Issuu on Google+


odvracena strana matky_001- 108 _Sestava 1 9/12/16 3:41 PM Stránka 5

Chci poděkovat: Rozárce a Viktorce za to, že se mi narodily, Martinovi za to, že miluje i mou odvrácenou stranu a ještě byl ochoten ji ilustrovat, Petře za to, že vdechla život Pravému domácímu časopisu, bez jehož uzávěrek s lidskou tváří by knížka nikdy nevznikla, a pak ženám i mužům, kteří dali jakkoli najevo, že je moje fejetony baví. (Včetně Terezy z Euromedia Group :-) Díky! Monika


odvracena strana matky_001- 108 _Sestava 1 9/12/16 3:41 PM Strรกnka 6


odvracena strana matky_001- 108 _Sestava 1 9/12/16 3:41 PM Stránka 7

LÍBÁNÍ

LÍBÁNÍ Manžel prudce zabrzdil, vytáhl mě z auta a začal líbat pod rozkvetlou vinohradskou sakurou. Byl pozdní večer, první máj… Ano, možná by se to bývalo vyvíjelo všechno velmi pěkně, kdyby však zadní okénka vozu neobtékaly dva znechucené obličeje našich dcer, dávajíce ostentativně najevo, že se pravděpodobně každou chvíli pozvracejí. Od té doby vyžadují, aby byly pod sedadlem – coby povinná výbava vozu – blicí pytlíky. .....

Během následné hlubší analýzy jejich pobouření jsme zjistili, že STAŘÍ lidé už by při líbání neměli používat jazyk, ale vystačit si s letmými suchými pusinkami. Jinak je to totiž „fakt eklhaft“. Ani mě nehne, myslím si a hrdě se stavím na pranýř pro neřestné matky. Poslední měsíce se na něm začínám docela zabydlovat. „Ježiš, mami! Co to máš na sobě!?“ sjíždí dcera vyděšeným pohledem mé spodní prádlo. Pokus o kamarádský rozhovor na téma „proč my holky občas nosíme tanga“ se s pochopením nesetkal. „Holky možná, ale TY, mami?!“ .....

Pravdou je, že k jejich představě „matky-za-kterou-se-nemusejí-stydět“ minimalistické prádélko příliš nesedí. K té představě totiž nesedí žádné prádélko. Je to esence pečující matky Terezy šikovně namíchaná s bezpohlavně čarokrásnou elfkou Galadriel. Éterická bytost v nařaseném rouchu, plující těsně nad zemí, decentně gestikulující, tiše rozmlouvající a rozdávající vlídné nenalíčené (!) úsměvy do všech stran. A dejte to-

7


odvracena strana matky_001- 108 _Sestava 1 9/12/16 3:41 PM Stránka 8

– ODVRÁCENÁ STRANA MATKY –

muhle zjevení puntíkatou podprsenku! Já jsem navíc v hovoru hlučná, prudce gestikuluju, často něco rozliju, občas na ulici předvádím taneční kroky, zpívám TRAPNÉ lidové písně a do školy jsem je už několikrát vezla v pyžamu. A teď ještě orgie pod třešní… Hanba! .....

Abych zmírnila image padlé ženy, kuklím se do zástěry a zadělávám na oblíbenou bábovku. Otec našich dcer mi během kuchyňského skotačení vetkne letmý polibek do vlasů a holčičky se blahosklonně usmívají. Z rodinného kýče, který prýští z oken až k sousedům pod námi, mi začíná být poněkud těžko. Nalévám si domácí slivovici a s mylným pocitem, že mi tentokrát projde cokoli, spustím: „Ani tak neevonííí kořalička sladkááá, jako mi voonělááá mojí milé jabkáááá…“ Sic soustředěna na bábovku, mému perifernímu pohledu neunikne, jak se dvě dívčí těla bleskově ohýbají v pase a zoufale hledají pod gaučem blicí pytlíky.

8


odvracena strana matky_001- 108 _Sestava 1 9/12/16 3:41 PM Stránka 9

BALONKOVÁ SHOW

BALONKOVÁ SHOW Klidnou vinohradskou ulicí tiše plula obří kočka naplněná heliem. Holubi se klaněli, poštolky nevěřícně kroutily hlavami. Provázek pouťového balonku lascivně povlával ve větru, občas tak blízko země, až se zdálo, že se mi podaří ho chytit a zastavit tak trýznivý pláč dítěte zhrouceného na chodníku. Bylo to moje dítě. Byla to jeho kočka. Byl to náš problém. .....

Nenadálý stoupavý proud olízl žižkovský kopec a vynesl nebohou Hello Kitty až tam, kam jen ptáci mohou. Pláč se změnil v srdceryvný vřískot a já si (pokolikáté už?) řekla: DOST! Mám dost všech mizejících balonků, hořících lampionů, padajících zmrzlin, frustrujících front. Už žádná Matějská, žádný Den dětí, žádné pálení čarodějnic, žádná Martinská světélka, zkrátka žádné zbytečné dětské akce, které, ač se vyvíjejí velmi slibně, končívají nářkem a bědováním. Vyrobíte důstojný čarodějnický hábit, naučíte se plést koště z proutí, namalujete děťátku na tvář netopýra, dáte si teplé pivo, poctivě vystojíte fronty u všech stanovišť… a stejně TO nakonec přijde. Těžce vydřený špekáček padá do ohniště a pohled na zuhelnatělou uzeninu pro tento den definitivně zastiňuje slunce. A jde se domů. S řevem. .....

9


odvracena strana matky_001- 108 _Sestava 1 9/12/16 3:41 PM Strรกnka 10


odvracena strana matky_001- 108 _Sestava 1 9/12/16 3:41 PM Stránka 11

BALONKOVÁ SHOW

Den dětí ve Stromovce. Desetimetrová fronta u skákacího hradu, sedmimetrová u cukrové vaty, stoupáme si do dvacetimetrové na koníčky. A stojíme a stojíme. A ještě pořád stojíme. Po půl hodině chce umořená holčička na skákací hrad. Snažím se o motivační proslov: „Teď už to přece nevzdáme, podívej, jak jsou krásní, chtěla bys jet na bílém, nebo na hnědém?“ Za další (po všech stranách velmi náročnou) půlhodinu se dostáváme na řadu a mé dítě je s planoucím zrakem vysazeno do sedla. Střih. Po dvou minutách. Záběr z podhledu – kvílející holčička se zoufale drží uzdy i hřívy a vodič koně se jí snaží od zvířete odtrhnout „ať se stihnou svézt i další děti“. Té drastické operaci jsem nucena asistovat a mám vztek. Na sebe, že jsem se zase dala nachytat, na pořadatele, že to opět nezvládl, i na tlustého koně, že se tak blbě tváří. Jdeme domů. S řevem. .....

„Každá zmrzlina jednou končí,“ snažím se popularizovat oblíbené rčení. Proč ale ta naše vždycky na chodníku, mi není úplně jasné. Vzdalující se Helium Kitty vypadá na pozadí kostela ozářeného zapadajícím sluncem mysticky. Pod sílou okamžiku s ní mizí i mé zoufalství. „Nebreč,“ obejmu zaprášené stvoření na chodníku, „zítra jdeme na Bambiriádu, tam budou určitě taky balonky.“

11


odvracena strana matky_001- 108 _Sestava 1 9/12/16 3:41 PM Stránka 12

– ODVRÁCENÁ STRANA MATKY –

BLUES BORDELÁŘKY Příšerná rána rozráží vláčné nedělní dopoledne. Vbíháme do kuchyně v domnění, že vybuchlo kuře v troubě, ale je to jen dřevěná židle, která se pod tíhou tašek a oblečení převrátila na podlahu. Můj externí šatník. Podobný mám ještě v pracovně a v ložnici. .....

„Ty-ty-ty, zlobivá maminko! Copak si to neumíš uklidit?“ „Já se opravdu snažím, ale nějak mi to nejde…“ „Tak to nebudeš moct dneska na počítač!“ „Ale já na počítači musím pracovat!“ „Dobře, tak budeš večer bez pohádky!“ Howgh. .....

Sedím a přemýšlím. Snažím se nedrásat myšlenkami, jak báječně mi mohlo být u dvou set padesátého šestého dílu Tučňáků z Madagaskaru, kdybych si uklidila, a v duchu si formuluji svůj coming out. Ano, jsem bordelář. A trochu mě to mrzí. Pořádek mám upřímně ráda, ale neumím ho. Nevím, jestli je to lenost, nebo vrozená vada. Sobectví, nebo dyspraxie. Nějaký alibistický termín bych určitě našla, ale co na tom. Bordel zůstane bordelem, i když ho přeložíte do latiny. .....

Můj muž, bohužel od přírody pořádkumilovný člověk, se s realitou vyrovnává statečně. Někdy – uzavřený do sebe – zachmuřeně rovná a zametá. Jindy si s hysterickým pochechtáváním fotí můj noční stolek a pracovní stůl. A občas zařve: „Chci uklízečku!!!“ Představa vnadné dvacetileté brigádnice v kraťoučké černé zástěrce, která

12


odvracena strana matky_001- 108 _Sestava 1 9/12/16 3:41 PM Strรกnka 13


odvracena strana matky_001- 108 _Sestava 1 9/12/16 3:41 PM Stránka 14

– ODVRÁCENÁ STRANA MATKY –

roztomile oprašuje knihy a manžela, mě vytrhne z letargie a donutím se k heroickým výkonům. Odsunuji pračku, demontuji myčku, rozmrazuji ledničku a pak si dávám skleničku. Zaslouženou. Najednou mi pučící děvče s prachovečkou nepřipadá zase tak špatný nápad. .....

Problém je, že mám děti a coby jejich vzor nejsem ideální. Holčičky, zdá se, mou diagnózu zdědily a jediný, kdo jim může cokoli vyčítat, je jejich tatínek. Chudák. „Ale maminka taky nemá ustláno!“ „Ale maminka má taky v posteli čokoládu!“ „Ale maminka taky hází věci na zem!!!“ „Ale maminka se snaží!“ říká ten pán, který s námi bydlí, a jeho svatozář pableskuje v přítmí kuchyně. „Jenže už je moc velká (rozuměj stará) na to, aby se dokázala změnit.“ .....

V tu chvíli další šílená rána přetíná delikátní okamžik. Jedna z židlí opět tvrdě dopadla na podlahu. Dobře, dobře! Vzdávám se! Beru telefon a vytáčím číslo agentury Čistý domov. „Dobrý den. Sháním pána na úklid. Ano, třeba studenta. Další požadavky? Když bude vysoký a černovlasý, nebudu se zlobit.“

14


odvracena strana matky_001- 108 _Sestava 1 9/12/16 3:41 PM Stránka 15

KOJENÍ

KOJENÍ Kojím, tedy jsem! Říkala jsem si blaženě, s šíjí ladně nachýlenou po vzoru gotických madon. Jak se esovité prohnutí stávalo trvalou součástí těla, zapomínala jsem, že má prsa kdysi byla i něčím jiným než ekologickými konzervami s dětskou biostravou. Potměšilé hormony rozjely divokou party a o svých ňadrech jsem byla schopna uvažovat jen v intencích toho, jestli jsou dost plná, jestli jsem naposledy kojila z levého nebo z pravého a jestli mám dostatek tamponů do podprsenky. To ale bylo ještě poměrně neškodné. Jako problematičtější se ukázalo skálopevné přesvědčení, že takto o mých prsou uvažují VŠICHNI. Kolegové z práce, číšníci v restauraci, dědečkové v parku… Přestože jsem nikdy – ani na té nejodvázanější pláži – neodložila horní díl plavek, coby kojící matka jsem do výstřihu sahala stejně samozřejmě jako do tašky pro svačinu. A nebylo mi jasné, proč konstruktivní debata s pány tvorstva začne připomínat konverzaci v chráněné dílně, jakmile přivinu dítě k prsu. .....

Mentálnímu vyšinutí nahrával i fakt, že kojení nebyla procházka mléčným barem. Mým „přítelem na telefonu“ se na několik měsíců stala laktační poradkyně. Dle jejích rad jsem běhala po bytě se zelnými lupeny napěchovanými do podprsenky, občas – abych manžela neomrzela – vystřídal lupení měkký tvaroh. Před krmením bylo potřeba prsa nahřát, mezi kojeními naopak chladit, zabydlela jsem se tedy ve sprše a vylézala jen v případech nejvyšší nouze. Oblékat na ty vzácné chvilky něco jiného než zelí nemělo smysl.

15


odvracena strana matky_001- 108 _Sestava 1 9/12/16 3:41 PM Strรกnka 16

16


Odvrácená strana matky