NORDIC 02 - únor 2007

NORDICMAG 02

FOTOŠKOLA – MAŽEME NA JARNÍ FIRN

CENA: 59 KČ / ÚNOR 2007

WWW.NORDICMAG.CZ

NEW

SCHOOL

EXPANZE

ANEB JAK JIBSKATE A SKIKROS VTRHL NA SCÉNU

TOUR DE FRANCE

NA LYŽÍCH

TÉMA: ORLICKÉ HORY – POHÁDKOVÝ KRAJ PRÁVEM OBJEVOVANÝ

foto: Petr Socha, SNOW.CZ

KAŽDÝ JDEME SVOU VLASTNÍ CESTOU. RYCHLOST NIC NEŘEŠÍ, VZDÁLENOST TAKÉ NE. JDE O TO JAK A KAM. VŽDYŤ CESTA NENÍ JEN ČEKÁNÍ NA CÍL, ALE JE STEJNĚ DŮLEŽITÁ JAKO ON SÁM. NĚKDO KVŮLI ZASLEPENOSTI BLYŠTIVOU VIDINOU CÍLE NEVNÍMÁ CESTU, NĚKDO Z NÍ NAOPAK ZBĚHNE, PROTOŽE JI VNÍMAL PŘÍLIŠ INTENZIVNĚ A NĚKTERÁ Z JEJÍCH KRÁS MU OSUDOVĚ VSTOUPILA DO PLÁNU. AŤ TAK ČI TAK, ROZHODNUTÍ, KAM SE VYDAT, NEBUDE JEDNODUCHÉ. PŘEMÝŠLEJTE DŮKLADNĚ, NEBOŤ VŽDY NĚCO ZTRÁCÍTE I ZÍSKÁVÁTE. ZÁŽITKY, EMOCE, ZKUŠENOSTI. ALE HLAVNĚ – NEZAPOMEŇTE, ŽE I CESTA MŮŽE BÝT CÍL…

4

OBSAH

NORDICREDAKCE 3 Stopy 7 Do naha NORDICMIX 8 Tunely: budoucnost, nebo nesmysl?

12 Potřebujeme testy běžeckých lyží?

14 Bucharův pravnuk vzpomíná NORDICTOUR 18 Tour de France na lyžích NORDICBIATLON 24 Michal Šlesinger: stříbrný všeuměl 26 Hop nebo trop 28 Biatlon na Vysočině: sen a skutečnost NORDICUNIVERZITA 32 Jak namazat na bílý asfalt 34 Fotoškola – mažeme na jarní firn 35 Léto s lyžemi 36 Výživa: jak na ni 38 New School expanze

NORDICATLAS 48 Perla v srdci Rakouska 56 Orlické hory: pohádkový kraj právem objevovaný NORDICMARKET 64 Market

foto: ROSSIGNOL

NORDICRACE 44 Svižná krása na počkání

Energie je drahocenná

Vítûzit stojí úsilí. Na‰i sportovci ‰etfií, kde jen mÛÏou: v‰e musí b˘t, tak jak má, od aerodynamiky aÏ po techniku bruslení.

Jejich ATOMIC Worldcup bûÏky se starají o optimální vyuÏití energie pfii kaÏdém kroku. V‰e ostatní by je pfii‰lo pfiíli‰ draho...

www.atomicsnow.com

Worldcup Skate Profil Worldcup speed Nov˘ povrch Speedskin Nomexové jádro Tvrdé a mûkké provedení

V˘hradní dovozce a distributor pro âR: AMER SPORTS Czech republic, s. r. o., www.amersports.cz

6

VNITŘNÍ SÍLA PŘÍBĚHŮ Silné emoce přitahují pozornost. Ve všech oborech lidské činnosti. Lhostejno, jedná-li se o profesi podomního prodavače kosmetiky nebo elitního sportovce. Napínavý příběh, vnitřní silou nabitá povídka ze zákulisí života stále okouzluje.

Pokud je spjatá s naší oblíbenou činností, koníčkem, tím lépe. A lyžování není výjimkou.

Ve Švédsku se dodnes traduje, že se z chlapců stávají správní Vikingové – rozuměj chlapi – až tehdy, kdy doběhnou do cíle Vasova běhu.

V Norsku se zase říká: „Kde jsi byl, když si Oddvar Brå zlomil hůlku?

V roce 1982 to byla story titulních stran číslo jedna. Norská štafeta v běhu na lyžích se podělila o zlatou světovou medaili se Sověty, navíc doma na posvátné půdě Holmenkollenu! A vše jen proto, že si finišmen a úřadující světový šampión na 15 kilometrů – Oddvar Brå – zlomil zhruba dvě stě metrů před cílem hůlku…

Lidé se zuřivě chytali za hlavy, přesto fandili jako blázni. Na cílové čáře pak ale zářili spokojeností. Brå to dokázal, popral se s nepřízní osudu a zvítězil.

Ostatně je to dobrá otázka… Kde jsme byli, když Oddvar Brå zlomil hůlku?

Možná v kině, rozesmátí nad filmem Sněženky a machři, který měl v témže roce premiéru.

Anebo doma, rozesmátí nad informací, že se po tomto filmu zvedla vlna kritiky, jež poukazovala na fakt, že rodiče nebudou chtít pouštět svoje

REDAKCE AUTOR PROJEKTU Petr Socha

ČÍSLO 2, ROČNÍK 1

foto: RADEK HOLUB

REDAKCE

děti na lyžařský výcvik, když se tam tak moc pije. ŠÉFREDAKTOR Kuriozita, jistě!

Karolína Pilařová Přesto tento film mnozí pokládají za klasiku.

Téměř základní vzdělání. Skoro stejně důležité GRAFIKA Petr Antoníček jako je znát prezidenta Klause nebo Kateřinu Neumannovou. Ano, ostatně ji v zádech také OBCHOD stojí odzbrojující příběh. V posledním závodě, Luboš Sušila z posledních sil konečně dosáhla na metu, po DISTRIBUCE ADRESA REDAKCE které tak zoufale toužila. Kolem ní se nechápavě Veronika Kolářová Husitská 90 130 00 Praha 3-Žižkov motala malá Lucinka – další střípek do fantastické REDAKTOŘI redakce@snow.cz mozaiky.

Závodní lyžování 222 780 26 Vytoužené dítě, kvůli němuž musela svolat Martin Petrásek tiskovou konferenci, aby oznámila, že je těhotná! Mazání, profesionální rady VYDÁVÁ Marian Málek SLIM media s.r.o.

Nemohla se jako normální žena radovat z poOdborné texty, trénink Husitská 117/ 90 žehnaného stavu. Ne, ne, jednalo se o příběh Petr Jakl 130 00 Praha 3 Materiál redakce@snow.cz s velkým „P“ na začátku. Sólokapr.

Jaroš „Gregory“ Řehořek Něco, co si zapamatujete.

Biatlon PŘEDPLATNÉ Tomáš „Jářek“ Hermann Informace na www.nordicmag.cz Málokdo si vzpomene na nudné vítězství, ale Cestování nebo na predplatne@snow.cz ty s příběhem nebo překvapením se dědí z genePetr Socha race na generaci.

Cena výtisku: 59 Kč STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI Toto číslo vyšlo 14. února 2007, Proč se však zajímat jen o slavné historky, Radim Nyč, Karel Hampl, Bar- Další vyjde v říjnu 2007. když jich dennodenně zažíváme tisíce drobných? bora Žehanová, Tomáš Macek, Podávání novinových zásilek povoMožná ne tak úchvatných či velkolepých, ale Zdeněk Soudný leno Českou poštou, s.p., odštěpný závod Přeprava se stejným kouzlem. Znám lidi, kteří si jdou do JAZYKOVÁ KOREKTURA Rozšiřuje PNS a.s. a síť sportovních krámu pro housku a mají týden, o čem vyprávět.

Jiří Havelka prodejen Radek Holub Doufám, že i vy na cestách s běžkami na nohou PARTNEŘI zažijete takovou koncentraci zážitků, které vám Příspěvky, fotografie a názory Český svaz vynahradí dočasnou nepřízeň počasí. Tak aby i vy zasílejte na adresu redakce. biatlonu jste měli o čem vyprávět. A nyní snad i číst…

Cover foto: Jizerská Karolína Pilařová © Red Bull padesátka

7

… REDAKCE SE PŘEDSTAVUJE II RADIM NYČ Lyžařský profesionál každým coulem.

V osmdesátých a devadesátých letech československé eso v běžecké stopě, dnes obratný obchodník, šikovný servisman (např. biatlonistů při ZOH 2006), trenér či velitel běžecké trati Jizerské padesátky.

Nestačí vám to? Pak od příštího čísla zpozorněte. Jeho články si skromným a příjemným postojem obmotají kde koho kolem prstu.

Věk: 41 let. Nejoblíbenější středisko/ trasa: Bedřichov (Nová Louka, Josefodolská přehrada, Kristiánov, Rozmezí, Knajpa, Smědava). Hobby: tenis. Na lyže bych nevyrazil bez: cíle něco si užít. Co se mi vybaví při slově běžky: v současnosti už naštěstí jen pohoda na horách. Všem doporučuji: zajet si Vasův běh a samozřejmě i Jizerskou padesátku.

BARBORA ŽEHANOVÁ Já a lyžování? Umím skvěle na sjezdovkách, ještě líp na snowboardu a báječně se pohybuju na běžkách. Takhle by začínala sci-fi povídka o mně a lyžování. Realita je mnohem, mnohem horší.

Například snowboard jsem zatím potkala jen v obchodě.

Věk: 24 let. Nejoblíbenější středisko/ trasa: na běžkách ta od nás z domova po okolí. Tedy pokud je náhodou sníh i v nížinách. Hobby: četba, rekreační sport všelijakého druhu, aranžování, i to psaní písmenek je vlastně hobby.

Na lyže bych nevyrazila bez: karty s úrazovým pojištěním. Co se mi vybaví při slově běžky: fialová nálepka na těch z lyžařského kurzu v sedmé třídě. Všem doporučuji: nepotkat se se mnou na sjezdovce ani v běžecké stopě.

VERONIKA KOLÁŘOVÁ V dětství lyžařský kamikadze, dnes už lyžuje (s) hlavou. Jízdu si vychutnává.

Má ráda pohyb všeho druhu, nesnáší nečinnost. Největší relax je kniha, nejlepší zábava s přáteli a nejhezčí zážitky při cestování.

Věk: 24 let. Nejoblíbenější středisko/ trasa: Janské Lázně–Černá Hora. Hobby: lyžování, fitness, četba, cestování. Na lyže bych nevyrazila bez: peněz, jelínka (jelení lůj), termoprádla. Co se mi vybaví při slově běžky: ladný pohyb v tom přiléhavým oblečení. Všem doporučuji: zkusit si vše, co ještě nezkusili, je to někdy sranda.

Specializované prodejny CRAFT XC Skiing: IG Sport, Bedřichov • Můj sport, Brno • Trtík Sport, Brno • Hudy Sport, Brno • Gemma Sport, Brno • Hudy Sport, České Budějovice • Bohemia Sport Servis, České Budějovice • David Sport, Harrachov • Bike Sport, Chrudim • Disk Sport, Jablonec nad Nisou • Maraton Centrum, Jičín • Vespo, Jičín • Hudy Sport, Jihlava • Intersport, Jilemnice • Hudy Sport, Karlovy Vary • Profisport, Karlovy Vary • Sambarsport, Kladno • HUDY Sport, Liberec • OK sport, Liberec • Sport Nyč, Liberec • Cyklosport Kerda, Liberec • Cyklo ski Žitník, Lomnice nad Popelkou • Vavrys CZ, Luhačovice • Můj sport-Bike park, Most • Apollo Sport, Most • Lyže Slonek, Nové Město na Moravě • Mader Sport, Olomouc • Ski centrum Madeja Sport, Ostrava-Mariánské Hory • Hannah Sport, Plzeň • Cat Bike, Praha 3 • Hudy Sport, Praha 1 • Rock Point, Praha 1 • Můj sport, Praha 2 • Sport Kubáň, Praha 10 • Sportcentrum, Praha 4 • Ski a Bike Centrum Radotín, Praha 5 • Hudy Sport, Praha 5 • Rock Point, Praha 9 • KM Sport, Rychnov nad Kněžnou • Hudy Sport, Strakonice • Ski Sport Horka, Špindlerův Mlýn • Intersport, Trutnov • Sportcentrum, Třinec • Apollo Sport, Ústí nad Labem • Sport Bárt, Ústí nad Orlicí • Beskyd sport, Zlín • Cyklo Chlubna, Žďár nad Sázavou

www.craft.cz

8

OLYMPIJSKÝ VÍTĚZ THOBIAS FREDRIKSSON NA TRATI V TORSBY

BĚŽECKÉ

ANI PŘI STAVBĚ NEPŮSOBIL TUNEL NIJAK MONSTRÓZNĚ, S PŘIBÝVAJÍCÍ ZELENÍ SE SITUACE JEŠTĚ LEPŠÍ

text: Karolína Pilařová, foto: fortumskitunneltorsby.se

TUNELY:

BUDOUCNOST, NEBO NESMYSL?

PODLÝ VÝSMĚCH PŘÍRODĚ, ŘÍKALI MNOZÍ. SVRBÍ JE RUCE, OPOVRHOVALI ODVÁŽNOU MYŠLENKOU NAD VÝSTAVBOU TUNELU PRO BĚŽECKÉ LYŽOVÁNÍ DALŠÍ. NOVÁ VYBÁJENÁ CESTIČKA BĚŽECKÉHO LYŽOVÁNÍ, PLESALI JINÍ V POLOVINĚ DEVADESÁTÝCH LET MINULÉHO STOLETÍ, KDY SE ZAČALO NAHLAS MLUVIT O STAVBĚ BĚŽECKÝCH TUNELŮ. A DNES? NEJLEPŠÍ BĚŽCI V NICH BĚŽNĚ NABÍRAJÍ NUDNÉ TRÉNINKOVÉ DÁVKY, REKREAČNÍ LYŽAŘI SE DO NICH CHODÍ V LÉTĚ OSVĚŽIT A ZAVZPOMÍNAT NA JISKŘIVOU KRÁSU ZIMY. Terén se vyrovná kvalitě volné přírody, sněhu – ač technického – všude kolem přemíra, jen to modré nebe nad hlavou vám poněkud chybí. Ale na druhou stranu je zde světlo i v sedm hodin večer. Prostě jak to v životě obvykle chodí – něco za něco.

Stejně jako haly na sjezdové lyžování umožňují tunely pro běžecké lyžování udržet bez problémů umělý sníh po celý rok při konstantní teplotě mírně pod nulou. Samozřejmě bez dalších nepříznivých vrtochů počasí, jako je například bodavý vítr či nepříjemný déšť. Prezident Mezinárodní biatlonové federace Anders Bessenberg si jejich existenci nemůže vynachválit: „Tunel garantuje dobré tréninkové možnosti nejen v létě, ale také v průběhu zimy, kdy jdou například teploty příliš nízko pod bod mrazu.“ Mnoho tunelů však po světě rozeseto není. Běh na lyžích rovná se pohyb na čerstvém vzduchu a haly nemají zářnou budoucnost, tvrdí zarytě nemalý počet odborníků i laiků. Finsko se Švédskem však patří mezi šťastlivce, kteří se tunelem můžou pochlubit. A zbytek světa? Vše je pouze v přípravných plánech a kalkulacích. Několik projektů je nakreslených v Norsku, řadu let se již spekuluje o podobné stavbě v severní Americe. I německý Oberhof si nechal nákres na tunel vypracovat. Cena

nicotná v tomto případě rozhodně není – 20 milionů euro by spolkla stavba a příprava otevření. A právě kvůli potřebě nemalých financí se tunely nemnoží jako houby po dešti.

První tunel na světě byl slavnostně otevřen v roce 1997 ve finském Vuokatti. Po devět let byl nejdelším, až ho loni o sto metrů překonal jeho švédský bratříček, který je situován na okraji městečka Torsby v překrásném údolí Fryksdalen. Tunel se rozpíná na délce 1 300 metrů, sahá čtyři metry vysoko a je osm metrů široký. Nabízí dvě stopy na klasiku a dvě na bruslení, lyžuje se samozřejmě v obousměrném provozu. Topograficky tunel kopíruje přírodní povrch krajiny včetně dvanáctimetrového převýšení, což ho činí dle šestinásobného mistra světa a čtyřnásobného olympijského vítěze z Norska Thomase Alsgaarda velice zajímavým. „Můžete zde trénovat několik hodin po několik dní a tunel se vám stále nepřejí.“ Dvojnásobný medailista z mistrovství světa Jørgen Brink mu přitakává: „Trať je postavená tak dobře, že zde můžete trénovat i desítky kilometrů a nepřipadá vám to jako stereotyp.“ Projektanti se nemusí stydět ani za umně vykonstruované zázemí sportovního areálu, jehož součástí

je například jediná světová vnitřní biatlonová střelnice nebo výborně zařízené centrum pro fyziologické testování a výzkum. Prostě ideální místo na trénink!

Právě pro jeho výhody sem i do Finska každoročně směřují běžecké a biatlonové špičky. V létě do Torsby zamířil například i český mužský reprezentační tým. Často se tady vyskytují i sportovci slavných jmen, která mluví sama za sebe. Ole Einar Bjørndalen, Tor Arne Hetland nebo Jens Arne Svartedal znají trénink uvnitř tunelu jako své boty.

Však také v Norsku při letošní mírné zimě a nedostatku sněhu málem pukli zlostí, že všech jejich šest navržených hal zůstalo jen v nákresech. „Jen přijeďte k nám, určitě si to užijete,“ pošťuchoval je Thomas Stjerndorff, manažer tunelu v Torsby.

Na návštěvníky však hony pořádat nemusí, nemají o ně nouzi. Jen v průběhu prvního půlroku existence švédského tunelu ho navštívilo přes třicet tisíc milovníků lyží. Zdaleka se nejednalo jen o elitní sportovce. Proč by taky? Vstupné je příznivé, vejdete se do pětistovky. Což, uznejte, není v prapodivných podmínkách letošní zimy nezimy za jednodenní příjemné lyžování příliš mnoho! Přeci možná nakonec nebudou sněžné tunely architektonický druh na vymření…

www.alpinepro.com

NA B¬ŽKY

V ALPINE PRO

Pánská bund x-country a

Materiál: Polar tec Barvy: červená Wind Pro Style No.: 4245

lhoty Pánské ka x-c:oPolarutenc Wtinrd yPro Materiál dá Barvy: tm. še 34 Style No.: 14

ªelenka Power Stretch Mater

iál: Polartec Power Stretch Barvy: tm. šedá, oranžová, tm. červen á, tm. modrá, černá Style No.: 2932

Rukavice UNI x-country Materiál: Polartec Wind Pro Barvy: tm. šedá, oranžová Style No.: 4241

K zabezpečení úspěšné reprezentace České republiky na světových kolbištích byla navázána spolupráce se silným tuzemským partnerem, kterým je ALPINE PRO, a.s. Toto partnerství je garancí a předpokladem kvalitního zabezpečení sportovců v jejich náročné přípravě a úspěšné prezentace partnerství v ČR i zahraničí.

Václav Fiřtík, prezident Českého svazu biatlonu

10

text: Veronika Kolářová

KOKOSY, foto: AFP

SENIOŘI A JINÍ EXOTI KDYŽ JE VIDÍME NA STARTU, SMĚJEME SE. KDYŽ JE VIDÍME NA TRATI, TAK JE LITUJEME. A KDYŽ JE VIDÍME VBÍHAT JAKO POSLEDNÍ DO CÍLE, TAK JE OBDIVUJEME…

Jaký to byl zážitek, když se v Naganu 1998 postavil na stejnou startovní čáru jako jeho velký vzor Björn Daehlie! Uchvácen touto událostí pojmenoval po něm svého syna. V běhu na 10 km klasicky skončil beznadějně poslední – dvaadevadesátý. (Ne)úspěchem se ale nedal odradit a startoval na ZOH v Salt Lake City i v Turíně. S podobnými výsledky.

Dalším „kokosem na sněhu” je Kamerunec Isaac Menyoli. I on je první reprezentant své země, který kdy startoval na zimních olympijských hrách. Olympiády v Salt Lake City se zúčastnil také proto, že viděl Philipa v bílé olympijské stopě. Řekl si, že když může startovat Keňan, tak proč by nemohl Kamerunec?

I přes náročnou profesi architekta se na olympiádu připravoval svědomitě. Každý den trénoval dvě hodiny po práci – na suchu, bez sněhu. V Salt Lake City nakonec skončil na 65. místě – pátý od konce, jen místečko za Boitem. Dnes již nezávodí. Škoda.

Dalším běžkařem, který jistě stojí za zmínku, je Prawat Nagvajara z Thajska. Patří nejen mezi nejku-

O OCHRÁNÍ

HT

NOR DÄHLIE POMÁHAL V NAGANU 1998 BOITOVI UDRŽET ROVNOVÁHU

rióznější, ale i nejstarší olympioniky. Prvního sněhu se Prawat dotkl až v Bostonu, kam v 17 letech odjel studovat, později tam začal učit na univerzitě.

Ve svých úctyhodných čtyřiačtyřiceti letech se účastnil své první olympiády v Salt Lake City 2002.

V běhu na 30 kilometrů byl však diskvalifikován a ve sprintu se umístil na 66. místě.

Na další olympiádu se připravil lépe. Trénoval každý den, jedl spoustu proteinů. V 48 letech sice medaili v běhu na 15 km nezískal, ale doběhl v čase, který je pro „staříka“ obdivuhodný. Možná si už dnes pohrává s myšlenkou zúčastnit se olympiády ve Vancouveru. To by mu bylo už dvaapadesát.

Možná uvolní cestu mladším exotům, kteří stejně jako on pořadím nezamíchají, ale hrdinami OH se stanou téměř určitě.

text a foto: Ing. Pavel Fiala

SHO NĚKDO BĚŽCE?

PŘI LYŽOVÁNÍ NA NOHU PŮSOBÍ VÝSLEDNÁ SÍLA A VÝSLEDNÝ MOMENT. VÝSLEDNÁ SÍLA MÁ SMĚR PROTÍNAJÍCÍ BOTU A LYŽAŘOVO TĚŽIŠTĚ. VÝSLEDNÝ MOMENT SE DÁ ROZLOŽIT NA TŘI SOUŘADNÉ MOMENTY, JEJICHŽ SMĚRY (OSY) JSOU VZÁJEMNĚ KOLMÉ A JEDEN Z NICH JE KOLMÝ NA SKLUZNICI. JE-LI LYŽE PŘIPNUTÁ BĚŽECKÝM VÁZÁNÍM, MOMENT KOLMÝ NA SKLUZNICI SE NĚKDY ZVĚTŠÍ TAK, ŽE NOHU PŘEKROUTÍ A MŮŽE JI I ZRANIT.

Podle zkušeností lékařů je takových úrazů málo, ale jejich léčení je obtížnější než léčení úrazů sjezdařských. Proto lékaři doporučují, aby běžci konečně začali používat bezpečnostní vázání, jako je ochotně začali používat sjezdaři a po dlouhém zdráhání i skokani. Bezpečnostní běžecká vázání se však nikde ve světě neprodávají, protože potenciální výrobce k tomu nikdo nenutí! Většina příznivců běhání si totiž myslí, že při používání běžeckých vázání se nemohou takto zranit.

V Česku je jeden skutečný odborník na bezpečnost lyžařů, jenž se s tímto stavem nesmířil a vyvinul první bezpečnostní běžecké vázání. Dosud však pro něj nenalezl výrobce!

Vázání je celé ocelové a váží zhruba 30 dkg. Dosáhne-li moment kolmý na skluznici nastavené hodnoty, čelist připnutá k botě se může neomezeně otáčet vzhledem k lyži, s níž zůstává spojená. Vázání tedy vypíná při shodných způsobech namáhání jako vázání skokanská. Používání skokanských vázání na běhání brání jediný rozdíl: Při běhu nebo jízdě na svahu se vypnutá lyže bez brzdy může ztratit, ale na dojezdu můstku se sama zastaví.

Zájemci o výrobu bezpečnostních běžeckých vázání se mohou spojit s autorem toho článku, konstruktérem Ing. Pavlem Fialou, Podbělohorská 42, 150 00 Praha 5, tel./ fax: 257 214 088.

* Hot shot v překladu znamená: expert, nejnovější zprávy, skvělý, frajer, zkrat pulsového vedení * Redakce zde publikuje ojedinělé nápady, návrhy, novinky, které se mohou jd ky uveřejnění dočkat realizace a neskončit zapadané prachem v šuplíku. Nemusí je však nutně pokládat za převratné objevy, které navždy změní tvář běžeckého lyžování.

O kom je řeč? O závodnících ze slunné Afriky, o seniorech z Irska či Thajska i o dalších, kteří se rozhodli startovat na olympiádě. Překonali předsudky i sami sebe. Navzdory věku i rodné zemi dokázali nemožné.

Představují vzory pro další zástupy závodníků, kteří okupují poslední místa na mistrovstvích Evropy, světa i olympiádách. Přestože jejich starty byly mnohdy první a zároveň i poslední. Živým příkladem je Philip Boit. První Keňan, který se zúčastnil zimní olympiády. Pokud vám jeho příjmení připadá trochu známé, není to náhoda. Jeho starší bratr totiž startoval na olympijských hrách – samozřejmě letních – v Mnichově 1972, a nedařilo se mu vůbec špatně. V běhu na 800 m vybojoval bronz. To bylo Philipovi osm měsíců.

Jen co Philip začal běhat na lyžích v rámci olympijského programu, kdy ho poslali do studeného Finska, chtěl se vrátit domů, ale představa olympiády byla nakonec silnější. Nevzdával se, nevnímal předsudky.

Hory a sníh si zamiloval. A vyplatilo se mu to!

foto: MATHER

11

MÍSTO STARTOVNÉHO

SLEVY

VELKÁ ŠKODA, JEN TAK SE DÁ POPSAT ZRUŠENÍ LEDNOVÉHO ZÁVODU SÉRIE WORLDLOPPET JIZERSKÉ PADESÁTKY. LYŽAŘSKÁ KRÁLOVNA KATEŘINA NEUMANNOVÁ SE ZDE CHTĚLA ROZLOUČIT S DOMÁCÍMI FANOUŠKY, JEDNALO SE O JUBILEJNÍ ROČNÍK A PŘIHLÁSIL SE I REKORDNÍ POČET STARTUJÍCÍCH V NOVODOBÉ HISTORII. BOHUŽEL. PŘÍRODA SE ROZHODLA VYSTAVIT ZÁVODNÍ STOPKU.

Pro naprostý nedostatek sněhu na Jizerské magistrále bylo rozhodnuto, že se letošní ročník závodu nepoběží. „Rozhodování pro nás nebylo snadné. Ale sněhová situace na trati byla velmi špatná a trať nebylo možné dostatečně upravit,“ řekl zástupce organizátorů závodu Marek Tesař. „Je to vyšší moc, která letos rozhodla, a nebylo v našich silách udělat cokoli, aby bylo možné závod jet,“ dodal.

Diskutovalo se také o dalších možnostech – přesunutí závodu do jiné oblasti Jizerských hor či jeho časovém posunutí. Ani jedna z možností však není

vzhledem k tomu, že závod patří do světové série Worldloppet, proveditelná.

Startovné, které bylo placeno při registraci, je nevratné, jak je uvedeno v dokumentech pro přihlášení se do závodu. „U podobných závodů doma i ve světě je zcela běžné, že se startovné nevrací,“ podotkl Martin Koucký, tajemník Ski klubu Jizerská 50. Všichni registrovaní účastníci však jako kompenzaci dostanou balíček slev v hodnotě 1 100 Kč. Levněji se mohou přihlásit na příští Jizerskou padesátku, Pražský mezinárodní maratón nebo na letní Jizerskou 50. (zs)

OBĚT MÍRNÉ ZIMY Smutná zpráva zasáhla o Vánocích běžce na lyžích.

Olympijský vítěz ze Sappora 1976 Ivar Formo si šel zatrénovat, ale na pozdější schůzku se svojí ženou již nedorazil. Rozsáhlé pátrání v okolí Osla dlouho nepřinášelo kýžený výsledek. Až v noci si policie všimla nezamrzlé díry v jezeře, z které bylo později vytaženo Formovo tělo. Čtyřnásobný olympijský medailista bohužel doplatil na letošní mírnou zimu, při níž nestačil led jezera úplně zmrznout, jak tomu byl zvyklý. „Ztratili jsme nejen vynikajícího člověka, ale i běžce. Dal lyžování tolik nových impulsů a pomohl ho proměnit v to, čím je dnes,“ smutnil jeho kolega z reprezentačního týmu Oddvar Brå. (su)

veřejného mínění ohledně dopingu běžců na lyžích.

Více než čtvrtina respondentů totiž nevěří v čistotu tohoto sportu. Osmadvacet procent dotázaných odpovědělo, že jejich slavní reprezentanti jistojistě dopují.

Na druhé straně 65 % věří, že běžci jsou čistí. Což je ovšem ústup ze slávy z roku 1994, kdy o běžcích na lyžích nikdo ani na moment nezapochyboval. (su)

NEJ EVROPAN Jediný zástupce zimních sportů dokázal promluvit do předního pořadí ankety o nejlepšího sportovce starého kontinentu. Byl jím biatlonový král ZOH v Turíně Michael Greis. Němec se stal 3. nej Evropanem v hlasování sportovních novinářů, první místo obsadil tenista Rodger Federer následován fotbalistou Fabiem Cannavarem. O bronzovou příčku se Greis podělil s vítězem seriálu F1 Fernando Alonsem. (tjh) ŠOK NA SEVERU Zděšení vyvolaly v Norsku výsledky průzkumu

BIATLONOVÝ OSKAR PRO ČECHA Prestižní Cenu biatlonu za rok 2006 v kategorii za celoživotní přínos obdržel na začátku roku v rámci čtvrtého kola Světového poháru v německém Oberhofu Zdeněk Kašper. Stál u zrodu biatlonu v Čechách, ženského Světového poháru i mistrovství světa.

Zároveň aktivně pracoval v Technické komisi biatlonu v rámci UIPMB (Mezinárodní unie moderního pětiboje a biatlonu). Zde byl zpočátku nazýván „hrobařem“ biatlonu, protože navrhl a prosadil přechod od velkorážných k malorážným zbraním. Později se ukázalo, že jeho revoluční myšlenka stála u počátků moderního směřování biatlonu. (tjh) BYLO I HŮŘ Stěžujete si, že jste sníh v Čechách do konce ledna sotva zahlédli? A že o lyžování nemohlo být téměř ani řeči? Asi vás to neuklidní, ale zapátrali jsme v historických análech a zjistili jsme, že v roce 1932 nespadla v Bedřichově ani vločka… (bn)

SPORTFUL je italská firma, která nabízí nejen cyklistické a bûÏkafiské obleãení a boty, ale také prvotfiídnû tkané funkãní spodní prádlo, které sv˘mi vlastnostmi, zpÛsobem zpracování a designem patfií na absolutní ‰piãku mezi ostatními v˘robci.

Spodní prádlo je beze‰vé, elastické, zaruãuje rychl˘ odvod potu a stál˘ pocit sucha.

To je Spor tful SECOND SKIN. S E C O N D S K I N › pro teplej‰í období S E C O N D S K I N › pro chladnûj‰í období

M A X

V¯HRADNÍ DOVOZ A DISTRIBUCE ID Sport s. r. o.

PlzeÀská 216, 267 01 KrálÛv DvÛr E-mail: info@idspor t.cz www.idsport.cz

12

text: Petr Jakl, foto: Fischer

POTŘEBUJEME TESTY BĚŽECKÝCH LYŽÍ?

JSTE POTENCIÁLNÍ ZÁJEMCE O NÁKUP NOVÝCH LYŽÍ A HLEDÁTE INFORMACE O SOUČASNÝCH MODELECH V LYŽAŘSKÝCH RENOMOVANÝCH ČASOPISECH? JSTE PRAVIDELNÝ ČI PŘÍLEŽITOSTNÝ ČTENÁŘ TAKOVÝCHTO I NA DRUHÝ POHLED VYSOCE ODBORNÝCH TESTŮ? POJĎME SE TAK TROCHU ZAMYSLET NAD SMYSLEM A OBJEKTIVITOU TAKOVÝCHTO TESTŮ A JEJICH PŘÍNOSEM PRO NÁS JAKO ZÁKAZNÍKY. POZITIVA TESTŮ LYŽÍ Takový test nám nabídne především systém. Přehledně vyvedené tabulky umožní zákazníkovi utříbit si představu o nabídce na trhu. Dále se díky nim může zákazník-lyžař zařadit do některé zdatnostní skupiny a zaměřit se na vhodné modely odpovídající jeho výkonnosti. Pokud je součástí testu cenový přehled,

pozitivem jednoznačně bude ušetřený čas, který by byl věnovám zdlouhavému průzkumu cen na trhu.

Lyžař začátečník, který projeví dostatek trpělivosti při studiu hodnotících kritérii (každý z časopisů upřednostňuje někdy více, někdy méně odlišná kritéria), bude rozhodně více obeznámen s detaily před prvním vstupem do lyžařské prodejny. Pro pokročilého lyžaře

pak test nabídne srovnání jeho oblíbené značky s těmi dalšími. Nezanedbatelný vliv na konečné rozhodnutí mají i informace, na kterých značkách lyží jezdí oblíbení špičkoví borci. Tyto informace sice v testu nenaleznete, ale z vedlejší stránky placené reklamy se na vás tito mistři skluzu mohou již směle vrhnout a přesvědčovat vás o kvalitách té „jejich“ značky.

13

COLLECTION 2006/2007

3x

Dobrý test by měl rovněž být založen na standardních postupech. Naší mluvou řečeno, všichni testéři by měli mít například shodnou hmotnost, lyžovat identickou technikou, používat identickou lyžařskou výzbroj, pohybovat se ve shodné stopě, ujet shodnou vzdálenost, jezdit na lyžích shodné tuhosti atd.

Velkou výpovědní hodnotu pak má počet opakování pokusů (testů), v našem případě tedy množství lyžařů-testérů testujících vždy jeden pár lyží. Čím více pokusů (jízd), tím menší šance zkreslit průměrný výsledek nějakou chybou. Podívejme se v souvisloti s touto otázkou na fotky, které jsou většinou součástí daného článku. Není těch rozesmátých profíků v kombinézách světových značek (jsou skutečně tak nestranní?) spíše méně než více?

Dále, všeobecně se očekává, že rekreační lyžař nebude testovat letošní odlehčený karbonový model jednoho z renomovaných výrobců lyží, avšak naproti tomu špičkoví lyžaři-testéři se zcela suverénně vyjadřují ke kvalitám lyží pro začátečníky či rekreační lyžaře. Takovéto modely by však měly cíleně uspokojit jejich uživatele a být tolerantní k chybám v jeho lyžařské technice. Trochu směšná představa, jak bývalí účastníci závodů Světového poháru napodobují techniku začátečníka či mírně pokročilého, že? Tedy korelace vyspělost lyžaře k lyži odpovídající jeho schopnostem by měla být dalším z důležitých principů pro testování lyží.

Shrneme-li závěrem těchto pár principů, musíme si přiznat, že z tohoto pohledu už vypadá takové testování lyží jako v podstatě vážný vědecký výzkum.

A co teprve zpracování výsledků. Statistika věda je…

Cílem tohoto článku není vás, milý čtenáři, zviklat, zda uvěřit či neuvěřit v objektivitu testů běžeckých lyží. Předložili jsme pouze pár myšlenek k úvaze. Berte to jako příspěvek do diskuze, zda testy běžeckých lyží budeme brát vážně, či ne. Tak tedy: Testuj, ale zůstaň, především, lyžařem.

SPORT EDITION

OBJEKTIVITA Je však hodnota takových testů lyží dostatečné vysoká, aby mohl zákaznik plně důvěřovat jejich výsledkům? Představte si podmínky, za jakých může být konkrétní test běžeckých lyží připraven.

Určitá, doufejme že i nezávislá, společnost (většinou odborný lyžařský časopis) sestaví tým testérů. Tým bude buď složen z expertů – současných či bývalých špičkových lyžařů. To nejčastěji. Také do týmu mohou být z důvodů testování modelů nižších řad přibráni rozdílně zdatní lyžaři – výkonnostními závodníky počínaje a ortodoxními „chodiči“ konče. Takto sestavený tým se pak sejde v jeden den na jednom místě a po instruktáži začne testovat vytipované množství lyží různých značek a modelů.

Test může trvat celý jeden den, v ideálním případě možná dny dva. Ráno je solidních -5 ºC, k polednímu stoupne teplota k nule, odpoledne začne lehce poletovat sníh, druhý den leží kolem testovacích tratí metr nového prašanu. Mění se kvalita sněhu, počasí, účinnost vosků. Přichází únava z náročného dne, která výrazně ovlivní lyžařský styl k horšímu především u testérů z řad výkonnostních lyžařů a turistů. Tedy zjednodušeně řečeno – z čeho jsem se ráno odrazil, už odpoledne z jakéhokoliv důvodu smeká. Tento problém může být eliminován tak, že testujícími budou pouze špičkoví lyžaři. Zvýší to však objektivitu testu?

Všeobecná teorie testování hovoří o důležitých principech, které by měly být splněny, aby jakýkoliv test měl určitou validitu, tedy vypovídací hodnotu.

Aplikace některých z těchto principů na náš test pak vypadá následovně. Pro nás prioritní otázka, má-li jakýkoliv test být objektivní, musí probíhat ve standardních – tedy neměnných – podmínkách. Lze takovýchto podmínek docílit na přírodním sněhu, vysoko v horách a v měnících se povětrnostních podmínkách? To je asi nemožné.

e t a sk bi comsic clas

SPRINT

Osvědčená lehká rychlá lyže jako stvořená pro sportovní styl jízdy ve stopě v provedení skate, combi a classic.

skate PROFILE:

SIZE [cm]:

45 / 45 / 45

201, 194, 187, 180, 170, 160

combi VY A TESTY – ZAPOJTE SE S NÁMI DO DISKUZE NA WEBOVÉ STRÁNCE WWW.SNOW.CZ PROBÍHÁ PRŮZKUM, JAK SE ODBORNÁ VEŘEJNOST DÍVÁ NA TESTY BĚŽEK. CO SI O TOM MYSLÍTE VY? JSOU ZBYTEČNÉ A NEOBJEKTIVNÍ, NEBO NA NICH VISÍTE JAKO NA SVATÉM OBRÁZKU?

PROFILE:

SIZE [cm]:

45 / 45 / 45

208, 201, 194, 187, 180, 170, 160

classic PROFILE:

SIZE [cm]:

45 / 45 / 45

208, 201, 194, 187, 180, 170, 160, 150, 140

BUCHARŮV PRAVNUK

14

text: Karel Hampl

VZPOMÍNÁ MĚSTO LIBEREC SE V POSLEDNÍCH LETECH DYNAMICKY ROZRŮSTÁ VŠEMI SMĚRY MNOHA OBJEKTY PRŮMYSLOVÝCH ZÓN A KOLONIEMI RODINNÝCH SÍDEL. JEN JEHO NEJZAZŠÍHO SEVEROVÝCHODNÍHO OKRAJE, TĚSNĚ SOUSEDÍCÍHO SE VZROSTLÝM SMRKOVÝM LESEM KRYJÍCÍM ÚBOČÍ JIZERSKÝCH HOR, SE STAVEBNÍ RUCH PŘÍLIŠ NEDOTÝKÁ. S POVDĚKEM TO KVITUJE JAROSLAV HONCŮ, ŽIJÍCÍ ZDE TÉMĚŘ NA SAMOTĚ V RÁZOVITÉ USEDLOSTI POSTAVENÉ NĚKDY PŘED 70 LETY VYSOKO VE SVAHU NAD JIZERSKÝM POTOKEM. BYLO VELICE PŘÍJEMNÉ VÉST V ROZLEHLÉ PODKROVNÍ HALE U PLÁPOLAJÍCÍHO KRBU ROZHOVOR S MUŽEM, JEMUŽ SE STAL ZÁVIDĚNÍHODNÝM CELOŽIVOTNÍM ÚDĚLEM BĚH NA LYŽÍCH NA ÚROVNI VRCHOLOVÝCH SVĚTOVÝCH SOUTĚŽÍ.

První kroky na lyžích jsi udělal v rodném Mrklově již za války a v padesátých letech jsi pak nevynechal jediný lyžařský závod pořádaný na Jilemnicku. Měl jsi nějaký sportovní vzor?

Moje volba byla tehdy jednoznačná. Sousedem byl totiž Jarda Cardal, mnohonásobný mistr republiky reprezentující české lyžaře na třech olympiádách. Již tenkrát jsem se však podvědomě vyhýbal dnes tolik diskutované rané sportovní specializaci a dovedl jsem si dobře poradit kromě běžeckých lyží i se sjezdovkami, na kterých jsem také skákal. Obdivoval jsem proto i výkony našich předních sjezdařů a sko-

kanů podávajících si shodou okolností dveře v dílně vyhledávaného výrobce lyží Josefa Kynčla. Ten již v r. 1949, kdy byly současné velké firmy v plenkách, mohl zájemcům nabídnout lepené lyže s kovovými hranami a umělou skluznicí. Na ponku jsem u něho proseděl celé hodiny a uctivě jsem naslouchal debatám lyžařských mistrů. Později, po přečtení obou knih bratří Ruudů, vydaných u nás po válce, patřili mezi mé vzory i jejich autoři.

Můj vztah k horám tehdy pozitivně ovlivnil i silný zážitek z vrcholu šumavského Pancíře, na kterém jsem se ocitl po skončení žákovských závodů. Jiskřivě

bílé alpské štíty vystupující z mlh na západním obzoru pro mě tehdy představovaly fantastické kulisy nesplnitelného snu.

V roce 1961 jsi ukončil studium na pražské FTVS a následně jsi v Dukle Liberec plnil funkci trenéra. Ve 22 letech jsi jako trenér určitě nestavěl jen na vlastních zkušenostech…

Hodně jsem získal na fakultě osobním kontaktem s dobrými kantory Sýkorou, Chovancem, Čtvrtečkou a dalšími, kteří shodou okolností vystupovali v padesátých letech ve funkci trenérů lyžařské státní reprezen-

foto: ARCHIV

VEDENÍ JUGOSLÁVSKÉ REPREZENTACE V ROCE 1989. ZLEVA – TRENÉR BĚHU NA LYŽÍCH ZARJAN, ŘEDITEL ÚSEKU GORJANC A ŠÉFTRENÉR HONCŮ

TAKÉ LEGENDÁRNÍ SVAN NESOUHLASIL SE ZÁKAZEM BRUSLENÍ NA TRATI V HOLMENKOLLENU 1985 foto: ARCHIV JAROSLAVA HONCŮ

foto: ARCHIV JAROSLAVA HONCŮ

15

KONZERVATIVNÍ NOROVÉ ZAKAZOVALI BRUSLENÍ JEŠTĚ V ZÁVODECH SP NA HOLMENKOLLENU V ROCE 1985

tace. Jako pomocná vědecká síla na katedře lyžování jsem měl také snadnější přístup k odborné literatuře.

V té době se u nás nedalo hovořit o uplatňování propracované metodiky tréninku běhu na lyžích, chyběly aktuální poznatky z oblasti techniky, psychologie a podobně. V této neutěšené situaci jsem se ještě jako vojín základní služby vypravil na vlastní náklady na mistrovství světa do Zakopaného. Později, už jako trenér zaměstnaný v Dukle Liberec, jsem absolvoval za stejných podmínek zimní olympiádu v Innsbrucku a MS v Oslo. Významné informace jsem také získal hlavně od klubových trenérů v rámci tréninkového pobytu Dukly v Kavgolovu v roce 1963.

Ve spolupráci s dr. Jiráskem, dnešním šéfem Českého olympijského výboru, dr. Farářem a dr. Horákem se nám podařilo postupně vypracovat tréninkový systém postavený na progresivních a solidních základech. Velkým přínosem pro naši disciplínu byla i výzkumná měření, která náš tým provedl na MS ve Vysokých Tatrách v r. 1970.

Za tvé třicetileté trenérské praxe prošel běh na lyžích dramatickým vývojem. Připomeň okolnosti, za jakých se odehrávaly ony „velké věci“.

V podstatě první významná změna v poválečné historii běhu na lyžích se odehrála až počátkem 70. let, a to v konstrukci lyží. Do té doby bylo výhradním stavebním materiálem dřevo. Ještě na ZOH v Sapporu v roce 1972 startovali všichni běžci na dřevěných lyžích. Po olympiádě, v cíli závodů v Lahti, stál majitel renomované firmy vyrábějící dřevěné běžky Järvinen a odškrtával si závodníky jedoucí na järvinenkách.

Po skončení závodu na mě vítězoslavně volal: „Jaroslav, podívej se, devadesát procent jich jelo na mých lyžích!“

Během následujícího léta však představily tři rakouské firmy Kneissl, Fischer a Atomic běžecké závodní lyže, v jejichž konstrukci byl využit laminát a na skluznici polyetylén – materiály již dříve prověřené v konstrukci sjezdových lyží. Tehdy působil jako poradce u firmy Kneissl profesor Prokeš pečující o lyžařské talenty na věhlasném sportovním gymnáziu v tyrolském Stamsu. Tento dvojnásobný mistr ČSR v běhu na lyžích z padesátých let a později trenér československé ženské reprezentace s námi ochotně spolupracoval, a tak jsme mohli testovat lyže nové generace s jistým náskokem před ostatními.

Naše první úspěchy na lyžích s laminátem se dostavily již v lednu na závodech v Itálii. Zájem o nový materiál pak rychle stoupal a o jejich definitivní ovládnutí startovního pole se zasloužil bronzový Polák Staszel spolu se stříbrným Standou Henychem na MS ve Falunu v roce 1974. Dřevěným lyžím bylo tehdy v závodním běhu odzvoněno a nás může těšit, že díky laminátovým sapporkám drželi tehdy krok s vývojem i v n. p. Sport v Nové Městě na Moravě.

Umělé hmoty, konkrétně plasty, byly pak od počátku 80. let úspěšně využívány v konstrukci podrážek běžeckých bot a později i vázání. Současně v té době někteří závodníci počali dosahovat úspěchů díky nové, revoluční technice.

Tehdy se ocitlo v centru pozornosti bruslení. Dnes slyším často otázku, proč se tak lehce a elegantně pohybují běžci na lyžích až od poloviny 80. let.

Vysvětlení je prosté a leckoho může překvapit, že tento problém souvisí především s technologií preparace tras určených lyžařům-běžcům. Ještě na MS 1966 v Oslo byla pro soutěže v běhu vyjeta stopa uprostřed úzkého koridoru ušlapaného tech-

nickou četou i dobrovolníky s lyžemi na nohou. Za takových podmínek se mohla uplatnit jen klasická technika běhu. Až později se počaly v běžeckých stadionech objevovat stroje používané do té doby hlavně na sjezdovkách.

Trvalo kupodivu ještě dlouho, než trať upravenou takovým strojem v šíři čtyř až pět metrů využili k tehdy ještě jednostrannému bruslařskému odrazu Švédové Svan a Wassberg vítězící na ZOH v Sarajevu v roce 1984.

Za definitivní přelom jsou pak právem považovány běžecké soutěže na MS v Seefeldu o rok později. Řada závodníků tam již bruslila oboustranně, aniž by skluznice jejich lyží byly opatřeny do té doby nezbytnými stoupající vosky. V té době začala exekutiva FIS dohánět ujíždějící vlak. Nejprve byl bruslařský krok zakázán v posledních dvou stech metrech před cílem a pak i v předávacím území štafet. Docházelo k absurdním situacím. Soutěžní výbory v kritických případech řešily protesty a rozhodovaly za pomoci videa, zda šlo o zapovězené bruslení nebo o pouhou přirozenou reakci na ztrátu rovnováhy. Zatvrzelými odpůrci legalizace nové techniky běhu byli především zástupci Norska a Švédska v běžecké komisi FIS. Shodou okolností spor gradoval na jejich domácí půdě v rámci závodů na Holmenkollenu v roce 1985.

V subkomisi FIS pro závody Světového poháru jsme tam denně do noci zasedali a marně hledali kompromisní řešení. Nemělo by upadnout v zapomnění, že ostří sporu se podařilo otupit až samotnému králi Gustavovi, který na společné večeři promluvil do duše domácím funkcionářům. Závody jeté bruslařskou technikou zařadil pak do oficiálního kalendáře kongres FIS v roce 1986. Bruslení by tedy dnes mohlo slavit dvacetileté jubileum.

16

foto: ARCHIV JAROSLAVA HONCŮ

foto: ARCHIV JAROSLAVA HONCŮ

JAROSLAV HONCŮ SE V JUGOSLÁVII PĚKNĚ OPÁLIL

JAROSLAV HONCŮ PŘED SVÝM DOMEM NA ÚPATÍ JIZERSKÝCH HOR

Vraťme se ještě do druhé poloviny sedmdesátých let. Tehdy kromě zmíněného prof. Prokeše významně usnadňoval přístup našich reprezentantů ke špičkovému materiálu také absolvent pražské VŠE ing. Kurt Matz.

Jeho přínos pro sportovní reprezentaci tehdejší ČSSR dnes těžko někdo docení a navíc je zřejmé, že se k tomu nikdo ani nemá. Vypadá to na věčný dluh na účtech českého tenisového a lyžařského svazu.

Kurt nastoupil do závodního oddělení ambiciózní a tehdy mimořádně progresivní firmy Kneissl v roce 1975 a velice brzy se prosadil coby úspěšný sportovní manažer s přehledem se pohybující ve sféře vrcholového běhu na lyžích, později i tenisu. Měl cit při vyhledávání sportovních talentů, jimž dovedl nezištně pomáhat na cestě k vrcholu, ale dovedl bez problémů kontaktovat i světově proslulé osobnosti z různých sportovních odvětví. Dnes jeho zkušeností využívá rakouský lyžařský svaz a kromě toho sám podniká. Nedávno oslavil šedesátku.

V roce 1981 jsi šel do zahraničního angažmá z jiného důvodu, než tomu je u většiny z našich trenérů odcházejících v současnosti.

Můžeš to nějak rozvést? Jak to vidíš dnes, s odstupem více než dvaceti let?

Moje odpověď je jednoduchá. Když se tehdy státní úřady rozhodly financovat a kontrolovat podávání podpůrných prostředků ve vrcholovém sportu, odmítl jsem se podřídit. Brzy nato mě bylo naznačeno představiteli svazu a ÚV ČSTV, že bude dobré, když se poohlédnu po práci jinde. Povedlo se mně zakotvit v tehdejší Jugoslávii a dnes vím, že to byla šťastná volba. Díky stresům a nevhodné životosprávě jsem odcházel jako nemocný člověk. Přátelské přijetí, klid pro práci v dobrých podmínkách a hlavně seznámení se s principy zdravého životního režimu mi vrátily

rovnováhu a změnily pořadí na mém žebříčku hodnot.

Navštívil jsem i Kosovo a Bosnu a přesvědčil se tam, jak strašné mohou být následky vyhroceného nacionalismu. Za svho působení v Rakousku jsem pak měl řadu příležitostí seznámit se s osobnostmi a poznatky, ke kterým bych se u nás nemohl dostat. Na jedné straně práce s československými reprezentanty pro mě byla srdeční záležitostí a já od ní nechtěl odejít, na druhé straně jsem odchodem hodně získal.

V únoru 2009 bude v Liberci a okolí mimořádně rušno. Loni na podzim se rozjela výstavba objektů potřebných pro uspořádání mistrovství světa v klasických lyžařských disciplínách. Čtvrtmiliardová investice do areálu, jehož tratě se budou proplétat pod kopcem téměř na metr stejně vysokým jako Říp, pochopitelně vyvolává v regionu diskuzi. Jak se „na věc“ dívá komisař FIS v.v. pro přípravu tratí před ZOH a poradce pro výstavbu prvního běžeckého stadionu v Salt Lake City?

Ta diskuse má jednu chybu a dvě roviny. Vedou ji už přes dva roky v podstatě jen občané Liberecka mezi sebou. Na otázku, proč se nebude o mistrovské tituly bojovat nahoře v lesích kolem Bedřichova, ale dole na veseckých pastvinách, odpovídám takto. Jako by měl koncert Roling Stones uspořádaný v Národním divadle špatné následky pro naši „zlatou kapličku“, nebyly by ani Jizerky po MS 2009 takové, jaké je máme rádi dnes. Něco by v bedřichovské infrastruktuře získaly, ale jinde by hodně utrpěly. Proč byly ovšem vybrány právě pastviny za Vescem, nevím, nevím také, zda byla jiná možnost volby, nebyl jsem u toho, když se rozhodovalo.

Co se týče masivních investic do lokality, ve které je následná využitelnost nákladných objektů lyžařskou veřejností nejistá a třeba v případě pevných

diváckých tribun vyloučená, chci upozornit na jednu věc. Několik dní před mistrovstvím a v jeho průběhu bude okolo 250 závodníků hledat pro vyladění dobře upravené volné tratě bez časového omezení.

Zřejmě je najdou na Bedřichově, kde je ovšem přivítá v případě dobrých sněhových podmínek přeplněné parkoviště s jediným WC a jedním kioskem. Zde by jakékoliv investice do infrastruktury rozhodně nevyvolaly pochybnosti. Bohužel nevím o tom, že by je někdo alespoň plánoval.

Mnohé čtenáře jistě překvapí, že kromě sepětí s novodobou historií českého závodního lyžování máš vazbu i na jednoho ze zakladatelů.

Jan Buchar, učitel na jednotřídce v Dolních Štěpanicích, měl dvě dcery. Jedna z nich, Mařenka, se provdala za Josefa Honců, velkého mrklovského sokola a ochotnického divadelníka. Nejmladší z jejich čtyř synů, Jaroslav, byl mým otcem.

JAROSLAV HONCŮ Narozen 1939 v Mrklově.

Aktivní lyžař běžec a biatlonista (Slovan Jilemnice, Slavia VŠ Praha, Dukla Liberec).

Sstudium na FTVS v Praze ukončil v r. 1961.

Zaměstnán jako trenér v Dukle Liberec 1963–81.

Nejúspěšnější svěřenec: St. Henych – 2. místo na MS ve Falunu (1974) v běhu na 50 km. Šéftrenér reprezentačních družstev v běhu v Jugoslávii 1981–84, 1989–91 a také v Rakousku 1984–89. Člen komise běhu FIS (subkomise pro Světový pohár a pro školení) 1980–88.

Komisař FIS pověřený přípravou tratí v rámci kandidatury Sofie na pořádání ZOH. Od roku 1991 v důchodu, zástupce několika zahraničním firem exponujících se v oblasti alternativní medicíny.

PAEDDR.

„VÝBĚH OBÁVANÉ SJEZDOVKY VE VAL DI FIEMME DAL VŠEM POŘÁDNĚ DO TĚLA

18

text: Barbora Žehanová (MF Dnes), foto: Kamil Arnošt, TdS

TOUR DE FRANCE NA LYŽÍCH

OLYMPIJSKÝ VÍTĚZ VEGARD ULVANG, SPOLUTVŮRCE MYŠLENKY TOUR DE SKI, SE ROZHLÍŽÍ PO VŠECH KOLEM S POHLEDEM KLUKA, KTERÝ POD VÁNOČNÍM STROMKEM NAŠEL VYTOUŽENÉ AUTÍČKO. CELÝ ZÁŘÍ. V CÍLI POSLEDNÍHO DÍLU SERIÁLU, NA SVAHU SJEZDOVKY ALPE CERMIS V ITALSKÉM ÚDOLÍ VAL DI FIEMME, BĚŽCI NA LYŽÍCH VYČERPANÍ PO DRSNÉM STOUPÁNÍ PADAJÍ NA SNÍH A ZHLUBOKA ODDYCHUJÍ. „Tak co?“ ptá se Ulvang olympijské šampionky Kateřiny Neumannové. Česká lyžařka odpovídá: „Docela se mi to líbilo.“ Tour de Ski, dítě s první svíčkou na narozeninovém dortu, začalo svůj život úspěšně.

DĚJIŠTĚ PRVNÍ: MNICHOV Světlo z obrovských stožárů ozařuje bílou sněhovou plochu uvnitř mnichovského Olympijského stadionu, leskne se i baldachýn střechy, která má představovat vrcholky Alp. Nebe ještě ovládá tma, ale dole pod ním už začíná být pořádně rušno. Auta přivážejí servismany a vybavení, lyžaři se zvolna chodí rozbíhat.

Tam, kde se hrálo finále fotbalového mistrovství světa 1974, kde byl doma fotbalový Bayern, kde koncertoval Michael Jackson nebo Rolling Stones, rozjedou svou sportovní operu o šesti dějstvích běžci na lyžích.

Původní partitura musela být kvůli zimě beze

sněhu zkrácena o dva závody v Novém Městě, a tak se lyžaři scházejí až při sprintu v Mnichově.

I tady, mimo zdi stadionu, připomíná počasí spíš jaro, ale dole na travnaté ploše ovinuté atletickou dráhou je docela zima. Vítr rozechvívá vlajky upevněné pod střechou, nastříkaný sníh zebe a podkluzuje.

Je silvestrovská neděle, devět hodin ráno, rozbíhá se kvalifikace. Zelené sedačky obrovského hlediště povětšinou marně čekají na osazenstvo, někteří diváci se raději tísní přímo uvnitř smyčky hada běžecké dráhy. Na tribunách stadionu duní hlas moderátora, hudba vyhrává už od osmi.

Je to trochu zvláštní premiéra. „Dobrá show, ale s běžeckým lyžováním to nemá nic společného,“ povídá Kateřina Neumannová.

Dění sviští stejně jako lyže po krátkém okruhu.

Start, zatáčka, „velbloud“, ještě jednou nebo dvakrát dokola a cíl s tak krátkým prostorem za čárou, že v něm lyžaři sotva zabrzdí.

Jak namazat na stoupání na sjezdovce? Každá rada drahá!

19

Silvestrovská raketa 2006/ 2007 – reakce na pĢekvapivou výhru švýcarského závodníka v posledním závodĒ roku 2006

„Opičárna,“ nazve tenhle sprint Martin Koukal.

Sníh je tvrdý a křupavý, přestože v noci pršelo.

Vyráběl se zvláštní technologií, díky které si dlouho udržuje teplotu pod bodem mrazu: prudkým zchlazením vody, která se poté horkým a studeným vzduchem měnila ve sníh.

Trať se připravovala od vánočních svátků, celý podnik vyšel na 350 tisíc euro, asi 10 milionů korun.

Organizátoři závodníkům, kteří obloukem přes cíl spěchají pro věci, rovnou sundávají z nohou čipy, servismani odebírají lyže a prchají s nimi do útrob stadionu. „Velké suterény jsou rozděleny pletivem. Je tam chladněji od nohou, ale když se člověk pohybuje, tak mu zima není,“ líčí později Jan Baranyk, servisman i trenér Martina Koukala.

V hledišti pozvolna přibývá diváků, ale seshora jejich počet na 75 tisících míst musí vypadat asi dost komicky. Jenže co víc chtít v neděli ráno, navíc v poslední den roku, kdy se vás celníci na hranicích ptají: „Pyrotechniku vezete?“

OLYMPIJSKÝ STADIÓN V MNICHOVĚ BYL DĚJIŠTĚM PRVNÍHO ZÁVODU TOUR DE SKI

„Ne, nevezeme.“ Zato trať je chvílemi výbušná.

Neúnavná norská běžecká královna Marit Björgenová vítězně zatíná v cíli pěst. To Nor Pettersen si v cílové rovince s rukama nad hlavou roztleskává diváky, ale za čárou jen vztekle praští hůlkou o zem.

Po pádu tří závodníků byl ve finále bez šance, a tak se do cíle jen lehce klouzal.

Do nového roku tak jako lídři Tour de Ski vstupují Björgenová a Švýcar Christoph Eigenmann.

DĚJIŠTĚ DRUHÉ: OBERSTDORF Z JARA PĚKNĚ DO ZIMY Je to téměř pohádkové probuzení. Místo kluzké námrazy pokrývá zem čerstvý sníh, kterého přibývá a přibývá.

Ještě v první den nového roku trápil organizátory dvou oberstdorfských zastavení – skiatlonu a klasického závodu – hustý déšť, měli co dělat, aby v teple připravili trať. Okruh, i když široký, má jen 2,5 kilometru, drsné stoupání je zkrácené.

VÍTĚZKA – VIRPI KATRIINA KUITUNENOVÁ, Může směle tvrdit, že je nejvšestrannější běžkyní na lyžích současnosti.

Vyhrála Tour de Ski, kombinaci dlouhých tratí i sprintů, klasické i volné techniky. Vede Světový pohár s náskokem skoro 200 bodů. I v něm zvládá všechno, přestože její disciplínou byla hlavně klasika.

Je pihatá, zasnoubená a sympatická. „Co budu dělat po Tour de Ski? Odpočívat. S přítelem jsme se stěhovali. Budu muset najít místo na svoje věci, protože on už si určitě zabral všechny poličky,“ vykládala. „Ale hlavně, že je postel na svém místě a kuchyně funguje.“ Proslavila se při světovém šampionátu v Lahti před šesti lety. Hned dvakrát. Vyhrála závod v běžecké kombinaci. A pak se ukázalo, že patří

FINSKO, 30 LET

mezi finské dopingové hříšníky, kteří si zakázaným prostředkem snižovali hladinu hemoglobinu v krvi, aby zakryli použití jiného nedovoleného prostředku.

Dva roky nesměla závodit. Tenhle stín se za ní táhne pořád.

Ale je jen stínem.

Kde se tedy v drobné Fince vzalo tolik síly, že soupeřky totálně ruinuje, ačkoli ji trápily problémy se zády? „Měla jsem skvělý trénink v létě. Znovu jsem se zamilovala do lyžování. Tým je plný smíchu.

A klasika je vždycky moje výhoda,“ vypočítávala po předposledním závodě, kde všem ukrutně ujela.

Pak dodala: „Ale abyste vyhráli Tour de Ski, musíte zvládnout všechno.“ Tedy skoro všechno. Durdila se nad stoupáním do svahu sjezdovky Alpe Cermis. Ale dolů by se po ní nespustila. Ani na sjezdových lyžích. „Na to nejsem v alpském lyžování dost dobrá.“ Na běžkách ovšem neměla konkurenci.

„Má začít sněžit, ale snad před závodem přestane,“ doufal Vegard Ulvang, jeden z otců Tour a zároveň technický delegát Mezinárodní lyžařské federace.

Ale kdepak. Pohádkové probuzení je to vážně jenom asi pro dětinské duše. Servismani a trenéři vybíhají z buněk za stadionem s páry běžek v rukou na trať a testují, co by asi tak na tuhle „nadílku“ mohlo fungovat. A druhý den znovu.

Ještě to bude zajímavé!

Tour de Ski sází na model cyklistické Tour de France: časy z jednotlivých závodů se sčítají a podle nich se určuje pořadí. Lídři Tour nosí speciální barevné dresy. Aby se mohli měřit s distančními závody, jsou časy ze sprintů zvýhodněny odpočty vteřin. Navíc se konají sprinterské prémie uprostřed dlouhých běhů.

A právě tady ztratí Marit Björgenová zlatý dres pro vedoucí závodnici. Natáhne se pro prémii, ale zataví se pro zbytek skiatlonu. Nakonec nabere ztrátu větší, než v prémii získá. „Ale ona zlatý dres zase získá zpátky,“ míní její krajanka Kristin Steiraová, která i s číslem 56 skiatlon vyhraje.

Jak moc se mýlí. Ačkoli, kdo si může být něčím jist. Pořadí se rázem přesýpá, výhody sprinterek jsou skoro smazány.

V podobnosti s Tour de France se rodí i týmová taktika. Němec Tobias Angerer, poslední vítěz Světového poháru, tu díky pomoci parťáka Axela Teichmanna po pádu neztratí moc času a dojede třetí. „Spolupracovali jsme, abychom všem ukázali, že jsme tým,“ říká Angerer.

Zpětně se ukáže, jak je každý závod Tour důležitý. „Nejde o to, jak se kdo umístí, ale jakou nachytá ztrátu,“ vysvětluje Jiří Magál.

Taktika, taktika, taktika. Cokoli vypustit nebo pokazit může znamenat průšvih.

Kateřina Neumannová na konci Tour de Ski žehrá právě na ztrátu z klasické desítky, druhého závodu v Oberstdorfu. Dojela tu sedmnáctá, poprvé od února roku 2000 podlehla v klání Světového poháru jiné české konkurentce. Kamila Rajdlová bere senzační desáté místo: „Ani nevím, co na to říct.“

20

„Peter, my si vezmeme taxíka.“

TOBIAS ANGERER SI V OBERSTDORFU ZADĚLAL NA CELKOVÉ VÍTĚZSTVÍ V TOUR DE SKI

Finka Virpi Kuitunenová už tady šetří síly na drtivý závěrečný finiš. Tedy aspoň to v závěru tvrdí.

Norka Björgenová naopak vypadá jako neposedný čertík. Jak si mezi závody nejlépe odpočine? „Třeba jdu běhat. Anebo na kolo, mám s sebou rotoped. Jít si lehnout? Ne, díky, nemůžu odpočívat v posteli.“ VÍTĚZ – TOBIAS ANGERER,

DĚJIŠTĚ TŘETÍ: ASIAGO Chápu, že pro mnohé závodníky cesta sem musela být utrpením. Zatáčka doleva, zatáčka doprava, znovu a znovu po desítky kilometrů. Veškerý časový plán přichází vniveč. „Ještě při kvalifikaci mi nebylo dobře,“ povídal Dušan Kožíšek.

NĚMECKO, 29 LET

Místo závodů Světového poháru v Cogne trénoval v rakouském Tauplitzu.

Drápal se do kopců. „Extrémní trénink mi pomohl,“ povídal po skončení Tour de Ski. Rozzářil se, když došlo na otázky o hudbě. Tak co, zahrajete si jako DJ na večírku s německým týmem? „To ne. Ale v dubnu jsem měl mejdan doma a tam jsem dělal dýdžeje. Je to moje hobby.“ A kdybyste si mohl vybrat, jakou písničku byste si nechal zahrát v cíli Tour de Ski? „Hm. Můj styl je na běžecké lyžování moc tvrdý,“ povídá s úsměvem.

Crossover, punk, hardcore. Kapely Korn nebo System of a Down. Tyhle hudební styly a skupiny uvádí Angerer, vítěz posledního ročníku Světového poháru, mezi oblíbenými na svých internetových stránkách. Taky se dozvíte, že má rád fotbal, tenis, brouzdání po internetu, nákupy nebo kino.

Jak tvrdé hudební styly německý voják vyznává, tak tvrdý umí být i k sobě v tréninku. „Byl jsem hlavně silný uvnitř své hlavy. To byl klíč,“ říkal po vítězství.

Triumf v Tour de Ski přirovnal k vítězství ve Světovém poháru. „Když jste týden nejlepší, tak si ho zasloužíte. Je to víc než jeden závod na olympiádě nebo mistrovství světa.“ A co on a sjezdovka Alpe Cermis směrem dolů. „Ale jo, sjel jsem ji. A dělal jsem i telemarky.“

Marit Björgenová nejprve při vzpomínce na štreku v horách zakoulí očima a pak odvážně dodá: „OK.“ Kateřina Neumannová se do blízkosti golfového hřiště, které před neznalými přijíždějícími snad samo schovává ukazatele, dostala vrtulníkem. Sponzorská výpomoc zajistila krátký let místo tří hodin cesty serpentinami. „Pilot trochu bloudil, nevěděl úplně přesně kudy letět, nebyl napojený na systém. Ale těsně před Asiagem se spojil s letištěm. Řekli mu, kam má přistát,“ líčil Josef Jindra, manažer olympijské vítězky.

Snad i cesta vzduchem pomohla Neumannové k nečekanému pátému místu, nejlepšímu ve sprintu po pěti letech. „Všichni dvě a půl hodiny zvraceli v autě a my jsme tu byli za dvacet minut,“ říkala.

V létě by si na trať sprintu v Asiagu šla zahrát golf. Jenže teď se kousek od tréninkového odpaliště a písečného bunkru vine zasněžený pruh.

Virpi Kuitunenová tu vítězstvím udělá další krok k celkovému triumfu. Ani v dalších dvou závodech už nepustí nikoho před sebe.

Z nedalekého městečka se sem pěšmo trousí diváci. Je nádherný slunečný den. Chlapík v pumpkách, vestě ověšené odznaky a s obrovskými zvonci na pásu přes ramena postává u paty kopečku a zvoní a zvoní. Němec Tobias Angerer na povzbuzování však nereaguje. „Podívejte, vůbec nezávodí. Ale vůbec,“ podivuje se hlasatel.

Angerer, šampion Světového poháru a pozdější vítěz Tour, vysvětluje: „Šetřil jsem síly.“ A že ještě bylo na co.

Nejen na tříhodinovou cestu zpět.

DĚJIŠTĚ ČTVRTÉ: VAL DI FIEMME Zima je letos vážně divná. Stromy září zelení, svahy vypadají jako stráně v probouzejícím se jaru. Podél dravé horské řeky se táhne uzounká sněhová stezka.

Občas se chystá převalit přes silnici, jenže zatím zůstává v hromadách na jejích krajích, za nimiž číhají rolby.

Tudy pojedou běžci na lyžích ke strmé sjezdovce na Alpe Cermis.

Ale tenhle drsný vrchol přijde až na samý závěr.

Teď ještě přichází v okolí stadionu naproti Teseru

21

SRÁŽKA TŘÍ ZÁVODNÍKŮ VE FINÁLE SPRINTU V MNICHOVĚ

poslední možnost, jak vylepšit pozici před strmým stoupáním, jak našetřit vteřiny.

Sluníčko nutí diváky rozepínat bundy, kde není zmrzlý sníh, mění se půda v bahno. Nezávidím maskotům, kteří se tu motají v obřích kostýmech. Fanoušci se posilňují v obřím stanu pro diváky. Svařené víno je za dvě eura.

Ke klasickému závodu se rozjíždějí ženy. Finky Kuitunenová se Saarinenovou nasadí trhák hned na začátku. Pak se Kuitunenová utrhne i krajance. Zasazuje drtivou ránu, nikdo nemá šanci ji dohnat. Náskok má tak vysoký, že o vítězce Tour de Ski je téměř jasno den dopředu. „Víc než zázrak,“ uleví si hlasatel na adresu někdejší dopingové hříšnice. Kateřina Neumannová odvětí: „To nechci komentovat. Záleží na tom, kdo na co má. Ony dvě si s námi dělaly, co chtěly. Fakt síla.“ Neumannová nejspíš mohla na klasické patnáctce bojovat o třetí místo, ale v jednom ze sjezdů upadla. „Ševčenková v nejrychlejším sjezdu měnila stopu, dupla mi na špičky, já to neustála a zalehla. Dvě kola jsem to pak dojížděla.“ Po závodě si vyrazila sjet sjezdovku Alpe Cermis.

„Tati? Myslí si, že hrají fotbal?“ Narážka na hromadný pád SeveĢanĪ v MnichovĒ.

„Je to jako Tour de France. Jen o nĒco akĀnĒjší.“

CO TAKÉ ZAZNĚLO NA TOUR DE SKI „Je mi dvaadvacet let, jsem z Norska a jel jsem druhý závod Světového poháru.“ Tak se musel představovat norský závodník Simen Östensen na tiskové konferenci nejlepších po druhém závodě Tour de Ski. „Jestli jsem nechtěl po stoupání vynadat Ulvangovi? Spíš jsem ho proklínal, že nám zkrátili trať dole. Počítal jsem s tím, že objedeme tři kola.

Jedeme jeden závod ve skejtu a ještě nám ho o čtyři kilometry zkrátí. Tak jsem to zase zhodnotil jako paskvil.“ Jiří Magál, v celkovém hodnocení třináctý, doufal, že v posledním závodě ještě získá na trati náskok před stoupáním. Tour de Ski ho příliš nenadchla. „Byla to týmová práce.“ Tobias Angerer o svém triumfu. „V cyklistice jsou domestici placení za to, že potlačí sebe. Udělat to pro čest? Krásná slova. Ale nějak se živit musíme.“ Martin Koukal o možnosti, že podobně jako

v Tour de France by na Tour de Ski pracoval tým pro lídra. „Jedu do Val Gardeny na sprint se Zorzim. Ne, ani po kopci toho nemám dost.“ Nor Tor Arne Hetland, nejlepší v hodnocení sprinterů, po skončení Tour de Ski. „Na to jsem se těšila celou tu táhlou cílovou rovinku.“ Kateřina Neumannová o tom, jak padla v cíli Tour de Ski na sníh. „Nejhůř mi bylo, když jsem v posledních metrech viděla, že mám soupeřky kousek před sebou, ale nic s tím neudělám.“ Neumannová o nejhorším okamžiku ve stoupání na Alpe Cermis. „Když jsem sjezdovku sjížděla v protisměru, říkala jsem si, že to není na dvoudenní odpočinek, ale na týdenní lázně.“ Ještě jednou Neumannová o stoupání.

„Kdo totálně odejde, půjde nahoru pěšky. Ale těžko předem odhadovat. Pro závodníky to bude očistec,“ předvídala.

Závěrečný strašák si šli obhlédnout téměř všichni.

Někdo jen vyjel nahoru lanovkou nebo autem, norští chasníci si v předstihu sjezdovku vystoupali.

Vegard Ulvang si trať prošel rovnou čtyřikrát. „Je to trochu extrémnější, než jsme čekali,“ povídal.

Když jsme se do krpálu sjezdovky před nedělním závodem šplhali s kolegou, bylo to chvílemi utrpení vyvážené jen nádherným výhledem na údolí nebo krásou zamrzlého minivodopádu.

V nejprudších místech, ve stínu skály, sníh ukrutně klouzal pod nohama, otočit hlavu směrem k vrcholu stoupání nešlo. A na co taky, stejně nebyl vidět. Jít horu na běžkách? Ani náhodou. „Tohle mohli vymyslet vážně jenom v sauně,“ ulevil si kolega.

Víte co, nechte mě tu u stánku s občerstvením.

Jak asi bude běžcům, kteří musejí tuhle hrůzu zvládnout v tempu?

22

KATEŘINĚ NEUMANNOVÉ SE NOVINKA V KALENDÁŘI FIS VE FINÁLE LÍBILA

ÚNAVA V CÍLI

Ze stadionu jsou tu po tkaničce sněhu za chvíli.

Zatáčka doleva, pak další, mírné stoupání, za ním skokánek a pak už jen skála a výhled na první stoupák.

Trať začínají lemovat diváci, mezi nimi i skupinka Čechů, kteří se rozmísťují po sjezdovce, aby mohli rovnoměrně hnát vzhůru Kateřinu Neumannovou.

Finka Kuitunenová se svým náskokem opravdu může chvílemi jen jít „vycházkovým“ tempem. Přesto se durdí: „Tohle nemá s běžeckým lyžováním nic společného.“ V cílové rovince, ještě pořád směřující do kopce, dostala finskou vlajku. A když proťala cílovou čáru, ulevila si: „Dokázala jsem to.“

Za ní se žene smečka. Někdo v kopci sotva vleče nohy, Neumannová strojově stoupá. Žádná výhoda pro lehoučké závodnice se nekoná, olympijská vítězka jde „turistickým pajdákem“, jak nazve svůj styl, nejlíp ze všech!

Stáli jsme v cíli téměř s nevěřícnými pohledy a nakonec se rozhlíželi kolem sebe stejně nadšeně jako Vegard Ulvang.

Po osmi dnech závodění a cestování, na vrcholu sjezdovky dlouhé 3,5 kilometru, po 425 zdolaných metrech převýšení, se běžkyně na lyžích praly o druhé a další místa. Marit Björgenová padesát metrů před

NA CO SE DÁ PŘIJÍT V SAUNĚ Inzerát by mohl znít: hledáme nejvšestrannějšího běžce na lyžích. Toho, kdo dokáže sprinty, klasiku i bruslení zvládnout tak, aby pak na vrcholu sjezdovky stál jako první.

Přesně tuhle myšlenku pojali norský olympijský vítěz Vegard Ulvang a šéf běžeckých závodů Jürg Capol jednoho letního dne v sauně.

Také se vyrazili podívat na zázemí Tour de France.

A tak vznikla Tour de Ski, lyžařská „sestřička“ slavného cyklistického závodu.

Pravda, původně měla být trochu boubelatější: osm závodů během deseti dní na pěti různých místech ve třech zemích Evropy s celkovou odměnou více než 22 milionů korun.

Smrskla se na šest klání za osm dní ve čtyřech místech dvou zemí, peněz se rozdělilo o čtvrtinu méně. Závody v Novém Městě se bez sněhu a mrazu nemohly konat. „Byl jsem trochu naštvaný, když odpadly. Sprint v Mnichově byl moc krátký. Ale Tour de Ski se mi líbí. Na konci jsou první nahoře ti nejlepší,“ konstatoval Tobias Angerer.

Tour de Ski ve svém prvním ročníku přinesla rozmanité okamžiky: sprint na Olympijském stadionu, závody ve čerstvém sněhu i na golfovém hřišti.

A nakonec fascinující stoupání do sjezdovky. Týmy putovaly z místa na místo.

„Ale je to lepší než týden čekat na další závod. Při Tour de Ski ani nestíháte vnímat, jak čas letí. Tenhle projekt má mou plnou podporu,“ tvrdil organizátorům olympijský vítěz Jevgenij Dementěv.

Lyžaře provázeli servismani, maséři, lékaři, fyzioterapeuti. Na Kateřinu Neumannovou bojující s nemocí přijel dohlédnout i vyhlášený fyzioterapeut Pavel Kolář. Pomáhal jí třeba dietolog Petr Havlíček. „Podobně náročné je mistrovství světa. Ale tam jste na jednom místě bez přejezdů, stěhování,“ líčil servisman Jan Pešina.

Nový lyžařský projekt upoutal pozornost. „Hraje se jen anglická fotbalová liga, je Turné čtyř můstků.

V televizi je prostor,“ vypočítával norský lyžař Tor Arne Hetland.

Přestože díky odpočtům vteřin za úspěch ve sprintech mohli být zvýhodněni sprinteři, pořadí seriálu se různě měnilo, občas vyskočily neokoukané tváře. „Do poslední chvíle nebylo nic jasné,“ pochvaloval si Capol.

Ano, nakonec mohl být pyšným otcem svého lyžařského potomka. „Můžu říct, že zatím jsme neudělali pro běžecké lyžování nic tak dobrého jako Tour de Ski. Zájem je obrovský. Mnoho věcí se může změnit, ale idea zůstane,“ přidával druhý „otec“ Vegard Ulvang.

Připustil však, že sjezdovku Alpe Cermis příští rok vymění za jinou. Kdo ví, co v sauně zase vymyslí.

cílem nasadila ostré tempo a předčila Ukrajinku Ševčenkovou. „Týden závodíme jak magoři a pak je nás tu pět v deseti vteřinách,“ poznamenala Neumannová.

Noru Östensenovi, který byl překvapením Tour de Ski, kopec sebral druhé místo. „Když jsem se ráno probudil, vážně jsem se netěšil,“ povídal dvaadvacetiletý mladík.

Bylo vidět, jak ve svahu chvílemi marně hledal síly.

Tak jako mnoho závodníků stoupajících ve šnůře těl mezi brankami jako pro obří slalom.

Němec Angerer dojel do cíle s vlajkou na rameni, odpichoval se jen jednou hůlkou. Na dlouhé stoupání se připravoval v rakouském středisku Tauplitz. „Příště bychom měli radši začínat nahoře a jet dolů,“ navrhoval v žertu norský sprinter Tor Arne Hetland.

Neumannová popisovala pocity v kopci takto: brní vás ruce a nohy. Víte, že máte rezervu, ale nemůžete zrychlit. Nemáte si kde uvolnit nohy. A když jste úplně mrtvej, objeví se před vámi další stoupák.

V cíli ji zastavil Ulvang. Chvilku spolu povídali. „Byl strašně rád, že jsem ho neposlala někam,“ říkala Neumannová. „Původně jsem si myslela, že po tomhle budu chvíli chtít s lyžováním skončit. Ale víte co, docela se mi to líbilo.“

JAK SI VEDLI ČEŠI Ženy 5. Kateřina Neumannová (4. ve skiatlonu v Oberstdorfu, 5. ve sprintu v Asiagu, nejlepší čas v závěrečném závodě) 20. Kamila Rajdlová (10. na klasické desítce, kde porazila Neumannovou i Björgenovou) 38. Helena Erbenová Muži 13. Jiří Magál (9. na klasické třicítce ve Val di Fiemme) 41. Milan Šperl 48. Dušan Kožíšek (6. ve sprintu v Asiagu) Nedokončili Martin Koukal a Aleš Razým.

ÇØéëåÜé éÜçéÜñÜåëØÚÜ &Üêâf éÜçìÙãàâð Termoprádlo Swix maximální odvádǑní vlhkosti

Tempo Light Extreme

$ÚèàY çÚåçÚïÚãéÖØÚ åäê mëY Ûêãàbãm éÚçâäåçYÙáä Ö ä×áÚbÚãm ÈÌ¾Í ¹ÜåàÔ ÆêÜë écáèÝØ é éâÝÜ ãåâ×èÞç ÙèáÞ`ákÛâ ãåW×ßÔ éØßÞâè ãâíâåáâæç¡ Ãâè Üçkà ãÔçØáçâéÔáb çØÖÛáâßâÚÜØ ·åÜ åØßØÔæØ áØÝàâ×ØåácÝ kÖÛ é åâÕákÖÛ ãåâÖØæ Ô ×ØæÜÚáè ãâ×ãâåèÝØ áÔ Ø ÙèáÞ`ák ãåW×ßâ ã ÜåâíØáb ÙèáÞÖØ çcßÔ Ô áÔãâàWÛW è ÜéÔçØßÜ àÔëÜàÔßÜíâéÔç ÝØÛâ é Þâáì¡ ÆêÜë ã Ø×æçÔéèÝØ ÝØ×Øá í áØÝßØã kÖÛ ãåâÚåÔà ÙèáÞ`ákÛâ ãåW×ßÔ áÔ çåÛè¡ ÆêÜë ·åÜ åØßØÔæØ æ çØÖÛáâßâÚÜk ¹åØæÛºèÔå× ÝØ éìåâÕØá í ãÔçØá çâéÔáb ã kíØ ÞçØåW èåìÖÛßèÝØ ãåâÖØæ â×ãÔ âéWák éßÛÞb ßWçÞì¡ ½Ø×áW æØ â ÞâàÕÜáÔÖÜ ã kåâ×ákÛâ Ô èàcßbÛâ éßWÞáÔ âÕæÔÛèÝkÖk áØèçåÔßÜíWçâå íWãÔÖÛè ÞçØå ÝØ â×âßá é `Ü ãåÔák¡ ÇØáçâ àcÞÞ Ô ãâ××ÔÝá àÔçØåÜWß íÔåè`èÝØ æé à è ÜéÔçØß à æèÖÛâ Ô ãâÛâ×ßk íÔ é ØÖÛ âÞâßáâæçk¡

¸æÝ¡æÙàÙÕçÙĴ® n æí×ÜàÙ ÕÖçãæÖéÞÙ äãè Õ ãØêXØl êàÜßãçè ãØ äãßã ßí n áÕèÙæÝXà ÞÙ âÕ Øãèíß ádßß Õ ä ÝæãîÙâ n êàÕçèâãçèÝ èßÕâÝâí çÙ ĉâÙãäÙæãéü ÞÕßã ÞÙ èãáé é ×ÜÙáÝ×ßí éäæÕêãêÕâ ×Ü áÕèÙæÝXà n äã×Ùâlá çÙ áÕèÙæÝXà âÙãØÖÕæêl Ă XØâc çßêæâí âÕ ãØdêé n áÕèÙæÝXà çÝ îÕ×ÜãêXêX ä êãØâl èêÕæ Õ ÖÕæêí Ý äã äæÕâl ºæÙçÜ»éÕæØĴ® n ä ÙØ×ÜXîl èêãæÖd îXäÕ×Üé n ãáÙîéÞÙ èêãæÖé ÖÕßèÙæÝl ßèÙæc îä çãÖéÞl îXäÕ×Ü äãèé n äæêßí âÙéèæÕàÝîXèãæé ºæÙçÜ»éÕæØ Þçãé ê áÕèÙæÝXàé äÙæáÕâÙâèâd ä lèãáâí

Ê ÜæÕØâl ØÝçèæÝÖéèãæ äæã #Æ Õ ÇÆ® ÇäæÝâè çäãࢠç æ¢ã¢ ¶ÙaãêçßX ¥¤¬§ ¥¤¨ ¤¤ ÄæÕÜÕ ¥¤ èÙࢮ ¨¦¤ ¦ª« ¤­¤ ª¥¥ Ù¡áÕÝà® ãÖ×ÜãØâÝ´çäæÝâè×î¢×î ëëë¢çäæÝâè×î¢×î

24

V LITÉM SOUBOJI S FENOMENÁLNÍM OLE EINAREM BJÖRNDALENEM

MICHAL

text: Tomáš Hermann, foto: Jaroslav Legner, deník Sport

ŠLESINGR STŘÍBRNÝ VŠEUMĚL

BYLA SOBOTA TŘETÍHO ÚNORA. MICHAL ŠLESINGR SE PROBUDIL DO SVÉHO NAROZENINOVÉHO DNE. PERSONÁL SPORTHOTELU RASEN U ANTERSELVY, DĚJIŠTĚ MS V BIATLONU, MU PŘIPRAVIL MILÉ PŘEKVAPENÍ. NA STOLE MĚL ZAPÁLENOU SVÍČKU, ROZHOZENÉ ČOKOLÁDOVÉ MINCE A VYCHLAZENOU LÁHEV ŠAMPAŇSKÉHO. KDYŽ MICHAL SVÍČKU SFOUKÁVAL, PŘÁL SI, ABY VE SPRINTU, KTERÝ JEJ TEN DEN ČEKAL, SKONČIL V ELITNÍ DESÍTCE. ŠAMPAŇSKÉ ODMÍTL. DOUŠEK SI PRÝ DÁ AŽ PŘI VEČEŘI. VEČER SE MU KOLEM KRKU HOUPALA STŘÍBRNÁ MEDAILE. „TO JE PARÁDA,“ USMÁL SE LIŠÁCKY. „MOHU SI LOKNOUT HNED DVAKRÁT, NA ZDRAVÍ I NA MEDAILI!“ Úspěch českého biatlonisty byl největší senzací úvodního dne světového šampionátu. Zvláště, když až do posledních metrů proháněl fenomenálního Ole Einara Björndalena, za kterým nakonec zaostal jen o necelých pět sekund!

O talentu Michala Šlesingra se ale ví již dlouho.

V roce 2002 se stal juniorským mistrem světa, na kontě má dalších šest „dětských“ medailí. Ve Světovém poháru stoupá každý rok nezadržitelně vzhůru.

O MAZÁKOVI A SLOVECH UZNÁNÍ „Michala vedle talentu zdobí i pracovitost, touha objevovat nové cesty a postupy v přípravě,“ říká jeho osobní trenér Vlastimil Vávra, který je současně asistentem reprezentačního kouče Milana Janouška.

Podle Vávrovy není Šlesingr typem Björndalena nebo Poiréeho, kteří sbírají úspěchy jako na běžícím pásu, ale má jiný velký dar. „Dokáže se připravit na důležité závody. Současný medailový úspěch to potvrzuje.“ Biatlonistům se velmi vydařila závěrečná příprava před mistrovstvím světa v jihotyrolském Ridnaun.

„Podmínky byly ideální podmínky, v týmu se navíc sešel výborný kolektiv. „U reprezentace jsem dvanáct let, ale tohle je nejlepší parta, co pamatuji. Kluci drží pohromadě, atmosféra je uvolněná,“ podotkl Milan Janoušek Z toho všeho čerpal energii a pohodu před startem i Michal Šlesingr. „Musím přiznat, že jsem si docela věřil. Ale spíš jsem myslel na TopTen.“ Střelbu zvládl bezchybně, stopou se prohnal jako vítr, přesto zásluhy na úspěchu nepřikládal jen sobě, uznání měl pro celý servisní tým: „Ano, nulová střelba, forma a štěstí jsou podmínkami zisku medaile, ale navíc člověk potřebuje i perfektní mázu, rychlé lyže a informace z trati.“ Už před sprintem si mladý biatlonista počínal jako mazák. Mohl startovat v první skupině se všemi favority, ale záměrně se nechal nalosovat až do skupiny druhé. „Mám rád přehled, chci vědět, na čem v závodě jsem. Věděl jsem, že jedu na medaili, a to mi dodávalo sílu. Kdybych startoval vpředu, takové informace bych neměl.“ V cíli zvedl lyže do vítězného gesta. Byl druhý!

PODLOMENÁ KOLENA Druhý den při stíhacím závodě zvolil odvážnou taktiku. Dostihl Björndalena a společně válčili o prvenství.

Těsně před první střelbou vstoje (třetí položkou v závodě) ukázal zkušený Nor, kdo je současným králem biatlonu a nastoupil.

Byť se jej Michal udržel a na střelnici přijeli společně, byl tento okamžik pro vývoj závodu rozhodující. Vyšší tempo vyvolalo i vyšší tepovou frekvenci a únavu. Poslední dvě rány třetí položky Šlesingr neustál…

Problémy měl i na poslední položce. Trefil první čtyři terče, před sebou poslední výstřel. „Úplně se mi podlomila kolena. Najednou jsem si uvědomil, že jedu stále o medaili a celý jsem se roztřásl,“ líčil. „Přesto jsem si myslel, že terč budu schopen trefit.“ Nepovedlo se mu to. „Oproti normálnímu průběhu střelby jsem ztratil dobrých patnáct dvacet sekund. Prostál jsem tam skoro jedno trestné kolo,“ uvědomoval si. Doběhl čtvrtý. Ke stříbru mu nechybělo ani pět vteřin! „Další medaili měl Michal neuvěřitelně blízko, udělal spoustu chyb, ale přesto zajel vynikající závod,“ chválil Vlastimil Vávra.

www.skitrab.cz

25

Trenér Vávra již tuší, co se stane v budoucnu. „To, co Michal při nedělním stíhacím závodě prožil, jednou zúročí. O tom jsem přesvědčen.“ Svatá pravda. Michal to zúročil hned v úterý, kdy vybojoval bronz ve vytrvalostním závodě...

TROJKA Z CHOVÁNÍ Šlesingr má potenciál stát se hvězdou budoucnosti.

Umí tvrdě pracovat, jde svojí cestou, přitom ale naslouchá názorům ostatních. Navíc se nebojí jít do rizika. Dokáže využít své inteligence, schopnosti komunikovat a také humoru.

Jedině, co neumí, je lelkovat. „Ležet dokážu jen u notebooku,“ naráží na svoji zálibu v počítačích, SMUTNÉ SLZY MEDAILISTOVY

Když Michal Šlesingr popisoval svůj úspěch, náhle se odmlčel a v očích se mu objevily slzy.

A nebyly to slzy štěstí. Jeho vzpomínky zamířily do biatlonového nebe k Terezce Hlavsové, dlouholeté kamarádce, se kterou v letohradské líhni biatlonu vyrůstal. Tereza, dorostenecká mistryně světa z roku 2003, právě před rokem tragicky zahynula při dopravní nehodě. „Mám hodně smíšené pocity,“ hledal těžce slova. „Terezka byla naše sluníčko. Hodně nám všem chybí.“ Michal Šlesingr, internetový nadšenec, zřídil pro Terezku i webové stránky www.terka.net, která jsou vzpomínkou na kamarádku i místem, kam ji přátelé píší vzkazy. „Mrzí mě, že tady s námi nemůže být. Ale věřím, že tam ze shora se na nás dívá. Snad jsme jí děláme radost.“ Michal Šlesingr poslal Terezce z Anterselvy do nebeských výšin medailový pozdrav.

internetu a webdesignu. „K životu jinak potřebuju vzrušení.“ Někdy, přesněji řečeno často, nabídne vzrušení i svému okolí.

Co by student stavební průmyslovky v Letohradě se „naboural“ do školního výpočetního systému.

Následovala trojka z chování…

Jeho hyperaktivní povaze odpovídají i záliby, u nichž nesmí chybět adrenalin. Eskymáky s kajakem, snowboarding, skálolezení (nejraději bez jištění) patří k jeho oblíbeným, tréninkové kolegy zlanařil i k paintballu.

Jeho životem však zůstává biatlon. „Michal dospívá. Je stále silnější fyzicky i psychicky. To jsou v biatlonu spojité nádoby,“ chválí jej Vávra.

Totéž by možná ráda jednou prohlásila i jeho přítelkyně Mirka, která jej častěji nevidí, než vidí. Ani doma ji totiž Michal mnoho šancí nedává: „Tuhle jsem vydržel tři a půlminuty s hlavou pod vodou,“ směje se šibalsky.

MICHAL ŠLESINGR Narozen: 3. 2. 1983 Bydliště: Letohrad Klub: SKP Jablonex Jablonec n. N. Stav: svobodný Trenéři: Vlastimil Vávra a Milan Janoušek Lyže: Fischer Hobby: lezectví, divoká voda, paintball, snowboarding, počítače Sportovní úspěchy k 6. 2. 2007: 2., 3. a 4. na MS 2007 (sprint, vytrvalostní a stíhací závod), 6. na ZOH 2006 (štafety), 4. a 9. na MS 2005 (smíšené štafety a vytrvalostní závod), 1. na MSJ 2002, 4 x 2. a 2 x 3. na MSJ 2002–2004.

Kontakt: www.slesingr.com

Nejenom pro Michala Šlesingra začal únor famózně.

Bývalá mistryně světa z roku 2003 Kateřina Holubcová porodila v brzkých hodinách dne prvního února syna Jakuba. Otcem je bývalý osobní trenér Vlastimil Jakeš. Její předcházející manželství s dalším reprezentantem Tomášem Holubcem zůstalo bezdětné.

Katka byla připravená a do porodnice zabalená již dlouhé týdny předem. „Asi jsem na to zvyklá z minula. I dárky na vánoce jsem měla vždy nakoupené už v září,“ smála se. Z kraje těhotenství si myslela, že čeká holčičku, a nakoupila proto pár růžových kousků. „A pak jsem je rychle rozdala po známých,“ řekla.

Po loňské sezóně měla nejúspěšnější domácí biatlonistka posledních let vrcholového sportu až po krk. Sekla s ním a začala pracovat v rodinné tiskárně v Jablonci nad Nisou. Posléze otěhotněla. Závodní sport ji nechybí, bez aktivního by však žít nemohla. „To by mě svrběly nohy. Když jsem ale ve vysokém stupni těhotenství vyrazila na lyže a lidi mě předjížděli, vůbec mi to nevadilo. Naopak, jsem si říkala, že už jsem se napředjížděla dost,“ culila se. Přesto má jeden aktivní cíl před sebou – chtěla by si v blízké budoucnosti zajet Jizerskou padesátku. „A na ní mi to možná nedá a budu se chtít umístit co nejlépe,“ připouští. Hodně štěstí! (ka)

foto: JAN KEJŘ

ÚSPĚŠNÝ ZAČÁTEK ÚNORA

KATKA S PŘEDEM ZABALENOU TAŠKOU

26

HOP

text: Tomáš Hermann, foto: Jan Hrouda, deník Sport

NEBO TROP SNILA O TOM, ŽE PŮJDE VE STOPÁCH KATEŘINY NEUMANNOVÉ. A NEBYL TO SEN NEREÁLNÝ, NA KONTĚ MÁ MEDAILE I Z MISTROVSTVÍ SVĚTA JUNIORŮ. DNES ALE VOZÍ NA ZÁDECH PUŠKU. BIATLON JÍ OTEVŘEL DVEŘE DO NOVÉHO SVĚTA, A MOŽNÁ RYCHLEJI, NEŽ SI PŘEDSTAVOVALA. HODILI JI DO VODY A ŘEKLI: PLAV! SNÍT VŠAK NEPŘESTALA, A PROTO SE NEZALEKLA. JEN CO SE ROZKOUKALA, UŽ ZAMÍŘILA NA ZÁVODY SVĚTOVÉHO POHÁRU! „V tomto směru má Lenka Munclingerová i trochu štěstí. Náš tým prochází generační výměnou. Tři reprezentantky ukončily kariéru a Lenka Faltusová je dlouhodobě nemocná. Buduju nový tým,“ říká trenér biatlonistek Ondřej Rybář. „Proto dostala Lenka šanci.“ První metou jsou pro Rybáře olympijské hry ve Vancouveru 2010. „A to je příjemné snění i pro mě,“ usměje se rodačka z Turnova.

Přitom nechybělo mnoho a se sportem se rozloučila úplně. „Poslední dvě sezóny se mi nedařilo podle představ. Bolavá záda mně nedovolovala plnohodnotně trénovat a tomu odpovídaly výsledky. Říkala jsem si, že to už dále nemá cenu.“ V pravou chvíli ale potkala kamaráda Ondřeje Rybáře. „Mluvili jsem spolu o mé situaci a Ondra mi řekl, ať zkusím biatlon.“ Mladý trenér jí doporučil kvalitní fyzioterapeuty, zařídil regeneraci. Chronické

potíže se zády začaly ustupovat. „Řekla jsem si: Když to nepůjde, tak budu alespoň vědět, že jsem udělala všechno, abych mohla dále sportovat…“ V biatlonu našla novou motivaci. Navíc nevstupovala na úplně neznámou půdu. Jednak i nadále zůstala členkou SKP Jablonex, jednak s biatlonem měla zkušenosti ze žákovských kategorií. „Vzduchovka a malorážka, to je jako hřeben a kulma,“ přirovnává. Proto je pro ni střelba stále otázkou hop nebo trop. „Buď se trefím, anebo ne.“ Ale to je pochopitelná situace. Střelba potřebuje čas, zažití návyků i talent. Mnozí se s ní trápí po celou kariéru. „Snažím se dělat všechno proto, abych se ve střelbě zlepšovala. Pušku mám v ruce denně. Pětkrát do týdne chodím střílet, věnuju se maximálně nácviku v podobě suché střelby a manipulace.

Zkrátka se snažím ostatní dohnat, i když vím, jak je

27

to těžké,“ popisuje své zanícení. Ví, že stabilizace střelby je v biatlonu stavebním kamenem úspěchu.

Ne každý kvitoval, že se objevila v reprezentaci jako blesk z čistého nebe, bez jediného kontrolního závodu. „Do očí mi to nikdo vysloveně neřekl, ale člověk to z chování lidí vycítí nebo za rohem zaslechne narážky.“ Mrzí ji to, ale dosud nezlomilo. „Sama jsem cítila, že v tom je určitá nespravedlnost, ale snad jsem důvěru splatila.“ Její výkony ve štafetách Světového poháru byly příjemným překvapením. I díky Lence Munclinge-

rové se mladé české kvarteto dvakrát prosadil do desátého místa. „Snažím se pracovat tak, abych ukázala, že mezi biatlonisty mohu patřit.“ V okamžiku, kdy čtete tyto řádky, má Lenka za sebou účast na juniorském mistrovství světa i na šampionátu dospělých v Itálii. „Jaké mám cíle?

Asi žádné, spíše jsem zvědavá. Vůbec nevím, co mě tam čeká, protože jsem biatlon mezi juniorkami nikdy nepoznala. Jen mohu slíbit, že se budu snažit!,“ dodává odhodlaně. Vy už víte, jak se jí práce daří!

LENKA MUNCLINGEROVÁ narozena: 9. června 1987 v Turnově bydliště: Janov nad Nisou klub: SKP Jablonex, Jablonec n. N. stav: svobodný výška: 170 cm váha: 68 kg přezdívka: Moony trenér: Ondřej Rybář hobby: procházky se psem

DALŠÍ ZAJÍMAVÉ PŘESTUPY OD BĚHU NA LYŽÍCH K BIATLONU VÝSLEDKY V BĚHU

Kati Wilhelmová (Něm.)

Katrin Apelová (Něm.)

Anna Carin Olofssonová (Švéd.)

Soňa Mihoková (SR) Christoph Sumann (Rak.) Björn Ferry (Švéd.)

Ole Einar Björndalen (Nor.) Lars Berger (Nor.) Frode Andresen (Nor.) Uschi Dislová (Něm.)

Petr Michl (ČR) Sergej Čepikov (Rus.)

VÝSLEDKY V BIATLONU

účast na ZOH v Naganu a bronz z MS 1999 (štafety) vítězka ZOH v Turíně, MS i celkového hodnocení SP medailistka z MSJ několikanásobná vítězka ZOH i MS účast na ZOH v Salt Lake City olympijská vítězka 2006, stříbrná z MS medailistka z MSJ čtvrtá z MS, několikanásobná medailistka z ME 9. na MS 2001 ve sprintu bronzový z MS účastník závodů SP čtvrtý ve sprintu na MS 2007 OBOJŽIVELNÍCI vítěz závodu SP 2006/2007, 5. na ZOH 2002 absolutní biatlonový král mistr světa ve štafetě 2005 dvojnásobný stříbrný medailista z MS pravidelně boduje v SP vítěz ZOH i MS ve finále sprintu SP 2003 několikanásobná vítězka ZOH i MS OD BIATLONU K BĚHU 17. na ZOH 1998 50 km , 16. na MS 2003 30 km (běh na lyžích) OD BIATLONU K BĚHU A ZPĚT dvojnásobný vítěz ZOH, MS i celkového hodnocení SP (biatlon do roku 1994) - 9. na ZOH v Naganu- stíhací závod (běh na lyžích 1995 – 1998) – stříbro z MS 2005 a ZOH 2006 (biatlon)

SMUTEK A NADĚJE SMÍŘENÁ SE SVÝM OSUDEM, ALE SMUTNÁ JE LENKA FALTUSOVÁ.

KVŮLI ZDRAVOTNÍM POTÍŽÍM JI BĚHEM TÉTO SEZÓNY NEUVIDÍME NA STARTU ŽÁDNÉHO ZÁVODU. NAPOSLEDY SE S ČÍSLEM NA HRUDI PŘEDSTAVILA PŘI LETNÍM MISTROVSTVÍ SVĚTA V BIATLONU NA KOLEČKOVÝCH LYŽÍCH POČÁTKEM ZÁŘÍ. V RUSKÉ UFĚ VYBOJOVALA VE SPRINTU BRONZOVOU MEDAILI. OD TÉ DOBY JSME JI NA TRATI NEVIDĚLI. CO OLYMPIONIČKU A V SOUČASNOSTI NEJZKUŠENĚJŠÍ ČESKOU BIATLONISTKU TRÁPÍ?

„Dlouho jsem nevěděla, co se děje. Ale od ledna už znám pointu,“ říká tajuplně. Příčina jejich zdravotních potíží se jmenuje „celiakie“. „Jedná se vlastně o jakousi poruchu trávení, docela vzácný případ,“ usměje se při té myšlence nepatrně.

Podle vlastních slov přišla k ojedinělé nemoci shodou více okolností. „Po šampionátu na kolečkových lyžích jsem šla na plánovanou operaci, následně jsem prodělala virové onemocnění a nakonec jsem asi ne ještě úplně doléčená zahájila trénink,“ popisuje.

Její organismus byl po tom všem příliš vyčerpaný a silná únava každodenním průvodcem. „Navíc další vyšetření potvrdila chudokrevnost. Výsledkem všeho, co jsem popsala, pak byl jistý druh alergie projevující se právě poruchou trávení.“ Než nastoupí léčbu a dietu, což prý bude během února, snaží se sportovat, co jí síly dovolí, a věnuje

se studiu pedagogického minima na Pedagogické fakultě v Hradci Králové. „Snažím se trochu běhat, ale pak večer vždy usnu hned po zprávách a ráno mě musí budit. Spím jako medvěd. Tělo se pohybu brání,“ povzdychne si.

A škola? „Škoda mluvit. Teď vyšlo nařízení, které minima popírá. Potřeba je prý alespoň bakalářská úroveň. Ale v tomto případě neházím flintu do žita. Zřejmě se pustím do dalšího studia,“ plánuje si.

Co dalšího má Lenka Faltusová před sebou? „Dnes se smiřuju s tím, že budu muset už po celý život držet dietu na bezlepkové bázi. Na druhou stranu i přesto věřím, že se budu moci opět zapojit do přípravy. Život bez biatlonu si zatím ještě představit neumím,“ dodává s nadějí v hlase. (tjh)

foto: ARCHIV ČSB

LENKY FALTUSOVÉ

DOČKAJÍ SE TAKOVÉ ATMOSFÉRY BIATLONISTIÉ I V NOVÉM MĚSTĚ? NIKDO O TOM NEPOCHYBUJE!

BIATLON NA

text: Tomáš Hermann

VYSOČINĚ SEN A SKUTEČNOST

ŘÍKAT O NOVÉM MĚSTĚ NA MORAVĚ, ŽE JE CENTREM ČESKÉHO KLASICKÉHO LYŽOVÁNÍ, JE STEJNÉ, JAKO TVRDIT, ŽE DEN MÁ 24 HODIN, TÝDEN SEDM DNŮ A ZA ROK ZEMĚ OBĚHNE JEDNOU KOLEM SLUNCE. ZKRÁTKA NEOBJEVÍME NIC PŘEVRATNÉHO, POUZE POTVRDÍME SKUTEČNOST. PŘESTO SE DNES JEVÍ ÚVODNÍ VĚTA JAKO MÍRNĚ ZAVÁDĚJÍCÍ.

PROČ? NÁSLEDUJÍCÍ ŘÁDKY BY MĚLY DÁT NEJEN NA TUTO OTÁZKU ODPOVĚĎ.

Sportovní klub v Novém Městě na Moravě je z lyžařského pohledu, podle slov ředitele Petra Honzla, ojedinělou institucí. Devět profesionálních pracovníků, včetně tří trenérů, zajišťuje rozsáhlý servis. „Ročně pořádáme kolem padesáti soutěží pro mládež, veřejnost, firmy, instituce, až po vrcholné podniky typu Světového poháru.“ Nejznámější akcí je samozřejmě Zlatá lyže, která v této sezóně měla být zahajovacím podnikem běžeckého seriálu Tour de Ski. Příroda však byla proti. „Bohužel nemůžeme počítat se ziskem, který měla Zlatá lyže přinést. To významně poznamená náš rozpočet,“ povzdychne si novoměstský šéf, „zbraně“ proto ale rozhodně neskládá.

Nezbytnou součástí činnosti klubu je také úprava turistických tratí v celém novoměstském regionu, především ale práce s mládeží, starost o zázemí a samotný chod klubu. „V Novém Městě pracuje sportovní centrum mládeže, sportovní třídy, sportovní gymnázium. Široká je škála odvětví od běžeckého

lyžování přes severskou kombinaci, skoky, alpské disciplíny až po biatlon,“ vypočítává ředitel.

A je to právě biatlon, o kterém se v souvislosti s Novým Městem na Moravě hovoří nyní nejčastěji.

Proto si podruhé položme otázku: Proč? „Víte, v Novém Městě máme senzační diváckou kulisu. Troufám si tvrdit, že nejlepší z celého seriálu běžeckého Světového poháru, a na to jsme pyšní,“ pokyvuje hlavou Petr Honzl. Dobře ovšem ví, že ani sebelepší divácké zázemí na uspořádání vrcholné akce nestačí. „Požadavky na organizátory ze strany FIS jsou vyšší a vyšší. Sportovci a jejich týmy, činovníci Mezinárodní lyžařské federace i hosté vyžadují stále kvalitnější zázemí. Náš areál dlouhou dobu pouze přešlapoval na místě. A to jsme chtěli změnit.“ BOJ O VIZI Právě v době úvah o tom, jakým směrem se vydat, odstartoval klub spolupráci s novým marketingovým

partnerem, společností Basketbal Sport s.r.o. Jiřího Hamzy. Stačí nyní vyslovit název nejúspěšnějšího českého basketbalového týmu žen, vítěze Euroligy 2006 Gambrinus Sika Brno, a jste v cíli. „A byl to právě Jirka Hamza, kdo naši myšlenku nejen podpořil, ale i rozvinul: Když přestavba, tak rovnou i se střelnicí pro biatlon!“ opakuje ředitel klubu Hamzova slova a s úsměvem dodává: „No, ono se to dalo tak trochu čekat, vždyť Jirka má biatlonové kořeny...“ Sám Hamza přiznává, že když poprvé přišel s myšlenkou rekonstrukce areálu v Novém Městě na Moravě na multifunkční prostor pro biatlon a běžecké lyžování, mnoho pochopení nenašel. „Když jsem záměr představil médiím na světovém šampionátu v Hochfilzenu v roce 2005, poznal jsem, že novináři mu nepřikládají přílišný význam. Dokonce jsem se s nepochopením setkal i u některých vrcholných funkcionářů českého svazu biatlonu. A třeba u takového odborníka, jakým je Jan Matouš, mě to, přiznám se, mrzelo.“

foto: JAN HROUDA, DENÍK SPORT

28

29

foto: ARCHIV

COLLECTION 2006/2007

Ale už při práci pro brněnský ženský basketbal prokázal Jiří Hamza pevnou vůli i umění jít za svým cílem. Nepolevil tedy ani v případě Nového Města. „Po několika jednáních se mi kolegy podařilo přece jenom přemluvit. Celou představu jsem pak konzultoval také s Janezem Vodičarem, tehdejším sportovním ředitelem Mezinárodní biatlonové unie.“ Z nových poznatků vznikl první projekt přestavby areálu.

Na řadu se v tuto chvíli dostaly praktické věci: Kolik to bude stát? Kdo to zaplatí? Jiří Hamza se se svými spolupracovníky pustil do shánění financí. „Prostředky jsem získali zejména ze státních zdrojů.

Jinak to v takových případech ani nelze,“ ukazuje Petr Honzl směr, kterým se novoměstští pro finanční krytí projektu vydali.

POMOHL, KDO MOHL Nejen Jiří Hamza si této podpory velice cení. „Musím poděkovat všem lidem v parlamentu ČR, z ministerstva financí a ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, z Kraje Vysočina a města Nového Města na Moravě, kteří nám umožnili vznik tohoto areálu,“ říká uznale.

Vynaložené náklady se dnes pohybují mezi 103 a 104 miliony korun. „Část prostředků investoval samozřejmě také klub, nejmodernější digitální technologie pro obsluhu střelnice německé společnosti Hora dodal Český svaz biatlonu,“ doplňuje Petr Honzl.

Věci nabraly rychlý spád. Dne 6. září 2005 byla přestavba zahájena. A o patnáct měsíců později již probíhala kolaudace areálu.

V současné době je ukončena první etapa přestavby areálu. Rozšířen byl stadion s prostory startu, cíle, průběhu tratí, vznikla střelnice se třiceti stavy, trestné kolo a tribuny. Rozvoj areálu však bude podle Hamzových slov pokračovat. „Naší výhodou je, že máme vybudované běžecké tratě. Musíme ale dále dobudovat asfaltovou dráhu pro kolečkové lyže, infrastrukturu – parkoviště a zázemí pro diváky, nové prostory pro sportovce a servis. Předpokládám, že naše investice je zhruba v polovině.“

Jak je naznačeno výše, veškeré činnosti probíhaly v koordinaci s Mezinárodní biatlonovou unií, vždyť Nové Město navštívil i prezident IBU Anders Besseberg. Proto střelnice, tratě i celý areál splňují veškeré její požadavky na pořádání vrcholných biatlonových akcí včetně mistrovství světa, které se na našem území ještě nikdy neuskutečnilo. Posledním vrcholným podnikem u nás byl Světový pohár, který hostil krušnohorský Jáchymov v roce 1981.

Co IBU požaduje proto, aby mohl konkrétní areál zařadit do „své“ privilegované rodiny? Střelnici se 30 stavy, start, cíl a trestné kolo musí být umístěny na hlavním stadionu, homologované tratě od 2 do 4 km na odpovídající úrovni, musí být zázemí pro media s důrazem na televizní štáby atd. „Podmínky pro budování takovýchto areálů jsou přísné, ale spravedlivé. Každopádně mají logiku ve všech směrech,“ potvrzuje Jiří Hamza.

PROČ VYSOČINA Pokud v tuto chvíli ještě trochu tápete, nezoufejte. Čtete správně. Ještě jsme totiž nezodpověděli otázku proč. Proč vlastně zamířil biatlon do Nového Města na Moravě? Nechme nyní promluvit Václava Fiřtíka, prezidenta Českého svazu biatlonu. „Myšlenkou pořádat vrcholný biatlonový podnik se zabýváme dlouhé roky, protože ji pro rozvoj našeho odvětví v rámci republiky vidíme jako stěžejní.“ Východisko se biatlonistům dlouho nedařilo nalézt. „Jáchymov nemá ubytovací kapacity a tratě jsou špatně dostupné. V Jablonci nad Nisou nám umístění areálu ve svahu neumožňuje jeho další významný rozvoj. Na Mísečkách se již dostáváme do KRNAPu…,“ shrnuje Václav Fiřtík.

Nové Město je přirozenou volbou, jež je podtržena vysokým zájmem veřejnosti o sport, prací zkušených pořadatelů, výbornou dopravní dostupností i jménem, který má region v lyžařském světě. Navíc zde byla vůle budovat, inovovat a spolupracovat!“

TOURING EDITION

VYSOČINA JIŽ BRZY NEBUDE JEN CETREM BĚŽECKÉHO LYŽOVÁNÍ, ALE I BIATLONU

FAVORIT

Inovovaná lyže projektem „wood koncept“ pro jízdu ve stopě i mimo stopu, pro ty, kdo rádi tráví zimní dny na čerstvém vzduchu s lyžemi na nohou.

PROFILE:

SIZE [cm]:

54 / 48 / 52

210, 195, 180, 150, 120,

205, 190, 170, 140, 110,

200, 185, 160, 130, 100

30

AREÁL JEŠTĚ VONÍ NOVOTOU

S odpovědi neotálel ani Petr Honzl. „Pro nás biatlon představuje také přístup k významnému finančnímu zdroji a tedy dalšímu rozvoji. Prodej televizních práv je na úplně jiné – významně vyšší – úrovni, než v běžeckém lyžování. To svědčí o síle a postavení biatlonu. Uvedu jeden názorný příklad. Biatlonisté jedou i v této zimě nezimě Světový pohár podle plánu. Jako jediné lyžařské odvětví. Třeba organizátorům Světového poháru v Hochfilzenu se vyplatilo zaplatit 120 tisíc euro za transport sněhu z masívu desítky kilometrů vzdáleného Grossglockneru!“ BIATLON, POPULARITA, PŘÍJMY Slova ředitele Ski Klubu podtrhuje i Jiří Hamza: „Celosvětově je biatlon dnes populárnější a tudíž marketinkově více zajímavý než běžecké lyžování.“ Byť v České republice je tomu bohužel zatím naopak. „Nic netrvá věčně. Podle mě je otázkou času, kdy se tento poměr změní. A pevně věřím, že k tomu přispěje i výstavba tohoto areálu,“ zdůrazňuje Hamza. Jakými dalšími trumfy se Nové Město může pyšnit? „Máme strategickou polohu, divácké zázemí, a nyní i moderní areál. To jsou hodnoty, na které marketingoví partneři slyší.“ Aby se biatlon i v Česku dostal na výsluní, zbývá podle šéfa společnosti Basketbal Sport udělat nejméně dva kroky. „Je potřeba, abychom k nám přivezli významné soutěže, což se už začíná dařit.

A pomoci nám musí i reprezentanti. Věřím, že Vítek, Šlesingr, Moravec nebo Hradecký se dostanou do absolutní špičky a budou patřit k lídrům ve světovém pelotonu. Potom vzbudíme jak zájem mladých sportovců, tak i široké veřejnosti.“ A biatlonisté se snaží. Za poslední čtyři roky vybojovali dva tituly mistrů světa zásluhou Kateřiny Holubcové a Romana Dostála, k nim právě Holubcová se Zdeňkem Vítkem a Michalem Šlesingrem přidali ještě tři medaile, ten spolu s Petrem Hradeckým získali zlaté medaile na juniorských šampionátech.

Biatlon se již pravidelně objevuje na televizním kanálu ČT4 Sport, nejen zpravodajsky se o něj zajímají i další média. Jeho partnery jsou významné společnosti jako elektrotechnická skupina OEZ Group nebo čeští výrobci sportovního vybavení AlpinePro či Atex.

O PĚTI TERČÍCH Než ale sestřelí novoměstští všech pět pomyslných terčů na stavu a splní si svůj sen v podobě pořadatelství světového šampionátu, musí urazit ještě dlouhou cestu.

Pokud se počasí umoudří, budou mít 13.–15. února letošního roku příležitost k prvnímu výstřelu, v daném termínu hostí Evropský pohár. Za rok se v lese Ochoza a jeho okolí odehraje mistrovství Evropy. „Dále budeme usilovat o světový šampionát juniorů a Světový pohár,“ pokračuje Petr Honzl. To vše jsou postupné kroky, které předcházejí poslední a nejtěžší ráně – organizaci mistrovství světa. „Dovolím si tvrdit, že v letech 2012 nebo 2013 světový šampionát do Nového Města na Moravě přivedeme,“ tvrdí Jiří Hamza s rozhodností v hlase.

ZÁVĚREM Skutečnost, že v Novém Městě na Moravě mají špičkový areál, není důvodem k uspokojení. „Musíme pracovat a učit se. Jsme v kontaktu s velkými kluby, jako jsou SKP Jablonex a OEZ Letohrad, sbíráme informace a poznatky. Třeba teď potřebujeme proškolit 15 rozhodčích,“ dodává Petr Honzl. Na Vysočině nejsou zvyklí polevovat.

Tak hodně štěstí!

NOVÉ MĚSTO MÁ ZELENOU (A SRDCE) Na střelnici ještě nepadl jediný výstřel, žádný biatlonista se neproběhl po trestném kole, dokonce areál ještě ani nebyl zkolaudován, a novoměstští již za podpory Českého svazu biatlonu kandidovali při Kongresu Mezinárodní biatlonové unie v ruském Chanty-Mansijsku na uspořádání mistrovství světa v roce 2011! Drzost, sebevědomí, naivita, odvaha? Možná od každého trochu. Motivem kampaně bylo srdce a slogan: Volte srdcem, volte Nové Město! Výsledek byl parádní. Ve finálové volbě právě proti hostitelskému Chanty-Mansijsku scházely Nové Městu ke zvolení jen čtyři hlasy! „To je úspěch, na kterém lze stavět. Nové Město zabodovalo, získalo si řadu sympatií, včetně prezidenta Mezinárodní biatlonové unie Anderse Besseberga a mnoha národních federací. Věřím, že na příštím kongresu proměníme tento dílčí úspěch v úspěch pořadatelský,“ je přesvědčen Jiří Hamza. A ví, o čem mluví. Kongres IBU v roce 2008 totiž bude hostit Praha! U Vltavy se bude „hrát“ dokonce o dva šampionáty, a to v letech 2012 a 2013.

ŘEKLI O VELKÉM BIATLONU V NMNM ROMAN DOSTÁL (roč. 1970), mistr světa 2005 ve vytrvalostním závodě „S biatlonem jezdím už patnáct let po celém světě. Ale čeští fanoušci nás mohou vidět jen v televizi nebo za námi musí do ciziny. Teď bychom mi přijeli za nimi. Pro mě je to až neuvěřitelná představa z říše snů.... Škoda, že kandidatura na mistrovství světa v roce 2011 neuspěla. Byla by to pro mne pěkná tečka za kariérou. Na juniorský šampionát už mě totiž asi nepustí…“

MICHAL ŠLESINGR (roč. 1983), dvojnásobný medailista z MS 2007 „Tady se asi všichni shodneme, i já si myslím, že by to mohlo podpořit popularitu biatlonu, a do budoucna věřím i tomu, že by se Nové Město mohlo objevovat pravidelně mezi podniky Světového poháru. Pokud mi vydrží zdraví, udělám vše proto, abych u toho nechyběl. Naopak bych měl být v nejlepších sportovních letech. A to je motivace jak pro diváky, tak pro mě! Věřím proto, že fanoušci přijdou. Zvu vás :-)”

ZDENĚK VÍTEK (roč. 1977), vítěz závodu SP, bronzový na MS 2003 „Určitě to bude přínosem po všech stránkách, ale

náš svaz musí současně na IBU intenzivně tlačit, zviditelňovat se.“

TOMÁŠ HOLUBEC (roč. 1976), trojnásobný olympionik „Lidé na Vysočině jsou naučeni chodit na Zlatou lyži a věřím, že stejné by to bylo i v případě biatlonu. Ze slabé návštěvy nemám žádné obavy.

Pro biatlon by to jistě bylo plus, které by se dalo využít i komerčně.“

PETR HRADECKÝ (roč. 1985), juniorský mistr světa 2006 „Biatlon by se u nás hodně zviditelnil a mohl by se dále a více rozvíjet.“

ZDENKA VEJNAROVÁ (roč. 1981) „Popularitu biatlonu by to určitě podpořilo.“

MAGDA REZLEROVÁ (roč. 1982) „Nevidím to jako krok, ale přímo skok kupředu.

Z biatlonu by se i pro české fanoušky stalo atraktivní odvětví.“

Õ ?Ä

>ÕiÀ

³

r ĵĵĵĐõÿ¿ĢċĂĠĪĐÏĹ

Û ÌĎâ ?

L >Vi

JAK

foto: TOKO SPRÁVNÉ MAZÁNÍ KLISTRU

foto: NYČ-SPORT KLISTR MŮŽETE ROZETŘÍT DLANÍ

text: Petr Jakl

32

FOTO: TOKO

NAMAZAT

NA BÍLÝ ASFALT?

TĚŽKO VÁS PŘESVĚDČOVAT, JAK RYCHLÁ MŮŽE BÝT JÍZDA NA JARNÍM FIRNU, KDYŽ VLASTNĚ ZIMA JEŠTĚ POŘÁDNĚ NEUKÁZALA, ŽE JE NA NAŠICH HORÁCH PÁNEM. STARÝ METAMORFOVANÝ SNÍH VŠAK NENÍ BĚŽNÝ POUZE V JARNÍM OBDOBÍ, A TAK SE VÁM SNAD RADA JAK NA NĚJ BUDE HODIT I V PRŮBĚHU LETOŠNÍ PODIVNÉ ZIMY. Dochází-li k velkým teplotním rozdílům mezi nocí a dnem a nový sníh již po delší dobu nenapadl, mění se jeho struktura – právě díky opakovanému mrznutí a rozmrzání. V noci a ráno je sníh zmrzlý, v průběhu dne se oteplováním vzduchu kompaktní led rozpadá na velké krystaly a může se měnit až v rozbředlou kaši. Další den se celý koloběh opakuje. A právě doba časného rána až téměř k polednímu je ideální pro fantastické lyžařské zážitky. V měknoucí vrchní vrstvě sněhu, ale stále ještě s tvrdým podkladem, se můžete

vydat na lyžích do míst, kam se běžně v jinou část roku nedostanete. Věřte, že nemusíte být skialpinista, pohybující se ve vysokých nadmořských výškách, aby se vám to povedlo. Můj známý se tak loni na běžkách vydal z Jilemnicka až do Českého ráje.

A proč jsem nazval firn asfaltem? Nejen rychlostí, se kterou na takovémto sněhu můžete lyžovat, ale i drsností se asfaltu plně vyrovná. Odřeniny z pádu na tomto sněhu jsou srovnatelné s těmi, co si pořídíte na kole či kolečkových lyžích. Tedy, mějte se na pozoru!

SKLUZ Pro přípravu bruslařských lyží a skluzové části klasických lyží vybíráme parafíny v teplotním rozmezí nad nulou. Bývají barvy žluté. Na mokrý sníh jsou vosky vyráběny s příměsí fluoru. Dle množství fluoru (a ceny) existují nízkofluorové (LF) a vysokofluorové (HF) parafíny. Většinou platí, čím více fluoru, tím lépe. Pokud budete začínat ranní lyžování ještě na zmrzlém sněhu, můžete žlutý parafín kombinovat s červeným v poměru 1:1 nebo 2:1. Zažehlete dohromady. Po

CO BY NÁM NEMĚLO PRO JARNÍ LYŽOVÁNÍ CHYBĚT ZNAČKA Holmenkol REX Rode Ski-go Skivo Solda Start SWIX TOKO

TYP klistr klistr klistr klistr klistr klistr klistr klistr klistr

MODEL Violet klister FLUOR R0121 fialový K50 klister Silver Red klister Klister fialový Stříbrný klistr Wide Universal KR30 SportLine Klister universal

POPIS na měkký, hrubozrnný sníh a na zmrzlou stopu, 60 ml pro aktivní a závodní lyžaře na jemnozrnný i hrubozrnný sníh, fluorový základ, 55 g na hrubozrnný, vlhký a mokrý sníh, ideální teplota +1 °C až +5 °C, 60 g na mokrý krystalický sníh, ideálně +1 °C až +5 °C, 60 g klistr na mokrý, hrubozrnný, přimrzlý i starý sníh, ideálně pro teploty -3 °C až +3 °C, 50 g pro přeměněný a umělý sníh při teplotách vzduchu nad +2 °C, 60 g na vlhký a špinavý sníh, velké rozpětí -5 °C až +10 °C, udržuje skluznici čistou, 55 g na hrubozrnný zmrzlý a mokrý sníh, vhodný i pro základní vrstvu na mokrý sníh pro zvýšení odolnosti, 55 g univerzální klistr na hrubozrnný, vlhký až zmrzlý sníh, vhodný pro široké teplotní rozpětí, 60 ml

PRVNÍ TEKUTÝ STOUPACÍ VOSK!

DOP. MOC 160 Kč 290 Kč 159 Kč 155 Kč 56 Kč 120 Kč 120 Kč 160 Kč 250 Kč

TECHNIKU MAZÁNÍ MUSÍ ZVLÁDNOUT I MLADÍ LYŽARI

vychladnutí strhněte plastickou škrabkou a kartáčujte bílým nylonovým kartáčem. Obecně platí, že čím více fluoru ve vosku, tím měkčí kartáč.

Pokud jste výkonnostní lyžaři, či z jiného důvodu upřednostňujete kvalitní přípravu svých lyží, je důležité vědět, že skluznost skluznice je z velké části ovlivněna její strukturou. Na mokré sněhy všeobecně je struktura skluznice výrazná, viditelná pouhým okem. I v případě, že používáte lyže již zakoupené jako „plus“ (tedy na mokrý sníh), tak hrubší strukturu, se kterou jsou lyže vyrobeny, musíte udržovat.

K tomu účelu se používají drážkovače. Volte strukturu drážkovacích nožů od jednoho milimetru nahoru.

Drážkujte od špičky k patce, jak před nanesením parafínu, tak i po jeho seškrábání škrabkou. Pak teprve začněte kartáčovat.

STOUPÁNÍ Každý mistr maže klistr. Klistr, tedy tekutý vosk, není příliš oblíbený vosk lyžaři začátečníky, mírně pokročilými, ani lyžaři z Aljašky, Yukonu a Severozápadního Teritoria. Ta posledně jmenovaná skupina lyžařů ho ovšem nepotřebuje. My ano, a tak bychom měli číst dále. Dříve než začneme nanášet klistr, je nutné znát velikost mazací komory. Ta je totiž trochu kratší než pro tuhé vosky. Je to logické, vrstva klistru je silnější, tudíž při stejném rozsahu mazání jako vosky tuhými by nám lyže drhly a nejely. Mazací komoru, jak pro tuhé, tak i tekuté vosky, je nejjednodušší si nechat vyznačit v odborné prodejně, stačí k tomu znát pouze svou hmotnost. Pokud nemáte tu možnost, můžete si vystačit s papírovým testem. Podrobnější údaje můžete nalézt v našem lyžařském slovníčku.

Firn je velice hrubý až agresivní sníh. Stejným způsobem, jakým odře vaši kůži při nechtěném pádu, sjíždí i namazaný vosk. K tomuto účelu jsou vyvinuty klistry (skare), které mají doslova vlastnosti lepidel.

Najdete je v zelených či modrých barvách. Tento klistr nanášejte pouze v tenké vrstvě, nejlépe v teple.

Pokud nemáte možnost tento klistr „rozehřát“, ne-

VYBRAT SPRÁVNOU MÁZU PŘED ZÁVODEM NENÍ DVAKRÁT JEDNODUCHÝ POČIN

máte šanci ho namazat. Při jeho nanášení a roztírání ve venkovních teplotách se používají horkovzdušné pistole či plynové letlampy. Horkovzdušná pistole je rozhodně pro vaši skluznici (a nejen tu) bezpečnější.

Neroztírejte klistr příliš horký, budete mít puchýře.

Rovněž ho je možné také zažehlit. Následně nechejte vychladnout.

Jako další vrstvu již mažeme vlastní stoupací vosk. Je-li sníh ještě přimrzlý, stačí namazat fialový klistr. Budeme-li lyžovat déle, můžeme očekávat oteplování, a v tomto případě lze k fialovému přimíchat menší či větší množství červeného klistru.

Pro takovýto druh sněhu používají závodníci velice často takzvanou trojkombinaci: fialový, červený, stříbrný. Stříbrný klistr má dobrou vlastnost bránit zachycování nečistot na skluznici. Některé firmy již vyrábějí fialový a stříbrný klistr v jedné tubě. Do trojkombinace můžete zkusit klistr univerzál. Je již na vašich zkušenostech, v jakém poměru budete tento „drink“ míchat.

Klistry se samozřejmě promíchají rozetřením.

Používejte dlaň a vyhněte se žlábku. Nezapomeňte svou kůži ošetřit krémem.

PRAVIDLO ČISTÝCH LYŽÍ Závěrem je důležité říci, že lyže byste měli po každém lyžařském dni očistit od naneseného vosku.

Používejte speciální „smývače“ vosků, po nanesení na lyži seškrábněte vosk škrabkou a dokončete hadrem či speciálním papírem. Nespoléhejte se na to, že druhý den můžete vosk na lyžích ještě využít.

Především starý sníh obsahuje tolik nečistot, že již po hodině lyžování je kvalita vosku výrazně snížena.

Nehledě na to, že až se druhý den probudíte do krajiny pokryté vrstvou prašanu, čas strávený večer v horské hospůdce budete muset poctivě napracovat ráno v „lyžárně“.

Přejeme vám, aby vám to ranní vyhlédnutí do zasněžené krajiny vyšlo.

SERVISMAN BIATLONOVÉ REPREZENTACE MARIÁN MÁLEK RADÍ

Na sklonku zimy se často setkáváme s jarním firnem. Jedná se většinou o starý, špinavý a hrubozrnný sníh, který přes den taje a přes noc ztvrdne v ledovou krustu. Na takovéto sněhy mažeme na stoupání tzv. klistry. Jedná se o tekuté vosky, které se vymačkávají z tuby a následně se nanášejí na mazací komoru lyže. Ta by měla být dlouhá maximálně 65–75 cm a ne nikdy dál, než je pata boty, jak jsem již upozornil v minulém čísle.

Jako první naneseme tzv. gumu, to je „tvrdý“ klistr výrobcem určený na nejnižší teploty, dle barvy je buď zelený, nebo modrý. „Guma“ poslouží k tomu, aby se nám vrchní vrstva rychle nesjela. Bez ní by totiž vrchní vosk vydržel jen pár kilometrů, roztáhl by se na patky a jízdu bychom si moc neužili. Lyže by nám drhly!

Každou vrstvu řádně zažehlíme. Pokud mažeme na místě, kde nemáme možnost vosk

zažehlit, rozetřeme jej pouze dlaní.

Přitom však musíme počítat s tím, že se silně umažeme a následně musíme dlaň ošetřit mastným krémem. Lyže v obou případech necháme vychladnout venku.

Poté naneseme finální vrstvu, klistr volíme dle teploty sněhu. Výrobce uvádí teplotní rozmezí. Osobně doporučuji chladnější fialový a přidat pár čárek červeného.

S postupným oteplováním a se zvětšující se vlhkostí sněhu přidáme do fialového tzv. univerzál.

Přeji tutový odraz!

foto: KATEŘINA DOKOUPILOVÁ

foto: KATEŘINA DOKOUPILOVÁ

33

34

FOTOŠKOLA Č. 1

text: Petr Jakl, ilustrace: SWIX

MAŽEME NA JARNÍ FIRN 1

ÿást skluznice pro skluz pĢekartáĀujeme mĒkkým ocelovým kartáĀem. MĪžeme i nadrážkovat. (Vy-

svĒtlení pojmu naleznete v lyžaĢském slovníĀku na stranĒ 36.)

4 Vychladlý parafín seškrábeme plastickou stĒrkou. MĪžeme i nadrážkovat.

7 NahĢejeme horkovzdušnou pistolí a okamžitĒ rozetĢeme dlaní nebo plastikovou stĒrkou. Necháme vychladnout.

2

Naneseme žlutý (možno pĢidat studenĒjší Āervený) parafín.

5 VykartáĀujeme tvrdším nylonovým kartáĀem.

8 Naneseme fialový (v pĢípadĒ, že budeme oĀekávat oteplení i Āervený Āi „trojkombinaci“, aby si sníh mohl vybrat) klistr.

3

Parafín zažehlíme.

6 V rozsahu voskovací komory naneseme pravidelnĒ vzdálenými Āárkami zelený nebo modrý (základní) klistr.

9 RozetĢeme dlaní nebo plastikovou stĒrkou.

Necháme vychladnout.

35 MÁTE SVÉ LYŽE K SEŽRÁNÍ RÁDI? PAK SE O NĚ PŘED LÉTEM PEČLIVĚ POSTAREJTE

text: Marian Málek –

servisman biatlonové reprezentace

LÉTO

foto: SKITRAB

S LYŽEMI

PŘESTOŽE PRÁVĚ PROBÍHAJÍCÍ ZIMA NEVYZNÍVALA DOPOSUD PŘÍLIŠ LICHOTIVĚ, MUSÍME UŽ ZASE ZAČÍT MLUVIT O JARU, KTERÉ ZA PÁR TÝDNŮ NASTANE. LETOS VYMODLENÝ SNÍH NADOBRO ODTAJE A MY BUDEME, CHTĚ NECHTĚ, OPĚT UKLÍZET LYŽE DO KOUTA. JEŠTĚ NEŽ JE ULOŽÍME, MĚLI BYCHOM VĚNOVAT PÁR CHVIL JEJICH ÚDRŽBĚ, KTERÉ SE NÁM V PŘÍŠTÍ SEZÓNĚ ZHODNOTÍ. A PRÁVĚ TADY PŘINÁŠÍME NĚKOLIK ZÁSAD JAK NA TO. Skluznice vašich lyží může být silně znečištěná právě po jarním lyžování, kdy už je sněhu poměrně málo.

Navíc (při běžném průběhu zimy) bývá na konci zimy sníh starý a špinavý od jehličí i nanesených zbytků různých klistrů. Mikroskopické póry skluznice špínu snadno zachytí a vy máte hned co čistit.

Lyže nejprve zbavíme vrstvy starého vosku (pokud tam nějaký je) plastikovou stěrkou a za pomoci savého papíru je následně pořádně očistíme smývačem („odstraňovač stoupacích vosků“) nebo technickým benzínem od nečistot, zbytků stoupacích vosků a parafínů.

LYŽE NA BRUSLENÍ Po omytí skluznici napustíme měkkým parafínem. Ještě než vychladne, stáhneme ho plastikovou stěrkou dolů.

Horký parafín totiž vytáhne špínu na povrch a oddělí ji

od skluznice. Když je skluznice čistá, lyži vykartáčujeme a napustíme další vrstvou parafínu, kterou na skluznici ponecháme až do začátku příští zimy jako ochranu.

Na turistické lyže použijeme obyčejný nefluorový parafín. Je vzlínavější a skluznici dostatečně na několik měsíců ochrání. Na závodní lyže, kde jsou grafitové skluznice a máme pocit, že skluznice je již trochu opotřebovaná, šedivější, než bývala (tzv. zoxidovaná), použijeme grafitový parafín od kteréhokoliv výrobce.

V současnosti je také žhavým trendem napouštět závodní lyže vysokofluorovými vosky, aby se v lyžích vytvořila a udržovala tzv. fluorová vrstva (aby byly lyže rychlejší). Toto napouštění a konzervování lyží je však vhodné asi jen pro špičkové závodníky, protože je to finančně velmi náročné. My běžní sportovci si, jak již bylo napsáno, bohatě vystačíme s jakýmkoliv běžným měkkým parafínem.

LYŽE NA KLASIKU U klasických lyží musíme vyčistit zvlášť skluzové plochy a mazací komoru. U skluzové zóny postupujeme stejným způsobem jako u lyží na skate.

Mazací komoru oproti tomu pouze vyčistíme za pomocí smývače, škrabky a savého papíru. Nejlepší je vosk postříkat smývačem, nechat chvíli působit a potom můžeme valnou část starých vosků jednoduše stáhnout stěrkou. Nezapomeňte také vyčistit žlábek! Zbylou vrstvičku vosku odstraníme pomocí savému papíru namočenému v čističi.

Když jsou lyže ošetřeny, uskladníme je na léto do suchého, chladnějšího prostředí. Ideální je například garáž, komora nebo půda. Lyže můžeme buď opřít o zeď nebo je položit na zem, kde v klidu přečkají až do příští zimy.

36 SPRÁVNÁ VÝŽIVA BĚHEM ZÁVODU MŮŽE ORGANIZÁTORŮM PĚKNĚ ZAMOTAT HLAVU

text: Petr Jakl

VÝŽIVA: MOŽNÁ TO ZNÁTE SAMI. MÁTE NATRÉNOVÁNO, FORMA BUŠÍ NA DVEŘE, ALE PŘI ZÁVODĚ S VELKÝM ZET SE VÁM UŽ NA ZAČÁTKU VZBOUŘÍ ŽALUDEK. NEBO SE O VÁS POKOUŠÍ MDLOBY… TAK ČI TAK, CHYBA JE V ZANEDBÁNÍ SPRÁVNÉ VÝŽIVY, KTERÁ JE SKORO STEJNĚ DŮLEŽITÁ JAKO TRÉNINK SAMOTNÝ!

Trénink běžce na lyžích je převážně vytrvalostního charakteru, avšak s výrazným zapojením silově-rychlostních schopností. Pokrývá-li náš trénink celá škála aktivit na rozvoj výše zmiňovaných pohybových schopností, pak výrazně narůstá i potřeba užívání podpůrných prostředků a dalších doplňků výživy.

Některé jsou nezbytné, druhé provázejí mýty.

foto: PETR SOCHA

JAK NA NI

JÍDLO PŘED A PO VÝKONU (ZÁVODĚ) Ideální doba na jídlo je 3–6 hodin před závodem.

Poslední velké jídlo by mělo zahrnovat 1–4 g karbohydrátů na kg hmotnosti (140–330 g), 21 g proteinů a minimum tuků (např. ovesné vločky, ovoce, mléko, džus). V případě hladu možno přidat malou svačinu

1–2 hodiny před výkonem, tedy jídlo s obsahem 35–50 g karbohydrátů a 6–10 g proteinu (např. jemný jogurt). Je třeba si uvědomit, že vzhledem k dlouhé době trávení potravy bude naším hlavním zdrojem energie pro závod jídlo z předešlého dne, nikoliv snídaně před dopoledním závodem. Poslední jídlo před závodem by mělo být pouze tak vydatné, abychom

PŘÍLEŽITOSTNÝ SLOVNÍK LYŽAŘSKÉ LATINY V průběhu psaní některých odbornějších článků se objevila nutnost pracovat se specifickými výrazy. Pro snadnější porozumění vás budeme na tomto místě průběžně seznamovat s některými méně srozumitelnými výrazy či termíny, na jejichž vysvětlení nezbylo v konkrétním článku místo. Pro začátek se ještě vracíme i k některým méně osvětleným výrazům z článků v čísle předcházejícím.

SPORTOVNÍ TRÉNINK Pohybové schopnosti jsou vrozené předpoklady vykonávat určité pohybové činnosti. Lze je samozřejmě rozvíjet tréninkem. Mezi pohybové schopnosti patří: Rychlostní schopnosti – schopnost vykonávat krátkodobá cvičení vysokou až maximální intenzitou.

Silové schopnosti – schopnost překonat, udržet nebo brzdit určitý odpor pomocí svalového stahu. Silové schopnosti rozlišujeme na statické a dynamické.

Vytrvalostní schopnosti – schopnost vykonávat cvičení po co nejdelší dobu požadovanou intenzitou nebo co nevyšší intenzitou ve stanoveném čase.

Obratnostní schopnosti – schopnost řešit časoprostorové vztahy při cvičení. Jinak řečeno, co nejoptimálněji pohybově koordinovat vlastní pohyby, rychle si osvojovat nové a časově reagovat na cvičením vzniklé situace. Patří sem schopnosti rozlišovací, orientační, rovnovážné, rytmické, reakční atd.

Pohyblivost – schopnost vykonávat cvičení v optimálním kloubním rozsahu.

Pohybové schopnosti nejsou izolované, navzájem se prolínají a ovlivňují (např. rychlostní vytrvalost, silová vytrvalost, rychlostně-silové schopnosti).

LYŽAŘSKÝ SERVIS Papírový test – měření mazací komory u lyží pro klasiku pomocí proužku kancelářského papíru. Lyže položíme v pomyslné šíři stopy na ideální rovinu (desku). Lyžař se postaví rovnoměrně na obě lyže v oblasti vázání. Posouváním papírku pod patou vpřed a vzad najdeme a označíme přední a zadní mazací limit. Vzniklou zónu používáme pro mazání tuhých vosků. Poté lyžař přenese hmotnost pouze

na jednu lyži, druhou nohou se jen dotýká lyže druhé. Znovu vyznačíme, předpokládejme tentokrát kratší maximální zónu posunu papíru. Taktéž postupujem u druhé lyže. Tentokrát pozor, mezi výslednou značkou vpředu i vzadu dále vyznačíme poloviční vzdálenost ve vztahu ke značkám pro mazání tuhých vosků. Vzdálenost mezi těmito zprůměrovanými značkami pak je výslednou mazací komorou pro tekuté vosky – klistry. Pro značení používejte lihový fix.

Drážkovač – jednoduché zařízení užívané servismany vytvářející potřebnou strukturu na skluznici. Struktura se vytlačuje (nikoliv vyřezává) pomocí vyměnitelných nožů buďto jako jednoduchá rovnoběžná či jako kombinace příčných či šikmých struktur. Funkcí takto vzniklých drážek je urychlit odvádění vody vytvořené natavením sněhu z prostoru mezi skluznicí a stopou. Kombinace podélných a šípovitých struktur se mohou kombinovat navzájem či s různými strukturami vzniklými strojovým (pj) broušením skluznic.

37 ANI PŘI ZÁVODĚ NESMÍME ZAPOMÍNAT NA PITNÝ REŽIM A VÝŽIVU mý výzkum, testovat. Pamatujte: Ne vždy souhlasí skutečný obsah s obsahem na etiketě. Nepoužívejte nevyzkoušený nápoj v závodě! Zvažte se po výkonu a je-li váš váhový úbytek větší než 1 kg, pili jste nedostatečně.

Rozhodně se vyhněte energetickým nápojům – Energy Drink, pro jejich nesmyslně velký obsah cukrů. Důsledně si prověřujte informace na etiketách nápojů po výkonu – Recovery Drink.

foto: BIRKEBEINER

VITAMÍNY, POLYVITAMINOVÉ A MINERÁLNÍ PREPARÁTY Vitamíny a minerály přijímáme v potravě. Běžný přísun i v pestré stravě nevystačí na pokrytí trénujícího jedince. Opět široká nabídka těchto doplňků na trhu vám umožní najít si ten svůj. Sledujte doporučené denní dávky, nepřekračujte je! Spolupracujte s osobním lékařem, nechte si příležitostně udělat rozbor krve kromě jiného i na množství železa. Jeho nedostatek ovlivňuje vázání kyslíku v krvi, a omezuje tak mimo jiné vytrvalostní schopnosti.

nenastupovali k závodu s pocitem hladu. Po výkonu do půl hodiny začněte s jídlem o obsahu 1 g karbohydrátu na kg hmotnosti každou hodinu. Stejně tak je důležité začít okamžitě doplňovat tekutiny. I zde je první půlhodina po výkonu (závodu) nejdůležitější.

IONTOVÉ NÁPOJE Pitný režim je nejdůležitější oblast výživy sportovců a současně nejopomíjenější především u mladých začínajících sportovců a rekreačních a výkonnostních sportovců. Nenechte se mýlit pocitem, že v zimě nemusíte tak často pít jako v teplých letních měsících. Pocením a vydechováním dochází ke ztrátám tekutin výraznou měrou i v chladu. V případě aktivit ve vysokých nadmořských výškách (zahrňme do nich i hřebeny českých hor) se dýcháním úměrně s výškou zvyšuje i ztráta tekutin, a tím i ztráta solí. Příjem tekutin by měl začít již se zahájením tréninku. Obecně platí, že při délce tréninku do 90 minut stačí pokrýt úbytek tekutin pitím vody, při delším výkonu pak nastupují iontové nápoje – Sports Drink. Je třeba vyzkoušet z velké nabídky na trhu, poptat se ostřílených sportovců na jejich zkušenosti, provést soukrofot

o:

S FA

T

ANTIOXIDANTY A BIOKATALYZÁTORY Antioxidanty eliminují toxické volné radikály, které vznikají následkem nadměrné fyzické námahy.

Pravidelným užíváním chráníte kardiovaskulární (srdečně-cévní) aparát, regulujete hladinu cholesterolu a chráníte buněčné struktury. Antioxidanty jsou například vitamin C a E, beta-karoten, dále selen, zinek, měď, lecitin a koenzym Q10. Pozor vitamin E a koenzym Q10 mají vedlejší účinky.

L-KARNITIN Dnes velmi populární látka pro regulaci nadváhy.

Skutečnost: Přirozené množství L-Karnitinu v těle (přijímáme jej v mase) transportuje tuky do buněk a aktivuje enzymy pro zpracování glukózy (krevního cukru) jako zdroje energie. Pozor: Transport tuků ale není spalování tuků, je to pouze transport. Navíc nebylo prokázáno, že uměle dodaný L-Karnitin se v těle uloží a zužitkuje. Tělo vystačí s jeho přirozeným množstvím. Závěr: Uměle přijatý L-Karnitin nemá vliv na spalování tuků v těle!

KOFEIN Účinná je dávka 3–9 mg/kg hmotnosti. To je asi 6–7 šálků kávy. Horní limit povolený Mezinárodním antidopingovým výborem je pouze 1–3 mg/kg hmotnosti.

Kofein zvyšuje výkonnost při výkonu od 5 minut dále.

Zvyšuje bdělost, redukuje vnímání, snižuje reakce.

Může zvyšovat spalování tuků při výkonu, následná obnova glykogenu v těle ale trvá déle. Pití kávy není součástí pitného režimu. Kofein je diuretický (močopudný), na 1 mg vyloučíme z těla 1,17 ml vody.

A voda je to, co je pro tělo nepostradatelné!

Zdroje: L. Soumar, E. Bolek: Běh na lyžích, Grada 2001 Ch. Sutter: Sport Nutrition, Okanagan Sport Leadership Conference, Kelowna 14.10.06 Canada

NEDOSTATEK PROTEINŮ MŮŽETE VYVÁŽIT I POMOCÍ DOPLŇKŮ VÝŽIVY

38

NEW SCHOOL

EXPANZE

ZDÁ SE VÁM BĚŽECKÉ LYŽOVÁNÍ PŘÍLIŠ KONZERVATIVNÍ?

OMYL! A MOŽNÁ ANI NETUŠÍTE JAK VELKÝ… V POSLEDNÍCH MĚSÍCÍCH SE TOTIŽ UDÁL NEUVĚŘITELNÝ POKROK, NA BĚŽKÁCH SE DĚLAJÍ TRIKY, ZA KTERÉ BY SE NESTYDĚLI ANI NEJLEPŠÍ FREESKIEŘI, JEZDÍ SE I SKIKROS. STÁLE SE VÁM TOMU NECHCE VĚŘIT? NECHTE SE TEDY INSPIROVAT DALŠÍMI STRÁNKAMI, KDE SI VÁM DOVOLUJEME NASERVÍROVAT EXTRÉMNÍ NOVINKY BĚŽECKÉHO LYŽOVÁNÍ, KTERÝM MOŽNÁ PATŘÍ BUDOUCNOST. A KDO VÍ, MOŽNÁ I VY PŘÍŠTĚ NEVYRAZÍTE DO STOPY, ALE VYZKOUŠET SI, O ČEM JE PRÁVĚ ŘEČ…

foto: REDBULL

39

40

„I MY JSME V MLÁDÍ NA SNĚHOVÉM MŮSTKU A NA SVÝCH PRVNÍCH ČERVENÝCH „ARTISKÁCH“ S RADOSTÍ NAPODOBOVALI RAŠKU, ŠKODU ČI PLOCE. NEZŘÍDKA JSME V TAKOVÉM PŘÍPADĚ TAKÉ PŘICHÁZELI DOMŮ S PÁREM LYŽÍ ROZPORCOVANÝM NA NĚKOLIK ČÁSTÍ. TA DOBA JE VŠAK NENÁVRATNĚ PRYČ.“

text: Jaroš Řehořek, foto: Fischer

JIBSKATE NOVÉ OBZORY BĚŽECKÉHO LYŽOVÁNÍ UPLYNUL VÍCE NĚŽ ROK OD DOBY, KDY FIRMA FISCHER POPRVÉ OFICIÁLNĚ PŘEDSTAVILA NA LEDNOVÉM ISPU 2006 NOVÝ SMĚR V BĚŽECKÉM LYŽOVÁNÍ – JIBSKATE. VÝRAZ „TO JIB“ POCHÁZÍ ZE SNOWBOARDINGU A ZNAMENÁ PŘIBLIŽNĚ JÍZDU A SKLUZ PO NĚČEM JINÉM NEŽ PO SNĚHU (ZÁBRADLÍ, DESKA ATD.). DRUHOU ČÁST NÁZVU „SKATE“ – BRUSLENÍ – ZNAJÍ POCHOPITELNĚ VŠICHNI BĚŽCI NA LYŽÍCH VÍCE NEŽ DOBŘE. DÁ SE BEZ NADSÁZKY ŘÍCI, ŽE JIBSKATE ZNAMENÁ DOKONALE NESPOUTANÉ DOVÁDĚNÍ NA BĚŽKÁCH UMOŽNĚNÉ SPECIÁLNÍ KONSTRUKCÍ LYŽÍ. JIBSKATE ROVNÁ SE PRVNÍ LYŽE SE DVĚMA ŠPIČKAMI PRO MLADÉ BĚŽCE NA LYŽÍCH (ALE JISTĚ NEJENOM PRO NĚ).

SKOPIČINY A DALŠÍ TRIKY Použití nového typu lyží stálo u počátků trikových skoků, jízdy po zábradlí na běžkách, skluzů po různých druzích lavic atd. Náš čtenář možná namítne, že i my jsme v mládí na sněhovém můstku a na svých prvních červených „artiskách“ s radostí napodobovali Rašku, Škodu či Ploce. Nezřídka jsme v takovém případě také přicházeli domů s párem lyží rozporcovaným na několik částí. Ta doba je však nenávratně pryč.

Nové jibskates vynikají oproti normálním běžeckým lyžím hned v několika směrech. V první řadě je to

design lyže, který u všech modelů plně odpovídá trendům, které akceptuje mladá generace. Dále velmi robustní konstrukce, umožňující na lyžích provádět celou paletu triků, počínaje jízdou pozpátku a konče složitými skoky s vruty a salty. To vše musí jibskates vydržet. Pata lyže byla podobně jako u sjezdových freeride lyží zatočena nahoru, což společně s dvojitou šípovitou konstrukcí (v přední i zadní části lyže) dělá lyži velmi zajímavou. Tento tvar má samozřejmě své vysoce praktické opodstatnění právě při provádění různých „skopičin“.

TECHNOLOGIE Použití speciálního skelného vlákna v zadní části lyže jí dodává potřebnou tuhost a pevnost. Současně bylo těžiště lyží posunuto poněkud dopředu, což vede ke zlepšení stability při letu vzduchem či jízdě pozadu.

Barevné transparentní skluznice nevypadají pouze hezky pro oko diváka, jsou zároveň pevnější a odolnější oproti konvenčním černým skluznicím běžeckých lyží.

Lyže používají osvědčené Air core jádro a ocelové hrany upravené technologií Power Edge dobře známou ze sjezdového lyžování.

41

Jibskate lyže se v současné době dělají ve třech délkách 151, 161, 171 cm, přičemž každá délka má svůj osobitý design. Pro lyžaře nad 180 cm výšky jsou vhodné lyže 171cm, zatímco lyžař, který měří pod 160cm, by měl volit délku 151cm. Obecně se kratší lyže volí kvůli snadnějšímu provádění otoček a triků.

HISTORIE A SOUČASNOST JIBSKATE Jako většina sportovních novinek i jibskating k nám do Evropy přišel ze Spojených států. Tam, především v Kalifornii a Coloradu, se skupinky nadšenců již nějaký čas odmítaly spokojit s používáním běžeckých lyží pouze k hltání kilometrů ve stopě. Zkoušeli napodobovat sjezdařské „freeridery“, ovšem byli limitováni klasickými technologiemi používanými v běžeckém lyžování. Někdy okolo roku 2003/2004 začíná větší spolupráce předních průkopníků jibskate, Tora Browna z Kalifornie a Adrewa Newella z Vermontu, s firmou Fischer.

Výsledky jejich spolupráce jsou jednak současné typy lyží pro jibskatera, a jednak vznik promotýmu tohoto nového typu lyžování. Tým, vedený právě Andrewem Newellem a zvaný „Mr. Revolutionary“, zavítal do Evropy v minulé zimní sezóně a poprvé zde v alpských střediscích i na výše zmíněném ISPU předvedl možnosti i technologie nového odvětví. A v této osvětové práci samozřejmě pokračuje i letos.

Sám Andrew Newell vidí v jibskate velký potenciál, jak přivést částečně zpohodlnělé, především mladé lyžaře, kteří touží po nevázanosti, k běžkám.

V této sezóně mají zájemci o špičkový jibskate možnost vidět evropský promotým v akci 25. 2.– 4. 3. 2007 u příležitosti Vasova běhu ve Švédsku.

Dále 21. 3. 2007 ve Stockholmu v rámci závodů v běhu přímo v centru města a 17.–18. 3. 2007 ve švýcarském Riedenu u příležitosti Nordic Games.

Ve světě již funguje několik speciálních skiparků pro jibskate. Opět hlavně v USA, avšak i nedaleko našich hranic v německém Rait im Winkl či rakouském Saalfeldenu si můžeme zadovádět ve specializovaném skiparku. Na našich horách bude tento typ běžeckého lyžování ještě nějaký čas Popelkou. Nicméně mladá generace si žádá nové podněty a možná i prostřednictvím jibskate se více dětí rozhodne zkusit „úzká prkýnka“.

„ŽÁDNÝ JINÝ ZIMNÍ SPORT NEPOSKYTUJE TOLIK POHYBLIVOSTI PŘI SOUČASNÉ LEHKOSTI VÝSTROJE A VÝZBROJE JAKO BĚŽECKÉ LYŽOVÁNÍ.“

ŽÁDNÁ OMEZENÍ, ŽÁDNÉ LIMITY Tak zní jedno ze základních hesel jibskate. Dá se provozovat kdekoliv na zasněženém svahu – stejně ve spořádaném skiparku jako ve volném terénu. A to třeba přímo před dveřmi vašeho domu. Stačí trocha sněhu, lopata na navršení sněhového můstku a jde se na to! Žádný jiný zimní sport neposkytuje tolik pohyblivosti při současné lehkosti výstroje a výzbroje jako běžecké lyžování. A bruslařská technika běhu při jibskate znamená nezávislost na vlecích. S novými lyžemi jibskate se zdá možnost udělat na těchto běžkách obrat o 180 nebo dokonce o 360 stupňů velmi snadná. Ale je to jako se vším, chce to trochu tréninku, abychom mohli dělat triky s těmi skvělými názvy jako např. Japan Air, Rodeo nebo Truckdriver.

Mohu doložit z vlastní zkušenosti, že i když stojím na běžkách cca 40 let, tak počáteční osahávání si

tohoto nového směru v běžeckém lyžování ze mne chvílemi dělalo sněhuláka. Po hodině tréninku nicméně již byly základní prvky zvládnuty. A společně s 50letým kolegou ze Švýcarska jsme se zubili a chovali jako malý kluci a nadšeně jsme zkoušeli další a další prvky jízdy a skoků na jibskates.

Dá se bez nadsázky říci, že jakmile jibskate zkusíte, zůstanete jím už poznamenáni, a to bez rozdílu věku. Mladším běžcům na lyžích jibskate poskytuje možnost změny, doplněk klasického tréninku i zcela nový směr, který je bližší jejich mladistvému naturelu.

A nám zkušenějším kromě toho i krásný návrat do mladších let, kdy jsme dováděli na malých sněhových můstcích.

Závěrem si již pouze můžeme přát, aby jibskate co nejdříve zapustil kořeny i v některém z našich zimních středisek.

„JAKMILE JIBSKATE ZKUSÍTE, ZŮSTANETE JÍM UŽ POZNAMENÁNI, A TO BEZ ROZDÍLU VĚKU.“

42

text: Petr Jakl

SKIKROS ZÁBAVA, ČI SERIÓZNÍ BĚŽECKÁ DISCIPLÍNA?

DISCIPLÍNY AKROBATICKÉHO LYŽOVÁNÍ A SNOWBOARDINGU, BRUSLENÍ, SKIKROS, LYŽAŘSKÉ BĚŽECKÉ SPRINTY, TOUR DE SKI… JEN NAMÁTKOU NĚKOLIK VE SVÉ DOBĚ PŘEVRATNÝCH NOVINEK V OBLASTI LYŽOVÁNÍ.

KDYSI VÝHRADNĚ ZIMNÍ SPORT SE ZA POSLEDNÍCH NĚKOLIK DESÍTEK LET PŘESTĚHOVAL Z POLODIVOKÝCH A TĚŽKO DOSTUPNÝCH KOUTŮ SVĚTA NA SVAHY A LOUKY ŠPIČKOVÝCH LYŽAŘSKÝCH CENTER, NA UMĚLE ZASNĚŽENÉ TRÁVNÍKY FOTBALOVÝCH STADIONŮ, ČI DOKONCE NA BŘEHY BAZÉNŮ. A TO VŠE ZA PŘÍTOMNOSTI VŠUDYPŘÍTOMNÉHO OKA TELEVIZNÍ KAMERY. LYŽAŘŠTÍ FUNKCIONÁŘI SE SNAŽÍ NABÍDNOUT DNEŠNÍM NÁROČNÝM SPORTOVNÍM FANOUŠKŮM BOHATÉ LYŽAŘSKÉ MENU I SE SPECIALITAMI DNE. BUDOUCNOST? Představme si následující akci. Čtyři borci v přiléhavých kombinézách v barvách výrobců lyží. Na hlavách lehké cyklistické přilby, krajní borec se naposledy letmo dotkne svých brýlí a překontroluje poutka hůlek. S pádem startovacího rámu vyrážejí všichni jako jeden muž současně z prudkého sjezdu vstříc první klopené levotočivé zatáčce. Po počátečním pozičním boji následuje přejezd čtyř boulí, druhý lyžař na vrcholu jedné z nich zaváhá. Na okamžik ztrácí koordinaci a propadá se na čtvrtou pozici.

Dráha přechází do roviny. Po pravotočivé zatáčce následuje strmé stoupání. Deset metrů nahoru a první borec nabírá rychlost v prudkém sjezdu na opačné straně umělého kopce. Pole závodníků se natahuje.

Opět levá klopená a následuje půlmetrový propad

zakončený rovinou. Únava z předchozích kvalifikací se hromadí, jeden z lyžařů neustál dopad.

Závodník hned v závěsu za ním se již nestačil vyhnout a padá přes jezdce před sebou. Jezdec na chvostu skupiny se po šikovném uhýbacím manévru rázem stává žhavým kandidátem na druhé postupové místo. Závod ještě není zdaleka u konce. Oba padlí borci se rychle vracejí do závodu. Vedoucí jezdec se úspěšně vypořádává s dalšími sněhovými nástrahami na trati. Kontroluje pozici i před nájezdem na zúžený dřevěný most. V následujícím sjezdu z vrcholku získává opět rychlost a ladnými odšlapy mizí pod mostem, který před pár vteřinami přejížděl.

Po výjezdu z tunelu si pak již v krátkém stoupání do cíle dlouhými skluzy vychutnává jistý postup. Blíží se dvojice závodníků. První z dvojice úspěšně odráží ve

finiši zle dotírajícího protivníka ve vedlejší dráze. Jeho naskakované dva-jedna je rozhodně rychlejší než dlouhé jedna-jedna borce vedle něj. Postup je pro něj jistý, tentokrát i bez cílové fotografie. Program jednoho ze závodů Světového poháru se žene vpřed rychlostí finišmena. Stovky diváků na stadionu již sledují start další čtveřice, tentokrát v ženském obsazení...

Při pohledu na současné disciplíny zařazené do série Světového poháru v běhu na lyžích nebudeme zas tak odvážní, když budeme tvrdit, že závod v „běžeckém“ skikrosu může být jedním z dalších oživení lyžařských běžeckých závodů v blízké budoucnosti.

Nejenom mistr světa Tomáš Kraus umí skikros. Dobrý lyžař, běžec, totiž zvládá víc než jen to, co je k vidění na domácích i světových běžeckých kolbištích v současné době.

foto: REDBULL

„ZÁVODNÍK HNED V ZÁVĚSU ZA NÍM SE JIŽ NESTAČIL VYHNOUT A PADÁ PŘES JEZDCE PŘED SEBOU. JEZDEC NA CHVOSTU SKUPINY SE PO ŠIKOVNÉM UHÝBACÍM MANÉVRU RÁZEM STÁVÁ ŽHAVÝM KANDIDÁTEM NA DRUHÉ POSTUPOVÉ MÍSTO. ZÁVOD JEŠTĚ NENÍ ZDALEKA U KONCE.“

43

foto: REDBULL

foto: PETR JAKL

„… ZÁVOD V „BĚŽECKÉM“ SKIKROSU MŮŽE BÝT JEDNÍM Z DALŠÍCH OŽIVENÍ LYŽAŘSKÝCH ZÁVODŮ V BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI…“

JAK NA TO? Ti z vás, kdo utíkají na běžkách do ticha hor zapomenout na bláznivý svět tam dole v údolích, asi tady čtení ukončí. Dejte jen pozor, až se budete vracet, bude to rozhodně z kopce… Ti ostatní, co rádi vyplavují adrenalin bez ohledu na to, jaký sport právě provozují, mohou ve čtení vytrvat.

Rozhodně je nejlepší rozvíjet lyžařskou všestrannost v dětském věku. Všichni trenéři mládeže (ale i tatínkové) by měli tyto aktivity plně podporovat bez ohledu na to, zda vychovávají budoucí Kateřinu Neumannovou či „jen“ budoucího nadšeného

čtenáře časopisu NORDICmag. Ani pro nás ostatní by lyžování „off track“ nemělo být nevyzkoušenou či dokonce zahanbující aktivitou.

Vyjděme ze skutečnosti, že příroda je jedno velké hřiště. Každá zasněžená mezička může nabídnout nevídané možnosti. Již jenom výstup stranou hlubokým sněhem do prudkého svahu na lyžích s volnou patou je velký zážitek a často i nepřekonatelná překážka.

Následující sjezd s „přežitím“ bodu zlomu ze svahu do roviny je hlavně pro začátečníky velkou výzvou.

Nezapomeňte na prověřený telemark, jedna noha vpřed a pokrčená kolena. Zvládáte již mezičku?

Přidejte další, můžete je zkusit napojovaně. Svah – rovina – svah – rovina.

Základní pravidlo pro přejezd nerovností: na vrcholu boule těžiště co nejníže, tedy krčit, krčit, krčit. Variace na takovéto sjíždění jsou nepřeberné, hlubokým sněhem počínaje a upravenými ski parky (pustí-li vás tam) konče.

Začnete-li skákat, mějte na paměti, že méně bývá více. Krátký, strmě stoupající sněhový můstek podobající se tomu z akrobatických skoků vás i shodným způsobem vykopne do výšky. I špičkoví akrobaté padají, což teprve vy! Podívejte se na profily skokanských můstků a budujte pro vás, či pro vaše svěřence, profilem podobné. Dlouhý nájezd na můstek s nízkou odrazovou hranou a to vše před horizontem svahu s následným strmým klesáním umožní dlouhý let i bezpečný dopad v přiměřené rychlosti. Skákat se dá s holemi i bez, můstků muže být i více v řadě. Přidáte-li pár boulí před či za můstek, děti se určitě zlobit nebudou. Chce to jen lopatu a nadšení pro věc. Je-li svah dostatečně dlouhý, můžete již vytvořit celou dráhu. Můstky, boule, změny směru, slalomové či průjezdné branky atd.

Nákres takovéhoto lyžařského hřiště najdou skandinávští trenéři mládeže v nejedné příručce a nechybí ani dobře zpracovaná videa. Ani další země nezůstávají pozadu při rozvoji těchto aktivit.

Kanadský běžecký svaz se snaží prosadit celý výukový program ne nepodobný skikrosu nazvaný double cross. Samozřejmě, nic nového pod sluncem, to vše už tu bylo. Ale i bruslení na běžkách bylo po léta jen doplňkovou technikou klasického běhu střídavého a podívejte se, kde se nalézá dnes...

SKIKROS PARK Takže, chcete-li tvořit dějiny, pusťte se do toho. Na obrázku vám nabízíme jednoduchý návod, jak na takový skikros park jít. Nepotřebujete svah, chce to jen navršit hlínu či sníh pro vybudování dominantního převýšení a dostatek prostoru kolem. Podaří-li se vám vybudovat i klopenou zatáčku, ještě lépe. Dráha může být dost široká pro jednoho lyžaře či dle vašich možností i širší. Děti se mohou bavit samy, můžete pořádat příležitostné závody s porovnáváním časů navzájem či s časy z předchozích jízd. Starší mohou zvládat i více kol. Pro zájemce z řad veřejnosti umístěte poblíž tabulku časů na principu fit okruhu: podprůměrný čas – průměrný čas – dobrý čas – vynikající čas. Údržba bude stát trochu práce, ne však víc než péče o běžeckou stopu. Přejeme hodně zábavy.

ilustrace: Petr Jakl

LYŽAŘSKÁ ABECEDA Sjezdy z různě prudkých svahů na upraveném či v hlubokém sněhu. Odšlapy, přeskoky, skoky na sněhových můstcích, obraty o 180 º či 360 º na sněhu či ve vzduchu, jízda po jedné lyži, překládání na lyžích, klasický sjezdový či telemarský oblouk a mnohé další. To je, či by měla být lyžařská abeceda každého mladého začínajícího lyžaře běžce.

Tato lyžařská obratnost je nezbytná pro rozvoj všestrannosti u mladých lyžařů. Kdo toto období lyžařské výuky přeskočí a počítá pouze najeté kilometry, postrádá jednoznačně v průběhu své případné špičkové lyžařské kariéry základní stavební kameny pro další rozvíjení svých lyžařských schopností.

Dnes již žádný závod od žáčků nahoru není pouze po rovině či do kopce. O prudké sjezdy, odšlapy a opakované přechody z rovin do stoupání a zpět do sjezdů není nouze. Nechybí výstupy a nástupy do stop v prudkých sjezdech, předjíždění závodníků.

Stále více populární závody s hromadným startem kladou velké nároky na schopnost jízdy ve velkých skupinách lyžařů, tedy umění uhnout včas před padajícím lyžařem, před cizí hůlkou či špičkou lyže v lyžařově stopě, zrychlení či náhlé změny směru v nepřehledných situacích a tak dále.

Nepřipomíná vám to vše skikros – jen v jiné podobě?

Máte další, který jste již realizovali? Sem s ním, rádi ho uveřejníme.

PŘI ENGADIN MARATÓNU SE JEDNODUŠE STANETE SOUČÁSTÍ MASY

text: Karolína Pilařová

SVIŽNÁ KRÁSA NA POČKÁNÍ

ÚCHVATNÁ SCENÉRIE VÁM VYRAZÍ DECH. ORGANIZACE KLAPE, JAK ŠVÝCARSKÁ PRECIZNOST VELÍ. PŘEDSTARTOVNÍ NERVOZITA SE KUPÍ A VY MÁTE POCIT, ŽE DO RÁJE NEMŮŽE BÝT DALEKO. ALE NECHVALTE DEN PŘED VEČEREM, POPULÁRNÍ LAUF ENGADIN MARATÓN DOKÁŽE JEŠTĚ PĚKNĚ POZLOBIT. DRÁPKY ZASEKÁVÁ DO ŽIVÉHO MASA VCELKU PRAVIDELNĚ...

Maratón se každoročně koná v dlouhém horském údolí Engadin v kantonu Graubünden na jihovýchodě Švýcarska poblíž zbohatlického letoviska Svatý Mořic. Je mu vyhrazena druhá neděle v březnu, letos tedy vychází na jedenáctého března. Závodí se volnou technikou na více jak 42 kilometrů dlouhé trati, do puntíku přesně na maratónskou vzdálenost. I přes tuto porci lyžování je Engadin nejkratší závod prestižní série FIS Marathon Cupu. „Závod je to lehký a navíc hrozně svižný,“ říká pravidelná účastnice seriálu Worldloppet Blanka Nedvědická.

Při vyslovení jména Engadin se většině vybaví kouzelné prostředí. Dokonalá kulisa k lidské dřině. „Příroda je v okolí Svatého Mořice doslova impozantní, nelze ji nevnímat.“ Údolí po všech stranách chrání obnažené vrcholky hor, které dosahují až do výšky čtyři tisíce metrů nad mořem. Mezi nimi se valí řeka Inn. Úžasnou hru přírody navíc prosvicuje pravidelný

velkorysý přísun slunečných paprsků.

Možná právě i díky přírodě se místní lauf řadí na druhé místo, co se počtu účastníků závodů Worldloppet týče. Probíháte kolem středověkého hradu, romanticky se tasících štítů hor, kloužete se po zamrzlých jezerech i majestátných údolích. Okusíte i kouzlo horských lesů… Neláká vás to?

HVĚZDY I HODINKY Engadin maratón se poprvé běžel v roce 1969 a hned zaznamenal velký úspěch. Zúčastnilo se ho 945 závodníků, což se organizátoři neodvažovali vyslovit ani v nejoptimističtějších prognózách. Lavina účastníků se stále zvětšovala – o rok později se jejich počet více než zdvojnásobil, v roce 1971 se na start postavily přes čtyři tisíce lyžařů. Za dalších pět let jejich počet překročil hranici deseti tisíc!

V posledních letech se pravidelně vydávalo kolem

dvanácti tisíc startovních čísel, takže rekord 13 527 běžkařů z jubilejního 30. ročníku je permanentně v ohrožení. O Engadin maratón je totiž zájem stále obrovský. A nejen mezi obyčejnými lyžaři „hobíky“!

Každoročně se do Svatého Mořice vypravují také hvězdy běžeckého nebe. Jména olympijských vítězů Christian Hoffmann z Rakouska nebo Julie Čepalovová z Ruska zdaleka nepatří mezi světlé výjimky. Švýcaři berou tento sportovní svátek – jak jinak – velice vážně a zodpovědně. Vše je dokonale zorganizované a šlape jako hodinky. Den před závodem míří vlaky ze všech koutů Švýcarska do Svatého Mořice zdarma.

Doprava na start a servis je také grátis, v cíli na vás čeká vaše vlastní teplé oblečení. Přihlásit se do závodu můžete až na místě. Pokud se na Engadin vracíte, věřte, že vaše předchozí výsledky i biografie budou do posledního puntíku zanesené do análů a zpracované. „Zorganizované to mají perfektně,“ říká Nedvědická.

foto: WORLDLOPPET

44

HROMADNÝ START VŽDY PŘINESE MNOHO KOLIZÍ

MARATÓN NEBO SPRINT Přestože maratónská porce vyznívá hrozivě, nemusí se jí nijak zvlášť obávat ani rekreační lyžaři. Kromě příjemného běhu po pláních a jednoho hrozivého sjezdu je čeká jen několik krátkých (ale prudkých) výšlapů. Elitní závodníci tento maratón vlastně považují za sprint. „Jezdí se hrozně rychle, což je dané tím, že není nijak extrémně obtížný,“ říká Blanka Nedvědická.

Traťový rekord drží Hervé Balland z Francie, který lauf v roce 1994 prosvištěl za 1.16:10. Stejný rok vytvořila Silvia Honeggerová ze Švýcarska nejlepší historický čas žen, když doběhla necelých šest minut za Ballandem. Čas průměrného běžkaře se však pohybuje v úplně jiných sférách – kolem čtyř a půl hodiny.

Když už jsme zmínili nejlepší výkony, nebylo by fér nevzpomenout nejtěžší závod historie. Ten se konal loni za téměř neregulérních podmínek. Teplota vzduchu mínus patnáct, vítr o rychlosti šedesát kilometrů za hodinu, mluví za sebe. Staří mazáci tehdy kroutili hlavami a tvrdili, že špatné počasí již zažili, ale s tímto ho porovnávat nelze ani náhodou.

Někteří závodníci se dokonce chodili zahřívat na toalety. „Bylo to opravdu na hraně, foukal tak silný protivítr, že jsme se museli opírat o hůlky, abychom nespadli,“ potvrzuje Nedvědická. Stejně mluví i výsledné časy. Vítěz protnul pomyslnou cílovou pásku za 1.55:51, což se s běžnou hodinou a půl opravdu nedá srovnávat.

O VĚTŠÍCH KOPCÍCH NEŽ OBYKLE Závod se startuje v Maloje a téměř po celé své trase kopíruje tok řeky Inn. Dělá tak čest svému jménu,

foto: ARCHÍV BLANKY NEDVĚDICKÉ

foto: WORLDLOPPET

45

BLANKA NEDVĚDICKÁ NA TRATI ENGADIN MARATÓNU

neboť Engadin znamená v doslovném překladu zahrada řeky Inn. Za Malojou se rozepíná řetěz jezer napájených právě Innem. Když účastníci Engadinu přeběhnou přes zamrzlá jezera, mají za sebou téměř třetinu závodu. Tato část patří i přes značné obtíže s hustým běžeckým provozem k nejoblíbenějším, sníh je zde většinou příjemně zmrzlý, vítr osvěžující (což se ovšem netýkalo loňského ročníku, kdy foukal téměř hrozivě), a příroda fascinující.

Máme pro vás radu – zkuste se dostat na kraj „pelotonu“, pády vám budou hrozit o poznání míň a i výhledy budou stát za to!

Než se hrozen běžců přesune do luxusem zářícího Svatého Mořice, který i dvakrát hostil zimní olympijské hry (1928 a 1948), musí zúženou cestou nastoupat několik desítek výškových metrů. Často zde dochází ke srážkám a čekání, což lyžařům umožňuje krátký a vytoužený odpočinek.

Ten se brzy bude hodit, prudké kopečky, les, odbočka do Pontresiny rozhodně není procházka růžovým sadem. Až ve vesničce Samedan si můžete oddechnout, většinová porce kopců jsou za vámi, před vámi se rozprostírá mírumilovná rovina širokých luk. Samedan je centrum kraje, místem, kde se řeka Flaz vlévá do Innu.

Přesto ještě závodníci nemají zdaleka vyhráno.

Na tělo pomalu sedá únava, psychika také radostně nejásá. A pasáž zvaná „Golan Heights“ číhá před nimi. Jedná se o sérii menších stoupání. Ve stavu na pokraji sil se vám však zdají jaksi vyšší, delší a nebezpečnější než obvykle – kdy nemáte v nohou pár desítek kilometrů.

Kousek za městečkem Zuoz, přeplněného místními typickými kamennými domy, je vesnička S-chanf. V ní

spolu s maratónem končí i rozlehlé louky kolem Innu.

Dále se z řeky stává dravá nádhera, bouřící na úpatí hor. Na rozdíl od právě doběhlých závodníků, kteří se spokojeně plouží za cílovou rovinkou.

O LESE A MATRACÍCH Jako při téměř všech laufech mohou nastat komplikace s mazáním – tvrdý, zmrzlý sníh pod tlakem ostrých slunečních paprsků zjihne, les vaší „mázu“rovněž prověří. „Není to tak strašné jako třeba při Vasáku,“ uklidňuje Nedvědická. Organizátoři navíc nabízí bezplatný servis a na webových stránkách závodu uveřejňují aktuální informace o teplotě a struktuře sněhu.

Větší komplikace než mazání zaručeně způsobuje vysoká nadmořská výška. Engadin maratón se koná ve výšce 1 670 až 1 800 metrů nad mořem, což pro našince odkojeného tak maximálně výhledem na Sněžku, představuje výrazný zásah do organismu. „Určitě to na vlastní kůži pocítíte. Obzvláště my, kteří nejezdíme trénovat pravidelně na ledovce, pak nemáme na růžích ustáno,“ vypráví Nedvědická.

I proto musíte pozorně naslouchat svému organismu. Co se týče pitného režimu, Švýcaři jsou vždy po ruce. Na občerstvovací stanice rozhodně nezapomínají, umisťují je co pár kilometrů. Navíc nabízí velký výběr energetických i normálních nápojů. Tedy všeho, čeho by si vaše hrdlo mohlo žádat. A pokud si nežádá ničeho, nenechte se ošálit a stejně se napijte.

Vysokohorské slunce a poloha dělají divy!

Poslední „vychytávka“, která stojí za zmínku, je prudký sjezd lesem do Pontresiny. Organizátoři naštěstí stromy obkládají matracemi, což mnoho účastníků později v kotrmelcích oceňuje.

PĚT RAD NA CESTU • V žádném případě nezapomeňte na čepici a sluneční brýle! Vysoká nadmořská výška dělá divy…

• Poproste někoho, ať s vámi jde na start, abyste se mohli svléknout až tam a zbytečně neprochladli. Start je totiž dost daleko.

• Pijte každých dvacet minut, jezte po dvou hodinách pevné jídlo, před závodem zapomeňte na alkohol.

• Nemažte si sluneční krém na čelo, jinak vám brzy nateče do očí krémová polévka.

• Podepište si lyže i hůlky. I přestože se v cizině nekrade, mohli byste odejít domů po svých.

ZDRAVÉ NAPĚTÍ DOSTALI JSTE PRÁVĚ CHUŤ SE NA ENGADIN PŘIHLÁSIT? PAK VĚZTE, ŽE DO STARTU ZBÝVÁ NECELÝ MĚSÍC. IDEÁLNÍ ČAS ZAČÍT SE PŘIPRAVOVAT? NIKOLIV! TĚLO BY VÁM TOTIŽ PŘI ZÁVODĚ MOHLO VYPOVĚDĚT SLUŽBU. BRONZOVÝ OLYMPIJSKÝ MEDAILISTA Z CALGARY 1988 A V SOUČASNOSTI TAKÉ LÉKAŘ ANDI GRÜNENFELDER O TOM VÍ SVÉ.

Ani, jaké je největší nebezpečí Engadinu?

Jednoznačně vysoká nadmořská výška. Při fyzickém výkonu se musíte mnohem více vydat než obvykle.

Běžci si například často myslí, že těžší trénink ve vysoké nadmořské výšce týden před závod je fajn k navyknutí si na ni. Ale opak je pravdou. Tělo spotřebuje víc energie a riskuje, že bude v den závodu vyšťavené.

Mnoho lidí si ale stěžuje, že nemohli první den po příjezdu do výšek spát…

To je docela dobře možné, ale dlouhý spánek den před závodem není nijak zvlášť potřeba. Uvědomte si, že i jinde je normální, že jsou závodníci nažhavení a nemůžou před dnem D usnout. A ničemu to nevadí.

Naopak. Určité napětí je zdravé a naprosto v pořádku.

Jak je tedy vhodné s vysokou nadmořskou výškou zacházet?

Existuje mnoho názorů na vliv nadmořské výšky na výkon jedince. Ve skutečnosti každý reaguje po svém, svým vlastním způsobem. Těle obecně potřebuje tři týdny, aby se dokonale adaptovalo na vysokou nadmořskou výšku. Proto bych doporučoval těm, kteří to se závodem myslí vážně, aby příjeli tři týdny před začátkem.

A co kdybychom dorazili až v den závodu?

To by taky bylo OK. Jediný problém je, že cesta je většinou dlouhá a unavuje. Ale z hlediska adaptace je vše v naprostém pořádku.

Dobře, ale to nezní právě realisticky . Co byste doporučil „normálnímu“ závodníkovi Engadinu?

Vlastně nic. Jestli přijedete jeden nebo dva týdny před závodem, to už nehraje žádnou roli.

Dobře, pokud je to tedy jedno, zda přijet o týden či dva dříve, co například dorazit až den před závodem?

To je dobrá varianta.

Pokud bychom v Engadinu trávili celý týden před závodem, jak bychom měli trénovat? Žádný těžký trénink a obzvláště ne objemový nebo silový. Vedle tréninku v nízké intenzitě můžete zařadit i rychlostní trénink.

Můžete být konkrétnější?

Jistě, například si do 45 minutového tréninku bez výrazného převýšení zařaďte minutu běhu v maximálním tempu. Pak se zklidněte a vyběhejte se. Celé to můžete opakovat osm až desetkrát.

Pokud byste závodil Vy osobně, kdy byste přijel?

Pane jo, asi bych přicestoval ty tři týdny dopředu.

A kdyby to nevyšlo, tak by nastala varianta týden před.

foto: WORLDLOPPET

foto: WSWISS-IMAGE

foto: WORLDLOPPET

PENÍZE TOČÍ I ENGADINEM Přesto ne vše co se třpytí, je na Engadin maratónu zlatem. Běh na lyžích sice představuje všeobecně vnímanou zábavu pro masy, ve Svatém Mořici však jdou obyčejní lidé jaksi stranou. „Snobská záležitost, maratón je spíš příjemné zpestření dovolených milionářů,“ hodnotí Blanka.

Ne všechny její zkušenosti jsou pozitivní. Partneři se více než o závod a účastníky zajímají o jídlo a vlastní pohodlí. Tak asi podobenka s ostatními závody končí a jde ještě do většího extrému…

Obzvláště poslední rok byl docela šťavňatě vyvedený. „Měl jsem pocit, že závod je jedno velké divadlo pro sponzory. Například se pro V.I.P. návštěvníky organizoval zájezd na start a z vytopených autobusů na vyvýšené silnici VIP návštěvníci sledovali, jak ve vichřici na samé hranici regulérnosti startuje 13 000 závodníků.“ Ale tím si náladu zkazit nenechte. Věřte, že až budete po závodě spokojeně a unaveně relaxovat v jakuzzi s láhví místního piva v ruce, ani si na ně nevzpomenete. Spíš už budete probírat taktiku na příští rok…

46

47

JAK PŘEŽÍT ENGADIN CHYSTÁTE SE LETOS BĚŽET ENGADIN MARATÓN, ALE NEVÍTE, CO VÁS ČEKÁ? PROVEDEME VÁS VŠEMI NÁSTRAHAMI, PASTMI A TRIKY, KTERÉ VÁS NA TRATI MOHOU PŘEKVAPIT, TAK ABYSTE SE S NIMI VYROVNALI JAKO MAZÁCI.

Od startu do Surleje (1.–10. km): První kilometry se jedou po rovině – skrz dlouhé údolí po zamrzlých jezerech. Oříškem této pasáže je najít správný rytmus a vyhnout se srážce s početným davem ostatních závodníků. Snažte se udržovat bezpečnou pozici, z které nekouká pád. Pokud můžete, pokochejte se i přírodou a nejdéle v Surleji se nezapomeňte občerstvit.

Stoupání a tlačenice (13. km): Váš rytmus bude výrazně nabourán, jakmile začnete na třináctém kilometru stoupat. Nenechte se však vynervovat hordou soupeřů kolem vás! Minuta, dvě, časové ztráty vás vyčerpá o poznání méně než horečný shon a nervozita…

Svatý Mořic (14.–15. km): Úctyhodné množství diváků chodí rok co rok povzbuzovat závodníky do okolí vyhlášeného zimního letoviska Svatý Mořic. Neužívejte si jejich skandování příliš, je zde až příliš snadné ztratit koncentraci a upadnout.

Ze Svatého Mořice k Stazersee (15.–19. km): I při tomto výstupu platí jediné pravidlo – zůstat pevně oběma nohama na zemi. Tedy jen obrazně! Nežeňte se příliš dopředu a snažte si alespoň trochu odpočinout.

Výstup k La Punt (32. km): Přestože se zdaleka nejedná o prudké stoupání, udržujte pravidelný lehký rytmus, žádné křečovité pohyby.

Před La Puntem se můžete opět občerstvit, což vřele doporučujeme.

Stazerwald (20. km): Udržujte si odstup od ostatních běžců a hlavně se dívejte dopředu. Jeďte uvolněně, neriskujte, pokud si nejste svojí pozicí absolutně jisti. Při sjezdu raději nezvyšujte tempo, abyste zbytečně nedávali volné pole působnosti nehodě.

Při výjezdu z lesa snažte udržet získanou rychlost.

Rychlovka do Zuoz (32.–38. km): Užívejte si co nejrychlejší frekvenční jízdu, jak můžete.

Při táhlém sjezdu nemusíte používat hůlky a můžete si šetřit ruce na závěrečné stoupání.

Pontresina (21. km): Určitě se nezapomeňte občerstvit. Napít se a pokud si žaludek přeje, tak se i najezte, abyste nabrali nových sil.

Závěrečné stoupání (38.–42. km): Při strmém stoupání navíc okořeněném měkkým sněhem budete zřejmě skřípat zuby. Buďte opatrní.

Opět ze sebe musíte vydat vše a na doraz zkoušet technicky čistý běh.

Z Pontresiny do Samedanu (21.–26. km): Trať se povážlivě zužuje, zobtížňuje a kroutí. Podjezd, přejezd mostu, soutěska, krátké stoupání, sešup, to vše vás čeká. Budete se potýkat i s další „dopravní zácpou“. U letiště v Samedanu se situace opět zlepší a vy budete moci klidně dýchat i běžet.

Cíl (42,195 km): Opět si užijte sjezdu, abyste nabrali posledních zbytků sil na závěrečný spurt do cíle. Bavte se při něm stejně jako v průběhu celého závodu. Gratulujeme k úspěšnému zvládnutí Engadin Maratónu!

39th Engadin Skimarathon

8th Frauenlauf

Race date: Sunday, 4 March 2007

Race date: Sunday, 11 March 2007

Course: Samedan – S-chanf Technique/distance: free/17 km Participants: approx. 1'000 women

Course: Maloja – Zuoz / S-chanf Technique/distance: free/42 km Participants: approx. 12'000

Engadin Skimarathon: phone +41 (0)81 850 55 55, fax +41 (0)81 850 55 56, info@engadin-skimarathon.ch

Online registration: www.engadin-skimarathon.ch

Order form for the information booklet: please send to Engadin Skimarathon, Haus Swisscom, Postfach, CH-7503 Samedan, Switzerland Frauenlauf 4 March 2007

Engadin Skimarathon 11 March 2007

I already took part in the Frauenlauf

Last name

Name

Street

Zip code/City

Mobile

E-mail

I already took part in the Engadin Skimarathon Date of birth

@

48

text: Karolína Pilařová, foto: Steiermark Tourismus

PERLA V SRDCI RAKOUSKA KDYŽ BŮH TVOŘIL SVĚT, MOHL TO UDĚLAT RŮZNĚ. NIKDO HO NENUTIL EXPERIMENTOVAT, A TAK HO KLIDNĚ MOHL VZÍT PODLE KOPÍRÁKU. „NAŠTĚSTÍ SI TO ROZMYSLEL,“ PROBĚHNE VÁM HLAVOU V RAKOUSKÉ OBLASTI ZVANÉ SOLNÁ KOMORA (AUSSEERLAND). GEOGRAFICKÉ SRDCE RAKOUSKA VÁM JI TOTIŽ SVOU KRÁSOU A MOŽNOSTMI POŘÁDNĚ ZAMOTÁ!

49

Severozápadní výběžek Štýrska má totiž opravdu co nabídnout. Na jedné straně se nad vámi hrozivě vzpíná zasněžený masív Dachsteinu, na druhé se o co mocněji, o to přítulněji rozkládá pohoří Toten Gebirge. A mezi nimi se můžete v božském klidu prohánět na běžkách…

POHÁDKA NA OKRAJI CIVILIZACE Ausseerland patří mezi unikátně rázovité regiony s originální atmosférou. Z každého koutu na vás dýchá tradice, nefalšovaná pokora a souznění s drsným duchem hor. Místní obyvatelé nikam nespěchají, na tvářích jim vyhrává jemnou symfonii spokojenost sama. Romantická zákoutí podhůří střídají tmavá jezera přeplněná záhadnými vodami, rozeklanost

šedých vápencových hor a božský klid. I vy musíte v jeho středu zvolnit a relaxovat. Ač nevědomě či v plné rychlosti ve stopě. Každopádně v dokonalém souznění s pohádkově neporušenou přírodou.

Solná komora, kraj zaslíbený jezerům a horám, si totiž udržuje klidný ráz neporušený všudypřítomnou zástavbou. Přestože není do měst daleko, vesničky jsou jim vzdálené i časově, rázem se ocitáte o pěkných pár desítek let zpátky na výspě moderní civilizace. Když už jsme zmínili ona města – rozkládá se jich na ploše 512 kilometrů čtverečních hned šest. Jmenovitě se jedná o Altaussee, Bad Aussee, Bad Mitterndorf, Grundlsee, Pichl-Kainisch, Tauplitz. Celkem v nich žije třináct a půl tisíce obyvatel, takže rozhodně nečekejte ani přeplněné supermarkety ani výškové budovy.

Všechna města nabízí ve svém okolí a mnohdy i středu běžecké stopy - celkem téměř 220 kilometrů důsledně upravovaných tras pro běžecké lyžování. Když k tomu připočítáte další desítky kilometrů vyjetých stop lyžařskými nadšenci, nepřeberné množství památek, pamětihodností a výletních cílů, nebudete věru vědět, kam dříve skočit.

SŮL I NACISTICKÁ LABORATOŘ Údolí i kopce završené Dachsteinským ledovcem zahrnují velkou úrodu kvalitních lyžařských středisek.

Nezaostávají ničím za konkurenčními regiony, které oplývají větší vyhlášeností. Navíc se v Solné komoře mohou pochlubit i faktem, že patří k sněhově nejbohatším alpských regionům vůbec!

50

MÓDA A INSPIRACE V rohu stojí stará singerovka, kterou používal ještě původní majitel. Hned vedle vyhrává rádio ze sedmdesátých let.

Na zdi se prsí vycpaní ptáci i parohy, hned vedle ukřižovaného Krista. Ve vzduchu lpí nasládlá vůně klihu. Dílna Christiana Raicha vypadá stále stejně, jako když jí vládl jeho dědeček, nic se zde nezměnilo.

A proč by také mělo? Christian je jedinečný muž s unikátním povoláním. Jako jeden z pěti krejčích v Rakousku šije v Bad Aussee národní „mužské kroje“ trachty. Specializuje se na kožené kalhoty, tzv. „lederhosen“. Dnes už je místní používají jen při slavnostních událostech, přesto v šatníku každého chlapa být musí. Možná až je uvidíte, zatouží po nich i vy.

Jsou vyrobeny z jelení kůže a tmavě zelené látky, na níž vyšívá tradiční vzory béžovou či světle zelenou nití. „Ale vzory ani barvy módě nepodléhají,“ připomíná. Vše dělá tak jako kdysi jeho dědeček, i knoflíky dodnes vyrábí z jeleních parůžků…

A o původu kůže nemůže být ani řeč. „Musí to být jelen. Na kalhoty velikosti XXL padnou zhruba čtyři,“ směje se Christian. Jedny kalhoty ušije zhruba za týden, vyinkasuje za ně jeden až dva tisíce Euro. Přestože mu konkurují strojově vyráběné „lederhosen“, má objednávky na rok dopředu. Ve Štýrsku si totiž kvality cení.

Cestu po Ausseerlandu nelze začít jinde než v městečku Bad Aussee – nejosídlenějším městu i nejníže položeném místu celého regionu. Leží zhruba na půl cesty od jezera Grundlsee k dalšímu jezeru a dalšímu městečku Altaussee a řadí se mezi nejvýznamnější lázně regionu. Díky blahodárným účinkům kombinace průzračné vřídelní vody a místní všudypřítomné soli se zde léčí problémy pohybového aparátu či trávicího traktu.

Kousek za městem se nalézá běžecký areál s lehkými až středně těžkými stopami na klasiku i bruslení.

Celkově se jedná o šestadvacet kilometrů stop, zahrnujících i nádherný panoramatický okruh, který vám nabízí výhledy na skalnaté hřebeny hor i lesem porostlou krajinu. Nedaleko městečka obchází běžecká spojnice, po níž se středně obtížným terénem dostanete právě od břehu Grundlsee až do Altaussee.

Obě jezera leží v nadmořské výšce těsně nad 700 metrů. Jistojistí sněhem si proto být nemůžete, ale tamní obyvatelé tvrdí, že v zimě zde obvykle bývá alespoň metr sněhu a stopy začínají u každého druhého domu. Bez běžek prý skoro nemůžete ani na nákup. Natož do hospody…

Rekreovat se k jezeru Grundlsee jezdí nejen obyčejní lidé, překrásný kraj ocenili rovněž prominenti.

Místní scenérie uchvacuje umělcovu duši souzněním.

Inspirací se zde zahlcovali například malíř Oskar Kokoscha nebo skladatelé Richard Strauss a Gustav Mahler. Odpočinout si sem jezdil i světoznámý psycholog Sigmund Freud.

Přímo na břehu Grundlsee se nachází líbezně vyhlížející dům, ověšený poetickými vzpomínkami z dob Rakouska-Uherska. Nenechte se však jimi zmást, za druhé světové války zde měli zcela nepoeticky laboratoř nacisté!

STOPY I LÁZNĚ Nedaleko jezera Altaussee se tyčí skalnatou čepičkou vyfintěná hora Loser, z vrcholku se snáší druhé nejlepší středisko pro alpské lyžování, snowboarding a freeride v oblasti, předčí ho jen slavný Tauplitz.

Téměř na loserském úpatí se krčí romantická salaš Blaa-Alm, kde si můžete mezi rundami vynikající brusinkové pálenky zahrát metanou nebo zastřílet z kuše. Rovněž se zde můžete přes den jen zastavit ochutnat delikatesy místní kuchyně, neboť hned před prahem domu vede stopa. Stačí jen na moment vyskočit! Otázkou zůstává, zda se do stopy ještě vrátíte…

O nějakých deset kilometrů dál a pár desítek výškových metrů blíže k nebesům se rozkládá nejmenší městečko regionu Pichl-Kainisch. Ovšem oč je menší, o to je krásnější. Vyzařuje z něj nezdevastovaná krása naprosto panenské přírody. Průhledem mezi stromy potaženými zmrzlým sněhovým plátnem se blikotají odrazy slunečních paprsků na jezeře Ödensee. Na zvlněné krajině kolem vypadá jako sluncem zapomenutá louže, byť trochu nepatřičně veliká. Až o pár desítek metrů dál se vzdouvají zalesněné kopce, jako by si vzaly za úkol jezero chránit před nepříznivými

51

vlivy. Aby taky ne. Oblast kolem něj byla v roce 2000 vyhlášena za přírodní památku a i místní k ní chodí s posvátnou úctou.

K jezeru vede z Pichl-Kainische stopa na klasiku, obtáčí se kolem něj a vrací se zpátky do civilizace.

Pokud by vám tento lehčí výlet nestačil, můžete se napojit na další trasy a lyžovat až do umdlení.

Z Pichl-Kainische se snadno na lyžích dostanete do krásného lázeňského městečka Bad Mitterndorfu a do obce Tauplitz. Lehký vyhlídkový terén střídají pravidelně strmější stoupání a sjezdy, přesto není ta nádherná horská podívaná vykoupená sportovně nereálným výkonem. Spíše ji dostáváte zadarmo naservírovanou na talíři před nos.

A kdybyste přeci jenom přepískli své síly, nesmutněte. V Bad Mitterndorfu totiž uzavřela voda a sůl nerozlučitelný pakt, díky němuž můžete hned po túře udělat jednoduše něco pro své zdraví a při koupelích se odreagovat.

ZE ŠTÝRSKA ZA SCHWARZENEGGEREM Zhruba na půl cesty mezi Bad Mitterndorfem a Tauplitzem ční největší skokanský můstek na světě.

Mamut v Kulmu má K bod na 185 metrech a jeho rekord drží fenomenální Němec Sven Hannawald.

OBTÍŽNOST LEHKÁ

STŘEDNÍ

5,5 km

ZA ROMANTIKOU A SALAŠÍ BLAA–ALM

TĚŽKÁ

AUSSEERLAND –

nadmořská výška: 820–910 m n. m. délka: 5,5 km, stopy pro klasiku i bruslení obtížnost: lehká jméno trasy: Blaa–Alm–Loipe nástupní místo: Ski centrum Losermaut občerstvení: Ski centrum Losermaut, salaš Blaa–Alm

RAKOUSKO

Z městečka Altaussee se vydáte mírným stoupáním k úpatí hory Loser, nenechte se zmýlit odbočkou doprava, tam se točí jen panoramatická stezka. Vydejte se rovně lesíkem až k vyhlášené salaši Blaa–Alm. Po projetí loukou za salaší vás čeká mírné klesání a opětovné stoupání. Tato trasa je krátká, avšak poskytuje příjemnou relaxaci a krásné výhledy, je vhodná i pro rodiny s dětmi.

Sportovnější lyžaři si tuto trasu mohou prodloužit startem či cílem v městečku Altaussee.

950

m n. m.

920 890 860 830 800

0,0 km

0,4

0,8

1,2

1,6

2,0

2,4

2,8

3,2

3,6

4,0

4,4

4,8

5,2

5,6

52

Posledního lednového dne roku 2003 doletěl až na značku 214 metrů. Pravidelně se v Kulmu pořádá Světový pohár a zhruba jednou za deset let i mistrovství světa. A právě při světovém šampionátu v roce 1975 získal Karel Kodejška pro Československo první poválečnou zlatou medaili z MS. Nad Bad Mitterndorfem rovněž naleznete další ojedinělou věc – knedlíkovou restauraci. Vysoko na Knoppenbergu se choulí salaš Knödelalm. Ve dne poskytuje dech beroucí výhledy na okolní hory i údolní proláklinu, v noci vám dává prostor k fantazii díky problikávajícím světlům domů i vzdálenému hluku aut. V dřevěné restauraci vám příjemná šenkýřka naservíruje knedlíky plněné čímkoliv, co vás napadne.

Stačí zapojit fantazii. Její manžel zase přinese domácí pálenku, a bude-li mít dobrou náladu, i povypráví o své bláhové cestě v národních krojích do Kalifornie za tamním guvernérem a štýrským rodákem Arnoldem Schwarzeneggerem. Vřele doporučuji, stojí to za to!

ZPĚT DO HISTORIE Z kouzelné vesnice Tauplitz spočívající v devítisetmetrové nadmořské výšce se můžete vyvézt expresní 4sedačkou do osady Tauplitzalm. V Rakousku nemá obdoby, leží v nadmořské výšce 1 650 m n.m.

6

OBTÍŽNOST

PO STOPÁCH MISTRŮ SVĚTA

LEHKÁ

RAKOUSKO

km

STŘEDNÍ

TĚŽKÁ

AUSSEERLAND –

Nastoupit do stopy můžete přímo v obci Tauplitz–Alm, kde začíná a v níž či v jejím okolí se celá táhne. Přestože profil této trasy nepatří k nejtěžším, vysoká nadmořská výška vás určitě vyšťaví dříve, než byste čekali. Zahrnuje pouze jedno táhlé kilometrové stoupání, v jehož průběhu povyskočíte o 40 výškových metrů. Běhá se po slunečné straně horské planiny, kde si turisté jistě rádi udělají několik zastávek k obdivování alpských štítů. Od listopadu do velikonoc zde vždy najdete sníh, proto se tato trasa stává denním chlebíčkem elitních běžců.

1650 m n. m.

1640 1630 1620 1610 1600 1590 1580 0,0 km 0,4

0,8

1,2

1,6

2,0

2,4

2,8

3,2

3,6

4,0

4,4

4,8

5,2

5,6

6,0

nadmořská výška: 1 586–1 650 m n. m. délka: 6 km, stopy pro klasiku i bruslení obtížnost: středně těžká jméno trasy: Lärchwald–Loipe nástupní místo: Tauplitz-Alm občerstvení: mnoho chat a restaurací v Tauplitz-Alm

53

na horské planině Almplateau a je v zimě téměř stoprocentní zárukou dostatku sněhu. Pro svou sněhovou příhodnost přivábila lyžaře již před stoletím.

Správně, Tauplitz je jedním z nejstarších středisek Rakouska.

Do konce ledna se kvůli všeobecnému nedostatku sněhu stal Mekkou evropských běžců na lyžích. Sjížděli se tam houfně a tvrdili: „Tauplitz je jediné místo v Evropě, kde se dá momentálně dobře trénovat. Výjimkou samozřejmě nebyla ani česká reprezentace. Aby ne, když záznamy uvádějí uprostřed zimy průměrnou výšku sněhu kolem pěti metrů.

I v březnu se zde nachází většinou více než tři metry sněhu, solidní základ pro jarní lyžování.

Tauplitzalm se nachází na slunečné terase nad hranicí lesů a na první pohled vypadá chaoticky.

Domy místních obyvatel, budov hotelů, restaurací i útulných chat, zahrnující asi tisíc lůžek pro turisty, roztoušené po planině tento pocit jen umocňují!

Přesto zde panuje přátelský kolorit a platí pevná pravidla i zákazy, které se striktně dodržují. Jedno z nich například praví, že v zimě je horské letovisko autem nepřístupné, z čehož mají radost nejen děti, ale i sportovci.

Náhorní planina navíc vybízí také ke sjezdovému lyžování a snowboardingu. Středisko sahá až do výšky 1 965 metrů nad mořem a zahrnuje čtyřicet kilometrů skvěle upravených sjezdovek. Jejich menší náročnost kompenzuje volným prostorem pro vysněné sjezdy v hlubokém sněhu. Sněhový komfort zde zajišťuje moderní zasněžovací zařízení, a tak si na Tauplitzu můžete být opravdu jistí „zárukou sněhu od začátku prosince do konce dubna“.

Nejenom dostatek sněhu však činí Solnou komoru opravdu jedinečným místem pro dovolenou.

Region je ztělesněním naprosto dokonalé symbiózy.

Hory a jezera jsou spojené v jednu harmonii – harmonii vody, hor, lesů, skal, historie, tradice a kultury.

Srdce Rakouska totiž bije citlivě, ale zaručeně vás okouzlí.

CO SI NENECHAT UJÍT Metaná je tamějším sportem číslo dvě – samozřejmě hned po lyžování. Jen co zamrznou okolní jezera, vytáhnou místní na led (ne zrovna překvapivě většinou poblíž hospod). Hrají až do setmění i déle. Jen pozor, nespleťte si metanou s curlingem, ať obyvatele Štýrska neurazíte!

Milovníci moderní architektury by se neměli zapomenout projít po mostě Mercedesu v lázeňském městečku Bad Aussee. Po bouřlivých diskuzích automobilka loni vystavěla lávku ve tvaru svého loga hned vedle zimního stadionu k příležitosti místní výstavy.

Louky zůstanou bílé i na jaře, potom co odtají i poslední vločky sněhu. Na loukách je nahradí nekonečné lány narcisů. Na přelomu května a června je obyvatelé vesnic a samot poblíž Grundlsee a Ausseersee posbírají, svázají do kytic, z nichž vytvoří sochy. Na jednu sochu spotřebují zhruba 80 tisíc květů, soch je samozřejmě potřeba hned několik.

Profese pohádkáře v Solné komoře opravdu existuje. Můžete si ho objednat na narozeniny, firemní večírek i jen tak do hospody pro pobavení. Tento obor založil jeden podnikavý herec, který nemohl nalézt uplatnění v divadle či filmu.

Místní tvrdí, že udělal dobře a polepšil si nejen pracovně, ale i finančně.

Gurmáni nebudou v Ausseerlandu rozhodně trpět nechutenstvím. Mezi vyhlášené specialisty patří místní domácí mošt z rozličného ovoce, krémová dýňová polévka, sýrové halušky, bezkonkurenční dýňový olej, lahodná brusinková (či jinak ovocná) pálenka, nazdobené perníky, čokoláda Zotter s překvapivými kombinacemi chutí, a rovněž růžové víno Schilcher s decentní příchutí cibule.

54

KAM NA VÝLET

NA BĚŽKÁCH? NEVÍTE, KAM SE VYDAT? PAK NEPOHRDNĚTE NAŠÍ PŘEHLEDNOU TABULKOU ZAHRNUJÍCÍ VŠECHNY PRAVIDELNĚ UPRAVOVANÉ STOPY V OBLASTI SOLNÉ KOMORY. MŮŽETE SI JEDNODUŠE VYBRAT DLE SVÝCH ZÁJMŮ. JSTE LYŽAŘ TURISTA, NEBO AKTIVNÍ SPORTOVEC? RADĚJI SE PŘI JÍZDĚ KOCHÁTE, NEBO JEN POLYKÁTE KILOMETRY? AŤ TAK ČI TAK, V AUSSEERLANDU SI URČITĚ BEZ PROBLÉMŮ VYBERETE. OBLAST

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Altaussee

Bad Aussee

Grundlsee Pichl-Kainisch

JMÉNO TRASY

Blaa–Alm–Loipe Orts–Loipe Anschluss Grundlsee Sonnen–Loipe 1 Sonnen–Loipe 2 Panorama–Loipe Verbindung Altaussee Mosern/Gasthof Schraml Gössl/Toplitzsee Ödensee–Loipe

KM KLASICKY

KM BRUSLENÍ

KM CELKEM

8,5 1 3 2,3 2,7 8 5 3,5 2,3 20

8,5 1 – 2,3 2,7 8 – 3,5 2,3 2

17 2 3 4,6 5,4 16 5 7 4,6 22

POZNÁMKA

cesta pro pěší vede podél běžecké trasy osvětlený okruh v centru, pro začátečníky turistická trasa, společně s č. 7 spojující Altaussee s Grundlsee cesta pro pěší vede podél běžecké trasy cesta pro pěší vede podél běžecké trasy krásné výhledy do okolí spolu s č. 3 spojuje Grundlsee s Altaussee vhodná trasa pro začátečníky vhodná trasa pro začátečníky kolem jezera Ödensee, trasa začíná i končí v Bad Mitterndorfu

OBLAST

JMÉNO TRASY

11 12 13 Bad Mitterndorf 14 15 16 17 Tauplitz-Ort 18 19 Tauplitz-Alm 20

Rödschitzer Moor–Loipe Neuhofener Loipe Heilbrunner Loipe Krungl–Loipe Kulmu–Loipe Sport–Loipe Orts–Loipe Freiberg–Loipe Lärchwald–Loipe Sturzhahn–Loipe

Celkový počet kilometrů tras v oblasti

KM KLASICKY

KM BRUSLENÍ

KM CELKEM

8,5 5,5 8,4 5,6 6,4 5,5 7 8 6 5

8,5 5,5 8,5 5,6 6,4 5,5 7 8 6 5

17 11 16,9 11,2 12,8 11 14 16 12 10

122,2

96,3

218,5

POZNÁMKA

dobře značená a oblíbená trasa součást tzn. Trasy Solnou komorou trasa vede podél vřídel vhodná pro rekreační až sportovní lyžaře prochází pod mamutím můstkem v Kulmu závodní trasa homologovaná FIS plná krásných výhledů nachází se na slunečné straně tréninková trasa špičkových běžců kvalitní běžecké podmínky již od listopadu

Pozn. Trasy číslo 2, 4, 5, 6, 10, 11, 12, 14, 15, 18 a 20 jsou lehké, vhodné pro začátečníky, sportovní lyžaře i pro rodiny s dětmi, v mapě jsou označeny modrou barvou.

Trasy číslo 1, 3, 7, 8, 9, 13, 16, 17, 19 jsou obtížnějšího ražení, vhodné pro sportovní, výkonnostní až vrcholové lyžaře. Jsou označeny barvou červenou.

55

56

ČENKOVICE, NA HORIZONTU BUKOVÁ HORA

text: Tomáš Hermann, Karolína Pilařová

ORLICKÉ POHÁDKOVÝ KRAJ PRÁVEM POHÁDKOVÝ KRAJ – NEJEN KVŮLI KAČENCE, ALE I KVŮLI DUŠI A VZEZŘENÍ.

DLOUHÉ ROKY OPOMÍJENÝ RÁJ BĚŽKAŘŮ DNES ZAČÍNÁ STOUPAT NA VÝSLUNÍ ZÁJMU. PERFEKTNĚ UPRAVENÉ STOPY PROTKÁVAJÍ PŘÍJEMNĚ NÁROČNÝ TERÉN, VE KTERÉM OSPALÉ SAMOTY A MRAZIVÝ CHLAD PRVOREPUBLIKOVÝCH PEVNOSTÍ STŘÍDAJÍ DECHBEROUCÍ VÝHLEDY NA DALŠÍ ČESKO–MORAVSKÉ MASÍVY. O MLŽNĚ PŘÍZRAČNÉ HŘEBENY A TAJEMNĚ STRMÁ ÚDOLÍ SE TŘE ČISTÝ VZDUCH, KTERÝ JEN NESMĚLE ZAHŘÍVAJÍ SLUNEČNÍ PAPRSKY. TÍM VŠÍM SE VYZNAČUJÍ ORLICKÉ HORY, K NIMŽ JE PŘÍVLASTEK „MAGICKÉ“ ŠITÝ NA MÍRU.

foto: PAVEL SVĚDIROH

„NA ORLICKÉ HORY NEPRÁVEM SE U NÁS ZAPOMÍNALO. NEVYNIKAJÍŤ SICE HOR SVÝCH OHROMNOSTÍ, ALE S TEMEN JEJICH JSOU DALEKÉ A KRÁSNÉ VÝHLEDY A POHLEDY K NÁM DO ČECH, DO MORAVY I DO ZTRACENÝCH KONČIN SLEZSKÝCH I DIVOKÝCH… VŠECHEN TEN KRAJ PAK JE TÍM PŮVABNĚJŠÍ, PONĚVADŽ JE RÁZU ZACHOVALEJŠÍHO, A PROTO PŘÍTELI NERUŠENÉ, NESTROJENÉ PŘÍRODY A MILOVNÍKU KRÁSY KRAJINNÉ TÍM VÍTANĚJŠÍ.“ ALOIS JIRÁSEK „Z ORLICKÝCH HOR“

foto: RADEK HOLUB

57

NA HŘEBENECH

HORY OBJEVOVANÝ Orlické hory se rozkládají na severovýchodě Čech při hranici s Polskem. Více než padesátikilometrový hřeben se nápadně vzpíná u Olešnice a táhne se, rozdělen koryty Divoké a Tiché Orlice, až k Bukové hoře u Čenkovic. Od Vrchmezí po Anenský vrch vytváří souvislé horské pásmo bez výraznějších výškových rozdílů či členění. Nabízí tak dlouhou, rovnou magistrálu jak stvořenou pro běžkaře i malebné výhledy do okolí.

Nejblíže k nebi sahá Velká Deštná – se svými „slušnými“ 1 115 metry, podporována dalšími deseti

vrcholky sahajícími nad tisíc metrů nad mořem. Souběžně s hřebenem Orlických hor se táhne na území Polska pohoří Góry Bystrzyckie s nejvyššími body Jagodna (977 m n. m.) a Sasanka (965 m n. m.).

Hradba Orlických hor, která přirozeně vytváří hranice české kotliny, se poměrně ostře vzdouvá nad okolním terénem. Prudké svahy oblých kopců vzbuzují nejen sentimentální nálady, ale rovněž vytváří vynikající podmínky pro lyžařskou turistiku, sjezdové lyžování a snowboarding.

KRAJ PŘIROZENÝCH ROZHLEDEN V geomorfologickém členění se Orlické hory dělí do tří částí – nejvýše ční na severozápadu Deštenská hornatina, nejmenší a nejníže položenou část pohoří tvoří Mladkovská hornatina (Adam, 765 m) a východní výspu představuje Bukovohorská hornatina (Suchý vrch, 995 m). Modelace hor probíhala až do třetihor, kdy se podél zlomů postupně vyzdvihovaly zemské kry. Hřbet Orlických hor vyběhl zalomením paroviny. Horské pásmo je tvořeno moldanubikem, tj. sérií hornin, vzniklých z usazenin starohorního moře, jež byly později zvrásněny v horstvo. Zastoupeny jsou ruly, částečně svory, krystalický vápenec, žula a křemenec.

Orlické hory spadají do labsko-oderského povodí.

Nejznámějšími řekami této oblasti jsou již zmiňované Divoká a Tichá Orlice, které rovněž daly horám do vínku své jméno. Divoká Orlice pramení v rašeliništích Czarne bagno a Topielisko (750 m), ležících ještě na polském území. Tichá Orlice vplouvá na denní

58

CO NEMINOUT? Sfinga na Kamenci Jedná se o jediný geologický útvar na území chráněné krajinné oblasti Orlické hory, který je zařazen mezi přírodní památky. Kamenec, někdy nesprávně označovaný jaké Vápenný vrch, je západní rozsochou Koruny (1 100 m), vybíhající do údolí Zdobnice. Vzrostlý les už poněkud skrývá zdejší nejvýraznější skalisko, téměř 40 metrů široké a až 10 metrů vysoké. Zvýrazňuje jej převislý blok podoby hlavy, při troše obrazotvornosti připomínající sfingu. Zajímavostí přírodní památky Sfinga i skal Kamence je bezpočet drobných zrnek nerostu granátu v pevném, prokřemenělém svoru.

ZEMSKÁ BRÁNA

světlo pod vrcholy samostatného masívu Jeřáb mezi Bukovohorskou hornatinou a Králickým Sněžníkem.

Obě řeky, které se spojují u Týniště nad Orlicí, napájí je především řetěz potoků ze svahů hor. Romantická slepá ramena, četné meandry, smutně odstavené tůně, tajemné bažiny i sevřené řečiště obou řek si za mlhavými pohledy uchovávají svá staletá tajemství i vzácnou říční nivu. Divoká Orlice na sebe upozorňuje zejména mezi Bartošovicemi a Čihákem, kde proráží horský masív a vytváří překrásné balvanové úzké řečiště, tzv. Zemskou bránu.

Výchozím bodem pro vstup do Orlických hor jsou především města Náchod, Nové Město nad Metují, Dobruška, Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Vamberk, Žamberk, Letohrad,

foto: ROMAN ZAKOPAL

Neratov Barokní neratovský kostel Panny Marie Nanebevzaté byl vystavěn v letech 1723–33. Severo-jižní orientace umožňuje, že sluneční paprsky dopadají v poledne na Boží hod vánoční přímo na svatostánek. V květnu 1945 kostel po zásahu střely z pancéřové pěsti Rudé armády vyhořel. V roce 1973 byl vydán demoliční výměr, ale prostředky naštěstí scházely. V roce 1990 byl kostel zapsán do Státního seznamu památek. Sdružení Neratov se od roku 1991 snaží o obnovení zdejšího poutního místa a o záchranu kostela. Od té doby se vytváří nová neratovská tradice – mše svaté pod širým nebem. Pravidelně probíhají i noční mše.

Ústí nad Orlicí, Lanškroun, Choceň, Jablonné nad Orlicí a Králíky. Hřeben Orlických hor téměř dokonale kopíruje hlavní turistická tepna – dálková trasa nazvaná Jiráskova horská cesta, poskytující přirozenou rozhlednu do údolí.

Začíná v Broumově a přes Hronov a Náchod vstupuje údolím Metuje do oblasti Orlických hor. Na hlavní hřeben se dostaneme přes Olešnici se stoupáním na Vrchmezí. Cesta dále vede přes Šerlich, kolem Velké Deštné, Komářího vrchu až k Haničce, kde následně vstupuje do Žamberských lesů. U Zemské brány překračuje Divokou Orlici, v Mladkově Orlici Tichou a stoupá na Suchý vrch, odkud míří do výletního centra Jablonného nad Orlicí. Cesta končí až v Litomyšli. Vyznačena a na počest spisovatele Aloise

Kunvald Obec má pro náš národ historický význam, neboť se zde v letech 1457 či 1458 usadila skupina lidí myšlenkově vycházející z učení Petra Chelčického a dala základ nové české církvi – Jednotě bratrské. Vůdcem Jednoty bratrské v počátcích byl její zakladatel Řehoř Krajčí, synovec Jana Rokycany.

Pronásledováním ke konci vlády krále Jiřího byli bratři z Kunvaldu i jeho okolí vyhnáni a centrem Jednoty se stala Mladá Boleslav a Litomyšl.

Později, v dobách, kdy do Jednoty bratrské mohli vstupovat šlechtici i vzdělanci, získala do svých řad mnohé vlivné a významné osobnosti českého království a časem se stala nejvýznamnější protestantskou církví u nás.

Muzeum řemesel Díky ojedinělé expozici se můžeme „vrátit“ do dob našich pradědečků a připomenout si některá řemesla v dnešní době již mnohdy zapomenutá.

Muzeum je součástí Společenského centra Nový Dvůr v Letohradě, které se nachází ve 250 let staré budově barokní sýpky 300 metrů východně od náměstí. Návštěvu muzea lze spojit i s příjemně stráveným časem v místní stylové restauraci.

Jiráska pojmenována byla roku 1921. I v Podorlicku se je na co dívat, nachází se zde totiž velký počet dochovaných šlechtických sídel, často vyšperkovaných rozlehlými parky. Namátkou jmenujme alespoň zámky v Novém Městě nad Metují, Opočně, Častolovicích, Doudlebách nad Orlicí, Rychnově nad Kněžnou, či hrady Potštejn, Litice a Lanšperk.

HŘBITOV SKLÁŘSTVÍ Trvalé osídlení regionu se datuje do 10. až 11. století, kdy docházelo k prvnímu zakládání osad. Obzvláště se tak dělo při zemských stezkách a podél toku řek.

Kromě obchodu se obyvatelsko věnovalo hlavně zemědělství, postupem času i lesnictví, sklářství a textilní výrobě.

V průběhu třináctého a čtrnáctého století se zahušťovala síť sídlišť v podhůří, samotné hory však zůstaly pokryty hlubokými hvozdy a osídlováním nebyly téměř poskvrněny. Mezi jednu z nejstarších vesnic tak patří Deštné v Orlických horách, kde již minimálně roku 1358 stálo panství cisterciánského kláštera Svaté Pole.

Zhruba v této době se do Orlických hor začínalo pomalu vkrádat sklářství. Činnost hutí se rychle rozšiřovala díky ideálním podmínkám k výrobě skla, aby pak kulminovala dvakrát – nejprve v šestnáctém a pak v osmnáctém století.

Sklářství se vedle zpustošených lesů rovněž výrazně podepsalo na způsobu a rychlosti osídlování Orlických hor. Vedle české populace přitahovalo od šestnáctého století i vysoké procento Němců. Nadměrné kácení hraničních lesů poškozovalo bohatství hor, navíc hvozdy nebyly dostatečně obnovovány, což vývoj sklářství opětovně brzdilo. Na odlesněných pláních se usazovali zemědělci, obyvatelé si často přilepšovali i tkalcovstvím.

V osmnáctém století oheň, který dával obživu tisícovkám lidí mnoha generací, vyhasl, zůstal pouze hřbitov sklářské výroby, hustá sít‘ horských vesnic a odlesněné a zgermanizované Orlické hory. Jako poslední ukončila svoji činnost Karolinina huť v Zákoutí roku 1911.

foto: PAVEL SVĚDIROH

59

ŘÍČKY V O.H., DOLNÍ STANICE VLEKU NA ZAKLETÝ

ORLICKÉ HORY V ČÍSLECH 4,2 °C – průměrná roční teplota v oblasti Velké Deštné 11 – počet tisícovek – podle velikosti: Velká Deštná, Orel (Koruna), Větrník (Jelenka), Malá Deštná, Vrchmezí, Sedloňovský vrch, Tetřevec, Maruša, Kamenný vrch, Šerlich, Střední vrch (Homole) 20 – přibližně tolik sklářských hutí působilo v Orl. horách v rozmezí od 16. do počátku 20. století, poslední, v Deštném-Zákoutí, ukončila činnost v roce 1910 86,6 % – zastoupení smrku v současných lesích (buk 4,6 %, jedle 2 %) 108 – známých druhů pavouků 160 – zamračených dní ročně ve vyšších polohách, oproti 35 dnům jasným 204 km² – je rozloha CHKO Orlické hory vyhlášené v roce 1969 700–800 mm – celkový dlouhodobý úhrn srážek v podhorských polohách (na hřebenech je to okolo 1 300 mm) 789 m – průměrná nadmořská výška v CHKO Orlické hory 1 115 m – nadmořská výška nejvyšší hory Velké Deštné 1653 – zastřelen poslední medvěd na kvasinském panství 1875 – otevřena železná dráha z Chocně přes Týniště do Náchoda a dále do Kladska 350 000 let př. n. l. – nejstarší známé osídlení (Mělčanský kopec u Dobrušky, nález valounových nástrojů)

FASHION & FUNCTION nová kolekce 2007–2008 premiéra na ISPO a Sportprague 07 módní a technologické novinky nové logo od Studia Najbrt www.kama.cz K A M A s p o l . s r. o. | K a m ý ck á 2 4 1 | 1 6 0 0 0 P r a h a 6 T + 4 2 0 2 3 3 9 2 0 4 1 2 | F + 4 2 0 2 3 3 9 2 0 4 1 7 | E k a m a @ k a m a . c z | w w w. k a m a . c z

(tjh, rz)

60

PO STOPĂ CH JIRĂ SKA

POHLED OD MASARYKOVY CHATY

O POLĂ KU I STAĹ˜IÄŒKĂ?CH BUCĂ?CH Vegetace OrlickĂ˝ch hor, tak jak vypadala pĹ™ed zĂĄsahem Ä?lovÄ›ka do krajiny ve tĹ™inĂĄctĂŠm stoletĂ­, byla vĂ˝sledkem vĂ˝voje rostlinstva ve Ä?tvrtohorĂĄch.

Z vegetaÄ?nĂ­ch rekonstrukcĂ­ vyplĂ˝vĂĄ, Ĺže podstatnĂĄ Ä?ĂĄst pohoří (cca 90 %) byla pĹŻvodnÄ› kryta bukovĂ˝mi porosty. Dnes je vĹĄak vĹĄechno jinak. VÄ›tĹĄina pĹŻvodnĂ­ch lesĹŻ byla ve stĹ™edovÄ›ku odtěŞena pro potĹ™eby sklĂĄĹ™stvĂ­ a kutnohorskĂ˝ch dolĹŻ. Ve vĂ˝sadbÄ› se prosadil neĹĄĹĽastnĂ­k smrk ztepilĂ˝, kterĂ˝ dnes zaujĂ­mĂĄ 83 procent vĹĄech lesĹŻ OrlickĂ˝ch hor. PokroucenĂŠ siluety staĹ™iÄ?kĂ˝ch bukĹŻ dnes zanechĂĄvajĂ­ smutnĂ˝ dojem pomnĂ­kĹŻ minulosti.

Na zaÄ?ĂĄtku dvacĂĄtĂŠho stoletĂ­ byly plochy zalesĹˆovĂĄny nevhodnĂ˝mi sazenicemi smrkĹŻ, osivem stromĹŻ z mnohem niŞťích poloh Podorlicka nebo jinĂ˝ch zemÄ›pisnĂ˝ch oblastĂ­ tehdejĹĄĂ­ho Rakouska-Uherska.

Po uvedenĂ­ do provozu tepelnĂŠ elektrĂĄrny ve ChvaleticĂ­ch se zaÄ?al v osmdesĂĄtĂ˝ch letech minulĂŠho stoletĂ­ vlivem imisĂ­ rapidnÄ› zhorĹĄovat stav smrkovĂ˝ch porostĹŻ na hĹ™ebenu, kterĂŠ musely bĂ˝t odtěŞeny. RozsĂĄhlĂŠ holiny rozklĂĄdajĂ­cĂ­ se od Ĺ erlichu aĹž po AnenskĂ˝ vrch byly osazeny smrkem ztepilĂ˝m, smrkem pichlavĂ˝m, kleÄ?Ă­m i nÄ›kterĂ˝mi listnĂĄÄ?i. Jejich stav ovĹĄem zdaleka nenĂ­ ideĂĄlnĂ­.

V oblasti OrlickĂ˝ch hor pĹ™evlĂĄdajĂ­ zĂĄpadnĂ­ vÄ›try, v zimnĂ­m obdobĂ­ Ä?asto vane z Kladska nepříjemnĂ˝ vĂ­tr, jemuĹž se říkĂĄ PolĂĄk.

foto: PAVEL SVÄšDIROH

Ĺ erlich DĂ­ky turistickĂŠ MasarykovÄ› chatÄ› (v majetku KÄŒT), kterĂĄ leŞí pod jeho vrcholem (1 027 m), se jednĂĄ o jedno z nejvĂ­ce navĹĄtÄ›vovanĂ˝ch mĂ­st OrlickĂ˝ch hor. RozklĂĄdĂĄ se u silnice spojujĂ­cĂ­ DeĹĄtnĂŠ v O. h. s OrlickĂ˝ch ZĂĄhořím a tamnĂ­m hraniÄ?nĂ­m pĹ™echodem do Polska. ZajĂ­ĹždĂ­ tam skibusy i cyklobusy.

Ideålní výchozí bod na hřebenovÊ túry. Od 17. století zde ståla horských osada Scherlich Graben.

V dosahu je nĂĄrodnĂ­ přírodnĂ­ rezervace BukaÄ?ka (1 km), Ä?i hotel a restaurace Ĺ erliĹĄskĂ˝ MlĂ˝n (2 km).

POVÄšSTMI OPĹ˜EDENÉ OrlickĂŠ hory nabĂ­zejĂ­ kromÄ› svĂ˝ch nevĹĄednĂ­ch krĂĄs rovněŞ mnoho architektonickĂ˝ch pamĂĄtek. Vedle jiĹž zmiĹˆovanĂ˝ch zĂĄmkĹŻ a palĂĄcĹŻ v podhůří zde naleznete kaple, mnoho chat na hĹ™ebeni a rovněŞ nÄ›kolik rozhleden na vrcholcĂ­ch. ÄŒasto byly Ä?i dodnes jsou prĂĄvÄ› chaty a rozhledny spojeny v jednu stavbu Ä?i spolu desĂ­tky let ĹžijĂ­ v dokonale slazenĂŠ symbiĂłze.

Nezřídka jsou tyto budovy rovněŞ opředeny pověstmi.

Jednou z nejkrĂĄsnÄ›jĹĄĂ­ch a nejtajemnÄ›jĹĄĂ­ch staveb hor je KunĹĄtĂĄtskĂĄ kaple, krÄ?Ă­cĂ­ se na hlavnĂ­m hĹ™ebenu hor ve výťce 1 035 m n. m. na kraji mohutnĂŠho vrchoviĹĄtnĂ­ho raĹĄeliniĹĄtÄ›. SlouĹžila jako mĂ­sto k bohosluĹžbÄ› dĹ™evaĹ™skĂ˝ch dÄ›lnĂ­kĹŻ i k oddechu pĹ™i namĂĄhavĂŠm pĹ™echodu pĹ™es hĹ™bet OrlickĂ˝ch hor a jako mĂ­sto podÄ›kovĂĄnĂ­ za ĹĄĹĽastnĂŠ zvlĂĄdnutĂ­ cesty. PovÄ›st pravĂ­, Ĺže v mĂ­stech, kde stojĂ­ KunĹĄtĂĄtskĂĄ kaple, se kdysi rozklĂĄdalo bohatĂŠ mÄ›sto. Jeho zĂĄnik pĹ™edpovÄ›dÄ›l jeho chamtivĂ˝m obyvatelĹŻm neznĂĄmĂ˝ poutnĂ­k potĂŠ, co mu odmĂ­tli poskytnout přístĹ™eĹĄĂ­. ZemÄ› se rozevĹ™ela, zhĂ˝ralĂŠ mÄ›sto zmizelo v hlubinĂĄch a na povrchu zbyly jen baĹžiny uprostĹ™ed lesĹŻ.

NynĂ­ uĹž v OrlickĂ˝ch horĂĄch naleznete jen tichou krĂĄsu hor opĹ™edenou pohĂĄdkovĂ˝mi bytostmi KaÄ?enkou, KrakonoĹĄem a RampuĹĄĂĄkem. PrvnĂ­ z devatera KaÄ?enÄ?inĂ˝ch pravidel zakazuje vstup zlĂ˝m silĂĄm, stejnÄ› jako zlobÄ› a zĂĄvisti. Tak nevĂĄhejte a pojÄ?te se pomalu a pokornÄ› kochat OrlickĂ˝mi horami i Podorlickem, o jejichĹž krĂĄse psal i Alois JirĂĄsek.

Velkå Deťtnå Nejvyťťí bod Orlických hor – 1 115 metrů nad mořem, dříve Sedmihradskå hora. Na vrcholu stojí malå dřevěnå rozhledna. Euroregion Glacensis uvaŞuje o stavbě 27 m vysokÊ rozhledny, ale zatím nepanuje shoda s majitelem pozemků Janem Kolowratem.

Kunťtåtskå kaple Barokní kaple Navťtívení Panny Marie stojí na hlavním hřebeni Orlických hor ve výťce 1 035 m přímo u Jiråskovy horskÊ cesty (cyklistÊ se mohou ke kapli dostat z Pěticestí). SlouŞila jako místo k bohosluŞbě dřevařských dělníků, kteří větťinou pochåzeli z Tyrol a do Orlických hor byli pozvåni za prací. Dřevo, kterÊ těŞili, se dodåvalo do kutnohorských dolů a do místních sklåren.

SuchĂ˝ vrch SuchĂ˝ vrch (995 m) je dvouvrcholovĂ˝ protĂĄhlĂ˝ masĂ­v, nejvyĹĄĹĄĂ­ bod BukovohorskĂŠ hornatiny, vĂ˝chodnĂ­ vĂ˝spy OrlickĂ˝ch hor. Od hlavnĂ­ho hĹ™ebene je oddÄ›len toky DivokĂŠ a TichĂŠ Orlice. Dominantou SuchĂŠho vrchu je rozhledna, kterĂĄ pĹ™ilĂŠhĂĄ ke KramĂĄĹ™ovÄ› chatÄ› z 20. let minulĂŠho stoletĂ­. Kdysi vyhlĂĄĹĄenĂ˝ objekt vĹĄak roku 2003 vyhoĹ™el. VěŞ je opravena a v provozu vÄ?etnÄ› bufetu. NesmĂ­me zapomenout ani na druhĂ˝ niŞťí vrchol (983 m), kterĂ˝ se nazĂ˝vĂĄ Bradlo. Je tvoĹ™en aĹž 5 metrĹŻ vysokĂ˝mi bĹ™idliÄ?natĂ˝mi ĹĄpicemi a pĹ™evisy. Z mĂ­sta jsou nĂĄdhernĂŠ vĂ˝hledy na hĹ™eben OrlickĂ˝ch hor, Kladskou kotlinu a pĹ™i dobrĂŠ viditelnosti aĹž na KrkonoĹĄe.

ZemskĂĄ brĂĄna ChrĂĄnÄ›nĂ˝ přírodnĂ­ vĂ˝tvor a oblĂ­benĂŠ vĂ˝letnĂ­ mĂ­sto, kde se tok dosud hraniÄ?nĂ­ Ĺ™eky DivokĂŠ Orlice obracĂ­ smÄ›rem do vnitrozemĂ­, kdyĹž protĂ­nĂĄ hĹ™bet OrlickĂ˝ch hor. RomantickĂŠ ĂşdolĂ­ je obklopenĂŠ skalnĂ­mi masĂ­vy, Ĺ™eÄ?iĹĄtÄ› zdobĂ­ malĂŠ, velkĂŠ a jeĹĄtÄ› vÄ›tĹĄĂ­ balvany. Symbolem mĂ­sta je kamennĂ˝ most z roku 1903, kterĂ˝ byl v letech 2004–05 rekonstruovĂĄn.

Nedaleko je znĂĄmĂĄ PaĹĄerĂĄckĂĄ lĂĄvka a LedříÄ?kova skĂĄla s jeskyĹˆkou, kde s skrĂ˝val v 1. polovinÄ› 19. stoletĂ­ legendĂĄrnĂ­ zbojnĂ­k.

ĂƒĂ„Ă‹ • ÀÄà ºÀ¸º• ¡Äɕ–

61

JAK JE TO S KAČENKOU,

text: Tomáš Hermann, Roman Zakopal

RAMPUŠÁKEM RAM A KRAKONOŠEM?

foto: ARCHIV

V DÁVNÝCH DOBÁCH BYLO ÚZEMÍ DNEŠNÍCH ORLICKÝCH HOR POHÁDKOVOU ZEMÍ KAČENČINY ŘÍŠE. A VE VYPRÁVĚNÍ LASKAVĚ PANUJE PŮVABNÁ DÍVKA KAČENKA DODNES. JE DOBROTIVÁ A SPRAVEDLIVÁ JAKO SAMA HORSKÁ PŘÍRODA. POCTIVÝM A CHUDÝM POMÁHÁ, POVALEČE A NEPOCTIVCE TRESTÁ.

42 km........ Mladkov

35

37 km........ Adam

30

33,5 km... Zemská brána

19 km........ Anenský vrch

30,5 km... Žamberské lesy

16,5 km... Mezivrší

25

24 km........ hájovna Hanička

12 km........ Kunštátská kaple

8 km........... Pod Homolí

3,5 km...... Velká Deštná

0 km........... Masarykova chata

20

m n. m.

1200 1000 800 600 400 0 km

5

10

40

45

50

nadmořská výška: 508–1115 m n. m. vhodnost trati pro klasiku: ano vhodnost pro skate: ano lanovky a vleky: nejsou potřeba sezóna: začátek prosince–konec března ubytování: Masarykova chata, pension Hofman, chata Kukačka, hotel Praha, chara Orličan a další občerstvení: Masarykova chata, kiosek Horské služby, hájovna Hanička, restaurace v Rokytnici v O. h., Českých Petrovicích nebo Mladkově parkoviště: Šerlich – cca. 20 míst půjčovna lyží a servis: ano, v lyžařském areálu Deštné v O. h. převlékárna: ne, lze využít sociálního zařízení Masarykovy chaty www odkaz na středisko: není, nejvíce informací naleznete na www.orlickehory.net doprava: Praha–Deštné v O. h.

170 km Brno–Deštné v O. h.

170 km Ostrava–Deštné v O. h.

240 km

Nejen krásou zimní krajiny, ale i svou malebností lákají Orlické hory milovníky běžek.

Přitom do nedávné doby stály tak trochu stranou zájmu, dnes už je situace jiná, přesto zde není hlava na hlavě.

Navíc nikomu nevadí, že jste přijeli s předloňským modelem lyží. Nejste v Krkonoších.

Přitom je máte při dobré viditelnosti jako na dlani!

MASARYKOVA CHATA NA ŠERLICHU

Celý hlavní hřeben zpřístupňuje dálková trasa nazvaná Jiráskova horská cesta. My naší tůru začneme na Šerlichu u Masarykovy chaty, kam nás doveze skibus z Deštného v O. h..

Od parkoviště zvolna stoupáme kolem Malé Deštné ke kiosku Horské služby (možnost občerstvení o víkendech). Odtud vede krátká odbočka na nejvyšší vrchol Orlických hor – Velkou Deštnou (1 115 m), při dobré viditelnosti možno spatřit i vrchol Sněžky. Cesta pokračuje přes Homoli (rovných 1 000 m) a Tetřevec (1 043 m) ke Kunštátské kapli. Odtud sjedeme na známou křižovatku Pěticestí, kde je také chata Horské služby.

Následně zvolna stoupáme ke Komářímu vrchu (992 m) a mírným sjezdem dojedeme do sedla Mezivrší, kde přetneme silničku z Říček do Černé Vody a pokračujeme na Anenský vrch (991 m).

42 km

Cestou míjíme objekty pohraničního opevnění z doby před 2. světovou válkou, včetně odbočky k pevnosti Hanička. Krátce na to dojedeme k hájovně Hanička, kde je možné se posilnit v kiosku u silnice, to již máme v nohách 24 kilometrů. Odtud je též možné si trasu zkrátit a odbočit po modré značce do Rokytnice v O. h. K vlaku či autobusu to máme šest km.

Pokud jste „ve formě“ a cítíte svěží na zdolání dalších šestnáct kilometrů, můžete dále pokračovat Žamberskými lesy stále po červené značce a sledovat tak linii opevnění až k Zemské bráně, a přes renovovaný most dojet do Českých Petrovic, které nabízejí několik možností občerstvení. Následně vystoupáme na Adam, odkud nás čeká již jen sjezd do Mladkova. Zde je si můžete sednout na vlak, který jezdí z Hanušovic do Letohradu.

ORLICKÉ HORY

15

TĚŽKÁ

foto: PAVEL SVĚDIROH

STŘEDNÍ

a říčky. Nadělá polomů a škod po celé lesní krajině Orlických hor. Takto rozzuřen a rozezlen se vrací domů pod Sněžku. Zdá se, že i během této zimy byl Krakonoš odmítnut…

Po čase ho zlost přejde a urážka přebolí. Zlobí jej pouze Trautenberk a jemu podobní. Krakonošovi se opět zasteskne po Kačence s nadějí, že tentokrát nebude odmítnut, a tak se po čase opět vypraví na námluvy. Přece jenom, co kdyby…?

Tak nějak zní převyprávěná pověst o princezně Kačence. Podle jiné verze pověstí je Kačenka Kra-

JIRÁSKOVOU STEZKOU OD ZÁPADU K VÝCHODU ORLICKÝCH HOR

OBTÍŽNOST LEHKÁ

Do Kačenčiných hor prý občas zajíždí vládce sousedních hor – sám pan Krakonoš. Otázka zní proč?

Odpověď je jednoduchá: vždyť i pohádkové bytosti se dokáží zamilovat. Krakonoš by si rád vzal Kačenku za ženu a odvezl si ji s sebou do Krkonoš.

Ta však má příliš ráda své kouzelné hory a nechce je opustit. A tak soustavně, i když laskavě a citlivě Krakonoše odmítá, vládce se však vždy hluboce urazí.

Popadne jej strašný hněv zhrzeného muže a uvede v činnost všechny ničivé síly, kterými vládne. Metá blesky a hromy, rozvodní všechny potůčky, potoky

62

Ze sedla se můžeme vydat dvěma základními směry, buď do oblasti Suchého vrchu nebo k Bukové hoře.

Vydejme se nejprve k Suchému vrchu. Z Červenovodského sedla vybíhá severním směrem na Suchý vrch asi čtyři kilometry dlouhá silnička, v zimě někdy nesjízdná, a přímější lyžařská cesta s udržovanou stopou. Bylo by chybou z rozcestí Pod Bradlem nepokračovat na Suchý vrch (995 m), kde je rozhledna a bufet. Malá zajížďka na Bradlo (983 m) nás pak odmění nádhernými výhledy.

Ze Suchého vrchu se můžeme vrátit buď na parkoviště do sedla nebo budeme pokračovat směrem na Mladkov (kam až vede naše mapka), ale pod vrcholem Bouda (845 m) zabočíme vlevo, krátce pojedeme směr Těchonín (tvrz Bouda), ale po pěti stech metrech nás stopa povede opět vlevo po úbočí Suchého vrchu se budeme stáčet zpět k Červenovodskému sedlu. Kam se vrátíme po absolvování asi 18 km. Z trasy je možné také odbočit a sjet přes Jamné nad Orlicí do Jablonného. A jak vypadá cesta opačným směrem, tedy k Bu-

kové hoře? Z Červenovodského sedla stoupá lyžařská stopa na návrší Jeřábka, místní mu říkají „Náměstíčko“, kde je centrum zdejšího běžkařského areálu s orientační mapou tras různých délek i náročností. Odtud lze zvolit až tři trasy: kolem Bukové hory zleva či zprava, nebo přes její vrchol (958 m). Trasy lze různě kombinovat, včetně výletu na Hoblovnu (773 m), sedlo mezi Čenkovicemi a Výprachticemi (začátek naší mapky), která měří 15 kilometrů. Několik možností občerstvení nabízejí Čenkovice, kam lze zajet po sjezdovkách, které dvakrát protínají běžecké trasy.

V lyžařském areálu Buková hora–Suchý vrch jsou tratě pravidelně strojově upravovány z prostředků obcí Sdružení Orlicko a Lesů ČR. Trasy uchvátí běžkaře takřka za každého počasí. Při dobré viditelnosti pak nabídnou úžasné výhledy od Sněžky přes Kladsko, Králický Sněžník až po Praděd na severu; od Kunětické hory, přes Českomoravskou vysočinu až po výběžky Drahanské vrchoviny na jihu.

18 km........ Mladkov

12

16,5 km... U křížku

10

13,5 km... Pod Vysokým kamenem

7 km........... Hvězda

11,5 km... Nad Boudou

1000

TĚŽKÁ

9,5 km...... K Suchému vrchu

SUCHÝ VRCH

STŘEDNÍ

LEHKÁ 5,5 km...... Červenovodské sedlo

V nejvýchodnější části Orlických hor, v oblasti zvané Bukovohorská hornatina, se nacházejí ideálně položené a výborně dostupné běžecké tratě, které v oblasti Červenovodského sedla (neplést s Červenohorským sedlem v Jeseníkách!) protíná státní silnice ve směru od Jablonného nad Orlicí, resp. Červené Vody.

V místě (814 m) je k dispozici rozsáhlé parkoviště a bufet, zajíždějí sem i skibusy.

OBTÍŽNOST

0 km........... Hoblovna

ORLICKÉ HORY

km

BĚŽKAŘŮ RÁJ ANEB KOLEM BUKOVÉ HORY A SUCHÉHO VRCHU

foto: MIROSLAV HERMANN

18

4 km........... Náměstíčko

ČESKÉ PETROVICE

KAČENČINA POHÁDKOVÁ ŘÍŠE – DEVATERO ARTIKUL KAČENČINÝCH 1. Kačenčina říše jesti zemí pohádkovou, pročež je do ní zlým silám, stejně jako zlobě a závisti vstup zakázán.

2. O osudu říše této rozhoduje paní hor Kačenka a vláda její, kteroužto z vůle princezny hor starostové obcí horských a podhorských tvoří.

3. Pohádková říše složena jesti z Kačenčina království na hlavním hřebeni hor, Rampušákova údolí kolem Orlického Záhoří, údolí víly Julinky, stejně tak ze všech vodnických sídel, království permoníků, čertovských doupat, lesů hejkalů, skal ohnivých mužíčků, blat bludiček a úkrytů všech pohádkových bytostí, včetně hradů a zámků, kde se bílé paní zdržují.

4. V zimě, kdy pro množství sněhu tuze práce přibývá, pomáhá Kačence Rampušák, přítel a poradce lyžařů, Horské služby a lyžařských škol.

5. Každý vandrovní, putující horami Orlickými, jesti povinován chovati se tak, aby přírody neničil, obydlí pohádkových bytostí nebořil, nikomu neubližoval a nikoho bez příčiny netrestal.

6. Kdo nedodrží artikul pátý, může být po zásluze ztrestán kteroukoli pohádkovou postavou, zvláště pak samotnou princeznou Kačenkou, která se kdekoliv zjeviti může. Kde nestačí pohádka, musí pomoci trestní rameno světské, sloucí Ochrana přírody, Horská služba či dokonce Policie, aby pomohli Kačence zjednati nápravu a pořádek.

7. Na celém území Kačenčiny pohádkové říše jest přísně zakázáno okrádat pocestné a vandrovní, a to jak lapky na cestách jízdních, tak šenkýři a jim podobnými v boudách šenkovních a domech pohostinských se nacházejícími.

8. Každý pocestný by měl při návštěvách šenků a jiných kvelbů podobných dodržovati rčení pohádkového dědečka: chovej se jako člověk a pij jako dobytek. Ten ví, kdy má dost.

9. Každý, kdo do pohádkové říše vstoupí, by bližním svým, hlavně dětem, radost učiniti měl, k čemuž nákup dárků či pamlsků posloužiti může. Nechť každý, kdo škorně své prachem hor Orlických pokryje, šťasten a vesel je.

2,5 km...... Buková hora

foto: PAVEL SVĚDIROH

konošovou dcerou a Rampušák je jeho zet‘. Všichni spolu naopak žijí ve shodě.

Avšak tato varianta má háček, postava Rampušáka, vousatého spoluvládce Orlických hor, se objevuje teprve na počátku šedesátých let minulého století.

S ním postupně vznikla, dnes už pevně zakořeněná, novodobá tradice. V Deštném se každoročně ke konci března koná rozloučení se zimní sezónou. Rampušák sjíždí na starobylých dřevěných lyžích s dlouhými zahnutými špicemi a s jednou holí z hor do údolí…..

m n. m.

850 700 550 400 0 km

2

4

6

8

14

16

18

nadmořská výška: 750–958 m n. m. vhodnost trati pro klasiku: ano vhodnost pro skate: ano lanovky a vleky: nejsou potřeba sezóna: polovina prosince–konec března ubytování: Pension Jakub, Chata Suchý vrch, Pension U Václava, Chata Bohemika, apartmány a další občerstvení: bufet na Suchém vrchu, Červenovodském sedle, restaurace v Čenkovicích parkoviště: Červenovodské sedlo – cca. 100 míst, zdarma půjčovna lyží a servis: ano, v lyžařském areálu Čenkovice převlékárna: ne www odkaz na středisko: www.cenkovice.com doprava: Praha–Čenkovice 190 km Brno–Čenkovice 110 km Ostrava–Čenkovice 190 km

63

PEVNOST DOBROŠOV

ACTIVE SET MAN

text: Tomáš Hermann, foto: Roman Zakopal

VE STÍNU ŘOPÍKŮ

NELZE ŘÍCI, ŽE BY ORLICKÉ HORY VÝZNAMNĚ PROTÍNALY DĚJINY. VŽDY LEŽELY TAK TROCHU STRANOU ZÁJMU MIMO HLAVNÍ OBCHODNÍ A DOPRAVNÍ TEPNY I MIMO MOCENSKÉ ZÁJMY. VÝJIMKY BYLY JEN DVĚ, ALE HORY POZNAMENALY VÝRAZNÝM ZPŮSOBEM!

GLACE SET WOMAN

DART RACING

ZEN

Jednalo se o následující události: rakousko-pruská válka v roce 1866 a následně období hitlerovského Německa. Ve třicátých letech minulého století byla totiž v Orlických horách vybudována jedna z hlavních linií opevnění proti mocenským zájmům Němců. Nestačila se však do podepsání Mnichovské dohody v září 1938 kompletně dostavět.

Pevnostní pásmo sahá od tvrze Bouda (v hřebení Suchého vrchu) až ke Komářímu vrchu. Úsek mezi Komářím vrchem a Polomem je tvořen pouze lehkým opevněním. U Polomi linie navazuje na opevnění náchodské oblasti směrem na Dobrošov. Zatímco kralický a rokytnický úsek byl takřka dokončen, na náchodsku se teprve stavba rozbíhala a ne všechny objekty se podařilo do září roku 1938 vybetonovat.

V oblasti Orlických hor a prostoru kolem Králík je na 60 kilometrech obranné linie celkem 96 těžkých betonových objektů a 525 objektů lehkého opevnění LO vzor 37, tzv. řopíků, což představuje průměrně deset pevnostních objektů na jeden kilometr linie.

I při túrách na běžkách na ojedinělou koncentraci opevnění určitě narazíte a budete tak moci obdivovat připravenost československé armády chránit státní hranice a samostatnost země. Mnohé z pevností jsou i veřejnosti přístupné. Bohužel – pro lyžaře – ale pouze v období od dubna do října. Třeba to pro vás ovšem bude důvod se do Orlických hor vrátit i po zimní sezóně.

KTERÉ OBJEKTY PATŘÍ

K NEJZNÁMĚJŠÍM? Náchodsko: pevnost Dobrošov, srub Březinka Rokytnicko: pevnost Hanička (v 70.–80. letech minulého století přestavěna na protiatomový kryt), Srub Průsek Králicko: dělostřelecká tvrz Bouda pod Suchým vrchem, sruby U cihelny (zde je umístěno Muzeum čs. opevnění z let 1935–38), srub U potoka, Vojenské muzeum Lichkov

MARIT BJÖRGENOVÁ JEZDÍ V BRÝLÍCH BRIKO DART RACING

Výhradní zastoupení – Lom trading, spol. s r.o. tel./fax: 296 365 557, lomtrading@lomtrading.cz

www.briko.cz

64

www.craft.cz

www.swixsport.com ODRAZOVÉ VOSKY SWIX ŘADA LIQUID KICK

CRAFT FLOW

Dámská bunda pro aktivní trénink či závod na běžkách.

Pružný materiál neomezuje při pohybu. Maximální prodyšnost zmenšuje pocení při sportovním výkonu, nižší odolnost proti větru. Tvarované rukávy, vnitřní stažení konců rukávů pro lepší návaznost na rukavice, fleece v límci, skrytá náprsní kapsa, druhá skrytá kapsa na straně bundy, anatomický střih. Možné kompletovat s kalhotami ze stejného materiálu.

Materiál: membrána Hypervent STR se zvýšenou elasticitou a minimální hmotností (105 g/m2), záda z prodyšného a pružného materiálu Flex Fleece.

Barvy: bílá s bledě modrou, růžová s bílou, červená, hruškově zelená s bílou, černá s šedou Velikosti: 36–44

V60L ČERVENÝ, TEKUTÝ 0 až +3 °C

Tekutý vosk ve spreji pokrývající rozsah teplot nad bodem mrazu pro čerstvý jemnozrnný sníh. Jednoduchá a čistá aplikace – vosk se nastříká na mazací komoru a nechá minutu schnout. Obsah balení 80 ml.

MOC: 275 Kč V50L FIALOVÝ, TEKUTÝ -3 až 0°C

MOC: 1 850 Kč

CRAFT PRO ZERO

Klasika mezi funkčními prádly letos v nových svěžích barvách a s novým názvem CRAFT Pro Zero. Udržuje tělo v suchu a optimální teplotě při pohybu v chladném počasí. Ideální jako první vrstva oblečení pro zimní sportovní aktivity, spolehlivě odvádí pot a hřeje. Součástí řady je také dámská verze Pro Zero Women‘s, respektující přirozené tvary ženského těla, a prádlo pro děti Pro Zero Junior.

Barvy (nové): pánská – modrá hawai; dámská – žlutá, jasně červená Velikosti: S–XXL (pánské), S–XL (dámské)

MOC: 1 190 Kč (Cena trika s dlouhým rukávem.)

NORDICmag – malé značky

Ideální řešení pro nadšené lyžaře, kteří požadují rychlý a čistý produkt se spolehlivými odrazovými vlastnostmi.

Tekutý vosk ve spreji pokrývající rozsah teplot okolo bodu mrazu na čerstvý jemnozrnný sníh. Jednoduchá a čistá aplikace – vosk se nastříká na mazací komoru a nechá minutu schnout.

Obsah balení 80 ml.

MOC: 275 Kč V40L MODRÝ EXTRA, TEKUTÝ -15°C až -2°C

Tekutý vosk ve spreji pokrývající rozsah teplot pod bodem mrazu na čerstvý jemnozrnný sníh. Jednoduchá a čistá aplikace. Obsah balení 80 ml.

MOC: 275 Kč

BĚŽKY

SKI TRAB

– DOBUDOU ČESKÝ TRH?

ZÁVODNÍ MODEL RACE AERO CLASSIC

foto: SKI TRAB

POD ZNAČKOU SKI TRAB SI VĚTŠINA LYŽAŘŮ VYBAVÍ ZEJMÉNA SKIALPINISTICKÉ LYŽE. ŘADA VYZNAVAČŮ BĚŽECKÉHO LYŽOVANÍ ČI BIATLONU VŠAK ZNÁ SKI TRAB I JAKO VÝROBCE KLASICKÝCH A BRUSLAŘSKÝCH LYŽÍ NEJVYŠŠÍ KVALITY. AVŠAK DO LETOŠNÍ SEZÓNY ČESKÝM LYŽAŘŮM ZAPOVĚZENÝCH… AŽ LETOS SE TOTIŽ POMALU ZAČÍNAJÍ OBJEVOVAT NA DOMÁCÍM TRHU.

SKI TRAB je malá rodinná firma, která se zcela vymyká běžným představám o továrnách na výrobu lyží. V duchu šedesátileté rodinné tradice zde není kladen důraz na množství vyprodukovaných lyží, ale na nejvyšší možnou kvalitu, spolehlivost a životnost.

Proces vzniku lyží začíná vývojem nových technologických řešení, testováním nových materiálů a uplatňováním inovativních postupů, které SKI TRAB zásadně odlišují od jiných výrobců. Patří mezi ně využití nových materiálů – příkladem může být aramid, speciální druh kevlaru vynikajících vlastností, jinak využívaný v kosmickém a leteckém průmyslu. Aramidové šestihranné jádro AERO-TECH se v lyžích SKI TRAB používá k dosažení nejnižší možné hmotnosti v kombinaci s výbornou reaktivitou při zachování torzní pevnosti.

Technologie QUADRIAXIAL představuje řešení maximálního zpevnění všech jednotlivých vrstev

čtyřosým kevlarovým obalem. Charakteristické je manuální sestavování jednotlivých vrstev strojově lepených při nízkých teplotách, kdy nedochází k deformaci a znehodnocení materiálu za použití speciálního lepidla vlastní výroby. Mezi další odlišnosti patří unikátní způsob ukončení jednotlivých vrstev CAPovou technologií SCARABEO-TECH nebo speciální zakončení skluznice.

Výsledkem jsou pak lyže, které splňují i ty nejnáročnější požadavky závodníků. V České republice se o kvalitách závodních modelů mohli přesvědčit např. loňští účastníci Jizerské padesátky, které všechny porazil Marco Cattaneo právě na lyžích SKI TRAB. SKI TRAB produkuje klasické a bruslařské modely v různých kategoriích podle kvality použitých materiálů i cenové dostupnosti tak, aby pokryl nároky nejširší lyžařské obce.

Více na www.skitrab.cz nebo www.skitrab.com.

65

adresář prodejců hledejte i na

ADRESÁŘ PRAHA

HUDY SPORT PERŠTÝN Na Perštýně 14, 11000 Praha 1

HUDY SPORT Lidická, 15000 Praha 5

www.hudy.cz

ANEB KDE LZE NORDICmag ZAKOUPIT

PLZEŇSKÝ KRAJ

LIBERECKÝ KRAJ

PARDUBICKÝ KRAJ

Plzeň

Česká Lípa

Pardubice

HUDY SPORT nám. Republiky 5, 30100 Plzeň

HERVIS SPORT NC INTERSPAR Borská 3215, 47001 Česká Lípa

INTERSPORT DRAPA PARDUBICE Palackého tř. 2748, 53000 Pardubice

www.hudy.cz

www.hervis.cz

www.drapasport.cz

www.hudy.cz

LBS SPORT

OUTDOOR CENTRUM ROCK POINT Martinská 2 (Na Perštýně), 11000 Praha 1

speciálka pro běžky, špičkový ski servis Na Maninách 50, 17000 Praha 7

SERVIS SPORT ČERVENKA

www.rockpoint.cz

OC ŠESTKA DRAPA SPORT ul. K letišti 1090, 16100 Praha 6

prodej, servis, půjčovna a bazar

www.drapa.cz

DRAPA SPORT OC OLYMPIA PLZEŇ Písecká 1, 32600 Plzeň-Černice

OUTDOOR CENTRUM ROCK POINT Na Poříčí 10, 11000 Praha 1

Habrmannovo nám. 2, 31200 Plzeň

www.rockpoint.cz

ROCK POINT ŠESTKA ul. K Letišti 1090, 16100 Praha 6

KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ

www.rockpoint.cz

specialista na cestovní literaturu

SPORTOVNÍ POTŘEBY HEYROVSKÁ Františka Křížka 12, 17000 Praha 7

Jungmannova 23, 11000 Praha 1

www.kiwick.cz

www.drapasport.cz

www.skiservispraha.cz

THE NORTH FACE PRAHA Jungmannova 30, 11000 Praha 1

NAMCHE

A-Z SPORT Slezská 12, 12000 Praha 2

Heydukova 1589/6, 18000 Praha 8

vybavení pro skialp, servis, půjčovna a kurzy

www.azsport.cz

www.namche.cz

ROCK POINT Bělehradská 98, 12000 Praha 2

ROCK POINT TESCO Veselská 663, 19000 Praha 9

www.hudy.cz

DRAPA SPORT CČM Chlumecká 765, 19800 Praha 9

www.hudy.cz

DRAPA SPORT OC TESCO LETŇANY Veselská 663, 18000 Praha 9

www.carv.cz DRAPA SPORT OC PALÁC FLÓRA Vinohradská 149, 13000 Praha 3

www.hervis.cz

www.drapasport.cz

www.drapasport.cz

JIHOČESKÝ KRAJ

České Budějovice

www.hudy.cz

www.drapasport.cz

www.hervis.cz

Strakonice

SENSOR FRIENDSHIP STORE

PEKSPORT Vršovická 446/62, 10100 Praha 10

HUDY SPORT U Sv. Markéty 117, 38601 Strakonice

vše s logem SENSOR Slezská 125 (za Flórou), 13000 Praha 3

www.peksport.cz

www.hudy.cz

www.sensor.cz

ROCK POINT EDEN U Slávie 1527, 10100 Praha 10

ÚSTECKÝ KRAJ

HERVIS SPORT - CENTRUM CHODOV Roztylská 2321/19, 14000 Praha 4

www.rockpoint.cz

Chomutov

www.hervis.cz SPORTCENTRUM VÍŠEK Křesomyslova 19, 14000 Praha 4

www.bikerie.cz ROCK POINT OC CHODOV Roztylská 2321/19, 14800 Praha 4

STŘEDOČESKÝ KRAJ

Čestlice INTERSPORT DRAPA SPEKTRUM PRŮHONICE Obchodní 113, 25170 Čestlice

nejlepší výběr a ceny, poradenství nám. 1. máje 4, 43001 Chomutov www.brava.cz

www.drapasport.cz

A-Z SPORT Lidická 7, 15000 Praha 5

Hostivice

www.brava.cz

www.azsport.cz

PROGRESS CYCLE

Ústí nad Labem

DRAPA SPORT KOC NOVÝ SMÍCHOV Plzeňská 8, 15000 Praha 5

www.drapasport.cz

lyže - prodej a servis, kola a doplňky

HUDY SPORT Masarykova 3125, 40001 Ústí nad Labem tel: 475205747

Logistic Park Tulipán, 25301 Hostivice

www.progresscycle.cz

www.hudy.cz

ROCK POINT NOVÝ SMÍCHOV Plzeňská 8, 15000 Praha 5

Mladá Boleslav

www.rockpoint.cz

ČESKÝ RÁJ OUTDOOR SPORTS

HERVIS SPORT - OC VŠEBOŘICE Havířská 1735, 40010 Ústí nad Labem

moc pěkný obchod ve dřevě

www.hervis.cz

INTERSPORT DRAPA GALERIE BUTOVICE Radlická 117, 15800 Praha 5

Svitavy Ultrasport MTB Brněnská 24, 56802 Svitavy

ROCK POINT LIBEREC II Pražská 15/2, 46001 Liberec

www.sensor.cz

www.rockpoint.cz

Nerudova 616/30, 29301 Mladá Boleslav tel: 326723384

Frýdek-Místek HUDY SPORT nám. Svobody 43, 73802 Frýdek-Místek

www.hudy.cz

Karviná INTERSPORT DRAPA SPORT OC HYPERNOVA

Nádražní 1932, 73301 Karviná www.drapasport.cz Ostrava INTERSPORT DRAPA OC FUTURUM

ROCK POINT HYPERNOVA NISA České mládeže 456, 46003 Liberec - Doubí

www.rockpoint.cz DRAPA SPORT NISA LIBEREC České Mládeže 456, 46301 Liberec 3 SENSOR Železná 15, 46001 Liberec

VYSOČINA

Jihlava HUDY SPORT Kosmákova 21, 58601 Jihlava

www.hudy.cz JIHOMORAVSKÝ KRAJ

NYČ SPORT Dr. Milady Horákové 182/110, 460 06 Liberec 6 tel: 482739496

www.nyc-sport.cz

Novinářská 3178/6a, 70200 Ostrava www.drapasport.cz HUDY SPORT Na hradbách 6, 70200 Ostrava

www.hudy.cz ROCK POINT Poštovní 8 (Kuří Rynek), 70200 Ostrava

www.rockpoint.cz

Brno

ROCK POINT FUTURUM Novinářská 3178/6a, 70200 Ostrava

BARNEX

www.rockpoint.cz

půjčovna a servis - Rossignol, Elan, Nordica Bratislavská 7, 60200 Brno tel: 545245847

www.barnexsport.cz

ZLÍNSKÝ KRAJ

Zlín HUDY SPORT ZLÍN Vodní 453, 76001 Zlín

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

HUDY SPORT Orlí 20, 60200 Brno

Hradec Králové

www.hudy.cz

www.hudy.cz

HUDY SPORT Šafaříkova 581 b, 50002 Hradec Králové

ROCK POINT Masarykova 16, 60200 Brno

HERVIS SPORT - ČEPKOV Tyršovo nábřeží 5496, 760 01 Zlín-Čepkov

www.hudy.cz

www.rockpoint.cz

www.hervis.cz

ROCK POINT FUTURUM Brněnská 1825/23a, 50002 Hradec Králové

ROCK POINT GALERIE VAŇKOVKA Ve Vaňkovce 1, 60200 Brno

INTERSPORT DRAPA OC CENTRO 3. května 1170, 76002 Zlín-Malenovice

www.rockpoint.cz

BRAVA SPORT BLIZZARD-NORDICA

BRAVA SPORT FITNESS nejlepší výběr a ceny, poradenství sport. hala Březenecká, 43004 Chomutov

www.rockpoint.cz

www.hudy.cz

www.intersport.cz

www.sensor.cz

HUDY SPORT Rudolfovská 11, 37001 České Budějovice

HERVIS SPORT - EUROPARK Nákupní ulice 389/2, 10200 Praha 10 tel: 234672277

INTERSPORT Dolení 54, 51401 Jilemnice

www.drapasport.cz

HERVIS SPORT - VARIÁDA Kpt. Jaroše 31, 360 01, Karlovy Vary

HUDY SPORT Slezská 8, 120 00 Praha 2 tel. 222 522 450 CARVING SHOP Koněvova 5, 13000 Praha 3

www.drapasport.cz

HUDY SPORT Západní 11, 36001 Karlovy Vary

www.rockpoint.cz

Jilemnice

Liberec

INTERSPORT DRAPA OC TESCO PLZEŇ Rokycanská 1385/130, 31216 Plzeň-Doubravka

KARLOVARSKÝ KRAJ

www.rockpoint.cz

HUDY SPORT 17. listopadu 400, 53002 Pardubice tel: 466513538

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

www.drapasport.cz

www.rockpoint.cz

SKI SPORT DRAHORÁD

prodej, servis, bazar a test centrum Fischer Habrmanova 166, 50002 Hradec Králové tel: 495534695

DRAPA SPORT AVION SHOPPING PARK Skandinávská 2, 61900 Brno

OLOMOUCKÝ KRAJ

www.drapasport.cz

Hranice na Moravě

SENSOR FRIENDSHIP STORE náměstí Svobody, 60200 Brno

SKI CENTRUM HRANICE

Brněnská 23a, 50009 Hradec Králové www.drapasport.cz

www.sensor.cz

prodej, servis, půjčovna (i mot. člunů)

Jičín

HERVIS SPORT - GALERIE VAŇKOVKA Ve Vaňkovce 1, 602 00 Brno

www.hervis.cz

www.skicentrumhranice.cz

DRAPA SPORT OC FUTURUM

MARATON CENTRUM Lidická 8, 50601 Jičín tel: 493522488

CARVING SHOP Kotlanova 1, 62800 Brno-Líšeň

www.carv.cz

Vysokov SKISPORTSERVIS VYSOKOV Vysokov 169, 54912 Vysokov

INTERSPORT DRAPA OC OLYMPIA U Dálnice 777, 66442 Brno-Modřice

www.drapasport.cz

Třída Čsl. armády 546, 75301 Hranice tel: 776 06 44 97

Olomouc HUDY SPORT Ostružnická 19, 77200 Olomouc

www.hudy.cz HERVIS SPORT OLYMPIA Olomoucká 90, 77777 Olomouc

www.hervis.cz

www.drapasport.cz

Kvalitní lyžaøské a outdoorové vybavení

OBLÉKÁME HORSKOU SLUŽBU ÈR

OBLÉKÁME HORSKOU ZÁCHRANNOU SLUŽBU SR

Merino vlna - absolutní komfort ani pøi dlouhodobém nošení nezapáchá dvouvrstvý model Active - dvì trika v jednom - dokonale odvádí pot od tìla a zároveò Vás výbornì høeje funkèní termoprádlo i pro nejmenší (body, trièka, atd.) možno prát v praèce a sušit v sušièce

VLNÌNÉ FUNKÈNÍ TERMOPRÁDLO OBLÉKÁ NORY OD ROKU 1853

N EJ TE Z

PL

E M JŠÍ ER T I N ER O MO VL P N RÁ Y D

LO

Výhradní dovozce pro ÈR a SR: North Trappers, Jarošova 2, Litomìøice; tel.: 416 738 846

www.northtrappers.cz

66

-Z¤F 6MUSBTPOJD ,WBMJUB [B SP[VNOPV DFOV

#PUZ 3BDF &YUShNOr MFILh TZTUhN Q J[Q©TP CFOj JOEJWJEVdMOj WFMJLPTUJ W«KJNFg Oh QPIPEMj

!

UŠETŘETE 495 KČ S PŘEDPLATNÝM AŽ KOLIK MÁ NORDICmag STRAN?

KDE SE DÁ NORDICmag KOUPIT?

VÝCHOZÍ ROZSAH NORDICMAGU JE 68 AŽ 84 STRAN, ALE MŮŽE BÝT I VÍCE – JAK SE NORDICMAG ROZROSTE, ZÁLEŽÍ ZEJMÉNA NA ZÁJMU VÁS, ČTENÁŘŮ. ČASEM PŘIBYDOU I MALÉ MOTIVAČNÍ DÁRKY...

NORDICMAG JE DISTRIBUOVÁN JAK V BĚŽNÉ SÍTI NOVINOVÝCH STÁNKŮ, TAK PROSTŘEDNICTVÍM SPORTOVNÍCH PRODEJEN. JEJICH SEZNAM NAJDETE ZDE V ČASOPISE A TAKÉ NA WWW.NORDICMAG.CZ. (ZÁJEMCI O PRODEJ, PROSÍM, VOLEJTE REDAKCI ČI PIŠTE NA DISTRIBUCE@SNOW.CZ).

CHCETE-LI MÍT JISTOTU, POŘIĎTE SI PŘEDPLATNÉ.

STAČÍ JEDNODUŠE VYPLNIT OBJEDNÁVKOVÝ FORMULÁŘ NA WWW.NORDICMAG.CZ NEBO ZAVOLAT NA 775 MY SNOW (775 697 669) – ČASOPIS VÁM PAK BUDE CHODIT AŽ DOMŮ, BUDE LEVNĚJŠÍ A NAVÍC ZÍSKÁTE KARTU SNOWCARD 07/08, KTERÁ OPRAVŇUJE ČERPAT SLEVY VE VYBRANÝCH OBCHODECH, ZVÝHODNĚNÉ SLUŽBY APOD.

JAK NORDICmag VYCHÁZÍ?

NORDICMAG BUDE VYCHÁZET ČTYŘIKRÁT ROČNĚ, TOTO JE POSLEDNÍ VYDÁNÍ SEZÓNY 06/ 07 (SE DVĚMA ČÍSLY). V PŘÍŠTÍ SEZÓNĚ 07/08 VYJDOU ČTYŘI ČÍSLA V OBDOBÍ LISTOPAD AŽ BŘEZEN. POČÍTAT MŮŽETE I SE SPECIÁLNÍM MATERIÁLOVÝM VYDÁNÍM NORDICMAG EXTRA, KTERÉ BUDE KOMPLEXNĚ MAPOVAT TRH S VÝZBROJÍ NA BĚŽKY.

PŘEDPLAŤTE SI NORDICmag v

AKCI!

BĚŽNÉ PŘEDPLATNÉ = 4X ČASOPIS ZA VÝHODNOU CENU! V BĚŽNÉM PŘEDPLATNÉM DOSTANETE ČTYŘI VYDÁNÍ ZA 190 KČ (BĚŽNÁ CENA JE 236 KČ). BUDETE TAK MÍT PŘEDPLACENY VŠECHNY NORDICmagy PRO NÁSLEDUJÍCÍ SEZÓNU 07/08. ZA NECELÉ DVĚ STOVKY! UŠETŘÍTE TAK 46 KČ!

VÍCE NA WWW.NORDICMAG.CZ BALÍČEK – TERMOSKA COLUMBIA S LEDVINKOU + PŘEDPLATNÉ ZNAČKOVOU TERMOSKU S LEDVINKOU V HODNOTĚ 800 KČ A K TOMU PŘEDPLATNÉ ZÍSKÁTE ZA POUHÝCH 600 KČ!

UŠETŘÍTE TAK 436 KČ!

AKCE JE LIMITOVÁNA DO VYČERPÁNÍ ZÁSOB, OSTATNÍM ZAŠLEME NABÍDKU AKČNÍHO PŘEDPLATNÉHO.

CHCETE SE SPOLUPODÍLET NA VÝROBĚ ČASOPISU NORDICmag? JSTE ZANÍCENÝ LYŽAŘ ČI ZANÍCENÁ LYŽAŘKA A MÁTE ZKUŠENOSTI S PSANÍM? ČI JSTE JEN POSBÍRALI V BÍLÉ STOPĚ TOLIK ZÁŽITKŮ, ŽE SE O NĚ CHCETE PODĚLIT? KONTAKTUJTE NAŠI REDAKCI NA REDAKCE@SNOW.CZ NEBO VOLEJTE 222 780 286!

VÍTÁN JE KAŽDÝ DOPISOVATEL, ZNALEC LYŽAŘSKÝCH OBLASTÍ DOMÁCÍCH I ZAHRANIČNÍCH, FOTOGRAF… KDOKOLI, PRO KOHO JE BĚŽECKÉ LYŽOVÁNÍ ZÁLEŽITOSTÍ SRDEČNÍ.

7«ISBEOj EJTUSJCVUPS QSP e3 B 43 4QSJOU TQPM T S P XXX TQSJOUD[ D[

À·ÉÅ ¢© /&84 ¢¨

¹ì×àéçÝêÙ Öí

ËÝâèÙæ ½ââãêÕèÝãâç 8JOUFS *OOPWBUJPOT

ÂãæØÝ× ÇßÝÝâÛ /PSEJD 4LJJOH ééé åâáäæÝáàÕ×âæ Õì

ÛàØá²åâáäæÝáàÕ×âæ Õì