SWISSmag č. 18 - jaro/léto 2018 by SNOW media

SWISSmag

ŠVÝCARSKO SLOVEM I OBRAZEM

cena 100 Kč | jaro–léto 2018

Na kole

po Švýcarsku To nej

z Ticina

Poklad na

Lucernském jezeře

9 771804 210001

www.berninaexpress.ch

Bernina Express od ledovců k palmám

ědictvím d m ý v o t ě Trat’ sv a. ula / Bernin lb A O C S E UN

Tratě Albula a Bernina Rhétské dráhy patří k jedněm z nejimpozantnějších přejezdů Alp. Panoramatická jízda Bernina Expressem z Churu – okolo ledovců až dolů k palmám do Tirana. 55 tunelů, 196 mostů a stoupání 70 promile zvládá vlak s lehkostí.

Informace / rezervace / prodej Rhétská dráha, železniční služby Tel +41 (0)81 288 65 65, railservice@rhb.ch www.berninaexpress.ch

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

SWISS MADE

SWISSmag (ks)

VAL VERZASCA

Do 19. století bylo půvabné a dramatické údolí stejnojmenné říčky Verzasky na jihu italského kantonu Ticino relativně hustě osídleno. Když pak sever Itálie ovládla průmyslová revoluce, odcházelo na zimu spousta obyvatel do průmyslových center – Turína a Milána. Tam se postupně rodiny usadily trvale a údolí se vylidňovalo. Znovu se do Val Verzasky začali lidé vracet teprve nedávno. V překrásné krajině, „zeleném srdci“ Ticina, lze ale stále objevit mnoho tichých svědků minulosti, kteří ukazují, jak těžký život tady kdysi byl. O barvě řeky se vypráví, že „ještě nikdy žádný malíř nenamaloval tak nádhernou zelenou“, snad by si totiž ani nedokázal představit, že taková zelená existuje… (ks)

OBSAH

SWISSmag

SWISS TRIP

hodin na dračí skále Pilatus, legendární zubačka a mnohem víc

Basilej Curych

U13

Bern

SWISS KULTURA

prchlík z 1968 Příběh jednoho posrpnového emigranta

Lucern

Fribourg Lausanne

Sion

Ženeva

Zermatt

SWISS INTERVIEW

mbasador Dominik Furgler Jak vidí Česko nový švýcarský velvyslanec

SWISS TRIP

ej lanovky Švýcarska Objevování hor jinak

SWISS UNESCO

hétská dráha v krajině Albula a Bernina 10 let na listině UNESCO

Winterthur

Davos Bergün Svatý Mořic

Lugano

6..................Editorial 8..................Střípky ze Švýcarska 10..............Nový švýcarský velvyslanec: K vašim knedlíkům potřebuji více omáčky 13..............Uprchlík z 1968: s třinácti franky v kapse 16..............Rhétská dráha v krajině Albula a Bernina 20..............Sculpture Line: velká díla v ulicích 22..............Poslední velká švýcarská hodinářská manufaktura 24..............Letní střípky 26..............Tip léta 2018: na kole po Švýcarsku 28..............S horským kolem švýcarskými Alpami 32..............7 nej túr Ticina 36..............Ochutnat Ticino a nepustit 38..............Království Merlotu 40..............Zahradní klenot Švýcarska 44..............24 hodin na dračí skále 47..............Poklad na Lucernském jezeře 50..............Za krásou krystalů švýcarských Alp 52..............Nej lanovky Švýcarska 58..............Elektroautem po Grand Tour 60..............Tichý autobus bez řidiče: pýcha Sionu 62..............Hoteliérkou na horách 64..............Bühler: k snídani i na večeři 67..............Stránky HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika 80..............Stránky HSSR Obchodná komora Švajčiarsko – Slovenská republika 82..............Matterhorn page

SWISS TÉMA

i icino Nej túry, gastronomie a zahrady

EDITORIAL

SWISSmag

Je to 50 let, co do Československa přijely tanky „spřátelených“ armád a pod svými pásy zanechaly cáry sotva narozené národní svobody. Kritické časy vždy dělí zrno od plev: odvážné od zbabělých, přátele od prospěchářů, rovné od křivých či jen silné od slabých. Jak na úrovni jednotlivce, tak celého společenství. Švýcarsko tehdy přijalo až 18 tisíc našich emigrantů a dnes asi nikdo nepochybuje, že to byl z jeho strany velkorysý a smělý akt. Jistě, byla to jiná doba, jiná atmosféra. A ačkoli se může zdát, že to s námi měli Švýcaři jednoduché – však jsme šikovní, z centra Evropy a ze stejné kulturní základny –, obstarat

tisíce takových lidí rozhodně nejde automaticky a zadarmo. Vše komplikovala jazyková bariéra, zanedbatelné nebyly ani kulturní odlišnosti. Většina lidí proto musela projít uprchlickou procedurou. Začít od nuly, v novém prostředí, bez možnosti návratu, bez přátel a často i bez rodiny jistě nebylo snadné. Nicméně platí, že ten, kdo se dobrovolně dělil o své bydlo, kdo ze své vůle podstoupil nepohodlí a vydal svou energii a zdroje pro pomoc cizincům, byli právě Švýcaři. Myslím, že se na tomto místě a v tuto dobu sluší Švýcarsku poděkovat. Trvalo to roky a desítky let a investice do lidství a solidarity – nebo snad jen dodržení elementárních křesťanských principů? – přinesla ovoce. Češi ve Švýcarsku začali prosperovat a vracet společnosti kdysi obdrženou důvěru. Ve Švýcarsku dnes žije pro nás nepředstavitelných 25 % přistěhovalců a je jisté, že bez nich by země nefungovala tak, jak funguje nyní. Rádi na stranách tohoto časopisu porovnáváme aspekty života v Česku a ve Švýcarsku, výhody, nevýhody, rozdíly, spojitosti. V ohledu přistěhovalectví, zdá se, je aktuální české stanovisko na opačném pólu spektra než to švýcarské. Zcela iracionálně. Ve chvíli, kdy nám chybí statisíce pracovníků průmyslu a organizujeme jejich nábor na Ukrajině nebo v Srbsku, odmítáme přijmout pečlivě prověřené jedince a rodiny, které z domova vyhnala válka. Vůbec ale nejde jen o ekonomiku. I z naší vlastní, pouhých 50 let staré zkušenosti plyne, že dávat naději je víc než zavírat dveře. Je to princip. Vždyť o tom, jak snadné je zardousit se vlastní lakotou, vyprávějí pohádky už pro ty nejmenší děti. Kéž bychom se my nebo aspoň naši potomci dožili časů, kdy se najde někdo, kdo bude mít důvod poděkovat i českému národu. Petr Socha

PARTNEŘI:

HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika

REDAKCE SWISSMAG, ROČNÍK VI. ŠÉFREDAKTOR PETR SOCHA PETR.SOCHA@SNOW.CZ ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA KATEŘINA SOCHOVÁ KATERINA.SOCHOVA@SNOW.CZ

REDAKČNÍ RADA ALENA KOUKALOVÁ, PETR SOCHA, RADEK HOLUB, KATEŘINA SOCHOVÁ GRAFIKA PETR ANTONÍČEK, MARKÉTA ANTONÍČKOVÁ

generated at BeQRious.com

INZERCE TEL.: 775 610 757 INZERCE@SNOW.CZ DISTRIBUCE A PŘEDPLATNÉ LENKA JAROŠOVÁ PREDPLATNE@SNOW.CZ TEL.: 222 780 286 KOREKTURY A PŘEKLADY JAN HÁJEK, KATEŘINA SOCHOVÁ

VYDAVATEL SLIM MEDIA S.R.O., HUSITSKÁ 344/63, PRAHA 3 IČ 27175511 CENA VÝTISKU: 100 KČ MK ČR E19254 ISSN: 1804-2104 SWISSMAG VYCHÁZÍ 2X ROČNĚ

TOTO ČÍSLO VYŠLO 15. 3. 2018. DALŠÍ VYJDE NA PODZIM 2018. COVER FOTO: © SWITZERLAND TOURISM / SILVANO ZEITER ©SLIM MEDIA S.R.O. člen HST Obchodní komory Švýcarsko – Česká republika VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA

PŘEDPLATNÉ: www.swissmag.cz/predplatne ELEKTRONICKÉ PŘEDPLATNÉ:

FOTO: MAGAZÍN MY SWITZERLAND

Do Švýcarska s kolem!

Švýcarská krajina vybízí cyklisty nejen k ježdění, ale i k umělecké tvorbě. Biker Ludo May na snímku vytvořil sérii videí s použitím barevného dýmu. Video najdete pod odkazem níže, více o cyklistice včetně Ludových tipů zase na stranách 26–31. MySwitzerland.com/Ludo

FOTO: STOOSBAHNEN

ECHO

SWISSmag

Text: Petr Buček

Loni v prosinci svezla své první pasažéry nová pozemní lanová dráha z údolí nedaleko města Schwyz do horské vesnice Stoos. Se svými až 110 procenty strmého stoupání drží primát pro nejstrmější lanovku svého druhu na světě, sklon její trati je tedy více než dvakrát prudší než sklon rekordní zubačky na Pilatus. Nahoře ve Stoosu žije trvale 150 obyvatel, vesnice však má k dispozici 2 200 lůžek pro hosty. O rychlou přepravu místních a turistů se nově stará netradičně pojatá lanová dráha, která na pohled připomíná čtyři velké propojené válce či sudy, v nichž uveze najednou nanejvýš 136 cestujících. Kvarteto válců se za jízdy automaticky navzájem naklání tak, aby byly neustále v rovnováze. Lanová dráha je dlouhá 1,7 kilometru, překonává nadmořskou výšku 750 metrů, projíždí třemi tunely a přes dva mosty. Nahradila starou lanovku, která sloužila od roku 1933.

FOTO: BÜRGENSTOCK

Nejstrmější pozemní lanovka na světě

FOTO: PETER ZIEGLER

Exkluzivní wellnessový resort Bürgenstock nad Lucernským jezerem se otevřel po devítileté rekonstrukci. Historie tohoto odpočinkového místa, kam rády jezdily během zlaté filmové éry Hollywoodu také hvězdy stříbrného plátna, začala už v roce 1873. Nyní se resort umístěný vysoko nad jezerem zahalil do ještě větší exkluzivity. Zahrnuje celkem čtyři hotely, kliniku, 12 restaurací a barů a nechybí ani muzea, kino nebo golfové hřiště. Za zmínku stojí také velký hospodářský potenciál resortu Bürgenstock. Díky němu vznikne 1 100 pracovních míst – jedná se o zaměstnance i dodavatele zboží a služeb. Půjde také o druhého největšího zaměstnavatele kantonu Nidwalden. Do resortu se je možné dostat pozemní lanovkou, k níž přijíždí loď po Lucernském jezeru. V provozu je i nejvyšší venkovní výtah v Evropě, který si zahrál také v bondovce Goldfinger. 152 výškových metrů urazí za méně než minutu.

Masopust v Basileji na seznamu UNESCO

Letošní únorový karneval, masopust neboli Fasnacht v Basileji se poprvé odehrával pod hlavičkou UNESCO. Jedinečná kulturní událost se loni dostala na seznam nehmotného světového dědictví. Po slavnostech vína ve Vevey je teprve druhou švýcarskou kulturní akcí na seznamu světových památek. Obyvatelé Basileje nazývají třídenní únorovou karnevalovou slavnost nejlepšími dny v roce. Jedná se o největší masopustní oslavu v celém Švýcarsku. Účastní se jí okolo 18 tisíc masek a trvá přesně 72 hodin. První den oslav začíná ve čtyři hodiny ráno před rozbřeskem, kdy potemnělým centrem Basileje prochází průvod světel.

FOTO: BÜRGENSTOCK

Bürgenstock nad Lucernem v novém hávu

FOTO: BOVERACLUB

Na švýcarské tramvaje do Liberce

Velmi úspěšná olympiáda pro švýcarské sportovce

Švýcarsko si z olympijských her v korejském Pchjongčchangu odvezlo 15 medailí – pět zlatých, šest stříbrných a čtyři bronzové. Tolik cenných kovů získali reprezentanti této alpské země naposledy v roce 1988 na olympiádě v Calgary. Letos v Koreji bylo Švýcarsko osmou nejúspěšnější výpravou. Pro srovnání: Češi skončili v medailovém žebříčku díky sedmi medailím na 14. místě. Většinu pódiových umístění posbírali švýcarští sportovci na hrách v Pchjongčchangu v lyžařských disciplínách. Dario Cologna vyhrál běh na 15 kilometrů, Sarah Hoefflinová si přivezla zlato z akrobatického lyžování, Švýcaři získali první místo v týmové soutěži, Nevin Galmarini opanoval paralelní závod v obřím slalomu na snowboardu a Michelle Gisinová porazila všechny soupeřky v alpské kombinaci. Dvě medaile získalo Švýcarsko v curlingu, o ostatní cenné kovy se zasloužili závodníci na bílých svazích nebo v běžkařské stopě.

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Liberecký Boveraclub získal pro Technické muzeum Liberec dvě staré švýcarské tramvaje. Před více než sto lety jezdily na lince Basilej–Dornach. Tramvaje mají rozchod 1 000 milimetrů a podobné vozy byly v provozu na přelomu 19. století také v Praze či Teplicích. Oba vozy, které jsou k vidění v Liberci, jezdily v ulicích Basileje jako záložní přeprava až do roku 1984. Tramvaje poté patřily muzeu v městě Kerzers, které však kvůli útlumu svého provozu nabídlo své exponáty jiným sběratelům. A tak se obě švýcarské tramvaje objevily v libereckém technickém muzeu.

Feintool otevírá továrnu v Mostě

FOTO: FEINTOOL

Na přelomu jara a léta spustí v Mostě výrobu nová továrna švýcarské společnosti Feintool. Firma se zaměřuje na technologie přesného lisování, na severu Čech otevírá výrobní závod a nástrojárnu. Nový závod zahrnuje celý technologický řetězec přesného lisování se zaměřením na výrobu nástrojů, náhradních prvků a vysokoobjemovou výrobu dílů pro automobilový průmysl na lisech vyrobených pod vlastní značkou Feintool. V první fázi firma zaměstná zhruba 80 pracovníků, do budoucna však počítá s růstem výroby i počtu zaměstnanců až na 250 lidí. Společnost Feintool byla založena v roce 1959 ve Švýcarsku se sídlem ve městě Lyss. Výrobní závody včetně technologických center má v Evropě, Spojených státech, Číně a Japonsku. Po celém světě zaměstnává okolo 2 200 lidí.

INTERVIEW

Švýcarský velvyslanec Dominik Furgler si oblíbil Českou republiku a začal se učit česky

SWISSmag

Text a foto: Petr Buček

Nový švýcarský velvyslanec:

K vašim knedlíkům potřebuji více omáčky

Učí se nejen česky, ale také pít pivo. Učarovala mu Praha, zelený venkov a velmi si váží, jak jsou čeští političtí představitelé snadno dostupní. Čtěte rozhovor s novým švýcarským velvyslancem Dominikem Furglerem o emigraci, referendu i jeho trenéru házené.

ozdravil jste nás dobrý den, znamená to, že se učíte česky? Ano! Učím se češtinou, ne češtinu (odpovídá česky, zbytek rozhovoru probíhá v angličtině). Je to velmi těžký jazyk, ale líbí se mi. Chci si sám co nejdříve objednávat v restauracích, umět si říct o jídelní lístek. Naučil jsem se všechny druhy jídla, ovoce i zeleniny. Trénuji slova jako doleva, doprava, nahoru, dolů, vzadu – jsem u základních věcí. Asi se nedostanu na úroveň, abych mohl hovořit o pracovních záležitostech s ministry, chci ale zvládat základní konverzaci. Umíte vyslovit „333 stříbrných stříkaček“? To trénuji v autě se svým řidičem. Pomáhá mi, že hovořím švýcarskou němčinou. Tam máme ostré ch jako v češtině. Umím dobře vyslovit č – čtvrtek. Na vašem jazyku je milé, že píšete to, co slyšíte. Například ve slově svetr, vyslovíte všechny hlásky. Ale ta vaše gramatika! Jakými dalšími jazyky hovoříte? Švýcarskou němčinou, němčinou, francouzštinou, angličtinou, rozumím dobře italsky, mluvím také trochu egyptskou arabštinou. Jaké jsou vaše první dojmy z Česka? Líbí se mi tu. Teď poznávám Prahu, která je úplně jiná než Londýn, odkud jsem do České republiky přišel. Překvapilo mě, kolik je v centru turistů,

mimo něj je ale klid. Je to takový harmonický celek, velké otevřené muzeum. Trochu mě mrzí, že na nejturističtějších místech je k vidění taková podivná změť. Hned vedle ruských čepic si můžete objednat thajskou masáž, což působí zvláštně. Jeden můj známý Čech to nazval turistickým gulášem. V Praze jsem byl poprvé v roce 1992 a pak až loni v dubnu. Od mé první návštěvy se změnila spousta věcí. A to je dobře. Byl jsem také v Brně na veletrhu, navštívil jsem Plzeň, Kutnou Horu. Líbila se mi cesta do Vídně, jeli jsme půl trasy mimo dálnici a potěšilo mě, jak je Česko zelené. Mám spoustu plánů a těším se, že se podívám do vašich hor. Lyžujete? Lyžuji, ale ještě raději chodím po horách. Letos si připomínáme 50. výročí ruské okupace, v té době odešlo do Švýcarska mnoho lidí. Potkal jste je? Pocházím z rodiny, která žila politikou. Bylo mi tehdy deset let a živě si to pamatuji. Ten den jsme byli s maminkou na koupališti, kde jsme o této události slyšeli z rádia. Všichni byli v šoku. A pak se objevil Jozef Čaniga, slovenský trenér házené, které jsem se věnoval. Byl z českého národního týmu. Moje rodina mu pomáhala, sehnala mu práci trenéra, později se stal učitelem tělesné výchovy. Jeho dcera Jana je o dva

roky mladší než já a navštěvovali jsme stejnou školu. Stala se jednou z nejslavnějších švýcarských moderátorek. Poznal jsem ale i další Čechy a Slováky. Proč jste si vybral právě Prahu? Jako diplomat se musím ucházet o tři posty. Takže jsem si vybral něco v Asii, kde jsem ještě nebyl, zaujalo mě i Česko. Ministr zahraničí chtěl, ať zůstanu v Evropské unii. To je oblast, které jsem se v minulosti hodně věnoval, přišel jsem z Velké Británie, která řeší brexit. Švýcarsko je země mimo Evropskou unii, ale máme s ní více než 120 různých dohod. Proto padla volba na Českou republiku. Jedním z cílů švýcarské diplomacie je lépe porozumět, co se u vás děje, já bych vám ale také rád přiblížil specifika politiky EU. Čeho jste si zatím všiml? Pomalu se rozkoukávám a potkávám s českými politiky. Nedávno jsem měl schůzku s Ivanem Bartošem z Pirátské strany, krátce jsem se pozdravil s Andrejem Babišem. Velmi oceňuji, že jsou politici snadněji dostižitelní než třeba ve Velké Británii, kde musíte přicházet s konkrétním problémem, aby si na vás představitelé našli čas. Oproti tomu se mi jeví, že jste relativně pasivní v zahraniční politice, mimo případů, které se vás bezprostředně týkají – jako třeba migrační

téma –, a to jak směrem k Evropské unii, tak i k jiným mezinárodním organizacím. Ačkoliv je Švýcarsko hospodářsky úspěšné, není to velká země. Jsme ovšem důkazem, že i malá země může mít vliv. Švýcarsko a Česko, jakožto malé státy, mají podobné zájmy, těmi jsou například obrana a aplikace mezinárodního práva. Podle mého názoru bychom se měli ještě více společně o tato témata zasazovat. Jak hodnotíte česko-švýcarské vztahy? Jsou velmi dobré, s velkým potenciálem do budoucnosti. Rozumím samozřejmě tomu, že vztahy s EU mají pro Česko větší prioritu, ale bylo by dobré se potkávat častěji a více spolupracovat tam, kde máme společné zájmy. Posílit by se mohla i ekonomická spolupráce, byť je na vysoké úrovni. Proto chci navštívit švýcarské firmy v Česku, krajské hejtmany a další instituce. Budu se také zajímat o to, jak Karlova univerzita a jiné vysoké školy spolupracují se švýcarskými vysokými školami a zda nemůžeme něco zlepšit. Chtěl bych představit silné stránky a specifika Švýcarska ve školách a na univerzitách. Všiml jsem si, že se politici i studenti velmi zajímají o švýcarský politický systém. Je švýcarský model založený na referendu vhodný pro mladou demokracii, jakou jsme my? To nelze zavést jednoduše z venku, Švýcarsko k tomuto modelu dospělo během mnoha let. Nejspíš by bylo dobré, kdyby se referenda konala nejdříve na lokální úrovni – lidé rozhodují o školách, výstavbě nové tramvajové linky a podobných záležitostech, které se jich bezprostředně týkají. Někdy mě napadá, jestli to není příliš, ale když se pak podívám zpět, tak se vesměs švýcarský národ rozhodl moudře. Máme jen sedm ministrů a prezident se mění každý rok. Má reprezentativní funkci a předsedá schůzím. Nemáme ani premiéra.

získávají pocit, že neexistují kontrolní mechanismy, tak vzbuzuje taková situace u lidí obavy. Jsou to strachy, které je bohužel možné jednoduchým způsobem využít k vnitropolitickým zájmům. Často jsou spojené s migrací, která nám dělá starosti právě nyní. Týká se to politických

údolí a kolem se pnou čtyřtisícovky. Ale není ani třeba jezdit do těchto vyhlášených míst, je spousta malých krásných míst a měst. Například jezera v centrální části Švýcarska. Také kanton Graubünden je nádherný – okolí Davosu, Arosa, oblast Engadinu a jezer v oblasti Sv. Mořice. Také

Pocházím z rodiny, která žila politikou. Bylo mi tehdy deset let a živě si pamatuji ruskou okupaci Československa. imigrantů, například ze Sýrie a ekonomických třeba z Afriky. Mladí Afričané bez životní perspektivy touží po lepším životě v Evropě. To je sice pochopitelné, ale už jen z ekonomických důvodů je nemůžeme přijímat neustále. Naproti tomu bychom měli dávat azyl lidem, kteří z politických důvodů přišli o všechno a je ohroženo jejich zdraví nebo dokonce život. Zároveň musíme vytvářet ty nejlepší podmínky, aby se mohli co nejdříve vrátit do své země. V zemi, jako je Česko se svou zkušeností z roku 1968, bych očekával, že se zapojí do obou těchto procesů. Kam byste ve Švýcarsku poslal českého turistu? Do hor. Obzvláště miluji Berner Oberland a Wallis – doporučuji návštěvu Zermattu s Matterhonem nebo Saas-Fee, které leží na konci

bych doporučil Čechům, ať k nám jedou i v létě – čeká na ně skvělá turistika, rafting či cyklistika. Dobrou zprávou je, že letních turistů přibývá, a to i mladých. Máte rád české pivo? Po svém jmenování jsem říkal švýcarskému ministru financí, který je velkým milovníkem piva, že mu moc děkuji za nominaci do Prahy. Protože v mém věku mi stále chybí velmi důležitá dovednost: radost z pití piva. Nejsem zrovna jeho milovník, ale už se to učím. Pro mě bylo pivo doposud příliš hořkým nápojem, ale pomalu některým značkám přicházím na chuť. Překvapila mě vaše vína. Jsou výborná, stejně jako jídlo. Jen prosím k těm knedlíčkům potřebuji více omáčky. A také mám moc rád vaše klobásy, třeba s kyselým zelím.

Pracoval jste v Egyptě, Velké Británii a nyní v Česku. Která země vás nejvíce ovlivnila? Egypt, svou otevřeností a pohostinností jeho lidí. I když jsme přijeli do nejchudší vesnice, byli jsme tam vítáni, i ti nejchudší se nám v případě nouze snažili pomoci. Bylo to fantastické. Češi jsou velmi rezervovaní, podobně jako Švýcaři. S Egyptem souvisí i otázka imigrace, které se bojí lidé ve středoevropských zemích. Jaká je vaše zkušenost? Vždyť Švýcarsko přijímá desítky tisíc imigrantů ročně. Na jedné straně existuje legální migrace, která odpovídá volnému pohybu osob v rámci Evropské unie. Z toho Švýcarsku plynou výhody. Naše hospodářství potřebuje zahraniční pracovní síly a pracovní trh Unie je naopak také pro Švýcary otevřený. Když je ale příliv cizinců velký a lidé Dominik Furgler rád lyžuje, ale ještě raději chodí po horách

KULTURA

SWISSmag

Text: Švýcarské velvyslanectví v České republice

Švýcarská konfederace od počátku svého vzniku ve 13. století přijímala exulanty, kteří se ve své původní vlasti cítili ohrožení. Dnes tvoří přistěhovalci 25 procent obyvatel Švýcarska. Po roce 1968 zde nalezlo útočiště přes 13 000 Čechů a Slováků, kteří sem uprchli po vojenské okupaci ČSSR zeměmi Varšavské smlouvy, která drasticky ukončila obrodný proces Pražské jaro.

Druhý život Příběhy lidí, jejichž novým domovem se po roce 1968 stalo Švýcarsko

příležitosti padesátého výročí této události, které si připomeneme 21. 8. 2018, připravuje Švýcarské velvyslanectví v České republice projekt Druhý život. Jeho páteř tvoří putovní výstava portrétů, na nichž česko-švýcarská fotografka Iren Stehli zachytila 25 československých emigrantů, kteří svůj druhý domov nalezli právě ve Švýcarsku. Výstava bude postupně probíhat v Praze, Zlíně, Brně a Plzni a doprovodí ji katalog a dokumentární snímek švýcarské režisérky a absolventky pražské FAMU Fiony Ziegler. Z rozhovorů s portrétovanými osobnostmi zaznamenaných v katalogu a ve filmech plasticky vystupují osudy žen

Odchod občanů z komunistickou stranou ovládaného a sovětskými vojsky obsazeného Československa po roce 1968 znamenal nesporné kulturní a intelektuální obohacení Švýcarska.

Švýcarské velvyslanectví v České republice připravilo u příležitosti 100. výročí založení Československa výstavu, jejíž základ tvoří portréty dvaceti pěti československých emigrantů.

a mužů reprezentující širokou škálu profesních zaměření, společenských postavení, politických názorů, postojů a motivací lidí, kteří se aktivně postavili ke svému životu, vzdali se jistot, opustili své rodiny a přátele a učinili velký krok do neznáma. Ve své druhé vlasti museli přijmout její jazyk, kulturní zvyklosti i zákony a vybudovat si novou kariéru i sociální vazby. Jejich vyprávění orámovaná do širšího historického kontextu úvodním textem historičky Heleny Kanyar-Becker odhalují nejen mnohdy dramatické životní příběhy, ale poskytují také pozoruhodné svědectví o konkrétních dopadech totalitní moci v Československu na sklonku 60. let, reflexi změny poměrů po Sametové revoluci a zároveň také vykreslují pozoruhodný obraz Švýcarska a jeho obyvatel. Země opředená mnoha mýty a předsudky z nich vychází jako společenství s hluboce zakořeněným morálním kodexem a smyslem pro solidaritu.

Praha / Galerie kritiků 04/04—22/04/2018 Zlín / Galerie Václava Chada 25/05—10/06/2018 Brno / Dům umění města Brna 20/06—29/07/2018 Plzeň / Galerie Ladislava Sutnara 20/09—14/10/2018 Hlavní sponzor:

Sponzor:

Další informace naleznete na www.eda.admin.ch/prag a na webových stránkách uvedených galerií. Záštita:

Mediální partneři:

FOTO: ČTK

Uprchlík z 1968 S třinácti franky v kapse Text: Joseph F. Vedlich

Letos uplyne padesát let od srpnové invaze ruských vojsk do Československa. Do Švýcarska tehdy odešly tisíce Čechů a Slováků, kteří zde získali nový domov. Zde je příběh Josepha F. Vedlicha, který do Švýcarska přišel sám, ve 22 letech s třinácti franky v kapse a malým zavazadlem…

Fribourgu jsem poprvé v životě slyšel až den před příjezdem, někdy kolem 20. září 1968, na hraničním přechodu v budově školy v Sankt Margarethen, kde švýcarská armáda registrovala nově příchozí Čechy a Slováky. Celník mne vyzval, abych vystoupil z vlaku a doprovodil ho do místní školy. Registrace byla formalita – ověření identity a zjištění záměrů. Naštěstí jsem byl schopen hovořit francouzsky, byl jsem z 200 lidí jediný, a proto mě kdosi požádal, abych doprovodil skupinu asi padesáti Čechů a Slováků. Vyslovil jméno města, které jsem nikdy před tím neslyšel – Fribourg – a dodal, že se tam mluví převážně francouzsky. A tak jsem druhý den odjel do neznáma a zůstal tam 20 let. Na nádraží nás očekávali zástupci úřadů, které se o nás měly starat, a dnes již zesnulá

paní Eva Ruffieux, původem Češka, která zde už řadu let žila. Školní francouzština se mi hodila a už druhý den jsem se zúčastnil prvních jednání a o dva, tři dny později jsem večeřel u starosty Nussbaumera. Ani by mě nenapadlo, že o několik let později se budu denně potkávat s jeho dcerou na přednáškách na univerzitě a budu členem stejného studentského spolku jako jeho syn. Organizační komitét, do něhož jsem byl přizván, začal rychle pracovat – zjišťovat povolání, kvalifikaci a jazykové znalosti příchozích. Lékaři a technicky vzdělaní krajané na tom byli nejlépe. Rovněž studenti, kteří mohli za určitých podmínek pokračovat ve studiu. Jazykové znalosti příchozích ovšem nebyly nijak valné. Starší generace se trochu domluvila německy, ostatní na tom byli všelijak.

Emigrace do Švýcarska v číslech: Po srpnu 1968 nastal mohutný příliv české a slovenské emigrace především do německy a francouzsky mluvících částí Švýcarska. Podstatně zesílily komunity v St. Gallenu, Curychu, Lucernu, Badenu, Basileji, Bernu, Ženevě nebo v Lausanne. Odhady uvádějí až 18 000 posrpnových československých emigrantů, kteří zde hledali únik před okupací své země. Politický azyl dostalo na 14 500 osob a během 80. let obdrželo více než 10 000 Čechů a Slováků švýcarské občanství, přičemž jejich nejsilnější koncentrace byla a dosud je v kantonu Curych (přibližně desetinásobně více než v Ženevě). Vzrostlo tak značně percentuální zastoupení Čechoslováků mezi cizinci: zatímco před srpnem 1968 to nebylo ani jedno procento, po srpnu se vyhouplo na 12 procent.

Více informací na krajane.net

FOTO: WIKIPEDIE

KULTURA

SWISSmag

Fribourg, 1965

Všichni jsme navštěvovali dvouměsíční intenzivní kurs francouzštiny a cizinecká policie pracovala na vyhledávání pracovních příležitostí. Inspektor naložil na zadní sedadlo tři uchazeče, mne posadil jako tlumočníka vedle sebe a objížděli jsme firmy, které měly podanou žádost o pracovní povolení pro cizince. Ve většině případů ti, kteří měli nějakou kvalifikaci, končili okamžitým podepsáním pracovní smlouvy.

skupiny. Katoličtí kněží vyzvali věřící, aby na tento svátek pozvali nově příchozí Čechy a Slováky na nedělní oběd k sobě domů. Bylo to velmi dojemné, vidět před ubytovnou defilé automobilů fribourských občanů, kteří si přišli vyzvednout „své“ hosty k obědu. Na mně zbyl student, který přijel na motorce a mohl k sobě domů dopravit pouze jednu osobu. Student filosofie Michel Sudan si přivydělával jako novinář, a tak v prosinci vyšlo v měsíčníku „Fribourg Illustré“ dvoustránkové interview s řadou mých fotografií. A lidé mně začali poznávat na ulici.

Prodal jsem auto, zlikvidoval byt a pronajal si pokoj v podnájmu. Za rok jsem se připravil na přijímací zkoušku na práva. Podobně pomáhal komitét hledat byty, zařizovat školy pro děti, s nemocenskou pokladnou a s dalšími praktickými záležitostmi. A velmi účinně. Začátkem prosince byla ubytovna prázdná a Vánoce všichni slavili ve vlastním bytě za první vydělané švýcarské franky.

Rozhovor v novinách

Já sám jsem přišel do Fribourgu trochu jako budižkničemu, sice s českou maturitou a s jakousi znalostí francouzštiny, neuměl jsem však nic. Hned na začátku se mi ale přihodily dvě události, které mi dost pomohly. Ve Fribourgu se každoročně slaví La Bénichon, v roce 1968 to bylo asi týden po příjezdu naší

Obědy a kino zdarma

Jednoho dne mě dost přísně oslovila šarmantní dáma dotazem: „Jste ten Čech z Illustré“? Když jsem přikývl, autoritativně mi přikázala, abych ji následoval a odvedla mne do restaurace „Le Plazza“. Madame Schwob tam svolala veškerý personál a všem mne představila s tím, že se mohu kdykoliv přijít v poledne i večer najíst zdarma. Využíval jsem tuto milou nabídku dva roky, v dobách, kdy jsem musel dost počítat. Pak jsem také potkal pana Torrianiho, tehdy majitele dnes již neexistujícího kina Le Capitol. Pozval mě do své kanceláře a vypsal mi volnou vstupenku až pro pět osob na všechna představení s výjimkou soboty večer. Podobných příhod a projevů sympatie jsem tehdy, v roce 1968 a 1969 i později, zažil celou řadu. Nehledal jsem práci podle toho, jaký mi kde nabídnou plat, ale hledal jsem možnost rychle se

zlepšit ve francouzštině a seznámit se s poměry. Naskytla se mi příležitost v nakladatelství Office du Livre, kde jsem začal v lednu 1969 pracovat jako skladník, po dvou měsících jsem postoupil do reklamního oddělení a po dvou letech do knižní produkce. Bylo to velmi tvrdé: jiné pracovní návyky, pracovní doba od 8 do 18 hodin s dvouhodinovou přestávkou, intenzivní švýcarské pracovní nasazení. Ale po třech letech už to nebyl problém. Jednou mi dokonce majitel Jean Hirschen ve slabé chvíli řekl: „Víte, ono z vás jednou přece jen něco bude.“ Byl to velmi přísný a náročný pán, naučil mě pracovat, dal mi velmi tvrdou školu. Později jsem zjistil, že měl podobný osud jako já, jako alsaský žid přišel do Švýcarska v roce 1938. Pracoval jsem u něj až do roku 1973.

Studium práv

Po čase jsem zjistil, že mám jiné ambice, a rozhodl se studovat. Prodal jsem auto, zlikvidoval byt a pronajal si pokoj v podnájmu. Za rok jsem se připravil na přijímací zkoušku na universitu a začal studovat práva. Bylo mi třicet, většině studentů o deset let méně. Studium bylo velmi náročné. Musel jsem se doučit latinu a naučit se učit. Měl jsem nějaké úspory, obdržel jsem kantonální stipendium a během prázdnin pracoval, nedostatkem jsem netrpěl, jezdil jsem na mopedu. Mezi profesory byla celá řada zcela mimořádných osobností, jako Felix Wubbe, profesor římského práva, snad nejvzdělanější člověk, kterého jsem v životě potkal a který uměl za dva roky připravit kandidáty ke studiu občanského práva. Dalšími byli François Clerc, profesor trestního práva, soudce s třicetiletou praxí, který znal všechny významné trestní judikáty téměř nazpaměť, nebo Henri Deschenaux, autor komentáře k švýcarskému občanskému zákoníku.

Moskva, Praha…

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Place du Tilleul

Po promoci na právnické fakultě jsem ve Fribourgu nějakou dobu pracoval jako právní poradce a v roce 1988 jsem dostal nabídku v nadnárodní auditorské a poradenské společnosti Price Waterhouse v Curychu. Netušil jsem tehdy ještě, že za několik měsíců budu otevírat kancelář této společnosti v Moskvě, začátkem roku 1990 v Praze a že nakonec v roce 1995 budu do Prahy přeložen. Nejdřív na tři roky, pak trvale. Po padesáti letech od událostí paměť samozřejmě slábne a čas odnese nevyhnutelné nepříjemnosti, zklamání, hříchy a omyly. Pět let mi trvalo, než se mi přestaly zdát sny česky a začaly zdát ve francouzštině. Stejně dlouho trvalo, než skončily emigrantské sny – kvůli nějaké hlouposti jsem zpět v Praze, ale už nemůžu zpátky do

FOTO: KOMERČNÍ BANKA

FOTO: JOSEPH F. VEDLICH

Profesorem ekonomie byl Joseph Deiss, později prezident Švýcarské konfederace. Znovu jsem se s ním setkal v listopadu 2004 v Praze, když zde byl na pracovní návštěvě. Na univerzitě učil i jeden krajan, Rudolf Bystrický, profesor mezinárodního veřejného práva na HEI v Ženevě, blízký přítel a poradce presidenta USA Richarda Nixona. Dojížděl do Fribourgu každý týden a učil nás základům geopolitického pozorování světa. Bylo to nádherných pět let, které ze mě udělaly jiného člověka a během nichž jsem navázal řadu životních přátelství. Vstoupil jsem do studentského spolku Burschenschaftu Sarinia, kde jsem měl za kolegy několik dodnes významných švýcarských osobností.

Joseph F. Vedlich vystudoval ve Švýcarsku práva a 22 let pracoval v nadnárodní auditorské společnosti Price Waterhouse v Curychu a v Praze. Dnes pracuje jako ombudsman pro Komerční banku

Švýcarska. Zoufalost, panika a šťastné probuzení a úleva – jsem stále ve Fribourgu. Moje fribourská bilance je víc než pozitivní. Přišel jsem s malý zavazadlem a třinácti franky v kapse. Odcházel jsem po dvaceti letech jako „bourgeois de Fribourg“ se švýcarským pasem, s diplomem „Licencié en Droit“, s manželkou a s dcerou. Mám ve Fribourgu řadu přátel, vracím se tam, kdykoliv se naskytne příležitost. Fribourg pro mě byl, je a bude nejkrásnějším a nejlepším místem na světě.

Fribourg pro mě byl, je a bude nejkrásnějším místem na světě. Historické město Fribourg se v roce 1968 ujalo řady českých a slovenských občanů

UNESCO

SWISSmag

Rhétská dráha Text: Milena Blažková, autorka projektu Poznej světové dědictví UNESCO

Foto: Rhétská dráha a Switzerland Tourism

v krajině Albula a Bernina

Být zařazen na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví znamená oficiální přiznání výjimečnosti a autentičnosti památky nebo přírodního celku, které si zaslouží světovou ochranu a zachování pro budoucí generace. Rhétská dráha v krajině Albula a Bernina, jak zní její oficiální označení na prestižní listině UNESCO, si v elitní společnosti vede skvěle již deset let.

Jak UNESCO funguje Patřit ke světovému dědictví neznamená jen výhody v podobě obrovské popularity podporující cestovní ruch, honosný titul s sebou nese i mnoho povinností. Vláda státu, na jehož území se památka nachází, se zavazuje podpisem Úmluvy o ochraně světového dědictví z roku 1972, že bude o její zachování na své náklady pečovat, provádět monitoring a pravidelně o stavu podávat do ústředí UNESCO v Paříži zprávy. Zároveň bude přispívat stanovenou finanční částkou do společné pokladny na udržování památek v zemích,

kterým se na opravy a údržbu finance nedostávají. V případě, že tyto podmínky nedodrží, mohla by daná památka o prestiž přijít a být ze Seznamu světového dědictví vyškrtnuta. UNESCO tím nevyhrožuje ani netrestá, spíše radí a nabádá vlády k nápravě. Zmíněná Úmluva je výjimečný dokument, který svět uznává a respektuje. Od svého vzniku perfektně funguje, došlo k vyškrtnutí pouze dvakrát: v roce 2007 přišla o ochranu UNESCO pouštní rezervace vzácného oryxe arabského v Ománu kvůli těžbě ropy a v roce 2009 kulturní krajina v údolí Labe u Drážďan kvůli výstavbě nového mostu.

hétská dráha (Rhätische Bahn) zahrnuje dvě historické železniční tratě přes alpské průsmyky Albulu a Berninu. K trati Albula dlouhé 67 km v severozápadní části území vymezeného zápisem UNESCO, otevřené v roce 1904, patří 42 tunelů, 144 viaduktů, mostů a krytých galerií. Trať Bernina o délce 61 km se pyšní 13 tunely a 52 viadukty a mosty. Obě představují ukázku špičkové technické a architektonické vyspělosti švýcarských železničních inženýrů konce 19. století, dokazují, jak

Titulem světového dědictví se mezi železnicemi kromě Rhétské dráhy může ve světě pochlubit už jen několik dalších. Jeden zápis patří Rakousku – 41 km dlouhé železnici do Semmeringu, postavené v letech 1848–54, která letos slaví 20 let pod ochranou UNESCO. Druhý zápis patří třem tratím v Indii: úzkokolejce Toy Train (vláček hračka) do Dárdžilingu z roku 1881, trati mezi čajovými plantážemi v Nílgiri z roku 1908 na jihu země a méně známé trati Kalka–Šimla. Na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví figuruje celkem 1 073 zápisů (k březnu 2018), z toho Švýcarsku jich patří dvanáct. Další unikáty přibudou po zasedání Výboru pro světové dědictví, který se schází vždy jednou za rok, tentokrát v Manamě v Bahrajnu na přelomu června a července 2018.

Ohlédnutí do historie a nový tunel

Albulská trať začínající v Thusis byla zprovozněna roku 1904, i když první úsek horské železnice v kantonu Graubünden v úseku Landquart– Klosters vybudovali Švýcaři pro pacienty davoského sanatoria už v roce 1889. Projektanti se dokázali vypořádat se všemi nástrahami přírody – přemostili strž říčky Albuly kamenným

Rhétská dráha vybavila nově trať šesti moderními soupravami Alvra se tehdy zvládli vypořádat s nepřístupným terénem a perfektně začlenili náročné stavby do horského terénu, aniž by krásu přírody narušili, spíše naopak. Navíc připomínají skutečnost, jak horská železnice pozitivně ovlivnila život v do té doby izolovaných částech země. V současnosti jsou obě tratě spojené do jediného celku.

Trasa Rhétské dráhy projíždí malebnou alpskou krajinou, která je rovněž důvodem zařazení ke světovému dědictví

viaduktem Solisbrücke ve výšce 90 m o rekordním rozpětí 42 m. Navrhli optimální sklon, který kvůli parním lokomotivám nesměl překročit 3,5 %. Vyřešili problém výškového rozdílu 417 m v úseku mezi stanicemi Bergün – Preda, vzdálenými od sebe vzdušnou čarou pouhých šest kilometrů položením 12,6 km kolejí. Proto trať v tomto úseku kličkuje po zalesněném svahu a usnadňuje si cestu mosty, galeriemi a třemi klikatými tunely. Inženýři se vypořádali i s nepříznivými hydrogeologickými podmínkami při budování 5,8 km dlouhého tunelu Albula pod stejnojmenným průsmykem. Tunel po více než sto letech provozu pomalu dosluhuje, naopak výstavba nového, paralelního Albulského tunelu, je v plném proudu. Veřejnosti je zdarma přístupné Informačním centrum o průběhu stavby ve stanici Preda, k slavnostnímu otevření dojde podle plánů v roce 2021. Současně se zprovozněním Albulské tratě vznikla počátkem 20. století Společnost pro výstavbu Berninské dráhy, která vybudovala během šesti let úzkokolejnou trať spojující Svatý Mořic s italským Tiranem přes průsmyk Bernina, rovněž o rozchodu jeden metr. I když byla oproti Albulské železnici od počátku elektrifikována, její provoz provázely velké finanční potíže,

UNESCO

SWISSmag

Od ledovce k palmám Bernina Express

Podél úseku trati Albula mezi Predou a Bergünem vede naučná stezka

dokonce hrozilo uzavření. Začala prosperovat teprve po začlenění do sítě Rhétské dráhy, která již provozovala Ledovcový Express ze Svatého Mořice do Zermattu.

Symbol Rhétské dráhy – viadukt Landwasser

Každý, kdo projíždí tratí Albula, s napětím očekává vyhlášený viadukt Landwasser poblíž Filisuru. Náročná stavba dala jeho tvůrci Alexandru Acatosovi pořádně zabrat. Například už jen proto, že kvůli častému rozvodnění říčky nemohli stavbaři používat běžné lešení, stavěli ocelové konstrukce, které teprve následně obezdívali kamenem. Elegantní dílo na pěti štíhlých pilířích nad říčkou Landwasser patří ve

Tip na cestu: Autobusem i vlakem s Rhétskou dráhou

Švýcarsku ke stejně vyhledávaným objektům fotografů jako Matterhorn a ve fotogeničnosti za ním rozhodně nezaostává. Pokud jedete od Churu, zaujměte pravou stranu ve směru jízdy, a chcete-li „ulovit“ snímek, musíte být pohotoví, most je dlouhý pouze 136 metrů a vlak nezpomaluje. Viadukt se stáčí do oblouku a vlak vjíždí přímo do tunelu v příkré vápencové skále. Nejlepší je projít si zajímavý úsek mezi stanicemi Preda a Bergün pěšky. Kolem trati vede naučná stezka s řadou vyhlídek, terén je zpřístupněn dřevěnými schody a chodníky, podél stezky jsou tabule s německými a anglickými informacemi. Trať s vlaky je dobře viditelná zejména v horním úseku, informace o jízdním řádu si stáhnete do chytrého telefonu a máte jistotu, že si domů přivezete atraktivní fotografie. Celou trasu projdete odhadem za dvě hodiny, ideální doba návštěvy je od poloviny června do poloviny října.

I když je vyhlídkový vlak Bernina označován za expres, má do skutečného rychlíku dost daleko, vždyť na trasu dlouhou 150 km z Churu do Tirana potřebuje celé čtyři hodiny! To proto, aby si cestující náležitě vychutnali dechberoucí alpskou krajinu s mnoha ledovci, divokými říčkami, unikátním jezerem Blanco, které dokonce představuje evropské rozvodí – na východ od něho stékají vody do Černého, na jihu do Jaderského moře. Vystupuji ve stanici Alp Grüm (2 091 m n. m.), kde se dá na terase hotýlku posedět u kávy a pokochat se výhledem na bělostné vrcholy s ledovcem Palü. Vedou odtud rovněž pěší a cyklistické trasy po okolí. Kamenná budova bývalé železniční stanice přestavěné na hotel prošla nedávno náročnou renovací, majitel Primo Semadeni mi vše ochotně ukazuje. V kuchyni nahlédneme kuchařům „pod pokličky“, připravují i místní speciality, v patře pan Semadeni otevírá dveře do jednoho z deseti stylových rustikálních pokojů s nádherným výhledem bohatě nahrazujícím chybějící televizi. „A když stanicí navečer projede poslední vlak, kolem se rozprostře ničím nerušený klid, božské ticho, hotový balzám na duši,“ pochvaluje si s úsměvem pan hoteliér. Od Alp Grümu zbývá do cílového subtropického Tirana už jen hodinka klesání, opět následuje mnoho fotografování a ještě jeden unikátní příklad technického řešení velkého spádu. Tím je kruhový viadukt u vesnice Brusio, nejzajímavější mostní konstrukce na trase, díky níž trať překonává výškový rozdíl s klesáním 70 promile. Nutno připomenout, že Bernina Express si na žádném úseku své trasy nevypomáhá vloženou ozubnicí, i proto patří mezi evropské unikáty. Po šesti kilometrech od Brusia už vlak vjíždí do ulic Tirana a míří kolem kostela k nádraží – od ledovců k palmám do nadmořské výšky 429 metrů to stihl za pouhou hodinu!

Poznat při jediné cestě hned několik nezapomenutelných podob rozmanitého Švýcarska nově nabízí propojení autobusové a železniční dopravy pod vlajkou Rhétské dráhy. Stačí využít moderní autobusy Bernina Expressu z Lugana podél jezera Como přes malebný Veltlin do italského Tirana nebo opačným směrem (jedna cesta trvá zhruba tři hodiny) a na tuto trasu napojit výlet panoramatickým vlakem Bernina Express. Pohodlné autobusy a panoramatické vlaky navíc s nově zařazenými soupravami Alvra zaručují maximální požitek z luxusních výhledů na krajinu kolem, na Alpy v celé jejich kráse. Zažijete něco naprosto mimořádného a zůstane ve vás natrvalo obdiv k tratím Rhétské dráhy, které již celé desetiletí patří mezi světové unikáty.

Atraktivní viadukt Landwasser, jedno z nejčastěji fotografovaných míst Švýcarska

Ze staveniště nového tunelu Albula

ŠVÝCARSKO VLAKEM ŠVÝCARSKO VLAKEM VAŠE DOVOLENÁ JINAK Jsme specialisté na vlakovou turistiku ve Švýcarsku. Nabízíme oblíbené zájezdy pro malé skupinky cestovatelů s českým průvodcem. Objevte švýcarský železniční ráj v doprovodu Markéty Meier, česky hovořící majitelky cestovní agentury sídlící ve Švýcarsku přes 20 let, a Petra Čermáka, autora tří švýcarských bedekrů.

Nové vlaky Alvra

Pohádkovou cestu si lze nyní vychutnat s ještě větším pohodlím – Rhétské dráhy vybavily nově trať šesti moderními soupravami pojmenovanými symbolicky Alvra, přeloženo z rétorománštiny, Albula (rétorománština je čtvrtý oficiální jazyk ve Švýcarsku, který se stále používá v některých částech kantonu Graubünden). Stejné jméno nese místní říčka a hlavně nejzajímavější úsek Rhétské dráhy. Alvra nyní hrdě září na červených blyštících se vagonech uhánějících pohádkovou krajinou. Turisté ocení nový informační systém, který v několika světových jazycích podává přehled o Rhétské dráze jako památce UNESCO – včas upozorní, k jaké významné stavbě či místu na trase se blížíme. Dříve se tyto informace dozvídali pouze cestující první třídy. Alvra má i zvláštní oddělení pro děti, příjemný barevný koutek plný hraček, pamatuje speciálním prostorem na cyklisty i vozíčkáře. Nízkopodlažní vozy jsou bezbariérově přístupné zasouvacími schůdky, bezbariérovému přístupu jsou přizpůsobené i toalety. Průvodkyně Jennyfer mě vzala do speciálního oddělení pro fotografy úplně na konci vlakové soupravy. Elektrické stahování oken, což dříve kvůli klimatizaci nepřipadalo v úvahu, možnost zatemňování panoramatických oken ve střeše, určené pro větší komfort fotografů, ubíhající koleje do dáli – mé nadšení neznalo mezí.

Železniční muzeum s výstavou k výročí

Koho zajímá historie a technická stránka výstavby tratí přes Alpy, neměl by vynechat malé multifunkční železniční muzeum přímo na nádraží v půvabné horské vesničce Bergün. Na ploše 1 300 m2 je od roku 2014, kdy bylo muzeum otevřeno, umístěno více jak 600 exponátů – nechybí historické fotografie a plány staveb mostů a tunelů, stará železniční zařízení, tiskařský stroj na jízdenky, modely tratí, ale třeba i simulátor k legendární lokomotivě Krokodýl, umožňující vyzkoušet si řídit vlak, a řada dalších zajímavostí.

Navíc od prosince 2017 a po celý rok 2018 probíhá v muzeu nová výstava věnovaná švýcarským památkám UNESCO jako součásti oslav desátého výročí zápisu Rhétské dráhy na prestižní Seznam světového dědictví. Informuje návštěvníky o privilegiu stát se členem rodiny UNESCO, co zápis takových míst přináší turismu, podrobnosti o Rhétské dráze, i jak se vedle sto let starého tunelu Albula staví souběžně nový. Postupně zde každý měsíc představují jednotlivá místa UNESCO ve Švýcarsku, jichž je celkem 12 (www.bahnmuseum-albula.ch).

Pozvání na výstavy UNESCO 2018 Kolekci fotografií z Albulské a Berninské tratě i dalších švýcarských památek zapsaných na Seznam světového dědictví představí putovní výstava Poznej světové dědictví UNESCO, která již 16. rokem seznamuje návštěvníky s jedinečnými kulturními a přírodními skvosty světa. Výstava bude součástí Švýcarských dnů v dubnu v Městské knihovně v Praze, v květnu v Třeboni na zámku, v červenci v Praze v Paláci Langhans a v srpnu ji uvidí návštěvníci státního hradu Bouzov na Moravě, v září je možné ji navštívit v Mladé Boleslavi a v říjnu v Liberci. Výstavu připravuje MEDIA IN pod vedením RNDr. Mileny Blažkové pod záštitou České komise pro UNESCO ve spolupráci se Switzerland Tourismem. Partnerem je i Rhétská dráha. Vstup na výstavy, informační brožury o cestování po Švýcarsku, časopisy SWISSmag zdarma. Jste srdečně zváni. Užitečné odkazy: www.rhb.ch www.berninaexpress.ch www.MojeSvycarsko.com www.unesco-mediain.cz www.whc.unesco.org

PROČ CESTOVAT S NÁMI? Rodinná atmosféra: neplníme autobusy, cestujeme zásadně v malých skupinkách s 12 až 18 klienty. Autentické zážitky: jezdíme veřejnou dopravou, bydlíme v rodinných hotelech s regionální kuchyní. Maximální poznání: nabízíme pestré programy pro nováčky i pokročilé, rodiny s dětmi i starší páry.

NABÍDKA PRO SEZONU 2018 Skupinové zájezdy: Nejslavnější švýcarské vlaky: Ledovcový expres, Bernina expres, Tellův expres; alpské zubačky a lanovky; plavby po jezerech. Individuální programy: Neradi cestujete ve skupině? Sestavíme vám osobní program na míru, připravíme jízdní řád, objednáme ubytování a můžete jet sami!

Cestovní agentura Marketa Meier Gotthardstrasse 104 6490 Andermatt, Švýcarsko info@svycarsko-vlakem.cz

www.svycarsko-vlakem.cz

Tony Cragg vystavoval své Mixed Feelings na náměstí Republiky v Praze

KULTURA

SWISSmag

Sculpture Line:

Text: Alice Škvárová | Foto: Jiří Štarha, Michal Kubelka a Miroslav Chaloupka

Velká díla v ulicích HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika se stala partnerem mezinárodního sochařského festivalu Sculpture Line, který umisťuje do veřejného prostoru výrazná sochařská díla českých i zahraničních autorů. Čtěte rozhovor s Martinem Valachem, dlouholetým členem komory a podporovatelem festivalu.

ak a kdy vznikl festival? Vznikl v roce 2015, kdy jeho zakladatel Ondřej Škarka přišel s myšlenkou „postavit lidem do cesty“ při jejich každodenních poutích městem umělecká díla, za kterými se normálně chodí do galerií. Na počátku byla touha zkrášlit ulice Prahy a dát příležitost umělcům předvést díla, která se díky své velikosti jinde než pod širým nebem vystavit nedají. Festival probíhá jen v ulicích Prahy? Na počátku tomu tak bylo. V roce 2017 se rozšířil také do Plzně. V roce 2018 míří do řady dalších českých měst.

V Plzni vystavovala Veronika Psotková dílo s názvem Napojení

Kdo je organizátorem? Organizátorem je společnost Sculpture Line, která v rámci festivalu od samého počátku

prezentuje české i zahraniční autory. Velkým podporovatelem je společnost Artlines, která se věnuje poradenství v umění, investicím do umění a také filantropii v této oblasti. Jak se vybírají vystavená díla? Přihlašují je autoři nebo jejich galeristé. Dostáváme také doporučení veřejnosti. Mezinárodní umělecká rada pod vedením Michala Gabriela následně rozhoduje o tom, která díla mají dostatečnou kvalitu, aby mohla být do festivalu zařazena. Nezapomíná se ani na atraktivitu pro diváky. Kdo určuje, kde bude které dílo stát? Místa vybírá umělecká rada s vedením měst a partnery festivalu. Vybírána jsou frekventovaná místa nabízející zajímavé pohledy na díla. Města

upozorňují na zajímavé lokality a zároveň zkoušejí, zda by dané místo bylo vhodné pro trvalé umístění umění. Pomocníkem v rozhodování může být i mobilní aplikace Sculpture Line. Aplikace informuje o dílech, autorech i místech a umožňuje hlasování o jednotlivých instalacích. Některé artefakty se po dohodě dávají na místa důležitá pro partnery festivalu a tím se stává poutačem daného místa. Kolik děl je na festivalu vystaveno? Počet děl každým rokem roste. Ve třetím ročníku v roce 2017 jich bylo 33 a v roce 2018 jich bude ještě více. To je poměrně velký počet. Festival nebude levný. Co je nejdražší? Mezi velké položky patří doprava děl, jejich instalace a pojištění. Rozsah festivalu si žádá rozsáhlou produkci, koordinaci a s tím spojené personální náklady. Nemalou položku tvoří propagace, marketing, PR, správa webových stránek, mobilní aplikace i sociální sítě. To vše by nebylo možné bez podpory partnerů festivalu. Kdo jsou hlavní partneři? Klíčová je spolupráce s městy a kraji. Neméně významnou podporu přinášejí soukromé společnosti stejně jako lokální galerie, hospodářské komory, jako je HST, či některá velvyslanectví. Velmi si ceníme podpory Švýcarského velvyslanectví, které bylo první, které se rozhodlo nás podpořit. Jaké jsou hlavní důvody partnerů k podpoře festivalu? Od pradávna platilo, že výsadou i odpovědností těch, kterým se daří více než většině, je pečovat o vzdělanost a kulturnost národa. Byli si vědomi, že se to dlouhodobě vyplatí. Jsem rád, že je nás rok od roku více, a věřím, že festival dokáže svým

Socha Olbrama Zoubka s názvem Rektor byla vystavena na Novoměstské radnici v Praze

partnerům nabídnout řadu zajímavých synergií pro podporu jejich podnikání. Jaké budou novinky v roce 2018? Festival se koná od 1. 6. do 30. 9. 2018. Slavnostní zahájení se uskuteční 13. června 2018 v prostorách pražského Mánesa. Během následujích 14 dnů zde proběhne řada doprovodných akcí „s uměním v zádech“. Pro letní pobavení připravujeme také doprovodný hudební festival „Hrajeme sochám“. Oceňuje festival nejlepší díla? Je to novinka roku 2018. Poprvé budeme oceňovat, a to hned v několika kategoriích – ceny veřejnosti i odborné.

U Tančícího domu v Praze bylo možné obdivovat dílo Avarice od Marca Mosera

Jsou vystavená díla na prodej? Některá ano. Jiná zůstávají na místě. Další jsou zase dlouhodobě pronajata. A to jak městy, tak privátními subjekty. Máme z toho radost, místa tak zůstávají krásná trvale. V Kopeckého sadech v Plzni je stále možné obdivovat Koně od Michala Gabriela

SWISSmag

H Poslední velká švýcarská

hodinářská manufaktura

Audemars Piguet je jednou z nejstarších hodinářských manufaktur, která je stále v rukou zakládajících rodin. Od roku 1875 píše tato společnost jednu z nejúspěšnějších kapitol v Haute Horlogerie v údolí Vallée de Joux, v srdci švýcarského kantonu Jura. V limitovaných sériích zde tvoří četná mistrovská díla.

odinky Audemars Piguet se pyšní pozoruhodnou mírou hodinářské dokonalosti a k dostání jsou odvážné sportovní modely, klasické a tradiční hodinky, překrásné dámské hodinky, stejně tak jako unikátní kousky – jediné svého druhu. „Nemáme marketingový koncept založený na ambasadorech značky, snažíme se s našimi klienty navázat užší kontakt, aby nás blíže poznali,“ říká Olivier Audemars, pokračovatel značky. Jak vzbuzujete v lidech touhu koupit si vaše hodinky? Proč by si měli koupit zrovna Audemars Piguet? Lidé si kupují mechanické hodinky, protože je fascinuje řemeslná zručnost. Je to podobné, jako když si kupujete obraz. Řada našich zákazníků se zajímá také o stará mechanická auta a podobně. Pokud máte něco, co je vyrobené lidskýma rukama, a ne strojem či robotem, vyvolává to emoce. Design hodinek samozřejmě také musí být krásný. A ještě je tam jedna věc – historie a prostředí, kde hodinky vznikají. Jsme poslední velká švýcarská hodinářská společnost, která je stále kontrolovaná zakládající rodinou. Dokážeme vysvětlit, jak příroda a prostředí během let formovaly to, co vyrábíme. A s lidmi se snažíme navázat blízký kontakt, abychom jim to vysvětlili.

FOTO: AUDEMARS PIGUET

Pokračovatel značky Olivier Audemars

BUSINESS

FOTO: AUDEMARS PIGUET

Pětinu klientů fascinuje vnitřní mechanismus hodinek

Jsou klienti v segmentu luxusních hodinek zpravidla věrní jedné značce? Zhruba pětina nebo čtvrtina našich klientů je fascinována vnitřním mechanismem hodinek. Sbírají luxusní hodinky různých značek, zajímá je řemeslo, jsou to znalci. Znají jednotlivé značky dopodrobna, jejich vývoj, ale také ikonické produkty. Právě sběratelé kupují ty nejkomplikovanější kusy.

inspirovali fázemi měsíce, otáčením Země kolem Slunce a snažili se to replikovat ve velmi malém měřítku do hodinkového mechanismu. Co se dá inovovat na hodinářských komplikacích? Existují buď nové komplikace, nebo u těch stávajících lze výrazně zvýšit výkon. Dám vám příklad. Prvních několik hodinek, které naše rodina vyrobila, měly minutovou repetici. To je mechanismus, který na požádání odbije čas. Je nesmírně složité to vyrobit, je to jedna z nejobtížnějších komplikací, mnohem složitější než tourbillon a podobně (mechanismus eliminující účinky gravitace na chod hodinek – pozn. red.). Musíte vytvořit mechanismus, který čas na

hodinkách odečte, a pak další, který to přehraje – takové hodinky, tehdy kapesní, musel sestavit můj dědeček, aby se stal mistrem hodinářem. Audemars Piguet byl první, kdo udělal hodinky s repeticí v náramkové verzi, teď se navíc dělají i vodotěsné a zvuk už nebyl tak silný a krásný. Frustrovalo nás to, chtěli jsme to zlepšit. Před desíti lety jsme rozjeli výzkumný projekt s technologickým institutem v Lausanne: s hodináři, fyziky, s výrobci nástrojů a dokonce s neurology. A před třemi lety jsme prezentovali hodinky Supersonnerie, které mají krásný a silný zvuk, který můžete slyšet na druhém konci místnosti. U hodinek jiných značek musíte přiložit ucho na hodinky, když chcete odbíjení slyšet. Zdroj: MF Dnes, redakčně upraveno

FOTO: AUDEMARS PIGUET

O čem s nimi mluvíte? Mluvíme s nimi o řemeslu, o přežití, protože lidé, kteří se usadili v údolí Vallée de Joux v pohoří Jura, kde naše firma sídlí, byli velmi nezávislého ducha, nechtěli žít podle pravidel francouzského krále nebo vévody savojského. Usadili se v místě, které je extrémně chudé s téměř žádnými přírodními surovinami. Byla tam jen spousta lesů a dlouhé zimy. A z této složité přírody a omezených přírodních zdrojů a v kombinaci se spoustou času, který měli, dokázali vyrobit tyto extrémně složité a nádherné mechanismy. Zákazníci je začali kupovat proto, že byli fascinováni hodinářským mistrovstvím.

Jaké jsou další typy klientů? Asi třetina klientů jsou nadšenci pro naši značku. Často je k nám přitáhne design hodinkového pouzdra a sbírají každou novou edici hodinek v dané řadě, například Royal Oak Offshore. Vždy chtějí vědět, co se chystáme vyrobit příště, sledují informace na internetu a podobně. Tyto zákazníky na začátku nutně nezajímá složitost hodinek. Pracujeme s nimi, aby hlouběji pochopili, že hodnota hodinek spočívá v jejich složitém mechanismu. Údolí Vallée de Joux je kolébkou hodinářských komplikací. Od samého začátku se v údolí dělaly hodinky nikoliv jako přístroje na ukazování času, ale hodináři se Sběratelé obvykle kupují ty nejkomplikovanější kusy

TRIP

střípky Text: Alena Koukalová

FOTO: SCHILTHORN CABLEWAY LTD.

SWISSmag

Letní

Jaro a léto před námi! Co nového je ve Švýcarsku a co je dobré vědět pro plánování dovolené?

S odvahou Jamese Bonda

Utajené poklady Dolního Engadinu

Slyšeli jste už o Val d’Uina Schlucht? V téhle soutěsce si na své přijdou bikeři i pěší turisté. Takových míst nabízí Engadin ale mnohem víc. Znáte třeba Val Sinestra s řadou visutých mostů?

Jakmile se ubytujete v regionu Davos Klosters, můžete cestovat místními lanovkami zdarma. A je jedno, jestli bydlíte v kempu, apartmánu nebo hotelu. Kolo vezměte určitě s sebou. Trasy pro horská kola tady každoročně přibývají a Davos se v tomto ohledu řadí na špičku ve Švýcarsku.

Přírodní krásy středního Švýcarska na jediné mapě

Region Lucern/Lucernské jezero vytvořil mapu s přírodními krásami, na které najdete i pěší stezky a cyklotrasy. Mapu si můžete objednat k zaslání zdarma na MojeSvycarsko.com.

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Rhétská dráha vás doveze z Churu vysoko do hor do městečka Arosa. Letos se tu otevře ZOO pro medvědy. Přijeďte ji prozkoumat s celou rodinou.

FOTO: DESTINATION DAVOS KLOSTERS/MAURICE PARRÉE

Medvědi v Arose

Lanovky zdarma

FOTO: SWISS-IMAGE.CH

FOTO: SWISS-IMAGE.CH/ANDREA BADRUTT

Na visutý most obepínající skálu ve stanici Birg směrem na Schilthorn se mohou vydat jen ti, kteří netrpí závratí. Most je sice bezpečný, ale průhledný, vybudován je ze skla a kovových roštů.

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Dobroty z údolí Emmental

FOTO: KAMBLY

Proslulý sýr, kterému dalo údolí jméno, ale i oblíbené tradiční sušenky Kambly můžete ochutnat při toulkách tímto regionem. A region lze objevovat i na elektrokole – po trase Herzroute.

Dva nové výlety zahrnuté ve Swiss Travel Passu

FOTO: SWISS-IMAGE.CH/JEAN-FRANÇOIS MOREROD

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Držitelé této jízdenky mohou letos zcela zdarma podniknout výlet lanovkou Cabrio na Stanserhorn v oblasti Lucernského jezera, kde se nabízí i výlet na švýcarskou královnu hor Rigi. Do Swiss Travel Passu je v oblasti Jungfrau nově zařazen i výlet na Schilthorn.

Až neskutečně pravidelná je hora Niesen nad jezerem Thunersee. Nahoru vás vyveze pozemní lanovka. A pokud rádi běháte po schodech, pak se můžete přihlásit na závody. Podél lanovky vede schodiště s 11 674 schody, po kterých se každoročně běhá maraton – ten letošní se uskuteční 2. června.

FOTO: ST. GALLEN BODENSEE TOURISM

Švýcarská pyramida

Jezero tří států

Speciál Země světa Bodamské jezero vychází v dubnu. Najdete tady tipy na to nejlepší ze švýcarského i německého břehu.

Čokoládový vlak – tři švýcarské speciality v jediném dnu

Z Montreux od hladiny Ženevského jezera vyjíždí denně Čokoládový vlak, který vás zaveze do sýrárny v malebném Gruyères. Cílem cesty je ale čokoládovna Cailler v Brocu, kde vás nechají nahlédnout do tajů výroby čokolády a bohatě ochutnat z pestré nabídky pralinek.

TÉMA

SWISSmag

Ve Švýcarsku jsou cyklisté vítáni. A zdaleka nejen to. Cyklistická infrastruktura – cyklostezky, single traily, dobíjecí stanice, značené trasy… se rok od roku rozrůstá, takže se dá dnes říci, že z cyklistické nabídky Švýcarska si vybere snad každý: pohodář kochajicí se na rovné cyklostezce bez provozu kolem jezera, dobrodružná rodina na vícedenním přejezdu i konzument endorfinů závislý na klopeně zatočených sjezdech. Až pojedete v létě do Švýcarska, kolo určitě s sebou!

Tip léta 2018:

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

na kole po Švýcarsku 26

Denní lístek pro kolo

Cesta napříč Švýcarskem

S jízdenkou Bike Pass můžete své kolo naložit nejen do většiny vlaků, ale i poštovních autobusů. Můžete si tak naplánovat cestu přesně podle sebe, třeba tak, aby vedla pořád z kopce…

Herzroute neboli „Srdeční cesta“ provede cyklisty napříč Švýcarskem v třinácti etapách dlouhých 39 až 72 kilometrů. Kombinuje asfalt, štěrkové cesty i sjízdné pěšiny tak, aby si cyklista co nejvíce užil krajiny a mohl naplno zažívat její postupnou proměnu. Začíná se na severovýchodě země, v Rorschachu u Bodamského jezera, a končí na jihozápadě v Lausanne u jezera Ženevského. MySwitzerland.com/heartroute

MySwitzerland.com/mtb

Svoboda v průsmycích

Švýcarské průsmyky jsou mezi cyklisty stále atraktivnější. Po právu. Však vedou nejdivočejšími místy Evropy a na kole si můžete užít jejich blízkost až intimně. Aby tyto momenty nic nerušilo, vznikl projekt Ride the Alps. Ve vybraných dnech zakazuje do průsmyků vjezd všem motorovým vozidlům, takže cyklistickou extázi nenaruší jejich exhalace, hluk ani fyzická přítomnost. Sledujte www.ridethealps.ch!

TÉMA

SWISSmag

S horským kolem Text: Michal Pokorný CK V-tour, touroperátor MTB, www.v-tour.cz

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

švýcarskými Alpami

Okolí Svatého Mořice nabízí desítky kilometrů bikových trailů

Švýcarsko je pro cyklisty zemí zaslíbenou. Pěšiny klikatící se hlubokými lesy, svěží pastviny a fotogenická kulisa se zasněženými štíty. Velké zážitky ale předpokládají, že máte na horském kole již něco najeto, trasy jsou důkladně naplánovány a jejich výběr se řídí vašimi dovednostmi v terénu. Nejbližším kantonem z Česka je Graubünden.

hcete-li vsadit na jistotu, udělejte si nejméně na čtyři dny volno a zamiřte do bikerského ráje Davos Klosters, známého lyžařského střediska. To, že se zde čas od času sjedou i světové politické špičky, berte jen jako zajímavou shodu náhod. Ubytování můžete volit v pestré škále – od kempu po pětihvězdičkový hotel. Optimální variantou jsou bikehotely poskytující zázemí cyklistům. V letních měsících je bonusem k zakoupenému noclehu možnost využívat bez omezení veškerou veřejnou dopravu, tedy autobusy, vlaky a především lanovky. Tím se nám otevírá síť více než 1 300 km (!) udržovaných a do map zanesených trailů.

carska v Monsteinu a nakonec sjedete hlubokým zalesněným kaňonem až do Filisuru. Je-li vaším šálkem kávy freeridové ježdění s klopenkami, dropy, lavicemi, visutými lávkami a dalšími umělými překážkami, nasedněte na lanovku u nádraží v Klosters. Od mezistanice Gotschnaboden (1 780 m n. m.) se zpět dostanete jednou ze tří možných variant sjezdu, přičemž rychle pochopíte, kterou z nich si podle přehledného značení vybrat. Tato aréna patří k nejlepším v Evropě, přímo u lanovky najdete i skvěle vybavenou půjčovnu kol a ostatní výstroje. Nejlehčí trasu zvládne i mírně pokročilý jezdec, den strávený touto zábavou může být skvělým zážitkem pro každého.

Je zde lákavá možnost se spustit svižným sjezdem podél železnice Rhétské dráhy až do městečka Tirano a do Svatého Mořice se vrátit vlakem. I když budete svědomitě využívat lanovky, neznamená to, že vás čekají pouhé sjezdy. Nějakou tu stovku výškových metrů každý den nastoupáte. Můžete se inspirovat třeba legendou pravící, že když vyjedete první ranní lanovkou a budete systematicky pokračovat lanovku po lanovce, večer budete mít v těle přes 10 výškových kilometrů sjezdů a necelé 2 kilometry ve výjezdech. Dnes již tento itinerář najdete v místních prospektech i na webu www.davos.ch pod názvem Bahnen Tour. Ať už jsou vaše ambice jakékoliv, můžete se spolehnout, že vás na zdejších trailech nebudou čekat žádné nepřekonatelné terénní záludnosti, nepočítejte ale ani s umetenými chodníčky a nudnými šotolinovými cestami. Krajinově velkorysá Panorama Weg spojuje takřka po vrstevnici horní stanice lanovek Parsenn a Gotschnagrat ve výšce kolem 2 300 m n. m. Nádherný Alps Epic Trail, jehož 35 km z něj dělá nejdelší flow trail ve Švýcarsku, si vychutnáte jako novinku poslední sezony z horní stanice lanovky na Jakobshornu. Zavítáte do osady Sertig Dörfli v odlehlém údolí, výhledy vás odmění Rinerhorn, síly doplníte v nejvýše položeném pivovaru Švý-

Přesně opačnou výzvou je více než 70 km dlouhá královská trasa šplhající horskými stezkami do průsmyku Scalettapass (2 605 m n. m.) a k chatě Kesch Hütte (2 627 m n. m.). Po nekonečném sjezdu k nádraží ve Filisuru (998 m n. m.) se můžete rozhodnout pro dojezd vlakem anebo okruh dokončit vlastními silami. Červené soupravy Rhétské dráhy jsou ostatně nevídanou vymožeností, neboť si můžeme velkoryse naplánovat vyjížďku tak, že na závěr dne skončíme hluboko v údolích a do Davosu nacházejícího se ve výšce 1 550 m n. m. se pohodlně vrátíme vlakem. Nebo si lze zajet prohlédnout nejfotografovanější železniční most Švýcarska – obloukový Landwasserviadukt u Filisuru – nebo si výlet o něco prodloužit (již za plné jízdné) a projet si inženýrské veledílo, jakým je trať překonávající průsmyk Albulapass. Není náhoda, že tato železnice je zapsána na seznam památek UNESCO. Viadukty a točité tunely, díky nimž vlaky bez pomoci ozubení překonávají neuvěřitelné převýšení vás nadchnou! Z průsmyku se vydejte zpět do Filisuru na kole a cestou se určitě zastavte v muzeu Rhétské dráhy v Bergünu.

FOTO: MICHAL POKORNÝ

TÉMA

SWISSmag Další z adrenalinových výšlapů v Graubündenu

Na úvod Engadinské údolí krátce opustíme. Možnost vyjet vlastními silami na střechu Evropy však za to stojí. Touto geografickou zajímavostí je rozvodí Innu, Rýna a Pádu, které najdete v průsmyku Pass Lunghin (2 644 m n. m). Přímá stezka z Maloji kolem pramenů Innu není bohužel sjízdná, takže pro rozšíření našich zeměpisných obzorů jsme nuceni podniknout objížďku ze Silvaplany přes Julierpass a Bivio do průsmyku Septimerpass. Po kamenech na úzké horské stezce klikatící se do vsi Casaccia klopýtali mezci již za dob Římanů. Dostupnější je stanice lanovky pod vrcholem Piz Nair přesně na opačné straně Engadinského údolí. Teprve vysoko nad ním si plně vychutnáme neuvěřitelnou scenerii, které dominuje nejvýchodnější alpská čtyřtisícovka Piz Bernina se svými ledovcovými splazy, pod námi se modř oblohy zrcadlí v hladině velkých jezer zarámovaných hustými smrkovými lesy. Zdejší traily si projedete několikrát. A to nejen proto, že hosté ubytovaní ve zdejších hotelech a penzionech si mohou také dopřát luxus v podobě neomezeného užívání lanovek a vlaků. Nelze také odolat výletu do průsmyku Berninapass (2 253 m n. m.), kterým vede další část Rhétské dráhy. Pokud se necháte unést vábením dálek, je zde lákavá možnost spustit se svižným sjezdem podél železnice až do městečka Tirano (438 m n. m.) a do Svatého Mořice se vrátit vlakem.

Švýcarský národní park a Dolní Engadin

Po cyklostezce vinoucí se podél řeky Inn budeme klesat do Zernez a v pohodovém tempu projedeme vesnice s typickou architekturou Dolního Engadinu – Susch, Lavin, Guarda, Ardez, Ftan. Zde ještě někteří obyvatelé hovoří rétorománštinou, což připomínají i dvojjazyčné názvy vsí. Ve Scuolu lze navštívit vyhlášené termální lázně. Ty z něj ostatně dělají ideální středobod dalšího MTB programu. Žhavým tipem autora je údolí Val d’Uina. Neuvěřitelným zážitkem není postupné řazení nejlehčích převodů završené nutností sesednout,

ale doslova dechberoucí stezka v závěrečné části trasy vinoucí se po exponovaných policích mnoho desítek metrů vysoko nad hučícími kaskádami potoka. Tabule zde upozorňují na jednosměrný provoz vzhůru, takže po osvěžení v horské chatě Sesvenna Hütte (2 258 m n. m.) nezbývá než se pustit do sjezdu, jehož nejnižším bodem je kóta (949 m n. m.) za vesničkou Laatsch. Chladné vysokohorské klima překvapivě vystřídá horký dech Středomoří na italské staně a dno údolí řeky Etsch se zelená jablečnými plantážemi. Kratičkou návštěvu Itálie můžeme využít třeba k zastávce na dobré espresso, anebo FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Svatý Mořic a Horní Engadin

FOTO: MICHAL POKORNÝ

zde rovnou přenocovat a zpět do Švýcarska pokračovat až následující den. Cestou míjíme klenot – klášter Sv. Jana v Müstair založený roku 775, který stojí za návštěvu. Nejen kvůli množství nádherných fresek z raného středověku je na seznamu UNESCO. Ve stoupání do průsmyku Ofenpass se i za cenu strmějšího výjezdu vyplatí projet odlehlé údolí Val Mora. Z tamních lesů na nás dýchne atmosféra kanadského severu. Však jsme již na dosah Švýcarského národního parku, jediného národního parku ve Švýcarsku. Jedinečné území nám dá nakouknout do světa hor, jak vypadá ve svém syrovém majestátu. Do samotného parku se ze Scuolu dostaneme i méně náročným okruhem, jenž vede přes osadu S-charl a Pass da Costainas.

Kam se ještě podívat

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Detailních itinerářů, které nás provedou jednotlivými kantony, najdeme stovky. Pokladnicí tras je portál schweizmobil.ch, který zastřešuje celý systém bezmotorové dopravy ve Švýcarsku. Není ambicí tohoto článku se dotknout každého regionu, který stojí za návštěvu. Snadno by se dalo uvíznout při popisu stezek v kaštanovníkových lesích nad hlubokými soutěskami v kantonu Ticino. Nebo se opájet krásami horního Wallisu, kde nás Stoneman Trail vynese k vyhlídkám na nejdelší ledovec Aletschgletscher. Někdo by se mohl cítit pohoršen, proč byly vynechány famózní horské cesty Bernských Alp, jimž vévodí Eiger a čtyřtisícovky Mönch a Jungfrau. Své zaryté příznivce má také oblast Lucernského jezera připomínající krajinu norských fjordů, jiní by zase upřednostnili mírnější profily alpského předhůří nebo zcela netypickou, drsnou krajinu v pohoří Jura na francouzských hranicích. Navštivte portál myswitzerland.com, kde najdete řadu inspirativních tipů a odkazů na webové stránky jednotlivých regionů.

Do lanovky ve středisku Corviglia ve Svatém Mořici je možné nastoupit i s kolem

5 tipů pro horská kola

Obzvlášť hory nabízejí unikátní bikerské dobrodružství na lesních cestách. Čtěte tajné tipy slavného švýcarského bikera a extrémního jezdce Luda Maye. Tip 1:

Verbier: Wouaiy Trail „Jeden z nejlepších trailů, který znám,“ říká Ludo. A co víc – ze svého domova to sem má jen malý kousek. 2,2 kilometrů dlouhý trail vede lesem, velkou výzvou je především za deště.

Tip 2:

Dorénaz: trasa Portail de Fully Nejdříve vyjedete nahoru lanovkou, tam přejedete impozantní kamennou bránu. „Zde, v nejvyšším místě celé trasy, se odkrývá fenomenální výhled na masiv Mont Blanc.“ Cesta dolů pak vede po single trailech a kroutí se nespočetnými vracečkami až k vinařství ve Fully.

Tip 3:

Le Sentier: trasa Le Grand Risoud Bike Tato plně přírodní rekreační trasa vede regionem na hranici Švýcarska s Francií. Začíná u břehu jezera Lac de Joux, poté stoupá po mírném svahu, až začnou mizet okolní domy a cesta se zúží. Zpátky do civilizace vede 12kilometrový single trail.

Tip 4:

Airolo–Olivone: trasa Gottardo Bike Stage 2 Údolí Val Piora v Leventině je plné malých a úzkých jezer. Zajímavá trasa plná výzev vede od jezera Ritom, pokračuje průsmykem Passo del Sole až do údolí Blenio. Tady je nutné počítat se sněhem až do pozdního června. Cesta dolů vede po rozlehlých zelených planinách a přes jedlové a modřínové lesy.

Tip 5:

Alpnachstad: trasa o-tour Bike West Trasa vede největším švýcarským rašeliništěm a nabízí vše, co si může správný biker přát: prudká stoupání, štěrkovité cesty, single traily, nádherné výhledy a nechybí ani několik útulných horských restaurací.

TÉMA

SWISSmag

7Ticina NEJ túr

Text: Petr Čermák, MF DNES

Ticino je slunečním koutem Švýcarska, ale to neznamená, že se tam musíte zabývat výhradně jen koupáním, sluněním a pojídáním zmrzliny. Právě naopak – byla by ohromná škoda vynechat v „italském“ kantonu parádní pěší túry. Vybrali jsme pro vás na základě osobních zážitků sedm tras.

1. NEJkrásnější: Lema – Tamaro

Pro tenhle výšlap si rozhodně rezervujte modrou oblohu. Sice se musíte na hřebeni Ticina důkladně namazat proti slunci a bude vám horko, ale královské vyhlídky za to rozhodně stojí. Oba konce zhruba dvanáctikilometrové túry jsou dobře dostupné lanovkami z údolí, přesto si nahoře ještě užijete slušné, zhruba pětisetmetrové převýšení. Start leží okolo 1 500 metrů nad mořem na vrcholu Monte Lema, kam se dostanete pohodlně lanovkou ze zastávky poštovního autobusu Miglieglia. Odtud půjdete s krátkými výjimkami prakticky neustále do kopce, zhruba po třech hodinách vyšplháte o 500 metrů výš na vyhlídkový vrchol Monte Tamaro. Kulisu pochodu tvoří jak kouzelná ticinská jezera hluboko v údolí, tak hradba věčně bílých štítů Alp na obzoru (včetně špičky ikonického Matterhornu) a mezitím vše dokresluje spousta zeleně. Z vrcholové dvoutisícové kóty pak za hodinu celkem prudce sestoupíte o 500 metrů níž na horní stanici lanovky Alpe Foppa – Rivera, kterou zdobí odvážná oblouková kaple Santa Maria degli Angeli věhlasného ticinského architekta Maria Botty. V cíli se navíc můžete odměnit zábavou ve vodním světě Tamaro Park, nabízejí zde i zvýhodněné okružní jízdenky na obě pochodové lanovky + vstupné do akvaparku.

www.montetamaro.ch 32

2. NEJdobrodružnější: Cristallina

Tuhle túru sotva zvládnete za jeden den, ale obavy stranou, neboť cílem je supermoderní alpinistická chata Cristallina ležící 2 575 metrů nad mořem, kde se dobře najíte a pohodlně vyspíte. Ale popořádku. Nejprve se musíte z hlubin Ticina dostat nahoru: poštovním autobusem z Locarna k elektrárenské lanovce San Carlo. Od její horní stanice nejprve půjdete i vysoko v horách po asfaltové silnici, načež se trail po pár desítkách minut zlomí prudce vzhůru do hor do velmi nehostinného terénu. Další dvě hodiny se musíte opravdu hodně soustředit, abyste neztratili správný směr, odměnou vám budou (obzvlášť vpodvečer) vysoce pravděpodobná setkání s kamzíky a kozorožci, shora též hodně nevšední vyhlídky.

Chata Cristallina stojí zhruba tři hodiny pochodu od horní stanice lanovky, tudíž se to dá ujít i s dětmi, ostatně je to oblíbený cíl švýcarských školních výletů. Spí se ve společných alpinistických ložnicích po čtyřech až osmi, v ceně je vydatná večeře i snídaně, jen za sprchu se platí zvlášť.

FOTO: TICINO TOURISM

www.capannacristallina.ch

www.curzutt.ch

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Druhý den pak sestoupíte buď stejnou cestou, anebo ještě lépe na druhou stranu ke Gotthardské železnici do Airola. Pochod dolů zabere přibližně čtyři hodiny, část trasy lze opět absolvovat lanovkou.

Na předměstí hlavního města kantonu Ticino, památeční Bellinzony se třemi hrady ze seznamu UNESCO, stojí za to podniknout výšlap k „tibetskému“ lanovému mostu nedaleko kamenné samoty Curzútt. K té se dá vyjet lanovkou od zastávky bellinzonského autobusu Monte Carasso Funivia. Ještě než se vydáte k mostu, rezervujte si nějaký čas na prošmejdění samotného Curzúttu. Je to překvapivý poklad na vyhlídce nad městem: starobylá kamenná víska, citlivě a vkusně upravená do moderní podoby. Navíc zde funguje šikovné zázemí pro výletníky: v jednom z baráčků je vyhlídková restaurace, v sousedním hostel. Kousek od osady stojí kostelík San Bernardo, vyzdobený ceněnými freskami ze 14. století – pokud byste si je chtěli prohlédnout, půjčte si na Curzúttu klíč od svatostánku. Hned za kostelem začíná lehký, zhruba hodinový výstup k lanovému mostu, který se pyšní délkou 270 metrů a výškou 100 metrů nad propastí. Půjdete po kamenných stezkách hustými kaštanovými lesy, takže není nutné obávat se ani slunce, ale ani deště. Za mostem lze pokračovat další dvě hodiny k úpatí kopců pěšky, nebo se vrátit za necelou hodinu zpět na Curzútt.

FOTO: PETR ČERMÁK

3. NEJdostupnější: Curzútt

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

TÉMA

SWISSmag 4. NEJpohodovější: San Salvatore

Z vycházky zprvu mnoho neuvidíte, neboť se jde převážně hustým kaštanovým lesem, výhodou je milosrdný stín. Cílem může být buď po necelých dvou hodinách pomalé dětské chůze kouzelná kamenná vesnička Carona, jejíž dominantou je vyhlídková botanická zahrada San Grato s obrovským dětským hřištěm, případně po další hodině a půl pochodu Morcote dole u jezera, vyhlášené nejkrásnější obcí Švýcarska za rok 2016.

www.montesansalvatore.ch

5. NEJpřekvapivější: Generoso

Vrchol Monte Generoso na samé hranici Švýcarska a Itálie je plný kamenných překvapení. Horní stanici ozubnicové železnice, díky níž se sem dostanete z Capolaga už od roku 1890 zcela bez námahy, zdobí od loňského jara Kamenný květ: nejnovější stavba obdivovaného ticinského architekta Maria Botty. Ovšem zároveň je vrchol (1 704 m n. m.) obsypán daleko staršími kamennými milníky. Říká se jim nevere a jsou to staleté kamenné chladničky. Vydat se za nimi musíte pěšky, nenáročný pětikilometrový okruh zabere i s prohlídkami staveb přibližně dvě hodiny. Místní farmáři to měli šikovně vymyšlené a po staletí to spolehlivě fungovalo: jelikož dvě třetiny stavby se skrývaly pod úrovní terénu, tak stačilo během zimy napěchovat nevere sněhem, a pak tam mohli skladovat mléko klidně i v létě, aniž by se jim zkazilo. K zásobám, uloženým v konvích na sněhu, vedlo podél vnitřních zdí kulatých „chladniček“ úzké kamenné spirálovité schodiště.

www.montegeneroso.ch

FOTO: TICINO TOURISM

Tady se vlastně vůbec nenadřete: z luganského Paradisa (staví tam autobusy i vlaky) se vyvezete dvojitou pozemní lanovkou (uprostřed trati je nutné přestoupit) na velkolepou vyhlídku Monte San Salvatore 912 metrů nad mořem. To je ta světoznámá ticinská „cukrová homole“ nad Luganským jezerem, která dominuje městu i celému kraji a sugestivně připomíná brazilské Rio. Ještě než se vydáte od horní stanice lanovky na vycházku, neboť tuhle trasu opravdu nelze nazvat jinak (ušli jsme ji úplně v pohodě i s tříletým dítětem), vyšlápněte si na vyhlídkovou věž, z níž se otevírá jedno z nejkrásnějších panoramat Ticina: na jedné straně zátoka s Luganem a protější homolí Monte Bré, na druhé straně Luganské jezero a za ním už na dohled Itálie.

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

FOTO: TICINO TOURISM

7. NEJchladnější: Verzasca

6. NEJsladší: Piora

FOTO: TICINO TOURISM

Přibližně kilometr nad údolím gotthardské železnice a dálnice se skrývá klenot Ticina: vysokohorské údolí Piora. Okouzlující jezerní krajina se rozprostírá okolo dvoukilometrové nadmořské výšky, a tak už jen cesta do Piory představuje extra zážitek. Během dvanáctiminutové jízdy z údolní stanice Piotta překoná kabina pozemní lanovky Ritom převýšení bezmála 800 metrů, sklon trati dlouhé 1 369 metrů dosahuje takřka 88 %, což z ní činí jednu z nejstrmějších lanovek na světě.

Od horní stanice dojdete zhruba za půl hodiny k přehradní hrázi jezera Ritom, nejnižší z téměř dvou desítek vodních ploch v oblasti. Jezero slouží jako rezervoár vody k výrobě elektřiny pro švýcarské vlaky. Vydáte-li se na pochod kolem jezera, zavede vás stezka nejprve do lesa, ale po pár kilometrech vystoupíte nad hranici stromů. A tady čeká sladké překvapení: borůvkový buš. Keříčky sahající dospělému nejméně po kolena bývají na sklonku léta obsypané obřími, sytě modrými šťavnatými plody. Hustý porost borůvčí se rozprostírá poblíž jezera Cadagno, vyhledávaného vědci kvůli dvěma vrstvám vody nad sebou, které se nikdy nesmíchají, jelikož jsou oddělené bakteriemi. Okružní výšlap krajem jezer zabere zhruba 4 hodiny.

www.ritom.ch

Průzračná říčka Verzasca ve stejnojmenném ticinském údolí láká v létě ke koupeli, ale pozor – tady může jít o život! Voda je sice křišťálově čistá, snad by se dalo z kamenného koryta i bez obav napít, ale zároveň je ďábelsky studená a navíc v ní víří nevyzpytatelné proudy. Nejvyhledávanější „plovárnou“ jsou obří balvany v okolí kamenného obloukového mostu ve vísce Lavertezzo, přičemž oblouky samotné slouží za slunných dní jako nesmírně populární skokanský můstek. Daleko bezpečnější ovšem bude, když po mostě pouze přejdete od silnice na druhou stranu a vydáte se pěšky proti proudu ve směru Ganne. Na čtyřkilometrovém pravobřežním úseku bylo před pár lety umístěno několik desítek instalací moderního umění, z nichž některé mezitím pohltila zdejší divočina, zatímco jiné přetrvávají. Nepřehlédnutelnými dominantami jsou dvě pyramidy: jedna kamenná, druhá otevřená – pod tu lze vstoupit a „nasát vesmírnou energii“. Navzdory teplému klimatu Ticina je tahle štreka překvapivě chladná – a ani není nutné ponořit se do ledových vod Verzasky. Také na souši tu půjdete docela dobře ukryti před žhnoucím sluncem, neboť trasa vede smíšeným lesem pod korunami vzrostlých stromů. Do údolí Verzasca je nejlepší vyrazit poštovním autobusem z Locarna, neboť s parkováním je to v sevřeném kaňonu značně zapeklité.

www.verzasca.net

TÉMA

SWISSmag

Ochutnat Ticino a nepustit Švýcarské Ticino – to je dokonalá fúze vysoké a rustikálně tradiční gastronomie. Co ochutnat? Kaštany, polentu a úžasné fermentované klobásky nejrůznějších tvarů.

ám slabost pro hory a zejména pro jižní partie Alpského masivu. Jejich surově dramatická krása mne vždycky úplně položí. Tady je krásně, i když je naprosto hnusně – měřeno parametry moderního pohodlí, tedy intenzitou srážek a větru a sníženou dohledností a teplotou. Hluboké kaňony, na jejichž dně zurčí voda a naprosto neschůdné svahy porostlé stromy se záclonkami lišejníků. Tady by stačilo zastavit na odpočívadle, jednou hlasitě zařvat a ozvěna by vrátila za tři vteřiny duši prostou všeho stresu. A v takovém údolí jsem ochutnala farinu bónu.

Vzácný gastroendemit – farina bóna

Naším cílem byla vesnice Loco v údolí Onsernone. Vypadala jako konec světa, ale při pohledu na mapu je vidět, že silnice ještě pokračuje a nepochybně je to tam minimálně stejně krásné. V této vesnici se kdysi mlela zvláštní mouka z pražené kukuřice. Ale proč zrovna tady a proč zrovna kukuřice? Dříve, rozumějte od nepaměti, se tady pracovalo se slámou – pletly se z ní tašky, klobouky a prostě všechno, co si dovedete představit. Obilí mělo tenkrát delší stébla a navíc

Ikonickou bellinzonskou pralinkou je Bissoli di Bellinzona, kombinace kaštanů a černé čokolády ozdobená hadem z bílé čokolády.

Večeře s výhledem na Lago Maggiore v Ticinu

se sklízelo brzy, aby stébla byla ohebná a dobře se splétala. Zrna se pak pražila, protože nedozrála a bylo třeba zajistit, aby se nezkazila. Když s Kolumbem přišla z Ameriky kukuřice, místní obyvatelé v této praxi pokračovali. Kukuřičná zrna se sušila buď v komíně, nebo na zvláštních sušárnách. Tak se farina bóna vyráběla zhruba do padesátých let. Druhá světová válka změnila v Evropě skoro všechno, včetně stravovacích zvyklostí. Výroba ve vesničce Loco byla zastavena v 70. letech, kdy zemřela poslední mlynářka. Ale pak se objevil pohádkový „princ“, který byl ochoten tuto kulinární princeznu probudit z nevyžádaného spánku. V roce 1991 začal místní učitel Garbani Mercantini s obnovou ztracené technologie. V opuštěné tělocvičně místní školy zřídil pražírnu a zahájil výrobu fariny bóny. Zní to jednoduše, ale ten muž tomu věnoval spoustu času a celou svou duši. Dnes má v té tělocvičně pražičku a mlýn – no spíš takový mlýnek. K tomu vám případně ukáže některé z místních vodních mlýnů ve svahu nad vesnicí, o něž se stará a kde je taky malé muzeum. Z mouky z pražené kukuřice se dá udělat prakticky cokoli, včetně zmrz-

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Text: Jana Vlková

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

liny. Prášek ze zrnek, která už prošla tepelnou úpravou, se může sypat třeba i do jogurtu nebo na lesní ovoce, jak ho v minulosti jedli místní.

Trh pod ochranou UNESCO

V Ticinu jsou populární restaurace s názvem grotto, kamenné domy, dříve obří lednice

Trh v Luganu nabízí místní produkty

vzpomínka na mince, které se zde kdysi razily. Další lahůdkou jsou žížalky z kaštanové pasty se šlehačkou. Pasta sama o sobě trochu mdlá dostává ve společnosti šlehačky jiný rozměr. Do rajských sfér ho dokáže vystřelit ještě přeliv z třešňové pálenky, aplikovaný jen občas, a snad spíš jen z plezíru ze stylingu vrcholová třešnička, taky jen občas. Kdo bude chtít ochutnat, ať hledá vermicelles. Ve Švýcarsku je považován za ikonický dezert – jeden z „top pět“. Klobásky mají nejrůznější tvary, včetně kulatých, velikosti, délky, kožíšky z ušlechtilé plísně a tak dále. Jejich chuť je většinou tak intenzivní, že stačí pláteček tak teninký, že je proti světlu průhledný.

A ještě něco na epilog. Mám kamarádku Sandru, jejíž maminka odsud pochází. Obě tvrdí, že zde louky voní i v zimě. A Sandra mi svěřila své předsmrtné přání: „Až budu umírat, uduste mne Sachr dortem.“ To mne hodně inspirovalo, takže já bych si přála umřít s pusou plnou koňského bifteku. A může být i s trochou polenty.

Další specialitou Ticina jsou jejich klobásky, často s ušlechtilou plísní. Grottino není jeskyňka

V Ticinu se udržel zvláštní druh restaurantů, tedy spíš hospod, jimž se říká grotto. Dříve to byly obří lednice. Kamenné domy, které udržovaly poměrně stálou teplotu – samozřejmě nízkou – a měly stabilní vlhkost. Dnes jsou z nich šaramantní hospůdky, kde se báječně jí. Menu tady musí být patřičně rustikální, totéž platí o interiéru a vůbec úpravě porcí. Jsou to ideální místa pro všechny, kdo si představují jídlo jako hojný hodokvas. Navštívili jsme dva takové podniky. Grotto San Rocco leží na břehu Lago di Lugano a hlavní přístupová cesta k němu je z lodi, což je na jezeře normální. Místo taxíků tu prostě jezdí čluny. A druhá restaurace byla v Bellinzoně. Grottino Ticinese je jednoposchoďový dům, dnes již ve městě. Podávají tu takové porce, jako by místní obyvatelé dosud poráželi v lesích stromy. Řízky i bifteky jako sloní uši. A co se týče té rustikálnosti, lze tu ochutnat i koninu. Filetti alla griglia di cavallo – koňský biftek na grilu. Ježíši, to bylo dobrý!

FOTO: JANA VLKOVÁ

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Bellinzona je proslulá především středověkými pevnostmi. Hrady na kopci i trh v podhradí jsou zapsány na seznamu UNESCO. Na rozdíl od kamenných staveb jde o seznam nehmotného dědictví. Co tu ochutnat? To, co doma nemáme – kaštany, polentu a úžasné fermentované klobásky. Trh by vydal na celý časopis. Vyšla už i kuchařka s recepty ze surovin, které se tu prodávají. Tak napřed o té polentě, k níž mám poněkud ambivalentní vztah. U nás doma ji vlastně vůbec nejím, ale tady nevím, kterou si vybrat. Pytlíky, které nabízejí různě velké zrno, různé mletí, celozrnná, hladká… Na trhu se vaří a prodává z obrovských kotlů k okamžité konzumaci, inu jako fastfood, anebo si je lidé berou ve formě našich knedlíků, ale tady jsou plněné sýrem. Ikonickou bellinzonskou pralinkou je Bissoli di Bellinzona, kombinace kaštanů a černé čokolády ozdobená hadem z bílé čokolády, jako

Kaštany, klobásky, kukuřice a místní víno – to jsou základní kouzla místní kuchyně

TÉMA

Nejčastěji pěstovanou odrůdou je Merlot, roste na 75 procentech vinic

SWISSmag Text: Martin Severa | Foto: Switzerland Tourism

Království

Merlotu

Slunná veranda švýcarského vinařství – to je také Ticino. Plocha osázená vinnou révou zabírá 1 200 hektarů, z toho 75 procent patří odrůdě Merlot.

opřejme si na začátek trochu historie: když padlí révové a peronospora (1850–1860) v tomto italsky mluvícím kantonu zničily komerčně úspěšnou smíšenou sadbu evropských modrých odrůd (včetně například Freisy a Barbery), přeorientovali se zdejší vinaři na rezistentní hybridní odrůdy Americana. Vína byla sice méně chutná, zato byla zárukou ekonomického přežití. Odrůda Merlot se zde začala ve větším pěstovat již v roce 1907, ale zdomácněla až po 2. světové válce. Používala se jen k výrobě nenáročných světle zbarvených stolních vín. Kvalitní červené víno Merlot, jak ho známe dnes, začali vinaři produkovat až se zavedením systému DOC v roce 1997. Zároveň výrazně stoupla obliba bílého Merlotu. Nejedná se však o odrůdu Merlot bílý (kříženec Merlot x Folle blanche neboli Heunisch), nýbrž o klasickou modrou odrůdu, jejíž hrozny jsou slisovány okamžitě po sklizni bez macerace. Slupka nestačí obarvit mošt, který je průzračně světlý, a začne fermentovat až po vylisování. Podle českého názvosloví je to tedy čistý klaret. Největším nedostatkem nejen bílého Merlotu, ale švýcarských vín vůbec, je jejich absence na českém trhu. A nejen na českém. Švýcaři exportují jen zhruba 1,5 procenta své produkce, a tak si nejen

pro bílý Merlot musíte zajet do italsky mluvícího kantonu Ticino. Třeba do některého z vinařství na stráních nad Luganským jezerem. Výborně se hodí k italskému rizotu, které je v Ticinu také doma. Jen nevím, co bylo dřív – vymysleli k bílému Merlotu rizoto, anebo díky rizotu vznikl bílý Merlot? Asi zároveň: bílý Merlot je nezbytná ingredience k italskému rizotu. Zkrátka: vínem, které se používá k vaření, by se měl pokrm i zapíjet.

Fattoria Moncuchetto – gastro, architektura, zahrada

Toto vinařství se nachází v srdci Lugana na pahorku stejnojmenného názvu. Na místě historické vinařské usedlosti vybudoval architekt Mario Botta trojúrovňovou stavbu, která neruší ráz krajiny a přitom má vše, co k vinařství patří. Restauraci, degustační místnost, lisovnu, technologii pro řízené kvašení i prostory pro zrání v dubových sudech. Obklopuje ji prostorná zahrada se zeleninou pro místní kuchyni, vinice i ovocný sad, kde dominují smokvoně se zralými fíky. Genius loci ovlivnil i můj první doušek vína na uvítanou ještě před vstupem do interiéru. Že pocit umocňuje chuť, jsem si uvědomil už dávno, ale v tomto případě byl pocit víc než chuť.

Ve sklence se odráželo zapadající slunce, vůně zrajících fíků i přirozená ochota personálu. Byl to Sauvignon blanc a mne ani nenapadlo, abych se pídil po Merlotu, na který jsem byl nejvíce zvědavý. Z degustační restaurace jsme pak prosklenou stěnou pozorovali brigádníky, kteří připravovali právě sklizené modré hrozny k lisování, v nerezových tancích již pomalu bublal mošt bílých raných odrůd a někde v podzemí zrála loňská úroda v dubových sudech. Sklenka červeného Merlotu (konečně) pak uspokojila pět smyslů: zrak při výhledu na Luganské jezero s protějšími svahy Lepontských Alp, čich při

Kvalitní červené víno Merlot, jak ho známe dnes, začali vinaři produkovat až se zavedením systému DOC v roce 1997.

Kamenný květ Fiore di pietra

Monte Generoso je hora vysoká 1 701 metrů na hranici s Itálií v Lepontských Alpách, které jsou částí Tessinských Alp, mezi jezery Lugano a Como. V Capolagu končí „normální“ železnice, přesedáme na zubačku a šplháme do svahu se sklonem až 22 %. Tato vysokohorská železniční trať byla postavena už v roce 1890, ale až o století později vyrostl na konečné pod vrcholem hory její symbol Kamenný květ – Fiore di pietra – architekta Mario Botty, kterého už známe z vinařství Moncuchetto. Železobetonové architektonické dílo v sobě ukrývá skvělou restauraci s kuchyní mistra kuchaře Luca Bassana oceněného michelinskou hvězdou. I tady se snoubí gastronomie s architekturou, s okolními svahy osázenými zvědavými kamzíky, s modrou oblohou nad hlavou a ještě modřejší hladinou jezer pod námi. A jako dochuť na kořenu jazyka zůstane opět ten záludný pocit výjimečnosti. Na jazyku mi ovšem zůstává i chuť červeného Merlotu pocházejícího z vinic ve svazích upínajících se ke Castelgrande, nejrozsáhlejšímu hradu v Bellinzoně. Ano, nejprve chuťově a poté i fyzicky jsem sestoupil do poněkud nižších nadmořských výšek hlavního města kantonu Bellinzony. Má ještě dva další hrady,

Místní vinaři ochutnávají na vinobraní svá vína

A nakonec musím také zmínit skvělé víno Barbera, které je v severní Itálii, a tedy i v Ticinu, velmi rozšířené. Má rubínově červenou barvu, aroma po ostružinách, třešních a švestkách. Příjemná kyselinka, jemné třísloviny. Jeho chuť zůstane na kořenu jazyka dost dlouho na to, aby se vám vybavila vzpomínka na návštěvu Ticina, kdykoli si ho dáte doma k večeři. Na podzim se koná mnoho vinařských festivalů, které stojí za návštěvu

Jeden z mnoha vinných sklípků v Ticinu

vnímání vůně intenzivního parfému babího léta, hmat, když si jazyk pohrával s jemnými tříslovinami, v chuti se odrážely všechny zralé ovocné plody z okolí a mé uši potěšilo zurčení nalévaného vína. Ovládl mne nebezpečný pocit výjimečnosti okamžiku… K degustační vzorkům dostáváme amuse-bouche. Ten cizí název pro jednohubky pocit výjimečnosti jen posiluje – i když gastronomická miniatura v podobě bílé růže vytvarovaná z tenounkého plátku špeku si takový název určitě zaslouží. Rozpustila se na jazyku jako máslo…

Montebello a Sasso Corbaro. Vinice se dotýkají středověkých hradeb a já jsem přesvědčen o tom, že pokud poznáte místo, kde se víno narodilo, nikdy na jeho chuť nezapomenete. A když atmosféru doplňuje drobný deštík, tak pocit výjimečnosti nahradí přijatelnější pocit romantismu. Obzvlášť, když si sednete do jedné z vinoték v malebných uličkách a dáte si skleničku vína Freisa, jedné z nejstarších odrůd pocházející z italského Piemontu. Má aroma malin, vyšší obsah tříslovin, její kyselinky působí poněkud drsně. Stejně jako život, který tady v minulosti nebyl jednoduchý.

TÉMA

Palmy, olivovníky, exotické květiny – i takové je Ticino

SWISSmag

Zahradní klenot Švýcarska

Text: Arnošt Jílek, šéfredaktor časopisu Zahradnictví a Floristika

Jen málokdo by očekával, že v zemi alpských velikánů se může procházet po kolonádách s palmami, odpočívat ve stínu staletých olivovníků, opájet se vůní citrusových květů a kochat se krásou exotických květin. Ticino je pro milovníky křehké krásy, květin, doslova rájem na Zemi.

aždá oblast Švýcarska je něčím výjimečná – architekturou, gastronomií, nářečím, zvyky. Ticino je ve srovnání s ostatními částmi země specifické klimatickými podmínkami. Díky vysokohorským štítům Alp (zabraňujícím proudění chladného vzduchu ze severu) a přítomnosti velkých jezer (vyrovnávajících roční teplotní rozdíl) panuje v nejjižnějším cípu regionu příjemné středomořské klima. Oblast s příznivým podnebím byla odedávna vyhledávaným místem k bydlení i rekreaci. Do dnešních dnů se na březích Luganského jezera a jezera Maggiore zachovalo mnoho luxusních vil a hotelů. Pro navození středomořské atmosféry jsou obklopeny nádhernými zahradami s exotickými rostlinami dovezenými v průběhu 19. a 20. století z různých koutů světa. Nadšení botanici a milovníci květin rovněž využili příznivých klimatických podmínek a založili zde rozsáhlé parky, botanické zahrady a arboreta. Vydejme se tak na krátkou botanickou procházku za středomořskou a subtropickou flórou.

Dáma s kaméliemi

V rostlinné říši najdeme jen málo květin, jejichž krása se stala předmětem literárních, hudebních či malířských děl, kamélie je jednou z nich. Snad nejvíce zvěčnil krásu jejích květů Alexandr Dumas ml. ve svém románu Dáma s kaméliemi. Obliba přízdoby šatů a účesů květy kamélií vrcholila napříč Evropou v 19. století. Dámy v Petrohradu byly ochotny zaplatit nemalé částky (prý až 300 rublů!), aby mohly zazářit na plese s květem kamélie ve vlasech. Místa, odkud v době plesů putovala napůl rozvitá poupata kamélií zabalená do vaty a uložená do vlhčených dřevěných bedýnek vyplněných slámou do vzdálených koutů Evropy, byly kromě Francouzské riviéry i zahrady se subtropickou flórou na březích alpských jezer. Kamélie pocházející z Asie, kde rostou v řídkých lesích v pásmu od Indie až po Japonsko, se v Evropě poprvé ocitly v roce 1739. Zpočátku se netěšily velkému zájmu, následným šlechtěním nových odrůd však v 19. století vzplanulo kaméli-

úbory plochého i šálkovitého tvaru. Barevná škála květů přechází od sněhově bílé přes krémovou a růžovou až po odstíny červené a karmínové. Velice nápadné jsou odrůdy s květy dvoubarevnými, skvrnitými, melírovanými či pruhovanými. Velikost květů některých botanických druhů dosahuje pouhých 3 cm, výsledkem cíleného šlechtění jsou odrůdy s květenstvím přesahujícím průměr 15 cm. Nejnovější výsadby dokonce zahrnují exempláře s vonnými květy. Keře kamélií jsou vysázeny v nepravidelných záhonech tvořících labyrint, kterým projdete celý park. Jsou zde také nízkorostoucí azalky, z trvalek jmenujme bohyšky, čechravy nebo dlužichy. V zadní části parku se nachází dřevěný altán s informačními tabulemi o vzniku parku a pěstování kamélií. Kamélie byla pojmenována švédským botanikem Carlem von Linném na počest brněnského rodáka Jiřího Josefa Kamela, jezuitského misionáře na Filipínách.

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

ové šílenství. Sběratelská vášeň neznala mezí, zámecké zahrady se předháněly v počtu pěstovaných odrůd. Jejich popularita upadla na konci 19. století, zašlou slávu však dodnes připomínají kvetoucí keře v botanických zahradách či zámeckých oranžeriích. Jedna z největších kolekcí kamélií na evropském kontinentu se nachází v malebném ticinském městě Locarno na severním břehu jezera Maggiore. Založení kaméliového parku (Parco delle Camelie) předcházelo od roku 1975 každoroční pořádání výstavy řezaných květů kamélií od soukromých pěstitelů. Velký zájem veřejnosti o tyto exotické rostliny inspiroval správce městské zeleně k výsadbám těchto keřů do parku na břehu jezera. Původní výsadby z let 1988–1989 se tak staly základem současného kaméliové parku slavnostně otevřeného v roce 2005 při příležitosti konání světového kongresu Mezinárodní kaméliové asociace. V tomto roce se kolekce 250 kusů rozrostla o dalších 500 keřů. Navázáním mezinárodních vztahů s pěstiteli z Itálie, Německa, Belgie, USA a Číny se místním zahradníkům podařilo soustředit na ploše 12 000 m2 přes 1 200 kaméliových keřů zastoupených ve 40 druzích a více než 950 kultivarech. Nechybějí druhy a odrůdy kamélií s květy jednoduchými, poloplnými i plnými, s květními

FOTO: ARNOŠT JÍLLEK

Nadšení botanici využili příznivých klimatických podmínek a založili v Ticinu parky, botanické zahrady a arboreta.

Kamélie byla pojmenována švédským botanikem Carlem von Linném na počest brněnského rodáka Jiřího Josefa Kamela

TÉMA V Locarnu nemůžete vynechat procházku po kolonádě vedoucí od přístaviště lodí do sousedícího městečka Muralta. Kilometrový pás zeleně lze nazvat subtropickou botanickou zahradou pod širým nebem. Precizně udržované trávníkové plochy se zde střídají s pestrobarevnými záhony. Výsadby květin jsou několikrát do roka obměňovány. Příchod jara tradičně zvěstují cibuloviny následované bohatě kvetoucími letničkami. Středomořskou atmosféru však propůjčují místu vzrostlé exotické rostliny. Mezi nejpůsobivější patří jubaea chilská, medová palma se silným kmenem pocházející z Chile, jejíž listy dosahují délky až tří metrů. Z dalších palem jsou tu datlovník kanárský, známý z přímořských letovisek na pobřeží Středozemního moře, nebo washingtonie vláknitá z jihozápadního pobřeží

Za vůní Dálného východu

V Ticinu lze navštívit čajovou plantáž na svazích hory Monte Verità nad malebným městečkem Ascona u Locarna

Čajový obřad je pro Evropany zážitkem. Za rituální ceremonií však nemusíte cestovat do vzdálené Číny či Japonska, stačí navštívit čajovou plantáž na svazích hory Monte Verità nad malebným městečkem Ascona u Locarna. Příhodné klimatické podmínky zde umožňují pěstování čajovníku čínského, botanického druhu kamélie (Camellia sinensis). Čajovou plantáž tvoří více než 1 400 precizně zastřihovaných keřů v mírně svažitém pozemku do pravidelných obloukovitě se stáčejících řad. K navození atmosféry Dálného východu je plantáž po stranách lemována nízkými keři azalek a botanickými druhy rododendronů. Přítomnost japonských javorů s delikátními listy rovněž odkazuje na pravlast exotických keřů čajovníků. Vysoce dekorativním prvkem čajové plantáže je několik stylově odlišných kamenných luceren mezi keři. Součástí plantáže je altán s meditační zenovou zahradou s výhledem na jezero Maggiore. Jedná se o tzv. suchou zahradu tvořenou mechem, pečlivě rozmístěnými kameny a uhrabaným pískem či štěrkem. Návštěvu čajové plantáže můžete zakončit šálkem čaje. Autentické čajové obřady s výkladem o japonské čajové kultuře se zde pravidelně konají každou první a třetí sobotu v měsíci.

Napříč pěti kontinenty V Locarnu nemůžete vynechat procházku po kolonádě vedoucí od přístaviště lodí do městečka Muralta

USA a severozápadní části Mexika. V době kvetení na sebe strhuje pozornost intenzivní vůní po meruňkách či broskvích vonokvětka, původem z Asie. Ze zástupců subtropického ovoce z Jižní Ameriky zde roste aka jedlá, známá pod názvem fejchoa. Z vysazených druhů šácholanů (magnolií) zaujme svojí vysokou dekorativní hodnotou několik urostlých exemplářů šácholanu velkokvětého. Jedná se o stálezelený druh z jihovýchodních oblastí USA s nádhernými lesklými kožovitými listy, které jsou na vrchní straně zelené a na rubové rezavě hnědé. Během

léta vykvétají na stromě bílé květy o průměru 15 až 30 cm příjemné citrónové vůně. Atmosféru Středomoří rovněž navozují květy obsypané oleandry a vzrostlé olivovníky. V přilehlých městských parcích (Giardini Rusca, Giardini Pioda) se můžete procházet pod korunami vějířovité palmy žumary ztepilé s nápadným klasovitým květenstvím žluté barvy. Vysazené kamélie zde dorůstají stromových rozměrů a jsou obaleny množstvím květů. Díky mírným zimám se zde daří i stromovitým druhům himálajských rododendronů s květy červených a růžových odstínů.

Každý ostrov má své poklady. Brissago, nacházející se v severní části jezera Maggiore, má například věhlasnou botanickou zahradu (Parco botanico Isole di Brissago). Historie přeměny kamenitého a vegetací zarostlého ostrova v botanický ráj se začala psát v roce 1885, kdy ostrov koupil baron Richard Fleming Saint Leger. Jeho žena Antoinetta proměnila ostrov v nádhernou exotickou zahradu v anglickém stylu. V současné době má zahrada více než 1 700 rostlinných druhů původem ze Středomoří a subtropických oblastí. Kolekce rostlin jsou na ploše 2,5 ha soustředěny podle geografického místa svého přirozeného výskytu. V oddělení australské flóry se nachází pestrá kolekce blahovičníků s rozdílnou velikostí, tvarem i barvou jak listů, tak i borky na kmenech. V centrální části travnaté plochy se nachází již několik vzrostlých exemplářů s odlupující se kůrou. Z jihovýchodní

FOTO: ARNOŠT JÍLLEK

SWISSmag

Atmosféra Středomoří

FOTO: ARNOŠT JÍLLEK

Nadšení botanici by neměli vynechat návštěvu botanické zahrady v Gambarognu

V záplavě barev

Příhodnými klimatickými podmínkami oplývá také sousední Luganské jezero. Exotické rostliny jsou i zde okrasou městských parků a soukromých zahrad. Zcela unikátní botanický skvost se však nachází deset kilometrů za městem v nadmořské výšce 690 metrů. Parco San Grato v malebné horské vesnici Carona je proslulý největší kolekcí rododendronů a azalek v regionu. V dubnu a květnu se svahy parku promění v kvetoucí koberec. Dechberoucí podívaná, za kterou každý rok přijíždějí nadšení pěstitelé azalek a rododendronů ze všech koutů Evropy, je dílem průmyslníka Luigi Giussani. V roce 1957 zakoupil svažité pozemky mezi horami San Salvatore a Monte Arbostora a začal nahrazovat původní vegetaci keři azalek a rododendronů. Vysázel také desítky druhů exotických jehličnatých a listnatých stromů. Kromě himálajských a atlantských cedrů zde našla domov živoucí fosílie blahočet chilský nebo pajehličník přeslenatý z jižních oblastí Japonska. Původní houštiny a pastviny se tak postupně začaly proměňovat v přírodně-krajinářský park v anglickém stylu. Pro svoji jedinečnou polohu s nádhernými výhledy na jezero a okolní vrcholy Alp je areál rovněž vyhledávaným místem k rekreaci a odpočinku. Celoročně volně přístupný park o rozloze 6,2 ha je protkán cestami o délce 5,5 km. Vybrat si můžete ze šesti tematických okruhů. Na botanické stezce (1,7 km) se seznámíte s více než 65 druhy dřevin. Vyhlídková cesta (2 km) vás zavede k nejkrásnějším vyhlídkám na Luganské jezero. Návštěvníci se sníženou pohyblivostí mohu objevovat krásy parku z 1,5 km dlouhé relaxační procházky. Pro milovníky moderního umění je určena cesta od jednoho díla k druhému. Na stezce smyslnosti budete vnímat krásu přírody všemi smysly. A pro nejmenší návštěvníky je tu cesta do pohádky, na které se zábavně seznámí s místní flórou. Až zavítáte do Ticina, měli byste navštívit aspoň jednu ze zmiňovaných zahrad. Pohled na zasněžené vrcholky Alp přes koruny exotických palem se stane nezapomenutelným zážitkem.

FOTO: ARNOŠT JÍLLEK

Svojí erudovaností a kontakty s botaniky a dendrology se mu podařilo na ploše dvou ha soustředit přes 900 druhů a kultivarů kamélií. Početná je i kolekce azalek a rododendronů (daří se zde botanickým druhům rododendronů z Himálaje, Tibetu, Bhútánu nebo Číny). Nechybí druhy stromovitých velikostí s listy délky až 75 cm. Zahrada je domovem největší kolekce šácholanů (magnolií) na světě. Od března do dubna zde postupně vykvétá na 550 druhů a odrůd. Mezi nejvíce obdivované patří exempláře, jejichž květy dosahují průměru až 50 cm. Neméně působivé jsou na jaře sněhově bílé nebo růžově zbarvené koruny dřínu japonského a květnatého. V podrostu vzrostlých šácholanů a dřínů se výborně daří pierisům se zvonkovitými květy uspořádanými do hroznovitého květenství. Každé jaro zde kvete na desítky odrůd dřevitých pivoněk. Letní měsíce patří neúnavně kvetoucím denivkám. Z popínavých dřevin nelze opomenout nám známé vistárie ve více než třiceti kultivarech. Ne náhodou tak u návštěvníků evokují kvetoucí vodopád. Zahrada je vyhledávaná i pěstiteli citrusových plodů. V květnu je zahrada provoněná příjemnou svěží vůní.

FOTO: ARNOŠT JÍLLEK

Austrálie a Tasmánie zvěstuje příchod jara svými krémově žlutými květy akácie Mearnsova. Ze stejných oblastí pochází štětkovec, dřevina, jež získala české pojmenování podle nápadného květenství připomínající štětku/kartáč na čištění lahví. Jižní Afriku reprezentují rostliny, jež známe z květinářství – protea, strelície, kala. Botanická zahrada se může pyšnit i takovými raritami, jakou je například mohutný exemplář ostrolistce, dřeviny z období třetihor, jež ve své domovině (Čína, Tchaj-wan, Vietnam, Laos) dorůstá výšky až 50 m. K živým fosiliím zde patří nedávno objevená wolemie vznešená či stromovité druhy kapradin. Samostatná část se věnuje kaktusům a sukulentním rostlinám. Na své si zde přijdou i milovníci palem. Ozdobou zahrady jsou více než sto let staré výsadby datlovníku kanárského či brahea armata s modrozelenými listy z Kalifornie a severní části Mexika. Zahrada je nejnavštěvovanější na jaře, v době kvetení šácholanů, kamélií, rododendronů a azalek. Je snadno dostupná lodí z Ascony i Locarna.

Zahrada na ostrově Brissago má více než 1 700 rostlinných druhů ze Středomoří a subtropických oblastí

Ráj botaniků

Nadšení botanici a sběratelé rostlinných rarit by při návštěvě Ascony či Locarna neměli vynechat návštěvu botanické zahrady v Gambarognu na protějším břehu jezera. Zakladatelem je světově uznávaný Otto Eisenhut. Přestože se v počátku věnoval pěstování řezaných květin a produkci kavkazských jedlí a stříbrných smrků, jeho vášeň pro okrasné dřeviny byla natolik silná, že proměnil plantáž vánočních stromků ve strmém srázu ve sbírkové arboretum. Výbornými klimatickými podmínkami oplývá také sousední Luganské jezero

Pohled na magický kopec Pilatus, který podle legend obývali draci

TRIP

SWISSmag

24 Text: Petr Čermák, MF DNES

hodin

na dračí skále

Dvoutisícový vrchol Pilatus je nepřehlédnutelnou dominantou rajského kraje okolo Lucernského jezera. Světoznámým návštěvnickým šlágrem zubaté dračí skály je nejstrmější železnice světa, ovšem tahle hora nabízí mnohem víc… Zažít tu lze třeba i nocleh v dračí říši.

depak slavná strmá zubačka z Alpnachstadu, tu si necháme až úplně nakonec, jako cílovou prémii. S Pilatusem začínáme z opačné strany. Chceme jít pěkně po svých, od lanovky z Kriensu na předměstí Lucernu. Jenže slunce bez milosti žhne už po deváté ranní, je to jeden z dlouhé řady alpských tropických dní posledních prázdninových sezon.

Zrada! Divoká kamenitá lesní cesta zprvu padá celkem strmě z kopce, takže nakonec zahajujeme výstup po půl hodině ještě o 100 metrů níž, u farmy Oberlauwelen.

Tajemná kaplička

Ještěže je krkolomná stezka v severozápadní stěně skály dopoledne místy aspoň trochu stinná. Šplháme po festovních řetězech, malého

Šplháme po festovních řetězech, malého kluka to ohromně baví, velkého to spíš straší (běda, kdyby tohle viděla máma!). A tak nakonec aspoň zkraje přece jen nasedáme do kabinky, abychom trochu pošetřili síly. Ostatně už máme trochu nárok, v součtu je naší pánské minivýpravě téměř 50 let (42+6). Pěší výstup startujeme po desáté na mezistanici Fräkmüntegg (1 415 m n. m.). Mělo by nás čekat zhruba 600 metrů vzhůru. Rozcestník ukazuje 2 hodiny a 40 minut. To nevypadá nepřekonatelně.

kluka to ohromně baví, velkého to spíš straší (běda, kdyby tohle viděla máma!), ale zase je to daleko lepší, než kdyby ten malý na nějaké veskrze bezpečné, leč proklatě nudné, cikcak stezce co pět minut kňučel „Aaa kdyyy uuuž taaam buudeeemeee?!“ Jde nám to vážně dobře. Po hodině svačíme o víc než 500 metrů výš, na travnaté vyhlídkové terase u sněhobílé kapličky Klimsen. To je ten

kostelíček, který obdivují pasažéři dračí lanovky za okny posledního vrcholového úseku vysoko nad suťovými poli mezi stanicemi Fräkmüntegg a Pilatus. K našemu úžasu se u kapličky dočítáme, že na tomhle místě stával v 19. století noblesní a velmi populární hotel. Lidé asi tehdy bývali daleko odolnější, nahoru se nešlo dostat jinak než pěšky, a přece přicházely zástupy hostů. Podnik prý prosperoval bezmála 100 let, až do půlky 20. století, tedy ještě velmi dlouho poté, co v roce 1889 poprvé vyjela nahoru na Pilatus zubačka a hosty začal lákat vrcholový, pohodlně dostupný hotel. Pak nastaly smutnější časy, na Klimsenu byly různými sanacemi a nucenými zásahy po vandalech utopeny statisíce franků, než mohla být kaplička v roce 2004 znovu vysvěcena. Od té doby se tam každoročně třetí neděli v srpnu koná vysokohorská bohoslužba – jak se píše na stěně kaple – bez ohledu na počasí. Ale už žádné dlouhé zdržování, rychlá sladká energie (tabulka švýcarské čokolády + lahev švýcarské syrovátkové limonády) a vzhůru do říše draků. Chybí nám sotva 200 výškových metrů, asi půl hodiny výstupu.

FOTO: PETR ČERMÁK

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

V lanovém parku visí nejmenší návštěvníci i 2,5 metru nad zemí

FOTO: PILATUS-BAHNEN AG

Mezi draky

Když se drápeme k vrcholové kótě, v suťových polích už není ani trochu těžké uvěřit legendám o dracích, jimiž je magická skála opředena. Dole v Lucernu v městských kronikách prý dokonce existují konkrétní zmínky o tom, kterak roku 1421 vyděsila saň při práci alpského farmáře nebo jak v roce 1499 zahlédli měšťané plavající příšeru v městské řece Reuss. Kvůli drakům býval Pilatus po staletí lidem dokonce úředně zapovězen, kdo chtěl jít nahoru, musel si u konšelů zažádat o speciální povolení. Vše se zlomilo poté, co na skále – údajně v dračí sluji mezi překvapivě přívětivými příšerami – přežil drsnou alpskou zimu truhlářský tovaryš, jenž se kdesi na hranici lesa ztratil při hledání dříví pro výrobu sudů. Obratem vzali lidé draky na milost a zanedlouho začalo houfné dobývání Pilatusu. Náš výstup vrcholí v tunelech dračí galerie. Draka tu však dnes už nepotkáte ani o půlnoci, jak si lze ověřit v případě přenocování v některém ze dvou hotelů na skále, ve skutečnosti je to turistická jeskyně, z jejíchž skalních oken se otvírají náramné vyhlídky do hloubky k Lucernu a k jeho jezeru i do dáli na sever až ke kopečkům německého Schwarzwaldu. Velkolepý výhled

Na Pilatus vede nejstrmější zubačka na světě se sklonem trati až 48 % (jezdí od května do listopadu)

skýtá též pokoj dračího hotelu, jehož celou jednu stěnu zdobí rozcapená příšera s ohněm v tlamě. Na kochání však není mnoho času, malý turista se hlásí o první odměnu. Vleče mě do lanovky a dolů na Fräkmüntegg, kde před startem výstupu zahlédl lákavé atrakce: bobovou dráhu a lanový park. Záhy lítá sám skoro jako drak, nejdřív na kolečkách plechovým korytem, pak dokonce i ve vzduchu na laně. „Snažíme se maximálně zpříjemnit pobyt všem návštěvníkům, včetně rodin s dětmi, a tak jsme pro ně nedávno otevřeli lanový minipark, bezpečně přístupný už od čtyř let,“ říká Šárka Risch ze společnosti Pilatus Bahnen. Vtip je v tom, že zatímco drtivá většina lanových parků vyžaduje po návštěvnících, aby se sami cestou připínali a zase odepínali, v pilatusovské dětské zóně jsou nejmenší návštěvníci zajištěni na jednom průběžném ocelovém laně od startu až do cíle, přičemž visí nanejvýš 2,5 metru nad zemí. Děti to zjevně zbožňují, jeden okruh zabere asi tak pět minut, ovšem jednou to žádnému malému návštěvníkovi rozhodně stačit nebude. Stejně jako mu nebude navečer stačit jedno setkání s kozorožcem. Majestátní vysokohorské „kozy“ vyrážejí na pastvu v okolí vrcholku se západem slunce, jakmile odjedou dolů poslední lanovkou a zubačkou davy denních návštěvníků a nahoře zůstane jen hrstka hotelových hostů, Pilatus zázračně ztichne. Je to balzám na duši nejen pro zvířata, ale i pro lidi a – kdo ví – možná i pro draky. Jakmile ráno po páté pošimrají malého spáče v hotelové posteli první paprsky slunce, nejradši by rovnou utíkal na zubačku. Jistě, to nejlepší nakonec! Jenže první vlak dolů jede až v 8.45, do té doby zbývá ještě spousta času na snídani i prohlídku všech tří veřejně přístupných, po ránu vzácně liduprázdných pilatusovských vrcholů: Eselu a Oberhauptu, jež se tyčí přímo nad hotely, i lehce vzdálenějšího Tomlishornu.

SWISSmag

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Z Kriensu jezdí celoročně na Pilatus visutá lanovka

TRIP

Legendární zubačka

Ozubnicová železnice šplhala po bezmála pětikilometrové trati o rozchodu 800 milimetrů z Alpnachstadu na Pilatus (výškový rozdíl 1 600 metrů) od roku 1889 na páru. Od roku 1937 ji pohání elektřina a z téhož roku pochází i většina dodnes provozovaných, důkladně opečovávaných vozů. Nablýskané vagony se loudají po krkolomné trati se sklonem až 48 % bez jištění lanem. Pro lepší představu, o jak prudkém svahu se tu doopravdy bavíme, vzpomeňte pražský Petřín s pozemní lanovkou v sotva 30% kopci! Dodnes si nikdo na světě netroufl postavit strmější železniční trať.

Není divu, že konstruktérovi Eduardu Locherovi v předminulém století, když s nápadem přišel, nikdo příliš nevěřil. On však dokázal, že jeho systém s horizontálním ozubnicovým pohonem, pod nímž se ještě otáčejí hladké talíře bránící vyskočení pohonného (ovšemže i brzdícího) mechanismu z trati, může být zcela bezpečný. Vláčky ostatně jezdí velmi pomalu, nahoru okolo 11 km/h, dolů nanejvýš 9 km/h, díky tomu nabízí zhruba půlhodinová jízda velkolepé divadlo za oknem. Proměnlivou krajinou od vražedných skalních stěn přes alpinské pastviny plné voňavých bylinek (skvělý sýr z nich lze mimochodem ochutnat ve vrcholovém hotelu během přípitku před večeří) až po lesní úseky

Pohled na část vrcholového areálu Pilatus Kulm přes vyhlídkovou terasu: pod vrcholem skály Esel stojí originální kulatý hotel Bellevue, pod nímž jsou ukryty stanice lanovky i zubačky

Vrchol Pilatus (2 132 m n. m.) je dostupný několika cestami, jednak pěšky (celá cesta z údolí nahoru zabere zhruba 5 hodin), ale hlavně nejstrmější zubačkou na světě se sklonem trati až 48 % z údolní stanice v Alpnachstadu (jezdí od května do listopadu) a visutou lanovkou z Kriensu (jezdí celoročně s výjimkou pravidelných revizí). Do Alpnachstadu se lze dostat z Lucernu lodí či vlakem, do Kriensu trolejbusem číslo 1. Veškeré informace, rezervace i speciální nabídky najdete na www.pilatus.ch. korzují rodinky kozorožců, stáda krav a po ránu i hloučky lesní zvěře. Přesně po 24 hodinách se vracíme z říše draků do říše lidí. Druhý den ráno jsme se svezli hned první ranní zubačkou dolů k Lucernskému jezeru. Další alpský tropický den láká ke koupání.

FOTO: PILATUS-BAHNEN AG

Pilatus v kostce:

FOTO: SWISS TRAVEL SYSTEM

Součástí flotily na Lucernském jezeře je také kolesový parník Uri

Poklad na

Lucernském jezeře Text: Ferdinand Ferro

Ikonické velehory, alpské sýry, lahodné čokolády, luxusní hodinky, špičkové železnice… Švýcarsko se ve světě proslavilo ledasčím, ovšem málokoho napadne zařadit ke šlágrům vnitrozemského státu lodní dopravu.

e Švýcarsku najdete 1 434 jezer, z toho bezmála tři desítky mají rozlohu větší než jeden kilometr čtvereční a na patnácti funguje pravidelná lodní doprava. Lucernské jezero Vierwaldstättersee není v zemi ani největší (tenhle primát drží s rozlohou 350 km2 Ženevské jezero), ani nejhlubší (tím je s 372 metry ticinské jezero Maggiore), přesto drží hned několik primátů. Vierwaldstättersee je především nejpamátnějším švýcarským jezerem, vždyť právě na jeho pobřeží se zrodily legendy o hrdinném Vilému

20 lodí. Díky tomu se jedná i o jezero nejpopulárnější: jen za loňský rok se po něm plavilo přes 2,5 milionu pasažérů. A pak je tu jedno překvapivé nej: v srdci Švýcarska, pouhou hodinu cesty vlakem od curyšského mezinárodního letiště, se rozkládá nejmodernější švýcarské jezero. Loni vyplula do pravidelného provozu hybridní loď Diamant pro víc jak tisícovku pasažérů a na letošní sezonu chystají lucernští lodníci další revoluční novinku: futuristický katamaran pro 300 cestujících bude v hodinovém taktu pendlovat mezi Lucernem a Bürgenstockem.

Jen loni se po Lucernském jezeře plavilo přes 2,5 milionu pasažérů. Tellovi a byl zde v roce 1291 založen nezávislý stát. Zároveň je jezerem nejmystičtějším: nejen s ohledem na místní košaté pověsti, ale také díky magickému topografickému profilu – schválně nahlédněte do mapy. Je to též jezero s největším rejdařstvím v zemi: od letoška provozuje celkem

Na velkolepé vyhlídce nad jezerem se po válce scházeli králové, prezidenti a dobové celebrity (v roce 1954 se tam vdávala Audrey Hepburn), nyní se přepychový resort dočkal vzkříšení díky katarským investorům. Moderní lodě však zůstávají ryze švýcarskou pýchou.

Lucernské jezero v kostce: Přítok a odtok:..................................řeka Reuss Kantony: ............................ Lucern, Nidwalden, Obwalden, Schwyz, Uri Rozloha:....................................................114 km2 Největší hloubka:............................ 214 metrů Nadmořská výška:.......................... 434 metrů

Pět pater s bazénkem

Jasně, na Romana Abramoviče ani Švýcaři nemají. Srovnávat lucernský jezerní Diamant za 15 milionů franků s Rusovou námořní jachtou Eclipse, která je s cenou přesahující miliardu dolarů nejdražší na světě, to kulhá v každém ohledu. Ačkoli – při pohledu zvenčí a z dálky by laické oko možná pár podobností přece jen našlo. Designéři lucernské loděnice Shiptec, jež patří do koncernu SGV provozujícího lodní dopravu na jezeře, nakreslili hodně odvážné křivky a stavitelé jejich představy zhmotnili s typickým švýcarským smyslem pro každičký detail.

jež se otáčí v závislosti na pohybu lodi podle světových stran. A mimochodem – na palubě Diamantu funguje i veřejný výtah. Diamant vyplouvá většinou v 10.12 h od nádraží v Lucernu na klasickou „tellovskou“ štreku napříč celým jezerem – přes Weggis, Vitznau, Beckenried, Brunnen a rodiště Švýcar-

MS Diamant v číslech: Kapacita:.....................................1 100 pasažérů Hmotnost:................................................ 400 tun Délka:................................................... 63,5 metru Šířka:..................................................... 13,5 metru Plocha palub:....................................... 1 400 m2

Designéři lucernské loděnice Shiptec nakreslili odvážné křivky a stavitelé jejich představy zhmotnili s typickým švýcarským smyslem pro detail.

FOTO: FERDINAND FERRO

SWISSmag

Pár příkladů pro představu. Miniponorku – na rozdíl od Abramoviče – sice Diamant na palubě opravdu nevozí, přesto konstruktéři vtipně využili prostor pod čarou ponoru nejen pro strojovnu se čtyřmi motory (dvěma dieselovými a dvěma elektrickými), ale v části přídě vymysleli podvodní okna. Zejména děti tenhle salonek zvaný Nautilus, ač přirozeně temný, dost baví. Diamant celkem pochopitelně postrádá (pro Rusa nezbytný) heliport na střeše, ale i tak se pasažéři první třídy mohou dostat až nad kapitánský můstek a z pátého poschodí lodi si užívat donedávna nevídaný panoramatický rozhled po krásách Tellova kraje. Na zádi Diamantu narazíte (dokonce ve druhé třídě!) i na bazének, oligarcha by se však musel hodně hlasitě smát, kdyby tohle dětské brouzdaliště spatřil; za horkých letních dní je to ovšem na vyhlídkových plavbách Švýcarskem i tak velmi vítané zpestření rodinných výletů. Diamant uveze až 1 100 pasažérů, pro čtyři stovky z nich jsou připravena velkolepě prosklená (a to včetně střechy) banketová místa do každého počasí, pěkný průhled na kapitánský můstek umožňuje prosklená zadní stěna a hrstka šťastlivců v první třídě může dokonce cestovat exkluzivně v takzvané Kompass Lounge,

První třída nabízí také takzvanou Kompass Lounge, jež se otáčí v závislosti na pohybu lodi podle světových stran

Diamant uveze až 1 100 pasažérů, pro čtyři stovky z nich jsou připravena velkolepě prosklená místa do každého počasí

FOTO: FERDINAND FERRO

TRIP

ska Rütli, ve 13.00 h se vrací zpět z Flüelenu do domovského přístavu, avšak neplatí to zaručeně každodenně. Někdy se s ním lze svézt dokonce na vícero linkách, jindy naopak po celý den zůstává v přístavu. Aktuální nasazení lodí si snadno ověříte na webu www.lakelucerne.ch/ ms-2017/einsatz/.

FOTO: SWISS TRAVEL SYSTEM

Diamant vyplouvá většinou v 10.12 od nádraží v Lucernu napříč celým jezerem

Cesta časem

FOTO: SCHIFFFAHRTSGESELLSCHAFT DES VIERWALDSTÄTTERSEES

Dějiny lodní dopravy na Lucernském jezeře sahají stovky let nazpět. Pomineme-li dávné keltské rybáře, pak první plavební rozmach nastal po roce 1230 s otevřením Gotthardského průsmyku, který se stal nejkratší severojižní transalpskou obchodní stezkou. Divoké pobřeží jezera tehdy ještě postrádalo cesty, takže se muselo plout z Lucernu do Flüelenu a dál do hor pokračovat po souši. První parník vyplul z Lucernu už před 180 lety – konkrétně 24. září 1837 – pod názvem Stadt Luzern. Loď tohoto jména tady vozí pasažéry dodnes, je to dokonce vlajkový parník celé flotily, avšak není to ten původní – nynější Stadt Luzern byl postaven „až“ v roce 1928. Nejstarším

Legenda o Tellovi:

Pečlivě udržovaná staletá strojovna kolesového parníku

provozovaným parníkem na jezeře je Uri z roku 1901. Schifffahrtsgesellschaft des Vierwaldstättersees (SGV) nyní provozuje celkem pět kolesových parníků, kromě Luzernu a Uri ještě Galii (1913), Schillera (1906) a Unterwalden (1902). Lodě jsou přestavěné na olejový pohon, avšak pasažéři mohou dodnes z otevřených vyhlídkových ochozů na dolní palubě obdivovat nádherně nablýskané stoleté strojovny i kmitající strojníky s olejničkami v podpalubí. Jako by se vydali na cestu časem (hlídejte si příliš zvědavé děti!). Dalších patnáct lodí má motorový pohon, přičemž pokladem na Lucernském jezeře je loňský revoluční Diamant. Ten se stal díky hybridnímu pohonu první „klimaticky neutrální“ lodí ve Švýcarsku.

Ačkoli je Vilém Tell spojován s Lucernským jezerem, ke kořenům jeho legendy musíme popojet od jezera kousek na jih, z přístavu Flüelen do Altdorfu. Na náměstí tam stojí Tellův pomník jako připomínka momentu, kdy hrdý sedlák odmítl smeknout svůj klobouk navzdory nařízení vrchnosti před habsburským správcem. Byl za to odsouzen do vězení, dostal ovšem šanci vykoupit se – tady přichází ke slovu známý šíp a jablko. Tell se mohl osvobodit trefou plodu usazeného na hlavě vlastního syna. Uspěl, leč netajil se tím, že další šíp měl patřit habsburskému správci, a tak byl poslán do žaláře. A jsme zpátky na vodě: vězeň byl eskortován lodí do habsburského vězení v Küssnachtu, přičemž se na jezeře strhla bouře. Zoufalí lodníci Tella rozvázali, aby jim pomohl se člunem, sedlák neváhal a při první příležitosti prchl z lodi v místě zvaném Tellsplatte (dnes tam stojí kaplička s malovanými výjevy z Tellova života), doběhl po souši do Küssnachtu a tyrana místních sedláků sprovodil ze světa.

TRIP

SWISSmag

FOTO: MILAN GEBOUSKÝ

Vladimír Lepšík při sběru minerálů ve Švýcarsku

Za krásou krystalů švýcarských Alp Text: Vladimír Lepšík

Sběr minerálů ve švýcarských Alpách má hodně hlubokou tradici a podléhá přísným pravidlům. Švýcarský sběratel minerálů se nazývá Strahler a někteří mají i svá soukromá muzea. Je to tak trochu „národní sport“. Strahleři sbírají minerály po celé generace, je to u nich rodinná tradice.

Autor článku Vladimír Lepšík spolu se svým kamarádem Milanem Gebouským už čtyři roky navštěvují švýcarské Alpy, kde poznávají krásy zdejších hor a věnují se sběru minerálů.

e Švýcarsku je poměrně dost mineralogicky zajímavých lokalit. Pravděpodobně nejrozšířenějším minerálem je křemen, samozřejmě v krystalové formě je nejvíce rozšířen ve varietách horský křišťál, záhněda nebo morion. Nejvíce mineralogických lokalit se nachází v horských kantonech Uri, Graubünden, Ticino, Wallis a Bern. Všechny tyto jmenované jsme již navštívili, ale nejvíce nás zaujal kanton Uri. Musíte samozřejmě vědět, co chcete sbírat a jak se co sbírá a hledá. Krystaly se v horách vyskytují hlavně v horských masivech, ve kterých se nacházejí dutiny. Ty mohou dosahovat i několika desítek metrů a mohou připomínat jeskynní komplexy, nazývají se křišťálové nebo krystalové sklepy. Krystaly, ale i celé drúzy vznikaly při vzniku planety Země za určitých tlaků a teplot právě v těchto dutinách a jsou staré miliony let. Pokud se někdo rozhodne sbírat minerály ve Švýcarsku, musí vědět, že je třeba dodržovat určitá pravidla, která se kanton od kantonu liší. Určuje je zákon o sběru minerálů a je třeba si zakoupit tzv. Strahlerpatent neboli povolení ke sběru minerálů. Tato povolení jsou buď roční, týdenní, nebo denní a lze je zakoupit na měst-

Vedle zákonů sběratelé dodržují také vlastní etické kodexy. Například když je dutina již otevřená, popsaná a je v ní nářadí, znamená to, že je zabraná jiným sběratelem a je nepřípustné do ni zasahovat a takové dílo někomu vybrat.

FOTO: MILAN GEBOUSKÝ

ských úřadech, v informačních centrech nebo se dají objednat on-line po internetu. Turisté, kteří chtějí krystaly sbírat pouze povrchovým sběrem – to znamená, že nebudou používat nářadí jako kladiva, pajcry a majzlíky –, žádné povolení nepotřebují.

Nádherné kyanity nalezené v kantonu Ticino

Vaše top fotografie ze Švýcarska sdílené i s hashtagem #inLOVEwithSWITZERLAND naleznete na interaktivní mapě Switzerland Tourism na webové stránce inlovewithswitzerland.com.

#inLOVEwithSWITZERLAND

kcesco_photography

průsmyk Nufenenpass

Bellinzona

Zermatt

theitinerantduo

whisperingpiness

Lavertezzo

Klosters

annieverywhere

Hrad Chillon

adventuresinasuitcase

dominik.kobler

Aarburg

hora Säntis

droneready

pilger08

TRIP

SWISSmag

NEJŠvýcarska Text: Roman Gric, Radim Polcer

LANOVKY

Švýcarsko je zemí lanovek. V roce 2017 jich tu bylo v provozu celkem 908, z toho 354 sedačkových, 251 malých hospodářských, 129 oběžných kabinkových, 122 kyvadlových a 52 pozemních. Z nich jsme v prvním díle seriálu o atraktivních lanovkách vybrali deset nejzajímavějších, kterými lze cestovat a objevovat hory.

Stanserhorn: CabriO

1898 m vysoký vrchol Stanserhornu nedaleko Lucernu patří díky snadné dostupnosti, úžasnému výhledu a husté síti turistických cest už dvě století k nejvyhledávanějším turistickým cílům celého centrálního Švýcarska. V roce 2012 byla na místě již zastaralé lanovky vybudována ojedinělá visutá lanovka se šedesátimístnými dvouposchoďovými kabinami, jejichž horní patro tvoří otevřená plošina pro 30 cestujících. Stavba si vyžádala řadu nových řešení. Vedle specifického uspořádání nosných i tažných lan také zavěšení kabin nikoliv jako obvykle pod, ale mezi dvěma nosnými lany. Ve vodorovné poloze pak kabiny během jízdy udržuje pomocí hydraulických pístů automatické vyrovnávací zařízení. Lanovka překoná 2 319 m dlouhou trasu na vrchol přibližně za sedm minut rychlostí necelých 30 km/h. Cestující na horní otevřené plošině mají nad hlavou už jen nebe a ničím neomezený výhled na jedinečnou alpskou přírodu – a to i při přejíždění všech čtyř podpěr. 90 procent technologie této dodnes ojedinělé dráhy prezentující se pod marketingovým označením CabriO bylo vyrobeno ve Švýcarsku a lanovka CabriO se stala synonymem vyspělé švýcarské lanovkářské techniky.

www.stanserhorn.ch 52

FOTO: STANSERHORN-BAHN

Od roku 2012 přepravuje návštěvníky Stanserhornu tato unikátní dvouposchoďová lanovka CabriO s otevřenou horní plošinou

Pilatus: Dragon Ride

FOTO: ROMAN GRIC

Pilatus je 2 132 metrů vysoká hora tyčící se nad Lucernem a jezery Alpnachersee a Vierwaldstättersee (nazývaným též jezero Lucernské). Ve druhé polovině 19. století se tento vrchol stal cílem stavitelů horských drah. Po vzoru první ozubnicové horské dráhy Evropy z Vitznau na Rigi šplhá i po strmých svazích od Alpnachstadu na Pilatus ozubnicová dráha, která z důvodu sklonu až 48 % využívá ojedinělý typ tzv. Locherovy ozubnice. Protože zubačka může být v provozu pouze od jara do podzimu, byl Pilatus koncem 50. let 20. století zpřístupněn také z Kriensu, v blízkosti Lucernu, třemi úseky visutých drah. Třetí úsek spojující Fräkmüntegg s vrcholem byl v roce 2015 již potřetí rekonstruován. Atypické kabiny této nejnovější lanovky zvané Dragon Ride mají na obou čelech celkem 12 sedadel umožňující panoramatický výhled srovnatelný s kokpitem letadla. Podlaha ve střední části kabiny je vyvýšená, takže i stojícím cestujícím se nabízí nerušený výhled.

www.pilatus.ch

Atypický tvar kabin lanovky DragonRide umožňuje při jízdě na Pilatus výhled srovnatelný s kokpitem letadla

SWISSmag

FOTO: ROMAN GRIC

Lanovka San Carlo – Robiei otevírá od roku 1972 úžasnou horní partii údolí Maggia turistům

TRIP

Hluboko v údolí Valle Maggia v kantonu Ticino se nachází rozsáhlá síť vysokohorských přehrad a přečerpávacích vodních elektráren. Pro jejich výstavbu zde byla v roce 1963 postavena unikátní kyvadlová lanovka s délkou úctyhodných 4 030 m a s převýšením 853 m. Od roku 1972, po dokončení výstavby přehrad, slouží 125místná kabina na jedné větvi této lanovky také turistům. Na druhé větvi ovšem zůstala zachována nákladní plošina s nosností 20 tun, přepravující materiál pro provoz a údržbu přehrad a elektráren. Občas je možné zahlédnout i přepravu těžkého nákladního auta. I po 55 letech provozu patří tato lanovka k největším svého druhu v Evropě. Její přímá trasa vede klikatícím se údolím přes mohutné konzolové podpěry vetknuté do strmých svahů. Nejvyšší výška kabiny nad terénem zde dosahuje 196 metrů.

Čtyřmístné kabiny hospodářské lanovky Rugisbalm – Lutersee jsou typické dvojitým závěsem a plošinou pro přepravu zavazadel a drobného nákladu

FOTO: ROMAN GRIC

www.robiei.ch

Hospodářské lanovky v Engelbergertalu a sousedních údolích

V kantonech Obwalden, Nidwalden a Uri v okolí Lucernského jezera, především pak v táhlém údolí Engelbergertal, je kromě těch velkých a známějších i několik desítek malých, původně hospodářských lanovek k obsluze horských pastvin a usedlostí. Historie řady z nich sahá až do počátků minulého století. Dnes jsou tyto většinou kyvadlové lanovky s kabinami pro 4–8 osob vybavené potřebnou zabezpečovací technikou umožňující také přepravu turistů. Jednou z nich je například 1,4 km dlouhá čtyřmístná kyvadlová lanovka Niederrickenbach–Musenalp. Jízda začíná v dolní stanici zavoláním drážním telefonem s klikou obsluze v horní stanici. Poté už jen nastoupíte do malé modré kabiny pro čtyři osoby a jízdné zaplatíte při výstupu. Hlouběji v údolí Engelbergtal se nacházejí dvě na sebe navazující kyvadlové lanovky Mettlen–Rugisbalm a Rugisbalm–Lutersee, jejichž čtyřmístné kabiny s korbou pro náklad či zavazadla ani po modernizaci nezapřou svůj původ. Zavěšení kabin na dvou závěsech namísto obvyklého jednoho přináší nezvyklou změnu sklonu kabiny při přejezdu podpěr. Dva závěsy byly u hospodářských lanovek dříve běžné a přinášely větší stabilitu.

Trasa hospodářské lanovky Musenalp vede po překonání strmého skalního masivu nad idylickými alpskými loukami

www.engelberg.ch/bergbahnen/seilbahnen-buiraebaehnli

FOTO: ROMAN GRIC

Údolí Valle Maggia: San Carlo – Robiei

FOTO: PATRIZIODI RENZO

Jízda otevřeným vozem pozemní lanovky Gelmerbahn ve sklonu až 106 %

Historické lanovky v okolí Interlakenu

V Interlakenu a okolí jsou tři historické pozemní lanovky provozované v prakticky původním stavu. Oblíbeným vyhlídkovým místem města Interlaken je Heimwehfluh. Ten je známý díky své historické pozemní lanovce, která byla postavena švýcarskou strojírnou Von Roll v roce 1906 a kde se cestující přepravují originálními 32místnými vozy s dřevěnou karoserií a s charakteristickými záclonkami. Cestu z Heimwehfluh do Interlakenu je možné absolvovat na krátké, zato však pořádně strmé, a tedy i rychlé, bobové dráze.

Dalším zajímavým místem je Giessbach na opačném konci jezera Brienzersee. Nachází se zde historická pozemní lanovka téhož výrobce, která je svým rokem výroby 1879 nejstarší dosud provozovanou pozemní lanovkou Evropy. Je to zároveň první lanovka, na níž byla použita k vyhýbání 40místných vozů uprostřed trati geniálně jednoduchá a dodnes používaná Abtova výhybna, která na rozdíl od klasických železničních výhybek funguje bez jediné pohyblivé součásti. Tato necelých 350 metrů dlouhá dráha zde spojuje přístaviště lodí na jezeře Brienzersee s luxusním historickým Grandhotelem Giessbach.

Nevšední dráhou je pozemní navijáková lanovka Gelmerbahn u města Innertkirchen, která je svým sklonem 106 % druhou nejstrmější pozemní lanovkou v Evropě (rekord překonala v roce 2017 nová pozemní lanovka Schwyz – Stoos s maximálním sklonem 110 %). Na jednokolejné trati se zde pohybuje pouze jeden vůz, který je tažen lanem navíjeným v horní stanici na naviják. Vůz je napůl otevřený, takže pohled z nejprudšího místa na trati směrem do údolí stojí za to. Není divu, že jsou ve voze pouze místa k sezení a cestující jsou proti vypadnutí chráněni bezpečnostní zábranou, jaké známe ze sedačkových lanovek. Vynechat nelze ani visutý most propojující dolní stanici Gelmerbahn s hotelem Handeck. Kromě Gelmerbahn v oblasti mezi průsmyky Grimselpass a Sustenpass provozuje turistické oddělení Grimselwelt elektrárenské společnosti KWO ještě další tři visuté lanovky, které sloužily jen pro výstavbu a údržbu horských přehrad a nyní přepravují i turisty.

FOTO: ROMAN GRIC

www.grimselwelt.ch

FOTO: RADIM POLCER

Innertkirchen: Gelmerbahn

Historická pozemní lanovka Heimwehfluh vyjíždí přímo z centra Interlakenu

Za třetí historickou pozemní lanovkou se musíme vydat do městečka Meiringen. K vodopádům Reichenbachfall zde návštěvníky vyváží lanovka z roku 1899, která byla vybudována pro obsluhu zdejší vodní elektrárny. U vodopádů Reichenbachfall se podle sira Arthura Conana Doyleho odehrál souboj Sherlocka Holmese s profesorem Moriartym, při němž detektiv zahynul. I zde se svezeme historickými, vzorně renovovanými vozy.

Vůz pozemní lanovky Giessbach na Abtově výhybně. První pozemní lanovky využívaly k brzdění ozubnici, tento systém z roku 1879 je zde zachován dodnes

Pozemní lanovka vyváží návštěvníky i obsluhu vodní elektrárny k vodopádům Reichenbachfall už od roku 1899

FOTO: RADIM POLCER

www.heimwehfluh.ch, www.giessbach.ch, www.grimselwelt.ch

2 362 metrů vysoký Niesen patří mezi nejzajímavější švýcarské vrcholy. Tvarem připomíná pyramidu a je dobře viditelný od Interlakenu stejně jako od jezera Thunersee a z přilehlých kopců. Vrchol je snadno dostupný díky soustavě dvou na sebe navazujících pozemních lanovek, které se pyšní více než stoletou historií. Výchozí bod v obci Mülenen v nadmořské výšce necelých 700 metrů je kromě železnice snadno dostupný i autem nebo autobusem. První úsek lanové dráhy s úctyhodným převýšením 1 000 metrů míří do mezistanice Schwandegg. Zde se přestupuje na druhý úsek, jehož horní stanice leží v nadmořské výšce 2 336 metrů. Červené vozy obou úseků jsou shodné a poskytují místo pro 65 osob. Na trase je celá řada umělých staveb, sedm viaduktů, dva tunely a několik později vybudovaných ochranných galerií. Niesen se může pochlubit také jedním Guinessovým rekordem, a to nejdelším schodištěm na světě. Jedná se o servisní ocelové a kamenné schody podél trasy obou lanových drah, napočítali bychom neuvěřitelných 11 674 schodů. Již od počátku 80. let docházelo k jejich „zneužívání“ k tréninkovým účelům běžkaři a také sportovci provozujícími ve Švýcarsku oblíbený běh do vrchu. Z ojedinělých výstupů se postupně stala tradice a běh na Niesen patří k nejprestižnějším závodům svého druhu.

FOTO: ROMAN GRIC

SWISSmag

Interlaken: Niesen

www.niesen.ch

Sattel: Stuckli Rondo

Švýcarským unikátem je osmimístná kabinková lanovka Stuckli Rondo z obce Sattel na Hochstuckli. Je to první a dosud jediná oběžná lanovka s otáčejícími se kabinkami. Postavena byla v roce 2005 a každá z jejích kabinek kruhového průřezu se během jízdy otočí dvakrát kolem své osy, což cestujícím poskytuje panoramatický výhled po okolí. Kabinky jsou zelené, žluté, červené a modré, představují čtyři roční období, po která je lanovka v provozu. Poblíž horní stanice se nachází bobová dráha a také visutý most pro pěší s názvem Skywalk, který je se svou délkou 374 metrů a výškou nad terénem až 58 metrů nejdelším svého druhu v Evropě.

www.sattel-hochstuckli.ch 56

Osmimístné kabinky lanovky Stuckli Rondo mají otáčecí mechanismus s malým elektromotorkem zabudovaný v závěsu kabiny

FOTO: ROMAN GRIC

„Švýcarskou pyramidu“, 2 362 m vysoký Niesen, zdolávají už od roku 1910 dva navazující úseky pozemních lanovek

TRIP

FOTO: ROMAN GRIC

Leukerbad: Gemmi

FOTO: ROMAN GRIC

Lázeňský Leukerbad obklopují ze tří stran strmé hory, díky nimž má toto místo mírné klima. Městečko je proslulé svými termálními prameny. Do soukromých a veřejných koupališť z okolních skal nateče denně na 4 000 m3 termální vody o teplotě 51 stupňů Celsia. S téměř 30 termálními venkovními i krytými bazény nabízí Leukerbad nejlepší wellness v Alpách. Pokud se chceme podívat na Leukerbad a okolní horské štíty sahající do nadmořské výšky až 3 000 metrů, jsou v létě k dispozici hned čtyři lanové dráhy. Jednou z nich je v roce 2012 kompletně rekonstruovaná kyvadlová lanovka do průsmyku Gemmi. Pro návštěvníky jsou nejviditelnější změnou moderní prosklené panoramatické kabiny a také zvýšení přepravní kapacity o polovinu. Lákadlem je také prosklená vyhlídková plošina Hot Spot Gemmi, ze které se naskýtá překrásný výhled na Leukerbad ležící o 900 výškových metrů níž. Z Gemmi je možné pokračovat malou kabinovou lanovkou k nádhernému jezeru Daubensee a po návratu zpět lze poobědvat v panoramatické restauraci horského hotelu Wildstrubel.

www.gemmi.ch

Od roku 2012 zdolává útesy průsmyku Gemmi nad Leukerbadem tato kompletně rekonstruovaná kyvadlová lanovka

Jízda na sedačkové lanovce Cimetta bokem k ose trasy je zárukou úžasného výhledu na Lago Maggiore a okolní vrcholy

10.

FOTO: ROMAN GRIC

Locarno: Cimetta

Dolní stanice lanovky Cardada v Locarnu i její atypické kabiny nesou rukopis architekta Maria Botty

Město Locarno na břehu jezera Lago Maggiore v kantonu Ticino je s vyhlídkovým vrcholem Cimetta spojeno třemi úseky lanovek. První úsek Locarno–Orselina tvoří pozemní lanovka, která se rozjela již v roce 1908. Na ni navazuje kyvadlová lanovka Orselina–Cardada, která v roce 2000 nahradila původní kyvadlovou lanovku. Na první pohled na této lanovce zaujme nevšední architektura stanic i design obou 40místných kabin, nesoucí rukopis architekta Maria Botty. Unikátní je také horní úsek Cardada-Cimetta s horní stanicí v nadmořské výšce 1 670 m n. m. Podobně jako na původní lanovce z roku 1955 je i na novější dvojsedačce z roku 1999 zachováno sezení na sedačkách bokem ke směru jízdy. Výrobce lanovky respektoval přání investora zachovat i po rekonstrukci výhled na údolí s jezerem.

www.cardada.ch 57

TRIP

Některá veteránská vozidla si majitelé přestavěli na elektroauto sami doma v garáži

SWISSmag

Elektroautem

po Grand Tour

Text a foto: Petr Buček

ávody elektromobilů Wave, které spíše než soutěž na čas připomínají spanilou jízdu doplněnou o různé znalostní úkoly spojené se Švýcarskem, pořádá od roku 2011 Louis Palmer. Když byl tento Švýcar s maďarskými kořeny batoletem, rodiče s ním emigrovali na Západ. Loni se na startu „závodu“ elektrovozidel Wave sešlo 112 posádek. To je téměř dvojnásobek ve srovnání s předloňskem. „Asi to bylo i tím, že jsme vybrali krásnou trasu – Grand Tour Švýcarskem. Dříve se účastnila spíše vozidla přestavěná nadšenci pro elektromobilitu, dnes pochází 90 procent aut z klasických automobilek,“ uvádí Louis Palmer. Na startu v Curychu se předvedl i elektrický popelářský vůz. Švýcarská trasa Grand Tour je na elektroauta dobře připravená. Přestože vede i odlehlými cestami a překonává mimo jiné pět alpských

Švýcarsko se chlubí okružní trasou Grand Tour, která není určena jen majitelům běžných aut a motocyklů. Loni na jaře se po ní vydalo 112 elektromobilů v rámci závodu Wave Trophy. Řidiči za volanty či řídítky vozidel, kterým je často přisuzována velká budoucnost, zdolali 1 600 kilometrů dlouhou trasu okolo alpské země. 58

Na startu nechyběly ani tříkolky Twike původem z Německa

průsmyků, majitelům aut na elektřinu nabízí více než 300 dobíjecích stanic, u nichž mohou naplnit kapacitu svých akumulátorů. Nabíječky jsou k dispozici v hotelových garážích, na náměstích nebo na parkovištích u turistických atrakcí.

Tesly i další značky

Na přibližně 200 kilometrů dlouhé denní přejezdy se vydali nejen milovníci nové automobilové technologie, ale také ti, pro které se stává elektromobilita dobrým byznysem. Na startu v Curychu se objevily nové sériové modely Volkswagen Golf, Renault Zoe, Opel Ampera-e, Hyundai Ioniq, největším tahákem byla auta se znakem Tesly.

díly pro stavbu ozvučení a pódia. Přívěs táhnul bílou Teslou X. Toto luxusní elektroauto za cenu blížící se třem milionům korun utáhne až třítunový přívěs. Tesla X samotná váží 2,5 tuny. Díky vysoké hmotnosti však auto získává při brzdění velkou porci energie zpět do baterií. A to se hodí. Při přejezdu švýcarských průsmyků všichni sledovali na obrazovkách uvnitř svých elektroaut, jak nejdříve při jízdě směrem nahoru stav nabití baterií padá dolů. Při následných dlouhých sjezdech, kdy se skoro nebrzdí, protože auto zpomaluje po sejmutí nohy z pedálu plynu samo a rekuperuje energii, stav baterií opět rostl.

Elektrické motorky Johammer pocházejí z Rakouska

Především model X se zadními dveřmi výklopnými směrem nahoru. „Teslu X mám jen několik týdnů, předtím jsem rok používal model S. Jsou to úžasná auta, loni jsem Teslou S najel okolo 40 tisíc kilometrů,“ popisuje další účastník týdenního závodu Wave 2017 Uwe Zanzinger z jihoněmeckého městečka Rot am See-Brettheim. Jeho firma ročně pokryje fotovoltaickými panely okolo 80 domů. Lidí se zaměřením na obnovitelné zdroje energie bylo na trase okolo Švýcarska více. Kromě sériových modelů, které tvoří na rozdíl od předešlých ročníků většinu startovního pole, se na 1 600 kilometrů dlouhou trasu vydaly různé speciály a také tříkolky, motorky a elektrokola. Nechyběly ani historické vozy, které jejich majitelé přestavěli na elektrický pohon, anebo s nimi před desítkami let experimentovaly přímo automobilky. Jako například Citroën 2CV nebo Volkswagen Transporter první a druhé generace. „Já jsem bohužel své auto nestihnul dokončit tak, abych se s ním mohl postavit na start závodu. Naštěstí jsem se domluvil s Louisem Palmerem a dělám účastníkům technickou podporu,“ říká Jürgen Riegel, doktorand z mnichovské univerzity, kde se věnuje softwaru pro studium genetické epidemiologie. Ve volném čase ve své garáži staví lehké elektrické sportovní auto. Mezi jednotlivými etapami převáží

náměstích, kam si lidé přicházeli auta prohlédnout. Mnohé zajímalo, jak se s nimi jezdí, kolik kilometrů zvládnou na jedno nabití. Nové sériové modely od Volkswagenu a Opelu už ujedou 300 či 400 kilometrů. Stojí okolo milionu korun. Renault Zoe je za půlku, ale majitelé musí počítat s pravidelnou platbou za pronájem baterií. Cena elektroaut klesá, dojezd na jedno nabití roste. „Chodím s lidmi z automobilek na kafe a ti mi vyprávějí, co právě ve svých zkušebnách testují. Máme se na co těšit! Za pět let budou elektroauta ještě dostupnější a ujedou na jedno nabití ještě více kilometrů,“ uzavírá organizátor soutěže a velký propagátor elektromobility Louis Palmer.

Tesla X patří k nejobdivovanějším elektroautům současnosti

Chodím s lidmi z automobilek na kafe, vyprávějí mi, co právě ve svých zkušebnách testují. Máme se na co těšit! Elektroauta nejsou slyšet

Ve startovní listině se sešli zástupci 10 zemí. Neustálý údiv vzbuzoval mohutný záběr elektromotoru po sešlápnutí plynu. Kdo to nevyzkoušel, neuvěří. Během závodu Wave se vše točí okolo výměny zkušeností s používáním elektroaut. Provázelo ho také neobvyklé ticho, protože elektrický pohon je téměř neslyšitelný. Při chůzi po parkovišti si bylo třeba dávat neustále pozor, aby člověk neskončil pod koly. „Do rychlosti 30 km/h téměř nejsme slyšet. Musíme dávat pozor na chodce. Ve vyšších rychlostech už se ozývají pneumatiky a aerodynamický hluk,“ zmiňuje Uwe Zanzinger své zkušenosti s vozy Tesla. Konvoj více než stovky aut se na cestě Švýcarskem zastavoval na

TRIP

Autobus jezdí neslyšně a spolehlivě zastaví před jakoukoliv překážkou

SWISSmag Text a foto: Ferdinand Ferro

Tichý autobus bez řidiče: Druhým rokem běží v metropoli velehorského švýcarského kantonu Wallis úspěšný zkušební provoz bezpilotního elektrického poštovního autobusu. Reportér SWISSmagu přímo v Sionu vyzkoušel, jak by mohla vypadat budoucnost městské hromadné dopravy.

áme problém. Ujeli jsme sotva pět metrů, a už stojíme. Jenže zdání klame. Problém ve skutečnosti neexistuje. Právě naopak, vše běží přesně tak, jak to naprogramovaly chytré hlavy z prestižní lausannské technické školy EPFL, jež si založily firmu BestMile a spojily síly se značkou PostBus, dceřinou společností švýcarské pošty. „Bezpečnost je naše absolutní priorita,“ říká dáma v pošťáckém stejnokroji, jež přímo

„Zatracení holubi,“ lamentuje supervizorka, která musí být ze zákona (zatím) přítomna na palubě. Autobus se stylem krok – cuk – krok zvolna posouvá vpřed po trase předem naprogramovaného okruhu historickým centrem Sionu. Po každé z vynucených zastávek během jedenapůlkilometrové štreky se zas a znovu spolehlivě rozjíždí. Téměř neviditelné překážky, poletující vzduchem, registrují radary vozu s dostatečným předstihem.

pýcha Sionu na palubě dohlíží na hladký testovací provoz klasicky žlutého poštovního mikrobusu. Klasická je však opravdu jen ta nepřehlédnutelná barva. Všechno ostatní je u tohoto vozu zcela jinak, než jsou pasažéři švýcarské veřejné dopravy zvyklí. Zaprvé: tenhle vůz postrádá volant s pedály, a tudíž i řidiče. Zadruhé: tenhle vůz jezdí zcela neslyšně. Zatřetí: tenhle vůz dokonce ani v zákrutách nevytrubuje klasický „tellovský“ trojtón Cis, A, E. Pochopitelně, záleží na úhlu pohledu, ale očima (chcete-li ušima) laika se právě v tomto detailu skrývá zásadní revoluce – zatímco řidiči drtivé většiny poštovních autobusů na křivolakých silnicích ve švýcarských Alpách vysílají před každou nepřehlednou zákrutou hlasitý varovný signál, aby se ostatní pakovali z cesty, provoz testovacího stroje v Sionu je založen na tom, že sám zcela spolehlivě zastaví před jakoukoli překážkou. A tak lze během zhruba patnáctiminutového předváděcího okruhu v uzounkých uličkách walliské metropole zažít nejeden vtipný moment.

Smart Shuttle Sion v kostce Dva testovací minibusy značky Navya s kapacitou 11 míst krouží historickým centrem Sionu od jara 2016 pětkrát týdně – vždy dopoledne a odpoledne od středy do neděle –, zkoušky s pasažéry v rámci projektu Smart Shuttle jsou plánované na dva roky, jízdné je zdarma (www.postauto. ch/en/smartshuttle). Od ledna se trasa prodloužila na dvojnásobek. Baterie vozu se nabíjejí 5 až 8 hodin, poté je možné jezdit v závislosti na zátěži 6 až 12 hodin. Nástupní místo se nachází na sionském náměstí Place du Midi, sotva 10 minut pěšky od sionského nádraží. Z Česka se tam dá dostat (přímým letem aerolinek Swiss z Prahy do Ženevy – zhruba 90 minut, pětkrát týdně, www.swiss. com) a pak přímým vlakem z letiště do Sionu (cesta trvá 2 hodiny, spojení každou půlhodinu, www.sbb.ch).

„Je tu dnes nějak mnoho lidí,“ prohodí palubní průvodkyně uprostřed pěší zóny, kde se vůz široký 205 cm ladně proplétá uličkami širokými jen o 30 cm víc – to je 15 cm na každé straně. Neumím si představit zabloudit sem za volantem běžného auta – nejen kvůli hrozbě astronomické pokuty, ale pochybuji, že bych tudy dokázal projet bez šrámu. Autobus bez volantu každou chvíli zastavuje, ale v cíli má stejně bezchybný lak jako na startu. „Prokletí stavbaři, zase jim bylo staveniště malé,“ naříká „pošťačka“, když bere do ruky herní konzoli, připojenou kabelem k palubnímu počítači. Plot se mezi dvěma okruhy posunul možná o centimetr, ale stroj okamžitě rozpoznal na detailně naučené trase neznámou pevnou překážku, a tak je tentokrát nutné zasáhnout a rozjet se „ručně“.

Testovací stroj v Sionu sám spolehlivě zastaví před jakoukoli překážkou. V nástupní zastávce Place du Midi lze testovací provoz včetně momentální polohy obou samočinných vozů sledovat na velké obrazovce. Věští snad tyhle ikonky jezdící neustále dokola ohrožení autobusácké profese? Zatím to tak nevypadá a podle šéfů společnosti PostBus mohou šoféři zůstat v klidu dokonce i do budoucna navzdory tomu, že moderní technolo-

Skutečně, na žádné dlouhé trasy to zatím nevypadá. Vozidlo má konstrukční rychlost 45 km/h, v Sionu jezdí nanejvýš 20 km/h. Ale i to je takřka pětinásobek tempa běžného chodce. A bouřlivý vývoj techniky zdaleka nekončí.

gie teoreticky umožňuje jednomu dispečerovi řídit na dálku až 50 samočinných minibusů. „Cílem není nahradit autobusy na stávajících linkách autonomními vozidly, ale rozšířit možnosti veřejné dopravy pro co nejširší okruh pasažérů,“ píše se na webu www.postauto.ch. „Budoucí možnosti mohou představovat třeba flexibilní jízdní řády nebo trasy na požádání.“

Bezpilotní elektrický poštovní autobus postrádá nejen řidiče, ale také volant s pedály

Informační tabule

BUSINESS

SWISSmag

Hoteliérkou Text: Petr Buček | Foto: Archiv Markéty Meier

na horách

Češka Markéta Meier už více než dvě desítky let pracuje ve Švýcarsku v cestovním ruchu. Nyní vede s manželem horský hotel Belalp, ke kterému se nedostanou hosté ani personál jinak než lanovkou.

otel Belalp, kde nyní působíte, není vaším prvním hotelem ve Švýcarsku. Kde jste pracovala dříve? Poprvé jsem do Švýcarska přijela v roce 1991. Po studiu hotelové školy v Turnově jsem nastoupila na půlroční stáž na hotelové škole v Lucernu. Ve Švýcarsku jsem zůstala, pracovala jsem v restauraci malého hotelu, poté 10 let u velké cateringové firmy. V roce 2008 jsem začala podnikat v cestovním ruchu a potkala jsem svého manžela, který provozoval hotel v horské vesnici Bergün. Pustilli jsme se do hotelnictví společně. Naším prvním hotelem byl horský hotel v průsmyku Oberalp v Andermattu, v nadmořské výšce 2 000 metrů, kde jsme sbírali první zkušenosti. Na rozdíl od hotelů ve městě se na horách vše řídí počasím. Jakmile je venku pěkně, hosté se jen hrnou. Nasbírané zkušenosti jsme si vzali s sebou na naši další štaci. Nyní jsme ve Wallisu, vedeme hotel Belalp.

Komu hotely ve Švýcarsku obvykle patří? Menší hotely patří zpravidla soukromým majitelům. Buď je zdědili, nebo je koupili a často je pronajímají jiným provozovatelům. Když máte dobrou nájemní smlouvu, je provozování hotelu výhodné. Pokud však ve Švýcarsku chcete hotel koupit, musíte mít minimálně 50 procent vlastního kapitálu. Ve městech patří hotely akciovým společnostem či velkým řetězcům. V turistických regionech jsou tradičními vlastníky místní rodiny, patří jim často několik zařízení. V našem případě na Belalpu patří hotel společenství majitelů pozemků v této horské oblasti. Společenství má 3 000 členů, své představenstvo a prezidenta. Patří jim nejen hotel, který provozujeme, ale také okolní pozemky a hospodářství. O každé investici do hotelu rozhoduje hlasováním členské shromáždění. V poslední době hotel rozšířili o panoramatickou restauraci za tři miliony franků, v příštím roce nás čeká rekonstrukce pokojů za půldruhého milionu.

Markéta Meier žije ve Švýcarsku od roku 1991

Jak probíhá hledání provozovatele hotelu? V gastronomických novinách se objeví inzerát hledající provozovatele hotelu. Tak to bylo i v našem případě. Přihlásili jsme se do výběrového řízení a zvítězili. Provozovatelé pak uzavřou s majiteli smlouvu, kde se zavazujete například dodržet přání majitelů týkající se provozní doby a nabízeného sortimentu.

Všechny suroviny, jako jsou sýry, maso či jogurty, odebíráme od místních hospodářů. Víno je také z Wallisu.

V zimě i v létě se dá na Belalp vyjet pouze lanovkou. Od stanice lanovky je to do hotelu 30 minut pěšky

Kdo tvoří váš hotelový tým? Jsou to místní lidé? Švýcaři pracují spíše ve městských hotelech. Tady na horách osazenstvo v hotelu i bydlí. Jedná se o sezonní práci, dříve se v horských hotelech objevovali především Portugalci a Chorvati. Hotel byl rozšířený o panoramatickou restauraci za tři miliony franků

japonských či indických turistů. Oceňují kouzlo zdejší přírody a osamělost hotelu. V zimě k nám jezdí převážně lyžaři, letní turisté se přijíždějí podívat na Aletschský ledovec a chodí po okolních horách. Líbí se nám pohodový a osobní přístup klientů k nám, nikdo si tady na nic nehraje a nepřichází s nějakými neobvyklými přáními. Hotel má 60 lůžek, takže je to pro nás přehledné a můžeme každého hosta osobně přivítat. Jakou kuchyni váš hotel nabízí? Vyloženě regionální. Všechny suroviny, jako jsou sýry, maso či jogurty, odebíráme od místních hospodářů. Víno je také z Wallisu. Na oběd nabízíme tradiční jídla, nejčastěji rösti a alpské makarony. Večer to bývá grilované maso a švýcarské minutky, samozřejmě nechybí fondue. O kuchyni se stará můj manžel.

V 90. letech minulého století přibyli lidé z Maďarska, Česka a Slovenska. Na našem hotelu máme zdravou směs různých národností. Nejdůležitější pozice zajišťuje švýcarský personál. Jaký je dále hotel Belalp ve srovnání s hotelem, kde jste pracovala dříve? Belalp byl pro mne láskou na první pohled. Stojí na úžasném místě a má bohatou historii. Pro mne je to zatím největší a nejnáročnější působiště. V hlavní sezoně pracujeme často až 16 hodin denně po sedm dnů v týdnu. V zimě sem jezdí lyžaři, v létě pěší turisté. Každý víkend máme svatební hosty. Musím ale pochválit spolupráci s majiteli, se společenstvím vlastníků půdy. Nelpí jen na rychlém profitu. To je rozdíl oproti našemu dřívějšímu majiteli hotelu v Andermattu, který do hotelu neinvestoval. Z tohoto důvodu jsme také odešli. Jak se do hotelu dostáváte? Na Belalp se dá vyjet pouze lanovkou, platí to v zimě i létě. Od stanice lanovky je to k nám 30 minut pěšky. Cestou se kocháte výhledy na čtyřtisícové vrcholy kantonu Wallis. Pěšky k nám chodí i naši hosté. A také veškeré zásobování, topný olej, prádlo i zavazadla hostů zajišťuje lanovka a od ní k hotelu pak malá rolba. Jaká je klientela vašeho hotelu? Jsou to sportovci, turisté nebo i lidé, kteří se chtějí jen na hory podívat? Z 90 procent k nám jezdí Švýcaři žijící ve městech, kteří hledají klidnou přírodu bez návalu

Kdy máte hotel otevřený a jaká je jeho obsazenost? Otevíráme vždy před Vánoci a zimní sezona trvá do začátku dubna. Do půlky června je zavřeno, letní část sezony končí na přelomu října a listopadu. Naše obsazenost činí 70 procent, což je o deset procent více než v předchozím roce. Letos v zimě nám mimo jiné pomohl dostatek sněhu.

Fascinující horské výlety Super dovolená na lyžích Exkluzivní alpské svatby Pohádková ledovcová vyhlídka

Přijeďte si k nám odpočinout Rádi splníme Vaše přání Marketa a Christian Meier

Nyní vedete hotel v horách, láká vás práce pro nějaký vyloženě městský hotel? Máme tady smlouvu do roku 2021 s možností prodloužení o dalších pět let. Pokud nám to zdraví dovolí a bude se nám tu stále líbit, určitě zůstaneme. Město není pro mne, městské hotely jsou více anonymní. Oba s manželem navíc milujeme přírodu a hory. Nikdy ale nevíte, jakou nabídku dostanete. Jakým způsobem si užíváte hory vy? Už nelyžujeme, nemáme dost času, ale nevadí nám to. Raději si ráno jdeme zaběhat. V létě rádi chodíme po horách, manžel dříve horolezl. Hory si užíváme každé ráno od probuzení. Máme výhled na 14 čtyřtisícovek Wallisu. Máte nějaké místo ve Švýcarsku nebo na světě, kde byste chtěla pracovat? Rádi vyrážíme do světa, ale pracovně si život jinde než ve Švýcarsku nedovedu představit. Stačí tu přejet do Ticina a už se cítíte jako v Itálii. Před důchodem si umím přestavit, že bychom měli malou kavárnu na pěkném místě u jezera. Další informace o hotelu: www.hotel-belalp.ch

Aletschbord 20 CH-3914 Belalp T +41 27 924 24 22 info@hotel-belalp.ch

www.hotel-belalp.ch

Letecký pohled na továrnu v Žamberku

BUSINESS

SWISSmag

Bühler: k snídani i na večeři Text: Petr Buček | Foto: Bühler

Zní to možná překvapivě, ale bez produktů značky Bühler se běžný den většiny Čechů neobejde. Stroje této švýcarské firmy totiž už téměř 160 let melou po celém světě obilí na mouku. Stejně jako v tuzemských mlýnech.

o však zdaleka není vše. Na zařízeních stejné značky se vyrábí čokoláda, káva, zpracovává rýže a v těstárnách vznikají těstoviny. A abychom nezapomněli: stroje Bühler v mladoboleslavské Škodovce vyrábějí odlitky, například bloky motorů. A v českých pivovarech v Plzni, Nošovicích nebo ve Svijanech zpracovávají slad. Jinak řečeno: značku Bühler nenajdete v obchodě na obalech výrobků, přesto se o ně vydatně zasadila. „Například v oboru mletí obilí máme v Česku asi 80procentní podíl na trhu,“ uvádí Petr Doležal, vedoucí divize potravinářských strojů české odnože firmy Bühler pro český a slovenský trh.

Ke snídani si tak dáváte rohlíky z mouky namleté stroji Bühler, poté si dáte kávu, kousek čokolády, k obědu těstoviny, na večeři rýži a večer celý den spláchnete pivem. Všechny produkty s velkou pravděpodobností prošly právě některým ze strojů Bühler. A během dne jste přitom jezdili autem, k jehož výrobě přispěly stroje stejné značky.

Mlynář z Uzwilu

Vše začalo v únoru roku 1860, kdy mlynář Adolf Bühler ze švýcarského Uzwilu nechtěl kupovat drahé stroje pro svůj mlýn. Rozhodl se, že si je sám vyrobí. A založil si slévárnu, z jejíchž odlitků sestavil vlastní stroj na mletí obilí.

Výrobní linka tlakových licích strojů

V určitém ohledu se u Bühleru zas tak moc do dnešní doby nezměnilo. Až na to, že firma zaměstnává po celém světě více než 10 tisíc lidí. Mezi 27 fabrikami od Číny až po USA nechybí ani český zástupce v Žamberku, od roku 1993 má společnost svou kancelář i v Praze. Firma se koncentruje na výrobu potravinářských strojů a dopravních systémů pro potravinářský průmysl. Ale také na řešení pro jiná odvětví, jako jsou optické systémy, výroba disperzí a pigmentů a také na tlakové lití. Kromě mletí obilí nacházejí její stroje uplatnění například při výrobě oblíbených sladkostí. Významní výrobci čokolády a oplatek používají produkční linky švýcarské značky – ať už se jedná o celosvětově proslulý Lindt, olomouckou Zoru, nebo Opavii. Stroje na tlakové lití nechybí v žádné důležité automobilce. Škoda Auto není výjimkou. „Naše stroje vyrábějí odlitky pro bloky motorů a pře-

Útroby moderního mlýnu

vodovky. Hliníkové bloky agregátů 1,4 TSI, které Škoda produkuje, jsou tak i naším dílem,“ říká Igor Rosenkranc, jenž má v pražské kanceláři firmy Bühler na starost právě tlakové lití. Pro vozy BMW zase firma vyvinula technologii umožňující vyrobit páté dveře auta z jednoho kusu slitiny hliníku namísto svařování několika plechových dílů.

pro domácí zvířata, ale také do strojů pro tlakové lití hliníku. Zaměstnává více než 400 pracovníků. Vedle tradičního potravinářství a slévárenství společnost Bühler rozšiřuje svůj záběr i do světa dalších technologií. Nové divize se zaměřují mimo jiné na vývoj speciálních jemně krystalických povlaků. A tak jsou produkty značky Bühler

Stroje Bühler ve škodovce vyrábějí odlitky a v českých pivovarech součástí dotykových displejů mobilzpracovávají slad. například ních telefonů nebo chytrých automaticky se Z Uzwilu do Žamberku

Továrna Bühler v Žamberku produkuje různé komponenty pro potravinářské stroje. Do celého světa z podhůří Orlických hor putují součástky do strojů na výrobu těstovin, čokolády, krmiva Další ze zařízení firmy Bühler. Stroj ChocoStar dává čokoládám vybrané tvary

zatmavujících skel na mrakodrapech. Dámy by si zase bez pigmentů používaných ve rtěnkách nemohly zkrášlovat své rty. A speciální barvy vyvinul Bühler pro využití na bankovkách. Bezmála 160 let v historii firmy sídlící mezi Curychem a St. Gallenem nezměnilo ale jinou věc: Firma je dodnes plně vlastněna potomky Adolfa Bühlera. V roce 2015 předal jeho pravnuk Urs Bühler otěže firmy do rukou svých dcer. Novými držitelkami akcií se staly tři sestry Jeannine, Maya a Karin Bühlerovy. Firma dnes působí ve 140 zemích a roční obrat dosahuje 2,4 miliardy švýcarských franků.

Historický mlýnek z roku 1888

Dopravní systémy Bühler přepravují v přístavech sypké materiály

TRIP

SWISSmag

Sdílejte své zážitky ze Švýcarska a akcí Switzerland Tourism na Instagramu s hashtagem #MojeSvycarsko – vybrané fotografie naleznete otištěné i v dalších vydáních magazínu SWISSmag.

#MojeSvycarsko

jakub_zelinka

Rýnský vodopád

pivankabe

Gornergrat

Park v Kreuzlingenu

luboshfd

Titlis

travel_with_marketa

Viadukt Landwasser

petrozie

Berggasthaus AescherWildkirchli

misamatou

Filisur

micava1962

Monstein, Graubünden pavlaapostolaki

HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika

HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik

HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika podporuje hospodářské vztahy mezi Českou republikou a Švýcarskem, zprostředkovává kontakty, poskytuje informace a právní pomoc. HST sdružuje několik desítek firem působících na českém i švýcarském trhu. Svým členům zajišťuje platformu pro setkávání, výměnu kontaktů, informací a zkušeností při odborných seminářích, konferencích, společenských či sportovních akcích a nabízí možnost prezentace členů.

Die HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik fördert wirtschaftliche Beziehungen zwischen der Tschechischen Republik und der Schweiz, vermittelt Kontakte, erteilt Informationen und gewährt Hilfe bei Rechtsfragen. Die HST überdacht mehrere Dutzend Firmen, die sowohl im tschechischen als auch im schweizerischen Markt tätig sind. Ihren Mitgliedern bietet die HST eine Plattform für das Begegnen, Kontakt-, Informations-, und Erfahrungsaustausch bei Fachseminaren, für Konferenzen, Gesellschafts- und Sportevents und ermöglicht ihren Mitgliedern sich zu präsentieren.

Poskytované služby:

Unsere Dienstleistungen:

Poskytování informací a zajištění hospodářských analýz českého a švýcarského trhu Vyhledávání obchodních partnerů na obou trzích Exportní poradenství Servis pro členy

Networking Zastoupení na veletrzích Pořádání akcí ve spolupráci s Obchodní komorou Švýcarsko – Střední Evropa SEC, Switzerland Global Enterprise, státními institucemi a dalšími partnery

Erteilung von Informationen und Sicherstellung wirtschaftlicher Analysen des tschechischen und schweizerischen Markts Suche nach Handelspartnern in beiden Märkten Exportberatung Mitgliederservice

Networking Vertretung bei Messen Organisierung von Veranstaltungen in Zusammenarbeit mit der SEC Handelskammer Schweiz – Mitteleuropa, Switzerland Global Enterprise, mit staatlichen Institutionen und weiteren Partnern

Předsednictvo HST | HST Kammervorstand Marek Procházka, PRK Partners s.r.o. Jiří Jirkovský, Individual Member Gilles Oulevey, Mosaic House s.r.o. Jörg Krebs, Schweiz Tourismus Karel Klíma, Endress & Hauser s.r.o. Markéta Čapková, Alpiq Generation CZ s.r.o.

Peter John, Individual Member Radoslav Klepáč, BVV Brno a.s. Robin Turner, Roche s.r.o. Torben Emborg, Nestlé Česko s.r.o. Tuba Albayrak, Novartis s.r.o. Wolfgang Luber, ABB s.r.o.

Seznam členů | Liste der Mitglieder • ABB s.r.o. • Abra Software a.s. • Alpiq Energy SE • Alpiq Generation (CZ), s.r.o. • Amatic s.r.o. • Art Lines s.r.o. • Asten Hotels s.r.o. • Auto-mat • A. Cavegn AG • Baumer s.r.o. • Bednář Jakub • Behr Bircher Cellpack BBC Czech s.r.o. • Bendura Bank AG • Brandeis clinic s.r.o. • Bühler Praha s.r.o. • Bystronic Czech Republic s.r.o. • Carpiness s.r.o. • CBRE • Datalynx s.r.o. • Dätwyler Sealing Technologies CZ s.r.o. • Deloitte Advisory s.r.o. • Delta Energy Systems (Czech Republic), spol. s r.o. • DORG trubní systémy s.r.o. • dormakaba Česko s.r.o. • Dostál Ivo • Dynal s.r.o. • Effenberger Julius • Egon Zehnder Czech Republic, s.r.o. • ekolo.cz s.r.o. • Emil Frey ČR, s.r.o. • Endress + Hauser Czech s.r.o. • ERB I JAROCH I HÜGI

• EWOPHARMA, spol. s r.o. • Falkensteiner Hotel Maria Prag • Feintool International Holding AG • Finsterle Vladimír • Florian & Partner • GEBERIT, spol.s r.o. • Geneva Consulting Finance s.r.o. • Grubner Legal, adv. kancelář • Hanuš Zbyněk • Hedvea corporation s.r.o. • Hermann Rudolf • Hotel & Tourism Management Institute • Hotel Leonardo • Hotel Mosaic House • INCA • Ingenics s.r.o. • Ing. Ivar Mentzl – BELIMO CZ • Interhome s.r.o. • Invest-Partners Wealth Management AG • Valíček Ivan • IQ Consultancy • Jirkovský Jiří • John Peter • Junek Jiří • JURA Czech s.r.o. • Karlovarské minerální vody a.s. • Kartonie s.r.o. • KOMPASS CZECH REPUBLIC a.s. • Landsmann Bohumil • Laufen CZ s.r.o. • Lindt & Sprüngli (Czechia) s.r.o. • LISS a.s. • Living Venues a.s.

Arno Rolny, Rolny & Partner AG Miroslav Řehounek, HST Rudolf Hermann, Neue Zürcher Zeitung Zuzana Řezníčková, LBM a.s.

• Roche s.r.o. • Rödl & Partner v.o.s. • Rösler Praha s.r.o. • Rolny & Partner AG • Lonza Biotec s.r.o. • Luxury Brand Management, a.s. • Rondo obaly s.r.o. • Rybář Pavel • Malá Karolína, Mgr. • Řehoř Miroslav • Maltézská pomoc, o. p. s. • SFS Group CZ s.r.o. • Matoušek Martin • Schindler CZ a.s. • Matthias Büchler Consulting • Siemens s.r.o. Swiss AG • SIKA CZ s.r.o. • Meier (Hak) Markéta • Simplity s.r.o. • Mkti Buisness s.r.o. • SLIM media s.r.o. • MME Legal AG • Stadler Praha s.r.o. • Model Obaly a.s. • MSC Czech Republic organizační • Stará Helena • Stöcklin spol. s r. o. složka • Svaz lyžařů České republiky • myonic s.r.o. • Swiss Cheese • Nadace Terezy Maxové • Nadační fond Slunce pro všechny • Swiss International Air Lines, Ltd. • Swiss Life Select • Nestlé Česko s.r.o. • SWISS SERVICE • Nobless Line s.r.o. • Syngenta Czech s.r.o. • NOVARTIS s.r.o. • Šafra & partneři s.r.o., advokátní • NOVOGEAR spol.s.r.o. kancelář • PLASTON ČR s.r.o. • Taconova Production, s.r.o. • Pohl Houkalová Irena • Tobacco Trading International • Pozitiv s.r.o. Czechoslovakia spol. s.r.o. • Pozitiva Praha – klub podnikatelů • TOP TISK obaly s.r.o. • Prague Post • Trafag s.r.o. • PricewaterhouseCoopers • TRIMEDAR s.r.o. • PRK Partners s.r.o., advokátní • UEPA advokáti s.r.o. kancelář • Umbratec s.r.o. • Profimed s.r.o. • Unie Roska – česká MS • protechnik consulting s.r.o. společnost, z.s. • PointPark Properties s.r.o. • UZIMEX Praha spol. s r.o. • Quicktour s.r.o. • Veletrhy Brno a.s. • Rema systém a.s. • Vetropack Moravia Glass • Remondeulaz-Kozlova Martina • VITRA koncept s.r.o. • Rentsch Legal • Vizard s.r.o. • Rieter CZ s.r.o.

• Vyšehrad 2000 a.s. • Wine World Czech s.r.o. • Yard a.s. • Ypsotec s.r.o. • Zajíček Milan • Zatiší Catering group a.s. • ZUZAK Rechtsanwälte AG Informace o členství na www.hst.cz. Roční členský příspěvek činí 5 000 CZK pro fyzické osoby, 14 000 CZK pro MSP a 20 000 CZK pro firmy s více než 100 zaměstnanci. Informationen über die Mitgliedschaft finden Sie auf www.hst.cz. Der Jahresbeitrag beträgt 5 000 CZK für Einzelpersonen, 14 000 CZK für KMUs und 20 000 CZK für Unternehmen mit mehr als 100 Angestellten. Kontakt: HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik Jankovcova 1569/2c 170 00 Praha 7 Tel: +420 222 516 614 Fax: +420 222 513 685 E-mail: info@hst.cz Web: www.hst.cz

SWISSmag

Noví členové se představují

Neue Mitglieder stellen sich vor

Kartonie

Kartonie je společnost vyrábějící již 20 let POS materiály, stojany a obaly z kartonu, papíru a plastu. Nabídka služeb zahrnuje celý proces vývoje a výroby – od 3D nákresu až po finální produkt. Díky vlastnímu konstrukčnímu oddělení je společnost schopna nabídnout řešení přesně dle potřeb zákazníků a toto řešení následně i zrealizovat. Technologie, které společnost využívá, zahrnují ofsetový a digitální tisk, řezání na plotru, a dále výsek, slepotisk, zlatoražbu, lepení a finální kompletaci. To vše i ve velkých formátech a v sériích už od jednoho kusu. Mezi výrobky najdete prodejní stojany a pultové stojánky, poutače, obaly, šanony, luxusní dárkové obaly a další. Ke klientům Kartonie patří jak menší firmy a designová studia, tak i mezinárodní a nadnárodní reklamní agentury.

Kartonie ist ein Unternehmen, das bereits seit 20 Jahren P.O.S.- Artikel, Ständer und Verpackungen aus Karton, Papier und Kunststoff produziert. Das Dienstleistungsangebot umfasst den gesamten Entwicklungs- und Produktionsprozess - von einem 3D-Entwurf bis hin zum Finalprodukt. Dank der eigenen Konstruktionsabteilung kann die Firma eine Lösung exakt nach den Bedürfnissen des Kunden anbieten und diese Lösung anschliessend auch realisieren. Die von der Firma verwendeten Technologien beinhalten den Offset- und ebenso den Digitaldruck, das Schneiden auf einem Plotter, des Weiteren dann eine Blindprägung, eine Pressvergoldung, das Kleben und die finale Komplettierung. All dies auch im Großformat und in Serien ab 1 Stück. Unter den Artikeln finden Sie Verkaufsständer und Thekenständer, Blickfänge, Verpackungen, Ordner, Verpackungen für Luxusgeschenke und mehr. Zu den Kunden der Gesellschaft Kartonie gehören sowohl kleinere Firmen und Designerstudios, als auch internationale Werbeagenturen, wie Plzeňský Prazdroj a.s. oder Pilot Corporation of Europe.

BENDURA BANK AG BENDURA BANK AG byla založena v roce 1998 a jedná se o banku s plnou licencí se sídlem v Lichtenštejnském knížectví. Zaměřujeme se na správu aktiv a investiční poradenství na straně jedné, a na transakční bankovnictví na straně druhé. Společnost je dceřiným subjektem (84,69 %) hongkongské společnosti Citychamp Watch & Jewellery Ltd., koncernu obchodujícím s luxusním zbožím a kotovanému na hongkongské burze. Klíčoví pracovníci naší společnosti drží 13,61 % akcií. 1,70 % obchodních podílů drží banka jako vlastní akcie. BENDURA BANK AG zaměstnává přibližně 100 vysoce kvalifikovaných a motivovaných zaměstnanců, kteří se věnují správě aktiv v hodnotě cca 3,5 miliardy švýcarských franků. Podle spravovaných objemů a zisku po zdanění je naše společnost na 4. místě z celkem 14 bank působících v lichtenštejnském finančním centru. Multikulturní přístup naší banky s mezinárodním přesahem je jedním z nejvýznamnějších úspěchů. Naše náročné klienty obsluhují specializovaná mezinárodní pracoviště. Tým poradců pocházejících z rozličných prostředí ovládá celkem 20 jazyků.

Bohumil Landsman: nabídka účetnictví Pan Bohumil Landsman je soukromým účetním. Zabývá se vedením daňové evidence a podvojného účetnictví pro podnikatele, fyzické a právnické osoby. V případě zájmu konzultuje s klienty nejen účetní, ale i daňovou problematiku. Pro klienty se snaží zabezpečit komplexní servis. „Proto spolupracuji s daňovými poradci, notáři a advokáty. V případě potřeby zajistím klientovi například zastoupení před soudem nebo jiným státním orgánem. Podnikání se věnuji již od začátku devadesátých let,“ dodává Bohumil Landsman.

Ingenics s.r.o. – zanalyzujeme pro Vás Váš doposud nevyužitý potenciál Ingenics je mezinárodní poradenská společnost pro výrobu, logistiku, organizaci a digitalizaci se zastoupeními po celém světě, která má již více jak 35letou zkušenost na trhu. Jejím hlavním zaměřením je v oblast managementového poradenství, plánování výrobních objektů, logistika a zvyšování efektivity. Jako jedna z prvních konzultantských společností si firma Ingenics vypracovala ráznou expertizu Průmyslu 4.0 a vytvořila ve spolupráci s renomovanými výzkumnými středisky do budoucnosti orientovaná řešení pro využití Průmyslu 4.0 v oblasti hospodářství. 60 % svého obratu činí Ingenics s klienty z automobilové branže, 25 % z oblasti letectví a letecké dopravy a zbývající část se středně velkými podniky. Detailní informace naleznete na www.ingenics.cz.

BENDURA BANK AG Die 1998 gegründete BENDURA BANK AG ist eine voll-lizenzierte Bank mit Sitz im Fürstentum Liechtenstein. Unser Hauptgeschäft sind zum einen Asset-Management sowie Investmentberatung und zum anderen Transaction-Banking. Das Unternehmen ist eine Tochtergesellschaft (84.69%) der Citychamp Watch & Jewellery Group Ltd., Hong Kong, ein an der Börse in Hong Kong kotierter Luxusgüterkonzern. Leistungsträger unseres Hauses halten 13.61% der Geschäftsanteile unseres Instituts. 1.70% werden von der BENDURA BANK AG selbst gehalten. Die BENDURA BANK AG verwaltet mit gut 100 hoch qualifizierten und motivierten Mitarbeitenden Vermögenswerte in Höhe von rund 3.5 Milliarden Schweizer Franken. Gemessen am Gewinn nach Steuern nimmt unser Haus den vierten Platz von insgesamt 14 Banken am Finanzstandort Liechtenstein ein. Der internationale und multikulturelle Ansatz unserer Bank ist einer der wichtigsten Trümpfe. Unsere anspruchsvollen Kunden werden von spezialisierten „International Desks“ betreut. Die Teams aus Beratern unterschiedlichster Herkunft beherrschen insgesamt über 20 Sprachen.

Bohumil Landsman: Angebot für Buchhaltung Herr Bohumil Landsman ist ein privater Buchhalter. Er befasst sich mit der Führung der Steuererfassung und der doppelten Buchführung für Unternehmer, natürliche und juristische Personen. Sofern Interesse besteht, konsultiert er mit den Kunden nicht nur die buchhalterische, sondern auch die steuerliche Problematik. Für seine Mandanten bemüht er sich, einen komplexen Service sicherzustellen, „deswegen arbeite ich mit Steuerberatern, Notaren und Rechtsanwälten zusammen. Im Bedarfsfall kann ich dem Kunden zum Bespiel eine Vertretung vor dem Gericht oder einer anderen Staatsbehörde sicherstellen. Der unternehmerischen Tätigkeit widme ich mich seit Anfang der neunziger Jahre“, so Bohumil Landsman.

Ingenics s.r.o. – wir analysieren, wo bei Ihnen die ungenutzten Potenziale liegen Ingenics ist eine internationale Beratung für Produktion, Logistik, Organisation und Digitalisierung mit weltweiten Standorten und mehr als 35 Jahren Erfahrung am Markt. Der Fokus liegt auf den Feldern Managementberatung, Fabrikplanung, Logistikplanung und Effizienzsteigerung. Als eines der ersten Consultingunternehmen hat sich Ingenics eine dezidierte Industrie 4.0-¬Expertise erarbeitet und in Kooperation mit renommierten Forschungseinrichtungen zukunftsweisende Lösungen für Industrie 4.0- Anwendungen in der Wirtschaft entwickelt. 60% ihres Umsatzes macht Ingenics mit Kunden aus der Automobilbranche, 25% mit der Luftfahrt und den restlichen Anteil mit mittelständisch geprägten Unternehmen. Detaillierte Informationen finden Sie unter www.ingenics.cz.

Hedvea corporation s.r.o.: zdravotnické a lázeňské služby Hedvea corporation s.r.o. je mezinárodní obchodní společnost se sídlem v Praze a s přímým zastoupením v několika evropských destinacích. Společnost se dělí na dvě divize – zdravotnickou (Hedvea Medical) a eventovou (Hedvea Event). Předmětem činnosti divize Hedvea Medical je zprostředkování zdravotnických a lázeňských služeb v rámci EU, včetně kompletního doplňkového servisu a přípravy speciálních balíčků – pro individuální i firemní klientelu. Veškeré služby zajišťují jak pro samoplátce, tak i pro pacienty (klienty) pojišťoven. Nabídku tvoří kompletní zdravotní péče – od preventivní péče až po složitější, mnohdy i chirurgické, zákroky s následnou pooperační péčí. Hedvea Event zajišťuje doplňkový servis divizi Medical, zároveň našim klientům připravuje nadstandartní servis v podobě přípravy produktů na podporu prodeje, kterou „šije“ klientům na míru dle jejich potřeb a organizovaní různých akcí na klíč – specializované incentivní cesty, konference & obchodní jednání, teambuildingové aktivity, golfové akce na míru, exkluzivní společenské akce.

Členové aktuálně: Roboti jsou za dveřmi. Co o nich víme?

Hedvea corporation s.r.o. (GmbH): medizinische Dienstleistungen und Kurdienstleistungen Die Hedvea corporation s.r.o. (GmbH) ist eine internationale Handelsgesellschaft mit dem Sitz in Prag und mit einer direkten Vertretung in mehreren europäischen Ländern. Die Gesellschaft ist aufgeteilt in zwei Divisionen – in die medizinische (Hedvea Medical) und in die Eventdivision (Hedvea Event). Gegenstand der Tätigkeit von der Hedvea Medical Division ist die Vermittlung von Dienstleistungen im Bereich der medizinischen Dienstleistungen und der Kurdienstleistungen im Rahmen der EU, inklusive eines kompletten zusätzlichen Services und der Zusammenstellung von speziellen Sonderpaketen – sowohl für eine individuelle Klientel, als auch für Firmenkundschaft. Sämtliche Dienstleistungen werden sowohl für Selbstzahler, wie auch für Patienten (Klienten) von Krankenkassen sichergestellt. Das Angebot besteht aus einer kompletten Gesundheitspflege – angefangen mit der präventiven Pflege bis hin zu komplizierteren, oftmals auch chirurgischen Eingriffen mit einer anschliessenden postoperativen Betreuung. Die Hedvea Event stellt einen Zusatzservice der Medical Division sicher, gleichzeitig bereitet sie unseren Kunden einen Sonderservice in der Form von Produktvorbereitung zur Verkaufsunterstützung vor, die den Kunden „massgeschneidert“ entsprechend derer Bedürfnisse gemacht werden und organisiert verschiedene schlüsselfertige Veranstaltungen – spezialisierte Sonderreisen, Konferenzen & Handelsmeetings, Teambuildingsaktivitäten, Golfveranstaltungen auf Wunsch oder luxuriöse Gesellschaftsveranstaltungen.

Mitglieder aktuell: Die Roboter stehen vor der Tür. Was wissen wir über sie?

Robotická automatizace procesů (RPA) dnes představuje vyzkoušenou technologii. Centra sdílených služeb i další převážně administrativně zaměřené organizace, které ji začaly aktivně využívat, již dosahují významných benefitů. Společnosti, které RPA zavedly nebo ji dále rozšířily na celý podnik, již do robotiky investovaly v průměru 3,5 milionu USD. Předpokládá se, že při přepočtení na plný úvazek (FTE) by roboti mohli pokrýt 20 procent kapacity zaměstnanců. Podle průzkumu společnosti Deloitte, která je v této oblasti lídrem a disponuje celou řadou expertů i zkušeností, však mají firmy využívající RPA ve větším měřítku ambicióznější očekávání – věří, že až 52 procent zaměstnanců bude možné nahradit roboty. RPA už je zkrátka za dveřmi. Je velmi důležité mít velké ambice, ale zároveň chápat, že automatizace pomocí RPA přijde postupně s každým (malým) nasazeným procesem. Autor: Milan Kulhánek, Partner Deloitte

Die Robotergesteuerte Prozessautomatisierung (RPA) stellt heutzutage eine geprüfte und verifizierte Technologie dar. Die Zentren der Shared Services und auch weitere überwiegend administrativ orientierte Organisationen, die bereits begonnen haben, sie aktiv zu nutzen, erreichen bereits bedeutende Vorteile und Nutzen. Unternehmen, die RPA eingeführt haben oder sie auf das ganze Unternehmen erweiterten, haben in die Robotik im Durchschnitt 3,5 Millionen USD investiert. Man geht davon aus, dass bei einer Umrechnung auf Vollzeitbeschäftigung (FTE/ Vollzeitäquivalent) die Roboter 20 Prozente der Mitarbeiterkapazität bedecken könnten. Nach der Untersuchung der Gesellschaft Deloitte, die in diesem Bereich der Marktführer ist und über eine ganze Reihe von Experten und Erfahrung verfügt, haben jedoch diejenigen Firmen, welche die RPA in einem grösseren Masse nutzen, eine noch mehr ambitionierte Erwartung – sie sind überzeugt, dass bis zu 52 Prozente der Mitarbeiter durch Roboter zu ersetzen sein werden. Die RPA steht kurz gesagt bereits vor der Tür. Es ist sehr wichtig, hohe Ambitionen zu haben, jedoch gleichzeitig zu verstehen, dass die Automatisation mit Hilfe der RPA schrittweise mit jedem (kleinen) eingesetzten Prozess kommen wird. Autor: Milan Kulhánek, Partner Deloitte

Cyklus klavírních recitálů v klášteru sv. Anežky České: Saleem Ashkar zahraje Beethovena

Ein Klavierrezital-Zyklus im Kloster der Heiligen Agnes von Böhmen: Saleem Ashkar spielt Beethoven

Saleem Ashkar, jeden z nejosobitějších klavíristů současné světové scény, rozezní v Anežském klášteře klavírní křídlo D 282 C. Bechstein a dokončí mistrovské koncertní provedení 32 Beethovenových klavírních sonát. Saleem Ashkar se díky několikaleté koncentraci na Beethovenův komplet zapsal mezi ikonické klavíristy 20. století. Koncerty se budou konat 16. dubna 2018 a 4. června 2018. www.beethoven-residency.cz

Saleem Ashkar, ein Spieler der derzeitigen weltweiten Klavierszene mit einem Höchstmass an Individualität, wird im Agneskloster den Klavierflügel D 282 C. Bechstein erklingen lassen und wird die Meisterkonzertausführung der 32 Beethovenklaviersonaten beenden. Saleem Ashkar hat sich dank seiner vieljährigen Konzentration auf das Beethovenkomplett unter die ikonischen Klavierspieler des 20. Jahrhunderts eingetragen. Die Konzerte werden am 16. April 2018 und 4. Juni 2018 stattfinden. www.beethoven-residency.cz

SWISSmag

Další představení v Anežském klášteře: Setkání s příběhy umění

Weitere Vorführungen im Agneskloster: Ein Treffen mit Geschichten der Kunst

Čtyři unikátní večery na podporu PKF – Prague Philharmonia v úzké spolupráci s rodinou Lobkowiczů 5. března 2018: PAGANINI TRUBKY SERGEJ NAKARJAKOV 9. dubna 2018: KRISTÓF BARÁTI SE SVOU „LADY HARMSWORTH“ 12. září 2018: DIRIGENTSKÉ SÓLO EMMANUELA VILLAUMA 30. října 2018: HOBOJ D'AMOUR JEANA LOUISE CAPEZZALIHO Objevte s námi bohatý umělecký odkaz jednoho z nejstarších českých aristokratických rodů. Pozvěte sami sebe, své přátele či partnery na výjimečná setkání. www.pkf/lobkowicz

Vier einzigartige Abende zur Unterstützung der PKF – Prague Philharmonia in enger Zusammenarbeit mit der Lobkowicz Familie 5. März 2018: PAGANINI DER TROMPETE SERGEJ NAKARJAKOV 9. April 2018: KRISTÓF BARÁTI MIT SEINER „LADY HARMSWORTH“ 12. September 2018: DIRIGENTENSOLO: EMMANUEL VILLAUME 30. Oktober 2018: OBOE D'AMOUR vom JEAN LOUIS CAPEZZALI Entdecken Sie mit uns ein reiches künstlerisches Vermächtnis einer der ältesten böhmischen Aristokratengeschlechter. Laden Sie sich selbst, ihre Freunde oder Partner zu einem ausserordentlichen Treffen ein. www.pkf/lobkowicz

Swisspeak Resort Vercorin pod taktovkou Interhome Uprostřed nádherné krajiny stojí v obci Vercorin v údolí Val d’Anniviers ve švýcarském kantonu Wallis zbrusu nový Swisspeak Resort. Výstavba začala v dubnu 2016 a společnost Interhome se – se svými dlouholetými zkušenostmi v oblasti rekreačního pronájmu – ujala marketingu, pronájmu a provozu samotného. Resort byl dokončen a slavnostně otevřen loni v prosinci a od té doby již stihl přivítat pěknou řádku hostů. A není divu, rozhodně má co nabídnout návštěvníkům všech věkových kategorií. Čtyřhvězdičková rezidence disponuje celkem 101 byty o kapacitě od dvou do osmi osob a v jejím vybavení nechybí bar, sauna, wellness a fitness centrum, herna pro děti, lyžárna, odkládací místnost na kola, herní místnost a mnoho dalšího. Lyžaři ocení umístění pouhých 50 m od sjezdovek, ke kterým se v případě dobrých sněhových podmínek dostanou pohodlně na lyžích. V létě si zase přijdou na své milovníci turistiky, horských kol i adrenalinových sportů. V resortu má sídlo servisní kancelář Interhome a kromě toho, že Vás naši kolegové osobně přivítají na recepci, jsou Vám na místě k dispozici i po celou dobu Vašeho pobytu.

Inmitten der wunderschönen Landschaft steht in der Gemeinde Vercorin im Val d´Anniviers - Tal in dem Schweizer Kanton Wallis ein komplett neuer Swisspeak Resort. Der Bau begann im April 2016 und die Gesellschaft Interhome hat sich – auf Grund ihrer langjährigen Erfahrung im Bereich der Erholungsvermietungen – des Marketings, der Vermietung und des eigentlichen Betriebs angenommen. Der Resort wurde im letzten Jahr beendet und feierlich im Dezember eröffnet und seitdem hat er bereits eine ganze Reihe von Gästen begrüsst. Kein Wunder, denn er verfügt über ein breites Angebot für Besucher aus allen Alterskategorien. Die Vier-Sterne- Residenz hat insgesamt 101 Wohnungen mit einer Kapazität von zwei bis acht Personen und in ihrer Ausstattung befindet sich eine Bar, eine Sauna, ein Wellness-Bereich und ein Fitness Zentrum, ein Raum zum Spielen für die Kinder, ein Ski-Raum, ein Ablageraum für Fahrräder, ein weiterer Spielraum und vieles andere mehr. Die Skifahrer werden es zu schätzen wissen, dass die Skipisten lediglich in einer Entfernung von 50 m liegen, zu denen sie bei guten Schneebedingungen bequem mit den Skiern kommen. Im Sommer geniessen es wiederum die Anhänger der Touristik, des Mountainbikings und der Adrenalinsportarten. Im Ressort hat auch das Servicebüro von Interhome seinen Sitz und ausser der persönlichen Begrüssung unserer Kollegen an der Rezeption stehen sie Ihnen während Ihrer ganzen Aufenthaltszeit zur Verfügung.

Těšíme se na Vás! Více informací na: www.interhome.cz/swisspeakresorts

Wir freuen uns auf Sie! Mehr Informationen auf: www.interhome.cz/swisspeakresorts

HTMI získalo prestižní ocenění Pro Hotel and Tourism Management institute (HTMi) byl rok 2017 plný pozitivních změn a velkých ocenění. Po dvou letech příprav otevřeli dveře druhého kampusu v Singapuru pro mezinárodní studenty a už v lednu 2018 tam nastupuje první student z České republiky. Tímto mají jejich budoucí i současní studenti ve Švýcarsku možnost absolvovat jeden program na dvou kontinentech a přitom ukončit studium se švýcarským diplomem. K současným náborům (leden a srpen) z důvodů naplněné kapacity přidali tři nové měsíce – říjen a březen (Singapur) a listopad (Švýcarsko). Studenti si tak mohou vybrat, kdy zahájí své studium. Již v první polovině roku HTMi získalo velké ocenění, a to od QS International a jejich hodnocení škol. V kategorii Hospitality&Leisure management se celosvětově umístili na 15. místě.

Swisspeak Resort Vercorin in Zusammenarbeit von Interhome

HTMI hat einen Prestigepreis bekommen Für das Hotel and Tourism Management Institute (HTMI) war das Jahr 2017 voll von positiven Änderungen und hohen Auszeichnungen. Nach zwei Jahren Vorbereitungen eröffnete man für internationale Studenten die Türen seines zweiten Campus in Singapur und bereits im Januar 2018 tritt dort der erste Student aus der Tschechischen Republik an. Hiermit haben seine künftigen und auch derzeitigen Studenten in der Schweiz die Möglichkeit, ein Programm auf zwei Kontinenten zu absolvieren und dabei das Studium mit einem Schweizer Diplom zu beenden. Zu den derzeitigen Anwerbungen (Januar und August) hat man aus Gründen einer vollen Kapazität drei neue Monate dazugegeben – Oktober und März (Singapur) und November (Schweiz). Die Studenten können somit auswählen, wann sie ihr Studium beginnen möchten oder sie brauchen keine Zeit nach dem Praktikum zu verlieren. Bereits in der ersten Hälfte des Jahres hat das HTMI eine grosse Auszeichnung – und zwar von der Gesellschaft QS International und derer Bewertungen von Schulen erhalten. In der Kategorie Hospitality&Leisure Management platzierte es sich weltweit auf dem 15. Platz.

Slavnostní otevření rozšířených kancelářských prostor Endress+Hauser Czech Společnost Endress+Hauser slavnostně otevřela dne 31. října nové kancelářské prostory prodejního centra. Ty byly doplněny o zmodernizované kancelářské, servisní i provozní prostory. Pro zaměstnance a zákazníky vznikla nová moderní pracoviště, konferenční místnosti i důstojné zázemí. Byla také vytvořena nová kalibrační laboratoř pro nejmodernější provádění kalibrací průtoku a hladiny. Novinkou jsou i předváděcí centrum s funkčními školicími panely a s nejnovějšími přístroji či reprezentační vstupní hala. Slavnostního zahájení se účastnil Nikolaus Krüger, člen představenstva a obchodní ředitel skupiny Endress+Hauser, John Salusbury, obchodní ředitel pro severní a východní Evropu, prezident HST Obchodní komory Švýcarsko-Česká republika Marek Procházka a v neposlední řadě J. E. velvyslanec Švýcarska v České republice, pan Dominik Furgler. Nechybělo ani občerstvení v podobě raclettu či hra na alpský roh.

Pošesté: Rödl & Partner právnickou firmou roku 2017 Jubilejní desátý ročník prestižního firemního žebříčku Právnická firma roku přinesl mezinárodní poradenské kanceláři Rödl & Partner úspěch. I v letošním roce, pošesté v řadě, dosáhla na příčku nejvyšší, když se stala Právnickou firmou roku 2017 v oboru daňového práva. Současně byla oceněna jako velmi doporučovaná kancelář v pracovním právu a doporučovaná kancelář v právu obchodních společností a v oboru restrukturalizace a insolvence. V rámci skupiny Rödl & Partner zaujímá daňové právo významné místo. Věnují se mu jak advokáti, tak i daňoví poradci a ekonomové. Díky tomuto propojení může kancelář nabídnout svým klientům řešení veškeré daňové problematiky komplexně. Právnická firma roku byla založena v roce 2008, v České republice ji vyhlašuje společnost EPRAVO.CZ. Letošní ročník se uskutečnil pod záštitou Ministerstva spravedlnosti a České advokátní komory.

Důležitá zpráva pro všechny milovníky švýcarských specialit, zejména pak švýcarských sýrů!

Feierliche Eröffnung von erweiterten Büroräumlichkeiten der Gesellschaft Endress+Hauser Czech Die Gesellschaft Endress+Hauser eröffnete am 31. Oktober feierlich neue Büroräumlichkeiten ihres Vertriebszentrums. Diese wurden um modernisierte Büro-, Service- und auch Betriebsräume ergänzt. Für die Mitarbeiter und auch für die Kunden sind neue Arbeitsplätze, Konferenzräume und ein würdiges Hinterland entstanden. Es wurde ebenfalls ein neues Kalibrierungslabor für die modernsten Durchführungen von Durchfluss- und Niveaukalibrierungen errichtet. Neu sind auch das Vorführungszentrum mit funktionellen Trainingsanlagen und mit neuesten Instrumenten oder die repräsentative Eintrittshalle. An der feierlichen Eröffnung nahmen Nikolaus Krüger, Vorstandsmitglied und Handelsdirektor der Gruppe Endress+Hauser, John Salusbury, Handelsdirektor für Nord- und Osteuropa, der Präsident der HST Handelskammer Schweiz-Tschechische Republik Marek Procházka und nicht zuletzt auch SE, der Schweizerische Botschafter in der Tschechischen Republik, Herr Dominik Furgler teil. Es fehlte nicht an einer Erfrischung in der Form von Raclette und es gab ein Alphornspiel.

Zum sechsten mal: Rödl & Partner wird zur juristischen firma des jahres 2017 Der zehnte Jubiläumsjahrgang der Prestigefirmenrangliste Juristische Firma des Jahres hat dem internationalen Beratungsbüro Rödl & Partner Erfolg gebracht. Auch in diesem Jahr, zum sechsten Male in der Reihenfolge, erreichte sie die allerhöchste Stufe, als sie zur Juristischen Firma des Jahres 2017 im Bereich des Steuerrechtes wurde. Gleichzeitig wurde sie als eine sehr empfohlene Kanzlei im Bereich des Arbeitsrechts und als eine empfohlene Kanzlei im Bereich des Rechts der Handelsgesellschaften und der Umstrukturierung und Insolvenz bewertet. Im Rahmen der Gruppe Rödl & Partner nimmt das Steuerrecht einen bedeutenden Platz ein. Ihm widmen sich sowohl die Rechtsanwälte, als auch die Steuerberater und Ökonomen. Dank dieser Verbindung kann die Kanzlei ihren Kunden komplex eine Lösung der sämtlichen Steuerproblematik anbieten. Die Juristische Firma des Jahres wurde im Jahre 2008 gegründet, in der Tschechischen Republik verkündet sie die Gesellschaft EPRAVO.CZ. Der diesjährige Jahrgang fand unter der Schirmherrschaft des Justizministeriums und der Tschechischen Rechtsanwaltskammer statt.

Eine wichtige Nachricht für alle Liebhaber von schweizerischen Spezialitäten, namentlich vom Schweizer Käse!

Prodejna švýcarských lahůdek Swiss Cheese sice koncem září ukončila po sedmi letech svou činnost v Libuši, ale nadále pokračuje ve svých aktivitách a přináší nejlepší výběr švýcarských sýrů v České republice!

Das Geschäft Swiss Cheese mit schweizerischen Delikatessen hat zwar Ende September nach sieben Jahren seine Tätigkeit in Libuš beendet, es setzt jedoch mit seinen Aktivitäten fort und bringt die beste Auswahl von schweizerischen Käsesorten in der Tschechischen Republik!

Kde můžete švýcarské speciality zakoupit? Na farmářském trhu „Náplavka“, 2x měsíčně, vždy v sobotu Online v e-shopu: http://eshop.swisscheese.cz/ případně kontaktujte majitelku, Barbaru John, telefonicky (+420 602 696 412) nebo e-mailem na adrese barbara@swisscheese.cz

Wo können Sie die schweizerischen Delikatessen kaufen? Auf dem Bauernmarkt in Prag an der Náplavka: 2 x Monat, jeweils am Samstag Online im E-Shop: http://eshop.swisscheese.cz/ Kontaktieren Sie eventuell die Inhaberin, Frau Barbara John, telefonisch (+420 602 696 412) oder per E-Mail an der Anschrift barbara@swisscheese.cz

Objednávejte své oblíbené sýry, fondue směsi, sýrové mísy, dárkové koše ve všech velikostech nebo kompletní švýcarský catering pro Vaši firemní akci nebo rodinnou oslavu. Sledujte stránky www.swisscheese.cz, kde se vždy dozvíte všechny aktuality o dění okolo Swiss Cheese. Děkujeme za Vaši přízeň.

Bestellen Sie Ihre beliebten Käsesorten, Fondue-Mischungen, Käseplatten, Geschenkkörbe in allen Grössen oder ein komplettes Schweizer Catering für Ihre Firmenveranstaltung oder Familienfeier. Besuchen Sie die Webseiten www.swisscheese.cz, wo Sie immer alle Aktualitäten über das Geschehen um Swiss Cheese erfahren können. Wir bedanken uns für Ihre Gunst.

SWISSmag 72

Akce HST

Seminář „Hodinky jako investice a nejzásadnější prvky Haute Horlogerie“ Luxury Brand Management zorganizoval pro členy HST workshop o koupi tradičních švýcarských hodinek jako investici. Účastníci měli možnost se seznámit s nejdůležitějšími fakty o hodinářství – s mechanismy, zpracováním, materiály a dalšími souvislostmi. Seminář probíhal v butiku Audemars Piguet, který píše svou historii již od roku 1875.

HST Anlässe

Seminar „Uhren als Investition und die Grundsatzelemente der Haute Horlogerie“ Das Luxury Brand Management organisierte für die HST Mitglieder einen Workshop über den Ankauf von traditionellen Schweizer Uhren als Investition. Die Teilnehmer hatten die Möglichkeit sich mit den wichtigsten Fakten über die Uhrmacherei – mit Mechanismen, mit der Bearbeitung, mit Materialien und mit weiteren Zusammenhängen bekannt zu machen. Das Seminar fand in der Boutique Audemars Piguet statt, die ihre Geschichte bereits seit dem Jahre 1875 schreibt.

Seminář „Tajemství mobilní kanceláře“ 19. 9. 2017

Seminar „Das Geheimnis des mobilen Büros“ am 19. 9. 2017

V dnešním globalizovaném světě je téměř každý pracovník určitou dobu mimo klasickou kancelář. Dynamika doby nás nutí být neustále online a k dispozici. Proto komora zvolila jako téma jednoho ze seminářů zaměření na možnosti a výhody mobilní kanceláře Google G Suite. Účastníky tím provedl certifikovaný školitel Radek Pohnán ze

In der heutigen globalisierten Welt ist fast jeder Mitarbeiter für eine bestimmte Zeit ausserhalb seines klassischen Büros. Die Dynamik der Zeit zwingt uns ständig Online und verfügbar zu sein. Aus diesem Grund hat die Kammer als das Thema von einem der Seminare die Fokussierung auf die Möglichkeiten und Vorteile eines mobilen Büros Google G Suite gewählt. Die Teilnehmer führte durch diese Thematik der

společnosti Cleverity.cz. Hosté se seznámili s novinkami, ale i problematikou bezpečnosti, ochrany dat a bezpečného přístupu k nim.

zertifizierte Trainer Radek Pohnán von der Gesellschaft Cleverity.cz hindurch. Die Gäste wurden mit den Neuigkeiten, jedoch auch mit der Sicherheits- und Datenschutzproblematik und ebenso mit dem gesicherten Zugang zu ihnen bekannt gemacht.

Speed Business Meeting ve spolupráci s ČNOPK a Advantage Austria

Speed Business Meeting in Zusammenarbeit mit der DTIHK und mit der Advantage Austria

HST ve spolupráci s ČNOPK a Advantage Austria zorganizovali pro své členy 31. října Speed Business Meeting. Formát rychlých schůzek, kdy účastníci během večera absolvují deset desetiminutových meetingů, je velmi efektivní. Tento event vylepšila aplikace společnosti Maya, která umožnila hostům si individuálně navolit schůzky se zástupci ostatních společností.

Die HST organisierte in Zusammenarbeit mit der DTIHK und der Advantage Austria für ihre Mitglieder am 31. Oktober ein Speed Business Meeting. Das Format von schnellen Meetings, wo die Teilnehmer während eines Abends zehn unterschiedliche 10-Minuten-Meetings absolvieren, ist sehr effizient. Dieser Event hat die App der Gesellschaft Maya ausgebessert, die es den Gästen ermöglichte, ihre Termine mit den Vertretern anderer Gesellschaften individuell auszuwählen.

Konference „Tak Ukaž!“

Konferenz „Zeig her!/Tak Ukaž!“

Palčivé otázky ohledně fungování firmy, najímání správných lidí, zvyšování efektivity musí řešit nejedna společnost, která si chce udržet konkurenceschopnost. HST ve spolupráci s Marketingovým institutem a Institutem interní komunikace připravili pro své členy 1. listopadový den v prostorách společnosti Microsoft aktuální konferenci, jež si kladla za cíl poskytnout tyto odpovědi a představit praktické ukázky, jak lze zlepšit fungování firem. Své zkušenosti si hosté vyměnili i u neformálního networkingu.

Mit aktuellen Fragen zum Thema Funktionieren von Firmen, Anwerbung der richtigen Mitarbeiter, Effizienzsteigerung müssen sich viele Unternehmen, die wettbewerbsfähig bleiben wollen, beschäftigen. Die HST bereitete in Kooperation mit dem Marketinginstitut und mit dem Institut für interne Kommunikation für ihre Mitglieder am 1. Novembertag in den Räumlichkeiten der Gesellschaft Microsoft eine aktuelle Konferenz vor, die sich als Ziel gestellt hatte, diese Fragen zu beantworten und praktische Beispiele vorzustellen, wie das Funktionieren von Firmen verbessert werden kann. Die Gäste haben ihre Erfahrungen auch beim nicht formalen Networking ausgetauscht.

Ochutnávka vín a sýrů Že Švýcarsko disponuje rozmanitou kuchyní i dlouholetou vinařskou tradicí je známo. Komora nechce své příznivce z řad členů o tento zážitek ochudit, proto organizovala v rámci Swiss Food Festivalu již druhou ochutnávku vín, tentokráte ve spolupráci s Vinotékou Wine Bar Bottles a společností Swiss Cheese. Vína byla vybrána tak, aby jejich vzájemná kombinace se sýry zajišťovala maximální požitek. V lednu se můžete těšit na kombinaci vína a čokolády Lindt. Kde nalézt švýcarské produkty Vám poradí mapa Švýcarsko v Praze Wo Sie Schweizer Produkte finden können, zeigt Ihnen die Karte der Schweiz in Prag an

Wein- und Käseverkostung O dodávku sýrů se postarala Barbara John ze společnosti Swiss Cheese Die Käselieferung besorgte Frau Barbara John von der Gesellschaft Swiss Cheese

Pro zajištění maximálního komfortu hostů je ochutnávka omezena pro 15 osob Um das Höchstkomfort zu garantieren ist die Verkostung auf 15 Personen eingeschränkt

Dass die Schweiz über eine mannigfaltige Küche und auch über eine langjährige Weintradition verfügt, ist bekannt. Die Kammer möchte dieses Erlebnis den Anhängern aus ihren Mitgliederreihen bieten und sie organisierte deshalb im Rahmen des Swiss Food Festivals die bereits zweite Weinverkostung, dieses Mal in Zusammenarbeit mit der Vinothek Wine Bar Bottles und der Gesellschaft Swiss Cheese. Die Weine wurden so ausgewählt, damit ihre gegenseitige Kombination mit den Käsesorten ein Höchstmass an Genuss bietet. Im Januar können Sie sich auf eine Kombination vom Wein und der Lindt Schokolade freuen.

Premium Swiss Brand – Victorinox

Na akci Premium Swiss Brand představila komora svým členům a partnerům další ze švýcarských unikátních značek etablovanou v České republice. Účastníci se mohli těšit nejen na výrobce legendárního armádního švýcarského nože, ale i na představení hodinek a technologicky vyspělých zavazadel Victorinox. Sous Chef Michal Švácha z Café Imperial poradil a ukázal, jak správně vybírat a používat kuchyňské nože a vybavení, taktéž se postaral o občerstvení večera.

Bei der Veranstaltung Premium Swiss Brand stellte die Kammer ihren Mitgliedern und Partnern eine weitere der in der Tschechischen Republik etablierten einzigartigen schweizerischen Marken vor. Die Teilnehmenden konnten sich nicht nur auf den Hersteller des legendären Schweizer Armeemessers freuen, sondern auch auf eine Präsentation von Uhren und vom technologisch ausgeklügelten Reisegepäck von der Firma Victorinox. Der Sous Chef Michal Švácha vom Café Imperial zeigte und machte eine Beratung, wie man die Küchenmesser und Ausstattung richtig verwendet und er kümmerte sich ebenfalls um die Erfrischung dieses Abends.

Zahájení akce Martinem Řezníčkem (zleva) a Markem Procházkou Eröffnung der Veranstaltung vom Martin Řezníček (von links) und Marek Procházka

Každý správný muž by měl vlastnit nůž, Victorinox nabízí i moderní vybavení s USB diskem Jeder richtige Mann sollte ein Messer besitzen, Victorinox bietet auch eine moderne Version mit einem USB Disk an

SWISSmag

Aktuální vývoj a problémy GDPR Problematika ochrany dat se stala diskutovaným tématem letošního roku. Již druhý seminář, který HST organizovala tentokráte ve spolupráci s advokátní kanceláří PRK Partners, byl zcela zaplněn. Seminář byl zaměřen na formulaci doporučení pro audit stávajících povinností a stavu prostředí v oblasti ochrany osobních údajů a jejich vztahu k novinkách, které v této oblasti firmám vyplynou z nového obecného nařízení.

Aktuelle Entwicklung und die GDPR Probleme Die Datenschutzproblematik ist zu einem diskutierten Thema dieses Jahres geworden. Das bereits zweite Seminar, welches die HST organisierte, dieses Mal in Kooperation mit dem Rechtsanwaltsbüro PRK Partners, war voll besetzt. Das Seminar war auf die Formulierung der Empfehlungen für einen Audit der bestehenden Pflichten und des Umgebungszustands im Bereich des Datenschutzes und deren Beziehung zu den Neuigkeiten gerichtet, die sich in dieser Sphäre den Firmen aus der neuen allgemeinen Verordnung ergeben werden.

Autorské právo v podnikatelské praxi HST ve spolupráci s advokátní kanceláří Rödl&Partner, advokáti připravila pokračování semináře o autorském právu, tentokrát v podnikatelské praxi. Po úvodu do problematiky a představení souvisejících právních institutů, se seminář věnoval problematice zaměstnaneckého díla, e-shopům či užívání softwaru.

Urheberrecht in der Unternehmenspraxis Die HST bereitete in Zusammenarbeit mit dem Rechtsanwaltsbüro Rödl&Partner, Anwälte eine Fortsetzung des Seminars über das Urheberrecht vor, dieses Mal in der Unternehmerpraxis. Nach der Einleitung in diese Problematik und nach der Vorstellung der zusammenhängenden Rechtsinstitute widmete sich das Seminar der Problematik des Mitarbeiterwerkes, den E-Shops oder der Verwendung von Software.

Basilej a Vitra Campus

Basel und der Vitra Campus

Kouzlo vánoční Basileje a Vitra Campusu mohli členové HST obdivovat během exkurze, kterou HST zorganizovala ve spolupráci se Switzerland Tourism. Účastníkům se naskytla ojedinělá příležitost vystoupat na nejvyšší budovu Švýcarska, Roche Tower, která poskytuje výhled do širokého okolí. O vánoční atmosféru se postaraly trhy před Münstrem a na náměstí Barfüsserplatz. V pondělí se pak uskutečnil celý den ve Vitra Campusu. Jako první probíhala návštěva Vitra House, Vitra Design Muzea s aktuální výstavou a poté komentovaná architektonická tour po Campusu. Těšíme se opět v příštím roce na setkání ve Švýcarsku.

Adventszauber in Basel und den Vitra Campus konnten die Mitglieder der HST während eines Ausflugs geniessen, den die Handelskammer in Zusammenarbeit mit Schweiz Tourismus organisierte. Den Teilnehmern bot sich die einmalige Gelegenheit, das höchste Gebäude der Schweiz zu erklimmen, den Roche Tower, von wo aus man eine herrliche Fernsicht bekommt. Richtig weihnächtliche Stimmung kam auf dem Weihnachtsmarkt vor dem Münster und auf dem Barfüsserplatz auf. Für Montag war ein Ganztages-Programm auf dem Vitra Campus geplant. Es fing an mit der Besichtigung des Vitra House, dann folgte der Besuch der aktuellen Ausstellung im Vitra Design Museum, und den Abschluss machte eine geführte Tour über die Architektur auf dem gesamten Campus. Wir freuen uns bereits auf ein nächstes Treffen in der Schweiz.

Alphornisté od Lucernského jezera Die Alphornisten vom Luzerner See

O rozmanitost se staralo osm švýcarských stánků Um die Mannigfaltigkeit kümmerten sich acht Schweizer Stände

Zástupci HST (Alena Koukalová, Tereza Koudelková) s Obchodním radou Švýcarska v Praze Rolfem Ottem Die Vertreter der HST (Alena Koukalová, Tereza Koudelková) mit dem Handelsrat der Schweiz in Prag Rolf Ott

O oblíbenosti švýcarského sýra svědčila neustálá fronta před stánkem společnosti Swiss Cheese Von der Beliebtheit des Schweizer Käses zeugte eine dauernd anstehende Schlange vor dem Stand der Gesellschaft Swiss Cheese

O cestách do Švýcarska bylo možné se informovat na stánku Switzerland Tourism Über Reisen in die Schweiz konnte man sich beim Stand vom Switzerland Tourism informieren

Swiss Food Festival Switzerland Tourism a HST Obchodní komora připravila od 2. do 6. října unikátní akci – Swiss Food Festival, kde měli návštěvníci již podruhé možnost ochutnat speciality švýcarské gastronomie v České republice. Originální menu sestavilo osm partnerských restaurací a kaváren v Praze i okolí. Pestrost švýcarské kuchyně vyplývá z kulturní pestrosti země. Během finále na farmářských trzích na Náplavce 7. října bylo možné ochutnat nejrůznější speciality. K dispozici bylo osm švýcarských stánků se sýry, čokoládou, vínem, kávou, sladkostmi nebo i proslulými noži Victorinox. Alpskou atmosféru hor a jezer navodili alphornisté. O tom, že troubení nepatří mezi jednoduché disciplíny, se přesvědčili návštěvníci na vlastní kůži. Během celého týdne probíhala soutěže o týdenní pobyt pro šest osob ve švýcarském Nendaz od společnosti Interhome, ale i další zajímavé ceny.

Swiss Food Festival Switzerland Tourism und die HST Handelskammer bereitete vom 2. bis zum 6. Oktober eine einzigartige Veranstaltung – das Swiss Food Festival vor, wo die Besucher bereits zum zweiten Mal die Möglichkeit hatten, in der Tschechischen Republik Spezialitäten der schweizerischen Gastronomie zu probieren. Das Originalmenu stellten acht Partnerrestaurants und Cafés in Prag und Umgebung zusammen. Die bunte Schweizer Küche geht aus der kulturellen Vielfältigkeit des Landes hervor. Im Laufe des Finales auf den Farmermärkten am Moldauufer konnte man am 7. Oktober alle möglichen Spezialitäten probieren. Zur Verfügung standen acht Schweizer Stände mit Käse, Schokolade, Wein, Kaffee, Süssigkeiten oder auch mit den bekannten Victorinox Messern. Die Alpatmosphäre der Berge und Seen zauberten die Alphornisten hervor. Dass Blasen nicht zu den einfachen Disziplinen gehört, konnten sich die Besucher am eigenen Leib überzeugen. Während des ganzen Tages gab es Wettbewerbe um einen Wochenaufenthalt für sechs Personen in dem schweizerischen Ort Nendaz von der Gesellschaft Interhome, aber auch um weitere interessante Preise.

SWISSmag

Swiss Business Breakfast Strojírenský veletrh v Brně patří k nejvýznamnější platformě v oboru strojírenství v regionu střední Evropy. O jeho oblíbenosti svědčí i fakt, že se od 9. do 13. října 2017 konal již 59. ročník. (V letošním roce se tak můžeme těšit na jubilejní 60. výročí této tradice v České republice). HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika nemůže v Brně chybět, jelikož strojírenství tvoří jednu z hlavních složek ve vzájemném česko–švýcarském obchodu. Komora proto zorganizovala během druhého dne veletrhu za podpory Švýcarského velvyslanectví v Praze a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pracovní snídani s názvem Swiss Business Breakfast. Tématem snídaně byl Brexit. Hosty uvítal generální ředitel BVV pan Jiří Kuliš a viceprezident komory, Jiří Jirkovský. Poté následovala odborná přednáška Vladimíra Bärtla, náměstka ministra průmyslu a obchodu ČR, který přítomné seznámil s českým pohledem na vývoj situace. J. E. Dominik Furgler, nový švýcarský velvyslanec v Praze, který přijel z Londýna, představil švýcarské stanovisko probírané tématiky.

Partneři:

J. E. Dominik Furgler, švýcarský velvyslanec v Praze … S. E. Dominik Furgler, der Schweizer Botschafter in Prag …

Swiss Business Breakfast Die Maschinenmesse in Brünn gehört in der mitteleuropäischen Region zu der bedeutendsten Plattform in der Maschinenbaubranche. Über ihre Beliebtheit zeugt auch die Tatsache, dass vom 9. bis zum 13. Oktober 2017 der bereits 59. Jahrgang stattfand. (In diesem Jahr können wir uns also auch den 60. Jubiläumsjahrestag dieser Tradition in der Tschechischen Republik freuen). Die HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik kann in Brünn nicht fehlen, denn der Maschinenbau bildet eines der Hauptbestandteile im gegenseitigen tschechisch – schweizerischen Handel. Die Kammer organisierte deswegen während des zweiten Messetages mit der Unterstützung der Schweizer Botschaft in Prag und mit dem Ministerium für Industrie und Handel der ČR ein Arbeitsfrühstück mit dem Namen Swiss Business Breakfast. Das Thema beim Frühstück war der Brexit. Die Gäste wurden vom Generaldirektor von BVV, Herrn Jiří Kuliš und dem Vize Präsidenten der Kammer, Jiří Jirkovský begrüsst. Danach folgte ein Fachvortrag von Vladimír Bärtl, dem Vize-Minister für Industrie und Handel der ČR, der die Anwesenden mit der tschechischen Sicht der Lagenentwicklung bekannt machte. S. E. Dominik Furgler, der neue Schweizer Botschafter in Prag, der aus London gekommen ist, stellte die schweizerische Auffassung zu der besprochenen Thematik vor.

… navázal švýcarským pohledem na téma Brexit … knüpfte mit der Optik der Schweiz zum Thema Brexit an

Čilá diskuze … Eine rege Diskussion

Zahájení snídaně Jiřím Kulišem, ředitelem BVV a.s. Eröffnung des Frühstücks durch Herrn Jiří Kuliš, den Chef von BVV a.s.

… následovala i po ukončení akce

Stanovisko ČR popsal Vladimír Bärtl, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR

Organizátoři akce (zleva Danica Brendzová, J. E. Dominik Fugler, Alena Koukalová, Tereza Koudelková)

Die Stellungnahme der ČR beschrieb Herr Vladimír Bärtl, der VizeMinister für Industrie und Handel der ČR

… gab es auch noch nach der Beendigung dieser Veranstaltung

Organisatoren der Veranstaltung (von links Danica Brendzová, S. E. Dominik Fugler, Alena Koukalová, Tereza Koudelková)

Trendy ve sdílených službách

Zahájení konference a přivítání hostů, Antonio Russo Eröffnung der Konferenz und Begrüssung der Gäste, Antonio Russo

Tereza Koudelková krátce představila komoru a její činnost Tereza Koudelková hat kurz die Kammer und ihre Tätigkeit vorgestellt Helen Schweiger prezentovala budování sdíleného centra v Praze Helen Schweiger stellte den Aufbau von Shared Centres in Prag vor Joe Appleton hovořil o svých zkušenostech ze sektoru sdílených služeb Joe Appleton teilte seine Erfahrung aus dem Bereich Shared Services

O tom, že je Česká republika ideální lokací pro byznys, se mohly 8. listopadu přesvědčit švýcarské společnosti na semináři v Curychu. Odpoledne zorganizovala HST ve spolupráci s CzechInvestem, společností ABSL a Deloitte, která poskytla své prostory. Účastníky přivítal Antonio Russo, partner Deloitte, hovořil o trendech ve sdílení služeb napříč Evropou. Aktivity komory představila Tereza Koudelková, poté vystoupila Helen Schweiger z Novartisu, jež se podělila o své zkušenosti budování HR servisu pro skupinu Novartis v Praze. Jörg Wiederhold představil podnikatelské prostředí a švýcarské investice v České republice. Po krátké přestávce k občerstvení pokračoval Joe Appleton z ABSL o sektoru sdílených služeb v ČR. Jako succes story posloužil výstup Boba de Boerse z D-ploygroup. Zmíněny byly také investiční programy ze strany státu i EU, o nichž hovořily Barbora Račan-Ježková a Markéta Tomková z CzechInvestu. Těšíme se na další úspěšné projekty švýcarských společností.

Trends im Bereich der Shared Services Dass die Tschechische Republik ein idealer Ort für Businessaktivitäten ist, davon konnten sich am 8. November schweizerische Gesellschaften an einem Seminar in Zürich überzeugen. Den Nachmittag organisierte die HST in Kooperation mit CzechInvest, der Gesellschaft ABSL und Deloitte, welche ihre Räumlichkeiten zur Verfügung stellte. Die Teilnehmer wurden vom Antonio Russo, einem Deloitte - Partner begrüsst, er redete über die Trends im Bereich Shared Services in ganz Europa. Die Aktivitäten der Kammer stellte Tereza Koudelková vor, danach trat Helen Schweiger von der Novartis auf, die Ihre Erfahrung vom Aufbau vom HR Service für die Gruppe Novartis in Prag teilte. Jörg Wiederhold präsentierte die Unternehmensumgebung und die schweizerischen Investitionen in der Tschechischen Republik. Nach einer kurzen Erfrischungspause setzte Joe Appleton von ABSL über den Sektor der Shared Services in der ČR fort. Als eine Succes Story diente dann der Auftritt von Bob de Boers von der D-ploygroup. Erwähnt wurden auch Investitionsprogramme seitens des Staates und auch der EU, über welche Barbora Račan-Ježková und Markéta Tomková von CzechInvest redeten. Wir freuen uns auf weitere erfolgreiche Projekte von schweizerischen Gesellschaften.

Bob de Boers se také podělil o zkušenosti sdíleného centra v rámci ČR Bob de Boers sprach ebenfalls über die Erfahrung mit einem Shared Centre im Rahmen der ČR

Zástupci Czech Investu představili podporu investic v ČR Die Vertreter vom Czech Invest präsentierten die Investitionsunterstützung in der ČR

Propagační materiály Propagationsunterlagen

SWISSmag

Vánoční večeře Ve znamení prvorepublikové noblesy, kterou propůjčily prostory hotelu Paříž, se konala 6. prosince vánoční večeře HST. O příjemnou atmosféru se postaral Swingový koncert. Večeře patří dlouhodobě k nejoblíbenějším akcím roku. To potvrdil i zájem účastníků, kterých bylo více než 50. Večeři zahájil Marek Procházka, prezident komory, jenž přítomné hosty přivítal a seznámil s vývojem komory a česko-švýcarských vztahů. Účastníky také pozdravil J. E. Dominik Furgler, švýcarský velvyslanec v Praze. Hosté si vychutnávali čtyřchodové menu servírované restaurací Sarah Bernhard. Prostor byl samozřejmě i k tanci a networkingu. Poděkování patří společnosti Alpiq, Belimo, Lindt a hotelu Paříž, bez jejichž podpory by nebylo možné večer v tak příjemné atmosféře realizovat. Děkujeme za spolupráci a těšíme se opět za rok na viděnou.

Weihnachtsabendessen Im Zeichen der Noblesse der ersten Republik, welche die Räume des Hotels Paříž ausstrahlen, fand am 6. Dezember ein Weihnachtsabendessen der HST statt. Für eine angenehme Atmosphäre sorgte ein Swing-Konzert. Das Abendessen gehört zu den beliebtesten Veranstaltungen des Jahres. Dies wurde auch durch das Interesse der Teilnehmenden bestätigt, von denen mehr als 50 kamen. Das Abendessen eröffnete Marek Procházka, der Präsident der Kammer, der die anwesenden Gäste begrüsste und sie mit der Entwicklung der Kammer und der tschechisch- schweizerischen Beziehungen bekannt machte. Die Gäste begrüsste auch S.E. Dominik Furgler, der schweizerische Botschafter in Prag. Die Gäste genossen ein Menu, serviert vom Sarah Bernhard Restaurant. Selbstverständlich gab es Gelegenheit zum Tanz und zum Networking. Ein Dank gehört den Gesellschaften Alpiq, Belimo, Lindt und dem Hotel Paříž, ohne deren Unterstützung es nicht möglich gewesen wäre, den Abend in einer derartig angenehmen Atmosphäre zu realisieren. Wir bedanken uns für die Zusammenarbeit und freuen uns auf ein Wiedersehen in einem Jahr. Partneři:

Pozdrav prezidenta komory a J. E. Dominika Furglera Begrüssung des Präsidenten der Kammer und S.E. Dominik Furgler

Vánoční atmosféra byla všudypřítomná Die weihnachtliche Atmosphäre war allgegenwärtig

Poslech koncertu… Zuhören beim Konzert…

…, na kterém vystoupil klavírista společně s houslistou …, an dem ein Klavierspieler gemeinsam mit einem Geigenspieler auftraten

Večer zpestřila soutěž s otázkami týkajícími se HST a ST Für Unterhaltung sorgte ein Wettbewerb mit Fragen, welche die HST und ST betrafen

Networking probíhající po večeři Networking auch nach dem Abendessen

Lindt se jako partner večera postaral o vánoční dekoraci stolů i sladký dárek pro všechny účastníky Lindt als ein Partner des Abends sorgte für die weihnächtliche Tischdekoration und für ein süsses Geschenk für alle Teilnehmenden

Připravované akce 24.–25. března Lyžování se Svazem lyžařů a FČOK Špindlerův Mlýn 27. března

Ochutnávka švýcarských vín a čokolády Lindt Wine bar Bottles, Praha

28. března Seminář What next ve spolupráci s IMD Club Lausanne Opero Praha 26. dubna

Konference The Future is now

14. dubna

5. Švýcarské dny v Praze Městská knihovna, Farmářské trhy, Království železnic

28. dubna

6. Švýcarský den v Třeboni

10. května Seminář Leading Digital Transformation ve spolupráci s IMD Club Lausanne 16. května

Členské shromáždění a Swiss Business Cocktail Art Gallery Laufen, Praha

Švýcarsko-francouzské rodinné odpoledne ve spolupráci s FČOK 20. května Praha Společná akce komor Around the World 22. května Praha červen Letní Jazzový koncert Praha červenec Trénink v pétanque ve spolupráci s FČOK Letná, Praha září

19. číslo časopisu SWISSmag

1.–5. října Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně Swiss Business Breakfast 2. října Holiday Inn Brno

Geplante Veranstaltungen 24.–25. März Skiwochenende mit dem tschechischen Skiverband und FČOK Špindlerův Mlýn 27. März

Verkostung von Schweizer Wein und Schokolade Lindt Wine bar Bottles, Prag

Švýcarský Food Festival 13. října Praha

28. März Seminar What next in Zusammenarbeit mit dem IMD Club Lausanne Opero Praha

23. října

Seminář o investicích ve spolupráci s Florian & Partner

26. April

Konferenz The Future is now

prosinec

Vánoční večírek

14. April

5. Schweizer Tage in Prag Stadtbibliothek, Bauernmarkt, Königreich der Eisenbahn

28. April

6. Schweizer Tag in Třeboň

10. Mai Seminar Leading Digital Transformation in Zusammenarbeit mit dem IMD Club Lausanne 16. Mai

Mitgliederversammlung und das Swiss Business Cocktail Art Gallery Laufen, Prag

20. Mai Ein schweizerisch-französischer Familiennachmittag in Zusammenarbeit mit der FČOK Prag 22. Mai Gemeinsame Veranstaltung der Handelskammern Around the World Prag Juni Sommerjazzkonzert Prag Juli Training Petanque in Kooperation mit der FČOK Letná, Prag September

19. Nummer der Zeitschrift SWISSmag

1.–5. Oktober Internationale Maschinenbaumesse in Brno Swiss Business Breakfast 2. Oktober Holiday Inn Brno Schweizer Food Festival 13. Oktober Prag 23. Oktober Seminar über Investitionen in Zusammenarbeit mit Florian & Partner Dezember

Weihnachtsparty

HANDELSKAMMER SCHWEIZ – SLOWAKISCHE REPUBLIK

SWISSmag

Noví členovia Švajčiarskoslovenskej obchodnej komory Neue Mitglieder der Handelskammer Schweiz – Slowakische Republik BENDURA Bank AG Altenrhein Luftfahrt GmbH JK Management GmbH

BENDURA Bank AG Altenrhein Luftfahrt GmbH JK Management GmbH

Naša spolupráca s HST

Podporili sme: Wir haben Unterstützung geleistet bei: AMBRELO – občianske združenie zrakovo postihnutých Združenie Sclerosis Multiplex Nádej AMBRELO – Bürgervereinigung von Sehbehinderten Vereinigung Sclerosis Multiplex Nádej

Čo by mal podnikateľ vedieť o Švajčiarsku – pohľad diplomata Pri popoludňajšej káve sa o svoje skúsenosti a odporúčania podelil Dipl.Ing. Ján Foltín, PhD, veľvyslanec Slovenskej republiky vo Švajčiarsku v rokoch 2010–2014.

Už po druhýkrát Švajčiarsko-slovenská obchodná komora spolupracovala s HST pri realizácii podujatia Swiss Business Breakfast počas Medzinárodného strojárskeho veľtrhu.

Was sollte ein Unternehmer über die Schweiz wissen – aus der Unsere Zusammenarbeit mit der HST Sicht eines Diplomaten Bereits zum zweiten Mal gab es zwischen der Handelskammer Schweiz-Slowakische Republik eine Zusammenarbeit mit der HST bei der Realisierung der Swiss Business Breakfast –Veranstaltung während der Internationalen Maschinenbaumesse.

5. ročník Business Ladies Day

Beim Nachmittagskaffee teilte seine Erfahrung und Empfehlungen Herr Dipl.Ing. Ján Foltín, PhD, Botschafter der Slowakischen Republik in der Schweiz in den Jahren 2010–2014, mit.

Danica Brendzová HSSR, Mária Berithová SOHK Danica Brendzová HSSR, Mária Berithová SOHK

5. Jahrgang vom Business Ladies Day

Švajčiarsko-slovenská obchodná komora v spolupráci s ďalšími bilaterálnymi obchodnými komorami v Slovenskej republike uskutočnila 12. októbra 2017 v Hainburgu 5. ročník Business Ladies Day. Toto networkingové podujatie určené pre aktívne dámy, podnikateľky a manažérky si získalo veľkú popularitu aj vďaka atraktívnemu programu – prednášky a workshopy na zaujímavé témy aj výstavy obrazov, plastík, šperkov, ukažky business módy, špičkových kaderníckych a kozmetických techník ai. Neoddeliteľnou súčasťou podujatia je každoročne panelová diskusia vysokokarátových dám. Tento rok sa diskutovalo na tému Women in leadership – their secrets to success.

Die Handelskammer Schweiz-Slowakische Republik hat in Zusammenarbeit mit weiteren bilateralen Handelskammern in der Slowakischen Republik am 12. Oktober 2017 in Hainburg den 5. Jahrgang vom Business Ladies Day realisiert. Diese Networking-Veranstaltung, die für die aktiven Damen, Unternehmerinnen und Managerinnen bestimmt ist, gewann an enormer Popularität auch wegen dem attraktiven Programm – Vorträge und Workshops zu interessanten Themen, sowie Ausstellungen von Bildern, Plastiken, Schmuck, Vorführungen von der Business Mode, von Top Friseur- und Kosmetiktechniken usw. Ein untrennbarer Teil dieser Veranstaltung ist alljährlich auch die Blockdiskussion von hochkarätigen Damen. Dieses Jahr gab es eine Diskussion zum Thema Women in leadership – their Ingrid Vajcziková, hlavný enológ secrets to success. Hubert J E, s.r.o. Ingrid Vajcziková, oberste Weinkennerin bei Hubert J E, s.r.o.

Výstava obrazov Ó Brazília Bilderausstellung ‚Oh Brasilien‘ Xenia Gnalová, kaderníčka Xenia Gnalová, Friseuse

HANDELSKAMMER SCHWEIZ – SLOWAKISCHE REPUBLIK Federico Sommaruga, Switzerland Tourism

Ein Schweizer Adventabend im Hotel ARCADIA

Švajčiarsky predvianočný večer v hoteli ARCADIA V magický večer 13. decembra neprišla len Lucia, ale aj členovia, hostia a priaznivci Švajčiarsko-slovenskej obchodnej komory. Všetci sa nechali zaviesť do atmosféry zimnej turistiky vo Švajčiarsku prezentáciou Upgrade your Winter in Switzerland. Federico Sommaruga zo Switzerland Tourism inšpiroval poslucháčov k vlastným zážitkom vo Švajčiarsku. Veď raz zažiť je určite viac než dvakrát počuť. Thank you, Federico. Partner večera People´s Vienaline potešil šťastného výhercu, ktorý si okrem kulinárskych špecialít šéfkuchára, príjemného smoothsaxofónu a vianočných darčekov vychutnal aj radosť z dvoch vylosovaných leteniek na trase Viedeň – Altenrhein – Viedeň. A aby bola radosť výhercu ešte väčšia a cesta po Švajčiarsku pohodlnejšia, Federico Sommaruga pridal výhercovi štvordenný Swiss Travel Pass. Prajeme šťastnú cestu a veľa krásnych zážitkov! Príjemná atmosféra predvianočného večera Die angenehme Atmosphäre des Adventabends

Kateřina Lamačová, Sales Manager Aviation Alena Koukalová, HST a Zsolt Kajtor, prezident HSSR Alena Koukalová, HST und Zsolt Kajtor, Präsident der HSSR

An dem magischen Abend des 13. Dezembers kam nicht nur die heilige Lucia, sondern auch die Mitglieder, Gäste und Freunde der Handelskammer Schweiz-Slowakische Republik. Alle liessen sich in die Atmosphäre der Wintertouristik in der Schweiz durch eine Präsentation Upgrade your Winter in Switzerland führen. Federico Sommaruga von Switzerland Tourism inspirierte die Zuhörer zu eigenen Erlebnissen in der Schweiz. Denn einmal erleben ist sicherlich mehr als zweimal sagen hören. Thank you, Federico. Der Partner dieses Abends – People´s Vienaline - erfreute einen glücklichen Gewinner, der ausser den kulinarischen Spezialitäten des Chefkochs, den angenehmen Tönen des Smoothsaxophons und den Weihnachtsgeschenken auch die Freude aus zwei verlosten Flugtickets auf der Strecke Wien – Altenrhein – Wien geniessen konnte. Und damit die Freude des Gewinners noch grösser und die Reise durch die Schweiz noch bequemer wird, hat Federico Sommaruga dem Gewinner zusätzlich auch noch einen 4-Tage – Swiss Travel Pass geschenkt. Wir wünschen eine gute Reise und viele tolle Erlebnisse!

Prezident Kajtor navštívil člena HSSR na Danubius Gastro

Der Präsident besuchte den HSSR-Mitglied an der Danubius Gastro Messe

V dňoch 25.–28. januára 2018 bratislavská Incheba Expo hostila vyše 390 vystavovateľov na veľtrhu pre gastronómiu a hotelierstvo Danubius Gastro, kam prišlo viac ako 70 000 návštevníkov. Svoje zastúpenie na ňom mala aj SOLA Switzerland, člen Švajčiarsko-slovenskej obchodnej komory (HSSR), ktorá patrí medzi top značky v oblasti gastronomického servisu na Slovensku, v Európe, ale aj na celom svete. SOLA pôsobí na trhu už od roku 1866 a dnes je najväčším švajčiarskym výrobcom príboru a kuchynských doplnkov. Spoločnosť pôsobí aj na Slovensku v Ivanke pri Nitre, kde nájdete aj SOLA POINT – showroom, predajňu a distribučné centrum zároveň. Novinky z konceptu Flow s netradičnými tvarmi, farebné PVD príbory a nové dizajny porcelánu zaujali aj MUDr. Zsolta Kajtora, prezidenta Švajčiarsko-slovenskej obchodnej komory. Pán Kajtor sa prišiel osobne presvedčiť o jedinečnosti dizajnu švajčiarskych produktov do stánku SOLA Switzerland EU. Aj takéto vzájomné stretnutia a spolupráce napomáhajú členom HSSR napredovať v každom smere.

Von 25. bis 28. Januar 2018 war die Incheba Expo der Gastgeber für mehr als 390 Aussteller aus der Gastronomie und Hotellerie Branche und der Gastgeber für mehr als 70 000 Besucher. Teilnehmer an der Messe war auch Sola Switzerland EU, der Mitglied der Schweiz-Slowakischen Handelskammer. Sola Switzerland EU gehört zu den TopMarken im gastronomischen Service in der Slowakei und Europa. SOLA ist seit 1866 auf dem Markt tätig und ist der grösste Schweizer Besteckhersteller. Das Unternehmen ist in Ivanka pri Nitre tätig, dass nicht nur als Europa-Zentrale dient, sondern auch eigenen Showroom für die Gastronomie und ein Geschäft für die Privatkunden – SOLA POINT betreibt. Die Neuheiten aus dem Konzept FLOW, für die, die nicht-traditionellen Formen sprechen, die farbige Bestecke sowie neue Porzellantrends haben auch MUDr. Zsolt Kajtor, Präsident der Schweiz-Slowakischen Handelskammer, angesprochen. Herr Kajtor überzeugte sich persönlich über die Einzigartigkeit der Produkte am Stand der Sola Switzerland EU. Solche Treffen sowie auch die Kooperation helfen den HSSR-Mitgliedern in allen Richtungen voranzukommen.

MATTERHORN

FOTO: DEPOSITPHOTOS

SWISSmag 82

O Matterhornu se tvrdí, že je to nejfotografovanější hora světa. Ale pozor, jeho zjev silně ovlivňuje stanoviště, odkud je pozorován, a je dokonce mnoho úhlů a míst, ze kterých Matterhorn sotva rozeznáte. Jak to udělat, abyste si domů přivezli ty pravé ikonické fotky?

ejjednoznačnější fotografie Matterhornu zhotovíte z okolí hory Rothorn, na jejíž horní stanici se dostanete pohodlně metrem a sérií lanovek. Už odtamtud uvidíte Matterhorn tak, jak jej nejčastěji potkáte na čokoládách a dalších slavných produktech. Pohledem na něj v obležení dalších čtyřtisícovek se můžete opájet v plném komfortu panoramatické restaurace hodiny a hodiny… Z podobného úhlu, ovšem nižší nadmořské výšky se vystavuje zrakům z vesnice Findeln, nedaleko pod stanicí Sunnegga. Tentokrát je už zarámovaný lesy i starými dřevěnými domky, u restaurace Findlerhof vznikají známé fotky skrz kovové srdce. A to nejlepší nakonec: pokud si uděláte z Blauherdu, stanice lanovky pod Rothornem, půlhodinovou vycházku k jezeru Stellisee, vyfotíte Matterhorn ze správného „čokoládového“ úhlu a nadmořské výšky, a navíc s odrazem v jezerní hladině. Třeba tak, jak to je na tomto snímku. (ps)

Objevujte krásy Švýcarska podle vaší chuti na panoramatických a tematických trasách na SwissTravelSystem.com

Bernina Express u ledovce Morteratsch, Graubünden

Nejlepší způsob jak poznat Švýcarsko.

SWITZERLAND

CASINO GALLERY – INTERLAKEN The largest selection of Swiss watch brands in the world! Fine diamonds, designer leather goods, high-quality cosmetics, precious gifts and local souvenirs

Designer leather goods by

High-quality cosmetics by

Kirchhofer Casino Gallery • Höheweg 73 • 3800 Interlaken • Switzerland Tel. + 41 (0)33 828 88 80 • Fax +41 (0)33 828 88 90 • info@kirchhofer.com

WWW.KIRCHHOFER.COM

Facebook @KirchhoferAG

Instagram @kirchhoferag