PrímaLEX Jaro 2020 - Rodina ve světě práva

PRÍMALEX

JARO 2020

ČÍSLO XXXVII

RODINA VE SVĚTĚ PRÁVA

AKTUÁLNÍ TÉMATA: PŘEDMANŽELSKÁ SMLOUVA MANŽELSTVÍ PRO VŠECHNY STŘÍDAVÁ PÉČE

Obsah Téma: Rodina ve světě práva

04 Posuzování zájmu dítěte v rozvodovém řízení 06 Manželství pro všechny?

08 Předmanželská smlouva 11 Jak se správně obléknout 12 Hranice mezi střídavou a výlučnou péčí 17 Církevní sňatek – ďakujeme, bratia Slováci 19 Unie rodinných advokátů 22 Zbavení rodičovské odpovědnosti Projekty

26 ELSA Job Fair 2019 v Brně 27 ELSA Job Fair 2020 v Praze 28 Winter ELSA Law School v Praze 29 Human Rights Essay Competition od ELSA Olomouc 30 Stáž? STEP! 32 Národní konference 2020 v Plzni 33 Charitativní vánoční večírek ELSA Brno 34 Regionalní kolo John H. Jackson Moot Court

Competition Brno

Business (Ostatní)

36 Rozhovor: Jak zvládnout advokátské zkoušky?

42 Rozhovor s vedoucím partnerem mezinárodní kanceláře Taylor Wessing 2

PRÍMALEX

Vyjádření k situaci vzhledem k onemocnění Covid- 19 Vážení čtenáři, vzhledem k nastalé situaci s onemocněním Covid – 19 jsme byli nuceni prozatím námi organizované akce zrušit nebo přesunout do online prostoru. Toto omezení nás moc mrzí, každopádně vaše a naše zdraví je na prvním místě.

Děkujeme vám za pochopení a doufáme, že se s Vámi opět osobně shledáme co nejdříve.

Za ELSA Česká republika, Veronika Tamaškovičová Prezident

Šéfredaktorka: Monika Plevová Redakce: Jan Jílek Barbora Sveykovská Jan Štáhlich Alice Lepesantová Oldřich Frydrych Anna Němečková Jan Kadlec Julie Suchá Jazyková korektura: Veronika Janů PhDr. Jana Sosna Monika Plevová Sazba a grafika: Rostislav Bušek Anna Němečková Vydavatel: ELSA Česká republika nám. Curieových 7 116 40 Praha 1 Kontakt: Web: elsa.cz/projekty/primalex/ Facebook: fb.com/elsaczechrepublic Instagram: @elsa_czechrepublic Registrováno u MK ČR č. 8151 ISSN: 1212-494X Časopis vychází na akademické půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Vážení čtenáři, právě se k Vám dostalo jarní číslo časopisu PrímaLEX, které je vzhledem k situaci vyvolané nákazou COVID-19 pouze v elektronické podobě, což ale samozřejmě znamená, že si jej můžete kdykoliv přečíst i v pohodlí domova.

Tentokrát jsme se zaměřili na problematiku rodinného práva. Nejen v posledních dnech si většina z nás jistě uvědomila, že rodina je jedním z nejdůležitějších prvků v našem životě a také základním kamenem utvářející charakter nejen každého z nás, ale celé lidské společnosti. A právě proto jsme se na toto téma v naší redakci zaměřili.

Jste zastánci rovnosti pohlaví? Pak Vás jistě zaujme úvaha na téma, zda není možnost uzavřít manželství jen mezi mužem a ženou diskriminující. Nebo pokud se zajímáte o úskalí rozvodu, pak si určitě nezapomeňte přečíst články, ve kterých naleznete odpovědi, podle jakých kritériích a o čem rozhoduje soud během rozvodového řízení.

Samozřejmě nechybí ani reporty z akcí, které pořádaly lokální skupiny našeho spolku ELSA. V celém časopise najdete i několik rozhovorů, ve kterých se můžete například dozvědět, co je Unie rodinných advokátů nebo jaké je to pracovat v advokátní kanceláři jako čerstvě vystudovaný advokát.

Touto cestou bych také ráda poděkovala jménem celé redakce všem, kteří byli ochotni poskytnout nám rozhovor pro náš časopis.

Přeji Vám příjemné čtení, Monika Plevová Šéfredaktorka časopisu PrímaLEX PRÍMALEX

3

Téma: Rodina ve světě práva

Komplikovanost posuzování zájmu dítěte v rozvodovém řízení Oldřich Frydrych Rozvod je ve své podstatě paradoxním institutem, neboť jeho samotná existence jde přímo proti zákonným vlastnostem manželství. Přes prvotní optimismus však také není možné opomenout skutečnost, že svět, v němž žijeme, a lidé, jež ho obývají, jsou zpravidla mnoho světelných let vzdáleni od svých zamýšlených ideálů. Také proto je třeba v zákonné úpravě myslet na situace, kdy původně svazek, jenž je zamýšlen na trvalo za účelem výchovy dětí a vzájemné podpory a pomoci, nedokáže řádně plnit ani jediný z účelů mu takto vymezených § 655 OZ a končí proto rozvodem.

Nedílnou součástí rozvodu manželství, z něhož vzešel libovolný počet potomků, je pak rozhodnutí o rodiči, který o ně(j) bude pečovat a mít je v péči.

Podobně jako většina soudních řízení, i rozvody cílí v ideálním případě dosáhnout řešení dohodou, soud zde však má dominantní postavení. Toto postavení vyplývá ze skutečnosti, že pravomoc rozhodnout svěření do

4

PRÍMALEX

péče přísluší soudu, a i v případě potenciální dohody rodičů ji musí soud nejdříve schválit.

Komplikace související se svěřením dítěte do péče přichází v podobě stěžejního rozhodovacího faktoru, zájmu dítěte (dále jen “ZD“). Už samotný pojem otevírá dveře mnohým kreativním interpretacím, jež by mohly pomyslné váhy při posuzování ZD radikálně nahnout ve prospěch jednoho z rodičů. Ustanovení občanského zákoníku věnovaná tomuto aspektu rozvodu, konkrétně kritéria uvedená demonstrativně v § 907, jsou formulována na základě Úmluvy o právech dítěte, kde se pojem ZD poprvé objevuje v článcích 3 a 18. Problémem je však přes teleologickou formulaci následná konkretizace tohoto faktoru v praxi.

Samotný § 907 odst. 2 stanovuje parametry pro určení vhodnějšího prostředí následovně: Při rozhodování o svěření do péče soud rozhoduje tak, aby rozhodnutí odpovídalo zájmu dítěte. Soud přitom bere ohled na osobnost dítěte, zejména na jeho vlohy a schopnosti ve vztahu k vývojovým možnostem a životním poměrům rodičů, jakož i na citovou orientaci a zázemí dítěte, na výchovné schopnosti každého z rodičů, na stávající a očekávanou stálost výchovného prostředí, v němž má dítě napříště žít, na citové vazby dítěte k jeho sourozencům, prarodičům, popřípadě dalším příbuzným i nepříbuzným osobám. Soud vezme vždy v úvahu, který z rodičů dosud o dítě řádně pečoval a řádně dbal o jeho citovou, rozumovou a mravní výchovu, jakož i to, u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje.

Téma: Téma čísla

Komentář k ustanovení § 907 pak vytyčuje na základě samotné textace tři stěžejní aspekty, k nimž má soud přihlížet při posuzování ZD. Pomineme-li (samozřejmě jen pomyslně pro jejich relativně jasnou formulaci v porovnání s textací poslední) právo na péči obou rodičů a informace spolu se schopností dohodnout se s druhým rodičem, zůstává nám snad nejobsáhlejší ze všech posuzovaných aspektů. Osobnost dítěte a výchovné schopnosti rodičů, kontinuita výchovného prostředí a perspektivy. Soudu je zde ve spojitosti se zvažováním vhodnějšího prostředí dána relativně široká dispozice pro rozhodování.

ZD zde funguje jako jednotné zaštítění pro zbylé oblasti posuzování vhodnosti výchovného prostředí pro dítě. Ve zbylých zvýrazněných částech zákona jsou přes svou obecnost, nebo možná spíše právě kvůli ní, formulovány parciální aspekty bez dané hierarchie a způsobem, jenž nechává prostor pro kolizi mezi jednotlivými částmi ZD. Jednoduchým příkladem možného problému zde mohou být například citové vazby dítěte na sourozence či vrstevníky, které se neshodují například se stabilitou výchovného prostředí či perspektivy jeho budoucího vývoje v prostředí jednoho z rodičů. Přesto není jednoznačné, že by odlišná legislativní formulace této nejasnosti jakkoli pomohla, či situaci dokonce více nezkomplikovala.

Závěrem je bezpodmínečně nutné zmínit, že většina meditace nad tímto tématem se dotýká primárně situací, kde dítě není schopné či ochotné toto rozhodnutí učinit na základě poskytnutých informací samo a v případě opačném odpadá jak množství potenciálních právních otázek i problémů, tak i potřeba většiny úvah rozvedených v tomto článku.

Přesto však zůstává faktem, že rozvodová řízení nejsou známá svou jednoduchostí a případy, ve kterých dítě svým rozhodnutím neurčí výsledek samo, nejsou ani zdaleka ojedinělé, a i proto považuji zamýšlení se nad tímto tématem za podstatné.

PRÍMALEX

5

Téma: Rodina ve světě práva

Manželství pro všechny?

Alice Lepesantová

V červnu roku 2018 skupina poslanců předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tato novela má za cíl uzákonit manželství stejnopohlavních párů, které mají zatím v České republice možnost pouze registrovaného partnerství na základě zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. Tento článek v krátkosti pojednává o návrhu zákona, který by uzákonil právo homosexuálních párů uzavírat sňatek. Dále se článek zabývá možným rozporem současné odlišné úpravy se zákazem diskriminace. Není ambicí tohoto článku komplexně se zabývat touto problematikou, slouží spíše jako podnět k diskusi a otevření některých důležitých otázek.

Manželství je v České republice upraveno jako trvalý svazek muže a ženy, který je uzavírán především z důvodu založení rodiny, řádné výchovy dětí a vzájemné podpory a pomoci. Důvodová zpráva k návrhu přidává výčet důvodů pro uzákonění stejnopohlavních sňatků. Základním principem navrhované právní úpravy je podle důvodové zprávy „poskytnout stejnopohlavním párům a jejich dětem stejnou důstojnost a stejnou ochranu rodinného života, jako je zákonem poskytována manželům a jejich dětem, a zajistit jim tak rovné postavení nejen ve společnosti, ale i v právu“. Hlavními argumenty jsou tedy posílení ochrany lidských práv a setření rozdílů, které kvůli odlišné úpravě manželství a registrovaného partnerství existují zejména ve vztahu k dětem. Důvodová zpráva rozlišuje mezi symbolickými (obřad, vznik švagrovství)

6

PRÍMALEX

a praktickými rozdíly (neexistence společného jmění u registrovaných partnerů, při registraci není možné zvolit společné příjmení, neexistence nároku na vdovský/ vdovecký důchod po registrovaném partnerovi, nemožnost společného osvojení dětí registrovanými partnery, právně neuznaný rodič nemá rodičovskou odpovědnost, děti po něm nemohou dědit atd.).

Jak je tedy možné, že je současná úprava považována za ústavně konformní, když do rovnosti v právech má daleko? Článek 1 Listiny základních práv a svobod říká, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Článek 3 potom stanovuje zákaz diskriminace a poskytuje demonstrativní výčet důvodů, pro které se nesmí diskriminovat. Mezi zmíněnými důvody jsou například rasa, barva pleti, národnost, politické smýšlení. Zákaz diskriminace z důvodu sexuální orientace Listina základních práv a svobod nezmiňuje, avšak v rámci extenzivního výkladu jej lze předpokládat.

Listina základních práv Evropské unie, kterou je Česká republika jakožto členským státem Evropské unie vázána stanovuje: „Zakazuje se jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.“ Naproti tomu Evropská unie ale ponechává úpravu manželství na vnitrostátním právu (čl. 9 „Právo uzavřít manželství a založit rodinu je zaručeno v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují výkon těchto práv.“) a nelze tak namítat rozpor české právní úpravy s unijním právem.

Téma: Rodina ve světě práva

Ústavní soud se již v nálezu Pl. ÚS 7/15 vyjádřil k problematice sexuální orientace a diskriminace v souvislosti s ní. Plénum ústavního soudu zrušilo ustanovení zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, který stanovil registrované partnerství jako překážku osvojení dítěte. Ústavní soud vyslovil, že není dáno základní právo na uzavření sňatku. Na druhou stranu ale dodal, že: „Jak ostatně plyne z odborných zkoumání, „konsenzus spočívá v uznání homosexuality jako vrozené nezměnitelné sexuální orientace, která vzniká v důsledku plurality faktorů. Problematiku společenské reflexe homosexuality je možno uzavřít tvrzením, že v každém případě je stavem dobrovolně nezvoleným a vůlí neovlivnitelným, a jako taková by se tedy v občanské společnosti neměla stávat záminkou jakékoli diskriminace“.

Na závěr se můžeme zamyslet nad tím, zda se následky rozdílné úpravy rozsahu práv a povinností vznikajících z manželství a registrovaného partnerství nedotýkají i jiných základních práv zakotvených v Listině, např. čl.

11 dědění se zaručuje – ve vztahu k nemožnosti dítěte dědit po rodiči, který není právně uznán. Pokud se nám jednotlivé rozdíly nezdají dostatečným důvodem pro nesoulad s ústavním pořádkem, je nezbytné se také zamyslet, zda ve svém úhrnu všechny rozdíly dohromady nepředstavují už dostatečný zásah do základních práv stejnopohlavních párů. Ve výsledku by totiž mohl být zpochybněn soulad současné úpravy zejména se čl. 1 Listiny: „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech.“, protože z důvodu odlišné sexuality, jsou těmto lidem některá práva odepřena.

Ačkoliv byl návrh zákona podán již v roce 2018, Poslanecká sněmovna jej stále neprojednala a zůstává tak otázkou, kdy se i Česká republika přidá k zemím, které uznávají tzv. manželství pro všechny.

PRÍMALEX

7

Téma: Rodina ve světě práva

Předmanželská smlouva – Vezmeš si mě? A co dál?

Mgr. Martina Brůnová, advokát

„V žádném případě nechci předmanželskou smlouvu, přítel má krásný byt, bude milé mít nárok na polovinu.“ „Já smlouvu nepotřebuji, mám své podnikání, snoubenec taky, řekli jsme se spolu, jak si budeme dělit peníze, nepotřebujeme na to papír.“ „Předmanželskou smlouvu – ano, to bychom mohli mít, líbilo by se mi, abychom se domluvili na dětech.“ „Už jsme svoji, na předmanželskou smlouvu je pozdě.“ Většina těch, kterých se uvedená prohlášení mohou týkat, tedy snoubenci, nastávající manželé a manželské páry, by s nimi souhlasila, bohužel se jedná o příklady toho, jak to podle českého práva nefunguje. Podíváme se na to, jak je to se smlouvami snoubenců či manželů doopravdy a nejčastější omyly vyvrátíme.

Co to je předmanželská smlouva?

Tzv. „předmanželskou smlouvu“ podle českého práva rozumíme primárně smlouvu o manželském majetkovém režimu ve smyslu § 716 a násl. OZ1.

Snoubenci si před uzavřením manželství mohou ujednat režim manželského majetkového práva, který bude odlišný od zákonného režimu. To platí i pro manžele za trvání manželství. Příkladem smluveného uspořádání jsou režimy oddělených jmění, zúžení či rozšíření společného jmění v zákonném režimu, jimž se budeme věnovat níže.

Nad rámec rozhodnutí o majetkovém režimu, pro manželský majetek jako celek nebo pro jeho jednotlivé části, je možné ujednat i pravidla správy manželského majetku2. Dále mohou být uspořádány majetkové 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů („OZ“).

2 § 722 a násl. OZ. 8

PRÍMALEX

poměry pro případ zániku manželství3 a předmanželská smlouva může být zároveň smlouvou dědickou.4 V (před)manželské smlouvě lze dohodnout i vypořádání společného majetku, a to jak vypořádání konkrétních položek, které již nemají být součástí manželského majetku, tak pravidla pro budoucí vypořádání5.

Smlouva o manželském majetkovém režimu musí být 3 Je možné rozlišovat jednotlivé příčiny zániku manželství, nejčastěji půjde o smrt jednoho z manželů a o rozvod manželství.

4 § 718 odst. 2 OZ. 5 § 736 a násl. OZ.

Téma: Rodina ve světě práva

uzavřena ve formě notářského zápisu6.

Režimy manželského majetkového práva Základním manželským majetkovým režimem, který ze zákona platí pro všechny manželské páry, pokud si neujednají něco jiného, je režim tzv. společného jmění manželů7 („SJM“). SJM vzniká dnem uzavření manželství a jeho součástí je vše, co za trvání manželství nabyl jeden z manželů nebo oba společně, pokud není nabývaná součást jmění z režimu SJM zákonem vyloučena8. Z uvedeného je patrné, že SJM bude na počátku prázdnou množinou, do které postupně přibývá jmění typicky odměna za práci, zisk z výlučného majetku jednoho z manželů (např. nájemné, dividendy) i dluhy. Součástí SJM naopak není například to, co jeden z manželů nabyl darem, zdědil případně vlastnil již před uzavřením manželství.

Režim oddělených jmění znamená, že SJM vůbec nevznikne, pokud si tak ujednají snoubenci9, každý z manželů bude odděleně hospodařit se svým výlučným vlastnictvím a společný majetek budou manželé nabývat do výlučného vlastnictví některého z nich nebo do podílového spoluvlastnictví.

Zúžení či rozšíření zákonného rozsahu SJM znamená, že množina společného jmění bude zmenšena či zvětšena o konkrétní hodnoty (do minulosti i do budoucna) nebo obecně resp. typově (pouze do budoucna).

Příkladem může být zúžení SJM do budoucna o zisk z podnikání jednoho z manželů nebo naopak rozšíření SJM o nemovité věci, které rodina užívá k bydlení, a jsou ve výlučném vlastnictví pouze jednoho z manželů.

Zákon výslovně specifikuje i režim vyhrazující vznik společného jmění ke dni zániku manželství, podstatou tohoto režimu je v případě zániku manželství sečíst vše, co by se za trvání manželství stalo součástí SJM a tyto hodnoty vypořádat. V praxi nenachází tento smluvní režim téměř žádné využití.

Co lze dále ujednat v předmanželské smlově a co naopak ne?

Je zřejmé, že zásadním obsahem předmanželské smlouvy bude řešení majetku. Ale co dál? Řada 6 § 716 odst. 2 OZ, § 567 a násl. OZ. 7 § 708 a násl. OZ. 8 Zejména § 709 - § 711 OZ. 9 Dodatečná volba režimu odděleného jmění za trvání manželství je možná, v takovém případě však SJM v nějakém rozsahu již existuje a může být vhodné otázku SJM dále řešit.

PRÍMALEX

9

Téma: Rodina ve světě práva snoubenců a manželských párů se dotazuje, často na základě inspirace zahraničními právními úpravami a filmovým průmyslem, zda lze v rámci předmanželské smlouvy upravit další práva a povinnosti manželů.

Obecná odpověď bude znít, že ano, další ujednání jsou samozřejmě možná, na druhou stranu, v zásadě nebude možné zasáhnout do podstaty zákonné úpravy práv a povinností manželů10, takové ujednání by bylo (absolutně) neplatné11. Zcela vyloučena budou například ujednání modifikující rovné postavení manželů, ujednání připouštějící nevěru manželů či ujednání zasahující osobnost manžela12. Snoubenci (manželé) jistě mohou formulovat podrobnější pravidla „svého manželství“ a jednotlivá práva a povinnosti rozšířit nad zákonný rámec, vesměs se však bude jednat o ujednání, která nebudou vynutitelná.

Konkrétně si manželé mohou ujednat například to, jak budou plnit svou povinnost zohlednit v rámci své kariéry potřeby druhého manžela nebo jak bude konkrétně který z manželů přispívat na uspokojování potřeb rodiny13.

Jak je to s dětmi? Častou otázkou snoubenců, budoucích rodičů, je, zda mohou upravit poměry (budoucích) nezletilých dětí.

Zde musíme rodiče zklamat, závazná budoucí úprava poměrů nezletilých dětí není možná, a to ani za trvání manželství, ani pro případ v budoucnu očekávaného rozvodu manželství14. Důvodem je skutečnost, že poměry dětí, pokud je mezi rodiči konflikt, budou upravovány dle aktuálního skutkového stavu, vždy v nejlepším zájmu (nezletilého) dítěte v daném čase a za daných podmínek. Není samozřejmě vyloučeno, aby se snoubenci (rodiče) shodli na základních pravidlech přístupu k výchově budoucích potomků, vzdělávání dětí, podpoře jejich zájmů a na hodnotách, které chtějí svým potomkům vštěpit, veškerá ujednání podobného charakteru budou však vždy pouze deklarací společného zájmu rodičů, rozhodující bude individuální nejlepší zájem dítěte.

10 § 687 a násl. OZ. 11 U odlišné úpravy jednotlivých práv a povinností půjde o zakázaná ujednání ve smyslu § 1 odst. 2 OZ. 12 Například povinnost zachovat určitý vzhled či váhový limit (pozn. autora - inspirace zahraniční filmovou tvorbou).

13 § 689 OZ, § 690 OZ. 14 Od obecné budoucí úpravy je nutné odlišit úpravu poměrů konkrétního již narozeného dítěte v konkrétním případě dle příslušných ustanovení OZ, jedná se však o zcela jiné okolnosti.

10

PRÍMALEX

Výživné Zákon říká, že manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň15. Je přípustné a často velmi vhodné, aby si manželé ujednali podrobnější pravidla k realizaci uvedených práv a povinností, zejména pokud mají manželé sjednán režim oddělených jmění, na jehož základě jsou majetkové poměry manželů výrazně odlišné.

Jak na manželský majetek v roce 2020?

Zákonná úprava manželského majetkového práva a dalších otázek souvisejících s manželstvím není v řadě míst vůbec šťastná. „Povinné“ SJM je rozporuplné a čelí časté kritice pro svou přílišnou komplikovanost.

Právní povědomí laické veřejnosti je často tristní, což je na pováženou, vzhledem k tomu, že jde o povinnou úpravu, která se týká každého, kdo uzavře manželství, pokud nečiní aktivní kroky, aby se ho tato úprava netýkala. Pro řadu párůvstupujících do manželství je SJM novou a relativně zbytečnou „třetí kategorií“ hospodaření (vedle jejich výlučných majetků) a po uzavření manželství do jejich majetkových poměrů vnese chaos, zvlášť v případě, kdy jsou snoubenci po řadu let předcházejících sňatku ekonomicky aktivní a zvyklí společně hospodařit na principu vzájemné solidarity. Z uvedených důvodů je nutné apelovat na snoubence a manžele, aby vždy zvážili možnost uzavření (před)manželské smlouvy, i kdyby se měli na základě podrobného prostudování problematiky shodnout, že jiný než zákonný režim nepotřebují. Jenom tak je možné vyhnout se budoucím překvapením, která mohou v případě špatného porozumění fungování manželského majetkového práva vést k nesrovnalostem v řádu milionů.

Podrobnější zamyšlení nad možnostmi úpravy manželských majetkových poměrů otevírá dveře klasickým i moderním institutům správy majetku, například svěřenskému fondu nebo rodinnému nadačnímu fondu, které mohou snoubenci (manželé) společně či každý samostatně využít. Úprava manželských majetkových poměrů pak neplní pouze funkci nezbytnou, ale stává se základem komplexního a efektivního nakládání s majetkem, který je zároveň zajištěn pro potřeby manželů, rodiny i společných potomků.

15 § 697 OZ.

Téma: Rodina ve světě práva

Jak se správně obléknout, abyste ovlivnili zkoušející ve váš prospěch Po letech náročného studia chce každý student získat vytoužený vysokoškolský titul. Pokud možno lehce a jednoduše. K tomu vám může pomoct i správný výběr oblečení. V případě, že se obléknete špatně, zbytečně se vystavujete riziku, že budete provokovat zkoušející.

Ti vás pak můžou přímo na místě dusit a dělat vám zkoušku těžší. Jak se tomu vyhnout a ovlivnit je, aby jednali ve váš prospěch?

Je důležité vědět, proč se ke zkouškám správně obléknout. Pokud chcete na zkoušející působit tak, abyste si je naklonili ve váš prospěch, měli byste za A) zvolit oblečení, které potvrzuje na první pohled, že jste zkoušku naučení i připravení a za B) že svým vzhledem a prvky oblečení nebudete zkoušející zbytečně provokovat. Není asi potřeba vysvětlovat, jak se bude rozhodovat profesor či profesorka s náladou naštvaného býka. Hlavním úkolem oblečení je tedy podpora studenta, při již tak těžkých zkouškách.

Co si tedy vzít na sebe, aby vám oblečení pomohlo?

Pravidla pro prvky oblečení ke zkouškám platí stejná, jako pro manažera. Základem je tmavý matný oblek, například tmavě modrý, černý nebo tmavě šedý. Vyhněte se lesklému obleku, ve kterém byste působili příliš okázale a mohli tak zkoušející zbytečně provokovat. Navíc, matný oblek po studiích využijete i pro pracovní pohovory, do zaměstnání a pro různé společenské akce.

K tmavému a matnému obleku se doporučuje zásadně jen bílá košile. Opět jedno z pravidel, které studentovi pomůže. Když vstoupíte do místnosti správně a

čistě oblečeni, v bílé košili působíte na podvědomí zkoušejících jako člověk se smyslem pro pořádek. U takového studenta se předpokládá, že je připravený a naučený. Jiná barva košile tento psychologický efekt snižuje.

Obuv zvolte vždy černou a matnou. Měla by být společenská. To znamená, obuv se šněrováním.

Společenský opasek je doplněk, který se vždy ladí s barvou obuvi. V tomto případě opět barva černá.

Pamatujte, žádný prvek oblečení by se na vás neměl lesknout, protože byste profesory mohli zbytečně provokovat. Vyvarujte se také pestrých barev u kravat.

Doporučujeme vybírat kravaty modré, a to jak ve světlých, tak i tmavých odstínech. Jsou to decentní odstíny barev, které zkoušející zbytečně nedráždí.

Výstřelky s účesy v tento den také vynechejte a dbejte na to, aby vaše oblečení zářilo čistotou. Jistě budete blíže k získání titulu. Věděli jste, že i obyčejná kožená aktovka plní svůj účel a ovlivňuje lidi kolem vás?

Kupříkladu mladý muž v prostorách vysoké školy s aktovkou v ruce působí na okolí jako velký dříč a cílevědomý student. A to i za cenu, že by byla prázdná.

Chcete mít jistotu, že budete oblečeni správně?

Navštivte kteroukoli značkovou prodejnu Pánské obleky BANDI, kde vám profesionální tým odborných poradců pomůže s výběrem oblečení tak, abyste byli o krok blíže k úspěšnému vykonání zkoušky. Po předložení studentského průkazu nebo potvrzení o studiu získají studenti do 26 let navíc ještě speciální SLEVU 10 %. Podívejte se, kde se nachází vaše nejbližší prodejna na www.bandi.com.

PRÍMALEX

11

Téma: Rodina ve světě práva

Úvaha o hranici mezi střídavou a výlučnou péčí o nezletilé dítě JUDr. Jana Tomešová

Mezi střídavou péčí a výlučnou péčí jednoho z rodičů se často rozhoduje ve složitých a dlouhých sporech mezi rodiči, kteří bojují dle svého tvrzení za své právo.

V tomto článku jsem se zamyslela nad některými důvody, které k tomu rodiče mohou vést, a zda není na místě se podívat na tuto problematiku i z jiného úhlu pohledu.

Občanský zákoník stanoví, že soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, nebo do střídavé péče, nebo do společné péče obou rodičů, případně do péče jiné osoby než rodiče. Pokud ponecháme stranou možnost svěření dítěte třetí osobě, jsou tedy rozlišovány tři základní typy péče: výlučná, střídavá a společná.

Za nejlepší řešení považuji, i v souladu s judikaturou Ústavního soudu, péči společnou. Jedná se o režim podrobněji neupravený, založený na tom, že rodiče jsou schopni se na záležitostech nezletilého dítěte dohodnout. Touto formou péče jsem se zabývala ve svém článku Společná péče o nezletilé dítě. Rodiče se tedy mohou ohledně dítěte volně domlouvat dle aktuální potřeby, případně mohou sjednané nastavení upravit i formou mimosoudní dohody. Tato může být oproti dohodě schvalované soudem velmi podrobná a zahrnovat i ujednání, která by soud neschválil z důvodu jejich nevykonatelnosti. Rovněž je mnohem snazší ji při změně okolností změnit, neboť není třeba schválení soudu.

Tato forma péče je poměrně rozšířená ve své faktické podobě u nesezdaných párů, které se rozejdou a zvládnou nastavit poměry svého dítěte mezi sebou bez zásahu soudu. Jako způsob řešení porozvodového uspořádání je však společná péče méně obvyklá, a to z různých 12

PRÍMALEX

důvodů. Řada párů není schopna dohody ohledně dítěte vůbec dosáhnout a potřebují autoritativní rozhodnutí soudu. Jiné páry sice jsou schopny dohody dosáhnout a poměry dítěte nastavit jasnými pravidly, avšak nedůvěřují mimosoudní dohodě. V některých případech je pak potřebná vykonatelnost konkrétního ujednání (obvykle ujednání o výši výživného). Přestože se tedy dle mých zkušeností počet soudem schválených dohod o společné péči stále zvyšuje, jedná se o ideál, který nelze vždy použít, a je tedy nutno se zabývat i modely, které zahrnují autoritativní zásah soudu.

Pokud tedy vyloučíme společnou péči, zbývá rodičům a případně soudu výběr mezi výlučnou péčí jednoho z rodičů a střídavou péčí obou rodičů. V této souvislosti jsem si již mnohokrát kladla otázku, kde leží hranice mezi střídavou a výlučnou péčí. Zejména pak za situace, kdy je již nyní obvyklé stanovení širokého styku pro rodiče, který dítě nemá v péči, a dítě tak tráví např. 60 % času s pečujícím rodičem a s druhým 40 % času. Pro úplnost bych chtěla říci, že následující úvaha se týká případů, kdy připadá v úvahu střídavá péče. Tedy pokud oba rodiče mají zájem o dítě pečovat, nežijí daleko od sebe, dítě by mělo pouze jednu školu a neexistuje jiná zásadní překážka střídavé péče.

Mezi odborníky není jednotný názor na otázku, zda střídavá péče musí vždy znamenat, že dítě tráví 50 % času s každým z rodičů. Část odborníků se přiklání k závěru, že právě rovnoměrnost času je pojmovým znakem střídavé péče a v případě rozdílného času se nejedná o střídavou péči, ale výlučnou se širokým stykem.

Přikláním se k závěru opačnému, tedy že střídavá

Téma: Téma čísla

péče může být i nerovnoměrná. Předně mám za to, že zákon definici střídavé péče neobsahuje a podmínka rovnoměrnosti v něm není obsažena.

Pokud by zákonodárce měl v úmyslu toto omezení stanovit, mohl ho do znění zákona zahrnout. Rovněž se přitom opírám i o rozhodnutí Ústavního soudu.

Tento se v minulosti zabýval případem, kdy došlo k rozhodnutí o tzv. nerovnoměrné střídavé péči a kdy odvolací soud svým výrokem rozhodl o střídavé výchově obou rodičů v poměru dva týdny u matky a týden u otce[1]. Ústavní soud k tomu uvedl: „Skutečnost, že soudy nenařídily střídavou výchovu rovnoměrně mezi oba rodiče a nevyhověly přání stěžovatele mít pro výchovu nezletilého stejný prostor jako matka, nepředstavuje v projednávané věci porušení práva dítěte na péči rodičů podle čl. 7 odst. 1 této Úmluvy.“ Nepřímo tak Ústavní soud vyjádřil názor, že tento model je možný.

Za klíčové však považuji také praktické dopady, kdy dle mého názoru je vhodné ponechat více možností řešení.

Pokud se bude držet ostrá linie mezi zcela rovnoměrnou střídavou péčí a výlučnou péčí se širokým stykem, setkávám se v praxi s dvěma zásadními problémy.

První si rozeberu na typickém příkladu otce, který by souhlasil s rozdělením času tak, že bude dítě více v péči matky. Má však pocit, že svěřením dítěte do výlučné péče matky se dítěte vzdává. Pojem výlučná péče matky je pro něj neakceptovatelná věc, neboť to vnímá jako snížení významu své role rodiče. Z tohoto důvodu pak často rodiče (obvykle tedy otcové) trvají na střídavé péči, což naopak představuje nepřekonatelnou překážku pro matku, která naopak trvá na větším podílu péče.

Právně je totiž zřejmé, že rodič, který dítě v péči nemá, není vyloučen z výchovy a péče o dítě, byť za použití jiných forem. Zejména mu samozřejmě zůstává zachováno právo na styk s dítětem, během kterého může realizovat své právo na výchovu a péči. Judikatura opakovaně zdůrazňuje význam zachování péče obou rodičů, případně i formou širokého styku. Rovněž nepečujícímu rodiči zůstává v plné míře zachována rodičovská odpovědnost, která zahrnuje kromě jiného i takové klíčové kompetence, jakým je rozhodování o místě bydliště a o vzdělání dítěte, správa jeho jmění apod.

PRÍMALEX

13

Bohužel však stále ve společnosti přetrvává mýtus, že pečující rodič získává absolutní moc a druhý rodič je prakticky vyloučen ze života dítěte (s výjimkou styku a výživného), a tento mýtus často zásadně ovlivňuje rozhodování rodičů. Rodiče se pak nechtějí pojmově vzdát svého podílu na péči. Za takové situace pak nerovnoměrná střídavá péče může být řešením, které bude přístupné pro oba rodiče.

Pokud se zaměříme na faktický stav a nikoli právní pojem, je ve své podstatě střídavou péčí každý model, kde je stanoven styk dítěte s druhým rodičem, neboť se rodiče v péči o dítě střídají. Viděno tímto úhlem pohledu pak není zcela rozhodující, zda je poměr času dítěte u obou rodičů stejný nebo stanoven větším podílem u jednoho z rodičů.

Druhým problémem při jednáních o formě péče je pak samozřejmě výživné. Zatímco při výlučné péči je povinnost hradit výživné stanovena pouze jednomu rodiči, při střídavé péči je stanovena oběma (byť při rozdílných příjmech bude rovněž výživné stanoveno v rozdílné výši). Zároveň výlučně pečující rodič má tu výhodu, že může rozhodovat o nákladech na dítě dle svého uvážení a bez souhlasu druhého rodiče, zatímco u střídavé péče by se měli rodiče dohodnout.

Tohoto rozhodování se rovněž rodiče nechtějí vzdávat a nemám pocit, že by v tom byla vždy pouze snaha ušetřit na výživném. Mám za to, že řada rodičů prostě jen chce mít podíl na rozhodování o správě prostředků dítěte, což považuji za legitimní.

Faktickou hranici mezi střídavou péčí a výlučnou péčí jednoho z rodičů tak často představuje skutečnost, který z rodičů hradí výlučně výživné a který je naopak oprávněn rozhodovat o úhradách potřeb dítěte. Ve výsledku je tak rozhodování o „péči“ ve svém výsledku převážně rozhodnutím nikoli o péči, ale o průběžné správě jmění dítěte spočívajícího v běžném výživném.

Samozřejmě je stále mnoho případů, kdy rodiče jsou zcela srozuměni se standardním a klasickým rozdělením rolí na pečujícího rodiče a nepečujícího rodiče hradícího výživné, který má stanoven styk. V řadě případů však pro rodiče toto řešení může být neakceptovatelné. Z tohoto důvodu pak může nastat mnohaletý spor o svěření do výlučné péče nebo střídavé péče, jehož podstatou je však ve skutečnosti boj o pojem (jak je nastíněno výše), boj o výživné nebo 14

PRÍMALEX

Téma: Rodina ve světě práva

boj o pár dnů v měsíci navíc. Rýsování ostré hranice mezi výlučnou péčí a střídavou péčí tak může vést rodiče ke zbytečnému sporu.

Navíc je nutno vzít v potaz obsáhlou a podrobnou judikaturu, která se zabývá vymezením, kdy střídavá péče přichází v úvahu, kdy nikoli. Judikatura jasně vymezila kritéria pro volbu typu péče a osobu pečujícího rodiče, tato kritéria postupně dále specifikuje a rozvádí, avšak obvykle otázku např. výživného a správy majetku ponechává stranou, byť může být nezřídka důvodem pro usilování o střídavou péči.

Z tohoto důvodu mám za to, že standardní rozhodování soudů o úpravě poměrů dítěte – výlučná/střídavá péče, výživné a případně styk – se drží v úzkých kolejích, což může být někdy na závadu věci. V zásadě se všichni odborníci shodují, že by se do projednání měly co nejvíce promítnout individuální okolnosti každého případu, čemuž standardní rozhodování dle mého názoru příliš neprospívá. Je tedy otázkou, zda se nezamyslet nad jiným přístupem k rozhodování o péči

Nainstalujte si komplexní právní informační systém CODEXIS ve verzi pro studenty!

a o úhradě výživného tak, aby se otevřely i jiné cesty nastavení poměrů dítěte. Obecně si tedy kladu otázku, zda nepřistoupit na možnost nerovnoměrné střídavé péče a zamyslet se nad nastavením výživného tak, aby tomuto modelu odpovídalo.

Tento model by se řadě rodičů zcela jistě nelíbil.

Nicméně pokud v některých případech představuje hranici mezi střídavou péčí a výlučnou péčí pouze výživné, je nutno se zabývat při rozhodování také jinými kritérii, než jsou nastaveny v judikatuře Ústavního soudu. Pokud se jedná pouze o pojem, jak na místě zvážit možnost nerovnoměrné střídavé péče.

V principu tedy přemýšlet nad co nejširším spektrem možností tak, aby řešení bylo přístupné pro oba rodiče a předešlo se dlouhým sporům, které děti zbytečně zatěžují.

NOVÝ SYSTÉM

Všechny zákony na jednom místě v novém systému Jednoduchá registrace Snadná orientace a rychlé vyhledávání Moderní design TO VŠE ZCELA ZDARMA

Více informací naleznete na: www.codexisacademia.cz Staňte se fanouškem CODEXIS ACADEMIA na Facebooku

ATLAS consulting spol. s r.o. člen skupiny ATLAS GROUP | www.atlasgroup.cz

PRÍMALEX

15

PRAHA | BRNO | BRATISLAVA | PLZEŇ | OLOMOUC | OSTRAVA

KARIÉRA V HAVEL & PARTNERS

Začni u nás jako student nebo koncipient a dotáhni to až na partnera

STUDENT

1. místo TOP Zaměstnavatelé v kategorii Advokátní kancelář v České republice (2015–2020)

ADVOKÁT

KONCIPIENT

Nejúspěšnější kancelář v ČR a na Slovensku dle celkového počtu nominací a titulů (2008–2019)

SENIOR ADVOKÁT ÁT

Právnická rma roku v České republice (2018, 2019)

www.havelpartners.jobs.cz 16

PRÍMALEX

Nejlepší právnická rma roku v České republice (2018)

PARTNER

1. místo v celkovém počtu realizovaných fúzí a akvizic v České republice (2009–2018)

Téma: Rodina ve světě práva

Církevní sňatek – ďakujeme, bratia Slováci Jan Jílek

Rodina je základ státu. To mnoho z nás slyšelo již na základní škole nebo později na gymnáziu.

V hodinách rodinného práva to bylo některým z nás připomenuto. U nás na brněnské fakultě jde o samostatný jednosemestrální předmět. Jedním z jeho hlavních témat je samozřejmě i manželství, na kterém je tradičně rodina založena.

V současné době rozlišujeme v české právním řádě sňatek civilní a církevní. Přitom poměrně velkou část 20. století bylo možné uzavřít manželství pouze před příslušnými úřady. Po převzetí moci komunisty v roce 1948 došlo k postupné přestavbě práva na socialistické. Během tzv. „právnické dvouletky“ došlo i na rodinné právo. S účinností od 1. 1. 1950 se stal občanský sňatek obligatorní, což určoval tehdejší zákon č. 265/1949 Sb., o právu rodinném. V kostele se snoubenci vzít mohli, ale až po návštěvě národního výboru, kde proběhl obřad civilního sňatku. Mít pouze církevní obřad nebylo možné – nenastaly by žádné právní následky. Toto opatření mělo za cíl oslabit vliv církve. Komunistický stát se naopak snažil uzurpovat si monopol v co nejvíce oblastech lidského života, rodinné právo nevyjímaje.

V rámci reforem v 60. letech byl následně přijat zákon č.

94/1963 Sb., o rodině. Situace se pro snoubence nijak neměnila. Stále bylo obligatorní uzavřít nejprve civilní sňatek. Koho ale rekodifikace postihla, byl oddávající.

Podle nového trestního zákona (č. 140/1961 Sb.) a jeho ustanovení § 211 mohl být duchovní potrestán odnětím svobody v době trvání až 1 rok, pokud by oddal (byť z nedbalosti) doposud civilně nesezdaný

pár. Šlo tehdy o kategorii trestné činy proti rodině a mládeži, konkrétně porušování zákona o právu rodinném. Z dnešního pohledu nemyslitelné. Totalitní komunistický režim si skutečně dal záležet na tom, aby církevní představitele od konání na státu nezávislých obřadů odradil.

Zlomovým bodem se stala sametová revoluce. V devadesátých letech čekala většinu socialistických zákonů změna. Manželství se dočkalo úpravy prostřednictvím zákona č. 234/1992 Sb., díky kterému je možné uzavřít církevní sňatek před kteroukoli registrovanou církví. Oba druhy uzavírání sňatku jsou postaveny na roveň se všemi právními důsledky. Člověk si mezi nimi může svobodně vybrat. A právě na tomto místě si dovolím zmínit poznámku paní profesorky Králíčkové. K této dodatečné úpravě zákona o rodině mělo dojít „vďaka Slovákom“. Právě naši východní, pobožnější „bratia“ prý prosazovali, aby byl institut církevního sňatku po revoluci obnoven.

Po velké rekodifikaci občanského práva v roce 2012 je nyní uzavírání manželství, ostatně jako většina rodinného práva, upraveno v občanském zákoníku.

Pozorným studentům jistě neunikla perlička, že církevním sňatkem se zabývá § 666. Náhoda?

Nemyslím si…

PRÍMALEX

17

LEV VE SVĚTĚ PRÁVA Člen mezinárodního sdružení Alliance of Business Lawyers Vítěz soutěže Právnická firma roku 2016 v kategorii: Regionální právnická firma roku Vítěz soutěže Právnická firma roku 2019 v kategorii: Logistika a dopravní služby Praha Sokolovská 5/49, 186 00 Praha 8 Tel.: 225 000 400 E-mail: recepcepha@hjf.cz

18

PRÍMALEX

Hradec Králové Malé náměstí 124, 500 03 Hradec Králové Tel.: 495 534 081 E-mail: recepcehk@hjf.cz

Téma: Rodina ve světě práva

Z dítěte se stává projekt, chtělo by to více nadhledu…

Rozhovor s advokátkou JUDr. Danielou Kovářovou, prezidentkou Unie rodinných advokátů

Mohla byste čtenářům přiblížit co je Unie rodinných advokátů a čím se zabývá?

Unie rodinných advokátů je profesní spolek určený pro rodinné advokáty a další odborníky, kteří se profesně zabývají rodinou. Vznikl před dvěma lety a jeho hlavním předmětem činnosti je výměna zkušeností, vzdělávání členů, edukace veřejnosti a diskuse s dalšími odborníky o rodinné legislativě.

V současné době máme přes 150 členů (advokátů, psychologů, lékařů, sociálních pracovníků apod.), kteří se pravidelně scházejí, vyjadřují se k aktuálnímu dění v oblasti rodinného práva, komentují legislativní návrhy a kultivují veřejnou diskusi o rodině, opatrovnickém soudnictví a ingerenci státu do vnitřních záležitostí rodiny. Všechny informace včetně podmínek přijetí za člena lze najít na našich webových stránkách www.uracr.cz.

Co Vás přivedlo na myšlenku tento spolek založit?

Před několika lety vznikl Spolek rodinně právních a opatrovnických soudců, jehož jsem také členem.

Diskuse a aktivity v tomto spolku mě velmi zaujaly, spolek si také vybudoval velmi slušné renomé v opatrovnické oblasti. Postupem času jsem dospěla k závěru, že v advokacii podobné profesní sdružení chybí, proto jsem na podzim roku 2017 začala se šesti kolegy vznik spolku připravovat. Nečekali jsme však obrovský zájem o členství. Během prvního roku jsme dosáhli stovky členů a ukázalo se, že jsme uspokojili hladovou poptávku. V minulých letech totiž bylo

rodinné právo podceňovanou disciplínou, zatímco dnes je stále více zřejmé, že jde o rovnoprávné odvětví práva, které není Popelkou, ale naopak vyžaduje vedle zvládnutí práva a procesních kompetencí také řadu zkušeností a schopností navíc – psychologii, emocí, znalosti o dítěti a jeho dospívání, mediaci, předcházení sporům apod. Jde o multidisciplinární obor, který vyžaduje spolupráci s psychology, psychiatry, pedagogy

PRÍMALEX

19

Téma: Rodina ve světě práva

a spoustou dalších profesí. Nečekaným vedlejším efektem je také péče o advokátovu duši, psychohygiena, supervize a další oblasti, kterým jsme se postupem času začali věnovat. Pořádáme přibližně 15 akcí ročně a většina je beznadějně naplněná.

Mezi Vaši činnost se řadí mimo jiné i zaujímání stanovisek k návrhům zákonů. Jaký mají vliv na legislativní proces?

Legislativní proces je velkou bolestí české kotliny.

Jde o dlouhodobý úkol, v němž se odborníci z praxe střetávají s politiky, legislativci z ministerstev, s médii a s širokými vrstvami, přičemž každá z těchto skupin má na věc odlišný pohled a vlastní důvody, proč změny prosazuje. S ohledem na současnou hypertrofii práva je naprosto nezbytné, aby praktici neustále korigovali pokusy státu a různých zájmových skupin zasahovat do hmotného a procesního práva. Například v loňském roce jsme dosáhli významných úspěchů, když se nám podařilo zastavit pokus laicky označovaný jako „rozvody u notáře“.

Myslíte si, že české právo jde s dobou a stíhá tak reflektovat problematiku současných moderních rodin?

Mám-li být upřímná, nepovažuji to za podstatné.

Rodina je velmi konzervativní instituce a nenechá se spoutat žádnými zákonnými ustanoveními. Je to plasticky vidět na velmi malém dopadu právní úpravy rodinného práva obsažené v občanském zákoníku. Na fungující rodinné vztahy neměl sebemenší vliv, hmotné i na něj navazující procesní právo dopadá výlučně na znesvářené, tedy v jistém smyslu kalamitní vztahy.

Nicméně pokud mám odpovědět na vaši otázku, pak bude zcela jistě negativní. Platná legislativa nejenže ignoruje část společenských změn (například obrovský výskyt nesezdaných soužití), ale způsobuje diskriminaci vybraných skupin (viz například nepochopitelná, leč stále odlišná úprava manželství a registrovaného partnerství).

Jaké je Vaše stanovisko k Babyboxům, které ačkoli jsou v České republice už od roku 2005, stále nejsou právně nijak upraveny?

20

PRÍMALEX

Touto otázkou se naše unie dosud nezabývala, mohu se k ní tedy vyjádřit jen sama za sebe. Nejsem zastáncem plošné právní úpravy celého lidského života, naopak jsem příznivcem legislativního minimalismu. Řada oblastí upravena právem není, a je to v pořádku. Vedle Babyboxů, které mi nijak nepřekážejí, je v podobné situaci náhradní mateřství. Můj pohled na věc je následující: více práva není vždy lepší právo.

V současnosti je hodně aktuální téma zákaz fyzických trestů u dětí. Jaký pohled na to máte Vy? Nezasahoval by tak stát podstatně do způsobu výchovy?

Naše země nepotřebuje zvláštní právní úpravu, která by výslovně zakazovala fyzické tresty. Stávající normy trestají týrání dětí, což považuji za dostačující.

Pokud bychom přijali výslovný zákaz, dětem by nijak nepomohl, ale byl by zneužívaný v opatrovnických sporech, na čemž trvám i navzdory mezinárodním závazkům.

Rozdílné názory rodičů často vedou až k rozvodu, čím to podle Vás je, že je jejich počet v České republice stále velmi vysoký?

Rozvodovost jde ve vlnách, jimiž se Česká republika nijak zvlášť neliší od vyspělé Evropy. V poslední době naopak rozvodovost mírně klesá, nicméně důvod vidím v neschopnosti žít v partnerství a starat se o partnerské vztahy. Během posledních desetiletí se ve vztazích změnilo takřka všechno (emoce, délka vztahů, délka života, důvody pro udržení vztahu, ochota snášet nekvalitní vztah, ekonomika partnerů, bytové otázky apod.) a lidé se dosud nenaučili s touto změnou pracovat. V této oblasti máme my, rodinní odborníci, před sebou velký úkol: naučit veřejnost zacházet se vztahy, rozpoznat emoce a pomoci lidem je prožít, přijmout, v nejlepším smyslu využít, nikoliv potlačovat.

Kdo podává podnět k rozvodu častěji? Ženy nebo muži?

Třicetiletá advokátní praxe mě naučila přistupovat ke každému novému případu bez předsudků, byť mi za ta léta prošlo rukama přibližně pět tisíc dvojic.

Téma: Téma čísla

Muži i ženy si v partnerských vztazích nezůstávají nic dlužni, nicméně ženy bývají aktivnější a akčnější, častěji iniciují změnu, zatímco muži méně často řeší akutní situaci. Tato obecná zkušenost však nemá žádný význam v konkrétním případě. V poslední době roste počet mladých otců, kteří se velmi aktivně dožadují rovnoprávné péče o dítě, čímž aktivitu matek vyvažují.

Rozvodem rodičů trpí zejména nezletilé děti, kdy často soud rozhodne o jejich střídavé péči.

Nezamotá to ale dětem ještě víc hlavu? Je střídavá péče opravdu tím nejlepším řešením?

Je velmi jednoduché střídavou péči odsoudit hodnocením, že je pro rodiče úlevou (protože mají volné dny), zatímco pro děti trestem (protože se z nich stávají pasažéři s batůžkem a bez domova). Jenomže oba rodiče mají stejné právo dítě vychovávat, resp. se podílet na jeho výchově. A z tohoto pohledu je fér, aby se o dítě střídali. Pochopitelně si někdy říkám, že než aby dítě pendlovalo mezi dvěma rozhádanými rodiči, navíc třeba ve dvou rozdílných hodnotových systémech, pak by bylo lepší, kdybychom se vrátili o 30 let zpátky, dítě svěřili jednomu rodiči a ono v klidu dospělo. Pro dítě by to ve vypjatých sporech skutečně bylo uklidnění.

Ale je třeba se smířit s existující realitou. V rozumných rodinách lze střídavou péči realizovat do puberty. Pak si obvykle teeneger vybere jednoho rodiče jako hlavního a u něj povětšinou bydlí. Jenomže v tomto věku už mají rodiče vystaráno, protože z potomka už je takřka dospělý člověk.

Problémem je dnes fakt, že lidé mají příliš času se na dítě soustředit, a tak se z něj stává jejich projekt. Řada rodičů nemá žádný osobní život a jen se věnuje dětem.

To je škodlivé pro rodiče i pro děti. Kdybych mohla (i po zkušenostech s výchovou vlastních dětí) rodičům radit, tak bych doporučila trochu méně zájmu a trochu více nadhledu.

PRÍMALEX

21

Téma: Rodina ve světě práva

Zbavení rodičovské odpovědnosti Julie Suchá

Narození dítěte s sebou přináší odpovědnost, která je dána rodičům přímo ze zákona. Občanský zákoník rodičovskou odpovědností myslí souhrn práv a povinností ve vztahu k dítěti, a to zejména v souvislosti s péčí o dítě, o jeho jmění anebo se zastupováním dítěte. Tato práva a povinnosti náleží oběma rodičům a při jejich výkonu musí rodiče dbát zájmu dítěte.1 Za určitých okolností, je-li to nutné v zájmu dítěte, může soud rodičovskou odpovědnost omezit či dokonce může rodiče zbavit jeho rodičovské odpovědnosti. Zbavení rodičovské odpovědnosti představuje nejtvrdší zásah do vztahů mezi rodiči a dětmi, což se projevuje mimo jiné i tím, že dochází k prolomení ústavně a mezinárodně zaručené ochrany dítěte a rodinného života.2 Zasahuje se totiž do práva dítěte na rodinný život, zachování rodinných svazků, na péči rodičů a osobní kontakt s nimi a do práva znát své rodiče, tedy do práv garantovaných Listinou základních práv a svobod a Úmluvou o právech dítěte.3 Proto musí potřeba zbavit rodiče jeho rodičovské odpovědnosti převážit nad ochranou nejzákladnějších práv nezletilého.

Aby mohl soud přistoupit k takto závažnému kroku, musí být naplněna jedna ze dvou skutečností předvídaných v ustanovení §871 odst. 1 občanského zákoníku, a to, že rodič svou rodičovskou odpovědnost nebo její výkon zneužívá, anebo ji závažným způsobem 1 §865 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 2 Čl. 10 odst. 2 zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod 3 Čl. 7 odst. 1, čl. 8 odst. 1 a čl. 9 zákona č. 104/1991 Sb., Úmluva o právech dítěte Čl. 32 odst. 4 zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod

22

PRÍMALEX

zanedbává.4 K odůvodněnosti tohoto zásahu nepostačí ojedinělé opomenutí rodičovské péče, nýbrž se musí jednat o tak značný stupeň neplnění povinností vůči dítěti, že zbavení rodičovské odpovědnosti je jediným účinným prostředkem ochrany nezletilého.

Podle judikatury Nejvyššího soudu se za zneužívání rodičovské odpovědnosti považuje především ohrožení tělesného a duševního vývoje dětí, umožnění dítěti páchat trestnou činnost, týrání dětí apod. Za závažné zanedbávání se potom považuje zejména dlouhodobé neplnění rodičovských práv a povinností k nezletilému, absolutní nezájem o nezletilého, hlavně o jeho výchovu a výživu, nemorální způsob života rodičů apod.5 Nejen přímé jednání vůči nezletilému ale může vést soud k rozhodnutí o zbavení rodičovské odpovědnosti.

Stejný důsledek může mít i spáchání trestného činu vraždy rodiče druhým rodičem. Nejvyšší soud se zabýval případem vraždy matky otcem nezletilých dětí a ve svém rozsudku konstatoval, že protiprávní jednání otce představuje i ve zprostředkované formě takové ohrožení duševního vývoje dítěte, které je třeba hodnotit jako zneužívání rodičovské zodpovědnosti.

Povinující soud proto musí přijmout opatření, jímž otce rodičovské odpovědnosti zbavuje. Tímto protiprávním jednáním totiž otec zasáhl do základních práv nezletilých dětí, zejména na právo dětí na péči ze strany obou rodičů, přičemž se nejedná o jednorázový zásah, ale o zásah trvající a nevratný.6 To nakonec potvrdil ve svém nálezu i Ústavní soud.7 4 §871 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 5 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.3.2012, sp. zn. 30 Cdo 4366/2011 6 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.5.2013, sp. zn. 30 Cdo 1376/2012 7 Nález Ústavního soudu ze dne 12.9.2014, I. ÚS 2643/13-2

Téma: Téma čísla

Pro rozhodnutí o zbavení rodičovské odpovědnosti není rozhodující doba, po kterou rodič řádně nevykonával jeho rodičovskou odpovědnost, ale intenzita takového chování, které musí být závažné a zaviněné.

Soud je povinen přezkoumat všechny skutečnosti existující v době řízení a pouze na základě takto zjištěných okolností rozhodnout o tom, zda je dáno dostatečné opodstatnění pro zbavení rodičovské odpovědnosti. Nelze tedy zbavit rodiče jejich práv k dětem z důvodů, které již pominuly, a kde došlo k podstatné změně v jejich postoji k výchově dětí. V takové situaci je třeba zvážit, jak se negativní chování rodiče v minulosti promítá do jeho současného vztahu k dítěti.8 Občanský zákoník dále obsahuje zvláštní ustanovení v §871 odst. 2, které soudu umožňuje rozhodnout o zbavení rodičovské odpovědnosti v souvislosti s trestnou činností. Na základě zákona soud zvlášť posoudí, nejsou-li důvody pro zbavení rodičovské odpovědnosti, pokud rodič spáchal vůči svému dítěti úmyslný trestný čin, nebo použil své trestně neodpovědné dítě ke spáchání trestného činu, anebo pokud rodič spáchal trestný čin jako spolupachatel, návodce, pomocník či organizátor trestného činu spáchaného jeho dítětem. 9 V souvislosti s pácháním trestné činnosti na dítěti přichází v úvahu například trestné činy opuštění dítěte, týrání svěřené osoby, ohrožování výchovy dítěte nebo pohlavní zneužívání. Ustanovení o použití dítěte, které není trestně odpovědné, tedy mladšího 15 let, ke spáchání trestného činu, směřuje na případy, kdy rodič posílá dítě páchat trestnou činnost, jako například krádeže, kapsářství apod.

Z použité dikce „spáchal“ nevyplývá, že k rozhodování soudce o tom, zda by mělo být zahájeno řízení o zbavení rodičovské odpovědnosti, je třeba, aby rodič byl za uvedené jednání pravomocně odsouzen. Dále z ustanovení rovněž nevyplývá, že opatrovnický soud musí vždy zahájit řízení o zbavení rodičovské odpovědnosti. Soud by měl pouze zvlášť posoudit, nakolik je činnost rodiče závažná, a teprve na základě 8 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.3.2012, sp. zn. 30 Cdo 4366/2011 9 §871 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

PRÍMALEX

23

Téma: Rodina ve světě práva

tohoto posouzení případně rozhodnout o zahájení řízení o zbavení rodičovské odpovědnosti.

Dojde-li ke zbavení rodiče jeho rodičovské odpovědnosti, neznamená to nutně, že jí bude zbaven napořád. Pokud důvody, pro které došlo ke zbavení rodičovské odpovědnosti, později pominou, soud odpovědnost obnoví. To ovšem nepůjde v případě, že došlo k osvojení dítěte, neboť na jeho základě zanikne právní vztah mezi rodičem a dítětem10.

Rodiči, jenž byl zbaven rodičovské odpovědnosti, ze zákona výslovně nenáleží právo osobního styku.

Komentář k občanskému zákoníku uvádí, že lze připustit v takovém případě možnost dítě kontaktovat jiným způsobem, například telefonicky. Nicméně Nejvyšší soud judikoval, že důvody, které se uplatní pro zákaz přímého styku, platí i pro styk nepřímý, a dále, že nepřímý styk je k přímému styku v poměru speciality, nikoliv subsidiarity.11 Patrně tedy bude záležet na konkrétních okolnostech daného případu, přiklonila bych se ale k tomu, že by měl být soudem upraven i styk nepřímý. Pokud to vyžaduje zájem dítěte na zachování a rozvíjení rodinné vazby k rodiči, může soud rozhodnout, že mu zůstává právo osobně se stýkat s dítětem. V rozhodnutí musí soud náležitě odůvodnit, proč je zachování osobního styku v zájmu dítěte. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o zbavení rodičovské odpovědnosti může být později zrušeno, změní-li se poměry, může být pro dítě a rodiče důležité, že nedojde k přerušení kontaktu mezi nimi. 12 Od rodičovské odpovědnosti zákon odděluje práva a povinnosti spojená s osobností dítěte a práva a povinnosti osobní povahy. Proto i rodiči, který není nositelem rodičovské odpovědnosti, stále náleží tato práva a povinnosti. Jedná se zejména o právo určit dítěti jméno a příjmení, právo souhlasit s osvojením dítěte nebo právo prohlásit rodičovství. Jestliže to ale vyžaduje ochrana dítěte, může soud v řízení o zbavení 10 HRUŠÁKOVÁ, M. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2014, s. 876 – 883.

11 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.5.2013, sp. zn. 30 Cdo 1376/2012 12 Tamtéž, s. 884 – 887.

24

PRÍMALEX

rodičovské odpovědnosti zároveň rozhodnout o tom, že zbavuje rodiče všech nebo některých z těchto povinností a práv. To se týká i práva rodiče dát souhlas k osvojení, kdy rodič bude tohoto práva zbaven nejčastěji, pokud zneužívá či zanedbává povinnosti a práva z rodičovské odpovědnosti vyplývající a současně o dítě neprojevuje soustavný zájem.

Na závěr je ještě třeba dodat, že součástí rodičovské odpovědnosti není vyživovací povinnost k dítěti, a tudíž ani zbavení rodičovské odpovědnosti nevede k jejímu zániku. Jde o zákonnou povinnost, jejímž základem je skutečnost rodičovství, statusový poměr, nikoliv existence či výkon rodičovské odpovědnosti. nejčastěji, pokud zneužívá či zanedbává povinnosti a práva z rodičovské odpovědnosti vyplývající a současně o dítě neprojevuje soustavný zájem.13 Na závěr je ještě třeba dodat, že součástí rodičovské odpovědnosti není vyživovací povinnost k dítěti, a tudíž ani zbavení rodičovské odpovědnosti nevede k jejímu zániku. Jde o zákonnou povinnost, jejímž základem je skutečnost rodičovství, statusový poměr, nikoliv existence či výkon rodičovské odpovědnosti. 14 13 HRUŠÁKOVÁ, M. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2014, s. 888 – 890.

14 Tamtéž, s. 891.

ELSA CAREER www.career.elsa.cz

OD PRÁVNÍKŮ PRO PRÁVNÍKY ELSA Career je moderní inzertní portál, kde si každý od studenta po advokáta najde práci.

Intuitivní Praha, Plzeň, Hradec Králové?

Prvák, druhák, koncipient?

Několika kliknutími najdete co hledáte!

Přístupný Hledáte? Nabízíte? Ihned se zorientujete v dokonale přehledém designu.

MÁTE OTÁZKY? Kontaktuje nás!

career@cz.elsa.org career.elsa.cz/kontakt

Nadčasový Dnes nebo za deset let ELSA Career zůstane budoucností nabízení práce pro právní svět.

fb.com/elsacareer elsacareer PRÍMALEX

25

Projekty

ELSA Job Fair 2019 v Brně Anna Němečková

V listopadu jsme již tradičně otevřeli dveře advokátním kancelářím a umožnili jim utkat se o zájem studentů Právnické fakulty MUNI. Foyer se na dva dny zaplnilo subjekty advokátní obce z celé republiky. K vidění byly jak advokátní kanceláře mezinárodních rozměrů, tak i kanceláře, jež působí pouze u nás.

Studenti měli možnost rozdat svá CV, zjistit, co je teď na trhu práce populární, jaké jazyky advokátní kanceláře nejvíce ocení, či která kancelář pořádá nejlepší teambuildingy.

Na veletrhu nemohly chybět ani již tradiční Talks, moderované diskuze, v nichž měl každý možnost zeptat se na jakékoliv otázky a porovnat odpovědi hned pěti zástupců advokátních kanceláří.

A jaké to vlastně je, organizovat jeden z největších pracovních veletrhů svého typu? Na to a mnohé další se hlavní organizátorky Anny Němečkové zeptala Jana Marková, členka spolku Právo21 působícího na Právnické fakultě MUNI.

Zatím jsme od studentů i advokátních kanceláří dostali jen výborné ohlasy. Jak vnímáš zpětnou vazbu ohledně veletrhu ty?

Kdy jste vlastně začaly přípravy ELSA Job Fair 2019?

Za sebe bych chtěla moc poděkovat celému organizačnímu týmu a všem, kteří se na veletrhu podíleli, sama bych tohle celé nezvládla. Děkuji!

Začali jsme v červnu, kdy bylo potřeba zarezervovat místnosti na veletrh, samotná intenzivní příprava pak začíná v září a pokračuje skrz celý říjen a listopad.

Na veletrhu je velké množství advokátních kanceláří – vešly se všechny, nebo jste museli nějaké z kapacitních důvodů odmítat? Čím více se blížilo uzavírání přihlašování na veletrh, tím více přihlášek jsme dostávali a ve výsledku jsme museli nějaké advokátní kanceláře odmítnout. Nebylo to mnoho, ale nevešli se všichni, kteří měli o veletrh zájem.

26

PRÍMALEX

Zatím máme výbornou zpětnou vazbu, advokátní kanceláře si chválí jak samotnou účast studentů, tak i věkové spektrum, které na veletrh dorazilo. Objevilo se tu hodně studentů jak z nižších, tak i vyšších ročníků fakulty. My jako organizační tým jsme moc spokojení, i moderované diskuze Talks se podařily nad očekávání.

Kolik lidí se vlastně podílí na organizaci takového veletrhu?

Mám pod sebou několik týmů, část se stará o catering, část o moderované diskuze, část přímo o advokátní kanceláře. Celkově je teď na místě veletrhu více než 40 lidí, díky kterým vše šlape, jak má. Plus samozřejmě celý Výbor ELSA Brno.

My moc děkujeme za rozhovor i pozvání na veletrh, chtěla bys ještě něco říct na závěr?

Věříme, že jste si veletrh užili minimálně tak jako my, a už teď se těšíme, jaké novinky přinese příští ročník!

Projekty

ELSA Job Fair 2020 v Praze Veronika Pošmurná

Na začátku března, jako už tradičně, proběhl veletrh pracovních příležitostí ELSA Job Fair. Tento rok se jednalo o jubilejní 20. ročník. I letos jste v atriu Právnické fakulty Univerzity Karlovy mohli navštívit vystavující napříč celým spektrem zaměstnavatelů absolventů práv; od advokátních kanceláří, tuzemských i mezinárodních, přes ministerstva až po státní správu. Poprvé se u nás také představila Bezpečnostní informační služba České republiky. Celkem jste mohli navštívit až 50 vystavujících. V průběhu veletrhu se u stánků zastavilo kolem dvou tisíc studentů práv a mladých právníků, kteří se poohlíželi po práci při studiu nebo možnostech, kam zamířit po něm.

Nezůstalo ale jen u stánků, stejně jako předešlé roky byl na veletrhu zajištěn doprovodný program. Už v týdnu před veletrhem proběhl workshop s advokátní kanceláří Allen & Overy na téma Applications, CVs and Interview Skills, kde si mohli účastníci udělat obrázek o tom, jak probíhá přijímací řízení a jak by měl vypadat ideální životopis. V průběhu veletrhu pak proběhly moderované diskuze TALKS, na kterých se zástupci subjektů snažili zaujmout potencionální budoucí zaměstnance.

neměl organizovaný program. Jistým zpestřením večera bylo taneční vystoupení, které na chvíli přerušilo vedené rozmluvy.

Při ohlédnutí zpátky za proběhlým veletrhem můžu s klidným srdcem říct, že i letošní ročník ELSA Job Fairu se může zařadit mezi vydařené akce. Zároveň doufám, že i za dvacet let se bude ELSA Job Fair na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy konat a bude mít stejnou oblibu na straně studentů i vystavujících a podporu našich partnerů.

Jubilejní ročník se neobešel bez něčeho speciálního, čímž byla Partners‘ Reception, která byla uspořádána pro partnery ELSA Praha, ať už nové, se kterými jsme navázali spolupráci v posledních letech, nebo dlouholeté, kteří za námi stojí už od počátku a podílejí se s námi na spoustě dalších projektů. Reception proběhla po posledním dni veletrhu ve středu 4. března v krásných prostorách Kaiserštejnského paláce.

Na začátku proběhlo uvítání a poděkování partnerům za jejich podporu a spolupráci na akcích, jinak večer

PRÍMALEX

27

Projekty

Winter ELSA Law School v Praze Jakub Sýkora

Předtím, než nám zavřeli hranice a náš život ovládl nepřítel zvaný coronavirus, se v Praze uskutečnila na konci února Winter ELSA Law School on Security Law in Present and Future. Tento, již třetí ročník, byl opět velmi úspěšný a měli jsme tu čest v Praze přivítat přes 30 zahraničních studentů z Evropy, ale i mimo ni.

Celý týden jsme začali úspěšně procházkou po Praze, kde jsme měli příležitost se blíže seznámit nejen s Prahou, ale zároveň i s ostatními účastníky.

Od pondělí nás čekal bohatý akademický program zaměřený na bezpečnost jedince, bezpečnostní právo v kyberprostoru a mnoho dalších zajímavých témat.

Naše pozvání přijali i zahraniční přednášející jako Antoni Napieralsiki z univerzity ve Vídni nebo Miriam Ingeson ze švédské univerzity v Uppsale. Účastníci zároveň měli možnost získat mnoho informací od specialistů jako jsou Dominik Stroukal, advokáti z Taylor Wessing, Accace legal či KPMG a Samuel Král. Všem přednášejícím ze srdce děkujeme za jejich příspěvky a účast.

Mimo akademický program jsme pro účastníky měli každý večer připravený doprovodný společenský program. Mohli se tak seznámit s typickými elsáckými aktivitami jako např. Pub Crawl, Pub Quiz či již všemi oblíbená Retro Patry a s ní spojené National drinks (kterých se letos sešlo opravdu mnoho). Jeden z posledních večírků – Farewell Party, se nesl v duchu uchovávání vzpomínek, kdy si všichni nechali popsat trika a každý si tak mohl odvézt z Prahy svůj unikátní suvenýr z této akce.

Sighseeing však nezůstal pouze u Prahy, ale jakožto pivařský národ, jsme si v polovině týdne udělali výlet do Velkých Popovic, kde jsme měli příležitost navštívit (a ochutnat) Kozla, tradiční české pivo.

28

PRÍMALEX

Tento programem nabitý týden, jsme poté slavnostně zakončili v historických prostorách hlavní budovy Univerzity Karlovy – Karolinu. Slavnostně oblečení jsme předali certifikáty a slavnostně ukončili akademický program tohoto týdne. Následoval výborný raut a poslední závěrečná party.

Byl to skvělý týden, který si všichni užili a ze kterého si všichni donášejí mnohá přátelství, mnoho vzpomínek a mnoho radosti. Rád bych všem poděkoval za účast, za pomoc, celé OC pracovalo na plné obrátky, a hlavně díky jejich tvrdé práci se celý týden obešel bez větších zádrhelů.

Na závěr bych rád popřál mnoho štěstí do dalších let, inspiroval všechny ať se nebojí ELSA školu zorganizovat anebo se na ni minimálně přihlásit. Nebudete litovat!

Projekty

Human Rights Essay Competition ELSA Olomouc Karolína Macháčková

Lidská práva jsou v současné situaci velké téma, a proto jsme se rozhodli uspořádat akci, která se dá uskutečnit z pohodlí domova. Chcete si zasoutěžit?

Tak je následující akce přímo pro vás. Jedná se o soutěž v psaní esejí na libovolné lidskoprávní téma, ve spolupráci s katedrou ústavního práva Univerzity Palackého v Olomouci, zejména s pedagogy předmětu Základní práva. Díky této příležitosti se může každý student právnické fakulty zamyslet nad kterýmkoli lidskoprávním problémem, naučit se kriticky přemýšlet a zhodnotit fakta. Zkušenosti získané účastí v soutěži se žádnému budoucímu právníkovi určitě neztratí a využije je jak při svém studiu, tak v další praxi či soutěži.

Nejen že získáte zkušenosti, na výherce navíc čekají hodnotné ceny.

1. místo poukaz ve výši 2.000 Kč do vydavatelství Wolters Kluwer 2. místo poukaz 1.000 Kč na obleky značky Bandi 3. místo poukaz 750 Kč do vydavatelství Wolters Kluwer Studentům prvního ročníku Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci bude navíc odpuštěn závěrečný test z předmětu Základní práva 1.

Jaké jsou požadavky?

Napiš esej v rozsahu 8 až 10 A4 stran na jakékoli lidskoprávní téma a odešli ji do 30. 4. 2020 (23:59) na email: academicactivities.olomouc@cz.elsa.org.

PRÍMALEX

29

30

PRÍMALEX

Projekty

Stáž? STEP! Jakub Sýkora

Co to je STEP? STEP, neboli Student Trainee Exchange Programme, je program studentských výměnných zahraničních stáží, který poskytuje náš spolek ELSA studentům práv a vystudovaným právníkům. O tento jedinečný projekt se staráme již od roku 1984, čímž jsme mu získali titul nejstaršího projektu ELSA. Tato dlouhá historie zajišťuje jeho stabilitu, důvěryhodnost a maximální připravenost stáží, aby sám stážista měl ze svého pobytu v zahraničí co nejvíce poznatků a dovedností. Zároveň se nejedná o akademické stáže, ale o práce čistě pracovní, aby studenti získali zkušenosti v zahraničním právu v zemích Evropy i mimo ni.

V současnosti se STEP může chlubit pracovními pozicemi ve více než 30 zemích Evropy, mimo ni, ale i v mezinárodních organizacích. Student se tak může dostat do právní praxe v zemích Latinské Ameriky, Asie, Ameriky i Afriky, ba dokonce zemí Blízkého východu. Díky našim cílům zaměřeným na lidská práva již dlouhodobě spolupracujeme s Radou Evropy, kde také můžete zažít velmi přínosné stáže.

Poskytovateli mohou být advokátní kanceláře, státní instituce, mezinárodní organizace, právnické vysoké školy, ale i jiné subjekty s právním oddělením nebo právním zaměřením. Stáže probíhají celoročně, a to v době od dvou týdnů do dvou let. Často se na době dá domluvit i se samotným poskytovatelem. Zároveň se převážně jedná o stáže placené.

dokumentů. V průběhu celé stáže je vám k dispozici s jakýmkoliv dotazem se na ně obrátíte a připravuje pro vás kulturní a společenský program pro váš volný čas.

Po absolvování celé stáže získáte certifikát o absolvování stáže, který může sloužit jako položka obohacující váš pracovní životopis.

Co potřebujete, abyste se mohli přihlásit na STEP? Musíte vyplnit jednoduchou přihlášku, kde specifikujete své dosavadní dosažené vzdělání a stupeň znalosti v konkrétních oblastech práva, které vámi vybraný poskytovatel vyžaduje, jazykové schopnosti a další potřebné údaje. K celé přihlášce se poté přikládá váš životopis a motivační dopis.

Nebojte se toho, že vás nevyberou na jednu stáž. Máte možnost se v každém cyklu přihlásit až na tři stáže. Tyto cykly přihlašování probíhají dvakrát do roka. Stáže pro současný cyklus budou zveřejněny na začátku května.

Více informací, (brzy) portfolio poskytovatelů a zároveň recenze stážistů i poskytovatelů najdete na stránkách step.elsa.org. V případě jakýchkoliv dalších dotazů neváhejte kontaktovat stepaře, který se o daný projekt zajímají a pracují na něm přímo ve vaší lokální skupině nebo napište na email step@cz.elsa.org a my vám rádi zodpovíme veškeré další dotazy, které by mohly před samotnou stáží vyvstat. V současnosti připravujeme webinář ke STEP!

Unikátním aspektem tohoto programu je podpora lokální skupiny ELSA v místě, kam stážista hodlá vyjet. Členové lokální skupiny vám pomohou s přípravami ještě před samotným začátkem. Proto je velmi snadné najít ubytování, informace o cenách, veřejné dopravě nebo získání víz, zvacích dopisů a dalších potřebných

PRÍMALEX

31

Projekty

Národní konference 2020 v Plzni Pavel Vevera

ELSA Plzeň připravila tradiční Národní konferenci, letos s podtitulem právo v kyberprostoru, která probíhala v pátek 6. a v sobotu 7. března. Na konferenci si mohli účastníci poslechnout mnoho přednášek od praktiků i teoretiků z oboru. Mezi přednášejícími byli například i JUDr. Tomáš Sokol, doc. JUDr. František Vavera, Ph.D., LL.M nebo JUDr. Simona Stočesová, Ph.D., LL.M. Na konferenci se sjeli i studenti pražských, brněnských i olomouckých právnických fakult, kteří se ubytovali na koleji Borovská.

Seznam přednášejících: Pátek JUDr. Martin Janák JUDr. Tomáš Sokol Ing. Mgr. Jan Romportl, Ph.D. Advokátní kancelář Accace Legal Mgr. František Vinopal

V jednacím sále Magistrátu města Plzeň proběl první den konference. Návštěvníci měli k přednáškám i doprovodný program. Během konference byla možnost malého občerstvení a po zakončení proběhla večeře v restauraci Na Spilce v plzeňském Pivovaru.

Druhý den přednášek se odehrál na právnické fakultě v přednáškové místnosti PC 408. Přednášky doplnil krátký oběd a vše zakončilo předávání diplomů potvrzujících účast.

Konference se zúčastnilo přes 70 lidí a proběhlo 10 přednášek (= cirka 20 hodin akademického programu).

32

PRÍMALEX

Sobota JUDr. Ing. Pavel Cink, LL.M JUDr. Samuel Král doc. JUDr. František Vavera, Ph.D., LL.M / JUDr. Simona Stočesová, Ph.D., LL.M Aneta Schwarzová Mgr. Igor Chalachan

Projekty

Charitativní vánoční večírek ELSA Brno Jan Kadlec

Dne 17. 12. 2019 proběhl již tradiční Charitativní vánoční večírek, jehož cílem je vybrat peníze na podporu činnosti Hospicu sv. Alžběty, který se stará o osoby s nevyléčitelnými nemocemi a dalšími zdravotními problémy, poskytuje jim dlouhodobou paliativní péči a stará se tak o jejich důstojné stáří.

Akce se sice jmenuje večírek, ale začíná již ráno od 9 hodin, kdy fakultní foyer provoní svařák a čerstvé cukroví, které je možné si zakoupit a podpořit tak hospic. K prodeji byly také další předměty, které vyráběli sami klienti hospice, pokud tedy chtěl kdokoliv podpořit správnou věc, měl na výběr celou řadu možností, jak to udělat.

Hlavním bodem programu je však dražba směnek, jejíž první část začíná v „obědové“ dvacetiminutové pauze od 11:40 do 12:00, dále pokračuje ve 13:40 a po vydražení všech poukazů je ukončena proslovem děkana. Této role se však tentokrát pan děkan Škop zhostil hned na začátku druhé poloviny dražby, všechny účastníky přivítal a pochválil charitativní iniciativu spolku ELSA.

z široké škály zajímavých činností, díky čemuž tak byla dražba velice přínosnou. Celkem se z dražby poukazů, prodeje svařeného vína a dalších věcí vybralo přes 15 000 Kč.

To však nebyl jediný příjem, neboť ne všichni učitelé chtěli přispět poukazem, ale rozhodli se, že Hospic podpoří přímo štědrým obnosem. Dohromady tak částka, kterou byl Hospic sv. Alžběty podpořen jak dary učitelů, tak prodejem směnek, svařáku a cukroví, přesahuje 30 000 Kč. Všem přispívajícím tak patří velké díky.

V 16 hodin se k členům ELSA přidala kapela, která hudebně vyplňovala přestávkové pauzy mezi semináři až do konce večírku. Studenti tak dostali příjemnou možnost alespoň malinko vydechnout mezi zápočtovými stresy a poslechnout si příjemnou hudbu společně s ostatními spolužáky. Stejně jako minulý rok tuto možnost studenti hojně využívali a foyer právnické fakulty se v podvečerních hodinách rozezpívalo do rytmu koled a vánočních písní, čímž byl krásně zakončen již tak příjemný den.

Do již zmiňované dražby přispívají učitelé svými „směnkami“, které od nich v průběhu listopadu a prosince vybíráme. I učitelé se tak mají možnost podílet na charitativní akci a mohou vymyslet doslova cokoliv, zpravidla totiž platí, že čím je směnka kreativnější, o to větší je o ni zájem, a o to víc se o ni studenti „poperou“. Směnky obsahují celou řadu zajímavých činností, skládajících se např. z pozvání na oběd či na kávu, až po společný výlet do Vídně. I letos byli učitelé velice kreativní a nabídli nám spousty zajímavých nápadů. Studenti tak měli možnost vybírat

PRÍMALEX

33

Projekty

Regionalní kolo John H. Jackson Moot Court Competition Brno Matyáš Dvořák

Brno se stalo ve dnech 2. - 6. března centrem odborníků na právo Světové obchodní organizace (WTO).

Konalo se zde totiž regionální kolo John H. Jackson Moot Court Competition, soutěže, která simuluje jednání před Orgánem pro řešení sporů při Světové obchodní organizaci, zorganizované členy ELSA Brno pod záštitou rektora Masarykovy univerzity, děkana Právnické fakulty Masarykovy univerzity, předsedy Ústavního soudu, primátorky města Brna, ministryně spravedlnosti, ministra průmyslu a obchodu a ministra zahraničních věcí.

Celá soutěž se skládá z 6 regionálních kol, která probíhají po celém světě. Vítězné týmy, které vzejdou z regionálních kol, se následně utkají ve finále v sídle Světové obchodní organizace v Ženevě. Našeho regionálního kola se zúčastnilo 70 soutěžích v 15 týmech ze všech koutů Evropy a spravedlivé hodnocení jejich výkonů zajistilo 12 panelistů, kterými byli právníci z WTO a další světoví odborníci na poli práva mezinárodního obchodu. O hladký průběh celé akce se postaralo více než 30 členů ELSA Brno.

přidělený časový limit, během kterého měl za úkol prezentovat a obhájit své stanovisko, a jelikož se týmy skládaly z více účastníků, každý tým si nastavil, kolik minut bude mluvit který člen v které části. Během tohoto času se ovšem mohli panelisté libovolně týmů ptát na doplňující otázky k jejich argumentaci. Týmy tak musely prokázat nejen vzornou přípravu, nýbrž i schopnost pohotově reagovat. Po této části měl ještě každý z týmů pět minut, které mohl využít jako reakci na protistranu. Následně se panelisté odebrali do soukromí, kde rozhodovali o ohodnocení týmů.

Po svém návratu poskytli týmům feedback, s čím byli spokojení a co by naopak potřebovalo zlepšit.

Jelikož se regionální kolo konalo právě v moravské metropoli, byla by škoda neumožnit panelistům poznat krásy Moravy a Brna. Večer téhož dne proběhla s panelisty a organizátory velmi příjemná degustace výborných moravských vín, jež samovolně vyústila i do degustace českého piva ve vyhlášených podnicích v centru města.

A jak celý týden vlastně probíhal? V pondělí 2. března večer došlo k oficiálnímu zahájení celé akce následované proslovy, avšak nejdůležitější část zahájení tvořilo rozlosování týmů do dvou dnů tak, aby v rozřazovacích kolech simulovaného jednání vždy jednou hájili stranu navrhovatele a jednou stranu odpůrce.

Středa byla opět plná pleadingů, večer následovala slavnostní recepce sponzorů, na níž byli představeni partneři celé akce. V rámci večerního programu byli vyhlášeny i čtyři týmy postupující do semifinále.

Recepce se nesla v uvolněné atmosféře a pro týmy, které již nemusely další den jednat, přinesla vítaný odpočinek.

Druhý den již naplno začala rozřazovací kola simulovaného jednání, kterých se účastnili panelisté, v roli soudců, týmy účastníků a timekeepeři, kteří dohlíželi na procedurální pravidla a dodržování časových limitů jednání. Každý z týmů dostal

Z uplynulých dvou dnů vzešla čtveřice nejlepších týmů, jež se utkala v semifinále, jež proběhlo v budově Nejvyššího správního soudu. Semifinále, stejně jako odpolední finále, byla přístupna veřejnosti. Neúspěšné týmy spolu s panelisty, kteří nehodnotili tato kola, měli

34

PRÍMALEX

Projekty

možnost jít po stopách brněnských pamětihodností, vidět Ústavní a Nejvyšší soud, slavný brněnský orloj, Janáčkovo a Mahenovo divadlo, Zelný trh a náměstí Svobody, poslechnout si pověsti o Staré radnici a samozřejmě nesměli vynechat ani Špilberk.

Finalisté, tedy vítězové semifinálových kol, se střetli odpoledne téhož dne opět v budově Nejvyššího správního soudu před sedmičlenným senátem panelistů. Po finále zazněl feedback od panelistů a vítězný tým byl vyhlášen až na následné award dinner, která byla vrcholem celé akce. Červnového finále v sídle Světové obchodní organizace v Ženevě se však zúčastní nejen vítězný tým, nýbrž všechny týmy, které postoupily do semifinále.

Celá akce byla nezapomenutelným zážitkem jak pro účastníky a panelisty, tak i pro organizátory.

Přinesla obohacení nejen na profesní úrovni, ale poskytla možnost k setkávání studentů práv a mladých právníků z odlišných koutů Evropy. Všichni zúčastnění si z ní odnesli spoustu zkušeností, které budou moci využít ve svých studijních i pracovních životech, a samozřejmě nespočet krásných vzpomínek na moravskou metropoli.

Vítězným týmům přejeme za ELSA Brno hodně štěstí do finálového klání a děkujeme všem partnerům, díky kterým jsme mohli tak prestižní akci mezinárodního rozměru uspořádat!

PRÍMALEX

35

Business

Rozhovor: Jak zvládnout advokátské zkoušky?

Jan Štáhlich, Odpovídají Martin Loučka, Honza Píza a Martin Halaj

S čerstvými advokáty si PrímaLEX povídal o tom, zda je ne/snadné se připravit na advokátské zkoušky a co by bylo dobré vědět, znát, jak se rychle zorientovat, abychom hned nepodlehli panice. Také jak nezešílet při přípravě na ně a jak si zachovat zdravý rozum. Více čerství advokáti, dva Martinové a Honza, kteří úspěšně složili zkoušku na konci roku 2019. Tři pohledy, tři zajímavé poznatky.

Na co se připravit po studiu?

Martin L: Tak to bude záležet na tom, co chce dotyčný student dělat v životě. Ti méně nápadití z nás, kteří se vydali cestou práce, se musí připravit na práci, moudřejší musí dávat velký pozor na správu sociálního zabezpečení. Třetí varianta je pokračovat v postgraduálním studiu, možnosti jsou dnes velké, a pokud se to dobře uchopí, je to velmi smysluplná cesta.

Honza: Zejména na to, že volný čas bude nedostatkovým zbožím a že víkend se z několika dnů smrskne v lepším případě na dva. Nicméně pro ty, kteří během studia pracují v nějaké kanceláři to tak drastická změna nebude. Jen si zkrátka člověk musí zvyknout na to, že se do práce chodí každý den.

Martin H: Na další nikdy nekončící studium.

který se nabízel. Mojí prioritou bylo zároveň aktivní využívání cizích jazyků, a tak prostředí mezinárodní kanceláře bylo jasnou volbou.

Martin H: Vycházel jsem z informací z Job Fairu, informací od známých a internetu. Hledal jsem spíš střední kancelář, kde si vidí přes špičku nosu.

Je nutné si zvykat na úplně jiný režim, než který jste zažíval ve škole?

Martin L: To souvisí s odpovědí na první otázku.

Pokud se po studiu vrhneš na dráhu rentiéra, tak si myslím, že to bude nadále studentský život, jen s více penězi. Pokud budeš mít nápad nechat se zaměstnat na full time, tak ano, bude to jiné. Myslím, že v tomto ohledu beze zbytku platí starý dobrý Time-MoneyEnergy chart. Pokud by jej někdo neznal, tak vypadá asi následovně: jako student máš čas a energii, ale nemáš peníze, aby sis ten život užil; jako pracující máš peníze a celkem i energii, ale nemáš čas, aby sis ten život užil; jako důchodce máš čas a i nějaké peníze, ale nemáš energii, aby sis ten život užil. Co z toho plyne, si asi každý domyslí sám.

Jak jste si vybíral své budoucí zaměstnání, coby tehdy čerstvě vystudovaný student?

Martin L: Jednoduše. Začal jsem pracovat coby koncipient tam, kde jsem do té doby byl zaměstnaný jako student.

Honza: Koncipientura tak byl další logický krok,

36

PRÍMALEX

Honza: Zde se nejvíce promítne to, zda si člověk během studií současně prošel pracovní zkušeností z nějaké kanceláře. Pro ty, kteří něco podobného zažili, to nebude velký šok. Pro ty, kteří mají vyloženě

Business

studentský režim a jsou zvyklí vstávat kolem oběda to šok rozhodně bude, ale uvidíte sami. Zkušenost je nepřenositelná.

Martin H: Zaleží, jaký máte režim ve škole. Když jste ze školy zvyklí tam nechodit a mít celkem volno, tak pro vás budou první měsíce koncipientství trošku těžší. Jinak tam ale velký rozdíl nevidím. Ve škole za docházku nedostanete zaplaceno, někteří koncipienti by namítali, že za praxi také moc ne.

Jak jste prožíval/a své tři roky povinné praxe a jak jste se připravoval/a na advokátní zkoušky?

Martin L: Vzhledem k tomu, že od přírody jsem hodně nerad v pozici zaměstnance, tak jsem to tak nějak přežil, vůbec mi to neutíkalo a takříkajíc nejlepší roky života jsem strávil zavřený v kanceláři, musel jsem omezit publikační činnost, nestihl napsat rigorózní práci, a všechny ostatní projekty jsem musel omezit na úplné minimum. S příchodem do Taylorů se to zlepšilo, ale zase to byla odpovědnější a náročnější práce, takže jsem se stále musel soustředit téměř výhradně na to.

Co se týče učení na zkoušky, tak jsem si vytiskl seznam povinných předpisů a koupil ze zvyku pár ÚZetek.

Jsem ale zvyklý pracovat s textem elektronicky, takže mi k ničemu moc nebyly. Koupil jsem si knížku vzorů, která mi k ničemu nebyla. A pak jsem si koupil sbírku judikatury, kterou jsem přečetl a díky ní jsem udělal občana. Žádný učební plán jsem neměl, učil jsem se úplně náhodně to, co mi zrovna přišlo pod ruku, a snažil jsem se to v hlavě logicky poskládat. Před ústní jsem si procházel přehledy otázek k jednotlivým zkoušejícím a pochopil, že kromě toho, že bylo pravděpodobné, že na zkoušce nebudou insolvence, tam bude vlastně úplně všechno. Takže tím se to hodně zjednodušilo a učil jsem se podle toho.

Honza: Snažil jsem se o to, abych měl poměrně široký základ a nabral zkušenosti z různých právních oblastí.

Pro zkoušky je to určitě výhoda, protože si během učení člověk věci lépe spojí s tím, jak to probíhá v reálném životě. Na zkoušky se tak de facto člověk nevědomky připravuje celé tři roky. Praxi jsem proložil i pracovní zkušeností ze zahraničí, což určitě vnímám také jako velký přínos, přestože u zkoušky samotné to velká výhoda není.

Martin Loučka

Jan Píza

Martin Halaj

PRÍMALEX

37

Business

Martin H: Většinou začínáte se snazšími věcmi a postupně se obtížnost úkolů zvyšuje. Také se učíte, jak to chodí uvnitř kanceláře, jak komunikovat s klienty tak, aby s vámi chtěli mluvit i podruhé. Během praxe jsem se toho celkem dost naučil, našel si manželku a potrápil játra. Co se zkoušky týče, já nejsem moc poctivý student, první týden přípravy na zkoušky jsem vzal spíš jako dlouho odkládanou dovolenou.

Dokážete nás detailněji seznámit, jak takové zkoušky vůbec vypadají?

Martin L: Od doby, kdy jsem zkoušku vykonal, se systém změnil, takže, co se týče písemného elektronického testu, nemohu sloužit. Dál je to v zásadě úplně běžná písemka, jen píšeš propiskou na papír, což tomu přidává úplně novou dimenzi obtížnosti – fyzickou náročnost (bolí ruce). Jedná se většinou o praktický úkon typu odvolání, stížnosti, smlouvy. Následuje s dvoutýdenním odstupem hodinka a půl na ústní. Jak probíhá ústní zkouška, si asi umíš představit, měl by to být dialog, kdy se jeden ptá a jeden odpovídá; jakmile je to monolog tazatele, je něco špatně.

Honza: V současné době doznávají zkoušky poměrně podstatných změn, takže moje zkušenost již brzy nebude příliš aktuální. Nicméně v mém případě se zkoušky skládaly ze tří písemných částí (z občanského, obchodního a trestního práva), kdy každá by se dala přirovnat klauzuře. V ústní části pak zmíněné tři předměty doplňuje ještě správní právo a advokátní předpisy, přičemž všechny předměty se zkouší před pětičlennou komisí.

Martin H: Nyní se začíná písemným testem. Na základě jeho výsledků pak můžete přistoupit k písemné části advokátní zkoušky ze tří předmětů. V této se píše právní rozbor, žaloba, smlouva atd. Záleží, co váš zkoušející dělá/dělal v praxi. Výsledek písemné zkoušky se dozvíte až během ústní části, ale zkoušející na něm většinou tolik nelpí. Zhodnotí, co jste napsali, můžou mít doplňující dotazy, a pak se jde většinou dál. Možná je výhodou, mít v písemné části drobné nepřesnosti, víte pak, o čem se na začátku ústní části bude mluvit. Ta pak probíhá jako klasické státnice s několika rozdíly. Na facebookové stránce „advokátní

38

PRÍMALEX

zkoušky“ je jako úvodní fotka nastavena scéna z Pána prstenů s malými hobity a nazgúly z Větrova.

Nějak tak si asi připadáte na začátku ústní zkoušky.

Sedíte ve dvojici před pětičlennou komisí, jednotliví členové pak v daném pořadí (trest-správa-občanobchod-advokátní předpisy) kladou každému zvlášť otázky. Předsedou komise je vždy ten, kdo zkouší advokátní předpisy. Bohužel jednotlivé obory nejsou striktně oddělené, takže se může stát, že u zkoušky z občanského práva uvedete nepřesnost, která se týká i advokátních předpisů, tak vám to pak předseda spočítá na konci. Zkouška trvá 1-2 hodiny. Na konci jdete na chvilku ven z místnosti, komise se poradí a řekne vám výsledek. Můžete prospět s vyznamenáním, prospět, prospět ze čtyř předmětů a opakovat pouze jeden. Když nesložíte zkoušku ze dvou a více předmětů, opakujete vše, včetně písemné části.

A myslíte si, že jsou opravdu náročnější než například státnice nebo je to jen neznámým prostředím a dalšími vedlejšími vlivy?

Martin L: Nemyslím. Rozhodně mi náročnější nepřišly, nezaznamenal jsem ani neznámé prostředí nebo jiné vedlejší vlivy, které by negativně působily na přípravu či zkoušku jako takovou. V zásadě jediný rozdíl od státnic byl, že jsem měl to štěstí studovat právo na Masarykově univerzitě, takže tam jsem si mohl zvolit dva ze čtyř státnicových předmětů (a moji volbou rozhodně nebyla správa ani obchod), kdežto tady je vše dané. Navíc nejsou seznamy témat, jen seznamy předpisů, které by kandidát měl znát. Na druhou stranu u advokátní zkoušky zkoušející šli víceméně po povrchu, a když měl člověk dobrý základ z písemné, tak ani neměli potřebu se intenzivně doptávat.

Honza: Osobně mi přišly nepochybně náročnější než státnice na fakultě, a to hlavně díky širokému záběru, který člověk musí pojmout. Na druhou stranu je zkouška zaměřena mnohem praktičtěji, takže člověku hodně pomůže i to, čím si prošel během koncipientury, a také selský rozum a umění zachovat chladnou hlavu, protože odpovědi na řadu otázek si lze na místě logicky dovodit.

Martin H: No, já si pamatuji, že když jsem maturoval, tak mi maturitní zkouška přišla jako velká zkouška,

Business

na kterou jsem byl donucen se i učit. Pak jsem přišel na VŠ a takových maturit bylo každý semestr několik.

Státnice mi pak přišly jako něco obrovského, kdy jsem se musel naučit spoustu nesmyslů, které si v praxi snadno dohledáte v zákoníku, a to zpaměti. Advokátní zkoušky jsou pak takové státnice na druhou. Navíc vás vytrhnou z běžného režimu. Jste několik týdnů doma, učíte se a postupně se u vás projevují různé emoce od nadšení (to dám v pohodě), hrůzy (to jsem se fakt učil minulý týden?), beznaděje (proč já vůl šel na práva) a apatie (je mi jedno jak to dopadne, chci už hlavně mezi lidi). Ten proces vystihl kolega obrázkem psa, který sedí a pije kafe v domě, který hoří. Pejsek se nepřítomně usmívá a říká „tohle je fajn“. Zkouška sama o sobě již není tak hrozná, je to svým způsobem loterie. U mě vždy záleží na první otázce, pak už to buď jde samo, nebo můj mozek odjede na dovolenou.

Ale komise u advokátních zkoušek jsou vesměs milé a snaží se pomoct. Rozhodně bych neřekl, že jdete do neznámého prostředí, spoustu zkoušejících znáte ze seminářů a zkoušky jsou veřejné, je tedy možné se na ně jít podívat předem.

Je pravdou, že kolují otázky, které pokládají jednotlivý zkoušející a drží se jich zkoušející?

Martin L: Ano. Ale když se nad tím člověk zamyslí, tak alespoň u mé komise to bylo v zásadě celé právo minus insolvence. I tak je ale fajn uvědomit si, že může přijít „otázka“ na vyjmenování celého katalogu základních práv a svobod.

Honza: Je pravdou (stejně tak, jako tomu je během zkoušek na fakultě), že jednotliví zkoušející mají tendenci se ptát na věci, u kterých mají nejvíce zkušeností a kterým sami nejlépe rozumějí. Tyto otázky se pak často opakují a je možné je brát jako návod, čemu věnovat během učení větší pozornost. Na druhou stranu nelze spoléhat na to, že se zkoušející nebude ptát na něco jiného.

Martin H: Ano, kandidáti po zkoušce zveřejňují své dojmy o zkoušce a některé otázky na Facebooku. Ta skupina je ovšem veřejná a zkoušející si to můžou přečíst a otázky změnit, což taky dělají. Navíc když si přečtete všechny otázky a okruhy, tak zjistíte, že se stejně musíte naučit skoro vše.

PRÍMALEX

39

Business

Jaká byla úspěšnost u zkoušek a udělal/a jste zkoušku hned napoprvé?

Martin L: Zkoušku jsem zvládl napoprvé, úspěšnost myslím byla relativně vysoká.

Honza: Měl jsem to štěstí, že jsem zkoušku složil na první pokus. Úspěšnost bych obecně tipoval na přibližně 70 %. U skládání advokátního slibu pak bývá úspěšnost o něco vyšší.

Martin H: Já se u prvního pokusu nechal rozhodit změnou zkoušející na obchodní právo (které moc nemusím), kterou mi oznámili asi 10 minut před zkouškou. Nešlo ani tak o tu zkoušející, spíš jsem se z toho sám vynervoval a měl black out. První pokus mě zocelil a na druhý už jsem to dal. Úspěšnost byla myslím kolem 75-80 %.

Co byste dnes udělal/a jinak a myslím tím zejména v přípravě na tyto zkoušky a co se Vám naopak osvědčilo?

Martin L: Připravoval bych se úplně stejně. Osvědčilo se mi mít férovou komisi a nezmatkovat.

Honza: Když se ohlédnu zpětně, tak bych na stylu učení asi nic neměnil. Rozhodně doporučuji nechat si poradit od kamarádů, kteří již mají zkoušky čerstvě za sebou, jak celou matérii uchopit, protože neexistuje žádný seznam otázek, ze kterého si člověk vybírá. Ačkoli je to nepřenositelná zkušenost, je rozhodně dobré

40

PRÍMALEX

vyslyšet rady starších a zejména pak těch, o kterých víte, že k učení přistoupili zodpovědně. Osobně bych pak učení více prokládal sportem nebo alespoň třeba procházkami, kdy si člověk trochu vyčistí hlavu.

Martin H: Nesnažil bych se naučit vše tolik dopodrobna (to ani nelze). Člověk zjistí, že o většině věcí má nějaké povědomí, jde o to, jak vše umíte prodat. Zpětně mi připadá, že advokátní zkoušky nejsou ani tak o tom, jaké máte vědomosti (byť nějaké minimum je potřeba), ale o tom, jak se umíte prezentovat a zda dbáte ochrany klientových zájmů a umíte čelit stresu.

Dokážete tedy něco doporučit dnešním studentům?

Martin L: Určitě. Zvaž, jestli je advokacie a zejména pak koncipientura dobrý nápad, což nemusí být v případě, pokud jsi podnikavá duše a máš spoustu vedlejších zájmů – to není ostuda, neznamená to, že na to nemáš, je to prostě jen management efektivity toho, jak strávíš čas v životě. Pokud mermomocí chceš do advokacie a chceš mít víc času, tak si raději udělej v klidu praxi na soudu nebo u notáře, následné zkoušky jsou vzájemně uznatelné.

Honza: Vybírej svou budoucí cestu hlavně podle toho, co Tě baví a naplňuje.

Martin H: Snaž se po studiích vypustit z hlavy multidimenzionální fenomény a ber právo víc prakticky a uvažuj vlastní hlavou.

PRÍMALEX

41

Business

Rozhovor s vedoucím partnerem mezinárodní kanceláře Taylor Wessing Jan Štáhlich Erwin Hanslik je vedoucím partnerem advokátní kanceláře Taylor Wessing Česká republika od roku 2000. V roce 2007 se stal také partnerem Taylor Wessing CEE. Jako vedoucí týmu Real Estate & Construction CEE vede právníky v rámci sítě v Rakousku, České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a na Ukrajině. Erwin poskytuje poradenství tuzemským i mezinárodním klientům zejména v transakcích s nemovitostmi. Je také viceprezidentem Real Estate Commission of International des Advocats. Patří mezi členy Královského institutu diplomovaných znalců (RICS).

Pochází z právnické rodiny ve Vídni a studium dokončil na univerzitě v Salcburku. Během praxe absolvoval několika zahraničních stáží v Německu a USA. V České republice žije od roku 1994. Jeho žena je také advokátka. Mají dva syny ve věku 19 a 15 let. Čeho si vážíte na advokátní kanceláři Taylor Wessing? Proč si myslíte, že by se studenti, potažmo budoucí absolventi, měli přidat k vám a jak jste se sem dostal Vy? Taylor Wessing Česká republika je advokátní kancelář pracující efektivně s moderními technologiemi. A každý, kdo oceňuje klima mezinárodní advokátní kanceláře, kde se hovoří cizími jazyky denně a je zde mnoho otevřených lidí na všech pozicích, se tady bude cítit hned od začátku jako doma. Právníci Taylor Wessing poskytují komplexní služby, které pokrývají servis od nemovitostí k řešení situací ve firmách, zabývají se zaměstnaností, soudními spory, IP / IT, a zapojují se aktivně do obchodního poradenství svých klientů. Naši advokáti - partneři - jsou specialisté ve

42

PRÍMALEX

své oblasti a mají také hluboké know-how ve svém odvětví. To je to, co naši klienti očekávají především. V našem týmu rádi přenášíme toto know-how na kolegy v našich týmech. Každý právník ve firmě je považován za potenciálního budoucího partnera, a to je způsob, jak zacházíme s našimi mladšími spolupracovníky.

Jejich úkolem není vařit kávu pro velké šéfy, ale spolupracovat s nimi na zajímavých případech a učit se od nich.

Já osobně jsem začal pracovat pro naši kancelář v roce 2000, kdy jsem složil advokátní zkoušku v českém jazyce. A věřte, že to pro Rakušana nebylo snadné. A moje první praxe poté byla zde. Byla to tehdy malá advokátní kanceláři s jediným právním zástupcem, jedním společníkem a jedním tajemníkem. Dostal jsem ale šanci vybudovat víceméně od nuly to, co je dnes Taylor Wessing Česká republika. Jsem na to velmi hrdý. Před 22 roky bych to považoval za téměř nemožné. A mám štěstí v tom, že spolupracuji se skvělými lidmi, kterým bych svěřil svůj majetek a dokonce možná i život (se smíchem). Jsou to nejen skvělí profesionálové, ale zejména velmi milí lidé a dobří přátelé. Co ještě lepšího si můžete ve světě byznysu přát?

Jakou problematikou se Taylor Wessing obecně zabývá a v jaké oblasti si myslíte, že jste dobří anebo snad nejlepší?

Jako kancelář poskytující komplexní služby poskytujeme poradenství téměř ve všech aspektech podnikání. Zaměřujeme se však především na oblasti praxe firem, nemovitostí, IP / IT, zaměstnanosti, hospodářské soutěže, soudních sporů a financí.

Business

Čerstvým příkladem je například jmenování Barbory Dubanské do pozice nové partnerky v České republice.

Ta zároveň začala řídit skupinu Life Sciences pro celou střední a východní Evropu. Life Sciences je určitě obchodní oblast, která se bude v příštích letech dále rozvíjet a my tak máme v ruce, dalo by se říci, trumfové eso. Letos jsme přibrali na palubu, do našeho týmu, dalšího nového partnera. Tím je Jakub Adam, který má velkou praxi v oblasti Real Estate. Začíná u nás budovat nový silný tým. A pro představu, za uplynulých 12 měsíců jsme pro naše klienty realizovali transakce s obratem více než 8 miliard korun, z toho největší podíl mají transakce v oblasti nemovitostí, fúzí a akvizic. Naší specialitou je zastupování klientů v oblasti řešení sporů a arbitráží.

V jakých zemích advokátní kancelář působí a kdy se objevila v České republice?

Taylor Wessing je zastoupena v evropských kancelářích ve Velké Británii, Německu, Francii, Nizozemsku, Rakousku, České republice, Slovensku, Maďarsku, Polsku a Ukrajině. Dále máme kanceláře na Blízkém východě, v Asii a USA. Od loňského roku máme strategickou spolupráci s velmi úspěšnou americkou advokátní kanceláří Wilson Sonsini.

Co by podle Vás mohlo zajímat zájemce o práci ve vaší kanceláři?

Oceňuji u každého, když je zvědavý. Absolvent by se měl zajímat o nové věci. A pokud je čerstvý právník dychtivý poznání, je u nás na správném místě, protože zejména v naší profesi musíme studovat každý den.

A určitě každý, kdo je otevřený cizím jazykům, cizím kulturám a mezinárodní spolupráci zde nalezne to pravé ořechové. A pokud je zájemce flexibilní, tak tady se určitě nudit nebude. Jsme poskytovatelé služeb.

Pokud naši klienti potřebují naši pomoc, musíme ukázat vůli a schopnost jim pomáhat kdykoliv ve všech situacích.

PRÍMALEX

43

Business

Často se lidé vyhýbají korporátnímu prostředí, jaké jsou podle Vás jeho výhody a nevýhody?

Vyrostl jsem s otcem, který byl jediným právníkem ve své soukromé advokátní praxi. Měl samozřejmě své asistenty, ale neexistoval zde žádný další profesionál.

Dnes už je ale jiná doba. Tempo se zrychlilo, množství informací a změn se na nás valí každou hodinu. A přesto, že jsme právníci vzdělaní na univerzitách, abychom byli schopni poskytovat rady ve všech oblastech práva, dnes si to lze jen těžko představit. Zejména větší klienti od nás očekávají vysokou specializaci. Pokud tedy chceme pracovat pro velké korporace, musíme mít stejné podnikatelské prostředí jako oni. Proto vidím velkou výhodu při spolupráci právníků ve větší advokátní kanceláři, kde se tým propojí a vždy dokáže reagovat na jakýkoliv dotaz z naší branže. Ale abych řekl absolutní pravdu, někdy také sním o pohádce, že budu mít velmi malou advokátní kancelář na jezeře někde v rakouských horách, kde není stres, několik nenáročných klientů, jen málo práce. Ale obávám se, že tohle zůstane jen krásným snem (smích).

Jak velký je Váš tým zde v České republice?

Dnes zde působí 27 právníků a dohromady 40 osob.

Jak dlouho zhruba trvá, než se z advokáta stane partner a jaké musí mít předpoklady?

To je velmi individuální; pro nás je důležité, aby každý advokát měl svůj vlastní „obchodní případ“, tedy aby měl vlastní portfolio klientů a rozvíjel své podnikání.

Samozřejmě kromě absolventů u Taylor Wessing pracuje také spousta studentů při škole, jak probíhá jejich výběr a k čemu je „pustíte“?

Na úrovni studentů je důležité, aby uchazeči měli alespoň vysokou znalost anglického jazyka, v ideálním případě také německého jazyka, ale není to nutné.

Neočekáváme, že budou skvělí právníci, ale měli by být schopni vědět, kde hledat odpovědi. Jsou vybíráni oddělením lidských zdrojů. V závislosti na jejich zkušenostech a pokroku na univerzitě pracují s námi

44

PRÍMALEX

právníky na skutečných případech.

Na co jste opravdu pyšný v souvislosti s vaší profesí a o co byste se rád podělil se čtenáři PrímaLEXu? Jsem hrdý na to, že máme poměrně nízkou fluktuaci, protože studenti pro nás prostě rádi pracují. Existují i různé důvody. Děláme mnoho teambuildingových aktivit. Věříme, že podpora zdraví našich zaměstnanců je také velmi důležitá. Spolupracujeme proto s fitness centrem v blízkosti naší kanceláře. Každý zaměstnanec má možnost jej navštívit a firma hradí 50 % ze vstupného. Naší zdaleka největší akcí pro budování týmu se stal Taylor Wessing Relay Marathon, který se koná ve Vídni u příležitosti vídeňského městského maratonu1. Tento rok očekáváme více než 200 účastníků z naší mezinárodní kanceláře z celé Evropy.

To bude silný tým, už se moc těším.

1 Z důvodu koronavirové epidemie se maraton neuskutečnil a byl přeložen na rok 2021

Soutěže

Forward-thinking international law firm

Advising clients in the world’s most dynamic industries

Europe | Middle East | Asia taylorwessing.com PRÍMALEX

45

Generální partner ELSA Česká republika

Partneři ELSA Česká republika

ELSA Česká republika děkuje svým partnerům!