32Klenot v srdci Vysočiny

používali Třebíčané až do roku 1800. Pak zanikl a k impozantní stavbě bylo třeba chodit přes zámecký most. Průchod se však podařilo zrekonstruovat a dnes opět zní rezonujícími kroky. Sama bazilika ze 13. století patří mezi nejcennější stavby svého druhu v Evropě. I proto byla roku 2003 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Postavili ji benediktinští mniši podporovaní moravskými údělnými knížaty Oldřichem Brněnským a Litoldem Znojemským. Ti na stejném místě založili v roce 1101 klášter, v jehož blízkosti později vzniklo město.

HAJDY NA KARLÁK Karlovo náměstí s rozlohou 22 000 m2 je třetím největším v republice. Kvůli ničivým požárům, kterým v průběhu let padlo za oběť na 300 domů, ho po staletí „zdobily“ hned tři funkční kašny. Pak je vytlačilo autobusové nádraží a kruhový objezd. Stejně, jak tyto moderní výdobytky přes noc přišly, vzaly i za své. Dnes je východní část náměstí určena pro parkování a západní na pořádání oslav, trhů a dalších akcí. Rozloha náměstí vypovídá o velkorysém

NEZAPOMEŇTE NAVŠTÍVIT... Bar v Židech, kde rozlévají originální českou whisky. Slaví světové uspěchy. Nechybí na nápojovém lístku soukromého provozovatele tryskáčů, bude se jí oslavovat i třicet let od sametové revoluce v Českém domě v New Yorku. A když se odhalovala busta třebíčského rodáka Miroslava Donutila, ťukalo se – jak jinak – právě touto pálenkou.

TŘEBÍČSKÝ ZÁMEK A BAZILIKA SV. PROKOPA Trojkřídlá zámecká budova uzavírá bazilikou sv. Prokopa čtvercové nádvoří. Ta je ze 13. století a patří mezi nejcennější stavby svého druhu v Evropě. Na zámku je asi nejzajímavější mramorový sál se štukovou výzdobou a nástěnnými malbami.

plánování benediktinů, jejichž kapuce má město ve znaku. Jako by však nad střechami domů dlouho visela kletba. Třebíč stíhaly po staletí válečné pohromy, z nichž byl nejničivější konflikt mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem, při kterém byla víceméně srovnána se zemí. Její dnešní podoba vychází z 18. století, kdy město zrekonstruovali Valdštejni. Konkrétně mnichovohradišťská větev tohoto panského rodu, který na zámku sídlil až do roku 1945. I tam je původní pouze krypta. O tom, jak si na ní dali středověcí dělníci záležet, svědčí fakt, že v ní „přežil“ dřevěný strop. Po osmi stoletích vypadá výdřeva jako nová! Na rozdíl od moderní doby měli naši předci na vše dost času – po třicet let máčeli trámy v solném roztoku, dokud dřevo téměř nezkamenělo.

Třebíčský měšťan Jan Rábl nechal Černý dům vyzdobit sgrafity představujícími alegorie ctností, jako jsou víra, láska, naděje či spravedlnost.

NÁMĚSTÍ JAKO MALOVANÉ Dalším místem, u kterého se jistě zastavíte, jsou dva renesanční skvosty pokryté sgrafity – Malovaný a Černý dům. Dnes je v nich umístěno informační centrum a výstavní síň, ve které se vystřídala řada osobností. Včetně třebíčského výtvarníka, autora poezie i prózy a jednoho z posledních surrealistů u nás, Ladislava Nováka. Prostory bývalého obchodu s koloniálním zbožím poctil přítomností i největší český génius Jára Cimrman. Ne náhodou měla hra České nebe premiéru v Třebíči. Dále se zastavte před již zmíněnou městskou věží z roku 1335, která sloužila pro oznamování hodin i jako hlásná trouba varující před nájezdy nepřítele. Poslední věžník, pan Bohumil Čecháček, tam žil se svou paní až do roku 1956. Věž fungovala též jako nástroj prevence před požáry, sama však tomuto živlu neunikla. Naposledy přišla k újmě roku 1822, kdy se zřítila celá část nad ochozem. Tu dnešní zbudoval stavebník Karel Herzán o čtyřicet let později a jeho jméno jí bude asi souzeno, neboť rekonstrukci prováděl potomek třebíčského stavitele ing. arch. Lubor Herzán.

Na židovském hřbitově je přes 3 000 hrobek a nejstarší pochází z roku 1630. Kromě Židů tam spí věčný sen i dnes bohatí třebíčští občané.

ZAPOMENUTÉ BAŤOVY CVIČKY V Třebíči však nejsou zajímavé jen památky, ale i modernější okrajové části. V té nazvané Borovina si budete připadat jako ve Zlíně. Nechal ji ve 30. letech minulého století vystavět Tomáš Baťa. Dodnes tam najdete jednopatrové domky, stejně jako pár cihlově červených ulic a identicky pojatých předzahrádek. Baťovu továrnu nikdo nenazve jinak než „Fabrika“. Obuvnický magnát ji koupil od bratrů Budischowských, rozšířil a přivedl tam armádu dělníků. Po válce výroba pokračovala pod značkou Závody Gustava Klimenta a BOPO, po sametové revoluci se bohužel nedokázala přeorientovat na nové trhy. A to ani tehdy, když v ní začali dělat „vietnamky“ přímo pod dohledem jisté asijské firmy.

MĚSTO RODÍCÍ MISTRY Na opačném konci Třebíče, ve čtvrti jménem Horka – Domky, to naopak žije v létě i v zimě. Tedy hlavně na baseballovém stadionu, který samozřejmě slouží i rekreačním sportovcům. Ti mohou využívat půl kilometru dlouhý okruh pro in-line bruslení, venkovní posilovací stroje, písečné hřiště na pétanque, muldy pro cyklotrial i skateboarding. Stadion nezahálí ani v zimě. Když teplota spadne pod nulu, ozdobí ho bílá ledová plocha. Mimochodem. Na blízkých zamrzlých rybnících vyrůstala řada hokejistů – Patrik Eliáš, Martin Erat, Vladimír Sobotka či Ondřej Němec. NESROVNÁVAT! Třebíč je taková malá Praha. Není v ní Staré, ale Židovské město, jehož hřbitov s rozsypanými zarostlými náhrobky má stejné kouzlo jako ten na dohled Vltavy. Třebíč nemá hrad, ale nad údolím se vypíná majestátní klášter s bazilikou sv. Prokopa. Zato má Karlovo náměstí velikostí srovnatelné s Václavákem. V Třebíči byste našli i pouhých deset minut od centra jakousi Letnou – lesopark ideální pro procházky a sportování, byť pod jménem Hrádek. A nakonec, podobně jako v Praze vysoko nad Nuslemi, také v Třebíči se můžete projít po neslavně známém mostě sebevrahů. Pouze se klene nad Libušiným údolím... Až Třebíč blíž poznáte, pochopíte, že všechna ta srovnávání vlastně nedávají smysl. Protože stejně jako Praha je i Třebíč jen jedna a podobně tak jedinečná.  Viz: www.visittrebic.eu

VĚTRNÝ MLÝN Byl postavený roku 1863 a sloužil k mletí tzv. třísla, které používali koželuhové. V letech 1934 až 1977 byl využíván jako bytový prostor. Pak prošel rozsáhlou rekonstrukcí, během níž byl uveden do téměř původní podoby.

„Máme zlato uložené v sudech,“ říká Ondřej Chládek. Spotřeba alkoholu v ČR od roku 2008 stoupá, hodnota whisky je imunní vůči propadům trhu i inflaci. Česká whisky je již chráněna ochrannou známkou a na světové mapě pevně zapíchnuta svou vlajkou do Třebíče. Zatím je whisky málo a je mimořádně kvalitní. To jí všude otevírá pomyslné dveře a marketing si úspěšně dělá sama.

kus Skotska v Třebíči

PŘEDSTAVTE SI, ŽE BY TŘEBA V ABERDEENU ZAČALI VYRÁBĚT MORAVSKOU SLIVOVICI. ZDÁ SE VÁM TO PŘITAŽENÉ ZA VLASY? PŘITOM V TŘEBÍČI DĚLAJÍ SINGLE MALT WHISKY, O KTEROU MAJÍ ZÁJEM ZNALCI Z CELÉHO SVĚTA. ŽE SI Z VÁS UTAHUJEME? ALE TO SE SETSAKRAMENTSKY PLETETE!

Na počátku byl vlastně hec. Musel být, protože dost těžko mohl někdo brát myšlenku na výrobu whisky na Vysočině, navíc takovou, po níž bude doma i ve světě poptávka, vážně. Tomáš Dyntar, jeden ze tří spolumajitelů Trebitsch Holding SE a dnes už master blender, to vážně myslel. Whisky měl a má rád, a tak si řekl, že by nebylo špatné mít vlastní. A samozřejmě ji i prodávat ve vlastním baru. Ač původním povoláním strojař, něco si o tom, jak se správně whisky vyrábí, nastudoval z příslušné literatury a s technicistní dokonalostí připravil první várku. Známým chutnala a on měl představu, jak ji ještě vylepšit.

CERTIFIKÁT O KOŠER KVALITĚ To se odehrálo už před jedenácti lety. Dnes má Trebitsch Single Malt Whisky, tedy jednodruhová sladová whisky, zákazníky od východní Asie přes Velkou Británii až po Kanadu či USA. Existuje i bar v třebíčské židovské čtvrti, která je jako jediná mimo Izrael zapsaná na seznamu UNESCO. Také sídlo firmy byste našli na prestižní adrese v jedné z nejdražších pražských ulic, Na Příkopech. Tam ale ambice nekončí. Na počátku výroby whisky Tomáš a jeho věrní naplnili tisícovku lahví. Letos by jich mělo být už 60 000, k tomu plánují otevřít bar v Praze u Prašné brány a dokončit rekonstrukci výrobny v barokním lihovaru v Šebkovicích poblíž Třebíče. Jestli se vám bude zdát, že z tisícovky na šedesát tisíc to je docela skok, tak vězte, že za deset let jich chtějí dát na trh dva miliony… Mimochodem, když jsme se zmínili o oné hebrejské čtvrti, tradičně tam probíhají festivaly židovské kultury a při takové příležitosti whisky ochutnal i jeden rabín z Izraele. Jeho chvála následně přispěla k tomu, že vloni udělila Židovská obec Praha whisky z Třebíče mezinárodní certifikát, který potvrzuje, že je vyráběná v košer kvalitě.

Výrobci whisky z Třebíče vydali v roce 2017 dluhopisy, které se vyprodaly během osmi týdnů, a jim přibylo na provoz firmy 15 milionů korun. Následoval raritní akciový fond pro kvalifikované investory, jenž vkládají peníze přímo do skladových zásob a majetku firmy. Minimální vklad je v hodnotě milionu.

SÁZKA NA EXKLUZIVITU Jak to, že má Trebitsch Single Malt Whisky takový úspěch? Pokusů udělat u nás whisky bylo už pár, ale nikdy to takhle nedopadlo. Ondřej Chládek, většinový majitel Trebitsch Holding SE a zakladatel investičního Trebitsch fondu tvrdí, že má na tom zásluhu i české pivo. Vždyť základ piva i whisky tvoří kvalitní slad. Výsledná chuť whisky pak záleží ze čtyř pětin na sudu, v kterém původně čirý destilát zraje, nutnou podmínkou jsou tedy dubové sudy. Třebíčští si nechávají pro svoji potřebu nakuřovat českou rašelinou pouze ten nejlepší slad a sudy si už i sami vyrábějí prostřednictvím firmy Trebitsch Barrels z dubů z oblasti Tokaje. Ondřej Chládek říká, že by sice bylo levnější nakoupit už použité barely, jako to dělá většina palíren ve Skotsku, ale oni chtějí přesně znát, na co se sud používal. Dokonce si vedou ke každému dvěstědvacetipětilitrovému sudu i jakýsi životopis. K tomu lze připočítat vodu z nedalekých Heraltic, která je vhodná i pro kojence, a to, že v Třebíči je pro zrání whisky ideální nadmořská výška, vlhkost vzduchu i teplota. Prostě vše potřebné, aby vznikla exkluzivní whisky. Whisky s ambicemi zařadit se mezi ty světové.  Viz: www.ceskawhisky.cz a www.trebitschfund.com

KOMUNIKAČNÍ JEDNOTKA Senzory autonomního systému poskytují varování pro chodce a cyklisty jak za provozu, tak i v době, kdy už vozidlo stojí zaparkováno. HOLISTICKÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ Zahrnuje nový tvar volantu a pedálů. Při autonomním řízení se zasouvají do kastle vozu a nové boční airbagy fungují i při plném sklopení sedaček či jejich otočení dozadu.

VITALIZAČNÍ VNITŘNÍ SVĚTLO Při manuálním řízení dopadá na řidiče umělé světlo vlnových délek identických se slunečními paprsky a udržuje ho ve stavu přirozené bdělosti.

ČELNÍ PANEL Slouží pro komunikaci s dalšími účastníky silničního provozu. Pod ním jsou kolem masky vozu umístěné vylepšené senzory řady elektronických asistentů. HYBRIDNÍ POHON Pod kapotou se ukrývá plug-in hybridní pohon a elektroničtí asistenti, kteří jsou za určitých okolností schopni automatizované jízdy.

nechat se vézt

ROZJETÉ AUTO JE JAKO OSTŘE NABITÁ ZBRAŇ. ŘIDIČ SE MUSÍ PLNĚ SOUSTŘEDIT NA ŘÍZENÍ A REAGOVAT BLESKURYCHLE A PŘESNĚ, ABY NENASTALA SITUACE MOŽNÉ KOLIZE. DŘÍVE ČI POZDĚJI ZA NĚJ TUTO ÚLOHU PŘEVEZMOU STROJE.

Doba, kdy vozy s plně autonomním řízením takzvaného pátého stupně ovládnou silnice, je možná blíž, než si myslíme. Dokazuje to i prototyp bezpečnostního vozidla Mercedes-Benz ESF 2019. Tvarem nezapře kontury nového SUV crossoveru prodávaného pod názvem GLE, ale kdybyste usedli dovnitř, asi byste lehce znejistěli. Už proto, že volant má obdélníkový tvar a společně s pedály plynu a brzdy se na rovném úseku silnice zasune do karoserie a vůz následně převezme řízení. Autopilot si zrychluje, brzdí, dokonce se i vyhýbá protějším vozidlům. Dopravu to dělá plynulejší a bezpečnější – počítače totiž za jízdy netelefonují, nenechají se rozptylovat zlobícími dětmi ani oblými profily stopařky. Než však na podobnou službu přistoupíte, musíte schopnostem automatu věřit. Vždyť svěřujete své životy do jeho (neexistujících) rukou.

REÁLNĚ FUTURISTICKÉ VIZE Automobily s trojcípou hvězdou na přídi si důvěru zákazníků poctivě získávají už dobrých padesát let. Tak dlouho vyrábí testovací vozidla, na kterých v reálných podmínkách zkoumají nové

ZADNÍ OKNO Alternativně může fungovat též jako displej promítající varovné informace ostatním účastníkům silničního provozu, například o nehodě před vozidlem. VÝSTRAŽNÝ TROJÚHELNÍK Aktivuje se automaticky v případě nehody nebo při poruše vozidla.

BEZPEČNOST SPOLUJEZDCŮ Zadní bezpečnostní pásy jsou vyhřívané, pro snadnější zapnutí mají intuitivně osvětlenou přezku. Disponují i dobíjecím modulem s USB zdířkou.

DIGITÁLNÍ SVĚTLOMETY Neosvětlují protijedoucí ridiče navzdory tomu, že vysílají paprsky v HD kvalitě s rozlišením více než dvou milionů pixelů.

BOČNÍ SVĚTLA PRE-SAFE Slouží ke zvýraznění tvaru vozidla při předjíždění i během bočního parkování.

Zda se „chytne“ hranatý tvar volantu, ukáže až čas, ale s velkými displeji s vizuálními připomínkami bezpečnostních možností se budeme setkávat stále častěji. technologie. Hlavní slovo vždy měla a stále má bezpečnost, která je doslova součástí DNA této automobilky. Experimentální bezpečnostní vozidlo ESF 2019 ukazuje, na jakých nápadech pracují experti a kudy se mohou technologie ubírat v příštích deseti letech. Někdy přitom musí začínat doslova od začátku. Například pro chvíle, kdy zmizí volant, o který by se mohl řidič v případě nehody poranit, bylo třeba vytvořit nové deformační zóny kabiny, nové bezpečnostní pásy a boční airbagy. Ty jsou integrované přímo do otočné sedačky. Pokud čidla ESF 2019 zjistí, že hrozí zezadu kolize, vůz nouzově zrychlí a bezprostředně před nárazem prudce zabrzdí, aby se snížil tlak nárazové síly.

NAPŘÍŠTĚ BEZ DOBÍJEČKY Některé z vymožeností vyvolávají až lehce shovívavý úsměv. Například pásy zadních sedadel, které jsou nyní vyhřívané. Ale i tento koncept vychází ze statistik. Ukazují na to, že jen 70 % spolucestujících používá pásy vzadu. A to ve vyspělých západních zemích, zatímco v Číně a Indii se tento počet přibližuje nule. Vyhřáté a současně měkce vycpané pásy by mohly pasažéry inspirovat k tomu, aby si sundali neforemné kabáty. Pro snadné zapínání mají osvícené přesky s USB zdířkami pro dobíjení mobilů. Ty se však zaktivují právě až po zapnutí pásu.  Viz: www.mercedes-benz.cz