Orientační běh 2011/1

Jak tO vidí…

… Jiří kreJčík

Před šesti lety jsem ve svém premiérovém úvod níku psal o tom, v jak nelehké době náš časopis vzniká. Jsem pěkný vůl, že jsem si to nenechal až na letošek, kdy na mě padla pozice šéfredaktora a první číslo dodělávám na antibiotikách. Moje osoba i celá slavná redakce v rozkladu, externí přispěvate lé asi ještě v zimním spánku, zpětná vazba od čte nářů mizivá. A že je to jenom dočasně? No jasně, Raúl Castro taky na Kubě vládne jenom dočasně.

Ale dost už. Brečet umí každý slávista a Orientační běh není Ostrov svobody. Jak se můžete přesvědčit v rozhovoru s Lojzíkem Lázničkou, na držku občas

padají i ti nejlepší. Důležité je umět se zvednout a zůstat optimistou. A ještě důležitější je jít dál a makat. Ne na sobě, to umí každý zoban z posilovny, ale na něčem pro ostatní. Takže vstávám z postele, abych dokončil poslední korektury stránek. Celkem mě jich čeká 43. To je jen o čtyři víc než moje prů měrná tělesná teplota za poslední týden.

Jiří Krejčík 1krysy@gmail.com

POstuP čísla

Od

k číslu

Obleva udeřila, sezóna LOB je tady. I letos se náš kalendář perfektně přizpůsobil přírodním pod mínkám, takže z původně plánovaných čtyř závod ních víkendů zbyla polovina.

Kolik registrovaných závodníků se stalo agenty a důvěrníky StB ve svých 19 letech nebo ještě dřív? Ptejte se Cibulkových seznamů a Jiřího Jansy.

Akademickou mistryní ČR na 5 km volně se stá vá Hana Hančíková. Všechny české akademiky na 10 km volně porazil jakýsi Bogdanov z Ruska a jakýsi Vodrážka z Plzně.

Máme dalšího vrcholového bafuňáře. Bohouš Hůlka byl jmenován do mezinárodní komise závod níků Trail-O při IOF. A kdyby jen do komise. Vévodí dokonce i novým oficiálním stránkám IOF!

Biatlonový stadión, krásně najeté stopy, citlivě postavené tratě. Jedny z nejkrásnějších českých LOBů za poslední roky se konaly za spolupráce Kruš nohorského rogainingového klubu a USV TU Dresden na území Německa. Nemohla by to být inspirace i pro celostátní závody v pěším OB?

„Vůbec netuší, že jsem lampión za zenitem,“ stěžoval si Jan Mrázek poté, co ho web běhy.cz oslovil se žádostí o rozhovor. Ale odpovídal jsi krás ně, Honzo. Ondřej Vesecký by z tebe měl radost!

LOBy ve Vrbně byly sice odloženy, ale lobáci vyrazili na Šumavský maraton. Obzvláště v katego rii Muži 19—39 let na 27 km volně se rozparádili a obsadili celou bednu (1. O. Vodrážka, 2. Bouchal, 3. M. Rygl). Takže to tam vypadalo vlastně jako na LOBech.

Sekce MTBO chtěla být světová a přejmenovala kategorie na M a W. Předsednictvo ČSOS jí to však zatrhlo. Správně, raději zůstaneme věčně mladými hochy a dívkami!

Dávejte pozor v lesích okolo Prahy, varuje Milan Borovička. V hustnících se letos přemnožila nejen černá zvěř, ale i trosečníci bez domova.

Česká reprezentace se na závěr první lednové víkendovky zúčastnila sprintového závodu v centru Bratislavy. Stavitelům se podařilo vytvořit zají mavou tra s množstvím opravdu pěkných voleb. Vypečený byl zejména postup 9—10 se spoustou zrádných zákoutí, na kterém se dalo leccos ztratit.

Napřímo to asi nepůjde, takže zprava nebo zleva? Řešení najdete na straně 34.. Štěpán Dlabaja s.dlabaja@gmail.com

Jiří Krejčík 1krysy@gmail.com

vydavatel: Český svaz orientačních sportů, Zátopkova 100, P.S. 40, 160 17 Praha 6 Strahov, Tel./fax: 220 513 295, E-mail: csob@cstv.cz, redakce a příjem inzerce: NORD SERVICE s.r.o. , Zámecký okruh 2, 74601 Opava, www.casopisob.cz, Jiří Krejčík editor, 1krysy@gmail.com, Lenka Klimplová redaktorka, lenka.klimplova@gmail.com, Petr Žaloudek redaktor, zhaly@seznam.cz, Ondřej Švirák redaktor, svirda@centrum.cz, Mirek Hadač inzerce a marketing hadac@nord-service.cz, Tel.: 602 719 817, Předplatné: Gábina Hadačová, gabina@nord-service.cz, Tel.: 602549144, Grafika a dtP: Pavel Vítek, pa.vitek@seznam.cz, Příspěvky do časopisu přijímá redakce v jakémkoliv počítačovém formátu. Loga závodů, fotografie, mapy apod. zasílejte na adresu redakce. Nevyžádané příspěvky a grafické přílohy se nevracejí. registrace: MK ČR E 10023 ISSN 1803-7496, Vyšlo: 30. 3. 2011. Uzávěrka příštího čísla: 2. 5. 2011

SKANDINÁVSKÝ DVOJBOJ

Vzhledem k malému počtu závodů v Čechách nám IOF zřejmě chtěla vyjít vstříc, a tak pro letošek zavedla také v LOB systém MS i ME v jednom roce. Co je ale potěšitelné, že MS dospělých se bude konat koncem března v švédském Tänndalenu a ME se spolu veteránským a juniorským MS a dorosteneckým ME konalo již počátkem února v norském Lillehammeru. Čili v zemích LOBu doslova zaslíbených.

Centrum závodů bylo v biatlonovém areálu u ves nice Sjusjøen asi 30 km od Lillehammeru. Přivítalo nás krásné počasí s teplotami –4 až -8 °C, které vyjma jedné sněhové přeháňky vydrželo celý týden. Pořadatelé přichystali extrémně hustou, avšak výborně upravenou sí převážně čárkovaných cest. Sněhu ani moc, ani málo, zkrátka akorát. Bezchybná organizace, on-line přenosy včetně GPS trackingu a k tomu navrch nejmodernější systém bezdotykové ho ražení Emit TFP (touch free punching). Zkrátka vše, co se na vrcholové závody sluší a patří.

Mistrovství Evropy LOB - 1. - 6. 2. 2011 - Lillehammer - Norsko

Erik Rost se řítí do cíle vítězného middlu s hromadným startem

–

DÍL PRVNÍ: NORSKO

Long Hned na úvod nás čekala nejdelší disciplína. Jelo se v hornatém terénu na sever od centra závo dů. Velmi kopcovitý závod, navíc prakticky celý v čárkách, byl obrovsky náročný jak po fyzické, tak po mapové stránce. Našim se docela dařilo, a jak se později ukázalo, byl to pro české barvy nejvy dařenější závod. V dorostenkách vybojovala velkou

Závod na klasické trati se skládal z řady kratších mapově náročných postupů a několika dlouhých voleb. Hned na dvojku se zdánlivě rovno cenná volba ukázala být výrazně rychlejší horem, Hlavně proto, že sjezd z 1. k. byl prakticky nejetelný. Jako menší chyták se ukázala 15. kontrola, kterou měly i ženy. Nejvý hodnější bylo jet přímo a ke kontrole poměrně dlouhou fikačkou, navíc mírně do kopce. Nejdelší a nejzají mavější volba přišla na 19. k. U mužů se nakonec ukázal nepatrně (cca 30 sec.) rychlejší postup přímo, i když vysápat se stěnou k jedničce sebralo mnoho sil a navíc následoval poměr ně nebezpečný sjezd. Objížděčku zvolil i vítězný Tunis, který si však hned na začátku závodu vybudoval takový náskok, že ho tato menší ztráta nemohla ohrozit. Ženská obdoba tohoto postupu je znázorněna červeně a tentokrát byla jasně výhodnější objížděčka. Rovně jely pouze Magdalena Olsson (dostala tu 2 minuty) a duo Randáková-Anttila se ztrátou 3 minuty. Dále je na mapě znázorněna Vodrova chyba, kterou se připravil o 4. místo, na něž dosáhl výborně jedoucí Bulhar Belomazhev, který právě od dlouhého postupu jel se stříbrným Taivanenem.

bednu 6. místem Petra Hančová. V ženách celkem jednoznačně vyhrála Švédka Helene Söderlund, která se jako jediná dostala pod 90 minut. A to přesto, že si hned na začátku přivodila nepříjemné poranění zadní části těla a do cíle dorazila s lehce zakrvácenou kombinézou. Naše nejlepší, Helena Randáková, udělala na začátku pár chybek a dojela jí Finka Liisa Anttila, se kterou pak spolupracovala

až do cíle, což jí vyneslo slušné 11. místo. Hana Hančíková pak skončila 13. V mužích jel výborně Ondra Vodrážka. Během závodu se pohyboval i na medailových pozicích a nakonec si dojel pro 5. mís to. Slušně zajel i Jirka Bouchal na 19. místě.

Ondřej Vodrážka i letos potvrdil příslušnost ke světové špičce pátým místem na longu

Foto: Jiří Bouchal

Vlastňák po rusku

Jak se dal totálně pokazit sprint, nám ukázalo ruské duo Gruzdev-Barchukov. Zatímco jeden měl po závodě kvůli tříminutové chybě na druhou kontrolu, druhý si to rozfázoval do mnoha malých kliček. Oba favorité na čelní umístění přidali ještě několik dalších menších chyb a v cíli je dělily pouhé 2 sekundy – na 41. a 42. místě.

Sprint

Po dni volna, který český tým využil k projížce po trati Birkebeineru, kultovního dálkového závodu, kterého si Norové cení více než u nás slavnějšího Vasova běhu, se jel sprint. Start i cíl byl na stadi onu a navíc zde byla i výměna mapy, takže jsme se moc daleko od stadionu nedostali. Přesto to byl v extrémně husté síti stop (pro ilustraci: Vodr napo čítal 119 křižovatek, kterými na 5 km trati projel) mapově velmi náročný závod, ve kterém rozhodo valy sekundy, ale daly se ztratit i minuty, o čemž by mohli vyprávět Rusové Barchukov a Gruzdev. Našim se příliš nedařilo, nikdo se nevyvaroval chyb, a tak bylo nejlepším umístěním 9. místo dorosten ky Hančové. V ženách se o umístění v Top 10 při pravila chybou na 9. kontrole Hanka Hančíková a propadla se na 16. místo. Ostatním se dařilo ještě

méně. Vodrážka chyboval hned v úvodu, Bouchal to měl rozjeté slušně, pak se ale cestou na 11. kontrolu nechal stáhnout Kiiskinenem až na 12. Sice si toho všiml, vrátil se a do cíle dojel na rozdíl od Fina se všemi kontrolami (alespoň pro tentokrát), ale 25. a 26. místo je pro plzeňské duo zklamáním. Z vítězství se radovali Ruska Tatiana Vlasova a Švéd Peter Arnesson.

Middle

Poprvé se na velké akci jel middle hromadným star tem. Zážitek to byl jistě zajímavý, ale opakování by si většina účinkujících jistě nechala ujít. Start mužů ve chvíli, kdy se po stejné cestě pohybovaly v protisměru ženy, brutální zácpy na uzlových kontrolách a nakonec hromadný dojezd skupin pěti, osmi závodníků. Je to ještě orienák? A přitáhne to snad nějaké diváky? Osobně bych řekl, že budoucnost je spíše v zavádění moderních technologií, které mohou divákovi přinést více zážitků a tudíž přivést více diváků, než prosazová ní pseudo-atraktivních formátů. Ale možná se pletu. Našim se dařilo podobně jako v předešlých závo dech. Nejlépe opět dorostenka Hančová na

Mapa sprintu mužů se zakresleným postupem na 11. kontrolu, který byl jedním z klíčových. Ideální postup zleva, který byl relativně krátký a zároveň se většina stoupání vyjela po široké cestě, zvolil vítěz Peter Arnesson (PA). Stříbrný Staffan Tunis (ST) jel přímo, musel tak vyjet velmi ostré stoupání po čárce a ztratil na Arnessona 12 sekund, což ho spolu s chybkou

40 a Jenda Lauerman (JL) 46 sekund. Samostatnou kapitolou je Jirka Bouchal (JB), který se nechal v závěru stáhnout Finem Kiiskinenem na 12. kontrolu a dostal tu 1:12 min. Obrázek znázorňuje situaci, kdyby všichni startovali z 10. kontroly společně.

Zajímavá bitva se odehrála v závěru ženského middlu. Vedoucí duo Reenaas a Kozlova nejprve lehce chybovalo při odjezdu od 16. Zatímco Norka zvolila pro dohledávku předposlední kontroly fikačku a zajistila si tím zlato, Ruska jela nepoměrně delší objížděčkou a byla předstižena svojí krajankou Malchikovou. Ačkoliv u kontroly byly spolu, Malchiková se nemusela otáčet, což je při použití bezdotykového ražení obrovská výhoda.

Helena Randáková na trati middlu - 18. místo

6. místě. Juniorky a dorostenci na konci dvacít ky. Michal Argaláš pak zaznamenal 28. místem nejlepší výsledek juniorů na tomto šampionátu, a to jistě není moc lichotivá vizitka. V ženách se v závěru strhl zajímavý souboj, ze kterého vyšla vítězně domácí hrdinka Marte Reenaas před dvojicí Rusek. Z našich opět nejlepší Hančíková 12, před Randákovou 18. V mužích si to rozdala uplách nuvší dvojice Rost (SWE) a Tunis (FIN). Nakonec se radoval Švéd, který dlouho vedoucího Fina dostihl 3 kontroly před cílem a v závěru měl více sil. Náš Ondřej Vodrážka vybojoval ve skupině o 8—17. místo konečné 13. umístění.

Štafety

Závěr šampionátu obstaraly tradičně štafety. Ačko li se závodilo ve stejném prostoru jako všechny předcházející závody, díky hustotě a členitosti stop se rozhodně nedalo spoléhat na znalost terénu. Ve všech kategoriích to byl čistě souboj skandináv

ských a ruských štafet. Ostatní bojovaly od 5. místa (v redukovaném pořadí) dále. V juniorkách se před naše dívky dostaly ještě Estonky, takže 6. místo a velká bedna. To junioři ze svých nevýrazných výko nů nevybředli a skončili až 8. za Švýcary, Estonci a Lotyšskem. Ženy si v sestavě Hančíková, Karo chová a Randáková dojely pro „tradiční“ 5. místo. Týmy Švýcarska a Ukrajiny přece jen nedosahují takové výkonnosti, aby našim mohly konkurovat. Více států ženskou štafetu ani nepostavilo, takový je bohužel současný stav ženského LOBu. Muži si prožili smolný den. Zatímco loni bojovali na dohled od silné čtyřky, letos nám ujel nejen Ruskoseverský kvartet, ale i páté Švýcarsko, a bohužel i dosti výrazně. A co hůř. Bouchal, který nejprve rozjel štafetu celkem nadějně, vynechal (tentokrát definitivně) kontrolu následující po diváckém úse ku. Navíc Lauerman druhý úsek dost pokazil, takže české Béčko (Drobník, Škoda) předávalo do závě rečného úseku před Áčkem. Vodrážka už tak trochu bojoval s větrnými mlýny. V závěru sice o kousek

předjel finišmana druhé české štafety Lacigu, ale bylo to právě trio Drobník, Škoda a moje maličkost, které se mohlo radovat z umístění na velké bedně. Mohlo, ale neradovalo. Pořadatelé nějak nepocho pili, jak se vyhlašuje redukované pořadí. Po menších problémech vyhlásili kategorie juniorek, juniorů a žen správně, u mužů však trvali na ruském a fin ském Béčku, takže se naše ani Švýcarská štafeta potlesku nedočkaly. Trošku smutné zakončení jinak nádherného šampionátu.

Závěrem

Norské závody splnily přesně to, co jsme oče kávali. Nádherné terény, výborně najeté stopy, pěkné a pekelně náročné tratě. A k tomu luxusní počasí, azůro, -5°C, prostě paráda. A až na drob ný kiks při vyhlášení štafet velmi dobrá organiza ce. Výsledkově se bohužel tolik nedařilo. Zatímco v kontinentálních terénech jsme schopni seveřa nům alespoň trochu konkurovat, v jejich rajónu na ně zkrátka nemáme. Chybí nám ty hodiny naježděné s mapou. Schopnost plynule projíždět a orientovat se v takovéto síti stop se ve Vrchlabí nenaučíme a na trávení půlky zimy na soustředěních ve Skan dinávii prostě nemáme. O to víc je nutné vyzdvih nout 5. místo Vodra na klasice, o které se její vítěz Staffan Tunis vyjádřil: „byl to lyžařský orientační běh v jeho nejčistší a nejnáročnější formě“ (více se dočtete v rozhovoru se Staffanem).

Spolu s juniorským a seniorským mistrovstvím se jelo také veteránské MS, kterého se zúčastnila také sedm statečných Čechů. Nejlépe se s mezi národní konkurencí popasoval Milan Venhoda a v M40 si připsal pěkné 2. místo (sčítaly se časy longu a middlu). Stal se tak vlastně nejúspěšnějším českým závodníkem na šampionátu. Pokud se chcete o ME dozvědět víc, mrkněte na web http://www.skio2011.com/ vřele doporuču jeme hlavně záznam z GPS trackingu.

Radek Laciga rala@volny.cz

Druhé kolo mužského middlu, které bylo kratší. Ostatní kategorie a také první mužské kolo to měly velmi podobné, akorát se třemi smyčkami dále od centra. Na obrázku je vidět, jak vypadá dojezd u hromadného startu při krátké trati.

Michal Drobník občerstvuje, klasika je dlouhá

KDyž VšEchNy PORAzÍš, tak je

jedno, cos celou zimu dělal

Kdysi jsem dělal práci na zjišování a porovnávání objemu tréninků u letních a zimních orienáků reprezentantů u nás i ve světě. Borci se v průměru pohybovali okolo 600—700 hodin za rok. A najednou se objeví dvacetiletý Fin Olli-Markus Taivainen, který jich má 1000. K tomu všemu závodí v létě i v zimě a za poslední dva roky vyhrál, co se dalo: juniorské mistrovství světa v OB i kompletní sadu medailí z MS v LOB. Letos na ME v LOB byl druhý na klasice a třetí na sprintu. Jen middle mu nevyšel. Jak to tenhle šílenec dělá?

Kde bydlíš a kde trénuješ? Můžeš lyžo vat přímo v místě, kde bydlíš?

Narodil jsem se v Pello, v malé vesnici v severním Finsku u švédských hranic. Ale momentálně žiju na více místech. Během zimy se dá ve Finsku lyžovat kdekoliv a v Kajaani, kde pracuji, je možnost lyžovat celý rok.

Jsi z orienácké rodiny?

Moji rodiče dělali na světové úrovni kanoistiku. Vzhledem ke špatným podmínkám ke kanoistice v Pello chtěli, abychom s bráchou zkusili jiný sport. Začal jsem tedy s orientačním během, když mi bylo 8, lyžařský OB jsem zkusil o něco později.

Závodíš pořád za klub Pellon Ponsi. Máš nějakého osobního trenéra?

Trénuju se sám (někteří další závodníci koneckonců taky). Můj děda byl v osmdesátých a devadesátých letech profesionální trenér, takže je skvělé si s ním o tom povídat.

Dostáváš nějakou finanční pomoc od státu? Jsem zaměstnanec armády, což mi umožňuje mít perfektní profesionální podmínky k tréninku.

V Česku je běžné, že většina reprezen tantů v LOBu studuje vysokou školu, nebo ji nedávno dostudovali. Jak jsi na tom se studiem ty? Se studiem jsem skončil asi po dvou přednáškách, když jsem dostal příležitost v armádě.

Jsi členem reprezentačního družstva v pěším OB i v LOBu. Předpokládám, že te se soustředíš hlavně na lyžování. Kdy se začneš připravovat na běžeckou sezónu?

Hned po skončení MS v LOB ve Švédsku. Ani ne týden po něm už máme první kvalifikační závod na pěší MS. V podstatě se na pěší sezónu připravuji neustále. Letos v zimě jsem byl například na deseti denním soustředění ve Španělsku. Obvykle během zimy běhám 5–10krát týdně. Většinu dlouhých vytrvalostních tréninků ale absolvuji na lyžích.

Soustředíš se na jeden sport víc a druhý bereš jako doplňkový k tomu prvnímu? Nebo prostě v zimě děláš naplno LOB a v létě pěší OB?

V současnosti je to 50:50, ale za několik let to bude 100 procent pro letní OB.

Jak se ti líbily závody v Norsku? Přišly ti těžké? Te myslím hlavně po technické stránce: hustota stop, čtení mapy, volbu postupů…

Závody s takovouhle sítí stop jsou ve Finsku běžné. Nepřišlo mi to nijak extrémně husté nebo zrádné. Malým problémem byla akorát vyšší nadmořská výška (okolo 1000 m. n. m.), zvláště při klasice.

Kolika závodů v LOBu jsi se letos zúčast nil nebo zúčastníš?

Snažím se v zimě závodit tak zřídka, jak jen to jde. Takže jenom šest národních mistrovství a nějaké čty ři další závody ve Finsku, a samozřejmě ME a MS.

Jezdíš i hladké závody? Lyžařské závody jsem jel letos tři, spíš kvůli tréninku.

Bylo pro tebe ME v Norsku hlavním vrcholem sezóny, nebo se připravuješ na MS ve Švédsku?

Hlavním cílem je samozřejmě mistrovství světa. ME bylo jenom dobrým tréninkem pro MS.

Když tedy trénuješ i na MS, které je letos tak pozdě, kdy se začneš připravovat na letní sezónu? Stihneš mít vůbec nějaké odpočinkové období? Žádnou přestávku v tréninku nedělám, protože hned po MS odjíždím na reprezentační tréninkový kemp do Švýcarska.

Když jsi i reprezentantem v pěším OB, netlačí tě trenéři k tomu, abys místo lyžová ní víc běhal? Není pro tebe nevýhodou, že lyžuješ až do konce března, kdy už začíná běžecká sezóna?

Bývalý hlavní trenér Jane Salmi mi řekl: „Když při jedeš na tréninkový kemp přímo z MS v LOBu a porazíš všechny Švýcary kromě Hubmanna, tak je mi jedno, cos celou zimu dělal.“

Mezi závodníky kolují zvěsti o tom, že jsi poslední roky natočil 1000 hodin ročně. Je to pravda?

Pravda to je. Na lyžích najezdím od listopadu do března okolo 4000 kilometrů. Minulý rok jsem pro dělal základní vojenský výcvik a absolvoval jsem osm vojenských kempů včetně několika nocí strá vených v lese. Takže to byl důvod, proč jsem tréno val trochu méně než obvykle zhruba 850 hodin.

Kolik máš v zimě za týden fází, a už lyžařských, nebo běžeckých?

Obvykle okolo 20 fází týdně. To znamená ranní jogging (20—30 minut v tempu 4—4:15 na kilo metr) a dvě „opravdové“ fáze.

Co tvůj bratr Juho-Matti, který v Norsku také závodil? Můžeme čekat dalšího světo vého šampióna z Finska?

Juho Matti je o dva roky starší. Měl zatím dost pro blémů se zdravím a s úrazy, ale bude určitě ještě lepší.

Díky za rozhovor a hodně štěstí na mistrovství světa!

Jiří Bouchal mlatil@email.cz Ondřej Vodrážka ovodr@seznam.cz

Komentář Ondřeje Vodrážky:

Je to magor!

Nedalo mi to a trochu jsem se zamyslel nad tím, kolik toho pan Tai vainen vlastně odtrénuje. Když začnu lyžováním, tak najezdí 4000 kiláků za 5 měsíců, to je v průměru 28 km denně. Olli-Markus zřejmě celou zimu jede na 3 fáze, přičemž ranní je krátký běh, i když úplně pomalu to taky nechodí (4 minuty na kilák bych po ránu asi nedal). Pak jde jednu fázi na lyžích a jednu fázi běh. Za týden 20 fází, za měsíc 80 a za zimu 400. To je samozřejmě jen prosté násobení, ale pro představu dobré. I když trochu nepředstavitelné, protože ten člo věk vůbec neodpočívá. Přes zimu poměrně málo závodí. Nedivím se, při závodech ty kiláky tolik nenaskakujou. Jenom se divím, že dokáže být na těch závodech v zimě tak živej.

Přes léto zřejmě trochu ubere a pravděpodobně už tolik nelyžuje, ale v konečném součtu se zřejmě dostane na těch 1000 hodin. Jako voják sportovec na to má určitě čas a podmínky, ale stejně je to darda. Když jsem byl na vojně já, tak jsem měl 500 a točil jsem jak guma. (Nepočítal jsem ty ranní 20minutové joggingy. To by mi to skočilo hned na 530.) Letos se dostanu tak na 300. Ale zase chodím do práce a stavím s dětma vláčky. Jsem zvědavý, jestli Taivainen v objemu poroste až do těch zhruba 25 let, jak je tomu u vytrvalců běžné.

A ještě jedno číslo, která je tak na 90 % ověřené. Lukáš Bauer nalyžuje za sezónu 6000 km. Ale za 6 měsíců (říjen - březen) - to je 33 km/den. A to je Lukáš taky pěknej „gumídek“. Olli-Markus v rozhovoru naznačuje, že za pár let přesedlá výhradně na pěší OB. To se teda máte na co těšit, letňáci. Pokud ho teda při nějakém dlouhém laufu nesežere medvěd.

Ondřej Vodrážka ovodr@seznam.cz

NEJcENNěJšÍ VÍTězSTVÍ

je takoVé, které je suVerénní

Ty sám trénuješ speciálně na nějakou distanci, nebo chceš být univerzální závod ník?

Chci být univerzální. Mé úspěchy na jednotlivých tratích se měnily rok od roku, letos a loni to byl long ale když se podíváš na MS, mám medaile ze všech disciplín kromě longu.

Kolik kilometrů ročně nalyžuješ a jaká je tvá letní příprava?

V minulých letech jsem si obvykle řekl, že přesta nu počítat, když najezdím 1000 kilometrů a to je obvykle na začátku prosince. Letos jsem se ani neobtěžoval počítat prvních 1000 kilometrů, můj tréninkový deník ukazuje, že mám nyní (8. března) necelých 300 hodin lyžování. Během léta se snažím trénovat co nejvíce různorodě: běh, orientační běh, kolečkové lyže, cyklistika, posilování...

Tak díky a hodně štěstí ve Švédsku.

Se Staffanem Tunisem jsem se rozhodl udělat rozhovor jednak proto, že je to „můj ročník“, ale hlavně proto, že posledních pár let patří mezi nejúspěšnější závodníky LOB a především je to velký sympaák. Pokud byste o něm chtěli vědět víc, tak koukněte na jeho blog, který, ač je Staffan Fin jak poleno, je psán švédsky: http://staffantunis.blogspot.com/

První medaile jsi získal na MSJ 2002 v Čechách, kde jsem i já začínal svou reprezentační kariéru (i když ne tak úspěšnou). Jak na tyto závody vzpomínáš?

Na Jablonec mám skvělé vzpomínky! Zvláště na štafety. Krásné slunečné a teplé počasí, tání sně hu a samozřejmě nezapomenutelné vítězství nad Rusy. Ale mrzí mne, že jsem nevyhrál žádné indi viduální zlato. Od té doby se těším na další závody v Čechách, tak snad brzy něco uspořádáte.

No, já bych tak optimistický nebyl. Ty jsi letos v Norsku obhájil vítězství v longu z loňského ME, ale individuální zlato z MS ti stále chybí. Je to tvá hlavní motivace pro další trénink, nebo máš nějaký jiný důvod?

Hlavní motivací pro mě je láska k tomuto sportu a když mám formu, tak si závodění skutečně užívám. A zisk zlata na MS? To je můj cíl již několik let.

Za svou kariéru jsi nasbíral mnoho úspě chů. Kterého z nich si vážíš nejvíce? Jak jsi řekl, vyhrál jsem poslední dvě klasiky na ME. Navíc poměrně suverénně, čehož si právě hodně cením. Štafety v Japonsku 2009 byly také speci ální, protože to bylo první štafetové zlato na MS v mužích pro Finsko od roku 1994. Mám-li vybrat jeden, myslím, že to bude právě letošní long v Nor sku. Protože to byl lyžařský orientační běh v jeho nejčistší a nejnáročnější formě.

Je podle tebe cennější zlato z ME nebo stříbro z MS? A je úspěch na klasice více než v middlu či sprintu, nebo to bereš vše na stejné úrovni?

Myslím, že zlaté medaile jsou cennější než stříbrné medaile a navíc na ME je větší konkurence, protože silné státy mohou nasadit 6 lidí oproti 4 na MS. Takže bych vybral zlato z ME. Já hodnotím všechny disciplíny stejně, ale myslím, že vítězství je cennější, pokud ovládnete závod tako vým způsobem, že není pochyb o tom, kdo byl ten den nejlepší.

Ptám se proto, že někteří lidé v Česku upřednostňují long, protože je tradiční a nejvíce namáhavý. Jiní zase říkají, že long je pouze otázka fyzické kondice, že krátké distance jsou více orientačně náročné a tím i více zajímavé. Jaký je tvůj názor? Podle mě je dobře, že máme různé dis ciplíny s rozdílnými požadavky na nároč nost. Co se mi nelíbí, je příliš orientačně náročný sprint, ten by měl být hlavně o rychlosti. Podle mého názoru by měl být technicky nejnáročnější závod middle.

Radek Laciga rala@volny.cz

Foto: Milan Venhoda

Staffan Tunis na middlu dlouho vedl, ale nakonec se musel sklonit před Erikem Rostem

Foto: Zsolt Halmágyi, www.sportfoto.ro

R EPRE V RO c E 11

Loňské výsledky české reprezentace na vrcholných akcích byly trochu rozpačité. Na jedné straně několik výborných výsledků, na druhé straně spousta nenaplněných očekávání. Není divu, že

přes zimu proběhl sice málo viditelný, ale o to důležitější upgrade systému. A v čem spočíval? Na to už nám odpoví reprezentační kouč a jeho tři svěřenci.

V MAN š A f T u c ÍTÍM P uč ET NOVO u ENER g II

Ještě loni připravoval tréninky jen našim nejlepším závodníkům. Letos už kromě reprezentačního družstva koučuje i malého syna Kryštofa. Aby naplnil své obvyklé penzum příspěvků do časopisu, museli jsme ho tentokrát posadit do křesla pro hosta. Co tedy očekává od letošní sezóny šéftrenér Radek Novotný?

Přípravné období pomalu vrcholí. Jaký máš z dosavadní zimní přípravy pocit? Stěžejní přípravné měsíce jsou teprve před námi. Ale pocit je zatím pohodový, možná i proto, že jsme se zatím tolik neviděli. Loni mi připadalo, že jsme po těch tučných letech mnozí už trochu vyhořeli, ale letos se zase snažíme nabírat nové impulsy a dělat některé věci trochu jinak. Pozitivně vnímám třeba i společná soustředění s juniory, vnáší to na plac novou energii a nutí nás to všechny k ještě příkladnějšímu přístupu. Ti starší se musí zase o trochu víc snažit nenechat se porazit a na těch mladších je sem tam vidět určitý posun v myšlení. A přístup k věci, pro který je tenhle manšaft uzná vaný i světovou špičkou, přirozeně přechází i na ty, kteří svoji kariéru teprve startují.

Jaké další nové impulsy kromě společných kempů s juniory máš na mysli? Soustředění jsou letos kratší, ale o to údernější. Závodníky to tak časově nezatěžuje, ale mělo by jim to přinést spoustu poznatků k následným úvahám. Po letech zaměření na stresové situace a kontakt ní orienák se zase trochu vrátíme ke kořenům a budeme víc běhat celé tratě i k tomu jsou kratší soustředka vhodnější. Trochu jsme si pohráli s GPS, takže jsme schopní po tréninkovém závodě sesta vit náš vlastní repre tracking na základě záznamů od závodníků, kteří běhají s GPSkou a to je už většina. Já sám pak i nadále pokračuji ve zkou mání analogie mezi námi a Švýcary. S podzimem jsem některé své hypotézy důkladně prokonzulto val s Thomasem Bührerem a snažím se postupně inspirovat jejich úspěšnou strategií, samozřejmě ne bezhlavě. Ale jestli bychom se od někoho měli učit, tak zejména od těch, kteří sedí na absolutním vrcholu a přitom mají podobné podmínky jako my. Někteří kluci tak například do svého tréninku zařa dili ostré silové fáze. A já osobně se snažím ovlivnit celý tým ve prospěch efektivnější práce s odpočin kem a vytěžení většího přínosu z mapových fází a závodů. Ještě víc zamířit do středu terče.

V posledních letech měl základ repre zentace poměrně stabilní složení, ale v tré ninku se stále častěji ukazují skvěle i někteří mladí. Myslíš, že mládí by se mohlo prosa dit právě letos ve Francii? Terény jsou pro všechny velkou neznámou, tak by mohli mít srovnatelné podmínky…

Terén neterén, každý musí nejprve prolomit psychic kou bariéru nominačních závodů. Tam se vždycky poprvé naplno ukáže i mentální síla neviditelná, ale rozhodující. A ten, kdo to už dokázal, je na koni.

V tom mají ti starší výhodu. Tvrdě vydřenou... Terén ve Francii je ale hodně specifický. Vyžaduje odlišnou techniku, než s jakou se běhá drtivá většina našich závodů. Na mnoha postupech je kumšt vůbec vymyslet, jak kontrolu teoreticky najít tak, aby to bylo na jistotu. Navíc se často nedá mapovat za běhu, hlava dostane pořádně zabrat. Takové závo dy se z atletického tréninku opravdu vyhrát nedají. V tréninku je potřeba lámat si hlavu i nohy. Kdo to udělá, má větší šanci uspět. Tolik k těm šancím...

Jinak vloni jsme do přípravy v Norsku investovali hodně času i peněz, a přesto si troufám tvrdit, že potřebnou jistotu jsme nezískali. Jít Thierryho ces tou tedy strávit ještě víc času v dějišti MS nebo jiných podobných terénech je pro nás naprosto nereálné. Proto musíme jít víc po efektu. Soustředit se na klíčovou otázku: jak v takovém terénu běžet co nejrychleji, a zároveň bezpečně? A hrát si víc s pocity, to nám v Norsku vůbec nevyšlo. Přitom zdravá sebedůvěra dává křídla.

S novou sezónou jste změnili i krejčího. Od letoška vás bude oblékat Trimtex a pod mínky jsou prý skutečně velkorysé. Můžeš to upřesnit?

Kompletní změna šatníku je taky jeden z kroků, vedoucích k oživení a nastartování něčeho nového. Inovace jsou nutné. Navíc s Trimtexem dohodnu té podmínky jsou skutečně královské, český tým ještě nikdy takové neměl, alespoň ne v posledních dvaceti letech. I to je signálem, že si v rámci svě tového orienáku stojíme slušně. A není to zdaleka jen o výsledcích. Ty podmínky jsou v kostce takové, že máme dostupné špičkové oblečení pro komplet ní pětadvacetičlenný tým. Vydělají i junioři, kteří podědí celou minulou kolekci od Noname. Takže materiál máme, snad z něj vyplyne i nějaká ta další nemateriální motivace a příznivé pocity.

Technický trénink jménem odbočovák si hned zamiloval například Jan Procházka. Má pomoci víc zafixovat pečlivé provedení odběhu z cesty.

Problémy s tréninkem i motivací vyřešil náš nejlepší závodník posledních let možná trochu nečekaně. Michal Smola skončil s pohodlným životem téměř profesionálního sportovce a zapojil se do pracovního procesu.

Na úvod dovol, abych ti poblahopřál k blížícímu se přírůstku do rodiny. Kdy čeká te potomka?

Jak to víš? Zatím jsem to skoro nikomu neřekl! Malý Vlk by se měl narodit zhruba dva týdny po mistrovství světa.

Za poslední půlrok se toho u tebe změni lo mnohem víc. Přestěhoval ses za prací ze Zlína do Rožnova pod Radhošem. Jak se ti tam líbí?

Do Rožnova jsem se úplně nepřestěhoval, jen tam pár dní v týdnu přespávám. Rožnov je v pohodě. Žádný velký shopping tam neuděláš, ale okolní příroda a pohodová atmosféra malého města je hodně příjemná.

Změnil jsi letos svůj trénink? Využil jsi horského prostředí k častějším lyžařským fázím?

Trénink se změnil hodně. Objem šel výrazně dolů, podíl intenzity naopak nahoru. Na tříhodinové běhy terénem už te prostě není čas. Přes zimu byly tré ninky v Rožnově dost krušné. Jsou to prostě hory, pořád je mlha nebo vítr, mráz, déš. Letos bylo sněhu v Beskydách málo, takže nalyžováno moc nemám. Ale podmínky na běhání jsou v Rožnově dobré. Intervaly se dají běhat po cyklostezce kolem Bečvy, i když je sníh. A trénink v kopcích a v terénu taky není problém. Horší je to s mapami. V blíz kém okolí jsou jen dvě starší, které nevypadají moc zajímavě, ale musím přiznat, že jsem na nich ještě nebyl. Většinou se na mapový trénink zastavím někde po cestě, když jedu domů do Zlína.

Jak to vypadá s tvou biofarmou na ovce a přilehlou restaurací s puncem ANO, ŠÉFE?

Chalupa v Beskydách s několika ovečkami by se mi líbila, ale zatím se do Rožnova s Aničkou stěhovat nebudeme. I kvůli očekávanému přírůstku do rodiny zůstaneme zatím raději ve Zlíně.

A co závodnické ambice? Jaké máš cíle na letošní sezónu?

Cíl je jednoznačně nominovat se na MS a podat tam co nejlepší výkony. Moc bych chtěl pomoci české štafetě k medaili. Už musíme to prokle tí čtvrtých a pátých míst prolomit! Taky mě láká middle, který by měl být v mapově hodně těžkém terénu. Jiné cíle v podstatě nemám, protože chci maximum času, kterého te mám málo, věnovat přípravě zaměřené na MS.

Takže žádný odchod na odpočinek zatím neplánuješ a soupeři s tebou mají počítat?

Vloni po MS jsem měl v úmyslu s běháním skončit, ale zjistil jsem, že mám pořád chu trénovat, i když je to až večer po práci. Takže letos se mnou soupeři opravdu musí počítat!

chLAPSKÝ MOzEK POTřEBuJE NA zMěNy čAS

Alespoň tak hodnotí sérii svých nedávných životních a tréninkových veletočů reprezentant Tomáš Dlabaja. Co všechno obrátil na přelomu roku naruby a jaká jsou jeho očekávání směrem k blížící se sezóně?

V posledním půlroce si ve svém životě změnil několik podstatných věcí včetně. Jakpak k tomu všemu došlo? V podstatě vše rozhýbala myšlenka začít bydlet dohromady se svou přítelkyní. Zpočátku jsem byl neoblomný jako skála, že se z Brna nehnu. Ale znáš to, chlapský mozek potřebuje na všechny změny trošku času, trochu to tam proválet a nakonec pak zjistí, že ideální řešení je to na počátku zavržené. A tak to začalo: změna města, s tím spojená změna školy z VUT Brno na ČZU Praha, ale v podstatě stejný obor doktorandského studia, a samozřejmě změna tréninkového prostředí. S odstupem času hodnotím všechny tyto věci velmi pozitivně. Areál univerzity i naše bydlení jsou na kraji Prahy v Suchdole, kde se zároveň velmi dobře trénuje.

Co se obecně změnilo ve tvé letošní zim ní přípravě? První výsledky z akcí reprezen tace vypadají vcelku pozitivně. Opět je důvodů hned několik. Mám o něco více času na trénink než dřív. Mám lepší přístup k regeneračním aktivitám ve školním sportovním centru. A v letošní mrazivé zimě si taky užívám možnosti trénovat v pří jemném teple atletické haly v Praze ve Stromovce.

Na tréninku si začal spolupracovat s Radkem Novotným. Proč si se k tomu rozhodnul a jak se projevuje jeho trenérský přístup?

Loňská sezóna se mi vůbec nepodařila. V průběhu roku jsem několikrát hodně experimentoval v tréninku a dvakrát jsem se dostal výkonnostně hodně na dno. Nejprve na celý duben a vyhrabal jsem se těsně před MČR ve sprintu. Bohužel jsem tomu později nekladl větší pozornost, a tak jsem se znovu zrušil při přípra vě na MS. V průběhu MS se pak forma díky něko lika volným dnům zlepšovala a závěrečné štafety už jsem odběhl docela slušně. Trénink jsem si víceméně plánoval zcela sám, s Honzou Kalendou se bohužel vídáme málo.

Oslovit Radovana bylo velmi spontánní rozhodnutí, které má v sobě ale hodně logiky. Společně tráví me na akcích reprezentace přes dva měsíce v roce, máme v hlavě stejný cíl MS. Radovan jako trenér velmi vyspěl a jeho současným tréninkovým prostřed kům věřím. A nebudu zastírat, že jsme se oba hodně inspirovali tréninkem švýcarské reprezentace.

Jak tedy vypadá tvůj aktuální tréninkový týden?

Triviální otázka, na kterou se hůře odpovídá. Těžko na příkladu jednoho týdne ukáži svou přípravu, protože

skladbu každého týdne narušuje víkendový program. Na ukázku můžu popsat jeden březnový týden, kdy budu absolvovat MČR v krosu.

Těch změn u tebe je víc, kromě lokality a trenéra i oddíl. V další sezóně budeš starto vat v dresu Turnova. Co tě k tomu vedlo? Příběh začíná v podstatě už v roce 2000, kdy do SKOB Zlín přestoupil s rádiem běhající junior Petr Váňa a já ho na oplátku překřtil na Žokeje. Po deseti letech jsme se znova sešli a bydlíme v Praze kousek od sebe. Už před dvěma roky jsem byl lapen výborným kolektivem Turnováků, který s námi začal běhat za švédský klub. A protože mí největší kamarádi z vysoké ze Žabin už jsou pryč, táhlo mě to jinam. Hledal jsem silný oddíl, který by podporoval mé vrcholové běhání. Turnov je atraktivní a ambiciózní tým na vzestupu, kterému můžu pomoci a oni na oplátku mně.

Blížíme se k závěru, co očekáváš od sezóny 2011?

MS ve Francii je velkou výzvou i stejně velkou nezná mou, co se terénů týče. Věřím, že po delší odmlce zaútočím opět na medaili. Největší šancí pro super výsledek je bezesporu štafeta, do které bych se chtěl nominovat. Tým je letos silný a nažhavený makat. V závěru sezóny pak máme možnost ukázat se na domácí půdě při SP v Liberci, na to se opravdu moc těším.

aktivita, klus držet tempo kompenzační cviky kompenzační cviky

Thierryho komentář

čO č KA OD Th IERRyh O

„Dej si pozor na označení ‚kluci z první štafety‘! V manšaftu nemá nikdo nic jisté,“ upozorňoval mě před tímto rozhovorem kouč Radovan. Přesto je tak nějak logické a spravedlivé, aby rozhovory s pány Smolou a Dlabajou doplnil i jejich druhý úsek, tedy Jan Procházka. A nebylo ani tak těžké najít téma, o kterém si budeme povídat.

Ahoj Bete, mám se tě zeptat, proč běháš tako vý kanál a dostáváš od Thierryho takovou čočku.

Tak to ses zeptal v tu správnou chvíli. Právě jsem se vrátil z 10denního tréninkového kempu v Portugalsku, na kterém jsem mimo jiné trénoval i s Thierrym a Phi lippem Adamskim. A co jsem si krom kopce čočky z tohoto tréninkového kempu odvezl? Neuvěřitelných 250 km naběhaných v 10 dnech, z toho 70 % času na mapě a 7 nočních tréninků. Takovou porci si asi málo z nás dokáže představit. I pro mě to byl extrém.

A pro Thierryho?

Pro Thierryho to byl pouze jeden z mnoha trénin kových týdnů. Nejhorší na tom všem je, že jsem ho nedokázal porazit ani na jednom ze tří denních mapových úseků (2,6—2,2 km s hromadným star tem), které se běhaly v časech okolo 9 min (3:30 min/km byl průměr pod čárou u nejrychlejšího a 4 min/km u nejpomalejšího). Takže Thierry nejenže běhá bez chyb, ale ještě k tomu pekelně rychle.

Už po společném soustředění aspoň tušíš, jak na něj?

V letošní sezóně si naše reprezentace vzala za vzor spíše švýcarský styl tréninku, který se více zamě řuje na kvalitu. Přesto se některé prvky Thierryho tréninku dají do našeho stylu pěkně zakomponovat. Například místo 40minutového večerního výklusu vyrazit na 40minutový koridorový trénink. Ten uteče jako voda a navíc člověk piluje mapovou techniku.

Jak jsi vlastně spokojen s dosavadním tréninkovým rokem?

Pokud mám mluvit sám za sebe, jsem se svými

k zimnímu tréninku:

Ano, tohle byl pro mě typický zimní tréninkový kemp, pře stože jsem kvůli problémům s kolenem nemohl trénovat tolik, kolik jsem chtěl (Thierry na konci musel vynechat asi 2 tréninkové dny). Můj obvyklý zimní program na tréninkových kempech se skládá z 3 mapových tréninků a ranního rozklusání. Ovšem žádný z tréninků není delší než 1,5 hodiny, proto je možné tento objem odtrénovat. Například v lednu v Alicante jsem odběhal 24 mapových tréninků a zaznamenal 29 hodin zatížení v osmi dnech. Téměř podobný program jsem měl v následujícím týdnu v Portugalsku. Od ledna do začátku března jsem strávil 47 dní na soustředěních.Myslím, že jsem byl schopný se dostat na takovou úroveň, protože se nepotýkám s nedo statkem koncentrace na mapové tréninky, jelikož jsem vždy trénoval hodně s mapou. Věřím také, že nikdy není problém trénovat hodně, ale opravdovou výzvou a klíčem k úspěchu je schopnost rychle zregenerovat mezi trénin ky. Tu si musíme vybudovat během našich tréninkových let, ale jsou tu také důležité drobné detaily, jako chodit brzo spát a dodržovat pitný režim. Uvědomuji si ovšem, že toto není jediná cesta, jak se dostat na vrchol. Je mno ho různých cest, ale všechny vedou do Říma.

dosavadními výsledky na tréninkových kempech reprezentace a závodech v Portugalsku hrubě nespokojený. Měl jsem jednu z nejlepších tréninko vých zim v životě a místo výsledků si vozím kopec čočky. Naštěstí je celá sezóna teprve před dveřmi a já doufám, že můj letošní nový tréninkový pří stup nakonec přinese vzestup výsledkovou listinou v nejdůležitějším závodě sezóny. I když se bojím, že na MS ve Francii nakoupí letos čočku od Thierryho úplně každý.

Jiří Krejčík 1krysy@gmail.com

Inzerce

TRIMTEX

NOVÝ PARTNER ČESKÉHO OB

Trimtex a ČSOS podepsali smlouvu, díky které bude česká reprezentace v OB v následujícíh letech závodit v oblečení značky TRIMTEX.

“Máme radost z toho, že jsme navázali spo lupráci s největším světovým dodavatelem orienťáckého oblečení, jehož kvalita je tradičně na té nejšpičkovější úrovni. Naši závodníci tak budou mít pro své výkony ty nejlepší podmínky.” Radek Novotný, šéftrenér RD OB

RAPID LZR O-SHIRT

U příležitosti navázání spolupráce s ČSOS přicházíme s jedinečnou akční nabídkou naší nové generace dresů RAPID.

Garance doobjednávky.

Platí i pro malé série (od 5ks).

Cena zahrnuje DPH a nezahrnuje cenu přepravy. Nabídka platí do 31.5.2011.

Trimtex Sport AS +46 26 24 98 90 trimtex.eu

Komunikace v angličtinĕ Pär L. Olofsson +46 26 24 98 93 par@trimtex.se

Radek Novotný 732 445679 Nově partner

15 orientační běh

ORIENTAčNÍ zÁVOD NA SJEzDOVÝch

LyžÍch? KuPODIVu MAKAčKA!

Vymýšlet nové disciplíny orientačních sportů je úplně prosté: v zásadě platí, že na čem se dá závodit bez mapy, totéž jde i s mapou. Když si odmyslíme závody na jakýchkoliv motorových kraksnách, na velbloudech, slonech, psích spřeženích a jiné exotické formy pohybu, ještě toho dost zůstává. Další otázka, která je na místě: jakou to má cenu? Potěšíme specialisty z jiné disciplíny, když jim pro jednou půjčíme mapu? Pobavíme se? Bude mít výsledný závod orientační náročnost a vytrvalostní parametry? Pokud jsou všechny odpovědi kladné, mělo by se to zkusit!

dokreslíte. Pro závodivější typy polo-paměák: iden tifikujete si další kontrolu s příslušným kolečkem na mapě a budete se spoléhat na to, že nezapomenete, které to je. A nebo paměák se vším všudy: mapu, kterou dostanete na startu, zmuchláte a nacpete do kapsy. Všechny postupy si hravě zapamatujete. Jednotlivé verze můžete samozřejmě během závo du libovolně střídat, je to zkrátka vaše věc. Celé to absolvujete na lyžích. Povoleny jsou sjezdovky i běžky. Můžete po libosti používat lyžařského vleku, s jednou podmínkou: nastupovat budete vždy dole! Výstupy budou povoleny dva, kromě standardního výstupu až úplně nahoře bude v terénu i na mapě vyznačen ještě jeden.“

Autorem nápadu udělat na poměrně krátké lyžař ské sjezdovce orientační závod byl Pavel Dudík. Ten ho podsunul bráchovi Petrovi (LBE), který provozuje sjezdovku Padák u Příbrami, a dokonce mu sdělil jméno blázna, který by to mohl zorganizovat (tím

Inzerce

je autor tohoto článku). Blázen vycházel z toho, že orienáky na sjezdovkách nejsou věc nová, ale neví o tom, že by se kdy jaký konal na mapě podle klíče IOF a že by při postupech nabízel i dilema výběh versus sjezd a výjezd vlekem, případně bloudění v labyrintu. Nápad udělat to v noci přišel jaksi sám od sebe z praktických důvodů (tj. využít dobu, kdy normálně lyžuje málo lidí). Projezdil jsem si sjezdovku, zkoušel časovou výhod nost různých variant a dopracoval se trati, která nabízela zajímavá dilemata. Pak už zbývalo závod avizovat na webu a zařadit do kalendáře Pražské zimní ligy (6. března 2011 večer). Z pozice závodní ka to mělo vypadat takto: „Na startu dostanete mapu (výřez OB mapy Padák v měřítku 1:2000, který pohotově domaloval včetně sněhových podmínek Petr Dudík) se zakreslenými všemi kontrolami, ale chybět bude to podstatnéjejich pořadí. Pouze první kontrola bude na mapě označena. Na této první kontrole pak bude nejen lampion a kleště, ale taky mapa se zákresem 2. kontroly. Na 2. kontrole bude mapa se zákresem 3. kontroly, atd. až do cíle. Jak tedy na to? Základní verze: vezmete si sebou (třeba na šňůrku na rame no) fixu a na každé kontrole si postup na svoji mapu

Přihlásilo se 21 borců, což se ukázalo pro první roč ník tak akorát (různé technické nevychytávky nás během závodu pěkně zaměstnávaly). Výsledek?

Fungovalo to! Na dlouhé trati svedli vyrovnaný souboj o prvenství Martin Sajal, Dan Šafka a Jirka Benc, 22 kontrol zvládli za 32-35 minut. Kdo nebě hal taky do kopce, neměl šanci na čelní místa. Mezi ženami vyhrála s náskokem Petra Šafková. Samí perfektní sjezdaři a solidní o-běžci (takže výsledek asi nebyl dílem náhody).

Reakce nečekané (aspoň pro mě): „Původně jsem to bral jako takové “legrační večerní lyžování”, ale nakonec z toho byl regulérní závod se vším všudy. Opravdu to bylo o rychlém a správném rozhodnutí jestli šlapat stromečkem nebo nahoru vyjet vle kem - podle času je vidět, že ne vždy jsem zvolil správně...:-). Klobouk smekám před běžkaři, kdyby byla sjezdovka hladká, asi by to byla výhoda, ale v těch muldách, co tam byly, je to obdivuhodný výkon! Přidávám se k ostatním a přimlouvám se za nějaké další pokračování - myslím, že se pokus osvědčil a příště nás už určitě bude víc ”

Radek Mikuláš mikulas@gli.cas.cz

FIRMA VAVRYS CZ s.r.o. HLEDÁ PRO SVOJI ul. Lidická) PRODA

Alternativa LOBu pro holomrazy: OSEL (orientační sjezdové elektrifikované lyžování)

T RAIL PRO DIVO č ÁKy

V dalším kvízu pro příznivce hádanek, rébusů a trail-O jsme se ten tokrát vypravili na severozápadní Moravu. Na loňských závodech Šumperský paradivočák v Maletíně připravil stavitel Pavel Dudík mimo jiné tyhle dvě zajímavé kontroly. Otázka je tradiční: který lam pión v terénu odpovídá kontrole v mapě? Řešení najdete na straně 27.

Bohouš Hůlka bohous@trailo.cz

VELKÝ TEST čELOVEK

Vhodných pro orientační sporty

Každý orientační sportovec si při vyslovení názvu čelovka představí především noční orientační běh, který patří k nejstarším orientačním disciplínám. Čelovka ovšem nemusí sloužit jen k tomuto účelu. Asi nejčastější použití sportovních čelovek je v rámci tréninku. Především v zimě je v našich zeměpisných šířkách den příliš krátký. Proto řada sportovců potřebuje bezpečně trénovat i po setmění, a již se jedná o trénink na běžkách, nebo hladký běh po cestách i terénem. A k tomuto účelu se hodí dobře svítící čelovka přiměřené hmotnosti a dobré výdrže baterií.

Trochu teorie na úvod

V úvodní teoretické části se vám pokusíme v krát kosti objasnit základní fotometrické pojmy. Pocho pení těchto základů vám pak velmi pomůže při výběru vhodné čelovky pro vaše aktivity.

Co je fotometrie a jaké jsou její veličiny?

Fotometrie je část optiky, která zkoumá světlo z hlediska jeho působení na zrakový orgán, tj. lidské oko. Viditelné světlo má vlnovou délku 390 nm až 760 nm. Větší vlnové délky odpovídají infračerve nému záření, které jsme schopni vnímat jen jako sálající teplo. Naopak kratší vlnové délce odpovídá ultrafialové záření. Viditelné světlo má různé bar vy. Každá barva odpovídá jiné vlnové délce světla. Světlo složené ze všech vlnových délek vnímáme jako bílé. Naše oko ale obsahuje jen tři receptory, z nichž každý je citlivý na jinou barvu. Jeden vní má červenou, druhý zelenou a třetí modrou barvu. Ostatní barvy pak vnímáme jako směs těchto tří barev v různých poměrech. Následující obrázek ukazuje, jak je naše oko citlivé na jednotlivé bar vy. Nejcitlivěji vnímáme světlo o vlnové délce 555 nm, tedy žlutozelenou barvu. Při vidění za šera nebo soumraku se maximum citlivosti oka posouvá k vlnové délce přibližně 510 nm, proto při slabém osvětlení hůře rozeznáváme červenou barvu.

Světelný tok

Světelný tok udává celkové množství světla, které je ze světelného zdroje nebo svítidla vyzářeno do všech směrů prostoru. Udává se v lumenech (lm).

Svítivost

Svítivost udává množství světla vyzářeného světel ným zdrojem či svítidlem určitým směrem, do urči tého prostorového úhlu, tedy prostorovou hustotu světelného toku. Udává se v kandelách (cd).

Osvětlenost

Osvětlenost udává množství světla dopadajícího do bodu či na plochu v určité vzdálenosti od svě telného zdroje. Normálovou osvětlenost v daném bodě lze vypočítat jako podíl svítivosti světelného zdroje směrem k danému bodu a druhé mocniny vzdálenosti tohoto bodu od světelného zdroje nebo svítidla. Udává se v luxech (lx) a mění se se vzdá leností od zdroje světla.

Teplota chromatičnosti

Teplota chromatičnosti neboli barevná teplota charakterizuje spektrum bílého světla a měří se v kelvinech. Zrak člověka má schopnost barevnou teplotu subjektivně přizpůsobovat světelným pod mínkám, např. bílý papír vnímá jako bílý, i když je vlivem osvětlení zabarvený. Na níže uvedeném obrázku můžeme ukázat příklady barevných teplot různých světelných zdrojů. Běžná žárovka má 2800 K, obvyklé denní světlo či zářivka má 5000 K, v pro fesionální fotografii se používá 5500 K, zamračená obloha má 7000-10000 K.

Ekvivalentní prostorový úhel

Ekvivalentní prostorový úhel udává podíl celkového světelného toku svítidla k jeho maximální svítivosti a v podstatě vyjadřuje schopnost svítidla koncen

trovat světlo do určitého směru/svazku. Čím je menší ekvivalentní prostorový úhel, tím je užší sva zek světla a světlo svítí více do dálky.

Volba technologie

Jaká technologie ve výkonných čelovkách je per spektivní a jaká naopak přežitá? Jakou čelovku si v současné době mám pořídit? Klasickou halogeno vou, nebo tu s LED diodami? Na tyto otázky najdete odpově v následujícím textu.

Halogenová čelovka

Klasické halogenové žárovky se již vyrábějí řadu let a jsou téměř stále stejné. Jejich účinnost se pohybuje okolo 20 lm/W. Halogenové žárovky se ve světlech pro orientační sporty používají s napě tím 6 V a výkonem 10/20 W. Přeměnou elektrické energie z baterie na světlo vzniká velké množství tepla, které se rozptyluje dopředu přes reflektor. Na trhu jsou dostupné i 35 W žárovky. Ty se ale moc nepoužívají, protože vydávají velké množství tepla, které by mohlo poškodit reflektor. Pro napájení se používají Ni-Mh články o napětí 1,2 V s kapacitou 4500 mAh. Složením 5 článků do série nám světlo vydrží svítit na 20 W zhruba 1 hodinu a 20 minut. Pro delší sportovní aktivity je třeba kapacitu zdvoj násobit pomocí dalších 5 článků. V této kombinaci již baterie váží 630 g.

Čelovka z LED diod

LED diody se neustále vyvíjejí a stále se zvyšuje jejich účinnost, která se v současné době pohybuje na hodnotě 137 lm/W. LED diody naopak odvádějí teplo do zadu a pro správné uchlazení je potřeba vhodně vyladěný chladící prvek. Při vysoké teplotě klesá jejich účinnost a hlavně životnost, která může být až 50 tisíc hodin. Power-LED, jež jsou používané ve výkonných čelovkách, je třeba směrovat pomo cí čoček nebo reflektorů. Zde také vznikají ztráty v celkovém světelném výkonu teoretických hodnot LED diod. Pro napájení se používají Li-Ion články o napětí 3,6 V s kapacitou 2500 mAh. Jejich zapo jení je však rozdílné dle použitého typu elektroniky. Ta je zde nezbytná, protože se LED diody musejí

Halogenová čelovka Čelovka z LED diod

napájet konstantním proudem. Každý větší výrobce LED čelovek využívá vlastní elektroniku a k ní na míru vyrobenou optiku pro co nejlepší rozptyl svět la. Hmotnost baterií je výrazně nižší a vydrží svítit déle než u halogenových světel.

Porovnání světelných kuželů

chromatičnosti chlazeny proudem studeného vzdu chu pomocí fénu.

Na obrázku vlevo je krásně vyladěný světelný kužel halogenových reflektorů a vpravo typický kužel LED diody. Z obrázku je patrné, že hlavní kužel LED diody svítí více do dálky a vhodnou optikou lze světlo i více rozptýlit do strany. Z výše uvedeného porovnání obou technologií je jednoznačné, že LED čelovky jsou výkonnější, neustále se zdokonalují a již definitivně vytlačily ty halogenové.

Porovnání technických parametrů

Do testu se nám podařilo získat 10 ks čelovek od 6-ti výrobců. Bohužel v testu chybí švédská svět la od firem LEDX, LumaLED a Mila plus německá Supernova. Všechny uvedené výrobce jsme ofici álně přes sekretariát ČSOS oslovili k zápůjčce pro redakční test, ale bohužel ani jeden z nich vůbec nereagoval. Nedá se nic dělat, takový je život. Pro úplnost uveme, že všechna testovaná světla jsou nová, kromě modelů Mila Sirius (cca 60 h provo zu), MagicShine CT-808 (cca 40 h provozu) a VoiToi Leds (cca 200 h provozu).

V níže uvedené tabulce lze přehledně porovnat všechny technické parametry testovaných čelovek včetně záruky a doporučené prodejní ceny. V hor ní části tabulky jsou uvedeny naměřené hodnoty, které budou vysvětleny později. V rámci tohoto srovnávacího testu jsme neměřili výdrž baterie na maximální výkon čelovky. Kapacita baterie je závislá na mnoha veličinách, jako například teplotě, později pak na způsobu zacházení a stáří. V laboratorních podmínkách je také třeba čelovku vhodně chladit a při malém chlazení u většiny modelů zabudovaná elektronika automatický sníží výkon a tím pádem baterie vydrží déle a celé měření může být velmi zkreslené.

Měření fotometrických veličin v laboratoři

Vlastní laboratorní měření proběhlo na ČVUT v Pra ze na elektrotechnické fakultě katedry elektroener getiky. Všechny čelovky měly plně nabité baterie a byly během měření rozložení svítivosti a teploty

orientační běh

Měření světelného toku Kulový integrátor, též integrační koule, je foto metrický laboratorní měřicí přístroj, který slouží k měření světelného toku světelných zdrojů a svíti del. Kulový integrátor má tvar koule, která je dutá a její vnitřní nátěr je bílý, rozptylný, trvanlivý, s velkou odrazností a barevně neselektivní. Kouli je možné otvírat, aby se do ní mohl umístit měřený světelný zdroj. Koule je vybavena okénkem s fotočlánkem. Toto okénko je odstíněné clonou od přímého osvět lení měřeným zdrojem. Princip měření spočívá v mnohonásobných odrazech, ke kterým dochází uvnitř koule. Těmito mnohonásobnými odrazy se osvětlí též okénko s fotočlánkem. Osvětlenost je přímo úměrná toku světelného zdroje. Světelný tok byl měřen v kulovém integrátoru o průměru 1,5 m substituční metodou při užití etalonu světelné ho toku s interním označením A76. Rozměr koule by měl být minimálně 5krát větší než rozměr nej většího zkoušeného světla, kterým byla Silva 478 s průměrem 105 mm, což bylo splněno. Výsledná hodnota světelného toku (lm) jednotli vých čelovek je zobrazena v níže uvedené tabulce.

Měření rozložení svítivosti Goniofotometr je fotometrický laboratorní přístroj, jímž se měří rozložení svítivosti neboli čar svíti vosti. Princip goniofotometru spočívá v tom, že umožňuje měřit svítivost v různých rovinách a pod různými úhly. Měření rozložení svítivosti pomocí osvětlenosti, jež je fotočlánkem měřena, a výpočtu ze čtvercového zákona nabízí tři rozdílné konstruk-

ční řešení goniofotometru. Pro naše měření jsme použili typ “Pevný zdroj a pohyblivý fotočlánek”, který je vhodný pro měření rozložení svítivosti v provozní poloze světelných zdrojů a svítidel. Tyto goniofotometry splňují požadavek kolmého dopadu světla na fotočlánek při dodržení minimální foto metrické vzdálenosti. Pro každou čelovku jsme měřili 15 bodů ve všech čtyřech kvadrantech vždy po 1 ° a 2krát středový bod, tj. celkem 62 hodnot. Vzdálenost fotočlánku od čelovky byla 2,5 mm a pro měření osvětlenosti byl použit luxmetr Minolta T10.

Výsledné hodnoty svítivosti v úhlech 0 °, 6 °, 12 ° (cd), osvětlenosti v přímém směru ve vzdálenos tech 25, 50 a 100 m (lx) a dosvitu v přímém směru (m) jednotlivých čelovek jsou zobrazeny v níže uve dené tabulce. Dosvit je definován jako vzdálenost, ve které klesne osvětlenost na 0,25 lx, což odpoví dá osvětlenosti země při úplňku.

Z naměřených hodnot z obou měření jsme vypočí tali ekvivalentní prostorový úhel (sr), který je rovněž zobrazen v níže uvedené tabulce.

Měření teploty chromatičnosti

Na konci měření rozložení svítivosti jsme přiložili do přímého směru kalorimetr značky Brontes a pomocí počítačového SW jsme na monitoru odečetli “x” a “y” souřadnice a výslednou teplotu chromatičnosti. Tyto souřadnice udávají, z jakých barev je světlo složeno.

Výsledná hodnota teploty chromatičnosti (K) jed notlivých čelovek je zobrazena v uvedené tabulce.

Focení v terénu

Doplňkové ilustrační focení čelovek v terénu pro běhlo dne 22.2.2011 v Praze-Zbraslavi na začátku cyklostezky do Modřan. V terénu jsme po 25 m rozmístnili 4 stojany. Na první tři stojany jsme dali klasický lampión o velikosti 30x30 cm a na poslední stojan ve vzdálenosti 100 m jsme dali reflexní vestu z auta. Fotoaparát byl postaven na stativu ve výšce 140 cm nad zemí a těsně vedle něj byla umístěna čelovka na samostatném stojanu ve výšce 160 cm nad zemí. Hlavní světelný kužel byl směrován na lampión ve vzdálenosti 50 m. Všechny fotky byly pořízeny se stejným nastavením fotoaparátu s následujícími parametry: ohnisko 28 mm, clona 10,

čas 6 s. Celkově focení včetně přípravy bylo docela náročné, protože vše trvalo skoro 2 h při teplotě -11 °C.

Grafické zobrazení výsledků rozložení svítivosti společně s fotkou z terénu

Jak jaká čelovka svítí, je nejlépe poznat na níže uvedených grafech rozložení svítivosti. Hodnoty v cd jdou napříč spektrem od červené až po mod rou, tj. od nejvyšších hodnot až po nejnižší. Pro zjednodušení zobrazení již nejsou v grafu přesně vyznačeny hodnoty do 1000 cd, protože u někte

rých čelovek jsme se dostali při měře ní mimo rozsah 15 °. U “silných” čelo vek to vůbec nevadí, zato u “slabších” čelovek je graf trochu chudší na počet barev. Ale na druhou stranu je zase hned vidět, že dané světlo není tak výkonné. Z grafů je také dobře poznat, zda má čelovka široký světelný kužel, či naopak úzký, kdy svítí více do dál ky. Výjimkou je pouze čelovka Petzl Ultra Wide Belt 4, která svítí hodně do šířky, ale její hodnoty jsou pod naší zobrazovací hranicí 1000 cd. Proto je v zobrazeném grafu pouze jedna bar

Lupine Betty X Pro

Lupine Wilma X

Lupine Piko X

Petzl

Mila Sirius

va. Celou situaci dále dokresluje reálná fotka přímo z terénu a tím si můžete udělat kompletní obrázek o dané čelovce.

Osobní automobil s xenonovými světly

Pro zajímavost se můžete podívat na porovnání xenonových světel automobilu s nejlepšími čelov kami. Na obrázku vlevo jsou tlumená světla, vpravo dálková. Tím, že auto bylo za stativem a stojanem na čelovky, můžete na fotkách vidět jejich stín.

Závěr

Pokud Vás tento článek zaujal a přemýšlíte o nákupu nové čelovky, určitě můžete v souhrnných tabulkách nalézt dostatek parametrů jak si vybrat. Na základě své zkušenosti mohu nabídnout několik doporučení jak zvolit správný model. Samozřejmě roli hraje i určení, pro jaké má být čelovka použita. Pro sportovní aktivity do 3h, tj. klasický noční OB či tréninkové aktivity, je můj názor tento:

Chci to nejlepší a neřeším cenu: Zde je jasnou volbou Lupine Betty X Pro

Chci to nejlepší, ale moje finanční limity jsou omezené: Zde bychom mode ly seřadili v následujícím pořadí: Lupine Betty X Pro, Lupine Wilma X, Silva Alpha 6

Nepotřebuji to úplně nejlepší, preferuji dobrý poměr cena/výkon:

Zde bychom volili bez určení pořadí mezi Lupine Piko X a Silva Alpha 6

Chci to nejlevnější, nemám moc peněz:

Jasně nejlevnější čelovkou v našem testu je čínský MagicShine CT-808. Tato čelovka u nás kvalitou svého provedení rozhodně nebudí velkou důvěru. Jen samotné baterie jsou velmi pochybné kvality. Záruka téměř neexistuje, o servisu ani nemluvě. Ke světlu se nedodává ani žádný manuál, což jen podtrhuje velmi laciný dojem. Místo toho bychom raději volili mezi Lupine Piko X a Silva Alpha 6.

Pro sportovní aktivity, které trvají celou noc, se podle našeho názoru nejlépe hodí „programovatel né“ čelovky Lupine Betty X Pro a Lupine Wilma X, u nichž lze nastavit maximální svítivost pro danou délku noci v různých zeměpisných šířkách. Pokud bychom vzájemně porovnali svítivost všech testovaných čelovek, první trojka by byla následu jící: Lupine Betty X Pro, Lupine Wilma X a VoiToi Leds.

A co ostatní čelovky v testu? Ukázalo se, že pro orientační sporty není úplně vhodná čelovka Petzl Ultra Wide Belt 4, která vůbec nesvítí do dálky a svítí hodně doširoka. Její využití vidíme spíš ve spe leologii. Docela nás zklamala Mila Sirius, protože málo svítila do dálky a čekali jsme od ní mnohem více. Petzl Ultra Belt 4 svítil sice celkem slušně, ale rozhodně ne tolik, aby byl atraktivní vzhledem k vyšší pořizovací ceně oproti konkurenci, kterou

v této cenové hladině představuje především Silva Alpha 6 a Lupine Piko X.

Pokud jste byli pozornými čtenáři a dočetli jste až sem, tak vám určitě bude vrtat hlavou, jak je to s těmi lumeny co udává výrobce a co bylo skuteč ně naměřeno. Z testovaných značek nejlépe vyšel Petzl, který udává nejpřesnější údaje. Také u Silvy nedochází k velkým rozptylům. Poslední výrobce z našeho testu, který měří své výrobky, je Lupine. Zde již došlo k trochu většímu rozdílu mezi udá vanými a naměřenými hodnotami. Mohlo k tomu dojít tím, že Lupine měří čelovky v malém kulovém integrátoru o průměru cca 20 cm. Také mohli mít jinak přizpůsobený fotočlánek než na normálního fotometrického pozorovatele pro fotopické vidění, kde je maximum v 555 nm. Poslední skupinou jsou výrobci, kteří udávají teoretickou hodnotu světelné ho toku LED diod z katalogu a jejich reálná hodnota je úplně někde jinde. Největší ztráty světelného toku jsou mezi čipem diody a optikou, které jsou velmi závislé na kvalitě použitých komponent.

Měření provedl a výsledky zpracoval Ing. Marek Bálský, ČVUT Praha, FEL, katedra elektroenergetiky

Foto: Aleš Háněl

Zpracoval: Petr Bořánek

Volvo XC70 xenon - tlumená světla

Volvo XC70 xenon - dálková světla

ELEKTROKuTILSTVÍ VOITOI: STRučNÝ NÁVOD NA VÝROBu SVěTLA

Připadají vám všechny čelovky z našeho testu nespolehlivé nebo cenově nedostupné? Pak není nic jednoduššího, než si vyrobit vlastní. Pokud se rozhodnete si světlo vyrobit sami, přinášíme vám velmi stručný návod na výrobu LED světla s příkonem 10W a teoretickým světelným tokem kolem 1000 lumenů. Předem se ale zamyslete, zda se vám to vyplatí.

Když jsem před pěti lety začal s výrobou světla já, byla ještě nabídka na trhu mnohem slabší. Pokud máte připravené všechny součástky a přesně víte, co a jak udělat, trvá to minimálně 15 hodin. Sou částky vás přijdou asi na 3000 Kč, což je zhruba dvojnásobek ceny světla z Číny, které je do určité míry použitelné. Většina součástek není dostupná v ČR, je třeba objednávat přes internet z ciziny. Výhodou ale je, že své světlo budete znát a budete ho schopni kdykoliv rychle opravit nebo vylepšit.

Součástky

LED: aktuálně nejefektivnější výkonná LED je Cree XM-L (až 137 lumenů na watt), v závěsu Cree XPG a XR-E, případně Seoul Semiconductor P7, který ovšem využívá také čipy Cree. Ostatní (dříve zná mý Luxeon, Osram aj.) jsou s efektivitou výkonných LED aktuálně pozadu. Každý typ LED ale má několik tříd svítivosti, pro naše účely samozřejmě je nutné vybrat tu nejvyšší, která je právě dostupná. Výkon né LED diody je třeba napájet konstantním prou dem (pomocí proudového zdroje), a také je třeba je chladit, aby neshořely. Z hlediska amatérské manipulace s LED a hlavně jejich chlazení je výhod né pořídit LED přidělanou na hliníkovou destičku s pájecími ploškami. Tuto destičku pak lze snadno a pevně přišroubovat k chladiči.

baterii s napětím minimálně 11V. LED driver často dovoluje vyšší vstupní napětí (např. 16V). Schéma zapojení:

LED Driver

Elektronika pro napájení LED. Jedná se o proudový zdroj (nikoliv napěový). Nejefektivnější jsou snižu jící (step-down) spínané zdroje. Každá LED vyžadu je napětí cca 3,3V a zdroj potřebuje rozdíl napětí alespoň 1V, takže pro 3 LED v sérii potřebujeme

Optika

Samotná LED svítí podobně jako žárovka příliš do šířky. Pro dobrý kužel potřebuje správnou optiku bu asférickou čočku, nebo reflektor. Asférické čočky jsou vhodné pro LED s velmi malým svítícím čipem (např. Cree XR-E), pro větší je třeba reflek

Baterie

K čelovce na běhání je nutné mít lehké baterie s velkou kapacitou. Dnes z tohoto pohledu nejlépe vyhovují články typu Li-Ion. Z těch je nejdostupnější typ 18650 (používaný například v přenosných počí tačích nebo v elektromobilech Tesla). Pro napájení čelovky o výkonu 10W použijeme 4 tyto články v sérii a tím dosáhneme výdrže minimálně 3 hodiny na maximální výkon. Nedoporučuji levné čínské baterie (TrustFire apod). Kapacitu mají někdy vysokou, ale 10 % je vadných již z výroby, jen 4 z 5 vydrží více než 2 roky použí vání. Nejvyšší kapacitu z dostupných kvalitních článků má patrně Panasonic NCR18650 (k dostání na eBay za 250 Kč). Kvalitní články vyrábí též Sam sung, Sanyo a další. Je třeba zajistit, aby články měly ochranný obvod proti přílišnému vybití (které je nevratně poškodí), a případně i proti přebití nebo zkratu (které může způsobit výbuch). Li-Ion články se nejvíce opotřebovávají častým hlubokým vybíjením. Skladují se nejlépe v chladu (0–23°C) a nabité na 25–50%. Chemická degra dace probíhá nejrychleji při vyšších teplotách a za stavu úplného nabití (proto v notebooku nemohou vydržet funkční 10 let, ale ve vašem světle ano). LiIon nemají paměový efekt, nemá smysl je vybíjet před nabíjením!

Nabíječka

Články Li-Ion je třeba nabíjet speciální nabíječkou. Pokud chcete, aby vám baterie vydržely dlouho, je třeba nabíječka s balancováním napětí článků, nebo taková, která nabíjí každý článek zvláš. K tomu je nutné, aby baterie měla i servisní konektor.

Chladič

Pro světlo o výkonu 10W potřebujeme chladič s tepelným odporem max. 5K/W (což zjednodu šeně znamená, že podstava LED bude mít o 50 stupňů vyšší teplotu než okolí). Obecně je lepší LED chladit co nejvíce, protože s rostoucí teplotou čipu klesá jeho efektivita, a pokud přesáhne cca 150°C, spálí se. Velký chladič je ale těžký, takže je třeba najít kompromis.

Pouzdro

Pokud jste zruční, vyrobíte si vlastní pouzdro na světlo. Nebo můžete koupit hotovou plastovou kra bičku a vyříznout do ní otvor na svícení, který poté uzavřete plexisklem.

Ostatní

Součástky, které lze nakoupit například v GM Electronic (http://www.gme.cz):

• posuvný vypínač P-B1407

• páčkový přepínač P-B070B

• konektory CINCH K29384 a K29424

Postup

Rozmyslete si uspořádání chladiče a LED včetně optiky, elektroniky, přepínačů a kabelů v pouzdře. Přitom mějte na paměti, že:

• LED musí být pevně spojeny s chladičem, nej lépe přišroubované. Spoj destičky s LED a chladiče by měl být natřen silikonovou tepelně vodivou pastou. Na LED je připevněný reflektor nebo čočka, což zabírá v pouzdře hodně místa.

• Chladič nemůže být celý schovaný v pouzdře, protože jinak nebude odvádět teplo ven • Žebrování chladiče by mělo být na „návě trné“ straně, měl by přes něj proudit vzduch, když se pohybujete.

• Světlo budete nosit na hlavě, nejlepší je tedy lehká a co nejvíce plochá konstrukce, aby neměla tendenci poskakovat při běhání.

• Pokud nemůžete světlo sklápět, musíte velmi dobře vyladit směr kužele.

Pokud použijete chladič CH13/50 a krabičku KG28M, můžete uříznout jednu stranu krabičky a zasunout tudy chladič částečně dovnitř. Venku z krabičky bude jen jedno žebrování, takže chladič bude chladit asi o polovinu méně. Druhé žebrování (schované nyní uvnitř krabičky) pak můžete uříznout a vybrousit řez, čímž získáte na chladiči prostor pro 3 LED včetně středně velké optiky. Do krabičky se vejde i eletronika a na boční stěny vývod kabelu a až 3 malé přepínače. Pokud použijete všechny zde uvedené součástky, pravděpodobně vyrobíte velmi podobné světlo tomu, se kterým běhám já.

Další tipy

• Na upevnění součástí uvnitř pouzdra svět la nepoužívejte tavné lepidlo. Uvnitř pouzdra je horko, tavné lepidlo se může rozpustit. Raději použijte dvousložkové lepidlo (epoxy).

• Utěsněte konektory na kabelu tepelně smršovací bužírkou: nejdříve na konec konek toru kápněte tavné lepidlo, pak přetáhněte bužírku, pak ji zahřejte, dokud tavné lepidlo nezačne vytékat tlakem ven. Prostor mezi kabelem, konektorem a bužírkou by měl pak být zcela vyplněn tavným lepidlem.

• Pokud si budete šít čelenku na hlavu, sežeňte co nejširší gumu, nejlépe 6 cm širokou netlačí a drží.

Vojtěch Hora vojta.hora@volny.cz

tor (Cree XP-G, XM-L). Typů reflektorů i čoček je nespočet, s různou šířkou a tvarem kužele.

Servisní konektor 4S

Nabíječka Turnigy Accucel-6 50W 6A Balancer (je třeba dokoupit 12V zdroj do zásuvky a/nebo adaptér do auta)

JAK BuDOu V BuDOucNu VyPADAT MAPy PRO ORIENTAčNÍ SPORTy?

Co třeba mapy, které si na svůj elektronický papír stáhnete těsně před startem? Nebo je libo si mapu promítat na vnitřní stěnu mouchovitých brýlí a mrknutím zoomovat na detailní oblasti? Ne, to raději přenechejme univerzálním vojákům. Orientační běh je vlastně dost konzervativní a mapa z papíru s ním zůstane ještě dlouho.

Vzhled orientační mapy je pevně definován mapo vými klíči. V současnosti máme čtyři pro klasický OB (ISOM), sprint (ISSOM), lyžařský OB a MTBO. Původně šlo o jeden klíč, ale po roce 2000 se některé orientační disciplíny a formáty vyvíjely tak rychle, že to vyžadovalo neustále reagovat nový mi jednotlivými normami. Jen tak mimochodem: mapy, které používají stejné značky po celém svě tě, jsou velmi unikátní. Je čím se chlubit a o co pečovat.

Pro přehled pár milníků

Z profesionálních tiskáren leze nejčastěji CMYK, CMYKB, a v neposledku digitální tisky. Digitální tisk, jenž souhrnně označuje tisk laserovými, inkousto vými nebo jinými zařízeními, začíná převažovat. V některých zemích se digitálně tiskne už převážná většina map.

Výhodou digitálního tisku, či přesněji domácího tisku, je jeho flexibilita. Nevýhodou je často špat ně ošetřená kvalita. Mapu špatný tisk degraduje mnohdy tak, že investované zdroje do podrobné mapy přichází vniveč.

Smiřme se s tím, že digitální tisk tu s námi už zůstane. Te jde o to zaběhat takové postupy, aby mapa odpovídala normám, tedy aby byla dobře čitelná. Mapová komise IOF už dříve začala vydá vat návody, jak postupovat (PrintTech). Ani národní federace nezahálely a ve většině z nich existuje určitý schvalovací proces pro digitální tisk. A už pro schvalování konkrétní mapy nebo pro atestaci digitální tiskárny.

posti trpí až 8 % populace. Skoro vždy jde o muže, ženy vidí barevně dobře. Podle některých studií je barvoslepost rozšířenější ve skandinávských zemích. Je několik druhů barvosleposti, přičemž ta úplná je poměrně vzácná. Úkolem do budoucna je tedy najít testováním takové barvy PMS (Pantone Matching System), které budou barvoslepým vyhovovat. V případě, že odlišení barvami bude nedostatečné, by se měl pozměnit tvar konkrétních symbolů. Čitelnost mapy pro barvoslepé neurčují totiž jen barvy, ale i odlišné tvary.

Vstříc novému klíči

V současnosti se pracuje na novém mapovém klíči, který podle původních plánů měl být hotový příští rok, ale zřejmě bude připraven až v roce 2014. Práci na klíči zastřešuje Mapová komise IOF, jejímž jsem členem, a tak má ČSOS možnost budoucí normu přímo ovlivňovat. Klíč průběžně mohou připomínko vat národní federace a odborná referenční skupina, jejímž členem za ČR je Libor Bednařík.

V prvním kole návrhů v roce 2009 mohly jednotlivé členské federace IOF zaslat své principiální připo mínky ke stávajícím klíčům. Zaslala je i Mapová rada ČSOB (viz http://goo.gl/scKLb). Celkem připo mínkovalo devět federací. Průnikem a shrnutím se došlo k těmto bodům:

• Žádné revoluční změny

• Zohlednit posun v tiskových technologiích

• Všechny disciplíny by měl zastřešovat jeden dokument

• Větší shoda mezi ISOM a ISSOM

• Vyjít vstříc barvoslepým, pokud to půjde

• Klást důraz na generalizaci

Zítra se bude tisknout všude

Na letošním lednovém jednání IOF v Helsinkách se Mapová komise věnovala kapitole Tisk, která se z gruntu promění. Mapy tištěné přímými barvami, tak jak je vyžaduje klíč z roku 2000, aby už dnes člověk pohledal. V Česku se tak tiskne jen pro velké mezinárodní závody, například MS v Olomouci.

orientační běh

Nový klíč se pokusí digitální tisk definitivně stan dardizovat, i když slovo definitivní není asi na místě, protože technologický pokrok pokvapí dál. Klíč se bude podrobně věnovat různým způsobům tisku, jako jsou přímé barvy, CMYK, Indigo, laser, inkjet a další.

Čekají nás barvoslepé mapy?

Mapařská věštírna

A te již konkrétně k jednotlivým definicím symbo lů. Půjde ale o věštění z koule, protože vše je zatím stále ve stádiu vývoje. Následuje tedy kvalifikovaný odhad:

• Pomocné vrstevnice budou titěrnější, aby tolik nezahlcovaly mapu. Fousky hliněných srázů budou kratší. Mělká rýha bude jinak, tak aby lépe ukazova la směr a nevadila si s rozbitým povrchem. Bodové značky jako jsou jámy, prohlubně, křížky, kupky se zmenší cca o 10-15%. Vznikne značka pro plošin ku.

• Fousy skalních srázů budou kratší. Hlavní čára srázů bude možná zakulacená na koncích, aby se nepletla s cestami. Skalní černá bude černější (anthracite black), cesty budou trochu šedší. Bal vanové pole a písčitý povrch budou jinak, tak aby kresba pod nimi byla lépe čitelná. Bodové značky jako kamenné jámy, jeskyně či shluk balvanů se zmenší cca o 10-15 %. Kamenné pole a balvanové pole budou v určitých předdefinovaných hustotách, aby se dalo říci, o kolik procent se zpomalí rychlost běhu (koncept runnability).

S tiskem úzce souvisí problematika barvosleposti. Nový klíč se pokusí definovat barvy tak, aby vyho vovaly i barvoslepým. Nějakým druhem barvosle

• Značky pro podrost budou jinak, aby kresba pod nimi byla lépe čitelná. Tečkovaná hranice porostů bude jinak (zeleně), aby si nevadila se značkami pro kameny a balvany.

Běžná norská mapa

A takhle ji vidí závod ník trpící deutaranopií (5% populace)

• Bodové značky jako posed, věž či krmelec se zmenší cca o 10-15 %. Značky pro železnici a domy budou podobně jako v ISSOM. Zruší se či změní značka pro hrob, není nábožensky neutrální. Přibu de nová značka pro zákopy (hluboký umělý příkop). Přibude více zvláštních značek jako je hvězdička či trojúhelník.

• Zřejmě se barevně odliší protichůdné značky pro přetisk (fialová). Tratě se znázorní jinak než značky zakazující a omezující vstup.

Zavedení pravidla „nepřekonatelné překážky jsou zakázány překonávat“ se stále projednává. Jde spíš o „politické“ rozhodnutí a vyžaduje širší dis

kuzi. Mnohé federace včetně české prosazují jako základní měřítko 1:10000, v mapové komisi se názory dost různí.

Aleš Hejna ales.hejna@olles.cz

Inzerce

BOLESTI zAD

u orientačních běžců

Bolesti zad jsou typickou civilizační chorobou. Orientační běh a s ním spjaté sportovní aktivity nebývají přímou příčinou bolestí zad, a ani při vrcholovém sportu zpravidla obtíže nezhoršují. Neprávem zanedbávané cvičení vedoucí k posilování svalstva trupu má preventivní i léčebný efekt. Dostatečný svalový korzet trupu je základním předpokladem stylového běhu a projevuje se tudíž i na výkonnosti běžce. Článek přináší přehled nejčastějších příčin bolestí zad z hlediska prevence, diagnostiky a léčby.

Nejčastější příčiny bolestí zad

l. Poškození meziobratlového disku (ploténky)

Člověk je jediným obratlovcem používajícím páteř téměř trvale ve svislé poloze. V důsledku toho je v oblasti obratlových těl a disků téměř trvale tlak, v zadních strukturách pak působí síly tahové. V závislosti na době působení a intenzitě těchto sil dochází již v poměrně raném věku (okolo 30 let) k degeneraci disku, zpravidla v oblasti bederní páteře. Rizikem jsou neúměrná zatěžování páteře (práce, těžká břemena, obezita), některé sporty (vzpírání), úrazy. Nejprve se objevují radiální trhliny na okraji disku, které se postupně zvětšují a mohou vést bu pouze k vyklenutí, nebo až vyhřeznutí cen trální části disku. Tlaku na okolní nervové struktury pak odpovídá klinický obraz výhřezu (od bolestí vyzařujících zpravidla do končetiny až po nemož nost aktivního pohybu končetinou v postižené oblasti). Obtíže mohou vznikat postupně, někdy ovšem náh le při zvednutí těžšího předmětu, nekoordinovaném pohybu. Typická je krutá bolest, svalové stažení v okolí výhřezu a nemožnost dalšího bezbolestného pohybu. Rozpoznání nebývá zpravidla obtížné, koře nové dráždění mívá obvykle typický neurologický nález, oslabení reflexů, někdy až zánik aktivní moto riky, vždy dle výše poškození nervových struktur. V případě diagnostických nejasností a samozřejmě před plánovaným operačním řešením provádíme magnetickou rezonanci, která je v tomto případě suverénní zobrazovací metodou. Léčba je v akutní fázi konzervativní: analgetika, léky protizánětlivé a uvolňující bolestivě stažené okolní svaly, šetrná fyzikální terapie, dočasné znehybnění v ortéze (bederním pásu). Ne každý i na MR pro kázaný výhřez je třeba řešit operací, operuje se při selhání konzervativní léčby a při přetrvávání nemož nosti aktivního pohybu. Používá se celá řada tech nik od klasického odstranění masy disku a uvolnění utlačovaného kořene přes výkony miniinvazivní za

použití operačního mikroskopu či odsátí pod RTG kontrolou, rozpuštění disku vpravením enzymů, atd. Existuje i možnost náhrady disku implantátem či stabilizace postiženého segmentu instrumentací. Pacienti po konzervativní i operační léčbě se zpra vidla mohou dále věnovat vhodným sportovním aktivitám včetně OB. Samotný běh vzhledem k velikosti sil a době jejich působení páteř totiž výrazněji nezatěžuje, naopak vede k redukci hmot nosti a stimulaci zádového svalstva.

2. Svalové příčiny

Aktivní svalová činnost je rozhodující pro správnou pozici jednotlivých segmentů. Hluboká vrstva svalů je napojena na systém mozečkových drah udržují cích rovnováhu. Při nedostatku pohybu a sedavém způsobu života dojde k oslabení svalového korzetu a častému vzniku blokád, při kterých dochází opa kovaně k bolestivému svalovému stažení. Následná porucha prokrvení či až případné zajizvení původně svalové tkáně vede k dalšímu oslabení svalového korzetu. Rozpoznání svalových příčin obtíží nebývá příliš složité, hodně napomůže anamnéza a běžné fyzikální vyšetření. Léčba je zpravidla dlouhodobá, základem je cvičení pod vedením fyzioterapeuta a naopak dostatek vhodné sportovní aktivity. Výše popsaná problematika se týká spíše nespor tující populace. U běžců se vyskytují svalové bloká dy vzácněji, zpravidla v souvislosti s prochlazením či v kombinaci s nekoordinovaným pohybem. Léčba je poměrně rychlá, postačí léky s protizánětlivým a svaly uvolňujícím účinkem, reflexní léčba pomocí anestetik či náplastí.

3. Degenerativní onemocnění páteře

Týká se samozřejmě spíše veteránské části běžec ké populace. Kromě výše popsané degenerace disku dochází v meziobratlových skloubení časem k poškozování chrupavky a k následným zánětli vým změnám těchto drobných kloubů. Degene rovaný disk ztrácí svoji původní výšku, obratlová těla se přibližují k sobě, kost reaguje sklerotickým zesílením a tvorbou kostěných výrůstků, které

Anatomické poznámky

Páteř člověka tvoří důmyslnou osu těla. Fyzi ologicky je páteř při pohledu z boku prohnuta v oblasti krku a v bederní oblasti vpřed (lordóza) a v hrudní oblasti vzad (kyfóza). Obratle se liší veli kostí a tvarem. Za funkční jednotku považujeme tzv. segment tvořený dvěma sousedními obratli, meziobratlovým diskem (ploténkou), meziobrat lovými klouby a přilehlým vazivovým spojením obratlových těl, meziobratlových kloubů, příčných a trnových výběžků a samozřejmě patřičnou částí svalstva (obr. 1a, 1b). Meziobratlová ploténka je tvořena vnějšími cirkulárními vazivovými vlákny, uprostřed je pak rosolovité jádro.V páteřním kaná lu různé šířky probíhá mícha a z ní vystupující míšní kořeny, ze kterých vznikají periferní nervy trupu a končetin. Odlišné uspořádání má horní krční páteř (první a druhý krční obratel) a pochopitelně oblast kosti křížové a kostrče, kde jsou obratle pevně spojeny. Zvláštním je pak spojení páteře a pánve pomocí sakroiliakálních (SI) kloubů.

Obr. 1a, 1b: Model páteře

následně omezují hybnost postižených segmentů (obr. 2a, 2b) Často však tyto výrůstky (zejména v krční oblasti) vedou k útlaku nervových struktur, jak kořenů (brnění do končetin), tak někdy i míchy. K rozpoznání zpravidla postačí běžné RTG vyšet ření. Při dostatečném svalovém korzetu mohou

být obtíže minimální i při výrazném rentgenovém nálezu.

Léčba je dlouhodobá, základem je cvičení a fyzi kální léčba. V případě útlaku nervových struktur je operační řešení metodou volby uvolnění nervových struktur a stabilizace.

4. Osteoporóza

Osteoporózou se rozumí systémové onemocnění skeletu charakterizované úbytkem kostní hmoty. Důsledkem je pak oslabení mechanických vlastnos tí kosti a sklon ke zlomeninám, což lze pozorovat

i na skeletu páteře (obr. 3a). Fyziologicky dochází k pozvolnému ubývání kostní hmoty s rostoucím věkem,u žen po přechodu je tento proces výrazně urychlen. Klinicky se projevuje zpravidla neurčitými bolestmi zad často bez přesné lokalizace. Mecha nické oslabení vede často ke zlomenině obratlo vého těla po minimálním úrazu nebo i bez úrazu, což se projeví zpravidla zhoršením bolestí (bederní oblast, obr.3b). Stav mineralizace skeletu lze přes ně stanovit tzv. denzitometrickým vyšetřením. Léč ba je dlouhodobá, zahrnuje opatření dietní, příjem minerálů, vitamínu D, případně hormonální léčbu, nověji tzv. biologickou léčbu omezující odbourává ní kosti a podporující vlastní kostní novotvorbu. Po odeznění bolestí a vyřešení případných zlomenin jsou základem léčby opět cvičení a fyzikální léčba. Při určité opatrnosti stran úrazů není důvod bránit pacientům s osteoporózou v provozování OB.

5. Deformity páteře

Kromě fyziologických výše popsaných zakřivení se mohou na páteři objevit i zakřivení patologická, zejména různé druhy skoliózy a tzv. juvenilní kyfó za.

A - Skolióza

Skolióza je definována jako patologické zakřivení páteře ve frontální (čelní) rovině (vpravo či vlevo při pohledu zezadu).

Z obrovského množství příčin těchto zakřivení je u běžců i běžné populace nejčastější tzv. idiopatická skolióza, jejíž příčina není zcela jasná (obr. 4a, 4b). Zakřivení se objektivizuje pomocí stupňů, křivky do

l0 stupňů jsou považovány za fyziologické a nejsou kosmeticky zpravidla patrny, křivky do 20 stupňů se pouze sledují, řeší se cvičením. Provozování OB se umožňuje v plném rozsahu, křivky nejsou žádnou „poukázkou“ na deformační změny ve vyšším věku. Větší zakřivení se pak dle věku pacienta či zachyce né progrese řeší korzetem nebo operací, posouzení schopnosti k provozování OB je individuální dle sta vu na konci léčení, rekreační běžeckou aktivitu však povolujeme téměř vždy.

B - Juvenilní kyfóza, Scheuermannova nemoc Deformita páteře neznámé příčiny, projevující se výrazným patologickým zakřivením zpravidla hrud ního úseku páteře při pohledu z boku (patologická kyfóza, obr. 5). Postihuje chlapce i dívky zpravidla na počátku puberty. Diagnostika je založena na RTG snímku, kde se nacházejí v boční projekci klí novitá obratlová těla s nerovnými krycími deskami (obr. 6). Bolestivé je zpravidla jen poměrně krátké období ve výše uvedeném věku, vzniklá deformita následně zůstává zachována, paradoxně zpravidla nebolí a umožňuje i sportovní aktivitu včetně OB. Výrazné včas zachycené hyperkyfózy je nutno řešit korzetem, vzácně při progresi operací.

6. Stavy po úrazech páteře

Mnohé úrazy jednotlivých částí páteře zanechávají následky morfologické i funkční. Počínaje změnami tvaru obratlů a konče mikroporaněními okolních měkkých tkání vazivových a svalových, následnou poruchou statiky a dynamiky páteře. V dnešní době

je propracována klasifikace i léčba těchto poranění včetně rozhodování o konzervativním nebo operač ním postupu. Stejně tak u nás funguje systém pra coviš, kde se tato problematika řeší. Pokud nedo šlo k nevratnému poškození nervových struktur, většina pacientů včetně odoperovaných se může OB věnovat.

7. Spondylolýza, spondylolistéza

Postižení nemá odpovídající český název. Spon dylolistéza znamená posun horního oproti dolnímu sousednímu obratli, spondylolýza pak oddělení těla od oblouku obratlového (obr. 7a). Postižení může být vrozené, degenerativní, poúrazové. Často postiženou oblastí je dolní bederní páteř (největší působící síly,obr. 7b). Projevuje se zpravidla tupou nevyzařující bolestí, při delším stání či sportovním výkonu, mnozí pacienti však obtíže nemají a normál ně sportují, postižení může být odhaleno náhodně při RTG vyšetření prováděném z jiného důvodu. Léčba je závislá na míře posunu a obtíží. Posuny do čtvr tiny předozadního rozměru obratle se pouze sledují, vhodné je cvičení, při obtížích fyzioterapie, při větším posunu dočasné nošení ortézy. Nadpoloviční skluz zpravidla vyžaduje operační řešení. OB na rozdíl od jiných sportů (gymnastika, kontaktní sporty) k listéze nevede a ani ji zpravidla nezhoršuje.

8. Bolesti sakroiliakálního skloubení - SI

Bolesti SI skloubení vznikají u běžců zpravidla jed norázovým či opakovaným přetížením. Příčinou

Obr. 3b: Kompresivní zlomenina obratlo vého těla (šipka)

Obr. 4a: Skolióza hrudní a bederní páteře – RTG

Obr. 4b: Skolióza hrudní a bederní páteře – klinický nález

Obr. 5: Patologické zakřivení hrudní páteře při Scheuermannově chorobě

Obr. 6: RTG obraz Scheuermannovy choroby s typickými klínovitými obratli

Obr. 7a: Oddělení těla a oblouku obratlového – spondylolýza (šipka)

Obr. 7b: Posun obratlového těla – spondylolistéza

Obr. 8: Porucha segmentace-vrozeně nedo šlo k oddělení obratlových těl (šipka)

bývá často nestejná délka dolních končetin vedou cí při šikmé pánvi k velké zátěži SI kloubu. Bolesti bývají lokalizovány na SI skloubení a jeho okolí, někdy vystřelují do hýždí a na zadní stranu stehna, často se vyskytuje stažení okolního svalstva. Léčba zahrnuje fyzikální procedury (elektroléčba), podání léků uvolňujících stažené svalstvo,místní aplikaci kortikoidu s anestetikem, při rozdílné délce konče tin provádíme korekci (podpatěnka, úprava obuvi, zejména sportovní). Obtíže bývají dočasné a ustu pují velmi rychle, OB nezakazujeme.

9. Bolesti kostrče

Kostrč jako nejdolnější část páteře u člověka nemá již žádnou funkci, je částí nepotřebnou, vzhledem k inervaci však může být zdrojem značných bolestí. Často je bolest následkem úrazu (pád, zhmoždění kostrče i bez prokázané zlomeniny). Bolesti zpravi dla nevznikají při běhu, ale spíše při sezení, někdy jsou bolesti i klidové. V léčbě pomáhá analgetická fyzikální terapie, případně opich kortikoidem s ane stetikem. Operační odstranění kostrče je metodou volby při velkých obtížích nereagujících na uvede nou léčbu.

10. Ostatní příčiny bolestí zad

Tvoří patrně nejrozsáhlejší a naprosto různo rodou skupinu. Patří sem jednak vrozené vady páteře (porucha formace a segmentace obratlů, obr.8), revmatická onemocnění, infekční zánětlivá postižení, nádorové postižení primární i metasta

tické, onemocnění okolních orgánů (srdce, ledviny, orgány dutiny břišní), bolesti psychicky podmíně né atd. Tyto příčiny se vyskytují v běžné populaci stejně často jako u běžců a samozřejmě nemohou být dávány s běháním do příčinné souvislosti. Jejich diagnostika i léčba bývá často složitá a je důležitou kapitolou nejen ortopedie, ale i ostatních lékařských oborů.

Prevence bolestí zad u orientačních běžců

Z přehledu výše uvedených příčin je patrno, že bolesti zad mohou trápit běžce od žákovských po veteránské kategorie. Téměř nulový výskyt úrazů páteře při pěším OB, velikost sil působících při běhu a zejména krátká doba jejich působení činí orientační běh z hlediska možného poškození páte ře sportem naprosto bezpečným. Existuje jen velmi málo situací, kdy OB nedoporučujeme, často jen dočasně. Přesto zejména u mládeže provozující OB výkonnostně a vrcholově považujeme vyšetření ortopedem za opodstatnělé (záchyt skolióz, vroze ných vad, vadného držení těla), nebo včasná léčba bývá jednoduchá a zpevnění svalového korzetu zad může mít vliv i na lepší výkonnost. Při svalové úna vě, zejména ke konci závodu, totiž dochází často k nestylovému běhu. Zbytečné pohyby trupu a změna postavení těžiště mají za následek další úbytek sil. U páteří běžců veteránských katego rií jsou určité deformační změny obratlů i disků

bohužel pravidlem, což není zapříčiněno samotnou sportovní aktivitou. Běh vede k redukci hmotnosti, zlepšení prokrvení zatěžovaných struktur a k jejich posílení. Škodlivost běhu jako příčiny bolestí zad nikdo neprokázal. Co páteři při těchto aktivitách tolik neprospívá, je jednak možnost prochlazení (zima, déš nepříjemné zejména při vícedenních závo dech), dlouhé cestování (pozice vsedě), spaní na nevhodné podložce (tělocvična, kemp). Tyto příči ny samozřejmě páteř nepoškodí, ale mohou vést k dočasným obtížím. Nošení ortéz (bederní pás s výztuhou) provádíme jen jako součást léčby akut ních bolestivých stavů, jejich preventivní nošení se nedoporučuje, nebo paradoxně svalový korzet oslabují. Stejně tak i preventivní užívání potravino vých doplňků je pouze komerční záležitost (viz kapi tolu o artróze v čísle 4/2010). Jednoznačně nejlepší prevencí bolestí zad je systematické, rozumné a postupné posilování svalového korzetu, odstraňo vání svalových nerovnováh, protahování zkráce ných svalů či jednotlivých svalových skupin. Stále je bohužel vžita představa, že pro běh je potřeba posilovat pouze dolní končetiny. Nezbytným před pokladem je spolupráce trenérů a fyzioterapeutů. Zapomínat by se nemělo ani na vhodné doplňkové sporty, jako jsou běh na lyžích nebo plavání.

Jirka Funda j.funda@quick.cz

Inzerce

cest

závodnících tedy můžeme sledovat, kolik zajímavých

realizací jednotlivých postupů. Již na prvních třech

krom dobrého výsledku také rozšířil řádku možných

(potvrdil to i zaslaným tréninkovým deníčkem), ale

Schneider dle svých slov také nepřijel nijak odpočatý

váděli i na kontrolním longu zajímavé výkony. David

velice dobře a společně s Tomášem Dlabajou před

na soustředění po nemoci, ale fyzicky na tom byl i tak

jako součást bratislavské zimní ligy? Vojta Král přijel

Jak to tedy dopadlo na sprintu, který proběhl 23. ledna

radicky na lenochobřan na Opeře.

již delší dobu o blogu uvažuje, ale zatím píše jen spo

o závodě více nezmiňuje. Do třetice to nejlepší, Vojta

davidschneider.ch), ale krom záznamů z Quickroutu se

der má také velice zajímavé stránky (http://www.

(jak už tomu tak bývá) na dlabaja.com. David Schnei-

Detailnější popis závodu Tomáše Dlabaji můžete najít

volbou na desátou kontrolu.

terčíkům se našim bratrům Slovákům podařilo na svém závodě přichystat. Z mezičasů také snadno

poznáte, kdo byl oním nešastníkem, který prohloupil

Štěpán Dlabaja s.dlabaja@gmail.com

Bukovác SVK a 6. Michal Smola.

na 4. místě skončil Miloš Nykodým, 5. domácí Palo

s Paulínou Májovou. A abychom doplnili velkou bednu,

Více o zákulisí celého závodu se dočtete v rozhovoru

POřÁDÁME zÁVODy. zn.: BEz PROBLéMů

Uspořádat závody v orientačním běhu doma za barákem může vypadat jako lákavé sousto. Člověk však brzy zjistí, že se závodem ve městě je často více opletaček než s tradičním lesním formátem. Co všechno je potřeba vyběhat

a zajistit? Co se nesmí podcenit? A jak se na všechno dívají zástupci města či majitelé pozemků? Pro inspiraci jsme vyzpovídali pořadatele a majitele, kteří spolu žijí v dlouholeté symbióze.

POhyB Běžců SPLyNE

S RuchEM MěSTA

Pro závodníka je to několikaminutový sprint, pro pořadatele několikaměsíční ultramaraton. Pokud jej však zdárně dokončí, z vítězství se mohou radovat všichni. Tak jako letos 23. ledna v Bratislavě, kde místní Kobra uspořádala nádherný závod zimní ligy. Co všechno vůbec obnáší pořádání sprintu uprostřed hlavního města? Na to nám odpoví stavitelka tratí Paulína Májová.

Minulý rok můj domovský oddíl SKOB Zlín pořádal MČR ve sprintu v samotném srdci Zlína a bylo vidět, že takový závod si vyžaduje opravdu spousty povolení, ústupků a hlavně dobrých vztahů a příslibů. Co vše bylo potřeba zařídit u Vás? V srdci Bratislavy to nebolo naše prvé podujatie. Organizovali sme v minulosti jedno kolo PWT, vtedy to bola pionierska činnos pri vybavovaní povole ní a v osvetovej činnosti smerom k úradom. Túto úlohu mal na starosti riadite pretekov Štefan Máj. Jeho dobré vzahy, osobné známosti a kontakty s predstavitemi úradov mu prácu uahčovali. Do diania boli vtiahnutí aj významní predstavitelia mesta a spriaznených inštitúcii. Podujatie bolo vydarené a hlavne sme zanechali dobrý dojem. Je vemi dôležité, aby bola prezentácia nášho športu urobená precízne, s pozitívnou odozvou, čo uahčí organizáciu alších podujatí s kladným postoj om úradov. V mestách býva problém so zabratím verejného priestranstva a obmedzením dopravy, najlepšie je vyhnú sa tomu, nenaruši bežný ryt mus mesta. Kúčom je dobre zhromaždisko so zázemím. Samotný pohyb orientačných bežcov počas pretekov potom splynie s ruchom mesta.

Dostáváte od města nějaká omezení maximálního počtu závodníků? Menšie podujatie, ktoré si nevyžaduje publicitu, sa dá urobi s formálnym súhlasom úradov bez ažkostí. Do 100 osôb môže pobehova takmer bez povšimnutia, ale oznamovacia povinnos je nutná, ako aj upozornenie užívateov objektov v blízkosti

kontrol, aby si nás nezmýlili s inými živlami. Tre ba si overi otváracie hodiny hlavných brán v deň pretekov, prípadne požiada o otvorenie. V zimnom období požiada o odstránenie dočasných zábran a zákazov vstupu na v zime neudržovaných komu nikáciách na hrade. (V prípade sneženia by to bol asi problém z bezpečnostných dôvodov). To, že po nás ostane čisto a ani stopa po pretekoch, súbime vždy ako samozrejmos s odvolaním sa na minulé opakované skúsenosti.

Závod se pořádal v centru Bratislavy, při neslo vám to nějake komplikace? Pre zimnú ligu získal Štefan súhlasy mesta aj hradu (hradný vrch patrí pod správu parlamentu) s pomo cou aj spomínaného pozitívneho dojmu z minulosti. Argumentovali sme s účasou obvyklou na zimnej lige cca 100 osôb. Pre zhromaždisko bola plá novaná športová hala v dosahu mapy. Pri rokovaní sa zistilo že ju má od mesta v správe súkromná osoba a tá rázne odmietla poskytnutie za účelom zhromaždiska pre orientačný beh. Na obzore bola komplikácia. Zapracovala známos z oblasti cate ringu a Štefan dohodol ako zázemie pre ZL Beer Palace situovaný na mape a s otváracími hodinami tesne po skončení pretekov. Pivný palác s kapaci tou cca 150 miest sa ukázal ako vemi dôstojný a príjemný priestor pre centrum preteku. Bola spl nené dôležité podmienky neprekáža verejnosti a chráni pretekárov pred alternatívou nepriaznivého počasia. Mali sme obavy ke predpokladaný počet prihlásených stúpol nad dvojnásobok odhadované ho. Majite priestoru bol vemi ústretový. K dispo

zícii sme mali dve podlažia s možnosou prezen tácie, sedenia, prezliekania, toalety, občerstvenie aj diskoparket na vyhlasovanie. Tiež bolo myslené na parkovanie, kde bolo viac možností v blízkosti centra. Pre pohodu a tým k polovičnej spokojnosti pretekárov bol dobre pripravený základ.

Jak probíhala příprava plánování tratí, kdo byl tímto úkolem pověřen?

Trate som pôvodne nemala stava ja. Mali sme k dispozícii tréningovú sadu len 18 SI kontrol a pôvodný stavite sa cítil obmedzený pri stavbe. Ja som robila na jeseň pre cca 70 osôb WWOP ranný tréning v rovnakom priestore s rovnakým vybavením, mala som obhliadnutý terén tak som sa podujala postavi trate aj na ZL. Priestor starého mesta aj hradného vrchu dáva možnos postavi aj náročné trate. ZL je súaž na oblastnej úrovni s obmedzeným počtom kategórii a treba tomu prispôsobi primerane náročné trate. Prihlásili sa však aj kvalitní pretekári kompletné reprezen tačné české družstvo, ktorému sme to ponúkli ako súčas sústredenia. V hlavnej kategórii som sa snažila nájs kompromis, aby mali čo rieši na trati aj reprezentanti. Pri stavbe bolo treba venova pozornos aj umiestneniu kontrol a možnosti upev nenia stojanu na spevnenom povrchu, či upevnenie na existujúcej konštrukcii. Štart, cie a možnos rozcviči sa na mape boli umiestnené v blízkosti EC v prípade nepriaznivej mokrej varianty. Tiež priestor na rozptýlenie účastníkov pred štartom a po dobe hnutí bol primeraný pre prípad priaznivého počasia. Počasie nám vydržalo aj ke veterné a chladné, našastie nie úplne zimné alebo upršané čo bol významný prvok k spokojnosti.

Uprostřed závodního prostoru byl oproti dřívějšímu závodu PWT uzavřen jeden most, čím to bylo?

Bol uzavretý nielen most, ale aj niektoré brány, ktoré boli špeciálne otvorené iba pri PWT. Jednu bránu sme pri PWT nechali odpíli, aby bol väčší výber postupov, teraz je znovu napevno zvarená. Boli neprístupné aj niektoré prechody a vnútorné

priestory budov, ktoré sa nedali pri stavbe využi a bolo potrebné ich vyradi ako možnos voby postu pu. Tiež dočasné objekty, predajné stánky, reštau rácie sa menia v krátkom čase a je ažké zachyti ich aktuálny stav. Snažili sme sa aby obmedzenia a kompromisy boli čo najmenej viditené. V cieli aj po pretekoch prevládala spokojnos a priaznivý ohlas účastníkov podujatia čo nás organizátorov teší a motivuje pri príprave alších podujatí. Takýchto podujatí a väčších pripravuje Kobra Brati slava každoročne niekoko a dávame si záleža, aby mali účastníci kvalitné mapy, primerané zázemie a hodnotný športový zážitok. To sa nám vaka skúse nému a obetavému tímu organizátorov darí, aj ke na chybička sa občas vyskytne.

Osobně se dost často vídám s Marianem Dávidíkem a Lukášem Bartákem. Stále půso bíte jako jejich trenérka? Jaké jsou cíle a představy o následující sezóně těchto borců širší světové špičky?

S Dávidíkom a s Bartákom spolupracujem stále. Spolupráca je iná ako pred 15timi rokmi. Obaja majú rozpracovaný ročný plán, priebežne konzultujeme jeho plnenie, či úpravy. Obaja sú vyzretí pretekári, ovládajú orientačný beh prakticky, ich teoretické vedomosti sú pokročilé, zvládajú aj organizačné zabezpečenie svojich sústredení v zahraničí s inými skupinami. Dokážu si prispôsobi tréning aktuál nemu stavu a podmienkam. Samozrejme priestor na spoluprácu je vo všetkých oblastiach naalej a

využívame ho, no najmä oblas motivácie je vemi dôležitá. Je náročné stara sa o svoju existenciu a súčasne robi vrcholový orienák, ktorý vyžaduje vysoké nasadenie a vytrvalos v príprave. Známe sú naše skromné možnosti na prípravu, výrazne za možnosami súperov, no aj tak robia chlapci maxi mum aby im boli dôstojnými konkurentmi. Obaja sa pripravujú na MS vo Francúzsku, Dávidík prevažne v Bratislave a Barták vo Švédsku. Priblíži sa k naj lepším osobným umiestneniam na MS bude nároč né, ale určite sa o to pokúsia.

Štěpán Dlabaja s.dlabaja@gmail.com

ORIENTAčNÍ Běh MůžE zAhRADě JEDINě POMOcI

Od roku 2006 se v zoologické zahradě v Ostravě konaly tři velmi dobré a hojně navštívené závody v orientačním běhu. Dohromady při nich proběhlo mezi exponáty zhruba 1220 závodníků. Prostor se závodníkům velmi líbil a snad ani návštěvníci neběžci nebyli proti. „Několik kytek z výsadby bylo sice pošlapáno, ale tomu se asi nedá úplně zabránit,“ říká ředitel zahrady Ing. Petr Čolas.

Jak reagovali vaší podřízení při zajiště ní organizace před a v době závodu?

Jak reagovali? No, asi tak, jako lidé většinou rea gují. Někdo byl tou myšlenkou nadšený od počát ku, někdo reptal a hledal důvody, proč co nejde a většině to bylo, myslím si, celkem srdečně jedno. Věnovali se dál svým pracovním povinnostem. Z těch, kteří o celou akci projevili zájem, jsme sestavili tým a ten byl organizátorům k dispozici. Myslím, že se naštěstí ani v jednom případě nic mimořádného nestalo, jen jsme se ujistili v tom, že někteří závodníci jsou v zápalu boje celkem nevyzpytatelní a několikrát se ocitli mimo vyhra zenou trasu příliš blízko chovatelskému zázemí a prostorům, kam mají normální návštěvníci vstup z bezpečnostních důvodů zakázán. Lidé, kteří v zahradě nepracují, si také mnohdy neuvědomují, že se opravdu nemohou přiblížit příliš blízko kleci třeba s kočkovitou šelmou, protože ta by dokázala i přes mříže zle poranit. Proto jsme posílili spolu s pořadateli hlídky, které po celou dobu závodu tyto vybrané prostory hlídaly.

Jaké jsou reakce zvířat na sportovní či kulturní akce?

Jaký

Kladný, velmi kladný, už jen proto, že jsem býva lý aktivní sportovec. Hned od svého nástupu do funkce ředitele v polovině roku 2004 jsem se proto pokoušel do té doby poměrně uzavřenou zoologic kou zahradu více otevřít dalším aktivitám. A již to byly koncerty folkové hudby, divadelní představení, rybářské závody pro děti či některé vybrané spor tovní akce. Vždy jsem však přísně dbal na to, aby

orientační běh

se nejednalo o aktivity, které by jakkoli poškodily prostředí zoo, jakkoli uškodily zvířatům či vážněji narušovaly běžný chod zahrady. Krásný přírod ní areál ostravské zoo, plný vzácných a mnohdy nenahraditelných zvířat, stromů, a dalších rostlin, je a musí zůstat i do budoucna pro další generace jakousi zelenou oázou klidu uprostřed města. Ale zrovna orientační běh v pečlivě vybraných partiích našeho lesa je jednou z aktivit, která, provede-li se citlivě, zoologické zahradě nijak neuškodí a naopak jí dále pomůže.

Vždy bude záležet na tom, o jaký typ akce se jedná. Vezmeme-li v úvahu, že naši zoo navštíví v průměru 350 tisíc lidí ročně, že návštěvnost je nerovnoměrně rozložena v průběhu roku i měsíců, a že ve špičkových dnech tady může být i 10 tisíc a někdy více návštěvníků najednou, tak je jasné, že chovaná zvířata musí být na ledasco zvyklá. Přesto rockový či jiný hlasitý koncert ani motokrosové závody bych v zahradě určitě nepovolil. Ale areál o rozloze 100 hektarů je naštěstí natolik rozsáhlý a členitý, že spoustu neagresivních sportovních a kulturních aktivit umožňuje.

Jaký máte vy vztah ke sportu a orientač nímu běhu pak zvláště?

Orientační běh jsem osobně nezkoušel, ale považu ji ho za příjemnou relaxační aktivitu v přírodním prostředí takže fajn záležitost. Jinak jsem býval

je váš názor na pořádání orientačních závodů a podobných akcí v zoologické zahradě?

aktivní sportovec. Běhal jsem nejčastěji 200 a 400 metrů a dote v podstatě nechápu, jak jsem vůbec mohl přežít neskutečně tvrdé a náročné dvoufázové tréninky. Dodnes se pokouším pravi delně udržovat ve formě pravidelným plaváním a občasným zaběhnutím v lese. Miluji dlouhé pocho dy, nejlépe v horách, a pokud možno co nejdále od lidí. To je vlastně také sport. A velmi příjemný. Zato můj vztah ke sportu vrcholovému prošel genezí od nekritického obdivu a nadšení v době dětství a adolescence až po totální nezájem v současnosti. Takzvaný opravdový vrcholový sport mi ze všeho nejvíc připomíná novodobé gladiátorské hry a beru ho jako nezbytnou součást vývoje naší civilizace, jako prostředek společenského uplatnění se vybra ných výjimečných jedinců, ale hlavně jako zábavu a pobavení pro masy a také jako velký byznys.

Jak se za dobu, kdy jste ve funkci ředite le, změnila zoologická zahrada v Ostravě? Děkuji za otázku, ale bylo by to na dlouhé povídání. V posledních letech zažívá ostravská zoo nejlepší roky ve své dlouhé, loni šedesátileté historii. Staví se nové moderní expozice, bourají se ty nejstarší ze starých, zlepšuje se návštěvnický servis, přibý vají nová zvířata celé nové skupiny zvířat, kte ré nebyly nikdy v historii ostravské zoo chovány. Zahrada se zapojuje do řady dalších repatriačních a záchranných programů doma i v zahraničí, rozšiřuje se výchovná a propagační činnost. Postupně jsme se během několika let přeměnili v zoologickou a botanickou zahradu. Těch věcí a změn je tolik, že by mohly být obsahem samostatného článku. A ještě by to zdaleka nestačilo. Přijte se sami podívat. Mně jako řediteli nezbývá než doufat, že se slibně

nastartovaný rozvoj nezastaví a že přízeň našeho majitele a zřizovatele, kterým je Statutární město Ostrava, ještě dlouhou řadu let potrvá.

Můžeme zase za čtyři roky přijít si zabě hat?

Můžete, budu moc rád a doufám, že vás orienáky uvidím mnohem dříve než za čtyři roky! Hlavně jako běžné návštěvníky.

Josef Zajíc zajfiza@seznam.cz

Vlastníkem Bělského lesa je statutární město Ostrava, vy jste jeho správci. Jak se společně díváte na pořádání orientačních závodů?

Lesy v majetku města byly v minulosti z velké části převedeny z kategorie lesa hospodářského do kate gorie lesa zvláštního určení, a to konkrétně se zvý razněnou funkcí rekreační. To znamená, že les je ve velké míře zpřístupněn široké veřejnosti k volnoča sovým aktivitám, k nimž orientační běh bezesporu patří. Tomu ustoupilo i klasické lesní hospodaření, a tudíž nemáme s podporou podobných akcí pro blém. Podmínkou je jen dodržování lesního zákona, který musí respektovat všichni návštěvníci lesa.

Ve funkci jste teprve krátce, ale přesto: změnil se Bělský les během Vašeho působe ní?

Každý návštěvník asi vidí, že okolní lesy se v posled ních letech potýkají s celou řadou problémů. Jehlič naté porosty, a to především s vysokým zastoupe ním smrku, nám v těchto lokalitách a podmínkách odcházejí. Podepsala se na tom především změna klimatu, napadení oslabených porostů kůrovci a větrnými kalamitami. Snahou majitelů lesů v celém regionu je realizovat co nejrychleji jejich přeměnu, a to především na lesy s vyšším podílem listnatých dřevin. Věříme, že takto založené smíšené porosty

s odolnějšími dřevinami do těchto podmínek mají větší šanci na přežití.

Samotný Bělský les je něco naprosto výjimečné ho. Tento kus divokého lesa uprostřed průmyslo

vého města, nám mohou ostatní statutární města v republice a nejen v republice jen závidět. V mno ha městech na západ od našich hranic se snaží o vybudování něčeho podobného mnoho let. My jsme tento skvost zdědili, proto si myslím, že by chom k němu měli přistupovat s maximální mírou zodpovědnosti a ochrany. Myslím, že betonové a asfaltové plochy, jakož i kiosky a hospody do něj prostě nepatří. Těch máme v jeho okolí nevyužitých určitě dost.

Josef Zajíc zajfiza@seznam.cz

Inzerce

PřEDSEzONNÍ PřÍPRAVA V zAhRANIčÍ

Jedním ze způsobů, jak zkvalitnit svou zimní přípravu, je soustředění v zahraničí. A když píši ZKVALITNIT, tak mám na mysli přípravu NA MAPĚ pro Čechy V NEZVYKLÝCH TERÉNECH a nejlépe V TEPLE . Jsi orientační běžec a ten potřebuje ke svému růstu zkušenosti. Když rozšíříš svou databanku proběhaných terénů a osaháš si různé styly mapařů, budeš pak lepší také v domácích terénech a odolnější vůči neočekávaným situacím, protože těch zažiješ v zahraničí mnohem více než u nás.

Cestování po Evropě je čím dál jednodušší, levnější a v porovnání se zbytkem světa docela bezpečné. Zvláště ve Španělsku, Portugalsku a Itálii přibývají stále nové kvalitní mapy a každoročně je na pro gramu několik atraktivních závodů ještě v době, kdy u nás leží sníh.

Plusy zahraniční přípravy na jihu Evropy:

n lepší klimatické podmínky k tréninku n zkušenosti v nových terénech v mimo-závodním období

Možné minusy:

n šok pro tělo ze změnami klimatu, především při návratu zpět do zimy n kemp převážně zaměřený na mnoho mapových tréninků, v cizím prostředí se pak nevěnujeme doplňkovému posilování ani dostatečnému odpo činku a regeneraci n dlouhé cestování

Příroda je mocná čarodějka a s našimi předsezón ními plány umí obratně zamávat. Je hezké si už na začátku listopadu nalajnovat plán přípravy, ale následná realita ho mnohdy vůbec nedovolí plnit. Například během loňské zimy jsme v Brně museli kvůli sněhové nadílce zrušit téměř všechny mapo vé tréninky. Podobně na tom bylo i reprezentační družstvo dospělých, které se potýkalo se sněhem i v březnu v přímořské části Slovinska.

V dnešní době internetu se dá zorganizovat zahra niční soustředění i pouhý měsíc dopředu přímo od počítače. Ale je potřeba vědět, kam kliknout. V posledních letech se v Evropě rozlétalo několik nízkonákladových aerolinek. Létají z Prahy, Brna, Bratislavy i Vídně a ceny letenek se pohybují ve

stokorunách. Jen je potřeba trochu sledovat situaci a také vědět, jak se vyhnout „skrytým“ poplatkům. Jak najít vhodné místo pro kemp? Jednoduše porovnejte mapu destinací aero linek s databází map na interne tu (např. http://omaps.worldofo. com/gmaps.php), případně si přímo virtuálně prolítněte okolí na Google Earth. Skvělou inspi rací na mapová soustředění je také samotná zpravodajská křižovatka orientačního běhu web www.worldofo.com.

Soustředění na klíč

Existují také společnosti, které přímo organizují soustředění. Nabízí „balíčky“ obsahující vše od map a roznosu kontrol až po ubytování a zapůjčení auta. Těmi

nejznámějšími na jihu Evropy jsou Sun-o a O-travel. Na jejich webových stránkách najdete informace o zajímavých místech, nejbližších mapách a teré

Pozor na severské štafety!

S podobnou cestovatelskou péčí je ale dobré plánovat cestování i v průběhu závodní sezóny. Víkendový výlet na Tiomilu či Jukolu zacloumá s člověkem daleko více než týdenní soustředění v teple. Hodně závodníků ztratí spoustu energie i času pro trénink, a už na letištích, autech ši autobusech. Zvláště pro muže, kteří ještě závodí uprostřed noci, to může být dohromady solidní kopanec pro jejich tělo. Důležité je i uchovat si duševní i tělesnou energii až do svého startu. Tedy nestresovat se sledováním závodu, nemrz nout a nepálit energii vytápěním těla. A také se nepřejídat a nepálit energii trávením, i když k tomu zima a nucená bdělost nutkají. Ale věř te, že ti nejlepší si na tohle všechno dávají velký pozor.

nech včetně možností k ubytování. Levnější alterna tivou je jen nákup samotných map (od agentury či od oddílu) a zbytek si zařídit po svém. Pomocí internetu to není tak těžké, zabere to čas, ale ušetříte peníze. A že tady píši o super soustředění, levném ubyto vání, levných letenkách? Dává tohle logiku? Podsta tou celého kouzla je, že na jihu Evropy, kam se jezdí vaši sousedé v létě za drahý peníz koupat, je v zimě

MIMO SEZÓNU. To znamená, že ceny jsou polovič ní, ale orientační běžec má v tuhle chvíli přesně to, co potřebuje. Tak hurá do dedáčů!

Hlavně mít rychlou ruku

Nákup levných letenek vyžaduje časovou flexibilitu a rychlou reakci. Za odměnu pak můžete například místo dvou dnů v autě doletět přímým letem z Bra tislavy k Gibraltaru za 10 EUR. V ceně letenky je ale obvykle jen příruční 10 kg zavazadlo. Pro víkendo vou akci naprosto dostačující, větší skupina si pak může připlatit jedno standardní zavazadlo za zhruba 15 EUR. Některé společnosti si účtují i poplatek za nákup letenky, a tak je vhodné si zařídit odpovídající platební kartu nebo odpovídajícího kamaráda. Vyhledávání letenek je také velký kumšt. Dobrý vyhledávač je například http://www.skyscanner. cz/ (oproti letuska.cz, kralovna.cz apod. obsahu je i nízkonákladové společnosti). Opravdu pěk né ubytování najdete třeba hned u pláží v hezky zařízených bungalowech od 10 EUR/den/člověka. Kempy a hostely vyhledáte přes Google či www. hostelworld.com. Ve Španělsku je v zimě i velmi výhodné půjčování aut, od 10 EUR na den. Ale pozor, řidič musí být obvykle starší 25 let, jinak si připlatíte. Doporučuji využívat zapůjčení auta přes prostředníky například www.autoeurope.eu (nikdy ne přímo společnost např. Hertz, Avis…).

Osobně preferuji akční nabídky půjčení auta pří mo s plným pojištěním, protože následně i malé škrábnutí od letícího kamínku může být ve finále bez pořádného pojištění drahá záležitost. Nutností k vypůjčení auta je obvykle embosovaná karta.

Úskalí teplých krajů

V úvodu článku jsem zmínil dvě možná negativa teplotní šok při přesunu tam i zpět a dlouhé cesto vání. Ačkoliv osobně špatně snáším závody v horku při náhlém oteplení či závody v teplých podneb ných pásmech, tak při těchto zimních výletech do tepla jsem nikdy neměl problém. Na zimním sou středění ve Španělsku vás jen zřídka potkají teploty nad 20 °C, což je v podstatě totéž jako při tréninku v tělocvičně. Zvláště v prvních dnech je však vhod né zařazovat raději kratší tréninky a využívat více fází. 90minutovou klasiku byste v tomhle teplíčku výrazně pocítili. Po návratu do zimy neuškodí ani dva dny volna na aklimatizaci. Vaše tělo tak dosta ne alespoň možnost se po náročném programu hezky srovnat a rozhodně nemusíte mít pocit pro marněného tréninkového času.

Jedno z důležitých kritérií, podle kterého vybírat místo soustředění, je samotné cestování. Atraktiv ních míst je víc než dost, a tak není potřeba kvůli jednomu konkrétnímu místu tlačit na pilu. Dnes není nemožné v pátek ráno odletět, odpoledne již v teple trénovat a v neděli večer být zase zpět.

Tomáš Dlabaja

Nízkonákladové letecké společnosti

Ryanair.com odešel z Prahy, přidává další nové spojení z Bratislavy: Alicante, Malaga, Sicí lie, nově i Kanárské ostrovy. Z Brna lítá do Milá na, které je velkým přestupním uzlem. Neustále probíhají akce na levné letenky, které je potřeba sledovat. Nejlepší ceny bývají zhruba 6 týdnů před odletem.

Wizzair.com létá z Prahy a Brna. Letenky kupovat s předstihem. Čím dřív tím líp, zlevňuje jen zřídka. Totéž jako easyjet.

EasyJet.com nenabízí žádný přímý let do tep la, ale je vhodný pro kombinaci s přestupy.

SmartWings.com

World of O.com kalendář závodů celého svě ta, články od závodníků, reportáže z již proběh lých závodů včetně map.

Databáze map World of Orienteering http:// omaps.worldofo.com/gmaps.php

Kde hledat inspiraci k soustředěním?

OSTuDu JSEM V REPREzENTAcI NEuDěLAL

Co pro tebe bylo větší utrpení? Zraněný kotník, nebo absák, že nemůžeš běhat?

Asi ten absák. Sice mi dlouho trvalo, než se orienák stal mou srdeční záležitostí, ale te už na něm mám závislost. A jsem hrozně rád, že jsem u něj skončil. Vždy u kterého sportu se pohybu ješ v lese? Uznávám všechny sporty, ale přece je rozdíl, když máš plavat při tréninku tři kilometry v bazéně, narazíš hlavou do zdi, otočíš se a jedeš dál. My tady zakopneme pokaždé o jiný pařez.

Jak ses vlastně k orienáku dostal?

To bylo hodně velkou oklikou. Po válce jsme jako všechny děti chodili dvakrát týdně cvičit do Sokola. Trenérům jsme říkali bratr cvičitel, naučili jsme se trochu kázně a disciplíny, ale důležitá byla hlavně všeobecná průprava, která provází každého z nás starších sportovců celý život.

Takže jste cvičili na nářadí? Nářaový sport měl prioritu, ale v létě se dělala i atletika a v zimě lyžování. Moje první diplomy jsou z roku 1949 ze závodů na Léskové, kde jsme závo dili v běhu, sjezdu i ve slalomu. V běhu jsem byl třetí a to možná nějak předurčilo další moji kariéru.

Ale nějakou dobu jsi přece závodil hlav ně jako sjezdař, ne?

Pokud nezůstáváte na závodech až do vyhlášení vítězů veteránských kategorií, možná byste si ho na shromaždišti ani nevšimli. Přitom je zlínský závodník Alois Láznička bez nadsázky legendou českého orientačního běhu – vždy každý z nás si určitě aspoň jednou obul boty, které pomáhal vyvíjet. Nejstarší z účastníků prvního mistrovství světa v roce 1966, který ještě stále pravidelně běhá, oslaví 29. března 75 let. A pořád je v plné síle.

Právě jsi absolvoval patnáctikilometrový závod, ale vypadáš celkem svěže. Už jsi doléčil zraněný kotník z loňského MS veteránů?

Musím to zaklepat, snad už to bude dobré. Letos jsem postoupil do H75, tak už se chystám na další veteraniádu do Maarska. Loni ve Švýcarsku jsem skončil na 28. místě jako nejstarší v kategorii H70, ale te budu zase nejmladší, tak si brousím zuby na nějaký pěkný výsledek. Vlastně už te svůj věk počítám po pěti letech.

Jaké to je vracet se v pětasedmdesáti po zranění zase zpátky ke sportu? Strašné to bylo. Kotník už mám opotřebovaný a zlobí mě v něm nějaké výrůstky, takže mi to trvalo víc než tři měsíce. Zkoušel jsem všechno: mastič ky, elektroléčbu, ale teprve když mi to doktor Sůsa něčím opíchal, mohl jsem se začít normálně pohy bovat. Běhat jsem začal až te přes Vánoce.

To ano. Ale když jsem potom začal chodit na prů myslovku, byl jsem v roce 1952 vybrán na kurs lyžařských cvičitelů. A protože ve Zlíně byli lyžaři dohromady s turisty, musel každý absolvovat i mapový kurs a testy z topografie. Takže tehdy jsem se poprvé setkal s mapou. A protože všich ni lyžaři měli jako letní přípravu hlavně orientační závody, tak jsme od dalšího roku začali běhat jako dorostenci.

Merta - Galík - Láznička v dobách největší slávy.

Alois Láznička nyní.

Tehdy to ale přece ještě nebyl úplně orienák. Spíš taková bojovka…

To máš pravdu, dnešnímu orienáku se ten sport začal podobat až po roce 1960. Předtím ještě nebyly závody jednotlivců, běhali jsme v trojčlen ných hlídkách a plnili úkoly. Tak se nám v roce 1954 s Jindrou Novotným a Jardou Bartoněm podařilo zvítězit na prvním československém mistrovství dorostu. A když jsem se v roce 1959 vrátil z vojny, začal u mě orienák vyhrávat, protože v lyžování jsem neměl šanci. I když jsem jezdil celkem slušně, tak jsem neměl šanci vycestovat. A hlavně jsem se na lyžích dvakrát nepříjemně zranil.

Co se ti stalo?

Poprvé jsem si zrušil koleno na přeboru Moravských krajů. Za cílem jsem špatně zatočil a naboural do smrku. Lyže dostaly takovou ránu, že se rozletěly na třísky. Další náraz byl kolenem a pak teprve pup kem. Když jsem viděl, co mi zbylo z lyží, moje první myšlenka byla: „Lojzo, do prdele, na čem pojedeš odpoledne slalom?“ To, že je koleno v háji, jsem v tu chvíli vůbec nevnímal. Dojel jsem sice druhý, ale místo na stupních vítězů jsem skončil ve špitále ve Frýdku-Místku.

A jak to s tebou dopadlo?

Roztříštil jsem si čéšku tak, že nešla ani sdrátovat. Museli ji šít, srostla trochu šejdrem. Udělal se mi tam hrb, který při zatížení působil bolest. Představ si, že síla v tahu ve šlachách kolenního kloubu při lyžování je až 300 kg. V nemocnici ve Zlíně mi tu vadnou čéšku chtěli vyndat úplně a nechat místo ní jenom sešít šlachy. Na podzim jsem měl nastoupit jako lyžař do Dukly Liberec, oddíl mě poslal na kon trolu za doktorem lyžařské reprezentace Machem do Prahy na Bulovku a ten mi říká: „Alois, sport není všechno, nech si to tak a tělo ti samo řekne, co máš dělat.“ Primář Jaroš mě sice přesvědčoval, že bych i bez čéšky mohl lyžovat, jenže já jsem se bál, že při dalším nárazu by to chytl celý kolenní kloub. Můj sen o vojně v Dukle byl v háji.

Ale stejně sis nedal pokoj a lyžoval dál i na vojně.

Tomu se nedalo odolat. Narukoval jsem v září 1956 a ten rok už někdy na podzim napadlo 15 čísel sněhu. Vyzkoušel jsem to a zjistil, že můžu lyžovat. A tak jsem začal objíždět armádní závody. Jednou jsem si sice naštípl kotník, ale tajil jsem to, abych mohl pokračovat v nominacích na Přebor armády na Chopku. Docela se mi dařilo, pár kvalifikačních závodů jsem vyhrál a na Chopok se nominoval. Jenže tam to přišlo. Slalom jsem zajel slušně, ale při tréninku sjezdu jsem najel na nějakou muldu, ruplo mi v nártu a skončil jsem v kosodřevině. Zra nění se obnovilo.

To byl definitivní konec tvé lyžařské kariéry?

V tom roce určitě, ale aspoň jsem si zpestřil vojnu. Celou zimu jsem lyžoval, po úrazu na Chopku jsem zůstal ve špitále v Ružomberoku. Doktoři zjistili, že jsem konstruktér, tak si mě tam nechali tři měsíce. Podle jejich dispozic jsem kreslil a vyráběl umělé srdce pro mimotělní oběh. Kardiochirurgie byla tehdy v plenkách první úspěšnou operaci srd ce v Československu provedli teprve v roce 1951

v nemocnici v Hradci Králové. No a když jsem se vrátil z nemocnice, dostal jsem za odměnu měsíc zdravotní dovolené. Kluci u útvaru mi pak vyhrožo vali, že budu muset být další rok bažant.

Takže ses nakonec nedostal ani do Duk ly, ani do lyžařské reprezentace?

Ne. Po vojně jsem ještě jezdil slušně na úrovni kra je, na mistrovství republiky to bylo slabší. Na lyžař skou repre jsem už neměl. Zato jsem se dostal do reprezentace orienácké, kde jsem vydržel deset sezón. A hned ta první v roce 1959 byla skvělá: spolu s Jindrou Novotným jsme vyhráli mistrovství republiky a následně byli nominováni na meziná rodní závody do NDR, kde jsme zvítězili i před favo rizovanými Švédy.

Babička mi říkala, že máš i Mistra sportu, ale v žádných záznamech jsem to nenašel. Jak to vlastně je? Ocenění Mistra sportu nemám. O to měl požádat oddíl, ale nějak se na to zapomnělo, a pak už jsem neměl takovou špičkovou výkonnost. Ale ostudu jsem doufám v reprezentaci neudělal.

To určitě ne. Ale v roce 1960 jsi prý jel místo svatební cesty na mezinárodní závody. Co to bylo přesně za zápletku? Šlo o to, že už jsme měli přes Čedok naplánovanou a zaplacenou celou dovolenou na Zlatých pískách,

když vtom mi přišla pozvánka na Balaton kupu do Maarska. Shodou okolností to vyšlo tak, že rov nou z Maarska jsme se přesouvali do Bulharska na další závody, tehdy i se všemi Seveřany. Pro nás to byly první závody jednotlivců, ale hodnotil se součet do družstva. Vyhráli domácí Bulhaři, protože se běhalo na mapách, které byly trochu odlišné od map severského typu, takže to pro ně byla výhoda. Mně se venku většinou dařilo víc než doma, ten krát jsem doběhl jako nejlepší z našich na 4. místě a pomohl našemu družstvu k celkovému druhému místu. To považuji za jeden ze svých největších úspěchů. No a pak za mnou přijela Evička a mohli jsme konečně vyrazit na svatební cestu. (Zatímco pan Láznička mluví, pípne mu v telefonu SMSka: „Drahý, zapomněl jsi zhasnout ve sklepě. Ale neboj, nesu to statečně. E.“)

Ale předpokládám, že největší vrchol tvé kariéry byla účast na prvním mistrovství světa ve Finsku v roce 1966.

To je jasné. Když nad tím te přemýšlím, vlastně máme letos výročí 45 let. A víš, že už tehdy se hovořilo o tom, že by se orienák mohl prosadit na Olympiádu?

To je dobrý fór. Jak jste ve Finsku dopadli? Pro nováčky ze střední Evropy to přece musela být obrovská neznámá.

To si uvědomovali i naši hostitelé ve Švédsku,

kde jsme měli před mistrovstvím několikadenní soustředění. Sekretář švédského svazu OB Hasse Hedlund říkal, že když nás vydrancovali ve třice tileté válce, mají nám co vracet. A tak nás učili běhat na severských mapách, které nám proti těm českým připadaly jako srovnání mezi čítankou pro děti a vědeckým dílem. Těžká podložka, spousta vrstevnic a žádné cesty. Postupy bylo nutné volit azimutem.

pustit. Když jsem se vrátil, už jsem si toho nebral tolik. Tréninkové práci se začal věnovat Jirka Stac ke, takže jsem mohl začít běhat s dětmi. A máš pravdu, to mi vydrželo. Dote se snažím pomáhat a organizovat Olympiádu zlínských škol.

Nezdá se ti, že je v poslední době nedostatek trenérů, kteří by se dětem věnovali?

v šedesátých letech jsem se dostal i k obuvnickým a plastikářským. V tehdejším Svitu jsem měl dobré kontakty s modeláři. Například Olda Lexa byl taky turista a v roce 1960 nám navrhl první orientky. To bylo tak bezvadné kopýtko, žes ani nepoznal, že máš rozvázanou tkaničku.

Jak se to vezme. Závod jednotlivců se neobešel bez chyb. Záleželo na tom, kolik jsme jich nasbírali. Nejlíp z naší pětičlenné výpravy skončil Svaa Galík na 23. místě, já jsem byl 38. Z našich jsem byl sice nejslabší, ale porazil jsem dalších dvacet závodní ků a ze Středoevropanů patřila naše umístění mezi ta lepší. Hlavně jsme ale na mistrovství navázali spoustu přátelství, díky nimž jsme mohli v dalších letech navštěvovat Skandinávii, Švýcarsko, NDR i Maarsko. K nám do Zlína zase v roce 1968 přijel na oddílovou výměnu Peo Bengtsson, který vlastně cestuje po světě dodnes. To už jsme ale s Jindrou Novotným v reprezentaci končili a já jsem pak začal trénovat mladé kluky jako vedoucí Tréninkového střediska mládeže v tehdejším Gottwaldově.

To ti vydrželo docela dlouho. Já jsem u tebe přece taky začínal. Ale to už jsem nebyl šéf. Předtím jsem byl dva roky služebně v Mongolsku, tak jsem trénování musel

To víš, že bychom nějaké další trenéry potřebovali, ale nikomu se do toho moc nechce. Různé činov níky pro pořádání závodů seženeš, ale trenérská práce představuje soustavnou práci a to je ještě náročnější. Ale všech, co pro náš sport něco dělají, si strašně vážím a snažím se jim to dávat najevo co nejčastěji.

To by byl orienák, ale jak to máš vlastně se sjezdováním? Na to už jsi úplně zanevřel, nebo se občas svezeš?

Zrovna loni mě Jindra Novotný vytáhl na sjezdky. Že pro mě má lyže a že jsem to přece nemohl zapomenout. Říkám, že dovedu sice sjezdovat na běžkách, ale to nejsou carvingovky. A tak jsem to po 35 letech zase zkusil. Byl jsem nadšený, ale týden jsem pak měl problém s kolenem. Asi už zůstanu jen u běžek.

Ještě ale nesmíme zapomenout na to, čím jsi další generace běžců ovlivnil asi nejvíc, a to je výroba orientek. Jak ses k ní vlastně dostal?

Jako strojař jsem vyvíjel nejdřív obráběcí stroje, ale

Myslíš takové ty modré gumotexky? Ty se mi ještě válí doma v kumbále. Ano, ale ty už asi budeš mít nějakou novější verzi, která se začala dělat až koncem 60. let. Ty úplně první jsou už asi jen někde v muzeu. Vyráběly se technologií, které se říkalo zavalování, a guma se spojovala s botou ještě ručně. Prodávaly se za 27 korun. Ty tvoje lisované se vyráběly už sériově ve formách.

To byla opravdu taková trefa, že jste je nemuseli ani předělávat?

Předělávali jsme je několikrát. Nejdřív jsme si všim li, že špunty v patě byly moc blízko sebe, takže noha byla vratká. Pak jsem sehnal boty ze Švýcar ska a opravili jsme podle nich dezén. Celou dobu jsme ale měli problém se svrškovým materiálem. I když jsme měli různé koženky a novou technologii, svršek nikdy neměl takovou kvalitu jako od zahra niční konkurence.

Tušíš, kolik orientek se za ty roky prodalo?

To ti neřeknu. Ale vím, že v začátcích chtěla továr na od ČSTV záruku, že se orientek bude vyrábět 35

Zúročili jste to pak na mistrovství ve Finsku?

tisíc párů ročně. Jenže předseda ČSTV a člen IOF Miroslav Hlaváček k tomu nechtěl vydat potvrzení. Tak jsem se domluvil s chlapíkem z velkoobchodu, udělali jsme reklamní plakátek, kde jsem je vychvá lil jako ideální boty pro běžce v terénu, atlety i rag bisty, a začali jsme je rozdávat na závodech. Když to Hlaváček viděl, tak si vzpomněl, že cyklokrosaři by taky potřebovali nějaké boty. Takže to prošlo a nakonec jsme obouvali i cyklokrosaře.

Vaše boty se ale prosadily i na volném trhu po roce 1989. Odkdy se vyrábí lasery? V těch přece taky běhal skoro každý a málokdo tuší, že jsou ze Zlína. Petr Vavrys si je v modelárně objednal v roce 1993, původně jako boty pro Jalas. Jenže ta první várka byla z tak strašného materiálu, že se zničily po dvou trénincích.

Myslíš ty z toho svítivého šusáku? Přesně tak. Petr z toho byl zklamaný, Jalas to nebral a na nějakých pět let to zamrzlo. Pak jsme

si ale všimli, že tady vlastně žádné nové orientky nejsou, tak jsem zašel za Petrem a přesvědčil ho, že bychom to měli zkusit ještě jednou a že na to tentokrát dohlédnu. Napřed jsme udělali zase gumotextilní orientky, které už se te prodávaly za 300, ale třeba v Maarsku to byl pořád dobrý artikl. Pak jsem se spojil s mladšími modeláři, vrátili jsme se ke konceptu laserů a použili odolnější materiály. První sérii jsme vyrobili z přírodní usně…

… která sice vydrží všechno, ale zase nasákne vodou.

To ještě nebyl nejhorší průšvih. Pak za námi při jel Švýcar Willi Streuli, abychom mu trochu zúžili kopyto a vyrobili boty v nějakých zářivých barvách, tak jsme je udělali oranžovomodré. Jenže on si je nakonec nevzal, takže se pořád někde válejí a pro dávají za pětistovku, přitom je to nerozbitná bota.

To byly poslední boty, na které jsme použili přírodní useň. Pak jsme měnili design podešve, dali jsme na ni nové kulaté špuntíky místo hranatých. Taky jsme se v něčem poučili od Sviáků, třeba že hřebík ne-

smí být pod palcovým kloubem, aby noha netrpěla. Celou dobu mi ale v hlavě hlodaly kotníčkové boty. Dovozové jsou drahé a na každé druhé se vytrhá val kloub. Spekuloval jsem, že bychom je dokázali vyrobit levněji. Tak jsem si vyvinul kloub z dílů, které se dají normálně nakoupit.

Takže tohle jsou jalasky s vytrženým kloubem, který sis dovyrobil sám?

Ano, sám jsem si je spravil a asi dva roky testuji s novým kloubem. Samozřejmě nové modely tes tují i zkušení závodníci, ale něco si odzkouším raději sám. Pak jsme si nechali vylisovat z plastu ortézu na kotník, takže te už vyrábíme i vlastní kotníč kové boty.

Plánujete ještě nějaký další vývoj?

U podešve je v současnosti asi vývoj ukončený. Máme kvalitní materiál pryžové nášlapné části, lepší než konkurence. U mezipodešve potřebujeme snížit hmotnost. Vyrábíme ji z polyuretanu, který má lepší mechanické vlastnosti i životnost, ale je trochu těžší. Další vývoj by měl být i v designu, kde máme pořád rezervy.

Není to následek těch deseti divokých let po revoluci, kdy se Svit postupně zhroutil a přestal vyrábět boty?

Mrzí mě, že to tak dopadlo. Když přijel do Zlína Tomáš Baa junior, všichni jsme jásali a vítali ho jako osvoboditele. Jenže on nechal továrnu na pospas osudu. Potřeboval jenom získat sí prodejen, aby v nich mohl prodávat vlastní zboží. V Českosloven sku jich měl asi 140, te jich má v Česku 85. Dále rozšířil své trhy na Východ. Tím, že se rozpadl trh v bývalém Sovětském svazu, ze závodu Svit ve Zlíně zůstalo torzo. Velkou konkurencí nejen pro ševce jsou asijské země. Na Zlínsku je stále asi 30 firem vyrábějících obuv nebo její komponenty, jen ve vlastním areálu Svit je jich 15. Zaměstnávají asi 2000 pracovníků, proti 20 000 v nedávné minulosti je to opravdu torzo.

Myslíš,

že by se to mohlo zase zlepšit?

Přál bych si to, podle mého názoru mají výrobci obuvi v regionu kvalitní sortiment, ale chybí vět ší informovanost občanů. Před nedávnem jsem potkal dva bývalé železničáře z Pardubic, kterým se vyplatilo přijet do Zlína pro boty. My s našimi orientkami zaměstnanost ševců nevytrhneme. Ale něco potěší. Pár let zpátky mě oslovila Univerzita Tomáše Bati, abych zadal diplomovou práci dvěma designérům. Jednomu jsem dal vyrobit kotníčko vou a druhému nízkou botu, kterou te s několi ka drobnými úpravami děláme. A její autor David Frkal je dnes jedním z nejlepších českých designérů obuvi. Obuvnické školství ve Zlíně je na dobré úrov ni. Ještě dříve jsem zadal dvěma doktorandkám vývoj nového kopyta pro orientační obuv. Někteří závodníci si jistě vzpomenou, jak jim dámy z Tech nologické fakulty UTB měřily po závodech ve Zlíně špinavé nohy. Co se týče mě, já se ševcováním už hlavně bavím. Čas od času si jdu do fabriky pokecat s kamarády a občas se něco dobrého podaří.

Jiří Krejčík 1krysy@gmail.com

MISTROVSTVÍ EVROPy DOROSTu

JE POuzE PRVNÍ KONTROLA VELIcE DLOuhéhO zÁVODu!

Od 23. do 26. června 2011, tedy již za necelé tři měsíce, se v Jindřichově Hradci odehraje jedenácté Mistrovství Evropy dorostu v orientačním běhu. Právě tímto šampionátem často začínají kariéry mnoha budoucích hvězd světového OB. Na stejnou cestu se před 18 lety vydala i jedna z největších postav historie i současnosti tohoto sportu - „létající Francouz“ Thierry Gueorgiou. Thierry si s námi popovídal o začátcích své kariéry i o tom, jakým směrem by se měla ubírat cesta mladých závodníků za dospělými světovými medailemi.

Účastnil jsi se někdy Mistrovství Evropy dorostu jako závodník?

Ano, samozřejmě! V době, kdy jsem běhal doros tenecké kategorie, se šampionát ještě nazýval You th Match, tedy utkání dorostu, a popravdě, příliš mnoho zemí se na něm neutkávalo. Přesto byl pro mne vždy jedním z vrcholů sezóny. Poprvé jsem se účastnil v roce 1994 ve Švýcarsku a hned jsem získal bronzovou medaili. Na Slovensku v roce 1995 a ve Francii v roce 1997 jsem se dokonce mohl radovat z vítězství.

Když zapřemýšlíš na obdobím svých kariérních začátků, jaký největší úspěch se ti vybaví?

Zajímavá otázka. Když jsem dokázal získat zlatou medaili při Youth Match 1995, byl to pro mne obrovský úspěch. Byl jsem totiž první Francouz, který dokázal na tomto šampionátu zvítězit, a byl jsem opravdu hrdý. Ještě ten samý rok jsem se však kvalifikoval na Mistrovství světa juniorů do Dánska a to byl můj vůbec první krok mezi komplet ní světovou elitu.

Kdyby ses mohl vrátit do věku, v němž se nyní nacházejí účastníci nadcházejícího ME dorostu, udělal bys třeba něco jinak? Změnil bys například nějakým způsobem své tréninkové metody?

Jednoduchá otázka, složitá odpově. Jelikož jsem v mládí nebyl mnohokrát zraněný a i později jsem zaznamenával dobré výsledky, domnívám, že jsem trénoval dobře. Samozřejmě, vždy je možnost tré novat více, ale hlavní je podle mě přijít do dospělé kategorie s dobrými technickými schopnostmi a navíc stále s určitou možností zvýšit celkové tré ninkové úsilí.

Je podle tebe důležité již v tak mladém věku závodit na ME dorostu a porovnávat svoje dovednosti s nejlepšími běžci celé Evropy?

Jednoznačně ano! Podle mého názoru je to veli ce důležité, protože mladí závodníci si potřebují vybudovat tu správnou závodní rutinu co nejdříve

je to možné. Tyhle závody by jim měly dát možnost srovnání s těmi nejlepšími a zhodnocení vlastních schopností ještě před tím, než začnou závodit na důležitějších závodech, jimiž jsou juniorské či dospělé MS. Když poté závodníci vyrostou a opustí dorostenecký věk, měli by mít před sebou méně otázek a více odpovědí. Samozřejmě také potřebují vědět, jak na tom doopravdy jsou. Je poměrně jedno duché být „králem vlastní ulice“, ale je také nutné si uvědomit, zda mají odhodla nost a možnost jít dál a snít o dalších úspěších!

Mnoho nejlepších světových trenérů si myslí, že ten pravý těžký trénink by měl začít až okolo 18 až 20 let. Jaký je tvůj názor?

Záleží na tom, čemu říkáme těžký trénink. Moje myšlen ka je taková, že závodníci by měli mít po přechodu mezi dospělé stále určitou rezervu, aby mohli zvýšit své celkové tréninkové úsilí. Na druhou stranu věřím, že je velice podstatné praco vat na technických zkuše nostech a dovednostech s mapou co nejdříve to jde. Je důležité navštívit co nej více různých typů terénů a získat tak dobré zkušenosti ještě před dovršením 20 let věku. Mladým závodníkům to velice pomůže přežít jejich první rok mezi dospělými.

Co bys popřál účastníkům ME dorostu 2011 a novým mladým hvězdám do jejich budoucí kariéry?

Především bych jim přál, aby si naplno užili blížící se šampionát, a již bude výsledek jakýkoliv. Mis trovství Evropy dorostu je pouze první kontrola veli ce dlouhého závodu, který by měl skončit medailí na dospělém MS. Někteří z nich budou mít určitě nutkání po nějakém času tenhle závod ukončit, ale z vlastní zkušenosti vím, že je velice důležité vydržet co nejdéle. Vše, co při tomhle závodě pro žijí, jim totiž přinese zážitky a zkušenosti, na které nikdy nezapomenou.

Jan Exner jenda.ex@seznam.cz

Foto: Petr Kadeřávek

LETEM O - SVěTEM BESTÍKOVO ORIENTAčNÍ LABužNIcTVÍ

Kauzou, která v poslední době nejvíce hýbe světem orientačního běhu, je plánované zavede ní závodu s hromadným startem do formátu mistrovství světa. Valné shromáždění Meziná rodní orientační federace (IOF) přijalo usnesení „WOC in the future“ o tom, jak by měl šampio nát vypadat v budoucích letech. Tento metodický dopis obsahuje mimo jiné právě zavedení závodu s hromadným startem, který by byl jednak novým medailovým závodem a zároveň by nahradil kva lifikaci na klasickou tra. Počet závodů, v nichž se bojuje o medaile, by se zvýšil ze 4 na 6 (přibyly by právě hromadný start a smíšené štafety). Je to ale správně? Představitelé IOF argumentují tím, že hromadný start přiblíží orientační běh divákům a médiím. Z mnoha závodů s hromadným startem však víme, že ani různé rozdělovací metody či informační systémy často nepomohly a většinu závodu nikdo nevěděl, kdo běží v čele a jak se závod vyvíjí. Jaký je Váš názor na orientační závod s hromadným startem? Zamyslete se a napište nám, zajímají nás i Vaše názory.

Vzpomínáte na letní Olympijské hry v Pekin gu 2008? Pamatujete si na velkolepé slavnostní zahájení ve stotisícovém „Ptačím hnízdě“? A te z trochu jiného soudku. Vybavíte si, jak Lukáš Bauer doběhl třetí v letošní Tour de Ski po bru tálním výšlapu na sjezdovku Alpe Cermis? Říkáte, že vám to nedává žádnou souvislost? V Číně ano! Právě nedávno proběhl jedinečný projekt „Čínská Tour de Ski“, závodilo se mimo jiné i v Ptačím hnízdě a možnosti zúčastnit se této unikátní akce využili i někteří orientační běžci. Závodit na druhý konec světa se vydala i skupina norských borců, mezi nimiž nechyběl například známý orienácký obojživelník Øystein Kvaal Østerbø

Kromě nových pravidel pro světové závody vydala Mezinárodní federace IOF také nové kvóty, dle nichž se určuje počet závodníků, které mohou jednotlivé země postavit právě do závodů světového poháru v roce 2011 Šest nejlepších zemí dle světového rankingu dostane možnost posta vit na start 8 závodníků, zbylé země závodníků 6. Česká děvčata se drží na páté příčce a této výhody tak mohou využít. Muži se bohužel mezi pět nejlepších zemí nedostali. Světový ranking na počátku roku 2011, ženy: Švédsko, Norsko, Švý carsko, Finsko, ČR a Velká Británie, muži: Norsko, Švýcarsko, Švédsko, Finsko, Dánsko a Francie.

V srpnu tohoto roku se mistrovství světa v orientačním běhu uskuteční ve francouzském Savoie, v roce 2012 se poběží ve švýcarském Lausanne. V roce 2013 se klání nejlepších světo vých závodníků uskuteční znovu ve Skandinávii ve finském Vuokatti a v roce 2014 bude šampionát hostit známé italské turistické středisko Trentino.

Konec ledna byl posledním termínem, kdy mohly národní svazy podat přihlášku na pořadatelství v roce 2015. Vrátí se v roce po 16 letech tradice mistrovství světa do skotského Inverness nebo dostane přednost švédský Strömstad? O tom rozhodne IOF v průběhu letošního roku.

V posledních letech se již stává tradicí, že nejlepší světoví běžci měří na úvod roku navzájem své síly na jihu Evropy ve slunném Portugalsku při tamním O-meetingu. A nejinak tomu bylo i letos. Během čtyř dnů se na startu jednotlivých etap vystřídala až na výjimky opravdu celá světová špička. Celkové pořadí v ovládla v ženách napros to jasně Švýcarka Simone Niggli, která dokázala zvítězit ve všech čtyřech etapách a nenechala tak nikoho na pochybách, kdo že bude letos mezi ženami adeptkou na nejvyšší příčky. V mužích zví tězil celkově Oleksandr Kratov z Ukrajiny, avšak pouze díky tomu, že král tří ze čtyř etap Thierry Gueorgiou do úvodního longu vůbec nenastou pil. Vyzvedněme také výkony českých závodníků. Martina Zvěřinová skončila celkově v dámské eli tě na výborném pátém místě, Honza Petržela byl v juniorech druhý.

Kromě slunečného počasí a skvělé atmosféry přinesl Portugal O-meeting i jeden zápis do histo rie OB. V pondělním závodě na krátké trati totiž dokázal Thierry Gueorgiou zvítězit před druhým Olexandrem Kratovem o téměř dvě minuty, čímž si vysloužil 1426 bodů do světového rankingu. Jedná se o sedmnáctý nejvyšší počet bodů, kte rý kdy získal závodník v jednom jediném závodě. Jen pro zajímavost: primát v této disciplíně drží opět „létající Francouz“ svým výkonem 1516 bodů z klasické trati Portugal O-meetingu 2007.

Norsko? Dál! Jižní Evropa? Dál! Jižní Afrika! Zatímco teploty na severu Evropy se pohybují oko lo bodu mrazu, někteří světoví top běžci využívají ke svému tréninku mnohem teplejší oblasti. Zář ným příkladem je mistr světa na krátké trati 2010 Nor Carl Waaler Kaas, který se na počátku úno ra vrátil společně se svým tréninkovým partnerem Švédem Marcusem Millegårdem ze soustředění v Jihoafrické republice, kde se průměrná teplota vzduchu pochybovala okolo 25 °C. „Cílem našeho tréninkového kempu bylo zjistit, jak reagují naše těla na vysokou nadmořskou výšku a hlavně také to, jak budou reagovat týden poté, co se vrátíme domů. Letošní mistrovství světa ve Francii se koná v poměrně velké nadmořské výšce (1200-1450 m.n.m.) a my chceme být připraveni co nejlépe!“

V jednom z předchozích čísel časopisu jsem byl označen za orientačního labužníka. Orientačním labužníkem je každý, kdo dá přednost pěknému orienáckému zážitku v zajímavém terénu nebo na zajímavé mapě před honěním se za rankingovými a jinými body na smetišti za městem. Opakem orientačního labužníka je rankoholik. Orientační labužník může v rankingu porazit rankoholika, přestože vynechá všechna smetiště. Zajímavých závodů je pořád dost. Zatím.

Severské zápisky – díl I.

Tématem tohoto seriálu jsou především postřehy a poznámky týkající se orienáckého i obyčejného života ve Skandinávii. Netvrdím, že všechny texty musí být obecně a vždy platné, ale vycházejí z reálného života. Tím pádem se bu staly, nebo si alespoň myslím, že by se stát mohly.

Tma

Tma je na severu vlezlá a studená. Slunce ihned poté, co vykoukne v poledne lehce nad obzor, okamžitě zamíří rychle zpět. Zatímco v Praze je nejkratší délka dne v prosinci kolem 8 hodin, pak v Malmö to je již jen hodin 7, ve Stockholmu 6, a v Kiruně slunce kolem 11. prosince zapadne a vyjde v lednu. Běhání potmě je tedy každodenní realitou všude. Tady vstupuje na scénu běžcova bezpečnost. Seveřané jsou však specialisty na reflexní materiály. Odrazky, vesty nebo výstražné osvětlení nosí každý včetně psů.

Jan Exner jenda.ex@seznam.cz

Seveřané jsou taktéž specialisty na světla. Máte-li ještě žluté halogenové světlo (ano, onu nejmenovanou kvalitní značku nejmenovaného českého dovozce, kde musí te před použitím zakvedlat žárovkami) tak už nejste in. Zaříkadlo dneška se nazývá LED a disponuje výkonem srovnatelným s dálkovými světly automobilu Volvo. Vlastníte-li Betty, Wilmu, Cobru, Sirius nebo Zenith, tak jste na správné vlně. Vaše peněženka ovšem taky. Potmě vyrážejí do lesa stejně jako u nás pouze orienáci, kteří to žerou a jsou bývalými, současnými nebo budoucími eliáky. Hobíci zůstávají v dosahu osvětlených okruhů u kluboven nebo osvětlených cyklostezek v civilizaci. Sí cyklostezek je výborná a k běhání se skvěle hodí. Nevýhodou tmy je to, že je převážně v zimě. Všecho vybavení je vám tedy k ničemu, protože při trvalé teplotě -15 °C je fakt kosa jako prase a venku běhají jen šílenci. Třeba já. Zbytek se přesouvá na nekonečné řady běhátek ve fitness centrech a v rachotu ventilátorů tupě zírá na některý z místních televizních kanálů promítaných beze zvuku na projekční plátna. Ale o tom až někdy jindy. Příště trénink, ženy, víno, zpěv.

Michal Besta bestik@seznam.cz

Kopie těchto textů najdete přibližně týden po vydání časopisu Orientační běh i na webové adrese http://bestik.cz/o-deli

JAK fuNguJE DATABÁzE VÝSLEDKů?

Možná jste si toho všimnuli, možná ne. Michal Besta spustil na svých webových stránkách centrální databázi výsledků. Sice jde zatím pořád jen o demo verzi, ale už te v ní najdete výsledky zhruba 700 závodů. Poté, co jsem se našel i ve výsledcích takových závodů jako XXV. ročník Poháru ADASTU, nedalo mi to, a zeptal jsem se Bestíka na pár detailů.

Proč vůbec potřebujeme centrální databázi výsledků?

Důvod je prostý. Výsledky závodů dnes v podstatě zahazujeme, spousta z nich končí po čase v pro padlištích internetu a nikdo se k nim už nikdy nedo stane. Proto je třeba je někde uchovávat a když už to děláme, tak ideálně strukturovaně a nezá visle na tom, v jakém programu pořadatel závody dělal. Dále si představte úkol typu: „Zjisti všechny výsledky závodníka XYZ za rok 2010.“ V praxi to je bu neřešitelný problém nebo zabere spoustu času procházením jednotlivých webů pořadatelů. V databázi jedno kliknutí. No a nakonec člověk vět šinu věcí dělá i pro sebe, takže jsem chtěl uchovat všechny své mapy i výsledky za posledních pár let v digitálním archivu a nabídnout tuto možnost všem, kteří mají zájem. Web www.bestik.cz je tak pro závodníka ideálním místem, který uchová jeho celou OB kariéru s mapami, postupy i výsledky.

Je těžké dohledat výsledky a upravit je do nové tabulky? Máš na to nějaký speciální program, který zvládne všechno sám? Nebo po něm musíš nakonec všechno ještě kontro lovat?

Je třeba rozlišovat výsledky historické a výsledky nové. U historických jsou většinou jediné existující podklady samotné výsledky na webu (tak jak jsme zvyklí si je po závodech prohlížet). Tam je pak tře ba udělat speciálního robota, který takové výsled ky projde a ze správných míst si vybere správná data. Samozřejmě co program na pořádání závodů (v Česku se jich používá několik např. OB2000, OORG, OE2003, OE2010 a další lokální), to jiný for mát. Taková práce se tedy vyplatí, pokud je závodů v daném formátu hodně. Kvůli výsledkům jednoho závodu nemá smysl hodiny programovat převod. Naopak výsledky nové používají samoobslužný systém. Z každého z uvedených programů plus z univerzálního IOF XML formátu výsledky nahraje a vypublikuje sám pořadatel (v Nápovědě je pro ces detailně popsán). Žádný speciální program pro převod tak už není nutný. Co se týče kontroly, ta je samozřejmě u historických závodů vždy nutná, pro tože staré výsledky na internetu neobsahují spoustu informací o samotném závodě. U výsledku nových dělá kontrolu webová aplikace a donutí nahrávající osobu k vyplnění všech povinných položek.

Jak je to s registračními čísly, když mohl jeden člověk za svou kariéru vystřídat třeba pět oddílů? Dělá to v databázi nějaký problém?

Databáze obsahuje tabulku registrací, kde má každý závodník své unikátní číslo, které se mu v čase nemění. K tomuto číslu jsou pak v jednot livých letech přiřazovány v každém sportu konkrét ní registrační čísla. Problém samozřejmě může nastat, když se mění registračky a jména. Pak jsou tu různé překlepy nebo šílenci jako oddíl ze Smržov ky, který používá v registracích přezdívky a ty ještě každoročně různě upravuje. Díky několika chytrým algoritmům kontrolujícím historii je většinou 95 % závodníků přiřazeno k unikátním číslům automatic ky, několik desítek se kontroluje vizuálně a zbývají cích pár set jsou závodníci noví, kterým se přidělí nové unikátní číslo. Práce na přiřazení registrace jednoho roku pro OB (cca 7000 závodníků) je tak otázkou 10 minut. Díky tomu jsou v databázi dnes data z dostupných oficiální registrací (OB od roku 2003, MTBO od roku 2007, LOB od roku 2010). Celkově zhruba 13 tisíc osob a 60 tisíc jednotlivých registračních záznamů.

Není u databáze nějaký problém s ochranou osobních údajů?

Není. Registrace obsahuje pouze údaje veřejně dostupné na internetu. Tedy jméno, registrační čís lo, licenci a číslo SI čipu. Žádné jiné informace se neevidují.

Co výsledky ve starších letech, kde není dostupná registrace?

Výsledky a registrace jsou na sobě nezávislé. Jejich propojení vzniká až v momentě, kdy je dané registrační číslo závodníka ve výsledcích nalezeno v tabulce registrací pro konkrétní rok a sport. V tom momentě lze pak takový závod najít v přehledu výsledků daného závodníka. Řádky výsledků, kde je neexistující registrační číslo (cizinci, neregistrovaní, závody mimo registraci), jsou tedy úplně totožné s těmi, kde platná registračka je. S tím rozdílem, že „nikam neodkazuje“.

Kam nejhlouběji do minulosti ses už dostal a kolik už máš závodů? Podrobná historie (pro OB) tzn. výsledky celostát ních popř. dalších závodů je k dispozici od roku

2003. Souvisí to s tím, že od té doby se výsledky archivovaly. Samozřejmě u jednotlivých závodů se občas objeví ještě starší data, takže např. ranking (databáze pracuje i s výsledky žebříčků) je od roku 1999 a Honza Žemlík mě požádal o nahrání kom pletní historie Poháru města Zlína, kde je nejstarší závod trojčlenných hlídek z roku 1950. Co se týká počtu závodů, tak první testovací verze měla cca 250 historických výsledků stažených robotem z internetu (formát OB2000), od třetí verze si mohou uživatelé nahrávat výsledky sami tedy dnes už další desítky historických závodů a já sám už te připravuji nahrání onoho dostupného archivu od roku 2003, což jsou další stovky závodů. Celkově tedy odhaduji, že bude databáze mít mezi 500 a 1000 historických závodů. Plus samozřej mě od roku 2011 vše nové. V OB se snažíme tuto povinnost dostat do svazových a oblastních doku mentů roku 2011, LOB závodů je pár, takže tam není problém, a MTBO projevilo zájem v roce 2011 své závody nahrávat taktéž. Celkem to tedy dělá zhruba 200—300 závodů ročně všech úrovní.

Pro jaké závody je databáze určena? Jen pro oficiální svazové, nebo si můžu nahrát i vlastní výsledky?

Databáze je pro všechny závody v orientačních sportech na všech úrovních. Počínaje klubovými tréninky, soustředěními a zimními ligami, přes klasické oblastní žebříčky až po mistrovské závo dy. Nahrávání je rychlé a intuitivní a vyhodnocení mezičasů v přehledné formě je určitě zajímavou přidanou hodnotou i pro ony klubové nebo lokální závody a tréninky.

Co plánuješ do budoucna? Kdy hádáš, že by mohla být hotová kompletní databáze řekněme aspoň z posledních pěti let?

Zásadní pro fungující samoobslužný systém je import výsledků. Ten dnes již funguje jak pro závody, tak i pro různé žebříčky. Posledním typem závodů, který zbýva dodělat, jsou štafety. Spousta dalších funkčností už je spíše kosmetických, dále různé exporty, zobrazení, přehledy apod. Jedním z důležitých bodů bude i rychlost a výkonová opti malizace systému. Objem dat není díky mezičasům zanedbatelný a již dnes je v řádech stovek mega bajtů dat. Každý rok databáze naroste zhruba o 200 MB výsledků. Odhaduji, že během letošního jara budou v systému všechny dostupné závody z his torie. Tím bych chtěl zároveň požádat pořadatele, kteří tam své závody z minulosti nevidí, aby je bu sami nahráli, nebo mě kontaktovali.

Jiří Krejčík 1krysy@gmail.com

chcEME

zÁVODy zASE NěKAM VÝš

Jak vůbec vznikla idea o pořádání závodu světového poháru v ČR? Kdo byl hlavním autorem této myšlenky?

Po mistrovství světa 2008 jsme ve svazu diskutovali možnosti, jak využít zkušenosti z MS a pořádat další závody, nejlépe s lidmi, které MS oslovilo. Druhým impulsem bylo několik rozhovorů s Jihočechy na Kaprovi. Zaujaly mě jihočeské terény, které jsou v posledních letech nevyužité. Původně jsme chtěli pořádat MS juniorů, ale vzhledem k silné kandidatu ře Hradce Králové jsme nakonec šli do ME dorostu.

Jak probíhala kampaň a samotná jednání o získání pořadatelství tohoto podniku?

Napřed bylo potřeba schválení samotnou valnou hromadou ČSOB (nyní už stačí schválení Předsednic tvem svazu), poté už jsme mohli připravit kandidatu ru. Důležitým bodem byla prezentace před zástupci evropských federací, kteří pořadatele volí. Tato volba proběhla na MS 2009 v Maarsku. Naši kandidaturu prezentoval Honza Skřička a zcela jistě nás posunula mezi pořadatele.

Jak bude při samotném podniku vypadat pořadatelský tým? Kdo bude stát v jeho čele? Organizační výbor pracuje pod mým vedením, mís topředsedou je Petr Klimpl, technickým ředitelem Tomáš Leštínský, marketing vede Pavel Zimmermann z Jihočeské oblasti, významné je i zapojení orienáků z Jindřichova Hradce, konkrétně Katka Maděryčová má na starosti ubytování a péči o závodníky. Mojí pravou rukou a tajemníkem je Matěj Suchý, dalšími členy pak jsou Radim Hošek (organizační záležitosti v Jihočeském kraji) a Jan Fátor (hlavní kartograf). Samotné ME bude pořádat zhruba 100 pořadatelů, z toho 60 procent z Magnus Orienteering (který byl svazem pověřen uspořádáním), zbytek se rekrutuje z Jihočechů i členů z celé republiky. Už brzy se objeví na webových strán kách mistrovství výzva pro zájemce o pořádání s pod mínkami. Věřím, že jak je dobrým zvykem v ČR, uspořá dáme kvalitní ME s inspirativní atmosférou.

Jak budou závody zajištěny po ekonomické stránce?

Máme vyrovnaný rozpočet ve výši 2,5 milionu Kč. Je reálné, abychom skončili v mírném plusu, což bude záležet hlavně na šikovnosti při shánění financí zejmé na od sponzorů. Úspěšné byly jednání s představiteli místních samospráv a zejména Jihočeského kraje.

V jakém stádiu jsou přípravy nyní? Jak probíhají mapařské práce, jednání s majiteli pozemků a další důležité kroky?

Díky dobré práci členů organizačního výboru pracuje me podle časového plánu. Máme hotové mapy pro

sprint a klasiku, jediný problém nám vznikl při mapo vání prostoru pro štafety. Bohužel Zdeněk Sokolář v létě dlouhodobě onemocněl, a tak jsme museli před zimou hledat nového mapaře. Mapa tedy bude hotová až na jaře. Z hlediska povolení jsem spokoje ný, chybí nám už poslední povolení v písemné formě, které je předjednané.

Objevily se už te během příprav nějaké problémy či zajímavé perličky?

Jsem toho názoru, že akce, která je naprosto bez problémů ve stadiu příprav, téměř neexistuje. Zatím vše, co jsme museli řešit, nebylo nijak závažné, prostě běžné provozní záležitosti. Ale kdybych to měl srovnat s přípravami MS 2008 (i když to byla svým rozsahem mnohem větší akce), tak je to zábava. Jinak je snaha závody zase posunout někam výš. Pro pořadatele je například připraveno pořadatelské oblečení od firmy Newline.

Všimli jsme si, že výš se posunulo i samotné logo závodů. Byla to plánovaná náhrada provizorního, nebo vám někdo to předchozí zkritizoval?

Logo a celkově design jsme změnili protože jsme se loni na konci srpna potkal s designérem Filipem Dědicem a dohodli jsme se na spolupráci. Aby mělo všechno jednotný styl, změnili jsme i logo. Cílem je mimo jiné ukázat směr, kterým by se mohl orienák ubírat v oblasti prezentace a designu. Výsledky naší spolupráce uvidíte už na jarních závodech.

Jan Exner jenda.ex@seznam.cz

zPRÁVy zE STRAhOVA

V roce 2011 se do ČSOS přihlásilo 216 klu bů a oddílů, ve kterých je evidováno 9050 členů. Ke konci února bylo zaregistrováno v sekci OB přes 6900 závodníků, což je stejný počet jako ve stejném období loňského roku. V sekci LOB se v sezoně 2011 zaregistrovalo 450 závodníků. Sekce MTBO má termín registrace do konce břez na a pravděpodobně se překoná počet 742 závod níků ze sezony 2010.

Na sekretariátu ČSOS je od března k dispozi ci multilicence nové verze programu Orienteering Organiser 11, ve verzi Basic, Standard a Professi onal. Více o programu na http://www.orienteerin gorganiser.com. Cena pro nové uživatele (oddíly, kluby ČSOS) je 500 Kč za verzi Basic a Standard a 1000 Kč za verzi Professional. Pro oddíly a klu by ČSOS, které již vlastní licenci OORG 10 je cena (upgrade) za jakoukoliv verzi OORG 11 stanovena na 500 Kč. V případě zájmu se obracejte na sekre tariát ČSOS csos.jn@cstv.cz

ČSOS vyhlásil v roce 2011 opět akci pro školní mládež a sportovní veřejnost DNY ORIENTACE

V PŘÍRODĚ. Třetí ročník Dnů orientace v přírodě bude rozdělen do dvou částí kvůli zajištění dodání propagační a výukových materiálů pořádajícím oddí lům. Jarní část: akce uspořádané do 31. 7. 2011, přihlášky do 31. března 2011. Podzimní část: akce uspořádané do 31. 12. 2011, přihlášky do 20. září 2011.

V roce 2011 je opět připraven k realizaci pro jekt „Výukové mapy“ v počtu cca 40—45 map pro orientační běh. Hlavním cílem projektu je spolu práce oddílů OB se školami od zajištění školních

závodů až po nábor nových členů, v ideálním přípa dě vytvoření podmínek pro zařazení OB do výuky. Garantem projektu Výukových map je opět před sedkyně komise rozvoje sekce OB Kristýna Skyvo vá a přípravu mapových podkladů do tisku zajišuje Luboš Matějů. Mapy tiskne firma Žaket (Jarmila Němečková), finanční zajištění z grantu Programu III MŠMT Všeobecná sportovní činnost je v péči sekretariátu ČSOS. V tuto chvíli bylo podáno cca 35 žádostí do projektu Výukových map pro rok 2011. Podmínkou vydání každé mapy je uspořádání mini málně 2 akcí náborového charakteru (tj. nesoutěžní akce). Stále je tedy možnost se přihlašovat do toho to projektu. Více informací naleznete na stránkách romise rozvoje sekce OB: http://krob.eso9.cz/

Počátkem roku 2011 byl v ústeckém kraji založen Krajský svaz orientačních sportů. Po loň ském ustavení KSOS Karlovarského kraje má již nyní ČSOS krajské svazy ve všech krajích ČR.

V termínu 21.—26. června 2011 se uskuteč ní v Olomouci 5. Letní olympiáda dětí a mládeže, kde budou poprvé zařazeny i závody v orientačním běhu. Všech 14 krajů ČR (respektive krajských svazů ČSOS) vyšle své mladé závodníky na závody v OB ve sprintu, krátké trati a sprintových štafe tách) v kategoriích mladších žáků (ročníky 1998 a 1999) a starších žáků (ročníky 1996 a 1997). ČSOS rozešle v březnu na jednotlivé KS ČSOS dotaci 5000,- na přípravu krajských výběrů.

Počátkem února (5. 6. 2. 2011) se v Praze uskutečnil seminář IOF pro pořadatele významných mezinárodních závodů. Po Oslu a Ženevě se ten tokrát sešlo 25 pořadatelů z 9 zemí v pražském hotelu Meritum. Dvoudenní seminář byl zaměřen na stavbu tratí vrcholných závodů a produkci cílo vých arén. Hlavním přednášejícím byl sportovní ředitel IOF Björn Persson. Velmi zaujala přednáška režiséra ČT Karla Jonáka (režiséra TV přenosů z MS 2008 v Olomouci a 2009 v Miskolci) o přípravě a zabezpečení televizního přenosů z vrcholných závo dů v OB a přednáška šeftrenéra české seniorské reprezentace Radka Novotného o stavbě tratí a jejich hodnocení z hlediska závodníků. Semináře se zúčastnili za ČSOS Dušan Vystavěl, David Aleš a Adam Zitka.

Jiří Šubrt, generální sekretář ČSOS csos@cstv.cz

Seminář IOF pro pořadatele významných mezinárodních závodů v Praze 5.-6. února 2011.

ME, JWOC, EYOC v

Dlouhá tra

M17

LOB

1 Jonas Larsson Sweden 48:40 +00:00

2 Ivan Kulikov Russia 52:04 +03:24

3 Jonas Madslien Bakken Norway 52:07 +03:27

18 Petr Horvat Czech Republic 1:04:19 +15:39

25 Vojtech Neumann Czech Republic 1:16:07 +27:27

M20

1 Daniel Svensson Sweden 1:21:24 +00:00

2 Anton Sjökvist Sweden 1:21:54 +00:30

3 Gleb Tikhonov Russia 1:23:42 +02:18

33 Michal Argalas Czech Republic 1:46:02 +24:38

36 Pavel Klaska Czech Republic 1:46:43 +25:19

M21

1 Staffan Tunis Finland 1:36:08 +00:00

2 Olli-Markus Taivainen Finland 1:37:14 +01:06

3 Andrey Gruzdev Russia 1:38:42 +02:34

4 Stanimir Belomazhev Bulgaria 1:39:14 +03:06

5 Ondrej Vodrážka Czech Republic 1:39:26 +03:18

6 Andrey Grigoryev Russia 1:39:44 +03:36

19 Jirí Bouchal Czech Republic 1:45:25 +09:17

32 Jan Lauerman Czech Republic 1:55:49 +19:41

33 Michal Drobník Czech Republic 1:56:57 +20:49

34 Jakub Škoda Czech Republic 1:58:06 +21:58

38 Radek Laciga Czech Republic 2:04:36 +28:28

W17

1 Frida Sandberg Sweden 53:09 +00:00

2 Sigrid Ottestad Hansen Norway 57:53 +04:44

3 Andrine Benjaminsen Norway 59:16 +06:07

6 Petra Hancova Czech Republic 1:01:46 +08:37 13 Eva Haltofova Czech Republic 1:19:12 +26:03

W20

1 Barbro Kvåle Norway 1:01:40 +00:00

2 Tove Alexandersson Sweden 1:01:51 +00:11

3 Marjut Turunen Finland 1:02:54 +01:14

19 Katerina Neumannova Czech Republic 1:16:10 +14:30

21 Zuzana Kubatova Czech Republic 1:17:54 +16:14

22 Johanka Simkova Czech Republic 1:19:36 +17:56

W21

1 Helene Söderlund Sweden 1:28:45 +00:00

2 Tatiana Vlasova Russia 1:30:28 +01:43

3 Tatyana Kozlova Russia 1:32:09 +03:24

4 Marte Reenaas Norway 1:33:07 +04:22

5 Josefine Engström Sweden 1:35:11 +06:26

6 Liisa Anttila Finland 1:35:31 +06:46

11 Helena Randáková Czech Republic 1:39:31 +10:46

13 Hana Hancíková Czech Republic 1:41:25 +12:40

23 Simona Karochová Czech Republic 1:52:32 +23:47

26 Ivana Bochenková Czech Republic 1:55:13 +26:28

Sprint

M17

1 Jonas Larsson Sweden 15:14 +00:00

2 Santeri Aikio Finland 16:10 +00:56

3 Simon Kugler Austria 16:14 +01:00

15 Petr Horvat Czech Republic 21:10 +05:56

19 Vojtech Neumann Czech Republic 22:59 +07:45

M20

1 Gleb Tikhonov Russia 16:52 +00:00 2 Tuomas Kotro Finland 16:58 +00:06 3 Daniel Svensson Sweden 17:02 +00:10 Anton Sjökvist Sweden 17:02 +00:10 31 Michal Argalas Czech Republic 21:20 +04:28 38 Pavel Klaska Czech Republic 23:22 +06:30

M21

1 Peter Arnesson Sweden 17:04 +00:00 2 Staffan Tunis Finland 17:23 +00:19 3 Olli-Markus Taivainen Finland 17:29 +00:25 4 Andrey Grigoryev Russia 17:32 +00:28 5 Erik Rost Sweden 17:33 +00:29

6 Vadim Tolstopyatov Russia 17:36 +00:32

25 Ondrej Vodrážka Czech Republic 19:37 +02:33

26 Jirí Bouchal Czech Republic 19:53 +02:49

32 Jakub Skoda Czech Republic 20:58 +03:54

34 Jan Lauerman Czech Republic 21:12 +04:08

35 Michal Drobník Czech Republic 21:18 +04:14

47 Radek Laciga Czech Republic 23:28 +06:24

W17

1 Frida Sandberg Sweden 13:34 +00:00

2 Sigrid Ottestad Hansen Norway 14:04 +00:30

3 Liubov Balandina Russia 14:39 +01:05

9 Petra Hancova Czech Republic 15:25 +01:51 13 Eva Haltofova Czech Republic 17:05 +03:31

W20

1 Tove Alexandersson Sweden 14:48 +00:00

2 Barbro Kvåle Norway 15:07 +00:19 3 Marjut Turunen Finland 15:15 +00:27

17 Zuzana Kubatova Czech Republic 17:47 +02:59 26 Katerina Neumannova Czech Republic 18:13 +03:25 32 Johanka Simkova Czech Republic 20:10 +05:22

W21

1 Tatiana Vlasova Russia 16:07 +00:00 2 Polina Malchikova Russia 16:10 +00:03 3 Josefine Engström Sweden 16:17 +00:10 4 Hannele Tonna Finland 16:38 +00:31 Marte Reenaas Norway 16:38 +00:31 6 Tatyana Kozlova Russia 16:43 +00:36

16 Hana Hancíková Czech Republic 18:20 +02:13 22 Helena Randáková Czech Republic 18:53 +02:46 24 Ivana Bochenková Czech Republic 19:52 +03:45 26 Simona Karochová Czech Republic 20:12 +04:05

Zkrácená tra

M17

1 Torstein Wang Norway 32:43 00:00

2 Maxim Dmitriev Russia 32:50 00:07 3 Bjørnar Kvåle Norway 32:56 00:13

19 Petr Horvat Czech Republic 38:43 +06:00 21 Vojtech Neumann Czech Republic 39:50 +07:06

M20

1 Anton Sjökvist Sweden 34:05 +00:00 2 Adam Karlsson Sweden 35:30 +01:24 3 Daniel Svensson Sweden 36:04 +01:59

28 Michal Argalas Czech Republic 42:53 +08:48 40 Pavel Klaska Czech Republic 47:39 +13:34

M21

1 Erik Rost Sweden 48:16 +00:00 2 Staffan Tunis Finland 48:19 +00:02 3 Vladimir Barchukov Russia 49:42 +01:26 4 Andrey Lamov Russia 49:49 +01:32 5 Johan Granath Sweden 49:51 +01:34 6 Andrey Grigoryev Russia 49:51 +01:35

13 Ondrej Vodrážka Czech Republic 50:39 +02:22 26 Jirí Bouchal Czech Republic 53:21 +05:04 31 Jan Lauerman Czech Republic 54:35 +06:19 43 Jakub Škoda Czech Republic 59:16 +10:59 45 Michal Drobník Czech Republic 1:00:04 +11:47 54 Radek Laciga Czech Republic 1:11:37 +23:20

W17

1 Andrine Benjaminsen Norway 25:51 +00:00 2 Liubov Balandina Russia 26:01 +00:10 3 Frida Sandberg Sweden 26:15 +00:23 6 Petra Hancova Czech Republic 29:51 +03:59 15 Eva Haltofova Czech Republic 37:05 +11:14

W20

1 Tove Alexandersson Sweden 29:10 +00:00 2 Barbro Kvåle Norway 30:21 +01:10 3 Marjut Turunen Finland 31:30 +02:19

18 Johanka Simkova Czech Republic 34:22 +05:12 19 Zuzana Kubatova Czech Republic 34:23 +05:12 27 Katerina Neumannova Czech Republic 38:12 +09:02

W21

1 Marte Reenaas Norway 39:36 +00:00 2 Polina Malchikova Russia 39:58 +00:22 3 Tatyana Kozlova Russia 39:58 +00:22 4 Tatiana Vlasova Russia 40:14 +00:37

5 Liisa Anttila Finland 40:14 +00:38

6 Kajsa Richardsson Sweden 40:16 +00:40

12 Hana Hancíková Czech Republic 43:13 +03:36

18 Helena Randáková Czech Republic 46:28 +06:52

23 Simona Karochová Czech Republic 48:43 +09:07

28 Ivana Bochenková Czech Republic 51:52 +12:15

Štafety

M20

1 Sweden team 1 (21) 1:10:57,5 Adam Karlsson 25:57,5 Anton Sjökvist 21:56,5 Daniel Svensson 23:03,5

2 Sweden team 2 (37) 1:12:30,2 Marcus Lundholm 25:56,0 Andreas Holmberg 23:56,3 Ulrik Larsson 22:37,9

3 Finland team 1 (23) 1:13:18,9 Lauri Linnainmaa 24:09,0 Peter Sundelin 24:29,9 Tuomas Kotro 24:40,0

15 Czech republic team 1 (26) 1:29:45,4 Pavel Klaska 29:33,6 Petr Horvat 32:38,2 Michal Argalas 27:33,6

M21

1 Russia team 2 (74) 1:35:01,6 Vladimir Barchukov 33:43,9 Kirill Veselov 31:30,8 Eduard Khrennikov 29:46,9

2 Finland team 1 (63) 1:35:30,3 Janne Häkkinen 32:59,6 Olli-Markus Taivanen 33:02,7 Staffan Tunis 29:28,0

3 Sweden team 1 (61) 1:35:36,1 Johan Granat 32:41,2 Peter Arnesson 33:26,2 Erik Rost 29:28,7

4 Norway team 1 (62) 1:38:38,5 Øyvind Watterdal 36:30,3 Hans Jørgen Kvåle 31:14,3 Lars Moholdt 30:53,9

5 Russia team 1 (64) 1:39:57,6 Andrey Gruzdev 35:10,9 Andrey Grigoriev 33:23,0 Andrey Lamov 31:23,7

6 Finland team 2 (72) 1:40:30,4 Teemu Köngäs 35:16,3 Petri Kiiskinen 32:34,8 Juho-Matti Taivanen 32:39,3

9 Czech republic team 2 1:47:51,8 Michal Drobník 36:07,99 Jakub Škoda 36:11,59 Laciga Radek 35:32,49

DSQ Czech republic team 1

RELAY

W20

1 Norway team 1 (3) 1:01:03,2 Audhild Bakken Rognstad 21:27,5 Anna Ulvensøen 20:29,5 Barbro Kvåle 19:06,2

2 Finland team 1 (4) 1:01:04,1 Milka Leppäsalmi 21:47,3 Sonja Mörsky 20:18,8 Marjut Turunen 18:58,0

3 Sweden team 1 (1) 1:02:33,0 Bente Rost 21:39,0 Lisa Lindgren 22:23,6 Tove Alexandersson 18:30,4

11 Czech republic team 1 (5) 1:13:13,0 Johanka Simkova 26:00,013 Katerina Neumannova 24:36,19 Zuzana Kubatova 22:36,96

15 Czech republic EYOC team 1 1:25:12,5 Petra Hancova 26:40,414 Eva Haltofova 33:03,315 NN Petrushko 25:28,813

RELAY W21

1 Russia team 2 (58) 1:27:19,1 Anastasia Kravchenko 30:28,5 Mariya Kechkina 28:40,8 Alena Trapeznikova 28:09,8

2 Sweden team 1 (51) 1:28:16,3

Kajsa Richardsson 31:47,0

Josefine Engström 28:45,7 Helene Söderlund 27:43,6

3 Norway team 1 (55) 1:30:06,6 Marianne Mellbye Larsen 34:14,3 Stine Olsen Kirkevik 28:36,1 Marte Reenaas 27:16,2

4 Finland team 1 (53) 1:30:32,4

Laura Kempas 32:02,4 Hannele Tonna 29:10,0 Liisa Anttila 29:20,0

5 Russia team 1 (52) 1:30:55,3 Tatiana Kozleva 29:42,9 Polina Malchikova 29:24,5 Tatiana Vlasova 31:47,9

6 Finland team 2 (57) 1:33:40,2

Pernilla Tunis 30:31,4 Anni Honkimaa 31:08,7 Heli Urpalainen 32:00,1

8 Czech republic team 1 1:42:01,4

Hana Hančíková 31:27,54

Simona Karochová 33:58,69

Randáková Helena 36:35,38

MČR na klasice v LOB

D14

1 Waňková Martina VRL9951C 78:05 0:00

2 Janovská Kateřina PGP9850B 88:14 10:09

3 Matoušová Kateřina VRL 98:55 20:50

D17

1 Haltofová Eva VRB9499A 69:34 0:00

2 Hančová Petra VRL9652A 71:46 2:12

3 Dlouhá Hana DKP9450B 83:31 13:57

4 Jančová Jana VRB9450A 85:23 15:49

5 Kosová Štěpánka TRI9458B 103:52 34:18

6 Procházková Marie DCE9550A 106:49 37:15

D20

1 Kubátová Zuzana VRL9151E 75:45 0:00

2 Šimková Johanka UOL9355A 79:07 3:22

3 Neumannová Kateřina PVP9250A 85:19 9:34

4 Kosová Barbora TRI9258A 105:52 30:07

5 Mrázová Pavla DCE9350A 122:05 46:20

6 Pavlovcová Petra TUR9353C 122:19 46:34

D21

1 Chudíková Barbora SJI7850E 77:49 0:00

2 Randáková Helena VRL7452E 79:22 1:33

3 Bochenková Ivana DKP8950E 81:34 3:45

4 Hasmanová Lenka VPM7551E 88:11 10:22

5 Kovářová Kristýna DKP8450E 89:14 11:25

6 Karochová Simona DKP8853E 92:36 14:47

7 Tichovská Martina SZP8655E 99:06 21:17

8 Neumannová Renata PVP6650C 99:25 21:36

9 Košárková Iva SHK8153E 101:17 23:28

10 Kateřina Folprechtová TUV7454A 102:00 24:11

D35

1 Klinkerová Jitka LIV6450 83:07 0:00

D45

1 Smolková Alena SSP6450C 81:36 0:00

D55

1 Haňkovská Jana SSP4050C 78:42 0:00

H14

1 Wolf Filip TUR9701C 80:16 0:00

2 Kafka Matěj SJI9903B 92:36 12:20

3 Cienciala Jan TRI9801C 107:02 26:46

H17

1 Horvát Petr SSU9442A 72:18 0:00

2 Rychlý Michal TUR9402C 81:11 8:53

3 Patrik Horák TUV9501A 97:39 25:21

4 Pavlovec Jan BOR9503B 97:56 25:38

5 Kroupa Tomáš PVP9401C 113:06 40:48

6 Picek Štěpán TJN9601C 119:39 47:21

H20

1 Argaláš Michal TRI9301A 92:59 0:00

2 Wolf Daniel TUR9100C 95:03 2:04

3 Kantor Ondřej TRI9103E 97:13 4:14

4 Procházka David LPU9113C 99:43 6:44

5 Klaška Pavel DKP9301A 103:14 10:15

6 Rusý Tomáš DCE9300A 110:51 17:52

H21

1 Lauerman Jan SJI7419E 98:22 0:00

2 Bouchal Jiří VPM8449E 98:57 0:35

3 Drobník Michal SJC8709E 99:30 1:08

4 Venhoda Milan SJI7104E 103:38 5:16

5 Škoda Jakub VLI8800E 103:42 5:20

6 Rygl Miroslav TBM7205E 105:44 7:22

7 Horyna Roman DKP7600E 106:26 8:04

8 Šedivý Jan EKP8400E 107:39 9:17

9 Kolín Jan JIL7701E 107:52 9:30

10 Rygl Jaroslav TBM7044E 113:30 15:08

H35

1 Václav Zakouřil TUV7405C 94:58 0:00 H45

1 Männel Harald GER9999C 69:26 0:00 H55

1 Přinda Oldřich VLI5101C 86:48 0:00 H65

1 Vlach Oldřich VOV4401C 74:03 0:00

Pohár elity, žebříček A a žebříček B v LOB 2011

D14

1. PGP 9850 Janovská Kateřina C 315.21

2. SSU 9794 Horvátová Hana A 196.81

3. TRI 9750 Argalášová Kateřina C 189.10

D17

1. VRL 9652 Hančová Petra A 331.48

2. VRB 9499 Haltofová Eva A 317.70

3. VRB 9450 Jančová Jana A 266.30

4. VLI 9651 Štičková Anna A 215.17

5. SZP 9550 Bořánková Karolína A 205.51

6. OKP 9450 Nováková Kateřina C 188.53

D20

1. VRL 9151 Kubátová Zuzka E 315.77

2. DKP 9155 Seifertová Magda A 301.88

3. UOL 9355 Šimková Johanka A 299.41

4. PVP 9250 Neumannová Kateřina A 289.36

5. VRL 9254 Jebavá Lucie A 285.80

6. PGP 9154 Čermáková Kristýna C 187.44

D21A

1. SZP 5450 Horová Magda E 300.64

2. PVP 6650 Neumannová Renata C 300.61

3. CHA 7850 Kašková Kateřina A 298.53

4. DOB 8751 Peterova Vera B 265.05

5. CHA 8754 Prchalová Ivana B 259.88

6. EKP 7053 Zurynková Jana B 237.20

D35

1. SMR 7151 Pařízková Věrka C 331.04

2. SZP 7450 Škorpilová Jana C 301.18

3. LIV 7350 Borovičková Lenka C 281.66

D45

1. EKP 5750 Šedivá Miroslava C 306.29

2. TJN 5752 Kuncová Jiřina C 302.43

3. PGP 6651 Kožinová Jana C 276.52

D55

1. JIL 5362 Zlesáková Vlasta C 328.99

2. SSP 4050 Haňkovská Jana C 314.50

3. HSU 4850 Kupcova Veroslava C 278.06

DE

1. VRL 7452 Randáková Helena E 309.38

2. SJI 7850 Chudíková Barbora E 298.96

3. DKP 8950 Bochenková Ivana E 293.47

4. DKP 8853 Karochová Simona E 275.02

5. DKP 8450 Kovářová Kristýna E 271.38

6. VPM 7551 Hasmanová Lenka E 257.25

7. SZP 8655 Tichovská Martina E 235.70

8. SJI 8057 Paulíčková Renata E 223.49

9. SHK 8153 Košárková Iva E 222.96

10. OSN 8569 Voráčková Lenka E 216.84

11. JIL 8451 Tomešová Daniela E 205.41

12. TZL 8852 Hančíková Hana C 201.21

13. SZP 8150 Lacigová Michaela E 183.66

14. DKP 7855 Baldriánová Barbora E 159.72

15. TJN 8853 Fólová Martina E 72.52

H14

1. SJI 9903 Kafka Matěj B 319.04

2. TRI 9801 Cienciala Jan C 192.74

3. TRI 9807 Lanc Vojtěch C 188.22

H17

1. VRL 9501 Waněk Adam A 365.69

2. SSU 9442 Horvát Petr A 336.58

3. PVP 9401 Kroupa Tomáš C 244.42

4. SSP 9400 Uhlíř Marek B 229.88

5. PVP 9400 Neumann Vojtěch A 207.16

6. TUR 9402 Rychlý Michal A 205.81

H20

1. SHK 9102 Chmelař Lukáš B 323.64

2. TRI 9301 Argaláš Michal A 301.59

3. DKP 9301 Klaška Pavel A 293.01

4. ASU 9243 Ostřanský Filip A 255.72

5. CHT 9201 Kopáček Petr A 249.70

6. PVP 9100 Čechmánek Radek C 242.26

H21A

1. VLI 7001 Podrábský Ctibor A 312.06

2. SJI 7417 Boudný Jan A 301.67

3. VPM 8201 Rauch Stanislav E 298.14

4. VRB 7201 Klech Richard E 285.27

5. SMR 7901 Svoboda Honza B 272.46

6. CHT 8510 Kopáček Jan A 271.52

H21B

1. VPM 7905 Jirka Jakub C 295.05

2. PVP 7500 Hýbl Lukáš B 293.49

3. LIV 7700 Martínek Robert C 272.37

H35

1. VRB 5404 Kolář Leopold C 302.97

2. SZP 5100 Hora Vladimír C 261.04

3. VRL 6701 Kubát Miroslav C 255.60

H45

1. SZP 5700 Škorpil Martin C 323.89

2. SHK 6402 Chmelař Pavel C 297.96

3. DKP 6501 Seifert Jan C 284.93

H55

1. VLI 5301 Škoda Přemek C 325.54

2. VLI 5601 Drobník Ivan C 294.11

3. LIV 5300 Wald František C 294.00

H65

1. VOV 4401 Vlach Oldřich C 338.00

2. SZP 4300 Dohnal Josef C 290.05

3. SSU 4302 Ostřanský Josef C 262.58

H75

1. VRL 3601 Zemánek Bohumil C 150.00

HE

1. SJI 7419 Lauerman Jan E 299.81

2. SJC 8709 Drobník Michal E 298.96

3. VPM 8449 Bouchal Jiří E 294.05

4. SJI 7104 Venhoda Milan E 282.60

5. TBM 7205 Rygl Miroslav E 281.84

6. DKP 7600 Horyna Roman E 279.78

7. VLI 8800 Škoda Jakub E 266.91

8. SZP 8200 Laciga Radek E 263.31

9. JIL 7701 Kolín Jan A 262.91

10. TBM 8907 Pospíšek Marek E 262.54

11. CHT 6901 Mareček Petr E 247.71

12. SZP 6800 Pospíšil Vítek E 246.05

13. TJN 5549 Kunc Radovan E 245.53

14. VRB 8601 Váňa Lukáš E 245.39

15. JAM 7100 Košárek Pavel E 239.17