Jaroslav malina ds vysehrad net

Page 1

KONCERTNÍ SÁL Praha Vyšehrad Jaroslav Malina



OBSAH: Předmluva str. 4-7 Koncertní síň str. 8-21 Palác Kultury str. 22-33 Technologie úlohy str. 34-43 Závěr str. 44-49



PŘEDMLUVA: Zadání diplomního projektu str. 6-7



ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE díky blízkosti severojižní pražské magistrály. Atraktivní poloha na jedné z pražských teras nabízející široký panoramatický pohled na prahu. Navíc v současnosti na parcele stojí obrovská hmota bývalého Paláce kultury, socialistického paláce vybudovaného pro sjezdy politických pohlavářů, která plýtvá potenciálem místa a nevyužívá jej v plném rozsahu. Ekonomicky byl tento úkol odůvodněn zadlužeností pražské instituce, z důvodu rozsáhlé rekonstrukce v době příprav na summit NATO 2000. Práce si klade za úkol tyto kvality ověřit a zhodnotit vhodnost této parcely.

Tato publikace dokumentuje a prezentuje práci před-diplomního semináře. Je vypracována v rámci zmíněného předmětu na Fakultě Architektury na pražském ČVUT jako podklad pro budoucí diplomní projekt Koncertní síně pro Prahu. Primárním zadáním diplomové práce je studie Koncertní síně pro Prahu. Tato před-studie se věnuje problematice samotné stavby koncertního sálu a jejímu společenskému a architektonickému významu. Velkým faktickým i inspiračním podkladem při úvahách nad koncertním sálem byla disertační práce FA ČVUT - Ondřej Císler Koncertní sály ze září 2011. Obsáhlost a kvalita této práce nedovoluje této práci konkurovat a v rámci této publikace zpracovávám pouze vlastní nadstavbu a pocity, které v disertační práci nejsou.

Práce vznikala v zimním semestru 2013/14 na FA ČVUT při konzultaci s prof. Ing.arch. Alenou Šrámkovou a MgA. Ondřejem Císlerem, Ph.D. čímž jim děkuji za jejich čas a konzultace. Nemenší vliv má i současně vznikající studie na bakalářskou práci se stejným zadáním kolegou Janem Lankašem. Vzájemný vliv těchto projektů je zřejmý a jeden vychází z druhého. Teoretické myšlenky této práce tedy do jisté míry vyusťují i v tomto projektu.

K disertační práci byl zpracován Dodatek II od stejného autora v roce 2012 mapující pražské lokace, vhodné pro tuto stavbu. Pro větší konkrétnost mé úlohy si také volím lokaci záměrně dodatkem nezpracovanou. Zadané místo je rozsáhlá parcela nynějšího Kongresového centra Praha v blízkosti stanice metra Vyšehrad. Práce tedy mapuje i toto území a jeho vhodnost a adaptabilitu místa. Místo bylo v zadání prvoplánově zvoleno pro jeho, na první pohled zřejmé, kvality. Kvalitní dostupnost hromadnou dopravou a tak blízkost centru. Možnost individuální osobní i nákladové dopravy 7/49



KONCERTNÍ SÍŇ: Praha a její instituce str. 10-11 Silueta a panorama str. 12-13 Budova nové Koncertní síně str. 14-15 Vnitřní charakter str. 16-21



PRAHA A JEJÍ INSTITUCE Uvažované místo pro Novou koncertní síň tento jev podporuje a svojí polohou na jižním okraji centra má potenciál rozšiřovat centrum města. Zdánlivě vzdálená poloha od historického jádra je smazána vynikající dostupností hromadnou dopravou metra. Na druhou stranu poloha na okraji centra umožňuje i bezproblémovou dostupnost místa i automobilovou a případně nákladní dopravou.

Prvním pohledem na problematiku budovy Nové koncertní síně pro Prahu musí být samo místo. Budova se má stát jednou z významných institucí sídlících v Praze a s tímto zřetelem musí být také navrhována. Praha je primárně rostlé město s pozdějšími plánovanými urbanistickými zásahy sahající již do dob Karla IV. a ještě dál. Město je typické svojí architektonickou mnohovrstevnatostí. Oproti ostatním Evropským městům se v praze zachovali významné známky všech architektonických období a slohů od romásnké architektury přes gotiku, renesanci, baroko až po klasicismus, secesi, socialistický realismus až k současným architektonickým směrům. Každá stavba reprezentuje svoji dobu a společnost, která ji vystavěla.

Ne bezvýznamnou výhodou místa je také výšková poloha. Umístění na hraně severního svahu, shlížejícího na město naskýtá možnost úžasných dálkových pohledů a to i v noci, kdy je celé město rozsvícené. Právě tato vlastnost je tak žádoucí u veřejné instituce, jako je koncertní sál.

Z této vrstevnatosti vyplývá kobercové pokrytí městského centra významnými institucemi. Do jisté míry se dá říct že narušení této rovnoměrné roztroušenosti tvoří rozovjové osy minulosti jako jsou zbořené gotické opevnění města a nebo revitalizované nábřeží řeky, avšak v součtu jsou instituce spíše roztříštěné po celém území centra Prahy. Tento fakt se ukázal i jako velmi žádaný a městotvorný prvek. Roztroušenost generuje cesty mezi body zájmu a rozmělňuje tak těžiště do většího území. Vytváří se tak živé město. 11/49



SILUETA A PANORAMA Stavba však svojí mohutností a rozlezlostí z panoramatu jakoby utíká. Zalamované stěny čelní fasády svážejí pohled do boků. Masivní prosklení navíc odráží vše okolní a budova tedy už zcela mizí ze svého místa. Panorama přenechává hotelu Corinthia, který si ho jednoznačně přivlastňuje svojí výškou. Ta je maximální možná z důvodu leteckého provozu nad místem.

Praha. Dalším z charakteristických rysů je bohatá morfologie. Nízká brázda řeky a vzduté kopce kolem jí jednoznačně určují. Je sevřená do údolí vymletého řekou. Založená byla jako brod mezi dvěma kopci - hrady a stále si tuto figuru drží. Znakem takovéto morfologie jsou pro Prahu typické panoramatické pohledy z kopce do údolí, z údolí na horizont, z kopce na kopec a další. Ve struktuře města to znamená panoramatické pohledy do zástavby a křivky horizontu tvořené obrysy domu.

Nová budova nebo jakákoli jiná stavební činnost by se tedy měla zaměřit hlavně na tento problém. Stavba by měla mít siluetu strhávající pozornost na sebe. Jedná se především o čelní fasádu, ostatní pohledy jsou podružné. Čelní fasáda by měla být vystavena přímo do údolí a měla by jej sebevědomě opanovat. Ideálním řešením je přebýt současnou kompozici inteligencí a důvtipem. Ne velikostí, jak to zkouší stávající stavba KCP. Poté se dům stane těžištěm panoramatu.

Tyto faktory se přímo týkají vybraného místa na východě vyšehradské terasy. Místo častokrát nahlížené z údolí Botičského potoku nebo od Vltavy. Druhým typickým pohledem je pohled z okolních kopců. Z druhé strany řeky to je Petřín, či kopec Hradčan přecházející v Letnou. Na stejné straně řeky je to pak pohled nejvzdálenější z Bohnického kopce, Vítkova nebo nejbližší pohled z protilehlé strany Nuselského údolí ze zbytků Barokního opevnění města. Všechny tyto pohledy přímo ovlivňuje zalesněný svah, který místo ještě více vypichuje. Panoramatu přímo vládne dnešní KCP ale především výšková stavba hotelu Corinthia. V pozadí se vždy ukazují výškové stavby Pankráckého pentagonu. Významem ve všech těchto pohledech je funkcí nejduležitější právě stavba Kongresového centra. 13/49



BUDOVA NOVÉ KONCERTNÍ SÍNĚ OTEVŘENÁ, PŘÍVĚTIVÁ jako každá veřejná instituce, avšak stejně trochu specificky. Nálada a atmosféra lidí je odrazem nálady a atmosféry domu. Světlé, teplé prostředí jako podpora dobré nálady a slušného vandalství. Pasivní ochrana před vandalstvím a výtržnostmi. Probuzení nevyslovené etiky, která je zakódováná hluboko v káždém z nás.

DŮSTOJNÁ reprezentace města i státu. Reprezentace české vážné hudby s dlouholetou tradicí. Stavěná jako honosná dáma neochvějně stojící na kopci a panující městu. Neotřesitelná pevná konstrukce, pevné a trvalé materiály a čistota hmoty. SROZUMITELNÁ stavba již z dáli zvolávající: „To jsem já. Stojím tu a jsem domovem všech muzikantů.“ I když z dáli jasná, přec nepřestává vyvolávat lákavý pocit nahlédnout dovnitř, do honosného a teplého interiéru. Již zdáli vím, kde je vchod a v které části domu je hlavní sál, kde je foyer a kde zázemí muzikantů. REPREZENTACE SVÉ DOBY. Architektura odráží sociálně-ekonomické postavení společnosti. Odkazuje na politické smýšlení, ale i vkus a způsob života dané doby. Budova Nové koncertní síně bude bude reprezentovat současnost. Odkazovat na smýšlení hudební ale i společenské. Reprezentace současného před budoucím ale i českého před světovým. SEBEVĚDOMÁ stavba a přeci ne vulgární. Uvědoměle nese svojí důležitost, ale nepřekývá okolní. Pro Prahu typické vrstvení různorodého si však žádá větší cit pro soulad a malebnost. Tenká hranice mezi vulgaritou, výstředností, důstojností a sebevědomím.

15/49



VNITŘNÍ CHARAKTER Budova Nové koncertní síně pro Prahu by měla nést mnoho příběhů. V představách ji mám zobrazenou jako silnou budovu z kamene s těžkou konstrukcí, která nese na svých bedrech kulturní bohatství Prahy, ale i celého státu. Instituce svojí důležitostí překračující hranice čtvrti, města, ale i regionu reprezentuje stát. I přes toto měřítko a přeshraniční okolí své působnosti by však neměla ztratit detail. Detail v podobě vzpomínek, dojmů a pocitů všech nás, co jen tak chodí okolo, pracují v ní nebo do ní přímo míří. Měla by unést tyto všechny drobné příběhy a z pohledu dálky se zahalit do slitého příběhu celku, a sice příběhu své doby a svého národa a vážné hudby. Při takovémto smýšlení a tvarování je dle mého názorů důležité smýšlet jak nad celkem tak i nad detailem a přizpůsobit ho tak, aby nabízel příležitosti k takovýmto drobným příběhům. K dějům, které jej oblečou a dají mu smysl. Na následujících stránkách představuji pár mých abstraktních představ o prostorech a takovýchto malých příbězích v nich. Měli by být vodítkem pro představivost každého, která je různá, avšak ve výsledku se stejným koncem. Takový bych chtěl, aby byl Nový dům vážné hudby v Praze.

17/49



VYHLÍDKOVÁ TERASA Už přichází. Už mě vidí. Lehce zrychlila krok a já už slyším klapot jejích podpatků. Je roztomilá. Nevidím ji zřetelně, ale jistě jí to sluší. Spatřuji jen osvětlenou část jejího obličeje a rozpoznávám rysy jejího obličeje. Usmívá se.

Čekám na ni na obrovském platu. Snad 3 fotbalová hřiště by se sem vešla, a přesto mám pocit, že tu nejsem sám. Je tu semnou jen pár desítek lidí, baví se spolu a nervózně poskakují, aby se v té zimě zahřáli. Je tu tak prázdno, avšak mám o všem přehled a nebojím se. Dohlíží nad námi. Cítím ji. Cítím, jak mě hlídá a shlíží na mě, jak na mravence do mraveniště. Jistě to všechno ví. Říká si „Aaa, Anička se zase opozdila. Chudák Martin, čeká na ni a mrzne.“ Věřím, že takhle shlíží na všechny. Všichni to cítí. I proto tu pobíhají děcka, zatímco rodiče se tiše baví o padesát metrů dál. Všichni se tu bezstarostně plouží ze strany na stranu. Zachumlaní, pod čepicemi a šálami, korzují na tomto velkém prostranství sem a tam a z každého stoupají jen malé obláčky páry.

„Promiň mi to, zdržela jsem se.“ „Nevadí, nečekal jsem sám.“ Se zkoumavým pohledem se ptá: „Jak to myslíš?“ Já jí ale neodpovídám. Ukazuji na okolní pulzující velkoměsto. Chvíli koukáme na mihotající se světýlka. Otáčíme se a jdeme vstříc k hlavnímu vstupu. Postupně cítím, jak nás zalívá vnitřní teplo a světlo. Těším se …

I přes velkorysost plochy se tu necítím ztracený. Nade mnou monumentálně vystupuje hmota hlavní budovy a panuje tomuto prostoru. Vyzařuje světlo, které tu a tam zastíní lidé pohybující se v budově, které se odráží na ploše před budovou. Jak třepotající se plamínky. Smyslně se spojuje se světlem z okolí, z velkoměsta a vytváří zde příjemné šero. Stále na ni čekám, ale nevadí mi to. Užívám si tuto atmosféru a výhled do údolí. Jak kdyby se zastavil čas a já měl příležitost si vše pečlivě prohlédnout shora. Nahlížím do jednotlivých ulic a náměstí a sleduji pohyb lidí. Fascinují mě. Představuji si: Kam asi jdou? Na co asi myslí? 19/49



DVORANA MUZIKANTŮ Tenorista s úsměvem přikývne hlavou, avšak nevydá ani hlásku. Nechce jimi plýtvat mimo pódium. Frankovi je však jeho odpověď jasná.

Dopnul poslední knoflíky u košile a připnul motýlka. I když má Frank raději kravatu, dnes by to s ní nešlo. Čeká se od něj a jeho taktovky vášnivé a divoké představení. Oblékl frak, posledním pohledem do zrcadla zkontroloval jeho husté obočí, které mu ráno tak nešikovně trčelo, a vyšel z apartmánu ven.

Frank pokračuje ke svému křeslu. Má ho rád a nechává si ho vozit s sebou po štacích. Všichni toto stařičké, bledě modré křeslo dobře znají. Je tím pověstný. Jen vteřinku po dosednutí mu nesmělá servírka okamžitě podává rybízový džus a na stolek pokládá druhou sklenici s průzračnou vodou. Frank tiše pije. I přes to, že je v hale téměř se čtyřiceti dalšími muzikanty, slyší jejich řeč jen jako tichý šum v dáli. Kouká z okna do tmy venku a soustředí se.

Měkké a teplé pohodlí jeho osobního pokoje vystřídala střídmá chodba. I přes svoji střídmost však nebyla špinavá. Podlaha byla lesklá a čistá a stěny ploché, bílé. Míjejí ho opoždění „bedňáci“, kteří rychle stěhují poslední lavice do sálu. Cítil z nich vůni dřeva, která naplňovala celou chodbu a mísila se ještě s další sladkou vůní. Tu Frank však nedokázal rozeznat.

Silný potlesk ho vyruší z koukání se do prázdnoty. Nesmělá servírka tiše stojí stranou a drží futrál s taktovkou.

Procházel chodbou dál a téměř všichni, které míjí, mu kývnutím dávají zdar. Odvážnější zamumlají tiše pozdrav, nechtějíc vyrušit mistra ze soustředění. Frank to však vřele opětoval a bylo mu to milé.

„Už jdu“, řekne Frank spíše sobě než komukoli jinému a vstane z křesla. Krátkou temnou chodbou zamíří do sálu. Temný prostor před sálem ještě více zvýrazní pocit vstupu do sálu. Světlý a teplý prostor podia, jen chvíli po vstupu hlavní hvězdy, vyplní burácející potlesk.

Chodbou ušel jen pár kroků od apartmánu, když se nalevo otevírá prostorná a světlá dvorana. Prostor plný světla a tepla s rozházenými sedačkami je už plný hudebníků a sboristů. Dobře vnímal změnu podlahy. Měkká prkna a střídavě poházené koberce dobře cítí pod svými prošlapanými lakýrkami.

Frank je připraven na stupínku a sál utichá. Hrobové ticho. Můžeme začít…

„Ahoj Petře, už je ti líp?“ 21/49



PALÁC KULTURY: Historie a vývoj str. 24-27 Stávající stav str. 28-31 Osobní zhodnocení str. 32-33



HISTORIE A VÝVOJ V 70. letech 20 století se poprvé začíná uvažovat a vybudování sjezdového paláce sloužícího k velkolepým sjezdům a zasedáním vládnoucí politické sféry, strany KSČ. Jako místo je uvažovaná suveréně letenská pláň. Podrobný urbanistický rozbor ale došel po diskuzích a úvahách k změně místa, a sice na jižní předpolí tehdejšího Gottwaldova mostu.

Následně byla započata realizace stavby, která probíhala ve zrychlené formě, kdy ještě při započetí stavby nebyly doprojektované všechny části stavby. Realizace i přesto probíhala od roku 1975 do prosince roku 1980, kdy začal zkušební provoz. Slavnostně otevřen byl při příležitosti XVI. sjezdu KSČ v říjnu 1981. Palác byl vskutku oslavovaným monumentem své doby. Takto ho popisuje kniha Pražská architektura - významné stavby 11 století z roku 1991:

Z časopisu Československý Architekt (18.9.1975): Usnesením předsednictva vlády ČSSR ze dne 16. březn1 1972 bylo rozhodnuto vybudovat v Praze no Bitevní pláni na pankráckém předmostí mostu Klementa Gottwalda Sjezdový palác (původní název Kongresová hala), Na základě tohoto rozhodnutí vypsalo generální ředitelství Výstavby hlavního města Prahy Urbanisticko-Architektonickou soutěž na nejlepší návrh řešení areálu Kongresové haly Praze na Bitevní pláni.

Již svými více než 860 tisíci m3 obestavěného prostoru a více než 18 ha plochy všech podlaží je to objekt zcela mimořádný. Jeho architektura vychází ze dvou zásadních hledisek. Prvním je ukázněné přizpůsobení celkové hmoty podmínkám, které stanovila příroda i vývoj města, a to v měřítku dálkových i blízkých pohledů. Řazení dvou hlavních sálových prostor vedle sebe vytvořilo vodorovně působící útvar, který svým půdorysným formováním sleduje co nejvíce hranu terasy z tak se k danému prostředí co nejvíce přimyká. Druhým hlediskem, které z prvního do Jisté míry vyplývá, je důsledné proniknutí vnitřního uspořádání až do líce stavby. Význam pohledů z budovy na Prahu je společensky a architektonicky natolik nadřazen, že mu byla svěřena úloha vnějšího výrazu celého severního průčelí. Jakkoliv může být tento způsob řešení kriticky posuzován, zůstává zřetelným a cílevědomým.

Urbanisticko-architektonická soutěž na návrh Sjezdového paláce v Praze byla kvalifikována jako vyhledávací soutěž celostátního významu s omezeným počtem účastníků. K soutěži byly jmenovitě vyzvány: 1. Projektový ústav Výstavby hl. m. Prahy 2. Stavoprojekt Bratislava 3. Stavoprojekt Brno 4. Vojenský projektový ústav Praha Po mnoha doplňujících kolech mezí VÚT a Projektovým ústavem hl. m. Prahykdy byl projekt vždy vrácen k přepracování se porota dohodla na výsledku.

XVI. sjezd Komunistické strany československé ocenil výstavbu hlavního města. Palác kultury označil právem jako důstojné moderní kulturní středisko a další z památníků naší doby, na který mohou být hrdi všichni naši občané.

Usnesením předsednictva vlády ČSSR č. 64 ze dne 27. února 1975 byl Vojenský projektový ústav v Praze pověřen funkcí generálního projektanta stavby Sjezdového paláce. Usnesením bylo dalo stanoveno, že stavba Sjezdového paláce musí být dokončena tak, aby v ni mohl v roce 1981 probíhat XVI. sjezd KSČ.

25/49



Nejvýznamnějším a nejrozsáhlejším provo¬zem v budově jo provoz Sjezdového sálu (max. šířka sálu je 62 m, max. délka 52 m a výška 17,5 m). Jeho prostorové řešení a technické vybavení umožňuje pořádání sjezdů a různých zasedání, vědeckých kongresů a sympozií, velkých estrád, filmových předsta¬vení a koncertů velkých hudebních těles. Do sálu je možné umístit až 2 843 velmi komfortně sedících diváků, z toho 1 852 v parteru a 991 na balkóně. Vnitřní objem sálu přesahuje 40 000 m3. Při koncertní variantě lze z akustických důvodů objem sálu zmenšit až na 26000 m3. čehož se dá docílit snížením stropní konstrukce a vyřazením balkónu z provozu. V takto upraveném prostoru sálu se bude moci při dobrých poslechových podmínkách zúčastnit koncertu max 2 071

PROJEKT PALÁCE KULTURY Generální projektant: Vojenský projektový ústav Praha, nositel Řádu republiky Investor: Výstavba hl. m. Prahy - Výstivba účelových staveb Generální dodavatel stavební části: Průmstav, n. p., Praha Generální dodavatel technologie: ČKD Praha, závod Engineering Praha Autorský kolektiv; Jaroslav Mayer, Vladimír Ustohal, Antonín Vaněk, Josef Karlík Zastavěná plocha všech podlaží: 181 107 m2 Obestavěný prostor: 862 215 m3 Kapacity:

posluchač (mimo lóží).

a)sálů: Sjezdového 2843 osob Společenského 800 - 1200 osob Malého 340 - 440 osob Konferenčního 60 - 200 osob Komorního max. 200 osob

Další dramatickou změnou v životě paláce byla rekonstrukce a modernizace do podoby dnešního Kongresového centra Praha. Rekonstrukce proběhla v letech 1998-2000 a připravila tak budovu na zasedání MMF. Rekonstrukci zaštiťoval opět Vojenský projektový ústav a nijak významně nezměnila architekturu budovy. Předmětem rekonstrukce byla především modernizace zvukové a obrazové techniky v sále a také bezpečnostního zajištění objektu.

b)restaurací, kavárny, klubu a salónků: 1700 osob, z toho restauraci 690 osob kavárny a klubu 410 osob salónků 600 osob snack baru 140 osob c)parkovišť: osobni vozy - sever 319 osobni vozy - jih 516 autobusy 46 Celkové náklady 1. až 5. stavby, hl. II-VIII: 2 504 117 000,- Kčs Projektová dokumentace: listopad 1975-červenec 1979 Výstavba: leden 1976-prosinec 1980 Doba výstavby: 5 let

V dnešní době se KCP potýká především s problémem energetické náročnosti provozu. Plánovaná rekonstrukce na rok 2015 se tedy zaměřuje krom na udržující práce, především na zefektivnění hospodaření s energiemi v rámci budovy.

Základem dispozičního schématu budovy jsou dva hlavni sály. Sjezdový a Společenský, mezi něž je vložena reprezentační část. K nim přiléhají na severní straně foyery a restaurační zařízení s jedinečným výhledem na pražské panorama. Na jižní straně jsou umístěny bloky šaten účinkujících se zkušebnami a jevištním zařízením a na východní straní blok administrativy paláce. V 1. podzemním podlaží jsou umístěna parkoviště osobních vozů a autobusů, prostory technického vybaveni, stravování zaměstnanců a komunikace, umožňující zásobování budovy po všech stránkách Ve 2. podzemním podlaží je situováno energocentrum, strojovny vzduchotechniky, hlavní kuchyně objektu a skladovací prostory.

27/49



STÁVAJÍCÍ STAV Obrovské kongresové centrum skládající se z 2 hlavních sálů a dalších 18 menších sálů a 50 salónků s kapacitou od 20 do 2800 osob. Svojí velikostí a multifunkčností úspěšně konkuruje světovým kongresovým velmocím. Takto se prezentují na webových stránkách www.kcp.cz:

Z historie Kongresového centra Praha 1981 otevření Kongresového centra (tehdy příspěvková organizace Palác kultury) 1995 založení akciové společnosti Kongresové centrum Praha, a. s. (právní nástupce Paláce kultury) – 100 % vlastníkem je Hlavní město Praha 1998 – 2000 provedena částečná rekonstrukce objektu a zároveň postavena multifunkční budova, v níž sídlí hotel Holiday Inn Prague Congress Centre a Business Centre Vyšehrad V dnešní době se KCP potýká především s problémem energetické náročnosti provozu. Plánovaná rekonstrukce na rok 2015 se tedy zaměřuje krom na udržující práce především na zefektivnění hospodaření s energiemi v rámci budovy.

Kongresové centrum Praha je jednou z dominant hlavního města České republiky s nádherným výhledem na panorama Prahy. Kongresové centrum Praha patří mezi významná evropská kongresová centra, kapacita prostor umožňuje konání kongresů až pro 9300 účastníků ve více než 50 sálech, saloncích a jednacích místnostech s různou kapacitou. Využitelná výstavní plocha je 13 000 m 2.

S plánovanou rekonstrukcí v roce 2015 se může kongresové centrum udržet na rychle se vyvýjející světové kogresové špičce. Svojí komplexností a rozáhlostí nabízených služeb a prostorů k tomu má jistě dobře nakročeno. I svébytná socialistická architektura může být výhodou, neboť ať zpochybňujeme její konání, je to neoddělitelná část architektonického vývoje naší země. Nemůžeme jí odebrat zřejmou representaci své doby a tedy i historicko-společenskou hodnotu. A právě takovéto zachovávání odkazů na doby minulé je možná to co dělá Prahu Prahou.

Vysoká technická úroveň a různé možnosti uspořádání jednacích prostorů umožňují uspořádání nejen kongresů a konferencí, ale také výstav, společenských akcí, banketů a kulturních představení. Největším sálem je Kongresový sál s maximální kapacitou 2 764 míst. Díky vynikající akustice se řadí mezi nejlepší koncertní sály světa. Kongresové centrum Praha se může pochlubit konáním významných mezinárodních akcí: 2000 Výroční zasedání Rad guvernérů Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky 2002 Summit NATO 2009 Předsednictví ČR Radě Evropské unie 2012 EADV – European Academy of Dermatolgy and Venereology Congress „Skin is vital“ 8 000 2011 ERA-EDTA – Eropean Renal Association – European Dialysis and Transplant Association 8 000 2008 WPA – World Congress of Psychiatry 5 500 2006 ESHRE – European Sociaty of Human Reproduction and Embryology

Otázkou zůstává zda-li modernizace a rekonstrukce budou mít konce a zda-li se stavba nestane nenasytným polykačem veřejných financí s minimálními výsledky.

29/49



31/49



OSOBNÍ ZHODNOCENÍ průmyslovým ústavem. Uspěchaná rekonstrukce za 4 mld. korun v tehdejší době dle mého názoru neuspokojuje zcelá mé očekávání. Velmi kvalitně hodnotím zrekonstruované prostory sálů a konferenčních salónků avšak prostory foaye a jiné přilehlé vstupní prostory jsou zcela otřesné. 12 let po rekonstrukci jsou prostory omšelé a zcela neudržitelné nemluvě o technickém zázemí a garážích. Nízká kvalita materiálů i provedení je vidět na každém detailu.

Dle mého názoru má budova Kongresového centra znepochybnitelný potenciál. Umístění vzhledem k městu, výškové i poziční, je zcela adekvátní k funkci. Kvality domu zvyšuje i samotné renomé instituce mezi kongerosvými sály. Architektura domu je podle mě největší skvrnou na kvalitě domu a celé situace. Obrovský půdorys vycházející z úvahy: všechny sály na jednom místě, generuje obrovskou hmotu. Neuchopitelné, nadlidské měřítko brání srozumitelnosti domu jak z dálkových pohledů, tak především z pohledů blízkých. Srozumitelnost ruší taky samotné pojednání fasády domu. Zalamované velkoformátové plochy, tvořící nekonečné n-úhelníky, jakoby utíkají z pohledu. Velké plochy betonu nebo prosklení postrádají detail blízkého pohledu a neumožňují ztotožnění se se stavbou. Návštěvník má tak problém dům vůbec přečíst a odhadnout například kde je v budově umístěn hlavní sál či samotný hlavní vchod. Tento fakt je jedním z důvodu hodnocení budovy jako obrovského monstra sedící na kopci nad prahou.

V roce 2015 se chystá další rekonstrukce domu a doufejme že vydrží déle a bude kvalitnější než ta z roku 2000. V případě kvalitního projektu a provedení si troufnu říct že by se mohla budova Kongresového centra stát důstojnou institucí světového formátu.

I přes monstrózní a obludnou architekturu, trpící svojí neuchopitelností a obrovským měřítkem, je stavba ukázkou minulé doby. Jak je z podkladů zřejmé, je palác kultůry chloubou minulého režimu a už jen z tohoto pohledu má stavba svojí hodnotu. Vnitřní prostory domu jsou po rozsáhlé rekonstrukci z let 1998 - 2000 Vojenským 33/49



TECHNOLOGIE ÚLOHY: Místo str. 36-37 Politocko-ekonomická situace str. 38-39 Odkaz současnosti str. 40-41 Program budovy Koncertní síně str. 42-43


NUSELSKÝ MOST HRANA TERASY

P

KC


MÍSTO Místo dnešní pankrácké terasy je historicky místem předhradí. Konkrétněji protilehlý kopec oproti hradbám. Nachází se nad hlubokým údolím Botiče, který se na severní straně údolí vlní již od dávných dob jak ukazuje historická mapa stabilního katastru z roku 1850. Z mapy je dále patrné že se jednalo o pražské předpolí spadající do spávy vyšehradu. Významnějsí může být blízkost hlavní cesty od kostela sv. Pankráce (od tud dnešní pražská čtvrť Pankrác) vedoucí do vyšehradské brány, která však místo nijak zvlášť neovlivňuje. V dnešní době zůstává stále stejná morfologie místa, avšak překážka mezi městem a pankráckou terasou je překonána Nuselským mostem (postavený jako most Gottwaldův), který je prodloužením severojižní magistrály (vede ve stopě východních stržených barokních hradeb města) a vede v něm i metro. Tento most je významným přiblížením této části k centru a umožňuje na něj přímou vazbu. Další změnou je zkonkretizování hrany pankrácké terasy. Před stávající budovou KCP je vytvořena terasa s opěrnou zdí. Hrana je tak stavebně vymezena a je zde vytvořena doslova panoramatická terasa.

37/49



POLITICKO-EKONOMICKÁ SITUACE Ještě při zadání úlohy se zdála finanční situace Kongresového centra Praha zcela bezvýchodná. I když se na webových stránkách instituce dalo dohledat, že se zde konají v průměru 3 akce denně (souběžně), zisk její ekonomiky zdaleka nestačil na její zadlužení.

většinového vlastníka pražský magistrát. Transakce vyřešila mnohaletou nejistotu kolem dalšího osudu centra a otevřela cestu k tomu, aby se jeho komplex v příštích letech zmodernizoval a těšil se většímu zájmu Pražanů i návštěvníků metropole. Jak Hospodářským novinám potvrdil náměstek ministra financí Jan Gregor, stát 19. prosince uvolnil z letošního rozpočtu dvě miliardy korun na úpis 70 procent akcií Kongresového centra Praha (KCP).

Dluh Kongresového centra Praha se ve výročních zprávách od roku 2000 kdy se v KCP konalo zasedání Mezinárodního měnového fondu Summit NATO. V souvislosti s touto akcí bylo do modernizace budovy (jejího technického vybavení a především bezpečnostního zabezpečení) investováno cca 4 miliardy korun. Převážnou část pěněz na rekonstrukci získala Praha jako majitel tehdy z evropských dluhopisů za ktré se zaručil stát. Dluh musel být splacen do dubna 2014.

«Nic nebrání tomu, aby se stát stal majoritním akcionářem. Je to už jen otázka zápisu do obchodního rejstříku,» říká Gregor. «Dvě miliardy korun od státu jsou už na účtech Kongresového centra,» potvrdil náměstek pražského primátora Václav Novotný (TOP 09), který je zároveň předsedou představenstva KCP.

Krom 2 miliardové investice státu budou následovat další peněžní injekce. Stát plánuje rozsáhlé rekonstrukce a modernizace nejen kongresového paláce, ale i hotelu a přilehlých prostorů které jsou pod správou KCP. Práce jsou plánovány na přelom roků 2014 a 2015 a měli by v budoucnu posílit význam Prahy mezi kongresovými velmocemi.

Při zadání úlohy (v polovině roku 2013) dluh činil cca 1,8 miliardy korun. Zisk KCP za rok 2012, který byl jedním z nejvýnosnější v novém tisíciletí, byl 61 milionů. Teoreticky by tedy instituce svůj dluh umořila za 30 let a ne za 1 rok jak jí bylo předepsáno. KCP reálně tedy hrozila insolvence a rozprodání po částech nejrůznějším majitelům. V závěru roku 2013 však dochází k záchraně KCP, asice stát odkupuje 70% akcií za 2 miliardy a splácí tak dluh KCP. Cituji webouvé zpravodajství byznys.idnes.cz: Pražské Kongresové centrum, které se dlouhodobě potýká s obrovskými dluhy, ovládl definitivně stát, který tak vystřídal v roli

39/49


PODZEMNÍ GARÁŽE

2. PATRO

PŘÍZEMÍ

3. PATRO

1. PATRO

4. PATRO


ODKAZ SOUČASNOSTI dvou hlavních sálů. V tomto prostoru jsou krom hlavní komunikace a prakovacích míst prostory pro vykládání a nakládání techniky. Těžištěm soukromé části podzemního patra tvoří technické a skladovací prostory z nichž nejdůležitější je pozice osobních a především

V rámci průzkumů stávající budovy Kongresového centra byly zpracovány podklady pro možnou přestavbu či nástavbu budovy. Nejuvažovanější variantou bylo zbourání části budovy nad terénem a vystavění nové budovy na starých základech a využití stávajícího podzemního zázemí a garáží. Podzemní část je monolitická, železobetonová, skeletová konstrukce založená na mohutné základové desce. Základní rastr sloupů je 9x9m, který je po délce dvakrát zalomený. Některá pole jsou tedy lichoběžníková.

nákladních výtahů, které umožňují do centra dopravovat i náklady velikosti limuzíny. Na tyto vertikální komunikace by bylo dobré v takovémto projektu, počítající se zbouráním nadzemní části kongresového centra, počítat. Poslední prozkoumávanou částí podzemního podlaží je rampa vedoucí ze soukromé části garáží před hlavní vstup na jihu budovy. Tato rampa slouží při pořádaných akcí k dopravě materiálu před vstup, který je jinak těžší automobilovou technikou nepřístupný.

Část budovy nad terénem je ocelová, skeletová konstrukce s 5 nadzemními podlažími s mohutnou konstrukcí střechy skrývající technické patro. Ocelový skelet přímo navazuje na železobetonový skelet podzemních podlaží. Detailněji zkoumané bylo pouze podzemní patro garáží, které se uvažovalo zachovat. Hlavní vjezdová točitá rampa je na jihozápadním rohu půdorysu. Z této rampy se po západní straně pokračuje do veřejných parkovacích prostor a nebo po jižní straně do soukromých zásobovacích prostor. Ty jsou pro návaznost budoucího projektu důležitější, neb veřejné garáže jsou stejně dominantně pod přilehlým hotelem holiday inn a garáže pod terasou koncertní síně by byly jen doplňující k těmto externím garážím. Soukromé zásobovací garáže tvoří jakýsi objezdný kruh kolem výtahů a technického zázemí pod prostory 41/49


schéma provozu veřejnost / zaměstnanci

kavárna

zimní zahrada

nákladní auta

režie

sklady a údržba

koncerní síň

foyer

šatna ženy

šatna muži

dirigent sbormistr

podium sbor

skupiny nástrojů

wc

shromaždování

zkušebny klub

komorní sál

šatna a wc

vstup

návštěvník

společenský sál

ladírny

tzb

administrativa

služební vstup

zaměstnanci


PROGRAM BUDOVY KONCERTNÍ SÍNĚ Program a dimenze ploch Nové koncertní síně pro Prahu vychází ze soutěžního programu pro Brněnskou koncertní síň a jsou mírně korigovány. Návrh programu (korigováno): vstupní prostor: vstup, vestibul, pokladny šatna, záchody, první pomoc foyer a koridory v přízemí

400 m2 600 m2 1.000 m2

společenské místnosti: foyer a koridory v 1. a 2. patře zimní zahrada kavárna provozní zázemí kavárny, zázemí zaměstnanců záchody

1.500 m2 500 m2 300 m2 150 m2 100 m2

koncertní síň (1800 posluchačů), typ shoebox: prostor síně (včetně akustických předsíní) podium sbor zvuková a světelná režie, zázemí personálu prostor účinkujících (shromažďování)

1900 m2 300 m2 100 m2 200 m2 200 m2

malý sál (400 posluchačů): prostor sálu technické zázemí, šatna

600m2 100 m2

společenský sál (250 osob): víceúčelový sál

300 m2

přístup a prostory účinkujících: vstup, vrátnice, společenský prostor společné šatny (operativní) šatny podle nástrojů šatna dámská, šatna pánská dirigenti, sbormistr relaxační prostor (zimní zahrada)

100 m2 150 m2 550 m2 200 m2 100 m2 100 m2

zkušebny: zkušebna pěveckého sboru 2 zkušebny komorního sboru ladírny nástrojů sklad nástrojů archiv notového materiálu archiv nenotového materiálu záchody

200 m2 100 m2 150 m2 100 m2 50 m2 50 m2 50 m2

technická zařízení: rozvodna elektro, náhradní zdroj strojovna vzduchotechniky strojovna vytápění strojovna chlazení sprinklery místnost telekomunikací velín

120 m2 250 m2 100 m2 100 m2 50 m2 50 m2 30 m2

sklady a údržba: prostor příjezdu, manipulace rampa příjmu a expedice manipulační prostor, sklad obalů a sklad odpadu sklad nábytku dílny údržby sklad materiálu údržby

300 m2 50 m2 50 m2 350 m2 100 m2 50 m2

vedení, administrativa: kanceláře vedení zasedací síň správa budov koridor, záchody

150 m2 50 m2 30 m2 20 m2

komunikace: 15% z provozních ploch (12.000 m2)

1.300 m2

Předpoklad souhrnu užitkových ploch uvedeného stavebního programu je 13.300 m2

43/49



ZÁVĚR: Zhodnocení str. 46-47 Zdroje a prameny str. 48-49



ZHODNOCENÍ mohly navzájem podporovat při větších a komplexnějších akcích. Pozice na hrany terasy by pracovala jako s domem nad propastí. Dům na kopci je právě možná to, co chybí stávající stavbě. Svojí odtažeností od hrany terasy ztrácí kontakt se svahem. Budoucí stavba zde umístěná by se mohla hlásit k možná pro prahu typickému, umístění domu na hraně kopce.

Dle mého názoru není na místě stávající budovu Kongresového centra Praha demolovat. Budova má specifický architektonický výraz, který je i přes jeho diskutabilní kvality i nedostatky žádoucí zachovat. I funkční význam si stavba drží. Díky minulým i plánovaným rekonstrukcím si drží renomé ve světové konkurenci ostatních kongresových velmocí. Je otázkou jak je toto dlouho udržitelné. Myslím si ale, že je to stále únosné i v příštích 20 letech.

Myslím si však, že jakákoli takováto náprava bude působit jako přílepek a nevidím to jako dostatečně důstojné místo pro instituci jako je Nová koncertní síň pro Prahu. I přes výše zmíněná atraktiva vidím zadané místo jako ne zcela ideální.

Méně kvalitní je urbanistická poloha a urbanistický výraz v podobě panoramatu města. Tento fakt nelze upřednostnit před funkčností.

Výsledek této práce tedy chápu jako inspirační zdroj pro projekt budoucí, dokazující nevhodnost na začátku práce zvoleného místa.

Řešením by mohla být myšlenka nápravy siluety stavby. Nápravu jakoukoli nástavbou či změnou architektonického výrazu stavby chápu jako devastaci současných architektonických hodnot. Architektura socialistické dominanty Prahy je natolik specifická a v tomto případě uzavřená a celistvá, že do ní není možné jakkoli kontaktně vstupovat. Zbývá tedy možnost představět novou budovu v prostranství kolem paláce kultury. Tuto variantu zpracovává zmiňovaný projekt kolegy Jana Lankaše. Koncept by mohl pracovat se stávající terasou. Stavba by měla jednoduše zajištěné technické zázemí, parkoviště i ostatní pomocné prostory. Výhodou by mohla být i blízkost sálů v Kogresovém centru, které by se v budoucnu 47/49



ZDROJE A PRAMENY ZDROJE: Webové stránky: www.byznys.ihned.cz

Praha 4 křížem krážem, Milpo Media s.r.o., Praha 2005 Pražská Architektura, J.Staňková, J.Štursa, S.Voděra Slavné stavby Prahy 4, Matějká a kol., Foibos a.s. 2008

Literatura: Ondřej Císler Koncertní sály, Disertační práce FA ČVUT, září 2011 Ondřej Císler Koncertní sály, Disertační práce Dodatek I.,II., FA ČVUT, 2012

Ostatní: ATZBP - Koncertní síň pro prahu, Jan Lankaš, ZS 2013/14, FA ČVUT

Osobní konzultace: Konzultace Atelier Císler, FA ČVUT, ZS 2013/14 Konzultace ext. prof. Ing.arch. Alena Šrámková Fotky: Vlastní fotodokumentace Fotodokumentace Jan Lankaš, Yana Vasilenko

PRAMENY: Webové stránky: www.ceskapozice.cz - Richard Cortés www.kcp.cz http://bydleni.idnes.cz/kongresove-centrum-praha mapy: here.com, googlemaps.com Časopisy a noviny: ČS architekt 74/12, 76/11, 79/6, 80/19, 81/5 Architektura 81/298, 82/399, 84/422 Další literatura: Praha 1945-2003, Libri, Praha 2006 49/49


Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.