UPV test 2

VYNÁLEZY / PATENTY Úřad průmyslového vlastnictví v roce 2021 Aktuálně k podpoře alternativního řešení sporů (ADR) v oblasti ochrany duševního vlastnictví v České republice UPPV uspořádal výroční konferenci Odborný čtvrtletník z oblasti duševního vlastnictví 1 2023 b ezen VZORYUŽITNÉ ZNÁMKYOCHRANNÉ VZORYPRŮMYSLOVÉ OZNAČENÍ PŮVODU A ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ

Přeji vám vše dobré a s důvěrou se na nás kdykoliv obraťte.

Našim klientům nepřinášíme pouze základní péči o účetnictví a daně, ale též komplexní poradenství při využívání příležitostí a minimalizaci rizik. Jsme členy Mezinárodní asociace finančních manažerů (IAFM), která bdí nad kvalitou a profesionalitou poskytovaných služeb. Důkazem naší kvalitní práce je portfolio klientů, které obsahuje již více než 350 firem, od živnostníků až po nadnárodní korporace z rozličných odvětví.

me klientům i on-line účetnictví, tedy možnost připojit se do účetního softwaru, využívat z něj informace, zadávat údaje a případně integrovat svůj provozní software s účetním softwarem. Tím se spolupráce s účetní firmou dostává na zcela novou úroveň.

Mgr. Ing. Josef Kratochvíl, Ph.D. Předseda UPPV

upv.gov.cz 3 1/2023 ÚVODNÍ SLOVO

Vážení kolegové, milý čtenáři, následující text je slepý. jaký je můj nejoblíbenější daňový judikát Nejvyššího správního soudu? Vybral bych judikáty, které jdou do hloubky a řeší určitý právní princip „s přesahem“ – např. judikatura týkající se závaznosti a změnitelnosti správní s účetnictvím a financemi převážně v mezinárodních korporacích. Od té doby naše firma roste a pomáhá svým klientům čelit novým výzvám, které podnikání přináší.

Dodnes z něj v různých podáních adresovaných správcům daně například s oblibou cituji, že „je věcí zákonodárce, aby byl při legislativních změnách uvážlivý a aby do platného práva zasahoval způsobem, který bude zmenšovat, a nikoliv posilovat obtíže spojené s výkladem a užitím zákona. Nelze chtít po adresátech právních norem.

Nam et exces sum faccae moditatur, quidunte exceari berferioria quaerum abor aut di te verspelecto con re volupta qui officium etur mi, quate sunt. Dae vollecum fugitate volorit empore sunt. Od roku 2012 poskytuje-

vydává Úřad průmyslového vlastnictví © 2022 ÚPV Praha

Vychází 15. 3. 2022 publikované články a názory autorů se nemusejí ztotožňovat s názory vydavatele

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

ROČNÍKOBSAH32DUŠEVNÍVLASTNICTVÍ

ObsahAKTUALITYčasopisu Průmyslové vlastnictví, č. 1–4/2021

OBSAH 1/2023 ČLÁNKY Josef Kratochvíl: Úřad průmyslového vlastnictví v roce 2021 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Nela Černáková: O závažnosti a závaznosti zásnubních prstenů 5 EVROPSKÉ PRÁVO Emil Jenerál: Rozhodnutí správní rady EPO, týkající se změn Poplatkového řádu s účinností od 1. dubna 2022 . . . . . . . . . .

upv.gov.cz4

Redakční uzávěrka do 1. dne měsíců února, května, srpna a listopadu. Vychází 4x ročně, cena jednoho výtisku 15,00 Kč. Rozšiřuje a objednávky, včetně zahraničních, přijímá Úřad průmyslového vlastnictví, odbor patentových informací, e-mail: imrazkova@upv.cz.

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

e-mail:

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Jarní semináře pro veřejnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 ARTICLES Josef Kratochvíl: The Industrial Property Office in 2021 2 Nela Černáková: About the seriousness and binding character of wedding rings 5 EUROPEAN LEGISLATION Emil Jenerál: Decision of the Administrative Council of the EPO revising the Office’s fees and expenses valid from 1 April 2022 15 The Unitary Patent Court comes back to life 26 TheNEWScontent of the magazine “Intellectual Property” No 1–4/2021 29 The content of the magazine “Duševné vlastníctvo“ No 3–4/2021 33 Spring seminars for the public 36 ENGLISH – CONTENTS

Obsah časopisu Duševné vlastníctvo č. 3–4/2021

fax

Úřad průmyslového vlastnictví Antonína Čermáka 2a 160 68 Praha 6–Bubeneč IČ 48135097, tel. 220 383 111, 224 311 566, prumvlast@upv.cz. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Jednotný patentový soud se vrací k životu 26

26 InhaltAKTUALITÄTENderZeitschrift „Průmyslové vlastnictví“, Nr. 1–4/2021 .

29 Inhalt der Zeitschrift „Duševné vlastníctvo“, Nr. 3-4/2021 .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Nela Černáková : Sur le caractère sérieux et obligatoire des bagues de fiançailles . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 LE DROIT EUROPÉEN Emil Jenerál: Décisions du Conseil d‘Admnistration de l‘OEB concernant des modifications du Règlement relatif aux taxes avec effet au 1er avril 2022 15 La Juridiction Unifiée du Brevet revient à la vie 26 ContenuACTUALITÉSdela revue Průmyslové vlastnictví, n° 1–4/2021 29 Contenu de la revue Duševné vlastníctvo, n° 3–4/2021 33 Séminaires de printemps pour le public 36 СТАТЬИ Йозеф Кратохвил: Ведомство по промышленной собственности в 2021 году 2 Нела Чернакова: О серьезности и обязательности обручальных колец 5 ЕВРОПЕЙСКОЕ ПРАВО Емил Енерал: Решение Административного совета ЕПВ, касающееся изменений Правил пошлин вступающее в силу с 1-ого апреля 2022 г. 15 Единый патентный суд оживает 26 СодержениеАКТУАЛЬНОСТИмагазина Промышленная собственность № 1 - 4/2021 29 Содержaние магазина Интеллектуальная собственность № 3-4/2021 33 Весенние семинары для обще ственности . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 DEUTSCH – INHLAT FRANÇAIS – CONTENU РУССКИЙ – СОДЕРЖАНИЕ

1upv.gov.cz /20231 OBSAH 55

JUDr. Adéla Faladová Lukšíček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Kratochvíl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Josef

ŘÍDÍ REDAKČNÍ Ing. Vladimír Kloz, Boháček, CSc. Buček Čermák, Ph.D., LL.M. Mgr. Miroslav Černý, Ph.D.

: Office de la Propriété Industrielle en 2021

Ing. Václav JUDr. DavidJUDr. MichalFeiferlíkHavlíkKarabec, MPA, LL.M. Ing. Bc. Ivan

RADA Místopředseda:

Ing. Roman

MSc., prof. JUDr. MartinČlenové:MBA

33 Frühlingsseminare für die Öffentlichkeit 36 PropriétéARTICLESindustrielle n°1/2022

JUDr. Karel

JUDr. Jiří Redaktorka:Mgr. LukášMacekZmeškalMgr. Eva Hazuchová TiskárnaTiskne: Brázda, Tyršova 4, IndexovéHodonín. číslo MIČ 47692. Evidováno pod č. MK ČR E 4744. ISSN 0862-8726 (Print), ISSN 2336-7199 (Online). ARTICLES Josef Kratochvíl: Amt für gewerbliches Eigentum im Jahr 2021 2 Nela Černáková: Zur Wichtigkeit und Verbindlichkeit von Verlobungsringen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 EUROPÄISCHES RECHT Emil Jenerál: Beschluss des Verwaltungsrats der EPO über Änderungen der Gebührenordnung mit Wirkung vom 1. April 2022 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Das Einheitliche Patentgericht erwacht zum Leben .

ČR byla v počtu podaných žádostí o dotace z tohoto fondu v nominálním srovnání s ostatními evropskými státy na 9. místě, což lze považovat za úspěch. Dotace z SME Fund jsme propagovali ve spolupráci s mnoha institucemi, jako např. Technologická agentura Akademie věd, Asociace malých a středních podniků, CzechInvest a Komora patentových zástupců.

Na podporu malých a středních podniků vytvořila EK v roce 2021 SME Fund, ve kterém bylo pro rok 2021 alokováno 20 mil. EUR. Z těchto prostředků bylo v rámci pilotního projektu Ideas Powered for Business SME Fund ze 75 % dotováno poradenství o duševním vlastnictví, tzv. služba IP scan a dále byla dotována z 50 % registrace ochranných známek a průmyslových vzorů v EUIPO a národních úřadech.

Úřad vlastnictvíprůmyslovéhov roce2021 Dámy a pánové, vážené čtenářky a čtenáři, na následujících řádcích se vám pokusím přiblížit, čím jsme se v ÚPV v roce 2021 zabývali a kam se posunul svět průmyslového vlastnictví. Můžete se seznámit s údaji o aktivitě přihlašovatelů a dalších uživatelů systému ochrany průmyslových práv v České republice a s činností Úřadu, kterou se snažíme je všechny maximálně podporovat.

Mgr. Ing. Josef Kratochvíl, Ph.D.

S

Celkem byla českým podnikům přiznána finanční podpora v 628 případech, přičemž její maximální výše byla 1 500 EUR pro jeden malý či střední podnik.

ÚVODNÍ SLOVO upv.gov.cz6

V listopadu 2021 vláda schválila Koncepci podpory ochrany průmyslového vlastnictví 2019-2030. Jejím hlavním cílem je nastavit rámec pro efektivní podporu systému ochrany průmyslového vlastnictví, zlepšit chápání tohoto systému a posílit tak využívání všech jeho prvků. Na Koncepci pod vedením Úřadu spolupracovali odborníci ze státní správy, akademické sféry i ze soukromého sektoru.

tejně jako téměř ve všech oblastech lidské činnosti byla, bohužel, jedním z hlavních hybatelů událostí roku 2021 přetrvávající pandemie nemoci covid-19. I díky zkušenostem z předchozího roku se nám podařilo zachovat Úřad akceschopný a poskytovat veřejnosti veškeré oprávněně očekávané služby. Zaměstnanci byli vybaveni technickými prostředky, které jim umožňují efektivnější činnost na pracovištích a případně i práci z jiného místa. S přihlašovateli komunikujeme elektronicky, naučili jsme se poskytovat vzdělávací a konzultační služby distančně, převážně online probíhá spolupráce s našimi zahraničními partnery. Množství podání, která jsou nám doručena elektronicky, neustále stoupá. Například u překladů evropských patentových spisů je tomu tak v téměř 100 % podání. Naše činnosti v oblasti digitalizace byly oceněny i v ICT benchmarku veřejné správy za rok 2021. Tato hodnotící zpráva vládního programu digitalizace České republiky 2018+, konstatuje, že náš Úřad je na špičce mezi ústředními orgány české státní správy v oblasti vyspělosti řízení, a to nejen v oblasti IT. Přes veškeré výhody elektronizace práce se snažíme neopomíjet přednosti osobního kontaktu a vždy umožňujeme osobní jednání těm z našich klientů, kterým takový způsob komunikace vyhovuje lépe.

IP mediační centrum Praha, z. ú proškolilo 15 patentových zástupců v mediacích. Cílem školení bylo připravit patentové zástupce na praktický výkon služeb IP mediátora. Školení bylo zaměřené i na složení specializované zkoušky, která je nezbytnou podmínkou pro zapsání na seznam mediátorů vedený Ministerstvem spravedlnosti.

Ze statistických údajů vyplývá, že se počet patentových přihlášek domácích přihlašovatelů v roce 2021 snížil, a to o 13 % oproti roku 2020. Z podaných 541 domácích přihlášek jich bylo nejvíce ze dvou oborů: zdraví, zábava a doprava, skladování, a to po 12 %. V dalším tradičně nejpočetnějším oboru, kterým je měření a optika, bylo podáno 7 % přihlášek vynálezů. Pokud jde o přihlašovatele, více než čtvrtinu přihlášek (29 %) podaly české vysoké školy a výzkumné ústavy.

Patenty jako právní ochrana technických řešení, vynálezů, patří v oblasti průmyslového vlastnictví k tradičním a současně nejvýznamnějším institutům. Počty patentových přihlášek, stejně jako počty národních patentů, jsou všeobecně považovány za jeden z ukazatelů mezinárodní konkurenceschopnosti, ekonomické síly a stavu výzkumu a vývoje v jednotlivých zemích. Nabízejí výhled vývoje hospodářství, informují o trendech v jednotlivých oborech a oblastech techniky. Spolu s počty evropských patentů validovaných pro naše území rovněž vypovídají o ČR z hlediska její ekonomické atraktivity pro zahraniční podnikatele a exportéry.

Malé/2023a střední

Powered for Business SME Fund celkem o 91 dotací na IP scan, což bylo téměř 11 % všech žádostí o tuto službu ze všech členských států. Celková výše dotací na službu IP scan pro české malé a střední podniky dosáhla 1,5 mil. Kč.

Úřad ve spolupráci s KPZ vybudoval síť externích poskytovatelů služby IP scan. Ti byli proškoleni v EUIPO a Úřadem jim byly poskytovány další potřebné konzultace a součinnost k provádění služby. Úřad ručí za kvalitu prováděné služby, proto je každý závěrečný report služby IP scan před proplacením z SME Fund zkontrolován ÚPV.

Úřad v roce 2021 také asistoval malým a středním podnikům poradenstvím při čerpání dotací z EK na podporu podávání patentových přihlášek do EPÚ a napomohl jim tak získat okolo 900 tis. Kč z projektu IPA4SME, který se podařilo navázat na službu IP scan.

Zahraniční přihlašovatelé volí pro získání patentové ochrany v ČR cestu evropských patentových přihlášek, na jejichž základě EPÚ uděluje evropské patenty. Tyto patenty mohou být platné i na českém území, pokud jsou splněny zákonné podmínky, zvláště dodání překladu jejich znění do češtiny a úhrada příslušných validačních a následně udržovacích poplatků. V roce 2021 získalo touto cestou ochranu na území ČR 6 338 patentů, což je o 9 % méně než v roce předchozím. Nicméně je třeba konstatovat, že i celkový počet udělených evropských patentů zaznamenal v roce 2021 pokles. Z celkového počtu 108 443 udělených evropských patentů získalo 6 % ochranu v ČR. Vývoj v oblasti evropských patentů dlouhodobě ukazuje, že ČR je majiteli evropských patentů chápána jako území, na kterém se vyplatí podnikat a zajistit ochranu investic do nových technologií a výrobků. Zahraničními přihlašovateli bylo národní cestou podáno 30 přihlášek vynálezů a dalších 29 jich vstoupilo v ČR do národní fáze řízení cestou PokudPCT.jde o žádosti českých přihlašovatelů o získání ochrany v zahraničí prostřednictvím systému PCT, jejich počet se oproti roku 2020 výrazně zvýšil. V roce 2021 bylo u ÚPV jako přijímacího úřadu podáno 221 těchto přihlášek. Z nich byly tři čtvrtiny podány elektronicky prostřednictvím systému ePCT, díky čemuž mohli přihlašovatelé uplatnit slevu z mezinárodního přihlašovacího poplatku. Celkový počet mezinárodních přihlášek PCT v roce 2021 bude ještě vyšší o ty, které české subjekty podaly prostřednictvím EPÚ nebo přímo u WIPO. Jejich počet není dosud znám. Pro srovnání, v roce 2020 byl počet podání přes Úřad 156 mezinárodních přihlášek PCT, avšak celkový počet se po započtení podání přes další přijímací úřady zvýšil na 210.

Ve spolupráci s IP mediačním centrem Praha, z. ú. a sekcí mediací České advokátní komory jsme připravili proškolení zapsaných mediátorů z řad advokátů v oboru průmyslové vlastnictví. Cílem tohoto kurzu bylo připravit kvalifikované mediátory na řešení sporů o průmyslové vlastnictví mimosoudními metodami. Toto proškolení absolvovalo celkem 30 mediátorů z řad advokátů.

upv.gov.cz ČLÁNKY 1 1

podniky z ČR požádaly v projektu Ideas

Úřad v roce 2021 udělil 444 patentů, z toho 404, tedy 91 %, domácím přihlašovatelům. Vysokým školám a univerzitám bylo uděleno 130 patentů.

V roce 2020 bylo ve světě podáno celkem 275 tisíc mezinárodních patentových přihlášek. Systém PCT je hojně využíván zejména přihlašovateli, kteří potřebují delší čas na svá strategická obchodní rozhodnutí. Poskytuje totiž ke 12 měsícům „pařížské“ prioritní lhůty nejméně dalších 18 měsíců, během kterých může přihlašovatel ověřovat komerční potenciál svého vynálezu v různých státech a rozhodovat se, kde požádá o patentovou ochranu. Platba poplatků a náklady na překlady spojené s jednotlivými národními či regionálními řízeními se tak odkládají. Systém PCT lze též doporučit těm, kteří mají zájem vejít do povědomí veřejnosti sledující danou oblast techniky anebo své technické řešení co nejvýhodněji prodat, neuvažují-li o vlastní výrobní aktivitě. Pouhým podáním mezinárodní přihlášky se výrazně zvyšují šance, že podnikatel je v 30měsíční ochranné lhůtě osloven potenciálním Přihlašovatelinvestorem.

Rešerši mohou přihlašovatelé využít též v případech, kdy je pro řízení v zahraničí záznam z provedené rešerše vyžadován. Může jít o např. požadavek EPÚ vyplývající z příslušných ustanovení Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů. Podle nich je přihlašovatel uplatňující právo přednosti povinen předložit zároveň s evropskou patentovou přihláškou i kopii výsledků rešerše provedené úřadem, u kterého byla podána prioritní přihláška. Požadavek na přiložení rešeršní zprávy k prioritní přihlášce vyplývá také z PCT předpisů. V zahraničních patentových úřadech, se kterými má Úřad sjednánu příslušnou spolupráci PPH, lze předložením rešeršní zprávy a schválených patentových nároků urychlit tamní patentové řízení. Spolupráce podle PPH jsou v současné době uzavřeny s Finskem, Japonskem, USA a Čínou, obdobné bilaterální dohody o urychlení patentového řízení jsou uzavřeny s Chorvatskem, Maďarskem, Polskem, Rakouskem, Slovenskem a Španělskem.

V případě, že podnik nebo výzkumná organizace v souladu se svou obchodní strategií hodlá svůj vynález chránit patentem ve více státech, je možné využít systému přihlašování podle PCT. ÚPV je místem, u něhož mohou subjekty, které mají na území ČR bydliště nebo sídlo, mezinárodní přihlášku podle PCT podat. Díky tomu, že je Úřad jednou z poboček VPI, je i mezinárodní rešeršní autoritou podle PodáníPCT.jedné

2 upv.gov.cz

V roce 2021 se podařilo snížit počet patentových přihlášek v řízení o 10 %. Celkový počet patentů platných na našem území na konci roku 2021 činil 51 tisíc.

mezinárodní přihlášky přeložené do jednoho jazyka (angličtiny, němčiny nebo francouzštiny) umožňuje získání ochrany vynálezu ve 154 smluvních státech PCT. Vedle možnosti přihlášku podat u ÚPV tak lze učinit též přímo u WIPO, či u EPÚ.

ČLÁNKY

Snažíme se, aby aktivita českých přihlašovatelů směrem k zahraničí stoupala a čeští přihlašovatelé se naučili aktivně využívat systému PCT ve svůj prospěch. Vedle osvěty je účinnou konkrétní pomocí ze strany Úřadu poskytování rešeršních zpráv v českém a anglickém jazyce a ve struktuře odpovídající standardu evropského systému. Tyto rešeršní zprávy jsou poskytovány k přihláškám podávaným se žádostí o úplný průzkum a jsou k dispozici v dostatečném předstihu před uplynutím 12měsíční prioritní lhůty pro přihlašování do zahraničí. Ze statistických údajů vyplývá, že přihlašovatelé si tuto skutečnost uvědomují, neboť až u 87 % přihlášek podaných českými přihlašovateli v roce 2021 bylo požádáno o provedení úplného průzkumu zároveň s podáním přihlášky, nebo do dvou měsíců od podání. Na základě výsledků rešerše se přihlašovatelé mohou kvalifikovaněji rozhodnout, zda podat přihlášku na dané technické řešení též v zahraničí. S její pomocí totiž mohou reálněji odhadnout výsledek zahraničního patentového řízení. Z interních hodnocení vyplývá, že cíl vypracovat rešeršní zprávu do 7 měsíců od podání přihlášky v případech, kdy přihlašovatel současně s přihláškou podá žádost o úplný průzkum, byl splněn. V roce 2021 byla taková rešerše zpracována k 551 přihláškám českých přihlašovatelů. Celkem bylo provedeno 748 rešerší k patentovým přihláškám, což je o 11 % více než v roce 2020.

během mezinárodní fáze řízení získá cenné informace o možné patentovatelnosti svého vynálezu ve formě mezinárodní rešeršní zprávy a písemného stanoviska orgánu pro mezinárodní rešerši a mezinárodní

předběžný/2023

Po skončení mezinárodní fáze řízení má přihlašovatel dostatek podkladů umožňujících zvážit, zda a ve kterých ze 154 smluvních zemí PCT zahájit národní patentové řízení, tedy usilovat o udělení patentu či jiné alternativní formy ochrany. Národní fáze řízení pak v zásadě odpovídá klasické udělovací proceduře, její průběh je však významně usnadněn výsledky dosaženými ve fázi mezinárodní.

Mezinárodní přihláška, zpravidla spolu s mezinárodní rešeršní zprávou, je zveřejněna po uplynutí 18 měsíců od její priority. Toto zveřejnění s celosvětovým dopadem má nemalý marketingový potenciál, který přihlašovatel může ještě posílit například nabídkou licence.

Od roku 2016 mohou čeští přihlašovatelé využít výhody z provedené národní rešerše při podání mezinárodní přihlášky PCT a volbě VPI jako mezinárodního rešeršního orgánu, který provede mezinárodní rešerši a vyhotoví písemný posudek o patentovatelnosti přihlášeného řešení podle PCT. Při využití výsledků rešerše na dřívější, tedy prioritní patentovou přihlášku, může být část rešeršního poplatku vrácena touto mezinárodní institucí přihlašovateli. Čeští přihlašovatelé využili v roce 2021 možnosti volby VPI jako mezinárodního rešeršního orgánu u 35 mezinárodních přihlášek PCT, což je 50% nárůst oproti roku 2020. ÚPV, jako pobočka VPI, obdržel za dobu činnosti VPI

V roce 2021 bylo podáno 47 žádostí o udělení SPC. Po uplynutí dvacetileté doby platnosti základního patentu je v účinnosti ke konci roku 2021 celkem 64 SPC. O prodloužení doby platnosti SPC na pediatrické léčivo na základě tzv. Pediatrického nařízení (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1901/2006) bylo v roce 2021 požádáno v 9 případech. Celkem bylo v roce 2021 schváleno 6 prodloužení doby platnosti SPC.

průzkum. V případě přihlašovatelů z ČR jsou těmito orgány EPÚ a VPI, jehož pobočkou je i Úřad.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky, zavedlo od roku 2019 tzv. výrobní výjimku z výlučné ochrany, kterou originálním léčivům SPC poskytují. Společnosti se sídlem v EU tak mohou i bez licenční smlouvy vyrábět generickou nebo biologicky podobnou verzi léčivého přípravku chráněného SPC již během doby jeho platnosti. Taková výroba je však možná pouze za účelem vývozu do zemí mimo EU, kde SPC nikdy neexistovala, nebo tam již skončila jejich platnost.

„V roce 2021 se podařilo snížit počet patentových přihlášek v řízení o 10 %. Celkový počet patentů platných na našem území na konci roku 2021 činil 51 tisíc.“

Mezinárodní rešeršní zpráva obsahuje seznam dokumentů z celého světa náležejících ke stavu techniky, které jsou relevantní ve vztahu k danému vynálezu. Písemné stanovisko analyzuje potenciální patentovatelnost a upozorňuje na případné vady přihlášky, jako je nejasnost či nejednotnost. Tyto dokumenty poskytují přihlašovateli solidní podklady, na jejichž základě může usoudit, zda případná žádost o patentovou ochranu má naději na úspěch.

Na žádost přihlašovatele provede mezinárodní autorita i tzv. mezinárodní předběžný průzkum umožňující přihlašovateli uplatnit připomínky k výsledku rešerše, případně upravit dokumenty mezinárodní přihlášky tak, aby respektovaly relevantní stav techniky uvedený v mezinárodní rešeršní zprávě.

celkem 126 platných žádostí o provedení rešerše a 3 návrhy na mezinárodní předběžný průzkum. K nim vypracoval, ve lhůtách a standardech daných PCT, 114 mezinárodních rešeršních zpráv a písemných posudků. Možnosti vrácení části rešeršního poplatku využili čeští přihlašovatelé u 78 z nich. Úřad vypracoval také 3 zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu.

upv.gov.cz ČLÁNKY 3 1

Ochranná známka představuje označení výrobků a služeb určitého subjektu, které slouží k jejich rozlišení na trhu od výrobků a služeb jiných výrobců nebo poskytovatelů. Aby mohlo být určité označení zapsáno jako ochranná známka, je nutné, aby bylo způsobilé být vyjádřeno v rejstříku ochranných známek způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně určit předmět ochrany poskytnuté vlastníkovi ochranné známky. Díky ochranným známkám se zákazníci lépe orientují na trhu, mohou snáze opakovat uspokojivé nákupy a vyvarovat se těch neuspokojivých. Pro podnikatele jsou ochranné známky významným marketingovým V rocenástrojem.2021

Možná je i výroba v období posledních šesti měsíců platnosti SPC za účelem skladování a následného uvedení na trh EU okamžitě po uplynutí platnosti SPC.

Na nová řešení vzhledu výrobků, výsledky tvůrčí činnosti v oblasti průmyslového designu, poskytuje Úřad ochranu zápisem průmyslového vzoru. V roce 2021 bylo v ČR podáno 177 přihlášek průmyslových vzorů. Vyjádřeno počtem vzorů obsažených v přihláškách, bylo k zápisu přihlášeno 608 průmyslových vzorů. Podané

bylo u Úřadu podáno celkem 7 669 přihlášek národních ochranných známek, z toho 7 109 domácími subjekty a 560 přihlašovateli ze zahraničí. Úřad zapsal

4 upv.gov.cz ČLÁNKY

Výrobce musí přímo informovat majitele SPC o svém záměru vyrábět v souladu s nařízením, a to nejpozději tři měsíce před zahájením této činnosti. Výrobce má rovněž povinnost informovat příslušné úřady průmyslového vlastnictví, které budou takto získané informace zveřejňovat. ÚPV doposud žádnou takovou informaci

Pro některá technická řešení, například řešení menšího ekonomického významu či krátkodobého využití, je rychlejší a méně nákladnou cestou ochrany, oproti patentu, ochrana užitným vzorem. Čeští přihlašovatelé využívají již tradičně pro ochranu technických řešení institutu užitného vzoru častěji než ochrany patentem. V roce 2021 bylo podáno 1 104 přihlášek užitných vzorů, což je o téměř 17 % méně než v roce 2020. Domácími přihlašovateli bylo podáno 95 % z těchto přihlášek. Nejvíce přihlášek bylo z oborů doprava, skladování a zdraví, zábava, v každém z nich přes 100 přihlášek. Kolem 90 přihlášek bylo podáno v oborech stavby a měření, optika. Možnosti získat užitný vzor pro své technické řešení využilo 60 zahraničních přihlašovatelů, z toho 12 podání bylo cestou PCT. Nejvíce zahraničních přihlašovatelů bylo ze Slovenska.

WIPO provedlo v roce 2021 celkem 6 106 zápisů představujících 19 993 vzorů do rejstříku Haagského systému pro mezinárodní zápis průmyslových vzorů. Z tohoto počtu byla ochrana pro území EU požadována ve 4 183 zápisech, které obsahovaly celkem 14 155 vzorů. Ve prospěch vlastníků z Evropy bylo provedeno 3 700 zápisů o celkovém počtu 13 642 průmyslových vzorů.

Úřad zapsal v roce 2021 do rejstříku 951 užitných vzorů. Celkový počet zapsaných užitných vzorů platných na území ČR na konci roku 2021 činil 7 052.

žádosti většinou pocházejí od domácích přihlašovatelů. V témže roce provedl Úřad 261 zápisů do rejstříku průmyslových vzorů, které obsahovaly 1 020 vzorů. Z toho bylo 215 zápisů provedeno ve prospěch domácích přihlašovatelů a 46 zápisů ve prospěch přihlašovatelů zahraničních. Řízení bylo negativně ukončeno u 54

Výrobníneobdržel.výjimka se vztahuje na všechna nová SPC, o která bylo požádáno ode dne 1. 7. 2019. Výjimka se netýká starších SPC, která již byla 1. 7. 2019 platná. Na SPC, o něž bylo zažádáno před 1. 7. 2019, ale nebyla k tomuto datu ještě v platnosti, se výrobní výjimka uplatní za tři roky od vstupu nařízení v platnost, tj. od 1. 7. 2022.

K EUIPO bylo v roce 2021 podáno 32 589 přihlášek průmyslových vzorů Společenství. Každá přihláška v průměru obsahovala 3,1 vzorů. Českými subjekty bylo přihlášeno 809 vzorů Společenství. Od vzniku systému registrace průmyslových vzorů Společenství v roce 2003 do konce roku 2021 bylo v EUIPO zapsáno a zveřejněno téměř 1,45 milionů vzorů.

V ČRpřihlášek.bylona konci roku 2021 v účinnosti 2 373 zápisů průmyslových vzorů. Každý z nich obsahuje v průměru 3,5 průmyslové vzory.

Průměrná doba řízení od podání ke zveřejnění přihlášky národní ochranné známky byla v roce 2021 stejná jako v roce předchozím, tedy 2,4 měsíce. Rovněž délka průměrné doby řízení od podání přihlášky k jejímu zápisu byla shodná jako v roce 2020, tedy 7,2 měsíce.

do rejstříku/2023

Vedle zápisu do národního rejstříku ochranných známek je možné získat ochranu označení také v zahraničí, a to prostřednictvím žádosti o mezinárodní zápis podané u Úřadu. Na úrovni EU lze zajistit zápis ochranných známek EU podáním přihlášky k EUIPO.

Na konci roku 2021 bylo na území ČR platných celkem více než 1,86 milionu ochranných známek, z nich více než 127 tisíc národních, přes 71 tisíc mezinárodních s vyznačením ČR a více než 240 tisíc s vyznačením EU. Největší podíl, téměř 1,42 milionu, to je více než 76 % z celkového počtu, připadl na ochranné známky EU.

institutu označení původu a zeměpisného označení se poskytuje právní ochrana názvům, které identifikují produkt pocházející z určitého území, jehož jakost nebo vlastnosti mají souvislost s příslušným zeměpisným prostředím, s jeho přírodními a lidskými činiteli. Jde o práva nevýlučné povahy. Jejich subjektem je každý, kdo na vymezeném území vyrábí, zpracovává či připravuje zboží splňující stanovené požadavky.

ProstřednictvímEU.

6 049 národních ochranných známek, z nich 5 574 českým a 475 zahraničním subjektům. V témže roce bylo vydáno 647 negativních správních rozhodnutí v řízení o zápisech národních ochranných známek.

I v roce 2021 se Úřad zapojoval do aktivit organizovaných na poli ochranných známek EU. Ve spolupráci s EUIPO a národními úřady průmyslového vlastnictví členských států EU se podílel na konvergenčních projektech, jejichž předpokládaným výsledkem je ustavení společné praxe ve vymezených oblastech a tím zvýšení právní jistoty, transparentnosti a předvídatelnosti na celém území

upv.gov.cz ČLÁNKY 5 1

Ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu Úřad usiloval o to, aby byl vládní návrh novely zákona č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, schválen v Poslanecké sněmovně. To se bohužel v 8. volebním období nepodařilo. Vzhledem k prodloužení legislativního procesu a z důvodu, že se jedná o implementační předpis, kterým se náš právní řád adaptuje na nařízení EU, byla návrhu předsedkyní Legislativní rady vlády udělena výjimka z provedení meziresortního připomínkového řízení, a na konci roku 2021 byl návrh znovu předložen vládě k projednání.

V roce 2021 bylo před Evropskou komisí dokončeno řízení o žádosti o zápis názvu „Český modrý mák“ jako zeměpisného označení. Ke zveřejnění zápisu tohoto označení v Úředním věstníku EU došlo 9. 2. 2021 pod prováděcím nařízením Komise (EU) č. 2021/147.

V návaznosti na přistoupení EU k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních iniciovala EK na podzim roku 2021 druhé kolo mezinárodních přihlášek označení původu a zeměpisných označení zapsaných v EU, ale dosud nezapsaných podle Lisabonské dohody o ochraně označení původu a jejich mezinárodním zápisu. Vzhledem k tomu, že řada označení původu z ČR je již mezinárodně chráněna a Ženevský akt zatím nemá významnější množství smluvních stran, nebyla ve druhém kole z ČR žádná žádost podána.

Na úrovni EU probíhala nadále modernizace právních předpisů, která vedla k přijetí nového nařízení v přenesené pravomoci a prováděcího nařízení v oboru lihovin (Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1235 ze dne 12. 5. 2021 a Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1236 ze dne 12. 5. 2021).

Přistoupení ČR k Ženevskému aktu bylo schváleno Parlamentem a vládou ČR na podzim roku 2021. Proces schvalování související novely zákona č. 452/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, však nebyl v roce 2021 dokončen a bude pokračovat v roce následujícím.

V roce 2021 bylo u Úřadu podáno 267 žádostí o mezinárodní zápis a zároveň bylo pro ČR cestou mezinárodního zápisu vyznačeno 1 398 mezinárodních ochranných známek. Ochrana byla v roce 2021 v ČR přiznána 1 533 mezinárodním známkám.

2. 12. 2021 bylo vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2117, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie.

V roceznámek.2021

V uplynulém roce bylo Úřadu doručeno 45 návrhů na zrušení národní či mezinárodní ochranné známky. Až na výjimky se všechny týkaly údajné absence řádného užívání ochranné známky. V porovnání s předchozím obdobím k většímu snížení počtu podaných návrhů nedošlo, ačkoliv byl v řízení námitkovém jako obranný nástroj hojně využíván institut průkazu užívání starší ochranné známky. V daném období Úřad vyřídil celkem 54 návrhů na zrušení ochranné známky.

V roce 2021 bylo u Úřadu podáno 72 návrhů na prohlášení národní či mezinárodní ochranné známky za neplatnou. Převážná většina podání byla založena na relativních důvodech. Největší podíl tvořila tvrzená pravděpodobnost záměny a nedobrá víra přihlašovatele při podání přihlášky ochranné známky. Návrhy vznesené z důvodů veřejnoprávních se týkaly zejména nedostatku rozlišovací způsobilosti ochranných známek. Ve sledovaném období Úřad posoudil celkem 81 návrhů.

V roce 2021 došlo k posunu týkajícího se zavedení systému jednotné patentové ochrany, který by měl doplnit existující evropský patent. Podmínkou začátku účinnosti patentového balíčku je ratifikace v alespoň 13 státech, mezi nimiž nesmí chybět 3 státy, které měly v roce před podpisem UPCA, tedy v roce 2012, největší počet validovaných evropských patentů. V době podpisu UPCA se jednalo o Německo, Francii a Spojené království. Dohodu dosud ratifikovalo 17 států, včetně Spojeného království a Francie. Spojené království však v roce 2019 vystoupilo z EU a bylo proto nutné vyřešit vliv tohoto vystoupení na účinnost patentového balíčku. Místo Spojeného království je nyní za třetí klíčovou zemi považována Itálie, která je dalším státem s nejvyšším počtem validovaných evropských patentů v roce 2012 a která dohodu již ratifikovala. Celkově je tak momentálně 16 platných ratifikací.

V Německu, které je nyní pro účinnost dohody klíčové, byla v březnu 2017 u Spolkového ústavního soudu podána ústavní stížnost, která ratifikační proces pozastavila. Na základě rozhodnutí soudu z března 2020, ve kterém pro platnost souhlasu s ratifikací dohody vyžadoval dvoutřetinovou většinu ve Spolkovém sněmu, byl tento souhlas požadovanou většinou v listopadu 2020 vysloven. Následně byl souhlas vysloven i ve Spolkové radě. U Spolkového ústavního soudu však byly v prosinci 2020 podány dvě nové ústavní stížnosti. Ty byly v červenci 2021

V roce 2021 bylo v rámci opravných řízení přezkoumáno 281 rozhodnutí vydaných v prvém stupni správního řízení. Podáno bylo 265 opravných prostředků.

Úřad obdržel 40 připomínek k zápisu přihlašovaného označení do rejstříku ochranných známek týkajících se veřejnoprávních výluk. Ve srovnání s minulými roky se jejich počet významně snížil. Třetí osoby poukazovaly nejčastěji na nedostatečnou rozlišovací způsobilost přihlašovaných označení či jejich klamavost. Ve sledovaném období byla posouzena opodstatněnost 54 podnětů k provedení opětovného věcného průzkumu přihlášek ochranných známek.

6 upv.gov.cz

ČLÁNKY

Ve věci ochranných známek je největší počet sporných řízení veden před zápisem přihlašovaného označení do rejstříku ochranných známek. V roce 2021 bylo podáno celkem 478 námitek založených na starších právech třetích osob. Z toho 445 podání bylo uplatněno vůči zápisu národních ochranných známek, 33 vůči nepřiznání ochrany mezinárodní ochranné známce. Nejčastějším námitkovým důvodem byla tvrzená pravděpodobnost záměny, zásah do práv z ochranné známky s dobrým jménem a práv uživatele nezapsaného označení. Poměrně výrazně vzrostl počet řízení, v nichž byl ze strany přihlašovatele požadován průkaz užívání starší ochranné známky. V dotčeném období Úřad vydal 453 rozhodnutí ve věci přihlášek národních ochranných známek a 40 rozhodnutí v zápisném řízení u mezinárodních ochranných

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2012 ze dne 17. prosince 2012, kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany a Nařízení Rady (EU) č. 1260/2012 ze dne 17. prosince 2012, kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, pokud jde o příslušná ustanovení o překladu

upv.gov.cz ČLÁNKY 7 1 soudem/2023

Úřad je zapojen do systému národních rešerší na shodu a zaměnitelnost přihlášek ochranných známek EU se staršími známkami platnými na území ČR. V roce 2021 bylo pro EUIPO zpracováno 330 rešerší.

EK pracovala na naplňování Akčního plánu pro duševní vlastnictví z listopadu 2020. V oblasti průmyslového vlastnictví se zejména věnovala revizi unijní legislativy týkající se průmyslových vzorů Společenství a možnosti zavedení ochrany k zeměpisným označením pro nezemědělské výrobky. V průběhu roku byla k oběma těmto tématům zveřejněna hodnotící zpráva a zahájeno vypracování předběžné dopadové studie, proběhly rovněž veřejné konzultace. Komise rovněž věnovala pozornost podpoře intenzivnějšího využívání duševního vlastnictví především malými a středními podniky v EU.

ÚřadWIPO.se

během roku 2021 zastupovali zájmy ČR při zasedáních EPO. Předseda ÚPV byl v říjnu 2021 podruhé zvolen předsedou Správní rady EPO na období

V roce 2021 pokračovala dvoustranná spolupráce Úřadu s EUIPO založená na ročním kooperačním plánu. Zaměřila se na zkvalitnění poskytování informací o možnostech ochrany ochranných známek a průmyslových vzorů na úrovni EU, harmonizaci praxe národních úřadů, pořádání vzdělávacích akcí pro široké spektrum posluchačů, součinnost s orgány státní správy a v neposlední řadě na vyhledávácí nástroje a databáze. Přestože některé aktivity byly ovlivněny pandemií covid-19, podařilo se dosáhnout smluvených cílů a většiny klíčových ukazatelů.

Vstupu dohody v platnost bude v souladu s Protokolem o prozatímním provádění předcházet období prozatímního provádění některých ustanovení dohody, díky němuž bude možné dokončit přípravy na zahájení provozu soudu. Pro vstup protokolu v platnost je zapotřebí, aby 13 členských států, včetně 3 členských států, jejichž ratifikace je požadována pro vstup dohody v platnost, ratifikovalo protokol nebo jinak prohlásilo, že jsou jím vázány. Požadovaného počtu již bylo dosaženo a po uložení třinácté listiny bude období prozatímního provádění zahájeno. Trvat by mělo nejméně 8 měsíců, takže je předpoklad, že UPCA vstoupí v platnost ke konci roku 2022. Ke stejnému datu budou použitelná i obě nařízení týkající se evropského patentu s jednotným účinkem.1

duševní vlastnictví, zejména reforma systémů ochrany průmyslových vzorů a možnost zavedení ochrany zeměpisných označení pro nezemědělské výrobky v EU nebo podpora malých a středních podniků ve využívání duševního vlastnictví. Během jara pracovní skupina projednávala závěry Rady EU k politice duševního vlastnictví přijaté v květnu 2021. Na zasedáních pracovní skupiny probíhaly rovněž koordinace výborů a pracovních skupin

Předmětem diskusí v rámci zasedání pracovní skupiny byla především témata plynoucí z Akčního plánu pro

Zástupciprvek.Úřadu

Úřad pokračoval ve spolupráci s EUIPO v projektu, jehož smyslem je odhalit, zda slovní prvek obsažený v přihlášce ochranné známky EU nemá v některém z jazyků členských zemí význam, který by bránil jejímu zápisu. V roce 2021 prošlo kontrolou téměř 183 tisíc nově příchozích přihlášek ochranných známek EU obsahujících libovolný slovní

prohlášeny za nepřípustné a 12. 8. 2021 vyslovil německý prezident svůj souhlas s ratifikací. Uložení německé ratifikační listiny k UPCA u Generálního sekretariátu Rady EU spustí odpočet pro vstup celého jednotného patentového systému do provozu. K uložení proto nedojde okamžitě, ale až ke konci období prozatímního provádění UPCA, aby bylo možné dokončit přípravné práce na zřízení Jednotného patentového soudu ke dni vstupu dohody v platnost.

aktivně podílí na řadě projektů EUIPO zaměřených na harmonizaci činnosti národních úřadů průmyslového vlastnictví a systému ochranných známek EU a průmyslových vzorů Společenství. Tyto projekty míří zejména na kvalitu služeb, poskytování informací uživatelům a zvyšování povědomí o významu právní ochrany ochranných známek a průmyslových vzorů.

ČLÁNKY

Úřad vydal české znění Úmluvy o udělování evropských patentů včetně konsolidovaného znění jejího prováděcího předpisu a jednacích řádů stížnostních senátů a Velkého stížnostního senátu EPÚ. Jednací řád umožňuje účastníkovi a národním soudům požádat o zrychlení řízení z důvodu řízení o porušení práv či jednání o licenci a od 1. 4. 2021 umožňuje ústní jednání prostřednictvím videokonference, což bylo zavedeno v reakci na pandemii covid-19. Od června 2021 bylo zahájeno doručování oznámení stranám elektronickým mailboxem. Na konci roku byl přijat nový Etický kodex pro členy stížnostních senátů EPÚ s účinností od 1. 7. 2022.

Správní rada EPO schválila novou koncepci Evropské patentové akademie (EPA) po konzultacích EPÚ se členskými státy. Jejím cílem je, aby EPA poskytovala více kvalitnějších vzdělávacích, digitalizovaných a certifikovaných programů na základě spolupráce s dalšími vzdělávacími a školícími institucemi v oblasti IP a aby spolupracovala s výzkumnými organizacemi a univerzitami v oblasti IP.

tří let. V průběhu roku řídil zasedání Správní rady a jejího představenstva. Další představitelé Úřadu se účastnili jednání Výboru pro rozpočet a finance, Výboru pro technickou a provozní podporu, Výboru pro patentové právo a Užšího výboru, který připravuje implementaci evropského patentu s jednotným účinkem, jež se očekává v průběhu roku 2022. V rámci spolupráce v oblasti IT měl v roce 2021 Úřad své zástupce ve třech pracovních skupinách: Data Quality, Cooperative Patent Classification a Co-operation Search. Cílem posledně jmenované pracovní skupiny je vytvoření a implementace společného rešeršního nástroje (Common Search Tool), který nahradí dosud používaný systém Epoque. Na podzim 2021 tento rešeršní systém vstoupil do pilotní fáze, přičemž ÚPV je jedním z osmi úřadů, jehož průzkumoví pracovníci systém testují, provádějí v něm rešerše na novost a mají možnost vznášet připomínky a návrhy na jeho úpravy.

Počátkem října 2021 se zástupci Úřadu zúčastnili 62. zasedání valného shromáždění členských států WIPO, na němž byl především schválen program a rozpočet na roky 2022 až 2023. Zástupci Úřadu se zúčastnili i dalších zasedání výborů, pracovních skupin a dalších útvarů v rámci WIPO, která během roku 2021 proběhla.

V reakci na pandemii EPÚ zveřejnil internetovou platformu „Fighting coronavirus“, která pomáhá identifikovat příslušné dokumenty z relevantních oblastí techniky. Rovněž vydal rešeršní strategie pro vyhledání technologií, které by mohly snižovat šíření infekce, a to v oblastech nových materiálů, zařízení, senzorů, smartphonů a jejích aplikací apod. Již dříve Správní rada schválila změny Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů, kterými se od 1. 1. 2021 umožnilo provádět při řízení dokazování v podobě ústní výpovědi formou videokonference. V rámci pilotního projektu je od ledna 2021 do března 2022 možné využít možnost videokonference pro ústní jednání v řízení o odporu.

V oblasti regionální spolupráce se v květnu uskutečnila online setkání předsedů úřadů průmyslového vlastnictví států Visegrádské skupiny za přítomnosti předsedů dalších úřadů z Chorvatska, Rakouska, Rumunska a Slovinska. Předsedové se informovali o aktuálním dění ve svých úřadech, sdíleli zkušenosti týkající se pandemie covid-19 a koordinovali postup v otázkách spolupráce s EUIPO, EPÚ a WIPO.

8 upv.gov.cz

Zástupci Úřadu se v červnu a prosinci 2021 účastnili online zasedání správní rady VPI. Mimo jiné byl schválen rozpočet VPI a pracovní program správní rady. Začátkem července proběhla odborná online konference u příležitosti oslavy 5. výročí provozu VPI. Na konferenci vystoupili přední odborníci na duševní vlastnictví ze zemí Visegrádské skupiny.

Pokračovala práce na sbližování praxí národních patentových úřadů členských států a praxe EPÚ ve dvou dalších oblastech: datum vzniku práva přednosti a navrácení práv. Následujícími tématy konvergence praxe patentových úřadů bude navrhování a struktura patentových nároků a průzkumová praxe u vynálezů uskutečněných počítačem a umělé inteligence.

Úřad pokračoval v plnění závazků vyplývajících pro oblast ochrany průmyslového vlastnictví z členství ČR ve WIPO a z mnohostranných mezinárodních smluv, jichž je ČR smluvní stranou a které jsou spravovány touto mezinárodní organizací.

materiály a hry ke stažení s tématem duševního vlastnictví a průmyslových práv.

Všechny přímé i nepřímé nákladové faktory jsou identifikovány a vyjádřeny v peněžních jednotkách.

2021 pokračoval v odborné a pedagogické spolupráci s vysokými školami. Vedle pedagogické dokumentace nabízí možnost školit učitele, uspořádat přednášky a diskusní semináře pro studenty. Vzhledem k pandemické situaci se většina těchto aktivit v roce 2021 odehrála v online prostředí. Přednášky byly realizovány např. pro studenty Vysoké školy ekonomické, Vysoké školy chemicko-technologické, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, či Technické univerzity Liberec.

Tato dělá dobřeJak se to dá pokazit

nákladůSnižování

Bez expertizy a zavedení vhodných nástrojů a procesů se nic hmatatelného nestane.

Snížení rizika prostřednictvím efektivní kontroly nákladů a alokace rizika v dodavatelském řetězci. Transparentní vyjednávání o změnách.

Oportunismus a silový přístup. Použít na nevhodné nákupní kategorie.

U příležitosti Světového dne duševního vlastnictví 26. 4. 2021 Úřad připravil zvláštní internetovou stránku, na které mohli návštěvníci zhlédnout představení Úžasného divadla fyziky o uplatnění fyzikálních jevů ve známých vynálezech, výstavu Čeští vědci a jejich vynálezy poskytnutou Akademií věd nebo navštívit webináře: Úvod do problematiky duševního vlastnictví a Databáze průmyslověprávních informací. Na stránce nechyběla ani videa věnovaná jednotlivým druhům průmyslových práv,

V červnu/2023

2021 se v Úřadu uskutečnilo bilaterální pracovní jednání na nejvyšší úrovni s Úřadem průmyslového vlastnictví Slovenské republiky. Tématem jednání byly např. možnosti spolupráce v oblasti podpory ochrany a propagace průmyslového vlastnictví na národní a mezinárodní

spoluprácepartnerskéRozvoj

procesyinterníEfektivnějšía externí

I v roce 2021 se Úřad zúčastnil Vědafestu (dříve Festival vědy), který se zaměřuje na studenty a žáky středních a základních škol a snaží se podpořit jejich zájem o vědu, techniku a studium technických oborů. Každoročně jej pořádá Dům dětí a mládeže hl. m. Prahy, České vysoké učení technické a Vysoká škola chemicko-technologická. Akce se konala online i prezenční formou.

Ochota zlepšovat sdílené procesy, efektivnější vytváření a využití zdrojů. Transparentní nastavení standardů a cílů.

Nástroj na snížení ceny ne-nákladů. Zůstává úzce zaměřeno na interní analýzy a nezohledňuje perspektivu dodavatelského řetězce.

Lepší řízení rizika

Zvýšit riziko celého dodavatelského řetězce zatajováním potřebných informací nebo nevhodnou alokací rizika.

tabulka je pouze pro představu barevného schematu PřínosKdyž se to

Dlouhodobá spolupráce založená na vzájemné důvěře a férovém dělení přínosů. Efektivní monitoring běžných dodavatelů.

Téměř 500 posluchačů z řad podnikatelů, pracovníků výzkumu a vývoje a studentů navštívilo některý ze seminářů, které Úřad uspořádal ve svém sídle nebo online. Témat byla celá řada, od úvodu do problematiky průmyslových práv a objasnění jednotlivých institutů průmyslověprávní ochrany, přes ukázky databází a praktických cvičení práce s nimi, až po mimosoudní řešení sporů a finanční podpory pro malé a střední podniky. Zaměstnanci Úřadu přednášeli na seminářích organizovaných vysokými školami, knihovnami, Celní správou, různými asociacemi a profesními organizacemi i vzdělávacími agenturami. Celkem bylo zaměstnanci Úřadu za rok 2021 realizováno téměř 100 přednášek. Zástupci Úřadu také poskytli několik rozhovorů pro média.

upv.gov.cz ČLÁNKY 9 1

Úřadúrovni.v roce

Počet uživatelů, kteří označili na Facebooku profil Úřadu symbolem „To se mi líbí“ vzrostl v roce 2021 na 667. Největší pozitivní ohlas zaznamenal příspěvek připomínající Světový den duševního vlastnictví a odkazující na k této příležitosti Úřadem speciálně vytvořenou mikrostránku. Největší dosah pak zaznamenal příspěvek upozorňující na možnost získat slevu u poplatků za přihlášku ochranné známky či průmyslového vzoru nebo na využití služby IP scan.

procesyinterníEfektivnějšía externí

Lepší řízení rizika

PřínosKdyž se to dělá dobřeJak se to dá pokazit

Dlouhodobá spolupráce založená na vzájemné důvěře a férovém dělení přínosů. Efektivní monitoring běžných dodavatelů.

V březnu 2021 byla spuštěna nová podoba webových stránek, která nahradila předchozí verzi, jež byla v provozu 13 let. Stránky byly zároveň převedeny na novou doménu upv.gov.cz. Nové webové stránky vycházejí z konceptu Design systém gov.cz doporučovaného Ministerstvem vnitra pro webové prezentace orgánů veřejné správy. Při tvorbě stránek byly použity současné moderní webové technologie, stránky jsou optimalizovány pro všechny typy mobilních zařízení a splňují pravidla přístupnosti. Velký důraz byl kladen na snadnou orientaci na stránkách, v tomto smyslu byla upravena i obsahová struktura. V souladu s novelou zákona o elektronických komunikacích byl upraven způsob nastavení souhlasů uživatele se zpracováním cookies.

Ochota zlepšovat sdílené procesy, efektivnější vytváření a využití zdrojů. Transparentní nastavení standardů a cílů.

ČLÁNKY

Nejsledovanější příspěvek twitterového účtu ÚPV za rok 2021 se týkal nasazení nového webu Úřadu.

Všechny přímé i nepřímé nákladové faktory jsou identifikovány a vyjádřeny v peněžních jednotkách.

nákladůSnižování

10 upv.gov.cz

S cílem podpořit snahu o zvyšování povědomí veřejnosti o ochraně průmyslového vlastnictví Úřad v roce 2021 pokračoval ve vydávání časopisu Průmyslové vlastnictví v tištěné i elektronické verzi. Elektronická verze je k dispozici zdarma na webových stránkách Úřadu.

Coby nástroj neformální komunikace s veřejností využívá Úřad sociální sítě Facebook, Twitter, YouTube a LinkedIn.

Snížení rizika prostřednictvím efektivní kontroly nákladů a alokace rizika v dodavatelském řetězci. Transparentní vyjednávání o změnách.

Tato tabulka je pouze pro představu barevného schematu

Úřad pokračoval v organizaci dvouletého specializačního studia průmyslových práv. Studium v roce 2021 závěrečnými zkouškami a obhajobou závěrečné odborné práce ukončilo 20 posluchačů. Ve školním roce 2021/2022 studium zahájilo 24 nových posluchačů a 18 posluchačů pokračuje ve studiu druhého ročníku.

Na síti LinkedIn byl nejsledovanějším příspěvkem Úřadu

Jednou z efektivních forem, kterými Úřad představuje systém ochrany průmyslových práv a svoji práci, je účast na výstavách a veletrzích. Z veletrhů pořádaných v roce 2021 jsme se zúčastnili akcí Střechy Praha, For Interior 2021 a Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.

Oportunismus a silový přístup. Použít na nevhodné nákupní kategorie.

Bez expertizy a zavedení vhodných nástrojů a procesů se nic hmatatelného nestane.

Nástroj na snížení ceny ne-nákladů. Zůstává úzce zaměřeno na interní analýzy a nezohledňuje perspektivu dodavatelského řetězce.

spoluprácepartnerskéRozvoj

Zvýšit riziko celého dodavatelského řetězce zatajováním potřebných informací nebo nevhodnou alokací rizika.

příspěvek/2023

Pokračuje spolupráce na projektu TMview, jehož cílem je poskytovat uživatelům zdarma přístup k informacím o ochranných známkách platných na území EU prostřednictvím jednotného rešeršního rozhraní. Vedle ČR a ostatních členských států EU na projektu spolupracují WIPO a další státy a regionální organizace, jako USA, Japonsko, Korea, Mexiko, Rusko či Turecko. Ke konci roku 2021 obsahovala

I navzdory snadné dostupnosti informací na internetu se služby poskytované Úřadem prostřednictvím informačního střediska a studovny pro veřejnost nepřestávají těšit

upv.gov.cz ČLÁNKY 11 1

připomínající online seminář „IP for you“ pořádaný ve spolupráci s EUIPO.

Úřad, stejně jako většina zahraničních patentových a známkových úřadů i mezinárodních či regionálních organizací působících v oblasti průmyslového vlastnictví, upřednostňuje publikaci průmyslověprávních i dalších dokumentů výhradně online. Patentové a známkové dokumenty jsou volně dohledatelné a přístupné na webových stránkách příslušných úřadů, nebo prostřednictvím globálních databází jako Espacenet spravovaný EPÚ, Patentscope či Madrid Monitor budovaný WIPO a databází eSearch Plus, TMview a DesignView vytvářených EUIPO.

Od roku 2019 jsou v provozu nové národní databáze průmyslověprávních informací. Snahou Úřadu je zpřístupňovat veřejnosti informace o průmyslových právech účinných na území ČR prostřednictvím moderních rešeršních nástrojů. Hlavní charakteristikou nových rozhraní jsou především dynamické rešeršní formuláře, jejichž prostřednictvím si uživatel může nastavit kritéria, podle kterých chce vyhledávat. Další charakteristikou jsou tzv. autentizované služby umožňující s databázemi pracovat buď jako registrovaný, nebo jako neregistrovaný uživatel. Stávající uživatelé ePortálu mohou se svými přihlašovacími údaji přistupovat do rešeršních databází jako registrovaní uživatelé, nově registrovaní získají přístup do obou aplikací. Na vývoji a vylepšování těchto databází se však stále pracuje. Databáze byly upraveny tak, aby vyhovovaly potřebám pro responzivní zobrazování a mohly tak být využívány na mobilních zařízeních. K nejnovějším funkcionalitám pro registrované uživatele patří monitorovací funkce, jejímž prostřednictvím si mohou nastavit sledování rešeršních dotazů a spisů.

Na účet Úřadu na YouTube bylo v loňském roce nahráno video pojednávající o historii Úřadu a historii průmyslového vlastnictví v ČR. Na účtu je tak nyní k dispozici celkem 9 videí. Spolu s šesticí videí na YouTube kanále Businessinfo.cz, na které náš účet odkazuje a v nichž účinkují zaměstnanci Úřadu, videa dohromady zaznamenala přes 8,8 tisíc zhlédnutí.

zájmu uživatelů. Služby studovny během roku 2021 využilo 331 návštěvníků. Zaměstnanci v informačním středisku odpovídali na dotazy související s ochranou průmyslového vlastnictví, poskytovali všeobecné informace o jednotlivých institutech průmyslových práv, formálních požadavcích na přihlášky či okolnostech řízení o těchto přihláškách, o správních poplatcích, provádění rešerší a podávání přihlášek prostřednictvím ePortálu. Formou telefonického hovoru nebo během osobních konzultací byly v roce 2021 poskytnuty informace 6 634 zájemcům. V rámci elektronické služby Helpdesk bylo ve stejném roce zodpovězeno 737 dotazů. S využitím různých informačních pramenů pořídila studovna více než 1 600 kopií a tisků pro potřeby uživatelů z řad veřejnosti. Na základě objednávek kopií dokumentů a v rámci služby sledování stavu techniky bylo poštou rozesláno 8 589 kusů patentových dokumentů. Úřad obdržel ze strany státních orgánů, soudů, policie, exekutorů, insolvenčních správců a likvidátorů 1 453 žádostí o rešerši průmyslových práv.

„V roce 2021 bylo v rámci opravných řízení přezkoumáno 281 rozhodnutí vydaných v prvém stupni správního řízení. Podáno bylo 265 opravných prostředků.“

Snížení rizika prostřednictvím efektivní kontroly nákladů a alokace rizika v dodavatelském řetězci. Transparentní vyjednávání o změnách.

celkem 58 480 elektronických podání. Aplikací ePortál bylo přijato a zpracováno 26 654 přihlášek a ostatních podání k řízení o ochraně průmyslových práv. Podání podepsané kvalifikovaným certifikátem (tj. elektronickým podpisem) Úřad přijal 8 150. Elektronicky podaných přihlášek a žádostí bez elektronického podpisu Úřad obdržel celkem 4 291. Do datové schránky Úřadu bylo přijato 19 385 zpráv. Z uvedené statistiky vyplývá, že stále nejoblíbenějším způsobem

tabulka je pouze pro představu barevného schematu PřínosKdyž

Dlouhodobá spolupráce založená na vzájemné důvěře a férovém dělení přínosů. Efektivní monitoring běžných dodavatelů.

Ochota zlepšovat sdílené procesy, efektivnější vytváření a využití zdrojů. Transparentní nastavení standardů a cílů.

12 upv.gov.cz ČLÁNKY

Nástroj na snížení ceny ne-nákladů. Zůstává úzce zaměřeno na interní analýzy a nezohledňuje perspektivu dodavatelského řetězce.

podávání přihlášek a ostatních podání zůstává aplikace ePortál a to také díky tomu, že podání lze učinit prostřednictvím NIA (Portál národního bodu pro identifikaci a autentizaci) s možností využití slevy ze správního poplatku, dle zákona 12/2020 Sb., o právu na digitální služby. Dále následovalo doručení do datové schránky Úřadu. Pouze 7 % z celkového počtu podání bylo přijato elektronicky bez ověřeného podpisu. Do datových schránek klientů Úřad odeslal 44 763 kusů korespondence.

Bez expertizy a zavedení vhodných nástrojů a procesů se nic hmatatelného nestane.

procesyinterníEfektivnějšía externí

Všechny přímé i nepřímé nákladové faktory jsou identifikovány a vyjádřeny v peněžních jednotkách.

ÚPV je z hlediska financování jednou z kapitol státního rozpočtu. Veškeré příjmy jsou odváděny do státního rozpočtu. Státní rozpočet je zdrojem všech prostředků na činnost Úřadu. Celkové příjmy Úřadu dlouhodobě převyšují jeho výdaje. V roce 2021 dosáhly celkové příjmy Úřadu částky 303,6 mil. Kč, zatímco celkové výdaje Úřadu ve stejném období činily 202,5 mil. Kč.

Tato se to dělá dobřeJak se to dá pokazit spoluprácepartnerskéRozvoj

databáze více než 102,7 milionů ochranných známek ze 76 úřadů. Rozšířil se počet úřadů, v jejichž národních známkách je možné vyhledávat prostřednictvím nástroje pro vizuální vyhledávání. Databáze je volně dostupná na adrese: Úřadhttps://www.tmdn.org/tmview/welcome.jetakézapojendo projektuDesignView, který je zaměřen na zapsané průmyslové vzory. Databáze obsahuje kromě údajů z EUIPO, členských států EU a WIPO také záznamy o vzorech z USA, Číny, Ruska, Brazílie, Mexika či Japonska. Na konci roku obsahovala 18,4 mil. designů chráněných na různých teritoriích světa. Databáze je volně dostupná na adrese: https://www.tmdn.org/ V rocetmdsview-web/welcome2021Úřadobdržel

Oportunismus a silový přístup. Použít na nevhodné nákupní kategorie.

Lepší řízení rizika

Zvýšit riziko celého dodavatelského řetězce zatajováním potřebných informací nebo nevhodnou alokací rizika.

nákladůSnižování

JUDr. David Karabec, MPA, LL.M.

V České republice se ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi nedostatečně využívá nástrojů ochrany duševního vlastnictví, což se projevuje zejména nízkým počtem udělovaných národních a zahraničních patentů. Jedním z cílů vládní politiky v oblasti Inovační strategie České republiky 2019–2030 je proto zvýšit povědomí o ochraně duševního vlastnictví ve výrobní a aplikační sféře, a to již ve fázi výzkumu, a zvýšit využívání ochrany duševního vlastnictví zejména malými a středními podniky. Právě v oblasti ochrany duševního vlastnictví je řada problematických míst, týkajících se mimo jiné i řešení sporů a související ochrany know-how a obchodního tajemství, kdy nejsou tyto předměty duševního vlastnictví dostatečně účinně chráněny a může dojít k nenahraditelným ztrátám jejich komerčního potenciálu. Alternativní metody řešení sporů (ADR1) se v České republice používají v oblasti duševního vlastnictví (IP2) ve srovnání se zahraničím zatím nedostatečně.

Mezinárodní hodnocení České republiky se může i díky podpoře mediací v oblasti duševního vlastnictví posunout v mezinárodním hodnocení mezi země s vysokou inovační výkonností. Z mezinárodního srovnání inovačního prostředí České republiky sice vyplývá, že inovační výkonnost České republiky roste, avšak nedrží tempo s inovační výkonností EU a je mimořádně slabá v ochraně duševního vlastnictví a v investicích venture kapitálu do nových firem, zejména start-ups. Inovační strategie se proto hodlá opírat o legislativní oporu a současně o náročné cíle, které odpovídají mezinárodním požadavkům řady tzv. inovačních Scoreboard. Vycházet bude přitom ze Summary Innovation Index (SII), Global Innovation Index (GII) a Innovation Output Indicator (IOI). Podle SII je Česká republika v nejpočetnější skupině tzv. Moderate Innovators. Cílem je proto do r. 2025 dosáhnout umístění v kategorii tzv. Strong Innovators a do r. 2030 být ve vedoucí evropské skupině, tzv. Innovation Leaders. Cílem je zařadit se do r. 2025 do první desítky a do r. 2030 do první sedmičky zemí EU, a to jak v rámci GII, tak IOI. 3

upv.gov.cz 13 1/2023

3 Inovační strategie České republiky 2019–2030, str. 5 republice

Dne 5. listopadu 2021 proto vláda schválila Koncepci podpory ochrany průmyslového vlastnictví 2019–2030, která vychází ze shora uvedené Inovační strategie a s je-

Úvod

1 Alternative Dispute Resolution 2 Intellectual Property

RECENZOVANÉ ČLÁNKY Aktuálně alternativníhok podpořeřešení sporů (ADR) v oblasti ochrany duševního vlastnictví v České

Mediace je metodou rychlého a kultivovaného mimosoudního řešení konfliktů za asistence třetí neut-

Důvodová zpráva k zákonu o mediaci uvádí, že podle dostupných zdrojů jsou s mediací takové zkušenosti, že v 70 až 80 % mediovaných případů je dosaženo výsledné, pro strany přijatelné, dohody, přičemž prudký vývoj v evropských státech v oblasti mediace v netrestních věcech během posledních let ovlivňuje mj. i příslušnou terminologii, která přestává označovat mediaci jako alternativní metodu řešení konfliktů bez zásahu soudu, ale naopak se hovoří o mediaci soudu blízké (die gerichtsnahe Mediation), případně dokonce o soudně interní mediaci (die gerichtsinterne Mediation). Mediace je v zahraničí uznávaná jako důležitá metoda alternativního řešení sporů mimo standardní soudní řízení. Mediace se začala prosazovat nejprve v občanskoprávních a obchodních věcech, na přelomu 70. a 80. let pak ve větším měřítku rovněž v trestním řízení. Je velmi rozšířená v USA, ale také ve Vel-

Mediace

Mediace (z lat. mediare = „být uprostřed“) je způsob pokojného řešení sporů a konfliktů, jehož cílem je dohoda. Uplatňuje se v právu i mimo něj, zahrnuty jsou v ní nejen právní, ale vždy také psychologická či sociální specifika. V českém právním řádu je mediace zakotvena v zákoně č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o mediaci“).

5 Koncepce podpory ochrany průmyslového vlastnictví 2021–2030, opatření č. 14, str. 15

4 Koncepce podpory ochrany průmyslového vlastnictví 2021–2030, str. 4

rální strany, která vede jednání sporných stran k tvorbě vzájemně přijatelné dohody. Jedná se o neformální proces řešení konfliktů, ve kterém jsou obě strany přítomny dobrovolně. Jejím cílem je jasně formulovaná, srozumitelná a prakticky uskutečnitelná dohoda, na jejíž podobě se podílejí všichni účastníci mediačního procesu. Dohoda má vždy písemnou podobu. Zahrnuje konkrétní postupy řešení, rozdělení odpovědnosti, úkolů a sankcí za její nedodržení. Stvrzuje se podpisy stran konfliktu a mediátora. Z hlediska závazkového práva tak může dohoda nabývat charakteru právní smlouvy. Mediace má oproti soudnímu řízení nesporné výhody, díky nimž je přínosem pro její účastníky. Zároveň při mediaci dochází k odbřemenění soudů od agendy, která může být úspěšně vyřešena mimosoudně.

RECENZOVANÉ ČLÁNKY

Cílem tohoto příspěvku je proto nejen úvaha o tom, jak může alternativní řešení sporů (ADR), zejména formou mediací, v oblasti ochrany duševního vlastnictví přispět k posílení inovační výkonnosti České republiky, ale i jak může mediace a profese mediátora efektivně ovlivnit výsledek řešení sporů (konfliktů) v této oblasti a splnit očekávání jejích účastníků.

Mezi hlavní výhody mediace patří skutečnost, že: ponechává účastníkům kontrolu nad procesem řešení jejich konfliktu a podobou konečného jevýsledku; časově a ekonomicky úsporná, protože probíhá bez dlouhých čekacích lhůt a zbytečných finančních nákladů; snižuje napětí, s kterým přicházejí účastníci vytvářík mediátorovi;prostor pro případnou budoucí spolupráci; důvěrné informace uchovává mezi zúčastněnými.

jími pilíři je úzce propojena. Tato Koncepce nabízí soubor opatření, která by měla zlepšit chápání smyslu systému ochrany průmyslového vlastnictví a podpořit jeho využívání.4 Jedním z důležitých opatření, které Koncepce nabízí, je také podpora IP mediačních služeb. ÚPV v rámci tohoto opatření podpoří rozvoj mediačních služeb v ČR ve všech možných fázích sporů o průmyslové vlastnictví, tj. ve fázi správního řízení, v předžalobní fázi, ve fázi probíhajícího soudního řízení, i při nařízené mediaci soudem. V rámci správního řízení ÚPV poskytne maximální informační podporu účastníkům řízení, s cílem umožnit dohodnout se na smírném řešení mimo probíhající správní řízení. ÚPV bude sledovat aktivity v mediačním a arbitrážním centru ve WIPO i v EUIPO a případným zájemcům o jejich poskytování v ČR zajistí znalostní podporu. ÚPV bude také kontinuálně zprostředkovávat aktuální informace v tomto oboru, jakož i informace o možných dotacích na IP mediační služby poskytované z národních i unijních zdrojů. 5

14 upv.gov.cz

7 PhDr. DANA POTOČKOVÁ, MDR, Advokáti ve světě mediace [Bulletin advokacie 6/2013, s. 35]

Úspěšnost řešení konfliktních případů je tedy velmi vysoká, podle světových statistik zhruba 75%. Ze shora uvedených skutečností plyne, že využití právních znalostí a zkušeností mediátora nebo dokonce autority soudce při mediaci vede k překvapivě pozitivním výsledkům řešení konfliktů. Postavení mediátora je ve vztahu k oběma stranám vyvážené, neboť v procesu vyjednávání zajišťuje rovné postavení účastníků a pomáhá jim vidět jejich problém v širších souvislostech. V některých evropských zemích existuje velký počet advokátů-mediátorů, organizovaných mimo jiné podle jednotlivých spolkových zemí (Německo, Rakousko), přičemž existují i odlišnosti z hlediska zaměření mediací s ohledem na specifické podmínky jednotlivých zemí. Například v Norsku má mediace více než dvousetletou tradici a je zaměřená na péči o nezletilé. Klíčovou roli zde kromě psychologů a sociálních pracovníků hrají mediátoři.

upv.gov.cz 15 1

Mediace se s úspěchem využívají ve všech vyspělých zemích Evropy i USA či Austrálie nejenom k řešení rodinných sporů (rodinné mediace), ale také k řešení obchodních, justičních, bankovních nebo dokonce vládních sporů ze smluv (Spojené království). Je proto nutné zabezpečit, aby mediační činnost vykonávaly osoby, které jsou k tomu odpovídajícím způsobem vyškoleny, a mohou se tak stát adekvátními partnery soudců rozhodujících tyto spory.

a v Austrálii, kde se využívá až v 60 % sporů, především ve věcech obchodních (hospodářských), rodinných nebo ve veřejné sféře (zpravidla ochrana životního prostředí), přičemž zhruba dvě třetiny sporů se vyřeší uzavřením dohody.6

V této souvislosti je velmi důležitá otázka, jak může profese mediátora ovlivnit celý proces mediace a její výsledek . Mediátor je pouze prostředníkem, který dvěma znesvářeným stranám usnadňuje vzájemnou komunikaci a vede je k vyřešení jejich konfliktu. Mediátor při výkonu mediace není poskytovatelem právních služeb, ačkoli je k jejich poskytování jinak oprávněn, naopak poskytuje

Mediace je dle zákona o mediaci definována jako postup při řešení konfliktu za účasti jednoho nebo více zapsaných mediátorů, kteří podporují komunikaci mezi osobami na konfliktu zúčastněnými tak, aby jim pomohli dosáhnout smírného řešení jejich konfliktu uzavřením mediační dohody. Z této definice jasně vyplývá, že tu musí existovat fyzická osoba, která mediaci jako neformální proces řídí a svou aktivní činností koriguje její průběh. Zákon o mediaci zavádí institut zapsaného mediátora mimo jiné i proto, aby stát mohl adresátům této služby alespoň do jisté míry garantovat její kvalitu a úroveň. Proto na osobu, která se chce stát zapsaným mediátorem, klade jisté nároky, mezi jinými i dosažení určitého stupně vzdělání a složení zkoušky.

Zcela zásadní je tedy v procesu mediace právě osoba mediátora, její znalosti, zkušenosti, empatie, její schopnost jednat s lidmi a také schopnost udržet objektivní pohled na problém stran. Jak poměrně kriticky uvádí ve svém příspěvku do Bulletinu advokacie PhDr. Dana Potočková, MDR, „ mnoho advokátů, ale i notářů, psychologů či manažerů, se po krátkém seznámení s mediací cítí býti mediátory. Nabývají dojmu, že ve své praxi běžně působí v roli zprostředkovatelů, když asistují stranám v konfliktu při nalezení smírného řešení. „Srdcem“ mediace je vyjednávání, a není proto divu, že řada intervenčních metod se využívá i v jiných profesních kontextech. Mediace není ani terapie, ani advokátní praxe, i když zde existuje mnoho styčných ploch“.7

ké/2023Británii

6 Důvodová zpráva k zákonu č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci) spíše psychologické poradenství směřující k odstranění konfliktu. Mediátor není smluvní stranou mediační dohody, ani tuto dohodu nutně nesepisuje. Panuje však všeobecná shoda na tom, že není možné po mediátorech, kteří nemají právnické vzdělání, spravedlivě požadovat, aby nesli odpovědnost za soulad mediační dohody s platným právem. Teoreticky by bylo možné, aby tuto odpovědnost nesli mediátoři, kteří jsou současně advokáty, neboť u nich překážka chybějícího právnického vzdělání odpadá. Stanovení rozdílných podmínek pro různé skupiny mediátorů však není vhodné, a to zejména z důvodu právní jistoty stran konfliktu.

RECENZOVANÉ ČLÁNKY

souhlasem stran a při zachování nezávislosti) nejen objasnit právní stav, ale i odbornou radou pomoci hledat řešení. Jeho doporučení však musí být pro strany nezávaz-

uvedené se týká pouze tzv. zapsaných mediátorů, tedy těch, kteří jsou zapsáni v seznamu mediátorů vedených Ministerstvem spravedlnosti a podrobili se předchozí zkoušce zajišťované Ministerstvem spravedlnosti nebo Českou advokátní komorou podle zákona o advokacii8 . Právní úprava mediace v netrestních věcech podle zákona o mediaci sice přinesla do českého právního řádu novou profesi, a to zapsaného mediátora, avšak nevylučuje, aby kdokoliv jiný vykonával mediaci jako volnou živnost v režimu živnostenského zákona, tedy bez jakýchkoliv zákonných pravidel a omezení. Z tohoto důvodu je kvalifikace mediátora jednou ze skutečností, které by měl zájemce o mediaci věnovat při výběru vhodného mediátora obzvlášť velkou pozornost.

Jak dále PhDr. Patočková ve svém příspěvku uvádí, role mediátora podle zákona o mediaci je komplexnější a klade na odbornou způsobilost osob vykonávajících funkci zapsaného mediátora specifické a poměrně vysoké nároky. Při nastavování parametrů zkoušky mediátora byl brán zřetel na multidisciplinární charakter role mediátora a byla zohledněna skutečnost, že účinné vedení mediačního procesu vyžaduje nejenom nezbytné teoretické znalosti, ale zejména praktické dovednosti. Zkouška je proto koncipována tak, aby prověřila nejenom teoretické znalosti uchazeče z oblasti práva, teorie mediace, komunikace a sociální psychologie, ale zaměřuje se také na praktické dovednosti uchazeče, tj. schopnost kompetentně mediační proces řídit a účinně asistovat stranám v konfliktu v nalezení dohody.

8 Vyhláška č. 277/2012 Sb. o zkouškách a odměně mediátora 9 § 99 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

RECENZOVANÉ ČLÁNKY

Je nezbytné, aby mediátor byl schopen přistupovat ke všem stranám neutrálně, konstruktivně podporovat jejich komunikaci a svými zkušenostmi, znalostmi a osobností překonávat momenty stagnace mediačního jednání. To přispívá k důvěryhodnosti mediátorů v očích účastníků mediace. Podle § 8 zákona o mediaci je mediátor mimo jiné povinen provádět mediaci osobně, nezávisle, nestranně a s náležitou odbornou péčí; respektovat názory stran konfliktu a vytvářet podmínky pro jejich vzájemnou komunikaci a pro nalezení řešení, které zohledňuje zájmy obou stran. Mediátor nesmí ohledně konfliktu, ve kterém vede nebo vedl mediaci nebo činil kroky k přípravě mediace, poskytovat právní služby podle jiného právního předpisu, i když je jinak k jejich poskytování oprávněn. Za právní službu se nepovažuje vyjádření právního názoru mediátora v průběhu mediace na věc stran konfliktu nebo některou její dílčí otázku. Mediátor je oprávněn provádět mediaci nebo obdobnou činnost pouze za podmínek stanovených tímto zákonem, včetně povinnosti mlčenlivosti.

Shoraná.

Podpora mediací je v České republice významně podpořena zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“). Podle § 67 lze u kteréhokoli soudu, který by byl věcně příslušný k rozhodování věci, navrhnout, aby provedl pokus o smír (smírčí řízení) a, došlo-li k jeho uzavření, aby rozhodl i o jeho schválení. Soud také rozhodne o tom, zda schvaluje mediační dohodu uzavřenou podle zákona o mediaci, nejdéle do 30 dnů od zahájení smírčího řízení. Podle § 99 mohou účastníci, připouští-li to povaha věci, skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkajících se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Je-li to s ohledem na povahu věci vhodné, upozorní předseda senátu účastníky rovněž na možnost využití mediace podle zákona o mediaci.9 Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě

16 upv.gov.cz

Mediátor je tedy třetí nestrannou osobou, která nemá zájem na výsledku sporu, pouze asistuje stranám při nalezení vzájemně přijatelného řešení, aniž by spor rozhodoval. Mediátor vede mediační proces, má v něm vůdčí roli, avšak není soudce, rozhodce, nehledá viníka sporu, nemá vystupovat jako poradce (tuto roli zastávají advokáti stran). Je rozdíl mezi právní informací a právní radou. V případě evaluativní mediace může mediátor (se

Další možností alternativního řešení sporů v České republice je rozhodčí řízení. Nabízí se proto úvaha o tom, jak může rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky přispět k úplnému rozhodování sporů o duševní Rozhodčívlastnictví.soudbyl zřízen výnosem ministerstva zahraničního obchodu ze dne 27.5.1949 a působil v té době při Československé obchodní komoře. Později v roce 1980 byl jeho název změněn na Rozhodčí soud při Československé obchodní a průmyslové komoře a s účinností od 1.1.1995 došlo ke změně názvu na Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Přes uvedené změny názvu jde stále o týž soud, který si vydobyl za dobu své existence významné postavení zejména mezi evropskými rozhodčími soudy. Velké vážnosti se však těší i mimo kontinent, neboť jsou před ním rozhodovány spory subjektů z celého světa. Již od roku 1949 patří tento stálý Rozhodčí soud k nejvýznamnějším mezinárodním arbitrážním institucím a svým přístupem k moderním trendům arbitráže je v evropském i celosvětovém měřítku pozitivně vnímaným subjektem schopným transparentně a kvalitně administrovat jemu příslušné spory.10

moci usnesení pokračuje v řízení. Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku.

10 https://www.soud.cz/o-rozhodcim-soudu

Taková dohoda má v sobě potenciál zachování dobrých civilních nebo obchodních vztahů, včetně další budoucí spolupráce.

Lze tedy shrnout, že mediace mají významnou podporu při řešení sporů také soudní cestou, přičemž je vždy preferováno smírné řešení věci mezi stranami, a to i za pomoci mediátora, když předseda senátu může účastníkům řízení první setkání s mediátorem uložit. Je však nutno dodat, že praktické zkušenosti v případech nařízené mediace soudem ukazují, že účastníci řízení tyto nařízené mediace nevnímají pozitivně a často mají snahu tuto povinnost splnit pouze formálně, aniž by k mediaci skutečně došlo. To se pak pochopitelně odráží i na dalším průběhu řízení, které obvykle skončí rozhodnutím soudu ve formě rozsudku, jež ukládá jedné ze stran splnění určité povinnosti na úkor druhého účastníka řízení. Tím je založena nerovnováha, včetně možnosti exekučního vymáhání uložené povinnosti. Takové rozhodnutí z podstaty věci nemůže přinést do budoucího vztahu mezi účastníky žádná pozitivní očekávání ani budoucí spolupráci. Rozhodnutí soudu je tak plněno nedobrovolně, na rozdíl od mediační dohody, v níž se strany samy doberou (za pomoci mediátora) oboustranně přijatelné dohody.

Rozhodčí řízení

Stálý Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky působí v současné době na základě zákona č. 301/1992 Sb. České národní rady o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, jako nezávislý orgán pro rozhodování sporů nezávislými rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení. V čele tohoto stálého rozhodčího soudu (dále jen „Rozhodčí soud“) je předsednictvo jmenované představenstvy obou komor na dobu tří let Rozhodčí soud rozhoduje majetkové spory podle zvlášt-

RECENZOVANÉ ČLÁNKY

Podle § 114a OSŘ je povinností předsedy senátu připravit jednání tak, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání. Za tím účelem předseda senátu účastníky řízení kromě jiného upozorní na možnost využití mediace podle zákona o mediaci. Rovněž v přípravném jednání podle § 114c OSŘ se předseda pokusí se o smírné vyřešení věci a, je-li to účelné a vhodné, může účastníkům řízení nařídit první setkání s mediátorem podle § 100 odst. 2 OSŘ.

Z hlediska zásad řízení platí podle § 100 OSŘ, že jakmile bylo řízení zahájeno, postupuje v něm soud i bez dalších návrhů tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta. Přitom usiluje především o to, aby spor byl vyřešen smírně. Je-li to účelné a vhodné, může předseda senátu účastníkům řízení nařídit první setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu 3 hodin a přerušit řízení, nejdéle však na dobu 3 měsíců. Pokud se účastníci bez zbytečného odkladu nedohodnou na osobě mediátora, vybere jej ze seznamu vedeného ministerstvem předseda senátu. Po uplynutí 3 měsíců soud v řízení pokračuje.

soud/2023po právní

upv.gov.cz 17 1

Spory o práva k duševnímu vlastnictví mohou být metodami ADR řešeny v jakékoliv fázi sporu, tj. ve sporném řízení mezi stranami, v předžalobní fázi či při probíhajícím soudním sporu, přičemž mediace může být rovněž nařízena soudem. Cílem je snížit počet sporů v oblasti ochrany duševního vlastnictví před obecnými soudy a ochránit tak komerční potenciál know-how a technických řešení (zejména patentů) stran konfliktu. Konkrétně v oblasti ochrany duševního vlastnictví se jedná o urovnávání vysoce odborných neshod a sporů, které vznikají ve vztahu k vytváření, uplatňování a hodnocení předmětů duševního vlastnictví, zejména ve věcech vynálezů, průmyslových vzorů, užitných vzorů, zlepšovacích návrhů, výrobních a provozních zkušeností (know-how), nekalé soutěže, ochranných známek, označení původu zboží, programů pro počítače a ostatních předmětů autorskoprávní ochrany a práv příbuzných.

11 Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů

18 upv.gov.cz

ního zákona11. Způsob řízení a rozhodování, způsob jmenování rozhodců, jejich počet, organizační uspořádání rozhodčího soudu, sazebník odměn rozhodců, pravidla o nákladech řízení a další otázky související s činností rozhodčího soudu a jejím ekonomickým zajištěním upravuje Statut a Řád rozhodčího soudu.

Přestože rozhodčí řízení přináší stranám mnoho výhod a lze v tomto řízení řešit i spory o práva k duševnímu vlastnictví, vždy se bude jednat o autoritativní rozhodnutí (nález) Rozhodčího soudu. Rozhodčí nález, podobně jako rozsudek obecného soudu, bude obvykle znamenat prohru jedné ze stran a uložení povinnosti s hrozbou jejího exekučního vymáhání. Rozhodčí nález totiž obvykle není utvářen vzájemnou dohodou stran (nedojde-li ke smíru), strany se rozhodčího řízení neúčastní dobrovolně, ani nemohou od řízení dobrovolně upustit (žalovaná strana). Vzhledem k těmto skutečnostem je zřejmé, že ani rozhodčí řízení, kromě neveřejnosti jednání, nepřináší účastníkům sporu srovnatelné výhody jako mediace, jak je uvedeno níže.

RECENZOVANÉ ČLÁNKY

Rozhodčí soud tedy může řešit i spory v oblasti duševního vlastnictví. Výhodou rozhodčího řízení je jeho rychlost, např. on-line ve sporech o doménová jména, a skutečnost, že jde v zásadě o jednoinstanční řízení, v němž rozhoduje jeden nebo tři rozhodci podle volby stran sporu. Na základě provedeného rozhodčího řízení pak Rozhodčí soud vydává rozhodčí nález podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Doručením rozhodčího nálezu stranám sporu nabývá tento rozhodčí nález právní moci a stává se vykonatelným. Důležité je v této souvislosti zmínit, že rozhodčí nález Rozhodčího soudu je i mezinárodně vykonatelný, a to na základě Newyorské úmluvy. Rozhodčí nález je tedy plnohodnotným exekučním titulem využitelným pro zahájení exekučního řízení podle platných právních předpisů v případě, že povinná strana rozhodnutí (nález) Rozhodčího soudu dobrovolně nesplní.

Rozhodčí řízení v České republice je upraveno zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1.1.1995. Do té doby platil pro oblast rozhodčího řízení zákon č. 98/1963 Sb., podle něhož bylo možné rozhodovat pouze spory z mezinárodního obchodního styku. Současná právní úprava umožňuje rozhodovat v rozhodčím řízení všechny majetkové spory mezi stranami, s výjimkou sporů ze smluv, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel, sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu nebo o nichž to stanoví zvláštní zákon. Rozhodčí soud je také oprávněn řešit v rozhodčím řízení úhradové spory ve zdravotnictví, kde působí jako nezávislý rozhodčí orgán, a to bez přímé vazby na výkonnou moc, poskytovatele zdravotní péče nebo zdravotní fondy.

Výhody mediace v oblasti IP

Mediace má oproti soudnímu řízení nesporné výhody, díky nimž jsou přínosem pro její účastníky. Mezi hlavní výhody mediace patří skutečnost, že ponechává účastníkům kontrolu nad procesem řešení jejich konfliktu a podobou konečného výsledku; je časově a ekonomicky úsporná, protože probíhá bez dlouhých čekacích lhůt a zbytečných finančních nákladů; snižuje napětí, s kterým přicházejí účastníci k mediátorovi, a vytváří prostor pro případnou budoucí spolupráci; důvěrné informace uchovává mezi zúčastněnými, včetně jejich advokátů.

mediace od běžného soudního projednávání věci je důvěrnost (povinnost mlčenlivosti) a  neveřejnost mediačního řízení. Právě vyloučení veřejnosti a uzavřená smlouva o provedení mediace s doložkou mlčenlivosti pro všechny její účastníky, včetně mediátora a právních zástupců stran, poskytuje záruky ochrany vědomostního potenciálu stran konfliktu.

upv.gov.cz 19 1

V případě, že je mediace vedena podle zákona o mediaci, staví se také běh promlčecích lhůt , což může být významné právě v případech sporů v oblasti ochrany duševního vlastnictví, kde soudní řešení nemusí přinést očekávaný výsledek, v dané věci je nejednoznačný výklad práva, hrozí vysoké náklady na vedení sporu, existuje časová či ekonomická tíseň stran nebo spor je příliš komplexní. V případě ochrany duševního vlastnictví připadají v úvahu všechny tyto aspekty, pro které je mediace nanejvýše vhodná, přičemž je třeba opětovně zdůraznit neveřejnost jednání a důraz na soukromí, neboť

Zásadnířešení.odlišností

v těchto věcech, zejména patentových, může jejich zveřejněním dojít k nenahraditelné ztrátě jejich komerčního Jepotenciálu.všakzřejmé, že výběru mediátora musí strany věnovat velkou pozornost a je v jejich zájmu přihlédnout k profesnímu zaměření mediátora a k jeho zkušenostem v daném oboru. Jeho zkušenosti, znalosti i osobnost může mít zásadní význam pro výsledek mediace, a tím i pro splnění očekávání účastníků mediace. Mediátor podporuje schopnosti účastníků urovnat konflikt vlastními silami, jeho úkolem není daný problém posuzovat či hodnotit, ani rozhodovat o konkrétní podobě jeho řešení. Postavení mediátora musí být proto ve vztahu k oběma stranám konfliktu vyvážené, mediátor musí mediaci vykonávat osobně, nezávisle, nestranně a s náležitou odbornou péčí.

Domnívám se, že pokud účastníci od mediátora očekávají, že do mediačního procesu zapojí všechny své odborné znalosti, dovednosti a zkušenosti, není nezbytně nutné, aby byl mediátor současně advokátem nebo patentovým zástupcem (může být někdy nevýhodou). Je ale nezbytně nutné, aby mediátor byl dostatečně kvalifikovaným a zkušeným vést mediační proces. Výhodou může být např. jeho profese, díky níž může (při evaluativní mediaci) stranám efektivně pomoci najít řešení jejich sporu. Pokud jde o mediační styl, domnívám se, že tento je právě ovlivněn profesním zaměřením mediátorů. Mediátoři, kteří jsou humanitně vzdělaní, budou spíše inklinovat k facilitativním mediacím, jež budou lépe korespondovat s jejich vzděláním např. v oblasti psycholo-

RECENZOVANÉ ČLÁNKY

V případě/2023

běžného soudního řízení hrozí prolomení ochrany obchodního tajemství, ale také ohrožení reputační pověsti stran sporu, neboť soudní řízení je zásadně veřejné. Je sice možné na základě § 116 OSŘ požádat soud, aby veřejnost byla pro celé jednání nebo pro jeho část vyloučena, pokud by veřejné projednání věci ohrozilo tajnost utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem, obchodní tajemství nebo důležitý zájem účastníků v této oblasti, avšak nelze spoléhat na to, že soud takové žádosti vždy vyhoví. O vyloučení veřejnosti soud rozhoduje usnesením, odvolání není přípustné. Problém je v tom, že soud bude vždy zvažovat, zda zájem na veřejném projednání převáží nad potřebou utajení. To platí i v případě obchodního tajemství, kdy tvrzený důležitý zájem na vyloučení veřejnosti musí být účastníkem osvědčen. A to není obvykle vůbec jednoduché, nehledě na možnost vyzrazení obchodního tajemství již při jeho samotném osvědčování. Stejný problém může nastat při svědecké výpovědi předvolaných svědků, kteří mohou utajované skutečnosti při své výpovědi nechtěně zveřejnit (obvykle pracovníci výzkumu a vývoje). V těchto situacích může dojít k výraznému ohrožení komerčního potenciálu dosažených výsledků výzkumu a vývoje, obchodního tajemství i možné patentovatelnosti technických

Je však žádoucí, aby mediátor byl nejen odborně kvalifikovaný, ale i profesně zkušený, což může účastníkům mediace výrazně pomoci se orientovat v procesu mediace a při urovnání jejich sporu. Mediátor může v rámci evaluativní mediace pomoci (za souhlasu obou stran a při zachování nezávislosti) svoji odbornou radou. V takovém případě může být postup mediátora aktivnější, rozhodnější a pomáhá účastníkům hledat řešení. V oblasti ochrany duševního vlastnictví lze jednoznačně spatřovat přínos profese mediátora a jeho mediačního stylu, jež mohou významně pomoci účastníkům efektivně vyřešit jejich konflikt. To platí zejména v případech, kdy strany nejsou schopny vyjednávat a jejich vzájemné vztahy jsou vyhrocené.

Odborné i profesní předpoklady mediátora v oblasti ochrany duševního vlastnictví mohou být přitom významnou pomocí pro účastníky sporu. Mediace má nezastupitelnou úlohu zejména v případech, kdy strany nejsou schopny vyjednávat, jejich vzájemné vztahy jsou vyhrocené, soudní řešení nemusí přinést očekávaný výsledek, v dané věci je nejednoznačný výklad práva, hrozí vysoké náklady na vedení sporu, existuje časová či ekonomická tíseň stran nebo je spor příliš komplexní. V případě ochrany duševního vlastnictví připadají v úvahu všechny tyto aspekty, pro které je mediace nanejvýše vhodná. Přitom je třeba zdůraznit zejména neveřejnost jednání a důraz na soukromí, neboť v těchto věcech, zejména patentových, může jejich zveřejněním dojít k nenahraditelné ztrátě jejich komerčního potenciálu. Soudní řešení sporu by mělo být proto poslední možností, jak spor mezi stranami vyřešit.

RECENZOVANÉ ČLÁNKY

Jsem rovněž toho názoru, že právě tento typ evaluativní mediace a profesně kvalitně vybavení mediátoři mohou významně pomoci k rozšíření mediace v nejrůznějších oborech, a přispět tak k častějšímu využívání tohoto alternativního řešení sporů. Soud by měl být skutečně tou poslední možností, jak spor mezi stranami vyřešit. Při výběru mediátora lze proto jen doporučit, aby strany konfliktu zvážily, k jakému mediačnímu stylu vybraný mediátor inklinuje a jaké je jeho profesní zázemí, znalosti a zkušenosti. A to platí v případě rozhodování sporů v oblasti ochrany duševního vlastnictví dvojnásobně.

gie. Naproti tomu odborníci z řad právníků, ekonomů či technických profesí budou podle mého názoru spíše inklinovat k evaluativnímu mediačnímu stylu, kde mohou své odborné znalosti nejlépe uplatnit.

20 upv.gov.cz

Závěr

V České republice se ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi využívá nástrojů ochrany duševního vlastnictví zatím nedostatečně. To samé platí i pro alternativní metody řešení sporů (ADR) v oblasti duševního vlastnictví, zejména formou mediací. V této oblasti přitom vznikají vysoce odborné spory vztahující se k vytváření a ohodnocení předmětů duševního vlastnictví a uplatňování práv k těmto předmětům, zejména ve věcech vynálezů, průmyslových vzorů, užitných vzorů, zlepšovacích návrhů, výrobních a provozních zkušeností (know-how), nekalé soutěže, ochranných známek, označení původu, autorských děl a ostatních předmětů autorskoprávní ochrany a práv souvisejících s právem autorským. Je vhodné, aby řešení takových sporů probíhalo za účasti mediátorů, kteří jsou specializováni na oblast duševního vlastnictví, a kteří jsou schopni kvalifikovaně podporovat komunikaci mezi osobami zúčastněnými na sporu tak, aby jim pomohli dosáhnout smírného řešení sporu uzavřením mediační dohody.

Velkým tématem je nepochybně otázka vlivu mediátora na rozhodování stran při evaluativní mediaci. Jsem toho názoru, že kvalifikovaný, zkušený a nezávislý evaluativní mediátor je schopen stranám předložit např. odhad pravděpodobného soudního rozhodnutí jejich sporu nebo připravit několik návrhů na řešení sporu mezi stranami, aniž by ohrozil mediační proces, zejména z hlediska jeho nezávislosti. Vycházím z toho, že přímá účast sporných stran je preferována (aniž by vylučovala aktivní účast jejich právních zástupců), přičemž s poskytnutím právní rady či doporučením musí souhlasit obě strany a takové doporučení mediátora je nezávazné. Kvalifikovaný mediátor si je jistě vědom důsledků svého zásahu na konečné rozhodování stran a předejte tomu tím, že bude vždy „nad stranami“, tedy nezávislý, a účastníky mediace o tomto postupu řádně a včas poučí.

Ochrana duševního vlastnictví má za cíl umožnit vynálezci nebo tvůrci získávat oprávněný zisk ze svého vynálezu nebo ze svého díla. Právní úprava autorských práv a průmyslových práv (včetně know-how a obchodního tajemství), jakož i mezinárodní smlouvy a směrnice Evropské unie jsou účinným prostředkem proti padělání, pirátství a porušování práv k duševnímu vlastnictví. Je ovšem zapotřebí umět tento systém ochrany duševního vlastnictví využívat nejméně tak úspěšně, jak to činí jiné ekonomicky vyspělé země. Tento systém brání narušování hospodářské soutěže a pomáhá vytvářet férové podnikatelské prostředí, čímž podporuje inovace, investice a konkurenceschopnost. V této souvislosti je ochrana duševního vlastnictví vnímána jako základní předpoklad úspěchu každé ekonomiky a efektivní řešení sporů prostřednictvím mediací v této oblasti může významně pomoci České republice zařadit se mezi inovační lídry Evropy a stát se zemí technologické budoucnosti.

Jedná se o:

Na základě rozhodnutí správní rady EPO dojde s účinností od 1. dubna 2020 k paušálnímu zvýšení poplatků o cca 3%, s výjimkou poplatku za mezinárodní rešerši a poplatku za mezinárodní předběžný průzkum, které zůstávají beze změny.

Přihlašovací poplatek

(i) pokud je evropská patentová přihláška, nebo pokud je požadován, její překlad (čl.14(2) EPC) podána online ve formátu XML, nebo v případě mezinárodní přihlášky, pokud jsou ve lhůtě 31 měsíců (Pr. 159(1)) formulář pro vstup do evropské fáze (EPO Form 1200) a mezinárodní přihláška nebo, pokud je požadován, její překlad (Pr. 159(1)(a) EPC) a veškeré změny pro řízení v evropské fázi (Pr. 159(1)(b) EPC) podány online ve formátu XML 100 EUR

Dodatečný poplatek u evropské patentové přihlášky obsahující více jak 35 stran (strany obsahující sekvenční protokol se nepočítají( (Pr. 38 odst. 2 EPC ........ 16 EUR (za 36. a každou další stranu.

poplatek za vyloučenou přihlášku čtvrté generace 680 EUR poplatek za vyloučenou přihlášky páté a každé další generace 910 EUR

Poplatek za rešerši za evropskou či doplňkovou evropskou rešerši na přihlášku podanou po 1. červenci 2005 (čl. 78, odst. 2, Pr. 62, Pr. 64 odst. 1, čl. 153 odst. 7, Pr. 164 odst. 1 a 2 1390 EUR za mezinárodní rešerši (Pr. 16.1 PCT a Pr. 158(1) EPC) 1775 EUR za doplňkovou mezinárodní rešerši (Pr. 45bis.3(a)PCT) 1775 EUR

(ii) pokud jsou dokumenty podle položky (1)(i) podány online, ale některý z nich je podán v jiném než XML formátu ....................... 130 EUR (iii) ve všech ostatních případech 270 EUR

Poplatek za (paušální) určení jednoho či více smluvních států (čl 79 odst. 2 EPC) u přihlášky podané po 1. dubnu 2009 630 EUR

upv.gov.cz 21 1/2023 AKTUALITY

Dodatečný poplatek v případě podání přihlášky vyloučené z dřívější přihlášky, která je sama již vyloučenou přihláškou (Pr. 38 odst. 4 EPC) poplatek za vyloučenou přihlášku druhé generace 225 EUR poplatek za vyloučenou přihlášku třetí generace 455 EUR

Udržovací poplatky za evropskou přihlášku (čl. 86 odst. 1 EPC), počítané v jednotlivých případech od data podání přihlášky za třetí rok 505 EUR za čtvrtý rok 630 EUR za pátý rok 880 EUR za šestý rok 1125 EUR za sedmý rok 1245 EUR za osmý rok 1370 EUR za devátý rok 1495 EUR za desátý a každý další rok 1690 EUR

Rozhodnutí správní rady EPO, týkající se změn Poplatkového řádu s účinností od 1. dubna 2022

Poplatek za technické posouzení (čl. 25 EPC 4175 EUR Poplatek za protest (Pr. 158, odst. 3 EPC, Pr. 40.2(e) PCT, Pr. 68.3(e) PCT 935 EUR Poplatek za přezkoumání (Pr. 45bis.6(c)PCT 910 EUR

Poplatek za podání odporu (čl. 99 odst. 1, čl. 105 odst. 2 EPC 840 EUR

platbu udržovacího poplatku 50% opožděného udržovacího poplatku

Příplatek za pozdní vykonání úkonů vyžadovaných pro ponechání evropského patentu v pozměněné podobě (Pr. 82 odst. 3, Pr. 95 odst. 3 EPC) 130 EUR

22 upv.gov.cz

Poplatek za omezení nebo zrušení (čl. 105a, odst. 1) žádost o omezení 1245 EUR návrh na zrušení 560 EUR

PříplatekAKTUALITYza opožděnou

Poplatek za navrácení práv (Pr. 136 odst. 1 EPC, Pr. 26bis.3(d) PCT, Pr. 49ter.2(d) PCT, Pr. 49.6(d)(i) PCT .................................. 685 EUR

Předávácí poplatek u mezinárodní přihlášky (Pr. 157 odst. 4 EPC) pokud je PCT žádost (PCT/RO/101) a mezinárodní přihláška podána u přijímacího úřadu online ve formátu XML 0 EUR ve všech ostatních případech 140 EUR

Poplatek za zveřejnění nového evropského patentového spisu (Pr. 82 odst. 2, Pr. 95 odst. 3 EPC 80 EUR

Poplatek za žádost o revizi (čl. 112(a) odst. 4 EPC) 3115 EUR

Poplatek za nároky (Pr. 45 odst. 1, Pr. 71 odst. 4, Pr. 162 odst. 12 EPC u přihlášek podaných po 1. dubnu 2009 za šestnáctý a každý další nárok a do 50 .............. 250 EUR za padesátý první a každý další nárok 630 EUR Poplatek za přiznání nákladů (Pr. 88 odst. 3 EPC .... 80 EUR Poplatek za zajištění důkazu (Pr. 123 odst. 3 80 EUR Poplatek za konverzi (čl. 135 odst., čl. 140 EPC ......... 80 EUR

..................................................................................

Poplatek za udělení a zveřejnění evropského patentového spisu (Pr. 71(3) EPC) u přihlášky podané po 1. dubnu 2009 (i) u které jsou veškeré případné změny a opravy přihlášky a překlad nároků podané počínaje 1. dubnem 2018 online ve formátu XML ......... 885 EUR (ii) ve všech ostatních případech pokud poplatek za udělení je zaplacen mezi 1. dubnem 2018 a (datem stanoveným prezidentem EPÚ) ...................................................................... 990 EUR pokud poplatek za udělení je zaplacen počínaje (datem stanoveným prezidentem EPÚ ............... 1095 EUR

Poplatek za stížnost (čl. 108 EPC), podanou fyzickou osobou nebo subjekty podle Pr. 6(4) a (5) EPC 2015 EUR jinými subjekty 2785 EUR

Poznámka: Účelem shora uvedených úprav je především standardní zohlednění průměrné inflace za uplynulé dva roky (3%). Dále bylo rozhodnuto o zvýšení částky, o kterou se snižuje poplatek za doplňkovou evropskou patentovou rešerši u přihlášek s mezinárodní rešerší, vyhotovenou u některého z evropských orgánů pro mezinárodní rešerši na 1185 EUR. Tak například u přihlášek s rešerší od Vyšegrádského patentového institutu (jehož členem je i Česká republika) zaplatí přihlašovatelé při vstupu do regionální/evropské fáze řízení před EPÚ namísto 1390 EUR pouze 205 EUR.

Poplatek za žádost o pokračování v řízení (Pr. 135 odst. 1)

v případě opožděného uhrazení poplatku 50% příslušného poplatku v případě opožděného provedení úkonů vyžadovaných podle Pr. 71 odst.3 275 EUR v ostatních případech 275 EUR

............................................................

Poplatek za mezinárodní předběžný průzkum (Pr. 58 PCT a Pr. 158(2) EPC 1830 EUR

Poplatek za průzkum (čl. 94 odst. 1 EPC) u přihlášky podané po 1. červenci 2005 ................. 1750 EUR mezinárodní přihlášky podané po 1. červenci 2005, u které není vyhotovena dodatečná evropská rešeršní zpráva 1955 EUR

Evropská komise proto dne 13.4. 2022 zveřejnila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně zeměpisných označení pro řemeslné a průmyslové výrobky, kterým se mění nařízení (EU) č. 2017/1001, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1753 a rozhodnutí (EU) 2019/1754.

H

Za druhé půjde o návrhy modernizace legislativy v oblasti průmyslových vzorů (harmonizační směrnice a nařízení o průmyslovém vzoru Společenství). Cílem je zlepšit dostupnost ochrany průmyslových vzorů v EU a zajistit, aby režim ochrany průmyslových vzorů lépe podporoval přechod na digitální a ekologickou ekonomiku, také zápisné řízení by bylo možné zjednodušit. Bude řešena ochrana nových forem průmyslových vzorů (např. animované průmyslové vzory, grafická uživatelská rozhraní), rovněž otázka rozsahu práv k průmyslovým vzorům, zejména s ohledem na rostoucí využívání 3D tisku nebo vymáhání práv u zboží v tranzitu přes EU, které porušuje práva k průmyslovým vzorům.

Návrhy zatím nebyly zveřejněny.

lavním tématem bude zavedení účinného systému ochrany zeměpisných označení pro nezemědělské produkty v EU.

V současné době má jen několik členských států zavedena pravidla zajišťující tuto ochranu (např. pro rukodělné výrobky) a ani na úrovni EU zatím neexistuje jednotný mechanismus ochrany. Podle zjištění Evropské komise jsou přitom tyto výrobky často důležitou součástí místní identity, přitahují cestovní ruch a přispívají ke vzniku pracovních míst. Po zavedení ochrany by pro spotřebitele tyto výrobky byly lépe viditelné, výrobci by si snáze udrželi konkurenceschopnost a méně rozvinuté regiony by se posílily. Vzhledem k tomu, že EU již přistoupila k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o mezinárodním zápisu zeměpisných označení a označení původu, umožnila by nová ochrana využívat také všechny benefity nabízené mezinárodním systémem.

1upv.gov.cz /2023 AKTUALITY 23

Aktivity českého předsednictví budou vycházet z Akčního plánu Evropské komise z listopadu roku 2020. Chceme se zaměřit především na modernizaci průmyslově právní ochrany:

Priority průmyslovéhopředsednictvíčeskéhov oblastivlastnictví

Právní rámec:

2. Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 28. dubna 2022i ve věci C-559/20 Koch Media GmbH proti FU

Čl. 9 odst. 1 směrnice 2004/48 musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní judikatuře, podle které musejí být návrhy na vydání předběžného

1. Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 28. dubna 2022 ve věci C-44/21 Phoenix Contact GmbH & Co. KG proti HARTING Deutschland GmbH & Co. KG a Harting Electric GmbH & Co. KG

Právní rámec: čl. 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví. Právní věta:

opatření z důvodu porušování patentu v zásadě odmítnuty, pokud platnost dotčeného patentu nebyla potvrzena přinejmenším prvostupňovým rozhodnutím vydaným v rámci řízení o odporu nebo o prohlášení neplatnosti.

Vybraná SoudníhorozhodnutídvoraEvropské unie ve věcech duševního vlastnictví za období leden až duben 2022 Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie jsou zveřejněna na www.curia.europa.eu v plném znění. V tomto příspěvku budou uvedeny pouze základní informace o vybraných rozhodnutích. Elektronická verze obsahuje i hypertextový odkaz na plné znění rozhodnutí a případně též na tiskovou zprávu, pokud byla pro dané rozhodnutí vydána.

čl. 9 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví.

Právní věta:

JUDIKATURA 24 upv.gov.cz

JUDIKATURA upv.gov.cz 25 1 1)/2023Čl.9

2) Čl. 14 směrnice 2004/48 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že v situaci, kdy se fyzická osoba dopustila porušení práva duševního vlastnictví mimo rámec své profesní nebo podnikatelské činnosti, je náhrada „dalších nákladů“ uvedených v tomto ustanovení, které se nositel tohoto práva může dovolávat, stanovena paušálně na základě hodnoty sporu, jež je omezena touto právní úpravou, ledaže má vnitrostátní soud za to, že s ohledem na zvláštní povahu případu, který mu byl předložen, je uplatnění takového omezení nespravedlivé.

Právní věta:

5. Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 24. března 20222 ve věci C-433/20 Austro-Mechana Gesellschaft zur Wahrnehmung mechanischmukalischer Urheberrechte Gesellschaft mbH proti Strato AG

Právní věta: Soudní dvůr zamítl žalobu Polska proti článku 17 směrnice 2019/790. Povinnost poskytovatelů služeb pro sdílení obsahu online kontrolovat obsah, který uživatelé chtějí nahrát na jejich platformy, před jejich šířením veřejnosti, která vyplývá ze zvláštního režimu odpovědnosti zavedeného v čl. 17 odst. 4 směrnice 2019/790, a zejména z podmínek pro zproštění odpovědnosti stanovených v čl. 17 odst. 4 písm. b) a písm. c) in fine této směrnice, je doplněna zárukami vhodnými k tomu, aby bylo v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny zajištěno dodržování práva na svobodu projevu a informací uživatelů těchto služeb, zaručeného v článku 11 Listiny, jakož i spravedlivá rovnováha mezi právem na svobodu projevu a informací a právem duševního vlastnictví chráněným v čl. 17 odst. 2 Listiny (citováno dle bodu 98 rozsudku).

2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES; čl. 11 odst. 1, čl. 17 odst. 2 a čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).

Právní rámec:

Právní rámec: čl. 2 (rozmnožování) a čl. čl. 5 odst. 2 písm. b) (výjimka pro soukromé rozmnožování) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.

čl. 3 odst. 1 a čl. 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví.

1) Článek 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 musí být vykládán v tom smyslu, že výraz „rozmnoženiny

směrnice 2004/48 musí být vykládán v tom smyslu, že takové náklady vynaložené nositelem práv duševního vlastnictví na jeho právní zastoupení za účelem zajištění dodržování těchto práv mimosoudní cestou, jako jsou náklady spojené s výzvou, spadají pod pojem „další náklady“ ve smyslu tohoto ustanovení.

Právní věta:

4. Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 26. dubna 20221 ve věci C-401/19 Polská republika proti Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie

1 Pro toto rozhodnutí vydal Soudní dvůr dne 26. dubna 2022 tiskovou zprávu č. 65/22, která je dostupná na www.curia. europa.eu.

Právní rámec:

Články 3 a 14 směrnice 2004/48 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě nebo jejímu výkladu, který neumožňuje soudu rozhodujícímu v řízení, na které se vztahuje tato směrnice, aby v každém případě, který je mu předložen, řádně zohlednil jeho specifické rysy za účelem posouzení, zda jsou náklady řízení vynaložené stranou úspěšnou ve sporu rozumné a přiměřené.

čl. 17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)

2 Pro toto rozhodnutí vydal Soudní dvůr dne 24. března 2022 tiskovou zprávu č. 50/22, která je dostupná na www.curia. europa.eu.

3. Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 28. dubna 2022 ve věci C-531/20 NovaText GmbH proti Ruprecht-KarlsUniversität Heidelberg

26 upv.gov.cz

2) Článek 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě provádějící výjimku uvedenou v tomto ustanovení, která neukládá poskytovatelům služeb ukládání dat v rámci cloud computingu povinnost zaplatit spravedlivou odměnu za pořizování – k němuž nebylo uděleno svolení – záložních rozmnoženin děl chráněných autorským právem fyzickými osobami, uživateli těchto služeb, pro soukromé užití a pro účely, které nejsou přímo ani nepřímo komerční, za předpokladu, že tato právní úprava stanoví vyplacení spravedlivé odměny nositelům těchto práv.

Právní rámec:

7. Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 3. března 2022 ve věci C-421/20 Acacia Srl v. Bayerische Motoren Werke AG

Právní rámec: čl. 88 odst. 2 a čl. 89 odst. 1 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství; čl. 8 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy („Řím II“).

6. Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 10. března 2022 ve věci C-183/21 Maxxus Group GmbH & Co. KG v. Globus Holding GmbH & Co. KG

ČLÁNKY

na jakémkoliv nosiči“ uvedený v tomto ustanovení zahrnuje pořizování rozmnoženin děl chráněných autorským právem k soukromým účelům na serveru, na němž poskytovatel služby cloud computingu zpřístupňuje uživateli úložiště. (Pozn. aut. to znamená, že výjimka pro tzv. „soukromé rozmnožování“ se vztahuje na ukládání rozmnoženiny chráněného díla do úložiště v cloudu k soukromým účelům).

čl. 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách.

PrávníČlánekvěta:19 směrnice 2015/2436 musí být vykládán v tom smyslu, že brání procesnímu pravidlu členského státu, které v řízení o návrhu na zrušení z důvodu neužívání ochranné známky ukládá navrhovateli povinnost provést průzkum trhu týkající se případného užívání této ochranné známky jejím majitelem a předložit v tomto ohledu na podporu svého návrhu v rozsahu, v němž je to možné, podložené vyjádření.

Právní věta: Článek 88 odst. 2, čl. 89 odst. 1 písm. d) nařízení 6/2002, jakož i čl. 8 odst. 2 nařízení Řím II musejí být vykládány v tom smyslu, že soudy pro (průmyslové) vzory Společenství, u nichž byla podána žaloba pro porušení podle čl. 82 odst. 5 nařízení 6/2002, týkající se porušení práv, k nimž došlo na území jediného členského státu nebo hrozí, že k nim dojde na území jediného členského státu, musejí přezkoumat návrhy související s touto žalobou, směřující k přiznání náhrady škody, poskytnutí informací, dokumentů, předložení účetnictví, jakož i vydání výrobků porušujících práva za účelem jejich zničení, na základě práva členského státu, na jehož území k jednáním týkajícím se údajného porušení uplatněného (průmyslového) vzoru Společenství došlo, nebo hrozí, že k nim dojde, které se za okolností žaloby podané podle uvedeného čl. 82 odst. 5 shoduje s právem členského státu, v němž mají tyto soudy sídlo.

Mgr. Miroslav Černý, Ph.D.

Evropské právo 101

StížnostníEPC.senát

bude trvat 3 až 4 měsíce. Během tohoto období si evropští majitelé klasických evropských patentů budou moci požádat o „opt-out“. Lze však jen doporučit, aby majitelé evropských patentů přezkoumali svá patentová portfolia ještě před začátkem „sunrise period“, aby tak měli na rozhodnutí o uplatnění opt-outu dostatek času, zejména na jednoznačné určení skutečného vlastníka evropského patentu, který nemusí být stejný jako jméno uvedené v evropském patentovém rejstříku, pokud např. došlo k postoupení nebo reorganizaci společností skupiny apod.

Toto velmi zajímavé rozhodnutí podrobně a přehledně zkoumá různá rozhodnutí a stanoviska Velkého stížnostního senátu, týkající se čl. 123(2) EPC.

připomněl různá stanoviska a rozhodnutí Velkého stížnostního senátu v této věci. Ve stanovisku G 3/89 a rozhodnutí G 11/91 bylo rozhodnuto, že části přihlášky nebo patentu mohou být pozměněny pouze v mezích toho, co může odborník v oboru ke dni podání z obsahu přihlášky tak, jak byla podána, odvodit objektivně,

Jednotný patentový soud se vrací k životu

V daném případě stížnost směřuje proti rozhodnutí odporové divize, kterým byl evropský patent zrušen. Majitel patentu tvrdil, že přidáním přídavného jména „neporušený“, tj. výrazu, který se v přihlášce, jak byla podána, nevyskytoval, pouze vyloučila část rozsahu ochrany, aniž by to představovalo jakýkoli technický přínos k nárokovanému předmětu vynálezu. Jednalo se tak údajně o výjimku ze zlatého standardu, týkajícího se článku 123(2)

K rozhodnutí stížnost ního senátu EPÚ T 768/20

Dlouho očekávaný Jednotný patentový soud (UPC), který poskytne nové fórum pro patentové spory ve 24 zemích EU, se konečně chystá otevřít své brány. S UPC přijde nový jednotný patent (UP), jednotná validace udělené evropské patentové přihlášky, která vstoupí v platnost jako jediný patent zahrnující zúčastněné země. Všichni evropští majitelé patentů budou muset během nadcházejících měsíců přezkoumat svá patentová portfolia, zejména aby se rozhodli, zda u stávajících (klasických) evropských patentů požádají o tzv. opt-out, tj o vynětí z jurisdikce nového soudu.

upv.gov.cz 27 1/2023 EVROPSKÉ PRÁVO

Období prozatímního uplatňování Dohody o jednotném patentovém soudu (UPCA) začalo s účinností od 19. ledna 2022 poté, co Rakousko uložilo ratifikační listinu Protokolu k UPCA. Nyní bude nutné jmenovat a vyškolit technicky a právně kvalifikované soudce, vybavit soudní budovy a dokončit IT systémy. Mnoho přípravných prací již bylo dokončeno, například vypracování podrobného Jednacího řádu nového soudu. Nelze však s jistotou říci, jak dlouho bude období prozatímního uplatňování trvat. Zdá se, že to bude pravděpodobně 6 až 10 měsíců. Kromě dokončení administrativních příprav se zúčastněné země budou muset dohodnout, kde bude nové místo pro pobočku ústřední komory soudu prvního stupně, která měla být původně v Londýně. Byly navrženy různé možnosti, včetně umístění pobočky v Itálii nebo Nizozemsku nebo rozdělení práce pobočky mezi Paříž a Mnichov, kde se již nacházejí dvě další pobočky ústřední komory soudu prvního stupně.

Jakmile bude vše připraveno, uloží Německo ratifikační listinu k UPCA, čímž začne tzv. „sunrise period“. To

EVROPSKÉ PRÁVO

28 upv.gov.cz

V rozhodnutí G 2/10 Velký stížnostní senát uvedl, že G 1/03 se nevztahuje na zveřejněné disclaimery, u kterých, stejně jako u každé změny, musí být použit zlatý standard stanovený v G 3/89 a G 11/91: vyplývá pozměněný předmět pro odborníky v oboru za využití všeobecných poznatků, implicitně nebo explicitně, přímo a jednoznačně z přihlášky, jak byla podána? Rozhodnutí G 1/03 a G 1/93 se týkají výjimek z tohoto obecného pravidla. Podle rozhodnutí G1/16 se nezveřejněné disclaimery řídí pouze rozhodnutím G1/03. Jinak řečeno, stížnostní senát považuje zlatý standard za obecné pravidlo a nezveřejněné disclaimery jsou výjimkou z tohoto pravidla. Zdá se, že rozhodnutí G 1/93 (bod 16) se také týká případu nezveřejněných disclaimerů. Druhou výjimkou by však byly jiné typy znaků než disclaimery, které by vylučovaly pouze část ochrany bez jakéhokoli technického přínosu k předmětu vynálezu.

Problematika disclaimeru byla podrobněji posouzena v rozhodnutích G 1/03 a G 2/03, ve kterých podle názoru tohoto senátu Velký stížnostní senát uvedl, v souvislosti s nezveřejněnými disclaimery, seznam výjimek ze zlatého standardu. Za určitých okolností se má za to, že disclaimery vylučují předmět z ochrany z čistě právních důvodů, aniž by došlo ke změně technického návodu k jednání vyplývajícího z přihlášky.

V daném případě stížnost směřuje proti rozhodnutí odporové divize, kterým byl evropský patent ponechán v platnosti v pozměněném znění.

Je tak možné konat ústní jednání bez vyhlášení konečného rozhodnutí a následně odložit odeslání rozhodnutí až po rozhodnutí Velkého stížnostního senátu. Rozhodnutí pak může být vydáno buď jako konečné rozhodnutí

Podle stížnostního senátu však Jednací řád stížnostních senátů RPBA - 2020 umožňuje jinou praxi, zejména v případech, kdy rozhodnutí Velkého stížnostního senátu lze očekávat v blízké budoucnosti: čl. 15(9) RPBA - 2020 skutečně počítá s možností rozhodnutí nevyhlásit na konci ústního jednání, ale postačuje uvést datum, kdy bude písemné rozhodnutí vypraveno, nejdéle však do 3 měsíců.

„Je vedení ústního jednání formou videokonference slučitelné s právem na ústní jednání zakotveném v čl.116(1) EPC, pokud ne všichni účastníci řízení souhlasí k vedením ústního jednání formou videokonference?“

„Během obecné nouze, narušující možnosti stran účastnit se osobního ústního jednání v prostorách EPO, je vedení ústního jednání před stížnostními senáty formou videokonference slučitelné s EPC, a to i když ne všichni účastníci řízení s vedením ústního jednání formou videokonference souhlasí.“

K rozhodnutí stížnostního senátu EPÚ 245/18

Oponent vytýkal stížnostnímu senátu, že se rozhodl setrvat na ústním jednání formou videokonference (21. května 2021) i přes nedohodu stran, navíc v době, kdy příslušná (níže uvedená) otázka, postoupená Velkému stížnostnímu senátu ve věci G1/21 ještě nebyla zodpovězena.

Připomněl zejména, že v takových případech je obvyklé přerušit řízení, aby nedošlo k přijetí rozhodnutí, které by bylo v rozporu s budoucím rozhodnutím Velkého stížnostního senátu.

přímo a jednoznačně, s využitím všeobecných poznatků. Taková změna není v rozporu s čl. 123(2) EPC.

V daném případě tak není přidání výrazu „neporušený“ disclaimerem, přičemž představuje technický přínos k nárokovanému předmětu. Měl tak být použit zlatý standard, což v daném případě nebylo respektováno. Stížnost tak byla zamítnuta.

Po ústním jednání dne 2. července 2021 rozhodl Velký stížnostní senát Evropského patentového úřadu dne 16. července 2021 takto:

V rozhodnutí G 1/93, které se týká „patové situace“ při aplikaci čl. 123 (2) / čl. 123 (3), Velký stížnostní senát v bodě 16 rozhodnutí zmínil, že znak, kterým se vylučuje pouze část nárokovaného předmětu bez technického přínosu, nerozšiřuje předmět nad rámec obsahu přihlášky, jak byla podána. Stížnostní senát však k tomu poznamenal, že Velký stížností senát neuvedl příklad takového znaku a že tato část se jeví jako reakce na argument týkající se přípustnosti disclaimeru.

K rozhodnutí stížnostního senátu EPÚ T 970/17

Oponent tvrdil, že čl. 123(3) EPC neumožňuje nárokovat jinou fyzickou entitu, přičemž entita je definována prvním technickým znakem nároku. Podle senátu však musí být brány v úvahu všechny znaky nároku. Nárok uděleného patentu, který se týká přepážky, je širší než rozsah nového nároku, který se týká vaskulárního vstupního portu obsahujícího přepážku.

V daném případě tak, poté co Velký stížnostní senát ve svém rozhodnutí G 1/21 potvrdil stanovisko senátu, nebylo nutné znovu otevírat ústní jednání. Tato praxe umožňuje rychlejší dokončení řízení. V daném případě bylo napadené rozhodnutí zrušeno a patent byl ponechán v platnosti v uděleném znění.

Stížnostní senát citoval rozhodnutí T 69/14, ve kterém byly vypuštěny všechny závislé nároky, a kde se senát domníval, že „jen stěží si lze představit okolnosti, za nichž nelze mít za to, že vypuštění závislých nároků je způsobeno důvodem odporu, zejména podle čl. 100 písm. c) a/ nebo b) EPC“.

V daném případě stížnost směřuje proti rozhodnutí odporové divize, kterým byl evropský patent ponechán v platnosti v pozměněném znění, a to na základě tehdejší čtvrté pomocné žádosti.

na to odpověděl, že je rozdíl mezi „rozsahem ochrany“ ve smyslu článku 69 EPC a „právy plynoucími z patentu“ ve smyslu článku 64 EPC. Ta závisí na národních zákonech a nemusí být brána při aplikaci 123(3) EPC (G2/88, 3.3) v úvahu.

Oponent rovněž tvrdil, že změna předmětu by mohla mít dopad na žalobu pro porušení patentu. Třetí strana, která vyrábí kryt (60) pro přístupový port, by nemohla porušit udělený patent, ale mohla by být nyní považována za nepřímého porušovatele ve smyslu německého práva (§10 (1) StížnostníPatG).senát

Stížnostní senát měl za to, že odporová divize nepoužila své uvážení správně, a naopak uvedenou žádost do řízení připustil (čl. 12(4) RPBA - 2007). Podle senátu rozpor mezi nároky 1 a 8 představuje nejen problém s jasností, ale také s nedostatečným popisem, neboť odborník v oboru nemůže vyrobit sestavu, která je jak sériová, tak i paralelní. Vypuštění nároku 8 tedy odpovídá důvodu odporu a skutečnost, že odpůrce tento důvod nevznesl, je pro použití Pr. 80 EPC irelevantní.

potvrzující stanovisko senátu, nebo jako mezitímní rozhodnutí, kterým se nařizuje obnova ústního jednání.

Odporová divize odmítla připustit stávající hlavní žádost do řízení, protože se domnívala, že nevyhovuje Pr. 80 EPC. Podle ní problém s jasností, způsobený rozporem mezi sériovým zapojením podle nároku 8 a paralelním zapojením podle nároku 1, není důvodem pro odpor. Vypuštění nároku 8 bylo proto v rozporu s Pr. 80 EPC.

Nárok 1 uděleného patentu se týkal přepážky (80), zatímco nárok 1 třetí pomocné žádosti se týkal implantabilního vaskulárního přístupového portu (50) pro vytvoření subkutánního přístupu k pacientovi, který obsahuje přepážku.

upv.gov.cz 29 1/2023 EVROPSKÉ PRÁVO

K rozhodnutí stížnostního senátu EPÚ T 2122/17

S přihlédnutím k výše uvedenému stížnostní senát napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odporové divizi s pokynem udělit patent v pozměněném znění, konkrétně s nároky 1 až 17 třetí pomocné žádosti, předložená majitelem patentu/stěžovatelem spolu s odůvodněním stížnosti.

V daném případě stížnost směřuje proti rozhodnutí odporové divize, kterým byl evropský patent ponechán v platnosti v pozměněném znění.

Stížnostní senát vzhledem k výše uvedenému napadené rozhodnutí zrušil, věc vrátil odporové divizi s pokynem ponechat patent v platnosti v uděleném znění bez nároku 8.

Podle stížnostního senátu se nový nárok týká produktu, který zahrnuje všechny znaky nároku v uděleném znění, s přidáním dalších znaků. Jedná se tak o omezení uděleného rozsahu (viz rozhodnutí Velkého stížnostního senátu G2/88, 4.1).

K rozhodnutí stížnost ního senátu EPÚ T 199/16

30 upv.gov.cz

Přihlašovatel zpochybnil, zda internetové stránky D1 až D3 uvedené v písemném stanovisku byly přístupné veřejnosti před datem priority. V reakci na to průzkumová divize citovala webovou stránku D4, oznamující uvolnění systému KEYTROLLER LCD601 dne 23.9.2010, s cílem potvrdit existenci tohoto systému popsaného D1 a D2 před datem priority přihlášky. Přihlašovatel/stěžovatel v prvním stupni datum D4 nezpochybnil.

EVROPSKÉ PRÁVO

Teprve po obdržení prozatímního stanoviska stížnostního senátu stěžovatel poprvé zpochybnil, že by D4 byl dne 23.9.2010 skutečně zpřístupněn veřejnosti a požádal, aby tato přístupnost veřejnosti byla prokázána použitím archivní stránky (např. archiv.org).

V daném případě stížnost směřuje proti rozhodnutí průzkumové divize, kterým byla evropská patentová přihláška zamítnuta, a to pro absenci vynálezecké činnosti.

Je třeba připomenout, že podle Instrukcí k provádění průzkumu F-IV 4.3, platných od března 2021, musí být ty části popisu, na které se nevztahují pozměněné nároky, vymazány nebo musí být označeny jako již nepokryté, protože nastolují pochybnosti o rozsahu ochrany z toho důvodu, že nároky se stanou nejasnými nebo se nezakládají na popisu (čl. 84 EPC).

Na argumentv úvahu.stěžovatele,

Zatímco nároky jsou jasné samy o sobě a jsou podpořeny popisem, jejich jasnost není ovlivněna skutečností, že popis obsahuje i nenárokovaný předmět.

V daném případě stížnost směřuje proti rozhodnutí průzkumové divize, kterým byla evropská patentová přihláška zamítnuta. Průzkumová divize sice souhlasila s předmětem hlavní žádosti předložené dne 18.ledna 2018, ale nesouhlasila se současně předloženými úpravami popisu, které podle ní porušovaly čl. 84 EPC, neboť zahrnovaly předmět, který byl širší než předmět 17. předmětné žádosti.

Podle stížnostního senátu stěžovatel/přihlašovatel mohl a měl napadnout datum D4 již před průzkumovou divizí. Proto v souladu s čl. 12(4) RPBA - 2007 nevzal toto napadení

Stížnostní senát připomněl, že podle Instrukcí pro průzkum (G-IV 7.5) se předpokládá, že datum uvedené na internetové stránce je správné, ledaže přihlašovatel prokáže opak.

K rozhodnutí stížnostního senátu EPÚ T 1989/18

Sedmnáctý nárok udělený průzkumovou divizí se týkal expresního vektoru. V textu připojeném ke zprávě podle Pr.71 (3) EPC průzkumová divize opakovaně nahradila výraz „v jednom provedení vynálezu“ výrazem „v jednom provedení popisu“, neboť tato provedení byla širší než udělený nárok 17. Přihlašovatel v reakci na to trval na zachování slova „vynález“. Průzkumová divize přihlášku zamítla na základě čl. 84 EPC.

Stížnostní senát rozhodnutí zrušil a rozhodl, že čl. 84 EPC nemůže v daném případě představovat odpovídající právní základ. Čl. 84 EPC vyžaduje, aby nároky byly jasné samy o sobě bez toho, že by byl brán v úvahu popis. Požadavek podpory popisem podle čl. 84 EPC jednoduše znamená, že předmět nároku musí být odvozen z popisu; jinými slovy nelze nárokovat, co není popsáno. Ale popis na straně jedné nemůže být použit k řešení problému jasnosti nároku a na straně druhé nemůže vytvářet problém jasnosti, pokud je nárok sám o sobě jasný.

Stejně tak Pr. 42(1) písm. c) EPC a Pr. 48(1) písm. c) EPC nepředstavují právní základ pro vyžadování úpravy popisu

Žádosti oponenta/stěžovatele na postoupení právních otázek Velkému stížnostnímu senátu a o rozdělení nákladů řízení pak senát zamítl.

S přihlédnutím k výše uvedenému stížnostní senát napadené rozhodnutí potvrdil a stížnost zamítl.

podle kterého nemohl v době podání stížnosti předvídat, že se změnami ve stížnosti bude o 6 let později nakládáno mnohem přísněji, senát oponoval, že čl. 12 RPBA - 2007 byl v platnosti a uplatňován již velmi dlouho. Rozhodující je navíc pouze to, že platný jednací řád svěřuje senátu diskreční pravomoc a ten rozhoduje podle platných hodnotících kritérií.

Vzhledem k tomu, že stížnost nemůže být částečně nepřípustná, byla tato společná stížnost považována za přípustnou a bylo lze ji považovat za přípustnou i jménem společnosti A.

Společnostspolečně.A byla

Zástupce majitele patentu se nemohl zúčastnit ústního jednání před Velkým stížnostním senátem, které se konalo v rámci řízení o revizi. Zástupce argumentoval vyšší mocí: po hustém sněžení byly všechny lety zrušeny. Také se pokusil na tuto skutečnost upozornit Velký stížnostní senát zavoláním pracovníku rejstříku, ale neúspěšně, protože ten právě odešel do důchodu.

V daném případě k tomu byla jedna z participujících stran ke stížnosti zmocněna, zatímco druhá nikoli. Pokud by byly stížnosti podány jednotlivě, jedno odvolání by bylo přípustné, druhé nikoli.

S přihlédnutím k výše uvedenému a skutečnosti, že stížnostní senát shledal hlavní žádost za schopnou ochrany, bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena odporové divizi s pokynem ponechat patent v platnosti na základě hlavní žádosti.

EVROPSKÉ PRÁVO

K rozhodnutí právního stížnostního senátu EPÚ J 7/20

Stížnostní senát svoje stanovisko shrnul následovně: Stížnost účastníka řízení, jemuž nebylo napadené rozhodnutí potvrzeno, je přípustné přesto, že současně podala společně stížnost jiná společnost, která účastníkem řízení nebyla.

zamítnutí. Pr. 48 EPC se týká obsahu patentových přihlášek, které mají být zveřejněny (a nikoli obsahu patentů), a pokrývá předmět „zjevně nesouvisející s předmětem nebo nadbytečný“, s tím právním důsledkem, že je EPO může z předmětu zveřejnění vypustit, nikoli přihlášku zamítnout.

Vzhledem k výše uvedenému stížnostní senát napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil průzkumové divizi s pokynem udělit patent ve vyznačeném znění.

V daném případě stížnost směřuje proti rozhodnutí právní divize, kterým byla žádost o přerušení řízení o revizi před Velkým stížnostním senátem zamítnuta. Stěžovatel/ majitel patentu žádal, aby rozhodnutí bylo zrušeno a řízení o revizi bylo považováno za přerušené.

dodat, že stížnostní senát přihlašovateli navrhl z popisu vypustit větu „vynález je definován nároky“, přičemž v prozatímním stanovisku uvedl, že uvedení této věty vytvořilo nejednoznačnost ostatních úprav popisu.

V daném případě je nárok 17 jasný sám o sobě a je podpořen ostatními pasážemi popisu, takže čl. 84 EPC je Dáledodržen.jetřeba

vlastníkem patentu. Společnost B téže skupiny, hostila skupinu jednatelů zastupujících společnost A, ale nebyla ani majitelem ani účastníkem řízení v prvním

V daném případě stížnost směřuje proti rozhodnutí odporové divize, kterým byl evropský patent ponechán v platnosti v pozměněné podobě, a to na podkladě druhé pomocné žádosti. Stížnost proti rozhodnutí o ponechání patentu v pozměněné podobě podaly společnosti A a B

Podání stížnosti rovněž jménem společnosti B tedy nemělo vliv na přípustnost vlastní stížnosti. Vzhledem k tomu, že společnost B od stížnosti odstoupila (v souladu s rozhodnutím G 3/99), nebylo nutné rozhodovat o přípustnosti stížnosti podané touto společností.

upv.gov.cz 31 1

Stížnostnístupni.senátvzal

na vědomí, že podle rozhodnutí Velkého stížnostního senátu G 3/99 může v případě společné stížnosti jedna ze stran z řízení odstoupit, aniž by to mělo vliv na pokračování ve stížnosti. Z toho lze vyvodit, že s každou stranou by mělo být zacházeno, pokud jde o její individuální právo na stížnost, nezávisle, i když strany mají při vedení stížnostního řízení jednat společně.

pod/2023hrozbou

Zástupce tvrdil, že se jedná o nezpůsobilost zástupce ve smyslu Pr. 142(1) písm. c) EPC, takže řízení o revizi by mělo být považováno za přerušené den před ústním jednáním.

K rozhodnutí stížnostního senátu EPÚ T 158/19

Pr. 142(1) písm. c) uvádí vyčerpávající seznam případů: smrt, nezpůsobilost nebo právní překážka bránící v pokračování v řízení kvůli žalobě podané proti jeho majetku. Vyšší moc zde zmíněna není.

32 upv.gov.cz

Podle stížnostního senátu byla tato úprava v rozporu s čl. 123(2) EPC. Poukázal na to, že na rozdíl od toho, co tvrdí majitel patentu, dochází k překrývání mezi nárokovaným předmětem a disclaimerem, takže některé galvanické lázně, na které se současný patent vztahuje, byly vyloučeny z přihlášky, jak byla podána.

K rozhodnutí stížnost ního senátu EPÚ T 1958/19

V daném případě stížnost směřuje proti rozhodnutí odporové divize, kterým byl odpor zamítnut.

Právní stížnostní senát k tomu poznamenal, že předmětná nezpůsobilost se týká nezpůsobilosti k právním úkonům, která se podle case law vztahuje k duševnímu stavu zástupce, který musí být takový, že zástupce není schopen racionálního rozhodování, pokud jde o všechny jeho profesní povinnosti. Je tak nutná spolehlivá lékařská pomoc.

S ohledem na výše uvedené stížnostní senát jak napadené rozhodnutí, tak i patent zrušil.

Právní stížnostní senát proto své rozhodnutí shrnul Výčetnásledovně:událostí, tedy důvodů, které mohou vést k přerušení řízení podle R. 142(1) písm. c) EPC, je taxativní. Venkovní, praktické a jednorázové události (včetně hustého sněžení, zrušených letů a selhání komunikace) tak nepředstavují „právní nezpůsobilost zástupce“ ve smyslu Pr.142(1) písm. c) EPC. Vzhledem k výše uvedenému byla stížnost zamítnuta.

EVROPSKÉ PRÁVO

Během průzkumu přihlašovatel přidal znaky, které se samy o sobě odlišovaly od WO‘438, a nakonec vypustil disclaimer i větu popisu vylučující zařízení podle této dřívější přihlášky, a dosáhl udělení patentu.

K rozhodnutí stížnost ního senátu EPÚ T 2327/18

své rozhodnutí shrnul následovně: Vypuštění disclaimeru výslovně uvedeného v přihlášce, jak byla podána, jako „nikoli součást“ vynálezu není přípustné, pokud vypuštění vede k tomu, že „nikoli součást“ je stále částečně nárokována. Skutečnost, že přihláška je přihláškou vyloučenou a že disclaimer je motivován důvody patentového práva, je přitom irelevantní.

Jak je však uvedeno v bodě 4.5.5 rozhodnutí Velkého stížnostního senátu G2/10, „provedení, které by bylo v přihlášce, jak byla podána, prezentováno nikoli jako součást vynálezu, ale například jako součást dosavadního stavu techniky nebo jako srovnávací příklad nelze v žádném případě Stížnostnínárokovat.“senátpak

Hovoří-li se o disclaimerech, má se často na mysli soulad disclaimerů přidaných během průzkumu s čl. 123(2) EPC. V daném případě však nastala opačná situace: disclaimer v přihlášce, jak byla podána, přítomen byl, ale následně byl vypuštěn.

V podané (vyloučené) přihlášce přihlašovatel přidal do popisu resumé přihlášky WO‘438, namítané proti mateřské přihlášce jako dosavadní stav techniky podle čl. 54(3) EPC, a k tomu dodal, že zařízení podle WO‘ 438 není nárokováno. Nárok 1 obsahoval dlouhý disclaimer tento typ zařízení vylučující.

V daném případě stížnost směřuje proti rozhodnutí odporové divize, kterým byl patent ponechán v platnosti v pozměněné podobě, a to v podobě pomocné žádosti 1. Stížnost podal pouze oponent 2.

Oponent 2 vznesl před odporovou divizí námitky nedostatečného popisu a nedostatku novosti hlavní žádosti, přičemž odporová divize tyto námitky zamítla jako neopodstatněné. Po zamítnutí hlavní žádosti pro nedostatek

Pravidlo 154 (2) (a) EPC zmiňuje vyškrknutí z rejstříku zástupců z moci úřední v případě smrti nebo nezpůsobilosti a podle Pr. 142 (3) EPC je řízení obnoveno pouze s novým zástupcem, což ukazuje, že dotyčná nezpůsobilost musí být něco vážného, ovlivňujícího postup stejným způsobem jako smrt, a nikoli jednorázová událost, mimo osobu zástupce.

Výrok v zápisu je kromě toho jednoznačný a jiný výklad nepřipouští. Stížnostní senát zejména nebyl přesvědčen výkladem stěžovatele/oponenta 2 v tom smyslu, že vyjádření je třeba chápat v kontextu stavu ústního jednání, v jehož průběhu byla předchozí žádost shledána jako splňující požadavky článků 83 a 54 EPC, takže o těchto otázkách nebylo třeba znovu diskutovat.

upv.gov.cz 33 1

vynálezecké/2023

EVROPSKÉ PRÁVO

Kroky nárokovaného způsobu, zejména ty, které popisují interakci mezi dvěma aplikacemi a komunikačními kanály za účelem získání a poskytnutí jednorázového hesla, proto všechny přispívají k technické povaze vynálezu a nemohou být zahrnuty do formulace technického problému.

Propřístup.stížnostní

S přihlédnutím k výše uvedenému, zejména pak nedostatečnému posouzení technických znaků předmětu bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena průzkumové divizi k pokračování v řízení na základě pomocné žádosti.

Poznámka: Toto rozhodnutí ilustruje důležitost jasného objasnění a v případě potřeby zopakování námitek během ústního jednání, zejména ke každé ze žádostí. V projednávané věci bylo zřejmé, že diskuse o nedostatečném popisu a o novosti by s přihlédnutím ke stanovisku odporové divize hlavní žádosti neuspěla. Oponent však měl jasně uvést, že na svých námitkách trvá, a vysvětlit, kde vidí přidané znaky ve stavu techniky.

Po konstatování, že proti této žádosti v prvním stupni žádné takové námitky vzneseny nebyly, vyjádřil stěžovatel/oponent 2 pochybnosti o správnosti zápisu z jednání. Stížnostní senát k tomu uvedl, že je na stěžovateli/ oponentu 2, aby nesprávnost prokázal, což však neučinil. Nepožádal ani o opravu zápisu z ústního jednání.

K rozhodnutí stížnost ního senátu EPÚ T 1408/18

Patentová přihláška se týká způsobu provádění finanční transakce pomocí silného autentizačního systému

V daném případě stížnost směřuje proti rozhodnutí průzkumové divize, kterým byla evropská patentová přihláška zamítnuta z důvodu absence vynálezecké činnosti.

činnosti podal majitel patentu pomocnou žádost 1 a podle zápisu z ústního jednání oponenti na žádost předsedy odporové divize prohlásili, že proti této žádosti, pokud jde o její soulad s čl. 123(2) a(3), čl. 84, 83 a 54 EPC, nemají

Nejbližší stav techniky je ten, který je popsán v úvodu přihlášky, a týká se způsobu, ve kterém uživatel obdrží prostřednictvím SMS potvrzení transakce nezbytné pro její ověření. Podle stížnostního senátu nárokovaný způsob nezahrnuje žádnou vynálezeckou činnost, protože k provedení online transakce přes webový prohlížeč a obdržení jednorázového hesla SMS by použití chytrého telefonu bylo samozřejmé. Webový prohlížeč ani SMS aplikace normálně nemají přístup k sobě navzájem nebo k jinému komunikačnímu kanálu. Oddělení komunikačních kanálů je dosaženo jako jednoduchý bonusový efekt.

Námitky byly nakonec podle čl. 12(4) RPBA – 2007 odmítnuty, a stížnost zamítnuta.

Ve fázinámitek.stížnosti vznesl jediný stěžovatel/oponent 2 znovu námitky nedostatečného popisu a nedostatku novosti.

generováním jednorázového hesla zaslaného do stejného zařízení, na kterém se transakce provádí, ve dvou různých aplikacích a pomocí dvou od sebe navzájem izolovaných komunikačních kanálů. Tyto dvě aplikace si mohou vyměňovat data pouze prostřednictvím datové oblasti, do které neoprávněná aplikace třetí strany nemá

senát je postup ověření jednorázového hesla založen na technických úvahách, které jdou nad rámec toho, co lze od „podnikatele“ z hlediska technického chápání očekávat (T 1082/13). Podnikatel, který by chtěl nabízet produkt umožňující provedení transakce pomocí jediného zařízení, by jistě vyžadoval, aby uživatel mohl provádět všechna zadání na svém chytrém telefonu. Postup založený na jednorázových heslech, včetně otázky, jak umožnit bezpečný přenos hesla, však leží v oblasti techniky. Takto vytvořená interakce mezi dvěma aplikacemi a komunikačními kanály za účelem získání a poskytnutí jednorázového hesla vede k dvoufaktorové autentizaci, která zaručuje zvýšenou bezpečnost.

Přinášíme přehled nejdůležitějších daňových změn v gesci Ministerstva financí, které vstoupily v účinnost na začátku letošního roku.

34 ZAJÍMAVOSTI

Legislativní změny roku 2023

Zvýšení slevy na dani na poplatníka Základní sleva na dani na poplatníka se pro rok 2022 zvýšila z 27 840 Kč na částku 30 840 Kč.

Nová sleva na dani za zastavené exekuce Novela exekučního řádu stanovuje, že za předpokladu splnění zákonem stanovených podmínek zastaví exekutor exekuci, pokud pohledávka nepřevyšuje částku 1 500 Kč bez příslušenství a její vymáhání trvalo po dobu alespoň tří let předtím, než novela vstoupila v platnost. Pokud nebyla ani zčásti po třech letech pohledávka vymožena, je zavedena nová sleva na dani za zastavenou exekuci. Výše slevy na dani pak odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému přizná exekutor při zastavení exekuce.

upv.gov.cz

Zrušení zastropování měsíčního daňového bonusu

Rozšíření okruhu příjmů osvobozených od daně z příjmů  V souvislosti s uzákoněním nároku na odškodné vyplacené státem osobám sterilizovaným v rozporu s právem a osobám poškozeným mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice bude v obou těchto případech vyplacená částka osvobozena od daně z příjmů fyzických osob. Opětovně začne platit osvobození příjmů z výnosu dluhopisů emitovaných v zahraničí pro poplatníky, kteří jsou zahraničními rezidenty. Toto osvobození dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty, čímž dojde k omezení možnosti zneužití toto osvobození k účelovému snížení základu daně z příjmů.

Dochází k faktickému zrušení zastropování měsíčního daňového bonusu, tedy rozdílu mezi vypočtenou daní z příjmů a slevou na děti, vypláceného finančním úřadem v případě vyměření záporné daňové povinnosti.

Mezinárodní daňové vztahy

Změny v regulaci vodného a stočného

Změna oceňovací vyhlášky

Nová výše paušální daně pro živnostníky Poplatníkům v paušálním režimu se pro rok 2022 mění celková výše paušální zálohy za kalendářní měsíc a nově bude činit 5 994 Kč. V případě splnění podmínek mohou živnostníci podat oznámení o vstupu do režimu paušální daně do pondělí 10. ledna 2022. Živnostníci v paušálním režimu už nemusí platit případné zálohy na daň z příjmů, zálohy na důchodové pojištění ani pojistné na zdravotní pojištění. V jedné měsíční platbě paušální daně (5 994 Kč) je zahrnuto minimální zdravotní pojistné ve výši 2 627 Kč, minimální sociální pojistné navýšené o 15 %, tj. ve výši 3 267 Kč, a daň z příjmů ve výši 100 Kč. Všechny tyto tři platby jsou součástí paušální zálohy. Ty se platí vždy do 20. dne kalendářního měsíce, na které se záloha platí, nebo si je lze předplatit na několik měsíců, či dokonce na celý rok dopředu. Pro současné poplatníky v paušálním režimu platí, že je třeba od ledna 2022 změnit výši záloh na trvalém příkazu k úhradě paušální daně na 5 994 Kč měsíčně. To se týká živnostníků, kteří vstoupili do paušálního režimu již v roce 2021 a splňují podmínky paušálního režimu i pro rok Pokud2022.se živnostník vykonávající samostatnou činnost rozhodne vstoupit při splnění všech zákonných podmínek do paušálního režimu pro rok 2022 a podá správci obě oznámení o vstupu do paušálního režimu do 10. ledna 2022, potom první zálohu bude mít splatnou 20. ledna 2022. Dále pak každého 20. dne v měsíci až do 20. prosince daného kalendářního roku. Pokud poplatník zahájí samostatnou činnost později, např. v dubnu 2022, a přihlásí se do paušálního režimu, bude mít první i druhou zálohu (tj. zálohu za duben a květen) splatnou do 20. května 2022.

Novelizace vyhlášky o oceňování majetku spočívá zejména v každoroční aktualizaci základních cen nemovitých věcí. Jejím cílem je přiblížení zjištěné a sjednané ceny nemovitých věcí. Nová úprava přinese občanům větší jistotu ve správnosti odhadnutých cen a v některých případech i úsporu za znalecké posudky.

Ministerstvo financí zveřejnilo  nový výměr o regulaci cen v oboru vodovodů a kanalizací pro období 2022–2026 s účinností od 1. ledna 2022. Po loňském snížení DPH na vodné a stočné z 15 % na 10 % tak úřad pokračuje v aktivním přístupu k cenové regulaci vodárenství. V tomto výměru jsou nastavena nová pravidla tak, aby spotřebitel zaplatil pouze tolik, kolik je nutné. Hlavní změnou výměru je zavedení tzv. vyrovnání. Pokud společnost vybere ve vodném a stočném více, než měla, bude tyto prostředky v následujících letech vracet spotřebitelům formou nižší ceny.

1upv.gov.cz /2023 35 ZAJÍMAVOSTI

Během roku 2021 vstoupila v platnost a od 1. ledna 2022 se tak v ČR začne prakticky provádět smlouva o zamezení dvojímu zdanění v oblasti daní z příjmů s Bangladéšem. Jedná se o standardní komplexní bilaterální daňovou smlouvu, která upravuje zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů.

ZAJÍMAVOSTI

36 upv.gov.cz

Zajímavé patentové listy

upv.gov.cz 37 1/2023 ZAJÍMAVOSTI

VYNÁLEZY / PATENTY VZORYUŽITNÉ ZNÁMKYOCHRANNÉ VZORYPRŮMYSLOVÉ OZNAČENÍ PŮVODU A ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ upv.gov.cz

Úřad průmyslového vlastnictví je ústředním orgánem státní správy České republiky na ochranu průmyslového vlastnictví. V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. Historie Úřadu sahá až do roku 1919, kdy byl založen Patentový úřad. Úřad plní zejména funkci patentového a známkového úřadu. Mezi jeho základní funkce patří: rozhoduje v rámci správního řízení o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků a vede příslušné rejstříky o těchto předmětech průmyslových práv vykonává činnost podle předpisů o patentových zástupcích

Antonína Čermáka 1057/2a, Praha, 160 68 IČO: objednavky@upv.cz,48135097 posta@upv.cz, helpdesk@upv.cz, studovna@upv.cz tel.: 220 383 111 ústredna 220 383 129 studovna pro verejnost 220 383 120 informacní stredisko fax: 224 324 718 podatelna 224 311 566 studovna pro verejnost

O ÚŘADU PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ

získává, zpracovává a zpřístupňuje fond světové patentové zabezpečujeliteraturyplnění závazků z mezinárodních smluv z oblasti průmyslového vlastnictví, jichž je Česká republika členem aktivně se účastní spolupráce s jinými orgány státní správy při prosazování průmyslových práv spolupracuje s mezinárodními organizacemi a národními úřady jednotlivých států na poli průmyslového Systémvlastnictvíochrany

práv k předmětům průmyslového vlastnictví spočívá v tom, že ke vzniku těchto práv je třeba výroku státního orgánu. Práva k předmětům průmyslového vlastnictví se zapisují do rejstříků vedených Úřadem.