ho a v určité míře i profesního života. Přibližuje se navíc antickému ideálu kalokaghatie, tedy spojení krásy těla i ducha. Tanec má v tuzemsku skvělé postavení zásluhou jak kurzů tance a společenské výchovy, tak množstvím pořádaných plesů a bálů. Velký úspěch mají také taneční muzikály a soutěže v televizi. Tanec je vnímán jako zdroj společenské zábavy, pohybového umění a pochopitelně i sbližování. Je nepopiratelné, že přitahuje v útlém věku spíše dívky, ale plno talentů se najde i mezi chlapci, kteří se občas nechají vyhecovat a výsledkem pro ně může být mimo jiné respekt (či dokonce obdiv) opačného pohlaví. Výtvarný obor je možná pro většinu dětí největším magnetem. Už od mala spousta z nich vyžaduje papír a pastelky, aby mohla tvořit své vlastní imaginární světy, kde tatínek je větší než dům a maminka hubenější než tyčka plotu. Při příchodu na ZUŠ jim přibudou vodové a temperové barvy. Začnou tak rozlišovat mezi kresbou a malbou. Poté si vyzkouší, jak své nápady přenášet z dvojrozměrného světa 22
papíru do třírozměrných modelů za použití nejrůznějších materiálů jako je keramická hlína, sádra, drátek, ale také plast, lepenka, listí nebo proutí. Počáteční hraní, zkoušení a seznamování se promění v rozvíjení talentu a plnění konkrétního zadání. Přesto bývá často kladen důraz na individuální rukopis výtvarníka, aby nedošlo k potlačení jeho vlastní fantazie a preferovaného způsobu uměleckého vyjádření. Pro někoho zůstane malování či modelování celoživotním koníčkem, jiní pokračují v těchto nebo příbuzných oborech na středních a vysokých uměleckých školách. Ne každý se rodí shakespearovským hercem, ale mnohé z nás to od útlého věku táhne k tomu hrát role nebo imitovat to, co vidí. Typické jsou situace, kdy se dítě s nehranou vážností snaží zapojit do hovoru dospělých tak, že imituje jejich gestikulaci, artikulaci hlasu a půjčuje si i trochu neobratně výrazy z jejich slovní zásoby. Pokud jste svědky podobné situace, zajisté se nacházíte na rozhraní obdivu k pozorovacím schopnostem dítěte a snahy
zadržet smích. Literárně-dramatické obory pomáhají dětem rozvinout jejich herecký talent a zároveň je naučit pracovat s emocemi tak, aby působily přirozeně v daném divadelním žánru. Přínos literárně-dramatického kroužku pro děti je zřejmý. Pokud pomineme rozvoj talentu, který může vést v některých případech i k budování ochotnické či profesionální herecké kariéry, tak je to především rozvoj empatie. Mladí herci se musí při přípravě snažit pochopit motivaci svých postav, které jsou často odlišné od jejich vlastní povahy. Tato schopnost se jim v budoucnosti může stát užitečnou v jejich osobním životě, kdy snadněji porozumí chování a pocitům lidí kolem sebe. Dalším přínosem je samotné hraní rolí. Zvláště u stydlivých a introvertních dětí to může vést k odhalení jejich vnitřního já pod záminkou, že pouze hrají. Studium role a situace ve hře je také může poučit, jak se zachovat při podobných případech v běžném životě. A posledním zásadním přínosem je pochopitelně rozvoj týmové spolupráce, která je u divadla stěžejní a může vyústit i v kamarádství mimo jeviště.