Ročník 3.
Číslo 5.
FAKE
Barbora Cellská - pošpiněná památka
NEWS
Falsa Současné umění Fake news v litera-
Kreativní Ústava
Pravda, lži a polopravdy
HAMU a PAPU 1
Obsah Úvodník
…………………………………………………………………………………………… 3
Stalo se
…………………………………………………………………………………………… 4
Falza
…………………………………………………………………………………………… 6
Fake news v literatuře
………………………………………………………………………… 8
Barbora Cellská - Pošpiněná památka A co na to současné umění?
……………………………………………………………. 10
………………………………………………………………….. 14
Co je pravda? A co pravdu už jen zdánlivě připomíná? …………………………………………….. 15 Fake news a kreativní výklady Ústavy ČR
……………………………………………………… 17
Ministerstvo školství: Takhle to nejde! K DAMU a JAMU přidáme nově HAMU s PAPU Psychologické vnímání fake news HSS ČAS se představuje
…… 20
……………………………………………………………. 21
………………………………………………………………………… 22
Co je transkulturní komunikace?
………………………………………………………………….. 23
Naše společná přítomnost 2018
………………………………………………………………….. 24
Křesťanský akademický klub SALAŠ ERASMUS SOS
……………………………………………………………. 25
…………………………………………………………………………………….. 26
…………………………………………………………………………………………… 27
Univerzitní osmičky
………………………………………………………………………………. 28
Kvíz
…………………………………………………………………………………………… 30
Zdroje
…………………………………………………………………………………………… 31
Skrz naskrz (studentský multioborový časopis) Ročník III., 2018, číslo 5. Šéfredaktor: Mgr. Tomáš Rell Zástupce šéfredaktora: Dominik Šípoš Redakční rada: Kateřina Ortová, Lenka Brabencová, Anna Fučíková, Dominika Košťálová, Michal Strnadel, Bc. Andrea Jaklová, Jakub Voves, Anna Brichová Redaktoři: Pavel Hylmar, Mgr. Kateřina Doležalová Odborná spolupráce: Ing. Jan Petružálek Grafická úprava: Bc. Jakub Sofka, Dominik Šípoš
Vydává Univerzita Hradec Králové. Vychází čtyřikrát ročně.
2
ÚVODNÍK Vážené čtenářky, vážení čtenáři. Po delší odmlce bych Vás chtěl jménem celé redakční rady co nejsrdečněji pozdravit u obnoveného multioborového časopisu Skrz naskrz. Přestože se v našem životě za poslední rok změnila celá řada věcí, v případě našeho časopisu jsme se naopak drželi hesla „jistota je jistota“. A tak se opět můžete těšit na rubriku Stalo se, která Vám připomene dění na UHK za poslední tři měsíce.
Stejně tak nevynecháme rubriky, ve kterých se Vám budou představovat jednotlivé kluby, katedry či jiná pracoviště. Zde jsme si ovšem dovolili zařadit malou novinku, a sice články v anglickém jazyce, které rubrice Erasmus přeci jen budou slušet více. Chybět samozřejmě nesmí ani rubrika S. O. S., ve které najdete všechny důležité termíny a odkazy na příslušné dokumenty, a také pochopitelně zábava. Od příštího čísla spustíme rovněž oblíbené Otázky pro …, kde budeme zpovídat významné představitele UHK, Hradce Králové či regionu. Největší pozornost ovšem patří hlavnímu tématu tohoto čísla. Rozhodli jsme se reagovat na skutečnost, že žijeme v „době postfaktické“ a jako hlavní chod jsme vybrali Fakenews. Naši redaktoři zabrousili do svých oborů a připravili Vám sérii článků, které mapují fakenews historických osobností, současného umění nebo výkladů české ústavy. Třešničkou na dortu je pak sepsání falešné zprávy, která vás doufám všechny pobaví. Protože se Vám číslo dostane do rukou uprostřed zkouškového období, přejeme Vám, abyste zvládli všechny překážky a mohli si užívat léto plnými doušky. Již 14. června začíná Mistrovství světa ve fotbale, a tak Vám v duchu sportovní terminologie přejeme hodně bodů (kreditů) a co nejvíce vyhraných zápasů.
Za redakční radu Mgr. Tomáš Rell
3
STALO SE V uplynulých měsících se na UHK udála celá řada akcí. S některými z nich Vás na následujících řádcích seznámíme.
Ďáblova bible na UHK Studentský historický klub UHK uspořádal ve dnech 12. – 23. března vystavení kopie Codexu gigas v prostoru Galerie T v Objektu
společné výuky UHK. Výstava Codexu gigas, byla doplněna o několik panelů popisující jednak vznik originálu, ale také vznik unikátní kopie, jež si mohli návštěvníci výstavy prohlédnout. Součástí výstavy pak byl také výklad, pojednávající o historii této největší rukopisné knize na světě. 2 250, toto číslo ukrývá počet návštěvníků, kteří se přišli na tuto výstavu podívat. Všem zúčastněným mnohokrát děkujeme.
Setkání studentských historických spolků z České republiky a Slovenské republiky Ve dnech 13. – 15. dubna 2018 se Filozofická fakulta UHK stala místem mezinárodního setkání Studentských historických spolků. Pozvání na putovní každoroční setkání přijaly studentské spolky jednak z České republiky, tak také ze Slovenska. Během tří dnů se jednotlivé spolky seznámily se svou činností, prodiskutovaly možnosti další hlubší spolupráce a v neposlední řadě se dohodli na rozšíření jejich setkávání o kolegy z Polska.
Konference České, slovenské a československé dějiny 20. století Začátek dubna na Filozofické fakultě, to již tradičně znamená, že se chodby zaplní mladými doktorandy, kteří se zabývají dějinami 20.
století. Ne jinak tomu bylo také 4. – 5. dubna 2018, kdy během dvou dní předneslo své příspěvky na tři desítky doktorandů z České republiky, Slovenska, ale také z USA. 4
Pedagogické dny 2018 Jako již každoročně, také letošní dny, okolo výročí narození J. A. Komenského, byly na UHK věnovány Pedagogickým dnům. Jako již tradičně byly první tři dny věnovány přednáškám, workshopům, seminářům či diskuzím, které dávají pedagogům z praxe možnost rozšířit si své obzory a znalosti. Zbylé dva dny pak byly věnovány zejména konferencím. Hlavní přednáškou letoš-
ních Pedagogických dnů byl příspěvek prof. Mannfreda Spitzera o přílišném využívání digitálních technologií a s tím spojené digitální demenci. Prof. Spitzer zasáhl do pedagogických dnů ještě jednou a sice při předávání výročních cen
Akademik run 2018 Již tradiční jarní akcí na UHK je Akademik run. Také letošní ročník závodu, kde mezi sebou ne-
soupeří pouze běžci samotní, ale také fakulty mezi sebou, se uskutečnil v rámci Rektorského sportovního dne. Běžci si mohli vybrat ze dvou tras 2,2 km a 5 km. A zájem o třetí ročník byl veliký, celkově na trasu vyrazilo 332 závodníků. A kdo vyhrál mezi fakultami a odnesl si Pohár rektora UHK? Po roční odmlce se tento pohár vrátil na FIM UHK. Gratulujeme.
Thavry Thon zpět na FIM Kambodžská spisovatelka a absolventka FIM UHK Thavry Thon se po šesti letech vrátila zpět do Hradce Králové, aby zde představila svou knihu A proper woman, která byla v uplynulém roce v Kambodži jednou z nejúspěšnějších knih. Mimo to také zavzpomínala na svá studijní léta na hradecké univerzitě.
5
FALZA Pokud si myslíte, že fake news jsou specifikem pouze dnešní „pokřivené“ doby, jste na omylu. Dnes často slýcháváme, že: „dřív tohle nebylo.“ Opravdu? Říká se, že svět se sice mění, ale lidská povaha zůstává stejná. Globálně tuto záležitost rozvádět nebudeme, dnes se máme zabývat tématem fake news očima archiváře. Možná Vás nyní překvapím, ale s fake news se lidé museli potýkat už ve středověku, a s nejvyšší pravděpodobností i ve starověku, akorát v docela jiném podání než dnes a bez sociálních sítí, které tento jev, dá se říci snad i fenomén, jen podporují. V následujících řádcích Vás seznámím s fenoménem, s nímž se musí konfrontovat každý archivář nebo historik, a tím jsou falza (z lat. falsum – věc nepravá, falešná; padělek).
Jak asi dobře víte, základní pravidlo k úspěš-
poradit jinak. A nutno zdůraznit fakt, že lidé byli (a
nému vykonávání jakéhokoliv povolání je kritické
jsou) v šíření nepravdivých zpráv velmi tvořiví a
myšlení. A výjimkou nejsme ani my, archiváři a
vynalézaví. Ve středověku bývaly nejčastěji falšo-
historici. K tomu, abychom uměli odborně a objek-
vány pečeti a pečetidla, nebo mohla být použita
tivně posoudit text, neboli pramen, ze kterého vy-
pravá pečeť, která se přenesla na jinou listinu. Pra-
cházíme, když píšeme odborný článek, stať do kni-
vé pečeti byly zneužívány tak, že byly otištěny bez
hy nebo diplomovou práci, potřebujeme kriticky
vědomí majitele nebo kancelářského úředníka, kte-
myslet a za pomoci nabytých vědomostí a zkuše-
rý měl takovou pečeť na starost. Často také dochá-
ností z našeho studia odhalit míru autentičnosti to-
zelo ke zneužití blanketu (tzn. dopředu zpečetěného
hoto textu. A někdy se právě může stát, že před ná-
nepopsaného pergamenu) nebo si dal falzátor práci
mi stojí falzum, tedy padělek.
s vyškrabáním textu a „jednoduchým“ přepsáním.
A teď Vám povím konečně něco k praxi. Jak
Pokud se však rozhodl o vytvoření falešné pečeti,
to tedy v minulosti chodilo? Protože ve středověku
zpravidla napodoboval originální pečeť, anebo se
nebyl žádný tzv. on-line svět, kde by se fake news
rozhodl být kreativní a vytvořil si svůj nový typář
šířily, ani počítače, ani TV zprávy, lidé si museli
(nástroj ke zpečetění, předchůdce dnešního razítka).
6
Teď už pojďme k těm nejpozoruhodnějším
kauzám falzátorství v dějinách českých zemí. Určitě Vám něco říká jméno Kašpar Šlik. Jednalo se o kancléře tří římských císařů, byl v podstatě tou nejpovolanější osobou v kanceláři a měl přístup ke kancelářskému materiálu, tím pádem i k pečetím (zpravidla jich bývalo více podle typu písemností, které bylo potřeba zpečetit). Po smrti císaře Zikmunda Lucemburského několikrát zneužil typář, který měl za úkol hned po jeho úmrtí zničit, a otisknul jej na několik blanketů, kam si pak zapsal texty, jež ho povyšovaly do hraběcího stavu a udělovaly mu i četné majetkové zisky. Odhalit takové falzum je docela fuška, co myslíte? Ano, archiváři -historici jsou často i detektivové a dešifrují často velmi napínavé příběhy. Největší falzátorskou pečetní akcí v českých zemích jsou falza Oldřicha II. z Rožmberka. Ol-
dřich si nechal vyhotovit padělané pečeti ke zpe-
Za zmínku rozhodně stojí i osobnost Antonína
četění listin a listů, v nichž mu byl přiznán nemalý
Bočka, iniciátora slavného moravského diplomatá-
majetek. V naprosté většině případů se však jedna-
ře, tedy souboru listin a listů k dějinám Moravy.
lo o padělky pečetí osob, které byly již po smrti,
Boček je mimo jiné znám tím, že se v rámci tohoto
tím pádem tedy nemohly ani nic namítat (např.
edičního podniku také uchýlil k falzátorství – do
pečeti Jana Lucemburského, Karla IV., Václava
diplomatáře totiž zařadil několik vlastních padělků
IV. a dalších). Nepřipomínají Vám tyto případy
listin. Jednoduše se snažil doplnit to, co se nedo-
dnešní dobu? Jak vidíte, asi opravdu nebude
chovalo, a projevoval tak lásku k české historii
všechno zlato, co se třpytí.
v ne zrovna příznivé době. U tohoto případu mu-
sím poznamenat, že na rozdíl od předchozích případů nebyl záměr A. Bočka z jeho čistě sobeckých či materialistických vlastních důvodů. Každopádně musíte uznat, že motivy k vytvoření takovýchto fake news jsou rozhodně zajímavé. Závěrem bych jen dodala a možná také ráda vyvrátila mýtus, že fake news jsou vynálezem dnešní doby, po přečtení tohoto článku si však můžete udělat obrázek sami. Zbývá jen dodat: Nevěřte všemu! Hlavně nepodloženým článkům o historii. Mgr. Kateřina Doležalová
7
FAKE NEWS V LITERATUŘE V nedávné době se na knižním trhu objevila publikace s názvem Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!!, která se brzy dostala do povědomí veřejnosti. Na jejím vzniku se podíleli Miloš Gregor, Petra Vejvodová a skupina Zvol si info. Kniha seznamuje čtenáře s tím, jak nepodlehnout dezinformacím a manipulacím, se kterými se denně setkáváme v médiích a na sociálních sítích. Vyzpovídali jsme jednoho z členů ZVOL SI INFO, a to Vojtěcha Bruka.
1. Jsi členem ZVOL SI INFO. Můžeš nám na-
2. Podílel ses na napsání Nejlepší knihy o fake
stínit, o co vlastně jde?
news!!!. Na základě čeho tato kniha vznikla?
Zvol si info je projekt, který vznikl na kate-
Kniha vznikla na základě našich zkušeností
dře politologie Fakulty sociálních studií Masary-
a znalostí ze Zvol si info. Dostali jsme nabídku od
kovy univerzity na podzim roku 2016. V rámci me-
nakladatelství Albatros, zdali pro ně nechceme
zinárodní soutěže P2P Challenging extremism
napsat knihu, a tak jsme si nad to v jedenácti li-
jsme dali dohromady kampaň, nazvali ji Zvol si
dech sedli, knihu sepsali, přepsali a vydali. Do-
info a začali šířit osvětu na poli mediální gramot-
konce jsme se s ní natolik zalíbili Lukáši Hejlíko-
nosti, kritického myšlení a moderní propagandy.
vi, že ji zařadil do svého Listování a za dva měsí-
Naší primární cílovou skupinou jsou středoškolá-
ce jsme objeli s knihou asi 51 zastávek pro více
ci, ale často se dostáváme taky k široké veřejnosti.
jak 3400 diváků.
Napsali jsme také knihu – Nejlepší kniha o fake
3. Mohl bys stručně vysvětlit, co to jsou vlastně
news, dezinformacích a manipulacích!!!.
FAKE NEWS?
8
Fake news jsou v poslední době fenomé-
Vždycky se na pár sekund zamyslet, než něco
nem. Objevují se denně ve zprávách, na internetu
nasdílíme nebo pošleme svým kamarádům. Často
a každý o nich mluví. Přitom nejde o nic nového,
totiž šíříme fake news nevědomky. Kdyby se každý
jedná se o staré známé dezinformace. Jen vznikl
z nás takto na chvíli zamyslel, tak by ta situace
tenhle nový chytlavý pojem fake news. Široká ve-
byla třeba daleko lepší.
řejnost se o nich dozvěděla přibližně v roce 2016
Herec Lukáš Hejlík tuto knihu zařadil do
a od té doby jsou s námi na každém kroku. Povět-
svého cyklu scénických čtení. Letos na jaře tedy
šinou se však nejedná o čisté lži, důležitým prv-
proběhla série Listování. Za březen a duben se
kem je pravdivé jádro a na něj nabalená spousta
odehrálo 51 představení celkem pro zhruba 3400
manipulací, lží, zavádějících informací. Fake
diváků. Tvůrci knihy doufají v podzimní pokra-
news existuje celá řada a týkají se mnoha témat.
čování.
Najdeme je jak v celospolečenském dění, ve zdra-
Knihou a listováním to zdaleka nekončí.
vém životním stylu, v lékařství, ale třeba taky v
Projekt Zvol si info stále pokračuje ve své práci a
oblasti kryptoměn.
snaží se o šíření osvěty na poli mediální gramot-
4. Čemu konkrétně se v knize věnuješ ty?
nosti, kritického myšlení a moderní propagandy
Já konkrétně jsem sepsal kapitolu o konspi-
sérií přednášek na školách. Pokud Vás tento pro-
račních teoriích, což je mé oblíbené téma. A také
jekt oslovil, vřele doporučujeme podívat se na
o občanské společnosti, kde uvádíme dobré pří-
stránku zvolsi.info. Můžete zde najít mediální
klady z praxe z České republiky, které fungují a
příručku s názvem Surfařův průvodce po interne-
snaží se o osvětu v tomto tématu. Dále jsem se
tu. Díky této mediální příručce by měl být čtenář
také podílel právě na Listování. S knihou taky
sám schopný posoudit, které články a informace
jezdíme po různých konferencích a akcích.
jsou kvalitní a které se s námi snaží tak trochu
5. Co bys doporučil lidem, kteří se chtějí náva-
manipulovat.
lu dezinformací bránit? Zapojit mozek a kritické myšlení. Často si
Knihu by si měl přečíst každý, kdo se chce
myslíme, že kritické myšlení máme, ale je to větši-
bránit dezinformacím a manipulacím a dozvědět
nou náš první omyl. Kritické myšlení je třeba tré-
se více o fake news. A dobrá zpráva pro ty, kteří
novat a nejde si jen říct, že od teď budu kriticky
jsou líní a neradi čtou nebo prostě nemají čas vzít
přemýšlet a basta. Dále je také dobrá rozmanitost
do ruky papírovou knihu – tvůrci již přemýšlí o
zdrojů, kdy není dobré číst pouze jedny noviny,
audioverzi knihy, která by se snad brzy mohla
koukat jen na jeden ověřený web a jedny zprávy.
objevit v kamenných knihkupectvích a na e-
Kvalitnější a ověřenější informace také nalezne-
shopech.
me v zahraničí. V neposlední řadě je taky dobré Anna Fučíková
využívat různé weby, které u nás fungují, jako jsou například hoax.cz, manipulatori.cz, demagog.cz, které nám často ulehčí práci při ověřování informací. A nakonec ještě kratičkou výzvu. To, co proti šíření dezinformací může udělat každý, je jednoduché.
9
BARBORA CELLSKÁ – POŠPINĚNÁ PAMÁTKA Není výjimkou, že lidé pohybující se často na veřejnosti, vystupující před lidmi, zkrátka ti, kteří jsou více vidět než ostatní, jsou často předmětem zájmu mnoha lidí. Ať už jsou to herci nebo politici, tak nikdy nemají jistotu, že ohlas vázaný k jejich osobě bude kladný. Často jsou vystavování kritice, především v bulvárních novinách, kde jsou často informace o jejich životě smyšlené. Nedá se tomu zabránit, „drby a klepy“ společnost vždycky zajímaly a nejinak tomu bylo v naší historii. Jednou z takto pomluvených osobností českého středověku byla Barbora Cellská. potratila a posléze sama zemřela. Zikmund se dlouho neoženil a užíval si nevázaného života. A
to až tak moc, že mu to i šlechta podle kronikáře Jana z Turca vyčítala. To se změnilo právě až v roce 1405, kdy byl po osvobození ze zajetí šlechty donucen souhlasit, že si vezme dceru jednoho ze svých zachránců. Rozhodně tím ale netratil, kronikáři je totiž popisovali jako jeden z nejkrásnějších párů Evropy. O tom, jak to bylo šťastné manželství, se můžeme jenom dohadovat. Barbora byla očividně energická žena, která ale nechtěla jenom stát ve stínu svého manžela. Mezi manžely tak docházelo k častým sporům. Z manželství vzešlo jedno dítě, dcera Alžběta, která se vdala za Albrechta Habsburského, který díky tomuto sňatku získal později po Zikmundově smrti jeho dědictví. Pokud chceme rozebrat pomluvu Barbořina života a pošpinění jejího odkazu, musíme se nejdříve
zajímat o jejího synovce Ulricha, protože u něj to vše začalo. Ten byl synem jejího bratra Fridricha Barbora byla druhou manželkou císaře Zikmunda
a posledním mužským příslušníkem rodu. Cellští
Lucemburského, kterého většina zná pod označe-
už od 14. století byli na ostří nože s mnohem sil-
ním, které si vysloužil za své boje s husity „liška
nější a mocnější dynastií, rakouskými Habsburky.
ryšavá“. Ta se narodila v roce 1392 do rodu Cell-
Všechno to začalo v roce 1341, kdy císař Ludvík
ských, kteří se od roku 1341 pyšnili hraběcím ti-
jmenoval Cellské hrabaty. To by ještě nijak
tulem. Původ nebo domov její rodiny bychom
zvlášť nevadilo, ale území, které tím získali, bylo
hledali v oblasti dnešního Slovinska. Zikmundo-
původně v državách Habsburků. Nevraživost a
vou manželkou se stala v roce 1405 ve svých se-
nenávist tak dostala jasný důvod a nezměnilo se
dmnácti letech poté, co zemřela jeho první man-
to ani později, když v čele rodu stál právě Ulrich.
želka Marie. Ta zahynula nešťastnou náhodou,
Ten sice nejdříve sloužil králi Albrechtovi I. (také
když v těhotenství spadla během honu z koně,
Habsburk), zeťi Barbory, ale nesnesl se s jeho 10
jiným příbuzným, Fridrichem. Ten nastoupil po
A k tomu jej připravil Cilský, že jest musil vydati
Albrechtovi na císařský trůn jako Fridrich III..
krále Ladislava syna Albrechtova.“ Z úryvku je
Vedli spolu tedy války, a to v plném rozsahu. Pá-
jasné, jak to dopadlo. Ulrich konečně vyrval Ladi-
lení vesnice a pobíjení obyvatel bylo na denním
slava z císařových rukou. Když už spřádal plány,
pořádku. V roce 1443 spolu sice uzavřeli mír, ale
kterak bude vládnout prostřednictvím mladého
ten neměl dlouhého trvání. Je potřeba si uvědo-
krále, vlákal ho Ladislav Hunyadi, člen rodiny,
mit, že Ulrich byl poslední mužský potomek, ne-
která s Cellskými neměla nejlepší vztahy, do pasti
měl vlastní děti, a tak všechny své naděje vložil
a zavraždil. Tím vymřel rod Cellských po meči.
do svého synovce Ladislava Pohrobka. Toho měl
Předcházející řádky byly důležité pro pocho-
ale v poručnictví právě Fridrich a nehodlal se dě-
pení vztahů Fridricha a Ulricha. Protože to byl
dice uherského a českého království vzdát. Když
právě dvůr Fridricha III., kde vznikla Barbořina
ale Fridrich odjel do Říma na korunovační jízdu,
pomluva. Tady se poprvé potkáváme s Aeneasem
tak se v Rakousku utvořila opozice proti jeho
Silviou Piccolominim, pozdějším papežem Piem
osobě. Ulrich samozřejmě nestál dlouho stranou,
II.. Ten žil na dvoře Fridricha III., kde působil ja-
přidal se a společně napadli Vídeňské Nové Měs-
ko spisovatel, diplomat a sekretář. Fridrichovi po-
to.
sloužil zejména v oblasti propagandy, protože ho ve všech svých dílech vykresluje jen v nejlepším světle, za to s jeho odpůrci a nepřáteli se dvakrát
nemazlil. A jelikož jsem už výše zmiňoval jaký vztah měl budoucí císař k hrabatům Cellským, tak je jasné, jak to dopadlo v jeho dílech s nimi. Během bojů Ulricha a Fridricha se kritika nejvíce dotýkala jeho osoby. Ale ani Barbora tomu neušla. Piccolomini se o ní kriticky zmiňuje ve dvou dílech, jedním je Historia Austrialis (Dějiny Rakouska) a druhým Historia Bohemica (Historie Česká). Tato dvě díla
jsou důležitá pro pochopení, proč dnešní historici považují jeho slova o Barboře jako pouhý výplod fantazie. Historia Austrialis je totiž dílko, které Piccolomini sepsal přímo na objednávku Fridricha III., tudíž je více než pravděpodobné, že Habsburkovy vztahy s Cellskými a celou jejich rodinou se do tohoto spisu promítly. Piccolomini začíná těmito slovy: „V tom se čase stářím zesláblá Barbora, která byla manželkou Zikmunda, nakazila morem,
Ve Starých letopisech českých je situace
zemřela a pochovali ji v Praze. Na poslední cestě
popsána takto: „Téhož léta (1452) Rakušané
ji doprovázeli heretici. Není divu, protože tato že-
s pomocí kniežete cilského vytrhli polem proti
na se špatnou pověstí žila v tisících požitků.“ Mi-
ciesaři Fridrichovi římskému a položili se jemu
mo to si ještě neodpustil rýpnutí, že jejím otcem
před Novým Městem s puškami velikými. 11
byl Hermann Cellský, muž se kterým měli
království. …žena, již stařena, pojala úmysl znovu se vdát, zapudila z mysli dceru…, Císaři nezůstaly výmysly ztřeštěné ženy, utajeny…“
Habsburkové také společnou a nepříliš přátelskou minulost. Vedle toho se taky pouští do heretiků. České království bylo od husitských válek královstvím dvojího lidu. Vedle katolického obyvatelstva tu žila ještě početná kališnická část. A právě ona byla trnem v oku křesťanské Evropě. Není divu, že se do nich pozdější papež pustil. Tím to ale zdaleka neskončilo, autor pokračoval následovně: „Barbora byla žena takové nevyčerpatelné žádostivosti, že častěji si sama mužů žádala, než byla jimi žádána. …uchýlila se do Hradce Králové, kde stárla uprostřed skupiny svých milenců a souložníků. Podlehla takovému šílenství, že se potupovala svaté panny, zpochybňovala jejich cudnost, jednou tvrdila, že jsou hloupé, neboť nepoznali rozkoš, poté zase tvrdila, že nebyli panny a pro člověka není nic
důležitější než slasti; popírala posmrtný život a domnívala se, že duše umírá společně s tělem v duchu epikurejských tvrzení. Tuto bezbožnou ženu pochovali bezbožní kněží, hodní toho, aby udělali, bezbožnici, takový bezbožný pohřeb.“ To byla jedna z prvních verzí popisu smrti dřívější císařovny. Piccolomini popis později několikrát přepracoval, určité pasáže se pozměnily.
Už tady se do ní opřel, ale nijak zvlášť. Důležitější
Nutno uznat, že k lepšímu, možná i jemu už to
je ovšem podívat se na to, jak popsal její smrt
přišlo až příliš. Tolik asi k Historii Autstrialis a
v tomto spise. Píše: „V té době zemřela v Hradci
Barbořinu portrétu v tomto díle.
císařovna Barbora, žena nesmírně smyslná. Žila
Podruhé se o ní Piccolomini zmiňuje
veřejně se souložníky a muže častěji sváděla, než
v Historii české. Tam jsou u ní dokonce dvě
sama byla sváděna; necítila se vázána křesťanským
zmínky, jedna pochází r oku 1437, kdy zemřel
náboženstvím, ani kterýmkoliv jiným a dokonce po-
její manžel Zikmund a jde zde popsáno její cho-
pírala, že existuje nebe i peklo. Často prý plísnila
vání „… že Zikmund brzy zemře, že v království
své služky, že se modlí a postí; prý své tělo zbytečně
nastanou nepokoje, jestliže se co nejrychleji ne-
vysilují a věří, že usmíří slovy vymyšlené nebeské
postarají o její záležitost. Jediná cesta ke klidu
božstvo. Má se žít příjemně, dokud je člověk živ a
je ta, že si ji jako vdovu vezme polský král za
oddávat se rozkoším. Jen to je dopřánu člověku, je-
manželku. Bude snadno ho k tomu přimět. Vždyť
hož duše umírá zároveň s tělem. Snílkové jsou ti,
kdo by odmítl manželství, s nímž jsou spojena
kdo si slibují posmrtný život.“ Rozdíly jsou tu patr-
jako věda dvě tak velmi rozlehlá a bohatá
né. Výše jsem psal, že tato dvě díla jsou důležitá 12
důležitá pro dnešní pohled na celou kritiku od
vládcích). Korunku všemu nasadil v 16. století Jo-
Piccolominiho. Jedním z vodítek, že to byly jen
hann Jakob Fugger, který ji už označuje jako
„babské klepy a povídačky“, je právě to, že se
„německou Messalinu“
popisy často měnily. Například v prvním úryvku
Barbora jistě nebyla žádný svatoušek, ale to
je zmíněno to, jak se Barbora vysmívala jeptiš-
ani její manžel Zikmund, však o nich Piccolomini
kám. Pár let uplynulo a najednou Barbora plísní
napsal: „Zikmund ji často přistihl při nevěře, ale
své služky, že se modlí. Přímo se naskytuje otáz-
cizoložník odpouštěl cizoložnici, protože on sám
ka mířená budoucímu papeži: „Jak to teda Eneáši
hojně manželství zneucťoval.“ Je ale potřeba jeho
bylo?“ Tady už je vidět, že si Piccolomini vy-
slova brát s rezervou, přece jen pomluvy a klepy
mýšlí a takzvaně „vaří z vody“. Jen pro porovná-
existovaly, existují a budou existovat.
ní, takto je zmíněna její smrt ve Starých letopisech českých: „Léta Božieho 1451, byl mor veliký v České zemi. A v tu neděli před svatů Markétů
Dominik Šípoš
umřela jest ciesařovna Barbora, žena ciesaře Zikmunda na Mělníce a pochována jest na hradě pražském v kostele svatého Václava.“ Tady vidíme další Piccolominiho chybu, Barbora nezemřela v Hradci, ale v Mělníku. S tím už si ale velkou
hlavu nedělal. Zjistili jsme tedy příčiny a počátky pomluv. Tím ale nekončíme, protože kritika se dál rozvíjela. Autorita Piccolominiho prudce vzrostla, když se stal papežem. Nenašel se nikdo, kdo by stavěl proti nejvyšší církevní autoritě a vyvracel jeho tvrzení. Situace byla naprosto opačná. Byla ve velkém přebírána. Podobné informace o Barboře můžeme najít například v kronice polského kroni-
káře Jana Dlugozse, Alberta Krantze, Hartmann Schedela nebo v díle Antonia Bonfiniho. Posledně zmiňovaný se od ostatních ale liší, Bonfini totiž své dílo Rerum Hungaricum Decades, ve kterém píše o dějinách Uherského království, sepsal na žádost svého chlebodárce Matyáše Korvína. Není náhoda, že to je mladší bratr Ladislava Hunyadiho, muže který stál za vraždou posledního mužského člena rodu Cellských Ulricha. Prvně použil označení Messalina (římská císařovna proslulá zhýralostí a pokusem o vraždu vlastního manžela) kronikář Johannes Cuspinianus ve svém díle De Caesaribus et Imperatoribus (O císařích 13
A CO NA TO SOUČASNÉ UMĚNÍ? Falešná zpráva či dezinformace byla součástí běžného života již od starověkého Řecka. Dnešní pojmenování „fake news“ se jí dostalo za studené války. V poslední době, zejména okolo konfliktu na Ukrajině, voleb v USA a v Čechách, se tento mediální problém výrazně rozhořel a začal mohutně probírat v mnoha sférách běžného života. Když jsem byl letos promítat Jeden svět na školách, což je má milá aktivita poslední čtyři roky, koukal jsem, že je mezi materiály kompendium pojednávající o mediální výchově a dezinformacích. Filmový festival dokumentárních filmů Jeden svět, který pořádá Člověk v tísni, dokonce vyvolil téma fake news a mediální manipulace za hlavní pro rok 2018. A ve své tiskové zprávě jej označil za „jeden z největších problémů současného světa“. Rád bych ve svém článku krátce reflektoval tento problém v současném výtvarném umění. Musím se přiznat, že jsem bohužel nebyl
kontrole. Kritizuje tak velký pohyb peněz, lidí a
přítomen žádné výstavě sám. Jediná, kde možná
zboží, zejména nadnárodních korporací, mezi státy.
trochu zaznělo téma fake news, ale opravdu jen
A také zkoumá hodnotu lidí a věcí.
okrajově, byla výstava našich studentů Gizmo II.,
Se zajímavým příspěvkem vystoupil filmař
která se konala v Galerii T v měsíci březnu letoš-
Eric Baudelaire, jeho umělecký snímek „Also
ního roku. Na internetu jsem objevil alespoň dvě
Known As Jihadi“ vypráví o mladém muži, putují-
skutečnosti, které si zde můžeme zmínit. Asi nej-
cím z Francie na bojiště v Sýrii a zpět. Po návratu
zásadnější je informace o Berlínském festivalu
je mladík uvězněn za údajnou spolupráci s ISIS.
mediálního umění. Jedná se o zprávu z 2. února
Používá teorii režiséra Adachiho: Fukei-ron. „Ta
2018 a zdá se, že podobně jako Jeden svět si i
vyzdvihuje vliv okolní krajiny na formování
Berlínský festival jako zásadní téma vytyčil digi-
charakteru jedince.“
tální populismus a fake news. 31. ročník festivalu
Na závěr bych rád zmínil hyperrealistu Hyn-
probíhal od 31. ledna do 4. února. Z hlediska for-
ka Martince. Vytvořil zajímavý a velkolepý soubor
my nabídl divákům artefakty mediálního umění –
Cesta na Island, ve kterém se inspiroval smyšlenou
performance, videoinstalace nebo internetové
historkou z doby barokní o cestě Kiliána Ignáce
umění. Součástí festivalu byly také diskuse, dílny
Dientzenhofera na Island za účelem stavby barok-
a přednášky. Téma bylo pro umělce důležité:
ního chrámu. Studoval barokní díla v českých a an-
„Ukazuje se totiž, že postdigitální kultura dnes
glických galeriích, přemaloval je a intervenoval do
vytváří prostor, který spíš, než aby nabízel
nich, tudíž vznikl naprosto unikátní soubor velice
osvobozující alternativy, podporuje nenávist,
zajímavých obrazů, které se snaží spojit realitu a
rasismus nebo nepodložené konspirační teorie.
fake news a staré s dnešním. Autor část svého
A právě na uvedené problémy se festival
souboru vystavuje v těchto dnech v Galerii Dům
pokouší hledat odpovědi.“
v Broumovském klášteře. Je to symbolické,
Území spoluviny, tak bychom mohli přeložit
neboť autor pochází z broumovského regionu a
Territorie of Complicity, hlavní část programu,
broumovský klášter byl velkým architektem
kterou připravila německá kurátorka Inga Sei-
Dientzenhoferem výrazně rekonstruován v době
dler. Vytvořila experimentální prostor, který je
barokní.
podobný velkému skladu, kde obchod nepodléhá
Jakub Voves 14
CO JE PRAVDA? A CO UŽ PRAVDU JEN ZDÁNLIVĚ PŘIPOMÍNÁ? Zástupci České televize ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Hradec Králové si pro studenty a pedagogy připravili debatu na téma FAKE NEWS: Pravda, lži a polopravdy ve veřejném prostoru. Diskutovat se studenty přijeli moderátoři ČT Světlana Witowská, Marek Wollner a známý český filozof prof. Jaroslav Peregrin, který učí na katedře filozofie a společenských věd FF UHK.
Úvodní slovo přednášky měla děkanka Filo-
chodí do živých vysílání. Mnohokrát se nám stalo,
zofické fakulty UHK Pavlína Springerová, která
že jsme obtelefonovali 19 lidí a až dvacátý oslovený
všechny hosty i diváky mile přivítala a předala slo-
přišel.“ Také zde zdůraznila, že se vždy snaží být
vo Světlaně Witowské, která začala celou debatu
nestranným oponentem a iniciovat otevřenou výmě-
představením sebe samotné, a také všem představi-
nu názorů, což bývá také někdy velice obtížné. Svět-
la pořad Interview, který vysílá Česká Televize.
lana Witowská si pro všechny účastníky připravila
Tento pořad je živě vysílaný rozhovor na aktuální
krátké ukázky z pořadu Interview, kde se politici
téma. Diváky Světlana Witowská postupně během
úmyslně vyhýbají odpovědi na danou otázku či úmy-
svého výstupu seznamovala s komplikacemi, ale
slně mlží, odvádí diskuzi k jiným tématům, říkají
také humornostmi, které doprovázejí natáčení to-
polopravdy či lži. Všechny tyto ukázky a momentky
hoto pořadu. Světlana Witowská: „Interview se
politiků rozesmály celou aulu. Další část příspěvku
snažíme dělat tak, aby to bylo k aktuálnímu dni a
Světlany Witowské se týkala prezidentské debaty,
rádi bychom ve vysílání vždy měli aktéra dne, což
kterou sama moderovala a přiblížila všem účastní-
se bohužel často nedaří, protože politici neradi
kům zákulisní informace a přípravy které debatu 15
doprovázely. Také zmínila, jak důle-
žitá je při interview psychologie. Následně Světlana Witowská odpověděla na několik dotazů z řad studentů a ti ji nakonec ocenili potleskem. Ke slovu se poté dostal Marek Wollner, který započal svůj příspěvek humornými příklady dezinformačních článků, které byly zveřejněny na známém dezinformačním webu www.aeronet.cz a týkaly se diskuze ohledně nové verze české hymny či předvolebních diskuzí. Marek
Spravedlivá soutěž může probíhat pouze a teh-
Wollner zdůrazňoval, jak velký vliv mají dezin-
dy, dokud jsou účastnicí schopni dodržovat určitá
formační články zveřejněné na Aeronetu. V další
pravidla. Prof. Peregrin zdůrazňuje významnou roli
části svého příspěvku se Marek Wollner snažil
společnosti, která se musí neustále učit, vzdělávat,
zamýšlet nad současným obdobím, které nazýval
kontrolovat danou diskuzi a dodržovat určitá pravi-
jako postfaktické a zdůrazňoval, že je to období
dla. Jedinec má být schopen vzdát se svých názorů,
vyznačující se tím, že nikdo nemá pravdu. Slovy
pokud je nemá podložené, hledat, argumentovat a
Marka Wollnera: „A to je kouzlo propagandy,
účastnit se zdravého soupeření názorů. Tato schop-
která se snaží nám všem, kteří se pokoušejí dělat
nost však není samozřejmostí, kterou nám vyprojek-
poctivou žurnalistiku, dát punc nevěrohodnosti,
tovala evoluce, je to věc, kterou se musíme učit, říká
znehodnotit nás.“ Podle Marka Wollnera snižují
prof. Peregrin.
propagandistické servery kredibilitu všech novi-
Michal Strnadel
nářů. V další části svého příspěvku se věnoval v nadlehčené formě jednotlivým kauzám, které hýbaly českou veřejností. Také Marek Wollner odpověděl na několik zajímavých a palčivých dotazů, a byl oceněn hlasitým potleskem. Třetím a posledním hostem byl prof. Jaroslav Peregrin, který svůj příspěvek směřoval k podstatě toho, kde se berou a proč vznikají fake news, a odkud se vynořují lidé, kteří nás zaplavují dezinformacemi. Také zde prof. Peregrin zdůraznil
vztah mezi pravdou a demokracií, důležitost plurality, soutěžení názorů, cílů a nápadů. Dále apeloval na to, aby v dané soutěži vždy vítězily názory, pro které lze najít nejpádnější důvody. 16
Fake news a kreativní výklady české ústavy O tom, jak správně vykládat Ústavu České republiky, se v posledních letech diskutuje poměrně často. Tématem je nejen rozpor mezi textem ústavy a jejím duchem (nepsaná pravidla, zvyky), ale také přítomnost nejrůznějších nepravd, polopravd a fám. V následujících odstavcích se zaměřím na pět bodů, o kterých se v souvislosti s výkladem ústavy mluví nejčastěji. Koho může prezident republiky jmenovat premiérem? Prezidentu republiky přísluší po volbách do
republiky v tomto pokusu jmenovat premiérem kan-
Poslanecké sněmovny právo prvního a případné-
didáta, kterého mu navrhne předseda Poslanecké
ho druhého pokusu, ve kterém jmenuje premiéra.
sněmovny. Předpokládá se totiž, že když byl předse-
Teoreticky jím může jmenovat kohokoliv, kdo
da sněmovny zvolen nějakou sněmovní většinou do
splňuje zákonné podmínky. Prakticky by samo-
své funkce, měl by nejlépe ze všech vědět, jaká vět-
zřejmě měl vycházet z výsledků voleb a z daného
šina by mohla vyslovit důvěru nové vládě. Pokud by
rozložení politických stran v Poslanecké sněmov-
ani třetí pokus nebyl úspěšný, má prezident republi-
ně. Obvykle je v prvním pokusu jmenován před-
ky možnost Poslaneckou sněmovnu rozpustit a vy-
seda vítězné politické strany, který až na dvě vý-
hlásit nové volby. K takovéto situaci ale zatím nikdy
jimky (Mirek Topolánek, Andrej Babiš) následně
v historii České republiky nedošlo.
důvěru pro svou vládu získal. Specifická situace
Může prezident republiky odmítnout jmenovat
nastala po volbách 2010, kde se hned po vyhláše-
nějakého ministra?
ní výsledků vytvořila většina 118 poslanců středo
Zde
je
výklad
relativně
nejednoznačný.
-pravicových stran (ODS, TOP 09 Věci veřejné),
V Ústavě se píše že, „Předsedu vlády jmenuje prezi-
přičemž vítězná ČSSD žádného koaličního part-
dent republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy
nera pro sestavení většinové vlády neměla. Proto
vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných
tehdejší prezident Václav Klaus jmenoval předse-
úřadů.“ Nikde není použito spojení „musí jmeno-
dou vlády lídra ODS Petra Nečase.
vat“ ani se nic nepíše o variantě, že by „mohl odmít-
V současné době květen 2018máme za se-
nout“. Obecně se má za to, že pokud předseda vlády
bou první pokus, ve kterém se nepovedlo vládě
přinese prezidentu republiky návrh na jmenování
Andreje Babiše získat důvěru. Současný prezi-
konkrétního ministra a bude na tomto návrhu trvat,
dent Miloš Zeman má tedy ještě jednu možnost
nezbývá prezidentovi nic jiného, než takový návrh
jmenovat nového premiéra na základě svého uvá-
akceptovat. Na druhou stranu, pokud by prezidentovi
žení. Využil přitom nepsaného pravidla, když
nějaký návrh vyloženě vadil, a chtěl by, ať jej před-
Andreje Babiše napodruhé prozatím pouze pově-
seda vlády přehodnotí a premiér by ho následně sku-
řil vyjednáváním o nové vládě, ale zatím ještě
tečně přehodnotil, nemělo by se teoreticky jednat o
nejmenoval premiérem. Tento akt pověření zave-
nic protiústavního. V minulosti se např. u prezidenta
dl po volbách 1996 tehdejší prezident Václav Ha-
Václava Klause pochybnosti u jmenování určitých
vel a následně ho začali praktikovat i jeho nástup-
nominantů na ministry objevily. Nikdy se ale nesta-
ci.
lo, že by prezident republiky odmítl jmenovat někoJiná situace ovšem nastává v případném
ho na návrh premiéra.
třetím pokusu. Pokud ani napodruhé nezíská nový 17
Jak je vymezená působnost vlády v demisi?
Tento bod je zdaleka nejsložitější z hlediska
Kdy může a kdy musí prezident republiky roz-
pustit Poslaneckou sněmovnu?
rozporu mezi textem a duchem ústavy. Ústava
1) Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident
hovoří, že vláda je povinna podat demisi
republiky, jestliže
v případech, kdy jí buď není vyslovena důvěra,
a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově
nebo je jí vyslovena nedůvěra, anebo když podá-
jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem re-
vá demisi po ustavující schůzi nové Poslanecké
publiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké
sněmovny. V takových případech prezident re-
sněmovny,
publiky demisi vlády musí přijmout. Následně je ovšem až do jmenování nové vlády tato vláda „vládou v demisi“ a musí logicky vykonávat kroky, které nesnesou odkladu (tzv. pověření výkonem funkce do jmenování nové vlády).
b) Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o
vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry, c) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné, d) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi. (2)
Prezident republiky Poslaneckou sně-
movnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců. Podstatné tedy je, že zatímco v prvních čtyřech případech prezident republiky může sněProblém je, že tyto kroky nejde nijak přesně
movnu rozpustit, v pátém případě nemá na výběr a
definovat. Obecně se má za to, že vláda v demisi
rozpustit ji musí. Taková situace nastala v roce 2013,
nemá dělat rozsáhlé personální změny, nemá řešit
kdy se po rozpuštění sněmovny konaly předčasné
žádné zásadní zakázky apod. Pokud ale udělá pra-
volby. Závěrem je nutné dodat, že Poslaneckou sně-
vý opak, nelze ji za to dle textu ústavy nikterak
movnu nelze rozpustit 3 měsíce před koncem voleb-
trestat. Jedná se tedy spíše o problematiku zvyk-
ního období.
losti, jejíž dodržování závisí na politické kultuře
Je naše ústava dokonalá, nebo potřebuje vylepšit?
každé země.
Tato otázka je samozřejmě ryze subjektivní.
Úplně stejný princip samozřejmě platí i pro
Osobně si myslím, že naše ústava není vůbec špatná.
vládu, která podala demisi na základě rozhodnutí
Někdo by samozřejmě mohl tvrdit, že je příliš obec-
předsedy vlády (např. kvůli korupčnímu skandálu
ná, ale je třeba si uvědomit, že ústava musí vycházet
premiéra, odchodu některých stran z vlády apod.).
z jistého ducha, který je závislý na politické kultuře,
Jediný rozdíl je v tom, že demisi takové vlády
a nemůže být manuálem pro všechny možné i ne-
prezident republiky přijmout nemusí. Zatím této
možné situace. Krom toho, pokud bychom ji někde
možnosti ale nikdo nikdy nevyužil.
kvůli někomu či něčemu zpřísnili, mohli bychom si 18
pro změnu naběhnout v pozdější době právě kvůli onomu zpřísnění. Neznamená to ovšem, že by se do ústavy vůbec nemělo zasahovat. Vždy je určitý prostor pro vylepšení, ideálně po nalezení konsensuální shody napříč politickým spektrem. Např. rozpuštění sněmovny by mohlo být povinné u všech pěti bodů, u jmenování nového premiéra by se mohla
Uvidíme, zda se v horizontu příštích několika let dočkáme nějakých změn. V každém případě si myslím, že ze všeho nejdůležitější je ověřovat si fakta z více zdrojů, nespoléhat na automatickou pravdivost každé informace, rozvíjet kritické myšlení a diskutovat o věcech veřejných. Jedině tak budeme moci zkvalitnit společenskou kulturu a tedy i kulturu politickou.
prohodit procedura mezi druhým a třetím poku-
Mgr. Tomáš Rell
sem (druhý pokus by měl předseda Poslanecké
sněmovny a třetí pro změnu prezident). Rovněž by vláda
nemusela
vznikat na základě jmenování, ale až po získání důvěry v Poslanecké sněmovně…
19
Ministerstvo školství: Takhle to nejde! K DAMU a JAMU přidáme nově HAMU s PAPU. Je to tady! Další města se konečně dočkají svých uměleckých akademií. Vzhledem k enormnímu počtu emigrujících umělců, které žene vidina lepších pracovních podmínek v zahraničí, se ministerstvo školství rozhodlo aktivně zasáhnout. Na podzim minulého roku totiž proběhlo tajné výběrové řízení, jehož se zúčastnila dvě města, konkrétně Hradec Králové a Pardubice. Podle vrcholného státního úředníka, který vzhledem k utajení projektu nechce být jmenován, jsou akademie „na stolech“ a magistráty obou měst teď podnikají patřičné kroky k jejich realizaci. Už teď jsou ovšem jasné názvy obou škol. Zatímco v případě Hradce se jedná o Hradeckou akademii múzických umění se stejným ekvivalentem v Praze nebo v Brně, tak v Pardubicích finanční prostředky státu dovolují pouze katedru pantomimy, proto název Pardubická akademie pantomimických umění. Kolik to bude stát?
Jak budou vypadat? A co silnice?
Podle úředníků „to nebude za hubičku“,
Co se týče vzhledu, tak ten je v Pardubicích
pořád je tu sice Evropská unie, která zaplatí mini-
jasně dán. Evropská unie totiž poskytne dotaci pouze
málně 25 %, ale zbylých 75 % zůstane na bedrech
za předpokladu, že komplex řádně zapadne do okolní
státu. Je tedy jasné, že většina peněz půjde
krajiny. Ta je v Pardubickém univerzitním kampusu
z našich kapes. Kolik budou stavby a provoz pra-
tvořena soustavou panelových domů. V Hradci zase
covišť stát, nám ministerstvo školství odmítá říct.
s jistotou vědí, že Kotěra ani Gočár tentokrát nepo-
Při opakovaném dotazu totiž mluvčí ministerstva
mohou.
vytrvale mlčí.
„Chobotnice“, která v Praze nedostala zelenou,
Kam je dát?
nicméně do největšího parku v Hradci Králové by
Další ožehavou otázkou je umístění. Zatímco v Pardubicích se již staví na území univerzitního kampusu, tak v Hradci se stále neví, kam akademii situovat. Možnou variantou byl pozemek
Možnou
variantou
projektu je i prodloužení silnice I/37, která nově povede od akademie k akademii. Plánovaná dostavba má začít příští rok, ovšem otevření nejisté.
Vaše názory:
nistrativním problémům ohledně povolení stavby
Věra (důchodkyně, 76 let)
jsou, dle jiného zdroje, nově opravené Šimkovy sady. A to dává smysl. Město by tím vyřešilo hned několik problémů. Zaprvé, nebude nutné přistavovat jídelnu, protože součástí sadů je i mo-
Co řeknete, až vaše vnoučata začnou chodit na HAMU nebo PAPU? Jen se nebojte, já jim navařím. Jen ať přijdou, jídla bude dost.
derní kiosek s venkovním posezením. Zadruhé by
Martin (student, 19 let)
došlo k zasypání vodní plochy parku, čímž se ra-
Co si myslíte o HAMU a PAPU?
pidně sníží počet komárů a ovádů, což občanům města pomůže. A teď to hlavní, akademie by se vzhledem k umístění, mohla hrdě nazývat „školou
Kaplického
svým přírodním vzhledem seděla náramně. Součástí
naproti fakultní nemocnici, nicméně kvůli admipředběhl akademii Kaufland. Druhou z variant
je
Zní to lákavě, ale ty názvy to chce v angličtině. Ta je teď moderní. Základem bude určitě slovo food. Pavel Hylmar
v přírodě“, což by byl světový unikát. 20
PSYCHOLOGICKÉ VNÍMÁNÍ FAKE NEWS Fake news. „Fenomén“ dnešní doby. Fake news jsou využívány téměř všude. Vidíme je v reklamách, v médiích, na sociálních sítích, ale zejména v politických kampaních. Proč? Jak často se vám stane, že při prohlížení Facebooku narazíte na sdílený příspěvek a řeknete si: „Jak může někdo takové hlouposti uvěřit?“ Věřím, že dnes a denně. Příčinou je mentální pohodlnost této zrych-
Psychologové pro tuto skutečnost používají
lené doby. Přespříliš informací (dezinformací)
pojem konfirmační zkreslení. Je to naprosto přiroze-
nezvládá náš mozek přijímat. Kritické přemýšlení
ná lidská věc, kterou nedokáže potlačit nikdo z nás.
nad přijímanou informací chce čas. Čas, který ne-
Upřednostňujeme ty informace, které podporují náš
máme, který raději věnujeme přijímání nových
vlastní názor. Naopak nevěnujeme pozornost těm,
informací než přemýšlení nad pravdivostí.
které nejsou v souladu s naším názorem. Máme tedy
Pozornost, kterou musíme věnovat podnětu, ovlivňuje naši psychiku. Prefrontální
kůra
potom potřebu je zkreslovat, upravovat nebo ignorovat.
mozková
(evolučně nejmladší část mozku), kterou v tomto případě využíváme,
nám
umožnuje
přijímání informací a využívání operační paměti. Pokud je ale namáhána, přichází pokles paměti a pozornosti. V případě vyčerpání činnost prefrontální mozkové kůry ustává a my reagujeme afektivně. Vraťme se k času. Díky rozšíření komunikačních technologií je pro nás
Fake news byly, jsou a budou. Vždy byly ná-
velmi jednoduché se k fake news dostat. Lidé, kte-
strojem manipulace, jen neměly termínové označení.
ří je vytváří, velmi dobře vědí, že naše pozornost
Jsou na nich založeny propagandy, ideologie, politic-
není nekonečná a že přemýšlení vyžaduje mnoho
ké myšlenky. Jak proti nim tedy můžeme bojovat?
energie. Cíleně tedy zprávy tvoří tak, aby co nej-
Sdělujme pravdivé informace stručně, jasně a často.
více a v co nejkratší době působily na naše emo-
Neznehodnocujme kritické myšlení a udělejme si
ce. Zprávu nejdůležitější potom nahradí zprávou
čas. Vnímejme fakta i v emočně vypjatých situacích
jinou tak, abychom se informací nezabývali do
a potlačme impulsivní chování.
hloubky a neměli potřebu si ji ověřovat. Kdo
Kateřina Ortová
z nás na to má čas? Kdo z nás může říct, že si všechno důkladně prověřuje a až potom posílá informace dál? Jak řekl Joseph Goebbels: „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou.“
21
HSS ČAS SE PŘEDSTAVUJE HSS ČAS – KPVHA – FF UHK aneb v plném znění: Hradecká studentská sekce České archivní společnosti působící při Katedře pomocných věd a archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. V tomto akademickém roce pořádala HSS ČAS opět řadu zajímavých akcí. V říjnu to byl historicky první „Seznamovák archivářů“ – večírek, během něhož došlo i na premiéru našeho mini-muzikálu „Kterak se Lotrando učil archivářem“, ale také na
pasování prváků atd. Na konci listopadu jsme se vydali na exkurzi do Rychnova nad Kněžnou, kde jsme navštívili místní Státní okresní archiv, a poté jsme absolvovali prohlídku interiérů Kolowratského zámku a kostela Nejsvětější Trojice. V polovině února pořádala HSS ČAS mezisemestrální posezení. Na konci téhož měsíce si pro nás pak kolegyně Bc. Eva HSS ČAS je součástí České archivní spo-
Havlíková nachystala zajímavou přednášku vycháze-
lečnosti, která na celostátní úrovni sdružuje pře-
jící z její Cenou děkanky FF UHK oceněné bakalář-
devším odborné archiváře, historiky, pedagogy a
ské práce na téma „Jmenování a intronizace králové-
studenty archivnictví a pomocných věd historic-
hradeckých biskupů v 17. a 18. století“. Z nedávných
kých. Členové HSS ČAS pochází z řad studentů
aktivit na závěr zmíním alespoň dubnovou exkurzi
bakalářských, magisterských či doktorských obo-
do Žďáru nad Sázavou, kde jsme pod vedením naše-
rů archivnictví, historie a počítačové podpory
ho emeritního předsedy Mgr. Martina Jandy navštívi-
v archivnictví. Našimi výkonnými orgány jsou:
li nejen okresní archiv, ale také Muzeum nové gene-
valná hromada, výbor a revizní komise HSS
race sídlící ve žďárském zámku. No, s HSS ČAS se
ČAS.
zkrátka nenudíme!
Skrze HSS ČAS se mj. snažíme o propagaci
Více informací o HSS ČAS a její činnosti je
archivnictví, historie a PVH mezi hradecké stu-
k dispozici na našich webovkách (www.cesarch.cz/
denty i širší veřejnost a v neposlední řadě nám jde
hsscas) či FB (www.facebook.com/hsscas). Zajímá-li
také o „teambuilding“ studentů našich oborů. Po-
Vás víc či chcete-li se stát členy naší sekce, neváhej-
řádáme odborné exkurze do archivů, muzeí, kni-
te a napište nám na hsscas@seznam.cz.
hoven a jiných podobných institucí. Na našem přednášky
Bc. Andrea Jaklová,
s významnými osobnostmi a odbornými pracov-
jednatelka HSS ČAS
programu
jsou
též
besedy
a
níky z oboru. Zapojeni jsme též do dění na katedře KPVHA (cizí nám nejsou ani akce FF či UHK). Společně podnikáme i jiné neformální aktivity (grilovačky, soutěže atd.).
22
CO JE TRANSKULTURNÍ KOMUNIKACE?
Současný svět
vání, spíše se „navzdory“ kulturním odlišnostem
Vlivem migrace a globalizace dochází k setkávání rozmanitých kultur, společenské změny utvářejí
snaží najít univerzální rysy, které by umožňovaly setkávání a dialog napříč kulturami.
nové subkultury. V bezprecedentní situaci součas-
Obor se tak zabývá nejen specifiky jednotli-
ného světa je náročnější dostát požadavkům nut-
vých kultur, jak je studuje kulturní antropologie,
ným k tomu, aby přes hranice těchto skupin mohl
ale společně třeba s filosofickou antropologií se ptá
fungovat vzájemný dialog. Zejména je nutné kul-
také po univerzálně lidských rysech. Pozornost je
turní odlišnosti nejen respektovat, ale zároveň je
dále věnována teoriím etiky a jejich aplikacím, na-
překročit.
příklad v oblasti různých setkání a střetů civilizací. Tyto tři základní perspektivy jsou prakticky
Transkulturní cesta k dialogu
podporovány Transkulturní Komunikace zkoumá pod-
prostřednictvím
osobnostně-
komunikačního rozvoje a jazykových dovedností.
mínky, díky kterým je toto překračování možné. Nepředpokládá samozřejmé vzájemné obohaco-
Spojujeme lidi napříč kulturami Už dávno nejde o to, jestli budeme žít společně, ale o to jak.
23
NAŠE SPOLEČNÁ PŘÍTOMNOST 2018: DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V ENVIRONMENTÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Transkulturní komunikace ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Hradec Králové a Ekonomickou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích pořádaly ve dnech 21. a 22. března 2018 konferenci Naše společná přítomnost 2018: Digitální technologie v environmentálních souvislostech, jejímž hlavním hostem byl Prof. Dr. med. Dr. phil. Manfred Spitzer (Universitätsklinikum Ulm, Německo) První část konference patřila hlavnímu hostu Prof. Dr. Med. Dr. Phil. Manfredu Spitzerovi, který přednášel na téma Kybernemoc!: Rizika
Michal Strnadel
a vedlejší účinky digitálních médií. Druhá část konference trvala celý den a byla tematicky členěna na blok sociologický a politologický, antropologický a ekologicko-filosofický,
a
nakonec blok přírodovědný. Hlavními hosty byli: Prof. PhDr. Václav Bělohradský, Ph.D,
Martin
Leskovjan,
Doc. PhDr. Martin Soukup, Ph.D., Mgr. Jana Karlová, Ph.D., Jeremiáš Havranů,
Mgr.
Zdeněk
Vermou-
zek a Mgr. Lucie Diblíková. Detailní popis akce je dostupný na webových stránkách transkulturní komunikace: http:// transkulturnikomunikace.cz/ novinka/351/konference-nase-
spolecna-pritomnost-2018
24
25
ERASMUS—ROZHOVOR SE STUDENTKOU For the summer semester moved to our dormitory 24 years old student Maholy Fajardo, who comes from Venezuela. So I decided to make a short interview about Erasmus and her impressions from our country. Hi. Why did you decide for The Erasmus Programme? My university gave me the opportunity to apply for an exchange in the Czech Republic.
Do you like Hradec Králové? I love Hradec Králové. What will be the best memories from our country
Why the Czech Republic? Because my home university has partnership with University of Hradec Králové. I actually did not choose the country. The offer of scholarship was already like this. Which subjects and in which faculty are you studying? I am studying history in the Philosophical Faculty. Could you tell us something about you? I am from Venezuela, I like singing, dancing, languages and culture. What was your first impression about our country?
for you?
My first impression was -it is beautiful but it's too
The snow, struggling with the language, Czech peo-
cold (it was winter). Organized. Very different
ple walking barefoot in the street, the friends I have
from my country.
made.
What do you think about people in our country?
What are the biggest differences between our coun-
There are some nice people, and there are others
try and yours ?
who are not so nice.
Everything, from the language to the culture. The
Which places and cities have you visited?
mind-setting of people. Economy, politics...
I have visited Pardubice, Kutná Hora, Prague and
And the last question - How does the Czech lan-
Kolín.
guage sound? Do you like it?
What do you think about our university? It is an excellent university with good teachers.
It sounds very interesting and it is charming. I like Czech language and I would like to learn it.
Nice and comfortable classrooms, rest rooms and
Kateřina Ortová
good services. 26
SOS Aktuálně z harmonogramu akademického roku zkouškové období začalo 14. 5. 2018 a bude pokračovat až do 30. 6. 2018 letní prázdniny nás čekají od 1. 7. 2018 a budou do 17. 8. 2018 20. 8. 2018 začíná výjimečné zkouškové období, a to až do 31. 8. 2018
Termíny pro odevzdání prací najdete je zpravidla na internetových stránkách www.uhk.cz vyberete si příslušnou fakultu > svou katedru a její dokumenty všechny důležité termíny by zpravidla také měly být
na hlavní nástěnce před katedrou, takže je vhodné ji průběžně sledovat na vyžádání Vám informace jistě ráda poskytne sekretářka katedry
Oslovování vyučujících Většina studentů často přemýšlí, jak oslovovat naše vyučující. Pojďme si to raději znovu připomenout. Bc./BcA. jsou bakaláři a bakalářky, to budeme možná brzy také někteří z nás. Mgr./MgA. – magistři a magistry. I tento titul nám možná není tolik zapovězený a mohli bychom ho v budoucnu dosáhnout. Podobně tak Ing. – inženýr, inženýrka. RNDr.;
PhDr.; ThDr.;
jsou doktoři a
doktorky. Podobně tak Ph.D. je doktor nebo
doktorka. Doc. je docent nebo docentka. A konečně Prof. znamená profesor či profesorka. Přednost má vždy vyšší titul před nižším a také funkce před titulem. Tedy např. pana děkana 27
28
29
KŘÍŽOVKA
1. první ostrovní stát 2. jméno britské královny 3. kávový nápoj 4. vzor podstatného jména rodu středního 5. chemický prvek – Zn 6. mezidruhový kříženec 7. sociální síť 8. řecký bůh moře
30
Zdroje a literatura Falza: Mgr. Kateřina Doležalová Jindřich ŠEBÁNEK – Zdeněk FIALA – Zdeňka HLEDÍKOVÁ, Česká diplomatika do r. 1848, Praha 1971, s. 72.
MUNI, Český rozhlas Kniha o Fake News: Anna Fučíková Vojtěch Bruk ZSI Barbora Cellská—Pošpiněná památka: Dominik Šípoš
PICCOLOMINI Enea Silvio, Historia Bohemica – Historie česká, edd. Dana Martínková – Alena Hadravová – Jiří Matl, Praha 1998, str. 203. DVOŘÁKOVÁ Daniela, Čierna kráľovná Barbora Celjská (1392–1451): životný príbeh uhorskej, rímsko-nemeckej a českej kráľovnej, Bratislava 2013. Wikipedia Commons Co na to současné umění: Jakub Voves Rozhlas Vltava, Česká televize, Klášter Broumov… Co je pravda? A co už pravdu jen zdánlivě připomíná? Michal Strnadel Rektorát UHK, Facebook Fake news a jiné kreativní výklady české ústavy: Mgr. Tomáš Rell Ústava ČR, Wikipedia Commons Psychologické vnímání fake news: Kateřina Ortová Wikipedia Commons Stalo se, SOS... Wikipedia Commons, Rektorát UHK, Křesťanský akademický klub Salaš... Případné nápady a návrhy pro naši budoucí činnost nám můžete zasílat na casopisskrznaskrz@gmail.com.
Literatura a zdroje jsou pouze orientační, vybrány byly pouze ty nejdůležitější.
31