Králicko a Orlické hory na pohlednicích Josefa Waltera

KRÁLICKO A ORLICKÉ HORY na pohlednicích Josefa Waltera

GRULICHER REGION UND ADLERGEBIRGE auf Postkarten von Josef Walter Pavel Gebouský

JOSEF WALTER

Josef Walter se narodil 18 . srpna 1881 v Horní Orlici, jeho otec byl řezník, matka pracovala jako lesní dělnice Vyučil se fotografem, první fotoateliér v Dlouhé ulici naproti C K . poště otevřel v roce 1908 . Zpočátku se zabýval zejména kabinetní fotografií a fotografováním různých událostí Svůj talent pro fotografické umění prokázal velmi záhy . Ve svých 28 letech získal ocenění na mezinárodní výstavě v Paříži (1909), později přibyla řada dalších ocenění z různých výstav Poměrně brzy, již v roce 1912, začíná vytvářet první pohlednice Jedná se o pohlednice vyrobené metodou světlotisku, většinou kolorované Tyto první pohlednice zobrazují Králíky s bezprostředním okolím, ale i některé okolní obce (Lichkov, Boříkovice) Jsou na nich zachyceny významné budovy v obci, interiéry hospod apod ., na zadní straně je kromě loga fotografa i rok výroby Přestože se z 1 světové války Walter vrátil s podlomeným zdravím, pustil se do velké práce a naplno rozbíhá tvorbu pohlednic V té době se již jedná o fotopohlednice, které zachycují opět zejména Králíky Cenné jsou zejména z hlediska možného porovnávání stavebního rozmachu města V polovině 20 let dochází v tvorbě J Waltera k zásadní změně Významným způsobem se rozšířila oblast, která byla fotografem zachycena . Dostává se do vzdálenějších obcí Orlických hor, jako jsou Olešnice, Deštné, Zdobnice, Říčky, údolí Divoké Orlice . Z této doby jsou také pohlednice z obcí v okolí Suchého Vrchu (Čenkovice, Orličky, Těchonín, Celné), ale i z okolí Králického Sněžníku, Červené Vody, z příhraničních oblastí tehdejšího pruského Slezska (Mittelwalde, Schreibendorf) . V roce 1934 zakoupil dům čp 338 na Malém náměstí, kde měl původně provozovnu krejčí Hubert Krause V domě byly provedeny stavební úpravy umožňující provozovat moderní fotoateliér s dostatečným přístupem denního světla I v průběhu 2 světové války vydává pohlednice, když využívá bohatého archivu Zvláštností tohoto období je fotografování do té doby zapovězených míst jako jsou kasárny a bunkry Zhoršující se zdravotní stav již neumožňuje vyjíždět na vzdálenější místa, a tak fotografuje již jen v Králíkách Josef Walter umírá v nemocnici v Červené Vodě 10 srpna 1945

 Josef Walter s nezbytným viržinkem na fotografii před 1 . světovou válkou / Josef Walter mit der unentbehrlichen Virginia auf einem Foto vor dem Ersten Weltkrieg

 Šedesátiletý Josef Walter tentokráte s dýmkou / Der 60-jährige Josef Walter, diesmal mit Pfeife

 Vzácná fotografie zachycující fotografa při práci v terénu / Eine seltene Fotografie, die den Fotografen bei der Arbeit im Gelände zeigt

 Walterův fotografický aparát na skleněné desky / Walters fotografischer Apparat für Glasplatten

KRÁLICKÝ VENKOV / GRULICHER LÄNDCHEN

Sedm kdysi samostatných obcí (Dolní Boříkovice, Dolní Lipka, Prostřední Lipka, Heřmanice, Horní Lipka, Dolní Hedeč, Červený Potok) tvoří dnes tzv Králický venkov . Všechny tyto obce byly založeny v průběhu 16 století, každá z nich žila bohatým životem a měla svůj kostel . Význam Dolní Lipky se zvýraznil po přivedení železniční trati, Dolní Boříkovice hrály důležitou roli vzhledem k jejich poloze na staré obchodní cestě z Moravy do Kladska Dolní Hedeč byla vyhlášená svým řezbářstvím a výrobou varhan Heřmanice byly významnou obcí na tehdejší zemské hranici, Horní Lipka těžila ze své polohy na staré obchodní cestě . Nejvýznamnější období Prostřední Lipky spadá do 60 let minulého století, kdy byla střediskovou obcí . Koncem 20 let minulého století v těchto obcích žilo celkem 3749 obyvatel v 853 domech . Po 2 . světové válce počet obyvatel rychle klesal, což vedlo k tomu, že obce postupně ztrácely svou samostatnost V případě Dolní Hedeče to bylo v roce 1945, Červený Potok se stal součástí Králík v roce 1960, Dolní Lipka v roce 1974 a o rok později přišly o svou samostatnost i Dolní Boříkovice Heřmanice (v roce 1964) a Horní Lipka (v roce 1979) spadaly nejprve pod Prostřední Lipku I ta však ztratila svou samostatnost v roce 1985 .

Sieben ehemals eigenständige Dörfer (Nieder Ullersdorf, Nieder Lipka, Mittel Lipka, Herrnsdorf, Ober Lipka, Nieder Heidisch, Rothfloss) bilden heute das so genannte Grulicher Ländchen Alle diese Dörfer wurden im 16 . Jahrhundert gegründet, in jedem von ihnen herrschte ein reges Leben und jedes hatte seine eigene Kirche Die Bedeutung von Nieder-Lipka wuchs nach dem Bau der Eisenbahnlinie, Nieder-Ullersdorf spielte aufgrund seiner Lage an der alten Handelsstraße von Mähren nach Glatz eine wichtige Rolle, und Nieder Heidisch war für seine Schnitzerei und den Orgelbau berühmt Herrnsdorf war ein wichtiger Ort an der ehemaligen Landesgrenze, und Ober Lipka profitierte von seiner Lage an der alten Handelsstraße Die wichtigste Periode von Mittel Lipka geht auf die 1960er Jahre zurück, als es zur Zentralstelle wurde Ende der 1920er Jahre lebten in diesen Dörfern insgesamt 3 .749 Einwohner in 853 Häusern Nach dem Zweiten Weltkrieg sank die Bevölkerungszahl rapide, was dazu führte, dass die Dörfer allmählich ihre Unabhängigkeit verloren . Im Fall von Nieder Heidisch geschah dies 1945, Rothfloss wurde 1960 Teil von Grulich, 1974 und ein Jahr später verlor Nieder Ullersdorf seine Unabhängigkeit Herrnsdorf (1964) und Ober Lipka (1979) fielen zunächst unter Mittel Lipka . Letztere verlor jedoch 1985 ebenfalls ihre Unabhängigkeit .

 Chalupy v Dolní Hedeči (Nieder Heidisch) při cestě z Horní Orlice, před vjezdem do obce cedule upravující rychlost vozidel / Bauernhäuser in Nieder Heidisch entlang des Wegs von Ober Erlitz, vor dem Ortseingang Schild, das die Geschwindigkeit der Fahrzeuge regelt

 Winklerův hostinec stál poblíže křižovatky cest z Horní Orlice a cesty ke klášteru / Das Gasthaus Winkler stand an der Kreuzung der Straße aus Ober Erlitz und der Straße zum Kloster

 Budova obecné školy / Gebäude der Gemeindeschule

 Zima v Dolní Hedeči / Winter in Nieder Heidisch

 Lyžaři na loukách v obci, uprostřed na horizontu Winklerův hostinec / Skifahrer auf den Wiesen im Dorf, Winkler's Gasthaus inmitten am Horizont

 Autorem pomníku padlým v 1 světové válce je kameník M Gröschel z Králík, vpravo původní hospoda / Autor des Denkmals für die Gefallenen des Ersten Weltkriegs ist der Steinmetz M Gröschel aus Grulich, rechts das ursprüngliche Gasthaus

 Červený Potok (Rothfloss) s kostelem Navštívení Panny Marie z roku 1787, v pozadí masiv Sněžníku / Rothfloss mit der Kirche Mariä Heimsuchung aus dem Jahre 1787, im Hintergrund das Massiv des Schneebergs

 Pohled z úpatí Veselky (718 m) přes Červený Potok, v pozadí Sviní hora (1074 m) a Sklené / Blick vom Fuß des Lustbergs (718 m) über Rothfloss, im Hintergrund Sauberg (1074 m) und Glasdörfl

 Sněžník ze silnice z Králík do Červeného Potoka a na Dolní Moravu / Schneeberg von der Straße aus Grulich nach Rothfloss und nach Nieder Mohrau

KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK / GRULICHER (SPIEGLITZER, GLATZER) SCHNEEBERG

Králický Sněžník je třetím nejvyšším pohořím v Česku, nejvyšší horou je Králický Sněžník s výškou 1423 metrů nad mořem Pohoří tvoří významný hydrografický uzel, jehož území náleží do tří úmoří – Černého, Severního a Baltského moře Vrchol Sněžníku vždy lákal turisty z obou stran hranice, plochý vrchol však neumožňoval dostatečný rozhled, proto se začalo uvažovat o stavbě rozhledny . Od konce 19 století vznikají organizované turistické spolky a díky nim začíná nabírat myšlenka na postavení rozhledny konkrétních podob V roce 1890 udělil princ Albrecht Pruský (synovec německého císaře) Kladskému spolku příslušné povolení k výstavbě rozhledny . V roce 1893 byl vybrán přepracovaný návrh architekta Felixe Henryho z Vratislavi a ke slavnostnímu otevření rozhledny Wilhelmswarte došlo dne 9 července 1899 Stavba stála na pruském území poblíž státní hranice . I přes změnu poměrů po 2 světové válce byl vrchol s rozhlednou oblíbeným cílem turistů Samotná rozhledna však postupně chátrala a její osud se naplnil 11 října 1973, kdy byla odstřelena .

Das Glatzer Schneegebirge ist das dritthöchste Gebirge der Tschechischen Republik, der höchste Berg ist der Grulicher (Spieglitzer, Glatzer) Schneeberg mit einer Höhe von 1423 m ü M . Das Gebirge bildet einen wichtigen hydrographischen Knotenpunkt, dessen Gebiet zu drei Meeren gehört . Der Gipfel des Schneebergs hat schon immer Touristen von beiden Seiten der Grenze angezogen, aber der flache Gipfel erlaubte keine ausreichende Aussicht, so dass der Bau eines Aussichtsturms erwogen wurde Im Jahr 1890 erteilte Prinz Albrecht von Preußen (Neffe des deutschen Kaisers) dem Glatzer Gebirgs-Verein die entsprechende Genehmigung zum Bau eines Aussichtsturms Im Jahr 1893 wurde ein überarbeiteter Entwurf des Architekten Felix Henry aus Wrocław ausgewählt und der Aussichtsturm Wilhelmswarte wurde am 9 Juli 1899 feierlich eingeweiht . Der Bau stand auf preußischem Gebiet nahe der Staatsgrenze Trotz der veränderten Umstände nach dem Zweiten Weltkrieg war der Gipfel mit dem Aussichtsturm ein beliebtes Touristenziel Der Turm selbst verfiel jedoch nach und nach, und sein Schicksal erfüllte sich am 11 Oktober 1973, als er abgesprengt wurde

 Vyhlídková věž (33, 5 metrů) císaře Viléma s přilehlou 17metrovou vedlejší věží a restaurací přestavěnou ve 30 letech / Kaiser-Wilhelms-Aussichtsturm (33,5 Meter) mit angrenzendem Seitenturm (17 Meter) und einem in den 1930er Jahren neu umgebauten Restaurant

 Pramen Moravy v nadmořské výšce 1380 m s přístřeškem z kamení a betonu z roku 1909 / Die March-Quelle in einer Höhe von 1 380 Metern über dem Meeresspiegel mit einem Schutzdach aus Stein und Beton aus dem Jahr 1909

 Rozhledna s trigonometrickou věží ve 30 letech / Aussichtsturm mit einem trigonometrischen Turm in den 1930er Jahren

 Lichtenštejnská chata byla otevřena 21 . července 1912, zbořena byla začátkem 70 . let / Die Lichtensteinhütte wurde am 21 . Juli 1912 eröffnet, Anfang der 1970er Jahre wurde sie abgerissen

 Horská chata „Schweizerei“ byla vybudována na pruské straně v roce 1869 / Die Berghütte "Schweizerei" wurde 1869 auf preußischer Seite errichtet

 Ukázka hospodaření v lesním revíru Althannů / B eispiel der Wirtschaftsführung im Forstrevier von Althann

 Posezení před Sněžnou chatou pod vrcholem Králického Sněžníku, první zleva manželka fotografa Waltera / B eisammensein vor der Schneehütte unter dem Gipfel des Grulicher Schneebergs, die Frau des Fotografen Walter ist die erste links

 Lovecká chata pod Podbělkou (1308 m) / Jagdhütte unterhalb des Lattichbergs (1308 m)

 Lovecká chata U Strašidel / Jagdhütte U Strašidel

 Zbojnická chata / Räuberhütte

Králický Sněžník / Grulicher Schneeberg

DEŠTNÉ / DESCHNEY

Ves byla založena řádem cisterciáků v první polovině 14 století, první doložená písemná zmínka je z roku 1362 Hluboké lesy byly od počátku zdrojem obživy pro první obyvatele Kácelo se dřevo, v milířích se pálilo dřevěné uhlí, využívala se také síla horských potoků Koncem 16 . století tohoto bohatství začalo využívat rozvíjející se sklářství, vznikaly první sklářské hutě V první polovině 17 století došlo k přílivu kolonistů z německy mluvících oblastí . Vzhledem k tomu, že věhlas výrobků ze zdejších skláren se šířil daleko za hranice, si nádherné výrobky místních sklářských mistrů našly cestu do celé Evropy Více než 300 let tak představovalo sklářství významný zdroj obživy místního obyvatelstva, poslední sklárna v oblasti ukončila činnost v roce 1910 . Od počátku 20 . století se začala psát kapitola historie Deštného a okolí jako centra letní a zimní turistiky Významnou úlohu v tom sehrál JUDr . Jindřich Štemberka, který se zasloužil o vybudování první české turistické chaty (Panorama) v části obce zvané Dříš V následujících letech byly vytyčeny turistické trasy, vznikaly další chaty, hotely Významným byl rok 1925, kdy nad Deštným, na holém vrchu Šerlichu, vyrostla Masarykova turistická chata

Das Dorf wurde in der ersten Hälfte des 14 . Jahrhunderts vom Zisterzienserorden gegründet, die erste schriftliche Erwähnung stammt aus dem Jahr 1362 Die tiefen Wälder waren von Anfang an eine Lebensgrundlage für die ersten Bewohner Holz wurde gefällt, Holzkohle in den Meilern gebrannt und die Kraft der Bergbäche genutzt Ende des 16 Jahrhunderts begann die sich entwickelnde Glasindustrie, diesen Reichtum zu nutzen, und es entstanden die ersten Glashütten Als sich der Ruhm der Produkte aus den örtlichen Glashütten weit über die Grenzen hinaus verbreitete, fanden die schönen Erzeugnisse der örtlichen Glasbläser ihren Weg nach ganz Europa Mehr als 300 Jahre lang war die Glasherstellung eine wichtige Einnahmequelle für die örtliche Bevölkerung, bis die letzte Glashütte in der Region 1910 geschlossen wurde . Zu Beginn des 20 Jahrhunderts wurde ein neues Kapitel in der Geschichte von Deschney und seiner Umgebung als Zentrum des Sommer- und Wintertourismus geschrieben Eine wichtige Rolle spielte dabei JUDr . Jindřich Štemberka, der für den Bau der ersten tschechischen Touristenbaude (Panorama) verantwortlich war . Ein bedeutendes Jahr war 1925, als oberhalb von Deschney, auf dem kahlen Hügel Schierlich, die Masarykbaude für Touristen errichtet wurde

 Reichlův statek s větrným kolem stával v místech dnešního penzionu „U Matulů“ / Reichels Bauernhof mit Windmühle stand an der Stelle der heutigen Pension „U Matulů“

 Pohled k osadě Dříš (Wiederdriess) s horskou boudou Panoramou a novostavbou Jiráskova domu z roku 1930 / Blick Richtung Ortschaft Wiederdriess mit der Bergbaude Panorama und dem Neubau des Jirásek-Hauses aus dem Jahre 1930

 Pohled přes původní sklárnu (Karolinina huť, 1873–1910) v Z ákoutí (Hinterwinkel) k Deštnému s kostelem sv . Máří Magdalény a ke Dříši pod Špičákem (841 m) / Blick über die ursprüngliche Glashütte (1873–1910) in Hinterwinkel Richtung Deschney mit der Kirche St . Maria-Magdalena und Richtung Ortschaft Wiederdriess unter dem Spitzberg (841 m)

 Pohled k Zákoutí, vlevo stará hospoda, vpravo penzion „Frohe Zuversicht“ / Blick Richtung Hinterwinkel, links altes Gasthaus, rechts Pension „Frohe Zuversicht“

 Panský dům v Z ákoutí (pozdější penzion Květa) patřil majiteli sklárny Edmundu Kadlíkovi / Das Herrenhaus in Hinterwinkel (später Pension Květa) gehörte dem Besitzer der Glashütte Edmund Kadlík

 Panský dům v Zákoutí / Das Herrenhaus in Hinterwinkel

 Pohled k původní sklárně v Zákoutí, v popředí horská chata Alba, která vznikla na místě původní sklářské Vondrákovy hospody / Blick auf die ursprüngliche Glashütte in Hinterwinkel, im Vordergrund die Bergbaude Alba, die an der Stelle der ursprünglichen Vondráks Kneipe für Glasbläser gebaut wurde

 Cesta ze Zákoutí k Šerlišskému mlýnu, vlevo od cesty Hartwichova pila, vpravo kaplička Nejsvětější Trojice / Weg aus Hinterwinkel zur Schierlichmühle, links von dem Weg das Sägewerk von Hartwich, rechts die Kapelle der Hl Dreifaltigkeit

 Typická horská stavení na horním toku Bělé (Alba) při cestě k Šerlišskému mlýnu / Typische Bergbauten am Oberlauf der Alba am Weg zur Schierlichmühle

 Osada Šerlich pod Masarykovou chatou, v osadě byla školní budova a 10 chalup / Ortschaft Schierlich unter der Masaryk-Baude, in der Ortschaft befanden sich ein Schulgebäude und 10 Bauernhäuser

 Podoba Masarykovy chaty se šindelovou střechou z počátku 30 . let, chata byla postavena Klubem českých turistů v roce 1925 podle plánů architekta Bohuslava Fuchse / Masaryk-Baude mit Schindeldach aus den frühen 1930er Jahren, die Baude wurde 1925 vom Tschechischen Touristenklub nach den Plänen des Architekten Bohuslav Fuchs gebaut