LEDEČÁK
číslo 1. ročník VIII. 20. 3. 2021
…čtvrtletník pro Ledečáky a přátele obce
KORON AVIROVÝ Ú TLUM? Kvůli opatřením majícím řešit situaci s rozšířením koronaviru došlo k omezení našich běžných aktivit. Plány na podniknutí akcí jsou tak stále v šuplíku. Třeba jarní brigádu, kterou jsme v plánu měli, nyní nemůžeme pořádat. Proto děkujeme těm, kteří v rámci procházky např. sbírají odpadky. Jako spolek děláme, co jsme odkládali a obec propagujeme skrze další regionální media. Věříme, že až se situace zlepší a opatření povolí, budeme moci v plné síle pokračovat v naší činnosti a budeme se těšit na viděnou s vámi. P ŘÍRODA JE CHRÁM Přestože se z médií může zdát, že se naše civilizace pod tlakem čínského viru doslova bortí a už zkrátka nezbývá, z čeho se na světě radovat, jedna jistota nám přeci jen zůstala. Počínající jaro probouzí odpočatou přírodu bez ohledu na problémy lidstva a je tak ideálním zdrojem, kde doplnit životní energii, které se mnohým z nás už příliš nedostává. Ptáte se, co je potřeba pro to udělat? Pouze maličkosti – opustit vězení čtyř stěn a mít oči i srdce dokořán. Jakmile se rozhodnete vykročit vstříc lepší náladě, vyvstane však otázka, kam své kroky namířit. V době, kdy píšu tento text, je odpověď až příliš jednoznačná – do svého katastru. Vy, jakožto obyvatelé Ledec, máte oproti občanům většiny okolních sídel jednu nespornou výhodu – k vašemu katastru náleží lázně Šternberk, které doslova vybízejí ke korzování za svitu ostrého jarního sluníčka. Rozhodně si však jako přespolní netroufám vám radit, kam konkrétně máte ve své domovině vyrazit. Místo toho vám dám tip na místo, kde jsem já tak trochu doma – hradiště u sv. Jiří v Libušíně. Než tam však vyrazíte, budete si muset počkat, až to vládní garnitura povolí. Do areálu bývalého hradiště s kostelem
N AF UKOVACÍ L EDEČÁK Jarní číslo obsahuje méně, za to větších článků. A některé se bohužel do tohoto čísla nevešly. Přemýšlíme tak o jiném konceptu. Buď úplný přechod do elektronické podoby, kde nejsme limitovaní, nebo méně častá frekvence vydávání, ale větší rozsah stran. Nabízí se sloučení s naším občasníkem Ledečák +, který takto již vychází. Zájemci o vydání Ledečák + se mohou k odběru přihlásit na našich webových stránkách proledce.cz. O případné změně vás budeme informovat na našem blogu na proledce.cz
J.M.
J.M. sv. Jiří se dostanete po lesní cestě, před pár lety vybudovali členové našeho která se napojuje na silnici mezi sdružení Český svaz ochránců přírody Smečnem a Kladnem těsně za cedulí Kladensko. Je také možné si s námi domluvit individuální prohlídku kostela oznamující konec místní části obce Libušín, Důl. Těsně předtím, než se i zvonice, či komentovanou vycházku po naučné stezce. Ta je jedinečná díky před vámi otevře holá pláň původní akropole, jíž vévodí areál kostela kombinaci dějepisných a přírodovědných s hřbitovem a dřevěnou gotickou zajímavostí. Pojednává jak o spojitosti zvonicí, projdete pod mohutným místa s legendární věštkyní kněžnou košatým dřínem jarním (Cornus mas), Libuší, tak o historii podložené archeologickým výzkumem. Kromě toho který v těchto dnech září na dálku tisíci zlatých květů. Teprve po odkvětu představuje místní bohatou květenu, se objeví listy, díky kterým během léta která díky příslušnosti k přírodnímu nenápadně splyne s okolní vegetací. parku Džbán nabízí hned několik vzácnějších druhů, které by jistě A to až do chvíle, kdy na něm koncem srpna dozrají červené peckovice, které pozornosti návštěvníka neměly uniknout. jsou příjemnou svačinkou Teď v předjaří vykukují a vítaným zdrojem nad místní studánkou vitamínu C. Vzhledem zpod listí podivně k tomu, že se však jedná vypadající podbílky o zákonem chráněný druh šupinaté (Lathraea a v tomto případě ještě squamaria). Zelenou o velmi cenný exemplář, barvu, tak typickou pro není možné strom rostliny, byste u nich poškozovat agresivním hledali marně. Během česáním plodů ve velkém. evoluce se zcela vzdaly Kdo si však jen zobne, barviva chlorofylu jistě dřínu neublíží. a místo fotosyntézy se Hned vedle tohoto začaly vyživovat košatého keře stojí úvodní paraziticky. Mnohem informační tabule místní spořádanější život vedou podbílek šupinatý naučné stezky, kterou byliny, které jim v okolí
N EJSLAVNĚJŠÍ VNUK JANA L IBOVICKÉHO Z L EDEC VLADIMÍR (1906–1984) Vraťme se znovu k ledeckému rodákovi Janu Libovickému. O jeho první manželce a údajných třech dcerách se nám zatím nepodařilo nalézt nic. Zato už víme, že se ve věku 42 let v roce 1868 podruhé oženil v Novém Strašecí s 26letou rynholeckou rodačkou Anežkou Müllerovou. Dále jsme zjistili, že Jan byl tehdy hajným v Lotouši. Nejstarší syn Jana a Anežky Libovických Vladimír se už narodil po jejich odchodu do ciziny v Novinách Českých na Volyni 13. února 1877. V dospělosti se tam oženil s Marií roz. Fersíkovou/Ferzikovou (asi 10. září 1878–19. dubna 1945 Noviny České). Fersíkovi zřejmě přišli na Volyň ze Sobětuch na Chrudimsku. Jejich prvním synem byl Vladimír, narozený v Novinách 10. listopadu 1906. Měl skutečně bohatý život a vykonal toho neuvěřitelně mnoho zejména pro českou, slovenskou a ukrajinskou kulturu. Na Volyni strávil prvních 18 let svého plodného života. V r. 1912 začal Vladimír chodit do české školy v Novinách. Právě v tom roce se mu 10. prosince v Novinách narodila sestra Žofie. Ta se provdala za Viktora Millera, narozeného 11. dubna 1902 v Novinách. Žofie se s rodinou vrátila po r. 1945 do Československa. Protože už od dětství měl Vladimír velký zájem o balet, proti vůli otce-zemědělce začal v 17 letech
studánky dělají společnost – mezi ty nejkrásnější patří jaterníky podléšky (Hepatica nobilis; viz titulní fotografii, pozn red. ), jež ozdobí okolní svahy svými fialovými květy. Také dymnivky duté (Corydalis cava), porůstající především pozůstatky valů, zaujmou svou krásou. Oproti tomu květy kopytníků evropských (Asarum europaeum ) nejsou téměř k nalezení, krčí se až u samé země. Zato se z nich line velmi exotická vůně vzdáleně připomínající pepř. V pozdějších jarních měsících a na počátku léta lze podél cesty pod akropolí obdivovat bohatý porost vzácného oměje vlčího moru (Aconitum lycoctonum ). Jak však název napovídá, není radno se s ním dostat příliš do křížku. Oměje patří k našim nejjedovatějším rostlinám vůbec. Dříve se dokonce používaly k trávení vlků. Mnohem něžnějším dojmem pak působí lilie zlatohlávek (Lilium martagon), která v několika jedincích zdobí okolí cesty svými krásnými růžovými květy. Stačí jen přičichnout a zapomenout na všechen stres, který nás obklopuje.
Michal Procházka, spolek Halda, ČSOP Kladensko
studovat na nově otevřené taneční škole choreografa, herce a baletního tanečníka Vasila K. Avramenka (1895– 1981) v Rovně (dnes Rivne), avšak hned následující rok na otcův příkaz přestoupil na lidovou školu zemědělskou/ zemědělskou technickou školu ve Velkých Opatovicích u Blanska. Tehdy tam také hrál ochotnické divadlo a navázal styky s Jiřím Mahenem (vl. jm. Antonín Vančura, 1892–1939), herci Bedřichem Karenem (vl. jm. Bedřich Fremmr, 1887–1964), Karlem Kolárem (1882–1947) aj. Měl také přátele v Letovicích, v Olešnici na Moravě, kde žila rodina Kopeckých původem z Vanovic, zahradníci a divadelní ochotníci, kteří reemigrovali z Volyně stejně jako Vlkovi z Vanovic. Na Volyň se již nevrátil, ale odešel do Prahy a ve 22 letech začal studovat střední baletní školu Jelizavety Nikolské (1904–1955), primabaleriny Národního divadla v Praze. Už od 2. ročníku začal veřejně vystupovat. 2 roky tančil ve Velké operetě v Praze u Borise Milce (vl. jm. Bohumil Milec, 23. 12. 1906 Písek–15. 6. 1984 Praha), poté byl sólistou v Městském divadle na Baletní mistr V. Libovický (vpravo) z Českých Novin, Vinohradech a také ve příslušník československé smíchovské Aréně. Podařilo se jednotky ve Velké Británii nám nashromáždit další se svým švagrem V. Miller, informace, o které bychom vás příslušníkem neradi připravili. Pokračování československé východní jednotky (1945) bude v příštím čísle. J.Š.
F IL MOVÝ HUDEBNÍ SKLADATEL ZDENĚK L IŠKA Zdeněk Liška se narodil 16. března 1922 v Libušíně. studiích na konzervatoři pracoval v ČKD Slaný. Kvůli nemocné porodní bábě ve Smečně však musela Po skončení druhé světové války se mu po náhodném porodit jeho matka u příbuzných. Za dva dny se setkání se smečenským rodákem Jaroslavem vrátili do domu čp. 203 na Smečno, kde Zdeněk Novotným naskytla příležitost skládat hudbu ve strávil své dětství. Chodil do smečenské školy, cvičil Zlínských filmových ateliérech. V roce 1953 proběhla v Sokole, v létě se věnoval atletice a v zimě zase ve Smečně beseda cestovatelů Jiřího Hanzelky hokeji a postupně získával lásku a Miroslava Zikmunda, k hudbě, kterou zdědil po svém s nimiž zavítal také tatínkovi a dědečkovi. V osmi letech Jaroslav Novotný začal chodit k Josefu Kořínkovi na a Zdeněk Liška, který housle, později na klavír. Začal vytvořil hudbu pro jejich studovat na gymnáziu ve Slaném cestopisné filmy. V roce a přes počáteční nesouhlas rodičů 1965 získal Oscara film Zdeněk Liška vstoupil ve svých Obchod na korze, k němuž patnácti letech na konzervatoř. složil hudbu. Složil hudbu Již tehdy složil pár malých skladeb. pro mnoho známých filmů Při studiích na konzervatoři založil a seriálů, např. Vynález ve Smečně mužský a ženský pěvecký zkázy, Spalovač mrtvol, sbor, nacvičoval a řídil koncerty na Baron Prášil, Už zase různých akademiích a besídkách, skáču přes kaluže, složil hudbu k několika divadelním hrám pro 30 případů majora Zemana, Hříšní lidé města pražského, dramatický odbor ve Smečně, které nacvičoval Osada havranů nebo Jáchyme, hoď ho do stroje! Hudbu a na představeních dirigoval. Po ukončení složil také pro Laternu Magiku. Zdeněk Liška umírá po
nemoci 13. července 1983 v Praze. Byl pochován na smečenském hřbitově se svými rodiči. Tento významný filmový skladatel měl jistě stále Smečno rád. Vracel se za rodinou, přáteli nebo na Anenskou pouť. Neodmítl ani gratulanty ze Smečna v jeho vile ve Zlíně. V roce 1990 byl vyznamenán in memoriam za celoživotní dílo. Na přelomu milénia uvedla Česká televize dokument „Zdeněk Liška“. 14. března 2002 byla odhalena díky spolku Patria a Města Smečna pamětní deska na jeho rodném domě ve Svinařovské ulici. Tohoto slavnostního aktu se také zúčastnila manželka Dana s dcerami Barborou a Hanou, mladší bratr Jindřich. Od 27. října 2011 je laureátem Ceny Ministerstva kultury za výjimečný tvůrčí přínos v oblasti hudby. Roku 2017 uvedla Česká televize dokument „Hudba Zdeněk Liška“. Zdeněk Liška byl bezpochyby jeden z nejlepších a významných filmových hudebních skladatelů minulého století. Děkuji paní Evě Ničové za poskytnutí fotografií.
DAT U M VÝKONU ORTELU SMRTI L EDECKÉMU MUZEU SE BL ÍŽÍ Do krutého a neúprosného data, 28. února 2023, už chybí jen necelé dva roky. Rozsudek pětičlenné poroty zastupitelstva obce zní jasně a nekompromisně. Byl vynesen bez ohledu na práci provozovatelů muzea a zaslán bez předchozího upozornění na jejich pražskou adresu právě ve dnech, kdy pobývali na mezinárodní akci na Slovensku s ledeckou jurtou. Rozsudek platí bez ohledu na názory mnoha ledeckých občanů, významných domácích i zahraničních činitelů i na informace v hromadných sdělovacích prostředcích včetně státní televize. Není asi náhodou, že právě nikdo z členů poroty na akce muzea nechodil a nechodí. Pan starosta dokonce novináři Práva sdělil, že v expozici ještě nebyl, ale zná objekt dobře, protože tam chodil do školy. Zatímco výpověď byla dána s tím, že s budovou nemají žádný plán, televizním redaktorům sdělil zjevně zaskočený pan starosta, že tam bude školka. Ta je samozřejmě důležitější než muzeum, ale později pan starosta přiznal, že to byl jen jeho osobní názor. Zastupitelstvo ani na veřejných schůzích o tom dosud nejednalo. Dalším krokem do rakve muzea byla žádost pana starosty o vyklizení zadní zahrady, kde stály mongolská a kazašská jurta. Pouze nedopatřením písaře nebyla parcela v Nájemní smlouvě uvedena, avšak v příloze smlouvy uvedena je. Na to upozornil provozovatel, výsledkem byl příkaz o vyklizení zahrady vzhledem k tomu, že ji provozovatel užívá „bez právního důvodu“! Kdyby provozovatel přistoupil v roce 2018 na podpis nové Nájemní smlouvy se čtyřnásobným zvýšením nájmu, pokračovalo by muzeum dál ve své práci bez současných existenčních problémů. Pochopení práce a přínosu muzea pro zviditelnění obce mají nejenom četní ledečtí občané, ale paradoxně také občané a vedoucí činitelé dalších obcí Slánska. Muzeum navštívila např. starostka Třebichovic a přinesla účastníkům akce dokonce koláčky a pohoštění, starosta Královic donesl plány rozvoje obce a představu o budování místního muzea. Pomoc při přemístění muzea přislíbila hejtmanka Středočeského kraje. Vedoucí odboru kultury středočeského kraje po návštěvě muzea napsala: „Klub přátel
LEDEČÁK
Asie seskupil pozoruhodné množství informací s mým dopisem seznámíte i zastupitele obce.“ i zájmový okruh osob a jejich činnost v rámci O odpovědi pana starosty bohužel nemáme žádné informace a ať je jakákoliv, rádi ji obce Ledce může přinášet zajímavé podněty pro život v obci“. Proděkan Teologické fakulty v Ledečáku zveřejníme. O muzeu se už nic Jihočeské univerzity napsal: „Velmi si vážíme nepíše ani v Ledeckém občasníku, který vydává aktivit „Malého asijského muzea v Ledcích“, obec. Bez ohledu na současnou situaci muzeum i ve složitých podmínkách způsobených které jste založil a z něhož vytváříte koronavirem pokračuje v započaté práci jedinečnou instituci, která přispívá jak i v 1. čtvrtletí. Naše sbírky jsme obohatili o k domácí kultuře české, tak k poznání exotických kultur dálně-východních. Úcta ke kopie vzácných dokumentů díky rodině Čížkově z č. 2 a onikátní dokumenty ze života a práce vzdáleným civilizacím, respekt k lidské našich občanů v Číně v 50. letech minulého důstojnosti, vztah k objektivnímu poznání, století. Napsali jsme článek o slavných rodácích to vše, ba mnohem více promlouvá Ledec do Infomagazínu Slaný, ten ale vzhledem k návštěvníkům, kteří vstoupí branou k náhlému úmrtí šéfredaktora zatím nevyšel. malého/velkého asijského muzea. Hodnoty Kvůli vládnímu nařízení dál pokračuje uzavření nadčasové, zdaleka ne však samozřejmé. muzea pro veřejnost a připravené přednášky Hodnoty, jejichž důležitost je třeba právě odkládáme na duben. Zaslali jsme kondolenci v dnešní době v naší zemi připomínat…“ k úmrtí paní Kutilové, jedné z dárkyň Předseda Výboru pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch zaslal panu starostovi zajímavých předmětů našemu muzeu a účastnili se posledního rozloučení s profesorkou Věrou dopis, jehož kopii jsme dostali na vědomí a který doslova citujeme alespoň pro informaci Krauterovou, která našemu muzeu spolu se svým manželem darovala spoustu originálních občanům, protože na veřejných schůzích se fotografií a dokumentů z práce v Mongolsku. o tom pan starosta nikdy nezmiňoval. Na přání rodiny jsme se 19. února v motolském „Vážený pane starosto, dlouhodobě sleduji krematoriu jménem žáků a mladších kolegů chvályhodnou aktivitu Klubu přátel Asie rozloučili s dlouholetým ředitelem Orientálního Pražská jurta ve Vaší obci. Zásluhy pana ústavu a významným badatelem profesorem Jiřího Šímy a jeho kolektivu na rozvoji cenného Malého asijského muzea, na rozvoji Josefem Kolmašem. Také on osobně navštívil ledecké muzeum a věnoval nám řadu svých přátelských vztahů s řadou asijských států, ale i zásluhy na poznávání historie obce Ledce knih. Na mezinárodních videokonferencích v objektu Velvyslanectví Kazachstánu vnímám jako nezpochybnitelné. Obdobně to zřejmě posoudili i zastupitelé obce, když panu a v Parlamentu České republiky dne 23. února jsme informovali mj. i o našem muzeu v Ledcích. Šímovi udělili v prosinci 2012 čestné Od 1. ledna jsme začali na základě faktury občanství. Muzeum a také další zajímavá znovu řádně platit nájem, který opět hradíme – místa v obci a okolí, včetně lázní Šternberk stejně jako dřív – ze soukromých prostředků jsem několikrát při různých příležitostech získaných tlumočením v Praze a dalších místech navštívil a vždy jsem obdivoval jisté genius s přísným dodržováním platných zdravotních loci místa. O to více mne překvapilo, že předpisů. Prostřednictvím mailové zastupitelé obce většinově schválili výpověď korespondence dál hledáme za obdobných nájemní smlouvy k 28. 2. 2023. Prý sice finančních podmínek náhradní prostory pro nemají s objektem žádný jiný záměr, ale přestěhování expozice jinam, v krajním případě muzeum prý obci nic nepřináší. Chtěl bych alespoň do skladových prostor a v nejhorším podotknout, že dle mého názoru je opak případě na smetiště. Takový trest nám vyměřilo pravdou. Ledce mají v současnosti potenciál zastupitelstvo s termínem do února 2023, kdy v podobě výjimečného muzea i v podobě aktivních a obětavých lidí, kteří přinášejí pro muzeum dosáhne plnoletosti 18 let a jeho kulturní, společenský a komunitní život obce zakladatel, který si drze dovolil se svým malým i mnoho osobních obětí. Byla by velká škoda kolektivem vybudovat a provozovat muzeum v Ledcích, dovrší osmdesátku, pokud mu to zdraví nejen pro obec, ale i pro celý náš kraj a muzeum o jeho aktivity přijít. Zvažte prosím dovolí. Kdoví, jestli neměl spíš nečinně odpočívat v důchodu a veškerý svůj čas a finance ještě jednou onu výpověď, budu rád, když věnovat pouze rodině. B.A, J.Š.
Jiří Kraus ml. VAN DALISMUS Dříve jsme informovali o devastaci bříz ve Šternberku, nyní nejspíš stejný pachatel poničil nově vysázené ovocné stromy při silnici z Ledec. M.M. P RŮ VODCE P ŘÍRODOU KL ADENSKA S přírodovědnými příspěvky Michala Procházky se na stránkách našeho časopisu setkáváte pravidelně již několik let. Pokud vás jeho texty zaujaly, můžete si pořídit druhý díl průvodce přírodou Kladenska, který mu v květnu vyjde v nakladatelství Halda a již teď je na webu v předprodeji. Kromě mnoha jiných zajímavých lokalit zve čtenáře i do okolí naší obce – vedle lázní Šternberk zmiňuje například smečenský zámecký park nebo přírodní památku Ve Šperkotně u Hradečna.
Re d aktoři: Jan Maňas, Jiří Šíma, Michaela Maňasová, Marcela Hradcová, Michal Procházka, Baldandorj Ariunzul Ko ntakt: sefredaktor@proledce.cz WEB: www.proledce.cz N áklad: 150 výtisků Vyd avatel: PROLEDCE! z.s.