důchod. Německé stránky přitom velmi zřetelně upozorňují na to, že pojistné odvody jsou v Německu povinné pro všechny, kteří v Německu pracují, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost, adresu či sídlo zaměstnavatele. Speciální režim se uplatňuje pouze ve vztahu k USA.

N

ěmci Německé zákonné důchodové pojištění, první pilíř, je nejvýznamnějším tamějším systémem. Přesto je však v určitých oblastech oproti českým zvyklostem speciální. Ve speciálním režimu je například systém odvodů a výplaty pojistného u státních úředníků, kteří si z celkových výdajů na penze berou překvapivě vysokých 12 procent. To jen demonstruje tamější fungující zákon o státní správě, který doposud v České republice nemáme. Němečtí kariérní úředníci na rozdíl od těch našich pracují relativně ve stabilním a transparentním režimu, jejich výkon proto tolik neovlivňují výsledky voleb. Nám běžnou kolonkou jsou pak podnikatelé a svobodná povolání.

D

ruhý a třetí pilíř Druhý německý pilíř spoření na důchod stojí a padá s podnikovým připojištěním. To využívá role zaměstnaneckých fondů. Přičemž tento zaměstnavatelský způsob financování je založen na takzvaném systému účetních rezerv (book reserve), z nichž jsou naspořené částky vypláceny. Podobně to dělají například i v Rakousku. Nikoli však jinde, protože v tomto systému se zaměstnavatel zavazuje plnit budoucí nároky zaměstnanců bez skutečného finančního krytí, což mu za určitých podmínek umožňuje finanční prostředky, které by jinak musel uložit ve fondu, investovat i do svého vlastního rozvoje. Což s sebou samozřejmě nese mnohá rizika a zejména pak vyžaduje to po všech stránkách silné a stabilní zaměstnavatele. V německém třetím pilíři pak nejde o nic jiného než o individuální a nepovinné pojištění na stáří. Přičemž výdaje na toto pojištění jsou daňově uznatelné.

Č

eši Český přístup k informacím o důchodové reformě má poněkud slabší parametry. Tuzemské stránky www.duchodovareforma.cz nabízejí reklamy na vše možné, přičemž jedním z hlavních jejich inzerentem v době, kdy byl tento článek psán, byl i autobazar s ojetinami. Z aktuálních článků (například: „Proč spořit? Abychom nemuseli v důchodu pracovat!“) na webu si návštěvník stránek nemá šanci udělat ucelenou představu o důcho-

dovém systému u nás. A zatímco německé stránky jsou v angličtině, španělštině, italštině, ale i řečtině, polštině a taktéž v turečtině, české stránky jsou jen v češtině. Kdo je zřizovatelem nebo provozovatelem těchto stránek, se taktéž nedozvíte. Rubrika „O nás“ zcela chybí. Web sice obsahuje kalkulačku důchodů, která je i na stránkách Ministerstva práce a sociálních věci, ale je takřka jisté, že za stránkami s „první“ doménou pro důchodovou reformu stojí soukromý subjekt. Těžko je tedy kritizovat. Na druhou stranu je škoda, že v tomto ohledu stát zaspal a doménu „důchodová reforma“ si nezajistil. Mohl by na ní totiž v pohodě provozovat stránky o důchodovém systému, jež nabízí Ministerstvo práce a sociálních věcí a které celkem zřetelně odkazují na důchodovou reformu hned na své titulní stráně. Klikne-li člověk na banner, dostane na výběr ze dvou možností. Může jít na stránky socialnireforma.cz, které nabízejí jakýsi přehled novinek z roku 2012, nebo na stránky duchodovareforma.mpsv.cz, které vzhledem k množství informací lze každému zájemci o současné nastavení tuzemského důchodového systému a jeho konkrétních možností doporučit. Avšak ve srovnání s německou oficiální informační nabídkou je nabídka našeho Ministerstva práce a sociálních věcí o poznání chudší. A není to jen rozsahem nabízeného servisu, ale i třeba českou absencí a německou možností obrátit se o radu k telefonní operátorce.


penzijní společnosti 31

Kdo a jak zhodnocuje úspory na stáří? Ten, kdo se rozhodne spořit si na stáří ve druhém pilíři nebo již spoří ve třetím pilíři důchodové reformy, se kontaktu s penzijními společnostmi nevyhne. Letošní novinkou v případě obou pilířů je, že nemusí jen trpně sledovat, jak mu penzijní společnosti peníze nezhodnocují z důvodu garance takzvané černé nuly na konci roku. Naopak si může vybrat mezi investičními strategiemi a svými výnosy překonávat inflaci. Ve druhém pilíři může každá penzijní společnost nabízet pouze čtyři fondy s různými investičními strategiemi. Strategie to mohou být opatrné, ale i agresivní. Ty opatrné jsou méně rizikové a úspory lidí příliš nezmnoží, ty agresivnější naopak peníze zhodnotit mohou i o deset procent ročně. Ale také je mohou o deset procent snížit. Vše má v rukou člověk, zaleží jen na něm, jak se rozhodne. Ve třetím pilíři je jeden bezpečný konzervativní profil bez akcií povinný, ale další nabídka penzijních společností omezena není. Každý fond je povinně označen stupněm rizika od 1 do 7, takže orientace je i tímto způsobem jednoduchá.

N

ikoli jako v USA Velmi dobré však je, že v rámci penzijní reformy je chování penzijních společností pod přísným dozorem státu a čím více se blíží klient důchodovému věku, tím více musejí penzijní společnosti dle zákona přesouvat do méně výnosných, ale také méně rizikových aktiv. To je dobré proto, že se nemůže stát, co se stalo v roce 2008 v USA, kdy propad cen akcií připravil tamější seniory o desítky procent z jejich úspor. Zákon totiž tamějším fondům nikterak nenařizoval, aby s přibývajícím věkem klientů automaticky přesouvaly úspory do méně kolísajících aktiv. Bylo to na lidech, a jen nemnozí z nich při vypuknuvší krizi zůstali klidní. Ti ostatní

často své úspory v akciích proměnili na peníze a prodali je se ztrátou. Co na tom, že již za pár let byly akcie na svých původních hodnotách jako před krizí. „Nastavení druhého i třetího pilíře je takové, že se váš investiční profil přizpůsobuje věku. Deset let před důchodem ve druhém pilíři a pět let před důchodem ve třetím pilíři musí penzijní společnost automaticky převádět vaše úspory do bezpečnějších aktiv. Tím se značně omezuje riziko velkého poklesu hodnoty majetku, po kterém již nestačí přijít nárůst,“ vysvětluje Tomáš Macha-

nec, ředitel Odboru sociálního pojištění Ministerstva práce a sociálních věcí. Upozorňuje přitom i na to, že zásadní chybu klienta nelze úplně vyloučit. „Kdo převod do bezpečných aktiv odmítne a bude si tvrdohlavě stát na tom, že v 57 letech chce dynamickou investiční strategii, tak samozřejmě riziko poklesu hodnoty úspor v případě propadu trhů těsně před důchodem ponese sám,“ dodává. V tomto ohledu je dobré vědět, jak jsme již uvedli, že všechny typy fondů jsou z hlediska rizikovosti investování odstupňovány do sedmibodové škály,

KB Penzijní společnost: KB Penzijní společnost připravila pro klienty ve II. i III. pilíři strategie spoření založené na bázi životního cyklu. Klienti mohou vybírat z Růstové strategie životního cyklu, Vyvážené strategie životního cyklu a Konzervativní strategie životního cyklu. Ačkoli mají tyto strategie ve II. a III. pilíři stejný název, v každém pilíři jsou prostředky investovány v rámci strategií do jiných fondů. V rámci těchto strategií životního cyklu dochází v portfoliu účastníka automaticky k přeskupování nástrojů finančního trhu (akcií, dluhopisů a nástrojů peněžního trhu) s blížícím se odchodem účastníka do důchodu. K přesunu dochází tak, že se v portfoliu postupně snižuje podíl dynamického fondu ve prospěch fondu vyváženého a konzervativního, který má ke konci spoření v portfoliu účastníka převahu. Strategie životního cyklu v tomto ohledu respektují fakt, že pro každý věk i životní situaci občana se hodí jiná strategie spoření. Záleží na příjmech, očekávané době spoření, vztahu k riziku, požadovaném výnosu a samozřejmě i věku účastníka. Komu zbývá do důchodového věku několik desítek let, může s cílem získat možný vyšší výnos více riskovat, naopak těsně před důchodovým věkem by měl vybírat spíše konzervativnější strategii, aby při případném výkyvu finančního trhu nedošlo ke znehodnocení úspor.


32 penzijní společnosti

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

ČSOB ČSOB důchodový konzervativní fond státních důchodový dluhopisů fond

Rizikové stupně

1

2

3

ČSOB vyvážený důchodový fond

4

ČSOB dynamický důchodový fond

5

6

Rizikovost

NIŽŠÍ

STŘEDNÍ

VYSOKÁ

Potenciál výnosu

NIŽŠÍ

STŘEDNÍ

VYSOKÁ

Interval volality

≥0 % <0,5 %

≥0,5 % <2 %

≥2 % <5 %

≥5 % <10 %

≥10 % <15 %

≥15 % <25 %

7

≥25 %

Možnost volby investiční strategie: individuální investiční strategie zvolená klientem, strategie životního cyklu, strategie spoření v závislosti na věku účastníka

přičemž jednička je fond bezpečný s „nijakým výnosem“, sedmička fond rizikový s možností vysokého výnosu, ale i ztráty.

I

nvestování úspor Ve druhém pilíři mohou tuzemské penzijní společnosti svým klientům nabídnout nejméně výnosný fond státních

Penzijní společnost Allianz: V souladu s legislativou nabízí v rámci druhého pilíře Allianz důchodový fond státních dluhopisů, Allianz konzervativní důchodový fond, Allianz vyvážený důchodový fond a Allianz dynamický důchodový fond. Doplňkové penzijní spoření pak umožňujeme v rámci Allianz penzijní společnosti v Allianz účastnickém povinném konzervativním fondu, Allianz vyváženém účastnickém fondu, Allianz dynamickém účastnickém fondu a Allianz účastnickém fondu Selection. Jednotlivé fondy se od sebe, jak už názvy napovídají, liší podílem dluhopisů a akcií, do nichž správce investuje. Z toho vyplývá i rizikovost fondu a délka investičního horizontu. Allianz je celosvětově druhým největším správcem aktiv a největší pojišťovnou vůbec. Z její finanční síly vyplývá nejen vysoká míra stability, ale především i nízká nákladovost související se správou fondů.

dluhopisů, fond konzervativní, fond vyvážený a fond dynamický. Klient si přitom nemusí vybrat pouze jeden z nich, ale může své úspory diverzifikovat mezi vícero fondů. To by zřejmě udělat měl, aby získal nějaký výnos, což v prvním fondu nezíská, a aby nebyl vystaven turbulencím akciových trhů ve fondu dynamickém, který mu může připsat značný zisk, ale i ztrátu. Možnost vybrat si mezi fondy nejen ve druhém, ale i ve třetím pilíři je obrovský posun oproti minulosti. „Do roku 2012 musel u třetího pilíře penzijní fond ze zákona zhodnotit prostředky účastníka vždy kladně. Prostě nemohla poklesnout hodnota jeho účtu. To rovněž znamenalo, že fond prakticky nemohl investovat do akcií a investice vybíral velmi opatrně. Klient do toho nemohl mluvit. Tohle se od prvního ledna letošního roku zásadně změnilo,“ vysvětluje Machanec. Nově účastník nese riziko kladného i záporného zhodnocení svých úspor. Na to ukazuje právě ona volba výběru

mezi fondy penzijních společností. Ve druhém pilíři se nabízejí například dva velmi bezpečné profily bez akcií s dluhopisy do pěti let, v pilíři je i střední profil, kde může být 40 procent akcií, nebo dynamický profil, kde může být až 80 procent akcií, přičemž ten poslední může za rok vyrůst i o 50 procent, ale také může o 50 procent poklesnout.

D

obrá je diverzifikace Do čeho a jak bude nakonec člověk investovat, si musí vybrat sám. Obecně však platí, že čím vyšší riziko ponese, tím více může své naspořené peníze zhodnotit, anebo také ztratit. V tomto ohledu nelze proto doporučit nic jiného než dokola omletou poučku o tom, že svá aktiva je třeba diverzifikovat. Vybalancovat tak, aby byla jistota nějakého zajímavého zhodnocení, ale zároveň aby nehrozila ztráta z příliš rizikového investování. To v praxi neznamená nic jiného než určitou část Pokračování na str. 34.

Penzijní společnosti České spořitelny: Ve druhém pilíři nabízí čtyři důchodové fondy, jak jí ukládá zákon, které se v podílu akcií, dluhopisů a nástrojů peněžního trhu liší od fondu dynamického až po konzervativní a fond státních dluhopisů, kde žádné akcie nejsou. Ve třetím pilíři je povinnost vytvořit pouze konzervativní fond a poté je nabídka na každé penzijní společnosti. PS České spořitelny nabízí kromě povinného konzervativního ještě vyvážený a dynamický účastnický fond, které odpovídají analogickým důchodovým fondům. Od konkurence se odlišuje tím, že věrným klientům České spořitelny nabízí garanci návratnosti vkladů při splnění podmínek spoření pouze do konzervativního nebo vyváženého účastnického fondu po celou dobu spoření.


penzijní společnosti 33

Bezriziková investice neexistuje Prezident Asociace penzijních společností Karel Svoboda tvrdí, že druhý pilíř ve vztahu k ziskům penzijních společností není žádný Klondike. Návratnost nákladů na jeho zavedení a provozování se při současném počtu účastníků druhého pilíře pohybuje podle Svobody kolem 15 let.

„Vždyť si to vezměte, na trhu máme jedenáct penzijních společností, ale druhý pilíř nabízí pouze šest společností. To zcela jistě o něčem vypovídá,“ říká Svoboda. Zákonem nastavené maximální poplatky, jež si mohou u kapitálových pilířů penzijní společnosti účtovat, mu však nevadí. „Je to dlouhodobé spoření a musí fungovat hlavně ve prospěch obyvatel této země. V tomhle případě není možnost nějaké opravy. Když spoříte třeba 40 let, těžko pak dostanete možnost spořit oněch 40 let znovu. Na místě je tedy i speciální režim pro penzijní společnosti.“ Jak by se měl člověk orientovat v investičních strategiích, které mu prostřednictvím penzijních fondů nabízejí penzijní společnosti? Je to jednoduché. Například si řeknete, že už nechcete jen povinný konzervativní fond, který investuje hlavně do dluhopisů, ale v rámci druhého nebo třetího pilíře si vyberete fond, který ty investiční nástroje nějakým způsobem kombinuje. Třeba dynamický fond, který může investovat až 80 procent do akcií. Anebo jiný fond, který bude do akcií investovat nižší procenta, přičemž můžete být celým svým vkladem v jednom fondu, ale můžete jej rozložit i do vícera fondů. Máte tedy na vybranou. Máte za to, že tyto možnosti přinesou těm, kteří takto spoří na důchod, skutečně nějaké zhodnocení? V rámci prostředí, v němž se nyní pohybujeme, což je prostředí nízkých úrokových sazeb, již žádná bezriziková investice neexistuje. Například dříve takřka bezrizikové investice do státních dluhopisů již dneska také úplně bezrizikové nejsou. A ty, které téměř bezrizikové zůstávají, jako jsou třeba

německé státní dluhopisy, zase málo nesou. A toto bohužel platí a bude platit i nadále. Když chcete mít investici s malým nebo nijakým rizikem, která však de facto neexistuje, tak prostě tu inflaci dneska nepřekonáte. Jestli však chcete vydělávat, je to zase spojené s rizikem, a to zejména v krátkém a střednědobém období. A to platí pro každou investici.

Akciové trhy nesou při dlouhodobém investičním horizontu vyšší výnosy než dluhopisy a dluhopisy při dlouhodobém investičním horizontu překonávají depozity.

Jaký typ fondu byste komu doporučil? U každé investice, to znají všichni, platí, že současné zisky nejsou zárukou zisků budoucích. Ale máme už i určitá vodítka a nějaké zkušenosti. Že akciové trhy nesou při dlouhodobém investičním horizontu vyšší výnosy než dluhopisy a dluhopisy při dlouhodobém investičním horizontu překonávají depozity. Co myslíte oním dlouhodobým investičním horizontem? Ten, kdo bude investovat 30 let, si může dovolit investovat do akcií. Kdo

bude investovat deset či patnáct let, měl by volit konzervativnější investici. Na to v případě důchodových kapitálových pilířů ostatně myslel i zákonodárce, který v tom druhém pilíři stanovil penzijním společnostem povinnost takového autopilota, který každý rok před koncem smlouvy vloží desetinu vkladu do konzervativnějších investic. Do těch méně rizikových. A převádět je začne vždy 15 let před koncem smlouvy. Souhlasíte s touto povinností? Ano, souhlasím. A to hlavně proto, že se tak nestane to, co se stalo za krize v roce 2008 v USA, kdy tamějším lidem najednou poklesly úspory na důchod o 30 až 40 procent. Je jen dobře, že v našem případě se myslí i na bezpečnost spoření na důchod prostřednictvím penzijních společností. Které fondy by proto lidé měli volit s ohledem na dobu svého spoření? Ti, kteří budou investovat 30 let a více let, nechť volí dynamické a vyvážené fondy. Ti, kteří budou investovat kratší dobu, třeba těch deset až 15 let, nechť volí spíše konzervativnější profily. A dobré je i to, že to nemusí být takto černobílé. Lidé mohou ony fondy i kombinovat. Jak by měl podle vás začít člověk, který má zájem o vstup do penzijního fondu? U třetího pilíře, nechť se jde poptat do penzijní společnosti na to, jak může své peníze spolu se státním příspěvkem nejlépe zhodnocovat. A nemusí chtít jen garanci černé nuly. U druhého pilíře, ať se jde zeptat do penzijního fondu, penzijní společnosti. Ať si sjedná schůzku na pobočce.


34 penzijní společnosti

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Conseg Investment Managament: Společnost nabízí pouze fondy třetího pilíře. Má několik fondů dluhopisových a jeden globální akciový fond. Z těchto fondů potom klientům na základě jejich věku a rizikového profilu sestavuje strategie životního cyklu s postupně klesající rizikovou složkou s blížícím se důchodovým věkem, případně nabízí také garantované strategie, u nichž je na konci programu zajištěna výplata minimálně ve výši naspořených prostředků a uzamčených zisků.

peněz dát třeba do akcií, aby peníze nesly, část peněz do dluhopisů, aby se s penězi nic nestalo, část peněz investovat někam jinam. Zcela jistě však není dobré vzít všechny své peníze a vložit je do jednoho investičního aktiva. Jestli totiž zrovna to vámi vybrané investiční aktivum klesne, nepomůže vám nic a nikdo. „Našim klientům nabízíme celkem 4 důchodové fondy druhého pilíře. Klienti si mezi nimi vybírají na základě svého postoje k riziku, očekávání potencionálního výnosu a také přístupu k možné změně výnosů v čase, tzv. intervalu volatility. Na stejném principu fungují i účastnické fondy v rámci třetího pilíře,“ shrnuje obecně principy přístupu k volbě penzijního fondu v rámci penzijní společnosti Marcela Suchánková, obchodní ředitelka penzijní společnosti Československé obchodní banky.

N

ízké poplatky Jak jsme již uvedli v předchozích textech, poplatky za správu peněz

Penzijní společnost Československé obchodní banky: ČSOB důchodový fond státních dluhopisů investuje do státních dluhopisů ČR a ČNB. Je plně zajištěn proti měnovému riziku. ČSOB konzervativní důchodový fond investuje především do dluhopisů a nástrojů peněžního trhu (pokladniční poukázky, obligace, spořicí účty, termínované vklady apod.). Je plně zajištěn proti měnovému riziku. ČSOB vyvážený důchodový fond investuje maximálně 40 % prostředků do akciové složky a tím nabízí klientům vhodnou formu zhodnocení jejich investic. Zajištění proti měnovému riziku je zabezpečeno v minimální výši 75 % hodnoty majetku. Investice ČSOB dynamického důchodového fondu představuje větší podíl akciové složky (v maximální výši 80 %) a investorům tak přináší velmi zajímavou formu zhodnocení úspor.

klientů jsou penzijním společnostem dány zákonem. Jakkoli se tomu člověk zdráhá uvěřit, tak spoření v rámci druhého a třetího pilíře patří na našem trhu k tomu nejlevnějšímu, co finanční ústavy nabízejí. Pro srovnání: Jestliže dneska budete mít poplatek za nějaký dynamický investiční fond mimo důchodový systém nad jedním procentem, jeden a půl až dvě procenta, váš poplatek za správu peněz v rámci

druhého pilíře bude činit 0,60 procenta a ve třetím pilíři 0,8 procenta. U těch konzervativních fondů je to tak, že u fondu státních dluhopisů je poplatek 0,3 procenta ročně, 0,4 procenta ve třetím pilíři. Nové je také to, že je oddělen majetek účastníků a akcionáře, což je skvělé, protože je to transparentní. A poplatky jsou nastaveny velmi nízko.

R

Raiffeisenbank penzijní společnost: V rámci druhého pilíře nabízí několik typů fondů. Důchodový fond státních dluhopisů investuje primárně do dluhopisů se splatností do 5 let, jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní banka. Rovněž nabízí konzervativní důchodový fond, který investuje primárně do českých dluhopisů, ale i do dluhopisů, jejichž emitentem jsou jiné subjekty. Vyvážený důchodový fond Raiffeisenbank investuje do dluhopisů, akcií a ostatních investičních nástrojů, přičemž akcie a jim obdobné investiční nástroje mohou tvořit nejméně 20 % a nejvýše 40 % hodnoty majetku v důchodovém fondu. Dynamický důchodový fond investuje primárně do akcií a jim obdobných investičních nástrojů, přičemž investice do těchto nástrojů mohou tvořit nejméně 60 % a nejvýše 80 % hodnoty majetku v důchodovém fondu. Účastnický fond investuje primárně do dluhopisů, akcií a ostatních investičních nástrojů, přičemž vzájemné procentní zastoupení jednotlivých nástrojů bude aktivně řízeno metodou CPPI (Constant Proportion Portfolio Insurance). Investice do dluhopisů mohou tvořit až 100 % hodnoty majetku účastnického fondu. Růstový účastnický fond investuje primárně do akcií a jim obdobných investičních nástrojů, přičemž investice do těchto nástrojů budou tvořit nejméně 80 % hodnoty majetku v účastnickém fondu.

iziko na závěr Názor na nutnost spoření na stáří prostřednictvím důchodové reformy nechť si udělá každý sám, povinností Make Money je však upozornit na jedno z hlavních rizik, které s tímto spořením souvisí. Tím rizikem nejsou ani volatilní finanční trhy ani různé krize a hospodářské recese, nejsou jím ani zloději v oblecích v manažerských židlích penzijních fondů. Tím vůbec největším rizikem jsou v souvislosti s důchodovou reformou naši političtí představitelé. „Druhý pilíř by se také vyplatil úplně všem – ve srovnání s alternativou spolehnout se pouze na první pilíř –, avšak to hlavně za podmínky, že se do budoucna nebude měnit jeho nastavení v neprospěch obyvatel této země. Avšak tuto jistotu bohužel nemáme,“ uzavírá Richard Siuda ze společnosti Conseq.


penzijní společnosti 35

Penzijní fond České pojišťovny Rizikový profil 3P/2P

Fond

Dynamický ÚF/DF

4/5

Vyvážený ÚF/DF

3/3

Spořící ÚF / DF státních dluhopisů (2P)

2/2

Povinný konzervativní F (3P) / Konzervativní DF

1/2

Umístění prostředků

Zaměření fondu

Především do akcií a doplň- Na akciové cenné papíry – kově do korporátních dluhopi- nabízí příležitost vyššího sů a státních dluhopisů. výnosu, ale za cenu vyššího rizika. Především do státních dluho- Na akciové i dluhopisové cenné papíry – nabízí pisů, korporátních dluhopisů vyvážený podíl mezi výnovysoké kvality a akcií. sem a rizikem. SUF: Především do českých a zahraničních státních dluhopisů, korporátních dluhopisů vysoké kvality a pokladničních poukázek. DF SD: Především do českých státních dluhopisů, pokladničních poukázek a terménovaných vkladů.

Doporučený investiční horizont 7 a více let

5 a více let

Na dluhové cenné papíry vysoké kvality.

2 a více let / 3 a více let

Do českých a zahraničních Na aktiva s velmi nízkým státních dluhopisů, pokladnič- rizikem – eliminuje kolísaních poukázek a termínovavost majetku ve fondu. ných vkladů.

Na 5 a méně let před ukončením spoření.

Doporučeno pro Svým složením je vhodný pro investory, kteří si uvědomují toto riziko a jsou ochotni přijmout výrazné výkyvy majetku ve fondu. Vhodný pro investory, kteří si uvědomují riziko ztráty a jsou ochotni přijmout dočasné výkyvy majetku ve fondu. Vhodný pro investory, kteří preferují nižší kolísavost majetku ve fondu. / Vhodný pro investory, kteří si uvědomují riziko ztráty plynoucí ze změn úrokových sazeb.

Pro investory, kteří chtějí minimalizovat riziko ztráty.

Co také zaznívá na adresu důchodové reformy „Lidé si teprve kladou otázku, proč by měli do nějaké důchodové reformy vstupovat. A dokud jim významná část politické reprezentace bude říkat, že se nic neděje, že nikam vstupovat nemusejí, protože ona se postará, tak to je problém. Nejdříve musí silně zaznít, že na důchody v budoucnu nebude. Teprve pak lidé pochopí závažnost situace. Jenže až se toto u nás stane, což se zcela jistě stane, pak už bude pozdě.“ „Nejdříve by se mělo jasně definovat, co má zabezpečit státní penze z prvního pilíře. Teprve pak je možná seriózní debata o úpravě druhého a třetího pilíře. Kdyby se řeklo, že státní penze je skutečně jen o tom životním minimu, pak v prvním pilíři snižme odvody sociálního pojistného třeba na 20 procent a lidem nechme na uvážení, jak oněch osm procent budou investovat.“ „Skutečná reforma důchodového systému, která by začala u pilíře prvního, by snížila náklady na práci, naše země by se stala atraktivnější pro investory, což by mělo příznivé makroekonomické dopady. Pomohlo by to však samozřejmě i českým firmám, které by taktéž měly nižší náklady.“ „Bylo by dobré, aby ona dvě procenta ke třem šla lépe zlikvidnit. Je možné je třeba dávat jako zástavu vůči hypotečním úvěrům nebo si je v důchodu alespoň jednorázově vybrat.“ „Horizont politiků nejsou ani ty čtyři roky do dalších voleb, ale roky dva, protože první rok neudělají nic, a poslední rok neudělají také nic. Proto se k problému důchodů, který na nás číhá za dvacet let, nikdo z nich nehlásí. A v momentě, kdy přenastavení průběžného systému je základem všeho, proklamace či parametrické změny, podle kterých do důchodu půjdeme pět let před smrtí, nestačí. Důchodový problém prozatím není ani přiznaný, natož aby panoval společenský konsensus pro jeho řešení. A řešení aktuálně nenabízí žádná politická strana.“ „V České republice máme nejtvrdší regulaci finančních institucí na trhu. A to je dobře, protože v případě důchodů to není o spekulacích na burzách, ale o dlouhodobém investování. O spoření na penzi, kde není šance na opravu.“


36 rozhovor

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Státní penze nebude 15 tisíc, ale sedm a půl tisíce „Političtí zástupci debatu o fungujícím důchodovém systému značně zanedbali. A teď, kdy se začala konečně otevírat, tak z ní pro změnu udělali vyostřené politické téma. A to z toho důvodu, že v případě výše budoucích důchodů ta zpráva nezní nijak jinak, než že dobře už bylo,“ říká prezident Asociace penzijních společností Karel Svoboda. Rozhovor přípravil: Daniel Tácha / Foto: Natalia Larina Jaký je váš názor na takzvanou reformu důchodového systému? Do ideálního designu má daleko. Zejména pak druhý pilíř. I ten však vnímám jako malý krok správným směrem. A to i přesto, že je v některých svých parametrech poněkud atypický. Například v tom, že k těm třem procentům z celkového odvodu na sociální pojištění si musí člověk přidávat dvě procenta z vlastní kapsy. To je jediná výtka? On ten druhý pilíř je vlastně jen jakási modifikace pilíře prvního. Mnohým lidem se například nelíbí, že účast v něm je definitivní. Že z něj nemohou vystoupit. Podle mého soudu by proto bylo dobré, aby byly některé jeho parametry upraveny. Myslím, že by mu to výrazně pomohlo v popularitě. Dobře, ale co vám na něm vadí nejvíce? Konstrukce druhé pilíře jasně ukazuje na to, že když si člověk spoří každý měsíc pět procent za mzdy, tak to mu sice v penzi pomůže, ale výrazně to pomůže pouze tam, kde je dlouhý časový horizont. Druhý pilíř je tedy hlavně pro mladé. Pro ty, kteří budou spořit 30 až 35 let. V jejich případě je ta časová páka spolu se složeným úrokováním zajímavá. Avšak jinak je těch pět procent relativně málo. Když se podíváte, jak jsou konstruovány reformy v zemích okolo nás, vidíte, že

tam se odkládají vyšší procenta ze mzdy. A nemají tam povinnost cokoliv k tomu přidávat ze svého platu. Spokojen tedy nejste? Model pět plus nula by byl určitě lepší než současný tři plus dva, protože vy si pak můžete ta dvě procenta ze mzdy investovat tak, jak sám uznáte. Což je určitě na místě, protože ty vyhlídky pro dnešní dvacátníky a třicátníky nejsou skutečně nijak radostné. Naopak jejich vyhlídky na solidní penzi jsou špatné a současné nastavení druhého i třetího pilíře jim dává jen velmi obtížnou možnost nápravy. Co je to podle vás špatná vyhlídka? Malá penze, kterou tito lidé od státu ve stáří dostanou. Je dobře, že máme druhý pilíř, protože je normálním a standardním modelem ve vyspělých zemích. Ale je špatně, že jej máme postaven jinak než ve vyspělých zemích, kde významnou roli sehrávají takzvané occupational pensions čili zaměstnanecké penzijní fondy. I když ani to nemusí nijak vadit smyslu reformy, kterým je možnost vytvořit si finanční rezervu na stáří.

Nic z vlastní kapsy Kolik procent by podle vás měl stát umožnit lidem vyvést z oněch

28 procent pojistného odvodu na jejich soukromý účet? Podle nás by bylo dobré umožnit odvést rovnou pět procent. Žádné přidávání dvou procent z vlastní kapsy. Kdyby to stát umožnil, jeho ztráta na důchodovém účtu bude ještě vyšší. Což zjistili i v těch zemích okolo nás. Jistě, to máte pravdu. Ale vezměte si například Slovensko. Tam lidé na sociálním pojistném odvádějí 24 procent ze mzdy. A i tak tamější vláda dala lidem možnost si z těchto 24 procent vyvést na osobní účet devět procent. Žádné přispívání ze svého. Ano, slovenská vláda pak zjistila, že je to moc, že jí ty peníze chybějí, takže těch devět procent snížila na procenta čtyři. Ale i ona čtyři procenta z celkového 24procentního odvodu na Slovensku je více než tři procenta z 28procentního odvodu u nás. A uvedl bych ještě jeden rozdíl mezi námi a Slovenskem. Na Slovensku je vstup do druhého pilíře povinný. Slovensko je tedy zářným důkazem, že tam, kde se už nedostává peněz, se reformy dělají docela obtížně. Platí to i pro nás? Na Slovensku došlo ke snížení oněch vyvedených procent z důvodu zadlužení státu jako takového. Slovenský stát se nedokázal vypořádat s masivním výpadkem na příjmové straně v prvním pilíři a musel generovat extra prostřed-


rozhovor 37

Karel Svoboda

ky k tomu, aby vůbec vyplatil všechny důchody. Ale i na Slovensku mají naplánováno, že někdy v letech 2017 až 2018 umožní lidem, aby si stáhli z toho celkového odvodu minimálně šest procent na svůj účet. Což nezní vůbec špatně. Proč to podle vás nejde u nás? Rozdíl je v tom, že tamější politici pochopili, že když dají lidem možnost spořit si na individuálních účtech, mohou jim pak také říci, že mají-li tuto možnost a další možnosti, nemohou od státní penze čekat nic více než jen zajištění minimální životní úrovně. Když však lidem umožníte vzít si z jejich peněz pouze tři procenta a ještě po nich chcete povinně dvě procenta z jejich mzdy, nemůžete jim říci nic. Z vašich slov by se dalo soudit, že druhý pilíř nemá vůbec smysl… To neříkám. Jak už jsem uvedl, druhý pilíř je malým krokem správným směrem. Aby si však lidé mohli skutečně na stáří něco smysluplného našetřit, je nutné, aby se v budoucnu ta procenta vyvedená z celkového pojistného odvodu zvýšila. Na pět plus nula, na šest plus nula.

Neříkáte to však pouze jako zástupce penzijních společností, které čím více peněz budou spravovat, tím více budou vydělávat? Neříkám. Je skutečně nutné se dopracovat k vyššímu procentu, aby si lidé skutečně mohli něco významného naspořit. Což pochopili už i někteří tuzemští zákonodárci. I od nich již zazněla myšlenka, že by se ta možnost stáhnutí si peněz z odvodu na vlastní účet mohla do roku 2018 vyšplhat na hodnotu pěti, šesti procent. Ale bohužel stále zní i to, že přitom nesmí chybět povinnost onoho přídavku ve výši dvou procent z vlastní kapsy. Ale i v tomto případě by byl model pět plus dva lepší než tři plus dva. A ještě jednu věc. Pro mladší ročníky by měl být druhý pilíř povinný.

Kdo se postará? Proč si myslíte, že není dobře, aby stát po lidech, kteří už tak odvádějí třetí největší sociální pojistné v Evropě, chtěl ještě dvě procenta z jejich platu? Je to nemravné.

Máte za to, že v tomto ohledu by mohli sehrát nějakou úlohu sami lidé, že by si vynutili větší možnost vzít si část ze svého odvodu zpět? V tomto ohledu je naše společnost úplně na začátku. A je to přitom zásadní věc! Aby si lidé sami za pomoci vlastních peněz a vlastních sil vytvářeli finanční rezervu na stáří. A to v nějakém institucionálním rámci, který jim nastaví stát, a bude jim jej taktéž garantovat. Avšak mají lidé o tuto možnost vůbec zájem? Opět v tomto ohledu je naše společnost na úplném začátku. I ta debata, která se nyní vede, kdy se stát prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí vůbec poprvé od listopadu 1989 přiznal k tomu, že v budoucnosti nebude dost peněz na důchody, přišla pozdě. Začít se s ní mohlo před rokem, před dvěma, před pěti lety. Mohli jsme být dál. Jak podle vás zní informace, která by měla většině lidem otevřít oči? Vážení třicátnici, vy nebudete mít důchod 15 tisíc korun, ale sedm a půl tisíce korun. A od této informace se již


38 rozhovor

před lety měla rozvinout debata, jak nově nastavit celý důchodový systém. A to nejen v nějakém druhém nebo třetím pilíři, ale hlavně a především v pilíři prvním. Pokud by ten byl dobře zásluhově nastaven, nemuseli bychom nastavovat druhý pilíř. Vše by bylo jasnější a jednodušší. A jak byste si nastavení prvního pilíře představoval? Například v Nizozemsku každý ví, že stát mu na stáří poskytne pouze jakousi základní penzi, která v tamějších podmínkách odpovídá životnímu minimu. A v rámci toho, že ta finální penze je zhruba 70 procent mzdy, kterou člověk pobíral, tak to je zhruba třetina. Ale odvádí tam tuto daň každý, je to vlastně solidární daň, musí ji platit 45 let a za každý rok méně se mu ta penze drobně krátí. Systém umožňuje se silným daňovým zvýhodněním spořit si individuálně jak ve druhém, tak ve třetím pilíři, což tvoří dvě třetiny penze. To je však po generace zavedený systém, což asi úplně neplatí pro Českou republiku… Ano, tam je to generační záležitost, tam je to zcela zažité, stejně jako třeba ve Velké Británii. Kdežto u nás jsme se prozatím pracně dopracovali ke

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Někteří z nich tu odvahu nemají, jiní, což je snad ještě horší, mají za to, že toto si lidé asi vědět nezaslouží. A to i přesto, že celá věc je jasná jako facka. Prvním faktem je demografický vývoj, který nás zcela jistě přivádí k tomu, co je běžné všude ve vyspělých zemích. A to je, že lidé sami musejí převzít mnohem větší díl odpovědnosti za svůj vlastní osud ve stáří. Což, a to je také pravda, mnozí lidé také neradi slyší.

Jistota nízkého důchodu Co je třeba v případě zajištění na stáří říkat lidem ve věku od 20 do 50 let? Pro ty úplně nejmladší je ten vzkaz úplně jasný. Vaše státní penze bude v době, kdy vy půjdete do důchodu, odpovídat životnímu minimu. Jestli si myslíte, že z toho budete dobře žít, fajn, myslete si to. Jestli však máte za to, že ne, tak využijte jakékoli možnosti na vytvoření si finanční rezervy na stáří. A dokonce, i když bych to jako prezident Asociace penzijních společností říkat nemusel, vždy říkám, že na prvním místě jsou děti, bez nich se jako společnost nehneme vůbec nikam, a na druhém místě je nutné mít vlastní

V případě výše budoucích důchodů ta zpráva nezní nijak jinak, než že dobře už bylo. zjištění, že až 95 procent příjmů lidí ve stáří pochází od státu. A že kdyby toto mělo dále pokračovat, tak ve chvíli, kdy odejdou současní dvacátníci a třicátníci do důchodu, nastane velký problém, protože stát nebude mít na to, aby jim dal stejnou penzi, jakou dává dnešním penzistům. Jsme tedy úplně na samém začátku, ale záleží na nás, jak si onen systém nastavíme. Jakou roli v tom sehrávají naši političtí zástupci? Naši političtí zástupci debatu o nutnosti fungujícího důchodového systému v minulosti značně zanedbali. A teď, kdy se začala konečně otevírat, tak z ní pro změnu udělali vyostřené politické téma. A to proto, že v případě výše budoucích důchodů ta zpráva nezní nijak jinak, než že dobře už bylo. Politici nemají podle vás odvahu toto lidem sdělit?

bydlení, protože jedině tak se dá ve stáří významně ušetřit na nákladech. Také máte majetek, který můžete třeba prodat, je-li potřeba. Pak už je to na uvážení každého, jak k vytváření finanční rezervy na stáří přistoupí. Zda prostřednictvím druhého, třetího pilíře, nebo jakkoli jinak. Životní minimum ve stáří a od státu je podle vás jistota? Takřka jistota. To, co bude za 50 let, to vám nikdo přesně neřekne. Dobře však vidíme, co se stane za 20, 30 až 40 let. A vidíme, že až generace silných ročníků ze 70. až poloviny 80. let půjde do důchodu, tak do penze odejde skoro 2,5 milionu lidí. No a těch, kteří je budou mít za úkol živit, těch bude 1,6 milionu. Nastiňujete neradostnou budoucnost, ale přitom říkáte, že druhý pilíř je svým nastavením – tři procenta

plus dvě procenta – nedostatečný. Má proto smysl se o něj vůbec zajímat? Mladí lidé nám často říkají, že nepočítají s tím, že od státu vůbec něco na stáří dostanu. Také však říkají, že zrovna teď řeší úplně jiné věci než spoření na důchod. Hledají slušnou práci, řeší bydlení nebo to, jak se popasovat se svými zájmy. A tohle všechno jim, tvrdí, zabere tak deset, patnáct let. A teprve pak prý budou ten důchod řešit. Ale to je škoda, protože při investování, spoření, když ztratíte deset nebo patnáct let, tak je to hodně. To už prostě nedoženete. Takže je jednoznačně zvete do druhého pilíře? Takto bych to nestavěl. Oni mají možnost volby. Buď vstoupit do druhého pilíře, který může být časem nějak parametricky upraven, třeba zvýšením těch tří procent na pět procent, anebo mají volbu nedělat nic. A já říkám, že v tomto ohledu je druhý pilíř nebetyčně lepší než nic nedělat. Je nedokonalý, ale pořád je lepší než to nic, protože jistotu mají jedinou. A tou je nízká státní penze v jejich stáří. Životní minimum. Takže pro ty dvacetileté je i náš současný druhý pilíř šancí naspořit si nějaké peníze ke státní penzi. A na nás všech by přitom měla být neustálá snaha o parametrickou změnu toho systému tak, aby mohl být pro člověka výnosnější. Čili minimálně pět plus nula, šest plus nula. Komu byste ještě doporučil druhý pilíř, komu pak třetí pilíř? Mladému člověku do 35 let bych doporučil druhý pilíř. Kdyby si měl vybrat jen jeden způsob spoření. Těm ostatním bych doporučil jako první možnost třetí pilíř. Proč? Když je váš investiční horizont deset patnáct let, tak ve třetím pilíři máte stále velmi dobré zhodnocení díky státnímu příspěvku. Musíte si jen vybrat, do kterého typu aktiv chcete investovat. Přičemž výhoda třetího pilíře je i v tom, že splníte-li pět let spoření, můžete si naspořené peníze jednorázově vybrat v 60 letech. Což ten druhý pilíř neumožňuje. Tam peníze vybíráte jen ve formě měsíční renty, po částech. Třetí pilíř je tedy druh spoření s dobrým zhodnocením a výbornou likviditou. Což se může hodit lidem, kteří jsou blíže důchodu, než dnešním dvacátníkům a třicátníkům. A navíc tito lidé mají ještě šanci, že je drastické snížení důchodů mine.


rozhovor 39

Co si myslíte o tom, že každému, kdo vstoupí do druhého pilíře, bude o něco ponížena státní penze? Že bude mít menší státní důchod, než kdyby si vůbec nijak nespořil? Ano, ale vzhledem k poklesu státních důchodů člověk přijde o pár stovek, zatímco ve druhém pilíři vydělá několikanásobně více. Který z pilířů byste doporučil lidem nad 35 let? To je taková šedá zóna… Jako třeba já, který se účastním i druhého pilíře. A to mi je 43 let. Proč jste vstoupil do druhého pilíře? Protože jsem si spočítal, že do důchodu mám jít za 23 let, v 65 letech a deseti měsících. A to je podle mého stále dost rozumná doba na to, abych si něco naspořil i ve druhém pilíři. Navíc to, kolik naspoříte, výrazně ovlivňuje i to, co vyděláváte. A vyděláváte-li více peněz, vstupte do druhého pilíře, i když vám je nad 30 let. Tak zní moje doporučení. Stejně jako říkám, že výše uvedené neplatí pro ty lidi, kteří vydělávají 12 tisíc korun čistého. Ale pro každého, kdo má 18 až 20 tisíc korun čistého, je již i druhý pilíř zajímavý. A co ještě starší lidé? Čím více se posouváme věkem dál, řekněme ke čtyřicítce a výše, tím více doporučuji vzít si nějaký produkt se státní podporou. Stavební spoření, penzijní připojištění… A doporučuji to mnohem více než druhý pilíř, protože ten se s narůstajícím věkem vyplácí zejména lidem s vyššími příjmy. Abych to shrnul, hranice pro druhý pilíř je podle mého do těch 35 let, tam se vyplácí valné části lidí. U starších lidí pak hraje roli výše jejich příjmu.

Investiční rizika Co si myslíte o obavách lidí z toho, že budou celý život spořit, ale výsledkem bude vytunelovaná penzijní společnost? Ano, s tím se velmi často setkáváme. Lidé říkají, co nesebrali Němci, sebrali komunisti, pak byla měnová reforma. A že u nás je to prostě jen samá hrůza. Na to můžu říci pouze to, že to bude takové, jaké si to uděláme. A také řeknu, že dnes to státní riziko není rozhodně menší než riziko u soukromých firem. Penzijní společnosti patří velkým a stabilním firmám. V drtivé většině případů jsou také lepšími hospodáři. Generují

zisky, nikoli ztráty, které navíc stále narůstají, jak to vidíme u státu. Proto některými lidmi vyjadřované obavy nejsou na místě. Celý důchodový systém je navíc přísně regulován a dozorován Českou národní bankou. Úspory klientů jsou odděleny od majetku správců. A tak bych mohl pokračovat…

stranu ten státní průběžný systém je životně závislý na demografickém vývoji. A jsme u opět u toho. Rizika na kapitálových trzích jsou nebezpečná, rizika státního systému, který na trhy citlivý není, ale na počet narozených dětí citlivý je… o rizicích všichni víme, ale nikdo se na ně neptá.

Kdybychom nechali stranou riziko krachu penzijních společností, existují i rizika ze špatného investování jejich správců? Ano, penzijní společnosti zhodnocují prostřednictvím investování na kapitálových trzích peníze lidí, kteří si je u nich spoří na důchod. To je pravda. Stejně jako to, že to mohou dělat kvalitně, ale i nekvalitně. Avšak do konce roku 2012 byla u nás jen jediná možnost, jak to

Rozumím tomu, ale ono zhodnocení u těch dynamičtějších strategií může být i v případě nově nastaveného důchodového systému třeba deset procent plus, anebo deset procent mínus? To se může samozřejmě stát. Jak je to s výší poplatků za správu peněz u penzijních společností v rámci druhého a třetího pilíře?

Do ideálního designu má důchodová reforma daleko. Zejména pak její druhý pilíř. mohly dělat. Účastníkům penzijního připojištění musely garantovat, že neudělají žádnou ztrátu z jejich úspor. Garantovaly jim černou nulu každý rok. Takže investovaly velmi konzervativně. Výsledkem pak bylo, že jejich výnosy za posledních deset let nepokryly ani jednou růst inflace. Byly těsně pod ní. Vklady klientů se tak zhodnocovaly jen díky státnímu příspěvku. Jenže v tom případě vůbec nemusíte mít penzijní fond. Stačí mít účet v bance, kam vám bude stát posílat státní příspěvek. Ano, vy si dnes naštěstí již můžete říci, „nechci jen černou nulu, chci výnosy nad inflací“. To je jen skvělé, a to hlavně tehdy, když vámi podstoupené riziko vám nepřinese ztrátu, ale výnos. Garance černé nuly již není povinností… Takže určitá rizika ze špatného investování jsou. Podívejte se, jak dopadli senioři ve Spojených státech. Tak jistě, v tom druhém a třetím pilíři jsou určitá rizika, ale ty se ze zákona řeší tím, že roky před vaším odchodem do důchodu musejí správci vašich úspor investice automaticky navigovat do méně a méně rizikových investic. A když už jste zmínil ony USA, tak vám řeknu například toto: Ano, státní průběžný systém není takřka na pohybech kapitálových trhů závislý, zatímco zhodnocování úspor na stáří prostřednictvím druhého a třetího pilíře na nich závislé je. To je fakt. Na druhou

Poplatky stanovuje zákon. A ty poplatky jsou ve své maximální výši o polovinu a často i více nižší než u investičních fondů. Což je jen dobře, protože spoření na důchod je dlouhodobý produkt, který musí fungovat ve prospěch klienta. Proto zákon zamezuje tomu, aby poplatky pohltily klientovi polovinu investičního výkonu fondu, který mu spravuje celoživotní úspory. Jsou správci fondů nějak motivováni, aby vložené peníze zhodnocovali co nejvíce? Jsou. Odměnu však získáváme pouze tehdy, když překonáme takzvaný nejlepší dosažitelný výkon. Když skutečně výrazně zhodnotíme peníze klientů, pak si z toho zhodnocení můžeme vzít deset procent. Mohu vás však ubezpečit, že žádný zlatý důl, co se týče spoření na důchod v rámci druhého a třetího pilíře, to pro penzijní společnosti není. Jak hledíte na proklamace některých politiků, že současně nastavený důchodový systém zruší? Nelíbí se mi to. Mnohem raději bych byl, kdyby se začalo vážně debatovat nad tím, jak změnit parametry druhého pilíře v závislosti na pilíři prvním, aby ti lidé, kterých se to týká především, měli skutečnou šanci naspořit si na důchod nějaké solidní peníze. A to proto, že dobře už bylo, co se týká státních penzí. Jakkoli mnozí senioři s nimi už dnes mají problém vyžít.


40 akciový trh

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Index Dow Jones Industrial Average stojí za zvážení k nákupu Akcie amerických firem zaznamenávají pozitivní výsledky. Index Dow Jones Industrial Average (DJIA) složený z akcií 30 nejvíce obchodovaných amerických firem posílil za poslední měsíc o 2,11 procent, o 305 bodů. Průměrná hodnota přitom činí 2 290 bodů. Autor: Miroslav Jaroš, www.quote.cz

H

odnota DJIA byla v dubnu 14 865 bodů. Akcie v USA v posledních měsících rostly. Americký akciový trh, jehož výkonnost nejčastěji udává index Dow Jones Industrial Average (DJIA), za posledních 30 dnů posílil o 305 bodů (tj. 2,11 procenta). „Pro úspěch v investici do indexu DJIA je důležité, jakým směrem se bude vyvíjet trh. Kdyby chtěl investor probírat jednotlivé tituly, vhodnější než kupovat celý index je vybrat si právě jednotlivé akciové tituly. Z mého pohledu jsou zajímavé především akcie typu Boeing, Caterpillar, Cisco, du Pont, General Electric, IBM, Merck a PG,“ říká Tomáš Menčík, analytik společnosti Cyrrus.

Podle něho jde o zdravé firmy, kterým věří. „Otázka vhodnosti investice do indexu DJIA je především otázkou na to, jakým směrem se bude ubírat vývoj ekonomiky, který buď potáhne akcie nahoru, nebo ne. Do uvedených titulů bych se nebál investovat, ale důležitá je také diverzifikace portfolia,“ dodává.

14 000

dodalo za poslední měsíc 3 z 5 nejlepších titulů. Z ostatních sektorů pak jde o Microsoft a Walt Disney, ovšem nelze generalizovat na celý sektor. Například další technologické firmy jako IBM a HP se umístily na konci,“ vysvětluje Adamkovič. DJIA je je cenově vážený index, který zohledňuje cenu jednotlivé akcie, na rozdíl od kapitalizace či free-floatu, jako je tomu v případě ostatních indexů. Titul, jehož akcie se obchodují za 100 dolarů, tak má výrazně větší vliv na vývoj indexu než titul v hodnotě 1 dolaru, ačkoli z pohledu tržní kapitalizace by ten poměr mohl být opačný. „I přes růst DJIA existuje jedno riziko. Tím je utlumení kvantitativního uvolňování. Nesmíme zapomínat, že současné nízké výnosy dluhopisů vedou investory k hledání zajímavějších investic včetně akcií a že tento stav je přímo spojen s monetární politikou hlavních centrálních bank,“ tvrdí Adamkovič.

12 000

P

U

S firmám se daří Podobně hovoří i Miroslav Adamkovič, analytik Komerční banky. Je přesvědčen o tom, že za růstem DJIA stojí spíše výkony jednotlivých amerických firem než celých odvětví. „V případě sektorů můžeme mluvit o pozitivním dopadu zdravotnictví, které

Vývoj indexu Dow Jones Industrial Average

16 000

10 000

31. 1. 2011 25. srpna 2010 Index DJIA osciluje kolem hranice 10 000 bodů. Tlak na pokles vyvolávají údaje o prodeji již existujících domů v USA.

30. 11. 2011 16. března 2011 Propad hodnoty indexu DJIA na 11 555 bodů. Byl způsoben zemětřesením v Japonsku.

28. 9. 2012

8 000

21. února 2012 Překročila hodnota indexu poprvé od roku 2008 hranici 13 000 bodů. Posun byl způsoben především schválením pomoci eurozóny Řecku. Svůj vliv měly i příznivé výsledky amerických firem.

rostřednictvím ETF Kromě uvedeného doporučení lze v zásadě uplatnit ještě další postupy, jak si „vsadit“ na pohyb indexu DJIA. Například prostřednictvím ETF fondů. Konkrétně třeba fondu Dow Diamonds nebo ProShares Ultra Dow 30. Při hodnocení vývoje indexu Dow Jones Industrial Average je na místě otázka, proč se dostává k nejvyšším hodnotám v době, kdy světem otřásá poměrně hluboká krize. Martin Krajhanlz, analytik České spořitelny, vidí příčiny tohoto jevu v tom, že index Dow Jones je sice tradiční index, ovšem dění na trhu neodráží úplně přesně.


fondy 41

Jaké jsou dividendové fondy korporátních dluhopisů Dividendové fondy korporátních dluhopisů dávají smysl. A to hlavně proto, že v době, kdy akcie dosahují vysoké kolísavosti, dividendové fondy vcelku s úspěchem přežívají. Autor: Michal Valentík, stratég investic České pojišťovny (ČP Invest) vůli případné recesi v roce 2013 je dle mého soudu vhodné myslet na rizika u akciového portfolia a část prostředků přesunout do dividendových fondů korporátních dluhopisů. Ty za posledních deset let vcelku s úspěchem přežívají všechny velké turbulence na trzích. Jejich hlavní předností je rychlý návrat ke své skutečné (fundamentální) hodnotě, jelikož s blížící se dobou splatnosti dluhopisů se jejich tržní cena přibližuje zpět ke skutečné hodnotě. Důkazem toho může finanční krize v letech 2008–2009, kdy se tyto fondy během sedmi měsíců vrátily na svoji úroveň před krizí. Další výhodou fondů zaměřených na firemní bondy je skutečnost, že když trh neroste ani neklesá, dividendový fond korporátních dluhopisů (DFKD) posiluje, protože dluhopisy nesou kupón, který je reinvestován, a tím roste výnos fondu. Navíc globální defaultní spekulativní míra (riziko bankrotu) je v současné chvíli pod úrovní dvou procent. Míra rizika je proto nízká a investice přitom může generovat zajímavý roční výnos ve formě dividendy. Důležitým aspektem při výběru dividendového dluhopisového fondu je průměrná doba splatnosti jeho aktiv, durace, protože díky její nízké úrovni se jakýkoliv nefundamentální, neopodstatněný výkyv směrem dolů rychle absorbuje. Fond s krátkou durací není tak citlivý na výkyvy kapitálových trhů, které vidíme v posledních týdnech, protože s blížící se dobou splatnosti mají dluhopisy tendenci vracet se ke své nominální hodnotě. Jakýkoli výraznější pokles u tohoto fondu je proto možné vždy využít jako nákupní příležitost.

Načasovat trhy je velmi obtížné, a proto i u tohoto fondu platí nejoptimálnější varianta: pravidelné investování, umožňující investorovi optimalizovat nákupní cenu.

V

ýběr dluhopisů Klíčovým faktorem je správná volba kvalitních dluhopisů. V průběhu finanční krize v období 2008–20009 se světová defaultní úroveň přiblížila

k riziku bankrotu, k hodnotě třinácti procent (v následujícím grafu ji představuje oranžová křivka). Avšak při tom všem některé dividendové dluhopisové fondy dosahovaly defaultní úrovně jen tří procent. V současné době je globální defaultní míra na úrovni dvou procent, a proto je i riziko defaultu u většiny dluhopisových fondů nižší. Globální otázkou však je, jak dlouho bude toto riziko nízké.

190 % 180 % 170 %

potenciál NAV/PL aktuální NAV/PL

160 % 150 % 140 % 130 % 120 % 110 % 100 %

potenciál NAV/PL = aktuální NAV/PL * (1 + průměrná durace * průměrný čistý roční výnos portfolia)

90 %

18. 6. 2004 18. 9. 2004 18. 12. 2004 18. 3. 2005 18. 6. 2005 18. 9. 2005 18. 12. 2005 18. 3. 2006 18. 6. 2006 18. 9. 2006 18. 12. 2006 18. 3. 2007 18. 6. 2007 18. 9. 2007 18. 12. 2007 18. 3. 2008 18. 6. 2008 18. 9. 2008 18. 12. 2008 18. 3. 2009 18. 6. 2009 18. 9. 2009 18. 12. 2009 18. 3. 2010 18. 6. 2010 18. 9. 2010 18. 12. 2010 18. 3. 2011 18. 6. 2011 18. 9. 2011 18. 12. 2011 18. 3. 2012 18. 6. 2012 18. 9. 2012 18. 12. 2012 18. 3. 2013 18. 6. 2013 18. 9. 2013 18. 12. 2013 18. 3. 2014 18. 6. 2014 18. 9. 2014 18. 12. 2014

K

Oranžová čára ukazuje průběh jednoho z fondů korporátních dluhopisů od roku 2004 až po dnešek. Fialová čára přibližuje potenciál fondu. Černé šipky představují skutečnou, fundamentální hodnotu fondu v čase. I když v roce 2008 nastal pokles, byla daleko výše. To proto, že korporátní dluhopisy se ve velmi krátkém čase, jak se blížila doba jejich splatnosti, navrátily k této hodnotě. Z propadu v roce 2008 se za sedm měsíců vrátil do pozitivního teritoria. Potenciál dividendového fondu korpotátních dluhopisů je dle mého soudu zajímavý minimálně po dobu několika let. A to při investičním horizontu DFKD tří až pěti let.


42 etf

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Investovat lze od 25 eur měsíčně Do spořicích programů, které využívají burzovně obchodované fondy, lze investovat již od 25 eur měsíčně. Za nákup některých ETF není účtován poplatek. I když u jednotlivých společností nenajdete všechny existující fondy, smysluplné portfolio z nich bezpečně složíte. Čímž si třeba na stáří můžete významně zvýšit příjem ke státnímu důchodu, který je hlavním tématem aktuálního vydání Make Money. Autor: Evžen Fojtík, analytik portálu www.ETFs.cz

P

rostřednictvím burzovně obchodovaných fondů, zařazených v takzvaných spořicích plánech, lze pokrýt všechny významné třídy aktiv: akcie, dluhopisy nebo komodity. Podle průzkumu serveru Extra-funds.de například Němci investují do ETF spořicích plánů v průměru 150 eur měsíčně. Téměř tři čtvrtiny prostředků přitom míří do akciových ETF, 16 procent připadá na dluhopisové ETF a šest procent tvoří komoditní fondy. V rámci akciových ETF spořicích plánů jsou mezi Němci nejvíce oblíbené fondy kopírující vývoj hlavního německého akciového indexu DAX od společností iShares, db X-trackers a ETFlab. Po nich jsou v oblibě ETF na rozvíjející se

trhy: Lyxor ETF MSCI Emerging Markets, db x-trackers Emerging Markets a ETFlab MSCI Emerging Markets. Až poté v žebříčku popularity následují ETF kopírující vývoj indexu Euro Stoxx 50.

N

abídky on-line brokerů Ve spořicích programech nenajdete všechny ETF, které se obchodují například na trhu Xetra. I přesto je paleta fondů on-line brokerů velmi pestrá. V nabídce jsou ETF, které pokrývají všechny důležité země, regiony a sektory. Vybírat lze i z několika ETF sledujících určitou investiční myšlenku. Příkladem je na infrastrukturu zaměřený db x-trackers S&P Global

Infrastructure ETF. V menší míře jsou zastoupeny i komoditní ETF a ETC (Exchange Traded Commodities).

J

ak nakoupit? Princip založení spořicího programu je u všech brokerů podobný. Na začátku si vytipujte burzovně obchodované fondy, které mohou naplnit vaše investiční cíle. Některé ETF lze nakupovat s nulovými poplatky, proto se rozhlédněte, zda takový fond vybraný broker nabízí. Poté stačí zvolit interval placení (možný je obvykle interval jeden, dva, tři nebo šest měsíců) a určit výši investované částky (obvykle od 25 eur). Uvést musíte i den, ke kterému budete investovat.

Jaké jsou konkrétní nabídky Prostřednictvím DAB Bank můžete investovat do 210 různě zaměřených ETF. DAB Bank jako první on-line banka v Německu zrušila poplatky za nákup vybraných ETF ve spořicích programech. Aktuálně je s nulovými poplatky nabízeno 143 ETF. Jsou to fondy z dílny db X-trackers (79 produktů) a ComStage (64). Nabídku rozšiřuje i 18 ETC od Deutsche Bank a Commerzbank. U ostatních ETF zaplatíte při nákupu 2,50 eura plus 0,25 % z vložené částky. Investovat lze již od 50 eur měsíčně. Z ETF jsou v současné době nejvíce poptávány db x-trackers DAX® ETF, db x-trackers MSCI Emerging Markets TRN Index ETF a db x-trackers MSCI World TRN Index ETF. Společnost Cortal Consors v současné době nabízí ve spořicích plánech více než 50 ETF. Za prodej těchto ETF si společnost účtuje 1,5 % z vložené částky. Celkem 20 fondů z dílny db X-trackers lze však získat s nulovým poplatkem. V akční nabídce jsou například fondy sledující vývoj indexu DAX, Euro Stoxx 50, MSCI World TRN index či MSCI Emerging Markets. Minimální výše měsíčního či čtvrtletního vkladu je stanovena na 25 eur.

Společnost Comdirect nabízí v rámci spořicích plánů 166 burzovně obchodovaných fondů. Z toho 50 ETF od db X-trackers a ComStage je nabízeno s nulovým poplatkem. Většina drobných investorů si vystačí s „akční“ nabídkou, která obsahuje fondy kopírující vývoj všech významných indexů (DAX, SP 500, DJIA, MSCI Emerging Markets, Nasdaq 100, Euro Stoxx 50). Spořicí plány společnosti Maxblue aktuálně nabízí 110 burzovně obchodovaných fondů. Investovat lze již od 50 eur. Bez poplatků jsou burzovně obchodované fondy db X-trackers. U ostatních ETF je účtován poplatek ve výši 2,50 eura plus 0,4 % z aktuální tržní hodnoty. Kromě ETF můžete do spořicího plánu zařadit i další cenné papíry: akcie, podílové fondy či certifikáty. S 50 eury měsíčně si vystačíte i u ING Diba. U této společnosti nenajdete ETF s nulovými poplatky, na druhou stranu jsou však účtovány jedny z nejnižších poplatků: Při nákupu zaplatíte 1,75 % z investované částky. V  abídce opět najdete ETF kopírující všechny hlavní indexy.

Pestrou škálu ETF nabízí i S-Broker. Najdete u něj produkty od iShares, Lyxor, RBS, ComStage, db X-trackers, ETFlab či PowerShares. Minimální výše jednorázové investice je 50 eur. Sami si můžete vybrat, zda budete investovat měsíčně, jednou za dva měsíce, čtvrtletně či pololetně. Vystačíte-li si s některým z 84 ETF ComStage a zainventujete více než 200 eur, nebude vám účtován nákupní poplatek. U ostatních ETF zaplatíte poplatek ve výši 2,5 %. Online broker Onvista Bank nabízí v rámci spořicích plánů pouze 21 burzovně obchodovaných fondů od společností ETFlab, Commerzbank a iShares. I když je nabídka ETF oproti konkurenci velmi malá, lze s ní pokrýt všechny významné trhy (ETF kopírující indexy DAX, Euro Stoxx 50, Nikkei 225, DJIA, MSCI Emerging Markets, BRIC 50, MSCI World…). Minimální výše měsíční investice je 50 eur. Všechny fondy jsou prodávány bez poplatku. Celkem 26 ETF dnes najdete pod hlavičkou 1822direkt. V okamžiku založení spořicího programu zaplatíte 2,95 eur. Minimální výše měsíční úložky je 50 eur.


komodity 43

O komoditním supercyklu, contangu a backwardationu Lednový komoditní manuál investiční banky Morgan Stanley mohl u leckoho vyvolávat úsměv na rtech. Ani ne tak pro jeho býčí výhled na většinu sledovaných komodit, ale spíše pro tu věčnou analýzu růstu, která vykukuje z většiny podobných expertních předpovědí dalšího vývoje. Ale konec legrace. Autor: Jiří Tyleček, analytik X-Trade Brokers

N

a trzích převažují růsty. Jen nejsou konstantní, a než se skutečně dostaví, pro investora už může být pozdě, zvláště při pákovém obchodování. Když se trhy vydají „správným“ směrem, investor už dávno nemusí mít dostatečnou likviditu. Růst je převládajícím směrem pohybu cen na komoditních trzích. Minimálně od přelomu tisíciletí, odkdy se datuje začátek posledního komoditního supercyklu, jak dlouhotrvající růst nazvali analytici.

Růst je velmi dobře viditelný na komoditním indexu S&P GSCI, který sleduje čtyřiadvacet nejvíce obchodovaných komodit v USA. Zatímco do roku 1998 jsme byli svědky mírných poklesů a komoditního býka, aby investor hledal s lupou v ruce, tak od počátku roku 1999 vzrostl tento index o 370 procent, přičemž do poloviny roku 2008 rostl dokonce o stěží uvěřitelných 570 procent s průměrnou roční výnosností 22 procent.

U

konce s dechem? Aktuálně se tak nacházíme ve fázi horkých spekulací, že dosavadní růstový trend je u konce. Mohl by to potvrzovat také pohled na níže uvedený graf tohoto indexu, který už od prvního pololetí roku 2011 vykazuje klesající trend. Na grafu vidíme velmi vysokou volatilitu na komoditních trzích v posledních letech. Ta je zvláště patrná ve srovnání s nedávnými devadesátými léty.

Vývoj komoditního indexu S&P GSCI v letech 1997–2013 (v bodech) 900

+572,77 % (+22,00 % ann.)

800 700 609,9100 600

+372,38 % (+11,45 % ann.)

500 400 300 Komoditní index S&P GSCI

200 100

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013


44 komodity

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

P

optávka asijských tygrů Aktuální analýzy velkých bankovních domů v čele s Goldman Sachs, Citibank nebo Credit Suisse hovoří o konci růstového supercyklu na komoditách. Hlavním zmiňovaným důvodem je ukončení překotného ekonomického vzestupu některých asijských zemí v čele s Čínou, která v případech některých komodit vytvářela více než poloviční celosvětovou poptávku po průmyslových komoditách. Avšak poslední data za čtvrtý kvartál ukazují, že Čína skutečně přeřazuje na nižší rychlostní stupeň. Její růst HDP dosáhl pouze 7,7 % a byl tak druhý nejnižší od druhého kvartálu 2009, kdy krize drtila globální ekonomiku. Ještě důležitější však byly nízké odhady vývoje průmyslové produkce, která ve stejném období klesala na 8,9 % a vyrovnala tak nejnižší úroveň od poslední hospodářské krize. Zpomalení se nevyhýbá ani dalším významným asijským ekonomikám včetně Indie, Jižní Koreje nebo třeba Singapuru. Nižší poptávka po komoditách tak dává smysl a z tohoto úhlu pohledu by mohla přestat působit na růst jejich cen.

V

íce peněz = vyšší ceny Dalším důležitým faktorem, který je však v analýzách dalšího vývoje zmiňován spíše nezřetelně, je nepřetržitý růst peněžní nabídky, který v posledních letech akceleruje. Růst množství

peněz v ekonomikách je tím důvodem, proč v dlouhodobém horizontu vidíme růst cen komodit, ale také dalších finančních aktiv. Světové centrální banky navyšují své bilance bezprecedentním tempem, a přestože se to zatím v rostoucích indexech spotřebitelských cen příliš neprojevuje, na finančních trzích nové peníze vytvářejí výkyvy cen a spekulativní bubliny. Hledají totiž na trhu nejvyšší zhodnocení vzhledem k přijatému riziku, a komodity proto byly díky dobrým fundamentům v čele oblíbenosti spekulantů.

P

eníze centrálních bank Za růstem cen komodit však nestála pouze spekulativní bublina, ale také faktická reálná poptávka. Například snižování úrokových sazeb ve Spojených státech bylo hlavní příčinou nafouknutí realitní bubliny, ta byla pevně spojena také s růstem cen komodit. Nařízené úvěrování domácích průmyslových podniků čínskými bankami nutilo tyto subjekty k přehnané investiční aktivitě. Nová města pro miliony obyvatel nebo největší světová obchodní centra si dodnes nenašla své obyvatele ani zákazníky. Taková spotřeba průmyslových kovů nebo energií je ekonomickou ztrátou, nicméně také neefektivní spotřebou zvyšující poptávku po komoditách a tlakem na růst cen. V pozadí těchto křiklavých případů stojí tisíce dalších projektů, které mohly být realizovány

jen pouze díky uměle levným penězům centrálních bank.

J

ak spekulovat na trhu komodit Doba levných peněz pokračuje i nadále, na komoditním trhu však již nedopadá na úrodnou půdu. Obchodník s komoditami však plakat nemusí. Princip obchodování komodit umožňuje už ve své podstatě spekulace na růst i na pokles a odlišuje se tak od akciových trhů, kde se „short“ příkazy stále často považují za nadstandard. Je však na druhou stranu třeba přiznat, že zažité obchodování akcií je pro spoustu investorů snadněji uchopitelné. Podstatou obchodování komodit jsou futures kontrakty, což jsou standardizované smlouvy o nákupu či prodeji konkrétního aktiva s pevným datem expirace. Pomocí futures lze obchodovat také další aktiva včetně akciových indexů, dluhopisů nebo měn. Futures kontrakty nejsou jedinými nástroji k obchodování komodit. Obchody lze realizovat také prostřednictvím ETF nebo ETC fondů, CFD kontraktů, certifikátů nebo opcí, jejich ceny jsou však vždy navázány na primární futures a kopírují jejich ceny. Chce-li obchodník například spekulovat na růst nebo pokles cen ropy, musí si vybrat konkrétní futures s termínem dodání v určitém kontraktním měsíci. Brokeři však často umožňují obchodovat pouze aktuální kontrakt. S blížící se expirací se pak musí obchodník pozice

Vývoj peněžního agregátu M2 v USA a komoditního indexu S&P GSCI v letech 1980–2013

10 518,20

900

10 000 800 700

Penežní nabídka M2 Komoditní index S&P GSCI 8 000

609,9100 600 6 000

500 400

4 000 300 200

2 000

100 1980–1984

1985–1989

1990–1994

1995–1999

2000–2004

2005–2009

2010–2014


komodity 45

zbavit. Pokud by chtěl spekulovat na pokles či vzestup cen ropy i nadále, musel by otevřít novou pozici s novým pozdějším expiračním datem, takzvaně pozici rolovat. To je samozřejmě možné, nicméně to přináší další náklady. Po několika letech tak může obchodník zjistit, že zatímco komodita vzrostla v daném období o pětinu, tak zisk na účtu investora nemusí být ani poloviční. V případě ztrát se k nim další náklady s rolováním samozřejmě přičítají.

P

roblém jménem contango Contango je název rozšířené situace na trhu, kdy budoucí kontrakty čili ty se vzdálenější dobou expirace jsou dražší, než jsou kontrakty krátkodobé. Tato situace na trzích převažuje, logicky už jen kvůli nákladům na uskladnění komodit nebo vyšší nejistotě vzdálené budoucnosti ve srovnání se současností. Pojem contango vznikl v osmnáctém století v Anglii a znamenal poplatek za odložení nákupu po předem stanovené době, což do značné míry koresponduje také s dnešním významem. Když se futures blíží expiraci, obchodník či manažeři fondu je musejí prodat a koupit nové. Když nakoupí nové kontrakty, které jsou kvůli contangu dražší, prodělávají peníze investorů. Kontraktní měsíce odpovídají v případě nejvíce obchodovaných komodit s měsíci kalendářními, jako

třeba u ropy, v dalších případech se však aktuální kontraktní měsíc může měnit i po čtvrtletích či nepravidelně, například u kukuřice, bavlny či cukru.

Je-li rostoucí, naznačuje contango na trhu, naopak klesající křivka definuje backwardation. Lomy na forwardových komoditních křivkách nás informují o specifických situacích, a tedy o příležitostech na trhu.

V

ýjimka jménem backwardation Situace opačná od contanga se nazývá backwardation. V tomto případě investor kupuje neustále levnější kontrakty, což mu může pokrýt nejen transakční náklady, ale zároveň taky navýšit zisk. Tento tržní stav však byl v minulých letech spíše výjimkou, týkal se pouze některých komodit na omezenou dobu. Někteří investoři by se mohli snažit neustálé výměně kontraktů předejít a vyhnout se contangu nákupem dlouhodobých kontraktů. Brzy však narazili na vyšší ceny vzdálených kontraktů a nízkou likviditu, které by samozřejmě snižovaly ziskový potenciál investice.

K

omodity dlouhodobě Nevýhody dlouhodobého držení komodit vycházejí ze způsobu jejich obchodování, a jednoduše je tak odstranit nelze. Backwardation sice nabízí příležitost k dlouhodobějšímu držení, nicméně situace na trzích se rychle a kontinuálně mění a během několika dnů či týdnů může dojít snadno k obratu. Nevýhody obchodování komodit však zůstávají pouze v dlouhodobém obchodním horizontu. V případě krátkodobého obchodování, kdy investor spekuluje na změnu ceny pouze v případě jednoho futures kontraktu a nemusí řešit contango nebo backwardation, nabízí komoditní obchodování velmi pěkné obchodní příležitosti. Tento způsob obchodování však nevyhovuje každému a má svá rizika, kterým by se méně zkušený obchodník nemusel ubránit. Ne nadarmo se tak komodity stále řadí do kategorie alternativních investic, kde je zapotřebí vyšší angažovanosti a hlavně zkušenosti investora. Ať už komodity rostou, nebo padají, stále nabízejí obchodní příležitosti a je na každém, zda je chce a dokáže využít.

R

opa a kukuřice Problémem investorů bylo v předkrizových letech převažující contango, kdy investoři věřili v růst cen a vytvářeli poptávku po dlouhodobých dražších kontraktech. Přestože tato tržní situace na komoditním trhu stále převažuje, na některých komoditách, jako například na ropě nebo kukuřici, je v současnosti k vidění backwardation. Contango i bakwardation jsou nejlépe patrné na forwardové komoditní křivce.

Forwardová křivka zlata. Červnový kontrakt 2018 je v současnosti o téměř 90 dolarů nad aktuální cenou. Nákup dlouhodobého kontraktu je dražší a nemusí vynahradit zvýšené náklady s rolováním pozice.

1 500

1 460

1 440 Contango 1 420

4. 2013

10. 2013 2. 2014 6. 2014

10. 2014 2. 2015 6. 2015

12. 2015

6. 2016

12. 2016

6. 2017

12. 2017

6. 2018

12. 2018

USD/troyská unce

1 480 Forward Curve – Zlato


46 investování

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Devět investičních tipů Koncem března se v pražském hotelu Old Hilton uskutečnila internetová videokonference. Debatu je možné pod slovním spojením „investiční debata“ najít i na youtube.com.

H

osty konference byli Jan Kaška, člen Advisory Boardu Charles Bridge Global Macro Fund, Jiří Bárta, nezávislý obchodník s komoditami a jednatel společnosti Youtrader, Jan Kříž mladší, majitel serverů MarketSystem.cz a TradingSignals.cz, a Petr Šimčák z Pioneer Asset Management. Debata trvala zhruba dvě hodiny a její účastníci při ní mimo jiné představili i některá svá investiční doporučení. Jan Kaška divákům nabídl Boeing, který dle Kaškových slov těží ze silného postavení, rostoucí poptávky a globálního růstu. Navíc se očekává silný nárůst čistého zisku na akcii, proto je pravděpodobný růst ceny akcií na 94 amerických dolarů. Hovořil i o konvergenci vládních dluhopisů Itálie a Francie. Italské vládní dluhopisy se vůči francouzským pohybují blízko rezistence 200 bps, která by měla být proražena a měla by následovat plná konvergence. Jeho posledním typem byla společnost Chesapeake. To je dle Kaškových slov silná společnost, která vlastní rozsáhlá depozita ropy a zemního plynu a soustřeďuje se na růst těžby při do-

sahování vyšších marží. Očekává se oddlužení společnosti a její stabilizace, která by mohla akcie vytáhnout až na 25 amerických dolarů. Jiří Bárta hovořil o kukuřici. Podle něho se mezi březnem a květnem očekává pokles na trhu kvůli vysokým zásobám a od června do září se naopak očekává býčí trh jako následek prémie za počasí. Pro maximalizaci výnosu se doporučuje využít kombinace opcí a futures. Jako další tip uvedl japonský jen. Na následující dva týdny viděl býčí trh, protože nejasná situace na Kypru činí z jenu bezpečné úložiště investorů, ale poté v horizontu až 2 měsíců očekává medvědí trh kvůli posilujícímu kvantitativnímu uvolňování a snaze posílit export. Jeho posledním typem bylo kakao. Je přesvědčen, že v horizontu 3–8 týdnů by měla přijít korekce propadajících se cen z uplynulého čtvrtletí. Doporučuje konkrétní opční strategii. Jan Kříž mladší, jenž některé ze svých strategií v Make Money již prezentoval, a proto je dále neuvádíme, hovořil o strategii, která se odvíjí od nočního minima na hodinovém grafu, pod nímž

se otevírá pozice zajištěná přesně stanoveným Stop lossem a také profitem. Mluvil rovněž například o využití křížení klouzavých průměrů na kurzu EUR/USD s kombinací support/resistence úrovní. Jako svůj první tip uvedl Petr Šimčák odhad příchodu výraznější korekce akcií, který je vyvolán utažením měnové politiky a jenž nastane ve chvíli, kdy se tištěné peníze dostanou do oběhu. Dojde k tomu, jakmile firmy začnou vyrábět z více než 80 % své kapacity, a poté bude záležet na tom, jak Fed dokáže zvládnout situaci, aby nedošlo ke splasknutí nových bublin. Rovněž upozornil na kontrariánskou příležitost na akciích eurozóny. Podle Šimčáka není sázka na akciové trhy eurozóny jen evropskou sázkou, nýbrž globální investicí, a evropské indexy budou v následujících deseti letech výnosnější než americké. Jeho poslední tip se vztahoval na levné ruské akcie, které se obchodují s největším diskontem mezi rozvíjejícími se trhy. Nízké P/E může být lákavé pro mnoho investorů. Upozornil však na nutnost diverzifikace a vybalancovaného portfolia.


investování 47

Tip 1.

Jan Kaška

Boeing

Jestli je dneska něco levné, skutečně levné, tak je to znalost. Proto jsme vytipovali několik znalostně orientovaných společností. A Boeing byl jednou z nich. Když propukla aféra s technickými problémy baterií v letounech Boeing 787 Dreamliner, tak jsme neváhali ani chvíli a koupili jsme akcie. Podle nás totiž tehdy měli novináři rychlejší tužku než inženýři. A protože máme zainvestováno i do společnosti Tesla Motors, věděli jsme, že když ony problémové baterie dokážou létat do vesmíru, tak zcela jistě dokážou létat i v letounech značky Boeing.

Cíl: 94 USD na akcii

Instrument: 6M put opce, strike price 90 USD

Investiční teze

7,00

600

6,00

7,92

500

300

4,81

5,11

2011

2012

4,01

200

2010

5,00

7,15

6,34

400

4,00 3,00

2013E

2014E

2015E

2,00

Boeing, marže na ziskové a FCF bázi % 12

účetní marže

FCF marže

10 8 6 4 2 0 -2

12 / 2012

03 / 2012

06 / 2011

09 / 2010

12 / 2009

03 / 2009

06 / 2008

09 / 2007

12 / 2006

-6

03 / 2006

-4 06 / 2005

• Motivací exportní země je slabší měna.

700

09 / 2004

• Cílové valuace na úrovni 15x jádrové EPS (2014) očištěné o podfinancování penzijního účtu.

9,00 8,00

12 / 2003

• GAAP model účetnictví podhodnocoval skutečnou provozní sílu Boeingu kvůli penzijním nákladům. V roce 2015 očekáváme jádrovou EPS na úrovni USD 7,20 zisk a FCF na úrovni USD 10.

dodávky

800

03 / 2003

• Očekáváme několikaletý materiální nárůst ve volném cash flow z titulu náběhu nových modelů 787 a 747.

jádrový čistý zisk na akcii

06 / 2002

• Zásoba objednávek zůstala silná i v průběhu finanční krize 2008/2009, neobáváme se rušení objednávek. 30 % provozních nákladů aerolinek dnes tvoří náklady na palivo – silná incentiva k růstu konkurenceschopnosti skrze nové technologie.

% 900

09 / 2001

• 60 % nových objednávek plyne ze strukturální poptávky po letecké dopravě v emerging markets, 40 % objednávek plyne z nutnosti obnovovat letecký park aerolinek (dvě pětiny letadel jsou starší 15 let).

Boeing, marže na ziskové a FCF bázi

12 / 2000

• Boeing sklízí plody dlouhodobě rostoucí poptávky po modelech 737 a 777 v podobě robustní zásoby objednávek na 5 let produkce dopředu.


48 investování

Jiří Bárta

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Tip 2.

Kukuřice

Mým tipem je americká kukuřice. Doporučením pak koupit ji, ale levněji. Býčí trh očekávám v létě, v období června až září. Medvědí tlak pak s jarním výprodejem kukuřice v dubnu až květnu. Což jsou klasické sezonní a cyklické jevy. V létě bude trh extrémně citlivý na vedra a sucha v USA a Číně. Půjde tedy o návaznost na stejnou situaci v loňském létě, přičemž vedra a sucha již i pro letošek předpovídá Mezinárodní agentura pro výzkum atmosféry a oceánů. Letní ceny mohou také ovlivnit nižší kurz dolaru, poptávka po krmivu a případná inflace. Což jsou velmi pravděpodobné faktory.

Burza: CBOT USA

Finanční páka: 1 : 14

Margin/Tick: 2 700 USD / 12,50 USD

Fundamenty – koupit, ale levněji

BULL: červen–září 2013 • Extrém. sucha léto 2012 • Rekordně nízká zásoba vs. spotřeba 2012/2013 (stará zásoba) • Případné horko a sucho v USA v květnu 2013 katapultuje ceny vzhůru („weather premium“) • Pravděpodobná letní rally, trh bude v létě velmi citlivý na sucho v USA a Číně (NOAA: trend sucha pokračuje…) • Růst ceny v létě můžou dále podpořit: slabší dolar, poptávka po krmivu, inflace

BEAR: březen–květen 2013 • Slabý celkový prodej, k 14. 3. 2013 45% vs. minulý rok • Současná vyšší cena = více osázených akrů = větší úroda • Projekce rekordně vysoké zásoby vs. spotřeba 2013/2014 (nová zásoba) • Silná báze a konkurence (Argentina, Ukrajina) • Low květen 2012 5,50 USD, aktuálně květen 2013 7,20 USD

Futures – ZCU13, denní graf


investování 49

Báze – bearish

Průměrná národní báze kukuřice USA 40 30 20

SHORT FUTURES HEDGE

10 0 -10

1. 9.

1. 11.

-20

1. 1.

1990–2008

1. 3.

1. 5.

2011–2012

1. 7.

2012–2013

Obchodní strategie

1. Koupit 10x září 480 PUT opce za 250 USD / 1put 2. Na hodnotě zhruba 1 000 USD / 1 put (delta zhruba 0,25, futures přibližně 5,00 USD) prodáme 6x opce a koupíme 1x futures září, držíme 4x put

Petr Šimčák

Tip 3.

3. Zisk z put opcí umožní účast na letní „rally“ bez použití Stop lossu 4. Časový rámec 6 měsíců, zisk 5–10 tis. USD, risk 2 500 USD (put premium)

Jak poznáte, kdy TO začne?

Jak poznáte, kdy „to“ začne? Tím „to“ myslím výraznější korekci akcií vyvolanou výraznějším utažením měnové politiky. Akciemi myslím vyspělé akcie na vyspělých trzích, konkrétně z indexu S&P 500. Těch výraznějších korekcí je v posledních letech podstatně více než za posledních pět dekád. To souvisí s pákou v systému v podobě rostoucího dluhu a tištění peněz, což by mohlo vést k inflaci. Před inflací a – v uvozovkách míněným – kvantitativním uvolňováním nás přitom stále chrání vysoká nezaměstnanost a hlavně fakt, že natištěné peníze nejsou v oběhu. Což přijde, až firmy začnou vyrábět na 80 procent své kapacity.

„TO“ = výraznější korekce akcií vyvolaná utažením měnové politiky Výraznější korekce navíc nejsou již tak vzácné jako dříve. V poslední dekádě bylo více extrémních episod než v posledních 5 dekádách.

Počet dnů

Pohyby na S&P 500 od 1950 100 90 70 60 50 40 30 20 10 -

92

8

1 50s

5 60s

1

20

15

5

70s

80s

16 2 90s

14 2000–2009

19 1 2010–2012

Počet dnů v S&P 500 pohyb mezi 3 % a 6 % Počet dnů v S&P 500 pohyb nad 6 % Zdroj: Bloomberg. Data z 31. 12. 2012.


50 investování

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Celkový veřejný dluh USA v procentech v poměru k hrubému domácímu produktu

Upravená měnová báze St. Louis Monetární báze / hotovost a bankovní rezervy

Miliardy dolarů

%

110 100 90 80 70 60 50 40 30 1965

Lidé se bojí rostoucího dluhu...

1970

1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2010

2015

3,200 2,800 2,400 2,000 1,600 1,200 800 400 0 1980

1985

1990

1995

2000

2005

2010

Šedé pruhy označují roky recese americké ekonomiky

Šedé pruhy označují roky recese americké ekonomiky

Míra nezaměstnanosti

Peněžní trh (M2)

%

2015

2.2

11 Před inflací (a ukončením 10 QE) nás „chrání“ stále 9 vysoká nezaměstnanost... 8 7 6 5 4 3 2 1940 1950 1960 1970

Využití v procentech

... a tištění peněz, které by mohlo vést k inflaci...

Poměr

2.1 2.0

... a hlavně fakt, že natištěné peníze NEJSOU v oběhu!!!...

1.9 1.8 1.7 1.6

1980

1990

2000

2010

2020

1.5 1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

Šedé pruhy označují roky recese americké ekonomiky

Šedé pruhy označují roky recese americké ekonomiky

Využití kapacity průmyslu

Úrokové sazby FEDu

2020

%

90 85 80 75

... což přijde, až začnou firmy vyrábět na více než 80 % své kapacity...

70 65 1965

1970

1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2010

2015

20.0 17.5 15.0 12.5 10.0 7.5 5.0 2.5 0.0 -2.5 1950

... potom se bude muset Fed hodně snažit při normalizaci úrokových sazeb z nulových hodnot...

1960

1970

1990

1980

2000

2010

Šedé pruhy označují roky recese americké ekonomiky

Šedé pruhy označují roky recese americké ekonomiky

Americké státní dluhopisy s desetiletou splatností

Finanční represe VYTLAČUJE investory do rizikových aktiv.

%

17.5

... zvládnout situaci tak, aby neodstartovala splasknutí aktuálně jedné z největších bublin na trhu „bezrizikových aktiv“...

15.0 12.5 10.0

Reálné sazby centrálních bank

2020

... jež přinesla konzervativním investorům skvělou nedávnou minulost, ale nyní je vytlačuje do rizikových aktiv...

6 4 2

7.5 5.0

0

2.5

-2

0.0 1960

1970

1980

1990

2000

2010

Šedé pruhy označují roky recese americké ekonomiky Zdroj: Fed St. Louis

2020

-4 -6 2000

USA

Eurozóna 2002

2004

UK

Japonsko 2006

2008

2010

Šedé pruhy označují roky recese americké ekonomiky

2020


investování 51

Tip 4.

Konvergence vládních dluhopisů IT a FR

Jan Kaška

Nabízím jeden z našich kontroverznějších market callů. Již nějakou dobu jsme v italských dluhopisech, ale přímo, protože bychom tolik věřili Itálii, v nich zcela nejsme. Spíše nás fascinuje, že italské dluhopisy se stále obchodují s takovou averzí. A to hlavně oproti třeba francouzským dluhopisům, které jako by byly nejvíce investičním aktivem v Evropě. My přitom vidíme, že veškeré zlepšování, které můžeme sledovat v Itálii, nelze sledovat ve Francii. Spíše naopak. Všechny zprávy z Francie hovoří hlavně o změnách k horšímu. I proto si myslím, že italské dluhopisy by měly jít na ceně nahoru a výnosy z nich dolů.

Cíl: Plná konvergence italských a francouzských dluhopisů Instrument: short OAT futures, long BTP futures, měsíční roll Investiční teze

Italské vládní dluhopisy se vůči francouzským pohybují blízko rezistence 200 bps. Myslíme si, že tuto hranici prorazí primárně z titulu nápravy nerovnováh v Itálii a provedených reforem, sekundárně z titulu opačných sil působících ve Francii. 1. Domácí deprese = pokles importů, růst exportů 2. Pozitivní bilance běžného účtu = nové vydělené peníze v ekonomice, banky kupují vládní dluhopisy a tlačí výnosy dolů 3. Pokles rizikových prémií z titulu nižší externí platební neschopnosti 4. Pokles výnosu vládních dluhopisů = zlepšení kapitalizace bank, snížení úrokových výdajů státu 5. Pokles úrokových sazeb v bankách 6. Růst úvěrů domácností = nová poptávka; růst úvěrů nefinančních korporací = nové investice, růst zaměstnanosti 7. Růst poptávky zlepší daňové příjmy a dále tlačí na pokles výnosů vládních dluhopisů

Buy Data Field Mult. 1.0 1D

3D

GBTPGR10 Index Last Price Constant 0.0 1M

6M

YTD

-

Sell Data Field Mult. 1.0

1Y

5Y

GFRN10 Index Last Price Constant 0.0

96) Actions

97) Edit

Security/Study

<<

Last Price GBTPGR10 Index 4.515 GFRN10 Index 2.019

Hi: 7.261 7.000 6.000

Hi: 4.84 2.15%

5.000 4.515 4.000

Low: 3.729 3.000

Low: 1.956 -50.51% Hi: 433.2582

GBTPGR10 Index – GFRN10 Index 245.6125

2.019

OK OK V procesu Zatím ne Zatím ne

Spread Analysis

- 03/24/2013 Regression 03/25/2008 Normalize by Factor 100.00 Calc. Percent

Max Daily

OK OK

Corr. 120 Local CCY Event

SPREAD SUMMARY

Last Mean Off Avg Median StDev StDev from mean Percentile High 07/24/12 Low 05/07/08

249.6125 149.1149 100.4975 111.5734 106.349 0.945 74.6885 433.2582 22.70

454 404 354 304 249.6125 204 154 104 50

Low: 12.70 2008

0

2009

2010

2011

2012

2013

0

40

80

120

160

200


52 investování

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Itálie

Itálie, vztah domácí poptávky a běžného účtu, SA osa x – domácí poptávka v cenách r. 2000 (M Eur), osa y – bilance běžného účtu (ARIMA X-12 adj.)

Itálie, podíl držby vládních dluhopisů dle sektoru % 60

2 000 1 000

40 30

-3 000

20

Domácí poptávka MA3

10

-6 000 285000 290000 295000 300000 305000 310000 315000 320000 325000 330000

Domácí deprese = pokles importů, růst exportů

Nákupy vládních dluhopisů za nově vydělané rezervy

Růst nabídky zapůjčitelných fondů

Jiří Bárta

Tip 5.

11 / 2012

06 / 2012

01 / 2007

05 / 2012

09 / 2011

01 / 2011

05 / 2010

09 / 2009

01 / 2009

05 / 2008

09 / 2007

01 / 2007

05 / 2006

09 / 2005

01 / 2005

-10

05 / 2004

2,00

09 / 2003

-5

01 / 2003

0

3,00

03 / 2011

5

4,00

půjčky korporací

10 / 2010

10

5,00

05 / 2010

15

6,00

12 / 2009

7,00

půjčky domácností

01 / 2012

% 20

12 / 2009

úvěrové prime sazby

11 / 2007

hypoteční sazby

06 / 2007

% 8,00

Itálie, meziroční růst úvěrů

08 / 2011

Itálie, sazby bankovních úvěrů

07 / 2009

-5 000

02 / 2009

-4 000

09 / 2008

-2 000

50

04 / 2008

-1 000

1 / 2013 12 / 2012 11 / 2012 10 / 2012 11 / 2012

domácí finanční instituce

01 / 1997 09 / 1997 05 / 1998 01 / 1999 09 / 1999 05 / 2000 01 / 2001 09 / 2001 05 / 2002 01 / 2003 09 / 2003 05 / 2004 01 / 2005 09 / 2005 05 / 2006 01 / 2007 09 / 2007 05 / 2008 01 / 2009 09 / 2009 05 / 2010 01 / 2011 09 / 2011 05 / 2012

0

nerezidenti

Sazby bankovních úvěrů jsou však stále příliš vysoko

Japonský jen

Naším druhým tipem je japonský jen na burze Chicago Mercantile Exchange. Srovnání hlavních fundamentů může znít „trh ještě není na dně“. Aktuální posílení jenu je spojeno s vybíráním zisků, s korekcí trhu po tříměsíčním pádu a poklesu o 19 procent. Japonskému jenu zároveň pomohl kyperský debakl, protože jen jako měna je stále považována za bezpečný přístav. Na druhou stranu se poklesu o 19 procent nelze jakkoli divit, když japonský index spotřebitelských cen je negativní již osm měsíců. A japonská centrální banka oznámila kvantitativní uvolňování s cílem dvouprocentní inflace. Akciový index Nikkei se přitom propadá s aktuální korekcí jenu vzhůru. A je jasné, že Japonsko jako exportní zemi spasí pouze export, máme proto jasnou motivaci o oslabování jenu.


investování 53

Burza: CME

Finanční páka: 1 : 40

Margin/Tick: 3 300 USD / 12,50 USD

Fundamenty – trh není ještě na dně

BULL: 1–2 týdny • EU turbulence • Kyperský debakl vytváří z jenu a dolaru bezpečné útočiště investorů • Korekce přeprodaného trhu, vybírání zisků po propadu 19 % za 3 měsíce

BEAR: 3–7 týdnů • CPI negativní již 8 měsíců • Čeká se agresivní QE a cílem je 2% inflace • Akc. index Nikkei se propadá s aktuál. korekcí jenu • Motivací exportní země je slabší měna

Futures – 6J13, týdenní graf

Opce – 6J13

Obchodní strategie

1. Bear Put Spread: koupit 2x červnový jen 97.00 put na hodnotě 23 ticks. 2. Pokud koupeny puts, prodat 2x červnový jen 95.00 put na hodnotě 20 ticks nebo více, celkové spread premium je pak 3 ticks. 3. Zisk 124 ticks na 1 spread (1 500 USD), risk spread premium (40 USD), časový rámec zhruba 7 týdnů.


54 investování

Tip 6.

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Kontrariánská příležitost na akciích eurozóny

Petr Šimčák Nabízím tak trochu kontrariánský tip. Je to příležitost na akcie eurozóny. Není to sázka na evropskou ekonomiku, ale na globální byznys model kvalitních firem, které generují významnou část zisků na rozvíjejících se trzích a v USA. 70 procent amerických firem má tržby v USA, totéž platí pro japonské firmy, a podobná čísla platí i pro rozvíjející se trhy. Evropské firmy jsou oproti tomu více globální, polovinu tržeb mají v Evropě, ale významnou část sbírají i v USA a na rozvíjejících se trzích. Důležité přitom je, že Evropská centrální banka odstranila takzvaný tail risk čili riziko jakéhosi kolapsu. A podle mého názoru jsou trhy i přesto pesimističtější u evropských firem, než by odpovídalo realitě.

ECB odstranila tzv. „Tail Risk“

Příležitost na akciových trzích eurozóny není „sázkou“ na evropskou ekonomiku, ale na globální byznys model kvalitních firem, které generují významnou část svých příjmů na rozvíjejících se trzích a v USA.

„Bylo třeba řešit systémovou nestabilitu… Bylo nutné uklidnit neopodstatněný strach z budoucnosti eurozóny.” (Projev Maria Draghiho, 15. 11. 2012)

Investice do evropských firem je ve skutečnosti investicí globální.

Trhy jsou možná pesimističtější než realita.

80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0%

USA Japonsko Střední a východní 53 Afrika Evropa

76

71

70

Příjmy na trzích v letech 1987 až 2012

Evropské firmy mají mnohem vyšší expozice na mezinárodním trhu. Příjmy firem podle regionů

29 20 2

8

16

8

USA

15 4

Japonsko

5

7

0 Střední a východní Afrika

2 Evropa

CAPE Europe

30

20 15 10 5 1987

1992

Složená roční míra růstu příjmů indexu MSCI Europe v následujících deseti letech.

2002

2007

2012

Nejhorší z Fiscal Tightening by mohlo být za námi.

Ocenění (P/E) vs. budoucí 10letá výkonnost

Fiskální úpravy v eurozoně

Rozdíly v cyklicky očištěných primárních balancích vyjádřených v % z HDP 16 %

15 %

Přibližně 75 % úprav v periferních zemích již dokončeno.

14 % 10 %

12 % 10 %

5%

-5 % 5

1997

Zdroj: Pioneer Investment

To dává dobrou šanci na výkonnost akcií pro příštích 10 let.

0%

CAPE Europe Avg

25

Zdroj: Morgan Stanley/BNPPIP

20 %

„ECB je připravena udělat cokoliv k záchraně eura.” (Projev Maria Draghiho, 26. 7. 2012)

8%

2010–2012 2013–2015

6% 2%

AKTUÁLNÍ CAPE = 10

10

15

20

25

Cyclically Adjusted Price Earnings Ratio (CAPE)

Zdroj: Pioneer Investment

30

35

-2 %

Francie

Německo

Itálie

Španělsko Portugalsko

Irsko

Zdroj: IMF Fiscal Monitor, October 2012 Edition.

Řecko


investování 55

Co to znamená?

Příležitosti

Rizika

• ECB poskytuje velmi silnou podporu, což je kritické pro vyhnutí se „credit crunch“. • Tato podpora dává politikům čas. Další přirozené kroky řešení krize: bankovní unie, emise T-Bills v roce 2015, emise urobondů v roce 2020, pokračování reforem. • V příštích 10 letech vydělají evropské indexy více než americké. • Evropské akcie mají jeden z nejatraktivnějších dividendových výnosů.

Tip 7.

• Samolibost a neochota pokračovat v bolestivých reformách v prostředí vysoké nezaměstnanosti, nízkých úrokových sazeb a růstu akcií díky podpoře centrálních bank. • Přirozená výrazná korekce trhů, až centrální banky ukončí QE, přestože reformy budou implementovány. Míra korekce závisí na valuaci trhů v době ukončení volné monetární politiky. • Volby (Itálie, Německo), neochota pokračovat v reformách.

Chesapeake

Jan Kaška Společnost Chesapeak je jedno z dalších strukturálních témat, která sledujeme. Dalším důvodem, proč jde americká ekonomika nahoru, je vedle kvantitativního uvolňování podle našeho názoru tamější snaha o snižování závislosti na ropě, a vůbec poptávka a snaha o využívání levných energií. Přičemž právě Chesapeak je jedním z nejdominantnějších severoamerických vlastníků depozit zemního plynu a ropy. Přitom v posledních čtyřech letech investoval až tak masivně, že začal mít problémy s vlastním cash flow, problémy se zadlužením a s existencí. Což se však mění. Firma prochází velmi dobře řízenou restrukturalizací, přičemž však nadále zůstává vlastníkem strategických energetických zásob.

Cíl: 20–25 USD na akcii

Instrument: 6M put opce, strike price 20 USD

Investiční teze

• Chesapeake je největší těžař břidlicového plynu v USA, vlastní jedny z nejrozsáhlejších depozit ropy a zemního plynu.

• Cena zemního plynu se postupně navrací k USD 4/Mcf (změna ceny USD 1/Mcf zvyšuje CF na akcii o 1,4 USD), což zvyšuje NAV společnosti.

• Aktuálně se soustřeďuje na růst těžby ropy a doprovodných kapalných uhlovodíků, kde dosahuje vyšších marží než v případě samotného zemního plynu.

• Velmi rychlé akvizice ložisek a následné investice společnost silně předlužily, vzhledem k nízkým cenám zemního plynu v průběhu loňského roku měla společnost problémy s cash flow.

• Normalizace cen zemního plynu, odklon k těžbě ropy a doprovodných uhlovodíků a odprodej neklíčových aktiv sníží zadlužení společnosti a umožní refinancování. • Investice Carla Icahna by měla sloužit jako podpora proti významným pádům cen.


56 investování

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

EF401386 Corp 95) Save As 96) Actions 03/27/2012 - 03/26/2013 1D 3D 1M 6M YTD 1Y 5Y Max Daily

97) Edit

98) Table Line Chart 11) Compare Mov.Avgs << Security/Study Event 24.00 108.500

Konvergence kapitálové struktury díky oddlužování a normalizaci cen zemního plynu

22.00 20.73

105

20.00

100

18.00

95

Last Price EF401386 Corp (R1) 109.500 CHK US Equity (R2) 20.73

90

EF401386 Corp – Volume 220 SMAVG (15) 2170

20000

16.00

14.00

10000 2170 220 Apr12

May12

Jun12

Jul12

Aug12

Sep12

Oct12

Nov12

Dec12

Jan13

DOENUST1 Index 95) View 96) Edit 97) Heat Map 98) Feedback Last Price billion cubic Spread <Type security> Last Price 5 +- years Ending 2013 +Line Display Actual Values Calendar Year Trailing 12M 01/01 - 12/31 Wee <<

Feb13

Mar13

Seasonality Chart High/Low/Avg Securities/Lines

Chart options

DOENUST1 Index (Last Price) 2013 2012 2011 2010 2009 Average (2008–2012)

4000

3517.00 3472.00 3248.00 3232.00

Nízké ceny způsobily pokles produkce a normalizaci cen zemního plynu

3000

2500

2000 1876.00

1500 Jan15

Jan31 Feb15 Feb29 Mar15

Jiří Bárta

Mar31 Apr15 Apr30 May15 May31 June15 Jun30 Jul15

Tip 8.

Jul31

Aug15 Aug31 Sep15 Sep30 Oct15 Oct31 Nov15 Nov30 Dec15 Dec31

Kakao

Kakao, to všem chutná. Analýza fundamentů ukazuje, že momentálně cena kakaa prochází korekcí. Avšak my věříme, že z korekce přestoupí do býčího trhu. Na zřeteli je třeba mít, že cenu této komodity bude i nadále ovlivňovat případné zhoršování ekonomické situace zemí Evropské unie, což je jakýmsi medvědím riskem. Avšak na druhou stranu fundamenty naznačují jiný směr. Za poslední tři měsíce došlo u kakaa ke ztrátě 20 procent z jeho hodnoty. Vybírání zisků a otáčení trhu podle nás potvrzují pasivní likvidaci krátkých pozic, přičemž očekáváme, že na současné korekci cen kakaa trh postaví momentum směrem vzhůru.


investování 57

Burza: ICE-US

Finanční páka: 1 : 15

Margin/Tick: 1 500 USD / 10 USD

Fundamenty – z korekce do bull trendu

BULL: 3–8 týdnů • Za posl. 3 měsíce ztráta hodnoty o 20 %. • Masivní likvidace krátkých pozic na květnových futures, pokles OI o 11 % – min. korekce. • ICCO v roce 2013 očekává deficit produkce kakaa v Ghaně a Pobřeží slonoviny o 8 %! • Stabilizace dluhové situace EU podpoří trh.

BEAR: • Slabší globální poptávka v roce 2012. • Případné zhoršení situace v EU.

Futures – ECON13, denní graf

Podíl Ghany a Pobřeží Slonoviny na světové produkci kakaa

18,3 %

ZBYTEK SVĚTA

36,7 %

11,9 %

POBŘEŽÍ SLONOVINY

INDONÉSIE

12,6 %

20,5 % GHANA

ZBYTEK AFRIKY

Obchodní strategie

1. Bull Call Spread: koupit kakao červenec 2013 2 200 call a prodat červenec 2 400 call v nákladech prémia 50 ticks 2. Zisk 150 ticks na spreadu (1 500 USD), risk 40 ticks (400 USD), časový rámec 3–8 týdnů


58 investování

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Tip 9.

Nejlevnější ruské akcie

Petr Šimčák Ruské akcie se obchodují s největším diskontem mezi takzvanými emerging markets. Přitom je otázkou, zda je tento diskont oprávněný, nebo se bude snižovat. Naše společnost přitom vnímá ruské akcie jako jednoznačně nejlevnější. Oproti třeba tureckým, které jsou dle nás poměrně nadhodnocené. A podíváme-li se na vývoj cen ruských akcií, vidíme, že dneska se ruské akcie na price-earning ukazateli, což je ukazatel extrémního podhodnocení, obchodují méně než pět. Když byl trh na vrcholu, byl price-earning na hodnotě 14. A zatímco ceny jsou stále dole, tak ziskovost mnohých ruských firem je na svých maximech. I v tomto ohledu je však třeba mít na mysli nutnost diverzifikace a vybalancovaného portfolia.

Ruské akcie se obchodují s největším diskontem mezi emerging markets. Je tento diskont oprávněný, nebo se bude snižovat? Dlouhodobé příležitosti na akciových rozvíjejících se trzích

Jednotlivé trhy na emerging markets akciích

Odhad Pioneer Investments ohledně pod- / nadhodnocení

Východní Evropa nabízí atraktivní ocenění

Rozdíl od očekávané férové hodnoty 30 %

RUSKO: Equity Market and Company’s Earnings

20 %

MSCI Rusko 1800

10 %

1600

0%

1400

-10 %

1200

120

1000

100

-20 % -30 % -40 %

From May 2008 are: Company’s earnings 32% higher and Equity market is 53% lower

P/E: 13,8

Earnings 180 160 140

800 Rusko

Taiwan

Brazilie

Čína

Korea

Indie

Mexico

Filipíny Jihoafrická Turecko republika

80

600

Zdroj: Pioneer Investments, data k prosinci 2012. Zohledňuje růst EPS, očekávání CPI na úrovni zemí, EMBI spready, ceny komodit, OECD leading indikátory. Tyto názory se mohou v čase měnit dle tržních a dalších podmínek. Nelze zajistit, že trhy vygenerují výkonnost dle očekávání.

P/E: 4,8

60

400

40

200

20

0 0 Dez. 01 Dez. 02 Dez. 03 Dez. 04 Dez. 05 Dez. 06 Dez. 07 Dez. 08 Dez. 09 Dez. 10 Dez. 11

Ale při konstrukci portfolia je třeba diversifikovat, bez ohledu na „investiční tipy“, protože „investor, který zná všechny odpovědi, nerozumí ani otázkám“ a „pouze ti, kteří mají vždy pravdu, nemusejí diverzifikovat“. Sir John Templeton V balancovaném portfoliu stojí za to zvážit následující témata: 1. Akcie obecně 2. Firemní dluhopisy proti státním dluhopisům v USA, Evropě i rozvíjejících se trhů 3. Pro příštích 10 let nabízejí nejzajímavější potenciál akcie rozvíjejících se trhů. 4. „Bezpečné“ státní dluhopisy nabízejí tak nízký nominální výnos a záporný reálný výnos, že stojí za úvahu se jim vyhnout zcela, a to i v konzervativních portfoliích. Tuzemský investor může těžit z netržní nabídky spořicích dluhopisů pro občany.

Největší příležitosti vidíme na akciových trzích. 16 % 14 % 12 % 10 % 8% 6% 4% 2% 0%

Očekávané 10leté výkonnosti

Americké Evropské akcie akcie

Akcie EM

Treasury

Bund

US HY EU HY

US IG

EU IG

Zdroj. Pioneer Investments simulace, data ke dni 31. prosince 2012. Zhodnocení akciových trhů je získáno agregací růstu zisků, přeceněním valuací a dividend (zpětné odkupy akcií jsou použity, kde dávají smysl). Růst zisků je počítán jako kombinace růstu tržeb a změn marží. Změny ve valuaci zahrnují dlouhodobý návrat k průměrům ukazatele CAPE (mean reversion on long term CAPE), zatímco dividendy jsou počítány na konstantním výplatním poměru (constant pay-out ratios). Zhodnocení vládních dluhopisů je získáno agregací projektované inflace předpokladů návratu k průměrům. Zhodnocení firemních dluhopisů zohledňuje pohyb úrokových sazeb a očekávané míry bankrotů (default rate).


Unikátní soubor služeb určených ke zvýšení efektivnosti obchodu na finančních trzích pro profesionály a k ochraně kapitálu méně zkušených obchodníků.

Otevření online účtu Příznivé obchodní podmínky Přátelská a vnímavá technická podpora Ukládání/výběr hotovosti bez poplatků Rychlý vklad/výběr hotovosti Obchod 24 hodin denně, 5 dní v týdnu Dividendy z volných finančních prostředků na účet Využití úvěru 1 : 10 až 1 : 1000 Praktická osobní obchodní místnost Demo účet zdarma

www.tradefort-cz.com

Využijte nyní ojedinělé akce, kterou máme s našimi obchodními partnery! Získat v ní můžete nejen předplatné časopisu, ale i zjistit, jak funguje investování. Více na str. 2

TRADEFORT JE SPOLEHLIVOU OPOROU VAŠÍ PROSPERITY!


60 dubnový quote.cz

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Inzerenti, diváci i investoři od CME odcházejí Společnosti CME, do jejíhož portfolia patří i TV Nova, si v letošním roce skutečně vede více než prachbídně. Chuť diváků sledovat a konzumovat pořady této (ko)mediální skupiny tak odrážejí velmi hubené objemy inzerce a špatné hospodářské výsledky. Autor: Pavel Daniel, www.quote.cz

Akcie CME CME Group Inc.

63

62

61 Typická ukázka reakce cenných papírů na nepříznivé hospodářské výsledky společnosti. Investoři kvůli negativním výhledům začali akcie prodávat a cena spadla.

60

59 58,899

19. 3.

J

22. 3.

ak vidíme na grafu, křivka akcií skončila koncem března až na posledním místě ziskovosti. Jinými slovy akcie mediální firmy oslabily ze všech titulů hlavního českého akciového trhu nejvíce. „CETV má problémy s vysokým zadlužením a s pokračujícím poklesem reklamních trhů,“ popisuje stále stejnou situaci u tohoto titulu v poslední době Josef Němý, analytik Komerční banky. Své tvrzení přitom dokládá skutečností, že CME přestali již věřit i velcí hráči typu Goldman Sachs, jejichž investiční doporučení investory nabádalo k prodeji akcií CME.

26. 3.

3. 4.

6. 4.

Podle Josefa Němého se firma sice snaží zvrátit nepříznivé trendy ve svém hospodaření, ale zvolila strategii navýšení cen reklamního vysílacího času, což se ukazuje jako ztrátová strategie, protože než by si inzerenti připlatili, raději odejdou. Potíž je i v tom, že vzhledem k tomu, že se očekává jen slabý ekonomický růst, což se zcela jistě nagativně promítne i do marketingových rozpočtů firem, není „reklamní“ výhled pro růst cen akcií CETV příliš optimistický. V porovnání s bankovními akciemi na Burze cenných papírů Praha se doslova krčí v koutě.

16. 4.

58 18. 4.

„Finanční akcie mají na pražské burze ve srovnání s CETV jen malé ztráty,“ potvrzuje Němý. A jestliže se podle Milana Vaníčka, ředitele oddělení analýz finančního trhu J&T Banky, v nejbližší době rychle nezmění výkony firem na trhu, budou i nadále očekávání analytiků a ekonomů v případě CME pesimistická. A horší výsledky většinou znamenají i horší hodnocení akcií na trhu. Proto se může stát, že křivka výkonu cenných papírů CME bude i nadále mířit, jak finančníci říkají, směrem k jihu. O což jistě nestojí jak investoři, kteří cenné papíry drží, tak vedení společnosti CME.


dubnový quote .cz 61

Euro i přes propady v poslední době stojí za nákup Kurz eura proti dolaru je stabilně jedním z nejsledovanějších měnových párů na trhu forex. Stejně tak tomu bylo i v uplynulém měsíci. Autor: Jan Rys, www.quote.cz

EUR/USD Po bankovních prázdinách na Kypru otevřely místní banky. Jenže kvůli obavám investorů ze schváelné pomoci zadlužené zemi euro výrazně kleslo. Problémem totiž bylo prohlášení představitelů EU, že zdanění vkladů a další nástroje finanční pomoci Kypru se můžou použít i pro další země.

1,32

1,31 1,30827 1,30 Hlavním důvodem tohoto propadu je podle analytiků komentář německého představitele Evropské centrální banky Jense Weidmanna, který prohlásil, že pokud si to vyžádá situace, Evropská centrální banka je připravena snížit úrokové sazby.

20. 3.

N

26. 3.

a začátku periody ovlivňoval euro vývoj situace na Kypru. Očekávání a následně výsledek dohody mezi eurozónou a kyperským parlamentem měly tak nejvýraznější vliv na cenu eura, které pod tlakem situace na trhu forex oslabovalo až k hodnotě 1,29  dolaru. Situace se ještě vyostřila, když prezident eurozóny Dijsselbloem prohlásil, že řešení pomoci Kypru, zahrnující zdanění bankovních vkladů, by se mělo stát příkladem pro budoucí finanční pomoc dalším zemím. Přestože se později snažil Dijsselbloem své prohlášení mírnit a prezident Evropské centrální banky Draghi jej označil za nešťastné, forexové dění se zbrzdit

1. 4.

8. 4.

nedalo. Propad eura byl nezastavitelný. Avšak během dubna se situace změnila. Začátkem dubna byly zveřejněny vesměs negativní ekonomické údaje ze Spojených států, což trhy zaskočilo a ovlivnilo hodnotu amerického dolaru. Rozhodující byly především zprávy o zaměstnanosti. K těmto ekonomickým zprávám se přidalo i spuštění agresivnějšího uvolňovacího plánu Centrální banky Japonska. Pod vlivem japonského kvantitativního uvolňování tak vedle poklesu japonského jenu došlo i k posilování eura. A to navzdory chabým ekonomickým údajům i politické situaci v eurozóně… Během dubna evropská měna zamířila

12. 4.

1,29

1,28

1,27 18. 4.

až k ceně 1,32 dolaru za euro. Analytici tvrdí, že euro bude sílit tak dlouho, dokud ECB udrží svou měnovou politiku beze změny. Server fxinstructor.com uvedl, že euro by mělo dále posilovat a otestovat rozmezí mezi 1,3250 – 1,3300 dolaru. Nicméně po odhadu serveru se kurz eura proti dolaru propadl o více než procento. Důvodem propadu měl být komentář Jense Weidmanna, německého představitele ECM. Ten uvedl, že vyžádá-li si to situace, banka je připravena snížit úrokové sazby. To by potvrzoval i fakt, že v reakci na jeho prohlášení obrátilo euro na trhu forex směr a proti dolaru kleslo o 1,1 %, čímž jeho posilování pro tuto chvíli skončilo.


62 dubnový quote.cz

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Zlato už netáhne, jeho cena míří dolů „Cena zlata rostla 12 let po sobě a oživení ekonomiky by mohlo tento trend obrátit,“ uvedla před pár týdny banka Goldman Sachs. Pak opravila svou měsíční prognózu ceny zlata tím, že snížila jeho cenu z 1 825 USD za trojskou unci na 1 615 USD. Půlroční odhad změnila z 1 805 USD na 1 600 USD za unci a v rámci celého roku stanovila cenu na 1 550 USD za unci. Autor: Jana Divinová, www.quote.cz 1 850

GCJ13 - Gold 9COMEX0

1 800 1 750 1 700 1 650 1 600 1 550 1 500

Za zlevňováním zlata stojí čínské HDP. Druhá největší ekonomika světa vzrostla jen o 7,7 %. Ekonomové očekávali mnohem rychlejší hospodářský růst.

Březen 2012

Z

Červenec 2012

letošního grafu ceny zlata lze vyčíst, že jeho cena měla převážně klesající tendenci. Na začátku ledna, kdy bylo pod tlakem posilujícího dolaru, se prodávalo za 1 678 USD za unci. „Když devalvační závod měn potrvá, je pravděpodobné, že zlato zůstane v poptávce jako alternativní měna,“ říkali v lednu analytici společnosti Commerzbank. Jenže poté přišly propady. Nejdříve cenu zlata poslaly dolů informace, že Fed zmírní tempo svých nákupů v rámci chystaného útlumu kvantitativního uvolňování. Avšak opačně cenu zlata ovlivnily výsledky voleb v Itálii. Zlato stouplo na 1 592,3 USD za unci a v druhé polovině února se prodávalo již za 1 640 USD za unci. Vysoká cena zlata

Září 2012

Listopad 2012

Leden 2012

rozvířila spekulace o tom, že jeho cena je nyní na konci svého dvanáctiletého růstového cyklu. „Makroekonomická data po celém světě ukázala známky postupného zlepšování, což začíná zlato přesouvat do nového pásma mezi 1 550 až 1 625 USD za unci,“ uvedl k tématu například Huang Fulong ze společnosti Cities. „Ztráta popularity zlata souvisela především s očekávaným rychlejším růstem světové ekonomiky v příštích letech a s tím souvisejícím ukončením velmi uvolněné měnové politiky hlavních centrálních bank,“ myslí si Luboš Mokráš z České spořitelny. Podle něho to však neznamená, že by křivka ceny zlata jen klesala. Slabší celosvětové zásoby zlata a obavy

1 450 1 408 Březen 2013

1 350

z automatických škrtů vládních výdajů v USA, o vlivu kyperského dobrodružství nemluvě, naopak cenu zlata opět zvedly nad hranici 1 600 USD za trojskou unci. Avšak již na začátku dubna začalo trhy do jisté míry ovlivňovat oživování globální ekonomiky, a cena zlata tudíž klesla. „Za zlevňováním zlata stojí čínské DPH,“ uvedl Bloomberg. „Oslabení mohly způsobit masivní spekulace inspirované možností prodeje zlata z kyperských devizových rezerv nebo případně doporučení banky Goldman Sachs zlato prodávat,“ uvedl k tomu analytik Luboš Mokráš. Je přesvědčen o tom, že v několikaměsíčním výhledu by cena zlata měla ještě klesnout.


Vyťukejte adresu www.quote.cz

Market data přinášejí tabulkové, grafické a „mapové“ přehledy o událostech, cenách a vývoji hodnot jednotlivých segmentů kapitálového trhu.

Graf relativní účinnosti zobrazuje v procentním vyjádření vývoj hodnot konkrétních investic v určitém časovém období.

Ekonomický kalendář s předstihem upozorňuje na události ovlivňující dění na kapitálových trzích.

Top Gainers představuje vždy aktuální pětici nejziskovějších titulů na americkém akciovém trhu.

Finanční server Quote.cz zprostředkovává investorům hlavní události z kapitálových trhů v podobě článků, rozborů a grafických výstupů. Quote.cz nabízí ekonomické analýzy, technické analýzy, investiční mapy, graf relativní účinnosti investic nebo ekonomický kalendář.

Investiční mapy zobrazují minimální, maximální a aktuální hodnoty vybraných investičních aktiv. Ukazují však i směr pohybu ceny a zhodnocení investice. Data jsou zobrazována pomocí odstínů třech barev, které označují ziskový, ztrátový nebo takzvaně „nulový“ vývoj ceny.

INVESTIČNÍ MAPY NEMAJÍ S TOPOGRAFIÍ NIC SPOLEČNÉHO Finanční server Quote.cz mezi prvními v České republice nabízí čtenářům zdarma možnost sledovat aktuální datový servis o investicích z takzvaných investičních map. Investiční mapa je přehledné zobrazení několika údajů (název a aktuální cena investice, nominální a procentní vyjádření změny ceny) v jednom okně, včetně intuitivního pohybu ceny na grafické stupnici. Pokud na ni čtenář u vybraného titulu najede počítačovou myší, zobrazí se mu graf technické analýzy dané investice. Quote.cz ovšem unikátně v ČR dává čtenářům možnost výběru druhé investiční mapy, v takzvané barevné podobě, která odstíny červené, zelené a černé barvy udává aktuální podobu vývoje ceny vybraného titulu. Kromě toho má tato verze investiční mapy v přehledu u každé investice i nejvyšší a nejnižší (high/low) hodnotu, dosaženou během obchodního dne. V základním přehledu nabízejí investiční mapy vždy 16 nejvíce obchodovaných titulů z vybraného segmentu finančního světa. Pavel Daniel, šéfredaktor Quote.cz

Analýzy a předpovědi předních tuzemských, ale i zahraničních odborníků popisují kondici a výhled různých investičních aktiv.

Texty finanční gramotnosti investorům pomáhají orientovat se na komplikovaném tuzemském investičním trhu.

Leading Stocks zobrazují aktuálně nejvíce obchodované akcie s jejich minimálními i maximálními cenami, včetně jejich nominálních i procentních změn. Součástí je i graf technické analýzy.

Top Losers představuje vždy aktuální pětici nejztrátovějších titulů na americkém trhu.


64 lidé z firem

Vývoj cen a kurzů sledujte na www.quote.cz

Bilion je kapkou v moři „V Německu platí, že když je dobře, Němci spoří, ale když je hůř, spoří ještě více,“ říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil a dodává, že úspěšný může být jedině takový investor, který se dokáže poučit z vlastních chyb. Rozhovor přípravil: Pavel Daniel, www.quote.cz Jaký očekáváte další vývoj v případě eurozóny? Scénářů vývoje je mnoho. Ale většina z nich jde bohužel negativním směrem. Vstupují do toho nejen krátkodobé faktory jako Kypr, Slovinsko nebo Francie, ale i dlouhodobé faktory, jako je například stárnutí populace. Demografický vývoj je problémem i v Německu, kde prognózy hovoří o tom, že počet pracovníků v Německu bude klesat o půl procenta. Což zpomalí růst německé ekonomiky, která pak nebude schopna růst o více než jedno procento. A to, jestliže se stane, bude problém. Pomáhá ven z krize evropským státům Evropská centrální banka? Je faktem, že minulý rok v létě Evropská centrální banka výrazně změnila ekonomický stav tím, že uvolnila svou dosud konzervativní politiku. Přišlo to však pozdě. Vloni v létě ECB prohlásila, že udělá cokoli, co bude potřeba pro záchranu eura. Že konkrétně může neomezeně nakupovat dluhopisy zemí, které budou čelit útoku finančních trhů. Od té doby se dluhopisové trhy výrazně uklidnily. Všimněte si, že nyní ani výrazně nereagují na situaci v Itálii nebo na Kypru. Výnosy dluhopisů poklesly. A přitom ECB nenakoupila ani jeden státní dluhopis.

26 bilionů eur Neměla ta opatření přijít dříve? Tohle opatření bylo důležité proto, že snížilo pravděpodobnost chaotického rozpadu eurozóny. Ten reálně hrozil na přelomu let 2011 a 2012, kdy se bortil mezibankovní trh, na kterém jsou ban-

ky eurozóny extrémně závislé. ECB nakonec dodala bankám potřebnou likviditu. Půjčila jim přes bilion eur, což vypadá jako neuvěřitelně velká suma peněz. Jenže evropské banky nemají svá aktiva depozity ve výši zhruba 26 bilionů eur pokryta. Takže jeden bilion z tohoto pohledu byl opravdovou kapkou v moři. A ty problémy... To máte tak. Největším problémem, který způsobuje vážné potíže, je nekonkurenceschopnost evropských zemí. Ta je především znát na jednotkových mzdových nákladech, které výrazně rostly právě v těch zemích, které jsou nyní v krizi. Třeba v Řecku. To, pokud by chtělo vrátit svou konkurenceschopnost, kterou mělo třeba před deseti lety, muselo by nyní použít jednu ze tří možností: Buď snížit mzdy o 50 procent, což dneska vzhledem k síle a roli odborových hnutí v zemi asi není úplně jednoduché opatření, nebo zvýšit produktivitu práce o 50 procent, což, jistě uznáte, vyvolá úsměvy u posluchačů. A třetí možností je oslabit měnu o 50 procent. Ale to nejde, protože Řecko nechce vystoupit z eurozóny, a nejsilnější člen spolku, což je Německo, zase nechce, aby Řecko z eurozóny odešlo. To jsou řekněme národní problémy, problémy jednotlivých ekonomik. Co se s tím dá dělat? Nekonkurenceschopnost má dopady na nezaměstnanost, což zase zvyšuje tlak na politická a sociální řešení problému. Takže i když se eurozóna chaoticky nerozpadla pro nedostatek likvidity, může se scénář naplnit proto,

že státy jako Španělsko, Řecko nebo Itálie neustojí tlaky na to, aby kvůli vysoké nezaměstnanosti pokračovaly v nutných reformách. Vlády zemí, ve kterých se potíže projevují nejvíce, se totiž nechaly donutit až k extrémním úsporným opatřením. Všimněte si, že existuje závislost mezi vzrůstem výnosů státních dluhopisů v obavě před dluhovými problémy a velikostí úsporných opatření. Výnosy státních dluhopisů přitom přestřelily. Proto přestřelily i úsporná opatření. Dluhopisové trhy byly zbytečně hodně napnuté, takže státy byly nuceny provádět často příliš extrémní úspory.

Následovat USA Co má tedy EU podle vás udělat? Evropské země by měly následovat příkladu USA, které sice uskutečňují podobnou politiku jako EU, ale mají ji rozloženou v čase. V Evropě dusí státy příliš extrémní zatížení, v USA to nahradila opatření podporující ekonomický růst. Problémem také je, že státům, které sice v Evropě nejvíce šetří, nejrychleji roste dluh na HDP. Protože úsporná opatření vedou k většímu poklesu ekonomiky, než kolik uspoří stát. Kvůli této fiskální pasti se dostávají do ještě hlubších problémů, než by bylo potřeba. Takže úspory vedou k tomu, že se fiskální a ekonomická situace v Evropě zhoršuje. To neznamená, že předlužené státy nemají spořit. Ale úspory by měly být více rozložené v čase. Jak velký problém je zadluženost evropských států? Problémem není velikost potíží, tedy


lidé z firem 65

třinácti let jej zvýšili o dvacet procent. A tím důvodem, proč tak rychle vzrostl, je euro.

David Navrátil

třeba dluhů, ale nesystémovost řešení. EMU se chová jako pštros Emu a často hlavu strká před problémy do písku. Často tak problém nechá vyhrotit. A v dalším kroku lepí řešení tohoto problému na koleni. A to není dobře a nemůže to takhle fungovat dlouhodobě. Eurozóně chybí fungující institucionální uspořádání. To je pro EMU klíčové. Zase dám příklad: V USA zkrachuje banka. Je to sice problém, ale tím, že mají přesně popsaný systém, který říká, co se stane, když zkrachuje banka, jsou na to připraveni. V Evropě nic takového není. Takže zatímco v USA zkrachovalo už několik set bank, systém jede dál a nic se nehroutí. Eurozóna nemůže dlouhodobě přežít, nebude-li mít fungující instituce. Co si představujete pod pojmem fungující instituce? Jednotný bankovní dohled, společné pojištění vkladů, společná fiskální unie. Jestliže k tomu členské země eurozóny nedospějí, hrozí skutečně její rozpad. Avšak pozor! Rozpad eurozóny není podle mého názoru nic špatného. Eurozóna může fungovat klidně dalších deset let, jenže bude neustále dokola řešit ty samé problémy jako dneska. . Proč tedy Německo nechce, aby Řecko vystoupilo z eurozóny? Němcům jde o hodně. Jde jim o jejich ekonomické zájmy. Německo je jednou z největších světových ekonomik. Podíl vývozu na HDP je v zemi přes 50 %. To je extrémně vysoké číslo, USA mají 13 %, Japonsko taky, Čína 30 %. Před rokem 2000 měli Němci podíl vývozu na HPD zhruba 30%, takže během

Co z toho podle vás vyplývá? Než měli Němci euro, měli, podobně jako my, flexibilní měnu. A měli, stejně jako my, přebytky obchodní bilance. Proto jejich marka posilovala. Když Němci vstoupili do eurozóny, přestala jejich národní měna posilovat, ale díky obchodním přebytkům za těch třináct let, co jsou v eurozóně, můžeme říci, že efektivní kurz jejich národní měny je podhodnocen o 40 procent. Stejně jako kurz Číny, která je označována za měnového manipulátora. Jím však není Německo, které měnou nijak nemanipuluje, protože Němcům stačí, když jsou ve spolku se zeměmi, které jsou ekonomicky slabé, a tudíž i společná měna je slabá. A na tom Němci vydělávají. Čili sledují svůj export… Kdyby Němci poslechli hlasy, které říkají, aby vystoupili z eurozóny, tak prima, měna jim naráz posílí o 40 %. Pak ale jejich exportní úspěch končí. Že by to vykompenzovala německá spotřeba domácností? Ne. Němci zkrátka nenakupují. V Německu totiž platí, že když je dobře, Němci spoří, ale když je hůř, spoří ještě více. Jak Němci ukládají své úspory? Němci mají enormní nárůst hodnoty depozit v bankách a zvyšují své investice do jiných států. Nyní je 20 procent HDP Německa uloženo v jižních státech EU. Co to podle vás pro kapitálové trhy znamená? Vidíte sám, že nyní se moc dobře kapitálovým trhům nevede. A může za to především nejistota. Ta pramení z toho, že investoři nemohou najít žádné opěrné body. Nevědí, jak instituce budou řešit potíže, které se objeví. A kvůli kreativitě jsou ta řešení právě v EU velmi často hodně nestandardní. Co by tedy státy měly dělat, aby nebyly předlužené? Dělat úsporná opatření rozložená v čase. A nedělat zbytečně extrémní fiskální opatření, která podlamují ekonomický růst. Pak bych rozhodně pracoval na změnách poměrů mezd a produktivity práce. Tlak na snižování mezd, zvláště u ekonomik, ve kterých to není reálné, musí nastat. Otázkou je, jak to dělat, zda přes inflaci, nebo absolutním snižováním mezd. To, co

by pomohlo, je také devalvace měny. A v jejím případě je zase možnost dělat to vnějším způsobem, přes měnový kurz, nebo vnitřním čili snižováním mezd.

Plán B Jaká konkrétní rizika vedle dluhů evropských zemí hrozí kapitálovým trhům? Jako dosti reálné vidím riziko ve Francii. Ekonomický výkon je hodně špatný a předpokládám, že investoři si toho prostřednictvím dluhopisového trhu rychle všimnou. Není tak vyloučeno, že francouzské dluhopisy výrazně podraží. Tohle bude pravý test pro ECB. Kombinace velikosti Francie, recese, rostoucích deficitů, nutnost dělat úsporné opatření a nekonkurenceschopná ekonomika. Někdy se zdá, že přestávají fungovat zavedené mechanismy jako fundamentální či technická analýza. Co si o tom myslíte? Ano, to je pravda. Přičítám to tomu, že distribuce scénářů, jak se budou kapitálové trhy vyvíjet, se zploštila. Výrazně se tudíž snížilo procento, které udává pravděpodobnost naplnění daného scénáře. A také to, že stále více investorů, ale i firem nemá připraveno na kapitálových trzích žádný plán „B“. Musím přece vědět, co dál. Musím znát rizika a mít připraveny operace, které budou rizika eliminovat. A musím také počítat s negativním scénářem, s tím, že investice nemusí vyjít. Mohl byste být konkrétnější? Všimněte si rozdílu mezi úspěšnými a neúspěšnými investory v poslední době. Rozdíl je v tom, že ti úspěšní se dokážou poučit ze svých chyb. Je sice fakt, že většina investorů opakuje chybu pořád dokola, protože nemá čas sledovat všechno, co je nutné, a nechce to třeba dělat, ale i takoví investoři by měli mít svou strategii. A tou je třeba nastavení příkazů na nákupy. Co radíte? Naprosto klíčové v investování je vědět, že investice nemusí vyjít. Je potřeba si uvědomit, že pro dlouhodobé investování člověk musí být připraven, ale nesmí spoléhat na náhodu. A to i přesto, že spousta věcí podléhá i v investování náhodě. Když to řeknu úplně natvrdo, myslím si, že je lepší se splést, ale ze správného důvodu, než spoléhat na štěstí.


VÝVOJ CEN NA SVĚTOVÝCH TRZÍCH V DUBNU 2013

Lean Hogs / Vepřové maso

12,8

Nikkei 225 / Nikkei 225 Index

12,3

Cocoa / Kakao

10,9

Natural Gas / Zemní plyn

9,4

Wheat / Pšenice

8,1

Oats / Oves

4,7

Orange Juice / Pomerančová šťáva

4,1

30 Year Bond / 30leté americké vládní dluhopisy

3,3

GBP / Britská libra

3,1

EUR / Euro

VÝVOJ KURZŮ AKCIÍ NA PRAŽSKÉ BURZE CENNÝCH PAPÍRŮ V DUBNU 2013

2,7

CHF / Švýcarský frank

2,3

Nasdaq 100 / Nasdaq 100 Index Corn / Kukuřice

Fortuna

10 Year Bond / 10leté americké vládní dluhopisy

1,2

VIG

1,0 0,8

Pegas Nonwovens

CAD / Kanadský dolar

0,7

Unipetrol

Soybeans / Sojové boby

-2,63 -3,03 -4,73 -5,12

ČEZ

-1,0 -1,1

Telefónica ČR

-7,88

CETV

-7,91

-1,4

Sugar / Cukr

-1,6

USD / Americký dolar

-1,7

AUD / Australský dolar

-1,8

Feeder Cattle / Telata

1,78

Komerční banka

-0,4

Soybean Oil / Sojový olej

3,29

Philip Morris

0,0

Russell 2000 / Russel 2000 Index

4,20

TMR

0,5

Coffee / Káva

6,22 5,34

AAA Auto

NZD / Novozélandský dolar

Pork Bellies / Vepřové půlky

7,13

Erste Group / ČS

1,3

DJIA / DJIA (Dow Jones Industrial Average)

13,51

Orco

1,7

Soybean Meal / Sojová mouka

S&P 500 / S&P 500 (Standard & Poor's 500)

-1,03

PX Index

2,0

-28,94

NWR 0,06

CZK/EUR

-2,39

CZK/USD -3,2

Live Cattle / Hovězí maso

0%

-3,3

Rough Rice / Hrubozrnná rýže

7%

21 %

28 %

Zdroj: BCPP, k 2. 5. 2013

-3,5

JPY / Japonský jen

14 %

-4,0

Cotton / Bavlna

-4,8

Platinum / Platina

-6,1

Crude Oil / Ropa

-6,3

Gold / Zlato

-7,7

Copper / Měď

-8,1

Heating Oil / Topný olej

-9,3

Palladium / Palladium – drahý kov

-10,8

Lumber / Stavební dříví

-11,4

Silver / Stříbro

-13,5

0%

2%

4%

6%

8%

10 %

12 %

14 %


NIC NEROSTE DO NEBE! INVESTUJTE S ROZUMEM. PŘEDPLAŤTE SI MAKE MONEY A ORIENTUJTE SE VE SVĚTĚ FINANCÍ.

Veškeré informace na webových stránkách www.FMG.as.


Sledujte všechno o finančních trzích na www.quote.cz Interaktivní grafy Analytické komentáře Zprávy z akciového trhu Prognózy cen akcií a komodit Předpověď měnových kurzů Prognózy ekonomiky České republiky Fundamentální analýza Hodnocení investičních společností

Make Money 05  
Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you