8 KVĚTINOVÉ ZÁHONY OD JARA DO PODZIMU
Světelné poměry a půdní vlastnosti U všech navržených záhonů naleznete přiřazení buď ke slunnému nebo polostinnému až mírně stinnému stanovišti. Jako slunná stanoviště se označují záhony či jiné osázené plochy, které jsou vystaveny slunečnímu záření po velkou část dne. Ale nemusí být osluněny nezbytně od rána až do večera bez jakéhokoli přerušení. Trvalky, které milují slunce, zpravidla snášejí dobře i mírné zastínění, především v horkých poledních hodinách, a stejně tak i střídání oslunění a světlého stínu. Záhony, na které jsem umístila rostliny jednoznačně lačnící po 왔 Kontrastní zbarvení květů zvyšuje celkový estetický účinek.
slunečních paprscích a odmítající zastínění, mají v požadavcích na stanoviště výslovně uvedeno „plné slunce“. Polostinná stanoviště leží zhruba polovinu dne ve stínu nebo v „pohyblivém“ stínu, kdy se v průběhu dne zastínění neustále posunuje spolu s pohybem slunce po obloze. Takový stín se vyskytuje například před nebo uvnitř porostu dřevin. Pro rostliny je velký rozdíl, jestli jsou zastíněny spíše dopoledne, nebo odpoledne – odpolední slunce má mnohem intenzivnější účinek na světelný a teplotní režim, než oslunění v dopoledních hodinách. Například kdyby se stínomilné rostliny s jemnými citlivými listy ocitly na záhonu, který leží od časného rána až do poledne ve stínu, ale po zbytek dne by na něj dopadalo plné sluneční záření, stanoviště by pro ně bylo záhy osudné: „nehostinné“ – příliš slunné a horké. V opačném případě, tj. na záhonu osluněném dopoledne do zhruba dvanácti hodin a po zbytek dne zastíněném, by stínomilné rostliny prospívaly mnohem lépe. Světlý stín popisuje stálé, ale „světlé“ zastínění, které běžně vzniká například pod listnatými dřevinami s malou, vysoko nasazenou nebo řídce větvenou korunou a také pod stromy s drobnými jemnými listy. Označení světlý stín lze použít rovněž pro plochy, které leží ve stínu vrženém menší zídkou nebo nízkým živým plotem. V knize jsem úmyslně vynechala problematická extrémní stanoviště, jako je hluboký stín, případně spojený se suchem, který vzniká pod dřevinami s rozsáhlým kořenovým systémem. Většina zde navržených výsadeb se umí úspěšně vyrovnat s „normální“ zahradní půdou, čímž se myslí obdělávaná půda bez velkých extrémů; tj. volná, kyprá, jemně drobtovitá zem obsahující dostatečnou zásobu živin, s dobrou propustností a vyrovnaným vlhkostním režimem. Takovou půdu není nutné vylepšovat přídavkem nějaké příměsi; drobtovitá struktura má navíc pozitivní vliv na