NORDIC 48 - prosinec 2018

– trenér, který měl čich na medaile

První vrstva oblečení na běžky Těsnější, jemnější a funkčnější

ww.nordicmag.cz

prosinec–leden 2018/19

Bohuslav Rázl

Stopa pro život

Zima na běžkách v srdci Orlických hor

Cena: 59 Kč | 2,49 €

NORDICmag 48

NORDICmag 48

prosinec–leden 2018/19

ww.nordicmag.cz

Jak testovat běžecké lyže

READY WHEN YOU ARE

Jednoduše vyměnitelný mohérový pás.

Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic s. r. o.

OBSAH 3 OBSAH

NORDICsport

6 10 12 16 18 20

ohuslav Rázl – trenér, který měl čich na medaile B Jakub Štvrtecký si jde od malička za svým snem Rebel, snílek, ambasador: legendární běžec na lyžích Bill Koch Ze zákulisí: závodníci na sociálních sítích Reporty ze severu: Co proběhlo v Kanadě a Skandinávii?

Vox populi: Fenomén Visma Ski Classics?

22 26 36 38

ěsnější, jemnější a funkčnější: První vrstva oblečení na běžky T NORDIC Skitest 2019: Jak testovat běžecké lyže Servis lyží: Péče o „lyže bez vosku“ Historie výroby lyží v Krkonoších: Zkřížené šipky – symbol rychlosti

NORDICtech

NORDICuniverzita

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

44 46 48 50 52 54 56

Pražskej lyžař, čeleď pracovitá: Jak probíhá příprava pražských závodníků Lyžařský trénink, nejen na sněhu: Rozvoj obratnosti Posilování horních končetin Jak zvládnout první dětské závody: Jak děti správně motivovat Stárnem všichni: Lyžování s artrózou Sportovní výživa: Co pít během výkonu?

Provoněný den s Lindou: Bylinky pro sportovce

NORDICmag

76 Zima na běžkách v srdci Orlických hor 80 Sníh, kam se podíváš: švédské středisko Bruksvallarna

4

REDAKCE

Věk je jenom číslo Téměř každý, kdo trochu sportuje, zná ve svém okolí nějakého závodníka, ať už amatérského, nebo třeba i profesionálního. Ale kdo zná osobně nějakou opravdovou sportovní legendu? Těch je jako šafránu, protože toto označení mohou nést jen vyvolení. Ti, u kterých se skloubilo vše – talent, píle, zdraví, psychika, štěstí a asi tisíc dalších faktorů.

Někteří z nich se stávají živými legendami, většinou ti, kteří nasbírají velké množství medailí z vrcholných akcí. Potom jsou zde ale jedinci, jenž dokázali ještě víc. Posunují obvyklé hranice a boří zažité mýty nejen co do počtu úspěchů, ale i délky své kariéry, sportovního věku. K těm, co žijí u nás, patří například Josef Váňa, Jarda Jágr, v lyžařské branži třeba Standa Řezáč.

Pokud zůstaneme u běžek a zamíříme na sever, tak o rok starší než Standa je ještě Nor Anders Aukland, kterému bude v prosinci 47 let. Je neuvěřitelné, že i v tomto věku stává pravidelně na bedně v dálkových bězích, kde se každoročně zvedá o generaci mladší konkurence.

On tam ale pořád je. Určitě o něm můžeme říci, že patří mezi tréninkové fanatiky, ale na druhou stranu zná dokonale své tělo a přesně ví, kdy mu povolit a kdy přitvrdit. Své obrovské zkušenosti předává na svých internetových stránkách amatérským lyžařům, bohužel hlavně Norům, protože píše v norštině. Netají se tím, jaké tréninky jezdí, kde a v jaké intenzitě. Zatímco ostatní vše tají a schovávají pod pokličkou, norská legenda se ničeho nebojí. Tento přístup je nejen důležitým zdrojem vědění pro sportovce, ale přináší i nové sponzory do týmu. Právě Anders často vyřizuje některé sponzorské a týmové záležitosti, což mu bere čas, který by mohl věnovat tréninku. Ostatním sportovcům jde příkladem a radí, že mají využít každé volné chvíle, kdy mohou aktivně sportovat.

Cestou do práce, na poštu, do obchodu, do školy, na kole, kolečkových lyžích, během, na koloběžce…

Každá chvíle, kterou prosedíte v autě, hromadné dopravě, vám ukrádá drahocenný čas, jenž jste mohli prosportovat a být zase o chlup lepší, zdravější a hlavně veselejší. Určitě se budete i v práci cítit lépe, když přijedete provětraní a rozdýchaní, než když musíte celou pracovní dobu čekat, až budete moct vypadnout a jít sportovat.

Zkuste to podle Anderse!

Skol Adéla

REDAKCE ŠÉFREDAKTORKA Adéla Boudíková ZÁSTUPCI ŠÉFREDAKTORKY Petr Socha, Tomáš Gnad EDITOR Tom Řepík GRAFIKA Petr Antoníček Markéta Antoníčková Michal Šindler INZERCE Petr Havelka Veronika Bezpalcová Tom Řepík DISTRIBUCE Marie Potužilová Andrea Rosenbaumová INTERNET Adéla Boudíková, Petr Havelka, Tomáš Roba

VYDAVATEL SLIM media s.r.o., Husitská 344/63, Praha 3 IČ: 27175511

ADRESA REDAKCE SNOW Husitská 344/63 130 00 Praha 3 – Žižkov redakce@snow.cz ( 222 780 286 JAZYKOVÁ KOREKTURA Kamila Knopová INZERCE inzerce@snow.cz PŘEDPLATNÉ objednávky na www.nordicmag.cz nebo na predplatne@snow.cz Vychází 4x ročně.

Toto číslo vyšlo 29. listopadu 2018, další vyjde 17. ledna 2019.

MK ČR: E17201, ISSN: 1802-2979

REDAKTOŘI Tomáš Gnad Eva Chalupová Martina Chrástková Petr Jakl Jaroslav Knápek Tomáš Kálal Jakub Opočenský Marek Pazderský Aleš Suk Libor Vítek

Rozšiřuje PNS a.s. a síť sportovních prodejen. Články označené tímto logem jsou komerční prezentací.

OFICIÁLNÍ PARTNER

Příspěvky, fotografie a názory zasílejte na adresu redakce:

Napiš mi!

Pokud budeš mít nějaký nápad, který by tě ze světa běžek zajímal, sem s ním: adela.boudikova@snow.cz Adéla Boudíková, šéfredaktorka NORDIC

nordic@snow.cz

PARTNEŘI Šumavský skimaraton

Obálkové foto: Bjørn Dæhlie

Stopa pro život

Cena: 59 Kč / 2,49 EUR Skitour

6

SPORT OSOBNOST

Bohouš Rázl s dlouholetým lyžařským trenérem Petrem Honzlem

Bohuslav

Rázl

Text: Tomáš Gnad Foto: archiv Bohuslava Rázla

trenér, který měl čich na medaile

V běhu na lyžích jsou trenéři, kteří rádi pracují s mládeží, jiní naopak svoje trenérské umění prosazují u dospělých závodníků. Bohuslav Rázl, zvaný „Bohouš“, je trenér, který měl dobrý čich na výběr talentů a hlavně na medaile. Někdy to byly medaile, na něž čekalo několik generací. Byl to trenér, který se svému řemeslu maximálně věnoval a uměl připravit závodníky na závod i konkrétní podmínky.

14. října oslavil kulatiny – 80 let.

7

L

etošní osmdesátník Bohuslav Rázl, zvaný „Bohouš“, se sice narodil v Olešence u Přibyslavi, ale celé dětství už prožíval v Harrachově, kde také začínal svoji lyžařskou kariéru jako závodník.

Lyžování měl v krvi již odmalička, když dojížděl přes celý Harrachov v zimě do školy na lyžích, později se věnoval skoku a severské kombinaci v Tatranu Harrachov. Reprezentoval na Zimní světové univerziádě v Zakopaném a také byl zařazen do reprezentačního B týmu v severské kombinaci. Více než k závodění ale tíhnul k trénování, proto také vystudoval pražskou tělovýchovnou fakultu.

Trénování mu vyneslo nemálo úspěchů se svými svěřenci, skoro by se dalo říci, že kam přišel, tam cinkaly medaile.

V roce 1965 se stal dobrovolným trenérem reprezentace v severské kombinaci a málem z toho byla už za tři roky medaile ze ZOH v Grenoblu. Zatím to bylo 4. místo Tomáše Kučery v severské kombinaci, které vybojoval především vynikajícím během na lyžích. Na chvíli svoji trenérskou kariéru přerušil až v osmdesátých letech, kdy se stal šéftrenérem reprezentace v běhu na lyžích.

Na Mistrovství světa ve Falunu v roce 1974 obsadila jeho svěřenkyně Blanka Paulů 2. místo v běhu na 5 km, 4. místo v běhu na 10 km a ženská štafeta přivezla bronzovou medaili za 3. místo. V roce 1984 byla součástí stříbrné medailové štafety na ZOH v Sarajevu a v posledním olympijském závodě na 20 km ještě obsadila 4. místo.

Od roku 1984 byl „Bohouš“ reprezentačním trenérem mužů, což přineslo v roce 1988 na zimních olympijských hrách v Calgary ne zcela náhodnou bronzovou medaili za 3. místo ve štafetě 4 x 10 km bruslením, ve složení Radim Nyč, Václav Korunka, Pavel Benc a Ladislav Švanda. Byla to první olympijská medaile v běhu na lyžích mužů pro tehdejší Československo. Následující rok svoje umístění obdobná štafeta obhájila na Mistrovství světa v Lahti, jen ve složení štafety nahradil Pavla Bence Martin Petrásek.

To bylo z důvodu, že se tady už závodilo při štafetách s prvními dvěma úseky klasicky a dvěma úseky bruslením. Skoro by se dalo říci, že byl „Bohouš“ specialista na složení štafet. Trenérskou kariéru si pak prodloužil působením ve Slovinsku, ale i v současné době k němu chodí na rady celá řada lyžařů hlavně vytrvalců.

Reprezentační družstvo mužů i s medailisty z olympiády v Calgary v roce 1988, jmenovitě zleva Ladislav Švanda (Švancek), Pavel Benc (Béňa), Petr Lisičan (Jula) a Miloš Bečvář (Milda), Bohouš Rázl

Vaše trenérská kariéra trvala skoro 50 let. Na co si nejvíce vzpomínáte z dob trénování lyžařů?

Trénování byl můj životní styl. Svoje sportovní výsledky jsem neměl špatné. V žácích jsem jednou vyhrál na mistrovství republiky skok, závod sdružený a byl jsem třetí v běhu.

To se mi podařilo zopakovat i při studiích na železniční průmyslovce, když jsem úplně stejné umístění ve všech třech disciplínách získal na Evropských hrách pro středoškoláky v Oberhofu. Ale při studiu v Praze na FTVS se kvůli docházce na některé předměty moc trénovat a závodit nedalo, tak jsem svoji závodní kariéru raději ukončil a začal trénovat svoje bratry. Byl jsem zpočátku dobrovolný trenér.

Doposud nedoceněný výsledek Tomáše

Bohuslav Rázl, zvaný „Bohouš“

Kučery v Grenoblu mi ukázal cestu k trénování. Trenérskou kariéru jsem měl pestrou, byl jsem trenérem pěti manšaftů – běžců, běžkyň, juniorů, sdruženářů a Slovinců. A to jsem ještě mohl trénovat i skokany.

Pro mě byla vždy po nějakém úspěchu odměnou pochvala od závodníků a odborníků.

Trénování bylo tehdy úplně jiné, neměl jsem žádný realizační tým. Byl jsem trenér, současně jsem chodil při závodech na porady, staral se o lyže, měřil mezičasy a podával občerstvení. Určitý realizační tým jsem měl jen na MS či některých Světových pohárech.

Blanku Paulů jste trénoval 14 let a společně jste dosáhli na stříbrnou medaili z MS ve Falunu i ve štafetě na olympiádě v Sarajevu. Jak se Vám s ní pracovalo?

Nemohu říci, že se mi s ženským družstvem pracovalo lépe než s muži, ale bylo to jiné.

V tomto ženském družstvu to byly všechno mladé holky, které již měly úspěchy či medaile z juniorských šampionátů, včetně Blanky. Ta ale byla v tréninku a ve všem tak poctivá, až se mi to skoro vymstilo. Jako trenér jsem dával většinou svěřencům něco navíc s tím, že to někde trochu ošidí. Tehdy ještě nebyly ke kontrole sporttestery jako teď.

U ní jsem musel být mírnější, protože všechno plnila na sto procent někdy i více. V tomto ohledu byla výjimečná. Nebyla rychlá, ale měla vynikající vytrvalost, kterou jsme stále rozvíjeli. Při závodech byla ohromně bojovná.

Co si nejvíce vybavíte při vzpomínce na její první medaili v roce 1974?

Blanka získala stříbrnou medaili a hned ten večer mi telefonovali Norové: „Víte, že Blanka

8

SPORT OSOBNOST

Třeba ve Falunu na závodech před Calgary pořadatelé vykopali strouhy tak, aby byla stopa utopená a nemohlo se bruslit. My jsme je večer s Jardou Honců a Kanaďany před závodem zahrabávali.

Paulů bude diskvalifikována? Teď se to projednává na poradě, protože startovala v čepici, kde byl emblém „Kneissl“. Gaba Sekajová (poz. red.: v současnosti Soukalová) jí upletla čepici a vyšila tam ten emblém. To nás nikoho nenapadlo, že by to bylo porušení pravidel o reklamě. Naštěstí byl v mezinárodní komisi náš zástupce, který vysvětlil, že to nebyl oficiální znak, ale domácí výroba. A to ještě mohla získat zlatou. Asi 450 m před cílem vedla o 5 sekund, ale závodila na švédských dřevěných lyžích, které jí v posledním sjezdu vůbec nejely. Nakonec prohrála o jednu sekundu.

V družstvu žen jste měl i Květu Jeriovou, další medailistku z významných závodů.

Když mě odvolali od manšaftu, trénoval jsem ve VŠ Praha, které nebylo střediskem vrcholového sportu. Ve VŠ Praha mohli zaplatit jen jednu závodnici, což byla Blanka Paulů.

Květa, aby byla zaopatřená, přešla do Rudé hvězdy Jablonec, ale trénovala se mnou. Pak se dostala pod vedení Zdeňka Cillera. To byla skvělá závodnice.

Od roku 1984 jste přešel k reprezentačnímu družstvu mužů. Jak se Vám pracovalo s medailovou partou Benc, Nyč, Petrásek, Švanda, Korunka, Lisičan?

První, co jsem musel udělat, bylo dát dohromady dobrou partu a přesvědčit je, že jsou schopni vyhrávat. Prostě, aby měli výsledky lepší než holky. Vždyť kvůli tomu jsem od holek odešel, aby měli dobré výsledky i kluci.

Což se hned podařilo. Na MS v Oberstdorfu 1985 skončila mužská štafeta na 4. místě, čímž jsem si závodníky trochu získal.

Veliká škoda, že tenkrát nebyly podobné závody jako nyní – sprinty. Tím, že jsem kluky připravoval především na výsledky ve štafetě, měli obrovské objemy v rychlosti a byli velmi dobře připraveni především na kratší distance. Štafetové medaile měli zaslouženě, často se umísťovali ve Světovém poháru na bedně a měli i dílčí individuální výsledky. Však tato patra s malými obměnami spolu závodila tři olympijské cykly. Úctyhodné, když v každém roce byli 300 dnů společně na přípravě mimo domov. Ale výsledky to přineslo.

Před závodem štafet na olympiádě v Calgary jste měl bezesnou noc z důvodu volby správné sestavy. Co si nejvíce vybavíte při vzpomínce na ZOH v Calgary?

Na těchto závodech byl umělý sníh, který přes noc vždycky zmrzl. Do cíle před cílovou rovinkou byl přes jeden kilometr dlouhý sjezd se zatáčkami. Bylo třeba rozhodnout, koho nasadit na první úsek. Ten byl důležitý, aby nevznikla pro optimální vývoj závodu mezera.

Petr Lisičan, zvaný „Jula“, nebyl běžecky lepší než Radim Nyč, měl sice v sezóně lepší výsledky, ale zase byl opatrnější ve sjezdu. Tak jsem pro ně dva udělal takový mikro závod.

Nejdřív si sjel tento sjezd každý dvakrát na čas a nakonec jsem pustil Julu a za ním 10 sekund Radima. Radim ho ve sjezdu předjel a ještě získal asi 15s náskok, tak bylo rozhodnuto.

Radim byl sice nováček, ale velký bojovník a moje volba se potvrdila jako správná. Ráno byla trať i proti předpovědi zmrzlá a tvrdá.

Jistě stále sledujete lyžařské události i v současnosti. V čem se nejvíce změnilo lyžování z Vašeho pohledu?

Já jsem zažil snad všechny změny. První změna byla, když se začaly používat dřevěné lyže s umělou skluznicí. Zpočátku se k tomu některé firmy stavěly zády, netušily, že se budou skútrem upravovat tratě, které budou tvrdší. Tvrdší laminátové lyže pak budou rychlejší.

Na konci osmdesátých let se začaly tratě upravovat rolbou, což umožnilo rozvoj bruslení. Už před olympiádou v Sarajevu se při závodech odbruslovalo jednou lyží, po olympiádě už se bruslilo oběma lyžemi. Co se kolem bruslení všechno událo... Někteří organizátoři dělali všechno možné, aby tratě bruslení neumožňovaly. Třeba ve Falunu na závodech před Calgary pořadatelé vykopali strouhy tak, aby byla stopa utopená a nemohlo se bruslit. My jsme je večer s Jardou Honců a Kanaďany před závodem zahrabávali. Nebo na SP v Bulharsku udělali pořadatelé tak prudké stoupání, střechu 500 m dlouhou, aby zabránili bruslařskému stylu.

Další změna byla v mazání lyží. Dříve se mazaly celé lyže a najednou jsme přijeli na závody a někteří měli namazáno jenom pod patou. Pak postupně docházelo k rozšiřování běžeckých disciplín, závody se jezdily klasicky i bruslením a také byly zařazovány kratší tratě.

Naše současná generace závodníků trochu opustila přední příčky světových závodů. Jak vidíte budoucnost českého běžeckého lyžování?

Dobré výsledky jsou také o trenérovi, který ty závodníky musí trochu zbláznit. Podmínky jsou, třeba Dukla je nabízí, ale vytváří se zbytečně moc problémů kolem, místo aby se pořádně trénovalo. Je to sice individuální

Medailistky z olympiády v Sarajevu 1984: zleva Blanka Paulů, Květa Jeriová a Finka M. L. Kirvesniemiová

Reprezentační družstvo žen s realizačním týmem: nahoře zleva Anna Pasiárová, doktorka Miroslava Plchová, Blanka Paulů, italský člen organizačního výboru závodů, Květa Jériová, trenér Zdeněk Ciller, vedoucí výpravy Jaroslav Potměšil, italský šéf organizačního výboru závodů; dole zleva Gabriela Sekajová-Svobodová, trenér Bohuslav Rázl, Zora Simčáková

sport, ale příprava musí být společná. Závodník musí mít i v tréninku dobrou konkurenci, aby se porovnal, aby se zlepšoval. Jinak to nejde. Letní období je o tom, aby si trenér mohl něco ověřovat. Kontrolní testy vždycky ukázaly, jak na tom závodníci jsou. Kontrolovat závodníka až v zimě na závodech je pozdě.

Trenér musí vytvořit podmínky a současně hledat nové a nové věci, které by to trénování posunuly dále.

Závodní kalendář tvoří v současné době asi z jedné třetiny sprinty (zhruba 12x sprint, 17x distance). Jaký na to máte názor?

Už kolem ZOH v Naganu docházelo k rozšíření disciplín, hlavně závody SP už byly pro diváky atraktivní. Já si osobně myslím, že zařazení krátkých tratí je naprosto v pořádku, ale na druhé straně by měli zachovat standardní tratě na 15 a 30 km s individuálním startem.

Padesátky s hromadným startem nechat jen na laufech. Na vrcholných akcích tyto závody s hromadným startem nejsou pro diváka zajímavé kromě posledních dvou až tří kilometrů, kde se často rozhoduje. Čím bude více různých typů závodů, tím je to lepší.

Dává to možnost uspět na různých tratích více závodníkům.

Současné lyžařské závodní tratě mají náročnější výškové parametry a závodí se na malých okruzích. Co to lyžování přináší a zároveň bere?

Dříve byla na tratích delší stoupání, třeba v Lillehammeru se stoupalo téměř 2,5 km, což bylo velice náročné. Závodník musel být mnohem lépe připraven než nyní, kdy se jedou

krátká prudká stoupání s následným krátkým sjezdem. Nyní je to více o síle a rychlosti než o vytrvalosti.

V současné době jsou v popředí zájmu veřejnosti lyžařské dálkové běhy. Jaký na ně máte názor?

Laufy jsou závody jako kterékoliv jiné. Umožňují závodníkům, kteří se nemohou prosadit do reprezentačních družstev s omezeným počtem závodníků, pokračovat v závodní kariéře. To je jedině dobře, získávají tak novou motivaci. Standa Řezáč je tomu příkladem.

Vytrvalostní schopnosti měl dobré, ale na MS nebo olympiádu se do družstva nedostal.

Laufy se ale jezdí jinak a on v nich byl a stále ještě je velice úspěšný. To je úplně jiné zatížení než na distančních závodech. Myslím si, že se postupně dospěje k úplné specializaci jak na techniku běhu, tak i na disciplíny.

Panu trenérovi přejeme dodatečně k narozeninám hlavně zdraví!

Tomáš Gnad Vysokoškolský pedagog na Fakultě tělesné výchovy a sportu, Katedře sportů v přírodě a běžkařský nadšenec

Quantum Five SWIXFACTOR:

Mimořádně odolné, výkonnostní karbonové hole.

Odepínací poutko Just Click. Snadno vyměnitelné talířky Swix TBS®.

2.290,- Kč

10

SPORT OSOBNOST

Jakub je jedním z největších talentů biatlonu dnešní doby, pomalu dospívající do mužské kategorie

Jak se tvá cesta ubírala dále?

Díky pěkným výsledkům jsem měl body v celkovém hodnocení českého poháru a s přehledem mi to stačilo na zařazení do Sportovního centra mládeže.

U nás máme více klubů s předponou SCM, proč ses rozhodl zrovna pro Letohrad?

Letohrad mi byl tak nějak předurčen, znal jsem se tam s mnoha lidmi a už jako žák jsem každým rokem jezdil na letní biatlonový kemp, který pořádal klub biatlonu Letohrad, tak jsme si plácli a šli do toho.

Kluk, který si jde

Text: Jakub Janík Foto: archiv Jakuba Štvrteckého

od malička za svým snem Jakub Štvrtecký pochází z Velkých Karlovic z Beskyd. Sportu obětuje úplně všechno a zdárně dosahuje jednoho cíle za druhým.

Jeden z největších talentů českého biatlonu dnešní doby, pomalu dospívající do mužské kategorie, který momentálně bydlí v Jablonci nad Nisou, kde plní své sportovní povinnosti a je již pod přímým dohledem reprezentačního A týmu.

S

Kubou se znám takřka od školky, od malička jsme se potkávali u nás v obci, dokonce jsme spolu ve fotbalové přípravce nastupovali v jednom týmu, později jsme přesedlali na biatlon a až do dorostenecké kategorie společně bydleli tři roky v bytě, vzdáleném 200 km od domova.

Tak jsme toho spolu zažili opravdu hodně…

Jak ses dostal k biatlonu?

Od malička jsem byl veden ke sportu, mám to v rodině, táta byl sjezdař a skokan na lyžích, tak jsem k zimním sportům měl blízko. Ze začátku jsem si vyzkoušel gymnastiku, fotbal a sjezdové lyžování, které dodnes miluji. Ve druhé třídě jsem poprvé přičichl k biatlonu

díky rodičům a karlovickému klubu, který zde již nějakou dobu fungoval, sice to byl ze začátku boj, ale postupem času se mi vryl pod kůži, a to i díky tehdejšímu trenérovi panu Plánkovi, který mi hlavně v začátcích předal řadu zkušeností a byl mým vzorem. Navzdory tomu, že mě bavila i řada jiných aktivit, nechtěl jsem se po čase věnovat ničemu jinému než biatlonu.

Jak rychle se dostavily úspěchy?

Všechno to přicházelo postupně, ze začátku to nebyla žádná sláva, ale po čase mi v pokojíčku na nástěnce přibyly nějaké medaile.

První větší úspěch byl, když jsem v posledním závodě v žákovské kategorii získal společně s Ondrou Hermanem titul mistra ČR ve štafetě. To je jeden z okamžiků, na který nezapomenu.

Teď už v Letohradě nebydlíš, jaké jsou tvé vzpomínky na něj v globálu?

Velice rychle jsem si zvykl na život v tomto městě. Líbilo se mi, že jsem se o sebe mohl starat sám a být na bytě s vrstevníky. Myslím, že nám společné bydlení v takto útlém věku něco do života dalo a dokázat se osamostatnit takhle brzo, bylo pro mě osvobozující. Klub jako takový mám celou tu dobu moc rád, je plný fajn lidí. A přestože teď bydlím v Jablonci, tak se do Letohradu rád vracím.

Za vrcholovým sportem ses vydal ještě na základní škole, jak jsi to zvládal?

Zvládal! Všechno jde, když se chce, občas to nebylo úplně jednoduché, ale vždycky mi kantoři vyšli vstříc. I díky individuálnímu studijnímu plánu jsem to bez problémů zvládal.

Jak pokračuje tvé studium teď?

Momentálně studuji pedagogické lyceum na Střední škole Kostka ve Vsetíně a připravuji se na maturitu. Na střední se mi rovněž daří dohánět průběžně klasifikaci, i když tam skoro nejsem.

V dorostenecké kategorii se ti dařilo, sbíral jsi tituly mistra republiky, byl jsi nominován na MS, ME, YOG a EYOWF, všechno to jsou vrcholné akce pro závodníka do osmnácti let…

Byly to mé první zkušenosti v zahraničí a taky jsem poprvé srovnal síly se světem, bylo to o hodně jiné než na Českém poháru, který jsem doposud znal.

Jaké byly tvé pocity po přechodu do juniorské reprezentace, kde jsi už posledním rokem? Člověk má větší komfort, je o něj líp postaráno, ale taky se od něj čeká profesionální přístup a jistý výkon. S každým sportovcem se vše konzultuje individuálně, ale zas takové rozdíly v tréninku nejsou. Již v dorostu jsme měli kvalitní zázemí a byli vedeni k profesionalitě trenérem Michaelem Málkem. Největší rozdíl byl v tom, že jsme se podívali častěji za

11

Jakub Štvrtecký Narozen: 21. prosince 1998 ve Vsetíně Přezdívka: Čtvrtek Studium: Střední škola Kostka s.r.o., obor Pedagogické lyceum Nejlepší výsledky v kategorii juniorů: •m istr světa v biatlonu na kolečkových lyžích ze sprintu (Nové Město na M.) •m istr světa v biatlonu na kolečkových lyžích ze štafety (Nové Město na M.) •4 . místo: sprint (IBU cup, Nové Město na M.) • 5. místo: sprint (IBU cup, Nové Město na M.) . místo: vytrvalostní závod •6 (MS, Otepää, Estonsko)

hranice a mnohdy i do známých stánků hostících SP, zkrátka začalo se více cestovat.

Jaká závodiště jsou ti nejsympatičtější a kde to naopak moc nemusíš?

Mám to moc rád v Novém Městě na Moravě, nebo v Obertilliachu, líbilo se mi i v estonském Otepää na mistrovství světa, na druhou stranu vůbec nemám v lásce slovenské Osrblie.

V loňské sezóně sis mohl před zraky českých fanoušků vyzkoušet světový pohár v norském Oslu, jak na to vzpomínáš?

Především to beru jako cennou zkušenost do budoucna. Na první start ve svěťáku se nezapomíná, bylo to pro mě tehdy překvapení, byl

jsem tam hlavně proto, abych se trošku rozkoukal ve velkém světě biatlonu a vyzkoušel si závodění před plnými tribunami s hvězdami, jako jsou Fourcade a Boe. Od nové sezóny absolvuješ část přípravy s mužským A týmem, jak to vnímáš a co to pro tebe znamená?

Tréninky jsou delší a také se více věnujeme síle. Při technice nám radí nový norský trenér a já doufám, že to pro mě bude mít přínos!

Jsi novopečený dvojnásobný juniorský mistr světa v letním biatlonu na kolečkových lyžích z domácího šampionátu v Novém Městě na Moravě, jak hodnotíš tento závodní víkend?

Celkově to byl úspěšný šampionát na všech frontách, moc jsem si to užil, tímto také děkuji všem fanouškům, kteří přišli podpořit i nás juniory.

Bez čeho si nedokážeš představit den?

Bez hudby. Hudbu si pouštím každý den hned od rána, rád si pustím reproduktory, které vozím všude s sebou a zapnu si často nějaký electrohouse.

Prozradíš čtenářkám, zdali jsi zadaný, nebo se o tebe mohou ucházet?

Momentálně jsem nezadaný, asi proto, že jsem pořád někde pryč.

Co rád děláš ve volném čase?

Rád si udělám výšlap na skialpech, miluju horské kolo, ve volných chvílích si jdu zahrát s kamarády hokej či fotbal a taky se netajím tím, že si rád dám poobědový šlofík.

Napadlo tě někdy, že bys přešel na hlaďařinu, tedy běžecké lyžování?

Nenapadlo, ač absolvuji několik hladkých závodů každou sezónu. Jsem rád biatlonistou, líbí se mi to kouzlo našeho sportu, kdy do posledního výstřelu nevíte, jak ten závod dopadne, nedokážu si představit vyřadit ze svého tréninku střelbu.

Během velkých prázdnin jsi měl týden volna, na programu byly jen udržovací tréninky, jak jsi dovolenou strávil?

Vzali jsme s klukama auto a vyrazili nabrat síly do dalšího tréninku do Chorvatska.

Skvěle jsme si to užili.

Jaký je tvůj sportovní sen?

Sportovní sny si nechávám pro sebe.

V poslední době biatlonový svět trápí doping, hlavně z východní strany, jaký máš názor na tuto kauzu?

Určitě to vnímám, ale nemyslím si, že je to problém jenom Rusů, samozřejmě je jich nejvíc přistižených, nevěřil bych jim ani nos mezi očima, ale taky úplně nevěřím seveřanům, viz Johaugová, Sundby… Ovšem to se nedostane tolik do podvědomí veřejnosti, protože oni přece pochází z „Mekky“ lyžování! Účastníš se, když čas dovolí, i nějakých laufů, nebo podobných závodů?

Ano, můj nejoblíbenější závod je Karlovská padesátka, kterou jsem v mládežnických kategoriích jezdil pravidelně, teď už záleží na datu konání akce. Taky mám rád seriál závodů Silvini skirollclassics, který má také zastávku v mé rodné obci, vždycky si to doma užiju. Čím větší závody, tím více fanoušků, tím více hluku, jak reaguješ na povzbuzování?

Mám rád povzbuzování do určité míry, jsem rád, když je podél trati a na stadionu velké množství diváků, ale nemám rád, když na mě někdo moc křičí, to si myslím, že mi moc nepomůže, ba naopak, já sám vím, jak a kde mám jet naplno a kde ještě se silami pošetřit.

Jakub Janík Bývalý biatlonista. V současnosti se věnuje studiu tělocviku na Pedagogickém lyceu a v zimním období působí jako instruktor sjezdového lyžování.

Jakub se stal juniorským mistrem světa ve sprintu v biatlonu na kolečkových lyžích

12

SPORT TRIBUTE: BILL KOCH Text: Tom Řepík

Rebel, snílek, ambasador

Navzdory medailové sklizni žen posledních let neexistuje v Americe jedinečnější běžkařská ikona než pan Bill Koch. Excentrický závodník, vývojář, mluvčí odvětví, inovátor lyžařské techniky. Též první a donedávna i jediný americký olympijský medailista.

B

Mladý Bill Koch z doby na konci sedmdesátých let

FOTO: WIKIPEDIA

Na písku

illa si naživo pamatuju z poloviny devadesátých let z Oregonu, kam se přestěhoval z Havaje, kde předešlých pár roků pobýval a – denně lyžoval na běžkách po tamních písčitých plážích ostrova Molokai, doslova ode dveří svého pobřežního domu.

Jakkoli to může znít za vlasy přitažené, Koch objevil lyžování na písku coby svou specifickou tréninkovou metodu už zkraje osmdesátých let. Dlouho však prý nebyl schopen najít dostatečně rychlý písek, proto pláž využíval jen pro kratší intervalovou a silovou přípravu.

Podle svého tehdejšího vyjádření si vlastně ani neuvědomoval, že existují tak rozdílné kvality v rychlosti písku, dokud nepřicestoval s běžkami – což je pomalu oxymóronem samo o sobě – právě na Havaj.

Tam na vlastní zkušenost doznal, že aby bylo běžecké lyžování na písku rozumným zážitkem – či ještě líp – aby se přibližovalo pocitu z jízdy na sněhu, musí jít o pohyb dostatečně rychlý, aby šlo bruslit bez použití holí. To shledával dlouho utopickou podmínkou; protože i když občasně na nějakém pobřeží narazil na relativně rychlý písek, šlo spíš o jednotlivé nedlouhé pasáže s i tak velmi proměnlivými podmínkami.

Na ostrově Molokai (jenž je pátým největším z osmi hlavních Havajských ostrovů s rozlohou přes 670 km2) objevil asi tři nebo čtyři pláže, na nichž šlo dle jeho standardů rozumně lyžovat. Ale i zde konstatoval, že podmínky v kvalitě písku jsou značně proměnlivé – den ze dne, během vlastního dne, i sezónu od sezóny. Pozdní podzim podle Kocha bývá vesměs skvělým obdobím, jelikož časté deště přinesou písku potřebnou vlhkost. Dobré podmínky pokračují přes zimu a často až do jara, v létě je však i havajský písek pomalý. Podle Kocha má písek dimenzi, která sněhu chybí – vyžaduje povědomí o interakci s přílivovými vlnami, což podle něj pomáhá vybudovat si a dál kultivovat instinktivní lyžařské dovednosti.

S rodinou

Kromě lyžování na havajských plážích i sněhu se Kochův život primárně odehrává kolem jeho rodiny. Spolu se svou druhou ženou Kate vychovávají dvě děti, dceru a syna ve věku 18 a 17 let.

Po několika letech v havajském edenu přesídlili do neméně rajského hornatého prostředí scénického Ashlandu v jižním Oregonu. „Ashland je skvělým městem pro lyžaře,“ vyznává se Koch. „Je tu spousta míst k ježdění během půlhodinky cesty autem.“ Bill dodává, že jeho současné lyžování je na hony vzdálené jeho slavným časům osmdesátých let. „Mé současné sportování je – tak jako ostatně vždycky bylo – vedené láskou k lyžím a sněhu. Už jen moct být venku v nádherné přírodě a absolvovat v takovém prostředí ty správné pohyby na mě působí značně terapeuticky.“ Nejenomže od skončení aktivní kariéry neměl Bill Koch žádné závodní ambice ve

13

veteránských kategoriích – sám zdůrazňuje, že jeho lyžování začalo být hodně pomalé: „Jde o naprosto rozdílnou disciplínu a něco, o co si mé tělo po tvrdé tréninkové řeholi hlasitě říkalo – hodně strečinku a nových, odlišných pohybů na lyžích. Experimenty na písku do tohoto plánu přirozeně zapadaly.“

V byznysu

Bezprostředně po konci závodní kariéry se Bill Koch pustil do podnikání, jak jinak než spjatého s jeho milovaným lyžováním a jak jinak než neortodoxního: jal se vyvíjet vlastní kolekci oblečení Koch XC specifického tím, že se jednalo o jedinou vrstvu, suplující tradiční vrstvy tři. Šest let hledal a testoval nejrůznější druhy látek, bez valného úspěchu; neochotně proto pro svou značku používal standardní průmyslové tkaniny. Až v roce 1992 – záhy, co svou kolekci licenčně prodal silnému oborovému brandu SportHill, jeho vysněný typ látky textilní branže vyvinula a Kochův koncept se po několik let zdál být plně funkčním.

Pak však náhle vinou nekontrolovatelných změn v technologických procesech čínského dodavatele ztratila jejich používaná látka kritickou schopnost odolávat větru a Koch jakoby se ocitl opět na začátku.

Po několika dalších letech sveřepého, leč marného hledání vhodné tkaniny od svého podnikání upustil. „Dál jsem přesvědčený, že koncept jediné vrstvy (i zimního) oblečení je stále stejně dobrý, jako byl kdykoli v lidské historii. Komu se podaří vhodnou látku vyvinout, na toho čeká gigantická díra na trhu. Pokud se taková tkanina objeví, bude mě zajímat do byznysu s oblečením strčit opět nohu.“

Prostořeký

Poměry v závodním lyžování nepřestal ani po konci aktivní kariéry sledovat a vyjadřovat se k nim. Vesměs zněl kriticky a nebral si servítky, jako v tomto svém komentáři pro americký oborový magazín z přelomu milénia: „Elitní běžecké lyžování na tom už od osmdesátých let není nijak dobře, protože se nedokázalo oprostit od dopingu. Zdá se mi, jako by kdekdo ve sportu byl přesvědčený, že bez podpůrné biochemie se ve vrcholovém lyžování nedá vyhrávat. Jenže to jsou falešné domněnky a je třeba je rozptýlit.

Prakticky celou svou kariéru jsem závodil s otravujícím vědomím, že se v našem sportu používá krevní doping. Naštěstí jsem takovou informaci nikdy nebral negativně a nepropadal beznaději, že dopující podvodníky nemůžu porazit – pojal jsem situaci jako novou, ještě větší výzvu.“ Zdaleka nejvíc však Billa znepokojoval otisk, jaký užívání dopingu mohlo zanechat na myšlení sportující mládeže: „Jak děti dospívají, zejména pak ty, které aspirují na reprezentaci, co vidí? Situace v našem sportu jim vysílá nešťastný

William Conrad „Bill“ Koch Narozen: 7. 6. 1955 Bydliště: Peru, Vermont, USA Ženatý, 2 děti (17, 18) • 1x stříbro na ZOH 1976 Innsbruck, 30 km • 1x bronz na MS 1982 Oslo, 30 km • 5x indiv. prvenství ve SP, 1982 až 1983 • Celkový vítěz SP v sezóně 1981–82

vzkaz typu ‚sypej a budeš vyhrávat‘. Tohle je pro náš sport fatální. Mladí musí být vedeni ke schopnosti naučit se dolovat ze svých zásob a snažit se ovládat svou vůli, což má a vždy bude mít mnohem větší potenciál než jakýkoli doping.“

Olympionik

Bill Koch se nikdy netajil tím, že po skončení vlastní závodnické dráhy vědomě přestal mít se světem závodního běžeckého lyžování těsné kontakty. Dokonce se nebyl osobně podívat ani na domovských ZOH 2002 v Salt Lake City – jeho žena v té době čekala jejich druhé dítě, Bill proto sledoval olympiádu jen ze zpráv. Pro utažské noviny při té příležitosti zavzpomínal – stále velmi pokorně – na svůj vlastní olympijský triumf z roku 1976 v Innsbrucku, kdy bral z třicetikilometrové trati senzační stříbro: „Byl to báječný životní dárek, mít v těch časech takovou výkonnost.

Cítím se privilegován a obohacen, že mám něco takového za sebou. Na druhé straně, nijak extra svou minulost nepřeceňuju – je pro mě jen takovým tím pírkem za kloboukem.“ Současně prorokoval, že je jen otázkou času, kdy i další z jeho krajanů sáhne po olympijské medaili. Nebyl to nakonec čas zrovna nejkratší – dlouhých 42 let: letos v Koreji americké holky Kikkan Randall a Jessie Diggins vyhrály zlato v týmovém sprintu. Bill sledoval závod přes živě streamovanou časomíru – tedy spíše čísla než obrázky – ve svém počítači; jakmile finále skončilo, vyrazil ven: „Nazul jsem běžky a začal oslavnou jízdu na kilometrovém kolečku kolem svého domu rychlostí asi milion mílí za hodinu,“ rozveselen vtipkoval. „Věděl jsem, že v tomto závodě mají holky vynikající šance, ale nechtěl jsem si dělat moc naděje, protože něco takového měla udělat Kikkan už na předchozí olympiádě v Soči, kde ale v individuálním sprintu skatem, své nejsilnější disciplíně, skončila až osmnáctá. Přesto to holky letos daly a vím, že

tím tady v Americe přivedou do sportu spoustu nových duší. Lepší vzory a ambasadorky by si naše lyžování snad ani nemohlo přát. Úspěch plodí úspěch – věřím, že tohle je začátek zbrusu nové éry pro americké lyžování.“

Bruslař

Neméně pozoruhodné jako Kochovy sportovní úspěchy je jeho spojení s vývojem lyžařské techniky bruslení: průkopnicky tehdy extrémně radikální styl použil ve Světovém poháru zkraje osmdesátých let, kdy díky tomu pět závodů SP vyhrál. Dnešní způsob volné techniky se pochopitelně v mnohém liší od pohybu, kterým Bill čeřil do té doby silně konzervativní běžkařské vody osmdesátých let; přesto si neodpustí komentář i na toto evoluční téma: „Je pro mě fascinující si představovat, jak by se asi dnes lyžovalo, kdyby tomu FIS nechala volný průběh a bruslení by nezkoušela omezovat. Myslím, že lyžařská výbava i úprava tratí by byla velmi rozdílná a my bychom viděli mnoho zajímavých a rychlých pokusů, jak se na běžkách pohybovat.

Bylo nešťastné, že se FIS v začátcích pokoušela bruslení rozvrátit. Báli se ho zakázat zcela, ale začali vymýšlet tratě s obrovským převýšením, do té doby nevídaným, a mysleli si, že tím bruslení zadusí. Přitom už tehdy byly vertikální limity tratí na hranici toho, aby závodník na trati ukazoval ještě nějaké lyžařské dovednosti, a nebyl to jen nabušený atlet. Nadto, takovéto parametry tratí vzdalují náš sport od jeho přirozeného rekreační potenciálu.“ „Vůbec tím netvrdím, že FIS dělá jen samé nešťastné kroky; v lyžování se událo i mnoho dobrého. Je třeba moc dobře, že FIS uchránila pro soutěže i klasický styl běhu – jen si nemyslím, že jde ještě o tu starou dobrou klasiku, protože dnes je ten styl příliš regulován. Dřív jsme používali klasiku tak, že v ní bylo i spousta bruslících prvků tam, kde to na trati dávalo smysl. Dnes by nás za to všechny diskvalifikovali. Dnešní klasika je z toho staromilského pohledu taková nepřirozená, omezená. Na trati bývají momenty, kdy mimo stopu je sníh rychlejší, ale dnes si musí závodník dávat pozor, aby mu styloví rozhodčí neukázali kartu. O dost lepší smysl by mi dávalo, kdyby byl klasický styl hlídán jen v těch pasážích trati, kde jet stříďákem je samozřejmou volbou, například ve stoupáních. Kdyby klasický styl hlídali jen v takovýchto vybraných částech trati, ubylo by záludných míst, kde se dělají stylové chyby a nešťastné rozhodcovské verdikty; závoďáci by se tak mohli uvolnit a svobodně lyžovat tak, jak by normálně lyžovali namísto paranoidní situace, kdy se neustále strachují, zda náhodou neudělali o jeden bruslařský úkrok navíc a zda si to náhodou rozhodčí nevyloží po svém.“

SPORT TRIBUTE: BILL KOCH

Závoďák

Tak jako skoro každý sportovec, i Bill Koch měl své mentory a osobní idoly. Mezi jinými šlo zejména o dvě prominentní persony amerického lyžování a jeho dva klíčové kolegy z národního týmu. Prvním je Bob Grey, jenž si vzal eléva Billa Kocha pod ochranná křídla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let a ukázal mu základy běžkařského řemesla.

Druhým byl další reprezentační kolega Mike Gallagher, který se po skončení kariéry a krátké pauze vrátil do US Ski Teamu jako národní kouč a byl u Kochových největších úspěchů zkraje osmdesátých let, kdy Bill vyhrával svěťákové závody. „Neměl bych naprosto žádnou šanci ve SP uspět, kdybych se netěšil Mikeově důvěře a netěžil z té spousty energie, co nám v týmu za ty roky obětoval,“ připomíná pokorně Bill Koch.

Koch během své kariéry čelil mnoha výkonnostním propadům a vzestupům, tak jako prakticky kdekdo další. Ale teprve až zpětným pohledem z perspektivy závodníka na odpočinku si uvědomil, o jak výrazné vlny vlastně šlo. „Je důležité si uvědomit, že na každý zářivý bod mé kariéry připadala spousta, přespousta bojů vydrápat se odspodu nahoru.

Všichni mladí sportovci musí zřetelně chápat, že tvrdohlavá vytrvalost je pro jejich potenciálně úspěšnou kariéru něco absolutně nezbytného,“ filosoficky rozvažuje. „Jako dítě jsem vyrůstal s olympijským snem v hlavě, spíš se však jednalo o jakousi fantazii o možné vzdálené budoucnosti.“ V šestnácti pak měl možnost dostat se do amerických olympijských výběrů v běhu na lyžích i severské kombinaci, nakonec však nepostoupil na olympiádu ani v jedné disciplíně. Na základě překvapivé svazové direktivy se totiž byl nucen rozhodnout pro jediný sport; vybral si severskou kombinaci, ale ve svém posledním kvalifikačním závodě měl ošklivý pád, zlomil si lyži a skončil šestý, jediné místo za nominací.

Aby se hned na následující olympiádě v roce 1976 na hry kvalifikoval a získal senzační stříbro z běhu na 30 km. Překvapil, zdá se, i sám sebe: „Myslel jsem si, že nejdřív budu schopný něco zaběhnout až na té další olympiádě u nás doma, v roce 1980 v Lake Placid. Když na ni pak došlo, shledal se být uprostřed gigantického mediálního tlaku – vyhrál už svěťákový závod, měl olympijskou medaili; přesto – „podal jsem tam svůj pravděpodobně nejhorší možný výkon,“ komentoval posléze. V další olympijské sezóně 1984 skončil v top 3 světového poháru, a tudíž byl opět jedním ze žhavých favoritů jugoslávských ZOH. A opět sám sebe i fandy zklamal a odjel z nich s prázdnou.

Po Sarajevu pod vlivem zklamání z druhé promarněné olympiády s kariérou impulsivně

FOTO: STRATTON MOUNTAIN SCHOOL

14

Bill Koch, ikona nadace BKYSL mezi mladými lyžaři vermontské Stratton Mountain School

skončil, ale po osmi letech se do závodního kolotoče vrátil. „V roce 1992 jsem se prokousal do nároďáku, ale popravdě, už jsem si tam nezasloužil být,“ poctivě přiznává. „Šlo o taktický plán dostat se do optimální výkonnosti pro norskou olympiádu 1994, jenže pak jsem onemocněl zrovna v době národních kvalifikačních závodů a minul svou poslední šanci zas.“ Bill Koch odhaduje, že od začátku své kariéry v roce 1972 se pravděpodobně nedostal do více výběrů, než do kterých se probojoval.

Z toho plynoucí lekce, kterou by rád přeposlal mladším generacím: „Musíte zůstat věrni svému přesvědčení, že děláte správnou věc správným způsobem, pod správnými lidmi; držet se ve hře a nepřestávat se škrábat odspodu nahoru, jako to já dělal celý svůj sportovní život.“ Bill měl privilegium startovat na čtyřech zimních olympiádách – meta, kterou žádný jiný americký klasický lyžař dosud nepřekonal.

Na jeho posledních ZOH 1994 v Lillehammeru nesl státní vlajku USA při otevíracím ceremoniálu, což vždy bývá na poměry americké konkurence zvlášť neobvyklá čest, a Bill tento fakt nikdy neopomene ve svých memoárech zdůraznit.

Dobročinný

Není to však zdaleka jediný morální odkaz, který po Kochovi ve sportovním světě zůstává.

Asi nejsilnějším otiskem je jeho jméno v názvu sportovně-charitativní nadace Bill Koch Youth Ski League, podporující mládežnické klasické lyžování na východě Států, ne nutně v závodní formě. „V mladém školním věku ještě většina běžných dětí, zejména pak těch, které nemají lyžařsky zanícené rodinné zázemí, nebývá připravena naplno se věnovat specializované přípravě se všemi souvisejícími aspekty,“ vysvětluje. „Takže naše liga je nenechá sportovně zahálet a drží je zdravě aktivní, i pokud se nedostanou od mladého věku do

obvyklého závodního kolotoče. Pro tyhle děti než cokoli jiného je o mnoho důležitější naučit se dobře lyžovat a vybudovat si základy, kde lyžování je přirozenou, radostnou součástí běžného života. Až z nich vyrostou výkonnostní závodníci, věřím, že budou na sportovní vítězství nahlížet z mnohem zdravější perspektivy potenciálně vyrovnaného člověka.“ Bill Koch však ani dnes, po zářivém úspěchu amerických holek na korejských ZOH, nevidí poměry na jeho domácí běžkařské scéně dvakrát růžově: „Běžecké lyžování se v Americe dlouhodobě netěší takové viditelnosti, jakou by si tento sport zasloužil. Jedním z hlavních důvodů je bezpochyby skutečnost, že není dostupný masové populaci; většina lidí nežije poblíž sněhových oblastí a se stále zvětšující se těkavostí přírodních podmínek začínají být účastnickou nekonzistentností postihováni i lyžařští srdcaři v tom smyslu, že se už nemohou spolehnout na dostatek sněhu, jako jsme my dřív mohli spoléhat.“ Bill je přesvědčený, že čím lépe by byl běžkařský sport dostupný, tím by byl mezi Američany populárnější. „Zůstává to jednou z mých vášnivých fantazií. Miluju lyžování tak moc, že chci být součástí hledání a nalézání cest, jak jej co nejvíc zpřístupnit veřejnosti.“ Podotýká nicméně, že nezávisle, jak bude on a ostatní s popularizací bílého sportu úspěšný, „běh na lyžích je konvenčním civilním pohledem natolik speciální způsob pohybu, prováděný v neobvyklém přírodním prostředí, že čímkoli si tento sport bude procházet, ani u nás v nelyžařské Americe nikdy nevymře.“ „Může – a nejspíš bude – mít svou lochnesku vzestupů a poklesů, co se týče demografických čísel, a ačkoli nyní nejsem nijak zvlášť do osvěty zapojený, v srdci dobře vím, že jde o zdravý a silný sport, který tu s námi bude napořád. Já sám plánuju lyžovat každý den po zbytek svého života.“

Photo © Reese Hanneman

ANOTHER BEST DAY

KLASICKÉ LYŽOVÁNÍ, MODERNÍ ŽIVOT x10 clASSic

Vychutnejte si skvělou jízdu za jakýchkoliv sněhových podmínek a to bez nutnosti složité přípravy lyží. Lehkost, neuvěřitelně snadné použití a maximální přilnavost zajistí, že to bude váš další nejlepší den.

Bez ohledu na to, na jakém sněhu zrovna pojedete. To vše díky lyžím Rossignol s technologií R-SKIN.

TuRNAmic RAcE pRO clASSic

x-ium R-SKiN pREmium

fORcE 9

www.rossignol.cz www.bretton.cz

16

SPORT ZE ZÁKULISÍ

ZÁVODNÍCI NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH

Dojezdy většiny závodů jsou poslední dobou tak těsné, že se vývojáři rozhodli uvést na trh novou speciální botu do finiše. Odborníci radí, že není vhodné si stříhat nehty na palcích u nohou.

Závodit na běžkách ve slunečních brýlích pilotkách a s holou hlavou umí pouze jediný muž pelotonu – Tord Asle Gjerdalen.

Jen ti nejlepší umí jezdit rychlostí blesku. (Daniel Stock)

Běžkyně na lyžích nemusí být vždy zpocené, ale i krásné (norské závodnice, zleva T. Johaugová, R. Hagaová a I. F. Østbergová)

Fronty se nečekaly jen za komunistů… ale zřejmě lepší čekat na banány než na záchod před startem.

Na kraji více než osmimilionového čínského města Čchangčchunu se pořádá závod worldloppetu China Vasaloppet

Text: Adéla Boudíková

Zdá se, že pro Anderse Auklanda, kterému bude v prosinci 47 let, je věk pouze číslo.

Když jsi fanoušek běžeckého lyžování, tak se vším všudy!

(Birkebeinerrennet)

Kikkan Randallová, tentokrát jako vítězka v boji nad rakovinou.

Zima, někdy i déšť, ale podzimní trénink může také mít své kouzlo (Dario Cologna)

Ranní kvíz před startem Vasova běhu…

Najdi si své lyže!

I v říjnu se může trénovat v trenkách (bývalý tým Santander, nyní Team Ragde Eiendom v Livignu)

17

18

SPORT REPORTY ZE SEVERU Text: Petr Jakl

„

S

máli se, když jsem četla jména sportovců, kteří svým prohlášením vyjádřili nesouhlas s jejím rozhodnutím.“ Tak popisovala reakci členů výkonného výboru Světové antidopingové agentury (WADA) Beckie Scottová. Beckie je historicky zatím nejúspěšnější kanadská běžkyně na lyžích, mimo jiné dodatečně oceněná zlatem na ZOH 2002 díky postupné diskvalifikaci dvou Rusek (Katka Neumannová se posunula ze čtvrtého na druhé místo). Otázka je, komu smích v tomto případě patřil. Zda Beckie, která několik let srdnatě hájí zájmy sportovců jako jejich zástupce ve WADA, nebo přímo jmenovaným sportovcům, kteří dali jasně najevo, že zásadně nesouhlasí s návratem akreditace zkompromitované moskevské

antidopingové laboratoři RUSADA. Té byla po akci „malá díra ve zdi“ a následné velké ostudě odebrána akreditace právě po olympiádě v Soči.

Tato veselá nálada panovala 19. srpna na schůzce WADA, sice sídlící od roku 2002 v kanadském Montréalu, ale tentokrát zasedající na fešáckých Seychelách. Dvanáct většinou dobře naložených členů výkonného výboru tu o den později rozhodlo o vrácení laboratoře RUSADA zpět do hry. Mimochodem, devět jich bylo pro, dva proti, jeden se zdržel. Jaké je poselství? Pro ty, co mají trénink ve čtení mezi řádky, je jasné, že tu něco smrdí.

Mezinárodní olympijský výbor již několikrát prokázal svou provázanost na politické i finanční špičky, kterým nebyly cizí ani občas trochu špinavější aktivity včetně

korupce či krytí dopingu. WADA, založená v roce 1999 výhradně jako úderný potírač dopingových praktik, se však během všech těchto let nějak výrazně nedokázala od svého otce zakladatele (MOV) odstřihnout a řešit doping nezávisle. Je známo, že ve výkonném výboru WADA působí současně i členové olympijského výboru (národních i toho mezinárodního). Což nemusí na první pohled vadit, pokud to nenarazí na snahy MOV udržovat dobré vztahy se všemi národními olympijskými výbory. Tedy i s tím ruským.

A v tom okamžiku se takováto malá domů od „dceřiné“ WADA náramně hodí.

A že se ozývají sportovci? O ně tu přece jde až na konec. „Myslím, že to ukazuje na dvě věci: Nerespektování hlasu sportovců agenturou WADA, … a pak blízkou provázanost agentury na současné olympijské hnutí,“ říká Scottová, a dodává, „vypadá to, že ze strany sportovců dochází ke ztrátě důvěry a víry v tuto organizaci, začínají se bouřit, nikdy jsem je neviděla tak znepokojené jako nyní.“ Scottová ještě ten samý den, kdy se WADA bavila na její i na účet sportovců, rezignovala na funkci předsedkyně Revizní komise, jež navrácení akreditace pro laboratoř RUSADA iniciovala.

Ještě v roce 2016 se WADA prezentovala jako silná organizace mající kontrolu dopingu pevně v rukách, světu prezentovala nezávislou zprávu (také) kanadského profesora a právníka McLarena odhalující státem řízený doping v Rusku. Co možná již dříve bublalo pod povrchem, se nyní začíná ukazovat v plném světle, WADA začíná svou dokonalou masku protidopingového bojovníka pomalu ztrácet. Kdo se zasměje naposled?

FOTO: DEPOSITPHOTOS

WADA se zasmála

Text: Jakub Opočenský

Na skok do Skandinávie

B

ývalý švédský běžec na lyžích Per Elofsson, vítěz Světového poháru 2001 a 2002, se nyní musí poprat s následky mozkové mrtvice. „Ještě před pár týdny bylo vše tak krásné, narodil se mi syn a těšil jsem se na nové období svého života. Nyní je vše jinak a nejsem schopen napsat ani pár slov nebo si dojít na toaletu bez pomoci,“ napsal Per na svém instagramu.

Celá řada známých lyžařů ho podpořila, mezi nimi i například Anders Södergren, který napsal: „Per, jsi velký bojovník, dej tomu čas, tvrdě na sobě pracuj jako předtím a vše bude jako dřív.“ Eloffson pracoval poslední roky pro švédskou televizi SVT, Viasat nebo Eurosport jako odborný poradce v běžeckém lyžování.

L

yžařský areál v Sjusjøenu na Natrudstilen je od 28. září opět připraven na nápor nedočkavých běžců na lyžích. Od 1. října mají Norové podzimní prázdniny a první dva testovací roky ukázaly, že je o brzké lyžování velký zájem.

V

průběhu září proběhl velký sraz nejdříve pro sportovní gymnázia nedaleko Trondheimu, na která navazovalo společné soustředění 5 regionálních týmů Veidekke v Torsby. Společná soustředění a celkově ještě větší kooperace je trend, kterého se drží norský lyžařský svaz. Přestože nestor norského lyžování Per Nymoen odešel do důchodu a o jeho pozici si dělí Brit Baldishol s Pålem Risem, kurz je jasně nastavený.

Quantum Six SWIXFACTOR:

P

etter Northug se pokouší o restart své kariéry pod křídly NSF ve sprinterské skupině pod dohledem zkušeného trenéra Arilda Monsena. Jeho návrat zatím od jara provázelo několik zdravotních problémů, na sezónu by měl být ale Petter připraven v ideální kondici. Poslední rok si navíc zpestřil prací na své autobiografii, která je od října k dispozici na pultech pod názvem „Můj příběh“.

Skvěle vyvážené a pohodlné karbonové hole.

Odepínací poutka Just Click. Objevte novou dimenzi lyžování.

1.690,- Kč

SPORT VOX POPULI

Text: Marek Pazderský

Fenomén Visma Ski Classics?

Dálkové běhy na lyžích se jezdí více než 100 let, i když ty slavnější kromě Vasaloppetu (1922) mají historii kratší.

Postupně se jednotlivé závody začaly sdružovat do různých seriálů, z nichž nejznámějším je Worldloppet založený v roce 1978.

P

ozději přibyl nepříliš úspěšný seriál závodů FIS Marathon Cup (nyní FIS Worldloppet Cup), kam se každý rok zařazovalo několik různých a vždy jiných závodů. Z něho potom vzešel projekt tzv. výjimečných závodů, které se od roku 2011 vysílají živě v televizi pod názvem Ski Classics, nyní Visma Ski Classics. Tehdy jich bylo pouhých 6 (Jizerská 50, Marcialonga, König Ludwig Lauf, Vasaloppet, Birkebeinerrennet a Norefjellrennet). Od té doby se kalendář současné Visma Ski Classics neustále mění a rozšiřuje, přičemž se příliš nerespektují názory závodníků, ale jde čistě jen o zisk od sponzorů a z prodeje televizních práv.

Celý seriál začíná v Livignu již na konci listopadu, kdy šance na přírodní sníh v této oblasti je okolo 15 %, poté následuje měsíc a půl dlouhá pauza do dalších závodů. Podle mého názoru holý nesmysl, který jen zvyšuje náklady všech týmů, neboť nutí závodníky odjet trénovat na první sníh a dostat se kvůli jednomu víkendu do formy. V lednu následuje blok pěti závodů v kuse ve střední Evropě, což vyhovuje hlavně seveřanům. Zůstává tu totiž celý servis a zároveň i hodně závodníků a nemusí cestovat zpět domů. Ušetří čas i peníze. Pro většinu závodníků je však těžké udržet formu a zdraví po celou dobu, zvláště pro ženy je nesmírně tvrdé závodit každý víkend 3 až 4 hodiny.

Mnohem rozumnější by bylo rozdělit závody do dvou bloků: tři v lednu, dva po odmlce v únoru. Poté následuje severské turné, v rámci kterého je pauza mezi závody od 2 do 3 týdnů,

FOTO: VASALOPPET

20

což pro neseverské týmy znamená nekonečné a drahé přesuny na sever Evropy a zpět, včetně servisu. A aby toho nebylo málo, přidali letos šéfové mezi Vasaloppetem a Birkebeinerrennetem závod ve Švýcarsku – tudíž velké stěhování národů proběhne hned po Vasáku ze severu na slavný Engadin a zase rychle zpět na sever na Birken. Třešničkou na dortu je, že se tento závod, jediný z celé série, jede bruslením. Takže servisní auto i rozpočet týmu se musí nafouknout i o věci na bruslení (lyže, hole, boty).

V posledních letech končí zima ve střední Evropě v půlce března, pak už spíš není kde lyžovat. Proto poslední dva závody seriálu v polovině dubna znamenají pro většinu závodníků buď trénink na kolečkových lyžích, nebo další drahé soustředění někde, kde sníh ještě je. A to nemluvím o tom, že už tak je člověk půl roku pryč z domu od rodiny. Pokud trend přidávání dalších závodů bude pokračovat, vznikne tu za chvíli nový Worldloppet a budeme čekat, kdo vytvoří nový seriál tzv. výjimečných závodů. Jako by to tu už jednou bylo…

Pro týmy je tento kolotoč stále dražší a dražší a finanční zdroje rozhodně nejsou nevyčerpatelné. I přední severské týmy mají problém s financováním a některé dokonce z těchto důvodů zanikají (např. Team LeasePlan slavného Thomase Alsgårda). Vedení Ski Classics týmům nijak finančně nepomáhá, pouze vybírá drahý vstupní poplatek, za který tým dostane jen status oficiálního týmu Visma Ski Classics a občerstvovací vesty. Startovné,

ubytování, dopravu atd. si platí každý sám.

Popravdě nevím, jak dlouho je tento projekt ještě udržitelný. Snaha udělat Světový pohár z masových dálkových běhů se zatím jeví jako nereálná, a pokud začnou ubývat týmy, může také celý projekt shořet jako domeček ze sirek. Zvláště když se neustále mění pravidla. Poslední novinkou je zrušení limitu pro zisk bodů (dříve musel bodující závodník dojet maximálně s 20% ztrátou na vítěze), které umožní bodovat téměř každé ženě, jež dojede do cíle klidně i s 5hodinovou ztrátou na vítězku. Na druhou stranu jsem rád, že moje mamka bude brát v 60 letech body ve Visma Ski Classics…

A poslední rýpnutí je tak trochu do vlastních řad. Na konci sezóny jsem seděl na pivu v Levi s ředitelem Visma Ski Classics, Davidem Nilssonem, a stěžoval si, jak je pro nás těžké tým ve Visma Ski Classics ufinancovat. Jeho reakce byla následující: „Jste malinkatá země a máte 3 týmy v naší soutěži. Spolupracujte, spojte se.“ No jo, to se to řekne, ale copak to jde. Jeden tým je čistě profesionální, druhý zase amatérský, třetí vytvořen z individualit.

Snaha byla, nějaká jednání proběhla a výsledek? Týmy letos nebudou 3, ale hned 4. Peníze a politika vládnou světu, a tak naše malá země bude mít ve Visma Ski Classics nejvíce týmů (hned po Norech, ale ti se nepočítají). Škoda, jen si to představte, jak by mohlo vypadat komentování Pavla Čapka: „Vláček závodnic momentálně táhne Kateřina Smutná a nyní ji střídá týmová kolegyně Adéla Boudíková, která se ohlíží, zda za ní již nejede její partner Jiří Ročárek, který to rozjíždí spolu s Jirkou Pliskou a Vaškem Sedláčkem pro Petra Nováka a Standu Řezáče, za nímž jede zatím vzorně ukryt Jan Šrail. Dnes se českému týmu vede na jedničku a udávají tempo celému balíku.“ Jen doufejme, že za rok už těch týmů nebude 10, nebo taky žádný. To už by zase taková sranda nebyla…

Skol Mára

Marek Pazderský Šéf Silvini Madshus Teamu a provozovatel servisního centra pro lyžaře Mára servis v Bedřichově a na Jizerce

Své názory na toto téma můžete sdílet na internetových stránkách:

https://bezky.net/clanek/1365

21

Lyžařské hodinky, které vydrží…

G

Garmin Instinct

armin Instinct jsou chytré, sportovně-outdoorové hodinky s vysokou výdrží a odolností. Mají navigační funkce, vestavěný kompas a barometrický výškoměr s automatickou kalibrací podle GPS. Umí podrobně změřit a zaznamenat většinu sportů, včetně běžeckého lyžování. Na trati zobrazí rychlost, vzdálenost, čas, srdeční tep, zdolané výškové metry a mnoho

dalších veličin. Zaznamenaná data navíc podrobně vyhodnotí nad podrobnou mapou v tréninkovém deníku.

Při propojení s chytrým telefonem vás diskrétně upozorní na příchozí volání, sms zprávy a další notifikace, takže ve stopě nemusíte vytahovat telefon z kapsy. Hodinky jsou vodotěsné a na jedno nabití vydrží až 16 hodin jízdy nebo až 14 dnů v režimu chytrých hodinek.

Garmin Instinct cena 7 990 Kč

www.bjorndaehlie.cz

www.garmin.cz

22

TECH MĚKKÝ MATERIÁL 2019

Vhodné oblečení dokáže činit rozdíl mezi užitím si epesního dne ve stopách a pokaženým zážitkem vinou prostydlých zpocených zad, na nichž za celou vyjížďku nic neuschlo.

Těsnější, jemnější funkčnější Text: Tom Řepík

Z

dánlivé triviality typu základní funkce první vrstvy jsem tu původně vůbec nezamýšlel zmiňovat; kdyby mě však před pár týdny tuzemský dovozce jedné z významných značek nevrátil nohama na zem: „Nevěřil bys, kolik lidí dneska dál vyrazí na běžky v bavlněným triku, mikině a šusťákovce, aniž by tušili, že to lze jinak!“ Přesně tuhle kombinaci jsme používali – protože jsme o jiné nevěděli – pro své i vrcholové sportování v osmdesátých letech; dodnes pamatuju na tu pestrou paletu nevyhnutelných pocitů, které v hluboce mínusových teplotách produkovala mnohahodinová fyzická

zátěž v bavlněném základu pod pláštěnkou oboustranně neprodyšné větrovky. Paletu obvykle končící silným prochladnutím, pokud běžecký trénink nekončil do kopce.

Nicméně i dnešní základní – už moderní technické – vrstvy se dál vylepšují; dostávají se po celou dobu nošení blíž k tělu a jsou navrhovány, aby spolupracovaly v tandemu s vnějšími vrstvami tím, že budou urychlovat přirozený proces odpařování potu (tím se ochlazujeme při fyzické aktivitě) a umožní parám postupovat dál od těla, díky čemuž může kůže dýchat a být v dostatečném suchu a teple v momentě, kdy dojde ke snížení fyzické aktivity. Většina běžkařských kalhot je vybavována nějakou formou krytí před větrem v oblasti předních stehen, kolen a rozkroku, s různě provedenými verzemi odvětrávání v zadních partiích. Doplňky typu

sluchátek nejsou možná (třeba jen prozatím) většinovou nezbytností, někomu však dělají sólo trénink zábavnějším.

Začtěte se a zvažte, co vám ve vašem sportovním šatníku může chybět. A posuďte, co doplnit nyní, před sezónou – namísto až potom, kdy vám vaše staré věci začnou žmolkovatět, nesedět a možná i tak nějak neromanticky nevonět. Pak už jen ven na sníh a užívejte dní, kterých nikdo z nás nemáme nadměrně.

Pod žádoucím tlakem

Během posledních dekád se změnila spodní vrstva odění většiny zanícených rekreačních lyžařů z užitkové značky cokoli-najdu-v-šuplíku na víc či míň pečlivě volené kusy technického prádla, jež v aktuálních modelech prakticky nepřetržitě podléhá

FOTO: CRAFT

nástup únavy při zátěži a zrychluje regeneraci po ní. Nadto kompresní oblečení pomáhá udržet konstantní tělesnou teplotu.

Tak jak na tuto stále módní kompresní vlnu naskakují noví a noví výrobci, značky se snaží konkurenčně se odlišovat různými vědeckými tvrzeními o efektivitě, nejednou až jdoucími přes čáru laické uživatelské srozumitelnosti či věrohodnosti. Z vlastních zkušeností vím, že specifické vazby tkanin ztrácí v čase část svých kompresních účinků, a proto většina

Snad každý sportovec – včetně pohodových víkendových výletníků – ocení vybavení, které mu zlepší jeho zážitek. věcí nevydrží plnohodnotně funkční tak dlouho, jako je tomu u konvenčního sportovního prádla a dalších vrstev. Dřív poměrně akutní faktor zápachu u syntetického prádla dnes většina výrobců (aspoň zčásti) potlačuje antibakteriálními složkami, například ionty stříbra.

Snad každý sportovec – včetně pohodových víkendových výletníků – ocení vybavení, které mu zlepší jeho zážitek. V této sezóně najdete kompresní položky od ponožek po trika v sortimentu většiny zde představovaných značek. výrobním inovacím v konstrukci i použití.

Jedné z takových inovací se říká kompresní oblečení. Původně bylo vyvinuto pro hráče amerického fotbalu značkou Under Armour, dnes už šije specializované kompresní výrobky většina brandů na silně konkurenčním trhu se sportovní módou.

Jak název naznačuje, kompresní čili tlakové oblečení padne velmi těsně na tělesnou partii a v řeči sugestivních reklam už jeho zakoupením předcházíte zraněním, urychlujete regeneraci a zlepšujete krevní oběh. Poctivěji vysvětleno, kompresní prádlo svým těsným střihem specificky tvarovaných panelů vyvíjí konstantní a obvykle nerovnoměrně situovaný tlak na různé, zejména svalové partie, čímž je v nich stimulován zvýšený průtok krve přinášející do svalů více kyslíku a efektivněji z nich odplavující laktát. Obojí oddaluje

Už žádné kousání

Když teploty spadnou do subjektivně nízkých hodnot, lyžařům se hodí další vrstva či vrstvy oblečení mezi tu základní a vnější, aby nestrádali chladem. Nemálo z nás dřív narozených si vzpomene, že tuto funkci za našeho dětství vcelku běžně suploval nějaký vlněný svetr se šálou, často ručně upletené našimi mámami či babičkami. Dobře si pamatujeme, jak vlna uměla štípat anebo se natáhnout vlivem potu či vnějšího vlhka do bizarních rozměrů.

Dnes je vlna v našem lyžování zpět, či být může; avšak ve zcela jiné kondici než před třiceti a více lety. Současné vlněné výrobky – a týká se to základních, středních i vnějších vrstev – plnohodnotně alternují, nejednou dokonce překonávají, některé funkční charakteristiky syntetických tkanin na soudobém vysoce vyspělém trhu. Tohle mi řekl jeden

YOKO Optigrip® Optigrip® je senzační koncept pro klasické lyžování.

Jedná se o lyže pro běh klasicky, které díky této technologii usnadňují lyžování.

Cílovou skupinou běžek Optigrip® jsou lyžaři, kteří se nechtějí zaobírat mazáním lyží pro odraz, lidé, kteří se učí běžkovat, pro všechny, kteří si chtějí užít běh na lyžích i přes absenci špičkové techniky. Běžkovat na těchto lyžích je opravdu snadné! Technologie je neuvěřitelně trvanlivá a vydrží stejně dlouho jako lyže samy.

Lyže jsou pro své vlastnosti a odolnost vhodné do testcenter a půjčoven.

Made in Finland.

YOKO OPTIGRIP YXS 2.0 Cena: 4 390 Kč

Více informací o technologii Yoko Optigrip® naleznete na

www.hyra-sport.cz

TECH MĚKKÝ MATERIÁL 2019

tuzemský obchodník: „Dost lidí se dál dívá na vlnu jako na jednoduchý materiál ze staré školy, ale když si vlnu prohlédneme pod mikroskopem, shledáme, že jde o možná nejtechničtější vlákno, jaké lze v obchodní síti najít. Má velmi složitou strukturu, kterou umí vyvinout jen příroda – lidé se svými technickými tkaninami nemají šanci napodobit komplexnost a univerzálnost takového typu vlákna.“ Nové zdroje vlny, moderní výrobní technologie a techniky závěrečné povrchové úpravy posunuly funkční výkon vlněných produktů na novou úroveň. Pro první vrstvu používaná ovčí vlna merino se vyznačuje dlouhými jemnými vlákny; každé z nich je v průměru poloviční (či ještě výrazně tenčí) než síla běžného lidského vlasu. Kdykoli se takové vlákno natlačí na lidskou pokožku, velmi jemně se ohne, na rozdíl od tlustých a krátkých vláken staromódní vlny, což způsobovalo onen zlopověstný pocit kousání a svědění.

Jedna ze silných praktických stránek novodobé vlny vyjde najevo na konci lyžařského dne – zatímco syntetické prádlo umí dál do jisté míry zapáchat, vlna je přirozeně antimikrobiální a výrobci nepotřebují vlákna prokládat těžkými kovy nebo chemickými prvky, aby byl nežádoucí odér eliminován.

Vedle toho je vlna ekologickým materiálem z přirozeně udržitelných zdrojů. Dnes je běžné, že výrobní programy sledují ekologickou i morální stopu produkce každého druhu vlákna a mapují standardy péče o chovaná zvířata a řadu dalších ekologických, sociálních a ekonomických ohledů. Cituji obchodního zástupce jedné ze značek: „Naše vlna pochází od volně chovaných ovcí z Nového Zélandu, které jsou na zelených pastvinách 364 dní v roce. Jeden den v roce podstoupí stříhání vlny, jež je výchozím materiálem pro naše výrobky; jde o plně přírodní, obnovitelný, biologicky rozložitelný a udržitelný zdroj.

Běžkaři – a zejména ti rekreační –, kteří chtějí po celou dobu svého lyžování zůstat v teple, suchu a vůni, v níž vyjeli, nechť posoudí novou vlněnou produkci soudobého trhu. Při nižší intenzitě pohybu se může jednat o velmi zajímavou alternativu úpletů vyráběných z ropy. Výkonnostní lyžaři po oblečení z vlny s nejvyšší pravděpodobností nesáhnou, protože by se při maximálním výkonu přehřívali. Vlna totiž neumí distribuovat vlhkost v podobě potu po svém povrchu a urychlovat tak odpařování (ochlazování), naopak její

FOTO: SENSOR

24

velkou část pojme do sebe. Kouzlo vlny tkví v tom, že i když je zcela mokrá, tak pořád v mikrostruktuře svých vláken drží dostatek vzduchu, a tak efektivně izoluje, chcete-li „hřeje“. Pocitově se nosí velmi dobře, přinejmenším stejně dobře i vypadá a sedí na těle; přičemž k přírodě je významně šetrnější než typické výrobní postupy syntetických vláken.

Její termoregulační schopnosti z ní dělají všestrannější tkaninu, než je většina jiných technických; umožňuje mít v bagáži méně oděvů, jež se dají nosit při sportu, cestování i v běžném civilním režimu. A už nikdy žádné kousání! Neexistuje důvod, proč si vlnu znovu nezamilovat – či ji na sobě aspoň nevyzkoušet.

meet your better self

SUUNTO 3 FITNESS Sledování aktivity 24 h/7 dnů v týdnu Režim pro adaptivní trénink sestaví sedmidenní plán podle vaší aktuální kondice Měří kvalitu spánku i hladinu stresu a upozorňuje na hraniční limity Režimy pro běh i turistiku, ale i posilování nebo plavání Vestavěný snímač tepové frekvence Best of CES awards 2018

Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic, s.r.o.

suunto.com

26

TECH NORDIC SKITEST 2019

Text: Tom Řepík Foto: SNOWbiz

O testování běžeckých lyží Osobně jsem se naučil téměř každou svou vyjížďku na libovolném typu lyží považovat za testovací seanci; ač zdánlivě bezdůvodnou. Prakticky to obnáší „jen“ zůstávat v mentální bdělosti a být otevřený k tomu, co mi lyže a tělo sdělují – nic, co by se při jakémkoli lyžování sakra nehodilo.

P

okud jste jako většina závodníků, nejspíš máte doma vak plný běžek, možná několik. Podobně jako vybrat si vhodný pár v obchodě, zvolit si správné lyže do svého závodu je neméně důležité. Předsoutěžní testování bývá jednou z typických pastí, v nichž se ztrácí čas a mentální koncentrace, mešká kvalitní rozcvičení, nemluvě o startu na špatném páru lyží.

Závodníci by měli být ve svých klubech odmala vedeni k tomu, aby dokonale znali své lyže – což je dovednost osvojitelná si neustálým testováním jak v tréninku, tak před samotným závodem. Ke každému startu by pak neměli mít dovoleno vzít si víc než dva páry. Jedním z důvodů jsou úspory: je zkrátka mrhání časem, úsilím i prostředky mazat drahými fluorovými vosky víc párů lyží – když

závodit můžete na jediném. Dalším důvodem je, že při dvou párech se závodník vyhne ztrátám času, zmeškání nebo odbytí řádného rozehřátí a nežádoucího stresu z nerozhodného výběru a souvisejícího nekončícího testování více párů do poslední možné chvíle.

Zkušený závodník by měl být schopen zúžit svůj výběr na dva nebo i jediný pár, který nejlíp vyhovuje daným podmínkám.

27

Výběr vhodných lyží začíná dlouho před konáním vlastní soutěže – první důležité kolo absolvujete už při jejich nákupu. Předjímejme, že jste si od obchodníka vybrali ty pro vás nejvhodnější, které měl; to vás posouvá k dalšímu úkolu, jejž jsem nastínil už nahoře: ze skoro každé své vyjížďky se naučit dělat testovací proces.

Na klasické lyži experimentujte se záměrným prodlužováním mazací komory a všímejte si, v jaké fázi začne lyže ve skluzu tahat za nohy; v ten moment jste nejspíš právě překročili konec optimální mazací zóny. Jindy můžete zkoušet totéž s více vrstvami stoupacího vosku – a opět číhat na bod, při kterém lyže začne tahat. Vlastníte-li jeden perfektní pár běžek (tak jako většina lyžařů), zkoušejte jej na klistrových i tvrdých površích; svědomitým testováním na různých typech sněhů můžete naznat, že tento jediný pár vám vyhoví v široké škále různorodých podmínek. Určitě experimentujte i se zkracováním délky stoupací mázy; dost lyžařů shledá, že při přechodu do skluzu se jim lyže může nadměrně dlouho loudat, obvykle v sekci za patou.

Máte-li vybráno víc párů, u nichž se jejich použití do specifických podmínek částečně překrývá, testujte s prohozenými lyžemi

Mnohonásobně zatížená lyže je oproti té z poloviny zatížené zcela jinak se projevujícím typem náčiní. Fotobuňka neprozradí, jak daná lyže skutečně lyžuje. To když pominu, že při závodě lyžař jede po obvykle teplejším, provozem zahřátém povrchu než v dráze fotobuňky. Stejná lyže se bude chovat zcela jinak v měkkém než na tvrdém.

Na trati závodu tráví lyžař až 70 % svého času ve stoupáních, přičemž nejrychlejší lyže z fotobuňky může být tou nejpomalejší v mnohem měkčích podmínkách v soutěži.

Máte-li například příliš tvrdou špičku lyže, bude se vám při bruslení do kopce kousat do měkkého sněhu a mít tendenci brzdit vaši cennou dynamiku; přičemž stejná lyže ve fotobuňce mohla vykazovat nulové brždění a být rychlá jako blesk. Při závodě vám může být významně užitečnější lyže snadno se pohybující v pomalejším, stoupacím tempu; ne nutně ta, která jede nejlíp z kopce. Můžete získávat čas při stoupáních a na kritických přechodech horizontů, přičemž zdaleka ne tolik času ztrácet ve sjezdech.

Jaké jsou tedy konvenční formy testování běžeckých lyží, které rutinně používají závodníci, a na jaké naopak budeme spoléhat v redakčním NORDIC Skitestu?

Testujte s prohozenými lyžemi na každé noze, mou nejoblíbenější porovnávací metodou. na každé noze, mou nejoblíbenější porovnávací metodou (na níž chystám rutinně stavět v nadcházejícím NORDIC Skitestu). Na jedné noze lyže z páru A, na druhé z páru B, hluboké soustředění a dávat pozor, co každá noha cítí.

Dost laiků si představuje, že závodníci testují před svým startem velké množství lyží, neustále projíždějíce přes fotobuňku.

Osobně mám za to, že testování přes libovolnou formu fotobuňky nedává moc smysl a pro závodníka jde o ztracený čas. V závodě volnou technikou zatěžuje při bruslícím odrazu každou lyži až čtyřnásobkem své hmotnosti; přičemž ve fotobuňce má na každé běžce jen polovinu své tělesné váhy.

Fotobuňkový test

Jakkoli mají průjezdy fotobuňkou svou legitimní užitečnost pro základní testy typu porovnávání mazání a struktur skluznic, nepovažuju za vhodné se na ně spoléhat jako na jedinou metodiku pro výběr lyže do závodu. Při fotobuňkovém testu je kriticky důležité mít vyfrézovanou pevnou, přes noc vymrzlou stopu, jinak do hry vstupuje mnoho nežádoucích proměnných. Dráha vodicí stopy musí být dostatečně projetá, v přímém směru, nesmí být na větru a nesmí docházet ke kolizím s ostatními lyžaři; sníh v testovací stopě by se měl velmi podobat tomu, jaký bude na závodní trati. Testuje se v rychlostech okolo 15 km/h.

28

TECH NORDIC SKITEST 2019

Pocitový test

Dojezdový test

Rozjedete se z klidu z označeného místa na vrcholku vyvýšeniny dolů svahem dost prudkým na to, aby lyže samočinně nabrala vlastní rychlost, aniž by jí jezdec svou aktivní dynamikou jakkoli pomáhal. Označíte si místo dojezdu a proceduru opakujete s dalším párem lyží. S ohledem na velmi nízkou dojezdovou rychlost je důležité brát v potaz, že délka ujetého úseku bude velmi citlivá na poryvy větru, změny zatížení lyží, nečistoty či jiné neregulérnosti v trati.

Držení se za ruce

Pokud máte k dispozici rovněž závodícího kolegu, zdánlivě divná, avšak překvapivě spolehlivá a praktická testovací metoda obnáší rozjet se ve dvojici z kopce, netřeba být ani ve stopách. Držte se přitom za ruce za účelem, abyste vzájemně srovnali rozjezdovou rychlost. Jakmile cítíte, že jedete stejně rychle, pusťte se a sledujte, kdo z vás dvou zrychlí a/ nebo dojede dál. Poté si ve dvojici prohoďte testované lyže a proces opakujte. Velkou výhodou je, že při závodech zejména volnou technikou lze tuto metodu aplikovat přímo na vlastní trati, na soutěžním povrchu.

Při častém, nejlíp neustálém testování si dřív či později vykultivujete subjektivně spolehlivý cit pro sledované charakteristiky lyží. Upřímně, jde o nejlepší metodu, jak porovnávat komplexní vlastnosti lyží, a vpravdě způsob, na němž dominantně stavím při vlastním pocitovém hodnocení v našem magazínovém testování. Vyžaduje si to roky praxe a schopnost trvalé mentální koncentrace, ale zkušení závodníci bývají v tomto ohledu velmi dobří.

V závodní den si nechají namazat porovnávané lyže stejným druhem vosku a jednoduše se na nich projedou, případně s jednou lyží z páru na každé noze.

Když nedokážou rozeznat rozdíl, mají volný výběr, případně zvolí ty, které pojedou rychleji z kopce formou nějaké z metod zmíněných výše.

Při testování běžek na klasiku je volba ještě jednodušší – obvykle se vyplatí vybrat si pár, který nejlíp stoupá. Při troše štěstí bude mít závodník jeden nebo dva páry, které se budou stabilně ukazovat jako nejlepší ve svých specifických podmínkách. Takových lyží si pak závodník cení jako příslovečné oko v hlavě a vydrží mu dlouhá léta. Kdykoli vidíte vrcholové závodníky v soutěži na lyžích starých grafik, má to právě tento důvod.

Postupně s nabývajícími zkušenostmi a testovací praxí budete schopni spolehlivě určit ze svých plných vaků lyží ten subjektivně nejlepší pár či dva. Podobného se usilovně snažím dosahovat v magazínových skitestech a znovu budu v nadcházejícím letošním.

V obou případech solidně funguje následující zlaté pravidlo: dělat věci jednoduše.

NORDIC Skitest 2019

S ohledem na nedostatek publikačního prostoru v tomto vydání (i na fakt, že v době psaní textu mi za okny pučí pupeny zmatených stromů při sedmnáctistupňových listopadových teplotách), tu nyní jen stručně zmíním sortiment testovaných modelů, jež značky poslaly do našeho spotřebitelského NORDIC Skitestu 2019; s tím, že na další detaily dojde v následujícím čísle magazínu.

Kategorie I: Nemazací pro pokročilého (Nowax Advanced) pro míry lyžaře 188 cm / 90 kg Atomic Hard Pro C3 Skintec 200 cm Fischer Twin Skin Race 197 cm Madshus Terrasonic Intelligrip Move 210 cm Peltonen Nanogrip Facile 207 cm Rossignol R-Skin Premium IFP 207 cm Salomon Aero 9 Skin 198 cm Sporten Bohemia RS Skin 204 cm

Kategorie II: Výuková pro

začátečnici (Female Starter) pro míry lyžařky 175 cm / 65 kg Atomic Mover Skintec L-med 184 cm Fischer Mystique My Style Crown 169 cm Madshus CT140 Intelligrip 195 cm Peltonen Nanogrip Facile Woman 188 cm Rossignol R-Skin Sport IFP 186 cm Salomon Snowscape 9 Skin 170 cm Sporten Bohemia Perun Pro W Skin 174 cm Za povšimnutí stojí dominantní účast skinových modelů – jedenáct z celkových 14. A pak délkové rozpětí lyží ve výukové kategorii – pozoruhodných 26 cm rozdílu mezi nejkratší a nejdelší. Uvedené modely lyží jsou navoleny podle tělesných parametrů autora textu v kategorii I, testovat ženskou výukovou řadu bude Linda, bylinářka ze zdejších zelenkavých provoněných stránek – autentická začátečnice na běžkařském náčiní, publikačně zběhlá i navyklá spotřebitelsky testovat sortiment jejího zájmu (současně influencerka obsluhující vlastní mnohatisícové publikum). Racionálně lze předjímat, že v rámci tohoto dlouhodobého skitestu (či mimo něj) budeme schopni průběžně spotřebitelsky posuzovat i další související položky oborového trhu.

Předpokládám, že zejména v závěru sněhové sezóny neodmítneme vážné zájemce o otestování si lyží společně s námi – za předpokladu, že se mi v rozumném předstihu ohlásí (kontakt najdou na mém blogu Kovboj.cz), budou respektovat naši nahodilou logistiku (dominantně plánujeme testovat v krušnohorských terénech, ne však výlučně), jejich tělesné parametry budou kompatibilní s výše nastavenými a svolí k volné publikaci jejich hodnocení podepsaného vlastním jménem.

30

MAG

ATOMIC SKINTEC:

Ready when you are

V roce 2011 byla představena první novodobá mohérová lyže v běžeckém lyžování, Atomic Skintec. Od té doby jsme v jejím vývoji nepolevili; a zatímco každá další značka jen dotahovala náš náskok, Atomic svou technologii Skintec stále posouvá vpřed.

Dnes nabízíme skinové běžky pro každého lyžaře, včetně závodníků, a nově vyvíjíme skinové pásy pro různé podmínky.

A

Různé skinové pásy, jež lze snadno měnit

ž do letošního roku byly veškeré naše lyže Skintec vybaveny univerzálním typem skinu. Ten je vyráběn ze 100% mohéru a umožňuje nejlepší kompromis mezi jistým odrazem a dobrým skluzem. Pro rozdílné teplotní podmínky je to ta nejlepší volba.

Navíc tento rok nově osazujeme naše nejlepší lyže novým typem rychlostního skinu vyrobeného opět ze 100% mohéru s delšími a jemnějšími vlákny pro lepší skluz. Pro turisticky orientované lyžaře nabízíme lyže s mohérem s krátkými vlákny pro lepší odraz, stoupací vlastnosti i lepší kontrolu rychlosti ve sjezdech.

Nová běžkařská obuv

SALOMON

U Salomonu už dlouhé roky platí, že všichni jeho zákazníci – včetně těch, kteří berou lyžování jako svou rekreační kratochvíli – těží ze zkušeností nejlepších lyžařů Světového poháru spolupracujících s vývojáři značky. V sezóně 2018–2019 představujeme dva nové modely pro vytrvalostní a rekreační sportovce.

R

S Skate je už několik let oblíbenou stálicí mezi výkonnostními závodníky a dálkovými běžci. Letošní bruslící botu jsme vylepšili o možnost úpravy šněrování za jízdy a vybavili technologií Salomon Sensifit, jež umožňuje jemné korektury usazení vnitřní botičky pro lyžaře se zvlášť tenkou nebo naopak silnou stavbou nohy. Oddělený šněrovací systém Quicklace precizně obepne každý tvar klenby a umožní nezávisle více dotáhnout či povolit botu v přední a střední části chodidla. Bota tak již nepotřebuje vrchní nártovou manžetu, což snížilo její hmotnost. Stejně jako všechny ostatní modely, i tento dodáváme na podešvích SNS nebo Prolink (kompatibilní s NNN, Prolink nebo Turnamic systémy vázání); v černém pánském nebo bílém dámském designu.

Skintec pro každého

ávodníci u nás najdou RedZ ster C9/C7 Skintec vybavené totožnou technologií jako naše lyže pro Světový pohár.

Naše letošní verze C7 je o 20 % lehčí než starší model.

Pro rekreační lyžaře máme naše modely Pro C3/C2 Skintec, výkonné pro svižnou sportovní jízdu a současně univerzální do různých podmínek. Nově letos uvádíme model C1 Skintec pro nováčky.

Pro turisty máme připravené Mover a Mover X série pro příjemnou jízdu v lehkém, zvlněném terénu a snadné ovládání ve sjezdech.

Mladí lyžaři u nás najdou závodní verzi Redster C7 a začátečnickou Pro C1, vybavené stejnou konstrukční technologií jako dospělé modely.

RC Classic je lehká obuv pro klasický styl, vyznačující se citlivou reakčností a jedinečnou schopností přizpůsobit se každému tvaru nohy. Ideální bota pro trénující závodníky i výkonnostní sportovce včetně laufařů. Výborně drží patu, čímž pomáhá dostat z každého odrazu maximum energie.

Za tepla tvarovatelná vložka boty v kombinaci s odděleným systémem šněrování Quicklace precizně obepne nohu a pomůže k pohodlí, jež vám dovolí lyžovat v plném komfortu více hodin. Citlivě reagující podrážka poskytuje velkorysou ohebnost, umožní dobře cítit sníh a poskytne vitální pružnost pro účinný odraz.

Snadno nastavitelná zadní manžeta drží patu na svém místě pro maximální komfort a výkonnost. K mání na podešvích SNS nebo Prolink (kompatibilní s NNN, Prolink nebo Turnamic systémy vázání).

Špičkové doplňky na běžky od českých značek

RELAX A R2

Na detailech záleží. Brýle, rukavice, funkční prádlo jsou podstatnými detaily ovlivňujícími pohodlí i výkon. Značky Relax a R2 nabízí výbornou kvalitu a komfort, posuďte sami, vybíráme z letošní kolekce.

Funkční prádlo R2 BASE je extrémně lehké, velmi příjemné na dotyk a poskytuje maximální pohodlí díky nové technologii povrchové úpravy jednotlivých vláken. Dokonale reguluje tělesnou teplotu, odvádí vlhkost od pokožky a rychle schne. Chladí, když je teplo, a hřeje, když je zima. Společně s funkčními zónami, zvýrazněním bezešvou technologií zajistí, že už nikdy nebude váš pohyb ničím limitován.

L

yžařské brýle RELAX CROSS a NORDIC nabízí ideální ochranu zraku i při vyšších rychlostech. NORDIC je vhodný i pro širší obličej.

Lehká konstrukce FLEX FIT, aerodynamický tvar, odklápěcí hledí s panoramatickým zorníkem MULTIVISION, vysoká redukce mlžení ANTIFOG, zorník z odlehčeného a nárazuvzdorného materiálu DURAMAX, výměnná skla do různých světelných podmínek jsou hlavními benefity těchto modelů.

Mírně zateplené sportovní rukavice CRUISER vybavené protiskluzovými plochami ANTI SLIP umístěnými na dlani a prstech zlepšují jistotu úchopu, potisk TOUCH PRO umožní pohodlné ovládání mobilu. Prodloužená ochrana v oblasti zápěstí omezuje vniknutí sněhu do vnitřního prostoru rukavic a chrání proti nepříjemnému prochladnutí. Funkční materiál WINDBREAKER ochrání proti vodě a větru, značková izolace THINSULATE proti prochladnutí.

Více informací na:

OR) æbo (N l K t o l f s ø na OH h o at ěz SP, 3x zl annes

Joh

31

22 let / 2018 -

celkový vít

relaxworld.cz, r2.cz

hůl HRC MAX www.leki.com

32

TECH

Sporten

Vývojářský tým nového závodního oddělení: zleva Josef Kučera, Jiří Ročárek (závodník-testér), Vít Fousek a Martin Petrásek

Text: Adéla Boudíková Foto: Ota Mrákota

nové informace do produkce, abychom mohli zvýšit objem výroby právě u vyšších modelů spolu s dalšími pozitivními dopady na kvalitu a objem prodeje. Když jsem sem nastoupil, muselo se vybudovat určité zázemí pro vývoj lyží, seznámit se s lidmi a zjistit, jaký je „kolorit“ fabriky, protože já ani Vítek Fousek, jsme v podobném podniku nikdy nepracovali. Úvodní rok byl velmi náročný z hlediska adaptace, ale pro všechny je to velká výzva a pro naše závodní oddělení asi poslední střípek z naší lyžařské kariéry.

směřuje do světové špičky Ve Sportenu v Novém Městě na Moravě, který je u nás proslulý především výrobou běžek (vzpomeňme např. na renomované „bohemky“), se za poslední dva roky odehrály zásadní změny. Jednou z nich bylo vytvoření nového závodního oddělení, jehož hlavním cílem je kromě podpory vývoje nových lyží pochopitelně podpora marketingu pomocí smluvních lyžařů. Právě těm však musí být dodán špičkový produkt, a proto se muselo zapracovat a zainvestovat do veškerých výkonnostních a zejména závodních modelů.

K

e stálým pracovníkům Sportenu, konstruktérům, technologům a základnímu vývoji lyží přibyli další tři bývalí lyžaři, kteří přinášejí své bohaté zkušenosti z mnohaleté praxe v oblasti vrcholového sportu – Vít Fousek, Martin Petrásek a Josef Kučera. Pojďme se společně podívat s Martinem a Vítkem, jak vznikal nový tým a jak takový vývoj běžek probíhá…

Martine, je to zhruba rok a půl, co se změnilo na Sportenu vedení a byl vybudován nový vývojářský tým, jehož jsi součástí.

Jakou jste měli na začátku vizi?

Naším cílem bylo a je dělat běžky i pro nejlepší závodníky v celém sortimentu včetně juniorů, aby se na nich dalo vyhrát klidně i ve Světovém poháru. Hlavním úkolem je kromě vlastní vývojové práce také přenést

Podařilo se vám za tak krátkou dobu udělat nějaký pokrok?

Myslíme, že určitě ano. Během zimy jsme získali data nejen z vlastního testování, ale také ze závodů především od Jirky Ročárka a dalších úspěšných továrních jezdců. Všechno se stihnout za jednu sezónu nedalo, ale když jsme se sešli na jaře s majitelem, mohli jsme mu s klidným svědomím sdělit, že jsme schopni vyrobit výborné lyže. Věděli jsme, že když budeme mít kvalitního závodníka, může na našich lyžích dosáhnout skvělých výsledků.

33

Vlastník Sportenu, finanční skupina Consillium Private Investment, jejímž majitelem je velký příznivce a znalec lyžování Tomáš Němec, se letos na jaře rozhodla sportovní divizi rozšířit o další lyžařskou značku, a to Kästle. Co si o tom myslíš?

Byl to pro nás důležitý moment a velký impuls, abychom mohli prorazit do světa, Sporten je přeci jenom hodně lokální značka, jejíž filosofií je nabídnout vysoce kvalitní lyže někomu, kdo vlastně není ochoten platit za značku. Kästle je naproti tomu lyžařská ikona a jedna z nejstarších světových značek. Vždy byla proslulá především výrobou sjezdovek, ale i v běžeckém sportu je na co navazovat.

Spojení s Kästle je čerstvé, vše probíhá velmi rychle a už se vytvořila vzájemná vazba. Obě značky sdílí své technologie a know-how.

Ovšem celá produkce běžek Kästle bude vyráběna u nás ve Sportenu a již připravujeme první kolekci pro sezónu 2019/20, která bude poprvé představena začátkem února na ISPO 2019 v Mnichově.

Vítku, všichni tě známe jako skvělého servismana, proč ses rozhodl věnovat vývoji lyží?

Na první pohled se to nezdá, ale je to práce, kterou jsem dělal doteď. Když jsem působil v pozici servismana, vybíral jsem pro závodníky lyže podle nějakých parametrů a věděl, co funguje a co ne. Teď už vím, jak se lyže musí vyrobit, aby měla ty správné vlastnosti.

Při samotné výrobě se pak stále snažíme přibližovat definovanému ideálu, což je cíl všech konstruktérů.

Co je ideál, o kterém mluvíš?

Lyže na klasiku by měla splňovat určité parametry jako například správné umístění komory lyže, komory vzhledem k těžišti lyže, výšku a délku komory, tvrdost lyže atd.

K těmto informacím jsem se dostal zejména tak, že jsem roky vybíral a testoval vhodné lyže, mazal je a měl špičkové závodníky.

Například Lukáše Bauera, který jezdil na hranici toho, co bylo možné, jak z hlediska

stoupací mázy, tak určitých parametrů lyží.

Někdy měl lyže lepší než všichni ostatní, a tím se mi potvrdilo, že jejich výběr byl ideální.

Samozřejmě člověk musí k dané konstrukci lyže také správně namazat. Čím se liší Sporteny před a po vašem příchodu do firmy?

Materiály jsou stejné, ale nastavení lyže je jiné. Přirovnávám to k tomu, že když bude výborný a průměrný kuchař vařit ze stejných surovin jeden pokrm, tak jeden uvaří excelentní jídlo a ten druhý slušné, ale nebude to na žádnou světovou soutěž. Před naším příchodem se ve Sportenu vyráběly dobré lyže, ale chyběli v dostatečné míře potřebná data a také závodníci, kteří jsou schopni dát ideální zpětnou vazbu. Proto je velmi důležitý tovární závodní tým, je to sice drahé, ale pořád velmi nízká cena za to, jaká se vrátí zpětná vazba. Různí závodníci, různých somatotypů, technik, různých váhových kategorií, různých stylů jízdy. Sice jim musíš rozdat materiál zadarmo, ale oni z toho velkého počtu lyží vyselektují ty nejlepší, a když si to umíš propojit, získáš excelentní data. Továrna si vlastně podle počtu závodníků a rozdaných lyží „nakoupí“ několik testovacích týmů, které pracují na jejich lyžích celou sezónu na různých sněhových podmínkách a tratích.

Je možné už ve fabrice vědět, že lyže bude dobrá, aniž bys ji testoval na sněhu?

To já tady takhle mám (smích). Z mého pohledu je pro jakékoli výkonnostní použití lyže důležité, aby šla správně namazat. Druhá věc, neméně podstatná, je, aby byla pro jezdce pohodlná, a tím se dostáváme k nastavení lyže. Lyže musí mít vedle vhodného umístění komory a jejího profilu i dostatečně dlouhou a elastickou komoru, nesmí být ani příliš tvrdá, ani měkká, a to vše se dá zjistit jen na základě měření lyží. Následně se může říct i, na jakém sněhu by měla jet.

Toto vše je zohledněno v procesu výroby.

Nejprve lyže složíme a zalepíme s nějakým předpokladem. První měřená data dostaneme po zaklížení (zalepení) lyží, výsledky urovnáme a lyže pokračují dále na broušení.

Co říká o nové lyži Sporten RS Elite Jiří Ročárek? „Byl jsem velice překvapený, jak se lyže za pouhý rok změnila. Nová konstrukce, perfektní skluznice a nové struktury, to je momentálně Sporten. Lyže velice dobře vede stopu, v odrazu je dynamická, a hlavně skvěle jede. Sporten RS Elite je momentálně na nejlepší cestě skočit do světové lyžařské špičky!“ Jiří Ročárek: mistr Evropy v dálkových bězích na lyžích (2013 a 2015), 7x vítěz Bedřichovské 30 a 9x Jizerské 25, vítěz Koasalaufu a Skadiloppetu (2017), vítěz Biegu Piastow (2018)

V této fázi už je předurčeno jejich stavbou, jakou strukturu na ně nabrousíme a na jaký sníh budou vhodné. Potom znova lyže přeměřujeme, protože některé vlastnosti se v průběhu jejich zpracování mění. Lyže v surovém stavu jsou širší, materiály se ořezávají, obrušují, takže lehká korekce může nastat, a potom finální obrobené lyže třídíme a párujeme.

Jaké změny jste provedli u lyží na bruslení, aby fungovaly dle vašich představ?

Je to obdobné jako u klasických lyží. Musíme dodržet vhodnou křivku lyže (správně prohnutou patu, komoru, pozici komory vůči těžišti, prohnutí špičky atd.), aby měla vlastnosti, které potřebujeme. Záleží také, kam umístíme NIS desku vůči těžišti lyže, a samozřejmě i tvar lyže ovlivňuje její vlastnosti. Lyže se téměř nezměnila základním složením materiálu, ale upravily se různé výztuhy, konkrétně jejich délky a umístění. Takže zase správnou korekcí a lepením se dosáhnou lyže takové, jaké potřebujeme.

Používáte více odlehčujících karbonových výztuh než dříve?

Nemyslím si. Používáme je v podobném poměru jako ostatní. Obrovskou roli hraje materiál, z kterého máte lyži vyrobenou. Naše lyže se liší tím, že obsahují více odlehčeného dřeva a přírodních materiálů. Na jednu stranu je lyže příjemnější, ale na druhou je to složitější na kontrolu při výrobě. Přírodní materiály pracují a při lepení se často stane, že lyže nejsou v rámci výrobní dávky úplně totožné.

U závodních modelů to nevadí, u nich je různorodost naopak žádoucí, ale u nižších kategorií by výrobce ocenil, že čím menší bude rozptyl charakteristik, tím se bude lyže jednodušeji vyrábět a obchodníkům lépe prodávat.

Je to něco za něco.

34

TECH

Víš ještě o něčem, co by se dalo na lyžích vylepšit?

Asi nikdy nebudeme ve fázi, že bychom si sedli a řekli, že je vše hotové. Vývoj závodních lyží je nikdy nekončící proces. Čím více dat máme nashromážděných, tím více máme nápadů na další vývoj. Další nápady pak přichází směrem k zjednodušení výroby při zachování maximální kvality. Současný způsob výroby je zatím extrémně náročný, měříme závodní lyži minimálně třikrát, než opustí továrnu. Jen tak můžeme kontrolovat celý průběh její výroby a mít jistotu, že vše je na výstupu perfektní.

Budoucí zlepšení vidím ne ani tak v konstrukci a technologii lyží, ale právě směrem ke zrychlení a zefektivnění procesů ve výrobě při zachování dokonalé preciznosti.

Jaké druhy struktur používáte?

Nejsem zastáncem širokého spektra struktur.

Na našich moderních strojích můžeme nastavit prakticky cokoliv, ale všichni by se v tom ztratili, jak prodejce, tak kupující a nakonec i servis.

Nabízíme dva druhy skluznic, teplou a studenou. Lyže se studenou skluznicí vyrábíme pro naše smluvní jezdce s třemi druhy studených struktur a teplé s třemi univerzálními a dvěma

teplými. Pokud by si zákazník chtěl pořídit pouze jedny naše závodní lyže, tak bych doporučil do českých podmínek univerzální strukturu, konkrétně UW1, která opravdu funguje na velmi širokém teplotním rozsahu.

Testování SPORTEN během zimní sezóny 2018/19 8.–9. 12. 2018..............................................................................Horní Mísečky 4.–5. 1. 2019.....................Skitour Bedřichovský Night Light Marathon 19.–20. 1. 2019...............................................................Skitour Kašperská 30 19. 1. 2019................ Stopa pro život – Prolog Nové Město na Moravě 2.–3. 2. 2019.............................................................. Skitour Orlický maraton 15.–16. 2. 2019...............................................................Skitour Karlovská 50 23.–24. 2. 2019..................................................................... Skitour JeLyMan

Doporučil bys závodní modely i pro amatérské lyžaře?

Důležitý je výběr vhodné lyže pro konkrétního jezdce. Pokud se v dobrém, resp. specializovaném obchodě běžky správně vyberou, může na nich jezdit i začátečník, ale je to o tom, aby prodavač dostal relevantní informace: „Jsem začátečník a chci si pořídit kvalitní lyže.“ Na základě zákazníkových informací, jak lyžuje a kolik váží, by mu měl opravdu kvalifikovaný prodavač s ohledem na jeho somatotyp vybrat ty správné lyže.

Já osobně bych se přimlouval vždy za vyšší

modely, které jsou intenzivněji kontrolované, vykazují přesnější nastavení a pro prodavače jsou i jednodušší na výběr a prodej.

Patří vaše lyže už teď mezi světovou špičku?

Jsem o tom přesvědčený. Kdybychom měli kvalitního závodníka, který by byl schopný se umísťovat na pódiu ve Světovém poháru, věřím, že by i na našich lyžích mohl vyhrát.

Například Lukáš Bauer ve své éře, kdy měl nejlepší výkonnost, by na nich mohl úplně s přehledem vyhrávat.

Tajná zbraň Johannese Klaeba

Johannes Klaebo je současná největší hvězda běžeckého lyžování.

Ve 22 letech má 3 zlaté medaile ze ZOH a celkové vítězství ve Světovém poháru.

PRC 700 HRC Max

S

oupeře drtí nejenom svým neuvěřitelným stylem rychlého a netradičního běhu.

Jedním z klíčových „růžových“ doplňků, které mu pomáhají vítězit, jsou hole LEKI HRC Max, u nichž se výrazně podílel na úpravě nového poutka. To již není tradiční odepínací poutko se systémem Trigger Shark, ale funguje na principu fixního spojení s holí. Nordic FRT Grip má pozitivní úhel 8 ° a přesně podle požadavků Klaeba zcela optimálně přenáší veškerou sílu do hole a zajišťuje delší skluzovou fázi.

Tyto závodní hole lze objednat jak s madlem Trigger Shark, tak s novým Nordic FRT Gripem a jsou připravené

k zaříznutí přesně podle požadavků závodníka. Díky systému výměnných talířků Fin Vario lze měnit velikost talířků s hrotem za pár sekund, včetně bodců na asfalt.

Pokud nemáte takové ambice jako Johannes, velmi dobrou a designově podobnou volbou je karbonová hůl LEKI PRC 700, která také nabízí rychlou výměnu hrotů, je dostatečně pevná a váží jen 79 g/m. Navíc nabízí osvědčený systém Trigger Shark 2.0.

Nordic FRT Grip pevné spojení pro nejlepší přenos síly speciální protiskluzová konstrukce jednoduché nastavení, které nepovolí speciální tvar madla přírodní korek

© Graubünden Vacation

Specialista na opalování již více než 60 let Příběh značky Piz Buin® začíná v roce 1938, kdy se švýcarský student chemie a horolezec Franz Greiter ošklivě spálil při výstupu na horu Piz Buin. Svoji špatnou zkušenost bral jako výzvu a vyvinul pokrokovou formuli, která nabídla efektivní ochranu proti slunci.

V roce 1946 pak se svojí ženou Margo odstartovali značku Piz Buin® a představili první výrobek poskytující ochranu proti slunci.

Stále používáte letní opalovací přípravky?

Zimní sluníčko si žádá speciální ochranu. Řada opalovacích přípravků PIZ BUIN® MOUNTAIN byla speciálně vyvinuta pro vysokohorské podmínky. Inovativní složení účinně kombinuje UVA/UVB filtry, extrakt z protěže, který chrání pleť před sluncem a dlouhodobým poškozením, a Cold Shield Complex pro intenzivní hydrataci a ochranu před extrémním chladem a větrem.

36

TECH SERVIS

V poslední době jsou velice populární klasické běžecké lyže, s kterými se ve stopě svezete i bez použití odrazových vosků, jedná se o tzv. no-wax lyže.

Většina lidí si pořídila tyto lyže ze dvou důvodů: nechtějí ztrácet čas s výběrem a aplikací správného odrazového vosku a také nechtějí čistit takto namazané lyže.

Péče o lyže, na něž se nemusí aplikovat vosk, musí být tedy rychlá a snadná. Do této skupiny běžkařů však spadají i výkonnostní lyžaři, a proto výrobci běžek zařadili do své nabídky také lyže, které konstrukcí a materiálem odpovídají nejvyšším závodním modelům.

Péče

Text: Jaroslav Knápek Foto: archiv autora

o „lyže bez vosku“

D

vě části lyže si zaslouží pozornost: skluzná část a odrazová. Na lyži se totiž během jízdy mohou zachytit zbytky stoupacích vosků a jiných nečistot, které následně mohou lyže zpomalovat či brzdit. Popřípadě v teplotních podmínkách kolem 0 °C, kdy padá nový sníh, nám mohou lyže namrzat a začnou drhnout, v extrémní situaci se na ně nalepí tak silná vrstva sněhu, že je nutné sníh z lyže mechanicky seškrábnout.

Udržujte skluznou a odrazovou část lyže čistou

Péče o skluznou část plochy lyží je stejná jako u tradičních běžek. Můžeme použít běžný parafín, který za tepla zažehlíme, následně ho seškrábneme a vykartáčujeme, nebo použijeme tekuté skluzné vosky (např. Toko Express Grip and Glide, Rex Instant Glide).

Odrazovou část no-wax lyží se snažíme udržovat čistou a skluznou popř. preventivně ošetřenou přípravkem proti namrzání a odpuzující případné nečistoty.

Čisticí přípravky

Stoupací komoru běžeckých lyží se šupinami popř. celou skluznici lyže s nanotechnologií

lze očistit běžným smývačem vosků. Obyčejný smývač vosků však nedoporučujeme používat na mohérové vložky, jelikož rozpouštědlo použité ve smývači může narušit soudržnost lepidla použitého v mohérové vložce. K tomuto účelu tedy používejte smývače výhradně určené pro mohérové vložky, které obsahují líh, jenž neuškodí mohérové vložce (např. Rex Skin Care Conditioner Spray, Rex Skin Cleaner, Swix Skin Cleaner, Toko Skin Cleaner, Vauhti Skin Ski Cleaner ad.).

Takovýto čisticí prostředek nastříkáme na lyži a následně utřeme do sucha čistou papírovou utěrkou, nebo můžeme navlhčit papírovou utěrku čisticím prostředkem a potom tuto část lyže do čista a sucha utřít.

The King of Sk

i Waxes

Vylepšení skluznosti lyže

Pro lyže se šupinami, popř. s nanotechnologií, se doporučuje použít přípravky s obsahem sloučeniny fluoru (pro tyto lyže s řešením Nanogrip a Optigrip byl speciálně vyvinut přípravek Rex Anti Ice, Swix N3C, Vauhti Quick FC Anti-Ice). Stejně jako u čističů i zde platí, že základem těchto přípravků je zpravidla rozpouštědlo, které není vhodné na lyže s mohérovou vložkou.

Přípravky pro mohérové vložky jsou stejně jako čističe na bázi lihu a obsahují sloučeniny fluoru. Tyto přípravky bývají dostupné zpravidla ve formě sprejů. Přípravek na odrazovou část lyže nastříkáme a necháme pár minut zaschnout (např. Rex Skin Care Conditioner Spray, Star Racing Skin Care Wax, Toko Eco Skin Proof, Swix Skin Care, Vauhti HF Skin Ski Care ad.).

Pro vylepšení skluzu mohérových vložek u závodních lyží doporučuji sáhnout po tekutém urychlovači nebo fluorovém bloku, který obsahuje sloučenin fluoru více a tím zajišťuje lepší skluz.

Několik minut péče o „lyže bez vosku“ vám zajistí lepší výkon a delší životnost skluznice.

Je to rychlé a snadné.

Jaroslav Knápek Technologie no-wax lyží (lyže se šupinami, lyže s použitím nanotechnologie, lyže s mohérovou vložkou)

IT ERP specialista a provozovatel specializovaného velkoobchodu a maloobchodu pro běžce na lyžích Webové stránky: www.xcsport.cz

Y HF SPRA VOSK

SKLUZNÝ

Originál Rex HF ve spreji.

Skluzný vosk s největším podílem kapalného vosku na trhu.

Při výrobě skluzných vosků ve spreji Rex HF Spray byla použita nová technologie, která umožňuje vytvářet stoprocentně stejné kapalné verze našich tradičních HF parafínů.

Způsob aplikace rozstřikem umožňuje, aby se do kapalného nosiče dostalo co největší množství sluzného vosku.

Kapalné verze vosků poprvé dostihly v odolnosti proti sjetí tradiční, zažehlené HF parafíny. Vosk má stejné složení pouze aplikace na skluznici je jiná.

Oskenujte tento kód a podívejte se na video návod, jak aplikovat HF sprej.

Rex Future Fluor je naše nová generace fluorokarbonové technologie, která nepoužívá PFOA. Tato technologie je více šetrná k životnímu prostředí a zároveň přináší lepší výkon!

rexwax.cz

www.rex.fi

#rexskiwax

38

TECH HISTORIE VÝROBY LYŽÍ

Zkřížené šipky

Text: Aleš Suk

– symbol rychlosti

A také jak potvrdila historie i záruka spolehlivosti, jakosti a dokonalosti. Vstoupili jsme právě do firmy rodu Mečířů, výrobců lyží v Jilemnici.

Z

Foto: archiv autora

pro skok vysoký a tenisové nádobíčko.

První lyže pro zákazníky dávala dílna do prodeje už v roce 1894, kdy vznikal Český krkonošský spolek Ski v Jilemnici. Když o 5 let později zemřel mistr kolářský Jan Mečíř, převzal jeho živnost včetně výroby sáněk a lyží nejstarší syn Jan. Ten se však asi po dvou sezónách věnoval jiné profesi a předal podnik mladšímu bratru Ignácovi, tehdy třiadvacetiletému. Ve výrazně české Jilemnici se německé jméno

hotovování ski v samostatném počátku odstartoval ve městě ve velkém Václav Lorenc, kvalitní závodník a neméně zdatný byznysmen. Jeho ceník a vzorník z r. 1900 obsahuje novátorskou pasáž o výuce jízdy na ski, jakýsi metodický návod, kterak si počínat při lyžeckém výcviku. Lorenc tady popisuje své zkušenosti závodníka a je to náš vlastně třetí popis, jak používat ski po truhlářích Theodoru Siebenlichterovi z Josefova Dolu a Franzu Baudischovi z Mladých Buků.

V. Lorenc svou výrobu, kterou rozjel v roce 1894, stupňoval a zkvalitňoval, takže už na přelomu 19. a 20. století sbíral ocenění a medaile na rozličO tom, že nešlo o manufakturu malou, vypovídá tablo, pořízené kolem roku 1920. Dvacítka zaměstnanců ných výstavách. Jeho výroba svědčí o znamenité prosperitě výroby. Na saněčkách v admirálské čapce sedící hošík je Miroslav Mečíř, nad však neměla tak dlouhou ním starší bratr Václav, narozený v září 1904, budoucí šéf závodu. Muž sedící uprostřed je sám mistr Hynek Mečíř s krásným knírem a úředník s okuláry po Hynkově levici je účetní pan Kocourek. Firemní štít, opřený historii jako konkurenční o športky s výpletem vzal bohužel za své při požáru podniku o 40 let později. Pro celou skupinu vařila polévku Mečířova. denně babička Mečířová. Hynek Mečíř vedl závod do roku 1948, kdy ho převzal syn Václav V zimě 1892/93 spatřil Ignác Mečíř, tehdy patnáctiletý, na silnici od Branné několik pánů, Ignác moc nenosilo; přezdívka nácek už vůbec hodně pracovalo pro harrachovskou správu, jedoucích na dlouhých prknech. Sledoval je při dodávaly se saně, vozy a prováděly veškeré ne. Logicky přišlo přejmenování na Hynka. Pod jejich jízdě až k Hrabačovu a hned, jak se vrátil novým názvem doznala firma největšího rozopravy. domů, vyprávěl svému otci, mistru kolářmachu a posléze, v letech 1. republiky už měla Laskavostí lesmistra Ferdinanda Reicha skému o „dlouhých dřevech“ a žadonil o jejich nejjasnější zvuk mezi výrobci lyží nejenom z Branné byl Mečířům zapůjčen jeden pár zhotovení. Tatínek Jan přišel ke kolařině do v Krkonoších. lyží, podle kterého se ještě touž zimu vyrobily své budoucí dílny ze staré jilemnické kovárny, O tom, s jakou péčí si získával zákazníky, v jejich dílně první „mečířovky“. První pokusy zbourané v roce 1982 a vzdálené jen pár svědčí rutinní praxe zakladatele podniku na svém výrobku absolvoval pochopitelně desítek metrů. Kolářskou výrobu provozoval Hynka. Jeho dílna stála pár stovek metrů od mistr kolář s jilemnickým soukromníkem od roku 1864 a v době prosby svého mladšího Rudolfem Mládkem. Dominantní zájem Mečíře jilemnického nádraží. V pionýrských dobách syna Ignáce to byl již starší pán. Pro pokus lyžařství se do Krkonoš jezdilo vlakem. juniora ovlivnil na dlouhých 70 let budoucí o výrobu nějakých dlouhých ski, po kterých V Jilemnici, kde bílý sport zdomácněl, vzniklo sortiment výrobků firmy Mečíř. Produkovaly se po sněhu možno klouzati, nejevil zpočátku centrum výprav na hory; začali to pánové se zejména dopravní saně, sportovní sáňky, žádný zvláštní zájem.

J. R. Ořovský, ing. V. J. Rott, řídící učitel J. zvané športky a také pětky patřily k excelentPřesto přání vyhověl. Totiž už ve škole se Buchar, pražský primátor Dr. K. Baxa a jeho ním kouskům manufaktury. Později se přidaly Ignác živě zajímal o sport a tělocvik. Zatímco hradecký kolega J. V. B. Pilnáček, pozdější hokejové hole, sněžnice, krátké lyže, oštěpy, se dosud v tehdejší kolářské dílně Mečířů předseda SL RČS. Lyže od Mečíře nazouvaly disky, překážky, luky, šípy, vesla, pádla, laťky

39

i generace závodníků – H. Bedrník, J. Višňák, Josef Feistauer, J. Helta. Jméno Mečíř, výroba lyží, stalo se mezi mnoha vyznavači sportu známé. Všichni vzpomínali, jak přijížděli v noci ze soboty na neděli do Jilemnice, na nádraží u vlaku na ně čekal Mečíř. S největší ochotou zařídil na místě opravu lyží, holí, vázání; často měl s sebou připravenou výzbroj novou pro dalšího lyžaře, který s výpravou přijel vlakem.

To byla panečku praktická, reálná a účinná reklama!

Sáňky se u Mečíře zhotovovaly zprvu podle vzorku, který přivezl řídící Buchar ze

disky, vesla, zahradní nábytek, houpačky.

Byla utvořena veřejná obchodní společnost H. Mečíř a spol. Druhý společník, p. J. Škoda zemřel v polovině dvacátých let a společenský podíl převzala vdova. Závod přesto pod stejným názvem vedl Hynek Mečíř; v r. 1928 paní Škodovou vyplatil a podnik převzal do svého vlastnictví. Z praktických důvodů pod původním názvem.

Ve svých vzpomínkách líčí Václav Mečíř, pracující od vyučení v otcově dílně až do roku 1952, jak se s mravenčím úsilím zkoušely vyrábět ski z horského jasanu,

H. Mečíř s dětmi a třemi zaměstnanci u ohnutin v dílně těsně po 1. světové válce

Štěpanic. Hynek Mečíř nejenže v noci opravoval výzbroj „svých“ lyžařů, staral se jim o noclehy, ale býval i jejich průvodcem po okolí Jilemnice. V závěru své kariéry jezdil Bohumil Hanč na lyžích, nesoucích výrobní značku Mečíř; přesedlal na ni z lorencek. Mečířovky nazouval také další jilemnický šampión Josef Feistauer.

Když přišla 1. světová válka, došlo z ekonomických a vojenských důvodů k poklesu zájmu o lyžení. V roce 1914 upozornil však tehdejší okresní hejtman Žák, mimochodem výborný a nadšený lyžař závodník, že vojenský sklad v Terezíně bude pro potřeby císařské armády kupovat ski. Doporučil panu Mečířovi, aby se o zakázku ucházel. Protože generální dodavatel eráru, fryštácký truhlář Jadrníček nestíhal vyrábět, přijelo několik důstojníků, kteří všechny lyže, a to včetně rozdělaných párů, odvezli.

Po válce byla výroba četnější, přibývalo dělníků a přidaly se další výrobky – oštěpy,

nické továrny Rypl, později Autobrzdy. Sem se převezly stroje, které se při požáru podařilo zachránit. K ohni došlo v sušírně frýz; od kamen sušícího zařízení nedbalostí Fr. Rypla, dělníka z Mříčné.

Takže lyže se v Mečířově dílně vyráběly bez přerušení 58 let a pak ještě dalších 10 u Ryplů. V roce 1962 přechází V. Mečíř do provozu n. p. Sport v Zálesní Lhotě jako vedoucí.

Před odchodem do důchodu je zde technickým kontrolorem. Zůstává jako penzista dál věrný výrobě jako brigádník, lepí hrany na lyže a pracuje na dřevěných lékárničkách.

Padesátá léta – Václav Mečíř sleduje výrobu ski

buku, hickory, klenu. Ceněné byly lepené, odlehčené lyže, od 30. let nazývané „překližky“. Prim měly běžky s měkkým jádrem a klasickými rozměry, zatímco vysocký Koldovský experimentoval s výrazně užšími typy. Mečířovy překližky se časem skládaly až z 15 dílů.

V armádních zakázkách pokračovala firma H. Mečíře i za první republiky, s dodávkami lyží šly ruku v ruce značné počty žebříčkových sněžnic.

Od roku 1939 se za Protektorátu Čechy a Morava vyrábělo také pro německý Wehrmacht. Lyže skladem byly rekvírovány pro východní frontu, takže zakázky pro německou armádu sestávaly výhradně z kancelářského nábytku.

Hynek Mečíř řídil firmu do roku 1948.

Tehdy k řiditelskému ponku nastoupil nejstarší syn Václav. Po zničujícím požáru 3. září 1952, kdy byl Václav na lyžařské konferenci v Praze, se výroba přestěhovala do jilem-

Václav Mečíř byl význačným lyžařským funkcionářem a též závodníkem. Dvě desítky let byl náčelníkem ČKS Ski Jilemnice, členem technického odboru SL RČS. Při cestách do ciziny, hlavně do Norska, věnoval mnoho času a energie pozorování a diskusím s místními výrobci lyží. Kvalitu výrobků marky Mečíř charakterizuje chvála norských trenérů a olympioniků Sigmunda Ruuda a Jansena; oba několikrát při mistrovství a pobytech v Jilemnici navštívili Mečířovu výrobnu. Výrok páně Ruuda, že lyže od Mečíře se plně vyrovnají výrobkům norským, je vysoce ceněným uznáním v okruhu potomků Hynka a Václava Mečířových.

Krédo firmy Mečíř podtrhuje vyznání Václava z roku 1934: „Naše lyže označeny jsou ochrannou známkou – dvě zkřížené šipky v kruhu – symbol rychlosti, kterou navrhl významný český medailér a rytec, profesor O. Španiel z Jaroměře. Jsou známy svou přesností, jakostí a sportovci rády vyhledávány.“

NEJSME JENOM FUNKČNÍ PRÁDLO...

KOMPLETNÍ KOLEKCE BĚŽECKÉHO LYŽOVÁNÍ A NOVINKY PRO SEZÓNU PODZIM/ZIMA 2018 NA WWW.CRAFT.CZ

10.000 mm

15.000 mm

15.000 g/m2/24h

10.000 g/m2/24h

CRAFT ACTIVE EXTREME 2.0

CRAFT PACE

CRAFT STRATUM

extrémně výkonné funkční prádlo pro aktivity s vysokou intenzitou pohybu v chladných podmínkách

elitní, vysoce technická, nezateplená bunda s membránou Ventair Wind pro Tvůj maximální výkon

technické kalhoty s přísným anatomickým střihem, a vodě a větruodolnou membránou

PRODEJCI: GREGORY SPORT / KARLOVY VARY, MADER SPORT / OLOMOUC, LYŽE – SLONEK / NOVÉ MĚSTO N.M., SUN SPORT / BRNO, KERDA SPORT / LIBEREC, XCSPORT.CZ / HORNÍ HEŘMANICE, HAPPY SKI SPORT / PRAHA, VAVRYS – ZNAČKOVÁ PRODEJNA / PRAHA, BEDŘICHOV, ENDORFIN FACTORY /J ABLONEC N.N., VIVATSPORT / VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

44

UNIVERZITA

TRÉNINK

Text: Tomáš Kálal Foto: Stopa pro život

Pražskej lyžař,

čeleď pracovitá Pražáci! Pořád se pletou ve stopě, nerozumí máze, technicky na to nemají, a přesto jsou jich plné hory. No jo, ale z podhoubí hlavního nádraží, Nuselského mostu, žižkovské věže i Petřínské rozhledny holt může sem tam vyrůst i kvalitní lyžař. Beru to jako takový paradox. Ale pozor, těmhle borcům nahrává doba, urbanizace, kupní síla i jejich vůle věci nevzdávat.

T

ak pěkně popořádku. Koho vůbec můžeme brát jako takového klasického pražského lyžaře? Bude to na lyžařské poměry přestárlý a netvarovatelný sportovec. Standardní trenér lyžování už by s ním neztrácel čas, protože mu táhne na třicet, s lyžováním seknul v 18 letech, kdy se rozhodnul jít na studia do Prahy a od té doby tam „marní čas“. V těch 18 letech ho opravdu pohyb na úzkých prkýnkách přestal bavit. Nadměrným tréninkem v žákovských letech rychle vylétla jeho sláva do oblak. A od té doby se jen zhoršoval. No a koho by to bavilo, nechávat se předjíždět. Praha ho ale vcucla. Nejprve večírky na koleji, v barech, mezinárodní studentky a taky trochu té školy. Zpět do regionů se mu nechtělo, protože na každé nástěnce visel poutač s nástupním platem, který nemají ani jeho

rodiče po třiceti letech dřiny. Takže do toho pěkně spadnul. Dnes etablovanému v nějakém pražském mrakodrapu na pěkné pozici ve známé firmě mu ale zase něco začalo chybět.

Od rána do večera do kolbenky, večírky se opakují, studentky v minisukních už se po něm ani neotočí. A on hledá nové radosti. Pohled do prosklené budovy naproti se také omrzí a stále častěji je tak větší úlevou dívat se jen tak na louky, lesy… sníh. Sníh, sakra, tohle mu něco připomíná. Zmanipulován kolegy vyzkouší nějaký závod pro pražské blondýnky a zjistí, že jim ještě pořád uteče o parník. Tak jednou cestou z práce zavítá do obchodu se sportovním zbožím a vybaví se takovým materiálem na běh, o kterém se mu zatím jen snilo. A zjistí, že přes prvotní bolesti zase získává radost z pohybu.

Uplyne nějaký ten pátek a po pravidelném pohybu mu zmizí špeky z břicha, do kopců už tolik nefuní a kulturistům na venkovních strojích už se může posmívat. Zaměstnavatel ale nemá pochopení pro jeho sportovní nadšení a za rychlý půlmaraton mu bonusy nezvedne.

A tak mu nezbývá než přes den dělat dále kravaťáka, ale po večerech a ránech se z něj stává sportovní mašina. Kolem třicítky se do tohoto fungování ještě přimíchá manželka s dětmi a tím získá tréninkový plán zase novou dimenzi.

Ani to ale není důvod se vzdát. Nemyslete si, že tenhle model funguje jenom v našem hlavním městě, rozšířil se i do všech větších měst a pohltil dokonce i něžné pohlaví.

A pak si představte, že napadne sníh. Nutno říct, že za posledních deset let se nám výbava, mazání ani technika běhu zas tak moc nezměnily. Soupaž se dá doučit v garáži u větráků. To, jestli nám do vosků výrobci míchají 100 nebo 120 % fluoru, nemění nic na tom, jak ten vosk nanášíme. Stejně je rozhodující, jak rychle jsme v cíli. A proto je i z pražského lyžaře velmi rychle nadějný lyžař, který má zkušeností na rozdávání. Běžecké lyžování se prostě nezapomíná.

A konfrontace se seriózními lyžaři rázem začíná být zajímavá. Byť výchozí podmínky jsou naprosto odlišné.

Tak třeba zaprvé již zmíněné mazání.

Pražskej lyžař byl zvyklý postavit si dvě židle na balkón svého luxusního 2+kk a žehličkou po babičce opatrně zažehlit jednu vrstvu LF. Tu následně, a na těch dvou židlích se to dělá naprosto skvěle, strhnout natřikrát ulomeným plexisklem a kartáčkem na ruce (asi silonovým), to vyleštit a vyrazit do hor. Skvělé jsou zážitky, kdy sousedi z vedlejšího balkónu nevěřícně koukají a telefonují známým, jestli už tohle někdy viděli. Ještě lepší jsou zážitky z podzemních garáží, kde i jedna vrstva HF dokáže krásně navonět celý prostor, a pak si kompletní sousedstvo myslí, že někdo v garážích patrně rozlil vodu do ostřikovačů. Doba jde ale kupředu, lidé bohatnou, takže Pražskej lyžař už má i profesionální kopyto, prášky, rotační kartáče, zástěru, a tím pádem je z něj v hlavním městě naprostý exot. Pamatuji si, jak jsem musel uklidňovat recepční v podzemních garážích, svůj mazací outfit jsem ozdobil ještě respirační

maskou, a ta paní okamžitě chtěla spustit poplach na koncentraci CO2.

S mazáním souvisí také jeho propracovanost. Pražskej lyžař připomíná spíš sportovce, který se chce noc před závodem rychle nadýchat fluorů, aniž by tušil, jaké jsou na horách podmínky. V pátek po práci se totiž podívá na webovou kameru. Největší štěstí je, když je u ní i teploměr, není zamrzlá a je ideálně na dostřel od startu závodu. Když to štěstí nemáte, stejně musíte namazat. Vytestovat si lyže na asfaltu před domem by ničemu nepomohlo, proto známe naprosto přesně své lyže a s jistotou dokážeme předem říct, jestli pojedou, nebo ne. To všechno na základě zamrzlé webkamery, předpovědi yr.no, případně ještě jednom telefonátu někomu, kdo na horách byl nedávno … třeba ve středu. To je umění.

Naštěstí je Pražáků docela dost, alespoň jednomu z nich to na každém laufu zkrátka musí letět i po takovéto směšné přípravě.

Zadruhé trénink. V Praze máme samozřejmě spoustu „lesů“ a krásných cestiček. Problémem je, že pokaždé, když se vydáte na zdánlivě novou romantickou trasu, přistihnete tam souložící pár nebo bezdomovce. A tak se vám tam už příště moc nechce. Proto je ideální drtit jednu a tu samou cyklostezku, optimálně ve večerních hodinách, kdy už se tam dá hýbat. Přes den je to sice dobrá trasa na zírání na sportovně nadržené slečny, ale o to více hrozí kolize s projíždějícím cyklistou nebo konkurenčním čumilem. Cyklostezky mají jednu nevýhodu, nejsou na nich kopce, což se pohybu na horách příliš nepodobá. Nezbývá nám než běhat schody na Vítkově nebo všemožně vybíhat od řeky krátké prudké kopce.

Zatřetí spánek. Někde jsem slyšel, že noc před závodem nerozhoduje. To je pro Pražáky a podobné přespolní lyžaře jediná záchrana.

Páteční útěk z práce, patlání vosků, přesun do hor, odhazování parkoviště a konečně i občerstvení iontovým nápojem značky PIVO, totiž většinou nekončí před půlnocí. O regeneraci tak nemůže být řeč. Většina z nás je ale zvyklá regenerovat na kancelářské židli po celý den, takže nám ztížené páteční podmínky zas tak neublíží. Práce ve velkých městech totiž zabere opravdu celý den. Začíná brzy (takže o dvě hodiny později než na vesnici) a končí většinou poměrně pozdě a málokdo si může v průběhu dne odběhnout do posilovny. Kolegové na schůzkách většinou nevnímají úplně dobře, když vám z čela teče pot, protože během hodinového oběda se ten výběh se sprchou stíhá jen velmi obtížně.

Začtvrté obranyschopnost. Dennodenní pobyt v MHD z nás buď udělá permanentně nemocné, nebo naopak imunitou obrněné jedince. Proto nás nějaká ta rýmička nemůže rozhodit. Ani ta zranění tolik lidé z města neprožívají, na víkend se přece tolik těšili, tak je nějaký ten natažený sval nemůže odradit. Tady

mají lidé z města i menší výhodu. K dispozici je jim většinou špičková péče, a pokud chtějí dobrého fyzioterapeuta, mají z čeho vybírat.

Zapáté technika běhu na lyžích. Existuje hodně knížek, časopisů a instruktážních videí.

Trénink na sněhu vám ale bohužel nevynahradí. Proto je často technika pražských lyžařů jejich slabší stránkou, kterou nahrazují urputností. Především rovnováha na kolečkových lyžích je odlišná. Proto se může stát, že při startu často padáme a vůbec nás rychlejší pohyb trošku překvapuje. Výhodou je, že na laufech se to se zvyšující se vzdáleností velmi rychle učíme a často se nám poslední kopec jede snadněji než ten první.

Zašesté tréninky a závody na lyžích během týdne. Dávno víme, že u Národního muzea jsou v nejtvrdších zimách až čtyři centimetry sněhu a na tom se zkrátka lyžovat nedá. Pravidelně tak jezdí Pražáci osvětlovat Jizerské hory.

Ano, to jsou ti exoti, co přijíždějí kolem 19. hodiny na parkoviště v Bedřichově a začínají trénink. Při návratu domů, většinou kolem půlnoci, si ale valná hromada z nás další takovou vyjížďku rozmyslí a příště jde raději znovu na cyklostezku. A závody? Těch na lyžích je v Praze překvapivě jako po máku. Sice nám pravidelně zasněžují okruh v Chuchli a nyní na Vypichu.

Papírový 500 m dlouhý okruh má ale stěží 200 m a tam se na laufy trénuje opravdu špatně.

I když i takoví blázni se najdou. Dokonce se tam pořádají, pokud pánbůh dá, jednou za rok závody. Přirovnal bych to ale ke křečkům v kole, kteří si navíc pálí plíce tím krásným vzduchem. Okruh na Vypichu je sice kousek od krásné obory Hvězda, ale také kousek od jedné frekventované křižovatky, takže červené krvinky nestačí naskakovat. Zkrátka na projížďky na lyžích to v hlavním městě moc není.

V každém případě buďme rádi, že se máme.

Pražáci by bez profíků neměli žádnou motivaci se zlepšovat a profíci by bez Pražáků stáli na startu v hodně malém počtu. Odpusťte nám naši neobratnost a neznalost a také to, že se nechceme jen tak nechat setřást ze skupiny.

Jsme přeci na horách jen pár dní v roce, a proto si to tam musíme náležitě užít. Bílá stopa nám navíc přináší přímo dětskou radost, kterou ještě umocňuje to, když uděláme nějaký pěkný výsledek. A dokud ho neuděláme, budeme závodit jako o život.

Tomáš Kálal Závodník Ekonomu Praha, oddílu, který je v dálkových bězích známý pod jménem Žižkovský tygři

46

UNIVERZITA

TRÉNINK

Při hromadném startu není o strkanice nouze

Lyžařský trénink Text: Tomáš Gnad Foto: archiv autora

nejen na sněhu

ČÁST 2

Rozvoj obratnosti

Běžci na lyžích to vůbec nemají jednoduché. Jednou jedou po rovině, jednou jedou do kopce a někdy zase z kopce dolů. Jeden den závodí klasickou technikou a druhý den bruslením. To klade na jejich lyžařské pohybové dovednosti poměrně vysoké požadavky, protože se musí vypořádat se změnami rychlosti a volbou různých lyžařských způsobů. Z toho plynou poměrně vysoké nároky na obratnost neboli koordinační schopnosti.

O

bratnost neboli koordinační schopnost má značný význam v pohybové činnosti. Jde o soubor schopností sportovce lehce a účelně koordinovat vlastní pohyby, přizpůsobovat je měnícím se podmínkám, provádět složité pohybové činnosti a rychle si osvojovat nové pohyby.

V běhu na lyžích se objevují nároky na dokonalé sladění pohybů při jednotlivých běžeckých technikách (klasická technika a bruslení) i při jednotlivých způsobech. Dále jsou to nároky na rytmus, rovnováhu, odhad vzdálenosti, orientaci v prostoru a přizpůsobení se aktuálním sněhovým i terénním podmínkám.

Při rozvoji koordinace je primární funkce nervového systému, který následně ovládá

pohybový aparát. S rozvojem koordinačních schopností je třeba začít co nejdříve, nejlépe v 6–8 letech, když mají děti velmi dobrou plasticitu nervové soustavy a nejrychleji se učí novým dovednostem. Jedná se tak o obecnou koordinaci bez ohledu na sportovní specializaci. V průběhu dalšího vývoje se jednotlivé pohybové dovednosti zdokonalují a hlavně přizpůsobují novým situacím.

V běhu na lyžích se jedná v případě obratnosti nebo koordinačních schopností o jednu z nejdůležitějších pohybových schopností, bez které není možné rozvíjet specifickou rychlost, speciální sílu ani vytrvalost. Proto je třeba se jí věnovat nejen ve svém senzitivním období, ale po celý výkonnostní růst. Technika jednotlivých běžeckých způsobů se postupně musí přizpůsobovat vzrůstající rychlosti a frekvenci jednotlivých pohybů.

O jaké koordinační schopnosti se v běhu na lyžích jedná?

Téměř všechny koordinační schopnosti se v běhu na lyžích projevují specificky.

Rovnováha – je schopnost zachovávat stálou polohu těla v různých postojích a pohybech. Její schopnost se projevuje udržováním těla v určitých polohách. Stabilita je pro jízdu v jednooporovém postavení velmi důležitá, aby se lyžař mohl při skluzu po jedné lyži dostatečně připravit na další odraz. Rovnováhu potřebuje lyžař neustále, především při sportovních činnostech, kde se přemísťuje. Pro lyžaře to jsou skoro všechny tréninkové prostředky, které využívá, jako je chůze, běh, jízda na kole, jízda na lyžích a kolečkových lyžích, na in-linech nebo na kánoi.

Schopnost spojování pohybů. Běh na lyžích je lokomočním pohybem vytrvalostního charakteru, při kterém se pro zajištění pohybu po sněhu neustále opakují stejné pohybové dovednosti. Jedná se především o střídání odrazů nohou a odpichů pažemi, při kterých se zapojují jednotlivé svaly i celé svalové řetězce. Jejich pospojováním dochází k ekonomickému zatěžování všech svalových skupin.

Schopnost rytmu. Rytmické opakování odrazů a odpichů, které na sebe postupně navazují, podporuje skutečnost, že se v případě běhu na lyžích jedná o cyklický pohyb.

Z důvodu ekonomičnosti pohybu by měl být zachován určitý rytmus pohybů, který se mění v návaznosti se změnou rychlosti pohybu.

Schopnost orientace v prostoru se projevuje tehdy, když se lyžař musí přizpůsobovat terénním nerovnostem a nástrahám tratě.

Tato schopnost se také uplatňuje při hromadných startech a v situacích, které průběh závodu nabízí. S tím souvisí jízda ve skupině, znalost tratě i využití zkušeností pro ovlivnění výsledku.

Schopnost přizpůsobování. Lyžař musí být schopen se přizpůsobit aktuálním sněhovým podmínkám, které se mohou i v průběhu závodu měnit. To bývá především u běhu na lyžích klasickou technikou značný problém především s volbou správného odrazového vosku. Závodník se musí přizpůsobit i tehdy, když dojde ke změnám až v průběhu závodu, a to změnou běžeckého způsobu, změnou v provedení či načasování odrazu.

Schopnost reakce. V hromadném startu musí lyžař jednak předvídat nečekané situace, ale především na ně v co nejkratším čase reagovat. Při hromadných startech je lyžař často poměrně blízko ke vzájemným kolizím.

Zároveň by měl být tím, který si dělá ambice na přední umístění a měl by být schopen včas zareagovat na rychlostní tempo, popřípadě jeho změny.

obměnách. Ne všechna cvičení kladou stejné koordinační nároky při jízdě po rovině nebo jízdě do kopce. Snad nikde nelze najít naprosto stejné sněhové i terénní podmínky pro jízdu na lyžích. Těmto podmínkám se musí lyžař vždycky přizpůsobit, ať chce či nechce. Proto je třeba trénovat správnou techniku nejen v ideálních podmínkách, ale i ve ztížených. Jen při jízdě ve špatně upravené stopě nebo na mokrém rozbředlém sněhu se ukážou opravdoví mistři správné techniky. Jakýkoliv trénink v neobvyklých podobách je přínosem. Lyžař se podmínkám musí přizpůsobit, a to ho vždycky něčím obohatí. Nesmíme se bát trénink udělat občas trochu netradiční. Správná a progresivní lyžařská technika je vždy založena na efektivním pohybu. Ten spočívá ve využití co možná nejvíce svalových skupin tak, aby měl každý sval určitý čas na regeneraci. Tato technika je postavena na kombinaci osvojených pohybů, které se častým opakováním jen zdokonalují.

V každém tréninkovém programu má svoje místo tréninkový nebo kontrolní závod. Jedná se o aplikaci pohybového úkolu do podmínek závodu. Lyžař pak k tréninku přistupuje stejně jako k závodu, a to se vším všudy – ví, jak dlouho mu trvá rozcvičení a zapracování, zkoušení lyží, příprava těsně před startem, vlastní závod a vyjetí po závodě. Závodník tak trénuje ve specifických podmínkách. Stejně může lyžař plnit určitý pohybový úkol, na jehož splnění má jen omezený čas. Vždycky však závodník trénuje trochu pod tlakem.

Koordinační schopnosti se zároveň rozvíjejí i tehdy, když dostane lyžař jen částečnou informaci o pohybovém úkolu a musí ho provést s použitím jen vlastního řešení. Musí tak řešit něco, s čím zatím nemá zkušenosti, a to jej nutí více nad splněním úkolu přemýšlet. Stejně je rozvíjející provedení určitého pohybového úkolu po odpočinku a následně z únavy. Pokud je organismus částečně unaven, splnění dalších úkolů vede k mobilizaci nervových spojení, čímž dochází k efektivnější koordinaci jednotlivých pohybů.

Co to znamená pro praxi?

Téměř všechno se dá natrénovat. Při rozvoji všech pohybových schopností jsou k dispozici různé metody, které lze v tréninku využít.

Pro rozvoj koordinačních schopností je to zejména metoda častého opakování a variabilita tréninku. Obratnostní cvičení by měla být pestrá s častými obměnami, aby docházelo ke komplexnímu rozvoji. Provést jeden osamocený pohyb není příliš složité, ale provést náročnější koordinační cvičení již znamená větší soustředění na daný pohyb a zapojení těch správných nervových spojení. Každé cvičení bychom se měli snažit provést i v různých

Tomáš Gnad Vysokoškolský pedagog na Fakultě tělesné výchovy a sportu, Katedře sportů v přírodě a běžkařský nadšenec

48

UNIVERZITA

POSILOVÁNÍ

Posilování horních končetin V minulém čísle jsme se zaměřili na posílení tzv. inner unit – tedy vnitřního stabilizačního systému, který když nebude fungovat správně, tak jsou nám silné „bicáky“, „tricáky“, „břišáky“ a další plážové svaly celkem k ničemu.

P

rotože se posledně jednalo o cviky komplexní, necháme břicho trochu odpočinout a vrhneme se na paže, které musí mít každý lyžař-běžec silné. Navíc spousta z vás jistě přes léto jezdila víc na kole a ručičky tak odpočívaly…

Opět přinášíme baterii možná ne úplně známých cviků, které neposílí jen paže, ale zatíží celé tělo komplexně. Opět jsem volila cviky, které nejsou náročné na prostor a pomůcky a můžete je cvičit doma a na workoutových hřištích, které jistě ve svém blízkém okolí.

Třeba takové kliky, ty mají snad trilion variant a stejně většina z nás zná jen ten jeden klasický klik…

Veškerá cvičení byste měli provádět správně technicky! Proto se alespoň ze začátku nesnažte o překonávání rekordů v počtu opakování cviků, ale raději proveďte méně a kvalitněji. Můžete si totiž ublížit! Když budete mít na cvičení parťáka, se kterým se budete navzájem kontrolovat, opravovat a ve cvičení střídat, bude trénink mnohem zábavnější a účinnější…

1. Kliky s přetočením

Výchozí pozice (VP): vzpor – dlaně v šíři ramen jsou rovnoběžně a prsty směřují dopředu Hlava–trup tvoří přímku a záda by se v průběhu cvičení neměla prohýbat, stažené hýžďové svalstvo k sobě.

1) K lik – hrudník téměř na podložku.

2) Vraťte se zpět do vzporu.

3) U pažit P/L paži a přetočit trup tak, aby prsty upažené ruky směřovaly vzhůru.

Text: Martina Chrástková Foto: archiv autorky

49

2. Kliky na jedné noze

3. Kliky na bradlech („klencáky“)

VP: vzpor na P/L noze – dlaně v šíři ramen jsou rovnoběžně a prsty směřují dopředu

VP: vzpor na bradlech

Hlava–trup opět tvoří přímku a záda by se v průběhu cvičení neměla prohýbat, stažené hýžďové svalstvo k sobě, P/L noha je zanožená.

1) K lik – hrudník téměř na podložku, zanožená noha bude přirozeně směřovat vzhůru.

Nezapomeňte při cvičení střídat zanoženou nohu.

Tělo je zpevněné, stažené půlky, břicho, měli byste být rovní, nijak se neprohýbat, neohýbat v zádech.

Lokty jsou natažené.

1) K rčením loktů se spouštějte dolů, co nejníž to jde – kdy ucítíte protažení prsních svalů – předloktí by mělo být po celou dobu cviku téměř svisle a trup se naklání lehce vpřed.

2) Z krajní spodní polohy se vracejte zase zpět nahoru.

4. Přítahy k hrazdě („obrácené veslování“) VP: leh pod nízkou hrazdou/bradly/masivním stolem, hlava–trup–nohy jsou zpevněné a v jedné přímce, chytněte se hrazdy 1) P řítahy trupu k hrazdě, aniž byste „zrušili zpevnění trupu“ – bod otáčení je v místě, kde se paty dotýkají podložky.

Snažte se držet ramena spuštěná, abyste je nepřitahovali k uším.

Martina Chrástková Bývalá reprezentantka v běhu na lyžích, nyní instruktorka outdoorových sportů a lektorka na Katedře sportů v přírodě na UK FTVS a ambasadorka KILPI www.machr-consulting.cz www.wok-outdoor.cz E-mail: martan.chr@seznam.cz

50

UNIVERZITA

SPORTOVNÍ PSYCHOLOGIE

Většina dětí je zralá na první závodění až kolem 8 let věku, jsou schopné si pamatovat, co mají dělat a mají ze školy zkušenosti se samostatnou prací

Text: Eva Chalupová

Jak zvládnout

první dětské závody Máte sportovní minulost, rodinu a malé dítě nebo děti, které ke sportu vedete? Pak se zcela jistě dostanete do bodu, kdy je povedete na jejich první závody. Nebo jich už máte pár za sebou, ať už byly jakkoliv důležité, vážné či nevážné.

Ř

íkáte si, jak jen to miláček zvládne, nebo už vás překvapil(a). Možná tím, jak suverénně, s úsilím a soustředěním závod odmakal, možná tím, jak nečekaně a dětsky něco nezvládl. Možná vás trápí, že ten váš kluk, který přece musel zdědit veškeré nadání po mamince i tatínkovi, úplně odmítá jakýkoliv závod byť jen zkusit. Přáli byste si, aby je to chytlo, aby jim nadšení pro závodění vydrželo, aby se mohli radovat ze svých úspěchů, aby si prožili prohry a dokázali se z nich poučit a aby jim sportování do života dalo vytrvalost, vůli a pracovitost. Jak s tím můžete dětem pomoci?

Závodníkem od plenek

Už jste slyšeli o tom, že si děti nepamatují nic, co se jim přihodí do dvou let věku? Do jisté míry je to pravda, jejich nezralá paměť si ještě nedokáže ukládat vzpomínky na události. Ale jejich mozek si dobře a trvale ukládá vzpomínky v podobě pocitů a vjemů, prožívaných v jistém kontextu. Pokud se malé dítě ocitá v prostředí závodů, kde je určitý druh hluku, kde voní sníh, svítí slunce a jeho nejbližší, hlavně maminka, jsou v pohodě a šťastní, naučí se spojovat si toto prostředí s pocity klidu a štěstí. Zhruba z toho vyplývá, že pokud závodí tatínek nebo sourozenec a nikdo se z toho nestresuje, mimi na závody tahejte, pokud závodí maminka, dítě musí nutně opustit a je ve stresu, miminko

nebrat. To s trochou nadsázky. Daleko více to samé platí pro malé děti ve chvíli, kdy je učíte lyžovat. Měl by to být ve skrze pozitivní zážitek i za cenu toho, že je nic nenaučíte. Tím, že jim prostředí „na lyžích“ spojíte s pocity štěstí, zábavy a spokojeného rodiče, který to tam má viditelně rád, je naučíte, že se už pokaždé v životě budou cítit na sněhu šťastné. Pokud si jejich mozek uloží v souvislosti s lyžemi nespokojeného nebo křičícího rodiče, bolavé nohy, únavu a hlad, s tím související pocity úzkosti, vrátí se jim vždycky, když se na lyže vydají, i když jejich intenzita bude slábnout a mohou být postupně přehlušeny lepšími zkušenostmi.

Zcela ale nezmizí nikdy a je možné, že se objeví ve chvíli, kdy bude dítě oslabené únavou nebo stresem ze závodů. Z toho vyplývá, že trenéři malých dětí by měli být především hodní a usměvaví a tréninky krátké a zábavné.

Rady pro první závody

Začnu tím nejdůležitějším: dítě by mělo jít na první závody až tehdy, kdy má potřebné dovednosti. Pokud je nemá, bude hned na začátek zmatené a neúspěšné. Pokud je to sranda závod a můžete jet, běžet… s ním, se vším mu pomoci, pak klidně do toho, jen se nenechte strhnout k tomu, aby to přestala být legranda = společné sportování s rodičem, který s úsměvem pomáhá, radí a vysvětluje, jak se věci mají dělat, je mu jedno, že je dítě

poslední, neztrácí humor a v cíli se společně s ním bez dalších komentářů (bez obrovského chválení nebo zdůrazňování toho, koho všeho jsme porazili) nacpe slíbenou čokoládou.

Většina dětí je zralá na první závodění až kolem 8 let věku, jsou schopné si pamatovat, co mají dělat a mají ze školy zkušenosti se samostatnou prací. První závody by měly být pozitivní zkušeností, z výše uvedených důvodů. Co pro to může udělat rodič (nebo trenér – ale ideálně v součinnosti a shodě)?

1.

Zapracujte na sobě – před startem se nenechte unést vlastními emocemi (překvapí vás zcela jistě – pokud máte za sebou závodní kariéru, dají vám vzpomenout na vlastní předzávodní trému se vším všudy), zkuste vnímat, co prožívá vaše dítě (těší se, bojí se, je zmatené) a reagujte na to tak, abyste mu pomohli intenzitu prožívaného snížit (jděte se projít, vyčůrat, připravte si vybavení, zopakujte si, co má dělat).

2.

Nemluvte o případném umístění nebo vítězství. Pokud o tom mluví dítě, vlídně trvejte na tom, že dnes si jdeme zkusit první závody a ne vyhrávat, že si dneska vyzkoušíme, jak se má všechno dělat.

3.

Připravte dítě na to, že bude cítit vyčerpání nebo bolest – překvapí ho to o trochu méně (ve druhém kole už se budeš cítit unavený, to k závodům patří, když tak trochu zpomal…).

4.

V průběhu závodu dítě povzbuzujte spíš decentně, nerušte ho zbytečnými pokyny (platí i pro trenéry). Nejlepší je domluvit se s ním předem, kde budete stát a že zamáváte, a pak to dodržet.

5.

V cíli dítě pochvalte, a pokud samo nechce, víc to nekomentujte… a jděte na pohár. Pokud chcete něco probrat, nechte to na druhý den nebo až bude za pár dní klidná chvilka.

6.

Pokud se něco pokazilo nebo dítě pláče z neznámých důvodů, vezměte ho na klidné místo, posaďte se tak, aby mělo oči výš než vy (to je důležité, nebude se cítit ohrožené), dotkněte se ho nebo ho držte a přemýšlejte, co se asi stalo. Zkuste popsat, jak a proč se asi cítí (nepovedlo se ti… jsi zklamaný, naštvaný…něco tě překvapilo, začal jsi brečet a teď se za to stydíš… moc jsem na tebe křičel…nevěděl jsi, co máš dělat…byl jsi hrozně unavený…). Pokud se trefíte, pláč přejde téměř okamžitě, pokud se netrefíte, počkejte… a po chvíli navrhněte pohár nebo si spolu jděte uklidit lyže a víc to nekomentujte a vraťte se k tomu až ve chvíli, kdy bude dítě odpočaté a v dobré náladě.

51

7.

Pokud s vámi dítě nechce mluvit, nechte ho, jen buďte poblíž, pokud začne o něčem úplně jiném než o závodech, klidně si s ním povídejte… a jděte na pohár.

8.

Vždy mějte na paměti, že vaše dítě se chová jako dítě, neberte si nic osobně.

V tu chvíli to lépe neumí, všechno se musí teprve naučit.

Podruhé a další

Na dalších závodech už bude mít dítě hrubou představu o tom, co ho čeká. A začne se projevovat jeho výkonová motivace. Děti na jednom konci motivačního kontinua se na závody těší, těší se, že se zlepší nebo zopakují svůj úspěch, zajímají se o to, co by mohly udělat lépe a věří, že pokud se budou snažit, dobře to dopadne. Ty na opačném konci se dalších závodů bojí, jsou přesvědčené, že na to nemají a chtějí se vyhnout případnému zklamání. Tyto děti potřebují naši pomoc – potřebují přeformulovat zážitek z minulého závodu. Potřebují o něm mluvit, hodněkrát, a ujistit, že se snažili, a proto se jim určité věci povedly, potřebují ujištění, že mají schopnosti k zvládnutí dalšího závodu, potřebují se naučit, že vítězství nebo umístění není to důležité, že za úspěch se považuje snaha a zlepšování dovedností. Děti, které nechtějí závodit, musíme naučit závodit

sami se sebou, přesvědčit je, že v životě je důležité na sobě pracovat, i když to nutně nemusí znamenat, že budou porážet ostatní.

Sendviče

Takže jak rozebrat závod? Rodič či trenér by si měl připravit hodnocení předem, aby se pak nenechal unést nebo na něco nezapomněl.

Doporučuje se metoda sendviče – obložit případnou kritiku nebo upozornění na chyby něčím pozitivním. Hodnocení by mělo začít pochvalou za věci, které dítě udělalo správně (upřímně, nepřehánět) a za vynaložené úsilí.

Bude pak skutečně poslouchat, nebude kritiku pouštět jedním uchem tam a druhým ven nebo se nezačne bránit. Pak zmiňte chyby, které udělalo – jen je přesně popište a řekněte mu, jak to má udělat správně a zdůrazněte, jak se to spolu (nebo s trenérem) naučíte. A zakončete povzbuzením (vím, že to zvládneš) nebo komplimentem (zmiňte nějakou jeho dobrou vlastnost, které si na něm vážíte – jsi šikovný, vypadalo to dobře, moc se mi líbilo tvoje nasazení…).

Pokud dítě neuspělo, jelikož se málo snažilo (vypustilo závod), ujistěte ho na prvním místě, že nepochybujete o jeho schopnostech, ale že se musí víc snažit a pomozte mu to natrénovat. Budete se asi muset zamyslet nad tím, co ho v průběhu závodu tak překvapilo, že

už nezvládlo pokračovat (únava, bolest, příliš mnoho instrukcí, chyba bez možnosti nápravy, povzbuzování cizích diváků…).

Na závěr jen zdůrazňuji, že jsem článek napsala pro rodiče, kteří si sami prošli lyžařským „závoděním“ a o sportu toho hodně vědí. Ostatní se budou muset ve spoustě věcí spolehnout na trenéry svých dětí a tak to má být. Rodiče přesto zůstávají nejdůležitější zálohou v případě, že je trenér zaneprázdněný (má na starosti celý tým) nebo nezkušený (trénuje svou první skupinu malých dětí).

Jsou-li rodiče na prvních závodech svých dětí přítomni, mohou udělat mnoho dobrého, aniž by jakkoliv autoritu trenéra snižovali (dodnes jsem hluboce vděčná rodičům svých svěřenců, že utiší jejich pláč po nepovedeném startu!)

Eva Chalupová Učitelka sportovní psychologie na trenérských kurzech FTVS UK Trenérka plavání a majitelka plaveckého klubu Prague Sharks

51st Engadin Skimarathon Sunday, 10 March 2019 Maloja – S-chanf 42 km

12th Engadin Half Marathon Sunday, 10 March 2019 Maloja – Pontresina 21 km

20th Engadin Women’s Race Sunday, 3 March 2019 Samedan – S-chanf 17 km

3rd Engadin Night Race Thursday, 7 March 2019 Sils – Pontresina 17 km Online Registration: www.engadin-skimarathon.ch

Presenting Sponsor

Main Sponsors

Media Partner

UNIVERZITA

52

STÁRNEM VŠICHNI

Lyžování Text: Tom Řepík

Běžecké lyžování je pro lidi postižené různými stupni artrózy považováno za poměrně bezpečnou aktivitu; dokud se budou stavět na běžky rozumně fyzicky připravení a mít soudné ambice. Pomůže tedy být asi uprostřed mezi peciválem a Gunde Svanem.

FOTO: FACEBOOK

T

roufám si o tom vědět svoje: poprvé se mi artroskopicky šťoural v koleni věhlasný ostrovský ortoped pan Vastl senior zkraje devadesátých let, v mých sotva pětadvaceti. Suchý běh jsem nedlouho nato (sám rád) vyměnil za koloběžku, běžky chválabohu zůstaly; mým kolenům nejenomže neškodí – cítím, jak zejména umírněnou klásou po letním sportování své klouby efektivně regeneruju. S postupujícím věkem pak na sněhu potkávám stále víc bývalých (hyper)aktivních sportovců, jejichž problémy s koleny nebo kyčlemi je rovněž nyní posílají do bazénů, na bicykly anebo právě do stop.

Konvenční medicína rozlišuje mezi dvěma základními typy artrózy. Ač se projevují vzájemně odlišnými způsoby, oba mohou být příčinou paralyzujícího poškození kloubního aparátu.

Revmatická artritida – lidově revma – je autoimunitní verze nemoci, kdy postiženy bývají nejen klouby, ale celý imunitní systém a skrz něj další orgány těla (třeba srdce, plíce nebo oči). Revmatici bývají nadměrně citliví na záněty v těle a v toku času si nejspíš vyvinou schopnost identifikovat příznakové

vzorce své choroby: v určitých částech dne se budou cítit hůř – budou mít bolavé, ztuhlé a oteklé klouby, v jiných zas líp. Sportovat by měli chodit tehdy, když je jim relativně dobře.

Naproti tomu osteoartróza je mnohem častější (i moje), jakási zahradní verze choroby – zkrátka nemoc stárnoucích a opotřebených kloubů. Přetížení kloubního aparátu fyzickými aktivitami se tu kombinuje s genetickými predispozicemi a ve výsledku poškozuje kloubní chrupavku, jež je v kloubním pouzdře zodpovědná za krytí kostí, tlumení tření a absorpci nárazů při pohybu. Osteoartróza se projevuje pocitem tupé přetrvávající bolesti v daném

FOTO: FACEBOOK

s artrózou tím, že blokují signální molekuly pro rozvoj zánětu nezbytné.

Lyžaři trpící osteoartrózou (anebo se jí snažící preventivně předejít či oddálit její nástup) jsou vystaveni reklamnímu nájezdu bezpočtu farmaceutických a potravinářských produktů, které skrz svá údajná vylepšení stále nových a nových verzí léta zaplavují lukrativní trh s bolestí. Pak jsou tu krapet radikálnější řešení jako kolagenové, nověji třeba hyaluronové injekce vpravované přímo do kloubního pouzdra, mající za cíl obnovit fyziologické vnitřní prostředí kloubu a zlepšit pružnost a sílu chrupavky – tedy to stejné, co slibují

Na gumové medvídky zapomeňte, jde o hloupost plnou jednoduchého cukru. kloubu, nejčastěji kolenním, kyčelním, ale i v páteři nebo v prstech. Jakkoli bolesti nebývají tak ostré jako v případě první popsané verze onemocnění, zde žádné vzorce chování choroba nevykazuje, krom samozřejmého: při každém zatížení kloub bolí, při odlehčení pak přestane bolet zcela či zčásti.

Na obě verze má tradiční lékařství připraveno své produkty; na revmatickou artritidu doktoři doporučují nasadit nesteroidní antirevmatika typu aspirin nebo ibuprofen, nakolik tyto léky jen tiší bolest a vlastní nemoc neléčí. Dále bývají používány různé kortikosteroidy, které působí protizánětlivě.

Nově se experimentuje s biologickými imunomodulátory, které potlačují kloubní zánět

ony desítky druhů speciálních přípravků.

V mých očích často jen surová nenasytnost farmaceutického a potravinářského průmyslu, jak se dostat postiženým hloub do jejich peněženek a 365 dní v roce vydělávat na bolavém, obtížném pohybu a prosté lidské naději, že by snad mohlo být líp (ať vám to nic nepřipomíná).

Moje rada, kterou léta sám na sobě praktikuju: na internetu objednat sypký kolagen, glukosamin, chondrolin a MSM (methylsulfonylmethan) v pytlích za zlomky cen a v mnohonásobně vyšším – a potenciálně tak účinnějším množství než v jakýchkoli tabletkách, kapslích nebo pikslách, lhostejno zda určených pro lidi nebo třeba (jen další

53

FOTO: FACEBOOK

marketingový tah!) koně. Konzumovat toho vrchovatou polévkovou lžíci nebo dvě. A taky když to dáte, nevyhýbat se starému dobrému sulcu, kuřecím chrupavkám, vepřovým kolenům. Čisté potravinářské želatině. (Na gumové medvídky v tomhle ohledu zapomeňte, jde o hloupost plnou jednoduchého cukru.)

A držet si zdravý životní styl. Jakkoli nevím o studii, jež by potvrzovala, že racionální stravování zmírňuje zde popisované obtíže, vím jedno – lidi, kteří své artróze skrz aktivní sportování víc či míň úspěšně čelí, obvykle neodbývají ani kvalitu svého stravování.

A ačkoli běh na lyžích nefiguruje na seznamu léčebných prostředků (nejspíš proto, že tento

www.enervit.cz

vztah vůči pacientům trpícím artrózou nebyl adekvátně zkoumán, a tedy ani zdokumentován), nejen z vlastní zkušenosti si troufám deklarovat, že rekreační pohyb na běžkách pomáhá snižovat bolest a kloubní tuhost spojenou s artrózou a současně zvyšovat flexibilitu postiženého aparátu.

Sám věc vidím tak: ortopedi a sportovní doktoři, pokud vím, nevarují své artrózám vystavené pacienty nijak výslovně ani před prostým běháním, jakkoli to je vůči kloubům významně méně šetrné než rekreační běh na lyžích. Benefity tu zhusta převyšují rizika.

K operativní výměně kloubu lidem s pokročilou artrózou přistupují chirurgové až poté, selžou-li všechny konvenční léčebné metody typu protizánětlivých medikací, kortizonových a jiných injekcí, současně s adekvátní fyzioterapií a využitím kloubních ortéz. Operace kloubních náhrad se během dekád nesrovnatelně zdokonalily a provádí se za čím dál méně invazivních vstupů do organismu.

Před pár lety jsem potkal na lyžích svou učitelku tělocviku ze střední školy – mimochodem bývalou československou reprezentační běžkařku – čerstvě po výměně kolenních kloubů.

Ihned jsme měli ve stopě téma – dozvěděl jsem se mimo jiné, že kolenní náhradu dělají i různě částečnou (pacientům zůstanou vlastní přední křížové vazy, což vždy vede k normálnějšímu pocitu na operovaném koleni). Výměna kloubu typicky znamená třídenní hospitalizaci a schopnost řídit auto během dvou tří týdnů, pokud se svědomitě rehabilituje.

Běžecké lyžování je vůči totálním kolenním endoprotézám významně ohleduplnější aktivitou než celá řada nejběžněji prováděných sportů jako běh, fotbal nebo basket. Umělé kolenní klouby se časem opotřebí; jejich životnost se udává mezi deseti až dvaceti lety, v závislosti na hmotnosti pacienta, stupni jeho fyzické námahy a dalších faktorech. Málo šetrné aktivity vedou ke zvýšenému opotřebení kloubní náhrady, zkrácení její životnosti a další operaci. Druhá výměna kloubu nikdy nedopadne tak dobře jako první.

Po operaci kolene musí běžkař překonat několik nesnadných milníků, než se bude schopen postavit opět do stopy. Skrz poctivou rehabilitaci a fyzioterapii si musí obnovit rozsah pohybu kolenního kloubu a vybudovat značnou svalovou sílu v předních kvadricepsech i zadních hamstrinzích pomocí klasického posilování se zátěží i balančním cvičením.

Dost operovaných pacientů prý hlásí, že jejich operované koleno přitahuje chlad, když pobývají venku v chladném počasí. Řešením je neoprenový nebo jiný vhodný zateplovací návlek – nic, co by neměli (i preventivně!) dělat i ostatní kolenáři bez endoprotéz, včetně mě. Rizika související s rekreačním běžkováním s kolenní endoprotézou souvisí zejména s nekontrolovaným pádem a následkem toho uvolněním části protézy. Lyžař může zredukovat riziko takových problémů tím, že se do stopy vrátí až poté, co je jeho síla i rovnováha dostatečně vybudována, dále lyžováním v přívětivých podmínkách (žádný nebezpečný led) a také skončením vyjížďky ještě předtím, než jej začne oslabovat únava.

Energetický koncentrát Enervit Liquid Gel Competition

UNIVERZITA

SPORTOVNÍ VÝŽIVA

Vodu ztrácíme kromě potu také prostřednictvím vodních par uvolňovaných dýchacím systémem

Co pít

Sportovní aktivita

Text: Aleš Máslo

portovci se často dopouštějí chyby už před tréninkem, kdy málo pijí a trénovat pak jdou nedostatečně hydratovaní, tedy s pocity či příznaky žízně. Již v posledních 2–3 hodinách před tréninkem je totiž třeba dbát na neustálé a průběžné doplňování vhodných tekutin. Poté je nutné pít během výkonu a na tekutiny nesmíme zapomenout ani po ukončení fyzické aktivity. Důvodů je několik a o všech se postupně zmíníme.

1. Dehydratace

Je to jednoduché – při sportování tekutiny ztrácíte (zejména pocením), takže je nutné je doplňovat. Na výkon totiž má vliv už velmi malý pokles tekutin v těle odpovídající třeba jen 1 % tělesné hmotnosti. To u 70kg sportovce znamená pouhých 700 ml, které při sportu vypotíte velmi brzy.

2. Pot

Odpočinek

0,03

0,09

Chůze

0,39

1,17

Pěší turistika

Pitný režim je důležitým výživovým prvkem nejen při sportu.

Právě v jeho průběhu jsou na něj ale nároky mnohem vyšší, a to zhlediska množství i kvality. Zatímco během dne bez sportovní aktivity postačí průběžné a pravidelné doplňování tekutin, při sportu je třeba dbát na více faktorů, chcete-li svůj výkon podpořit a neškodit si. Shrneme si ty nejdůležitější a řekneme si, co vlastně při běhu na lyžích pít, aby se vám sportovalo lépe.

S

3 hodiny sportu

Sjezdové lyžování

během výkonu?

Právě pocení je největší příčinou ztráty tekutin při sportu a na něm si můžeme ukázat, co dalšího kromě tekutin tělo ztrácí. Pot je totiž solný roztok a obsahuje tedy i minerální látky. Složení potu je u různých osob odlišné, liší se ale i u téže osoby v různých situacích.

Každopádně platí, že pot vzniklý v potních

Kolik litrů vypotíte 1 hodina sportu

0,6

1,8

0,89

2,67

Běh

1,15

3,45

Silniční cyklistika

1,15

3,45

Horská kola

1,15

3,45

Běh na lyžích

1,45

4,35

Skialp

1,55

4,65

Každý člověk je jedinečný a vyprodukuje různé množství potu, což se mění také v závislosti na počasí a dalších faktorech.

V tabulce jsou uvedeny průměrné hodnoty vyprodukovaného potu v litrech za hodinu v závislosti na různé fyzické aktivitě (Zdroj: Institut sportovního lékařství a prevence (IPUS), Dr. Hans-Herbert Vater, 2007)

žlázách má koncentraci elektrolytů podobnou koncentraci v krevní plazmě, to znamená, že je izotonický. Při průchodu žlázními kanálky se však velké množství elektrolytů vstřebává. Pot, který dosáhne povrchu kůže, je proto hypotonický a obsahuje méně iontů ve srovnání s plazmou a extracelulární tekutinou. Proč je tato informace důležitá? Protože nám říká, že: 1) d ochází k úniku minerálních látek potřebných pro náš výkon a rovnováhu organizmu, kterou je třeba zachovat; 2) p ocením dochází k zahuštění krve v našem těle (voda odchází, zatímco některé minerální látky zůstávají) – proto je třeba přijímat tekutiny a všímat si u nich i složení a hustoty.

FOTO: SKITOUR

54

55

3. Tepelná bilance

Při jakékoliv fyzické aktivitě vytvářejí pracující svaly teplo (metabolické teplo), jehož množství závisí především na množství spotřebované energie. Tělo sportovce přijímá rovněž vnější teplo, například teplo ze slunečního záření. Zvýšení tělesné teploty nad určité hodnoty pak snižuje fyzický výkon. Naštěstí si tělo pomáhá určitými mechanismy, díky nimž dokáže jeho teplotu ochladit alespoň po dobu nepříznivého stavu.

Některé z těchto mechanismů spočívají v přeměně vody na páru, která opouští tělo v podobě potu, jak bylo uvedeno výše. Současně jde v mnohem menší míře i o tzv. nevědomé pocení (disperze par přes kůži mimo potní žlázy) a také prostřednictvím vodních par uvolňovaných dýchacím systémem. Vždy jde ale o únik tekutin, který může mít na náš organizmus a výkon negativní vliv.

4. Žízeň

Tímto signálem si tělo jasně říká o doplnění chybějících tekutin. Jenže ne vždy se tak děje podle ideálního scénáře. Počátek pocitů žízně má několik důvodů, mezi které patří pocity sucha v ústech a hltanu, nebo psychologické faktory spočívající v pohledu na někoho jiného, kdo právě pije. Intenzivní fyzické výkony nebo závody mohou naopak tyto pocity zmírnit nebo odstranit. Proto je důležité během fyzické aktivity, kdy se hodně potíte, pít, i když nemáte pocity žízně. Navíc žízeň je už projevem nedostatku, na který tělo reaguje. Dá se tedy říct, že zejména při sportu jde již o pozdní nápravu špatného stavu, který má na váš výkon vliv.

Každopádně platí, že stimul žízně je kvalitativně nespecifický. To znamená, že neposkytuje informace o typu nápoje, který by měl člověk vypít. Když pravěký člověk cítil žízeň, měl jediný nápoj k jejímu uhašení – vodu. Dnes lidé pociťují stejný stimul, ale mají na výběr z několika různých nápojů, které uhasí žízeň a zároveň doplní i minerální látky a energii, což je pro sportovní výkon klíčové.

Co pít při sportu?

Z výše uvedených bodů, které vycházejí z fyziologie našeho organizmu, je jasně patrné, že pitný režim je důležitým aspektem našeho výkonu. Aby nám skutečně přinášel vše potřebné, měl by obsahovat: tekutiny pro hydrataci, minerální látky pro doplnění těch vypocených, sacharidy pro doplnění energie a rychlejší hydrataci.

Jak správně ředit iontový nápoj?

Iontový nápoj je skutečně tím nejlepším, co můžete svému tělu během sportu dát. Ale pozor, pohlídat si musíte jeho ředění, které je velmi důležité. Pot má svou koncentrací elektrolytů hypotonickou povahu, je tedy řidší než krev (ta je izotonická). Proto doporučujeme ředit i iontový nápoj hypotonicky. Nevěřte, že čím koncentrovanější nápoj je, tím lépe pro tělo. Vysoká koncentrace totiž stěží uhasí pocity žízně, naopak vyvolá poplach s cílem stáhnout vodu z končetin, aby se přijatá příliš „hustá“ tekutina naředila a umožnilo se tak její vstřebání. Odvodnění v periferiích však vyvolá křeče a může způsobit až kolaps.

Jak vypadá ideální pitný režim při sportu Před výkonem je vhodná čistá neslazená a neperlivá voda, případně s plátky citronu; vhodné mohou být i slabé a nijak neslazené bylinkové čaje.

Během výkonu upřednostněte hypotonický iontový nápoj – věrohodně odráží

potřeby organizmu, a to z pohledu potřeby energie (sacharidy), doplňování minerálních látek ztrácených potem (jsou nutné pro nervové přenosy ve svalech) i optimální vstřebatelnosti. Pijte často a po menších dávkách, předcházejte pocitům žízně.

Po výkonu se doporučuje doplnit 150 % ztracených tekutin. V praxi to znamená začít pít hned po skončení tréninku nebo závodu a tekutiny doplňovat průběžně a často ještě několik hodin po ukončení aktivity.

Ihned po výkonu je vhodný regenerační nápoj, který na rozdíl od ionťáku obsahuje

i aminokyseliny (pro opravu poškozených svalových vláken), má jiné složení vitaminů a odlišné zastoupení minerálů (včetně antioxidantů pro neutralizaci volných radikálů).

Z tohoto přehledu jasně plyne, že ideálním zdrojem pro dodržování pitného režimu při sportu je iontový nápoj. Obsahuje totiž všechny tři složky, navíc v ideálním poměru pro organizmus tak, aby neměl problém s jejich vstřebáváním nebo rychlostí hydratace.

Kvalitní iontový nápoj v hypotonickém ředění: zavodní organizmus; obsahuje minerální látky, o něž přicházíme pocením (např. sodík, draslík, hořčík, chlor); obsahuje vitaminy, které pomáhají energetickému metabolismu (vitaminy B a C); dodá energii prostřednictvím kombinace vhodných sacharidů, díky nimž navíc dojde k rychlejšímu vstřebání a využití tekutin.

než ionťákem. Vězte, že v případě vody se šťávou vypijete velké množství sacharózy (rozpuštěný klasický cukr), která může naopak ztížit vstřebání nápoje. Kvalitní iontový nápoj oproti tomu obsahuje různé formy sacharidů (dextróza, fruktóza, maltodextrin), jež zajišťují okamžité i postupné uvolňování energie potřebné pro výkon. A navíc i dostatečné množství minerálních látek a vitaminů zmiňovaných výše, což šťáva rozhodně neobsahuje.

K poslednímu bodu dlužíme ještě vysvětlení, které zároveň odpovídá na otázku, proč je iontový nápoj při sportu vhodnější než obyčejná voda. Protože přítomnost sacharidů, byť v omezené dávce, je v nápoji užitečná. Při průchodu střevní stěnou s sebou totiž tyto monosacharidy obsažené v nápoji (glukóza, fruktóza) berou i molekuly vody. Na ni jsou navázány ionty sodíku, čímž se zlepšuje i jejich vstřebávání. Jinak řečeno – čistá voda se vstřebává pomaleji ve srovnání s některými fyziologickými sportovními nápoji, třeba zmiňovaným kvalitním iontovým nápojem.

A ještě jedna poznámka pro ty, kteří by hydrataci při sportu chtěli řešit raději šťávou

Zakladatel projektu Sportuj lépe, jehož cílem je pomáhat vytrvalcům kvalitněji sportovat a dosahovat zdravého růstu výkonnosti.

K tomu je třeba nejen tréninku, ale i vědomostí, co dělat před, během a po sportovním výkonu, a to v návaznosti na fyziologické zákonitosti fungování lidského organismu. Více na webových stránkách: www.sportujlepe.cz

Aleš Máslo

FOTO: ŠÁRKA SOFIE LEDVINKOVÁ

56

UNIVERZITA

Text a foto: Linda Mahelová

Sport a bylinky. Jde to vůbec dohromady? Zřejmě ano. Sport se většinou odehrává venku v přírodě, kde jsme obklopeni rostlinami, stromy, vůní lesa a luk. Přirozeně se tak spojujeme se silou, kterou nám příroda nabízí. A pokud potřebujeme, můžeme se naučit, jak tuto sílu užívat pro své dobro.

V

ítám vás u dalšího dílu o bylinkách a jejich hojivé síle. Věřím, že jste se v minulém díle nechali inspirovat a vyzkoušeli třeba očistu břízou.

Dnes vám ukážu další bylinkové poklady, kterými nás příroda štědře obdarovává.

Pampeliška

U pampelišky sbíráme list a stonky brzy zjara na přípravu salátů a na sušení do čajových směsí. Kořen sbíráme před rozkvětem a na

podzim po odkvětu, květ na počátku kvetení na mast nebo na sušení do bylinných směsí.

Pampeliška nebo taky jinak smetánka je velmi všestranně účinná bylinka. Všeobecně je na detoxikaci těla považována za bylinku číslo 1. Pomáhá při nedostatečné funkci metabolismu, přetížení, odvádí z těla toxiny, podporuje funkci jater, žlučníku, slinivky a močového systému.

Kořeny mají silně očistné účinky a připravují se formou odvaru: polévkovou lžíci usušených kořenů zalijte půllitrem vody a přiveďte k varu.

Povařte 15 minut, nechte ještě 10 minut vyluhovat a potom přeceďte. Čerstvý kořen je také vynikající do salátů. Můžete ho sbírat do pozdního podzimu a v brzkém jaru.

Čekanka

Kořen pampelišky pomáhá při zanesení těla škodlivinami, podporuje činnost slinivky břišní, ledvin, močového systému, žlučníku a jater

Kvetoucí nať čekanky se sbírá po celé léto.

Uvidíte ji na loukách, kolem cest, na rumištích. Kvete od června až do podzimu. Na podzim po odkvětu sbíráme kořeny.

Obvykle se užívá pro harmonizaci činnosti jater, slinivky a žlučníku. Podporuje tedy trávení a snižuje krevní cukr. Kvetoucí usušená nebo čerstvá nať čekanky se užívá ve formě nálevu – bylinka se přelije horkou vodou, nechá se vyluhovat zhruba 10 minut pod pokličkou. Pak se nálev přecedí. Na jaře před rozkvětem a na podzim po odkvětu je vhodný čas pro sběr kořenů. Nejlépe

Blankytně modré kvítky čekanky v sobě ukrývají velkou hojivou sílu… Víte, jak vám pomůže?

v období, kdy měsíc na nebi ubývá – síla bylin se tehdy stahuje do kořenů. Kořen se užívá ve formě odvaru. Chuť kořenů je hořká, ale dají se jíst i syrové, stejně jako ty pampeliškové.

Při vleklé únavě, nedostatečném trávení nebo pocitu přetížení si dopřejte očistnou kúru z čekanky (2–3 týdny).

Přeslička

Roste na loukách, u lesů a polí. Sbírá se celá nať od června do července – zelená letní lodyha.

Jarní lodyhu poznáte podle hnědých šištic.

Je to vynikající bylina na zlepšení funkce ledvin, močového a žaludečního traktu.

Pomáhá při zánětech močových cest, podporuje pružnost cév a má protirevmatické účinky. Dodává tělu minerály, zlepšuje harmonizaci hormonálního systému, působí protizánětlivě. Dále prokrvuje cévní systém, působí dobře na hojení křečových žil a posiluje imunitu.

57 žít, jaké nové zkušenosti jsme získali, jaké nové vhledy a nápady k nám přišly.

Zklidněte svou duši, uvolněte své tělo, zatuhlé svaly a mysl. Můžete si představit, že vašimi chodidly odtéká směrem k zemi vše, co už vaše tělo i duše nepotřebuje. Spojte se s touto silou a aktivujte ji svým dechem. Při výdechu si představte, jak vaše tělo opouští vše nepotřebné, při nádechu vnímejte přijetí.

Energie zimy souvisí se ztišením. Venku je v zimě vidět, že příroda utichla, odpočívá, nabírá síly na jaro. Řídí se tím celý moudrý systém i zvířata. A pro nás lidi je ztišení také důležité, abychom mohli nabrat energii a vyrazit na jaře do nové kvality – zrození.

Přesličku přidáváme do bylinných směsí, kde potřebujeme intenzivní účinek. Není však vhodná k dlouhodobému užívání. Maximální délka nepřetržitého užívání je obvykle 3 týdny. Potom je dobré udělat týdenní přestávku, a pokud budete potřebovat, můžete přesličku ještě užívat. Při revmatických bolestech kloubů si připravte kašovitý obklad z přesličkové natě – rozkrájejte ji nebo rozmixujte s trochou vody a přiložte na bolavé místo. Nechte působit 1–2 hodiny. Obklad opakujte několik dní po sobě alespoň několik týdnů. Současně užívejte nálev ze směsi bylin na podporu činnosti ledvin a močového systému s přesličkou. Nebo si připravte odvar z přesličky (povařte 10–15 minut pod pokličkou a přeceďte). Užívejte 2–3 týdny 2–3x denně.

Mast z pryskyřice

Pryskyřice ze stromů je hojivá. Obsahuje řadu látek (zvláště terpeny), které strom ochraňují při poškození. Při sběru tedy postupujte s respektem a opatrně, neodebírejte z jednoho stromu všechnu pryskyřici, jen část. Strom je bytost a vnímá. Mast z pryskyřice ošetřuje špatně hojící se rány na kůži, namáhanou pokožku rukou, ale můžete ji také použít třeba při zánětu průdušek (nanášíme ji na oblast plic a zad) a při křečových žilách.

Pryskyřici rozehřejete se včelím voskem ve vodní lázni. Na jeden díl pryskyřice přidejte jeden díl včelího vosku. Do rozehřáté směsi nalijete ještě rostlinný olej – 2 díly, ale pokud chcete mast vláčnější, přidejte více oleje. Tuky s pryskyřicí ohřívejte na mírném plameni 20 minut a pak přeceďte do kelímků.

Když budete při procházce lesem cítit, že vás vůně pryskyřice přitahuje, je to možná ten správný čas vyrobit z ní mast. Pryskyřice se dá ze stromů sbírat po celý rok, ale během chladných měsíců je konzistence pryskyřice mírně tužší. Zatímco v létě je vlivem tepla vláčnější.

Připravte si bylinkovou směs na posílení ledvin a močového systému

Zimní bylinkové posílení

V zimě často trpí chladem močový měchýř a ledviny. Tyto orgány jsou spojeny s energií moudrosti/strachu. Naučíme-li se přijímat koloběh života, pocítíme spokojenost a poznáme, co je pro nás tím mrtvým bodem, který je dobré už nechat být. Je to příležitost, jak se narodit do jara očištění a odpočatí.

Bylinky, které nás v zimě posílí, jsou třeba: zlatobýl obecný (dříve známý jako celík), truskavec, přeslička, lichořeřišnice, bez černý, bříza, tužebník, vřes obecný, svízel. Většina z uvedených bylin podporuje imunitu organismu a pomáhá odplavovat toxiny.

Složení směsi pro podporu ledvin, močového systému: zlatobýl obecný – kvetoucí nať, přeslička – nať, vřes – kvetoucí nať. Všechny uvedené bylinky smíchejte ve stejném poměru a připravte si nálev. Bylinkovou směs pro podporu ledvin můžete užívat 2–3x denně po dobu 10–14 dní. (Délka užívání je pouze doporučená. Vnímejte své tělo a respektujte ho.)

Imunitu posílíte tinkturou z lichořeřišnice nebo echinacey. Tinkturu užívejte v dávce 10–20 kapek 2–3x denně. Udělejte si čas na masáž plosky nohy – ve středu plosky se nachází ledvinový bod, který ošetřete jemnou masáží. Přítlak nemá být moc silný. K tomu se vám bude hodit třeba olej z mateřídoušky, rozmarýny, tymiánu nebo levandule.

Linda Mahelová Inspiruji druhé, aby skrze vztah k přírodě objevili vztah k sobě.

Od roku 2009 se věnuji aromamasážím, píši o bylinkách blog a natáčím o nich videa. Jsem autorkou online i živých kurzů o bylinkách, mysli a souvislosti vztahu člověka s přírodou.

Před mnoha lety jsem se věnovala fenoménu léčitelství. Viděla jsem mnoho bolesti, slyšela jsem příběhy plné utrpení. Uviděla jsem křehkost, zranitelnost, ale taky velkou sílu a schopnost uzdravit se během okamžiku. Všichni v sobě máme klíč k uzdravení. Jsme ve své podstatě dokonalé bytosti. Stejně tak, jako je v přírodě všechno dokonalé.

Učím sebe i druhé kultivovat všímavost, která nám pomáhá změnit úhel pohledu a ve výsledku se tak stát šťastnějšími bytostmi. Tímto propojením se sebou můžeme nalézt svou vnitřní harmonii, radost a šířit své vlastní poselství dál.

FOTO: ŠÁRKA SOFIE LEDVINKOVÁ

Přeslička očišťuje ledviny, podporuje pružnost cév a má protirevmatické účinky

Zima přináší příležitost ke ztišení

Po celém roce přichází období, kdy je čas si odpočinout. V přírodě nastalo ticho, spánek a zklidnění. Příroda zpomalila své tempo, přichází vítaný odpočinek. Čas, kdy znovu nabereme sílu do dalšího běhu života, dalšího zrození jara. Ustalo zběsilé hemžení, rostliny odevzdaly svou sílu do kořenů, aktivní energie zamířila do země. Zimu můžeme vnímat jako prostor pro přijetí koloběhu života a odevzdání toho, co už nám neslouží. Máme možnost poděkovat za to, co jsme mohli tento rok pro-

Najdete mě na webu: www.lindamahelova.cz

58

HARFASPORT pro vás připravuje semináře na mazání lyží s profíky ve svém oboru!

HARFASPORT

Novinky letošní sezóny pod jednou střechou

Co nového s sebou přinese nadcházející zima do světa běžkařů?

Největší pražská speciálka HARFASPORT si nenechá ujít vlajkové lodě žádné sezóny a představuje vám nejlepší novinky z kolekce 2018/2019. Na přední příčku novinek bezpochyby patří limitovaná kolekce ROSSIGNOL Martin Fourcade či FISCHER Speedmax vyráběné s použitím zcela nové technologie maximálně šetrné k materiálu.

Když Francie spojí síly: ROSSIGNOL & Martin Fourcade

T

rojnásobný olympijský vítěz z Pchjongčchangu a momentálně jedenáctinásobný mistr světa, TOP biatlonista Martin Fourcade, někdy nazývaný také závodníkem všech dob, spojil síly s prestižní značkou ROSSIGNOL. Díky této spolupráci tak vznikla exkluzivní limitovaná kolekce vybavení nejvyšší kvality nesoucí šampionovo jméno. Kolekce odráží jejich společné hodnoty, kterými je důraz na výkon, oddanost, smysl pro design a zasloužené vítězství. Produkty jdou ruku v ruce přelomovým technologiím. Fanoušci si tak mohou pořídit běžecké lyže Světového poháru: pro skate ROSSIGNOL Mf X-Ium Skating Premium S2, pro klasiku ROSSIGNOL Mf R-Skin Race, obohacené o design a podpis Fourcada, dále běžecké boty, luxusní doplňky, jako je ledvinka a vak.

Nová technologie výroby: Olympijské běžky FISCHER Speedmax Skate Plus

FISCHER přichází s novým postupem výroby běžek tzv. Cold Base Bondin, který spočívá v lepení skluznice za studena. Oproti běžnému zpracování za vysokých teplot a tlaku tak technologie chrání běžky před nechtěným zhoršením kvality materiálu. Díky tomu závodní lyže FISCHER Speedmax poskytují perfektní skluz a rychlost, disponují skvělými absorpčními vlastnostmi a jejich skluznice je snadno brousitelná. Nová přidaná vrstva navíc zajišťuje stejné jízdní vlastnosti za všech teplotních podmínek.

Semináře pro vás připravujeme se Šárkou Vyštejnovou, závodnicí elitní skupiny Ski Classics, vítězkou soupaž sprintu J50 2018 a držitelkou bronzu z Ultramarathonu 2018 v Zermattu.

Druhým odborníkem bude trojitý mistr Demo teamů České republiky, účastník finálového kempu S ČT Sport na vrchol, člen lektorského sboru APUL, David Beňačka.

Termíny a další informace najdete na www.harfasport.cz

nižší hmotnost běžek, které kdy SALOMON představil, napomáhá snadnému bruslení a dokonalé akceleraci. Technologie ultra lehké vrstvy Thin Ply pak přináší výbornou stabilitu a kontrolu nad lyží.

Kvalitní služby

Servis bez zbytečného čekání! HARFASPORT garantuje servis lyží do 48 hodin bez jakéhokoliv příplatku pro všechny typy lyží. Můžete si zde také půjčit aktuální modely včetně běžeckých lyží prémiových výrobců, jako jsou ATOMIC, ROSSIGNOL či FISCHER s rezervací z pohodlí domova.

Nejlehčí běžky SALOMONU: S/LAB Carbon SK Zcela karbonová konstrukce uspokojí nejnáročnější běžkaře – zajistí optimální přenos energie a přinese požadovaný výkon. Nej-

Novinky běžek a sjezdovek s kompletním vybavením najdete ve Světě lyží a kol

HARFASPORT

Českomoravská 41, Praha 9 Otevřeno denně od 10:00 do 20:00 www.harfasport.cz

59

TERMÍNY ZÁVODU 2019 19/1/2019 ve stope zlaté lyže 26–27/1/2019 jilemnická 50

9

16–17/2/2019 karluv beh

23–24/2/2019 šumavský skimaraton 16/3/2019 krkonošská 70

60

Spolupráce

Stopy pro život a Euroloppetu Zima 2019 je za dveřmi a čeští lyžařští maratonci se mohou těšit na novinku. Do českých hor aktivně vstupuje série Euroloppet ve spolupráci se závody populární Stopy pro život.

Být CZECH RACER, to je cíl pro letošní sezónu

S

topa pro život se svými pěti úspěšnými maratonskými akcemi a Evropská unie dálkových běhů (Euroloppet) nyní nově spolupracuje. Šumavský skimaraton jako dlouholetý člen série Euroloppet a všechny další závody série Stopa pro život budou nyní propagovány i ve světě Euroloppetu.

Buď historicky první CZECH RACER

Kdo chce být CZECH RACER, musí se postavit na start ČT Šumavského skimaratonu (23.–24. 2. 2019) a k tomu absolvovat ještě některý z dalších závodů série Stopa pro život.

Získá tak titul CZECH RACER s diplomem a mnoha dárky, mezi které patří sportovní brýle BLIZ, zimní čepice LAWI, slevový poukaz pro nákup sportovního zboží od BLIZ a Sport Ski Willy. Navíc bude mezi všechny nové držitele titulu CZECH RACER slosováno několik poukazů na volné startovné na závody Euroloppet Champion Race v sezóně 2020.

Předpokladem pro získání titulu CZECH RACER a všech výhod je vlastnit platný pas Euroloppetu.

61

Buď CZECH RACER a také EUROLOPPET RACER

K

aždý, kdo získá titul CZECH RACER, tedy absolvuje ČT Šumavský skimaraton a k tomu alespoň jeden další závod série Stopa pro život, má možnost nyní výhodně získat titul Euroloppet Racer a obdržet další odměny.

Jak? Je to velmi jednoduché. Stačí absolvovat navíc ještě jeden z následujících závodů Euroloppetu kategorie Champion Race a získat za svůj výkon titul Euroloppet Racer,

vosk START Wax HF6 v hodnotě 50 € a volné startovné na libovolný další závod série Euroloppet kategorie Champion Race v příští sezóně.

To dává českým lyžařům příležitost využít výhody Euroloppet pasu se dvěma závody v České republice doplněné o některý ze zahraničních závodů Euroloppetu kategorie Champion Race.

Euroloppet Pass stojí 39 € a je platný 10 let.

Kromě šance získat titul CZECH RACER nebo EUROLOPPET RACER přináší Euroloppet pas svým majitelům mnoho dalších výhod.

Například držitelé Euroloppet pasu startují v závodech kategorie Champion Race vždy z nejhůře 2. startovního bloku, nebo mají nárok na slevu ze zvýšeného startovného při pozdní registraci. Podrobné informace o Euroloppetu a Euroloppet pasu naleznete na www.euroloppet.com.

62

Tour de Ramsau 11.–13. 1. 2019, Ramsau am Dachstein AUT 42 km/15 km F nebo 30 km/12 km C

Biela Stopa 26.–27. 1. 2019, Kremnica SVK 50 km/25 km F, nebo 30 km C

Skadi Loppet 16.–17. 3. 2019, Bodenmais GER 42 km/24 km C nebo 32 km/17 km F

Partneri 2019 na vysku:Partneri 2017 na vysku.qxd Partneri 2019 na vysku:Partneri 2017 na vysku.qxd Partneri 2019 na vysku:Partneri 2017 na vysku.qxd Partneri 2019 na vysku:Partneri 2017 na vysku.qxd

2.11.2018 2.11.2018 2.11.2018

6:48 6:48 6:48

Stránka 1 Stránka 1 Stránka 1

2.11.2018

6:48

Stránka 1

63

INSTITUCIONÁLNÍ PARTNEØI INSTITUCIONÁLNÍ PARTNEØI INSTITUCIONÁLNÍ PARTNEØI INSTITUCIONÁLNÍ PARTNEØI

HLAVNÍ PARTNEØI HLAVNÍ PARTNEØI HLAVNÍ PARTNEØI HLAVNÍ PARTNEØI

GENERÁLNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER GENERÁLNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER GENERÁLNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER GENERÁLNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER

HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER

PARTNEØI PARTNEØI PARTNEØI PARTNEØI

OFICIÁLNÍ DODAVATELÉ OFICIÁLNÍ DODAVATELÉ OFICIÁLNÍ DODAVATELÉ OFICIÁLNÍ DODAVATELÉ

MEDIÁLNÍ PARTNER MEDIÁLNÍ PARTNER MEDIÁLNÍ PARTNER MEDIÁLNÍ PARTNER

64

19. 1. 2019

Strabag Ve stopě Zlaté lyže

Zajímavé datum si vybrala letošní první akce populárního seriálu v běhu na lyžích, Stopa pro život. Pojede se ve znamení devatenáctky na začátku i na konci data konání. Pořadatelé z SK Nové Město na Moravě ve spolupráci s organizátory seriálu Stopa pro život se po loňské vydařené premiéře rozhodli i letos pokračovat v tradici lyžařských maratonských závodů pro veřejnost, které v minulém století vždy navazovaly na populární Zlatou lyži. Rok 2019 se proto do lyžařského kalendáře zapíše jako 2. novodobý ročník lyžařského maratonu na 50, 24 a 14 km – Ve stopě Zlaté lyže, který se uskuteční 19. 1. 2019.

H

istorie Zlaté lyže Českomoravské Vysočiny sahá do 30. let minulého století. Místní rodák Jílek z Rovečného během schůzky v Praze prohlásil, že je třeba něco podniknout pro zapadlý kout Vysočiny. A vzápětí složil zlaté dukáty na výrobu první zlaté lyže.

Vynikající nápad a peníze tedy rozhodly o vzniku známého závodu, který má jednu z nejdelších tradic na světě. Závod se poprvé jel 6. a 7. ledna 1934! Zlatá lyže patří od těch

dob k nejvýznamnějším lyžařským závodům v NMNM, ať už se konala jako Světový pohár, mistrovství republiky, či jiný významný závod.

Novoměstsko je vyhlášeným cílem nejen pro elitní závodníky, ale také pro amatérské vyznavače běžeckého lyžování. To je také důvod, proč brzy na profesionální Zlatou lyži navázaly lyžařské maratonské závody pro rekreační závodníky na běžkách. Jejich historie byla v 80. letech přerušena, aby od roku 2018 opět pokračovala v režii seriálu SPŽ.

Propozice: Termín: 19. 1. 2019 Start/cíl: Vysočina Arena v Novém Městě na Moravě Místo prezence: Závodní kancelář v areálu Vysočina Areny Registrace: online do 16. 1. 2019 na www.stopaprozivot.cz, na místě v pátek 18. 1. 16:00–18:00, v sobotu 19. 1. 8:30–10:30 (Počet přihlášek v den startu bude omezen kapacitou čísel pořadatele.)

Závodní trasy: ětský závod klasickou technikou D s hromadným startem – start 9:30 ávod na 50 km klasicky Z – start 11:00 ávod na 24 km klasicky Z – start 11:30 ávod na 14 km klasicky Z – start 11:45 Startovné: 1 4, 24, 50 km klasicky: online do 6. 1. 400 Kč, online do 16. 1. 600 Kč, na místě 700 Kč ětské závody: 100 Kč online i na D místě Více informací: www.stopaprozivot.cz

65

66

26.–27. 1. 2019

Jilemnická 50 ZPMV Poslední lednový víkend láká Stopa příznivce běžeckého lyžování do Jilemnice. Pořadatelé z ČKS SKI Jilemnice věří, že na letošním 12. ročníku závodu spolu s pořádným přídělem sněhu na tradičních trasách budou moci veřejnosti představit nově zrekonstruovaný areál Hraběnka v plné kráse a závody si užijí profi i hobby jezdci stejně jako nejmenší v rámci dětských závodů.

J

ilemnická Hraběnka svítila novotou už loňskou zimu a nové prostorné parkoviště bylo připravené přivítat zástupy sportovců s úzkými prkénky v kufru, ale co čert nechtěl, těsně před závody se pokrývka sněhu v okolí Jilemnice natolik ztenčila, že byli pořadatelé nuceni využít předem připravenou náhradní trasu v lokalitě Vítkovice – Roudnice.

Byla to více než adekvátní náhrada!

Všechny tradiční trasy závodu byly realizovány k plné spokojenosti závodníků, stovky dětí se zapojily do běhů na lyžích na tratích 1–4 km. Závodní program zůstává i letos stejný, navíc může přihlášené hřát příjemný pocit jistoty, že případný nedostatek sněhu v Jilemnici lze suplovat nádhernou trasou o kousek výš…

67

Propozice: Termín: 26.–27. 1. 2019 Start/cíl: Jilemnice – areál Hraběnka, v případě nedostatku sněhu Roudnice Místo prezence: Závodní kancelář v areálu Hraběnka Registrace: do 23. 1. 2019 – online na www.stopaprozivot.cz, písemně na adresu Aleš Prokůpek, Na Výsluní 1151, 514 01 Jilemnice, emailem na alesprokupek@gmail.com se všemi údaji uváděnými v přihlášce nebo osobně v prodejně INTERSPORT, Dolení 54, Jilemnice. Na místě v pátek 25. 1. 15:00–18:00, v sobotu 26. 1.

8:00–10:00 prezence a výdej čísel pro dětské kategorie, 10:15–12:30 prezence a výdej čísel na 10 a 25 km volně, 13:30–16:00 prezence a výdej čísel na neděli, v neděli 27. 1. 8:00– 9:30.

Závodní trasy: obota 26. 1. 2019: S Dětské závody volně s hromadným startem – start 10:00, 25 km volně – start 13:00, 10 km volně – start 13:10 eděle 27. 1. 2019: N 50 km klasicky – start 10:00, 25 km klasicky – start 10:30, 10 km klasicky – start 10:45 Startovné: 10 km volně: 300 Kč online i na místě 5 km volně, klasicky a 50 km 2 klasicky: do 13. 1. 400 Kč, do 23. 1.

600 Kč, na místě 700 Kč ombinace volně a klasicky (25 + 25 K a 25 + 50): do 13. 1. 600 Kč, do 23. 1.

900 Kč ombinace 10 km volně i klasicky: K 300 Kč online i na místě ětské závody: 100 Kč online i na D místě Více informací: www.stopaprozivot.cz www.skijilemnice.cz

68

16.–17. 2. 2019

Karlův běh

Jeden z nejstarších českých dálkových běhů, pojmenovaný po císaři Karlu IV., je letos naplánovaný na polovinu února.

Lyžníci se sjedou do vysoko položeného kouzelného městečka s ještě kouzelnějším názvem – Boží Dar – již po čtyřicáté osmé, aby si to rozdali na trasách po nekonečné Krušnohorské magistrále a při dojezdu do cíle zažili parádní sportovní atmosféru sídla Ježíškovy pošty.

B

ěhem soboty a neděle se vystřídají závody volnou i klasickou technikou na tradičních porcích kilometrů, pro menší děti jsou přichystané trasy od 0,5 do 1,5 kilometru klasicky, starší mazáci vyrazí volnou technikou na 6 a 12 kilometrů.

Boží Dar a jeho okolí je líhní mladých nadějí, rodištěm i bydlištěm uznávaných sportovců, proto v zázemí i na trase nechybí slavná jména a povzbuzující fanoušci. Borci na startech nejdelších tras mohou také díky blízkosti státních hranic rok co rok porovnat svůj běžecký um s početným zástupem kolegů a kolegyň z Německa.

Propozice: Termín: 16.–17. 2. 2019 Start/cíl: Boží Dar v Krušných horách Místo prezence: Obecní úřad Boží Dar Registrace: online do 13. 2. 2019 na www.stopaprozivot.cz a www.karluvbeh.cz nebo na místě v pátek 15. 2. 16:00–20:00, v sobotu 16. 2. 7:30–9:00, v neděli 17. 2. 7:30–10:00 Závodní trasy: obota 16. 2. 2019: S Dětské závody klasicky 0,5 a 1,5 km – start 10:00 a 10:15 Dětský závod volně 6 km – start 10:30 Závod na 12 km volně – start 11:00 Závod na 22 km volně – start 11:15 eděle 17. 2. 2019: N Závod klasicky na 45 km – start 10:30 Závod klasicky na 22 km – start 11:15 Závod klasicky na 12 km – start 12:00 Startovné 1 2 km klasicky a volně: online do 3. 2.

300 Kč, online do 13. 2. 350 Kč, na místě 400 Kč 2 km volně: online do 3. 2. 500 Kč, 2 online do 13. 2. 600 Kč, na místě 700 Kč 2 km a 45 km klasicky: online do 2 3. 2. 600 Kč, online do 13. 2. 700 Kč, na místě 800 Kč ětské závody: 100 Kč online i na D místě Více informací: www.stopaprozivot.cz www.karluvbeh.cz

69

70

23.–24. 2. 2019

ČT Šumavský skimaraton Druhý největší závod v běhu na lyžích pořádaný v České republice se dlouhodobě pyšní vysokou kvalitou připravenosti běžeckých tratí, skvělým servisem pro závodníky i návštěvníky a mnohaletým členstvím v prestižní sérii evropských dálkových běhů Euroloppet. To je důvod, proč na startu nechybí naši nejlepší laufaři, závodníci z mnoha zemí světa a další stovky amatérských vyznavačů zimního běžeckého sportu.

Š

umava jakožto nejstudenější oblast naší republiky patří k místům, kde se naštěstí sněhu daří nejlépe a bílá pokrývka má šanci vydržet nejdéle.

Když k tomu přičteme obětavé pořadatele, kteří si „svůj závod“ hýčkají a udělají pro jeho zdar možné i nemožné, dech beroucí úkazy a výhledy v Národním parku Šumava a útulné zázemí celé akce ve Skiareálu Kvilda, je jasné, že bude letos na startu 34. ročníku skimaratonu opět pořádný nával. „Šumavák“ sice patří k předním evropským laufům, ale myslí také na začátečníky a mladý lyžařský potěr. Kromě dlouhých tras budou připravené jejich poloviční varianty, Open jízda pro pohodáře a dětské závody. Proto se nemusíte bát přijet objevit krásy zimní Šumavy s celou rodinou.

Propozice: Termín: 23.–24. 2. 2019 Start/cíl: Kvilda Místo prezence: Obecní sál Kvilda Registrace: online do 17. 2. 2019 na www.stopaprozivot.cz, na místě v pátek 22. 2. 15:00–18:00, v sobotu 23. 2. 8:00–18:00, v neděli 24. 2. 8:00–11:00 Závodní trasy: obota 23. 2. 2019: S Dětské závody na 1, 2, 5 km – starty od 10:00 Závod volně na 46 km – start 12:00 Závod volně na 23 km – start 12:15 Závod volně na 8 km – start 12:20 eděle 24. 2. 2019: N Závod klasicky na 45 km – start 10:00 Závod klasicky na 23 km – start 12:00 Startovné: 3 km – volně, klasicky: online do 2 17. 2. 600 Kč, od 18. 2. a na místě 800 Kč 5/46 km – volně, klasicky: online 4 do 17. 2. 600 Kč, od 18. 2. a na místě 800 Kč 8 km volně: 400 Kč online i na místě ětské závody: 100 Kč online i na D místě eny pro držitele Euroloppet pasu: C volně/klasicky do 17. 2. 600 Kč; od 18. 2. 640 Kč ombinované startovné: 1 000 Kč K (pouze online do 17. 2.)

Více informací: www.stopaprozivot.cz www.skisumava.cz

71

72

16. 3. 2019

Krkonošská 70 LAWI Už 64. ročník oslaví v sezóně 2019 nejstarší český závod na běžkách s logem zlaté sněhové vločky. Letos se pojede na svátek drsného mužského jména Herbert, které se hodí pro drsné muže.

Muži, kteří jméno Herbert nosí, jsou předurčeni k tomu, aby byli úspěšní, odvážní, stateční a skvělí válečníci. Přesně takoví muži budou také stát na startech populárního závodu družstev na 70, 50 a 25 km.

A

bojovat sami se sebou za společný výsledek nebudou jen muži.

Jakoby si kalendář uvědomil tuto skutečnost, stanovil na 16. března ještě svátek všem Elenám, skvostným ženám, které mají dar zahřát srdce přátel.

Každopádně, běžci a běžkyně jakéhokoliv křestního jména, kteří se slavného závodu zúčastní, mají předem garantovanou jedinečnou kamarádskou atmosféru, hodně nastoupaných kilometrů po krkonošských

hřebenech, fantastické výhledy z vrcholových partií a nezapomenutelný týmový zážitek.

Také letos organizátoři Stopy pro život mysleli na individuální závodníky a připravili pro ně trasy dlouhé 25 a 50 km. V zázemí areálu Svatý Petr ve Špindlerově Mlýně najdete velkokapacitní vyhřívaný stan s úschovnou zavazadel, vyhřívanými převlékárnami, k dispozici budou servismani v mazárně, po dojezdu do cíle vás zahřeje teplé občerstvení a nápoje.

Propozice: Termín: 16. 3. 2019 Start/cíl: Špindlerův Mlýn – Svatý Petr Místo prezence: Závodní kancelář areálu Svatý Petr Registrace: online do 13. 3. 2019 na www.stopaprozivot.cz, registrace na místě je možná, ale pouze v omezené míře, dle možností pořadatele.

Prezence v pátek 15. 3. 15:30–21:00 a v sobotu 16. 3. 6:00–8:00 Závodní trasy: obota 16. 3. 2019 S Závod 5členných družstev na 25 km (muži, ženy), 50 km (muži, ženy) a 70 km (muži) – start od 8:00, každých 30 sekund tři družstva dle startovních čísel a dle časů ve startovní listině. Závod jednotlivců na 25 km a 50 km – hromadný start po kategoriích po startu družstev.

Startovné: ružstva: do 31. 12. 2 500 Kč, D do 13. 3. 3 000 Kč, na místě 3 500 Kč ednotlivci: do 31. 12. 500 Kč, J do 13. 3. 600 Kč, na místě 700 Kč Více informací: www.stopaprozivot.cz www.lokotrutnov.cz

73

74 BJORN DAEHLIE JACKET SPECTRUM WMN

BJORN DAEHLIE PANTS MORA WMN

Set pro turistické běžkaře se sportovní ambicí LEKI CC 300 a NORDIC THERMO SHARK

Lehká technická bunda úzkého střihu. Vysoce elastická a prodyšná.

Dvojvrstvý voděodpudivý softshellový materiál. Elastické panely na zádech a v podpaží zajišťují optimální regulaci tělesné teploty a odvod potu.

Předtvarované rukávy pro větší volnost pohybu. Hlavní zip podložen légou. Přelepené švy. Stahovatelný spodní lem, dvě kapsy na zip, reflexní prvky. The Bionic Finish Eco – finální vodoodpudivá a nešpinivá úprava materiálu.

Vrchní velmi technické elastické kalhoty přiléhavého střihu.

Vodoodpudivý a větruodolný softshell v přední části. Hlavní část z elastické tkaniny odolné proti oděru. Reflexní tisk na nohavicích zaručuje viditelnost z každého úhlu. Strategicky umístěné mesh panely pro maximální ventilaci a odvod potu. Předtvarovaná elastická kolena kvůli volnosti pohybu a pohodlí.

Silikonové pásky a elastický opasek.

Hledáte cenově příznivou karbonovou hůl s hmotností pod 100 gramů, dobrým chováním ve švihu a energeticky úsporným přenosem síly? Pak jste to v případě CC 300 našli. Se systémem Trigger Shark 2.0 k rychlému uvolnění poutka a rukojeti.

3 690 Kč

www.bjorndaehlie.cz

OPTIWAX GLIDE TAPE Voskové pásky Optiwax – výdrž skluzných vosků nabídla mnoho skvělých výsledků v dlouhých vytrvalostních závodech. Sjezdové pásky jsou zároveň perfektním výběrem pro lyžování na dovolené – stačí pouze jedno voskování a můžete si užívat lyžování několik dní. Optiwax má tři rozdílné šířky pásků pro běžecké lyžování, sjezdové lyžování a snowboard. Jednoduchá aplikace bez potřeby speciálního vybavení. Jak pásky aplikovat a podrobné informace naleznete na www. hyra-sport.cz.

519 Kč

www.hyra-sport.cz

YOKO YXR TORNADO Multisportovní rukavice YOKO používané závodníky Světového poháru. Vrchní část rukavice – Gore Windstopper, třívrstvý fleece. Prsty – Gore Windstopper, třívrstvý softshell.

Dlaň – syntetická kůže, silikon pro lepší držení hole.

Neoprenová manžeta.

www.hyra-sport.cz

750 Kč

www.bjorndaehlie.cz

Teplá rukavice s membránou Windstopper GORE-TEX a Primaloftem nezklame za žádného počasí a třeskutého mrazu. Obsluha chytrého telefonu a podobných přístrojů je, díky technologii MF Touch použité na palci a ukazováčku, velmi snadná. www.leki.cz

Set pro sportovní běžkaře LEKI PRC 700

Set holí a rukavic LEKI HOLE HRC MAX

1 850 Kč

PRC 700 je vysoce kvalitní karbonová hůl.

Přesvědčuje závodním talířkem, zešikmeným výměnným hrotem ze slinutého karbidu a anatomicky tvarovaným poutkem. Osvědčený systém Trigger Shark 2.0 k rychlému uvolnění poutka od korkové rukojeti poskytuje kontrolu v každé fázi záběru hole.

2 640 Kč

2 140 Kč

Nejvyšší závodní model, s kterým Johannes Klaebo drtí své soupeře. Velmi tuhá hůl pro závodní použití a použitím HMC Worldcup karbonového vlákna.

Hmotnost 55 g/m. Inovativní systém Trigger Shark 2.0 s páskami Worldcup Performance upravený přímo na přání Klaeba zajišťuje ještě účinnější přenos síly a delší skluzovou fázi. Díky systému výměnných talířků Fin Vario lze měnit hroty za pár sekund, včetně bodců na asfalt.

9 290 Kč

LEKI NORDIC CIRCUIT SHARK

LEKI NORDIC TUNE SHARK BOA

Perfektní přenos síly a kontrola díky novému inovativnímu systému Trigger Shark. Svrchní materiál Softspan WP z 80% nylonu a 20% elastanu je pevný a dostatečně elastický, aby usnadňoval všechny pohyby.

Obsluha chytrého telefonu a podobných přístrojů je, díky technologii MF Touch použité na palci a ukazováčku, velmi snadná.

Novinka na poli rukavic. Rukavice se systémem Boa, který znáte především z bot. Díky tomuto systému je možné maximální zpevnění a utažení rukavice, při zachování perfektního přenosu síly směrem na holi.

Jednoduché uvolnění utažení a zacvaknutí do hole.

Rukavici lze napřímo spojit s holí. Použitá kombinace materiálu Softspan a AX Suede.

1 890 Kč

2 640 Kč

www.leki.cz

www.leki.cz

RELAX NORDIC

R2 BLIZZARD

R2 BASE

Špičkové brýle pro běžecké lyžování vhodné i pro větší a širší obličeje. Lehká, prověřená konstrukce rámu FLEX FIT, aerodynamický tvar, odklápěcí hledí s panoramatickým zorníkem MULTIVISION, vysoká redukce mlžení ANTIFOG, ergonomicky zaoblený tvar zvyšuje účinnost systému ventilace AIR FOG, zorník z odlehčeného a nárazuvzdorného materiálu DURAMAX, VÝMĚNNÁ SKLA součástí balení, nastavitelný elastický pásek. Nabízí ideální ochranu i při vyšší rychlosti.

Zateplené rukavice BLIZZARD určené i do chladných klimatických podmínek jsou vhodné jak na běžky, tak i na kolo. Funkční materiál WINDBREAKER chrání před větrem a vodou. Anatomické tvarování 3D MOTION respektující ergonomii ruky zvyšuje pohodlí, šíři pohybu a pevnost úchopu, a to i díky protiskluzovým ANTI SLIP plochách. TOUCH PRO potisk pro ovládání mobilních telefonů.

Nová technologie povrchové úpravy jednotlivých vláken zajišťuje, že R2 funkční prádlo je extrémně lehké, velmi příjemné na dotyk a poskytuje pocit maximálního komfortu a pohodlí. Dokonale reguluje tělesnou teplotu, odvádí vlhkost od pokožky a rychle schne. Chladí, když je teplo, a hřeje, když je zima. Společně s funkčními zónami a zvýrazněním bezešvou technologií zajistí, že už nikdy nebude váš pohyb ničím limitován.

1 199 Kč www.relaxworld.cz

1 890 Kč

599 Kč

od

www.R2.cz

www.R2.cz

549 Kč

75 MALOJA KOMPLET BUNDA CRESTAM A KALHOTY ALPINAM

5 690 Kč Dámský komplet Maloja je perfektní pro módemanky, které chtějí i na běžkách vypadat skvěle a zároveň se užívat maximální volnost pohybu. Bunda CrestaM. i kalhoty AlpinaM. jsou vyrobeny z materiálu GORE WINDSTOPPER X-FAST, který nepropustí ani ten nejchladivější vítr k tělu. Oba kousky oblečení perfektně zahřejí a vepředu mají tzv. „větrný štít“.

Bunda CrestaM. disponuje několika průduchy, díky kterým je odváděna přebytečná vlhkost od těla.

Bunda má kapuci.

Kalhoty AlpinaM. disponují prémiovou vrstvou, která perfektně izoluje chlad od těla. Zároveň jsou maximálně prodyšné.

4 040 Kč www.maloja.cz

MALOJA BUNDA BRENTANM. KALHOTY MARCUSM.

4 340 Kč Pánská třívrstvá bunda BrentanM z materiálu Storm Shell. Nejenže je perfektně designově zpracovaná, ale také plně funkční – zaručuje maximální prodyšnost, dokonalou izolaci proti chladu, ochranu proti větru a je vybavenou dlouhodobou voděodolnou impregnací.

Pánské kalhoty MarcusM. ze stejného materiálu a stylově doplňující bundu. S reflexními prvky bude každý sportovec viditelný i v nepříznivějším počasí.

MALOJA CRISTINAM Multistrečové zateplené a pohodlné kalhoty CristinaM. jsou vhodné především pro ženy, které chtějí i při sportu vypadat skvěle. Materiál Stormshell poskytuje ochranu za každého počasí. Kalhoty CristinaM. jsou vybaveny větracími zipy, reflexními prvky a kapsičkou na klíče.

4 340 Kč www.maloja.cz

REFIT ICE GEL Na záda, svaly a klouby. Přináší okamžitý a dlouhodobý pocit uvolnění a osvěžení. Extra silný účinek doslova cítíte a vnímáte. Výrazně napomáhá regeneraci organismu po jakékoliv fyzické námaze. (230 ml)

4 490 Kč www.maloja.cz

129 Kč

www.icegel.cz

AERO 9 SKIN + PLK ACCESS běžkařský set místo 5 890 Kč

4 499 Kč

RC 8 VITANE PROLINK dámská běžkařská obuv

LAHTI 2.0

RC 8 PROLINK

běžkařské hole

pánská běžkařská obuv

místo 1 140 Kč

místo 3 290 Kč

999 Kč

2 699 Kč

WWW.SPORTISIMO.CZ

76

MAG NA CESTÁCH

Za klidem a samotou můžete vyrazit například ze Sedloňova

V zimě se větve zatížené sněhem sklánějí těsně nad hlavy projíždějících lyžařů.

Za mlhy je tu téměř hrobové ticho.

Zima na běžkách Text: Vendula Křoustková Foto: archiv autorky

v srdci Orlických hor Toto pozvání na běžky do okolí Deštného v Orlických horách jsem se rozhodla napsat trochu jinak, než jsou napsány články, které lákají do lyžařských oblastí. Jaká je teplota, výška sněhu, kde se upravují tratě, to už si v dnešní době všichni najdeme na internetu. Ale jak se vyhnout davům turistů, kde zaparkovat nebo kde najdete první stopu v době, kdy ještě rolby v lyžařských střediscích tvrdě spí letním spánkem, v běžných informacích nenajdete. Snad vám tento článek pomůže vybrat si vhodnou dobu nebo místo, abyste si běžkování náležitě užili.

O

soby těžce závislé na pohybu s úzkými prkýnky na nohou, kterým se jejich abstinenční příznaky stupňují s prvními mrazíky a lehkým popraškem sněhu, se najdou snad v každých horách. I u nás, dost často už v polovině listopadu, probíhá nevypsaný závod, kdo první vyšlápne stopu a sklouzne se byť jen stovky metrů. Takovéto nadšence, případně jejich stopy, najdete nejdříve v okolí Velké Deštné. Jezdí se buď po silnici, tzv.

Jiráskově cestě, značené červenou turistickou značkou, nebo po svážnici, která vede po jihovýchodním svahu zdejší nejvyšší hory.

Výchozím bodem je pro tento případ sedlo na Šerlichu, kde se dá na počátku zimy ještě bez problémů zaparkovat.

Dalším chladným místem, navíc chráněným před větrem, je údolí řeky Bělé nad Šerlišským mlýnem. I zde se začíná lyžovat poměrně brzy. Podkladem je opět asfaltová silnice vedoucí na Sedloňovský vrch nebo

Bukačku. O trochu milosrdnější profil, než je na hřebenech, využívají hodně mladí lyžaři ze sportovních oddílů a díky tomu se tady můžete svézt v první strojově upravené stopě. Ne však od rolby, ale od skútru.

Začátek sezóny je spíše ve znamení klasiky.

Pro bruslení ještě není vytvořen dostatečně pevný podklad a na asfaltu byste si zbytečně poničili lyže.

Kdy vyjíždějí rolby?

Na tuto otázku je jednoduchá odpověď – jakmile začne sezóna v některém z lyžařských středisek v Deštném, Říčkách nebo Orlickém Záhoří, občas i z Olešnice v O. h.

– právě odtud je zajišťována a zčásti také financována úprava stop pro běžce na lyžích.

Další finance poskytují místní obce a Královéhradecký kraj. Přispět na úpravu stop mohou i návštěvníci, a to zakoupením tzv. běžkolepek. Ty jsou k dispozici v bufetech horské služby na Velké Deštné a na Pěticestí, v infocentrech jednotlivých obcí. Operativnější možnost příspěvku prostřednictvím DMS tu bohužel nefunguje.

Při normálním průběhu zimy se stopy upravují většinou 2x týdně – v úterý a v pátek během dopoledne. To samozřejmě není ideální přístup, mnohdy se stane, že čerstvě upravené stopy za několik hodin zapadají sněhem a na novou úpravu si musíte pár dní počkat. Ovšem pokud jste opravdoví milovníci zimy a běžek, vychutnáte si jízdu v několika centimetrech čerstvého prašanu stejně dobře jako ve strojové stopě.

Za ideálních sněhových podmínek se v Orlických horách upravuje až 250 km stop. Všechny rolby jsou vybaveny GPS zařízeními a jejich pohyb je možné sledovat na mapě.

Zároveň si na webových stránkách můžete zjistit, kdy naposledy byla daná trasa upravena. Vše najdete na www.destne.info/bezecketrate

77 Zde jsou tipy na možné výlety:

ZA VÝHLEDY: jednoznačně na hřebeny. Od

Vrchmezí po Jiráskově cestě přes Šerlich do sedla pod Homolí, na Pěticestí, Mezivrší, klidně až třeba k rozhledně na Anenském vrchu. V opačném směru od Rokytnice v O. h. pak můžete do stopy nastoupit třeba na Panském Poli nebo už v Rokytnici nad koupalištěm.

ZA KLIDEM A SAMOTOU: při dostatečné výšce

sněhu je ideální tzv. Knížecí cesta na Čihalku. Vine se několik kilometrů téměř po vrstevnici, je dostatečně široká, a pokud zde nebudete úplně sami, osoby, které potkáte, spočítáte na prstech jedné ruky. Dostaneme se na ní ze Šerlišského mlýna přes Sedloňovský vrch a sjezdem na křižovatku Polomské a Knížecí cesty. Vyjet na ni můžeme i od obory nad Sedloňovem nebo Ruským údolím z Olešnice v O. h.

ZA KRÁSAMI ZIMNÍ PŘÍRODY: opravdové

Přímo v Deštném na kraji obce ve směru na Dobrušku se upravují profilově méně náročné okruhy od 1 km do 5 km

Hlavní sezóna

Vánoce a Silvestr = přelidněno.

V posledních letech jsou v tomto období hory vystaveny doslova masivním nájezdům několika tisíců turistů.

Nejhorší situace bývá od 29. 12. do 1. 1.

Největší nával je na hřebenové trase ze Šerlichu na Pěticestí. Parkoviště na Šerlichu má omezenou kapacitu a okolo 9. hodiny bývá již zaplněné. Podél příjezdové komunikace z Deštného se parkovat nesmí a tento zákaz je Policií ČR důsledně kontrolován během celé zimy zejména o víkendech a svátcích.

Hříšníci dostávají „botičku“ nebo jsou jejich auta odtažena. Alternativními výchozími místy jsou Luisino údolí nebo Šerlišský mlýn. I tam jsou parkoviště malá, ale zaplňují se o něco později.

Pokud si tedy nechcete kazit náladu tím, že budete marně hledat místo pro zaparkování, máte několik možností – přivstat si, využít skibus nebo sedačkovou lanovku ve Skicentru Deštné, která vás vyveze na Studený vrch. Odtud už vedou upravené stopy do Luisina údolí. Když je zima příznivá, dá se samozřejmě vyrazit přímo z Deštného od hotelu Národní dům do nižších částí hor a hřebenovce se vyhnout.

Leden = nejlepší podmínky. Klid nastává hned 2. 1. a trvá až do začátku jarních prázdnin. Ale ani v únoru nebo v březnu nejsou naše hory tak přelidněné jako například Jizerky, Krkonoše nebo Šumava.

kouzlo, zvláště když napadne čerstvý prašan, má cesta přes Bukačku. Jak název napovídá, rostou zde především buky. Drsnější klimatické podmínky způsobují, že stromy staré přes 100 let dosahují jen nízkých výšek a jejich kmeny jsou většinou rozvětvené a křivolaké. V zimě se větve zatížené sněhem sklánějí těsně nad hlavami projíždějících lyžařů. Za mlhy je tu téměř hrobové ticho, naopak za sluníčka máte třpytivé sněhové krystaly přímo před očima.

A jak se sem dostanete? Nejkratší cesta je ze sedla na Šerlichu okolo Masarykovy chaty. Zvolit můžete i start na Šerlišském mlýně a vyjet stopou údolím Bělé, případně si dát okruh přes Vrchmezí, po polské straně hor na Šerlich a odtud se přes Bukačku vrátit zpět.

Trasy v okolí polského zimního střediska Zieleniec bývají v sezóně také strojově upravovány, i když ne s takovou pravidelností jako u nás. Značení je tam spíše sporadické. Ten, kdo nemá dobrý orientační smysl, by se měl radši vybavit mapou.

KAM S DĚTMI NEBO ZAČÁTEČNÍKY?

Přímo v Deštném na kraji obce ve směru na Dobrušku se upravují profilově méně náročné okruhy od 1 km do 5 km. Často tu potkáte trénující mladé lyžaře, takže děti i začátečníci mohou odkoukat něco ze správné techniky.

Od roku 2018 je novinkou uměle osvětlený okruh v Orlickém Záhoří, resp. jeho částech Jadrná a Bedřichovka. Jedná se o 4,5 km dlouhou trasu s mírně zvlněným profilem. Osvětlená je do 22 hodin, parkování i vstup jsou zdarma.

Orlické Záhoří je také dobrým výchozím bodem pro pohodlnou projížďku údolím Orlice přes Černou Vodu až do Nové Vsi. Tam stopa již začne příkře stoupat na hřeben. Podmínkou pro strojovou úpravu je ale opět dostatek sněhu.

78

MAG NA CESTÁCH

Pokud se chcete pokochat a rozhlédnout, vyrazte jednoznačně na hřebeny. Od Vrchmezí po Jiráskově cestě přes Šerlich do sedla pod Homolí, na Pěticestí, Mezivrší, klidně až třeba k rozhledně na Anenském vrchu

Na celé hřebenové trase od Šerlichu až po Panské Pole najdete pouze 2 bufety horské služby, a to u Velké Deštné a na Pěticestí. Pravidelně jsou otevřeny o víkendech, vánočních případně velikonočních svátcích. Ve všední den je pro delší výlet svačina a dostatek pití v batohu nezbytností.

Nicméně jsou tu 2 místa, kde si můžete dojít i na oběd. Přímo na hřebenech je to Masarykova chata na Šerlichu. Jedna z prvních turistických chat v Orlických horách postavená v letech 1924–1925 je stále v majetku Klubu českých turistů. Nepodléhá moderním trendům luxusu a nabízí jednoduché turistické ubytování a restauraci s nabídkou několika klasických českých jídel.

Vlivem drsnějších klimatických podmínek na Bukačce dosahují zdejší stromy staré přes 100 let jen nízkých výšek a jejich kmeny jsou většinou rozvětvené a křivolaké

Kunštátská kaple

Orlický maraton a začátek jarních prázdnin

Vždy o prvním únorovém víkendu se v Deštném koná Orlický maraton. Jedná se o závod s dlouhou tradicí, který závodníky za normálních sněhových podmínek vyvede po loukách a lesních cestách mezi obcemi Deštné a Sedloňov až do nadmořské výšky 1 000 m na Polomský kopec. Díky úpravě trasy pro tento závod, je možnost projet na běžkách místa a cesty, kde rolba běžně nejezdí.

Během jarních prázdnin bývá zejména o víkendech opět nejvíce přeplněná hřebenová trasa, stejně jako o vánočních svátcích je to úsek z Šerlichu k Velké Deštné. Často se tu pohybují i lidé bez lyží, kteří ničí upravené stopy. Jedná se o rodiče s dětmi v kočárku, na bobech nebo sáňkách, ale i spoustu dalších pěších turistů, jejichž cílem je bufet těsně pod vrcholem. Tyto 3 km musí prostě lyžař přetrpět se zaťatými zuby. Zdolání nejvyš-

šího vrcholu Orlických hor je cílem většiny zdejších návštěvníků a toto je nejjednodušší přístupová cesta.

Jarní lyžování

S přibývajícím sluníčkem a vzrůstajícími teplotami turistů postupně ubývá. Zůstávají ti nejvěrnější a nejnadšenější. Stopa se stává místem setkání přátel a známých, kteří si sdělují zážitky ze závodů, výletů nebo jen ze života. Sníh nejdéle zůstává opět na hřebenech a v údolí Bělé za Šerlišským mlýnem. Úprava stop končí stejně, jako začíná – jakmile ukončí činnost zimní střediska, přestanou se upravovat i trasy pro běžkaře.

Co dodat na závěr?

Orlické hory jsou pro opravdové srdcaře – milovníky zimní přírody a pohybu na běžkách –, kteří se dokáží vypořádat s občasnou nepřízní počasí v podobě studeného severovýchodního větru, užít si projížďku v čerstvém prašanu nebo ve stopě prošlápnuté od jiných lyžařů. Nejsou pro ty, kteří potřebují mít denně strojově upravenou trasu a bufet nebo chatu s občerstvením každých 10 km.

Dlouhou tradici má další hotel s restaurací, a tím je Šerlišský mlýn. Původní mlýn byl na hostinec přestavěn už v roce 1902. Rostoucí počet návštěvníků si v letech 1929–1930 vynutil velkou přestavbu na hotel. Původní mlýn připomíná dnes už jen dřevěné kolo před hotelem.

Oproti Masarykově chatě, která bývá zvláště o víkendech přeplněna, zde však panuje klid a pohoda.

Vendula Křoustková Žije v Orlických horách, kde podniká v ubytovacích službách, navrhuje zahrady a příležitostně průvodcuje v Chorvatsku na kololodi.

Na běžkách se pohybuje od malička, trénuje i závodí hlavně pro zábavu a pro radost.

52. ČEZ JIZERSKÁ 50 8.–10. ÚNOR 2019

Í N B O S O J MŮ D O V ZÁ generální mediální partner

hlavní partneři

mediální partner

Á VOROV K Š A R BARBO 8 04: 00 :2

hlavní institucionální partneři

hlavní mediální partner

marketingový partner

institucionální partner

partneři

ROZJEĎ ZIMU NA BĚŽKÁCH!

BEDŘICHOVSKÝ NLM 4.–5. 1. 2019

KAŠPERSKÁ 30 19.–20. 1. 2019

ORLICKÝ MARATON 2.–3. 2. 2019

ČEZ JIZERSKÁ 50 8.–10. 2. 2019

KARLOVSKÁ 50 15.–16. 2. 2019

JELYMAN 23.–24. 2. 2019

SERIÁL ZÁVODŮ SKITOUR 2019 hlavní partneři

generální mediální partner

mediální partner

marketingový partner

80

Jeden z mostků přes řeku Ljusnan

MAG CESTOVÁNÍ

Sníh, kam se podíváš Text: Ondrej Tuka Foto: Martina Chrástková

Doba, kdy se na předsezónní přípravu jezdilo na daleký sever, je dávno pryč. Lyžařská střediska v Alpách se snaží pro závodníky a nadšence běžeckého lyžování připravit vhodnou alternativu, díky které nemusí tolik cestovat. Jaké je ale lyžování v jedné ze světových mocností běžeckého lyžování? Pojďme se společně podívat na známé švédské středisko Bruksvallarna.

B

ruksvallarna je lyžařské středisko nacházející se v regionu Jämtland v severním Švédsku nedaleko další známé lyžařské oblasti Funäsdalen. Společně s Ramundbergetem tvoří Bruksvallarna Mekku běžeckého lyžování ve Švédsku. Středisko je vzdáleno jen 30 km od norských hranic.

Vzdálenost mezi Prahou a Bruksvallarnou je přibližně 1800 km. Nejrychlejší způsob dopravy je letecky po ose Praha–Oslo–Roros

a odtud po silnici 31 do Funäsdalenu, kde odbočíte do cílové destinace Bruksvallarna.

Při využití letecké linky trvá cesta přibližně 7 hodin. Další možností je doprava pomocí motorového vozidla. Z Prahy až do Rostocku vede dálnice. V Rostocku je třeba využít trajekt, který jezdí v pravidelných intervalech do dánského Gedser nebo švédského Trelleborgu. Při včasné rezervaci trajektu ušetříte dost peněz. Po vylodění z trajektu vede cesta po západním pobřeží Švédska (pokud se vylodíte v Dánsku, pokračujete po mostě, který spojuje Kodaň a Malmö) až do Göteborgu. Tam odbočíte do švédského vni-

trozemí a po ose Trollhättan–Sunne–Torsby– Malung–Sälen–Särna–Tännäs se dostanete do Bruksvallarny. Při ideálním provozu trvá cesta přibližně jeden den.

Ve středisku jsou tři dražší hotely: Hotell Bruksvallsliden, Bruksvallarna Fjällhotell a Walles Fjällhotell. Kromě nich je zde velké množství krásných dřevěných chatek, které jsou cenově dostupnější.

Středisko má k dispozici téměř 300 km strojově upravovaných tras. Lyžařský stadion a tratě v Bruksvallarně prošly před třemi lety rozsáhlou rekonstrukcí. Změnil se nejen profil, ale i obtížnost tratí. U stadionu je vybudován velký zásobník sněhu, díky němuž je už 13. října otevřeno 6 km tratí.

Postupem času se hlavně díky přírodnímu sněhu rozšíří délka tratí nejen v Bruksvallarně, ale i jejím okolí. Z Bruksvallarny do Ramundbergetu vede trasa dlouhá 11 km.

Když napadne dostatečné množství přírodního sněhu, je lyžování po okolních horách balzámem pro duši každého lyžaře. Nejznámější trasou je Mittåklapsparet, která nabízí

81

krásné výhledy na Mittåklapen, Ramundberget a tamní přírodu. Lyžovat v Bruksvallarně a okolí můžete od poloviny října až do konce dubna! Bruksvallarna je oficiálním střediskem švédské národní reprezentace. Ta zde každoročně ladí formu prvním závodem, jenž otevírá zimní závodní sezónu ve Švédsku. V posledních letech Švédská lyžařská federace rozhodla, že se Bruksvallarna bude s touto zahajovací akcí střídat s dalším známým střediskem Gällivare. Sezóna se zahajuje již tradičně závody na 5, 10, 15 km a sprintem, mění se pouze technika běhu. Závody mají vysokou úroveň nejen díky domácí reprezentaci, ale také ostatním zahraničním výběrům, pro něž jsou tyto závody nominací na Světový pohár. Jak se v Bruksvallarně otevírá závodní sezóna, tak i končí. V druhé polo-

Když napadne dostatečné množství přírodního sněhu, je lyžování po okolních horách balzámem pro duši každého lyžaře. vině dubna se ve středisku konají čtyřdenní závody pod názvem Fjälltopphelgen. Podle vyjádření jedné z nejlepších lyžařek světa Stiny Nilssonové jde o nejkrásnější závodní víkend v roce. Akce začíná 100m sprintem v Ramundbergetu a druhý den následuje sprint na závodním okruhu v Bruksvallarně.

Na třetí den je pro závodníky připravena trať dlouhá 30 km, jež vede po obou stranách hor, přičemž začíná i končí na lyžařském stadionu v Bruksvallarně. Závodní víkend je ukončen skikrosem určeným především pro děti. Po kvalifikaci absolvuje s dětmi každý rozběh nějaká domácí hvězda běžeckého lyžování.

Když už projedete všechny tratě, nebo vás náhodou omrzí běžecké lyžování, v okolí jsou upravené také sjezdovky. Kromě toho si zde můžete vyzkoušet jízdu na sněžném skútru, který je v zemi velmi populární. A abyste po tolika aktivitách i zregenerovali, v každé chatce se nachází sauna. V těch luxusnějších je k dispozici také venkovní vířivka. Dá se vyjmenovat opravdu hodně, abyste se ujistili, že Bruksvallarna patří mezi jedno z nejatraktivnějších lyžařských středisek na celém světě.

Více informací o Bruksvallarně můžete zjistit zde: www.bruksvallarna.se info@bruksvallarna.se Informace o lednovém 42 km dlouhém maratonu na běžkách: www.nordicskimarathon.se

TOKO ECO TEXTILE WASH 250ML Speciální prací prostředek pro textilní výrobky s membránou, např. GORE-TEX, Sympatex a další. Doporučeno pro funkční materiály. Aktivizuje a udržuje funkce GORETEX, Sympatex… Koncentrát pro 10 praní.

Svěží vůně. Pro praní v pračce a pro ruční praní, účinný i pří nízkých teplotách. Bez barviv, optických bělidel a fosfátů, šetrný k životnímu prostředí. Dermatologicky testováno.

280 Kč

www.tokowax.cz

TOKO FUNCTIONAL REACTIVATOR 250 ML Speciální prostředek na funkční sportovní oblečení.

Redukuje nežádoucí tvorbu zápachu díky technologii používající stříbro Obnovuje funkci tkaniny Podporuje transport vlhkosti a zkracuje schnoucí proces Zaručuje příjemné a komfortní nošení a působí antistaticky Použitelné pro první a druhou vrstvu oděvu

280 Kč

www.tokowax.cz

Na trase Mittåkläppsvägen v pozadí můžete vidět kopce Stor-Skarven a Lill-Skarven

CO SE DOČTETE V PŘÍŠTÍM ČÍSLE NORDICU

FOTO: VASALOPPET

82

D

V následujícím čísle časopisu NORDIC vám přineseme další zajímavé informace ze světa běžeckého lyžování.

FOTO: ARCHIV ALEŠE SUKA

aniel Tynell je ikonou Vasova běhu, ale také šéfem týmu a organizátorem nejdelšího závodu na běžkách na 220 km. Jak vše zvládá, se dozvíte v rozhovoru v dalším čísle magazínu NORDIC. Zavzpomínáme opět na další lyžařskou legendu, a to na Fina Juha Mieta. V rámci Vox populi bude zaměřena pozornost na ambiciózní rodiče z pohledu trenéra.

FOTO: FISCHER

B

udeme pokračovat v reportáži z testu běžek 2019 a představíme dalšího historického výrobce lyží v Podkrkonoší.

V

FOTO: HOTEL KARLWIRTH IN PERTISAU

sekci univerzita se můžete inspirovat, jak rozvíjet sílu. Víte, jak se vrátit do tréninku po zranění a nemoci?

Poruchy příjmu potravy u sportovců se zdají být okrajovým a nepříliš důležitým tématem, ale realita je jiná.

R

akouské město Kufstein a jeho okolí je pro české lyžaře poměrně snadno dostupné a nabízí obrovské množství běžeckých tratí, běžců na lyžích tam však moc nepotkáte. Černá hora v Krkonoších je známá především svými sjezdovkami, ale láká i běžkaře na více než 50 km pravidelně upravovaných tratí.

Předplaťte si NORDIC! Předplatné je nejlevnější a nejpohodlnější cesta, jak se pravidelně dostat k časopisu NORDIC. Každý nový NORDIC vám dorazí domů bez časové prodlevy, a máte tak jistotu, že o žádný nepřijdete. Navíc v hodnotě předplatného získáte bonusové SNOWbony, které si můžete střádat nebo rovnou utratit v e-shopu SNOW.cz. Kolekce SNOW, z níž mohou držitelé SNOWbonů vybírat, čítá přes 50 tematických položek od literatury přes funkční prádlo a lyžařské hole až třeba po nordicmag.cz sjezdové lyže.

NORDIC vychází čtyřikrát za sezónu (od října do února) a roční předplatné vyjde na pouhých 190 Kč!

ELEKTRONICKÉ ČASOPISY:

NOVINKY!

Seznamte se s novými přístroji Suunto 9 Baro.

Seznam autorizovaných prodejců najdete na www.suunto.com

Pro špičkové běžkaře, kteří potřebují maximální výkon. Velmi lehká lyže byla vyrobena díky spolupráci techniků od Salomonu a sportovců. Závodníci na lyžích S/LAB CARBON SKATE YELLOW získali 3 ze 4 top pozic na mistroství světa v Lahti na trase 50 km.

Více naleznete na www.salomon.com

Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic s. r. o.

atexsp or t .cz

Již še stnác t let oblékám e če sko u biatlonovo u reprezenta ci.

A jinak tomu nebude ani letos , kdy se česk ý t ým představí ve zbrusu nové kolekci ATEX Kašper, pojmenované po přední o s obn o s ti his torie s větového biatlonu, Zdeňku Kašp erovi.

Kolekce bude v průb ěhu pro since 2018 k do s tání i v našich pro dejnách v Pr aze, Brn ě a J e s ení ku.

PRODEJNY

Jeseník

Rejvízská 84 Jeseník

Brno

Vážného 3 Brno

Praha - Nová prodejna v centru Žitná 3 Praha 1