1966
1959 ’60
POJĎME SE BAVIT Tentokrát to byl šéfkonstruktér Olympusu Yoshihisa Maitani, pro kterého se záliba ve fotografování stala trochu nečekaně celoživotním posláním. Při uvažování, jak vyrobit menší, a přitom stále dobře použitelný přístroj, přišel na prostou, jakož i geniální myšlenku ….obsadit každým snímkem jen polovinu políčka kinofilmového negativu. Bylo tak možné vytvořit zřetelně menší tělo fotoaparátu i menší a lehčí objektivy, navíc se na kazetu vešlo 72 snímků, dvojnásobek běžných fotoaparátů. Dalším úkolem pak bylo dostat prodejní cenu přístroje na úroveň průměrné mzdy v Japonsku. Tak vznikl v roce 1959 Olympus Pen, jehož koncepce se stala inspirací pro řadu dalších firem v Zemi vycházejícího slunce i v zahraničí. Díky své lidovosti brzy zaznamenal nebývalý ohlas u zákazníků a fotografie pohlednicového formátu začala vzkvétat. ŠIROKÉ PŘÍBUZENSTVO Olympus ovšem neusnul na vavřínech, do rodiny Penů začaly přibývat další modely. Skutečnou revoluci pak způsobila série Pen EE představená v roce 1961. Na rozdíl od první plně
Amatérský Pen EE.3 se úspěšně vyráběl až do roku 1983, vylepšený o manuální zaostřování a držák pro externí blesk. Dnes už nevídaný „skleněný“ kroužek okolo objektivu sloužil k měření dopadajícího světla pro práci expoziční automatiky.
MILUJEME POLOVINY Přednost malých rozměrů dokázal Pen skvěle využít k propagaci i v případě inzerátu vybízejícího sebevědomě ke srovnání, který jiný fotoaparát se tak pohodlně vyjde do dlaně. Samozřejmě s připomínkou, že fotit se bude na dostupný kinofilm.
manuálně ovládané verze šlo o typ vyloženě pro amatéry s vestavěným expozimetrem bez nutnosti zabývat se ostřením. Výsledek se brzy dostavil. Do té doby bylo 98 procent fotoaparátů zákazníků mužského pohlaví, v roce 1961 si však pro třetinu Penů EE do obchodů přišly ženy. Přístroj pasující do kabelky, kdy stačilo namířit a stisknout spoušť, měl zkrátka kouzlo malé dráždivé hračky. Další odnoží ze začátku 60. let se stal Pen D s kvalitnějším objektivem o větší světelnosti, rychlou závěrkou a seleniovým čidlem pro měření expozice. I tato řada se podobně jako EE dočkala několika evolučních vylepšení. Skokem do zcela jiných vod byla naopak řada Pen F z roku 1963, tvořená malými zrcadlovkami s výměnnými objektivy bez využití půleného formátu kinofilmu. Po zlaté éře však začala hvězda Penů pohasínat. Posledním členem rodokmenu byla amatérská řada EE a její představitel Pen EF z roku 1981 s vylepšením v podobě zabudovaného blesku. Vymření po meči i přeslici však bylo neodvratné.
1973
| 51