TiNiGi - Únor 2025

Únor

TiNiGi Literární měsíčník

S láskou ke knihám napříč příběhy

Editioral Zdravím tě, můj milý čtenáři. Vítej na stránkách dalšího čísla literárně-kulturního měsíčníku TiNiGi a opět mi dovol mi pár slov na úvod.

Mám velkou radost, že se první číslo tak líbilo a budu se snažit i v tom aktuálním splnit tvoje očekávání. Pořád samozřejmě platí, že je pro mě literatura, zvlášť potom ta česká, nesmírně důležitá a ráda bych, aby se i mezi čtenáři, těšila tak nějak větší oblíbenosti, prodejnosti a pozornosti, než ta zahraniční. To samé samozřejmě platí i pro nakladatele.

I jim se patří vzdát tu dík, protože bez jejich knížek a našich spoluprací by nic z toho, co na mých sociálních sítích můžete sledovat nebylo. Nebo možná bylo, ale určitě ne v takové míře.

Právě díky nim se totiž můžu i v období, kdy pro mě život není zrovna jednoduchý, užívat skvělé příběhy, účastnit se křtů, být v přímém kontaktu s autory. Což je, mimochodem opravdu skvělá věc a jak se neustále ukazuje, i pro autory je taková interakce a sdílení velmi důležitá. Takže pokud máte nějakého svého oblíbence, nebojte se mu napsat, označit ho v některém z příspěvků a především hodnotit a dál doporučovat jejich díla. Nic lepšího pro ně udělat nemůžete a ničím menším jim radost neuděláte. Věřte mi.

Dost možná si díky tomu mezi některými uděláte skvělé přátele. Právě pro ně a pro vás, vznikl tenhle magazín a věřím, že následující stránky únorového čísla pro vás všechny budou inspirativní a zajímavé.

YT: Malý knižní Vesmír Ing: Wendy Vivien Šimotová FB: Malý knižní Vesmír Blog: vysvlecena.blog.com Spotify: Skleněná slova

Obsah Zamyšlení......................................4 Autor měsíce.................................5 Recenze.........................................6 Na křídlech temné literatury........8 Ze světa audioknih.....................11 Recenze.......................................15 Pointa...........................................17 Kulturní kalendář........................20 Výběr z edičních plánů...............21 Pro vás.........................................23

Zamyšlení V úvodníku jsem psala, alespoň v krátkosti, o tom, jak českou literaturu považuju za důležitou. Je nesmírně zajímvá, tématicky ohromně bohatá, jazykově krásná a pestrá. A co víc by měl člověk podporovat, než to, co je mu nejbližší. Minimálně v rámci jeho země, jazyka a vlastně i témat nebo místům.

Vzhledem ke své práci a vlastně i dost aktivnímu pohybu na sociálních sítích, mám ovšem dojem, že je právě česká literatura stále více a více upozaďována a tak nějak, ze stran některých nakladatelství i cíleně zastiňována literaturou zahraniční. Což nepovažuju za správné, pokud to tak můžu říct. Asi bych zvládla být i mnohem ostřejší, ale to se mi k tomu, nad čím bych se dneska chtěla zamyslet moc nehodí.

Jasně, pořád se najde pár výjimek a nakladatelství, kteří se o své, rozumějte české, autory perfektně starají, dávají jim dostatečnou péči, snaží se je propagovat i v rámci nejrůznějších programů. A to je skvělé a v pořádku. Nicméně, a nebudeme si nic nalhávat, dělají asi nejvíc sociální sítě. Tím pádem mají ve svých rukách velkou moc právě ti “obyčejní” čtenáři, kteří svoje názory na knihy sdílení na instagramu, youtube a aktivně přispívají svými komentáři třeba i na Databázi knih. Právě oni z velké části ovlivňují své sledující, kteří samozřejmě raději sáhnou po knize, kterou takto někde viděli, než po nějaké, která spíše zapadá.

A tady, jak víme, jsou skutečně mnohem více vidět právě knihy zahraničních autorů, které jsou, z pro mě trošku nepochopitelného důvodu, pořád považovány za zajímavější, atraktivnější, dost možná i exotičtější. Nehledě na to, že už někdy na podzim se nakladatelství CooBoo nechalo slyšet, že už nebude vydávat fantasy knihy od českých autorů, což považuju za, řekněme až odporné chování nejen k autorům, ale právě i k té hrstce čtenářů, kteří teď budou marně čekat na další díly svých oblíbených sérií.

Je mi jasné, že není možné zahraniční literaturu z českého trhu vyřadit úplně a ani bych to nechtěla. I já mám mezi zahraničními autory svoje oblíbence a stálice, ale rozhodně mi nepřijde v pořádku ji stavět na pomyslný piedestal a i marketingově ji upřednostňovat od té naší.

Právě proto se svoje sociální sítě snažím věnovat hlavně českým autorům a dát jim tak o něco více prostoru pro vlastní propagaci. Pokud máte teď pocit, že tohle je jen můj pohled a postoj, který není správný, tak věřte, že to tak úplně není. I mnoho autorů tyhle rozdíly a silnější podporu zahraničních autorů ze stran nakladatelů, čtenářů a influencerů, poměrně intenzivně vnímá a pro někoho to může silně demotivačně.

Vzhledem k tomu, co jsem teď popsala v předchozím odstavci chystám pár rozhovorů s českými autory, ve kterých bych se tomuhle chtěla nějak víc věnovat. A sni vás bych z tohohle svého projektu nechtěla vynechat, takže pokud k tomuhle tématu máte nějaký osobní postřeh nebo máte jen chuť sdílet svůj názor, budu ráda, když mi napíšete na e-mail (vysvlecena@seznam.cz) s předmětem ČESKÁ LITERATURA.

Autor měsíce Dost jsem přemýšlela nad tím, kterého autora nebo autorku vám představit tentokrát. Ve hře jich bylo hned několik a o to horší pro mě ten výběr byl. Nakonec jsem se rozhodla vybrat autorku, jejíž tvorba pro mě znamená hrozně moc. Před lety mi pomohla dostat se nejen ze čtecí, ale i dost silný osobní krize a smutku, za což jí nepřestanu být vděčná. Netrpělivě čekám na každou její knížku nebo její audioknižní zpracování a i ty starší si opakovaně vychutnávám. Zkrátka se od její tvorby nedokážu odtrhnout. Tou autorkou není nikdo menší, než Biaca Bellová

K její tvorbě jsem se dostala díky spolupráci s Nakladatelstvím Host, které v roce 2013 vydalo její novelu “Celý den se nic nestane”. V té době jsem s Hostem začala spolupracovat právě v rámci recenzování jejich knížek a dostala jsem nabídku novinek. Tenkrát mě vlastně nic z toho nijak zvlášť nezaujalo, minimálně z anotací úplně ne. V té době jsem četla hodně horory, fantastiku a nebo klasickou literaturu, protože tu studium knihovnictví celkem vyžadovalo. Případně to byly samozřejmě jiné knížky do školy třeba i naučného charakteru. Takže jsem si řekla, že si vyberu právě něco od českého autora a volba tedy padla právě na Biancu Bellovou.

V tu chvíli jsem ještě netušila, jak moc důležitou se pro mě její tvorba stane. Jak moc mě ovlivní do budoucna, jak moc pro mě za dalších několik let znamenat.

Pravdou je, že svým stylem psaní, jazykovou dovedností i způsobem, jakým právě příběh v “Celý den se nic nestane” zaujala už od prvních odstavců. Měla jsem tendence si do knížky, kterou jsem tenkrát četla ještě v PDF souboru, dělat poznámky, podtrhávat v ní nějaké myšlenky nebo i celé pasáže a za žádných okolností jsem nebyla ochotná ji odložit. Což svědčí o mnohém, řekla bych.

A tak začala moje cesta jejími příběhy. Samozřejmě následovaly další a další a já už nikdy, ani na okamžik, nezaváhala nad tím, jestli si ho budu chtít přečíst. Spíš naopak. Skočila jsem po něm s lačností hladovějících a jakmile začaly vycházet i jako audioknihy, skákala jsem radostí. Byl to totiž další způsob, jak si je užít a vychutnat.

Pravda, bála jsem se, aby i v podání herců stály za to, ale ani v tomhle případě jsem nebyla nikdy zklamaná. Spíš naopak.

Bianca Bellová je a vždycky bude jednou z mých nejoblíbenějších autorek a pokud by u nás hořelo, budu její knihy zachraňovat jako první.

Recenze Mohla bych vám, samozřejmě, přinést v téhle rubrice recenzi na některý z Biančiných novějších knížek, ale když už jsem zmínila první knížku, která mne k její tvorbě přivedla, zkusíme se do těch časů vrátit i v rámci mého psaní. A tak bych vám touhle cestou ráda zprostředkovala své hodnocení novely “Celý den se nic nestane”, který jsem tenkrát sepsala pro web kulturne.com.

Právě na něm i na dalších svých výstupech poměrně silně vidím posun, který jsem od té doby udělala, zkušenosti, které jsem nabrala, měnily se i moje preference toho, co čtu jen tak pro zábavu a oddech a co naopak se zájmem a s láskou k jazyku, který je mou mateřštinou.

Marta a Lola. Matka s dcerou. Dvě ženy žijící vedle sebe, ale zároveň každá někde jinde. V jiném světě, v jiné době, v jiných trendech. Každá se svými vlastními problémy, starostmi, sny a touhami, se kterými by se té druhé nesvěřily ani za milion.

I přesto se však dokáží navzájem podržet, vyjít si vstříc a pochopit jedna druhou.

Spojuje je totiž jedno společné. Vzpomínky na Esterházyho, který náhle a beze slova rozloučení zmizel z jejich životů, bytu a pravděpodobně i z města.

Lola je mladá, šestnáctiletá slečna, která si žije tak trochu ve svém vlastním světě.

Do něj si jen tak někoho nepustí a i když by si moc ráda někoho blíže pustila k tělu, nějakým záhadným způsobem se jí to moc nedaří. Spíše naopak. Připadá si nenápadná, trochu opuštěná a nepochopená jak vlastní matkou, tak i okolním světem.

Paradoxně se tak stává Lolitkou dnešní moderní doby. Ale až zas tak ji to netrápí.

Marta, která je oproti ní rozumnou dospělou a zralou ženou, touží po lásce, porozumění a partnerovi na celý život. Touží po zmizelém Esterházym, který je teď bůhví kde a bůhví s kým. V každém novinovém článku, v každé zprávě ve večerních televizních novinách, v každém rozhlasovém vysílání hledá stopu po tom, že se někde našlo aspoň jeho tělo, které by mohla pochovat a stvořit tak středobod svého žalu a úzkosti.

Obě touží po něčem větším a silnějším, než jim osud doopravdy přichystal. Bloudí ve svých životech a snaží se v nich najít své stálé místo. A obě společně touží po tom, aby se Esterházy vrátil zpět do jejich životů a vyplnil tak prázdné místo, které po sobě před lety zanechal.

Recenze Celý den se nic nestane je fantasticky napsanou knihou, která se čte doslova sama.

Snad každý, kdo po ní sáhne, si v ní najde to svoje, ať už to bude podoba v Martě, její dceři Lole, nebo v nějakém vyšším smyslu, který si v sobě kniha rozhodně nese.

Příběh, ač trošku jednoduchý a pro někoho možná i nezáživný, je velmi dobře zpracovaný a udržuje čtenáře v permanentní nejistotě a očekávání.

Celou knihu si říkáte: ,,Tak kdy už se ten Esterházy objeví? Kdy příde na scénu ten tajemně zmizelý muž, který životy obou hrdinek převrátil naruby? Když už to příde?“ A rozuzlení vás nečeká nikde jinde než na konci celého příběhu. Jak také jinak, že?

Krásný a místy trochu dojemný příběh bych osobně doporučila spíše ženské části čtenářstva. A to ještě navíc zkušenějším čtenářkám, které už mají leccos načteno a jsou i trošku obeznámeny s autorčinou tvorbou – v nakladatelství Host vyšla této pražské autorce s bulharskými předky ještě kniha Mrtvý muž.

Její druhá kniha Celý den se nic nestane stojí za přečtení. Příběh stojí na lásce, mateřství, vztahu dospívající dcery se svou matkou a hledání milovaného člověka, který náhle a naprosto nečekaně zmizí z vašeho života a vy víte, že už se asi nikdy nevrátí. Stále však na něj čekáte a doufáte v jeho návrat a šťastné shledání.

Tohle všechno v sobě kniha má, i když se to může jevit jako nemyslitelné vzhledem k její délce 135 stran. Přesto se tento počin autorce vydařil, a to s lehkostí a bravurou...

Na křídlech temné literatury

V letošním roce mi dělá společnost tenhle skvělý kalendář, který vytvořil jeden z největších hororových fanoušků, kterého v těchto řadách aktuálně máme. Na mých sociálních sítích už jste ho už určitě zaregistrovali, protože dal dohromady mimo jiné i vynikající antologii povídek českých autorů, kteří svými texty vzdali holt Stephenu Kingovi, králi všech hororů. :) Mimochodem, rozhovory s nimi najdete v loňské řadě mého podcastu Skleněná slova, takže fanoušci hororu by i v nich mohli najít inspiraci k tomu, co si v letošním roce přečíst.

V tomhle kalendáři najdete na každý týden medailonek jednoho z předních, českých hororových autorů a já jsem se rozhodla, že ho využiji v rámci svojí a vlastní i tak trochu vaší inspirace. Přemýšlela jsem, jak to udělat co možná nejzajímavější a řekla bych, že finální projekty by vám mohli bavit. V první řadě bych vám v této rubrice ráda představila jednotlivé autory na daný měsíc spolu s knížkami, které bych si od nich ráda přečetla - myslím si, že v tom množství knih, které za měsíc přečtu, jsou vždycky čtyři z tohohle kalendáře poměrně reálné. No a následně vás čeká každý měsíc vlog na youtube, kde vám o každé z nich něco povím a nějakým způsobem se je pokusím zhodnotit.

Lednový vlog už pro vás mám připravený, takže zbývá ho jen sestříhat, vložit nějakou muziku a vydat, což bych ráda stihla do druhé poloviny února. Jaké autory v něm najdete zjistíte v lednovém čísle, dneska si představíme ty, jejichž tvorba mu bude dělat společnost v únoru.

Na křídlech temné literatury

Lukáš Vavrečka S Lukášem Vavrečkou jsem koncem loňského roku uspořádala stream na instagramu, kde jsme mluvili hlavně o jeho nejnovějším románu Meziměsta. A protože už ho mám přečtený a teď jsem si ho vychutnala na Českém Rozhlasu jako četbu na pokračování, rozhodla jsem se sáhnou po jedné jeho starší knize. Tím je Lukášova básnická sbírka Jako liška, která oproti jeho další tvorbě dost vybočuje a přesto si zachovává autorův typický jazyk a cit pro vyprávění. I básní lze totiž vyprávět příběhy.

Václav Votruba I s Václavem už jsem si ho jeho tvorbě, nejen té knižní, ale i hudební, povídala v rámci jedné z epizod mého podcastu. Teď mu navíc u nakladatelství Golden Dog vyšla další novela Šumavský děs: Paměti upírské. No a protože jde o čtvrtý díl, pomyslné série, je načase začít s ní pěkně od začátku. Takže se v únoru pustím do jejího prvního dílu s názvem Šumavský děs a dost pravděpodobně budu plynule pokračovat dalšími díly.

Na křídlech temné literatury

Jaroslav Konáš S tímhle autorem jsem v rámci “Kalendáře” poprvé narazila do zdi. Ani v práci, ani v knihovně od něj totiž nikde není nic dostupného a upřímně, momentálně nemám moc kapacitu brouzdat po bazarech a hledat nějaké jeho starší knížky. Dost možná na nějakou narazím a budu si jí moci přečíst, hodně mě zajímá jeho román Město v mlze, který by, mám za to, jednu dobu i v nějaké Luxorové akci, takže to sem dost prokaučovala. Nicméně není všem dnům konec a je jasné, že se k němu časem dostanu.

Madla Pospíšilová Karasová Posledním únorovým autorem, respektive autorkou, bude v případě série “Kalendář” Madla Pospíšilová.

Neskutečně energická ženská jejíž tvorbu mám vážně moc ráda. Od ní mám přečtených pár povídek, nějakou tu novelu a teď se chystám na její povídkovou sbírku Němý křik, kterou jsem měla v plánu už loni na podzim, což nakonec nevyšlo. A asi to tak mělo být, protože jinak bych musela čekat až zas něco napíše. A to by klidně mohlo být až příští rok.

Ze světa audioknih Jestli mám od dětství nesmírnou vášeň pro knihy, která se s věkem jenom stupňuje a prohlubuje, pak od střední trpím i stejnou vášní pro audioknihy. Tahle láska se zrodila v době, kdy jsem psala maturitní práci a připravovala se na zkoušky, takže na čtení fakt nebyl čas, což mě docela drásalo. A pak jsem objevila audioknihy a dokonce jsem byla i jednou z prvních v české, tehdy ještě booktube a blog scéně, která o nich začala psát.

Jestli mám od dětství nesmírnou vášeň pro knihy, která se s věkem jenom stupňuje a prohlubuje, pak od střední trpím i stejnou vášní pro audioknihy. Tahle láska se zrodila v době, kdy jsem psala maturitní práci a připravovala se na zkoušky, takže na čtení fakt nebyl čas, což mě docela drásalo. A pak jsem objevila audioknihy a dokonce jsem byla i jednou z prvních v české, tehdy ještě booktube a blog scéně, která o nich začala psát.

V současné době mám během roku dokonce i období, kdy víc knížky poslouchám, než je čtu a nacházím díky skvělým spolupracím hromadu výborných příběhů, který mi neskutečně rozšiřují obzory. A protože je kolem audioknih a jejich poslechu tak trochu mlha a mnozí k nim pořád přistupují s despektem a výhradami, snažím sej im dát na svých sociálních sítích poměrně dost prostoru. Takže asi nikoho nepřekvapí, že dostanou prostor i tady.

Na mém instagramu můžete sledovat relativně pravidelný reels, kde vás v krátkosti informuju o těch audioknížkách, který mi přibyly v audioknižní knihovničce a tím pádem je docela reálná šance, že některou z nich budu brzy poslouchat. A protože mám výbornou spolupráci s Vydavatelstvím Kanopa, se kterým jsme v letošním roce naši spolupráci trošku obměnili a vylepšili, mám pro vás rubriku i tady.

Kromě toho, že budete moct veškerý audioknižní novinky a moje názory na ně sledovat pravidelně právě na instagrmau nebo youtube, čekají vás mimo to i streamy a rozhovory. No a na stránkách magazínu TiNiGi vás budu měsíc co měsíc informovat o chystaných novinkách, které si budete moct pořídit - ti, kdo využijí slevový kód, který pro vás Kanopa připravila i s příjemnou slevou - a vychutnat si tak skvělé příběhy i jinak, než na stránkách knih.

A co pro nás všechny Kanopa chystá na začátek roku? Stačí jen obrátit list. :)

Ze světa audioknih

Anotace: Tracy Crosswhiteová, detektiv seattleské policie, strávila dvacet let v pochybnostech a otázkách, co se doopravdy stalo s její sestrou Sarah. Opravdu ji znásilnil a poté zabil Edmund House, recidivista žijící ve stejném městě, který byl za tento zločin odsouzen?

Tělo se ale nikdy nenašlo. Co když vše bylo ještě jinak?

Případ byl sice uzavřen již před lety, Tracy se ale s výsledky vyšetřování nikdy nesmířila. V Housovu vinu prostě nevěří.

Já nejsem úplně detektivkový čtenář, potažmo posluchač, ale čas od času si na nějakém příběhu z tohohle žánru ráda smlsnu. Uvidíme, jestli vyzkouším právě tuhle nebo ji pro tentokrát vynechám a nechám si prostor na nějakou jinou detektivku.

Nicméně věřím, že hromadě fanoušků tohohle žánru udělá velkou radost. Přispět k tomu rozhodně může i interpretace Jitky Ježkové, se kterou už v rámci poslechu audioknih mám své zkušenosti. A to jen ty nejlepší, musím podotknout.

Anotace: Pokud si myslíte, že znáte starý Žižkov dobře, mýlíte se. Je fantaskní, mysteriózní a daleko poetičtější, než se na první pohled zdá. Tyto příběhy „Vonkovky“ navazují na tradici českých satirických povídek plných sarkasmů, černého humoru a originálních příběhů. Odpoutáte se v nich od všední reality a ponoříte se do fantazijního světa.

No, já neznám Žižkov vůbec, takže tyhle příběhy budou velkým překvapením v každém případě.

Hodnocení navíc vůbec nejsou špatná a vzhledem k tomu, že jde o českého autora se mi vážně nabízí se do nich zaposlouchat, a autora si třeba i pozvat do nějakého rozhovoru. Navíc Libor Hruška, který se zhostil jejich načtení, má krásný hlas, který by jim mohl předat patřičnou atmosféru.

Ze světa audioknih

Anotace: Došlo k vraždě, jež se vzpírá vší logice – a vrah je stále na svobodě. Anglie roku 1176. Aelred Barling, vážený soudní úředník krále Jindřicha II., je královským dvorem vyslán, aby se svým mladým asistentem Hugem Stantonem vyšetřil brutální vraždu spáchanou ve vesnici nedaleko Yorku. Případ se zdá být jasný.

Podezřelý je pod zámkem v místním vězení a rozběsnění vesničané požadují rychlý výkon spravedlnosti. Když se však začnou nacházet další těla, jistota se mění v pochybnost.

No a k detektivkám se ještě na chvíli vrátíme. Kanopa se totiž pouští do další detektivní série, která přinese i široké historické pozadí. Co si tak v práci všímám, tak zrovna historické detektivky jsou velmi oblíbeným žánrem, který čtenáře baví. zvlášť tedy starší generace a tak je, myslím, super, že začínají být dostupné i jako audioknihy. Spousta lidí by si totiž tyhle příběhy ráda vychutnala, ale oči už jim třeba tolik neslouží. Tak proč nepořídit svým blízkým, pro které už knížky nejsou, skvělý, napínavý příběh, který vám bude vyprávět skvělý Pavel Rýmský?

Anotace: Clare a Dorran se snaží zajistit staré rodinné sídlo před hladovými mutanty, kteří osídlili tajné chodby domu, a doufají, že si tím koupí alespoň chvíli klidu.

Jejich naděje berou rychle za své v okamžiku, kdy se Clare vysílačkou přihlásí její sestra Bethany. Žije, ale je uvězněná ve svém bunkru a dochází jí kyslík.

Tenhle román je druhým dílem série Černá zima, jejíž první díl jsem měla možnost poslouchat v loňském roce. A musím říct, že jsem z něj nebyla úplně nadšená. Asi jsem od něj čekala až moc. Což neznamená, že hodlám na tuhle autorku zanevřít, naopak. Mám v plánu zkusit jiný její příběh, jiný její horor, protože si myslím, že mi může přinést ten pravý zážitek, který bych si od hororu přála. Nicméně je moc dobře, že se prvnímu dílu dařilo a stále daří, protože jinak by Kanopa určitě neměla důvod v téhle série pokračovat. A neloučíme se ani s Lucií Vondráčkovou, která se opět posadila za mikrofon a pustila se do načítání.

Ze světa audioknih Je dost možné, že jste si třeba z téhle únorové nevybrali. Jasně, ne každý je na horory nebo detektivky, ne každého tenhle žánr baví a nějak ho přitahuje. NIcméně i pro vás ostatní mám takové menší dárky.

Prvním z nich je slevový kód na nákup audioknih právě u Kanopy, který vám platí konstatně naprosto na cokoli. Stačí v košíku zadat kód WENDY10 a je to.

Druhým dárkem je teď velká Valentýnská akce na veškerou romantiku z jejich produkce. Ta platí ode dneška, 10. února, do 15. února, takže pokud máte rádi zamilované příběhy, chybí vám romantika, vášeň nebo se chcete přenést do jiných zemí, příběhů a chvíli neřešit trable běžnýho života, můžete si v tyhle dny udělat radost a třeba se i platonicky zamilovat.

I únor bude tedy na audioknihy poměrně bohatý. Na novinky od tohohle vydavatelství se můžete těšit vždycky ve středu a tak i právě Hrob mé sestry už můžete pořídit. Třeba i s tou slevou, kterou pro vás mám. Další budou samozřejmě následovat a i v březnu vám společně s Kanopou představím čtyři novinky, které vám určitě udělají radost.

No a jestli vás zajímá, co pěkného jsem třeba v loňském roce poslouchala já, mrkněte na můj YT kanál, kde najdete nejen videa o všech audioknihách, ale i výběr těch nejlepších za loňský rok. A asi nikoho nepřekvapí, že ani audioknihy od Kanopy, ale třeba i mého oblíbeného vydavatelství OneHotBook tam nesmí chybět.

Na web Kanopy tudy

Recenze O Žárlivce Lenky Pastorčákové jsme toho slyšela poměrně dost. Přeci jen byla tahle její v jistou dobu docela dost vidět a to i na sociálních sítích. Nicméně čas běžel a já dohromady zapomněla, co na ní lidi tolik chválili, případně co jim vadilo. O to víc, jsem se v podstatě těšila na audioknihu, kterou nedávno vydalo Vydavatelství Kanopa a vyloženě jsem zatoužila si Žárlivku poslechnout.

Moc jsem nevěděla, co od tohohle románu čekat, nějakou představu jsem tedy měla, ale jen velmi matnou, což zapříčinilo jedno. Mé nadšení a vlastně i jakýsi typ úžasu nad tím, jak se autorka s tímhle tématem a potažmo i motivem popasovala.

Popravdě, trošku jsem očekávala příběh o ženský, co je tak silně chorobný žárlivec, že její chování dojde do totálních extrémů. Nejen v rámci neustálého obviňování partnera z nevěry nebo lží, ale i ve smyslu nějakého psychického nebo i fyzického týrání. Vlastně jsem v tom tématu hledala až moc drsnosti a dramat, než kolik ho v něm bylo třeba.

Naše žárlivka si totiž svoje chování, jeho absurdnost, nelogičnost a negativitu, kterou jí přináší do života, plně uvědomuje a vlastně se s ním snaží i nějakým způsobem pracovat, řešit ho a reflektovat se svým okolím. Tady se ovšem, minimálně u jeho větší části, nesetkává s pochopením, podporou a eventuální pomocí a to i stran odborníků, kteří by tu přeci měli být od toho, aby nám pomohli ve chvílích, kdy to potřebujeme. Zvlášť v případě, kdy si o pomoc sami říkáme.

V celé knížce tak sledujeme “Žárlivčin” boj sama se sebou a se svými pocity, které jí komplikují nejen vztahy partnerské, ale i ty rodinné a přátelské. Nahlížíme pod pokličku jejích předchozích vztahů, které, logicky, skončily velkým krachem, hádkami, vyčítáním, ale i vztahu současného, který by mohl konečně skončit happy endem, svatbou a šťastnou budoucností. Jenže...

Kterýho chlapa by neštvalo neustálé obviňování, zakazování aktivit s kolegy z práce nebo přáteli a neustálá přítomnost jeho partnerky, které za každých okolností vyžaduje 100% pozornost? Odpověď je, že každýho, samozřejmě. I my holky si přeci rády vyrazíme na kafe s kamarádkami, do kina nebo třeba na bowling. A v takových chvílích nechceme mít vedle sebe člověka, který by naslouchal rozhovorům, jež nejsou určeny jeho uším. Tak proč takový volný čas nedopřát v jemu? No, tohle žárlivci nechápou a chápat nechtějí, takže si do svých funkčních vztahů sami zatloukají klíny a vlastně tak sami sobě hází klacky pod nohy.

Recenze Vlastně si nejsem jistá, jestli bych knížku, pokud bych po ní tenkrát, před xlety, sáhla, dočetla. Těžko říct, jestli by udržel mou pozornost a právě bych ji neodložila v tím, že od ní nedostávám tu očekávanou brutalitku, drsnost chování hlavní hrdinky a emocionálně vypjaté scény. Nutno ovšem dodat, že jako velmi procítěně vyprávěná audiokniha mě chytla od první pronesené věty. Anna Brousková příběh “Žárlivky” vypráví s elegancí, věrohodností a jistou intimitou, čímž velmi přirozeně dosahuje toho, že jí, jakožto posluchači, věříte každé slovo. Ať už se bavíme o těch pronesená v hádce nebo ta lítostivá a obhajující.

Díky tomu vás sice hlavní hrdinka bude svým chováním na jednu stranu neskutečně štvát, - a upřímně, za kamarádku bych jí asi fakt nechtěla, protože bych tohle její chování neustála a musela jí profackovat - na stranu druhou vám jí ale v jistou chvílí začne být trošku líto a celkem rádi byste jí nějak pomohli. Tyhle protichůdné pocity jsou v tomhle případě určitě na místě a vlastně tak dodávají celému příběhu realističnost, postavám plastičnost a jednotlivým scénám jistou vizualitu, díky níž jste vyloženě vrženi do centra dění.

Jako tiší pozorovatelé, tak máme jedinečnou šanci nahlédnou do osobního života člověka, který dennodenně bojuje sám se sebou, se svými pocity a bludy, jež ho ovlivňují ve všech aspektech jeho života. A jak už jsem říkala, přišlo mi to celé nějak intenzivnější právě díky skvělému přednesu a i velmi působivým hudebním předělům a doprovodům, které celému příběhu dodávají tu správně vypjatou atmosféru, kterou je celý příběh vyloženě nasáknutý. Žárlivka se Kanopě opravdu moc povedla a je vidět, že si s jejím zpracováním všichni dali spoustu práce. I výběr Anny Brouskové jakožto předčítačky byl výborný a i když pro mě její hlas i jméno samotné bylo vlastně dost neznámé, tak už si jí vždycky budu spojovat právě s tímhle příběhem. Žárlivku si můžete pořídit tady:

Mým plánem bylo si ještě během února pozvat Lenku Pastorčákovou na instagramový stream, nicméně se nám nějak kříží volné dny a tak se potkáme až po skončení mé plánované streamovací pauzy, kterou jsem vyhlásila už na začátku roku.

Jde o to, že právě v únoru podstupuju třetí pokus IVF a protože budu mít ze spousty důvodů po transferu přísný klidový režim a taky nám všem jde o, aby se embryo uchytilo, není úplně možné přes hodinu sedět v křesle a něco takového, jako jsou streamy na instagramu, intenzivně moderovat. Takže se tady v tom mém projektu potkáme až v okamžiku, kdy to můj zdravotní stav dovolí, ale rozhodně vás o tohle setkání nechci ochudit.

Pointa Vzhledem k tomu, že mě teď čeká dlohoudobější pobyt doma a ideálně v posteli s nějakou pěknou knížkou, případně seriálem, budu mít i mnohem více času pomoci začínajícím autorům s jejich projekty u Nakladatelství Pointa. V současné době, respektive v okamžiku, kdy pro vás vychází tohle aktuálního číslo magazínu TiNiGi, se ke spuštění chystá hned několik projektů, na kterých budu spolupracovat, ale protože nejsou ještě oficiálně venku, nechám si jejich prozrazení na příště - kdo bude chtít v tomhle směru aktuální informace, může sledovat některou z mých sociálních sítí, kde se včas vše dozvíte. :) V každém případě na vás, kdo třeba čtete můj blog nebo jste aktivní na instagramu, čekají nejen recenze na chystané knížky, ale i čtecí vlogy na YT nebo třeba rozhovory s autory, kde se o jejich příbězích, i o nich samotných dozvíte více.

A protože, až na jednu knížku, kterou ještě pár dní můžete podpořit, bych vám tu dneska neměla možnost v krátkosti probíhající projekty představit, podíváme se na pár knížek, které v dohledné době vyjdou, případně už vyšly a na jejichž marketingu jsem nějakým způsobem pracovala. Všechny pak najdete právě na mém blogu v záložce “POINTA”, takže pokud vás některá z anotace zaujme, můžete si ji tam dohledat a přesvědčit se, jestli je tím ideálním čtením pro vás.

Pointa

Adéla Makovcová - Život...bez tebe Z nešťastnou láskou, nenaplněným vztahem a zlomeným srdcem jsem se v životě setkali všichni.

A dost možná ještě setkáme. No, člověk si může stokrát, tisíckrát říct, že je na ztrátu, na jakoukoli ztrátu, připravený, ale nakonec ho to vždycky semele. Bolí to, to všichni víme. Bolí to hrozně, ale je důležité jít dál, dívat se dopředu a mít vedle sebe ty, kteří nás budou i v těhle těžkých chvílích držet za ruku. Hrdinka téhle knížky tuhle oporu měla a přesto se rozhodla k tomu nejradikálnějšímu kroku vůbec.

K pokusu o sebevraždu, který myslela smrtelně vážně.

Knížku můžete do 13.2. podpořit tady

Viktor Lichý - Big Game Zuzana Felixová dlouho snila o tom, že se jednoho dne stane soutěžící v televizní reality show Big Game, ve které soutěžící plní nejrůznější nebezpečné úkoly. Jako vítězka by se mohla stát majitelkou milionové výhry, která by se hodila jak jí, tak i její rodině. Sama ovšem nemohla čekat, že podáním přihlášky naštve svoji vlastní mámu, která tuto soutěž považuje za nebezpečnou. Po začátku soutěže a několika prvních splněných úkolech Zuzana zjišťuje, že její máma měla možná v něčem pravdu, ale ani tak se nehodlá vzdát a chce se ve hře udržet co nejdéle.

Pointa

Nela Beránková - Deník paranoidní schizofreničky Co prožívá osoba s diagnózou paranoidní schizofrenie?

Jak je to s „hlasy“, které slyší? Jaké nálady prožívá?

Jak se dá s takovou diagnózou žít „vcelku normální život“?

Deník paranoidní schizofreničky vás zavede do psychiatrické nemocnice. Ukáže vám, jak člověk s diagnózou paranoidní schizofrenie funguje v pracovním i osobním životě. A prozradí, kdy může a nemůže pomoci homeopatie.

Patrik Kohout- Babylonské elegie Babylon jako symbol civilizace, města a člověka ztraceného v něm. Tato sbírka poezie se převážně zabývá společností, kritikou civilizace, zoufání nad přírodou. Objevují se v ní metafyzická až apokalyptická témata, ale i romantika a humorná satira. To vše je zabaleno v mytologických a duchovních odkazech, vyjadřujících tím vším linoucí se červenou nit naděje a lásky.

Kulturní kalendář Jak už jsem párkrát zmínila, dávám si v únoru a pravděpodobně, když všechno dobře půjde, tak i v březnu a ideálně na začátku dubna takovou kulturní pauzu.

Samozřejmě bude hodně záležet na mém zdravotním stavu a na tom, jak se našemu embryu bude dařit, takže změnit se může cokoli. Nicméně budu doufat, a věřím, že i ti, co nám fandí, že bude všechno jak má být a budu si užívat spíš domácí pohody s knížkama. Takže sdílet vám nějakou kulturu asi nemá moc smysl, protože to teď ani nebudu příliš sledovat.

O to víc, ale hodlám sledovat knižní produkci, která mi asi trošku uteče. Z jednoho prostého důvodu. V práci jsem k ní mnohem blíž, za den mi rukama projde XY novinek, knížek, které bych si třeba sama od sebe nepřečetla a i díky interakci se čtenáři a zákazníky dostávám hromadu inspirace. A i když už ne inspirace, tak minimálně povědomí o nejrůznějších knížkách, autorech, žánrech, subžánrech. To mi teď, logicky bude trochu chybět, ale jak říkám, budu mít více prostoru prohlížet ediční plány, mám opět předplacený Časopis Host a i vás, moje sledující a případně knižní tvůrce budu mít čas více sledovat a nějak na vás reagovat.

Tohle všechno mi, doufám, umožní úplně nevypadnout a udržet si přehled a dejme tomu tempo. Tohle jsem si pojistila i v Táborské knihovně, kam jsem teď nesla zplnomocnění, aby mi knížky mohl vyzvedávat Martin a hodlám naplno využít jejích služeb i v rámci půjčování e-knih a audioknih, což je pro mě, jakožto knižního nadšence a fanouška knihoven, velký dárek.

No a protože edičáků je hromada a knížek ještě víc, říkala jsem si, že tu otevřu i rubriku o tom, co mě zaujalo z aktuálně chystaných novinek, které mě nějak zaujaly a moc ráda bych si je přečetla. Třeba nějakým způsobem tenhle “předvýběr” pomůže i vám.

Výběr z edičních plánů HOST: Vzhledem k mé dlouhodobé spolupráci s Nakladatelstvím Host je jasné, že tady nesmí chybět na předních příčkách. A upřímně, jejich ediční plán je vždycky docela smrtelnej, protože vydávají hromadu skvělých knížek, kterým se prostě horko těžko odolává. A únorové novinky nejsou výjimkou.

Nezplacené dluhy: Třetí díl pomyslné sci-fi série Marie Domské je rozhodně jedním z velmi očekávaných titulů. Osobně jsem byla z prvního dílu vážně nadšená, druhý je přichystaný k přečtení a je jasné, že na něj brzy dojde no a na třetí bych tím pádem mohla krásně a plynule navázat.

“Jedenáctiletý Michel Barnier to neměl lehké ani v době, kdy ještě oba jeho rodiče žili. Často se stěhovali z místa na místo, takže najít a hlavně udržet si kamarády byl problém.

Pak mu zemřela máma a jeho otec rozhodl, že na novou zakázku poletí s ním.

A rozhodně to nebude ve Sluneční soustavě, protože tentokrát šlo o práci pro mimozemšťany. A tak se Michel ocitl na Cerberovi, první budoucí mezirasové základně na okraji lidem známého vesmíru, v malinké kajutě a provizorní učebně pro online výuku.”

Návrat: Petra Dvořáková a její tvorba jsou pro mě jistotou kvalitní české literatury, která sice nepřináší zrovna dvakrát veselá témata, ale o to více hraje na ty správné struny. Její knihy jsou silné, emotivní, ale ne prvoplánové, psychologické a tak nějak nenásilně nutí čtenáře se zamyslet na tím či oním problémem, které v nich bez skrupulí otvírá. A tak od jejího novinky Návrat očekávám vážně hodně.

Jana je přesvědčená, že její víru nemůže zlomit vůbec nic. Zvlášť když konečně může žít v klášteře. Vstupuje mezi sestry plná nadějí, odhodlání, ale i iluzí. Ty se začínají s každodenním řeholním životem plíživě drolit. Jana musí znovu potěžkat svůj nenaplněný vztah k Viktorovi, ale především si odpovědět na otázky, jež do jejího života vnáší záhadná a nespoutaná Karin. Janina představa o tom, jak vypadá skutečná láska, se dramaticky mění a rozostřuje. Stejně tak se společenství sester musí denně ptát, jak se dá v proměněném světě navrátit ke svému původnímu poslání.

Vývěr z edičních plánů GOLDEN DOG: Jakožto letitý fanoušek hororu si v žádném případě nehodlám nechat ujít ani novinky z nakladatelství Golden dog, které navíc právě připravované tituly nabízí i v exkluzivních předprodejích s podpisy autorů, záložkami a třeba i nějakým dalším bonusem. Takže pokud jste fanoušky tohohle žánru, určitě doporučuju sledovat jejich produkci, já jsem, zatím, nikdy nebyla zklamaná.

Král beznaděje: Od Tomáše Martona jsem zatím měla možnost číst jen pár jeho povídek vydaných v různých antologiích a neskutečně moc jsem mu fandila ve vydání vlastní knížky. A té se, konečně právě v únoru dočká.

Všechno zavinil. To on se stal zkázou pro celé království.

Zůstala v něm jen smrt a hniloba. Hroby v Necropolis pod hradem jsou plné mrtvých. A to vše, protože upsal duši démonovi. Snad jedině, že by se našel blázen nebo naivní dobrodruh, který by dokázal kletbu zlomit. Tomu už ale nevěří. Nevěří v nic dobrého. Však je Král Beznaděje.

Tam uvnitř: Knížky Honzy Vojtíška jsou pro mě pořád obrovskou záhadou. Nikdy nevím, co od něj čekat. Jestli bezskrupulní erotiku, brutální horor nebo totální podivnost podivnou. Takže je jasné, že jsem na jeho další novelu fakt zvědavá.

Léto 1992. Zdenek se chystá na střední. Žije bezstarostným pubertálním životem. Koupaliště, muchlovačky, videohry… Dokud nezačne vídat něco, co mu nedá spát. Spolu s přítelkyní se dostávají do míst, v něž ani nevěřil. Do míst, kde duše může potkat mnohem horší a děsivější osud než sama smrt.

Tam uvnitř je nadpřirozený psychologický hororový thriller vracející se nejen do 90. let, ale i do dětských představ, radostí, strachů a hrůz.

Pro vás Vydavatelství Kanopa jsem tu zmínila mockrát. A právem, protože mají skvělou a velmi pestrou produkci. Každou středu se u nich můžete najít další audioknižní novinku a na jejich YT kanále pak i poměrně dlouhé ukázky a streamy s herci, kteří pro ně audioknihy namlouvají. Doporučuju tedy bedlivě sledovat, protože letos chystají i spoustu akcí a soutěží, které by vám neměly uniknout. No a protože vědí, že jsem velkým milovníkem audioknih, o kterých vám ráda píšu, mám pro vás na jejich produkci exkluzivní slevový kód. Stačí na jejich stránkách nakoupit a do košíku zadat kód WENDY10, se kterým získáte desetiprocentní slevu na nákup. No kdo vám to dá?

QR kód tě zavede na jejich web, kde se dozvíš víc.

Hledáš co nejširší nabídku audioknih?

V aplikaci Audiolibrix můžeš pohodlně nakupovat nebo si předplatit některé z členství, která ti přinesou řadu výhod.

QR kód tě zavede na jejich web, kde se dozvíš víc.

Jestli se vám líbí moje tvorba, kterou pro vás dnem i nocí připravuji, můžete mi to dát najevo. Pojďme spolu na jedno virtuální kafe. A jestli chcete, můžeme si spolu dát i to reálný.

Protože to je stejně nejlepší. :) Za každou podporu budu moc ráda kdyby to bylo jen sledování nebo komentář.