Studak 10/2010 by P Z

10/2010

ŠKOLNÉ V ČR: ANO ČI NE?

MICHAL VIEWEGH SOUTĚŽE NEJEN O JÍZDNÍ KOLO inzerce

NAŠE MALÉ VELKÉ PIVOVARY SE PŘEDSTAVUJÍ QHMYøKRGQĕMåt Y %UQĕ DIPLOMKY MLç RG .Ć -XCNKVPÊ VKUM XG HQTO¾VW # èGTPQDÊN¾ UVT -é $CTGXP¾ UVT -é

novinky a zábava

aktuální články studentská témata

nejrychlejší zprávy

diskuze

rozhovory

stále v kontaktu

soutěže hodnocení článků

LOKOLA.CZ

sdílení

anketa

HLAVOLAMY A HÁDANKY

NOVÝ ONLINE POMOCNÍK Š

TUDÁKŮ

Pro ostřílené mazáky Študák vám pravidelně přináší novinky z akademického světa, reportáže a rozhovory, tipy a rady ze studentského prostředí, přehledy zajímavých akcí a spoustu soutěží. Aby vám ještě více zpříjemnil léta strávená na vysoké škole, uzavřel partnerství s Lokola.cz, skvělou novinkou ve světě on-line vyhledávání. Študák bude na Lokole dodávat spoustu studentských míst, kam stojí za to vyrazit (anebo čemu se obloukem vyhnout). Společně s Lokolou vám nabídne více studentského života.

Menzy a koleje už znáte jak své boty, do nejoblíbenější hospůdky trefíte poslepu a ve studentském klubu vás znají jménem? Pak jistě oceníte další možnost využití služby Lokola.cz.

Pro čerstvě vylíhlé vysokoškoláky

Nenašli jste bod, který jste chtěli ohodnotit? Chybí vám na Lokole nějaká firma nebo jsou informace o zařízení chybné? Tak to napravte. Vybraný bod můžete jednoduše upravit nebo přidat úplně nový. Celá akce vám zabere asi dvě minuty. O schválení změny se navíc dozvíte na svém e-mailu.

Taky jste právě nastoupili na vysokou školu a pořád se nemůžete rozkoukat? Nevíte, kde hledat zubaře, kam se jít najíst, kde vybrat peníze, kam vyrazit za zábavou nebo kde popít s novými spolužáky? Cítíte se (anebo opravdu jste) ztraceni v novém městě? Nezoufejte, je tu Lokola. Lokola.cz je nový lokální katalog služeb, který v první řadě umožňuje vyhledávat a lokalizovat prakticky cokoliv. Ať už hledáte kolej, menzu, lékaře, obchod, banku, klub nebo kino, Lokola vám je pomůže najít. Služba však neslouží pouze k mapování. Společně s umístěním totiž najdete u hledaného objektu i další informace, například otevírací dobu, nabídku služeb, kontakt, program i hodnocení návštěvníků. Bonusem je pak trojrozměrné zobrazení Google Street View. Přístup k Lokole je možný prostřednictvím počítače nebo mobilního telefonu.

O své zkušenosti a zážitky se můžete podělit prostřednictvím hodnocení vybraných podniků a objektů na webu nebo facebooku. Za své recenze získáváte na Lokole automaticky body. Čím víc recenzí, tím větší šance na zajímavou výhru.

Jak Lokola.cz funguje Lokola.cz obsahuje více jak 300 000 bodů (to jsou objekty, zařízení a akce). Na www.lokola.cz stačí zadat do kolonky „CO“ klíčové slovo nebo spojení (např. kino, menza, banka, nekuřácká restaurace nebo rovnou pivo či pizza). Do kolonky „KDE“ (není povinná) zadejte místo, kde hledáte, nebo kde se zrovna nacházíte (mobilní telefony s GPS si je najdou samy). Středovým bodem vyhledávání pak můžete posouvat po mapě. Přímo na webu také můžete přidávat nové body („Přidat bod“), upravovat staré („Uprav bod“), hodnotit („Hodnocení > Napsat recenzi“), přidat akci nebo událost („Akce > Přidat událost“). Tak hurá na to: www.lokola.cz

Časopis Študák Ročník IV, číslo 10/2010 Šéfredaktor: Kamila Dufková Redakce: Petra Dočkalová, Zbyněk Smetana, Kamila Dufková, Juraj Kizlink, Jan Indráček, Honza Homola Obchodní oddělení: Kamila Dufková, Petra Dočkalová Grafika: DTP Tribun Foto na titulní straně: Jiří Navrátil Fotografie k článkům: Red Bull Photofiles

Vydavatel: TRIBUN EU, Gorkého 41, 602 00 Brno E-mail: studak@tribun.cz www.tribun.info Náklad: 85.000 ks ISSN: 1802-6257

Časopis je neprodejný, určený zdarma studentům VŠ na akademické půdě v ČR a SR.

spolu na jedné vlně

3) a)

xxxoo x o

xxx xxx b)

C B

a) V

xoxx ?

b) X

xoxoo o

oox

A C

c) W

d) Y

Správné odpovědi hledejte na www.studak.cz

OBSAH Akademické novinky

Život studentský – život veselý

Co je co a kdo je kdo: Miniprůvodce nejen pro prváky

Kolik stojí studentský život

Rozhovor s Michalem Vieweghem

Kolik stojí studium na VŠ (výsledky ankety)

Malé velké pivovary

Školné na vysokých školách v Česku! 6

O cestování, skládání, hraní a grafice frontmana skupiny Wohnout 13

Jak se studuje v zemi, kde se platí školné

Co redakci zaujalo

Stipendia na VŠ: Nebojte si říct vaší škole o peníze

Akademické podvody (výsledky ankety)

Študákovy akce

Na tomto čísle s námi spolupracovali:

Stáže

Do práce!

Na FAMO nově i magistři! Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku začala nový akademický rok letos

The International Management programme at the University of Economics, Prague, with the embedded CEMS MIM programme, takes on the best management students who have an excellent academic track record and the potential to take on a senior international management role. Ranked number 1 in the world by the Financial Times in 2009, the CEMS MIM is the ultimate academic-corporate bridge programme. Successful completion of this

SOUTĚŽTE O NOVÝ ÚČES OD HAIRCITY! Odpovězte na „Hair City kvíz“ a soutěžte o 5 KUPONŮ NA ÚPRAVU VLASŮ V HODNOTĚ 1 000 Kč! KAŽDÝ TŘETÍ účastník této soutěže získá automaticky KUPON SE SLEVOU 150 Kč na služby v kadeřnických salonech Hair City. Správné odpovědi společně s vaší adresou posílejte na náš e-mail soutez@tribun.cz do 31. 10. 2010. 1) Hair City je: a) francouzská síť kadeřnických studií b) rakouská síť kadeřnických studií c) německá síť kadeřnických studií

Master´s programme enables graduates to have unique exposure to the business world while developing sound interpersonal and leadership skills. For further information please see http://cemsmim.vse.cz. Ž S KÁ V Y S O K Á

CEMS – The Global Alliance in Management Education

AKTUALITY O ŠK

LA PSYCHO SO

JS ZA L.

JR ROKU 20

NÍCH STUD ÁL IÍ CI

Projekt Muniport (www.muniport) se snaží o zvýšení komfortu studentů při jejich působení na MU, a to formou vytvoření virtuálního prostředí, kde jsou z jednoho rozhraní dostupné veškeré služby, které MU studentům poskytuje. Odkazy jsou rozdělené do kategorií a opatřené stručnými charakteristikami. Výhodou je jednoduchost a snadná přehlednost. Portál má i anglickou verzi. Muniport je určen primárně studentům prvních ročníků, ale jako rozcestník informací může posloužit také stávajícím studentům.

poprvé i s nově otevřeným pátým ročníkem navazujícího magisterského studia. Můžeme se tedy těšit na nové absolventy – nejen bakaláře, ale i magistry. www.filmovka.cz, famo@filmovka.cz

A PR

Masarykova univerzita se pyšní novým virtuálním prostředím Muniport

Dynamický výcvik v komunitně-skupinové psychoterapii na PVŠPS Pražská vysoká škola psychosociálních studií kromě svých bakalářských a magisterských oborů (Psychologie, Sociální práce se zaměřením na komunikaci a aplikovanou psychoterapii, Zdravotně sociální péče) nabízí také víkendové kurzy a výcviky. Aktuálně je v nabídce Dynamický

3) Jakou záruku kvality dávají salony Hair City? a) žádnou b) 1 týden na střih c) 1 týden na střih, 2 týdny na barvu 4) Kolik je momentálně kadeřnických salonů v ČR? a) 3 b) 14 c) 16 5) Který dj je tváří kadeřnických salonů Hair City? a) dj Michael Burian b) dj Lucca c) dj Orbith

2) V kolika městech České republiky nabízí Hair City slevu studentům středních a vysokých škol? a) 3 b) 5 c) 8 Odpovědi hledejte na stránkách www.haircity.eu nebo http://www.facebook.com/HairCity.eu

výcvik v komunitně-skupinové psychoterapii na jaro 2010. Přihlášky je možné podávat do 31. 10. 2010. Z kapacitních důvodů zveme pro vyváženost skupiny především muže. Více informací najdete na www.pvsps.cz.

Erasmus Student Label 2010

Druhý ročník soutěže o nejzajímavější příběhy o zkušenostech ze stáží v programu Erasmus vyhlásila Národní agentura pro evropské vzdělávací programy (NAEP) při Domu zahraničních služeb. Všichni studenti VOŠ a VŠ, kteří v roce 2009/2010 vyrazili za poznáním s Erasmem, se mohou zúčastnit a posílat své příspěvky do 30. 10. Více informací najdete na www.naep.cz. Více aktualit hledej na www.studak.cz

ASSASSIN Napadlo Vás někdy, jaké to je být mafiánem? Víte, co znamenají slova Vendetta a Omerta? Sledujete, nebo chcete být sledován? Jeli byste na dovolenou na Sicílii? Máte ve skříni klobouk a oblek, či v rodokmenu jméno Corleone? A používáte zubní kartáček? Assassin je městská (původně studentská) hra, která trvá několik podzimních týdnů. Je inspirována světem mafie a organizovaného zločinu a účastní se jí více než dvě stovky hráčů starších osmnácti let. Cílem hry Assasin je přežít a zároveň odpravit co nejvíce protihráčů. Někteří hráči se snaží přelstít protivníky přípravou falešného rande nebo pracovního pohovoru. Další loví v přestrojení, jiní hodiny čekají před školou nebo bytem protivníků. Ve hře je samozřejmě zakázáno byť sebemenší násilí a „zabíjení“ se provádí zcela symbolicky a také trošku recesisticky – zubním kartáčkem... Informace hledejte na www.assassin-brno.cz. inzerce

ŠTUDÁK 10/2010

Učím na VUT už 15 let, a tak mám o studiu a studentech určitý přehled. Retrospektivním pohledem lze říct, že nynější mládež na VŠ je lepší v počítačové technice (kterou jsme my neměli) a má i snazší přístup ke studiu cizích jazyků a množství informací, hlavně na internetu. Žel s přístupem ke studiu a jeho výkonem je to u nich horší.

ŽIVOT STUDENTSKÝ – ŽIVOT VESELÝ... Jeden významný profesor na VUT konstatoval, že „jedna třetina studentů je dobrá, druhá třetina průměrná a třetí třetina se sem vůbec nehodí.“ Prochází studiem doslova s „odřenýma“ ušima, a co se týče známek, tak jsou to často tzv. „éčkaři“. Postupně to vypadá tak, že tu budeme mít generaci „éčkařů“... Seděl jsem nedávno v menze na večeři a proti mně seděli tři studenti z nějaké fakulty VUT. Jeden z nich povídá: „Vole, poprvé jdu na zkoušku tak, že si jen prohlédnu jestli mi sednou otázky, v opačném případě pak nashle! Podruhé si skripta prolistuji při několika čepovaných dvanáctkách, no ale když mně zase vyhodí, tak potřetí se to, kurňa, už musím naučit!“ Sám vidím značné zlepšení vědomostí některých studentů při druhém opraváku. Chvályhodné je, že dost studentů chodí během studia pracovat. Často je vidím v našich supermarketech doplňovat zboží do regálů, nebo účtovat u pokladny. Hoši často berou i práce v noci, neboť údajně více vydělají. Bohužel potom obvykle chybějí na přednáškách, nebo tam pospávají a na prospěchu je to znát. Často chodím na exkurze do podniků a provozů a obvykle si popovídám s ředitelem nebo jeho zástupcem. Na konci rozhovoru se vždy zeptám, zda by vzal do práce našeho absolventa. Žel bohu, asi z 80 % slyším zápornou odpověď. Raději přijmou

zaběhlého „průmyslováka“. Náš absolvent prý přijde s aktovkou nebo laptopem, s mobilem na zadku a hned by si sedl k PC. Na to ale mají už své lidi a nové nepotřebují. Raději by je viděli v plášti nebo montérkách v provozu zabezpečovat množství výrobků, kontrolu jejich kvality nebo zavádění výsledků vědy a výzkumu do praxe. Odborníci za hlavní příčinu tohoto stavu udávají nedostatečnou komunikaci mezi průmyslem a školami. Po ukončení studia následuje v praxi často „doškolování“ absolventů hlavně u firem Siemens, Slovnaft, Unipetrol, US Steel, VW Škoda aj. Dříve jsme na VŠ měli problémy s dětmi stranických funkcionářů a nyní zase s dětmi podnikatelů a sponzorů. Šéfredaktor Jan Baltus na toto téma napsal hezký článek „Soudobí studenti nejsou špatní nebo dobří – jsou jen zrcadlem společnosti“ (Technický týdeník 55/4, 3-4/2007). Škoda, že mnozí studenti si myslí, že většinu toho, co se musí na fakultě naučit, nebudou v praxi vůbec potřebovat. No, znám sice několik absolventů průmyslových škol, kteří jsou na svých místech téměř nepostradatelní a strčí „do kapsy“ i běžného inženýra, ale to jsou spíše výjimky a svoje mistrovství a zkušenosti získali mnohaletou pracovní činností. Také je zlé, že roste agresivita a drzost některých studentů. Podvody, plagiátorství, o špatném chování ani nemluvě. Je mi

velice líto, když někteří studenti, kteří prošli zkouškou jen „tak, tak“ již nemají potřebu ani slušně pozdravit svého pedagoga. On nás už neučí a zkoušku od něj máme, a tak proč jej zdravit. Připomíná mi to známou scénu z filmu Zdeňka Svěráka „Vratné lahve“.

Koukejte, zkoušejte, inspirujte se a bavte se na veletrhu SPORT life, 7.–10. 10. Více na str. 9 nebo na www.sport-life.cz

odhad). Na to, že se na tyto hodiny musí i připravovat a téměř celý život studovat, se už nemyslelo.

Ani pedagogové ale nejsou úplně čistí. Poslední události na ZČU v Plzni rozvířily hladinu náhledu veřejnosti na posvátné poslání pedagogiky, a to udělalo českému školství ve světě „medvědí“ službu. Jak se vyjádřila jedna politička, „nyní budou v zahraničí vysokoškolský diplom z českých univerzit prohlížet mnohem důkladněji“. Přitom plagiátorství se odhalilo i na dalších univerzitách v ČR i v SR.

Po oznámení, že ODS chystá po volbách zavedení „školného“, jsem si během zkoušek udělal na fakultě chemické VUT v Brně malý průzkum, kterého se účastnilo 155 studentů. Výsledky jsou zajímavé:

Politici se také zrovna nepovedli. Pouze neustále slibují vyšší přísun financí do rezortu školství, přičemž opak je pravdou. Důkazem je i článek „O nejvíce peněz přijde školství“ (Lidové noviny, 23.08.2010). Čtrnáct let se táhnoucí reforma státních maturit už stála a ještě bude stát hodně peněz (odhad je 725 milionů Kč), přitom ji tisíce studentů odmítá a sto osmdesát škol proti ní vloni podepsalo petici.

23 % studentů je ochotno za studium zaplatit a také jsou pro to, aby se úroveň školství zvýšila. Ale když už budou muset platit, tak požadují, aby měli možnost si vybrat pedagogy. Neuvedli už, jestli by si zvolili pedagogy „měkké“, kteří sice něco naučí, ale hlavně jim zapíšou dobré známky, nebo pedagogy „tvrdé“, kteří je pořádně „proženou“ a oni budou u zkoušek „potit krev a slzy“. O tomto výsledku jsem dopisem informoval i náměstka ministryně školství ve vládě, premiéra Jana Fischera.

Většina veřejnosti je proti zvýšení platů učitelů. Vycházím z článku „Lidé učitelům vyšší plat nepřejí“ (Právo, 23.08.2010). Pedagogové mají údajně tři měsíce dovolené (nevím, jak na to přišli) a jsou ve škole pouze cca pět hodin denně, přičemž hodina pro ně má pouze 45 minut (také zajímavý

77 % studentů odmítá za studium platit a nesouhlasí ani s tzv. odloženým školným. Po nástupu do praxe budou peníze potřebovat na byt, auto, zařízení aj.

Doc. Ing. Juraj Kizlink, CSc REAGUJ, DISKUTUJ, PIŠ! na www.studak.cz

inzerce

www.portal.cz

www.facebook.com/nakladatelstvi.portal

STUDENTSKÉ SLEVY

15 % na knihy PORTÁL 10 % na ostatní produkci

P. Hartl, H. Hartlová

Velký psychologický slovník NejvĢtší slovník z oblasƟ psychologie odráží v nĢkolika desítkách Ɵsících hesel stav souēasné psychologie i psychoterapie a psychiatrie. váz., 800 s., 1299൶Kē

T. Trampota, M. VojtĢchovská

Metody výzkumu médií Kniha obsahuje zásady komerēního i akademického výzkumu médií. Jednotlivé metodické postupy jsou rozebrány na pƎíkladech z ēeských médií. brož., 296 s., 365൶Kē

Portál, s. r. o., tel.: 283 028 203, e-mail: obchod@portal.cz Knihkupectví Portál: Jindřišská 30, PRAHA 1 / Klapkova 2, PRAHA 8 / Dominikánské nám. 8, BRNO / Prokopova 19, PLZEŇ

Přivyděláváte si během školního roku? ano ne 23 %

77 %

Jaké jsou vaše měsíční výdaje ve školním roce za UBYTOVÁNÍ (vč. internetu): 8% více než 4500 3001 – 4500 5% 1501 – 3000 55 % 5% 500 – 1500 0 27 % Jaké jsou vaše měsíční výdaje ve školním roce za ŠKOLNÍ MATERIÁLY: více než 3000 0 % 5% 2001 – 3000 10 % 1001 – 2000 20 % 501 – 1000 0 – 500 Jaké jsou vaše měsíční výdaje ve školním roce za JÍDLO: více než 3000 2001 – 3000 1001 – 2000 501 – 1000 0 – 500

5% 14 % 19 % 43 %

„Když studenti vynechají pár mejdanů, zbude jim na školné.“ Výrok jednoho z předních českých politiků na obhajobu školného vyvolal bouřlivé ohlasy. Tak bouřlivé, že dokonce na chvíli přehlušily i řev středoškoláků nad státními maturitami. Popravdě, kdo by s jásotem vítal vidinu povinnosti platit za něco, co teď může mít zadarmo?

19 %

Jaké jsou vaše měsíční výdaje ve školním roce za JÍZDNÉ: více než 3000 2001 – 3000 1001 – 2000 501 – 1000 0 – 500

65 %

KOLIK STOJÍ STUDENTSKÝ ŽIVOT

9% 5% 18 % 41 % 27 %

Jaké jsou vaše měsíční výdaje ve školním roce za ZÁBAVU A VOLNÝ ČAS: 4% více než 3000 2001 – 3000 0 % 1001 – 2000 501 – 1000 0 – 500

39 % 35 % 22 %

I když ono to zadarmo, není vždy úplně zadarmo. Kolik v současnosti stojí studentský život na veřejné vysoké škole? Na tuto otázku hledal magazín Študák relevantní odpověď přímo mezi vysokoškoláky. Děkujeme všem, kteří se ankety na www.studak.cz zúčastnili a přispěli tak k tvorbě tohoto článku. Na stránkách naleznete anketu novou, hlasujte také! Z dat vyplývajících z naší ankety si student matfyzu již dávno spočítal, že průměrný student, za průměrný studijní měsíc utratí (za všechny výše zmiňované položky) průměrně 5 500 Kč (pro zajímavost, ministerstvo školství uvádí dokonce částku 8 500 Kč za měsíc studia). Přepočítáním na dobu jednoho roku studia (tedy šesti měsíců), dostaneme částku 33 000 Kč. Tato částka ale rozhodně nereprezentuje celkové náklady studenta na rok života. I zbylého půl roku musí student minimálně jíst, bydlet a popravdě se i bavit, aby si uchoval duševní zdraví. To nám přidá dalších cca 27 000 Kč. Suma sumárum, rok života průměrného vysokoškoláka stojí (bez

dovolených a dalších nadstandardních položek) 60 000 Kč. Vraťme se ale ke studiu. Šest semestrů na VŠ, tedy studium bakaláře, potom stojí 99 000 Kč a za dva roky navazujícího magisterského studia ze své peněženky vytáhneme dalších 66 000 Kč. Můžete si být tedy jisti, že váš titul kromě úsilí, stresu, probdělých nocí, nabytých znalostí a zkušeností, zahrnuje i investici ve výši cca 165 000 Kč.

Kde se peníze berou? Je jasné, že výdaje nutně vyžadují zdroje. Jak uvádí web ministerstva školství (www.reformy-msmt.cz) 80% příjmů pochází od rodičů. Do zbylých 20% se schovají výdělky z příležitostných brigád, stipendií, sociálních podpor apod.

Cena titulu V návrhu školného je počítáno s částkou maximálně 10 000 Kč za semestr studia. Těchto 10 000 Kč ale nesnižuje výdaje na

dojíždění, bydlení, jídlo ani pomůcky. V případě, že by byl návrh školného schválen, cena titulu by stoupla, například pětiletého vysokoškolského studia na cca 265 000 Kč.

Školné a mejdany Na zábavu studenti průměrně vynaloží něco kolem 1 500 Kč měsíčně. Ačkoliv to zní poněkud neuvěřitelně, a přiznejme si, i nereálně, kdybychom každý měsíc 2/3 našich výdajů na zábavu odložili, na školné by nám zbylo. Otázkou je, co by dělaly hudební kluby, kulturní zařízení, sportovní centra, pivovary a restaurace, kdyby studenti zanevřeli na společenský život. Možná by se veselé studentstvo změnilo v knihomoly či rýsovací zombie s vizitkou svého psychologa (či psychiatra) v peněžence, spolu s těžce nastřádanými penězi na školné. KD REAGUJ, DISKUTUJ, PIŠ! na www.studak.cz inzerce

Přímé školné Zavedení školného bývá někdy mylně spojováno výhradně s přímou platbou za každý semestr, která musí být uhrazena předem, protože jinak student ani nemůže na školu nastoupit. Takzvané „přímé školné“ však představuje pouze jeden z možných typů školného na vysokých školách. Tento model počítá s přímými platbami za každý studovaný semestr a vystavuje studenty asi největšímu tlaku. I v případě, kdy školné nehradíte z vlastních peněz, ale pomocí studentské půjčky, vás totiž čeká nutnost po dokončení studia tuto půjčku splatit. To vede k tomu, že samotný výběr školy a studovaného oboru je výrazně ovlivňován úvahou, jestli daný obor chci opravdu studovat. Jinými slovy, student řeší otázku, zdali se daný obor „vyplatí“ studovat z hlediska následujícího uplatnění na pracovním trhu. Student je rovněž motivován studovat co nejlépe a to hned ze dvou důvodů. Tím prv-

ním je nalezení adekvátního uplatnění po ukončení studií a druhým je snaha dokončit školu ve standardní době studia. Odpadají tak studenti, kteří nevědí, na kterou školu jít, a proto „zkouší“ různé obory nebo začínají studovat více škol naráz, aby si posléze vybrali tu pravou. Ačkoliv z pohledu studentů je toto chování pochopitelné, z hlediska financování jde o problém. Proč by měl stát platit školu za někoho, kdo ji po prvním roce opustí? Na druhou stranu, nejistota spojená s obavami, zdali se mi po škole podaří najít odpovídající uplatnění, které mi umožní splatit investované prostředky, ke klidnému studiu určitě nepřispívá. Nemluvě o tom, že tyto obavy mohou způsobit, že se ke studiu některých oborů studenti ani nepřihlásí.

Odložené školné Druhý základní typ školného je tzv. „odložené školné“, jehož myšlenka spočívá v tom, že student během studií nic neplatí.

Splácet školné začne až po ukončení studií buď určitým procentem z platu, nebo po dosažení určitého platového ohodnocení, kterým zpravidla bývá průměrný plat. Nespornou výhodou pro studenty je, že v průběhu studia nic neplatí a začnou splácet až po dosažení určité výše přijmu. Na druhou stranu je právě tato časová prodleva mezi poskytnutím vzdělání a splácením školného jedním z problémů tohoto přístupu, protože zde chybí přímá vazba mezi studiem a placením školného. Pokud navíc některý z absolventů zvolí typ práce, kde se platově pohybuje pod průměrnou mzdou, může se placení školného za určitých podmínek zcela vyhnout, ačkoliv získal excelentní univerzitní vzdělání. Finanční ztrátu způsobenou nesplaceným školným pak pokrývá garant studentských půjček – stát. Odložené školné však lze také vnímat jako podporu studijních oborů, které by se v čistě tržním prostředí nejevily studentům tak atraktivní.

Studentské půjčky a jejich význam Nemá-li se školné stát překážkou, která by diskriminovala sociálně slabší, pak je nutné, aby bylo bezpodmínečně doprovázeno kvalitně nastaveným systémem studentských půjček, které by pokrývaly nejen výši školného, ale i životní náklady. Otázka může znít, proč i životní náklady? Odpověď je prostá. Jedině pokud se student nemusí starat o životní náklady po dobu studia, může se naplno věnovat škole. Představa studenta, který většinu času v týdnu tráví namísto knihovny či laboratoře v hypermarketu na brigádě, je silně nežádoucí, protože takový student se prostě nemůže plně soustředit na studium. V případě školného to pak platí dvojnásob. Vždyť jaký smysl má platit si školu, do které nemáte čas chodit a ani se jí řádně věnovat?

ŠKOLNÉ NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH V ČESKU!

KECEJME DO TOHO

Strukturovaný dialog mládeže

Asociální opatření nebo cesta k lepším vysokým školám?

Ohlášený záměr zavést na veřejných vysokých školách v Česku školné vyvolal mezi studenty poprask a jen těžko najdeme téma, které by v současné debatě o vysokoškolském vzdělání mělo větší ohlas. Studentská obec se záhy rozdělila do tří skupin zahrnující (1.) zastánce školného, (2.) jeho zaryté odpůrce a (3.) nejpočetnější skupinu, která se na zavedení školného dívá rozpačitě a vyčkává, která z možných forem školného bude nakonec navržena. Studentské půjčky by měly být běžné dokonce i v systémech, kde žádné školné není. Důvodem je skutečnost, že dnešní studium na vysoké škole rozhodně není zdarma. Ba naopak, právě dnešní systém je k sociálně slabším nepřívětivý. Když nemáte někoho, kdo je ochotný dávat vám, alespoň 6 000 Kč měsíčně na ubytování, jídlo a cestování a další výdaje, pak vám nezbývá nic jiného než si při škole přivydělávat. A to se chtě nechtě projeví na studijních výsledcích. Teprve až bude možné půjčit si na životní náklady spojené se studiem tak, aby skutečně každý – bez ohledu na svou sociální situaci a rodinné zázemí – mohl naplno studovat a věnovat se studijním povinnostem bez obav, jestli na konci měsíce zaplatí kolej, pak bude možné říci, že přístup na vysoké školy není nijak omezen.

Shrnutí: Pro a proti u školného Jak celou problematiku shrnout? Snad tak, že případné zavedení školného má své světlé i stinné stránky. Samozřejmě je možné akceptovat myšlenku, že vysoké školy by měly být zcela zdarma. K tomu bychom mohli navíc připojit tezi, že studenti budou buď dostávat podporu na pokrytí studijních nákladů (bydlení, doprava, strava, učebnice, …), nebo si budou moci na 6

pokrytí těchto nákladů obstarat bezúročnou studentskou půjčku. Pokud se na této vizi společnost shodne, přijme ji za svou a má na její realizaci zdroje, pak vítejte v ideálním anebo přinejmenším velice šťastném světě. Nicméně v našem případě takováto situace není. Školy se u nás dlouhodobě potýkají s nedostatečným či lépe řečeno nekvalitním systémem financování, který dává škole peníze za počet studentů bez ohledu na to, jaká je úroveň a prestiž školy. Otázkou zůstává, jak tuto situaci řešit. Zavedení školného klade zvýšené nároky na studenty. Budoucí maturant je nucen pečlivě zvážit na jakou vysokou školu se vydat, v mnoha případech je nucen si vzít půjčku a je vystaven nejistotě, jak se mu tuto půjčku bude dařit splácet poté, co absolvuje. Naopak nutnost vlastní investice vede k tomu, že student je více motivován ke studiu a také mu více záleží na kvalitě poskytnutého vzdělání (ostatně, když vám v jazykovce odpadne hodina, tak si jdete stěžovat, že za tohle tu tedy neplatíte, zatímco když odpadne přednáška, tak je většina studentů ráda, že je volno). V neposlední řadě se vysokoškolák více věnuje samotnému studiu, ať již z toho důvodu, aby se posléze dobře uplatnil, či v důsledku toho, že díky studentské půjčce sedí v laboratoři či knihovně namísto smažení hranolek ve fast foodu.

Z hlediska školy jde o další (i když nijak výrazný) zdroj příjmů. Dále se na financování vysokých škol ušetří, protože většina studentů, kteří dnes nastupují na více škol, aby si následně vybrali tu správnou, to dělat nebude, protože by museli platit i za školu, kterou nechtějí dostudovat. Podobně i tací, kteří si často i záměrně prodlužují studium, to dělat nebudou, protože by museli déle platit.

Závěr Je zřejmé, že otázka zavedení školného na vysokých školách není jednoduchá

Kecej do školného i Tebe se to týká: www.kecejmedotoho.cz

a nelze definitivně říci, že by skalní zastánci či odpůrci školného měli nezpochybnitelnou pravdu. Nejvíce totiž záleží na samotném nastavení konkrétního systému školného. Špatně nastavený systém s vysokým školným a bez studentských půjček je cestou do pekel, kterou je třeba jednoznačně odmítnout. Na druhé straně však dnešní systém plošného nediferencovaného financování je také neudržitelný, pokud nechceme, aby všechny školy byly stejně průměrné (rozuměj špatné). Dobře nastavený systém školného s nízkými platbami, doplněný studentskými půjčkami, které by pokrývaly školné i životní náklady, by tak nemusel být špatnou variantou budoucnosti vysokého školství. ZS

Školné v ČR Nová vláda se shodla na zavedení odloženého školného pro nově nastoupivší studenty od roku 2013. Výše školného je stanovena na maximálně 10 000 Kč za semestr. Školy dostanou peníze ze školného ihned, zatímco studenti budou mít na výběr ze dvou možností. Zaplatit školné okamžitě nebo si zažádat o odložené školné. V takovém případě začnou splácet až po dosažení průměrné mzdy. Vzniklý rozdíl ve financování vysokých škol (škola má peníze ihned, ovšem student splácí až s odstupem) uhradí stát. Otevřenou otázkou zůstává, kdo bude studentské půjčky poskytovat – zdali to bude přímo stát nebo privátní subjekty, kterým stát přislíbí garanci. Naopak zcela jasné je, že půjčku si bude možné vzít jak na studijní (školné), tak i životní náklady (ubytování, doprava, stravování, učební pomůcky, ...). Studium na vysoké škole by se tak poprvé v historii České republiky mělo stát svobodnou volbou studenta bez ohledu na jeho sociální zázemí.

w „Vůbec mi to nevadí“ Jak se studuje v zemi, kde se platí školné

ŠTUDÁK 10/2010

Dodnes nechápu povyk, který zavádění školného přináší. Možná je to i kvůli tomu, že většina novinářů hledá negativní senzaci, která se dobře prodává, a nejsou schopni posoudit školné společně se systémem státních půjček jako fungující celek. Studuji na univerzitě v Oxfordu, kde za školné samotné zaplatím každý rok £3.290 (100 000 Kč). Vůbec mi to nevadí – a ne proto, že bych byl finančně negramotný.

Í D A V E N I M É ŠKOLN Školné jako daň za vzdělání Maximální výše školného je regulovaná britskou vládou. V reálu toto školné vybírají od svých studentů téměř všechny univerzity. Mezi jednotlivými obory se výše školného neliší. Samozřejmě, vysoké školné spojené s nemalými náklady na živobytí (odhadem £6.000 ročně) by si studenti těžko dovolili. Jenže díky systému půjček se problém úplně mění. Všichni studenti bakalářských oborů mají nárok na státní půjčku pokrývající celou výši školného. Úroky jsou nulové - růst dluhu pouze kopíruje inflaci. Splácení je vůči studentům vstřícné. Standardně studenti splácí 9% příjmu nad hranici £15.000 ročně (37.500 Kč měsíčně). Neexistuje doba, do které je potřeba půjčku splatit. Osobně chápu britské odložené školné jako daň za vzdělání. Nedokážu si představit spravedlivější způsob splácení investice, kterou stát vložil do mého studia.

Půjčky na životní náklady

Vedle půjček na školné existuje i stejně fungující systém půjček na živobytí. Pro studenty z nižších příjmových skupin jsou tyto půjčky navíc doplněny grantem. Mám mnoho spolužáků, kteří by si ani bez školného studium nemohli normálně dovolit. Půjčky jim to umožní – a je jedno, jestli jsou doprovázené „stotisícovým” školným, nebo ne.

Školné neovlivňuje výběr oboru Oxfordu se netýká propad zájmu o placené vzdělání humanitního zaměření. Humanitní obory mají mezi zaměstnavateli skvělou reputaci. Na bakalářské úrovni je zajímají více soft-skills a myšlení studentů, než jejich odbornost. Humanitní obory jsou mnohdy oblíbené i proto, že umožňují větší flexibilitu ve specializaci pro budoucí kariéru. Studenti

tedy studují to, co je baví. Využitelnost je stejná. Financování nedělá rozdíly. Kromě finanční přístupnosti se okolo školného točí i diskuse o dopadech na studenty a kvalitu výuky. Nemám srovnání s britským systémem před zavedením školného, takže můžu nastínit jen to, co vidím dnes. Univerzita se chová ke studentům jako k zákazníkům. Máme efektivní způsoby, kterými můžeme řešit nastalé problémy jakéhokoli typu. Studentská spokojenost je pro školu důležitá. Samozřejmě, ta je i kritériem pro mnohé univerzitní žebříčky. Pro vztahy mezi univerzitou a studenty školné asi není klíčové. Motivace ke studiu nezávisí na penězích Školné na druhou stranu nezvětšuje vlastní motivaci studentů k tomu, aby pracovali. Reputace a atmosféra Oxfordu tuto roli plní samy od sebe. Většina studentů se aktivně účastní mimoškolních aktivit a prázdninových stáží v elitních firmách. Mnozí si potom vyberou kariéru učitelů, komunitních lídrů nebo práci v charitativních organizacích – ideály mají větší hodnotu než peníze. Školné nebrání.

Nelze spoléhat jen na stát

Důležitější je ovšem nutnost financování univerzity samotné. Ani v Británii nemá stát peníze a stávající koaliční vláda připravuje tvrdé škrty. Oxford sice má ve srovnání s českými školami dobré financování, ale zaostává v porovnání s americkými univerzitami Ivy League. A peníze jsou potřeba jak k nákupu nejmodernějšího vybavení, tak k zaplacení vyučujících (jedním z pilířů úspěchu Oxfordu je individuální přístup ke všem studentům). I česká reforma financování studentů půjčkami vznikla za striktních kritérií fiskální neutrality. Je nerealistické doufat, že státní pokladny najdou dost peněz na vzdělávání. Školné zbývá jako jediná možnost. Vzhledem k doprovodným půjčkám to ale studium nekomplikuje. Jan Indráček autor je studentem University of Oxford (mezititulky jsou redakční) inzerce

ŠTUDÁK 10/2010 Druhy stipendií se liší škola od školy. Většinou však má

stipendijní řád stejný základ, a přestože se názvy stipendijních programů liší, jejich obsah je v zásadě stejný. Prakticky na každé škole funguje tzv. ubytovací stipendium (chcete-li, stipendium na podporu ubytování). K dalším druhům stipendií na vysokých školách patří především sociální stipendium, mimořádné stipendium, doktorské stipendium (na podporu studia v doktorském studijním programu) a prospěchové stipendium. Na většině škol pak existují stipendia na podporu vědy, výzkumu, mobility či tvůrčí činnosti.

NEBOJTE SI ŘÍCT VAŠÍ ŠKOLE O PENÍZE

STIPENDIA NA VŠ Jak si spočítám svůj vážený průměr: Na rozdíl od aritmetického průměru jsou pro vážený průměr důležité nejen známky (hodnocení splněných předmětů), ale i kredity (hodnota předmětu). Pro výpočet váženého průměru existuje „jednoduchý“ vzorec.

kde p značí předmět, Kp počet kreditů za předmět a Zp známka z předmětu. Do váženého průměru se započítávají pouze předměty ohodnocené známkou. Pro ty, kdo nefandí vzorečkům, zde máme příklad: Na konci semestru dostanu A (1) z předmětu za 7 kreditů, B (1,5) za 5 kreditů, C (2) za 3, D (2,5) za 1 kredit. Kp je tedy 7; 5; 3; 1. Zp je 1; 1,5; 2; 2,5. Můj vážený průměr za tento semestr je tedy 1,44.

Ubytovací stipendium Pro získání ubytovacího stipendia musíte být studentem prezenčního studia prvního studijního programu (tzn. nevzdali jste předchozí studium jiného oboru). Nesmíte překročit standardní dobu studia a musíte trvale bydlet jinde, než kde studujete. Zároveň nesmíte pobírat stipendium v rámci rozvojové 8

pomoci. Další podmínky určují jednotlivé školy samy. Jako ubytovací stipendium většinou získáte 600 až 700 Kč měsíčně. Nevyplácí se během července, srpna a září. Pozor! O toto stipendium si musíte žádat. Sledujte podmínky a termíny na vaší fakultě.

Sociální stipendium Studenti v méně příznivé sociální situaci mohou získat sociální stipendium. Podmínky pro získání tohoto stipendia jsou stejné na všech školách v České republice. Tyto podmínky stanovuje zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře a zákon č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů. Také o toto stipendium si musíte zažádat, takže nezapomeňte hlídat deadline. Výše sociálního stipendia je pro všechny 1 620 Kč měsíčně a vyplácí se zpravidla za tři měsíce zpětně.

Mimořádné stipendium Mimořádné stipendium většinou představuje odměnu za vynikající vědecké, výzkumné či pedagogické výsledky, za výborné výsledky během celého studia, za splnění mimořádných úkolů nebo v jiných mimořádných situacích. O udělení tohoto stipendia si můžete zažádat, ale většinou je z vlastní iniciativy uděluje děkan nebo rektor. Mimořádné stipendium je jednorázové a jeho výše se liší případ od případu.

Doktorské stipendium Doktorské stipendium je určeno prezenčním studentům doktorských studijních programů, kteří nepřekročili standardní dobu studia. Dělí se na dvě části. První, tzv. nároková, se vyplácí automaticky po celý rok (všech 12 měsíců)

a studenti si o ni žádají. Tato část vychází se zákona č. 111/1998 o vysokých školách, § 91 odst. 4 písm. c). Některé školy vyplácejí automaticky všem svým doktorandům přibližně 7 000 Kč měsíčně bez ohledu na ročník. Ostatní školy pak rozlišují mezi studenty jednotlivých ročníků doktorandského studia. První ročníky většinou odměňují částkou 5 – 6 000 Kč za měsíc, „druháci“ dostávají 6 – 7 000 Kč, studenti třetích a čtvrtých ročníků získají 7 – 11 000 Kč.

Prospěchové stipendium Prospěchové stipendium je studentům uznáváno za vynikající studijní výsledky. Jeho hodnota bývá od 300 do 8 000 Kč měsíčně. Na většině fakult je hlavním měřítkem tzv. vážený průměr (viz. „Jak si spočítám svůj vážený průměr“). Zájemce tak nesmí přesáhnout stanovenou hodnotu váženého průměru, jejíž horní hranice se většinou pohybuje mezi 1,5 a 1,99. Toto stipendium se od ostatních liší především tím, že si o ně zpravidla nežádáte. V případě splnění podmínek je vám připsáno automaticky.

Stipendia na podporu mobility, tvůrčí a vědecko-výzkumné činnosti Každá škola individuálně umožňuje čerpání stipendií na výdaje spojené se studiem v zahraničí, se studentskými soutěžemi či konferencemi. Popis jednotlivých stipendií, podmínky přiznání a výši stipendií zjistíte ve stipendijním řádu vaší fakulty. PD

KECEJME DO TOHO ANEB

STRUKTUROVANÝ DIALOG MLÁDEŽE Poslední srpnový týden proběhla v sídle Zastoupení Evropské komise v ČR tisková konference týkající se spuštění projektu Kecejme do toho. Po krátkém úvodu zástupce České rady dětí a mládeže Aleše Sedláčka se slova chopil Jan Husák, který představil hlavní myšlenku a cíle celého projektu. O co tedy jde? Cílem tohoto projektu je aktivně zapojit mladé lidi ve věku od 15 do 26 let do veřejného života a umožnit jim podílet se formou diskuse na tvorbě opatření, která se jich bytostně týkají. Mladí se tak mohou zapojit například do debaty o státních maturitách, školném na VŠ nebo třeba legalizace marihuany. Jako druhý se slova ujal Jirka Let, který představil webové stránky projektu Kecejme do toho (www.kecejmedotoho.cz) včetně přidružených profilů na facebooku a twitteru. Co tedy na webu můžeme najít?

Hlavním rozdílem oproti jiným diskusním fórům je, že jednotlivá témata jsou monitorována za účelem vypracování zpráv, které by shrnovaly názory mladých lidí, jejich nápady i věci, které je pálí. Konečným záměrem je pak zohlednění těchto výstupů při sestavování nových návrhů a opatření, jež se týkají mladých lidí. Jako poslední vystoupila Janina Votavová, která představila plánovaná open air setkání, z nichž první proběhlo 9. září 2010 v Praze. Závěrem snad jen krátké konstatování, že v průběhu několika prvních dnů se na webu kecejmedotoho.cz rozproudila živá diskuse, která snad časem přinese i nějaké konkrétní výsledky. Nezkrácenou reportáž z tiskovky najdete na www.studak.cz. ZS

CO JE CO A KDO JE KDO ? MINIPRŮVODCE NEJEN PRO PRVÁKY Máte pocit, že jste se se vstu-

pem na akademickou půdu dostali do jiného světa, kde na vás hovoří cizím jazykem? Nerozumíte vyjádření, že na začátku semestru budete skládat sponzi na imatrikulaci před děkanem, proděkanem a pedelem? Pak vám pomůžeme s rozluštěním tohoto jazykolamu :-)

na „mateřské fakultě“ řešíme všechny osobní studijní záležitosti. Meziuniverzitní studium: studujeme na dvou univerzitách zároveň.

Studentské doklady Výkaz o studiu na vysoké škole (,,index“): je

SŠ jsme mu říkali pololetí, i když na VŠ se vlastně jedná jen o cca tři měsíce. Zápočtový týden: plníme tzv. zápočty (neznámkují se) a klasifikované zápočty (známkují se), které jsou podmínkou k připuštění ke zkoušce nebo rovnou znamenají splnění předmětu (většinou jde o seminární práci, prezentaci nebo projekt, někdy ale jde o písemnou, výjimečně o ústní prověrku – záleží na předmětu). Zkouškové období: skládáme písemné či ústní zkoušky (vždy dostáváme známky), jejich splněním absolvujeme daný předmět.

vlastně žákovská knížka, většina škol papírovou verzi indexu nahradila elektronickým systémem. Identifikační karta studenta: nebo také studentský průkaz, kterým můžeme dokázat naši „studentskou totožnost“. Většinou zároveň funguje jako průkazka v univerzitní knihovně, jako vstupní karta do zabezpečených učeben, elektronická peněženka pro platbu kopírování, jídel v menze a ubytování na kolejích. ISIC Karta: mezinárodní identifikační průkaz studenta (International Student Identity Card) nám umožňuje využívat studentské slevy po celém světě (včetně ČR), často nahrazuje univerzitní identifikační kartu studenta.

Formy studia

Univerzitní ceremoniály

Prezenční studium: do

Sponze:

Semestr: na

školy docházíme denně (nejběžnější). Kombinované studium: do školy chodíme pouze několikrát za semestr (dříve „dálkové“), většinou o víkendech. Mezifakultní studium: studujeme na dvou fakultách zároveň, většinou dva obory,

tzv. akademický slib, který skládáme při imatrikulacích a promocích (lat. přípověď, slavný slib, vzájemný závazek). Imatrikulace: slavnostní akt, při němž se oficiálně stáváme právoplatným členem akademické obce příslušné univerzity a fakulty (slavnostní začátek studia).

Promoce: slavnostní

obřad, při kterém je nám udělen akademický titul (slavnostní zakončení studia).

Výuka Povinný předmět: je

pro studium závazný, tudíž jej chtě nechtě musíme absolvovat, abychom mohli úspěšně zakončit studium (zpravidla za něj také dostaneme nejvíce kreditů). Povinně volitelný předmět: si vybíráme z bloku studia, který nás zajímá, pak se však opět stává povinným a musíme jej absolvovat. Volitelný předmět: je vypisovaný na fakultách nebo vysokoškolských ústavech nad rámec programů. Přednáška: je dobrovolná, většinou se jedná o výklad nebo prezentaci. Seminář: je zpravidla povinný (většinou můžeme chybět maximálně 3x), často bývá doplněn praktickým cvičením nebo demonstrací výkladu. Cvičení: je taktéž povinné, jedná se většinou o praktická cvičení. Konzultace: jsou doplněním k předešlým formám výuky, většinou je využíváme pro porady s pedagogy o výuce, seminárních pracích a podobně.

Kdo je kdo na univerzitě: rektor: ředitel celé univerzity, prorektor: vedoucí pro jednotlivé

a záležitosti univerzity určovaný rektorem, kvestor: finanční ředitel univerzity, kancléř: provozní ředitel univerzity, děkan: odpovídá za chod fakulty, administrativu a kontrolu studia v programu, proděkan: vedoucí pro určitou oblast na fakultě jmenovaný děkanem, pedel: nižší úředník na vysoké škole, doprovázející při slavnostních příležitostech s insigniemi rektora nebo děkana.

Univerzitní instituce Studijní oddělení: vyřizuje veškerou studijní byrokracii. Od potvrzení o studiu přes přelepku na ISIC po problémy s předměty, vše se řeší zde. Akademický senát: je samosprávný akademický zastupitelský orgán, v němž jednu třetinu až jednu polovinu tvoří studenti. Funguje podobně jako Senát ČR, tedy slouží jako určitá pojistka studentů vůči tomu, aby např. studijní předpisy nevyhovovaly pouze pedagogům. Poradenská centra: na tato centra se můžeme obrátit o radu a pomoc při řešení většinou osobních problémů spojených se studiem. Centra poskytují psychologické, právní a profesní poradenství. Menza: je studentská jídelna. (Pozor, nezaměňovat s Mensou – mezinárodním sdružením nadprůměrně inteligentních lidí, i když v menze na tom snad s IQ návštěvníci taky nebudou zle :-)).

oblasti

ČTYŘLÍSTEK SPORTOVNĚ LADĚNÝCH AKCÍ JE ZA DVEŘMI! Široká sportovní veřejnost se opět může těšit na dny plné pohybu, zábavy a inspirace. Čtyřlístek veletržních projektů SPORT Life, Bike Brno, boat Brno a Caravaning Brno začíná letos již o měsíc dříve, a sice 7. října. Největší tuzemská výstava potřeb pro sport a aktivní trávení volného času má letos opět velmi bohatý program. Mezinárodní cyklistický veletrh se od loňského ročníku prezentuje pod samostatnou značkou Bike Brno a svou nabídkou obsazuje pavilony V a F, i část haly P. Návštěvníky čekají tisíce jízdních kol a doplňků pro cyklistiku, včetně stále populárnějších elektrokol. Novinkou bude páteční testování modelů na příští rok v těsné blízkosti areálu brněnského Výstaviště. Mezinárodní sportovní veletrh SPORT Life představuje především vybavení pro turis-

tiku a horolezectví, letos s rozšířenou prezentací lyží a zimních sportů. Účastníci se také mohou těšit na nabitou sekci fitness vybavení. Vyznavači jachtingu a dalších vodních sportů zamíří do pavilonu P na mezinárodní výstavu boat Brno, kde mají nejlepší příležitost nechat se inspirovat a zvážit možnost dovolené na lodi. Čtveřici atraktivních přehlídek uzavírá Caravaning Brno. Nejnovější modely obytných vozů a přívěsů opět zaparkují v obřím pavilonu P. Návštěvníkům bude k dispozici i přehlídka kempingového vybavení a nabídka služeb spojených s tímto způsobem cestování. Sportovní veletrh samozřejmě není jen o expozicích. Doprovodný program je postaven tak, aby nepřetržitě nabízel zajímavou podívanou. V jeho rámci se uskuteční například Mistrovství ČR v biketrialu, nebo závody ve skateboar-

dingu a BMX & MTB freestyle. Aktivnější návštěvníci se mohou sami zapojit – v nabídce je celá řada osvědčených aktivit jako např. lanové centrum, kmenové lezení či běh areálem Výstaviště „Mizuno podzimní sedmička“. Nebudou chybět ani cestovatelské festivaly, promítání outdoorových filmů, besedy se zajímavými osobnostmi, módní show a mnoho dalšího. Nezapomeňte, že ve dnech 7. až 10. října Výstaviště žije sportem!

Termín veletrhu: 7. – 10. října 2010, Brno – Výstaviště Otvírací doba: Čtvrtek – Sobota: 9.00 – 18.00 hod.; Neděle: 9.00 – 16.00 hod.

Praktické informace na závěr…

Vstupné:

Pro více informací prosím sledujte internetové stránky www.sport-life.cz.

Po celý čtvrtek a v pátek do 12 hodin je vstup na veletrh Bike Brno (pavilony V a F) možný pouze pro registrované odborné návštěvníky. Registrační formulář je k dispozici na webu veletrhu.

Základní: 100 Kč Zlevněné: 60 Kč Rodinné: 250 Kč

ŠTUDÁK 10/2010

Nejprodávanější český romanopisec, bývalý pedagog a blogger. Tím vším je Michal Viewegh. Mnozí jeho knihy považují za nízké, jiní na něj nedají dopustit a s napětím očekávají jeho další počin. Na podzim tohoto roku se Michal Viewegh blýskne hned dvakrát. Vychází nový román Biomanželka a v kině budeme moci shlédnout film Román pro muže. Těžko říci, zda bude stejně úspěšný jako Báječná léta pod psa, Román pro ženy či Účastníci zájezdu, nebo poněkud rozpačitý jako Nestyda. Jeho jméno naleznete nyní i jako maturitní otázku, což se žijícím autorům stává jen zřídka. Magazín Študák se ale zajímal i o jiné věci. O literatuře, politice i sexu jsme si povídali s Michalem Vieweghem.

H G E W E I V L MICHA ROZHOVOR V době socialismu jste studoval pedagogiku na FF UK. Jaké to bylo, co Vám přišlo nejabsurdnější? To by bylo na dlouhé vyprávění. Katedru literatury vedl soudruh prof. Rzounek a jeho přítelkyně soudružka docentka Bastlová…. Kdo nezažil, nepochopí. Tak například jsme v každé básni hledali tzv. stranickost. Nebo jsme se dozvěděli, že za tajemstvím krásna je výrobní proces. A tak podobně. Chtěl byste se k tomuto povolání někdy vrátit? Jaké máte na „učitelování“ vzpomínky? Vcelku pěkné, ale přesto nechtěl. Jak vlastně hodnotíte současné mladé autory? A jaký máte názor na současnou beletrii obecně? Česká próza, obávám se, neprožívá žádný „zlatý věk“. Zkuste vyjmenovat deset opravdu skvělých románů poslední doby. Dost se v poslední době diskutuje o používání anglických/amerických slov v českém jazyce, zvláště, když mají český ekvivalent. Když to jde, snažím se používat slova česká, ale na druhou stranu nejsem žádný ochránce jazyka. Rozhodně nadřazuji „co někdo říká“ nad „jak to říká“. 10

Kdesi jsem četla Vaše prohlášení, že spisovatelem se člověk stává v momentě, kdy se oprostí od popisu reality a začne psát fikci. Vaše romány jsou ale hodně realistické a spousta lidí se s nimi ztotožňuje. Kde se u Vás projevuje ta fiktivnost, fabulace? Realistické neznamená autobiografické. V žádné z mých knih není víc autobiografie než cca dvacet třicet procent. Vše ostatní je fikce. Ve vašich románech většinou dominují ženy, proč? Mám ženy rád. Připadají mi zajímavější než muži. Někdy. Co máte na povolání spisovatele nejraději, co Vás naopak nudí? Je to relativně snadná a vcelku zajímavá práce na klidném, teplém a suchém místě. Taky nemám pracovní dobu ani šéfa – za tohle by měl být každý spisovatel vděčný. Trochu mě už nudí rozhovory o spisovatelství, emaily a tak. Ví se o Vás, že knihu píšete cca 3 měsíce, není to příliš krátká doba? Čtete si někdy s odstupem času vlastní díla, porovnáváte je? Na Vojnu a mír je to málo, ale na Báječná léta pod psa dost. Starší knihy čtu, jen když není zbytí (třeba kvůli scénáři).

Kdo Váš rukopis přečte jako první? Dáte na názory blízkých? Martin Reiner, nakladatel a kamarád, a Miloš Voráč, nakladatelský redaktor. Na jejich názory dám, ale nenechám se jimi smýkat. Jaký by měl být ideální čtenář M. Viewegha? Solventní. Sečtělý. Nepředpojatý. Měl by mít smysl pro humor. Neměl by být puritán.

Horečně bojujete s bulvárním tiskem, jste společně s Markem Vašutem autorem petice protibulvaru.cz. Jedna petice není „horečný boj“. Snažím se tu a tam proti bulváru něco dělat. Jedinou účinnou zbraň mají ale české soudy. Myslím, že dokud bude poptávka po senzacích, bulvár nezmizí. Co je vlastně na bulváru nejnebezpečnější? Ne, ale jeho vulgarita a lži musí mít hranice. Nejnebezpečnější asi je, že je zatím nemá. Je o Vás známo, že velmi rád rýpete (promiňte mi ten výraz, ale slovo komentovat by bylo poněkud nevýstižné) do politiky. Proč? Dělá Vám dobře kritizovat, nebo jen cítíte občanskou potřebu/povinnost se vyjádřit? Rýpu i komentuji z vnitřního přetlaku. Ze zoufalství. Čím dál méně. Vaše poslední kniha se jmenuje Biomanželka a vyjde v září. Proč by si ji člověk měl koupit a přečíst? Protože je, doufám, zábavná.

Rychlozpověď: Považujete se za realistu, nebo idealistu? Realistu, který se výjimečně i zasní. Preferujete kvalitu, nebo kvantitu? V čem? V jídle a pití kvalitu, například. V sexu spíš kvantitu :) Dáte na rady druhých, nebo všechno děláte podle vlastního rozumu a na vlastní kůži? Docela si věřím, ale přesto to kombinuju. Máte nějaké oblíbené slovo? Moře, lyže, víno, například. Co Vám nahání husí kůži? Strach mám z nemocí, úmrtí, úrazů, hluposti, arogance atd.

více na str. 17 – 18 nebo na www.redbull.cz/dodgeball

Nepropásni soutěž o kolo a vstupenky na veletrh SPORT Life! Více na str. 14.

=GHQĚN 6DODYD

KNIHOVNIČKA NA PODZIM

ŠTUDÁK 10/2010 Kde

=GHQĚN 6DODYD

Haf haf párty

EiVQLÿN\ SUR GREURX QiODGX

Jan Musil

Hlas volajícího na poušti

Jan Musil Hlas volajícího na poušti

oky se vlní b

á Barb ora Knobov

Zdeněk Salava Haf haf párty

Ironicko-satirický portrét člověka, který svým selským rozumem a postupně získanými zkušenostmi dospívá k vlastní životní filozofii, jejíž ideje nekompromisně realizuje na sobě i svém nejbližsím okolí. Próza je ideově inspirována dílem A. Schopenhauera Svět jako vůle a představa.

Další sbírka milých a veselých básniček Zdeňka Salavy vychází pod názvem HAF HAF PÁRTY. Přináší pestrou paletu svérázných nápadů, osobité fantazie a laskavého humoru. Těmito přednostmi zaujal autor čtenáře již v knížce Sloni v porcelánu. Netají se tím, že k psaní ho inspiruje především praxe dětského psychologa. Přitom jeho verše potěší čtenáře bez rozdílu věku a lze se k nim vracet jako k osvědčenému léku pro duši.

Brno: Tribun EU, 2010. A5. 138 s. 103 Kč.

Brno: Tribun EU, 2010. A5. 89 s. 229 Kč.

Tomáš Bezrouk Hostina pro porotce

Barbora Knobová Kde se vlní boky

Nezvyklý, literárně těžko zařaditelný příběh Tomáše Bezrouka otevře čtenářům onu záhadnou bránu do mystického světa, který řeší otázku ohledně jedné možné pravdy okolo nás. Průvodcem nám bude tajemný, nikdy nepředstavený hrdina, jenž bude svou totožnost nabízet ve dvou různých variantách pohledu. Věčná témata o původu světa a vzniku života i soupeření pravdy a lži jsou zde odkrývána autorem formou jeho vlastního pohledu, rovněž mnohé zákony, vzorce a lajny jsou v této knize „bořeny“ s dechberoucí lehkostí a přirozeností. Příběh je psán − možná revoluční literární metodou − od konce k začátku, respektive od kapitoly 5 po kapitolu -2 (ano, minus 2). Nahlédněte tedy do světa, v němž má lež k pravdě tak neuvěřitelně blízko...

Žijete svůj sladký život? Tam, kde voní šafrán, kde uprostřed oprýskaných domů najdete přírodní ráj, kde slavní umělci hrají na ulicích, kde muži nezapomněli, jak se skládají poklony, a kde se ženám nebezpečně vlní boky, tam lidé přivedli umění dolce vita k naprosté dokonalosti. Jen tam se můžete těšit z maličkostí, prožívat každý den, jako by to byl váš první a zároveň poslední, vdechovat svobodu a být čímkoliv a kýmkoliv chcete. Na místech, kde ještě buší to pravé italské srdce, kde jsou lidé rozkošnicky marniví i upřímně dětinští a kde vášeň není jen slovo, zjistíte, že žít sladký život možná není vůbec tak těžké. La vita e bella, život je krásný a největší krásy tohoto světa se většinou skrývají v těch nejprostších věcech.

Brno: Tribun EU, 2010. A5. 140 s. 142 Kč.

Brno: Tribun EU, 2009. B6. 64 s. 219 Kč.

Knihy jsou k dostání v knihkupectví knihovnicka.cz v Brně, v kanceláři v Praze nebo v e-shopu www.knihovnicka.cz inzerce

Na Pankráci 30, Praha 4, metro C – Vyšehrad, tel.: 241 442 070

www.agentura-aha.cz

Kurzy • rétorika • komunikace • prezentace • Poradenství • diagnostika • emoÿní inteligence • psychologie • tréma • Kurzy pro studium na VŠ / zájmové kurzy • Dčjiny výtvarného umční a architektury (29.09.2010 – 29.06.2011) • Moderní výtvarné umční 20. a 21. století (04.11.2010 – 20.01.2011) Nezbytná nástavba pro vaše úspčšné studium i uplatnční v praxi. Studentské ceny – za manažerské kurzy !

ŠTUDÁK 10/2010

Jaká piva vyrábíte? Holba Classic – světlé výčepní pivo Holba Šerák – světlé výčepní pivo Holba Premium – světlý ležák Holba Kvasničák – kvasnicové pivo Holba Šerák 13,51° -– světlé a polotmavé speciální pivo – vaří se při výjimečných příležitostech (Vánoce, Velikonoce, Pivovarské slavnosti)

Čím je Váš pivovar jedinečný?

Můžeme se do vašeho pivovaru podívat?

Především kvalitou piva vyráběného podle tradičních receptur a také samotným areálem uprostřed malebné přírody Jeseníků. Jedinečnost Holby, ryzího piva z hor potvrzuje řada medailí z degustátorských soutěží doma i v zahraničí. K posledním patří např. zlatá medaile a titul Pivo České republiky pro Holbu Šerák a Holbu Kvasničák, zlatá medaile pro Holbu Kvasničák a ocenění pro Holbu Premium v soutěži Zlatý pohár PIVEX. Vlajkovou lodí pivovaru je Holba Šerák, která nese název nejnavštěvovanějšího kopce v Jeseníkách s výškou 1351 m. V hanušovickém pivovaru vaří Holba také oblíbenou specialitu, kterou je Holba Šerák Speciál se symbolickou stupňovitostí podle výšky stejnojmenného kopce, tedy 13,51. Jde o skutečnou lahůdku, která se vyznačuje plnou chlebnatou chutí a lahodnou sladovou vůní, sytě zlatou barvou a hustou smetanovou pěnou. Již 136 let se v Hanušovicích vyrábí pivo klasickou technologií podle tradičních receptur, které si sládci předávají z generace na generaci.

Exkurze pro skupiny můžeme zajistit v pracovních dnech od pondělí do čtvrtka v době od 9 do 14 hodin (lze dohodnout i jiný čas). U zahraničních skupin je nutno vzít s sebou tlumočníka, odborný výklad je poskytován v českém jazyce. Jednotlivci mají možnost připojit se ke skupinám po předchozí telefonické domluvě. Minimální počet osob ve skupině je deset. Přesný termín a detaily je třeba si dohodnout alespoň 14 dní předem telefonicky.

(ocenění, originální produkty, výrobní postupy...)

10/2010

Aktuální ceník exkurze platný pro rok 2010: 30,- Kč na osobu bez ochutnávky 60,- Kč na osobu s ochutnávkou Více na www.holba.cz

Kde se pivo vyrábí:

Kde se točí:

Pivovar HOLBA, a.s. Pivovarská 261 788 33 Hanušovice

Praha – ano Brno – ano Ostrava – ne Olomouc – ano

MALÉ VELKÉ P IV Čím je Váš pivovar jedinečný?

(ocenění, originální produkty, výrobní postupy...)

Jaká piva vyrábíte? Vyrábíme 4 nepasterovaná „česká piva“: 10° světlé výčepní pivo Hradební s původním extraktem 10,6 % – alkohol 4,1 % 10° tmavé výčepní pivo Hradební s původním extraktem 10,4 % – alkohol 3,9 % 11° světlý ležák Otakar s původním extraktem 11,4 % – alkohol 4,5 % 12° světlý ležák Záviš s původním extraktem 12,4 % – alkohol 5,2 %

Jedinečnost našeho zlatého moku dokazuje řada ocenění. V roce 2000 jsme získali od SPP (Spolek přátel piva) ocenění PIVOVAR STOLETÍ. Dalším z významných ocenění je i Zlatá pivní pečeť pro 10° výčepní světlé pivo Hradební. Toto pivo získalo také ocenění v Brně v soutěži malých nezávislých pivovarů. Různá ocenění sbírá i 11° Otakar světlý ležák a 12° nefiltrovaný ležák Záviš. Protože vyrábíme nepasterovaná piva, je nutné aby byla vždy čerstvá, proto rozvážíme 1 – 2 x za týden, u odběratelů „neleží“ více než 2 týdny. Od Státní zemědělské a potravinářské inspekce máme povolení na stáčení tzv. „českého piva“. Znamená to původní tradiční technologii a místní suroviny (poloraný žatecký červeňák, moravský slad pro „české pivo“). Pivo zraje v ležáckých tancích a můžete si být jisti, že nepoužíváme metodu HGB (high gravity brewing = výroba kmenové várky např. 15° a po dozrátí piva dodatečné řezání piva odkysličenou vodou +

Jaká piva vyrábíte? Výčepní piva: Tas – světlé výčepní pivo Moravské Sklepní – nefiltrované výčepní pivo Kern – polotmavé výčepní pivo Klášterní – tmavé výčepní pivo Ležáky: Páter – světlý ležák Modrá luna – světlý ležák s příchutí borůvky Kamelot – světlý ležák Granát – tmavý ležák Velen – pšeničný světlý ležák Speciály: Black Hill – speciální řezané pivo Kvasar – speciální světlé pivo s přídavkem medu 1530 – speciální světlé pivo Nealkoholická piva: Forman – pivo bez alkoholu Forman polotmavý – pivo bez alkoholu

CO2 na požadovanou nižší stupňovitost, jak tomu mnohdy je ve větších provozech. Další specialitou je, že používáme vlastní vodní zdroje – studny a artézské vrty. A potěšíme i ekology – pivovar má vlastní čističku odpadních vod s výbornými parametry čištění. Naše pivo je vám v pivovaru k dispozici kdykoli, prodáváme 24 hodin denně za zvýhodněné ceny.

Můžeme se do vašeho pivovaru podívat? Samozřejmě. Součástí exkurze je i ochutnávka nefiltrovaného piva. Nejdříve si však zkontrolujte Váš rodný list nebo lístek nalezence. Naše pivo, které vaříme z Cannabaceae (žateckého chmele), kvasí se Syccharomyces Cerevisiae (pivovarskými kvasinkami). Jelikož při této výrobě vzniká až 5,2 % alkoholu, nelze nápoj podávat mladistvým do 18 let.

OVARY

Kde se pivo vyrábí:

555 metrů nad mořem v Měšťanském pivovaru v Poličce, a.s. (Pivovarská 151, 572 14 Polička) již od roku 1517.

Kde se točí: Poličské pivo naleznete v 800 hospodách a obchodech po celé ČR, například v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Chotěboři a Chocni. Nikomu nedlužíme, nemáme žádný úvěr, žijeme a investujeme z vydělaných peněz.

Více na www.pivovar–policka.cz

Čím je Váš pivovar jedinečný?

(ocenění, originální produkty, výrobní postupy...) V Černé Hoře vyrábíme tradiční české pivo – používáme klasické technologie (tedy žádné CK tanky k urychlení výroby, ani HGB technologie, prostřednictvím kterých se pivo ředí vodou), původní receptury a ty nejkvalitnější suroviny, což je na chuti zlatavého moku poznat. Vaříme celkem 14 značek piv, které čítají jak piva výčepní a ležáky, tak i speciální, světlá, tmavá a polotmavá, nealkoholická, ochucená a jedno dokonce svrchně kvašené. Z naší pestré nabídky si tedy vybere opravdu každý. O kvalitě černohorských piv svědčí řada ocenění, která jim byla v nedávné době udělena. V soutěži Zlatá Salima 2010 získal v kategorii alkoholických nápojů zlatou medaili pšeničný ležák Velen, ze soutěže PIVO České republiky 2010 si nejvyšší ocenění odvezl tmavý ležák Granát a konečně v září se v čele neobvyklých piv v klání Znojemský hrozen 2010 umístil opět Velen. Pivovar vedle vynikajících piv vyrábí také pivní pálenky, likéry a nealkoholické nápoje.

Můžeme se do vašeho pivovaru podívat? Ano, prohlídku můžete objednat přímo na webových stránkách pivovaru nebo na telefonu 516 482 418 a lze ji spojit i s ochutnávkou v blízké restauraci Centrum Sladovna.

www.pivovarcernahora.cz

Kde se pivo vyrábí:

Kde se točí:

Pivovar Černá Hora, a.s. Pivovarská 5 679 21 Černá Hora Tel.: +420 516 482 411 Fax: +420 516 437 201 E-mail: pivovarch@pivovarch.cz

Praha - ano Brno - ano Ostrava – ne Olomouc - ano Bratislava - ano Košice - ano Žilina - ano

Foto: Honza Homola

ŠTUDÁK 10/2010

ICE F A R G A Í N A R H , Í N STOVÁNÍ, SKLÁDÁ

T U O N H O W Y N I P U : K ) S A U O K L O Á M V O H Ě U O P O CE

Z B ROZHOVOR HONZY HOMOLY S HONZ ANE

Rozpadání nás stmeluje Na koncertě jsi říkal, že se můžete rozpadnout. Vážně si myslíš, že se to může stát? To se stane hned. My se rozpadáme desetkrát až dvacetkrát denně, ale rozpady nás vlastně paradoxně stmelují. Máte v kapele časté neshody? Je zvláštní, že i když jsme spolu teď trávili spoustu času, nevznikla žádná vážnější ponorka. Teď jsme dva měsíce ve studiu natáčeli novou dvoudesku, k tomu jsme jezdili po koncertech a dokončovali knížku o naší historii. Jasně, hádáme se o písničkách a tak, ale žádný závažný problém nemáme.

Teď hodně jedu youtube Máte nějaké hudební vzdělání? My jsme s bráchou chodili na soukromé hodiny, ostatní kluci mají konzervatoře. Ale já třeba teď hodně jedu youtube. Říká se, že když se člověk potřebuje naučit hrát na nějaký nástroj, tak na youtube najde všechno, co potřebuje. Jsou tam vážně výborně udělaný školy. Když jste začínali, byli jste dost alternativní. Teď to vypadá, že jste vaši muziku trochu přizpůsobili festivalovému stylu, je to tak? Když jsme začínali, tak festivaly nebyly běžná záležitost. Teď je z toho už festivalová kultura, už je to úplně běžné. Festivalů je dneska už moc, ale když to baví lidi, baví i nás na ty festivaly jezdit.

Je možný, že jednou budeme prostě trapný A jak to vidíš s Wohnouty dál? Zatím nás to baví. Je možný, že jednou budeme prostě trapný. Ale i když budeme trapný, bude nás to třeba pořád bavit. Měníte vaši show na koncertech? My jsme si dřív dali závazek, že budeme ta kapela, co skáče po pódiu a tak. Najednou jsme ale zjistili, že jsme se posunuli a že už nás to tolik nebaví. Nemůžeme to prostě dělat donekonečna. Chceš hrát a chceš to dělat jinak. A někdy na těch lidech cítím, že jim to na těch koncertech chybí, že se v tom publiku projevují trochu jinak.

Jak jsi na tom se skládáním? Jde to pořád hladce? Osobně furt narážím na problém, že už se mi nechce skládat písničky, na které lidi paří. Ale na druhou stranu vím, že jiné písničky pak nefungují na koncertech. Mě baví písničky, které jsem ještě nedělal, ale pro lidi je to nepoužitelné. Vím, co na ty lidi bude fungovat, a tak to dělám. Jenže to je moje věčný dilema. My si ale říkáme, že tu hudbu neděláme pro sebe, ale pro ty, kdo nás poslouchají.

Plánujeme turné po Indii Koncertujete také v cizině? S Wohnoutama jsme byli v Anglii, ve Švýcarsku, v Polsku, ale moc to nefungovalo. Teď ale v lednu plánujeme turné po Indii. My jsme si řekli, že to zkusíme v sérii klubů, kde by ty koncerty šly udělat. Odvezeme si tam akorát kytary, bicí, kombo a zbytek půjčíme. Akorát s těmi Indy je strašná domluva. Oni jsou furt „mañana“. A pro koho tam budete hrát? Bude to pro Indy. Když jsme byli v Indii před pěti lety, brali jsme si kytary, a když jsme je vytáhli, tak to bylo jako magnet na lidi. Oni se hned seběhli, a tak jsme tam dělali spontánně koncerty a učili jsme ty Indy zpívat písničky od Wohnoutů. Takže někteří Indové už vás znají. Ano, na cestách po Indii jsme jim rozdávali naše cédéčka. Když jsme jednou putovali do Váránasí, tak jsme po cestě potkali jednoho poutníka, který prakticky neměl skoro nic. Oni jsou v Indii hrozně zatížení na putování. A tak jsme tomu poutníkovi dali naše CD, takže jeho veškerý majetek byl Šivův trojzubec, pytlík s pár osobními věcmi a naše cédéčko Wohnoutů.

Až mi bude padesát, pojedu na kole do Indie Četl jsem, že jste jeli až do Turecka na kolech. To musel být záhul! Jeli jsme do Istanbulu. Dali jsme denně 100 až 140 km. Když jsme vyjeli a měli jsme za sebou první dva kilometry, říkali jsme si: „Tak teď ještě dalších 2 000 kiláků.“ Nejvíc byl člověk hotový po těch prvních deseti kilometrech, taháš s sebou pánev na

vaření a všechny věci. Po patnácti kilometrech jsem si říkal: „Ty krávo, to nedám!“ Ale zvládli jsme to. A zpátky jsme už letěli. Tak to vás obdivuju! Akorát od té doby mám problémy s rukama. Z kola mám záněty šlach, takže jsem musel kompletně překopat styl hry na kytaru. Po této cestě jsem si uvědomil, jak jsou ruce důležité, protože jsem nebyl schopný zahrát akord. Celý podzim jsem běhal po doktorech a nesměl jsem hrát. Strašili mě, že to budu mít chronické, ale není to tak hrozné. Na kytaru už můžu, ale zatím nesmím moc vyvádět. Přemýšlel jsem, že bych hrál na kytaru pravou rukou, tak hrál Hendrix a vlastně i zakladatel Wohnoutů. Ten hrál na kytaru úplně obráceně.

Takže na kolo už ne, nebo bys přece jen rád někam vyrazil? Já jsem měl vždycky sen jet do Indie na kole. Měli jsme dokonce vymyšlený trasy, ale na to potřebuješ aspoň půl roku až rok. Teď mám rodinu, teď to nejde. Ale až mi bude padesát, tak to uskutečním. Očividně tě láká dobrodružství. Tvoje představa o dovolené je nevšední. Samozřejmě, že je to dobrodružství, ale není to tak, jak si lidi představují. Je to prostě jízda stopem nebo vlakem, jako u nás. Taky jsme jezdili, že jsme si koupili letenku a lítali jsme do Hongkongu, přes Čínu, Kambodžu, Laos, prostě jsme improvizovali. To dobrodružství je ale v tom, že ti lidé budou jiní, že to bude špinavější, exotičtější, ale není to tak, že bychom se prodírali s mačetami džunglí. I když je fakt, že na takové dovolené jsme taky byli :-) Narodila se ti dcera. Jak dítě ovlivnilo tvoje cestování? Cestování teď úplně ovlivňuje rodina. Teď už musíš být perfektně připravený a strašně moc zodpovědný, když už je dítě na světě. Vlastně jste na tom teď s bráchou stejně, co? Brácha má výhodu. Já jezdím se svou rodinou. Zato oni mají každý jinou představu o cestování. Dara jede raději do Vegas a brácha do Indie, takže se s hlídáním vystřídají.

Na grafice bylo plno, tak jsem šel na loutkařskou Co je vlastně tvoje práce? Uživí tě koncertování? Práci mám normální. Živím se grafikou. Přes týden pracuji na grafice, o víkendech koncertujeme.

Kdybych si měl vybrat, tak grafiku. Na druhou stranu, ono záleží, jakou grafiku děláš. Když se tím člověk živí, tak je to jiné. Teď mám dost peněz z kapely, tak si můžu vybrat. Nemusím dělat reklamy na šampony a tak. Kdyby to bylo jen o grafice, budu muset brát všechno. Takže si radši vybíráš kreativní projekty? Teď si vybírám, co mě baví. Když jsem to dřív dělal, abych se uživil, tak jsem se podepisoval pod pseudonymem, protože jsem některé projekty musel vzít, i když se mi do nich nechtělo. Dělal jsem třeba grafiku pro dechovky nebo country kapely, a proto jsem se nepodepisoval vlastním jménem.

Jsi hudebník a grafik, ale vystudoval jsi loutkařskou střední školu? Proč zrovna loutky? Já chtěl vždycky kreslit. Šel jsem tam proto, že mě vyhodili z jiné školy, kde se jen chvilku malovalo a jinak tam byla matika, fyzika, čeština... a to mě štvalo. Tak jsem hledal něco lepšího, a protože na grafice bylo plno, tak jsem šel na loutkařskou. Ale po maturitě jsem s tím skončil. Pro loutkaře tady bohužel není moc uplatnění. Většina míst je zabraných a jedna z mála možností, jak se jako loutkař uživit, je vyrábět loutky na Karlův most :-)

Nejtěžší je všechno dotáhnout do konce Jak vlastně vznikl projekt Homolka a Tobolka? Ten název mě zaujal. Mně se tak vždycky posmívali ve škole a hrozně mě to štvalo. To vzniklo úplně náhodou. Každý rok v lednu a únoru máme kapelové prázdniny na cestování a dovolenou. Minulou zimu jsem nikam neodjel, protože se mi narodila dcera, a když jsme nehráli s kapelou, potřeboval jsem pořád něco vymýšlet. A tak vznikl tenhle akustický projekt. Sem tam koncertuju, ale nemám na to čas. Jsi ohromně kreativní člověk. Máš rozjetou spoustu projektů. Je ale nějaký problém, na který narážíš? Obecně mě baví dělat věci od začátku. Nejhorší ale je, že mám fůru nápadů a největší problém je ta realizace. Devadesát procent z toho úplně zahodím a navíc je to řehole. Nejtěžší je to všechno dotáhnout do konce a na tom krachuje fůra lidí. Tak ti přeji spoustu dalších dobrých nápadů i sílu a čas je realizovat. Díky za rozhovor. Honza Homola

CO REDAKCI ZAUJALO Česká republika bez řidičáku

Do preventivní akce Autoškola národa se zapojilo 650 000 diváků. No není divu, že se ministerstvo dopravy snaží. Zlepšení stavu silnic nehrozí (i když podle ceny 1 km silnice by si člověk mohl myslet, že kvalita asfaltu je nejlepší v Evropě. Možná že se zadavatelé staveb silnic a dálnic řídí heslem „až se to bude dělat příště, my už tady nebudeme“, bohužel myšleno jen v horizontu jednoho volebního období.) Je tedy na místě připravovat řidiče na nejrůznější úskalí od výměny kola po předjíždění. Co si ale zasloužilo pozornost naší redakce, jsou výsledky testu řidičských znalostí, které dopadly zcela katastrofálně. Tři

ze čtyř řidičů by přišli o řidičský průkaz. Dobrou zprávou je snad jedině to, že v roce 2010 zatím na silnicích zahynulo nejméně lidí za posledních 44 let. Otázkou zůstává, zda je to výrazným pokrokem v bezpečnostních prvcích aut, nebo opatrnějším chováním za volantem. Zdroj: Tisková zpráva Autoškola národa, 7. 9. 2010

Stop přikrášleným a retušovaným obrázkům Konečně je to tu. Po módních molech už nekráčí jen dietami či anorexií postižené osmnáctileté slečny. Čím dál více oblíbené

jsou modelky baculky a proměny obyčejných žen v ženy „krásné“. A za všechny lidi, co mají se svým tělem nějaký problém, doufáme v další pokrok. Britské příslušnice něžného pohlaví požadují, aby byly přikrášlené fotografie modelek v módních časopisech a v reklamách označeny zvláštními značkami, tedy jednoznačně odlišeny od těch snímků, které ženy zachycují věrně. A to se študákovské redakci líbí i bez toho, že by trpěla mindráky z toho, jak její jednotliví členové vypadají. Dle naší interní ankety nezvažuje plastickou operaci nikdo (kromě kolegy, který by si chtěl nechat zvětšit prsa) na rozdíl od poloviny anglických žen ve věku 16 až 21 let. Zdroj: http://mam.ihned.cz/

Tip pro studentky, které baží po mateřství, aneb „dokonalé miminko?“ Toužíte mít miminko a starat se o něj, ale pořízení potomka odkládáte až na dobu po studiu? Pak by vás mohla zajímat novinka, která se objevila na českém trhu. Ukojit svoje mateřské pudy nebo se vrátit do dob, kdy jste si hrály s panenkami, můžete díky novému fenoménu tzv. reborn panenek. Umělé miminko si můžete pořídit již od tří tisíc korun. Od skutečného je k nerozeznání. Vypadá stejně (lidské vlasy), váží

stejně (váha i velikost odpovídá živému dítěti), dýchá! (speciální strojek) a voní stejně jako miminko, dokonce i na dotek téměř nepoznáte rozdíl (imitace dětské pokožky). K reborn panenkám, jak jsou tato umělá miminka nazývána, můžete vlastnit i rodný list. Pokud si nevyberete z nabídky, můžete si svoje miminko složit vlastnoručně od končetin a hlavy po potničky a slzy. Zdá se vám to trochu děsivé? Pak se pravděpodobně přidáte ke skupině, která stojí v opozici vůči reborn obdivovatelkám. Ty své panenky nejen sbírají, ale některé je považují za ideál dítěte, nakupují jim dětské oblečení, hračky, kočárky, výbavičku… A nejde o ojedinělé případy! Jak se k napodobeninám miminek stavět? Jsou to úžasné hračky, skvělé pomůcky při rodinné výchově a terapiích či zajímavé objekty sběratelství? Anebo koníček, ke kterému se nezdravě upínají spousty žen?

10/2010

Zdroj: http://ona.idnes.cz a www.realmimi.ic.cz

A co na to říkáte vy? Jaký je váš názor? Reagujte, diskutujte, hodnoťte na www.studak.cz!

VÝSLEDEK ANKETY O AKADEMICKÝCH PODVODECH z a souOdpovězte správně na následující kví llorca. těžte o trekové jízdní kolo Winora Ma

T slosování o vstupenky na veletrh SPOR Při účasti v soutěži se navíc dostáváte do výstaviště. ského brněn u areál v 2010 10. 10. – 7. Life, který se koná SPORT Life jsou připojeny další tři K mezinárodnímu spor tovnímu veletrhu ? veletrhy. Které a) Caravaning Brno, Styl, Kabo b) Bike Brno, boat Brno, Caravaning Brno s c) boat Brno, Brno Art Fair, Gaudeamu jte na e-mail soutez@tribun.cz. Soutěž posíle u Správnou odpověď, jméno a adres o kolo trvá do 10. 10. 2010.

Pamatujete si článek o akademickém podvádění z minulého čísla? Pak také jistě víte, že na našich webových stránkách probíhala k tomuto tématu anketa. Všem zúčastněným děkujeme a doufáme v jejich zapojení i v dalších anketách. A takto tedy vypadají výsledky: 18% 16% 15% 13% 12% 10% 5% 4% 3% 2% 2% 0%

Použil/a jsem tahák Opisoval/a jsem od někoho, z knihy apod. Nechal/a jsem někoho opisovat Předem jsem znal/a výsledky testu a použil/a je Radil/a jsem při zkoušení Nechal/a jsem si radit při zkoušení Vytvořil/a jsem za někoho práci (referát, seminárku apod.) Zkopíroval/a jsem text Nikdy jsem pravidla neporušil/a Nechal/a jsem si vytvořit práci (referát, seminárku apod.) Napsal/a jsem písemku za někoho Někdo za mě napsal písemku

O L O K Í N D Z Í J O Ž Ě T SOU 14

WINORA v hodnotě 14 000 Kč!

inzerce

mezinárodní SPORTOVNÍ veletrh

mezinárodní CYKLISTICK¯ veletrh

mezinárodní v˘stava LODÍ A VODNÍCH sportÛ

mezinárodní v˘stava KARAVANÒ a obytn˘ch automobilÛ

www.sport-life.cz

www.bike-brno.cz

www.boat-brno.cz

www.caravaning-brno.cz

7.– 10. 10. 2010 BRNO – V¯STAVI·Tù Kontakt: Veletrhy Brno, a.s. / V˘stavi‰tû 1, 647 00 Brno / Tel.: +420 541 152 529 Fax: +420 541 153 068 / E-mail: sport-life@bvv.cz / www.sport-life.cz

PRAHA 19. 9.–21. 11. 8. 10. 9.–10. 10. 11. 10. 15. 10. 19. 10. 21. 10. 26. 10. 5. 11. 12.–14. 11. BRNO 30. 9. 7.–10. 10. 8. 10. 12. 10. 13. 10. 19. 10. 20. 10. 20. 10. 2., 9., 16., 23. 11. 11. 11. 23. 11. DALŠÍ MĚSTA 28. 9.–14. 10. 1.–16. 10. 10.–21. 10. 18. 10. 21.–23. 10. 22. 10. 25. 10. 26. 10. 27. 10. 1. 11. 2. 11.

Festival struny podzimu 2010 ...příští vlna / next wave..., Divadlo Na zábradlí NHL Premiere Prague 2010, O2 Arena The Best of Anifilm 2010, Alfred ve dvoře Shaolin, Kongresové centrum Red Bull Dodgeball2 Heroes Gate 2, Aréna Sparta Na kus řeči s M. Donutilem a studenty Pražské konzervatoře, Branické divadlo Contempuls – Festival soudobé hudby Cirque du Soleil, O2 Arena Workshop Kecejme do toho na téma „školné“ SPORT life, BVV 17 let klubu Mersey Studentská párty, 7. nebe FSS párty, 7. nebe Studentská párty, 7. nebe PdF párty, 7. nebe Red Bull Dodgeball2 Studentská párty, 7. nebe (každé úterý) Svatomartinské víno, Nám. Svobody Finále Red Bull Dodgeball2, Fléda T-music Chinaski tour 2010, Pardubice, Ostrava, Liberec, Brno, Praha MIG 21: Máma se vrací, Olomouc, Ostrava, Brno, Pardubice, Zlín Schola mea, Olomouc Red Bull Dodgeball2, Ústí nad Labem Smash hit Combo Minitour, České Budějovice, Vodňany, Jindřichův Hradec Rock Angels vol. 3 Moon Night, Plzeň Red Bull Dodgeball2, Zlín Red Bull Dodgeball2, Ostrava Red Bull Dodgeball2, Olomouc Red Bull Dodgeball2, Liberec Red Bull Dodgeball2, Hradec Králové inzerce

Nejlepší úterky v Brně : ku do nebekok Za dvac tejly 59,a, griotka, zelená za 20,-, - pivo, vodk pop-rock, CZ, Oldies - 2 stages: pop, r n b vs.

holky do 21.30 zdarma, jinak 20,-

každé úterý v 7 nebi

Klub 7Nebe, Jánská 9 Brno

Přidej si za 20 do nebe na Facebooku a sleduj další akce a také můžeš navrhnout skladby do playlistu, nebo poslat svoje video, pozvánku, nahrávku kapely... kterou chceš ukázat lidem v klubu!

3. 11. 8. 11. 9. 11. 11.–13. 11. 11.–16. 10. 11.–17. 10. 14.–17. 10.

Red Bull Dodgeball2, Pardubice Red Bull Dodgeball2, České Budějovice Red Bull Dodgeball2, Plzeň Libri, Olomouc Jazz Goes to Town, Hradec Králové Týden hispánské kultury v Plzni Graffity jako umění, Ostrava

BRATISLAVA 29. 9.–10. 10. 6.–10. 10. 18.–24. 10. 20. 10. 2.–30. 11. 5.–11. 11. 6.–8. 11.

Workshop „MACKO“, Satelit Festival poézie Ars Poetica, A4 Design Days 2010 Red Bull Dodgeball2 Mesiac fotografie 2010 International Film Festival Bratislava Svätomartinský jarmok a Sviatok mladého vína

KOŠICE 7. 9.–13. 11. 13. 9.–6. 12. 15.–16. 10 26. 10. Red

Foto Fest Košice 2010 Višegrádske dni Deň zdravia Bull Dodgeball2

ĎALŠIE MESTÁ 6.–27. 10. Aupark Tour 2010 Miro Žbirka, Trnava, Nitra, Žilina, Prešov, Košice, Bratislava, Banská Bystrica, Trenčín 12.–13. 10. Vivaldianno tour 2010, Bratislava, Nitra 18. 10. Red Bull Dodgeball2, Žilina 19. 10. Red Bull Dodgeball2, Trnava 20. 10. Alexandrovci, Nitra 25. 10. Red Bull Dodgeball2, Prešov 27. 10. Special Providence, Prešov 27. 10. Red Bull Dodgeball2, Banská Bystrica 28.–29. 10. Faithless, Bratislava, Košice 9.–16. 11. Desmod & Nazareth tour 2010, Nitra, Košice, Banská Bystrica, Martin, Bratislava

Připravte si ruce, nohy a vyladěný retro oblečení, přichází Red Bull Dodgeball2

Tak schválně, jak dlouho jste už nehráli vybíjenou? Co takhle si ji zahrát studenti proti studentům? Red Bull Dodgeball2 je československé univerzitní mistrovství ve vybíjené. Proběhne v říjnu a listopadu v 17 univerzitních městech ČR a SR. Nejde však jen o sportovní výkony, ale i kreativitu, s jakou vytvoříte vlastní dresy svého týmu. Nápadité týmy získají bonusový život a ti úplně nejlepší poukázky na nákup za 20 000 Kč na Freshlabels.cz. A aby hra byla ještě dynamičtější, bude se hrát dvěma míči zároveň!

Více se dozvíte na www.redbull.cz/dodgeball.