Proč se ryby neutopí a další zásadní otázky ze světa zvířat

proč se

RYBY

NEUTOPÍ? a další zásadní otázky ze světa zvířat Text Anna Claybourneová Původní ilustrace Claire Gobleová Překlad Dominika Dubcová

RYBY_01-07.indd 3

13/09/17 16:03

OBSAH 6 CO JE VLASTNĚ ZVÍŘE? O podstatě zvířat 8 KDO DÁVÁ ZVÍŘATŮM JMÉNA? Klasifikace zvířat 12 ODKUD SE VZALA ZVÍŘATA? Druhová různorodost 16 PROČ LIDÉ NEMAJÍ OCAS? Evoluce 20 KAM SE PODĚLI DINOSAUŘI? Vyhynulé a ohrožené druhy 24 MŮŽE se KOČKA stát VEGANem? Potravní řetězec 28 PROČ MAJÍ ŽRALOCI TAK OSTRÉ ZUBY? Potrava zvířat 32 MŮŽEME SE PŘÁTELIT S HADEM? Jed u zvířat 36 PROČ SE RYBY NEUTOPÍ?

Vodní živočichové 40 PROČ SI ZVÍŘATA NEČISTÍ ZUBY? Hygiena 44 JAKOU BARVU MÁ CHAMELEON? Maskování

RYBY_01-07.indd 4

13/09/17 16:03

48 VIDÍ NETOPÝŘI? Zrak 52 PROČ ZVÍŘATA NENOSÍ OBLEČENÍ?

Pokožka, šupiny, peří a srst 56 CHODÍ SOVY spát?

Spánek 60 POTŘEBUJÍ ZVÍŘATA MAPY? Migrace 64 CHODÍ ZVÍŘATA NA ZÁCHOD? Vylučování 68 PROČ ŽIJEME SE ZVÍŘATY? Domestikace 72 MAJÍ HADI PUPÍKY? Rozmnožování a mateřská péče 76 KDO ZAČAL DOJIT KRÁVY? Krmení mláďat 80 PROČ NEMŮŽEME LÉTAT JAKO PTÁCI? Létání 84 CO ZNAMENÁ HAF? Komunikace 88 MOHOU SLONI NĚKDY ZAPOMENOUT? Inteligence 92 Slovníček 93 Rejstřík

RYBY_01-07.indd 5

13/09/17 16:03

Kdo dává ZVÍŘATŮM JMÉNA? Když objevíš nové zvíře, můžeš ho pojmenovat!

A to neznamená jenom to, že ho nazveš třeba tygrem, chlupáčem nebo Pepou (i když to samozřejmě můžeš udělat také).

Znamená to, že vymyslíš tomuto zvířeti nebo skupině zvířat vlastní pojmenování v latině. Latinské jméno je mezinárodní a unikátní (nemělo by se opakovat).

To je důležité hlavně proto, aby všichni přírodovědci mluvící různými světovými jazyky lépe rozuměli, o kterém zvířeti se zrovna vede řeč.

MO HO NS PIE SA 8

a h uc

M

PODÍ

VEJ,

j e ta ale mo uc h s t v o k rá s n a é C o m ře n í , y že sl asi z t vá í š , j a k ?

A l fo r n i l b y j i ns M mal uc h íř a?

Každý druh má své vlastní latinské jméno složené ze dvou slov – rodového a druhového. Sama latina je velmi starý jazyk, který se už k běžné komunikaci nepoužívá.

Lidé objevené zvíře často pojmenují po sobě nebo po nějaké známé osobnosti. Například v roce 2004 jeden český vědec pojmenoval střevlíka Carabus broukpytlik.

9

Z

vířata můžeme rozdělit do několika skupin (rodů a čeledí), v nichž jsou si všichni blízce příbuzní. Jednou z nich je třeba skupina kočkovitých šelem. Sem patří například tygři, lvi, gepardi i domácí kočky. I když dorůstají různých velikostí, jsou si všechny tyto kočky blízce příbuzné.

Věděli jste, že ve skutečnosti jsou příbuzná VŠECHNA zvířata? Nám jsou nejpříbuznější šimpanzi a gorily, ale v zásadě jsou nám blízké jak kočky, tak i krokodýli, pštrosi, raci i chrobáci.

Vědci věří, že jsme se všichni postupně vyvinuli z první jednoduché základní životní formy – jsme vlastně jedna velká rodina.

Kočičí čajový dýchánek, Hermann Ploucquet, 1851

10

j e d na v e l ká ro di na!

jak se

L

JMENUJEŠ?

atinská jména zní trochu jako nesrozumitelná hatmatilka, popisují však základní rysy i příbuznost jednotlivých zvířat. Latinský název keporkaka je Megaptera novaeangliae, jeho doslovný překlad zní „velká křídla Nové Anglie“. Křídly jsou myšleny obrovské ploutve tohoto kytovce, díky kterým může proplouvat oceánem tak hladce, jako kdyby plachtil. A co taková Ailuropoda melanoleuca? Za překladem „kočko-tlapá černobílá“ se neskrývá nikdo jiný než panda velká. Takto si můžeme přeložit i Homo sapiens jako „člověk moudrý“. Ať to je či není pravda, jsme to my!

Panda velká vyplazující jazyk

VE L KÁ NEZNÁMÁ

V

současnosti známe tisíce zvířecích druhů a přírodovědci každý den objevují nové. Nejčastěji jsou to malí jedinci jako brouci či červi, ale jednou za čas se podaří najít i něco většího. V roce 2013 se tak na seznamu druhů objevil tapír kabomani, jenž byl původně považován za tapíra jihoamerického.

Než se může objevené zvíře prohlásit za nový druh, musí ho vědci podrobně prostudovat, aby si mohli být jistí, že se nejedná o již známý druh.

Nově popsaný tapír kabomani

11

Odkud

se vzala zvířata?

Pokud se život vyvinul z jediného organismu, jak je možné, že jsou jich teď miliony?

Je to díky evoluci – vývoji živočichů v průběhu času.

Jelikož se živočichové umějí přemisťovat, postupně se rozšířili do nejrůznějších prostředí – habitatů. Všechna zvířata jsou trochu odlišná, i když jde o stejný druh.

Ta, která jsou danému habitatu nejlépe přizpůsobena, budou také v této lokalitě nejúspěšnější. Budou se víc rozmnožovat a mít nejvíc potomků, kterým předají své geny. Takto se živočichové postupně nejlépe přizpůsobí místu, kde žijí, a odliší se od ostatních.

12

VIDÍŠ t u j e š tě r k

u?

Proto se v moři setkáváme se žraloky, kteří mají tvar těla jako torpédo, ploutve a šupiny, a v džungli s chlupatými opicemi se čtyřmi končetinami a šikovným ocasem, jehož pomocí se houpou na větvích. Všechny tyto změny se dějí postupně, zvířata se i dnes neustále vyvíjí a mění. Například bylo zjištěno, že krysy se postupně stávají imunní vůči jedům na jejich hubení.

idé l č Pro ocas? ají str. 16 m e a n tu j n Z ali

s

Maskovaná ještěrka 13

K ČEMU POTŘEBUJEME ZVÍŘATA?

S

vět se svými rostlinami, zvířaty, lidmi a dalšími živými organismy vytváří jedinečný ekosystém. To znamená, že je vše vzájemně propojené a vytváří jednotný celek. Každý živý organismus poskytuje potravu pro ostatní a udržuje celý systém v rovnováze.

Například hmyz přenáší pyl mezi rostlinami, díky čemuž se rostliny mohou rozmnožit, vytvořit semena a plody. Žížaly plazící se křížem krážem rozrušují a provzdušňují půdu, takže v ní rostliny rostou snáz.

Predátoři (lovící zvířata), jako například netopýři, loví velké množství obtížného hmyzu a udržují tím jeho počet na uzdě. Pokud by na Zemi nebyla zvířata, dopadlo by to špatně!

Včelí dělnice s královnou uvnitř úlu 14

jaký mají SMYSL komáři?

S

nad pro každého člověka představují komáři otravný hmyz. Štípou a přenášejí všelijaké nemoci jako třeba malárii. Každé zvíře ale neexistuje jen proto, aby bylo užitečné.

Je tu jednoduše proto, že našlo cestu, jak přežít a udržet se na tomto světě.

Pokud existuje místo, kde se dá žít a jíst, druhy se této nice či místu v ekosystému přizpůsobí. A není tomu jinak ani v případě komárů, kteří mají rádi místa, kde žije hodně lidí, jelikož si oblíbili i jejich krev. Sakriš!

Komár tropický v akci – bodá člověka.

JE TO SVĚT HMYZU

D

oposud bylo objeveno přes 7 milionů druhů zvířat, z toho asi 80 % tvoří hmyz! Ten je nejúspěšnější skupinou zvířat, která se dokázala pozoruhodnými způsoby přizpůsobit životu na nejrozličnějších místech a osídlila všechna prostředí na Zemi. Jak to?

Jsou malí a studenokrevní, proto nepotřebují velké množství potravy. Většina hmyzu umí létat a mnoho z nich se i bránit (kousat, štípat), takže se dokážou vyhnout nebezpečí. Některé druhy, jako třeba včely a mravenci, žijí ve velkých společenstvích, kde na sebe vzájemně dohlíží a dělí se o práci.

Pokud si tohle všechno sečteme, stává se z hmyzu expert na přežití v říši zvířat.

Housenky a můry, neznámý autor, 1850 15

ˆ

Proc LIDÉ nemají OCAS? Kočky, myši i opice mají ocas.

Proč ne my?

Lidé ve skutečnosti ocas mají! Normálně sice není vidět, ale pokud se podíváme na lidskou kostru, najdeme malou, ocasu podobnou část na konci páteře. Říká se jí kostrč. Proč ji tedy máme, když ji nemůžeme používat? Lidé se vyvinuli ze zvířat, která ocas měla. Toto je jeho pozůstatek.

Za mnoho generací v průběhu milionů let se zvířecí druhy postupně vyvíjely a měnily.

JAK

ž í va l bys pou ocas , kdy b y s ho měl?

Lidé se vyvinuli z opicím podobných tvorů, kteří žili na stromech a používali svůj ocas ke šplhání. Jakmile se naši předci začali pohybovat po zemi a nepotřebovali se již přidržovat větví, ocas se pomalu zmenšoval. Kostrč je posledním pozůstatkem končetiny, kterou již více nepotřebujeme.

Naštěstí!

16

Kostra, pĹŻvodnĂ­ autor Gerard de Lairesse, 1685 17

S KO R O j AKO CI N E Z O R SOU

T

ato dvě zvířátka vypadají téměř stejně. Každé však patří do úplně jiné skupiny savců. Poletuška ze Severní Ameriky se řadí mezi hlodavce jako například myši, zatímco australská vakoveverka má mnohem blíže ke klokanům, jelikož patří mezi vačnatce. Jak je možné, že vypadají tak podobně?

Během evoluce se zvířata mění tak, aby nejlépe zapadala do svého prostředí – přesněji niky. Obě tyto „veverky“ žijí v korunách stromů a naučily se mezi nimi přemisťovat pomocí plachtění. Tram-ta-da-dá, vysvětlení je na světě!

Nahoře Poletuška asapan Dole vakoveverka létavá 18

KRKOLOMNÝ KRK

ˆ

Z

irafy se vyvinuly z krátkokrkých zvířat podobných jelenům.

První žirafy se naučily jíst listy ze stromů. Ty s delším krkem dosáhly na větší množství potravy, žily déle a měly víc mláďat, kterým předaly své geny. Tímto se počet dlouhokrkých žiraf stále zvyšoval. Postupně se zvětšily až na desetinásobek své původní velikosti!

Žirafa, neznámý autor, 1850

‹

JAK SE TI BZZZUCÍ?

P

ři bzučení si mezi květy sbírají čmeláci pyl pro své potomky.

Pyl ulpívá na jejich těle a přenáší se tak mezi rostlinami – jevu se říká opylení. Pokud jsou stejného druhu, dojde k oplození. Rostlina pak vytvoří semena a z nich může vyrůst nový jedinec.

V průběhu evoluce si rostliny začaly vyrábět více pylu k přilákání hmyzu a hmyzu se zase vyvinuly po těle chlupy, na kterých se pyl přichytí. Rostliny a opylovači se vyvíjeli ruku v ruce a pomáhali si tak přežít.

Čmelák sbírající pyl z květu 19

Kam se podeli ˆ

‹

DINOSAURI? Dinosauři byli ÚŽASNÍ, často obrovští tvorové žijící v prehistorii.

Bylo by nádherné, kdybychom mohli i dnes pozorovat dinosaury ve volné přírodě. To však není možné, protože vyhynuli přibližně před 66 miliony lety.

Jakmile označíme zvíře za vyhynulé, znamená to, že už neexistuje.

20

CO myslíš,

že si dá tenhle bědu? dinosaur us k o

Panuje názor, že vyhynutí dinosaurů způsobil asteroid, který se srazil se Zemí. Do vzduchu se zvedla obrovská mračna prachu a znemožnila na velmi dlouhou dobu průnik slunečních paprsků. Rostliny přestaly růst a obrovští býložraví dinosauři vyhladověli až k smrti. Stejný osud záhy čekal i masožravé dinosaury.

Dinosauři však nebyli jedinými vyhynulými zvířaty. Během historie naší planety vymřelo i mnoho dalších druhů a vymírají dodnes – jakmile druh ztratil zdroj potravy nebo habitat (přirozené prostředí) nezbytný pro život.

Diplodokus

A

č jsme se s dinosaury nikdy nemohli setkat, víme toho o nich hodně díky fosiliím, tedy zkamenělinám.

Zkamenělina je otisk těla živého organismu v hornině.

Fosilie se formuje až po smrti zvířete.

Měkké tkáně se rozloží rychle, ale ty tvrdé (kostra, zobák) zůstanou o něco déle. Někdy je překryje bahno, písek či jíl a působí na ně stále větší tlak, až se přemění v kámen. Kosti se pomalu rozpadají a jsou nahrazeny minerály stejného tvaru.

Zkamenělý amonit

22

DŮKAZ Y VE FOSILIÍ CH

‹

ZVÍŘATA V OHROZENÍ

M

noho v současnosti žijících zvířecích druhů je ohroženo, jako například tygr na obrázku. Znamená to, že jim hrozí vyhubení. Často za to může člověk – kácením lesů a tvorbou zemědělských krajin či nekontrolovaným lovem.

Tyto problémy se snažíme redukovat ochranou divočiny, vyhlašováním rezervací a parků, snížením znečištění i tvorbou zákonů a postihů za lov ohrožených zvířat.

Tygr sumaterský

VYHYNOU i LIDÉ?

T

o je dobrá otázka! Tohle nikdo přesně neví, ale minulost nám může napovědět. Pokud zkoumáme druhy, které již vyhynuly, zjistíme, že různí savci existovali jeden až deset milionů let, než vymřeli. Bytosti příbuzné lidem obývají planetu asi dva miliony let, takže se můžeme radovat, že náš čas ještě pravděpodobně nenastal. Na druhou stranu jsme celkem chytří, takže možná najdeme cestu, jak se vymření vyhnout.

Pravděpodobná podoba neandrtálce 23

může se stát KOCKA veganem? ˆ

Člověk je jediný živočich, jenž si sám určuje, jakým způsobem se bude stravovat.

Většina však poslouchá svůj instinkt. Když vidíte mušku zamotanou v pavučině čekající na to, až přijde pavouk na oběd, může vám jí být líto. Avšak každé zvíře musí jíst. Býložravci se živí rostlinami, zatímco masožravci masem – ostatními živočichy.

Lidé patří mezi všežravce. Jíme obojí, jak rostliny, tak maso.

Pokud tedy nejsi vegetarián!

KTERÁ

koč k a ukou si př íliš sla ve soust lké o?

24

Každý živočich se vyvinul a různými způsoby přizpůsobil k tomu, aby mohl jíst určitý typ stravy. Například pavouci instinktivně staví sítě a usmrcují svou kořist silnými kusadly. Kočky zase přirozeně pronásledují a honí malá, rychlá zvířata a chytají je pomocí ostrých drápů a zubů. Sloni mají zase obrovské ploché zuby uzpůsobené ke žvýkání oblíbených listů, větviček a ovoce.

Kočky znázorněné jako 53 stanic na cestě Tōkaidō, Utagawa Kuniyoshi, 1850

č Pro a at zvíř obky? b ají a str. 64 l ě d n Z ali

stu j

25

prospěšná

s m rt

K

dyž se nad tí m zamyslíte, zvířata umír ají od doby, kdy začala ex istovat, tedy přes 500 milionů let. Kde tedy jsou?

Jak to, že se tu všude neh romadí?

To se naštěs tí nestane, je likož jakmile jedin ec zemře, roz loží se a poslouží ja ko potrava p ro další organismy – brouky a mo uchy, bakterie, plís ně a houby. T o, co se vstřebá do půdy, pou žijí rostliny ke s vému růstu.

Energie tedy zůstává stále v koloběhu, neustále se navrací zpět a znovu se využívá.

Zátiší s ovo

cem a květi nami, Jan Davidsz de Heem, 1660–1670

A

JEZ!

by rostliny mohly růst, berou si energii ze slunečního záření.

Tu pak přechovávají ve formě různých chemických sloučenin – cukrů. Když zvíře rostliny spase, získá z nich tuto energii a využije ji k růstu, pohybu i dýchání. Pokud někdo sežere jeho, energie se zase předá dál. Tento jev, kdy jeden žere druhého, nazýváme potravní řetězec. Nastřádaná energie se v něm posouvá stále dál a dál, a to je základ koloběhu života!

Potravní řetězec

živočich nelení, jen když sE zelení

K

dyby rostliny přestaly existovat, zvířata, která jsou na nich potravně závislá, by vymřela.

Stejný problém by měli i masožravci, protože jsou zase závislí na býložravcích. Rostliny jsou naprostým základem pro veškerý život na Zemi. Je to kvůli tomu, že místo potravy přijímají sluneční energii, a díky ní jsou schopny růst. Postupně pak vytvářejí listy, květy, plody, ořechy a semena – zdroj potravy pro zvířata. Kdyby nebylo rostlin, v tu ránu bychom nebyli ani my!

Housenky okusující list 27

proč mají

‹

zraloci tak ostré

zuby?

POD

ÍVE

jak o ž ra u m á tla lok mu

Tento velký žralok bílý vypadá díky několika řadám OBROVSKÝCH, jako břitva ostrých zubů hodně nebezpečně.

Všichni žraloci jsou predátoři. To znamená, že loví ostatní zvířata. Ta pro změnu nazýváme kořist. Predátoři musí ulovit, chytit a usmrtit svou potravu. K tomu jsou jejich těla různě vybavena a přizpůsobena. Mají například velké zuby, silné čelisti nebo ostré drápy.

Do hlavní výbavy žraloků patří zuby.

28

J,

Velký žralok bílý chytá tuleně.

Žraloci nemají silné drápy ani klepeta, kterými by mohli sevřít kluzkou rybu nebo obratného tuleně. K uchopení proto používají zuby. Žraloci se pevně zakousnou do kořisti, aby neměla nejmenší šanci utéct. Pak ji mohou rozžvýkat a spolknout tak rychle, jak to jen jde.

Ne však všichni žraloci mají velké zuby. Žralok obrovský nepotřebuje kousat svou kořist. Proplouvá pomalu vodou a filtruje plankton přes velké, sítu podobné žábry.

č si o r P ata ? ř í v y z zub 0 í t is .4 n e č j na str Z ali

stu

29

KRÁLÍCI VIDÍ DO STRAN

P

odívejte se na predátory, jako jsou tygři, a uvidíte, že jejich oči směřují dopředu. Lovená zvířata, jako například králíci, mají zase často oči po stranách hlavy. Jejich oči směřují jinými směry a poskytují jim tak velmi široké zorné pole.

Králík vidí jak dopředu, tak do stran a trochu i dozadu – pomáhá mu to spatřit plížícího se predátora. Proto je tak těžké dostat se blízko k divokému králíkovi, aniž by nás spatřil a utekl se schovat.

Z pohledu králíka

rozkládající se oběd

S

upi jsou mrchožrouti – to znamená, že se živí zbylým, rozkládajícím se masem. Supi ucítí tlející tělo mrtvého zvířete i na vzdálenost 2 kilometrů.

Pokud bychom my snědli zkažené maso, dostali bychom velmi nepěknou otravu jídlem, ale supí žaludek je plný silných kyselin, které zabijí většinu nebezpečných zárodků v hnijícím mase.

Sup africký s mršinou 30

V

přírodě se vyskytuje mnoho velmi silných predátorů – krokodýli, lvi a obří hadi škrtiči –, ale zdá se, že málo z nich si pochutná na člověku. Jednou za čas nějaké zvíře člověka sežere, ale je to velmi neobvyklé a nebývá to často ani jeho záměrem. Například žraloci občas zaútočí na surfaře, avšak znalci se domnívají, že se jedná nejspíš o omyl, kdy si žralok splete surfové prkno s tuleněm.

JAK C H U ASI T NA LID JÍ É?

Přece jen existuje na světě jedna oblast, kde se člověk může stát kořistí. V indickém národním parku Sundarbans v Západním Bengálsku se tygři jednou za čas pokusí ulovit člověka. Nikdo neví, proč to dělají, jelikož v jiných částech světa tygři nemají ve zvyku si pochutnat zrovna na člověku.

Tygří piano z Indie, kolem r. 1793 31

můžeme se PRÁTELIT s hadem? ˆ

Pokud se dostaneme dostatečně blízko, tak se můžeme pomazlit i s kobrou – je to ale opravdu špatný nápad!

Uštknutí kobrou, stejně jako mnoha jinými hady, je smrtelné. Jejich dlouhé, ostré přední zuby jsou duté jako injekční jehla a propojené s váčky (malými zásobníky) umístěnými po stranách hlavy. V nich je silný jed.

32

!

A D J JE

e č ně p z e N e b va t ý j edo -lu j íc í ous a o - k a rá d k am

Kobra dokáže zaútočit a uštknout velmi rychle. Zakousne se a vpustí do oběti jed. Pokud nevyhledáte rychle lékařskou pomoc, do hodiny mohou být následky fatální. Jed může znemožnit dýchání.

Jedovatí hadi používají svou zbraň k zabití nebo znehybnění kořisti, kterou chtějí sežrat. V sebeobraně často také uštknou jiné zvíře, které je ohrožuje nebo obtěžuje, včetně člověka. V důsledku uštknutí hadem zemřou v různých částech země každý rok tisíce lidí!

Zmije Nitscheiova útočí

adi h u Jso cí? sliz str. 54 st Z ali

uj n

a

33

OR H NEJ

ŠÍ

V

zIHAD

NA SVĚTĚ

K

teré zvíře je pro nás tedy nejnebezpečnější? Většina expertů se shodla, že cena za první místo patří malé medúze čtyřhrance smrtelné, která obývá teplé oceány poblíž Austrálie a severovýchodní Asie. Když čtyřhranka žahne, její chapadélka se zamotají kolem oběti a uvolní do ní velké množství jedu. Ten je tak silný, že dokáže zabít člověka během několika minut. Máme pro vás ale dobrou zprávu – i tak některé oběti přežily díky rychlému převozu do nemocnice.

Čtyřhranka smrtelná a potápěč s ochrannými rukavicemi

LO

D

PICHLAVÉ SETKÁNÍ

alší zvíře, které si rozhodně nebudete chtít pochovat, je dikobraz. Je pokryt velmi ostrými ostny a bodlinami s dozadu zahnutou špičkou. Když se jich dotknete, odlomí se a zůstanou vám zapíchnuté v kůži.

Dikobrazovi naštěstí bodliny opět dorostou, takže se nemůže stát, že by mu došla munice. Používají je k obraně proti hladovým predátorům – při ohrožení do nich nacouvají. A jak poznáte dikobraza v akci? Někteří nejdřív jako varování svými ostny chrastí.

Dikobraz obecný, autor neznámý, kolem r. 1850

PROSÍM, NEDOTÝKAT SE!

J

edovatá zvířata, jako jsou hadi, vpravují jed přímo do své oběti.

Ale některá jiná zvířata, třeba tato pralesnička strašná, jsou doslova otrávená. Obsahují jed, který je nebezpečný až smrtelný pro všechny, kdo se je pokusí sežrat. Pralesnička strašná má extrémně jedovatou kůži. Je dokonce tak jedovatá, že pouhý dotek způsobí obrovskou nevolnost a může být až smrtelný.

Pralesnička strašná

35