Page 1

LEDEČÁK

číslo 2. ročník VI. 21. 6. 2019

…čtvrtletník pro Ledečáky a přátele obce

APEL NA ADOPTIVNÍ RODIČE BŘÍZEK V ALEJI TGM Klima je kolem pramene TGM naštěstí pro růst mladých stromků jako dělané. Vlhká půda a přísun světla jim všem svědčí. Za rok za dva si jistě každý rodič bude moci pyšně uvařit lipový čaj z květů. Bohužel, nejen, že se daří stromkům, ale i plevelu kolem nich. Hrozí, že některé kopřivy a bršlice převýší tyto stromky. Zatím jsme se je snažili udržovat, ale s přicházejícím létem času ubývá. Prosíme tedy rodiče nebo kolemjdoucí, aby při své cestě jednou za čas u své nebo i u cizí břízky posekali, nebo jednoduše utrhali kolem rostoucí plevel a umožnili tak její další růst.

OVOCNÁ ALEJ OD ZIKAŇÁKU DO LÁZNÍ? Spolek PROLEDCE! se ujal vypracovat dotační projekt, díky kterému je možnost financovat vysázení ovocných stromů. Už dnes se na cestě mezi rybníkem Zikaňákem a vilou Bellevue, která stojí nad lázněmi, můžete setkat s ovocnými stromy, zejména jabloněmi. Tyto stromy ale stárnou a po celé délce už jich několik chybí. V létě tak není na cestě stín a ti, kteří zde chodí, jsou vystavení žáru slunce. Tomu by do budoucna mohl udělat přítrž stín ovocných stromů, jako jabloní, hrušní a třešní. Zda dotace „klapne“ je zatím ve hvězdách, jelikož vše musí teprve posoudit dotační komise. Už nyní si však můžeme držet palce. O novinkách budeme informovat.

ZE DRUHÉHO ČTVRTLETÍ MUZEA Ve druhém čtvrtletí jsme dne 2. dubna přednášeli na katedře filosofie a religionistiky Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na téma „Jurta jako obydlí i schránka významů: výklad o tradičním způsobu života kočovníků“ a na BABSKÁ MOUDRA NE VŽDY KU PROSPĚCHU fotografiích představili Známe to všichni, internet je plný zaručených mouder našich některé exponáty babiček a my je přijímáme téměř jako dogmata – informace spojené s tradičním prověřené generacemi, o kterých se prostě nediskutuje. Selský obydlím kočovníků rozum zkrátka stojí nade vším a současná věda se svými uložené v ledeckém nejpřesnějšími přístroji a všelijakými hejbátky prostě nemá muzeu. nejmenší šanci tyto vžité všeobjímající pravdy vyvrátit. Přesto V Praze 9 jsme dne 8. se pokusím pár těchto tradovaných přírodovědných omylů dubna vyprávěli o v tomto krátkém příspěvku uvést na pravou míru, byť je to Češích, kteří ve 20. téma, které by vydalo na mnoho knih. letech pracovali Už jste například slyšeli o rosomákovi? Starší generace jistě v družstvech Interhelpo pamatují písničku skupiny Olympik, která o tomto téměř a Reflektor v tehdejším bájném ptákovi zpívá. Ale chyba lávky, rosomák má k ptákovi Sovětském svazu. Byli stejně blízko jako třeba jezevec, do jehož příbuzenství patří. mezi nimi i členové Jedná se totiž o největší lasicovitou šelmu světa, která žije rodiny Šárů z našich v chladných severských oblastech Evropy, Asie a Severní Ledec. Dne 15. dubna Ameriky. J.M. M.M. jsme v Náprstkově Šelmy jsou vůbec častými oběťmi lidské pověrčivosti. BRIGÁDA N°5 muzeu v Praze Exemplárním příkladem, se kterým se setkávají už děti od Poslední brigáda byla poněkud adrenalinová přednesli svůj překlad nejútlejšího věku, je role vlka v tak tradičních pohádkách jako oproti těm předešlým. Žádné poklidné sekání, básně básnířky je Červená Karkulka. Vlk je přitom zvíře pro člověka za ale tahání již posekaných stromů a větví Ludíkové do současné i normálních okolností prakticky neškodné. Člověk pro něj není navršených na sebe při minulých brigádách. Ty tradiční mongolštiny. v žádném případě potenciální kořistí, nýbrž potravním se řezaly, lámaly na menší kusy a následně byly Dne 30. dubna jsme konkurentem, ze kterého má silný přirozený respekt. Dokonce vhazovány do ohně. vystoupili na ani ve smečce vlci na člověka nezaútočí, pokud nejsou sami Při této příležitosti se ještě dořezaly ostatní mezinárodní konferenci zahnáni do kouta. Vlk se řídí heslem „Kdo uteče, vyhrává.“ bezinky, které u pramene neměly co dělat. o Kazachstánu v Praze. Další pohádkovou pověrou je ježek pochodující starým sadem Rovněž s notnou dávkou sebezapření a odvahy V muzeu v Ledcích jsme s jablíčkem napíchnutým na bodliny. Ježci patří mezi striktní byly vytrhávány kopřivy. Návštěvníkům uvítali pana docenta hmyzožravce, takže byste je jablkem zrovna nepoctili, raději pramene se díky této brigádě naskytne menší Jaroslava Jančíka, zbodnou nějakého tučného červa. Navíc bodliny neslouží jako ukázka, jak to možná vypadalo dříve, než se z který dne 25. května sktruktura určená pro transport nákladu, ale pro obranu. této části Šternberka stala džungle. Nyní se u vyprávěl o svých Dalším pověstným hmyzožravcem je netopýr, který se stále pramene nachází menší mýtinka, která nevšedních zážitcích nemůže zbavit nálepky neohrabaného letce, který se ženám poskytuje dostatečný přístup světla pro rostoucí z třetí cesty po Indii pod s oblibou zamotává do vlasů. Jenže netopýři jsou vybaveni zasazené stromky. názvem „Magická velice přesným systémem navádění, který funguje na principu Rovněž se řešila otázka vyspravení pramene, Indie“. radaru, takže se případné překážce obratně vyhnou, zatímco se respektive jeho vrchní skruže. Stávající není v Dne 27. dubna jsme ženou za svou obvyklou potravou – létajícím hmyzem. nejlepším stavu a voda protéká víceméně všude, v besedě s ledeckými Ale ani hmyz nezůstává ušetřen. Vzpomeňte si na takového jen ne odtokovou trubkou. Voda odteče dříve občany představili část škvora, který vám s očividnou radostí zaleze do ucha a svými jinudy, než se hladina dotkne trubky v jímce. Je regionální expozice téměř až chirurgickými kleštičkami propíchne váš ušní v plánu tento problém řešit. „Obec Ledce zdraví bubínek. Ovšem i toto je fáma. Čistě teoreticky by do ucha S tímto ruku v ruce přichází problém, že někteří město Smečno “, která zalézt mohl, jelikož je to taková úzká tmavá štěrbina, kde by návštěvníci zvědavě nakukují pod poklop bude zároveň součástí byl chráněn před predátory a cítil se tam bezpečně. Ale něco pramene. Pro jejich vlastní bezpečí by to dělat připravované výstavy takového se může stát jen zcela výjimečně a ušní bubínek i tak neměli. Pak se také stává, že někdo poklop ve smečenském zámku zůstane nedotčen. Není se čeho bát. pořádně neuzavře a do vody padají různí během Anenské poutě. Michal Procházka živočichové. Výstavu pořádanou spolek Halda, ČSOP Kladensko M.M. Spolkem přátel Smečna a širého okolí budete moci zhlédnout v sále zámku v sobotu a neděli, vždy od 10 do 17 hodin. Dál úspěšně pokračuje každý pátek kondiční cvičení žen pod vedením dr. Žákové, za což jí vyslovujeme svůj dík.

B.A.

PŘEDNÁŠKA V MUZEU Dne 22. června v 15 hodin uvítáme v muzeu hosty ze Svatého Jana pod Skalou vedené významným sinologem panem dr. Rostislavem Fellnerem, CSc., který bude vyprávět o unikátní přírodě, zajímavé historii i o své záslužné dlouholeté práci. Zveme ledecké občany a další zájemce nejen na tuto přednášku, ale i na prohlídku asijské i regionální expozice nebo třeba jen na popovídání kdykoliv v návštěvních hodinách, příp. i jindy v předem domluveném čase. Stejně rádi přivítáme rovněž členy zastupitelstva a ty jednotlivce, kteří práci našeho muzea ze záhadných důvodů neuznávají, ale na naše přednášky a akce nechodí. Lépe je přece jednou vidět než stokrát slyšet. Chceme slyšet konkrétní výhrady, a proto i je rádi uvítáme a vyslechneme jejich názory.

J.Š.

ZNOVU V ČESKÉM ROZHLASU Redakce ČRo zaznamenala naši práci s komunitou v bývalých lázních, které Ledcům může kdejaká víska tiše závidět, a oslovila nás. Tak vznikl rozhovor, který jste mohli zaznamenat v éteru. Snažíme se tak o propagaci naší ledecké historie a třeba o inspirování jiných vesnic a jejich komunit.

J.M.


SOŇA ČERVENÁ A LEDCE Před rokem 1989 její jméno nic mnohým lidem neříkalo. Vystupovala na nejprestižnějších světových divadelních scénách. Věděla jsem o ní díky její nevlastní matce, Erně Červené, kterou jsem tehdy navštěvovala v jejím bytě na Kampě. Sedávala jsem v omšelém historickém křesle z Červené sedmy a naslouchala. Báječná atmosféra s báječnou vypravěčkou. Pak paní Erna zemřela a světe div se, byla pochována se svým manželem u nás v Ledcích, tak jak si to přáli. Po revoluci jsem si proto přála poznat tu, o které jsem toho tolik slyšela, paní Soňu Červenou. Jenže dlouho jsme se v Praze míjely, bydlela ještě více v zahraničí. Až se na mne usmálo štěstí prostřednictvím paní režisérky Olgy Sommerové, která s ní točila dokument. Tehdy jsem získala její adresu a paní Soňa rychle odepsala a

poslala mi velkou fotografii s věnováním. A samozřejmě Ledce znala. Vždyť tu měla pochované rodiče, kterým jsem zapalovala při své návštěvě vždy svíčku. Dnes už oba, jak Erna, tak Jiří, spí na slavném Vyšehradě, kam je nechala Soňa převézt. Později, okolo r. 2000, se paní Soňa objevila na naší klubové autogramiádě jako vzácný host a začalo naše potkávání, např. na knižním veletrhu a před pár dny na křtu její knihy. Stále vystupuje v Národním divadle, Ungeltu. Ač prošla dramatickým osobním životem, kulturním a společenským, zůstává ve svých 93 letech vitální, skromná a svým vnitřním založením samotář. Dovolila jsem si tuto osobní vzpomínku z důvodu jejího pomyslného spojení s Ledcemi, které zůstane navždy. M.H.

ZEĎ NÁM SPADLA, ZEĎ NÁM SPADLA. KDOPAK NÁM JI POSTAVÍ? Byli jste v poslední době na hřbitově? Ta cesta do kopce za to teď stojí. Naskytne se vám nečekaný výhled. Hned od cesty jsou optimisticky vidět náhrobky. Něco tu chybí! Ano, čelní zeď hřbitova spolu se vstupní branou. Hlavní otázka. Jak bude nová zeď vypadat? A kdo to vlastně ví? A kdy to bude vědět veřejnost? Možná se o tom pan starosta zmíní na veř. zasedání zastupitelstva, které je plánované na 26. června od 18 hodin, tak dorazte.

M.M.

ZE SMEČNA DO LEDEC S NOVÝMI POZNATKY Počasí přálo vycházce, která se uskutečnila 2. června. Znalostí chtiví zájemci se sešli u smečenského zámku, kde měli možnost vystoupat do věže a rozhlédnout do širého okolí. Venku pověděla k historii zámku a jeho pánům paní Eva Ničová a následovala komentovaná vycházka s Michalem Procházkou, který je čerstvým učitelem

M.M.

MASARYKŮV PRAMEN DŘÍVE A DNES Donedávna místo, kam občas zabloudil „kačer“ v kraťasech a pak bědoval na popálená lýtka od kopřiv, nyní místo, kam vedou kroky návštěvníků bývalých lázní. Jak ale vypadalo místo před tím, než se na něj dobrovolníci vrhli? Podařilo se nám spojit s člověkem, který v místě Masarykova pramene založil kešku. Tehdy se psal rok 2008. A od té doby do místa začali vyrážet hledači těchto pokladů a předávali si informace o tom, jak místo vypadá – v ideálním případě s pořízením fotografie. A za více než 10 let vytvořili paměť místa, se kterou se nyní budete moci i vy seznámit. Na blogu našeho webu plánujeme přidávat fotografie hledačů, ale již nyní se s vámi, čtenáři Ledečáka, chceme podělit o zajímavé fotografie, které dřívější stav místa zachycují. Při očištění kamenů se nám naskytl pohled na různé iniciály, vzkazy, ale i možné názvy pramene. Nacházíme zde nápisy jako Skautský pramen či pramen Poznání. Na fotografiích, které jsou nám známy, je místo zachycováno i ve chvílích, kdy byl celý pramen zatopený tak, že schůdky, které vedou k odtokové

trubce, nebyly vidět. Jiné fotografie zase ukazují zablácené nohy až k lýtkům. Po brigádách spolku PROLEDCE! se nově začínají objevovat děkovné vzkazy a návštěvníků pramene přibývá, za což jsme rádi a doufáme, že místo se z hledáčku účastníků geocachingu neztratí a do místa budou hledat cesty i další nadšenci stejně jako místní a přespolní. S místem plánujeme pracovat i nadále a budeme rádi za každé ruce, které se k naší práci přidají. O blížících se brigádách budeme včasně informovat na obvyklých místech!

J.M.

LEDECKÉ ŽENY UDRŽUJÍ KONDICI! Dámský klub s pravidelností pořádá rozličnou činnost, která má za cíl zlepšení kondice. Té je dosahováno cviky s prvky jógy, pilates, ale v případě hezkého počasí i procházkami do okolí Ledec – jako tomu bylo v jedné posledních lekcí, kdy se ženy podívaly k Drnku a na Hradečno, čímž zvládly svižnou chůzí ujít 6 km.

LÉTO Na stráních voní mateřídouška, úvozy plné stínů, vzpomínky z mládí jsou jak pápěří a podobají se vínu. Jsem jimi opilá, to množství slunce, opálená těla, spousta krásy, radosti a síly, vidím, jak život dokáže být milý. Doba mezí a souvratí, ta patří k mému mládí, léto, které se nevrátí, přestože duši hladí. Léto jsou růže, léto jsou včely, léto jsou představy a touhy, co s podzimem mi uletěly. M.H.

Za uplynulý čtvrtrok nás bohužel navždy opustili: Ladislav Schořálek - 31.3.2019 ve věku 77 let, Jaroslav Juppa – 13.5.2019 ve věku 88 let a 8.6.2019 Vítězslav Kalivoda ve věku nedožitých 75 let. Budeme na ně s úctou vzpomínat a navždy nám zůstanou v srdcích…

LEDEČÁK

slánského gymnázia. Procházky se účastnili zejména kladenští, ale nechyběli ani zástupci ze Slaného, Ledec a Kladna. První zastávkou byla zámecká zahrada, odkud se směr vycházky ubral k hájovně a dál, k rybníkům, které dříve napájely zahradu zámku. Cihelnou po zelené turistické stezce se přítomní dostavili až k lázeňským vilám ve Šternberku, kde seznámil dr. Šíma s historií lázeňského komplexu a Honza Maňas s aktivitami spolku, které v místě probíhají. Nadšení posluchači se při naučné vycházce dozvěděli mnoho zajímavých informací jak z oblasti rostlinné, tak živočišné říše. Většina Kladenských byla překvapena, že se takovýto areál nachází v jejich blízkosti.

POZVÁNKA DO MUZEA Naše muzeum je v sezóně od dubna do září otevřeno pravidelně o sobotách a nedělích (s výjimkou letní dovolené nebo akcí mimo muzeum). Také letos jsme v muzeu uvítali hosty včetně významných zahraničních diplomatů. historiků, potomků slavných cestovatelů z regionu i příbuzných ledeckých občanů, kteří se zajímají o

historii a současnost obce svých předků. Dne 12. června jsme představili muzejní expozici větší skupině starších kladenských občanů, kteří navštěvují Univerzitu třetího věku, vedených paní ředitelkou Oázy a paní dr. Irenou Veverkovou, dlouholetou archivářkou Státního oblastního archívu v Kladně.

Pravidelným cvičením ženy všeho věku nejen že konstantně zlepšují svou kondičku, ale i poznávají okolí Ledec a mají možnost se dozvědět, co je kde nového. Pokud máte zájem, jste vždy vítané!

M.M.

CO REDAKCE CHYSTÁ? Do Ledečáka jsou dávány články s krátkým rozsahem, na blog na našich webovkách zas dáváme články středně dlouhé. S články velkými však máme v plánu vydávat občasník. Ten by se vždy věnoval jen pár tématům, zato zevrubně! Počítáme pouze s jeho elektronickou podobou, v plánu je na konec roku B.A. 2019. J.M.

Redaktoři: Jan Maňas, Jiří Šíma, Michaela Maňasová, Marcela Hradcová, Michal Procházka, Baldandorj Ariunzul Kontakt: sefredaktor@proledce.cz WEB: www.proledce.cz Náklad: 150 výtisků

Profile for Jan Maňas

Ledečák, č. 2, ročník VI., 2019  

Ledečák je čtvrtletním periodikem, které vychází vždy s novým ročním obdobím. Zpravuje občany Ledec o dění v obci, o historii obce a mnoha d...

Ledečák, č. 2, ročník VI., 2019  

Ledečák je čtvrtletním periodikem, které vychází vždy s novým ročním obdobím. Zpravuje občany Ledec o dění v obci, o historii obce a mnoha d...

Profile for j.manas
Advertisement

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded