Page 1


10 / 11

MORAVSKÉ SVÝCARSKO NA STARÝCH POHLEDNICÍCH

I

I

o\,--· �-;;,:c-;Je�-:;� �:b�l�1 t!'e

/

I

..-....�·

/

o

;t����

I

/ .

JUJwt,i

\

-

Ii><iokit \

l,o \

BLANSKO a okolí.

'\

Nákladem

--

Odboru .Klubu čes. tuf.

v Blansku.

1: 100.000

Dvoudílná polrlednlce .Blansko a okolí" z období po roce 1900 s mapkou Moravského Švýcarska vysla nákladem odboru Klubu čd(ýc/1 turlstrl v Blansku. Na polovině Hcové strany je vyobrazena Macocha a talre turtsttcké značky prováujíá návštév11íky Momi5kým Švýcarskem

Na přelomu 19. a 20. století bylo pojmem Moravské Švýcarsko (německy Mahrische Schweiz) označováno území dnešního Moravského krasu. Oblast, ležící na hlavní železniční tepně Brno -Česká Třebová-Praha, se táhne na délku 25 km od Sloupu na jih až k brněnské Líšni. Perlou většiny z krasových oblastí bývá obvykle řeka, a pokud ještě vytváří tajemno, tj. že se ztrácí, prochází neznámými jeskyněmi, prostory prozrazujícími se občas propadlinami, závrty a svoji podzemní pouť končí vyústěním na povrch, nutí potom člověka objevovat tato neznámá místa opředená četnými bájemi, pověrami a obývaná pohádkovými bytostmi. Ze snahy zodpovědět tyto otázky se vyvinulo zápolení, které trvá skoro 300 let. Je zcela normální, že tento boj s přírodou byl zahájen v místech propadání, propastí, pramenů, vtoků a výtoků. V dřívějších dobách byl celý výtok Punkvy poset balvany. Po těch musel zvídavý návštěvník přeska­ kovat a mohl postoupit dovnitř jenom osm metrů, kde hned začínala hlubina a snižující se kamenný strop znemožňoval další postup. Takový byl tedy v minulých dobách vstup do mistéria podzemí tehdy Moravského Švýcarska. Každého příchozího vybízel k přemýšlení a dohadům, co je tam dál, kam to až vede, zda jsou tam tajemní skřítkové hlídající své bohatství. Prochází-li turista hlubokými údolími zvanými žleby, má dojem, že je někde na horách. Ale není tornu tak. Tyto žleby byly vytvořeny v průběhu milionů let ledovci, erozí vody, větru a jinými geologickými procesy. Ve čtvrtohorách, období, kdy se zrodili první živočichové, vegetace, objevil se i první předchůdce dnešního člověka. Dokládají to četné nálezy archeologických artefaktů, kostěných nástrojů, keramických střepů, ozdob aj. v jeskyních v Moravském Švýcarsku, které obýval pračlověk před 10 000 lety. Mezi významné archeologické lokality, které dokumentují působení člověka v různých obdobích, patří jeskyně Kůlna, Pekárna, Výpustek, Býčí skála či Švédův stůl. Je třeba připomenout odvážné dobrodruhy, kteří nám svými dílčími objevy umožnili nahlédnout bezpečně do nitra skal a bez obav proplout podzemím ven z jeskynních síní. Opusťme nyní první pokusy o zdolání těchto prostor v dávných dobách. Až technický rozvoj se svými vynálezy umožnil snadněji pokořit přírodu a vstoupit do neznámých míst, prokopat, provrtat, prostřílet sifony, splavnit Punkvu a vše osvětlit. Objevení ohromného jeskynního bludiště okolo propasti Macochy v roce 1914 a konečně zpřístupnění vodní plavby představuje nesporné vítězství člověka nad přírodou. Tento největší objevitelský a technický čin v podzemí Moravského Švýcarska, zpřístupnění dna propasti Macochy suchou cestou Punkevními jeskyněmi a později také vodní cestou macošskými vodními dómy, zůstane nerozlučně spojen, vedle zástupu dnes povětšinou ne­ známých jeskyňářů, se jménem univerzitního profesora Dr. Karla Absolona (16. 6. 1877-6. 10. 1960). O pojmenování Moravské Švýcarsko se zasloužil na počátku 19. století rodák z Bavorska Christian Carl Andre. Dodnes se dochoval název bývalého hutního hostince Švýcárna na Staré huti u Josefova, architektonicky napodobu­ jící alpské stavitelství. Název Moravský kras zavedl až český vlastenec Vladimír Josef Procházka na konci 19. století. Inspirován byl Slovinským krasem, vzhledem k obdobným krasovým jevům mu jako geologovi připadalo toto ozna­ čení vhodnější v porovnání se zcela odlišnou krajinou alpského Švýcarska. Vlastenecký zájem je tu však evidentní. Oba názvy byly používány paralelně jak čechy, tak Němci. Výhradní pojmenování Moravského krasu se úplně pro-


0325857  
0325857