4
Volvo P1900 (1954), první pokus o sportovní automobil (jen 67 kusů), design Gunnar Engellau, karoserie z plastů Glasspar a čtyřválec 1.4/70 k (52 kW) osobních automobilů po roce 1999 dokumentuje velmi pěkné Museum Volvo v halách bývalé loděnice v Arendals Skans u Göteborgu, kde najdete zastoupení všech zmíněných výrobků Volvo, přestože jejich výrobci už netvoří jednu skupinu. V roce 1924 se podnikatel Assar Gabrielsson a konstruktér Gustaf Larson rozhodli pro výrobu švédských automobilů. Oba nasbírali potřebné zkušenosti u známého švédského výrobce valivých ložisek SKF, ale i v zahraničí (Larson pracoval např. v Anglii pro motorářskou firmu White & Poppe, dodavatele motorů pro vozy Morris). V polovině dvacá-
5
tých let Scania-Vabis opustila výrobu osobních automobilů, zatímco švédský Thulin (kopie německého vozu AGA) byl neúspěchem a Saab ještě dávno nevznikl. První prototypy Volvo nesly označení Larson nebo GL (Gabrielsson-Larson), předsérie deseti otevřených vozů ÖV4 (Öppenvagn) vyjela v roce 1926 a první sériový ÖV4 opustil továrnu v Göte borgu 14. dubna 1927. Téhož roku založil Gab rielsson akciovou společnost Volvo, jejíž libozvučný název značí jízdu (s využitím latiny). Otevřený čtyřválcový tourer ÖV4 přezdívaný Jakob poháněl čtyřválec 1944 cm3 (ø 75 x 110 mm) ►►►
4 Návrat ke čtyřválcům znamenaly PV444/544 (440 tisíc vozů v letech 1944 až 1965); na snímku PV544 poslední série s motorem 1.8/90 k (66 kW) 5 Prototyp VESC (Experimental Safety Car) z roku 1972 vznikl na základě sedanů Volvo 140/160, ale palivová krize ukončila vývoj motoru B35 (osmiválec 3.5)
6/2020 THauto
61
Foto Tom Hyan
Poválečný úspěch přinesla řada P120, vyrobená v 667 tisících kusů v letech 1957 až 1970 (z toho 73 tisíc kombi); motory 1.6/60 k (44 kW) až 2.0/118 k (87 kW)