0040008

VENDULA NOHÁČOVÁ

M ETO D I K A KE DRUHÉMU ČTENÍ

KO Č K A K AČ K A IVONA BŘEZINOVÁ

© Vendula Noháčová, 2018 © Euromedia, 2018 ISBN 978-80-7549-791-8

Metodické náměty ke čtení knížky Kočka Kačka Didaktický potenciál knihy Hlavní hrdinkou knížky je krásná domácí kočička jménem Kačka. Kačka prožívá různá dobrodružství a setkává se nejen s lidmi, ale také s dalšími domácími mazlíčky – papouškem, psem, morčetem. Kniha je svým tématem, příběhem i jazykem určená pro začínající čtenáře v období druhé třídy i začátku třetí třídy. V tomto období mnohé z dětí touží po domácím zvířeti. Většina z nich má nějakou zkušenost s domácím mazlíčkem, buď osobní z domova, nebo po takovém mazlíčkovi alespoň touží. Často se školní třída dělí na děti, které mají raději kočky, a děti, které mají raději psy. Obě tyto skupiny dětí budou s radostí knížku číst.

Na knize je zajímavá vypravěčská perspektiva. Celou knížku vypráví kočka Kačka. Popisuje různé situace z vlastního kočičího pohledu. Jeden z úkolů dětem pomáhá uvědomit si vypravěčskou perspektivu v knize.

Myšlenkou knihy je, že vše v životě má dvě strany mince. Kočka Kačka touží být herečkou a má o tomto povolání jasnou představu, kterou je neustálý zájem, obdiv, popularita a bohatství. V závěru knížky děti díky kočce Kačce zjistí, že i velká popularita má svou odvrácenou stranu. Díky úkolu, kdy zaznamenávají PRO i PROTI povolání herečky, se děti učí dívat na jednu situaci z různých úhlů pohledu.

Zápisník kočky Kačky Vzhledem k tomu, že celou knížku vypráví kočka Kačka, je součástí metodických námětů i návrh na tvorbu Kaččina zápisníku nebo jakési knihy kočky Kačky. Základem je vždy jeden list na okopírování a jeden s ukázkovým možným řešením úkolu. Děti si každé individuálně mohou vypracovat postupně při čtení knížky různé části Kaččina zápisníku. Některé listy lze vypracovat najednou, k jiným se budou navracet několikrát po přečtení kapitoly.

Po dočtení knížky a dokončení Kaččina zápisníku je vhodné vyzvat děti k vytvoření závěrečné „galerie“ zápisníků, jakési výstavky, a společně popsat, co se nám na kterém zápisníku líbí, co bychom rádi ocenili. Pokud se děti teprve Daniela Krolupperová

Metodika ke druhému čtení – Kočk a K ačk a A 3

učí hodnotit a oceňovat práci svých spolužáků, musí vědět, čeho si mají u hodnocené práce všímat. Proto je dobré si na začátku práce se zápisníky stanovit určitá kritéria, která budeme při oceňování zohledňovat. Může to být například obecně: / psaní v celých větách / barevné zpracování / na každé stránce alespoň 3 věty / úprava celého zápisníku / obal zápisníku atd. Záleží na úrovni a potřebách každé třídy.

4 A Metodika ke druhému čtení – Kočk a K ačk a

Vendula Noháčová

. Před čtením knížky Využijeme velmi lákavého tématu knížky. Děti toho o kočkách ví poměrně dost.

Ukážeme tedy dětem knížku a zeptáme se:

„O čem asi knížka hlavně bude? Kde by se mohla odehrávat?“ Necháme děti chvíli sdílet ve skupinkách a pak společně vyhodnotíme. Změníme skupinky a klademe další otázky k diskuzi před čtením:

„Co všechno víte o kočkách? Jak se chovají? Co by mohla v knížce kočka Kačka prožívat?“ Opět necháme děti sdílet ve skupince tyto otázky. Otázky je dobré napsat na tabuli, aby dětem pomáhaly udržovat pozornost a mluvit k tématu.

Nyní dáme již dětem otázku ke čtení:

„Děti, kdo by mohl knížku vyprávět?“ – Zapíšeme tipy dětí na tabuli.

Touto otázkou směřujeme k rozpoznání vypravěčské perspektivy. Odtajníme knížku a první část dětem přečteme.

Čtení od začátku do str. 7 „Můžete nyní říci, kdo knížku vypráví?“ Následuje možnost prvního úkolu. Jde o pracovní list, s nímž děti pracují podle informací, které již zjistily o hlavní postavě – Kočce Kačce: . Titulní stránka – Zápisník kočky Kačky Zde namalujte obrázek kočky Kačky tak, aby bylo patrné, že se jedná o naši Kačku. V první části knihy je popsáno, jak má zbarvenou srst na jednotlivých částech těla. (Mám čtyři nohy, kulatou hlavu s bílými oušky a dlouhý mourovatý ocásek.) Můžete se inspirovat obrázkem z knihy. Ilustrace je velmi důležitá.

Daniela Krolupperová

Metodika ke druhému čtení – Kočk a K ačk a A 5

Tento úkol můžeme plnit ve dvou variantách: a) Děti si mohou kočku namalovat samy a zapsat alespoň jednou větou, co o sobě kočka Kačka říká. b) Mohou mít kočku předkreslenou a vybarvit ji. Děti doplní titul knihy, do bubliny pár vět, co o sobě Kačka říká. (viz. vypracovaná varianta pracovního listu na str. 20)

Čtení str. 8–9 V této části se Kačka seznamuje s novým kamarádem kocourkem Knírkem. Je zde krásná příležitost seznámit se se zápisem rozhovoru dvou postav, přímou řečí a vypravěčem. Můžeme v této části rozdělit žáky do skupinek po třech, rozdat role: kočka Kačka, kocourek Knírek a režisér, který čte dětem, jak se mají tvářit a doprovázet svou repliku pohybem, náladou. Je dobré barevně odlišit podtrhnutím, co kdo říká a co je „práce režiséra“. Děti si mohou tuto část ve skupince společně přečíst a nacvičit ukázku z filmu o kočce Kačce pro ostatní. Závěrem hodiny je dobré pustit se do předvedení svého rozhovoru před ostatními a ti ohodnotí každou skupinku komentářem. Musíme dětem opět modelovat komentáře, aby věděly, čeho si mají všímat, co a jak komentovat.

Zároveň po čtení této části můžeme přistoupit k individuální práci na zápisníku kočky Kačky. Je zde připravený úkol, který se týká zvířecích kamarádů. Děti mohou dokreslit každého zvířecího kamaráda z knížky nebo si přinést obrázky (fotky) zvířátek, která v knížce vystupují, a tyto obrázky nalepit, potom napíší k obrázku jméno zvířátka z knížky a krátký komentář. (viz. ukázka v pracovním listu na str. 24)

6 A Metodika ke druhému čtení – Kočk a K ačk a

Vendula Noháčová

Čtení str. 10–15 (…Velcí si svoje malé hrozně hlídají.)

Zde se dozvíme hodně o tom, jaká je kočka Kačka, můžeme z textu vysuzovat informace o rozdílných vlastnostech kočky Kačky a kocoura Knírka. Část mohou děti číst samostatně (podle zdatnosti skupiny můžeme zvolit délku textu), a pokud je potřeba, může přečíst část učitel. Úkolem je v textu vyhledat, jaké má vlastnosti kočka Kačka a jaké kocourek Knírek a podle čeho to poznáme. Hledáme důkazy v textu, tato místa podtrhneme. Po ukončení samostatného úkolu je důležité společné sdílení. Žáci představují ostatním, které místo si podtrhli, a mohou se ptát, jaká Kaččina vlastnost z jejich podtrženého místa vyplývá, nebo to mohou rovnou prozradit ostatním.

Např. žák přečte: Já jsem si podtrhl toto místo: „Ale hezká jsem, viď? Sám jsi to říkal.“ Myslím si, že je Kačka namyšlená.

Individuální práce, která může už po přečtení této části následovat, je porovnání kočky Kačky a kocourka Knírka v pracovních listech zápisníku (str. 29).

Čtení str. 15–18 (…jak mi ten mourovatý ocas vzadu sluší.)

V této části se děti seznámí s tím, co je to „Kočičí hotel“. Úkoly, které budou plnit, směřují ke čtenářské dovednosti shrnování. Závěrečný úkol vyplývá ze čtenářského prožitku, ale směřuje k tvorbě výstižné důležité informace shrnuté do jedné nebo dvou vět. . Před čtením: Promítneme nebo ukážeme dětem obrázek z knížky, kde je vyobrazen kočičí hotel. Necháme obrázek chvíli působit na děti a zeptáme se jich:

„O čem by podle obrázku mohlo být dnešní čtení a proč?“ Zapíšeme tipy dětí na tabuli nebo flip a necháme tak do konce dnešního čtení.

Následuje čtení textu.

Daniela Krolupperová

Metodika ke druhému čtení – Kočk a K ačk a A 7

. Po čtení: Navrátíme se k záznamu tipů. Podtrhneme správné tipy.

„O čem hlavně bylo dnešní čtení? Kdybychom mohli této části dát nějaký název, jaký bychom jí dali?“ Paní ilustrátorka si v knížce poradila s tím, jak nakreslit lákavý reklamní název pro kočičí hotel. Zkuste také namalovat reklamní ceduli, která bude viset na kočičím hotelu a doprovodit ji vhodným heslem tak, aby kočičí pánečky lákalo nechat své kočičky na hlídání právě ve vašem hotelu.

Čtení str. 18–20 (…Myslím, že psát nosem musí být těžké.)

Zde se čtenáři seznámí s dalším zvířecím kamarádem, papouškem Kordulou. Můžeme tedy pokračovat v doplňování další vizitky kamaráda v zápisníku.

Zároveň je zde v textu zaznamenáno „ráčkování“ papouška. Děti tento způsob zápisu textu jistě odhalí, ale některým z nich je dobré pomoci a naskytuje se k tomu vhodná příležitost. Tuto část čtou děti individuálně. . Před čtením:

„Dnes si všímejte všech zajímavostí, které objevíte v textu. Nerušeně si přečtěte další část knížky a poznačte nebo zapamatujte si všechna místa, která vás nějakým způsobem zaujala.“ . Po čtení:

„Představte si, že chcete zaznamenat řeč jiného zvířete, třeba hada.

Jak byste to udělali? Zkuste napsat větu, ze které by bylo patrné, že to říká had. Had může něco sdělovat kočce Kačce.“ Návrh věty pro děti, které potřebují oporu: „Já bych se s tebou rád seznámil, jsi moc krásná sousedka.“ 8 A Metodika ke druhému čtení – Kočk a K ačk a

Vendula Noháčová

Čtení str. 20–23 Tuto část textu dětem nakopírujeme a rozstříháme jednotlivé části, které budou postupně odhalovat.

1. část

Včera byl neobyčejný den. Velký Kukačka mě vzal v proutěném košíku s ozdobně proplétaným víkem na výlet. Posadil mě do divné plechové krabice, co vrčí jako sto kocourů dohromady, a vyjeli jsme. „Co vnímá kočka Kačka jako velkou plechovou krabici?“ 2. část

Té velké plechové krabici s okýnky se říká auto a kromě vrčení umí také troubit jako slon. Slona znám. Viděla jsem ho v televizi. Slon má dva ocasy.

Jeden vzadu jako já a druhý vpředu jako vysavač.

Tomu přednímu ocasu se u slona říká chobot.

Uzvedne s ním klidně celý strom.

Ale velký mě teď vezl k jinému velkému, který byl celý bílý. Kamila mi vyprávěla, že velký bílý člověk je sněhulák, a ukazovala mi ho na obrázku.

Ale tohle sněhulák nebyl. „Tak ty jsi Kačka, ano?“ řekl a usmál se na mě.

Prohlédl mi oči, uši a zuby a pohladil mi srst. „Ty jsi ale kočka,“ řekl pak pochvalně. „Kdo byl velký bílý a z čeho tak usuzujete?“

Daniela Krolupperová

Metodika ke druhému čtení – Kočk a K ačk a A 9

3. část

Měkce jsem mňoukla, protože tohle já vždycky ráda slyším.

Jenže ten bílý mě pak pevně podržel a zničehonic mě píchl dlouhým ostrým drápem. „Au, mňau!“ zanaříkala jsem a chtěla jsem ho taky honem seknout drápem. Ale ten bílý to asi věděl a držel mě tak, že jsem na něj nedosáhla. „Co byl ten dlouhý ostrý dráp?“

Další část textu dočte učitel dětem až do str. 23 (…Jsem přeci kočka domácí.)

Otázka po čtení:

„Co myslel pan Kukačka tím, když řekl ‚Páni, to je ale kočka‘?“

Čtení str. 23 –27 . Před čtením:

„Dnes budeme číst dobrodružnou kapitolu.“

10 A Metodika ke druhému čtení – Kočk a K ačk a

Vendula Noháčová

„Co si představujete pod tím, když řekneme, že je nějaká část dobrodružná? Co by se tam mohlo odehrávat?“ Učitel přečte úvodní část.

Naši malí dostali dárek. Byl barevný a zmačkaný.

Ale velký Kukačka si kousek strčil do tlamičky a nadouval tváře jako míč. A to byste nevěřili! Ta barevná zmačkaná věc se začala nadouvat s ním. Už nebyla zmačkaná a byla o hodně větší než na začátku. Nakonec vypadala jako obrovský kulatý košík pro koťata. „Co Kukačkovi podle popisu asi dostali?“ – děti tipují.

Následuje samostatné individuální čtení.

„Podtrhněte tu část v textu, která byla podle vás dobrodružná, napínavá.“ Text je dlouhý, je na zdatnosti skupiny, jaký zvolíte postup při čtení. Část můžete číst společně, část individuálně, část mohou číst děti ve skupině. Důležité je, aby měl ale každý individuálně možnost podtrhnout svoji část. Každý může cítit moment napětí a dobrodružství v trochu jiné větě a je dobré dát dětem čas si o tom v závěru po čtení popovídat. . Po čtení: Společné představování vět, které jsme podtrhli a považujeme za dobrodružný moment.

Učitel dočte do str. 30 (…byla jsem ráda, že mě doma mají rádi.)

Daniela Krolupperová

Metodika ke druhému čtení – Kočk a K ačk a A 11

Čtení str. 30–33 (…„To máme ale dneska hezky, co?“) . Před čtením: Ukážeme dětem ilustraci z knížky. Necháme děti předvídat podle obrázku.

„O čem asi bude dnešní čtení?“ Některá jména mají různé varianty, jaké používáme při různých příležitostech. Když malé dítě zlobí, když se s ním mazlíme, když už vyroste v dospělého člověka nebo ho oslovují kamarádi. Jaké jsou různé varianty vašeho jména a při jakých příležitostech zaznívají a od koho? Sdílíme ve dvojicích.

Vymyslete ve dvojicích všechny různé obměny jména Kačka a napište je. Nezapomeňte, že se stále jedná o vlastní jména, a proto je velké písmeno na začátku.

Následuje vzájemné sdílení všech obměn tohoto jména.

Individuální čtení: str. 30–33 . Po čtení:

„Jaké obměny jména Kačka jste v textu našli?“ 12 A Metodika ke druhému čtení – Kočk a K ačk a

Vendula Noháčová

Čtení str. 34–35 Dnes se dozvíme další informace o tom, jaká je kočka Kačka. Už o ní víme hodně, známe její vlastnosti, kamarády a dnes se zaměříme na její přání.

Nejprve přečteme krátký text a pak doplníme pracovní list ze zápisníku kočky Kačky – Kaččino přání. O čem sní. Můžeme zvolit podmínku zápisu přání. Můžeme trvat na psaní v celých větách, doprovodu obrázkem.

Pište tak, aby to opravdu „říkala“ kočka (viz. vyplněný ukázkový list na str. 26).

Čtení str. 37–41 V dnešním čtení se seznámíme s novými zvířecími kamarády kočičky Kačky (můžeme doplnit do zápisníku další část). Opět se v textu seznamujeme s písemným vyjádřením specifické řeči, tentokrát vady řeči. Mourek neumí říkat r. Část se jmenuje Kočka Kačka herečkou. . Před čtením:

„Co všechno by měl někdo umět, jaké by měl mít vlastnosti, aby se mohl stát hercem, a proč?“ Tipy dětí zaznamenáváme na tabuli.

Zkuste v dnešním textu najít, jak pan spisovatel zaznamenal vadu řeči malého Mourka. Tyto části můžete podtrhnout a zkuste spolu vymyslet nějakou větu, kterou byste pomohli malému Mourkovi trénovat jeho r.

Následuje čtení.

Návrat ke snosu tipů na tabuli.

„Chtěli byste v tuto chvíli ještě něco doplnit? Co je po našem čtení důležité ještě umět, když bychom se chtěli stát hercem?“ Daniela Krolupperová

Metodika ke druhému čtení – Kočk a K ačk a A 13

Čtení str. 42–45 (…Barevný míč přilákal i Moulka a Sazičku) Dnes si vyzkoušíme podvojný deník. Je to vhodná metoda pro rozvoj uvažování nad čteným textem a formulování vlastních myšlenek, zároveň podporuje rozhovor nad přečteným textem. Vede děti k přemýšlení nad stejnou situací, děti vědí, čeho si mají při svém sdílení všímat, při sdílení ve dvojicích se soustředí na stejné společné téma. Zároveň přirozeně vnímají možnost různých pohledů na stejnou situaci.

Samostatně si přečtěte text. Podtrhněte si místo (větu nebo dvě), které vás z nějakého důvodu zaujalo. Je důležité vědět důvod, proč jste si toto místo vybrali. Podtržený text přepište doslovně na jednu stranu přeloženého papíru A4 a na druhou stranu papíru zformulujte důvod, proč jste si zapsali právě tento text.

Např: Zde přesný opis: Zde odůvodnění vlastními slovy: .......................................................................

.......................................................................

Následuje sdílení ve dvojicích. Jeden žák druhému přečte svůj vybraný doslovně opsaný text na levé straně a jeho kamarád odhaduje, proč si asi tuto část textu vybral. Poté dochází k odtajnění a přečtení svého důvodu z pravé strany. Následně se role ve dvojici vymění.

14 A Metodika ke druhému čtení – Kočk a K ačk a

Vendula Noháčová

Čtení str. 45–47 (…Hrát, to je opravdu těžké.)

V této části se uvažuje o tom, co to znamená být herečkou. Co toto zaměstnání vlastně obnáší. Jaké má kočka Kačka očekávání. Je to zajímavá otázka i pro děti. . Před čtením:

„Kočka Kačka se chce stát herečkou, to už víme. Co asi taková herečka dělá? Jak tráví svůj čas? Kde může hrát?“ Sdílíme společně nebo ve dvojicích. Zapíšeme na tabuli.

Následuje samostatné čtení. . Po čtení:

„Má kočka Kačka stejné představy o herectví jako vy? Můžete to doložit někde v textu?“

Čtení str. 47–51 V další části textu se ukáže dobrá stránka hereckého umění v praxi. Jedná se o další dobrodružný a vtipný moment v knížce.

Nejprve dětem ukažte obrázek ze strany 50 a nechte je podle něj předvídat.

„Kdo bude důležitou postavou v dalším příběhu?“ „Jak se cítí paní Mašková na obrázku?“ „Co by toho mohlo být příčinou?“ Daniela Krolupperová

Metodika ke druhému čtení – Kočk a K ačk a A 15

Zkuste vymyslet pokračování, když znáte následující klíčová slova:

morče Celestýn, převrhnout, sunar, pastelky, skříň Necháme dětem na vymýšlení pokračování příběhu alespoň 10 minut. Musíme také počítat s časem, který budeme věnovat vzájemnému čtení vymyšlených příběhů. Záleží na typu třídy, zda děti rády pracují ve dvojicích, celých skupinách nebo samostatně. Je dobré nechat děti tvořit příběh bez kladení důrazu na pečlivý pravopis. Jde o myšlenkovou tvůrčí bouři a jediná podmínka, pokud text nebudete přepisovat k nějaké další práci a kontrole, je, aby příběh po sobě přečetly.

Následuje čtení do str. 51

Čtení str. 52–53 . Před čtením: Dnes zkusíme ilustrovat krátkou kapitolku jako ilustrátor této knížky.

Pozorně si přečtěte text. . Po čtení: Zkuste podle popisu namalovat, jak asi vypadali majitelé Sazičky a Mourka a jak to vypadalo u nich. Zaznamenejte vše, co vyplývá z textu kresbou. To, co v textu není, si můžete domyslet podle sebe.

Čtení str. 54–55 (… ale i tak to bylo moc příjemné.) . Před čtením: V dnešním příběhu nastane velmi důležitý moment, který významně ovlivní další dění v příběhu. Každý ten moment můžeme cítit v jinou chvíli, proto se ho pokuste najít a odůvodnit, proč je podle vás tak důležitý.

16 A Metodika ke druhému čtení – Kočk a K ačk a

Vendula Noháčová