e-Bulletin KDP 9/2024

Komory daňových poradců ČR

9/2024

/JUDIKATURA: Kasační soud odpověděl na zatím nepoložené otázky ohledně daňového ručení

/ROZHOVOR: Martin Bunček z Technologické agentury České republiky

/DANĚ Z NEMOVITOSTÍ: DzNV aneb co nás čeká a nemine v roce 2025

/OSOBNÍ ROZVOJ: Jak být plně sám sebou v rámci své profese

Provedeme vás světem daní.

Co nového v oblasti legislativy, kam se Komora posunula

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

doufám, že jste si přes léto odpočinuli a nabrali dostatek potřebných sil do nové daňové sezony. Neodmyslitelnou součástí naší práce je a nadále bude i znalost nových, ale i připravovaných právních předpisů. Co zásadního se tedy událo v této oblasti v posledním roce.

hO

Byl schválen a v praxi se již aplikuje daňový balíček. Již v rámci minulého úvodníku jsem upozorňoval, že od počátku jsme byli velmi aktivní (především v rámci úzké spolupráce Sekce DPPO a Sekce DPFO) a upozorňovali jsme, že zvolené řešení povede především v oblasti zaměstnaneckých benefitů ke zbytečným komplikacím, které ve svém souhrnném efektu nepovedou k navýšení příjmů státního rozpočtu. Kromě standardního připomínkového řízení jsme se velmi aktivně zapojili do projednávání tohoto návrhu v Poslanecké sněmovně, když jsme byli na čtyřech výborech, na kterých jsme také prezentovali naše připomínky. V této věci jsme následně dopisem oslovili všechny poslance. V oblasti daňového balíčku jsme také velmi úzce kooperovali a spolupracovali se zástupci podnikatelů, především pak Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu a dopravy. Také jsme prezentovali naše názory na danou věc v médiích. Ukázalo se, že jsme měli bohužel (opět) pravdu a daňový balíček přinesl především v oblasti zaměstnaneckých benefitů mnoho zbytečných problémů a komplikací. Po schválení balíčku jsme však nerezignovali. Připomínkovali jsme výkladový pokyn GFŘ a v rámci sekcí DPFO a DPPO jsme vyvinuli aktivitu a ve spolupráci s GFŘ našli mnohé odpovědi na sporné otázky a jejich řešení, které se promítlo do zápisů z jednání obou sekcí. Že se skutečně nejedná o zjednodušení, ale o výraznou komplikaci, názorně dokumentuje rozsah výkladových materiálů k dané oblasti (tím rozhodně nekritizuji, že tyto materiály vznikly, naopak jde o pozitivní přístup ze strany GFŘ), bez kterých jsme se do konce roku 2023 obešli.

Zde si dovolím jednu poznámku. Buďto v této oblasti stát chce „vychovávat“ a určovat, která plnění mají preferenční daňový režim (stravování, sport, kultura a podobně), a pak je nezbytné, aby byl systém maximálně jednoduchý, alespoň tak, jak tomu bylo dle právní úpravy platné do konce roku 2023. Nebo je možné celý systém výrazně zjednodušit a dát jednotnou zaměstnaneckou odčitatelnou položku či slevu na dani (nechat plně na zaměstnanci co s uspořenými penězi udělá) a je možné v podstatě vypustit všechny speciální preferenční zaměstnanecké daňové režimy. Zvolenou cestou stát „vychovává“ občany a zároveň stanoví další nová kritéria, která vedou k současnému nedobrému stavu.

Samostatnou kapitolou je oblast dohod o provedení práce, kdy jsme od počátku upozorňovali na to, že původně zvolené řešení je v praxi v podstatě neproveditelné. V naší snaze jsme nepolevili ani po schválení balíčku. A zde se dostavil úspěch. Jako správný směr se ukázala jednak spolupráce s ostatními zástupci podnikatelů (v jednotě je síla), ale zaměřili jsme se také na komunikaci a spolupráci s poslanci a senátory. Šlo především o spolupráci s paní poslankyní Jílkovou v poslední fázi i zástupci MPSV a ČSSZ. Po velkém úsilí se podařil připravit a schválit kompromisní návrh, který platí od 1. 7. 2024, kdy v současné době platný model je na rozdíl od původně schváleného alespoň proveditelný. Podařilo se tak prosadit, že náběh změn je postupný a ty zásadní začnou platit až od 1. 1. 2025. Ano, i zde si lze představit lepší řešení, jako je například zachování řešení účinného do konce roku 2023, ale tyto alternativy se ukázaly jako nereálné. I zde ve své práci pokračujeme a snažíme se odstraňovat možná sporná místa, pracovat na výkladech a nelze zcela vyloučit, že než začne platit nový model (od 1. 1. 2025), mohou i zde ještě nastat určité legislativní změny, o které se snažíme.

V minulém roce se nám především ve spolupráci se Sekcí správy daní podařilo prosadit mnohé zásadní připomínky k novele s.ř.s. Hlavně se podařilo zabránit obecnému rozšíření nepřijatelnosti kasační stížnosti, která by mohla výrazně omezit přezkoumávání daňových kauz ze strany NSS. Také se podařilo zabránit objevujícím se návrhům na omezení zastupování daňových poradců před krajskými soudy. Musím říci, že ochrana naší profese proti těmto záměrům v oblasti legislativy nebyla vůbec jednoduchá.

Nakonec jsem si ponechal aktuálně projednávanou novelu ZDP, která má navazovat na nový zákon o účetnictví. Byť byl na připomínky měsíc a tím byl navíc červen tohoto roku, připravili jsme (především ve spolupráci sekcí DPPO a DPFO

moje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2024

a Sekcí neziskovek) propracované připomínky v rozsahu 67 stran. Bohužel se ukázalo, že tato novela není dostatečně promyšlená a dotažená a v mnohých ohledech je zcela nesrozumitelná. Zcela zbytečně obsahuje části, které s novým zákonem o účetnictví vůbec nesouvisí. Výrazně by zkomplikovala zdanění a nutné evidence, a to paradoxně u fyzických osob ještě více než u právnických. Například všechny fyzické osoby (i ty, které uplatňují výdaje paušálem, aplikují paušální daň či pouze pronajímají) by musely znát téměř všechna zákoutí nových účetních předpisů a zjištěné údaje ještě upravovat na daňovou hodnotu.

To, že jde o nedodělek, ukazuje tragikomický příběh spekulačních časových testů v případě prodeje pronajímaných nemovitostí. V  připomínkách jsme upozorňovali, že důsledkem zavedení daňové hodnoty je mimo jiné zánik časových osvobozovacích testů v případě jakéhokoliv pronájmu prodávané nemovitosti. To je jistě legitimní politické rozhodnutí, ke kterému se Komora nevyjadřuje, pouze jsme zdůraznili, že je nezbytné, aby to bylo takto otevřeně prezentováno a promítlo se to například také do zprávy RIA. Chci zdůraznit, že jsme nevycházeli jenom z textu zákona, ale také z důvodové zprávy, kde se tento závěr na několika místech výslovně objevuje. Reakce MF, že jde o technickou chybu, je, budu-li velmi diplomatický, zvláštní a jen ukazuje, jak je daný návrh nepromyšlený a nedotažený a jak výrazně by měl být přepracován. Stejný problém je ostatně například v případě poplatníků, kteří uplatňují paušální výdaje či paušální daň, a nevím, zda i zde jde pouze o technickou chybu. Pro ty, kteří chtějí poznat „kouzlo návrhu“, doporučuji přečíst si jej od § 23k (nově zaváděná daňová hodnota) a zkusit (i s použitím důvodové zprávy) odpovědět na otázku, co vlastně dané věty sdělují. Mně se to v některých případech nepodařilo ani na několikáté přečtení.

Ano, návrh zapracovává i některé dlouhou dobu uplatňované koncepční pozitivní připomínky Komory, jako je snížení počtu odpisových skupin či zavedení dobrovolného paušálu, do jehož výše by se neposuzovalo, zda jde o opravu či technické zhodnocení. Bohužel i zde způsob provedení téměř stírá výhody. Použiji-li bonmot jednoho z nestorů daně z příjmů – „snaha jedna, výsledek pět“. Například způsob výpočtu daňových odpisů při zvýšení či snížení vstupní ceny je téměř nespočitatelný. S několika kolegyněmi a kolegy jsme se nebyli schopni dopočítat stejného výsledku a vůbec nevím, jak by se měl zapracovat do softwarů, zvláště když by se dle návrhu měl uplatňovat i u všech „starých“ majetků. Naopak to, co by novela řešit měla, je návaznost na nové účetní předpisy, které v mnoha případech neřeší či řeší zcela nedostatečně. Příkladem budiž oblast technického zhodnocení či oprav na pronajatém či jinak užívaném majetku. Mimo to chybí definitivní verze nového zákona o účetnictví, kdy v tuto chvíli není například zřejmé, jak se MF vypořádá se zásadními připomínkami Legislativní rady vlády, a prováděcí vyhlášky zcela absentují, k dispozici jsou pouze jejich teze. V takové chvíli lze obtížně řešit daňovou návaznost na zcela zásadní změnu v oblasti účetnictví. Nejprve je nezbytné mít k dispozici definitivní znění nového zákona o účetnictví a prováděcích vyhlášek (nikoliv pouze jejich teze) a pak teprve upravovat daňové předpisy. A tak by bylo možné pokračovat. Problematická je například i návaznost na oblast DPH. V této podobě by šlo o nejzásadnější zbytečnou komplikaci pro naše klienty i pro nás od roku 1993. Rozhodně se nemůžeme utěšovat tím, že by bylo více práce pro daňové poradce. V této podobě by se zákon dal v praxi velmi těžko aplikovat a klienti by z toho vinili i nás. Musím říct, že za dobu, co se pohybuji v oblasti legislativy, jsem ještě tak nekvalitně připravený návrh neviděl. A to jak z hlediska koncepčního, tak z hlediska způsobu zpracování, kdy jde o zcela nehotové dílo.

Na tuto důležitou oblast se musíme nadále soustředit. Jde především o to, aby z novely byly vypuštěny části, které nesouvisí s novým zákonem o účetnictví, jako je daňová hodnota a podobně. Je také podstatné, aby po vypořádání připomínek a úpravě návrhu na základě definitivní verze nových účetních předpisů (to je nejen zákona o účetnictví, ale i vyhlášek a nikoliv jejich tezí) byl návrh znovu poslán do připomínkového řízení. Bude to i nadále jedna z mých priorit.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, v oblasti daňové legislativy se rozhodně nenudíme. V rámci Komory se podařilo vybudovat tým respektovaných odborníků v rámci jednotlivých sekcí, který je schopen velmi pružně, rychle a především kvalitně reagovat na navrhované změny. V souladu s prioritami Prezidia spolupracujeme i s ostatními, ministerstvy, státním úřady, zástupci podnikatelské veřejnosti a ovlivňujeme návrhy i v rámci jejich projednávání na vládě (v rámci LRV), v Parlamentu a Senátu. Jde o efektivní cestu. Nadále se budeme snažit, aby byly nové předpisy kvalitní, aplikovatelné a pokud možno nám i našim klientům co nejméně komplikovaly práci i život.

Ing. Bc. Jiří Nesrovnal, daňový poradce, č. o. 1757, člen Prezidia KDP ČR, vedoucí Sekce DPPO

NA KONFERENCI

NOVÝ ZÁKON O Ú Č ETNICTVÍ Z PRVNÍ RUKY

Prezentace návrhu zákona formou

p ř ednášky a navazujících panelových diskusí zam ěř ených na klí č ová témata nového zákona, doprovodný zákon a neziskový sektor.

Konference je ur č ena pro da ň ové poradce, ú č etní, jejich spolupracovníky a širokou ve ř ejnost, která se aktivn ě zajímá o problematiku ú č etnictví a daní.

TERMÍN A MÍSTO KONÁNÍ

4. listopadu 2024 10 - 17 hod.

Hotel DUO

Teplická 492, 190 00 Praha

Na konferenci vystoupí zástupci Ministerstva financí, Finan č ní správy, da ň oví poradci a p ř ední experti na ú č etnictví a dan ě .

542 422 329 www.kdpcr.cz

skoleni@kdpcr.cz

Úvodník

Windfall tax bude pokračovat i v roce 2025 .......................................

„Celnický balíček“ zefektivní práci Celní správy ČR .........................

Obce by mohly omezovat krátkodobá ubytování přes Airbnb či Booking

Pravidla kapitálových požadavků pro banky v likvidaci se zřejmě změní

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví

Aktuálně ze zpráv CFE

Ministr spravedlnosti podepsal navýšení advokátního tarifu 35

Dovozce čeká příprava na uhlíkové clo. Už za srpen budou muset reportovat přesné hodnoty emisí 39

Nová opatření na podporu rodičů s malými dětmi:

Dvouletá garance stejného pracovního místa a možnost práce na dohodu 43

Vybrané skupiny cizinců mají nově volný vstup na český trh práce (Kristýna Opolzerová) ........................................ 49

Slováci loni měli podle analýzy nejnižší čistou mzdu v regionu 52

Dlužníci se již nevyhnou platebnímu rozkazu v datové schránce. Věřitelé tím dostali silný nástroj na vymáhání peněžních pohledávek 53

Judikatura

Vyvlastnění zemědělských pozemků a daň z přidané hodnoty (Tomáš Brandejs)...................................... 10

Elektronický měsíčník

Komora daňových poradců České republiky

Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311

IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz

e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060

ISSN 1211-9946

Toto číslo vyšlo 4. 9. 2024, datum uzávěrky: 30. 8. 2024

Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

Kasační soud odpověděl na zatím nepoložené otázky ohledně daňového ručení ...................................................................... 12

Zvýšení jmenovité hodnoty akcií okolkováním přerušuje časový test pro osvobození příjmu z jejich prodeje ..................... 13

Nejvyšší správní soud zopakoval pravidla pro důkazní břemena v daňovém řízení 14

Pokud likvidujete zásoby, nezapomeňte na protokol (Jakub Šotník) 16

Rozhovor

Ředitel Kanceláře Technologické agentury České republiky Martin Bunček ............................................................................................ 24

Daně z nemovitostí

DzNV aneb co nás čeká a nemine v roce 2025 (Petr Koubovský) 30

Ostatní

Právní a daňové aspekty uvolněného podílu (Jiří Černý, Lenka Rigo, Vojtěch Šťástka) .......................................... 36

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti nejspíš v Parlamentu vyvolá tuhé boje (Jaroslava Přibylová Saxlová) 41

Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí (Ondřej Havlíček, Kristýna Tupá, Martin Svoboda) 44 Uzavření smlouvy se společností, za niž jednal ve věci neoprávněný člen statutárního orgánu (Tomáš Trojan, Tomáš Hubáček) ......................................................... 50

Osobní rozvoj

Jak být plně sám sebou v rámci svojí profese (Irena Semančíková) 54

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer

Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR.

Ilustrační fotografie Shutterstock.com, není-li uvedeno jinak. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2024

Měsíc v kostce

Schodek rozpočtu bude příští rok maximálně 231 miliard korun

Schodek státního rozpočtu bude příští rok nanejvýš 231 miliard korun. Novinářům to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle kterého vyšší hodnotu znemožňuje zákon. Letošní plánovaný schodek 252 miliard korun se podle něj podaří dodržet. Součástí rozpočtových příjmů bude i v příštím roce daň z neočekávaných zisků (windfall tax), více viz další strana. Ministerstvo také zveřejnilo makroekonomickou prognózu, která letos počítá s hospodářským růstem 1,1 procenta, příští rok by měl zrychlit na 2,7 procenta.

Zneužití jména daňověporadenské společnosti FinCare

Komora daňových poradců ČR upozorňuje, že opakovaně došlo ke zneužití jména společnosti FinCare, spol. s r. o., způsobem, kdy jménem této firmy se nabízí finanční poradenství pod podmínkou zaplacení poplatku 250 USD za přihlášení se na falešné webové stránky s doménou „fincare-global.com“. „Oznámení na Policii ČR bylo učiněno; tímto sdělením se snažíme zabránit dalším škodám, které by mohly vzniknout, případně i upozornit na nový typ podvodů, které se mohou týkat daňových poradců a jejich společností,“ uvedla Komora. Obdobně nedávno varovala před zloději identity Česká advokátní komora. „Komora varuje veřejnost před množícími se případy, kdy podvodníci vystupují pod falešnou identitou advokáta, koncipienta nebo advokátní kanceláře s cílem vystrašit občany, získat jejich osobní údaje nebo je připravit o peníze,“ uvedla na svém webu s tím, že ČAK v ždy zveřejňuje oznámení advokátů, jejichž osobní údaje byly zneužity, v sekci  AKTUALITY. V roce 2024 už ČAK zveřejnila na svém webu sedmnáct takových varování. Za rok 2023 Komora evidovala šest hlášení o tom, že se někdo vydával za advokáta, i když jím nebyl.

DG TAXUD 2024 – Výroční zpráva o daních

Generální ředitelství Evropské komise pro daně a celní unii zveřejnilo Výroční zprávu o daních za rok 2024, která uvádí fakta a analýzu současného stavu zdanění a daňových systémů v členských státech. Zpráva se zabývá jak nedávnými reformami daňových systémů, tak změnami hlavních ukazatelů, které Komise používá k hodnocení daňových politik v členských státech EU a na úrovni EU. Zprávu je možné si prostudovat na odkazu zde.

 Smuteční oznámení

S lítostí Vám oznamujeme, že zemřel pan Ing. Jiří Oehl, daňový poradce č. 1282, ve věku nedožitých 73 let. Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast.

Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník KDP ČR

Windfall tax bude pokračovat i v roce 2025

Ministr financí Zbyněk Stanjura po jednání vlády o státním rozpočtu řekl, že kabinetu nenavrhne zkrácení platnosti windfall tax o rok. Podle něj bude na konci letoška příjem z mimořádných opatření zhruba o 25 miliard korun nižší, než byly výdaje státu spojené s řešením energetické krize. Loni stát vybral na windfall tax 39,1 miliardy korun, dalších 18,5 miliardy korun přinesl odvod z nadměrných příjmů. Letos do konce července byl výnos windfall tax 18,2 miliardy korun a Stanjura řekl, že očekává za celý rok inkaso 33 až 34 miliard korun.

Analytici zachování windfall tax, jejímž největším plátcem je energetická společnost ČEZ, i v posledním roce její platnosti kritizují. Analytik Capitalinked Radim Dohnal to označil za největší chybu vlády od jejího vzniku. „Podle mých výpočtů na veškeré náklady sanace energetické kri-

ze postačila inkasa daní již k druhému čtvrtletí 2024, dále v této mimořádné dani pro mimořádné situace nebylo nutné pokračovat. Pokračování daně poškodí investiční kapacitu ČEZ, minoritní akcionáře, podnikatelské a investiční prostředí v ČR, demotivuje od investic do energetiky,“ řekl České tiskové kanceláři.

„Celnický balíček“ zefektivní práci Celní správy ČR

Vláda na svém zasedání schválila návrh zákona, kterým pokračuje v reformě Celní správy. Zákon navazuje na první část reformy, která byla součástí konsolidačního balíčku a která přinesla například redukci celních úřadů. Aktuálně přijatá novela pak upravuje zejména legislastivu v oblasti správy daní.

„V první fázi jsme v rámci konsolidačního balíčku zredukovali k 1. červenci 2025 počet celních úřadů z 15 na 6. Nyní vláda schválila druhou část reformy, jejímž cílem je provést organizačně-kompetenční změny v právních předpisech upravujících působnost celní správy,“ dodává ministr financí Zbyněk Stanjura.

Celnický balíček zahrnuje také důležité organizační a kompetenční změny a posílení digitalizace. „Balíček upravuje naše kompetence tak, abychom mohli efektivně vykonávat činnosti související s naším posláním a je součástí širšího projektu transformace Celní správy. Ta by měla zpřehlednit naše činnosti, snížit administrativní zátěž podnikatelů a přinést plánované

úspory v podobě zrušení až 300 míst celníků v příštím roce,“ doplňuje slova ministra financí generální ředitel Celní správy ČR Marek Šimandl.

Návrh zákona je souborem novel celkem 117 zákonů a upravuje kompetence Celní správy, zejména v podobě předání nebo naopak převzetí vybraných dílčích kompetencí ve vztahu k jiným orgánům. Celní úřady by například nově neměly provádět kontrolu zaměstnávání cizinců nebo zajišťovat sběr hlášení od osob pěstujících mák setý a rostliny konopí a provádět v této oblasti kontrolní činnost. Bez náhrady bude zrušena oznamovací povinnost osob příležitostně prodávajících lihoviny (např. na hasičském plesu) vůči celnímu úřadu, což sníží administra-

Komory daňových poradců ČR / 9/2024

tivní zátěž pro veřejnost, aniž by toto zrušení mělo reálný dopad na výkon kontrolní činnosti Celní správy. Úprava rovněž sjednocuje kompetence Celní správy zadržet věc, obal nebo dopravní prostředek, pokud porušují právní předpisy. Dále se rozšiřuje oprávnění Celní správy v oblasti vybírání a vymáhání pokut, uložených v režimu správního řádu jinými orgány, obcemi či kraji, a místních poplatků. Výsledkem bude lepší vymahatelnost a snížení nákladů pro dlužníky (neboť daňová exekuce je z pohledu výše exekučních nákladů výrazně méně zatěžující) a rovněž dlouhodobá provozní úspora na straně státu. Tuto ces-

tu nastoupil již konsolidační balíček, když převedl na celní úřady vymáhání justičních pohledávek od 1. ledna 2024. Dalším cílem návrhu zákona je provést dílčí změny v daňovém řádu a dalších procesněprávních normách v oblasti správy daní a působnosti orgánů Celní správy především v návaznosti na zkušenosti z aplikační praxe a navázat na změny provedené v rámci tzv. konsolidačního balíčku. Nabytí účinnosti návrhu zákona, který nezakládá nové požadavky na státní rozpočet, se předpokládá dnem 1. července 2025 s tím, že vybraná ustanovení by měla nabýt účinnosti k 1. lednu 2026.

Obce by mohly omezovat krátkodobá ubytování přes Airbnb či Booking

Obce a města v Česku by v důsledku novely zákona o podnikání v cestovním ruchu mohly určit maximální počet dní v roce a také období, kdy bude či nebude možné v bytech, které se nachází v bytových domech, nabízet krátkodobá ubytování přes on-line platformy, například Airbnb nebo Booking. Novinku představila ředitelka odboru cestovního ruchu na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) Silvia Doušová. Novelu zákona vláda schválila v polovině července, ještě ji budou muset posoudit poslanci a senátoři.

Obce a města by mohly určit také maximální počet metrů čtverečních na jednu ubytovanou osobu, uvedla Doušová. V podobné formě regulace podle ní teď funguje v jiných evropských metropolích, třeba v Barceloně, ve Vídni či v Amsterodamu. „Každá metropole k tomu přistupuje nějak a nám toto chybělo,“ řekla Doušová. Dodala, že takto omezit krátkodobá ubytování by obce a města mohly od druhé poloviny května roku 2026. MMR dlouhodobě upozorňuje na to, že krátkodobá ubytování přes on-line platformy omezují nabídku bytů pro bydlení, čímž vzniká tlak na zvyšování nájemného.

Novela zákona má také zavést elektronický systém e-Turista, kde se budou muset poskytovatelé ubytování registrovat. MMR si od systému slibuje zejména lepší přehled o počtu nabízených krátkodobých ubytování přes on-line platformy a s tím související větší výběr z poplatku z pobytu, který jde obcím, a na dani z příjmů. Registr bude podle MMR nejdříve asi půl roku fungovat ve zkušebním režimu, ostré spuštění se plánuje na 1. července příštího roku.

Na poplatcích z pobytu, které turisté hradí v hotelech či penzionech, loni obce v Česku vybraly 1,46 miliardy korun. Ve srov-

nání s rokem 2022 příjem z tohoto poplatku vzrostl o 34 procent, proti roku 2019 před koronavirovou pandemií se zdvojnásobil, vyplynulo už dříve z dat na webu státní agentury CzechTourism. Výši poplatku si obce stanovují samy, v roce 2021 jeho maximální sazba stoupla o 29 korun na 50 korun.

MMR očekává, že se obce s ohledem na novelu zákona rozhodnou více zavádět poplatky z pobytu. Nárůst přijmu z nich bude nejspíš pozvolný, v druhém roce po spuštění registru by mohl činit až 332 milionů korun, sdělilo ČTK už dříve MMR. Růst výnosu z daně z příjmů pak MMR s účinností zákona očekává o 216 až 792 milionů Kč.

Pravidla kapitálových požadavků pro banky v likvidaci se zřejmě změní

Česká národní banka (ČNB) už zřejmě nebude muset stanovovat minimální požadavek na kapitál finančním institucím, které jsou v likvidaci. Vláda dne 21. srpna 2024 schválila novelu zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, která pravidla mění. Návrh, který nyní posoudí poslanci, převádí do českého práva směrnici Evropské unie, jeho cílem je snížit administrativní zátěž pro finanční instituce v likvidaci i pro regulátora finančního trhu.

Vsoučasnosti na základě evropských pravidel stanovuje ČNB minimální požadavek na kapitál všem institucím na finančním trhu. Cílem opatření je to, aby náklady případného selhání instituce nesli její vlastníci a věřitelé, ne daňoví poplatníci. Podle důvodové zprávy k zákonu má ale u institucí, které jsou v likvidaci, toto ustanovení jen minimální dopad a správní proces představuje nadbytečnou administrativní zátěž pro tyto instituce i pro ČNB. Centrální banka by tak požadavek

nově stanovovala pouze v případech, kdy by bylo nutné chránit finanční stabilitu nebo bránit šíření nákazy na finančním trhu. Ministerstvo financí, které návrh zákona předložilo, navrhuje, aby ho sněmovna schválila už v prvním čtení. Zdůvodňuje to tím, že evropská směrnice, kterou zákon do českého práva převádí, by měla začít platit už 13. listopadu.

Podcast NADANĚ

Zdroj: Česká tisková kancelář, Advokátní deník Podcast můžete sledovat nejen na Komorovém YouTube kanále, ale také na svých oblíbených platformách Apple Podcast, Spotify, Google Podcast.

zvýhodněná cena pro DP 539 Kč běžná cena 599 Kč

Daňový systém ČR 2024 schémata, tabulky, grafy, ilustrativní příklady pro pochopení daňového systému ČR

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny pro daňové poradce.* Nakupujte v e-shopu KDP ČR .

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR Rozhovor e -Bulletin Komor y daňov ých poradců ČR 9/2024

zvýhodněná cena pro DP 998 Kč běžná cena 1099 Kč

Daně z příjmů s komentářem aktuální znění zákonů o daních z příjmů a o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů pro zdaňovací období roku 2024 s komentáři, odkazy na judikaturu, zejména NSS a ÚS, heslovitý seznam pojmů zákona

,ý pj na pracovním trhu

Postavení zaměstnance v měnícím se světě závislé práce se zaměřením na digitální platformy komplexní pojednání o závislé práci v souvislosti s rozšířením moderních technologií na pracovním trhu

zvýhodněná cena pro DP 531 Kč běžná cena 590 Kč

zvýhodněná cena pro DP 405 Kč běžná cena 450 Kč

Nečinnost v řízení před správními orgány terminologické vymezení nečinnosti správních orgánů, její formy, projevy a příčiny, analýza systému ochrany před nečinností zavedené v platné a účinné právní úpravě Účetnictví v souvislostech ucelený průvodce účetními postupy a jejich významem v kontextu vnitropodnikového řízení, pochopení důsledků účetních případů na závěrečné bilance, účetní zápisy, proces účtování a uzavírání účtů, rozdíly mezi finančním a provozním (vnitropodnikovým) účetnictvím

zvýhodněná cena pro DP 531 Kč běžná cena 590 Kč

Finanční a daňové právo 3. přepracované, rozšířené a aktualizované vydání, nově zařazena kapitola o bezhotovostních penězích a dani z hazardních her, přepracovány kapitoly o finančních institucích, rozpočtovém právu a pojišťovnictví

p(pý

Daňňo ý vý řád. K Kome t ntář 5. v y zvýhodněná cena pro DP 2061 Kč

běžná cena 2290 Kč

Daňový řád. Komentář 5. vydání komentář obsahující výklad daňového řádu, ale též aktualizovanou judikaturu vztahující se k DŘ

.kdpcr

moje j .kkdp p crr.c c z

zvýhodněná cena pro DP 441 Kč běžná cena 490 Kč

Nejčastější chyby a omyly účetních přehled nejčastějších případů účetních chyb s návodem na jejich odstranění a uvedením správného řešení, nově interpretace NÚR k cizím měnám, vše podle stavu k 15. 4. 2024

zvýhodněná cena pro DP 1007 Kč

cena 1119 Kč

Daňový řád. Praktický komentář. 3. vydání aktuální legislativní a judikaturní vývoj daňového řádu podle stavu k 1. 5. 2024, komentář k jednotlivým institutům ve vzájemných souvislostech z pohledu aplikační praxe i aktuální judikatury

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

Vyvlastnění zemědělských pozemků

a daň z přidané hodnoty

Soudní dvůr EU se v nedávném případě zabýval otázkou širokého dosahu zdanění v oblasti DPH v případě polského farmáře a převodem vlastnického práva k jeho zemědělským pozemkům formou vyvlastnění za platbu odškodného.

PTomáš Brandejs

Daňový poradce, č. o. 3191, Deloitte

odle rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) ze dne 11. července 2024 ve věci  C-182/23 [Makowit] musí být článek 2 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 14 odst. 2 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty vykládán v tom smyslu, že plnění spočívající v převodu vlastnického práva k zemědělským pozemkům formou vyvlastnění za platbu odškodného vlastníkovi tohoto pozemku musí podléhat dani z přidané hodnoty, pokud je tento vlastník

zemědělcem, který je osobou povinnou k DPH, a jako takový jedná, i když nevykonává žádnou činnost spočívající v obchodním prodeji nemovitostí a neučinil žádné úkony k takovému převodu.

V případu C-182/23 se jednalo o daňovou povinnost fyzické osoby, pana J. S., který od roku 2001 dlouhodobě provozuje farmu a využívá své pozemky pro pastvu a pěstování trávy. Pan J. S. zakoupil několik pozemků v roce 2003. V roce 2013 se registroval jako plátce DPH. Roku 2015 s cílem dále rozšířit své zemědělské aktivity přikoupil další pozemky.

Při nepořízení žádného z pozemků pan J. S. neuplatnil nárok na odpočet DPH, protože jejich prodej tehdejšími majiteli nebyl předmětem daně z přidané hodnoty. Na pozemcích však stát naplánoval postavit veřejnou komunikaci. Pan J. S. nikdy neměl v úmyslu pozemky prodat, naopak jeho úmyslem bylo neumožnit na nich výstavbu a dále hospodařit. Pozemky byly nakonec vyvlastněny státem, pan J. S. dostal finanční kompenzaci.

Finanční úřad chtěl po panu J. S. odvést DPH z přijaté částky kompenzace. Ten namítal, že nejednal jako osoba povinná k dani, nezabývá se obchodováním s pozemky a nikdy nečinil žádné kroky směřující k převodu jeho nemovitostí. Ostatně přiznat občano-

vi odškodné a pak mu z něj část ukrojit, to do jisté míry ukazuje na jistou oprávněnost názoru pana J. S.

Dle pohledu SDEU je předmětem DPH dodání zboží za úplatu uskutečněné v rámci členského státu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková. Přitom za dodání zboží Směrnice o DPH považuje i převod vlastnického práva k majetku za platbu odškodného na základě příkazu vydaného orgánem veřejné moci nebo jeho jménem nebo vyplývající ze zákona. Samotné obdržení odškodného osobou povinnou k dani pak dle Soudního dvora stačí ke splnění podmínky plnění za úplatu.

A konečně dle SDEU pan J. S. jednal jako osoba povinná k dani, když převáděl vlastnické právo k pozemkům, které jsou určeny pro jeho ekonomické činnosti, i když nevykonával žádnou činnost spočívající v obchodním prodeji nemovitostí a neučinil žádné úkony k takovému převodu. Ostatně jinak by, jak Soudní dvůr poznamenal, postrádalo smysl, aby Směrnice o DPH převody majetku na základě příkazu vydaného orgánem veřejné moci považovala za zdanitelné.

Rozhodnutí C-182/23 tak opětovně ukazuje široký dosah zdanění v oblasti DPH. Může vést k diskuzím, v jakých dalších situacích má převod majetku zakládat povinnost přiznat DPH z požadované ceny či kompenzace. Jejich výsledkem pravděpodobně bude, že i v takových, o nichž bychom to ještě nedávno možná ani netušili.

Rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) ze dne 11. července 2024 ve věci  C-182/23 [Makowit], generální advokátka J. Kokott, http://eur-lex. europa.eu

„Směrnice 2006/112/ES – Článek 2 odst. 1 písm. a) – Článek 9 odst. 1 – Článek 14 odst. 2 písm. a) – Zdanitelné dodání zboží – Převod vlastnického práva k zemědělskému pozemku na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci za platbu odškodného – Vyvlastnění“

Související ustanovení: § 5 a § 14 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“)

Související rozhodnutí:

C-461/08 Don Bosco

C-230/94 Enkler

C-291/92 Armbrecht

Kasační soud odpověděl na zatím

nepoložené otázky ohledně daňového ručení

Nejvyšší správní soud se zabýval posouzením dosud neřešené právní otázky, zda lze aktivovat daňové ručení podle speciální prekluzivní lhůty obsažené v daňovém řádu a zda zanikne daňové ručení člena voleného orgánu právnické osoby za její nedoplatky v případě, že se promlčí povinnost tohoto člena nahradit právnické osobě škodu.

Vprojednávaném případě byl touto osobou jediný jednatel společnosti. Této společnosti byla doměřena DPH, protože finanční úřad zjistil, že ve skutečnosti nevykonávala žádnou ekonomickou činnost a byla založena pouze za účelem vylákání nadměrných odpočtů. Doměřenou daň společnost nezaplatila a byla zrušena s likvidací, ze které však finanční úřad nezískal žádné prostředky pro úhradu dluhu. Jednatel byl později, v září roku 2021, uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu zkrácení daně. V květnu 2022 zaslal finanční úřad jednateli ručitelskou výzvu, na základě které jej vyzval k uhrazení daňových nedoplatků společnosti. Finanční úřad totiž na základě trestních rozsudků rozhodl, že jed-

natel nevykonával svou funkci s péčí řádného hospodáře a způsobil tím společnosti škodu v podobě daňových nedoplatků. Podle jeho názoru tedy vznikla jednateli povinnost ručení podle § 171 daňového řádu ve spojitosti s § 159 občanského zákoníku.

Jednatel se proti tomuto rozhodnutí bránil u soudu, který ale žalobu zamítl s tím, že nejsou pochyby o jeho odpovědnosti za způsobenou škodu, a tedy splnění podmínek ke vzniku ručení. Daňový subjekt se bránil také tím, že již uplynula prekluzivní lhůta podle § 148 daňového řádu, i to však soud odmítl. Případ se tak dostal k Nejvyššímu správnímu soudu, který odpovídal na otázky položené v úvodu. K prekluzi vydání ručitelské výzvy NSS uvedl, že sporná otázka spočívá v tom, zda lze prekluzivní lhůtu z § 148 odst. 6 daňového řádu použít pouze vůči společnosti nebo i vůči jejímu jednateli jako daňovému ručiteli. Daňový řád zde hovoří o tom, že „V důsledku jednání, které bylo předmětem pravomocného rozhodnutí soudu o spáchání daňového trestného činu, lze daň stanovit do konce druhého roku následujícího po roce, v němž nabylo rozhodnutí soudu právní moci, bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně“. Finanční úřad doměřil společnosti daň za období leden až červenec 2014 v červnu 2016, ručitelská výzva pak byla zaslána až v květnu 2022, jak bylo uvedeno výše. Finanční úřad i soud dospěly k závěru, že k prekluzi lhůty pro vydání ručení nedošlo. Podle nich totiž citovaný odstavec prolamuje standardní prekluzivní lhůty pro vyměření daně a lze jej použít i na daňového ručitele.

S tímto závěrem se NSS ztotožnil. Podle daňového řádu trvá prekluzivní lhůta pro stanovení daně 3 roky, podle odst. 5 téhož ustanovení je její maximální délka 10 let. Ovšem v již citovaném odstavci 6 dává daňový řád správci daně novou pravomoc, respektive stanoví zcela novou lhůtu pro stanovení daně, která je na obecné prekluzivní lhůtě

Komory daňových poradců ČR / 9/2024

nezávislá. Je zde stanoveno, že bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně, lze u případů spáchání daňového trestného činu stanovit daň do konce druhého roku následujícího po roce, kdy nabylo rozhodnutí soudu právní moci. Jednatel byl v tomto případě pravomocně odsouzen v září 2021 a lhůta tak končila 31. 12. 2023. Povahou ručitelské výzvy se NSS zabýval již dříve a dospěl k závěru, že tato výzva představuje rozhodnutí o stanovení daně a musí být vydána ve lhůtě pro stanovení daně, nikoliv ve lhůtě pro její placení. Tento závěr je dle NSS rozhodný i na projednávanou věc. Považuje-li se ručitelská výzva za rozhodnutí o stanovení daně, které musí být vydáno v prekluzivních lhůtách týkajících se stanovení daně, NSS nevidí rozumný důvod, proč by se na stanovení daně ručiteli nepoužil i citovaný odstavec 6 § 148 daňového řádu. V případě druhé otázky, položené v úvodu, týkající se promlčení náhrady škody se však NSS se závěry správních orgánů již neztotožnil. Jednatel společnosti se zde bránil, že náhrada škody je již promlčena, a proto je promlčen i závazek z daňového ručení. Toto krajský soud nepřijal a uvedl, že jednatel mylně zaměňuje nárok společnosti na náhradu škody s její povinností uhradit daňové nedoplatky, tedy s nárokem daňových orgánů vůči této společnosti. Neuhrazená škoda společnosti podle krajského soudu pouze vymezuje rozsah ručení jednatele, ale nemění nic na tom, že jednatel ručí i za její daňové nedoplatky. Jednatelem zmiňovaná pohledávka společnosti za náhradu škody, která je dle jeho tvrzení na základě soukromoprávní úpravy již promlčena, se totiž podle krajského soudu liší od daňových pohledávek za doměřenou daň, na které se soukromoprávní úprava promlčení nevztahuje. Pro účely správy daní je podle něj vznik a trvání ručení komplexně upraveno v daňovém řádu a nic na tom nemění ani to, že základ ručitelského závazku má oporu v občanském zákoníku.

NSS s tím však nesouhlasil. Daňové orgány i krajský soud dospěly k závěru, že neuhrazená škoda společnosti pouze vymezuje rozsah ručení jednatele, ovšem vznik a doba trvání závazku se řídí daňovým řádem. Podle NSS se však v případě ručení na základě § 159 občanského zákoníku nejedná o standardní smluvní ručení, ale o zvláštní případ ručení založeného zákonem při splnění daných podmínek. Základní podmínkou pro aktivaci ručení jednatele je to, že je tento člen stále odpovědný za škodu, kterou společnosti způsobil. Pokud tedy zanikla, z důvodu promlčení, povinnost člena voleného orgánu nahradit právnické osobě způsobenou škodu, zanikl tím i jeden z předpokladů existence zákonného ručení. § 159 občanského zákoníku tak nevymezuje pouze rozsah ručení, jak měly zato správní orgány, ale i jeho vznik a zánik. Pokud tedy dojde k promlčení povinnosti jednatele nahradit škodu, kterou způsobil společnosti, povinnost ručení již nemá, a to se odrazí i do jeho povinnosti k daňovému ručení. Ta pak již neexistuje. V opačném případě by totiž byl správce daně zvýhodněn oproti jiným věřitelům. Zde tak dal NSS za pravdu jednateli, že promlčení jeho odpovědnosti za škodu by znamenalo možnost se ubránit povinnosti zaplatit dluh finančnímu úřadu.

Současně ale uzavřel, že tento závěr neznamená, že se v tomto případě jednatel skutečně nutně zprostí své povinnosti k daňovému ručení. Poukázal totiž na již letitou a ustálenou judikaturu, která připouští prolomení námitky promlčení v případech, kdy je v rozporu s dobrými mravy nebo kdy představuje zneužití práva.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 10 Afs 4/2024, dostupné na www.nssoud.cz

Zvýšení jmenovité hodnoty akcií okolkováním přerušuje časový test pro osvobození příjmu z jejich prodeje

Nejvyšší správní soud řešil případ úplatného převodu akcií a možného osvobození od daně z příjmů fyzických osob. V posuzovaném případě se řešil zejména časový test, kdy podle soudu ze zákona jednoznačně vyplývá, že se časový test přerušuje vždy, není-li u vyměňovaných akcií dodržena celková stejná jmenovitá hodnota.

Daňový subjekt nabyl v roce 2012 na základě smlouvy o úplatném převodu 33 ks akcií akciové společnosti o jmenovité hodnotě 20 000 Kč za kupní cenu ve výši 1 milionu korun. O dva roky později společnost rozhodla o navýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů o 10 milionů korun a změnu provedla navýšením jmenovité hodnoty akcií s výměnou původních akcií za nové. Jmenovitá hodnota jedné akcie se tak zvýšila z 20 000 Kč na 120 000 Kč. Zvýšení akcií bylo provedeno okolkováním, tedy vyznačením vyšší nominální hodnoty na původních akciích. Poté došlo k výměně těchto okolkovaných

moje .kdpcr.cz

akcií za nové se stejnou jmenovitou hodnotou. Daňový subjekt v roce 2015 převedl 30 kusů akcií na třetí osobu za necelých 73 milionů korun a v souvisejícím daňovém přiznání tento příjem uvedl jako osvobozený od daně z příjmů fyzických osob.

To však finanční úřad neakceptoval a kvůli nedodržení tříletého časového testu pro osvobození tohoto příjmu daňovému subjektu daň doměřil. Daňový subjekt se však doměření bránil a časový test pro osvobození považoval za splněný. Nesouhlasil, že by nabytí akcie zahrnovalo i výměnu akcií při zvýšení základního kapitálu. Podle něj výměna akcií nemění práva a povinnosti akcionáře, jeho podíl ani strukturu společnosti, a proto ji nelze považovat za nabytí akcie. Hodnota akcie je navíc podle něj odvozena od hodnoty celé společnosti, a nikoliv od jmenovité hodnoty akcie. Pokud nedošlo ke změně vlastnictví akcií, časový test pro osvobození od daně podle jeho názoru nebyl přerušen. Protože akcie vlastnil již od roku 2011, doba mezi jejich nabytím a prodejem v roce 2015 přesáhla tři roky. Případ se na základě žaloby dostal ke krajskému soudu, ten však žalobu daňového subjektu zamítl. Vysvětlil, že podle zákona o daních z příjmů se časový test pro osvobození přerušuje, není-li u vyměřovaných akcií dodržena stejná jmenovitá hodnota. Dojde-li tedy k výměně akcií za akcie o rozdílné jmenovité hodnotě, k čemuž typicky dochází při navýšení základního kapitálu, nelze osvobození od daně uplatnit.

Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěry daňových orgánů i krajského soudu. Připomněl znění zákona o daních z příjmů, na základě kterého se osvobozuje „příjem z úplatného převodu cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto cenného papíru při jeho úplatném převodu dobu 3 let (…), přičemž při výměně akcie emitentem za jinou akcii o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem cenného papíru u téhož poplatníka nepřerušuje“. Na základě jazykového výkladu zákona tak podle NSS lze dojít k jedinému závěru, a sice, že časový test se nepřeruší pouze při výměně akcií o celkové stejné jmenovité hodnotě. Rozhodl-li se zákonodárce zavést pro výměnu akcií speciální pravidlo pro nepřerušení časového testu, pak je podle NSS důvod-

né se domnívat, že jeho úmyslem bylo, aby se časový test v jiných případech přerušil. Pokud by tomu tak nebylo a zákonodárce by skutečně hodlal vyloučit přerušení časového testu obecně u všech výměn akcií, nedávalo by žádný smysl, aby jakékoliv speciální pravidlo zaváděl. Nejvyšší správní soud současně poznamenal, že tento výklad platí i pro tzv. okolkování, protože v obou případech zvýšení jmenovité hodnoty akcií jde pouze o technický proces, který nemá žádný vliv na práva a povinnosti spojené s akcií, přičemž akcie zůstává v obou případech tou samou věcí, a ani v jednom případě nejde o vydání cenného papíru. Na důsledky zvýšení jmenovité hodnoty je proto nutné nahlížet stejně, a z tohoto důvodu se časový test přerušuje i v případě zvýšení jmenovité hodnoty akcií tzv. okolkováním. Výměna akcie totiž nezahrnuje pouze výměnu akcií „kus za kus“, ale zahrnuje také proces, při kterém se nová jmenovitá hodnota vyznačí na původní akcii. Okolkování mění jmenovitou hodnotu akcií, a proto i jím fakticky dochází k jejich výměně.

Toto daňový subjekt zpochybnil pouze jediným argumentem –výměnu akcií je podle něj možné považovat za jejich nabytí jen tehdy, pokud takovou výměnou současně dochází i ke změně majetkového podílu akcionáře, protože hodnotu akcie neurčuje její jmenovitá hodnota (podíl na základním kapitálu), ale „odráží se v ní hodnota celé společnosti“. Měl za to, že akcie, které vlastnil, měly stejnou hodnotu i před zvýšením jmenovité hodnoty, neboť ani hodnota společnosti se s ohledem na zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nezměnila. Tato skutečnost však není podle NSS pro přerušení časového testu podstatná. Jedinou klíčovou skutečností v projednávaném případu je to, zda došlo k výměně akcií se zvýšením celkové jmenovité hodnoty, protože ze zákona jednoznačně vyplývá, že se časový test přerušuje vždy, není-li u vyměňovaných akcií dodržena celková stejná jmenovitá hodnota. Žádné jiné podmínky přitom dané ustanovení nestanoví. Příjem tak podle NSS nebyl osvobozen.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 3 Afs 177/2022, dostupné na www.nssoud.cz

Nejvyšší správní soud zopakoval pravidla pro důkazní břemena v daňovém řízení

Daňovému subjektu byla doměřena daň z příjmů fyzických osob kvůli neprokázání uskutečnění některých plnění od dodavatelské společnosti tak, jak bylo uvedeno na dokladech. Správce daně vycházel z toho, že dodavatel byl nekontaktní, mezi ním a daňovým subjektem existovala pouze obecná smluvní ujednání a chyběl také údaj o ceně a rozsahu prací.

Daňový subjekt se novému výměru bránil u krajského soudu, ten však žalobu zamítl a ztotožnil se se závěry správce daně. Uvedl, že daňový subjekt musí prokázat výdaje způsobem vylučujícím jakékoliv pochybnosti, a to se v projednávaném případě nestalo. Věc se tak dostala k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten nejdříve připomněl související pasáže z daňového řádu, podle kterých „ správce daně dbá, aby skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně byly zjištěny co nejúplněji, a není v tom vázán jen návrhy daňových subjektů (…) Daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém tvrzení a dalších podáních (…) Správce daně prokazuje skutečnosti vyvracející věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost povinných evidencí, účetních záznamů (…) a dalších důkazních prostředků uplatněných daňovým subjektem.“

Z daňového řádu současně vyplývá obecně známá podmínka, že pokud chce daňový subjekt uplatnit daňově účinné výdaje, musí nejen prokázat, že k obchodnímu případu skutečně došlo, ale také, že se tak stalo za účelem dosažení, zajištění nebo udržení jeho zdanitelných příjmů. NSS současně upozornil, že daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém přiznání. Poté, pokud to vyžaduje průběh řízení, může být správcem daně vyzván k prokázání skutečností potřebných pro správné stanovení daně. Vyzván však může být za předpokladu, že potřebné informace nemůže správce daně získat z vlastní úřední evidence.

Doklady předložené daňovým subjektem mohou sloužit jako dostatečný důkaz pouze v případě, kdy není pochyb, že se obchodní případ odehrál tak, jak daňový subjekt deklaroval. A i formálně bezvadné doklady přitom neznamenají, že správci daně nemohou vyvstat pochybnosti o jejich věrohodnosti. V tomto případě je na správci daně, aby prokázal existenci vážných a důvodných pochybností. Současně ale nemusí postavit najisto, že předložené údaje jsou v rozporu se skutečností. Pak je na daňovém subjektu, aby tyto pochybnosti vyvrátil a prokázal pravdivost svých tvrzení dalšími důkazy. Nejvyšší správní soud také zdůraznil, že i když se mnohdy používá termín „přechod“ důkazního břemene, k jeho přechodu v daňovém řízení ve skutečnosti nedochází. To, jaké břemeno nese daňový subjekt a jaké správce daně, stanovuje daňový řád. Rozsah těchto břemen se v průběhu řízení nemění a ani nepřechází z jednoho subjektu na druhý. Rozhodnou otázkou je podle NSS posoudit, kdo své (a pouze jen to své) důkazní břemeno unesl, a kdo nikoli. Od toho se odvíjí další procesní postupy.

V projednávaném případě dal na základě obsahu správního spisu NSS za pravdu daňovému subjektu, že shromážděné podklady spolu s vysvětlením spolupráce s dodavatelem prokazují skutkovou verzi o přijetí deklarovaných plnění a pro daňové řízení jsou postačující. Také poukázal na to, že vyžadováním nadměrného důkazního standardu mohou být porušena základní práva účastníka řízení. Ústavní soud k tomu již dříve uvedl, že „žádné skutkové okolnosti, které již odezněly, nelze následně, ex post, prokázat s absolutní jistotou. Vždy půjde o otázku určité míry pravděpodobnosti “.

Správce daně tak nemůže po daňovém subjektu požadovat takový důkazní standard, který ve svém důsledku prakticky vylučuje, aby břemeno unesl. Skutečnosti není potřeba prokázat s absolutní jistotou, ale určitou mírou pravděpodobnosti. Správce daně se tedy podle NSS musí ptát, zda jsou předložené důkazy natolik přesvědčivé a dostatečné, že nenechávají žádný prostor pro rozumné pochybnosti.

V projednávaném případě vznikly správci daně pochybnosti na základě toho, že dodavatel reagoval pouze na část dotazů, v dotčeném období nebyl veden v registru zaměstnavatelů a nedostavil se k výslechu. Nebylo tak jasné, kdo odvedl související práce. Navíc dle jeho názoru nebylo možné nastavit cenu díla tak, jak je uvedena ve smlouvě o dílo. Ke stanovení ceny však NSS uvedl, že smlouva sice neobsahovala žádný mechanismus určení ceny, ale zato odkazovala na předávací protokoly vztahující se na konkrétní zakázky a že to byl daňový subjekt, který cenu stanovoval, i když atypicky, za práce provedené dodavatelem, protože je řídil a kontroloval. I když se jedná o atypický způsob stanovení ceny, podle NSS sám o sobě nevyvolává závažné pochybnosti o objemu provedených prací. Zároveň dodal, že obecné pochybnosti jako nekontaktnost dodavatele či to, že není jasné, kdo konkrétně práce vykonával, k unesení důkazního břemene správce daně nestačí. NSS připustil, že chápe jeho pochybnosti ve vztahu k dodavateli, protože zjištění okolo jeho subjektu dávají určitý prostor pro pochyby o jeho daňové „kázni“, tyto pochybnosti jsou však mimo sféru důkazního břemene daňového subjektu. Věrohodnost důkazů předložených daňovým subjektem se v projednávaném případě správci daně nepodařilo zpochybnit a daň neměla být doměřena.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 2 Afs 25/2023, dostupné na www.nssoud.cz

Zdroj: www.nssoud.cz

Pokud likvidujete zásoby, nezapomeňte na protokol

V nedávném rozsudku se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou daňové uznatelnosti nákladů na likvidaci znehodnocených zásob v případě, kdy daňový subjekt nepořídil o likvidaci protokol, byť to bylo podle zákona o daních z příjmů jeho povinností. Přesto Nejvyšší správní soud nevyloučil, aby daňový subjekt prokázal likvidaci jinak. Jinými slovy, absence protokolu o likvidaci zásob ještě automaticky neznamená, že náklady na likvidaci budou daňově neuznatelné.

VJakub Šotník

Advokát a partner poradenské kanceláře Rödl & Partner

tomto konkrétním případě si daňový subjekt primárně nárokoval výdaje na pořízení kartonových obalů, které měl použít k balení zboží (dveří) před jejich prodejem. Správce daně však vyjádřil pochybnosti o pořízení kartonových obalů, protože zjistil, že daňový subjekt žádné dveře nenakupoval, neprodával a ani nevyráběl. Navíc dané zboží (dveře) nevedl v přehledu majetku a závazků. Podle správce daně daňový subjekt rovněž neprokázal samotný záměr dveře prodávat. Pochybnosti správce daně o pořízení kartonových obalů určených k balení dveří proto i nadále přetrvávaly.

Daňový subjekt se snažil pochybnosti správce daně o pořízení kartonových obalů rozptýlit. Začal tvrdit, že kartonové obaly určené k balení dveří nemohl v konečném důsledku použít, protože byly poškozeny povětrnostními vlivy. Obaly proto musel zlikvidovat ve sběrném dvoře. Za tímto účelem předložil kopii příjmového pokladního dokladu, který uváděl předání 1 340 kg papírových lepenkových obalů na sběrně, přijatých bezplatně. Navíc navrhoval uskutečnit výslech zaměstnankyně sběrny, která obaly přijala.

Správce daně však zpochybnil také samotnou likvidaci kartonových obalů ve sběrně, protože daňový subjekt nepředložil žádné dokumenty dokládající zničení a likvidaci obalů, jako jsou soupis vyřazených zásob či likvidační protokol. Navíc správce daně zpochybnil, že by likvidaci kartonových obalů provedl sběrný dvůr zdarma na své náklady.

Pokud jde o výslech zaměstnankyně sběrny, ta potvrdila převzetí „nějakého papíru“ a vystavení pokladního dokladu, ale nemohla si přesně vzpomenout na detaily převzetí ani na stav materiálu, což oslabilo pozici daňového subjektu.

Daňový subjekt tak čelil značným důkazním obtížím, když bez likvidačního protokolu specifikujícího likvidované zásoby a okolnosti likvidace nebyl schopen s jistotou prokázat daňovou uznatelnost nákladů na likvidaci. V důsledku toho nebyl daňový subjekt schopen ani prokázat výdaje na pořízení samotných kartonových obalů, když neprokázal jejich použití při balení dveří a ani jejich tvrzenou likvidaci sběrným dvorem.

Zákon o daních z příjmů přitom jasně stanoví, že pro doložení likvidace musí daňový subjekt vytvořit likvidační protokol. Ten však daňový subjekt neměl. Přesto Nejvyšší správní soud nevyloučil možnost doložení likvidace jinak, například svědeckou výpovědí nebo záznamem v knize jízd. Ale ani tyto důkazní prostředky nebyl v tomto případě daňový subjekt schopen předložit.

Podle Nejvyššího správního soudu sice nedodání protokolu o likvidaci ještě neznamená automatické vyloučení daňové uznatelnosti nákladu za likvidaci, nicméně daňový subjekt musí být schopen poskytnout správci daně odpovídající doklady (likvidační protokol, předávací protokol) či jiné důkazní prostředky prokazující údaje uvedené v daňovém přiznání.

e Bulletin Komory daňových poradců ČR

Aktuálně z Finanční správy

a účetnictví

Finanční správa informovala o změnách spolupráce při zamezování dvojímu zdanění s Běloruskem

Běloruská republika oznámila přerušení provádění článků 10, 11 a 13 smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a z majetku. Ministerstvo zahraničních věcí v květnu letošního roku vyhlásilo, že provádění těchto článků je ze strany Běloruské republiky přerušeno v období od 1. června 2024 do 31. prosince 2026. Ten samý den pak Ministerstvo financí publikovalo ve Finančním zpravodaji sdělení, ve kterém stručně shrnuje právní aspekty, které z tohoto přerušení vyplývají. Finanční správa v návaznosti na něj vydala v červenci podrobnější informaci, ve které blíže vysvětluje dopady přerušení a ilustruje je na praktických příkladech. Tyto praktické příklady jsou rozděleny do dvou kategorií: pohled plátce daně vyplácejícího zdanitelný příjem spadající pod některý z dotčených článků běloruskému daňovému rezidentovi a pohled poplatníka, daňového rezidenta České republiky, realizujícího zdanitelný příjem ze zdrojů v Bělorusku.

Daňový rezident ČR, který vyplácí příjem spadající pod některý z dotčených článků daňovému rezidentovi Běloruska, postupuje v období od 1. června 2024 do 31. prosince 2026 pouze podle českých právních předpisů, tj. podle zákona o daních z příjmů, bez zohlednění smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Rozhodným momentem pro určení správného daňového režimu je okamžik, kdy má plátce daně povinnost srazit daň (případně zajištění daně) podle zákona o daních z příjmů. To znamená, že uvedené příjmy, u kte rých v období od 1. června 2024 do 31. prosince 2026 nastala povinnost srazit buďto daň ve smyslu § 38d odst. 1 nebo 2, případně zajištění daně ve smyslu § 38e odst. 1, 2 nebo 3 zákona o daních z příjmů, mají následující daňový režim: Z příjmu podléhajícího dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně srazí plátce příjmu, v pozici plátce daně, srážkovou daň ve výši sazby podle § 36 zákona o daních z příjmů. Z příjmu podléhajícího zajištění daně srazí plátce příjmu, v pozici plátce daně, zajištění daně ve výši sazby podle § 38e zákona o daních z příjmů.

I přesto, že došlo k přerušení smlouvy, lze Běloruskou republiku i nadále řadit mezi státy, vůči jejichž daňovým rezidentům při výplatě příjmů není plátci daně uplatňována zvláštní sazba daně ve výši 35 %, protože článek 26 (Výměna informací) je i nadále prová děn. Z pohledu daňového rezidenta ČR se pak použije následující. V období od 1. června 2024 do 31. prosince 2026 se na příjmy českých daňových rezidentů spadající pod některý z dotčených článků smlouvy, které podléhají zdanění v Běloruské republice podle běloruských daňových předpisů, aplikují výhradně běloruské daňové předpisy a ustanovení smlouvy se nepoužijí. U zdanění v ČR se kromě článků 10, 11 a 13 smlouvy ve vztahu k dotčeným druhům příjmů, plynoucím v daném období, neuplatní ani článek 23 a odst. 1 a 2 článku 25, které upravují vyloučení dvojího zdanění a řešení případu dohodou. Ačkoli nebylo ze strany Běloruské republiky provádění článku 23 a 25 Smlouvy formálně přerušeno, nemůže v dotčeném období nastat situace, že by příjem

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2024

českého daňového rezidenta spadající pod článek 10, 11 nebo 13 Smlouvy byl podroben zdanění v Běloruské republice „v souladu s ustanoveními této smlouvy“.

Vzhledem k výše uvedenému je klíčové, aby poplatník určil, jaký daňový režim bude mít příjem spadající pod dotčené články, podléhá-li tento příjem zdanění v Běloruské republice. V principu přip adají do úvahy dva daňové režimy pro dotčené druhy příjmů: Daň ový režim platný před 1. červnem 2024, kdy se kromě zákona o daních z příjmů v ČR aplikují také ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění, a daňový režim platný v období od 1. června 2024 do 31. prosince 2026, kdy se aplikuje pouze zákon o daních z příjmů. Zatímco pro účely aplikace srážkové daně, případně zajištění daně, je klíčový okamžik srážky podle zákona o daních z příjmů, ur čení daňového režimu u příjemce příjmu je komplikovanější. V první řadě je nutné určit, zda se jedná o jednorázový příjem (např. podíl na zisku či příjem ze zcizení majetku), případně postupně nabíhající příjem (typicky úrok z dluhového instrumentu, o kterém poplatník, který je účetní jednotkou, účtuje na akruální bázi po dobu držby daného instrumentu). V druhém kroku je třeba určit, jaký je daňový režim v Běloruské republice (např. zda příjem podléhá srážce daně v Běloruské republice, anebo je zdaňován v rámci daňového přiznání).

Finanční správa dále podrobně upravuje okamžiky zdanitelných plnění jak u jednorázového příjmu, tak i u postupně nabíhajícího. Vyplývá z něj, že je nutné ke každé situaci přistupovat individuálně a posuzovat ji například na základě otázky, zda je na daný příjem možné aplikovat smlouvu o zamezení dvojího zdanění, zda se jedná o jednorázový nebo postupně nabíhající příjem a kdy je příjem poplatníkem realizován podle zákona o daních z příjmů, případně podle běloruských daňových předpisů. Podrobnosti lze dohledat na stránkách Finanční správy.

Poslanecká sněmovna v červnu podpořila nový zákon o DPH

Zákon má přinést změny v režimu pro malé podniky, například možnost využít výjimku z plátcovství DPH i v dalších členských státech EU. Ministerstvo připomnělo, že novela zákona obsahuje kromě implementace unijního práva řadu podstatných drobných technických změn, které reagují na vývoj judikatury a poznatky z praxe. Jedním z hlavních témat novely má být transpozice evropské směrnice týkající se režimu pro malé podniky. Malé podniky se sídlem v jiném členském státu EU, které za kalendářní rok nepřekročí tuzemský obrat 2 mil. Kč, nebudou v ČR spadat do režimu plátců DPH. Totéž bude platit i pro české malé podniky, které budou chtít využít tohoto osvobození v jiných členských státech EU.

Novela přináší i změnu v počítání obratu firem. V současnosti se obrat počítá za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Nově se bude počítat za kalendářní rok, s čímž souvisí i nové nastavení vzniku plátcovství. Malé podniky, které v průběhu roku překročí obrat 2 mil. Kč, se stanou plátcem DPH až od 1. ledna následujícího kalendářního roku. Avšak v případě, že obrat překročí částku 2 536 500 Kč (společná unijní částka 100 tis. eur), stanou se plátci DPH hned následující den. Návrh také zpřesňuje podmínky v oblasti sazeb daně ve stavebnictví, osvobození od daně v případě dodání staveb a pozemků, rozšiřuje možnosti v oblasti nedobytných pohledávek nebo nově zavádí institut vrácení DPH v případě bezdůvodného obohacení. Novela obsahuje i zrušení vracení daně osobám se zdravotním postižením při nákupu automobilu, které bude v průběhu dalšího legislativního procesu kompenzováno změnou zákona v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí tak, aby nedošlo k výpadku podpory pro osoby se zdravotním postižením.

Současně tato novela také promítá ukončení tříleté výjimky na omezení odpočtu DPH u automobilů nad 2 mil. Kč, pro které Česká republika získala unijní souhlas na výboru pro DPH na tři kalendářní roky, tedy na období 2024 až 2026. Podle ministerstva bude Česká republika moci v roce 2026 podat novou žádost o omezení odpočtu daně u luxusních automobilů na další období.

Počet elektronických

podání stále narůstá

Finanční správa v létě uvedla, že vybrala v prodloužené lhůtě do 1. července, ve které za daňové subjekty podává daňové přiznání daňový poradce nebo advokát, celkem 2 875 594 daňových přiznání, což odpovídá zhruba loňskému počtu. Stejná lhůta platí i pro daňové subjekty, které mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Z celkového počtu podaných přiznání bylo více než 2,3 milionu od fyzických osob a přes 539 tisíc od osob právnických. Za loňský rok bylo podáno rekordních 73 % přiznání elektronicky.

Podle generální ředitelky Finanční správy je patrné, že lidé začali upřednostňovat podání daňového přiznání online. Elektronick ý způsob podání je podle ní pohodlnější, rychlejší a bezpečnější a zároveň má snižovat administrativní zátěž jak pro poplatníky, tak pro úřady. Obliba elektronických podání má mít také ekologický dopad. Uvedla, že díky nahrazení tradičních růžových formulářů elektronickou formou podání se podařilo meziročně ušetřit přes 8 tun papíru, což by mělo odpovídat 112 zachráněným stromům.

19 moje .kdpcr.cz

Senát schválil novelu zákoníku práce, která zavádí nový mechanismus pro valorizaci minimální mzdy

Tento zákon přináší nová pravidla pro výpočet a aktualizaci minimální mzdy. Ministerstvo práce a sociálních věcí bude minimální mzdu pro každý příslušný kalendářní rok vyhlašovat sdělením do 30. září předchozího roku. Výše minimální mzdy bude odvozena z legislativou stanovených parametrů. Podle tiskové zprávy ministerstva je cílem novely zajistit transparentní a předvídatelný růst minimální mzdy a eliminace každoročního vyjednávání. Do roku 2029 by měla minimální mzda dle ministerstva dosáhnout alespoň 47 % průměrné mzdy. Tento poměr by měl růst lineárně, přičemž v roce 2025 by měla činit 42,2 %. V zákoníku práce bude určen mechanismus výpočtu minimální mzdy, definovány podmínky stanovení koeficientů pro její výpočet a jejich frekvence, nutnost zohlednění povinných kritérií přiměřenosti (tj. kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecná úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobá vnitrostátní míra produktivity a její vývoj) a nezbytnost konzultací v rámci celého procesu se sociálními partnery prostřednictvím tripartity.

Zákon bude nově obsahovat i tzv. orientační referenční hodnotu, podle které bude posuzována přiměřenost minimální mzdy. Tato hodnota je stanovena jako 47 % průměrné mzdy v národním hospodářství. Orientační referenční hodnota má sloužit pro účely porovnání stávající úrovně minimální mzdy ve vztahu k hodnocení její přiměřenosti.

Nastavení parametrů valorizačního mechanismu stanoví nařízení vlády. Pravidelně každé dva roky by měla vláda svým nařízením stanovovat koeficienty, kterými se bude násobit predikce průměrné hrubé mzdy na daný kalendářní rok. Koeficienty budou stanoveny tak, aby umožnily dosažení cílené relace minimální a průměrné mzdy pro dané dvouleté období.

Ministerstvo práce a sociálních věcí každoročně svým sdělením ve Sbírce zákonů do 30. září pro následující kalendářní rok vyhlásí konkrétní výši minimální mzdy vypočtenou na základě zákoníkem práce určeného mechanismu a nařízením vlády stanovených koeficientů.

Novela upravuje zákonnou podobu a rozsah ochrany prostřednictvím zaručené mzdy. Nově bude zaveden pouze tzv. zaručený plat pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, zatímco zaměstnanci v soukromé sféře budou oceňováni minimální mzdou stanovenou podle valorizačního mechanismu a prostřednictvím kolektivního vyjednávání, které má být nově posíleno řadou opatření zavedených touto novelou.

Nejnižší úrovně zaručeného platu budou stanoveny ve čtyřech skupinách prací. Jejich přesné rozdělení včetně popisu postupu v praxi lze nalézt v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Zavedení pojmu „evidovaná aktiva“ přineslo nezamýšlené chyby, které chce MFČR vyřešit

Ministerstvo financí reagovalo na diskusi v pořadu Partie Terezie Tománkové vysílaném na CNN Prima News, kde byl zmíněn problém ohledně určení nákladů při prodeji nemovitosti v návrhu doprovodného zákona k zákonu o účetnictví. Celý problém vznikl podle ministerstva na základě toho, že se zavádí pojem „evidovaná aktiva“. Účelem tohoto institutu má být označení aktiv, která „se daňově nějakým způsobem řeší“, a poté jednotněji pracovat s hodnotami takto označených aktiv – např. uplatňování odpisů atd., což je relevantní jak u příjmů z podnikání, tak u příjmů z nájmu. Ve dle toho jsou tímto institutem nově řešeny i různé přeshraniční situace. Nový pojem nahrazuje stávající pojem „obchodní majetek“, který je však oproti novému pojmu užší. Na jednotlivých místech zákona byly podle ministerstva tyto pojmy vyměňovány, a to včetně ustanovení o osvobození od daně. Sjednocení institutů se poté mělo propisovat do všech institutů zákona, kde se s obchodním majetkem pracuje nyní, včetně úprav důvodové zprávy.

Několik dní po zaslání návrhu zákona do připomínkového řízení Ministerstvo financí představovalo návrh zákona odborné veřejnosti a bylo upozorněno na důsledky této změny u osvobození fyzických osob, kde by byl např. zdaněn každý kousek pole, který by l v uplynulých 10 letech pronajímán apod. Ihned na jednání byla tato změna označena za nezamýšlený důsledek a chybu, která musí být opravena. Tímto způsobem budou podle ministerstva vypořádány i ostatní připomínky v této věci. Rovněž mají být znovu prozkoumána i ostatní ustanovení, kde k obdobné změně v návrhu došlo. Cílem návrhu tedy nemělo být si prostřednictvím zúžení osvobození nějakým způsobem fiskálně pomoci. Nic takového ani nepředpokládá RIA a ani hodnocení fiskálních dopadů. Ty jsou naopak dle ministerstva u daně z příjmů dočasně spíše negativní kvůli zvýšení hranice, od které je povinnost odpisovat, a zjednodušení odpisování jako celku. Dotčený návrh zákona související s přijetím zákona o účetnictví má být primárně normou, která adaptuje stávající zá kony na nový zákon o účetnictví a jeho nové instituty.

Zdroj: www.financnisprava.cz , www.mfcr.cz , www.mpsv.cz

moje .kdpcr.cz

Valná hromada KDP ČR

8. 11. 2024

Vážení daňoví poradci,

Valná hromada Komory daňových poradců ČR se letos uskuteční 8. listopadu a to prezenčně v Praze v Paláci Žofín, Slovanský ostrov 226.

Pozvánku na jednání Valné hromady vč. podkladových materiálů naleznete od 9. září na internetových stránkách Komory moje.kdpcr.cz.

Pro tuto Valnou hromadu opět obdržíte do své datové schránky daňového poradce, společně s pozvánkou, individuální kód pro prezenci, hlasování a volby.

Pomocí tohoto kódu se buď můžete přihlásit k účasti na Valné hromadě, nebo oznámíte svoji neúčast, nebo jej můžete využít pro udělení plné moci některému ze svých kolegů. V tomto případě je však vhodné si udělení plné moci s kolegou předem dohodnout, jelikož je pro platnost zplnomocnění důležitá i jeho akceptace. Letos opět nebude probíhat klasická osobní prezence na místě, ale předem prostřednictvím webových stránek Komory. Bez prvotního přihlášení přes webové stránky se nebude možné Valné hromady zúčastnit.

Evidenci účasti či zplnomocnění můžete provádět od 9. září až do konání Valné hromady, a to prostřednictvím webových stránek Komory moje.kdpcr.cz, kam se přihlásíte pomocí svého jména a hesla pro vstup na tyto stránky, které vám byly v minulosti přiděleny. Následně pro další úkony budete potřebovat výše zmíněný individuální kód. Rádi bychom upozornili, že podporované internetové prohlížeče jsou Edge a Chrome. Využijte tedy prosím pro přihlašování jeden z těchto prohlížečů. V případě technických obtíží kontaktujte prosím kancelář Komory.

Individuální kód pro Valnou hromadu budete kromě evidence účasti či udělení plné moci využívat také pro hlasování a volby v průběhu Valné hromady, na které se bude hlasovat i volit pomocí SMS zpráv. Pro komfortnější hlasování (předvyplnění SMS zprávy) lze využít aplikaci pro hlasování a volby. Kdo ji má nainstalovanou z minulých Valných hromad, lze ji opětovně využít. Pokud aplikaci nainstalovanou z minulosti nemáte, v Google Play ani v Apple Store ji již nenajdete. Aplikace je nahrazena novější verzí a je připravena jako webová aplikace, která je dostupná na https://kdpcrapp.konzulta.cz/ Kdo se bude tedy Valné hromady účastnit, připravte si prosím na jednání svůj mobilní telefon. Letos je opět nutné telefonní číslo pro hlasování a volby předem registrovat (prostřednictvím webových stránek Komory při přihlášení k účasti na Valné hromadě). Z jiného než registrovaného čísla nebude hlasování a volby možné.

Při příchodu na místo konání Valné hromady pak bude probíhat kontrola účastníků, jsou-li daňovými poradci a jsou-li na jednání Valné hromady přihlášení.

Večer po skončení Valné hromady bude v prostorách Paláce Žofín probíhat ples Komory daňových poradců ČR. Pozvánka na něj bude rozeslána všem daňovým poradcům společně s pozvánkou na Valnou hromadu.

Jaromír Papírník kancelář KDP ČR, manažer pro organizaci Valné hromady

ZVEME VÁS NA XV. ROČNÍK

GOLFOVÉHO TURNAJE

Golfový turnaj daňových poradců pořádaný za podpory Komory daňových poradců ČR se koná dne

30. ZÁŘÍ 2024

GOLF BEŘOVICE

Akce je určena pro členy KDP ČR – daňové poradce a jejich partnery. Start v 10:00 hodin ze dvou odpališť současně. Připraveny budou vložené soutěže (Nearest to pin, Longest, nejméně ran, největší vodník, největší bagrista, poleloukyles) a ceny pro nejlepší hráče.

Cena: 1 565 Kč (zahrnuje fee, občerstvení do bagu, oběd, zpracování výsledků, vypsání turnaje na ČGF).

Srdečně zve Soňa Berková, vítězka XIV. ročníku golfového turnaje

Pozvánka s bližšími organizačními pokyny a přihláškou je zveřejněna zde.

e -Bulletin Komor y daňňoov ých p poradců ČR

e-Bulletin Komory daňových poradců /

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2024

Aktuálně ze zpráv CFE

Tomáš Půček

Právní oddělení KDP ČR

CFE‘s 17th European Conference on Tax Advisers’ Professional Affairs

Letošní, v pořadí 17. ročník evropské konference o profesních záležitostech daňových poradců se, jak naznačuje podtitul „Global Policy Trends: AI & The Future of Tax Planning / New EU Rules on Anti-Money Laundering“, zaměří rovnou na dvě témata. Na straně jedné půjde o diskuzi o budoucnosti daňového plánování ve světle pokroku umělé inteligence a roli profesních standardů při zachovávání integrity daňové profese a fiskálního systému, na straně druhé se samostatný panel bude zabývat novými pravidly Evropské unie v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu a jejich dopadem na daňové poradce, účetní a auditory. Konference pod záštitou CFE Tax Advisers Europe spolu se slovinskou a srbskou daňovou komorou (DSZS – Davčno svetovalna zbornica Slovenija & UPSS – Udruzenje poreskih savetnika Srbije) proběhne 19. září 2024 ve slovinské Lublani, konkrétně v čase od 10:00 do 16:00 v hotelu Grand Plaza.

Podrobnější informace jsou, stejně jako program akce a registrační formulář k účasti, dostupné prostřednictvím webu CFE

Společné prohlášení regulátorů EU, USA a Spojeného království o rizicích hospodářské soutěže pod vlivem AI

Ve společném prohlášení podepsaném Jonathanem Kanterem, americkým náměstkem generálního prokurátora Ministerstva spravedlnosti USA, Linou M. Khan, předsedkyní Federální obchodní komise USA, Margrethe Vestager, viceprezidentkou Evropské komise EU, Sarah Cardell, generální ředitelkou Úřadu pro hospodářskou soutěž a trhy Spojeného království, upozorňují zástupci tří mocností na rizika hospodářské soutěže a také zásady, které mohou pomoci chránit hospodářskou soutěž v tzv. ekosystému umělé inteligence. Cílem prohlášení je zajistit, aby se regulační orgány sjednotily a pevně stály za uplatňováním zásad účinné ochrany hospodářské soutěže, protože jedině ty povedou k zachování rovných podmínek pro spotřebitele a podnikatele. Dokument identifikuje jednotlivá rizika a stanoví klíčové zásady ochrany hospodářské soutěže.

Druhý ročník

polské mezinárodní daňové konference: „Daně zítřka“ –20. září 2024

Slezská pobočka Polské národní komory daňových poradců ve spolupráci s Právnickou a správní fakultou Slezské univerzity v Katovicích pořádá druhý ročník mezinárodní daňové konference na téma „Daně zítřka: Směr vývoje daňového práva v evropských zemích“. Konference se bude konat 20. září 2024, a to výhradně online.

Program konference se zaměří na identifikaci a vymezení směru vývoje daňového práva v zemích Evropské unie s cílem vyvinout modelová legislativní řešení, která tyto země zavedly v reakci na aktuální výzvy a změny, kterým musí daňové prostředí čelit. Primárním cílem je zaměřit se na priority evropských zákonodárců při utváření daňového práva, prozkoumat legislativní přístupy jednotlivých zemí a zhodnotit výsledky a dopad, který zavedené legislativní nástroje v jednotlivých zemích měly. Celá konference bude vedena v angličtině. Bližší informace, stejně jako možnost registrace pro zájemce o účast, jsou k dispozici na tomto odkaze

Veřejná konzultace k šabloně a elektronickému formátu pro zprávy z jednotlivých zemí

Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci v rámci legislativní iniciativy k zavedení společného vzoru a elektronickému formátu pro každoroční ohlašovací povinnost v rámci tzv. country-by-country reportingu pro velké nadnárodní korporace působící v Evropské unii. Velké nadnárodní společnosti působící v EU musí zveřejňovat informace o daních z příjmů právnických osob, které zapla tily, včetně kontextových informací, a to ve formě výročních zpráv podle jednotlivých zemí. Cílem návrhu prováděcího nařízení je sjednotit formát pro podávání informací napříč členskými státy a zlepšit daňovou transparentnost pro veřejné výkazy podle jednotlivých zemí, a to s účinností nejdříve od ledna 2025. Návrh právního předpisu předkládá vzor pro country-by-country reporting, standardy pro sdělování údajů, požadavky na podání zprávy a rozsah informací, které mají být zveřejněny.

moje .kdpcr.cz

moje Aktuálně

.kdp cr.c z

23

Rozhovor

Martin Bunček

„Snažíme se přinášet inspiraci ze zahraniční praxe podpory inovací“

Ředitel Kanceláře Technologické agentury České republiky Martin Bunček se v rozhovoru pro e-Bulletin Komory daňových poradců věnuje tématu odpočtů na podporu výzkumu a vývoje. „Věřím, že se postupně podaří více debatovat například analýzu dopadů nepřímé podpory v porovnání s přímou než technické nastavení podmínek. Například řešit, co je cílem nepřímé podpory,“ říká.

Technologická agentura ČR letos slaví 15 let od svého založení. Zjednodušeně řečeno má zastřešovat státní podporu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Co osobně považujete za její hlavní dosavadní přínos či úspěch?

Velkou radost mám z toho, že se TA ČR daří držet základní principy fungování nastavené od našeho založení. Jedná se zejména o proklientský přístup a hledání cest místo zdůvodňování nemožnosti něco udělat. Co se týká samotné činnosti TA ČR, tak po 15 letech podpory jsou již vidět i dopady podpořených projektů. Jelikož podporujeme výzkumné činnosti, tak po ukončení financování projektu z naší strany pokračuje práce příjemců na implementaci výsledků do praxe. Dosažení plánovaných výstupů a výsledků v rámci výzkumného projektu totiž vůbec nemusí znamenat nějaký dopad – ostatně čím rizikovější je výzkum, tím menší bývá pravděpodobnost dosažení cíle, tedy například nějakého tržního uplatnění. Zveřejnili jsme první analýzu dopadů Programu ALFA, což je první program Agentury, ve kterém jsou projekty nejen ukončené výzkumně, ale již i s ukončenou dobou implementace výsledků. Jako příklad bych uvedl projekt firmy onsemi, podpořený TA ČR v rámci Programu ALFA, jehož řešení a výsledky jsou důležitou součástí nedávného rozhodnutí mateřské společnosti k masivní investici do české pobočky v řádu miliard Kč. A takových případů máme více.

V čem dnes konkrétně spočívá těžiště činnosti Agentury?

Těžiště činnosti je dáno zákonem a v něm za 15 let nedošlo ke změně – tedy stále realizujeme programy, vypisujeme veřejné soutěže, hodnotíme projektové přihlášky, podporujeme projekty a provádíme další související činnosti. Samozřejmě dochází i v těchto činnostech k posunům. Uvedl bych zejména realizaci resortních programů (MPO, MŽP a MD), výrazný posun v podpoře zapojení českého výzkumu do mezinárodních projektů (ERA.NET

Cofunds, Partnerství apod.) anebo mapování inovačních kapacit INKA a spolupráce s dalšími inovačními agenturami v Evropě a ve světě.

K čemu by se měla činnost Agentury posouvat do budoucna?

V současné době Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace projednala Strategii rozvoje TA ČR do roku 2035, která čeká na schválení vládou ČR. Rádi bychom se více posunuli v činnostech vedoucích ke zvýšení dopadů podpory z programů TA ČR a posílili mezinárodní spolupráci, resp. zapojení českých výzkumníků a výzkumnic do mezinárodního dění. Současně neustále pracujeme na zefektivnění našich procesů například s cílem dalšího snížení administrativní zátěže a případně zkracování lhůt, kde to bude možné.

Jak velkou je dnes TA ČR institucí – kolik zaměstnává lidí?

V současné době má agentura předepsáno 127 funkčních míst, která jsou obsazena 155 osobami (včetně mateřských dovolených). Současně je třeba si uvědomit, že průběžně spolupracujeme velmi intenzivně s externími experty, kterých máme v databázi více než 3000. Ostatně ročně zajišťujeme 5 až 10 tisíc posudků k podaným projektovým přihláškám a organizujeme průměrně 40 zasedání hodnoticích orgánů, která trvají v součtu průměrně celkem 60 dní v roce.

V historii agentury uváděné na jejím webu se zmiňuje, že v roce 2013 započalo „první mapování INKA“, které mělo mimo jiné identifikovat hlavní bariéry růstu inovační kapacity Česka. Které to jsou a daří se je odstraňovat?

V rámci prvního mapování jsme například poprvé explicitně pojmenovali specifikum českého prostředí, kterým je poměrně

velké zastoupení nadnárodních společností a jejich poboček v porovnání s podobnými zeměmi. To samozřejmě není samo o sobě bariérou, ale spíše specifickou příležitostí, která v inovačním ekosystému hraje důležitou roli. Konkrétní identifikovanou bariérou pak je málo firem s ambicemi prorazit na zahraničních trzích a obecně poměrně nižší obchodní dovednosti. Současně je celkově nízká přidaná hodnota generovaná u nás, v Česku. Mezi další identifikované bariéry patří také míra spolupráce (obecně, ale zejména mezi podniky a výzkumnými organizacemi). Tyto bariéry se postupně, pomalu, daří odstraňovat, byť například míru spolupráce rychleji než ty ostatní.

Jak si dnes Česko stojí v aplikovaném výzkumu a inovacích v nějakém mezinárodním srovnání?

Česko má jednoznačně stále velkou výhodu ve vysoké míře industrializace a také v pozitivním vnímání nových technologií. Stále tedy máme potenciál využít tzv. „zlaté české ručičky“. Statisticky máme rovněž rostoucí, tedy zlepšující se trend v mezinárodním srovnání výzkumu a inovací. Problémem ovšem je, že mnoho ostatních zemí roste rychleji a některé výrazně.

Pojďme si teď přiblížit, proč by vaše Agentura měla zajímat daňové poradce?

Pravděpodobně narážíte na daňové odpočty na podporu výzkumu a vývoje. V této oblasti se TA ČR účastní diskuzí prakticky od zavedení odpočtů na výzkum v ČR a snaží se prezentovat praxi ze zahraničí. Mnoho evropských inovačních agentur, se kterými je TA ČR v těsné spolupráci v rámci sdružení evropských inovačních agentur TAFTIE, je totiž ve své zemi přímo zapojeno do tohoto procesu.

Jak konkrétně vypadá spolupráce TA ČR v oblasti odpočtů na podporu výzkumu a vývoje? Pokud vím, Finanční správa oznamovala pilotní projekt, v němž budou experti TA ČR přizvání k některým probíhajícím kontrolám. V hře byla ale i možnost, že budete firmám poskytovat posouzení výzkumných a vývojových projektů dopředu, než na ně daňovou úlevu využijí.

Zde je nutno uvést, že problematika daňových odpočtů je plně v kompetenci Ministerstva financí ČR a GFŘ. Agentuře tedy nepřísluší do této kompetence zasahovat bez předchozí dohody. Snažíme se přispívat do diskuze podklady – daty či zprostředkovanou zkušeností ze zahraničí. Na základě velké podpory paní, dnes již bývalé ministryně, Langšádlové, paní generální ředitelky Hornochové a aktuálně i pana ministra Ženíška byl zahájen pilotní projekt, jehož cílem je ověřit možnost využití expertů, identifikovaných TA ČR, při řešení složitějších případů finanční správou. Máme uzavřenou smlouvu s Generálním Finančním ředitelstvím a na základě podnětu ze strany GFŘ budou naši experti přizváni k probíhající kontrole. Posuzování

projektů před jejich zahájením bylo probíráno, ale v tuto chvíli se plně soustředíme na pilotní projekt.

Pokud budete poskytovat expertní posouzení i firmám, jakým způsobem se na vás mohou obrátit?

Tato varianta v současné chvíli, ani v nějakém střednědobém výhledu, není po TA ČR požadována.

Co vše je potřeba ze strany firmy či jejího daňového poradce doložit?

To je věcí Finanční správy a pokynů MF. V rámci pilotního projektu jsme společně s GFŘ připravili stručný formulář společně s nápovědou, který pomůže s věcným hodnocením prováděných aktivit a jejich zařazením mezi výzkumné činnosti.

Kdybychom to zkusili zobecnit, jak se v agentuře díváte na prvek novosti? Co musí výzkumný či vývojový projekt splňovat, aby ve vašich očích obstál pro podmínky daňové úlevy?

Prvek novosti je jedním z 5 parametrů výzkumné činnosti podle Frascati manuálu. Aktuální podoba Frascati manuálu uvádí i příklady a má podle mne dobrou vypovídací hodnotu nejen při posuzování prvku novosti. Z pohledu nastavených pravidel v Česku považuji za důležitý aspekt změny, kterou má prováděný výzkum a vývoj přinést, a její srozumitelný popis. Bez ohledu na formální kritéria by se mělo obecně jednat o aktivity, které je nutné provést, aby firma nějakým způsobem dosáhla toho, že produkt či služba bude mít nové vlastnosti, anebo se bude jednat o zcela nový produkt či službu. Podle mne je tedy podstatné srozumitelně popsat aktuální stav a stav cílový s ohledem na komerční aktivity firmy a její působení na trhu. Bohužel se i my v našich projektech setkáváme s rozsáhlým popisem obsahujícím vysoce odborné pojmy společně s moderními pojmy. V takovém textu se pak nejen často ztrácí i odborník na danou problematiku, ale zejména se v něm ztratí samotná myšlenka a její podstata. Velmi často jsou takové popisy důsledkem snahy za každou cenu vyhovět různým formálně nastaveným kritériím či postupům.

Můžete uvést nějaké příklady dobré a naopak nevyhovující praxe?

Zcela upřímně, i na základě vlastních zkušeností, si myslím, že nejlepší je opravdu popsat daný „obchodní případ“ či myšlenku pochopitelným způsobem. Samozřejmě že součástí popisu bude i odbornější popis, zejména co se týká například plánovaných metod. Důležité je však podle mne pořadí a důraz v samotném textu. V rámci spolupráce s GFŘ na pilotním projektu jsme se snažili do nápovědy právě uvést i návodné příklady. Naprosto nejhorším příkladem je pak podle mne situace, kdy pro firmu takový projekt napíše externí poradce (poradenská firma) a samotní pracovníci

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2024

ve firmě ani nejsou schopni popsat, o co v projektu jde. Pak přesně převládá ten formální přístup se snahou vyhovět podmínkám, s využitím mnoha odborných výrazů a moderních pojmů. Když se pak zeptáte majitele firmy nebo vedoucího výzkumu, buď není schopen popsat, o co jde, anebo popisuje něco, co není v souladu se samotným projektem. Mnohdy má taková firma skvělý vlastní výzkum, má i výborné myšlenky, které ovšem nejsou v souladu s popisem projektu.

moje .kdpcr.cz

Rozhovor

Prvek novosti je jedním z pěti parametrů výzkumné činnosti podle Frascati manuálu.

Aktuální podoba Frascati manuálu uvádí i příklady a je podle mne dobře vypovídající nejen při posuzování prvku novosti.

Hodně inovací má dnes podobu softwaru, různých aplikací. Evropa je k tomuto fenoménu trochu odtažitá, čistě software tu například nelze na rozdíl od USA či Číny patentovat. Jak je tomu v případě tuzemské daňové podpory jeho vývoje? Jak v TA ČR nahlížíte na prvek novosti u software?

Bohužel nemám data a informace, jak je tomu v oblasti daňové podpory. V našich projektech se jedná často o vývoj softwaru a opět bych zopakoval, že podstatný je popis toho „obchodního případu“ – tedy čeho se má dosáhnout. Samotný prvek novosti je u softwaru poměrně složité až nemožné samostatně určovat. Navíc v době, kdy kód umí napsat umělá inteligence, bychom měli ještě více naší pozornosti spíše zaměřit na samotný záměr, využití vyvíjeného softwaru s cílem například průniku na nové, zahraniční trhy či oslovení širší skupiny uživatelů.

V minulé dekádě byly medializovány spory fi rem s Finanční správou ohledně uznatelnosti odčitatelných položek na výzkum a vývoj. I Finanční správa ve své tiskové zprávě zmiňuje, že „v poslední době jsou však daňové odpočty považovány ze strany firem za nejisté a formálně a administrativně nepřívětivé“. Věříte, že se to i s vaší pomocí podaří změnit?

Již nyní se v rámci debat méně diskutují technické detaily a více samotný princip nepřímé podpory a současně jsou diskuze méně zatížené emocemi. Věřím, že se postupně podaří více debatovat například analýzu dopadů nepřímé podpory v porovnání s přímou než technické nastavení podmínek. Například řešit, co je cílem nepřímé podpory. Je to podpora něčeho opravdu nového,

včetně definice a techniky posuzování, co je „nové“? Anebo je to podpora investic s cílem produktu či služby s vyšší přidanou hodnotou, která se projeví ve větším obratu a zisku, včetně zamyšlení, zda a jak jsme schopni tyto hodnoty „měřit“ na úrovni daňového poplatníka?

Máte na tuto spolupráci dostatečné kapacity?

V rámci dohodnutého pilotního projektu jsou naše kapacity v tuto chvíli dostačující. Pokud by TA ČR dostala úkol většího zapojení, bude třeba analýza potřebných kapacit, protože stávající nebudou postačovat.

Daňové odpočty na výzkum a vývoj jsou klíčovým nástrojem podpory výzkumných a vývojových aktivit ve firmách. Není problém v tom, jak jsou nastaveny?

Nastavení jakékoliv podpory se odvíjí od záměru a definovaného cíle podpory. Jak jsem už uvedl, věřím, že bude nadále probíhat diskuze pro zpřesnění. Následná případná úprava nastavení podmínek bude pak vyplývat z tohoto zpřesnění.

Kdybyste mohl tuzemskou podporu výzkumu a vývoje upravit k obrazu svému, co byste zejména změnil?

Spíše se pokusím uvést stručně a zjednodušeně dva příklady ze zemí podobných Česku jako určitou inspiraci. Je jasné, že nelze tyto příklady jednoduše „překopírovat“ do našich podmínek. Jedná se o Nizozemí a Rakousko. Přístup obou zemí je velmi podobný a jsem si vědom odlišných detailů, které pro účel inspirace pominu.

Obě země mají jasně stanovený cíl či záměr nepřímé podpory prostřednictvím daňových odpočtů – tím jsou vyšší soukromé investice do výzkumu s cílem vyšší přidané hodnoty s potenciálním dopadem zvýšení daňových příjmů.

Tyto tři parametry umí obě země „měřit“ a tímto „měřením“ se zabývají příslušné orgány – např. v Nizozemí je to Ministerstvo ekonomiky (pod které spadá Finanční správa v českém pojetí). Současně obě země využívají existující státní organizace, jejichž základní činností je podpora výzkumu (včetně hodnocení výzkumných projektů), a to na základě vzájemné důvěry. V Rakousku se jedná o FFG, v Nizozemí se jedná o RVO (pozn.: obě organizace jsou členy sdružení TAFTIE a TA ČR je s nimi v těsném kontaktu). Samotné posouzení „projektu“ je pak v zásadě rozdělené na dvě části – věcnou a finanční.

Věcnou část, včetně případného vyloučení z důvodu, že se nejedná o výzkum, mají na starosti organizace, jejichž je to běžnou náplní činnosti – tedy FFG v Rakousku a RVO v Nizozemí. Finanční správa pak má k dispozici závěr posouzení té věcné části. V případě obou zemí pak má Finanční správa pravomoc finálního rozhodnutí, a to i proti posouzení věcné části. Je potřeba ovšem uvést například i fakt, že RVO je přímo podřízenou organizací Ministerstva ekonomiky v Nizozemí anebo že projektů daňových odpočtů na výzkum v Rakousku není mnoho.

Martin Bunček

Ředitel Kanceláře Technologické agentury České republiky mezi lety 2014 a 2017 působil jako místopředseda Technologické agentury České republiky. Je autorem či spoluautorem citovaných odborných publikací v impaktovaných časopisech a patentů, které jsou využívány v praxi. Dříve také působil na pozici vedoucího vý zkumu a vý voje GENERI BIOTECH a na pozici manažera kvality ISO 9001. Byl řešitelem či spoluřešitelem mnoha národních i mezinárodních (FP6, FP7 EU) grantových projektů a do roku 2014 působil jako odborný asistent na Univerzitě Pardubice, Fakultě chemicko-technologické, a na Karlově univerzitě, Farmaceutické fakultě v Hradci Králové. Dnes působí také jako nezávislý expert programu Eurostars! a příležitostně přednáší.

DzNV aneb co nás čeká a nemine v roce 2025

Na zdaňovací období roku 2024 nám konsolidační balíček zvedl základní sazby o 80 %, což při aplikaci různých koeficientů vedlo následně v některých případech i k více než 5násobnému zvýšení celkového daňové zatížení. Ke zvýšení došlo i v důsledku apelu OECD, protože tuto daň měla Česká republika extrémně nízkou, dokonce jednu z nejnižších ze zemí OECD. V průměru daň z nemovitých věcí v Evropě je dokonce pětkrát vyšší než u nás. V roce 2022 jen 0,5 % daňových příjmů představovaly příjmy ze zdanění nemovitostí, což je ve srovnání s 2,5 % v EU opravdu málo. Navýšení, které přinesl konsolidační balíček, nás sice k průměru EU přiblížilo alespoň, co do číselného vyjádření, neboť systémově česká daň z nemovitých věcí vůbec nereflektuje hodnotu nemovitostí samotných, jak je tomu v rámci zemí OECD běžné. Tak, a co teď, co se bude dít s daní z nemovitých věcí dále? Co na to naše místní zastupitelstva a vládní garnitura? Na tyto a další otázky se zaměřím ve svém dalším článku níže.

Úvod

Petr Koubovský

Daňový poradce, č. o. 3891, vedoucí sekce majetkových daní při KDP ČR

Zvýšení daně z nemovitých věcí o minimálně 80 % se bohužel díky změně rozpočtových pravidel v místních rozpočtech příliš

neprojevilo. Obce původně plánovaly, že si díky zvýšení daně z nemovitosti pro vybrané objekty finančně polepší, ale právě nová pravidla jim jejich plány narušila.

Změny v právní úpravě platné od 1. 1. 2025

Zákon o dani z nemovitých věcí1 umožňuje obcím a hlavnímu městu Praze prostřednictvím obecně závazných vyhlášek výrazně ovlivňovat výši výnosu daně z nemovitých věcí na svém území, jehož jsou obce 100% příjemcem, a míru daňové zátěže

1 Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od 1. ledna 2025 (dále jen „ZoDzNV“).

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2024

poplatníků této daně, tj. (zpravidla) osob, které na území obce vlastní nemovitou věc.

Výše daňového zatížení obce mohou ovlivnit na základě příslušných zákonných zmocnění zaváděním autonomních korekčních prvků daně spočívajících ve stanovování či úpravě koeficientů. Koeficienty lze rozdělit na: a) upravující sazbu daně základní koeficient (dle počtu obyvatel) koeficient „1,5“

b) násobící výši daně místní koeficient inflační koeficient

„Konsolidační balíček“2 přinesl s účinností k 1. lednu 2025 významné změny v zákonných zmocněních pro vydávání obecně závazných vyhlášek upravujících problematiku daně z nemovitých věcí. Obce by tak měly provést revizi svých stávajících obecně závazných vyhlášek vydaných na základě zákona o dani z nemovitých věcí a pro zdaňovací období roku 2025 přijmout obecně závazné vyhlášky nové, odpovídající aktuálnímu znění zákona. Je třeba zdůraznit, že tyto nové obecně závazné vyhlášky musí nabýt platnosti nejpozději do 1. října 2024. 3

Právní výklad k zákonnému zmocnění odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra k obecně závazným vyhláškám stanovujícím koeficienty daně z nemovitých věcí od zdaňovacího období roku 2025 lze nalézt na file:///C:/Users/petr.koubovsky/Downloads/MM_22_4-pravni_vyklad_-_20240304.pdf

Jednou ze zásadních změn pro zdaňovací období roku 2025 přinášející ZoDzNV jsou změny v koeficientech u daně z nemovitých věcí. Konkrétně dochází k těmto změnám u koeficientů pro výpočet daně:

Místní koeficient 4, který lze stanovit pro celé území obce jednotlivé katastrální území jednotlivý městský obvod nebo městskou část jednotlivou skupinu nemovitých věcí (např. rekreační budovy)2 jednotlivou nemovitou věc

Jak bylo již výše zmíněno, místní koeficient lze stanovit:

Obecně závaznou vyhláškou

Použije se v případě stanovení místního koeficientu pro území celé obce, jednotlivého katastrálního území, městské části či městského obvodu nebo pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí

Opatřením obecné povahy

Použije se v případě stanovení místního koeficientu pro jednotlivou nemovitou věc. Nemovité věci je nutné v opatření obecné povahy označit dle § 12e ZoDzNV, tj. nemovité věci nelze již vymezit zákresem v mapě. Pokud nebudou nemovité věci označeny zákonným způsobem, hledí se na ně, jako by pro ně nebyl místní koeficient stanoven.

Dovoluji si upozornit, že obecně závazné vyhlášky, kterými byl stanoven místní koeficient pro konkrétní nemovité věci, se pou-

moje .kdpcr.cz

žijí naposled právě pro zdaňovací období roku 2024 a pro zdaňovací období roku 2025 je již nelze použít. Pokud se obec rozhodne zachovat koeficient, je nutné vydat opatření obecné povahy a v něm označit předmětné nemovité věci.

Obecně závazná vyhláška či opatření obecné povahy nabude platnosti:

i) Schválenou obecně závaznou vyhlášku je nutné zveřejnit ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů5 nejpozději do 1. října kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období. V případě pozdějšího zveřejnění obecně závazné vyhlášky se k jejímu obsahu na dané zdaňovací období nepřihlédne. ii) Stejnopis opatření obecné povahy je nutné elektronicky zaslat správci daně do 30. června kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období. K opožděně zaslanému opatření obecné povahy se v tomto zdaňovacím období pro účely daně z nemovitých věcí nepřihlíží.

Vzory obecně závazných vyhlášek obcí upravujících koeficienty daně z nemovitých věcí jsou dostupné například na stránkách Ministerstva vnitra.6 Ministerstvo vnitra vydalo také právní výklad k zákonnému zmocnění odboru veřejné správy, dozoru a kontroly vztahující se jak k obecně závazným vyhláškám, tak opatřením obecné povahy.7

Výše místního koeficientu se také mění co do rozsahu. Nově lze stanovit místní koeficient ve výši od 0,5 do 5,0 a lze tedy daň místním koeficientem i snížit. Nově lze stanovit místní koeficient ve výši od 0,5 do 1,5 pro skupinu vybraných zemědělských pozemků (A = všechny pozemky na území obce druhu orná půda, chmelnice, vinice, zahrada nebo ovocný sad), trvalých travních porostů (B = všechny pozemky na území obce druhu trvalý travní porost) nebo nevyužitelných ostatních ploch (W = všechny pozemky na území obce druhu ostatní plocha se způsobem využití neplodná půda, zamokřená plocha, mez, stráň nebo zeleň).

Další tzv. základní koeficient stanovený dle počtu obyvatel se uplatní pro stavební pozemky (F) a koeficient pro stavby a jednotky pro bydlení (H, I, R, Z). 8 Tento koeficient již nově nelze snížit o jednu až tři kategorie. Koeficient lze i nadále zvýšit o jednu kategorii, avšak jen pro celou obec, jednotlivé katastrální území nebo jednotlivý městský obvod nebo městskou část, nikoliv však pro jednotlivou část obce (výčet parcel).

2 Zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen „konsolidační balíček“)

3 § 16a odst. 1 ZoDzNV.

4 § 12 ZoDzNV.

5 https://sbirkapp.gov.cz

6 https://view.officeapps.live.com/op/view.aspx?src=https%3A%2F%2Fwww.smocr.cz%2FShared%2FClanky%2F14124%2Fpriloha-4-vzor-obecne-zavaznych-vyhlasek-obci.docx&wdOrigin=BROWSELINK

7 https://www.smocr.cz/Shared/Clanky/14124/priloha-2-mv-pravni-vyklad-ozv-stanovujici-koeficienty-dane-z-nemovitych-veci-od-r-2025.pdf

8 § 6 odst. 3 a § 11 odst. 4 ZoDzNV.

I v tomto případě platí, že obecně závazné vyhlášky, kterými byl snížen koeficient podle počtu obyvatel o jednu až tři kategorie, se použijí naposled pro zdaňovací období roku 2024. Zamezení navýšení daně u těchto staveb a jednotek lze dosáhnout vydáním nové obecně závazné vyhlášky pro vybrané skupiny nemovitých věcí, ve které stanoví místní koeficient nižší než 1,0. A posledním „do počtu“ koeficientů je tzv. koeficient „1,5“ upravený § 11 odst. 6 ZoDzNV aplikovatelný pro stavby a jednotky sloužící: k podnikání (M, N, O, S, T, U), pro stavby pro rodinnou rekreaci (J, K) a pro stavby a jednotky garáží (L, V).

Tento koeficient se k 1. 1. 2025 ruší. Platí tedy i zde, že se naposled použije pro zdaňovací období roku 2024. Aby obec zamezila propadu svých příjmů, musí pro tyto vybrané skupiny nemovitých věcí tento koeficient nahradit vydáním obecně závazné vyhlášky, ve které stanoví místní koeficient, jako například pro skupinu garáží či skupinu rekreačních budov.

Více také na stránkách státní správy https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-nemovitych-veci/informace-stanoviska-a-sdeleni/2024/zmeny-v-koeficientech-u-dnv-2025

Lze tedy shrnout, že na rozdíl od stávajícího stavu (roku 2024), kdy obec mohla vymezit místní koeficient pro v zásadě libovolnou množinu nemovitých věcí, si nově obec musí vybrat jeden z pěti způsobů (příp. i různou kombinaci těchto způsobů), kterým vymezí nemovité věci, pro které zavede místní koeficient. Díky možnosti stanovení místního koeficientu již od hodnoty 0,5, a to s přesností na jedno desetinné místo, lze tedy i výši daňového zatížení snížit.

Zákon o dani z nemovitých věcí umožňuje uplatnit místní koeficient i pro jednotlivé skupiny nemovitých věcí (např. rekreační budovy jako náhrada za zrušení koeficientu „1,5“) nebo dokonce pro jednotlivé nemovité věci.

Konsolidační balíček, který nabyl účinnosti 1. ledna 2024, přinesl i jednu koeficientovou novinku, tzv.  inflační koeficient, který má předejít situaci, kdy uvalovaná daň v průběhu času reálně klesá. Na zdaňovací období roku 2024 byl inflační koeficient stanoven na základě přechodných ustanovení ZoDzNV ve výši 1. Inflační koeficient se vypočítává jako podíl bazického úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti k měsíci květnu roku předcházejícímu zdaňovacímu období a základu 100 a zaokrouhluje se na jedno desetinné číslo směrem dolů. Referenčním měsícem pro určení inflačního koeficientu pro následující zdaňovací období je tedy vždy měsíc květen.

Dále právní úprava stanoví, že pro případ deflace zůstane koeficient stejný, stejně jako u pádivé inflace v meziroční výši převyšující 20 %.

Pozitivní zprávou pro všechny je skutečnost, že i pro zdaňovací období roku 2025 zůstane inflační koeficient stejný, neměnný, tj. 1,0 a daň se tedy kvůli inflačnímu koeficientu nijak zvyšovat nebude.9

9 Tato skutečnost potvrzena i Klárou Křehlovou z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.

10 Níže uvedené informace jsou platné ke stavu konce července 2024 a mohou se díky novým jednáním zastupitelstvech změnit.

1. Letem městy České republiky 10

Mladá Boleslav

Jak bylo již výše uvedeno, jednou z důležitých změn je změna koeficientu podle velikosti obce, jímž se mimo jiné daň násobí. Obce až doposud mohly tento koeficient i snížit, což právě využila Mladá Boleslav, které náležel dle počtu obyvatel koeficient 3,5, ale město vyhláškou koeficient snížilo na 2. Bohužel od roku 2025 to již novela zakazuje, což bude znamenat jednoznačné navýšení daňového zatížení vlastníků nemovitostí.

Právě z těchto důvodů se mladoboleslavské vedení rozhodlo pro adekvátní akci u ostatních koeficientů, která vedla k vykompenzování až trojnásobného nárůstu daně. Manévry se odehrály především s koeficienty místními, které klesnou v kategorii bydlení ze 3 na 1,7. Kvůli zrušení koeficientu ve výši 1,5 pro firmy nebo garáže naopak padlo rozhodnutí o zvýšení místního koeficientu v kategorii těchto nemovitostí ze 3 na 4,5. Ke schválení nové obecně závazné vyhlášky o stanovení koeficientů pro výpočet daně z nemovitých věcí došlo v pondělí 24. června. Celkový očekávaný výnos na dani z nemovitých věcí se předpokládá v úrovni zhruba 218 milionů korun.

Plzeň

I v Plzni se reaguje na konsolidační balíček. Většině domácností v Plzni se pro rok 2025 daň z nemovitých věcí meziročně nezvýší. Daň z nemovitých věcí pro většinu, konkrétně 15 630 rodinných nebo bytových domů, se nezvýší. K navýšení dojde asi pouze u 2 000 domů a u 86 domů se daň dokonce sníží. Města velikosti Plzně musejí podle zákona nově pracovat s koeficientem ve výši minimálně 3,5 nebo jej mohou zvednout na 4,5.

Liberec

V Liberci zaplatí vyšší daň z nemovitých věcí firmy v celkem 51 lokalitách, což se projeví nárůstem v příjmech místních rozpočtů o cca až 40 milionů korun. Jedná se zejména o průmyslové a obchodní lokality se zvýšenou dopravní zátěží, tj. obou průmyslových zón v Liberci, velkých obchodních center jako Nisa, Globus, Makro a Kaufland, garáží dopravního podniku, bývalé slévárny a Kovošrotu na pomezí Ostašova a Františkova, obalovny v Machníně, pivovaru ve Vratislavicích i některých průmyslových firem, například Magny, Benteleru, Preciosy, Ferony či Likta. Letošní příjem z daně z nemovitých věcí, který je zhruba 244 milionů, tak bude navýšen až na 284 milionů korun.

Praha

Praha není v úpravách výjimkou. Zdraží bydlení (jen někde) a všechny komerční prostory. Městští zastupitelé již také vše projednali a schválili. V Praze je nyní místní koeficient nastaven celoměstsky na hodnotu 2, velikostní koeficienty si mohly dosud určit městské části v rozmezí 2,5 a 5.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2024

Od ledna 2025 však městské části kvůli změně zákona budou muset mít velikostní koeficient minimálně 4,5. Magistrát zároveň mírně sníží místní koeficient na 1,5 v případě obytných nemovitostí, u komerčních jej naopak zvýší na tři. Osm městských částí, například Praha 3, 6 a 7, si do vyhlášky vynutilo navýšený místní koeficient na 2, i když celé město má jinak 1,5, zatímco třeba Praha 10 snížila svůj velikostní koeficient na 4,5, Praha 3 jej drží na hodnotě 5.

Pro Prahu jsou od roku 2025 koeficienty stanoveny vyhláškou č. 11/2024 Sb. hl. m. Prahy, která zrušila vyhlášku 14/2019 Sb. hl. m. Prahy.11

Jablonec nad Nisou

Zastupitelé tohoto města rozhodně své obyvatele a firmy nepotěší. Vlastníkům nemovitostí v Jablonci nad Nisou vzroste příští rok daň o 140 %.

Vlastníci bytů nebo rodinných domů zaplatí bezmála pětinásobek. Příjem města by se tak měl z letošních 36 milionů korun zvýšit na 86 milionů korun. Jedná se o první významnou úpravu od roku 2015, kdy byl stanoven jen základní koeficient podle velikosti obce na 2,5. Město tak mělo do loňského roku historicky nejnižší daň z nemovitých věcí mezi statutárními městy.

Kromě zvýšení základního koeficientu na 3,5 z 2,5, zastupitelé dále schválili ještě místní koeficient 2, kterým se celá daň zdvojnásobí. Místní koeficient se vztahuje na všechny nemovité věci na území Jablonce s výjimkou vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch.

Zlín

Jedním z rezonujících případů extrémního navýšení daně z nemovitých věcí byl pro zdaňovací období roku 2024 Zlín. V krajském městě totiž vyskočila daň z nemovitých věcí v některých částech až o 700 %. Stojí za tím zvýšení koeficientu, který se řadu let neměnil, a k tomu pak ještě navýšení kvůli konsolidačnímu balíčku. Příkladem budiž 100metrový byt, u kterého došlo k navýšení z 1 098 korun až na 4 334 korun.

Tato skutečnost nenechala domorodce chladnými a donutila zlínskou radnici k ústupkům. Od roku 2025 se daň z nemovitých věcí v krajském městě sníží oproti letošku o 10 až 20 %. Ve schvalovacím procesu jsou nachystány ještě další úlevy.

Jihlava

Jihlavané platili daň z nemovitých věcí celých čtrnáct let (2010 až 2023) v de facto neměnné výši. Její zastupitelstvo se rozhodlo, že až od roku 2024 zvýší místní koeficient z hodnoty 1 na hodnotu 1,5, což společně s konsolidačním balíčkem vedlo opět ke znatelnému daňovému zatížení jejích obyvatel, a to i díky rozhodnutí o sjednocení tak, aby byl na celém území Jihlavy koeficient ve shodné výši 4,5. Z daně z nemovitých věcí město utrží navíc asi 88 milionů korun. Stejně jako mnohá další města i Jihlavanům bude toto daňo-

moje .kdpcr.cz

vé zatížení „kompenzováno“ prostřednictvím levnější vody, MHD či nezvýšením poplatků za odpady, skládkování apod.

Semily

Semilští zastupitelé rozhodli, že majitelé rekreačních budov a garáží v Semilech v roce 2025 zaplatí méně peněz na dani z nemovitých věcí, a to zrušením 1,5 koeficientu u chat a garáží, který nenahradilo jinými změnami. Město tak zchudne v rozpočtu na příští rok o zhruba 600 tisíc korun.

Hradec Králové

I další z krajských měst, konkrétně Hradec Králové, se uchýlilo v některých případech ke snížení místního koeficientu z kategorie 3 na 1,3. Jedná se o nemovitosti určené k bydlení, ať už jsou v centru, nebo na okraji města. U stavebních pozemků zůstává i nadále koeficient 3.

Všechny úpravy místních koeficientů měly za cíl, aby výše daně v roce 2025 byla stejná nebo mírně nižší než v roce 2024.

Jičín

Pro města velikosti Jičína byl stanoven koeficient 2 a tento již díky konsolidačnímu balíčku nelze nově snížit, i když tomu tak pro rok 2024 bylo. Po jednáních, na nichž se k věci vyjadřovali zastupitelé města Jičína, došla rada města k závěru, že vyhlášku stanovující koeficient bude vhodné zrušit a pro rok 2025 nepřijímat novou. Pro rok 2025 budou veškeré nemovitosti v Jičíně a v částech spadajících pod něj používat koeficient daný zákonem, tj. ve výši 2.

Vlastníci nemovitostí, které měly dosud nižší koeficient než 2, tedy musí počítat s navýšením daně z nemovitých věcí i v roce 2025, a to na úroveň, jaká je pro Jičín běžná.

Pardubice

Radní města Pardubic také nelenili a původně schválili návrh obecného opatření, které v souladu se zákonem stanovuje a zvyšuje pro výpočet daně z nemovitých věcí místní koeficient na 5,0. Toto opatření se však týká pouze významných průmyslových oblastí ve Starých Čívicích, Pardubičkách, Semtínzone a Parama a obchodních zón s obchodními řetězci Globus, Albert Polabiny, Kaufland Polabiny, Albert a Lidl u nádraží, Palác Pardubice, Billa a Mountfield – Svítkov, Kaufland a Lidl – Višňovka, Lidl-Penny-Albert – Dubina, a to s účinností od 1. 1. 2025. Tímto krokem tedy již nedojde ke zvýšení daně z nemovitosti občanů.

Tímto krokem reaguje zastupitelstvo na ty zóny, které mají na infrastrukturu města největší dopady, a proto místní koeficient

11 https://praha.eu/documents/42409/12895030/vyhl%C3%A1%C5%A1ka+%C4%8D.+11-2024.pdf/5e9e6e05-19d4-30e1-75d3850982b6f7e5?t=1719327678788

navyšuje ze dvou na pět, v důsledku čehož se očekává nárůst výnosů v desítkách milionů korun.

Rada města Pardubic však poté sáhla ke sjednocení místního koeficientu pro stavby a jednotky určené pro podnikání na hodnotě 4,0, což je o jeden stupeň méně než původně plánovaná hodnota 5,0. Fakticky poroste tedy pouze o jeden bod, neboť doposud byl součinem dvou koeficientů s výslednou hodnotou 3,0. Toto navýšení se netýká nemovitostí určených k bydlení, garáží, a nijak tedy nezatíží peněženku běžného občana.

Rokycany

I město Rokycany reaguje na konsolidační balíček a rozhodlo se sáhnout ke změně místního koeficientu u daně z nemovitých věcí. Zdejší domácnosti, rodinné domy či bytové domy, garáže i rekreační budovy pro rok 2025 zůstanou zvýšení daně z nemovitých věcí meziročně ušetřeny, ke zvýšení však dojde u nemovitých věcí sloužících k podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě, pro rok 2025 ve výši 2 a od roku 2026 dokonce ve výši 3, což představuje navýšení o 33 % v roce 2025 oproti roku 2024 a v roce 2026 o dalších 50 %.

Týká se to zejména pozemků a na nich umístěných budov, kde jsou provozovány supermarkety či velkoplošná prodejna drogerie, a u pozemků, které se nachází u těchto provozoven a jsou na nich umístěna parkoviště, bez nichž by nebylo možné provést kolaudaci uvedené provozovny. Jedná se o vymezené nemovité věci nacházející se v širším centru města, jejichž provozování značně zatěžuje hustotu provozu v širším centru města, má zvýšené nároky na parkování a tím i na opotřebení komunikací a vyšší ekologickou zátěž spojenou s vyšší hustotou provozu. Pro tuto skupinu vymezených nemovitých věcí byl stanoven místní koeficient od roku 2025 ve výši 5. Zaniklý koeficient 1,5 město Rokycany nahradilo zavedením koeficientu místního a bude se týkat rekreačních budov, garáží, zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství a zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro ostatní druhy podnikání. Jelikož jde ale o pouhý přesun koeficientu ze zákonného na místní, nedojde tak k reálnému navýšení daně pro vlastníky těchto nemovitostí od roku 2025.

Turnov

I v Turnově se naposledy daň z nemovitých věcí měnila dávno – v roce 2013. I zde konsolidační balíček přinutil zastupitele k diskusi a akcím. V rámci změn v rozpočtovém určení daní v úsporných opatřeních ke stabilizaci rozpočtu ČR přijde pravděpodobně město Turnov v roce 2025 o 50 mil. Kč. Při zachování stávající zákonné úpravy by trvale bydlící museli zaplatit oproti roku 2024 o dalších 43 % větší daň z nemovitých věcí. Zásadně méně by zaplatili vlastníci rekreačních objektů, garáží a objektů k podnikání.

12 Výzkumná nezisková organizace https://www.paqresearch.cz/

Aktuální návrh přichází s navýšením daně u objektů pro bydlení o symbolických 14,3 %, u objektů pro rekreaci a garáží dojde k navýšení o 67 %, u objektů pro podnikání o 43 %. Tyto změny by měly vést z původních 22,5 mil. Kč (2023), 39 mil. Kč (2024) na 50 mil. Kč v roce 2025.

Ústí nad Labem

Existují však i některá města, která k dalšímu zvýšení daně z nemovitých věcí přistoupila i pro rok 2025, i když ne většinou plošně. Příkladem budiž Ústí nad Labem, které rapidně zvedlo místní koeficient ze 2 na hodnotu 5, nicméně jen pro problémové vlastníky, kteří se třeba o svůj majetek nestarají. Radní využili možnosti konsolidačního balíčku umožňujícího stanovit různou výši i pro jednotlivá parcelní čísla, a tak více zaplatí majitelé přibližně 23 parcelních čísel (například zdevastovaného hotelu Máj a přilehlých nemovitostí na Severní Terase či činžáků v ulici Sklářská). Výběrově bude navíc zhruba půl milionu korun do městské kasy, otázkou však zůstává, zdali se ho zdaří radním skutečně od vlastníků vybrat.

2. A jaké máme vyhlídky do budoucna?

Jedním slovem nejisté… Daň z nemovitých věcí by mohla čekat v budoucnu další velmi radikální změna.

Odpověď, jaká radikálnost nás může čekat, dává třeba studie odborníků z PAQ Research12. Dle této studie by se měla provést komplexní reforma daně z nemovitých věcí tak, jak ji doporučuje OECD. Daň by se měla odvíjet od reálné hodnoty nemovitosti.

Jak bylo již úvodem zmíněno, po současném navýšení se určitě český podíl přiblíží evropskému průměru, i když ve srovnání nárůstu ostatních daní i tak zůstane velmi podprůměrný.

Prvořadým předpokladem reformy je však zavedení systému s vazbou na transparentní a věrohodné ocenění nemovitostí v celé České republice. Není pochyb, že při této reformě by došlo k opětovnému navýšení daňového zatížení. Tato skutečnost by však už zejména pro nízkopříjmové obyvatele (důchodce a nízkopříjmové rodiny), nemusela být únosná. Dle názorů některých odborníků by se pak mělo zvážit zavedení slevy na dani z nemovitých věcí, stejně jako je tomu například u slevy na poplatníka při dani z příjmů.

V evropském měřítku má Česká republika jeden z nejnižších podílů daňových příjmů ze zdanění nemovitostí, a to i při zohlednění současného navýšení. Vazby daně na reálnou hodnotu nemovitosti jsou již standardem ve většině zemí OECD a organizace tento postup zároveň i přímo doporučuje.

Na druhou stranu k takové reformě by se musela najít i politická vůle, které se však může nedostávat. Nikdo z aktuálních představitelů vlády nesliboval navyšování daní, a přece k němu došlo, a to v některých obcích a městech i více než pětinásobně. Tento fakt však rozhodně není přijímán obyvateli pozitivně a nové volby se už zase blíží…

Ministr spravedlnosti podepsal navýšení advokátního tarifu

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek podepsal po dlouhém vyjednávání novelu vyhlášky, která upravuje advokátní tarif. „Novela je výsledkem několikaletého legislativního úsilí České advokátní komory (ČAK) s cílem dosáhnout adekvátního (spravedlivého) odměňování advokátů za jejich práci. Během vyjednávání o podobě advokátního tarifu byly vypořádány desítky zásadních připomínek uplatněných celkem ve dvou připomínkových řízeních při mnoha jednáních především se zástupci soudů, jejichž námitky tvořily největší penzum ze všech,“ uvedla k výslednému podpisu Komora.

„Byť vedení České advokátní komory usilovalo o radikálnější úpravy, tuto novelu vítá jako maximální kompromis, kterého bylo za dané ekonomické situace České republiky možné dosáhnout. Novela je prostě v tuto chvíli kriticky limitována rozpočtovými možnostmi Ministerstva spravedlnosti, respektive celkovým státním rozpočtem a snahou vlády o snižování rozpočtových schodků,“ komentuje podpis novely advokátního tarifu předseda ČAK Robert Němec. Po publikaci ve Sbírce zákonů bude novela advokátního tarifu účinná od 1. 1. 2025. Advokátní tarif byl naposledy výrazně novelizován v roce 2006 a jeho sazby již dávno reálně neodrážely náklady, které advokáti musí při zastupování klientů vynakládat. Bez jejich alespoň částečného narovnání do budoucna reálně hrozil nedostatek advokátů poskytujících právní služby na základě ustanovení soudy například k obhajobám v trestním řízení nebo k zastupování zvlášť zranitelných obětí trestných činů. Někteří advokáti již poskytování takových služeb omezili či zastavili a hrozilo, že se právo na spravedlivý proces začne vzdalovat zejména sociálně slabším, kteří na právní pomoc za smluvní odměnu (tj. odměnu dohodnutou s advokátem, nikoliv podle advokátního tarifu) nedosáhnou. Advokátní tarif je ale důležitý i pro procesně úspěšné strany soudního procesu, protože podle něj soudy stanovují náhradu nákladů soudního řízení, která úspěšným ve sporu náleží. Vzhledem ke kumulované inflaci a reálnému vývoji české ekonomiky v posledních mnoha letech byla tato, tzv. mimosmluvní, odměna v převážné většině případů výrazně nižší než odměna smluvní. Náhrada nákladů řízení tak nepokrývala částky, které klienti za své zastoupení advokátem důvodně vynakládali. Mnozí z těch, kteří by u soudu mohli svá práva úspěšně obhájit, si tak soudní při rozmysleli a na soud se ani neobraceli.

Odměna advokáta je často mylně vnímána jako advokátův čistý výdělek. Tak tomu ve skutečnosti není, neboť advokát z ní musí pokrýt všechny náklady, které vynaloží na poskytnutí právní služby

(např. na personál advokátní kanceláře, nájemné, platby za právní informační systémy apod.), odvést z ní daně, pojistné atd.

„Novela je sice oproti původním představám Komory limitována zejména u těch tarifních hodnot, které se týkají náhrady nemajetkové újmy v penězích, stejně jako v případě daňových věcí, ale i tak je rozhodně úspěchem vyjednávacího týmu České advokátní komory a situaci v oblasti mimosmluvních odměn výrazně pozitivně ovlivní,“ dodává místopředsedkyně Komory Monika Novotná.

Původní ambice Komory ohledně narovnání sazeb advokátního tarifu byly, a to oprávněně, mnohem vyšší. Advokátní tarif je však vyhláškou Ministerstva spravedlnosti, ke které se vyjadřují ministerstva, zejména pak Ministerstvo financí, a řada dalších dotčených institucí (soudy, státní zastupitelství a další). Není vydáván na návrh Komory či s jejím souhlasem. Komora má právo účastnit se připomínkových řízení a snažit se vyjednávat, argumentovat a přesvědčovat o oprávněnosti nároků advokátů. Což při mnoha jednáních během posledních několika let opakovaně činila.

Právní a daňové aspekty uvolněného podílu

Téma uvolněného podílu již bylo poměrně hojně probádáno a popsáno odbornou veřejností, přesto se však v praxi stále setkáváme s některými více

či méně problematickými právními a daňovými aspekty, na které se blíže zaměříme v tomto příspěvku.

Jiří Černý

Partner, advokát, Talers advokátní kancelář

Lenka Rigo

Daňový poradce, Talers advokátní kancelář

dění vylučuje, či pokud v rámci dědického řízení podíl nenabude žádný z dědiců. Mezi další případy vzniku uvolněného podílu patří vystoupení společníka ze společnosti, 2 jeho vyloučení3 či zánik v důsledku insolvence společníka či exekuce na jeho majetek.4

Definiční znaky podílu zůstávají zachovány i po jeho konverzi na uvolněný podíl s tím rozdílem, že práva a povinnosti s ním spojené nelze vykonávat.5 Uvolněním podílu následně vzniká společníkovi právo na vypořádací podíl.6 Způsob určení výše vypořádacího podílu přitom může být upraven odchylně ve společenské smlouvě společnosti. Dle převažujících názorů může společenská smlouva stanovit, že s podílem nebude spojeno právo na vypořádací podíl vůbec.7 V důsledku změny podílu na uvolněný vznikají společnosti vedle povinnosti uhrazení vypořádacího podílu i povinnosti ve vztahu k naložení se samotným uvolněným podílem. Ten bude zpravidla prodán, ledaže je uvolněný podíl nepřevoditelný, vylučuje-li to společenská smlouva společnosti nebo se jej prodat nepodaří. 8 Podíl přitom musí být prodán nejméně za přiměřenou cenu, a to bez zbytečného odkladu. Ostatní společníci pak mají právo uvolněný podíl odkoupit přednostně.

Jak určit přiměřenou cenu?

Vojtěch Šťástka

Advokátní koncipient, Talers advokátní kancelář

Úpravu uvolněného podílu můžeme nalézt v zákoně č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), a to konkrétně v § 212 až 215. V českém právním řádu se jedná o podíl společníka, jehož účast zanikla bez právního zástupce.1 Podíl se může stát uvolněným například v případě úmrtí společníka za předpokladu, že společenská smlouva společnosti dě-

V praxi se často vedou mezi společníky spory o tom, jakým způsobem určit přiměřenou výši kupní ceny za uvolněný podíl. Odpovědnost za volbu způsobu prodeje a určení výše kupní ceny leží na statutárním orgánu společnosti. Ten by měl k prodeji přistupovat s péčí řádného hospodáře a být schopen svá rozhodnutí dostatečně zdůvodnit a podložit.9 Zákon přitom pro prodej

1 § 212 odst. 1 ZOK.

2 § 202, § 203 či § 205 ZOK.

3 § 204 odst. 1 ZOK.

4 § 206 ZOK.

5 § 212 odst. 3 ZOK.

6 § 36 odst. 1 ZOK.

7 LÁLA, Daniel. 10.2.3 Argumenty povahou práva na vypořádací podíl, právo na vypořádací podíl jako právo, které netvoří jádro podílu a závěr. In: LÁLA, Daniel. Druhy podílů v kapitálových společnostech. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 172.

8 § 213 a § 214 ZOK.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2024

nevyžaduje určení výše kupní ceny za uvolněný podíl na základě znaleckého posudku. Lze však souhlasit s názorem, že kupní cena by měla být minimálně ve výši vypořádacího podílu, kterou by společnost vyplácela v případě, že by uvolněný podíl prodán nebyl.10 V takovém případě je potřeba výši zjistit na základě § 36 odst. 3, nestanoví-li společenská smlouva jiný vhodný způsob.

Vzhledem ke složitosti výše popsaného procesu se proto jako optimální řešení nabízí uzavření dohody mezi společností a oprávněnou osobou. V takové dohodě oprávněná osoba prohlásí, že považuje danou výši kupní ceny za přiměřenou a zaváže se vůči společnosti neuplatňovat další případné nároky vyplývající z prodeje uvolněného podílu. Je samozřejmě také vhodné si upravit postup předem ve společenské smlouvě. V té lze jak přímo vyloučit prodej uvolněného podílu, tak i nastavit vhodný způsob výpočtu výše vypořádacího podílu. Lze také uvažovat o možnosti úplného odebrání práva na vypořádací podíl.

Podíl

bez práva na vypořádací podíl

Oproti dřívější úpravě obsažené v obchodním zákoníku ZOK výslovně zakotvuje možnost tvorby různých druhů podílů.11 Dle převažující doktríny pak je možné vytvořit takový druh podílu, se kterým nebude vůbec spojeno právo na vypořádací podíl.12 S tím se pojí hned několik možných výkladových nejasností.

Prvně je třeba zkoumat, zda je ustanovení § 213 odst. 2 ZOK, podle kterého má společnost povinnost výtěžek z prodeje uvolněného vyplatit oprávněné osobě, kogentní či zda se uplatní úprava práv spojených s podílem ve společenské smlouvě. Z gramatického výkladu tohoto ustanovení totiž možnost modifikace nevyplývá. Přesto se nicméně domníváme, že se jedná o dispozitivní ustanovení. Nejde totiž o úpravu statusu osob a ani se jí nenarušuje veřejný pořádek či dobré mravy13, a to zejména proto, že odebrat právo na vypořádací podíl zásadně nelze bez souhlasu daného společníka.14 Uplatní se tedy úprava ve společenské smlouvě a právo na výplatu vypořádacího podílu vůbec nevznikne. Jak v takovém případě společnost naloží s výtěžkem z prodeje uvolněného podílu? Dle našeho názoru bude tato částka zaúčtována přímo proti vlastnímu kapitálu společnosti. De facto tak nabyvatel zvyšuje hodnotu společnosti, tj. i svého podílu, což by se zřejmě mělo projevit na výši kupní ceny. I při určování výše kupní ceny musí jednatel postupovat s péčí řádného hospodáře, jelikož při jejím porušení by nejspíše bylo možné dovodit vznik tzv. reflexní škody ostatním společníkům, kteří by ji mohli uplatnit ve prospěch společnosti přímo vůči porušujícímu jednateli.15 Pokud je uvolněný podíl nepřevoditelný, může s ním společnost naložit rovnou dle § 215 ZOK a výplatu vypořádacího podílu neřeší.

Naložení s uvolněným podílem

Jestliže se uvolněný podíl nepodaří prodat stávajícím či novým společníkům, je třeba rozhodnout o tom, jak se s uvolněným podílem dále naloží. Takové rozhodnutí vydá valná hromada společnosti, které se nabízí hned několik variant řešení.16 Uvolněný podíl

moje .kdpcr.cz

může být převeden na zbývající společníky, a to nejméně za protiplnění ve výši vyplaceného vypořádacího podílu. Lze tedy dovodit, že pokud se jedná o podíl bez práva na vypořádací zůstatek, může být takový podíl převeden na ostatní společníky bezúplatně.

Další možností je snížení základního kapitálu o vklad připadající na uvolněný podíl. Tím dojde ke zvětšení podílů ostatních společníků. Vypořádací podíl je v takovém případě hrazen pouze ze strany společnosti. Tento postup je vhodný zejména v situaci, kdy společníci nemají dostatek vlastních zdrojů ani možnost externího financování k zajištění úhrady zákonného protiplnění. Tato varianta může být pro společníky vhodná i v případě, že s uvolněným podílem nebylo spojeno právo na vypořádací podíl. Snížením základního kapitálu totiž klesnou nároky na výplatu podílu na zisku v podobě testu základního kapitálu.17

V obou výše uvedených řešeních je nutné rozhodnutí valné hromady společnosti osvědčit notářským zápisem. Zároveň s rozhodnutím musí souhlasit všichni společníci společnosti, jelikož se jedná o rozhodnutí o změně společenské smlouvy, kterou se zasahuje do práva a povinností všech společníků.18

Může také nastat situace, kdy se stanou podíly ve společnosti uvolněnými všechny najednou. Tehdy může jednatel rozhodnout o tom, že všechny uvolněné podíly přechází na společnost. Rozhodnutí musí být osvědčeno notářským zápisem. Po nabytí všech podílů pak má jednatel 3 měsíce na to, aby podíly převedl na třetí osobu. V takovém případě již však nemůže cenu podílů určit sám, ale musí vycházet ze znaleckého ocenění.19

Více splátek vypořádacího podílu

Pro transakce, v rámci kterých se prodává většinový podíl na společnosti či rovnou celá společnost, je typické rozdělení kupní ceny do více plateb. Jednotlivé části mohou být podmíněny například ekonomickým výkonem společnost (tzv. Earn-out), přičemž tato platba může být odložena i o několik let. Zde se však dostáváme do konfliktu s požadavkem na úhradu vypořádacího

9 JANOŠEK, Vladimír. Vyloučení (většinového) společníka ze společnosti s ručením omezeným rozhodnutím valné hromady. Obchodněprávní revue, 2015, č. 5, s. 134–142).

10 (HAVEL, Bohumil. § 213 [Prodej uvolněného podílu a předkupní právo společníků]. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. Zákon o obchodních korporacích. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 549, marg. č. 4.).

11 § 135 ZOK.

12 (KUHN, Petr. § 36 [Vypořádací podíl]. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. Zákon o obchodních korporacích. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 104, marg. č. 4.).

13 https://www.nkcr.cz/casopis-ad-notam/detail/39_748-kogentnost-adispozitivita-korporatniho-prava-hledani-hranic.

14 § 171 ods.t 2 ZOK.

15 § 213 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

16 § 215 odst. 1 ZOK.

17 § 40 odst. 1 ZOK.

18 § 171 ods.t 2 ZOK.

19 § 149 ZOK.

podílu bez zbytečného odkladu. 20 Rozdělení kupních cen do více plateb a sjednání práva na Earn-out má totiž obvykle za cíl zvýšení kupní ceny výměnou za nižší riziko kupujícího.

Na jedné straně je tak požadavek na výplatu vypořádacího podílu v plné výši bezodkladně po realizaci prodeje uvolněného podílu a na druhé zájem oprávněné osoby na co nejvyšší výtěžek. Optimálním řešením nepochybně bude opět uzavření dohody mezi společností a oprávněnou osobou, ve které se sjednají konkrétní parametry transakce domluvené s kupujícím uvolněného podílu. Taková dohoda bude vhodná i ve chvíli, kdy budou v rámci transakce kupujícímu prodány i podíly zbylých společníků, opět za účelem navýšení celkové kupní ceny. Koupě celé společnosti totiž zpravidla bývá pro kupující výrazně atraktivnější.

Další úskalí při rozložení kupní ceny do více plateb může nastat v souvislosti s dědickým řízením. Notář totiž zpravidla neuzavře dědické řízení do doby, dokud neproběhne vypořádání uvolněného podílu. Pro společnost je to zásadní zejména z pohledu platebního místa. Před vydáním pravomocného usnesení soudu o nabytí dědictví budou platby probíhat na účet zůstavitele, popřípadě určený správcem dědictví. Následné platby však již budou směřovat přímo na účty dědiců.

Daňové aspekty uvolněného podílu

Uvolněný podíl má v české daňové legislativě specifický režim a jeho prodej může generovat významné daňové důsledky jak pro společnost, tak pro společníky. Vypořádací podíl je částka, kterou společník obdrží od společnosti po prodeji uvolněného podílu. Při úmrtí společníka náleží vypořádací podíl dědicům či jiným právním nástupcům.

Hodnota vypořádacího podílu se obvykle vypočítává z vlastního kapitálu společnosti zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci, přičemž mohou být zohledněny různé aspekty, jako je např. reálná hodnota majetku a závazků.

Bez ohledu na skutečnost, zda uvolněný podíl koupí jiný společník či třetí osoba, další kroky směřující k výpočtu vypořádacího podílu se budou odvíjet od prodejní ceny uvolněného podílu. Hodnota hrubého vypořádacího podílu bude zjištěna jako výtěžek z prodeje podílu. Po odečtení srážkové daně a před vyplacením vypořádacího podílu si společnost může odečíst účelně vynaložené náklady spojené s prodejem podílu vůči společníkovi, jehož účast byla zrušena. Vypořádací podíl podléhá srážkové dani ve výši 15 %21. Základem daně pro zdanění srážkovou daní je prodejní cena podílu22, od níž je možné odečíst doložitelnou historickou nabývací cenu podílu23. Pokud není věrohodným způsobem doložena nabývací cena, neodečí-

20 § 213 odst. 2 ZOK.

21 § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů.

22 § 10 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů.

23 § 10 odst. 6 zákona o daních z příjmů.

24 § 38d odst. 2 zákona o daních z příjmů.

25 § 38d odst. 3 zákona o daních z příjmů.

26 Rozhodnutí NSS 10 Afs 78/2016-38.

tá se od základu pro srážkovou daň žádná hodnota. Jiné náklady či výdaje, mimo uvedené nabývací hodnoty podílu, není možné z prodejní ceny podílu odečíst. Uvedené pravidlo platí jak pro fyzické, tak pro právnické osoby, které jsou rezidenty České republiky. Společnost je povinna provést srážku daně z vypořádacího podílu při výplatě24, poukázání nebo připsání vypořádacího podílu ve prospěch poplatníka. Tímto je míněna skutečná úhrada peněžních prostředků od prodávajícího, nikoli pouhý předpis náhrady v účetnictví, kterým je vznik závazku vůči bývalému společníkovi (či jeho dědicům). Pokud bude kupní cena vyplácena postupně, tj. ve splátkách, srážka daně bude prováděna rovněž postupně při každé výplatě části kupní ceny za uvolněný podíl, tedy i v případě budoucích úhrad zádržného či Earn-outu – části kupní ceny za uvolněný podíl navázané na budoucí výsledky společnosti. Přitom doložitelnou historickou nabývací cenu podílu je přirozeně možno odečíst od základu daně pouze jednou. V případě postupné úhrady kupní ceny v jednotlivých tranších se tedy pro sražení a odvod daně posuzuje každá splátka samostatně.

Společnost je povinna odvést sraženou daň svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla povinna provést srážku daně25. Specifická situace může nastat v případě zániku účasti společníka na společnosti úmrtím. Při posouzení daňového režimu je v tomto případě třeba vycházet ze skutečnosti, zda je podíl děditelný či neděditelný. Pokud je podíl děditelný, nestává se z něj uvolněný podíl, nýbrž společníky společnosti se nově stávají dědicové. Pokud dědicové podíl prodají, ocitají se v jiném daňovém režimu, než jaký je zde popisován. V případě, že podíl děditelný není a dochází k transformaci uvolněného podílu na podíl vypořádací, je prodej uvolněného podílu vždy zdaňován zvláštní sazbou daně (tj. srážkovou daní). Tato srážková daň se váže k vypořádacímu podílu, nezatěžuje tedy dědice, ale vypořádací podíl jako takový. Předmětem dědictví se stává až čistý zisk z prodeje vypořádacího podílu. Tato teze je rovněž podpořena rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, který se již obdobnou kauzou zabýval26. Nejvyšší správní soud konstatoval, že pokud dojde k úmrtí společníka a společenská smlouva vylučuje dědění podílu, pak vzniká dědici či právnímu nástupci právo na vypořádací podíl a s tím související povinnost plátce daně odvést srážkovou daň z tohoto vypořádacího podílu. Jinými slovy, vypořádací podíl jako takový je vždy předmětem srážkové daně; zákon v tomto ohledu nestanoví žádné výjimky.

Závěrem lze říci, že je nezbytné, aby společnosti dodržovaly všechny zákonné požadavky týkající se výpočtu vypořádacího podílu, správného stanovení základu daně a následné srážky daně. Stejně tak by měli být společníci a případní dědicové dobře informováni o svých právech a povinnostech v tomto procesu.

V konečném důsledku je důležité si uvědomit, že zvláštní režim uvolněného a vypořádacího podílu je navržen tak, aby zajišťoval spravedlivé a transparentní řešení při ukončení účasti společníka ve společnosti. Ať už jde o daňové povinnosti, vypočítání hodnoty podílu, nebo splnění zákonných požadavků, správný postup je nezbytný pro všechny strany.

Článek vyšel původně na portálu Epravo.cz

e-Bulletin

Dovozce čeká příprava na uhlíkové clo. Už za srpen budou muset reportovat přesné hodnoty emisí

Zásadní povinnost přibude společnostem dovážejícím zboží ze zemí mimo Evropskou unii. U takových výrobků budou muset reportovat hodnoty emisí vzniklých při jejich výrobě. Zatímco doposud mohly firmy uvádět standardizované hodnoty, za srpen a následující měsíce již budou muset reportovat skutečné hodnoty emisí. Kromě samotné administrativy bude pro firmy náročné data od producentů ve třetích zemích vůbec získat.

„Firmy budou muset získat přesná data o vzniklých emisích od svých dodavatelů. Většina z nich ovšem dodavatele ohledně této nové povinnosti ještě nekontaktovala. Řada firem o této problematice zatím nemá hlubší povědomí, přestože byly o této významné změně oficiálně informovány Celní správou ČR,“ sděluje Viktorie Nerpas.

Přitom čas, kdy by firmy měly situaci komunikovat se svými dodavateli, se podle Viktorie Nerpas nachýlil a moc ho již nezbývá. Očekává se, že komunikace to bude poměrně časově i administrativně náročná. A to až natolik, že Evropská komise přichystala návod, jak s dodavateli komunikovat a jakým prostřednictvím požadovaná data získat. Firmám se tak bude dlouhodobě vyplácet co nejtransparentnější komunikace s jejich dodavatelským řetězcem, komentuje Viktorie Nerpas.

Report musí firmy nicméně podávat čtvrtletně, takže získat data zpětně za srpen a září mohou až v říjnu s tím, že 31. října je poslední termín podání reportu za třetí čtvrtletí roku. Konkrétně půjde u uhlíkového cla o počítání emisí u cementu, hliníku, vodíku, elektřiny, hnojiv, železa a oceli, přičemž se předpokládá, že spektrum sledovaného zboží by se mohlo v budoucnu ještě rozšířit.

Cílem je posílení evropského trhu a narovnání konkurenceschopnosti evropských výrobců

„Uhlíkové clo bude narovnávat podmínky pro výrobce v rámci Evropské unie, kteří platí emisní povolenky, s producenty ve třetích zemích, kteří měli podmínky výhodnější. V dlouhodobém horizontu pak má nařízení bránit dalšímu přemisťování výroby do třetích zemí,“ komentuje Viktorie Nerpas z BDO.

Uhlíkové clo přichází v několika fázích. Zatím půjde například ještě k výpočtu emisí použít kromě standardizovaných pravidel EU i jiné alternativní metody, například ty, které používají státy, odkud zboží pochází. To ovšem bude možné jen do konce roku 2024. Následně bude nutné již vždy použít metodiku Evropské unie.

Prakticky rok poté, tedy od počátku roku 2026, začne mechanismus fungovat v plném rozsahu, přičemž firmy budou nuceny za dovezené výrobky hradit již skutečné uhlíkové clo, a to podle vzniku emisí u výrobce ve třetí zemi.

Celkově je mechanismus zavádění uhlíkového cla součástí evropského legislativního balíčku Fit For 55, jenž je souborem opatření vedoucích k redukci emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % v porovnání s rokem 1990, a jedním z pilířů evropského Green Dealu.

Za nečinnost budou hrozit fi rmám pokuty

„Za neplnění povinnosti vyplývající z nařízení mohou v budoucnu dovozcům hrozit vysoké pokuty,“ varuje Viktorie Nerpas. Nicméně v současné ještě přechodné fázi uhlíkového cla půjde při kontrolách zejména o to, zdali se firmy k reportingu emisí vůbec registrovaly a daný report prostřednictvím Ministerstva životního prostředí ČR skutečně podaly. Pokud nikoliv, přijde jim nejprve upomínka. Pokud by i tu ignorovaly, měly by již očekávat penalizaci.

„Koncovým zákazníkům pak uhlíkové clo může přinést zkvalitnění výrobků a transparentní původ vzniku celého výrobku,“ sděluje expertka z BDO.

Doporučené kroky pro dovozce:

1. Zjistěte si, zda se vás povinnost týká

2. Zmapujte si své dodavatele v třetích zemích

3. Zkontaktujte dodavatele a informujte je, jaké informace budete potřebovat

4. Registrujte se do rejstříku CBAM

5. Podejte zprávu nejpozději k 31. 10. 2024

6. Sledujte informace na: CBAM – Ministerstvo životního prostředí (mzp.cz)

Úřad práce napravil sérii pochybení, kvůli kterým

zůstala matka s batoletem déle než dva roky bez rodičovského příspěvku

Veřejný ochránce práv pomohl matce z jižní Moravy získat 200 tisíc korun rodičovského příspěvku, o které přišla kvůli chybám Úřadu práce. Ombudsman Úřadu práce vytkl, že ženě přestal rodičovský příspěvek vyplácet a také ji víckrát nesprávně informoval o platných předpisech a možnostech dalšího postupu. Úředníci například po matce neoprávněně požadovali, aby si sama zařídila rodičovskou dávku ze Švýcarska, kde pracoval otec dítěte. Přitom měl naopak samotný Úřad práce nejprve ověřit, zda stát, kde otec dítěte pracuje, vůbec podobnou dávku poskytuje.

Žena se o malou dceru stará sama v Česku. Se španělským otcem dcery po jejím narození nikdy nežila. Otec pobýval nejprve ve Španělsku, později začal pracovat ve Švýcarsku. Půl roku, kdy byl otec nezaměstnaný, pobírala matka český rodičovský příspěvek. Jakmile otec začal pracovat, Úřad práce vyplácení dávky zastavil a ženě řekl, aby si o ni požádala ve Švýcarsku.

„Stačilo, aby se úředníci podívali na web Evropské komise, kde je dostupný  přehled  všech dávek sociálního zabezpečení ve všech členských státech. Během pár minut by zjistili, že Švýcarsko  dávku podobnou našemu rodičovskému příspěvku neposkytuje . Český Úřad práce tak měl ženě rodičovský příspěvek dál vyplácet, protože matka a dítě mají bydliště v ČR,“ vysvětlil správný postup ombudsman Stanislav Křeček. Úředníci ale v tomto případě chybovali a vyplácení příspěvku zastavili. V té době bylo holčičce sedm měsíců. Přes dva roky se pak její matka neúspěšně snažila získat rodinnou dávku ze Švýcarska.

„Jednání Úřadu práce vůči stěžovatelce bylo opakovaně v rozporu se zásadou výkonu veřejné správy jako služby veřejnosti, efektivnosti a aktivní pomoci migrujícím osobám,“uvedl ombudsman. Úředníci podle něj sice správně zhodnotili, že mají při posuzování případu použít  evropské nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení , pravidla si ale špatně vyložili. Matka s dcerou se kvůli tomu dostaly do složité sociální situace.

Ombudsman také Úřadu práce vytkl, že ženu nepřiměřeně zatěžoval. V době, kdy Úřad práce matce rodičovský příspěvek vyplácel, se jí úřednice opakovaně, přibližně každé tři týdny, ptala,

zda má otec dítěte nějaké zaměstnání. Lidé přitom musí každou změnu okolností důležitých pro výplatu dávky úřadu sami hlásit. Podobné dotazy proto byly zbytečné a obtěžující.

Po upozornění ombudsmana Úřad práce nakonec ženě rodičovský příspěvek přiznal a zpětně jí doplatil i 200 tisíc korun, na které měla nárok za dobu, kdy příspěvek nedostávala.

Co říká evropské koordinační

nařízení?

Protože každý z rodičů dívky pocházel z jiného státu  Evropského hospodářského prostoru (EHP), postupoval Úřad práce při vyplácení rodičovského příspěvku podle  evropského nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, takzvaného „koordinačního nařízení“. To zajišťuje, aby lidé ani v jiné zemi nepřišli o svá práva v oblasti sociálního zabezpečení.

Nařízení se používá, když lidé podléhají nebo podléhali právním předpisům více členských států EHP a požádali o některou z dávek sociálního zabezpečení.

Určuje, který stát má dávky poskytovat.

Rodinné dávky jsou jediné, které může rodina čerpat z více států. Jeden stát vždy vyplácí dávku přednostně, další podpůrně. Dávky vždy přednostně poskytuje stát, v němž některý z rodičů pracuje.

Zaručuje maximální možnou sociální ochranu. Pokud je ve státě bydliště rodiny dávka vyšší než ve státě zaměstnání nebo stát zaměstnání rodině určitou dávku neposkytuje vůbec, vyplácí stát bydliště rodině takzvaný vyrovnávací doplatek.

Shrnuje, jak mají úřady při vyřizování dávek s evropským prvkem postupovat. Lidem stačí, aby požádali o dávku v zemi, kde žijí. Vše potřebné si pak už mezi sebou musí dojednat úřady jednotlivých států.

Nový zákon o kybernetické

bezpečnosti nejspíš

v Parlamentu vyvolá tuhé boje

Návrh z dílny Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost čelil hned po zveřejnění řadě připomínek. Verze schválená vládou na ně reaguje jen sporadicky. Nejvíce kritizován je mechanismus posuzování bezpečnosti dodavatelského řetězce poskytovatelů regulovaných služeb.

PJaroslava Přibylová Saxlová

Advokátka, Chrenek, Toman, Kotrba

rojednávání návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti (nZKB) vstupuje do další fáze. Dne 17. července 2024 vláda ČR usnesením návrh schválila a následující týden (25. 7. 2024) jej předložila Poslanecké sněmovně – zde je návrh nZKB veden jako sněmovní tisk č. 759 a čeká na své další projednání.

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti z dílny Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) má do českého právního řádu primárně transponovat unijní směrnici NIS2, ale současně má za cíl nad rámec směrnice zavést i takzvaný mechanismus posuzování bezpečnosti dodavatelského řetěz-

moje .kdpcr.cz

ce (dále jen mechanismus) – instrument sloužící k prověřování a omezování rizik spojených s dodavateli.

nZKB bude v návaznosti na směrnici NIS2 regulovat nově minimálně 6000 subjektů poskytujících regulované služby stanovené vyhláškou, spadajících do režimu vyšších či nižších povinností (oproti dosavadním cca 400). Primárně se má regulace týkat středních a větších podniků, ale může zasáhnout i malé a mikro podniky ve vybraných oblastech.

Na všechny povinné subjekty tak dopadnou povinnosti spočívající například v hlášení údajů a kybernetických bezpečnostních incidentů, stanovení rozsahu řízení kybernetické bezpečnosti, zavádění bezpečnostních opatření, plnění informační povinnosti vůči odběratelům služby či provádění protiopatření.

Vybrané subjekty v režimu vyšších povinností pak budou muset mimo jiné například reflektovat i povinnosti spojené se zajištěním dostupnosti strategicky významné služby nebo mechanismem prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce. Lze tak očekávat, že připravovaná regulace bude představovat nezanedbatelnou administrativní i finanční zátěž na straně povinných osob.

Návrh nZKB byl již od okamžiku jeho prvotního zveřejnění opakovaně vystaven řadě připomínek ze strany soukromého i veřejného sektoru. Mezi nejvíce kritizované části nZKB patřil (a stále

patří) již zmiňovaný mechanismus, ale též úprava zásadních aspektů a povinností (například stanovení podmínek významnosti poskytovatelů regulovaných služeb nebo nepominutelných funkcí strategicky významných služeb) ve vyhláškách NÚKIB, nikoli v zákoně samém. Kritiky se také pro svou úroveň zpracování dočkala zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA).

Aktuální verze nZKB doznala do určité míry změn (spíše formálního rázu) v návaznosti na připomínky předsedy Legislativní rady vlády (LRV), v nejvíce sporných oblastech však na uplatněné připomínky reflektuje jen velmi sporadicky.

Omezené zapojení vlády

Jaké zásadní změny tedy návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti po projednání vládou ČR doznal? Nejvýraznější úpravu znění nZKB lze najít v části věnované mechanismu prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce. Jak již bylo zmíněno výše, mechanismus je jednou z oblastí návrhu nZKB, proti níž se již od zveřejnění prvotních návrhů zákona zvedaly kritické hlasy, a to jak ze soukromého sektoru, tak i veřejného.

Mechanismus má sloužit k monitoringu, posuzování a případnému omezení či zákazu dodavatelů působících či plánujících působit v České republice, u kterých bude v důsledku vyhodnocení rizikovosti dodavatele zjištěno potenciální významné ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního pořádku.

Centrální entitou při realizaci mechanismu má být NÚKIB, kterému jsou návrhem nZKB svěřeny rozsáhlé pravomoci – NÚKIB má sám prověřovat a omezovat či zakazovat plnění dodavatele formou opatření obecné povahy (OOP), přičemž pouze v nejzávažnějších případech bude do vydání OOP moci zasáhnout vláda.

Právě částečné zapojení vlády do procesu vydání OOP je nejvýraznější změnou v návrhu nZKB schváleném vládou ČR a je obsažena v § 29 nZKB – v ustanovení, které zakotvuje pravomoc NÚKIB omezit nebo zakázat využití plnění dodavatele bezpečnostně významné dodávky v kritické části stanoveného rozsahu, zjistí-li, že je plněním významně ohrožena bezpečnost České republiky nebo vnitřní pořádek.

Vláda má být nově do procesu vydání OOP zapojena v závažnějších případech, kdy lhůta pro dodržení zákazu plnění dodavatele bezpečnostně významné dodávky obsaženého v návrhu OOP je kratší než doba odpisování stanovená právním předpisem upravujícím zdanění příjmu, nebo kratší než 5 let – v takovém případě vláda NÚKIB určí, jak má v případě daného OOP postupovat.

Toto ustanovení v zásadě nahradilo předchozí znění, kde uvedené vydání OOP bylo podmíněno závazným stanoviskem Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí. Je třeba poukázat na to, že zákonné ustanovení míří pouze na otázku zákazu plnění dodavatele, do otázky stanovení podmínek pro dodavatele tak vláda dle návrhu NÚKIB zřejmě zasahovat nemá.

Ve všech ostatních případech o vydání OOP rozhoduje výlučně NÚKIB – ten si může od vybraných státních úřadů a dalších subjektů dle jeho volby vyžádat informace, stanoviska či součinnost

za účelem prověřování rizikovosti dodavatele. Vydání OOP NÚKIB projednává s vybranými ústředními správními úřady a případně též sektorovými regulátory (ČTÚ a ERÚ). Tyto konzultace a případná stanoviska z nich plynoucí však nemají závaznou formu. Zapojení vlády do procesu rozhodování o omezení či zákazu dodavatele zcela odpovídá řadě standardních zahraničních přístupů, ale například i českému zákonu o prověřování zahraničních investic. Bohužel nikde v doprovodných materiálech k návrhu nZKB (ani ve zprávě o hodnocení dopadů regulace (RIA), ani důvodové zprávě k nZKB) nelze nalézt odpověď na to, proč má být vláda do procesu omezení plnění dodavatele zapojena pouze v omezeném rozsahu (pouze u zákazu plnění dodavatele v nejzávažnějších případech, viz výše), a ne ve všech případech (obdobně jako u prověřování zahraničních investic či zahraničních úpravách omezování dodavatelů).

Vláda ČR přitom jednoznačně preferuje variantu, kdy o zákazu či omezení dodavatele rozhoduje právě ona, což výslovně uvádí i zpráva RIA (proto byla tato varianta též zvolena). Zpráva RIA k předmětné variantě mechanismu rovněž uvádí: „Navržená varianta přistupuje k problematice omezování dodavatelů jako k problematice, jež má být řešena na nejvyšší politické úrovni, neboť v sobě obsahuje řešení zásadních bezpečnostních otázek a zároveň možný významný zásah do soukromého vlastnictví. Rozhodnutí o omezení dodavatele je implicitně zatíženo značným korupčním rizikem, tudíž jako vhodné řešení se jeví právě zapojení kolektivního orgánu na nejvyšší politické úrovni.“

Omezováním dodavatelů (které může mít významné dopady do sféry soukromého vlastnictví) je jakékoliv stanovení podmínek či zákaz plnění dodavatele v jakékoliv stanovené lhůtě, nejen zákazy plnění v kratších lhůtách. Lze si tedy pokládat otázku, proč má být vláda dle návrhu nZKB do rozhodování zapojena v tak omezeném rozsahu? Na tuto otázku však bohužel nikde odpověď dána není, ač by měla být.

Až příliš pravomocí pro jeden úřad?

Pro úplnost je třeba říci, že NÚKIB nejenom prověřuje a omezuje či zakazuje plnění dodavatele, ale v jeho gesci je dle návrhu nZKB rovněž stanovení regulovaných služeb, podmínek významnosti regulovaných služeb i nepominutelných funkcí stanoveného rozsahu, které jsou zásadní pro stanovení rozsahu dopadu regulace na dotčené subjekty, to vše prostřednictvím vyhlášky NÚKIB (v tomto směru nedoznal vládou ČR schválený návrh nZKB změn).

NÚKIB tak má ve svých rukou dle návrhu nZKB hromadit opravdu značný rozsah pravomocí, na čemž nic nemění ani částečné zapojení vlády ČR do procesu vydání OOP v určitých (závažných) případech, tím spíše, když NÚKIB v důvodové zprávě k § 29 nZKB sám předpokládá, že postup se zapojením vlády „bude spíš ojedinělý a bude se tedy jednat o výjimečné případy“.

Vzhledem k tomu, že na dosavadní úpravy sporných oblastí v rámci návrhu nZKB lze pohlížet spíše jako na dílčí, dá se očekávat, že o finální znění nZKB bude v Parlamentu ještě sveden tuhý boj, který budeme nadále monitorovat.

Nová opatření na podporu rodičů s malými dětmi: Dvouletá garance stejného pracovního místa a možnost práce na dohodu

Součástí flexibilní novely zákoníku práce, kterou schválila vláda, jsou opatření na podporu rodičů s malými dětmi. Tyto změny mají za cíl usnadnit rodičům návrat do práce a umožnit flexibilnější čerpání rodičovské dovolené.

Novela zavádí dvouletou garanci stejného pracovního místa pro rodiče na rodičovské dovolené. Pokud se rodič vrátí do práce před druhými narozeninami dítěte, zaměstnavatel bude povinen jej zařadit zpět na původní pozici a pracoviště, včetně stejného platového ohodnocení.

„Toto navrhované opatření mění dosavadní praxi, kdy je taková garance poskytována pouze po skončení mateřské dovolené u matek nebo po skončení otcovské dovolené (či rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně-matka oprávněna čerpat mateřskou dovolenou) u otců. Po uplynutí této lhůty zaměstnavatel musí za současné právní úpravy zaměstnankyni či zaměstnance zařadit na pozici odpovídající pracovní smlouvě, což mnohdy znamená jiné pracovní místo nebo pracoviště, pokud jsou druh práce a místo výkonu práce v pracovní smlouvě sjednány široce (např. místo výkonu práce Česká republika). V praxi tato úprava zaměstnankyně či zaměstnance často odrazuje od dřívějšího návratu do práce,“ sděluje seniorní advokátka Jitka Soldado ze společnosti Dentons .

„Plánovaná úprava má za cíl podpořit dřívější návrat rodičů do práce, podpořit flexibilitu čerpání rodičovské dovolené a v neposlední řadě poskytnout větší jistotu zaměstnankyním či zaměstnancům vracejícím se z rodičovské dovolené. Pro zaměstnavatele to také znamená snazší plánování a méně komplikací spojených s hledáním náhrady na delší dobu, což pro ně v konečném důsledku může přinést značné ekonomické úspory,“ dodává advokátka ze společnosti Dentons.

Pracovat na rodičovské aspoň na dohodu půjde bez problému

Další změnou je možnost uzavřít dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) u stejného za-

městnavatele na stejný druh práce, jaký obsahuje jejich pracovní smlouva. Tato úprava překonává dosavadní zákaz podle zákoníku práce a bude platit pouze po dobu čerpání rodičovské dovolené. „Jde o požadavek praxe, kdy zejména zaměstnankyně na rodičovské dovolené stojí o přivýdělek u svého zaměstnavatele a chtějí konat stejný druh práce. V současné době jsou zaměstnavatelé nuceni přeřadit své zaměstnankyně či zaměstnance, kteří čerpají rodičovskou dovolenou a kteří chtějí u zaměstnavatele současně pracovat, v rámci dohody na jinou pracovní pozici, což je mnohdy v praxi velmi nepraktické a někdy i nemožné. Plánovaná změna by tak měla otevřít dveře těm zaměstnankyním či zaměstnancům, kteří i v době rodičovské dovolené chtějí pracovat a které třeba dosavadní komplikované podmínky odrazovaly,“ komentuje Jitka Soldado.

Cílem je větší flexibilita trhu práce, rodičům dává více možností

Obě změny jsou součástí novelizace zákoníku práce, jejímž cílem je větší flexibilita na trhu práce. „Rodičům by měly plánované novinky umožnit využití výhod rodičovské dovolené společně s přivýdělkem, udržením kontaktu s oborem, prací a kolegy, to vše zároveň s péčí o děti, což bezpochyby přispěje ke zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Důležitá zpráva je to zejména pro matky, jejichž pozici na trhu práce novelizace zesílí, ale samozřejmě také pro otce, jelikož ti využívají rodičovskou dovolenou čím dál častěji než v minulosti,“ říká advokátka z Dentons Jitka Soldado.

S účinností novely se počítá od počátku příštího roku, tedy od 1. ledna 2025. Kromě výše zmíněných změn týkajících se skloubení rodičovství s prací se týká dále zejména skončení pracovního poměru, prodloužení zkušební doby, vyplácení mzdy v cizí měně, práce mladistvých od 14 let nebo rozvrhování pracovní doby.

Ostatní

Novinky z oblasti české a evropské regulace

fi nančních institucí

Projděte si další ucelený přehled novinek z české a evropské regulace finančních institucí. Věnuje se mimo jiné novinkám v oblasti ESG, jako je vylepšení nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování. Zaměřuje se také na pokyny k tzv. „cestovnímu pravidlu“ týkajícímu se kryptoaktiv nebo obecným pokynům EBA, které se týkají nedoplatků a exekucí.

Ondřej Havlíček , Schönherr

Kristýna Tupá, Schönherr

Martin Svoboda, Schönherr

EVROPSKÁ UNIE

ESG

18/06: ESAs – Vylepšení nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování – ESMA, EBA a EIOPA zveřejnily společné stanovisko k nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (SFDR), v němž doporučují vylepšení pro soudržný rámec udržitelného financování, který podporuje přechod na udržitelné fi nancování a zvyšuje ochranu spotřebitelů, přičemž mezi hlavní návrhy patří: Zjednodušené kategorie produktů: Zavést dvě dobrovolné kategorie produktů, „udržitelných“ a „přechodných“, s jasnými cíli a kritérii, aby se omezil greenwashing a spotřebitelé lépe porozuměli účelům produktů; Ukazatel udržitelnosti: Zvážit zavedení ukazatele pro hodnocení finančních produktů, jako jsou investiční fondy, životní pojištění a penzijní produkty; Zveřejňování informací: Zlepšit zveřejňování informací o produktech mimo tyto dvě kategorie, aby se ještě více omezil greenwashing; Defi nice a prezentace: Zlepšit definici udržitelných investic a zjednodušit prezentace informací pro investory; Rozsah a dopad: Poskytnout technické návrhy týkající se rozsahu působnosti SFDR a zlepšit zveřejňování informací o negativních dopadech investic na lidi a životní prostředí a

Testování spotřebitelů: Zdůraznit potřebu spotřebitelského testování před zavedením jakýchkoli policy návrhů, jako jsou systémy kategorizace a ukazatele.

05/07: ESMA – Opatření na podporu podávání zpráv o udržitelnosti podniků – ESMA zveřejnila dva dokumenty, které poskytují podporu v souvislosti s uplatňováním požadavků na podávání zpráv o udržitelnosti a dohledem nad nimi, a to i) závěrečnou zprávu o pokynech k vymáhání informací o udržitelnosti a ii) veřejné prohlášení o prvním uplatňování ESRS (evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti ) velkými emitenty. Zatímco účelem pokynů je poskytnout vodítko pro sbližování postupů dohledu nad vykazováním udržitelnosti, účelem prohlášení je podpořit velké emitenty při procesu učení spojeného s implementací těchto nových požadavků na vykazování.

Regulace napříč odvětvími

28/06: EBA – Finální návrh technických norem o mimořádných okolnostech pro další používání interních modelů pro tržní riziko – EBA zveřejnila fi nální návrh regulačních technických norem (RTS), které objasňují mimořádné okolnosti, za nichž mohou instituce nadále používat interní modely pro tržní riziko a nezohledňovat některá překročení podle rámce pro základní přezkum obchodního portfolia (FRTB). Podle nařízení o kapitálových požadavcích (CRR) mohou příslušné orgány povolit institucím, aby se za mimořádných okolností odchýlily od určitých požadavků na interní modely nebo použily méně přísnou verzi těchto požadavků. RTS definují podmínky a ukazatele, které bude EBA používat k určení výskytu mimořádných okolností. EBA je odpovědná za vydání stanoviska, zda takové mimořádné okolnosti nastaly, čímž dává příslušným orgánům vodítko při povolování těchto odchylek.

moje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2024

20/06: EBA – Finální znění norem pro posuzování významnosti rozšíření a změn nových interních modelů pro tržní rizika – EBA zveřejnila fi nální návrh regulačních technických norem (RTS) pro posuzování významnosti rozšíření a změn nových interních modelů tržního rizika v souladu s pravidly zásadního přezkumu obchodního portfolia (FRTB) a představuje dokončení plánu EBA týkajícího se přístupů k tržnímu riziku a úvěrovému riziku protistrany, který byl zahájen 27. června 2019. Tyto RTS, vypracované podle nařízení o kapitálových požadavcích (CRR), rozlišují mezi podstatnými a nepodstatnými rozšířeními a změnami v rámci přístupu interních modelů (IMA). Podstatné změny vyžadují schválení příslušnými orgány, zatímco nepodstatné změny musí být oznámeny příslušným orgánům čtyři týdny předem, a to buď s dodatečnými, nebo základními informacemi. RTS stanoví kvalitativní i kvantitativní podmínky pro kategorizaci rozšíření a změn. Kvantitativní podmínky hodnotí dopad na požadavky na vlastní kapitál IMA a příslušné složky FRTB IMA (očekávaný schodek, míra rizika stresového scénáře a poplatek za riziko selhání) před změnami a po nich. Kromě toho RTS stanoví hlavní zásady pro kategorizaci, implementaci a požadavky na dokumentaci. 24/07: EBA – Rozšíření obecných pokynů Společného výboru pro vyřizování stížností na správce úvěru – EBA zveřejnila konečné pokyny k vyřizování stížností a rozšířila jejich působnost na správce úvěru podle nové směrnice o správcích úvěru a obchodnících s úvěry. Správci úvěru budou nyní povinni uplatňovat stejné postupy a standardy v souvislosti s vyřizováním stížností jako ostatní subjekty z finančního sektoru, jako jsou banky a pojišťovny. Mezi oblasti, na které se směrnice vztahuje, patří mimo jiné politika řízení stížností, funkce řízení stížností, registrace a hlášení stížností nebo postupy pro reakci na stížnosti.

26/07: ESAs – Regulační technické normy pro subdodávky podle DORA – Evropské orgány dohledu (ESMA, EBA, EIOPA) zveřejnily závěrečnou zprávu o návrhu regulačních technických norem (RTS), které mají upřesnit prvky, které musí finanční subjekt určit a posoudit při zadávání subdodávek služeb informačních a komunikačních technologií (ICT) podporujících kritické nebo důležité funkce, jak ukládá čl. 30 odst. 5 nařízení (EU) 2022/2554 (DORA), se zaměřením na služby ICT poskytované subdodavateli ICT, které podporují kritické nebo důležité funkce, včetně požadavků na jejich použití v kontextu skupiny. Aby bylo zajištěno řádné řízení a dodržování předpisů při řízení takových služeb souvisejících s ICT a souvisejících rizik, pokrývají RTS celý životní cyklus smluvních ujednání s externími poskytovateli služeb ICT, počínaje fází plánování před uzavřením takové dohody, včetně posouzení rizik a procesů hloubkové kontroly, dále pokrývají průběžné poskytování služeb, monitorování a audit a konče vypovězením takových ujednání.

17/07: ESAs – Policy produkty v rámci programu DORA –Evropské orgány dohledu (ESMA, EBA, EIOPA) zveřejnily dru-

moje .kdpcr.cz

hou várku policy produktů podle nařízení (EU) 2022/2554 (DORA), která se skládá z návrhů technických regulačních (RTS) a prováděcích (ITS) technických norem, včetně dvou souborů pokynů, které se zaměřují na rámec pro hlášení incidentů souvisejících s ICT (přehlednost hlášení, šablony) a testování průniku na základě hrozeb a zavádějí některé požadavky na koncepci rámce dohledu. Mezi návrhy dokumentů patří např.:

RTS a ITS o obsahu, formátu, šablonách a lhůtách pro hlášení závažných incidentů souvisejících s ICT a významných kybernetických hrozeb;

RTS o harmonizaci podmínek umožňujících provádění dohledu;

RTS upřesňující kritéria pro určení složení společného vyšetřovacího týmu (JET); RTS o penetračním testování řízeném hrozbami (TLPT); Pokyny pro odhad souhrnných nákladů/ztrát způsobených závažnými incidenty souvisejícími s IKT a Pokyny pro spolupráci v oblasti dohledu.

12/07: ESMA – K dispozici nové Q&A – ESMA aktualizovala následující Q&A:

AIFMD

Počáteční kapitál a doplňkové vlastní zdroje (2227); Oznámení při zřízení pobočky (711); MiCA

Zacházení se sázkovými službami v MiCA (2067); Dědická doložka a platné zákony proti praní špinavých peněz (2068); Vzájemné působení oznámení podle článku 60 a přechodné fáze CASP (2069); Zjednodušené povolovací postupy (2070); Převody kryptoaktiv jako součást jiné služby převodu kryptoaktiv nebo jako samostatná služba převodu kryptoaktiv (2071);

Subjekty, které do konce přechodného období (2220) nezískají povolení jako CASP; Subjekty, které nepožádaly o povolení CASP nebo jejichž žádost o povolení CASP byla zamítnuta do konce přechodného období (2221);

MiFID II

Výklad pojmu „emisní povolenky“ podle části C bodu 4 (847);

SKIPCP

Odchylka pro nově povolené SKIPCP (601).

04/07: EBA – Pokyny k tzv. „cestovnímu pravidlu“ týkajícímu se kryptoaktiv – EBA vydala nové pokyny k informačním požadavkům v souvislosti s převody finančních prostředků a převody některých kryptoaktiv podle nařízení (EU) 2023/1113, které se týkají tzv. „cestovního pravidla“, tj. informací, které by měly doprovázet převody finančních prostředků a (některých) kryptoaktiv pro účely prevence praní peněz a financování terorismu. Konkrétně pokyny: stanoví faktory, které by poskytovatelé platebních služeb (PSP), zprostředkující poskytovatelé platebních služeb

(IPSP), poskytovatelé služeb kryptoaktiv (CASP) a zprostředkující poskytovatelé služeb kryptoaktiv (ICASP) měli zvážit při zavádění postupů pro odhalování a správu převodů peněžních prostředků a kryptoaktiv, u nichž chybí požadované informace o plátci/příkazci a/nebo příjemci, a pro zajištění účinnosti těchto postupů; upřesňují, co by měli PSP, IPSP, CASP a ICASP učinit pro řízení rizik praní peněz a financování terorismu v případě, že požadované informace o plátci, příkazci nebo příjemci chybí nebo jsou neúplné, a upřesňují technické aspekty uplatňování nařízení (EU) 2023/1113 na inkasa.

Kapitálové trhy

27/06: ESMA a EBA – Obecné pokyny k vhodnosti členů řídicích orgánů a akcionářů pro subjekty spadající pod MiCAR – ESMA a EBA společně zveřejnily společné pokyny o vhodnosti členů řídicích orgánů a akcionářů emitentů referenčních aktivních tokenů (ART) a poskytovatelů služeb kryptoaktiv (CASP) podle nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCAR), jejichž cílem je zvýšit transparentnost, bezpečnost a regulaci na trhu kryptoaktiv a které jsou součástí širší iniciativy v oblasti správy a řízení. Zahrnují kritéria pro posouzení znalostí, dovedností, zkušeností, pověsti, čestnosti a bezúhonnosti členů řídicího orgánu a zajišťují, že se mohou dostatečně věnovat svým povinnostem, čímž podporují spolehlivou správu a důvěru ve finanční systém. Pokyny dále poskytují metodiku pro posuzování vhodnosti akcionářů nebo členů s přímou nebo nepřímou kvalifikovanou účastí v dohlížených subjektech, čímž zajišťují, že tyto osoby nebudou negativně ovlivňovat řízení subjektů. Tato opatření mají zásadní význam pro zachování důvěry a integrity trhu s kryptoaktivy a podporují jeho rozvoj podle nařízení MiCAR. 19/06: EBA – Regulační produkty podle MiCAR – EBA vydala v rámci MiCAR balíček technických norem a obecných pokynů zaměřených na vykazování, zátěžové testování likvidity a kolegia dohledu. Tento balíček, kterým EBA dokončila vydávání technických norem v rámci MiCAR, zahrnuje: Finální návrh regulačních technických norem (RTS) o používání tokenů vázaných na aktiva (ART) a tokenů elektronických peněz (EMT) denominovaných v měnách mimo EU jako prostředku směny. Tyto RTS stanoví metodiky pro odhadování počtu transakcí a jejich hodnot za účelem sledování rizik pro měnovou politiku a suverenitu; Finální návrh prováděcích technických norem (ITS) o oznamovacích povinnostech pro vydavatele ART a EMT denominovaných v měně mimo EU a poskytovatele služeb kryptoaktiv (CASP), včetně šablon a pokynů pro posuzování shody a významnosti tokenů. Tyto ITS pomohou při obecném vykazování v rámci dohledu a zajistí dodržování prahových hodnot MiCAR; Pokyny k zátěžovému testování likvidity popisují rizika a společné referenční parametry pro scénáře zátěžových

testů, což orgánům dohledu umožňuje zpřísnit požadavky na likviditu na základě výsledků testů; Finální návrh RTS o kolegiích dohledu upřesňuje podmínky, za kterých se určité subjekty považují za „nejvýznamnější“ a ART nebo EMT za „používané ve velkém měřítku“ a které určují složení a fungování kolegií dohledu.

13/06: EBA – Regulační produkty podle MiCAR – EBA vydala balíček technických norem a obecných pokynů v rámci MiCAR k obezřetnostním otázkám, zejména k vlastním zdrojům, požadavkům na likviditu a ozdravným plánům: Finální návrh regulačních technických norem (RTS) pro úpravu požadavků na vlastní kapitál a zátěžové testování programů pro emitenty ART a EMT, které upřesňují kritéria pro hodnocení rizik, postupy pro zvyšování vlastních zdrojů a požadavky na zátěžové testování; Finální návrh RTS o postupech a lhůtách pro úpravu vlastních zdrojů emitentů na 3 % průměrné rezervy aktiv pro významné ART nebo EMT. Časový rámec pro prováděcí plány je stanoven na 25 pracovních dnů, přičemž maximální doba pro splnění požadavků je šest měsíců; Finální návrh RTS specifikující požadavky na likviditu pro rezervu aktiv, stanovení minimálních procentních podílů podle denních a týdenních splatností, jakož i minimální diverzifikaci bankovních vkladů a zajištění minimální přezajištěnosti; Finální návrh RTS o vysoce likvidních finančních nástrojích, definující způsobilá aktiva a limity koncentrace a zajišťující korelaci mezi těmito nástroji a referenčními aktivy; Finální návrh RTS o politikách a postupech řízení likvidity, který podrobně popisuje procesy řízení rizika likvidity, včetně pohotovostních plánů a zátěžového testování, a Pokyny k plánům ozdravných postupů, v nichž jsou uvedeny požadavky na formát a obsah plánů ozdravných postupů a v nichž je zapracována zpětná vazba s cílem zvýšit jasnost a konkrétnost, zejména pokud jde o plány zveřejňování a požadavky na rezervy aktiv.

06/06: EBA – Regulační produkty v oblasti řízení podle MiCAR – EBA zveřejnila v rámci MiCAR tři regulační produkty zaměřené na správu a řízení, střety zájmů a odměňování, jejichž cílem je vytvořit transparentní, bezpečný a dobře regulovaný trh s kryptoaktivy. Jedná se o tyto nástroje: Pokyny k ujednáním o správě a řízení, které upřesňují ustanovení o správě a řízení emitentů tokenů vázaných na aktiva (ART) a podrobně popisují úkoly, povinnosti a organizaci řídicích orgánů a řízení rizik; Finální návrh regulačních technických norem (RTS) o politice odměňování, který popisuje správu politik odměňování emitentů významných ART a tokenů elektronických peněz (EMT) a zajišťuje, aby tyto politiky podporovaly řádné řízení rizik a nemotivovaly ke snižování rizikových norem; a Finální návrh RTS o střetu zájmů , který vyžaduje, aby emitenti ART zavedli účinné zásady a postupy pro identifikaci, prevenci, řízení a zveřejňování střetů zájmů, se

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2024

zvláštním důrazem na střety související s rezervou aktiv a skupinovými strukturami.

31/07: ESMA – Stanovisko na podporu jednotného uplatňování MiCA ve vztahu k místům výkonu rozhodnutí mimo EU – ESMA zveřejnila stanovisko, které se zabývá riziky spojenými s globálními kryptografickými firmami využívajícími místa provádění obchodů mimo EU, tj. místa, která nespadají do působnosti nařízení MiCA . Cílem ESMA je zejména poskytnout některá vysvětlení týkající se uplatňování některých povinností dle MiCA, zejména ve vztahu k multifunkčním kryptozprostředkovatelům, kteří by se mohli pokusit strukturovat své podnikání tak, aby si zachovali přístup ke klientům z EU a zároveň minimalizovali dopad regulačního rámce MiCA na svou činnost. ESMA ve stanovisku mimo jiné nastiňuje konkrétní požadavky, které by měly být splněny, pokud jde o nejlepší provedení, střet zájmů, povinnost jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v nejlepším zájmu klientů a povinnost týkající se úschovy a správy kryptoaktiv jménem klientů.

04/07: ESMA – Návrh technických norem upřesňující některé požadavky nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA) – ESMA zveřejnila závěrečnou zprávu o návrhu technických norem, které upřesňují některé požadavky nařízení MiCA a zavádějí regulační i prováděcí technické normy, které zajišťují větší transparentnost pro retailové investory, jasnost pro poskytovatele v technických aspektech požadavků na zveřejňování a vedení záznamů a datové standardy pro usnadnění dohledu ze strany vnitrostátních příslušných orgánů. ESMA ve zprávě mimo jiné uvádí požadavky týkající se následujících záležitostí: ukazatele udržitelnosti ve vztahu ke klimatu a dalším nepříznivým dopadům na životní prostředí; opatření k zajištění kontinuity a pravidelnosti poskytování kryptografických služeb; transparentnost před obchodováním a po něm; povinnosti vedení záznamů pro CASP; strojová čitelnost bílých knih a rejstříku bílých knih a technické prostředky pro vhodné zveřejňování důvěrných informací.

Banky

28/06: EBA – Změna obecných pokynů k nedoplatkům a exekucím v návaznosti na změny směrnice o hypotečních úvěrech – EBA změnila své obecné pokyny týkající se nedoplatků a exekucí tak, aby byly v souladu s nedávnými změnami směrnice o hypotečních úvěrech (MCD). V návaznosti na revizi čl. 28 odst. 1 směrnice MCD EBA rozhodla, že její obecné pokyny by neměly opakovat, měnit nebo popírat požadavky právních předpisů 1. úrovně. V důsledku toho byly z obecných pokynů EBA odstraněny obecné pokyny č. 4 týkající se „postupu řešení problémů“, neboť jejich obsah je nyní začleněn do závazných právních předpisů Unie. Celkové požadavky MCD a obecných pokynů EBA zůstávají nezměněny. Původní obecné pokyny EBA o nedoplatcích a exekuci

moje .kdpcr.cz

vydané v roce 2015 podporovaly provedení článku 28 směrnice MCD. Pokyny se začaly používat společně s MCD dne 21. března 2016. Směrnice o poskytovatelích úvěrů (CSD), která vstoupila v platnost v prosinci 2021, změnila čl. 28 odst. 1 MCD tak, že téměř doslovně převzala obsah pokynů č. 4. 24/06: EBA – Změny norem pro úvěrové riziko protistrany v rámci nového plánu provádění bankovního balíčku v EU –EBA vydala finální návrh změn regulačních technických norem (RTS) týkajících se standardizovaného přístupu k úvěrovému riziku protistrany (SA-CCR) jako součást nového plánu pro bankovní balíček . Změny nařízení o kapitálových požadavcích rozšířily mandát EBA k upřesnění vzorce pro výpočet dohledové delty opcí v rámci SA-CCR, který nyní zahrnuje kromě stávajících úrokových opcí kompatibilních se zápornými cenami komodit také úrokové opce kompatibilní se zápornými úrokovými sazbami. Pozměněné RTS nyní zahrnují: Vzorec pro dohledovou deltu, který upřesňuje vzorce pro výpočet dohledové delty kupních a prodejních opcí v kategorii úrokového i komoditního rizika a zajišťuje kompatibilitu se zápornými sazbami a cenami; Identifikace rizikových faktorů, metody pro identifikaci transakcí s jedním nebo více významnými rizikovými faktory a určení nejvýznamnějšího rizikového faktoru; a Určení pozice, metody pro určení, zda je transakce dlouhou nebo krátkou pozicí v primárním nebo nejvýznamnějším rizikovém faktoru v rámci dané kategorie rizika.

16/07: EBA – Uplatnění výjimek pro odklad a výplatu v nástrojích podle CRD – EBA vypracovala zprávu o uplatňování výjimek podle čl. 94 odst. 3 a 5 směrnice o kapitálových požadavcích, pokud jde o výplatu odměn určeným zaměstnancům, v níž jsou stanoveny požadavky na výplatu části pohyblivé složky odměny určeným zaměstnancům v rámci dohod o odložení splatnosti a v nástrojích, které jsou k dispozici malým a méně složitým institucím a určeným zaměstnancům, kteří pobírají pouze relativně malou částku pohyblivé složky odměny. Kromě prezentace názorů odvětví obsahuje zpráva také připomínky příslušných orgánů k uplatňování výjimek a údaje o dopadu výjimek.

ČESKÁ REPUBLIKA

AML

18/07: FAÚ – Změna metodického pokynu k PEP – V souvislosti mimo jiné s posledními novelami českého AML zákona se Finanční analytický úřad (FAÚ) rozhodl novelizovat také svůj metodický pokyn č. 7 – Opatření vůči politicky exponovaným osobám (PEP). Příslušné změny se týkají zejména (i) využití registru oznámení při kontrole PEP klienta, (ii) reakce na situaci automatického propisování skutečných majitelů a přenos statusu PEP na další osoby (což obvykle neodpovídá realitě) a (iii) zákonného požadavku na uplatnění zásady přiměřenosti a přístupu založeného na riziku při provádění kontroly PEP klienta.

Národní účetní rada

V á s z v e n a

15. ročník odborného semináře

Vysoká škola ekonomická v Praze

Prezenčně / on-line stream

pátek 6. prosince 2024 od 9:00 do 16:00 hodin

Dovolujeme si Vás pozvat již na 15. ročník tradičního odborného semináře pořádaného Národní účetní radou. Hlavním tématem letošního semináře budou připravované změny v účetnictví a doprovodný zákon k připravovanému zákonu o účetnictví. Seminář je určen pro účetní, auditor y, daňové poradce, finanční ředitele, zaměstnance Finanční správ y, studenty v ysokých škol a další odbornou veřejnost. Účast na semináři se daňov ým poradcům, auditorům a certifikovaným účetním započítává do plnění jejich kontinuálního profesního vzdělávání ve výši 6 hodin

08:00–09:00 Prezence Přednášející

09:00–09:15 Zahájení semináře NÚR

09:15–10:15 Novela zákona o daních z příjmů, nov ý zákon o účetnictví

10:15–11:00 Teze v yhlášek a účetní v ýkazy

11:00–11:30 Přestávka

11:30–12:00

Změny pro fyzické osoby – způsoby evidence a navazující systém zdanění; změny v pojetí obchodního majetku

12:00–12:30 Novinky pro přeměny obchodních společností

12:30–14:00 Oběd

14:00–14:30 Rezerv y na likvidaci stálých aktiv a jejich diskontování

14:30–15:00 Dopady nové legislativ y na neziskové organizace

15:00–15:30 Jak se připravit na přechod na IFRS

15:30–16:00

Výsledek hospodaření dle IFRS jako vstupní hodnota do v ýpočtu základu daně a navazující úprav y

16:00 Závěr semináře

doc. Ing. David Procházka, Ph.D. úřadující předseda NÚR, vedoucí katedry finančního účetnictví a auditingu FFÚ VŠE v Praze

JUDr. Ing. Stanislav Kouba, Ph.D. vrchní ředitel sekce 05 Daně a cla MF

Ing. Jiří Pelák, Ph.D. ředitel odboru 28 – Účetnictví, oceňování a související odborné profese MF, katedra finančního účetnictví a auditingu FFÚ VŠE v Praze

Ing. Jan Molín, Ph.D. zástupce vedoucího katedr y finančního účetnictví a auditingu FFÚ VŠE v Praze, místopředseda Metodické rady Svazu účetních

Ing. et Ing. Jáchym Lukeš, Ph.D. vedoucí oddělení Účetnictví MF ČR, FFÚ VŠE v Praze

doc. Ing. Ladislav Mejzlík, Ph.D. prezident Komor y auditorů ČR, katedra finančního účetnictví a auditingu FFÚ VŠE v Praze

Ing. Simona Pacáková auditor, daňový poradce a soudní znalec ADU.CZ s.r.o místopředsedkyně Metodické rady Svazu účetních

Ing. Libor Vašek, Ph.D. k atedra finančního účetnictví a auditingu FFÚ VŠE v Praze

Ing. Alice Šrámková daňová poradkyně, Komora certifikovaných účetních

Vybrané skupiny cizinců mají nově volný vstup na český trh práce

S účinností od 1. července 2024 vstupuje v platnost nařízení vlády, které definuje okruh vybraných cizinců, u nichž se podle výjimky stanovené v zákoně o zaměstnanosti nevyžaduje pracovní oprávnění pro výkon práce v České republice. Tito lidé ovšem musí standardně získat pobytové oprávnění.

Kristýna Opolzerová

Advokátka, Bird & Bird

Kteří cizinci mají nově volný přístup na trh práce?

Občané Austrálie, Nového Zélandu, Spojených států amerických, Kanady, Velké Británie, Izraele, Japonska, Korejské republiky a Singapuru mají od 1. července 2024 volný přístup na český trh práce, tedy nepotřebují povolení k výkonu práce v České republice. Samotný volný přístup na trh práce nicméně negarantuje automatické získání pobytu na území České republiky. Cizinci s volným přístupem na trh práce tak musí podstoupit standardní procedury pro získání pobytového oprávnění.

O jaké typy pobytových oprávnění lze požádat?

V případě krátkodobých pobytů nepřesahujících tři měsíce není možné využít bezvízový styk, ale cizinec musí na příslušném zastupitelském úřadě České republiky požádat o schengenské vízum za účelem zaměstnání. Pokud cizinec v průběhu pobytu zjistí, že uvedené tři měsíce přesáhne, musí z České republiky vycestovat a požádat si o jiný typ pobytového oprávnění na příslušném zastupitelském úřadu (v rámci Evropské unie lze využít výhradně Vízové centrum v Drážďanech).

U dlouhodobých pobytů přesahujících tři měsíce si cizinec bude zpravidla žádat o neduální zaměstnaneckou kartu. Oproti

klasické duální kartě není potřeba, aby zaměstnavatel ohlašoval volné místo Úřadu práce a vyčkával na jeho zapsání v evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnaneckých karet. Rovněž případné změny zaměstnání jsou na straně zaměstnance mnohem flexibilnější, například změna zaměstnavatele nevyžaduje předchozí souhlas Ministerstva vnitra, nýbrž postačuje změnu pouze dodatečně ohlásit do tří pracovních dnů. Žadatelů o modré karty se nařízení zvyšující mobilitu občanů vybraných států nedotýká. Občané takových států však mohou požívat stejných výhod jako ostatní držitelé modrých karet, typicky půjde o možnost rodinných příslušníků žadatele o modrou kartu požádat o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny či o možnost využít příznivějších pravidel pro držitele modrých karet vydaných v jiných státech Evropské unie. Na rozdíl od neduálních zaměstnaneckých karet lze však žádost o modrou kartu podat vždy jen na výkon konkrétní pracovní pozice vedené v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty. Ke změně pravidel pak nedochází ani u vnitropodnikového převodu zaměstnanců v rámci nadnárodní skupiny. Všechny oprávněné skupiny cizinců (manažeři, specialisté a stážisti) budou i nadále žádat o kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance. Změny se však dotknou vyslání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb mimo skupinu. Cizinci vyslaní do České republiky k výkonu práce již nadále nebudou potřebovat pracovní povolení vydané Úřadem práce a bude jim postačovat jen neduální zaměstnanecká karta.

Závěr

Výše uvedená úprava je součástí širších snah o zatraktivnění České republiky pro kvalifikované zahraniční pracovníky, kteří by mohli obsadit dlouhodobě volná pracovní místa. K 31. květnu 2024 Úřad práce evidoval 266 517 volných pracovních míst. Řadu zjednodušení v oblasti administrativních procesů, které jsou standardně s přijetím cizince do zaměstnání spojeny, pak jistě uvítají zaměstnavatelé i zaměstnanci.

Uzavření smlouvy se společností, za niž jednal ve věci neoprávněný člen

statutárního orgánu

V běžné obchodní praxi se stává, že před uzavřením smlouvy se společností nedojde ke kontrole informací obsažených v obchodním rejstříku. Konkrétně, že osoba, která má za druhou stranu smlouvu podepsat, je skutečně oprávněna společnost v dané věci zastupovat a zavazovat ji. V praxi k takové situaci často dochází, pokud se jedná o společnost, která se řadí mezi dlouhodobé obchodní partnery, a proto má vaši důvěru. V mezidobí nicméně mohlo dojít např. k omezení oprávnění jejího jednatele za společnost samostatně podepisovat smlouvy. Že takovéto opomenutí kontroly může způsobit zásadní následky, ukazuje nová judikatura Nejvyššího soudu.

NTomáš Trojan

Advokátní koncipient, Štilec a Partners

Tomáš Hubáček

Advokát, Štilec & Partners

ejvyšší soud ve svém nedávném rozhodnutí (rozsudek ze dne 21. 3. 2024, sp. zn. 33 Cdo 2847/2023) konkrétně uvedl, jak se má vypořádat situace, kdy jednatel společnosti s ručením omezením překročí své zástupčí oprávnění a za společnost samostatně podepíše smlouvu, kterou podle společenské smlouvy a zápisu v obchodním rejstříku musejí podepsat (a tím i schválit) alespoň dva jednatelé společně (obdobně bude přitom rozhodnutí aplikovatelné na jednání statutárního orgánu i jiné obchodní společnosti, například akciové). Zavazuje taková smlouva vůbec společnost? Za jakých podmí-

50 moje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2024

nek? A jakých nároků a vůči komu se případně domáhat z takto uzavřené smlouvy, když zpětně zjistíte, že s vámi za druhou stranu jednala osoba k tomu neoprávněná (například v okamžiku, kdy druhá strana smlouvu neplní)?

Možnost dodatečného schválení (ratihabice) smlouvy ze strany obchodní společnosti

Obecný závěr soudu je, že ve výše popsané situaci uzavřená smlouva společnost nezavazuje. Ta (její ostatní jednatelé) má ovšem možnost ji dodatečně schválit a dát tak najevo, že je smlouvou vůči svému obchodnímu partnerovi (tj. vám) vázána. Dodatečné schválení však musí být provedeno ve lhůtě bez zbytečného odkladu od okamžiku, kdy se o tomto jednání ostatní jednatelé společnosti dozvěděli, a současně musí být provedeno vůči smluvnímu partnerovi. Není tak například možné, aby si toto jednání společnost jenom vnitřně odsouhlasila a svého smluvního partnera o tom neinformovala.

V případě, že společnost naopak smlouvu uzavřenou toliko jedním jejím jednatelem dodatečně neschválí, není z ní zavázána a druhá strana vůči ní nemá žádné právní nároky na splnění smlouvy (například dodání určitého zboží, poskytnutí služby nebo zhotovení stavby). Neznamená to však, že byste se nemohli splnění smlouvy a nároků z ní vyplývajících domáhat po nikom jiném.

Nejvyšší soud totiž v nové judikatuře dovozuje, že za výše popsaných okolností může být z uzavřené smlouvy zavázán právě jednatel, který za společnost smlouvu samostatně podepsal, přestože měl jednat společně s dalším členem statutárního orgánu.

Dobré víry se v této situaci dovoláte jen těžko

To, jaké nároky může smluvní partner požadovat po nezmocněném jednateli, závisí na okolnosti, zda byl při uzavírání smlouvy v dobré víře, že dotyčný jednatel mohl v řešené věci společnost zastupovat a co do výše uzavíraného obchodu ji právně zavazovat.

V případě, že by jednající strana svou dobrou víru skutečně doložila, mohla by požadovat splnění smlouvy právě po nezmocněném jednateli. V případě, že již nemá zájem na jejím splnění, má možnost se vůči němu domáhat rovněž náhrady vzniklé škody. Způsobenou škodu budou přitom typicky představovat náklady vynaložené v souvislosti s uzavřením a plněním smlouvy apod.

V dané situaci však může být značně obtížné doložit dobrou víru v oprávněnost jednatele zavazovat společnost (druhou stranu smlouvy). Skutečnost, jak a v jakém rozsahu jedná za společnost její statutární orgán, totiž nutně vyplývá z veřejně dostupného obchodního rejstříku, a pokud z něj bylo v době uzavření smlouvy patrné, že jednající osoba není oprávněna za společnost v dané výši smlouvu samostatně uzavřít, smluvní partner si mohl tuto skutečnost kdykoliv zjistit, a obecně tak nemá možnost dovolávat se své dobré víry.

moje .kdpcr.cz

Bez dobré víry a bez dodavatele

Doložení dobré víry přitom pro vás jako například objednatele rozsáhlého díla může být zcela zásadní. Ze závěrů Nejvyššího soudu totiž vyplývá, že jestliže svou dobrou víru důkazně nedoložíte, smlouva nebude zavazovat nikoho, tedy ani nezmocněného jednatele, ani společnost, která vám podle textu smlouvy měla dílo dodat. Splnění smlouvy, u které, přestože jste na vaší straně dodrželi všechna korporátní a podpisová pravidla, se nedovoláte vůči nikomu a „černý Petr“ zůstane právě vám. Zůstanete bez dodavatele.

Z výše popsaného je zřejmé, že bez dobré víry se nelze dovolat splnění smlouvy po obchodním partnerovi. Co však dělat, pokud jste již ze smlouvy svému partnerovi plnili, například jste mu již zaplatili zálohu na část ceny, a nyní se chcete domoci vydání této částky zpět?

Na první pohled by se mohlo zdát, že jelikož jste se domnívali, že jednáte a uzavíráte smlouvu se společností (nikoli jejím jednatelem), a dokonce jí i ze smlouvy přímo plnili, měli byste se vydání tohoto plnění domáhat právě po společnosti.

K vydání bezdůvodného obohacení je v první řadě povinen neoprávněný

jednatel

Nejvyšší soud však v této otázce nově uzavírá zcela opačně. Dle jeho názoru byla smlouva ve skutečnosti uzavřena s nezmocněným jednatelem (a to i za situace, že ani jedna ze stran nechtěla zřídit závazek mezi těmito dvěma osobami), proto je nutné se v první řadě domáhat vydání bezdůvodného obohacení právě vůči němu. Nerozhodné podle Nejvyššího soudu přitom je, že jste plnili na základě domnělé smlouvy přímo společnosti. Vůči společnosti, které jste částku reálně zaslali, se můžete vydání bezdůvodného obohacení domáhat pouze, pokud prokážete, že jste byli k plnění přímo společnosti přivedeni lstí nebo donuceni hrozbou třetí osoby či zneužitím závislosti postavení, popřípadě že jste nebyli svéprávní. V případě, že ani jednu z těchto okolností nebudete schopni v řízení prokázat, můžete se nároku na vrácení již zaplacené částky domáhat pouze po nezmocněném jednateli.

Shrnutí a závěr

V souvislosti s výše popsaným rozhodnutím Nejvyššího soudu je po praktické stránce nejzásadnější sdělení, že jestliže jednáte v obchodním styku se společností (či jakoukoliv jinou právnickou osobou), vždy pečlivě kontrolujte, že smlouvu uzavíráte s osobou, která je v dané věci společnost oprávněna zastupovat a zavazovat. A to i když se jedná o společnost, se kterou máte dlouhodobé vztahy.

V opačném případě se vám totiž může stát, že uhradíte v souladu s uzavřenou smlouvou nemalou částku na účet společnosti, o které se domníváte, že je vaším smluvním partnerem, nicméně následně zjistíte, že smlouva nikoho nezavazuje a jediné co vám zbývá, je domáhat se vydání této částky po nezmocněném členu statutárního orgánu. Ten však ve skutečnosti nemusí být vůbec solventní a pohledávka se pro vás stane jen stěží dobytnou.

Slováci loni měli podle analýzy nejnižší čistou mzdu v regionu

Zaměstnanci v soukromém sektoru na Slovensku loni měli v průměru nejnižší čistou mzdu ze všech zemí Visegrádské skupiny (V4), a to 970 eur (24 420 Kč) měsíčně. Nejvíce naopak pobírali Češi, v přepočtu 1411 eur (35 525 Kč). Na vině jsou částečně i daně, uvedl analytik bankovního domu Slovenská sporiteľňa Marián Kočiš. Součástí V4 je vedle Česka a Slovenska ještě Maďarsko a Polsko.

Před sedmi lety bylo Slovensko ještě na druhém místě žebříčku států V4, pak ale za svými sousedy v tempu růstu čistých výdělků výrazněji zaostalo. Na Slovensku je nejvyšší daňové a odvodové zatížení mezd a jejich vývoj může ovlivnit potřebné ozdravení státních financí, uvedl v analýze Kočiš.

„Porovnání vývoje mezd v soukromé sféře ukazuje, že naše mzdy v posledních letech nestíhaly za sousedy z V4. Při dlouhodobě stagnující konvergenci k průměru evropské sedmadvacítky to není až tak překvapující. Česko si zatím díky čistým mzdám udrželo pozici lídra, ale zejména rychleji rostoucí Polsko mu začíná dýchat na záda,“ napsal Kočiš. Dodal, že Polsko, které má nižší spotřebitelské ceny než Česko, se posouvá na pozici černého koně regionu.

Průměrný výdělek na Slovensku v posledních letech podle Kočiše sice rostl solidním tempem, ale z velké části se na tomto růstu podílelo opakované zvyšování platů ve státní sféře. V soukromém sektoru pak mezi lety 2016 a 2023 vzrostly mzdy o 40 procent, což je poloviční tempo ve srovnání s ostatními zeměmi V4.

Ekonom uvedl, že další vývoj může ovlivnit potřebné ozdravení státních financí Slovenska. „Česko a Polsko jsou méně zadlužené, tedy potřebná konsolidace našich veřejných financí, která více nebo méně ovlivní i naši celkovou konkurenceschopnost, má potenciál mzdový rozdíl ještě dál prohlubovat. Snížení konkurenceschopnosti prostředí se projeví i v nižších mzdách nebo v jejich pomalejším růstu,“ dodal.

Za cestu ke zvyšování produktivity práce a tempa růstu mezd označil Kočiš posun ke znalostní ekonomice. To souvisí s podporou vzdělávání, výzkumu a vývoje a se zaváděním nových technologií do výroby.

Motorem slovenské ekonomiky je automobilový průmysl. Jeho význam pro hospodářství Slovenska, které je v přepočtu na obyvatele největším výrobcem aut na světě, ještě stoupne po dokončení výstavby závodu automobilky Volvo na východním Slovensku, kde bude podnik montovat elektrická auta. V současnosti mají své továrny v zemi automobilky Jaguar Land Rover, Kia, Stellantis a Volkswagen.

Zdroj: České noviny

Dlužníci se již nevyhnou platebnímu rozkazu v datové schránce. Věřitelé tím dostali silný nástroj na vymáhání peněžních pohledávek

Od počátku července platí nenápadná součást novely občanského soudního řádu, která má ale dalekosáhlé důsledky. Vymáhání dlužné částky prostřednictvím platebního rozkazu, kterým soud rozhoduje ve zkráceném řízení, se pro věřitele značně ulehčilo. Dlužníkovi nyní může přijít platební rozkaz, tedy výzva k úhradě finanční částky, do datové schránky, přičemž dojde k tzv. doručení fikcí. Platební rozkaz se tak začne považovat za doručený, přestože se dlužník do datové schránky ani nepodíval.

„Desátý den od doručení se platební rozkaz začne automaticky považovat za doručený, i když si ho žalovaný nepřevzal. Následně poběží patnáctidenní lhůta na to podat odpor. Pokud v této lhůtě žalovaný odpor nepodá, stane se platební rozkaz pravomocným a exekučně vymahatelným. Domnělý dlužník o této skutečnosti přitom nemusí ani vědět,“ upozorňuje partnerka poradenské společnosti Rödl & Partner Monika Novotná.

Soudy si od této změny podle Moniky Novotné slibují především zjednodušení soudní praxe u nekontaktních žalovaných, kteří mají datové schránky, což jsou především právnické osoby a podnikatelé. Dosud se při vyloučení doručení fikcí musel nejprve platební rozkaz doručovat do datové schránky, a když se žalovaný do datové schránky nepřihlásil, musel být platební rozkaz soudem zrušen a ve věci muselo být nařízeno jednání. Při něm byl zpravidla vydán rozsudek pro uznání, protože nekontaktní žalovaný se samozřejmě ani nedostavil k soudnímu jednání. Pro soud to však znamenalo několik úkonů navíc – předvolání, jednání ve věci, rozsudek pro uznání.

Nová pravidla však platí jen pro řízení zahájená po nabytí účinnosti, tedy u těch, u nichž byl návrh na vydání platebního rozkazu soudu doručen 1. 7. 2024 nebo později. Novela se dotýká i elektronických platebních rozkazů, kdy je návrh podáván elektronicky na předepsaném formuláři a jde o jednodušší formu návrhu. Zde dosud platilo, že návrh mohl být podán jen v případě, že žalovaná částka nepřekročila jeden milion korun – toto omezení se nově již neuplatní. Samozřejmě i pro doručování elektronických platebních rozkazů se uplatní nová pravidla pro doručení prostřednictvím datové schránky.

Výhodou platebního rozkazu je rychlost vyřízení

Nespornou výhodou využití platebních rozkazů věřiteli oproti standardním žalobám je rychlost, jelikož průměrná délka rozkazního řízení se pohybuje dokonce pod třiceti dny. „To je samozřejmě výrazná časová úspora a dá se očekávat, že zmíněná novela povede k posílení podávání návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu oproti standardním žalobám, pokud bude předmětem nárok na peněžité plnění,“ komentuje advokátka Monika Novotná z Rödl & Partner.

Nejrychlejší jsou přitom obvodní soudy v Praze (Praha 3, 4 a 5) a v Rokycanech, nejpomalejší okresní soudy ve Žďáru nad Sázavou nebo Ostravě. Celkový počet návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu se pohybuje nad 300 tisíc ročně, v roce 2022 jich bylo podáno celkem 369 930.

„V souvislosti se zmíněnou novelou doporučuji si datové schránky průběžně hlídat a ideálně si nastavit také notifikace o každé doručené písemnosti, ať už prostřednictvím e-mailu, nebo SMS zprávy. Jen tak lze předejít možnému nemilému překvapení,“ radí advokátka Monika Novotná.

Osobní rozvoj

Jak být plně sám sebou v rámci svojí profese

Jak to udělat, abychom byli ve svém životě spokojení? Kde se bere pocit naplnění z práce, pocit, že nás naše práce opravdu baví? Nejsou to úplně jednoduché otázky, ale pokusím se k tomuto tématu nabídnout pár úvah.

VIrena Semančíková

Daňová specialistka a psycholožka

poslední době je seberozvoj a zaměření na sebe stále častějším veřejným tématem. Můžeme získat informace o tom, jaké jsou typické zdroje životní spokojenosti, jak je důležité vybalancovat pracovní a osobní život a jak je důležité relaxovat. Někdy bude aplikace těchto informací v praxi uspokojivě fungovat a nebude třeba pátrat dále. Často však můžeme tato pravidla prakticky velmi dobře dodržovat, nicméně do práce se stále těšit nebudeme a prožitek životní spokojenosti se taky nedostaví. Proč? Někdy je totiž třeba podívat se hlouběji do svých potřeb a prožitků.

Kritérií pro výběr profese je mnoho, z dlouhodobého hlediska a z úhlu životní spokojenosti je velmi důležité, aby při práci docházelo k naplňování našich potřeb a cítili jsme její smysl. Jak to vlastně funguje s potřebami? Připomeňme několik obecných principů lidské psychiky. Každý máme svoje specifické potřeby –v práci je to často například potřeba seberozvoje, ocenění, ohodnocení, setkávání s lidmi, spolupracující akceptující atmosféra, jistota, kariérní růst, pestrost práce, kontrola nad vlastními činnostmi atd. Známe ale všichni dobře svoje potřeby? Prohlubovat sebeznalost v tomto ohledu můžeme třeba následujícími otázkami sami na sebe – co je pro nás v práci důležité, co cítíme, že nám chybí, čím jsme naopak přehlceni. Nebo si dané oblasti můžeme nanečisto představovat – např. když budu pracovat několik let se stejnými klienty a řešit s nimi pravidelně podobné věci, jak se u toho budu cítit? Budu mít dobrý pocit z jistoty a dobrého vztahu, nebo budu otrávená z rutiny? Nebo budu cítit něco jiného? Třeba takto můžeme více zkoumat svoje potřeby. Jejich naplňování pak zjistíme prožíváním příjemných emocí a spokojenosti. Sama jsem příkladem situace, kdy cesta za profesní spokojeností nešla úplně přímočaře. Začala jsem pracovat jako daňový specialista. Obsahově mě práce opravdu zajímala, bavila, neustále jsem se učila něco nového, setkávala se se zajímavými lidmi, kteří pro mě byli obohacením. Docházelo tam k naplňování

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2024

mnoha mých potřeb. Po pár letech jsem ale začala zjišťovat, že spokojená nejsem, že mně něco chybí. Pátrala jsem sama v sobě, zkoumala svoje pocity v souvislosti s různými aspekty mojí práce a postupně jsem začala zjišťovat, že potřebuji prožívat jiný smysl svojí práce. Objevila jsem, že moje potřeba v práci je cítit přímý lidský význam, smysl pro konkrétního člověka a možná i jeho rodinu, potomky. Potřebovala jsem cítit sebepřesahující lidský smysl svojí práce. I když práce v daních naplňovala spoustu mých potřeb a osobně vnímám její velký smysl, tento aspekt byl pro mě rozhodující pro změnu povolání. Začala jsem pracovat jako psycholog ve zdravotnictví.

Další důležitá otázka bývá, co prožívám, když si představím sama sebe při stejné práci za 5 let, za 10 let? Chci to mít v práci stejně a budu spokojená? Co chci stejně? Co chci jinak? Co pro to můžu udělat? Když jsem si pokládala tyto otázky, měla jsem sama u sebe ještě jasněji. Kdykoliv jsem si tyto otázky pokládala po změně profese při práci klinické psycholožky, cítila jsem radost, naplnění a příjemný pocit.

Můj příběh je jen jedním konkrétním příkladem. Každý máme svoje individuální specifické potřeby, které je prospěšné zkoumat, objevovat a snažit se je co nejvíce naplňovat. Většinou nemusíme zrovna kompletně měnit profesi, ale sebeznalost v tomto ohledu nám umožní zaměřit se na ty aspekty práce, které jsou pro nás důležité. To nám umožní měnit třeba části svojí práce a tím prožívat větší spokojenost, radost a další příjemné pocity. Samozřejmostí je potom zvýšení naší motivace do práce. Pokud práce naplňuje naše důležité potřeby, pak se na ni taky těšíme. Časté téma psychoterapie je právě zaměření na zkoumání sebe sama s ohledem na to, jak být plně sám sebou, jak přijímat plně zodpovědnost za svůj život a dělat aktivní změny ke svojí spokojenosti. Některé terapeutické směry nás také vedou k zamyšlení nad tím, abychom hledali sebepřesahující cíle naší práce, což jako vedlejší produkt přináší obvykle vlastní pocit spokojenosti. Z mého pohledu psychoterapeuta je ale zásadní, jaké jsou konkrétní potřeby každého z nás, individuální, specifické pro daného člověka. Tyto potřebujeme poznat, porozumět jim a aktivně převzít zodpovědnost za náš život tak, aby docházelo k jejich naplňování. Mnohdy to není vůbec jednoduchá cesta. Někdy naše potřeby souvisí s některými zážitky z naší minulosti, jindy máme těžké životní okolnosti, vůči kterým jsme bezmocní. I v takových situacích ale je možné hledat, co ve svých rukou máme, co ovlivnit můžeme a tam dělat aktivně změny směrem ke svojí spokojenosti. Každá drobnost, kterou naplňujeme svoje potřeby a přivádíme si tak příjemné emoce, se počítá. Typicky se pracovní (i životní) spokojenost neskládá z jedné zásadní velké skutečnosti, ale ze spousty jednotlivostí, které se skládají dohromady. Příkladem může být třeba potřeba pestrosti v práci. Pokud máme potřebu, aby naše práce byla pestrá, a přitom většinu času například připravujeme daňová přiznání podobným klientům, může být tato naše potřeba frustrována. Pokud to tak necháme a nebudeme si toho všímat, můžeme být časem z práce otrávení, demotivovaní a neproduktivní. A to i v situaci, kdy nám bude přinášet uspokojivé finanční ohodnocení. Abychom se znovu do práce těšili a cítili

se spokojení, může být v takové situaci prospěšné hledat cesty, jak si pro sebe udělat práci pestřejší. Způsoby mohou být různé, ať už nabídkou jiných daňových služeb, zařazením více osobních schůzek, spoluprací s kolegy, kteří mají jiné zaměření apod. Důležité je si svoji potřebu uvědomit a udělat reálné změny k jejímu naplnění.

Pokud se nám podaří znát sami sebe, udělat reálné uspořádání naší práce tak, aby nám to přinášelo radost, pak kromě toho, že se budeme do práce těšit, bude nás bavit a přinášet nám spokojenost, tak vedlejším efektem může být, že budeme při naší práci sami sebou bez potlačování nějakých svých důležitých částí a toto uvolnění nám ušetří spoustu energie pro cokoliv dalšího v našem životě. Práce nám půjde jednodušeji, budeme produktivnější a zbyde nám více energie pro osobní život.

Doposud jsme se s ohledem na naplňování našich potřeb zaměřovali na přímé změny v práci. Může se také stát, že zjistíme, které aspekty našich potřeb nejsou v naší práci naplňovány a místo přímých pracovních změn zvolíme variantu udělat změny v mimopracovní oblasti. Pokud z jakýchkoliv důvodů nejsou přímé pracovní změny možné, náhradní či kompenzační uspokojení potřeb je také možnou variantou, které přispěje ke zvýšené spokojenosti. Ne u všech potřeb to platí, nicméně často to možné je. Příkladem může být třeba nedostatek pohybu nebo změny místa. Pokud je naší potřebou fyzický pohyb nebo pestrost míst v průběhu dne a naše práce je převážně kancelářská bez schůzek mimo naši kancelář, můžeme se na tuto oblast zaměřit ve volném čase a upřednostnit tak mimo pracovní čas fyzickou aktivitu před jinými aktivitami.

Objevujme sami sebe a buďme v práci sami sebou. Budeme spokojenější. V

Mgr. Ing. Irena Semančíková (roz. Košíčková)

Vzdělání:

Atestace z klinické psychologie

Certifikát z pětiletého výcviku v kognitivně-behaviorální psychoterapii

Zkouška daňového poradce Podnikové hospodářství, ekonomika a management, Masarykova univerzita Psychologie, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita

Zaměstnání: 2017 až doposud – soukromá psychologická ambulance, pozice psychoterapeut

2016 až doposud – Psychiatrická nemocnice Bohnice, pozice klinický psycholog

2012 až 2016 – Deloitte Advisory s.r.o., pozice Senior Consultant (daňový specialista)

55 moje .kdpcr.cz

moje.kdpcr.cz