Page 1

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

A

D I G I T Á L N Í

F O T O G R A F I E

Naučte se

exponovat kreativně /2008 – TŘETÍ DOTISK/

Poznejte tajemství tvorby skvělých snímků filmovým i digitálním aparátem

Bryan Peterson


Bryan Peterson: Naučte se exponovat kreativně


Naučte se

exponovat kreativně

Poznejte tajemství tvorby skvělých snímků filmovým i digitálním aparátem

Bryan Peterson


Poděkování Jako fotograf bych nebyl tam, kde jsem dnes, bez velkorysé pomoci a podpory skvělých lidí z časopisu Popular Photography, a to jak v minulosti tak i dnes. Jmenovitě to jsou: Steve Pollack, Arthur Goldsmith, Monica Cipnic a Mason Resnick; stejně tak jako Steve Werner z časopisu Outdoor Photographer. Dále chci poděkovat více než sto tisícům kolegů fotografů, kteří si v uplynulých deseti letech zakoupili předchozí vydání této knihy Understanding Exposure. A opět poděkování mým přátelům v nakladatelství Amphoto Books: Victorii Craven, Sharon Kaplan a Bobovi Ferro. Jejich důvěra ve mne pro mě tolik znamenala! A nakonec, tato kniha by nebyla tím, čím je, bez té nejlepší redaktorky, s níž jsem kdy v nakladatelství Amphoto pracoval, Alisy Palazzo a bez nejlepšího výtvarného redaktora, s nímž jsem kdy v nakladatelství Amphoto pracoval, Boba Fillie.

Originally published as UNDERSTANDING EXPOSURE: HOW TO SHOOT GREAT PHOTOGRAPHS WITH A FILM OR DIGITAL CAMERA; REVISED EDITION by Bryan Peterson. Copyright © 2004 by Bryan Peterson. First published by Amphoto Books, an imprint of WatsonGuptill Publications, a division of VNU Business Media, Inc., 770 Bradway, New York, NY 10003. Czech language rights licensed via The Kristin Olson Literary Agency. Původně vydáno jako UNDERSTANDING EXPOSURE: HOW TO SHOOT GREAT PHOTOGRAPHS WITH A FILM OR DIGITAL CAMERA; upravené vydání, autor Bryan Peterson. Copyright © 2004 Bryan Peterson. První vydání v Amphoto Books, vydal Watson-Guptil Publications, divize VNU Business Media, Inc., 770 Bradway, New York, NY 10003. Práva na české vydání zajistila Kristin Olson Literary Agency s.r.o.

Naučte se exponovat kreativně – Poznejte tajemství tvorby skvělých snímků filmovým i digitálním aparátem Autor: Bryan Peterson Copyright © 2005 ZONER software s.r.o. Vydání první v roce 2005. Všechna práva vyhrazena. K ATALOGOVÉ ČÍSLO: ZR501 Zoner Press ZONER software s.r.o Koželužská 7, 602 00 Brno Překlad: © Alena Volná, Petr Volný Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou byt chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení bylo sice postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku či v jiném systému bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí. Veškeré dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press ZONER software s.r.o. Koželužská 7, 602 00 Brno tel.: 532 190 883, fax: 543 257 245 e-mail: knihy@zoner.cz http://www.zonerpress.cz

ISBN 80-86815-22-6


Mé krásné ženě Kathy, největšímu daru, který jsem kdy dostal, a již budu navždy milovat, a dvěma největším darům, které mi dala ona, našim nádherným dcerám Chloe a Sophii.


Obsah Úvod

Definujeme expozici Co znamená „expozice“ Trojúhelník expozice Srdce trojúhelníku: expozimetr Šest technicky správných kompozic proti jedné kreativní Sedm možností kreativní expozice

Clona Clona a hloubka ostrosti Clona ve výpravné fotografii Clona v monotematické fotografii Kritická clona Clona a makrofotografie Clona a světelné odrazy

Doba expozice Význam doby expozice Volba správné doby expozice pro určitý objekt Zmrazený pohyb Panning Naznačení pohybu Naznačení pohybu zoomováním Výroba deště

Světlo Význam světla vs. význam expozice Nejlepší světlo Čelní osvětlení Tlumené čelní světlo Boční světlo Protisvětlo Měření expozice Osmnáctiprocentní odraz Nebeští bratři Pan Zelený (bratranec Nebeských bratrů) Noc a špatné světlo

Speciální techniky a filtry Záměrná přeexpozice Dvojitá expozice a „sendvič“ Mnohonásobná expozice Polarizační filtry Neutrální filtry Přechodové neutrální filtry

Film versus digitál Citlivost ISO Barva Pushing a pulling

Rejstřík

9

13 14 16 22 24 32

35 36 38 48 56 62 68

71 72 74 76 80 84 88 90

93 94 96 100 102 106 110 114 118 122 126 128

137 138 140 142 144 148 150

153 154 156 158

160


ÚVOD

U

ž je to několik let, kdy jsem na jednom ze svých kursů překvapivě odpověděl na často kladenou otázku: „Bryane, jak dlouho už vlastně fotografujete?“ Byl jsem tehdy dost nevyspalý, a bez spánku někdy uvažuji jasněji, a tak jsem odpověděl: „Řekl bych, že fotografuji nanejvýš dva dny.“ Netřeba říkat, že moje odpověď vyvolala tázavé pohledy a dokonce několik úsměšků. Vysvětlil jsem, že pobíhám s kamerou přes rameno už rozhodně více než třicet let. Ale když jde o skutečný čas trávený fotografováním – tedy pouhým mačkáním spoušti k pořízení fotografie – jde o čas minimální. Jestliže jsem v průměru všechny své snímky exponoval polovinou sekundy a pořídil jsem v tomto období v průměru 10 000 expozic ročně, pak jsem za rok strávil fotografováním úhrnem 5 000 vteřin. To je v přepočtu zhruba jeden a půl hodiny. A násobeno třiceti třemi roky to představuje zhruba dva dny! I když to není zamýšlený význam původní otázky, je to zajímavá úvaha. V té mé interpretaci, jak dlouho fotograf fotografuje, jsou profesionální sportovní fotografové (kteří pořizují většinu svých snímků jednou pětisetinou sekundy) co do doby strávené fotografováním úplná miminka. Totéž platí o módních fotografech, kteří tvrdošíjně lpí na rychlosti určené zábleskem fleše. Časem jsem se přesvědčil o tom, že fotografové, kteří stráví spoustu času fotografováním v exteriérech (s výjimkou již zmíněných fotografů sportu a módy), jsou většinu doby schováni za hledáčkem aparátu a jsou proto nejlépe kvalifikováni hovořit o radostech fotografování. Doufám, že vám není proti mysli takovéto pohrávám si s těmito čísly, poněvadž hra s čísly a způsob, jakým jedno číslo souvisí s druhým a váže se k němu, je to, co se rozumí kreativní expozicí. Čísla, o nichž hovořím, patří právě k těm údajům, které vás možná už dlouho tak znervózňují: rychlost závěrky (od hodnoty 1/8000 sec. až po několik minut), clona (od f/2,8 až po f/32), a ISO (citlivost filmu). Není divu, že vám může ně-

kdy připadat, že byste pro porozumění umění expozice potřebovali logaritmické pravítko a vyšší stupeň matematických znalostí. Když jsem před čtrnácti lety publikoval první vydání své knihy Understanding Exposure, předsevzal jsem si úkol rozptýlit mýtus o tom, že porozumět expozici je obtížné. Nemusí to vůbec být obtížné! A teď jsem svou knihu zrevidoval, abych tyto informace aktualizoval a rozšířil. Můj milostný vztah k fotografii začal v roce 1970, když jsem byl čerstvým absolventem střední školy a můj nejstarší bratr Bill mi navrhl, abych použil jeho aparát Nikon F s objektivem 50 mm pro fotografování nádherné krajiny u Willamed Valley v Oregonu místo toho, abych je kreslil perem a inkoustem jako dosud. S minimálním návodem jsem vyrazil a během následujících tří dnů jsem vyfotil dvě cívky černobílého filmu. Den poté jsem byl s pomocí svého bratra úplně uchvácen bezprostředností svých prvních fotografií a byl jsem polapen. Nakoupil jsem další filmy a v následujících osmi měsících fotografoval vše, co jsem mohl, a udělal jsem něco, co se ukázalo být jedním z nejlepších omylů mého života. Sáhl jsem do košíku s filmy v místním obchodě s fotografickými potřebami a koupil tři svitky „prošlého“ kinofilmu Agfa Chrome. Víkend jsem strávil fotografováním a když jsem se pak objevil v bratrově temné komoře, vysvětlil mi bratr, že to nebyl film černobílý, ale film pro barevný diapozitiv. Nebyl jsem nijak nadšen, že musím do krámu znovu, abych si film nechal vyvolat, ale bratr mě přesvědčil, že to mám udělat, protože „člověk nikdy neví a třeba se ti barva zalíbí.“ Jestli se mi barvy líbily? Stačí říci, že v průběhu uplynulých třiceti dvou let jsem devadesát devět procent všech snímků exponoval v živých barvách! Barevný film mě motivoval do té míry, že jsem si o každém snímku začal všechno poznamenávat – clonu, rychlost závěrky i denní dobu. Brzy jsem začal přidávat poznámky o zvoleném typu objektivu. V místní knihovně jsem hltal knihy o fotografování, a netrvalo dlouho a začal jsem lépe chápat –

ÚVOD 9


a oceňovat – clonu, závěrku a s tím také dopad citlivosti ISO na kombinaci clony a času. Když jsem pak vyzkoušel filmy s různou strukturou zrna a různým barevným podáním, byl jsem schopen lépe zvolit film vhodný pro určitý objekt. Cítil jsem, že jsem konečně dospěl k bodu, kdy otázka expozice se stává něčím víc než pouhým stanovením správné doby záznamu: volbou správné clony, správného času a správného filmu jsem byl schopen docílit důsledně kreativní expozice – udělat záměrně obrázek s větší hloubkou ostrosti, nebo obrázek, který vyzvedl pouze jednu květinu z celé plochy, nebo takový, který zprostředkoval pohyb běžícího koně. V celé této knize hovořím o vzájemném vztahu mezi clonou, rychlostí závěrky (dobou, časem expozice) a citlivostí (nebo typem filmu), který je – a vždycky byl – srdcem každé expozice. Dohromady tyto tři prvky tvoří to, co já osobně nazývám fotografickým trojúhelníkem. Když se seznámíte se vzájemnými vztahy v tomto trojúhelníku, umožní vám to téměř vždy pořídit dokonalý snímek. A to vás uvolní, abyste se mohli plně věnovat umění pořizovat kreativně správné expozice ve všech možných typech osvětlení. V srdci fotografického trojúhelníku pak leží expozimetr. Bez něj by určení správné doby osvitu vyžadovalo předpotopní psaná schemata nebo tabulky, a navíc přesné oko pro určení intenzity světla. Ale vy musíte vědět, kam umístit expozimetr, abyste se dověděli správnou dobu osvitu. Zabývám se těmito základními otázkami proto, abyste mohli pokročit od prostého odečítání správné doby osvitu k poznání umění pořizovat kreativně správné snímky. Pouhé slovo expozice může vyvolat u mnoha fotografů obavy. Po léta jsem byl svědkem těchto úzkostných stavů, které byly často odůvodněné. Ale dobrou zprávou je, že tyto stavy úzkosti lze lehce rozptýlit a potlačit. Všem ama-

térským fotografům je společné jedno – neschopnost pořizovat „správné“ expozice za všech podmínek. Doufám pouze, že po přečtení této knihy a uplatnění základních principů expozice ve vaší praxi získáte znalosti expozice, které navždy změní váš přístup ke každé situaci, v níž budete fotografovat. Vaše úzkost bude nahrazena takovým stupněm sebedůvěry, o němž jste ani nedoufali, že ho můžete dosáhnout. Od doby prvního vydání knihy Understanding Exposure se mnohé změnilo, nástup digitálního věku jistě nelze opomenout, avšak je třeba říci, že čím více se věci mění, tím více zůstávají stejné. Každý fotografický přístroj stále není ničím jiným než zatemněnou krabicí s objektivem na jednom konci a světlocitlivým zařízením (ať již je to film nebo v digitálním snímači) na druhém konci. Princip světla prostupujícího objektivem, aby vytvořilo obraz (ať již na film nebo digitální snímač) je stále stejný. A zaznamenaný obraz stále nazýváme fotografií. Ať již používáte film nebo fotografujete digitálním aparátem, všichni se shodneme na jedné věci: abyste získali fotografii, vždy potřebujete určitou technickou podporu. Že je to tak? Určitě, ale stanovte si přitom jeden cíl – nejrůznější software použijete pouze jako krajní prostředek! Chcete skutečně trávit dlouhou dobu u počítače proto, abyste opravili své špatně exponované snímky? To, že se naučíte pořizovat správné snímky v aparátu, vám ušetří spoustu času. A kdo by více času nepotřeboval? Pro mnoho čtenářů bude materiál obsažený v této knize zcela novým teritoriem, zatímco pro jiné bude sloužit pouze jako potvrzení toho, co již dávno vědí. Ať už použijete všechna doporučení nebo jen některá z nich, věřím, že tato kniha může mít hluboký vliv na vaše schopnosti říci s jistotou, že opravdu víte, jaký váš snímek bude.

ÚVOD 11


CLONA


Clona a hloubka ostrosti

C

lona je otvor uvnitř objektivu. Tento otvor, nazývaný rovněž diafragma, je obvykle tvořen šesti překrývajícími se kovovými lamelami. V závislosti na typu vašeho aparátu upravujete clonu buďto přímo na objektivu, mačkáte tlačítko nebo otáčíte kroužkem na aparátu. Podle toho se velikost otvoru objektivu buď zmenšuje nebo zvětšuje. To pak dovoluje, aby objektivem procházelo a na film (nebo snímač digitálních aparátů) dopadalo více či méně světla. U všech objektivů nejmenší číslo clony – buď 1,4, 2, 2,8 nebo 4 v závislosti na objektivu – znamená největší otevření objektivu a propouští tedy největší objem světla. Kdykoliv nastavíte objektiv na nejmenší hodnotu clony, fotografujete s plně otevřeným otvorem objektivu. Když postupujete od nízkých clonových čísel k vysokým, zmenšujete velikost vstupního otvoru a tím „zacloňujete“ objektiv. Největší clony jsou obvykle 16, 22 nebo 32 (u digitálních kompaktních aparátů obvykle jen 8 nebo 11). Proč byste si měli přát změnit velikost vstupního otvoru objektivu? Je všeobecně známo, že intenzita světla se mění od jasného k tmavému, a proto si přejeme ovlivňovat množství světla dopadajícího na film. A jednoduchou cestou, jak toho dosáhnout, bylo upravit – zvětšit nebo zmenšit – velikost otvoru objektivu (clonu). Logika napovídá, že když fotografujete za slunečného dne na bílé písčité pláži v Karibiku, měli byste objektiv hodně zaclonit, učinit vstupní otvor objektivu co nejmenším. Tak zajistíte, že jas písku nevypálí „díru“ ve filmu. Stejná logika rovněž říká, že když jste v matně osvět-

lené katedrále ze 14.století, měli byste vstupní otvor otevřít maximálně, aby objektivem procházelo a na film/digitální snímač dopadalo maximální množství světla. Ačkoliv jsou tyto rady dobře míněné, já sám s nimi hluboce nesouhlasím. Tyto rady totiž často přinášejí nic netušícímu fotografovi rozpačité výsledky. Proč? Protože neberou v úvahu mnohem důležitější funkci clony: její schopnost vytvářet hloubku ostrosti. Co je to hloubka ostrosti? Je to oblast ve které se objekty na fotografii jeví ostré (od blízkého k vzdálenějšímu). Jak jste si jistě všimli, když jste si prohlíželi časopisy, kalendáře, pohlednice nebo velké obrázkové knihy, některé fotografie obsahují velkou hloubku ostrosti. „Technika“, kterou používají profesionální fotografové k dosažení maximální ostrosti obrazu – například od květin v bezprostředním popředí snímku až po vzdálené hory v pozadí – pro vás může být záhadou. Když se vy sami budete snažit dosáhnout celkové ostrosti kompozice v takové míře, patrně zjistíte, že jakmile zaostříte na květiny v popředí, hory v pozadí budou neostré. A když zaostříte na hory v pozadí, neostré budou květiny. Nejeden posluchač mi v průběhu let řekl: „Přál bych si mít jeden z těch „profesionálních“ aparátů, který by mi umožnil dosáhnout té brilantní ostrosti od popředí k pozadí.“ Nechtěli mi věřit, když jsem jim řekl, že takový aparát mají. Musí pouze umět využívat hloubku ostrosti. Obdobně expozice osamocené květiny proti pozadí tvořenému neostrými barvami a tvary (jako je fotografie na straně 29) jsou přímým výsledkem kreativního využití hloubky ostrosti. olba pozadí záleží vždy na vás, pokud víte, jak řídit oblast ostrosti. To zvlášť platí při použití teleobjektivu. Snímek vlevo jsem pořídil při cloně f/32. To mi zajistilo, že zcela ostrá bude nejenom větev, ale i pozadí bude ostřejší oproti snímku na protější straně jako důsledek větší hloubky ostrosti, docílené malým otvorem objektivu. Já osobně dávám ale přednost pozadí méně zřetelnému.

V

(Obě fotografie: objektiv 80-400 mm nastavený na 400 mm. Obrázek vlevo: f/32, 1/30 sec., obrázek na protější straně: f/5,6, 1/1000 sec.)

36 CLONA


Co přesně ovlivňuje hloubku ostrosti? Ve hře je několik faktorů: ohnisková délka objektivu, vzdálenost mezi vámi a objektem, na který hodláte zaostřit, a zvolená velikost clony. A jsem přesvědčen, že z těchto tří prvků je clona tím nejdůležitějším. Teoreticky je objektiv schopen v jednom okamžiku zaostřit pouze na jediný objekt; pokud jde o ostatní objekty ve vaší kompozici, čím vzdálenější jsou od zaostřeného objektu – ať jsou před ním nebo za ním – tím více budou neostré. Teorie sice vychází z pohledu na scénu nezacloněným, největším otvorem objektivu, je ale velmi důležité, abyste si uvědomili význam volby clony. Světlo odrážející se od objektu vytváří na filmu (nebo snímači digitálu) obraz, avšak zvolená clona určuje, jak kvalitně bude tento obraz „vyjádřen“. Zákon optiky říká, že čím je menší otvor objektivu (vysoké hodnoty clony – 16, 22 nebo 32), tím je větší oblast (hloubka) ostrosti na fotografii. Při použití clony blížící se plně odkrytému objektivu (nízká clonová čísla – 2,8, 4 nebo 5,6) pouze světlo dopadající na zaostřený objekt bude vytvářet na filmu ostrý obraz. Jakékoliv jiné světlo – odrážené objekty ležícími před nebo za vzdáleností, na kterou ostříte – se rozptýlí. Ve skutečnosti se nezaostřené světlo promítne jako kapky, šmouhy nebo tečky. Opačně, jestliže tentýž objekt je fotografován při velmi malém otevření objektivu jako na příklad f/22, je proud světla vstupujícího do objektivu do značné míry redukován.

Výsledný obraz obsahuje větší oblast ostrosti a detailu, poněvadž světlo není na filmu (nebo senzoru) rozptýleno, ale místo toho je soustředěno do malého svazku, když prochází malým otvorem objektivu. Představte si, že používáte trychtýř s velmi malým otvorem a tím přeléváte velkou plechovku barvy do prázdné nádoby. Porovnejte tento proces s přeléváním barvy z plechovky do téže prázdné nádoby bez použití trychtýře. Bez trychtýře přelijete barvu z plechovky rychleji, ovšem přitom se vám také rozstříká po stěnách nádoby. Při použití trychtýře se barva přelije do nádoby čistěji a spořádaněji. Když budete mít toto na mysli, pochopíte, že když světlo propustíme pouze malým otvorem objektivu, výsledkem vždy bude větší oblast ostrosti a detailu. Znamená to ale, že byste se měli vždy snažit pořizovat „čisťounké, skvěle ostré“ snímky místo „rozmáznutých“ či „šmouhatých“ fotografií? Jistě ne! Objekt a hloubka ostrosti, kterou chcete zachytit, určí volbu clony – a ta se bude lišit snímek od snímku.

CLONA A HLOUBKA OSTROSTI 37


DOBA EXPOZICE


Význam doby expozice

M

echanismus závěrky má umožnit vstup světla do aparátu – a především na film nebo snímací prvek digitálního aparátu – po určitý, přesně vymezený časový úsek. Všechny jednooké zrcadlovky a většina plně automatických digitálních aparátů nabízí možnost volby expozičního času. Doba expozice je rozhodující pro zachycení účinku pohybu na vašem obrázku, ať již tento pohyb je výsledkem toho, že záměrně pohybujete aparátem, když exponujete snímek, anebo pohybu objektů ve vaší kompozici. Krátké expoziční doby zmrazují pohyb, zatímco dlouhé časy

yhledávám neustále nová stanoviště pro fotografování a jistě si umíte představit mé nadšení, když jsem zjistil, že v Bogenu mají pestrý výběr sportovního náčiní, které mi umožňuje používat aparát téměř všude. To je zvlášť užitečné, pokud chcete interpretovat pohyb ve fotografii. Zařízení nazývaná univerzální svorka, kouzelná ruka nebo přísavka vás zavedou do míst, o kterých se vám jen zdálo. S kouzelnou rukou připevněnou k řídítkům koloběžky jsem byl schopen zachytit to, co nazývám pohledem jedoucího oka na koloběžku v pohybu. Poté, co jsem připevnil aparát Nikon N90 s objektivem se zoomem 20-35 mm na druhý konec té magické paže, podíval jsem se hledáčkem a nastavil ohniskovou vzdálenost na 20 mm. To pak umožnilo rozmáchle široký pohled, který jsem hledal. Poněvadž obloha byla toho dne zatažená, úroveň světla byla v ulicích relativně konstantní bez ohledu na to, kudy má

V

72 DOBA EXPOZICE

mohou zaznamenat pohyb rozmazaně. Až dosud se naše diskuse týkala kritické role, kterou hraje při vytváření skutečně kreativních snímků clona. Nyní se věnujeme významu doby expozice. Existují dvě situace, v nichž bude doba expozice vaší nejvyšší prioritou: nabízí-li scéna možnosti pohybu nebo akce, nebo když fotografujete při nedostatečném osvětlení bez stativu. Svět je jednou jedinou příležitostí naplněnou dějem a pohybem. Tím, že nastavíte nejdřív správný expoziční čas a tomu pak teprve přizpůsobíte clonu, dokážete na svých obrázcích zachytit pohyb.

žena na koloběžce jela. Proto jsem nastavil aparát na režim priority času a zvolil čas 1/15 sec. V tomto režimu mně aparát udal správnou expozici prostřednictvím správně zvolené clony. Nakonec jsem nasadil na aparát infračervenou dálkovou spoušť do sáňkového adapteru (hot shoe, obvykle pro externí elektronický blesk) a zavolal na ženu „O.K., vyraž!“ Běžel jsem vedle ní třímaje v ruce dálkové ovládání, podle libosti odpaloval spoušť a brzy jsem měl naexponováno 36 snímků. Myšlenka připevnění aparátu na věci, které se pohybují, se samozřejmě neomezuje pouze na koloběžky; existují i jízdní kola, automobily, skateboardy, nákupní vozíky, dětské sportovní kočárky či zahradní sekačky na trávu, abych jmenoval alespoň některé. S univerzální svorkou leží u vašich nohou celý svět plný příležitostí pro zachycení pohybu. (Objektiv 20-35 mm nastavený na 20 mm, 1/15 sec.)


Základní expoziční časy

Z

ákladní časy expozice bývají označeny na ovladači nebo v hledáčku jako celá čísla – 60, 125, 250 a 500 – ve skutečnosti jsou to zlomky času (tj. zlomky jedné sekundy): 1/60, 1/125, 1/250 a 1/500 sec. Jestliže jste svůj aparát koupili během posledních pěti let, asi jste zjistili, že vám aparát nabízí rychlosti, které jsou mezi uvedenými hodnotami, např. směrem od 1/60 je to 1/80, 1/100, 1/125, 1/160, 1/200, 1/250 sec. a tak dále. Tyto dodatečné časy jsou užitečné pro jemné vyladění vaší expozice a zabývám se jimi detailněji v kapitole věnované světlu (viz stránky 94-135). Navíc kromě těchto hodnot

většina aparátů nabízí ve výběru volby doby expozice nastavení B. Písmeno B znamená slovo balónek (bulb), nemá však nic společného s elektronickým bleskem. Je to pozůstatek z raných dob fotografie, kdy fotografové exponovali tak, že zmáčkli gumový balónek na konci hadičky připevněné ke spoušti aparátu. Stiskem balónku se aktivoval vzduchový sloupec, který držel závěrku otevřenou, dokud byl balónek zmáčknutý. Dnes, když chce fotograf exponovat časy delšími než umožňuje nejdelší čas aparátu uvedený na ovladači, použije nastavení B spolu s drátěnou spouští a velmi pevným stativem nebo jinou stabilní oporou.

FDFSDFSDFFASFSDFSDFSDFSDFS DOSTUPNÉ SVĚTLO 73


Volba správné doby expozice pro určitý objekt

P

okud někdy existoval nějaký kreativní nástroj expozice, který je schopen umocnit dojem z fotografie, pak to musí být doba expozice! Pouze prostřednictvím expozičního času mohou fotografové zmrazit pohyb a dovolit tak divákovu oku

studovat jemné a složité detaily objektu, jenž se jinak pohybuje příliš rychle. A pouze pomocí času expozice mohou fotografové naznačit pohyb a tím zvýraznit akci odehrávající se v kompozici pohybem aparátu (panning). Například jeden z nejobvyklejších objektů vyjadřujících pohyb je vodo-


pád. V tomto případě můžete kreativně použít čas expozice dvěma způsoby. Buď můžete zmrazit pohyb vody rychlým/ krátkým časem, nebo při použití mnohem delšího času způsobit, že voda vypadá jako rozmáznutá cukrová vata. Jinou scénou naplněnou pohybem může být několik koní na pastvě za krásného podzimního dne. V tomto případě můžete vyzkoušet svou ruku při pořizování „švenkovaného“ záběru tím, že budete sledovat koně a ostřit na ně aparát při expo-

zici časem 1/60 nebo 1/30 sec. Výsledkem bude rozmáznuté pozadí, které bude jasně vyjadřovat pohyb tím, že koně zůstanou zaostření. Zmrazení pohybu vašeho dítěte hrajícího fotbal je dalším příkladem objektu v pohybu. Jinou příležitostí je městská ulice za soumraku. Když použijete tak dlouhý čas jako je 8 nebo 15 sekund (samozřejmě se stativem), ulice se změní v moře červených a bílých skvrn – předních a zadních světel automobilů projíždějících vaší scénou. dyž jsem slyšel zvuk přijíždějícího vlaku, rychle jsem odvrátil svou pozornost od komponování obrázku slunečnice a změnil ohnisko svého objektivu ze sedmdesáti na třicet pět milimetrů, abych tak vytvořil výpravnou kompozici slunečnicového pole s projíždějícím vlakem. Rychle jsem nastavil čas expozice na 1/60 sec. a pohyboval jsem clonou, až f/22 se ukázala být tou správnou. S aparátem na stativu jsem stiskl spoušť v okamžiku, kdy vlak projížděl po trati rychlostí přesahující 180 km v hodině. Zřejmý pohyb podtrhuje dojem z vysokorychlostních vlaků ve Francii i malebné krajiny kolem a může přesvědčit i toho nejzarytějšího přívržence cestování letadlem, aby vyzkoušel vlak.

K

(Objektiv 35-70 mm nastavený na 35 mm, f/22, 1/60 sec.)

75


Zmrazený pohyb

P

rvá fotografie, kterou jsem kdy viděl a na které bylo použito techniky zmrazeného pohybu, ukazovala mladou ženu v bazénu, která si přehazuje mokré vlasy pohybem hlavy dozadu. Každá kapka vody, jakož i ženiny vlasy v pohybu byly zaznamenány v ostrém detailu. Jelikož rychle se pohybující svět nám jen zřídka zpomalí do té míry, abychom měli dostatek času jej prostudovat, na obrázky zmrazující pohyb se často díváme s podivem a respektem. K tomu, abyste pohyb zmrazili, musíte nejspíš použít krátký čas. To je zvláště důležité, když se objekt pohybuje souběžně s vámi, jako například když rychle jedoucí závodní vůz míjí depo. Obecně řečeno tyto objekty vyžadují časy nejméně 1/500 sec. nebo 1/1000 sec. Kromě závodních vozů na trati existuje celá řada příležitostí, při nichž můžete zastavit pohyb. Na příklad Mořský svět nabízí možnost zastavit si v pohybu kosatky razící si cestu vodou vzhůru z vodní hlubiny. Obdobně rodeo vám umožní zastavit jezdce v okamžiku pádu a na svazích hor lze zachytit jezdce na snowboardech vymršťující se do křišťálově čistého vzduchu. Chcete-li zmrazit jakýkoli pohybující se objekt, musíte zvážit tři faktory: vzdálenost dělící vás od objektu, směr, kterým se objekt pohybuje, a zvolený objektiv. Za prvé zvažte, jak jste od motivu daleko. Tři metry? Třicet metrů? Čím jste blíž k ději, tím kratší musí být čas expozice. Za druhé určete, zda se objekt pohybuje směrem k vám nebo od vás. A pak určete, který objektiv je nejvhodnější. Na příklad fotografujete-li jezdce na divokém mustangovi na vzdálenost tří až sedmi metrů širokoúhlým nebo normálním objektivem, budete muset ke zmrazení akce použít čas nejméně 1/500 sec. Jste-li ve vzdálenosti třiceti metrů se širokoúhlým nebo normálním objektivem, velikost i pohyb jezdce se zmenší, a tudíž čas 1/125 sec. bude stačit. Budete-li ve vzdálenosti patnácti metrů a použijete teleobjektiv 200 mm pro zaplnění celého snímku, budete potřebovat čas 1/500 sec. (stejně jako kdybyste byli od objektu vzdáleni tři metry). Konečně čas 1/1000 sec. upotřebíte, pokud se jezdec bude pohybovat paralelně s vámi a snímek zaplníte buď pomocí správně zvoleného objektivu nebo svou schopností fyzicky se k jezdci přiblížit.

76 DOBA EXPOZICE


aždého rána se na severním pobřeží Maui na pláži Hookipa objevují surfaři na prknech s plachtami i bez nich a doufají, že zachytí příští velkou vlnu nebo se svezou ve stálém větru. Doufal jsem, že se mi podaří zmrazit okamžik, kdy surfař bude „smeten“ vlnou. Ačkoliv

K

prvních několik cívek filmu bylo dokonalým záznamem radovánek na slunci, zdálo se, že každý je v tento den naprosto dokonalým surfařem. Ačkoliv jsem byl již v pokušení odejít, donutil jsem se být trpělivý a zakrátko se mi dostalo odměny. Vítr zesílil a zvedl vysoké

vlny a má trpělivost slavila triumf, když jeden ze surfařů dostal opravdu velkou ránu od hromské vlny, která ho shodila z prkna a vymrštila do vzduchu. Několik minut před tím, než jsem udělal tento snímek, nastavil jsem expozici tak, že jsem namířil svůj aparát na stativu směrem k modré

obloze nad linií horizontu a s časem nastaveným na 1/500 sec. jsem pohyboval clonou, až f/8 se ukázala jako správná expozice. V důsledku toho jsem byl více než připraven, když akce začala.

(Objektiv 600 mm, f/8, 1/500 sec.)

ZMRAZENÝ POHYB 77

Naučte se exponovat kreativně  

Naučte se exponovat kreativně

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you