Page 1

Únor 2013 č. 2

„Wall Street je jediné místo, kam jezdí lidé v Rolls-Roycech, aby si nechali poradit od lidí, kteří jezdí metrem.”

150 Kč 6,90 €


TradeFort je spolehlivou oporou vaší prosperity!

Unikátní soubor služeb určených ke zvýšení efektivnosti obchodu na finančních trzích pro profesionály a k ochraně kapitálu méně zkušených obchodníků.

    

Otevření online účtu Příznivé obchodní podmínky Přátelská a vnímavá technická podpora Ukládání/výběr hotovosti bez poplatků Rychlý vklad/výběr hotovosti

    

Obchod 24 hodin denně, 5 dní v týdnu Dividendy z volných finančních prostředků na účet Využití úvěru 1 : 10 až 1 : 1000 Praktická osobní obchodní místnost Demo účet zdarma

www.tradefort.cz


Obsah 6

O situaci v USA a Evropě

Make Money

Únor 2013

22

Rozhodnutí o tom, zda investor bude investovat aktivně, či pasivně, by se dalo přirovnat k rozhodnutí, zda bude jezdit taxíkem, nebo si pořídí vůz, který si bude také sám řídit. V prvním případě musí počítat s tím, že služby taxikáře zaplatí.

Roli hraje býčí trh. Až investoři začnou vybírat zisky, bude bublina na prasknutí, takže se máme na co těšit, neboť kapitál na akciové trhy stále přitéká. V týdnu končícím dnem 9. 1. přiteklo na trh čtvrté největší množství hotovosti (18,3 mld. USD) od roku 1992.

10

24

Vítejte v džungli Až příliš často narážejí investoři na nesolidní finanční poradce a investiční zprostředkovatele, kteří spíše než v jejich prospěch pracují ve prospěch svůj a taktéž bank a brokerských firem, se kterými spolupracují.

12

O nadměrném obchodování, a nejen o něm

19

Ivánku, kamaráde, kolik dělá Erste? „Aniž bych čemukoli rozuměl, jako trouba jsem na všechny položené otázky ze strany brokera poslušně odpovídal ano. Dodnes nevím, co všechno jsem jim vlastně odsouhlasil. Důvod byl ten, že jsem s nimi v prvních třech operacích vždy dosáhl určitého zisku, tak jsem to opět nechal být.“ Říká investor, kterému z více než tří milionů korun zbylo sto tisíc korun.

Případy „čistého“ nadměrného obchodování se u nás prakticky nevyskytují ČNB považuje prostředí kapitálového trhu v ČR za transparentní a přehledné pro investory, kteří mají dostatečné znalosti nebo zkušenosti. Jiní lidé by neměli na kapitálovém trhu investovat.

Jak se orientovat na akciovém trhu v USA Zatímco na pražské burze se denně zobchodují akcie v průměru za 600 milionů korun, na burzách ve Spojených státech za 600 miliard korun. Spojené státy jsou hlavním světovým akciovým trhem, což si již uvědomili i mnozí čeští investoři.

29

Stručně o akciích Běžnou operací je štěpení akcií, takzvaný split, které zvyšuje počet akcií při neměnné výši základního jmění. Tím se snižuje nominální hodnota jedné akcie. Důvody štěpení bývají technické nebo psychologické.

Nadměrné obchodování (churning) je takové obchodování, kdy je klient nucen i do nesmyslných obchodů jenom proto, aby obchodoval. Důvodem není, aby vydělal nebo se v obchodování procvičil, ale aby platil poplatky za své obchody.

16

Aktivně, nebo pasivně

30

Indexové akcie, které stojí za to sledovat Akcie amerických firem patří do každého dynamičtěji laděného investičního portfolia. Kdo nechce vybírat konkrétní akcie, může vložit peníze do některých z burzovně obchodovaných fondů, takzvaných ETF. Ty obsahují akcie desítek až stovek společností. Více Roman Müller, analytik specializovaného serveru www.etfs.cz.

33

Akciové fondy, nebo akciové tituly? Podstatným hlediskem je taktéž zkušenost manažera portfolia fondu a jeho týmu. Jestliže fond řídí neznámý nebo nový manažer, těžko si uděláme obrázek o tom, jak si povede. Řídí-li jej neschopný, starý zloděj, obrázek máme hned. O tom je přesvědčen finanční analytik a spoluautor knihy „10 způsobů jak se (ne)nechat připravit o peníze“ Tomáš Tyl.

Autorem citátu z titulní stránky je majitel investiční společnosti Berkshire Hathaway a známý investiční guru Warren E. Buffett, jehož majetek je odhadován na zhruba 923 miliard korun. Velmi často citovaný Warren Buffet drží významné akciové podíly ve společnostech, jako jsou například Coca-Cola, Wells Fargo, IBM, American Express, Procter & Gamble, Wal-Mart Stores, Kraft Foods, Johnson & Johnson, Bank of America, ConocoPhillips, Moody’s nebo Washington Post.


Obsah 36

Podílové fondy jsou za zenitem

50

„Podílový fond bych nedoporučil ani svému největšímu nepříteli. Provoz podílového fondu je totiž v porovnání s jeho výnosy neuvěřitelně drahý. Podílové fondy vycházejí mnohem dráž než cokoli, co drobnému investorovi, a třeba i laikovi nabízejí burzy,“ říká v rozhovoru s Make Money hlavní makléř společnosti Patria Direct Rostislav Plíva.

40

Český, nebo americký broker? A když americký, tak jaký? Pro americké brokery hovoří nesrovnatelně nižší náklady investora, pro české brokery zase kompletní servis v rodném jazyce. Avšak to není zdaleka vše, co lze na toto téma uvést.

44

45

51

56

Americké akciové portfolio Walt Disney, Apple, Pfizer, Microsoft, IBM, Ford, Johnson &  Johnson, Coca-Cola, McDonald´s a Boeing. Vybrali jsme deset akciových titulů notoricky známých amerických firem. Jak by to vypadalo, kdybychom do nich investovali? Vydělali bychom a kolik?

64

O tom, co se děje a proč se to děje „Vedle článků s investiční tématikou nabídneme aktuální přehledy o pohybu cen akcií, komodit, měn a vývoji na finančních trzích. Zveřejňovat budeme i události, které ve světě v daný den ovlivní dění na trzích formou ekonomického kalendáře, což také není v tuzemsku ještě úplně běžné,“ říká šéfredaktor nového investičního webu www.quote.cz Pavel Daniel.

Dvojitý vrchol, dvojité dno a jejich realita Formace dvojitý vrchol a dvojité dno patří podle mnohých do kategorie velmi spolehlivých a ziskových signálů. Podle některých dokonce představuje jednoduchý nástroj, s nímž lze postavit funkční a profitabilní obchodní systém na libovolném trhu a který může být vhodný i pro začínající obchodníky. Avšak je tomu skutečně tak?

Pro osud portfolia je mnohem důležitější chování investora než chování trhů „Investoři točí a rolují všelijaké investiční produkty, obvykle tříleté až pětileté dluhopisy nalinkované na nějaké akcie, indexy, komodity nebo třeba měny. Avšak podíl té rizikové složky se blíží nule. Portfolio s výnosem překonávajícím inflaci takto nikdy nevznikne. To je problém dneška,“ tvrdí v rozhovoru s Make Money Petr Šimčák z Pionner Investments.

Komodity jsou volatilní I v případě komodit platí to, co u akcií. Komodity se obchodují hlavně v USA. Světovým centrem komoditního obchodování je Chicago Mercantile Exchange čili chicagská komoditní burza.

46

Portfolio značí skladbu různých aktiv v majetku investora. Snahou investora přitom je vkládat do portfolia taková aktiva, která mu přinesou co největší zisk. Na druhou stranu úkolem investora je namíchat aktiva tak, aby minimalizoval riziko vyplývající z případné ztráty. Jediným řešením této schizofrenní snahy je kompromis.

Jděte ven, v Praze štěstí neuděláte „České brokerské prostředí je pro investory se zájmem o americké akcie nedostatečné. Chcete-li obchodovat, pak jste na českém trhu chyceni do pasti. Zavedení domácí brokeři vás naženou do spárů pražské burzy, kde se utopíte v chybějící likviditě a svými obchodními příkazy budete pouze živit její market makery,“ píše ve svém komentáři Jonáš Mlýnek.

„Portfolio“ pochází z italštiny a znamená desky na spisy nebo listiny

66

Infografika Co se dělo na trzích v uplynulých dnech, najdete v přehledném grafickém znázornění na konci Make Money.

Leden 2013 č.1

Máte-li zájem o zaslání prvního čísla časopisu Make Money, zašlete nám na info@fmg.as svou adresu a my vám první, startovací číslo bezplatně pošleme. Chcete-li si Make Money předplatit, napište na e-mail predplatne@fmg.as, případně vyplňte formulář na www.fmg.as. „Bud ,pracujeme za peníze, nebo peníze pracují za nás.“

Podrobnější informaci získáte na tel. čísle 775 748 880.


Vydavatel Financial Media Group, s. r. o. Ředitel vydavatelství Oleg Chalkin Šéfredaktor Daniel Tácha Redakce Petr Hájek, Jan Kříž, Michal Bečvář Grafika Elena Volkova Předplatné www.fmg.as predplatne@fmg.as Inzerce reklama@fmg.as Adresa redakce Financial Media Group Office Park Nové Butovice, budova A, Bucharova 1281/2 Praha 13, 158 00 info@fmg.as, tel.: 775 748 880

Měsíčník Make Money, ISSN – 1805-6172 vydává společnost Financial Media Group, s. r. o. Registrace č. MK ČR E 20860. Jakékoli přetiskování, šíření či využívání obsahu nebo jeho částí bez povolení vydavatele je přísně zakázáno.

Všechny informace poskytované časopisem Make Money jsou určeny výhradně ke studijním účelům a neslouží coby konkrétní investiční či obchodní doporučení. Vydavatel ani autoři textů nejsou registrovanými brokery, investičními poradci či makléři. Jsou-li na stránkách zmiňovány konkrétní finanční produkty nebo akcie, vždy a pouze za účelem studia. Vydavatel ani jeho redakce nenesou zodpovědnost za konkrétní investiční rozhodnutí časopisu.

Vážení čtenáři, hned zpočátku vás upozorňuji na přírůstek v naší nabídce médií zaměřených na investování. Je jím nový investiční web www.quote.cz. Ještě stále na něm vychytáváme mouchy, ale myslím, že mohu říci, že jsme se již finální podobě webu přiblížili. Jeho prostřednictvím vám chceme nabídnout možnost neotřelého a užitečného grafického znázornění vývoje na kapitálových trzích. A zároveň vás rychle a přesně informovat o tom, co se na trzích děje. Více se dočtete v  rozhovoru s Pavlem Danielem, šéfredaktorem www.quote.cz. Aktuální vydání Make Money jsme zaměřili veskrze na investice do amerických akcií. I když pro mnohé mohou být akcie až příliš rizikovým nástrojem, čísla hovoří přesvědčivě. Pokud bychom například již v roce 1978 investovali deset tisíc amerických dolarů do akcií společnosti, které tvoří index Dow Jones, dnes by z našich deseti bylo 400 tisíc dolarů. A to není špatné. Za posledních 25 let návratnost investic akciového trhu USA v průměru činila 14,3 % ročně. Denní zobchodovaný objem akcií u největších amerických společností, jimiž jsou například IBM, General Electric, Cisco, Intel nebo Microsoft, vychází na 1,1 miliardy dolarů na každou ze společností. Jinými slovy, denní obrat celého akciového trhu České republiky, který činí zhruba 30 milionů dolarů, je 35krát menší, než kolik činí denní obrat některé z největších amerických společností. Nezajímavé není ani to, že v USA, kde je přibližně 90 milionů obyvatel, každý čtvrtý dospělý investuje své peníze do tamějšího akciového trhu.

Druhé číslo Make Money se skládá z několika větších témat. Jedním z nich jsou akcie amerických firem, dalším portfolio, třetím poměry na tuzemském trhu. Přiznám se, že jejich zákonitosti mi někdy unikají. Ačkoli prostor v našem časopisu nabízíme bez rozdílu všem firmám na zdejším trhu, některé z oslovených s námi odmítnou spolupracovat už jen proto, že jim položíme nepříjemnou otázku. Nebo jiný příklad. Lidé z oboru otevřeně hovoří o okrádání klientů, ale když se na to zeptáme České národní banky, dostane se nám i odpovědi, parafrázuji, že „žádné problémy na trhu nejsou, a jsou-li, tak se týkají jen těch, kteří na něm nemají co dělat.“ Tolik k aktuálnímu číslu. Do březnového vydání jsme za hlavní téma zvolili akcie českých firem. Podíváme se na to, zda a jak se do nich vyplatí investovat. Oslovili jsme RM Systém a znovu se obrátíme na zástupce pražské burzy, s nimiž, musím říci, je spolupráce taktéž dosti nepochopitelná. Ano, telefony berou, dosud jsem však nezjistil, zda také pracují. Již do prvního čísla Make Money jsme chtěli připravit článek o trhu Start, který malým a středním firmám umožňuje na pražské burze přístup ke kapitálu údajně jednoduchým, rychlým a cenově dostupným způsobem. Avšak na burze prý vládlo takové pracovní vypětí, že si čas na nás její zástupci nenašli ani po dobu několika týdnů. Obdobnou zkušenost máme i nyní. Když jsme zástupcům pražské burzy nabídli, aby se vyjádřili ke kritickým výrokům, jež na její adresu vyslovují mnozí čeští makléři. Ano, telefon zvedli, avšak následný, doplňující e-mail zůstal opět bez jakékoli odezvy. Nevíte náhodou, funguje ještě pražská burza?


6 analýza

Bublina praskne, až investoři začnou vybírat zisky... Problém amerického fiskálního útesu nebyl vyřešen. Daně z příjmů (Payroll Tax Rate) Američanům vzrostou ze 4,2 % na 6,2 %. Avšak řešení výdajů a taktéž stropu zadlužení USA bylo odsunuto na květen. Velké zlo hrozící poklesem reálného HDP o čtyři až pět procent recesí v prvním pololetí 2013 tak bylo na čas zažehnáno.

Text: Petr Hájek Ing. Petr Hájek, PhD přednáší několik ekonomických předmětů na Unicorn College, obchoduje s akciemi a futures kontrakty a pod hlavičkou Central Bohemia University se věnuje vzdělávacím projektům.

Tempo růstu reálného HDP sice poklesne, ale stále by mělo zůstat kladné. Některé odhady hovoří o tempu 2 až 2,5 %. V tomto ohledu lze očekávat, že američtí spotřebitelé, kteří se obávali mnohem horšího vývoje, zvýší spotřebu. A bude-li akciový trh i nadále růst, i bohatí investoři, jimž daně vzrostly, uvidí, jak roste hodnota jejich akciových portfolií. Co na to trhy? S&P 500 loni přidal 13,4 %, přičemž z indexů se nejvíce dařilo sektoru Financials, který rostl o 26,3 %, taktéž však Consumer Discretionary (21,9 %), Health Care (15.2 %), Information Technology (13,1 %), Telecom Services (12.5 %), Industrials (12.5 %), Materials (12.2 %), Consumer Staples (7.5 %), Energy (2.3 %) a Utilities (-2.9 %). Zaměřme se na spotřební sektor (Consumer Discretionary), který svému růstu vděčí pravděpodobně

stoupajícímu počtu takzvaných singles. Ti utrácejí více než sezdané páry. Počet lidí, kteří v současnosti žijí odděleně, nemá v historii obdoby. Jejich podíl činil na konci roku rekordních 49,6 % z celé populace od 16 let výše, což je o 37,6 % více než například v roce 1976. S&P 500 Consumer Discretionary Retailing Industry Group, jakožto součást Consumer Discretionary, dokonce meziročně k 16. 1. překonal 25,6 % (S&P 500 13,8 %). Analytici předpokládají růst tržeb o 16 % letos a o 18 % v roce příštím. Nicméně s P/E blízko 18 již akcie levné nejsou. Stále je však možné vidět prostor pro růst zisku, a je tedy možné, že tento sektor překoná trh i v roce letošním. Kam investovat? Ekonomičtí stratégové, kteří předpokládali megakrizi, se mýlili. Roli hraje býčí trh. Až investoři začnou vybírat zisky, bude bublina na prasknutí, takže se máme na co těšit, neboť kapitál na akciové trhy stále přitéká. V týdnu končícím dnem 9. 1. přiteklo na trh čtvrté největší množství hotovosti (18,3 mld. USD) od roku 1992. Prasknutí bubliny je třeba hlídat, protože se může odehrát v bleskové rychlosti, jako v minulosti již několikrát.

Zajímavé na tom všem je, že určité sektory mají po celou dobu býčího trhu vyšší výnosnost než celý trh. Býčí trh z 90. let byl tažený sektory Technologies, Media a Telecommunications. Býčí trh z let 2003 až 2007 byl tažený sektory Materials, Energy a Industrials. Ten současný je tažený sektory Consumer Discretionary, Financials a Industrials. V USA vzrostl reálný HDP během třetího čtvrtletí mezičtvrtletně o 3,1 % (saar, sezónně očištěná roční míra), což je nejlepší hodnota od 4,1 % růstu ve 4. čtvrtletí 2011. Americký HDP tak meziročně vrostl o 2,6 %, nejvíce od 3. čtvrtletí 2010. Výroba rostla v listopadu a prosinci o 2,1 % na nejvyšší hodnotu od července 2008. Nezaměstnanost by mohla klesnout koncem roku 2013 na 7,2 až 7,3 %. Bude-li tomu tak, dále porostou prodeje aut a domů – a nejenom jich.

Je tak pravděpodobné, že sektory, které jsou nyní pod výkonem celého trhu, budou v takové pozici po celou dobu trvání býčího trhu. Ne však všechny. Sektor Materials dle mého názoru se díky sice slabému, ale postupně se zlepšujícímu růstu globální ekonomiky stane letos takzvaným Market Perfomerem, dosáhne na vý-


analýza 7

nosnost celého trhu. V tomto sektoru bych proto kvůli pokračujícímu boomu v oblasti těžby ropy upřednostnil sektory Industrial Gases a Specialty Chemicals. A vyhnul bych se firmám, které generují příjmy mimo území USA. FOMC, bankovní rada Fedu, koncem roku rozhodla, že Fed bude nakupovat od ledna měsíčně 45 miliard USD v dlouhodobých dluhopisech. To činí 540 mld. USD ročně. Tato verze kvantitativního uvolňování se přidává k již prováděným nákupům hypotečních zástavních listů (mortgage-backed securities) ve výši 40 mld. USD. Dohromady to pak dělá 85 mld. USD měsíčně. Tato ultravolná měnová politika „pojede“, dokud neklesne míra nezaměstnanosti na 6,5 %, přičemž inflace nesmí vzrůst nad 2,5 %. Jinými slovy, Fed udělá cokoliv, aby dostal nezaměstnanost na 6,5 %.

Do roku 2013 bych doporučil se držet také sektoru Health Care, protože díky znovuzvolení Barracka Obamy přichází jistota implementace „Obamacare“. Je možné, že investoři převáží Health Care sektor ve svých portfoliích. A budou-li politické boje ještě těžší než diskuse ohledně fiskálního útesu, soustředil bych se na Biotechnologies, Health Care Equipment, Pharmaceuticals a možná i na Health Care Sector. Jinou příležitostí by mohl být sektor Asset Management & Custody Banks, který by mohl překonat výnosnost trhu, pokud začnou individuální investoři více investovat.

SSM je prvním krokem k bankovní unii Evropská ekonomika je sice v recesi, ale rostoucí ceny akcií a klesající výnosy dluhopisů na periferii eurozóny ukazují na světlejší budoucnost. ECB v prosinci snížila výhled pro eurozónu na rok 2013 z +0,5 % na − 0,3 %. To proto, že z ní stále přichází negativní statistiky. Nezaměstnanost v eurozóně vzrostla v listopadu na 11,8 %, průmyslová produkce klesla v listopadu o 0,3 % a o 3,6 % v období září až listopadu. I německá, exportem tažená ekonomika, zaznamenala dle předběžných odhadů ročních dat pokles reálného HDP o 0,5 %. Na druhou stranu Ifo Institut zveřejnil, že obchodní důvěra v Německu vzrostla během prosince na 102,4, přičemž roční minimum bylo 100 během října. Německý státní rozpočet skončil poprvé od vypuknutí americké bankovní krize v roce 2007 v přebytku. Přebytek je možné přičíst rostoucí zaměstnanosti a rostoucím mzdám. Ukazatel spotřebitelské nálady Economic Sentiment Indicator mírně vzrostl o 1,3 bodu na 87 (stále tak negativní pod hodnotou 100). Ke zlepšení došlo v Itálii (+2), Německu

(+1) a Francii (+0,4), příliš se nezměnil ve Španělsku (+0,3), Nizozemí (+0,2) a Portugalsku (−0,2). Jen ve VB jasně klesl (−3,5), přičemž největší růst zaznamenal v Řecku (+5,1). Evropské akcie Evropské akcie, především v Německu a Francii, těžily z rozhodnutí Basilejského výboru pro bankovní dohled (pod Bankou pro mezinárodní platby, BIS, Bank for International Settlements), který uvolnil některá pravidla a dal bankám čas do roku 2019 splnit nová pravidla regulující likviditu. Na toto rozhodnutí reagovaly akcie bank pozitivně a je pravděpodobné, že se bankovnímu sektoru bude v tomto smyslu dařit i v roce 2013. Rostoucí akcie evropských bank nyní ohrožuje především nárůst klasifikovaných úvěrů, který v minulém roce do listopadu vzrostl o 91,9 miliardy eur, přičemž tento nárůst byl tažený především klasifikovanými půjčkami nefinančnímu sektoru ve výši 86,6 mld. eur.


8 analýza

Draghiho věta Při pohledu na loňský vývoj, kdy jsme mohli vidět růst cen evropských akcií a hlavně cen akcií bankovních institucí, taktéž pak zastavení odlivu kapitálu ze Španělska a Itálie do Německa a dalších zemí, můžeme říci, že banky již nejsou v takových problémech jako dříve. Dokládá to i výrazný pokles výnosů 10letých dluhopisů Španělska a Itálie, stejně jako to, že mezi 29. červnem a 4. lednem došlo dokonce ke snížení bilanční sumy ECB o 146 miliard eur. Draghiho věta, že „učiní (do roztrhání těla) cokoli bude třeba“, se možná časem ukáže jako nejúspěšnější slovní intervence centrálního bankéře za velmi dlouhou dobu. Například FTSE Eurofirst 300 Banks Euro Index vzrostl od jeho proslovu na konci července k 10. lednu o 44,3 %. Co je nutné zmínit, je fakt, že například i Douglas Renwick, ředitel úvěrových analýz Evropského státního dluhu agentury Fitch, vidí možnost úspěšného vyřešení tříleté dluhové krize v eurozóně a že rozpad je velmi nepravděpodobný. V podobném duchu se vyjádřil 14. 1. i Nouriel Roubini, který řekl, že rizika kolapsu eurozóny značně odezněla a nyní věří, že Řecko eurozónu letos neopustí, i když tomuto dává stále 50% šanci. Přes to vše svůj článek končí větou, že fundamentální problémy eurozóny přetrvávají. Trh i tak pozitivně zareagoval na návrhy a posuny v jednáních o jednotném bankovním dohledu v eurozóně – odsouhlaseném 13. 12. (SSM, Single Supervisory Mechanism). SSM je prvním krokem k bankovní unii, za

něhož vznikne jednotný bankovní dohled, který by měl dohlížet na sektor od ledna 2014. ECB má navíc stále připravený program OMT (Outright Monetary Transactions) pro pomoc bankám, přičemž zatím o pomoc v tomto programu nepožádala jediná banka. Z Velké Británie přišly velmi smíšené údaje: Výrobní PMI vzrostlo v prosinci na 51,4, nejvýše od září, ale PMI ve službách kleslo na 48,9, nejnižší hodnotu od dubna 2009. Ve Francii došlo začátkem ledna k dohodě mezi odbory a zaměstnavateli. Firmy dostaly větší svobodu měnit mzdy a pracovní dobu během recesí a také při propouštění. Itálie zveřejnila, že za listopad dosáhla největšího obchodního přebytku za 10 let. Španělsko má sice stále obchodní deficit, ale ten rychle klesá.

Recese ČR pokračovala i ve 3. čtvrtletí, kdy ekonomika klesla meziročně o 1,3 % a mezičtvrtletně o 0,3 %. Běžný účet platební bilance skončil v listopadu po říjnovém deficitu 16,1 mld. v mírném deficitu 2 mld. korun. Příčinu deficitu můžeme spatřovat v odlivu dividend z firem vlastněných zahraničními subjekty. Deficit se však zmenšuje rychleji, než trh předpokládal, bilance se proto celkově zlepšuje relativně rychle a je pravděpodobné, že se nyní, na začátku roku, dostane běžný účet do přebytku. Na druhou stranu neočekávám, že by čistý export mohl kompenzovat pokles domácí poptávky. Meziroční index spotřebitelských cen v listopadu poklesl o 3 %. ČNB v listopadu snížila dvoutýdenní repo sazbu na 0,05 %. Koncem roku členové BR ČNB slovně – a  utno říci úspěšně – intervenovali proti kurzu koruny, která v prvních dnech roku 2013 začala oslabovat, což by mělo vést k podpoře exportu.

Globální poptávka a nabídka ropy Saudská Arábie snížila v prosinci těžbu ropy o 4,9 % na 9 mbd (mil. barelů za den) na 19 měsíční minimum. Problémem pro Saúdskou Arábii není slabší světová poptávka po ropě, ale růst produkce v USA a Kanadě díky novým frakčním technologiím. Výstup v USA a Kanadě prudce vyskočil ze srpnových 8,8 mbd na listopadových 10,0 mbd. To je s ohledem na záznamy od roku 1990 nejvyšší dosažená produkce. Tím se tyto dvě země dostaly produkcí nad produkci Saúdské Arábie. Pokles importu do USA Trend by měl pokračovat a rozdíl v produkci mezi SA a produkcí USA a Kanady tak bude dále narůstat. S tím jde ruku v ruce i pokles importu ropy do USA na 8,6 mbd (52 týdenní vážený průměr) během prvního týdne v lednu 2013. To je nejnižší hodnota od srpna 2000. Dle odhadů Energy Information Administration by import ropy do USA měl klesnout do roku 2014 na 6 mbd, nejnižší hodnotu od roku 1987. To bude zhruba polovina množství, které USA dovážely ještě v roce 2005 (12,5 mbd). Světová poptávka vzrostla během listopadu 2012 na rekordních 89,9 mbd (12měsíční klouzavý průměr). Růst tak v listopadu meziročně činil 1,1 %, což je více než nedávné březnové minimum 0,6 %. To potvrzuje, že globální ekonomika zrychlila před koncem roku svůj růst a v tomto trendu by měla pokračovat i v roce 2013. Během listopadu klesla poptávka v 34 pokročilých zemích OECD o 1 % na minimum z poslední recese. Na druhou stranu vzrostla poptávka v rozvíjejících se ekonomikách (nečlenech OECD) o 3,3 %. V Číně vzrostla poptávka v listopadu na rekordní hodnotu. Ačkoliv v Číně poroste poptávka po ropě díky automobilovému boomu, na západě regulace automobilového průmyslu nutí výrobce k úspornějším vozům (v USA mají splnit limit 54,5 mpg – mil na galon v průměru pro všechny vozy, které vyrábí do roku 2025, a v Evropě mají splnit zase přísnější emisní podmínky, které mají podobný efekt na průměrnou spotřebu). Článek otištěný 14. 1. 2013 ve Wall Street Journal se zmiňuje o využití materiálů při výrobě aut, které jsou lehčí o 10 až 40 %. Ty jsou využívány právě pro dosažení zmíněných limitů do roku 2025. Širší využití hliníku a uhlíkových kompozit tak dle odhadu Ducker Worldwide sníží průměrnou váhu auta o 400 liber (181 kg) a podíl oceli na váze vozu klesne ze současných 56 % na 46 %. Ocel však zůstane i nadále ve hře, protože hliník je o 35 % dražší než ocel a pravděpodobně nebude v některých aplikacích tak trvanlivý. Japonský BOJ V Japonsku investoři doufali, že nová vláda po volbách 16. 12. spustí další kolo kvantitativního uvolňování, a dočkali se. Nový premiér nejenže toto slíbil, ale ještě před spuštěním kampaně volal po zvýšení inflačního cíle na 2 %, což se stalo. BOJ prováděla QE již delší dobu a rezervy vystoupaly během prosince až na rekordních 39 800 miliard jenů, což je za poslední kolo QE, trvající poslední dva roky, nárůst o 142 %. Cílem nového premiéra je tedy jistě také oslabení jenu vůči dolaru a tím růst inflace a podpora japonského exportu. Toto se mu od 4. 12. zatím daří, jen klesl vůči dolaru k 21. lednu o 9,2 %. Uvedená politika a vlastně již předvolební kampaň umožnily od listopadu významný růst na indexu NIKKEI (mezi 13. 11. a 21. 12. index vzrostl o 23,9 %). Bankovní sektor rostl ještě více než hlavní index.


anketa 9

Aktivně, nebo pasivně? Katarína Ščecinová, portfolio manažer, J&T Banka Pasivní investování neznamená nečinnost a neliší se od aktivního investování v samotném procesu, ale v cíli, kterého se snažíme dosáhnout. Pasivní investor si na začátku vybere trh reprezentovaný indexem a smyslem investování investora je dosáhnout identického výnosu. Aktivní investor vidí přidanou hodnotu mimo index samotný. Rozhodne-li se proto někdo pro investování do indexů prostřednictvím nástrojů ETF a učiní tak na začátku investičního horizontu, a někdo jiný si vybere akciový titul, vynaloží oba investoři stejné úsilí a pravděpodobně i srovnatelné náklady. Je-li někdo přesvědčen, že trhy porostou, je pro něho logické pasivní investování. Myslí-li si někdo, že je schopen identifikovat konkrétní investiční tituly, ztotožní se spíše s investováním aktivním. Oba postupy přinesou zajímavý výnos, je-li odhad správný. Tomáš Menčík, analytik Cyrrus, CFA Pasivní a aktivní investování se zásadně liší a odlišní jsou i investoři, pro které se tyto strategie hodí. Pasivní investování je vhodné pro méně znalé lidi, kteří nemají čas nebo se nechtějí detailně věnovat informacím z kapitálového trhu. Pasivní investice umožňují svézt se na dlouhodobém trendu, který ovšem může být i záporný. Aktivní obchodování je vhodné pro investory, kteří mají detailní znalosti kapitálových trhů a mají čas a touhu věnovat se tomu denně. Problémem je vyšší frekvence obchodů čili vyšší poplatky. Ty nemusejí být nutně kompenzovány vyšším výnosem. Aktivní obchodování je nejlepší svěřit do rukou odborníka, nejlépe obchodníka s cennými papíry. Josef Kvarda, analytik, High Sky Brokers Pasivní investování znamená, že investor svěří své peněžní prostředky či úspory do správy investičních fondů nebo společností, které za odměnu usilují o jejich zhodnocení operacemi na finančních trzích. S přimhouřeným okem je možné za pasivní investice považovat také konzervativní produkty typu penzijního připojištění, kapitálového životního pojištění, klasické bankovního spořicího účtu apod. Aktivní investování znamená, že investor tuto činnost aktivně vykonává sám. S aktivním investováním může být spojeno vyšší riziko i výnosy dle možností investora. Pasivní investování doporučuji investorům, kteří nemají základní orientaci na finančních trzích. Aktivní investování umožňuje investorovi redukovat náklady spojené s pasivním investováním. Jan Šimek, analytik Broker Consulting Aktivní investování lze doporučit lidem, kteří mají čas na sledování a správu svých investic, mají přehled o dění na finančních trzích, mají zápal pro věc. Pro většinu populace je však vhodné zvolit pasivní investování třeba přes podílové fondy, ideálně pravidelné s využitím investičních programů životního cyklu. Tyto programy aktivně přesouvají investici do konzervativnějších aktiv, čímž snižují riziko a zamykají zisky. Pravdou však také je, že omezují výši dosaženého zhodnocení. Avšak pro většinu běžných investorů je stále důležitější ochrana před rizikem. Toto jsou hlavní rozdíly mezi aktivním a pasivním investováním. Je třeba však také říci, že aktivní investování je obvykle poplatkově méně nákladné, investor neplatí za služby profesionálního správce. Martin Urban, hlavní makléř Brokerjet České spořitelny Hlavním rozdílem mezi aktivním a pasivním investováním je, jak moc investor chce poznat fungovaní finančních trhů. V případě pasivního investování se plně svěřuje do rukou portfolio manažera příslušného fondu, včetně jeho strategie a většinou doufá v dlouhodobý růst finančních trhů. U aktivní správy se nechává investor vést při investování makléřem, má možnost spekulovat nejen na růst trhů, ale i na jejich pokles a zároveň má možnost s investicí souhlasit či ji odmítnout. Češi jsou obecně konzervativní investoři a v drtivé většině preferují pasivní investování. A to si myslím, že je chyba, měli by více využívat aktivní správu svých finančních prostředků a tím zvyšovat svoji finanční gramotnost. Aleš Tůma, analytik, Partners Financial Services Kdyby všichni chtěli jen pasivně sledovat index, nikdo by nereagoval na nové informace, trhy by přestaly fungovat. Existují nadhodnocené a podhodnocené cenné papíry a aktivita se může vyplatit, otázka je jen kdy a komu. Asi bude těžší překonat index S&P 500, kde každou akcii sledují davy analytiků, než nějaký exotický trh. Aktivita může mít smysl i na dluhopisech: Čím zadluženější stát, tím větší váha v klasických indexech a tím více jeho dluhopisů by měl pasivní investor kupovat! Pečlivý výzkum bonity se vyplatí i na firemních dluhopisech. Drobným investorům vlastní aktivitu nad rámec nutných úprav portfolia nedoporučujeme. Zapomeňte na rady příruček s názvy typu „Daytradingem k milionům“ nebo „Staňte se králem Forexu“, ty nemají většinou ani hodnotu papíru, na kterém jsou vytištěny.


10 investování

vítejte v

džungli V minulém čísle Make Money jsme shrnuli možnosti, jež se nabízejí tuzemským investorům, chtějí-li s dlouhodobým investováním na kapitálových trzích vůbec začít. Jenže kam se má člověk obrátit o radu? Jakkoli se totiž tato otázka může zdát banální, odpověď je v případě tuzemského trhu komplikovanější, než by si kdo vůbec dokázal představit. Text: Daniel Tácha

V televizi to všechno vypadá velmi pěkně. Renomovaný ekonom renomované poradenské nebo brokerské firmy vykládá, kam investovat peníze. A nemluví ani špatně. Problém ale je, že takto se mluví v televizi, v reálu jsou investoři osobně, telefonem nebo mailem masírování, aby nakupovali a pak zase prodávali nesmyslné investiční instrumenty, a to nikoli proto, aby své peníze zhodnotili, ale proto, aby ti, kteří je takto masírují, vydělali na provizích za prodej jimi nabízených produktů,“ říká Pavel Kočalka ze Sdružení na ochranu investorů na kapitálovém trhu. Ačkoli Pavel Kočalka prý nepatří k důvěryhodným postavám tuzemského kapitálového trhu – více v článku „O nadměrném obchodování a nejen o něm“ –, jeho slova velmi přesně vystihují problém mnoha českých investorů. Že totiž až příliš často narážejí na nesolidní finanční poradce a investiční zprostředkovatele, kteří spíše než v jejich prospěch pracují ve prospěch svůj a taktéž bank a brokerských firem, se kterými spolupracují. Finanční plán Každý začínající investor začíná od nastavení finančního plánu. Teprve pak přichází na řadu konkrétní skladba investičního portfolia. Petru

Šimčákovi ze společnosti Pioneer Investments jsme položili jednoduchou otázku: „Máme-li peníze na investování, chceme-li nastavit finanční plán, za kým s nimi máme zajít?“ I když jsme čekali stručnou a jasnou odpověď, Petr Šimčák, aniž by chtěl, před nás jako před začínající investory nakladl tolik nástrah, až nám z nich šla hlava kolem. Svou odpověď ostatně začal slovy: „To je docela problém.“ Pak dodal, že v tomto ohledu je vždy nutné vést v patrnosti nejen to, do čeho nám je nabízeno investovat, ale i to, nakolik nás realizace toho, do čeho nám je nabízeno investovat, vyjde. A pak pokračoval: „Potřebujete-li poradit, musíte jít za finančním poradcem, ale nezávislých poradců je u nás strašně málo. Mimo jiné i proto, že lidé nechtějí za finanční poradenství platit. Také můžete jít za investičním zprostředkovatelem, který by s vámi stejně jako finanční poradce taktéž měl zodpovědně probrat vaše potřeby a následně vám nastavit odpovídající finanční plán a posléze třeba i konkrétní návrh skladby vašeho portfolia,“ říká Šimčák, podle kterého bychom v ideálním případě měli za ono nastavení finančního plánu zaplatit. Poradce nebo zprostředkovatel by nám pak už jen vybrali konkrétní

investiční nástroje pro portfolio a třeba by nám je nakoupili, za což bychom jim v drtivé většině platit již neměli, protože za tuto práci jim zaplatí ten, jehož investiční produkty kupujeme. Problém je ovšem v tom, že řeč je o ideálním případě… „Zprostředkovatelé a poradci nabízejí jak produkty s nízkou marží, tak produkty s vysokou marží. Na prodeji těch s vysokou marží vydělají více než na těch s nízkou marží. A potíž je v tom, že produkty s vysokou marží vůbec nemusejí být produkty vhodné pro váš finanční plán,“ vysvětluje Šimčák. Z jeho slov vyplývá, že nejsou-li lidé ochotni zaplatit za nezávislé finanční poradenství, je jasné, že poradci a zprostředkovatelé se musejí zařídit po svém. A ti méně solidní pak budou investorům samozřejmě nabízet produkty, na kterých vydělají nejvíce. Kvalitu finančního plánu a skladbu portfolia proto neurčují jen naše finanční gramotnost a finanční možnosti, určuje je zejména morálka finančního poradce nebo zprostředkovatele, s nimiž spolupracujeme. Jak nenaletět? Ale opět: Co dělat, když takto je nastaven současný trh? Petr Šimčák v tomto ohledu doporučuje nejednat


investování 11

zbrkle. Jedinou možnou cestou podle něho je navštívit dvě až tři poradenské firmy, dvě až tři zprostředkovatelské firmy a nechat si od nich vypracovat návrh finančního plánu. A podle toho, co budou jejich zástupci prezentovat, co budou nabízet, dále rozvíjet svůj záměr. „Může se vám stát, že narazíte na někoho skutečně dobrého a profesionálního, který vám rozkryje skutečnou nákladovost vašeho finančního plánu, taktéž vám přesně řekne, jakou roli v tom hrají vaše peníze, a vše vám bude dávat smysl. Což je vždy velmi dobré znamení,“ vysvětluje Šimčák. Podle něho je však také dost možné, že nám jimi prezentované smysl dávat nebude, a již jen skutečnost, že se nám na tom něco nebude zdát, že něco nebudeme zcela chápat, naznačí, že něco je špatně, protože věci kolem námi investovaných peněz by měly být podle Petra Šimčáka tak jednoduché, že by jim měl porozumět téměř úplně každý. Co z toho vyplývá? Dokud investorovi zdravý selský rozum neřekne, že jde po správné cestě, nechť nikomu nic neplatí, své peníze nikam nevkládá a nic nekupuje. Jakkoli to zní banálně, je to jediné možné řešení. „Dokud vám přesně neřeknou, nakolik vás přijde realizace vaší investice

a nakolik vás přijdou jejich služby, nedělejte nic,“ říká Petr Šimčák a upozorňuje, že toto platí jak pro situace, kdy investor jedná s takzvaně „závislými poradci a zprostředkovateli“, tak pro situace, kdy jedná s takzvaně „nezávislými poradci a zprostředkovateli“. „V modelu, kdy u nás nezávislé poradenství prakticky neexistuje, dělte poradce, zprostředkovatele nebo privátní bankéře hlavně na dobré a špatné. Na ty, kteří svému oboru rozumí, a na ty, kteří jen žvaní a vědí kulový. Mohu jít například do banky, kde mi privátní bankéř sice doporučí produkty jen jeho banky, ale vybere mi je natolik kvalitně, že s tím ve finále nebudu mít žádný problém. Naopak mohu jít za takzvaně nezávislým poradcem, který mi vybere produkty různých finančních skupin podle výše své provize, a hned se dostanu do problémů,“ vysvětluje Šimčák. Upozorňuje i na to, aby se investoři nenechali ošálit líbivými větami typu „investice v Singapuru teďka ohromně nesou a peníze zhodnocují hnedle dvojcifernými čísly“, naopak aby si vždy a za všech okolností zjišťovali, na kolik je investice do Singapuru přijde na poplatcích, a teprve pak přemýšleli nad tím, jestli je Singapur skutečně takovým ternem.

Informační transparentnost Podle Petra Šimčáka by zdejšímu prostředí prospělo, kdyby na zdejším trhu existovala informační otevřenost napříč všemi finančními produkty a modely jejich distribuce. Ta by mohla zvrátit současný trend, kdy investoři za finanční poradenství a zprostředkovatelství přímo neplatí, ale platí za něj nepřímo prostřednictvím obvykle skrytých provizí pro ty, kteří jim produkty ke koupi doporučují. Což obvykle vede k tomu, že investor zaplatí v konečném důsledku více, než kdyby na začátku rovnou zaplatil za nezávislé poradenství. A to platí i přesto, že se podle Šimčáka situace na zdejším trhu za posledních deset let podstatně zlepšila. „Problém tu stále zůstává v nastavení pravidel hry a jejich dodržování, což se týká i samotných hráčů… Čili jsou-li ta pravidla někde přeregulovaná, jinde vůbec neregulovaná, podléhají lobby tlakům, tak vzniká guláš a džungle, kterou nikdo neuhlídá. A v tomto ohledu zdejší prostředí není vůbec dobré, byť se tyto problémy se dají řešit na úrovni legislativy a dozoru,“ uzavírá Šimčák. M


12 bezpečné investování

O nadměrném obchodování, a nejen o něm Shodují se na tom prakticky všichni profesionálové na českém kapitálovém trhu. Co se týče dozoru a regulace, situace je zoufalá. Zatímco nepodstatné věci jsou ostře hlídány, významné prohřešky investičních poradců, zprostředkovatelů a brokerů jsou přehlíženy.

Společnost Patria Direct dostala pokutu od České národní banky za to, že v obchodním sdělení o zůstatcích na obchodních účtech svým klientům popřála hezké Vánoce. Pokutovaným pomýlením banky bylo, že obchodní informaci smíchala dohromady s marketingovou informací. Na druhé straně teprve po stížnosti a intervenci postiženého klienta, jak uvádí Sdružení investorů na kapitálovém trhu, udělila Česká národní banka pokutu společnosti Colosseum za to, že v roce 2009 její klient jenom na provizích za zprostředkované obchody zaplatil 4,7 milionu korun, přičemž tato suma představovala 52 procent všech jeho investovaných prostředků. Tyto nahodile vybrané příklady neslouží k tomu říci, která firma je chudák, a která naopak ta zlá, příklady slouží k tomu, ukázat výstupy zákonem daného dozoru na českém kapitálovém trhu. „Ono je to těžké. Například po mě jako po obchodníkovi chce Česká národní banka stovky papírů, dokumentů a doložení, prostě byrokracie na druhou, když se ale člověk rozhlédne po trhu, kdekdo si na něm dělá, co ho zrovna napadne, a to samozřejmě velmi často na úkor investora,“ vysvětluje přispěvovatel Make Money Jan Kříž.

Jak to chodí v reálu Odborníci se shodují v tom, že současná praxe podvodníků na kapitálovém trhu spočívá v tom, že časté a nevýhodné obchody jsou klientům doporučovány jejich investičními zprostředkovateli a poradci, kteří se následně rozdělí o peníze s brokery, přes které jsou tyto obchody realizovány. Některé brokerské domy proto s investičními poradci a zprostředkovali i z tohoto důvodů přímo vůbec nespolu-

pracují. I když i v tomto případě člověk málokdy rozezná, jestli to tvrzení není jen formální proklamace, zatímco v reálu spolupráce čile kvete. Důvodem systému, kdy podvodní zprostředkovatelé a poradci spolupracují s brokery v neprospěch investora, je rozložení zodpovědnosti za investorovy nevýhodné obchody na vícero subjektů. V reálu investor uzavírá mnoho nepřehledných smluv, jimiž se zprostředkovatelé, poradci i brokeři víceméně vyvazují ze zodpovědnosti nést před kontrolními orgány zodpovědnost za to, jakým způsobem o investora pečují. Všechna rizika prostřednictvím těchto smluv takříkajíc shodí na klienta. A když přece jenom nějakou zodpovědnost zprostředkovatelé nebo poradci nesou, jejich firmy jsou obvykle společnosti s ručením omezeným, které když zkrachují, málokdo z nich něco vydobude. Dalším problémem přitom je, že tito investiční zprostředkovatelé a poradci, kteří jsou obvykle právnickou nebo fyzickou osobou, často vystupují jménem brokera, s nímž však investor nemá uzavřenou žádnou smlouvu o poradenství, takže ani v případě nekalých praktik brokera se poškozený investor ničeho nedomůže. To ostatně nepřímo potvrzuje i Česká národní banka. „Někteří zákazníci vyplňují investiční dotazník brokerů podle instrukcí investičního zprostředkovatele, aby mohli uzavírat obchody, kterým nerozumějí, a potom obchodníkovi s cennými papíry předávají pokyny k obchodům přesně podle instrukcí investičního zprostředkovatele. Ve vyhodnocení výsledků uskutečněných obchodů pak spoléhají výhradně na informace poskytnuté investičním zprostředkovatelem, aniž by tyto informace porovnávali s informacemi o uskutečněných obchodech a stavu majetku, které jim poskytuje obchodník s cennými papíry,“ tvrdí


bezpečné investování 13

Petra Hájková z Odboru komunikace ČNB. „Takovým zákazníkům Česká národní banka nemůže pomoci, protože její pravomoci končí uložením pokuty nebo zrušením registrace investičního zprostředkovatele. O náhradu škody musí zákazník usilovat cestou soukromoprávního sporu, v němž mu nemůže být Česká národní banka nijak nápomocna,“ dodává.

Light touch regulation Česká národní banka může být svým klientům nápomocna hlavně v tom případě, dočkají-li se poškozujícího jednání přímo od svého obchodníka, brokera. Což však platí pouze tehdy, jednají-li pouze s ním, nikoli v případě, kdy s ním jednají prostřednictvím svého poradce nebo zprostředkovatele, čili když mají uzavřenou podivnou smlouvu s poradcem nebo zprostředkovatelem, na jejímž základě veškerá rizika nesou sami. „U většiny našich členů v posledních několika letech proběhla hloubková kontrola na místě ze strany ČNB. Jednalo se přitom právě o členy, kteří nabízejí největší objem služeb investorské veřejnosti. Kontroly na místě ze strany ČNB jsou velmi důkladné, v žádném případě nejde o nějakou v uvozovkách řečeno light touch regulation,“ vysvětluje Jan Hart, výkonný ředitel České asociace obchodníků s cennými papíry. I když svými slovy logicky obhajuje pověst brokerů, i on připouští, že podmínky na našem trhu nejsou optimální. „Podle našeho názoru regulace a dohled zaostaly za vývojem v případě investičních zprostředkovatelů, zejména v letech 2009– 2010 bylo zaznamenáno více případů zneužití. Je to dáno též počtem investičních zprostředkovatelů, kterých je řádově více než obchodníků s cennými papíry. Týká se to ale jen některých investičních zprostředkovatelů. Navíc se zdá, že se v posledních zhruba dvou letech i v této oblasti situace postupně zlepšuje,“ říká. Otázkou ovšem zůstává, jakou roli v tomto ohledu hrají brokeři, kteří chtě nechtě, protože přes ně jsou obchody realizovány, musejí poznat, kdy se s investorem ze strany jeho poradce nebo zprostředkovatele nehraje fair. Nemluvě o tom, že v minulosti vyšly najevo případy aktivní spolupráce brokerů s podvodníky z řad poradců a zprostředkovatelů. Avšak jak pozná klient, že se s ním hraje nečistá hra? Uvádíme tři nejčastější prohřešky vůči jeho zájmům. A podstatě je jedno, jestli odpovědnost za ně nese poradce, zprostředkovatel, nebo broker. Či všichni dohromady.

Nadměrné obchodování Než se pustíme do definic, řekněme, že nadměrné obchodování (churning) je takové obchodování, kdy je klient nucen i do nesmyslných obchodů jenom proto, aby obchodoval. Důvodem není, aby vydělal nebo se v obchodování procvičil, ale aby platil poplatky za své obchody. Nadměrné obchodování je proto obohacováním brokera, případně poradce a zprostředkovatele, jestliže se o zisk z poplatků dělí, na úkor investora ve formě inkasovaných poplatků za zprostředkované obchody. Česká národní banka charakterizuje churning jako nezá-

Pavel Kočalka působil od roku 2000 do roku 2004 jako makléř ve Spojených státech amerických. Několik let se však pohyboval i na polském a bulharském trhu. Když se vrátil do České republiky, většina renomovaných brokerských domů ho odmítla zaměstnat. Dle jeho slov mu jejich zástupci tvrdili, že překvalifikovaný. Ačkoli nikdy přímo nepracoval pro zkrachovalou společnost Capital Partners, firma, pro kterou pracoval jako investiční zprostředkovatel, právě přes Capital Partners obchodovala. V médiích se objevilo hned několik článků, které zpochybňují kvalitu jeho poradenské firmy KLV Consulting, jejímž účelem je za úplatu poskytovat investorům analytický servis při zkoumání obchodů, jež se klientům zdají být za hranicí zákona. Kočalka to vysvětluje mediální kampaní proti jeho osobě. Je přesvědčen, že tuzemský trh je 10 až 15 let za vyspělými trhy v západní Evropě nebo v USA. Předkládáme některé jeho názory:

„Problémy nejsou jenom ve vztahu poradce – zprostředkovatel – klient. Podobné je to i ve vztahu broker – investor. Všechno se děje po telefonu, o ničem neexistuje doklad, smlouvy jsou dělané tak, že brokeři nenesou žádnou zodpovědnost, všechna rizika leží na klientovi.“ „Investiční zprostředkovatel, který má cenu jednoho eseróčka, po telefonu masíruje investory jako finanční poradce, jako makléř, aby kupovali, aby prodávali, ale tady přece platí zákon, že jestliže broker přenese svou významnou činnost na třetí osobu, je povinen systém spolupráce nastavit tak, aby i v tomto případě platily vnitřní kontroly rizik, aby nedocházelo k poškození klienta.“ „Můj názor je ten, že zdejší trh je zvrácený, drtivá většina brokerů porušuje ustanovení odborné péče, což je úplný základ seriózního vztahu mezi klientem a obchodníkem.“ „Máme tady odborníky, kteří v televizi znějí velmi krásně, ale to nemá nic společného s tím, co se děje v reálu, kdy se všichni hlavně snaží zblbnout investory, aby nesmyslně investovali.“ „Makléř, analytik vyprodukuje zprávy o tom, kam investovat, co se děje, ale to investičnímu poradci, investičnímu zprostředkovateli peníze nepřinese, takže investor je neustále telefonicky přesvědčován, aby třikrát do týdne změnil obchodní pozici.“


14 bezpečné investování

konnou praktiku, která spočívá v nadměrném obchodování na účtu zákazníka. Přitom není rozhodující, zda je obchodování ziskové či ztrátové. Určení, zda obchodování na účtu zákazníka je možné považovat za nadměrné či nikoliv, se provádí na základě dvou ukazatelů, a to obratu na účtu zákazníka a výše nákladů ve vztahu k průměrné hodnotě majetku na účtu zákazníka. Přitom je nezbytné prokázat rovněž odpovědnost obchodníka s cennými papíry za nadměrné obchodování, to znamená, zda mohl intenzitu obchodování na účtu zákazníka nějakým způsobem ovlivnit. Ukazatel obratu na účtu zákazníka vyjadřuje poměr celkového objemu nákupů k průměrnému čistému majetku zákazníka. Používají se tři výsledné hodnoty pro určení nadměrného obchodování. Hodnota 2 ukazuje na možnost nadměrného obchodování (nadměrné obchodování na účtech konzervativních zákazníků), hodnota 4 je presumpcí nadměrného obchodování (nadměrné obchodování na účtech standardních zákazníků) a hodnota 6 ukazuje na výskyt nadměrného obchodování (nadměrné obchodování i na účtech spekulativních zákazníků). Churning je proto velmi dobře měřitelný mírou inkasovaných poplatků, která musí být vyšší než dvanáct procent z investice, nebo obratem majetku na účtu zákazníka, který je vyšší než některá z výše uvedených hodnot. V praxi to znamená, že jestliže poplatek investora činí jedno procento z objemu investice, potom po nákupu a prodeji šesti akcií se obchodník dopouští churningu. Za nadměrné obchodování je považováno i to, že zákazník byl při telefonickém zadávání pokynů o tomto riziku informován.

„Porušení nastává, když klient není náležitě poučen o tom, za jakých podmínek finanční páku využívá, o podmínkách úvěru, který si tak de facto bere od obchodníka.“ Porušení odborné péče

Česká národní banka definuje odbornou péči jako kvalifikované, čestné a spravedlivé jednání při poskytování investiční služby zákazníkům. V praxi porušení odborné péče spočívá například v tom, že broker nesděluje všechny náležitosti investice, především rizikovost či ziskovost investice, podstatné zprávy k růstu či případnému pádu akcií, průběžné informace o stavu akcie, a to nejen ty pozitivní, ale i ty negativní a taktéž analýzu akcií před nákupem. Obchodník, zprostředkovatel či poradce jsou povinni udělat všechno proto, aby klienta ochránili před riziky. V tomto ohledu je třeba dodat, že brokeři jsou dle zákona povinni vést záznamy o komunikaci s klienty. Tato dokumentace prokáže, zda byl zákazník dostatečně poučen a zda firma dodržela odbornou péči.

Prohřešky při páce Při operacích prostřednictvím finanční páky investor nakupuje aktiva ve větším objemu finančních prostředků, než kolik činí jeho vklad, přičemž obchodník mu část prostředků, za kterou nakupuje, ale nemá ji, poskytuje formou úvěru. Porušení nastává, když klient není náležitě poučen o tom, za jakých podmínek finanční páku využívá, o podmínkách úvěru, který si tak de facto bere od obchodníka. Úvěrový rámec musí být dodržen dle podepsaných smluv. Poplatky a úroky za úvěr musejí být účtovány pouze v rozsahu využití úvěru.

Sdružení Pavla Kočalky Tři výše uvedené prohřešky vůči investorům jsou podle Pavla Kočalky nejčastější. Pavel Kočalka, šéf Sdružení na ochranu investorů na kapitálovém trhu, dříve působil jako investiční zprostředkovatel a jeho firma spolupracovala s nechvalně proslulou společností Capital Partners, která v roce 2010 musela ukončit činnost a za sebou nechala tisíce poškozených klientů, „Nikdy jsem nebyl zaměstnancem Capital Partners, byl jsem investiční poradce společnosti Proficio Prag, která přes Capital Partners obchodovala. Moji klienti o peníze nepřišli. Tím, že jsem se v tom pohyboval, měl vlastní makléřskou licence, jsem měl dosti jasné povědomí o tom, jak se u Capital Partners klienti zpracovávají. A když jsem viděl objemy obchodů Capital Partners, bylo jasné, že tady něco smrdí,“ vysvětluje Kočalka. Kočalka je trnem v oku mnoha lidem na trhu. Nejvíce pak šéfovi České asociace obchodníků s cennými papíry Janu Hartovi, jehož asociace sdružuje obchodníky, jako jsou například BH Securities, Cyrrus, Colosseum nebo Fio Banka. Asociace vedená Janem Hartem dokonce před Pavlem Kočalkou jako před podvodníkem otevřeně na svých stránkách varuje. Zmiňuje jeho poradenskou firmu KLV, která za úplatu pomáhá svým klientům zjistit, zda byli, či nebyli svými poradci, zprostředkovateli a brokery oklamáni. „Společnost KLV Consulting nabízí na svých internetových stránkách pomoc klientům, kteří se cítí poškozeni aktivitami obchodníků s cennými papíry. Česká asociace obchodníků s cennými papíry na základě zkušeností svých členů s touto společností má oprávněnou obavu, že jí nabízené služby nejsou seriózní a že účelem jejího působení je především vybírání záloh za zastupování klientů proti obchodníkům s cennými papíry. Klientům KLV hrozí, že se místo odborné pomoci dočkají jen planých slibů. (…) Stížnosti, zasílané členům ČAOCP ze strany KLV, jsou vesměs neoprávněné a nedbale zpracované. Jediným výsledkem takových stížností je, že klient zaplatí poradci, aniž by získal jakoukoliv reálnou protihodnotu,“ uvádí se v rubrice rádce investora České asociace obchodníků s cennými papíry. Ostré reakci šéfa asociace se není co divit. Kočalka ho taktéž nešetří. Poukazuje například na to, že Hartova partnerka vykonávala důležité funkce v někdejší Komisi pro cenné papíry, funkce, které souvisely s regulací a dohledem na kapitálových trzích. „Vedla odbor, který posuzoval odbornou péči brokerů, a rozhodoval o pokutách. Tedy rozhodoval o těch, které zastupuje pan Hart,“ tvrdí Kočalka.


bezpečné investování 15

Ostatně i na to jsme se Jana Harta zeptali: „Vzhledem k tomu, že nejsem ženatý, mi tato otázka připadá podivná. Posiluje to náš pocit, že KLV šíří do médií různé dezinformace.“ A stejně jako Hart hájí pověst svou, hájí i pověst jím zastupovaný brokerů. Na otázku, zda jsou Kočalkou zmiňované tři nejběžnější prohřešky současnou běžnou realitou, odpovídá, že ten pocit nemá. „Našim členům byly za poslední tři roky uloženy tři sankce za porušení v této oblasti a do tohoto počtu počítáme i případ společnosti Capital Partners, který se vymyká běžné praxi na kapitálovém trhu. Nedomníváme se proto, že by situace byla dramatická, alespoň hovoříme-li za obchodníky s cennými papíry,“ uvádí Hart. Podle něho je situace jen výsledkem vývoje v oblasti legislativy, dohledu a vývoje trhu v posledních letech. A připouští i určité problémy. „Na finančním trhu se opravdu pohybuje mnoho typů subjektů s různými stupni regulace a pro běžného investora, vkladatele nebo zájemce o pojištění, úvěr a podobně nemusí být vždy úplně zřejmé, co kdo dělá, jakou má odpovědnost, jaké jsou povinnosti.“

BH Securities, Colosseum, Cyrrus a slovenských firem Capital Markets a R-MS Market. Trestní oznámení a žaloby směřují ale i na finanční poradce a zprostředkovatele, kteří s nimi spolupracovali,“ uvádí Kočalka. Vyjmenoval zejména členy asociace pana Harta, který však opět zdůrazňuje, že pan Kočalka nemluví pravdu. „KLV vyvolává dojem, že problémy na kapitálovém trhu jsou mnohonásobně závažnější, než ve skutečnosti jsou, a šíří tak mezi veřejností naprosto zbytečné obavy. Všichni členové naší asociace dohromady však evidují 20 až 30 stížností a počet podaných žalob se dá spočítat na prstech jedné ruky. Pokud je nám známo, žádná stížnost, u které asistovalo KLV, neuspěla. Je pravda, že naše asociace nesdružuje všechny obchodníky, přesto je evidentní, že informace od KLV jsou minimálně zavádějící,“ říká Hart. Sám Kočalka tvrdí, že jeho cílem není strašit tuzemské investory, jen mu prý na srdci leží tuzemský kapitálový trh. Je přesvědčen o tom, že pokud by si dal někdo tu práci a zkusil spočítat, kolik procent z tuzemského trhu s nimi hraje fair, došel by k velmi nelichotivému číslu. „Podle mého je zhruba deset procent trhu čistých, zbytek

„Vzhledem k tomu, že nejsem ženatý, mi tato otázka připadá podivná. Posiluje to náš pocit, že KLV šíří do médií různé dezinformace.“ V tomto ohledu však podle Harta Ministerstvo financí ČR (MFČR) již připravuje nový zákon o distribuci na finančním trhu, který by mohl situaci poněkud zpřehlednit. A má pravdu, problém je ovšem v tom, že paragrafové znění zákona, i navzdory úsilí MFČR, dodnes nikdo z investorů neviděl. Jestliže existuje, není k dispozici.

Problémy jsou Jakkoli slova Jana Harta, že současné potíže na tuzemském kapitálovém trhu nejsou dílem obchodníků, veřejnost chlácholí, Pavel Kočalka z potíží nijak obchodníka nevyjímá. „Co myslíte, jak dopadli lidé z Capital Partners? No samozřejmě, že nikdo nesedí, naopak se přesunuli do takzvaně renomovaných firem. A všechno jede nanovo, jenom už to není takový Klondike jako kdysi,“ říká Kočalka. Jistotu svého tvrzení opírá o úspěch, kterého jeho sdružení, respektive jeho poradenská firma KLV, dosáhlo koncem loňského roku. KLV pomáhala investorovi, který se se svou stížností na porušení odborné péče ze strany brokera obrátil k Městskému soudu v Praze. A soud dal investorovi za pravdu. Broker nejednal s odbornou péčí, kterou mu ukládá zákon. Vůbec poprvé tak v Česku soud rozhodl, že klient dostane náhradu škody za porušení odborné péče při investování na kapitálových trzích. A soudce Radim Novotný, který měl kauzu na starost, navíc upozornil, že podobných žalob jsou u soudu desítky. „Momentálně naše sdružení eviduje 40 trestních oznámení a 55 žalob na brokery. Týká se to zejména firem Atlantik,

jsou někdy více, někdy méně, ale víceméně vždy jenom šméčka na investory,“ myslí si Kočalka. I on však připouští, že ne vždy musejí být klienti obchodníků s cennými papíry v roli obětí. Investoři také často hledají chybu za své ztrátové obchody všude jinde, je ne u sebe. „Jen u čtyřiceti procent ze sta nespokojených investorů zjistíme, že s nimi jejich brokeři, poradci, zprostředkovatelé nehráli čistě,“ tvrdí Kočalka a dodává, že z oněch 40 procentsvůj problém řeší 30 procent investorů a z oněch 30 procent se dalších 30 procent klientů obvykle s brokery dohodne na mimosoudním vyrovnání.

Kozel zahradníkem? Je zřejmé, že ve sporu o čistotu našeho investičního prostředí mezi panem Hartem a panem Kočalkou bychom mohli pokračovat donekonečna. I tato třenice, v níž padají trestní oznámení jako na běžícím pásu, vypovídá mnohé o trhu, na kterém se musí tuzemský investor pohybovat. A upřímně: Názory Pavla Kočalky, jehož minulost je sice spojená s nechvalně proslavenou Capital Partners, ale který taktéž dlouhé roky působil například v USA, nejsou zcela odlišné od těch, s nimiž se člověk setkává u mnoha jiných lidí, jež se na tuzemském trhu pohybují. Například říká: „V České republice je naprosto nulová regulace, každý, kdo dostane za půl dne licenci finančního poradce, zprostředkovatele, tady vykládá lidem a tlačí je do takových věcí, za který by ho jinde hned zavřeli.“ M


16 bezpečné investování

Ivánku, kamaráde, kolik dělá Erste? Redakce Make Money má k dispozici stížnost jednoho z investorů zastoupeného Sdružením pro ochranu investorů na kapitálovém trhu, adresovanou k ČNB. Příběh tohoto investora věrně ukazuje nejčastější chyby investorů, kteří se nechají obrat o peníze nepoctivými poradci a zřejmě i brokery. Vzhledem k tomu, že případ chybujícího investora nyní projednává Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, rozhodli jsme se nejmenovat nikoho ze zúčastněných stran, abychom neovlivňovali rozhodnutí soudu. Moje investování na kapitálovém trhu začalo v roce 2004, kdy jsem vložil peníze do akciového fondu ING. Investice se vyvíjela dobře a nabízela podstatně vyšší zhodnocení než bankovní účty. Tak jsem si asi po roce řekl, že bych mohl zkusit investovat přímo do akcií. V říjnu 2005 jsem si tedy založil účet u společnosti Brokerjet České spořitelny a začal jsem obchodovat. Obchodoval jsem s českými i zahraničními akciemi. Většinou jsem akcie držel delší dobu, tedy déle než šest měsíců z důvodu zdanění, a spekuloval jsem na postupný růst určitých titulů, což mi většinou vycházelo. Nakonec jsem se dopracoval k obchodům až s částkou okolo pěti milionů korun. Mé investice se vyvíjely dobře až do příchodu finanční krize v srpnu roku 2008. V té době jsem vlastnil hlavně akcie ČEZ a AAA Auto. Obě jsem nakoupil v druhé polovině roku 2007. Za krize se ale jejich hodnota se smrskla o více než polovinu,“ tak začíná příběh člověka, kterému nakonec zbylo sto tisíc korun. „Na konci roku 2008 jsem byl opakovaně telefonicky kontaktován poradcem ze společnosti, která již v tuto chvíli neexistuje, i když si její majitelé již založili firmu novou. Tento poradce věděl, že vlastním nějaké akcie, a ptal se, jak mi jde investování. Popsal jsem mu tedy vývoj své investice, v té době jsem byl dost zklamaný. Následně jsme se sešli se v jeho kanceláři. Byla to naše jediná osobní schůzka, na které mi poradce vysvětloval, že chyba je v tom, že akcie vlastním moc dlouho. Řekl, že investice se musí otáčet, aby vznikal zisk, a že mi s tím poradí a společně tak dosáhneme zisku. Vysvětlil mi systém své práce, podmínkou bylo, že akcie musím převést od Brokejet k jinému obchodníkovi, s nímž jeho firma spolupracuje, a také mi řekl, že mi bude obchodní pokyny k investová-

ní sdělovat vždy telefonicky a já musím u brokera jeho pokyn zadat na nahrávanou telefonickou linku. O nějaké obchodní strategii jsme vůbec nemluvili. Vůbec se nezmínil o tom, že bych měl spekulovat na pokles nebo že bych měl investovat s pomocí takzvané finanční páky.“ Za redakci Make Money řekněme, že brokerská firma, k níž investor přešel, zcela jistě nepatří mezi firmy s domicilem někde na Bermudských ostrovech, ale naopak patří do první desítky nejvýznamnějších tuzemských brokerských firem s pobočkami po celé České republice. V tomto ohledu rovněž uveďme, že v momentě, kdy po něm poradce chtěl, aby přešel k jiné brokerské firmě, než s kterou doposud spolupracoval, měl poškozený investor okamžitě zpozornět. A to proto, že neexistuje důvod, aby ho investiční zprostředkovatel nebo poradce nutili do spolupráce s jinou brokerskou firmou. Jedinými důvody, proč měnit brokerskou firmu, je pouze poplatková politika firmy a jí poskytovaný servis. Nikoli to, zda s ní určitý poradce nebo zprostředkovatel spolupracuje.

Podepiš, nebo jdi „Poradce mi předložil několik smluv, které jsem podepsal, i když jsem jim popravdě moc nerozuměl. Již tehdy mi bylo divné, proč po mne chce, abych podepsal zvláštní smlouvu o REPO operacích, o kterých jsme ale vůbec nemluvili, nicméně jsem to neřešil. Jedna z písemností byl také investiční dotazník nové brokerské společnosti, jehož kopii mám u sebe, a na základě kterého jsem byl zařazen jako neprofesionální zákazník. Musel jsem si také zřídit účet u tehdejšího Střediska cenných papírů – u Brokerjetu jsem jej nepotřeboval. Veškeré toto papírování zabralo do-


bezpečné investování 17

cela dlouhou dobu. Vzhledem k tomu že jsem na to neměl příliš mnoho času, poradce mne mnohokrát kontaktoval a naléhal, abych jej vyřídil co nejdříve, abychom už mohli začít obchodovat a – jak říkal – vydělávat. Když jsem tedy vše vyřídil, převedl jsem dle pokynu poradce všechny své akcie ČEZ a AAA Auto k novému brokerovi v tehdejší aktuální hodnotě zhruba 2,6 milionu korun.“ Asi není více co dodat. Zdaleka to neplatí pouze pro investování, ale nelze podepisovat smlouvy, kterým člověk nerozumí. Právě tyto smlouvy totiž nyní, kdy se poškozený investor domáhá svých peněz, hrají stěžejní roli. Na jejich základě totiž zcela jistě bude za obchody, do nichž byl poradcem ve spolupráci s brokerem dotlačen, zodpovědný investor, a nikoli poradce nebo broker. Další věcí, na kterou je důležité upozornit, je onen nátlak na rychlé vyřízení všech věcí. Ten při obchodování, při uzavírání smluv, napovídá pouze o tom, že se s investorem nehraje poctivě.

Začíná se vydělávat „Od té doby mi poradce vždy volal pokyny, které mám zadat. Navíc, aniž by to se mnou jakkoliv předem nebo i později konzultoval, dával mi i pokyny k prodeji akcií, které jsem nevlastnil, tudíž na úvěr obchodníka. Měl jsem určité povědomí o tom, že tyto pákové investice jsou velice rizikové, nicméně jsem si to vůbec nespojil a spoléhal jsem na to, že poradce ví, co dělá. Popravdě v té době jsem ani neměl moc času se tím nějak detailně zabývat, měl jsem za to, že jsem v rukou odborníka, na kterého se mohu spolehnout. Přesto po čase mi začalo vrtat hlavou, jak je možné, že poplatky u nové brokerské firmy jsou obvykle vyšší než můj zisk. U Brokerjetu jsem platil poplatky řádově mnohem nižší. Konkrétně již při první ziskové operaci, při prodeji pěti tisíců kusů akcií ČEZ a jejich zpětnému nákupu 16. a 17. 4. 2009, jsem jenom na poplatcích zaplatil 18 934 korun při prodeji a 18 681 při nákupu, tudíž můj zisk se z 55 000 korun smrskl na 17 385 korun.“ Již v této chvíli mohl investor tušit, že jeho obchodování s poradcem a brokerskou firmou nedopadne dobře. Broker nikdy nevydělává na zisku klienta, ale na poplatcích za jeho obchody. Jsou-li výrazně vyšší než jinde, je to důvodem od brokera odejít. Navíc ta spolupráce brokera s poradcem. Investora mohlo trknout, že neplatí-li poradci za jeho služby nic, je docela možné, že se s brokerem dělí o jeho nadměrné poplatky z obchodů. A není-li investor řádně poučen o tom, jaká rizika skrývají obchody na páku, ale přesto její pomocí činí obchody, které mu někdo diktuje, je jisté, že dává všanc veškerý svůj obchodní kapitál. „Již tehdy jsem volal poradci. Ptal jsem se ho, jestli má z těchto poplatků nějakou provizi. On to se mnou ale nechtěl řešit, řekl mi, že žádnou provizi nemá, také mi řekl, ať mu dám pokoj, že jinak to nejde, a odmítl mi dál cokoli vysvětlovat. Působilo to na mne dost podivně, ale dosáhli jsme určitého zisku, a tak jsem to nechal být. Jako robot jsem i nadále doslovně opakoval na nahrávanou linku nového brokera obchodní pokyny od poradce. Zástupci brokera mi taktéž občas volali s nějakými údaji ohledně mého účtu, nebo spíše úvěru. Vůbec jsem nerozuměl, o co jde, ale o telefonech jsem věděl. Před prvním telefonátem mi volal poradce a řekl mi, že mi budou volat a já budu na všechny otázky odpovídat ano. A tak se také stalo. Zavolali

mi a ptali se na nějaké parametry mých obchodů, já jsem jim odpověděl, že nevím, co je pro mne výhodnější, že nerozumím jejich návrhům. Obchodník mi ale naštvaně sdělil, že mi nic vysvětlovat nebude, ať se dohodnu s poradcem. Hned na to mi volal poradce a zopakoval mi, co mi už řekl, že mi přece jasně řekl, že na všechno musím odpovídat ano.“ Pomineme-li to, že investor říká ano v momentech, kdy neví, čemu vlastně v souvislosti se svými penězi přitakává, je potíž v tom, že obrátí-li se následně s těmito obchody na ČNB nebo soud, jakkoli mohou být poradce nebo broker vinni, centrální banka nebo soud investorovi řeknou, že přece se vším souhlasil. Jestliže se investor nechá donutit do říkání ano při telefonických pokynech, které se nahrávají a při případných sporech slouží jako důkaz, dostává se do velmi nevýhodné pozice. Nikdo poradci či brokerovi nedokáže, že dělali něco, s čím by investor nesouhlasil. Záchranou investora v tomto případě může být pouze přepočítání jím uskutečněných obchodů, protože legislativa vztahující se na obchodování na kapitálových trzích přesně určuje, za jakých finančních poměrů – například v případě nadměrného obchodování – jsou stanoveny přesné limity. Avšak když si i toto broker s poradcem ohlídají, ani tehdy se investor ničeho nedovolá. V tomto případě navíc je i velmi těžké dokazování odborné péče ze strany poradce, protože investor podepsal smlouvy, v nichž se poradce i broker víceméně vyvazují z jakékoli odpovědnosti. „Chápu, že to zní šíleně, ale já jsem poradce poslechl. Aniž bych čemukoli rozuměl, jako trouba jsem na všechny položené otázky ze strany brokera poslušně odpovídal ano. Dodnes nevím, co všechno jsem jim vlastně odsouhlasil. Důvod byl ten, že jsem s nimi v prvních třech operacích vždy dosáhl určitého zisku, tak jsem to opět nechal být.“


18 bezpečné investování

Nic netrvá věčně „Jenže pak přišla naprosto nesmyslná investice. 28. 4. jsem na základě doporučení poradce prodal 10 000 kusů akcií Erste za 404,30 korun poté, kdy jsem je den předtím nakoupil za 402 korun. Je jasné, že poplatek u této operace byl větší než rozdíl ceny, navíc jsme v předchozích dnech již vydělali na poklesu, tak nebylo moc pravděpodobné, že vyděláme opět na dalším poklesu. Této operaci jsem vůbec nerozuměl, ale poradce tvrdil, že cena akcií půjde ještě níže, a já jsem měl v té době plnou hlavu jiných starostí,“ říká investor a dodává, že toto byla poslední operace, kterou s poradcem a novým brokerem udělal. „Erste dolů nešla, naopak šla nahoru, zprvu postupně a poté během několika měsíců poměrně brutálně. Během celé doby jsem samozřejmě poradci opakovaně volal, žádal jsem ho o radu, sděloval mu své obavy, říkal mu, že to dopadne špatně. Avšak marně. Poradce byl vždy naprosto přesvědčený, že to dopadne dobře, odvolával se na své analytiky, tvrdil, že si je jist velkým poklesem. Namítal jsem, že mám obavu, že když cena stoupne nad určitou mez, obchodník mi akcie prodá – a já přijdu o všechno. Na což mi tehdy odpověděl, že to je nemožné, že je to vyloučené, že by kurs musel stoupnout až na 660 korun, to že se nestane. A tak se to táhlo až do srpna 2009. Pouze jednou, když jsem byl zvlášť zoufalý, jsem mu do telefonu v jisté nadsázce řekl, že jestli o všechno přijdu, tak ho zabiju. Tehdy se se mnou vůbec poprvé bavil. Poradil mi, že svou investici mám trochu naředit a 2 000 kusů akcií Erste nakoupit. Poslechl jsem ho. 7. 5. 2009 jsem to udělal,“ tvrdí investor a dodává, že jakkoli zpětně vidí, jak byl naivní, po celou dobu stále ještě považoval svého poradce za odborníka. Spoléhal jsem i na jeho licenci zprostředkovatele a poradce.“ Při investování nelze, prostě nelze spoléhat na nikoho. To je možné – a ještě v omezené míře – pouze tehdy, jestliže investor investuje takzvaně pasivně, například prostřednictvím podílových fondů. Jakmile však, a třeba i s podporou někoho třetího, investuje aktivně, tudíž sám nakupuje, sám prodává, navíc k tomu ještě používá páku, vždy musí mít plnou kontrolu nad svými investicemi.

Prázdný účet „Zlom nastal na přelomu července a srpna, kdy mi poradce zavolal s tím, že je to velmi kritické a že musím ihned doložit na účet půl milionu korun, jinak mi broker uzavře pozici. Opět, aniž by to se mnou jakkoli dál řešil, ubezpečil mne, že jestli to udělám, bude stačit už jen pohodlně vyčkat, až přijde pokles akcií Erste. Byl jsem tak blbý, že jsem opravdu ten půl milionu korun na účet brokera převedl. A od té doby se mi už poradce neozval. Postupně nastalo to, čeho jsem se nejvíc obával. Obchodník moje akcie nakoupil, já měl ztrátu – a přišel jsem o všechno. Z 3,1 milionu korun mi zbylo 117 500 korun. Je mi fyzicky nevolno z představy, že právě teď nějaký jiný chudák přichází o všechno, když takovéto kreatury dále mohou provozovat tento typ podnikání,“ říká investor a popisuje, jak to při jeho jednání s poradcem a brokerem chodilo. Když ho chtěl poradce přimět k nějakému kroku, tvářil se, že vždy přebírá veškerou odpovědnost a sliboval mu úspěch. Jakmile však došlo ke ztrátě, veškeré odpovědnosti se

zřekl. Všechny domluvy a pokyny se uskutečňovaly přes telefon v krátkosti a ve stresu, jelikož bylo na investora vždy apelováno, že pokyn musí okamžitě provést.

Jde to i bez poradce Kauzu nyní řeší rozhodčí soud. Investor svá práva staví mimo jiné na tom, že v patnácti případech obchodních pokynů za něho osm případů vyřešil poradce s brokerem. Zadávali tedy pokyny bez jeho souhlasu i vědomí. Ve své kauze taktéž upozorňuje na to, že s ním nikdy nebyly probírány parametry Stop lossu, který považuje za klíčový u všech větších operací, přestože mu jeho poradce s obchodníkem Stop loss nastavovali, avšak dle investorových slov pouze na základě jejich uvážení. Pozitivní na jeho příběhu je snad jen to, že na investování ani po této své zkušenosti nezanevřel. I když nechtěl roky o akciích slyšet, po čase se s nimi znovu pustil do obchodování. „Na konci minulého roku jsem musel pozici uzavřít, protože jsem potřeboval peníze na jinou investici, avšak dopadl jsem dobře, během roku jsem dosáhl zisku 50 procent,“ říká. M

Vyjádření dotčených firem Byť je možné investorovu poradenskou firmu stále najít na internetu, firma již nefunguje. Na jejím telefonu se nám opakovaně nepodařilo nikoho zastihnout. Nikdo ze zástupců této společnosti také nikterak nereagoval na naše dotazy zaslané elektronickou poštou. Sám investor tvrdí, že ví, že firma, s níž spolupracoval a která mu slibovala profit a investování, ukončila činnost. Ovšem lidé, kteří ji vedli, již založili poradenskou firmu novou. Jeden z nich poškozenému investorovi dokonce po udělení pokuty od České národní banky sdělil, že „jeho případ je jedinou kaňkou na mé, jinak velmi úspěšné kariéře portfolio manažera.“ O vyjádření jsme požádali i brokera, s nímž poradce z investorova příběhu spolupracoval. Ten se s námi jako s médiem odmítl jakkoli spolupracovat, což vysvětlil tím, že spolupracuje s jinými médii, a  zároveň se vyjádřil takto: „Vámi zmíněný poradce není a  nikdy nebyl v žádném smluvním vztahu s naší společností. Se společností vámi zmíněného poradce naše společnost již několik let nespolupracuje, proto doporučujeme, abyste se ohledně tohoto poradce obracel výhradně na jeho zaměstnavatele. Ve věci našich zákazníků, a to současných či bývalých, nejsme oprávněni se jakkoli vyjadřovat bez jejich výslovného souhlasu (tento souhlas nám zmiňovaný investor neudělil). Proto na vaše další dotazy nemohu nijak odpovědět. Obecně však konstatuji, že neexistuje žádné rozhodnutí, ze kterého by vyplývala skutečnost, že byla způsobena naší společnosti komukoliv škoda. K tomu zdůrazňuji, že naše společnost zajišťuje veškeré své činnosti s vysokou profesionalitou a na požadované odborné úrovni v souladu s obecně závaznými právními předpisy. V případě, že by ve vašem médiu byly zveřejněny zavádějící či naši společnost poškozující informace, budeme muset učinit příslušné právní kroky a domáhat se odpovědnosti za nám způsobenou škodu.“ A co na to investor? Ten uvedl, že ho to ani nijak nepřekvapuje, protože, jak vidno, i ti brokeři, kteří proklamují ve vztahu ke svým klientům bezpečnost jejich investování, hledí spíše na bezpečnost svého podnikání, ať už je jakékoli.


bezpečné investování 19

Případy „čistého“ nadměrného obchodování se u nás prakticky nevyskytují Make Money oslovil Českou národní banku s otázkami na kvalitu zdejšího trhu s investičním poradenstvím a vůbec s investičními službami. Centrální banka je spolu s Ministerstvem financí ČR hlavním regulátorem zdejšího trhu. Na ni po zániku Komise pro cenné papíry přešla většina kontrolních pravomocí. Za centrální banku odpověděla Petra Hájková z jejího odboru komunikace. Rozhovor připravil: Daniel Tácha

Jaký je názor zástupců ČNB na zdejší prostředí investičních služeb, v němž je nucen se pohybovat český investor? Je transparentní a přehledné? Česká národní banka považuje prostředí kapitálového trhu v České republice za transparentní a přehledné pro investory, kteří mají dostatečné znalosti nebo zkušenosti týkající se investování na kapitálovém trhu potřebné pro pochopení základních principů a pravidel, jimiž se poskytování služeb na kapitálovém trhu řídí. Jiní lidé by neměli na kapitálovém trhu investovat. To je pěkná odpověď… Až by z ní člověk mohl nabýt dojem, že problémy zdejšího trhu jsou vždy a výhradně vznikají na straně investorů. Což však asi jistě zcela tak nebude? Jedním ze základních problémů českého kapitálového trhu je skutečnost, že neodpovědní poskytovatelé investičních služeb často přesvědčují k investování na kapitálovém trhu investory, kteří nemají znalosti nebo

zkušenosti v oblasti investování na kapitálovém trhu ani ochotu nebo schopnost se v této oblasti vzdělávat. Takoví investoři často postrádají schopnost rozlišovat mezi osobou obchodníka s cennými papíry a investičního zprostředkovatele, jejich investiční cíle jsou nesplnitelné a jejich představa o rozsahu povinností a odpovědnosti obchodníka s cennými papíry nesprávná. Proč například není na tuzemském trhu úplně jasné, jaké služby a za jakých podmínek investiční poradci, investiční zprostředkovatelé, banky nebo brokeři nabízejí investorům? Pokud osoby poskytující investiční služby řádně plní své povinnosti, zejména povinnosti podle ustanovení paragrafů 15a a 15d zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, zákazníci by od nich měli mít k dispozici všechny potřebné informace. Jestliže zákazník potřebné informace neobdržel, znamená to, že příslušný obchodník s cennými papíry, investiční zprostředkovatel nebo jejich

vázaný zástupce porušili své zákonné povinnosti. V takovém případě je vhodné se obrátit na Českou národní banku s podnětem k prošetření podezření na nezákonné jednání příslušného poskytovatele investičních služeb. Myslím, že jste mi neodpověděla… Na základě mnoha neoprávněných podnětů týkajících se poskytovatelů investičních služeb, které Česká národní banka prošetřovala, lze učinit závěr, že mnozí zákazníci se rozhodnou investovat, a často i velmi rizikovým způsobem, aniž by se seznámili s informacemi, které od obchodníka s cennými papíry nebo investičního zprostředkovatele obdrželi, nebo aniž by jim porozuměli. Takoví zákazníci jsou potenciálně snadnou obětí neseriózního poskytovatele investičních služeb, zejména investičních zprostředkovatelů poskytujících hlavní investiční službu a investiční poradenství týkající se investičních nástrojů (dále jen „investiční poradenství“) a současně pobírajících od jiných osob odměny odvozené z objemu obchodů realizovaných zákazníky.


20 bezpečné investování

„Česká národní banka považuje prostředí kapitálového trhu v České republice za transparentní a přehledné pro investory, kteří mají dostatečné znalosti nebo zkušenosti týkající se investování na kapitálovém trhu potřebné pro pochopení základních principů a pravidel, jimiž se poskytování služeb na kapitálovém trhu řídí. Jiní lidé by neměli na kapitálovém trhu investovat.“

Proč u nás nefunguje nezávislé finanční poradenství? Tím myslím, proč se vše odehrává na provizní bázi? Jednou z příčin může být neomezená důvěra občanů v to, že je stát ochrání před jejich vlastním neodpovědným počínáním, a nízká finanční a ekonomická gramotnost spotřebitelů. A také představa, že jim budou kvalitní služby v oblasti finančního trhu poskytovány bezplatně, v jejímž důsledku je po službách nezávislých poradců minimální poptávka. V důsledku zmíněné neochoty převážné většiny zákazníků platit za poskytované investiční poradenství drtivá většina investičních zprostředkovatelů poskytuje investiční poradenství v postavení agenta zastupujícího jednoho nebo více obchodníků s cennými papíry nebo investičních společností a jimi rovněž odměňovaného. Z rozhovorů s renomovanými autoritami na zdejším kapitálovém trhu vyplývá, že u nás velmi často selhávají dohled a regulace. Že v některých případech je trh přeregulován, se týká zejména byrokratických náležitostí, zatímco v jiných případech nikoho prakticky nezajímá, že jsou tuzemští investoři například vysta-

vováni nekalým praktikám nejen ze strany investičních zprostředkovatelů, poradců, ale i obchodníků na kapitálových trzích. Není nám známo, že by nějaká renomovaná autorita obeznámená s právní úpravou podnikání na kapitálovém trhu a výkonu dohledu v této oblasti vyslovila názor, že dohled České národní banky nad kapitálovým trhem selhává. Renomovaná autorita by také nemohla vyslovit názor, že selhává regulace České národní banky, neboť by jí bylo známo, že regulace České národní banky je omezena na tvorbu prováděcích předpisů v úzkých intencích vymezených zmocněním v příslušném zákoně a v nařízeních a směrnicích EU. Z vaší odpovědi vyplývá, že regulace České národní banky je

omezena jen na tvorbu jakýchsi prováděcích předpisů. Což však jistě není tak úplně pravda. Ve vaší režii je přece ještě dohled, kontrola a sankce. Ano centrální banka může v případě oprávněného poškození zájmu investora nařídit opatření k nápravě, udělit pokutu, nebo i odejmout licenci. Mnozí investoři se například zmiňují o tom, že jsou nuceni do nadměrného obchodování, že v jejich případě byla ze strany obchodníků porušena odborné péče. Je tato kritika podle vás oprávněná? S touto kritikou nelze souhlasit. Připomeňme, že v podmínkách českého kapitálového trhu se prakticky nevyskytují případy „čistého“ nadměrného obchodování čili případy, kdy obchodník s cennými papíry nadměrně

Současná koncepce vymezení práv a povinností investičního zprostředkovatele je národní výjimkou České republiky přijatou na základě ustanovení čl. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/39/ES, o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady č. 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady č. 93/22/EHS (tzv. směrnice MiFID). Je plně v kompetenci České republiky, zda tuto výjimku zachová, případně jakým způsobem omezí rozsah oprávnění investičního zprostředkovatele k poskytování investičních služeb.


bezpečné investování 21

obchoduje v rámci poskytování hlavní investiční služby obhospodařování majetku zákazníka, je-li jeho součástí investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání (dále jen „obhospodařování majetku zákazníků“). Jen při obhospodařování

a stavu majetku, které jim poskytuje obchodník s cennými papíry. Takovým zákazníkům Česká národní banka nemůže pomoci, protože její pravomoci končí uložením pokuty nebo zrušením registrace investičního zprostředkovatele. O náhradu škody musí zákazník

S přístupem České národní banky k vyhodnocování nadměrného obchodování se lze podrobněji seznámit ve stanovisku Komise pro cenné papíry STAN/1/2006, které je dostupné na webových stránkách České národní banky: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/legislativni_zakladna/archiv_KCP/download/get_dms_file347.pdf. Pro účely přiblížení obsahu zmíněného stanoviska laické veřejnosti byly zásady vyhodnocování nadměrného obchodování uveřejněny také v popularizované formě pod odkazem: http://www.cnbprovsechny.cnb.cz/cs/osobni_finance/investice/moznosti_investovani/ churning.html.

majetku zákazníků může obchodník s cennými papíry obchodovat na účet zákazníka podle vlastního uvážení, má nad jeho obchodováním plnou kontrolu, a je tedy nesporně plně odpovědný i za případné nadměrné obchodování s majetkem zákazníka, které je v rozporu se sjednanou investiční strategií. V případě zákazníka, kterému obchodník s cennými papíry poskytuje investiční služby na základě komisionářské smlouvy, je situace jiná. Podstatné pro posouzení nadměrnosti obchodování je zejména, zda se zákazník rozhodl pro časté obchodování na základě úplných a pravdivých informací o rizicích tohoto způsobu investování a zda měl dostatek znalostí a zkušeností v oblasti investování do investičních nástrojů, aby byl schopen tato rizika správně pochopit. Problém je, že mnozí investoři správně nepochopí ona vámi zmiňovaná rizika. Můžete těmto investorům nějak pomoci? Někteří zákazníci vyplňují investiční dotazník podle instrukcí investičního zprostředkovatele, aby mohli uzavírat obchody, kterým nerozumějí, a potom předávají obchodníkovi s cennými papíry pokyny k obchodům přesně podle instrukcí investičního zprostředkovatele. Ve vyhodnocení výsledků uskutečněných obchodů pak spoléhají výhradně na informace poskytnuté investičním zprostředkovatelem, aniž by tyto informace porovnávali s informacemi o uskutečněných obchodech

usilovat cestou soukromoprávního sporu, v němž mu nemůže být Česká národní banka nijak nápomocna. Pomoci jim tedy nemůžete. Jaký z toho máte pocit? V minulosti čelila Česká národní banka i ryze účelové kritice vyvolané zákazníky v případech, kdy šetřením České národní banky byla jednoznačně vyloučena odpovědnost

ší prostředí investičních služeb, v němž je český investor nucen se pohybovat? Na základě poznatků z výkonu dohledu spatřuje Česká národní banka hlavní problém českého kapitálového trhu v nedostatečné finanční gramotnosti některých investorů a také v zapojení investičních zprostředkovatelů do poskytování investičních služeb k akciím a investičním certifikátům a do uzavírání obchodů s využitím úvěru, spojeném s pobíráním nepřípustných pobídek od obchodníků s cennými papíry. Vyplácení odměn odvozených z objemu obchodů realizovaných zákazníky, jimž investiční zprostředkovatel poskytuje investiční poradenství, často vede k upřednostňování zájmů obchodníka s cennými papíry a investičního zprostředkovatele před zájmy zákazníků. Je zjevné, že koncepce investičního zprostředkovatele jako nezávislého investičního poradce se v praxi bohužel neprosadila. Hodláte s tím něco dělat? Česká národní banka hodlá navrhnout Ministerstvu financí ČR přijetí legislativních opatření omezujících možnosti nezákonného jednání investičních zprostředkovatelů. Jednou z diskutovaných možností je zúžení okruhu subjektů, kterým investiční

„Vyplácení odměn z objemu obchodů realizovaných zákazníky, jimž zprostředkovatel poskytuje poradenství, často vede k upřednostňování zájmů obchodníků a zprostředkovatelů před zájmy zákazníků.“ obchodníka s cennými papíry za jejich nadměrné obchodování, protože z vyhodnocení záznamů telefonické komunikace mezi nimi a obchodníkem s cennými papíry bylo zřejmé, že takovou službu vyžadovali, chápali její rizika a byli schopni kriticky vyhodnocovat poskytované investiční rady. Objektivním důvodem jejich nespokojenosti tedy byla skutečnost, že jejich obchodování skončilo ztrátou. Vrátím se proto na začátek. Jaký je názor zástupců ČNB na zdej-

zprostředkovatel může předávat pokyny zákazníků k obchodům s investičními nástroji, výhradně na osoby, které mají právo a povinnost vykonávat kontrolu jeho činnosti. Další možností je zúžení okruhu investičních nástrojů, ke kterým může investiční zprostředkovatel poskytovat investiční služby, jen na cenné papíry fondů kolektivního investování. Zvažována je i možnost zpřísnění podmínek registrace investičního zprostředkovatele. M


22 investování

Aktivně, nebo pasivně Na následujících stránkách je popsáno hned několik způsobů, jak investovat nejen do amerických akcií. Názory na to, který způsob je nejlepší, se různí. Každý má svého favorita. Rozhodnutí však nakonec vždy závisí na investorovi. A v jeho případě je alfou a omegou volba, zda chce investovat spíše pasivně, či aktivně. Za pasivní investory lze považovat lidi, kteří spoří či investují pasivně prostřednictvím jiného subjektu. O pasivní investice se nijak aktivně nestarají. V případě investování do akcií proto obvykle investují do podílových fondů, kde odpovědnost za investici přenechávají na manažerovi fondu. Pasivní investování sebou obvykle nese slabší výnos než v případě aktivního investování, ale na druhou stranu zase menší riziko ztráty. Důvody, proč lidé investují pasivně, jsou převážně takové, že jejich práce či životní styl jim neumožňují věnovat se intenzivnějšímu studiu a sběru informací potřebných k aktivnímu investování nebo je to prostě nebaví. Pro pasivní investory je bezpečí, v porovnání s výnosem, mnohem významnější veličinou. Je spolehlivě dokázáno, že určité typy profesí v sobě zahrnují mnohem více pasivních investor. Jsou to často lékaři, výkonní pracovníci v korporátní sféře, právníci nebo firemní účetní,“ říká Petr Žabža ze společnosti Patria Direct. Naproti tomu aktivní investoři preferují vyhledávání nových investičních příležitostí, pomocí nichž se snaží hodně vydělat. K riziku jsou tolerantní a na bezpečnost investování tolik nehledí. Své portfolio se snaží řídit sami a při investičním rozhodování dají spíše na vlastní úsudek než na doporučení poradců. Svou schopnost dosáhnout vysokého výnosu však někdy přeceňují, což může vést k unáhleným a nepromyšleným rozhodnutím. Pasivní nebo aktivní profil investora není dán jen psychologickými faktory, ale také majetkovou situací. Ten, kdo má jen plat, ze kterého se rozhodne odkládat měsíčně několik tisícikorun stranou, bude investovat spíše pasivně, protože riziko ztráty má pro něho daleko větší význam než pro investora, který má dostatek peněz a může investovat daleko vyšší sumy. Avšak bylo by chybou psát, že volbu rozhodnutí mezi aktivním a pasivním investováním, určuje jenom množství peníz. Není to pravda. Dnešní doba umožňuje komukoli investovat prakticky jakékoli částky, takže je jen na rozhodnutí daného investora, zda bude investovat aktivně nebo pasivně. Není to proto otázka peněz, aktivní nebo pasivní investování určuje osobnost investora. Každý, kdo se však rozhodne pro aktivní investování, musí

počítat s tím, že se mu bude muset věnovat. Bude si muset nastudovat základní věci o trzích, bude si muset najít brokera, přes kterého bude obchodovat. Investování by se mu proto mělo stát koníčkem. „Existují typické profese, ve kterých obvykle najdete více investorů jednoho nebo druhého typu. V případě aktivních investorů je hledejte zejména mezi vlastníky menších nebo středních firem, kteří svůj byznys postavili od píky a nezískali finanční prostředky například z dědictví. Najdete je rovněž mezi chirurgy, nezávislými právníky a účetními poradci či mezi podnikateli na volné noze,“ vysvětluje Petr Žabža. Svá slova dokládá i statistikou podle níž aktivní a samostatný přístup volí častěji muži, pasivní a důvěřivý přístup zase ženy.

Do čeho investovat Pasivní investor bude zcela jistě investovat do podílových akciových fondů a je jedno, zda si vybere fondy české, nebo zahraniční. Bude se rozhodovat podle toho, jaké akcie jím vybraný fond spravuje, jak je přitom úspěšný, a bude se spoléhat na manažera fondu, že mu peníze zhodnotí. Na mysli by měl mít však taktéž současnou míru inflace a tu zahrnout do výnosu ze své investice, bude-li vůbec nějaký mít. Dodejme, že pasivní investor nemusí volit jen z akciových fondů, ale investovat může do nemovitostních, dluhopisových, zkrátka do všech možných podílových fondů, které jsou nástrojem kolektivního investování. Aktivní investor je jiný. U něho se předpokládá, že bude sám investovat do konkrétních akcií, případně takzvaných ETF fondů, což jsou fondy kopírující nějaký akciový index, přičemž vstupem do těchto fondů investor získává takzvanou indexovou akcii, kterou může kdykoli prodat nebo koupit. Rovněž jsou mu vypláceny dividendy. Stejně jako u podílových fondů platí poplatky za správu fondu a také platí poplatky brokerům za nákup ETF akcií. V drtivé většině případu však zaplatí méně, než když vstoupí do klasického podílového fondu.


investování 23

Stock Picking a Indexing Jsou dva přístupy k řízení portfolií cenných papírů: Aktivní investování si klade za cíl překonat průměrnou výkonnost daného trhu (reprezentovanou zvoleným indexem), a to prostřednictvím výběru jednotlivých cenných papírů do portfolia (u akcií tzv. „Stock picking") na základě makroekonomických i mikroekonomických analýz. Protože u této metody dochází k častějšímu nákupu a prodeji cenných papírů (vyššímu obratu portfolia), je tato metoda náročnější na schopnosti investorů a zároveň sebou nese i vyšší náklady spojené s nákupem cenných papírů, taktéž i daňové náklady, například u daně z dividend. Pasivní investování si klade za úkol dosahovat u investičního portfolia srovnatelné výkonnosti jako reprezentativní index, a to výběrem přesně těch cenných papírů a přesně v tom poměru, v jakém jsou zahrnuty ve sledovaném indexu. Proto se této metodě také někdy říká indexování („Indexing").

V tomto ohledu rozlišme dvě věci: Zatímco u investice do konkrétní akcie se investor svým výběrem snaží takzvaně překonat trh, akciový index, investicí do ETF investuje do vybraného indexu, který nemá šanci překonat. Přitom však již touto investicí diverzifikuje akciovou část svého portfolia. ETF jsou tedy investičním instrumentem na pomezí mezi aktivním a pasivním investováním. Přesto však vyžadují aktivní investorův přístup. A i s nimi se dá samozřejmě spekulovat. Investor si musí stejně jako u konkrétních akcií vybrat, do kterého ETF chce investovat, a pak ETF prostřednictvím svého brokera nakoupit. A samozřejmě následně hlídat vývoj ETF akcií.

O zhodnocení a přístupu Odborníci se shodují v tom, že nezkušený investor, třebaže chce investovat aktivně, kvalitní akciový výběr do portfolia asi neudělá. Proto spíše než samostatné akcie mu doporučují ETF. V případě ETF má celkem jistotu, že se mu peníze zajímavým způsobem zhodnotí, protože akciové indexy se v letech zhodnocují, ať už trhy kolísají jakkoli. Například hlavní americký index S&P 500 od ledna 2011 do prosince 2012 přidal přes 13 procent a vůbec jedno z nejstabilnější pěkných zhodnocení například přináší jeho sub-index, který je zaměřen na ty nejméně volatilní akcie. To je dáno zejména výplatou dividendy. ETF jsou zkrátka moderním instrumentem, o kterém by měl přemýšlet každý aktivní investor. A možná i pasivní investor, který se třeba několikrát do roka promění v investora aktivního. „Avšak opět, když se bavíme o aktivním a pasivním investování, není to jen o konkrétním instrumentu, ale vždy hlavně o přístupu investora k investování. Jasně si dovedu představit, jak klientům s ohledem na menší náklady než u podílového fondu doporučíme ETF akcie, ale mnozí z nich nás s nimi stejně po čase pošlou do háje, protože jim nebude aktivní starost o tuto investici sedět. Aby si sami vyhledávali, porovnávali, kupovali nebo prodávali ETF. Některým lidem se to i za cenu třeba vyššího zhodnocení než u fondů prostě nebude chtít dělat,“ vysvětluje Tomáš Tyl ze společnosti Fichtner.

V debatě o aktivním a pasivním investování Tyl dodává to, co mnoho obchodníků. Chce-li člověk na kapitálových trzích vydělávat peníze, musí spekulovat, avšak když je chce zhodnotit, musí nakoupit a na svou investici minimálně na pět let zapomenout. „Negativem pasivního investování je, že se pasivní investoři často připravují o potenciálně výnosné investice tehdy, když si vštípí, že daná možnost je rizikovější, než ve skutečnosti doopravdy je,“ myslí si Žabža. Přesto znovu zopakujme: U aktivního investora, který se chce věnovat spekulacím, je nutné vzdělávat se, aby se na trzích orientoval a dokázal své obchody prostřednictvím brokera realizovat.

Problémy dneška Aniž bychom chtěli psát ve prospěch aktivního investování, i v případě pasivního investování je třeba, aby investor vynaložil určitou energii a zorientoval se v tom, co se mu nabízí. Nevýhodou pasivního investování je, že o dobrých pasivních investicích se většina investorů často ani nedozví a že pasivní investování prostřednictvím klasických finančních produktů je v konečném důsledku po odečtení inflace a dalších ekonomických parametrů z hlediska výše výnosu nezajímavé až ztrátové. Proto je třeba být také na pozoru v souvislosti s výběrem finančního poradce nebo zprostředkovatele. Je třeba dbát na výběr správného poradce, zprostředkovatele, který bude pasivnímu investorovi peníze zhodnocovat. Rozhodne-li se svěřit do rukou odborníka, je důležité, aby to byl člověk seriózní, jehož cílem je zisk investorův, nikoli jen zisk vlastní. Toto pravidlo se však netýká jen investorů pasivních, ale i aktivních, kteří si na pomoc berou poradce nebo zprostředkovatele. Z uvedeného je zřejmé, že byť je rozdíl mezi aktivním a pasivním investováním řádně vymezen, mnohdy dochází k prolínání těchto dvou způsobů investování. „Lidi nelze jednoduše zaškatulkovat. Jak říká jeden můj kamarád, život je barevný a pestrý a je zbytečné se tomu bránit,“ uzavírá Petr Žabža ze společnosti Patria Direct.


24 investice v usa

Zatímco na pražské burze se denně zobchodují akcie v průměru za 600 milionů korun, na burzách ve Spojených státech za 600 miliard korun. Tamější nabídka akciových titulů se s tuzemskou absolutně nedá porovnávat. Spojené státy jsou hlavním světovým akciovým trhem, což si již uvědomili i mnozí čeští investoři.


investice v usa 25

Jak se orientovat na akciovém trhu v USA Text: Daniel Tácha

Kdybychom to vzali plošně, přes indexy, zhodnocení v USA, ale i v Evropě je násobně vyšší. Hlavní americký index S&P 500 od ledna 2011 do prosince 2012 přidal přes 13 %, německý DAX 30 %. A to podotýkám, že je krize. Pražský PX byl za stejné období plus 11 %, za což ale vděčí pouze rallye na Erste v závěru minulého roku, jinak by skončil zhruba v osmnáctiprocentním mínusu,“ porovnává Rostislav Plíva, vedoucí obchodování s cennými papíry společnosti Patria Direct, možnosti zhodnocení investic v ČR, Evropě a v USA. Zájem o evropské a americké akcie ze strany českých investorů potvrzují i obchodní čísla jeho firmy. Loni Patria vůbec poprvé v historii zprostředkovala více obchodních pokynů na zahraničních trzích než na pražské burze. Přitom ještě předloni byl jejich poměr zhruba stejný. Čistě pro ilustraci: Na německé burze zobchodovala přibližně 300 milionů eur, na francouzské 200 milionů eur, ve zbytku Evropy pak 300 milionů eur. Což je zhruba 800 milionů eur. Jenom v USA však loni zobchodovala příkazy za téměř miliardu eur. „Z toho vyplývají dvě věci. Za prvé, že americký trh je stejně významný, ne-li významnější než všechny evrop-

ské trhy dohromady, a za druhé, že je-li tam taková nabídka k investování, tuzemští investoři ji využívají,“ dodává Plíva. I když ne všichni brokeři jsou tak sdílní, co se týče konkrétních čísel, bez rozdílu všichni potvrzují změnu trendu. Podle brokerů již čeští investoři pochopili, že jenom s českou burzou si nevystačí, své peníze proto začali přesouvat do Evropy a zejména pak do USA. „Vzrůstající zájem o investování v zahraničí samozřejmě zaznamenáváme. Týká se to jak obchodů v Evropě, v Německu, tak hlavně ve Spojených statech. Spojené státy přitom dominují ve všech ohledech. Je to dáno obrovskou nabídkou akciových titulů, ale i likviditou tamějších trhů, kde není problém jak nakupovat, tak prodávat,“ vysvětluje Tomáš Brzek ze společnosti Fio. Podobně to vidí i Tomáš Menčík ze společnosti Cyrrus, který ještě přidává názor, proč v tomto ohledu ztrácí na oblibě u českých investorů pražská burza: „Ta již několik let za sebou upadá a skomírá. Mnozí investoři tam sedí na zasekaných, tím myslím ztrátových pozicích, třeba na ČEZu, po čase je to přestane bavit, a odcházejí na jiné trhy, a to tedy hlavně do Německa a USA.“

Tři možnosti nákupu Investor má tři možnosti, jak nakoupit americké akcie, nebo vůbec akcie na amerických trzích. Tou první je, že si sám vybere konkrétní akcie dané firmy a nakoupí je na vlastní pěst. „Tento postup doporučuji pouze za předpokladu, že jste schopen si vybrat deset nebo dvanáct titulů kvalitní analýzou. Což běžný smrtelník nedokáže. To dokáže někdo, kdo se akciovým trhem skutečně zabývá a ví, že si dokáže sám vybrat. Buď na základě svého výzkumu, nebo svého názoru na věc. A to je zkušený investor,“ myslí si Petr Šimčák ze společnosti Pioneer Investments, ovšem je přesvědčen, že toto není případ většinové populace. Investor, který se rozhodně kupovat akcie na vlastní pěst, by měl navíc podle Šimčáka uvažovat o nákupu v řádu desítek milionů korun. To proto, aby mu jeho investice taktéž přinesla kýžený efekt v rámci jeho portfolia. „Jestliže se ale bavíme o stovkách tisících a jednotkách milionů korun, myslím, že vám bohatě postačí podílové fondy a ETF,“ dodává. Avšak ani on samostatnou investici do konkrétních akcií nezpochybňuje, ale jen za předpokladu, že je to investice v rámci celého portfolia doplňková.


26 investice v usa

Druhou možností, jak investovat Zároveň upozorňuje na to, aby si do amerických akcií, je vstoupit do investoři pečlivě hlídali, na které konakciového podílového fondu. krétní indexy, sub indexy či sektory „Já osobně bych toto investorům, jsou jimi nakoupený ETF navázány. vzhledem k jiným možnostem, nedo„V tomto ohledu řešíme častá neporučoval. U podílových fondů není dorozumění. Investoři něco nakoupí, mnohdy jasná struktura jimi spravoaniž by přesně věděli co,“ dodává. vaných aktiv a zároveň si často účtují Obecně lze říci, že samostatně až příliš vysoké poplatky. Podílové do akcí by měli investovat zkušenější fondy nejsou dle mého názoru dneska investoři, do ETF poučení investoři. tou nejvhodnější cestou k investicím,“ Podílové fondy jsou pak určeny spíše myslí si Tomáš Menčík ze společnosti pro investory, kteří se trhům nevěnují Cyrrus. a kteří i za cenu vyšších nákladů na S tím však úplně nesouhlasí Petr Šimčák, jehož společnost právě podílové fondy spravuje. Vedle jiného upozorňuje také na skutečProtože velká část aktivně řízených podílových nost, že investování v USA, fondů svým výkonem zaostává za akciovými inale třeba i v Evropě sebou dexy, a navíc ještě žádá po investorovi vysoké popřináší měnové riziko. Což platky, pro mnohé to znamená, že výhodnější je si značí, že posílení domácí prostřednictvím indexových akcií (ETF) koupit akciměny (CZK) vůči měně, ve ový index. V tomto ohledu je však třeba říci, že ani které je investice realizovanákup ETF není zadarmo. Investor hradí poplatky ná (USD), znamená snížení za nákup, poplatky za odkup, platí taktéž poplareálného výnosu. tek za správu, což jsou obvykle 0,2 i 0,3 %, někdy i půl procenta, zároveň taktéž daní dividendy. I tak „Je-li pro vás prioritou mít ovšem investice do ETF vycházejí levněji než do levnou expozici na americpodílových fondů. Samy o sobě se proto jako inký trh, tak se samozřejmě vestice vyplácejí, a to zejména s ohledem na to, nabízí velmi mnoho kvalitních že skutečně jen málokterý podílový fond překoná a levných ETF, například na výkon akciových indexů, na které jsou ETF obvykle index S&P 500. Jestliže však navázány. A opomenout nelze ani poplatky, které k tomu přidám, že chci mít musí investor zaplatit, jestliže jeho podílový fond zajištěné měnové riziko do překoná výkon akciového indexu. CZK a nechci řešit problematiku daňového přiznání z vyplacených dividend, nabízí se mi i mnoho fondů, které aksvou investici chtějí mít ve svém portciové indexy někdy překonají, jindy za foliu zastoupeny akcie. nimi zaostanou, ale i tak dlouhodobě „Náklady na pořízení akcií, ETF, nabízejí velmi dobrou službu.“ podílových fondů se v USA stejně jako Poslední, třetí možností nákupu v České republice odvíjejí od sazebníamerických akcií je, že investor do ků brokerů a poplatků fondů. Popunich investuje prostřednictvím již larita jednoho nebo druhého nehraje několikrát zmíněných indexových žádnou roli. Je jedno, jestli koupíte akcií, ETF. Čili prostřednictvím akcií Coca-Colu, nebo Apple. Náklady na fondů, které drží akcie titulů vedených nákup jsou stejné,“ dodává Rostislav v konkrétních akciových indexech, Plíva. které buď pokrývají „celý trh“, nebo jsou sektorově zaměřeny na konkrétní akcie. Indexy v USA „Investice do ETF je bezpečnější investice než investice do konkrétní Pro základní orientaci na americakcie, protože eliminuje riziko případkých akciových trzích je podle odborných problémů jedné konkrétní firmy, níků nutné začít u akciových indexů. jejíž akcie investor drží. ProstřednicV nich se člověk seznámí s těmi tvím ETF vždy investujete do vícera nejvíce obchodovanými akciovými společností, přičemž je nepravděpotituly na světě. dobné, že by se náhle všechny dostaDnes jednoznačně nejsledovanějly do nějakých potíží, což se u akcií ším akciovým indexem je Standard jedné firmy může stát,“ vysvětluje and Poor’s 500 Index (S&P 500), který Tomáš Brzek. měří výkonnost 500 amerických firem

ETF vs. fondy:

vybraných týmem analytiků a ekonomů agentury Standard & Poor, a to podle velikosti, likvidity, typu odvětví a dalších faktorů. S&P 500 představuje asi 70 procent celkové tržní kapitalizace amerického akciového trhu. Většina akcií zahrnutých v tomto indexu je obchodována na všech třech hlavních amerických burzách – New York Stock Exchange (NYSE), The Nasdaq Stock Market (NASDAQ) a American Stock Exchange (AMEX). Nejslavnějším americkým akciovým indexem je letitý (vznikl v roce 1896) Dow Jones Industrial Average (DJIA), který měří výkonnost třiceti největších a nejznámějších amerických průmyslových, mediálních, finančních a technologických společností. Například společnost Apple v něm investor nenajde, ale Coca-Colu nebo Boeing ano, což může být problém, chce-li od tohoto indexu zjistit odraz celé ekonomiky USA. Posledním důležitým americkým akciovým indexem je Nasdaq Composite, který sleduje vývoj všech akcií obchodovaných na takzvaně technologické burze NASDAQ. Tento index, na rozdíl od těch výše jmenovaných, zahrnuje jak americké, tak neamerické společnosti. I tak v něm americké společnosti hrají prim. Z těch známějších firem obsažených v indexu NASDAQ jmenujme například Amazon.com, již zmíněný Apple, Vodafone Group, Dell, ale třeba i Starbucks Corporation. Investice dle indexů Odborníci se shodují v tom, že kupuje-li investor akcie z indexu NASDAQ, podstupuje větší riziko, než když investuje do akcií z indexu Dow Jones Industrial Average nebo z S&P 500 indexu. Orientuje se totiž hlavně na technologické firmy, jejichž užitečnost spíše než dočasná módní vlna obvykle prověří až čas. V tomto ohledu je podle expertů spolehlivější, i když samozřejmě z pohledu případného zhodnocení méně výnosný, index S&P 500. Akcie firem v něm obsažené pokrývají všechna odvětví ekonomiky, což je již samo o sobě jistý druh diverzifikace. Dow Jones Index se svými třiceti


investice v usa 27

„Obecně lze pouze říci, že k uskutečňování obchodů je třeba vybírat takovou burzu, která disponuje větší likviditou, protože na té bývá menší rozdíl mezi nabídkovou a poptávkovou cenou, což pro mě jako investora znamená lepší cenu.“ elitními tituly by se dal vůči předchozím indexům přirovnat k jakémusi těžkopádnému a snobskému zlatému standardu. Firmy, které jsou v něm obsaženy, jsou firmy stabilní a na trhu se pohybují mnoho let. Nehrozí jim nějaké extrémní výkyvy ve výkonnosti, což se však samozřejmě projevuje na výnosech z investic do nich. Ty budou jisté, ale nikterak závratné, jestli ovšem investor nemá dost na to, aby do nich investoval skutečně hodně peněz. Burzy v USA Uvedené základní tři indexy ukazují i na hlavní americké burzy – NYSE, NASDAQ a AMEX. Posledně jmenovaná je po newyorské burze druhou největší tradiční burzou. Avšak vedle obchodování s akciemi je tato burza největším světovým trhem fondů. Odborníci si jí cení, protože inovativně zavádí nové typy cenných papírů, jako jsou dnes velmi populární například již několikrát zmíněné indexové akcie čili akcie ETF fondů.

NYSE si jako jedna z mála burz na světě udržuje charakter prezenční burzy. Je založena na členském principu, což značí, že pouze členové burzy se mohou účastnit obchodování a členy burzy mohou být pouze fyzické osoby. Investiční firmy proto jmenují své akcionáře, ředitele a ostatní pracovníky oficiálními burzovními reprezentanty – řádnými členy (regular members) – a samy se stávají členskými organizacemi (member organizations). Členové burzy vlastní nebo si pronajímají takzvaná křesla od jejich vlastníků. Označení „koupě křesla“ vychází z tradice z roku 1868 a znamenala získání židle v hloučku obchodujících s akciemi.

Co se týče klasických akcií, je nezpochybnitelné, že akcie registrované na burze AMEX jsou spíše akciemi menších firem, nikoli globálních gigantů, jako tomu je u akcií na NYSE nebo NASDAQ. Podle Rostislava Plívy však dnes již zdaleka neplatí, že třeba NASDAQ je výhradně technologicky orientovaným trhem. „To, že se na NASDAQ obchoduje Intel nebo IBM ještě neznamená, že se Intel nebo IBM neobchoduje na NYSE. Obchoduje se na ní taktéž, rozdíl je pouze ve velikosti objemu akcií. Na NASDAQ boudou mít IBM a Intel jako technologické tituly asi větší objem, ale i tak bude objem jejich akcií na NYSE obrovský,“ vysvětluje Plíva, podle kterého zůstane Intel Intelem, i když jeho akcie koupí investor kdekoli. „Obecně lze pouze říci, že k uskutečňování obchodů je třeba vybírat takovou burzu, která disponuje větší likviditou, protože na té bývá menší rozdíl mezi nabídkovou a poptávkovou cenou, což pro mě jako investora znamená lepší cenu,“ dodává.

V současnosti tento pojem vyjadřuje právo obchodovat na burze. Vlastnit křeslo na NYSE je určitým měřítkem síly, prestiže a schopností. Uchazeči musejí splňovat přísné etické podmínky a standardy v oblasti profesionální, finanční i personální. Počet křesel, kterých je 1 366, je od roku 1953 konstantní, a proto je možno křeslo získat pouze od jiného člena burzy nebo od členské organizace. NYSE však i tak funguje s masivní počítačovou podporou, kterou získala svým sloučením (2007) s evropskou akciovou burzou Euronext, jež sídlí v Paříži a pobočky má v Belgii, Nizozemsku, Luxemburgu, Portugalsku a Velké Británii.

Nabídka je obrovská Faktem je, že stejně jako je obrovská nabídka amerických akcií, podobně je pestrá i nabídka míst, kde s nimi, ale nejenom s nimi, protože v USA se obchodují akcie z celého světa, lze obchodovat. Jenom provozovatel newyorské burzy NYSE nabízí hned několik dalších trhů: NYSE Amex, NYSE Alternext nebo NYSE Arca. Existují však ještě třeba burzy jako Chicago Stock Exchange, Direct Edge, ArcaEdge, INET nebo CBOE Stock Exchange. Ale vraťme se k indexům, i když jsme se zmínili o třech nejznámějších. Všemožných dalších indexů pokrývajících americké akcie jsou stovky. Členěny jsou například podle počtu měřených akcií, sektorů, původu firem či chování jejich kurzů. Jedním ze zmíněných sub indexů je například S&P 500 Low Volatility index, který měří výkonnost sta nejméně kolísajících akcií z celého indexu S&P 500, zatímco třeba High Beta index měří pro změnu výkonnost sta akcií s největší kolísavostí. Ale jsou i další indexy. V případě amerických akcií s malou tržní hodnotou se vyplatí sledovat tituly, které měří Russell-Axioma U. S. Small Cap Low Volatility, který je složen z přibližně 200 akcií s nízkou volatilitou známého indexu Russell 2000. „Mám za to, že toto ale běžný investor nemusí příliš řešit. V USA si zcela vystačí se S&P 500, Dow Jones Industrial Average a NASDAQ Composite, protože od těch se vše odvíjí,“ uzavírá Tomáš Menčík. M

NASDAQ je druhým největším trhem cenných papírů podle dolarového objemu provedených transakcí. Je to počítačová a telefonní síť, která spojuje jednotlivé finanční instituce (více než 500 makléřských firem). Založena byla v roce 1971. Nemá žádné centrální stanoviště ani burzovní parket, pouze velkou obrazovku na náměstí Times Square. Nezaměstnává ani specialisty, kteří by vyrovnávali nepoměr mezi nákupními a prodejními příkazy jako na NYSE. Poskytuje jen technologické zázemí jednotlivým účastníkům, z nichž někteří plní zároveň i roli „tvůrců trhu“. Počet účastníků NASDAQ není omezen, po splnění základních kritérií se jím může stát

kdokoliv. Jsou stanoveny minimální požadavky, které musí společnost splnit, aby její akcie byly připuštěny k obchodování na NASDAQ. Podmínky přijetí jsou volnější než na NYSE, a proto se na ní obchoduje s více společnostmi. Symbol (ticker) se u všech akcií na NASDAQ skládá ze čtyř a více písmen. NASDAQ má dva segmenty: Nasdaq National Market a Nasdaq Small Cap. Rozdíl mezi nimi spočívá v kritériích, které musí společnosti na nich registrované splňovat, ať už jde o minimální výši základního jmění, tržeb a zisku, minimální počet vydaných akcií, či minimální počet akcionářů. Na obou trzích je v úhrnu registrováno přes pět tisíc společností.


28 investice v usa


investice v usa 29

Stručně o akciích Akcie jsou majetkové cenné papíry, s nimiž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení společnosti – právo účasti a hlasování na valné hromadě akcionářů, právo na podíl ze zisku společnosti prostřednictvím dividendy a právo na likvidační zůstatek. Dividendový výnos nemá akcionář vždy zaručen. Společnost, jejíž akcie drží, může být i zisková, ale management má právo navrhnout zadržení zisku z důvodu jeho reinvestování do jejího dalšího rozvoje. Některé společnosti dividendu nevyplácejí vůbec. Výnos akcie je tvořen zpravidla dvěma složkami. Tou první je kapitálový výnos, což je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou akcie. Druhou složkou je příjem z dividendy. V tomto ohledu rozdělujeme růstové a dividendové akcie. V prvním případě investor inkasuje zisk, případně nese ztrátu z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou akcie. V druhém případě inkasuje zisk z dividendy, přičemž v některých případech může inkasovat peníze jak z dividendy, tak z růstu ceny akcie. To jen v případě, že se firmě daří. Nominální hodnota akcie představuje podíl na majetku akciové společnosti, který vyplývá z vlastnictví akcie. Součet nominálních hodnot všech akcií je roven výši základního jmění. Tržní cena akcie, kurs akcie, je cena, za kterou se akcie obchoduje na kapitálovém trhu. Běžnou operací je štěpení akcií, takzvaný split, které zvyšuje počet akcií při neměnné výši základního jmění. Tím se snižuje nominální hodnota jedné akcie. Důvody štěpení bývají technické nebo psychologické. Technické se používají například při sloučení dvou emisí akcií, které mají odlišnou nominální hodnotu. Psychologické se používají například proto, aby akcie s nižší nominální hodnotou vzbudila dojem cenově přijatelnějšího nákupu. Kromě obyčejných, kmenových akcií existují akcie preferenční nebo také prioritní, které svému majiteli obvykle zaručují právo na přednostní vyplácení dividendy. Tyto akcie se staví na úroveň cenného papíru s fixním výnosem. Také existují akcie zakladatelské, takzvané zlaté. Ty majiteli obvykle v rámci hlasovacího práva na valné hromadě zaručují více hlasů než kme-

nové akcie. Existují však i takzvané požitkové akcie, které zaručují práva pouze majetková. Zaměstnanecká akcie je obvykle nepřevoditelnou akcií a vydává se výhradně zaměstnancům akciových společnosti. Akcie rovněž mohou mít buď zaknihovanou, nebo listinnou podobu a mohou znít na jméno, nebo na doručitele. Nedílnou součástí nakládání s akciemi jsou jejich analýzy. Fundamentální analýza předpokládá, že každá akcie má v daném okamžiku určitou „vnitřní hodnotu“. Předmětem zkoumání fundamentální analýzy obvykle bývá hledání podhodnocených cenných papírů k nákupu a nadhodnocených k prodeji, čemuž se říká picking. Technická analýza předpokládá, že kursy akcií se pohybují v trendech trhů, jako jsou například medvědí nebo býčí trh. Předmětem analýzy bývají časové řady tržních cen obchodů a různých akciových indexů. Analytik se pokouší rozpoznat v pohybu kursu určitý tvar (formaci) a podle něj časuje nákup a prodej libovolného cenného papíru (timing). K tomu používá jednak grafické metody (linie podpory a odporu, vlajky, prapory…), jednak technické indikátory (klouzavé průměry, oscilátory aj). Psychologická analýza předpokládá, že kursy jsou v krátkém časovém období ovlivňovány psychologickými faktory (například start-up firmy). Předmětem zkoumání psychologické analýzy tak není kurs samotný, ale chování investorů. U akcií se také provádí finanční analýza. Z finančních výkazů akciové společnosti se počítají nejrůznější poměrové ukazatele. Cílem je zjistit výkonnost společnosti. Nejpoužívanějšími ukazateli jsou ROA (čistý zisk / celková aktiva) a ROE (čistý zisk / vlastní jmění). O úrovni finančního rizika firmy vypovídají mnohé i ukazatele zadluženosti. Jsou to například debt ratio (cizí zdroje / celková aktiva) nebo leverage ratio (cizí zdroje / vlastní jmění). V případě investic do akcií je třeba se orientovat taktéž v investičních ukazatelích. DPS je dividenda na akcii (dividenda / počet akcií), EPS je zisk na akcii (čistý zisk / počet akcií). Výplatní poměr (payout ratio) se počítá jako podíl (dividenda na akcii / zisk na ak-

cii). Převrácená hodnota (zisk na akcii / dividenda na akcii) je známa jako dividendové krytí (dividend cover). Míra zadrženého zisku (retention ratio) se spočte jako EPS – DPS : EPS. Dividendový výnos (dividend yield) se počítá jako DPS : tržní cena akcie a akciový výnos (earnings yield) jako EPS : tržní cena akcie. Převrácená hodnota akciového výnosu je známý P : E poměr (P/E ratio), který lze vyjádřit také jako tržní cena na akcii/ zisk na akcii.

Manuál k americkým akciím Při nákupu akcií amerických firem je na výběr z více než osmi tisíců různých společností. Není třeba žádné povolení ani živnostenský list. Drží-li investor akcie déle než půl roku, neplatí po jejich prodání žádné daně z případného zisku. Začít může kdokoli s několika málo tisíci korunami. Nakupovat, prodávat lze prostřednictvím internetu odkudkoli. K tomu je třeba si otevřít obchodní účet u zahraničního nebo českého brokera. Jakmile na něho převede investor peníze, může začít nakupovat nebo prodávat. Akcie nakupuje a prodává přes elektronické aplikace na internetu, které poskytují brokeři. Jakmile je investor rozhodnut akcie nakoupit, do aplikace ticker akcie zadá počet kusů akcií a také cenu akcie, za kterou chce akcie nakoupit. Vedení účtu u zahraničního brokera bývá obvykle zdarma, ale za každý nákup nebo prodej amerických akcií obvykle zaplatí investor poplatek ve výši 10–20 amerických dolarů. Tento poplatek nijak výrazně neomezuje počet nakupovaných akcií, takže jich může koupit, kolik chce. Toto platí zejména pro zahraniční on-line brokery, kteří bývají o poznání levnější než ti tuzemští. Na druhou stranu však neposkytují takový servis jako ti čeští. Americké burzy obchodují každý všední den od 15:30 do 22:00 našeho času. V  té době také může investor zadávat své nákupní nebo prodejní příkazy prostřednictvím svého brokera. To, o kterou burzu se jedná, investorovi může být zcela jedno, o to se stará jím zvolený broker.


30 investice v usa

Indexové akcie, které stojí za to sledovat Akcie amerických firem patří do každého dynamičtěji laděného investičního portfolia. Kdo nechce vybírat konkrétní akcie, může vložit peníze do některých z burzovně obchodovaných fondů, takzvaných ETF. Ty obsahují akcie desítek až stovek společností. Roman Müller, analytik specializovaného serveru www.etfs.cz, shrnuje jejich hlavní výhody.

hledáčku mnoha českých investorů jsou akcie amerických firem. Kdo se o akciové trhy zajímá delší dobu, pravděpodobně již své favority mezi stovkami akcií našel. Co však mají dělat ti, kteří si nemohou vybrat nebo chtějí své peníze rozložit mezi více titulů? Řešením jsou burzovně obchodované fondy (ETF), někdy také indexové akcie. Tyto v České republice stále ještě opomíjené produkty umožňují jednoduše investovat do vícera akcií najednou. V případě USA se může jednat

například o akcie zařazené v hlavních akciových indexech S&P 500, DJIA či Nasdaq. Tvůrci burzovně obchodovaných fondů se však neomezují pouze na tyto základní indexy. Prostřednictvím ETF lze investovat kupříkladu i do fondů, které si vybírají pouze méně kolísající akcie či akcie s nízkou tržní kapitalizací. Běžné jsou také fondy investující pouze do společností, které pravidelně vyplácejí vysoké dividendy. Jedním z takových je kupříkladu iShares Dow Jones U. S. Select Dividend.

ETF – Exchange Traded Funds: Pro ETF se v češtině používají názvy veřejně obchodovaný fond nebo indexové akcie. Jsou podobné jako otevřené podílové fondy, ale obchodují se na burze a klienti si jejich akcie mohou koupit přes svého makléře, stejně jako kterékoli jiné akcie. Klient si koupí akcie fondu, který vlastní portfolio akcií, dluhopisů, komodit či dalších investičních produktů. Klient může používat tradiční techniky: koupě, „prodej na krátko“ (spekulace na pokles ceny), Stop loss příkazy, limitní příkazy a nákupy na marži. ETF od klientů neodkupují akcie, jako to dělají podílové fondy. Cena ETF se mění v průběhu dne. Každý ETF má čistou hodnotu aktiv (net asset value, NAV), která je určována celkovou tržní kapitalizací (hodnotou) cenných papírů či jiných produktů v portfoliu fondu, ke které se přičtou dividendy, odečtou se od ní náklady a údaj se vydělí počtem akcií, které fond vydal. Tržní cena a NAV jsou zřídka stejné, ale u většiny obchodovaných hlavních ETF jsou rozdíly většinou malé. Většina ETF je navázána na tržní index, který určuje složení portfolia fondu.

ETF na indexy Při prvním pohledu do seznamů ETF se nenechte zaskočit velkým počtem produktů. Stejné produkty vytváří vždy několik společností současně (například Black Rock, Lyxor Asset Management, Amundi Asset Management). Základem složení každého ETF je akciový index, kterému se snaží fond svým složením co nejvíce přiblížit. Seznamy dostupných burzovně obchodovaných fondů jsou uvedeny například na internetových stránkách newyorské, londýnské či německé burzy. Nejrůznější žebříčky a seznamy ETF nabízejí i mnoho zahraničních zpravodajských a specializovaných serverů (ft.com, handelsblatt.com, indexuniverse.com). Další, i když omezené seznamy najdete i na internetových stránkách některých obchodníků s cennými papíry. Mezi nejsledovanější americké indexy patří S&P 500, Dow Jones Industrial Avarage a Nasdaq Composite. Prvně jmenovaný index využívá například ETF iShares S&P 500. V portfoliu zmíněného fondu najdete například akcie známých společností,


investice v usa 31

jako jsou Apple, Exxon Mobil, General Electric, Chevron, IBM, Microsoft, Google či Johnson & Johnson. Aktuálně portfolio fondu obsahuje 501 titulů. Z hlediska sektorové alokace spadá nejvíce společností do sektoru informačních technologií (19 %), financí (15,6 %) a zdravotní péče (12 %). Zastoupeny jsou i firmy podnikající v oblasti spotřebního zboží, energetiky, luxusního zboží, průmyslu či těžby a zpracování nerostných surovin. U burzovně obchodovaných fondů sledujících index Dow Jones Industrial Average počítejte s mnohem nižším počtem titulů i odlišnou sektorovou alokací. Například ETF iShares Dow Jones Industrial Average kopíruje vývoj tří desítek titulů především z odvětví průmyslu. V portfoliu fondu naleznete akcie firem produkující výrobky pro průmyslové využití (celková váha odvětví v celém portfoliu je přibližně 21 %) či technologie (16 %). Rovněž jsou zastoupeny společnosti z odvětví těžby a zpracování ropy či telekomunikační firmy. Portfolio doplňují firmy podnikající v odvětví finančních služeb, médií, obchodu, stravování a podobně. Mezi desítkou akcií s nejvyšší vahou v portfoliu opět naleznete řadu známých společností jako například IBM, Chevron, Caterpillar, Exxon Mobile či Boeing.

Plusy a jeden mínus investice do ETF

+ + + + + –

dostatečná diverzifikace jednoznačné složení portfolia (transparentnost) vysoká likvidita nízká celková nákladovost ETF možnost spekulace na pokles absence korunových produktů, měnové riziko

Věříte-li technologiím, můžete využít například ETF iShares Nasdaq 100. Tento fond v současné době investuje do 101 společností, převážně z odvětví technologií (váha těchto společností činí v portfoliu téměř 60 %). I tam naleznete v malé míře akcie firem z jiných oblastí hospodářství, a to například zdravotní péče, obchodu, médií, průmyslu nebo telekomunikací. Nejvyšší váhu v portfoliu mají společnosti Apple, Microsoft, Google, Oracle, Amazon, Cisco, Intel či eBay. Oblíbeným indexem tvůrců ETF je však i index MSCI USA. Například ETF iShares MSCI USA dnes drží v portfoliu akcie více než 600 spo-

lečností. Tento fond opět umožňuje rozložit investici napříč všemi významnými sektory americké ekonomiky. Mezi hlavní odvětví patří informační technologie (19 %), sektor financí (15 %), producenti spotřebního zboží (12 %) a firmy podnikající v oblasti zdravotní péče, energetiky, luxusního zboží či průmyslu. Vydělává se i na poklesu Samostatnou skupinou jsou ETF, které umožňují investovat pouze do vybraných akcií. Příkladem jsou fondy zaměřené pouze na akcie společností


32 investice v usa

s nízkou, či naopak vysokou tržní kapitalizací. Dostupné jsou i burzovně obchodované fondy, které z akcií z indexu S&P 500 vybírají pouze ty tituly, které vykázaly za posledních 252 obchodních dnů nejnižší volatilitu (například Power Shares S&P 500 Low Volatility Portfolio a SPDR S&P 500 Low Volatility ETF). Jednou z výhod burzovně obchodovaných fondů je možnost vydělávat i v případě poklesu akciových trhů. Na německém trhu Xetra najdete například produkt db x-trackers S&P 500 Inverse Daily ETF. Kurz tohoto fondu se vyvíjí opačným směrem než index S&P 500. Tento ETF, stejně jako mnohé další, je tedy hojně využíváno ke spekulacím na pokles trhu. Levná správa fondů Podobně jako u klasických podílových fondů si i správce burzovně obchodovaného fondu (ETF) účtuje poplatek za správu. Ve srovnání s klasickými podílovými fondy je tento poplatek výrazně nižší – obvykle se pohybuje mezi 0,1 % a 0,2 % ročně. Před každou investicí byste se však neměli zajímat pouze o výši manažerského poplatku, ale i o celkovou nákladovost fondu (ukazatel TER). U ETF investujících do amerických akcií se celková nákladovost obvykle pohybuje mezi 0,15 % až 0,2 % ročně. Tyto náklady jsou již započítány v kurzech burzovně obchodovaných fondů. Při výběru vhodných fondů můžete sledovat mnoho údajů. Všechny potřebné informace, jako jsou replikační strategie (způsob, jakým je index kopírován), nákladovost, velikost odchylky od sledovaného indexu, objem majetku ve fondu, výkonnost, způsob nakládání s podíly na zisku (dividendou), měna fondu a měna, v níž je fond obchodován a podobně, najdete v informačních listech burzovně obchodovaných fondů.

Některé vybrané ETF vycházející z indexu S&P 500 Amundi ETF S&P 500 ISIN FR0010892224, celková nákladovost fondu 0,15 % p. a. Com Stage ETF S&P 500 ISIN LU0488316133, celková nákladovost fondu 0,18 % p. a. Db x-trackers S&P 500 ETF ISIN LU0490618542, celková nákladovost fondu 0,20 % p. a. Easy ETF S&P 500 (EUR) ISIN FR0010616300, celková nákladovost fondu 0,20 % p. a. HSBC S&P 500 ETF ISIN DE000A1C22M, celková nákladovost fondu 0,15 % p. a. Lyxor ETF S&P 500 ISIN LU0496786574, celková nákladovost fondu 0,20 % p. a. Zdroj: Deutsche Börse, ETF obchodované na trhu Xetra

Vhodné je vybírat mezi takovými fondy, které již získaly dostatečný objem peněz do správy, vykazují nízkou odchylku od benchmarku, mají příznivou nákladovost a dostupný minimální objem obchodu. Jak je to s dividendou Burzovně obchodované fondy mohu získané dividendy reinvestovat nebo vyplácet investorům. V případě výplaty je dividenda připsána na váš účet u obchodníka s cennými papíry, přes kterého jste investovali. Jako tuzemský daňový poplatník musíte přijatou dividendu zdanit, a to i přes to, že již byla jednou zdaněna v zahraničí. Na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění se můžete vyhnout dvojímu zdanění. Informaci, zda jsou dividendy reinvestovány či vypláceny, najdete v informačním listu ETF.

Kde kupovat ETF Burzovně obchodované fondy nakoupíte podobně jako akcie či jiné cenné papíry u obchodníků s cennými papíry. V České republice najdete hned několik brokerů, kteří spolehlivě zajistí nákup či prodej vybraného fondu. Přímými náklady spojenými s investicí do ETF jsou poplatky za nákup a prodej. Výše poplatku se obvykle odvíjí od objemu investice, přičemž je stanovena i minimální výše poplatku. Aktuální výši poplatků najdete v ceníku každého obchodníka s cennými papíry. Na českém trhu nabízí investici do ETF většina tuzemských brokerských domů. Ceny se obvykle pohybují kolem deseti eur za nákup ETF na trhu Xetra v objemu do 5 000 eur. U vyšších částek se poplatek navyšuje o 0,1 % z investované částky přesahující hranici pěti tisíc eur. M

Online kurzy měn, českých a světových akcií a ETF fondů sledujte u nás!

www.Quote.cz


investice v usa 33

Akciové fondy, nebo akciové tituly? Existují dva způsoby, jak může investor získat americké akcie do svého portfolia. Buď je nakupuje přímo, nebo investuje do instrumentů, které nakupují diverzifikované akciové portfolio. Buď jsou to aktivně řízené podílové fondy, nebo nástroje pasivně kopírující indexy – ETF, indexové certifikáty, indexové podílové fondy. Jak si z této nabídky vybrat, říká finanční analytik Tomáš Tyl. eště než se Tomáš Tyl pustí do svého textu „Akciové fondy, nebo akciové tituly?“, uveďme jeho názor na debatu o tom, co je výhodnější, zda investovat do podílového fondu, nebo do indexových akcií, ETF. Podle něho tato debata přesně zapadá do diskuzí, které sice mají velký emocionální náboj, ale neřeší příliš podstatného. „Je to podobné jako s debatami o spořicích účtech. U nich jsou lidé také ochotni se ostře přít o to, který je nejlepší, a to i přesto, že v poměru k dalším investičním možnostem vám výnos ze spořicího účtu žádnou finanční nezávislost nepřinese. Jaký spořicí účet, v porovnání s celým portfoliem, není zas až tak podstatné. A podobné je to i u debaty, zda ETF, nebo podílové fondy,“ říká Tomáš Tyl. Podle něho je v tomto ohledu mnohem důležitější, co a kde se kupuje, než to, zda se to kupuje prostřednictvím ETF, nebo podílového fondu. Tomáš Tyl sice uznává nižší náklady a často i pěkné výnosy indexových akcií, na druhou stranu však říká, že podílové fondy, byť se mohou zdát v mnoha ohledech těžkopádné, jsou pro mnoho investorů dobrým řešením, protože mezi investory je stále mnoho lidí, kteří se nechtějí nebo nemají čas věnovat se trhům jako takovým. „Chtě-

jí prostě jenom pravidelně investovat, aniž by se o to, jak investují, museli nějak extrémně starat. Od toho mají manažera fondu,“ tvrdí Tyl. V případě ETF navíc upozorňuje i na velmi důležitý aspekt, totiž na situaci, kdy jsou do některého z indexů zařazeny nové akcie, jejichž cena okamžitě stoupne jen proto, že jsou okamžitě vřazeny do ETF fondů. Ale i tak Tomáš Tyl ETF nijak neodsuzuje. „Prostě nehádejme se o to, co je lepší, jestli fondy, nebo ETF. Bavme se o důležitých věcech. O tom, jestli budeme prostřednictvím ETF nebo fondů investovat v Číně, Evropě, v USA a jak budeme investovat,“ uzavírá debatu na téma „ETF, nebo fond“ Tomáš Tyl, jehož text následuje. Akciové fondy, nebo akciové tituly? Pro přímý nákup konkrétních akciových titulů hovoří hned několik argumentů. Investování do jednotlivých akcií je zajímavější než nákup akcií prostřednictvím podílových fondů nebo indexových akcií čili ETF. Vybere-li si investor navíc správné akcie, dosáhne podstatně vyšších výnosů, než když investuje do fondů nebo do ETF. A podaří-li se mu k tomu nakoupit ještě výrazně podhodnocené akcie, nevystavuje se nijak extrémnímu riziku.

K dalším vábničkám patří médii omílané příběhy obchodníků, kteří na investování do akcií zbohatli. Zdánlivě to tedy vypadá, že investicím do jednotlivých akcií se nic nevyrovná. Statistiky však ukazují na to, že většina lidí investováním do akcií ztrácí, zaostává za trhem nebo úplně přichází o peníze. Trefit ty správné tituly zkrátka není zdaleka tak snadné, jak by se mohlo na první pohled zdát. S trochou nadsázky můžeme říci, že investování do jednotlivých akciových titulů se svým charakterem mnohem více než investování blíží podnikání. Sice přináší vyšší potenciální výnos, ale není vhodné pro každého. Rozhodně nelze nikomu doporučit vrhnout se na trhy s několika základními poučkami. Takové snažení totiž obvykle dopadá špatně. Co říká Graham Známý a úspěšný investor Benjamin Graham, který byl mimo jiné učitelem třetího nejbohatšího muže planety, úspěšného investora Warrena Buffetta, ve své knize Inteligentní investor tvrdí, že nezkušení nebo začínající investoři by měli spíše než o investicích do konkrétních akcií uvažovat o investicích do celých akciových trhů. Podle Grahama jsou akciové investice na vlastní pěst vhodné pouze pro


34 investice v usa zkušené investory, kteří jsou ochotni tyto investice detailně studovat. Do „celého“ akciového trhu lze investovat prostřednictvím klasických akciových otevřených podílových fondů, akciových indexových fondů nebo prostřednictvím takzvaných indexových certifikátů nebo indexových akcií – ETF. Kdo překonává index? O tom, zda investovat prostřednictvím aktivně řízených fondů, nebo naopak pasivních nástrojů kopírujících indexy (ETF, indexové certifikáty, indexové fondy) se někdy vedou vášnivé debaty. A faktem je, že pro pasivní investování hovoří mnohé statistiky. Průměrné podílové fondy totiž nepřekonávají akciové indexy. Především kvůli poplatkům, které jsou u nich

styl a podobně.). V tomto ohledu je pak celkem podružné, jaký investiční nástroj si vybereme. Když nezvolíme vyloženě nějaký skutečně katastrofální fond, tak výnosy budou plus mínus podobné. Zda zvolíme pasivní, nebo aktivní strategii, záleží spíše na našich preferencích. Případně na některých dalších vlastnostech. ETF jsou dostupné na burze a jsou tak často likvidnější. Fondy mají zase mnohdy lepší informační podporu a jsou lépe uzpůsobené na pravidelné investice. ETF a certifikáty Vybereme-li si ETF, pak bychom měli zvolit ty, které akcie přímo nakupují do portfolia. Na trhu se totiž rozmáhají ETF s takzvanou syntetickou replikací. Ty nekupují přímo akcie daného trhu,

„Podstatným hlediskem je taktéž zkušenost manažera portfolia fondu a jeho týmu. Jestliže fond řídí neznámý nebo nový manažer, těžko si uděláme obrázek o tom, jak si povede. Řídí-li jej neschopný, starý zloděj, obrázek máme hned.“ vyšší než u pasivních fondů a u ETF. Avšak i navzdory tomu najdeme na trhu i schopné manažery akciových podílových fondů, kteří trh překonávají, nebo jsou s indexy schopni alespoň držet krok. V tomto ohledu je však fair taktéž uvést, že nejen aktivně řízené fondy zaostávají za indexy, protože za indexy zaostávají i všechny indexové fondy a ETF, protože i u nich musí investor platit poplatky a taktéž danit dividendy. Do čeho investovat Mnohem důležitější než tato srovnání nebo debaty, zda zvolit pasivní, nebo aktivní fond, je, do čeho budeme investovat. Zajímáme-li se o akcie, pak je na místě uvažovat, zda budeme investovat do amerických, evropských akcií, nebo třeba do akcií nějaké rozvíjející se ekonomiky. Vliv na zhodnocení naší investice bude mít taktéž to, zda zvolíme specifický sektor, malé nebo velké firmy či strategii (vysoké dividendy, růstový

ale index replikují pomocí finančních derivátů. U takového ETF do důsledku nevíme, co vlastně máme v portfoliu. Tyto ETF sice standardně kopírují trh, ale teoreticky, kdyby se správce dostal do problémů, může dojít i k určité ztrátě hodnoty. Dalším kritériem pro výběr ETF jsou poplatky za správu. Jako pasivní nástroj jsou někdy uváděny také takzvané indexové certifikáty. Ty však mají několik zásadních nevýhod. První je, že to není fond, ale dluhopis. Když investujeme do fondu, jsme spoluvlastníky portfolia. Investiční společnost fond jen spravuje. Když správce zkrachuje, my stále držíme podíl na portfoliu. V případě investičních certifikátů jsme však věřiteli. Když emitent certifikátu zkrachuje, můžeme o většinu investice přijít, a to i v momentě, kdy se trhu jako celku bude dařit. To zažili například investoři do certifikátů společnosti Lehman Brothers. Další nevýhodou je, že indexové certifikáty ve velké většině replikují index bez dividend. Investor proto o dividen-

du přichází, zatímco v ETF ji dostane vyplacenu, v podílovém fondu se reinvestuje. Sečteno a podtrženo: Indexové certifikáty jsou pak de facto mnohem dražší i než nákladnější aktivně řízené fondy. Laikům proto doporučuji se indexovým certifikátům vyhnout. Jak vybrat fond? Při výběru podílového fondu nás zajímá několik důležitých věcí. Tou první je bezpečí. Nechceme, aby nás při investici potkalo nějaké překvapení nebo nějaký průšvih, ať už s investiční společností, nebo s fondem. Druhou je kvalitní správa aktiv a stabilita fondu. Chceme, aby fond měl rozumnou strategii. Chceme dostatečně diverzifikovaný fond, který pokrývá zvolený trh. Chceme, aby výkonnost fondu v rámci konkurence byla stabilní. Nedoporučuji snažit se honit za vítězi. Když budeme sledovat nejrůznější žebříčky fondů, zjistíme, že na čelních pozicích se fondy střídají. Není fond, který by byl stále nejlepší. Naopak fondy, které jsou v jednom období na vrcholu, se obvykle později objeví na opačné straně. Fondy, které vítězí na rostoucím trhu díky agresivní strategii, pak většinou mnohem více padají při korekcích, a naopak defenzivní fondy méně klesají, ale také méně rostou. Poslední, co by nás mělo zajímat, je transparentnost fondu. Chceme mít informace o fondu, o způsobu jeho správy a o složení jeho portfolia. Velmi nás taktéž zajímá transparentnost poplatků. Pro výběr konkrétního fondu si s těmito základy však nevystačíme. Musíme jít dál. Abychom se v záplavě fondů orientovali, je dobré udělat si základní filtr, v němž vyřadíme velkou část fondů, které s velkou pravděpodobností mohou patřit mezi méně kvalitní a jež nemají moc šancí překonat index. Filtrujeme fond Pro filtrování fondů můžeme použít některý z internetových serverů. Velmi podrobné informace včetně možnosti filtrovat můžeme najít například na stránkách společnosti Morningstar. Pro fondy registrované v ČR morningstar.cz a případně morningstar. de. V sekci Screener a Quickrank můžeme fondy filtrovat. Nejprve začneme tím, že vyfiltrujeme akciové fondy působící na trhu, který chceme pokrýt. Chceme-li investovat


investice v usa 35 do amerických akcií, najdeme si fondy v kategorii US Large Cap (velké firmy) nebo US Small Cap (malé firmy). Pak přicházejí na řadu konkrétnější požadavky. Tím prvním by měla být velikost správce fondu. Hledáme-li stabilitu a bezpečí, chceme i stabilní společnost, která má s investováním dlouholeté zkušenosti. Chceme, aby otevřené podílové fondy byly pro investiční společnost důležitým byznysem. Pokud by to byla jen malá a nevýznamná dceřiná společnost, dříve nebo později se to může projevit na kvalitě. Doporučujeme se proto zaměřit na velké mezinárodní investiční společnosti, které spravují majetek v řádu desítek miliard eur. Zkušenost manažera Dalším kritériem je velikost fondu. U fondů se projevují takzvané úspory z rozsahu. Velký fond si může dovolit najmout lepší analytický tým. Malé fondy mohou mít horší zázemí a větší náklady. Velký fond je rovněž důležitý pro investiční společnost. U velkého fondu se bude investiční společnost více starat, jestli se mu v rámci konkurence daří dobře. V případě akciových fondů doporučujeme fondy s objemem majetku v řádech alespoň stovek milionů eur.

Zajímat by nás měla i historie fondu. Fond, který je na trhu déle, je pro nás čitelnější. Můžeme vidět, jak se mu dařilo v různých fázích vývoje trhu. Naopak u nových fondů nevíme většinou nic. V případě akciových fondů proto doporučujeme fondy s historií alespoň deseti let Velmi podstatným hlediskem je taktéž zkušenost manažera portfolia fondu a jeho týmu. Jestliže fond řídí neznámý nebo nový manažer, těžko si uděláme obrázek o tom, jak si povede. Řídí-li jej neschopný, starý zloděj, obrázek máme hned. Tak jako tak, délka působení manažera a jeho výsledky jsou důležitým ukazatelem ke sledování. Máme-li jasno, s kým máme tu čest v postavě manažera fondu, vyhodnoťme si investiční strategii a transparentnost podílového fondu. Mělo by nám být jasné, na jakých trzích se fond pohybuje, taktéž by měl být široce diverzifikovaný. Například fond, který se bude jmenovat US Equity, ale v portfoliu bude mít jen americké akcie ze sektoru finančnictví a nemovitostí, asi nebude úplně tou nejvhodnější investicí. Stejně tak se vyvarujme fondů, u kterých není jasné, co vlastně nakupují. Například fondy fondů, u kterých nemáme informace

Tomáš Tyl se na finančním trhu pohybuje od roku 2002. Působil jako lektor a analytik ve společnosti KFP a od roku 2009 jako finanční analytik společnosti Fichtner. Je autorem knihy 10 způsobů jak se (ne)nechat připravit o peníze a spolu s Petrem Syrovým je spoluautorem knihy Osobní finance: řízení financí pro každého, z něhož vychází i tento text.

o fondech, do kterých se investuje, a podobně. A blížíme se ke konci. Zajímejme se o naše celkové náklady na investici do podílového fondu a jeho minulou výkonnost. Tyto dvě věci spolu velmi často úzce souvisejí. U kvalitního fondu totiž mnohdy nemusí vadit ani vyšší cena našich celkových nákladů. I když samozřejmě i v tomto ohledu všeho s mírou, protože hodně drahé fondy budou mít problém překonat konkurenci. Poplatek jim to bude komplikovat. Každopádně však celkové náklady investora na vlastnictví podílového fondů by neměly překračovat 2,5 procenta. Zpětné zrcátko Pohledět do zpětného zrcátka, v němž se odráží již zmíněná minulá výkonnost fondu, bychom měli vždy, a to i proto, abychom mohli vidět i ostatní fondy na trhu. Informace o historii námi zvoleného fondu nám sice dají určitou představu toho, co od fondu očekávat, ale pro posouzení fondů bychom se měli podívat, jak se fondu dařilo proti konkurenci. Na místě je určitě prozkoumat, co fond dělal, když trhy rostly, jak se choval, když naopak došlo k poklesům. Dalším dobrým ukazatelem je relativní umístění v již zmíněných žebříčcích fondů. Nehledejme při tom vždy ty z těch nejlepších umístění, ale spíše se zbavujme fondů, které měly někdy umístění nejhorší. M

INZERCE

Váš

partner

ě ěbcěěěěěěěěěěěěěěěěěěě

+420 226 80 80 80

WWW.OSDK.CZ


36 rozhovor

Podílové fondy jsou za zenitem „Americký trh je výrazně citlivější ke zprávám o náladách spotřebitelů, Evropa na to příliš nedá. Možná je zvykem investorů vidět za každým Američanem hned amerického spotřebitele,“ říká Rostislav Plíva, hlavní makléř společnosti Patria Direct. Rozhovor připravil: Daniel Tácha

Jak vnímáte možnost investovat do amerických akcií z pohledu českého investora? Investování do amerických, západoevropských, ale třeba i do asijských akcií je podle mě aktuálním tématem tuzemských investorů více než kdykoli jindy. Zatímco na pražské burze máte jen dvě banky, jednu pojišťovnu, jednu komoditní společnost, jednu technologickou firmu, která se navíc proslavila účetními výkazy, které neodpovídaly skutečnosti, tak v zahraničí vybíráte z tisícovek společností. Někteří analytici si myslí, že tuzemští investoři spíše vydělají na českých akciích, protože mají lepší přístup k informacím o nich. Jaký je váš názor? Nemyslím si, že v dnešní době hraje dostupnost k informacím nějakou zásadní roli. Naopak bych řekl, že více hodnověrných informací český investor získá o amerických společnostech, protože v drtivé většině jde o globální, všeobecně známé, a proto i ostře sledované firmy. Kdy se podle vás vyplatí na americkém trhu investovat do všeobecně

známých globálních firem a kdy má smysl hledat příležitosti u méně známých firem? Warren Buffett uvedl, že když už volíte mezi známými značkami, měli byste vybírat takové, které nejsou známé jen proto, že jsou aktuálně v módě, že se v nich aktuálně točí hodně peněz. Takový je například nyní Facebook, stejně tak Apple. Buffett by je ale asi nekupoval. Naopak investoval do Coca-Coly, která byla známá již v roce 1920. Důvod je ten, že Coca-Cola není závislá na nějakých technologických inovacích, na náladách vybíravých spotřebitelů. Čili když už člověk investuje do notoricky známých firem, jistou investici najde u takových, které jsou známé pro svou dlouhodobě prosperující existenci. Po dlouhé době názor, který neadoruje Apple… Nechci odrazovat od firmy Apple, protože bude-li schopna udržet nastolené tempo inovací, přicházet s novými a úspěšnými produkty, tak se do ní samozřejmě investovat vyplatí. V současnosti je to například jediná firma na světě, která disponuje tak obrovskou hotovostí, že by byla schopná uhradit

celý řecký státní dluh. To je prostě neuvěřitelné.

Nabídka v USA Platí pro délku držení amerických nebo i evropských akcií jiná pravidla než u českých akcií? Neřekl bych. Délku držení spíše určuje sektor, ve kterém firma působí. V případě českých nebo amerických akcií platí stejný šestiměsíční daňový test a stejná je i výše daně z dividendy. Vyplníte-li ovšem takzvaný formulář W8, Certificate of Origin, a zašlete jej na Internal Revenue Service United States Department of theTreasury. Což nemusíte ani sám dělat, protože třeba my v Patrii toto zcela automaticky vyřizujme. To je skvělé… Lze nějak sektorově vymezit nabídku akcií v USA oproti akciové nabídce v Evropě? Takto jsem nad tím nikdy neuvažoval. Je ale jasné, že USA vedou v oblasti technologií. Například Microsoft, Intel, IBM, Cisco, AMD a další firmy. USA


rozhovor 37

asi i poskytují širší nabídku energetických firem. Uhlí, ropa, zemní plyn. Ale pokud bych chtěl třeba já nyní investovat do komoditních firem, podíval bych se do Austrálie. Proč? V případě, že by se ekonomikám začalo dařit a nezpomalila by Čína, znamená to poptávku po komoditách právě ze „Země Středu“. A Austrálii bych volil především z tohoto důvodu. Je to nejbližší velký zdroj surovin pro Čínu. Spolu s jihovýchodní Asií.

Fondy vs. ETF Kdy se vyplatí investovat do amerických akcií prostřednictvím podílových fondů, kdy samostatně? Podílový fond bych nedoporučil ani svému největšímu nepříteli. I když jemu možná ano… Provoz podílového fondu je totiž v porovnání s jeho výnosy neuvěřitelně drahý. Podílové fondy vycházejí mnohem dráž než cokoli, co drobnému investorovi a třeba i laikovi nabízejí burzy.

Rostislav Plíva vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na peněžní ekonomii a bankovnictví. V letech 2004 a 2006 studoval ekonomickou historii ve Spojených státech. Ve skupině Patria začal pracovat v roce 2007. Následující rok se v rámci skupiny přesunul z Patria Finance do Patria Direct. Prošel si všemi úrovněmi makléřské pozice a v roce 2010 byl jmenován vedoucím tradingu. Před prací makléře byl zaměstnán v risk managementu v mateřské KBC Securities, v oddělení pro tržní a kreditní rizika na akciovém trhu.

A co když nechci kupovat akcie samostatně? Co dělat? Řešením jsou burzovně obchodované tzv. ETF fondy. Oproti podílovým fondům fungují za zlomek jejich nákladů. Navíc dosahují i lepšího zhodnocení. ETF fondy doporučuji každému, kdo nechce investovat do evropských, amerických či asijských akcií samostatně, jednotlivě titul od titulu, ale přesto chce mít tyto akcie ve svém portfoliu. Prostřednictvím ETF fondů navíc může vybírat akcie i podle sektorů. Investovat třeba jen do technologických, amerických firem. Mohl byste porovnat náklady na vstup do podílového fondu a nákup akcií ETF fondu? Za vstup do podílového fondu, který

se zaměřuje na americké akcie, investor obvykle zaplatí dvě procenta z jím investovaného objemu prostředků, akcie ETF fondu, které může navíc kdykoli prodat, koupí za poplatek 0,1 – 0,2 procenta z investovaného objemu prostředků. A zatímco za správu podílového fondu investor ročně zaplatí dvě až tři procenta z investovaného objemu finančních prostředků, u ETF fondů se správa počítá v desetinách procenta. Klidně mě citujte: Podílové fondy jsou za zenitem. (Pozn. redakce: Nabídku podílových fondů a ETF krátce komentuje v rozhovoru „Pro osud portfolia je mnohem důležitější chování investora, než chování trhů“ i Petr Šimčák z Pioneer Investments. Jako zástupce akciového fondu věc vidí poněkud odlišně.


38 rozhovor

Z čeho konkrétně mohu vybírat v případě ETF fondů? Kdybyste byl laik a přecházel byste z podílového fondu, tak budu soudit, že nemáte úplně přesně rozmyšleno, do čeho konkrétně chcete investovat. V takovou chvíli vám doporučím ETF fond, který spekuluje na růst akciových indexů jako takových. Přitom máte na výběr, spekulovat na růst amerických, nebo asijských, nebo evropských akcií, anebo také může-

V tomto případě nejde o zkreslení hodnoty, či vytváření účetní bubliny. Ke zvyšování hodnoty dochází díky rebalancingu indexů, česky řekněme přeskupování indexů. Právě v tom je podle mého názoru ta největší výhoda ETF. Které konkrétní ETF fondy byste doporučil? Chcete-li názvy, musíte se spokojit se zkratkami, jimž se říká tickery. Když

českých a amerických brokerů jsou totiž zcela jinak postavené. To zní zajímavě, prosím pokračujte… Například Patriasi za exekuci obchodního pokynu na americké burze účtuje fixní poplatek ve výši necelých patnácti dolarů. Což se ve srovnání, dejme tomu s pěti dolary u amerického brokera může zdát hodně. Jenomže takto to nelze poměřovat.

„Určitě jste slyšel o krachu americké brokerské firmy MF Global, na kterou byla napojena i jedna z tuzemských firem. Jestli ano, tak víte, že tam se přesně odehrávala lajdácky vedena subevidence akcií. Všechny akcie byly na jedné hromadě, nikdo nevěděl, čí je co. Mnozí, mezi nimi i čeští klienti, tak přišli o své akcie čili o peníze.“ te klidně spekulovat na růst obecně všech světových akciových indexů. Jaké mám očekávat zhodnocení? ETF fondy, které sledují indexy, mají tu krásnou vlastnost, že jsou schopny v rámci svého uspořádání zvyšovat váhu akcií, kterým se daří, a naopak snižovat váhu akcií, kterým to aktuálně zrovna tolik nejde. Takže nakonec můžete dosáhnout lepšího zhodnocení, než kdybyste investoval do konkrétních akcií. Dobře, ale mohl byste být konkrétní. Jak dopadly ETF fondy například v minulém roce? Širší ETF na americké trhy, které doporučuji právě pasivnějším investorům, letos získalo okolo 16 procent. Plus ještě vyplatilo dividendu 2,2 procenta. To je mimo jiné další věc, kterou se liší od podílových fondů. ETF vyplácí dividendy přímo majitelům. Jestliže ETF některé akcie vyzdvihují, naopak jiné potlačují, což se odráží na jejich ceně, nemůže pak docházet ke zkreslení, nafouknutí jejich hodnoty, která se jednoho dne provalí?

budete chtít investovat prostřednictvím ETF fondů do amerických firem, tak velmi oblíbený ETF fond je fond SPY, který kopíruje index S&P 500. A další ETF fondy? Třeba zaměřené na Evropu. V Evropě patří mezi hlavní ETF fondy ty, které se orientují na německý DAX, Euro Stoxx 600, což je jeden z nejširších panevropských indexů. ETF najdete ale i u celosvětových indexů, obvykle mají v názvu „Word“ a jsou odvozeny od indexu MSCI, Morgan Stanley Capital International.

Poplatky a sazebníky Co říkáte na to, že američtí brokeři vycházejí investory, kteří nakupují nebo prodávají americké akcie, podstatně levněji než ti čeští? Myslím, že jste otevřel velmi zajímavé téma. V tomto případě si myslím, že je chybou porovnávat poplatky za exekuci obchodního pokynu u amerických a tuzemských brokerů. Sazebníky

Proč myslíte? Onen pětidolarový poplatek totiž velmi často nezahrnuje konfirmaci obchodu čili jeho ověření, potvrzení, nepošlou vám SMS, nepošlou vám informaci poštou o tom, že byl obchod konfirmován. Vy se pak velmi snadno můžete dostat do situace, kdy jste sice nakoupil americké akcie přes amerického brokera, ale tyto akcie nejsou zapsány na vaše jméno. V depozitáři jsou vedeny na jméno brokera, bez řádně vedené subevidence. Ano, ale to se přece netýká a priori amerických brokerů, ale hlavně neseriózních brokerů, které ostatně známe i z České republiky… Netvrdím, že to platí pro všechny americké brokery, ale určitě jste slyšel o nedávném krachu americké brokerské firmy MF Global, na kterou byla napojena i jedna z tuzemských firem. Jestli ano, tak víte, že tam se přesně odehrávala lajdácky vedena subevidence akcií. Všechny akcie byly na jedné hromadě, nikdo nevěděl, čí je která. Mnozí – mezi nimi i čeští klienti – tak přišli o své akcie čili o peníze. Mluvil jsem s konkrétním člověkem, který právě přes tohoto brokera


rozhovor 39

investoval. Ze dvou milionů korun, za které u něho akcie nakoupil, získal zpět 400 tisíc korun. Abych to zkrátil: Úspora devíti dolarů mi nestojí za to, abych přišel o více než milion a půl. Nechci nijak zlehčovat to, co říkáte, ale z toho, co tvrdíte, vyplývá, že každý zahraniční broker, který je levnější než Patria, je potenciální zloděj a podvodník? To zcela jistě říci nechci! Pouze se snažím vysvětlit, že částky v sazebnících je jedna věc a to, jak je s vašimi penězi nakládáno, věc druhá. Navíc i v případě amerických brokerů platí mnohá omezení. Třeba nejlevnější poplatek se týká jen určitého objemu obchodu. Mnozí z těchto brokerů jsou navíc registrováni na Kypru nebo Kajmanských ostrovech… Je třeba si dávat pozor i na poznámky v jejich smlouvách, v nichž stojí, že obchodujete například podle bermudského práva… A jsou i další problémy, které si uvědomíte až v momentě, kdy budete řešit první reklamaci nebo nefungující obchodní systémem. Jistě, i na americkém trhu jsou takzvaní diskontní brokeři, u kterých musí být člověk obezřetný, ale také mnohé solidní brokerské firmy. To nepopíráte? S tím vůbec nepolemizuji. Jsou američtí brokeři, kteří jen tak nezkrachují, a jsou levnější než tuzemští brokeři. Přesto bych to plošně nedoporučoval, protože jsem viděl už mnohá neštěstí. A to je to, o čem celou dobu mluvím. Diskontní broker může dobře fungovat, obchodujete-li často a menší objemy peněz, tomu rozumím, ušetříte

na poplatcích. I takové klienty máme. Ale rozhodně bych diskontnímu brokerovi nesvěřoval správu portfolia, kde mám uloženu většinu svých peněz. A když už jsme u těch cen, tak vězte, že drtivá většina amerických renomovaných brokerů bude dražší než Patria, budete-li přes ně nakupovat akcie v Praze nebo v Německu či ve Francii. Je logické, že americký broker na americké burze bude levnější než český, což ale platí i obráceně.

Odpoutat se od zpráv Změňme téma. Co je podle vás v případě amerického trhu konzervativní akciová investice, co naopak riziková akciová investice? Bavíme-li se o konzervativní investici do amerických akcií, první mě napadne General Electric. Když si koupíte akcie této firmy, tak jste si de facto koupil celý index, protože GE vyrábí – od žárovek přes motory, zdravotní techniku po lokomotivy – prakticky cokoli, na co si vzpomenete. GE vlastní například i banku. Takže když se jednomu odvětví v rámci firmy GE nebude dařit, zcela jistě to zachrání odvětví jiné. GE je podle mého typická defenzivní akcie, se stabilním dlouhodobým výkonem kolem sedmi osmi procent. A rizikový titul, který byste uvedl? Třeba investiční nebo komerční banky. Wells Fargo, Bank of America, Citigroup. Rovněž třeba uhelný

sektor, kde je zhodnocení v tuto chvíli negativní. Pokud byste ale věřil, že se to změní, tak se při zmíněné rizikovosti můžete dostat klidně na 15 až 16 procent zhodnocení. Na co je třeba podle vás myslet před nákupem kterékoli americké akcie? Předně bych se odpoutal od zpráv v médiích. Například od informací o fiskálním útesu, které z pohledu investora nejsou zdaleka tak důležité jako třeba informace o tom, jak se Amerika vypořádá se svými hypotečními cennými papíry, jež FED stále vykupuje od amerických bank. O čemž se u nás prakticky nepíše. Kdybyste mohl, uvedl byste konkrétně, co může v dohledné době ovlivnit americký akciový trh? Uvedl bych diskutované zvýšení daně z dividendy, které se paradoxně nepřímo váže k fiskálnímu útesu. Když vám totiž někdo řekne, že příští rok možná budete platit větší daň z dividendy, tak se jedná o velmi významnou informaci, která může mnohé Američany přivést k rozhodnutí začít odprodávat své akcie. To se může promítnout do jejich ceny. Bude-li takových prodávajících mnoho, ceny akcií klesnou. V čem se z pohledu investora liší americký a evropský trh? Americký trh je výrazně citlivější ke zprávám o náladách spotřebitelů, Evropa na to příliš nedá. Možná je to tím, že vidět za každým Američanem hned amerického spotřebitele je zvykem kteréhokoli investora. M

INZERCE

Creditonline – snadná cesta k úspěchu! Zavádíme podnikatelský systém rychlých spotřebitelských úvěrů: On-line půjčky a půjčky přes SMS Nejvýhodnější podnikání prostřednictvím internetu Bezpečný a spolehlivý software Efektivní investování kapitálu Zajistíme vše od založení společnosti a přípravy všech dokumentů až po IT technickou podporu.

KONTAKTUJTE NÁS!

www.creditonlinesoft.com tomas@creditonlinesoft.com +420 608 280 034


40 investice v usa

Český, nebo americký broker? A když americký, tak jaký? Na otázku, zda na amerických trzích obchodovat prostřednictvím českých nebo amerických, případně jiných zahraničních brokerských firem, jsme v předchozích textech již několikrát narazili. Pro americké brokery hovoří nesrovnatelně nižší náklady investora, pro české brokery zase kompletní servis v rodném jazyce. To však není zdaleka vše, co lze na toto téma uvést. Je nepochopitelné, že zatímco u zahraničních brokerů jsou poplatky v řádu setin procent, v České republice obvykle činí jedno až dvě procenta z objemu obchodu. Vůbec nechápu, že to čeští investoři trpí,“ myslí si Pavel Kočalka ze Sdružení pro ochranu investorů na kapitálovém trhu. Za pravdu mu dávají i srovnání poplatků.Pokud za rok uděláte 60 obchodů s americkými akciemi v hodnotě jednoho tisíce dolarů na obchod u zavedených společnosti jako je třeba Patria, zaplatíte 688 euro, u Brokerjet České spořitelny 552 euro a třeba u Fia 367 euro. Pokud ale stejné obchody uděláte u amerického brokera Interactiv Brokers zaplatíte 88 euro. I když v tomto případě vaše poplatky ještě ovlivní počet akcií, s nimiž budete obchodovat. To ale pak už neplatí třeba u amerického brokera E-Trade, kde za stejný počet obchodů na poplatcích zaplatíte 177 euro. Podle zástupců českých brokerů však nelze koukat pouze na poplatky, je třeba hledět i na celkový servis,

který broker poskytuje. Většina zahraničních diskontních nebo pouze on-line brokerů svým klientům totiž neposkytuje služby, jako jsou třeba asset management, podrobné analýzy trhu, zpravodajství, ani nekonzultují s klienty investiční záměry na osobní bázi a podobně. My v tomto ohledu řekněme, že řadu z těchto služeb si mnozí čeští brokeři nechají zaplatit navíc. Nelze tím proto argumentovat, porovnáváme-li pouze ceny za realizovaný obchod. Navíc například u obchodních platformem jsou vzorem českých brokerů právě američtí brokeři. Dopřejme si ještě jedno malé srovnání: Při 60 obchodech za rok, přičemž každý jeden obchod bude mít hodnotu 13 000 dolarů, investor zaplatí u Brokerjet České spořitelny už 1 028 eur, u Patrie 687 eur a Fio banky 459 eur. Avšak i na našem trhu lze tyto obchody pořídit u menších brokerů třeba už i za 231 euro. Mnozí se shodují na tom, že tomu není tak dlouho, co český bankovní trh ovládaly tři velké banky a jejich pozice

se zdála být neotřesitelnou. Avšak s nástupem několika internetových a moderních bank se prostředí docela rozvířilo. Tyto menší banky nabízejí dynamický přístup a počty klientů jim rostou exponenciálně, zatímco velké tradiční bankovní domy si kladou otázku: Kde se stala chyba? Je docela možné, že podobná vývoj dostihne i tuzemské velké brokerské domy.

ČR vs. USA Nejde však jen o záležitost poplatků, taktéž jde i o kvalitu obchodní platformy. I zde američtí online brokeři nabízejí podstatně kvalitnější produkty než ti čeští. Byť samozřejmě, že v angličtině. Jinou věcí je pak držení akcií. Pokud nakoupíte akcie přes amerického brokera, v depozitáři jsou zapsány v USA na vaše jméno. Pokud akcie koupíte přes českého brokera, v depozitáři jsou zapsány na jméno českého brokera, přes kterého jste je nakoupili.


investice v usa 41

I když jsou tedy vaše akcie českým brokerem zaspany na vašem tuzemském účtě, v USA je jejich vlastníkem váš český broker.

Američtí brokeři V USA se pohybují dva druhy brokerů. Takzvaní full-service brokeři a diskontní brokeři. Full-service brokeři nabízejí mnohem větší podporu klientovi než diskontní brokeři. Předkládají mu analýzy trhů, důležité zprávy, obchodní tipy, nabízejí pomoc profesionálů při uskutečňování obchodních pokynů. Poskytují poradenství a mnoho dalších služeb. Za toto všechno však musí klient zaplatit. Proto si tito brokeři účtují podstatně vyšší poplatky než brokeři diskontní. Pro nezkušeného investora nebo začínajícího investora bude proto asi lepší, když se spolehne na dražší full-service brokery, kteří mu mohou pomoci v začátcích. To platí jak pro americké, tak pro české brokery. Ovšem s tím rozdílem,

že američtí full-service brokeři budou levnější, ale na druhou stranu si zcela jistě nebudou najímat tlumočníka, aby se s českým investorem domluvili, když ten s nimi nebude komunikovat v angličtině. Rovněž nebudou kvůli českým investorům vyvíjet obchodní program v češtině. Jsou však již i zkušenější investoři. Třeba ti, kteří si již vyzkoušeli obchody na pražské nebo nějaké jiné evropské burze. Pro ty bude výhodnější alternativou spolupracovat s diskontními americkými brokery, protože u nich lze předpokládat více obchodů čili větší zájem o co nejmenší náklady za uskutečnění obchodů. Takoví investoři budou své obchody vypořádávat sami prostřednictvím on-line obchodní platformy. Samozřejmostí je u online diskontních brokerů, že makléř obchod provede po telefonu, třebaže si pak naúčtuje více. V tomto ohledu je na místě se také zmínit o obecném pravidle, že obchody přes internet jsou vždy vypořádané rychleji než přes telefon, což u některých typů investorů může taktéž hrát roli…

Koho potřebuji To, že jsou zahraniční, v našem případě američtí brokeři levnější než ti čeští, připouští i hlavní makléř společnosti Patria Direct Rostislav Plíva. Jejich význam neodmítá, zároveň však důrazně varuje před tím, aby investoři svěřovali většinu svých prostředků jakýmkoli zahraničním brokerským firmám. „Diskontní broker může dobře fungovat, obchodujete-li často a menší objemy peněz. Tomu rozumím, ušetříte na poplatcích, máme takové klienty, ale rozhodně bych mu nesvěřoval správu portfolia, kde mám uloženu většinu svých peněz. (…) Částky v sazebnících je jedna věc a to, jak je s vašimi penězi nakládáno, věc druhá. A i v případě amerických brokerů platí mnohá omezení. Třeba nejlevnější poplatek se týká jen určitého objemu obchodu. Mnozí z  těchto brokerů jsou navíc registrováni na Kypru nebo Kajmanských ostrovech… (…) A  jsou tu i další problémy, které si uvědomíte až v  momentě, kdy budete řešit první reklamaci nebo nefungující obchodní systémem,“ vysvětluje Plíva. Chce-li proto investor ušetřit náklady za realizaci svých obchodů obchodováním přes americké brokery, zcela jednoznačně ušetří poplatky českému brokerovi, který bude jeho pokyny tak jako tak vypořádávat přes amerického brokera.

Poplatky a vklady I když jsme řekli, že je rozdíl ve výši poplatků u českých a amerických brokerů, i u těch amerických jsou velké rozdíly v poplatcích. A nejen podle toho, zda je to full-servis broker, nebo diskontní brokera. Do první skupiny patří brokeři, kteří nastavují poplatky za jeden obchod dle počtu zobchodovaných akcií. Tito brokeři jsou výhodní pro investory, kteří obchodují v menších objemech akcií, zpravidla v méně než tisíci kusů při jednom obchodě. Pak jsou brokeři, kteří chtějí poplatek za realizaci jednoho obchodu, ať už obchodujete s akciemi v množství velkém, či malém. Chtějí paušál. Tací brokeři jsou proto vhodní pro ty, kteří obchodují větší objemy akcií čili více než tisíc kusů. Upozorněme také na velmi častý poplatek u amerických brokerů, na takzvaný poplatek z nečinnosti. Ten se může v závislosti od brokera lišit plus mínus deset dolarů. Další důležitou věcí, chce-li si investor začít s americkými brokery, je výše minimálního vkladu čili peněz, které vám umožní si otevřít účet. Obvykle to bývá od dvou do 15 tisíců dolarů, ale existují i brokeři, kteří nežádají více než jeden dolar. A někteří nechtějí vůbec žádný minimální vklad.

Koho vybrat Odborníci obvykle vhodný výběr makléře určují na základě typu investora. Podívejme se jak. V USA se pro tento typ investora užívá označení „Swing Trade“. To je takový investor, který drží mnoho otevřených pozic po dobu několika dní. Nejdůležitějším faktorem pro něho je cena za realizovaný obchod, protože tento investor obvykle činí mnoho obchodů. Další typ je „Day Trader“. Tento obchodník drží otevřené pozice několik minut a prakticky nikdy přes noc. Pro něho je určující rychlé vypořádávání obchodů, to proto, aby u jejich obchodů nedocházelo „ke skluzům“, kdy dostanou horší cenu, než byla při zadání obchodníkova pokynu. Tací obchodníci chtějí od svého brokera data z trhů v reálném čase a zároveň i podrobné údaje o cenách a objemech obchodů. Užitečné jsou pro ně i aktuální zprávy od analytiků brokera. Protože tito


42 investice v usa

„Při nákupu nebo prodeji do 200 kusů akcií investor z libovolné země zaplatí u tohoto brokera poplatek za obchod ve výši jednoho amerického dolaru.“ obchodníci dělají stovky obchodů do měsíce, volit by měli brokery s paušálním poplatkem za obchod. „Trader“, jímž Američané myslí běžného drobného investora, si zobchoduje jen tu a tam. Bývá to investor s kapitálem pod pět tisíc dolarů. Tito investoři to mají složitější, protože jejich bariérou může být výše minimálního vkladu u brokera, kterého by si přáli. I tito investoři si svého makléře snadno najdou. Určující by pro ně měly být poplatky za obchod, poplatky za vedení účtu, poplatky za nečinnost, poplatky za bankovní převody a podobně. Pro tyto drobné investory se sklonem k občasné spekulaci jsou nejvhodnější nejlevnější makléři, a to i za cenu, že takřka nikdy nenabízejí kvalitní zákaznickou podporu. Dostáváme se k poslední kategorii. K dlouhodobým investorům, kteří investují velmi zřídka, protože je jim spekulace jako taková cizí. Tito lidé, mají-li již nakoupeno, si obvykle otevírají účet zejména proto, aby občas, třeba jednou za rok, zkontrolovali své akciové portfolio. A je-li potřeba, jeho prostřednictvím obnoví rovnováhu portfolia. Něco prodají, něco dokoupí. Tito investoři tedy nepotřebují rychlé vypořádání obchodů, není pro ně zas tak důležité, kolik zaplatí za obchod, protože takřka neobchodují. Pro tyto investory je úplně nejdůležitější poplatek za vedení účtu absence poplatku z nečinnosti.

Interactive Brokers jako model Ukažme si na konkrétním příkladu jednoho z nejpopulárnějších světových brokerů, jak taková spolupráce vypadá v praxi. Při nákupu nebo prodeji do 200 kusů akcií investor z libovolné země zaplatí u tohoto brokera poplatek za obchod ve výši jednoho amerického dolaru. Což je výborná cena, která se však při jiných parametrech obchodu mění. I tak však zůstává „výborná“. Za nákup nebo prodej jedné akcie u Interactive Brokers je stanoven poplatek 0,005 USD. Minimum za jeden obchod činí jeden dolar, maximální výše poplatku je 0,5 % z obchodované hodnoty. Nákup nebo prodej tisíce kusů akcií vyjde na pět dolarů. Pro srovnání: V ČR bývá poplatek běžně kolem 10 až 15 USD za jeden obchod s akciemi. Tuzemský investor si u tohoto brokera, stejně jako u mnoha dalších, může založit účet přes internet, aniž by cokoli posílal poštou. Po založení účtu může obchodovat nejenom s akciemi, ale také s opcemi, futures, dluhopisy a samozřejmě i měnami na Forexu. Činí tak prostřednictvím aplikace TWS, kterou si online stáhne zdarma do počítače. Obchodovat však může i přes online aplikaci Web Trader, která je rychlá, snadná a extrémně jednoduchá, ale taktéž umožňuje aktivovat pokročilé funkce.

S Interaktiv Brokers, samozřejmě to se týká i většiny ostatních amerických brokerů, získává rovněž možnost obchodovat až na 50 světových burzách. Minimální vstupní vklad je však ve výši 10 000 USD. Výše vkladu odpovídá filozofii firmy, která je spíše zaměřená na aktivní obchodníky. I proto firma vyžaduje minimální měsíční výši poplatků v hodnotě deseti dolarů. Je-li vám 25 let nebo méně, jsou to pouze tři dolary. Je-li vám tedy například 23 let a měsíčně uděláte čtyři obchody (2 x koupíte akcie a 2 x prodáte akcie, s celkovým poplatkem čtyři USD), splnili jste měsíční minimum a nic navíc neplatíte. Jestliže minimální měsíční výši poplatků v hodnotě deseti dolarů některý měsíc nesplníte, nic se neděje, zaplatíte deset dolarů. Poplatek za real-time data z burzy „US Securities & Commodities Non-Professional Bundle“ je při platbě za poplatky z obchodování nad 30 dolarů měsíčně naprosto zdarma, v opačném případě činí poplatek za online data pouze deset dolarů měsíčně.

Poraďte se s Barrons Chcete-li podrobnější informace o amerických brokerech, doporučujeme navštívit stránky časopisu Barrons, jenž je autorem všemožných žebříčků, ať už v nich hodnotí brokery, nebo třeba i finanční poradce, které je schopen hodnotit dokonce i podle pohlaví. Abychom však nezůstali nic dlužni i tuzemským brokerům, zveřejněme i jejich žebříček, anketu Broker roku, kterou organizuje společnost Financial Progress Group. V anketě, v níž hlasovalo necelých deset tisíc lidí, ve vedlejší kategorii zaměřené na obchodování na zahraničních trzích, tedy i v USA, zvítězil broker Brokerjet České spořitelny. M


Hlavní brokerské společnosti na americkém trhu Výhody

Nevýhody

Poplatky

• Minimální vklad pro otevření účtu je 500 dolarů • Žádné poplatky z nečinnosti • Lepší než průměrná zákaznická podpora • Kladné reference klientů

• Nízké úrokové sazby na hotovosti • Vysoké poplatky za obchodování s akciemi s cenou pod 1 USD • Nemožnost reinvestovat dividendy

• 7,00 USD za obchod • 17,00 USD za telefonní pokyn • 27,00 USD za obchod s asistencí

• Paušální poplatek • Žádné poplatky z nečinnosti • Velká společnost s mnoha kancelářemi po celých USA

• Někdy pomalé provedení • Vysoké provize • Webová stránka je někdy přetížena

• 9,99 USD za obchod • 34,99 USD za telefonní obchod • 44,99 USD za obchod s asistencí

• Vynikající obchodní platforma • Žádné poplatky z nečinnosti • Obchodování nanečisto zdarma

• Vysoké provize • Obchodní platforma může být příliš komplikovaná

• 0,015 USD za akcii, min 5,00 USD • 9,99 USD za obchod po internetu, plus 0,015 za akcii nad 5 000 kusů

• Nízké poplatky, mnohé slevy z objemu obchodování • Volba cenové struktury, která pomůže minimalizovat náklady • Profesionální obchodní platforma • Nízké marže při páce • Při otevření reálného obchodního účtu obchodování nanečisto zdarma

• Minimální velikost účtu 10 000 dolarů • Minimální měsíční poplatek 10 dolarů, jinak poplatek z nečinnosti • 10 USD měsíčně za data z trhů, ale pouze nejsou-li poplatky z obchodů vyšší než 30 USD

• 0,005 USD za akcii • min 1,00 USD, max. 0,5 % z hodnoty obchodu

• Minimální vklad 1 000 USD. Pro maržový účet 2 000 dolarů • Bankovní převody zdarma • Nabízí produkty jako kreditní karty, termínované vklady apod.

• Vysoké poplatky za obchody, zejména při obchodování velkých objemů

• 6,99 až 12,99 USD za obchod + 0,015 USD za akcii nad 2 000 kusů • 45,00 USD za obchod s asistencí

• Nízké poplatky za obchody do 10 000 kusů akcií • Kvalitní obchodní platforma

• Poplatky dle obchodování na burze, po uzavření burzy dražší o 0,01 dolaru na akcii • 0,005 dolaru na akcii nad 500 kusů

• 4,95 USD za obchod + 0,005 USD na akcii nad 10 000 kusů akcií

• Velmi nízké poplatky • Žádné poplatky z nečinnosti

• Pomalé vypořádávání obchodů • Nijaké úroky z hotovosti • Špatná obchodní platforma • Špatná zákaznická podpora

• 3,00 USD za obchod • 0,004 USD za akcii, min 1,00 USD • 27,00 USD za obchod s asistencí

• Kvalitní obchodní platforma, umožňuje zpětné testování obchodní strategie na historických datech • Možnost si naprogramovat vlastní automatizovaný obchodní systém • Rychlé vypořádání obchodů, zejména pro ECN

• 99,95 USD měsíčně za obchodní platformu, • 0,01 USD za akcii, 0,006 dolaru za jestliže obchodník nesplňuje minimální poakcii nad 500 kusů žadavky (obchodování nejméně 5 000 kusů • 6,99 – 9,99 za obchod akcií, nejméně 10 futures kontraktů, poplatek + 0,005 USD za akcii nad za nečinnost) 5 000 kusů

• Minimální vklad, pouze 1 000 USD • Široká síť poboček po celých USA • Obchodování s ETF a podílovými fondy OneSource, které spravuje Schwab, je zdarma • Kvalitní zákaznická podpora • Bankovní služby: kreditní karty a běžné účty

• Docela vysoké poplatky • Komplikované online obchodování

• 12,95 USD za obchod + 0,015 dolaru na akcii nad 1 000 kusů • 17,95 USD za obchod po telefonu • 37,95 USD za obchod s asistencí

• Obchody s určitými ETF zdarma • Zdarma nabízí kvalitní analytické zprávy • Minimální vklad 2 500 USD

• Poměrně vysoké marže při páce

• 8.00 až 19,95 USD za obchod + 0,015 USD za akcii nad 1 000 kusů

• Nízké poplatky • Kvalitní zákaznická podpora • Komunita obchodníků a diskusní fórum makléřů na internetových stránkách

• Nijaký úrok z peněžních prostředků na účtu

• 4,95 USD za obchod • 4,95 USD za obchod s asistencí

• Velmi nízké poplatky při obchodování s akciemi v nižších objemech • Obchodní platforma nabízí nástroje na detekci nerovnováhy na trhu

• Systém někdy přetížen během špičky • Někdy problémy s nastavením Stop lossu, ztráta objednávek

• 0,00395 USD za akcii + 0,001 až 0,004 USD poplatek • 15,00 USD za obchod po telefonu

• 10 obchodů zdarma, je-li na účtu více než 25 000 dolarů nebo přesáhne-li měsíční počet obchodů číslo 25 • Žádný minimální vklad nebo minimální zůstatek na účtu • Živé internetové stránky

• Časté technické problémy • Nepropracovaná platforma, obchoduje se přímo prostřednictvím webového prohlížeče

• 4,50 USD za obchod • 19,99 dolaru za obchod s asistencí

• Jedna z nejlevnějších firem v oboru • Nízké marže u obchodů na páku

• Nijaký úroky z hotovosti na účtu • Není možné měnit objednávku, musí se smazat a zadat novou • Nekvalitní zákaznická podpora

• 2,50 USD za obchod

• Jedny z nejnižších poplatků v oboru • Žádné poplatky z nečinnosti

• Obchodování před oficiálním otevřením a zavření trhů pouze telefonicky

• 2,95 USD za obchod • 2,95 USD za obchod s asistencí

• Asistence bez extra poplatků • Elektronické bezúplatné převody • Obchodován nanečisto zdarma

• Vysoké poplatky

• 9,95 až 14,95 USD za obchod + 0,015 USD za akcii nad 1 000 kusů

Zdroj: www.finviz.com


44 komentář

Jděte ven, v Praze štěstí neuděláte České brokerské prostředí je pro investory se zájmem o americké akcie nedostatečné. Ani jeden ze zavedených tuzemských brokerů nabízejících přístup na akciový trh nevěnuje americkému dostatečnou pozornost a upřednostňuje českou burzu, nebo zcela jiné instrumenty. Domácí investoři jsou tím o mnohé ochuzováni. eský brokerský trh má stále ještě před sebou dlouho cestu, než se bude moci přiblížit těm vyspělejším. Je otázkou, zda je problém v nenáročnosti českých investorů, či v omezené nabídce českých brokerů. Koncentrace na český trh Chcete-li obchodovat akcie, pak jste na českém trhu chyceni do pasti. Zavedení domácí brokeři vás naženou do spárů pražské burzy, kde se utopíte v chybějící likviditě a svými obchodními příkazy budete pouze živit její market makery. Mnoho účastníků burzy v Praze argumentuje tím, že tuzemský trh znají lépe než zahraniční a že je pro ně přehlednější. Avšak je na čase, aby tento mýtus pozbyl na významu. Kvůli nízkému objemu obchodů může pražskou burzou lehce pohnout nákup jednoho většího hráče, který zcela jistě neobchoduje na základě informací z domácích novinových plátků. To, že pražská burza až příliš často chybí v nabídce zahraničních brokerů, není náhoda. Zahraniční brokeři ji považují za manipulovatelnou. Český burzovní trh je proto i pro tuzemské investory ve skutečnosti daleko méně transparentní, než si uvědomují.

Omezená nabídka Když se český investor odváží podívat za hranice pražské burzy, nejčastěji mu padne do oka NYSE či Nasdaq. Ovšem zavedené tuzemské brokerské domy investory trestají za tyto snahy vysokými poplatky, špatnými konverzními kurzy při obchodování a dalšími nepříjemnostmi. Za těchto podmínek je dosahování zisku na zahraničních trzích opravdu ztížené. Problémem je, že i produktová nabídka většiny tuzemských brokerů je velice omezená, a čeští investoři jsou proto nucení držet se v zastaralých hranicích. Dnešní investování již není pouze o tom, že vaši hypotézu zobchodujete pouze prostřednictvím jediného investičního instrumentu. Vždy je třeba nejdříve znalost toho, co chci, teprve na jejím základě volit instrument. Je nutné, aby váš broker nabízel co největší množství produktů. Od akcií a ETF přes opce, futures, CFD, Forex až po další strukturované produkty, a to na mnoha světových trzích. Chybějící produktová nabídka českých brokerů je nejvíce znát v obchodování opcí. Mnozí tuzemští brokeři neumožňují investorům zajištění svých pozic opcemi, které jsou

Jonáš Mlýnek (24) začal s investováním v roce 2008. Orientoval se na americký trh. Zajímal se však i o Hong Kong, Čínu nebo Brazílii. Zájem o investování ho přiměl dokonce k tomu, že podstatnou část svých studií strávil na Chinese University of Hong Kong, kde se věnoval čínskému ekonomickému rozvoji se zaměřením na liberalizaci čínských úrokových měr. V počátku se věnoval jednoduchému nakupování akcií společností, které mu přišly zajímavé, následně přešel ke snaze najít cestu ke vhodně diverzifikovaným portfoliím. Nyní pracuje pro brokerskou firmu Lynx.

běžným standardem po celém světě. Chrání je proti ztrátám. Ptejte se na možnosti, jak řídit riziko. O účtech Nerozhodujte se pouze o tom, zda chcete hotovostní, nebo maržový účet. Dnes máte již možnost více měnových účtů, kde můžete snadno konvergovat prostředky mezi různými měnami za spotových kurzů na Forexu. Máte-li zájem obchodovat americké akcie, nemusíte své těžce vydělané koruny směňovat za nevýhodných bankovních či brokerských kurzů na svůj obchodní účet. Zapomeňte také na měnové konverze při každém nákupu za kurz stanovený brokerem. Vyhněte se také poplatkům za vedení účtu a poplatkům za neaktivitu, plaťte brokerovi pouze za otevírání a uzavírání obchodů. Co se týče bezpečnosti účtu, zajímejte se o majetkový účet na vaše jméno, aby se nestalo, že broker při svých problémech ručí vašimi akciemi. Rozhodněte se Pokud nabádám k tomu, aby investoři hledali brokerské služby mimo zavedené tuzemské brokerské domy, musím také říci, že by se měli ale taktéž připravit na projevení podstatně většího dílu samostatnosti. Pokud si nevyberou doma - věřím, že i nabídka v ČR se pomalu zlepšuje - a budou hledat v zahraničí, je třeba, aby se připravili na překonání jazykové bariéry, časové posuny a často i absenci osobního přístupu. I toto je třeba zvážit, pokud toto postupovat nechtějí, ať v zahraničí nehledají. M


investice v usa 45

Komodity jsou volatilní I v případě komodit platí to, co u akcií. Komodity se obchodují hlavně v USA. Světovým centrem komoditního obchodování je Chicago Mercantile Exchange čili chicagská komoditní burza. Text: Jana Divinová, www.quote.cz

Komoditní indexy odrážejí důležitost jednotlivých komodit na trhu. V komoditním indexu S&P GSC je nejvíce zastoupen energetický sektor. Naopak index DJ-UBSCI je mnohem diverzifikovanější,“ odpovídá Ole Hansen, komoditní stratég Saxo Bank, na otázku, s čím se na komoditní burze obchoduje nejvíce. Poplatky při obchodování s deriváty, což je jeden z hlavních typů obchodů, které se na komoditních burzách uskutečňují, jsou obvykle nižší v porovnání s poplatky s akciemi, podílovými fondy a dluhopisy. „Američtí brokeři nabízejí o něco levnější služby, nicméně jejich využívání je spojeno s peněžními transfery a měnovým rizikem,” říká Jiří Tyleček z X -Trade Brokers. Standardní poplatky za obchod se u elektronických amerických brokerů pohybují v řádech několika dolarů. U brokerů, kteří poskytují i poradenství, analýzy a další příbuzné služby, jsou poplatky až několik desítek dolarů. U českých brokerů se poplatky za jeden obchod pohybují od 5 do 30 dolarů.

musí investor brokerovi zaplatit. Je-li investor neúspěšný, ztrácí více, než když obchoduje bez páky. Je-li naopak úspěšný, získává více, než když obchoduje bez páky. Lepší je mluvit o tom prvním příkladu, protože ten je u začínajících investorů běžnější. „Když se index pohne za den o 1 %, což není žádný výjimečný pohyb, tak má investor zisk nebo ztrátu 16 % z investovaného kapitálu. Nepříznivý pohyb například o 6 % by úplně vymazal jeho účet a jeho hra na burze by skončila,“ vysvětluje na zmiňovaném příkladu Boris Tomčiak. Experti tvrdí, že obchodování s futures kontrakty a opcemi nejen na komoditních burzách nezaručuje jednoduché zhodnocení vložených prostředků. Stejně jako u akcií však v tomto případě může investor pohodlně investovat do indexových akcií. Obdobně jako u akcií jsou komoditní ETF fondy navázány na komoditní indexy.

O komoditách

„Když se obecně zamyslíme nad tím, jaká je šance, že nějaký akciový titul spadne téměř na nulu, dojdeme k závěru, že jisté možnosti zde jsou, třeba z důvodu vytunelování nebo krachu společnosti,” vysvětluje David Hašek. „Výhodou komodit je i jejich relativně snadná uchopitelnost. Člověk si spíše představí hodnotu zlata, než Contract For Difference,“ říká Jiří Tyleček. Zároveň však upozorňuje, že u komodit je běžná taktéž vysoká volatilita jejich cen. Vzestupy i pády o desítky procent ročně nejsou výjimkou. Možná právě proto jsou podle Tylečka komodity vhodnou volbou zejména pro agresivnější investory a obchodníky.

Vzhledem k velké rizikovostí obchodů na komoditních trzích experti investorům doporučují výběr takových komodit, k nimž mají alespoň trochu blízko. „Pak je třeba si ujasnit strategii, kterou jako investoři chceme používat. Zda budeme obchodovat krátké obchody v rámci jednoho dne, nebo budeme držet pozici na bázi týdnů, měsíců či roků. A samozřejmostí je průběžné vyhledávání informací o komoditách a provádění analýz jejich vývoje.” říká David Hašek z X-Trade Brokers. Poté, co si investor vybere vhodnou komoditu k obchodování, přichází na řadu první praktické zkušenosti, které podle makléřů obvykle rozhodnout o budoucím postoji investora k obchodování s komoditami. „Začínající investoři mají nejčastěji problém se správným pochopením finanční páky,” upozorňuje na jednu z nejčastějších chyb investorů Boris Tomčiak ze společnosti Colosseum. Například záloha na futures kontrakt na komoditní index S&P GSCI činí zhruba 4 500 dolarů. S tímto kapitálem může investor prakticky ovládat pozici v objemu 73 tisíc USD. Finanční páka je tedy 16 : 1. Finanční páka představuje investovat na úvěr, za který

Sílící zájem o komodity

Rozdělení komodit zemědělské komodity:

kukuřice, sója, pšenice, oves, rýže, sójové boby

drahé kovy:

zlato, stříbro, platina

energetické komodity:

ropa, zemní plyn, elektrická energie, uhlí

průmyslové komodity:

měď, zinek, cín, paliva, slitiny


46 analýza

Dvojitý vrchol, dvojité dno a jejich realita Formace dvojitý vrchol či dvojité dno patří podle mnohých do kategorie velmi spolehlivých a ziskových signálů. Podle některých dokonce představuje jednoduchý nástroj, se kterým lze postavit funkční a profitabilní obchodní systém na libovolném trhu a jenž může být vhodný i pro začínající obchodníky. Avšak je tomu skutečně tak? Jak by to vypadalo, kdybychom daný signál obchodovali v průběhu loňského roku s indexem S&P 500, DAX 30 a měnovým párem EUR/USD? Text: Jan Kříž Jan Kříž, www.tradingsignals.cz, se s  obchodováním na burze poprvé setkal již na střední škole. Již čtyři roky se věnuje pouze obchodování a poskytování služeb spojených s burzou. Ve svých obchodech se specializuje na Forex, ale obchoduje i s akciemi a  deriváty. Působí jako konzultant a lektor obchodování.

Za dva roky, co formaci dvojitý vrchol či dvojité dno analyzuji, jsem zjistil, že realita je oproti bájím v knihách a na internetu složitější. Obchodování formace je často nepřesvědčivé, a zvláště na rychlých trzích se její neduh projevuje ve formě velkých počátečních Stop lossů, které v případě neúspěchu znamenaly vymazání zisků i za několik měsíců. To však zdaleka neznamená, že tato formace nefunguje. Při podrobnějším zkoumání člověk zjistí, že v 90 procentech úspěšných obchodů je na místě snížit nastavení Stop loss. A to i za cenu obětování několika ziskových obchodů. obrázek

1

Jaká jsou fakta Podle mých zjištění je úspěšnost formace dvojitý vrchol či dvojité dno zhruba 60%. A to platí pro všechny tři trhy. Aby toto však platilo, je třeba velmi agresivního posouvání Stop lossu, a to hned nad každou korekci. Nechávat volnější Stop lossy se nevyplácí. Volnější Stop lossy znamenají skoro vždy jistou celkovou ztrátu. Ale nic není jen hezké. Nevýhodu formace dvojitý vrchol či dvojité dno spatřuji v nepravidelnosti jejího výskytu. V některém měsíci ji identifikuji čtyřikrát, jindy ji nezaznamenám ani za dva měsíce. Navíc je problém i s její správnou identifikací, protože většina formací je nějakým způsobem zdeformována. Jiným podstatným faktem je, že většina formací nevede ke změně trendu a taktéž vyvolá jen malý pohyb vzhledem k celkovému vývoji. Z tohoto důvodu proto uvádím u každého trhu výsledky, a to tehdy, kdybychom nespekulovali na změnu trendu a ma-

ximální zisk, ale automaticky bychom obchod ukončili po připsání určitého počtu bodů. Popis formace Když cena při tvorbě trendu vytvoří nový vrchol, z něj zkoriguje, a potom jej nepřekoná, tomuto signálu říkáme dvojitý vrchol – a vstupní objednávku pro prodej umísťujeme pod dno korekce (viz obrázek 1). Když cena dno překoná, vstoupíme automaticky (pomocí objednávky) do prodejní pozice. Stop loss přitom umísťujeme mírně nad nejvyšší cenu těchto vrcholů. Ukažme si to na příkladu: Na obrázku vidíte, že za situace, kdy můžeme sledovat formaci dvojitého vrcholu, umísťujeme objednávku (sell stop) na prodej euro/ dolar za cenu 1,3069. Stop loss umísťujeme na 1, 3177. Výsledek našeho obchodu (obrázek 2): Aktuální cena po 14 dnech činí 1,2904. Po odečtení nákladů na obchod je čistý zisk 1 580 dolarů na jeden lot.


analýza 47

obrázek

2

A další příklad (obrázek 3): Je to příklad formace dvojitého vrcholu, která se oproti našemu prvnímu obchodu nepotvrdila. V případě, že trh vytvoří nové maximum, objednávku smažeme. Proto nikdy nevstupujeme hned po identifikaci, ale vždy čekáme na průraz korekce (proto objednávka). V případě, že bychom vstupovali ihned, výrazně by nám klesla úspěšnost a velmi rychle bychom se dostali do ztráty.

obrázek

3

EURUSD, H1 1.32860 1.32884 1.32794 1.32866

Formace dvojitý vrchol nebyla potvrzena průrazem ceny pod korekci (umístění objednávky), a tak není obchod realizovan, a nerealizujeme proto ani ztrátu na tomto obchodě

1.24570 1 1.24275 1 1.23980 1 1.23685 1 1.23395 1 1 1.23100 1.22805 1 1.22510 1 1.22215 1 1.21920 1

Umístění s S Stop Lossu s

1 1.21625 1.21335 1

Umístění s o objednávk j d á ky na prodej p ej objednávky 25 Jul 2012

1.21040 1 1.20745 1

1.20450 1 25 Jul 19:00 26 Jul 11:00 27 Jul 03:00 27 Jul 19:00 30 Jul 11:00 31 Jul 03:00 31 Jul 19:00 1 Aug 11:00 2 Aug 03:00 2 Aug 19:00 3 Aug 11:00 6 Aug 03:00 6 Aug 19:00 7 Aug 11:00

Dvojité dno V případě dvojitého dna postupujeme obdobně jako v případě dvojitého vrcholu. Jestliže cena vytvoří dno a po korekci na stejném místě vytvoří dno druhé, této situaci říkáme dvojité dno a umísťujeme objednávku na nákup nad vrchol korekce. Stop loss pak umísťujeme pod nejnižší cenu dna (viz obrázky 4 a 5). Na obrázku 4 vidíme klesající trh. Trh vytvořil dvě dna na stejné úrovni. Je to tedy platná formace dvojité dno. My proto umísťujeme objednávku na nákup (buy stop) na 1,3080 a Stop loss umísťujeme na 1,3035.

obrázek

4


48 analýza

obrázek

5

Výsledek našeho obchodu vidíme na obrázku 5: Po čtyřech dnech jsme obchod uzavřeli na 1,3365. Po odečtení nákladů na obchod je čistý zisk 2 800 dolarů na jeden lot.

Konkrétní výsledky

Realizace zisku Bez realizace

Úspěšnost

Hrubý zisk

Čistý zisk

Průměrný zisk na 1 obchod

66 %

136 b

112 b

18,6 b

TP 40 bodů

100 %

264 b

240 b

40,0 b

TP 65 bodů

83 %

289 b

265 b

44,1 b

TP 100 bodů

64 %

272 b

248 b

41,3 b

S&P 500 (US 500) / time frame H4: Na time frame H4 bylo identifikováno pouze 6 obchodů, což je pro vytvoření celkového výsledku velmi málo. Za rok 2012 byla průměrná úspěšnost na time frame 66%. Zisk dosáhl 112 bodů po odečtení nákladů, v našem případě 4 body na 1 obchod. Pro reálný zisk je třeba výsledek znásobit 12,50 USD na 1 lot. Bez povšimnutí by neměl zůstat ani fakt, že všechny obchody dosáhly min. 44 bodů zisku. V případě, že bychom nastavili realizaci zisku na 40 bodech, výsledkem by byla 100% úspěšnost a zisk 240 bodů.

Realizace zisku Bez realizace

Úspěšnost

Hrubý zisk

Čistý zisk

Průměrný zisk na 1 obchod

60 %

696 b

596 b

23,8 b

TP 20 bodů

88 %

268 b

168 b

6,75 b

TP 30 bodů

68 %

308 b

208 b

8,32 b

TP 100 bodů

60 %

700 b

600 b

24,0 b

S&P 500 (US 500) / time frame H1: Na první pohled vypadalo obchodování na tomto time frame docela „o ničem“. Celkem bylo za rok realizováno 25 obchodů při 60 % úspěšnosti. Přesto není výsledek po odečtení nákladů špatný. Zajímavostí je, že trh s 88% úspěšností dosáhl po vstupu 20 bodů. Tuto strategii nelze doporučit pro vyšší ztráty než zisk a celkově výrazně horší výsledek. Výsledky jsou uvedeny opět v bodech pro reálný zisk, je proto nutné výsledek znásobit 12,50 USD na 1 lot.


analýza 49

Úspěšnost

Hrubý zisk

Čistý zisk

Průměrný zisk na 1 obchod

Bez realizace

61 %

965 b

913 b

70,2 b

TP 40 bodů

100 %

572 b

520 b

40,0 b

TP 60 bodů

92 %

626 b

574 b

44,1 b

TP 140 bodů

84 %

1 153 b

1 101 b

84,9 b

TP 240 bodů

69 %

1 161 b

1 109 b

85,3 b

TP 340 bodů

61 %

1 351 b

1 299 b

99,9 b

TP 550 bodů

61 %

1 869 b

1 817 b

139,8 b

Realizace zisku Bez realizace

Úspěšnost

Hrubý zisk

Čistý zisk

Průměrný zisk na 1 obchod

55 %

712 b

632 b

31,6 b

TP 20 bodů

95 %

380 b

300 b

15,0 b

TP 60 bodů

75 %

574 b

494 b

24,7 b

TP 75 bodů

70 %

642 b

562 b

18,1 b

TP 140 bodů

60 %

1 080 b

1 000 b

50,0 b

Realizace zisku Bez realizace

Úspěšnost

Hrubý zisk

Čistý zisk

62 %

229 b

205 b

Průměrný zisk na 1 obchod 25,6 b

TP 20 bodů

100 %

184 b

160 b

20,0 b

TP 40 bodů

87 %

259 b

235 b

29,4 b

Realizace zisku

TP 55 bodů

87 %

364 b

340 b

42,5 b

TP 100 bodů

62 %

304 b

280 b

35,0 b

TP 145 bodů

62 %

348 b

324 b

40,5 b

Realizace zisku Bez realizace

Úspěšnost

Hrubý zisk

Čistý zisk

58 %

553 b

515 b

Průměrný zisk na 1 obchod 46,8 b

TP 20 bodů

79 %

203 b

165 b

8,7 b

TP 30 bodů

73 %

315 b

277 b

14,6 b

TP 40 bodů

63 %

340 b

302 b

15,9 b

TP 60 bodů

63 %

489 b

451 b

23,7 b

TP 75 bodů

63 %

521 b

483 b

25,4 b

DAX 30 / na time frame H4: Výsledky obchodování na indexu DAX 30 sice byly lepší než v případě S&P 500, ale protože DAX patří k nejrychlejším trhům, projevila se největší nevýhoda této formy obchodování, a to velké Stop lossy, kdy jeden nepovedený obchod může vymazat zisk za několik měsíců zpět. Úspěšnost obchodování byla 61%. A čistý zisk 913 bodů. 100% úspěšnosti bychom podobně jako u indexu S&P 500 dosáhli v tom případě, kdybychom na tomto time frame používali automatickou realizaci zisku na 40 bodech. Nejlepší celkový výsledek je pak při realizaci zisku na 550 bodech. DAX 30 / time frame H1 / 20 obchodů: Na time frame H1 se trh choval velmi podobně jako na H4, pouze v „menších číslech“. Při použití automatické realizace zisku na 20 bodech bychom dosáhli nejvyšší, 95% úspěšnosti při čistém zisku 320 bodů. Nejlepších výsledků bychom dosáhli při použití 140 bodové realizace zisku, kdy je výsledek 1 140.

EUR/USD / time frame H4: V případě EUR/USD bylo jako platných identifikováno pouze 8 vstupů. V případě, že bychom využili stejné 40 bodové realizace zisku, nedosáhli bychom na 100 % jako v případě ostatních instrumentů, ale „pouze“ na 87,5 %. V případě EUR/ USD bychom na 100 % dosáhli při nižší realizaci zisku, a to 20 bodů. V případě EUR/USD dosáhneme zisku v penězích znásobením bodů 10 USD na každý 1 lot.

EUR/USD / time frame H1: Platných formací bylo celkem 19. V tomto čase byla ze všech trhů nejvíce patrná neochota po vytvoření signálu začít nový trend, a většina pohybů proto byla velmi malá. Jen ve dvou případech trh po signálu vytvořil větší pohyb než 150 bodů. Nejčastější pohyb byl okolo 30 bodů. M


50 investiční portfolio

„Portfolio“ pochází z italštiny... ...a znamaná listy nebo desky na spisy. Portfolio značí skladbu různých aktiv. Snahou investora přitom je vkládat do portfolia taková aktiva, která mu přinesou co největší zisk. Jeho úkolem je však také namíchat aktiva tak, aby minimalizoval riziko z případné ztráty. Jediným řešením této schizofrenní snahy je kompromis.

astavení portfolia ovlivňuje tolik faktorů, že snad ani nelze obecně poskytovat nějaké zaručené tipy, jak portfolio nastavit. Můžeme snad jen říci, že skladbu a řízení portfolia neovlivňují ani tak horké produktové novinky na kapitálových trzích, jako investorův věk, příjem, zkušenosti a v neposlední řadě to, co od svého portfolia očekává.

Co letí a co neletí Asi každý, kdo se o investování zajímá, viděl onen všudypřítomný obrázek košíku s vajíčky popsanými názvy všemožných investičních instrumentů s doporučením, že investiční portfolio je třeba diverzifikovat. Ano, to je pravda, avšak pravdou také je, že přehnaná diverzifikace vede k růstu nákladů na poplatky za jeho vytvoření a správu. Proto nechme stranou výčet často protichůdných pouček a zaměřme se na to, co je aktuální. Podle odborníků jsou dnes investory jednoznačně při skladbě portfolia opomíjeny akciové investice. Což je dáno zejména špatnými zkušenostmi investorů s akciemi v posledních letech a svou roli v tom sehrává i fakt, že mnoho tuzemských investorů se spolehlo nebo se stále ještě spoléhá na akciové podílové fondy, které jim však příliš radosti s ohledem na jejich poplatky a výkonnost neudělaly. Zatímco na jedné straně jsou v současnosti opomíjeny akciové investice,

na straně druhé jsou v současné době až nezdravě podle odborníků přeceňovány investice do dluhopisů a využívání bankovních spořicích účtů. I když spořicí účty nepochybně hrají při skladbě portfolia svoji roli, analytici kroutí hlavou nad tím, jsou-li spořicí účty užívány i jako dlouhodobý investiční nástroj. A to zejména s ohledem na inflaci a riziko pramenící z budoucí inflace.

Kolik stojí portfolio?

Na tuto otázku každý odborník řekne, že odpověď se skrývá v tabulce v Excellu, která se bude lišit od toho, co a jak investor do portfolia nakoupí. Obecně lze jen říci, že například při nákupu akcií, jimiž se v tomto vydání hlavně zabýváme, investora zajímají poplatky brokerů za nákup akcí. Kupuje-li akcii přes podílový fond, zajímají ho výše vstupního poplatku, náklady na správu a celková nákladovost daného fondu. Obvykle to z investovaných peněz bývají zhruba tři procenta vstupního poplatku, 1,5 procenta za manažerský poplatek, který se účtuje každý rok, plus celková nákladovost, která i s manažerským poplatkem dohromady vyjde na zhruba 1,7 procenta. Výstupní poplatky u fondů nejsou. V případě, že bude akcie kupovat přes index čili prostřednictvím indexových akcií ETF, musí počítat se vstupním poplatkem, s poplatkem brokerovi, s  oplatky za nákup ETF, s takzvaným

custody fee za držení akcií a s daní z dividend.

Investiční horizont I přesto, že jsme uvedli, že necháme stranou dokola omílané poučky o tom, jak nastavit portfolio, je třeba se zmínit o jednom důležitém faktoru, na který se velmi často při skladbě portfolia zapomíná, nebo který se ne zcela po nastavení portfolia důsledně dodržuje. Tím faktorem je investiční horizont. „Čím delší horizont, tím více rizika si může investor dovolit,“ uvádí například Aleš Tůma, analytik poradenské společnosti Partners.

Konkrétní portfolio Ještě než se začtete do následujícího rozhovoru s Petrem Šimčákem, předkládáme názor na portfolio Rostislava Plívy ze společnosti Patria Direct. „Třetinu svého portfolia stavím výhradně z defenzivních akcií, jako jsou například akcie GE, další třetinu držím v hotovosti a zejména v korporátních dluhopisech, u nichž jsem za poslední dva roky dosáhl průměrného výnosu ve výši osmi procent, což není špatné. Je to defenzivnější než akcie a přitom slušně výnosné.“ Na otázku, co ukrývá v poslední třetině svého portfolia, Rostislav Plíva odpověděl: „Poslední třetinu mám připravenou pro dynamické investice, pro investiční příležitosti, které přicházejí. Je to takový prst na spoušti. Když například došlo k poškození jaderné elektrárny ve Fukušimě, padaly ceny i těch pojišťoven, které s Fukušimou neměly nic společného. Nakoupil jsem tedy akcie pojišťoven. Poslední třetina portfolia v mém případě náleží ofenzivním strategiím.“ Chtělo by se říci, že vybudovat a udržovat kvalitně vybalancované portfolio je zábava a hračka. V následujícím rozhovoru ovšem zjistíte, že současná praxe většiny tuzemských investorů ukazuje pravý opak. M


investiční portfolio 51

Pro osud portfolia je mnohem důležitější chování investora než chování trhů Rozhovor připravil: Daniel Tácha

Začnu tím jednodušším příkladem: Když se běžný člověk, který nemá příliš kapitálu, pouze nějaké úspory ze mzdy, rozhodne budovat portfolio, tak mu bude trvat roky, než jej vybuduje. Jeho investiční horizont se bude počítat na 20 až 30 roků. V tomto případě je jednoznačně nejzajímavější investicí počáteční investování do akcií přes akciové fondy,“ tvrdí Petr Šimčák. Vedle členství v představenstvu zároveň ve společnosti Pioneer Asset Management zastává pozici obchodního ředitele. Na které akcie by se měl takový člověk zaměřit? Chce-li mít globální portfolio, jako že by chtít měl, tak na americké, evropské, asijské a na akcie z rozvíjejících se trhů, ale také na takzvané frontier markets. Což značí třeba Afriku či méně vyvinuté trhy v Asii a podobně.

Petr Šimčák je členem představenstva společnosti Pioneer Asset Management, vykonává funkci ředitele obchodu Pioneer Investments ČR. V roce 1996 absolvoval Masarykovu univerzitu v Brně, obor finanční podnikání, a nyní je studentem třetího ročníku Filosofické fakulty MU v Brně, oboru psychologie. V letech 1997– 2008 si zvyšoval odbornost v zahraničí. Absolvoval například Euromoney training v Paříži, ale i kurzy České finanční akademie, a to v oborech portfolio managementu, risk managementu, alokace zdrojů, analýzy dluhopisů, akcií a derivátů. V roce 2006 získal certifikát CFA. Působil i v brněnské společnosti Moneco jako zástupce šéfredaktora časopisu pro investory Fond Shop a jako investiční konzultant. V roce 2004 přijal pozici ve vedení společnosti Pioneer Asset Management. Je ženatý, má dvě děti a ve volném čase rád sportuje. K dalším jeho koníčkům patří sport, lyžování, karate, šerm, četba a studium finančního oboru.

Jak a kolik peněz by měl pravidelně investovat? Budu parafrázovat Warrena Buffetta: Každý by měl utratit tolik, kolik mu zůstane poté, kdy provede investice na zabezpečení důstojné penze. Jiné pravidlo říká: Spořte podle vzorce věk děleno třemi. Samozřejmě je to zjednodušené, ale funguje to. Je-li vám 30, dávejte stranou deset procent příjmů. Kvalitní finanční plán tato rada samozřejmě nenahradí. Jakou roli v tom sehrávají akcie? Obrovskou. Zejména v době, kdy si lidé začínají budovat portfolio, by do nich měli investovat. Za prvé si to mohou dovolit, což zřejmě nebude platit v době, kdy se budou blížit důchodovému věku, a za druhé by se na úplném začátku měli snažit své portfolio co nejvíce zhodnotit. To jim bezpečné investice neumožní. O těch by měli přemýšlet třeba až těsně před důchodem. Pak mohou začít přelévat peníze z akcií do bezpečnějších, například korporátních dluhopisů.


52 investiční portfolio

Zlaté pravidlo: třetina, třetina, třetina. Platí jak pro chudé, tak pro bohaté. A ta druhá skupina, ta, která už nějaké peníze má? Ta potřebuje již na začátku mnohem diverzifikovanější portfolio. Do úvahy přicházejí peněžní, dluhopisové, komoditní, akciové, realitní investice. I v tomto případě lze doporučit zjednodušení, které má překvapivě velkou finanční hodnotu. Toto zlaté pravidlo zní: třetina, třetina, třetina. Přičemž první třetina portfolia by měla být – je-li těch peněz více – o reálných aktivech čili o vlastních nemovitostech, druhá třetina je o rezervě, což jsou spořicí účty, fondy dluhopisového trhu, peněžního trhu; část peněz může být i ve zlatě. A poslední třetina, ta ať je o byznysu. O akciových fondech, akciích napřímo, ETF fondech, vlastním podnikání či podílech ve firmách. Jaké je hlavní úskalí při budování portfolia? Vidět les mezi stromy značí držet se již zmíněných třetin a nákup do nich odvodit od toho, jak moc jsem zkušený investor, jak moc jsem movitý investor, jak se v těchto

třetina, tak jsou v pohodě, krize nekrize. Jsou v plusu a nemají žádný stres. Zajímavé na uvažování investorů je v tomto ohledu i to, že byť investují velmi konzervativně, mají velmi ambiciózní finanční cíle. Což je paradox, protože investují-li do konzervativních investičních instrumentů, nikdy nedostanou takový výnos, jaký potřebují. Jak si v tomto ohledu jako investiční instrument nyní stojí akcie? Myslím, že pro příštích deset let velmi dobře. Ale správná odpověď nezní „všechno do akcií, i když jsou dole“, stejně jako není správná odpověď „pryč z akcií, protože jim posledních deset let příliš nepřálo“. Správná odpověď zní: třetina, třetina, třetina. Jak reagují investoři, kteří investují konzervativně, ale slušný výnos nepřijde? Jsou nespokojení, vystresování a velmi často volí zoufalá řešení. Při nízké znalosti trhů, při nízké finanční gramotnosti si obvykle koupí lákavý, ale nereálný příslib participace na něčem velmi riskantním, u čehož ale mají zároveň garantováno, že neprodělají. Což je samo o sobě nesmysl. Ano, mají dobrý pocit z garance, tu přivítají

„Točí, rolují všelijaké produkty, obvykle tříleté až pětileté dluhopisy nalinkované na nějaké akcie, indexy, komodity nebo měny. Avšak podíl té rizikové složky se blíží nule. To je problém dneška.“ věcech orientuji, co jsou moje cíle. To by měl mít na mysli každý, ať už investuje 50 tisíc korun, nebo sto milionů. Každý nakoupí jinak, někdo lépe, jiný hůře, ale zachová-li pravidlo třetin, neměl by prodělat. Hodnota portfolia samozřejmě může klesnout, ale doba obnovy bývá obvykle velmi krátká. A to platí jak pro chudé, tak pro bohaté. Co preferují lidé při budování portfolia? Budeme-li se držet movitějších investorů, kteří chtějí portfolio vybudovat jednorázově, je to poptávka po bezpečí. Není v tom nic jiného než zkušenost z posledních let, kdy ty výnosnější investice byly spíše rizikové než výnosné. Jestliže to podpoříte tím, že většina investorů investuje, až když jsou ceny na trzích nahoře, a v momentě prvního většího poklesu z trhů většinou uteče místo toho, aby investovala, není se čemu divit. Proč to dělají, když se jim to nevyplácí? Posledních dvanáct let na trzích bylo skutečně výjimečných, takže je logické, že investoři se poptávají po bezpečí, všemožném zajištění a garanci. V praxi to značí preferenci spořicích účtů nebo dluhopisů. Problém ale je, že tyto věci dávají smysl pro kratší časové periody, ovšem v dlouhodobém boji s inflací příliš nefungují. V tomto případě nedávají smysl, stejně jako nedávají smysl tehdy, kdy portfolio začínáte budovat. Poptávku po bezpečí po nedávné krizi tedy chápete… Ano, ale kdyby se lidé drželi oné zásady třetina, třetina,

takřka všichni, ale už jim nikdo neřekne, že na straně výnosu nemají šanci. Že výnosy budou prachbídné, jestli nějaké. Důvod je prostý. V prostředí nulových bezpečných úrokových sazeb jednoduše nejde sestavit garantovaný produkt s atraktivním výnosem. Dostávají se tedy do další pasti? Ano, točí a rolují všelijaké investiční produkty, obvykle tříleté až pětileté dluhopisy nalinkované na nějaké akcie, indexy, komodity nebo třeba měny. Avšak podíl té rizikové složky se blíží nule. Dlouhodobé portfolio s výnosem překonávajícím inflaci takto nikdy nevznikne. To je problém dneška. Stejně jako to, že většině lidí stačí ujištění, že nebudou alespoň v mínusu.

Dluhopisy budou o malinko komplikovanější, nemají-li přinést velké zklamání. Máte za to, že se stále vyplatí investovat do dluhopisů? Dluhopisy v posledních několika letech vygenerovaly mimořádně slušné zhodnocení. Chybu udělal každý, kdo v nich nebyl. Také ale vím, že příští roky budou pro dluhopisy velmi náročné. Abyste vydělal, bude nutné hledat dluhopisy na riskantnějších trzích než doposud. Dluhopisy budou o malinko komplikovanější, nemají-li přinést velké zklamání.


investiční portfolio 53

Dobře, ale co ty dluhopisy, které už známe z minula? Je to zajímavá třída aktiv? Podívám-li se na tradiční dluhopisová portfolia u penzijních fondů nebo klasických podílových fondů, které kupují hlavně státní dluhopisy, vidím, že pro příštích pár roků je to nezajímavá třída aktiv. Od toho je třeba ale oddělit vybrané korporátní dluhopisy, které i na současném trhu nízkých úroků přinášejí velmi zajímavé výnosy. Lze se pohybovat v pásmu tří až osmi procent. Ale k tomu je třeba určité globální pokrytí.

Inflace je tikající bombou vyspělých trhů Přejděme do výnosů dluhopisů k výnosům portfolia. Jak v tomto ohledu vnímáte úspěšné portfolio? Pokud byste po mě chtěl nominální zhodnocení, tak při dnešní realitě sazeb si konzervativní investor s horizontem rok až dva může přijít kombinací globálních korporátních dluhopisů a diversifikovaných akciových fondů, v jejichž případě myslím, že by měly být maximálně pět procent portfolia, na přibližně dvě až tři procenta ročně. A to je dobré? Odvážnější investoři s vybalancovaným portfoliem – třetina, třetina, třetina – mohou získat čtyři až pět procent. Ale to se bavíme i o vyšší volatilitě ve výši zhruba desíti procent. Budou-li trhy padat, je třeba počítat s tím, že část portfolia ztratí, přičemž ty bezpečné papíry v portfoliu tento pokles při dnešních úrokových mírách nevyrovnají. Jakou roli v tomto případě mohou sehrát investice do akcií? V případě významnějšího podílu akcií, přesahujícího 20 procent portfolia, to chce investiční horizont pět, šest, sedm roků. Tam to k akciím automaticky navádí už proto, že ty bezpečné investice jsou dneska na nulových hodnotách výnosu. A navíc je ještě jiný problém: Nakolik jsou bezpečné investice bezpečné? Takový státní dluhopis s nulovým výnosem může být dnes rizikovější než diverzifikované akciové portfolio. Proč? Jakmile se jenom trochu pohne inflace špatným směrem, začnou růst úrokové sazby, což srazí hodnotu právě u těchto takzvaně super bezpečných dluhopisů. To je ten důvod. A napadá mne, že až se tak stane, budou pro investory tyto dluhopisy teprve skutečně atraktivní, protože s poklesem ceny se vrátí i budoucí výnos, ale většina investorské populace je bude prodávat a nadávat, jak na nich prodělal. I když ten příběh je o tom, že do nich investovala, kdy neměla, čili nyní. Vrátím-li se k pravidlu třetin, tak ta část, kterou tvoří dluhopisy, by měla mít výrazně převážené kvalitní i spekulativní korporátní dluhopisy a dluhopisy z rozvíjejících se trhů. Korunový investor má dnes dostatek nástrojů, jak na tyto trhy vstoupit bez měnového rizika. Jak odhadujete vývoj světové ekonomiky? Inflace je tikající bombou vyspělých trhů. V současné

chvíli nehrozí, úroky jsou drženy na nule, a to i přesto, že se stále masivně tisknou peníze. Prozatím se ty peníze do reálné ekonomiky nedostávají, ale až se do ní dostanou přes poptávkovou stranu, vyvolají inflaci. Přirovnal bych to k bezhlavému přikládání pod kotel, přičemž se pohybujeme v takových číslech a hodnotách, které nemají v historii obdoby, takže ani nevíme, jak budou centrální banky reagovat v momentě, kdy se ukáží první indikátory toho, že ekonomice hrozí přehřátí. Přijde jen inflace, nebo hyperinflace? To dnes nikdo neví. Kdy máme podle vás problémy spojené s inflací očekávat? Minimálně letos a v příštím roce inflace hrozit nebude. Což není dobrá zpráva, spíše špatná, ale jednou to přijde a my uvidíme, zda centrální banky dokážou stáhnout dnes tištěnou likviditu z trhů a všechno bude jako předtím. Problém je, že z hlediska historie nemáme žádné poučení o tom, jak by to měly udělat. U krátkodobého investování tu žádné nebezpečí nehrozí, z hlediska dlouhodobého si tak jistý nejsem. Riziko inflace pro pěti až desetileté investiční horizonty je vysoké.

Mnohem důležitější pro osud vašeho portfolia je to, jak se chováte vy, než jak se chovají trhy. Bezpečné investice a předpoklad vysokých výnosů jsou jedinými běžnými chybami při vytváření portfolia? Další je krátkozrakost. Lidé si něco koupí s tím, že to budou delší dobu držet, ale když po měsíci, roku vidí, že se to nějak hýbe, podlehnou euforii, anebo panice – a hned jednají. Prodávají, protože jsou nadšeni, že vydělali, nebo prodávají, protože jsou frustrováni, že prodělali. Nejednají rozvážně. Z toho velmi pěkně vyplývá, jak moc je portfolio živou věcí. Jak by o něj měl člověk vlastně pečovat? Je-li dobře nastaveno, stačí jej zkontrolovat dvakrát, třikrát do roka. Vlastně si jen potvrdit jeho nastavení. K zásadnějším změnám v portfoliu by vás měly přivést jen dva typy událostí: Když dojde k extrémnímu vzestupu nebo pádu trhů, což se děje, protože bubliny jsou nedílnou součástí trhů. Jak by se měl v takové situaci člověk zachovat? Když na trzích dojde k extrémnímu, fundamentem neospravedlnitelnému růstu, je třeba část zisků prodejem uzamknout. V případě extrémního propadu je jedinou správnou strategií levně dokoupit. Nyní se například vyplatí snižovat podíl dluhopisů a dokupovat akcie. A ta druhá událost, kdy je třeba do portfolia vstoupit? To jsou změny ve vaší finanční nebo životní situaci. Když se vám drasticky změní příjem, přijde nemoc, změní se rodinné poměry. To jsou důvody, proč přeskupit portfolio, ať už do většího bezpečí, nebo jej naopak nastavit mnohem razantněji. Mnohem důležitější pro osud vašeho portfolia je to, jak se chováte vy, než jak se chovají trhy.


54 investiční portfolio

Kdy bych měl své portfolio oceňovat? Dnešní doba umožňuje portfolio ocenit každé ráno na internetu. Ale to bývá často více na škodu než k užitku. V tomto ohledu fandím třeba rakouským dentistům. Proč zrovna jim? Rakouský dentista zcela jistě reprezentuje skupinu lidí, kteří si zodpovědně nastaví finanční plán s kvalifikovaným poradcem a pak se věnují své práci, svému životu. Nepodléhají panice, když jdou trhy dolů, nepropadají euforii, když jdou trhy nahoru. Většinou si toho totiž ani nevšimnou. Uvádím je jako příklad. Co podle vás obsahuje optimální portfolio dnešních dnů? Jedna třetina v globálních akciích, druhá v korporátních dluhopisech a dluhopisech rozvíjejících se trhů. Třetí třetina, nechť je poskládána z krátkých peněz na spořicích účtech.

nákladovost, která dohromady i s manažerským poplatkem přidá dalších zhruba 0,2 procenta. Výstupní poplatky obvykle nejsou. U ETF máte pořizovací náklady ve formě poplatku brokerovi a spreadu, což je další forma vašich jednorázových nákladů. I u ETF jsou manažerské poplatky, daně z vyplacených dividend, často nezaplacené kreditní riziko emitenta a spread při odprodeji. Platí, že ETF jsou obvykle levnější než fondy. Ale posouzení všech relevantních faktorů vůbec není snadná úloha. Dobře, ale řekněme, že chci jednorázově investovat milion korun do vytvoření portfolia. Kolik mě to bude stát? Vybalancované portfolio za milion korun, kde budou ty opravdu levné a nerizikové ETF, kvalitní fondy, nějaké konzervativní akcie, dluhopisové fondy a například spořicí účet, vás může přijít na necelé jedno procento z objemu investovaných peněz na vstupních nákladech a totéž na nákladech za roční správu.

Máte za to, že to podobně vidí i investoři? Ne, takto poskládané portfolio nemá 99 procent investorů. Kupříkladu nyní jsou v oblibě spořicí účty, většina investorů má tedy své peníze ve více než zdravém poměru na spořicích účtech.

Aktuální číslo Make Money je zaměřeno na akcie, zejména ty americké. Jaký je váš názor na možnost investovat do amerických titulů? Americké firmy jsou velmi dobře řízené, a když se řekne kvalitní globální akciové portfolio, mně se jako první vybaví Amerika, pak Evropa a pak emerging a frontier trhy dohromady.

Emerging markets a frontier markets mají vyšší růstový potenciál než USA a Evropa.

Jak byste tyto trhy nyní mixoval? Budeme-li se bavit o strategii dlouhodobé, přesahující deset let, můj kolega John A. Carey, výkonný viceprezident Pionner Investments Managament, je přesvědčen o tom, že v rámci té jedné akciové třetiny v portfoliu je možno trhy nastavit v poměru čtvrtina, čtvrtina, čtvrtina, čtvrtina. Což vzhledem k velikosti amerického trhu má mimo jiné ten efekt, že se podvažují Spojené státy s Evropou a více prostoru se věnuje emerging markets a frontier markets. V tom se odráží myšlenka, že posledně dva jmenované

Jak vysoké jsou náklady na vybudování portfolia? U fondu vás zajímá vstupní poplatek, náklady na správu a celková nákladovost toho fondu. Vstupní poplatek jsou až tři procenta dle typu fondu, 0,6 – 2,0 procenta manažerský poplatek, který se účtuje každý rok, a celková


investiční portfolio 55

trhy mají aktuálně vyšší růstový potenciál. Kdyby v ně John nevěřil, zůstal by neutrální, v rámci té jedné akciové třetiny by preferoval spíše 40 až 50 procent v amerických akciích.

Je to kombinace nevzdělanosti a nezvládnutých emocí. Primárně nezvládnutých emocí. S oblibou říkáte, že v naší zemi by měl ze zákona každý investovat pět set korun do akciových fondů. Spolu s tím, že vaše firma provozuje akciový fond, proč si to myslíte? Spravujeme i obligační, zajištěné, peněžní či komoditní fondy. Říkám to z edukačních důvodů. Dneska může takřka každý odložit řekněme šest tisíc korun ročně. Dojde-li k propadu na burzách, pokles majetku ho nezruinuje, když se ale budou trhy vyvíjet v jeho prospěch, je za půl roku na svých a za další půl rok v zisku. A to i v momentě, kdy trhy na svých ještě nebudou, protože on pravidelnou investicí dokupuje, když jsou ceny dole. To s tou pětistovkou říkám, protože tohle by byla ta nejlepší cesta, jak se naučit investovat, jak přijít na to, že volatilita trhů není substitutem pro riziko a nebezpečná a negativní věc. Že trhy sice umějí snadno něco sebrat, ale také to umějí vrátit. Že investování funguje. Na to ale nikdy nepřijdu, když vrhnu na trh velké množství peněz, a v momentě, kdy začne trh klesat, podlehnu panice, všechno prodám a řeknu si: nikdy více. A stejně tak se nenaučím investovat, když na trhy nikdy nevstoupím, když budu stále konzervativní. A co když lidé vůbec třeba nechtějí investovat? Mám-li tolik peněz, že nepotřebuji investovat, že mi stačí úrok, který mi pokryje inflaci, tak O. K., vůbec nemusím investovat v tom tradičním, portfoliovém slova smyslu. Ale většina lidí takových není.

Preferujete tedy dlouhodobé investování? Preferuji systematické investování. Když začnu v mládí pravidelné investovat pětistovku do akcií, bude mě zajímat měsíční zpráva portfolio manažera, kurzy akcií, co si myslí můj bankéř, co poradce, a jenom tím sledováním, tím nasáváním informací se to investování postupně naučím. Nemusím být přitom student ekonomie, financí nebo investiční profesionál. Naučím se těm základním věcem, finanční hygieně a nikdy se nenechám chytit do těch hloupých pastí, o kterých jsme se bavili. Budu informovaný investor. A z někoho se může stát i velmi úspěšný spekulant. Je zvláštní, že definice o informovaných investorech by měla platit pro drobné investory z USA, kterým se však nijak zvlášť nedaří. To máte pravdu. Když si vezmu výkonnost amerických drobných investorů ve fondech a výkonnost fondů samotných, zjistím dramatický a nebezpečný rozdíl v číslech, kde by teoreticky rozdíl být neměl. Investoři dělají ty stále stejné základní chyby. V momentě, kdy trh padá, prodávají, když je nahoře, nakupují. Výsledkem je, že jejich roční výkonnost za posledních 20 let je podle studie firmy Dalbar zhruba 1,8 procenta ročně, zatímco akcie, měřeno indexem, přidaly přibližně devět procent ročně. Jak si vysvětlujete, že lidé dnes při investování obecně spíše prodělávají, než aby své peníze zhodnocovali? Je to kombinace nevzdělanosti a nezvládnutých emocí. Primárně nezvládnutých emocí. Třebaže se američtí investoři jako my nepotýkají s vysokými poplatky a nečistými provizemi jako ti u nás, prodávají, když je trh dole, a nakupují, když je nahoře. Je to smutné zjištění, zvlášť když si uvědomíme, že důchodový systém v USA je postaven hlavně na investování. M


56 investice v usa

Americké akciové

portfolio Vybrali jsme deset akciových titulů notoricky známých amerických firem. Firem, na jejichž výrobky či značku narážíme každý den. Zkusme modelovat příklad, jak by to vypadalo, kdybychom do nich investovali. Vydělali bychom a kolik? Autor: Oleg Chalkin

Walt Disney, Apple, Pfizer, Microsoft, IBM, Ford, Johnson & Johnson, Coca-Cola, McDonald´s a Boeing. Toto jsou akciové tituly, které jsme si vybrali. Stanovili jsme si, že do každého z nich budeme investovat tisíc dolarů a zároveň, že úspěšnost či neúspěšnost naší investice odstupňujeme podle délky držení námi vybraných akcií. Zvolili jsme rok 1993 (20 let držení), rok 2003 (10 let držení), rok 2008 (pět let držení – začátek krize) a rok 2009 (čtyři roky držení – konec pádu akcií na trhu v důsledku krize). V tomto ohledu je třeba mít na paměti, že za dobu námi držených akcií došlo několikrát k jejich takzvanému splitu čili rozdělení. Při splitu vzniká z původního počtu akcií násobně vyšší počet stejných akcií, mezi které se rozdělí jejich celková původní hodnota. Split tedy ovlivňuje kurs ceny akcie, ale nikoli investici investora jako takovou. Jestliže například investujete sto dolarů do sta akcií, po splitu budete mít dvě stě akcií, přičemž cena akcií klesne o 0,5 dolaru. Budete mít stále stejně. Avšak vzroste-li cena akcií následně opět na dolar za jeden kus, budete mít dvě stě akcií za dvě stě dolarů. Nezní to moc pěkně, ale split je důležitý, protože ovlivňuje zobrazení ceny akcií v grafech, například jejich zhodnocení v procentech, i když nikterak neovlivňuje investici jako takovou. Akcie firem jsme vybírali s ohledem na jejich známost. Chceme tím říci, že člověk může investovat, aniž by musel být odborníkem v oboru. Plně si vystačí, když bude mít názor na to, co má do budoucnosti nějakou perspektivu, co se bude vyvíjet, co jen tak neskončí.

Na každém z následujících grafů jsme taktéž vyznačili časy krize, časy propadů na světových trzích, kdy ceny akcií klesaly, aby se pak opět vyšplhaly na své běžné hodnoty. (Za posledních 20 let byly 3 velké krize, které jsou i vyznačené v každém grafu: Finanční krize v Asii (asijská finanční krize v letech 1997–1998 – ekonomická krize v jihovýchodní Asii, která vypukla v červenci roku 1997 a způsobila vážný otřes světové ekonomiky (http://en.wikipedia.org/wiki/1997_Asian_financial_crisis), krize v letech 2000–2001 nebo krize Dot-com – finanční krize v USA vyvolána přehřátím fondu na trhu / trhového fondu (http://en.wikipedia.org/wiki/Dot-com_bubble). A poslední finanční krize, v důsledku které světová ekonomika trpí doteď, nastala v roce 2008.). Podle exportů volatilita na trzích není nic špatného, propady jsou pak dobrou příležitostí k dokupování toho, co je levné a perspektivní. Krize a propady však samozřejmě ovlivňují výkon akcií v kratších časových úsecích, na mysli máme roky, nikoli dekády. Pod každým grafem vývoje konkrétního titulu je uvedeno i zhodnocení naší akcie v závislosti na délce jejího držení – jak bylo výše uvedeno: 1993 (20 let držení), rok 2003 (10 let držení), rok 2008 (pět let držení – začátek krize) a rok 2009 (čtyři roky držení – konec pádu akcií). V tabulce také upozorňujeme na split, který k našim původně nakoupeným akciím přidává akcie další. Na úplném konci pak najdete souhrnné data o výkonu našeho amerického portfolia za zmíněná čtyři období.


investice v usa 57

Walt Disney Company (DIS) je jedna z největších mediálních a zábavních společností na světě. Založili ji bratři Roy a Walt Disneyovi 16. října 1923 jako původně animované studio. Brzy se společnost Walta Disneyho stala jedním z největších hollywoodských studií a vlastníkem několika televizních stanic včetně ABC a ESPN.

Tabulka mimo jiné ukazuje, že kdybychom v roce 1993 nakoupili za jeden tisíc amerických dolarů 71 akcií společnosti Walt Disney, za 20 let jejich držení by se náš tisíc dolarů zhodnotil na celkových 11 143 dolarů. Zisk by činil 10 143 dolarů. datum

cena akcie

výše investice

01/1993 01/2003 01/2008 01/2009

14,00 USD 17,00 USD 30,00 USD 18,00 USD

1 000,00 USD 1 000,00 USD 1 000,00 USD 1 000,00 USD

počet akcií

(přibližně) 71 59 33 56

počet rozdělení

(split) 10. 7. 1998 – 3 : 1

počet po rozdělení

214 59 33 56

cena akcií

(01/2013) 52,00 USD 52,00 USD 52,00 USD 52,00 USD

hodnota investice

11 143 USD 3 059 USD 1 733 USD 2 889 USD

zisk v usd

10 143 2 059 733 1 889

zisk v

%

1 014 206 73 189

Apple Inc. (AAPL) je podnik založený roku 1976 v oblasti Silicon Valley, konkrétně ve městě Cupertinu v Kalifornii. V 80. letech představila firmy počítače Macintosh (později Mac). Těžištěm obchodu Apple je vývoj a výroba počítačů, u nichž firma pracuje na vývoji softwaru i hardwaru. Úspěšné jsou však i multimediální přehrávače iPod, telefony iPhone a tablety iPad.

Tabulka mimo jiné ukazuje, že kdybychom v roce 1993 nakoupili za jeden tisíc amerických dolarů 77 akcií společnosti Apple, za 20 let by se náš tisíc dolarů zhodnotil na celkových 153 846 dolarů. Zisk by činil 152 846 dolarů. datum

cena akcie

výše investice

01/1993

13,00 USD

1 000,00 USD

01/2003 01/2008 01/2009

7,00 USD 1 000,00 USD 130,00 USD 1 000,00 USD 88,00 USD 1 000,00 USD

počet akcií

(přibližně) 77 143 8 11

počet rozdělení

(split) 21. 6. 2000 – 3 : 1 28. 2. 2005 – 2 : 1 28. 2. 2005 – 2 : 1

počet po

cena akcií

hodnota

zisk v usd

%

zisk v

308

(01/2013) investice 500,00 USD 153 846 USD 152 846

286 8 11

500,00 USD 142 857 USD 141 857 500,00 USD 3 846 USD 2 846 500,00 USD 5 682 USD 4 682

14 186 285 468

rozdělení

15 285


58 investice v usa Pfizer (PFE) je celosvětová farmaceutická společnost zaměřená na výzkum a vývoj nových léků. Po sloučení s WarnerLambert v roce 2000 a Pharmacia v roce 2003 se společnost Pfizer stala vedoucí a nejrychleji rostoucí farmaceutickou společností. Zaměstnanci společnosti Pfizer pracují na šesti kontinentech, ve více než 80 zemích, a hovoří více než 25 jazyky. Výrobky společnosti jsou dostupné ve více než 150 zemích a na většině trhů.

Tabulka mimo jiné ukazuje, že kdybychom v roce 1993 nakoupili za jeden tisíc amerických dolarů 200 akcií společnosti Pfizer, za 20 let jejich držení by se náš tisíc dolarů zhodnotil na celkových 62 400 dolarů. Zisk by činil 61 400 dolarů. počet akcií

datum

cena akcie

výše investice

01/1993

5,00 USD

1 000,00 USD

200

01/2003 01/2008 01/2009

36,00 USD 23,00 USD 13,00 USD

1 000,00 USD 1 000,00 USD 1 000,00 USD

28 43 77

(přibližně)

počet rozdělení

(split) 3. 7. 1995 – 2 : 1 1. 7. 1997 – 2 : 1 1. 7. 1999 – 3 : 1

počet po

cena akcií

hodnota

zisk v usd

zisk v

%

rozdělení

(01/2013)

investice

2 400

26,00 USD

62 400 USD

61 400

6 140

28 43 77

26,00 USD 26,00 USD 26,00 USD

722 USD 1 130 USD 2 000 USD

-278 130 1 000

-28 13 100

Microsoft Corporation (MSFT) je americká akciová nadnárodní společnost se sídlem v Redmondu ve státě Washington. Zabývá se vývojem, výrobou, licencováním a podporou široké škály produktů a služeb, které jsou spjaté především s počítači. Společnost se soustředí také na herní průmysl, spotřební elektroniku a digitální služby. V květnu 2011 Microsoft zakoupil za 8,5 miliardy dolarů společnost Skype Communications.

Tabulka mimo jiné ukazuje, že kdybychom v roce 1993 nakoupili za jeden tisíc amerických dolarů 400 akcií společnosti Microsoft, za 20 let jejich držení by se náš tisíc dolarů zhodnotil na celkových 332 800 dolarů. Zisk by činil 331 800 dolarů. datum

cena akcie

výše investice

počet akcií

(přibližně)

01/1993

2,50 USD

1 000,00 USD

400

01/2003 01/2008 01/2009

27,00 USD 32,00 USD 17,00 USD

1 000,00 USD 1 000,00 USD 1 000,00 USD

37 31 59

počet rozdělení

(split) 23. 5. 1994 – 2 : 1 9. 12. 1996 – 2 : 1 23. 2. 1998 – 2 : 1 29. 3. 1999 – 2 : 1 18. 2. 2003 – 2 : 1 18. 2. 2003 – 2 : 1

počet po rozdělení

12 800

74 31 59

cena akcií

(01/2013)

hodnota investice

zisk v usd

26,00 USD 332 800 USD 331 800

26,00 USD 26,00 USD 26,00 USD

1 926 USD 813 USD 1 529 USD

926 -188 529

zisk v

%

33 180

93 -19 53


investice v usa 59

International Business Machines Corporation (IBM), přezdívaná Big Blue neboli velká modrá, je přední světová společnost v oboru informačních technologií. Mezi hlavní činnosti společnosti patří v současnosti výroba a prodej počítačového software a hardware a desítky služeb. IBM sídlí v Armonku v New Yorku. S majetkem v hodnotě 120,4 mld. dolarů a 355 766 zaměstnanci patří mezi největší společnosti na světě.

Tabulka mimo jiné ukazuje, že kdybychom v roce 1993 nakoupili za jeden tisíc amerických dolarů 77 akcií společnosti IBM, za 20 let jejich držení by se náš tisíc dolarů zhodnotil na celkových 59 692 dolarů. Zisk by činil 58 692 dolarů. datum

cena akcie

výše investice

počet akcií

01/1993

13,00 USD

1 000,00 USD

(přibližně) 77

01/2003 01/2008 01/2009

78,00 USD 108,00 USD 89,00 USD

1 000,00 USD 1 000,00 USD 1 000,00 USD

13 9 11

počet rozdělení

(split) 28. 5. 1997 – 2 : 1 27. 5. 1999 – 2 : 1

počet po

cena akcií

hodnota

308

(01/2013) investice 194,00 USD 59 692 USD

26 9 11

194,00 USD 194,00 USD 194,00 USD

rozdělení

4 974 USD 1 796 USD 2 180 USD

zisk v usd

zisk v

%

58 692

5 869

3 974 796 1 180

397 80 118

Ford Motor Company (F) je americká nadnárodní korporace vyrábějící automobily. Tento výrobce automobilů byl založen Henry Fordem v Deabornu, na předměstí Detroitu, ve státě Michigan. Od počátku 20. století byl Ford společně s firmami General Motors a Chrysler členem Detroitské „Velké trojky“ výrobců automobilů.

Tabulka mimo jiné ukazuje, že kdybychom v roce 2009 nakoupili za jeden tisíc amerických dolarů 500 akcií společnosti Ford, za čtyři roky jejich držení by se náš tisíc dolarů zhodnotil na celkových 7 000 dolarů. Zisk by činil 6 000 dolarů. datum

01/1993 01/2003 01/2008 01/2009

cena akcie

13,00 USD 9,00 USD 7,00 USD 2,00 USD

výše investice

1 000,00 USD 1 000,00 USD 1 000,00 USD 1 000,00 USD

počet akcií

(přibližně) 77 111 143 500

počet rozdělení

(split) 6. 7. 1994 – 2 : 1

počet po rozdělení

154 222 143 500

cena akcií

(01/2013) 14,00 USD 14,00 USD 14,00 USD 14,00 USD

hodnota investice

2 154 USD 3 111 USD 2 000 USD 7 000 USD

zisk v usd

1 154 2 111 1 000 6 000

zisk v

115 211 100 600

%


60 investice v usa Johnson & Johnson (JNJ) je globální americká farmaceutická firma vyrábějící mimo jiné také zdravotnické prostředky a toaletní a hygienické zboží. Byla založena v roce 1886. Společnost má sídlo ve městě New Brunswick ve státě New Jersey. Korporace zahrnuje přibližně 250 dceřiných společností s provozy ve více než 57 zemích. Její produkty jsou prodávány ve více než 175 zemích.

Tabulka mimo jiné ukazuje, že kdybychom v roce 1993 nakoupili za jeden tisíc amerických dolarů 100 akcií společnosti Johnson & Johnson, za 20 let jejich držení by se náš tisíc dolarů zhodnotil na celkových 29 200 dolarů. Zisk by činil 28 000 dolarů. datum

cena akcie

výše investice

počet akcií

01/1993

10,00 USD

1 000,00 USD

(přibližně) 100

01/2003 01/2008 01/2009

53,00 USD 63,00 USD 53,00 USD

1 000,00 USD 1 000,00 USD 1 000,00 USD

19 16 19

počet rozdělení

(split) 12. 6. 1996 – 2 : 1 13. 6. 2001 – 2 : 1

počet po

cena akcií

hodnota

zisk v usd

zisk v

%

400

(01/2013) 73,00 USD

29 200 USD

28 200

2 820

38 16 19

73,00 USD 73,00 USD 73,00 USD

2 755 USD 1 159 USD 1 377 USD

1 755 159 377

175 16 38

rozdělení

investice

Coca-Cola Company (KO) je největší společnost prodávající nápoje a největší výrobce, distributor a obchodník s nealkoholickými nápoji, sirupy a džusy na světě a současně jedna z největších korporací Spojených států amerických. Nejvíce je známa výrobou nealkoholického nápoje Coca-Cola, který vyrábí již od roku 1892. Má sídlo v americkém městě Atlanta v Georgii.

Tabulka prokazuje, že kdybychom v roce 1993 nakoupili za jeden tisíc amerických dolarů 100 akcií společnosti CocaCola, za 20 let jejich držení by se náš tisíc dolarů zhodnotil na celkových 7 400 dolarů. Zisk by činil 6 400 dolarů. datum

cena akcie

výše investice

01/1993 01/2003 01/2008 01/2009

10,00 USD 20,00 USD 30,00 USD 21,00 USD

1 000,00 USD 1 000,00 USD 1 000,00 USD 1 000,00 USD

počet akcií

(přibližně) 100 50 33 48

počet rozdělení

(split) 13. 5. 1996 – 2 : 1

počet po rozdělení

200 100 33 48

cena akcií

(01/2013) 37,00 USD 37,00 USD 37,00 USD 37,00 USD

hodnota investice

7 400 USD 3 700 USD 1 233 USD 1 762 USD

zisk v usd

6 400 2 700 233 762

zisk v

640 270 23 76

%


investice v usa 61

McDonald’s Corporation (MCD) je společnost provozující jeden z největších světových řetězců rychlého občerstvení. Byla založena v roce 1940 bratry McDonaldovými, kteří svůj první stánek otevřeli v Kalifornii. Její rozmach však začal až v roce 1955, kdy ji převzal syn českých emigrantů, podnikatel Ray Kroc. V roce 1960 byla firma přejmenována na McDonald’s Corporation.

Tabulka ukazuje, že kdybychom v roce 2009 nakoupili za jeden tisíc amerických dolarů 18 akcií společnosti McDonald´s, za čtyři roky by se náš tisíc dolarů zhodnotil na celkových 1 614 dolarů. Zisk by činil 614 dolarů. datum

cena akcie

výše investice

počet akcií

01/1993

13,00 USD

1 000,00 USD

(přibližně) 77

01/2003 01/2008 01/2009

14,00 USD 54,00 USD 57,00 USD

1 000,00 USD 1 000,00 USD 1 000,00 USD

71 19 18

počet rozdělení

(split) 27. 6. 1994 – 2 : 1 8. 3. 1999 – 2 : 1

počet po

cena akcií

hodnota

zisk v usd

zisk v

%

308

(01/2013) 92,00 USD

28 308 USD

27 308

2 731

143 19 18

92,00 USD 92,00 USD 92,00 USD

13 143 USD 1 704 USD 1 614 USD

12 143 704 614

1 214 70 61

rozdělení

investice

Boeing Company (BA) je druhým největším světovým výrobcem letecké techniky na světě a též největším americkým exportérem. Operuje celosvětově, ale sídlo má v Chicagu v americkém státě Illinois. S výnosy kolem 30 miliard dolarů za prodej zbraní je tato nadnárodní společnost třetí v pořadí zbrojních dodavatelů na světě. Zbraně a vojenská technika Boeingu zajišťují zhruba polovinu příjmů.

Tabulka ukazuje, že kdybychom v roce 1993 nakoupili za jeden tisíc amerických dolarů 56 akcií společnosti Boeing, za dvacet let by se náš tisíc dolarů zhodnotil na celkových 8 333 dolarů. Zisk by činil 7 333 dolarů. datum

01/1993 01/2003 01/2008 01/2009

cena akcie

18,00 USD 32,00 USD 83,00 USD 40,00 USD

výše investice

1 000,00 USD 1 000,00 USD 1 000,00 USD 1 000,00 USD

počet akcií

(přibližně) 56 31 12 25

počet rozdělení

(split) 9. 6. 1997 – 2 : 1

počet po rozdělení

111 63 12 25

cena akcií

(01/2013) 75,00 USD 75,00 USD 75,00 USD 75,00 USD

hodnota investice

8 333 USD 4 688 USD 904 USD 1 875 USD

zisk v usd

7 333 3 688 -96 875

zisk v

733 369 -10 88

%


62 investice v usa

Výkon portfolia v letech 1993 až 2013 akcie

DIS AAPL PFE MSFT IBM F JNJ KO MCD BA celkem portfolio

výše investice

%

zisk v usd

zisk v

11 143 USD 153 846 USD 62 400 USD 332 800 USD 59 692 USD 2 154 USD 29 200 USD 7 400 USD 28 308 USD 8 333 USD

10 143 152 846 61 400 331 800 58 692 1 154 28 200 6 400 27 308 7 333

10 000

695 276

685 276

1 014 15 285 6 140 33 180 5 869 115 2 820 640 2 731 733 6 853 %

usd

hodnota portfolio

01/2013

1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD

usd

usd

Portfolio námi vybraných akcií by se za dvacet let jejich držení zhodnotilo z původně investovaných 10 000 amerických dolarů na 695 276 dolarů. Zisk v procentech činí 6 853 %.

Výkon portfolia v letech 2003 až 2013 akcie

DIS AAPL PFE MSFT IBM F JNJ KO MCD BA celkem portfolio

výše investice

%

zisk v usd

zisk v

3 059 USD 142 857 USD 722 USD 1 926 USD 4 974 USD 3 111 USD 2 755 USD 3 700 USD 13 143 USD 4 688 USD

2 059 141 857 -278 926 3 974 2 111 1 755 2 700 12 143 3 688

10 000

180 935

170 935

206 14 186 -28 93 397 211 175 270 1 214 369 1 709 %

usd

hodnota portfolio

01/2013

1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD

usd

usd

Portfolio námi vybraných akcií by se za deset let jejich držení zhodnotilo z původně investovaných 10 000 amerických dolarů na 180 935 dolarů. Zhodnocení v procentech činí 1 709 %.

Výkon portfolia v letech 2008 až 2013 akcie

DIS AAPL PFE MSFT IBM F JNJ KO MCD BA celkem portfolio

výše investice

zisk v usd

zisk v

1 733 USD 3 846 USD 1 130 USD 813 USD 1 796 USD 2 000 USD 1 159 USD 1 233 USD 1 704 USD 904 USD

733 2 846 130 -188 796 1 000 159 233 704 -96

10 000

16 318

6 318 usd

73 285 13 -19 80 100 16 23 70 -10 63 %

usd

hodnota portfolio

01/2013

1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD

usd

%

Portfolio námi vybraných akcií by se za pět let jejich držení zhodnotilo z původně investovaných 10 000 amerických dolarů na 16 318 dolarů. Zhodnocení v procentech činí 63 %.

Výkon portfolia v letech 2009 až 2013 akcie

DIS AAPL PFE MSFT IBM F JNJ KO MCD BA celkem portfolio

výše investice

zisk v usd

zisk v

2 889 USD 5 682 USD 2 000 USD 1 529 USD 2 180 USD 7 000 USD 1 377 USD 1 762 USD 1 614 USD 1 875 USD

1 889 4 682 1 000 529 1 180 6 000 377 762 614 875

189 468 100 53 118 600 38 76 61 88

10 000

27 908

17 908

usd

hodnota portfolio

01/2013

1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD 1 000 USD

usd

usd

%

179 %

Portfolio námi vybraných akcií by se za čtyři roky jejich držení zhodnotilo z původně investovaných 10 000 amerických dolarů na 27 908 dolarů. Zhodnocení v procentech činí 179 %.


blogy 63

Až do roztrhání eura Blogy a diskusní fóra finančních webů v lednu ovládalo zejména téma o současném a budoucím vývoji eura a s ním úzce spojovanou ekonomikou eurozóny. Diskutovalo se především o prezidentovi Evropské centrální banky Mariu Draghim a jeho kolegovi Ewaldu Nowotném. Ti jsou dle svých slov za záchranu eura ochotni bojovat až do roztrhání těla. Text: Jan Rys, www.quote.cz

blogů všemožných autorů vyplývá, že kritických hlasů na adresu udržitelnosti eura, na rozdíl od minulosti, o poznání ubylo. A to i přesto, že ekonomů, kteří stávající kurz Evropské centrální banky tvrdě napadají, naopak přibývá. Patří mezi ně například lucemburský ekonom a odstupující šéf Eurogroup Jean-Claud Juncker (nahradit by ho měl nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem), který se odvolává na prognózu, že německá ekonomika brzy díky euru skončí v recesi.

Jean-Claude Juncker: „Kurz eura je nebezpečně vysoko.“ Jenomže u oficiálních míst vyslyšen nebyl.

Ewald Nowotny: „Situace ohledně jednotné evropské měny není záležitost, která by měla budit obavy v širší veřejnosti.“ Neméně zajímavé byly v tomto ohledu i diskuze na kurs eura, který po prohlášení zástupců Evropské centrální banky posílil. Diskutérka Nia Williamsová na webu Reuters.com s lehkou nadsázkou uvedla, že je zajímavé, že jen jejich komentáře dokážou pozitivně ovlivnit kurz eura vůči ostatním měnám.

Nia Williamsová: „Ewald Nowotny spolu s prezidentem Evropské centrální banky Mariem Draghim vidí situaci pozitivně. Proti nim stojí Jean-Claude Juncker, jehož názory dokládá stále se zhoršující ekonomická situace v Německu. A trhy přesto reagují na proklamace těch, kteří ale jen něco vidí.“

Řecko a libra

Euro však i tak oproti americkému dolaru vzrostlo. Stalo se tak i po uvolnění další finanční pomoci Řecku. EU doufá, že tím zažehne nové naděje ve vývoji boje proti dluhové krizi euro-zóny. A trhy si to vyložily takto.

Christopher Almeida: „EU uvolnila další částku jako finanční pomoc Řecku. Tento fakt nám ukazuje, že se zvyšuje důvěra eurozóny ve schopnost aténské vlády efektivně využívat získanou finanční podporu.“ Jestli se důvěra skutečně zvyšuje, nevíme. Avšak faktem je, že na bruselské konferenci skupiny eurozóny (seskupení ministrů financí jednotlivých států eurozóny) rozhodli její členové o uvolnění 9,2 miliardy eur pro leden. Z toho 7,2 miliardy eur v dluhopisech je na rekapitalizaci řeckých bank a 2 miliardy v hotovosti na pokrytí vládního rozpočtu.

Citujme však znovu prohlášení odstupujícího šéfa Eurogroup po jedné schůzce věnované Řecku.

Jean-Claude Juncker: „Evropa mě nemůže připravit o iluze, protože si o ní už žádné iluze nedělám.“ Zůstaňme ještě chvíli v Evropě. Britská libra zaznamenala pokles vůči americkému dolaru a znovu se objevily informace o zvyšujícím se tlaku na vládu Velké Británie, aby vystoupila z Evropské Unie. I když velká část odborné veřejnosti očekává možné změny ve vztazích Velké Británie vůči EU, premiér David Cameron tyto zprávy odmítl. Podle něho se změny ve vztazích nechystají a informaci, že by měla Velká Británie vystoupit z EU, bagatelizoval. Je ovšem jasné, že slábnoucí libra budí obavy mezi investory.

Co zdražuje potraviny?

Ale vášně zdaleka neplanou pouze u měn. Aby toho nebylo málo, mluvit se začínám o tom, že za nárůst cen potravin mohou alternativní výrobci elektrické energie. Kukuřice a další suroviny, které se totiž používají na výrobu náhradních zdrojů, stojí za tím, že ceny zmíněných komodit rychle rostou.

Neznámý diskutující na www.finviz.com: „Takže chamtiví bankéři, spekulanti a další finančníci jsou z toho tentokrát venku.“

V USA je taktéž živo

Nakonec se ještě podívejme za moře. O tom, v jakém stavu bude totiž ekonomika USA, se vedou již dlouho pěkně barvité diskuze. Vedle vývoje amerického dolaru weby však informovaly především o maloobchodních tržbách a věčném tématu – státnímu dluhu USA. Maloobchodní tržby v USA vzrostly mimo všechna očekávání o 0,5 %. Co s tím?

Investing.com: „Prezident USA Barrack Obama a předseda, guvernér Federálního rezervního systému Spojených států usilují o zvýšení stropu státního dluhu. Je to jediná možnost, jak předejít potencionálnímu nedodržení splátek.“ K šéfovi Federálních rezerv Benu Bernankovi se tak přidal i Barrack Obama. Podle obou je to jediná cesta, jak předejít potencionálnímu nedodržení splátek, které by mělo na ekonomiku USA pravděpodobně katastrofální vliv. M


64 rozhovor

O tom, co se děje Výraz „quote“ v angličtině znamená citovat, ale používá se i ve finanční hantýrce. Dal by se volně přeložit jako „listovat“. A „listovat“ neznačí nic jiného než schopnost číst z kurzovního lístku. Quote.cz je novým investičním webem společnosti Financial Media Group, která vydává Make Money. Jeho šéfredaktor Pavel Daniel chce, aby si web díky způsobu zpracování a zobrazování informací rychle vydobyl své místo na trhu. Rozhovor připravil: Daniel Tácha

Není až příliš velkým rizikem otevřít v současnosti další investiční web? Ne, není, naopak. Mám k ruce výzkumy, které říkají, že dvacet pět procent české populace se věnuje hledání a využívání investičních možností. Když to převedu na čísla, tak dva a půl milionu lidí v ČR hledá nějaké informace o tom, jak zhodnotit své volné peníze. Tito lidé jsou naší cílovou skupinou. A jak vidno, není jich málo. Jak zní adresa nového webu? Adresa zní www.quote.cz. Konkurence na trhu je ale velká, co „jiného“, lidem chcete nabídnout ke čtení? Ano, konkurence je velká. Jsem ale přesvědčen o tom, že naše koncepty představování informací z kapitálových trhů jsou na českém trhu ojedinělé a unikátní. Většina českých médií je nepoužívá. Jako první v tuzemsku nabídneme zobrazování dat z burzovních trhů formou „mapy“, ve které má uživatel ihned všechny informace z trhu jasně a srozumitelně představeny. A to nejen čísly, ale i barvou, odpovídající pohybu daného titulu. Jedineční jsme na trhu i v tom, že nabídneme oproti

konkurenci v grafice technickou analýzu zdarma a bez nutnosti si otevřít si obchodní účet, aby se investoři mohli rozhodnout, zda daný titul podle dat nakoupit či ne. A vedle toho přidáme pro investory možnost vidět vývoj hodnoty tituly například z pražské burzy ve vybraných typech grafů technické analýzy. Jaký další informační servis nabídnete čtenářům? Počítáme s tradičním zpravodajským servisem pro čtenáře. Vedle článků s investiční tématikou nabídneme aktuální přehledy o pohybu cen akcií, komodit, měn a vývoji na finančních trzích. Zveřejňovat budeme i události, které ve světě daný den ovlivní dění na kapitálových trzích formou ekonomického kalendáře, což také není v tuzemsku ještě úplně běžné. Samozřejmostí jsou výhledy a analýzy expertů k nejrůznějším investičním nástrojům a titulům. Fajn, vypadá to ale dost náročně, chcete proto v časech všeobecných úspor obsah prodávat? Ne, alespoň prozatím o tom neuvažujeme. Naším současným cílem

je snaha být nejlepšími v tom, jak informace, často veřejně dostupné, představit veřejnosti srozumitelně a přehledně. Chceme být užitečným médiem. To je chvályhodná ambice. Jak toho chcete dosáhnout? Vycházíme z toho, co již bylo řečeno, napsáno a zanalyzováno ekonomickými experty. To se snažíme přehledně a prakticky uspořádat. Nehledáme za každou cenu senzace, to, co jiní nemají. Naším cílem je zprostředkovávat veřejnosti kouzlo investování. Kouzlo zhodnocování peněz. Chceme ukazovat, jak prakticky fungují kapitálové trhy. Jak toho chcete dosáhnout? Jako první v České republice nabízíme ucelený přehled finančních informací zpracovaný v přehledných grafických znázorněních. Ostatně i proto se jmenujeme Quote.cz… V podstatě je to unikátní zobrazování informací, které je v tuzemsku použito poprvé. Také tematicky navazujeme na témata v časopisu Make Money a Make Money Light, jejichž filozofií je podávat čtenářům pravdivé informace, jež jsou prosty všudypřítomného komerčního balastu. Kdo je cílovou skupinou www.quote.cz? Cílovou skupinou webu jsou všichni zájemci o fundované, seriózní a graficky přehledně zpracované informace ze světa kapitálových trhů. Z již zmíněného průzkumu GfK víme, že investicemi se zabývají hlavně muži ve středním a vyšším věku, s vysokoškolským vzděláním, podnikající či působící na manažerských místech. My však chceme být užiteční všem, kdo mají seriózní zájem o investování.


rozhovor 65

a proč se to děje Jaké rubriky web nabídne? Quote.cz přinese nejen interaktivní grafy, zaměřené na akcie, komodity a forexové, tedy obchody s měnami, dále pak tradiční analytické komentáře a zprávy z akciového trhu. Chybět nebudou ani prognózy cen akcií či prognózy cen komodit, předpovědi vývoje kurzů. Velký důraz ale budeme klást na fundamentální a technickou analýzu daných investičních nástrojů. A přijdou na řadu ještě nějaké novinky? Ano i ty jsou připraveny. Vydavatel plánuje během prvních týdnů nového roku spustit rubriku o ETF, tedy Exchange Traded Funds, které se v tuzemsku volně překládají jako burzovně obchodované fondy. Jedná se o fondy, které na rozdíl od klasických otevřených podílových fondů vydávají své akcie, se kterými se obchoduje na burzách jako s běžnými akciemi. Speciální rubrika by měla dát čtenářům nejen návod, jak s produktem zacházet, ale i každodenní přehled, jak se investice vyvíjí. To zní velmi návodně, znamená to, že chcete dbát i na edukační stránku investování? Ano, mám v plánu vzdělávací pořady, které povedou specialisté a odborníci na jednotlivé segmenty kapitálových trhů. Lze o Quote.cz mluvit jako o úzce specializovaném webu? Chceme se orientovat v zásadě na čtyři pilíře zpravodajství, analýz a dění na trzích. Prvním pilířem jsou zprávy z českého prostředí, druhým pilířem pak zpravodajství ze světa forexových operací, tedy nakládání se světovými měnami. Třetím pilířem jsou informace z komoditních trhů a posledním pilířem

PAVEL DANIEL, WWW.QUOTE.CZ

pak zpravodajství z akciových trhů. Jak bude zpravodajství fungovat? Informace budou rozdělený v podstatě na dvě skupiny. První skupinou jsou krátké, úderné a informativní zprávy o tom, jak třeba analytici, ekonomové a experty očekávají vývoj cen před otevřením trhu pražské burzy, stejně tak zhodnotíme den po uzavření parketu. Druhým blokem jsou analýzy a články, které budeme sestavovat z podkladů nejen domácích analytiků a expertů, ale budeme využívat také cizojazyčné zdroje, názory a samozřejmě i náměty a postřehy našich uživatelů. Co vás k tomu vede? No, použiju zase výstupy z výzkumů. Pro 20 procent Čechů je investování významnou otázkou do budoucna. Domníváme se, že to otevírá další prostor poskytovatelům investičních produktů na českém trhu a příležitostí,

jak lidi seznámit s nakládáním s takovými službami a produkty. Je dobré si také uvědomit, že jen 10 procent lidí dává peníze do akcií a dluhopisů, což je podobná úroveň jako u investic do podílových fondů a do pozemků i nemovitostí. Takže vidíte sám, že prostor pro informování veřejnosti o tom, že tu jsou ještě komodity, forexové obchodování a další nástroje, tu skutečně existuje. Jak moc jste ambiciózní ve svých záměrech? Rádi bychom, aby www.quote.cz ve velmi krátké době zapustil pevné kořeny v povědomí české investorské veřejnosti. Chceme dokázat, že náš koncept podávání informací je životaschopný. Nebudu proto zakrývat, že když se nám to povede, můžeme oslovit i významné obchodní partnery ke spolupráci, a získat tak dobré renomé. M


VÝVOJ CEN NA SVĚTOVÝCH TRZÍCH V LEDNU 2013

Cotton / Bavlna

10,0

Platinum / Platina

8,4

Soybean Oil / Sojový olej

6,9

Russell 2000 / Russel 2000 Index

6,9

Corn / Kukuřice

6,4

DJIA / DJIA (Dow Jones Industrial Average)

6,4

Nikkei 225 / Nikkei 225 Index

6,1

Palladium / Palladium – drahý kov

6,0

Crude Oil / Ropa

5,9

S&P 500 / S&P 500 (Standard & Poor's 500)

5,6

Soybeans / Sojové boby

4,7

Oats / Oves

4,2

Silver / Stříbro

3,8

EUR / Euro

3,5

Nasdaq 100 / Nasdaq 100 Index Coffee / Káva

2,8

Heating Oil / Topný olej

PX Index

2,6

Orange Juice / Pomerančová sťáva

2,2

Lean Hogs / Vepršové maso

2,2

Copper / Měď

2,1

NZD / Novozélandský dolar

Fortuna

-1,86 -2,52

Unipetrol VIG

-3,19 7,55

Komerční banka

Pork Bellies / Vepřové půlky 0,0

-8,19

CETV

-0,4

Gold / Zlato

-0,6

USD / Americký dolar

-1,1

Feeder Cattle / Telata

-1,1

-10,01

ČEZ

-17,82

NWR

CZK/EUR

-1,3

Natural Gas / Zemní plyn

-1,39

Telefonica ČR

0,1

10 Year Bond / 10leté americké vládní dluhopisy

-0,23

AAA Auto

0,4

CAD / Kanadský dolar

1,74

Erste Group / ČS

0,8

Wheat / Pšenice

6,46

Phillip Morris

1,8

CHF / Švýcarský frank

9,73 7,13

Pegas Nonwovens

1,9

Rough Rice / Hrubozrnná rýže

-4,18

Orco

2,4

Soybean Meal / Sojová mouka

AUD / Australský dolar

VÝVOJ KURZŮ AKCIÍ NA PRAŽSKÉ BURZE CENNÝCH PAPÍRŮ V LEDNU 2013

3,1

CZK/USD

2,44 -0,41

-1,5

Cocoa / Kakao

-2,0

GBP / Britská libra

0%

5%

10 %

-2,5

30 Year Bond / 30leté americké vládní dluhopisy

15 %

Zdroj: BCPP, k 31. 01. 2013 -2,9

Live Cattle / Hovězí maso

-3,4

Sugar / Cukr

-3,8

JPY / Japonský jen

-6,1

Lumber / Stavební dříví

-6,8

0%

2%

20 %

4%

6%

8%

10 %


Žádná rada není drahá...

MAKE MONEY – VÁŠ PRŮVODCE SVĚTEM INVESTOVÁNÍ Leden 2013 þ

Únor 2013 þ

„Wall Street je jediné místo, kam jezdí lidé v Rolls Roycech, aby si nechali poradit od lidí, kteří jezdí metrem.”

150 Kþ

150 Kþ

Investujte 150 korun měsíčně do vaší prosperity – předplaťte si časopis Make Money! Veškeré informace na webových stránkách www.FMG.as.


Make Money 02  
Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you