Pierwsza pomoc manual1

Další vzdělávání pedagogických pracovníků (Určeno pro pedagogické pracovníky v rámci DVPP, 40 vyučovacích hodin + 2 hodiny zkoušky)

Zdravotník zotavovacích akcí Akreditovaný kurz MŠMT Č.j.: MSMT-41972/2013-1-936

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 1

Země původu: Česká republika Vydavatel: Kvalifikační a personální agentura, o.p.s., www.kapa-ops.cz Město, obec, region: Moravskoslezský kraj Projekt: „První pomoc – šance pro život 2“ Smyslem projektu je informovat, rozšířit povědomí a preventivně působit na cílovou skupinu učitelů a provozních zaměstnanců základních a středních škol Moravskoslezského kraje, kteří jsou neustále vystaveni riziku čelit úrazům a zranění dětí.

Realizací projektu by mělo být dosaženo toho, že vedení ZŠ a SŠ umožní svým zaměstnancům získat nové znalosti a dovednosti v oblasti poskytování první pomoci.

Nezanedbatelný bude rovněž i druhotný účinek, kdy učitelé využijí nabyté znalosti během vyučovacích hodin zaměřených na tuto oblast a budou neformálně šířit zdravotnickou osvětu.

Doba realizace projektu: 1.6.2013 – 30.11.2014 Přístupnost dokumentu: Pouze v elektronické formě.

Kontakty: Kvalifikační a personální agentura, o.p.s., ul. Závodní 815, 739 61 + 420 558 532 303; kapa@kapa-ops.cz URL: www.kapa-ops.cz „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 2

Bližší informace: KaPA, o.p.s. je malým podnikem - nestátní neziskovou organizací (obecně prospěšnou společností).

Kvalifikační a personální agentura, o. p. s., byla založena v roce 2000. Zakladateli jsou Třinecké železárny, a. s., ZO OS KOVO Třinecké železárny a Město Třinec.

Posláním společnosti je zvyšování zaměstnatelnosti občanů mikroregionu Třinecko, Českotěšínsko a Jablunkovsko cestou posilování jejich znalostí a dovedností. Společnost je držitelem řady akreditací vydaných MPSV k realizaci kurzů zejména ze sociální oblasti a mimo jiné má také licenci k poskytování služeb agentury práce. Již od svého vzniku zajišťuje Kvalifikační a personální agentura, o. p. s., podporu nezaměstnaným při návratu na trh práce formou profesního poradenství a vzdělávání zaměřeného jak na obecné znalosti a dovednosti (aktivizační, motivační a počítačové kurzy), tak na odborné činnosti v oblasti poskytování sociálních služeb. Žadatel i jeho zaměstnanci mají dlouholeté zkušenosti s poskytováním komplexních služeb osobám hledajícím uplatnění na trhu práce.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 3

Náplň studijního programu zdravotník zotavovacích akcí vychází ze zákona 106/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, přílohy č.2.

Náplň kurzu první pomoci pro zdravotníka zotavovacích akcí a škol v přírodě Počet hodin Téma Teorie

Praxe

Celkem

Základy stavby a funkce lidského těla

5

0

5

První pomoc - teoretická část

6

0

6

První pomoc - praktická část

0

16

16

Péče o nemocné

2

2

4

Základy zdravotnické dokumentace

1

0

1

Práva a povinnosti zdravotníků zotavovací akcí

1

0

1

Hygiena a epidemiologie

4

0

4

Základy záchrany tonoucích

1

2

3

Celkem

20

20

40

Závěrečná zkouška (2 hodiny) je tvořena těmito částmi: 

Písemný test, Praktická zkouška z první pomoci, Ústní zkouška

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 4

Obsah 1

2

Základy stavby a funkce lidského těla ............................................................................. 10 1.1

Stavba a funkce lidského těla .................................................................................... 10

1.2

Pohybové ústrojí ........................................................................................................ 11

1.3

Krevní oběh a krev .................................................................................................... 17

1.4

Trávicí ústrojí ............................................................................................................ 19

1.5

Dýchací ústrojí ........................................................................................................... 20

1.6

Vylučovací ústrojí...................................................................................................... 22

1.7

Kožní ústrojí .............................................................................................................. 23

1.8

Pohlavní systém žen a mužů ...................................................................................... 23

1.9

Smyslové ústrojí ........................................................................................................ 25

1.10

Nervové ústrojí ....................................................................................................... 27

1.11

Látková řízení organismu ...................................................................................... 29

První pomoc - teoretická část ........................................................................................... 32 2.1

Druhy první pomoci................................................................................................... 32

2.2

Transport raněných .................................................................................................... 33

2.3

Základní druhy zdravotnického třídění ...................................................................... 35

2.4

Prevence úrazů ........................................................................................................... 37

2.5

Krvácení..................................................................................................................... 39

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 5

3

2.6

Dechová a oběhová selhání ....................................................................................... 47

2.7

Úraz elektrickým proudem ........................................................................................ 54

2.8

Tonutí......................................................................................................................... 55

2.9

Bezvědomí ................................................................................................................. 55

2.10

Křečové stavy......................................................................................................... 56

2.11

Intoxikace ............................................................................................................... 56

2.12

Poranění vnitřních orgánů, mozkolebeční poranění, poranění hrudníku a břicha . 58

2.13

Poranění pohybového ústrojí ................................................................................. 66

2.14

Náhlé bolesti břicha a hrudníku ............................................................................. 69

2.15

Alergické reakce .................................................................................................... 71

2.16

Rány, tepelná poškození, poškození z chladu, poleptání ....................................... 72

2.17

Šok ......................................................................................................................... 79

2.18

Zásady poskytování první pomoci ve ztížených podmínkách ............................... 81

2.19

Zásady poskytování první pomoci s improvizovanými prostředky ....................... 81

Péče o nemocné ................................................................................................................ 83 3.1

Dezinfekce, sterilizace, způsoby, zásady. .................................................................. 83

3.2

Ošetřovatelská péče ................................................................................................... 84

3.3

Péče o lůžko ............................................................................................................... 87

3.4

Podávání léků ............................................................................................................ 89

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 6

3.5

Odvšivování ............................................................................................................... 94

3.6

Péče o hygienu nemocného ....................................................................................... 94

3.7

Výživa nemocných .................................................................................................... 95

3.8

Léčba běžných infekcí zažívacího traktu ................................................................... 96

3.9

Pitný režim ................................................................................................................. 96

3.10

Vliv prostředí na nemocného ................................................................................. 97

3.11

Ošetřování nemocného dítěte – nejčastější dětské nemoci .................................... 98

3.12

Zásady ošetřování nemocných při hromadném výskytu infekčních onemocnění 101

4

Základy zdravotnické dokumentace ............................................................................... 103

5

Práva a povinnosti zdravotníka zotavovacích akcí......................................................... 104 5.1

Zahájení zotavovací akce ......................................................................................... 104

5.2

V průběhu zotavovací akce ...................................................................................... 105

5.3

Povinnosti zdravotníka zotavovací akce: ................................................................ 106

5.4

Ošetřovna ................................................................................................................. 107

5.5

Závěr zotavovací akce ............................................................................................. 109

5.6

Vzor posudku ........................................................................................................... 110

5.7

Vzor prohlášení o bezinfekčnosti ............................................................................ 112

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 7

6

7

Základy hygieny a epidemiologie .................................................................................. 113 6.1

Osobní hygiena, denní režim, vztah organismu a prostředí..................................... 114

6.2

Denní režim ............................................................................................................. 115

6.3

Vztah organismu a prostředí .................................................................................... 116

6.4

Hygiena životního prostředí .................................................................................... 117

6.5

Odstraňování odpadních látek ................................................................................. 118

6.6

Hygiena výživy a stravovací služby ........................................................................ 118

6.7

Stravování: ............................................................................................................... 119

6.8

Zdravá výživa .......................................................................................................... 119

6.9

Příloha č.1. k vyhlášce 137/2004 ............................................................................. 120

6.10

Prevence vzniku a šíření nákazy .......................................................................... 123

6.11

Infekce a infekční onemocnění ............................................................................ 125

Záchrana tonoucích ........................................................................................................ 143 7.1

Co je utonutí ............................................................................................................ 145

7.2

Průběh tonutí............................................................................................................ 145

7.3

Fáze tonutí ............................................................................................................... 146

7.4

Definice vod a toků.................................................................................................. 148

7.5

Příklad zajištění bezpečnosti dětí při vodních aktivitách ........................................ 153

7.6

Technika záchrany tonoucích .................................................................................. 155

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 8

8

Závěr............................................................................................................................... 158

Seznam literatury.................................................................................................................... 159 Seznam zkratek ...................................................................................................................... 162

Pro urychlení práce se textem, postačí na příslušnou kapitolu přejít pomocí Ctrl+klepnutí.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 9

1 Základy stavby a funkce lidského těla 1.1 Stavba a funkce lidského těla Základní stavební a funkční jednotkou těla je buňka. Skládá se z buněčné membrány, cytoplasmy s buněčnými organelami a jádra. Velikost a tvar jednotlivých typů buněk je velmi rozmanitý. Největší buňkou lidského těla je vajíčko.

Tkáň vzniká tak, že po dělení buněk (mitóza) se od sebe nevzdalují a zůstávají pohromadě.

Věda, která studuje mikroskopickou stavbu tkání, je histologie.

Mezi základní typy tkání patří: Epitelová tkáň – pokrývá povrch těla a dutiny vnitřních orgánů (v kontextu PP: rány, popáleniny, poranění dutých orgánů).

Pojivová tkáň – vazivo, kosti, chrupavky (v kontextu PP: zlomeniny, vykloubení, vymknutí).

Svalová tkáň – hladká svalová tkáň: žaludek, střevo, močový měchýř, dýchací cesty, děloha, (v kontextu PP: koliky, poranění dutých orgánů, astmatický záchvat); příčně pruhovaná svalovina: kosterní svalstvo, konečník, hltan, jazyk (v kontextu PP: pohmožděniny, zlomeniny, ztrátová poranění).

Nervová tkáň – centrální nervstvo (mozek, mícha) a periferní nervstvo (v kontextu PP: otřes mozku, krvácení do mozku, poranění míchy po pádech, autonehodách, amputace, hluboké rány).

Tělní tekutiny – krev, míza, tkáňový mok (v kontextu PP: krvácení).

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 10

1.2 Pohybové ústrojí Kosterní systém V lidském těle je asi 220 kostí. Soubor kostí v přirozené poloze se nazývá kostra – skelet.

Funkce kosterního systému je především opora měkčím tkáním, vytvoření pevného a pohyblivého podkladu pro úpony svalů, vazů, ochrana některých orgánů (hrudní koš), zásobárna vápníku a fosforu pro organismus, významná úloha při krvetvorbě.

Kosti mají různý tvar, velikost a funkci.

Stavba kostí: od povrchu směrem dovnitř: okostice, kompaktní kost, spongiózní kost a kostní dřeň.

Okostice (periost): jedná se o tuhou vazivovou blánu, která se nachází na celém povrchu kosti. Součástí okostice je bohaté krevní zásobení a inervace. Pokud se na stavbu kostí podíváme v kontextu první pomoci, jasně vyplývá, že u zlomenin kostí (porušení celistvosti všech vrstev kosti) počítáme s velkou bolestivostí a hlavně krevní ztrátou, která může být minimální (malé kosti), až po život ohrožující krevní ztráty v řádech několika litrů a to i u uzavřených zlomenin (např. zlomenina pánve může vést až ke ztrátě 5000ml, což je de facto objem cirkulující krve dospělého člověka). S krevní ztrátou jde ruku v ruce riziko rozvoje šoku!

Krvácení se lokálně projevuje modřinou (hematomem) a otokem (zbytněním okolí zlomeniny) u zlomenin uzavřených; a zevním krvácením u otevřených zlomenin.

V rámci první pomoci se tedy pokusíme o minimalizaci krvácení a bolesti – imobilizace končetiny, pánve, hrudníku a o prevenci rozvoje šokového stavu (protišoková opatření – 5 T).

Skeleton – kostra se dělí na kostru lebky, osový skelet (páteř, žebra, hrudní kost) a kostru končetin. „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 11

Kostra lebky Skládá se z mnoha kostí, které jsou vzájemně pevně spojeny. Výjimku tvoří pouze dolní čelist, které je díky kloubnímu spojení pohyblivá. Lebku můžeme rozdělit na část obličejovou a mozkovou.

Mozkovou část tvoří: kalva (lebeční klenba) zahrnuje kost tylní, kosti temenní, čelní a spánkové; báze lební (spodina lebeční) zahrnuje kost tylní, klínovou, čichovou, radličnou a dolní skořepy nosní.

Mozková část – dutina lebeční - tvoří především prostor pro mozek a otvory v bázi lební zajišťují prostor pro nervy, cévy a prodlouženou míchu. Z hlediska úrazů s sebou kostěný obal mozku přináší benefity: především ochrana mozku při nárazech. Na druhou stranu je kostěný obal zcela rigidní a v případě silného nárazu a vážného poškození mozku, při kterém dochází k otoku mozkové tkáně, tedy k její expanzi, dochází vzhledem k omezenému prostoru k útlaku jednotlivých částí mozku (stlačení prodloužené míchy do týlního otvoru), což vede k jeho dalšímu poškození a k progresi (zhoršení) stavu postiženého. Pokud

dojde ke

zlomenině báze lební – tedy místa, které odděluje mozkovou část a část obličejovou, dojde ke vzniku patologické komunikace, která se projevuje vytékáním mozkomíšního moku a krve z nosu a ucha. V rámci první pomoci můžeme zmírnit následky poškození mozku a otoku vhodnou polohou. Pokud je poškozený při vědomí, poloha se zvýšenou hlavou zajistí dostatečnou drenáž – odtok žilní krve z mozku, což může alespoň zmírnit narůstající otok mozku. Pokud je poraněný v bezvědomí, uložíme jej do zotavovací polohy, v případě odtékání mozkomíšního moku z ucha, na stranu výtoku.

Obličejovou část tvoří kosti: horní čelist, dolní čelist, kost lícní, nosní, slzní, patrová, jazylka.

V obličejové části rozeznáváme kostěnou dutinu nosní – zlomeniny jsou zpravidla doprovázeny krvácením. První pomoc spočívá v poloze vsedě s předkloněnou hlavou, „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 12

přidržení savého materiálu u nosu, chladný obklad přiložit na temeno hlavy.

Pozor! Je důležité rozlišit, zda se jedná o izolovaný úraz nosu – např. kopnutí balónu do obličeje, nebo zda se jedná o poranění hlavy (báze lební) s výtokem krve! Proto je velmi důležité zjistit okolnosti zranění.

Osový skelet Tvoří páteř s připojenými žebry a hrudní kost.

Páteř Je tvořena 33 až 34 obratli. Z toho 7 obratlů krčních (C1 – C7), 12 obratlů hrudních (Th1 – Th12), 5 obratlů bederních (L1 – L5), kost křížová (vznikla srůstem 5 křížových obratlů) a kostrční (4 – 5 obratlů kostrčních).

Obratle jsou mezi sebou spojeny klouby, vazy a pružnými chrupavčitými destičkami – meziobratlové ploténky. Páteř se zkřivuje v předozadním směru – lordóza (prohnutí vpřed 2x) a kyfóza (prohnutí vzad, 2x).

Páteř tvoří také kostěný obal – ochranu – míchy. Proto, pokud dojde k poškození páteře – zlomeniny obratlů, luxace, je velké riziko poškození míchy s vážnými následky. Poranění míchy vede k poruše hybnosti (ochrnutí) a citlivosti v oblasti od místa poškození směrem dolů – tedy k dolním končetinám. Čím výše došlo k poranění (tedy čím blíže k hlavě) tím vážnější jsou následky. Poškození horních segmentů krční páteře může vést až ke smrti zraněného (paralýza dýchacích svalů). Další život ohrožujícím stavem je neurogenní šok – dochází k „ochrnutí“ stěny cévní, což vede k hromadění krve především v žilách, poklesu krevního tlaku a nedostatečnému prokrvení tkání.

K poškození míchy může dojít také nešetrnou manipulací s poškozeným, který má poraněnou páteř – úlomky zlomených obratlů mohou druhotně poškodit míchu. Proto, vždy když je „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 13

i minimální podezření na poškození páteře (pády z výšky, autonehody, pády na hlavu, záda, těžké dopady na dolní končetiny, skoky do vody), je nutné manipulovat s poškozeným s nejvyšší opatrností, provádět jen nejnutnější úkony s minimální manipulací. Zajistit krční páteř proti nechtěnému pohybu je možné např. sáčky s pískem, kameny obalenými v oblečení, které se přiloží k uším zraněného; popř. pomocí rukou jednoho ze zachránců. Je dobré pamatovat také na 5T protišokových opatření.

Kostra horní končetiny Skládá se z kosti klíční a lopatky – tvoří tzv. Pletenec horní končetiny, na který se upínají svaly horní končetiny. Dále z kosti pažní, kosti vřetení, kosti loketní, kostmi zápěstními, záprstními a články prstů.

Při zlomeninách kosti pažní může dojít ke ztrátě 800 ml krve, u kosti vřetení a loketní až 400 ml krve.

Pánev Pánev se skládá ze dvou kostí pánevních, spojených vpředu stydkou sponou (chrupavčitá spona), z kosti křížové a kostrční. Každá kost pánevní se skládá z kosti kyčelní, sedací a stydké – všechny kosti jsou spojeny srůstem. Vnitřní prostor pánve rozlišujeme na velkou pánev – prostor ohraničují lopaty kostí kyčelních; a malou pánev – prostor mezi kostí křížovou a kostrčí (vzadu), kostí sedací a stydkou (po stranách) a symfýzou (vpředu).

Zlomeniny pánve jsou doprovázeny silným krvácením – až 5000ml krve – jsou tedy život ohrožující. Důvodem tak silného krvácení je jednak velikost kostí (relativně velké) a také velikost prostoru – vnitřní pánev – která nebrání toku krve.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 14

Kostra dolní končetiny Ke kostře dolní končetiny řadíme, z hlediska anatomie, také pánev (viz výše). Dále se dolní končetina skládá z kosti stehenní, čéšky, holenní, lýtkové a kostí nohy (kosti zánártní, nártní a články prstů).

Kost stehenní je nejmohutnější dlouhá kost v těle. Při její zlomenině dochází ke ztrátě až 2000 ml krve. Opět je tedy postižený ohrožen rozvojem šokového stavu. Při zlomenině kostí bérce (tedy holenní a lýtkové kosti) je možná ztráta až 1 litru krve.

Kosti končetin jsou spojeny klouby, které umožňují pohyb. Klouby jsou tvořeny kloubními plochami (jamka, hlavice), chrupavkou a vazy, které kloub zpevňují.

Horní končetina – kloub sternoklavikulární, kloub spojující kost klíční a lopatku, kloub ramenní, loketní a klouby spojující drobné kosti ruky s kosti vřetenní a se sebou navzájem.

Dolní končetina – kloub kyčelní, kolenní, hlezenní (kotník) a klouby spojující drobné kosti nohy.

Každé kloubní spojení může být poškozeno různými mechanismy (pád, úder předmětem, špatné došlápnutí při sportu, autonehody,…). Může dojít k vykloubení (luxace, subluxace) – tedy kloubní plochy se vychýlí do stran (kloubní hlavice se ocitne mimo kloubní jamku) a v této pozici zůstanou. Projevuje se patologickým postavením končetiny (kostí), bolestí, omezením pohybu, otokem, hematomem.

Nebo k podvrtnutí (distorze) – kloubní plochy se na chvíli vychýlí ze svého anatomického postavení, ale vrátí se zase zpět do původní polohy. Projevuje se bolestí, omezenou pohyblivostí, otokem, hematomem.

V obou případech dochází k poškození vazů.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 15

Svaly Svalstvo v lidském těle rozlišujeme na hladkou svalovinu (vůlí neovladatelnou – střeva, cévy,… jsou řízeny vegetativním nervstvem – sympatikus, parasympatikus), příčně pruhované kosterní svalstvo (vůlí ovladatelné) a srdeční (stavbou velmi podobné kosternímu svalstvu, ale vůlí neovladatelné, schopno automacie – tedy schopno práce bez závislosti na vyšších nervových etážích).

Příčně pruhované svalstvo spolu s kostrou tvoří funkční pohybový aparát – zabezpečují pohyb, vzpřímenou polohu, jsou zdrojem tepelné energie.

Tělo má přibližně 600 svalů, z nichž většina je párových. Základní stavební jednotkou je mnohojaderné svalové vlákno. Větší počet svalových vláken je spojen vazivem ve snopečky a ty pak ve snopce. Soubor snopců tvoří svalové bříško, které je pokryté tenkou vazivovou vrstvou – povázkou (fascií). Na obou koncích přechází bříško v pevné bílé šlachy. Činnost svalových vláken je řízena mozkovými a míšní nervy (jsou tedy ovladatelné vůlí). Při smrštění svalových vláken se bříško svalu ztlušťuje a zkracuje – šlachy táhnou za kost a dochází k pohybu kostí v kloubech. Názvosloví svalů vychází z činnosti, kterou vykonávají – flexory (vykonávají flexi, tedy ohnutí), extenzory (extenze, tedy natažení), abduktory (abdukce, tedy odtažení) a adduktory (addukce, tedy přitažení).

Svalstvo je velice bohatě zásobeno krví a nervy. Při jejich poškození dochází ke krvácení (otevřené, hematom), bolestivosti a omezení pohybu. Může dojít k pohmoždění svalu, natržení svalu. Svaly velice těsně nasedají na kosti. Při otevřené zlomenině kostí dochází k protětí svalstva, při uzavřených zlomeninách dochází k jejich pohmoždění.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 16

1.3 Krevní oběh a krev Krevní oběh tvoří tepny, žíly, vlásečnice a srdce (pumpa).

Srdce je dutý orgán, který se skládá z pravého srdce (pravá síň a komora) a levého srdce (levá síň a komora). Krev je přiváděna horní a dolní dutou žilou do pravé síně, odtud přes chlopeň (trojcípá) do pravé komory. Přes poloměsíčitou chlopeň do plícní tepny (plícnice) a do plic.

Z plic 4 plícními žílami do levé síně, přes dvoucípou chlopeň do levé komory. Odtud přes poloměsíčitou chlopeň do srdečnice (aorty) a do celého těla. Žíly přivádějí krev DO srdce a většinou vedou odkysličenou krev. Z důvodů nízkého obsahu kyslíku je tmavě červená, a jelikož je v žilním systému relativně nízký tlak, z rány spíše vytéká.

Tepny odvádějí krev ze srdce a ve většině případů vedou krev okysličenou – obsah kyslíku způsobuje světlé zbarvení krve, a jelikož je krev vedena OD srdce, tedy pod tlakem, z rány stříká podle tepu srdce. Z toho vyplývá způsob přiložení škrtidla, popř. zmáčknutí tlakových bodů – vždy mezi ránou a srdcem!

Vlásečnice jsou drobné cévky, které spojují žilní systém s tepenným, kde dochází k výměně živin a dýchacích plynů mezi tkání a krví. Vlásečnicové krvácení je většinou nezávažné, lehce zastavitelné.

Krev je tekutá tkáň. Skládá se z krevní plazmy (tekutá složka krve) a krevních elementů: červené krvinky (erytrocyty), bílé krvinky (leukocyty) a krevní destičky (trombocyty).

Dospělý člověk má v průměru 4,5 – 5 litrů krve. Krev má funkci transportní (živiny, kyslík), udržování stálosti vnitřního prostředí (homeostázy), imunitní, udržování stálého objemu (srážlivost).

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 17

Téměř každé zranění je doprovázeno krvácením. Drobná krvácení jsou organismem velmi dobře zvládaná. Větší až masivní ztráty jsou život ohrožující. Při ztrátách většího objemu je riziko vzniku šoku. Šok můžeme rozdělit na hypovolemický (nízkoobjemový) – tedy takový, při kterém dochází ke ztrátám tělesných tekutin (krve, plazmy, vody). Příčiny jsou krvácení, masivní zvracení, průjmy (úpal, úžeh, infekční nemoci - salmonelóza), popáleniny (ztráta tekutin skrz poškozenou kůži). Dalším druhem šoku je kardiogenní – při tomto druhu šoku selhává srdce jako pumpa, tedy objem krve se nezměnil, ale srdce nezvládá přečerpávat obíhající množství krve a důsledkem je nedostatečné prokrvení tkání. A posledním druhem šoku je distributivní – již z názvu vyplývá, že jde spíše o problém v distribuci (rozmístění) objemu krve než o absolutní ztrátu krve. Tedy, opět, objem krve je v prvních fázích zachován, ale dochází z různých příčin (např. silná alergie – anafylaktický šok; vážná celková infekce – septický šok; poškození míchy a centrálního nervového systému – neurogenní šok, viz výše) k patologické paréze „ochrnutí“ stěny cévní, což vede k jejich rozšíření. Tedy stejný objem krve se najednou musí rozlít do mnohem většího prostoru, což opět vede k poklesu krevního tlaku a k nedostatečnému prokrvení tkání. (Můžeme přirovnat k řece – pokud stejné množství vody proteče úzkým korytem, proud bude silný a voda poteče pod větším tlakem.

V okamžení, kdy se vylije z břehů a stejné množství vody se rozlije po poli, tok vody velmi zpomalí, místy zastaví úplně).

V rámci první pomoci není důležité, o jaký druh šoku se jedná, ale mít v podvědomí, že se šok může rozvinout a pokusit se mu předcházet protišokovým opatřením 5T. Tedy Ticho (zranění je pro organismus velmi náročná situace, hlukem se zbytečným stresováním nemocného dochází ke stimulaci autonomního nervového systému a vyplavování stresových hormonů, které situaci jen zhoršují), Teplo (zabránit ztrátám tepla; podchlazení ovlivňuje vnitřní „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 18

prostředí a prohlubuje šokový stav), Tekutiny (v rámci první pomoci je možné JEN a POUZE zvlhčování rtů; postižený nesmí pít z důvodu možné operace, poškození zažívacího traktu).

Tišení bolesti (v rámci první pomoci se jedná JEN o fixaci zlomenin, šetrné zacházení, minimální manipulaci; NESMÍ se podávat léky z důvodu zkreslení příznaků – bolest je důležitý diagnostický ukazatel), Transport – co nejrychlejší a nejšetrnější!

1.4 Trávicí ústrojí Dutina ústní je ohraničena rty, tvářemi, měkkým a tvrdým patrem a jazykem. V dutině ústní se nachází zuby – mléčný chrup má 20 zubů, trvalý 32. Zuby rozlišujeme na řezáky, špičáky, třenové a stoličky. Do dutiny ústní ústí slinné žlázy – příušní, podjazyková, podčelistní.

Součástí je také jazyk – svalový orgán. Vnitřní část je vystlána sliznicí, která je bohatě prokrvena – při poraněních (pády na obličej, míčové hry, brachiální násilí, požití kyselin, louhů, popáleniny) dochází ke značnému krvácení.

Na dutinu ústní navazuje hltan – trubicovitý orgán, který je společný jak pro dýchací, tak trávicí systém. Má část nosní, ústní a hrtanovou.

Navazuje jícen – trubicovitý orgán dlouhý asi 25 cm. Spojuje hltan a žaludek. Do žaludku vstupuje pod bránicí. K závažnému poškození může dojít při požití cizího ostrého předmětu (rybí kost, monočlánek), kyselin, louhů, při bodných ranách. Žaludek – vakovitý orgán, kde dochází k natrávení požité stravy působením HCl a pepsinu.

Natrávená strava je dále posouvána do tenkého střeva, kde dochází k dalším procesům trávení a vstřebávání živin. K poškození může dojít požitím cizího tělesa (monočlánky), louhy, kyseliny, ale také prasknutí žaludečních vředů, atd.

Tenké střevo – 4–5 m dlouhá trubice. Dělí se na dvanáctník, lačník a kyčelník. Sliznice střeva obsahuje drobné klky, které jsou bohatě zásobeny krví – zde dochází ke vstřebávání živin „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 19

do krve. Do dvanáctníku ústí žlučovod a vývod slinivky břišní. Žlučovodem je přiváděna žluč, která napomáhá trávení tuků a ze slinivky břišní pankreatická šťáva, která obsahuje enzymy štěpící cukry, tuky, bílkoviny.

Tlusté střevo je trubicovitý orgán, ve kterém dochází k posouvání nestrávených zbytků potravy, k jejich zahuštění (zpětným vstřebáváním vody) a dalšímu zpracování bakteriemi (tvorba vitamínu K a vitamíny skupiny B). Součástí tlustého střeva je také slepé střevo s červikovitým výběžkem – appendix. Jeho zánět se projevuje nejdříve nespecifickým diskomfortem, poté bolestmi v podbřišku, teplotou do 38 °C, zvracením.

V konečníku dochází k hromadění a následnému vyloučení stolice.

Pobřišnice – hladká, lesklá blána, která vystýlá dutinu břišní (nástěnná) a pokrývá (útrobní) orgány dutiny břišní.

Při poškození dutých orgánů dochází ke krvácení, ale také k přesunu jejich obsahu do okolních tkání – např. stolice (infekce – zánět pobřišnice), žaludeční šťávy („poleptání“) – což vede k závažnému poškození dalších orgánů dutiny břišní.

K zažívacímu ústrojí řadíme také parenchymatózní orgány – játra, slinivka břišní. V dutině břišní se nachází také slezina (patří do mízního systém). Tyto orgány jsou velmi bohatě zásobeny krví a při jejich poranění (ostrá – bodné rány; tupá – nárazy na volant, kopnutí koněm,...) dochází k velkému krvácení. U tupých poranění se jedná o vnitřní krvácení – tedy skryté a proto velmi nebezpečné. Při podezření na možné vnitřní krvácení (mechanismus úrazu, hematom v oblasti břicha,...) je dobré se zaměřit na tyto příznaky – bolest, zrychlený tep, bledost, studený pot, úzkost,...

1.5 Dýchací ústrojí Skládá se z dutiny nosní, nosohltanu, hrtanu, průdušnice, průdušek a plic. „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 20

Dutina nosní má hlavní funkci v ohřívání, zvlhčování a očištění vdechovaného vzduchu.

S dutinou nosní jsou spojeny vedlejší nosní dutiny. Sliznice dutiny nosní je bohatě zásobená krví. Při jejím poškození dochází ke krvácení. V kontextu první pomoci je důležité vyvarovat se záklonu hlavy – krev stéká do dutiny ústní a může dojít k jejímu vdechnutí do plic. Z nosní dutiny může vytékat kromě krve také mozkomíšní mok (nažloutlý, většinou však v kombinaci s krví) při zlomenině báze lební (viz lebka).

Nosohltan je místo, kde se kříží dýchací a trávicí cesty.

Hrtan – 6 cm dlouhý trubicovitý orgán, na který navazuje průdušnice. Je tvořen chrupavkami.

Vnitřní stěna je pokryta sliznicí – při alergické reakci může zduřet a způsobit dušení. Stejně tak při podráždění dýchacích cest – např. při tonutí – může dojít ke křečovitému sevření hrtanu (laryngospasmus) a rovněž způsobit dušení (tzv. suché tonutí).

Průdušnice – 12 – 13 cm dlouhá trubice, tvořená chrupavkami.

Průdušnice se dále dělí na pravou a levou průdušku, které se zanořují do plic a dále se dělí na drobné průdušinky, na které v plících nasedají plícní sklípky. Velkým rizikem, zejména u malých dětí, je vdechnutí cizího tělesa do dýchacích cest. Čím výše (tedy blíže k dutině ústní) se těleso zaklíní tím je větší riziko udušení. K odstranění tělesa se může použít u dospělých Heimlichův hmat, který využívá zvýšeného tlaku v dýchacích cestách při stlačení nadbřišku; nebo Gordonův manévr (u dětí), který využívá gravitace.

Plíce jsou párový orgán, který je uložen v dutině hrudní. V plících dochází k výměně kyslíku a oxidu uhličitého mezi atmosférou a krví. Plíce jsou pokryty poplicnicí, která přechází v pohrudnici – ta vystýlá dutinu hrudní. V tomto prostoru (pohrudniční dutina) se nachází podtlak – tedy nižší tlak než v okolí, který zajišťuje rozepětí plic. Při jeho poranění – bodné rány, poranění zlomeným žebrem – dochází ke zrušení podtlaku a ke kolapsu plíce (pneumothorax). „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 21

Dýchání má 3 fáze: nádech, výdech a pauzu.

Nádech je aktivní děj. Při nádechu dochází, činností mezižeberních svalů a bránice, ke zvětšení objemu hrudníku, což vede ke zvětšení podtlaku v pohrudniční dutině a k nasávání vzduchu.

Výdech je, za normálních okolností, pasivní děj. Jde tedy pouze o uvolnění dýchacích svalů, poklesu hrudníku, zmenšení jeho objemu a smrštění plíce. Námahový výdech je viditelný např. u astmatického záchvatu.

1.6 Vylučovací ústrojí Tvoří ledviny a vývodné cesty močové.

Ledviny Jsou párový orgán, nachází se v zadní části dutiny břišní – tzv. retroperitoneum. Povrch ledviny je pokryt blánou a ledvina je chráněná vazivovým pouzdrem. Skládá se z kůry a dřeně. Dřen ústí do ledvinných kalichů (patří mezi vývodné cesty močové). Hlavní funkční jednotkou je nefron – v něm dochází k filtraci krve a tvorbě moči (1,5 l/24 hod, nepotřebné látky, škodlivé látky, vedlejší produkty metabolismu). Krev je do ledvin přiváděna ledvinnými tepnami – ty odstupují ze srdečnice. Při tupých poraněních (autonehody, kopnutí,...) může dojít k odtržení (natržení) od tepny a masivnímu vnitřnímu krvácení. Může dojít také k pohmoždění ledviny či jejímu natržení.

Vývodné cesty močové Odvádějí vytvořenou moč z těla ven. Začínají ledvinnými kalichy, pokračují v ledvinnou pánvičku, močovod, močový měchýř a močovou trubici. Jedná se o dutý systém. Močový měchýř může být poškozen otevřeným poraněním – bodná rána nebo může dojít k jeho „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 22

prasknutí při tupém nárazu (pády z výšky, sražení chodce,...). Při poškození močového měchýře dochází k vylití moči do malé pánve, které může vést k poškození okolních tkání zánětem (zánět pobřišnice).

1.7 Kožní ústrojí Kůže je z hlediska plochy největším orgánem v těle. Odděluje vnitřní prostředí od zevního, chrání před vysycháním a pronikáním mikroorganismů do těla, udržuje stálou tělesnou teplotu a je také orgánem smyslovým. Skládá se ze tří vrstev – pokožka, škára a podkožní vazivo; a z přídatných orgánů – vlasy, chlupy, nehty a žlázy).

Pokožka je zcela na povrchu – její buňky postupně umírají, rohovatí a olupují se. Škára – je vazivová vrstva, velmi bohatě prokrvená s četnými mízními cévami. Díky bohatému krevnímu řečišti je zásobárnou krve, která může být v případě potřeby přesunuta k jiným orgánů. Tento mechanismus se uplatňuje u šoku. Proto mívá zraněný s nastupujícím šokovým stavem bledou a studenou kůži.

Podkožní vazivo je bohaté na tukové buňky.

Při termickém poškození kůže dochází k narušení jejich funkcí – dochází k úniku plazmy a tím ke ztrátě tekutin a možnému rozvoji šoku, je zvýšené riziko prostupu mikroorganismů, popálený jedinec je ohrožen podchlazením, čím větší plocha a hlubší vrstvy kůže jsou postiženy, tím horší je stav zraněného.

1.8 Pohlavní systém žen a mužů Ženské pohlavní orgány Vnitřní ženské pohlavní orgány: vaječníky, vejcovody, děloha, pochva.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 23

Vaječníky jsou párový orgán. Skládají se z dřeně a kůry. V kůře jsou uloženy ženské pohlavní buňky – vajíčka. Produkují ženské pohlavní hormony – estrogen, progesteron. Během cyklu dochází vlivem hormonů k dozrávání vajíček a k jejich uvolnění.

Vejcovod je trubicovitý párový orgán. Rozšířený začátek vejcovodu je otevřen do dutiny břišní. Má nálevkovitý tvar s řasami, které se během ovulace kladou na povrch vaječníku a zachycují vajíčko. Ústí do dělohy. Mimoděložní těhotenství může být život ohrožující stav.

Rostoucí plod ve vejcovodu způsobí jeho prasknutí, které vede ke krvácení!

Děloha je nepárový dutý svalový orgán, na kterém jsou rozlišovány rohy děložní – ústí zde vejcovody, tělo a hrdlo. Hrdlo ústí do pochvy. Děloha má na povrchu sliznici, která prodělává pravidelné změny v závislosti na menstruačním cyklu.

Pochva spojuje vnitřní pohlavní orgány s vnějšími.

Vnější ženské pohlavní orgány: velké stydké pysky, malé stydké pysky, vestibulární žlázy.

Velké stydké pysky jsou tvořeny kožní řasou naplněnou tukem a na vnitřní straně přechází v malé stydké pysky.

Mužské pohlavní orgány Vnitřní mužské pohlavní orgány: varle, nadvarle, chámovod, močová trubice, předstojná žláza.

Varlata jsou pohlavní žlázy, párové. Zde se vytváří a dozrávají spermie (pohlavní buňky) a zajišťují také tvorbu testosteronu.

Nadvarle (párový orgán) je místem, kde se spermie shromažďují, mísí se s hlenem a stávají se schopny pohybu.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 24

Chámovod prochází prostatou a ústí do močové trubice. Stěnu chámovodu tvoří hladké svalstvo, které smrštěním vypuzuje spermie z nadvarlete do močové trubice.

Předstojná žláza (prostata) je přídatná žláza, uložená pod močovým měchýřem a obepíná začátek močové trubice, do níž ústí četné vývody – řídký mléčný sekret se mísí se spermiemi a hlenovitým sekretem nadvarlat – ejakulát.

Zevní mužské pohlavní orgány - pohlavní úd, šourek.

Pyj je kopulační orgán. Obsahuje topořivá tělesa, bohatě cévně zásobená. Náplň topořivých těles vyvolává erekci. Penis je zakončen žaludem. Žalud je krytý posuvnou předkožkou.

V šourku jsou uloženy varlata a nadvarlata.

1.9 Smyslové ústrojí Ústrojí čichové Je lokalizováno na stropě dutiny nosní. Ve sliznici se nachází čichové buňky. Sliznice je méně prokrvená než ostatní části nosní dutiny. Uložení čichových buněk neumožňuje rozpoznání jemnějších čichových podnětů. Přizpůsobení buněk na podnět je relativně rychlé – dochází k adaptaci a snížení schopnosti podnět vnímat. Věkem se čich zhoršuje. Ústrojí chuťové Receptory chuťového ústrojí tvoří chuťové pohárky – ty se nacházejí na sliznici jazyka, měkkém patře, zadní straně hltanu a hrtanové příklopce. Chuťové pohárky jsou schopny rozlišit 4 základní chutě: sladko (na špičce jazyka), slano (na špičce jazyka, po jeho stranách), hořko (na kořeni jazyka) a kyselo (po stranách jazyka). Ústrojí zrakové

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 25

Orgánem zraku je oko (oční koule) a přídatné orgány oka (svaly okohybné, víčka, spojivky, slzný aparát).

Oční koule Je uložena v kostěné očnici. Stěna se skládá ze tří vrstev. Vnější vrstvu tvoří z většiny bělima, ta vpředu přechází v průhlednou rohovku (je bezcévnatá a bohatě nervově zásobená – tzn. poranění rohovky nekrvácí, ale je velmi bolestivé!). Na bělimu se upínají okohybné svaly a na zadním pólu jí prochází zrakový nerv. Další vrstvu tvoří cévnatka, která v přední části přechází na řasnaté tělísko a duhovku. Na řasnatém tělísku je zavěšena čočka, hladký sval umožňuje její zakřivení. Duhovka je kruhovitý terčík s otvorem uprostřed – zornice. Hladké svaly způsobují zúžení / rozšíření zornice a regulaci světla dopadajícího na sítnici. Vnitřní vrstvu oka tvoří sítnice, na které jsou přítomny tyčinky a čípky (světločivné buňky). Jejich koncentrace se různí. Nejsou přítomny v tzv. slepé skvrně, naopak nejvíce čípků je ve žluté skvrně. Rozeznáváme dvě komory oční. Vnitřní prostor oční koule vyplňuje sklivec.

Mezi přídatné orgány oka se řadí okohybné svaly, víčka, spojivky, slzný aparát.

Poškození oka je často způsobeno úrazy – cizí tělesa v oku. Ústrojí hmatové Senzory v kůži rozeznávají mechanické podněty (tlak, tah, napětí, vibrace, lechtání), bolest a teplotu. Volná nervová zakončení v pokožce a škáře jsou receptory bolesti. Ve vlasových pochvách reagují na sklon vlasu. Ve škáře se nacházejí tělesa reagující na dotyk. Receptory vnímající mechanické podněty se nacházejí také ve svalech, kloubech, sliznicích. Proto je většina poranění doprovázena bolestí! Ústrojí sluchové a rovnovážné Sluchové ústrojí se dělí na 3 části – zevní, střední a vnitřní ucho. „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 26

Zevní ucho zachycuje zvukové vlny z vnějšího prostředí a převádí je do středního ucha. Dělí se na 3 části – boltec, zvukovod (trubice vystlána tenkou kůží s mazovými žlázami a ochlupením), bubínek tenká kruhovitá ploténka – zajišťuje přenos vibrací do středního ucha.

Střední ucho se skládá ze sluchových kůstek – kladívka, kovadlinky a třmínku. Kloubní spojení kůstek zajišťuje přenos zvukových vln. Středouší je spojeno Eustachovou trubicí s nosohltanem. Trubice slouží k vyrovnávání tlaku mezi zevním prostředím a středouším.

Vnitřní ucho – v kostěném labyrintu je uložen vlastní sluchový orgán – blanitý labyrint. Ten se skládá z ústrojí rovnovážného (polokruhovité kanálky a váčky) a ústrojí sluchového (hlemýžď). Prostor mezi kostěným a blanitým labyrintem je vyplněn tekutinou podobného složení jako plazma. Blanitý hlemýžď obsahuje Cortiho orgán s vláskovými buňkami.

Poškození sluchového ústrojí dochází působením tlaku (výbuch, pád do vody), cizího tělesa.

Z ucha může vytékat krev a mozkomíšní mok při zlomenině báze lební. K poškození vnitřního ucha – rovnovážného ústrojí – může dojít při tonutí, což vede k dezorientaci ve vodě (topící se nepozná, kde je vodní hladina).

1.10

Nervové ústrojí

Nervový systém je nejvyšším řídícím centrem. Řídící části nervového systému jsou mozek a mícha, společně označovány jako centrální nervová soustava. Základní vlastností nervového systému je dráždivost a vodivost. Základní stavební a funkční jednotkou je neuron. Synapsí je označeno spojení dvou buněk, z nichž je alespoň jedna nervového původu.

Jednotlivé oddíly centrální nervové soustavy: mícha, zadní mozek (prodloužená mícha, Varolův most, mozeček), střední mozek a přední mozek (koncový mozek, mezimozek).

Prodloužená mícha, Varolův most, mozeček a střední mozek tvoří mozkový kmen.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 27

Mícha Hřbetní mícha je dlouhá asi 40 – 50 cm a je uložena v páteřním kanálu. Horní konec plynule přechází v prodlouženou míchu a dolní konec dosahuje pouze k druhému bedernímu obratli.

Na míše rozlišujeme bílou hmotu a šedou hmotu (uvnitř míchy – připomíná motýla a obaluje centrální kanálek) míšní; zadní rohy míšní (končí v nich senzitivní – dostředivá - vlákna) a přední rohy míšní (vychází z nich motorická – odstředivá - vlákna – pohyb). V šedé hmotě jsou centra zajišťující jednoduché pohyby trupu a končetin. Poškození míchy viz páteř.

Mozkový kmen Stavebně a funkčně se skládá z několika odlišných částí: prodloužené míchy, Varolova mostu, středního mozku a mozečku.

Prodloužená mícha je přímé pokračování hřbetní míchy nad velkým týlním otvorem (v lebce).

Svým horním koncem se zanořuje do Varolova mostu. Prodloužená mícha je centrum dýchání, kardiovaskulární a trávicí a centru pro řízení některých reflexů (sací, polykací, obranné – kýchání, zvracení). Při vážném poškození mozku může dojít díky otoku ke stlačení prodloužené míchy do týlního otvoru a k zástavě dechu, srdce (viz lebka).

Varolův most je přímým pokračování prodloužené míchy.

Ve středním mozku jsou uložená centra pro zrakové reflexy (otočení očí za světlem) a udržují pohybovou souhru obou očí; a sluchové reflexy (otočení hlavy za zvukem) a centra řídící činnost vegetativního nervstva. Jsou zde také jádra některých hlavových nervů.

Mozeček se podílí na řízení úmyslných a neúmyslných pohybů, reguluje svalové napětí, udržování rovnováhy. Poškození mozečku vede k porušení rovnováhy, k neschopnosti cílených pohybů. K přechodnému ovlivnění funkce mozečku dochází také při požití alkoholu.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 28

Mezimozek je uložen mezi dvěma hemisférami koncového mozku. Skládá se z talamu (centrum zraku a sluchu, vnímání bolesti) a hypotalamu (tvorba řídících hormonů).

Koncový mozek je největší část mozku. Je tvořen dvěma hemisférami. Povrch hemisfér je pokryt šedou kůrou mozkovou, pod níž se nachází bíla hmota mozková. Každá z hemisfér je hlubokými brázdami rozdělena na laloky: čelní, spánkové, temenní, tylní.

Kůra mozková je rozbrázděna zářezy a vytváří mozkové závity. Nacházejí se zde kórová centra: v zadní části čelního laloku je centrum motoriky, v dominantní hemisféře je před centrem motoriky centrum řeči. Centrum kožní citlivosti se nachází v přední části temenního laloku. Centrum zraku je v týlním laloku. V horní části spánkového laloku je centrum sluchu.

Na vnitřní ploše spánkového laloku je popsáno centrum chuti. Uvnitř mozku se nachází komory vyplněné mozkomíšním mokem.

Periferní nervy dělíme na mozkové a míšní.

Mozkové nervy vystupují z prodloužené míchy a spodiny mozku – známe 12 párů hlavových nervů (např. čichový, zrakový, sluchový, lícní nerv, trojklanný nerv,...).

Míšní nervy vystupují z míchy meziobratlovými otvory, vytváří nervové pletence (krční, pažní, bederní, křížový).

1.11

Látková řízení organismu

Žlázy s vnitřní sekrecí produkují hormony, které významně zasahují do řízení organismu.

Patří mezi ně hypotalamus, podvěsek mozkový, štítná žláza, příštítná tělíska, brzlík, slinivka břišní, nadledviny, pohlavní žlázy.

Hypotalamus produkuje hormony, které regulují tvorbu hormonů v podvěsku mozkovém.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 29

Podvěsek mozkový se skládá ze dvou částí: přední a zadní lalok. V předním laloku se tvoří růstový

hormon,

prolaktin,

adrenokortikotropní

hormon

(řídí

tvorbu

hormonů

v nadledvinách), tyreotropní hormon (řídí tvorbu hormonů ve štítné žláze), gonadotropní hormony (řídí funkci pohlavních žláz). V zadním laloku je uskladněn antidiuretický hormon a oxytocin. Štítná žláza je uložena po obou stranách hrtanu u chrupavky štítné. Její hormony mají mnoho funkcí, např. ovlivňují metabolismus, ovlivňují srdeční činnost, jsou nezbytné pro normální vývoj nervové soustavy.

Nadledviny jsou párový orgán, uložený v tukovém pouzdru ledvin. Jsou složeny z kůry a dřeně. Produkují hormony, které ovlivňují srdeční činnost, krevní tlak, dýchací cesty (např. adrenalin), mají metabolické a protizánětlivé účinky (kortizol), regulují množství tekutin mimo buňky (aldosteron), ovlivňují sexuální dospívání (androgeny).

Slinivka břišní má jak funkci vnější sekrece (tedy trávicí enzymy, viz trávicí ústrojí), tak funkce vnitřní sekrece. Tu zajišťují Langerhansovy ostrůvky, které produkují hormony.

Neznámější z nich jsou inzulin a glukagon. Inzulin, mimo jiné, snižuje hladinu cukrů v krvi.

Glukagon má opačný účinek. Pokud dojde k poruše tvorby inzulinu nebo jeho účinků v organismu, vzniká onemocnění diabetes mellitus – „cukrovka“. Ta má své komplikace.

Nezávažnější je tzv. hypoglykémie (tedy nízký obsah cukru v krvi), které může vyústit až v hypoglykemické kóma a smrt. Jedná se o velmi vážnou situaci a to především pro rychlost s jakou může tato komplikace vést až ke smrti. Do tohoto stavu se dostávají diabetici, kteří si buď aplikovali příliš mnoho inzulinu, nebo se pořádně nenajedli (nebo obojí). Potřeba inzulínu se mění v závislosti na fyzické a psychické zátěži, onemocnění aj. Je důležité včas tento stav rozpoznat a nemocnému dodat cukry (slazené nápoje, potraviny,

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 30

aplikace glukagonu, který u sebe diabetici z pravidla nosí). Pokud je nemocný v bezvědomí, je možné vložit kostku cukru mezi tvář a zuby (prevence vdechnutí).

Vaječníky a varlata produkují hormony ovlivňující reprodukční proces a vývoj sekundárních pohlavních znaků.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 31

2 První pomoc - teoretická část 2.1 Druhy první pomoci První pomoc První pomoc je definována jako soubor jednoduchých úkonů a opatření, která při náhlém ohrožení nebo postižení zdraví člověka omezují rozsah a důsledky tohoto ohrožení či postižení. Poskytnout první pomoc je povinen každý občan České republiky starší 18 let, pokud tím neohrozí svoje zdraví či život.

Znalost principů a postupů první pomoci je nezbytná pro každého – nejen pro osoby starší 18–ti let – může zachránit život nebo zmírnit následky poranění.

Laická první pomoc Soubor základních odborných a technických opatření, která lze provést bez specializovaného vybavení a je prováděna informovaným laikem. Do laické první pomoci řadíme: zavolání ZZS, péče o postiženého do příjezdu ZZS, improvizovaný transport. Úkolem je zachránit život zraněnému, zabránit zhoršení jeho stavu a zajistit jeho bezpečí.

Přednemocniční neodkladná péče Je poskytována lékařem a zdravotníky ZZS před a během transportu do zdravotnického zařízení. Úkony prováděné zdravotnickým personálem (lékaři, sestry, záchranáři, apod.).

Spadá sem aplikace léků, použití diagnostických (např. EKG) a léčebných (např. defibrilátor) přístrojů.

Odborná lékařská pomoc Je poskytovány odborným oddělením nemocnice / zdravotnického zařízení.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 32

Specializovaná lékařská pomoc Je poskytována úzce specializovanými pracovišti jen některých nemocnic. Raněný je zde transportován, pokud to vyžaduje jeho stav (traumatologická centra, popáleninová centra, kardiochirurgie, katetrizační sály,...).

Technická první pomoc Zajišťují speciálně vycvičené týmy (hasiči, horská služba,...). Jejím úkolem je vyproštění zraněného a jeho transport na bezpečné místo, případně odstranění příčiny úrazu. V případě, že není ohrožen zachráncův život, může technickou PP poskytnout i laický zachránce (vyproštění z vozidla).

2.2 Transport raněných Bezpečné uchopení zraněného (Rautekův manévr) Uchopení zraněného zachráncem zezadu; zachránce provleče obě ruce pod pažemi raněného a uchopí jej za jeho ohnutou ruku v oblasti předloktí a pod loktem nebo jej uchopí za obě zápěstí.

Při

vyprošťování

např.

z auta

uchopí

zachránce

raněného

za předloktí a druhou rukou zajišťuje hlavu raněného tak, aby nedošlo k nechtěnému pohybu hlavy (při předpokládaných úrazech páteře; při pohyby může dojít k druhotnému zranění míchy).

Převádění nebo doprovod Používá se u lehčích zranění, kdy je možná spolupráce zraněného vzhledem k jeho relativně dobrému stavu. Během doprovodu je důležité raněného stále sledovat a v případě zhoršení stavu (mdloby, slabost) je vhodné uchopit raněného Rautekovým manévrem – možno pokračovat v přesunu nebo šetrně uložit na zem. Raněný zachránce obejme kolem ramen „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 33

a zachránce raněného uchopí v oblasti zápěstí a obejme ho kolem pasu. Možno také ve dvou zachráncích.

Odnesení Odnesení jedním zachráncem je u malých dětí možné v náručí. U osob těžších / větších na zádech nebo přes rameno. U dospělého se odnesení doporučuje pouze ve spolupráci dvou osob.

Odnesení za pomocí dvou zachránců. Nesení dvěma zachránci za sebou: první zachránce protáhne ruce pod pažemi raněného a uchopí jej za předloktí a pod loktem jedné ruky, nebo za předloktí obou rukou; druhý zachránce uchopí dolní končetiny raněného tak, že nohy raněného objímají pánev zachránce a zachránce je otočen zády k hlavě zraněného i prvnímu zachránci.

Nesení na tzv. stoličce: zachránci se vzájemně uchopí za předloktí tak, že vytvoří z rukou čtverec, na který se raněný posadí a pažemi obejme ramena zachránců. Nebo se zachránci obejmou kolem ramen pažemi, které jsou si blíže a vzdálenějšími pažemi se uchopí za předloktí (popř. mohou použít popruh, šátek).

Odsun na nosítkách Ukládání postiženého na nosítka: naložení postiženého s jeho pomocí. Připravená nosítka položit vedle postiženého, postižený oběma rukama uchopí zachránce okolo krku, zachránce uchopí zraněného v oblasti lopatek, druhý zachránce uchopí dolní končetiny postiženého a na povel oba postiženého zvednou a uloží ho na nosítka, upraví polohu. Nepoužívá se při bezvědomí, poranění páteře, poranění pánve, poranění horních končetin.

Podsunutí nosítek podélně. Alespoň 3 zachránci se rozkročí nad zraněného, čtvrtý se připraví k jeho hlavě s nosítky, zachránci na povel postiženého zvednou, čtvrtý jim vsune mezi nohy „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 34

nosítka pod tělo postiženého a pak postiženého zachránci opatrně položí. Používá se u poranění břicha s otevřenou ránou.

Navalení postiženého na nosítka ze strany zachránců alespoň 3 zachránci pokleknou na stejné koleno vzdálenější od hlavy postiženého. Zachránce, který klečí u hlavy, má ruku vsunutou pod hlavou postiženého. Na povel druhou rukou všichni uchopí postiženého za vzdálenou boční stranu těla a otočí ho k sobě na bok. Další zachránce položí těsně k tělu rozevřená nosítka, všichni společně pokládají nosítka i postiženého na záda vodorovně.

Profesionální vybavení Scoop rám je rozkládací pevná desková podpora. Používá se k šetrnému naložení zraněného s podezřením na poranění páteře. Scoop lze rozdělit na dvě části, které se zasunou pod tělo zraněného bez nutnosti zbytečné manipulace. Obě poloviny se poté spojí a vytvoří „lehátko“.

Vakuové fixační pomůcky – skládá se z gumového obalu, který je vyplněn drobnými granulemi. Vysátím vzduchu dochází ke zpevnění pomůcky. K vysátí vzduchu se používá zpravidla ruční pumpa.

2.3 Základní druhy zdravotnického třídění Cílem třídění je poskytnout konkrétnímu raněnému náležitou péči v odpovídajícím čase a na vhodném místě. Užívá se v případě většího počtu zraněných.

Indikační třídění 

Pomáhá roztřídit raněné dle naléhavosti ošetření.

Prognostické třídění 

Rozděluje raněné dle závažnosti poranění a možnosti přežití.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 35

Odsunové třídění V rámci odsunového – transportního třídění se stanovuje, kam má být raněný odsunut, v jakém pořadí, jakým odsunovým prostředkem a jaká budou opatření při odsunu. Prioritně jsou transportováni těžce ranění a popálení v šokovém stavu, s dutinovým poraněním s příznaky vnitřního krvácení, poranění mozku s bezvědomím, poranění tepen, poranění s dušením, poruchou dýchání. V další etapě jsou transportováni ostatní těžká a středně těžká zranění a na závěr lehká zranění.

Metodika START (Snadné

Třídění A Rychlá Terapie)

umožňuje rychle, laicky a bez

speciálního vybavení rozdělit raněné osoby podle příznaků do 4 základních skupin. Metodiku lze použít i při odsunovém třídění. 

Stavy neodkladné pomoci – stavy bezprostředního ohrožení života – červená páska (visačka): nutnost okamžité pomoci, bez které raněný nepřežije: prudká krvácení, šok, bezvědomí; a prioritní transport.



Stavy odložitelné pomoci – další závažné stavy – žlutá páska (visačka): nutnost neodkladné pomoci až po červené, stejně také transport: zlomeniny, rozsáhlé pohmožděniny, poranění s krvácením.



Stavy lehké – ostatní stavy poškození – zelená páska (visačka): raněný není ohrožen ani na zdraví ani na životě, ošetření lze odložit. Je možno požádat o jejich pomoc – pokud nejsou schopni / ochotni pomoci, je nutné je vykázat z prostoru nehody. Odsun – samostatně nebo se vzájemnou pomocí.



Mrtví, zranění jsou neslučitelná s životem – černá páska (visačka). Mrtví zůstávají na místě (další vyšetření nehody) nebo jsou shromažďováni na jednom určeném místě.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 36

2.4 Prevence úrazů Při sportovní a zájmové činnosti, v dopravě a v terénu. Úrazy jsou nejčastější příčinou úmrtnosti dětí a významně se podílejí také na dětské nemocnosti.

Většinou se jedná o zlomeniny, podvrtnutí a drobná povrchová zranění. U žáků staršího školního věku vznikají nejčastěji při organizovaném sportu a školní tělesné výchově. Značné procento sportovních úrazů vzniká při provozování sportu bez ochranných pomůcek.

Stručné zásady prevence sportovních úrazů 

Znalost a důsledné respektování základních pravidel úrazové prevence.



Postupné zvyšování tělesné zátěže – rozcvička.



Přizpůsobení

sportovní

aktivity

aktuálnímu

zdravotnímu

stavu,

stupni

trénovanosti, fyzické i psychické kondici. 

Důsledné používání ochranných pomůcek – ochranné přilby, rukavice, návleky na klouby, chrániče zápěstí, suspenzory.



Sportování ve vhodném prostoru.



Pozor na možné přecenění vlastních sil.

Stručné zásady prevence dopravních úrazů 

Nošení cyklistické přilby při jízdě na kole, pestré oblečení, antireflexní výbava, kontrola technického stavu jízdního kola.



Povinné užívání autosedaček pro děti mladší 12 let a menší 150 cm, povinné a správné užívání bezpečnostních pásů.



Zřizování retardérů, budování jízdních pruhů určených výhradně cyklistům, snižování rychlosti v zónách bydlení, v blízkosti škol a hřišť.



Dopravní výchova na školách.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 37



Výcvik na dopravních hřištích.



Poskytnutí dobrého příkladu dospělými.



Pozor na přecházení na značených přechodech, řidič je povinen dát přednost chodci, nejde však o absolutní přednost.



Viditelnost lze zvýšit vhodnou barvou oblečení a doplňky z fluorescenčních a reflexních materiálů.



Fluorescenční materiály zvyšují viditelnost za denního světla a za soumraku – ve tmě svou účinnost ztrácejí.



Reflexní materiály zvyšují viditelnost za tmy.

Vazba na věkové zvláštnosti dětí U dětí na ZŠ a SŠ je statistické pořadí četnosti úrazů následující: 

Zlomeniny a vykloubení.



Poranění povrchu těla.



Poranění hlavy a lebky.

U dětí předškolního věku se toto pořadí liší: 

Poranění hlavy a lebky.



Zlomeniny a vykloubení.



Poranění povrchu těla.

Příklady preventivních programů: 

Program Bezpečná cesta do školy.



Program Bezpečná komunita.



Materiály a informace pro zástupce měst a obcí. „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 38



Ajaxův zápisník - projekt Policie ČR.



Učíme se s policií - projekt Policie ČR.



Metodiky prevence úrazů u dětí pro I. stupeň ZŠ.



BESIP - Dopravní výchova-informace, metodiky.



Interaktivní webové stránky k prevenci úrazů dětí staršího školního věku.



Projekt Bezpečí dítěte.



Interaktivní kurzy prevence úrazů pro děti.



První pomoc - informace k výuce - aktualizace v říjnu 2013.



Ochrana člověka za mimořádných událostí.



První pomoc => Šance pro život, URL: http://kapa-ops.cz/?p=570



První pomoc => Šance pro život 2, URL: http://kapa-ops./?cat=14



První pomoc => Zachraň život, URL: http://kapa-ops.cz/?p=1486

2.5 Krvácení Dělení: 

Tepenné: jasně červená krev, „stříká“ z rány v rytmu srdečního tepu.



Žilní: tmavší krev, vytéká z rány, bez závislosti na tepu.



Vlásečnicové krvácení: nebývá vážné, při poškození drobných cévek – kapilár (drobné oděrky, povrchové řezné rány.



Smíšené: kombinace krvácení žilního a tepenného.



Zevní: krvácí navenek, mimo tělo.



Vnitřní: do tělních dutin.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 39

První pomoc: 

Tlak na ránu: Látkou a rukou – při mírném krvácení; možno použít sterilní gázu, čistý kapesník, ručník; prosáklé krytí z rány nevyndáváme, pouze nadkryjeme; po 10 – 30 minutách se krvácení obvykle zastaví. Ruku / prsty nevytahujeme do příjezdu ZZS. Použití protektivních pomůcek (rukavice, sáček).



Tlak na ránu: Tlakový obvaz – tvoří krycí vrstva (gáza, kapesník); tlaková vrstva (nerozvinuté obinadlo, složené, stočené tkaniny); a obvaz (fixace obou vrstev).

POZOR! Na končetině je třeba kontrolovat přítomnost pulzu a prokrvení akrálních (okrajových) částí. Pouze 4 vrstvy, pokud prosákne, použijeme škrtidlo.



Elevace: Tedy zvýšení postižené končetiny nad úroveň srdce. Společně s přímým tlakem na ránu. POZOR! Ne u zlomenin, poranění páteře a míchy.



Tlakové body: místo, kde tepna probíhá blízko povrchu těla a je možné ji stlačit proti kosti (prsty, pěstí). Tlakové body: spánkový, lícní, krční, podklíčkový, pažní, břišní, stehenní. Bod stlačíme mezi ranou a srdcem.



Zaškrcovadlo / škrtidlo: Použití: u masivního krvácení (většinou amputace, krvácení, která nejdou zastavit jinak), v případě většího množství zraněných. Šířka nejméně 5 – 8 cm. Přiložení: vždy podložit (např. Gázou, kapesníkem), turniket, gumové obinadlo, pásek, šátek, kravata. Zaškrcujeme blíže k srdci, nad místem krvácení; je vhodné končetinu znehybnit; škrtidlo zásadně nepovolujeme. Nutno napsat hodinu přiložení škrtidla. Končetina by neměla být chladná, namodralá a zraněný by neměl cítit mravenčení.

Zevní krvácení - tepenné: Příznaky: jasně červená krev, „stříká“ z rány v rytmu srdečního tepu. 

Slabost.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 40



Pocit chladu.



Zrychlená tepová frekvence.



Mdloby.



Později hypotenze (nízký krevní tlak).



Riziko šoku.

Rizika: rozvoj hypovolemického šoku.

První pomoc: 

Použití protektivních pomůcek (rukavice, sáček).



Poloha: vleže, autotransfuzní, protišoková poloha, elevace postižené končetiny; bezvědomí: zotavovací poloha; nebo dle postižení.



Zástava krvácení: stisk tepny v ráně nebo tlakový obvaz nebo stisk tlakového bodu nebo v nejnutnějším případě přiložení škrtidla.



Tlakový obvaz nepoužívat v případě, že je v ráně cizí těleso! (viz ošetření rány s cizím tělesem + použití tlakového bodu, škrtidla).



Poranění krkavice / podkličkové tepny – tlak přímo v ráně do definitivního ošetření v nemocnici.



V případě potřeby protišoková opatření 5T.



Zajištění transportu – zavolat ZZS.



Po celou dobu kontrola základních životních funkcí v případě potřeby zahájení KPR.

Zevní krvácení - žilní krvácení Příznaky: tmavší krev, vytéká z rány, bez závislosti na tepu, bledost, opocenost, zrychlená tepová frekvence. „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 41

První pomoc: 

Použití protektivních pomůcek (rukavice, sáček).



Poloha: vleže, vsedě, protišoková poloha, elevace postižené končetiny; bezvědomí: zotavovací poloha.



Zástava krvácení: tlakový obvaz.



Tlakový obvaz nepoužívat v případě, že je v ráně cizí těleso!



V případě potřeby protišoková opatření 5T.



Zajistit transport do zdravotnického: při menších poraněních možno transportovat sami; v případě větších poranění (hluboká, krvácející, s cizím tělesem) zavolat ZZS.



Po celou dobu kontrola základních životních funkcí v případě potřeby zahájení KPR.

Zevní krvácení - vlásečnicové krvácení 

Nebývá vážné, při poškození drobných cévek – kapilár (drobné oděrky, povrchové řezné rány.

První pomoc 

Použití protektivních pomůcek (rukavice, sáček).



Vyčištění rány: u povrchových ran: proud tekoucí vody, štěrk, písek, jehličí možno odstranit čistým jemným kartáčkem.



Desinfekce rány (peroxid vodíku, Cutasept, Betadine – POZOR! Alergie na jód!

U postižených při vědomí se dotázat).



Přiložení sterilního krytí.



Fixace nepružným obinadlem.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 42



V případě potřeby zajistit transport do zdravotnického zařízení (není nutno u malých odřenin nebo drobných řezných rankách), při menších poraněních možno transportovat sami.

Krvácení z ucha Příčiny: zlomeniny báze lební (spodiny) – vnitřní krvácení s vnějším projevem, následek výbuchu.

První pomoc: 

Použití protektivních pomůcek (rukavice, sáček).



Poloha: při vědomí – na bok – na straně krvácejícího ucha; v bezvědomí zotavovací poloha – POZOR! Na poranění páteře – minimální manipulace se zraněným!



Podložení ucha sací vrstvou (gáza).



Po celou dobu kontrola základních životních funkcí v případě potřeby zahájení KPR.



Tepelný komfort.



Zajištění transportu – zavolat ZZS.



Pokud nutné ošetřit rány na hlavě a obličeji – ne však za cenu zbytečné manipulace se zraněným (poranění páteře).

Krvácení z nosu Příčiny: úraz, snížená srážlivost krve, vysoký krevní tlak.

První pomoc: 

Použití protektivních pomůcek (rukavice, sáček).

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 43



Poloha: posed s předkloněnou hlavou (zajištění proti pádu).



Studený obklad na zátylek.



Přiložení sací vrstvy.



Stisknutí nosních dírek.



Po celou dobu kontrola základních životních funkcí v případě potřeby zahájení KPR.



Zajistit transport do zdravotnického zařízení nebo zavolat ZZS při masivním krvácení, nebo krvácení déle než 20 min.



Pozor! Tekutina smíšená s krví v souvislosti s úrazem hlavy = pravděpodobně zlomenina báze lební (PP viz krvácení z ucha, bez komprese nosních dírek!).

Krvácení z ústní dutiny: Příčiny: úrazy, zlomeniny čelisti, vyražený zub, poškození jazyka, zlomeniny báze lební První pomoc: 

Použití protektivních pomůcek (rukavice, sáček)



Poloha: posed s předkloněnou hlavou (zajištění proti pádu)



Nevyplachovat dutinu ústní



Mezi zuby postižený stiskne stočenou gázu (kapesník)



Zajistit transport do zdravotnického zařízení nebo zavolat ZZS při masivním krvácení, nebo krvácení déle než 20 min.

Krvácení z konečníku, močových cest, pohlavních orgánů Příčiny: úrazy při sportu, autonehody, potrat, porod, zánět, nádory,...

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 44

První pomoc: 

Použití protektivních pomůcek (rukavice, sáček).



Poloha: na zádech s pokrčenými dolními končetinami.



Přiložení sací vrstvy.



Po celou dobu kontrola základních životních funkcí v případě potřeby zahájení KPR.



Tepelný komfort.



Zajištění transportu – zavolat ZZS.

Vnitřní krvácení: úrazové, neúrazové Vnitřní krvácení po úrazu: 

Tupá poranění břicha, hrudníku, vnitřních orgánů. POZOR! Na první pohled nemusí být vidět jakékoliv poranění na povrchu těla – proto důležité znát mechanismus úrazu (pád z výšky, kopnutí koněm, pády na překážku, automobilové nehody,..).

Vnitřní krvácení neúrazové: 

Mimoděložní krvácení, prasklý vřed, výduť, nahlodání cévy nádorem,....

Rizika: 

Na první pohled nemusí být vidět jakékoliv poranění na povrchu těla – proto důležité znát mechanismus úrazu.



Riziko rychle se vyvíjejícího hemoragického šoku z masivní krevní ztráty.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 45

Příznaky: 

Bledost.



Únava, slabost.



Tachykardie – zrychlený a špatně hmatný pulz.



Nízký krevní tlak.



Zrychlené povrchové dýchání.



Okrajové části těla chladné a studené.

Krvácení do dutiny hrudní Příznaky: 

Rychlé, povrchové dýchání.



Vykašlávání krve.



Neklid.



Dušnost.



Zrychlená tepová frekvence.



Může být přítomná povrchová rána na hrudníku, modřina.



Bolest.

První pomoc: 

Použití protektivních pomůcek (rukavice, sáček).



Poloha: při vědomí – sed s opřením zad; v bezvědomí - zotavovací poloha.



Po celou dobu kontrola základních životních funkcí, v případě potřeby zahájení KPR.



Tepelný komfort.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 46



Zajištění transportu – zavolat ZZS.



V případě potřeby ošetření rány na hrudníku.

Protišoková opatření 5 T: 

Teplo – zabránění prochladnutí, úniku tepla.



Ticho – klid kolem zraněného, uklidnění.



Tekutiny – pouze zvlhčení úst, NIC jíst a pít!



Tišení bolesti – ne: léky, ano: fixace zlomenin, bez zbytečné manipulace.



Transport (volat ZZS).

2.6 Dechová a oběhová selhání Náhlá zástava dechu a krevního oběhu Příznaky: hluboké bezvědomí, bledá, šedá až namodralá barva kůže, namodralé zbarvení rtů, nosu, ušních boltců, nepřítomnost dýchacích pohybů.

Příčiny srdeční zástavy 

Hypoxie – nedostatek kyslíku – dušení, tonutí…



Hemorhagie – krvácení.



Hypo/hyper – poruchy látek vnitřního prostředí – léky, průjmy, nedostatek draslíku, krevního cukru.



Hypotermie – podchlazení.



Tamponáda srdce – krvácení v srdečním vaku, útlak srdce.



Tenzní pneumothorax – poranění plíce, útlak orgánů v hrudníku.



Toxické látky – léky, drogy, jedy…



Trombembolie – infarkt srdce, plicní embolie…

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 47

Kdy zahájit resuscitaci? V situaci, kdy selžou základní životní funkce: 

Vědomí – člověk je v bezvědomí.



Dýchání – po uvolnění dýchacích cest sám nedýchá.



Krevní oběh – zastaví se srdeční činnost.

Kdy nezahájit resuscitaci? 

Pokud postižený zemřel před delší dobou – jeho tělo je již v rozkladu.



Pokud jsou zranění natolik devastující, že již nejsou slučitelná se životem – oddělení hlavy, rozdrcení apod.



Vyhodnocení není jednoduché a proto je lépe „něco dělat, než nedělat nic“.

Postižený v bezvědomí nereaguje na oslovení ani bolestivé podněty.

Kontrola dýchacích cest 

Má volné dýchací cesty???



Provést záklon hlavy tlakem na čelo a tahem za bradu.



Odstranit z úst případnou překážku – zvratky, krev, zuby, jídlo apod.



Při zvracení přerušit KPR, otočit na bok, vytřít ústa a pokračovat v KPR.

Kontrola dýchání 

Dýchá???



Zjistit až po uvolnění dýchacích cest!!!



Poslechem u úst postiženého.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 48



Pohledem na dýchací pohyby.



Hodnotíme 10 sekund.



Pokud máme pochyby o dýchání, raději vyhodnotit, že postižený nedýchá!!!



Lapavé dechy nejsou dýcháním!!!

Kontrola srdeční činnosti Pro ověření srdeční zástavy se nedoporučuje kontrolovat, zda má postižený puls (tep) – velmi obtížně hodnotitelné!!! Nezdržujte se vyhledáváním pulsu!!!

Při bezvědomí věnovat pozornost pouze masívnímu krvácení a snažíme se jej zastavit, poté ihned zahájit resuscitaci.

Resuscitace dospělého 

Myslet na své vlastní bezpečí.



Zhodnotit situaci – nereaguje na bolest, nedýchá.



Pokusit se křikem přivolat pomoc – ať je nás „více“.



Volat ZZS.



Zahájit resuscitaci.



Nepřímá srdeční masáž.



Umělé vdechy.



Defibrilace AED.

Nepřímá srdečná masáž 

Stlačování hrudníku proti páteři. „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 49



Postižený leží na zádech, na rovné, pevné podložce.



Dlaně dát do středu hrudníku, propneme ruce.



Stlačovat do hloubky 5 – 6 cm.



Rychlost 100 – 120 za minutu.



Hrudník stlačovat pokud možno bez přerušení.



Přerušení možno pouze: o Na volání pomoci. o Umělé vdechy. o Při střídání… o Na co nejkratší dobu!!!

Umělé dýchání 

Dříve prosazované umělé dýchání z úst do úst je částečně odsunuto do pozadí pro riziko přenosu infekčního onemocnění, „estetiku“ provedení, obtížnost, neochotu….



Zákon nás k tomu nenutí, ALE umíme - li jej provádět, jsme ochotni, můžeme provézt umělé vdechy.



Zaklonit postiženému hlavu.



Vyčistit ústa.



Uzavřít nosní dírky.



Přiložit pevně svá ústa k ústům postiženého.



Vdechnout normální výdech ze svých plic.



Viditelné zvednutí hrudníku.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 50

Bez a s umělými vdechy 

Pouze nepřímá masáž srdce, stlačovat hrudník bez přestávek rychlostí 100 – 120 za minutu; hloubka stlačení 5 – 6 cm.



Pokud umělé dýchání provádíme, po 30 stlačeních hrudníku, během krátkého přerušení masáže (max. 5 s), provést 2 umělé vdechy a poté ihned opět 30 stlačení hrudníku 30:2.

Defibrilace 

Zejména u dospělých se u některých poruch srdečního rytmu používá tzv. defibrilace.



Elektrickým impulsem se provede „restartování“ srdce.



Čím dříve se defibrilace provede, tím větší šance na „restart“ srdce a záchranu života.



AED – automatický externí defibrilátor – určen i pro laiky.



Polo automatický přístroj.



Zapnout jej.



Připojit elektrody.



Nalepit je na postiženého.



AED vyhodnotí situaci a dá instrukce jak postupovat.



Vyzve nás k podání výboje.

AED

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 51

V resuscitaci pokračujeme do: 

Návratu normálního dýchání.



Převzetí resuscitace záchrannou službou.



Vyčerpání sil záchrance.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 52

Resuscitace dítěte Uvolnění dýchacích cest 

Myslet na své vlastní bezpečí.



Cizí těleso v dýchacích cestách.



Nutné zprůchodnit dýchací cesty.



Gordonův manévr. o Drenážní poloha. o 5 úderů mezi lopatky.



Pokud se nám nepodaří cizí těleso odstranit, pokusíme se i tak o umělé vdechy.



Od resuscitace dospělého se liší pouze v některých krocích.



Možno použít i stejný postup jako u dospělých, pokud nevíme „jak to bylo u dětí…“



Zásadní rozdíl: příčina srdeční zástavy.



Zhodnotit situaci – nereaguje na bolest, nedýchá.



Zahájit resuscitaci.



Uvolnění dýchacích cest.



Umělé vdechy – 5 vdechů.



Nepřímá srdeční masáž – 30 stlačení.



Umělé vdechy – 2.



Opakovat resuscitaci 30 : 2 asi 1 minutu.



Poté volat ZZS (při jednom zachránci).



Ihned potom pokračovat v resuscitaci 30 : 2.



Pozor na poškození plic u dětí našim velkým umělým vdechem.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 53

Rozdíly v příčině srdeční zástavy – nejčastěji: 

Dospělý – porucha srdce – Akutní infarkt myokardu, arytmie.



Dítě – porucha dýchání – Apnoe – bezdeší – dušení, tonutí, vdechnutí cizího tělesa.

Resuscitace novorozence 

Stejný postup jako u dětí – začínáme 5 vdechy.



Vdechovat pouze obsah úst.



Střídání masáže a vdechy 3 : 1.



Stlačovat střed hrudníku rychlostí 120/min.

2.7 Úraz elektrickým proudem Příčiny: kontakt s předmětem pod elektrickým napětím, elektrický výboj, poškození kabelu nebo přístroje, manipulace s elektrickým přístrojem ve vlhkém prostředí (ve vaně).

Příznaky: poruchy vědomí, křeče, poruchy činnosti srdce, popáleniny.

První pomoc: 

Chránit sebe! Pozor! Zraněný může být stále v kontaktu se zdrojem elektrické energie, která může vést ke zranění zachránce! Při poranění vysokým napětím, udržovat vzdálenost od zdroje nejméně 18 m.



Vypnout zdroj elektrické energie, pokud to nelze, odstraníme zdroj z blízkosti zraněného nevodivým předmětem (umělohmotná tyč) a přitom zachránce stojí na nevodivém materiálu (pozor na vodu!).



Zkontrolovat stav postiženého – vědomí a dýchání.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 54



Volat ZZS.



Do příjezdu: Pokud postižený dýchá normálně, sledovat životní funkce. Je-li v bezvědomí, uložit ho do zotavovací polohy. Pokud nedýchá nebo nedýchá normálně (lapavé dechy), ihned začít KPR.

2.8 Tonutí Viz kapitola 7 – Záchrana tonoucích 2.9 Bezvědomí Bezvědomí je stav, při němž je částečně nebo úplně zastavena funkce centrálního nervového systému a postižený nereaguje na vnější podněty svého okolí – oslovení, dotyk, bolest.

Orientační hodnocení hloubky bezvědomí: 

Somnolence - reakce na slovní podnět zachován, spolupráce se zachráncem je minimální.



Sopor - nemocný nereaguje na oslovení, lze vyvolat reakci na bolestivý podnět.



Koma - nemocný nereaguje ani na bolestivý podnět.

Nejčastější příčiny: alkohol, epilepsie, úraz, nízká hladina krevního cukru (hypoglykemie), cévní mozková příhoda, otravy, srdeční zástava.

První pomoc 

Má průchodné dýchací cesty?



Dýchá?

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 55



Pokud ano, dát zraněného do Rautekovy – zotavovací polohy.



Volat ZZS



Po celou dobu kontrola základních životních funkcí v případě potřeby zahájení KPR.

 2.10

Při podezření na otravu např. léky, je vhodné posbírat zbylé léky nebo jejich obaly.

Křečové stavy

Příčiny: onemocnění mozku epilepsie, úrazy mozku, otravy, srdeční arytmie, cukrovka apod.

Příznaky: náhle vzniklé bezvědomí se svalovými záškuby a křečemi, zhoršené – omezené dýchání, promodrání hlavně v obličeji, po odeznění křečí zmatenost a postupný, asi 20-30 minut trvající návrat k normálu.

První pomoc:

2.11



Zabráníme zranění (zmírnit pád, odstranit ohrožující předměty).



Zabráníme násilí ve formě páčení čelistí.



Po odeznění křečí - sledujeme dýchání až do úplného nabytí vědomí.



V případě nedostatečného dýchání resuscitace.



Voláme ZZS.

Intoxikace

Sebevražedné – většina akutních otrav v dospělosti, nejčastěji demonstračního charakteru.

Náhodné – jedná se o nejčastější otravy v dětském věku, dochází k nim také v průmyslu a zemědělství. „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 56

Nenáhodné

–

patří

k nim

iatrogenní

lékové

intoxikace,

velmi

často

vznikají

při experimentování s drogami.

Cesty vstupu toxinu: 

Alimentární – zažívací trakt.



Kůží.



Inhalační – dýchací cesty.



Intravenózní – do žíly



Kombinace.

Příznaky: mohou být různé podle typu toxické látky, množství, vstupu a působení na organismus, na časovém faktoru.

Obecné: porucha vědomí, pocit na zvracení, zvracení, porucha průchodnosti dýchacích cest,…)

Specifické (dle požité látky): 

Poruchy centrálního nervového systému: pocity mravenčení v těle, třes končetin, závrať, bolesti hlavy, obrny a svalové křeče (amfetaminy, kokain, lithium, antidepresiva, alkohol), stavy úzkosti, halucinace, agitovanost (zuřivost), somnolence, bezvědomí.



Poruchy sluchového ústrojí: hučení v uších (CO – oxid uhelnatý).



Poruchy zrakového ústrojí: překrvení spojivek a slzení (dráždivé plyny a páry), zúžené zornice (morfin), rozšířené zornice (kokain), zhoršení zraku, slepota

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 57

(metanol), žluté vidění (antihistaminika), zelené vidění (olovo, chinin), červené vidění (námel). 

Poruchy dýchání: dráždění ke kašli, sekrece z nosu (dráždivé plyny), krvácení z dýchacích cest, edém plic, poleptání sliznice dýchacích cest, náhlá zástava dechu (při inhalaci vysokých koncentrací čpavku, par kyselin, chloru, oxidu uhelnatého, sirovodíku, oxidu siřičitého a kyanidů).



Poruchy kardiovaskulárního systému: snížení krevního tlaku (alkohol, sedativa, hypnotika, opioidy), mírné zvýšení krevního tlaku (antihistaminika, marihuana, halucinogeny), zpomalení srdeční frekvence (benzodiazepiny, β-blokátory, opioidy

a

hypnotika),

zrychlení

srdeční

frekvence

a

poruchy

rytmu

(antihistaminika, lithium, marihuana, deriváty kyseliny salicylové). 

Poruchy trávicího ústrojí: zápach z úst, suchá ústní sliznice (atropin, organická rozpouštědla), zvýšená tvorba slin (nikotin, kyseliny), poleptání rtů, sliznice ústní dutiny a hltanu, jícnu, pocit sladkosti v ústech (olovo, kadmium), zvracení a bolesti břicha (dráždivé a leptavé látky, morfin, oxid uhelnatý).

2.12

Poranění vnitřních orgánů, mozkolebeční poranění, poranění hrudníku a břicha

Úrazy hlavy a krvácení do dutiny lebeční Příznaky: 

Únava, slabost.



Nevolnost, zvracení.



Zmatenost.



Může a nemusí být přítomno krvácení čí výtok mozkomišního moku z nosu a uší.



Může být přítomna rána na hlavě, v obličeji.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 58



Může být přítomno bezvědomí (dočasné, trvající).



Amnézie – zraněný si nemusí pamatovat, co se stalo.



Rozdílná velikost zornic.



Zrychlená tepová frekvence.

První pomoc: 

Použití protektivních pomůcek (rukavice, sáček).



Poloha: při vědomí - na zádech s podloženou horní části trupu, sed; v bezvědomí zotavovací poloha se zvýšenou hlavou – POZOR! Na poranění páteře – minimální manipulace se zraněným!



Po celou dobu kontrola základních životních funkcí v případě potřeby zahájení KPR.



Zajištění transportu – zavolat ZZS.



Pokud možno ošetřit rány na hlavě a obličeji – ne však za cenu zbytečné manipulace se zraněným (poranění páteře).

Poranění páteře Závažné poranění – může být život ohrožující, nebo vést k trvalým následkům (ochrnutí části těla – dolů od místa poranění).

Příčiny: pády z výšky, autonehody, skoky do vody po hlavě, pády z kola,...

Rizika: 

Rozvoj šoku z poškozených nervových struktur.



Krční páteř – ochrnutí dýchacích svalů - zástava dechu.



Trvalé následky – ochrnutí.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 59

Příznaky: 

Bolest zad.



Neschopnost se pohnout.



Ztráta citlivosti končetin, nebo brnění.



POZOR! U zraněných v bezvědomí chybí tyto příznaky! Proto při podezření na zranění páteře (pády, autonehody,...) manipulujeme s postiženým jen minimálně.

První pomoc: 

Poloha: při vědomí – bez manipulace; bezvědomí se zachovanými základními životními funkcemi – bez manipulace.



Protišoková opatření (bez protišokové polohy).



Zajištění transportu – zavolat ZZS.



Po celou dobu kontrola základních životních funkcí, v případě potřeby zahájení KPR – šetrné přetočení na záda se znehybněním krční páteře (ideálně 4 lidé).

Poranění hrudníku Příčina: pád z výšky, autonehoda, sport, násilí Rizika: 

Poranění vnitřních orgánů – srdce!, plíce, velké cévy (hrudní aorta).



Masivní krvácení, rozvoj hypovolemického šoku.

Zlomeniny hrudní kosti a žeber Příznaky: 

Bolest na hrudníku v místě poranění.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 60



Může být přítomná povrchová rána na hrudníku, modřina.



Povrchové dýchání spojeno s velkou bolestí.



Bledost, úzkost.

První pomoc: 

V případě potřeby použití protektivních pomůcek (rukavice, sáček).



Poloha: při vědomí – posed s podepřením zad; v bezvědomí - zotavovací poloha na postiženou stranu – POZOR! Na poranění páteře – minimální manipulace se zraněným!



Uvolnění oděvu pro snazší dýchání.



Zpevnění hrudníku elastickým obinadlem.



Po celou dobu kontrola základních životních funkcí, v případě potřeby zahájení KPR.



Zajištění transportu – zavolat ZZS.



V případě potřeby ošetření rány na hrudníku.

Pneumothorax Poranění s vniknutím vzduchu do hrudníku mezi plíci a hrudní stěnu – pohrudniční dutina smrsknutí plíce a zástava její funkce.

Příčiny: úrazy, autonehody, pronikající poranění – cizí těleso, následek zlomeniny žeber – úlomky kostí.

Rozdělení: Otevřený, uzavřený Otevřený pneumothorax Příčiny: bodné, střelné poranění „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 61

Příznaky: 

Bolest.



Narůstající dušnost.



Otevřená rána – krvácení – zpěněná krev.



Slyšitelný únik vzduchu.



Zrychlený tep.



Bledost.



Neklid, úzkost.

První pomoc: 

Použití protektivních pomůcek (rukavice, sáček).



Poloha: při vědomí – polosed s podepřením zad; v bezvědomí - zotavovací poloha na postiženou stranu – POZOR! Na poranění páteře – minimální manipulace se zraněným!



Překrytí rány co nejrychleji rukou.



Přiložení polopropustného obvazu: sterilní gáza (čistý kapesník), igelitový čtverec, fixace ze tří stran.



Protišoková opatření 5T.



Po celou dobu kontrola základních životních funkcí, v případě potřeby zahájení KPR.



Zajištění transportu – zavolat ZZS.

Uzavřený pneumothorax Příčiny: úlomky zlomených kostí Příznaky: „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 62



Bolest.



Narůstající dušnost.



Zrychlený tep.



Bledost.



Neklid, úzkost.

První pomoc: 

V případě potřeby použití protektivních pomůcek (rukavice, sáček).



Poloha: při vědomí – polosed s podepřením zad; v bezvědomí - zotavovací poloha na postiženou stranu – POZOR! Na poranění páteře – minimální manipulace se zraněným!



Protišoková opatření 5T.



Po celou dobu kontrola základních životních funkcí, v případě potřeby zahájení KPR.



Zajištění transportu – zavolat ZZS.

Krvácení do dutiny hrudní Příznaky: 

Rychlé, povrchové dýchání.



Vykašlávání krve.



Neklid.



Dušnost.



Zrychlená tepová frekvence.



Může být přítomná povrchová rána na hrudníku, modřina.



Bolest.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 63

První pomoc: 

Použití protektivních pomůcek (rukavice, sáček).



Poloha: při vědomí – sed s opřením zad; v bezvědomí - zotavovací poloha.



Po celou dobu kontrola základních životních funkcí, v případě potřeby zahájení KPR.



Tepelný komfort.



Zajištění transportu – zavolat ZZS.



V případě potřeby ošetření rány na hrudníku.

Poranění dutiny břišní Příčiny: úrazy - tupé nárazy, autonehody, sport, pády z výšky, násilí, kopnutí koněm Rizika: 

Poranění vnitřních orgánů – slezina, játra, střeva, močový měchýř, velké cévy (hrudní aorta).



Masivní krvácení - rozvoj hypovolemického šoku.



Infekce (poranění tlustého střeva).

Rozdělení: Otevřená, uzavřená Uzavřená: viz vnitřní krvácení do dutiny břišní Otevřená Příčiny: střelné, bodné, řezné zranění Příznaky: 

Prudká bolest.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 64



Rána – krvácení, vytékání obsahu zažívacího traktu.



Možné vyhřeznutí střev v různém rozsahu.



Neklid, úzkost.



Zrychlená tepová frekvence.



Bledost, chlad, studený pot.

První pomoc: 

Použití protektivních pomůcek (rukavice, sáček).



Poloha: při vědomí – leh na zádech s pokrčenými dolními končetinami, úlevová poloha; v bezvědomí - zotavovací poloha.



Vyhřezlé orgány nikdy nevracet zpět do dutiny břišní – překrýt sterilním krytím.



Předměty umístěné hluboko v ráně či zaklíněné neodstraňovat!



Okolí vydesinfikovat a obložit gázou a jemně obvázat obinadlem.



Otevřenou ránu překrýt obinadlem – snaha o minimalizaci krvácení.



Přidržení rány v případě, že postižený kašle.



Protišoková opatření 5T.



Po celou dobu kontrola základních životních funkcí, v případě potřeby zahájení KPR.



Zajištění transportu – zavolat ZZS.

Krvácení do dutiny břišní Příznaky: 

Neklid.



Zrychlená tepová frekvence.



Bolest, vede k vyhledávání úlevové polohy.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 65



Nevolnost, zvracení, slabost.



Pohmat: břicho „prknovité“.



Může být přítomná povrchová rána na břiše, modřina.

První pomoc: 

Použití protektivních pomůcek (rukavice, sáček).



Poloha: při vědomí – leh na zádech s pokrčenými dolními končetinami, úlevová. poloha; v bezvědomí - zotavovací poloha.



Po celou dobu kontrola základních životních funkcí, v případě potřeby zahájení KPR.

2.13



Protišoková opatření (teplotní komfort, uklidnění, zvlhčování rtů).



Zajištění transportu – zavolat ZZS.



V případě potřeby ošetření rány na břiše.

Poranění pohybového ústrojí

Poranění kostí Fraktury – zlomeniny: otevřené, zavřené Příčiny: úraz – autonehoda, pády, zranění předmětem; patologické – zlomeniny vznikají již při minimálním násilí (řídnutí kostí – starší lidé); únavové – z dlouhodobého přetěžování.

Rizika: 

Krvácení - rozvoj hypovolemického šoku.

Obecné příznaky: 

Bolest v místě poranění, roste s pohybem. „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 66



Otok.



Hematom – modřina – silné krvácení, ohrožení hypovolemickým šokem.



Nepřirozená poloha.



Omezení pohybu.



Slyšitelné „drhnutí“ kostí.



Otevřené zlomeniny – vyčnívající úlomky kostí, krvácení.

Možné krevní ztráty u zlomenin: 

Předloktí – až 400ml krve.



Paže – až 800 ml krve.



Pánev – 5000 ml krve.



Stehno – 2000 ml krve.



Bérec – 1000 ml krve.

Zavřené zlomeniny – bez poškození kůže (úlomky kostí) První pomoc: 

Poloha: polosed, leh na zádech.



Fixace zlomeniny: dlaha (cokoliv rovného pevného – deštník, hole, větev) nebo zdravá končetina, fixace přes 2 klouby – přes oděv, zraněného nesvlékáme (bolest, možný pohyb úlomků a poranění kůže); horní končetina: trojcípý šátek (závěs).



Protišoková opatření 5T.



Zajistit transport do zdravotnického zařízení: možno transportovat sami (zlomeniny horní končetiny); zavolat ZZS – zlomeniny dlouhých kostí, pánve.

Otevřené zlomeniny – s poškozením kůže, viditelné úlomky kostí, krvácení „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 67



Použití protektivních pomůcek (rukavice, sáček).



Poloha: polosed, leh na zádech



Vytvoření „ohrádky“ - kolem vyčnívající kosti položit stočené obvazy, přes ně sterilní gázu, jemně obvázat obinadlem.



Fixace zlomeniny: dlaha (cokoliv rovného pevného – deštník, hole, klacek) nebo zdravá končetina, fixace přes 2 klouby – přes oděv, zraněného nesvlékáme (bolest, možný pohyb úlomků a poranění kůže); horní končetina: trojcípý šátek (závěs).



Protišoková opatření 5T.



Po celou dobu kontrola základních životních funkcí, v případě potřeby zahájení KPR.



Transport do zdravotnického zařízení - zavolat ZZS.

Zlomenina pánve Příčiny: násilí – stlačení (autonehody, zavalení, pády z výšky) Rizika: 

Masivní krvácení – hypovolemický šok.



Poranění orgánů malé pánve (ženské a mužské pohlavní orgány, močová trubice, močový měchýř).

Příznaky: 

Bolest.



Omezená pohyblivost.



Možné krvácení z poraněných orgánů.



Bledost.



Úzkost.



Zmatenost, později apatie až bezvědomí.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 68



Nevolnost, suchost v ústech, žízeň.



Chladná, opocená kůže.



Zrychlený, špatné hmatný pulz.

První pomoc: 

V případě potřeby použití protektivních pomůcek (rukavice, sáček).



Poloha: na zádech, tvrdá podložka (na podložce možná protišoková poloha) – velmi opatrná manipulace!!!



Fixace zlomeniny: 4 šátky – 1. Fixace pánve, 2. Fixace stehen k sobě, 3. Fixace bérců k sobě, 4. Fixace kotníků k sobě; vypodložit mezi klouby – riziko otlaků



Protišoková opatření.



Po celou dobu kontrola základních životních funkcí, v případě potřeby zahájení KPR.

 2.14

transport do zdravotnického zařízení - zavolat ZZS.

Náhlé bolesti břicha a hrudníku

Akutní koronární syndrom – infarkt myokardu je velmi časté onemocnění a nejčastější příčina úmrtí v České republice. Důvodem je zúžení koronárních tepen (cév, zásobující srdce), což vede k nedostatečnému okysličení srdečního svalu a jeho zániku.

Příznaky: 

Bolest na hrudi, za hrudní kostí, vystřeluje nejčastěji do levé ruky.



Tlak, pálení na hrudi.



Pocení.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 69



Zvracení.



Úzkost, strach o život.

První pomoc: 

Zamezit jakékoli námaze.



Uvolnit oděv.



Do polosedu.



Otevřít okno.



Sledovat životní funkce.



Volat 155.

Pokud upadne postižený do bezvědomí: 

Uložit postiženého na záda.



Zkontrolovat zda dýchá.



Nedýchá – začít resuscitovat.



Použití AED.



Volat ZNOVA 155.

Bolesti břicha Příčiny: 

Množství banálních příčin i závažných onemocnění.



Např. plynatost, kolika, střevní infekce, zánět slepého střeva, žaludeční vřed, cévní onemocnění, infarkt srdce.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 70

Příznaky: 

Bolest.



Pocity tlaku.



Křeče.



Svírání v břiše.

První pomoc: 

Poloha – úlevová, tedy taková, kterou si nemocný sám vybere, a ve které nalezne úlevu. Nebo poloha na zádech/boku s pokrčenými dolními končetinami.



Sledování základních životních funkcí.



V případě zvracení: poloha postiženého - aby nevdechl zvratky, nepodávat velké množství tekutin (pouze po částech v malém množství „po lžičkách“) - vhodná je ledová Coca Cola.



Při průjmech zajistit dostatečný přísun tekutin.



Pokud se jedná o opakované stavy u nemocného, možno podat předepsané léky na tyto obtíže.

2.15



Jinak nepodávat analgetika – možné maskování příznaků.



Při pokračujících obtížích či zhoršení stavu je vhodné vyhledat lékaře.

Alergické reakce

Příčina: patologická reakce imunitního systému na určitou látku, - léky, prach, pyly, potraviny, hmyz

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 71

Příznaky: 

Zčervenání kůže (mapovité fleky), vyrážka, svědění, průjmy.



„Knedlík v krku“, dušnost, otok zasaženého místa.



Pocit na omdlení, poruchy vědomí, bezvědomí, šok.

První pomoc: 

Alergici u sebe často mívají léky proti alergii - tablety nebo i injekce, lze je podat.



Posadit postiženého, zklidnit jej, při potížích s dýcháním - studený obklad na krk.



Při intenzivnějších potížích, bezvědomí, volat ZZS.

Rány, tepelná poškození, poškození z chladu, poleptání

2.16 Rány

Každé poranění kůže nebo sliznice. Kromě kůže mohou být poškozeny také svaly, nervy, cévy a vnitřní orgány.

Příčiny: mechanické (předmět), chemické (poleptání), extrémní teploty (popáleniny, omrzliny).

Povrchové, hluboké, penetrující (pronikající).

Příklady ran: odřeniny (povrchové), řezné (nůž), bodné (šíp, nůž), sečné (mačeta), střelné (pistole), tržné (ostnatý drát), kousnutí (pes, hlodavec, člověk), zhmožděné.

Rizika ran: 

Infekce (tetanus, vzteklina, viry, baktérie).

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 72



Krevní ztráta (nebezpečí šoku).



Ztráta tkáně (amputace).



Zasažení orgánů (např. dutina hrudní, břišní).

První pomoc: 

Použití protektivních pomůcek (rukavice, sáček).



Poloha: vsedě, vleže, nebo poloha, která postiženému vyhovuje.



Zhodnocení rány (závažnost, velikost, nečistoty, cizí předměty, krvácení).



Vyčištění rány: u povrchových ran: proud tekoucí vody, štěrk, písek, jehličí možno odstranit čistým jemným kartáčkem.



Odstraňovat pouze volně ležící cizí tělesa (štěrk, písek), předměty umístěné hluboko v ráně či zaklíněné neodstraňujeme!



Desinfekce rány (peroxid vodíku, Cutasept, Betadine – POZOR! Alergie na jód!

U postižených při vědomí se dotázat).



Přiložení sterilního krytí.



Fixace nepružným obinadlem.



Při krvácení – přiložit tlakový obvaz, komprese tlakových bodů viz dále; elevace končetiny.



Znehybnění poškozené části (redukce bolesti) – trojcípý šátek, dlaha.



V případě potřeby protišoková opatření 5T.



V případě potřeby zajistit transport do zdravotnického zařízení (není nutno u malých odřenin nebo drobných řezných rankách): při menších poraněních možno transportovat sami; v případě větších poranění (hluboká, krvácející, s cizím tělesem) zavolat ZZS.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 73



Po celou dobu kontrola základních životních funkcí v případě potřeby zahájení KPR.



Rány znečištěné zeminou, škrábance od rezavých hřebíků, plechu, ztrouchnivělé dřevo – riziko tetanu, proto nutné ošetření ve ZZ, příp. očkování.

Cizí tělesa v ráně 

Postup stejný viz výše.



Předměty umístěné hluboko v ráně či zaklíněné neodstraňovat!



Okolí vydesinfikovat a obložit gázou a jemně obvázat obinadlem.



V případě, že je předmět vysoký, nechat ho vyčnívat; pozor! Obvaz by neměl procházet přes těleso.

Ztrátová poranění Řadíme zde amputaci (oddělení části těla) a skalpaci (seříznutí nebo odtržení části povrchu těla).

Rizika ztrátových poranění: 

Především značná krevní ztráta, riziko hemoragického šoku.



Infekce.

První pomoc: 

Použití protektivních pomůcek (rukavice, sáček).



Poloha: vsedě, vleže, nebo poloha, která postiženému vyhovuje.



Pahýl: krýt sterilní gázou, zástava krvácení - přiložit tlakový obvaz, komprese tlakových bodů, v případě nutnosti přiložíme škrtidlo, viz dále; elevace končetiny.



Znehybnění končetiny.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 74



V případě potřeby protišoková opatření 5T.



Při menších poraněních možno transportovat sami; v případě větších poranění (hluboká, krvácející, s cizím tělesem) zavolat ZZS.



Po celou dobu kontrola základních životních funkcí v případě potřeby zahájení KPR.



Péče o amputát / skalpovanou část: zabalit do sterilní gázy (ideálně), vložit do mikrotenového sáčku, poté vložit do chladné vodní lázně – voda s malým množstvím ledové tříště (teplota 4°C).

Většina ran je spojena s krvácením – postup viz výše!

Popáleniny Závažný stav, dle rozsahu a stupně může být život ohrožující. Vzniká působením vysokých teplot na kůži a sliznice.

Rizika: ztráta plazmy - rozvoj hypovolemického šoku Příčiny: oheň, UV záření, výbuch, horké tekutiny Rozdělení dle stupňů: I. stupeň – povrchové poranění Příznaky: bolestivost, zarudnutí První pomoc: 

Poloha: sed; pohodlná pro zraněného, dle lokalizace popáleniny.



Zabránění dalšího působení tepla.



Sundat šperky, prstýnky z postižené oblasti.



Šetrné chlazení pod tekoucí studenou vodou 15 – 20 min.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 75



Možno použít Panthenol spray.



Zajištění ošetření u lékaře dle stavu.

II. stupeň – povrchové poranění Příznaky: zarudnutí, puchýře – vyplněné plazmou, bolest První pomoc: 

Použití protektivních pomůcek (rukavice, sáček).



Poloha: sed; pohodlná pro zraněného, dle lokalizace popáleniny.



Zabránění dalšího působení tepla.



Sundat šperky, prstýnky z postižené oblasti.



Šetrné chlazení pod tekoucí studenou vodou 15 – 20 min.



Puchýř nikdy nepropichovat!



Překrytí sterilní gázou.



Protišoková opatření dle rozsahu.



Zajistit transport do zdravotnického zařízení: při menších poraněních možno transportovat sami; v případě větších poranění zavolat ZZS.



Po celou dobu kontrola základních životních funkcí v případě potřeby zahájení KPR.

III. stupeň a IV. Stupeň – hluboké poranění, také podkoží, svalů, kostí Příznaky: Bez bolesti, bledá až bílá kůže („bez života“), zuhelnatění První pomoc: 

Použití protektivních pomůcek (rukavice, sáček).

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 76



Poloha: při vědomí – sed, leh na zádech – protišoková poloha, dle rozsahu a lokalizace popáleniny; bezvědomí: zotavovací poloha.



Zabránění dalšího působení tepla.



Nechladit, pouze přiložit sterilní gázu.



Protišoková opatření.



Zajistit transport do zdravotnického zařízení: při menších poraněních možno transportovat sami; v případě větších poranění zavolat ZZS.



Po celou dobu kontrola základních životních funkcí v případě potřeby zahájení KPR.

Zabránění dalšího působení tepla: 

Hoření oděvu: povalení postiženého na zem, uhašení pokrývkou, kabátem (zabránění přístupu vzduchu).



Odstranit doutnající oděv, ne však příškvary, pevně přichycený oděv.



Opařeniny: co nejdříve sundat nasáklý oděv.



Umělé materiály na kůži (roztavená umělá hmota, asfalt) neodstraňovat.

Omrzliny Vznikají působením nízkých teplot na kůži a tkáně.

Rozdělení dle stupňů: 1. a 2. stupeň: povrchové poškození, bledá, nafialovělá, necitlivá kůže; poškození všech vrstev kůže, nažloutlá kůže s puchýři (2.stupeň).

První pomoc: 

Poloha: při vědomí – sed; bezvědomí: zotavovací poloha.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 77



Zabráníme prochlazení – alufólie.



Postupně celkově zahříváme končetinu – vlažná lázeň, postupné zvyšování teploty lázně.



Přiložíme sterilní gázu.



Zajistíme transport do zdravotnického zařízení.

3. stupeň: hluboké poškození, svaly, nervy, cévy; rozpad tkáně po rozmrznutí První pomoc: 

Poloha: při vědomí – sed; bezvědomí: zotavovací poloha.



Zabráníme prochlazení – alufólie.



Končetiny nezahříváme ve vodní lázni – riziko infekce, bolestivost.



Přiložíme sterilní gázu.



Zajistíme transport do zdravotnického zařízení.

Úpal – celkové přehřátí organismu Úžeh – přímé působení slunečních paprsků 

Uložíme postiženého do stínu, chladu.



Poloha: při vědomí sed; protišoková poloha; bezvědomí: zotavovací poloha.



Přikládáme studené obklady (hlava, krk, hrudník).



Pokud nezvrací, podáváme tekutiny po lžičkách.



Provádíme protišoková opatření.



Voláme ZZS v případě že se stav nelepší.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 78

Poleptání Příčiny: k poleptání dochází při kontaktu s kyselinou či zásadou, ať už přímým stykem či párami.

Příznaky: 

Kyseliny (pH < 7): v důsledku jejich dehydratačních účinků se vytvoří příškvar tmavé barvy.



Zásady (pH > 7): na rozdíl od kyselin působí více do hloubky, rána je rozbředlá, žlutohnědá nebo zelená.

První pomoc: 

Zabránit dalšímu působení chemikálie (pozor na nebezpečí potřísnění zachránce!).



Postižené místo oplachovat vodou (tak, aby voda nestékala po zdravých částech těla).



Neutralizace chemikálií velmi zředěnými roztoky (vyjma očí - jen vyplachujeme) Kyselina - jedlá soda, mýdlová voda; Zásada - ocet, citrónová šťáva.

2.17



Při požití - podat větší množství vody a volat ZZS.



NEvyvoláváme zvracení (došlo by k opětovnému kontaktu chemikálie s jícnem).



Povrchové poleptání sterilně krýt.



Při poleptání velké plochy – riziko šoku!

Šok 

Těžký, život ohrožující stav.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 79



Nedostatečné zásobení tkání krví (kyslíkem).



Několik druhů šoku dle příčiny: (hypovolemický – masivní krvácení, popáleniny, dehydratace), distribuční šok – těžká alergická reakce, poškození míchy), kardiogenní (těžký infarkt myokardu), obstrukční (překážka v krevním oběhu – vmetení krevní sraženiny do plic).

Příznaky: 

Bledost.



Úzkost.



Zmatenost, později apatie až bezvědomí.



Nevolnost, suchost v ústech, žízeň.



Chladná, opocená kůže.



Zrychlený, špatné hmatný pulz.

První pomoc: 

Protišoková opatření – 5T: teplo, ticho, tekutiny – pouze zvlhčení úst, tišení bolesti – ne: léky, ano: fixace zlomenin, bez zbytečné manipulace; transport.



Krvácení: viz výše.



Alergie: podání léků tlumící alergii, chlazení postiženého místa, sledování průchodnosti dýchacích cest.



Po celou dobu kontrola základních životních funkcí, v případě potřeby zahájení KPR.

Pozor! Každé vážnější zranění může vést k rozvoji šoku!

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 80

2.18

Zásady poskytování první pomoci ve ztížených podmínkách

Ztížené podmínky (počasí, prostředí, dostupnost) mohou značně ovlivnit kvalitu poskytované péče, zdraví zachránců i raněných. Při autonehodách se zachránce pohybuje v nebezpečném prostoru silnice – proto je nezbytné zajistit bezpečí použitím výstražných signalizací – trojúhelník, reflexní vesta, člověk, který brzdí provoz, výstražná světla aut,...

Při dešti hrozí rychlejší podchlazení raněného, je zvýšené riziko poranění zachránce při poskytování první pomoci u úrazů elektrickým proudem.

Noc sebou nese sníženou viditelnost, zhoršené podmínky pro vyšetření raněného a jeho ošetření.

Nedostupnost terénu – hory, lesy – zásadně ovlivní dojezd odborné péče.

2.19

Zásady poskytování první pomoci s improvizovanými prostředky

Při poskytování první pomoc se můžeme ocitnout v situaci, kdy nemáme po ruce žádné zdravotnické pomůcky a prostředky (dlahy, sterilní obinadla,...). Proto je nutné v těchto situacích improvizovat.

Pro krytí rány je možné použít čistý – plátěný kapesník. Papírový kapesník při styku s krví nasákne a v ráně se rozpadne. Je možné použít také čistý šátek či tričko.

Pro zastavení krvácení formou tlakového obvazu můžeme opět použít část oděvu; jako škrtidlo šátek. V žádném případě však nepoužíváme jako škrtidlo tkaničky od bot – jsou příliš tenké a mohou způsobit další poškození raněného.

Pro fixaci zlomenin je možno použít např. deštník, turistickou hůl, větev, popř. dolní končetiny svázat k sobě a zdravou končetinu použít jako dlahu. „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 81

Pokud nemáme šátek a potřebujeme horní končetinu fixovat závěsem, je možné použít tričko, svetr, kabát, který má raněný na sobě. Spodní lem trika vysuneme směrem k hlavě tak, že překryjeme horní končetinu a spodní lem připevníme k hornímu lemu trika.

Pomocí kabátu a dvou větví je možné vytvořit nosítka. Raněného můžeme též odvléct na kusu pevné látky (stan, celta, spacák).

Důležitá je také ochrana vlastního zdraví zachránce. Pokud nemáme rukavice, můžeme použít sáček, který si navlečeme na ruce.

K fixaci hlavy při podezření na poškození páteře je možno použít kameny obalené v kusu oděvu, popř. sáčky s pískem, láhve s vodou.

K zajištění tepla raněného možno použít oblečení zachránce.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 82

3 Péče o nemocné 3.1 Dezinfekce, sterilizace, způsoby, zásady.

Dezinfekce – soubor opatření, která mají za cíl přerušit cestu šíření nákazy od zdroje vnímavého jedince 

Fyzikální dezinfekce – ekologicky nejvýhodnější, využívá se varu vody za normálního atmosférického tlaku – 30 minut



Fyzikálně chemická dezinfekce – používá se ve sterilizačních centrech



Chemická dezinfekce- především se používá ve zdravotnictví, využívá působení dezinfekce chemických přípravků při stanovené koncentraci

K desinfekci se dají použít běžně dostupné prostředky na trhu: např.: Savo, Chloramin, Desam, Desox….Vždy postupujeme přesně podle návodu výrobce Sterilizace – je zničení zárodků, předcházení infekce Sterilní = bez živých zárodků 

Fyzikální sterilizace – sterilizace vlhkým teplem v parních přístrojích, vhodná pro předměty z kovu, skla, porcelánu, sterilizace proudícím horkým vzduchem



Plazmatická sterilizace



Radiační sterilizace



Chemická – sterilizace formaldehydem, ethylenoxidem

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 83

3.2 Ošetřovatelská péče Zdravotnická etika, přístup k postiženému – nemocnému Každý, kdo provádí zdravotnické činnosti, tj. i zdravotník zotavovacích akcí, musí být nejen odborně kvalifikovaný, ale – a to především – být schopen i přiměřeného chování a jednání s nemocnými. Souhrn těchto zásad je označován jako zdravotnická etika. Základem je chápavé a vstřícné chování vyznačující se klidem a slušností. Zdravotník musí vystupovat rozhodně, důsledně, avšak vždy v mezích slušnosti. Nesmí se nechat strhnout ke zkratkovitému, afektovanému chování, a to především v situacích, kdy nemocný nebo jeho okolí svým jednáním vyvolávají vzrušenou situaci. Vždy musí mít na vědomí, že zranění či chorobný stav mohou změnit chování postiženého i způsobem, který se vymyká obvyklému stavu. Zdravotník se navenek musí jevit klidně a cílevědomě, byť je ve skutečnosti také neklidný a má pochybnosti.

Další důležitou povinností zdravotníka je povinnost mlčenlivosti. Tato povinnost není jen záležitost morální, ale je i povinností zákonnou. Mlčenlivost se vztahuje na všechny skutečnosti, které se zdravotník dozví při své činnosti. Dodržování této zásady se samozřejmě nevztahuje na informování jiných zdravotnických pracovníků podílejících se na péči o dotyčné dítě – zde je naopak nutno podat co nejúplnější informaci, neboť je to v nejvlastnějším zájmu nemocného. Stejně je třeba informovat i rodiče (zákonné zástupce) nemocného. Stejné zásady platí i pro veškerou dokumentaci, se kterou zdravotník pracuje (zdravotnický deník akce, různé průkazy a potvrzeni). Ke všem těmto materiálům nesmí mít přístup žádná osoba, která se nepodílí na péči o nemocného! Další osoby mohou žádat o tyto informace jen ze zákonem stanovených důvodů.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 84

Sledování životních funkcí a zdravotního stavu nemocného Sledování stavu nemocného patří k základním činnostem, jako vlastní ošetření a je stejně důležité jako vlastní ošetření či správné podávání léků.

Měření fyziologických funkcí Tepová frekvence 

Náraz krevního proudu na stěnu tepny při kontrakci levé komory



Faktory: - věk, pohlaví, tělesná kondice, TT, léky, krvácení, stres, poloha



Místa měření pulsu: a.carotis (krkavice), hrot srdce, a.brachialis (podpažní), a.radialis (na palcové straně zápěstí)



Hodnocení pulsu: frekvence, rytmus, kvalita, rozdílnost

Tepová frekvence Věk

Průměr

Rozsah

Novorozenec

125

100 - 190

6 let

100

75 - 115

12 let

85

65 - 105

Dospělý

70

50 - 90

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 85

Tlak krevní 

Tlak krve v arteriích - tepnách, o systolický – vyvolaný kontrakcí srdeční komory, ovlivňuje jej především srdeční výdej, horečka, stres, krvácení, o diastolický – tlak krve při diastole. Ovlivňuje jej především periferní odpor krevního oběhu, poddajnost arterií. Zvyšuje malý průsvit, malá viskozita krve, arterioskleróza, obezita, venkovní teplo.



Faktory – věk, tělesná kondice, stres, rasa, obezita, pohlaví, léky, denní doba



Hodnocení o Normální TK 120/80 mm Hg o Hraniční TK 140 – 160/90-95 mm Hg o Hypertenze 150/90 (do 30let) 160/90 mm Hg o Hypotenze pod 90/60 (u dospělých)

Tělesná teplota 

Vedlejším produktem metabolismu. Zdravý organizmus zachovává rovnováhu mezi produkcí a ztrátou tepla. o Centrum pro regulaci tepla = HYPOTALAMUS



Faktory: věk, denní doba, tělesná aktivita, hormony (estrogen, tyroxin, adrenalin, noradrenalin), okolí (závisí na vlhkosti)

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 86

Smrt

Nad 42°C

Hyperpyrexie

42°C

Febris

39 - 41°C

Hypertermie

38 - 39°C

Subfebrilie

37 - 38°C

Normotermie

36 - 37°C

Hypotermie

34 - 36°C

Smrt

Pod 34°C 

Druhy teploměrů: rtuťový, digitální, elektronický, páska na měření TT



Způsoby: axilární (pod paží), rektální (v konečníku, odečíst 0,5°C), orální (v ústech) – rozdíly naměřených hodnot

3.3 Péče o lůžko 

Místo odpočinku, klidu a pohodlí



Základní a pomocná zařízení lůžka

Polohy nemocných 

Závažná porucha somatického a psychického stavu situaci mění a pacient aktivně vyhledává polohu vynucenou typem obtíží nebo pasivně leží.



Správná poloha těla nebo jeho postižené části může zlepšovat léčebný proces a zabraňuje mnoha komplikacím, které mohou nesprávným uložením vzniknout

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 87

Léčebné polohy 

Fowlerova



Trendelendburgova



Anti-trendelendburgova



Pronační



Ortopnoická



Poloha vleže, na zádech



Vyšetřovací polohy



1týden imobilizace ztrácí vyřazené svaly 1/3 svalové síly



během 2 týdnů všechny svaly ztrácí 1/5 svalové síly

Aktivní poloha – nemocný aktivně udržuje svou polohu, do níž byl uložen a je schopen znovu jí upravovat.

Pasivní poloha – poloha, kterou nemůže nemocný ovlivnit svou vlastní vůlí. (např. polohy nehybných končetin, které nejsou-li polohovány, tuhnou v nepřirozené poloze a to později komplikuje rehabilitaci).

Fowlerova poloha 

Je to poloha vsedě či vpolosedě.



Ukládáme nemocné s chorobami srdce a plic, nemocné po operaci v břišní a hrudní dutině, nemocné ohrožené zánětem plic, při dlouhodobém ležení.



Poloha zajišťuje optimální plicní ventilaci.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 88

Ortopnoická poloha 

Je vhodná u nemocných se selháním srdeční činnosti nebo u nemocných s plicními chorobami, zejména při záchvatu dušnosti



Nemocný při ní sedí na lůžku, má spuštěné nohy z lůžka a drží se lůžka

Zotavovací poloha 

Často se užívá při transportu poraněných lidí, kteří jsou v bezvědomí, a zabraňuje vdechnutí případných zvratků

3.4 Podávání léků Pevné léky 

Tablety - tabuletae - tbl.



Tablety šumivé - tbl. eff.



Dražé - tabuletae obductae drg. - obaleny sladkou polevou



Zrníčka - granulae - grn. - dávkování na lžičku



Kapsle - capsules - cps. - želatinové obaly - pomalejší rozpuštění v traktu



Prášky - pulveres plv. - sypké léky

Polopevné léky 

Čípky - suppositoria supp. - kakaové máslo, glycerinová želatina + léčebná látka zavádí se do konečníku



Poševní koule - globuli vaginale - podobně jako čípky, kulatý tvar



Masti - unguenta ung. - léčivé látky rozpuštěné v tuku, tuby, dózy, aplikují se na kůži nebo sliznice



Pasty - pastae - tukový základ, léčebná látka, indiferentní prášek - k ochraně kůže proti mokvání - vstřebávají se hůře než masti „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 89



Gelové mazání - léčebná látka smíchaná s gelem, v tubě, nanáší se na kůži nad bolavá místa



Mýdla - sapones - s přísadou léčivých látek - užití kožní lékařství

Tekuté léky 

Roztoky - solutiones sol. - několik látek rozpustných v kapalině - různá aplikace, oči nos, k použití vnitřnímu i zevnímu - dávkování po kapkách či odměrkách odměrách



Suspenze - suspensio sus. - léčivá látka smíchaná s gelem



Výtažky - extracta - léčebné látky získané vylouhováním z drog - smíchané s éterem, lihem, olejem či vodou - podávají se ústy



Směsi - mixturae mix. - několik látek smíchaných v kapalině a spojených - tekutý pudr (zevně), jiné ústy - před použitím protřepat



Olejnaté přípravky - olej + vitamín A, D, E - užití ústy, injekčně



Čaje - species - připravují se z léčivých bylin - heřmánek, řepík, urologický



Odvary - nechat přejít varem a scedit



Nálev - přelití



Tinktury



Mléka



Mazání



Sirupy

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 90

Podávání léků Aplikace léků do očí 

Do spojivkového vaku tekuté léky (kapky) a masti ung.



Před výkonem umýt ruce



Nezranit pacienta



Komunikovat s pacientem



Je-li na spojivkovém vaku hlen nebo hnis, tak jej předem odstraníme



Všechny léky aplikovat čerstvé



Dodržovat naordinovaný druh a koncentraci



Pacient leží nebo sedí - hlava mírný záklon



Kapací částí lahvičky se nedotýkat řas ani oka



Lahvičku ihned kryjeme a zavíráme



Výplach spojivkového vaku o Indikace: zánět spojivek (conjuctivitis), v rámci první pomoci PP, odplavení cizího tělesa apod. o Do výplachové vaničky asi do poloviny nalijeme výplachový roztok - optal, borová voda o Pacient se předkloní a poté zakloní, krouží okem, poté se opět předkloní a mističku vylijeme, otřeme tvář



Vkapávání léku do spojivkového vaku o Čisté ruce o Pacient zakloní hlavu o Rozevřeme oko, ukazovákem rozevřeme oko, pod palcem máme buničinu o Vkápneme 1-2 kapky „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 91

o Nemocný zakloní, zavře oko a nechá působit 

Vkládání masti nebo gelu do spojivkového vaku - obecné zásady o Pod oko čtvereček buničiny - oko rozevíráme o Pacient se dívá nahoru o Pár milimetrů mimo do emitní misky o Od vnitřního koutku postupujeme k vnějšímu a pár milimetrů vkápneme do spojivkového vaku o Pacient zavře oko, okem otáčí, mast se rozpustí

Podávání léků na sliznici nosní 

Lék, který se má vstřebat nosní sliznicí do krevního oběhu, aplikujeme ve formě spreje z lahviček s rozprašovačem (vyprázdněné nosní dírky) - Bioparox (lokální antibiotika), Lovistin (pro alergiky), Nasivin



Léky, které léčí zanícenou nebo zduřelou sliznici, do nosu aplikujeme mast nebo kapky, nemocný sedí nebo leží, hlava v záklonu, vkápneme naordinovaný roztok, v okamžiku kdy vtéká do krku, předkloníme hlavu a vyplivneme, nepolykat

Podávání léků do ucha 

Masti nebo tekuté léky, masti



Pacient sedí, hlavu má skloněnou k rameni, nebo leží na boku na zdravém uchu



Pod uchem máme čtvereček buničiny



S pacientem komunikujeme



Mastičku naneseme přímo na štětičku a opatrně krouživým pohybem naneseme do zvukovodu



Glycerinové kapky na rozpuštění zatvrdlého mázku, ušní kapky, Framykoin, ušní léky, atb. - co se připravují na týden „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 92

o Indikace: zánět středouší, Podávání léků konečníkem - per rectum 

Čípky – supositoria



Nutno zavést dostatečně hluboko – za svěrač



Schopný pacient zavede sám, ležící také



Neschopný pacient - zavede zdravotník v rukavici



Zmírňující bolest: Tramal, Algifen, Paralen



Tlumí křeče: Spasmopan



Snižující teplotu: Paralen, Defebrin



Proti zvracení: Antimetika - Torecan



Antirhevmatika - snižují bolest svalu a kloubu



Nesteroidní antiflogistika - působí proti zánětu - Indometacyn, Olfen, Sutgan



Antihemoragika: potlačení krvácení hemeroidů - Antivir H, Faktum



Hygiena, dieta, pravidelné vyprazdňování



Glycerinová mast ke snazšímu odchodu stolice

Příklady léků 

Borová voda



Oftal



Opthalmoseptonex



Timoptol



Lovistin (při alergických potížích)



Maxitrol



Opthalmoframykoin (antibiotikum)



Paralen – děti 10-15mg/kg. „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 93

o Maximální denní dávka 50 mg/kg o Dospělí - maximální denní dávka 4g 

Acylpyrin – 1tbl 6xd – nesmí děti do 12 let a těhotné



Ibuprofen-20 - 35mg/kg denně v několika dávkách -

Dospělí- maximálně 3200mg /den

Léky vždy podáváme dle doporučení lékaře, lékárníka a řídíme se pokyny v příbalovém letáku. Při výskytu nežádoucích reakcí vždy kontaktujeme lékaře.

Aplikace tepla, chladu 

Termofor, parafín, elektrická dečka- artrózy, svalové kontraktury



Vak s ledem – protizánětlivý, antiedematózní efekt, tlumení bolesti

3.5 Odvšivování Veš – parazit usazuje ve vlasech a nanáší kulatá vajíčka – hnidy (pevně drží na vlasu) Pokud je neodstraníme, rozmnožují se a přenášejí na ostatní.

Hubení provádíme chemickými prostředky, např. Difusil H. Nastříkáme na 10-15 míst hlavy co nejblíže pokožce! Chránit oči. Prostředek vetřeme do kůže Po 4 – 12-ti hodinách vlasy umyjeme šamponem. Vyskytují-li se vši i nadále, je nutné proceduru opakovat 3.6 Péče o hygienu nemocného 

Péče o čisté osobní a ložní prádlo



Čištění zubů a péče o dutinu ústní



Hygienické vyprazdňování „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 94



Ošetření znečištěného nemocného



Péče o vlasy



Prevence a ošetření opruzenin a proleženin

Osobní a ložní prádlo 

Nemocný je oblečený ve vlastním pyžamu.



Nemocným, kteří to potřebují, pomáháme s oblékáním.



Má-li nemocný poraněnou některou končetinu, oblékáme ji napřed.



Ložní prádlo vyměňujeme dle potřeby.

Péče o zdravou dutinu ústní 

Chodící nemocní si čistí chrup sami



Ležící pohybliví též sami - podáme (připravíme) pomůcky potřebné k čištění zubů



Nemocný s horečkami, v ústech se tvoří hleny, na sliznice se tvoří povlaky



Povlaky praskají a ústa zapáchají - čistit několikrát denně

3.7 Výživa nemocných Dieta – strava, která je z léčebných důvodů upravena (změna vzájemného poměru živných látek, omezení nebo vyloučení některých látek).

Jak se dosahuje léčebného účinku diety? 

Vhodný výběr potravin



Technologický postup při kuchyňské úpravě



Složení stravy (omezení až vyloučení některých složek nebo zvýšená dávka)

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 95

3.8 Léčba běžných infekcí zažívacího traktu Léčba běžných infekcí zažívacího traktu projevujících se průjmem spočívá v dietních opatřeních (v prvních hodinách zcela bez jídla) a dostatečném příjmu tekutin. Je nutné zabránit odvodnění (dehydrataci) organizmu, který hrozí zejména malým dětem, seniorům a chronicky nemocným (třeba diabetikům). Při vysokých teplotách (nad 40 stupňů), neustupujícím zvracení (kdy nemocný nemůže pít), příměsi krve ve stolici, obluzeném vědomí raději ihned vyhledáme lékařskou pomoc. Při nekomplikovaném průběhu průjmového onemocnění nebývá zapotřebí zvláštní léčba. S lepšícím se stavem je možné do jídelníčku postupně zařadit bujóny, nemastnou a nedráždivou kašovitou stravu a postižený vbrzku jí zcela normálně. Lékaře je lépe vyhledat, když průjem postihne kojence a malé batole, vždy když hrozí dehydratace (i u dospělých), nebo se objeví další varovné příznaky (křeče, bezvědomí), ev. průjem trvá déle než týden. S podezřením na další infekce – „otravy“ z jídla (listerióza, toxoplasmóza apod.) je nutné se obrátit na lékaře.

3.9 Pitný režim Zdravý a silný organizmus má obrovské rezervy, je schopen vydržet zátěž nedostatku tekutin.

Hůře je na tom organizmus oslabený jinou chorobou nebo věkem, kde se komplikace projeví mnohem dříve.

Nápoje musí být pro účastníky zotavovací akce k dispozici po celý den. Uchovávají se v krytých nádobách s výpustným kohoutem nebo se rozlévají přímo z originálních balení.

U malého dítěte je rovněž třeba sledovat přísun tekutin. Známkou nedostatku tekutin (dehydratace) je přetrvávání kožní řasy. Kožní řasa je zvrásnění kůže na bříšku vytvořené „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 96

dvěma prsty (lehkým štípnutím). Po uvolnění musí kožní řasa ihned zmizet – pak je hydratace v pořádku. U dehydrovaného dítěte kožní řasa mizí až několik sekund. Špatný pitný režim je podle Světové zdravotnické organizace příčinou až šesti procent všech nemocí, a to nejen z důvodu špatné kvality tekutiny, ale také jejich nedostatečného příjmu, Denně by člověk měl vypít 2,5 litru tekutiny, v horku, při těžké fyzické práci či sportu mnohem víc. Dostatečné zavodnění ukazuje světle žlutá barva moči, je-li tmavší, tělu voda chybí. Lidské tělo tvoří ze 70 procent voda. Tělo ji ztrácí pocením či dýcháním. Napít se až při pocitu žízně je pozdě, to už je člověk mírně dehydrovaný. Projeví se to bolestí hlavy a zhoršením koncentrace.

Voda by se měla stát běžnou součástí denního stravovacího režimu, měla by doplňovat snídani, oběd, večeři i všechny svačiny během dne. Kdo se napije před jídlem, naplní si vodou zčásti žaludek a sní pak menší porci. Tělu dodá vodu zelenina a ovoce, vhodné jsou salátové okurky či melouny. K obědu nebo večeři se doporučuje polévka, i ta přidá tekutiny do celkové bilance.

V rámci pitného režimu je optimální preferovat pramenitou vodu, minerálky s nízkým obsahem minerálů, zelený čaj, nápoje bez kofeinu a nealkoholické nápoje.

3.10

Vliv prostředí na nemocného

Ve středu jeho zájmu je jeho subjektivní, osobní prožívání. Vztah mezi objektivním nálezem a subjektivním prožíváním není přímočarý. Citlivé osoby prožívají i drobné potíže velmi výrazně, lidé psychicky odolní zvládají i větší bolesti. Co ovlivňuje průběh a prožívání nemoci? Průběh nemoci a prožitky nemocného jsou výsledkem působení mnoha faktorů, které na sebe vzájemně působí. Nejdůležitější faktory: ráz onemocnění, okolnosti nemoci, samotná „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 97

osobnost nemocného, v dětství strach z aktuálních dějů, bolesti, vadí omezení pohybu, odloučení od matky.

Ambivalentní prožívání nemoci Postoj k nemoci bývá převážně negativní. Někdy prožívání příjemné, pozitivní (nemoc vyvolá ohleduplnost okolí, pozornost, zbavuje povinností). Útěk do nemoci – před neřešeným konfliktem Kult nemoci – komplikovaný úraz, onemocnění. Nemocný je středem zájmu, až pověst hrdiny.

Stud nemocných Je prožitek, který zdravotníkům obrněným profesionální rutinou často uniká. Důvodem může být: tělesný vzhled, obezita, deformity apod.

Přecitlivělost způsobená vírou, výchovou. Trapné zážitky z minulosti kolem nemocí v rodině, při svlékání apod.

3.11 

Ošetřování nemocného dítěte – nejčastější dětské nemoci Šestá dětská nemoc o Je relativně časté virové onemocnění o Postihuje převážně kojence a batolata o Příznaky: 

Děti mají obvykle 3 dny vysoké teploty



Někdy až kolem 39 °C



Někdy k tomu mohou mít lehkou rýmu, kašel, mrzutost



Po 3 dnech drobná, světle růžová vyrážka po těle

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 98



Tím celá nemoc končí

o Léčba: 

Snížení teploty v první fázi nemoci běžně dostupnými antipyretiky (paracetamol, Brufen), případně zábaly



nakažlivost není velká, u staršího dítěte nebo dospělého může stejný virus způsobit třeba jen lehčí zánět nosohltanu



Zarděnky (Rubeola) o Lehké, ale nakažlivé onemocnění. o Příznaky: dva až tři týdny po nákaze. o První a druhý den - mírná bolest v krku, mírné nachlazení, zduřelé lymfatické uzliny za oušky, po stranách krku a v záhlaví. Druhý nebo třetí den - skvrnitá vyrážka z plochých, drobných narůžovělých skvrnek nejprve na obličeji, potom postupuje dolů po těle - vyrážka svědí, dítě může mít i mírnou teplotu.



Spalničky (Morbilli) o Jsou silně nakažlivé onemocnění. o Příznaky: objevují asi týden či dva po nákaze. o První a druhý den – zvýšená teplota (následně přecházející do horečky), rýma, suchý kašel, pálení a slzení očí. Třetí den - mírný pokles teploty, objeví se bílé pupínky s červeným lemem velikosti zrnek soli. o Čtvrtý a pátý den - teplota stoupá (může dosáhnout i 40 °C), matně červená vyrážka, která se objeví nejprve na čele, pak za ušima a postupně se šíří na zbytek obličeje a na tělo. o Šestý a sedmý den - vyrážka ustupuje, teplota klesá, kašel ustává. o Devátý den - dítě již není infekční.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 99

o Léčba: dítěti podávejte paracetamol na snížení teploty, vysokou teplotu je možné snižovat studeným zábalem, zarudlé oči omývejte kouskem vaty namočeným do studené vody (v místnosti můžete udělat pološero až tmu), podávejte dostatek tekutin 

Příušnice (Parotitis) o Zasahují slinné žlázy před ušima o Příznaky se objevují dva až čtyři týdny po nákaze. Příušnice mohou někdy způsobit zánět mozkových blan, slinivky břišní a varlat o První den: zvýšená teplota, objevuje se také bolest v obličeji nebo při žvýkání o Druhý den: otok a zvýšená citlivost strany obličeje, bolest při otvírání úst a polykání, sucho v ústech a pálení v krku, zvýšená teplota o Třetí den: zvětšení otoku, většinou se otok objeví na obou stranách o Čtvrtý až šestý den: otok se postupně zmenšuje a mizí i ostatní příznaky o Třináctý den: dítě již není infekční o Léčba: nabízejte dítěti hodně studených tekutin, neměly by ovšem být kyselé (např. ovocné šťávy), na zvýšenou teplotu podávejte paracetamol. Při krmení miminka se snažte být trpěliví, sání pro ně může být bolestivé. Jídla mohou být také v tekutém nebo polotekutém stavu. Na zmírnění otoku můžete přiložit ohřívací láhev naplněnou teplou (ne horkou) vodou, láhev zabalte do ručníku



Plané neštovice (Varicella) o Příznaky se objevují za dva až tři týdny po nákaze. Virus planých neštovic může způsobit u starých lidí pásový opar, proto k nim dítě nepouštějte, dokud je infekční. o První až šestý den: mírně zvýšená teplota, objevuje se skupina malých červených puchýřků, které nepříjemně svědí a jsou naplněné tekutinou. „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 100

Nejprve se objeví na hrudníku, bříšku a zádech. Tekutina je ve středu puchýřků, bílá a zakaluje se. o Pátý až devátý den: puchýřky praskají a objevují se po nich dolíčky, na nich se pak vytvoří stroupky, které za několik dnů odpadnou. o Jedenáctý nebo dvanáctý den - dítě již není infekční o Léčba: snažte se zmírnit svědění, jemně vyrážku natírejte pudrem nebo roztokem Betadine (pozor na alergie). Můžete také zkusit koupel, do které rozpustíte hrst užívací sody. Dítě oblékejte do bavlněných věcí, abyste vyrážku nedráždili. Také se doporučuje ostříhat dítěti nehty a udržovat je v čistotě, popř. nasadit rukavičky, abyste zabránili zanesení infekce. Pokud se totiž do puchýřků dostane infekce, zůstanou po nich jizvy.

3.12

Zásady ošetřování nemocných při hromadném výskytu infekčních onemocnění

Výskyt většího počtu infekčních onemocnění, u zotavovacích akcí hlavně onemocnění průjmová, je mimořádně závažnou záležitostí, a to jak pro samotnou akci, tak i pro zdravotníka, protože jen energickým a rychlým postupem lze omezit či zabránit dalším onemocněním.

Zásady ošetřování v bodech: 

Izolace nemocných – pokud nestačí kapacita ošetřovny, je třeba vyčlenit dodatečné prostory, se samostatnými záchody a dodávkou vody.



Zamezit styku nemocných se zdravými.



Okamžitá informovanost příslušných složek – hlavní vedoucí akce, praktický lékař a příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Podrobné informace o druhu onemocnění

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 101

(průjmy, zvracení, teploty), počty nemocných, přehled podávané stravy za 48h a dosud provedená opatření. 

Uzavřít stravovací provoz do příchodu pracovníků ochrany veřejného zdraví.



Prověřit zdravotní stav všech účastníků zotavovací akce a v případě potřeby izolovat osoby, které jeví známky nákazy.



Sanace nádobí, které používají nemocní, nesmí se mísit s nádobím pro ostatní účastníky akce.

Současně se všemi těmito opatřeními vede zdravotník podrobný záznam s časovými údaji, včetně individuálních záznamů o každém nemocném jednotlivě ve zdravotnickém deníku.

Důležitá je rovněž důkladná desinfekce (nejčastěji chloraminem), včetně nádobí i praní prádla. O dalším osudu probíhající akce rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 102

4 Základy zdravotnické dokumentace Zdravotní dokumentace je nedílnou částí práce zdravotníka zotavovacích akcí. Zodpovídá za uložení převzaté dokumentace od rodičů dítěte – zdravotní zpráva od lékaře, prohlášení o bezinfekčnosti, průkazy pojištěnce, pokyny od rodičů ke zdravotnímu režimu apod.

V průběhu celé zotavovací akce vede zdravotní deník, kde chronologicky zapisuje jednotlivé zdravotní úkony, které provedl, návštěvu lékaře apod.

Také eviduje zdravotní průkazy pracovníků při zotavovací akci.

Po skončení zotavovací akce předá veškerou dokumentaci rodičům, v případě nutnosti předá zdravotní záznamy provedených ošetření dítěte.

Veškeré záznamy se evidují 6 měsíců, poté je možná jejich skartace dle zákona.

Musí dodržovat zákon o ochraně osobních údajů a chránit data o všech ve své evidenci.

Je také vázán mlčenlivostí ke sdělování informací získaných během ošetřování.

Informace o zdravotním stavu však přiměřeně použije při sestavování programu dne apod. – ze zdravotní dokumentace má přehled o fyzických, případně psychických možnostech dětí.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 103

5 Práva a povinnosti zdravotníka zotavovacích akcí Zotavovací akce je definovaná jako organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě i získat specifické znalosti nebo dovednosti. Na každé zotavovací akci je nutná přítomnost zdravotníka. Osoba zajišťující zdravotnický dozor na akci je jasně specifikována zákonem. Může ji vykonávat osoba, která má alespoň úplné střední odborné vzdělání v oborech všeobecná sestra, dětská sestra nebo porodní asistentka, absolvent kurzu první pomoci se zaměřením na zdravotnickou činnost při škole v přírodě nebo zotavovací akci a student lékařství po ukončení třetího ročníku.

Na samotného zdravotníka zotavovací akce je kladena velká zodpovědnost a organizační činnost po celou dobu, od přípravných prací až po aktivity, které je nutné zajistit po ukončení akce. Činnost můžeme rozdělit: 

Při zahájení zotavovací akce



V průběhu zotavovací akce



V závěru zotavovací akce

5.1 Zahájení zotavovací akce Zdravotník zodpovídá a před konáním akce musí provést kontrolu zdravotních průkazů osob činných ve stravování účastníků, stejně tak převezme posudky o zdravotní způsobilosti osob zajišťujících dozor.

Dalším krokem je kontaktovat se s obvodním lékařem v místě konání akce. Informovat lékaře o probíhající akci a možnosti vyhledat jeho pomoc (tzv. patronátní lékař). Pro dobu pozdních „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 104

odpoledních, nočních hodin a dny pracovního klidu si zjistí možnost návštěvy Lékařské služby první pomoci popř. příjmové ambulance nemocnic, pohotovostní lékárny a možné příjezdové trasy pro ZZS. S dostatečným předstihem provede kontrolu lékárničky, v případě potřeby dovybaví materiálem nad rámec určený vyhláškou.

Zákonný zástupce dítěte předává zdravotníkovi posudek ošetřujícího lékaře o zdravotním stavu dítěte. Lékař zde uvádí specifické potřeby dítěte, osobní léky a možná rizika změny zdravotního stavu. Zákonný zástupce zodpovídá za prohlášení o bezinfekčnosti dítěte (vztahuje se na infekční onemocnění v rodině, ve školním kolektivu, časné projevy nástupu změn zdravotního stavu). Toto prohlášení nesmí být starší než 1den před odjezdem na zotavovací akci.

V případě chronicky nemocného dítěte, u kterého je nutné pravidelně, či v případě zhoršení stavu podávat léky přebírá zdravotník zdravotní průkaz, kde jsou uvedena veškerá omezení, dietní opatření, doporučení, léky jejich forma, způsob aplikace. V některých případech je nutný kontakt zdravotníka s pediatrem.

Při převzetí provede zdravotník zběžné vyšetření (zdravotnický filtr) dítěte se zaměřením na příznaky nastupujícího onemocnění, kontroluje celkový stav dítěte (výsev vyrážky, zahmyzení, drobná poranění staršího data) popř. provede záznam.

5.2 V průběhu zotavovací akce Zdravotník zodpovídá za vedení zdravotního záznamu nemocného. Je opravdu nutné zaznamenat každou změnu zdravotního stavu, průběh a řešení a to jak v případě úrazových, tak i neúrazových stavů. Současně provádíme i záznam použitého materiálu, podaných léků.

V případě, že navštívíte s dítětem lékaře, je zdravotník vždy doprovodem nemocného. „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 105

Zakládá všechny zprávy lékaře. Je zodpovědný za plnění ordinace předepsané lékařem.

Zajišťuje ošetřování nemocných: hygiena, stravování, podávání léků atd. Kontaktuje rodiče dítěte a informuje je o zdravotním stavu dítěte. V případě, že délka léčby přesahuje délku pobytu, doporučujeme návrat dítěte a pokračování v domácím ošetřování.

Při podezření na infekční onemocnění podá hlášení lékaři a hygienické stanici. U takto nemocných zavádí izolaci.

Pravidelně se zaměřuje na kontrolu v souvislosti s předpisy, vyhláškami k hygieně, stravování (podílí se na jídelníčku), programu a ve všech souvislostech působí jako preventista.

5.3 Povinnosti zdravotníka zotavovací akce: 

Zajistit základní péči o zdraví všech účastníků tábora po dobu konání tábora (od převzetí dětí od rodičů do jejich předání rodičům)



Kontrolovat dodržování hygienických požadavků stanovených zákonem 258/2000 Sb. a prováděcími předpisy



Kontrolovat dodržování zásad osobní hygieny osobami činnými při stravování



Kontrolovat zdravotní stav osob činných při stravování včetně dětí, které se podílejí na přípravě stravy,



Kontrolovat, zda všichni účastníci i pracovníci tábora splňují podmínky stanovené zákonem 258/2000 Sb. (Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte, "prohlášení o bezinfekčnosti" dítěte, zdravotní způsobilost pracovníků tábora vykonávajících dozor, splnění zvláštních předpisů u osob činných při stravování)



Účastnit se sestavování jídelníčku



Účastnit se sestavování režimu dne

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 106

Provést výpisy z posudků zdravotní způsobilosti dětí a zdravotní způsobilosti



pracovníků tábora vykonávajících dozor a zdravotníka (ve výpisu uvede vždy jméno osoby, závěr posudku a záznam o tom, které zdravotnické zařízení posudek vydalo) 

Vedení zdravotnického deníku a seznamu všech účastníků tábora



Informovat osoby, které mají dítě v péči o zdravotních potížích, které dítě v průběhu tábora prodělalo a o případném kontaktu s infekcí (patří sem i informace o případném přisátí klíštěte);

Většinu výše uvedených povinností ukládá zákon pořadateli tábora. Zdravotník je však z titulu své funkce přirozeným nositelem těchto povinností.

5.4 Ošetřovna Ve stavbách se ošetřovna a izolace zřizují v samostatných místnostech vybavených umyvadlem s tekoucí pitnou vodou a s možností vytápění a používání teplé vody. Izolace musí mít svůj vlastní záchod s možností mytí rukou v tekoucí vodě.

Izolace ani ošetřovna nesmějí být vybaveny patrovými lůžky. Na 30 dětí se zřizuje jedno lůžko.

Jde-li o zotavovací akce pořádané ve stanech, lze ošetřovnu a izolaci umístit ve vyčleněných stanech.

Léky a zdravotnická dokumentace účastníků tábora musí být zajištěny tak, aby k nim neměly volný přístup děti ani jiné nepovolané osoby.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 107

Minimální rozsah vybavení táborové lékárničky 1. Léčivé přípravky (pouze ty, jejichž výdej není vázán na lékařský předpis) o

Tablety nebo čípky proti bolestem hlavy, zubů (analgetika)

o

Tablety nebo čípky ke snížení zvýšené teploty (antipyretika)

o

Tablety proti nevolnosti při jízdě dopravním prostředkem (antiemetika)

o

Živočišné uhlí

o

Nosní kapky na uvolnění nosních dýchacích průchodů (otorinolaryngologika)

o

Kapky, roztok (sirup) nebo tablety proti kašli (antitusika, expektorancia)

o

Kloktadlo pro dezinfekci dutiny ústní a při bolestech hltanu (stomatologika)

o

Mast nebo sprej urychlující hojení, např. popálenin (dexpantenolový sprej)

o

Oční kapky nebo oční mast s dezinfekčním účinkem, oční voda na výplach očí (oftalmologika)

o

Mast nebo gel při poštípání hmyzem (lokální antihistaminika)

o

Tablety při systémové alergické reakci (celková antihistaminika)

o

Přípravek k dezinfekci kůže a povrchových ran

o

Dezinfekční prostředek na okolí rány

o

Inertní mast nebo vazelína

2. Obvazový a jiný zdravotnický materiál o

Gáza hydrofilní skládaná kompresy sterilní, různé rozměry

o

Náplast na cívce, různé rozměry

o

Rychloobvaz na rány, různé rozměry

o

Obinadlo elastické, různé rozměry

o

Obvaz sterilní, různé rozměry

o

Obinadlo škrtící pryžové

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 108

o

Šátek trojcípý

o

Vata obvazová a buničitá

o

Teploměr lékařský

o

Rouška resuscitační

o

Pinzeta anatomická

o

Pinzeta chirurgická rovná

o

Lopatky lékařské dřevěné

o

Lékařské rukavice pryžové

o

Rouška PVC 45 x 55 cm

o

Dlahy pro fixaci, různé rozměry

3. Různé o

Nůžky

o

Zavírací špendlíky, různé velikosti

o

Záznamník s tužkou

o

Svítilna/baterka včetně zdroje

5.5 Závěr zotavovací akce V závěru se opět zaměří na kontrolní vyšetření účastníků, stejně jako při zahájení akce.

Předání zdravotních průkazů, posudků o zdravotní způsobilosti V případě, že u účastníka během pobytu bylo provedeno lékařské vyšetření, či ošetření je nutné, pokud možno, osobně zákonnému zástupci předat lékařské zprávy, sdělit aktuální zdravotní stav, průběh onemocnění.

Kopie Posudků o zdravotní způsobilosti, Prohlášení o bezinfekčnosti aj. se archivují po dobu 6-ti měsíců. „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 109

5.6 Vzor posudku Vzor posudku o zdravotní způsobilosti dítěte k účasti na zotavovací akci a škole v přírodě Příloha č. 3 k vyhlášce č. 106/2001 Sb. Jméno, popřípadě jména a příjmení posuzovaného dítěte ………………………………………. datum narození ................................................ adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu ………………………………………………………………………………………………… Část A) Posuzované dítě k účasti na škole v přírodě nebo zotavovací akci a)

je zdravotně způsobilé *)

b)

není zdravotně způsobilé *)

c)

je zdravotně způsobilé za podmínky (s omezením)

*)

...............……...........................................

Posudek je platný 12 měsíců od data jeho vydání, pokud v souvislosti s nemocí v průběhu této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti. Část B) Potvrzení o tom, že dítě a) se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním

ANO - NE

b) je proti nákaze imunní (typ/druh).............................................………........................................... c) má trvalou kontraindikaci proti očkování (typ/druh) ........................……..................................... „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 110

d) je alergické na.................................................................................................................................. e) dlouhodobě užívá léky (typ/druh, dávka)........................................................................................

datum vydání posudku

podpis, jmenovka lékaře razítko zdrav. zařízení

Poučení: Proti části A) tohoto posudku je možno podat podle ustanovení § 77 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, návrh na jeho přezkoumání do 15 dnů ode dne, kdy se oprávněné osoby dozvěděly o jeho obsahu. Návrh se podává písemně vedoucímu zdravotnického zařízení (popř. lékaři provozujícímu zdravotnické zařízení vlastním jménem), které posudek vydalo. Pokud vedoucí zdravotnického zařízení (popř. lékař provozující zdravotnické zařízení vlastním jménem) návrhu nevyhoví, předloží jej jako odvolání odvolacímu orgánu.

Jméno, popřípadě jména a příjmení oprávněné osoby ……………………………………………

Oprávněná osoba převzala posudek do vlastních rukou dne ................................

Vztah k dítěti........................................................................................................ podpis oprávněné osoby Posudek byl oprávněné osobě do vlastních rukou doručen dne ............................................. (stvrzuje se přiloženou „doručenkou“)__________*) Nehodící se škrtněte.“.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 111

5.7 Vzor prohlášení o bezinfekčnosti Prohlášení zákonného zástupce dítěte Prohlašuji, že dítě…………………………………….., narozené …..……………………, bytem…………………………………………………………………, nejeví známky akutního onemocnění (například horečky nebo průjmu) a ve 14 dnech před odjezdem nepřišlo do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněním nebo podezřelou z nákazy, ani mu není nařízeno karanténní opatření.

Jsem si vědom(a) právních následků, které by mne postihly, kdyby toto mé prohlášení nebylo pravdivé.

V ………………………………...dne*……….. ……………………………….. podpis zákonného zástupce *toto prohlášení nesmí být starší 1 dne před odjezdem na zotavovací akci/ školu v přírodě

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 112

6 Základy hygieny a epidemiologie Zdraví, je to nejcennější, co v životě máme, a chceme-li někomu popřát to nejlepší, přejeme mu co nejvíce zdraví. Většinou si ho začneme vážit až v okamžiku, kdy nás nebo naše nejbližší postihne nemoc. Stale více si uvědomujeme, že peče o zdraví je přirozenou součástí našeho života.

Hygiena a epidemiologie jsou medicínské obory, které mají stejný cíl – předcházet vzniku onemocněni a poruchám zdraví vůbec.

Hygiena studuje veškeré zákonitosti vztahů mezi člověkem a životním prostředím, které prokazatelně ovlivňuje zdravotní stav. Zdraví člověka úzce souvisí nejenom s životními a pracovními podmínkami, ale i životním stylem, proto je hygiena také nazývaná naukou o zdravém způsobu života.

Epidemiologie se zabývá hromadným výskytem infekčních i neinfekčních onemocněni, především procesem šíření nákaz v dětské i dospělé populaci, navrhuje účinná opatření proti vzniku a šíření infekčních onemocněni.

Pro obě vědní discipliny je charakteristické jejich preventivní zaměření, hlavním úkolem je ochrana a upevňování zdraví populace a předcházení vzniku a šíření infekčních i neinfekčních chorob hromadného výskytu. Státní správu v ochraně veřejného zdraví vykonávají (podle zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném zněni) orgány ochrany veřejného zdraví a další.

K výkonu státního zdravotního dozoru a dalších specializovaných úkonů v ochraně a podpoře veřejného zdraví jsou zřízeny krajské hygienické stanice (KHS), v čele je ředitel KHS. Jsou to správní úřady orgánu ochrany veřejného zdraví (dřívější označeni hygienická služba) a vykonávají státní zdravotní dozor nad dodržováním platné legislativy k ochraně veřejného „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 113

zdraví. KHS má rozsáhlou pravomoc, např. právo nařizovat, organizovat, řídit a popřípadě i provádět veškerá opatření k ochraně veřejného zdraví, k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění. KHS může zakázat jakoukoliv činnost, pokud ohrožuje veřejné zdraví, pozastavit uvedení na trh výrobků podezřelých z nebezpečnosti, může nařídit jejich vyřazení včetně zničení apod. Odborní pracovníci KHS se prokazují služebním průkazem a jsou oprávněni vstupovat do všech provozů, staveb a jiných zařízení, při hygienickém šetření pořizují zápisy, nařizují provést příslušná měření, mají právo požadovat předložení patřičné dokumentace apod. KHS vydává jako dotčený organ stanoviska, svůj souhlas může vázat na splnění podmínek a vydává rozhodnutí, povolení, osvědčení a další písemnosti v rozsahu výkonu státního zdravotního dozoru. Za nesplnění nebo porušení povinností. v rámci ochrany veřejného zdraví ukládají nápravná opatření a sankce, mohou ukládat pokuty (až do výše tři milionů korun), mohou použít správní řád a vyvolat správní řízeni.

V blokovém řízení může orgán ochrany veřejného zdraví uložit za přestupky pokutu až do výše 5000 Kč. KHS je oprávněna informovat veřejnost o závěrech státního zdravotního dozoru, např. o kvalitě vody v koupalištích aj., o rozsahu případného rizika a o nápravných opatřeních.

6.1 Osobní hygiena, denní režim, vztah organismu a prostředí Pozornost v oblasti osobní hygieny dětí na zotavovacích akcích je směřována především na tyto body: 

Mytí rukou po použití záchodu a před jídlem



Mytí před spaním



Pravidelné čištění zubů nejméně ráno a večer



Koupání min. 1x/týden



Výměna spodního prádla a ponožek „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 114



Nošení suchého oblečení a obuvi



Větrání lůžkovin



Hygienické uložení osobních věcí



Dohlédnout, zda si děti neukládají ve stanech a v osobních zavazadlech jídlo, které snadno podléhá zkáze



Dostatečné mytí osobního jídelního nádobí před jídlem a po jídle.

Udržování osobní hygieny a čistoty těla je v zájmu ochrany zdraví, zdravá kůže chrání tělo před poškozením zvenčí, funguje jako významná ochranná bariéra. Kožní bariéru na povrchu doplňuje kožní film, vrstva kožního mazu rozpuštěného v potu se podílí na ochraně proti pronikání vody a jiných tekutin. Denně se ochranná bariéra doplňuje rozmnožováním a rohovatěním buněk pokožky těla a vylučováním kožních výměšků. Kožní film po určité době degeneruje a ztrácí své ochranné vlastnosti. Úkolem očistného umývání je odstranit tuto znehodnocenou kožní vrstvu. S ohledem na zevní znečištění a na přenos původců nákazy musí být obvykle umývány ruce, zejména po použití záchodu a před jídlem. Umývání má být vlažnou vodou a za použití mýdla. Zvláštní pozornost je třeba věnovat nehtům a jejich okrajům, kde ulpívá množství nečistot a zárodků.

Rychlé opláchnutí rukou studenou vodou není vůbec efektivní.

6.2 Denní režim V režimu dne musí být pevně vymezena doba pro spánek, osobní hygienu a stravování. Doba vymezená pro spánek musí činit nejméně 9 hodin s výjimkou noci, kdy se pořádá noční hra.

Režim dne musí odpovídat věku a zdravotnímu stavu dětí - viz § 8 odst. 1 a odst. 2 vyhl.

148/2004 Sb. Koupat se děti smějí nejdříve 1 hodinu po hlavním jídle nebo po intenzivním

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 115

cvičení. Fyzická a psychická zátěž dětí musí být přiměřená jejich věku, schopnostem a možnostem.

Při soustavné fyzické zátěži dětí v prvních dvou dnech zotavovací akce musí být třetí den vyhrazen odpočinku.

V putovních táborech se stanoví den odpočinku s přihlédnutím k tělesné zdatnosti a aktuálnímu zdravotnímu stavu dětí. Přesuny putovních táborů se mohou provádět pouze za denního světla.

6.3 Vztah organismu a prostředí Zdravotní situace a stav životního prostředí se vzájemně ovlivňují.

Na základě rozboru příčin nemocnosti a úmrtnosti a potencionálního ohrožení společnosti byly stanoveny hlavní zdravotní problémy:



Srdeční a cévní choroby



Nádorová onemocnění



Úrazy



Narušení přirozené obměny populace



Patologické změny imunity (např. zvýšený výskyt alergií)



Duševní nemoci



Drogové závislosti



HIV/AIDS a jiné významné infekce



Vrozené a systémové vady dětí

Na základě rozboru rizik spojovaných s vysokou nemocností a úmrtností byla jako priorita stanovena změna životního stylu, a to především ve směru: „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 116



Pozitivní změny výživových zvyklostí



Snižování četnosti kuřáctví



Omezování a zvládání nadměrného stresu



Zlepšení reprodukčního zdraví



Snížení spotřeby alkoholu



Optimalizace pohybové aktivity

6.4 Hygiena životního prostředí Hygiena životního prostředí je studium obecných zákonitostí vztahu jednotlivých faktorů životního prostředí a člověka, studium vlivu jednotlivých faktorů životního prostředí na lidský organizmus a studium problematiky hygienických požadavků na pitnou vodu Světová zdravotnická organizace (WHO) pod pojmem „Environmental health“, který lze do českého jazyka přeložit jako „zdraví a životní prostředí“, rozumí veškeré fyzikální, chemické a biologické faktory, které na jednotlivce působí zvenčí, a veškeré další související faktory, které ovlivňují jeho chování. Zahrnuje hodnocení a dozor nad těmi faktory životního prostředí, které mohou potenciálně ovlivnit zdraví. Zaměřuje se na prevenci onemocnění a na podporu zdraví prospěšného prostředí. Tato definice nezahrnuje chování, které se nevztahuje k životnímu prostředí a chování podmíněné společenským a kulturním prostředím a genetiku.

Podle WHO ve vyspělých zemích může zdravější životní prostředí významně snížit incidenci onemocnění rakovinou, kardiovaskulárními onemocněními, astmatem, onemocněními dolních cest dýchacích, onemocněními svalové a kosterní soustavy, otravami a utonutí.

Podle statistických údajů, Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (www.uzis.cz), na tato onemocnění umírají v České republice více než tři čtvrtiny lidí. Z velké části jsou tato „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 117

onemocnění způsobena nezdravým životním stylem, zejména pak nesprávnou a energeticky nepřiměřenou výživou v kombinaci s nedostatečným množstvím pohybové aktivity.

6.5 Odstraňování odpadních látek Základní povinnosti občanů, fyzických osob, jsou hlavně dány zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb., čl. 5., dle něho jsou fyzické osoby povinny: 

Odpad třídit dle městem stanoveného systému



Vytříděný papír, sklo a plasty odkládat do označených sběrných nádob



Odděleně shromažďovat, třídit nebezpečné odpady a předávat je v určenou dobu na městem určená místa



Objemný odpad odkládat do označených kontejnerů



Směsný odpad odkládat do označených sběrných nádob



Ukládat do sběrných nádob pouze složky odpadu, odpovídající označení sběrné nádoby; užívání sběrných nádob pro jiné složky odpadu a k jinému účelu je zakázáno



Nepoškozovat sběrné nádoby



Neodkládat žhavý popel do sběrných nádob



Nespalovat odpad ani jeho složky ve sběrných nádobách a na volných plochách



Počínat si tak, aby svým jednáním neznemožnily provedení pravidelného svozu odpadů nebo nezpůsobily narušení systému



Každé město si stanoví systém manipulace se směsným komunálním odpadem

6.6 Hygiena výživy a stravovací služby Legislativně tuto problematiku řeší: 

Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 852/2004, o hygieně potravin. „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 118



Zákon 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných



Kodex hygienických pravidel



Vyhláška č. 210/2004 o provozní a osobní hygieně při výrobě potravin byla zrušena vyhláškou č. 211/2006 kvůli duplicitě s nařízením ES č. 852/2004 o hygieně potravin.

6.7 Stravování: 

Snídaně (s teplým nápojem), přesnídávka, oběd, svačina, večeře. Na sestavování jídelníčku se podílí zdravotník. Strava musí odpovídat věku a fyzické zátěži.



Nápoje k dispozici po celý den, v krytých nádobách s výpustným kohoutem, nebo originální balení



Děti se mohou podílet na přípravě stravy jen před jejím tepelným zpracováním, při pomocných pracích. Na celé přípravě pod dozorem, dodrženy hygienické předpisy (vyhl.č.137/2004 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologický závažných)



Putovní tábory: provozovny stravovacích služeb, připravují samy (zdravotní nezávadnost)

6.8 Zdravá výživa 

Pestrost, výživnost



Vitamíny, vláknina: zelenina, ovoce, luštěniny, celozrnné výrobky



Slazené výrobky – snížit příjem „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 119



Mléčné výrobky – se sníženým obsahem tuku



Maso



Ryby



Vejce – max. 2 ks týdně



Tuky – rostlinné, živočišné, uzeniny



Tekutiny – 2 l denně

6.9 Příloha č.1. k vyhlášce 137/2004 K přípravě nesmí být podávány ani používány: 

Mléko a mléčné výrobky z mlékárensky neošetřeného mléka



Zmrzlina vlastní výroby a zmrzlina porcovaná ze skupinového balení



Tepelně neopracované masné výrobky



Tepelně neopracované vejce a výrobky z nich



Nedostatečně tepelně opracovaná vejce a výrobky z nich



Majonéza vlastní výroby a výrobky z ní

Na stanových táborech, kde nelze dodržet požadavky na výrobu a skladování pokrmů podle vyhl.č.137/2004 Sb., musí být dodrženy tyto hygienické požadavky: 

a, teplé a studené pokrmy musí být zpracovány ze zdravotně nezávadných potravin a musí být zkonzumovány bezprostředně po dohotovení



b, k přípravě pokrmů z instantních přípravků smí být použita jen pitná voda nebo balená voda



c, potraviny, které nelze skladovat za podmínek výrobce nebo požadavků vyhlášky, musí být bezprostředně po zakoupení tepelně zpracovány (mražená zelenina) nebo ihned vydány ke konzumaci „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 120

Požadavky na potravinářské provozy: 

Potravinářské prostory musí být udržovány v čistotě a v dobrém stavu.



Podlahy, stěny a dveře musí být snadno čistitelné a dezinfikovatelné.



Okna při výrobě a zpracování potravy musí být buď zavřená, nebo opatřená sítěmi proti hmyzu.



Nesmí docházet k riziku kontaminace, zejm. zvířaty/ živočichy a škůdci.



Kuchyňský odpad shromažďovat ve speciálních nádobách s následným předáním oprávněné osobě. Nejvhodnější jsou plastové soudky nebo klasické plastové nádoby na odpad o objemu 120 l.



Zejména musí být k dispozici vhodná zařízení pro udržování odpovídající osobní hygieny (včetně zařízení pro mytí a osušování rukou /ne vzdušné osoušeče rukou, ale jednorázové papírové ručníky), hygienické sanitární systémy a příslušenství pro převlékání.



V šatnách pro zaměstnance musí být skříňky rozděleny na prostor pro prádlo pracovní a civilní (přihrádky, dvojskříňky).



K dispozici musí být dostatečný počet splachovacích záchodů.



K dispozici musí být odpovídající zařízení a/nebo systémy pro udržování a monitorování vhodných teplotních podmínek pro potraviny (teploměry v ledničkách, teploměry pro měření kritického bodu potravin viz vyhl. 137/2004)



Potraviny musí být ukládány tak, aby v prakticky dosažitelné míře nedocházelo k riziku kontaminace.



K úpravě potravin používat pouze pitnou vodu.



Je nutné zabránit křížení provozu => oddělit pracovní plochy, nástroje, náčiní, manipulační a přepravní obaly a další prostředky, které přicházejí do přímého styku „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 121

s potravinami a pokrmy, na prostředky pro přípravu syrové stravy a tepelně upravených pokrmů – vyčlenit a nadepsat kuchyňské plochy, prkénka, zda jsou určeny pro přípravu masa o syrového o tepelně upraveného nebo zeleniny.

Zabránit přenosu nákaz z potravin lze dodržováním 10 – ti zlatých pravidel. 

Vybírat při nákupech potraviny zdravotně nezávadné



Zabezpečit dokonalé provaření a propečení potravin



Zkonzumovat stravu bezodkladně po uvaření



Uchovat potraviny, je – li to nutné, buď v teplém stavu (kolem 60°C) nebo ve studeném stavu (méně než 10°C)



Důkladně ohřívat už jednou uvařenou potravinu před opakovanou konzumací.



Zabránit styku mezi syrovými a již uvařenými potravinami



Umývat si opakovaně ruce před začátkem přípravy potravin, při jakémkoliv přerušení kuchyňské práce (zvláště po použití WC)



Udržovat všechno kuchyňské zařízení v bezvadné čistotě



Ochraňovat potraviny před hmyzem, hlodavci a jinými zvířaty



Používat při úpravě potravin pouze pitnou vodu

Osobní opatření na pracovišti: 

Zákaz kouření na pracovišti



Zákaz konzumace jídla na pracovišti, žvýkání, úpravy vlasů a nehtů. Pití lze jen na vyhrazených místech.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 122



Na pracovišti nenosit prstýnky a šperky, prostřednictvím kterých by mohlo dojít ke kontaminaci potravy.



Osoby činné ve stravovacích službách musí používat osobní ochranné pracovní prostředky (pracovní oděv, pokrývku hlavy, event. rukavice při vydávání porcí pokrmu).



Osoby činné ve stravovacích službách musí mít platný zdravotní průkaz a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví. Zdravotní průkaz vydává praktický lékař, který fyzickou osobu registruje, nebo zdravotnické zařízení státu vykonávající závodní preventivní péči nebo osoba provozující nestátní zdravotnické zařízení vykonávající závodní, preventivní péči.

Výživa je dominantním faktorem, který ovlivňuje zdravotní stav populace. K životu je potřeba neustálý přísun látek, které zajišťuji růst a regeneraci tkání i jejich fyziologické funkce. Zdravá výživa působí pozitivně při podpoře a ochraně veřejného zdraví. K základním požadavkům na výživu patři zajištění zdravotně nezávadné a energeticky i biologicky hodnotné stravy. Zdravotně nezávadné potraviny jsou takové, které jsou bezpečné a neobsahují žádné chemické ani biologické škodliviny, po jejich požití nedojde k poškození zdraví.

6.10

Prevence vzniku a šíření nákazy

Prevence je označení pro postupy, které se provádějí, aby určitá situace nenastala. Mezi základní postupy prevence pandemií patří hlavně omezení pohybu osob, důsledné znemožnění dalšího šíření infekce od nakažených, ochrana před vstupem infekce do organismu a posílení schopnosti organismu bránit se proti infekci. K lékařským způsobům prevence patří očkování a preventivní podání účinných léků. „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 123

Omezení pohybu osob: příkladem tohoto způsobu prevence je uzavření hranic. Omezení pohybu osob přes hranici prodlouží dobu, po níž se choroba objeví na území země, která opatření zavedla. Příslušné instituce tím získávají čas vyvinout a vyrobit účinnou očkovací látku, případně i stihnout proočkovat většinu populace.

Je možné vyhlásit i tzv. výjimečný stav, kdy je pohyb osob dokonce omezen v rámci jednoho státu. Je tak zpomalena rychlost šíření choroby uvnitř dané země.

Omezení šíření infekce: metody spočívají v důsledné izolaci nemocných lidí, zvířat a všech kontaminovaných předmětů od zdravých obyvatel. Prvním a zásadním krokem je léčba všech nemocných prováděná odborníky na specializovaném pracovišti nebo v narychlo zřízených centrech Dalším klasickým opatřením je karanténa. Tento výraz označuje období, během něhož je osoba nebo skupina osob podezřelá z infekce, ale ještě bez příznaků této choroby, uměle držena v odloučení od ostatních tak, aby se zabránilo zavlečení a šíření nakažlivé nemoci.

Možností jak omezit šíření infekce je zabránit kontaktům mezi větším počtem lidí.

Individuální ochrana: základní hygienická opatření jsou v prevenci nákazy na místě u jakékoliv infekční nemoci. Pravidelné mytí rukou po jakékoliv činnosti spojené s rizikem přenosu je jen malým zdržením ve srovnání s množstvím problémů, kterým může zabránit.

K ochraně proti chřipkovým virům, které se nejčastěji šíří kapénkami, je velmi vhodné používat roušku. Rouška slouží jako filtr vzduchu, který vdechujeme ústy a nosem. Zadržuje kapénky a brání průniku virů do organismu. Ani běžná rouška však nezajistí stoprocentní ochranu. „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 124

Při manipulaci s předměty či zvířaty podezřelými z nákazy je doporučováno používat ochranné gumové rukavice, ochranné brýle, či dokonce obleky.

Posílení obranyschopnosti: postupy vedoucí ke zvýšení vlastní odolnosti jsou dávno známé a velmi účinné. Patří sem otužování, udržování se v dobré kondici a správná životospráva.

Obecně lze říci, že žije-li člověk zdravě, pak má mnohem větší pravděpodobnost, že u něj bude infekční choroba probíhat mnohem klidněji, nebo se dokonce vůbec nenakazí.

Odborníci doporučují zejména v zimním období konzumovat dostatečné množství zeleniny a citrusových plodů. Systém obrany organismu proti nemoci ke své správné funkci potřebuje dostatek vitaminů. Správné složení stravy zase vede k tomu, že je tělo dobře vyladěno, a může se tedy úspěšně vypořádat s případnými viry.

Očkování: princip spočívá ve vpravení neškodných oslabených bakterií nebo virů či jejich částí do organismu. Cílem takové činnosti je naučit imunitní systém příští podobné nebezpečí rychle rozpoznat a účinněji proti němu bojovat. Ačkoliv ochrana před nemocí nemusí být stoprocentní, očkování je nejlepší ochrana, jakou umí medicína poskytnout.

Léky: zatímco předchozí opatření umožňují tělu lépe se podílet na obraně před nemocí, léky za něj souboj částečně vybojují samy. Velká část práce ovšem stále zůstává na vlastní imunitní obraně organismu.

6.11

Infekce a infekční onemocnění

Výskyt infekčního onemocnění: 

Sporadický výskyt – je výskyt ojedinělý, to znamená, že ojediněle se objevují případy nákazy bez zjevné místní nebo časové souvislosti „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 125



Endemický výskyt – na ohraničeném území bez časového omezení, v určité lokalitě se občas vyskytnou jednotlivé případy infekčního onemocnění bez vzájemné souvislosti a bez dalšího šíření



Epidemický výskyt – je výskyt hromadný, je charakterizovaný časovou i místní souvislostí mezi jednotlivými případy onemocnění, v relativně krátkém čase dojde na ohraničeném území k nahromadění velkého počtu nemocných jedinců



Pandemický výskyt – se vyznačuje rozsáhlou epidemií, která se dostává až za hranice států a kontinentů, např. chřipky

Proces šíření nákazy 

Zásady boje s infekčními nemocemi, opatření při jejich výskytu, včasná diagnostika, izolace, karanténa

Nejčastější infekční nemoci a jejich skupiny, alimentární nákazy, nákazy vzdušnou cestou, transmisivní nákazy, antropozoonózy, kontaktní nákazy, venerické choroby, AIDS, mykózy, Infekční onemocnění Infekční onemocnění neboli přenosná nákaza je nemoc, která je způsobena některými z živých původců onemocnění (zejména mikroorganismů) nebo jejich toxiny.

Některé organismy jsou schopny vyvolat u lidí (případně i zvířat a rostlin) onemocnění. Tato schopnost se nazývá patogenita (choroboplodnost). Patogenní mikroorganismy nebo parazité musí mít schopnost vniknout do těla, množit se v něm a způsobit u něj onemocnění. Míra (intenzita) patogenity je označována jako virulence. To, zda dojde ke vzniku onemocnění, závisí nejen na patogenitě, tj. schopnosti vyvolat onemocnění a virulenci, tj. míře této schopnosti, ale i na dalších faktorech. Mezi ně patří především velikost infekční dávky „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 126

(tj. počet mikroorganismů, které pronikly do těla a jsou schopny vyvolat onemocnění), odolnost a obranyschopnost (imunita) infikovaného člověka. Čím vyšší je odolnost a imunita, tím menší je pravděpodobnost vzniku onemocnění. U odolnosti se mj. uplatňuje zdravý životní styl, tj. správná životospráva, zdravá výživa, správná tělesná hmotnost, dostatek pohybu, dostatečný odpočinek a relaxace.

Ne všichni jedinci exponovaní některému biologickému původci nákazy se infikují. Z těch, kteří se infikují, někteří zůstanou bez příznaků onemocnění v celém průběhu infekce – pak hovoříme o bezpříznakové infekci, u jiných se objeví příznaky onemocnění – pak hovoříme o manifestní infekci.

Infekční onemocnění vzniká až za nějakou dobu po vniknutí původce do těla. Tato doba se označuje jako inkubační doba a je u různých infekcí různá. Kolísá prakticky od 1 hodiny (např. u stafylokokové enterotoxikózy) do několika let (např. u AIDS) a je různá i u jedné infekce (např. u bacilární úplavice v rozmezí 1-7 dnů). Proměnlivost inkubační doby závisí na mnoha okolnostech, jako je infekční dávka, místo vstupu infekce do těla, úroveň obranyschopnosti atd.

Přenosná nákaza může vzniknout pouze tehdy, jsou-li splněny tři základní podmínky (označují se často jako tři základní články procesu šíření nákazy): 

Přítomnost zdroje původce nákazy



Přenos původce nákazy



Přítomnost vnímavého jedince

Zdroj nákazy Základní podmínkou pro šíření nákazy je zdroj původce nákazy. Zdrojem přenosné nákazy může být buď člověk, nebo zvíře. V něm původci nákazy přežívají, rozmnožují se v něm „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 127

a vylučují se z něj. Člověk i zvíře mohou být zdrojem nákazy buď jako akutně nemocní nebo jako nosiči (někdy tzv. bacilonosiči). Akutně nemocní bývají nejvíce nakažliví na vrcholu onemocnění, tj. v době, kdy je největší vylučování původců nákazy. U některých onemocnění však vylučování mikroorganismů začíná již v inkubační době, zejména v posledních dnech před objevením se příznaků. Znamená to, že takový člověk je zvlášť nebezpečným zdrojem nákazy. Příkladem je virová hepatitida A (tzv. infekční žloutenka), u které může nemocný vylučovat původce této nákazy i 2 týdny před začátkem nemoci. U většiny chorob s vyléčením nemocného přestává i vylučování mikroorganismů do prostředí (nemocný přestává být zdrojem nákazy), u mnohých infekcí přetrvává vylučování i v době rekonvalescence, existuje i možnost dlouhodobého vylučování původců nákazy. Zdrojem nákazy mohou být i lidé, kteří jsou infikováni, ale onemocnění u nich probíhá bez příznaků.

Zdrojem infekčního onemocnění mohou být i zvířata. Choroby, u kterých dochází k přenosu ze zvířat na člověka, nazýváme zoonózami. Většinou již u nich nedochází k dalšímu přenosu z člověka na člověka.

Přenos nákazy Přenosem nákazy se rozumí přenos původce onemocnění ze zdroje na dalšího jedince. Vlastní cesta přenosu může být rozmanitá, a to především podle toho, ve kterých orgánech infekční proces probíhá a jakou cestou původce nákazy opouští svého hostitele. Místo, kterým původce opustí zdroj, nazýváme branou výstupu. Například u střevních infekcí se původci nákaz vylučují především stolicí. Způsobem vylučování je současně dáno i prostředí, do kterého se zárodky vylučují. U střevních nákaz se zárodky stolicí dostávají do odpadních vod, do půdy, na ruce, eventuelně další předměty. Druhá fáze – přežívání původců nákazy ve vnějším prostředí – určuje i bránu vstupu do dalšího těla. U střevních nákaz, pro potravinářství nejdůležitějších, se např. zárodky mohou stolicí dostat přes znečištěné ruce „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 128

do potravin a s nimi do trávicího traktu člověka, kde mohou vyvolat další infekční onemocnění. Klasickým přenosem je přenos ze stolice přes odpadní vody a půdu do zdrojů pitných vod a s ní pak do dalšího těla.

Nejčastěji u alimentárních nákaz je cesta přenosu fekálně-orální. Vstupní bránou jsou ústa.

Přenos nákazy může probíhat různými způsoby.

Nejčastější je přenos: 

Přímý, tzn. bezprostředně ze zdroje původce nákazy na vnímavou osobu (rukama).

Nebo u jiných nákaz bezprostřední přenos ze zdroje do nového hostitele (např. přímým kontaktem, dotekem, polibkem, pohlavním stykem, kapénkami)



Nepřímý – ten může být zprostředkován přes: o Potraviny, vodu, půdu o Kontaminované (původcem nákazy znečištěné) předměty (nádobí, příbory, kapesníky, prádlo, oblek atd.) o Znečištěné ruce o Biologické vektory (komáry, klíšťata, mouchy, hlodavce) o Vzduchem (zejména aerosolem či prachem obsahující původce).

U alimentárních nákaz konkrétně: 

Konzumací primárně infikovaných potravin živočišného původu (vejce, maso, mléko infikovaných zvířat)



Konzumací sekundárně infikovaných potravin (původně zcela nezávadných) při křížení provozu v potravinářství nebo kontaminovaných prostřednictvím pomůcek, ploch atd. (příklad: pojízdná prodejna s grilovanými kuřaty – společně jsou ve styku „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 129

jak kuřata tepelně opracovaná, tak kuřata syrová a z těch může bakterie Campylobacter jejuni „napadnout“ už grilovaná kuřata). 

Fekálně kontaminovanou potravou, vodou, mlékem, kontaminovanými předměty (hračky, toaletní pomůcky apod.).

Vnější prostředí má tzv. samočistící schopnost, která způsobuje hynutí mikrobů. Ta je dána především působením slunečního záření, teplem, suchem, nedostatkem výživných látek.

Ve

vhodném

prostředí,

např.

v mase,

mléce,

vejcích,

pomazánkách,

masných

či lahůdkářských výrobcích, se však zvláště za vhodné teploty, mohou zárodky značně pomnožit a tím zvýšit riziko vzniku infekce. Přežívání zárodků v prostředí závisí samozřejmě i na jejich odolnosti. Jsou známy mikroorganismy málo odolné, které v prostředí velmi rychle hynou během několika minut, ale i značně odolné, které odolávají vysokým teplotám i některým nedostatečně provedeným dezinfekčním postupům.

Základní dělení Infekční onemocnění můžeme třídit podle různých kritérií do různých skupin. Základním dělením je rozdělení do skupin, které se navzájem liší místem přežívání původců nákaz, způsobem jejich vylučování z organismu a i tomu odpovídajícím způsobem jejich přenosů.

Na základě toho rozlišujeme: 

Střevní nákazy



Nákazy dýchacích cest



Nákazy kůže, sliznic a ran, včetně pohlavních nákaz



Krevní nákazy

Střevní nákazy tvoří rozsáhlou a velmi významnou skupinu infekčních nemocí, která je z potravinářského hlediska nejvýznamnější. Pro střevní nákazy je charakteristické přežívání „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 130

původců onemocnění v trávicím traktu a jejich vylučování do vnějšího prostředí především stolicí, méně často močí. Výjimku tvoří stafylokoková enterotoxikóza, kde zdrojem bývá člověk s hnisavým kožním postižením. Zdrojem střevních nákaz může být člověk nebo zvíře.

Cesta přenosu je většinou fekálně-orální, buď přímá, častěji je však nepřímá přes potraviny, kontaminované ruce, předměty, vodu, půdu, popř. hmyz.

Salmonelózy Salmonelózy jsou střevní infekce, které postihují obě pohlaví, všechny věkové skupiny v průběhu celého roku. Rizikovější je letní období. Původcem nákazy jsou salmonely.

Nejčastějším původcem je Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium. Na vliv zevního prostředí jsou salmonely poměrně odolné. Ve zmrazeném mase na -18oC byly prokázány ještě po 6 měsících. Cesta nákazy je pro člověka výlučně přes potraviny požitím infikovaných nebo kontaminovaných potraviny. Jedná se především o lahůdkářské a cukrářské výrobky, majonézy, saláty, zmrzliny, vaječné krémy, pomazánky, uzeniny apod. Při hrubých závadách v osobní hygieně nebo technologickém postupu může dojít k mezilidskému přenosu.

Inkubační doba je v rozmezí 6 - 48 hodin. Většinou dochází náhle k rychlému rozvoji příznaků, objeví se nevolnost, zvracení, bolesti břicha, horečka až + 39o C a vodnatý průjem.

Nejdůležitější je prevence. Základem je dodržování zásad osobní hygieny a důsledná zodpovědnost všech osob pracujících v potravinářství. Při výskytu průjmového onemocnění je nezbytné tuto osobu vyloučit z kontaktu s potravinami. Při výskytu epidemie je nutný důkladný průběžný úklid s dezinfekcí.

Bacilární úplavice Bacilární úplavice je akutní průjmové onemocnění vyvolané různými typy shigell. Původcem jsou shigelly – mikroorganismy citlivé na vnější prostředí, teplo i dezinfekční prostředky.

Zdrojem nákazy je člověk. Bacilární úplavice je typickou nemocí špinavých rukou. Jako „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 131

mechanický vektor se mohou uplatnit i mouchy. Inkubační doba je 1-7 dní, nejčastěji 2-3 dny.

Základem prevence je přísné dodržování pravidel osobní hygieny, dále dodržování hygienických a technologických zásad, častý a pravidelný úklid, dezinfekce a dezinsekce.

Kampylobakterióza Toto onemocnění se častěji vyskytuje v letních měsících. Původcem nákazy je Campylobacter jejuni. Zdrojem nákazy je především drůbež - grilování drůbeže a ochutnávání během úpravy.

Preventivním opatřením je zejména osobní hygiena, dodržování hygienických zásad při tepelné úpravě.

Břišní tyf Častými příznaky je nechutenství, nevolnost, horečka, někdy i schvácenost. Původcem je Salmonella typhi. Zdrojem je výlučně člověk, buď akutně nemocný, nebo tzv. bacilonosič.

Mezi důležitá preventivní opatření řadíme zabezpečení nezávadné pitné vody, osobní hygienu a dodržování technologických postupů v potravinářských provozech.

Cholera Závažné, prudce probíhající onemocnění, postihující pouze člověka. Původcem nákazy je Vibrio cholerae, citlivé na vyschnutí, var i dezinfekční prostředky. Zdrojem je výhradně člověk. Inkubační doba je nejčastěji 2-3 dny.

Virová hepatitida typu A Původcem nákazy je virus hepatitidy A, který je relativně odolný vůči teplu, dobře je však ničen některými dezinfekčními přípravky. Zdrojem je nemocný člověk. Inkubační doba kolísá v rozmezí od 15 do 50 dnů, nejčastěji kolem 30 dnů. Příznaky jsou podobné chřipce. Únava a zvýšená teplota jsou obvykle provázeny nechutenstvím, nevolností, někdy i zvracením a bolestmi v břiše. „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 132

Základním preventivním opatřením je dodržování osobní i celkové hygieny, dodržování hygienických

požadavků,

dodržování

technologických

postupů.

Osoby zaměstnané

v potravinářství se vylučují na dobu nezbytně nutnou, nejméně však 40 dnů od posledního styku s nemocným, z tohoto druhu práce.

Stafylokoková enterotoxikóza Nákaza bývá v naší populaci častá. Onemocnění je způsobeno toxiny některých stafylokoků.

Toxiny jsou odolné vůči vysoké teplotě, snáší i dlouhodobý var. Zdrojem je zpravidla člověk s hnisavým kožním postižením, který manipuluje s potravinami. Rizikové jsou zejména lahůdkářské, cukrářské a masné výrobky. Inkubační doba je nejčastěji 2-3 hodiny. Postižené osoby nejsou nakažlivé. Důležitým preventivním opatřením je osobní hygiena. Nutné je okamžité vyloučení osob s hnisavým poraněním z manipulace s potravinami a jejich léčba.

Botulismus Onemocnění, které se vyskytuje vzácně, průběh je však závažný. Příčinou onemocnění jsou toxiny Clostridia botulinum. K nákaze zpravidla dochází požitím doma připravených zeleninových nebo masových konzerv. Inkubační doba je v rozmezí 6 – 72 hodin. Postižené osoby nejsou nakažlivé. Základními příznaky bývají bolesti hlavy, chraplavý hlas.

Rekonvalescence, pokud nemocný přežije, bývá dlouhodobá. Dodržování technologických postupů při výrobě a přípravě potraviny a vyřazování podezřelých a závadných konzerv.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 133

Askaridóza Askaridóza je způsobena škrkavkami o velikosti až 35 cm. Zdrojem nákazy je člověk. Nákaza se šíří vajíčky škrkavek, která kontaminují potraviny, vodu nebo ruce. Uplatnit se může syrová zelenina hnojená nebo zalévaná znečištěnou vodou. Inkubační doba je 2-3 měsíce.

Základem prevence je důkladné omývání syrové zeleniny, osobní hygiena a mytí rukou.

Enterobióza Nákaza, jejímž původcem je Roup dětský, není sice nebezpečná, ale velmi nepříjemná a obtížná. Roupi parazitují ve střevech a konečníku. Zdrojem je člověk, častá je tzv. autoinfekce, kdy člověk opětovně infikuje sám sebe. Prevence spočívá v důsledné osobní hygieně, mytí rukou a úklidu.

Teniázy Teniázy jsou parazitární nákazy způsobené střevními tasemnicemi, které mohou měřit až 4 - 12 metrů. Člověk se nejčastěji nakazí požitím syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného masa. Základem prevence je dostatečná tepelná úprava jídel a pokrmů.

Toxoplazmóza Toxoplazmóza je způsobena prvokem Toxloplasma gondii. Zdrojem je především kočka.

Nákaza se šíří nejčastěji požitím syrového nebo tepelně nedostatečně upraveného masa.

Onemocnění probíhá v různých klinických formách, nejčastěji jako uzlinová se zvětšením mízních uzlin, mírně zvýšenými teplotami a únavou. Základem prevence je dostatečná tepelná úprava masa, dodržování technologických postupů, osobní hygiena a neochutnávat jídlo během jeho vaření.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 134

Nejčastější symptomy alimentárních nákaz: 

Průjem – frekvence 1 až desítky stolic



Charakter stolice – vodnatá, s příměsí hlenu, krve, atd.



Jiné patologické známky (barva, zápach, aj.)



Horečka, zvýšená teplota (nebývá u intoxikací)



Zvracení, plynatost, bolest břicha



Celkové příznaky (bolesti hlavy, kloubů, svalová slabost apod.)



Další příznaky

Léčba Velmi důležitý je u těchto nákaz pitný režim, jelikož tělo ztrácí vodu především průjmy.

Někdy jsou tyto ztráty opravdu velice velké a závažné a je nutno zajistit parenterální přívod rehydratačních roztoků. Dále je vhodné upravit stravovací režim a spolu s pitným režimem konzumovat nemastné a nedráždivé potraviny (jakmile nám to stav dovolí). Od sucharů, bramborové kaše k mléčným výrobkům až běžné stravě. Dle formy a závažnosti onemocnění i léky.

Vzdušné nákazy Nákazy dýchacích cest se šíří nejčastěji vzdušnou cestou. Vylučování mikrobů ze zdroje je kapénkami slin a sekretů z dýchacích cest, vstupní branou infekce je také dýchací ústrojí.

Mezi vzdušné nákazy řadíme:

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 135

Chřipka 

Časté onemocnění dýchacích cest



Začíná horečkou, bolestmi ve svalech, malátností, později kašel bez rýmy



Onemocnění trvá přibližně 2 – 3 dny



Původce infekce jsou chřipky A, B, C



Zdrojem je člověk infikovaný virem chřipky



Inkubační doba – nejčastěji 1 – 2 dny



Způsob přenosu – kapénkovou infekcí, kontaminovanými předměty

Streptokokové infekce a spála 

Mezi streptokokové nákazy řadíme angíny, laryngitidy, bronchitidy, spálu atd.



Původcem streptokokové infekce a spály jsou kmeny streptokoků



Zdrojem je člověk nemocný nebo nosič



Inkubační doba je přibližně 1 – 3 dny



Způsob přenosu probíhá vzdušnou cestou

Meningokokové infekce 

Původcem infekce je meningokok



Zdrojem je nemocný člověk nebo nosič



Inkubační doba je 1 až 3 dny



Způsob přenosu je kapénkovou infekcí a přímým stykem s nemocným nebo nosičem



Preventivní opatření – očkování

Tuberkulóza 

Původcem infekce je Mycobacterium tuberculosiss



Zdrojem je člověk nebo zvíře „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 136



Inkubační doba je 3 – 12 týdnů



Způsob přenosu – inhalace kapének, produktů z nemocného zvířete



Preventivní opatření – očkování

Záškrt 

Akutní infekční onemocnění



Zdrojem je nemocný člověk



Inkubační doba je 1 – 4 dny



Přenos sekretem infikovaných osob, kapénkami, prachem a kontaminovanými předměty

Dávivý kašel 

Zdrojem je nemocný člověk



Inkubační doba činí 7 – 10 dnů



Přenos kapénkovou infekcí a kontaminovanými předměty

Spalničky 

Nejnakažlivější onemocnění dětského věku



Původcem je virus spalniček



Zdrojem je pouze nemocný člověk



Inkubační doba činí 8 – 12 dnů



Způsob přenosu je kapénkovou infekcí



Preventivní opatření je očkování všech dětí

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 137

Zarděnky 

Probíhají jako mírné onemocnění



Původcem infekce je virus



Inkubační doba je 14 – 21 dnů



Preventivním opatřením je povinné očkování

Příušnice 

Akutní horečnaté onemocnění s bolestivým zduřením příušních žláz



Původcem infekce je virus parotitidy



Zdrojem nákazy je infikovaný člověk



Inkubační doba je 18 dnů



Způsob přenosu je kapénková infekce

Plané neštovice 

Vysoce nakažlivé onemocnění s puchýřnatou vyrážkou



Původcem infekce je virus planých neštovic a pásového oparu



Zdrojem je infikovaný člověk



Inkubační doba činí 13 – 17 dnů



Způsob přenosu je kapénkovou infekcí

Onemocnění kůže a sliznic Původci se šíří přímým a nepřímým stykem. Místem postižení je především kůže a sliznice, původci nákazy se usídlují na kůži, nehtech, vlasech, spojivkách, sliznicích pohlavních orgánů

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 138

a ústní dutiny. K přenosu infekce dochází přímým stykem, např. při pohlavních chorobách.

Ostatní infekce se šíří nepřímo prostřednictvím kontaminovaných předmětů denní potřeby.

K nákazám kůže a sliznic obvykle řadíme: 

Typické povrchové infekce – plísňová onemocnění kůže, vlasů, nehtů a soor – moučnivka, svrab



Infekce rané – např. tetanus, stafylokokové a streptokokové infekce, flegmóny – zánětlivé onemocnění kůže



Pohlavní choroby – syfilis, kapavka



Infekce hlubších vrstev – např. sněť slezinná

Svrab 

onemocnění kůže rozšířené na celém světě



původcem je roztoč zákožka svrabová



zdrojem je nemocný člověk



inkubační doba – od nakažení do objevení prvních příznaků průměrně 1 až 3 týdny



způsob přenosu – přímý kontakt s osobou, nepřímo pomocí kontaminovaného prádla a oděvu

Kandidóza 

Původcem infekce je kvasinka Candida albicans



Inkubační doba je různá



Způsob přenosu je přímým stykem s nemocným, v menší míře se infekční onemocnění šíří vzdušnou cestou „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 139

Dermatomykózy 

Jsou plísňová kožní onemocnění



Původcem infekce jsou plísně



Zdroj nákazy je různý – nemocný člověk, zvířata



Inkubační doba činí 2 týdny



Způsob přenosu – přímý kontakt s nemocným, kontaminované předměty

Bakteriální kožní infekce 

Původcem infekce jsou nejčastěji stafylokoky



Zdrojem je nemocný člověk



Inkubační doba 4 – 10 dnů



Způsob přenosu je přímý i nepřímý

Tetanus 

Zdrojem je zvíře



Inkubační doba činí několik dnů až měsíc



Způsob přenosu je poraněním a kontaminací rány půdním prachem



Preventivní opatření – očkování

Pohlavní choroby: Kapavka 

Zdrojem je nemocný člověk



Původcem infekce je gonokok



Inkubační doba činní 3 – 5 dnů



Způsob přenosu – pohlavní styk „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 140

Příjice 

Zdrojem je nemocný člověk



Inkubační doba je 2 – 10 týdnů



Způsob přenosu pohlavním stykem, vzácně kontaminovanými předměty

Nemoci přenášené krví: Virová hepatitida typu B, C 

Původcem infekce je virus hepatitidy B, C



Zdrojem nákazy je člověk



Inkubační doba je 50 – 180 dnů



Způsob přenosu – při použití injekční jehly, transfúzí krve, v rodinách toaletními potřebami, sexuálním stykem

AIDS 

Získaná těžká porucha imunity



Původcem infekce je virus imunodeficience



Zdrojem je infikovaný člověk



Inkubační doba je různá od 6 měsíců do 10 let



Způsob přenosu – krví, spermatem, poševním sekretem, z matky na plod

Zoonózy Zdrojem nákazy jsou zvířata. Prevence spočívá v kontrole potravin živočišného původu a spolehlivého zpracování.

Mezi základní nákazy zoonózy můžeme zařadit:

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 141

Toxoplazmóza 

Zdrojem nákazy je kočka, hospodářská zvířata



Způsob přenosu – nedokonale tepelně zpracované maso z infikovaného zvířete, orální kontakt s výkaly

Vzteklina 

Zdrojem je nemocný pes a lesní zvířata



Inkubační doba činí 2 až 8 týdnů



Způsob přenosu – pokousáním

Ornitózy 

Zdrojem nákazy drůbež, ptáci



Inkubační doba 4 – 15 dnů

Klíšťová encefalitida 

Původcem infekce je virus klíšťové encefalitidy



Zdrojem jsou zvířata, ptáci



Způsob přenosu – přisátím infikovaného klíštěte

 Inkubační doba činí 1 až 2 týdny

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 142

7 Záchrana tonoucích Celosvětově je tonutí na druhém místě příčin nechtěné smrti dospělých i dětí po dopravních nehodách. Světová zdravotnická organizace udává průměrně 5-6 utonulých ročně na 100 000 osob. To jsou velice nepřesné odhady, protože řada zemí, mezi nimi ty nejlidnatější, tyto statistiky neposkytuje. Počty obětí vody by byly nejméně o řád vyšší, kdyby s ním byly přičteny také nezvěstní a ti, kteří zahynuli při přírodních katastrofických záplavách.

Ani Česká republika nevybočuje z těchto čísel.

Statistika utonulých ČESKÁ REPUBLIKA ROK 2012, zdroj www.uzis.cz Věková skupina

Počet utonulých 2012

Věková skupina

Počet utonulých 2012

0

0

50 - 54

12

1-4

4

55 - 59

18

5-9

1

60 - 64

16

10 - 14

0

65 - 69

11

15 - 19

5

70 - 74

8

20 -24

12

75 - 79

5

25 - 29

9

80 - 84

7

30 - 34

9

85 - 89

2

35 - 39

13

90 - 94

2

40 - 44

5

95+

0

45 - 49

12

Celkem

151

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 143

Ve všech zemích bez rozdílu utone více mužů než žen. Nejohroženější skupinou jsou děti v předškolním věku. Děti do 5 let mají nepatrné vědomí o riziku a navíc v tomto věku neumějí plavat vůbec, nebo si plavecké návyky ještě dokonale neosvojily. Starší děti již toto nebezpečí chápou, přesto ještě nemají základní znalosti a tudíž ani konkrétnější představu o možném nebezpečí při koupaní. Faktory, které riziko utonutí ještě zvyšuje, je u mladších dětí nedokonalé zvládnutí plaveckých stylů a u starších jejich nedostatečná fyzická kondice.

Stejně jako u dospělých jsou více ohroženi chlapci než děvčata. Rodiče, učitelé a vychovatelé jsou odpovědní na druhém místě. Nejde jen o jejich nepozornost nebo chvilkové nevěnování se dítěti, ale také o jejich nezkušenosti, jak v takové kritické situaci postupovat, neznalost záchrany a resuscitace oběti. Další skupinou jsou mladí lidé mezi 20 a 24 lety a osoby starší 50 let. Příčiny utonutí jsou u těchto skupin stále tytéž: nedostatek zkušeností, nerozvážnost a nadměrné riskování, alkohol a přecenění sil u těch starších.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 144

Příčiny tonutí Špatný odhad sil, únava a vyčerpání doprovázené svalovými křečemi, strach a panika, dlouhý pobyt v chladné vodě.

Pravděpodobnost utonutí zvyšují nemoc, nevolnost z přejedení,

a alkohol. Tonutí předcházejí některé nehody a úrazy utrpěné ve vodě, zejména ty, které mohou končit bezvědomím, jako úder do hlavy, pohmoždění krční páteře a ochromující náraz na břišní krajinu. Závažné jsou šokové stavy, které mohou způsobit selhání krevního oběhu a zástavu srdce po nečekaném zanoření těla do studené vody, nebo reflexní křeč hrtanových svalů (laryngospasmus) při překvapivém průniku vody do dýchacích cest. Nebezpečné je protržení ušního bubínku, při nesprávném vyrovnání tlaku při potápění, které provází nejen úlek, ale i ztráta orientace pod vodou po náhlém průniku vody do středního ucha. Téměř vždy utonou lidé, kteří byli ve vodě postiženi infarktem, mozkovou mrtvicí, mdlobou nebo epileptickým záchvatem.

7.1 Co je utonutí Utonutí (utopení) je udušení ponořením do vody nebo jakékoliv jiné tekutiny. Voda se dostává do plic neovladatelnými nádechy a zabraňuje přístupu vzduchu. Prvotní příčinou smrti je nedostatek kyslíku ve tkáních a zejména v mozkových centrech, která řídí životní funkce a jež jsou na dostatečném přísunu kyslíku obzvlášť závislá. Udušení utonutím má však specifický průběh i následky, protože voda zaplavuje 85-90% plicního prostoru a způsobuje další řetěz typických a velmi závažných změn vnitřního prostředí organismu.

7.2 Průběh tonutí Průběh tonutí jakož i změny vnitřního prostředí organismu a jejich následky závisejí na tom, zda oběť tonula ve sladké, chlorované, nebo mořské vodě.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 145

Tonutí ve sladké vodě - Sladká voda je vůči krvi hypotonická, to znamená, že voda přecházející přes stěny plicních sklípků krev „zřeďuje“, což má za následek přetížení srdce a v konečné fázi jeho selhání. Současně do sebe přejímají nadbytek vody červené krvinky, bubří a rozpadají se.

Sladká voda rovněž ničí plicní hlen (surfaktant), který je nutný

pro správnou funkci plic, a buňky, které jej produkují. Nastupující otok plic v důsledku porušení propustnosti jejich výstelky zabraňuje přestupu kyslíku do krevního oběhu. Při tonutí v chlorované vodě se otok plic vyskytuje téměř vždy.

Tonutí v mořské vodě - Mořská voda obsahuje více rozpuštěných solí, a je proto vůči krvi hypertonická, což znamená, že voda z krevního oběhu prostupuje přes plicní stěnu do nitra plic, kdy se hromadí a zabraňuje přístupu vzduchu. Navíc se mísí se surfaktantem a vzniklá pěna nedovoluje, aby se vzduch dostal do plicních sklípků. Všechny tyto změny provází rovněž otok plic, i když vzniká jinak než v případě tonutí ve sladké vodě. Následkem „zhuštění“ krve selhává srdeční činnost.

Tonutí provází charakteristické chování, podle něhož lze odhadnout stav oběti i naděje na úspěšnou resuscitaci. Tyto doprovodné projevy tonoucího bývají rozděleny do tří fází a jsou vždy podmíněné změnami vnitřního prostředí organismu.

7.3 Fáze tonutí 1. FÁZE

trvání 50-80 vteřin

Chování oběti: bezprostřední snaha zadržet dech: nekoordinované pokusy udržet se nad hladinou, často velmi nebezpečné zachránci; zmatené neúčelné pohyby způsobují, že se oběť potápí a znova rychle vynořuje; vdechnutí vody do dýchacích cest vyvolává nutkavý a neovládatelný kašel, případně laryngospasmus, které nekoordinované pohyby prohlubují.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 146

Psychický stav: strach, ztráta rozumného uvažování, ztráta sebekontroly a sebeovládání, strach přechází do paniky.

Průvodní jevy: stoupá krevní tlak, zrychluje se počet srdečních tepů.

Vnitřní změny: stresové hormony (adrenalin) se vyplavují do tkání a krevního řečiště, začátek poklesu kyslíku ve tkáních.

2. FÁZE

trvání 2-3 minuty

Chování oběti: tonoucí se potápí na delší časové intervaly, jejich délka se prodlužuje, až mizí definitivně pod hladinou; nekoordinované pohyby ochabují, dostávají se svalové křeče; nutkavé nádechy zvyšují průnik vody do plic, jen v případě laryngospasmu voda do plic neproniká; přeplnění žaludku polknutou vodou vyvolá zvracení, což dále komplikuje situaci.

Psychický stav: mizí pocit panického strachu, vědomí se otupuje, nastává rezignace a obluzení vyúsťující v bezvědomí.

Průvodní jev: tonoucí modrá v obličeji, stoupá krevní tlak, počet srdečních tepů klesá; reflexní zvracení může způsobit nasátí žaludečního obsahu do plic.

Vnitřní změny: svalové úsilí vynaložené na neúspěšné pokusy udržet se nad hladinou provází nadměrná spotřeba kyslíku a zároveň se zvyšuje produkce oxidu uhličitého; současně rychle klesá obsah kyslíku v krvi, tkáních a orgánech, protože je znemožněn jeho přestup z plicních sklípků; svalová činnost ochabuje a životně důležitá centra v mozku závislá na vysokém přísunu kyslíku přestávají koordinovat základní životní pochody.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 147

3. FÁZE

trvá 3-6 minut

Chování oběti: tonoucí nejeví žádné známky svalové aktivity; tělo klesá pod hladinu až na hranici skočné vrstvy nebo po vyrovnání teploty těla s okolní vodou ke dnu.

Psychický stav: bezvědomí Průvodní jevy: zástava reflexních dýchacích pohybů, pokles krevního tlaku, nastupují poruchy srdeční činnosti (arytmie); mizí svalový tonus; mizí nervové reflexy včetně rohovkového reflexu; zornice zůstávají rozšířené; hmotnost - tělo klesá v důsledku průniku vody do dýchacích cest a plic a do trávicí soustavy; vzrůstající hydrostatický tlak na hrudní koš při klesání těla vypuzuje poslední zbytky vzduchu z dýchacích cest.

Vnitřní změny: nastupující otok mozku; poškození ledvin; zástava srdce a krevního oběhu vedou ke smrti.

7.4 Definice vod a toků Stojatá voda Stojatou vodou rozumíme rybníky, jezera, lomy, umělá jezera, slepá ramena řek, štěrkoviště pískovny.

Charakteristika stojaté vody Je podstatně bezpečnější než proudící voda, ale i zde je třeba počítat s faktory ohrožující plavce. Na stojaté vodě se setkáváme s prouděním, které je způsobeno teplotou, větrem, přítoky kopírujícími původní koryta, loďmi s motorovým pohonem.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 148

Teplota Teplé počasí – Slunce intenzivně prohřívá horní vrstvy vody, odděluje se teplejší vrstva a „plave“ na spodních studených masách vody. Mezi teplou a studenou vodou se utvoří tzv. mezivrstva, kterou nazýváme termoklima nebo skočná vrstva, která zabraňuje mísení teplotně rozdílných vodních mas.

Studené počasí – při studeném počasí dochází k odlišnému typu cirkulace. Na povrchu se voda ochlazuje a klesá díky vyšší hustotě do hloubky. Na její místo vystupuje teplejší voda z hlubších vrstev. Cirkulace se zastaví tehdy, vyrovná li se teplota veškeré vody v nádrži na + 4 stupně Celsia.

Vítr Proudění vodních částic při hladině, vznik vln.

Přítoky, odtoky Proudění způsobené přítoky sleduje původní tvar koryta. V místě odtoků česel vzniká nasávací efekt, který může zachytit předměty a nasát je k hrazení.

Lodě s motorovým pohonem Při jízdě vzniká za zádí lodě v místě lodního šroubu nasávací efekt a hrozí poranění plavce, který se pohybuje příliš blízko.

Nebezpečí ve stojatých vodách Vlny – Vlny u nás jsou poměrně nízké, nepravidelné, často se tříští, přicházejí rychle za sebou. Velikost vlny se zvětšuje s délkou vodní hladiny po směru větru. Plavání ve vlnách je velmi vysilující. Nejvhodnější je plavat po směru vln s větrem v zádech. V opačném

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 149

případě, při plavání proti vlnám, je nutné pozorně sledovat blížící se vlny a překonat je mohutnějšími záběry. Dýchání se v těchto případech podřizuje rytmu vln.

Teplotní gradient – Rozhraní mezi teplou a studenou vodou se může nacházet už poměrně v malé hloubce. Nebezpečí spočívá zejména ve skocích do vody, kdy prudké ochlazení těla při zanoření do studené spodní vrstvy může vést až ke svalovému ochromení, šoku, křeči.

Lodě plavidla – Nikdy neplaveme v plavební dráze nebo vyhrazeném prostoru pro vodní sporty nebo v blízkosti motorových lodí (nasávací efekt). V případě nevyhnutelného střetu se snažíme zanořit co nejhlouběji. U plachetnic či windsurfingu je třeba počítat s kýlem plavidla.

Vodní rostliny – Převážně ve slepých ramenech řek a na mělčích vodních plochách. Dotek s rostlinami je nepříjemný. Je potřeba zachovat chladnou hlavu, klid a rozvahu. Zůstat co nejvíce na hladině a ze spleti rostlin se osvobodit pomalými kraulovými pohyby nohou.

Přecenění sil – Dochází k němu při překonávání velkých vodních ploch bez zajištění plavce doprovodným plavidlem.

Hloubka – Tak jak na člověka může působit uzavřený prostor (klaustrofobie), může být plavec překvapen reakcí na pocit velké hloubky.

Proudící voda Proudící vodou rozumíme potoky, řeky, plavební kanály, náhony.

Charakteristika proudící vody Je více nebezpečná. Působí zde daleko více nebezpečných faktorů než u stojaté vody.

Voda proudí v korytě, která má určitý spád, rychlost proudu v průtočném profilu není stejná.

Proudění vody se zpomaluje od středu průtočného profilu směrem k hladině, stěnám a dnu koryta. Proudnice v meandrujícím toku se nenachází vždy ve středu toku. V každém zákrutu „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 150

řeky směřují vodní částice šikmo ke břehu tvořícímu vnější oblouk zákruty. Do břehu naráží a narušují jej. Od nárazového břehu se proud odráží ke břehu nánosovému, zde se stržená hmota usazuje.

Nebezpečí v proudící vodě Přírodní překážky Vodopád – Vzniká přepadem vody přes výrazný terénní stupeň, výška i průtok mohou být v různém poměru, rozhodující je především svislý pohyb vody.

Kaskáda – Systém rozrušených nízkých vodopádů.

Katarakt – Je pojem pro řečiště na přechodu mezi peřejí a kaskádu, označujeme tak balvanitý úsek o velkém spádu, který však není tak výrazný jako u kaskády.

Slap – Označeni pro vodnatější úsek řeky s balvany a skalními bloky zalitými vodou.

Peřeje – Nemají stupňovitý charakter, pouze výrazný spád, silný proud a nerovnosti ve dně vytvářející pravidelné či nepravidelné vlny.

Proudy – Mají nižší spád, vlny jsou nízké, popřípadě pouze silně táhne.

Protiproudy – Vyskytují se tam, kde vlivem překážky v toku došlo k prudkému vzrůstu rychlosti vody. Proud v přímém směru nestačí natéct za překážku a hladina je zde nižší.

Do těchto míst stéká část vody z hlavního proudu a vrací se zpět za překážku.

Víry – Kruhový útvar s vertikální osou otáčení trychtýřovitého tvaru. Je vyvolán prudkými změnami proudu, nepravidelností koryta.

Vyvřelá voda „karfiol“ – Vzniká na tocích s velkou masou vody, kdy se prudce tekoucí voda odráží od velkých balvanů u dna, nemůže však překonat váhu horních vrstev, neustálým

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 151

přitékáním nové vody se síla spodní vody zvětšuje a v určitém okamžiku překoná tíhu horní vrstvy.

Vodní válec – Vytváří se v místech, kde voda nestačí plynule odtékat, a část vody se vrací zpět k překážce, rotace je v horizontální ose otáčení.

Kořeny stromů – Nebezpečí uvíznutí.

Padlé kmeny, větve – V případě větších proudů, je zde nebezpečí natlačení osob nebo materiálu na překážku.

Umělé překážky – vodní díla, jezy propustí, kanály, náhony, pilíře mostů, nízko zbudované lávky, nízko zavěšená nebo ponořená lana.

Chování v peřejích a pod jezy Na začátku peřejí se vytváří v nejhlubších místech jazyk. Při nutnost proplavat takovým místem je nutné plavat v poloze naznak, nohama napřed se vztyčenou hlavou. Případné nárazy tlumíme nohama nebo hýžděmi. Překážky pod hladinou je možné rozpoznat podle klínu rozčeřené vody, nebezpečný předmět se nachází výše proti proudu. Čím je proud větší, tím výše se překážka nachází.

K největšímu množství úrazů a případů tonutí dochází u jezů a propustí. Kromě nebezpečí samotné stavby se vyskytuje nebezpečí hřebů, kusů trámů, sání výtokových otvorů, turbulentních proudů. Pod jezy se vyskytují vodní skoky k likvidaci energie přepadající vody.

Zde se vytváří vývar – vodní prostor pod překážkou, kde se dopadající voda odráží od prahu vývařiště, část odtéká a část se vrací zpět k překážce. Hranice mezi vracející se vodou a vodou odtékající nazýváme vývarová linie. V případě uvíznutí ve vývaru je nutné proplavat co nejdále při dnu a vyplavat až za vývarovou linií. Při záchraně v těchto místech musíme

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 152

počítat s nebezpečím stržení zachránce do vývaru. Je nutné zajištění ze břehu nebo záchrana nastrčením záchranných pomůcek zajištěných za vývarovou linií.

7.5 Příklad zajištění bezpečnosti dětí při vodních aktivitách BODY BOARD SYSTEM Tento systém je v USA převážně používán v organizovaných kursech plavání či v letních dětských táborech, kde je hodně dětí a jejich nekontrolovatelný pohyb ve vodě by mohl být příčinou utonutí.

Podstatou tohoto preventivního opatření je to, že plavčíci přesně vědí, kolik lidí či dětí se v které části bazénu či koupaliště pohybuje. Na začátku kurzu nebo tábora plavčíci provedou u všech dětí plavecké testy.

Podle výsledků pak každé dítě dostane barevně odlišenou značku se svým jménem. Příslušná barva potom odpovídá dané části bazénu. Značky se pověsí v pořadí podle oddílů přítomných v táboře na tabuli č. 1, která je v prostoru bazénu nebo koupaliště.

Při příchodu dětí na plavání si děti utvoří dvojice (při lichém počtu zůstane jedna trojice).

Po těchto dvojicích postupně přicházejí k tabuli č. 1, kde jim plavčík odebere barevné značky a zavěsí je na tabuli č. 2, kde je namalovaný bazén a popsané jeho části. Na jeden háček přijde vždy značka členů příslušné dvojice nebo trojice.

Děti podle druhu barvy na své značce jdou do příslušné části bazénu, která je značena stejnou barvou. První část bazénu (označená např. červeně), má hloubku do 1 metru. Děti s červenou značkou smí pouze do červené části bazénu. Druhá část (označená např. žlutě), má hloubku od 1 metru do 1,90 metru. Děti se žlutou značkou smí do žluté, ale i do nižší, červené části.

Třetí část (označená např. zeleně), má hloubku od 1,90 metru do 3 metrů. Děti se zelenou značkou smí do zelené, žluté a červené části. Rozhodnutí dvojice, do které části bazénu chce „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 153

jít, musí sdělit plavčíkovi u tabule. Dvojice se musí utvořit tak, aby mohla do stejné části bazénu.

Poté, kdy všechny děti již mají svůj "body tag" (tak se nazývá ta značka) pověšený na tabuli č. 2, utvoří se-tři zástupy, podle částí bazénu, kam děti půjdou. Každá skupina pod vedením svého plavčíka jde plavat. Plavčíci mají na starosti každý jednu část bazénu. Plavčík u tabule zůstává. Další plavčík je na pláži a má na starosti dění na břehu a kontrolu dětí pomocí píšťalky (viz dále). To znamená, že je v činnosti pět plavčíků, což zaručuje dostatečnou bezpečnost plavání a plaveckých hodin. Při pohledu na tabuli číslo dvě, je okamžitě jasné, kolik dětí v každé části bazénu právě je. Dění v bazénu určují plavčíci ve svých částech.

To znamená, že mohou dát hodinu nějaké hry či volný program, při kterém ale musí více dbát na bezpečnost koupání.

Dvojice, koupající se v mělčí části bazénu než je způsobilá, může požádat svého plavčíka o přeřazení do vyšší části během plavecké hodiny. Toto se děje tak, že dvojice po požádání svého plavčíka dojde k tabuli se značkami a nechá si svoje značky přeřadit do té části bazénu, do které chce jít.

Při koupání může nastat situace, kdy plavčík u bazénu zjistí, že počet jeho dětí nesouhlasí s počtem dětí na tabuli. Znovu se zeptá plavčíka u tabule, kolik dětí by měl mít ve své části bazénu, a pokud tento počet opět nesouhlasí, zkontaktuje plavčíka na pláži. Ten provede kontrolu dětí pomocí píšťalky tak, že z pláže jednou dlouze zapíská (s tímto signálem se děti seznámí při první návštěvě plaveckého areálu). Na tento signál všechny děti reagují tak, že okamžitě najdou svého partnera do dvojice či do trojice (najdou si svoje "body") chytnou se za ruce a spojené ruce zvednou. Tímto způsobem se zjistí, komu chybí partner nebo zda to byla pouze početní chyba plavčíka. V případě, že nikomu partner nechybí, spočítají se dvojice, a pokud počet dvojic souhlasí, pokračuje se dál v plavecké hodině. Pokud ovšem „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 154

jedna či více dvojic chybí, plavčíci se snaží zjistit, zda tato dvojice po odchodu z bazénu nezapomněla plavčíkovi u tabule nahlásit odchod a ten tudíž nesundal značky této dvojice z tabule. Většinou se tak stane.

V případě, že se dvojice nebo ztracený jednotlivec rychle neobjeví, plavčík na pláži použije znovu píšťalku. Třikrát za sebou dlouze zapíská a to je signál k rychlému vyklizení bazénu.

Potom plavčíci prohledají bazén a okolí.

Po ukončení plaveckých hodin se skupiny pod vedením svých plavčíků odeberou zpět k tabuli, kde nahlásí své jméno a jeho značka bude vzápětí odejmuta z tabule č. 2 a vrácena na příslušné místo tabule č. 1.

Tato forma prevence má v USA dlouholetou tradici.

Z uvedeného textu je patrno, že nejdůležitější je dostatečný počet osob zajišťující dohled, organizaci a přehled o dění dětí v bazénu, rybníku apod.

7.6 Technika záchrany tonoucích Nejdůležitějším faktorem je zajištění vlastní bezpečnosti, nepřeceňování vlastních sil. Je li možno, využijeme k záchraně pomůcek tak, abychom sami nemuseli do vody, a také využije sebezáchranných prostředků – záchranné vesty, plováky, lano apod. Tonoucí, který je ještě při vědomí, může být v panice a svého zachránce může stáhnout pod vodu.

Postup – tonoucí je na hladině: 

Vyučující hlasitým voláním upozorní na tonoucího, dá zřetelný signál pro ostatní k okamžitému opuštění bazénu. Žáci se shromáždí na jednom místě.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 155



Do vody vstupuje buď tzv. skokem do neznámé vody, nebo jiným bezpečným způsobem, ale vždy tak, aby měl neustále vizuální kontakt s tonoucím.



K tonoucímu plave vyučující s hlavou nad vodou.



Ve vzdálenosti 2 až 3 m před tonoucím se vyučující zastaví a dostává se do polohy na boku, spodní nohu pokrčí pod tělo a horní má nataženou směrem k tonoucímu.



Při kontaktu s tonoucím může nastat situace, že se tonoucí snaží chytit vyučujícího a přes něj se dostat nad hladinu (vyučující se stává pevným bodem pro tonoucího).

V tomto případě můžeme nataženou nohou útok tonoucího odrazit.



Vyučující uchopí tonoucího podhmatem za zápěstí (pravou za pravou nebo levou za levou ruku).



Přetočením paže obloukem otáčí tonoucího na znak a současně začíná plavat na boku, tonoucí se dostává do splývavé polohy, následuje tažení tonoucího ke břehu.



Vytažení tonoucího z bazénu, uvolnění dýchacích cest, kontrola dechu, volání ZZS.

Postup – tonoucí je pod hladinou: 

Vyučující hlasitým voláním upozorní na tonoucího, dá zřetelný signál pro ostatní k okamžitému opuštění bazénu.



Vstupuje do vody buď tzv. skokem do neznámé vody, nebo jiným bezpečným způsobem.



Vyučující plave k místu, kde se pravděpodobně nachází tonoucí, – vyhledávání pod vodou.



V místě, kde se pod hladinou nachází postižený tonoucí, provede svislé zanoření po hlavě, a to tak, že předkloní trup do polohy střemhlav. Paže jsou ve vzpažení a provádí jimi záběry jako při způsobu prsa, což napomáhá při zanoření. „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 156



Tonoucího, který se nachází na dně bazénu, uchopí vyučující oběma rukama za lokty, palce dá proti prstům.



S takto uchopeným tonoucím plave vyučující vzhůru na hladinu, přitom si pomáhá prsovými záběry oběma nohama.



Tonoucího, kterého jsme tímto způsobem dostali na hladinu, táhneme ke břehu tažením oběma rukama za lokty.



Vytažení tonoucího z bazénu, uvolnění dýchacích cest, kontrola dechu, volání ZZS.

Instruktážní video HZS ČR. http://www.hzscr.cz/clanek/zachrana-tonouciho.aspx Vytažení na břeh provádíme pokud možno s dopomocí více osob a dbáme na zajištění krční páteře. Pokud postižený je v bezvědomí a nedýchá, ihned zahájíme kardiopulmonální resuscitaci.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 157

8 Závěr Na zdravotníka zotavovacích akcí je kladen vysoký důraz v jeho profesionalitě a v pracovním nasazení. Má důležité postavení při sestavování programu akce, musí dbát na přiměřenost zátěže pro všechny účastníky, při sestavování jídelníčku, musí přihlédnout k zdravotním potřebám účastníků, a také musí svou péči věnovat všem, kteří již projevují příznaky onemocnění, zejména však provádět prevenci a vyhledávat rizika, která by mohla vézt ke zvýšení zdravotního rizika a úrazů a onemocnění.

Tímto kurzem jste si osvojili základní předpoklady pro to stát se zdravotníkem zotavovací akce a po vykonání závěrečné zkoušky jste získali potřebné osvědčení. Své vědomosti a dovednosti, byste ale měli dále rozvíjet a zdokonalovat, abyste mohli poskytnout zdravotní péče na nejvyšší možné úrovni.

Metodici projektu: Mgr. Radim Holek, Mgr. Ivana Nytra, Mgr. Libuše Koppová Kvalifikační a personální agentura, o.p.s.

Třinec 2014

Upozornění Autoři ani nakladatel nenesou odpovědnost za poranění a/nebo poškození osob nebo majetku vzniklé důsledkem nedbalosti nebo jiným způsobem v souvislosti s použitím jakýchkoli postupů, výrobků, instrukcí nebo myšlenek obsažených v tomto materiálu. Vzhledem ke stálému rozvoji lékařských věd doporučují autoři používat nezávislých diagnostických metod.

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 158

Seznam literatury 1. ADAMS B., HAROLD, C., E. Sestra A akutní stavy od A do Z, 1. české vydání.

Praha: Avicenum, 2000. 488 s. ISBN 80-7169-893-8 2. ADAMUS, M., a kol. Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti.

1.

vydání.

Olomouc:

Univerzita

Palackého

v Olomouci,

2010.

343

s.

ISBN 978-80-244-2425-5 3. BASKETT, J., NOLAN, J. Kapesní vydání doporučených postupů v resuscitaci 2005.

1. vydání. Praha: Česká rada pro resuscitaci, 2006. 196 s. ISBN 80-239-7676-1 4. BYDŽOVSKÝ, J., Akutní stavy v kontextu, Triton 2008, ISBN 978-80-7254-815-6 5. BYDŽOVSKÝ, J., První pomoc, 2. přepracované vydání, Grada 2010, ISBN 978-80247-0680-1 6. BYDŽOVSKÝ, J., První pomoc, Grada Praha, 2004, ISBN 978-80-247-0680-1 7. ČELEDOVÁ, L., ČEVELA, R., Výchova ke zdraví, Grada 2010, 128 s., ISBN 97880-247-3213-8 8. ČESKÁ RADA PRO RESUSCITACI. Základní neodkladná resuscitace a použití AED. 2010 [on line]. [2011-7-21]. Dostupné z: (http://www.resuscitace.cz/wpcontent/uploads/2011/01/Poster_10_BLSAED_01_01_CZE_V20110112.pdf) 9. DOBIÁŠ, V. Urgentná zdravotnická starostlivosť. 2. vydání. Martin: Osveta, 2007, 178 s. ISBN 978-80-8063-244-1 10. DOBIÁŠ, V., a kol., Prednemocničná urgentná medicína, 1. vydání. Martin: Osveta, 2007. 381 s. ISBN 978-80-8063-255-7 11. DOSTÁLOVÁ, J. První pomoc I. 1. vydání. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta, 2005. 119 s. ISBN 80-7042-356-0 12. DRÁBKOVÁ, J. Neodkladná resuscitace - KPR 2005, 2005. [on line]. [2011-7-22].

Dostupné z: (http://www.pmfhk.cz/BATLS1/NOVINKY/6.htm). „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 159

13. DYLEVSKÝ, i., Somatologie, Epava 2000, 480 s., ISBN 80-86297-05-5 14. GRIVNA M., Metodika prevence úrazů na komunitní úrovni, 2. lékařská fakulta UK Praha, 1999, ISBN 80-238-4154-8 15. Hasičský záchranný sbor ČR, URL: www.hzscr.cz 16.

-7(http://prvni-pomoc.info/download/prvni_pomoc.pdf).

17. KASAL, E. a kol. Základy anesteziologie, resuscitace, neodkladné medicíny a intenzivní péče pro lékařské fakulty. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2004. 197 s. ISBN 80-246-0556-2 18. KELNAROVÁ, J. a kol. První pomoc II, pro studenty zdravotnických oborů. Praha: Grada, 2007. 184 s. ISBN 978-80-247-2183-5 19. KELNAROVÁ, J., a kol., Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty – 1. Ročník, Grada 2008, 244 s., ISBN 978-80-247-2830-8 20. KELNAROVÁ, J., a kol., Ošetřovatelství pro zdravotnické školy – 2. Ročník, Grada 2009, 236 s., ISBN 978-80-247-3106-3 21. KOPECKÝ, M., Somatologie, UPOL 2010, 313 s., ISBN 978-80-244-2271-8 22. KURUCOVÁ,A., První pomoc, pracovní sešit pro studenty SZŠ a zdravotnických lyceí, Grada 2008, ISBN 978-80-247-2168-2 23. Lékařská první pomoc, souhrn přednášek ke kurzu IPVZ. Praha: Institut postgraduálního

vzdělávání

ve

zdravotnictví,

Katedra

urgentní

medicíny

a medicíny katastrof, 2003. 95 s.

24. MILER, T., Záchranář, bezpečnost a záchrana u vody, VZS ČČK 2007, 94 s., ISBN 978-80-902805-5-7 25. MVCR, on line, sbírky zákonů, URL: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ Zákon č. 106/2001, Sb., Zákon 101/2001, Sb., Zákon 258/2000, Sb., Zákon 148/2004, „První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 160

Sb., Zákon 185/2001, Sb., Zákon ES 852/2004, Sb., Zákon 137/2004, Sb., Zákon 210/2004, Sb., Zákon 211/2006,Sb. 26. NOLAN, J., P., a kol. Resuscitation, 2010. on line]. [2011-7-11]. Dostupné z: (http://www.resuscitace.cz/wpcontent/uploads/2010/09/Full_ERC_2010_Guidelines.pdf) 27. POKORNÝ, J. et. al. Urgentní medicína. 1. vydání. Praha: Galén, 2004. 547 s. ISBN 80-7262-259-5 28. POKORNÝ, J., et. al., Lékařská první pomoc, druhé, doplněné a přepracované vydání, Galén 2010, ISBN 978-80-7262-322-8 29. SCHINDREL, J., Mikrobiologie, Grada 2009, 248 s., ISBN 978-80-247-3170-4 30. ŠENOVSKÝ, M., ADAMEC, V., HANUŠKA, Z. Integrovaný záchranný systém.

1. vydání. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství v Ostravě, 2005.

157 s. ISBN 80-86634-55-8 31. ŠEVČÍK, P., a kol. Intenzivní medicína, 2. vydání. Praha: Galén, 2003, 434 s. ISBN 80-7263-203-X 32. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, URL: www.uzis.cz 33. VOKURKA, M., a kol. Patofyziologie pro nelékařské směry, 1. vydání. Praha: Karolinum, 2005. 217 s. ISBN 80-246-0896-0 34. VOKURKA, M., HUGO, J., a kol. Praktický slovník medicíny. 7. vydání. Praha: Maxdorf, 2004. 490 s. ISBN 80-7345-009-7 35. ZADÁK, Z., HAVEL, E. Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství. 1 vydání. Praha: Grada, 2007. 336 stran. ISBN 978-80-247-3099-9

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 161

Seznam zkratek 5T – Teplo, ticho, tišení bolesti, tekutiny transport AED – Automatický externí defibrilátor ČR – Česká republika EKG - Elektrokardiogram HCl – Kyselina chlorovodíková KHS – Krajská hygienická stanice KPR – Kardiopulmonální resuscitace MŠMT – ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy MV – Ministerstvo vnitra PP – První pomoc SŠ – Střední škola TK – Tlak krevní TT – Tělesná teplota WHO – Světová zdravotnická organizace ZŠ - Základní škola ZZ – Zdravotnické zařízení ZZS – Zdravotnická záchranná služba

„První pomoc  šance pro život 2“, reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Projekt je financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu

Strana 162