MENDEL GREEN
PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI Na konci roku 2018 se v menze v budově X objevily letáky informující o množství vyhazovaného jídla v tomto stravovacím zařízení. Letáky se snažily vyzvat strávníky k omezení plýtvání jídlem. Heslo „Neplýtvej! Dej si méně! Dojídej!“ se objevilo v listopadu 2018 na desítce plakátů, které měly přimět strávníky k zamyšlení se nejen nad množstvím vyhozeného jídla, ale také nad environmentálními a ekonomickými dopady tohoto počínání. TEXT: Redakce Plakáty vzbudily hojné diskuse, zejména na sociálních sítích, které se mnohdy se týkaly i kvality jídla v men ze. Co se však skutečně skrývalo pod zmiňovanou letákovou kampaní? V současnosti se tolik diskutované mu fenoménu plýtvání potravin již více než rok věnuje výzkumný tým na Provozně ekonomické fakultě, který zkoumá spotřebitelské chování. Proč právě spotřebitelské chování? Potraviny totiž většinou neskončí jinde než v žaludcích spotřebitelů proto,
že by existovalo tolik nedostatků v produkčních řetězcích, ale kvůli tomu, že koncoví spotřebitelé je buď koupí a vyplýtvají u sebe doma, nebo vytvářejí tzv. plate waste (zbytky na talířích) ve stravovacích zařízeních. Jde o zajímavý paradox, neboť drtivá většina z nás, tj. spotřebitelů, uvádí, že plýtvat potravinami je špatné. Většina také deklaruje, že se to snaží nedělat, tak jak jsme byli nezřídka odmala od rodičů vedeni. Na druhou stranu však skutečné chování ukazuje něco jiného.
Plýtvání potravinami je globální problém s významnou společenskou relevancí. I kvůli rostoucímu počtu obyvatel na planetě je nutné pokusit se snížit na minimum současnou jednu třetinu až polovinu potravin, která je vyplýtvána nebo ztracena během cesty ke konzumaci v dodavatelsko ‑odběratelském řetězci. Je to téma, které zajímá celý svět. Re dukce plýtvání potravinami je i jedním z cílů EU. Také OSN ji má stanovenu jako jeden ze svých Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) a akcentuje kromě eko nomického dopadu plýtvání potravina mi i sociální a environmentální dopady tohoto jevu. V současnosti každý devátý člověk na světě trpí podvýživou. Navíc s přibývajícím potravinovým odpadem na skládkách rostou také emise skleníkových plynů do ovzduší (OSN, 2016). Nicméně celosvětově o plýtvání potravinami chybí přesná data a bohužel to platí i ve vyspělých zemích, včetně EU. Je tak paradoxem, že existují kvantifikované cíle – např. EU si do roku 2030 předsevzala reduk ci plýtvání potravinami o 50 procent (Evropský parlament, 2017), když právě z těchto chybějících čísel by se mělo vycházet a k nim dosažené výsledky poměřovat. Na podzim roku 2017 byl na PEF uspořádán kulatý stůl na téma Plýtvání potravinami, kam byli pozváni odbor níci z akademické sféry, zemědělci, zástupci hromadného stravování i představitelé neziskových organizací
34
