Issuu on Google+

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

A   D I G I T Á L N Í

F O T O G R A F I E

Naučte se

fotografovat detail kreativně

Kreativní blízká setkání s makroobjektivem i bez něj

Bryan Peterson


NauÄ?te se fotografovat detail kreativnÄ›

Bryan Peterson


NauÄ?te se

fotografovat detail kreativnÄ›

Bryan Peterson


Poděkování Alisa Palazzo – ty jsi nejlepší redaktorka na světě, bez tebe by tato kniha zdaleka nebyla tím, čím je nyní. Opravdu jsi mě donutila se nad některými věcmi pořádně zamyslet! Victorie Craven – bez tebe bych nenapsal žádnou ze svých knih. A samozřejmě nikdo není lepší v grafickém návrhu než Bob Fillie. Nikdy nebudu schopný vám třem dostatečně poděkovat.

Originally published as CLOSE-UP PHOTOGRAPHY: CREATIVE CLOSE ENCOUNTERS WITH OR WITHOUT A MACRO LENS by Bryan Peterson. Copyright © 2009 by Bryan Peterson. First published by Amphoto Books, an imprint of Watson-Guptill Publications, a division of Random House, Inc.., New York. This translation published by arrangement with Watson-Guptill, an imprint of The Crown Publishing Group, a division of Random House, Inc. Původně vydáno jako CLOSE-UP PHOTOGRAPHY: CREATIVE CLOSE ENCOUNTERS WITH OR WITHOUT A MACRO LENS, autor Bryan Peterson. Copyright © 2009 Bryan Peterson. První vydání v Amphoto Books, vydal Watson-Guptill Publications, divize Random House, Inc., New York. Tento překlad je vydán na základě smlouvy s Watson-Guptill, vydavatelství společnosti The Crown Publishing Group, divize Random House, Inc.

Naučte se fotografovat detail kreativně Bryan Peterson Copyright © ZONER software, a.s., 2010 Vydání první, v roce 2010 Zoner Press katalogové číslo ZR934 ZONER software, a.s. Nové sady 18, Brno, 602 00 www.zonerpress.cz Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián Redaktor: Ing. Pavel Kristián, Pavel Kristián ml. Překlad: Mgr. Ondřej Doseděl DTP a obálka: Pavel Kristián ml. podle originálu publikace Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí. Informace, které jsou v této knize zveřejněny. mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení sice bylo postupováno s  maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a  autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků. Dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press ZONER software, a.s. Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz, www.zonerpress.cz

ISBN 978-80-7413-100-4


Lásko – nikdo není tak blízký mému srdci jako ty.


OBSAH ÚVOD

8

FOTOGRAFOVÁNÍ ZBLÍZKA VERSUS MAKROFOTOGRAFIE

12

Co to znamená, když se řekne makro? Pokud to není makro, je to fotografie zblízka Fotografování zblízka s využitím širokoúhlého objektivu

14 18 20

VYBAVENÍ

24

Makroobjektivy Mezikroužky Objektivy pro fotografování zblízka versus Canon 500D Předsádka Canon 500D a širokoúhlý objektiv Reverzní kroužky Digitální kompaktní fotoaparáty Širokoúhlé objektivy Rybí oko Odrazné plochy Kruhový blesk Stativy Maličkosti

26 36 42 48 50 54 64 72 78 84 88 90

HLOUBKA OSTROSTI A CLONA

92

Hloubka ostrosti Správná versus kreativně správná expozice Tlačítko náhledu hloubky ostrosti Expozice bez tlačítka náhledu hloubky ostrosti Odlesky Západ a východ slunce

94 96 98 102 106 112

TIPY PRO FOTOGRAFOVÁNÍ ZBLÍZKA

116

Zarámování popředí a pozadí Jak fotografovaným předmětem opravdu zaplnit celý snímek Horizontálně versus vertikálně Textury a vzory zblízka

118 124 126 130

ZBLÍZKA A DOMA

139

Domácí studiová sestava Kuchyně Jiné místnosti, jiné předměty, jiné světlo Kapky rosy jako maličké objektivy rybí oko

140 142 146 150

DODATKY

154

Dodatek A: VR a IS objektivy pod drobnohledem Dodatek B: Poměry zvětšení v makrofotografii

156 158

REJSTŘÍK

160


Co to znamená, když se řekne makro? ŠIMLI JSTE SI, že v názvu této knihy chybí slovo makro? Je pro to velmi jednoduché vysvětlení. Nejprve si však definujme význam slova makro; zdá se totiž, že kolem něj panuje spousta nedorozumění a nejasností. Výraz makro je odvozen od  řeckého slova makros, které znamená velký nebo dlouhý. Na  chvíli se nad tím zamyslete. Nedává to náhodou smysl?! Dává, když uvážíme, že objekty obvykle pořízené makroobjektivy se na filmu nebo digitálním senzoru jeví jako „velké“ – například vážka – a  velmi často je k  pořízení jejich snímků potřeba dlouhý čas. Nemám tím na  mysli dobu, kterou strávíte přípravami na  fotografování, čekáním na  to, až se utiší vítr nebo až se vážka vrátí na ten vysoký rákos, u  něhož jste postavili stativ s  fotoaparátem. Spíše mám na  mysli dlouhý expoziční čas (dlouhý v porovnání s  konvenční fotografií). Při fotografování makrosnímků jsou expoziční časy v  rozmezí 1/15 až 1 sekundy poměrně běžné; u  konvenční fotografie si vystačíte s průměrnými expozičními časy někde mezi 1/250 a 1/60 sekundy. Technicky vzato se makrofotografie definuje jako fotografie, která zobrazuje fotografované téma v  životní nebo nadživotní velikosti (jde tedy o 1× zvětšení a větší). S touto definicí naprosto souhlasím. Ve své podstatě tedy jde o to, že pokud byste měli srovnávat skutečnou velikost fotografovaného objektu a  jeho obraz na  senzoru digitálního fotoaparátu či filmovém políčku, vyjde vám alespoň stejná velikost. Za skutečné makro snímky je možno považovat ty, které byly zaznamenány v  1× či větším zvětšení. K tomu musím dodat, že cokoliv menšího než 1× zvětšení by mělo být – a také je – definováno (jak mnou, tak i ostatními fotografy) jako close-up fotografie, tedy fotografie pořízené zblízka či fotografie detailů, chcete-li, a nikoliv jako makrofotografie. Samozřejmě, že jsem mými objektivy Nikon Micro-Nikkor pořídil hromady snímků, to z nich však nedělá automaticky makrofotografie. (Povšimněte si, že firma Nikon označuje své makroobjektivy slovem micro, což může být poněkud matoucí.) 1× zvětšení znamená 1  :  1, což představuje poměr zvětšení jedna ku jedné. Například životní velikost včely je něco málo přes centimetr, takže pokud ji v této velikosti vyfotografujete na filmový materiál, bude na  filmovém políčku, které má mimochodem rozměry 36 × 24 mm, zabírat opět něco málo přes centimetr. Nyní to začne být zajímavé pro uživatele digitálních fotoaparátů. Fotografujete-li skutečným makroobjektivem (tedy objektivem, jímž dosáhnete 1× zvětšení), teoreticky můžete fotografovat

14

FOTOGRAFOVÁNÍ ZBLÍZKA VERSUS MAKROFOTOGRAFIE


VZHLEDEM K TOMU, že poměr zvětšení je 1 : 1, jedná se o skutečný makrosnímek. Jednoho dne jsem odvezl děti do školy, a když jsem se vracel domů, všiml jsem si na chodníku této obrovské mrtvé mouchy. Sebral jsem ji a za chvíli jsem se nad ní skláněl s fotoaparátem v ruce. Fotografoval jsem na terase, pouze v přirozeném světle. Položil jsem mouchu na bílý papír, neboť ten zvýrazní její tvar, texturu a barvy bez zkreslení. Na straně 154 navíc najdete detail jejích křídel zobrazených jako zhruba trojnásobek životní velikosti, což je zvětšení, kterého jsem dosáhl pomocí objektivu Micro-Nikkor s ohniskovou vzdáleností 200 mm v kombinaci se všemi třemi mezikroužky Kenko (viz strana 36). Jak na uvedeném snímku křídel, tak na snímku, který vidíte na této dvojstraně, jsem použil kabelovou spoušť a funkci předsklopení (lock-up) zrcátka. Fotografováno objektivem Micro-Nikkor s ohniskovou vzdáleností 200 mm při ISO 200, f/16 a 1/30 sekundy.

CO TO ZNAMENÁ, KDYŽ SE ŘEKNE MAKRO?

15


makrosnímky nejen s poměrem zvětšení 1 : 1 (tedy v životní velikosti), ale dokonce i s poměrem 1,5 : 1. Jak je to možné? Protože senzor digitálního fotoaparátu je menší než políčko kinofilmu. Senzor na mém Nikonu D300 má rozměry zhruba 16 × 25,4 mm, takže pokud použiji kterýkoliv z mých tří objektivů Micro-Nikkor (105 mm, 200 mm nebo 70–180 mm), tatáž včela fotografovaná skutečným makroobjektivem a zaostřená na poměr zvětšení 1 : 1 bude ve skutečnosti zobrazena v 1,5násobku své životní velikosti. Tedy to je alespoň to, co si mnozí lidé myslí. Pravda je ovšem taková, že 1,5násobná zvětšenina včely není nic jiného než tatáž včela, vyfotografovaná na políčko filmu v poměru 1 : 1, jen došlo k ořezání snímku, a tak se včela zdá větší. Vysvětlím vám to jinak. Když sedíte v letadle na sedadle stan-

16

dardních rozměrů, máte na něm prostor k pohybu. Pokud se však dostanete do  menšího letadla, například do  takového, které létá na vnitrostátních linkách, a posadíte se, často budete mít na sedadle prostoru méně. Cože? Jak to? To jste se nafoukli nebo co? Samozřejmě že ne! Vůbec jste se nenafoukli ani zázračně během chvíle nevyrostli. Jen to sedadlo, na kterém sedíte, je menší! Takže zpátky k mému Nikonu D300. Jeho senzor je právě 1,5× menší než standardní kinofilmové políčko. To je důvod, proč se při fotografování Nikonem D300 tatáž včela zdá větší. Je to jen proto, že se její „sedadlo“ zmenšilo. Nám ale postačí mít na paměti: Abyste snímek mohli považovat za  opravdovou makrofotografii, objekt by měl být zaznamenán v měřítku 1 : 1 a větším, tj. zvětšení musí být 1× nebo větší.

FOTOGRAFOVÁNÍ ZBLÍZKA VERSUS MAKROFOTOGRAFIE


PŘED LETY by pro mě bylo těžké si představit, že jednoho dne objevím možnost fotografovat portréty i s makroobjektivem. Tehdy jsem se zaměřoval především na přírodu, konkrétně na květiny. Za posledních deset let však můj makrosvět přesáhl hranice květinové zahrádky za naším domem a několikrát jsem narazil na „obličeje“, a to jak skutečné, tak imaginární. Přesně to byl případ této miniaturní tváře na zábradlí jednoho lyonského mostu. (Dcera mi posléze vysvětlila, že šlo o nalepovací tetování z balíčku žvíkaček.) Co mě na této tváři zaujalo, byla textura. Jak sami zjistíte, právě textury jsou často středem zájmu fotografů, kteří se specializují na makrofotografii nebo záběry zblízka. Fotoaparát s nasazeným objektivem Micro-Nikkor s ohniskovou vzdáleností 105 mm jsem upevnil do stativu a nastavil tak, aby směřoval téměř kolmo dolů. Vzhledem k tomu, že zábradlí bylo mírně vypouklé, nastavil jsem clonu na hodnotu f/22, která zajistila vysokou hloubku ostrosti po celé ploše snímku. S fotoaparátem nastaveným v režimu preference clony pak už jen stačilo zmáčknout tlačítko na kabelové spoušti – fotoaparát si sám doplnil nutnou rychlost závěrky. Díky rovnoměrnému osvětlení nebylo více potřeba. Poměr zvětšení 1 : 1, tedy životní velikost tohoto portrétu, jde na vrub využití makroobjektivu Micro-Nikor. Je však nutné říci, že téhož poměru zvětšení bych dosáhl, kdybych zkombinoval obyčejný zoom objektiv, určený pro běžné focení třeba na ulici (například objektivy s ohniskovou vzdáleností 18–70 mm, 24 až 105 mm nebo 17–55 mm), s mezikroužky. Dosáhnout poměru zvětšení 1 : 1 je však s makroobjektivem daleko jednodušší, neboť většina skutečných makroobjektivů je schopna zaostřit od nekonečna až po životní velikost, aniž by bylo nutné použít mezikroužky nebo předsádkové čočky. Fotografováno objektivem Micro-Nikkor s ohniskovou vzdáleností 105 mm.

CO TO ZNAMENÁ, KDYŽ SE ŘEKNE MAKRO?

17


VARIACE NA TÉMA Někdy v množství motivů a témat pro detailní snímky naleznete takové, které si přímo říkají o dlouhodobější, kontinuální zkoumání a přístup. Pro mě jsou v poslední době takovým tématem jednotlivá písmena a části slov. Důkazem mého zájmu jsou obrázky písmen, jimiž začíná většina kapitol a témat v této knize. Jedná se o detaily, které jsem pořídil v průběhu let, mnohé z nich mým kompaktem Leica D-Lux 3. Moje fascinace písmeny vyústila v  sestavení pěti celých abeced, v nichž je každé písmeno úplně jiné. Někdo by se mohl zeptat: „K čemu někdo potřebuje pět kompletních abeced?“ Popravdě musím říct, že pro mne jako pro člověka, který se fotografováním živí, mají tato písmena tržní hodnotu, obzvláště v oblasti grafického designu. No ale počkejte, když už nic jiného, alespoň jsem připraven, kdybych někdy v budoucnu potřeboval dát do kupy nějaký dopis, v němž bych požadoval výkupné! Zaměření na jeden objekt do větší hloubky je dobré vizuální a fotografické cvičení a jako takové může vést k většímu ocenění fotografovaného objektu. Tato cesta neustálého hledání nových písmen mi otevřela oči i pokud se jedná o význam komunikace a jazyka. Kde bychom bez abecedy byli? A pak je tu také „umění“ v samotných písmenech. Jak ví každý grafik a sazeč, existuje obrovské množství nejrůznějších stylů písma, jeho tvarů a barev, takže by se dalo klidně tvrdit, že každé písmenko má svůj jazyk. Písmeno A a jeho sbíhající se strany je písmeno plné pohybu, ale zároveň stability (důkazem toho budiž „most“ spojující jeho dvě „stojiny“). Můžeme je přirovnat také k  domu, pak je A  útulné písmenko, v  němž se může každý schovat. Písmeno C je otevřené, na rozdíl od zavřeného písmene O. Písmeno S  připomíná hada. Bez jakýchkoliv obav se kroutí a zatáčí; je bezstarostné, hází obezřetnost za hlavu, písmeno S jsou řeky a  potůčky. Písmeno Z  je zase velmi rozhodné S; nemarní žádný čas, je věcné, je tím, čím je… Samozřejmě si tu jen pohrávám se symbolikou čar a linií. George Eastman měl rád písmeno K; považoval je za „velmi silné a rozhodné písmeno“, takže když došlo na pojmenování jeho nové firmy, prostě jen oznámil svým společníkům v radě, že mu je jedno, jak společnost pojmenují, pokud název bude začínat a končit písmenem K. Tak se zrodilo jméno, které zná celý svět: Kodak. Pro mě osobně písmena představují fotografické příležitosti na  celý život! I vám doporučuji, abyste dopodrobna prozkoumali téma či motiv, který máte rádi – i kdybyste tak měli činit pouze pomocí kompaktního fotoaparátu. Zvýší se vaše povědomí o tom, co vás obklopuje, bude to výzva pro vaše vidění a  celkově se zlepší vaše fotografické dovednosti a schopnosti. V podstatě vám fotografování s kompaktním aparátem nejspíš umožní být flexibilnější při pořizování snímků neočekávaných a neotřelých témat.

62

VYBAVENÍ

Nahoře: Fotografováno aparátem Nikon D2X s objektivem 105 mm při citlivosti ISO 100, cloně f/13 a expozičním čase 1/160 sekundy. Vpravo: Fotografováno aparátem Leica D-Lux 3 s objektivem nastaveným na ohniskovou vzdálenost 6,3 mm (ekvivalent 28 mm) při citlivosti ISO 100, režimu preference clony, cloně f/2.8 a expozičním čase 1/500 sekundy.


Širokoúhlé objektivy E SAMOZŘEJMÉ, ŽE TO NEMŮŽU myslet vážně, když řeknu, že na fotografa, který se vytasí se širokoúhlým objektivem, čekají parádní snímky zblízka! Nebo snad ano? Tak to se teda vsaďte, že to myslím vážně – a  dokonce půjdu ještě dál a budu tvrdit, že čím širší úhel, tím lepší detailní záběr! Doporučuji rozsah ohniskových vzdáleností 12–16 mm; v tomto rozsahu je nejběžnější zoom objektiv 12–14 mm. Pro zrcadlovky, ať již filmové nebo digitální, pak doporučuji objektiv v  rozsahu ohniskových vzdáleností mezi 15 a 24 mm, přičemž nejlepší je zoom objektiv 17–35 mm. Jednou z  největších překážek, kterou musí překonat každý fotograf, je averze vůči širokoúhlým objektivům, především nechápe jeho „vidění“. Řada fotografů reaguje na způsob, jakým širokoúhlý objektiv zobrazuje scénu, slovy: „Co to s tím širokáčem je? Všechno vypadá malinkaté a hrozně daleko!“ S takovou reakcí se setkávám pokaždé, když se snažím zdůvodnit, proč je širokoúhlý objektiv dobrý pro fotografovaní zblízka. Poslouchejte mě ale dobře: Možná tento objektiv nebude vaší první volbou pro detailní záběry zblízka, nicméně věřím, že až oceníte krásu širokoúhlého objektivu, budete se na  svět dívat úplně jinak. Musíte ho jen akceptovat a začít vidět – opravdu začít vidět – ten neuvěřitelný potenciál pro detailní záběry, jenž v sobě tento objektiv skrývá. Jednou z  největších výhod širokoúhlých objektivů proti teleobjektivům a  makroobjektivům je schopnost obsáhnout daleko, daleko širší úhel záběru, a  přitom stále dosáhnout řekněme osobního a intimního zobrazení fotografovaného předmětu. Záleží na výrobci, ale širokoúhlé objektivy dokážou ostřit na 23, 18 nebo dokonce 10 centimetrů. To už je zobrazení velmi osobního příběhu! Snímek, který vypráví příběh, je jednoduše takový, který má skvělou úvodní větu (hlavní téma či předmět) i zbytek příběhu (pozadí). Síla širokoúhlého objektivu spočívá v  tom, že přímo nabízí pohled na často výrazně rozsáhlejší popředí a větší hloubku ostrosti, než byste kdy mohli mít při fotografování s teleobjektivem, což stojí za  to zvážit v  případě, že chcete, aby byl snímek detailu zasazen do prostředí – například houba na pozadí blízkého lesa (oproti samotné houbě v podstatě bez pozadí). Vyvinout v sobě schopnost „vidět širokoúhle“ není tak složité, jak byste si možná mysleli. Jde jen o to, abyste skutečně pochopili, proč širokoúhlé objektivy „všechno zmenšují a  oddalují“ – což je právě ta často slýchaná stížnost na ně. To, proč se tak děje, je přesně důvod, proč byste je měli používat při fotografování detailů a zblízka. Širokoúhlé objektivy takříkajíc „vytlačují“ vše z fotografované scény do pozadí, neboť očekávají, že vy umístíte něco velmi důležitého do prázdného prostoru v nejbližším popředí. A slovo

64

VYBAVENÍ

nejbližší musím na tomto místě zdůraznit, neboť právě v něm je třeba hledat klíč. Představte si, že připravujete obývací pokoj na  oslavu, tedy oslavu, na  které budou všichni tančit právě ve  vašem obývacím pokoji. Co uděláte se vším nábytkem? Všechen ho nacpete k  té stěně vzadu, takže v místnosti uvolníte spoustu prostoru, kde se bude dát tančit. Je to v  zásadě prázdný prostor a  já budu první, kdo řekne, že to vypadá hloupě: prázdný prostor k tanci přitahuje pozornost ke  skutečnosti, že nikdo netančí. Ale najednou tu je jeden pár, pak další a další, a než byste řekli švec, všude je plno tančících nohou a váš obývák vypadá jako místo, kde je spousta zábavy! Zkuste začít přemýšlet o  vašem širokoúhlém objektivu stejným způsobem. „Vidění“ širokoúhlého objektivu zatlačí vše do pozadí jen a pouze proto, že vy máte v úmyslu uspořádat diskotéku tam, kde je v zásadě prázdné popředí – ale ne na dlouho, to je samozřejmé!

JAK SI MOŽNÁ VZPOMÍNÁTE z textu u mých prvních fotografií, jedu-li na západ, Silver Falls State Park je mojí oblíbenou destinací. To platí obzvláště na podzim, kdy se velkolisté javory, které lemují říčku Silver Creek, ustrojí do pestrobarevného šatu, a tak skvěle kontrastují s četnými jedlemi douglaskami, které zde také rostou. Při jedné takové návštěvě jsem se zase jednou spustil s fotoaparátem až na zem, abych si zblízka prohlédl barevné listí spadané na kluzké kameny. Na fotoaparátu na stativu s nasazeným objektivem 12–24 mm jsem nastavil clonu na f/22 a potočil zaostřovacím kroužkem tak, aby ryska, která ukazuje vzdálenost, na níž je zaostřeno, ukazovala 90 centimetrů, takže jsem vytvořil kompozici s barvami a texturami v nejbližším popředí. (Chcete-li znát můj tip na ostření pro potřebnou hloubku ostrosti, nalistujte si stranu 66). Měl bych rovněž zmínit, že na této fotografii je použit polarizační filtr, jenž výrazně eliminoval nepříjemnou záři, světlo odrážející se od mokrých listů, kterou způsobilo zamračené a deštivé nebe. S polarizačním filtrem na objektivu jsem tedy pootáčel kolečkem ovládání expozičního času, dokud fotoaparát neurčil čas 1/2 sekundy jako správnou expozici, a pak pořídil několik snímků. Fotografováno objektivem 12–24 mm na ohniskové vzdálenosti 14 mm při cloně f/22 a expozičním čase 1/2 sekundy.


TIP PRO HLOUBKU OSTROSTI Obšírnější pojednání o hloubce ostrosti začíná na straně 94, zde je ode mě jen jeden tip. Až budete fotografovat snímky s příběhem, v nichž budete chtít mít vše odpředu dozadu co nejostřejší, a lámete si hlavu s tím, kam přesně zaostřit, zde je takříkajíc „blbuvzdorná“ rada, která prostě zafunguje pokaždé: pokud používáte objektiv s úhlem záběru 75° (ohnisková vzdálenost 28 mm pro kinofilmový fotoaparát), nejprve nastavte co nejmenší clonu (zacloňte objektiv, např. f/22) a pak zaostřete na něco, co leží zhruba 1,5 metrů od objektivu. Fotografujete-li v manuálním režimu, upravujte expoziční hodnotu na správnou a zmáčkněte spoušť. V režimu preference clony stačí nastavit požadovanou clonu a rovnou zmáčkněte spoušť – fotoaparát zvolí správný expoziční čas za vás. Výsledná hloubka ostrosti bude přibližně od jednoho metru až po téměř nekonečno. Pakliže používáte širokoúhlý objektiv v rozmezí asi 100–85° (ohnisková vzdálenost v rozmezí 18–24 mm pro filmový fotoaparát), nastavte vysokou clonu (např. f/22), zaostřete na  vzdálenost asi 90 cm od  objektivu

66

VYBAVENÍ

a postupujte stejně, jak je popsáno o pár řádků výše. Výsledná hloubka ostrosti bude přibližně 60 cm až nekonečno. V  obou případech je však nezbytné vypnout automatické ostření (autofokus). Je důležité podotknout, že jakmile zaostříte na výše uvedené vzdálenosti (v  závislosti na  ohniskové vzdálenosti objektivu), většina toho, co uvidíte v hledáčku fotoaparátu, bude vypadat rozostřená. Nejspíš vás to bude svádět k tomu, abyste zaostřili znovu, tentokrát „správně“, ale to by byla právě obrovská chyba! Obraz v hledáčku je rozmazán z toho důvodu, že si jej prohlížíte přes nezacloněný objektiv, a v tom případě bude ostré jen to, na co jste zaostřili. A protože jste zaostřili na 1,5 metru, případně pod 1 metr, vše, co leží mimo tuto vzdálenost, by mělo vypadat rozostřené. Avšak až zmáčknete spoušť – a to je důležitá věc, kterou si musíte zapamatovat – dojde k zaclonění objektivu na clonu, kterou jste nastavili, např. f/22, a právě v tomto okamžiku bude exponován snímek s hloubkou ostrosti, která odpovídá aktuálnímu nastavení.


BUCKFAST V ANGLICKÉM Devonu se pyšní chrámem Buckfast Abbey. Je to rovněž významné turistické centrum, což je patrné z množství aut na parkovišti. Předpokládejme, že jste jedním z mnoha turistů, kteří toto místo navštíví: Vyvstává tu otázka, jak pořídit hezký snímek chrámu, snímek, z něhož by bylo patrné, že jste tam byli jen vy a nikdo jiný? Budete-li se držet pravidla, že je nutné „nacpat nábytek ke stěnám obývacího pokoje“, budete si moci položit důležitou otázku: Kdo bude tančit v popředí? Mně osobně se pelargonie zdály perfektním předmětem pro popředí – tedy tanečníkem, chcete-li. Dal jsem fotoaparát dolů a voilà, žabí perspektiva a rozsáhlá plocha popředí vyplněná pelargóniemi změnila nudný pohled na Buckfast Abbey ve snímek prostý jakéhokoliv ruchu a turistů. Abych mohl fotografovat z žabí perspektivy, musel jsem si lehnout na zem a fotografovat z ruky. Zaostřil jsem manuálně tak, aby se ryska na objektivu kryla s 90 cm ostřící vzdálenosti na objektivu, a když jsem nastavil clonové číslo f/22, měl jsem jistotu, že na snímku bude hloubka ostrosti od 60 cm téměř až do nekonečna, což je na snímku krásně vidět. Jakmile jsem byl hotov s nastavením clony, stačilo točit kolečkem nastavení expozičního času, dokud mi fotoaparát neukázal, že správný čas je 1/60 sekundy, a pak jen zmáčknout spoušť. Fotografováno s ohniskovou vzdáleností 20 mm při cloně f/22 a expozičním čase 1/60 sekundy.

ŠIROKOÚHLÉ OBJEKTIVY

67


Kruhový blesk ŘED LETY SE V MNOHA časopisech a novinách objevila celostránková reklama s titulkem Lenochova cesta k  bohatství. Slibovala, že za pouhých 29,95 dolarů (možná to bylo malinko víc) vám budou obratem zaslána „milionářská tajemství“, která – budete-li se jejich radami krok po kroku řídit – udělají milionáře i z vás. Protože jsem na tuto reklamu nikdy nereagoval, nemohu potvrdit, zda „tajemství“ skutečně fungovala, můžu však potvrdit něco jiného: Pokud vyrazíte fotografovat s  připraveným kruhovým bleskem, záhy objevíte „lenochovu cestu k bohatství“, tedy alespoň tomu fotografickému. Bohatství, o němž v tomto případě mluvím, je svoboda a opravdu krásné světlo. Představte si, že byste se osvobodili od stativu, neboť expoziční časy jsou blíže oné bezpečné a  v  rukách udržitelné 1/125 nebo 1/250 sekundy, a  to i  při tak vysokém zaclonění objektivu, jako je f/16 až f/32 při citlivosti ISO 200! Představte si, že byste kvůli změkčení světla neustále nemuseli šíbovat s difuzérem! Představte si, že byste si přispali a naplánovali si fotografování kytiček na poledne! Neslýchané, že? Právě jsem vám vyjmenoval něco z toho „bohatství“, které objevíte, pokud při fotografování makro snímků využijete kruhový blesk (ring flash). Na rozdíl od blesku vestavěného ve fotoaparátu nebo blesku externího se kruhový blesk většinou skládá ze dvou půlkruhových „blýskajících“ trubic, zapuštěných do těla z plastu, které se upevní na přední přírubu objektivu. Blesk je s fotoaparátem spojen jediným kabelem, který se upevňuje do patky pro externí blesk (hot shoe). Kruhový blesk byl původně vyvinut zubaři pro fotografování zubů, ale podobně jako u většiny vynálezů vedla jedna věc k druhé a kruhový blesk se stal jedním z nejpopulárnějších doplňků pro makrofotografii, ne-li dokonce nutností. Jak mnozí ze  čtenářů mých knih už vědí, nikdy jsem nebyl velký fanoušek elektronických blesků a  popravdě řečeno tento můj vztah k nim trval až do podzimu roku 2007, kdy jsem objevil, jak mě může použití jednoduchého kruhového blesku „obohatit“. Od té doby jsem strávil hodně dní i večerů přemítáním nad velkou oblibou kruhového blesku. Mé dumání má takový lehce lítostivý podtext, neboť mne mrzí, že jsem si cestu ke kruhovému blesku hledal tak dlouho. Opravdu je pro mě tak důležitý, tak zásadní a  skvělý! Vřele vám doporučuji, abyste nákup kruhového blesku zvážili – dobrou zprávou je, že v současnosti se takový kruhový blesk dá pořídit už pod 3000 Kč! Nedávno jsem začal používat

84

VYBAVENÍ

blesk značky Phoenix, který jsem si koupil v  Adorama Camera v New Yorku za 88 dolarů. Funguje opravdu dobře. Každý kruhový blesk poskytuje rovnoměrné osvětlení – jinými slovy osvětlení beze stínů – což je obzvláště důležité pro fotografování velmi kontrastních scén, neboť blesk zalije fotografované předměty stejnoměrným světlem a ostrý kontrast odstraní. A navíc díky tomu, že kruhový blesk prakticky obaluje přední část objektivu, je od toho, co fotografujete, opravdu kousíček, a proto s ním budete moci fotografovat i s vysokými clonovými čísly (s clonami od f/16 po f/32). Výsledkem je tak opravdu velká hloubka ostrosti. Ale nejlepší na tom všem je, že vzhledem k tomu, že fotografujete s  bleskem, budete moci použít expoziční časy odpovídající až synchronizačnímu času závěrky s bleskem (Xsync) 1/125 sekundy, ne-li dokonce 1/250 sekundy – záleží na vašem fotoaparátu. A kdo při takových expozičních časech potřebuje stativ?

Jednou pozdě odpoledne jsem natrefil na mrtvého kosa. Nemám tušení, jak umřel, ale už se na něj slétala spousta much a právě chladná zeleň a modř jejich zbarvení mne upoutala. Na objektiv s ohniskovou vzdáleností 105 mm jsem nasadil kruhový blesk, clonu nastavil na f/22 a rychlost závěrky synchronizovanou s bleskem, tj. 1/250 sekundy v mém případě, načež jsem se přiblížil, co nejvíce to šlo. Tím jsem dosáhl 1,5násobku životní velikosti. Pořídil jsem několik snímků. Bez kruhového blesku by byl podobný snímek ve své podstatě téměř nemožný. Proč? Protože v tomto případě bylo přirozeného světla opravdu málo; mrtvý pták ležel ve stínu stromu, a navíc bylo kolem sedmé odpolední. Kdybych měl stativ a měl bych fotografovat se světlem, jaké na daném místě bylo, musel bych se spolehnout na mouchu, že posedí po dobu 1/4 sekundy, kterou jsem při cloně f/22 potřeboval. Když vezmeme v potaz hostinu, na níž moucha seděla, něco podobného nepřipadalo v úvahu. Fotografováno objektivem Micro-Nikkor 105 mm při cloně f/22 a expozičním čase 1/250 sekundy.


KRUHOVÝ BLESK: MÉ OSOBNÍ VAROVÁNÍ Při fotografování při nízké hladině osvětlení má kruhový blesk jednu nevýhodu a nevadí mi říci, že tato nevýhoda je čistě osobní záležitost: nemám rád nepřirozené černé pozadí, jemuž se při fotografování při nedostatečném osvětlení nevyhnete. Pro fotografování s kruhovým bleskem platí následující jednoduché pravidlo: správná expozice závisí na vzdálenosti mezi bleskem a tím, co fotografujete, nikoliv na vzdálenosti, která leží mezi fotoaparátem či objektivem a  fotografovaným předmětem. Vzhledem k tomu, že blesk je nasazen na konci objektivu, občas se ocitne pouhých 5 až 8 centimetrů od toho, co má osvítit. To platí obzvláště v případech, kdy můj objektiv Micro-Nikkor s ohniskovou vzdáleností 105 mm vykreslí předmět v měřítku 1 : 1 nebo v nadživotní velikosti. Při takto malé vzdálenosti musí být clonový otvor docela malý (f/16, f/22, či dokonce f/32) – to z toho důvodu, aby bylo možno na tuto miniaturní vzdálenost mezi bleskem a fotografovaným předmětem dosáhnout správné expozice. Většinou je to dobrá zpráva, o tom není pochyb, neboť většina z nás má raději velkou hloubku ostrosti než malou. Když ovšem fotografujete s takovým velkým zacloněním objektivu za nízké hladiny osvětlení, pozadí bude podexponované – také z důvodu omezené vzdálenosti, na níž světlo z  kruhového blesku dolétne. Taková podexpozice se na  snímku samozřejmě projeví jako černé pozadí. Musím zopakovat, že se tu bavíme o čistě subjektivním pohledu; vím o fotografech, kteří při nízké hladině osvětlení fotografují právě tak, aby pozadí vykreslili jako podexponovanou tmavou plochu, ne-li dokonce úplně černé. Líbí se jim kontrast mezi nasvíceným motivem snímku a černého pozadí. Já ho však stále vnímám jen jako „bleskové“ světlo – přestože kruhový blesk dává skutečně měkké světlo – a pro mě osobně nasvícený objekt na černém pozadí prostě vypadá příliš uměle. Aby nedošlo k mýlce: pro černá pozadí jsem všemi deseti, dokonce i já sám jsem nafotil spoustu snímků v dostupném světle, na nichž pozadí vyšlo černé, ovšem na to, co jsem fotografoval, ranní nazlátlé slunce dopadalo vždy buď zboku nebo zezadu. Takové snímky vypadají daleko přirozeněji.

PODÍVEJTE SE NA SVĚTLO na této scéně. Stačí letmý pohled na stíny, abyste správně uhodli, že svítí o polední slunce. A s poledním sluncem často přicházejí ostré stíny, jež makro snímek dokážou zničit hezky rychle. Kdysi dávno, v dobách „před kruhovým bleskem“, bych už byl s fotoaparátem na stativu, nad růží bych přidržoval malý difuzér, jímž bych sluneční světlo změkčoval. Jsem si ovšem jist, že co jsem objevil výhody kruhového blesku, tak po difuzéru nebudu sahat zdaleka tak často. Změnu kvality osvětlení na těchto dvou detailech růže není těžké odhalit. Na horním snímku je zcela jasně světlo i stíny, ovšem na tom dolním je světlo rovnoměrné a měkké. Rozdíl? Kruhový blesk. Bez kruhového blesku jsem kvůli maximální hloubce ostrosti nastavil clonu na hodnotu f/22. Pracoval jsem v režimu preference clony, takže fotoaparát sám dodal expoziční čas 1/100 sekundy. Bez stativu jsem zakomponoval snímek a pořídil pár snímků. S kruhovým bleskem nasazeným na objektivu a připojeným do patky blesku jsem fotografoval se stejnou clonou (f/22) a expozičním časem synchronizovaným s bleskem na 1/250 sekundy. Díky blesku jsou ostré stíny pryč, takže růže je daleko měkčí a jemnější. No není to snadné? Protější strana nahoře: Fotografováno objektivem Micro-Nikkor 105 mm při cloně f/22 a expozičním čase 1/100 sekundy v režimu preference clony. Protější strana dole: Fotografováno objektivem Micro-Nikkor 105 mm při cloně f/22 a expozičním čase 1/250 sekundy a s kruhovým bleskem Phoenix.

86

VYBAVENÍ


Kuchyně UCHYŇSKÉ NÁČINÍ může být zajímavým tématem pro abstraktní detailní snímky. A malé dřevěné kuchyňské prkénko se může rychle stát miniaturním studiem. Pokud je umístíte poblíž jižního okna, budete mít spoustu světla na  své zdokonalování se v „kuchyňském umění“. Myšlenka kuchyňského umění nepočítá s  použitím pouze struhadla na  sýr, které uvidíte na  snímcích na  následujících stranách – stejnou službu při fotografování detailů odvede jakýkoliv jiný kovový předmět. Zvažte použití například lžic, vidliček, nožů, odměrek, misek, hrnců, pánviček, konvic, vývrtek, mačkadel na česnek, šlehačů či jakéhokoli jiného kuchyňského vybavení. Kuchyně nejsou dobré jen pro vaření jídla; ve skutečnosti vás mohou vybavit nejrůznějšími recepty na fotografické lahůdky.

FOTOAPARÁTEM s nasazeným objektivem upevněným do stativu jsem začal fotografovat velmi jednoduchou grafickou kompozici tří salátových vidliček položených na jasně oranžovém balicím papíře. Nastavil jsem ohniskovou vzdálenost objektivu na 180 mm, a abych dosáhl malé hloubky ostrosti, zvolil jsem zaclonění objektivu blízké minimálnímu (f/5.6). Výsledné zaostření zvýraznilo vidličky, a přitom neodhalilo detaily na barevném balicím papíře v pozadí, který již leží mimo hloubku ostrosti. Fotografováno objektivem Micro-Nikkor 70–180 mm na ohniskové vzdálenosti 180 mm při cloně f/5.6 a expozičním čase 1/90 sekundy.

142

ZBLÍZKA A DOMA


V TOMTO PŘÍPADĚ kuchyňské umění spočívalo v přeměně struhadla na sýr v barevnou abstraktní kompozici. Jde o jednoduchou myšlenku, která kromě struhadla vyžaduje jen použití dvou kusů barevného balicího papíru, které se zrcadlí v lesklém povrchu struhadla. Abych dosáhl malé hloubky ostrosti, použil jsem co nejmenší zaclonění objektivu, díky němuž jsem dosáhl toho, že měkké, neurčité odrazy kontrastují s ostřejšími otvory ve struhadle. Na rozdíl od snímku na této straně, fotografie na pravé straně byla pořízena se clonou f/16. Vysoké zaclonění objektivu zde zajistilo plnou hloubku ostrosti po celém snímku. Vedle: Fotografováno makroobjektivem Nikkor 105 mm při citlivosti ISO 200, cloně f/2.8 a expozičním čase 1/250 sekundy. Na pravé straně: Fotografováno makroobjektivem Nikkor 105 mm při citlivosti ISO 200, cloně f/16 a expozičním čase 1/8 sekundy.

144

ZBLÍZKA A DOMA


Jiné místnosti, jiné předměty, jiné světlo OTOGRAFOVAT DETAILY NEMUSÍTE pouze v  kuchyni. Věnujte svou pozornost i světlu v jiných místnostech, může být zajímavé trochu jiným způsobem než v  kuchyni. Máte v  místnosti koberec? Co kdybyste se na  něj podívali, jako kdyby to byl trávník před vaším domem? Místo kapiček rosy na  lístku trávy na něm možná najdete kousek potřísněný kečupem. Anebo můžete vyfotografovat detail okenních žaluzií, křišťálové vázy nebo nějaké z „tváří“, které se často dají najít na linoleu. Samozřejmě se vám také nabízejí nádherná zátiší polámaných barevných pastelek vašich dětí nebo jejich hraček. Vezměte pár takových věcí a položte je na malý stolek. Využijte okna orientovaná na sever, případně i se záclonami nebo závěsy, která poskytují rozptýlené světlo, a jiná s přímým světlem, uvidíte, že každé z nich má jinou, sobě vlastní kvalitu a  snímek ovlivní jiným způsobem – rozptýlené světlo snímek změkčí, přední nebo boční světlo vytvoří ostrý kontrast. Pokud se při fotografování detailů rozhodnete přisvítit si předmět před objektivem obyčejnou domácí lampičkou (žárovkové světlo), nastavte vyvážení bílé na  „žárovku“. Snímky v  denním světle tak nebudou mít nažloutlý či naoranžovělý odstín, který je na  snímcích fotografovaných při žárovkovém osvětlení často k  vidění. Máte-li pocit, že by bylo dobré fotit s  bleskem, vůbec neuvažujte nad tím, že byste použili vestavěný blesk; vhodnější je v tomto případě použít externí nebo kruhový blesk (viz strana 84). Vzhledem ke  skutečnosti, že mnoho předmětů, které doma naleznete, má kovový, lesklý nebo pololesklý povrch, použití blesku bych nedoporučoval, a to z toho důvodu, že dosáhnout toho, aby na snímcích odraz blesku od takových povrchů nebyl, je poměrně obtížné.

146

ZBLÍZKA A DOMA


POKUD NIC VÍC, tento snímek je jednoznačným důkazem, že k vyfotografování krásného snímku rudé růže nepotřebujete nic víc než okno, a navíc bez prodlev a frustrací zaviněných větrem. Tuto, ve váze umístěnou, růži s dlouhým stonkem jsem postavil poblíž okna v zadní komoře našeho bytu. (A jen tak mimochodem: Jak můžete vidět, právě zde naše kočka trávívá většinu času.) Fotoaparát na stativu jsem nastavil tak, abych s ním byl přímo nad růží a mohl ji fotografovat seshora. Fotografoval jsem z takové blízkosti, abych dosáhl toho, že na snímku nebude nic jiného než okvětní plátky růže. Hloubka ostrosti zde byla důležitá (chtěl jsem mít ostré všechny okvětní plátky odshora až dolů), nastavil jsem clonu na f/22 a pak jen upravil expoziční čas na fotoaparátem indikovanou správnou hodnotu 1/8 sekundy. Poté jsem zapnul samospoušť s prodlevou 5 sekund, takže 5 sekund po zmáčknutí spouště byl snímek hotov. Šlo o jednoduchý snímek, to bezpochyby, zobrazuje však trvalou krásu růže. Fotografováno objektivem 105 mm při cloně f/22 a expozičním čase 1/8 sekundy.

JINÉ MÍSTNOSTI, JINÉ PŘEDMĚTY, JINÉ SVĚTLO

147


Naučte se fotografovat detail kreativně

Přibližte se vizionářským způsobem Ve své šesté knize nás Bryan Peterson, uznávaný fotograf, oblíbený instruktor a autor velmi úspěšných knih, vybízí a inspiruje k tomu, abychom se na fotografování detailů dívali jeho očima a viděli je v novém světle. Fotografie kapky rosy jste už určitě viděli, co tak ale kapky rosy na ptačím křídle nebo na předním skle automobilu? Čmeláka na pestrobarevných květinách jste už určitě viděli také, ale viděli jste jemný okraj jednoho okvětního lístku nebo rez na nějakém barevném kovovém předmětu? I když Peterson fotografuje tradičnější témata, činí tak netradičním způsobem – a velmi často s minimem speciálního vybavení! Ale především nám svým neotřelým viděním ukazuje, jak jinak se můžeme k fotografovaným tématům přiblížit, jak jinak použít objektivy a jaká nová, nekonvenční témata je možno nalézt. Bryan Peterson je profesionální fotograf, mezinárodně uznávaný instruktor a autor bestsellerů jako Naučte se používat expoziční čas kreativně, Portrét – naučte se fotografovat kreativně, Naučte se fotografovat digitálně, Naučte se exponovat kreativně, Naučte se vidět kreativně. Kromě toho je zakladatelem internetové školy fotografování The Perfect Picture School of Photography (www.ppsop.com). Žije v Chicagu.

DOPORUČENÁ CENA: 339 KČ KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZR934

ISBN 978-80-7413-100-4

Zoner Press tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz; www.zonerpress.cz ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno

9 7 8 8 0 7 4

1 3 1 0 0 4


Naučte se fotografovat detail kreativně