Ledečák, č. 4, ročník VII., 2020

Page 1

LEDEČÁK

číslo 4. ročník VII. 21. 12. 2020

…čtvrtletník pro Ledečáky a přátele obce

ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA I přes panující covidovou situaci je potřeba, aby se místní zastupitelé sešli a projednali, co je třeba. A tak dne 14.12.2020 hned zpočátku zasedání přečetl pan Burant zprávu z kontrolního výboru, kdy při inventarizaci nebyl odhalen žádný nedostatek. Dále pak zmínil část pozemku od domu čp 49 zasahujícího do pozemku za ním, o kterém se již jednalo, který bude příští rok vyvěšen k prodeji. Při zprávě z finančního výboru paní Hermanová přečetla příjmy a výdaje ke dni 30.11.2020. Příjmy činí částku 7 066 000 Kč a výdaje 6 423 702 Kč. Pan starosta navázal s informacemi ohledně kanalizace v obci. Firma nárokuje zvýšení NOVÝ OKRUH NEJEN PRO VYCHÁZKY poplatků. O jejich finální částce se stále jedná, ale Dobrovolníci mohou slavit! Jejich práce se zapsala do map. prozatím existují dvě možnosti. První, kdy dojde Snažení ve Šternberku, v březové aleji a u pramene TGM ke zvýšení stočného na 47 Kč a firma Kožený bude dopadlo dle plánu: byla vytvořena okružní cesta a nyní je již namísto obce platit energie na přečerpávací stanici zanesena do map. Co si přát? Aby její schůdnost dál pomáhali ve Šternberku. Druhá, kdy se stočné zastaví na udržovat návštěvníci. Jak? Tím, že ji budou dál částce až 57 Kč, avšak firma nebude platit jen za a neohroženě ušlapávat během svých vycházek. Mají tak svůj přečerpávací stanici ve Šternberku, ale i v Přelíci. podíl na pracích kolem pramene, i když se přímo nezapojili do S tématem kanalizace souvisí i pozemky pod těch špinavých, tak, že neúnavně podrážkami svých bot myslivnou, jejichž kanalizace stále není ve zpevňují cestu a brání jejímu zdivočení. A pravdou je, že vlastnictví obce, ale patří panu Bulatovi. S ním, návštěvníků je spousta, jak těch, co se sem jdou projít v rámci jak uvedl pan starosta, nejde navázat kontakt vycházky, ale i těch, co vnímají 750metrový okruh jako a když, tak se nejde domluvit. Pan Starosta po neodmyslitelnou součást jejich pravidelného běhu. Chodec jej něm požadoval, aby nechal opravit silnici kolem ujde za zhruba 13 minut, pokud se tedy nepozastavuje a pozemků, ale bylo mu odpovězeno, že pan Bulat nekochá se okolím či nečte jmenovky na prospívajících vady nezavinil, tudíž nic opravovat nebude. břízkách. Následně paní Burantová přečetla návrh rozpočtu Pro náročné, kterým nestačí cesta tam a zpět, pokračuje cesta na rok 2021. V tomto roce dojde ke splacení přes mostek nad potokem a dál si může každý vybrat, zda se kanalizace a opravu komunikace do Šternberku, vydá vlevo na val či vpravo a vrátí se zpět do Šternberka. tudíž se to projeví na výdajích. Spolu s těmito Činnost zde byla zachycena mnohými zdroji a v rámci výdaji a výdaji na správu obce se obec pohybuje na spolupráce s mapy.cz se okruh vepsal i do map a tím částce 9 770 00 Kč. Předpokládané výdaje by měly i do dějin. být v částce 6 800 000 Kč. Dluh na výdaje si obec M.M. vypůjčí ze svých minulých úspor. Nakonec pan starosta zmínil penzion Hrádek, na který pak bylo i volně navázáno i v diskuzi. Přišli za ním majitelé firmy Dark Shadows, kteří chtějí v garážích u penzionu opravovat auta. Avšak pan starosta se bojí, že se v okolí objektu brzy začnou shromažďovat vraky. Pan Maňas podotkl, že provoz autoopravny je pravděpodobně v rozporu s územním plánem. I z řad občanů byly vzneseny námitky, že autoopravna naruší prostřední oblíbeného místa pro procházky. Aby se předešlo k případnému znehodnocení prostředí rybníka navrhl pan starosta možnost, že by obec VÝSADBA ADOPTOVANÝCH BŘÍZ 2020 mohla pozemek odkoupit. V letošní akci se mohlo za přispění adoptivních rodičů M.M. vysázet 26 kusů mladých bříz bělokorých. Tentokráte byla Z LEDCŮ AŽ DO ASIE… Na novém propagačním letáčku č. 4 (Hrdlív, stávající alej zahuštěna a dovysázena směrem od pramene Ledce, Přelíc, Smečno) ‚vydaném Infocentrem ve k zámečku. Slaném se mj. píše: „V obci najdete Malé asijské Výsadba byla vlivem vládních opatření neveřejná, takže muzeum, které se specializuje na tradice a rodiče nemohli být u toho. Nicméně nyní mohou nejen oni současnost poznávání vybraných zemí Asie. procházet březovou alejí, která se má čile k světu i s novými V muzeu se nachází i Pamětní síň obce Ledce, přírůstky.

kde lze zhlédnout její historii… Naučnou procházku obcí včetně bývalých lázní Šternberk si můžete předem objednat v muzeu.“ Upřímně děkujeme Infocentru, jeho vedoucí paní Z. Kučerové a panu L. Dobnerovi. Pro individuální návštěvníky jsou dveře muzea po dohodě otevřeny kdykoliv.

B.A.

PLODY SPOLEČNÉ PRÁCE Asi tak nadneseně, ale pravdivě, lze mluvit o prvním jablku z vloni vysázeného stromořadí za přítomnosti dobrovolníků mezi Ledci a Šternberkem. Věříme, že do budoucna bude nejen jablek, ale i hrušní a třešní přibývat, a že si jej budou moci kolemjdoucí při procházce utrhnout.

J.M.

PŘÁNÍ DO NOVÉHO ROKU BUVOLA Všem ledeckým občanům a našim příznivcům přejeme příjemné a klidné prožití Vánočních svátků a úspěšný vstup do Nového roku buvola s nadějí na brzké překonání koronavirové krize, na další setkávání, spolupráci a pomoc při rozšiřování a doplňování muzejní expozice.

J.Š. SMEČENŠTÍ HASIČI POMOHLI VE ŠTERNBERKU Březová alej ve Šternberku už něco pamatuje. Některé z původních bříz už mají svá nejlepší léta za sebou a některé z nich už boj o své místo na slunci vzdaly. Ať už jejich sílu vysávaly houby či je rozlámalo počasí, v poslední době přibývalo případů, kdy ze stojících torz opadávaly suché větve, které by mohly vážně zranit návštěvníky pramene. A právě o tyto stromy se postarali smečenští hasiči. Suché a polámané stromy byly bezpečně pokáceny. Stalo se tak posledního říjnového dopoledne, kdy se Šternberkem rozezněl zvuk motorových pil, které se v rukou požárníků postaraly o všechny pro chodce nebezpečné stromy. Jako poděkování za bravurně odvedenou práci byla hasičům darována jedna bříza, kterou si vlastnoručně zasadili. Za ochotu, profesionální a rychlý zásah SDH Smečno děkujeme a těšíme se na další spolupráci!

M.M.

J.M.

TAK DÁVNO

ČTVRTROK V MUZEU Kvůli opatřením vlády v souvislosti s koronavirem jsme v muzeu realizovali pouze jedinou přednášku o historii ledeckých domů 22. srpna a další připravené přednášky jsme odložili asi až na příští rok. Přesto jsme za přísného dodržování předpisů pokračovali v jednáních a kontaktech s Japonským organizačním a kulturním centrem, Vlastivědným muzeem ve Slaném, Náprstkovým muzeem a kazachstánským kulturním centrem Elim-aj. Účastnili jsme se každoročních Dnů kazachstánské kultury v Praze a v jejich rámci připravili na 17. září přednášku o tradičním obydlí kočovníků. Ještě v září jsme shlédli zajímavý kulturní program v japonské zenové zahradě v Poběžovicích. Od paní Štěpánky Honsové jsme obdrželi zajímavé exponáty, dokumenty a fotografie z jejího dlouhodobého pobytu ve Vietnamu a v Číně. Pokračovali jsme v katalogizaci muzejní knihovny a za pomoci ledeckých pamětníků identifikovali fotografie v muzejním fotoarchívu. Aktualizovali jsme seznam dárců a spolupracovníků, který je možno shlédnout hned za vchodovými dveřmi muzea. B.A.

To ještě býval sníh a jezdili jsme na saních, a kdo měl – na lyžích, a na závěji jiskřil sníh. To ještě býval mráz a na rybnících most ledový, na bruslích svištěl čas. Vrátí se to ještě? Kdo to ví?

M.H.


LEDECKÝ RODÁK JAN LIBOVICKÝ A JEHO POTOMCI Rod Libovických – podobně jako Čížků, Procházků, potomky. Narodil se 7. května 1826 v č. 16 na ledecké Krčků, Koulů, Beznosků, Hainů a dalších – je v návsi. Jeho otec byl Matěj (narozen 1794) a matka Ledcích znám po několik generací. Některá jména Anna, roz. Čížková z č. 27. Podle některých údajů měl jsme nalezli už v dochovaných matrikách 17. a 18. Jan v Čechách 3 dcery, avšak zápis o jeho sňatku století. Rodiny Libovických žily v Ledcích v domech a narození dcer se nám zatím nepodařilo v matrikách č. 2, 3, 16, 22, 27, 28, 42, 55. Dnes už v obci sice žádný ověřit. Jeho první manželka zemřela a Jan se oženil Libovický nežije, ale v okolních obcích i ve Slaném je s Anežkou roz. Millerovou, která se narodila 6. května najdeme. 1842 v Rynholci. V 2. polovině 18. stol. jsme v ledecké matrice Jan s Anežkou a dcerami (?) vyrazil ve svých 43 letech identifikovali sedláka Františka Libovického v č. 2, za vidinou lepšího výdělku do ciziny a vybral si Volyň Jiřího Libovického a další. Jiří spolu s manželkou na dnešní Ukrajině. Tam již v újezdě Dubno několik Annou r. 1802 dostavěli dům č. 3, který byl rozbourán českých rodin žilo v obcích Luthardovka a Podhájce. r. 1910 a na současný dům byla přemístěna deska Spolu s nimi odešlo i několik rodin ze sousedních s reliéfem Uložení Krista do hrobu z 16. století. Václav Řisut (Hortovi, Stehlíkovi, Šafářovi, Volfovi) i z Libovický byl kolem r. 1810 ledeckým rychtářem. dalších obcí Slánska. Usadili se v místě Vlčí údolí a R. 1785 se na návsi v č. 16 narodil Matěj, v lednu 1790 tam začali budovat v letech 1869-1870 českou osadu, v č. 2 se Františku Libovickému narodila dcera kterou později (r. 1921) pojmenovali Noviny České Veronika, která se vdala za stejně starého Františka (rus. Noviny-Češskije). Obec existuje na Ukrajině Čížka z č. 27. R. 1794 se v č. 16 narodil další Matěj, dodnes a od r. 1946 nese název Novini. Nachází se 1795 Anna, 1797 opět Matěj (zemřel 1843 v č. 28), v Mlynivském rajonu Rovinské oblasti, 12 km od 1798 Jan (zemřel 1849 v č. 22), 1815 Jan, 1818 v č. 3 Mlynova, 20 km od Olyky, 26 km od Dubna, 34 km Josef (zemřel 1880), 1819 Karel, 1823 Rozálie, 1825 od Lucka a 45 km od Rovna. Dnes tam žije něco přes v č. 2 Jan, 1826 v č. 16 další Jan, 1827 Anna, 1829 300 obyvatel. Roku 1872 se stala součástí obce osada Rozalie (vzala si Františka Čížka), 1830 Barbora, Vystrkov, která však administrativně patřila do 1831 Anton, 1835 Josef atd. Dorohostaje. Čtvrti v obci nazývali „Hořejšek“ Dále se budeme zajímat pouze o Jana Libovického, a „Dolejšek“. Libovičtí bydleli v „Dolejšku“. Češi který nás zaujal svým životním osudem a jeho založili později ještě další obec Noviny nedaleko Dobrjatina. Roku 1871 založili krajané ve vzdálenosti ADVENTNÍ ČAS kolem 10 km od Vlčího údolí obec Malín český, který v červenci 1943 vypálili Němci. Zavraždili tehdy Celý dům je už cítit vanilkou, 370 Čechů z Českého Malína a 4 další, kteří tam venku před vchodem, line se vůně jehličí, přijeli. na chvíli být zase spolu s maminkou Jan spolu s dalšími krajany začali budovat obec a zvonkem si přivolat, ty srdci nejbližší. v místech, kde museli vykácet les a křoví. Nejprve vykopali studnu a kolem ní zemljanky, v nichž první V tom čase adventním, léta bydleli. Zpočátku bydleli spolu s dalšími to u lidí takhle prostě chodí, 8 rodinami v jedné místnosti u polského šlechtice vzpomínají, věří a doufají, že i něco nového se brzy zrodí. Bez naděje žití není, co život dal, co život vzal, na miskách vah spravedlivě váží, a dobrá naše srdce v čase vánočním, lásku pro všechny, kolem sebe stráží.

M.H. STOPY LEDEC A SLÁNSKA NA OLŠANSKÝCH HŘBITOVECH V PRAZE (2) V části IV. v oddělení 6 v hrobě č. 35 je pochován spisovatel, malíř a sběratel Antonín Dobroslav Výšek (25. března1809 Kutrovice – 13. května 1878 Praha). V impozantním hrobě č. 135 je pohřben známý novinář a politik Karel Sladkovský (22. června 1823 Praha – 4. března 1880 Praha), který po propuštění z vězení strávil na pozvání šternberského mlynáře Františka Beránka ve Šternberku několik měsíců. Pomník je největším dílem slavného sochaře J. V. Myslbeka. V oddělení 11 v hrobě č. 26 leží Julius Košnář (8. února 1862 Praha – 23. července 1934 Praha), mj. významný podporovatel Charitního domova ve Smečně. V odd. 14 ve společném hrobě františkánů v č. 118-119 je uložen Čeněk/Vincenc Lichtblau (6. prosince 1813 Smečno – 17. prosince 1887 Praha), vlastenecký kněz a numismatik. V části V., která vznikala od r. 1862, je v oddělení 8 v hrobě č. 164 Miroslav Tyrš (původním jménem Friedrich Josef Emanuel Tirsch, 17. září 1832 Děčín – 8. srpna 1884 Oetz, Rakousko), který mj. organizoval pěší výlety sokolů i do Šternberka. V oddělení 12 v hrobě č. 42 leží spisovatelka Anna Lauermannová (15. prosince 1852 Praha – 16. června1932) Praha, dcera MUDr. Mikoláše Miksche, jednoho ze sedmi lékařů konsorcia na rozvoj šternberských lázní. V oddělení 23 v hrobě č. 130 je pochován syn Františka Ladislava Čelakovského profesor Jaromír Čelakovský (21. března 1846 Vratislav, Polsko – 16. října 1914 Praha) se svou první chotí Marií roz. Holou (1843 Nová Ves u Kolína

Za uplynulý čtvrtrok nás bohužel navždy opustila dne 4.12.2020 Blažena Pazderková ve věku 81 let. Budeme na ni s úctou vzpomínat a navždy nám zůstane v srdcích…

LEDEČÁK

Skarczewského. Pak se stavěly dřevěné a později zděné domy. Češi byli převážně zemědělci, budovali pole a zaváděli novoty pro místní neznámé (např. hnojení, mlácení cepy, žací stroje). Byli velcí vlastenci a chtěli, aby se i jejich děti učily česky. Už od r. 1877 ve světnici u Brabců učil české děti přistěhovalec Švácha a po něm Říha. Česká škola fungovala od r. 1879. V l. 1881-1883 tam učil krajan Šrámek a po něm první profesionální učitel emigrant Alois Jirásek z Dubna do r. 1887. Od r. 1887 do r. 1892 tam vyučoval Alexander Krámský. Škola už měla samostatné stavení (na obrázku uprostřed), které r. 1881 odkoupili od krajana Kaufmana. Vladimír chodil do školy v Dorohostaji. Roku 1881 byl ve středu obce založen hřbitov. Už r. 1883 začali hrát místní ochotníci divadlo zásluhou učitele Jiráska a hostinského Františka Horta. Divadelní spolek tam působil až do r. 1947. Hybnou pákou divadelního života byl také syn ledeckého Jana Josef a odchovancem spolku byl i Janův vnuk Vladimír. Čeští přistěhovalci ve Vlčím údolí byli původně převážně katolíci, avšak r. 1888 drtivá většina z nich přešla na pravoslaví. Stvrdili to ve farnosti Malá Dorohostaj vzdálené asi 8 km, kde stál nový pravoslavný kostel. Narychlo postavili v lese kapli, kterou po roce vylepšili. Každoročně se tam konaly bohoslužby spojené s poutí. Teprve roku 1888 byla postavena první zděná budova – obecní skladiště. První obytné stavení si postavil František Miler a do r. 1947 bylo v obci 125 stavení. Roku 1892 ruská vláda českou školu v Novinách zrušila a namísto ní zřídila ruskou jednotřídku s učitelem Fedosenkem a vyučujícím jazykem ruským. Fedosenka vystřídal Nikolaj Kondratěv. Roku 1894 za starostování Celestýna Milera byla postavena nová krásná cihlová škola. Cihly na stavbu si občané vypálili sami. V letech 1906–1915 tam vyučoval Čech Vladimír Lapáček (oficiálně rusky a jen tajně česky). Za války byla výuka přerušena, r. 1917 tam učil česky zajatec Prokopec, kterého r. 1920 vystřídal učitel Vlasák z Českého Malína. Po připojení západní Volyně k Polsku se na škole učilo také polsky (češtinu a polštinu učil Vilém Pospíšil). Od roku 1936 učil Ficek ze Sedmidub, skutečný vlastenec a dobrý učitel… V příštím Ledečákovi se můžete těšit na poutavé pokračování příběhu, který se stal daleko od Ledec, avšak s Ledečáky.

J.Š. – 29. května1907 Praha), kteří navštívili šternberské lázně. Tělo Marie bylo zřejmě později přemístěno do hrobu F. L. Čelakovského. V části VI. v odd. 3 v hrobě č. 38 je uložena spisovatelka Eliška Krásnohorská (roz. Eliška Pechová, 18. listopadu 1847 Praha – 26. listopadu 1926 Praha), která se také léčila ve Šternberku. V oddělení 16 v č. 13a je pochován známý léčitel a mecenáš Jan Mikolášek (7. dubna 1887 Rokycany – 29. prosince1973 Praha), který žil několik let v Hradečnu. V části VII. v oddělení 22 v hrobě č. 15 je pochován významný orientalista, egyptolog Evžen Strouhal (24. ledna 1931 Praha – 20. října 2016 Praha), spolužák MUDr. Miloše Janoty, kterého ve Šternberku navštěvoval. V oddělení 23 v hrobě č. 31–32 leží spisovatel Jan Antoš (1. ledna 1860 Praha – 6. června 1899 Praha), jehož manželka Františka, roz. Pečníková, nar. 1873 zemřela ve Šternberku. V části 1ob - 2 v hrobě č. 51 je pohřben významný sokolský pracovník Josef Eugen Scheiner (21. září 1861 Benešov u Prahy – 11. ledna 1932 Praha), který byl rovněž ve Šternberku. V části 1- ob – K v č. 180 (později v části 2ob - 21 v č. 350) byla uložena urna bývalého řídícího učitele školy v Ledcích (2. srpna 1863 Tuchlovice – 22. ledna 1937 Praha), avšak místo je dnes prázdné. I když jsou naše informace nepochybně neúplné, přesto, jak je vidět z výše uvedených údajů, stojí za to Olšanské hřbitovy navštívit, uctít památku našich předků a dále hledat stopy lidí spojených s naším krajem.

KALENDÁŘ NA ROK 2020 „PAMÁTKY OBCÍ V OKOLÍ SMEČNA“ Kalendář připravil Spolek přátel Smečna a širého okolí a obsahuje reprodukce barevných akvarelů významných památek Smečna a okolí. Autorem kreseb je pan František Moravec, narozený roku 1944 v Řisutech. K naší radosti je v kalendáři 6 kreseb z Ledec: kaple sv. Jana Křtitele, venkovské barokní domy, lázeňské vily ve Šternberku, budova muzea, bývalé školy z roku 1897, donínský zámeček ve Šternberku a prameny. Zájemci o zakoupení kalendáře se mohou obrátit na předsedkyni paní Evu Ničovou nebo na stránky spolku: www.spolekpratelsmecna.estranky.cz J.Š. Redaktoři: Jan Maňas, Jiří Šíma, Michaela Maňasová, Marcela Hradcová, Michal Procházka, Baldandorj Ariunzul Kontakt: sefredaktor@proledce.cz WEB: www.proledce.cz Náklad: 150 výtisků Vydavatel: PROLEDCE! z.s.

J.Š.


Millions discover their favorite reads on issuu every month.

Give your content the digital home it deserves. Get it to any device in seconds.