Page 1

LEDEČÁK

číslo 3. ročník VII. 22. 9. 2020

…čtvrtletník pro Ledečáky a přátele obce

ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA V úvodu zasedání dne 17.9. pan Burant přečetl zprávy z finančního a kontrolního výboru, jelikož paní Hermanová a pan Žák nebyli přítomni. Členové výborů nepřišli na žádný nedostatek. Starosta navázal zprávou o změně pověřence GDPR. Již dříve se objevila nespokojenost s jeho prací a odevzdanými dokumenty a na minulém zastupitelstvu se zastupitelé domluvili, že stávající firmu výpovědí a poohlédnou se po jiné. Nyní byly předloženy dva návrhy: pan JUDr. Richtr, nebo stávající Innovation One s.r.o. – ta nabídla slevu. Starosta komentoval, že s panem Richtrem nemá zkušenosti a že na současném pověřenci mu vadila cena (6 tis. Kč. měsíčně). Při hlasování byla většina pro zachování stávající společnosti, pouze pan Maňas byl proti. Výběrové řízení na silnice do Šternberka, do kterého se přihlásilo 14 firem, vyhrála firma STRABAG a.s. (rozhodla pouze nejnižší cena). Rozpočtové opatření: obec obdržela od vlády 616 250 Kč jako kompenzaci za nižší příjmy z daní. Dále byla zmíněna částka 233 000 Kč za herní prvky na hřišti, kterou obec zaplatila ze svého rozpočtu, a plánované výdaje na krajské a senátní volby – v Ledcích budou při volbách přítomni zástupci KSČM a SPD.

DOSAZOVÁNÍ BŘEZOVÉ ALEJE Po dvou letech, kdy se opět bude ve Šternberku sázet! Nové stromky však budou potřebovat vás, adoptivní rodiče. Již vysazeným břízám se ve Šternberku daří. Vlhké prostředí k tomu přímo vybízí a po práci brigádníků na stromky dopadají sluneční paprsky. A právě díky těmto úspěchům a stále TRADIČNĚ JSME UDĚLALI KUS PRÁCE volným místům, jsme se Akce již byla delší dobu plánovaná, zprávy návštěvníků rozhodli pořádat druhé pramene T.G.M. však rozhodování značně urychlily. Pramen vysazovaní. začal zarůstat a cesty přestaly být pohodlně schůdné. Nikdo se Chcete se podílet na k práci neměl, a tak si brigádníci vyhrnuli rukávy a dali se do obnově šternberské práce. Prvním a nejsilnějším protivníkem byly kopřivy, které březové aleje? Máte vybujely po deštivém červnu a začaly si nárokovat pramen a možnost! Za cenu 350 Kč jeho okolí. Konkurovat jim leda mohly náletové bezinky. Ruce si budete moci adoptovat brigádníků, srpy, hrábě, a hlavně strunová sekačka se měly co břízu, která ponese vaše činit. Práce ale neskončily u čištění a sekání. Volná prkna na jméno. Sazenice si lávce byla zpět připevněna a cesta od pramene k ní zpevněna. můžete rezervovat a pak O velkém zájmu návštěvníků o pramen nesvědčí jen zprávy ve už stačí jen vyčkat na schránce. Ale třeba i to, že práce musely být několikrát přesné datum výsadby. zastavované, aby byl návštěvníkům umožněn průchod. Dalším Zájemci, nechť svůj a nevítaným důkazem, že je pramen navštěvován, byl odpad zájem projeví na e-mail zanechán v jeho okolí. Vše bylo uklizeno a spolek již plánuje info@proledce.cz, další brigády, kdy se další pomocné ruce budou zajisté hodit. případně na telefon Tak brzy na shledanou u pramene a brigádám zdar! 606 377 932. Společně M.M. se domluvíme na CESTOU NECESTOU PO LEDCÍCH způsobu platby (zda v Milí Ledečáci, zastupitelé Pro Ledce spolu se spolkem hotovosti nebo na náš PROLEDCE! zvou všechny děti a rodiče (ale i klidně i starší transparentní účet účastníky, kteří mají rádi chůzi, přírodu a jsou duchem stále 2301342740 / 2010) mladí) na podzimní orientační pochod, který se bude konat a také na tom, zda si v sobotu 10.10. budete chtít svou břízu Co vás čeká: nenáročná pěší trasa v okolí Ledců dlouhá zasadit sami. Částkou asi 10 km, během které budete ve dvojicích plnit rozmanité 350 Kč přispějete na úkoly, hledat fotografie míst v krajině a zakreslovat je do koupi stromku spolu s mapy, hledat různé značky, luštit hlavolamy apod. pletivem. Pokud budete Jde se za každého počasí, proto zvolte vhodné oblečení a chtít, můžete si svou pohodlnou obuv. Cestou vás čeká malé občerstvení a pro břízu sami zasadit. nejlepší dvojice na závěr několik zajímavých cen. Ke každé bříze dáme Z organizačních důvodů potřebujeme vědět, kolik bude cedulku jejího účastníků, proto se v případě zájmu přihlaste nejpozději do adoptivního rodiče 30.9. na e-mailové adrese: pochod@proledce.cz a uveďte, kolik (pokud cedulku je vám let (alespoň u dětí) a jak se bude váš malý tým nebudete chtít, není jmenovat. povinná). Objednávky Vzhledem k tomu, že se akce bude konat venku, nevidíme přijímáme do 11. října. i přes současnou nepříznivou covid situaci v ČR v konání akce Svou adopcí přispějete problém. Navíc, věříme ve vzájemnou ohleduplnost k zachování březové a dodržování pravidel hygieny, náležitého odstupu a zakrývání aleje, kterou se úst rouškou tam, kde by se nás sešlo v jednu chvíli více. návštěvníci budou moci Ještě před konáním pochodu vám zašleme více podrobností. kochat při své cestě k Těšíme se na vaši účast. M.M. prameni. J.M. Honza Maňas & Láďa Žák, Pro Ledce

PODZIMNÍ ROZPOMÍNKY Ráda se slunečními podzimními paprsky „babího léta“ sedám na balkoně a listuji v Ladových knihách. Vidím všechny ty vesnické postavičky jako řezníka, hospodského, místní drbny..., které byla spjaty s jeho dětstvím. I já najednou vidím pana Nováka, místního ledeckého malíře, jak kráčí se skicářem pod paží do luk, lesů a strání, aby zvěčnil velké proměny přírody. Dodnes jistě mají někteří Ledečáci jeho obrázky doma. Vedle něho mi defiluje pan učitel Vlček, ten snad nepocházel z Ledců, ale po příchodu sem se hned zapojil do kulturního dění a navíc jste ho mohli potkat, jak sbírá a pak doma suší bylinky všeho druhu. Místním pak s nimi léčil tělo i duši.

K požitkům na vesnici, od pradávna patřila zabíjačka. Nemohu nevzpomenout řezníka pana Čihulu, protože ty jeho jelítka, jitrnice a tlačenku dodnes cítím na jazyku. Jen mi bylo vždy líto toho prasátka, které předtím běhalo okolo mne na dvorku, ale takový byl život. Do konce života nezapomenu na „vůni“ v kovárně pana Řacha. Chodila jsem si k nim hrát s jeho dcerou Svatkou. Viděla jsem dávat podkovy koním, rozpálenou výheň a slyšela bušení kladiv do kovadliny, ale opravdu mi to tam, pokud jsme tam tudy proběhly, vonělo. Nezažila jsem ponocného ani místního policajta, ale každý den projížděl vesnicí pošťák pan Novák na kole

LEDECKÉ MUZEUM VE 3. ČTVRTLETÍ I my pociťujeme současnosti značný pokles návštěvníků muzea v souvislosti s opatřeními proti koronaviru. Přesto muzeum i v tomto období navštívilo několik zájemců z Prahy, z Kladna, z Nového Strašecí a z Vrbna a díky dárcům jsme získali zajímavé dokumenty, fotografie a exponáty. Pan Žák nám věnoval kazašskou čepici, paní Jiřina Krčková roz. Beránková řadu fotografií z Ledec a paní Honsová z Prahy, která se svým manželem strávila řadu let ve Vietnamu, zajímavé dokumenty a exponáty včetně diplomu, který dostal její manžel od vietnamského prezidenta. Ze slánského muzea jsme dostali fotografie archeologických nálezů z Ledec, které se v jejich muzeu nacházejí. Děkujeme všem dárcům a spolupracovníkům a budeme rádi, když se také další ledečtí poohlédnou po starých fotografiích a dokumentech svých B.A. předků. Dne 22. srpna jsme představili v muzeu staré fotografie řady ledeckých domů včetně několika doškových chaloupek a díky návštěvníkům se nám některé podařilo identifikovat. Paní Kimlová nám zaslala fotografii domu č. 35 a máme slíbeny další.

POZVÁNKA NA ZÁŘIJOVOU PŘEDNÁŠKU A DALŠÍ AKCE MUZEA Na sobotu dne 26. září v 15 hodin zveme zájemce na vyprávění o tradičním obydlí asijských kočovníků – jurtě. Pokud to počasí dovolí, posedíme přímo v originální mongolské jurtě před muzeem, a když bude chladno, zatopíme. Kazašskou jurtu bohužel ukázat nemůžeme. Ta stála v zadní zahradě, kterou jsme museli na příkaz zastupitelstva vyklidit. Říjnovou přednášku připravila členka našeho sdružení Mgr. Lucie Hromková a bude vyprávět o svých cestách po střední Asii pod názvem Ze srdce Hedvábné cesty na Altaj. V listopadu uvítáme rovněž našeho váženého člena pana Ing. Jaroslava Hnízdila, aby dokončil přednášku nazvanou Do Japonska za sakurami. V prosinci plánujeme tradiční neformální předvánoční posezení. Uvítáme i další vaše návrhy a tipy na přednášky a besedy. Těšíme se na každé setkání s vámi a předem děkujeme.

J.Š. a s ohromnou těžkou brašnou a vím, že nelitoval s místními prohodit vždy pár slov. Po něm chodívala dlouhá léta paní Limberková také ze Smečna. Drobná, veselá a ochotná paní. Kdybych šla ještě dál do historie, tak mne může mrzet akorát to, že jsem nezažila rozkvět Šternberských lázní, sílu léčivých pramenů, vůni preclíků, piva a buřtů v místní restauraci a výlety na lodičkách. Na to vše tak ráda vzpomínala maminka. Potkávala se tam s místními i výletníky z širokého i blízkého okolí. Prostě byla jiná doba i když zase jinak těžká. Ale zbavena dnešního spěchu, kdy dané slovo platilo a úcta a skromnost nebyly cizí pojmy. M.H.


STYĎ SE, HLOUPÁ KVĚTENO! Kdo by neznal scénu z kultovní pohádky Byl jednou jeden král, ve které se Jan Werich noří do nekonečných hlubin lesní bažiny. Jisté smrti unikne až ve chvíli, kdy přemůže vlastní pýchu a docení slova milované dcery. Bažina je zde líčena jako místo, kde se koncentrují temné síly a je lepší se mu obloukem vyhnout. Lidé k mokřadům v minulosti příliš vřelý vztah neměli. Jedná se totiž o podmáčená území, která se ve své původní podobě nedají příliš ekonomicky využít a tvoří často nepřekonatelnou překážku v cestě. Z toho důvodu se jich naši předkové tradičně snažili zbavit. Kupříkladu Třeboňská pánev byla před vzestupem Rožmberků jednou rozsáhlou bažinatou oblastí. Až rozmach rybníkářství tuto opuštěnou nepřístupnou krajinu proměnil v ekonomickou hodnotu. V minulém století zvolili vlastníci a správci pozemků zcela opačnou taktiku. Místo, aby využili akumulace vody a z bažin vybudovali rybníky, tak mokřady naopak vysoušeli. Sloužily k tomu meliorační strouhy, které přebytečnou vodu rychle odvedly pryč. Největšího rozmachu dosáhly meliorace v dobách socialismu, kdy byl obrovský hlad

Prstnatec májový po orné půdě. Jenže ne vždy se podařilo získat nad přírodou úplnou převahu a mnozí zemědělci tak musí dodnes nechávat část svých polí ladem, protože je zde půda stále podmáčená. Rozšíření plochy orné půdy na úkor bažin se může zdát jako veskrze kladný proces. Potravinová soběstačnost je ostatně pro mnoho lidí svatý grál. Jenže každá mince má dvě strany. A ta druhá brzy nastavila

STOPY LEDEC A SLÁNSKA NA OLŠANSKÝCH HŘBITOVECH V PRAZE Na Olšanských hřbitovech, jejichž zrod Michle – 20. září 1867). Byl mj. je datován roku 1680, spočívá kolem 2 osobním lékařem Karla Havlíčka milionů zemřelých. Mezi nimi je i řada Borovského a jel pro něj r. 1856 do osobností, které pobývaly nebo navštívily Šternberka. V hrobě č. 108 je slánský kraj a dokonce také naše kdysi pochován právník, archeolog a tak slavné šternberské lázně. numismatik František Karel V nejstarší části I, která dnes leží mimo Miltner (21. ledna 1779 Slaný – 15. areál hřbitovů a vznikla již r. 1680, byl listopadu 1874 Praha). V oddělení pochován historik Gelasius Dobner (30. 10 v hrobě č. 37 byl pohřben května 1719 Praha – 24. května 1790 skladatel, dirigent a pedagog Karel Praha, původním jménem Job Felix). Douša (28. ledna 1876 Zlonice Jeho hrob však už neexistuje. Tento – 3. dubna 1944 Praha). V hrobě osvícenský piaristický kněz a historik č. 68 je pochován nejslavnější vyučoval kdysi i ve Slaném. šternberský návštěvník, spisovatel V části II., která vznikala od roku 1786, Karel Havlíček Borovský (31. října byl v oddělení 1 v hrobě č. 424 (podle J. 1821 Borová – 29. července 1856 Lány, 1991), podle P. Kovaříka, 2001 č. Praha). 142, pohřben Jan Malypetr (29. května V části III. v oddělení 4 v hrobě č. 1815 Olovnice u Kralup - 31. ledna 1899 235 leží JUDr. Josef František Frič Praha), autor sokolského názvosloví a (6. března 1804 Slaný – 21. května první vystudovaný učitel tělesné 1876 Praha) spolu s dalšími výchovy v Čechách. Jeho ostatky byly významnými osobnostmi z rodu později přeneseny na Vyšehrad, v hrobě Fričů. V hrobě č. 278 je pochován však zůstala jeho 1. manželka Veronika, spisovatel František Ladislav rozená (1836 Zbiroh – 28. dubna 1874). Čelakovský (7. března 1799 Jeho synovec Jan navštívil Šternberk. V Strakonice – 5. srpna 1852 Praha) oddělení 3 v hrobě č. 45 leží slavný a jeho choť Antonie, známá jako malíř, kreslíř a dekoratér Josef Matěj Bohuslava Rajská (11. července Navrátil (17. února 1798 Slaný – 21. 1817 Rožmitál pod Třemšínem dubna 1865 Praha). V oddělení 7 v hrobě – 2. května 1852 Praha), která se č. 97 byl pochován spisovatel, dramatik léčila ve Šternberku, kam přijel i a překladatel Simeon Karel Macháček, její manžel. Podle P. Kovaříka je který se léčil ve šternberských lázních. V Bohuslava Rajská uložena oddělení 9 části II je v hrobě č. 27 uložen v oddělení 2, hrob č. 239. vynálezce Josef Božek (28. února 1782 V oddělení 7 v hrobě 1a leží Bierce, Polsko – 21. října 1835 Praha), významný český malíř Jaroslav který byl ve Smečně vychovatelem tří Čermák (1. srpna 1830 Praha synů Karla Josefa Clam-Martinice. – 23. dubna 1878 Paříž), který byl V hrobě č. 41 leží MUDr. Josef Václav příbuzný s významnou rodinou Podlipský (30. listopadu 1816 PrahaJirušových a jehož rodina často Za uplynulý čtvrtrok nás bohužel navždy opustil dne 5. 7. 2020 Václav Slavík ve věku 80 let. Budeme na něj s úctou vzpomínat a navždy nám zůstane v srdcích…

LEDEČÁK

svoji tvář. Odvodnění původně podmáčených ploch zapříčinilo neschopnost zadržet vodu v krajině, na což zvláště v posledních suchých letech tragicky doplácíme. Mokřady mají navíc schopnost vázat skleníkový plyn oxid uhličitý a díky vypařování vody snižují v nejbližším okolí teplotu vzduchu. Jejich přínos v době globálního oteplování (ať už je jeho příčinou cokoliv) je tedy nesporný. Nejcitelnější důsledky absence mokřadů se ale projeví jen párkrát do roka či desetiletí. Tu nejtragičtější událost z roku 2002 mají jistě mnozí z vás ještě v živé paměti. Ano, jedná se o povodně. Problém s retencí vody v krajině se při běžných průtocích řek zdá být téměř neskutečný. Běda ale když přijdou přívalové deště, případně vydatné trvalé deště. Pak jsou následky meliorací patrné na první pohled a vzniklé škody jdou běžně do desítek milionů. V neposlední řadě nelze opomenout, že mokřady, zvláště rašeliniště a slatiniště, hostí celou řady vzácných a ohrožených druhů živočichů i rostlin. A to včetně těch

nejatraktivnějších – orchidejí a masožravek. Nejzajímavější mokřad v blízkém okolí se nachází u rybníku Bucek nedaleko Řevničova. Je zde vyhlášena Přírodní rezervace V Bahnách a při troše štěstí zde můžete najít minimálně tři druhy masožravých rostlin, včetně populární rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia; viz obr.). Orchideje zde reprezentuje například krásný prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Komu by se ale nechtělo z Ledec až k Řevničovu, může se projít k Masarykovu prameni ve Šternberku. Zdejší mokřad sice zdaleka nedosahuje kvalit zmíněné rezervace, ale pár mokřadních druhů se tu přeci jen najde. Takové zářivě žluté květy blatouchu bahenního (Caltha palustris) předčí svou krásou i kdejakou orchidej.

jezdila do Šternberka. V hrobě č. 87 je pochován Martin Fulín (30. listopadu 1851–13. října 1926 Praha), jeden z nejvýznamnějších českých zahradníků a návštěvník Šternberka. V oddělení 8 v č. 28 leží významný literární vědec, buditel, básník a překladatel Josef Jungmann (16. července 1773 Hudlice – 14. listopadu 1847 Praha), který se také léčil ve Šternberku a pobývali tam i jeho rodinní příslušníci včetně dcery Kateřiny Lauermannové Petrovič (11. prosince 1811 Brno-Královo Pole – 13. května 1889 Praha). I když jsou naše informace nepochybně neúplné, přesto, jak je vidět z výše uvedených údajů, stojí za to Olšanské hřbitovy navštívit, uctít památku našich předků a dále hledat stopy lidí spojených s naším krajem. V dalším čísle Ledečáka přineseme informace o části IV. až 1-ob.

J.Š.

Michal Procházka spolek Halda, ČSOP Kladensko

Rosnatka okrouhlolistá LIPOVÁ ALEJ ŠTERNBERK SMEČNO – BLÝSKÁ SE NA LEPŠÍ ČASY? Jedním z cílů spolku PROLEDCE! je ochrana přírodního dědictví Ledec, do kterého neodmyslitelně patří stovky let stará lipová alej mezi bývalými lázněmi a Smečnem. I zde se spolek angažuje a usiluje o světlejší zítřky. V návaznosti na dobrovolnickou činnost v lázeňském areálu jdou kroky směřující k záchraně lipové aleje, jejíž stav je neutěšený již mnoho let. Tato evropsky významná lokalita, kterou představuje naše lipová alej, se rozkládá na pozemcích obce Ledce, obce Přelíc a společnosti GONURA PROPERTY s.r.o. Ani jeden z vlastníků nepodniká kroky ku zlepšení zdravotního stavu stromů, což může být v konečném důsledku paradoxně dobře, jelikož nehrozí nebezpečí špatného zásahu. Avšak stromy bez péče chřadnou, lámají se a padají. Spolek PROLEDCE! usiluje o ozdravení lipové aleje a zabránění sekundárním výrostkům ničit statiku skeletů letitých lip, s ohledem na živočichy, kteří alej využívají jako svůj úkryt. Výsledky jednání spolku PROLEDCE! se Středočeským krajem jsou aktuálně v naplánovaném provedení prací v r. 2021, kdy na základě aktualizovaného průzkumu bude posléze naplánován zásah spočívající v údržbě těch stromů, které jsou součástí parku a aleje a jsou biotopem nebo mají jako biotop perspektivu pro páchníka hnědého. Cílem je zachování a podpora dřevin vhodných pro páchníka, jejich ošetření a stabilizace a snížení zakmenění v okolí pro páchníka vhodných stromů. Zde se předpokládá provedení prací v roce 2022.

LEDEČÁK NA PAMĚTNÍ DESCE V KLADNĚ Doplnili jsme seznam významných ledeckých rodáků, občanů a návštěvníků o pana Aloise Mayera, rodáka z č. 80, který zahynul v koncentračním táboře a spolu s dalšími bude jeho jméno uvedeno na nově instalované pamětní desce na nádraží Kladno-Dubí. J.Š. Redaktoři: Jan Maňas, Jiří Šíma, Michaela Maňasová, Marcela Hradcová, Michal Procházka, Baldandorj Ariunzul Kontakt: sefredaktor@proledce.cz WEB: www.proledce.cz Náklad: 150 výtisků Vydavatel: PROLEDCE! z.s.

J.M.

Profile for Jan Maňas

Ledečák, č. 3, ročník VII., 2020  

Ledečák je čtvrtletním periodikem, které vychází vždy s novým ročním obdobím. Zpravuje občany Ledec o dění v obci, o historii obce a mnoha d...

Ledečák, č. 3, ročník VII., 2020  

Ledečák je čtvrtletním periodikem, které vychází vždy s novým ročním obdobím. Zpravuje občany Ledec o dění v obci, o historii obce a mnoha d...

Profile for j.manas
Advertisement

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded