TiNiGi
Literární měsíčník
S láskou ke knihám, napříč příběhy
Editioral
Zdravím tě, můj milý čtenáři. Vítej na stránkách dalšího čísla literárně-kulturního měsíčníku
TiNiGi a opět mi dovol mi pár slov na úvod.
Březen je už několik desítek let oslavován jako Měsíc čtenářů, takže každý knihomol má tak de facto legitimní důvod si někam zalézt s knížkou a věnovat se jen a pouze jí.
Knihovny navíc v tomto období připravují nejrůznější speciální programy, nevím, jak je na tom ta tvoje, ale třeba táborská jede hromadu kulturního programu celoročně, takže pak přichází jen s příjemnými bonusy. Pokud tě tento projekt každoročně vyhlašovaný Svazem knihovníků a informačních pracovníků z nějakého důvodu míjel, zkus se podívat, jestli i knihovna ve tvém městě a okolí nechystá nějakou skvělou akci. No a i já pro tebe mám v tomto čísle nachystáno pár akcí, které poběží hlavně v online prostoru.
S nimi bych ti ráda představila i jeden prima portál, kde si můžeš knížky legálně a natrvalo stáhnout, čeká tě i menší soutěž a samozřejmě neopomenu ani novinky z české literární scény. Ať už jde o klasické knihy nebo třeba audioknihy. Pevně věřím, že i tentokrát si na následujících stránkách najdeš to, co tě zajímá, co ti udělá radost, co tě třeba nějakým způsobem informačně obohatí. Moc ti děkuju za veškerou přízeň a těším se na příště.
YT: Malý knižní Vesmír
Ing: Wendy Vivien Šimotová
FB: Malý knižní Vesmír
Blog: vysvlecena.blog.com
Spotify: Skleněná slova
V minulém čísle jsem vám v téhle rubrice psala o tom, že se z mého pohledu, potažmo i pohledu českých autorů neposkytuje ze stran některých nakladatelství právě naší současné literatuře dostatek péče, podpory a marketingu. Dneska bych na ráda v krátkosti navázala, protože se s tímhle pojí ještě jedna věc, se kterou tak úplně nesouzním. A tím je, z mého pohledu, nadměrné čtení zahraniční literatury, především pak té anglické, v jejich originálním znění.
Rozhodně nechci říct, že je taková čtenářská volba špatná, ale pokud se v literárním prostoru nějak víc a aktivněji pohybujete, a zrovna na sociálních sítích je to z mého pohledu hodně znát, není možné, abyste tenhle, řekněme fenomén nezaznamenali. Určitě to má svoje nesporné výhody, člověk lépe pod kůži dostane cizí jazyk, což mu bezesporu hodně v životě pomůže, v tomhle se čtení v angličtině ten benefit opravdu upřít nedá, nicméně si začínám čím dál tím víc všímat, že tahle literárně získaná znalost jazyka vytlačuje slovní zásobu spojenou s naší mateřštinou.
Slova, která nám byla od dětství vštěpována, ta která nás učily naše maminky nebo další rodinní příslušníci se pozvolna vytrácí a jsou nahrány jejich anglickými ekvivalenty. A v tomhle já osobně vidím docela velký problém. Čtení v cizím jazyce by nás jakožto čtenáře samozřejmě mělo obohatit. Ať už v rámci slovní zásoby, gramatiky nebo i literárně v případě, že daná knížka ještě není, případně třeba nikdy nebude přeložena, nicméně ne na úkor toho, že tratíme slova, která nám mají být nejblíž. Což se, bohužel, děje.
Zkuste se nad tím sami zamyslet. Nevšimli jste si toho taky? Třeba i u sebe nebo u svých kamarádů? Nebo i u těch, které sledujete na YT nebo jiných sociálních sítích?
A pokud k tomuhle tématu máte nějaký osobní postřeh nebo máte jen chuť sdílet svůj názor, budu ráda, když mi napíšete na e-mail (vysvlecena@seznam.cz) s předmětem ČESKÁ LITERATURA. Ať si i taky zkusíme otevřít nějakou debatní rubriku.
Neustále mě překvapuje jak pestrou nabídku autorů na českém literárním poli máme. A protože je právě březen měsíce čtenářů, se kterými jsou knihy a jejich autoři neodmyslitelně svázáni, mám pro vás tentokrát autory hned dva. Respektive autorku, jejíž tvorbu bych vám ráda představila recenzí na jeden z jejích románů a autora, kterého vám představí v rámci krátkého rozhovoru, který jsme pro vás společně připravili.
A nezapomeňte, že pokud máte některého z českých autorů opravdu v oblibě, máte momentálně jedinečnou možnost jeho práci ocenit hlasováním v ceně Magnesia
Litera, jejíž slavnostní předávání proběhne v polovině dubna. Ale k tomu se dneska ještě dostaneme.
Ženy mají přednost a tak pusťme na scénu Petru Dvořákovou, další, velmi jedinečnou autorku, která ve svých knížkách otvírá bolestivá témata provázaná s lidských životem, pracovním prostředím, vztahy s partnery nebo i rodiči. Nebojí se prakticky ničeho a vše svým čtenářům předkládá velmi otevřeně, syrově, bez pozlátka.
Své hrdiny často zahání na samu hranici bolesti a její snesitelnosti, ukazuje jejich duševní strádání, trápení, osobitý a originální pohled na svět a jednotlivé situace a i nás, jakožto čtenáře dohání prakticky k šílenství. Jsme totiž jen tichými pozorovateli jejich příběhů, je nám tak odepřena možnost pomoci, promluvit, obejmout, utěšit. Tím spíš jsme pak, na samých koncích zdeptaní, duševně rozdrásaní a rozbolavělí. O to víc pak, snad, toužíme lidem ve svém okolí v těžkých chvílích pomoci, dost možná se v nás probouzí i pocit solidarity, který je často utlumen našimi vlastními problémy. Právě v tom, když pominu vynikající vypravěčský talent a smysl pro krásu češtiny a její bohatost, tkví velký benefit knih Petry Dvořákové.
Asi nejvíce bolavé pro mne byly Vrány, román vyprávěný pohledem malého děvčátka, které ve své rodině hraje druhé housle a stojí ve stínu své sestry, která je krásnější, poslušnější, inteligentnější...a ani ve škole nepatří mezi oblíbené. Tahle kniha byla fakt extrémně náročná a bolavá a neznám člověka, který by ji četl nebo poslouchat, ve kterém by nezanechala hluboký dojem a neutěšitelný smutek.
Dnes se ovšem zaměříme na jiný román, respektive jeho audioknižní podobu, který není o nic méně dramatický, než právě zmíněné Vrány.
Momentálně si od Petry Dvořákové vychutnávám její nejnovější román “Návrat”. Zatím jako audioknihu, která se ke mě dostala dřív, ale určitě brzy sáhnu i po papírové verzi. Jo, tohle je taková moje literární neřest, řekněme, ráda si jeden příběh zároveň přečtu i poslechnu a užiju si ho tak na mnoha úrovních. Přeci jen je něco jiného si knížku přečíst ve vlastním rytmu, vlastním tempem, vlastní dikcí, než si jí nechat vyprávět někým třetím.
Na moje celkové hodnocení právě Návratu se můžete těšit někdy příště, určitě se objeví na instagramu a v některém z videí na YT. Dneska bych se ráda zaměřila na její předchozí román s názvem “Pláňata”, který bych vám, touto cestou, ráda připomněla. I on totiž stojí za pozornost.
Pravděpodobně v každé rodině se najde nějaká bolest, něco, co není úplně dobře, něco, co je pro všechny její členy bolavým místem, třináctou komnatou. Petra Dvořáková má nejspíš k takovým komnatám klíče a v každé svojí další knížce některou z nich otevře. Nejinak je tomu i v jejím posledním románu Pláňata, který vydalo Nakladatelství Host a brzy se dočkal i audioknižního zpracování v produkci
OneHotBook. Ti do tohoto tíživého příběhu nepochopení a (ne)lásky za neutěšených dob komunismu vtiskli další rozměr vnímání, který bezpodmínečně musí zasáhnout každého, kdo se rozhodne mu naslouchat.
Pláňata jsou silným a v mnoha směrech emotivním románem, který pracuje nejen s dost otevřeně popsanými roky pod komunistickou vládou, ale i s bolestnými událostmi odehrávajícími se uvnitř jedné rozvětvené rodiny, v jednom více generačním domě a navíc z pohledu snad všech protagonistů, kterých se obyčejné i náročnější okamžiky běžných dnů týkají. Snad nejhlasitěji se tu pak ozývá Pavlína, která se musí vyrovnat nejen s vlastním dospíváním, láskou a školními starostmi, ale především s rodiči, kteří mají, samozřejmě, spoustu svých problémů, které je frustrují často natolik, že na celou rodinu dopadá všeobecná nepohoda, zbytečné hádky a nedorozumění, kterým by se, za normálních okolností, dalo poměrně snadno vyhnout. Situaci ani neprospívá stupňující se náklonnost k alkoholu, kterým její otec řeší snad vše, co se mu v životě nedaří. A jak byla řeč o více generačním soužití, tak ani to, že všichni žijí s Pavlíninými prarodiči, tchýní a tchánem jejího otce, tak ani tohle soužití často situaci zrovna dvakrát neprospívá. Jenže nějak není jiné cesty.
Čtenáři Petry Dvořákové si i v tomto románu přijdou na své a kdo má její tvorbou nějak více zmapovanou, asi tuší, do čeho se pouští. To ovšem neznamená, že tato, jedna z předních českých autorek, už nijak a ničím nepřekvapí nebo nešokuje. Naopak. S každým dalším románem ukazuje, že má stále co říct, že její studnice nápadů se nevyčerpala a že její příběhy jsou stále velmi intenzivním, byť v mnoha směrech bolavým zážitkem, který otvírá důležité rodinné i společenské otázky poplatné každé době. Dobové zasazení jejích románů je totiž jen pomyslnou třešničkou na dortu, které celou situaci a atmosféru vždy jen podtrhne, dokreslí a často, jako právě v případě Pláňat, přinese protagonistům jejích románů jen další svízele.
Vzhledem k tomu, že je tento příběh skvěle napsaný a ukazuje vynikající autorčin literární talent a smysl pro jazyk, je jasné, že audioknize není co vytknout. Skvělým benefitem tohoto titulu je především to, že každou z postav, jež nám do celého příběhu vnáší svůj vlastní osobitý pohled předčítá/vypráví jiný herce. Posluchači je tak od začátku jasné, číma očima se na jednotlivé situace díváme, každá z postav dostala vlastní a jedinečný hlas, který ji vystihuje, jednoznačný styl projevu a zabarvení hlasu, které ji vystihuje. V neposlední řadě nesmíme opomenout ani jednotlivé hudební předěly a celkový podkres, který každý jeden vyposlechnutý
okamžik umocní a dodá mu ještě větší hloubku.
OneHotBook obecně odvádí na audioknihách vynikající práci a na své produkci si dává maximálně záležet. Pláňata jsou jen dalším, jasným důkazem toho, jak moc
důležité je vybrat pro takový formát „čtení“ toho správného člověka, ty správné lidi, kteří vám mají daný příběh vyprávět a přinést vám tak jedinečný zážitek, který se třeba, někdy, v něčem, nejenže vyrovná, ale může i překonat knižní verzi. Jestli jsou
Pláňata lepší v knižní nebo audioknižní podobě necháme na vás, vřele doporučit však můžeme obě verze příběhu. Ten sice přináší mnoho otázek, ale zároveň i odpovědí, které si často musí každý z nás najít uvnitř sebe. A to je právě obrovský benefit knih
Petry Dvořákové. Nic nepředkládá na rovinu, nic svým čtenářům nevnucuje, dává jim možnost pracovat s jejími příběhy intuitivně a individuálně, nacházet v nich řešení na vlastní problémy a zamýšlet se nad tím, jestli některé konflikty a neporozumění nejsou jen důsledkem něčeho většího, co zůstává skryto a zamčeno kdesi v temnotě sklepů.
Pokud máte chuť se na audioknižní tvorbu
Petry Dvořákové podívat, poslechnout si ukázku a eventuálně si přečíst i hodnocení ostatních, mrkněte na web Audiolibrixu. QR kód vás tam pohodlně zavede.
No a teď přichází na řadu muž, muž téměř renesanční, dovolím si tvrdit. Lukáš Křišťan, se kterým jsem navázala spolupráci už před pár lety, kdy mu vyšel jeho první román. Bestie v uniformě je poměrně dost originálně sepsaným true crime příběhem o velmi brutálním vyvraždění jedné rodiny, včetně dětí, kterému se Lukáš Křišťan poměrně intenzivně a detailně věnoval.
Vše vypráví nejen románovou formou, ale v rámci celého příběhu nás obohacuje i reálnými zápisy výpovědí díky nimž můžeme ještě intenzivněji nahlédnout do zákulisí celého vyšetřování. Bestie v uniformě se díky tomu stává ještě autentičtější a realističtější a její čtenáři se tak mnohem více dostanou do děje a vlastně se i stávají jeho nepřímými účastníky.
Právě tato kniha je jednou z těch, pro které můžete hlasovat v rámci letošního udělování cen Magnesia Litera, kterou už jsem tu dneska okrajově zmínila. Pokud vám toto ocenění české literatury zatím unikalo, určitě doporučuju podívat se na webové stránky tohoto ocenění, kde se dozvíte všechno, co budete potřebovat. Oficiální oceňování pak můžete, spolu se mnou, sledovat v přímém přenosu na ČT1 24. dubna. Já si tuhle událost nenechám nikdy ujít a musím říct, že i letos jsme moc zvědavá, kdo si knižní sošku v letošním roce odnese.
Na následující stránce pro vás mám krátký rozhovor s Lukášem, který vám jeho osobu, není totiž jen spisovatelem, ale taky divadelním a seriálovým hercem i právě knížku, kterou jsem tu teď zmiňovala představí víc. A pokud vám nebude stačit, můžete se podívat na záznam našeho společného streamu, který po vydání Bestie v uniformě proběhl na mém instagramu a je pro všechny dostupný i na YT. V něm totiž uvidíte nejen autora, ale i dobové fotografie, se kterými při psaní pracoval a samozřejmě si budete moci vyposlechnout detaily případu i přípravy celé knížky přímo z úst samotného autora.
1. Lukáši, my jsme spolu vedli moc prima stream o tvojí prvotině Bestie v uniformě, což je románovou formou psaný true crime příběh. Možná nás teď ale třeba poslouchají tací, co ho neviděli nebo je knížka úplně minula. Nechtěl bys nám jí pro začátek trochu představit, než se dostaneme dál?
Zdravím všechny, velice rád představím knihu pro ty, co ten stream neviděli nebo je kniha minula. Bestie v uniformě pojednává o největší masové vraždě v Československu která se odehrála z 9. na 10. dubna roku 1926 kousíček od lázní Kynšvart. Je to velice zajímavý, napínavý a drsný příběh kdy neznámý se pachatel vloupal na statek a vyvraždil skoro celou rodinu. Ale zůstaly vlastně naživu tři svědci. Mezi nimi to byl jedenáctiletý kluk který ležel mezi skoro mrtvýma rodičema a vrah ho přehlédl. Celou všechno to vlastně viděl a pak se vlastně stal jedním z hlavních svědků, kdy vypovídal proti tomu vrahu vrahovi.
2. Musím říct, že mě vlastně dost překvapil velký čtenářský a mediální zájem, to se u začínajících autorů moc nestává. Překvapilo tě to? Myslíš, že tomu pomohla třeba i tvoje herecká kariéra?
No, mě to taky velice mile překvapilo, protože na Databáze knih má hodnocení 75% a co vím z recenzí a vlastně reakcí čtenářů, tak jsou z toho příběhu víceméně velice mile překvapení až nadšeni, takže to mě mile překvapilo. No a jestli tomu pomohla moje herecká kariéra...možná tomu pomohlo to, že už jsem malinko známější, ve vší skromnosti, ale myslím si že mi to taky pomohlo trochu v tom, když jsem oslovoval nakladatelství. Ale hlavně tomu pomohlo to, jak ten příběh tak i to zpracování, protože každý, kdo to četl, tak říkal, že to prostě musel číst jedním dechem a že ho ten příběh okamžitě vtáhl.
3. Bestie v uniformě je momentálně jednou z knížek nominovaných na cenu Magnesia Litera, jejíž vyhlášení by mělo proběhnout 24, dubna. I to je, myslím, poměrně úspěch. Jak ty to vnímáš?
No, je pravda, že redakce nebo nakladatelství knihu odeslalo do soutěže Magnesia
Litera, takže to je pro mě opravdu velice úspěch. Je to skvělý. Uvidíme, jak to všechno dopadne, ale samozřejmě čtenáři můžou ještě poslat hlas a budu za to velice rád. Hlasovat můžete do 17. dubna buď na stránkách Magnesia Litera.cz a nebo kosmas.cz a bude se i losovat ze všech těch hlasujících, kteří dostanou poukaz v hodnotě 200 Kč na nákup libovolné knihy v knihkupectví Kosmas, což je skvělá odměna i pro ty hlasující. Budu moc rád, když mi posluchači odešlou hlas a beru to opravdu jako úspěch.
4. Kdyby si náhodou, a já bych ti to moc přála, tohle ocenění získal, co by to pro tebe znamenalo? Změnilo by se něco?
Tak to moc děkuji, že by sis to moc přála, já si to přeji také. No, každopádně, když knížka získá ocenění nebo i jenom nominaci, tak je to velký úspěch. Je to vlastně jako když film dostane nominaci na Oscara nebo nominaci na Českého lva. Takže já myslím že by to změnilo určitě to, že bych to měl trochu lehčí jako autor u mé další knihy, kterou píšu. Zároveň by to nastavilo určitou laťku, což je zase krásná výzva. Já to nevidím jako překážku, já to opravdu beru jako výzvu, takže držme palce a budu moc rád když budete posílat hlasy a pak uvidíme. :)
Tohle samozřejmě není celý rozhovor, který jsem s Lukášem vedla. Komplet celý, kde se věnujeme i jeho herecké profesi, si budete moct poslechnout už v neděli v další epizodě mého podcastu Skleněná slova. No a koho zajímá hlavně knížka, může si po naskenování QR kódu pustit záznam streamu, který jsme zmínili na začátku.
V letošním roce mi dělá společnost tenhle skvělý kalendář, který vytvořil jeden z největších hororových fanoušků, kterého v těchto řadách aktuálně máme. Na mých sociálních sítích už jste ho už určitě zaregistrovali, protože dal dohromady mimo jiné i vynikající antologii povídek českých autorů, kteří svými texty vzdali holt Stephenu Kingovi, králi všech hororů. :) Mimochodem, rozhovory s nimi najdete v loňské řadě mého podcastu Skleněná slova, takže fanoušci hororu by i v nich mohli najít inspiraci k tomu, co si v letošním roce přečíst. V tomhle kalendáři najdete na každý týden medailonek jednoho z předních, českých hororových autorů a já jsem se rozhodla, že ho využiji v rámci svojí a vlastní i tak trochu vaší inspirace. Přemýšlela jsem, jak to udělat co možná nejzajímavější a řekla bych, že finální projekty by vám mohli bavit. V první řadě bych vám v této rubrice ráda představila jednotlivé autory na daný měsíc spolu s knížkami, které bych si od nich ráda přečetla - myslím si, že v tom množství knih, které za měsíc přečtu, jsou vždycky čtyři z tohohle kalendáře poměrně reálné. No a následně vás čeká každý měsíc vlog na youtube, kde vám o každé z nich něco povím a nějakým způsobem se je pokusím zhodnotit. Jednotlivá videa už mají na už mají na YT vlastní playlist, takže tam je pohodlně najdete ať se k autorům i jejich knížkám můžete vracet. No a momentálně si představíme ty, jejichž knížkám se budu věnovat v březnu.
Vladimir Pospíchal
Březen bych teoreticky měla věnovat i tvorbě
Vladimíra Pospíchala, který v kalendáři celý tenhle měsíc zahajuje, nicméně v naší knihovně od něj žádnou knížku a jeho samostatné povídky mám přečtené. Takže mám vyžádané zaslání z jiné knihovny a budu muset chvilku počkat. Po zralé úvaze jsem se rozhodla pro román Když dvanáctá hodina odbila, který slibuje pestrou škálu povídek s hororovými i mysteriózními prvky, které by se mi, snad, mohly dost líbit.
Na křídlech temné literatury
Veronika Fiedlorová S Verčou jsem na svém instagramu uspořádala před pár týdny stream o její tvorbě, hlavně tedy o její sérii Pozdravy záhrobí. Tu už mám přečtenou a brzy se chystám na její poslech, protože jsem moc zvědavá, jak bude zpracovaná. Četla se totiž skvěle a nechyběl jí ani poměrně svérázný sarkasmus a nadhled. Takže si slibuju jedinečný posluchačský zážitek. No a na YT je k dispozici i její povídka Kravín, takže tady mám výběr opravdu dost pestrý.
Ondřej Kocáb
Tady naopak zas moc na výběr nemáme, protože Ondřej je se na hororovém literárním posli začíná teprve projevovat. Na svém kontě má příspěvek hororově laděné básnické sbírce
O čem sní noční můry a několik povídek vydaných v antologiích Smečka nebo České temno. Já jsem se rozhodla pro sbírku
Sešívance: druhý steh, na kterou se chystám už delší dobu a konečně mám důvod se minimálně na Ondřejův příspěvek podívat a přečíst si od něj něco dalšího.
Na křídlech temné literatury
Aleš Pitzmos/Alec Palmer
No a březen uzavře tvorba Aleše
Pitzmose alias Aleca Palmera. I s ním si na mých sociálních sítích můžete pustit záznam streamu, kde jsme se bavili i vedení Nakladatelství Nemeton, které založil. Od něj tu mám jednu z jeho
posledních knížek, povídkovou sbírku
Místa, co si pamatují a protože už z autorovou tvorbou mám nějaké zkušenosti, musím říct, že se vážně moc těším.
Jestli mám od dětství nesmírnou vášeň pro knihy, která se s věkem jenom stupňuje
a prohlubuje, pak od střední trpím i stejnou vášní pro audioknihy. Tahle láska se zrodila v době, kdy jsem psala maturitní práci
a připravovala se na zkoušky, takže na čtení fakt nebyl čas, což mě docela drásalo. A pak jsem objevila audioknihy a dokonce jsem byla i jednou z prvních v české, tehdy ještě booktube a blog scéně, která o nich začala psát.
Jestli mám od dětství nesmírnou vášeň pro knihy, která se s věkem jenom stupňuje a prohlubuje, pak od střední trpím i stejnou vášní pro audioknihy. Tahle láska se zrodila v době, kdy jsem psala maturitní práci a připravovala se na zkoušky, takže na čtení fakt nebyl čas, což mě docela drásalo. A pak jsem objevila audioknihy a dokonce jsem byla i jednou z prvních v české, tehdy ještě booktube a blog scéně, která o nich začala psát.
V současné době mám během roku dokonce i období, kdy víc knížky poslouchám, než je čtu a nacházím díky skvělým spolupracím hromadu výborných příběhů, který mi neskutečně rozšiřují obzory. A protože je kolem audioknih a jejich poslechu tak trochu mlha a mnozí k nim pořád přistupují s despektem a výhradami, snažím sej im dát na svých sociálních sítích poměrně dost prostoru. Takže asi nikoho nepřekvapí, že dostanou prostor i tady.
Na mém instagramu můžete sledovat relativně pravidelný reels, kde vás v krátkosti informuju o těch audioknížkách, který mi přibyly v audioknižní knihovničce a tím pádem je docela reálná šance, že některou z nich budu brzy poslouchat. A protože mám výbornou spolupráci s Vydavatelstvím Kanopa, se kterým jsme v letošním roce naši spolupráci trošku obměnili a vylepšili, mám pro vás rubriku i tady.
Kromě toho, že budete moct veškerý audioknižní novinky a moje názory na ně sledovat pravidelně právě na instagrmau nebo youtube, čekají vás mimo to i streamy a rozhovory. No a na stránkách magazínu TiNiGi vás budu měsíc co měsíc informovat o chystaných novinkách, které si budete moct pořídit - ti, kdo využijí slevový kód, který pro vás Kanopa připravila i s příjemnou slevou - a vychutnat si tak skvělé příběhy i jinak, než na stránkách knih.
A co pro nás všechny Kanopa chystá na začátek roku? Stačí jen obrátit list. :)
Anotace:
Když se jednoho dne objeví u trosek strašidelného opatství opředeného legendami tělo mladé ženy, všichni předpokládají, že se jí samou hrůzou zastavilo srdce. Ohledání těla však ukáže, že to nebude tak jednoduché.
Krásná Elizabeth Barrettová totiž zemřela na otravu kyanidem a smrtelnou dávku jí musel podat někdo z jejích blízkých. Někdo, komu věřila. Někdo, kdo znal její tajemství.
Druhý díl téhle detektivní série s nádechem historie je nejspíš důkazem toho, že se první díl jako audiokniha vážně líbil. Osobně sice u Kanopy dávám přednost jiným knížkám, ale věřím tomu, že spoustě z vás zjištění, že v sérii i nadále pokračují udělají radost. Nemusíte se tak rozloučit ani s oblíbeným kapitánem Redmondem, ani s Filipem Jančíkem, který vám mile rád bude vyprávět další případ vraždy a dost možná prozradí i nějaké další stránky Redmondova života.
Píše se rok 1894 a Sherlock Holmes je povolán do umělecké galerie v Covent Garden, kde před obrazem Nesmrtelného muže leží tucty mrtvých návštěvníků. Jak mohl někdo zabít všechny návštěvníky výstavy do jednoho a proč by vůbec něco takového dělal? Holmes a Watson se brzy dostávají na stopu tajemné postavy v černém, kterou díky její neuvěřitelné rychlosti a hbitosti není možné dopadnout.
Anotace: Zpracováním detektivek, ve kterých hlavní roli hraje právě Sherlock Holmes je takovým malým, splněným snem Václava Knoppa, který je také otcem nakladatelství Kanopa. Je to dobře, člověk si má svoje plnit. A neříkejte mi, že ani vy z tohohle nemáte radost. Pevně doufám, že si další případ s tímhle vysoce inteligentním vyšetřovatelem vám všem udělá radost.
Anotace:
Došlo k vraždě, jež se vzpírá vší logice – a vrah je stále na svobodě. Anglie roku 1176. Aelred Barling, vážený soudní úředník krále Jindřicha II., je královským dvorem vyslán, aby se svým mladým asistentem Hugem Stantonem vyšetřil brutální vraždu spáchanou ve vesnici nedaleko Yorku. Případ se zdá být jasný. Podezřelý je pod zámkem v místním vězení a rozběsnění vesničané požadují rychlý výkon spravedlnosti. Když se však začnou nacházet další těla, jistota se mění v pochybnost.
No a k detektivkám se ještě na chvíli vrátíme. Kanopa se totiž pouští do další detektivní série, která přinese i široké historické pozadí. Co si tak v práci všímám, tak zrovna historické detektivky jsou velmi oblíbeným žánrem, který čtenáře baví. zvlášť tedy starší generace a tak je, myslím, super, že začínají být dostupné i jako audioknihy. Spousta lidí by si totiž tyhle příběhy ráda vychutnala, ale oči už jim třeba tolik neslouží. Tak proč nepořídit svým blízkým, pro které už knížky nejsou, skvělý, napínavý příběh, který vám bude vyprávět skvělý Pavel Rýmský?
Anotace:
Zatímco se Keira snaží odkrýt spletitou minulost několika nejstarších obyvatel hřbitova, z temného lesa se vyplíží nebezpečí. Před mnoha desetiletími tam pohřbili nemilosrdného sériového vraha, jehož přízrak znetvořila jeho násilná povaha. Je rozzuřený.
Nenasytný. A když Keira nevědomky odpoví na jeho volání, mohla by se stát jeho poslední obětí.
První díle série Strážkyně hrobů jsem vám dneska představila v rámci recenze, kterou najdete v následující rubrice a jsem moc ráda, že na další díl nebudu muset dlouho čekat. Autorka, jak se zdá, přitvrdí a dost možná i přidá na brutálnosti, ale o to víc zajímavý by tenhle příběh mohl být. Sama jsem moc zvědavá jak se i osobní příběh Keiry bude vyvíjet a jestli se o ní dozvíme něco nového, co nám ji zas o něco víc přiblíží.
Je dost možné, že jste si třeba z téhle únorové nevybrali. Jasně, ne každý je na horory nebo detektivky, ne každého tenhle žánr baví a nějak ho přitahuje. Nicméně i pro vás ostatní mám takové menší dárky. Prvním z nich je slevový kód na nákup audioknih právě u Kanopy, který vám platí konstantně naprosto na cokoli. Stačí v košíku zadat kód WENDY10 a je to.
Druhým dárkem je akce JARNÍ RESTART, který poběží na sociální sítích vydavatelství Kanopa od 21. do 28. března. V ní můžete svým kamarádům i známým ukázat, jak skvělé audioknihy jsou a co všechno se dá při jejich poslechu dělat. Dost možná bude vše spojené s nějakou soutěží, to se ostatně nechte překvapit, nerada bych vám všechno hned vyzvonila. Nicméně můžu prozradit, že právě v této době fungovat unikátní kód RESTART20, se kterým dostanete na webu Kanopy 20% slevu na jejich produkci. Takže pokud jste si něco z mé dnešní nabídky vybrali, můžete si udělat radost a ještě trochu ušetřit.
No a poslední novinkou jsou KANOPKY, krátké povídky a příběhy, které vám při poslechu nezaberou moc času a jsou tak ideální třeba na kratší cestu MHD, do čekáren před ordinacemi lékařů nebo třeba na zpříjemnění obědové pauzy v práci. Ty pro vás budou k dispozici od 17. března a už jenom kvůli nim doporučuju sledovat nejen web Kanopy, ale i jejich sociální sítě nebo YT kanál, kde se o všech novinkách zavčasu dozvíte a navíc si budete moct poslechnout i nejrůznější rozhovory s autory a předčítači nebo i poměrně dlouhé ukázky z audioknížek, které pro vás připravují.
Na web Kanopy tudy
Co se hororu týče, tak jsem jeho nadšený konzument. A to už několik desítek let. Za tu dobu jsem četla i viděla horory skvělé, dobré i úplně příšerné. Vzhledem k velké pestrosti jeho jednotlivých subžánrů si v něm určitě každý fanoušek najde to svoje a ani já nejsem výjimkou. Rozhodně se nespokojím s nějakou kýč krvavou vyvražďovačkou nebo jasně specifikovatelnejma monstrama nebo vyšinutejma lidma, co se hrabou lidem ve vykuchaným břiše. Potřebuji napětí, plíživý, pozvolna budovaný strach nebo příjemné mrazení, atmosféru, děs, který mi nedovolí v noci zhasnout lampičku.
Musím říct, že moje první seznámení s tvorbou téhle, tolik chválené autorky nebylo zrovna nejšťastnější. Díky spolupráci právě s Kanopou jsem měla možnost poslouchat její román Hlasy v bouři ze série Černá zima a musím říct, že mi tenhle příběh vůbec nesedl. Namluvený byl skvěle o tom žádná, ale chybělo mu všechno to, co jsem popsala v předchozích odstavcích. Jenže já nejsem z těch, kteří zanevřou na autora při prvním nezdaru, navíc má Darcy Coates na svém kontě tolik knížek a sérií, že si je z čeho vybírat.
Takže v okamžiku, kdy Kanopa vydala její další román z úplně jiné série, vzala jsem to jako příležitost a jala se poslouchat. Musím říct, že Šeptající mrtví ze série
Strážkyně hrobů byli přesně podle mého gusta. Temný duchařský horor s tou správnou temnou atmosférou ve stylu filmu Šestý smysl byl přesně tím, co mi padlo do noty.
Musím říct, že jsem v prvním okamžiku měla trochu obavy, jestli nepůjde o nějakou brutální démonařinu nebo duchy ryze agresivní, kterým dohromady o nic nejde, ale opak byl pravdou. Autorka pro nás připravila velmi detailně propracovaný a v mnohém dost psychologický až intimní román s parádní zápletkou, kterou sice od jisté chvíle začnete trochu tušit, ale dohromady vám to nezabrání pokračovat ve čtení, potažmo v poslechu. Spíš naopak, ono totiž tušení a odhalení finální pointy jsou dvě, naprosto odlišné věci.
Abych vás, alespoň v krátkosti uvedla do děje, trošku se podíváme jak na postavy, tak i na příběh samotný. Všechno to začíná podivnou, výchozí situací, kdy naše hlavní hrdinka před kýmsi utíká. Nevíme před kým, nevíme proč a ona, chuděra odřená, neví ani to, kdo je. Útočiště nachází u starého faráře, který ji, poměrně úspěšně,
pomůže na nohy. Sice ji ubytuje nedaleko hřbitova, což je trochu morbidní, ale možná právě díky tomu se v Keiře začne projevovat poměrně neobvyklý talent. Slyší totiž mrtvé. Co slyší! Ona je vidí. Ne všechny samozřejmě, to by bylo dost na hlavu, ale především ty, kteří tady na světě nemají vyřešené nějaké záležitosti. Nebo zemřeli násilnou smrtí a přejí si jediné, spravedlnost.
Stejné je to i s duchem mladičké a očividně dost nešťastné dívky s roztříštěnou lebkou. Keira je tak chtě nechtě nucena svojí situaci začít řešit a i když by sama potřebovala pomoct s vlastní identitou a identifikací, vrhá se do pátrání po pravdě. Každý člověk, i ten mrtvý, měl přeci nějakou svoji minulost, rodinu, přátele. A i když je naše slečna duchem už poměrně dlouho, pořád se nachází starousedlíci, kteří by mohli něco vědět. Nehledě na to, že její život byl pravděpodobně dost úzce spjatý s místní prominentní rodinou.
Musím říct, že Darcy Coats dal vzniknout opravdu atmosférickému příběhu, kterému nechybí dramatičnost, silný příběh s lehkou dávkou romantiky a opravdu silnou vztahovou linkou. Má takový správný nádech anglického maloměsta, kde každý o každém ví všechno a všudypřítomná mlha a ponurost tomu všemu dodávají ten správný šmrnc. Je fakt, že o hlavní hrdince se toho moc nedozvíme, ale tím spíš jsme jakožto čtenáři navnazeni v sérii pokračovat. A vlastně o to víc mi byla hlavní sympatická. Vlastní minulost a s ní i život odsune stranou a se zápalem i odhodlám se rozhodne pomoci někomu, kdo je na tom, dle ní, mnohem hůř a pomoc si rozhodně zaslouží.
Předčítání se tentokrát ujala Anna Brousková, která mi do té doby byla naprosto neznámou a musím říct, že v jejím podáním se mi celý příběh moc dobře vnímal. Její přednes je procítěný, velmi osobitý a díky tomu jsem já osobně byla do příběhu vtažena téměř okamžitě. Stejně tak prostředí i celková atmosféra, která je místy opravdu dramatická a vypjatá, jindy zas tak nějak poklidná a spíš vyprávěcí než akční vyzněly vždycky tak, jak měly a udržely moji pozornost i neustálé napětí, které u hororu nesmí nikdy opadnout. I Keira samotná v jejím podání ožívá a stává se, když už ne vaší kamarádkou, tak minimálně člověkem, se kterým nelze jinak, než sympatizovat.
Ačkoli je celý příběh výborně vypointovaný a závěrečné scéně nechybí vypjatost, moc se těším na další díly. Ne ani tak kvůli dalšímu, určitě silnému lidskému příběhu, který na nás, i Keiru čeká, ale hlavně kvůli Keiře samotné. Uznejte sami, že právě ona je tím hlavním tahounem celé série, právě její život a osud chceme znát. Dost pravděpodobně totiž souvisí s jejím sociálním sítěním a empatií, bez které by takový dar nemohla nikdy plnohodnotně přijmou a správně využít.
Vzhledem k tomu, že mě teď čeká dlohoudobější pobyt doma a ideálně v posteli s nějakou pěknou knížkou, případně seriálem, budu mít i mnohem více času pomoci začínajícím autorům s jejich projekty u Nakladatelství Pointa. V současné době, respektive v okamžiku, kdy pro vás vychází tohle aktuálního číslo magazínu TiNiGi, se ke spuštění chystá hned několik projektů, některé ještě čekají na své dolazení, ale dva z nich budou spuštěny právě během tohoto měsíce.
Oběma se budu intenzivně věnovat i na svých sociálních sítích, kde vás čekají krátké posty, rozhovory s autory i delší recenze, které vám, jak doufám, jednotlivé příběhy více přiblíží a třeba vás přesvědčí o tom, že zrovna tu danou knížku chcete podpořit a pomoci jí na pulty knihkupectví. Navíc si k nim vždycky můžete vybrat i docela zajímavé ceny jakožto příjemné knižní dárky, což je, řekla bych, taky moc prima.
Všechny texty, které jsem k jednotlivým, tedy i starším projektům a knížkám, připravovala, pak najdete právě na mém blogu v záložce “POINTA”, takže pokud vás některá z anotací zaujme, můžete si ji tam dohledat a přesvědčit se, jestli je tím ideálním čtením pro vás. No a teď už je čas se podívat na knížky, které budete moci podpořit právě v březnu.
Jana Veselá - Betynu nedám Kniha potěší především milovníky psů. Stejné události jsou popisovány z pohledu Kamila, který žádného psa nechce a z pohledu Betyny, která má od prvního dne jasno. Kamil je její milovaný pán.
Ti dva si k sobě ovšem musí najít cestu. Kamil se Betyny nejprve snaží zbavit. Poté co jej Betyna zachrání při napadení bezdomovcem, začne Kamil konečně bojovat za to, aby si ji mohl nechat. Léto ti dva stráví na chalupě v Jižních Čechách, kde je čekají mnohá dobrodružství. S blížícím se podzimem se schyluje i k rozhodnutí, jestli budu moci zůstat spolu. A zůstanou nakonec jen spolu?
Knížku můžete podpořit tady
Eliška Javůrková - Myšlenky oceánu
Jakmile začnete číst první řádky, vplujete do světa, který je založený na pravdě ,na propojení se sebou samým. Kniha je napsaná přesně tak, jak to cítím. Zkušenosti s psaním nemám žádné. Vždy jsem chtěla psát o svých hlubokých myšlenkách.
Právě teď nastal ten čas. Tuto knihu jsem napsala proto, abych sdílela to co chce říct mé srdce. Při čtení této knihy vám budu světlem na konci tunelu. Doufám, že vám tato kniha bude úlevou po náročném dni a že pocítíte ve svém srdci naději. Tato kniha je jedinečná, protože sdílí jedinečné myšlenky. Každý máme v sobě hlubokou studnu informací.
Knížku můžete podpořit tady
Březen, m
Jak už jsme zmínila, probíhá aktuálně celorepubliková akce Březen, měsíc čtenářů. S ním se neodmyslitelně pojí spousta akcí pořádaných knihovnami a dalšími institucemi a zároveň je kladem zvýšený důraz na hodnotu knih, literatury, podpory čtenářství a v neposlední řadě i autorů.
Vzhledem k tomu, že já sama mám vystudované knihovnictví byl právě tento měsíc poměrně akčním i pro nás, pro studenty. Už jsem podotkla, že se sami můžete podívat na stránky nebo sociální sítě svých knihoven, - ostatně by mě vlastně docela zajímalo, jestli knihovny aktivně navštěvujete, tak pokud chcete, můžete mi klidně napsat na e-mail nebo třeba na instagram - nicméně i já bych vám na následujících stránkách ráda představila něco málo, co jsem vyštrachala na nejrůznějších stránkách. Ostatně v tomhle směru funguje můj algoritmus naprosto spolehlivě a podobné info a novinky mi přihrává s železnou pravidelností. Třeba vás něco z toho zaujme.
Letos je v rámci “oslav” kladen důraz především na digitální služby knihoven, o kterých ve finále málokdo ví. A to i přesto, že jsou i budovách knihoven i na jejich webových stránkách pro návštěvníky docela dobře prezentovány. Právě proto jsem se rozhodla to tady pro vás trošku zrekapitulovat. Nutno dodat, že každá knihovna bude mít rozsah těchto služeb jiný, protože v jejich správě samozřejmě hraje velkou roli nejen fungování vedení, ale i podpora města nebo jiného zřizovatele. To jen abyste nebyli případně překvapeni. No a co můžete v tomhle směru ve své knihovně využít?
1. Půjčování e-knih:
Tohle je z mého pohledu skvělá služba, kterou sama dost aktivně využívám. Dost se hodí v okamžiku, kdy jste delší dobu nemocní a máte chuť na něco pěkného ke čtení, na dovolené, v případě, že vám dojde zásoba knížek, kterou jste si vezli a co si budem nalhávat, za covidové pandemie se tahle služba hodila asi nejvíc. Dohromady k jejímu využití ani nic nepotřebujete, stačí mít založený účet na portálu Palmknihy, který má i velmi pěknou aplikaci, na webu knihovny si pak vybrat knížku, která se dá vypůjčit i v elektronické podobě a pod patřičnou kolonkou provést výpůjčku. Tu pak uvidíte právě v aplikaci Palmknih. Pozor, důležitý je si na portálu založit účet pod stejným e-mailem jaký máte uvedený ve svém čtenářském účtu v knihovně, jinak se portály společně nepropojí.
2. Půjčování audioknih:
Málokdo ví, že stejně jako e-knihy vám knihovna může půjčit i audioknihy. A to okamžitě, kdykoli a z pohodlí domova. Jasně, většina knihoven už v dnešní době nabízí i audioknihy na CD nosičích, ale stejně jako se za jistých okolností můžete setkat s nedostatkem literatury, může se stát, že i audioknihy vám dojdou. A chápu, že ne každý si může dovolit si několikrát do měsíce audioknihy nakupovat. Takže tahle služba v rámci ročního členství v knihovně je, myslím, skvělý způsob jak si příběhy touhle formou užít. I tady vám stačí aplikace Palmknihy, která umožňuje právě i přehrání takto půjčených audioknih. Prakticky i způsob, jakým si je lze přes knihovnu zajistit je naprosto totožný jako u e-knih.
Průkazka do knihovny se tak v takových případech opravdu hodí, protože za opravdu málo peněz, dostanete hodně muziky. A to se opravdu vyplatí, řekla bych. Nebo ne?
No a pokud vám to pořád ještě nestačí, zkuste se podívat na portál KNIHOVNY.CZ, na kterém najdete opravdu velké množství knížek, které si můžete naprosto legálně a zdarma stáhnout do čtečky nebo do mobilu.
Navíc si v rámci jeho služeb můžete nechat z jedné knihovny do druhé nechat za malý poplatek knížku, kterou si toužíte přečíst, ale zrovna ve fondu vaší knihovny se nenachází.
Tady se platí prakticky jen poštovné, což není nijak závratná částka a vyhnete se tak nespokojenosti z toho, že když danou knížku nikde jinde neseženete nebo si ji nechcete kupovat, nemáte vůbec žádnou možnost si ji přečíst. O tomhle ví málokdo, jak si tak všímám a řekla bych, že zrovna velcí čtenáři tuhle službu opravdu ocení.
Tak se nebojte. Každá knížka se dá sehnat a přes knihovny poměrně bez problémů a pohodlně zajistit. Stačí jen hledat. Pevně věřím, že jsem vám těmihle informacemi právě to hledání, které může být pro lajka nepohodlné a zdlouhavé, aspoň trošku usnadnila a něco z toho začnete více či méně využívat. Sama za sebe se za jejich obsah i využití s přehledem podepíšu, protože je už několik let aktivně využívám a nikdy se mi nestalo, že bych byla nějak nespokojená nebo jsem nesehnala to, co jsem potřebovala.
Jak už jsem párkrát zmínila, dávám si v únoru a pravděpodobně, když všechno dobře půjde, tak i v březnu a ideálně na začátku dubna takovou kulturní pauzu.
Samozřejmě bude hodně záležet na mém zdravotním stavu a na tom, jak se našemu embryu bude dařit, takže změnit se může cokoli. Nicméně budu doufat, a věřím, že i ti, co nám fandí, že bude všechno jak má být a budu si užívat spíš domácí pohody s knížkama. Takže sdílet vám nějakou kulturu asi nemá moc smysl, protože to teď ani nebudu příliš sledovat.
O to víc, ale hodlám sledovat knižní produkci, která mi asi trošku uteče. Z jednoho prostého důvodu. V práci jsem k ní mnohem blíž, za den mi rukama projde XY novinek, knížek, které bych si třeba sama od sebe nepřečetla a i díky interakci se čtenáři a zákazníky dostávám hromadu inspirace. A i když už ne inspirace, tak minimálně povědomí o nejrůznějších knížkách, autorech, žánrech, subžánrech. To mi teď, logicky bude trochu chybět, ale jak říkám, budu mít více prostoru prohlížet ediční plány, mám opět předplacený Časopis Host a i vás, moje sledující a případně knižní tvůrce budu mít čas více sledovat a nějak na vás reagovat.
Tohle všechno mi, doufám, umožní úplně nevypadnout a udržet si přehled a dejme tomu tempo. Tohle jsem si pojistila i v Táborské knihovně, kam jsem teď nesla zplnomocnění, aby mi knížky mohl vyzvedávat Martin a hodlám naplno využít jejích služeb i v rámci půjčování e-knih a audioknih, což je pro mě, jakožto knižního nadšence a fanouška knihoven, velký dárek.
No a protože edičáků je hromada a knížek ještě víc, říkala jsem si, že tu otevřu i rubriku o tom, co mě zaujalo z aktuálně chystaných novinek, které mě nějak zaujaly a moc ráda bych si je přečetla. Třeba nějakým způsobem tenhle “předvýběr” pomůže i vám.
HOST:
Vzhledem k mé dlouhodobé spolupráci s Nakladatelstvím Host je jasné, že tady nesmí chybět na předních příčkách. A upřímně, jejich ediční plán je vždycky docela smrtelnej, protože vydávají hromadu skvělých knížek, kterým se prostě horko těžko odolává. A únorové novinky nejsou výjimkou.
Dotek Viatáru:
Druhý díl epické a rozsáhlé fantasy série Kristiny M. Waagnerové je rozhodně jedním z velmi očekávaných
titulů. Sama jsem měla možnost si ho přečíst ještě v jeho
původní verzi, kdy autorka celou sérii vydávala, řekněme samonákladem. K Nakladatelství Host se dostala až později a musím říct, že jí poskytlo opravdu perfektní péči.
“Sarrei se vydávají na lov a jdou po elitních jorreiských rytířích. Sittedral vyhlašuje misi s naprosto bizarním cílem. Nikdo příčetný by ji dobrovolně nepřijal. Ale od čeho tu jsou divoženky se svou šílenou královnou v čele, že? Isarell s Bastienem jsou opět ponořeni do Ymiřiných spletitých intrik - vyváznou z nich i podruhé, nebo se tentokrát utopí?”
Byt: román ve dvou:
I tandemový román Byt od autorské dvojce Jana Šrámková/Jan Němec je poměrně očekávanou novinkou. Oba autoři navíc přijedou k nám do Tábora, takže pokud to aspoň trošku půjde, ráda si jejich povídání přijdu poslechnout. Tohle totiž rozhodně nebyla jednoduchá spolupráce a kdo zná tvorbou obou autorů, je určitě, stejně jako já, zvědaví, jak se jim to podařilo.
“Experimentální román ze současnosti. Daniel vlastní byt v Táboře, ale pracuje v Praze a domů jezdí jen na víkendy. Zuzana odešla od přítele a nemá dost peněz, takže uvítá nájem aspoň na všední dny. Ty dva nespojuje nic než prostor, který každý po svém obývají, a ten prostor je zároveň rozděluje. Jak by vlastně dva lidé mohli mít něco společného? On se stará o umírajícího otce, péče o hrany života však zbude vždycky na ni. Jemu zalehlo srdce, ona má šelest na mozku. Dva příběhy ze současnosti, které se dotýkají a zároveň míjejí, dvě samomluvy, které se až díky čtenáři mohou stát rozhovorem.”
GOLDEN DOG:
Jakožto letitý fanoušek hororu si v žádném případě nehodlám nechat ujít ani novinky z nakladatelství Golden dog, které navíc právě připravované tituly nabízí i v exkluzivních předprodejích s podpisy autorů, záložkami a třeba i nějakým dalším bonusem. Takže pokud jste fanoušky tohohle žánru, určitě doporučuju sledovat jejich produkci, já jsem, zatím, nikdy nebyla zklamaná.
Legendy:
Oldu alias Zaníceného knihkupce zná asi každý. No a protože je do knih fakt hodně zapálený, knížky nejen čte, recenzuje a prodává, ale jak vidno i píše. Nevím jak vy, ale já jsem hodně zvědavá, co jeho příběhy přinesou.
“Fascinující sbírka příběhů, které mistrovsky kombinují temnou fantastiku, hlubokou symboliku a poetický jazyk. Autor s precizností a citem pro detail vykresluje postavy zmítané osudem, hledáním a vnitřními konflikty. Jeho vypravěčský styl se vyznačuje bohatými obrazy, silnou atmosférou a schopností přenést čtenáře do tajemných světů, kde hranice mezi skutečností a magií zcela mizí.
Každý z příběhů vyniká svou mnohovrstevností – postavy jsou nezapomenutelné, dialogy mají spád a filozofické přesahy obohacují zážitek z četby. Oldřich Suchý brilantně zachycuje napětí mezi temnotou a světlem, zoufalstvím a nadějí, což činí z Legend dílo, které zůstává v mysli dlouho po dočtení poslední stránky. Tento literární klenot osloví čtenáře hledající krásu ve slovech, hloubku v příbězích a kouzlo v nepoznaném.”
No, řekla bych, že se mámen a co těšit. A exklusivní informace pro vás. S Oldou plánujeme společný stream právě o téhle knížce a jejím vzniku, tak sledujte můj FB, kde se, snad brzy, objeví událost, ve které se všechno dozvíte.
Vydavatelství Kanopa jsem tu zmínila mockrát. A právem, protože mají skvělou a velmi pestrou produkci. Každou středu se u nich můžete najít další audioknižní novinku a na jejich YT kanále pak i poměrně dlouhé ukázky a streamy s herci, kteří pro ně audioknihy namlouvají. Doporučuju tedy bedlivě sledovat, protože letos chystají i spoustu akcí a soutěží, které by vám neměly uniknout. No a protože vědí, že jsem velkým milovníkem audioknih, o kterých vám ráda píšu, mám pro vás na jejich produkci exkluzivní slevový kód. Stačí na jejich stránkách nakoupit a do košíku zadat kód WENDY10, se kterým získáte desetiprocentní slevu na nákup. No kdo vám to dá?
QR kód tě zavede na jejich web, kde se dozvíš víc.
Hledáš co nejširší nabídku audioknih?
V aplikaci Audiolibrix můžeš pohodlně nakupovat nebo si předplatit některé z členství, která ti přinesou řadu výhod.
QR kód tě zavede na jejich web, kde se dozvíš víc.
Jestli se vám líbí moje tvorba, kterou pro vás dnem i nocí připravuji, můžete mi to dát najevo. Pojďme spolu na jedno virtuální kafe. A jestli chcete, můžeme si spolu dát i to reálný. Protože to je stejně nejlepší. :) Za každou podporu budu moc ráda kdyby to bylo jen sledování nebo komentář.