SNOW 115 - únor 2019 - skialp by SNOW media

PIVO Herlíkovice | Steinach am Brenner – Bergeralm + ZDARMA: | Hlubočky | Ružomberok – Malinô Brdo

115 – ÚNOR 2019

SNOW 115

CENA: 74 KČ / 3,49 EUR

ÚNOR 2019

NA SKIALPY! | ZÁVISLOST NA RYCHLOSTI – SPEEDSKIING | POLŠTÁŘE V MT. BAKER

skialpy! Závislost na rychlosti

– speedskiing Polštáře v Mt. Baker Race: Kdo je nejlepší lyžař historie? Academy: Nemíchejte sílu a vytrvalost!

WWW.SNOW.CZ

Tech: Velký test stoupacích pásů Mountain: 171 mrtvých v průsmyku Salang Travel: š umavský Hochficht, Salzburger Sportwelt, divoká Anglie SNOWbiz: Průběžná úprava sjezdovek

SNOWBIZ

PŘÍLOHA O HORSKÉM BYZNYSU

K2 WAYBACK 80 Hmotnost 930 g Dřevěné jádro

BCA BC CA SHAXE TECH Hm Hmotnost 436 g Oce Ocelová hlavice

Výhradní distributor značky K2 a BCA pro ČR: Outdoor Sisters s.r.o.

K2SKIS.COM

BACKCOUNTRYACCESS.COM

|4|

NO COMMENT

FOTO: JEREMY BERNARD/RED BULL CONTENT POOL

#62 |5|

Living the Dolomites

Foto: Seiser Alm Marketing_Helmuth Rier, F-Tech, Komma Graphik

www.seiseralm.it

175 km sjezdovek / 80 moderních lanovek a vleků / 80 km běžkařských tratí / 23 km sáňkařských drah / 3 Funparky pro děti 60 km zimních cest pro turistiku / 50 km cest pro sněžnice / nejlepší italský snowpark 2018 Alpe di Siusi / Seiser Alm, Tel. +39 0471 709 600, info@seiseralm.it, seiseralm.it

www.seiseralm.it

Alpe di Siusi / Seiser Alm: Z Prahy pouze 650 km

Bolzano Bozen

OBSAH

SPORT & MAG

|8|

RACE

16| 28| 30| 32| 38| 40| 44| 46|

Statistiko, pověz! Týmový hráč Haugen Na síti Speedskiing Štafeta Síně slávy Svatý Mořic podruhé Lyžuj lesy 2019 Česká jedenáctka pro mistrovství světa Åre 2019

MAG

48| 50|

Snowterest Lyžuj za den!

ACADEMY

54| 56| 58| 60|

Bezhlavé lyžování Rotace? Orientace? …ce? Efektivní trénink? Nemíchejte sílu a vytrvalost!

FOTO: K2

MOUNTAIN

Apul news

64| 74| 86| 114| 116|

Za legendou Mt. Baker Velký test stoupacích pásů Dynafit Hoji Osudný Mikuláš Ti, co leží na dně rokle

TRAVEL

|9|

122| 126| 132| 134| 138| 142| 146| 148| 156| 158| 160| 162| 166| 170|

Böhmerwald: Alpy na Šumavě Salzburger Sportwelt: velké sjezdovky pro každého Bergeralm: lyžování nad kamiony Sillian (GPS): Neposedná a nekonečná Do hor na pivo Špindlerův Mlýn a jeho „highlights“ Harrachov: manšestr na osmou Ski Jizera: poloprázdné kilometrovky přes den i večer Dolní Morava: lyžařský lunapark Karolinka v číslech Barvy Bílé Malinô Brdo: krájej, krájej, pluj Všechny tváře Val di Fiemme

SNOWBIZ

Anglie: Potrestej se, chceš-li! Jistě si to zasloužíš

175| 178| 180| 182| 184|

Rolbují nonstop Profesní výcvik vlekařů Ledové investice Lanovky s dvoupatrovými kabinami Přechod na automatiku

| 10 |

REDAKCE ŠÉFREDAKTOR

Petr Socha

ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA

Radek Holub REDAKTOŘI

Být zamilován Tak jsme se dočkali a přišla pravá zima! V nižších polohách pravda trochu kolísající, ale hory se nechaly zasypat sněhem na maximum, tak jak to známe z Ladových obrazů a z našeho vlastního, byť možná jen vysněného dětství. Pohled na předpověď nabízel, a i v době uzávěrky tohoto vydání, optimistické obrazy s temnými mráčky, z nichž se sype sníh, což všechny homo skiers naplňuje radostí, štěstím a uspokojením. S dopadem každé vločky se přibližuje ráj na zemi, zanedlouho se dá všude dojít či dojet či doběhnout na lyžích a takových úseků života si vážíme o to víc, o co víc nás média straší, že už je za rok či několik let nezažijeme. Za napadané hromady lyžařské touhy se snadno schovají nepraktické maličkosti jako třeba odklízení chodníku nebo vyprošťování auta ze závějí. Někdy tedy jen do doby, než ta chvíle skutečně nastane a musíme místo lyží vzít lopatu. I mně se to přihodilo a netrvalo dlouho, mezi zástupci mých dvou hemisfér se rozhořel lítý boj o to, jestli je sníh skutečně dobrý v takovém (rozuměj neomezeném) množství tak, jak si můj Jin doposud snil, nebo jestli spíš existuje nějaký rozumný limit, definovaný dostatečnou vrstvou nebo lokací spadu, jak prosazoval racionální Jang. Vybavily se mi skeptické příběhy o romanticích, kteří se za sněhem přestěhovali do divokých hor, aby následně protrpěli zimu a hanebně prchli zpět do civilizace. A vůbec jsem po té hodině lopatování už už začínal váhat,

KRESBA: ONDRA TŮMA

Andrea Drengubáková (SNOW tour), Ondřej Katz, Ondřej Novák, Tom Řepík (SNOWbiz), Lukáš Vavrda GRAFIKA

Petr Antoníček Markéta Antoníčková Michal Šindler INZERCE

Petr Havelka Veronika Bezpalcová Tomáš Rucký (SNOWtour) Tom Řepík (SNOWbiz) DISTRIBUCE

Marie Potužilová, Andrea Rosenbaumová INTERNET

Petr Havelka, Radek Holub, Tomáš Roba Všichni výše uvedení používají e-mailovou adresu ve tvaru: jmeno.prijmeni@snow.cz AUTOŘI

Ivan Balek, Pavel Božák, Karel Hampl, Petr Havelka, Martin Müller, Vít Moudrý, Jimmy Petterson, Radim Polcer, Fredrik Schenholm, Kateřina Sochová, Aleš Suk, Tomáš Haisl, Ondra Tůma, Pavel Zelenka

jestli ten sníh skutečně miluji… Naštěstí naše horské parkoviště je rozumně dimenzováno, takže zanedlouho upustilo ze svého sněhového sevření a já se mohl vrhnout zpět do náruče slepé sněžné lásky. Co jsem mezitím vymyslel?

JAZYKOVÁ KOREKTURA

Drahomíra Kožíšková PŘEKLADY

Že u sněžné, stejně jako u každé jiné lásky záleží vlastně jen na tom, jestli člověk chce milovat. Že nelze čekat, že nás náš milovaný bude uvádět jen do ráje a soužití s ním bude výhradně nekonečná zábava zbavená praktických potřeb jako třeba úklid nebo nutnost sehnat něco k snědku. Nebo snad dokonce že nepřijdou chvíle, kdy by nás snad náš milovaný partner nazlobil a naštval. Mezi námi, je to obvykle právě náš nejbližší, kdo nás dokáže vytočit nejvíc.

Kateřina Sochová ODBORNÍ PARTNEŘI Asociace profesionálních učitelů lyžování Asociace horských středisek ČR Horská služba ČR

IČ 27175511

ADRESA REDAKCE

SNOW Husitská 344/63 130 00 Praha 3 – Žižkov redakce@snow.cz ( 222 780 286 Příspěvky, fotografie a názory zasílejte na adresu redakce.

INZERCE ( 775 610 757, inzerce@snow.cz

PŘEDPLATNÉ Česká republika: www.snow.cz/predplatne predplatne@snow.cz ( 775 My SNOW (775 697 669) Slovensko: www.ipredplatne.sk objednavky@ipredplatne.sk ( +421 0800 188 826 Cena výtisku: 74 Kč / 3,49 EUR MK ČR: E13878 ISSN: 1214-0007 Rozšiřuje: PNS a.s., Mediaprint & Kapa Pressegrosso s.r.o., PressMedia s.r.o. a síť sportovních prodejen. Vychází 7x ročně. Toto číslo vyšlo 24. ledna 2019, další vyjde 28. února 2019.

Články označené tímto logem jsou komerční prezentací. Články v rubrice SNOWtour obsahují product placement. Náklad je ověřován ABC ČR.

Všechna práva vyhrazena. SNOWmag je ochrannou známkou. © SLIM media s.r.o. 2019

i mluvit, čekat, trpět i odpouštět. Jen v této emoční sinusoidě můžeme sem tam vystřelit až k nebesům a zažít třeba životní nebo aspoň nejlepší sezonní jízdu. Léto bylo horké a suché, dlouhé a trýznivé. Tak ať se vše vrátí do nezbytné rovnováhy. Na úrovni přírody, člověka moudrého i člověka lyžujícího!

/casopis ELEKTRONICKÉ ČASOPISY:

Petr Socha a SNOW

VYDAVATEL

SLIM media s.r.o. Husitská 344/63, Praha 3

OBÁLKA/FOTO: K2 – Brey Photography

Milovat sníh prostě znamená žít ve vztahu, kde je potřeba dávat i přijímat, naslouchat

Stále více sněhu a lásky přeje SNOW!

SNOW, Č. 115, ROČNÍK XVII.

SNOW – OFICIÁLNÍ PARTNER

| 12 |

LYŽOVÁNÍ V ALPÁCH Francie - Valmeinier / Valloire

2. 2. - 9. 2. 7 nocí / 6 dní skipas

Itálie - Monte Bondone

již od

6 190 Kč / os.

již od

Rakousko - Obertilliach

31. 1. - 3. 2. 3 noci s polopenzí / 2 dny skipas

6 470 Kč / os.

Itálie - Val di Fiemme

7. 2. - 10. 2. 3 noci s polopenzí / 3 dny skipas

2 DĚTI ZDARMA

již od

6 890 Kč / os.

800 12 10 10 www.nev-dama.cz

již od

8 790 Kč / os.

| 14 |

SPORT MAG

Petra Vlhová konečně poráží ve slalomu doposud fenomenální Mikaelu Shiffrin. Jejím šťastným dnem se stal 8. leden 2019, šťastným místem pak rakouské Flachau

| 15 |

Petra v laufu!

Petra Vlhová je momentálně v laufu. Má nabito. Našlápnuto. Je neporazitelná. Má formu. A mohli bychom pokračovat do nekonečna. Slovník novináře je nekonečný a nekonečně otřepaný. Takže fakta letošní sezony. Sölden GS – diskvalifikace. Levi SL – 2. Killington GS – 7. Killington SL – 2. St. Moritz Parallel SL – 2. Courchevel GS – 8. Courchevel SL – 2. Semmering GS – 1. Semmering SL – 2. Oslo Parallel SL – 1. Zagreb SL – 2. Flachau SL -1. Dále 21 pódiových umístění ve Světovém poháru, z toho 7 vítězství. To poslední v tradičním slalomu ve Flachau

zastřelo těch několik předchozích. Porážka Mikaely Shiffrin je pro média velkým soustem, a byť to nebylo v kariéře Petry Vlhové poprvé, mluvilo se o porážce Shiffrin jako o životním díle. Trochu málo pro Petru, která toho určitě dokáže ještě mnohem víc a jejím životním cílem není porazit Shiffrin. Přelomové je třeba její první vítězství v obřím slalomu. V Semmeringu za sebou nechala taková jména jako Rebensburg nebo Worley. Pro mě osobně mnohokrát cennější vítězství než nablýskaný slalom ve Flachau.

Jak to kouše Mikaela?

senzaci. Obdivuji Mikaelu Shiffrin, jak se s takovým tlakem dokáže vyrovnat. Dokola se opakující záběry na její tvář po prohře ve Flachau jasně ukazují, že to není lehké. Pod tlakem okolí a opakujících se úspěchů, ze kterých se chtě nechtě stane rutina, je jakákoliv prohra těžká. Navíc, když celé mediální soukolí už vůbec neoslavuje vaše výhry, ale čeká na oslavu vaší prohry.

Mikaela Shiffrin se stala vítězícím automatem, zvířetem v lese, na které je nasazena stovka honicích psů, a dokud ji nějaký nedostane, není o čem psát ani co slavit. Podobně je na tom Marcel Hirscher. Předpokládaný výsledek dvou současných ikon sjezdového lyžování činí z jejich výpadku, zaváhání, ale i prosté porážky od lepšího soupeře světovou

Stefan Luitz vyhrál v prosinci obří slalom v americkém Beaver Creeku. Po delší zdravotní pauze se vrátil letos do kolotoče SP a hned si připsal výhru okořeněnou ještě porážkou Marcela Hirschera. A o vítězství před pár dny přišel. Mezinárodní federace FIS jej dodatečně diskvalifikovala za užití kyslíkové masky mezi prvním a druhým kolem závodu. Luitz se užitím masky nikterak netajil, podle pravidel antidopingové agentury WADA je

její použití naprosto legální, podle pravidel FIS však nikoliv. Koho by to napadlo, že se budou pravidla v takových stěžejních bodech lišit? Nenapadlo to ani samotného Luitze, ani jeho trenéra. A nějaký anonymní dobrák, který možná neustál Hirscherovu porážku, anebo jen chtěl chránit čest a poctivost sportu, chudáka Luitze úplně normálně prásknul. Stefan tak má prd a Marcel Hirscher zpětně získává vítězství, které mělo být to jubilejní šedesáté.

Kdo je Marco Schwarz?

slalomu. Další tři roky se na bednu nepodíval, i když jeho výsledky nebyly vůbec špatné. Znovu se na pódium postavil…. hádejte, kdy a kde? 22. 12. 2018 v Madonně di Campiglio. O týden později pak následovalo premiérové vítězství v paralelním slalomu v Oslu. O další týden později vedl ve slalomu Záhřebu po prvním kole, ale nedokončil druhé. Stejný osud ho čekal o další týden později v Adelbodenu. Ale tipnul bych, že o muži, který letos zajíždí v prvních kolech Marcela Hirschera, asi ještě uslyšíme.

Rakouský slalomář. Jméno, které je letos slyšet. Benjamínek a nastupující generace rakouského lyžování. Ročník 1995 naskočil poprvé do kolotoče SP v Levi v roce 2014. Po sérii nedojetí a nekvalifikování se do druhých kol zazářil poprvé v obřáku ve Val d´Isere v roce 2015 19. místem a den na to přidal ještě 18. místo ve slalomu. Magické datum a šťastný den je pro něj evidentně 22. prosinec. 22. 12. 2015 v Madonně di Campiglio zaznamenal své premiérové pódiové umístění a skončil třetí ve

Nepřehlédněte:

FOTO: CHRISTOPHE PALLOT/AGENCE ZOOM/GETTY IMAGES

Stefan Luitz bez bedny

(on)

16 32 50

Statistiko, pověz! Kdo je nejlepším lyžařem všech dob?................................................................................................................................... Speedskiing Diagnóza: posedlost rychlostí, léčba: rekord.................................................................................................................... Nostalgie zašlých zim: Lyžuj za den!....................................................................................................................................................................................

RACE TÉMA

FOTO: ELAN

| 16 |

Statistiko, pověz! Text: Tom Řepík

Kdo je nejlepší lyžař všech dob?

Kdo je tím mytickým nejzávodníkem, co kdy stál na sněhu? Jakkoli jde o naivní – byť nezřídka kladenou – otázku, racionální odpověď jsem se pokoušel hledat u těch jmen, která dokázala vítězit na povel, pod tlakem té nejdůležitější soutěže sezóny.

FOTO: ATOMIC/GEPA

| 17 |

Marcel Hirscher bral v prosinci ve Val d’Isère své 60. svěťákové zlato. Velký glóbus za celkové vítězství sebral už 7krát, historicky nejvíce!

Nejvíce vítězství v závodech Světového poháru Švéd Ingemar Stenmark dosáhl dodnes nepřekonaných 86 svěťákových vítězství během 16 sezón, k tomu ale „jen“ dvě olympijská zlata z Lake Placid 1980 a bronz z Innsbrucku 1976

Když otázka na nejlepšího lyžaře historie zazní, obvykle se kvantifikují dosažené triumfy závodníků během jejich celoživotních kariér. Nejčastěji Švéda Ingemara Stenmarka, jenž dosáhl rekordních 86 svěťákových vítězství během 16 sezón; případně Američanky Lindsey Vonn, jež před pár lety předstihla do té doby vedoucí ženu historie Anemarie

Moser-Proell se 62 vítězstvími – Lindsey jich už má na kontě aktuálně 82. Nikdo z nich však nevyhrál na jediné olympiádě víc než jednu zlatou. Dalšími často citovanými šampióny bývají Marc Girardelli s pěti křišťálovými glóby (ale bez olympijského zlata) a Marcel Hirscher, který už má glóbů sedm a taky dvě zlaté z loňské olympijské Koreje.

RACE TÉMA

FOTO: ATOMIC/GEPA

Celková vítězství v SP Lyžařka................................ Země.................. Období............. Vítězství celkem Annemarie Moser-Pröll........ Rakousko...............1969–1980........................ 6 Lindsey Vonn............................ USA..........................2001 (stále aktivní)......... 4 Vreni Schneider....................... Švýcarsko..............1984–1995........................ 3 Janica Kostelić......................... Chorvatsko............1998–2006....................... 3 Petra Kronberger..................... Rakousko...............1987–1992......................... 3 Marcel Hirscher....................... Rakousko...............2007 (stále aktivní).........7 Marc Girardelli.......................... Lucembursko.......1980–1996........................ 5 Hermann Maier....................... Rakousko...............1996–2009....................... 4 Pirmin Zurbriggen.................. Švýcarsko..............1981–1990......................... 4 Gustav Thöni............................. Itálie.........................1969–1980........................ 4 Phil Mahre................................. USA..........................1975–1984........................ 3 Ingemar Stenmark.................. Švédsko..................1973–1989......................... 3

46. vítězství Mikaely Shiffrin ve Světovém poháru bylo zároveň vstupenkou do síně slávy, kterou do té chvíle opanovalo jen šest světových závodnic. Mikaela je sedmou na světě, které se podařilo zvítězit ve všech pěti disciplínách (slalom, obří slalom, super-G, sjezd, kombinace). Zároveň je vůbec prvním závodníkem na světě (napříč kategoriemi ženy a muži), který zvítězil ve všech 6 disciplínách, počítáme-li i paralelní slalom. I letos sbírá zlata jako na běžícím pásu, před uzávěrkou už to bylo 52. zlato celkem, z toho 37 ve slalomu

10 nejúspěšnějších v SP Pořadí Lyžařka......................................... Země.......................Období........... Vítězství celkem 1 Lindsey Vonn........................................USA...............................2001–............................... 82 2 Annemarie Moser-Pröll....................Rakousko.....................1969–1980..................... 62 3 Vreni Schneider....................................Švýcarsko...................1984–1995..................... 55 4 Mikaela Shiffrin....................................USA...............................2012–............................... 50 5 Renate Götschl.....................................Rakousko.....................1993–2009.................... 46 6 Anja Pärson...........................................Švédsko.......................1998–2012..................... 42 7 Marlies Schild.......................................Rakousko.....................2001–2014.....................37 8 Katja Seizinger......................................Německo.....................1989–1998..................... 36 9 Hanni Wenzel.......................................Lichtenštejnsko........1972–1984......................33 10 Erika Hess..............................................Švýcarsko...................1978–1987......................31 Pořadí Lyžař............................................. Země.......................Období........... Vítězství celkem 1 Ingemar Stenmark..............................Švédsko.......................1973–1989..................... 86 2 Marcel Hirscher...................................Rakousko.....................2007–active.................. 63 3 Hermann Maier....................................Rakousko.....................1996–2009.................... 54 4 Alberto Tomba......................................Itálie...............................1986–1998..................... 50 5 Marc Girardelli......................................Lucembursko.............1980–1996..................... 46 6 Pirmin Zurbriggen...............................Švýcarsko...................1981–1990..................... 40 7 Benjamin Raich....................................Rakousko.....................1996–2015..................... 36 Aksel Lund Svindal.............................Norsko .........................2001–active................... 36 9 States Bode Miller...............................USA...............................1997–2017......................33 10 Stephan Eberharter............................Rakousko.....................1989–2004................... 29

FOTO: AGENCE ZOOM

| 18 |

Američanka Lindsey Vonn má na kontě aktuálně 82 vítězství ve Světovém poháru. Vyhrála historicky nejvíce sjezdů (43) a super-G (28).

Úžasná rychlost automatického ostření a kompaktní design.

CyberShot RX100 VA SONY RX100 V je inovovaný model páté generace s osvědčeným 1,0“ snímačem Exmor RS ™ CMOS (převzatý z šesté generace), světelným objektivem Zeiss® VarioSonnar T * 24–70 mm f/1,8–2,8 a vylepšeným systémem zpracování obrazu (zejména procesorem, který je taktéž převzatý z šesté generace), který umožňuje vyšší rychlost zpracování, rozšiřuje vyrovnávací paměť a optimalizuje kvalitu obrazu, a to zejména při vysokých hodnotách ISO.

+ Manfrotto ministativ

+ vyvolání fotografií v hodnotě 300 Kč

22 990 Kč

Centrum FotoŠkoda - Palác Langhans, Vodičkova 37, Praha 1 www.fotoskoda.cz

| 20 | RACE TÉMA

FOTO: DER STANDARD

Mnoho expertů považuje za největší lyžařku všech dob Janicu Kostelič. Sailer a Killy jsou jedinými dvěma závodníky, kteří dokázali vyhrát všechna zlata, co byla k mání na jediné olympiádě.

Mistři olympiád: Kosteličová, Sailer

FOTO: SKI USA

Toni Sailer zazářil na olympiádě 1956 v Cortině nejen svými třemi zlaty, ale i nevídaným náskokem, s jakým ve všech disciplínách zvítězil

Chorvatka Janica Kosteličová je jedinou lyžařkou historie, která vyhrála na jediné olympiádě 4 medaile

Dost odlišný pohled na (stále jalový) fenomén jediné lyžařské superstar můžeme obdržet, rozhodneme-li se ignorovat tyto nejvíce vítězství kumulující sportovce a zaměříme se na ty, kteří uměli vyhrát, když šlo o všechno – tedy dokázali triumfovat na olympiádě, svátku konaném jednou za čtyři zimy a obvykle nijak mnohokrát během kariéry sportovce. „Nejlepší lyžaři vyhrávají olympiádu a mistrovství světa,“ tvrdí americký lyžující kovboj ze Steamboatu a mistr světa 1970, Billy Kidd. „Takoví závodníci musí mít rybí krev. Závody na těchto akcích jsou vtěsnány mezi několik dní a vyhrát je vyžaduje vzácnou schopnost koncentrace na jediný okamžik, která není nutně potřeba pro sebeúspěšnější dlouhou kariéru a celoživotní sběr žebříčkových bodů.“ Nejpozoruhodnější výkonnosti na jediné olympiádě pravděpodobně dosáhla Chorvatka Janica Kosteličová; na ZOH v Salt Lake 2002 vyhrála olympijské zlato ve slalomu i obřáku, stříbro v super-G a opět zlato v kombinaci. Současně vyhrála dvě zlata na MS v Mořici 2003 a dokonce tři na MS 2005 v Bormiu. Mnoho expertů bílého sportu považuje za největší lyžařku všech dob právě ji. Co se mužů týká, za krále alpského lyžování by mohl být směle považován Toni Sailer, jenž v roce 1956 v italské Cortině vyhrál tři olympijské zlaté medaile a současně 4 světové tituly. Náskok, se kterým Rakušan vyhrával svá zlata, byl vskutku ohromující; 3,5 vteřiny ve sjezdu, téměř nepochopitelných 6,4 vteřiny v jednokolovém obřáku a nakonec 4 vteřiny ve slalomu. O dva roky později na MS 1958 v Bad Gasteinu Sailer téměř zopakoval svůj olympijský triumf, když vyhrál tři zlata (sjezd, GS a kombinace) a stříbro ve slalomu. Pak se opálený hezoun s vlasy černými jak pověstný porn jet Larryho Flynta přesunul do filmového průmyslu, trénoval rakouské národní družstvo i předsedal asociaci FIS.

| 21 |

Sailer a Francouz Jean-Claude Killy jsou jedinými dvěma závodníky, kteří dokázali vyhrát všechna zlata, co byla k mání na jediné olympiádě; dlužno však podotknout, že v jejich časech šlo jen o tři disciplíny (super-G tehdy ještě neexistovala).

i mistrovstvím světa, takže Wenzelová si připsala i dva světové tituly, světové stříbro za sjezd a nové zlato z MS za kombinaci, přičemž na ZOH disciplína stále nebyla v programu. V této olympijské sezóně vyhrála Hanni s přehledem i celkové hodnocení SP – stejně jako její bratr Andy v mužích v historicky ojedinělém rodinném triumfu. Na následující olympiádu v roce 1984 ji nepustila FIS z důvodů finančních odměn za reklamu,

24letý Killy byl už před svým triumfem na olympiádě v Grenoblu 1968 mezinárodně uznávanou hvězdou; předcházející sezónu vyhrál přes 70 % všech závodů SP, což se od té doby nikomu nepodařilo překonat. Tlak vyvíjený na Killyho při jeho domovských ZOH byl nepředstavitelný; celé dny jej pronásledovali fotografové, novináři, fanoušci a lovci autogramů. Killy tak týden před zapálením ohně zmizel do ústraní a neukázal se dřív než ve startovní bráně prvního závodu, bezvadně připravený. Vyhrál všechny zlaté medaile, jež byly k mání, ač ne s tak obřím náskokem jako Sailer. V roce 1980 na hrách v Lake Placid vyhrála Hanni Wenzelová z Lichtenštejnska zlato ve slalomu a obřáku, aby ve sjezdu skončila druhá. V tomto roce byla olympiáda současně

které si Hanni dovolila inkasovat od sponzorů přímo, ne pokrytecky přes síto národního svazu. Z nejiných peněz placení bafuňáři ji tak obrali o možnost vyhrát další olympijské tituly; podobné klacky pod nohy nakladla FIS i Ingemaru Stenmarkovi. Ten má tak „jen“ dvě olympijská zlata z Lake Placid 1980 a bronz z Innsbrucku 1976; jeho rekord 86 vítězství ve svěťáku však dodnes čeká k překonání.

FOTO: FIS

Všechna zlata na ZOH

Jean-Claude Killy získal na ZOH 1968 v Grenoblu tři zlata

CROSS 6.0 NOVÁ GENERACE PROTEKTORŮ

EVA WALKNER KOMPERDELL TEAMRIDER spoléhá na Komperdell Ballistic Vest

NEJVÝŠE POUZE 4,97 ZBYTKOVÉ SÍLY

— pro maximální bezpečnost

PRODYŠNOST — pro příjemný pocit při nošení

PRŮKOPNÍK A VÍTĚZ TESTŮ CO URČUJE SMĚR BEZPEČNOST & KOMFORT ZÁROVEŇ Jsme průkopníky v oblasti ochrany páteře už 20 let, zasadili jsme se o výrazné zlepšení v oblasti bezpečnosti i pohodlí při používání protektorů. To potvrzuje nejen spokojenost našich závodníků a zákazníků, ale i početná vítězství v mezinárodních srovnávacích testech, v nichž jsme získali bezkonkurenční množství ocenění.

www.komperdell.com

MNOHOVRSTEVNATÁ KONSTRUKCE — zaručuje optimální volnost v pohybu

Němka Rosemarie „Rosi“ Mittermaierová v roce 1976 na ZOH v Innsbrucku a Lichtenštejnka Hanni Wenzelová na následující olympiádě v roce 1980 těsně minuly Sailerův hattrick: Mittermaierová v Innsbrucku po výhře ve slalomu i sjezdu skončila v obřáku druhá o pouhých osm setin. V součtu výsledků vyhrála i kombinaci, tehdy však jen na papíře, jelikož tato disciplína na program ZOH ještě nebyla zařazena. Na konci kariéry se Rosi provdala za německého lyžařského šampiona Christiana Neureuthera, se kterým má syna Felixe, soudobého sympatického rytíře bílých svahů, slalomářského medailistu ze tří posledních světových mistrovství.

FOTO: HEAD

FOTO: GETTY IMAGES

| 22 | RACE TÉMA

Švýcarka Vreni Schneiderová vyhrála dvě olympijská zlata na ZOH v Calgary 1988 a na lillehammerské olympiádě pak další tři medaile, včetně slalomářské zlaté. Nadto má na kontě 55 vítězství ve SP – meta, již v ženách překonaly jen Lindsey Vonn a Anemarie-Pröll. Téměř supermanovskou výkonností se na olympiádě 2002 v Salt Lake City blýskl Nor Kjetil André Aamodt, když startoval ve všech pěti disciplínách, přičemž vyhrál zlato v super-G a kombinaci, skončil čtvrtý ve sjezdu, šestý ve slalomu a sedmý v obřáku. Navíc, na čtyřech olympiádách dohromady vyhrál Aamodt celkem 8 medailí, což se nepovedlo žádnému jinému alpskému lyžaři.

FOTO: GETTY IMAGES/TONY DUFFY /ALLSPORT

| 23 |

Top ten nejlepších lyžařů na jediné olympiádě: Janica Kosteličová..............................ZOH 2002 Salt Lake City Jean-Claude Killy..........................................ZOH 1968 Grenoble Toni Sailer..............................................................ZOH 1956 Cortina Kjetil André Aamong..........................ZOH 2002 Salt Lake City Rosi Mittermaierová...................................ZOH 1976 Innsbruck Hanni Wenzelová.....................................ZOH 1980 Lake Placid Ingemar Stenmark....................................ZOH 1980 Lake Placid Hermann Maier.................................................ZOH 1988 Nagano Vreni Schneiderová.........................................ZOH 1988 Calgary Alberto Tomba....................................................ZOH 1988 Calgary

Medaile z olympijských her Lyžař/ka Stát Olympiády Zlato Stříbro Bronz Celkem Janica Kosteličová....... Chorvatsko......1998–2006.......... 4............. 2..............0...............6 Anja Pärson.....................Švédsko............2002–2010..........1............. 1...............4...............6 Vreni Schneider.............Švýcarsko........1988–1994............3............. 1............... 1................5 Katja Seizinger...............Německo..........1992–1998............3.............0..............2...............5 Deborah Compagnoni..Itálie...................1992–1998............3............. 1...............0...............4 Kjetil André Aamodt.... Norsko..............1992–2006.......... 4............. 2..............2...............8 Bode Miller...................... USA....................1998–2014............1............. 3..............2...............6 Alberto Tomba................Itálie...................1988–1998............3............. 2..............0...............5 Lasse Kjus........................Norsko..............1992–2006...........1............. 3.............. 1................5 Kjetil Jansrud.................Norsko..............2006–2018..........1............. 2..............2...............5

12. února 1980: Hanni Wenzelová na olympijské trati v Lake Placid, odkud si přivezla dvě medaile

FOTO: GETTYIMAGES

| 24 | RACE TÉMA

Výkon pod tlakem: Herminátor Bezpochyby nejheroičtější výkon pod pekelným tlakem podal legendární Rakušan Hermann Maier na ZOH 1998 v Japonsku. Po spektakulárním pádu ve sjezdu, při němž prorazil všechny ochranné sítě a div se nepřizabil, jakoby vstal z mrtvých a v následujících dnech vyhrál obří slalom i super-G. Následně jej postihla krutá motonehoda, během níž málem přišel o nohu, aby po zotavení vyhrál v roce 2005 zlato na MS v Bormiu a rok nato dvě olympijské medaile v Turíně.

Nej sukničkář: Tomba Za nejcharismatičtější osobnost lyžařského cirkusu by nejspíš většina lidí (čímž míním „žen“) uvedla Itala Alberta Tombu, po celou kariéru jakoby postiženého akutní otravou mozku testosteronem. Tomba získal dvě olympijská zlata v Calgary 1988 a další tři medaile včetně jedné zlaté na následujících dvou ZOH. Během svého závodění vyhrál dohromady třináct medailí z MS nebo ZOH a dovršil padesátku vítězství ve SP, vždy buď ve slalomu nebo obřáku. La Bomba se neméně proslavil i svým bonvivánským životem, machistickými výroky a nadbíháním nejen východoněmecké krasobruslařské krásce Katarině Wittové.

Alberto Tomba, nejcharismatičtější lyžař bílých svahů na své nejpovedenější olympiádě v Calgary 1988

FOTO: GETTYIMAGES

| 25 |

Asi nejheroičtější výkon pod pekelným tlakem podal Rakušan Hermann Maier na ZOH 1998 v Japonsku.

Hermann „Herminátor“ Maier v závodě jeho slavné olympiády v Japonsku, kdy vyhrál dva závody po slavném děsivém pádu. Nezastavila ho ani devastující motonehoda, po níž se dokázal vrátit na scénu a opět vítězit nad světem

Váš horský domov v Harrachově!

50%O

N PRODÁ

apartmány na prodej volejte 702 002 205

www.dolcevita.apartments

FOTO: HEAD

| 26 | RACE TÉMA

Dnešní hvězdy obřáku: Pinturault, Hirscher, Ligety, Miller?

FOTO: SKI USA

Ačkoli Pinturault už dávno předčil Killyho v počtu obřákových vítězství ve SP, přičemž jeho kariéra zdaleka – nestane-li se mu nic – není u konce, Jean-Claude Killy v obřáku závodil prakticky jen dvě sezóny, od svých třiadvaceti do pětadvaceti let věku, během nichž vyhrál přes 80 procent všech závodů SP (Pinturault asi 15 %). Na druhou stranu, když Pinturault začal v roce 2009 v obřáku SP coby 17letý elév závodit, v disciplíně už řádili Hirscher a Ligety. Killy ve své éře rozhodně tak tuhé soky neměl. Specializace na disciplíny tehdy neexistovala, dnes je standardem. Ostatně nikdo ze soudobých závodníků už nepodstupuje herkulovskou oběť startovat ve všech disciplínách od slalomu po sjezd jako za Killyho éry. Proč nakonec, když současná pravidla bodování SP – značně rozdílná než v Killyho časech – umožňují třeba Hirscherovi vyhrát sedm velkých křišťálových glóbů bez toho, aby musel nastoupit do jediného sjezdu.

Moudré by ale asi nebylo zapomínat ani na současné hvězdy bílého cirkusu s ještě neukončenými kariérami. (A nevyhnutelně je – ač a priori marně – zkusit srovnat se šampiony dřívějšími.) Zůstaňme jen u mužů a vezměme pouze ta dlouhodobě nejsilnější obřáková jména jako Marcel Hirscher, Ted Ligety nebo Alexis Pinturault. Zkusím najít nějaké srovnání třeba právě s Pinturaultovým krajanem Killym. Posledním takovým všestranným válečníkem byl americký enfant terrible Bode Miller, který, aby v roce 2005 mohl vyhrát svůj první velký glóbus, nastoupil do dnes málo představitelných 36 svěťákových startů i všech disciplín na MS. Ostatně inteligentní Bode, jenž po své vlastní lyžařské kariéře – o nic míň spektakulární co do výsledků, karambolů nebo rebelství – pracuje vedle ostatního podnikání jako technický analytik světových soutěží pro americkou stanici NBC, ve svém pořadu tamtéž prohlásil, že olympijské medaile nelze vědomě vyhrávat: „V lyžování máte vždycky dobré a špatné dny, a pokud se olympiáda nestrefí do těch vašich dobrých, nic nezmůžete. Vždy je tam ve hře i významný aspekt náhody.“ Nikdo asi neposoudí, nakolik má Bode pravdu; zmínění olympijští hrdinové však, zdá se, své vícenásobné tituly na štěstí samotném nechávat nemohli.

Lyžařský enfant terrible, Američan Bode Miller při jednom ze svých mnoha psích kusů

Posledním všestranným válečníkem byl americký enfant terrible Bode Miller.

| 28 | RACE FACE

Text: Ondřej Katz

Leif Kristian Nestvold

Haugen Týmový hráč

Leif Kristian Nestvold Haugen je neskutečný dříč. Prakticky po celou dobu trvání své lyžařské kariéry prokazuje tanhle zrzek vysoké morální kvality, ty lyžařské zejména během posledních tří let.

e to bezpochyby skvělý lyžař, talentovaný, pracovitý, cílevědomý… A přitom svoji kariéru nejspíš prožije ve stínu Svindala, Kristoffersena a Jansruda, ti všichni jsou na očích víc než on. Leif Kristian jim léta kryje záda, dosahuje výsledků, které sportovce možná mohou donekonečna motivovat, ale za čas také otrávit. Kolikrát už skončil těsně pod stupni vítězů! „Mě tohle nestresuje. Pořád věřím, že to přijde, že to zlomím a udělám velký výsledek,“ věří Haugen a dál trénuje tak tvrdě, jak je to jen možné. Přišlo to na Mistrovství světa ve Svatém Mořici, Leif Kristian Haugen konečně vybojoval svoji první velkou medaili, bronz v obřáku. Přitom na okruhu Světového poháru můžeme jméno Haugen vídat už od roku 2009! Kjetil Jansrud ve Sv. Mořici prohlásil, že na celém mistrovství světa si nikdo medaili nezasloužil víc než Haugen. „Jo, od kámoše, navíc špičkového lyžaře, to potěší,“ vrátil Haugen Jansrudovi kompliment s naprostou samozřejmostí. A potvrdil, že Norové jsou prostě dobrý tým.

Amerika tě naučí…

Jakkoliv je alpské lyžování individuálním sportem, Leif Kristian Haugen si ho umí užívat i jako sport týmový. Je to chlap do party, jak se říká, dříč a navíc sympaťák. Velice zajímavé zkušenosti, jak životní, tak samozřejmě i ty sportovní, si do Evropy přivezl ze zámoří. V roce 2008 se rozhodl studovat University of Denver v Coloradu, což v Norsku hodně lidí překvapilo. „Mysleli si, že se asi na lyžování vykašlu, upřednostním studium a pak byznys,“ vzpomíná Haugen. Titul si z americké univerzity skutečně přivezl, ale na

lyžování ani v nejmenším nezanevřel. Americké univerzity, jak známo, sport nadšeně a kvalitně podporují, z té denverské už do světa vyjelo několik hodně dobrých lyžařů. Tohle Haugen věděl a dodnes si tréninkové podmínky vytvářené americkým sportovně vzdělávacím systémem chválí. „Letní příprava neměla chybu, člověk tam měl, na co si vzpomněl. Navíc škola sportovcům vychází ohromně vstříc, já byl v zimě pětkrát týdně na kopci.“ Zimní, tedy závodní sezona, má na amerických školách navíc jednu zvláštnost. Závodí se za školu. Tedy za tým. „Každému Evropanovi by to možná nesedělo, ale já se v tom cítil jako ryba ve vodě. Trénuje se v týmu, závodí se za tým a pořád máte kolem sebe někoho, kdo vás nějakým způsobem nabíjí. A slavit vítězství týmu, to je přece ve sportu to nejkrásnější!“ „Největší zážitek z Ameriky? Jít do Bílého domu na setkání s prezidentem Obamou, když jsme jako škola v roce 2009 vyhráli NCAA Championship, to bylo fakt výjimečné. To si asi budu pamatovat nadosmrti.“

…hrát pro tým

Na olympiádě v Pchjongčchangu byl nejzkušenějším členem a oporou týmu, který v týmové soutěži vybojoval bronzovou medaili. V závodě dokázal zapomenout na zklamání, které mu pár dní před tím přinesl obřím slalom, kde po prvním kole figuroval na 3. místě, ale nakonec zase skončil bez medaile. „Děsně rád bych v obřáku vyhrál olympijskou medaili, ale prostě to nevyšlo.

Pokazil jsem druhé kolo… Ale v týmové soutěži jsem si to s klukama a s holkama vynahradil,“ přibližuje Haugen svoje pocity po zatím poslední olympiádě. „Když člověk na olympiádě sleduje ostatní sporty, když vidí, jak se úspěchy prožívají v týmových sportech, běhá mu mráz po zádech. Říkáš si, tohle chci taky zažít.“ A povedlo se. Týmový závod, na jehož konci visela bronzová medaile, to byl pro Haugena obrovský zážitek.

Vím, co ve mně ještě je

Ne že by po individuálním ocenění svých kvalit netoužil. Touží a stále věří, že se dočká. Že bronz ze Sv. Mořici nezůstane jedinou medailí a že přijdou i ve Světovém poháru významnější úspěchy. Zkušeností už má Leif Kristian Nestvold Haugen na rozdávání. Bez některých by se snad i obešel, třeba když si v roce 2006, ještě před odchodem do zámoří, totálně rozmlátil levou nohu. Otevřená fraktura, devastace svalové hmoty a nenávratné poškození nervů… Pro běžného člověka tohle znamená konec sportování. Ne tak pro Nora, co umí zatnout zuby a nehodlá se litovat. I díky tomuto vážnému zranění dnes Haugen dobře zná svoje tělo a ví, jaké jsou jeho možnosti. Uzpůsobil trénink, mentálně vyspěl, a i když to nakonec trvalo docela dlouho, do světové špičky se dostal. „Samozřejmě přišlo určité zklidnění, zmoudření… Jenomže pokud se chci výkonnostně posouvat dál, musím prostě jezdit na plný plyn. Chci teď víc riskovat, bez toho to výš nepůjde,“ říká Haugen a je jasné, že ví, o čem mluví. Ano, občas se prý u jeho jména objeví DNF, ale to je, jak se říká, součást hry. Kdo chce vyhrávat, musí hodně riskovat.

FOTO: GETTY IMAGES

FOTO: WWW.AUDI-MEDIACENTER.COM

| 29 |

Bronz na MS ve Sv. MoÅ&#x2122;ici

| 30 | RACE NA SÍTI Petra Vlhová Zase druhá

Aleksander Aamodt Kilde Maminčin mazánek Tak a znovu sa môžme tešiť z druhého miesta v slalome!

Druhé místo je pěkné, Peťo. Ale když vyhráváš, je to ještě lepší. Je to super, fandíme Ti!

Vzpomínky na léto 2018…

Tedy já vím, že to je bez souvislostí, ale… Chlape, Ty ty činky snad baštíš!?

Federica Brignone Malá čarodejnice

Bernadette Schild Prakticky vůbec nestárne Trochu zrelaxovat je vždy potřeba.

Kdepak kostival, ty časy jsou pryč… Čáry, čáry jsou to! Alexis Pinturault Před kamerou

2. 1. 2019, zase o rok starší… Ale teď už mi bude pořád 29!

No tak to Marlies určitě nedoženeš, ta zrála jako víno! Nina Haver-Loeseth Má po sezoně

A že po tý křišťálový kouli pořád tak toužíš?

A všichni jsou happy, Nina nejvíc! Já chci taky zlomit nohuuuuu!

PŘIPRAVIL: ONDŘEJ KATZ

A jsem po operaci! Zlomená noha a poraněný meniskus… Teď mě čekají 2 měsíce rehabilitace.

POTKEJTE SE S RYCHLOSTÍ ˇ Superrychlé, agilní a presné lyže, boty se závodním výkonem a variabilní batoh pro celý den rovná se…? Disproporcní ˇ nálož rychlosti, vzrušení a zábavy.

S U P E R S H A P E I S P E E D S K I , V EC TO R R S 1 3 0 S & R E B E L S BAC K PAC K

| 32 | RACE

Speedskiing Text: Ondřej Katz Foto: archiv Radka Čermáka

Diagnóza:

posedlost rychlostí Léčba:

rekord

(neúčinná) Oblečeni do pogumované kombinézy, se spoilery na nohách a s helmou podobnou vybavení rytířů hvězdných válek řítí se speedskier ve sjezdovém postoji z kopce přímo dolů. Na konci tratě, na rovince, roztáhne ruce a potom se pomalu vzpřímí. Zpomaluje. A jen co zastaví, nedočkavě hledí na světelnou tabuli. Kolik mi tentokrát naměřili? Jestliže jste o speedskiingu doposud neslyšeli, jen těžko asi uhodnete, jak rychle se dá na lyžích jet. Tak rychle jste nikdy nejeli ani na motorce, ani autem…

ejprve něco z historie: Ponecháme-li stranou zábavu opilých horníků v kalifornských horách, můžeme první seriózní pokusy o dosažení rychlostního maxima na lyžích datovat na začátek 30. let 20. století do Sv. Mořice. Nejrychlejší Rakušané tehdy dosahovali rychlostí lehce nad 100 km/h. Po druhé světové válce se v Cervinii nechala změřit legenda italského lyžování Zeno Colo a přišel první šok – 159,292 km/h! Když si uvědomíme, na čem se po válce lyžovalo, nutně si

vystavil speedskiingu pro další hry stopku. MOV prostě nestojí o problémy a v každém případě je dostatečně prudérní institucí na to, aby nad podivíny v kosmických helmách zlomil hůl…

Dobře mezi svými

Jako neolympijský sport je dnes speedskiing trochu stranou zájmu široké veřejnosti. Ne, speedskiing se nedělá pro slávu ani pro peníze. A je to tak lepší. Nelepí se na něj rychlokvašky, hezouni, zlatokopové…

Simone nejprve rekord postupně posouval za magickou hranici 250 km/h, aby ho pak v roce 2016 překonal jeho mladší bratr Ivan aktuálně platným světovým rekordem, jehož hodnota je 254,958 km/h. musíme klást otázku, zda chtěl tehdejší mistr ladných kristiánek snad dobrovolně odejít do lyžařského nebe, či ho k nesmyslnému hazardu vedla sázka, žena, nebo kdo ví jaký ďábel. Zeno Colo to ale ve zdraví přežil a několika generacím lyžařů nasadil do hlavy pověstného brouka. Od té doby se určitému typu lyžařů špatně spí a nad ránem si lámou hlavu nad tím, jak rychle by se na lyžích dalo jet.

Docela rychlí, tak trochu nechtění

Když byla v roce 1978 překonána hranice 200 km/h, kdekdo si myslel, že rychleji už to nejde. Ale ono to jde! Vylepšuje se vybavení, mění se okolnosti i podmínky a pořád se zrychluje. V jednu chvíli se speedskiing, kdysi také nazývaný letmý kilometr, díky své domnělé rizikovosti dostal téměř do ilegality. A přitom měl namířeno na olympiádu! V roce 1992 byl v Albertville ukázkovým sportem, závodilo se na nejrychlejší trati ze všech, v Les Arcs, a přišel i vytoužený světový rekord, 229,299 km/h! Co víc si přát? Všechno ale pokazil švýcarský speedskier, když se cestou dolů od startu letmého kilometru na vedlejší sjezdovce srazil s rolbou. Pomalu tedy nejel, to jistě ne. Nemohl to přežít, což je určitě to nejsmutnější, jenomže Mezinárodní olympijský výbor po tragické nehodě, která s vlastním sportem neměla pranic společného,

V relativně uzavřeném prostředí se pohybují spíš prověření borci, na které je spolehnutí. Organizátoři si přinejmenším v kategorii S1, to je ta „ostrá“, na start určitě nepustí žádného nazdárka. Z kopce se nakonec pustí jen ti, kdo stoprocentně vědí, oč tu běží. Všichni jsou dostatečně rozumní na to, aby… A vlastně ne. Tím, co všechny spojuje, je přece diagnóza: posedlost rychlostí. Posledních deset let speedskiingu dominují italští bratři Ivan a Simone Origone. Simone nejprve rekord postupně posouval za magickou hranici 250 km/h, aby ho pak v roce 2016 překonal jeho mladší bratr Ivan aktuálně platným světovým rekordem, jehož hodnota je 254,958 km/h. Přesto Simone Origone říká: „Deset let jsem byl nejrychlejším lyžařem planety, ale živý jsem z toho nebyl. O tom to ve speedski není.” Víc si prý vydělá jako privátní lyžařský instruktor.

Na speedski podnicích pořádaných pod hlavičkou FIS jsou každému závodníkovi v jeden den povoleny pouze 2 jízdy rychlostí přes 230 km/h. Důvodem je prevence nadměrného namáhání srdce a svalové soustavy.

FOTO: DAMIANO LEVATI/RED BULL CONTENT POOL

| 33 |

| 34 | RACE

Čech umí být rychlý

Ještě rychleji! Aneb přehled významných rekordů KDY

KDE

KDO

JAK RYCHLE

1930..................Sankt Moritz (SUI)...................Gustav Lantschner (AUT) ........................105,675 km/h 1947...................Cervinia (ITA).............................Leo Gasperl (AUT).................................................157 km/h 1978..................Portillo (CHIL)............................Steve McKinney (USA).............................200,222 km/h 1993..................Les Arcs (FRA)..........................Philippe Goitschel (FRA)............................233,610 km/h 1995..................Vars (FRA)...................................Jeffre Hamilton (USA)...............................242,915 km/h 2002.................Les Arcs (FRA)..........................Philippe Goitschel (FRA)...........................250,700 km/h 2016..................Vars (FRA)...................................Ivan Origone (ITA).......................................254,958 km/h

Equipment Jules Verne to musel znát Už na první pohled vás při sledování speedskiingu zaujme lyžařovo vybavení. Logicky, řítit se svahem dolů rychlostí 250 km/h vyžaduje poněkud jiný equipment, než si s sebou vozíme na zimní dovolenou. Vizuálně nejvděčnější, tedy patřičně extravagantní, je lyžařova helma. Aerodynamický spoiler z ní dělá něco mezi přilbou potápěčů z Verneových románů, sovětským kosmonautem generace 1 a naopak posledním vydáním Darth Vadera. Překvapivě by jen sotva vyhověla bezpečnostním požadavkům běžným například v závodech Světového poháru v alpském lyžování. Co naopak umět musí, je rozpadnout se v případě pádu na kusy a poroučet se z hlavy lyžařovy. Klouže-li se závodník nekontrolovaně po svahu, mohl by do helmy nalítat sníh a udusit jej. Neméně půvabné jsou kombinézy, dnes povětšinou rudě červené barvy. Materiál (polyuretan a polypropylen) je vysoce

elastický a prakticky nepropouští vzduch. Závodník musí mít kombinézu, opět kvůli co nejmenšímu odporu vzduchu, co nejtěsnější. Obléci se do ní trvá v průměru tak 10 minut a je k tomu zapotřebí asistence druhé osoby. Na zadní straně boty, za lýtkem, má závodník pod kombinézou aerodynamické spoilery, ne delší než 30 cm, měřeno od přední části holeně. No a potom samozřejmě lyže… 15 kilogramů těžké, 11–12 centimetrů široké, 220–240 cm dlouhé, bez jakéhokoliv bočního vykrojení. A v podstatě bez hran! Speedskier nebrzdí ani nezatáčí, hrana je tudíž pro něj zapovězený element. Lyže na speedskiing sice jsou opatřeny kovovými hranami, závodníci ale tyto brousí téměř do kulata. Zahranění lyže ve vysoké rychlosti může skončit jedině pádem.

Historií speedskiingu se už poměrně dlouho táhne i česká stopa. Už v roce 1965 se v italské Cervinii časem 171,591 km/h blýskl tehdejší reprezentant Československa v alpských disciplínách Radim Koloušek. V závodě s kvalitní mezinárodní konkurencí obsadil páté místo s minimální ztrátou na vítěze. Stejného závodu se tehdy, s menším úspěchem, zúčastnili i další tři Češi, mezi nimi také otec Radka Čermáka, momentálně nejrychlejšího Čecha ve speedski. Později se o úspěchy v této disciplíně pokoušeli třeba Bořivoj Šedivec nebo František Münster. Dlouho byl nejrychlejším mužem českého lyžování Petr Kakeš, sjezdař z Pece pod Sněžkou, který to s extrémně dlouhými lyžemi v roce 1992 dotáhl až na ZOH v Albertville. Tam ustavil na dlouhou dobu platný český rekord 223,325 km/h, než jej v roce 2013 překonal Radek Čermák. Vedle Radka Čermáka současnost eviduje na startech závodů ve speedskiingu v elitní kategorii S1 třeba Petra Urbana nebo Edvarda Foldynu, dobře jezdí Slovák Michal Bekeš. A na nadcházejícím únorovém světovém šampionátu by se mohl objevit další z českých lyžařů, Radim Palán. Lyžařský instruktor, skikrosař a nově také speedskier na jaře loňského roku při Světovém poháru v Andoře šokoval komunitu na dlouhých lyžích svým vítězstvím v kategorii S2. Byl to Palánův první závod a původně nepřemýšlel o ničem jiném, než si vyzkoušet atmosféru speedski závodů a případně si vylepšit svoje rychlostní maximum na běžných závodních sjezdových lyžích. To se mu podařilo, když měřeným úsekem prolétl rychlostí 170, 93 km/h. A rychleji už ten den v kategorii „hobíků“ nikdo nejel!

Z bot moc neuvidíte, jsou překryty kombinézou, a co z nich kouká, je přelepeno lepicí páskou – opět kvůli lepšímu obtékání vzduchu. Ale jedná se o běžné lyžáky. Ovšem je to snad jediná normální věc, kterou byste u speedskiera našli…

Pro aerodynamiku se dělá možné i nemožné

| 35 |

Radek Čermák Nebrzdí,

nezatáčí. A raději nepadá. V minulosti Šárka Záhrobská, po ní Ondřej Bank, dnes hlavně Ester Ledecká. To jsou lyžaři, kteří české lyžování zviditelňují na mezinárodní scéně. Česko má ale na lyžích ve světové špičce ještě další hvězdu. Ano, Česko má superstar. Jmenuje se Radek Čermák, věnuje se speedskiingu a na lyžích jezdí rychlostí přes 240 kilometrů za hodinu.

adku, asi před třemi lety jsme spolu mluvili a tenkrát jsi říkal, že jsi ještě nespadnul… Pořád to je pravda? Je to pravda. A klidně řeknu, že se ani padat nechystám. Samozřejmě, že se to stát může. Padá se, to jo… Ale já už speedski dělám fakt dlouho a troufám si říct, že vím, jak na to. No tak snad se nespletu… Tvůj aktuální rekord, tedy maximální dosažená rychlost, je 243,570 km/h. Světový rekord, který drží Ivan Origone, je teď 254,958 km/h. A docela mě překvapilo, že nejrychlejší ženská je rychlejší než ty… Italka Valentina Greggio jela 247,083 km/h. V čem jsou ti, co jsou rychlejší než ty, lepší? No to je dobrá otázka. Mimochodem ta uváděná, tedy naměřená rychlost vlastně ještě není ta nejvyšší, protože to je průměrná rychlost spočítaná ze 100 metrů dlouhého měřeného úseku – od fotobuňky k fotobuňce. Maximální dosažená rychlost asi bude ještě o malinko vyšší.

Ale k těm Italům… Greggio je moc šikovná. Je malinkatá, takže má minimální odpor vzduchu a prostě jí to jede. Je fakt dobrá. Já jsem dost velkej, takže v aerodynamice mám svoje limity. Mám ten sjezdařskej zadek, což není z pohledu aerodynamiky ideální. Jsem sice těžkej, takže většinou jedu prvních 300 metrů rychleji než oni, ale pak začne úřadovat odpor vzduchu a já zpomaluju. Je trochu smůla, že jsem ve Varsu v roce 2016 nebyl, když padaly tyhle momentálně platný rekordy. Jel jsem tenkrát na Aljašce Arcticmana, což je mimochodem skvělá akce. Tenkrát jsem Aljašku upřednostnil a ve Varsu se zrovna jezdily rekordní časy. Věřím, že kdybych tam jel, vylepšil bych si i já svoje maximum. Ale to jsou kdyby… Speedskiing je hodně o tom být ve správný čas na správném místě. A samozřejmě ve správný čas předvést to nejlepší, co umíš. A Italové to umějí, o tom není pochyb. Jsou fakt špička, to se musí uznat. Mají to zmáknutý a jdou do toho naplno.

Kam se podle tebe až může posouvat rekord? Jak rychle se dá na lyžích jet? Teď asi přijdou nějaké změny pravidel, FIS snad trochu ustoupí a povolí nám nějaké další úpravy vybavení. Přece jen jde o dosahování těch maximálních rychlostí, to nás všechny baví, tak by se tomu mělo jít naproti. Vím, že když si přidáme třeba malý spojler na holeně, tak tam hravě bude 260 km/h! Tyhle věci dělají strašně moc a zrovna ty nohy jsou ve věci aerodynamiky zatím takový nedořešený. Takže pokud se malinko upraví pravidla, bude se zase zrychlovat. Před pěti lety jsi překonal už notně vousatý rekord někdejšího českého speedskiera Petra Kakeše. Petr už dlouho žije v Kanadě, vy jste ale v docela intenzivním kontaktu, je to tak? Jasně, Petr je ohromná persona, borec. Občas jezdí do Prahy, tak chodíme na pivo. A na té

| 36 | RACE

Aljašce, když ve Varsu padaly rekordy, to jsem byl za ním! On mě přivedl na Arcticmana.

prostě rychle jezdit nedá. Jednak bys v té rychlosti zmrznul, ale hlavně to na přimrzlém sněhu nejede.

Nenapadlo vás, že by tě třeba trénoval? To by asi nemělo smysl. Při vší úctě k Petrovi, speedski už je dnes trochu jinde, v tomhle ohledu už mi nemá co dát. Na druhou stranu mě ale Petr ohromně nabíjí. Jeho pozitivní přístup k životu je docela nakažlivý, pro něj není nic problém. I ve svém věku je pořád ohromně akční a je s ním taky velká legrace. Mimochodem, mám doma ty jeho nejrychlejší lyže, co na nich lámal rekordy. Je to spíš taková relikvie, protože ony zase tak rychlé nejsou. To ale Petrovi nemůžu říct! :-)

A existují nějaké kategorie nebo disciplíny? Dřív toho bývalo víc, dnes už je to zjednodušené jenom na S1 a S2. S1 jsme my, šílenci v gumových kombinézách se spoilery a ve startrek helmách, S2 jsou hobíci na běžných DH lyžích, v běžných helmách a kombinézách. S2 je vlastně taková náborová skupina, prostě tam všichni začínají, a pak třeba přestoupí do S1. Anebo tam vidíš chlapy, co dřív jezdili S1, ale teď už se nechtějí mačkat do těch šílených kombinéz, a tak jezdí S2 jako koníčka. Mají to rádi, potkávají se, rádi se svezou rychle, ale už tomu nechtějí dávat tolik. Ale pokud vím, tak letos už S2 nebude na mistrovství světa. Nevím úplně proč, ale řekněme, že pokud chceš jezdit opravdový speedski, tak prostě musíš do gumy a do startrek helmy. Jinak mistrem světa nebudeš a hotovo.

Jak moc vlastně dnes ve speedskiingu záleží na lyžích? Sjezdaři v alpských disciplínách jim přisuzují obrovský podíl na úspěchu i neúspěchu… Ty máš dobré lyže? Myslím, že mám velice dobré lyže. Vloni jsem začal jezdit na Sportenech, což mezi ostatními závodníky budilo Radek Čermák je držitelem světového rekordu docela velké pozdvižení. On už totiž v rychlosti dosažené při sjezdu na běžeckých speedski vlastně nevyrábí nikdo jiný lyžích: 145,875 km/h než Atomic. No a najednou nová značka! Dost lidí se zajímalo a dnes na Sportenech kromě mě chtějí jezdit asi čtyři další Proto se ty nejrychlejší závody speedski jezdí speedskieři. až na jaře. Se Sportenem je teď, co tam je nové vedení, zase perfektní spolupráce. Přidali Jak vlastně vypadá speedski svěťák? jsme čtvrtý titanal, Atomic má jenom tři. Kolik se za zimu odjede závodů, kde Navíc se bude vyvíjet nová skluznice a to se všude se jezdí? fakt moc těším, protože oni jsou v tom dobří. Svěťák se dnes v Evropě jezdí jen na pár Jinak do určité hranice, když se ještě místech, ve Švédsku, ve Finsku, v Andoře nejezdí ty extrémní rychlosti, je to logicky a ve Francii. Moc těch míst není, protože hodně o mazání. Na druhou stranu ale při jsou samozřejmě obrovské požadavky na rekordech – rychlostech přes 240 km/h – už bezpečnost tratí. Všude se ale nejezdí tak ani o mazání nejde, protože tam vlastně ani rychle, někdy můžeš závod vyhrát i s rychlostí nejedeš po sněhu a letíš po vzduchovém polpod 200 km/h. Když chceš vyhrát glóbus, štáři. Pak je to celé o té aerodynamice, tedy musíš to holt objezdit, což je i finančně dost o tom, zda udržíš ideální postoj. náročné. Jezdí se mimo jiné taky v Kanadě… Většině lidí jde ale hlavně o ty rekordy, takže Jak vlastně vypadají ideální podmínky, nejlepší účast je při jarních závodech na ty, za nichž padají rekordy? Je to led, rychlých tratích, což je teď především Vars. nebo tak trochu led…? Letos tam bude i mistrovství světa, ale to je Naopak! Je to totální jarní firn, velké krystaly. vlastně celkem o ničem, protože v únoru se

Těšíme se na Vás na Facebooku Opavia Brumík

Speedski Masters Vedle standardních závodů SP se jezdí ještě Speedski Masters, kde smí startovat jen 6 nejrychlejších borců ze Světového poháru a s nimi držitelé národních rekordů. Na Masters vždy bývala poněkud volnější pravidla, takže při nich tradičně padaly rekordy. Dnes už jsou i Masters přece jen trochu svázanější, ale pořád je to nejrychlejší podnik speedski scény.

Usain Bolt… … běžel ve vrcholné formě 100 metrů za 9,58 sekundy. Ivan Origone na lyžích prolétl stometrový měřený úsek ve spodní části speedski svahu ve Varsu za 1,41 sekundy.

K R A DNOW C E S N Í N MO U D Z E J S E V NEC

Í D N O O V Á M GRAM Z L Á Ý E N R J Ý PRO A N I E D O K Ř 2019 S TÝ DOPROV E V Í N A TY A Č R R BOHA Á O O P M N R N K 22. Ú E R T N A AF ZÓ Y D E S Z O E 0 S TÉT 3 PÁT N . A E D P z 9 I 1 c NÝ . K L O O T w S V H o R DÉ n LIBO Ž A A A s . N K ST PRO Dark

| 38 | RACE ČESKÉ LYŽOVÁNÍ Kateřina Neumannová  Olga Charvátová-Křížová  Pavel Ploc 

Text: Tomáš Haisl Foto: archiv časopisu NORDIC

Štafeta

Stanislav Henych  Bohumír Zeman

Stanislav Henych v cíli slavného stříbrného závodu na 50 km v rámci MS ve Falunu 1974

Síně slávy! Pod reflektory slávy se právě nyní dostává Stanislav Henych, člověk, který nastartoval období úspěchů českého běžeckého lyžování. Vrcholem jeho sportovní kariéry byla stříbrná medaile z Mistrovství světa ve Falunu 1974. Dnes provozuje sportovní prodejnu v Jilemnici a zároveň se podílí na vedení tamníno legendárního lyžařského oddílu.

Štafeta Síně slávy Čtvrtý úsek rozjíždí…

 Stanislav Henych

Největší úspěch

Stříbro v běhu na 50 km z MS 1974 ve Falunu Další úspěchy: Medailová umístění v mezinárodních závodech, jak individuální, tak týmová v době před vznikem SP (SP v běhu na lyžích startoval od sezony 1973/74) 2019 BŘEZEN

č. 116

… Štafetu přebírá…

Bohumír Zeman

Otázka od Pavla Ploce:

tando, když jsem byl malý, četl jsem v časopisu Stadion, že jsi před startem cucal hašlerky. Pomáhaly opravdu, nebo to byla jen psychika? Každý sportovec má ve svém sportovním životě nějaký fetiš nebo nějakou představu, co mu pomáhá. Já měl od dětství problémy s průduškami a zdálo se mi, že větrová chuť hašlerek mi pomáhá při dýchání. Proto jsem je vozil neustále a cucal jak na cestách, tak před závodem. Například na zimní olympijské hry do Sappora v roce 1972 jsem si jich vezl 1,5 kg – 15 pytlíků. Byli jsme tam bezmála čtyři týdny i s aklimatizací, tak jsem měl strach, aby mi vystačily.

Stejné otázky pro všechny: Jak jste se k lyžování dostal? Pocházím z Kořenova, což je obec nedaleko Harrachova, a v té době, kdy televize teprve začínala, naše nejlepší zábava po celou zimu bylo vyřádit se na lyžích. Stavěli jsme si můstky ze sněhu, jezdili slalomy a hráli jsme si na závodníky v běhu. Poté jsme se odstěhovali do Jilemnice, ale do deváté třídy jsem dochodil v Desné III. Celou zimu, za každého počasí jsem tak jezdil do školy na lyžích asi osm kilometrů tam a osm kilometrů zpět. To považuji za zásadní posun v tréninku. Na jaký moment v kariéře nejraději vzpomínáte? Samozřejmě na mistrovství světa ve švédském Falunu a vůbec celou sezonu 1974. Ten rok byl jako z pohádky. Při cestě na lednové závody v Itálii jsme se zastavili ve firmě

| 39 |

Kneissl a vyfasovali úplně nové celoplastové lyže a hned na prvních závodech v Pejo jsme překvapivě vyhráli štafetu. Následně jsem ještě vyhrál v Grödenu silně obsazený běh na 15 km a potom obě tratě při novoměstské Zlaté lyži. Díky tomu jsem byl na nejvyšší příčce tehdejšího nultého ročníku Světového poháru a odjížděl na mistrovství světa jako jeden z favoritů. Bohužel v prvních závodech se nám tolik nedařilo, až při štafetě jsme obsadili 5. místo a já jsem jel nejrychlejší čas. A tak se náš medailový sen splnil až poslední den při závodě na 50 km, kde jsem získal stříbrnou medaili. Jak jste snášel neúspěch? Doba nebyla tak hektická jako nyní, ale i tehdy se do nás po neúspěchu opřeli především píšící novináři. Vždy to bylo náročné, bylo třeba si to s trenérem rozebrat a udělat nápravu. Ta nejhorší chvíle pro mě byla olympiáda v Innsbrucku, kam jsme odjížděli s nadějemi, a mně se vůbec nedařilo. Jak se následně ukázalo, stačilo si trochu odpočinout a do jara jsme potom byli k neporažení. Ale před závody na olympiádě jsme neměli tu odvahu odpočívat. Jak jste uměl slavit vítězství? Svoje úspěchy jsem slavil velmi střídmě doma s rodiči. Máma vždy upekla dort. Následně probíhaly nějaké oficiální akce a hlavně jsem se dělil o pocity s posluchači besed, kterých jsem každoročně absolvoval dvacet až třicet. Co byste na sobě v době, kdy jste závodil, zpětně změnil? Když se zamyslím, tak bych asi neměnil nic. Byl jsem soustředěný na sport a doslova i „zažraný“ do sportu. Věnoval jsem mu vše. Další věc, kterou zpětně považuji za důležitou, je ta, že jsem měl důvěru v trenéra Jaroslava Honců, který mě vedl v Dukle Liberec i po celou reprezentační kariéru. Vyhrával byste, kdybyste závodil v dnešní době? Těžko posoudit, ale tehdy ještě nebylo tolik sportů, konkurence byla velká. Takže si myslím, že bych mohl uspívat podobně, naopak by možná pár soupeřů ubylo odchodem k jinému sportu. Co děláte (profesně) po konci aktivní kariéry? Po skončení kariéry jsem začal ihned studovat FTVS UK v Praze a vystudoval magisterské studium trenéra, současně jsem dělal trenéra v Dukle Liberec a později juniorské reprezentace, se kterou jsem získal v roce 1989

v norském Hamaru první bronzovou medaili na mistrovství světa juniorů, a to ve štafetě. Následně jsem dělal dva roky generálního sekretáře SLČR a od té doby se až dodnes věnuji soukromému podnikání. V Jilemnici máme sportovní obchod Intersport. Krom toho jsem souběžně od roku 2000 vedl úspěšně nejstarší činný lyžařský klub na našem území – Český krkonošský spolek SKI Jilemnice. Jak se promítly úspěchy do vašeho dalšího života? Vzhledem k tomu, že se celý život pohybuji ve sportu a lyžování, přinášelo mi to postavení ve společnosti. Někdy úspěch pomohl při jednání a bylo možné některé věci snáze uskutečnit. Samozřejmě hodně také pomohly zkušenosti jak ze závodní, tak trenérské kariéry. Co vám lyžování dalo a vzalo? Nemám pocit, že by mi sport a lyžování něco vzalo. Vždy jsem dělal, co jsem chtěl. Dalo mi určité ocenění a postavení ve společnosti. Člověk se díky sportu zocelí, naučí se řešit problémy sám a naučí se věci řešit, a ne je odkládat. Obzvláště individuální sport je v tomto důležitý, protože padesátikilometrovou trať jsme jeli okolo dvou a půl hodiny a se všemi problémy, jako je únava, bolest, případně špatné namazání lyží, se musíte vypořádat sám. Jak se snažíte udržovat v kondici? Kondici si udržuji jenom běžnou prací při vedení klubu. Po matce jsem kardiak a mám po operacích bypassů, ale to mě neomezuje, spíš mohu říci, že jsem lenivý.

Jak často se dnes dostanete na lyže? Na lyže jedu jenom, když musím. Na běžky jdu každý rok alespoň jednou, a to 24. března, kdy vezeme věnce k uctění památky u mohyly Hanče a Vrbaty na Zlatém návrší. Někdy jedu také na sjezdovky. Mě daleko nejvíce uspokojuje vytváření podmínek pro lyžaře. To hledání nových tras a jejich úprava, což, když hodně padá sníh, je někdy opravdová makačka. Tratě je nutné nejenom projíždět, ale upravovat i okolní porosty. Co byste poradil současným lyžařům? Turistům bych poradil radost z jízdy zimní nádhernou přírodou, která je mnohdy až pohádková. Ale nezapomínejme na své fyzické možnosti a na nebezpečí možné náhlé změny počasí tak, jak to přepadlo závodníky v roce 1913 při závodě na 50 km, během kterého zahynuli Bohumil Hanč a Václav Vrbata. No a dnešním závodníkům bych chtěl připomenout, že úspěch nemůže přijít sám a náhodně, chce to sebeobětování, dodržování životosprávy a chuti se s tím poprat. Je to cesta dlouhá, ale za to postavení na stupně vítězů, když stoupá naše vlajka, to stojí. I dnes si pamatuji ty slzičky. Především ale přeji všem lyžařům šťastnou vyjížďku, a to naše skiácké „Ať to frčí!“

Bonusová – otázka pro dalšího sportovce

Na co jste se vždycky chtěl zeptat… Bohumíra Zemana? Bobasi, co myslíš, že chybí dnešnímu lyžování, aby se dostalo alespoň na úroveň, kterou jsme drželi před spoustou let my? Věřil jsi trenérovi, nebo jsi vše vypracoval sám?

| 40 | RACE ČESKÉ LYŽOVÁNÍ

Svatý Mořic

Historie plakátu 4.

Text: Pavel Zelenka

podruhé

Svatý Mořic je nejaktivnější pořadatelské středisko, kolébka bílého sportu, v níž proběhla první světová akce – II. zimní olympijské hry – již v roce 1928. Nejstarší historické plakáty jsme popsali v předchozím SNOW 114, nyní se posuneme do let 70. a dále, konkrétně na mistrovství světa v letech 1974, 2003 a 2017. Počtvrté v Mořici po 26 letech 23. mistrovství světa, 1974

jezdaře na plakátě lze jednoznačně určit: Je jím slavný Švýcar Bernhard Russi, mistr světa ve sjezdu 1970 z Val Gardeny a olympijský vítěz 1972 ze Sappora. Lepšího protagonistu pro prezentaci šampionátu nemohli pořadatelé vybrat. Rodák z Andermattu (*20. 08. 1948), původním povoláním průmyslový návrhář, zažíval tehdy boom popularity. Dnes je uznávaným expertem FIS pro výstavbu sjezdových tratí, od ZOH v Sarajevu 1984 až po domácí šampionát 2017 projektoval 12 nejnáročnějších a nejrychlejších tratí. Plakát má hodnotu spíše historickou než výtvarnou. Výzbroj a výstroj sjezdaře nese všechny technické vymoženosti dané doby. V přední části lyží ve třetině za ohbím špičky jsou přilepené tzv. parablaky, které jednak tlumily vibrace lyží a zároveň měly zabránit jejich případnému zkřížení. Bezpečnostní vázání je nášlapná Tyrolia, kombinéza z dvoucestného elastického materiálu včetně úpletových lampasů na pažích a nohavicích, nechybí lyžařská přilba. Název země ve čtyřech jazycích: německy, francouzsky, italsky a rétorománsky vypovídá o vyváženém národnostním uspořádání pořadatelské země. Švýcarsko je federativním státem skládajícím se z 26 autonomních kantonů, přičemž všechny čtyři jazyky jsou v zemi úředně uznávané.

Sochor blízko medaile

Do Mořice odjela z Československa ve srovnání s ostatními zeměmi malá výprava, ale oproti předchozím MS a ZOH naopak poměrně početná: čtyři závodníci a tři závodnice a tříčlenný trenérský doprovod. Technickým vedoucím byl Jaroslav Bogdálek, bývalý reprezentant a tehdejší předseda Úseku

alpských disciplín. Hlavním vedoucím výpravy byl Martin Schelling, místopředseda federálního svazu a předseda lyžování na Slovensku. Před reprezentanty byl postaven postupný cíl v přípravě na ZOH 1976. Ten byl splněn s větším úspěchem, než se očekávalo. Čtvrté místo Míly Sochora v trojkombinaci dovršilo jeho několikaletou snahu o prosazení se do

| 41 |

Čtvrté místo Míly Sochora v trojkombinaci dovršilo jeho několikaletou snahu o prosazení se do světové špičky. světové špičky. Zvítězil Franz Klammer, druhý byl Polák Bachleda a třetí Němec Junninger. Do slalomu nastupovali Sochor a Pažout po dvou disciplínách s taktikou na dobré umístnění v trojkombinaci. Jan Heczko a Bohumír Zeman se měli pokusit zajet individuální výsledek. To se podařilo: 14. místo Honzy Heczka bylo tehdy ceněným úspěchem. Sedmnáctiletý Zeman zaplatil nováčkovskou daň, když nedokončil druhé kolo. Naopak trojice děvčat očekávání nesplnila v žádné z disciplín, umístnění ve třetí desítce ve sjezdu, obřím slalomu a nedokončení slalomu neodpovídalo jejich výkonnosti na závodech před ani po mistrovství.

Dětske počitadielko

K osobě Martina Schellinga se ze Sv. Mořice váže jedna zajímavá historka. V civilním životě byl komentátorem slovenské televize. Na obrazovce ve zpravodajských relacích se vyjadřoval odbornými komentáři k politické situaci ve světě. V předsednictvu lyžařského svazu byl jedním z mála, kdo rád sjezdoval. Proto ta funkce hlavního vedoucího. V průběhu šampionátu, při návštěvě jednoho z obchodů s elektronikou, objevil u nás dosud nevídané: elektronickou kalkulačku. Cena příznivá, problém byl jen převézt ji přes hranice. V 70. letech při cestě do zahraničí obdržel každý tzv. celní prohlášení. Do něho byl povinen zapsat osobní věci, které vyváží, a při návratu zase uvést, co nakoupil, kvůli úhradě cla. To mohlo být mnohdy

NAPŘÍKLAD:

Y K D Í B A N Í NÉ J U D D O RA G VÝH U S I V R E ENY C H É L V VĚ ZA SK *

SJE

LY Ž E É V ZDO

NA 1. CE

–45 %

4 199,– MÍSTO 7 690,–

CRYSTAL MAGIC LS + EL7.5

Dámské lyže // profil: Parabolic Rocker // jádro: MonoLite Woodcore

*Nabídka platí ve všech kamenných prodejnách Hervis Sports v ČR od 24. 1. do 27. 2. 2019 nebo do vyprodání zásob. Tyto a mnoho dalších produktů za skvělé ceny naleznete také na www.hervis.cz.

| 42 | RACE ČESKÉ LYŽOVÁNÍ větší než cena dováženého výrobku. Martin našel šalamounské řešení, zapsal do tiskopisu „dětske počitadielko“. Celníci se s tím spokojili, aniž by dotyčnou věc chtěli vidět.

Studijní cesta

Kromě oficiální výpravy lyžařský svaz zorganizoval na tehdejší dobu něco mimořádného. Pro deset vybraných trenérů uspořádal na mistrovství studijní stáž. Celá akce byla realizována zásluhou Antonína Husáka, sekretáře svazu. Ten využil svých dlouhodobých osobních známostí mezi členy organizačního výboru a vyjednal oficiální akreditaci. Každý účastník byl vyfotografován a za dvě minuty dostal legitimaci s barevnou fotografií

a vyznačením funkce, v našem případě „Studiengruppen“. Ta umožnovala využívat zdarma všechny lanovky a vleky v celé oblasti Horního Engadinu. Každý trenér dostal konkrétní zadání na sledování průběhu šampionátu včetně jednotlivých reprezentačních družstev. Písemné zpracování zjištěných poznatků bylo po návratu bezpodmínečnou nutností. Novinkou na mistrovství byla antidopingová kontrola. V každém závodě se museli dostavit ke kontrole první čtyři závodníci v pořadí a další tři vylosovaní. Kdo nepřišel, byl diskvalifikován.

Jednadvacáté milénium Mistrovství 2003 a 2017

Poslední dva šampionáty ještě nenesou historický punc. Přesto ve dvou případech stojí za krátkou zmínku.

Monogram BR a komerční plakáty

„Je to zvláštní pocit moci ve vlastní zemi stavět trať pro mistrovství světa,“ říkával Bernhard Russi. Když vystoupíte na horní stanici kabinové lanovky vedoucí na Piz Nair, k dosažení startovní buňky musíte ještě zdolat 172 schodů, díky nimž se vyhoupnete na kovovou startovní plošinu ve výši 2 840 m n. m. Připnete si lyže, odstartujete a na svahu o sklonu 45° dosáhnete zrychlení z nuly na 130 km/h za sedm vteřin. Tyto dvě lahůdky, schody a zrychlení, má na svědomí právě on, dvorní stavitel sjezdových tratí, Bernhard Russi.

Top of the World. Fantasticky vymyšlený slogan, používaný dodnes, jímž se Sv. Mořic právem liší od ostatních alpských středisek

Plakát vydaný k šampionátu je vyloženě komerční. Z grafického hlediska a designu nemá valnou hodnotu.

Premiéra a derniéra

Slalomové svahy v Mořici byly pro Šárku Záhrobskou Strachovou symbolické. Premiéru na MS si odbyla v osmnácti letech v roce 2003. Slalom, svou pozdější parádní disciplínu, sice nedokončila, ale v kombinaci obsadila pěkné 9. místo. V následujících lichých letech 2005, 2007 a 2009 přišla její medailová kariéra. V Bormiu byla bronzová, ve švédském

Äre dokonce vyhrála titul mistryně světa, kdy famózní jízdou ve 2. kole porazila slalomovou královnu Marlies Schildovou. Ve Val d‘Isère 2009 pak doplnila sbírku stříbrnou medailí. Ve Vailu 2015 pak byla znovu bronzová. Ve dvaatřiceti letech, opět v Mořici na MS 2017, zakončila svoji úspěšnou kariéru pátým místem. 2019 BŘEZEN

č. 116

 PŘÍŠTĚ:

Bormio – začátek nové éry

Osobní postřehy autora z doby jeho aktivní trenérské činnosti při pobytu v Mořici.

Retro kolekce

| 44 | RACE ČESKÉ LYŽOVÁNÍ

Před rokem zrealizoval Úsek běžeckých disciplín Svazu lyžařů ČR za podpory státního podniku Lesy ČR první ročník seriálu závodů v běžeckém lyžování pod názvem Lyžuj lesy. Jedná se o závody pro děti školního věku, jejichž pořadateli jsou vždy lyžařské oddíly, které s mládeží dlouhodobě pracují na vysoké úrovni. Nejinak tomu bude i letos, kdy k loňským čtyřem podnikům přibyly ještě závody v Jeseníku a v Jilemnici.

2019

Lyžuj lesy Text: Ondřej Katz

Foto: SLČR

Děti, přijďte do stopy!

Lyžovat v lese dává smysl

ěh na lyžích je zdravá a krásná sportovní aktivita, která se odehrává v přírodě, velmi často v lesích. Les a zdravý sport k sobě prostě patří a vedoucímu marketingu a komunikace Lesů České republiky Ondřeji

Kopeckému tak dává partnerství s Úsekem běžeckých disciplín Svazu lyžařů ČR zřejmý smysl: „Lesy ČR sportování dětí v přírodě dlouhodobě podporují. A seriál Lyžuj lesy oslovuje především děti, které na běžkách doposud moc často nestály, a ukazuje jim krásy tohoto sportu.“

FOTO: PETR SOCHA – SNOW

TUNINGLYZE.CZ nástroje a přípravky pro tuning lyží, snb a běžek

slalom, skoky, terénní vlny, jízda pozadu, otočky, přeskoky, jízdy soupaží či na jedné noze a tak podobně. Důležité je, že si každý závodník už před startem může vyzkoušet, co ho během závodu čeká. Vyhlášení vítězů pak bude stejně jako vloni probíhat zvlášť pro závodníky již registrované v lyžařském oddíle a pro děti, které ještě se závoděním na lyžích nemají větší zkušenosti.

ţ trvale nejlepší ceny zboží

Na slovíčko s mistrem světa

Nováčci, vítejte ve stopě!

Cílem projektu Lyžuj lesy je zvýšit počet sportujících dětí na základních školách a prostřednictvím atraktivních soutěží je třeba přilákat k běžeckému lyžování. Důraz je tedy kladen na začínající a neregistrované běžkaře a sympatické je, že pořadatelé počítají i s dětmi, které by si běžkování chtěly vyzkoušet, ale běžecké vybavení nemají. Součástí každé akce bude i možnost zapůjčení lyží s holemi i lyžařských bot. Protože je formát celého seriálu vytvářen především pro základní školy, budou soutěžící vždy rozděleni do kategorií podle tříd, tedy na 1.–2. třídu, 3.–5. třídu, 6.–7. třídu a 8.–9. třídu. Samotné závody jsou vždy složeny hned z několika disciplín, při nichž se děti na lyžích učí obratnosti a všestrannosti. Čeká je například běh v osmičce,

Letošní novinkou seriálu Lyžuj lesy jsou slavní ambasadoři pro každý ze závodů. Na Božím Daru se této čestné role snad nemohl ujmout nikdo jiný než stříbrný olympijský medailista a dvojnásobný vítěz Tour de Ski Lukáš Bauer, v Jablonci nad Nisou bude ambasadorem závodu mistr světa Martin Koukal a v Jilemnici Květa Jeriová. Tu už si děti v závodní kombinéze budou pamatovat jen těžko, ale rodiče si možná vzpomenou, jak jsme ženské štafetě s Květou Jeriovou na posledním úseku drželi palce na olympiádě v Sarajevu. Bylo z toho nádherné druhé místo, pro Jeriovou už třetí olympijská medaile. Dávat dětem dobré vzory, to bezpochyby pomáhá. Ještě více pak v tomto ohledu může učinit vzor, na který si malí adepti běžeckého sportu mohou tak říkajíc sáhnout, dokonce si s ním chvíli zalyžovat a třeba si vyslechnout nějakou tu radu k technice. Seriál Lyžuj lesy má v tomto ohledu bezpochyby velký potenciál a tím pádem naději, že ve věci motivace dětí ke sportu, jak se říká, zafunguje.

Lyžuj lesy 2019:

ţ škola broušení, poradenství

ţ zboží máme vždy skladem

10. 1. 2019...............................................Vimperk  16. 1. 2019.............................................. Boží Dar  22. 1. 2019...............................................Jeseník  30. 1. 2019............................................Jablonec  6. 2. 2019.............................................. Jilemnice  12. 2. 2019...............Nové Město na Moravě Podrobné informace k projektu budou zveřejněny na stránkách

www.lyzujlesy.cz a na internetových stránkách pořádajících klubů.

WWW.TUNINGLYZE.CZ

FOTO: SLČR/ZOOM AGENCE

| 46 | RACE ČESKÉ LYŽOVÁNÍ Gabriela Capová bude na MS v roli zkušenější závodnice

Text: Eva Kurfürstová

Česká jedenáctka

Program MS 5. 2.................................................super-G ženy 6. 2................................................. super-G muži 8. 2............................. alpská kombinace ženy 9. 2........................................................sjezd muži

pro mistrovství světa Åre 2019 Světový šampionát alpských lyžařů se vrací na místo, které je pro české alpské lyžování významné, neboť zde Šárka Strachová před dvanácti lety vybojovala titul mistryně světa ve slalomu. Jediný, kterým se může české alpské lyžování pyšnit. Rozšíří letos sbírku českých cenných kovů Ester Ledecká nebo jiný z českých reprezentantů? To zjistíme v období 4.–17. února, kdy mistrovství světa v Åre probíhá.

technických disciplínách padesát nejvýše nasazených závodníků postupuje přímo do hlavní soutěže, ostatní musí jet kvalifikaci, z níž si startovní místo v hlavní soutěži zajistí pětadvacet nejrychlejších. Šéfem české výpravy do Åre je předseda Úseku alpských disciplín Ladislav Forejtek. „Na letošní MS jedeme jako jeden tým představující silnou výpravu po všech stránkách. Naši reprezentanti budou mít k dispozici nejen své stan-

dardní realizační týmy, ale také lékaře MUDr. Jiřího Beznosku, dva fyzioterapeuty Nikolu Klinskou a Michala Lešáka a kondičního trenéra Úseku alpských disciplín Františka Andrleho. Na rychlostní disciplíny přijede závodníkům radit Jan Hudec (pozn. na MS 2007 v Åre vybojoval pro Kanadu stříbrnou medaili v super-G) a s přípravou lyží na rychlostní disciplíny pomůže Ondřej Trčka (bývalý servisman Kláry Křížové). Celkem se o naše závodníky na MS bude starat jedenadvacet lidí,“ vypočítává Forejtek. PARTNEŘI OSÚ AD SLČR

PARTNEŘI CZECH SKI ALPINE POOL SPORT EQUIPMENT

10. 2.....................................................sjezd ženy 11. 2. ........................... alpská kombinace muži, kvalifikace obří slalom ženy 12. 2............................................ týmová soutěž 14. 2. ........................................obří slalom ženy, kvalifikace obří slalom muži 15. 2. .........................................obří slalom muži, kvalifikace slalom ženy 16. 2. ................................................... slalom ženy, kvalifikace slalom muži 17. 2................................................... slalom muži

Logisticky se již tradičně jedná o mimořádně náročnou akci. Všechen materiál na sever povezou trenéři a realizační týmy auty a dodávkami nového partnera českého lyžování Toyota, zatímco závodníci se budou přesouvat v různých termínech letecky. Jako první do Åre dorazil na konci ledna šéf výpravy s dodávkou plně zaplněnou 80 kloubovými tyčemi, vrtačkami, osmnácti vysílačkami, třemi časomírami a dvěma rotopedy.

| 47 | První z reprezentantů přiletí 30. a 31. ledna Ester Ledecká a Filip Forejtek (z USA), 3. února následují další závodníci startující ve sjezdu Ondřej Berndt, Jan Zabystřan, Kateřina Pauláthová a Tomáš Klinský. O den později je doplní Kryštof Krýzl, 8. února Martina Dubovská, 10. února Gabriela Capová a Daniel Paulus a poslední do Åre přiletí nováček na MS, třiadvacetiletý slalomář, Michal Staszowski. Premiéra na MS dospělých to bude také pro věkem juniora Tomáše Klinského, naopak osmé mistrovství světa v kariéře zažije Kryštof Krýzl. Ten jako jediný ze současného týmu startoval na MS v Åre už v roce 2007. Přítomen z týmu pro rok 2007 je v Åre také Ondřej Bank, který trenérsky pracuje pro Ester Ledeckou.

Ambice českého týmu

„Kdyby se podařil zajet výsledek do desátého místa, byla by to bomba a vše do patnáctky by byl také velký úspěch,“ říká šéf výpravy Ladislav Forejtek.

Ester Ledecká | *13. 03. 1995 | podruhé na MS | trenéři: Tomáš Bank a Ondřej Bank

Největší nadějí českého týmu je olympijská vítězka v super-G a letos ve všech svých závodech SP bodující (nejlépe 10. místem) Ester Ledecká. Trenér Tomáš Bank má jasno: „Spokojený budu s výsledkem do patnáctého místa v jakékoliv z disciplín. Lednový program Ester jsme se rozhodli podřídit až do MS pouze lyžování. Počasí a okolnosti k nám nebyly vždy tak vstřícné, jak bychom si přáli, ale výsledky do patnáctky jsou reálnými cíli, kterých by Ester na MS měla dosáhnout.“

Kryštof Krýzl | *12. 10. 1986 | poosmé na MS | trenéři: Miloš Machytka, Dietmar Thöni

Nejzkušenější z českého týmu, muž, který dokázal ve Světovém poháru 50x v kariéře bodovat, osmý z MS ve slalomu 2009. Loni se Kitan zranil a nestartovat proto na olympijských hrách, letos prožívá složitou sezónu návratu po zranění. Proto co se ambicí týče, je trochu shovívavý: „Chci na MS jezdit tak, abych byl konkurence schopen. A věřím tomu, že budu.“

Gabriela Capová | *08. 10. 1993 | potřetí na MS | trenér: Boštjan Božić

Česká ženská jednička v technických disciplínách se může pochlubit 19. místem ze slalomu SP v Killigtonu nebo 4. a 8. místem v Evropských pohárech v Trysilu či 9. místem v obřím slalomu EP v Andalu. „U mě je to jednoduché. Chci v každém ze svých závodů zajet dvě kola, s kterými budu spokojená, do kterých půjdu naplno a pojedu co nejrychleji.“

Ondřej Berndt | *29. 09. 1988 | potřetí na MS | trenér: Michal Kunst

Předpokládané starty českých reprezentantů DH Ester Ledecká



OSL



Skvělé šestnácté místo Gabriela Capová   vybojoval loni na ZOH v alpské Kateřina Pauláthová     kombinace a výtečně si letos Martina Dubovská   vylepšil postavení ve světovém Kryštof Krýzl    žebříčku ve slalomu, a to tak, Ondřej Berndt      že se dokonce stal českou     jedničkou v této nejtechničtější Jan Zabystřan disciplíně. Na světě mu patří Filip Forejtek    dvaašedesáté místo. „Cílem je Daniel Paulus  výsledek v TOP20 v jakékoliv Michal Staszowski  disciplíně. Největší šance mám Tomáš Klinský   asi v alpské kombinaci a nejlépe pozn.: DH=sjezd, SL=slalom, OSL=obří slalom, SG=super-G, AC=alpská mi momentálně jde slalom. kombinace, TE=soutěž týmů (nominace do TE proběhne na místě) Ještě uvidím, jestli pojedu klasický sjezd, ale tréninky sjezdu pojedu kvůli kombinaci určitě všechny.“ za University of Colorado. „Věřím, že mi to v lyžařském rozvoji pomůže podobně jako Kateřina Pauláthová | *23. 07. 1993 | na např. Lief Kristianu Haugenovi a dalším, MS popáté | trenér: Radovan Pauláth kteří tímto systémem prošli.“ Během začátku letošní sezóny se zvládla Daniel Paulus | *09. 06. 1994 | podruhé vrátit do vleklých zdravotních potížích na pozici české dvojky v obřím slalomu i v super- na MS | trenér: Michal Kunst V letošní sezóně se nominoval do -G. Na Severoamerickém poháru v Kanadě mužského „B“ týmu, změnil tréninkovou zajela 3. místo v obřím slalomu a 4. skončila skupinu i trenérské vedení. „Na mistrovství v super-G. „Určitě bych chtěla být do dvacítky bývají náročné podmínky, terén i stavba v kombinaci a do třicítky v obřím slalomu. tratí. Dříve jsem se na tyto druhy tratí v tréNo a v rychlostních disciplínách je cíl jasný ninku nedostal, ale letos mám za sebou – pokud možno se nezabít,“ říká s úsměvem několik dní v těchto podmínkách, a tak a nadsázkou sobě vlastní havířovská rodačka. se na to cítím připravený. Přesto ale bývá Jan Zabystřan | *26. 01. 1998 | na MS náročné přenést dobrou tréninkovou jízdu podruhé | trenér: Filip Marek s čistou hlavou do závodu, jako je MS – a to Tento talent českého lyžování je věkem ještě je můj cíl.“ poslední rok junior, ale už čerstvě nakoukl Tomáš Klinský | *04. 04. 1998 | poprvé do elitní světové stovky ve slalomu mužů na MS | trenér: Tomáš Klinský st. a mezi juniory mu patří jedna z nejlepších Specialista na rychlostní disciplíny, věkem pozic na světě. „Chtěl bych zajet kvalitní ještě junior. „Z nominace mám radost výsledek. Největší šance mám v kombinaci a vážím si jí. Na MS pojedu sjezd a supera pak v super-G. Sjezdovku tady znám, jel -G, kopec znám z předloňského MSJ, což je jsem na ní MSJ před dvěma a povedlo se mi dobře, ale bude to pro mě velká nová zkuna ní jedno super-G (pozn. 5. místo v SG do šenost. A tu si budu snažit, včetně dobrého alpské kombinace). Trochu mě mrzí, že na MS tréninku, z MS odvézt a následně zužitkovat. nepojedu slalom. Budu se totiž přesouvat na Hned po MS nám totiž začíná MSJ.“ MSJ, které s MS částečně kryje.“

Martina Dubovská | *26. 02. 1992 | popáté na MS | trenér: Branislav Bízik

Specialistka slalomářka, která dokázala během kariéry 8x bodovat ve Světovém poháru, a současná 36. žena světa v slalomu se v letošní sezóně zatím trochu hledá. „Cílem je zajet dvě jízdy, ve kterých odvedu maximum a zajedu to, na co mám.“

Filip Forejtek | *03. 11. 1997 | podruhé na MS | trenéři: Richard Rokos, Daniel Gašpar

Pátý junior z loňského MSJ ve sjezdu se rozhodl odejít studovat do USA a závodit tam

Michal Staszowski | *01. 01. 1995 | poprvé na MS

Závodník vyrůstající v Košařiškách na Jablunkovsku a závodící za Ski Mosty u Jablunkova se letos zlepšil tak, že se propracoval na čtvrté místo ve slalomu v ČR. Když zjistil, že byl nominován na MS, byl neskutečně moc rád. „Nevěřil jsem, že se někdy až tak daleko dostanu. Prostě jsem hrozně šťastný. Chtěl bych tam zajet dvě dobré jízdy, takové, na které bych byl fakt pyšný.“ Celému českému týmu držíme na MS 2019 palce!

| 48 | MAG HURÁ NAHORU Touha být co nejdříve nahoře a s maximální úsporou sil, aby jich zbylo dostatek pro sjezd, explodovala v momentě, kdy lidé objevili kouzlo sjíždění na lyžích. Zatímco technický vývoj učinil z výstupu komfortní záležitost, okruh se uzavírá a dnešní pionýři lyžování už zase rádi a často šlapou po svých…

Jak se dostat na kopec jinak než šlapáním – o to se lyžaři snažili od nepaměti. Koňské saně jsou poněkud zdlouhavý způsob.

Motorizace přinesla nové možnosti dopravy na kopec. Tento koncept byl nakonec zavržen pro přílišné hromadění motocyklů na vrcholech kopců.

Dalším krokem bylo skloubení saní a motoru. Poprvé také bylo využito vlečné lano, do té doby známé jen k dopravě jednotlivců.

… Aspen…

V roce 1975 se na takové svezl režisér Polanski a herec Jack Nickolson – odskočili si zalyžovat do Gstaadu mezi natáčením.

Taková retro gondola připomíná bondovku, ale také byla cestou k dnešním moderním lanovkám.

… atypická boční lanovka v Sun Valley…

Ve stejném období začaly být populární také Jednou z prvních takových byla tato lanovky tzv. na stojáka, zde Valloire, Francie. v Cortině d'Ampezzo ze šedesátých let.

Trojice tzv. vajíček jezdí na Mt. Blanc v modernizované verzi dodnes.

… až došel vývoj k dvoumístné sedačce.

Tak asi vypadal přechod k hromadným dopravním prostředkům pro lyžaře.

A dnes jsme tady (Giggijoch, Sölden). Možná nás čeká další revoluce v lyžařské dopravě – co třeba Muskův Hyperloop?

PŘIPRAVILI: LUKÁŠ VAVRDA

Lanovka v Brightonu…

lusti.cz

Dnes již klasické modely lyží řady PC jsou esencí toho, co v LUSTi čekáme od dobrého lyžování: přesná, sportovní, a přitom zábavná jízda na hraně. Ať už si vyberete hravé slalomky PC71, dynamické crossovery PC74, nebo jisté univerzálky PC77, můžete se při zdolávání sjezdovek připravit na jedinečný zážitek.

| 50 | MAG NOSTALGIE ZAŠLÝCH ZIM 1930

Lyžuj za den!

1940

1950

1960

Text: Tom Řepík

Lyžování – ale třeba i filmy, muzika a nakonec i život sám – prý nikdy nebyly tak dobré jako v padesátých a šedesátých letech. Nebo snad sedmdesátých? Osmdesátých? Nevadí. Starší čtenáři si třeba zavzpomínají, mladší se možná něco dozví.

FOTO: SKI USA

ějiny lyžování jsou protkány bezpočtem výukových metod, které se spontánní praxí zrodily – a většinou v čase zas zanikly. První veřejně známou lyžařskou školu, jež systematicky organizovala žáky do výukových skupin, založil po první světové válce Hannes Schneider v západorakouském St. Antonu, na konci arlberského železničního tunelu, tehdejší hlavní dopravní tepny pasažérů cestujících ze západní Evropy na východ. Schneiderova Arlberská lyžařská technika byla průkopnickou metodikou založenou na dovednostně vzestupných krocích. Nejdřív byla vyučována jízda v pluhu, poté „poloviční pluh“ – zatočení na vnější dominantně zatížené lyži. Následovalo navazování takto zvládnutých jednotlivých oblouků, posléze jízda s paralelně vedenými lyžemi. Důvtip Schneiderova systému spočíval v nápadu vytvořit logický žebříček dovedností, na němž každý další stupínek využíval maximum z předešlého a nárokoval si vždy o něco vyšší toleranci k rychlosti. Schneiderovi žáci jeho poselství

spontánně šířili světem; když pak v roce 1939 žid Schneider utekl před Hitlerem do Ameriky, konkrétně do North Conway ve státě New Hampshire, paradoxně ani neměl s čím novým začínat – jeho metodologie už byla v tamní Nové Anglii solidně zakořeněná.

nový byznys nenechal ujít ani tehdy ikonický společenský magazín Life a umístil Francouze na svou titulku lednového vydání 1949 i s bohatě ilustrovaným článkem uvnitř čísla o tom, jak správně paralelně zatáčet na lyžích. Allaisovi se však nikdy nepodařilo vychovat si ani vzdáleně tolik stoupenců jako Schneiderovi a po pár letech marných snah prorazit pustil svůj americký sen k vodě; v roce 1954 se nadobro vrátil do Francie. Ne, že by i Arlberská metoda zůstávala nedotknutelným dogmatickým evangeliem – když v roce 1955 Schneider zemřel, styl výuky jeho lyžařské školy už začínala zhusta ovlivňovat technika rychle do dynamického oblouku natáčených nohou, k níž přispěl technologický vývoj vázání i konstrukce lyží, jež se v té době začaly coby výrobní expe-

Bylo jen otázkou času, kdo nabídne naučit lidi lyžovat za týden. Nebo raději za den? Nebyla však teorií jedinou – se svými specifickými formami výuky v Americe zkoušela štěstí, nejednou marně, dlouhá řada emigrantů zejména z alpských zemí. Třeba bezprostředně po válce přijel do frankofonní části Kanady Francouz Émile Allais, lyžařský mistr světa z let 1937 a 1938, a založil si v Quebec City, jen pár set kilometrů severně od Schneiderova působiště, lyžařskou školu pro svou techniku paralelních oblouků. Díky svému píárku světového šampiona si jeho

riment znatelně zkracovat. Nadto stále víc zhýčkaných bohatých dovolenkářů přestávalo být ochotno akceptovat Schneiderovu striktní podmínku, že musí perfektně ovládnout určitou úroveň techniky z jeho metodického žebříčku, než jim bylo povoleno dostat se dál. Chtěli se naučit rozumně rychle jezdit v paralelním postoji a užívat si svou dovolenou bez toho, aby někdo hnidopišsky soudil jejich nedostatky, jako to bylo běžnou zvyklostí u rakouského maestra. Proto se zdálo být jen otázkou nedlouhého času, kdo první nabídne nějakou výukovou formu s příslibem (pokud ne garancí) okamžitého nebo extrémně rychlého výsledku; zkrátka kdo nabídne naučit lidi lyžovat za týden. Nebo raději za den? V Zelených horách východoamerického státu Vermont v té době jistý Rakušan Walter Foeger vyučoval nevídaný styl, jenž vynechával všechny ty nudné cviky plné plužení a stavěl nováčky rovnou na paralelně vedené lyže. Do oblouku se dostávali tehdy obvyklým přeskočením a současným natočením lyží do nového směru. Šikovnější si ani skákáním nemuseli pomáhat, jelikož jejich lyže byly velmi krátké, pod jediný metr délky. Ač to zní až střeleně, Foegerova exotická technika jízdy se dostala i na světovou výstavu EXPO, již v roce 1964 hostil New York v areálu Flushing Meadows. Na ní si vermontský stát v rámci své expozice postavil repliku jednoduché lyžařské Hannes Schneider v době příjezdu do Ameriky

FOTO: SKI USA

chaty a požádal Foegera, ať na její mírnou sedlovou střechu postaví figurantku na krátkých lyžích, která bude novátorskou techniku demonstrovat a současně tak originálním způsobem propagovat vermontské lyžařské areály. (Podrobněji jsem tuto událost popsal na Snowbiz.cz/7645). Foegerův nápad nebyl nový – na nezvykle krátkých (160cm) lyžích učil v rakouském Kitzbühelu už od konce války majitel tamní lyžařské školy Karl Koller; teprve až když je žák ovládl, mohl postoupit na následující délku. V té době mívaly rovné lyže dva metry a víc a zatočit na nich bývalo mnohem obtížnější než na dnešních vykrojených. Lyžař se musel v pohybu výrazně nadlehčit či přímo vyskočit, aby lyže do oblouku otočil – na koordinaci nováčkovských pohybů nejednoduchá technika, jíž měly zgruntu ulehčit Foegerovy metrovky. Foeger nazval svou metodu Natur Teknik a velmi striktně dohlížel na způsoby, jak byl jeho styl vyučován – instruktoři museli nejen

energie do prašanu EXCELENTNÍ PODPORA V LYŽÁCÍCH

Hannes Schneider s manželkou v Nort Conway

bezchybně demonstrovat lyžařskou dovednost na sněhu, nýbrž složit i dlouhou písemnou zkoušku, jinak nedostali certifikát. Běda, pokud by byli spatřeni v postoji do pluhu! Foeger pak přišel s něčím do té doby nevídaným: vydal instruktážní knihu se sugestivním názvem „Naučte se lyžovat za týden!“ – takový typ agresivního marketingu byl v tehdy přirozeně a výrazně rostoucím oboru něčím zcela novým a nejspíš i zbytečným. Na opačné straně vermontských Zelených hor začal vyučovat principielně to samé co Foeger, jenže po svém a na své autorství, jistý Američan Clif Taylor, veterán z válečné Desáté horské divize. Zdál se vybaven dostatkem kuráže na to, aby mu nejen nevadilo ignorovat teoretické Foegerovo právo na licenci; jal se ho ve všem přetrumfnout, jak už to schopnější imitátoři tak rádi dělají. Vydal instruktážní brožuru „Lyžujte za den!“ a na metrovkách lidi nejenom dál lyžovat vyučoval, rozhodl se superkrátké lyže i vyrábět. Spřátelil se s jedním z největších světových filantropů své doby, Laurancem Rockefellerem, který mu poskytl dost peněz na nákladný rozjezd jeho

LYŽAŘSKÉ KOMPRESNÍ PODKOLENKY TERMO SMART INFRARED Vlákna s bioaktivními minerály odrážejí infračervené záření těla a podporují díky zlepšené mikrocirkulaci přirozené regenerační procesy.

cepsports.cz

Émile Allais na titulní obálce prestižního společenského časopisu

lyžařská škola bude mít svobodu zvolit si, zda bude fungovat v systému, či mimo něj. S tím, že provozy mimo systém budou dlouhodobě obchodně strádat, nikdy nezapomněl dodat. Jenže už pár let poté nezbylo z vágně Valarem slibované svobody a tolerance pro školy sdružené v asociaci prakticky nic. Předepsané pohyby z instruktážních brožur sepsaných oficiálními představiteli PSIA se staly rigidními osnovami pro udělování certifikace; instruktor, který selhal v precizní imitaci pohybů končetin a trupu, u zkoušek propadl; lhostejno, jak nadaný mohl být pro vyučování druhých. Už v polovině šedesátých let bylo

dobových novin citovat jeden z nejhlasitějších rebelů, instruktor Fred Iselin z Aspenu. „Dobrý lyžař dokáže vykroužit různé typy oblouků. Tuhle udělá nadlehčený oblouk, tamhle se do lyží pořádně opře, dělá dlouhé i krátké oblouky, přeskočí bouli, sesune to tam, kde je k tomu důvod. Vždycky jsem peskoval ty žáky, kteří pořád dokola hoblovali svah svými krátkými rytmickými obloučky.“ Švýcarský rodák a rozený komik Iselin se na lyžích sblížil s editorem magazínu Playboy Spektorským a pod záštitou jeho nemalého vlivu vydal instruktážní knihu o tom, jak lyžování učit – k nepřekvapivé nelibosti potentátů z PSIA. Iselin věřil, že učení lidí lyžovat by měla být jen z poloviny pedagogika a z druhé poloviny zábava. Doporučoval instruktorům, ať po vyučování socializují v barech s klienty. To v asociaci PSIA sledovali jinou agendu. Zajímalo je výhradně precizní dodání uniformně nadefinované lekce, ne šoufky a popíjení s klienty. Razili tezi, že moderní instruktor by měl pracovat běžnou denní dobu jako třeba vlekař. Toužili doslova mekdonaldizovat výuku – jejich ideálem byla romantická představa, že klient přijde do školy kdekoliv v horách, ujme se jej kompetentní učitel a dodá mu prefabrikovanou lekci ocertifikovanou logem PSIA podle jeho dovednostní úrovně. Takováto utopická vize měla několik problematizujících háčků – z nichž nejvýznamnější ten, kterým se zabývám ve vedlejším seriálu Mezi ušima. Tedy že zkoušet učit všechny lidi podle jediného striktního mustru je naivní a marné. FOTO: SKI USA

manufaktury nazvané Shortee Ski Company. Rozený obchodník Taylor tak jezdil po Americe, prodával lyže-metrovky, nabízel k nim knihu a vyučoval svou techniku na jakémkoli povrchu, který byl trochu nakloněný. Sníh k demonstraci nepotřeboval. Jako většina ostatních přeživších válečných veteránů si i Taylor uměl užívat nově získaného svobodného života v mírovém světě a možností, které poválečná doba plodila. Hlučný, bujarý, stále veselý – vědělo se o něm, že neexistoval kopec nebo žena, které by se mu nelíbily. Jeho obchodní talent a z uzdy utržená kuráž jej přivedly do spousty kuriózních situací; traduje se, že na jedné představovací akci se vedle sebe objevili Taylor se svými metrovkami a samotný Howard Head, v té době oborová celebrita nejvyššího kalibru, nabízející své standardně dlouhé 215cm lyže z černé oceli. Oba konkurenti se verbálně pustili jeden do druhého; Head, frustrován neschopností napadnout nějaký z Taylorových argumentů, se prý vytasil s analogií délek jejich lyží k mírám pánského přirození. V chaosu nejistoty, která z vyučovaných metod lyžování je tou nejlepší pro nováčky, střediska začala propagovat své vlastní výukové styly. Docházelo k absurdním situacím, kdy si lyžař zaplatil týdenní lekci v jednom resortu, absolvoval ji, a když příště přijel do střediska jiného, tam mu řekli, že se všechno naučil špatně a musí znovu začít od píky podle metod jejich. Proto netrvalo dlouho a začaly se ozývat hlasy po sjednocení standardů certifikované lyžařské výuky. V roce 1961 tak světlo světa spatřila asociace PSIA (Professional Ski Instructors of America). „Cílem PSIA je, aby každý lyžoval podobným stylem,“ prohlásil tehdejší šéf Paul Valar, rodilý

FOTO: LIFE

| 52 | MAG NOSTALGIE ZAŠLÝCH ZIM

Zkoušet učit všechny lidi podle jediného striktního mustru je naivní a marné. Švýcar a možná nejlepší tehdejší instruktor, jehož techniku studovali ze sekvenčních fotografií ve všech lyžařských školách široko daleko. V Rakousku se ve stejné době sešli ředitelé hlavních lyžařských škol, dohodli se na systému, jenž se bude vyučovat, a nechali svůj konsenzus zlegislativnit; majitel školy, která by dohodnutou metodologii nedodržovala, by přišel o licenci a musel by školu zavřít. Valar dobře věděl, že natolik autoritářský přístup by v Americe těžko mohl uspět; hleděl alespoň prosadit zavazující pravidlo, že každá americká

cítit všudypřítomný odpor mezi čím dál vyšším počtem škol; bylo otázkou času, než začaly být zakládány konkurenční subjekty, obvykle s víc či míň jepičími životy. Ředitelé horských resortů museli řešit nevyžádané dilema, zda jejich škola bude sledovat striktní metodologii PSIA, či ne; v mnoha střediscích totiž působila deklarace, že jejich škola záměrně není svázaná žádnou výukovou doktrínou, jako ta nejlepší možná reklama. „S doktrinalizací poměrů v PSIA nesouhlasím, jde mi to na nervy,“ nechal se do

Kontroverzní Taylorova kniha ze šedesátých let Lyžuj za den!

BLIZZARD FIREBIRD WRC + VÁZÁNÍ XCELL 12 DEMO

BLIZZARD COMPETITION SKI GLOVES, BLACK/WHITE/RED

Závodní lyže určená pro špičkové lyžaře. Je určená na tvrdší terén. Konstrukce je sendvičová celodřevěná s dvojitým titanovým zesílením, C-Spine, C-Armor. Závodní vázání XCELL12 zajišťuje bezpečnost i ve vysokých a závodních rychlostech. Integrované tlumicí prvky v desce vázání zajišťují lyži optimální tlumení nežádoucích vibrací i ve vysokých a závodních rychlostech. Šířka středu lyže 68 mm a 100% camber dodává lyži při jízdě závodní charakter. Rádiusy (175 cm/R17,5) zajišťují lyži výborné jízdní vlastnosti v delších a středních obloucích.

Vrchní materiál: Goat leather, stretch softshell; izolace: Softfill, polyester; dlaň: PU + leather protectors, silicon antislip print; podšívka: polyester; membrána: WP 10 000+, MP 8 000. Všechna barevná provedení na www.blizzard.cz.

www.blizzard.cz

23 399 Kč

BLIZZARD DOUBLE VISOR SKI HELMET, BLACK

2 499 Kč

BLIZZARD REFLEX SKI GLOVES, BLACK/GREEN

799 Kč

www.blizzard.cz

BLIZZARD MENS JACKET ARABBA

Velmi lehká, pevná nejmodernější technologií DOUBLE INMOLD vyrobená helma s integrovaným výklopným štítem s UV ochranou, nastavitelným větráním, zvýrazněným kšiltem pro lepší ochranu obličeje a plynule nastavitelným utahovacím systémem s možností úpravy výšky a komfortním antibakteriálním polstrováním. Transportní obal s ochranou štítu. Velikost/váha: 56–59uni/+– 460 g: 60–62uni/+– 500 g. Všechna barevná provedení na www.blizzard.cz.

www.blizzard.cz

1 799 Kč

Vrchní materiál: pevná dekorativní látka; izolace: 100 % polyester; dlaň: PU, protiskluzový silikon; podšívka: 100 % polyester; membrána: 10 000/8 000. Všechna barevná provedení na www.blizzard.cz.

www.blizzard.cz

Vrchní materiál: 20 000 mm + DWR úprava; voděodolnost prodyšnost: 20 000 gr/24 hod; vodoodpudivost: DWR úprava pro 20 pracích cyklů; izolace: ergonomicky uzpůsobená, 100 % polyester; podšívka: ergonomicky uzpůsobená s elastickými a Heat Guard panely; zipy: kvalitní kryté nebo vodotěsné zipy. Všechna barevná provedení na www.blizzard.cz.

www.blizzard.cz

TECNICA FAMILY/TEAM SKIBOOT BACKPACK, BLACK/ ORANGE

Batoh na lyžařské boty, helmu, oblečení, svačinu, atp. s velkými kapsami vhodný pro závodníky nebo rodiny s dětmi. Nastavitelné popruhy. Více na www.tecnicacz.cz.

Jihlava SPORT 2000

3 999 Kč

999 Kč

TECNICA MACH1 130 MV Sportovní alpine lyžařské boty s flexí 130 jsou určeny pro ambiciózní výkonnostní lyžaře. Šířka chodidla 98 mm LV, 100 mm MV a nově i 103 mm HV, vnitřní botičku je možné tepelně tvarovat a tím docílit optimálního pohodlí při zachování sportovního charakteru lyžařské boty. C.A.S. technologie.

12 999 Kč www.tecnicacz.cz

www.tecnicacz.cz

Plzeň ROCK POINT

Praha, Hradec Králové BIKERO

BLIZZARD SKI GOG. 922 MDAVZWO

1 499 Kč

PRODEJCI Jaroměř ACTIVE SPORT

Lyžařské brýle Blizzard, dvojitý zorník; 100% UV filtr; protimlžící úprava antifog; ventilace; zrcadlový zorník; Smart view. Baleno v krabičce + látkový sáček. Všechna barevná provedení a varianty zorníků na www.blizzard.cz.

www.blizzard.cz

NA SVAHU JSME DOMA

Kvilda, Vimperk SPORT ŠUMAVA

| 54 | ACADEMY MEZI UŠIMA

Text: Tom Řepík

Bezhlavé

lyžování Každý z nás zažil památné sjezdy, v nichž všechno fungovalo, jak mělo, a my jsme lyžovali líp než obvykle. Věci, s nimiž jsme se dřív prali, šly naráz samy. Jakákoli frustrace byla pryč.

áš obvyklý mentální zápas – snaha dělat všechno správně, obavy, jak vypadáme, že budeme chybovat, že spadneme – je v takových momentech zapomenut. Proces je tak intenzivní, že myslet na chyby nás ani nenapadne. Rozum je ve stavu uvolněného odpočinku, nevíme o něm. Vlastní myslí stanovené limity jsou zapomenuty; lyžujeme podvědomě. Takové jízdy nám nechávají zapomenout na těsné boty, mrznoucí prsty, bolavé klouby a obvyklou nespokojenost s úrovní našeho lyžování. A jsou to vzpomínky na tyto chvíle, co nás motivuje vrátit se na kopec v naději,

K našemu zármutku, průlomové momenty v lyžování nebo v čemkoli jiném prakticky nikdy nenastanou, když si je naplánujeme; a tak takové události přičítáme náhodě. Náhodně se však nestávají. Na kopci se nám mohou přihodit tehdy, když jsme plně zaujati vlastním lyžováním a nepřemýšlíme o následujícím oblouku ani nehodnotíme ten předešlý. Průlomový moment se vlastně může objevit pouze, když přestaneme přemýšlet! Tento spontánní stav nechání věcí plynout v prožitku přítomného okamžiku lze opsat příznačným příměrem, že lyžujeme „bezhlavě“. Jenže – podobně, jako když jsme

Průlomový moment se může objevit

pouze,

když přestaneme přemýšlet! že je oživíme. Přitom kdyby někdo vyzvídal, jak jsme jich dosáhli, nejspíš bychom odtušili: „Zvláštní je, že vážně nevím, co jsem dělal jinak – vlastně jsem nedělal nic; jen jsem věci nechal, ať se dějí. Vše šlo lehce a samo!“ Podobný typ průlomové zkušenosti měl v průběhu života každý. Netýká se nutně jen lyžování: mohli jsme se „ztratit“ v kouzlu okamžiku při jakékoli aktivitě – při joggingu, při pohledu na nádheru, při poslechu hudby, při tanci. Kýžený stav dokonce není vázán ani na fyzickou aktivitu; když jsme „přes noc“ našli dlouho hledané řešení složitého svízele, či na nás naráz „napadl“ nějaký kreativní nápad, šlo o stejný fenomén.

zamilovaní – jakmile se začneme vědomě snažit se v tomto extatickém stádiu udržet, ztratíme jej. Můžeme dělat sebevhodnější metodické cviky ke znovunalezení lyžařského citu a vytříbení si dovedností; ono nadšení magického okamžiku je pryč a my se shledáváme být zpět v v myšlenkách. Zmíněné zásadní sjezdy mají svůj význam – pomáhají nám rozpoznat naše možnosti. Bez nich by se lyžař mohl dobrat racionálního závěru, že je vrozeně nešikovný, bez vloh, a tedy i šancí. Jenže každý průlomový moment nás konfrontuje s nepopíratelnou a současně nepříjemnou pravdou: totiž že jsme schopni lyžovat podstatně lépe, než

obvykle lyžujeme. Ve světle takového poznání se naše obvyklé výmluvy, proč nám to nejde, rozplývají jak pára. Jediný férový závěr, k němuž můžeme dojít: pod své možnosti lyžujeme ne proto, že by nám chyběly schopnosti, ale proto, že si do nich sami nějakým způsobem zasahujeme. V průlomových sjezdech jsme lyžovali nad své očekávání ne proto, že jsme si osvojili nějakou novou techniku, nýbrž že jsme na několik chvil změnili stav mysli. Naše hlava zůstala zticha, dovolila tělu hýbat se přirozeně, intuitivně, koordinovaně. Tyto zkušenosti naznačují, že dokonalost lyžování závisí mnohem víc na stavu mysli než vědomém zvládnutí namemorované techniky. Abychom potlačili nepohodlnou skutečnost, že jsme to my osobně, kdo si stojíme v cestě k lepšímu lyžování, jehož existenci jsme si sami demonstrovali, často preferujeme přičítat průlomové okamžiky náhodě, výjimečným sněhovým podmínkám, nově nabroušeným lyžím nebo nějaké vnější instrukci. Ale na určité úrovni osobní upřímnosti zřetelně vnímáme, že naše lyžování může být tak přirozené, jako třeba běh nebo smích, nad nimiž nepotřebujeme přemýšlet, jak jich docílit. V minulosti jsem měl možnost lyžovat s někým, kdo zažíval mnohem víc průlomových momentů než já. Byla pružná, uvolněná, pohybovala se s lehkostí, reagovala spontánně na kdejakou nahodilou situaci. Její hravý přístup byl nakažlivý. Bez jakékoli vědomé snahy neustále něco nového objevovala, zkoušela a testovala limity svých možností. Zdálo se, že má nevyčerpatelnou zásobu energie a taky bezmeznou důvěru ve schopnosti svého těla. Byla přirozenou lyžařkou. Nijak neobvyklou ve své věkové skupině, dlužno dodat; šlo o mou dceru, když jí byly čtyři. Od té doby si nepřestávám všímat a vpravdě žasnout nad radostí, vzrušením a přirozenou lehkostí dětí, když běhají, skáčou, lezou, jezdí na tříkolce. Od nich se můžeme naučit, jak snadno a bez námahy se hýbat, když budeme důvěřovat tělu a necháme je dělat pohyby po svém. Jako děti jsme všichni byli takovýmito přirozenými sportovci, když jsme lítali venku do setmění; naše spontánní hry ukončovalo

| 55 |

až hlasitě opakované volání k večeři. Dětství většiny z nás se skládalo z bezpočtu dní vzruchu, smíchu a pláče, špinavých rukou, odřených kolen, roztrhaných trik. V tom věku jsme si hráli podvědomě, náš čas byl nabitý průlomovými momenty poznání, které jsme si nijak neuvědomovali; jen je přijali, kdykoli se vyskytly. Před časem mi jeden soukromý instruktor lyžování popisoval, jak do výuky dospělých zařazuje dětské hry typu honu na lišku – učitel je liškou, kterou se žáci snaží na mírném svahu chytit. Na úpatí kopce se mu pak celí udýchaní – někteří třeba sami pedagogové – svěřují: „Takhle jsem se nebavil, ani nepamatuju. Cítil jsem se zas jako dítě. Tak jsem se soustředil na chycení lišky, že jsem zapomněl na to, jak mám lyžovat – a myslím, že mi to šlo nejlíp za dlouhou dobu.“ V zápalu hry podvědomě lyžovali spontánně, bez přemýšlení. Oživili si vzpomínky na vzruch z autentického zapojení se do aktivity a znovuobjevili stav mysli vedoucí k subjektivně vrcholnému výkonu. S instruktorem jsem mluvil i o jeho žácích. Potvrdil, že občas zažívají průlomové sjezdy – jen aby následující den bylo všechno při starém. Když se učitel snaží jejich počínání rozebrat, dozví se od některých, že se po svém povzbudivém dni snažili zážitek zopakovat tak svědomitě, že se při každé jízdě vnitřně instruovali, co dělat s lyžemi, s tělem atd. Ale čím sveřepěji se komandovali, tím hůř lyžovali. Kouzlo předchozího dne bylo pryč. Být na vrcholu svých schopností je epický zážitek. Když pomine, přirozeně jej chceme zpátky, ale obvykle dosáhneme jen toho, že čím urputněji se o návrat snažíme, tím se mu vzdalujeme. Úmyslné pokusy o znovunastolení lehkosti a spontánnosti vedou k opaku, což vznáší otázku: jak se dobrat k výsledku bez nadměrné – možná dokonce bez jakékoli – snahy?

Průlomové zkušenosti nepřicházejí na přání či povel. Tak nedošlo k našemu prvnímu zážitku ani k tomu, který nás překvapí příště. Snažit se docilovat průlomového zážitku je podobné jako snažit se chytit dým; nejen, že to nedokážeme, ale budeme čím dál frustrovanější z dalších marných pokusů. Zas a znovu nám vlastní zkušenost potvrzuje, že

Průlomové zkušenosti

nepřicházejí na přání či povel. ta část v nás, která se o dosažení průlomu vědomě snaží, je vpravdě překážkou našeho skutečného potenciálu. Jde o úplně něco jiného, díky čemu lyžujeme, jak nejlíp umíme. Ti, kteří porozumí, že uvnitř žijeme duálními životy, dál sice nedokážou své průlomové dni navodit o vlastní vůli, mohou však zvýšit jejich frekvenci. Sledujte tok myšlenek, jež vám běží hlavou, když lyžujete. Většina myslí se v průběhu lyžování nachází ve stavu vysoké aktivity, zahlcena proudem instrukcí, sebekritikou, sebehodnocením, starostmi, strachem, pochybnostmi a spoustou dalších emocí. V řadě případů je tento příval mentálních pokynů neustávající – a obvykle méně než vlídný. Zaposlouchejte se do těch němých hlasů: kdo tu kritizuje, instruuje a zpochybňuje koho? Mohl bych říct: „Jen si mluvím se sebou.“ Možná – ale kdo je v takové konverzaci „já“ a kdo protějšek? Je nepochybné, že mají odlišné identity, jinak by spolu nekomunikovaly. Pokud by byla přítomna jen jedna strana, nebylo by třeba konverzace.

Dokonalost lyžování závisí víc na

Připusťme, že veškeré mluvení, posuzování, starosti a pochyby uvnitř nás vychází z hlavy, která zkouší instruovat naše vlastní, kompletní já, pro což si dovolme populární „pracovní“ výraz srdce (jakkoli se jedná o kompletní bytost včetně fyzického těla provádějícího veškeré pohyby pod diktaturou hlavy). Připusťme dále, že v hlavě bydlí naše ego, jež touží celou

stavu mysli

než vědomém zvládnutí namemorované techniky.

naši bytost držet pod kontrolou; a tak nám krom dalšího nařizuje, jak máme lyžovat a jak ne, posuzuje, zda jsme skvělí, či k ničemu, a tak dál. Ve většině hlav tyto dvě osobnosti spolu nevycházejí dobře – což vytváří prostředí, jež slušnému lyžování zrovna dvakrát neprospívá. Kdyby hlava a srdce byly dvě oddělené, svrchované osoby, jejich vztahem by se prolínala nedůvěra a negativita v míře, že by je ani nenapadlo vzájemně spolupracovat. Ačkoli hlava může znít jako expert na lyžování a/nebo cokoli jiného, v průběhu životů zjišťujeme, že nejlepší výkon podáme, když přemýšlíme nejmíň. Kontrola nad věcmi přirozeně přejde na náš vrozený vnitřní systém, jenž žádné verbální instrukce nepotřebuje a všechny tělesné reakce řídí v tiché harmonii. Hlava je občas zjištěním, že nejlíp lyžujeme bez ní, zahanbena; většinou však odolává, seč může, aby popřela, že ji pro naše lyžování nepotřebujeme a že její překomplikovanost– a vlastně jakékoli vědomé přemýšlení – je nejlepšímu lyžařskému potenciálu na škodu. Jakmile pochopíme, že mentorující hlas v hlavě není hlasem naším, nýbrž je produktem vlastních konceptů, pochyb a strachů nastřádaných během dosavadního života, a že působí z podstaty defektně a překáží našemu optimálnímu lyžování, můžeme konečně přestat svádět vinu na výbavu, na druhé lidi, na sněhové podmínky, ledové plotny, muldy. Když je hlava potichu, naše povědomí se zvýší a my objevíme schopnosti srdce – té části, jež dokáže reagovat na každou nahodilou situaci okamžitě v plné kapacitě schopností. (Srdce je tu poněkud zavádějící termín – ve skutečnosti jde o náš vrozený potenciál, jenž v každém z nás už existuje.) Úkol je jasný, ne však snadný: oprostit se od vnitřních překážek bránících našemu přirozenému já se plně projevit – a rozvíjet nás.

| 56 | ACADEMY SKI WITH ME

Rotace? Orientace? …ce? O

Selsky, nebo …ce?

lyžování můžeme mluvit a přemýšlet mnoha způsoby. Odborně, nebo selsky, jak by to mělo vypadat, nebo jak to funguje. Já mám rád kombinaci „selsky a funkčně“ a stejně tak se snažím lyžování přiblížit i vám. Když jsem v minulém díle napsal, že „při nádechu se břicho nafukuje, při výdechu naopak stahuje“, neměl jsem z pohledu odborníků úplně pravdu. Břicho se při výdechu nestahuje ani nezmenšuje, každopádně se ale zpevňuje. „Selsky a funkčně“, aby si to mohl každý vyzkoušet. A zpevnění v oblasti břišního svalstva se podržíme i dnes, byť to tak z fotografií na první pohled nevypadá.

Po břiše

Oblouky na lyžích můžete začínat dvěma způsoby. Po zádech, nebo po břiše. Většina lyžařské populace je začíná po zádech. Je to jednodušší, kdysi dávno nás to všechny učili, a pokud jsme mezitím nebyli poznamenáni jinou informací, předáváme to tak i dalším. Pokud začnete oblouk po zádech, lyže se velmi rychle dostanou na hrany, vznikne velký tlak a… tím veškeré výhody tohoto způsobu končí. Přílišná protirotace na začátku oblouku vrcholí kvůli udržení rovnováhy rotací na jeho konci, ztrátou opory o vnější lyži, nohama do písmene X a dalšími neřestmi. Pro tento způsob zahájení oblouku jsem začal používat lidové rčení „hodně pr---- na začátku, málo pr---- na konci“.

Osmý ročník seriálu Skiwithme vám v pěti dílech přinese několik užitečných rad, jak samostatně trénovat a vylepšovat svoje lyžování. Pokusíme se zodpovědět vaše časté dotazy a ukázat si funkční techniku lyžování i na fotografiích, které seriál již tradičně provází. A kdo chce vědět víc, může si se mnou přijet zalyžovat. Volné termíny i plánované akce najdete na:

www.skiwithme.cz Ondřej Novák Zástupce šéfredaktora SNOW, instruktor lyžování a telemarku s dlouholetou praxí v ČR, Rakousku a Austrálii, autor projektu Skiwithme.cz.

FOTO: PETR SOCHA – SNOW

I přesto, že je lyžování vlastně úplně jednoduché, jsou jeho odborné popisy samé …ce. Separace, angulace, orientace, protirotace, rotace či anticipace. Dnešní díl bude mít ze všech těch …ce nejblíže k orientaci, zůstaneme ale zase hlavně u zpevnění horní poloviny těla. Takže separace?

D O D AVAT E L V Y B AV E N Í

Na unavené nohy po lyžování Pokud začnete oblouk pěkně po břiše, můžete během celého oblouku velmi uvolněně pohybovat nohama, zvětšovat plynule úhel zahranění a zvětšovat tlak na lyže, kterému se také potřebujete vzpírat. Tímto způsobem vznikne „málo pr---- na začátku, ale hodně pr---- na konci“. Už víte, kam mířím? Nohy se otáčí proti klidnému trupu, oblast břicha se zpevňuje a lyžař tak lépe vzdoruje dostředivé i gravitační síle. Uvědomit si, že vnějším silám při lyžování neodolávám zkamenělým trupem, který pořád směřuje dolů z kopce, ale naopak „zkrutem“ v oblasti břicha, který se tvoří uvnitř těla, je stěžejní. Přestanete se soustředit na dokonalý obraz, uvolníte paže jako při in-line bruslení a začnete mnohem více a hlavně od samého začátku sledovat špičky lyží bez vynuceného držení ramen z kopce za každou cenu. Pojďme to vyzkoušet.

Zkuste si to!

Středně strmý, nebo mírnější svah a střední až kratší carvingové oblouky budou pro následující cvičení ideální. Rychlost, poloměr i sklon svahu by vás i tentokrát měly donutit k aktivní práci dolních končetin nezávisle na trupu, vznikající vnější síly i ke zpevnění trupu. Znáte cvičení superman? Vnější ruka v bok, vnitřní před tělo? Není špatné, ale často svádí právě k přílišné protirotaci v zahájení oblouku. Zkuste to tedy udělat obráceně. Vnější ruka bude ukazovat do směru oblouku, vnitřní můžete dát v bok, nebo mírně za tělo. Ale pozor. Snažte se pohybovat jen rukama, nikoliv rameny. Při zahájení oblouku, když už dobře stojíte na nové vnější lyži, si začněte ukazovat vnější rukou do oblouku a orientujte se za ní i svými boky. Není to žádná rotace, jen sledování směru lyží. Dlaň vnější ruky dejte před sebe a v okolí spádnice se jí začněte vzpírat imaginární zdi, která je před vámi. To zastaví pohyb celé ruky do rotace a navodí pocit zpevnění v oblasti břicha. Na konci oblouku začněte ruce plynule vyměňovat. Je to trochu podobné pohybu rukou při bruslení, nezapomeňte však na uvolněný a plynulý pohyb bez agresivního švihu, který by „rozrotoval“ celý trup. Cvičení by vám mělo pomoct ke zlepšení nájezdu do oblouku, zakulacení oblouku, ale hlavně k odstranění protirotace a přílišnému „tlačení“ boků dovnitř oblouku hned v nájezdu.

... stačí se jen namazat!

REFIT ICE GEL je unikátní produkt moderní kryoterapie pro rychlou a účinnou regeneraci organismu po sportovním výkonu. Po jednoduché aplikaci na unavené svaly a klouby se aktivují přirozené regenerační mechanismy organismu. Zvýší se prokrvení a zrychlí metabolismus. Účinek je okamžitý a dlouhodobý. Doslova jej cítíte a vnímáte! Stačí se jen namazat a druhý den bude lyžování rozhodně příjemnější. REFIT ICE GEL je vhodný pro rekreační i profesionální sport. Mezi vrcholovými sportovci si získal velkou oblibu. Reprezentanti ho používají na olympiádách a dokonce měl podíl na zisku cenných medailí.

ad Re e in pu C bl zec ic h

www.icegel.cz

FOTO: PETR SOCHA – SNOW

K dostání ve Vaší lékárně. Originální chráněná receptura.

| 58 | ACADEMY NAŠE TĚLO A LYŽE

Efektivní trénink? Text: Ivan Balek

V předchozím čísle SNOW jsme si nastínili význam rovnováhy v kloubech a svalech pro rekreační i výkonnostní sportovce, která ovlivňuje nejenom sportovní výkon, ale i dlouhodobé zdraví obecně. Dá se říct, že míra pohyblivosti je jedním z ukazatelů reálného věku jedince. V dnešním čísle si představíme obecné a specifické formy tělesné přípravy potřebné pro dosažení adekvátní úrovně jednotlivých tělesných systémů pro následný trénink lyžařské techniky na svahu.

rčitě každý už viděl nějaká videa z letní přípravy výkonnostních lyžařů, nebo dokonce měl možnost je při tom potkat i osobně někde v tělocvičně nebo na běžecké trati. Všichni mají osobní kondiční trenéry a celý podpůrný tým, který se snaží zabezpečit i vhodnou regeneraci a balanc celého těla, a tím jeho připravenost na zvládání dlouhodobé vysoké zátěže. Lyžování je specifické tím, že se jedná o sezónní disciplínu, a proto většina přípravného (kondičního) období probíhá v létě. Tady bych se na chvíli zastavil u toho, co je to vlastně ta „kondice“. Většina lidí tento termín zjednodušuje jenom na vytrvalost (v konkrétní sportovní aktivitě), ale přesnější vysvětlení je celková připravenost všech tělesných faktorů, které mají vliv na úroveň podávaného výkonu.

FOTO: © JOEY TERRILL / RED BULL CONTENT POOL

Nemíchejte sílu a vytrvalost!

Lindsey Vonn dobře ví, že je nezbytné posilovat problematická místa v pánvi a svaly okolo páteře

Síla a připravenost

V západní odborné literatuře se používá jednotný termín „Strenght and Conditioning“ (můžete se potkat se zkratkou „S&C“), tedy je tam nerozdílně zahrnuta i síla jako taková (která má zase různé formy, není to jen o zvedání těžkých činek). Moderní sportovní věda stále víc posuzuje přípravu sportovce jako komplexní proces, který integruje specifickou (tj. u lyžaře např. technické aspekty) a obecnou přípravu (síla, ohebnost, vytrvalost, rychlost apod.). Tedy se více zaměřuje na „celostní princip“ včetně regenerace, fyzioterapie, výživy a psychohygieny, ne na oddělené vnímání jednotlivých faktorů. Zároveň bere větší ohled na individuální potřeby daného jedince. Koho tady ale zajímají nějaké složité programy vrcholových sportovců, vždyť ti lidi mají za sebou kopec trenérů a pomocníků? A navíc dělají jenom ten sport, neřeší denně spoustu jiných problémů jako my, běžní smrtelníci… Jasně, jedná se o zcela jiné možnosti, ale podstatné pro nás je to, že i rekreační sportovci se mohou inspirovat spoustou věcí, co dělají třeba elitní sjezdaři. Inspirací ale nemyslím kopírování nějakých konkrétních programů, cviků nebo přesné struktury tréninku, nýbrž využití principů,

na kterých funguje naše tělo obecně. Určitá vrozená schémata jsou nám všem společná a jejich znalost pomůže i rekreačnímu sportovci zlepšit svou výkonnost, předcházet zraněním, a to vše v zájmu sportovní dlouhověkosti.

Obecný tréninkový plán

Jedním ze základů je obecný tréninkový plán, který musí zohledňovat v první řadě možnosti a schopnosti daného člověka (tj. být realistický) a cíle, které chceme dosáhnout. Co myslím těmi cíli? Každý zná své slabé a silné stránky a má představu, co jej kdy limituje na lyžích („odpoledne mne pálí stehna“) nebo v létě na horském kole. Pro rekreačního lyžaře je vhodné zaměřit se v první řadě na tyto slabiny a popracovat mimo sezonu na jejich odstranění. Samozřejmě, jiné cíle bude mít maminka s dětmi a jiné aktivní důchodce nebo sportovec v krizi středního věku, který se na stará kolena začal věnovat třeba výuce obřákového oblouku s výhledem zkusit si nějaký ten závod masters. Tenhle článek samozřejmě neodpoví na všechny otázky, jak na to (bližší informace i o tvorbě tréninkových plánů najdete v seriálu na SNOW.cz.). Abych ale nezklamal čtenáře, i touto zkrácenou formou lze objasnit aspoň nezbytné minimum informací a poradit, jak začít.

| 59 |

V úplně první řadě bych doporučil připomenout si můj článek z předešlého čísla SNOW, kde jsem zdůraznil potřebu „vyvážených“ kloubů, svalů a páteře. Ty tvoří funkční celek, kde se případná nerovnováha jednoho místa brzo objeví na místě jiném a kromě bolesti může rozhodit třeba i techniku

jenom věc dovednosti, ale většinou, jak vidím na svazích, i špatného držení těla obecně a zkrácených nebo ochablých svalů v pánvi i jinde. Velká část čtenářů kromě lyžování dělá i jiné sporty, a to celý rok – kolo, běh, in-line brusle a podobně, a to na různé úrovni

Je úplně nezbytné mít jako základ dobré držení těla a denně protahovat všechny svalové partie. a spustit další řetěz problémů. Proto je úplně nezbytné mít jako základ dobré držení těla a denně protahovat všechny svalové partie (i ty, co si myslíme, že nepotřebujeme k lyžování) a lehce posilovat (třeba fitball) problematická místa v pánvi, páteři a podobně podle zásady „co je slabé, posílit, co je ztuhlé, natáhnout“. Pro páteř není totiž nic horšího než kombinace sedavého zaměstnání a intenzivnějšího sportu (obecně rychlejší nebo silovější sporty)! Dá se říct, že v takovém případě a bez denních kompenzačních cviků dávám i já za pravdu rčení „sportem k trvalé invaliditě“. Sedět někde v kanclu nebo jednou rukou celý den něco montovat a pak si jít večer zahrát fotbal nebo squash, není prospěšné pro naše šlachy a klouby a je k tomu třeba ještě něco navíc. Velkou část (hrozících) problémů je možno odhalit již pohledem do zrcadla, při sezení, chůzi, nebo i při vykonávání toho kterého sportu. Špatná technika lyžování není

www.enervit.cz

výkonnosti, techniky, intenzity, objemu… Typicky se jedná hlavně o vytrvalostní aktivity, které jsou obecně zdraví prospěšné (hlavně srdečně-cévnímu systému). I leckteří méně ambiciózní pohodáři na kole jsou občas (tajně) nespokojeni, že „poslední léta už nějak stagnuju, předtím to šlo pořád nahoru“. To je tím, že celá ta léta jezdili náhodně a rozvíjeli tak nějak vše najednou. To jde ale jenom do určité úrovně, pak je třeba trénovat jednotlivé vlastnosti odděleně, a to ve formě tzv. bloků. V nich se na určitý čas (obecně 1 až 2 měsíce) člověk zaměří na jednu vlastnost jako prioritu (většinu času) a ostatní prvky jsou jenom na udržení.

Nemíchejte vše najednou!

Objasním to trochu na tom kole: běžně si někdo vybere trasu, kde jsou nepravidelně různá stoupání, a jede tempem, jaké právě zvládá. Pro potěšení z celodenní dřiny je to OK, ale podstatné je to, že na základě

zmiňovaných vrozených schémat to nevyvolá odpovídající efektivní impuls pro adaptaci (zlepšení toho kterého energetického systému), protože naše tepová frekvence kolísala zcela náhodně. Jestli se dotyčný chce dále zlepšovat, je třeba si v první řadě měřit tepovou frekvenci a rozdělit svůj týdenní trénink minimálně na: a. t rénink „tepového objemu“ s nízkou tepovkou a delším časem (třeba hodina dvě po rovině) b. trénink intervalový a výrazně intenzívnější, ale mnohem kratší a s konkrétně stanovenými pravidly a pauzami c. netrénovat různé metody v jeden den Proto základní pravidlo zní: Nemíchejte vše najednou! Obvykle to pálení stehen, o kterém jsem psal před chvílí, značí zásadní nedostatky v technice lyžování, ale na to jsou tady jiní kolegové, aby s tím pomohli (a věřte, že se vyplatí každému aspoň něco prostudovat a vyzkoušet, i hobíci se můžou radikálně zlepšit a užívat si více to své lyžování). Ale platí taky (hlavně u akčnějších lidí), že letní období by mohlo být aspoň zčásti zaměřeno i na zvýšení síly, dynamiky a výdrže v síle. To všechno jsou faktory, které rapidně zvýší výkonnost na svahu (výdrž, zvládnutí problémových pasáží…), a tím i celkový požitek z jízdy. Každý faktor má své metody vhodné pro rozvoj a stručně můžu napsat, že taky není vhodné je míchat, jak to dělají na hromadných fitness akcích, ale opět se držet měsíc až dva nějaké priority. Pro více informací sledujte seriál Lyže, trénink . a zdraví na

Enervit Recovery Drink regenerační nápoj

| 60 |

apul news

ASOCIACE PROFESIONÁLNÍCH UČITELŮ LYŽOVÁNÍ A LYŽAŘSKÝCH ŠKOL (APUL) GENERÁLNÍ PARTNER APUL:

PARTNEŘI APUL:

LEDOVCOVÝ PODZIM V RAKOUSKÉM SÖLDENU

V termínové listině APUL mají listopadové lyžařské kurzy své pevné místo. Nebylo tomu jinak ani v roce 2018, kdy se apulí lyžařská sekce do Söldenu na tři týdny doslova odstěhovala. Hned jak dojezdili své obloučky závodníci světového poháru, patřily ledovce Rettenbach a Tiefenbach členům APUL. Sněhová nadílka nebyla sice tak bohatá jako v loňském roce, nicméně sněhu byl dostatek a celkově nám počasí docela přálo.

rvní akcí a jakýmsi předskokanem podzimních kurzů byl trénink demo teamu, který pojede reprezentovat APUL na kongres INTERSKI do Bulharska (březen 2019). Lokální „Wetterprognose“ bohužel nezklamala a přinesla slibované hodně špatné počasí. Ledovcový areál byl jeden celý den zavřený, a dokonce i příjezdová silnice do údolí trošku utrpěla. Z plánovaných dvou dnů tréninku zbyl tedy pouze jeden, kdy nám již počasí přálo, a trénink byl kvalitní. Ve dnech následujících se již naplno rozběhl „vzdělávací“ lyžařský maraton. Kromě tradiční Podzimní akademie, která sloužila jako prolongace a rozlyžování, se uskutečnily v tomtéž termínu i kurzy lektorské licence a úvodní licence D. Během této první části podzimního bloku se po ledovcových sjez-

Účastníci kurzu B

dovkách prohánělo přibližně padesát členů APUL. Přivítali jsme ve svých řadách jedenáct nových kolegů s licencí D, v rámci Akademie proběhlo více než patnáct tematických

workshopů a sedm statečných vstoupilo do lektorských řad s licencí lektor-aspirant. Prvních pět dnů uteklo jako voda a do Ötztalského údolí se začala valit lavina kandidátů licence B a A. Kurz licence A je již několik let rozdělen do dvou bloků. První část – A1 probíhá tradičně na podzim. Kurz bez zkoušek, kde se hodně jezdí, panuje maximální pohoda a jedou se prostě bomby. Šestnáctka kurzistů si týden užila a všichni úspěšně dokončili. Ve stejném termínu proběhl kurz licence B, který je v současnosti nejdelší v nabídce lyžařských kurzů. Trvá devět dnů, počítáme-li i poslední dva, které jsou vyhrazeny zkouškám. „Béčko“ je dlouhé a náročné a prověří psychickou i fyzickou stránku kandidátů. Kromě pokročilého lyžování na sjezdovce

| 61 |

Vít Luptovský

instruktor lyžování APUL B

tři otázky pro podzimní kurzisty:

Lektor kurzu B Lukáš Macourek se svojí skupinou

se tradičně na kurzu věnuje prostor i jízdě ve volném terénu a lavinové problematice. Počasí přálo, vládla pohoda a bezmála třicet kandidátů licence B pracovalo po celou dobu velmi tvrdě a svědomitě. Komu nestačila „nálož“ kurzů a vzdělávání v prvních dvou listopadových týdnech, mohl v Söldenu zůstat a věnovat se jízdě v branách obřího slalomu na kurzu Race coach 1. Sedmnáct odvážlivců tak učinilo a kromě toho, že se učili jezdit rychle, věnovali se také správnému stavění tratí nebo tréninku na „suchu“. Vše bylo v zakončeno rychlostním testem v obřím slalomu, který většina lyžařů a lyžařek splnila. Lektorský tým děkuje všem účastníkům podzimních kurzů a přeje pohodovou zimní sezonu, hodně sněhu, kulaté oblouky a spousty úsměvů a spokojených klientů. Na viděnou na kopci. Text: Martin Poppr

Proč ses rozhodl pro vzdělání APUL a jaká byla tvoje motivace pro první kurz? Chtěl jsem zlepšit techniku vlastního lyžování a hlavně zjistit, jak se změnila technika lyžování od přechodu na „carvingové“ lyže, protože okolo toho panovalo mnoho mýtů a nikdo v mém okolí mi nedokázal objasnit, co, jak a proč funguje jinak s novým vybavením. Chtěl jsem znát kontext, aby mi to dávalo smysl.

Co pro tebe bylo z úspěšného kurzu B největším zážitkem? Pro mě určitě možnost brázdit svah s někým, kdo lyžuje o parník lépe než já, to ti automaticky dává hrozně moc. Baví mě okoukávat techniku lyžování v reálu a tady jsem měl možnost zajezdit s někým, kdo fakt umí. Navíc každý den po lyžování konfrontace s realitou na videu, vidět sebe, kde aktuálně jsem. Rozebrat s lektory a kamarády, co by šlo dělat lépe, pochopit, proč to tak funguje, a další den zase zkoušet. Tohle přesně já potřebuji a to na kurzu bylo, tečka.

Kurz race coach, suchý trénink

Budeš ve vzdělání APUL pokračovat a jaké jsou tvoje plány pro budoucí zimu? Rozhodně budu, čím víc tomu rozumím, tím víc mě to zajímá. Další kurz, co plánuji absolvovat, je Race coach. Plán na nadcházející zimu kromě Evropy zpestříme s kamarády expedičním výletem v obytňáku po japonském ostrově Hokkaidó. Moc se těším na ten slavný „Japow“ a kamarádi mi slibují, že lyže nám tentokrát budou servisovat gejši, snad by mi nelhali.

Michaela Lakomá

instruktorka lyžování APUL C, čekatelka licence B

Byla jsi spokojená s lokací kurzu? Jak se ti ledovcové lyžování v Söldenu líbilo? Na ledovci byly dobré podmínky a mně se líbí všude, kde je sníh, kopec a lanovka, takže naprostá spokojenost. Krom toho, Sölden je krásné městečko.

Co bys udělala jinak, kdybys mohla zkouškový den na kurzu B zopakovat? Udělala bych vše stejně. Organizace zkouškového dne byla dobrá, samotné zkoušky probíhaly bez zbytečného zdržování a já jsem zajela dle svých nejlepších možností.

Budeš ve vzdělání APUL pokračovat a jaké jsou tvoje plány pro nadcházející zimu? Se vzděláním u APUL nejde jen tak přestat, protože každý kurz ti dodá další nadšení. Zaujala mě lavinová výbava, takže zvažuji laviny jako příští kurs. Moje zimní období se odvíjí od zdárného dokončení zkoušek na VŠ, ale mám v plánu působit ve své domovině v Deštném v Orlických horách, sem tam nějaký školní lyžák a dva týdny výuky v Itálii.

ČLENSKÉ LYŽAŘSKÉ ŠKOLY APUL: GARANCE KVALITY PRO KLIENTY, GARANCE DOBRÉ PRÁCE PRO INSTRUKTORY APUL

KONTAKTY NA www.apul.cz

FOTO: JEREMY BERNARD/RED BULL CONTENT POOL

| 62 |

MOUNTAIN

| 63 | Obří slalom v obří stěně

Jérémie Heitz a Daron Rahlves, možná nejvýznamnější freeskieři stávající generace, si v rámci projektu Race the Face patronovaným Red Bullem postavili slalom na severní stěně švýcarského vrcholu Hohberghorn nedaleko Saas-Fee, se startem položeným nad hranicí 4 000 výškových metrů. Nebyla to jen nějaká snadná kratochvíle, akci předcházela dlouhá organizace, stavitelé tratě museli dotáhnout na vrchol časomíru a slalomové tyče, které se stavěly v předvečer závodu za pomoci horolezeckého jištění a materiálu. Oba závodníci poté strávili noc v horách ve stanu, aby „stihli start“. Celý průběh natáčely kamery včetně jedné umístěné na dronu, video je proto opravdu spektakulární. Na stěnu se můžete podívat i v rubrice No comment na straně 4 tohoto vydání. V jednokolovém klání potvrdil Rahlves svou pověst vítěze Kitzbühlu a s časem 26,440 porazil Heitze o 1,28 vteřiny. (lv)

/video/5460

Na začátek sezony záplavy prašanu

Už od prosince se navzdory změnám klimatu zima rozhodla ukázat své schopnosti tím, že padalo, padalo a padalo. Vrchol všeho nastal v prvních týdnech roku, kdy i níže položená střediska Rakouska hlásila přes čtyři metry sněhu a v navátých místech až deset! Na Kaunertalu spadlo 3,5, na bavorské Zugspitzi tři metry sněhu. Vůbec nejvyšší vrstvu při plném provozu ukazoval švýcarský Andermatt, a to 4,5 metru sněhu. Dostalo se i na Česko (Praděd 160, Pec p. Sn. 130, šumavský Hochficht 140 cm…) a Slovensko, kde v Tatrách napadly až dva metry. Po loňských lednových přívalech sněhu, které třeba hned dvakrát zcela ochromily Zermatt, dala příroda najevo, že to s lyžováním nemusí špatně a rychle skončit. Tak jen houšť a větší vločky! (ps)

Sledujte nejrozsáhlejší sněhové zpravodajství na

Freerideři ve vysokých horách obvykle nesjíždějí na čas a v brankách. Ale výjimka potvrzuje pravidlo. Jako zde závod Race to Face, kdy si to ve stěně rozdal freeskier a bývalý „alpáč“

Nepřehlédněte:

/snih

64 72 114 116

Za legendou Mt. Baker, tentokrát s Robinem a Broukem..................................................................................

Velký test stoupacích pásů: Sedm nejvýznamnějších modelů v praxi i v laboratoři..................................... Osudný Mikuláš: Lavinová tragédie ve Velké Studené dolině z 6. 12. 2017............................ Ti, co leží na dně rokle: 171 obětí měla série lavin v Afghánistánu............................................................

| 64 | MOUNTAIN POWDER TRIP

Text: Michal Brouček

Za legendou

Mt. Baker

Tentokrát s Robinem a Broukem

Když se ve freeridové komunitě zmíníte, že se chystáte na Mt. Baker, snad každý okamžitě zbystří a začne přemýšlet, jak to zařídit, abyste ho vzali s sebou. Severozápad Spojených států sám o sobě působí magicky, a když se k tomu dozvíte o obvyklých rekordních přívalech sněhu, těžko se bránit touze místo navštívit.

PARTNER RUBRIKY

FOTO: GRANT GUNDERSON

| 65 |

| 66 | MOUNTAIN POWDER TRIP

O horách a lidech

t. Baker leží na dostřel od kanadských hranic, severně od Seattlu, několik desítek kilometrů od pobřežního města Bellingham. Popravdě by Mt. Baker neměl být nazýván pouze horou, v jeho útrobách totiž třímá mocná síla a svým doširoka otevřeným vrcholovým kráterem čas od času vysílá doutnavé poselství o svém sopečném původu. Mt. Baker patří, společně s další dominantou státu Washington, horou Rainier, do pohoří North Cascades. Pás hor, který se táhne od severu na jih, od Aljašky po Kalifornii, byl vytvořen před mnoha miliony let pohybem zemských desek a vulkanickou činností. Mohutný Mt. Baker se svým tvarem řadí do rodiny stratovulkánů. I když je zcela pokrytý ledem a sněhem, tak je v oblasti považován za druhý nejnebezpečnější vulkán, hned po Sv. Heleně. Na její strašlivý výbuch v roce 1980 lidé z Oregonu jen tak nezapomenou.

FOTO: FREERIDECAMPS.CZ

Mohutný Mt. Baker je v oblasti považován za druhý nejnebezpečnější vulkán, hned po Sv. Heleně.

FOTO: GRANT GUNDERSON

| 67 |

| 68 | MOUNTAINâ&#x20AC;&#x201A; POWDER TRIP

FOTO: GRANT GUNDERSON

| 69 |

Pohoří North Cascades se po Aljašce velikostí radí na druhé místo na území Spojených států s největším výskytem ledovců vůbec. Jejich činnost po sobě zanechala překrásná rozlehlá údolí, dlouhá jezera, ledovcová oka a ostrá skaliska na vrcholcích hor. Hluboké lesy bohaté na cedry, jedle a borovice přecházejí do mokřadů, vřesovišť a lučních svahů. Dlouho před příchodem bílého muže zde žili původní obyvatelé, pro které současná americká společnost používá označení The Native Americans. Více než osm tisíc let zde žilo několik indiánských kmenů v zapomnění a v naprostém souznění s přírodou. Rané pokusy bělochů o zmapování území

dnešního státu Washington se datují do roku 1791. Prvním průzkumníkem, který Mt. Baker spatřil, byl španělský dobrodruh Manuel Quimper. Španělský název hory La Gran Montana del Carmelo neměl dlouhého trvání. Následný rok pojmenoval britský kapitán George Vancouver horu na počest svého poručíka Josepha Bakera. Indiáni mají pro hory svůj výraz, v jejich řeči je hora známá jako Kulshan, v překladu „ulomený“. Název je pravděpodobně reflexí na vulkanickou činnost v oblasti. V polovině 19. století zažila zdejší oblast svojí „zlatou horečku“. Přes hranice proudily hordy dobrodruhů, kteří putovali za svým zlatým snem do Kanady. Po jejím odeznění zůstali v místě jen horníci a dřevaři. Doba, která nás nejvíce zajímá, přichází před druhou světovou válkou. Cesta do hor byla stále uzavřená. Neprostupným pralesem okolo řeky Nooksack nevedla žádná cesta. Prvním, kdo položil pomyslný stavební kámen rozvoje místní turistiky, byl Mt. Baker Club. Bellinghamský sportovní spolek inicioval v roce 1911 první Mount Baker Marathon.

| 70 | MOUNTAIN POWDER TRIP

Běželo se z města do hor, na vrchol, odkud byl vidět Mt. Baker. Dalším počinem bylo v roce 1923 založení developerské společnosti, jejímž cílem bylo vybudování horské chaty na vřesovištích pod Mt. Suksan. V roce 1927 byla dobudována silnice, dnešní Mt. Baker Highway, a s velkou slávou byl uveden do provozu horský hotel pro 100 hostů. Na svoji dobu byl velice luxusně vybaven. Na každý pokoj byla zavedena teplá a studená voda, samozřejmostí byl telefonní přístroj. Všichni si mysleli, že zlatý věk resortu je tady. Jednoho srpnového rána roku 1931 však přišla tragédie. Hlavní budovu pohltil požár a po necelých dvou hodinách celodřevěná stavba zcela lehla popelem. Reputaci resortu měl zachránit filmový průmysl. Pro adaptaci Londonova románu Volání divočiny si lidé z filmové společnosti 20th Century Pictures vybrali řeku Nooksack a okolí Heather Meadows. Příjmy od filmařů odsunuly neodvratný konec střediska až do začátku 2. světové války. Ceny pohonných hmot tehdy rapidně stoupaly vzhůru, provoz

byl nerentabilní, a roku 1941 vyhlásila společnost Mt. Baker Development Co. bankrot. Život se do hor vrátil až po válce. Bohatá americká 50. a 60. léta znamenala obecný rozvoj turistického ruchu. Resort postavil první sedačkovou lanovku, lyžování bylo stále populárnější a počátkem devadesátých

Legendary Banked Slalom Dnes je to více než třicet let od prvních závodů, z nichž se stal pojem pro všechny snowboardisty. Legendary Banked Slalom navštěvují elity světového snowboardingu. Soutěží se v jedné jediné disciplíně v mnoha kategoriích. Jezdí profíci, amatéři, holky, děti, dožívající legendy pak v kategorii Super Masters. Všichni závodníci jedou jednu dlouhou houpavou trať postavenou v přírodním u-profilu s klopenými zatáčkami podobnou bobové dráze. Ostře zatočené a zahuštěné klopenky tlačí jezdce do husté komprese, takže v cíli každý závodník sotva lapá po dechu.

Na freeski a freeride tu máte nás!

let bylo dobudováno a do provozu uvedeno několik na sebe navazujících vleků. Celé území bylo také povýšeno na národní park – Mount Baker/Snoqualmie National Park. Na scéně se objevili první pionýři snowboardingu. Všichni, co něco znamenali, nebo stále mají co říct snowboardovému průmyslu, se nějakým způsobem podíleli na budování popularity tohoto střediska. Téměř rodinný podnik Mt. Baker vede po čtyřicet let generální manažer Duncan Howad. Resort pod jeho vedením nepodlehl světové módě budování ubikací přímo na sjezdovce. Lidé z celého okolí si zvykli na dojíždění do hor z různě vzdálených míst. Dnes po odeznění budovatelského období se jeví toto řešení jako prozíravé a resort, jenž si zachoval svůj přírodní ráz, z toho jednoznačně profituje.

Po Mt. Baker Higway 542 do hor

Tetelíme se při představě, co bude následovat, až dojedeme do hor, kde začíná ta pravá

SNOWPANIC.CZ

FOTO: FREERIDECAMPS.CZ

FOTO: GRANT GUNDERSON

| 71 |

severozápadní zima. Teprve na parkáči, když mě obestoupila banda freeridových vlčáků, jsem si uvědomil, že jsem jediný, kdo resort trochu zná. Nezbylo mi, než se obrnit trpělivostí a po tři dny vláčet za sebou více než desetičlennou bandu nadržených freeridistů. Robinova práce v prvních dnech byla pochytat všechny možnosti ježdění, zorientovat se v místě a najít pro svoji partu nejpříhodnější

terény, které jsme zpočátku společně projížděli, popřípadě prošlapávali. Resort je rozdělen terénem na spodní a horní část, kdy se dá přejíždět z jednoho konce na druhý a zpět. Členitý terén vyžaduje alespoň základní orientaci, jelikož se může stát, že nějaká část je zavřená kvůli úpravě svahů nebo kvůli nebezpečí pádu laviny. Resort postupně investuje do modernizace infrastruktury a staré

FOTO: MICHAL BROUČEK

| 72 | MOUNTAIN POWDER TRIP

lanovky nahrazují nové sedačky, na kterých k úžasu Evropana chybí bezpečnostní rám, takže když nasednete s batohem na zádech na klouzavý povrch sedačky, nezbyde než se křečovitě držet konstrukce kolem sebe. Na rozkoukání po resortu jsem vyčlenil půlden a pak už nás čekalo seznámení s prvními výšlapy. Na konci vleku #8 začíná jednoduchá cesta po hřebeni Suksan Arm k bezpočtu překrásných sjezdů. Svahy jsou severně orientované, takže jízda je vždy prašanová. „Jeden ze dvou nejsilnějších zážitků z Bakeru si odnáším právě ze Suksan Arm,“ svěřil se Robin. „Když nám nakydalo opravdu hodně, už nevím, kolik stop to bylo, nějakým zázrakem se stalo, že jsem byl na výstupu první. Poměrně členitý hřeben jsem pomaličku zpracovával, abych se dostal do sedla, odkud byl nejmírnější a nejbezpečnější sjezd, což vzhledem k lavinové situaci byla dle mého jediná možnost. Pomalu se za mnou vytvořil zástup lokálů, kteří se procházeli v mých těžce vydřených stopách. Já byl zrovna při chuti si pěkně zašlapat, a tak jsem před sebe ty chcípáky nepustil. Říkám si, v sedle musím počkat na zbytek party, tam mě stejně všichni předběhnou a počmárají nám to. Světe div se! Dorazím na místo sjezdu a pomalu se

převlékám, zatímco se tam štosujou lokálové, ale kupodivu nikdo nezačíná sjíždět. Mezi místníma přicházejí i naši. Všichni v klidu a pokorně čekají, až vyrazíme my. Tohle se mi ještě nikdy nestalo. Zdá se, že freeriding na severozápadě se řídí i jinými pravidly, než jen no friends on a powder day.“

Road run aneb ježdění v lesích

Ježdění v resortu vás uspokojuje do té doby, dokud máte prašan pod nohama. To, že je o něj velký boj, je víceméně každému jasné. Lokálové si pro svoje první jízdy vybírají horní část resortu a po prvních dvou třech jízdách, kdy jsou ta nejlepší místa rozježděná, se přesunují do spodní části, a pokud to podmínky umožnují, odpoledne jsou všichni na Suksan Arm. Naše parta nečekala, až bude vše rozježděné, a tak jsme volili jízdy v dolní části a do freeridu jsme nejednou vyráželi jako první. Při silném sněžení bývá provoz lanovek zastaven, a v ten moment přichází na řadu ježdění okolo silnice vedoucí do resortu. V podstatě je to varianta pro případ, kdy je špatná viditelnost, silně sněží nebo jsou obecně nepříznivé podmínky pro pohyb ve

vyšších polohách hor. Unikátní sjezdy jsou příjemným zpestřením programu, který by se na Aljašce jmenoval day off. Zde to může být až pět set výškových metrů sjezdu pohádkovými lesy. Od silnice se šlape necelých sto metrů na terénní hranu, odkud začíná sjezd, který končí vypadnutím zasněžených maníků na silnici. Terén je formován vulkanickou činností, takže je nepřehledný, členitý, plný roklí a terénních zářezů. Z macatých stromů visí vlasaté lišejníky, pronikavá vůně pryskyřice a kůry vás až dojímá. Nejde tu nepotkat legendární bakers pilows – sněhové polštáře obrovských rozměrů. Několik dní strávených jízdami v lese nás naplnilo štěstím a uspokojením, když pro každou jízdu jsme si mohli najít novou trasu.

Šlapačky na vrchol

Na šlapání po okolních svazích byli k mému překvapení všichni nejen vybaveni, ale z party čišelo odhodlání a touha si užít nejen následný sjezd, ale i výstup. Když jsou vhodné podmínky, nabízí místní terény hned několik pěkných vrcholů. Na prudkých svazích jsou roztroušené osamělé stromy, široké přehledné pláně se střídají s dlouhými strmými

| 73 | PARTNER RUBRIKY

žleby, tu a tam je nějaká skalka. Pro člověka odkojeného slovenskými či rakouskými zalesněnými kopci je to úplná pohádka. Podle náročnosti terénu trvají výstupy dvě až tři hodinky. Za dobu našeho pobytu jsme vyzkoušeli sjezdy především z Mt. Herman. Robin: „V Evropě mám často pocit, že jsme tak trochu průkopníky nových lajn a zajímavých směrů. Odpaňujeme svahy po sněžení, často objevíme úžasný prašan hned za rohem od sjezdovky, kam oko prašanuchtivých racecarverů nedohlédne, ale na Bakeru nikoli. Nejdůležitější objev, na který jsem se prakticky celou dobu adaptoval, je nerozježděný sníh – v Alpách je to náš jasný cíl. Na Bakeru je to prakticky vždycky podezřelé – jestli je někde nerozježděný prašan a nejste tam jedni z prvních, má to vždycky sakra svůj důvod, o němž jsem se neustále přesvědčoval.“

Historka o nedojeté prašanové lajně

Nakonec jeden Robinův zážitek, který demonstruje nebezpečí neznámých hor nejenom Mt. Bakeru. „Jeden z posledních dnů našeho výletu jsem se už v tamních podmínkách otrkal a rozhodl se načmárat s naší skupinou lajnu, která mě velmi lákala, ale na které jsem ještě neviděl žádné stopy. Přímo z vrcholu Mt. Herman, kam jsme už několikrát předtím vyšlapali a sjížděli východní nebo jižní stranu, jsme tentokrát nastoupili do severky. Krásné a poměrně mírné údolíčko se v polovině přehouplo do prudších šikmo ubíhajících žlabů, z nichž některé měly na konci zlom – skok. Zásadní problém jsem viděl v trefení toho správného. Před výstupem jsme dokonce do stěny vyslali dron, abychom získali představu o tvaru terénu a vjezdu do správného žlabu. Při

jízdě shora, jak víme, vypadá všechno jinak, a já jsem chtěl mít absolutní jistotu. Jaká byla moje radost, když jsem už věděl, že jsme ve správném žlabu. Zbytek už je jen dojezd po břehu mírně tekoucí říčky k silnici. V blízkosti téhle říčky jsme už několikrát předtím sjížděli, byla naším orientační bodem při sjezdech ze silnice. Záhy se ale ukázalo, že takové americké koryto řeky vypadá dost jinak než v Evropě. Břehy jsou poseté obrovskými kameny, na kterých samozřejmě leží tuny sněhu. Po několika desítkách ujetých metrů se břehy stále zvyšovaly a koryto zužovalo. Podle mého odhadu už zbývalo jen několik metrů, už jsme skoro viděli na louku, kterou jsme křižovali při našich minulých jízdách. Naštěstí jsem si včas uvědomil, že se na náš cíl moc fixuju a zasekl jsem partu, že půjdu na výzvědy, jestli to jde projet. Stačilo 200 metrů šlapání, abych se totálně zasekal a tak tak nasadil pásy a vrátil se hledat jinou variantu. Určitě každý zná ty legendární americké pillows, kterými jsou posety prudké svahy a borci jimi sjíždějí/skáčou dolů. Občas se některý pillow sveze s jezdcem a někdy ho i zavalí. Přesně tyhle výjevy jsem měl nyní před očima. Potenciální důsledky, vzhledem k ledové vodě pode mnou, jsem viděl dost tragicky. Když mi pak při „plížení“ zpět k partě, ve snaze co nejméně zatížit povrh sněhu, abych žádný polštář nevyprovokoval, sjel jeden pás z lyží, málem jsem se rozbrečel. Sem čů***, sem čů***, sem čů***! Kdyby mou beznaděj viděli mí klienti, celý průšvih by možná expandoval v paniku. Naštěstí power tape, lepicí pásku, co vozím sebou, připevnila pás k lyži, a za chvilku jsme mohli začít pomalu

stoupat a překrývat naši radost z první lajny neprobádaným terénem, únavou, žízní a frustrací z nouzového návratu. A naštěstí parkoviště, z kterého jsme vycházeli a kde nás čekal kamarád s autem, bylo slabých tři sta výškových metrů. Ale i to stačilo, abychom tam pak nalili na ex hned několik silných alů a další den si dali lehčí rest day.“ Další divoké příhody nás už naštěstí nepotkaly, Robin se svojí partou odjel na Aljašku, zbytek broukovy party dodráždil místní svahy a nakonec jsme se všichni ve zdraví sešli na zpátečním letu.

O cestě na Mt. Baker Již nějaký čas lákala Robina Kaletu představa možné kombinace suprového ježdění v bezedném sněhu, ke kterému chtěl přidat i bonus v podobě heliski & boardingu na aljašských svazích. Plán se zdál trochu přitažený za vlasy, ale nápad nakonec dotáhl do konce. Spojil se s Broukem, legendou českého snowboardingu, který, jak byl Robin poučen svojí chotí, (s jistou nadsázkou) vynalezl freeriding v Rokytnici a Kotel nad Dvoračkami je jeho home resort. Autor článku Michal Brouček alias Brouk se na Mt. Baker stejně chystal, a tak se v jeden moment spojily dvě zdánlivě nesourodé skupiny lyžníků a snowboarďáků. A v únoru za velkou louži skutečně vyrazily. Pokud vás podobná dobrodružství lákají, mrkněte na

snowcamps.cz

MODERNÍ VYHLEDÁVAČE S BLUETOOTH PIEPS APP KE STAŽENÍ ZDARMA Připojení k aplikaci PIEPS APP přes Bluetooth umožňuje uživateli: MICRO BT POWDER BT PRO BT • Aktualizaci Firmware Velký kruhový dosah. • Diagnostiku přístroje Okamžité zpracování signálu. • Nastavení volitelných parametrů přístroje Zachování plného dosahu i po označení • Aktivaci tréninkového režimu pro reálný jednoho či dvou zasypaných. nácvik vyhledávání

| 74 | TECH TEST

Velký test

stoupacích pásů

Stoupací pásy jsou nezbytnou součástí výbavy všech, kdo chtějí na lyžích stoupat, ať už za turistikou, nebo prašanovou lajnou. Jejich funkce a konstrukce jsou pro mnohé zahaleny tajemstvími – jaké pásy jsou pro koho, které jsou spolehlivé, které dobře kloužou, které se neodlepí, nenasáknou se vodou? Otázky, jež jsou při výběru pásů zásadní a na něž odpovědi doposud neexistovaly, přinášíme díky novému velkému nadnárodnímu testu, pro jehož publikaci jsme zakoupili exkluzivní licenci.

FOTO: K2

| 75 |

Text a foto: Outdoor Content Hub

Přilnavost

unkčnost a účinnost stoupacích pásů v praxi i v laboratoři zkoumal tým agentury Outdoor Content Hub, která se na testování sportovních produktů specializuje. Testu podrobil sedm nejvýznamnějších produktů. Jak těžké stoupání je, závisí na více faktorech, právě účinnost pásů ale hraje významnou roli. Snad každý, kdo na lyžích stoupá, zažil nějaké těžkosti spojené s pásy. Ať už jejich odlepování se od lyže, nabalování sněhu či namrzání pásu, nedostatečnou přilnavost… To vše způsobí zbytečný energetický i psychický výdej, který může ohrozit průběh túry.

Všechny testované pásy jsou po celé délce přilepeny ke skluznici. Zabraňují tak vniku sněhu mezi pás a lyži, ale po sundání na skluznici nezůstávají zbytky lepidla. Přilnavá vrstva se vyrábí z akrylátových, silikonových či termoaktivních lepidel a je odolná vůči nízkým teplotám. K lyži jsou pásy kromě lepidla přichyceny za špici a patu speciálními svorkami, klipsy a úchyty. Většina pásů už nepoužívá gumové a pružné prvky, které mají v chladných podmínkách a pod vlivem agresivních UV paprsků sníženou pevnost a dříve či později se roztrhnou. (Zpravidla, v souladu Murphyho zákony, v tu nejméně vhodnou chvíli, na nejméně vhodném místě). Tyto úchyty jsou však jen pomocníky adhezivní vrstvy. Termoaktivní lepidlová adheziva jsou stále hojně využívána, jelikož je na ně spoleh v proměnlivých podmínkách a mají dlouhou trvanlivost. Každý výrobce má svůj „tajný recept“ jak dosáhnout ideální rovnováhy silné, ale ne příliš agresivní přilnavosti. Adhezivní vrstvy na bázi silikonu nebo akrylátu jsou čím dál populárnější. Lehce se ze skluznice sundávají, nezanechávají na ní zbytky lepidla a také je lze pro transport slepit k sobě, bez potřeby mřížky či fólie. Při opětovném použití není těžké je od sebe rozlepit, lze je také čistit jemnou houbou a mýdlovou vodou. Nenáročné použití je důvodem jejich rozmachu, ale mají i negativní vlastnosti. Při vícerém použití během jednoho dne je třeba dávat pozor, aby adhezivní vrstva byla vysušena, než je pás nasazen. Pokud se totiž sníh či voda dostanou na tyto povrchy, s přilnavostí je konec.

Materiál a konstrukce – souvislosti s výsledky testu

Testem zkoumané pásy v některých případech dopadly velmi rozdílně. A to přesto, že většina pásů je vyrobena ze stejných základních materiálů. Textilie s vlákny nebo plyšem, vodotěsná vrstva s membránou či laminátem, podkladová vrstva a konečně adhezivní vrstva. Co tedy může za takové rozdíly? Háček se schovává v detailech. Způsob, jakým jsou tyto materiály poskládány, předurčuje jejich funkčnost, i když na účinnost bude mít samozřejmě objektivní vliv také teplota, vlhkost a sněhové podmínky. Na začátku procesu stojí výrobci pásů před nejdůležitějším rozhodnutím, volbou vláken. Mohérová, nebo syntetická? Klouzavost a stoupavost bude záviset na způsobu tkaní vláken, jejich kvalitě, délce a úhlu sklonění. Ke stabilizaci vláken a zvýšení odolnosti se používá vrstva polyesterem ztužené bavlny.

Konstrukce pásu

1. Základní vrstva a plyš. Typ materiálu (mohér, syntetická vlákna), proces tkaní vláken, kvalita, délka a úhel sklonění vláken ovlivňují klouzavost a stoupavost pásu.

2. Vrstva tkaniny zajišťuje pevnost a zabraňuje párání vláken při prořezu. 3. Voděodolný laminát či membrána brání promáčení pásu až na základní vrstvu a zajišťuje tak dlouhodobou přilnavost.

4. Polyesterem vyztužená bavlna tvoří základní vrstvu, vyztužuje měkkou část pásu a zvyšuje odolnost roztrhnutí. 5. Adhezivní vrstva z akrylátu, silikonu nebo jiných adheziv zajišťuje přilnavost ke skluznici lyže.

| 76 |

TECH TEST

ZPŮSOB TESTOVÁNÍ Terénní test

Sedm univerzálních stoupacích pásů prošlo zátěžovou zkouškou na túrách v zimě 2017/18 v různorodých sněhových podmínkách, teplotách i počasí. Během testování jsme zaznamenávali teplotu vzduchu i sněhu, vlhkost vzduchu a stav sněhu s pedantskou pečlivostí. Nastoupali jsme na každém modelu mnoho vertikálních metrů, dohromady asi 15 výškových kilometrů, což odpovídá jedné sezóně průměrného skialpinisty. V druhé části terénního testu byly pásy podrobeny testování ve standardizovaných podmínkách – na konkávním výjezdu dopadiště skokanského můstku – v širokém rozsahu teplot a sněhových podmínek. Abychom zajistili přesné srovnání, všechny pásy byly testovány na stejných lyžích, K2 Wayback 96 v délce 177 cm.

Testované pásy a referenční lyže

Laboratorní test

Po konci terénních testů byly analyzovány jak použité, tak nové pásy sérií testů ve Výzkumném centru po sporty na sněhu (Forschungszentrum Schnee, Ski und Alpinsport) na univerzitě v Innsbrucku. Testování probíhalo pomocí lineárního tribometru, vyvinutého speciálně k testování podobného druhu sportovní výbavy. Lineární tribometr pro sníh a led měří tribologické údaje – například důležitý třecí koeficient – v rychlosti vyvíjené při lyžování, s vysokou přesností.

Lineární tribometr ve Výzkumném centru po sporty na sněhu (Forschungszentrum Schnee, Ski und Alpinsport) na univerzitě v Innsbrucku

COLLTEX

50 let zkušeností je na pásech Colltex znát. Model Tödi Mix nemá žádné zjevné slabiny a poskytuje excelentní výkon stoupání i skluzu. Díky použití lehkého a měkkého materiálu lze pás jednoduše srolovat či složit do malého balíčku. K uchycení slouží pevná přední přezka a zadní plastový klips s nastavitelnou délkou. Slepení bez mřížky není pro pásy prospěšné, dodána je krátká mřížka pro každý pás. Po sezóně používání pás vypadal téměř jako nový. Opravdu univerzální pás bez zjevných slabin, který slibuje i dlouhou životnost. POHLED MIKROSKOPEM

colltex.ch

SHRNUTÍ

Tödi Mix

100x

50x

20x

SPECIFIKACE:

HODNOCENÍ

CENA: CHF 240,00 HMOTNOST: 207 g (jeden pás včetně úchytů) HMOTNOST: 1 085 kg/m2 MATERIÁL: 65 % mohér / 35 % polyamid ADHEZIVNÍ VRSTVA: Hotmelt lepidlo Blue ÚCHYTY: Kovový přední klips, plastový zadní STŘIH: Seříznuto na konkrétní lyži, dostupné také jako metráž a set k seříznutí OBSAH BALENÍ: Obal se suchým zipem, ochraná mřížka pro každý pás VYROBENO V: Švýcarsko

KLOUZAVOST NA ČERSTVÉM SNĚHU:....................... KLOUZAVOST NA STARÉM SNĚHU:............................ KLOUZAVOST PŘI TERÉNNÍM TESTU:..................

Dobré zpracování Kompaktní a lehké Jednoduchá manipulace

8 6 10 6 8 8 9 10

STOUPAVOST NA ČERSTVÉM SNĚHU:....................... STOUPAVOST NA STARÉM SNĚHU:............................ MANIPULACE:..................................... VELIKOST BALENÍ:................................................ HMOTNOST PÁSŮ:.............................................

Strukturovaný praktický test na skokanském můstku ve švýcarském Wildhausu probíhal v několika dnech za různých podmínek a teplot

Klouzavost

Během terénního testu byly pásy upevněny na standardizované lyži, test probíhal ve volném terénu v širokém rozpětí podmínek. To bylo navíc doplněno o strukturovaný test na skokanském můstku ve švýcarském Wildhausu, kde testér sjížděl stejný svah na různých pásech, přičemž byla měřena vzdálenost, kam až doklouzal. To bylo několikrát opakováno v několika dnech v různých podmínkách a teplotách. V laboratoři probíhalo měření v chladné místnosti pomocí tribometru. Metoda testování zahrnovala měření dat na 23 metrů dlouhém sněhovém pásu maximální rychlostí 30 m/s. Byly použity dva druhy sněhu – čerstvý sníh (teplota 5,8 °C – 6,5 °C, vlhkost sněhu 17–18) a starý sníh (teplota 6,0 °C – 6,5 °C, vlhkost sněhu 19–20). Měřen byl koeficient tření, tedy kolik síly a energie je potřeba k udržení lyže a lyžaře v pohybu. Čím menší je odpor, tím méně je potřeba energie. Pro srovnání, skluznice lyže má třecí koeficient okolo 4 %, v závislosti na podmínkách. Jinými slovy, pokud lyži zatížíte 100 newtony (asi 10 kg), potřebujete 4 newtony pro posunutí lyže na rovném povrchu. Nejnižší naměřené hodnoty u pásů bývají okolo 10 %, tedy potřebují asi 2,5x více síly pro rozpohybování než lyže samotná. Ovšem nejvyšší hodnoty dosahovaly až 28 %, tedy sedminásobku síly, potřebné pro skluznici lyže.

To znamená, že s některými pásy je potřeba až trojnásobek síly k chůzi než s jinými. Výsledky měření koeficientu tření v tomto testu se pohybovaly od 16 % u pásů Colltex, Contour a Fischer do 28 % u pásů Pomoca, ale hodnoty v testu se starým a čerstvým sněhem jsou velmi rozdílné. Markantní rozdíly byly také mezi novými a sezónu používanými pásy, přičemž speciálním případem byly pásy Pomoca: při testu nového pásu byl zaznamenán koeficient tření 28 %, zatímco používaný pás měl velmi slušných 15 %. Je to částečně způsobeno povlakem, který ve výrobě pásy dostanou (viz foto pod mikroskopem), a tento má zprvu negativní dopad na tření pásu a sněhu, ale brzy se rozhýbe. Pomoca to komentuje takto: „Naše pásy se musí rozhýbat, ale děje se to rychle, už po pár kilometrech dosahují maximální klouzavosti.“ Dopad na tření má u pásů Pomoca také délka vláken. Typické závodní pásy mají vlákna velmi krátká a díky tomu mají nižší tření. Terénní test pod skokanským můstkem vliv délky vláken velmi jasně zachytil. Během testování v minusových teplotách testér dojel 21 metrů na pásech Colltex a 22 metrů na pásech Contour, zatímco na pásech Fischer Profoil jen 11 metrů, na pásech Black Diamond metrů 13. Uprostřed se umístila Pomoca (14 metrů), G3 Alpinist+ Speed (15 metrů) a Montana Montamix Zebra (19 metrů).

Odnímatelná spodní bunda

12 000mm nepromokavá membrána

4 899Kč DÁMSKÁ BUNDA SFR 900 WEDZE

Velmi odolný a pružný materiál vhodný pro freeridové jezdce na intenzivní jízdu. 100% nepropustné švy. 3D kapuce. 6 kapes na zip a odvětrávací zipy.

| 78 | TECH TEST

POMOCA

Tyto pásy dosáhly velmi dobrých výsledků skluzu jak v laboratorních, tak v terénních testech. Climb Pro S-glide také zabodovaly díky snadné manipulaci – jednoduše se srolují či složí a nezabírají zbytečné místo v batohu, v nouzi není problém slepit je adhezivní vrstvou k sobě. Uchycení je řešeno přední sponou, která se zacvakává do plastového adaptéru, přišitého k pásu. Během terénních testů se plastový adaptér zlomil (v plusových teplotách) – to by na túře mohlo znamenat významný problém. Na opačné straně je délkově nastavitelný plastový klips. Jednoduše ovladatelný univerzální pás s dobrými skluzovými vlastnostmi. POHLED MIKROSKOPEM

pomoca.com

SHRNUTÍ

Climb Pro S-Glide

100x

50x

20x

SHRNUTÍ

KLOUZAVOST NA ČERSTVÉM SNĚHU:....................... KLOUZAVOST NA STARÉM SNĚHU:............................ KLOUZAVOST PŘI TERÉNNÍM TESTU:........................

Snadná manipulace Dobrá klouzavost Hmotnost Horší stoupavost

5 6 7 3 3 8 7 3

HODNOCENÍ

Montamix Zebra je pás s dobrými vlastnostmi skluzu i stoupání. Obecně nabízí zvlášť dobrý výkon na prudkých svazích. Je vyroben z velmi flexibilního materiálu, což se projevuje dobrou sbalitelností. Úchyty závisí na modelu – buď pomocí pevné všité přední spony patentovaného systému Montana (kovové oko připevněné k pásu, druhá část zašroubována do špičky lyže), nebo minimalistický klips, který jsme použili při terénním testování. Konec pásu je vybaven délkově nastavitelným klipsem. Kontakt adhezivní vrstvy zde není doporučován, proto je dodávána krátká flexibilní ochranná mřížka. Po celé sezóně používání pásy nejevily sebemenší známky opotřebení. Pás s nejlepšími stoupacími parametry mezi testovanými produkty. Bez slabých míst, velmi dobře sbalitelný.

CENA: CHF 257,00 HMOTNOST: 243 g (jeden pás včetně úchytů) HMOTNOST: 1 309 kg/m2 MATERIÁL: 65 % mohér / 35 % nylon ADHEZIVNÍ VRSTVA: Hotmelt lepidlo ÚCHYTY: Přední kovová přezka, zadní plastový klips STŘIH: Seříznuto na konkrétní lyži, dostupné také jako metráž a set k seříznutí OBSAH BALENÍ: Uzavíratelný vyztužený obal, ochranná fólie, 2 ochranné návleky na pásy z mikrovlákna VYROBENO V: Švýcarsko

KLOUZAVOST NA ČERSTVÉM SNĚHU:....................... KLOUZAVOST NA STARÉM SNĚHU:............................ KLOUZAVOST PŘI TERÉNNÍM TESTU:........................

POHLED MIKROSKOPEM

montana-international.com

CENA: CHF 245,00 HMOTNOST: 275 g (jeden pás včetně úchytů) HMOTNOST: 1 390 kg/m2 MATERIÁL: 70 % mohér / 30 % nylon ADHEZIVNÍ VRSTVA: Hotmelt lepidlo ÚCHYTY: Kovová přední spona, plastový zadní klips STŘIH: Set k vlastnímu seříznutí, dostupné i v metráži OBSAH BALENÍ: Obal, ochranná fólie, hadřík z mikrovlákna, řezák, dva univerzální přední úchyty VYROBENO V: Švýcarsko

SPECIFIKACE:

100x

50x

6 6 9 6 10 7 9 6

STOUPAVOST NA ČERSTVÉM SNĚHU:....................... STOUPAVOST NA STARÉM SNĚHU:...................... MANIPULACE:.....................................

20x

Velmi dobrá sbalitelnost Nadstandardně dobrá manipulace

VELIKOST BALENÍ:................................................ HMOTNOST PÁSŮ:...................................................

CONTOUR

SPECIFIKACE:

HODNOCENÍ

Jediný pás v testu se silikon/akrylátovou adhezivní vrstvou, což mu zajistilo nejlepší hodnocení v kategorii manipulace. Pás je možné sundat za použití minimální síly a na skluznici nenechává zbytky lepidla. Není problém je srolovat či složit adhezivní vrstvou k sobě, odpadá tedy potřeba ochranné mřížky či fólie a to šetří místo i hmotnost. Nevýhodou je horší přilnavost při opětovném použití ve stejný den, je potřeba pás důkladně očistit a osušit i skluznici, jinak pás přestane na lyži držet. Mikrovlákenná výstelka obalu je vhodná právě k osušení pásů i lyží. Pás je uchycen přední kovovou sponou (varioclip) a plně nastavitelnou zadní plastovou sponou. Pás nevykazuje známky používání ani po celé sezóně, a co se týče vlastností skluzu a stoupání, ani zde nezaostává za ostatními pásy – jen je o něco těžší. Zvlášť dobrý pás s velmi jednoduchou manipulací.

CENA: CHF 199,00 HMOTNOST: 292 g (jeden pás včetně úchytů) HMOTNOST: 1 458 kg/m2 MATERIÁL: 65 % mohér / 35 % polyester ADHEZIVNÍ VRSTVA: Hybridní adhezivní (silikon/akrylát) ÚCHYTY: Přední kovová přezka / zadní plastový klips STŘIH: Seříznuto na konkrétní lyži, také dostupné jako set pro individuální seříznutí OBSAH BALENÍ: Obal s uzávěrem na suchý zip a mikrovláknovou výstelkou VYROBENO V: Rakousko

KLOUZAVOST NA ČERSTVÉM SNĚHU:....................... KLOUZAVOST NA STARÉM SNĚHU:............................ KLOUZAVOST PŘI TERÉNNÍM TESTU:..................

POHLED MIKROSKOPEM

Hybrid Mix SHRNUTÍ

HODNOCENÍ

MONTANA

Montamix Zebra

kochalpin.at

SPECIFIKACE:

100x

50x

7 7 10 6 9 9 8 1

STOUPAVOST NA ČERSTVÉM SNĚHU:....................... STOUPAVOST NA STARÉM SNĚHU:............................ MANIPULACE:.....................................

20x

Jednoduchá manipulace Dobré stoupací vlastnosti Vysoká hmotnost

VELIKOST BALENÍ:................................................ HMOTNOST PÁSŮ:...................................................

Stoupací výkon

Testy stoupání probíhaly obdobně, test pod skokanským můstkem byl modifikován v sérii přesně stejných pohybů ve stejných místech, kdy testér stoupal do čím dál prudšího kopce, a měřilo se, při jakém sklonu začnou pásy podkluzovat. Hole testér používal pouze k udržení rovnováhy. Test byl několikrát opakován v různých sněhových podmínkách. V laboratoři se pak test zaměřoval na statické tření. Testovací metoda spočívala v zachycení kritické síly, při které pás začal podkluzovat. To se provádělo simulací lyžaře, stoupajícího po svahu se zvyšujícím se sklonem. Statické tření je ovlivněno úhlem vláken, jejich délkou a materiálem. Cílem tedy bylo zjistit, při jakém sklonu svahu pás podklouzne. Výrobci dělají ústupky u závodních pásů – předpokládají, že závodník vykompenzuje nedostatek tření pomocí holí. Takové pásy mají velmi krátká vlákna, čímž spoří hmotnost a zvyšují klouzavost. Statické tření se měřilo tribometrem v různých stádiích plynule se zvyšující síly, vyvíjené na pás proti směru vláken. Síla, která byla potřebná ke způsobení prokluzu pásu, byla převedena na stupně odpovídající teoretickému sklonu svahu. Přirozeně se výsledky opět lišily podle druhu sněhu (čerstvý sníh, starý sníh). Na čerstvém sněhu se pás Pomoca dostal na 34° a Colltex Tödi Mix na 38° sklon svahu bez prokluzu. Na starém sněhu Pomoca začala prokluzovat při 33°, proti tomu Mon-

tana Montamix Zebra zde ustála i 50°. Těchto výsledků však bylo dosaženo v laboratorním prostředí, na zvlášť přilnavém sněhu a při kontaktu pásu se sněhem v jeho celé délce i šířce se zatížením cca 70kg lyžaře. Zajímavé zjištění z terénního testování: všechny pásy se na svazích se sklonem pod 30° chovaly téměř identicky – nepodkluzovaly. Výjimku tvořil Fischer Profoil. Na krustě či přemrzlém sněhu s každým krokem o kousek podklouzl a bylo potřeba soustředit se na precizní kroky a přesné přenášení váhy při každém kroku, tedy na zajištění maximálního možného kontaktu pásu s podkladem.

Test smáčivosti

Pokud pásy absorbují hodně vody, ztěžknou a spíš budou namrzat a ztrácet stoupací i klouzací vlastnosti. Proto byly vzorky pásů podrobeny testu smáčivosti. Byly zváženy suché, poté zatíženy ve vodě o teplotě 20° tak, aby byly celé ponořené. Po 10 minutách byl vzorek vyjmut a po jednu minutu z něj mohla voda stékat, poté byl zvážen znovu a výsledky porovnány. Vodou nasáklé pásy byly následně položeny na čerstvý sníh v chladné místnosti (–7 °C). Po deseti minutách byly třikrát oklepány a vizuálně zkoumány, zda jsou vlákna namrzlá. Výsledky testu hovoří velmi jasně. Jak při terénním testování, tak v laboratorních podmínkách se na žádných pásech výrazný led neobjevil.

12 000mm nepromokavá membrána

Odnímatelné péřové šortky

4 399Kč DÁMSKÉ KALHOTY SFR 900 WEDZE

Velmi odolný a pružný materiál vhodný pro freeridové jezdce na intenzivní jízdu. 100% nepropustné švy. 3 přední kapsy. Odepínací sněhový pás.

| 80 | TECH TEST

BLACK DIAMOND

The Glidelite Mix STS má dobré stoupací vlastnosti díky vysokému dynamickému tření, ale vzhledem k tomu má slabší skluzové vlastnosti než ostatní pásy v testu. Při seřezávání pásů se kraje v některých místech třepily. Zato systém uchycení působí velmi robustně – snýtovaný přední klips s ocelovým drátem a kovová spona vzadu, kterou je však záludné nastavit na správnou délku. Doporučujeme vyhnout se kontaktu adhezivních vrstev, pokud to jen trochu jde. Proto je dodávána ochranná mřížka. Pás je snadno složitelný a nezabírá moc místa. Bohužel obal je nekvalitně sešitý a nevydrží dlouho. Nejlevnější pás testu si vedl překvapivě dobře ve všech testech. Slabiny má, ale zpravidla nejde o důležité vlastnosti. POHLED MIKROSKOPEM

blackdiamondequipment.com

SHRNUTÍ

Glidelite Mix STS

100x

50x

POHLED MIKROSKOPEM

SHRNUTÍ

G3 používá dva samodržící kovové háčky, které se dají nasadit na špičku téměř všech lyží – robustní a jednoduché řešení, jež dobře funguje. Vzadu je pás opatřen kovovým klipsem, který se při testu zlomil při poměrně malé vyvinuté síle. 20cm polyuretanové prodloužení konce pásu má snížit odpor při skluzu, nicméně nezaznamenali jsme prakticky žádný výrazný efekt. Navíc TPU materiál předního upnutí je dost tuhý, takže pásy nejsou tak dobře sbalitelné, k čemuž přispívá i tuhá ochranná mřížka. Během seřezávání pásů jsme zaznamenali třepení okrajů. V testu však pás vykazoval dobré vlastnosti skluzu i stoupavosti. Pás s dobrými vlastnostmi pro stoupání i skluz. Některé detaily z něj však dělají slabšího konkurenta.

KLOUZAVOST NA ČERSTVÉM SNĚHU:....................... KLOUZAVOST NA STARÉM SNĚHU:............................ KLOUZAVOST PŘI TERÉNNÍM TESTU:........................

100x

50x

20x

6 7 6 6 9 6 7 3

SPECIFIKACE:

HODNOCENÍ

CENA: CHF 199,00 HMOTNOST: 251 g (pás včetně úchytů) HMOTNOST: 1 386 kg/m2 MATERIÁL: 100 % mohér ADHEZIVNÍ VRSTVA: Hotmelt lepidlo ÚCHYTY: TPU přední kovové pohyblivé háčky, kovový klips vzadu STŘIH: Set k seříznutí na libovolné lyže OBSAH BALENÍ: Uzavíratelný obal, ochranná mřížka, řezák k seříznutí pásů VYROBENO V: Kanada

KLOUZAVOST NA ČERSTVÉM SNĚHU:....................... KLOUZAVOST NA STARÉM SNĚHU:............................ KLOUZAVOST PŘI TERÉNNÍM TESTU:........................

Dobrá stoupavost i skluz Z adní úchyt není příliš pevný a může se zlomit T uhost, ostré okraje ochranné mřížky

7 7 7 6 10 5 4 6

STOUPAVOST NA ČERSTVÉM SNĚHU:....................... STOUPAVOST NA STARÉM SNĚHU:...................... MANIPULACE:..................................... VELIKOST BALENÍ:................................................ HMOTNOST PÁSŮ:...................................................

FISCHER Profoil

SPECIFIKACE:

HODNOCENÍ

Zcela nový druh pásu přináší Fischer v podobě modelu Profoil. Poprvé se používají vrstvy polyethylenu, a to na podobné bázi jako šupiny u běžeckých lyží. Tento materiál nevsakuje žádnou vlhkost, takže nemůže namrzat. Pásy navíc nevyžadují téměř žádnou údržbu. Samozřejmě to má ale háček. Tento pás z testu vyšel co do stoupacích charakteristik velmi špatně. V podstatě nedokáže zabírat na tvrdém podkladu – firnu a ledu. Při přechodu takového terénu jsou tedy nezbytné mačky na lyže (tzv. haršajzny). V laboratorních testech Profoil dosáhl poměrně dobrých výsledků, v terénním testu však ve stejné disciplíně dopadl špatně. Fischer používá velmi silné lepidlo – je náročné pás sundat a zanechává na skluznici rezidua lepidla. Při kontaktu adhezivních ploch by bylo velmi náročné pásy od sebe odlepit. Dost možná by dokonce došlo ke zničení pásu. Na to je třeba dávat velký pozor, uživatel si musí hodně zvyknout. S ochrannou fólií jsou velmi dobře 100x skladovatelné a sbalitelné, systém uchycení funguje dobře a je kompatibilní s většinou lyží. Fischer Profoil přináší řešení některých problémů s konvenčními pásy. Nepřesvědčil nás však o kvalitách stoupacích a skluzových vlastností.

CENA: CHF 229,00 HMOTNOST: 296 g (pás včetně úchytů) HMOTNOST: 1 746 kg/m2 MATERIÁL: polyethylen (firemní název: Surlyn) ADHEZIVNÍ VRSTVA: Hotmelt lepidlo ÚCHYTY: Kovový trn / plastový klips vzadu STŘIH: Set k seříznutí na libovolné lyže OBSAH BALENÍ: Obal, ochranná mřížka, anti-ice tkanina VYROBENO V: Rakousko

KLOUZAVOST NA ČERSTVÉM SNĚHU:....................... KLOUZAVOST NA STARÉM SNĚHU:............................ KLOUZAVOST PŘI TERÉNNÍM TESTU:........................

POHLED MIKROSKOPEM

genuineguidegear.com

CENA: CHF 190,00 HMOTNOST: 278 g (jeden pás včetně úchytů) HMOTNOST: 1 282 kg/m2 MATERIÁL: 65 % mohér / 35 % nylon ADHEZIVNÍ VRSTVA: Hotmelt lepidlo ÚCHYTY: Všitý oplastovaný ocelový drát vepředu, kovový klips vzadu STŘIH: Set k individuálnímu seříznutí OBSAH BALENÍ: Vyztužený obal, ochranná mřížka VYROBENO V: USA

Dobrá stoupavost Horší skluz Třepení pásu při seříznutí

Alpinist+ Speed

SHRNUTÍ

HODNOCENÍ

20x

fischersports.com

SPECIFIKACE:

Dobré zpracování Kompaktní a lehké Jednoduchá manipulace S labé vlastnosti stoupání i skluzu Obtížná manipulace

6 7 5 5 5 3 5 1

Bezešvá technologie

Hodnotící škála Každý pás byl hodnocen v laboratorních testech a v terénním testu. Hodnotící škála je od 1 do 10 a tyto hodnoty jsou relativní vzhledem k extrémním naměřeným hodnotám v tomto testu (např. nejtěžší pás má nejhorší známku – 1, nejlehčí nejvyšší – 10). Hmotnost pásů včetně úchytů ke standardizované lyži K2 Wayback 96 177 cm 1....... těžký, 590 gramů/pár 10.... lehký, 414 gramů/pár

Adheze

Velikost balení (pásy a mřížka)

Stoupací pásy musí držet na lyži, co nejdéle je to možné a ve všech podmínkách. Přesto musí jít lehce sundat a nenechávat rezidua na skluznici. Proto Výzkumné sněhové centrum na univerzitě v Innsbrucku testovalo pás na lyži v chladové komoře. Pomocí Kernovy měrné škály se zkoumalo, kolik síly je třeba k odlepení pásu pod určitým úhlem. Byly simulovány dvojí podmínky: zimní túra v –5° C a jarní túra v +5° C. Pás i lyže byly vychlazeny na teplotu chladové komory a skluznice i pás byl během testu zcela suchý. Výsledky testu jsou zahrnuty v kategorii manipulace.

1....... velmi rozměrné

Manipulace a sbalitelnost

1....... drží do 30°

Také jsme hodnotili, jak praktická je manipulace a zda jdou pásy dobře sbalit. Jak funguje ochranná fólie či mřížka? Je možné, byť jen v nouzi, slepit pás bez ní? Vejde se sbalený pás dobře do batohu? Jak složité je nasazení a sundání? Je pás měkký, či tuhý? Jak dobře drží na skluznici? Za každé negativum byl pásu odebrán jeden bod z desetibodové škály.

10.... velmi malé Klouzavost na čerstvém sněhu 1....... špatná, koeficient tření 28 % 10.... velmi dobrá, koeficient tření 10 % Klouzavost na starém sněhu 1....... špatná, koeficient tření 28 % 10.... velmi dobrá, koeficient tření 10 % Klouzavost při terénním testu

489Kč

1........lyže zastaví po méně než pěti metrech 10.... lyže ujede přes 20 metrů Stoupavost na čerstvém sněhu 10.... drží do 45° Stoupavost na starém sněhu 1....... drží do 30° 10.... drží do 45° Manipulace 1....... velmi nepraktické 10.... jednoduché používání

DÁMSKÉ SPODNÍ TRIČKO 900 WEDZE

Určeno pro lyžařky na intenzivní jízdu. Tričko odvádí pot na vnější stranu látky a udržuje tak tělo v suchu. Minimum švů pro maximální pohodlí. K dostání také spodní kalhoty.

| 82 |

ATOMIC

Bent Chetler Freeridové lyže Bent Chetler, na jejichž vývoji se podílela legenda světového freeskiingu Chris Benchetler, dostávají v sezoně 2018/19 dva nové přírůstky.

nadsázkou můžeme říct, že pro model Bent Chetler se stal tatínkem. Kromě modelu 120, který má v kolekci své pevné místo už roky, se k němu přidaly Bent Chetler 100 a Bent Chetler Mini, určený pro nejmenší vyznavače lyžování v hlubokém sněhu. Model 120 je letos o 10 % lehčí a zároveň disponuje technologií HRZN, která přidává další plochu ve špičce a v patě pro lepší průchodnost terénem a surfování v hlubokém sněhu. Užší Bent Chetler 100 má lehké celodřevěné jádro vyztužené karbonem,

technologii HRZN a je určen pro celodenní použití i na tvrdším povrchu. Pro milovníky freeskiingu je ideální univerzální volbou pro celodenní lyžování. Nejužší a nejkratší Mini se vyrábí v délkách 133 a 143 cm, je neuvěřitelně hravý a potěší ty nejmenší lyžaře, které neoslovilo pouze lyžování na upravené sjezdovce, ale i čerstvý prašan.

Atomic nabízí kromě lyží i kompletní vybavení pro freeriding. Velmi lehké boty Hawx Ultra XTD 130 s přepínáním pro režim chůze, stoupací pásy Multifit Rocker Skins, nové helmy Count Amid, teleskopické hole Freeride SQS jsou spolu s unikátní novinkou, stoupacím vázáním Shift MNC 13, ideálními společníky pro výlety za prašanovým dobrodružstvím.

Na lyže v sukni

Možná to někomu přijde jako módní výstřelek, přitom jde o plně funkční a pro mnohé ženy již nepostradatelnou součást zimní výbavy

ejdříve zabrouzdejme trochu do historie oblékání na lyže. Ještě před 100 lety bylo nepředstavitelné, aby žena chodila v kalhotách, a tak se lyžovalo v sukních. Pak přišla z Paříže největší módní revoluce v podání Coco Chanel s jejími kalhotovými kostýmy. Po druhé světové válce už bylo normální, že ženy lyžovaly v kalhotách. Ale co si budeme povídat, až do 90. let nebyly materiály nic moc. Pamatuji si, jak jsem jako puberťák na lyžáku jezdila v pleteném svetru a šponovkách. To mě ještě hřálo mládí. No a teď je tady nová revoluce, a to v podání vylepšených zimních sukní. Před sedmi lety jsem náhodou ve Švédsku objevila zimní sukně SKHOOP. Nejsou to ledajaké sukně, jsou to sukně pro pobyt v přírodě. Jsou navrženy tak, aby se v nich dalo lyžovat, běžkovat, bruslit, no prostě být venku. Co je ale nejdůležitější, díky nim zůstane váš zadek a stehna v teple. První kousek těchto zimních sukní vznikl v roce 1999 ve švédském lyžařském městečku Åre v rukách návrhářky Sissi

Kewenter. Dennodenně řešila situaci, kdy potřebovala rychle ven se psem a nechtěla se celá převlékat. Napadlo ji přešít svoji starou bundu na „bundu pro zadek“, a tak vznikla první celorozepínací sukně Original. Nyní má v kolekci 15 různých střihů sukní v několika barevných variantách a s různým typem zateplení od peří až po Primaloft. Pro vášnivé běžkařky má v nabídce sukně Mini, pro skialpinistky zase sbalitelné sukně do kapsy Mini Down nebo péřovou sukni Rebecka. No a na sjezdovky jsou jako dělané sukně Short Down a Sandy. A après ski jedině v hřejivé náruči péřové Alasky. Takže zůstaňte v teple a žensky krásné v sukni, Vaše Magdalena Štěpánková

www.northshop.cz

Foto © Corvatchs

ANOTHER BEST DAY

PLAY WITH POWER PROgRESS EPP mIPS

PURSUIT 800 TI cAm

ALLSPEED PRO 110

Atakujte svah s rychlostí a jistotou. Výbušná síla ve spojení s hladkým a přesným záběrem v každém oblouku. Lyže Rossignol vám umožní zažít další nejlepší den na sjezdovce.

Výhradním dovozcem a distributorem pro ČR je firma BRETTON s.r.o., www.bretton.cz

www.rossignol.cz www.bretton.cz

| 84 | TECH

Calzaturificio

Ra ce

S.C.A.R.P.A.

Italský výrobce obuvi, který po generace vyrábí tu nejkvalitnější obuv, slaví 80. výročí.

SCARPA tvoří, inovuje a ve svých továrnách produkuje obuv, s kterou se můžete s důvěrou vypravit na vrcholky Himálaje, do města, přelézt nejtěžší skalní stěny, proběhnout ultra maratóny, užít si freeride, telemark i alpine touring.

Scarpa Alien 3.0

Chcete opravdu vědět, co znamenají v překladu slova: versatile and comfortable, lightweight, durable, lightness, exellent performance in any situation, highlevel, perfect balance between lightness and reliability, between walking and skiing?

T Li our te

Scarpa F1

Scarpa Maestrale

To Fr ur ee in g

Nikam není daleko

To Fr ur ee in g

To ur in g

Scarpa Alien RS

To ur in g

Boty pro alpine touring můžete vyzkoušet na testovacích dnech Scarpa – více na www.scarpa.cz. Nebo si můžete pro skupinu domluvit individuální termín na tel: 603 510 446.

T Li our te

Vyzkoušejte obuv SCARPA!

www.scarpa.cz Scarpa Gea

Scarpa Gea RS

Scarpa Maestrale RS

Permanentní pohon všech kol Symmetrical AWD v základu. Jízda v Subaru je ideální kombinací pohodlí a bezpečnosti. Nová pevnější platforma vám dovolí ještě ostřejší průjezdy zatáčkami. Nepřekonatelná jistota bez ohledu na počasí a roční dobu – na okresce i na dálnici.

FORESTER AWD opravdové SUV

XV AWD městský univerzál LEVORG AWD sportovní kombi

IMPREZA AWD ikona

Navštivte nás na

subaru.cz, zazijsubaru.cz a subaru-butik.cz! subaru.cze

subarucz

OUTBACK AWD crossover s nadhledem

Kombinovaná spotřeba paliva 6,4–8,5 l/100 km, emise CO2 145–197 g/km

SVEZTE SE A POCHOPÍTE.

| 86 | TECH RECENZE

DYNAFIT HOJI PRO TOUR

Plnou verzi recenze včetně videa sledujte na

/recenze/490 Petr Socha

Loni se na trhu objevily nové – a řádně propagované – boty značky Dynafit nesoucí ve svém jméně odkaz na Erica Hjörleifsona přezdívaného Hoji. Právě on snesl koncept boty, která má nyní táhnout značku Dynafit. Z loňského Ispa si boty přivezly ocenění Gold Winner ISPO Awards zejména díky specifickému přepínání z režimu sjezd na walk. My jsme se k testovacímu kusu dostali koncem ledna, a měli proto dostatek času botu důkladně otestovat.

rvní pohled řekne mnohé: Hoji Pro Tour jsou designově i řemeslným zpracováním velmi povedené až příchylné a pro leckoho to může být láska na první pohled. Lze na nich hned pozorovat aplikované know-how a zkušenosti výrobce. Velmi funkční, přitom minimalisticky jednoduché (a tedy lehké) mechanismy přezek, uživatelsky přívětivý horní pásek skeletu (upevní i uvolní se jediným pohybem), efektní podešev (rodinné) značky Pomoca.

Hoji Lock System

Co je na nich ale unikátní, je tzv. Hoji Lock System: opět jedním pohybem přepnete z režimu sjezd na režim chůze, a to nejenom tím, že prostě uvolníte komín, ale – jak to aplikuje Dynafit i u jiných svých bot, centrálně uvolníte přezky. V praxi to znamená, že je konec s uvolňováním a zapínáním přezek mezi sjezdy a výstupy. Masivní ovladač na zádi boty (snadno se používá i v rukavicích) způsobí vsunutí vrchního segmentu komínu do zámků v jeho centrální části, čímž se celý komín pevně zafixuje v udávaném sklonu 11°. Celý systém trochu připomíná centralizaci ovládání u některých horských kol, kdy se jediným úkonem přenastaví tlumení vpředu i vzadu včetně polohy sedlovky. Prostě vše na jeden zátah. Pro potřeby sportovců pohybujících se v horách to znamená úsporu času, energie i stresu. A to se počítá. V praxi je potřeba botu dobře naladit tak, aby odpovídajícím způsobem seděla při obou režimech. Nedokážeme garantovat, že se to každému podaří, já jsem si třeba při jízdě na vleku ulevoval povolováním jednotlivých přezek. Samostatnou kapitolou je sklon komínu. 11° není moc, ale odpovídá to záměru boty, jejíž tuhost není nijak brutální, takže lze očekávat, že silám jezdce ustoupí. Alespoň tedy při optimální součinnosti s vnitřní botičkou. Sám bych uvítal sklon větší, při sjezdování s tovární botičkou jsem měl dojem, že spíš než celou holení se do boty opírám jen v horní části komína, přinejmenším do momentu, kdy jsem více zabral.

Z obecného hlediska je komfortní nejen ovládání, ale především samotná bota. Už avizovaná šíře 103,5 mm naznačuje, že i široká noha najde uvnitř Hoji patřičný komfort. Šíře boty a vůbec velkorysý vnitřní prostor je prvním z momentů, proč bych botu přiřknul jako primárně stavěnou spíše pro chůzi než pro sjezd. Dostatečný vnitřní prostor zabezpečuje příjemné vnitřní klima a neomezuje průchod krve v cévách chodidla, což dohromady přinese tepelný komfort i v hodně studených podmínkách (vysoké hory). Naopak není vhodný pro ovládání zejména těžších a tvrdších lyží, kdy je potřeba zabírat okamžitě a přesně.

Vnitřní botička

Jak už to bývá, u primárně skialpových bot výrobce (klient?) preferuje botičky, které se minimálně odrazí na celkové hmotnosti boty. Skialpové boty tedy mají obecně vnitřní botičky méně polstrované založené vesměs na lehkých pěnách obalených textilem. Nejinak je tomu i u Hoji. Výrazně ztuženou partií je jenom vrchní část jazyka, horní límec, pata i zbytek botičky jsou již minimalisticky polstrované – čímž se vracím o tři odstavce nazpět k součinnosti vnitřní botičky se skeletem. Neplatí to zdaleka jen pro Hoji, ale podobně jednoduché vnitřní botičky jsou podle mě obecným nedostatkem v segmentu bot, které aspirují vedle šlapání i na plnohodnotné sjíždění včetně použití širokých a tužších lyží. Opakovaně jsem si ověřil, že poctivá sjezdová vnitřní botička promění skialpovou botu se sjezdovými kompromisy ve výkonné a komfortní náčiní. I Dynafit Hoji Pro Tour při použití s botičkou z klasických sjezdových bot podobný názor jen potvrdila. Díky pevnější a polstrovanější botičce se bota stala univerzálnější a lépe se chovala i na sjezdovce a můžeme říct, že teprve takto odhalila svou pravou tvář. Díky této zkušenosti rozhodně nesdílím marketingem předhazovaný názor, že se jedná o botu i pro Na váze je samostatný skelet bez vnitřní botičky, jak vidno, sám zabere zhruba ¾ hmotnosti celé 1450g boty. Hoji není primárně o hmotnosti, na trhu najdete paletu lehčích bot

nekompromisní sjezd v těžkých podmínkách. Deklarovaný flex index 120 bych snížil o minimálně 10 bodů, při silném statickém záběru na tuhou lyži můžeme pozorovat i deformaci partií skeletu, jak to známe z bot měkčích. Ne snad že by to Hoji ubíralo na obecné kvalitě, ale je fér přiznat, že ji nemůžeme porovnávat se sjezdovými či freeridovými speciály s tuhostí 130, jak by mohl někdo v tom setrvalém honu na lehkou, plně chodící a přitom nekompromisně výkonnou botu chápat. Nutno dodat, že na trhu je a bude více variant skeletu, Hoji Pro Tour z Grilamidu (tu jsme testovali my), Hoji PX z Pebaxu, a chystá se vrcholná z karbonu. U každé z nich se tuhost může značně lišit.

Speed Nose = bez nosu

Dynafit obdařil Hoji Pro Tour technologií Speed Nose, což v praxi znamená, že botě odebral přední nos – pero, které slouží pro uchycení do sjezdových vázání. Automaticky lze dovodit, že použití boty je tak omezeno pro vázání pinová. Speed Nose má ale svůj důvod: efektivnější chůzi. Otočný bod je tak posunut blíže noze, podobně jako to mají boty pro běžecké lyže. Při chůzi a ovládání lyže je tedy k dobru kratší páka a z toho planoucí přirozenější pohyb. Jako občasný běžkař jsem rozdíl neidentifikoval, po konzultacích s čistokrevnými skialpinisty jsem se ale dozvěděl, že výstup se Speed Nose může zpočátku dělat technické problémy, ale po nalezení optimální techniky se chůze objektivně zrychlí. Speed Nose také velmi prospěje běžné chůzi bez lyží, kdy se dlouhé pero „neplete“ pod nohama. Naopak si ale musíte přikoupit speciální mačky. Pro sezonu 2019/20 už ale Dynafit připravil i variantu s nosem, která patrně posune sjezdový výkon ještě dále – Hoji Free. Výstup a chůzi obecně značně ovlivňuje rozsah pohyblivosti komínu v režimu walk. Ačkoli na trhu potkáme i vyšší cifry, než je udávaných 55°, rozsah pohybu je zcela dostatečný, a chůze proto plně komfortní.

Základní botička je značně minimalizovaná a odlehčená. Podle mého názoru až příliš

APUL Lektor

Horský ský a lyžař GM IA U e c d vů

Nejen e freerid guide

Kdo ji využije?

Jak se tedy dá odvodit, botu si netroufneme doporučit těm lyžařům, kteří – řekněme ze 75 a více procent – preferují sjezd. Pro ty budou stále nejlepší volbou boty postavené na základě výkonnostních bot pro sjezdové lyžování obdařené patřičnými technologiemi a doplňky. Ne že by se Hoji nedaly používat pro lyžování na sjezdovce, vůbec ne, jen mají určitý limit pro kooperaci s určitými lyžemi – tvrdší, hodně sportovní lyže (obřačky, ale i tuhé FR lyže) odlehčené boty „nepřeperou“. Ostatně už jen absence pera pro alpská vázání na špičce, tedy kompatibilita výhradně s pinovými vázáními naznačuje, že alpine sekce není tou, kam se míří. DNA značky Dynafit je usazeno někde jinde: spíše než freeridery sjížděče oslovuje ty, kdo se pohybují hlouběji v horách a kombinují chůzi a sjezd častěji a na delších úsecích, než jenom přechod hřebínku od vrcholové lanovky za dlouhatánskou lajnou v zadní straně střediska. Pracujeme-li už jen s touto cílovou skupinou horských sportovců, pak konkrétně Hoji Pro Tour cílí na všechny, kteří si po dlouhém výstupu chtějí sjezd maximálně užít. Tedy ne na skialpové závodníky a notorické milovníky chůze, nýbrž na oněch 50-70 % všech milovníků skitouringu a prašanového lyžování. A pokud nejste náročný sjezdovkový lyžař, může Hoji Pro Tour fungovat i jako jediná bota pro skialp i sjezdovku. Jednoduchá manipulace Nejmodernější know-how, jednoduchost Efektivní a komfortní chůze

Speed Nose umožňuje umístit osu otáčení do argonomičtější polohy, podobně jako to mají boty pro běžkaře

l e r Ka říž K

Omezení pouze pro pinová vázání (a speciální mačky) Tuhost boty není stavěná na tuhé sportovní/závodní lyže

„Jestli chcete s freeridem začít, nebo hledáte ostré lajny, těším se na Vás v Söldenu. Jezdím tady už přes 10 let a vím, kde mají včely med…“

riz.cz 47 k l e r a k kriz@ 0 603 530 5 +42

| 88 | TECH RECENZE

LIFALOFT

LIFALOFT NA VLASTNÍ KŮŽI Lifaloft je nový zateplovací materiál, alternativa peří či dutých vláken, který se po čtyřletém vývoji dostal na trh právě letos. Jako každou novinku jej provázejí mnohé superlativy, takže jsme se mu na zoubek podívali vlastním kritickým okem.

testu se nám sešly dva produkty, vesta Lifaloft Insulator Vest a bunda s kapucí Lifaloft Hooded Insulator Jacket.

Plnou verzi recenze včetně videa sledujte na

Petr Socha

Jeden z prvních a nejsilnějších dojmů je právě lehkost a tenkost materiálu. Zdálo by se, že produkt je určen na podzimní dny, ale zdání klame: Bunda i vesta drží komfortní klima u těla i v minusových teplotách, a dokonce ani za větru jsem nepoznal, že by mě vnější prostředí nějak zvlášť okrádalo o nastřádanou tepelnou energii. Můžeme potvrdit, že schopnost zadržet lidské teplo a ochránit tělo před zimou zvenku má Lifaloft opravdu výbornou.

Nejen teplo, ale i sucho

Lifaloft ale má i jednu další důležitou vlastnost: transportovat vlhkost. Ozkoušeli jsme vícekrát při intenzivním sportu – zatímco vrchní tkanina byla po výkonu až nepříjemně mokrá, vnitřní zůstala suchá a výstelka nezměnila svůj objem a pocitově se stále chovala stejně jako zcela suchá bunda. Z toho vyplývá, že pot od těla prošel v podobě páry až na povrch, kde v kontaktu se studeným vzduchem zkondenzoval. Tato výtečná vlastnost zajistí, že i když je člověk silně zpocený, Lifaloft izoluje nezměněně dále. Voda ale občas působí i z opačné strany. Svrchní materiál z hustě tkané syntetiky je opatřen vlastní voděodolnou úpravou bez použití PFC. V našem testu se voda dovnitř nedostala ani v případě cca hodinového působení mokrého sněhu. Tak v praxi mile překvapila poznatkem, že neočekáváný déšť či sníh člověka nezaskočí.

Hmotnost a sbalitelnost

Obecně stojí za to malinko popsat pocity z materiálu, na obou produktech vyjma barvy totožného. Lifaloft má sice v názvu slovo loft, ale kupodivu s tímto jevem viditelně nepracuje. Loft známe jako schopnost materiálu přijmout vzduch a uchovat uvnitř struktury izolační výplně, nejvýraznější je u peří, které se umí významně „nafouknout“, a právě vzduch zachycený uvnitř je tím, co izoluje. Lifaloft ale mění svůj objem v porovnání s peřím jen velmi nepatrně, o nafukování nemůže být řeč. Naopak objem bundy, resp. vesty je trvale stabilní. A překvapivě nevelký.

/recenze/489

Titulek obsahuje dvě další přednosti nových produktů. Oba jsme důkladně zvážili, vesta měla 218 a bunda (oboje M) 331 g. Náhodně vybraná, funkcí odpovídající bunda s péřovou výplní měla přes 400 g, syntetikou izolovaná obdobná pak přes 500 g. Nejen vesta, i bunda s kapucí se snadno dala sbalit do vlastní kapsy. Nicméně sbalitelnost v našem případě ani tak neznamená stlačitelnost, bunda se dá minimalizovat zejména proto, že je prostě sama málo objemná.

Design a střih

Estetický dojem nechť si udělá každý sám. Konzervativní vzhled i některé vyráběné barvy ale produkty Lifaloft předurčují k mnohem širšímu použití než jen sportovnímu. Tmavá

bunda se hodí do města, kde patrně i při denním rytmu využijete jejích příjemných vlastností. Jediným rozporuplným postřehem jsou střihy, které jsou více „relax fit“, označení velikostí tak nemusí úplně odpovídat evropským zvyklostem. M je spíš L, pokud jste M, pravděpodobně vám sedne S. Každopádně doporučuji, aby si každý zájemce svůj produkt raději sám vyzkoušel.

Závěr

Každopádně, pokud trefíte svou velikost, dostane se vám velice příjemný, lehoučký, velmi univerzální kus a mimořádně funkční oděv vhodný pro (i extrémní) sport i běžné nošení. Dobrý pocit můžete mít i z toho, jak výrobce udává, že produkt je vyroben s mimořádnými ohledy na životní prostředí. Lehká, přitom silně izolační Výborně transportuje vlhkost od těla Odolává větru a do značné míry i vodě Vysoce univerzální použití Nekompatibilní velikosti, produkty jsou větší, než udává jejich značení

G3 ZED 12 – Krása jednoduchosti Kanadská značka G3 už nějakou dobu nabízí tzv. pinová vázání na vlastní platformě ION, kterou lze za dobu její existenci označit jako dostatečně ověřenou. Letošní ZED 12 je opět lehčí, ale zejména jednodušší – dalo by se přímo říct, že z něj konstrukční jednoduchost vyzařuje!

ž na první pohled si musí technicky erudovaný lyžař jeho čisté kovové tvary zamilovat. Přesto ale nabízí špičkové parametry a výborný výkonnostní potenciál.

Jednoduchost uživatelská i konstrukční

Jednoduchost konstrukční kopíruje jednoduchost uživatelská. Vypínací síly i další veškeré parametry nastavíte jediným nástrojem, nasměrování boty do vázání usnadňují minimalistické zarážky, takže nazout lyže nedělá problém ani v náročném terénu. Tvar segmentů zajišťuje, aby se ve špičce a pod brzdou nehromadil sníh, čelisti jsou dostatečně silné, aby si prorazily cestu i sněhem usazeným v insertech bot. Stoupací podpěra QuckFlick je snadno ovladatelná hůlkou, otočná je oběma směry a umožňuje stoupací režimy 0°, 6° a 12°. Patu lze posunout až o 30 milimetrů.

Pouhých 345 gramů

Dalším logickým následkem jednoduchosti je nízká hmotnost. A že na hmotnosti opravdu záleží, to ví každý, kdo s lyžemi vyšlapal více než sto výškových metrů. Vztah hmotnosti a potenciálního výkonu je dokonce číselně vyjádřen: každých sto gramů na noze navíc vás stojí 1 % účinnosti VO2. Tvar vázání je proto optimalizován tak, aby zachoval potřebnou pevnost s použitím co nejmenšího množství hmoty – hmotnost ZED 12 je tak ve výsledku pouhých 345 g.

Plný výkon

Přes uvedené výhody má ZED 12 obdobné parametry jako výrazně těžší konkurenční vázání. Špička nabízí nebývalou elasticitu a minimalizuje nechtěná vypnutí – na rozdíl od některých jiných pinových vázání můžete

s klidem sjíždět v režimu Ski a neriskovat zranění kvůli pevné fixaci špičky (režim Walk), jak to praktikují mnozí freerideři zaměření na výkon a rychlost. Široká montážní platforma pak zároveň zaručuje optimální přenos energie do lyže pro její co nejúčinnější ovládání. Důvěru ve funkčnost povzbudí i kvalitní použité lehké kovy s minimem plastových dílů a robustní kovovou základnou. Brzda s maximální šíří 130 mm (jinak 85, 100 a 115 mm) lze snadno na- nebo demontovat. Krásu jednoduchosti nakonec korunuje i příznivá cena pod 11 tisíc Kč.

www.boatpark.cz

| 89 |

| 90 | MOUNTAIN

FREERIDEFEST 2019 Bad Gastein, 29.–31. 3. 2019

Ještě větší zábava, než jste čekali! Aneb třetí ročník legendárního FreerideFestu se blíží! Duchovním otcem tohoto festivalu je Robin Kaleta, český freerider, který se podílí také na organizaci freeridových kempů, heliskiingu…

Proč FreerideFest? ím, jak jezdím už několik let na konci sezony do Švédska, zjistil jsem, že tam mají v lyžařském středisku Riksgransen super akci, takové uzavírání sezony, kde se všichni sejdou, zakalí, zazávodí... Moc se mi líbila myšlenka mít něco podobného v Alpách. A tak jsme vymysleli FreerideFest. Víkend na konci sezony, kdy se můžeme sejít, zablbnout, otestovat lyže, zúčastnit se workshopů a tohle všechno by nemuselo stát žádnou raketu, ale jen permici, případně ubytko. FreerideFest je pro každého účastníka zdarma? Zdarma je veškerý program, testování lyží a lavinové výbavy v rámci workshopů i účast na soutěžích. Zdarma není permice a ubytování. Pro obytkáře a pankáče je ale možnost spát zadara na parkovišti pod Sport Gasteinem.

Můžu se zúčastnit, i když nemám žádné zkušenosti s lyžováním mimo sjezdovky? Samozřejmě. Můžeš se zúčastnit, když ani neumíš moc lyžovat. Stačí, když tě lyžování mimo a atmosféra kolem zajímá. Mohl bys popsat, jak to tedy na FF probíhá? Program je vlastně každý den stejný. Oficiálně začíná v deset ráno a tím se spustí paralelně workshopy na různá témata: freeride, laviny, technika lyžování, skialp, freestyle i snowboard, a dokonce balet na lyžích. Současně je možné testovat různé značky lyží, které tam budou mít stánky se svými modely, a čas od času proložíme den nějakým sranda závodem typu sprint na obráceně nasazených pásech a tak podobně. To je ten závod, který proslavilo téma lyžařky v plavkách? Ne, to mluvíš o hlavním závodu, který celý FreerideFest uzavírá a na který se všichni tak

těší. Ten má každý rok téma. Ženy v plavkách byly tématem prvního ročníku. Druhý ročník byl v duchu osmdesátek a letošním tématem jsou dvojice, což nutně neznamená páry, neboť kreativitě se meze nekladou. Nabízí to nová kritéria hodnocení a nejspíš i dvojitou srandu. Legendární není jen lyžovací program FF, ale i jeho après-ski zábava. Slyšeli jsme něco o páce s Háčkem (horským vůdcem Zdeňkem Hákem). Jak to bude s večery na FF letos? Pravděpodobně stejně jako každý rok. Párty budou probíhat přímo u dolní stanice a začínat rovnou po lyžování. Tím pádem, doufejme, eliminujeme kalbu do rána, protože nás autobus sveze do ubytek o půlnoci a další den budou všichni schopni zase jezdit. Tohle všechno chci zažít! Jak si zajistím účast? Registrací na našich stránkách freeridefest.com. Kdo se nepřihlásí, nebude mít pravděpodobně možnost účastnit se workshopů jelikož se na ně, dle našich zkušeností, pro velký zájem registrovaných nedostane.

| 92 | MOUNTAIN

Seznámení se skialpinismem a kompletní skialpové vybavení

V HARFASPORTU V pražské specializované prodejně HARFASPORT seženete vedle lyží a vybavení na sjezd a běžky také vybavení na populární skialpy. Kromě nákupu potřebného vybavení na vysokohorské túry se zde však můžete se skialpinismem také seznámit, a to ať už teoreticky na workshopech s profesionály nebo prakticky na skialpových kempech.

Workshop o skialpinismu

áká vás skialpinismus a chtěli byste o něm vědět více? Dorazte na workshop 5. 2. 2019 v 18:00 na prodejnu HARFASPORT, kde načerpáte informace, získáte inspiraci na túry z fotoprezentací a obohatíte se o zkušenosti od odborníků. Zodpoví vám vše, co vás o skialpinismu zajímá. Paralelně bude probíhat také workshop k pořádanému únorovému skialpovému kempu v Rakousku. Přihlášky na letošní únorový kemp jsou sice již uzavřeny, ale v případě zájmu neváhejte kontaktovat organizátory, kteří by pro vás vyzjistili stav obsazenosti hotelu. Kemp se bude konat také v příští sezóně, takže vám příležitost k vyzkoušení skialpů s profíky rozhodně neuteče. Skialpové aktivity HARFASPORTU probíhají ve spolupráci s profesionály z ORTOVOXU.

Skialpové vybavení

V HARFASPORTU vám nabídnou kompletní skialpové vybavení, od lyží a bot SCOTT přes hole LEKI a SCOTT, oblečení ORTOVOX, až po skialpové doplňky. Skialpové pánské boty SCOTT Cosmos III či dámské SCOTT Celeste III kombinují nízkou hmotnost, skvělý výkon a pohyblivost. Technologie Powerfit zajišťuje pohyblivost komínu skeletu při stoupání, ale i jeho spolehlivou pevnost při jízdě. Nový systém přezek Ergal je jednoduchý, pevný a bezpečný, přenos síly při sjezdu účinný. Funkční prádlo využijete jak na skialpinismus, tak na sjezdovku nebo turistiku. Vybrané materiály poskytnou ten největší komfort díky prodyšnosti a tepelné izolaci. Pánská mikina Ortovox Fleece Light Zip Neck udržuje teplo i během mrazivých dnů díky jemným vláknům z tasmanské vlny merino. „Vaflová“ struktura na vnitřní straně přináší optimální odvod vlhkosti, abyste byli i při náročných výstupech v teple a suchu. Dámská multifunkční mikina pěkného designu Ortovox Fleece Melange Hoody přináší výbornou elasticitu, odolnost a prodyšnost zároveň, a to díky směsi příjemné vlny merino na straně vnitřní s pevným polyesterem na straně vnější. Skialpové bundy Ortovox 3 L Ortler v pánském i dámském provedení jsou navrženy tak, aby chránily před nepříznivými podmínkami, které mohou skialpinistu při vysokohorské túře zastihnout. Bundy s třívrstvým hardshellem tak odolají každému počasí i aktivitě a zároveň se příjemně nosí

i při náročném stoupání díky lehkosti, prodyšnosti, čtyřsměrnému materiálu a strategicky umístěné vlně merino. Skialpové kalhoty Ortovox 3L Ortler ze stejných materiálů zabrání proniknutí sněhu do bot díky zkráceným návlekům se zpevněným materiálem, mimoto mají stehenní kapsu s 3D úložným prostorem s integrovanou karabinou na lavinový vysílač. V pánském i dámském provedení.

Kompletní vybavení na skialpy, sjezdovky, běžky i kola seženete v HARFASPORTU

HARFASPORT Českomoravská 41, Praha 9 Otevřeno denně od 10:00 do 20:00

www.harfasport.cz

| 93 |

K2 WAYBACK

V kolekci amerického výrobce, který se zaměřuje hlavně na allmountain a freeride, nesmí chybět ani lyže určené pro skitouring. Lehké, široké nebo úzké, pánské i dámské. Wayback a Talkback. Talkback 84

Talkback 88

adu lyží Wayback, která je určena svojí konstrukcí a designem hlavně pro muže, reprezentuje v kolekci hned 5 modelů v šířkách 80–106 mm pod botou. Základem celé konstrukce je velmi lehké dřevěné jádro z paulovnie, u některých modelů kombinované ještě s balsou. Na místo běžného titanalu je podpořeno dvěma vrstvami karbonu a tradičními skelnými vlákny. Lyže se tak vyznačují velmi dobrými jízdními vlastnostmi i na tvrdém podkladu, přitom jsou stále velmi lehké. Třešničkou na dortu je unikátní technologie T3 Ti Spyne – titanalová páteř lyže, která lyži vyztužuje hlavně na jejím středu a v oblasti pod vázáním, kde také pomáhá lépe odolávat tlakům

vyvíjeným na šrouby vázání, ale také zásadně vylepšuje držení na hraně. Nejužší model Wayback 80 tak i při své váze 967 g poskytuje skvělé jízdní vlastnosti. Lehké dřevěné jádro a unikátní konstrukci T3 Ti Spyne mají i dámské touringové modely Talkback. V kolekci je najdeme hned ve třech variantách šířky 84, 88 a 96 mm pod botou. Kromě dámského designu se vyznačují velmi

nízkou hmotností. Nejširší model Talkback 96 váží pouhých 1 250 gramů, díky kombinaci karbonu a titanalu přitom vyniká jízdními vlastnostmi nejen v hlubokém sněhu. Všechny modely Wayback a Talkback pak disponují osvědčeným all-terrain rockerem, který je velmi univerzální pro všechny podmínky od hlubokého sněhu až po upravenou sjezdovku.

Wayback 80

Wayback 88

TriggerS Vertical

– to pravé pro skialp a freeride

Pokud jsou vám skiareály malé, nebo toužíte být o samotě někde vysoko v horách, kde v hlubokém prašanu zůstávají jen vaše stopy, bude se vám určitě hodit systém TriggerS Vertical od LEKI.

co jde? Samozřejmě o další z řad vychytávek od firmy LEKI týkající se úchopu lyžařské hole. TriggerS Vertical je určen přímo pro skialpinisty, kterým umožňuje pohodlně přeuchopit hůl bez jejího odepnutí od ruky. A to se samozřejmě hodí ať už v klasickém skialpinistickém „cikcaku“, chůzi po vrstevnici, manipulaci s pásy a vázáním v nepříznivém terénu nebo v jakékoliv podobné situaci, u které může být případná ztráta hole v důsledku odepnutí od ruky velmi nepříjemná. LEKI se v tomto případě zaměřilo přímo na touringové a backcountry hole, přičemž systém je velmi podobný tomu, který znáte třeba z běžeckého lyžování.

Hlavní výhody LEKI TriggerS Vertical První bezpečnostní vázání pro touringové hole s funkcí jednoduchého odpojení Při pádu, či sesuvu laviny, možnost jednoduše uvolnit ruce a vyhrabat si prostor pro dýchání Maximální přenos síly díky palcovému popruhu Flexibilní poutko umožňuje uchopení madla shora Všechny rukavice typu Vertical mají šňůrku k zápěstí

TiggerS Vertical rukavice – perfektní kombinace Komfort a bezpečnost Jednoduché ovládání, rychlé nasazení Perfektní střih, optimální ovládání, ideální přenos síly směrem k holi Flexibilita všemi směry www.leki.cz

| 94 | MOUNTAIN

Vše na skialp a freeride Díky spolupráci vývojářů amerických značek BCA a K2 vznikla ucelená řada vybavení pro skialpinismus a freeride.

ro letošní sezónu se nově na český trh dostaly špičkové lavinové batohy Float Speed 22 a 32, fungující na principu technologie BCA Float 2.0. Ta přináší rapidní zmenšení tlakové lahve o 30 % a zároveň významné snížení hmotnosti celého systému. Doplnitelné lahve se stlačeným vzduchem mají tlak 3 000 PSI, zaručující nafouknutí 150litrového airbagu do 3 vteřin. Významně se tak zvyšuje šance na přežití při zasypání lavinou, neboť batoh zasypaného nadnáší nad masu sněhu a airbag, strategicky umístěný za hlavou a kolem krku, chrání citlivá místa páteře před zraněním. Lavinové batohy BCA navíc vynikají propracovaným zádovým systémem a množstvím vychytá-

vek jako H20 systémem se zateplenou kapsou na ramenním popruhu, nebo organizéry pro snadné umístění stoupacích pásů, lavinové sondy a lopaty. Samozřejmostí jsou oka pro upevnění holí a cepínu. Kdo by potřeboval techničtější batoh vhodný pro vícedenní přechody, tak sáhne po Float 42. Nejdůležitější pomůckou pro pohyb v zimním terénu je bezesporu lavinový vyhledávač. Dlouholetou vlajkovou lodí značky BCA je tříanténový digitální vyhledávač Tracker3™. Novinkou je letošní Tracker S. Jeho největší výhodou je ještě rychlejší zachycení nejsilnějšího signálu ostatních vyhledávačů v dosahu než u dosavadního Trackeru 3. Ve chvíli, kdy signál zachytí, si můžete být jisti, že zasypaného najdete. Vzdálenost a směr zasypaného lze snadno odečítat z displeje pomocí jasně červených LED diod, což výrazně usnadňuje hledání za zhoršené viditelnosti, jako je mlha, tma či husté sněžení. V případě vícečetného zasypání nabízí vyhledávač funkci Signal Suppression (SS), kdy je po dobu 60 vteřin potlačen nejsilnější signál již nalezeného vyhledávače. Jste tak co nejrychleji navedeni k dalšímu zasypanému. Pokud potřebujete získat přehled o všech zasypaných v dosahu,

pomůže vám funkce Big Picture (BP), usnadňující rozhodnutí, kam se vydat hledat nejdříve. V Severní Americe etablovaná, v Evropě teprve cestu si razící je vysílačka BC Link™. Umožňuje dokonalou skupinovou komunikaci, důležitou především při sjíždění prudkých svahů, kdy vás kolega může bezpečně navést, kudy jet. Každý skialpinista, řešící hmotnost své výzbroje, zajásá nad dokonalým spojením cepínu a lopaty s univerzální násadou. Shaxe Tech z ocelovou hlavou cepínu a technickým topůrkem splňuje normu CE pro cepíny kategorie B, takže se na něj můžete bez výhrad spolehnout i v prudkých svazích. Shaxe Speed s hlavou cepínu z T6 duralu je skvělou volbou pro horské přechody. Součástí setů jsou navíc speciální křídlové šrouby, usnadňující zkonstruování záchranných sání. K tomu pomohou třeba celokarbonové hole K2 LOCKJAW CARBON PLUS, disponující integrovaným sklonoměrem či talířky naklápějícími se podle sklonu svahu. Spolehnout se můžete i na odolné duralové nebo karbonové lavinové sondy BCA Stealth se snadným systémem aretace. V neposlední řadě je třeba zmínit odborníky uznávané stoupací pásy K2, vyráběné přední švýcarskou značkou POMOCA z mohéru a nylonu. Pásy mají skvělou přilnavost k lyži, ideální poměr stoupavosti a skluzu a výraznou voděodolnost. Pokud byste snad stále byli na pochybách, vyzkoušejte výrobky K2 a BCA v terénu a přesvědčte se o jejich kvalitě.

| 96 | MOUNTAIN

DYNAFIT:

čím překvapí v sezóně

2019/20

Dlouholetý brandleader v oblasti skitouringu vypustil letos na trh významnou novinku – boty Hoji, které překvapují kombinací sjezdových a stoupacích vlastností. Tou to však letos ani zdaleka nekončí – na příští sezónu připravuje Dynafit mnoho dalších inovací, rozhodně se nezapomnělo ani na freetouring či závodní skialpinismus. Tempem, kterým Dynafit produkuje nové nápady, jen potvrzuje, že je dominantní značkou skitouringu právem.

řeba vázání P49 bylo představeno už minulý rok, ale vzhledem k tomu, že se celý systém zapínání přesouvá do bot, a je tedy potřeba vyrobit nejen vázání, ale i kompatibilní boty, bude trvat implementace tohoto modelu o něco déle. Nicméně, letos se poprvé objevuje na závodech u špičkových sportovců sponzorovaných Dynafitem. Evoluce vázání ale neprobíhá jen touto radikální formou, modely LTR 105 a 115 atakují hranici 100 gramů na jedno vázání, proti předchozím modelům však mají hliníkem vyztuženou patku, takže jsou spolehlivější, a přesto lehčí! Jsou přímo určeny pro extrémní vytrvalostní závody typu Mezzalama Trophy či legendární PDG.

SPEEDFIT 2.0 Kategorie Speed je určena těm, kdo chtějí trénovat a chodit na sjezdovce, nepotřebují však extrémně výkonný odlehčený závodní materiál. Ať už jako hobby závodníci, nebo jako vyznavači fitness skitouringu, určitě si nenechte ujít kolekci Speedfit 2.0 – jde o kombinaci výbavy optimalizovanou právě pro použití na sjezdovkách. Lyže SPEEDFIT PRO 81 SKI je speciálně vyvinuta pro jízdu na tvrdém podkladu, hravě si však poradí i s odpolední rozježděnou pistou. V kombinaci s variantou proslulého modelu bot TLT Speedfit (s ještě lehčí variantou Pro) nabízí komplet maximální stabilitu a oporu při výstupu i sjezdu při zachování nízké hmotnosti a díky tomu můžete naplno využít vlastní síly k výkonu, bez ztrát kvůli neefektivní výstroji. V setu Speedfit 2.0 dále najdete izolační i vrchní vrstvu oblečení a skialpinistický batoh, dimenzovaný přesně pro tento set.

Vyladěné sety výstroje a oblečení dodává Dynafit jak v pánské, tak v dámské variantě

| 97 |

Kolik nastoupáte?

Dynafit se obecně více zaměřuje na prodej celých kolekcí. Dává to smysl, jelikož kdo přijde po základním skialpovém kurzu do obchodu, potřebuje většinou kompletní výbavu, jelikož pro skitouring se dá využít jen málo věcí z jiných sportů. Proto si můžete koupit esteticky sladěnou kolekci přesně podle vaší výkonnosti (4 kategorie: free, tour, speed, race), které nově Dynafit diagnostikuje pomocí veličiny Upspeed, definované množstvím výškových metrů nastoupaných za hodinu. Pokud tedy víte, že ujdete 600 metrů výšky za hodinu, spadáte do kategorie Tour a Dynafit přesně ví, co vám nabídnout za adekvátní vybavení.

Už osmé vydání legendární boty Dynafit TLT8 v pánské i dámské verzi

Boty legendy

Boty jsou samozřejmě největším trhákem už letošní kolekce, příští rok však přibude osmé vydání proslulé touringové boty TLT8. K dispozici budou dva modely – lehký Carbon a pevnější Expedition, s možností výměnné teplejší a tenké vložky. Jako záruka kvality poslouží máloco lépe než fakt, že za více než dekádu života série bot TLT výrobce spolu se špičkovými závodníky důkladně promyslel i ty nejmenší detaily – díky této dlouhé evoluci se nyní boty dostaly na hmotnost 1,02 kg/ ks. Uživatelsky příjemný a hlavně účinný je také modifikovaný systém zapínání a přepínání režimu Hoji pro freeride dostaly pero pro alpská vázání, aby fungovaly se vším, co je na trhu k dispozici

Speedfit Pro 81 je univerzální skitouringová lyže s přesahem do prašanu i na sjezdovku

chůze a sjezdu Ultra Lock 4.0, zajišťující opět o něco větší rozsah pohybu – to vše s cílem zrychlit pohyb v horách a minimalizovat tak riziko, které uživatel Dynafitu podstupuje. A samozřejmě tady máme tu od začátku vzpomínanou Hoji ve variantách Carbon, levnější Pebax a od příští sezóny lidová verze z Polyuretanu. Opravdu dobře drží ve sjezdu, dosahuje flexindexu až 130, což je srovnatelné se sjezdovými botami, a přitom si zachovává veliký rozsah komínu při chůzi. Příjemným oznámením je také produkce Hoji Free, jež má klasickou přední lištu pro upnutí do rámového vázání, takže je ideální pro freeridery, kteří pinová a rámová vázání

střídají. Nahrazuje model Beast, který už se nebude vyrábět. Modernizací prošly také některé modely lyží. Odlehčen byl model Carbonio 76 – nyní nejlehčí touringová lyže tak váží pouze 930 gramů. Model Speedfit Pro byl odlehčen a vyztužen, je tedy určen těm, kteří chtějí při skitouringu sjíždět na lyži s téměř carvingovými parametry. Novinkou je odlehčený model lyže Tour 88 pojmenovaný Pro 88 – dřevěný design a titanalové vyztužení bude v první řadě nabídnuto záchranným složkám, horským vůdcům a vojsku – jde totiž o TOP touringovou lyži zcela univerzálního využití.

| 98 | MOUNTAIN ALPINA S-WAY Sportovní brýle Alpina S-Way patří mezi špičku. Díky možnosti nastavení pogumovaného nosníku a sklopení a zahnutí nožiček padnou na každý obličej. Keramické čočky s polarizačním filtrem Quattroflex (eliminuje oslnění při odrazu světla od sněhu), samozatmavovací schopností Varioflex a v protimlžné úpravě zajistí vždy ostré vidění.

www.alpina-sports.cz

4 990 Kč

ALPINA SNOW TOUR

ARMADA CARBON T.L.

Alpina Snow Tour je nový model helmy, zaměřený na turistiku, skialpinismus a horolezení. S hmotností 330 g se jedná o nejlehčí lyžařskou helmu. Má zabudovaný odvětrávací systém, odepínatelné kryty na uši a držák na světlo. Prodává se se speciální čepicí do chladného počasí. Helma splňuje standard pro sjezdové i horolezecké helmy (EN-12492, EN-1077).

www.alpina-sports.cz

Každý gram dolů se počítá. Při dlouhých výšlapech daleko od civilizace hrají zásadní roli spolehlivost a nízká hmotnost. Teleskopické karbonové hůlky ARMADA Carbon T.L. mají obojí. Jejich délka je nastavitelná v rozmezí 110 až 140 cm. Prodloužená pěnová rukojeť rozšiřuje možnosti úchopu. Její čas přichází především v prudkých pasážích. Tam oceníte i uložení širokých, nebořících se talířků na kloub, který zajišťuje, že se hůlka pokorně přizpůsobí vašim požadavkům.

3 990 Kč

3 590 Kč

www.armadaskis.com

ARVA REACTOR 24

ARVA NEO +

Velmi lehký batoh vybavený airbagovým systémem REACTOR od firmy ARVA je určen pro freeride dál od sjezdovek a běžné skialp, túry bez lana. Objem batohu: 24 litrů, hmotnost bez cartridge = 2,10 kg, u každého batohu lze nastavit velikosti zad S, M, L. Systém REACTOR je lehký, kompaktní, spolehlivý a lze jednoduše přenosunout z jednoho batohu do druhého. Možnost použít cartridge firem ARVA, ABS, MAMMUT. Odolný vak o objemu 150 l je dvoukomorový. Splňuje platnou bezpečnostní normu CE EN 16716.

Evoluce oblíbeného a úspěšného vyhledávače ARVA NEO. Maximální dosah 70 m. Čistě digitální, tříanténový, jednoduše ovladatelný přístroj se stabilním vedením k zasypanému. Jedním knoflíkem přepínáme VYSÍLÁNÍ/HLEDÁNÍ, v případě více zasypaných druhým knoflíkem MARKUJEME už nalezeného zasypaného do paměti a jdeme za dalším. Pokud HLEDÁME a zasype nás další lavina, MOTION SENSOR přepne vyhledávač do VYSÍLANÍ. Ovládání přístroje se naučíte během několika minut. Vhodný i pro půjčovny a příležitostní použití.

V kolekci zima 18/19 se představuje kompletní vázání Crest za velmi příznivou cenu. Vázání ve vysoké kvalitě produkce značky ATK včetně brzdy a možnosti posunu paty (20 mm). Tři polohy paty pro výstup (0, +36, +50 mm). Jednoduché vložení maček. Pro lehčí váhy je v nabídce provedení Crest Lightweight s možností snadnějšího ovládání díky nižší vypínací síle. hmotnost: 280 g; vypínací síla: 5–10 DIN, verze Lightweight 3–8 DIN; šířky brzd: 75, 86, 91, 97, 102, 108, 120 mm

www.skialpshop.cz

15 990 Kč

ATK CREST

7 290 Kč

10 390 Kč

www.alpsport.cz

GARMIN INSTINCT

BCA RS SHOVEL

BCA FLOAT 27 SPEED™

Garmin Instinct jsou chytré a sportovně všestranné GPS hodinky s vysokou odolností a výdrží až 14 dní v režimu chytrých hodinek na 1 nabití. Vhodné pro běh, jízdu na kole, plavání, lyžování a řadu dalších sportů, včetně vysokohorské turistiky. Jsou robustní, a přesto lehké. Menu hodinek je k dispozici plně v českém jazyce.

Profi lopata, kterou lze použít i jako motyku. Teleskopická rukojeť s hranatým profilem pro vyšší pevnost. Plochý list opatřený otvory, které umožňují snadné vytvoření záchranných saní či sněhové kotvy. Hmotnost: 715 g; rozměry listu lopaty: 25 x 28 cm, délka topůrka: 28/64 cm.

www.garmin.cz

www.kadvojkashop.cz

Technický odlehčený lavinový batoh je ideální pro skialpinisty a freeridery. Objem 27 l bez problémů pojme vybavení na víkendovou túru. Nový vyjímatelný systém Float™ 2.0 umožňuje velmi rychlé a efektivní nafouknutí airbagu, umístěného strategicky za hlavou jezdce a poskytujícího tak maximální ochranu. Nechybí speciální kapsy na sondu a lopatu či popruhy na upevnění lyží a cepínu. Objem: 27 l; hmotnost: 1 973 g včetně systému Float™ 2.0 bez lahve/ 2 567 g včetně lahve.

7 990 Kč

1 819 Kč

www.kadvojkashop.cz

16 379 Kč

BCA TRACKER 3™

BCA SHAXE TECH

CRAFT FUSEKNIT COMFORT

Moderní tříanténový digitální lavinový vyhledávač s malými rozměry. Displej s jasně červenými LED diodami usnadňuje zobrazení vzdálenosti a směru za zhoršených podmínek viditelnosti a šetří baterie. Vyhledávač nabízí funkci Signal Suppression (SS) pro dočasné potlačení nejsilnějšího signálu a funkci Big Picture (BP), umožňující získat přehled o všech zasypaných v dosahu. Rozměry: 11,5 x 7,1 x 2,4 cm; hmotnost: 215 g včetně baterií; dosah: 50 m; napájení: 3x 1,5 V AAA.

Lavinová lopata s vyměnitelnou ocelovou hlavou cepínu, splňující normu CE pro cepíny kategorie B. Zahnuté topůrko pomůže při lezení strmých svahů. Tímto setem šetříte váhu i místo v batohu. Balení obsahuje speciální křídlové šrouby, usnadňující zkonstruování záchranných sání. Rozměry listu lopaty: 24 x 28,5 cm, délka topůrka: 51 cm; hmotnost: 706 g (lopata), 436 g (cepín).

Funkční triko určené pro širokou škálu sportovních aktivit v mírně chladném až chladném počasí. Díky módnímu designu s decentním melírem je vhodné také na běžné nošení. Materiál: 67 % Polyester ( z toho 30 % recyklovaný), 31 % Polyamid, 2 % Elastan Gramáž: 155 g/m2.

www.kadvojkashop.cz

7 999 Kč

www.kadvojkashop.cz

4 419 Kč

Triko získáte k dvouletému předplatnému SNOW.

www.snow.cz/eshop

800 SNOWbonů

100

K2 ROUTE Nejlehčí univerzální helma na trhu váží pouhých 320 g a s dokonalým systémem větrání zajistí optimální teplotu jak při namáhavém výstupu, tak při rychlém sjezdu. Pomocí Boa® systému dotažení vám helma bude skvěle sedět. Oceníte i softshellovou pokrývku proti sněhu či dešti. Rozměry: S (51–55 cm), M (55–59 cm), L/XL (59–62 cm); hmotnost: 320 g.

www.kadvojkashop.cz

K2 LOCKJAW CARBON 145

Oblíbené dvoudílné hole 75 s prodlouženou rukojetí z materiálu EVA. Spodní hliníkový a horní karbonový díl pro optimální poměr tuhosti a hmotnosti. Nechybí odolný25 karbidový hrot, 95mm talířky a integrovaný sklonoměr, abyste 5 si mohli vybrat vždy tu nejlepší a nejbezpečnější lajnu pro sjezd. Hmotnost: 480 g, nastavitelná 0 délka 105–145 cm.

3 509 Kč

K2 WAYBACK 88

K2 WAYBACK 80

Lyže pro skutečné skialpinisty, kteří potřebují lehké, dostatečně tuhé a odolné lyže. Ideální všude tam, kde je kladen důraz na efektivitu při sjezdu. Dřevěné jádro z paulovnie je vyztuženo titanalovým plátem, podélnými karbonovými vlákny Carbon Web a doplněno boky Hybritech Sidewall. Upevnění pro stoupací pásy pomocí děr ve špičce a patce. Technologie sNOphopic topsheets zabraňuje nabalování sněhu na povrch lyže. Vítěz magazínu Skialper 2018 v kategorii lyže roku. Rádius: 20 m při délce 174 cm; hmotnost: 1 240 g; rozměry: 121/88/109.

www.kadvojkashop.cz

14 299 Kč

Specialita pro ty, kteří se vyznají! Zcela nová lyže, která přináší legendární jistotu lyží K2 při sjezdu do kategorie lehkých lyží. Vystoupáte na nich výše, sjedete příkřejší svahy a prozkoumáte daleko více než na jakýchkoli jiných lyžích na trhu díky lehkému dřevěnému jádru z paulovnie a balzy vyztuženému titanalem, podélnými karbonovými vlákny Carbon Web a doplněnému boky Hybritech Sidewall. Rádius: 18 m při délce 163 cm; hmotnost: 967 g; rozměry: 113/80/100.

18 199 Kč

www.kadvojkashop.cz

KILPI METRIX-M

K2 PINNACLE 95TI Dokonalé freeridové lyže zkonstruované pro zdatné lyžaře, oddávající se jízdě ve volném terénu, ať už jde o zasněžené kopce, lesy nebo neupravené sjezdovky. Konstrukce technologie Konic kombinuje dřevěné jádro z jedle a umělé odlehčené jádro Nanolite. All-Terrain Rocker a zúžené paty a špičky Tapered Tip&Tail dodávají potřebnou ovladatelnost. O vyztužení lyže se stará titanalový plát Full Metal Laminate a laminátová vlákna Triaxial Braid. Rádius: 17 m při délce 184 cm; hmotnost: 1 915 g; rozměry: 132/95/115.

www.kadvojkashop.cz

2 599 Kč

www.kadvojkashop.cz

15 599 Kč

Bunda na skialp & freeride Třívrstvá bunda v moderním designu s asymetrickým zipem je velmi lehká a odolná. Bunda má voděodolné podlepené zipy a švy, odnímatelný sněhový pás, nastavitelný spodní lem a lem rukávů, větrání v podpaží, nastavitelnou šířku límce, kapsu na rameni, dvě hlavní kapsy, vnitřní kapsu na doklady a Recco. Přilbu umístíte do větší kapuce s kšiltem. Laserem vytvořená ventilace v límci vám zajistí perfektní prodyšnost i při náročných aktivitách v horách.

5 499 Kč

www.shopkilpi.cz

KILPI LAZZARO-M

KILPI NINJA-W

Třívrstvé kalhoty na skialp Pánské technické kalhoty z membránového materiálu DERMIZAX, který zaručuje jejich voděodpudivost, prodyšnost a lehkost. Kalhoty mají voděodolné švy a zipy, ventilační zipy na bocích, sněhové manžety, šestici kapes, RECCO a postranní zipy, díky nimž si kalhoty snadno obléknete i v botách.

Základ na hory 100 Základní vrstva vhodná pro veškeré outdoorové aktivity je vyrobena 95 z kvalitního bezešvého materiálu. Při sportu oceníte dlouhý rukáv, strukturované zóny pro75snadnější odvod potu, zesílené vrstvy v loktech, zvýšený límec, který můžete natáhnout přes hlavu jako lyžařskou kuklu, vhodnou i pod lyžařskou přilbu. 25 Nabízíme pánské i dámské provedení.

5 999 Kč

www.shopkilpi.cz

1 399 Kč 5

0 www.shopkilpi.cz

| 100 | MOUNTAIN LOWE ALPINE DESCENT 35

MARKER ALPINIST 9

MOVEMENT APPLE 80

Lehký, velmi odolný a perfektně vybavený 35litrový freeridový a skialpový batoh se zadním vstupem. Vyztužená záda s funkcí ochrany páteře se dají otevřít a vznikne zadní vstup do batohu. Batoh lze otevřít položený na sněhu bez zanesení zad sněhem. Kritická místa batohu z extra odolného materiálu Trishield Dura. Batoh má odnímatelný izolační obal na vývod hydrovaku, lehce přístupnou kapsu na lavinovou výbavu, multifunkční systém na upnutí lyží, snowboardu nebo sněžnic, kapsu na lyžařské brýle… a spoustu dalších vychytávek.

Ultralehké a odolné pinové vázání na skialp pro milovníky jednoduchosti. Umožňuje skvělý přenos síly na lyže. Špička je zesílená karbonem pro vyšší torzní tuhost, gumová podložka omezuje namrzání sněhu ve špičce i na patě a integrované elastomery usnadňují nástup. Otočná pata umožňuje jednoduché nastavení opory ve stoupání s hodnotami 0°, 5° a 9°. Možnost nastavení vypínací síly DIN 4–9. Volitelné bezpečnostní brzdičky 90/105/115 mm a haršajzny. Hmotnost: 245 g bez brzdiček, 335 g s brzdičkami.

Perfektní lyže pro pokročilé, ale i začínající skialpinisty za velmi příznivou cenu. Moderní lyže s rockerem na špičce, díky kterému můžete vyrazit do jakéhokoliv terénu. Lehká lyže s dřevěným jádrem, s kterou můžete objevovat kouzlo ski touringu a bezpečně zdolávat vaše první vrcholy. Nezapomínáme ani na ženy a dámské provedení lyží Apple. Pro první krůčky malých lyžařů jsou v nabídce lyže Apple Junior. konstrukce: dřevo/carbon hmotnost: 1,35 kg (169 cm)

www.lowealpine.cz

www.kadvojkashop.cz

3 390 Kč

MONS ROYALE TEMPLE TECH HOOD Výrobky z merina novozélandské značky Mons Roayle byly zrozeny ve volném terénu. Jsou navrženy a vyrobeny tak, aby vyhověly všem nárokům skialpinistů. Třeba lehké triko Temple Tech Hood z merino kompositu. Ventilaci při výšlapu zajišťuje síťovina na zádech a zip na hrudi. Vyhrnování rukávů zabraňují očka na palce. Krk proti ofouknutí chrání kapuce. Delší zadní část trika udržuje v pohodlí ledviny a sedací aparát. Vlna merino se pak postará o to, že vám nebude chladno ani při sjezdu.

www.monsroyale.com

13 899 Kč Dámská odolná technická bunda z materiálu Gore Tex pro odvážné freeriderky. Odolá nejen tempu v prašanu, ale i nepřízni počasí (vodní sloupec 28 000 mm, prodyšnost < 9 RET). Čtyři barevná provedení.

18 299 Kč www.vermont.eu

www.alpsport.cz

NITRO NOMAD

SCARPA F1

Nitro Snowboards, značka, která přináší díky svým inovacím a kvalitě radost jezdcům už skoro 30 let, má i solidní splitboardovou kolekci. Jejím základem je model Nomad, snowboard s prohnutím Cam Out, tedy lehkým rockerem u paty a špičky. Snadno nastupuje do zatáček v nestabilním terénu. Když se dostává na tvrdší podklad, přicházejí ke slovu Power Pody, rozšíření v oblasti vázání, které výrazně zlepšuje „krájející“ schopnosti prkna. Rozložení insertů je kompatibilní se systémem Voilé.

Bestseller nově s Recco systémem (www.recco.com). Lehká a pohodlná skialpová bota, u níž oceníte rychlé obouvání a utažení boty i důmyslné zpevnění skeletu karbonovým dílem, které zdokonalí přenos síly na lyži a její ovladatelnost. Pohyblivost komínu (60°) umocňuje komfort chůze a prodlužuje krok. Díky Quick Step TLT systému je nastupování a vystupování z vázání mnohem snazší i v hlubokém sněhu. F1 používají profesionálové Horské služby ČR. hmotnost: 1 230 g (1/2 páru velikosti 270)

2 650 Kč 12 990 Kč www.nitro.cz

PEAK PERFORMANCE PÁNSKÁ A DÁMSKÁ BUNDA Technická pánská bunda z materiálu Gore-Tex ideální na skialpy a obdobné aktivity v horách. Maximální ochrana proti vodě a větru (vodní sloupec 28 000 mm, prodyšnost < 3,5 RET), dvě barevná provedení.

7 800 Kč 11 490 Kč

www.alpsport.cz

14 590 Kč

PIEPS POWDER BT

GARMIN LYŽAŘI PLATÍ HODINKAMI

Cenově nejdostupnějsí moderní 3anténový lavinový vyhledávač nové generace s možností připojení přes Bluetooth a dosahem antén 60 m v kruhu. Přes Bluetooth lze připojit vyhledávač k mobilní aplikaci PIEPS APP a stáhnout třeba aktuální Firmware nebo provést Self Check zařízení. V aplikace lze spustit i Training Mode, kde můžete připojit a ovládat více vyhledávačů a simulovat tréninkové laviniště.

Garmin vívoactive3 jsou elegantní, chytré hodinky s všestrannými sportovními funkcemi. Vestavěná Garmin Pay technologie dokáže v paměti hodinek uložit otisk platební karty a platit na bezkontaktních terminálech bez přítomnosti telefonu nebo samotné karty. Vhodné pro běh, jízdu na kole, plavání, lyžování, golf a také pro běžné nošení.

www.totaloutdoor.cz

7 490 Kč 5 990 Kč

www.garmin.cz

PIEPS IPROBE II

SWIX EASY WAX F4 100 ML

Elektronická sonda, která akusticky oznámí nález zasypaného 2 m od hrotu sondy. Velmi urychluje hledání zasypaného v kombinaci s vyhledávačem. Sonda umí za využití elektroniky dohledat všechny druhy lavinových vyhledávačů pracujících na frekvenci 457 kHz. Dostupná v délkách 220, 260 a 300 cm. Po dohledání zasypaného automaticky „vyruší“ vysílání dohledaného vysílače. Vzdálením se sondy od vyhledávače se signál opět aktivuje.

Tekutý skluzný vosk Swix F4 Liquid wax je určen sjezdovým i běžeckým lyžařům. Lze jej použít při všech sněhových podmínkách. Ergonomické kapesní balení s širokým pěnovým aplikátorem pro rychlou a přesnou aplikaci. Plstěná leštička na spodní části.

www.totaloutdoor.cz

www.snow.cz/eshop

4 290 Kč

Tento vosk získáte k ročnímu předplatnému SNOW.

400 SNOWbonů

ISPO Munich. Home of sports.

Letošní veletrh ISPO Mnichov se zaměří na „ZDRAVÍ, TĚLESNOU AKTIVITU A SPORT“ ISPO Mnichov je nejdůležitější událostí v kalendáři mezinárodního sportovního průmyslu. Začátkem února představí více než 2 800 vystavovatelů své výrobky na předním mezinárodním veletrhu rozděleném poprvé v 18 halách mnichovského výstaviště.

eletrhu se účastní 52 českých výrobců na rekordní výstavní ploše 1 800 m2. Veletrh představí všechny nejdůležitější novinky ze sportovního průmyslu a poskytne výrobcům, značkám a maloobchodním prodejcům možnost se osobně setkat a uzavřít kontrakty na další období. Hlavní pozornost bude letos na veletrhu věnována tématu „Zdraví, tělesná aktivita a sport“. Další témata, která jsou v centru pozornosti ISPO Mnichov, budou „Digitalizace“ a „Ženy ve sportovním průmyslu“. ISPO Mnichov se bude konat od 3. do 6. února 2019. Koncepce veletrhu, která byla poprvé představena v roce 2018, bude zahrnovat dvě nové haly (C5 a C6), čímž vznikne ještě větší prostor pro prezentaci výrobků, inovační vývoj a inspirativní nové myšlenky. Návštěvníci se mohou těšit na objevování širokého spektra vzrušujících novinek v oblasti zdraví, fitness, outdoor, zimních sportů, na trendy, inovace a průmyslové služby, nové výrobní značky, top-výrobky z oblasti Vision, týmové sporty, speciální sekci boardů a výrobků pro urban sporty. Jednotlivé oblasti se zaměří v rámci svých segmentů na konkrétní témata, jako jsou např. Body & Mind a Snow & Safety.

V nově designově upravené hale B5 budou pod jednou střechou umístěny všechny lyžařské značky. Tato hala bude nedílnou součástí segmentu Snowsports, který bude rozložen do hal B1 až B6, což zajistí, že spousta prostoru bude věnováno zimním sportům. Portfolio, které představí přední mezinárodní výrobci značek, bude zahrnovat lyžování, snowboarding, sněžnice, běh na lyžích a sáňkování, jakož i související oblečení a doplňky. Venkovní segment outdoor, který je klíčovou součástí ISPO Mnichova, bude umístěn v halách A1 až A4. V roce 2019 bude horolezectví, vodní sporty a další aktivity v přírodě nadále mimořádně populární. ISPO Mnichov bude věnovat více výstavního prostoru segmentu Health & Fitness v halách A5 a A6 a jako takový bude odrážet rozmach v tomto oboru tím, že pokryje i témata, jako je sportovní výživa, výživa a fitness.

Save the date: ISPO Munich February 3–6, 2019

Experience tomorrow’s trends and products. At the biggest multisegment trade show in sports business. Get your ticket now: ispo.com/munich/ticket

Veletrh se koná ve dnech 3.–6. 2. 2019 na mnichovském výstavišti, aktuální informace sledujte na:

www.ispo.com

EXPO-Consult + Service, spol. s r. o. Tel. +420 54517 6158 info@expocs.cz

| 102 | MOUNTAIN

Až na vrcholky hor s kolekcí

BERGTAGEN Značka Fjällräven se ráda vydává na cestu do hor nad hranici lesa, kde už téměř nic nežije a kde si náročný terén žádá opravdu kvalitní vybavení. A aby tato cesta byla co nejbezpečnější a alespoň o trochu jednodušší, vyvinula speciální kolekci Bergtagen.

lovo „bergtagen“ pochází z jednoho téměř zapomenutého švédského přísloví a označuje pocit, jaký ve vás zanechá pobyt v horách. Ať chcete nebo ne, cesta na hřebeny vás změní. Nahoře, nad hranicí lesa, se dějí věci mezi nebem a zemí, a to

magické spojení, které zde mezi vámi a přírodou vznikne, už zůstane navěky. Kolekce Bergtagen byla navržena ve spolupráci s elitním testovacím týmem a tvoří ji speciální systém několika vrstev – základní, pracovní, shellové a izolační –, který vám zajistí komfort po celou dobu pobytu v horách.

Základní vrstva pomáhá odvádět vlhkost od těla, díky čemuž vás udržuje v suchu a teple. Celá kolekce – svetr Bergtagen Woolmesh Sweater, mikina s kapucí Bergtagen Woolterry Hoodie, spodky Bergtagen Longjohns s dlouhými nohavicemi a Bergtagen Shortjohns s krátkými nohavicemi a také praktická čepice Bergtagen Beanie – je vyrobena z vlny Merino s dohledatelným původem ve spolupráci se značkou outdoorového funkčního oblečení Aclima.

Shellová vrstva – bunda

Bergtagen Eco-Shell Jacket a kalhoty Bergtagen Eco-Shell Trousers – je vyrobena z materiálu Eco-Shell, díky čemuž snadno odolá větru i vodě a ochrání vás proti chladu. Zároveň díky zipům a větracím otvorům eliminuje riziko pocení.

Izolační vrstva se hodí,

Pracovní vrstva absorbuje vlhkost ze základní vrstvy, izoluje a udržuje optimální teplotu těla. Tvoří ji bunda Bergtagen Jacket a kalhoty Bergtagen Trousers, které vám poskytnou maximální svobodu pohybu a zahřejí, když je to potřeba.

když jste méně aktivní nebo klesá teplota. Měla by být dostatečně velká na to, aby se pod ni vešlo i další oblečení, ale zároveň by se měla dát jednoduše sbalit, abyste ji měli stále po ruce. S bundou Bergtagen Lite Insulation Jacket, prodlouženou bundou Bergtagen Insulation Parka a návleky Bergtagen Mummyfoot vás při cestě na vrchol nic nezastaví.

www.fjallraven-shop.cz

built to last just like you

SUUNTO 9 •

Výdrž baterie při aktivní GPS až 120 hodin

•

Baterie vydrží tak dlouho, jak potřebujete – díky inteligentní úsporné technologii

•

Testováno pro extrém – tisíce hodin testování v nejtvrdších podmínkách

suunto.com

Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic, s.r.o.

98 Vybavení bez kompromisů pro všechny vaše zimní aktivity najdete v síti 39 prodejen HUDY, včetně 15 skialpových speciálek. S výbavou od špičkových značek prověřenou opravdovými zážitky už vás v zimě na horách nic nepřekvapí.

RANGER 98 TI FISCHER Univerzální skialpové lyže

LADY HYBRID NEEDLES HOODIE

IMPULSE

MILLET Dámská bunda do hor i na skialpy

DIRECT ALPINE Bunda s Primaloftem dvou gramáží

EIGER DIRECT ALPINE Kalhoty do extrémních horských podmínek

HANNIBAL FISCHER Lehké, širší lyže

TRILOGY ONE ALPHA D HOODIE MILLET Ultralehká, zateplená, výborně prodyšná a pružná bunda

SPECTRE 2.0

LADY KAMET 2 GTX PANT

L A SPORTIVA

MILLET

Lehká čtyřpřezková skialpová bota

Svrchní GTX kalhoty do hor

ODYSSEY GTX JACKET L A SPORTIVA Bunda z nejlehčího druhu GORE-TEXU

ZAGROS GTX PANT/JACKET L A SPORTIVA Technické kalhoty a bunda

TRILOGY SYNTH´X DOWN HOODIE MILLET Péřová izolační bunda

LIGHT PROTECTION AIRBAG 3.0 30 L MAMMUT Lehký lavinový batoh

BARRYVOX S

FRONTIER DOWN JACKET

MAMMUT

L A SPORTIVA

Nejnovější generace legendárního vyhledávače

Péřová bunda s výbornou hřejivostí

ZENIT 2.0 PANT WOMEN L A SPORTIVA Odolné a pružné kalhoty

| 106 | FASHIONSTORY

Men's Padded Hipecore + Maroon Ski Jacket Univerzální, zateplená lyžařská bunda, plně vodě- a větruodolná z materiálu Hipe Core + (voděodolnost: minimálně 5 000 mm vodní sloupec, paropropustnost: 5 000 g/m2/24h) 10 799 Kč

Women's GoreTex Alpine Shell Ski Jacket Odolná a pohodlná dámská bunda pro nejnáročnější sněhová dobrodružství. Materiál GoreTex zajišťuje maximální odolnost proti vlivům počasí a vysokou prodyšnost (< 6 RET). 21 399 Kč

Men's Padded Hipecore + Maroon Ski Pants Sportovně střižené lyžařské zateplené kalhoty z materiálu Hipe Core + 9 199 Kč

| 107 |

Men's GoreTex Vertical Shell Ski Jacket Bunda pro freeridery do extrémních podmínek z prémiového materiálu GoreTec C-knit se skvělými parametry ochrany a prodyšnosti. 23 199 Kč

Women's 3-Layer GoreTex Gravity Ski Jacket Maximální odolnost i pohodlí přináší dámská freeridová bunda Gravity ze třívrstvého GoreTexu. S vodním sloupcem 28 000 mm a dobrou prodyšností (< 9 RET) zajistí komfort i v extrémních horských podmínkách. 18 299 Kč

Women's GoreTex Teton Shell Pants Mimořádně odolné kalhoty do freeridu a back country z materiálu GoreTex. 15 199 Kč

Men's Vertical Bib Ski Pants Odolné a široce střižené kalhoty pro horská dobrodružství a freeride s protisněhovou vestou a šlemi. Maximální ochranu před povětrnostními vlivy zajišťuje použitý materiál GoreTex. 18 299 Kč

| 108 | MOUNTAIN

Jak zvolit funkční prádlo na skialp? Z pohledu výběru vhodného typu funkčního prádla se může zdát skialp poměrně komplikovanou aktivitou. Cestou nahoru se spolehlivě zahřejeme, a není tedy třeba superteplé oblečení, naopak směrem dolů už může být ve sjezdu zima.

unkční prádlo je třeba ale vždy volit tak, aby bylo schopné sekundovat v okamžicích, kdy vykonáváme nejintenzivnější pohyby směrem vzhůru. Největším nepřítelem v boji se zimními podmínkami je totiž pot hromadící se na povrchu těla a v první vrstvě. Jednoduše vaše funkční triko musí umět „udýchat” jakoukoliv situaci. Z výše popsaného je jasné, že izolační funkci musí zajistit teprve až 2. vrstva, která bude vytvářet dodatečný tepelný komfort ve chvílích, kdy intenzita pohybu poklesne.

Pokud se nezaměřujete na výkonnostní skialp, ale spíš vás baví se toulat po kopcích, tak máte z pohledu výběru funkčního prádla dvě možnosti volby materiálu: umělé vlákno nebo vlna merino. Pro skutečně intenzivní skialp ve výkonnostním pojetí doporučujeme zvolit čistě syntetické funkční prádlo, které má větší potenciál odvést přebytečné množství potu než produkty z vlny merino. Ale zpět ke klidnějšímu tempu, z nabídky značky Craft vybíráme tyto dvě řady, které se liší právě základní surovinou použitou pro výrobu:

Fuseknit Comfort nahrazuje velmi oblíbenou řadu

Active Comfort, aby přinesla ještě měkčí materiál a bezešvou konstrukci nabízející vyšší pohodlí během rozmanité škály zimních aktivit. V porovnání se svým předchůdcem je řada Fuseknit Comfort upletena z jemnějšího materiálu a přichází také s novým vzhledem. Navíc nová pletenina obsahuje ekologicky certifikovanou přízi podle standardu Oeko-Tex®. Je ideální volbou, pokud nesnesete produkty z vlny, blíží se jim nejen svým vzhledem, ale také střihem.

V nabídce jsou varianty s klasickým kulatým výstřihem kolem krku nebo se stojáčkem na zip. Samozřejmě v různém provedení pro dámy a pány.

| 109 |

Prádlo z řady Merino Lightweight kombinuje přírodní vlnu merino (48 %) a vlákno Lyocell (47 % + 5 % elastanu). Střih je mírně volnější, jak se na vlněné prádlo sluší a patří. Přítomnost Lyocellu zajišťuje komfortní pocit při nošení, zlepšuje tvarovou stálost a výrazně zvyšuje ochranu proti mechanickému opotřebení.

www.craft.cz

| 114 | MOUNTAIN SKUTEČNÉ LAVINOVÉ TRAGÉDIE Text: Martin Buliak, SLP-HZS, horský vůdce tatryguide.com Foto: SLP-HZS

Osudný

Mikuláš Velká Studená dolina, Zbojnický spád, 6. 12. 2017

Zimní sezóna 2016/17 byla z hlediska smrtelných lavinových nehod mimořádně příznivá. Během ní jsme totiž na území Slovenské republiky neevidovali ani jednu takovou nehodu. Bohužel, hned další zima tyto statistiky velmi rychle vyvážila.

atímco večer 5. 12. 2017 děti vyčkávaly příchod Mikuláše, dvojice skialpinistů ze Slovenska nazouvala lyže. Kamarádi Matúš a Miro se dohodli na brzkém ranním odchodu. V plánu měli túru ve Vysokých Tatrách, přechod do Velké Studené doliny přes Generála do Priečného sedla. Ráno platil pro Vysoké Tatry druhý stupeň lavinového nebezpečí, jako nebezpečné byly označeny jižní a jihovýchodní svahy. Tendence lavinového nebezpečí byla stanovena jako stoupající, hlavně kvůli očekávanému silnému větru, na závětrných svazích. V průběhu večera začalo sněžit, vítr dosahoval v nárazech 20 m/s a nabíral na síle. Do rána napadlo ve Vysokých Tatrách 5 až 15 cm nového sněhu, přičemž sníh i z minulého sněžení byl větrem transportován na jihovýchodních stranách svahů. Vítr, hlavní stavitel lavin, ukládal sníh do nebezpečných sněhových desek a polštářů, a to i ve Velké Studené dolině, zejména na jihovýchodních svazích. Mnoho míst na úpatí stěn a v blízkosti skal tak bylo co do pevnosti sněhové pokrývky velmi zrádných. Mikulášské ráno 6. 12. 2017 přivítalo dvojici skialpinistů chladným a větrným počasím. Z podtatranské obce vyráží dvojice ještě za tmy, v 5:45 ráno. Jde o zkušené skialpinisty, lyžaře, kteří v horách nejsou poprvé. Miro je také zkušený horolezec, nejednou v horách pomohl jiným. Auto parkují ve Starém Smokovci a připravují vybavení na túru.

Průměrná výška odtrhu byla 0,5 m, nejvýše však dosahovala až 1,5 m

Miro zjišťuje, že si nejspíš lavinový vyhledávač zapomněl doma. Matúš má kompletní lavinovou výbavu. I přesto se rozhodnou na túru vyrazit. První paprsky slunce ozáří dolinu v 7:15 ráno středoevropského času. Tou dobou dvojice šlape po cestě na Hrebienok a zanedlouho vstoupí do doliny. Ve stejný čas dispečer Střediska lavinové prevence kontaktuje své pozorovatele na chatách a kontroluje údaje z meteorologických

V 9:00 se dvojice dostává nad pásmo lesa, kde jim postup komplikuje silný nárazový vítr. Cítí se však dobře, a proto pokračují. Vítr na vrcholu Lomnického štítu dosahuje v nárazech 30 m/s – přes 100 km/h. Před polednem dochází pod Javorový štít, směrem na Strelecké pole v místech žluté turistické trasy, vedoucí ze Zbojnické chaty na Priečné sedlo. Počasí je opravdu špatné, vítr sílí a viditelnost se zhoršuje, a proto

Auto parkují ve Starém Smokovci a připravují vybavení na túru. Miro zjišťuje, že si nejspíš lavinový vyhledávač zapomněl doma. stanic, aby stanovil stupeň lavinového nebezpečí pro tento den. V 7:50 vyhlašuje druhý stupeň se stoupající tendencí v průběhu dne s předpokladem silného větru. Tuto informaci okamžitě zveřejňuje na stránce www.laviny. sk a www.hzs.sk a informuje o tom veřejnost prostřednictvím newsletteru a médií. Matúš a Miro si tuto informaci již nemají jak ověřit, ale předešlý den byl vyhlášen stejný stupeň, s téměř identickými podmínkami.

se v zájmu bezpečnosti rozhodnou túru ukončit. Domluví si rozestupy a na pásech první sjíždí Matúš. Za ním, s třicetimetrovým rozestupem, vyráží Miro. Během sestupu traverzují svah o sklonu 35° v blízkosti obnažených skal pod Javorovým štítem. Tehdy Matúš uslyší prasknutí a podvědomě okamžitě ví, že jde o lavinu. Nachází se přímo v místě odtrhu. Po chvíli už je semlet tvrdými bloky sněhu, stejně jako

| 115 |

Nákres ukazující plochu, kterou lavina zasáhla

Miro. Následuje chaos, zvířený sníh, kotrmlece a boj o holý život. Jde o poměrně velkou lavinu a její sevření si nevybírá. S vypětím všech sil a notnou dávkou štěstí se Matúšovi podaří z okraje laviny vyplavat. Okamžitě začne s povrchovou prohlídkou laviniště, ale po Mirovi není nikde ani stopy. Matúš má sice kompletní lavinovou výbavu, ale jeho přístroj nemá koho vyhledávat. Prostřednictvím mobilního telefonu oznamuje nehodu dispečerovi Horské záchranné služby. Na laviniště přichází další skialpinista a spolu hledají stopy po Mirovi. Bezvýsledně, bezradně. Po chvíli na místo dorazí profesionální člen Horské

Sněhový profil v místě odtrhu laviny

záchranné služby, který náhodou procházel dolinou. Společně začnou sondovat laviniště. Nános je však značných rozměrů (450 x 150 m) a prosondování tak velké plochy je časově velmi náročné. Čas neúprosně utíká, mnohonásobně rychleji než jindy. Miro je stále sevřen v nánosu laviny. Na stanici Horské záchranné služby se po oznámení okamžitě rozbíhá záchranná akce. Dispečerovi se hlásí tři psovodi se psy, kteří jsou schopni zúčastnit se akce. Ten kontaktuje také leteckou záchrannou službu ATE. Pilot pro sníženou viditelnost a silný vítr hlásí hraniční letové podmínky, přesto se o vzlet pokusí. Souběžně na laviniště vyráží pozemní skupina Horských záchranářů. Krátce poté se podaří vrtulníku s prvním psovodem vzlétnout, situace v dolině je však komplikovaná – pilot bojuje s větrem, aby po patnácti minutách úspěšně vysadil psovoda se psem. Nabuzen prvním úspěchem se vrací i pro zbylé dva psovody a úspěšně je transportuje na laviniště. Po chvíli hledání označil místo, kde by mohl být Miro, mladý pátrací pes jménem Tao. Je to jeho první ostrý zásah při reálné lavinové nehodě a hned si připisuje úspěšný nález. Záchranáři kontrolují místo sondami a lokalizují člověka v téměř dvoumetrové hloubce. Když se dostanou k Mirovi, jeho tělo nejeví známky života. Miro neměl vzduchovou kapsu a dlouhý čas pod masou sněhu se mu i přes snahu všech stal osudným. K nehodě došlo pod Javorovým štítem, pod Streleckými polemi v oblasti známé jako Zbojnický spád. Průměrný sklon odtrhového území byl 35°. Délka lavinové dráhy 500 metrů, nános dosahoval průměrné hloubky 1 metr s dvojnásobnou hloubkou maximální. Pracovníci Střediska lavinové prevence zpracovali dalšího dne profil sněhové pokrývky v odtrhové zóně laviny. Zjistili, že se sesunula po podkladové ledové vrstvě, na které bylo naváto velké množství sněhu – na některých místech až 150 cm. Průměrná výška odtrhu byla 50 cm. Rozšířený kompresní test v místě odtrhu potvrdil nestabilní charakter sněhové pokrývky, když praskl při třináctém úderu ze třiceti. Silný vítr v poslední periodě sněžení přefoukal sníh na závětrné strany svahů. Za takových podmínek je pohyb v lavinovém terénu velmi nevyzpytatelný. Absence lavinové výbavy u zasypaného způsobila značné prodloužení lokalizace a je velmi pravděpodobné, že ho stála i život. První smrtelná nehoda sezóny 2017/18 na sebe tedy nenechala dlouho čekat a už na Mikuláše nám připomněla, že laviny dokážou být velmi kruté.

| 116 | MOUNTAIN NEBEZPEČÍ V HORÁCH

Když venku zuří vánice, člověk schovaný v autě se cítí v bezpečí. Skoro by mohl nabýt pocitu, že ho nic nemůže ohrozit, ani lavina. To je ale velký omyl, protože lavina si s autem pohraje jako kočka s myší… Kdy: 8. února 2010 Kde: Průsmyk Salang skrze pohoří Hindúkuš, Afghánistán Kdo: 171 lidí

TI, CO LEŽÍ NA DNĚ ROKLE Připravuje: Martin Müller

Mrazivý únorový podvečer kdesi v Afghánistánu. Stovky aut a autobusů popojíždějí v koloně průsmykem Salang skrze pohoří Hindúkuš. Na jedné straně svahy velehor, na druhé nekonečná rokle a před nimi nebezpečný tunel. Náhle se ozve zaburácení. Zraky všech se upřou ke štítům velehor, odkud se na ně řítí monstrózní masa sněhu. Není úniku. Zbývá se jen pevně chytit volantu a doufat v zázrak. tínající ve výšce 3 878 metrů pohoří Hindúkuš. Sher věděl, že silnice a především tunel provrtaný horou jsou dlouhodobě ve špatném stavu. Pokud chtěl ale pasažéry dopravit domů včas, neměl na výběr. Nastavil proto kurz a vydal se na cestu, která měla navždy změnit jeho život.

Kudy kráčely dějiny

Silnici k průsmyku Salang v pohoří Hindúkuš zasáhlo osudného dne celkem 17 lavin

en den začal stejně jako kterýkoli jiný. Sher Muhammad ráno nastartoval své taxi a vydal se do města shánět pasažéry, kteří by mu zajistili obživu. Střechy domků v Kábulu už několik dní zdobil sníh a ve městě panovala i přes všudypřítomný strach z bombových útoků uvolněná atmosféra, takže měl

brzy vyděláno. Odpoledne se mu povedlo nabrat skupinku čtyř mužů, kteří se nutně potřebovali dostat za svými rodinami do severních provincií. Měla to být ten den jeho poslední zakázka. Mnoho silnic bylo tou dobou kvůli sněhu neprůjezdných nebo příliš nebezpečných, zbýval jen průsmyk Salang, pro-

Pohoří Hindúkuš mezi Afghánistánem a Pákistánem patří se svými osmi sty kilometrů k nejdelším na světě. Stále roste, je geologicky aktivní a má sklony k zemětřesením. Kromě toho si s sebou nese bohatou historii, spojenou s lidským pokolením. O první historicky doložený přechod se zasloužil už Alexandr Veliký, v následujících staletích se pak v jeho podhůří odehrálo mnoho válek, v nichž se střídavě vyvražďovali Turci, Arabové, Íránci, Číňané a další národy. Dnes se mezi jeho hřebeny pohybují většinou obyčejní Afghánci ve svých autech nebo autobusech, dojíždějící nejčastěji za prací nebo příbuznými. Pohoří přetíná Afghánistán na dvě části a skrze vrcholy se vine několik silnic, přičemž průsmyk Salang se svým dvouapůlkilo-

| 117 |

17 lavin

Na průsmyk v nadmořské výšce bezmála čtyři tisíce metrů se denně táhnou kolony vozidel. Nejinak tomu bylo i 8. února 2010

Záchranné práce probíhaly po několik dní

metrovým tunelem je jednoznačně nejrychlejší spojnicí mezi severní a jižní částí země. Patří proto k nejfrekventovanějším silnicím regionu a v obou směrech proudí kolony vozidel. Odhaduje se, že zde projede denně sedm až deset tisíc vozidel. A to i přesto, že tunel je dlou-

hodobě ve špatném technickém stavu. Nehostinné horské prostředí a časté otřesy na něm zanechaly silné následky, stejně tak časté útoky mudžahedínů během sovětské okupace Afghánistánu, kdy sloužil jako významná vojenská silnice. V roce 1982 v něm dokonce uhořelo 64 sovětských vojáků a 112 Afghánců, když v zadní části vzplála cisterna a požár zachvátil vojenský konvoj.

Sher Muhammad věděl, že dát se na cestu průsmykem představuje v zimních měsících vždy riziko. Navíc ještě večer, kdy se viditelnost na neosvětlených horských silnicích blíží k nule. Projíždět kolem strmých srázů s neustálou hrozbou změny počasí, to chce pořádný kus odvahy. Už když najížděl na hlavní silnici k průsmyku, začalo silně pršet. O pár set metrů výše se k dešti přidal ještě prudký vítr, který cloumal s jeho Toyotou jako s krabičkou od sirek a zasypával asfalt vrstvami zrádného čerstvého sněhu smíseného s mrznoucí vodou. Pasažéři svírali kliky ode dveří a modlili se za bezpečný průjezd. Když se kolem deváté večer vyškrábali na dohled tunelu, vichřice rozpoutala opravdové peklo a s hrozivým kvílením se proháněla mezi pomalu popojíždějícími vozy. Tlak na svahy sílil. A pak, v jednu osudovou chvíli, to deštěm a vichrem narušené sněhové podloží nevydrželo. Ozvalo se zaburácení a hrozivé masy na svazích se daly do pohybu. První sesuv smetl ze silnice několik vozidel a zcela zablokoval silnici. Vytvořil se tak smrtící koridor mezi závalem a tunelem, v němž zůstalo uvězněno několik set osobních automobilů a autobusů. Pak nastalo opravdové peklo. Jedna po druhé se na bezmocné řidiče a pasažéry s hrozivým hukotem svalilo dalších šestnáct masivních lavin. Chyceni mezi propastí a valícím se sněhem byli lidé vydáni zcela na milost a nemilost přírodě.

Pád až na samé dno

Sher později svému bratrovi řekl, že si z té chvíle pamatuje jen to, jak se křečovitě drží volantu, zatímco se jeho vůz kutálí dolů z útesu. Když po několika nekonečných vteřinách dopadli na dno rokle podvozkem vzhůru, překryla je sněžná závěj a další

valící se sníh je pohřbíval stále hlouběji a hlouběji. Sher naštěstí neztratil vědomí a okamžitě se pokoušel o záchranu. Okamžitě si všiml, že jeden z pasažérů během pádu vylétl z okna a lavina ho zřejmě navždy pohltila. Zbývající tři muži byli vážně zranění. Ačkoli je sníh smetl kolem deváté hodiny večer, až ve tři hodiny ráno dalšího dne se mu podařilo najít svůj mobil a zavolat o pomoc. Ani v tu chvíli ještě neměl zdaleka vyhráno. V celé oblasti totiž panoval i přes snahy záchranářů naprostý chaos. Jeho příběh nebyl vůbec ojedinělý, do rokle toho dne kromě spousty automobilů spadlo i několik desítek autobusů, každý z nich s desítkami cestujících na palubě. Všechny do jednoho rozmačkané na padrť nebo rozervané o vyčnívající útesy. Jeden z nich řídil muž jménem Noor Afghaa. „Měl jsem na palubě čtyřicet cestujících,“ řekl reportérům, kteří ho zpovídali na nemocničním lůžku v nedalekém městě Char-i Kar. „Přežilo jen osmnáct z nich. Nevím, co se stalo s ostatními. Všichni jsme se snažili zachránit si holé životy.“ Některé oběti byly nalezeny až kilometr od místa, kde původně stálo jejich auto nebo autobus. Koho nezabil první náraz nebo ho nerozdrtil tlak sněhu, ten musel po dopadu čelit vražedným teplotám nebo se vyhrabat zpod těžkých závalů, kde hrozila smrt udušením nebo podchlazením.

Jsou přímo pod námi

Zatímco se přeživší snažili dostat do bezpečí, na místo se sjížděli první záchranáři a přistávaly helikoptéry s pomocí. Odhad byl takový, že pod lavinou mohly skončit až stovky lidí, kterým rychle dochází čas. Od uvězněných v zablokovaném tunelu chodily zprávy o pomoc se slovy, že jim omrzají končetiny a ve špatně ventilovaném prostoru se dusí nahromaděnými výfukovými plyny.

| 118 | MOUNTAIN NEBEZPEČÍ V HORÁCH

Pomáhala armáda, ale i horda dobrovolníků

Rozjely se horečnaté záchranné práce a každý, kdo mohl, přiložil ruku k dílu. Dobrovolníci z nedaleké vesnice našli do sněhu zaražený autobus, ze kterého na povrch trčel jen nárazník. Když se jim podařilo prohrabat se dovnitř, vyprostili čtrnáct živých. Ti si zažili pravé peklo, se-

„Pod sněhem zůstává stále spousta aut,“ prohlásil guvernér na mikrofon a pak dvakrát za sebou dupnul nohou. „Slyšíte to? Dutý náraz. Jedno je nejspíš přímo pod námi.“ Na místě nebylo zpočátku k dispozici téměř žádné vybavení. O jednu obyčejnou lopatu se dělilo až pět lidí. Ačkoli brzy dorazilo pět set afghánských vojáků a prezident Hamid Karzai nařídil použít všech možných prostředků, vyprošťovací práce se protahovaly. Na vině byla nepřehledná situace a stále řádící sněžná bouře. I přesto bylo z aut během prvních dní zachráněno asi dva a půl tisíce lidí. Těžká technika dorazila na místo až celé dva dny po katastrofě a to ještě v malých počtech. Přestože vláda oficiálně požádala soukromé majitele, aby jí jakoukoli využitelnou techniku urychleně pronajali, museli se záchranáři spolehnout především sami na sebe.

Zastav se a umrzneš

Mnohé oběti byly hodiny i dny uvězněny ve vozech, často i se zemřelými spolucestujícími

děli totiž několik hodin uvěznění ve voze se čtyřiceti mrtvými, které zabil náraz po pádu z útesu. Kousek dál objevila jiná skupina automobil se sedmi živými dětmi a jejich mrtvou matkou. Podobně hrůzné nálezy nebyly toho dne výjimečné. Jeden z reportérů zachytil příznačnou situaci z místa události během rozhovoru s guvernérem provincie Parwan, který byl na místě mezi prvními.

Kdo přežil pád ze srázu, mohl sice mluvit o štěstí, ještě ale zdaleka neměl vyhráno. Děsivé příběhy si do nemocnice v Char-i Kar přineslo několik zubožených přeživších, kteří se v ledové vánici museli vydat na pochod zmrzlou a nehostinnou krajinou vstříc záchraně. Jistý třicetiletý muž z provincie Parwan líčil reportérům svůj příběh, zatímco nad jeho lůžkem stáli doktoři a debatovali, jestli mu amputovat ruce zasažené omrzlinami. Jeho autobus podobně jako mnoho jiných smetla lavina do rokle a on se po vyproštění vydal s ostatními hledat pomoc. „Bylo tam i nějaké desetileté dítě, které pořád brečelo a prosilo nás, abychom ho vzali s sebou. Ale nikdo z nás neměl sílu mu pomoci. Bouře byla neuvěřitelně silná. Kdybyste se zastavili jenom na minutu, umrzli byste. Byly to strašné chvíle,“ vylíčil muž svůj příběh.

Jiný zase vypověděl, jak se spolu s několika dalšími lidmi vyprostili z rozdrceného autobusu a holýma rukama šplhali po třistametrovém ledovém srázu zpátky na silnici nad nimi. Za sebou nechali v troskách vozidla mnoho mrtvých. „Když jsme se dostali na úroveň silnice, našli jsme náklaďák, který byl také zasažený. Převážel brambory a jablka. Vlezli jsme dovnitř mezi ně, abychom se alespoň trochu zahřáli,“ popsal pochod za záchranou muž a dodal, že se jim podařilo rozdělat oheň a vydržet až do půlnoci, kdy kolem projížděl jiný náklaďák a svezl je do bezpečí.

Pár šťastných konců

Vraťme se ale ještě na okamžik k taxikáři Sherovi. Tomu se ve vozu pod těžkou krustou sněhu povedlo po mnoha hodinách zprovoznit mobil a zavolat svému bratrovi Baryalaiovi. Jakmile se s ním spojil, začal ho navádět na místo, kde s taxíkem po pádu z útesu přistáli. To ale vůbec nebylo jednoduché. „Vítr foukal tak silně, že jsme vůbec nic neviděli,“ vylíčil situaci jeho bratr Baryalai. „A to i přesto, že nám Sher naprosto přesně popisoval, kde je.“ Hledání nakonec zabralo několik dlouhých hodin. Sher už ztrácel víru v záchranu a chtěl po bratrovi, aby se za něj rozloučil s rodinou, jeho ženou a jejich šestiletým synem. Baryalai ale opáčil, že nic takového nedopustí. „Řekl jsem mu, že ho odtamtud dostaneme,“ vzpomíná na kritické okamžiky. Když auto konečně našli, nad povrch už trčel jen kus pneumatiky. Kdyby dorazili o chvíli později, mohly být vůz i životy lidí uvnitř navždy ztraceny pod sněhem v zuřící vánici. Po nekonečných minutách se prohrabali až ke dveřím. Jeden z cestujících mezitím svým zraněním podlehl, ostatní se ale podařilo vyprostit živé. Stalo se tak třináct hodin poté, co auto po pádu z útesu dopadlo na dno

| 119 |

Své si prožili i cestující ve stržených autobusech…

rokle. Sher byl silně podchlazený a omrzliny ho paralyzovaly od pasu dolů. „Alespoň, že je naživu,“ dodal později jeho bratr smířlivě. Když od katastrofy uběhl celý den, začínali se záchranáři vzdá-

ze záchranných týmů malou holčičku. Ta prý po převozu do nemocnice tvrdila, že během přežívání pod vrstvou sněhu slyšela v hlavě hlasy, které ji uklidňovaly. Když ji její matka vzala po záchraně do náruče, řekla, že ony hlasy musely patřit andělům. Jestli to byli andělé nebo jen její představy, to se už nikdy nedozvíme. Holčička měla kaž dopádně neuvěřitelné štěstí, protože byla poslední, koho se podařilo zachránit. Celkový počet obětí se nakonec ustálil na čísle 171.

Mohli tomu zabránit?

Počet obětí se nakonec ustálil na děsivém čísle 171

vat veškeré naděje. Tehdy se odehrála druhá velká záchrana, tentokrát s doopravdy šťastným koncem. Při prohledávání trosek objevil a vysvobodil jeden

Když byl průjezd opět zprovozněn a mrtví pohřbeni, začalo hledání viníků. „Byla to další ze série chyb v našem vládním programu pro zvládání katastrof,“ prohlásil poslanec afghánského parlamentu 2019 Shukria Barakzai BŘEZEN a ke kritice se přič. 116 dal i druhý viceprezident Karim Khalili. Vláda si

však jakékoli pochybení odmítala připustit. „Evakuovali jsme přes tři tisíce lidí, kteří mohli zahynout,“ odpověděl jim přes média ředitel Národního ústavu pro zvládání krizových situací Abdul Matin Edrak. Při lavinách se zřítily všechny ochranné valy, které měly průsmyk před podobným nebezpečím chránit. Podle vládních odhadů by jejich obnova vyšla až na čtyřicet milionů dolarů. To je částka, kterou si chudý Afghánistán nemůže jen tak dovolit. Pravdou je, že jak cesta, tak tunel byly ve špatném technickém stavu už dlouho před katastrofou. Právě tunel se stal zřejmě největším rizikem kvůli svému nedostatečnému odvětrávání, chatrné konstrukci a absenci únikových východů. Část viny ale nesl i téměř neexistující systém meteorologických varování. „Zemětřesení, záplavy a laviny nemůžete dost dobře předvídat, ne v našich podmínkách“ tvrdí Abdul Qadeer Qadeer, ředitel Národního meteorologického ústavu. Afghánistán spoléhá v případě katastrof na OSN a NATO, otázkou ale je, jak dlouho je takový systém udržitelný. „Bohužel nám schází technické kapacity, potřebné zdroje i základní vybavení, které bychom k naší činnosti potřebovali,“ dodává. Průsmyk Salang tak i nadále zůstává jedním z nejnebezpečnějších průsmyků světa. Obyčejným Afgháncům ale nezbývá, než se v cestě za obživou nebo svými rodinami na tuto zrádnou cestu zas a znova vydávat. A nemyslet přitom na mrtvé, kteří lemují její zákruty.

 PŘÍŠTĚ:

Poslední oběd synů velké Rusi Pod lavinou v r. 1916 zahynulo několik set válečných zajatců

| 120 |

TRAVEL

Jedním z nejzachumelenějších regionů ve střední Evropě bylo na začátku roku 2019 Horní Rakousko, kde sněhová peřina – třeba v Solné komoře nebo oblasti Pyhrn Priel – vyrostla na více než tři metry. Na snímku je ještě předvánoční sněhová idylka šumavského Hochfichtu

FOTO: RADKE HOLUB – SNOW

| 121 |

Nucená lyžařská dovolená

Krkonoše, Šumavu, Jeseníky, Beskydy a samozřejmě Alpy zasypal sníh, mnohde napadlo i několik metrů během pár dní. V těchto místech je pak výška sněhové pokrývky vzhledem k termínu – první polovina ledna – historicky rekordní. Přívaly bílých peřin dočasně zastavily leckteré lanovky, a dokonce přechodně odřízly některá letoviska od světa – namátkou Saalbach, Obrtauern nebo třeba Lech. Turisté se tam ocitli na nucené lyžařské dovolené, podobně jako třeba loni začátkem roku v Zermattu. Škoda jen, že zvýšené náklady nepokrývá pojištění domácnosti proti živelním pohromám.

DPH se sníží a nesníží

Od 1. února 2019 se v Česku sníží daň z přidané hodnoty na přepravu lanovkami, a to z 15 na 10 %. Skipasy ovšem nezlevní, neboť přeprava lyžařskými vleky zůstane v původní sazbě. Areál bude muset rozpočítávat, kolik toho lyžaři projezdí na tom kterém přepravním zařízení a podle toho odvést daň. To samozřejmě zjistí až zpětně. Chtě nechtě tak musí areál lyžaře „špehovat“. A kdo si bude přát daňový doklad, ten bude muset počkat, jak svůj skipas vyjezdí. Kdyby měl zákon platit od 1. dubna, byl by to jasný aprílový žertík, ale takto? Nepřehlédněte:

(rh)

154 158 164

Böhmerwald: Alpy na Šumavě Lyžařská výloha Šumavy......................................................................................... Salzburger Sportwelt: velké sjezdovky pro každého Efektivní lyžařská oblast s omezenou romantikou.......................................

Bergeralm: lyžování nad kamiony Kopec hned nad dálnicí s překvapivě horskou atmosférou...................

| 122 | TRAVEL REPORT

Hochficht je lyžařskou výlohou Šumavy, která je ideální i pro kombinovaný sjezdařsko-běžkařský pobyt. Škoda jen, že není blíže. Výhled z hlavní červené sjezdovky Standard z Hochfichtu na protilehlý Zwieselberg a oblačné moře, zarámované slabou siluetou Alp

Böhmerwald: Text a foto: Radek Holub

Kdo si Hochficht nejlépe užije? pohodový lyžař sportovní lyžař

Alpy na Šumavě

Malebnost šumavských hvozdů nejlépe vynikne, když stromy obalí sníh, mlha zalije údolí a stromoví „sněhuláci“ se zatřpytí proti modré obloze. Za dobré viditelnosti se na jižním obzoru ještě vyrýsuje špičatá silueta Alp. Do těchto kulis je na rakouské straně Šumavy – v oblasti Böhmerwald – vsazen lyžařský areál Hochficht, který i sám o sobě působí alpským dojmem.

| 123 | Všechny sjezdovky jsou kompletně propojené do malé lyžařské houpačky. Nejoblíbenější jsou hlavní červené tratě z Hochfichtu a Reischlbergu, doprovázené vždy lehčí variantou. Na severním svahu Zwieselbergu se přímá červená trať v závěru lomí v černě značený, ovšem velmi prostorný„padák“ se závodními parametry, jeho červená varianta je však již pohodová, stejně jako lehký sjezd do Schwarzenbergu. Nad hlavním parkovištěm je dětský výukový park Fichtl Kids Park, ze kterého děti pokročí na přilehlou širokou a mírnou louku Wenzelwiese. V areálu nechybí dětmi velmi vyhledávané„hravé“ sjezdovky s překážkami a vlnami či slalomová dráha, ani freestylový snowpark.

Kompaktní a promyšlený areál

ochficht je ve středoevropských poměrech velký, přitom kompaktní lyžařský areál, kterému chybí snad jen ubytovací letovisko přímo pod sjezdovkami. I přes nutnost dojíždění – ať už z přilehlých rakouských obcí s rozmanitou nabídkou hotelů i apartmánů, nebo z lipenské strany Šumavy – je však Hochficht mimořádně lákavý pro rodiny s dětmi, a to nejen díky své lyžařské „konfiguraci“, ale i cenové pobídce v podobě skipasu pro děti do 10 let za 3 eura na den.

Houpačka tří vrcholů

Terény se rozprostírají po jihozápadně orientovaných svazích Hochfichtu (Smrčina) a Reischlbergu (Hraničník) s převýšením 400 m a po protilehlém Zwieselbergu s 300 m, z něhož stéká po odvráceném úbočí sjezdovka k obci Schwarzenberg. Sjezdovky jsou mírné až středně strmé, tedy modře až červeně značené, přičemž se jednotlivé pasáže prolínají – červené tratě mají modré „vložky“ a ty modré zase červené. Až na výjimky jsou široké a přehledné, jen s jemnými terénními nerovnostmi či zlomy čili mají příjemně dálniční charakter.

Celý areál – lanovkami a sjezdovkami počínaje a veškerým zázemím a parkováním konče – je „vyladěn“ tak, aby byl co nejpřívětivější pro své typické návštěvníky, tedy rodiny s dětmi. V centru areálu se nachází moderní vstupní terminál Skiarena, kde jsou v přízemí pokladny, prostorné a příjemné toalety, půjčovna či úschovna. V horním patře, přístupném přímo z dojezdů sjezdovek, je pak kapacitní samoobslužná restaurace. Promyšlené jsou i detaily jako třeba koberec na podlaze restaurace, minimalizující riziko uklouznutí s obědovým tácem. V budově terminálu se nachází i kancelář lyžařské školy, a to přímo pod dětským výukovým parkem, přístupným po eskalátorech. V horním patře s restaurací je oddělený „rodinný“ prostor s malou hernou a odpočívacími gauči, a to přímo naproti dětskému parku, kde mohou rodiče sledovat své děti přes panoramatická okna. Samozřejmostí jsou bezbariérově přístupné toalety. Parkovací plochy před Skiarenou, stejně jako ve druhém nástupním bodě ve Schwarzenbergu, jsou uspořádány kaskádovitě, přiléhají však vždy ke sjezdovkám nebo vstupnímu terminálu, takže ani opozdilci nemusí mašírovat z velké dálky. Právě kompaktnost je výrazným rysem Hochfichtu, který však vnímáme spíš podvědomě.

Wellness hotel Inn´s Holz: bez auta na sjezdovku Hned za hraničním přechodem v Schönebenu zaujme velká moderní stavba hotelu Inn´s Holz, díky lehkému dřevěnému obložení ovšem elegantně padnoucí do šumavské krajiny. Interiér hotelu je decentní, přitom velkoryse prostorný, perfektně prosvětlený a osvětlený a díky množství dřeva i útulný. Největší chloubou hotelu je wellness centrum s několika druhy saun, vířivkou, bazénem a nápaditými odpočívárnami. V letní sezóně se lze koupat i ve venkovním jezírku, v zimě se lze po saunovém rituálu aspoň osvěžit sněhem. Přímo od hotelu se rozbíhají běžecké stopy, přímé „lyžařské“ spojení ale má hotel i s Hochfichtem – ze sjezdovky Stierwiese totiž klesá směrem k Schönebenu lesní cesta, po níž lze zčásti sjet a zčásti hosty převeze rolba.

www.innsholz.at

totiž nachází další dětský výukový park Reischa Junior Park, zpestřený hravou tratí funslope a dráhou s vlnami. Široká louka Wenzelwiese nově nabídne dětem také „pohádkový“ slalom, vytýčený z komiksových postaviček. V příjemné samoobslužné restauraci Skiarena je typický výběr obědů – od polévek přes těstoviny až po párky a řízky v cenách nejčastěji od 5 do 10 eur.

Sen o lanovce z Česka

Vrcholové stanice lanovek na Hochfichtu a Reischlbergu jsou jen pár kroků od šumavské „divočiny“ na české straně hranice. Z vrcholů se můžete pokochat výhledem na lipenskou nádrž a při pohledu z Reischlbergu směrem k Nové Peci se třeba i zasnít, jaké by to bylo, kdyby tudy jednou vedla přístupová lanovka z české strany a dolů sjezdovka…

Celý areál je „vyladěn“ tak, aby byl co nejpřívětivější pro své typické návštěvníky, jimiž jsou rodiny s dětmi Kabinková lanovka z hlavního parkoviště pod Skiarenou vedoucí na Reischlberg, postavená v r. 2017 namísto tří vleků, se stala nejfrekventovanějším zařízením areálu, neboť kromě širokých sjezdovek z vrcholu obslouží i celý cvičný svah Wenzelwiese. Pohodlně a bezpečně přepraví i malé začátečníky. V mezistanici se

Vlhké středoevropské počasí náramně přeje námrazám, naopak slunečné dny jsou na Šumavě vzácnější než v Alpách. Podle místních jsou mlhy typické hlavně pro období, dokud je lipenská přehrada bez ledu, naopak jakmile zamrzne, vodní zásobárna zdejšího vlhčího mikroklimatu přestane dodávat vlhkost a mlh ubude.

| 124 | TRAVEL REPORT Hochficht

Hochficht

4 000

R A

K O

O S K

3 500 3 000 2 500

Reischlberg

2 000

Hochficht

50 %

866 472 m

5 % m n. m. 11 200

ŘÍJEN

os./hod. ZÁŘÍ

KVĚTEN

ČERVEN

DUBEN

ÚNOR

2 2 2 1 BŘEZEN

1 338

1 000

LISTOPAD

45 %

LEDEN

1 500

500

ČERVENEC

Skiarena

SRPEN

Schwarzenberg

20 km 20 km

PROSINEC

Zwieselberg

www.hochficht.at

Po jižním svahu Hochfichtu (1 338 m) s expresní 4sedačkou spadá v širokém průseku smíšeného lesa jemně terénně členitá a akorátně červená Standardabfahrt pro pohodovou i rychlejší jízdu, velkým obloukem ji obtéká užší modrá trať Stierwiese, využívaná hlavně dětmi a školami. Ze sousedního Reischlbergu (1 281 m) míří přímo pod nově vybudovanou kabinkovou lanovkou svižná červená Reischlberg a pohodovější modrá trať Hochwald, obě velkoryse široké. Po mýtině směrem ke Zwieselbergu klesá pohodová modrá dálnice Rehberg s vlekem, v jejíž horní pasáži se nachází cvičná louka se zastřešeným pojízdným kobercem. Z vrcholu Zwieselberg (1 163 m), kam stoupá 4sedačka, se vracejí zpět dvě sjezdovky – postupně červenající Zwieselberg Family a zprvu mírná FIS, v druhé půli ovšem s načernalým hangem. Po odvráceném, jižním svahu stéká oblíbená, pohodová a přehledná modrá dálnice Schwarzenberg se 4sedačkou.

www.boehmerwald.at /stredisko/11 CENY SKIPASŮ HOCHFICHT dospělí 6 dní........................................... 186 EUR děti 6 dní (10–18 let)............................ 120 EUR

HOLZKIRCHEN

SION

CENY POBYTŮ

GENEVA

Tiché běžkařské eldorádo

Lyžování na Hochfichtu ale zdaleka není jediným lákadlem oblasti Böhmerwald. Velmi atraktivní běžkařské tratě se rozbíhají ze Schönebenu přímo od příjezdové silnice z Nové Pece v délce 80 km po okolních lesích, kde můžete doslova „tankovat“ šumavské ticho a v průhledech mezi stromy se kochat i vzdáleným alpským panoramatem. Obě zdejší rozhledny – jak směrem na Lipno, tak na Alpy – jsou bohužel v zimním

období oficiálně nepřístupné. Tratě se upravují jak pro klasiku, tak pro bruslení a jejich rozsah je v Rakousku mimo Alpy jedinečný. V místě nástupu do stop je veškeré zázemí od kapacitního parkoviště přes toalety, převlékárnu a sprchy až po restauraci. Na rozdíl od našich poměrů se zde neplatí parkovné, ale vstup do stop (cca 4 eura / den). Překvapivá je i sněhová jistota – všechny stopy se totiž nacházejí ve výšce kolem 1 000 m n. m. a bývají tak sjízdné od prosince až do března.

hotel*** – ubytování s polopenzí a skipasem 2 000 Kč

3 000 Kč

apartmán (4 os.) – ubytování se skipasem 1 000 Kč

2 000 Kč DĚČÍN

LIBEREC Orientační ceny pobytů vycházejí z nabídek CK a místních turistických kanceláří a jsou přepočítané naL1ABEM den lyžování. ÚSTÍ NAD TEPLICE

LITVÍNOV

TURNOV

VRCHLABÍ

MOST

TRUTNOV

CHOMUTOV MLADÁ BOLESLAV

KLADY A ZÁPORY

JIČÍN

JÁCHYMOV

KARLOVY VARY

CHEB

široké modro-červené sjezdovky PRAHA kompaktní areál s výborným zázemím děti do 10 let téměř zdarma

HRADEC KRÁLOVÉ RYCHNOV N/K

PARDUBICE

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ

VAMBERK ŽAMBERK

VYSOKÉ MÝTO

CHRUDIM

ÚSTÍ N. ORL.

LITOMYŠL

na jaře příliš slunná orientace většiny sjezdovek úzká horská silnice z Nové Pece KLATOVY

TÁBOR

ČESKÁ TŘEBOVÁ

HLINSKO ŽDÍREC N. D.

ŽĎÁR N. S.

SVITAVY

NOVÉ MĚSTO N. M.

JIHLAVA

PÍSEK STRAKONICE

VIMPERK

STRÁŽNÝ VOLARY

Pod novou kabinkovou lanovkou na Reischlberg neboli Hraničník se rozlévá široká červená sjezdovka s několika terénními zlomy

BRNO ČESKÉ BUDĚJOVICE ZNOJMO ČESKÝ KRUMLOV

a Hochficht lze přijet z Německa přes hraničN ní přechod Strážný a podél jižního úpatí Šumavy, nebo přes hřeben pohoří z Nové Pece přes Zvonkovou a hraniční přechod Schöneben. Tato silnička je sice úzká, horského charakteru, ale udržovaná – na české straně pluhem a posypem, na rakouské solí. V době nezamrzlé lipenské nádrže se dá necelá půlhodinka ušetřit přívozem z Horní Plané do Přední Zvonkové. Obě parkoviště pod sjezdovkami – u Skiareny i ve Schwarzenbergu – jsou bezplatná, dobře udržovaná a s navigující obsluhou.

OFF THE PISTE

s r e t s o l K in Davos

TH E NEW « 3 RESORT S LINE » O PE NS IN WINT E R 2018/ 19

M OR E I NFORMA TI ON O N W W W . DA VOS . CH/ FREERI D E O R B O O K Y O U R

M OU N TA I N HOTEL WI TH G UI D E D I R E CT L Y O N W W W. M O U NT A I NH O T E L S . C H

Paradies

F R E E RI D E DAVOS KLOSTERS

NG O P E NOI N SO

uniquely close

T H E F I R S T SK I - I N SE RV I C E D A P A RTM E N TS D I R E C TL Y A T TH E SL O P E S I N DA V O S.

OFFER FOR 7 N I GHT S INC L U D ING 7 D A Y SK I P A SS FROM

CZK 10`933 P E R P E R SO N

M O R E IN FO RM A TI O N A N D B O O K I N G W W W .PA R S E NN- R E S O R T . C H

| 126 | TRAVEL REPORT

Okolí Flachau je protkané přehlednými dálničními sjezdovkami, které si užije snad každý – a právě proto tu bývá dost plno. Sportwelt je zkrátka efektivní lyžařská oblast s omezenou romantikou.

Salzburger Sportwelt: Text a foto: Radek Holub

Kdo si Sportwelt nejlépe užije? pohodový lyžař sportovní lyžař

velké sjezdovky pro každého

Amadeus Mozart tvořil geniálně líbivou a srozumitelnou hudbu a lyžařská oblast Ski amadé, ozdobená jeho jménem, je zrovna taková – přehledné a carvingově profilované sjezdovky s pohodlnými lanovkami se totiž zavděčí snad každému lyžaři. A nejvíce to platí ve Sportweltu, rozléhajícím se v okolí turistických letovisek Flachau a Radstadt.

edna z největších, nejznámějších a nejbližších lyžařských oblastí Alp, vzdálená necelou hodinu jízdy ze Salcburku a zastřešená značkou Salzburger Sportwelt, sestává ze dvou táhlých lyžařských houpaček a tří menších areálů. Nabízí hlavně „dálniční“ lyžování s pohodlím moderních lanovek a díky její dopravní dostupnosti je tak ideálním cílem víkendových i prázdninových mas. Najdou se tu ale i romantičtější zákoutí.

Flachau Wagrain Alpendorf: nekonečné pláně

Největší propojená houpačka oblasti, roztažená mezi Flachau, Wagrainem a Alpendorfem, má nejatraktivnější výběr sjezdovek, co se týče délky, převýšení či náročnosti, nejmodernější lanovky a samozřejmě přitahuje i nejvíce návštěvníků. Je to výkladní skříň celé oblasti se všemi souvisejícími výhodami a nevýhodami. Mnohé zdejší sjezdovky jsou nesmírně široké, dalo by se říci „velkokapacitní“, stejně jako lanovky, které tvoří převážně 6- až 8sedačky.

Areál tak působí jako velmi efektivní lyžařská továrna, zato s omezenou romantikou. Východní svah Griessenkarecku nad Flachau je protkán červeno-modrými dálnicemi v té nejryzejší podobě – široké, přehledné, jen sporadicky s terénními zlomy a bez jakýchkoliv terénních členitostí, tedy naprosto ideální „tělocvična“ pro pravidelné carvingové oblouky. Tratě se sice postupně větví do velkorysých lesních průseků, ale jsou si natolik podobné, že tak trochu splývají v „jednu sjezdovku“ s mnoha variantami, což

| 127 | Flachau Wagrain Alpendorf

Flachau

4 000

Griessenkareck

3 500 3 000 2 500

Flachauwinkl

120 km 114 km

3 % m 0n. m.

Flachau

Wagrain

Jsou také rozprostřené v členitější krajině mezi pahorky Grafenberg, Sonntagskogel, Hirschkogel a Gernkogel, jednotlivé kotliny tak působí útulněji než ohromné prostranství ve Flachau. Velmi příjemná, lehce houpavá modrá klesá z Gernkogelu podél luxusní 6sedačky, o něco dálničnější jsou modré ze sousedního Hirschkogelu, které lemuje i snowpark. Dvě kratší, ale široké černé spadají do kotliny pod Sonntagskogelem, vždy jsou ale doprovázené i pohodovou modrou či červenou tratí včetně zábavné funslope. Milé a klidné zákoutí s kotvovým vlekem a dvěma černými sjezdovkami se nachází na odvrácené straně Hirschenkogelu. Delší sjezdovky rolují do údolí – červeně značená, lehce zatáčející, ale převážně dálniční kolem 8místné kabinky Buchau a modře značená, ale dosti svižná přímo do Alpendorfu, odkud vyjíždí zpět 6místná kabinka. Lyžařská houpačka Flachau Wagrain Alpendorf je dimenzovaná pro masové lyžaře, kteří si na zdejších přehledných a nezáludných sjezdovkách velmi pohodově zajezdí. Náročnější lyžaři mohou postrádat členitější terén, zato si díky značné rozloze houpačky užijí výletní lyžování. Zapadlejší a zákoutí s klidným provozem se tu hledají hůře, ale zvláště v Alpendorfu se najít dají. Ještě lépe je ale vyrazit do menších areálů v okolí, kde platí společný skipas.

Grafenberg

Sonntagskogel

os./hod.

ŘÍJEN

ZÁŘÍ

SRPEN

ČERVENEC

KVĚTEN

ČERVEN

DUBEN

76 200

/stredisko/1259

Zauchensee Flachauwinkl: kotel sjezdovek s hotely na úpatí

Horský kotel obepínající letovisko Zauchensee láká kompaktněji uspořádanými a sněhově trvanlivějšími sjezdovkami, než má „hlavní“ areál ve Flachau, bývá tu i o něco klidněji. Zauchensee je čistě hotelové středisko, vzdálené 10 km vzhůru od Altenmarktu. Sjezdovky se na dno kotliny spouštějí ze tří vrcholů – Rosskopf, Gamskogel a Tauernkar, přičemž dojezdy tratí jsou vždy strmější než jejich horní partie. Cvičné louky se nacházejí přímo v letovisku, ve kterém je to k lanovkám ze všech hotelů vždy jen pár kroků. Z Rosskopfu se sjezdovky podél horní sekce kabinkové lanovky vlní velmi vlídně, níže se ale ostře lomí do dvou černých slalomáků a jedné červené „soutěsky“. Nenápadná kotlinka s kotvovým vlekem a kratšími, ale sportovními „tréninkovými“ sjezdovkami se schovává stranou pod vrcholem, který je zároveň křižovatkou sjezdovek mezi Zauchensee a Flachauwinklem. Směrem k dálnici do Flachauwinklu klesá z Rosskopfu nejprve přívětivá modrá, jen se strmějším úvodním hangem, od mezistanice do údolí pak pokračuje v širokých

Hirschkogel Gernkogel

Wagrain

www.snow-space.com

Alpendorf

Griessenkareck

BŘEZEN

ÚNOR

LEDEN FOTO: SNOW SPACE SALZBURG

spolu s jejich nadprůměrnou šířkou poněkud ztěžuje prvotní orientaci. Kromě centrální 8místné kabinky na ně vyvážejí ještě tři navazující sekce mnohamístných sedaček s bublinou, a to ve dvou osách – ta vpravo je označená jako „space jet“, levá jako „star jet“. Wagrain je nejstrategičtěji umístěné ubytovací letovisko, přímo uprostřed houpačky. Ze svahů Griessenkaru a Grafenbergu do něj stékají široké, dálniční červené sjezdovky, které prakticky kopírují páteřní trasy kabinkových lanovek – vzhledem k tomu, že jde zároveň o „tranzitní“ tratě pro přejezd mezi oběma konci houpačky, bývá na nich poměrně rušno. Obě hory jsou propojené obří visutou kyvadlovou kabinou, která „přelétá“ vysoko nad údolím, neboť obě její stanice se nacházejí zhruba uprostřed svahů. V postranní terénní kotlině pod Griessenkarem operuje ještě 4sedačka, obtékaná širokou černou a subtilnější „hřebenovou“ červenou sjezdovkou – je to jedno z mála příjemných zákoutí stranou hlavního proudu lyžařů. Z Griessenkarecku severně spadá lesem ještě červená dálnice podél červené kabinky Roter 8er. Alpendorf je o něco méně frekventovanou, celkově o něco klidnější částí houpačky – o co jsou zdejší sjezdovky kratší, o to jsou zase rozmanitější s jemnými terénními zlomy a vlnami.

2 14

1 240 m

500

69 %

1 980

1 500 1 000

LISTOPAD

28 %

2 000

PROSINEC

R A

K O

O S K

740

| 128 | TRAVEL REPORT Zauchensee Flachauwinkl

Zauchensee

4 000 3 500

Gamskogel

R A

Houpačka mezi Flachauwinklem, ležícím přímo pod Taurskou dálnicí, a Kleinarlem, klidnou vesničkou v postranním údolí, nese nicneříkající název Shuttleberg a je v podstatě propojená s protilehlou houpačkou Zauchensee Flachauwinkl, neboť jejich úpatí dělí jen několik stovek metrů, které překonává celodenně pendlující skibus. Celkem „tuctové“ dálniční terény mezi Flachauwinklem a Kleinarlem ozvláštňují především atrakce, počínaje ztvárněním lanovek s různě ozdobenými sedačkami i stanicemi až po parky všeho druhu. Do Flachauwinklu stéká široká a zcela přehledná červená sjezdovka podél 6sedaček Sunshine a Family, v horní polovině ji doprovází i crossová dráha. V nejvyšších partiích na ně navazuje 4sedačka Pow-

1 500 1 000

1 000

m n. m.

26 000 PROSINEC

LISTOPAD

ŘÍJEN

os./hod.

ZÁŘÍ

ČERVENEC

KVĚTEN

DUBEN

10 %

3 ČERVEN

BŘEZEN

ÚNOR

LEDEN

Flachauwinkl Kleinarl: dálnice nad dálnicí

2 188 1 188 m

500

37 %

5 2

svahu Shuttleberg, odkud houpačka pokračuje do Kleinarlu, přejezd trvá pár minut. Díky nadmořské výšce i mikroklimatu se v Zauchensee výborně daří sněhu, a to i začátkem sezóny a na jaře.

2 500 2 000

53 %

zatáčkách příjemná červeně značená trať. Z Gamskogelu, nejvyšší zdejší hory, střídavě zpříma a v širokých zatáčkách klesají červeně a modře značené, celkově ale spíše svižnější tratě, z nichž jedna je využívána pro závody Světového poháru. Páteřní lanovkou je stará stísněná 4místná kabinka, kterou ale suplují i dvě navazující 6sedačky. Z Tauernkaru padá přímá a široká dálniční černá a svah šněruje ještě poměrně prostorná modrá s červenou variantou v závěru. Na odvrácené straně hory se točí ještě kotvový vlek s milou modrou sjezdovkou. Velkorysý vstupní terminál vedle krytého parkovacího domu v Zauchensee tvoří členitá hala s pokladnami, toaletami, barem a restaurací, samoobslužnou místností a jezdicími schody na úroveň nástupiště lanovek. Restaurace má podobu útulné dřevěné horské „stodoly“. Ozdobou vstupní haly je barevně světélkující krystal, který podtrhuje kýčovitou malebnost celého díla. Obdobná vstupní budova stojí i ve Flachauwinklu. Od údolní stanice lanovky ve Flachauwinklu pendluje v krátkých intervalech skibus k protilehlému

3 000

44 km 42 km

Rosskopf

Zauchensee

SRPEN

Tauernkar

K O

O S K

www.zauchensee.at /stredisko/1261 der, kterou kromě červené a modré sjezdovky obklopuje nezáludný volný terén v řídkém lese, a 6sedačka Absolut s červenou sjezdovkou, ale hlavně mimořádně velkým snowparkem se skoky, zábradlími i překážkovou dráhou, seskupenými do „lajn“ pro středně zdatné i zkušené ridery. V této části se tak koncentruje i mimořádné množství „hustých týpků“, ať už na jednom nebo dvou prknech. Do Kleinarlu míří široká dálniční červená trať s jedním užším přejezdem v polovině trati, od mezistanice pak pokračuje už jen středně široká a neposednější černá trať s krátkým, ale výrazným „padákem“. Luxusní nová vyhřívaná a polstrovaná 6sedačka Lumber Jack je doprovázená velmi příjemnou modře značenou sjezdovkou, která se však v polovině zúží do traverzující cesty.

Flachauwinkl Kleinarl 4 000 3 500

Flachauwinkl

R A

28 km 28 km 68 % Rosskopf

3 000 2 500

25 % 7 %

980 m

1 000

m n. m.

18 000

www.shuttleberg.com /stredisko/1181

ŘÍJEN

ZÁŘÍ

SRPEN

ČERVENEC

os./hod.

ČERVEN

KVĚTEN

DUBEN

BŘEZEN

ÚNOR

1 980

1 500

500

1 6 LEDEN

2 000

PROSINEC

Flachau

LISTOPAD

Mooskopf

Flachauwinkl

K O

O S K

| 129 | Kehmadhöhe nese široké červenoMooskopf -modré sjezdovky s občasnými terénními zlomy, které z vrcholu v lesních průsecích míří do údolí na okraj domovských městeček. Červená trať do Radstadtu má příjemně sporKleinarl tovní profil, modré tratě v horních Altenmarkt Radstadt: partiích kopce podél 4sedačky Kehmahdklidné lyžování v lese höhe a 4sedačky Hochbifang jsou naopak Přímo mezi městečky Altenmarkt a Radvlídnými dálnicemi. Sjezd do Altenmarktu stadt, nejsnáze dostupnými letovisky má několik variant, které jsou o něco neposednější a s užšími místy – nejlehčí modrá z Taurské dálnice, se zdvihá velmi praktický hodně zatáčí, nejpřímější černá zase křižuje a snad nikdy nepřeplněný areál, který nemá místní silničku. Nechybí ani dětské výukové zvláštního ducha, ale velmi dobře se v něm parky nebo funslope. lyžuje. Nenápadný „krkonošský“ kopec

Kleinarl

Filzmoos: poschovávané sjezdovky

Milá komorní vesnička Filzmoos se nachází výše v horách než Flachau nebo Radstadt a sjezdovky má poschovávané po okolních svazích a propojené lanovkami, vleky a cestami. Terény sice mají „krkonošské“ parametry, atmosféra je ale díky masivu Dachsteinu, který se nad vesničkou zdvihá, nefalšovaně alpská. Nejvýraznějšími tratěmi jsou červená „dálnice“ s užším a traverzovitým dojezdem podél kabinkové lanovky Papageno (Schörgi Alm) a červený slalomák, který ve dvou „schodech“ padá podél expresní 4sedačky Grossberg (Kleinbergalm), již obkružuje ještě modrá sjezdovka. Modré tratě podél vleků v Neubergu se mile motají lesem, mají ale ploché pasáže a jen krátké „jezdivé“ úseky, potěší tak spíše nenáročné lyžaře. Příjemná a poměrně široká modro-červená trať

Altenmarkt Radstadt 4 000 3 500

Altenmarkt Radstadt

R A

Kemahdhöhe

nejdelší osvětlená sjezdovka na Moravě (1 250 m) moderní areál nejen pro rodiny s dětmi

1 000 500

42 %

12 900

www.radstadt-altenmarkt.at /stredisko/1091

PROSINEC

LISTOPAD

ŘÍJEN

ZÁŘÍ

os./hod.

SRPEN

ČERVENEC

KVĚTEN

4 % m 0n. m.

3 ČERVEN

DUBEN

ÚNOR

LEDEN

Radstadt

3 000 2 500

1 500

1 1 BŘEZEN

2 000

17 km 17 km 54 %

Zauchensee

Altenmarkt

K O

O S K

1 571 850

721 m

| 130 | TRAVEL REPORT Filzmoos

Eben im Pongau Tannkoppen

Schörgi Alm Schwaigalm Kleinbergalm Neuberg

Filzmoos

Eben

Filzmoos

Skromný kopec Tannkoppen nad obcí Eben, zvaný Monte Popolo, si užijí hlavně fajnšmekři, nenároční na výběr sjezdovek, ale oceňující prakticky nulovou návštěvnost. Tvoří jej jediný svah s parádní modro-červenou carvingovou sjezdovkou a pohodlnou 6sedačkou, kterou obíhají ještě dvě užší a členitější tratě. Do údolí pak podél pomalé 2sedačky klesá ve dvou zatáčkách proměnlivě široká a místy poctivě červená trať. Jezdí sem hlavně místní a pár štamgastů, kterým „jedna“ dobrá sjezdovka stačí.

R A

K O

1 000

1 645 1 057

588 m

500

46 %

8 % m 0n. m. 9 100

PROSINEC

LISTOPAD

os./hod. ŘÍJEN

KVĚTEN

ČERVEN

DUBEN

ÚNOR

3 000 2 500

1 500

5 1 1 BŘEZEN

2 000

13 km 12 km 46 %

LEDEN

O S K

ZÁŘÍ

Nejmenších z lyžařských areálů Sportweltu nabízí i nejmenší ruch, a to přesto, že zdvihá přímo od dálnice ze Salcburku do Flachau.

3 500

ČERVENEC

Eben im Pongau: sjezdovka pro skromné

4 000

SRPEN

se rozlévá i pod obstarožní dvousedačkovou lanovkou Mooslehen (Schwaigalm). Filzmoos potěší lyžaře, kteří před monumentálním výběrem sjezdovek dají přednost příjemnému a klidnému místu pobytu v horách. V okolí Filzmoosu se dá vyrazit i na běžky.

www.filzmoos.at /stredisko/1258 Dálničnější dálnici než ve Flachau si lze stěží představitLINZ (v pozadí masiv Dachsteinu)

Eben im Pongau

WIEN

ST. PÖLTEN

YBBS/DONAU

4 000

ENNS

SCHEIBBS

WIENER NEUSTADT

hotel*** – ubytování s polopenzí a skipasem

R A

GÖSTLING/YBBS LASSING

RAMSAU

1 500 Kč

OBERSTDORF

INNSBRUCK

2 500 Kč

Orientační ceny pobytů vycházejí z nabídek CK a místních turistických kanceláří a jsou přepočítané na 1 den lyžování. LEOBEN

MITTERSILL MAUTERNDORF

BRUCK/MUR

MURAU

TAMSWEG LANDECK

BRESCIA

KLADY A ZÁPORY

STERZING BRUNECK

GRAZ

přehledné, široké červeno-modré sjezdovky velká výletní lyžařská houpačka mezi VILLACH KLAGENFURT B Flachau a Alpendorfem výkonné a pohodlné lanovky na hlavních tazích Celé území lyžařské oblasti Salzburger B T trvanlivý sníh v Zauchensee Sportwelt je snadno dostupné po dálnici ze UDINE LJUBLJANA přiměřené ceny Salcburku za hodinu jízdy. Kromě Zauchensee snadná dostupnost z dálnice se po dálnici nebo po hlavní údolní cestě přijíždí až k nástupním stanicím lanovek, tedy TRIESTE celkově jednotvárnější terén bezproblémově za jakéhokoliv počasí. Parko kromě hlavní lyžařské houpačky není V viště bývají asfaltová či štěrková a bezplatná propojeno větší množství sjezdovek a s navigující obsluhou. Z městeček a vesniček vyšší návštěvnost VERONA PADOVA méně romantická oblast do nejbližších areálůVENEZIA vždy pendlují skibusy. LIENZ

MERANO

BRIXEN

BOVEC

AGORDO

ELLUNO

RENTO

FELTRE

BLED

LEDEN

HERMAGOR

OLZANO

500

33 % 1

m n. m.

4 600

os./hod.

KRVAVEC

www.eben.at /stredisko/1463

BORGO VALSUGANA

ICENZA

1 000

2 1

SPITTAL/DRAU

ÚNOR

SAMNAUN

1 500

6 km 5 km 67 %

MÜRZZUSCHLAG

PROSINEC

SAALFELDEN

2 000

LISTOPAD

GARMISCH

3 000 2 500

ŘÍJEN

apartmán (4 os.) – ubytování se skipasem

LIEZEN

KVĚTEN

KUFSTEIN

3 500 Kč

DUBEN

2 500 Kč

BŘEZEN

BAD REICHENHALL

ZÁŘÍ

BAD TÖLZ

K O

ČERVENEC

CENY POBYTŮ

O S K

SRPEN

GMUNDEN

SALZBURG

HOLZKIRCHEN

3 500

AMSTETTEN

ČERVEN

MÜNCHEN

MMINGEN

STEYR

ZAGREB

CENY SKIPASŮ FLACHAU WAGRAIN ALPENDORF dospělí 6 dní........................................... 266 EUR děti 6 dní (6–15 let).............................. 133 EUR

1 612 750 m

862

Fovea Clarity

MOD5

Redster GTX Jacket www.ZebraStore.cz www.ZebraStore.cz

www.AtomicStore.cz

Chill Out Bib Pant

www.SalomonStore.cz

VECTOR RS 120S

www.HeadStore.cz

| 132 | TRAVEL REPORT

Bergeralm: Text: Lukáš Vavrda

lyžování nad kamiony

V tyrolské oblasti Wipptal, půlhodinku jízdy od Innsbrucku směrem do Itálie, se zpod mostu brennerské dálnice náhle vynoří lanovka, mířící na svahy Bergeralmu.

dálnice stačí sjet do obce Steinach am Brenner, zaparkovat pod mostem, odkud startuje kabinková lanovka a nechat se jí a jednou navazující lanovkou vyvézt až do výšky 2 231 metrů. Lyžování na Bergeralmu je pozoruhodné především silnou změnou prostředí během sjezdu, který přesahuje

| 133 | Steinach – Bergeralm

Steinach am Brenner

Steinach am Brenner – Bergeralm 4 000

1+1 ZDARMA

R A

Jeden z dvojice lyžuje 1x v sezóně zdarma

Skitouringově významná, ale Čechy málo prozkoumaná oblast Wipptal skýtá trasy jak začátečníkům, tak pokročilým skialpinistům. Ty jistě zaujme nejvýraznější masiv Olpereru (3 476 m), k jehož vrcholu je nutno překonat více než 2 100 výškových metrů, výstup lze ovšem rozdělit na dva dny s přespáním na chatě Geraerhütte. Oblast však cílí především na méně zdatné skialpinisty. Ti si vyberou z mnoha túr s převýšením menším než jeden výškový kilometr a postupně mohou navyšovat skóre – průvodce, který je k dostání v místním turistickém informačním centru hned u dálnice i v mnoha hotelích, podrobně popisuje 88 tras. Oblast je tak ideální pro hvězdicovitý způsob výstupů – ubytovat se v údolí a každý den vyrážet na novou túru do jiného údolí. Většina tras začíná výše než v 1 500 metrech, což je zárukou dlouhé sezóny a spolu s převážně severní orientací svahů také kvalitního sněhu.

K O

3 500

O S K

3 000 2 500 2 000 1 500

28 km 25 km

500

36 %

www.bergeralm.net /stredisko/945

ŘÍJEN

ZÁŘÍ

ČERVENEC

os./hod. SRPEN

KVĚTEN

ČERVEN

m n. m.

2 400

1 1 DUBEN

BŘEZEN

ÚNOR

2 2 1

32 %

LISTOPAD

32 %

1 000

PROSINEC

Kupón s podmínkami najdete na konci časopisu!

LEDEN

výškový kilometr. V horní části areálu už není po nějaké dopravní tepně ani památky, naopak výhled na třítisícové vrcholy a plnohodnotně alpské lyžování vykouzlí vysokohorskou atmosféru. Změna přichází zhruba v polovině svahu, kde se proti vám začnou objevovat kamiony. Na dojezdu se ocitnete doslova několik metrů od protisměru dálnice, což dojem z nevšedního setkání rychle jedoucích a značně rozdílných dopravních prostředků – lyží a aut či kamionů – jen umocňuje. To vše v horském panoramatu s výrazným masivem téměř 3 500 metrů vysokého Olpereru. Výjimečným zážitkem na Bergeralmu je noční lyžování, jízda proti reflektorům aut je totiž nezapomenutelná. Více než 9 km osvětlených tratí včetně sáňkařské dráhy se nepřelidní, ani přestože je Bergeralm oblíbeným večerním cílem obyvatel Innsbrucku. Velmi strategická poloha dělá z Bergeralmu ideální zastávku na cestě z či do Itálie, navíc v okolí je i mnoho příležitostí pro skitouring.

Nösslachjoch

2 140 1 092 m

1 048

| 134 | TRAVEL NEJDELŠÍ SJEZDOVKY ALP

Neposedná

a nekonečná

Text a foto: Radek Holub

Nejdelší trať východotyrolského Sillianu na své více než 6 km dlouhé trase nechá své pokořitele nejprve obdivovat panorama nedalekých Dolomit a pak v lese a na mýtinách prověří jejich lyžařskou techniku i výdrž.

jezd z téměř dvouapůltisícového Thurntaleru do vesničky Sillian hluboko v údolí začíná klidnou vyhlídkovou

hřebenovkou, která se ale brzy promění v poměrně technický, nijak zvlášť široký sjezd, neustále střídající prudší a klidnější pasáže. Jen málokterá sjezdovka je tak „plno-

barevná“, přičemž lehké i strmé úseky jsou vždy krátké, a tedy celkově sjezd působí tak akorát středně náročně. Až na jediný plošší úsek uprostřed trať prakticky nenudí, spíš naopak – pohodovým lyžařům tedy nejspíš přijde až příliš neposedná.

Časová náročnost výjezdu a sjezdu

00 4 000 m n. m.

3 750 3750

0:50

Klein Matterhorn– Zermatt nejdelší sjezdovka Alp délka: 13 981 m převýšení: 2 200 m

3 500 3500

max. sklon: 66,10 % Φ sklon: 22,14 %

3250 3 250

3000 3 000 2750 2 750

Thurntaler 2 399 m n. m.

SJEZDOVKA: KOMFORT:

2500 2 500

GENIUS LOCI:

2. nejdelší sjezdovka Východního Tyrolska Atraktivita sjezdu

64 %

2250 2 250

převýšení: 1 307 m

NEJ

T rať prakticky neustále mění sklon, a to od mírného až po velmi strmý, nemá přitom ale žádný dlouhý náročný úsek a až na jednu výjimku uprostřed ani výraznější plochý přejezd.

šik má dé lka :

61 22 m

Lysá hora – Rokytnice n. Jiz. nejdelší sjezdovka ČR délka: 3 095 m převýšení: 652 m

KLADY A ZÁPORY proměnlivý sklon výhledy z vrcholového hřebene méně frekventovaná trať

1750 1 750 1500 1 500

1250 1 250

1 000 Sillian 1000 1 092 m n. m. 750 750

500

Změřená náročnost sjezdu

užší trať na jaře brzy měknoucí sníh na dojezdu

18 %

41 %

33 %

250

1 00501 00001 0059 0009 0058 0008 0057 0007 0056 0006 0055 0005 0054 0004 0053 0003 0052 0002 0051 0001 005

750

1500

2 250

3 000

3750

4500

5250

6000

6 750

7 500

8 250

9 000

9 750

10 500

11 250

12 000

12 750

13 500

14 250

0 15 000

2 000

| 135 | Thurntaler

Sillian

Výjezd z údolí zajišťuje dlouhá 6místná kabinka, od jejíž horní stanice se přetraverzuje k moderní 6sedačce s bublinou, která lyžaře vyveze až na nejvyšší vrchol areálu. Horní pasáž sjezdu je navzdory své jihovýchodní orientaci díky poloze nad 2 000 m n. m. sněhově trvanlivá až do jara, naopak spolehlivě zasněžovaný dojezd – a zvláště pak cílový hang – dokáže později v sezóně už brzy dopoledne záludně změknout. Nejlépe si lze tedy sjezd užít ve vrcholu zimy, kdy jsou sněhové podmínky odshora až dolů stejnorodé.

Střední pasáž sjezdu je mírnější a klikatější

Od horní stanice 6sedačky Thurntaler klesá 800 m dlouhý mírný traverz k horní stanici 4sedačky Gadein, odkud padá 100 m dlouhý „schod“ (průměrný sklon 26 %) na úzký hřeben. Po něm trať klesá nejprve mírně s dalekými i hlubokými výhledy (700 m, 16 %), než přijde další 200m „schod“ (37 %, max. 48 %). Poté se trať zanoří do lesa, jímž svižně klesá (450 m, 31 %) a nad mezistanicí kabinky překoná ještě jeden strmější 200m „schod“ (37 %, max. 66 %). Pod mezistanicí následuje mírná pasáž (455 m, 15 %), postupně sjezd ale na 200 m opět nabere až „načernalý“ sklon (41 %, max. 46 %). Za ostrou zatáčkou si trať vybere svou jedinou opravdu plochou pasáž (500 m, 6 %). Pak se rozeběhne zase svižněji, příjemně „červeně“ (600 m, 23 %), než z lesa vyjede na prostornou a poměrně strmou 1 000 m dlouhou mýtinu s velmi proměnlivým, v průměru však středně strmým sklonem (33 %, max. 49 %). Pak už zbývá jen zatáčka a 150 m dlouhý „černý“ cílový hang (39 %, max. 60 %).

V závěru sjezdu trať protíná hravě zvlněnou mýtinu

| 136 | TECH

SUBARU XV:

Bezpečnost a jistota v pohybu Zcela nové Subaru XV nabízí nejvyšší možnou míru bezpečnosti. A vyjedete s ním po rozbité lesní cestě, po promáčené louce nebo skrz hluboký sníh. Univerzál XV totiž nepokazí žádný výlet – díky nové pevnější podvozkové platformě a spolehlivému symetrickému pohonu všech kol Symmetrical AWD v kombinaci s automatickou převodovkou Lineartronic. EyeSight, řidičovy druhé oči, vás navíc ochrání před kolizí nejen v ranní koloně.

ové Subaru XV je crossover, který spojuje kompaktní karoserii s vlastnostmi vozu SUV. Pohledný japonský sportovec vám nadělá parádu, i když s ním vyrazíte „do společnosti“: stylově vás odveze do divadla i na nákupy. Subaru XV má samozřejmě legendární dvoulitrový čtyřválec Boxer a symetrický pohon všech kol – obojí je zárukou nejvyšších jízdních kvalit. Organizace Euro NCAP loni vyhlásila XV a sesterské Subaru Impreza nejbezpečnějšími rodinnými auty ve své kategorii. V japonských zkouškách dokonce Impreza dosáhla nejvyššího hodnocení v historii testů a také americký institut IIHS zařadil vůz do elitní kategorie Top Safety Pick+. Nová platforma zvýšila celkovou torzní tuhost oproti současným modelům o 70 % a úroveň absorpce energie při nárazu se zlepšila o 40 %. Nové XV je šampionem pasivní i aktivní bezpečnosti a „vozem snů“ pro řidičky a řidiče, kteří si rádi za volantem užívají. A interiér? Vy i vaše děti si v něm budete připadat jako doma!

Jízda v Subaru je ideální kombinací pohodlí a bezpečnosti. Nová pevnější platforma vám dovolí ještě ostřejší průjezdy zatáčkami. Nepřekonatelná jistota bez ohledu na počasí a roční dobu – na okresce i na dálnici. Objevte jiné zážitky z řízení a vyzkoušejte, svezte se a pochopíte.

Více na:

subaru.cz nebo zazijsubaru.cz

FOTO: SKIMU

| 138 | TRAVEL PIVO

… je vždy vařeno tak, aby stupňovitost byla přesně 16,03°, což jej spojuje s výškou největší české hory…

Do hor

na pivo Text:: Lukáš Vavrda

aneb malý průvodce lyžařskými pivovary

Samozřejmě je naším hlavním motivem, proč jezdíme do hor, sport. Nebo přesněji sport a rekreace. Užít si nějakých nových zážitků ale občas chtějí také naše chuťové pohárky. Díky boomu minipivovarů mohou dnes milovníci piva svůj zimní sport v přírodě skloubit s dobrodružným objevováním nových chutí mladých horských piv. Vydejte se s námi na malý průlet nejzajímavějšími horskými pivovary.

apa pivovarů a minipivovarů v Česku je hustá a nevyhýbá se ani horám. My jsme do našeho přehledu vybrali ty nejlyžařštější – logicky se jich většina koncentruje v našich nejvyšších horách.

Tak třeba pasecký pivovar Prdek. Horská chalupa Na Perlíčku je většinou častována zkráceninou „Na Prdku“. Proto se v místní restauraci, bývalé kovárně, vaří od ledna 2018 Prdecký Perlík. Pod názvem se můžete dočíst „Pivo z kraje zapadlých vlastenců“, což je odkaz na bohatou historii sudetských Pasek nad Jizerou, kterou popsal K. V. Rais v realistickém románu Zapadlí vlastenci podle příběhů místního rodáka a buditele Metelky. Paseky jsou z lyžařského hlediska destinací příhodnou pro sjezdové i běžecké lyžování.

Krkonošská pivní stezka Naším největším pohořím vede dokonce jakási „pivní poznávací stezka“. Šest domácích pivovarů spojují hned dvě trasy vhodné i pro lyžařskou turistiku. První vede z Malé Úpy (pivovar Trautenberk) přes Jelenku (taktéž tam točí mimo jiné Trautenberka) na Sněžku (pili jste už pivo Sněžka?). Pokračuje se dále na Růžohorky, odkud se spadne do Úpského údolí, kde při Boudě Máma funguje Pecký pivovar. Obřím dolem se pak stoupá na Obří sedlo a na Luční boudu, kde si vaří vlastní pivo Paroháč. Z Luční se pak spadne na Friesovy boudy, kde najdete na čepu hned několik druhů piva Fries. Finále je ve Vrchlabí, kde čekají hned dva pivovary: Hendrych, stejnojmenná spodně kvašená nefiltrovaná piva, vždy na čepu alespoň dvě, a Pivovarská bašta, která nabízí 8 stálých piv na čepu, mezi nimi nejznámějšího Medvěda. Druhá „oficiální pivní trasa“ vede taktéž z Malé Úpy, ale na jih na Spálený Mlýn, přes Portášky na Růžohorky atd. Ostatně, každý si sám můžeme pospojovat cílové body podle svých potřeb, preferencí a možností. Většinu horských pivovarů lze spojit s běžkováním, sjezdováním, tyto krkonošské pak dokonce se skialpem. Vždycky je dost důvodů, proč lyžování milovat.

Pivní lázně nabízí také pivovar Novosad v budovách harrachovských skláren. Právě do uměleckých skláren můžete v průběhu popíjení na exkurzi a udělat si tak večer umělecky-degustačního après-ski.

Nejen Krkonoše

Ale zdaleka nejen v Krkonoších se dá hasit žízeň po lyžování chmelovým mokem. Například v Branné večer můžete, po procházce po malebném náměstíčku, zapadnout do restaurace pivovaru Kolštejn, kde se vaří pivo zhruba od roku 1325.

Přímo pod skiareálem v obci Ostružná nedaleko Ramzové zase sídlí rodinný pivovar Cestář. Kromě vaření piva (od r. 2015) je pivovarská restaurace také kulturním centrem areálu, časté koncerty strávíte u piva s názvy jako Kachna, Čoud nebo Špacír. Vlastní minipivovar má také penzion Pod Pralesem pod skiareálem Razula. Pivo zde vaří v malých dávkách, není k dostání téměř nikde než právě zde.

Nedaleko Pasek nad Jizerou najdete vesničku Příchovice s dvouvlekovým areálem U Čápa. V komplexu U Čápa si půjčíte lyžařské vybavení, děti dáte do lyžařské školy, ubytujete se a najíte a po návštěvě muzea Járy Cimrmana můžete strávit večer u zde vařeného piva. To je pojmenované právě po liptákovském rodákovi Světoběžník JC. Kromě této nefiltrované dvanáctky najdete na čepu občas i pivní speciály, limitované edice, věnované zpravidla významným osobnostem či událostem regionu.

Obdobou Krkonošské stezky je šumavský okruh po pivovarech na Kvildě (oblíbená jsou zejména zdejší tmavá piva), Modravě a v Srní. Největší produkci z těchto má Modrava, ovšem pokud vyhledáváte romantické posezení, rozhodně se vydejte na Kvildu, kde pivovar mírně připomíná pivovar na Luční boudě – ne snad vzhledem, ale tím, že je postaven v pekárně a k pivu můžete zakousnout čerstvé pečivo.

Pivo, které se honosí názvem nejvyšší české hory, pivo Sněžka. To lze ochutnat v Peci pod Sněžkou – specialitou je pak IPA, která je vždy vařena tak, aby stupňovitost byla přesně 16,03°, což ji spojuje s výškou největší české hory. V Peckém pivovaru můžete nahlédnout také do výrobního procesu, kromě exkurzí nabízí také luxusní pivní lázně.

A naši prohlídku tipů na dobré horské pivo zakončíme na západní Šumavě. Hned pod sjezdovkami v Železné rudě je od roku 2007 v provozu pivovar v rámci hotelu Belveder. Na čepu je stále čtveřice piv, včetně piva medového, vychutnávat je můžete přímo v místnosti s varnou.

WWW.ALPECIMBRA.IT

| 140 | TRAVEL

Pivní lyžařské středisko –

Malá Úpa

Pokud chcete lyžovat přímo u zdroje, ubytujte se v pivovaru Trautenberk v Malé Úpě. Ať půjdete lyžovat kamkoli do okolních dvou areálů, nebo na běžky či snad skialpy, téměř všude narazíte na Trautenberkovo pivo. Podíly v akcionářském pivovaru drží zejména okolní podnikatelé a místní boudaři, takže jej berou právem za své a pivo sami prodávají. A pivo tak příhodně spoluvytváří novou kulturu východní partie Krkonoš.

Jaké pivo vaří nejčastěji Trautenberk světlá jedenáctka Trautenberk 11 je spodně kvašený ležák světle zlaté barvy s jemnou chmelovou vůní, střední plností a delším hořkým dozníváním. Pivo je uvařeno ze tří druhů sladů tradičním dvourmutovým způsobem, chmelené „na třikrát“. Trautenberk 11 se vyznačuje vyšším řízem, hustou bílou pěnou a především skvělou pitelností. Trautenberk polotmavá třináctka Trautenberk 13 je spodně kvašený polotmavý speciál s přídavkem karamelových sladů, které pivu dávají jeho granátově červenou barvu. Karamel se objevuje také v plné chuti, kde se doplňuje s příjemnou hořkostí. Trautenberk 13 vzniká ze čtyř sladů a z kombinace tří českých chmelů. Trautenberk APA čtrnáctka Trautenberk 14 — APA je svrchně kvašený speciál typu American Pale Ale. V chuti je nejdříve sladový, následně přechází do intenzivní, ale nesvíravé hořkosti s dlouhým dozníváním. Sytě zlaté pivo je vyrobeno ze tří sladů a kombinací čtyř amerických chmelů.

A pivo?

Trautenberk pojí rodinné pouto s úspěšným pražským pivovarem Hostivar, vaří proto i podobná nefiltrovaná a nepasterizovaná piva. Konkrétně spodně kvašenou jedenáctku a polotmavou třináctku, svrchně kvašený speciál typu American Pale Ale čtrnáctku a ještě silnější polotmavou IPA 16°. Pivo si můžete odvézt v originální PET lahvi i jako pěkný dárek, podobně tak půllitr nebo sadu papírových tácků.

ivovar vyrostl v někdejší Tippeltově boudě, postavené jen kousek od hranic jako Bouda císaře Františka Josefa v roce 1912. Už v roce 1918 byla z pochopitelných důvodů přejmenována na Tippeltovu boudu. Budova patřila k nejmodernějším široko daleko, topilo se ústředním topením, jako první v obci rozsvítila elektrická světla. Pak se ale kormidlo dějin stočilo a Hotel Družba, jak se na přelomu 20. a 21. století bouda jmenovala,

téměř zchátral. Oživili ho svou investicí právě akcionáři nově založeného pivovaru Trautenberk. Dnes zabírá celé technologické zázemí pivovaru suterén, v přízemí je prostorná pivovarská restaurace (150 míst) a v patrech jsou vkusné a vtipně řešené pokojíky pro turisty se 4, 6 a 8 lůžky, sauna pro ubytované a veliká dětská herna.

www.pivovartrautenberk.cz

Nové celoroční pojištění MultiTrip Pro vás, kdo cestujete častěji nejširší pojistná ochrana na českém trhu síť center pomoci na všech kontinentech cestovní asistenční služby v češtině NONSTOP osobní prověřování úrovně lékařské péče obsahuje pojištění zrušení cesty Mějte svou cestovní pojistku vždy při ruce v aplikaci Moje Evropská Android

www.ervpojistovna.cz

iOS

| 142 | TIPY A MOMENTKY: TO NEJ ZE SNOWTOUR Text: Andrea Drengubáková, foto: SNOWtour

Špindlerův Mlýn a jeho „highlights“ Sjezdovky ve Špindlerově Mlýně mají prvotřídní přírodní i technické parametry, což letos potvrdí zastávka Světového poháru v alpském lyžování. Krkonošský premiant ale čím dál více láká na zážitkové atrakce od virtuálního závodu s Ondrou Bankem až po posezení u plamínků ohně s drinkem.

Poraž Banka!

do by chtěl poměřit síly s Ondrou Bankem, nejúspěšK nějším českým sjezdařem posledních let, má možnost na sjezdovce Hřiště ve Svatém Petru, kde se na Audi Race Tracku, závodě ve slalomu o délce cca 300 metrů, může pokusit překonat Bankův čas. Slalom je místy „zavřenější“, takže se do bran uplatní spíš lyže s kratším rádiusem.

2 700 m

Tolik měří modrá Turistická sjezdovka ve Svatém Petru, která patří k nejdelším sjezdovkám v republice. Jako jedna z mála špindlerovských sjezdovek je svým mírným sklonem po celé délce přívětivá i pro méně zkušené lyžaře, což se projevuje i v její značné oblibě.

| 143 |

Itálie s výhledem

Samoobslužná restaurace Na Pláni je od loňska nově doplněná o „italskou část“, tedy místnost s panoramatickým oknem s výhledem na Medvědín a výběrem různých druhů pizz, těstovin a lasagní.

Funtrack pro hravé

romovka se od loňska chlubí „skákavou“ dráhou, tzv. H funtrackem, která začíná u výstupu sedačkové lanovky. Hned po startu prozkouší jezdce skokánkem, který se dá i přejet, a následně si můžou zkušení lyžaři vyzkoušet jízdu na bedýnkách, méně zkušení pak na jednoduchých terénních vlnách.

Luxus jménem Quattro Bar

emusíte být celebritou, abyste si ve Špindlu N připadali výjimečně. Stačí navštívit kožešinami vyzdobený Quattro Bar ve Svatém Petru, kde si můžete vychutnat drinky jako aperol, bombardino nebo prosecco. Za hezkého počasí se nabízí terasa s výhledem na černou sjezdovku FIS World Cup, a když nezahřejí sluneční paprsky, zahřejí plamínky z „barového“ ohně.

Špindlerův Mlýn jedním dechem Nej sjezdovky

e Špindlu je hned několik jedinečných sjezdovek. V Červená FIS v první polovině představuje pohodové carvingové prostranství, v druhé pak rychlý sportovní sešup. Medvědín zase potěší svými „dálnicemi“, které jsou přehledné, dlouhé a příjemně (ne)náročné.

I přesto, že je Špindl obdařen možná nejlepšími krkonošskými sjezdařskými terény, snaží se zaujmout i nelyžaře. Ti do Špindlu mohou vyrazit navštívit ledárium ve Svatém Petru nebo se nechat vyvézt rolbou na zážitkovou večeři.

Více informací:

www.skiareal.cz

| 144 | TRAVEL

Cenová revoluce

ve Špindlerově Mlýně

Největší letošní novinkou krkonošského Špindlerova je změna systému nákupu skipasů. Lyžaři si mohou vybrat z několika způsobů nákupu a sami se rozhodnout, kolik za skipas zaplatí.

íky věrnostnímu programu GOPASS se nákup skipasů přesouvá do on-line prostředí, které kromě pohodlí přináší lyžařům i zajímavé úspory. Oproti loňskému roku jsou ceny skipasů v e-shopu totiž dokonce nižší.

Jednodenní skipas o 180 Kč levněji

„Náš věrnostní systém GOPASS není našim klientům neznámý, setkávají se s ním již čtvrtou sezónu. Svět se digitalizuje a my s ním. Proto je pro nás prodej skipasů přes internet největší prioritou. Skipasy na internetu letos dokonce zlevňujeme. Pokud si lyžař zakoupí jakoukoliv permanentku v našem e-shopu Gopass.cz s předstihem tří a více dnů, vyjde ho ještě levněji než v loňském roce. Nákup z pohodlí domova tak bude nejen nejpohodlnější, ale i nejlevnější,“ potvrzuje ředitel Skiareálu Špindlerův Mlýn René Hroneš s tím,

| 145 |

Lyžaři se sami rozhodnou, kolik za skipas zaplatí. Gopass zcela zdarma

Novinkou je i to, že čipová karta GOPASS je při registraci jako jediná v České republice na místě zcela zdarma. Zákazníci ji dostanou bez jakékoli zálohy. Za skipasy pořízené přes GOPASS Tickets zaplatí zákazníci jen bezhotovostně platební kartou. „Ve středisku má klient stále možnost volby nákupu skipasu. Může využít samoobslužné GOPASS automaty s bezhotovostní platbou, a získat tak skipas za cenu stejnou jako loni, nebo využít klasickou kamennou pokladnu s nejdražším nákupem,“ vysvětluje René Hroneš.

Úspora více než 1 000 Kč za týden

Cena skipasu pro dospělého v hlavní sezóně vyjde na 820 korun při nákupu 3 a více dní dopředu přes e-shop Gopass.cz, na 890 korun prostřednictvím GOPASS Tickets ve středisku a na 1 000 korun v klasické kamenné pokladně. U šestidenního skipasu činí úspora přes e-shop oproti kamenné pokladně pro dospělého přes tisíc korun. Za nákup skipasů a dalších služeb získávají zákazníci body, které je pak možné uplatnit při dalších nákupech za zvýhodněné ceny a nebo zakoupit například skipass na další návštěvu pouze za nasbírané body.

www.skiareal.cz

že se stačí jen zaregistrovat na Gopass.cz a využívat slevy, odměny a výhody. Při nákupu on-line tři a více dní dopředu ušetří zákazníci oproti cenám v hlavní sezóně na kamenné pokladně 180 korun.

Samoobslužná centra GOPASS Tickets

Skiareál Špindlerův Mlýn myslí i na ty, kteří nechávají nákup skipasů na poslední chvíli. Lacinější skipas je možné si pořídit také přímo ve středisku. Ve Svatém Petru, na Hromovce, Medvědíně i Horních Mísečkách najdou návštěvníci místa označená jako GOPASS Tickets se samoobslužnými pokladnami. U klientských center bude k dispozici vyškolený personál, který klientům s nákupem skipasů pomůže. K nákupu skipasu přes samoobslužnou pokladnu je potřeba mít u sebe GOPASS kartu nebo se na místě zaregistrovat.

| 146 | TIPY A MOMENTKY: TO NEJ ZE SNOWTOUR

Harrachov:

Text: Andrea Drengubáková, foto: SNOWtour

manšestr na osmou

Harrachov je krkonošskou stálicí v žebříčku nejoblíbenějších středisek, a to hlavně kvůli turistickému zázemí města a všestranným sjezdovkám. Náruživí lyžaři jistě ocení možnost „řezat“ manšestr už v osm hodin ráno. Děti se v Harrachově mohou těšit na profesionální a zároveň velmi hravou výuku lyžování.

Černá čára

ak by se dala jednoduše popsat černá sjezdovka, T která má podobu užšího prudkého „šupáku“ přímo dolů. Na sjezdovce nejsou žádné zlomy, za které by nebylo vidět, takže si můžete užít nepřerušovanou jízdu odshora až dolů k lanovce.

Červená sjezdovka pro rytmické oblouky

Harrachovská sjezdovka Červená I směrem na Rýžoviště není ani moc prudká, ani moc mírná a má příjemný padák ve spodní části, kde získáte akorátní rychlost ke sportovnímu překlápění lyží z hrany na hranu na mírnějším dojezdu.

| 147 | Belgická vafle za odměnu

Hned vedle Brumíkova dětského parku se příhodně nachází bufet s občerstvením, kde malé prďoly za jejich výkony ve školičce můžete odměnit velmi chutnou belgickou vaflí s karamelem a šlehačkou.

Čertovsky rychle

ak se projedete na svižné a členité sjezdovce Červená II, která končí v centru T Harrachova. Pokud je sjezdovka prázdná, je to lyžařská slast, protože po vlažnějším úvodu přijde dlouhý přehledný padák, kde se dají krájet oblouky v hodně svižném tempu.

Do toho!

portovní pokřik můžete zaslechnout na Rýžovišti S z Brumíkova dětského parku, kde probíhá hlasitější výuka lyžování. Běžně se v rámci lekce konají závody v jízdě mezi kužely po jedné lyži, kdy se všechny děti mezi sebou kamarádsky podporují. Lekce probíhají pod taktovkou lyžařské školy Classic Ski School, která se zaměřuje na výuku formou her a soutěží i s patřičnými odměnami.

350 Kč

Suvernýrem z Harrachova může být tričko s originálním harrachovským potiskem za 350 Kč, které pořídíte ve sportovním obchodě vedle restaurace Stone. Kromě suvenýru tu samozřejmě můžete zakoupit vše potřebné od rukavic přes termotriko až po boby.

Harrachov jedním dechem

arrachov je tradičním krkonošským střediskem, který H díky sportovnímu duchu a horské atmosféře neztrácí na atraktivitě ani v konkurenci novějších destinací. Běžkařské stopy, blízké Mumlavské vodopády a kulturní program ve městě dělají z Harrachova příhodné místo pro všestranný zimní pobyt.

Více informací:

www.skiareal.com

| 148 | TIPY A MOMENTKY: TO NEJ ZE SNOWTOUR

Ski Jizera:

Text: Andrea Drengubáková, foto: SNOWtour

poloprázdné kilometrovky na přes den i večer

Šachty a Kamenec, navzájem blízké areály zvané také Jizera, se nacházejí nedaleko Vysokého a Jablonce nad Jizerou. Předností Šachet je rozlehlý lyžařský park a cvičný svah, Kamenec je zase tajným tipem, kam vyrazit na nepřeplněné a sportovně laděné sjezdovky. Oba areály nabízejí i kvalitní večerní lyžovačku.

Středa, večerko třeba

aždou středu večer můžete vykrajovat na Kamenci K sportovní oblouky, kde je vám od 18 do 21 hod. k dispozici sjezdovka Červená I. Její příjemně prudký sklon skýtá ryze sportovní pojezd, zvlášť pokud pistu jedete na jeden zátah.

1 000 m

Jeden kilometr měří nejdelší sjezdovka Šachet Nová, přičemž její sousedce Staré k tomuto číslu chybí jen pár metrů. Charakterově jsou si tratě podobné – úvod je pěkně široký a pozvolný, pak se sjezdovky zanoří do lesa, takže se trochu zúží a přitvrdí se na sklonu.

| 149 |

Tajný tip bez front

amenec nabídne hned K tři přes kilometr dlouhé sjezdovky, přičemž dvě jsou červeně značené, a tak přejí rychlým sportovním obloukům. Tyto přehledné sjezdovky jsou navíc poměrně opomíjené, takže se tu nesetkáte s davy lyžařů ani ve frontě ani na tratích.

Natvrdo ještě odpoledne

lavní tratě Šachet jsou severně orientované a po necelé třetině se zanořují H do lesa, kde jsou většinu dne ve stínu, a tak i odpoledne zůstávají dobře sjízdné, obvykle bez nahrnutých muld.

0 Kč

Dětský park na Petruškových vrších v Šachtách se pyšní velmi pestrou výbavou od zvířátkových slalomů, podjezdových branek, ťapacích podložek až po kolotoč a děti ho mohou navštívit zcela zdarma v rámci lyžařské lekce od školy Yellow Point. Tu si můžete objednat přímo pod dětským parkem.

280 Kč

Na tolik vyjde v Kamenci zapůjčení sjezdového kompletu na celý den. Půjčovna je otevřená i v době večerního lyžování a kromě klasických lyžařských setů lze zapůjčit i netradičně široké lyže do prašanu.

Ve dne v noci

ejen ve dne, ale i za nočního N osvětlení se můžete v Šachtách prohánět na téměř kilometrové sjezdovce Stará. Večerní lyžování probíhá každý čtvrtek, pátek a sobotu od 18 do 21 hod.

Ski Jizera jedním dechem

Jak Šachty, tak Kamenec zaujmou i náročnější lyžaře, kteří preferují sportovní a přehledné svahy, jež nebývají přeplněné. Pro děti je vhodnější areál Šachty, a to nejen díky velkému dětskému parku, ale i možností zapůjčení sáněk a pláckem vyhrazeným na bobování.

Více informací:

www.snowhill.cz

| 150 | TRAVEL

Hlubočky:

sjezdovky i bobová dráha kousek od města letami. Součástí areálu je i nekuřácká restaurace s venkovním posezením s čerstvou pizzou přímo z pece. Díky malé vzdálenosti areálu z Olomouce, ale i z Brna či Vyškova, jsou Hlubočky ideálním místem pro lyžařský „odskok“ třeba na odpoledne či večer – areál je v provozu denně od 9 do 21 hodin. I v zimě je v provozu také nejdelší bobová dráha na Moravě s celkovou délkou přes 1 500 m. Na její trase jezdce čeká 17 zatáček, dva karusely, dva jumpy, jeden most a jeden tunel, přičemž boby mohou dosáhnout rychlosti až 60 km/h.

Hlubočky: 4 000 3 500

Č E S K Á R E P U B L I K A

3 000 2 500 2 000 1 500

1,5 km 1,5 km 60 %

1 000 500

40 %

m n. m.

3 400

www.oravasnow.sk

1+1 ZDARMA Jeden z dvojice lyžuje 1x v sezóně zdarma Kupón s podmínkami najdete na konci časopisu!

PROSINEC

LISTOPAD

ŘÍJEN

ZÁŘÍ

ČERVENEC

SRPEN

KVĚTEN

ČERVEN

DUBEN

ÚNOR

os./hod. BŘEZEN

LEDEN

ezkonkurenční časová dostupnost je hlavní výhodou lyžařského svahu v Hlubočkách, který najdete jen kousek od Olomouce a Prostějova. Na svahu v Hlubočkách můžete vybírat ze šesti lehkých až středně těžkých sjezdovek o délce až 600 m, osvětlených i pro večerní lyžování a obsloužených třemi vleky, mezi nimiž nechybí ani dětská poma. Úplně nejmenším slouží lyžařský koberec. Přímo v areálu je k dispozici lyžařská a snowboardová škola, stejně jako půjčovna vybavení. Děti se mohou schovat do ohřívárny s hernou a toa-

387 297

90 m

ZÁBAVA V KRKONOŠÍCH

SkibuSem

dO HerlíKOvic

Odjezd denně v 6.35 h.

Černý Most › směr Krkonoše / rezervace: www.herlikovice.cz

| 152 |

Lyžování je nejrizikovějším sportem Škody šplhají do milionů korun

a sjezdovkách se každoročně zraní tisíce lidí. Mezi nejzávažnější případy patří srážka s jiným lyžařem, za kterou ve většině případů může nepřiměřená rychlost. Lidé ale také často opomínají servis vybavení nebo fyzickou přípravu. Obzvláště před první jízdou je důležitá alespoň lehká rozcvička. Na tu ale zapomíná celých 59 % lidí. Ceny ošetření se v zahraničí pohybují ve vyšších řádech desetitisíců až statisíců. Pokud dojde ke srážce s jiným lyžařem, musí viník uhradit i škody vzniklé na zdraví nebo majetku

RECENZE

ambulantní ošetření naražených zad........................................... 5,5 tis. Kč ambulantní ošetření zlomené ruky (s následnou operací v ČR)................................................................ 28 tis. Kč operace natržených kolenních vazů.................................. 112–126 tis. Kč operace komplikované nebo otevřené zlomeniny.........cca 400 tis. Kč operace komplikovaného úrazu hlavy nebo páteře...... cca 570 tis. Kč převoz sanitkou do ČR................................................................30–70 tis. Kč svoz vrtulníkem ze sjezdovky..................................................55–84 tis. Kč zranění zahraničního lyžaře............................ 5...........60 tis.–2,8 mil. Kč

poškozeného, náklady na jeho léčení a rehabilitaci či na transport. Konečné náklady pak dosahují i milionových částek.

provozuje vlastní asistenční centrum, které je řízeno přímo z pražské centrály pojišťovny Kvalitní pojištění je nutnost a je klientům k dispozici nonstop. Kvalitu sluPři výběru cestovního pojištění je tedy nejdůle- žeb, lze ověřit v uživatelských recenzích nebo žitější klást důraz na to, aby obsahovalo kvalitní diskuzích. Důležité jsou samozřejmě i limity asistenční službu. Ta je v případě komplikací léčebných výloh, které by měly odpovídat klíčová, jelikož zajistí ten nejvhodnější postup, výši alespoň tří milionů korun. U pojištění výběr kliniky i dohled asistenčního lékaře nad odpovědnosti za škodu ERV Evropská dopocelým případem. ERV Evropská pojišťovna ručuje limit alespoň jeden milion korun.

RELAX PREVAIL A STREAM

Značka Relax byla založena již v roce 1996 a zaměřuje se na sportovní doplňky.

o redakční testu se tentokrát dostaly přilba Relax Prevail a brýle Relax Stream. Mile překvapily.

Relax Prevail

Ceny ošetření v zahraničí Zdroj: ERV Evropská pojišťovna

Každý třetí úraz na lyžích je vážný. Na snowboardu je to dokonce 55 % všech úrazů. Spoléhat na Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC kartu) nebo pojištění k platební kartě jednoduše nestačí. 10 % Čechů přesto vyrazí do zahraničí bez kvalitního cestovního pojištění.

Helma Prevail je vyrobena technologií in-mold a už po prvním usazení na hlavu zaujme nejenom příjemným a hlubším tvarem, ale zejména nízkou hmotností (dle výrobce 480 g). Vnitřek helmy i měkké uši jsou z velmi příjemného a hřejivého materiálu na bázi kožešiny, navíc jsou odnímatelné, takže je možné je prát. Celkový komfort usazení na hlavě pak podtrhuje možnost regulace objemu výrazným kolečkem, které je snadno ovladatelné i v rukavicích. Vnější strana helmy je designově

velmi jednoduchá, bez zbytečných prolisů a ostrých hran. Najdeme na ní pouze ovládání odvětrávání, které díky 14 ventilačním otvorům funguje velmi dobře, na temeni potom gumový pásek pro upnutí lyžařských brýlí.

/recenze/ Ondřej Novák

Relax Stream

Brýle Stream ideálně pasují do helmy Prevail, ale lze je určitě kombinovat s jinými helmami. Jsou větší, výrazné, umožňují velmi široký úhel pohledu a jejich zpracování můžeme označit za výborné. Rám brýlí je z elastického materiálu, který se dokáže v kombinaci s vrstvenými pěnami velmi dobře přizpůsobit obličeji, zároveň by měl lépe absorbovat případné nárazy při pádu. Velmi pozitivně pak hodnotím i pásek brýlí, který je na vnitřní straně potažen gumovými pásky pro lepší usazení na helmě. To nejlepší ale na konec. Brýle Stream jsou standardně dodávány se dvěma zorníky (čirý a tmavý zrcadlový), které dokážete vyměnit kdekoliv, kdykoliv, velmi rychle a navíc i v rukavicích. Unikátní systém pracuje s magnety, které jsou umístěny v rámu brýlí i v zorníku, takže stačí vyvinout jen trochu větší tah a zorník se snadno od rámečku brýlí odlepí. Velmi vtipné a stoprocentně funkční.

dobré zpracování helmy i brýlí nízká hmotnost helmy velmi dobré a příjemné usazení helmy i brýlí tepelná izolace a odvětrávání helmy snadné ovládání v rukavicích výměnné zorníky systém magnetů si vyžádal vyšší hmotnost brýlí design černé varianty helmy neosloví, v nabídce jsou však i jiné barevné kombinace

sjezdové lyže PURSUIT RED + XPRESS 10

- 33 %

- vhodné pro začátečníky a pokročilé lyžaře, kteří hledají stabilní a snadno točivé lyže - dřevěné jádro - střední rychlost - vhodné do upraveného terénu

7 490,-

4 999,pánské lyžařské boty ALIAS 85S

- snazší obouvání díky „širokému“ kopytu - tvarovaná kotníková oblast zvyšuje komfort, cirkulaci a tepelnou izolaci lyžáků - technologie: Senzor

7 490,-

3 799,- 49 %

| 154 | TRAVEL

Severák

lyžařský areál zaměřený na malé a začínající lyžaře

reál Severák je součástí Skiarény Jizerky. Je propojen skipasem a skibusem s areály Bedřichov a Tanvaldský Špičák. Navzdory svému jménu, připomínajícímu nevlídný vítr, je lyžařský areál Severák v Hraběticích v Jizerských horách přívětivým místem pro malé a začínající lyžaře. Na Severáku se lyžuje na 4,2 km širokých sjezdovek převážně lehké obtížnosti, které jsou ideální pro výuku lyžování. V areálu se nachází i jedna náročnější, červená sjezdovka příznačně pojmenovaná Jih. Nejdelší tratí je poté Přemostění s délkou 645 m. Na svahy lyžaře vyváží 10 vleků a jeden pojezdový

koberec, z čehož 9 vleků je typu poma a jeden, na červené sjezdovce Jih, je kotvový. Oblíbenou raritou je sjezdovka s vlekem vedoucí přes most překlenující silnici. Ačkoliv sjezdovky jsou rozprostřené po přehledných okolních loukách, tak hlavní zázemí se soustředí do centra areálu přímo naproti parkovišti – pokladny, půjčovna, škola i dětská herna – vše v jedné budově. Pro nejmenší děti je připraveno výukové hřiště Dětský svět Severák, které je kromě pojízdného koberce vybaveno i kolotočem. Pro zkušenější malé lyžaře je k dispozici měřený slalomový úsek či různé překážky a skoky. Rodiče mohou využít i hlídání dětí v herně, která je umís-

těna v patře nad půjčovnou a je ji též možné využít pro ohřátí či odpočinek. V průběhu jarních prázdnin se v areálu konají pravidelné akce s Jizerkovými – soutěže či závody. Na Severák se dostanete z Bedřichova, z Janova nad Nisou nebo z Josefova Dolu – ve všech případech se jedná o horské silnice. Parkování až pro 250 aut blízko nástupu na vleky je zdarma.

www.skijizerky.cz

DOLOMITY – VAL GARDENA SEISER ALM / ALPE DI SIUSI

SCHOOL

Česká lyžařská škola v Dolomitech Výuku lyžování organizujeme převážně v individuální formě, tedy privátní výuka českým instruktorem, nebo formou skupinových kurzů. Zajišťujeme i dětské, rodinné nebo firemní závody a veškerý doprovodný program. Nabízíme i výuku snowboardingu a telemarku v českém jazyce.

Ubytování a výuku lyžování si zajistíte na

www.itaski.cz

Výuku organizuje a též osobně zajišťuje náš lyžařský instruktor s kvalifikací „Učitel a trenér lyžování SLČR“ Ladislav Jack Janků www.ladajanku.cz

Přímý noční spoj Praha – Curych Zajeďte si s námi na lyže do Švýcarska Praha ◀▶ České Budějovice ◀▶ Linec ◀▶ Salcburk ◀▶ Innsbruck ◀▶ Sargans ◀▶ Curych » oddíly s lůžky Single, Double nebo Triple » pro náročné cestující kategorie Deluxe s vlastní sprchou a WC » lyžování ve skiresortu Davos Klosters se slevou 20 % v rámci ČD Ski

www.cd.cz/cdski

| 156 | TIPY A MOMENTKY: TO NEJ ZE SNOWTOUR

Dolní Morava: lyžařský lunapark

Text: Andrea Drengubáková, foto: SNOWtour

Málokteré tuzemské středisko se může chlubit tolika atrakcemi jako Dolní Morava, jedno z nejmodernějších u nás, které lyžaře každý rok ještě potěší nějakou novinkou. Letos jde o novou sjezdovku spojující Sněžník s areálem U Slona a panoramatickou restauraci.

Dost prostoru pro všechny

jezdovky „déemka“ jsou poměrně široké, nepočítáme-li krátkou sjezdovku Malý Slon, která slouží jako mírná objížďka S prudšího červeného padáku. Tu nejširší trať, rozlehlé červené náměstí, kde se můžete do oblouku nerušeně položit, najdete ve spodní části černé sjezdovky Sněžník A.

Fun na Funline

reál U Slona je určený hlavně těm, kteří si na lyžích A chtějí hrát. Kromě crossové trati se skoky si užijete nevšední jízdu i na trati Funline, kde se můžete prohánět v mírně klopených zatáčkách, na terénních vlnách a jízdu zakončit průjezdem tunelem. Funline je koncipovaná tak, aby ji sjeli i začátečníci, zároveň si ji ale užijí také zkušenější.

20 Kč

Když si zakoupíte lekci lyžařské školy, vyjde vás vstup do dětského parku Amálka na pouhou „dvacku“. Děti se tu budou s instruktorem projíždět mezi barevnými slalomovými zvířaty, na lyžařském kolotoči a nahoru se dostanou pohodlně na pojízdném pásu nebo dětskou pomou. Při troše štěstí natrefí v parku i na maskota Mamutíka.

| 157 | Palačinky s nutelou

a snídani si můžete ráno už na N lyžích vyjet do chaty Slaměnky, kde si v interiéru s horskou atmosférou dopřejte ke kávě palačinky s pořádnou dávkou nutely (50 Kč). Kromě snídaně si do Slaměnky samozřejmě můžete zajít i na oběd a dát si třeba slovenské halušky, houbové rizoto nebo buchtičky s krémem.

55 metrů

Až z výšky 55 metrů můžete třeba vleže na břiše shlížet přímo z tzv. kapky, tedy odpočinkové sítě visící na vrcholu Stezky v oblacích, kterou lze na Dolní Moravě jen těžko přehlédnout. Stezka v oblacích je otevřená každý den od 10 do 15.30 hod.

Dolní Morava jedním dechem

Novinka s výhledem na nebe

etošním tahákem Dolní Moravy je kromě nové sjezdovky i nová panoraL matická restaurace Skalka, kterou najdete hned vedle Stezky v oblacích. Díky panoramatické střeše nabídne restaurace výhled na Kralický Sněžník i Stezku v oblacích.

jezdovky spouštějící se ze SlamS níku patří k nejvyhledávanějším u nás, a to hlavně sportovními lyžaři. Naopak rodiny s dětmi potěší útulnější část U Slona, která je zpestřená atrakcemi, jako je funline a crossová trať. Středisko se chlubí nadstandardně vybaveným zázemím a pestrým doprovodným programem.

Více informací: www.dolnimorava.cz

| 158 | TIPY A MOMENTKY: TO NEJ ZE SNOWTOUR

Karolinka v číslech

Text: Andrea Drengubáková, foto: SNOWtour

Beskydský areál Karolinka je vyhlášený svým dlouhým snowparkem, výbornou dostupností od Vsetína a také dobrou kuchyní v restauraci U Vleku. Sjezdovky si užijí jak sporťáci v jízdě po hranách, tak začínající děti v pluhu.

1 000 m

Ač je Karolinka spíše menším areálem, najedete kolem kotvového vleku poctivý kilometr. Hned úvodní pasáž této hlavní sjezdovky překvapí krátkým černým padákem, po němž se profil zmírní do červena, a v tomto příjemném sklonu přetrvá až k nástupu na vlek.

450 Kč Tolik stojí skipas pro dospělého v hlavní sezoně. Zpřístupní vám nejen kilometrovou hlavní sjezdovku a její mírnější objížďku, ale také nejdelší snowpark v Beskydech, který je pravidelně upravován.

| 159 |

139 Kč

Na tolik v průměru vyjde oběd v restauraci U Vleku, kde můžete vybírat ze stálého i aktuálního menu. Za 139 Kč pořídíte ze stálé nabídky například vepřové výpečky se zelím a bramborovým knedlíkem, z aktuálního menu pak můžete ochutnat dobroty jako krkovičku s pepřovou omáčkou nebo kuře s bramborovým pyré.

0 Kč

Zcela zdarma je k výuce lyžařské školy lanáček v dětském parku hned u nástupu na vlek. Hodina výuky vyjde na 390 Kč a děti mají kromě lanáčku k dispozici i zvířátkový slalom. Školička je bezpečně ohraničená od hlavní sjezdovky i vleku.

250 Kč

V zázemí areálu vedle restaurace a parkoviště nechybí půjčovna lyží s možností servisu. Zapůjčit si můžete lyžařský komplet nebo i top modely lyží. V případě potřeby vám tu provedou i malý servis na počkání za lidových 250 Kč.

Karolinka jedním dechem

8:30–10:30

V tomto čase si na Karolince můžete užít „ranní lyžovačku“, která v hlavní sezoně vyjde dospělého na 350 Kč a v ceně je i káva zdarma.

tulnou až domáckou atmosféru Karolinky Ú párkrát za sezónu rozčeří velké sportovní události, jako jsou krajské závody v alpském lyžování, freestyle exhibice anebo legendární bobcross, který se ve skikrossové trati koná každý sudý rok.

Více informací: www.skikarolinka.cz

| 160 | TIPY A MOMENTKY: TO NEJ ZE SNOWTOUR

Barvy

Bílé

Text: Andrea Drengubáková, foto: SNOWtour

Skiareál Bílá v Beskydech je všestranným areálem pro všechny věkové i výkonnostní kategorie – zatímco severní sjezdovky mají co nabídnout i závodním lyžařům, jižní svahy jsou přívětivé pro méně zkušené lyžaře a dětský park je svou velikostí vyhlášený po celých Beskydech.

Modrá

romě jedné sjezdovky na severní straně se „modrají“ K hlavně jižní svahy areálu, které obsluhuje kotvový vlek. Jižní modré sjezdovky jsou kratší a mírnější než sjezdovky severní, takže se sem vydávají hlavně méně zkušení lyžaři, na druhou stranu se tu po ránu často setkáte i se sportovními lyžaři, kteří si na prázdném svahu užívají ranní slunce.

Červená

outo barvou je označená trať Červená FIS na severní T straně, která se může pyšnit homologací na slalom i obří slalom. Na této závodní trati se vám to hned z úvodu nekompromisně rozjede a až ve spodní třetině se profil tratě trochu narovná. Sjezdovka je sice prudká a díky stínu i hodně rychlá, na druhou stranu je ale po celé délce pěkně přehledná.

| 161 |

Žlutá

octivou žlutou barvu bude mít P na Bílé italské bombardino, které si můžete objednat v občerstvení Bi-Fi přímo v zázemí střediska u pokladen a půjčovny.

Zelená

elená je názvem sjezdovky, Z která je překvapivě značena červeně. Náročnost Zelené je podobná jako u „fisky“ a i tato pista si zachovává přehlednost po celé délce. Chcete-li dát za krátký čas více jízd, využijte kotvového vleku, kde zpravidla nebývají žádné fronty.

Bílá

ílá Bílá je naše oblíbené slovní spojení pro období B bohaté sněhové nadílky. Pravý původ názvu obce a potažmo skiareálu je odvozen od říčky Bílé, která údolím protéká. „Nejbělejší“ tu bývá severní strana areálu, která je převážnou část dne ve stínu, a tak se tu sníh na sjezdovce, na stromech i na dřevěném zbojníkovi dokáže udržet poměrně dlouho.

Barevná

aková je dětská školička na jižní straně vedle hotelu T Bauer, která patří k největším na Moravě. Dětský park zahrnuje nejrůznější barevné prvky, ať už jde o kužely, podjížděcí branky, bouchacího panáka nebo boxovacího míče zavěšeného na laně. Kromě barevné výbavy tu dále děti najdou i několik pojízdných pásů, dětskou pomu a lyžařský kolotoč.

Bílá jedním dechem

Bílá je označovaná za jedničku Beskyd, a to jak díky počtu sjezdovek všech obtížností, tak i svou všestranností. Výhodou je bezplatné a dostatečně velké parkoviště přímo pod sjezdovkami, stejně tak jako možnost ubytování a wellness dominantního hotelu Bauer.

Více informací:

www.skibila.cz

| 162 | TIPY A MOMENTKY: TO NEJ ZE SNOWTOUR

Malinô Brdo: krájej, krájej, pluj

Text: Andrea Drengubáková, foto: SNOWtour

Motivem návštěvy slovenského střediska Malinô Brdo nad městem Ružomberok může být příjemné i sportovnější lyžování na sjezdovce i ryzí freeriding, který je tu oficiálně povolen. Freestyleři si přijdou na své ve snowparku, děti mají zase svůj prostor ve výukovém parku a požitkáři v lehátkách na vrcholu Malinného.

Mimo trať povoleno

e všude u nás a na Slovensku je povolené jezdit N mimo sjezdovky, což je často dané polohou v chráněných oblastech a národních parcích. Na Malinom Brdě se ovšem nachází pár sjezdovek, které se právě kvůli milovníkům jízdy v prašanu neupravují, a tak si tu můžete užít naprosto legální a bezpečný freeride.

Širokô dalekô

ak zní slogan střediska, který jednak naráží na nářeční T variantu názvu vrchu Malinné, jednak na neobvykle širokou sjezdovku Hlavnou, která má do šířky takřka tolik co do délky. Nikdo si tu díky tomu s nikým nepřekáží.

| 163 | Nejmenší na pomu

rckové se učí na mírném P svahu obsluhovaném dětskou pomou. Výhodou dětského svahu je jeho umístění mimo hlavní dění a přímo pod chatou Dária.

Dvě patra, dvě tváře Après-ski na vrcholu

ovinkou loňského roku je dlouho očekávaný après-ski bar v nejvyšším bodě N střediska, tedy přímo na vrcholu Malinného. Drink si můžete nově vychutnat v lehátku a s výhledem na Tatry.

7,5 eur

Za tuhle cenu můžete sníst tolik, kolik jen chcete, a to v Májekově chatě, kterou najdete po pravé straně, vydáte-li se údolní sjezdovkou Hlavnou do Hrabova. V rámci „all you can eat“ můžete vybírat z několika hlavních jídel, polévek a salátů.

alinô Brdo můžeme M pomyslně rozdělit na dvě patra. Zatímco druhé, tedy horní patro představuje širokou otevřenou planinu, první spodní patro protíná lesní průsek, jemuž co chybí do šířky, vynahrazuje délkou – v součtu měří téměř tři kilometry.

Malinô Brdo jedním dechem

ednou z hlavních výhod střediska je jeho dobrá dostupJ nost – kabinková lanovka vás v mžiku vyveze z industriálního města do opravdu horského prostředí. Kromě lyžování tu můžete vyzkoušet i další aktivity, jako je jízda na fat biku, tubing nebo skialp s průvodcem.

Více informací:

www.skipark.sk

| 164 | TRAVEL

Nassfeld: největší slunečná terasa Alp V

elkoryse slunečný a sněhově spolehlivý je Nassfeld, jedno z top 10 rakouských středisek s 30 lanovkami a vleky a 110 km sjezdovek – může se chlubit prakticky nejdelším slunečním svitem v Alpách, průměrná výška sněhu přitom dosahuje dvou metrů. Na jižní straně Alp a přímo na hranicích s Itálií se kromě typických rakouských horských chat můžete nechat rozmazlovat i italskými ristoranti a vůbec italským „sladkým nicneděláním“.

Od 16. března do 22. dubna 2019 se Nassfeld promění v největší slunečnou terasu Alp se spoustou překvapení přímo na sněhu, jako jsou festivaly a akce Sound of Wine, Nassfeld Schlager Gipfel, Grand Final a mnoho dalších. Na terase horských chat Nassfeldu se zkrátka nikdy nebudete nudit! A rodiny s dětmi mohou na jaře využít jedinečné nabídky. Zážitky a překvapení jsou zaručeny!

Nassfeld Sonnenskilauf termín: 16. 3. až 22. 4. 2019 pobyt od 2 nocí se skipasem Top Skipass cena: od 229 eur / os. za 3 noci se snídaní a 2denním skipasem 50% sleva pro děti

www.nassfeld.at/cz/packages

Infocentrum a rezervace: Nassfeld – informační kancelář Praha Přemyslovská 4, Praha 3 e-mail: czech@nassfeld.at tel.: +420 222 220 997

www.nassfeld.at/cz

Lyžařský areál v nadmořské výšce 1350–3340 m 31 lanovek a vleků s hodinovou kapacitou 65 tisíc osob 144 km sjezdovek 33 horských chat BIG 3 – tři 3tisícové lyžařské vrcholy

NOVINKA: Ötztal Superskipass, jedna jízdenka pro 356 sjezdovek a 89 přepravních zařízení

soelden.com VSTUPENKA NA 007 ELEMENTS JEN ZA 22 € MÍSTO 54 €

(platí pouze s platným skipasem)

| 166 | TIPY A MOMENTKY: TO NEJ ZE SNOWTOUR Text: Andrea Drengubáková, foto: SNOWtour

Všechny tváře Val di Fiemme Těžko najít něco, co by italskému údolí Val di Fiemme chybělo. Nejen české lyžaře přitahuje širokými a dlouhými sjezdovkami, zábavnými tratěmi funline, měřenými slalomy, snowparky, dětskými hřišti a samozřejmě výtečnou italskou kuchyní a slunečnou oblohou.

Do branek pod Latemar

ejvíc možností projet se ve slalomových brankách N se naskýtá v areálu Latemar mezi Obereggenem, Pampeagem a Predazzem. Měřený slalom je vytýčen pod chatou Ganischer Alm, na trati Tresca v Pampeagu nebo ve snowparku na jednoduché funline, která zahrnuje nejen jízdu v brankách, ale také v klopených zatáčkách a průjezd tunelem.

Nenápadné nej

al di Fiemme zahrnuje několik lyžařských areálů, V z nichž nejmilejším překvapením je Alpe Cermis nad městečkem Cavalese. Hostí jak lehčí, tak především sportovně laděné sjezdovky, které jsou v celém údolí nejdelší. Zároveň jde o nejméně rušný kopec, kde bývá dostatek prostoru pro pořádné carvingové oblouky.

| 167 |

Skoky podle pravítka

reestyleři se ve Fiemme mohou vybouřit ve snowF parku Morea, který najdou pod výstupem kabinkové lanovky Bellamonte 3.0. Snowpark je nadstandardně dlouhý a zahrnuje nejrůznější překážky, jako jsou bedýnky, zábradlíčka, kvótry, wallridy nebo skoky. Úctyhodná je délka, rozmanitost parku a také precizní úprava skoků.

Ticho jako v kostele

abinková lanovka Bellamonte 3.0 nahradila před K dvěma lety dvě sedačkové lanovky z Bellamonte a míří do areálu Alpe Lusia. Výjezd k chatě Rifugio Cervo je nejen rychlejší a pohodlnější, ale díky moderní technologii i mimořádně tichý.

2 096 m V této nadmořské výšce se v Obereggenu nachází mladičká restaurace Oberholz, která je designovým kouskem zvenku i zevnitř. Prosklená restaurace působí trochu jako lobby bar čtyřhvězdičkového hotelu a tomu je uzpůsobené i menu, takže místo typických špaget si nejspíš dáte něco delikatesnějšího jako třeba tatarák s opečenou bagetkou a salátem.

Val di Fiemme jedním dechem Bombardino s výhledem

italské lyžařské pohodě v chladnějších dnech patří K horké bombardino. S tím nejhezčím výhledem si ho vychutnáte v Rifugiu Paion na Alpe Cermis – na terase v ovčí kožešině a v odpoledních hodinách i se západem slunce.

al di Fiemme by nemělo náročnějšímu lyžařovi chybět V v seznamu „must-ski“, protože kilometráž i rozmanitost sjezdovek uspokojí jak vyznavače safari lyžování, tak sportovní lyžaře. Díky pestré nabídce dětského vyžití se ve Fiemme bude líbit i rodinám s dětmi kterékoli věkové kategorie.

Více informací:

www.visitfiemme.it

| 168 | TRAVEL

Kam na lyže s dětmi a prarodiči?

Na Seiser Alm!

Najít optimální místo pro rodinnou dovolenou není nikdy snadné, normální člověk se v bezbřehé nabídce lyžařských středisek zorientuje velmi nesnadno. Pokud hledáte místo, kde vládne klid, je tam bezpečný terén pro začínající děti, sportovní vyžití na náročných sjezdovkách či dlouhých dolomitských „rundách“ nebo třeba pestrá nabídka útulných restaurací pro vlažně lyžující prarodiče, zkuste Seiser Alm. Dále se dočtete, proč.

eiser Alm, italsky Alpe di Siusi, je největší alpská náhorní plošina. Jakýsi vyvýšený svět v normálním světě, kde čas utíká jinak možná i díky jeho blízkosti k nebesům. Nepotkáte tam třeba automobilový provoz – nahoru na plató smí pouze automobily ubytovaných hostů, ostatní musí použít některou ze dvou lanovek, jež hosty dopravují z hlubokého a dalekého údolí.

Neobvyklý klid

Na zimu obvykle zapadá sněhem a promění se v komorní lyžařské centrum s unikátní osudovou konstelací: přestože je formálně napojené na slavnou Sella Rondu, leží poněkud stranou a udržuje si neobvyklý klid. Pokud tam zavítáte ve všední den mimo dobu hlavních prázdnin, můžete počítat s neobvykle volnými sjezdovkami, které samozřejmě také nesou slavnou stopu rolbařského cechu Dolomit: na tamním manšestru nenajdete faldu. Většina tratí jsou mírnější a široké červené a modré, jako stavěné na carvingové kroužení, klidné lyžování seniorů nebo výuku dětí.

Pro děti nejlepší na světě!

Pavučina bezpečných sjezdovek zahrnuje celé plató, a to už je slušné pocestování. Většinu sjezdovek, vlastně všechny, kde se koncentruje výuka nejmenších dětí, obsluhují speciálně zabezpečené lanovky s nízkým automatickým rámem, případně s automatickým nastavováním výšky sedáku při nástupu. Lyžující děti zase nejraději míří na sjezdovku Laurin, kterou odshora dolů kopíruje snowpark, a to ne snowpark ledasjaký, nýbrž právě ten nejlepší přinejmenším v celé Itálii. Ano, ocenění Seiser Almu coby vítěze ankety o nejlepší snowpark se už několik let po sobě opakuje. Vedle profi sekce tam najdete úseky, kde se dá projíždět i s nejmenšími dětmi, veřejně je přístupná velká U-rampa i velké skoky, pokud zrovna nenarazíte na nějaké závody. Důkazem oprávněnosti tvrzení v mezititulku je i skutečnost, že své dětské kempy pořádá na Seiser Almu i spolek napojený na největší znalce lyžařských oblastí, časopis SNOW. Schválně, mrkněte na snowkid.cz.

Salaše jako ze snů

V Seiser Almu najdete i další unikát: Po sjezdovkách i dál od nich jsou rozesety původní salaše, dnes přebudované na útulné restaurace zvané Schweige. Mnohdy to vypadá, že vstupujete přímo k někomu do kuchyně, ale vesměs v nich i přes jejich malý rozměr najdete mimořádně kvalitní pochoutky a v jedné dokonce narazíte na kuchaře, který si v minulosti vysloužil michelinské hvězdy.

| 169 |

Almrosen Hütte, jedna ze zhruba 30 salaší přestavěných na útulné restaurace. Každá nabízí něco svého, každá stojí za návštěvu

Slunné, široké, volné a výborně upravené sjezdovky, speciálně zabezpečené lanovky, hotely přímo na sjezdovce, i kvalitní lyžařské školy. Co víc potřebuje ideální středisko pro děti?

Takových salaší, kde srdce zjihne, většinou s venkovní terasou, je na celém plató, podržte se, kolem třicítky. Každá má vlastní příběh, nabídku, atmosféru, každá jedna je zážitek. Díky těmto podnikům lze jezdit na Seiser Alm rok co rok a stále sbírat nové a čerstvé korálky na šňůrky svých zážitků.

třeba vyhlídkový výlet přes St. Christinu na Secedu a zpět přes Ortisei. Na Secedě uvidíte Dolomity z nové a mimořádně spektakulární perspektivy, ale hlavně si záhy sjedete jednu z nejdelších sjezdovek Dolomit, zhruba osmikilometrovou trať do Ortisei.

Pořádné lyžování

Kombinovat sjezdovky s běžkami je nejen trendy, ale hlavně zdraví prospěšné. Seiser Alm protíná na 80 km upravených stop, které nadchnou i nejnáročnějšího běžkaře: pokud chce vážně trénovat, dovedou ho až do 2 000 metrů nad mořem. Je mnoho rodin, kde jeden raději běžkuje, a nakonec tamní stopy ocení i děti, které v nich mohou pilovat své první odrazy a kompenzovat tělesné dopady předchozího sjezdového lyžování.

Ovšemže ani náruživý lyžař nepřijde zkrátka. Pokud se mu několik ostrých sjezdovek na Seiser Almu začne zajídat a přestane ho bavit i unikátní, každý den nově napíchaný obřák na sjezdovce Spitzbühl, může se vydat na slavnou Sella Rondu i připojenou korunu Dolomit – vrchol Marmolada. Se vším, co k tomu náleží. I Seiser Alm nabízí vlastní „rondy“, vnitřní Seiser Alm Rondu, anebo

Úžasné běžkařské tratě

Hotely přímo na sjezdovkách

Dispozice Seiser Almu predikují, že na sjezdovku to není nikdy daleko, snad všechny hotely v největší osadě Compatsch o sobě mohou tvrdit, že jsou ski-in, ski-out – rozuměj přímo na sjezdovce. A vesměs z každého máte výhled na okolní skaliska a neokoukatelné dolomitické masivy Sasso Piatto, Sasso Lungo či Sciliar.

300 slunečních dní

A nakonec poSeiser Alm leží v klimatickém pásu, kde je slunečno takřka na denním programu. Je to vyhlášené místo nejen pro lyžaře, ale i chytače bronzu. Samozřejmě, můžete mít smůlu, ale pravděpodobnost hraje silně pro vás.

Kde bydlet s rodinou Rodinný hotel Piccolo Hotel Sciliar Možností ubytování na málo osídlené horské plošině není mnoho a vzhledem k atraktivitě místa se jedná zejména o dražší hotely pro náročnější klientelu. Jednou z mála výjimek je hotel Piccolo. V něm jsou k dispozici rodinné pokoje, ale třeba i dětská herna a bazén. Rodinný hotel vede italská rodina pod vedením osobité Patrizie Lasagna, která se přetrhne proto, aby byl host spokojen. A o slavnostním večeru to umí i pořádně roztočit! Na sjezdovku je to nějakých pět kroků a téměř všechna okna směřují k dominantní skalní věži Sciliar, za kterou den co den zapadá slunce do svých peřin. V hotelu Piccolo vás navíc překvapí přívětivé ceny, a to nejen za bydlení. Za (plnotučný!) aperol spritz dáte na hotelovém baru nějaká tři eura a tamní restaurace nabízí nejlevnější obědy široko daleko. Dáme ruku do ohně, že vhodnější a dostupnější hotel pro rodiny v Seiser Almu nenajdete. Více na

www.piccolohotelsciliar.com www.seiseralm.it/zimni

Piccolo Hotel Sciliar je rodinný hotel pro rodiny s dětmi. Leží na sjezdovce, nabízí rodinné pokoje, bazén i hernu, ale hlavně rozumnou cenu

| 170 | TRAVEL ON THE ROAD

Text a foto: Jimmy Petterson

Lyžování

v Anglii

Potrestej se, chceš-li! Jistě si to zasloužíš. Že se lyžuje ve Skotsku, to se ví. O lyžování v Anglii mají ale informace povětšinou jen Angličané. A ne všichni. Lyžování v Anglii rozhodně není byznys a chybí mu tedy jakýkoliv marketing a publicita. Realita je taková, že v Anglii existuje pár ski klubů sdružujících nadšence, kteří své vleky roztáčejí pokaždé, když je to jen trochu možné. Ani to není příliš často…

sem lyžařský nadšenec, srdcař a sklouznout se na anglickém sněhu jsem si vzal jako výzvu. Člověk potřebuje výzvy. A tahle, jak se ukázalo, nebyla právě malá. Spojil jsem se se zástupci čtyř anglických ski klubů, konkrétně s lidmi z Lake District Ski Club, Yad Moss, Weardale a Allenhead. Ty kluby, stejně jako naprostá většina ostatních v Anglii, fungují výhradně na bázi členství, které si platíte, a díky němu můžete na vlek a na sjezdovku. Všichni ale byli zprávou o mojí plánované návštěvě nadšení a neváhali mi za tím účelem v klubech zřídit jednodenní členství. Tohle v Anglii opravdu není problém, oni jsou prostě very polite, strašně milí. Problém je počasí…

Napadlo, jedu! Snad to ještě stihnu

Počasí je v Anglii, jak víme, nevyzpytatelné. Tu trochu sněhu, která ve vyšších polohách čas od času napadne a anglickým lyžařům povět-

šinou stačí k projevům až dětinského nadšení, může kdykoliv během pár hodin spláchnout liják. Sever Anglie je navíc často bičován silnými větry a ty se nezřídka postarají o to, že Angličanův vlek zůstane zavřený, i když na svahu leží královská nadílka 10 cm sněhu. Co s tím? Chceš-li si zalyžovat v Anglii, musíš být hodně spontánní. Kupovat si v časovém předstihu letenky je holý nesmysl, je třeba jezdit na počasí. 6. února jsem tedy znovu začal obvolávat ski kluby, abych se dozvěděl, jak to na kopci vypadá. „Perfektní! Sníh je, předpověď na zítřek je dobrá, budeme jezdit.“ No počkejte, říkám, já si teď můžu na zítřek objednat letenku, na letišti si půjčím auto, večer k vám dorazím a na lyže bych se dostal pozítří. „No tak to je špatný, ve čtvrtek už má silně foukat, a to asi jezdit nebudeme,“ zněla odpověď, z několika stran, jako přes kopírák. No a co v pátek, dolézám. „V pátek by to snad mohlo být lepší, ale slíbit to nemůžu. To víte, předpovědi počasí…“

| 171 |

Powder ve Weardale

Allenheads

Pomalu začínám chápat bezvýchodnou realitu „anglického lyžařského průmyslu“, když se na mě přece jen usměje štěstí. Mike Sweeney, předseda Lake District Ski Club, dal do placu neodolatelnou nabídku: „Přijeďte ve čtvrtek ke mně do Lancesteru. Můžete u mě spát, vezmeme moje auto a objedeme, co se dá. Mám na to čas, jsem už v důchodu…“ Paráda! Tenhle plán navíc podporuje i Mikova informace o tom, že s autem z půjčovny prý v horách nic moc nepořídím. Opravdu napadl sníh a na letních gumách tam budu k smíchu. Za dva dny si to už sypu z Edinburghu do Lancesteru, na letních gumách a navíc po špatné straně silnice. Ale dal jsem to! Mike už mě čeká, bohužel mě vítá špatnými zprávami. Počasí se zhoršilo. To se potvrzuje druhý den ráno, ani jeden ze čtyř ski klubů, které jsem chtěl vidět, dnes vleky nerozjede. Fouká, je vyloženě hnusně a navíc… Co si budeme povídat, je všední den a vleky by dnes asi pouštěli jenom kvůli nám. No a takhle soukromé oddíly nefungují, to by samozřejmě bylo hodně neekonomické.

Máme plán B a házíme do auta touringové lyže. Pokud je tam sníh, zalyžujeme si i bez vleků!

Co znamená málo sněhu? Všechno je relativní

Vyrazili jsme na Yad Moss v pohoří Pennines, asi 120 km od Mikova domu. Na webu se píše, že snow sports se většinou dají provozovat jenom tady, protože terén tu není skalnatý a travnaté svahy si dobře rozumí i s nízkou sněhovou pokrývkou. Když jsme přijeli pod vlek, musel jsem si poopravit představu o tom, čemu se zde říká nízká sněhová pokrývka. Okolní svahy byly víc hnědé než bílé. Navíc mlha, velmi špatná viditelnost. „Na tomhle chceš lyžovat?“ dávám do pléna řečnickou otázku a už se těším do vyhřátého auta. „Jasně, žádný problém,“ odpovídá Mike a pokládá lyže na jedno z mála míst se souvislou vrstvou sněhu. Svým optimismem mě tedy ani v nejmenším neuklidnil, nicméně se také obouvám do lyží

Tu trochu sněhu, která ve vyšších polohách čas od času napadne a anglickým lyžařům povětšinou stačí k projevům až dětinského nadšení, může kdykoliv během pár hodin spláchnout liják. a po sněhu v množství 0–5 centimetrů se ho snažím následovat cestou nahoru. Dolů pak jedeme po něčem, co bych přirovnal spíš ke zmrzlé trávě. Nicméně Mike mě šokuje vytříbenou technikou a stylem, který jsem v Alpách zvyklý vídávat na ranním manšestru. Zřetelně za ním zaostávám a nakonec jsem moc rád, že jsem se k autu dostal více méně bez úhony. Našemu lyžařskému vyžití ale nemá být zdaleka konec… Za půl hodinky už si třeseme pravicí se Stevem Lumbem, nasedáme na jeho skútr a vyjíždíme k vlekům Ski clubu Weardale. Steve je takový borec, že jeden z vleků rozjel jenom kvůli nám. Dvě hodiny ve třech sjíždíme svahy, které by se při troše dobré vůle daly označit za tři, možná čtyři sjezdovky. Všechny jsou více méně stejné, jen ta vedoucí ke klubovně je o malinko prudší a hlavně je na ní více sněhu. Řekl bych tak 5, někde i 10 centimetrů. Na ostatních kopcích je to výrazně horší. Ale jo, na druhou stranu to vlastně byl powder! Bezvadný je, že stopu,

| 172 | TRAVEL ON THE ROAD

kterou jsi na panenském svahu nakreslil, vždy bez problémů najdeš, protože je to vlastně tmavá jizva na bílé tváři. Prostě kouká tráva… Steve se nám vzápětí pochlubí rolbou s kompletním vybavením na úpravu sjezdovek, ale nějak si nedovedu představit, že tu někdy bude tolik sněhu, aby na něj mohla vyjet rolba. Z pozdější debaty vyplyne, že fakt dobrá zima na Weardale může znamenat i 35 dní provozu vleků. V opačném případě se lyžařské dny počítají na prstech jedné ruky.

Freeride v Y Gully Díky, asi ne

Připozdívá se a já bych rád viděl ještě alespoň jeden areál. Jenom 15 kilometrů severně od Weardale je Allenheads, nejmenší z britských „středisek“. Jedeme tam. Co vidím, když jsme na místě, se těžko popisuje. Jak to jenom říct? Weardale je proti tomuhle něco jako Trois Vallées. Je to mírně skloněná louka, nahoru vás tahá lano, které, nekecám, pohání traktor. A dneska nejezdí. Mně to ale ani moc nevadí, silnice tu vede okolo „sjezdovky“, takže mě Mike vyhodí nahoře a já si to, pro legraci, jednou sjedu. Dobrá, otočme list. Mike mi v následujících dnech děsně chce ukázat jeho ski klub, Lake District Ski Club. Nemůžu to odmítnout, takže druhý den vyrážíme. Máme se podívat na vlek na Raise,

Club house ve Weardale

to má ale menší háček. Od parkoviště je třeba, se vší výbavou na zádech, šlapat asi tak hodinku pěšky. No jo, je to nahoře v horách, silnice už tam nevede, ale je tam sníh. Tak nějak to Mike omlouvá a taky říká, že je škoda, že tam nevede alespoň pořádná značená cesta. Když mrzne, jsou prý na některých úsecích potřeba mačky… Ale naštěstí fouká, to je znát i tady dole na parkovišti, takže vlek na Raise stejně nejezdí. Díky Bohu! Kousek od nás se ovšem nějací lidé na výstup evidentně chystají, Mikovi kámoši. Jdeme za nimi na kus řeči a dozvíme se, že nejdou nahoru na vlek, ale chtějí si dnes sjet Y Gully. „Jo, super! Dneska by to mohlo být pěkné,“ přitakává Mike a táhne mě na místo, odkud je prý na tenhle vypečený kuloár vidět. Až do teď jsem si myslel, že členové Lake District Ski Club jsou prostě jenom masochisti. No tak co, každý máme nějakou úchylku. Jenomže teď je mi jasný, že někteří mají ke všemu ještě zřetelné sebevražené sklony. Vůbec jsem netušil, že takový smrťák, jako je Y Gully, v Anglii existuje. Příšerně prudký, hodně úzký a v něm pěkných 10 cm sněhu… Obvykle, když se člověk zamýšlí nad mentalitou Angličanů, nepoužívá slova jako nadšení, vášeň, urputnost. Spíš bych řekl slušnost, rezervovanost, klid, někdy až trochu

Angličané, máte můj respekt! Všechny britské ski kluby fungují především na principu dobrovolnosti. V praxi to vypadá tak, že v každém případě musíte odpracovat hromadu brigádnických hodin, aby se párkrát za zimu rozjel vlek a bylo kudy sjíždět dolů. O zázemí v podobě lyžařské klubovny ani nemluvě… Členové Lake District Ski Club, které jsem měl možnost poznat, ale jistě i lidé z dalších lyžařských oddílů v Anglii, si zaslouží zlatou medaili za nadšení a dřinu, kterou ve prospěch lyžování ve svojí domovině odvádějí.

nuda, snad se Mike nebude zlobit. No a vidíte, jak se můžou tyhle předsudky plést. Angličan-lyžař, tedy ten, který chce lyžovat v Anglii, je člověk z úplně jiného těsta. Angličané, smekám před vaší odhodlaností, před vaší láskou k lyžování!

Potřebujete založit lyžařský klub, lyžařskou školu nebo lyžařskou asociaci? Provozujete lyžařský klub, školu, asociaci nebo živnost instruktora či trenéra lyžování a potřebujete pomoci s tvorbou smluv, řešením sporu nebo výkladem předpisů?

Potřebujete vypracovat znalecký posudek k lyžařské nehodě, ocenit lyžařské vybavení nebo lyžařskou školu či areál? Chcete si zaregistrovat logo jako ochrannou známku? Máte zájem o překlad, analýzu a výklad zahraniční legislativy v oblasti lyžování?

IUSKI – Institut lyžařského práva

je úzce specializovaným ústavem s garancí vysoké odbornosti své činnosti. Účelem je poskytování komplexních služeb pro lyžařské organizace na jednom místě. Kromě výzkumné činnosti nabízí celou škálu specifických služeb pro LYŽAŘSKÉ KLUBY LYŽAŘSKÉ ŠKOLY

ZNALECKÁ ČINNOST – znalci v oborech sport a ekonomika se specializací na oblast lyžování bezpečnost lyžování – lyžařské nehody oceňování lyžařských potřeb a vybavení oceňování podniků (lyžařské školy aj.) oceňování lyžařských areálů (dle zvláštní metodiky)

LYŽAŘSKÉ ASOCIACE PROVOZOVATELE LYŽAŘSKÝCH AREÁLŮ v následujících oblastech: PRÁVNÍ SLUŽBY – právníci a advokáti se specializací na sportovní právo / notáři založení jakékoliv korporace (s.r.o., a.s., k.s., v.o.s, spolek, družstvo apod.) smlouvy všeho druhu (pracovní, obchodní aj.) zastupování před úřady i soudy ŘEŠENÍ SPORŮ – rozhodci a mediátoři orientovaní na sportovní spory zastupování před civilními soudy rozhodčí řízení (vč. sportovní arbitráže) mediace (vč. specializované sportovní mediace)

info@iuski.cz

Právo duševního vlastnictví – patentový zástupce / právník autorská práva právo průmyslového vlastnictví (ochranné známky apod.) Daňové poradenství a účetnictví – daňový poradce / auditor / účetní kancelář Poradenská a konzultační činnost – při založení i v průběhu činnosti lyžařských organizací Věda a výzkum – oblast lyžařského práva

Hlavní partner

www.iuski.cz

| 174 |

Nepřehlédněte:

FOTO: KÄSSBOHRER

Rolbují nonstop Nová generace návštěvníků horských středisek lační po čerstvém manšestru. Je průběžná úprava sjezdovek budoucností lyžování?.....................................

175 177 180 184

Profesní výcvik vlekařů Obsluha vleků to ve skiareálech nemá lehké: slouží celou zimu v první linii zákaznického kontaktu při notoricky se opakujícím procesu, za nevelkou mzdu.......... Ledové investice Udělejme led a lidi přijedou. A budou tu bruslit, přespávat a utrácet i na všem ostatním.............................................................................................

Přechod na automatiku Automatizace technického zasněžování přináší energetickou efektivitu, šetří provozní náklady a zvyšuje kvalitu vyráběného sněhu..................................................

CELODENNÍ ÚPRAVA LYŽAŘSKÝCH SVAHŮ Text: Tom Řepík

ROLBUJÍ NONSTOP

Nová generace návštěvníků horských středisek lační po čerstvém manšestru. Je průběžná úprava sjezdovek budoucností lyžování?

ám za to, že ještě moje (tj. husákovská) generace lyžujících souputníků – o pokoleních předchozích nemluvě – by považovala myšlenku preferovat urolbovaný povrch před čerstvě posněženou strání za bohapusté rouhání. Pro většinu novodobých návštěvníků zimních resortů se ale očekávání nažehlených varhánků zdá být hlavním z důvodů, proč na hory ráno přijíždí. Čím dál víc skiareálů proto posuzuje ještě nedávno nemyslitelné – rolbovat svahy nonstop. První zámořští průkopníci tohoto přístupu proklamují, že se jim jejich nákladově i organizačně náročná snaha vyplácí. Jedním z nich je východokanadský Bromont, už bezmála dvacet let rolbující svahy svých sjezdovek celý den dokola. „Rozhodli jsme se jít cestou prvotřídní kvality zcela všeho, od začátku do konce. A první na řadě je sníh. Zde v Bromontu ho napadne okolo dvou metrů za rok, ale také kolem 10 až 15 dní za zimu proprší. Sněhová děla jsou všude na východním pobřeží nezbytností, ale tajemství našeho úspěchu leží v tloušťce sněhové pokrývky,“ prozrazuje šéf a majitel střediska Charles Desourdy. Vysvětluje, že žádoucí je co nejdříve dosáhnout okolo 150 až 180 cm vysoké vrstvy sněhu. Při této síle dokáže sníh pojmout déšť bez toho, aby na povrchu roztával a měnil se v břečku, která přes noc zmrzne a do rána bude ledovkou. Vysoká vrstva sněhu pak umožňuje za každého počasí rolbařům vytvořit to, čím je Bromont pověstný a co si dává na svou pomyslnou vizitku. Tedy souvisle učesaný a na povrchu optimálně měkký koberec, nikoli plochy zhrudkovatělého ledu. Ročně resort projezdí při úpravě tratí téměř 100 tisíc mo-

tohodin. Flotila osmi roleb začíná v 11 hodin dopoledne a pokračuje po celý zbytek dne a noci jednu sjezdovku za druhou s tím, že každou půlhodinu je k mání nová čerstvá trať. Rolbovanou sjezdovku nejprve pomocí lan a pásových čtyřkolek uzavřou a následně upravují čtyřmi rolbami naráz. V noci, kdy je v areálu klid a není časový tlak na co nejdřívější znovuotevření tratě, upravují každou sjezdovku dvě rolby současně. Noční směny rolbařů končí okolo osmé ranní, denně tedy resort své tratě žehlí 21 hodin.

Každý týden přisněžovat Nejcitlivějším hlediskem při úpravě tratí přes den je pochopitelně bezpečnost návštěvníků. V areálu mají pro tyto účely vyhrazeny tři pásové čtyřkolky, které se pohybují jako ochranný konvoj před a za pracující kolonou roleb. Trať nahoře lany a výstražnými nápisy zhruba na půlhodinu uzavřou; za plného provozu rolbují pouze zelené tratě, aby se začátečníci měli kudy dostat po své barvě dolů. Snaha rolbovat téměř nonstop přináší středisku vedle bezpečnostních starostí další potenciální problém: když je sníh takto často rolbami pěchován, vzduch z něj rychle mizí a povrch má tendenci brzy ledovatět. Proto resort pravidelně každý týden vyrábí nový technický sníh na všech sjezdovkách, bez ohledu na celkovou výšku pokrývky. „Považujeme to za běžnou opravu tratí,“ komentuje šéf Desourdy. „Není to žádná věda, dosáhneme toho puštěním děl na zhruba 10 hodin. Jednoduše nemůžeme jen rolbovat a rolbovat bez toho, abychom sníh nepřidělávali. Přisněžujeme okolo 15 až 20 cm sněhu každý týden v průběhu celé sezóny.“

Čím dál víc skiareálů posuzuje nedávno nemyslitelné – rolbovat svahy nonstop.

| 175 |

CELODENNÍ ÚPRAVA LYŽAŘSKÝCH SVAHŮ

FOTO: KÄSSBOHRER

| 176 |

Vyšší náklady, ale i tržby „Cesta, kterou jsme si zvolili, není levná,“ přiznává majitel, „projezdíme dost nafty, motory odcházejí dříve a i pásy roleb namísto po několika letech měníme už asi po roce a půl. Extra úpravou prorolbujeme navíc asi 15 tisíc motohodin za sezónu. Výrazně se nám zvedly i zasněžovací náklady – zatímco dřív jsme pracovali s průtokem 1 500 litrů za minutu, dnes je to 18 tisíc litrů za minutu a z počátečních 15 děl jsme na dnešních osmi stech s tím, že víc než 400 jich může být spuštěno na plný výkon současně. Adekvátně se zvýšila i spotřeba elektrické energie.“ „Stále nám to ale stojí za to. Když zvedneme lano a čerstvě upravenou trať otevřeme, pro spoustu lidí je to stejný pocit jako vjet po ránu do netknutého prašanu. Zážitek sjet si párkrát čerstvě urolbovanou sjezdovku mezi prvními je pro stále víc našich návštěvníků důvodem, proč k nám jezdí. Kdybychom rolbovali jen přes noc, tratě by vydržely perfektní sotva první dvě hodiny ráno. Když upravujeme i přes den, nevymrzlý povrch je pryč už po slabé hodince, ale i tak se nám to vyplatí. Všichni jsou nadšení ze zdejších podmínek a nenechávají si to pro sebe. Během let se Bromont svou úpravou proslavil široko daleko.“

Jelikož Bromont má otevřeno denně od rána do pozdní noci, druhé rolbování považují ve skiresortu za nezbytnost; šéf Desourdy však zdůrazňuje, že středisko by své svahy průběžně upravovalo i bez nočního lyžování: „V devadesátých letech, kdy

z celkových dvanácti; hotovo mívají kolem třetí odpoledne – tak, aby končícím denním lyžařům poskytli pár závěrečných jízd na novém povrchu. Posléze se rolby rozdělí; čtyři zamíří do snowparku, zbylé dvě čtveřice rolbují přední stranu kopce, na níž se bude

Resort si svým podnikatelským modelem vychoval specifickou cílovou skupinu návštěvníků – odpolední lyžaře. jsme upravovali jen přes noc, jsme dosahovali v průměru 170 tisíc osobodní v sezóně. Jakmile jsme začali upravovat přes den, sezónní návštěvnost se během pár let dostala na 350 tisíc návštěv ve dne a dalších 350 tisíc večer, přičemž stále mírně rosteme v tempu 5 až 10 procent za rok.“

Tucet roleb v akci Coloradský Keystone je sice obdařen o mnoho štědřejšími příděly přírodního sněhu než Bromont, ale možná po vzoru Kanaďanů začali s odpolední úpravou i v tomto vailském středisku. I oni začínají kolem jedenácté dopoledne, kdy postupně zavírají upravované sjezdovky, aby na každou vyrazily čtyři rolby

od pěti večer konat noční lyžování na pěti propletených sjezdovkách. Poté rolby vyrazí do zadních partií střediska, kde upraví terén na nový den – odtud přijíždí obvykle o půlnoci, kdy rolbařům končí denní směna a do strojů nasednou šoféři na svou noční. Ta trvá od půl jedné do deseti dopoledne; hlavním úkolem je nyní upravit přední část střediska po nočním provozu a dokončit vzadu to, co nestihli kolegové z denní směny. V jedenáct dopoledne pak nastupuje nová denní směna a kolotoč úpravy pokračuje. Neustále rotujících dvanáct strojů neovlivňuje další sněhové provozy; středisko má dohromady 30 roleb – dvě pro své snowtubingové dráhy, šest do terénního parku,

| 177 |

FOTO: VAIL RESORTS

CELODENNÍ ÚPRAVA LYŽAŘSKÝCH SVAHŮ

Každý ve svůj čas Bromontský šéf Desourdy poukazuje na to, že resort si svým netypickým podnikatelským modelem vychoval specifickou cílovou skupinu návštěvníků – odpolední lyžaře. Mnoho se jich totiž nechává zlákat zlevněným jízdným po 15. hodině odpolední, kdy již v každém jiném areálu nastává klid. Zde na tuto hodinu přijíždí spousta školáků a rodin s dětmi, kteří

Všichni jsou nadšení ze zdejších podmínek a nenechávají si to pro sebe. Během let se Bromont svou úpravou proslavil široko daleko.

čtyři pro přepravu lidí a 18 pro úpravu běžných svahů, z nichž většina jsou velké červené PistenBully 600. „Čerstvé rolbování je stěžejním rysem našeho provozu a tím, čím je Keystone historicky proslavený. Máme štěstí na jedny z nejtalentovanějších rolbařů široko daleko; několik jich u nás pracuje už přes třicet let, zaučují a kontrolují všechny mladé. Jsou to neoblomní profíci staré školy; pokud usoudí, že sjezdovka není upravena podle nich dokonale, pošlou mladé upravit ji znovu,“ napsal mi střediskový provozní manažer. „Nikdy si nedáváme za úkol upravit určitou kvantitu našeho rozlehlého terénu – vždy má přednost precizní práce. Upravíme pokaždé jen tolik, kolik dokážeme bez kompromisů co do kvality povrchu.“ Protože tamní rolby mohou být v provozu až 20 hodin denně, sehraný tým údržbářů v garážích je stejně důležitou součástí střediskového chodu: „Obměňujeme v průměru dvě až čtyři rolby každé dva roky. Kupujeme pouze to nejlepší na trhu a v průběhu roku stroje svědomitě servisujeme,“ prozradil keystonský manažer.

FOTO: BROMONT RESORT

v sedm večer skončí – tedy právě v dobu, kdy začínají přijíždět nové zástupy pracujících z asi hodinu vzdálené aglomerace Montréalu na vyhlášené noční lyžování; v Bromontu svítí až do deseti v noci, o víkendech do jedenácti. Jednotlivé demografické skupiny návštěvníků se tak v areálu střídají jak podle naplánovaného rozvrhu. Avšak opět – základem všeho je garance dokonalých podmínek v kteroukoli hodinu provozu; bez ní by zvolený model stěží fungoval dlouhodobě úspěšně. Závěrem majitel poněkud překvapivě naznačuje, že za tajemstvím jejich úspěchu může stát prostá věc: jeho nikterak bůhvíjaké zapálení do lyžování jako takového. „Nejsem žádný velký lyžař, vlastně jsem nikdy v životě nebyl na pořádné lyžařské dovolené. Ale hodně se zajímám o horský byznys. Možná je to moje výhoda – protože nikdy nepřemýšlím jako typický zanícený lyžař, ale spíše nezaujatě až skepticky přemítám, co všechno a jak udělat, abych sám sebe i lidi, jako jsem já, přilákal na svahy. Proto také u nás tolik rolbujeme – nesnáším jezdit na ledě. Ani manželka ne.“

BROMONTSKÝ ŠÉF A MAJITEL STŘEDISKA CHARLES DESOURDY

| 178 |

STŘEDISKOVÍ ZAMĚSTNANCI

Text: Tom Řepík

Profesní výcvik vlekařů FOTO: SNOWBIZ

FOTO: MOUNT SUNAPEE RESORT

Obsluha vleků to ve skiareálech nemá lehké: slouží celou zimu v první linii zákaznického kontaktu při notoricky se opakujícím procesu, za nevelkou mzdu. Žádný div, že se tato pracovní pozice běžně potýká s nadprůměrnou fluktuací. Přitom vlekaři jsou stěžejním spojníkem mezi střediskem a jeho hosty.

aždý lyžař, který jede na vleku či lanovce, zažívá každý den nějakou formu kontaktu s aspoň jedním vlekařem; obvykle s několika. Pozitivní zákaznická zkušenost a provozní bezpečnost – dvě základní složky úspěchu jakéhokoli střediska – velmi závisí na každé interakci hosta s vlekařem. Zevrubný a efektivní zaměstnanecký výcvik vlekařů je proto jedním z kriticky důležitých interních programů ambiciózního horského střediska. Dovednostní základy této pracovní pozice nejsou samozřejmě nijak komplikované; většinu průměrných lidí lze naučit, jak asistovat s nástupem a výstupem u vleku, případně navíc sledovat provoz u turniketů, v řádu minut. Ale dokázat to dělat s vytrvalým povzbuzujícím úsměvem a stále připravenou pomocnou rukou, zas a znovu, na to je třeba dlouhá praxe. A pozornost, zdvořilost, odpovědnost a profesionální připravenost korektně reagovat na jakékoli nahodilé události – výbava každého kompetentního vlekaře – se získává hodinami dobře organizovaného výcviku doplněného průběžným úzce zaměřeným vzděláváním.

Adresná zodpovědnost Dalším klíčovým aspektem zaměstnaneckého tréninku je vypěstovat vhodnou míru odpovědnosti za bezpečnost pasažérů – a jak má pracovník zvládat potenciální nebo skutečnou provozní nehodu, jež může mít právní následky. Každá malá chyba může vyústit ve zranění a finanční nároky, což je hlavním z důvodů, proč velká horská střediska ve spolupráci se svými pojišťovnami vyvíjí vlastní zaměstnanecké výcvikové programy. V Severní Americe, kde (na rozdíl od starého kontinentu) přebírá valnou část odpovědnosti za bezpečnost zákazníků horské středisko, podle statistiky tamní oborové asociace NSAA míří devět z deseti nárokovaných odškodnění za újmu pasažéra na konkrétního vlekaře nebo provozovatele vleku. Podcenění kvantity i úrovně výcviku v této oblasti by tak mělo pro tamní resorty katastrofální finanční dopady. Dobrý trénink obsahuje nejen instruktáž, jak provozovat přepravní zařízení, ale i rozumně obsáhlé know-how, jak mechanicky fungují. Pokud se na vleku či lanovce objeví závada, bývá v prvopočátku vždy na vlekaři v aktivní

MIKE RUMRILL, MANAŽER PŘEPRAVNÍCH ZAŘÍZENÍ V MOUNT SUNAPEE RESORT: „UČÍME VLEKAŘE PRO POTŘEBY SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTACE SROZUMITELNĚ FORMULOVAT DĚJ NEHODY SLOVNĚ I POMOCÍ NÁKRESU, VČETNĚ DŮRAZU NA SPRÁVNOU GRAMATIKU.“

službě, aby problém identifikoval a pokusil se jej bezprostředně odstranit, či zařídil co nejrychlejší odborný zásah. Další důležitou ambicí kvalitního zaměstnaneckého výcviku je inspirovat personál pro pocit odpovědnosti za co možná nejhladší chod celého úseku provozu mj. tím, že pracovní četa je vybavena dostatkem samostatných rozhodovacích pravomocí a vedení střediska najde správnou formu, jak vyjádřit ocenění za jejich práci. (Ne nutně ocenění finanční – tematice zaměstnanecké motivace byl věnován loňský SNOWbiz 108.)

Do detailů Většina středisek je připravena věnovat se výcviku vlekařů svědomitě, z dobrých důvodů – jde o jeden z jejich klíčových provozních úseků. Často však padají do časové tísně, protože vlekaři jsou typickou pozicí obsazovanou (nezřídka v neúplných stavech) za příslovečných pět minut dvanáct na konci podzimu; což je jen

| 179 |

STŘEDISKOVÍ ZAMĚSTNANCI

příhody lze připravit tréninkem: „Nikdy nikoho nenaučíte řešit všechny situace, ale co lze zaměstnance naučit, je dívat se a vidět – s nastraženou pozorností sledovat hosty, jak přijíždí k lanovce, jak nastupují, jak jedou nahoru.“ Vedle živých skupinových školení jsou užitečným nástrojem posledních let výuková videa. V Mount Sunapee používají devítidílnou výukovou videosérii, jež pokrývá všechno od detailních mechanických instrukcí po podrobně zpracovanou pracovně-právní zodpověd-

FOTO: DEER VALLEY RESORT

dalším praktickým důsledkem nízko ohodnocené pozice. Skiresort může mít sebelíp zpracovaný výcvikový koncept, ale místní klimatické podmínky a s nimi související vlastní spuštění provozu budou vždy tím rozhodujícím, co pošle vlekaře na svá místa, výcvik nevýcvik. Mike Rumrill, manažer provozu přepravních zařízení ve východoamerickém středisku Mount Sunapee Resort, zaměstnávajícího kolem 70 vlekařů, mi k tématu přispěl: „Obsáhlý a detailní výcvikový program je pro náš resort ne-

„Považujeme za mnohem důležitější, co se zaměstnanci děláme dál po úvodním zácviku,“ zdůrazňuje Rumrill. V jeho středisku stráví nováček v pozici vlekaře svých prvních osm až deset dní pod stálým dohledem zkušeného kolegy ve směně. Resort to stojí extra peníze – platí prakticky dva lidi odpovědné za práci pro jednoho. Ale podle Rumrilla se takový plánovaný nadměrný výdaj vyplatí, když na konci druhého týdne získá areál kvalitně vycvičeného vlekaře. V Rumrillově resortu nechávají nové vlekaře začínat na malých jednoduchých vlecích, například přibližovacích a dětských, přičemž zkušeným zaměstnancům svěřují složitější úkoly, jako asistovat při nástupu na neodpojitelnou lanovku. I po úvodních dvou týdnech zůstávají noví vlekaři pod občasným dozorem po středisku se pohybujících služebně nejstarších zaměstnanců. Jejich úkolem je hledat vhodné koučovací momenty a situace za účelem dalšího pozvednutí standardů výkonu služby. V některých případech prý jejich práce přechází do záměrně utajeného módu blízkého takzvanému mystery shoppingu, kdy dotyčný vlekař ze situace na první pohled nepozná, že je sledován a hodnocen.

Prevence

UTAŽSKÉ STŘEDISKO DEER VALLEY JE PROSLAVENÉ SVÝM EXCELENTNÍM ZÁKAZNICKÝM SERVISEM, BEZPOCHYBY JEDNÍM Z NEJLEPŠÍCH NA SVĚTĚ. VÝCVIKU ZAMĚSTNANCŮ TAM VĚNUJÍ STOVKY HODIN KAŽDOU SEZÓNU

zbytností. Našim zaměstnancům distribuujeme dva druhy publikací: první je specifický tréninkový manuál pro vleky a provoz v Mount Sunapee, druhá je obecnější brožura o provozování vleků. Věřím, že každé středisko by mělo mít zpracovaný svůj vlastní výcvikový manuál, který by měl být rozumně živým dokumentem, pravidelně doplňovaným o novinky a změny. Manuál by neměl být příliš dlouhý, jinak ho všichni zaměstnanci nedočtou do konce a nevezmou plně v potaz jeho obsah. Je dobré mít uvnitř jen relevantní informace.“ Poté, co tamní zaměstnanci obdrží své manuály, absolvují obecný zácvik následovaný tréninkem zaměřeným na provoz vleků ve středisku a zakončený specifickým dvoudenním školením v rámci konkrétní vlekařské čety, k níž nastupují. Školení probíhá v záměrně početně omezených skupinách šesti až sedmi lidí. Součástí vlekařského zácviku je diskuze u kulatého stolu, v jejímž rámci se probírají neobvyklé provozní situace, které se u místních vleků kdy staly či by se mohly stát, a jak by k nim pracovníci měli přistupovat – ačkoli, jak Rumrill zdůrazňuje, je utopické si myslet, že se na každý typ

nost vlekařů. Každé z videí obsahuje praktický kvíz a je zakončené závěrečnou zkouškou. Středisková videosérie je podle Rumrilla zvlášť nápomocná pro výcvik nárazově přijímaných zaměstnanců v průběhu zimní sezóny, kdy každý včetně HR manažerů už má svůj rutinní pracovní program a nemůže se věnovat organizovanému zácviku v rozsahu jako na podzim. Jak ale Rumrill zdůrazňuje: „Neděláme si iluze, že video by mohlo zastoupit poctivý živý zácvik v aspoň nezbytném rozsahu.“

Stálé vzdělávání Mnoho provozních šéfů horských středisek z vlastních zkušeností potvrzuje, že pokračující vzdělávání a osobní mentoring plánovaně navazující na formální úvodní zácvik jsou kritickou druhou částí celkového výcvikového konceptu. A že i pokud se jim dostane kvalitního počátečního výcviku, nutně to neznamená, že budou svou práci dělat dobře hned od nástupu – což obzvlášť platí o práci, v níž se opakuje ten samý úkon každých šest až osm vteřin.

Serióznější nehody při nástupu či výstupu z lanovek a vleků bývají podle tamních oborových statistik v porovnání s celkovými přepravními čísly zřídkavé – obvykle se jedná o jeden či dva případy denně na celé středisko. Nehody, které mají za následek zdravotní újmu, jsou ještě zřídkavější a poranění z nich, jež bývají následně právnicky řešena, ještě méně častá. Nicméně nezbytnou součástí každého výcvikového programu je detailní návod, co je od vlekaře v takovém neobvyklém případě očekáváno – logisticky, procedurálně i v souvislosti s platnou legislativou. Což opět souvisí s pozorným sledováním provozu, zdůrazňuje znovu Rumrill: „Je důležité všimnout si každého možného detailu, který souvisel s nehodou. Učíme vlekaře pro potřeby související dokumentace srozumitelně formulovat děj nehody slovně i pomocí nákresu, včetně důrazu na správnou gramatiku. Kdyby se případ dostal k soudu, i takovéto zdánlivě nesouvisející detaily mohou pomoci porotě udělat si dojem, jak věrohodným a kompetentním poskytovatelem služeb jsme.“ Vlekaři nejspíš dál zůstanou mezi nejníž placenými a možná i nejvíc přehlíženými skiareálovými pozicemi. Nicméně každému středisku se za jistých okolností investice trochy času a peněz do jejich systematického výcviku může otočit v ten nejlepší vklad, jaký mohlo udělat.

| 180 |

STŘEDISKOVÁ KLUZIŠTĚ

Ledové investice

Udělejme led a lidi přijedou. A budou tu bruslit, přespávat a utrácet i na všem ostatním. Tak zní podnikatelský plán mnoha skiresortů ve světě. Ledová plocha se na horách stále častěji stává celoroční atrakcí.

Text: Tom Řepík

Co to znamená pro firemní příjmy? Od září do půlky listopadu – ve většině horských resortů plonkové podzimní sezóně – samotná ledová aréna přináší resortu Jay Peak 70 až 75 procent kompletního střediskového obratu. Z ledního hokeje v této době resort trží bezmála 200 tisíc dolarů; u zbytku jako gastro tržby, ubytování a maloobchod je těžké vystopovat původ. Nicméně za celý rok vyprodukuje komplex Ice Haus podle Himesových slov překvapivě vysoké číslo – mezi 3 až 4 miliony dolarů tržeb.

ostal jsem se k provozním informacím od dvou střediskových kluzišť z opačných koutů Ameriky – ze Sun Valley v Idahu, kde provozují nekrytý umělý led od svého otevření v roce 1936, a z vermontského Jay Peak, jejichž

A na tamním ledu se toho děje dost. Aréna hostí hokejové turnaje pozoruhodných 43 víkendů v roce a je otevřena pro volné bruslení, krasobruslařské soutěže i jiné akce. Podle Himese toho docílili chytrým marketingem: „Už když byla hala ve výstavbě, zkontaktoval jsem pořadatele zavedeného hokejového turnaje Green Mountain Avalanche Series, jenž se hrál ve vermontském Burlingtonu, asi hodinu jízdy z Jay Peak. Nabídl jsem jim dobré podmínky a chytili se – ten rok u nás uskutečnili turnaj se 64 týmy; dnes se stejná akce rozrostla na účast 450 hokejových týmů. Přitom sami děláme jen malou marketingovou práci – o veškerou obsazenost série i lákání diváků se stará samotný organizátor. Je pro nás bezvadným obchodním partnerem.“ Středisko z organizace turnaje silně profituje ve formě poskytování ubytování a stravování celému velkému konvoji či maloobchodního prodeje hokejovým divákům, z nichž mnozí v rámci návštěvy vyzkouší i zdejší vodní park a skiareál. Všechny tržby směřují do SRDCE STŘEDISKA SUN VALLEY S CENTRÁLNÍM HOTELEM A OTEVŘENOU LEDOVOU střediskových kas. PLOCHOU UPROSTŘED

Úspěch vychází z realistického plánování, nešizených investic do údržby a dobře cíleného marketingu. zastřešená ledová aréna je naopak jenom několik let nová a už se stačila stát silným návštěvnickým magnetem tohoto východoamerického skiresortu. Oba případy ilustrují, že udržovaný led v horském středisku dokáže být překvapivě výdělečným provozem. Jejich úspěch vychází z realistického plánování, nešizených investic do údržby a dobře cíleného marketingu. Namísto pouhého veřejného kluziště s půjčovnou bruslí jde o poměrně silné střediskové penězovody.

Jay Peak „Ledovou arénu Jay Peak Ice Haus jsme postavili jako součást většího plánu udělat z našeho střediska na počasí nezávislý provoz,“ prozrazuje manažer haly Dennis Himes. „Její výstavba nás přišla na necelých sedm milionů dolarů; hlediště má kapacitu 750 diváků, z toho 450 sedících. Součástí komplexu je prodejna, vyhřívaný polstrovaný snack bar s kavárnou a licencí k prodeji alkoholu, aby rodiče bruslících dětí či ostatní fandové přes sklo sledující dění na ledu si mohli dopřát své pivko nebo víno.“

Sun Valley leží na druhém konci Ameriky, ale jejich led se zdá být podobně hodnotný jako ten v Jay Peak. Už od předválečného otevření střediska v roce 1936 tam jako jeho nedílná součást a vpravdě jedna z jeho centrálních atrakcí funguje velké otevřené kluziště, po němž kroužila většina nejslavnějších krasobruslařů svého sportovního odvětví (legendární olympijský i světový šampion Scott Hamilton prohlásil, že „kdo něco v krasobruslení znamená, musel bruslit v Sun Valley!“). Střediskový manažer ledové plochy Scott Irvine přiznává, že mezinárodně proslulé krasobruslařské soutěže, jež se v Sun Valley konají nepřetržitě od padesátých let, hrají pro ekonomickou úspěšnost resortu klíčovou roli. Středisko hostí vlastní show Sun Valley On Ice, pořádá robustní letní tréninkový kemp krasobruslařů z celého světa, trvající 9 týdnů, a řadu dalších akcí – prakticky každý víkend. V zimních měsících, kdy chce středisko vábit své hosty primárně na lyžování, pronajímá kluziště hostujícím hokejovým týmům k zápasům a tréninkům. Otevřená ledová plocha (zastřešené kluziště bylo přistavěno v roce 1975) pochopitelně láká i civilní veřejnost pro volné bruslení. Původní předválečné kluziště se honosí vnímanou známku puncu: „Když ho zejména v létě spatříte, vidíte neporušenou tabuli hladkého ledu a ptáte se, jak je vůbec možné něco takového dokázat. Je to opravdová ozdoba, třešnička na dortu celého našeho střediska,“ dojímá se manažer Irvine. FOTO: SUN VALLEY RESORT

FOTO: SUN VALLEY RESORT

Sun Valley

| 181 |

STŘEDISKOVÁ KLUZIŠTĚ FOTO: SUN VALLEY RESORT

Investovat pro zisk

STŘEDISKO HOSTÍ VLASTNÍ SHOW SUN VALLEY ON ICE

Sun Valley neprozrazuje žádná bližší ekonomická čísla, nicméně Irvine tvrdí, že obě kluziště, a zejména historické otevřené, přispívají ne nevýznamnou měrou k plnění kas. Ledové plochy hostí mnoho externě organizovaných tréninkových kempů s hojnou účastí, jež se projevuje i u souvisejících útrat v hotelech, restauracích a dalších službách. Veřejné bruslení s půjčovnou přináší tržby celoročně, střediskoví návštěvníci to podle Irvina milují – většina v Sun Valley nocujících hostů prý této atrakci neodolá. Jak Sun Valley své ledové plochy propaguje? Podobně jako v Jay Peak, v první řadě se snaží zaměřit se na významná sportovní klání: „Nasmlouváme okolo dvaceti předních světových trenérů, jejichž věhlas pomáhá na naše kempy přilákat velkou účast soutěžních bruslařů,“ prozrazuje Irvine. Tím, že kluziště jsou

Je nabíledni, že výstavba a údržba ledové plochy nebo haly jsou masivními investicemi. Vermontský Jay Peak stála výstavba $7 milionů coby start; středisko si nicméně pečlivě naplánovalo efektivní a úsporný provoz a údržbu arény do budoucna, která zohledňuje pověstný zelený přístup resortu k využívání obnovitelných zdrojů. V aréně aplikovali geotermický koncept Ice Kube, cirkulující recyklovanou ohřátou vodu z chlazení ledové plochy a posílající ji k vyhřívání budov ve středisku. Celý systém měl relativně vysokou pořizovací cenovku, ta se však má středisku vyplácet v běžném provozu následujících roků. Horským areálům posuzujícím výstavbu nového kluziště manažer Himes doporučuje, aby uvažovaly velkoryse a investovaly do takového řešení, které přesáhne stávající potřeby a poskytne kapacitu pro budoucí rozšiřování, jež pak bude výrazně nákladově šetrnější. „Přes léto se náš účet za elektřinu jen na samotné kluziště šplhá přes 10 tisíc dolarů měsíčně, což stále považujeme za hodnotnou investici. Taky je vhodné před rozhodnutím o stavbě kluziště podívat se pečlivě na všechny

Největší chybou je podle Irvina snažit se za každou cenu osekávat nutné náklady: „Každý přirozeně zkouší šetřit, kde se dá, jenže v důsledku těchto občas nepromyšlených škrtů pak projekt může potřebovat peněz naopak víc. To třeba může nastat, když objekt chce prodloužit

Největší chybou je snažit se za každou cenu osekávat nutné náklady. svou bruslicí sezónu, ale nemůže – protože aby se dokázalo otevřít co nejrychleji, někdo prosadil nízko výkonný mrazící systém, který může být v chodu jen během nejstudenějších měsíců v roce. Při plánování sezónního provozu je chytré předpokládat růst a investovat do mrazícího systému, který přesahuje současné nároky a umožní budoucí expanzi. Nestavět pro dnešek, ale jak bych si přál, aby ledový provoz vypadal zítra.“ Mluvě o ledových přáních, v jednom se oba manažeři na dálku shodují: „Kéž bychom měli k dispozici ještě další ledovou plochu. Zákazníky tu na ni máme.“

Vzít v potaz vlastní místo, geografické okolnosti, demografii a ujistit se, že vize bude do tohoto velkého obrázku zapadat.

FOTO: JAY PEAK RESORT

umístěna v samotném historickém jádru Sun Valley, nemají ve svém rámci žádné opravdové stravovací zařízení, čehož manažer Irvine lituje: „Kdyby bylo po mém, určitě bych nějaké stravování vybudoval, jistě bychom měli plno. Takový snack bar by byl skvělý.“

KLUBOVÁ KAVÁRNA LEDOVÉ ARÉNY VERMONTSKÉHO SKIRESORTU JAY PEAK

ostatní atrakce, které středisko má. S populárním lyžařským kopcem a vodním parkem je náš Jay Peak perfektním místem i pro umělý led. Ale pokud bychom tu jen postavili halu pro bruslení samotnou, žádný extra úspěch by, myslím, neměla.“ Manažer ze Sun Valley Irvine připouští, že obě jejich ledové plochy jsou provozně drahé. „Nám významně pomáhá proslulost našich kempů, jejichž tradice je s naším místem unikátně provázaná. Ale neznamená to, že chytře řízené resorty nemohou být rovněž úspěšné.“ Jeho rada? „První věcí je promyslet celkový koncept s realistickou vizí do budoucna. Vize je klíčové slovo. Co bude hlavním tahákem v daném místě? Krasobruslařská show, hokej, něco jiného? Je důležité vzít v potaz vlastní místo, jeho geografické okolnosti, demografii a ujistit se, že ona vize bude do tohoto velkého obrázku zapadat.“

bezpečnostní sítě ochranné sítě pro lyžařské svahy ochranné matrace proti nárazu Berger-Huck s.r.o. Vanišova 552 53374 Horní Jelení tel.: +420 466 673 306 e-mail: info@berger-huck.cz

www.berger-huck.cz www.huck.cz

| 182 |

lanovkové kuriozity

Text a foto: Radim Polcer, Lanove-drahy.cz

lanovky s dvoupatrovými kabinami Dalšími unikátními lanovkami jsou kyvadlové lanovky s obrovskými dvoupatrovými kabinami. Dosud jich bylo postaveno pouhých pět. Není divu, že hned tři z nich se v době svého otevření mohly pyšnit titulem největší kabiny lanovky na světě.

rvní kyvadlová lanovka s dvoupatrovými kabinami na světě, která nyní bezesporu patří mezi nejslavnější švýcarské lanovky, byla postavena v roce 1995 v Samnaunu na hranicích Švýcarska a Rakouska. Cílem bylo především navýšení přepravní kapacity, protože původní kyvadlová lanovka z roku 1978 již s 380 osobami za hodinu nepostačovala. Díky paralelní dvoupatrové lanovce s hodinovou kapacitou 1 600 osob se tak podařilo do-

sáhnout požadované součtové přepravní kapacity téměř 2 000 osob/hod. V době uvedení do provozu šlo současně o dráhu s největšími kabinami na světě (kapacita 180 osob). Dodavatelem technologie se stala švýcarská firma Garaventa a celá stavba zabrala 8 měsíců. Kromě nesporného reklamního efektu mají dvoupatrové kabiny také aerodynamický tvar lépe odolávající větru. Na rozdíl od stejně velké klasické kabiny je dvoupatrová kabina navíc

180MÍSTNÁ DVOUPATROVÁ KABINA LANOVKY TWINLINER V SAMNAUNU

kratší a díky zkosenému hornímu poschodí se mohl zkrátit i závěs kabiny, aniž by se tím zvýšilo riziko kolize kabiny s lany při mimořádné situaci, kterou může být např. silné vykývnutí

MÍJENÍ PROTIJEDOUCÍ KABINY PRVNÍ DVOUPATROVÉ LANOVKY NA SVĚTĚ

HORNÍ STANICE LANOVKY TWINLINER

POHLED NA STANICI MONTCHAVIN LANOVKY VANOISE EXPRESS

DVOUSETMÍSTNÁ KABINA LANOVKY VANOISE EXPRESS NA TRASE

| 183 |

lanovkové kuriozity

patro tvoří otevřená plošina pro 30 cestujících. Stavba této lanovky si vyžádala řadu nových řešení. Vedle specifického uspořádání nosných i tažných lan také zavěšení kabin nikoliv jako obvykle pod, ale mezi dvěma nosnými lany. Ve vodorovné poloze pak kabiny během jízdy udržuje automatické vyrov- KABINA S OTEVŘENÝM HORNÍM PODLAŽÍM LANOVKY CABRIO NA STANSERHORN návací zařízení pomocí hydraulických pístů. Lanovka překoná 2 319 m dlouhou trasu na vrchol přibližně za sedm minut rychlostí 8 m/s. Cestující na horní otevřené plošině mají nad hlavou už jen nebe a ničím neomezený výhled všemi směry na jedinečnou alpskou přírodu – a to i při přejíždění všech čtyř podpěr. 90 % technologie této MÍJENÍ PROTIJEDOUCÍ KABINY LANOVKY CABRIO, ZAJÍMAVOSTÍ JSOU I PODPĚRY dodnes ojedinělé ATYPICKÉ KONSTRUKCE dráhy prezentující se pod marketingovým označením CabriO bylo vyrobeno ve Švýcarsku a lanovka CabriO se stala synonymem vyspělé švýcarské lanovkářské techniky. V roce 2016 pak byla ve Vietnamu otevřena lanovka s ještě většími kabinami, než má Vanoise Express. Pro překlenutí známého zálivu LANOVKA S MOMENTÁLNĚ NEJVĚTŠÍMI KABINAMI NA SVĚTĚ PŘEKLENUJE OD ROKU 2016 ZÁLIV HALONG BAY VE VIETNAMU Halong Bay, který je jednou z největších turistických atrakcí Vietnana světě tak nakonec putoval z Vanoise Exmu s šesti miliony návštěvníků ročně, zde byla pressu na lanovku Halong Bay a není příliš firmou Doppelmayr postavena velkokapacitní pravděpodobné, že by byl v dohledné době kyvadlová lanovka, která láme hned dva svěpřekonán. tové rekordy – kromě rekordních dvoupatrových kabin s kapacitou 230 osob se zde nachází nejvyšší podpěra lanovky na světě, jejíž 2019 BŘEZEN výška dosahuje 188,88 metrů. Mimořádně ná6 č. 11 ročné bylo zaplétání tažného lana, které mu PŘÍŠTĚ: selo probíhat ve výšce 50 metrů nad mořskou Lanovky typu Funifor hladinou. Titul lanovky s největšími kabinami FOTO: DOPPELMAYR

při nouzovém brzdění na nosném laně. Chytře bylo navrženo také rozmístění dveří kabiny, aby na nastupující na dolním nástupišti nekapala voda nebo sníh z lyžáků spolucestujících nastupujících na horním nástupišti – zatímco dvoje dveře dolního poschodí byly umístěny na okraje kabiny, jediné dveře horního poschodí se nachází uprostřed kabiny. Srdcem lanovky je pohon o úctyhodném výkonu 1 730 kW, respekt budí i celková hmotnost 4 nosných lan, která činí 223 tun. Každá z kabin váží 27 tun. Přístup k oběma nástupištím zajišťují dva výtahy a pohyblivé schody přímo z velkokapacitního parkoviště. V horním patře kabiny se nachází stanoviště průvodčího, odkud je možné sledovat dění ve spodním patře i na nástupišti prostřednictvím kamer. Dráha s názvem Twinliner zajišťuje propojení bezcelní vesničky Samnaun s vrcholem Alp Trider Sattel, který je výchozí křižovatkou rozsáhlé lyžařské houpačky mezi Samnaunem a rakouským Ischglem. Twinliner je v provozu celoročně a díky soustavě sedačkových lanovek mohou návštěvníci plynule přejíždět ze Samnaunu do Ischglu a nazpět i v létě. Jen o tři roky později se v Japonsku rozjela druhá dvoupatrová lanovka, byť se znatelně menšími kabinami pro 120 osob. Postavena byla místní firmou Anzen Sakudo. Lanovka Shinho se nachází v oblíbeném turistickém a lyžařském středisku Kamitakara na ostrově Honšú a i zde byla důvodem k volbě dvoupatrových kabin kromě nedostačující přepravní kapacity stávající lanovky také snaha o větší popularitu tohoto střediska. V pořadí druhá evropská lanovka s dvoupatrovými kabinami zajistila v roce 2003 lyžařské propojení francouzských středisek La Plagne a Les Arcs. Kapacita kabin činí 200 osob, díky čemuž se Vanoise Express stal ve své době lanovou dráhou s největšími kabinami na světě. Dráha od firmy Poma má vskutku impozantní trasu, kdy překlenuje ve velké výšce napříč údolí dělící obě střediska a spojuje lokality Montchavin (La Plagne) a Peisey (Les Arcs). V každém směru je schopna za hodinu přepravit 2 000 návštěvníků a již pár let je v provozu také během letní sezóny. Z hlediska pohonu tvoří obě větve podobně jako u systému Funifor dvě paralelní vzájemně nezávislé lanovky. V Evropě zatím poslední, zato o to unikátnější lanovka s dvoupatrovými kabinami, byla postavena v roce 2012 ve Švýcarsku. 1 849 m vysoký vrchol Stanserhornu patří díky snadné dostupnosti, úžasnému výhledu a husté síti turistických cest už bezmála dvě století k nejvyhledávanějším turistickým cílům celého centrálního Švýcarska. Proto byla firmou Garaventa na místě již zastaralé lanovky vybudována ojedinělá visutá lanovka se šedesátimístnými dvoupatrovými kabinami, jejichž horní

| 184 |

TECHNICKÉ ZASNĚŽOVÁNÍ

Text: Tom Řepík

PŘECHOD NA AUTOMATIKU FOTO: TECHNOALPIN

Automatizace technického zasněžování přináší energetickou efektivitu, šetří provozní náklady a zvyšuje kvalitu vyráběného sněhu. Má však svou nezanedbatelnou cenovku.

Automatika prodlužuje životnost celého zasněžovacího systému; eliminuje lidské chyby, přičemž kolem 90 % selhání při zasněžovacích procesech pramení z lidského elementu. Tento samotný aspekt dokáže uspořit spoustu peněz. Nadto, s tlakem řízeným frekvenčními měřiči VFD dostávají zasněžovači na kopci konstantní tlak vody. Nejde tedy jen o finanční úsporu, ale i o vysokou kvalitu výrobních podmínek v terénu. Menší čerpadla a kompresory mohou být zautomatizovány VFD měřičem samotným. Jde o velmi jednoduché schéma, které zcela plní svůj účel: zapíná a vypíná čerpadla a kontroluje tlak. Což je všechno (či to hlavní), co menší skiareály potřebují zejména – šetří jim to odběr elektřiny a zefektivňuje provoz systému.

ení pochyb o tom, že automatické zasněžování je budoucností – a v řadě případů už moderní přítomností – oboru. Automaticky řízený zasněžovací systém se dokáže zapnout, přepnout podle stávajících podmínek i se vypnout mnohem rychleji; vyrábí kvalitnější sníh, vyžaduje méně pracovní síly a dokáže poskytnout rychlá a přesná provozní data. Budou však všechna tato vylepšení nato-

Automatika čerpací stanice

Automatika na kopci

Logickým začátkem při postupné implementaci automatiky je nasadit počítačové ovládání energií a průtoků čerpadel. Čerpací stanice je ostatně místem, kde se nasazení automatiky zaplatí nejrychleji z celého systému; frekvenční měřiče (VFD) a logické řadiče (PLC) začnou okamžitě spořit energii a zvyšovat efektivitu všech dalších složek systému až po

Venku na svazích mohou střediska aplikovat automatiku několika různými způsoby – mohou kombinovat některou z následujících funkcí na libovolném typu kompatibilního koncového zařízení v závislosti na existující infrastruktuře: zapínání a vypínání, regulace vzduchových a vodních ventilů, vypouštění děl a vodních přívodů, komunikace mezi velínem a jednotlivými děly, sběr a správa dat, dálkové ovládání systému. Opět, v závislosti na konkrétní konfiguraci systému, spouštění, vypínání a regulace jednotlivých děl mohou být docíleny třemi způsoby: individuálně na každém koncovém zařízení, nastavením vztahu nadřízený/podřízený (kde jedno vybrané dělo ovládá několik sousedních), anebo veškeré ovládání systému z centrálního počítače. Skiareál si může volit z řady variant a nastavit si vlastní priority, které kroky zasněžovacího procesu chce automatizovat.

Není pochyb o tom, že automatické zasněžování je budoucností – a v řadě případů už moderní přítomností – oboru. lik významná, aby to ospravedlnilo pořizovací cenu systému? Nesnadná otázka. Ve hře totiž zůstává tolik proměnných, že provést jednoznačné nákladové porovnání je obtížné. Plná automatizace může v některých případech znamenat jen instalaci vypínání a zapínaní na sérii stacionárních tyčí, zatímco v jiných může být podobně komplexní, jako mix různorodých děl s rozdílnými průtokovými i energetickými parametry, s regulací hydrantů či bez, s ovládáním přes počítač, který řídí sekvence, priority a regulace tlaku. Plus mnoho variant mezi tím.

koncová zařízení. Není výjimkou, když plně automaticky řízená čerpací stanice zlepší svou efektivitu o 50 i víc procent oproti manuálně ovládaným čerpadlům. Jelikož v zasněžovacích partách obvykle bývá nedostatek pracovníků, zapínají si čerpadla předtím, než je začnou potřebovat, a poté je nechávají

Nejčastějším úvodním krokem bývá přechod na fixní děla na věžích. zapnutá, i když je nepotřebují. Počítač provede všechny potřebné úkony v přesný čas a tolikrát, kdy je to potřeba.

Systém s několika automatickými kroky a centrálním řízením může ovládat všechna čerpadla a děla a regulovat veškeré procesy

| 185 |

TECHNICKÉ ZASNĚŽOVÁNÍ FOTO: TECHNOALPIN

Postupná automatizace

podle potřeby, vše z jednoho velína. Systém upozorní operátora (osobu u velícího počítače) na jakoukoli závadu, na kterou tak může být reagováno okamžitě. Systém dokáže být vysoce flexibilní: operátor na velíně může

Annonce

měnit nastavené parametry pro jednotlivá děla (či jednotlivé série děl) tak, aby vyhověl specifickým potřebám pro výrobu; a to buď z centrálního počítače, nebo i kteréhokoliv děla v terénu.

Aby lépe dokázaly absorbovat nemalé pořizovací náklady, většina menších a středních skiareálů přistupuje k automatizaci svého zasněžovacího systému v plánovaných postupných fázích. Nejčastějším úvodním krokem bývá přechod na fixní děla na věžích (buď nízkoenergetických tyčí, nebo ventilátorů), což zkracuje spouštěcí čas výroby sněhu a zefektivňuje celý systém ještě před vlastní automatizací. „Zaměřte se na prioritní tratě,“ doporučuje tuzemský zástupce jednoho z předních výrobců sněžných děl. „Přednostně je vysněžit dává nejlepší smysl kvůli termínu zahájení provozu, i pro dosněžování v průběhu sezóny. Automatický systém takovou věc zajistí snáz, rychleji a uspoří při tom energii i lidskou práci.“ Další úspornou taktikou s fixními tyčemi nebo ventilátory může být jejich propojení do nadřízeného/podřízeného vztahu. Tímto způsobem jediná meteostanice obslouží třeba až 10–15 děl, v závislosti na místních podmínkách. Fixní děla sice pro skiareál znamenají investici uvázanou na konkrétním místě svahu, na frekventovaných tratích jde však o vysoce efektivní přístup, běžně aplikovaný většinou hlavních skiareálů.

Řádková inzerce pro nabídku zboží, práce, ale i osobní vzkazy či lyžařské gratulace! Objednávejte na snowbiz.cz/annonce

Vyrábíme sportovní sítě, bezpečnostní sítě a ochranné sítě pro všechny druhy sportů. Speciálně pro lyžařské skiareály, horská střediska nebo lyžařské školy dodáváme záchytné nebo vymezovací sítě s různou velikostí oka, ochranné matrace proti nárazu různých velikostí nebo lyžařské sněžné plůtky. Více najdete na www.berger-huck.cz nebo volejte 466 673 306.

SNOWcamps: Pomůžeme zdokonalit lyžování nejen budoucím učitelům lyžování. Trénink v brankách obřího slalomu, videoanalýza, testy lyží… Oddejte se do péče progresivních instruktorů lyžování, spolupracovníků SNOW a držitelů nejvyšších instruktorských kvalifikací v rakouském Söldenu. Už od listopadu! Více na snowcamps.cz

některé jsou otevřeny veřejnosti. Srdečně vás zveme na:

Classic Ski School Harrachov: Jedna z největších lyžařských škol v Krkonoších hledá INSTRUKTORY lyžování a snowboardingu. Hledáš práci, která ti bude koníčkem? Skvělou partu lidí a zážitky, na které se nezapomíná? Pak se přidej k nám. Classic Ski School Harrachov nabízí práci na HPP, nebo jako brigádu. Nadprůměrné výdělky. Ubytování, stravu i permici zajistíme. S licencí na výuku poradíme. Možnost účasti na trénincích závodního lyžování. Zdokonalovací lekce pod vedením lektora APUL zdarma. Slevy na vybavení. Buď Classic! Více informací na 777 896 304 nebo marie@classicskischool.cz.

Akce Teamu SNOW 2018/19 Team SNOW, spolek přátel lyžování kolem časopisu SNOW, organizuje rok co rok lyžařské akce se specifickým programem, z nichž

Sporten DarkSNOW Monínec Monínec, pátek 22. února 2019 Veřejný závod ve sjezdu za umělého osvětlení na Monínci. Bohatý doprovodný program, afterparty, skipas na libovolný den sezóny pro každého závodníka zdarma. dark.snow.cz SNOWkid kemp Seiser Alm, Itálie, 16.–23. 3. a 23.–30. 3. 2019. Pohodový týden na slunném alpském plató pro všechny členy rodiny s programem optimalizovaným pro děti od 3 do 8 let. www.snowkid.cz SNOWjunior kemp Gerlos, Rakousko, 7.–11. 4. a 11.–14. 4. 2019 Kurzy vylepšovacího lyžování pro rodiny s dětmi od 6 do 12 let s nejlepšími českými instruktory. www.snowkid.cz

| 186 | HAPPY END

Poznejte

Najděte odpověď na soutěžní otázku: Jak se jmenuje kabinková lanovka, zajišťující výjezd z údolí do zobrazené lyžařské oblasti?

NÁPOVĚDA

Lyžařská oblast na jihu Korutan s více než 100 km sjezdovek je obklopená dramaticky vyhlížejícími vápencovými skalisky, její terény jsou ale velmi přívětivé s převahou červených sjezdovek. Díky své poloze na jižní straně Alp je slunečnější než většina rakouských středisek, přitom je známá i svými vydatnými sněhovými zásypy. Výjezd z údolí ke sjezdovkám zajišťuje jedna z nejdelších kabinkových lanovek v Alpách, jejíž název připomíná, že byla vybudována na začátku nového tisíciletí.

Odpovězte Vyhrajte

Na www.snow.cz/souteze vyplňte krátký soutěžní formulář. Šance na výhru není malá, neboť otázku najdete pouze na této stránce v časopise! Pokud budete mít štěstí, vyhrajete: 3denní skipas pro 2 osoby platný v této lyžařské oblasti

OBDOBÍ PLATNOSTI: 1. 2.–31. 3. 2019

MALÁ ÚPA PIVO 1+1 ZDARMA

ČESKO KRKONOŠE

HLUBOČKY ČESKO ODERSKÉ VRCHY

RUŽOMBEROK – MALINO BRDO SLOVENSKO

OBDOBÍ PLATNOSTI: 1. 3.–31. 3. 2019

KUPÓN AKTIVUJTE NA WWW.SKIPAS-ZDARMA.CZ NEJPOZDĚJI 1 DEN PŘED NÁVŠTĚVOU A VYPLŇTE: aktivační kód:

jméno:

datum návštěvy:

1+1 ZDARMA 1 DEN OBDOBÍ PLATNOSTI: sezóna 2018/19 (jen všední dny)

KUPÓN AKTIVUJTE NA WWW.SKIPAS-ZDARMA.CZ NEJPOZDĚJI 1 DEN PŘED NÁVŠTĚVOU A VYPLŇTE: aktivační kód:

jméno:

datum návštěvy:

1+1 ZDARMA 1 DEN OBDOBÍ PLATNOSTI: 1. 3.–31. 3. 2019

STEINACH AM BRENNER – BERGERALM RAKOUSKO

KUPÓN AKTIVUJTE NA WWW.SKIPAS-ZDARMA.CZ NEJPOZDĚJI 1 DEN PŘED NÁVŠTĚVOU A VYPLŇTE: aktivační kód:

datum návštěvy:

jméno:

1+1 ZDARMA 1 DEN OBDOBÍ PLATNOSTI: 11. 3.–31. 3. 2019

NEVYTRHÁVEJTE

datum návštěvy:

1+1 ZDARMA 1 DEN

NEVYTRHÁVEJTE

jméno:

NEVYTRHÁVEJTE

aktivační kód:

NEVYTRHÁVEJTE

ČESKO KRKONOŠE

KUPÓN AKTIVUJTE NA WWW.SKIPAS-ZDARMA.CZ NEJPOZDĚJI 1 DEN PŘED NÁVŠTĚVOU A VYPLŇTE:

NEVYTRHÁVEJTE

HERLÍKOVICE

JAK ZÍSKAT SKIPAS ZDARMA:

1. K upón aktivujte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nejpozději 1 den před návštěvou areálu. Obratem se zobrazí váš aktivační kód, který najdete spolu s datem návštěvy i ve svém uživatelském profilu. (Před první aktivací je nutné se zaregistrovat pomocí e-mailové adresy.) 2. Na kupón vyplňte získaný aktivační kód, jméno a datum návštěvy areálu. 3. Kupón vytrhněte až při nákupu skipasu v pokladně č. 1 areálu Herlíkovice (pod nástupištěm vleku Herlíkovice I) a odevzdejte jej – každý kupón musí osobně předat osoba, na kterou je aktivován. Za kupón obdržíte při koupi jednodenního skipasu druhý jednodenní skipas zdarma, a to v období 1. 2.–31. 3. 2019. Každý má nárok na výměnu jednoho kupónu během platnosti akce. V případě, že aktivační údaje vyplněné na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nesouhlasí s údaji na dokladu totožnosti nebo aktivace není provedena alespoň jeden den před návštěvou, nárok zaniká. Nárok na výměnu kupónu nelze vymáhat, a to zejména mimo udané datum návštěvy nebo při opakované návštěvě areálu. Změna vyhrazena.

www.herlikovice.cz

JAK ZÍSKAT PIVO ZDARMA:

K upón vytrhněte až při nákupu piva v Pivovaru Trautenberk v Malé Úpě a odevzdejte jej obsluze. Za kupón obdržíte při koupi jednoho piva druhé pivo zdarma, a to v období 1. 3.–31. 3. 2019. Každý má nárok na výměnu jednoho kupónu během platnosti akce. Nárok na výměnu kupónu nelze vymáhat, a to zejména mimo udané datum návštěvy nebo při opakované návštěvě. V případě zneužití akce bude dotyčnému naúčtována pokuta ve výši délky jeho lyží: 1 cm = 1 Kč. Změna vyhrazena.

www.pivovartrautenberk.cz

JAK ZÍSKAT SKIPAS ZDARMA:

1. K upón aktivujte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nejpozději 1 den před návštěvou areálu. Obratem se zobrazí váš aktivační kód, který najdete spolu s datem návštěvy i ve svém uživatelském profilu. (Před první aktivací je nutné se zaregistrovat pomocí e-mailové adresy.) 2. Na kupón vyplňte získaný aktivační kód, jméno a datum návštěvy areálu. 3. Kupón vytrhněte až při nákupu skipasu v pokladně areálu a odevzdejte jej – každý kupón musí osobně předat osoba, na kterou je aktivován. Za kupón obdržíte při koupi jednodenního skipasu druhý jednodenní skipas zdarma, a to v období sezóny 2018/19 (jen všední dny). Každý má nárok na výměnu jednoho kupónu během platnosti akce. V případě, že aktivační údaje vyplněné na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nesouhlasí s údaji na dokladu totožnosti nebo aktivace není provedena alespoň jeden den před návštěvou, nárok zaniká. Nárok na výměnu kupónu nelze vymáhat, a to zejména mimo udané datum návštěvy nebo při opakované návštěvě areálu. Změna vyhrazena.

www.skiarealhlubocky.cz

JAK ZÍSKAT SKIPAS ZDARMA:

1. K upón aktivujte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nejpozději 1 den před návštěvou areálu. Obratem se zobrazí váš aktivační kód, který najdete spolu s datem návštěvy i ve svém uživatelském profilu. (Před první aktivací je nutné se zaregistrovat pomocí e-mailové adresy.) 2. Na kupón vyplňte získaný aktivační kód, jméno a datum návštěvy areálu. 3. Kupón vytrhněte až při nákupu skipasu v pokladně areálu a odevzdejte jej – každý kupón musí osobně předat osoba, na kterou je aktivován. Za kupón obdržíte při koupi jednodenního skipasu druhý jednodenní skipas zdarma, a to v období 1. 3.–31. 3. 2019. Každý má nárok na výměnu jednoho kupónu během platnosti akce. V případě, že aktivační údaje vyplněné na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nesouhlasí s údaji na dokladu totožnosti nebo aktivace není provedena alespoň jeden den před návštěvou, nárok zaniká. Nárok na výměnu kupónu nelze vymáhat, a to zejména mimo udané datum návštěvy nebo při opakované návštěvě areálu. Změna vyhrazena.

www.skipark.sk

JAK ZÍSKAT SKIPAS ZDARMA:

1. K upón aktivujte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nejpozději 1 den před návštěvou areálu. Obratem se zobrazí váš aktivační kód, který najdete spolu s datem návštěvy i ve svém uživatelském profilu. (Před první aktivací je nutné se zaregistrovat pomocí e-mailové adresy.) 2. Na kupón vyplňte získaný aktivační kód, jméno a datum návštěvy areálu. 3. Kupón vytrhněte až při nákupu skipasu v pokladně areálu a odevzdejte jej – každý kupón musí osobně předat osoba, na kterou je aktivován. Za kupón obdržíte při koupi jednodenního skipasu druhý jednodenní skipas zdarma, a to v období 11. 3.–31. 3. 2019. Každý má nárok na výměnu jednoho kupónu během platnosti akce. V případě, že aktivační údaje vyplněné na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nesouhlasí s údaji na dokladu totožnosti nebo aktivace není provedena alespoň jeden den před návštěvou, nárok zaniká. Nárok na výměnu kupónu nelze vymáhat, a to zejména mimo udané datum návštěvy nebo při opakované návštěvě areálu. Změna vyhrazena.