e-Bulletin KDP 78/2024 by Ondřej Kafka

e-Bulletin

Komory daňových poradců ČR

/ROZHOVOR: Antonie Doležalová o historii českých daní

/SPRÁVA DANÍ: Ručení za daňový nedoplatek právnické osoby

/MAJETKOVÉ DANĚ: Prodej nemovitosti

/JUDIKATURA: Odvolání a další důkazy při řízení o vrácení DPH

7-8/2024

Provedeme vás světem daní.

Všichni chtějí vaše dobro. Tak si ho nenechte vzít!

Milé kolegyně, vážení kolegové,

skončila nám každoroční „sezona“ přiznání k dani z příjmů a začíná letní sezona proložená (alespoň doufám) dovolenými a prázdninami. Taková sezonnost a nárazovost práce je typická pro řadu povolání a profesí, možná dokonce pro většinu, ale vím o jedné naprosté výjimce. Říká se jim hackeři. Tedy pokud lze za povolání považovat snahu proniknout neoprávněně do cizích systémů a data odtud buď ukrást, nebo je znepřístupnit a za odemčení si říci slušnou sumu. I v této oblasti existují vedle amatérů profesionálové, kteří se takovým způsobem živí. Nemají sezonní špičku ani volnější prázdniny, neznají roční období, nerespektují svátky, neřídí se denní či noční dobou. Často využívají technologické nástroje k automatizaci procesů a k dosažení extrémně vysokého výkonu – např. při pokusu o zahlcení serveru miliony dotazů za sekundu (tzv. DDoS útok) nebo prolomení hesla pomocí nespočetných kombinací (slovníkový nebo brutal force útok). Technologie pak samozřejmě na čas nehledí už vůbec. Statistiky jsou neúprosné a vypovídají o tom, že rizika se zvyšují a cílem jsou stále častěji i malé firmy nebo drobní podnikatelé. Útočníci umějí být trpěliví a čekat i několik měsíců na vhodnou příležitost směřující k možnému profitu. Ten přitom nemusí být nutně finanční, ceněno je i narůstající renomé hackera, když zveřejněním údajů ilustruje své schopnosti a zvyšuje tak šanci, že obdrží dobře placenou „zakázku“.

Dá se nějak účinně bránit?

Ano, jistěže dá a základy kybernetické sebeobrany by měl dodržovat každý, kdo se pohybuje v digitálním prostředí, dvojnásob pak, pokud spravuje osobní či jinak citlivá data jiných osob. Ale upřímně, kolik času jsme schopni a ochotni věnovat otázce zabezpečení, správě hesel, kontrole updatů a upgradů, nastavování antivirů, firewallů a podobným činnostem? Zajistit si takovou komplexní péči lze i externě, pomocí rodinných příslušníků, známých a přátel. Anebo s pomocí profesionálů, kteří se digitální bezpečností, ochranou dat a správou koncových zařízení zabývají každodenně při výkonu své profese. S několika z nich jsme v kontaktu a dosavadní výsledky jsou slibné, dávají naději, že dokážeme členům KDP ČR zprostředkovat kompletní balíček služeb v potřebném rozsahu i kvalitě.

Nebude to moc drahé, zvláště pro malé firmy a samostatně působící daňové poradce?

Ne, nebude, nabízená řešení se pohybují v řádech stovek nebo nižších tisíců Kč měsíčně a zahrnují celou paletu služeb, od zabezpečeného úložiště s řízeným přístupem a garantovanou životností až po kontrolu koncových stanic, včetně potřebných softwarových licencí. A při hodnocení ceny je potřeba vzít v potaz, že eliminujeme situaci, kdy zapnete své počítače a nefunguje nic. Naprosto nic. Nemáte data, nemáte programy, napadeny jsou i veškeré zálohy a není odkud brát. Někteří z nás by o tom již mohli vyprávět a je to zkušenost, které se opravdu vyplatí vyhnout.

Dá se takové riziko zcela vyloučit i s pomocí zmíněných profesionálů?

Nedá, stoprocentní ochrana neexistuje, ale rizika je možné razantně snížit. A nejde jen o zabezpečení, hesla a zálohování. Řečeno ajťáckou terminologií – nejčastěji se příčina problému nachází mezi monitorem a opěradlem židle. Na takové případy pak máme možnost pojištění, speciálního, vytvořeného pro potřeby daňově poradenské činnosti. Zahrnuje i případy z nedbalosti, včetně situace, kdy je viníkem zaměstnanec, dokonce i tehdy, když bude jednat se zlým úmyslem. Detaily najdete v prezentaci našeho makléře na webu,1 můžete si je poslechnout a rozhodnout se, jestli vám nezajistí větší klid, třeba na nejbližší dovolené, na kterou se možná právě chystáte.

Každopádně vám přeji krásné léto bez stresů a bez cloudu, vlastně bez mraků.

Pozn.: Při tvorbě tohoto textu byla využívána umělá inteligence.

1 https://admin.webmeeting.cz/record/play?token=5ok87bw0nmm0y980pxod763c&track=0 moje .kdpcr.cz

MVDr. Milan Vodička Daňový poradce, č. o. 1366

Úvodník

změna v dohodách o provedení práce prošla Senátem 4

Malé firmy z EU získají možnost nebýt v Česku plátci DPH, schválila vláda 5

Část měst v Libereckém kraji sníží koeficient daně z nemovitosti. Ve Zlíně

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví 16

Aktuálně ze zpráv CFE .............................................................................. 19

Zdanění příjmů firem v ČR vzrostlo, v rámci zemí V4 zůstává nejvyšší 27

Rozpočtová rada varuje před výpadky příjmů z povolenek a požadavky resortů ................................................................................ 38

Ombudsman shrnuje pravidla pro placení poplatků za odpady pro Čechy žijící v zahraničí 38

V ČR narostla průměrná mzda o 6 %, to je nejméně ze zemí Visegrádu .........................................................39

Spoření na důchod v daňově podporovaných produktech 49

Judikatura

Odvolání a další důkazy při řízení o vrácení DPH

(Alena Wágner Dugová) 8

Daňový subjekt nemůže své nároky „alibisticky“ měnit podle změn ve vývoji řízení ................................................................... 10

NSS položil otázku Soudnímu dvoru EU týkající se zařazení činnosti v NACE klasifikaci pro osvobození spotřebované elektřiny od daně 12

Elektronický měsíčník

Komora daňových poradců České republiky

Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311

IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz

e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060

ISSN 1211-9946

Toto číslo vyšlo 27. 6. 2024, datum uzávěrky: 24. 6. 2024

Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

Použití paušálních výdajů při doměření daně může představovat exces při výběru pomůcky .......................................... 13

Rozhovor

Antonie Doležalová o historii českých daní .................................... 20

Správa daní

„Tuhle rundu platím já“ aneb ručení za daňový nedoplatek právnické osoby (Hana Erbsová, Martin Pecha) ............................................................... 24

Majetkové daně

Prodej nemovitosti nekončí inkasem příjmu kupní ceny aneb jak na osvobození od daně z příjmů a případné podání daňových tvrzení

(Petr Koubovský) ...................................................................................... 28

Daně z příjmů

Optimalizace v daňovém přiznání prostřednictvím daňových odpisů hmotného majetku (Ivan Macháček) ......................................................................................... 40

Ostatní

Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí (Ondřej Havlíček, Kristýna Tupá, Martin Svoboda) 46

Proč je dobré mít funkční compliance program (Michaela Lukovská, Martin Šváb) 50

Osobní rozvoj

Osobní rozvoj v neziskovkách (Marcela Vaňatková) ....................52

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer

Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR.

Ilustrační fotografie Shutterstock.com, není-li uvedeno jinak. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2024

Měsíc v kostce

Komora daňových poradců aktivně připomínkuje chystanou legislativu

Během uplynulých týdnů zaslala Komora daňových poradců ČR například připomínky k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky. Šlo o připomínky k novele trestního řádu, které zpracoval Jakub Hajdučík, vedoucí Sekce pro trestní právo při Odborném kolegiu KDP ČR. Dále připomínky k novele zákona o spotřebních daních a k novele zákona o povinném značení lihu, které zpracoval Milan Tomíček, vedoucí Sekce spotřební a ekologické daně při Odborném kolegiu KDP ČR, a připomínky k novele daňového řádu, které zaslali Tomáš Hajdušek, vedoucí Sekce správy daní a poplatků při Odborném kolegiu KDP ČR, Milan Vodička, vedoucí Sekce IT při Odborném kolegiu KDP ČR, Pavel Říha, Kateřina Devlin a Alena Wágner Dugová. Komora také zaslala připomínky k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 426/2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny. Připomínky k zákonu o účetnictví zpracoval Zdeněk Urban, vedoucí Sekce účetnictví při Odborném kolegiu KDP ČR, připomínky k zákonu o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny pak zpracovala Tereza Petrášová, vedoucí Sekce mezinárodního zdanění při Odborném kolegiu KDP ČR. Legislativní proces obou novinek lze sledovat v rámci veřejné databáze dokumentů v Elektronické knihovně legislativního procesu (VeKLEP).

Marie Velﬂová v podcastu NaDaně

Marie Velflová, vedoucí technické desky ve společnosti Deloitte, zkušební komisařka a od loňského roku i členka Redakční rady Bulletinu KDP ČR, byla hostem podcastu NaDaně. Dříve působila na Ministerstvu financí jako metodik daně z příjmů právnických osob, kde se podílela na tvorbě ATAD. V nejnovější epizodě podcastu si s Matějem Nešlehou povídali především o judikatuře. Proč by ji daňaři měli znát? Jaké jsou nejčastější spory s Finanční správou a jaké nástroje smí a nesmí použít při rozporování vašich tvrzení? Judikatura je pro daňaře klíčová, protože jim umožňuje lépe pochopit práci protistrany a připravit se na možné spory. Často řešenými tématy jsou například průkazní břemeno, uznatelnost nákladů pro střední firmy, prokazování pohonných hmot a vedení knihy jízd. Marie Velflová sleduje společně s kolegy v týmu i judikaturu krajských soudů a pro práci využívají také umělou inteligenci, která efektivně pomáhá zejména v monitoringu webových stránek a třídění informací. Marie obvykle studuje do hloubky i dva judikáty týdně. Rozhovor můžete sledovat na odkazu zde.

Noví daňoví poradci

Na základě úspěšného složení kvalifikační zkoušky na daňového poradce, jejíž ústní část proběhla dne 20. 6. 2024, zapíše k 15. 7. 2024 Komora daňových poradců ČR do seznamu daňových poradců 5 nových členů. 06129 Ing. Aleš Fencl 06130 Bc. David Mlíkovský

06131 Ing. Barbora Plšková 06132 Bc. Petr Svoboda

 Smuteční oznámení

06133 Bc. Jitka Vincencová

S lítostí Vám oznamujeme, že zemřel pan Ing. Vladimír Chudárek, daňový poradce č. 68, ve věku 75 let. Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast.

Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník KDP ČR

moje .kdpcr.cz

Pozitivní změna v dohodách o provedení práce prošla Senátem

Na konci května Senát schválil Sněmovní tisk 570, jehož součástí je i úprava v oblasti odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění u dohod o provedení práce. Na přípravě této novely se aktivně podílela Komora daňových poradců ČR ve spolupráci s ostatními zástupci podnikatelů, tj. především Svazem průmyslu a dopravy České republiky, Hospodářskou komorou ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Smyslem novely je zrušit právní úpravu schválenou v rámci konsolidačního balíčku, která je platná, avšak zatím nenabyla účinnosti, a která je velmi obtížně spravovatelná a neúměrně administrativně zatěžující. Výše uvedená novela by měla nabýt účinnosti dne 1. 7. 2024. Na základě novely by měl být do konce roku 2024 na dohody o provedení práce aplikován stávající režim odvodu pojistného (tj. limit měsíčního hrubého příjmu ve výši 10 000 Kč pro odvod pojistného u jednoho zaměstnavatele bez ohledu na to, kolik dohod má zaměstnanec sjednáno s ostatními zaměstnavateli). Navíc se od 1. 7. 2024 zavádí nová oznamovací povinnost vůči České správě sociálního zabezpečení na veškeré dohody o provedení práce bez ohledu na to, zda z dohody bude povinnost odvést pojistné či nikoliv.

Od 1. 1. 2025 se bude dohoda o provedení práce více přibližovat odvodové povinnosti v případě dohody o pracovní činnosti / zaměstnání malého rozsahu, pokud se nebude jednat o tzv. oznámenou dohodu.

V případě zaměstnání malého rozsahu by účast na nemocenském pojištění měla být založena při překročení zákonného limitu, který v současné době činí 4 000 Kč měsíčně. Pro příští rok (tj. pro rok 2025) je předpokládáno jeho navýšení na částku 4 500 Kč.

U oznámených dohod (v případě jedné nebo více dohod podepsaných u jednoho zaměstnavatele) by měsíční hranice pro odvod pojistného měla být stanovena ve výši 25 % průměrné mzdy zaokrouhlená na celé pětisetkoruny směrem dolů. Optikou průměrné mzdy pro rok 2024 by se tak jednalo o částku 10 500 Kč, od které by vznikala povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Na základě předběžných informací od České správy sociálního zabezpečení je pravděpodobné, že by se měsíční hranice měla od 1. 1. 2025 navýšit na částku 11 000 Kč.

V současné době dále Komora daňových poradců ČR spolupracuje s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Českou správou sociálního zabezpečení, poslankyní M. Jílkovou a poslancem M. Kohajdou na přípravě metodické informace obsahující rozličné praktické příklady z pohledu odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění u dohod o provedení práce, která by měla být v blízké době zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Více informací je možné naleznout zde. Autory příspěvku jsou Jiří Nesrovnal, člen Prezidia, vedoucí Sekce daně z příjmů právnických osob, a Lenka Nováková, vedoucí Sekce daně z příjmů fyzických osob.

Malé ﬁ rmy z EU získají možnost nebýt v Česku plátci DPH , schválila vláda

Malé firmy se sídlem v jiném členském státu Evropské unie, které za kalendářní rok nepřekročí obrat dvou milionů korun, nově nebudou spadat do režimu plátců DPH. Změnu jejich postavení upraví návrh zákona o dani z přidané hodnoty, který schválila vláda. Informovalo o tom Ministerstvo financí. Norma kromě toho také zpřesňuje podmínky, kdy bude možné uplatnit nižší sazbu DPH u staveb pro bydlení a pro sociální bydlení.

Novela připravená Ministerstvem financí přinese změny v režimu pro malé podniky, kterou je například možnost využít výjimku z plátcovství DPH i v dalších členských státech EU. Kromě implementace unijního práva má podle ministerstva obsahovat řadu podstatných drobných technických změn, které reagují na vývoj judikatury a poznatky z praxe. Jedním z hlavních témat novely je transpozice evropské směrnice týkající se režimu pro malé podniky. Malé podniky se sídlem v jiném členském státě EU, které za kalendářní rok nepřekročí tuzemský obrat 2 mil. Kč, nebudou v ČR spadat do režimu plátců DPH. To by mělo platit i pro malé české podniky, které budou chtít využít tohoto osvobození v jiných členských státech.

Novela má přinést změnu také v počítání obratu firem. V současnosti se obrat počítá za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nově by se měl počítat za kalendářní rok, s čímž souvisí i nové nastavení vzniku plátcovství. Malé podniky, které v průběhu roku překročí obrat 2 mil. Kč, se stanou plátcem DPH až od 1. ledna následujícího kalendářního roku. Avšak v případě, že obrat překročí částku 2 536 500 Kč, která představuje společnou unijní částku 100 tis. eur, stanou se plátci DPH hned následující den.

Návrh také zpřesňuje podmínky v oblasti sazeb daně ve stavebnictví, osvobození od daně v případě dodání staveb a pozemků, rozšiřuje možnosti v oblasti nedobytných pohledávek nebo nově zavádí institut vrácení DPH v případě bezdůvodného obohacení. Dále obsahuje zrušení vracení daně osobám se zdravotním postižením při nákupu automobilu a současně promítá ukončení tříleté výjimky na omezení odpočtu DPH u automobilů nad 2 mil. Kč, pro které Česká republika získala unijní souhlas na výboru pro DPH na tři kalendářní roky, tedy na období 2024 až 2026. Podat novou žádost o omezení odpočtu daně u luxusních automobilů na další období bude možné až v roce 2026.

Část měst v Libereckém kraji sníží koeﬁ cient daně z nemovitosti.

Ve Zlíně se protestovalo

Někteří lidé v Libereckém kraji by v roce 2025 mohli platit nižší daň z nemovitosti. Část měst plánuje snížit místní koeficient a lidem tak ulevit od vysokých nákladů. Naopak přes dvě stovky nespokojených občanů protestovaly před zlínskou radnicí proti letošnímu razantnímu navýšení daně z nemovitosti.

Nižší daň z nemovitosti by v 2024 mohli platit obyvatelé některých měst v Libereckém kraji. Radnice plánují snížit takzvané místní koeficienty. Reagují tak na vládní úsporný balíček, který tuto daň zvýšil zhruba o 80 %, píše Český rozhlas Liberec. Změnu vyhlášky schválili například v Semilech, kde se týká majitelů samostatně stojících garáží a taky rekreačních budov, tedy chat a chalup. Od roku 2025 se totiž sníží místní koeficient. Novou vyhláškou město reaguje na změny, které v dani z nemovitosti přinesl úsporný balíček vlády. Příjmy do rozpočtu města by měly klesnout o víc než půl milionu.

Změnu místního koeficientu schválili taky zastupitelé Frýdlantu. Od roku 2025 bude místní koeficient na hodnotě 0,8. Obyvatelé tak zaplatí o pětinu míň. Naopak například Liberec od roku 2025 navýší koeficient pro průmyslové a obchodní oblasti, které působí zvýšenou dopravní zátěž. Ročně by tím město mělo získat dalších 40 až 60 milionů korun do rozpočtu. Navýšení místního koeficientu podle Českého rozhlasu připravuje taky Ústí nad Labem v sousedním kraji. Zastupitelé tam schválili navýšení koeficientu a nejvyšší hodnotu 5 pro někdejší hotel Máj na Severní Terase a také pro domy ve Sklářské ulici v Předlicích. Podle vedení města jde o alespoň částečné zaplacení zvýšených nákladů, které s některými budovami souvisí.

Nespokojení jsou pak s navyšováním daně z nemovitosti obyvatelé Zlína. Přes dvě stovky jich protestovalo před tamní radnicí. Po patnácti letech, kdy ve Zlíně daň zůstávala na stejné výši z pohledu městského rozpočtu, došlo k čtyř- až sedminásobnému nárůstu. Pro občany to znamenalo zaplatit o několik tisíc až desítek tisíc korun na dani z nemovitosti více proti minulému roku. U větších firem činí rozdíl i dva miliony korun.

Vedení radnice obhajuje navýšení tím, že potřebuje peníze na investice, opravy a zvýšenou údržbu. Zároveň však tvrdí, že

s tak razantním navýšením původně při loňském schvalování nové daně z nemovitosti nepočítalo a způsobil jej až pozdější vládní konsolidační balíček. I proto se nyní radniční koalice rozhodla navrhnout pro příští rok navýšenou daň z nemovitosti snížit o 16 % a zároveň slibuje udržet stejný koeficient daně po dobu dalších pěti let.

Zdroj: Komora daňových poradců, Česká tisková kancelář, Český rozhlas

zvýhodněná cena pro DP 494 Kč běžná cena 549 Kč

Daň z příjmů fyzických osob v mezinárodním kontextu, 2. vydání problematika zdaňování zahraničních příjmů, dvojího zdanění, určení daňového rezidentství fyzické osoby v názorných příkladech

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny pro daňové poradce.* Nakupujte v e-shopu KDP ČR .

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR Rozhovor e -Bulletin Komor y daňov ých poradců ČR 7- 8/2024 4

zvýhodněná cena pro DP 998 Kč běžná cena 1099 Kč

Daně z příjmů s komentářem aktuální znění zákonů o daních z příjmů a o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů pro zdaňovací období roku 2024 s komentáři, odkazy na judikaturu, zejména NSS a ÚS, heslovitý seznam pojmů zákona

zvýhodněná cena pro DP 405 Kč běžná cena 450 Kč ,ý pj

Exekuce v praxi poslední novelizace exekučního práva, výčet judikatury, řešení praktických otázek, právní stav platný k 31. 3. 2024

zvýhodněná cena pro DP 273 Kč běžná cena 303 Kč

Za novelou, před novelou... reakce na vývoj pracovního práva: pohled na stav „za novelou“ i „před novelou“ zákoníku práce a vybraných institutů pracovněprávních vztahů

zvýhodněná cena pro DP 1183 Kč běžná cena 1315 Kč

Zákon o dani z přidané hodnoty výkladově rozvádí jednotlivá ustanovení zákona v kontextu bohatých poradenských zkušenosti autorů, judikatury a informací FS, obsahuje řadu příkladů

zvýhodněná cena pro DP 405 Kč běžná cena 450 Kč

Účetnictví v souvislostech ucelený průvodce účetními postupy a jejich významem v kontextu vnitropodnikového řízení, pochopení důsledků účetních případů na závěrečné bilance, účetní zápisy, proces účtování a uzavírání účtů, rozdíly mezi finančním a provozním (vnitropodnikovým) účetnictvím

Daňňo ý vý řád. K Kome t ntář 5. v y zvýhodněná cena pro DP 2061 Kč

cena 2290 Kč

Daňový řád. Komentář 5. vydání komentář obsahující výklad daňového řádu, ale též aktualizovanou judikaturu vztahující se k DŘ

.kdpcr

moje j .kkdp p crr.c c z

zvýhodněná cena pro DP 441 Kč běžná cena 490 Kč

Nejčastější chyby a omyly účetních přehled nejčastějších případů účetních chyb s návodem na jejich odstranění a uvedením správného řešení, nově interpretace NÚR k cizím měnám, vše podle stavu k 15. 4. 2024

zvýhodněná

Accounting and Taxation Terminology in Practice

odborné terminologie v oblasti účetnictví a daní v anglickém jazyce: přehled daní, jejich funkce a metodika výpočtu; základní definice účetní terminologie, finanční výkazy

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

Odvolání a další důkazy při řízení o vrácení DPH

Soudní dvůr EU se v nedávném případě zabýval případem slovenského plátce DPH, který žádal o vrácení DPH z Maďarska. Společnost ale nepředložila informace požadované správcem daně a na základě dostupných údajů nebylo možné s požadovanou přesností doložit skutečnosti, ze kterých tato žádost vycházela. Maďarský správce daně proto řízení zastavil.

PAlena Wágner Dugová

Daňový poradce, č. o. 4687, Deloitte

odle usnesení Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“) ze dne 16. května 2024 ve věci C-746/22, Slovenské energetické strojárne a.s. proti Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága, musí být článek 23 odst. 2 první pododstavec směrnice Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě, ve spojení se zásadami neutrality daně z přidané hodnoty (DPH) a efektivity, vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle které je osobě povinné k dani, jež podala žádost o vrácení DPH, zakázáno předložit ve fázi odvolání u druhostupňového správce daně doplňující

údaje ve smyslu článku 20 této směrnice, které požadoval prvostupňový správce daně a které tato osoba povinná k dani posledně uvedenému správci daně nepředložila ve lhůtě jednoho měsíce, již stanoví čl. 20 odst. 2 uvedené směrnice, jelikož tato lhůta není lhůtou prekluzivní.

Článek 23 směrnice 2008/9 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, podle které musí správce daně zastavit řízení o vrácení DPH, pokud osoba povinná k dani nepředložila ve stanovené lhůtě doplňující údaje požadované tímto správcem na základě článku 20 této směrnice a bez těchto údajů nelze žádost o vrácení DPH vyřídit, a to za podmínky, že rozhodnutí o zastavení řízení je považováno za rozhodnutí o zamítnutí této žádosti o vrácení daně ve smyslu čl. 23 odst. 1 uvedené směrnice a lze proti němu podat odvolání splňující požadavky stanovené v čl. 23 odst. 2 prvním pododstavci téže směrnice.

Slovenské energetické strojárne vs. Maďarský ﬁnanční úřad

Společnost Slovenské Energetické Strojárne a.s. (dále jen „SES“) působící v odvětví energetiky a provádění inženýrských prací na elektrárnách provedla montážní a instalační práce v elektrárně v Maďarsku. V Maďarsku pak bylo nakoupeno různé zboží a byly

využity různé služby, což byla plnění zatížená maďarskou DPH. Společnost SES si tedy požádala na základě mechanismu vracení DPH z jiného členského státu EU o vratku DPH.

Maďarský finanční úřad zaslal společnosti SES výzvu, ve které požadoval objasnit určité skutečnosti a doložit, že nárok na vrácení DPH je opodstatněný. Konkrétně ji správce daně požádal, aby mu ve lhůtě jednoho měsíce od doručení byly předloženy dokumenty související s žádostí o vrácení daně. Výzva byla zaslána a na e-mailovou adresu společnosti SES.

U vratek DPH je přitom v praxi postup, kdy příslušný správce daně z daného členského státu EU zašle výzvu s různými požadavky, poměrně běžný a doručování e-mailem je podle zákona možné.

Společnost však nepředložila informace požadované správcem daně a na základě dostupných údajů nebylo možné s požadovanou přesností doložit skutečnosti, ze kterých tato žádost vycházela. Maďarský správce daně proto řízení zastavil. Společnost SES podala odvolání a k odvolání připojila veškeré dokumenty, které byly požadovány ve výzvě. Odvolací orgán však prvostupňové rozhodnutí potvrdil, přičemž konstatoval zejména to, že k dokumentům připojeným k odvolání nemůže přihlédnout, dle lokálního zákona o organizaci daňové správy je zakázáno předkládat na podporu odvolání nové důkazy, jestliže o nich odvolatel věděl již před vydáním prvostupňového rozhodnutí. Společnost SES se bránila žalobou u soudu, který se obrátil na SDEU s předběžnými otázkami.

SDEU připomněl, že „pokud jde o pravidla uplatnění nároku na vrácení DPH, článek 20 směrnice 2008/9 umožňuje členskému státu vrácení daně, pokud má za to, že nemá k dispozici údaje, na základě nichž by mohl přijmout rozhodnutí o celé žádosti o vrácení daně nebo její části, aby si vyžádal doplňující údaje, zejména od osoby povinné k dani nebo od příslušných orgánů členského státu usazení, které musí být předloženy do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti o údaje příjemci žádosti. Tato lhůta jednoho měsíce stanovená v čl. 20 odst. 2 uvedené směrnice není lhůtou prekluzivní”.

Dále SDEU konstatoval, že národní právní úprava nesmí odporovat „požadavku vyplývajícímu z práva na řádnou správu, které představuje obecnou zásadu unijního práva, jež se uplatní v rámci daňové kontroly. Tato zásada řádné správy totiž po takovém správním orgánu, jako je správce daně ve věci v původním řízení, vyžaduje, aby v rámci svých kontrolních povinností provedl pečlivý a nestranný přezkum všech relevantních aspektů, a zajistil tak, že bude mít při přijímání svého rozhodnutí k tomu účelu co nejúplnější a nejspolehlivější poznatky. Pokud přitom správce daně nemůže s ohledem na znění § 124 odst. 3 zákona o organizaci daňové správy vzít do úvahy opožděnou odpověď na žádost o doplňující údaje, v důsledku čehož jsou tyto opožděné odpovědi systematicky odmítány, správce daně je nutně veden k porušování této zásady, jelikož vydává rozhodnutí, o němž ví, že může vycházet z neúplných, či dokonce nesprávných informací. Právě zmíněné navíc vede k tomu, že správce daně nepřiměřeně zasahuje do zásady neutrality DPH tím, že na osobu povinnou

k dani přenáší DPH, na jejíž vrácení má tato osoba nárok, ačkoliv společný systém DPH má za cíl zcela sejmout z podnikatele zatížení DPH, která je splatná nebo byla zaplacena v rámci všech jeho ekonomických činností.“

Z tohoto rozsudku SDEU a předchozí judikatury SDEU lze tedy zobecnit, že u vrácení DPH:

Lhůta jednoho měsíce v rámci výzvy k odstranění pochybností o správnosti žádosti na vrácení DPH stanovená v čl. 20 odst. 2 směrnice 2008/9 není lhůtou prekluzivní. Nedodržení nemá za následek automatický zánik nároku na vrácení DPH, přičemž osoba povinná k dani může doložit důkazní prostředky v rámci odvolacího řízení.

Dle SDEU je zastavení řízení de facto zamítnutí žádosti a žadatel má mít právo se odvolat, přičemž správce daně nemůže takové odvolání považovat za nepřípustné, přestože jsou předloženy důkazy, o kterých plátce věděl a mohl je předložit již dříve.

Podle SDEU nelze vydat ani rozhodnutí, o němž správce daně ví, že může vycházet z neúplných, či dokonce nesprávných informací.

V případě, že plátce DPH žádá o vrácení DPH z jiného členského státu EU, tak lze doporučit aktivní monitoring řízení a především, nebyla-li mu zaslána příslušná výzva, aby jeho vrácení DPH bylo úspěšné a ideálně bez případných procesních komplikací.

Usnesení Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“) ze dne 16. května 2024 ve věci C-746/22, Slovenské energetické strojárne a.s. proti Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága, http://eur-lex.europa.eu, generální advokát M. Szpunar Řízení o předběžné otázce – Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) – Prováděcí pravidla pro vrácení DPH osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně – Směrnice 2008/9/ES – Článek 20 – Žádost členského státu vrácení daně o doplňující údaje – Údaje, které musí být předloženy ve lhůtě jednoho měsíce – Zastavení řízení z toho důvodu, že osoba povinná k dani v této lhůtě na žádost neodpověděla – Článek 23 – Nezohlednění údajů, které byly poprvé předloženy v odvolacím řízení – Zásada efektivity – Zásada neutrality DPH – Zásada řádné správy

Související ustanovení:

§ 82a a § 82b zákona č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“)

§ 109 až § 116 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád

Související rozhodnutí:

CHEP Equipment Pooling, C-396/20

Sea Chefs Cruise Services – C-133/18

GE Auto Service Leasing, C-294/20

Judikatura

Daňový subjekt nemůže své nároky „alibisticky“ měnit

podle změn ve vývoji řízení

Nejvyšší správní soud se zabýval nesplněním podmínek pro osvobození od DPH při dodání zboží do jiného členského státu. Daňový subjekt totiž podle správce daně neprokázal, že pořizovatelem jeho zboží v jiném členském státě byli jím tvrzení odběratelé, protože na CMR listech byl otisk razítka subjektu odlišného od deklarovaných odběratelů. Správce daně v rámci mezinárodního dožádání navíc zjistil, že deklarovaní odběratelé nepřiznali pořízení dotčeného zboží z ČR, jeden z nich byl také nekontaktní a měl virtuální sídlo.

Daňový subjekt se v reakci na doměřenou DPH domáhal dalšího mezinárodního dožádání, aby byly zjištěny detaily odběratelů, to však správce daně odmítl. Daňový subjekt se proto obrátil na krajský soud a ten mu dal za pravdu. Podle něj správce daně pochybil, pokud neprovedl mezinárodní dožádání, kdy by byly blíže zkoumány vazby mezi deklarovanými odběrateli a společnostmi uvedenými na CMR listinách. Daňový subjekt byl podle jeho názoru v důkazní nouzi a z objektivních důvodů neměl možnost obstarat si informace sám. Důkazní povinnost, která tížila daňový subjekt, totiž podle krajského soudu neznamenala, že měl povinnost správci daně důkaz také přinést, postačilo jej pouze označit. Soud připustil, že byť nebyl důkazní návrh formulován detailně, mohl správce daně z kontextu daňového spisu zjistit, o jaké právnické osoby se jedná, případně mohl daňový subjekt vyzvat k jeho upřesnění.

Daňové orgány se však po tomto rozsudku obrátily na Nejvyšší správní soud a namítaly, že se soud odchýlil od své dosavadní rozhodovací praxe a zdůraznily, že v tomto případě provedl správce daně mezinárodní dožádání u každého z odběratelů, kterého daňový subjekt označil, a výsledky pouze prohloubily pochybnosti stran splnění podmínek pro přiznání osvobození. Dodání zboží deklarovaným subjektům nemohlo být prokázáno informacemi o dalších třetích osobách. Daňový subjekt podle daňových orgánů neobjasnil, jakou pozici měly jiné osoby v posuzovaných transakcích zastávat, neznal jejich roli a ani se svých odběratelů

nedotázal, proč jsou na CMR listech uvedeny třetí osoby. Pouze navrhl provedení dalších mezinárodních dožádání za účelem ověření těchto vztahů.

Nejvyšší správní soud považoval stížnost daňových orgánů za důvodnou. Připomněl, že osvobození od DPH stojí na třech pilířích a je tak třeba, aby zboží bylo dodáno do jiného členského státu Unie osobě registrované k dani v jiném členském státě, aby bylo skutečně do jiného členského státu odesláno nebo přepraveno a aby přeprava zboží byla zajištěna plátcem, pořizovatelem nebo jimi zmocněnou třetí osobou. Při dodání zboží do jiného členského státu je zároveň důležité, aby na odběratele přešlo právo nakládat se zbožím jako vlastník, ne však nutně celé vlastnické právo. Pro vyřešení otázky, zda bylo provedení důkazu mezinárodní výměnou informací za daných okolností relevantní, NSS uvedl, že daňové řízení stojí na zásadě, že každý daňový subjekt má jednak povinnost sám daň přiznat, tj. břemeno tvrzení, ale také povinnost jej doložit, čili má břemeno důkazní. V nyní projednávané věci vyvstaly pochybnosti o faktickém stavu transakce a součástí důkazního břemene daňového subjektu bylo prokázání podmínek, za nichž dochází k osvobození. Z předloženého však správce daně došel k tomu, že zde existují důvodné pochybnosti a nebyl povinen prokázat, že se plnění neuskutečnilo tak, jak tvrdí daňový subjekt, ani na místo něj nemusel prokazovat, jak se uskutečnilo reálně. Byl povinen pouze prokázat, že o věrohodnosti, průkaznosti, správnosti nebo úplnosti důkazů existují důvodné pochybnosti. Došlo tedy k přechodu důkazního břemene zpět na daňový subjekt. Správce daně zde pojmenoval poměrně robustní nesrovnalosti a NSS tak nemohl souhlasit se závěrem krajského soudu, že by jakékoli osvětlení vztahů mezi třetími subjekty a deklarovanými odběrateli napomohlo daňovému subjektu unést důkazní břemeno. Soud také připomněl, že již dříve vznášel otázku k SDEU, zda musí plátce DPH pro účely osvobození označit a prokázat jednoznačného odběratele, nebo postačí pouze jistota, že nějaký odběratel v jiném členském státě Unie musel mít postavení plátce. SDEU odpověděl, že směrnice o DPH musí být vykládána v tom smyslu, že dodavateli usazenému v členském státě, který dodal zboží do jiné-

ho členského státu, je třeba odepřít nárok na osvobození, pokud neprokázal, že zboží bylo dodáno příjemci, „který má v posledně uvedeném členském státě postavení osoby povinné k dani, a pokud s ohledem na skutkové okolnosti a na informace poskytnuté dodavatelem nejsou k dispozici údaje potřebné k ověření, že tento příjemce toto postavení měl“.

NSS uvedl, že odpověď SDEU sice nelze použít paušálně na všechna řízení o osvobození od DPH při dodání do jiného členského státu, nelze však dovodit, že by daňový subjekt mohl bez jakékoliv indicie nově zcela změnit svá tvrzení. Vrátit věc do daňového řízení je dle soudu namístě zpravidla tehdy, pokud tu existuje nějaká indicie ukazující na osobu odlišnou od deklarovaného odběratele, která mohla fakticky odebrat sporná plnění. Daňový subjekt v tomto případě netvrdil, že by dodal zboží „nějakému jinému“ odběrateli, který by měl postavení plátce DPH a neprokazoval, že bylo převedeno právo nakládat se zbožím jako vlastník na osobu odlišnou od deklarovaných odběratelů. Obecně formulovaný návrh mezinárodního dožádání za účelem objasnění možných obchodních vztahů tak nelze považovat za splnění nutné podmínky. Daňový subjekt totiž nikdy nepřipustil, že by tyto třetí osoby mohly být možnými odběrateli zboží, i když mu toto objasnění daňové orgány umožnily.

Ani u krajského soudu daňový subjekt neuvedl alespoň indicii, že by existovali jiní odběratelé. Za indicii nelze považovat návrh, aby v případě, že soud dospěje k závěru o neunesení důkazního břemene daňovým subjektem, soud vycházel z toho, že zde musel existoval někdo třetí, o což se daňový subjekt nyní snažil. Nelze totiž umožnit, aby daňové subjekty své nároky uplatňovaly „alibisticky“ podle toho, jak se bude řízení vyvíjet, a k jakému závěru soudy dospějí. Provedení dalších mezinárodních dožádání tak v tomto případě podle NSS postrádalo smysl a nebylo povinností daňových orgánů prokazovat, co netvrdil ani sám daňový subjekt.

Podcast NADANĚ

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 1 Afs 53/2023, dostupné na www.nssoud.cz Podcast můžete sledovat nejen na Komorovém YouTube kanále, ale také na svých oblíbených platformách Apple Podcast, Spotify, Google Podcast.

moje .kdpcr.cz

NSS položil otázku Soudnímu dvoru

EU týkající se zařazení činnosti

v NACE klasiﬁkaci pro osvobození spotřebované elektřiny od daně

Dalším tématem, které si vyžádalo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, byla klasifikace ekonomických činností NACE rozhodující o případném osvobození od daně z elektřiny.

Vprojednávaném případě bylo potřeba zařadit v NACE klasifikaci činnost daňového subjektu, která spočívala ve zpracování vytěženého vápence, a to v několikastupňovém mletí a drcení, případně také v povrchové úpravě. Otázkou bylo, zda tato činnost spadá z hlediska klasifikace NACE do sekce B – Těžba a dobývání (oddílu 08 Ostatní těžba a dobývání), anebo do sekce C – Zpracovatelský průmysl (oddíl 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků) a jedná se tudíž o mineralogický postup z pohledu směrnice EU. Daňový subjekt se, řečeno ve zkratce, zabýval těžbou a následně zpracováním vytěženého vápence v lomu a ve svých zpracovatelských závodech. Toto zpracování mělo podobu několikastupňového mletí a drcení až na zrna o konkrétní velikosti a povrchové úpravě.

V roce 2019 podal daňový subjekt správci daně návrh na vydání povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně z důvodu jejího použití k mineralogickým postupům, protože činnost podřadil pod sekci C. Podle tohoto návrhu měla být elektřina osvobozená od daně využívána k praní a sušení, drcení, mechanickému třídění, mletí a vzdušnému třídění malých plniv a drtí uhličitanu vápenatého. Správce daně však tento návrh zamítl s tím, že se v tomto případě jedná o činnost spadající do sekce B a jedná se tak o těžbu, nikoliv mineralogické postupy definované směrnicí.

Daňový subjekt se proto obrátil na krajský soud. Ten činnost daňového subjektu oproti správci daně posoudil jako mineralogický postup a osvobození od daně z elektřiny přiznal. Ke svému závěru došel na základě výkladu vysvětlivek ke klasifikaci CZ-NACE vydaných ČSÚ. Při zatřiďování bylo dle něj potřeba postupovat metodou top-down, tedy využít hierarchický princip, kdy jednotky na nejnižší úrovni musí odpovídat zatřídění jednotky klasifikace na vyšších místech. Začíná se tedy s určením pozice jednotky na nejvyšší úrovni a pokračuje se strukturou dolů. Podle soudu je celá sekce B – Těžba a dobývání vymezena tak, že do ní

dle vysvětlivek spadá získávání nerostných surovin. Mimo to zahrnuje také pomocné činnosti (drcení, mletí atd). Z této sekce jsou pak vyloučeny mimo jiné činnosti spočívající ve zpracování vytěžených surovin a drcení, mletí nebo jiné úpravy určitých zemin, kamenů a nerostů neprováděné v souvislosti s těžbou a dobýváním. Ty spadají do sekce C – Zpracovatelský průmysl. Podle soudu bylo zásadní, že činnost daňového subjektu nebyla pomocnou činností vykonávanou v přímé souvislosti s těžbou, ale naopak šlo o cílené zpracování mramoru tak, aby měl požadované vlastnosti a jako polotovar byl připraven k dalšímu využití. To podle soudu odpovídalo výrobkům ze sekce C – Zpracovatelský průmysl. Tomuto rozhodnutí se však správce daně bránil kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Uvedl, že krajský soud hranici mezi těžbou a zpracováním kamene neurčil správně. Pokud daňový subjekt provádí drcení a mletí kamene v přímé souvislosti s jeho těžbou, ať už přímo na místě lomu nebo v jeho těsné blízkosti, jedná se podle správce daně stále o činnost úzce související s těžbou a není možné tyto činnosti zařadit do zpracovatelského průmyslu. Pro jejich zařazení do této kategorie by činnosti musely souviset s výrobou nějakého nového hotového výrobku.

Správce daně rozporoval i využití elektřiny, protože dle jeho názoru se v případě činnosti daňového subjektu elektřina neúčastnila přímo mineralogického postupu, ale jednalo se pouze o elektřinu využitou k pohonu zařízení k mechanické úpravě vápence bez jeho další přeměny či zpracování. Daňové zvýhodnění zde tak podle něj nebylo namístě.

Nejvyšší správní soud při svém rozhodování oslovil Soudní dvůr EU a vznesl následující otázku: „Má být odrážka čl. 2 odst. 4 směrnice Rady 2003/96 vykládána v tom smyslu, že je elektřina využívaná pro pohon strojů využívaných pro zpracování vytěženého vápence v podobě několikastupňového mletí a drcení až na zrna o konkrétní velikosti, a to jak v rámci kamenolomu, kde dochází k těžbě, tak v blízkých zpracovatelských provozech, elektřinou používanou k mineralogickým postupům?“

Soudní dvůr odpověděl, že elektřina využívaná pro pohon strojů používaných pro zpracování vytěženého vápence v podobě několikastupňového mletí a drcení na jemná a hrubá vápencová plniva použití elektřiny k mineralogickým postupům nepředstavuje. Pro osvobození elektřiny musí k jejímu použití docházet v mineralogickém postupu a musí vykazovat dostatečnou vazbu na uvedený postup. Rozdíl mezi kategorizací těchto činností do kategorie NACE B nebo C spočívá v tom, že drcení a mletí, které nevede k podstatné

přeměně vytěženého materiálu (mechanické, fyzikální nebo chemické změně), musí být zařazeno do činností prováděných v souvislosti s těžbou a dobýváním za účelem přípravy suroviny k jejímu uvedení na trh a spadá tak do kategorie B – Těžba a dobývání.

Jiné by to bylo v případě, kdy by byla elektřina použita pro provoz strojů využívaných k získání jemných vápencových plniv, která by již měla upravený povrch. NSS tak na základě vyjádření Soudního dvora uzavřel, že činnost daňového subjektu, která měla za následek pouze rozbití vytěženého vápence na menší kusy, nevedla k podstatné přeměně vápence a musela být považována za činnost související s těžbou. Výsledná plniva neměla upravený povrch, a proto nepředstavovala výrobu nového produktu.

Soudní dvůr se vyjádřil také k úzké vazbě mezi používanou elek-

třinou a mineralogickým postupem. Uvedl, že dostatečná vazba existuje pouze mezi elektřinou používanou pro pohon elektrického topného zařízení, které ohřívá vzduch, a procesem spočívajícím v promíchání jemného vápencového plniva se stearinem v horkém vzduchu, díky čemž dochází k úpravě povrchu. Dostatečnou vazbu však neshledal v případě elektřiny používané pro samotné drcení a mletí plniva jako výchozího produktu, který bude teprve použit v promíchávání se stearinem k úpravě jeho povrchu. Tyto fáze je potřeba rozlišit a v projednávaném případě je třeba dále posoudit, k jakým činnostem docházelo a kdy bylo možné osvobození uplatnit.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 8 Afs 297/2021, dostupné na www.nssoud.cz

Použití paušálních výdajů při

doměření daně může představovat exces při výběru pomůcky

Daňovému subjektu byla doměřena daň z příjmů fyzických osob podle pomůcek, protože daňový subjekt neprokázal daňovou uznatelnost tvrzených výdajů ve výši cca 15,5 milionu korun a správce daně je snížil na pouhých 1,2 milionu korun. Pro vyměření výdajů podle pomůcek přitom správce daně použil paušálně vynaložené výdaje ve výši 60 %. Odůvodnil to tím, že daňový subjekt provozoval specifickou činnost, když velkoobchodně prodával skupinu zboží, kterou představoval prodej obuvi v neoriginálním nebo poškozeném balení, vruty, kosmetika, spořiče paliva atd., a nebylo tak možné nalézt srovnatelný subjekt, jehož ekonomické ukazatele by mohl využít jako pomůcku pro stanovení daně.

Daňový subjekt toto rozhodnutí však napadl žalobou u krajského soudu. Ten se ztotožnil s daňovým subjektem v tom, že použití paušálně vynaložených výdajů vedlo k nespolehlivému stanovení daně. Zároveň však uvedl, že zde nedošlo k žádnému ze zásadních excesů při použití pomůcek, které by se vyznačovaly logickou neudržitelností. Správce daně se pokusil nalézt srovnatelné subjekty, teprve poté přistoupil k paušálním výdajům. Parametry pro zjištění srovnatelných subjektů ale podle soudu stanovil příliš úzce. Neměl je omezit jen na subjekty spadající do jeho místní příslušnosti, ale měl vyhledávání rozšířit na celou ČR. Vzhledem k tomu, že vyhledávání nebylo dostatečné, správce daně podle soudu pochybil, když použil paušální výdaje jako pomůcku, i když existují případy, kdy je lze během tohoto způsobu doměření daně využít.

Daňové orgány se rozsudku soudu bránily kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Podle nich, pokud nedošlo dle krajského soud k excesu, nemohlo dojít k nespolehlivému stanovení daně. Z judikatury NSS dle nich vyplývá, že nelze vyhovět námitkám, které nesměřují k zásadním pochybením nebo excesům, ale pouze zpochybňují spolehlivost daně stanovené podle pomůcek. Důkazní břemeno, že daň nebyla podle pomůcek stanovena spolehlivě, je na daňovém subjektu a ten zde nespolehlivost neprokázal, pouze ji tvrdil. Současně daňové orgány nesouhlasily ani s pochybením při vyhledávání srovnatelných subjektů. Je podle nich pravda, že správce daně mohl po neúspěšném vyhledávání ve svém působišti rozšířit vyhledávání, to, že tak neučinil, ale nelze považovat za exces. Co se týče použití paušálních výdajů v rámci velkoobchodu, i u takovýchto subjektů jsou paušální vý-

Judikatura

daje podle daňových orgánů běžně využívány, a proto nelze mít za to, že by jejich použití odporovalo logickému uvažování.

Nejvyšší správní soud však kasační stížnost zamítl. Připomněl, že při stanovení daně podle pomůcek daňový řád správci daně dává demonstrativní výčet toho, co lze jako pomůcku použít, není mu však předepsáno, jakou konkrétní z nich má v jednotlivých případech použít. Daňový řád však klade požadavek na spolehlivost tohoto způsobu stanovení daňové povinnosti. Daňový subjekt se zde může bránit jen ze dvou důvodů. V první řadě může namítat, že se správce daně při konstrukci pomůcek dopustil jednoznačného excesu a pokud k němu nedošlo, může namítat, že pomůcka neměla racionální povahu a neodpovídala odhadu sociální či ekonomické situace daňového subjekt. Pokud toto daňový subjekt namítá, musí zároveň předložit důkazy, na základě kterých k tomuto tvrzení došel. NSS uvedl, že v projednávaném případě nesouhlasí s daňovými orgány, že by byl rozsudek krajského soudu vnitřně rozporný, zároveň ale považoval za nezbytné názor krajského soudu i tak korigovat. Nesouhlasil totiž s krajským soudem v tom, že by se zde nejednalo o exces. V případě, kdy se správce daně dopustí excesu, při volbě pomůcek, stanovená daň nereflektuje realitu daňového subjektu a postup nevede ke kvalifikovanému odhadu. A právě toho se správce daně dopustil v projednávaném případě. Výdaje stanovené paušálním fixně stanoveným poměrem k dosaženým příjmům jsou čistou fikcí. Žádné reálně vzniklé výdaje totiž daňový

subjekt nedokládá a jejich podstatou je zjednodušení stanovení základu daně. Zákonodárce si byl vědom, že takto uplatněné výdaje pravděpodobně nebudou odpovídat skutečně vynaloženým výdajům a nereflektují tak ekonomickou realitu. Použití daňového paušálu jako pomůcky tak podle NSS naplňuje definici excesu při výběru pomůcky, protože výsledná daň nereflektuje odhad okolností podnikání konkrétního subjektu. NSS zároveň připustil, že paušální výdaje v minulosti byly povoleny jako pomůcka, nicméně bylo tomu tak ve specifických případech, které nejsou porovnatelné s nyní řešeným případem. Jednalo se například o případ, kdy daňový subjekt nebyl schopen vysvětlit, jakým způsobem podnikal, a nebylo tak možné srovnat jeho činnost s obdobnými subjekty. V projednávaném případě však nebylo využití paušálních výdajů vhodné, a to i kvůli maximální částce, kterou jsou paušální výdaje ohraničeny. Vzhledem k tomu, že daňový subjekt vykázal zdanitelné příjmy ve výši přes 15 milionů, maximálně uznatelné výdaje ve výši 1,2 milionu jsou ve velkém nepoměru a k 60 % mají daleko. NSS proto uzavřel, že správce daně použil pomůcku, která vybočuje z mezí právního uvážení a v dalším řízení musí výše uvedené zohlednit při novém stanovení daňově uznatelných výdajů.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 2 Afs 333/2021, dostupné na www.nssoud.cz

Zdroj: www.nssoud.cz

POZVÁNKA

NA KONFERENCI

NOVÝ ZÁKON O Ú Č ETNICTVÍ Z PRVNÍ RUKY

Prezentace návrhu zákona formou p ř ednášky a navazujících panelových diskusí zam ěř ených na klí č ová témata nového zákona, doprovodný zákon a neziskový sektor.

Konference je ur č ena pro da ň ové poradce, ú č etní, jejich spolupracovníky a širokou ve ř ejnost, která se aktivn ě zajímá o problematiku ú č etnictví a daní.

TERMÍN A MÍSTO KONÁNÍ

4. listopadu 2024 10 - 17 hod.

Hotel DUO

Teplická 492, 190 00 Praha

Na konferenci vystoupí zástupci Ministerstva financí, Finan č ní správy, da ň oví poradci a p ř ední experti na ú č etnictví a dan ě . P

542 422 329

e Bulletin Komory daňových poradců ČR

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví

Počet

elektronických

podání nadále roste

Finanční správa na svých stánkách uvedla, že po skončení lhůty pro elektronické podání daňového přiznání k dani z příjmů eviduje 2 429 111 daňových přiznání, což je 87 % odhadovaného počtu vycházejícího z předchozích let. Dosud Finanční správa přijala téměř 2,1 milionu přiznání od fyzických osob a přes 340 tisíc od osob právnických. Prozatím bylo podáno 68,4 % přiznání elektronicky a 31,6 % v listinné podobě. Pokud letos poplatníci podají obdobný počet přiznání jako loni, podíl online přiznání by měl přesáhnout 70 % . V loňském roce činil podíl elektronických přiznání 66 % a v roce 2022 jen 46 %. Rostoucí zájem o podání přiznání elektronicky Finanční správa přičítá oblibě portálu MOJE daně, o který byl ve srovnání s loňským dubnem zhruba o 30 % vyšší zájem. K plnění svých daňových povinností jej využívá téměř 700 tisíc občanů. Finanční správa zároveň připomněla, že daňové přiznání je možné podat do pěti pracovních dnů po stanovené lhůtě 2. května 2024, aniž by byla uložena sankce za opožděné tvrzení daně. Pokud podává daňové přiznání daňový poradce nebo advokát, je lhůta pro jeho podání delší, a to do pondělí 1. července 2024. Stejná lhůta platí i pro poplatníky, kteří mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

ČEZ se stal nejvýznamnějším plátcem daně

za loňský rok

Ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství minulý měsíc v prostorách Břevnovského kláštera slavnostně vyhlásily 22. ročník ocenění TOP20 plátců daně z příjmů právnických osob. Titul nejvýznamnějšího přispěvatele do státního rozpočtu v roce 2023 si odnesla společnost ČEZ. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil ministr financí Zbyněk Stanjura a generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová, kteří předali zástupcům oceněných společností skleněné plakety. Na druhém místě v žebříčku se umístila Škoda Auto a třetí příčku obsadila společnost EP Commodities. Žebříček oceněných společností byl sestaven podle výše odvedených plateb daně z příjmů právnických osob do veřejných rozpočtů v průběhu roku 2023 a jsou v něm uvedeny pouze ty subjekty, které daly souhlas ke zveřejnění. Získat letos ocenění TOP20 plátce daně vyžadovalo odvést loni do veřejných rozpočtů na dani z příjmů právnických osob bezmála jednu miliardu korun. Některé z oceněných firem přitom tuto částku i násobně přesáhly. Finanční správa v roce 2023 vybrala na daních celkem 1 209,3 mld. Kč, meziročně o 206,4 mld. Kč více. Jen na dani z příjmů právnických osob se jedná o roční částku 304,1 mld. Kč, meziročně o 75,4 mld. Kč více. Na svých stránkách zveřejnila přehled TOP20 plátců daně, který je seřazen sestupně v pořadí podle výše uhrazené daně.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2024

Daňové odpočty na výzkum a vývoj by měly být předvídatelnější

Finanční správa společně s experty z Technologické agentury ČR (TAČR) a z Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace připravila dotazník v rámci pilotního projektu, ve kterém bude testováno posuzování výzkumné a vývojové činnosti v podnicích. V poslední době jsou totiž podle Finanční správy daňové odpočty považovány ze strany firem za nejisté a formálně a administrativně nepřívětivé. Daňové odpočty na výzkum a vývoj jsou přitom klíčovým nástrojem podpory výzkumných a vývojových aktivit v podnikovém sektoru, a to včetně spolupráce s univerzitami a dalšími výzkumnými organizacemi. V rámci pilotního projektu bude testováno posuzování výzkumné a vývojové činnosti odborníky z příslušného oboru prostřednictvím technické karty – dotazníku, který by měl pomoci s posouzením mezinárodně platných kritérií pro aktivity ve výzkumu a vývoji. Zapojení technických odborníků by mělo zvýšit práv ní jistotu a motivaci firem investovat do výzkumné a vývojové činnosti a zefektivnit průběh daňových řízení. Na to cílí také úprava zákona o daních z příjmů, která s účinností od 1. 1. 2024 výslovně zakotvila možnost prokazování povinných náležitostí obsažených v projektové dokumentaci těchto výdajů dalšími důkazními prostředky.

S ohledem na povinnost mlčenlivosti bude možné expertní posouzení činnosti provést pouze se souhlasem příslušného daňového poplatníka. Finanční správa vytipovala několik probíhajících daňových řízení, při nichž správci daně ověřují uplatněný odpočet těchto nákladů a mohla by proto posloužit jako pilotní projekt využití nezávislého expertního posouzení. Pokud se poplatník rozhodne této možnosti využít, jeho odborní pracovníci popíší v technické kartě základní informace o projektu a správce daně požádá TAČR o nalezení odborníka pro příslušnou oblast. Ten následně vypracuje protokol hodnocení obsahující posouzení věcné povahy činnosti, který bude důkazním prostředkem v daňovém řízení.

Cílem tohoto pilotního projektu má být, podle ministryně pro vědu, výzkum a inovace, umožnění firmám uplatňujícím odpočet využít nezávislé posouzení odborníkem, a to na základě technických informací, které sama firma pro tento účel vyplní. V tuto chvíli se jedná o posouzení během probíhající kontroly. Na základě vyhodnocení pilotního projektu by měla být zvážena možnost posouzení ex ante, které by firmě dalo jistotu, že projekt bude splňovat věcná kritéria pro odpočet, pokud se neodchýlí od záměru. Cílem úprav bylo mělo být posílení předvídatelnosti pro firmy.

Technická karta je přitom rozdělena na dva oddíly: oznámení o záměru odpočtu a technický popis činnosti. Ve druhém oddíle firma popíše cíle uvedené v projektové dokumentaci, etapy realizace projektů a zhodnotí výsledky své činnosti. Technická karta a provedené expertní hodnocení má pomoci v rámci daňových řízení odlišit výzkum a vývoj od ostatních příbuzných činností, k čemuž slouží standardní mezinárodně platná kritéria, jako například tzv. ocenitelný prvek novosti či výzkumná nejistota.

Ministerstvo ﬁ nancí zveřejnilo pracovní verzi aktualizovaného návrhu nového zákona o účetnictví

Související dokumenty byly zveřejněny v souvislosti se zahájením meziresortního připomínkové řízení k návrhu zákona. Ve finální fázi přípravy doprovodného zákona ministerstvo dle svého vyjádření zohlednilo i řadu připomínek a doporučení, které vzešly z projednávání návrhu nového zákona o účetnictví Legislativní radou vlády a jejími pracovními komisemi. V aktuálně zveřejňované verzi návrhu jsou zohledněny jen ty oblasti, které mají významný průnik s jinými právními předpisy. Nejzásadnějšího přepracování se tak podle ministerstva dostalo části týkající se zveřejňování, tj. problematiky dnešních výročních zpráv, na kterou navazují desítk y jiných právních předpisů.

Zveřejňovaný návrh zákona je pracovní verzí a obsahuje proto jak předpokládané změny legislativního textu, tak i komentáře k je dnotlivým ustanovením, které naznačují další, doposud neprovedené změny návrhu zákona. Ministerstvo financí proto upozornilo, že výčet komentářů nelze chápat jako úplný nebo definitivní. V návrhu zákona může dojít k dalším změnám v rámci připomínkového řízení. Návrhy vyhlášek mají sloužit k lepší představě, jak bude nový zákon o účetnictví proveden podzákonnými normami. Nejedná se o návrh legislativního textu, ale o vysvětlení, v čem jednotlivé účetní metody budou spočívat nebo z čeho budou vycházet. Za tímto účelem text obsahuje reference jak na stávající úpravu účetnictví, tak na pravidla obsažená v IFRS nebo interpretacích Národní účetní rady. Přestože k návrhu zákona i vyhlášek lze zasílat komentáře a připomínky, tato veřejná diskuse nebude součástí oficiálního připomínkového řízení k doprovodnému zákonu. Ministerstvo proto neplánuje kontaktovat autory komentářů, pokud se to neukáže jako účelné, ani tyto komentáře a připomínky vypořádávat. Veškerým reakcím by se však mělo dostat pozornosti. V případě vyhlášek, až bude dokončen jejich legislativní text, by již mělo standardní připomínkové řízení následovat.

Zdroj: www.financnisprava.cz , www.mfcr.cz

17 moje .kdpcr.cz

e -Bulletin Komor y daňňoov ých p poradců ČR

e-Bulletin Komory daňových poradců /

Aktuálně ze zpráv CFE

Tomáš Půček

Právní oddělení KDP ČR

Volby do Evropského parlamentu: Jednání o novém vedení EU pokračují

V návaznosti na proběhnuvší evropské volby, respektive zvolení nových poslanců Evropského parlamentu, nyní političtí představitelé členských zemí EU jednají o novém vedení institucí Evropské unie.

Zastoupení EU bude z velké části založeno na výsledcích evropských voleb, kde úřadující konzervativní vedení EU získalo většinu hlasů, a to i přes nárůst „radikálních“ stran napříč kontinentem. Všeobecně se očekává, že Ursula von der Leyen obhájí svůj mandát a bude pokračovat jako předsedkyně Evropské komise, kde zastupuje evropské konzervativce / / Evropskou lidovou stranu (EPP). Takový scénář se však setkal se značným odporem například ze strany Maďarska, mimo jiné nadcházející předsedající zemi Rady Evropské unie. Von der Leyen se nachází ve složité a nezáviděníhodné pozici také proto, že je formálně vyšetřována Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), který případ převzal od belgických žalobců. Předmětem vyšetřování je „zasahování do veřejných funkcí, ničení SMS, korupce a střet zájmů“ související s nákupem Covid-19 vakcíny.

Očekává se, že v čele Evropské rady, nejvyššího politického orgánu Evropské unie, budou zastoupeni evropští socialisté a sociální demokraté, kteří byli druhou největší stranou, přičemž pravděpodobným předsedou bude bývalý portugalský premiér Antonio Costa. Snad náhoda chtěla tomu, že Antonio Costa je také vyšetřován, a sice v Portugalsku, kvůli údajnému obchodování s vlivem a údajnému navrhování legislativy, která podporuje konkrétní obchodní zájmy, což nakonec vedlo loni v listopadu k jeho rezignaci.

Nejasná právní situace současných nejvyšších představitelů a zároveň kandidátů na dva nejvlivnější vedoucí posty Unie, Ursuly Von der Leyen a Antonia Costy, přiměla deník Politico zkoumat, zda jsou zmínění kandidáti dle pohledu státních zástupců vůbec způsobilí funkce vykonávat.

Odborníci žádají harmonizaci DPH u darů na dobročinné účely

CFE Tax Advisers Europe ve společném prohlášení s Accountancy Europe, AmCham EU a E-Commerce Europe požaduje vytvoření jasnějších pokynů k DPH u darů na dobročinné účely (respektive harmonizaci v případě uplatňování výjimky dle směrnice o DPH tak , aby nedocházelo k daňovým únikům), a to s ohledem na sociální cíle a udržitelnost. Zmíněné organizace zastupují podnikatele a daňové profesionály, kteří vidí příležitost pro Evropskou komisi k posílení hodnot a cílů Evropské unie v oblasti udržitelnosti prostřednictvím uplatňování úlev DPH u darů na dobročinné účely v celé EU. Nosnou myšlenkou je vytvoření šance pro podnikatele pravidelně přispívat darováním zboží potřebným s tím, že dosud až příliš často docházelo k ničení neprodaného zboží, což je jak pro obyvatele, tak pro životní prostředí extrémně nákladné.

Evropský úřad pro životní prostředí (EEB) odhaduje, že hodnota zničené elektroniky a oděvů v Evropské unii bude do roku 2030 činit 71,29 miliardy eur.

Od potravin až po nepoužité spotřebiče nebo nábytek by zboží, jež nenašlo na trhu uplatnění, mohlo materiálně přispívat na charitativní účely a zároveň tím pomoci sledovat cíle Evropské unie v rámci směrnice o odpadech, stejně jako by mohlo být zohledněno v rámci reportingu o udržitelnosti.

V podobném duchu hovoří také nedávná Zpráva o jednotném trhu, za níž stojí Enrico Leta, prezident Institutu Jacquese Delorse a která byla zveřejněna 16. dubna 2024. V ní žádá Evropskou komisi, aby zvážila větší harmonizaci a možnosti neutralizace DPH u darů na celém jednotném trhu. Společné prohlášení zmíněných organizací je dostupné na tomto odkaze.

moje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2024 .kdp cr.c z

moje Aktuálně

Rozhovor

Antonie Doležalová: O historii českých daní se dá říct, že se nikdy nevybralo tolik, kolik mělo

Začínaly jako příspěvek majetných občanů na pokrytí mimořádných událostí, dnes jsou daně nejen základním a téměř jediným zdrojem příjmů státu, ale také mají značný podíl na celkovém HDP moderních ekonomik. Pro ekonomickou historičku z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Antonii Doležalovou se zkoumání dějin daní stalo vášní. „Pro úvahy o tom, jak by měl daňový systém dnes vypadat, je znalost historického kontextu klíčová,“ říká akademička, která působí též na Robinson College univerzity v Cambridge.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2024

Již nejstarší známé klínopisné záznamy z Mezopotámie obsahují hospodářské údaje a účetní výkazy. První systematický výběr daní se pojí se starověkým Egyptem, kde se o inkaso staral úřednický aparát. Daně se odváděly formou naturálií či nehrazené práce na veřejných statcích. Rychlý rozvoj Periklových Atén zase spadá do období, kdy se tribut na společnou obranu spojených městských států změnil z dobrovolného na povinný. Uložení povinnosti jednotlivým občanům odvádět příspěvky na státní náklady, zejména válečné, známe i z antického Říma. Výše se stanovovala na základě celkového jmění občanů.

Jak je patrné, každá z těchto významných dávných epoch přiložila svůj díl do skládanky dnešních značně složitých daňových soustav moderních států. Jak ale říká Antonie Doležalová, pro ozřejmění dnešní tuzemské daňové reality stačí začít historickou exkurzi ve středověku.

Jaká je ta nejdávnější historie daňového inkasa?

To bychom museli jít opravdu zpět do staré Mezopotámie, Egypta či Řecka. Každá ta doba a země měla svoje specifika, i když obecně platí, že daně se obvykle vybíraly na pokrytí nějakých mimořádných událostí, jako byly korunovace nebo vojenská tažení, a že se vztahovaly na majetné obyvatelstvo. Tedy na ty, kterým bylo co zdanit a kteří zároveň, byla-li v dané společnosti taková možnost, se mohli podílet na správě věcí veřejných. V každém případě je to oblast zajímavá, i když nevím, zda pro dnešní daňové kreativce inspirativní, protože to byly zcela jiné světy, než je ten, ve kterém žijeme dnes. Podle mého názoru je právě pochopení kontextu klíčové pro jakékoliv úvahy o tom, jak by měl daňový systém dnes vypadat. A tím myslím – nezapřu historičku – i historický kontext. Takže k tomu, abychom pochopili, jak jsme se ocitli tam, kde jsme dnes, stačí vrátit se do českého středověku.

Ve středověké Evropě se uplatňovala řada známých berních nástrojů jako cla či církevní desátky. Přetrvávaly ale i odvody v naturáliích a objevovaly se i netradiční inovace jako obnovování mince, kdy státní kasa ochuzováním mincí získávala stříbro, poskytnutí noclehu a jídla pro knížecí či královské družiny a podobně. Napadá vás nějaký další bizarní instrument tehdejší daňové politiky? Nějaká slepá větev vývoje?

Určitě bych nemluvila o bizarnostech. To prostě byly nástroje, se kterými byli lidé – ti, co vybírali, i ti, co platili – obeznámeni, a umožňovaly peníze vybrat. Chcete-li vybírat daně, a to platí vždy, musíte vědět, od koho je můžete vybírat, a zároveň výběr daní nesmí být dražší než jejich výnos. A co se církevního desátku týče, vybírání desátku bylo přirozenou součástí života komunity a v islámském světě funguje dosud. A myslím, že velmi efektivně. Je v něm totiž zakódovaná myšlenka vzájemné lidské pomoci a solidarity a s tou se nějak vypořádává každá lidská bytost bez ohledu na náboženství, místo a čas. Ale jedna kuriózní daň mě napadá. V meziválečném Československu byly významným výrobním odvětvím, které bylo navíc částečně v rukou státu, těžba

a zpracování uhlí. Budovaly se uhelné elektrárny a rozvodné sítě. Vzpomeňte si na píseň Svěráka a Uhlíře o tom slavném dni, kdy k nám byl zaveden elektrický proud. Proto bylo podezřelé, když se někdo k té veřejné elektrické síti nechtěl připojit a vybudoval si svou elektrárnu na řece, která procházela skrze jeho pozemek. Stát velmi rychle na takové nápady uvaloval vysokou daň, jmenovala se daň z vodního zdroje. A tím stavbu malých vodních elektráren velmi účinně blokoval, protože ji zdražoval. Já jí říkám antiekologická daň. Ale to jsem vyskočila ze středověku, který jste otevřel.

V souvislosti s velkými populačními změnami v průběhu 13. století na českém území přibylo hodně nových vlastníků soukromých pozemků. Panovník tak přišel o část příjmů, na což reagoval zavedením přímé majetkové daně placené ze všech pozemků v zemi. Kde je hranice mezi využitím daně jako nástroje ekonomického, který má vylepšit bilanci státního rozpočtu, a nástroje mocenského, jako tomu bylo v tomto případě?

Daně jsou vždy nástrojem mocenským i ekonomickým. Tak jako státní rozpočet. Ne nadarmo se mu říká nejdůležitější zákon státu. Proto se schvaluje rok co rok znovu. Jeho významnost však zároveň dává zákonodárcům moc nad našimi životy, převahu nad politickými rivaly či konkurenty a tím také ukazuje kulturní úroveň státu. Ale k berním pravidlům v českém středověku: Do poslední třetiny třináctého století neexistoval rozdíl mezi příjmy a výdaji státu a panovníka. Tak jako výdaje, i příjmy byly buď pravidelné, nebo nepravidelné. Pravidelné výdaje byly spojené s udržováním panovnického dvora, nepravidelné souvisely obvykle s vedením válek či svatbami panovnických dcer. Příjmy plynuly ze zemských robot, dvorských povinností, panovnických statků, regálů hornických a mincovních, soudnictví, anebo ze židovských dávek. Každoročně vybíral panovník od poddaných usazených na královských statcích takzvaný poplatek míru a od desátého století také od měst jím založených takzvaný úrok či census. Mimořádné výdaje byly hrazeny mimořádnou dávkou, která se označovala berně, nejprve královská. Tu vybíral poprvé Přemysl Otakar II. od měst a klášterů. Klíčovým momentem pro rozvoj rozpočtového práva bylo nepochybně zřízení zemského sněmu v roce 1271; od té chvíle už panovník nikdy nebyl svrchovaným vládcem státní pokladny. Sněm měl totiž za svou hlavní činnost právě povolování berní, a výkon této funkce byl stavy od počátku chápán jako státoprávní akt. Původně byla zemská berně povolována jenom ve dvou případech – výše zmíněné korunovaci na český trůn a sňatku královských dcer. Měla dvě formy: pozemkovou a živnostenskou. K jiným berním dávali členové stavů svolení jen výjimečně a nikdy neopomněli zdůraznit, že tak činí z dobré vůle.

Zmínila jste židovskou berni, již odváděli Židé panovníkovi za poskytovanou ochranu. Lišila se taková praxe něčím od klasického mafiánského inkasa „za ochranu“, známého z gangsterských filmů?

Obrovsky! To je jako byste řekl, že mafie je charitativní spolek, protože slouží potřebám svých členů! Daně jsou přece definovány jako platba za ochranu jednotlivce státem. Logika v nich říká, ty něco zaplatíš a já tě ochráním. Zajistím bezpečnost, mír, ochranu tvých práv a vlastnictví, historicky později také základní vzdělání, to v Habsburské monarchii od 18. století, od 19. století také sociální a od 20. století zdravotní péči.

Jak se na výběru daní v českém království projevily husitské války, které zemi zpustošily?

Ano, s husitskými válkami souvisí prolomení další řekněme pomyslné berní hranice. Bylo to v roce 1437, kdy sněm schválil vybírání všeobecné berně, jejíž účel nebyl přesně specifikován. I když o každé jednotlivé berni jednal sněm i několik let, od této chvíle už obyvatelé Království českého pravidelně přispívali na normální chod státu. Počet berní rok od roku stoupal a jejich rozsah se zvyšoval. Na přelomu 15. a 16. století byly přijaty další berně –z hlavy, pivní, obchodní, kam patřily vývozní, dovozní a průvozní, dále z úroků poddaných a kapitálových, ze jmění a vojenská. K českému specifiku už tehdy patřilo, že ne každá povolená berně se skutečně vybírala a skutečný výnos zůstával daleko za odhady. Královské dluhy proto rostly a finanční situace Království českého byla opakovaně ve velmi bídném stavu.

Jaké nové prvky do tuzemských daňových pořádků vnesl příchod Habsburků a především doba pobělohorská?

Nešlo jen o třicetiletou válku. Epidemie, hlad a vlny emigrací vedly k tomu, že obyvatelstvo v českých zemích bylo decimováno. Podle různých odhadů počet obyvatel klesl z milionu a tři čtvrtě na méně než milion. Namísto 782 měst a 36 tisíc vesnic, které na území byly před válkou, jich po válce bylo jen 230, respektive 600. Jedna třetina půdy zůstávala neobdělaná. V sedmdesátých letech sedmnáctého století přišla další neúroda a hladomor, kterému padla za oběť desetina tehdejší populace. Habsburská monarchie se nacházela v tragické ekonomické situaci. Zatímco v západní Evropě válka otevřela cestu vítěznému tažení kapitalismu, monarchie se uzavřela do feudalismu prostřednictvím druhého nevolnictví. Ale zpátky k daním. I když bez toho širšího kontextu bychom změnám, které válka přinese v této oblasti, neporozuměli. Idea jednotného habsburského státu s sebou totiž v oboru rozpočtového práva přinesla centralizaci a růst byrokracie. Berně byly často povolovány nejvyššími zemskými úředníky, soudci či hejtmany. A také král, poprvé Leopold I., zaváděl řadu nepřímých daní sám bez ohledu na zemský sněm. V 17. století se také začalo poprvé rozlišovat mezi příjmy z domén, regálií a nepřímých berní, takzvané camerale, které patřily panovníkovi, a příjmy z berní, takzvané contributionale, které se vybíraly od poddaných. V 18. století vznikly první rozpočty, které sestavovala dvorská komora ve Vídni a které byly pro jednotlivé země závazné. Počítaly už s oddělením příjmů a vydání státu od panovníkových soukromých.

Od roku 1848 platil v českých zemích princip všeobecné daňové povinnosti. Zároveň se rozvíjí koncepce rovné daně, objevují se další inovace známé dodnes, jako třeba nezdanitelné minimum. Šlo o rakousko-uherské vynálezy, nebo byly tyto novinky importovány na území monarchie z jiných zemí?

Takže přednáška z dějin ekonomických myšlení? Rakouské zvyklosti jsou dány vývojem takzvaných kamerálních věd. Odsud i ten pojem camerale, který jsem zmínila před chvílí. Ty koncepty a mnohé další prvky samozřejmě kolovaly, v zásadě všude byly daně přímé a nepřímé, k tomu cla, kolky a nejrůznější poplatky, výnosy státních monopolů jako solného, tabákového nebo na výrobu dynamitu, ale rakouské a německé řízení státních záležitostí se vyznačovalo snahou o formalizaci byrokratických pravidel více, než byl západní styl. Ne nadarmo kamerální vědy dostaly svůj název od toho, že se zabývají záležitostmi jednotlivých královských camer, tedy úřadů. Včetně těch finančních. Ještě drobnost k dobovým daňovým změnám. V roce 1867 přešla téměř veškerá moc stavů na říšskou radu ve Vídni. Což už byla z hlediska rozpočtového práva vlastně jenom poslední sloka labutí písně českých stavů a zemských sněmů. Jejich doménou měly napříště být už jenom přirážky k berním povoleným vyšší instancí. Nejvyšší příspěvek do státních příjmů představovaly dvě nepřímé daně: pozemková a domovní.

Když bych měla shrnout vývoj berních pravidel, důležité nejsou ani tak jednotlivé daně, ale celková logika systému. Ta totiž velmi dobře ilustruje, jak úzce spolu souvisí moc vybírat daně a povinnost zabezpečit slíbené výdaje, tedy služby. Když stavy žádaly vyšší moc a samostatnost, panovník požadoval, aby přebíraly více odpovědnosti za pokrytí státních potřeb. Vývoj berní to opravdu krásně demonstruje. A neodpustím si říct, že pro celou historii českého berního a daňového zákonodárství platí, že se nikdy nevybralo tolik, kolik mělo.

Kde se nejvíc inspirovali autoři daňových soustav samostatného československého státu?

Československá praxe tvorby státních rozpočtů byla pokračováním rakouské. Ovšem s jedním ale, a tím je, že československý stát vznikl v říjnu 1918 ze dvou částí, které byly dříve každá částí jiné habsburské země. Po vzniku Československa byla také otázka státního rozpočtu řešena kontinuitním zákonem, tedy zákonem č. 11/1918 Sb.z.a n., na jehož základě všechny právní normy bývalé monarchie zůstaly v platnosti. Československý stát tím převzal i rakousko-uherský dualismus ve veřejných fi nancích, neboť zákonodárství i správa byly za monarchie v obou zemích řešeny samostatně, státní rozpočet byl sestavován zvlášť, lišila se rozpočtová období i systém daní. Společná ústřední správa ve Vídni reprezentovala pouze záležitosti zahraniční a vojenské. Myslím, že se nedá říci, že by československá rozpočtová politika z tohoto stínu kdy vystoupila. I když třeba pro zavedení a konstrukci daně obratové, což

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2024

byla předchůdkyně dnešní daně z přidané hodnoty, se ministr fi nancí inspiroval v Německu, kde byla poprvé zavedena hned po válce. Ale ve srovnání s dneškem měla jen nepatrnou výši jednoho procenta. Boj o její zavedení však trval ve sněmovně dlouhé měsíce.

Francouzský fi lozof Philippe Nemo poukazuje na setrvalý růst podílu daní na HDP. Zatímco před Velkou francouzskou revolucí to bylo do 10 % a po druhé světové válce do 25 %, dnes je to 50 %. Dá se tak obrovský nárůst jednoduše vysvětlit jen odkazem na vznik a následné hýčkání sociálního státu?

Já bych byla na základě svého studia státních rozpočtů, a tedy přerozdělovací funkce státu v meziválečném období ještě příkřejší: před první světovou válkou to bylo v Evropě 5–7 %, v meziválečném období 25–30 %, ale když započítáme i zemské a municipální rozpočty, které se ne všude do státního rozpočtu zahrnovaly, dostaneme se třeba právě v Československu i k 60 %.

Tomuto extrémnímu zvýšení podílu daňového inkasa pomohla změna důrazu z nepřímých daní na daně přímé, tedy ze zdanění věcí na zdanění lidí. Dá se tento posun nazvat zásadním milníkem v dějinách daní?

Ano, to byla součást změn: přesun váhy od nepřímých k přímým daním, od mimořádných k řádným daním, a v Československu specifi cky obrovský nárůst podílu z municipálních přirážek k jinak stále vesměs velmi nízkým základním sazbám. To byl přímý důsledek skutečnosti, kterou jsem zmínila před chvílí: municipální přirážky byla jediná oblast, která za Rakouska zůstala v rukou zemských a municipálních úřadů, a po vzniku Československa neměla politická reprezentace ani nejmenší chuť je odstranit. Bylo běžné, že k základní dani v sazbě třeba 8 % se dávala zemská přirážka 300 %. Takže přirážky a nikoli základní sazba zabezpečovaly naplánované daňové příjmy. Daněprosté minimum přetrvalo.

Den daňové svobody v Česku letos připadl na 11. června. Ze zemí OECD pracují na stát nejdéle Francouzi (v roce 2023 do 30. 7.), na opačném konci je daňový ráj Irsko (19. 3.). Čím si vysvětlujete, že EU na svém území stále toleruje existenci daňového ráje, když o „tlaku EU“ na Irsko v daňových otázkách slýcháme už od dluhové krize?

Tím, že to někomu vyhovuje.

Libertariánská či anarchokapitalistická teorie označuje daně za násilím vynucenou krádež peněz obyvatel. Podle socialistického pohledu jsou solidárním příspěvkem na sociální spravedlnost. Nejobvyklejší definice pak zní zhruba tak, že berně jsou nutný příspěvek na chod státu a na služby, které nezajistí trh. Čím jsou daně pro vás?

Před

první světovou válkou se podíl státních rozpočtů na HDP pohyboval v Evropě kolem 5–7 %, v meziválečném období to bylo 25–30 %, ale když započítáme i zemské a municipální rozpočty, které se ne všude do státního rozpočtu zahrnovaly, dostaneme se třeba v Československu i k 60 %.

Výzkumnou posedlostí. Už od psaní diplomky na Filzofické fakultě Univerzity Karlovy na konci devadesátých let.

Jak by z vašeho pohledu vypadal ideální daňový systém?

Jednoduchý, to znamená omezený počet daní, uspořádaných v přehledné a pochopitelné struktuře. Levný, to znamená, že v něm neexistují žádné výjimky, odpočty a pod., které jsou vždy jenom kanálem pro daňové úniky a výběr daní zdražují. Transparentní, to znamená, kolik má kdo platit a platí. Pevný, to znamená, že se nemění každý rok nebo po několika letech. A hlavně spravedlivý a sociálně vlídný, takže obsahuje třeba daněprosté minimum.

Antonie Doležalová

Je profesorkou na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy a členkou Robinson College na Cambridge University. Věnuje se hospodářským a intelektuálním dějinám Československa ve dvacátém století.

23 moje .kdpcr.cz

Správa daní

„Tuhle rundu platím já“ aneb ručení za daňový nedoplatek právnické osoby

Během daňové kontroly právnické osoby často dříve či později zazní otázka: „A může berňák i na mě?“, anebo „A nemůžou si to vymáhat na bývalém jednateli?“ Obvykle se ptá jednatel (člen statutárního orgánu), který byl ve funkci už v době, kdy nastaly události prověřované finančním úřadem, anebo aktuální jednatel, který tohle nadělení „zdědil“ po svém předchůdci. Odpověď bohužel (anebo naštěstí, záleží na situaci) zní: za určitých podmínek ano. Ačkoliv zatím nejde o masově rozšířenou praxi, z důvodů, které budou zmíněny dále, tato možnost opravdu existuje.

Hana Erbsová

Advokátka

HAVEL & PARTNER

Martin Pecha

Advokát HAVEL & PARTNER

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2024

Obecně platí, že finanční úřad je oprávněn vyzvat k úhradě daňového nedoplatku jako ručitele každého, komu povinnost ručení ukládá jakýkoliv zákon, tedy nikoli pouze zákon daňový. K takovým ručitelům patří typicky společníci veřejné obchodní společnosti, komplementář komanditní společnosti a komanditista, jehož jméno je uvedeno v názvu společnosti (ručí neomezeně), ostatní komanditisté (do výše nesplaceného vkladu či komanditní sumy zapsané v obchodním rejstříku) a společníci společnosti s ručením omezeným (do výše zapsaného nesplaceného vkladu). V praxi se však ručení společníků téměř neuplatňuje, jelikož daňové subjekty mají obvykle formu společnosti s ručením omezeným s plně splacenými vklady společníků. Obdobně je tomu z praktických důvodů u ručení členů společenství vlastníků za dluhy společenství podle § 1194 odst. 2 občanského zákoníku. Za určitých podmínek však mohou za daňové nedoplatky právnické osoby ručit také členové jejích orgánů, které jsou obsazovány volbou, jmenováním či jinou formou povolání do funkce. Nenahradí-li člen orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoliv byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel nemůže domoci plnění na právnické osobě. Tohoto ručení mohou využít, a také stále častěji využívají i správci daní. Cestu jim otevřela judikatura, která vysvětlila některé výkladové nejasnosti ohledně podmínek pro uplatnění tohoto ručení.

Obdobně také vlivná osoba, která není členem orgánu obchodní korporace, a řídící osoba koncernu, ručí věřitelům ovlivněné (řízené) obchodní korporace za splnění těch dluhů, které ovlivněná (řízená) korporace nemůže v důsledku ovlivnění, jímž jí byla způsobena újma, zcela nebo zčásti splnit (§ 71, § 72, § 79 zákona o obchodních korporacích). Tato povinnost ručení může být v daňovém řízení využita např. i tam, kde členové orgánů obchodní korporace jsou pouze „nastrčenými figurkami“, avšak její jednání fakticky přímo či jejich prostřednictvím ovlivňuje někdo jiný, kdo s ní formálně nemá nic společného. Existenci takového ovlivňování je ovšem rovněž nutné pro účely uplatnění ručení prokázat.

Z doby relativně nedávné stojí v tomto směru za pozornost rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 27 Cdo 59/2022-313 ze dne 30. 6. 2022, který upřesnil podmínky, při jejichž splnění může věřitel (tedy i správce daně) požadovat úhradu dluhu (daňového nedoplatku) právnické osoby po členovi jejího orgánu jakožto ručiteli. Finanční správa posléze na tento rozsudek reagovala zveřejněním Informace č. j. 71844/22/7700-30133-051278, jíž aktualizovala svůj dosavadní metodický pokyn k uplatnění ručení v daňovém řízení (viz web Finanční správy: Daně – Vymáhání daní – Metodika – Informace k rozsudku Nejvyššího soudu v otázce splatnosti pohledávky na náhradu škody jakožto podmínce vzniku ručení člena voleného orgánu právnické osoby).

Nejvyšší soud vyložil, že vznik povinnosti člena orgánu právnické osoby k náhradě škody způsobené právnické osobě nemůže být závislý až na aktivním jednání poškozené osoby, tedy na tom, zda jej poškozená osoba k náhradě škody vyzve. Podle názoru

Povinnost ručení může být v daňovém řízení využita například i tam, kde členové orgánů obchodní korporace jsou pouze „nastrčenými figurkami“, avšak její jednání fakticky přímo

či jejich prostřednictvím ovlivňuje někdo jiný, kdo s ní formálně nemá nic společného.

soudu postačí, pokud již byla škoda dotyčným členem orgánu společnosti způsobena, a to v důsledku porušení jeho povinností při výkonu funkce. Věřitel právnické osoby nemusí tedy s uplatněním svého práva na úhradu své pohledávky členem jejího orgánu jako ručitelem vyčkávat na to, až tohoto člena orgánu poškozená právnická osoba identifikuje jako škůdce a vyzve jej k náhradě způsobené škody. Nicméně věřitele, a tedy i správce daně, nadále tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně toho, že osoba, kterou vyzval k plnění jakožto ručitele, skutečně ručitelem je. Zejména tedy, že (i) porušila při výkonu funkce člena orgánu právnické osoby svou konkrétní povinnost, že (ii) možnost vzniku škody následkem tohoto porušení pro ni nebyla v době porušení povinnosti vysoce nepravděpodobná (nahlíženo z pohledu rozumu průměrného člověka, jenž má i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností), že (iii) v příčinné souvislosti s tímto porušením vznikla společnosti škoda, která (iv) jí dosud nebyla nahrazena, a (v) společnost proto není schopna plnit věřiteli svůj dluh. V případě člena statutárního orgánu právnické osoby je typickým důvodem aktivace ručení porušení povinnosti jednat při výkonu funkce s péčí řádného hospodáře1.

K tomu pak v případě ručení uplatňovaného správcem daně přistupuje ještě povinnost vyzvat nejprve marně k úhradě daňo-

1 Péče řádného hospodáře je definována v §159 odst. 1 občanského zákoníku, a to tak, že „kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí“. V zákoně o obchodních korporacích je pak péče řádného hospodáře dále upravena v § 51 odst. 1, a to tak, že „Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.“

25 moje .kdpcr.cz

vého nedoplatku dotyčnou právnickou osobu (daňový subjekt) a pokusit se o jeho vymáhání na této osobě, anebo odůvodnit, že vymáhání na daňovém subjektu by bylo prokazatelně bezvýsledné (v případě zahájení insolvenčního řízení vůči daňovému subjektu se bezvýslednost předpokládá).

I po vydání rozhodnutí Nejvyššího soudu tíží správce daně poměrně značné důkazní břemeno, neboť své tvrzení, že ručitelem za daňový nedoplatek právnické osoby je určitý člen jejího orgánu nebo jiná osoba, musí být schopen prokázat. Není proto divu, že tento institut je využíván převážně v souvislosti s probíhajícím či proběhnuvším trestním řízením, v němž je rozklíčována úloha a zapojení jednotlivých osob při zkrácení daně u právnické osoby. V kontextu daňového řízení pak na Nejvyšší soud navázal Krajský soud v Praze rozsudkem č. j. 51 Af 7/2023–75 ze dne 14. 12. 2023 a č. j. 51 Af 6/2023–69 ze dne 30. 4. 2024 (oba rozsudky byly žalobcem napadeny kasační stížností, pod sp. zn. 10 Afs 4/2024 a 9 Afs 139/2024, o níž Nejvyšší správní soud dosud nerozhodl). V prvním případě se jednalo o ručení člena statutárního orgánu, ve druhém pak o ručení osoby, která jednání daňového subjektu přímo či nepřímo významně ovlivňovala jinak než z pozice člena jeho (statutárního) orgánu, čímž mu způsobila újmu.

Samotnou identifikací ručitele však potíže s uplatněním ručení, specificky v případě daňového nedoplatku, nekončí. Judikatura totiž dosud neposkytuje jednoznačnou odpověď na otázku, zda škoda, za jejíž náhradu odpovídá ručitel, může spočívat i v samotné doměřené dani. Není sporu o tom, že škodu představuje příslušenství daně, které vzniklo jako přímý následek toho, že k doměření daně došlo dávno poté, co měla být řádně přiznána a uhrazena daňovým subjektem (typicky penále z do-

měřené daně, úrok z prodlení, případně i pokuta za opožděné podání povinného dodatečného daňového přiznání). Dosavadní judikatura se zatím klonila spíše k závěru, že samotná doměřená daň způsobenou škodou není, neboť se jedná o povinnost, která by společnosti vznikla tak jako tak, pouze (zpravidla v důsledku jednání zakládajícího ručení) k jejímu zjištění a stanovení došlo opožděně (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 660/18 ze dne 19. 6. 2018 nebo rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 23 Cdo 3086/2017–884 ze dne 5. 12. 2017).

Krajský soud v Praze ovšem ve výše zmíněném rozsudku (č. j. 51 Af 6/2023–69) dovodil, že v jím řešené konkrétní věci představuje způsobenou škodu i samotná doměřená daň. Soud však současně implicitně nevyloučil, že dle okolností konkrétního případu může být škodou i jen příslušenství daně. V daném případě byly uplatňovány odpočty DPH z přijatých plnění, která byla zcela fiktivní a existovala pouze „papírově“, tedy v podobě účelově vytvářených daňových a účetních dokladů; daňový subjekt reálně žádnou ekonomickou činnost nevykonával. Fiktivní tak byly nejen vstupy přijaté dotyčnou obchodní společností, ale rovněž i jí vykazovaná činnost (plnění na výstupu) a její značné obraty. Pokud by její daňová přiznání odpovídala realitě, společnosti by patrně vznikla jen minimální či dokonce nulová daňová povinnost. Doměření daně bylo tedy přímým následkem činnosti osob, které jednání společnosti ovlivnily tak, že ke své újmě vykazovala zcela či převážně fiktivní daňovou povinnost i na výstupu. Správce daně pochopitelně vyloučil pouze uplatněný odpočet a ponechal nedotčenu daňovou povinnost na výstupu (podloženou fiktivními vystavenými doklady s uvedením DPH). Nyní nezbývá než počkat, zda tento názor podpoří i Nejvyšší správní soud rozhodnutím o kasační stížnosti.

Zdanění příjmů ﬁrem v ČR vzrostlo, v rámci zemí V4 zůstává nejvyšší

Sazba daně z příjmů právnických osob se od ledna 2024 v České republice zvýšila z 19 na 21 %. Už 19% sazba byla nejvyšší obecnou sazbou ze zemí Visegrádské čtyřky (V4), její nová hodnota tak tuto pozici jen potvrdila. Na Slovensku, v Polsku i v Maďarsku zůstaly obecné sazby zachované na loňských úrovních. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie „CEE Tax Guide“ poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, snížilo daň z příjmů právnických osob jenom Rakousko.

Letošní studie Forvis Mazars ukázala, že země v regionu CEE mají nastavené základní sazby daně z příjmů právnických osob kolem 15 až 22 %. „Loni přitom činil rozptyl sazeb 15 až 20 %, je zde tedy vidět mírný trend rostoucí míry zdanění,“ uvedl Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice. Mezi zkoumanými 25 státy existuje pouze jedna země, kde se sazba daně snížila. Tou je Rakousko, kde sazba z 24 % poklesla na 23 %. Snížení sazby v Rakousku neproběhlo přitom poprvé, už loni Rakousko přistoupilo ke snížení sazby daně z 25 na 24 %. Mezi země, kde se sazba naopak zvýšila, patří Česká republika. Sazba u nás letos vzrostla z 19 na 21 %. Dalším příkladem země, která navýšila sazbu této daně, je Slovinsko, kde sazba vzrostla z 19 na 22 %. Aktuálně platná obecná sazba daně z příjmů právnických osob v České republice je nejvyšší obecnou sazbou ze zemí V4. Sazba daně ve výši 5 % pak platí pro investiční fondy a sazba ve výši 0 % pro penzijní fondy. Pavel Klein však upozorňuje, že porovnání zdanění právnických osob je daleko složitější, než jen srovnání ukazatele v podobně obecné sazby: „Pokud zohledníme další specifika daňových systémů zemí V4, zdanění právnických osob nemusí v Česku vycházet jako nejvyšší. Třeba v Maďarsku, které se prezentuje nejnižší sazbou daně z příjmů právnických osob v EU (9 %), může dosahovat celkové zdanění firem v některých sektorech až 50 %.“

Studie Forvis Mazars také ukazuje, že na Slovensku i v Polsku existují zvýhodněné sazby pro zdanění příjmů právnických osob s příjmy do určitého limitu. Konkrétně v Polsku platí firmy s příjmy do 2 mil. eur daň ve výši 9 %. Základní sazba daně je pak nastavena na 19 %. „15% sazba daně z příjmů právnických osob na Slovensku platí jen pro poplatníky, jejichž příjmy nepřesáh-

moje .kdpcr.cz

nou za zdaňovací období určitý limit, který z loňských 49 790 eur vzrostl letos na 60 000 eur. V opačném případě činí sazba 21 % jako v České republice,“ dodává Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice s tím, že na Slovensku byla letos zavedena i tzv. minimální daň z příjmů právnických osob. V Polsku a Maďarsku je možné zvolit skupinové zdanění právnických osob, což legislativa v České republice ani na Slovensku neumožňuje.

Všechny země střední a východní Evropy umožňují převádět daňové ztráty do dalších zdaňovacích období. Konkrétně v zemích V4 pak platí časový limit 5 let. Například v Rakousku a v Německu však žádný limit neplatí. Od roku 2020 lze v Česku daňové ztráty uplatnit i zpětně, a to za 2 období předcházející. Maximální výše daňové ztráty, o kterou lze snížit základ daně v přecházejících zdaňovacích obdobích, je ale omezena částkou 30 milionů Kč. Na dividendy se v České republice vztahuje srážková daň ve výši 15 %, což platí i pro ostatní země V4 s výjimkou Maďarska. To srážkovou daň z kapitálových příjmů stále neuplatňuje. Dle studie Forvis Mazars státy regionu CEE uplatňují srážkovou daň na dividendy, licenční poplatky či úroky většinou ve výši 15 %, někde ale činí sazba srážkové daně i 19 až 20 %.

Mnoho zemí střední a východní Evropy nabízí daňové pobídky, aby povzbudily společnosti k investicím do výzkumu a vývoje. Daňový odpočet na výzkum a vývoj v České republice může činit až 110 % způsobilých nákladů. Až do roku 2025 se v České republice uplatňuje mimořádná daň u firem působících v odvětvích výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Mimořádná daň je aplikována formou 60% daňové přirážky na nadměrný zisk těchto společností.

Prodej nemovitosti nekončí inkasem příjmu kupní ceny aneb jak na osvobození od daně z příjmů a případné podání daňových

tvrzení

Prodej nemovitosti nepředstavuje v životech nás všech zpravidla standardní věc. Naopak, jedná se spíše o ojedinělou a výjimečnou situaci, která si však určitě zaslouží svou pozornost. Potěšení z realizace dosaženého příjmu však může pěkně zhořknout. Získaný příjem obvykle podléhá dani z příjmů, nicméně existuje i řada případů, kdy může prodávající, resp. tento jeho příjem, být od daně z příjmů osvobozen. Na tyto a mnohé další otázky zejména právě z hlediska daně z příjmů se snažím níže v tomto příspěvku nalézt odpovědi, stejně jako i na co dalšího důležitého si dát pozor...

Petr Koubovský

Daňový poradce, č. o. 3891, Associate Partner při Rödl & Partner Tax, k.s., vedoucí sekce majetkových daní při KDP ČR

Daň z přidané hodnoty

Otázku daně z přidané hodnoty přichází v úvahu řešit, pouze pokud je prodávající plátcem daně z přidané hodnoty a jedná se celkem o komplexní otázku posouzení, které však nebude předmětem našeho dalšího zkoumání a rozboru. Pokud se prodej nemovitosti uskuteční podnikatelem neplátcem daně z přidané hodnoty anebo občanem, transakce není předmětem daně z přidané hodnoty.

Daň z příjmů

Při svém posouzení jsem primárně vycházel z těchto níže uvedených právních předpisů: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) pokyn GFŘ D–59 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP (dále „pokyn D-59“)

zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoDzNV“)

zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „DŘ“) zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (dále jen „ZoOM“)

zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“)

Při prodeji nemovitosti se nabízí primárně se zamýšlet nad otázkou podrobení získaných příjmů dani z příjmů. Nejenom daň z příjmů je ovšem nutné brát v potaz.

Daň z nabytí nemovitých věcí

Daň z nabytí nemovitých věcí byla zrušena zákonem č. 386/2020 Sb., který zrušil zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, včetně dalších souvisejících právních předpisů. Z úplatného nabytí vlastnického práva k nemovité věci se tedy již daň z nabytí nemovitých věcí nehradí.

Daň z nemovitých věcí

Vlastnictví nemovitosti je spojeno s platbou daně z nemovitých věcí (každoročně). Daň z nemovitých věcí je upravena ZoDzNV a zahrnuje daň z pozemků a daň ze zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek. Daň z nemovitých věcí se stanovuje na zdaňovací období („dopředu“) dle stavu k 1. lednu roku, na který se stanovuje. Zdanitelným obdobím je kalendářní rok, přičemž ke změnám, které se stanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží, neberou se v potaz. Jestliže pak po lednu 2024 koupíte či jinak získáte nemovitost anebo naopak ji prodáte, budete muset podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí do 31. ledna 2025.

A nyní již konečně blíže ke kýženému – tj. zdanění či osvobození příjmů od daně z příjmů.

1. Zdanění příjmů z prodeje nemovitosti

Hned úvodem je nutno opakovaně poznamenat, že daň z příjmů z prodeje nemovitosti rozhodně není to samé jako daň z nemovitých věcí. V obecné rovině platí, že v případě nemovitostí by každý finanční příjem měl vstoupit do přiznání k dani z příjmů za minulý rok, a tudíž by měl podléhat dani z příjmů. Zásadními zákonnými ustanoveními jsou pak § 4, § 7 a § 10 ZDP, kde jsou řešeny podmínky zdanění, stejně jako různé možnosti osvobození předmětných příjmů od daně. Velmi obecně a stručně lze nastínit možnosti osvobození následovně při:

splnění časového testu vlastnictví nemovitosti minimálně 5 let splnění časového testu minimálně dvouletého bydliště v prodávané nemovitosti splnění časového testu 5 let při převodu členských práv k družstevnímu bytu splnění testu použití získaných peněz pro uspokojení vlastní bytové potřeby splnění časového testu v případě dědictví ze strany zůstavitele

Při posouzení zdanění příjmů z prodeje nemovitosti je však třeba zohlednit a posoudit také několik dalších skutečností, které mohou a zpravidla mají zcela zásadní význam pro jejich následné zdanění či osvobození.

a) nemovitost je v obchodním majetku fyzické osoby či mimo něj

b) stanovení dne nabytí vlastnického práva k nemovitosti

c) posouzení užívání nemovitosti k bydlení

d) užití získaných finančních prostředků pro účely vlastní bytové potřeby

2. Právní úpravy pojmů a deﬁ nice

Než přistoupíme k posouzení jednotlivých případů, se kterými jsem se během své praxe setkal, je namístě si vyjasnit, lépe řečeno, vymezit zákonnými předpisy některé termíny a definice pojmů,

Majetkové daně

které budou mít zásadní význam při případné aplikaci u osvobození předmětných příjmů realizovaných prodejem nemovitosti.

Deﬁ nice obchodního majetku

Pro účely daně z příjmů fyzických osob se obchodním majetkem rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno anebo jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně, konkrétní definici lze nalézt v ustanovení § 4 odst. 4 ZDP anebo i dále v § 7b odst. 1 ZDP.

„Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob se pro účely daní z příjmů rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci.“

„Daňovou evidencí se pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně a o majetku a dluzích.“

Výše uvedené je jednou z prvních skutečností, kterou je třeba vzít v potaz při následném posouzení zdanění či osvobození od daně z příjmů.

Den nabytí vlastnického práva k nemovitosti

Proč právě definice dne nabytí? To je celkem jednoduché, z důvodu následného počítání časového osvobozovacího testu. U nemovitostí, tedy i mimo jiné například bytů se dnem nabytí rozumí den převodu nebo přechodu vlastnictví k nemovitostem.1 Konkrétně to je: u převodu nemovitosti, bytu na základě kupní, darovací či jiné smlouvy se nabývá vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí, přičemž dle zákona o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem se považuje za den nabytí den, kdy došel katastrálnímu úřadu návrh na zápis vkladu, u nabytí děděním se za den nabytí považuje den smrti zůstavitele, u nemovitostí nabytých rozhodnutím státního orgánu den uvedený v rozhodnutí, a není-li určen, pak den právní moci rozhodnutí.

Je také důležité, že doba mezi nabytím a prodejem podle odstavce se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo k vypořádání podílovými spoluvlastníky domu, včetně příslušné části společných prostor nebo rodinného domu včetně souvisejících pozemků, rozdělením podle velikosti jejich podílů anebo došlo k zániku nebo vypořádání společného jmění manželů.

1 § 132, 133 a 460 NOZ.

2 Bližší definici stálého bytu potom doplňuje pokyn GFŘ D-59.

Vlastní bydliště

Bydlištěm se dle § 2 odst. 4 ZDP rozumí místo na území České republiky, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Stálým bytem se pak rozumí takový byt, který má poplatník kdykoliv k dispozici podle své potřeby, ať již je jeho vlastní či pronajatý. Ano, dokonce může být takovýto byt poplatníkem pronajat jiné osobě, avšak takovou formou, která umožňuje dle potřeby poplatníka jeho užívání bez prodlevy. 2 Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, má-li zde rovněž např. manželku (manžela), děti, rodiče nebo zda je byt využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (podnikání, zaměstnání apod.). Nelze popřít, že v praxi to nejčastěji bude místo i trvalého pobytu, který dle zákona o evidenci obyvatel má význam pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob, protože přiznání se podává místně příslušnému správci daně v místě bydliště poplatníka.

Bytová potřeba

Pro účely ZDP se bytovou potřebou rozumí případy, které jsou vyjmenovány v § 15 odst. 7 ZDP. Mimo jiné se jedná např. o výstavbu bytového domu, rodinného domu, pořízení bytu, splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu, úhradu za převod členských práv a povinností družstva, splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování v ustanovení uvedených bytových potřeb písm. a) až g).

3. Nemovitost v obchodním majetku ano, či ne?

3.1. Prodej nemovitosti zahrnuté v obchodním majetku

Prodej nemovitosti z obchodního majetku fyzické osoby, resp. příjem realizovaný z prodeje takového majetku, je předmětem daně, a tudíž jej musíme zdanit jako příjem ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP jako jakýkoli jiný příjem z podnikání, osvobození v tomto případě nepřichází v úvahu. Navíc takové zdanění s sebou dále přináší i související povinnost odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Za nemovitost v obchodním majetku se považuje i případ, kdy byl rodinný dům nebo byt vložen do obchodního majetku i jen jednoho z manželů. O obchodním majetku hovoříme u fyzické osoby jen v souvislosti s příjmy dle § 7, a to jen tehdy, pokud poplatník uplatňuje skutečné výdaje, resp. vede daňovou evidenci nebo podvojné účetnictví. Pakliže totiž uplatňuje výdaje procentem nebo má paušální daň, nemá obchodní majetek, v němž by mohl předmětný dům či byt být evidován,

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2024

resp. zařazen. O obchodním majetku nelze hovořit také u příjmů z pro- a podnájmu podle § 9 ZDP. Pronajímá-li proto poplatník např. část domu podle § 9, dvouletá lhůta bydlení se nepřerušuje v situaci, kdy majitel sice používá dům nebo byt zčásti pro podnikání či nájem, ale současně tam má i bydliště.

3.2. Prodej nemovitosti nezahrnuté

v obchodním majetku

Eliminací majetku z takové evidence přestává být tento majetek součástí obchodního majetku. Jde tedy o formální akt, kdy není rozhodující, zdali je nemovitost v katastru nemovitostí zapsána na rodné číslo či na identifikační číslo podnikající fyzické osoby. Mnohem zajímavější je pak situace u prodeje nemovitostí, které nikdy nebyly součástí obchodního majetku fyzické osoby, protože zde se již nabízí určité možnosti osvobození od daně z příjmů, konkrétně dle § 4 odst. 1 ZDP.

Pokud bychom přece jen na osvobození nedosáhli, primárně je příjem realizovaný prodejem nemovitosti klasifikován jako tzv. ostatní příjem dle § 10 ZDP, který však lze ponížit o cenu, za kterou poplatník nemovitost prokazatelně nabyl (pořídil). Pokud byla nemovitost nabyta bezúplatně, výdajem je pak cena určená podle ZoOM. Typickým případem bezúplatného nabytí je dědění či darování.

Výše uvedené platí, pokud daňový poplatník nedosáhne na některou ze zákonných možností osvobození od daně. Které si rozebereme detailněji v následující části textu tohoto příspěvku.

4. Možnosti osvobození, resp. podmínky nutné pro jeho aplikaci

Jak si dále ukážeme, ZDP nabízí celou řadu možností, jak případné zdanění příjmů z prodeje nemovitosti eliminovat ve smyslu aplikace osvobození od daně, a to zcela nebo i jen částečně.

4.1. Osvobození při splnění podmínky časového testu vlastnictví nemovitosti minimálně 5/10 let

První možností osvobození příjmů z prodeje nemovitosti od daně z příjmů fyzických osob je splnění doby držby/dispozice vlastnickým právem k předmětné nemovitosti. Tzv. časový test držby vlastnického práva k nemovitosti byl stanoven na 5 let od data nabytí. 3 Pokud tedy pozemek byl nabyt před 1. lednem 2021, pak platí pro osvobození právě tento 5letý časový test. Jestliže však bude předmětem nemovitost nabytá 1. ledna 2021 a později, pak platí pro osvobození již nový 10letý časový test, opět dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, zde však ve znění k 1. lednu 2021 a později. Rozdíl ve lhůtě pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí je stanoven přechodnými ustanoveními zákona č. 386/2020 Sb.

Komplikaci může představovat skutečnost zařazení předmětné nemovitosti do obchodního majetku. Osvobození se pak nevztahuje na příjem z:

moje .kdpcr.cz

Majetkové daně

Neznalost daní neomlouvá, není tedy záhodno usnout na vavřínech a jen se těšit ze získaných peněz z prodeje nemovitosti, neboť se to může prodávajícímu vymstít.

1. prodeje těchto nemovitých věcí, které jsou nebo v období 5/10 let před prodejem byly zahrnuty do obchodního majetku, nebo vypořádání spoluvlastnictví k takovým nemovitým věcem,

2. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 5/10 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 5/10 letech od tohoto nabytí,

3. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 5/10 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 5/10 letech od takového vyřazení.

Za den nabytí se u nemovitostí považuje den zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí, přičemž právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy je/byl návrh na zápis doručen příslušnému katastrálnímu úřadu. Pro určení dne nabytí vlastnického práva k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí není podstatné, kdy byla uzavřena kupní smlouva nebo kdy byla uhrazena kupní cena. Tyto skutečnosti naopak hrají zásadní roli u nabytí vlastnického práva u nemovitostí v katastru nemovitostí neevidovaných.

V této souvislosti je namístě podotknout, že lhůta pro osvobození příjmu z prodeje nemovitosti 10 let (resp. 5 let) se krátí o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (k danému však blíže až dále).

3 § 4 odst. 1 písm. b) ZDP ve znění účinném do 31. prosince 2020.

Majetkové daně

4.2. Osvobození při splnění podmínky časového testu minimálně dvouletého bydliště v prodávané nemovitosti

Příjmy z prodeje nemovitosti, v praxi třeba rodinného domu a souvisejícího pozemku nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, lze osvobodit, pakliže v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem anebo i kratší dobu, ale pokud použije takto získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby.

Daň z příjmů fyzických osob tedy není nutné platit, resp. lze předmětné příjmy z prodeje nemovitosti osvobodit, pokud v prodávané nemovitosti měl prodávající minimálně dvouleté bydliště. Zde velmi důrazně podotýkám, že bydliště nemusí být vždy totožné s trvalým bydlištěm.

Pojem bydliště je definován přímo v ustanovení § 2 odst. 4 ZDP a rozumí se jím místo na území ČR, kde má poplatník stálý pobyt a lze usuzovat jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Bližší specifikaci a definování stálého bytu je dále doplněna v pokynu GFŘ D-59. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě je nutné vnímat s ohledem na okolnosti osobního a rodinného stavu poplatníka-prodávajícího, tj. např. jestli v něm žije s manželkou, dětmi, rodiči či jestli je byt používán v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (podnikatelskou činnost, zaměstnání atd.).4 Prokázat bydliště lze dle mého názoru i jiným způsobem než občanským průkazem, platbami za energie, poštou, svědeckou výpovědí sousedů apod. V praxi je již obecně přijatelné, že bydlišť poplatník muže mít i vícero, příkladem budiž dům v Praze a byt v Brně, kdy člověk bude mít v Praze rodinu a trvalé bydliště, kde se bude nicméně zdržovat prakticky přes víkend, a v brněnském bytě pak přes týden, protože zde pracuje. U obou nemovitostí je možné dovodit bydliště poplatníka a využít tak při jejich prodeji osvobození od daně dle § 4 písmene a) ZDP.

Rád bych také upozornil na výklad pojmu „bezprostředně před prodejem“, za který se považuje i případ, pokud bude dům vyklizený, čekající na kupce, tedy nějakou dobu neobývaný majitelem, který mezitím fakticky už bydlí jinde. Naopak problematická bude situace, kdy předmětný byt poplatník například na rok pronajme a následně prodá, neboť zde podmínka bezprostřednosti dva roky před prodejem splněna nebude.

V praxi se také často setkávám s prodejem rodinného domu či bytu ve společném jmění manželů. ZDP v daném ohledu pak co se týče osvobození uvádí, že pro osvobození příjmu plynoucího manželům z jejich společného jmění je postačující, jestliže podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů. Zde však

4 Viz pokyn D-59 k § 2 odst. 4 ZDP.

5 § 4 odst. 1, písm. a) ZDP.

6 https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-prispevky-kv-kdp/ zapis_KV-KDP_201803.pdf.

7 § 4 odst. 1, písm. q) ZDP.

opět upozornění – toto se však netýká bytu v podílovém spoluvlastnictví (ani manželů), zde musí každý ze spoluvlastníků splnit podmínky samostatně. 5

Uvedená problematika osvobození od daně z příjmů se zabývalo také jednání zástupců KDP ČR a státní správy na jednání Koordinačního výboru č. 517/21.03.18 – Výklad pojmu bydliště pro účely osvobození od daně z příjmů fyzických osob při prodeji vybraných nemovitých věcí z 21. 3. 2018.6

Opětovně upozorňuji, že pro podnikatele platí, že nemovitost po celou dobu trvání příslušných lhůt (tedy 2, 5 let, resp. 10 let) nesmí být zahrnuta v obchodním majetku poplatníka.

4.3. Osvobození při splnění podmínky časového testu 5 let při „prodeji“ družstevního bytu

V případě družstevního bytu se ve skutečnosti nejedná o převod vlastnického práva k předmětné nemovitosti (zde tedy bytu), nýbrž o převod členských práv družstva.

Takto získaný příjem dani z příjmů fyzických osob nepodléhá stejně jako tomu je u bytu v osobním vlastnictví, jestliže doba mezi nabytím členských práv a jejich úplatným převodem přesahuje dobu 5 let.7

Tento 5letý časový test mezi nabytím a úplatným převodem podílu se zkracuje o dobu, po kterou byl poplatník členem této obchodní korporace před přeměnou obchodní korporace, nebo o dobu, po kterou byl tento podíl prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod podílu nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem.

Dnem „nabytí” se rozumí v případě členských práv družstva: den vzniku družstva, tj. den zápisu do rejstříku v případě založení družstva (u zakládajících členů), den přijetí za člena již existujícího družstva na základě členské přihlášky, den úhrady vstupního vkladu do družstva, byl-li zaplacen po vzniku družstva nebo přijetí za člena, den rozhodnutí příslušného orgánu družstva o schválení dohody o převodu členských práv a povinností v případě jejich nabytí převodem. Nebude-li takového souhlasu v souladu se stanovami třeba, je dnem nabytí den určený stanovami, a není-li úprava ve stanovách družstva, považuje se za den nabytí den, kdy dohoda o převodu vstoupila v platnost. Při převodu členských práv bytového družstva je dnem nabytí den, předložení smlouvy o tomto převodu příslušnému družstvu nebo pozdější den uvedený v této smlouvě, příp. den, kdy družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena a písemný souhlas nabyvatele členství, den úmrtí zůstavitele v případě zděděných členských práv, den vyhotovení dokumentu, kterým byla oprávněná osoba seznámena s výší majetkových podílů (§ 9 zákona č, 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2024

majetkových podílů v případě družstva vzniklého podle transformačního projektu v rámci transformace družstev (zákon č. 42/1992 Sb.).

S účinností od 1. 1. 2001 se osvobození příjmů z převodu členských práv družstva ještě rozšířilo na další případy, u kterých není vyžadováno splnění 5leté lhůty. 8 Jedná se o případy, kdy příjem z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, poplatník použije na obstarání vlastní bytové potřeby (blíže viz část 4.4.). Jestliže poplatník na žádné z uvedených možností osvobození nedosáhne, příjmy z převodu členských práv družstva se posoudí jako „ostatní příjmy” podle § 10 odst. 1 písm. c) ZDP a zahrnou se jako zdanitelné příjmy do daňového přiznání. Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení, kterými dle § 10 odst. 5 zákona je v tomto případě nabývací cena podílu.9 Nabývací cenou podílu družstva ZDP se rozumí hodnota splaceného peněžního vkladu člena družstva hodnota nepeněžního vkladu člena družstva, nebo pořizovací cena majetkové účasti v případě nabytí podílu koupí anebo cena stanovená pro účely daně dědické a darovací.

4.4. Osvobození při splnění podmínky použití získaných peněz pro uspokojení vlastní bytové potřeby

Jak je výše uvedeno, časový test pro osvobození příjmu z prodeje nemovitých věcí se nám prodloužil z 5 let na 10 let. V této souvislosti však došlo i k novelizaci znění § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, na jehož základě lze příjem z prodeje nemovitosti (pozemku) osvobodit za podmínky, že jsou inkasované peněžní prostředky použity na uspokojení vlastní bytové potřeby.

Ihned si dovoluji upozornit na fakt, že se musí jednat o uspokojení vlastní bytové potřeby poplatníka, nikoliv například příbuzných. Toto osvobození je možné uplatnit na příjem z prodeje nemovité věci, která byla nabyta 1. ledna 2021 a později.

Tuto formu osvobození je nutné chápat jako podmíněnou. K osvobození je totiž nutné splnit i další podmínky uvedené v daném ustanovení ZDP, a to konkrétně provést oznámení správci daně ve smyslu záměru použít tyto získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby. Takovéto oznámení nemá formalizovaný tiskopis, je nutné jej však doručit správci daně ve lhůtě pro podání přiznání k dani z příjmů, tedy variantně v základní 3měsíční lhůtě, 4měsíční lhůtě, pokud přiznání k dani z příjmů bylo podáno elektronickou formou, anebo i 6měsíční, kdy je předmětné daňové přiznání předloženo správci daně zplnomocněným daňovým poradcem.

Samotné využití uvedeného příjmu získaného z prodeje je nutné použít na obstarání vlastní bytové potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, kdy byly peněžní prostředky získány, resp. i zpětným směrem, tj. za podmínky, že tyto finanční prostředky byly již na vlastní bytovou potřebu vynaloženy, konkrétně i v kalendářním roce bez-

moje .kdpcr.cz

Majetkové

prostředně předcházejícím. Výjimku představuje pouze případ pořízení samotného pozemku, který nesplňuje význam pojmu „obstarání vlastní bytové potřeby“, nicméně ZDP stanoví sekundární lhůtu a povinnost – do 4 let od okamžiku nabytí tohoto pozemku zahájit výstavbu.10

Jestliže poplatník uplatní osvobození uvedeného příjmu, nicméně následně tuto úplatu nepoužije na získání vlastních bytových potřeb ve stanovené lhůtě, stane se tento příjem zdanitelným ve zdaňovacím období, ve kterém tato lhůta uplynula. Při použití pouze části úplaty na uspokojení vlastní bytové potřeby, osvobozena je právě a jen tato část.

Co se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí bytovou potřebou, je upraveno ustanovením § 15 odst. 7 písm. a) až h)

ZDP. Kromě dalšího se jedná o:

a) koupi bytového domu, rodinného domu, rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 72/1999 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorám, „zákon o vlastnictví bytů” ve znění pozdějších předpisů),

b) složení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě, jejímž členem nebo společníkem se stal za účelem získání práva nájmu nebo užívání bytu nebo rodinného domu,

c) údržbu a změnu stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů a bytu v nájmu nebo v užívání,

d) splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb e) úhradu za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu, f) potřeby uvedené v § 15 odst.1 písm. a) až g) zákona.

V této souvislosti bych rád také upozornil, že od roku 2021 se postupuje rozdílně při uplatnění úroků z úvěrů na bytové potřeby obstarané před 1. 1. 2021 (staré úvěry) a bytové potřeby obstarané od 1. 1. 2021 (nové úvěry). Pro „starou“ bytovou potřebu platí maximální limit pro uplatnění úroků z úvěrů, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, 300 000 Kč, kdežto u „nové“ bytové potřeby již činí limit jen 150 000 Kč. Pro posouzení je pak rozhodující skutečnost, zda byla bytová potřeba na splacený úvěr nebo zápůjčku obstarána před 1. 1. 2021, nebo od 1. 1. 2021.11

Vynaložením finančních prostředků, resp. „použitím prostředků“ se rozumí útrata předmětných peněz na uvedený účel. Důležité je datum odepsání finančních prostředků z bankovního účtu

8 § 4 odst. 1, písm. s) ZDP.

9 § 24 odst. 7 ZDP.

10 § 4b odst. 1, písm. b), bod 1. ZDP.

11 https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-sprava-dani-apoplatku/Pokyn_GFR-D-59.pdf.

Majetkové daně

do konce lhůty dané zákonem, postačující tak není jen vystavená, nikoliv však uhrazená faktura. Zaplacená zálohová faktura by naopak dle mého názoru neměla být problémem. Důležité je použití prostředků správci daně prokázat a doložit, nejlépe tedy doklady.

V neposlední řadě je namístě chápat, že formou úplatného nabytí nemovitosti se rozumí den zápisu vlastnického práva poplatníka do veřejného seznamu (katastru nemovitostí), přičemž právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu, nikoliv v den, kdy byla uzavřena kupní smlouva nebo nemovitou věc kupující zaplatil.

Pakliže prodávající použije na získání vlastní bytové potřeby jen část získaných prostředků, jsou osvobozeny pouze tyto získané prostředky a zbývající část je zdanitelným příjmem podle § 10 ZDP.

4.5. Osvobození při splnění časového testu v případě dědictví ze strany zůstavitele

Ne vždy si prodávající uvědomí, že v jeho prospěch z hlediska zdanění může hrát roli i doba vlastnictví dané nemovitosti zůstavitelem, který v rámci dědictví po příbuzném v přímé linii nebo po manželovi či manželce prodlužuje celkovou dobu držby vlastnického práva pro účely splnění časového testu.

Pokud tedy kupříkladu uskutečníte prodej zděděného bytu v roce 2024 po prarodiči, tento příjem nebude zvyšovat daňovou povinnost, jestliže zemřelý prarodič předmětnou nemovitost (např. byt) vlastnil déle než 10 let. V praxi se lze také poměrně často setkat s případy, kdy nemovitost dostaneme do vlastnictví bezúplatně, např. právě na základě dědického řízení, a zde je nutné pamatovat i na další možné daňové povinnosti související se vznikem bezúplatného příjmu.

S příchodem roku 2014 došlo ke zrušení zákona o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí, přičemž zdanění bezúplatných příjmů bylo přesunuto a nově je upraveno právě v rámci ZDP. V zásadě lze konstatovat, že veškeré bezúplatné příjmy z dědictví jsou osvobozeny od daně z příjmů na základě ustanovení § 4a ZDP. Přijaté dary se zdaňují v rámci ostatních příjmů dle § 10 ZDP, kde lze opět při splnění zákonných podmínek dosáhnout na osvobození od daně:12

1. od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,

2. od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti, a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,

3. obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského

12 § 10 odst. 3 písm. c) ZDP.

13 § 4 odst. 1 písm. f) ZDP.

fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1. nebo 2., 4. poplatníka z jeho majetku, který vložil do rodinné fundace, nebo z majetku, který byl do rodinné fundace vložen osobou uvedenou v bodě 1. nebo 2.,

5. nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč. Co ale dělat při realizaci příjmů z prodeje právě nemovitosti nabyté děděním nebo darem? Pokud není možné splnit žádnou z výše uvedených podmínek a dosáhnout na osvobození předmětných příjmů, nezbývá než tyto příjmy podrobit dani z příjmů, a to konkrétně v rámci dílčího základu daně dle § 10 ZDP. Základem daně je rozdíl mezi příjmy a výdaji, ale jaké pak máme výdaje s nabytím nemovitosti, pokud to bylo v rámci dědického řízení či darem? Odpověď hledejme v inkriminovaném § 10, konkrétně odst. 5 ZDP.

V takovém případě se výdajem rozumí cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí, přesněji řečeno ocenění cenou zjištěnou.

4.6. Osvobození při prodeji nemovitosti nabyté restitucí

Osvobození se také vztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí vydaných podle zvláštních předpisů (např. 40/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, zákon 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, zákon 87/1001 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů).13

Příjmy z prodeje nemovitostí vydaných v souvislosti s nápravou majetkových křivd podle zvláštních předpisů jsou osvobozeny i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem došlo k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením nemovitosti podle velikosti jejich podílů nebo jestliže byly byty nebo nebytové prostory vymezeny jako jednotky podle zvláštního právního předpisu.

Výše popsané osvobození se však nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor, pokud jsou nebo byly v období 5 let před prodejem zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti.

5. Jak na zdanění příjmů z prodeje nemovitostí, pokud na osvobození nedosáhneme

Pokud na osvobození daňový poplatník z důvodu nesplnění výše uvedených zákonných podmínek nedosáhne, není překvapením, že předmětné příjmy se považují za zdanitelné a prodávajícímu vzniká i povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob a předmětné příjmy podrobit zdanění v rámci dílčího základu daně dle § 10 ZDP.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2024

Pro někoho by však mohlo být převapením, že základem daně je/bude rozdíl mezi realizovanými příjmy a případnými náklady s prodejem souvisejícími. Jinak řečeno se daň vypočítá ze zisku, tedy z kladného rozdílu mezi prodejní a pořizovací cenou a výdaji spojenými s jejím prodejem, přičemž samotná sazba daně z příjmů činí 15, resp. 23 %.

6. Jaké daňové formuláře je nutné vyplnit a podat správci daně

6.1. Formulář přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Při zdanění čeká daňového poplatníka vyplnění přílohy číslo dva daňového přiznání, kde se takto vyplněné údaje přenášejí právě do části dílčího základu daně dle § 10 ZDP. Dokonce ani zaměstnanec v případech prodeje nemovitosti nemůže použít zjednodušené dvoustránkové daňové přiznání, nýbrž standardní čtyřstránkový daňový formulář.

Samotné předložení vyplněného formuláře daňového přiznání je OSVČ povinna ze zákona díky zřízené datové schránce podat právě jejím prostřednictvím, tedy jen elektronicky. Naopak, kdokoliv, kdo vyplňuje daňové přiznání výjimečně například právě z důvodu příjmů z prodeje nemovitosti, může vyplnit formulář daňového přiznání ručně nebo i elektronicky, ale následně papírovou verzi doručit na místně příslušný finanční úřad.

6.2. Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob

Osvobozené příjmy fyzické osoby do svého přiznání k dani z příjmů na rozdíl od osob právnických neuvádějí. Čeká na ně však jiná povinnost, konkrétně podat „Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob“ (dále jen „Oznámení“), tato je stanovena ustanovením § 38v ZDP. Povinnost podat oznámení se vztahuje na fyzické osoby, které obdržely bezúplatný příjem osvobozený od daně z příjmů, který je vyšší než 5 000 000 Kč, přičemž lhůta pro podání je totožná jako při podání samotného daňového přiznání k dani z příjmů. Oznámení nemá předepsaný „povinný“ formulář, natožpak xml formát, ale je možné využít předpřipraveného formátu z databáze tiskopisů Finanční správy. Povinnost podat oznámení nevzniká u osvobozených příjmů, které správce daně může zjistit z rejstříků a evidencí, do kterých má přístup, v případě nemovitostí jde o katastr nemovitostí.

6.3. Oznámení o osvobození příjmů v důsledku jejich použití na vlastní bytovou potřebu

Poplatník, který chce využít tohoto podmíněného osvobození, musí splnit podmínky uvedené v § 4b odst. 2 až odst. 5. Prvním je tento postup osvobození podmíněným vynaložením příjmu získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby oznámit

moje .kdpcr.cz

správci daně, a to do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k jejich získání došlo. Oznámení nemá předepsaný formát, nicméně by dle mých praktických zkušeností mělo obsahovat údaje o prodeji nemovitosti, u které nedošlo ke splnění lhůty pro osvobození, nicméně je zamýšleno získané prostředky použít na vlastní bytovou potřebu, a proto si poplatník (prodávající) hodlá nárokovat osvobození. Pozitivní zkušenosti mám například s následující formulací:

„Tímto si dovoluji oznámit, že jsem dne x. y. 2024 prodal nemovitost (pozemek, byt, dům atd.) parcelní číslo x/y/č. p., který jsem nabyl dne x. y. 20xy. Příjem z prodeje nemovitosti činí x mil. Kč. V souladu s § 4 (1) písm. b) ZDP a s § 4b odst. 2 ZDP vám tímto oznamuji, že získané prostředky hodlám v zákonné lhůtě využít na obstarání vlastní bytové potřeby dle § 4b odst. 1 ZDP. Z těchto důvodů se u mě jedná o příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob “

Od 11. 10. 2022 je na portálu Finanční správy zveřejněn také nepovinný formulář, oznámení lze tedy provést i prostřednictvím tohoto formuláře.14

Pokud by však oznámení nebylo podáno vůbec nebo podáno po lhůtě, nebude sice uložena ze strany správce daně žádná pokuta, ale také nebude možné si nárokovat jakékoliv osvobození od daně.

I když včas správce daně obeznámíme s aplikací předmětného podmínečného osvobození, stále ještě nemáme zcela vyhráno. Může se totiž stát, že finanční prostředky nakonec z nějakých důvodů na bytovou potřebu nepoužijeme. Pokud se tak stane, stane se tento příjem příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém poplatník prostředky získal. ZDP tedy je vcelku benevolentní, neboť nevyžaduje dodanění do období, kdy došlo k příjmu, ale posouvá zdanění do roku následujícího, tj. roku, kdy uplyne lhůta pro použití prostředků.

V případě aplikace částečného splnění podmínek, tedy částečného osvobození, analogicky se v rámci dílčího základu daně dle §10 ZDP jako výdaj uplatní jen proporčně i nabývací cena nemovitosti odpovídající poměru zdaňovaného příjmu.

V této části ještě upozorňuji, že není záhodno zaměňovat toto oznámení s tím podávaným podle § 38v ZDP, které je naopak, jak si dále blíže ukážeme, spojeno s významnými sankcemi.

7. Sankce při nesplnění daňových povinností vůči správci daně

Jak bylo již uvedeno, během bezúplatně nabytých nemovitostí, které hodnotou přesahují 5 000 000 Kč, je nutné vždy splnit oznamovací povinnost.15 Pokud tak nabyvatel neučiní, hrozí mu nikoliv bezvýznamné sankce:16

14 https://www.financnisprava.cz/assets/tiskopisy/5259_1. pdf?202406101827.

15 § 38v ZDP.

16 § 38w ZDP.

0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván, 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo

15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.

V případě bezúplatného příjmu ale není na první pohled zřejmá výše bezúplatného příjmu. ZDP však v tomto ohledu celkem jednoznačně ve svém ustanovení § 3 odst. 3 stanoví, že nepeněžní příjmy se ocení: a) podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku, b) jako pětinásobek hodnoty ročního plnění, pokud příjem spočívá v jiném majetkovém prospěchu, jehož obsahem je opakující se nebo trvající plnění na dobu

1. neurčitou,

2. života člověka nebo

3. delší než 5 let.

Při dědictví či daru nemovitosti se hodnota stanoví oceněním dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, přičemž v případě dědění nemovitosti lze využít rovněž ocenění uvedené v usnesení o pozůstalosti při ukončení dědického řízení.

17 § 250 a následující DŘ.

Pokud budeme v situaci, že na osvobození předmětných příjmů nedosáhneme, máme povinnost předmětné příjmy zahrnout do svého daňového přiznání. Při splnění této povinnosti nepeněžité povahy (nedodání daňového přiznání) vám fi nanční úřad má právo vyměřit sankce. Namístě je upozornit, že existuje tolerance ve zpoždění dodání daňového přiznání, a to 4 pracovních dnů po termínu.17 Pokud ani tuto lhůtu nestihnete, je nutné počítat s úhradou pokuty ve výši: i) 0,05 % za každý další den prodlení z vyměřené daně, ii) 0,01 % za každý další den prodlení z vyměřené daně, pokud jste ve ztrátě.

Pokuty se však nemohou vyšplhat do extrémních rozměrů, jejich maximální hodnota je stanovena na 5 % z daně, popřípadě částku 300 000 Kč.

Dalšími represivními nástroji, které má finanční úřad při správě daní ve svých rukách, je pak například po provedení daňové kontroly vyměření penále, a to z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani. Jeho výše je 20 %, je-li daň zvyšována nebo snižován daňový odpočet, nebo 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

V neposlední řadě je pak nutné také počítat se vznikem úroku z prodlení, a to pokud zaplatíte daň 5. pracovní den po její splatnosti.

Rozpočtová rada varuje před výpadky příjmů z povolenek a požadavky resortů

Příjmy i výdaje státního rozpočtu se zatím vyvíjí podle očekávání, riziko pro dodržení plánovaného schodku 252 miliard korun ale představují nižší příjmy z emisních povolenek nebo požadavky některých resortů na dodatečný růst výdajů. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Podpořila také vládní návrh na úpravu penzijního systému, podle ní je nutná pro dlouhodobou udržitelnost systému.

Státní rozpočet byl na konci května v deficitu 210,4 miliardy korun. Příjmy dosáhly 721,1 miliardy korun, výdaje byly 931,5 miliardy korun. Podle NRR jsou daňové příjmy i hlavní výdajové položky zatím v souladu s očekáváním.

„Přesto NRR vidí určitá rizika, která by mohla dostat státní rozpočet z hlediska dodržení schváleného schodku pod výrazný tlak. Jedná se zejména o příjmy z emisních povolenek,“ uvedla rada. Rozpočet počítá s příjmy povolenek 41 miliard korun, s ohledem na pokles jejich cen lze ale podle NRR očekávat pokles výnosu o 25 miliard korun. Rada upozornila, že problém špatného rozpočtování příjmů z povolenek se objevoval i v minulých státních rozpočtech.

Za další riziko pro dodržení schodku označila rada požadavky některých ministerstev na růst jejich výdajů. „Pokud by mělo dojít k navýšení výdajů u některé rozpočtové kapitoly, pak podle NRR musí dojít k adekvátnímu snížení výdajů v jiné rozpočtové kapitole, neboť prostor pro řešení prostřednictvím zapojení nároků z nespotřebovaných výdajů je omezený,“ uvedla.

NRR upozornila také na dlouhodobě přebytkové hospodaření samospráv, které v letošním prvním čtvrtletí skončily v rekordním přebytku 70,6 miliardy korun. „NRR se domnívá, že dlouhodobě vysoké přebytky hospodaření územních samosprávných celků ve všech fázích hospodářského cyklu nejsou makroekonomicky rozumné a nevedou k efektivnímu využívání prostředků vybraných od daňových poplatníků. V řadě případů totiž tyto přebytky zůstávají ležet na bankovních účtech a nepřináší daňovým poplatníkům užitek v podobě veřejných statků či služeb,“ uvedla rada. Doporučila zahájit debatu o rozdělení příjmů mezi jednotlivé veřejné rozpočty. Rada rovněž podpořila vládní návrh důchodové reformy. „Úpravy parametrů penzijního systému NRR považuje za nezbytné, má-li důchodový systém zůstat dlouhodobě udržitelný,“ uvedla.

Ombudsman shrnuje pravidla pro placení poplatků za odpady pro Čechy žijící v zahraničí

Případ rodiny dlouhodobě pobývající mimo Českou republiku vedl ombudsmana ke shrnutí základních pravidel spojených s poplatky za komunální odpad. V podobné situaci jako tato rodina se může ocitnout až 400 tisíc Čechů, kteří podle posledního sčítání lidu mají v Česku evidovaný trvalý pobyt, ale žijí v zahraničí. I ti totiž někdy musí poplatky za odpady v Česku platit. Měli by si proto vždy ověřit, jaký typ poplatku za odpady jejich obec vybírá a koho od placení případně osvobozuje. Obecní úřad také mohou ve výjimečných případech požádat o prominutí poplatku.

Na povinnost platit za odpady narazila i rodina, která se obrátila na ombudsmana. Konkrétně šlo o poplatky za dvě děti narozené a žijící s rodiči v zahraničí. V roce 2018, když bylo dětem dva a pět let, pro ně otec požádal o vydání osvědčení o českém státním občanství. Následoval automatizovaný proces: systém trvalý pobyt dětem zaevidoval na adresu otce, a to od data, kdy se narodily. Mag istrát následně začal za děti požadovat placení poplatků za odpady, a to již od roku 2017. Žádost otce o prominutí poplatků zamítl. „Dlouhodobě se zasazuji, aby v takových situacích obecní úřady poplatek promíjely. Rodiče nemohou zaevidování trvalého pobytu dětí k datu jejich narození nijak ovlivnit. To měl magistrát vzít v potaz při vyřizování žádosti otce o prominutí poplatků týkajících se dětí,“ vysvětlil ombudsman Stanislav Křeček.

V ČR narostla průměrná mzda

o 6 %, to je nejméně ze zemí Visegrádu

Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech činí v Česku 1 779 eur (43 967 Kč), což už není nejvyšší hodnotou ze zemí Visegrádské čtyřky (V4), v rámci které pobírali zaměstnanci v ČR ještě loni nejvíce. Před Českou republiku se dostalo Polsko s průměrnou mzdou 1 795 eur (44 354 Kč), uvádí studie „CEE Tax Guide“ poradenské společnosti Forvis Mazars.

Nadále platí, že absolutně nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných států 25 evropských a středoasijských zemí aktuálně nabízí lidem Rakousko, kde mzda vzrostla na 4 753 eur (117 447 Kč). Rakousko tak dále zvýšilo svůj náskok na Německo, kde průměrná mzda stagnuje a činí 4 105 eur (101 435 Kč). Nejnižší průměrnou mzdu 400 eur (9 884 Kč) pak pobírají zaměstnanci v Kosovu a Uzbekistánu. V průměru 464 eur (11 465 Kč) dostávají zaměstnanci v Kyrgyzstánu a 525 eur na Ukrajině (12 973 Kč).

Zatímco loni ukázala studie u průměrné mzdy většiny států růst v řádu jednotek %, aktuální porovnání upozorňuje u mnoha zemí na dvojciferný růst. Ten v rámci zemí Visegrádské čtyřky činil mezi 6 % v případě České republiky a 25 % v případě Polska. Na Slovensku rostla průměrná mzda o 7 %, v Maďarsku o 11 %. V Polsku vychází průměrná mzda na 1 795 eur, v Maďarsku 1 597 eur a na Slovensku činí 1 383 eur. Česká republika tedy v absolutní výši 1 779 eur v rámci V4 zaujímá aktuálně druhou pozici, ale zároveň zaznamenala nejnižší meziroční růst. Průměrná mzda rostla více například i na Ukrajině, a to o 12 %. Stagnaci pak zaznamenalo Kosovo, Řecko, Kazachstán a Uzbekistán. V Německu, kde loni průměrná mzda dokonce poklesla (o 2 %), došlo k symbolickému 1% růstu.

Studie dále poukazuje na fakt, že výše daní z příjmů fyzických osob se mezi zkoumanými 25 státy oproti loňsku až na výjimky neměnila. „K nejvýraznější změně došlo u daně z příjmů fyzických osob v Chorvatsku, které přešlo k progresivnějšímu zdanění a výrazněji upravilo výši i rozptyl sazeb. Dílčí úpravu provedla také Albánie, která přidala 15% sazbu,“ uvedl vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice Pavel Klein. Stále platí, že sazby daní se v jednotlivých zemích značně liší. Menší část států uplatňuje paušální daň z příjmů fyzických osob, kdy se zdanění pohybuje v rozmezí od 10 do 20 %. To se týká například Bulharska (10 %), Maďarska (15 %), Rumunska (10 %) či Ukrajiny (18 %). Ostatní země dávají přednost nějaké formě progresivního zdanění, ať už jde o více sazeb (např. 0, 13, 15, 23 % v Albánii) nebo jejich rozmezí, jako například 0 až 55 % v Rakousku nebo 16 až 50 % ve Slovinsku. Progresivní zdanění preferuje i Slovensko s rozptylem sazeb ve výši 15 až 25 %. V České republice se daň z příjmů fy-

zických osob uplatňuje rovněž v progresivních sazbách 15 a 23 % ze všech druhů příjmů čili jak ze zaměstnání, samostatně výdělečné činnosti, příjmů z pronájmu či z kapitálových zisků.

Studie Forvis Mazars rovněž srovnává povinné odvody zaměstnavatelů související se zaměstnáváním. „V průměru se u povinných odvodů zvýšil poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám z loňských 15 na 16 %,“ upozornil Pavel Klein. I zde jsou však mezi jednotlivými zeměmi značné rozdíly. Zatímco v Rumunsku činí odvody 2,25 % a v Litvě dokonce jenom 1,77 % hrubé mzdy, například na Slovensku došlo ke zvýšení z 35,2 na 36,2 %. V České republice zůstává 24,8 % pro roční příjmy do 86 140 eur (platí pro rok 2024).

Studie mimo jiné upozorňuje na skutečnost, že vhodnější metodou pro srovnání daňových systémů může být poměr mezi celkovou výší odvodů v souvislosti se zaměstnáním a celkovými náklady na práci z pohledu zaměstnavatele. Tento tzv. daňový klín ukazuje, jaké procento nákladů práce plyne (v jakékoliv formě) do státního rozpočtu. V roce 2024 se tento ukazatel pohybuje v rozmezí 14 až 49 %, přičemž průměrná hodnota činí 38 %. V porovnání s minulým rokem, kdy činil 36 %, se tento ukazatel o něco více vzdálil od průměru OECD, který činí 35 %.

Optimalizace v daňovém přiznání prostřednictvím daňových odpisů hmotného majetku

Ve svém nejnovějším příspěvku se Ivan Macháček věnuje tématu daňové optimalizace prostřednictvím vhodně uplatněných daňových odpisů hmotného majetku. A to jak v situacích, kdy dosáhne poplatník za zdaňovací období 2024 vyšší základ daně z příjmů, tak v situacích, kdy dosáhne nižší dílčí základ daně.

CIvan Macháček

Daňový poradce č. o. 787

ílem poplatníka daně z příjmů fyzických osob by měl být vždy takový postup, aby při dodržení všech ustanovení zákona o daních z příjmů platil co nejnižší daň z příjmů, a přitom aby uplatnil veškeré konkrétní nezdanitelné části od základu daně vymezené v § 15 ZDP a veškeré konkrétní slevy na dani dle § 35 a § 35ba ZDP, které by při jejich neuplatnění v příslušném zdaňovacím období propadly. Jednou z možností, jak dosáhnout tohoto cíle, je využít daňové optimalizace prostřednictvím vhodně uplatněných daňových odpisů hmotného majetku jak zahrnutého v obchodním majetku a použitého k podnikání nebo k jeho nájmu (§ 7 ZDP), tak nezahrnutého v obchodním majetku použitého k dosažení příjmů z nájmu (§ 9 ZDP).

Poplatník dosáhne za zdaňovací období 2024 vyšší základ daně z příjmů

Pokud vyčíslí poplatník daně z příjmů za zdaňovací období vyšší základ daně ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP nebo z ná-

jmu dle § 9 ZDP a ve zdaňovacím období roku 2024 pořídil nový hmotný majetek, může využít k daňové optimalizaci následující postupy daňového odpisování:

uplatnit zrychlené odpisování nového hmotného majetku namísto rovnoměrného odpisování; použít zvýšenou roční odpisovou sazbu v 1. roce rovnoměrného odpisování u nového hmotného majetku; využít zvýšení odpisů v 1. roce zrychleného odpisování u nového hmotného majetku; uplatnit mimořádné odpisy u hmotného majetku v souladu se zněním § 30a ZDP.

1. Uplatnění zrychleného odpisování u nově pořízeného hmotného majetku

Při zařazení nově pořízeného hmotného majetku do užívání si poplatník může zvolit dva způsoby jeho odpisování - rovnoměrné odpisování (podle § 31 ZDP) nebo zrychlené odpisování (podle § 32 ZDP). Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob ve zdaňovacím období, kdy pořídil nový hmotný majetek a tento zařadil do svého obchodního majetku, dosáhne vyšší základ daně ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP, je pro něho vhodné z důvodu daňové optimalizace v daňovém přiznání uplatnit u tohoto hmotného majetku zrychlené odpisování.

Při zrychleném odpisování jsou totiž daňové odpisy v prvním a ve druhém roce výrazně vyšší než u odpisování rovnoměrným způsobem. Obdobně může postupovat poplatník, který použije tento nový hmotný majetek pro účely nájmu zdaňovaného dle § 9 ZDP.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2024

V následující tabulce si ukážeme úsporu na dani v 1. roce odpisování při uplatnění zrychleného odpisování oproti rovnoměrnému odpisování, a to v případě, že se jedná o nově pořízený hmotný majetek zařazený do 2. odpisové skupiny, u kterého je využito zvýšení odpisů v 1. roce odpisování dle § 31 odst. 1 písm. d) ZDP a § 32 odst. 2 písm. a) bod 3 ZDP.

Pořizovací cena HM v Kč

Úspora na dani při zrychleném odpisování v Kč 10000021000300001350

Odpis při rovnoměrném odpisování v Kč

Odpis při zrychleném odpisování v Kč

Při výpočtu úspory na dani v tabulce vycházíme z uplatnění sazby daně u poplatníka daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % dle § 16 odst. 1 písm. a) ZDP.

Příklad 1

Podnikatel zakoupil v roce 2024 nákladní automobil o vstupní ceně 620 000 Kč a zařadil jej do odpisové skupiny 2 s dobou odpisování 5 let. V roce 2024 uplatňuje podnikatel skutečné výdaje a chce pomocí daňových odpisů optimalizovat svou daňovou povinnost.

Odpisování rovnoměrným způsobem [postup dle §31 odst. 1 písm. d) ZDP]

Zdaňovací obdobíVýpočet daňových odpisů v Kč

2024620 000 x 21 : 100 = 130 200

2025 až 2028620 000 x 19,75 : 100 = 122 450

Odpisování zrychleným způsobem [postup dle § 32 odst. 2 písm. a) bod 3 ZDP]

Zdaňovací obdobíUplatnění daňových odpisů v Kč

2024

620 000 Kč : 5 = 124 000 + 10 % vstupní ceny 62 000 celkem uplatněn odpis 186 000

20252 x 434 000 Kč : (6 – 1) = 173 600

20262 x 260 400 Kč : (6 – 2) = 130 200

20272 x 130 200 Kč : (6 – 3) = 86 800

20282 x 43 400 Kč : (6 – 4) = 43 400

Zatímco při zvoleném odpisování rovnoměrným způsobem uplatní podnikatel do daňových výdajů daňový odpis u nově pořízeného hmotného majetku v roce 2024 ve výši 130 200 Kč, při zvolení zrych-

moje .kdpcr.cz

lených odpisů si může uplatnit 186 000 Kč. Tím ušetří na platbě daně z příjmů částku 8 370 Kč [předpokládáme zdanění sazbou daně 15 % dle § 16 odst. 1 písm. a) ZDP].

Příklad 2

Podnikatel zakoupil v roce 2024 pro své podnikání osobní automobil o vstupní ceně 4 mil. Kč a zařadil jej do svého obchodního majetku. Jedná se o vozidlo kategorie M1 a o postup odpisování dle § 30e ZDP.

Při odpisování vozidla kategorie M1 se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje v konkrétním zdaňovacím období pouze poměrná část odpisu vozidla vypočítaná podle poměru částky omezení výdajů u vozidla kategorie M1 a úhrnu výdajů vynaložených na vozidlo kategorie M1.

Uplatněné odpisy rovnoměrným způsobem v Kč

Zdaňovací období

Odpis ze vstupní ceny

Poměrná část odpisu

2024440 000220 000

2025890 000445 000

2026890 000445 000

2027890 000445 000

2028890 000445 000

Celkem4 000 0002 000 000

Vlastní výpočet odpisu ze vstupní ceny je proveden dle § 31 odst. 1 písm. a) ZDP, kdy odpis v 1. roce činí 11 % a v následujících letech činí 22,25 % ze vstupní ceny a doba odpisování činí 5 let.

Uplatněné odpisy zrychleným způsobem v Kč

Zdaňovací období

Odpis ze vstupní ceny

Poměrná část odpisu

2024800 000400 000

20251 280 000640 000

2026960 000480 000

2027640 000320 000

2028320 000160 000

Celkem4 000 0002 000 000

Vlastní výpočet odpisu ze vstupní ceny je proveden dle § 32 odst. 1 a odst. 2 ZDP a doba odpisování činí 5 let. V tomto případě činí v roce 2024 úspora na dani z příjmů 27 000 Kč [předpokládáme zdanění sazbou daně 15 % dle § 16 odst. 1 písm. a) ZDP].

2. Použití zvýšené roční odpisové sazby v 1. roce rovnoměrného odpisování

V tabulce k § 31 odst. 1 písm. a) ZDP jsou pro rovnoměrné odpisování hmotného majetku stanoveny podle jednotlivých odpisových skupin maximální roční odpisové sazby. V případě odpisové skupiny 1 až 3 může poplatník v prvním roce odpisování tyto odpisové sazby zvýšit dle písmene b), c) a d) následovně: o 20 % u poplatníka s převážně zemědělskou a lesní výrobou, který je prvním odpisovatelem stroje pro zemědělství a lesnictví – blíže § 31 odst. 1 písm. b) ZDP a § 31 odst. 2 ZDP, o 15 % u poplatníka, který je prvním odpisovatelem zařízení pro čištění a úpravu vod a pro třídicí a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin – blíže § 31 odst. 1 písm. c) ZDP a § 31 odst. 3 ZDP, o 10 % u poplatníka, který je prvním odpisovatelem hmotného majetku zatříděného podle zákona v odpisových skupinách 1 až 3 – blíže § 31 odst. 1 písm. d) ZDP a § 31 odst. 4 ZDP. V § 31 odst. 5 ZDP se však uvádí, že roční odpisovou sazbu podle odstavce 1 písm. b) až d) nelze uplatnit u letadel, pokud nejsou využívána provozovateli letecké dopravy a leteckých prací na základě vydané koncese a provozovateli leteckých škol, u motocyklů a osobních automobilů, pokud nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol nebo pokud se nejedná o osobní automobily v provedení speciální vozidlo podskupiny sanitní a pohřební, u hmotného majetku v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 27.5 (spotřebiče převážně pro domácnost) a kódem 30.12 (rekreační a sportovní čluny).

Příklad 3

Zemědělský podnikatel si pořídil v roce 2024 jako první odpisovatel traktor zařazený v klasifikaci produkce CZ-CPA 28.30 o vstupní ceně 680 000 Kč. Zařadil jej do druhé skupiny odpisování a zahájil odpisování rovnoměrným způsobem. Hmotný majetek splňuje podmínku pro uplatnění zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 20 % a poplatník toto zvýšení odpisu uplatní.

Podnikatel uplatní roční odpisovou sazbu dle § 31 odst. 1 písm. b) zákona

Zdaňovací obdobíVýpočet daňových odpisů v Kč

2024680 000 Kč x 31 : 100 = 210 800 2025 až 2028680 000 Kč x 17,25 : 100 = 117 300

V daném případě poplatník zvýší daňový odpis v 1. roce odpisování oproti postupu dle tabulky uvedené pod písmenem a) k § 31 odst. 1 ZDP o 136 000 Kč. O tuto částku dojde ke snížení základu daně za zdaňovací období 2024 oproti postupu, když by poplatník nevyužil možnosti zvýšit odpis v 1. roce odpisování. Poplatník tímto postu-

pem ušetří za rok 2024 na dani z příjmů 20 400 Kč [předpokládáme zdanění sazbou daně 15 % dle § 16 odst. 1 písm. a) ZDP].

Poznámka:

Toto zvýšení roční odpisové sazby v 1. roce rovnoměrného odpisování lze uplatnit pouze u hmotného majetku zařazeného v 1. až 3. odpisové skupině, ale nelze je použít u 4. až 6. odpisové skupiny – tedy je nelze použít u pořízení a odpisování nemovité věci.

3. Zvýšení odpisů v 1. roce zrychleného odpisování

Při zrychleném odpisování hmotného majetku jsou jednotlivým odpisovým skupinám přiřazeny koeficienty pro zrychlené odpisování v tabulce uvedené v § 32 odst. 1 ZDP. V prvním roce zrychleného odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování dle § 32 odst. 1 ZDP. Poplatník, který je prvním odpisovatelem, může tento odpis v prvním roce odpisování zvýšit podle § 32 odst. 2 písm. a) ZDP o: 20 % vstupní ceny stroje pro zemědělství a lesnictví u poplatníka s převážně zemědělskou a lesní výrobou –blíže § 32 odst, 2 písm. a) bod 1 ZDP, 15 % vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod a pro třídící a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin – blíže § 32 odst, 2 písm. a) bod 2 ZDP, 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v odpisových skupinách 1 až 3 – blíže § 32 odst, 2 písm. a) bod 3 ZDP.

Příklad 4

Podnikatel zakoupil v roce 2024 nový nákladní automobil o vstupní ceně 750 000 Kč. Automobil zařadil do druhé odpisové skupiny a zahájil odpisování zrychleným způsobem. Podnikatel uplatňuje výdaje ve skutečné výši a s ohledem na dosažený základ daně z příjmů za rok 2024 hledá možnosti optimalizace své daňové povinnosti.

Pokud půjde o poplatníka, který je prvním odpisovatelem nákladního automobilu, může zvýšit odpis v 1. roce odpisování o 10 % podle § 32 odst. 2 písm. a) bod 3 ZDP.

Zdaňovací obdobíUplatnění daňových odpisů v Kč

2024

750 000 Kč : 5 = 150 000 + 10 % vstupní ceny 75 000 celkem uplatněn odpis 225 000

20252 x 525 000 Kč : (6 – 1) = 210 000

20262 x 315 000 Kč : (6 – 2) = 157 500

20272 x 157 500 Kč : (6 – 3) = 105 000

20282 x 52 500 Kč : (6 – 4) = 52 500

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2024

Při využití možnosti zvýšení odpisů v 1. roce odpisování nákladního automobilu o 10 %, sníží poplatník v daňovém přiznání za rok 2024 základ daně o 75 000 Kč, což dělá úsporu na dani z příjmů 11 250 Kč [předpokládáme zdanění sazbou daně 15 % dle § 16 odst. 1 písm. a) ZDP].

4. Uplatnění mimořádných odpisů u hmotného majetku dle § 30a ZDP

Dle § 30a odst. 1 ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb. může hmotný majetek, který je bezemisním vozidlem, pořízený v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2028, poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přičemž za prvních 12 měsíců může poplatník uplatnit odpisy rovnoměrně až do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku. Pojem bezemisní vozidlo je pro účely daní z příjmů vymezen v ustanovení § 21b odst. 7 ZDP.

Na základě ustanovení § 30a odst. 2 ZDP se mimořádné odpisy stanoví s přesností na celé měsíce, přičemž poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Příklad 5

Podnikatel zakoupil v květnu 2024 bezemisní osobní automobil (elektromobil) o vstupní ceně 1 280 000 Kč a uvedl jej do užívání rovněž v květnu 2024. Automobil poplatník vložil do svého obchodního majetku a používá ho výhradně k podnikatelským účelům.

Odpisy při rovnoměrném odpisování dle § 31 ZDP

Zdaňovací obdobíVýpočet odpisů v Kč

20241 280 000 x 11 : 100 = 140 800

2025 až 20281 280 000 x 22,25 : 100 = 284 800

Odpisy při zrychleném odpisování dle § 32 ZDP

Zdaňovací období Výpočet odpisů Kč

20241 280 000 : 5 = 256 000

20252 x 1 024 000 : (6 – 1) = 409 600

20262 x 614 400 : (6 – 2) = 307 200

20272 x 307 200 : (6 – 3) = 204 800

20282 x 102 400 : (6 – 4) = 102 400

Mimořádné odpisy § 30a ZDP

Za prvních 12 měsíců lze uplatnit 60 % vstupní ceny, tedy částku 768 000 Kč, tj. 64 000 Kč měsíčně. Za dalších 12 měsíců lze uplatnit 40% vstupní ceny, tedy částku 512 000 Kč, tj. 42 666,67 Kč měsíčně.

Zdaňovací obdobíVýpočet odpisů v Kč

202464 000 x 7 měsíců = 448 000

2025 64 000 x 5 měsíců + 42 666,67 x 7 měsíců = 618 667

202642 666,67 x 5 měsíců = 213 333

Zahájení uplatnění měsíčních mimořádných odpisů počíná červnem 2024 a trvá 24 měsíců. Poplatník s příjmy dle § 7 ZDP se může v rámci daňového přiznání za rok 2024 s ohledem na dosažený základ daně rozhodovat mezi částkou odpisů z nově pořízeného bezemisního vozidla ve výši 140 800 Kč (rovnoměrný způsob odpisování), 256 000 Kč (zrychlený způsob odpisování), až po 448 000 Kč (mimořádné odpisy) a to tak, aby jeho daňová povinnost za rok 2024 byla co nejnižší, ale aby současně uplatnil veškeré v úvahu přicházející nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a slevy na dani dle § 35ba ZDP, které při jejich neuplatnění propadají.

Ve smyslu znění bodu 9 přechodných ustanovení novely ZDP obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. platí, že na hmotný majetek pořízený od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2023 a odpisovaný podle § 30a ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a na technické zhodnocení tohoto hmotného majetku, se použije § 30a ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Poplatník

dosáhne za zdaňovací období 2024 nižší základ daně z příjmů

Pokud vyčíslí poplatník daně z příjmů za zdaňovací období roku 2024 nižší dílčí základ daně ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP, resp. nižší dílčí základ daně z nájmu dle § 9 ZDP, který mu s uplatněnými odpisy neumožní uplatnit veškeré nezdanitelné části základu daně a veškeré slevy na dani v plné zákonné výši v rámci daňového přiznání za rok 2024, které by z důvodu jejich neuplatnění propadly, může využít následující postupy daňového odpisování: nezahájení daňového odpisování u nově pořízeného hmotného majetku; přerušení daňového odpisování u stávajícího hmotného majetku; použití nižší odpisové sazby u rovnoměrného odpisování u nového nebo stávajícího hmotného majetku.

1. Nezahájení daňového odpisování u nově pořízeného hmotného majetku

V souladu se zněním § 26 odst. 8 ZDP poplatník není povinen daňové odpisy pro účely zákona o daních z příjmů uplatnit Půjde například o situaci, když poplatník v roce pořízení hmotného majetku má takový základ daně, který mu pouze dovolí uplatnit veškeré odpočty od základu daně dle § 15 ZDP a případně daňovou ztrátu z předchozích zdaňovacích období dle § 34 odst. 1 ZDP a dále veškeré slevy na dani dle § 35ba ZDP. Při uplatnění daňového odpisu by poplatník nemohl tyto odpočty od základu daně a slevy na dani plně nebo vůbec uplatnit. Proto poplatník v tomto zdaňovacím období nezahájí daňové odpisování nově pořízeného hmotného majetku a odpisování v 1. roce zahájí ze vstupní ceny hmotného majetku až v následujícím zdaňovacím období nebo později.

Příklad 6

Starobní důchodce zakoupil v září 2024 bytovou jednotku včetně spoluvlastnického podílu na společných částech bytového domu a na pozemcích za účelem jejího nájmu za sjednanou cenu 4 200 000 Kč totožnou, jako je uvedena ve znaleckém posudku (vlastní byt 4 130 000 Kč a související podíl na pozemku 70 000 Kč). Příjmy z nájmu pronajatého bytu za období říjen až prosinec 2024 dosáhly výše 45 000 Kč a v roce 2025 pak pronajímatel očekává částku 180 000 Kč. Výdaje v roce 2024 související s nájmem činí 56 000 Kč (bez uplatnění daňových odpisů). Starobní důchodce nemá za rok 2024 další zdanitelné příjmy, jeho starobní důchod je s ohledem na jeho výši od daně z příjmů osvobozen.

Za zdaňovací období 2024 činí daňové výdaje bez uplatněného odpisu 56 000 Kč, což je více než dosažené zdanitelné příjmy z nájmu u poplatníka (zdanění dle § 9 ZDP). Je proto neúčelné ještě navíc zvýšit daňové výdaje o uplatněné odpisy. Poplatník vyčíslí v daňovém přiznání za rok 2024 daňovou ztrátu 11 000 Kč, kterou může uplatnit ve smyslu § 34 odst. 1 ZDP.

Za zdaňovací období 2025, kdy poplatník dosáhne zdanitelné příjmy z nájmu 180 000 Kč, bude vhodné uplatnit do daňových výdajů kromě běžných daňových výdajů souvisejících s nájmem i odpis v 1. roce odpisování – v případě použití rovnoměrného odpisování a zařazení nemovité věci do 5. odpisové skupiny půjde o částku 4 130 000 Kč x 1,4 : 100 = 57 820 Kč (pozemek se neodepisuje).

2. Přerušení daňového odpisování

Daňové odpisování lze dle § 26 odst. 8 ZDP přerušit jak při rovnoměrném, tak při zrychleném způsobu odpisování, a to na jakoukoliv dobu, a to i v případě, že je na odpisovaném majetku provedeno technické zhodnocení. Po dobu přerušení odpisování nejsou odpisy uplatňovány a není prováděno ani evidenční odpisování v inventární kartě. Při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování nebylo přerušeno, a o dobu přerušení se prodlouží celková doba odpisování hmotného majetku. Toto platí za podmínky, že v době přerušení neuplatní

poplatník výdaje paušální částkou podle § 7 nebo § 9 ZDP. Pokud poplatník (vlastník nebo nájemce) uplatní výdaje paušální částkou nebo je jeho daň rovna paušální dani ve smyslu § 7a ZDP, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou a ve zdaňovacím období, za které je jeho daň rovna paušální dani, vede poplatník (vlastník nebo nájemce) odpisy pouze evidenčně. Poplatník se může rozhodnout přerušit daňové odpisování například pouze u jednoho hmotného majetku, přičemž u ostatního hmotného majetku zařazeného v obchodním majetku uplatňuje dále odpisy.

Příklad 7

Podnikatel v roce 2023 zakoupil nákladní automobil v pořizovací ceně 700 000 Kč a zařadil jej do svého obchodního majetku. Zvolil zrychlené odpisování automobilu s využitím zvýšení odpisu v roce 2023 o 10 % vstupní ceny dle § 32 odst. 2 písm. a) bod 3 ZDP. Jiný odpisovaný hmotný majetek poplatník nevlastní. Poplatník vede daňovou evidenci a dosáhne za rok 2024 výše dílčího základu daně (bez odpisů) dle § 7 ZDP 299 000 Kč.

Poplatník uplatňuje za zdaňovací období 2024 odpočet zaplacených příspěvků na produkt spoření na stáří ve výši 48 000 Kč (doplňkové penzijní spoření, pojistné na soukromé životní pojištění) a odpočet zaplacených úroků z hypotečního úvěru poskytnutého na obstarání vlastní bytové potřeby ve výši 51 500 Kč. Uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

V jednotlivých zdaňovacích obdobích může poplatník uplatnit následující daňové odpisy automobilu:

Zdaňovací obdobíVýpočet daňových odpisů v Kč

1. rok700 000 : 5 + 700 000 x 0,1 = 210 000

2. rok2 x 490 000 : (6 - 1) = 196 000

3. rok2 x 294 000 : (6 – 2) = 147 000

4. rok2 x 147 000 : (6 – 3) = 98 000

5. rok2 x 49 000 : (6 – 4) = 49 000

Výpočet daňové povinnosti za rok 2024 ze základu daně 279 000 Kč bez uplatnění odpisu z nákladního automobilu:

ÚdajHodnota v Kč

Základ daně z příjmů299 000

Odpočet příspěvků na produkt spoření na stáří 48 000

Odpočet úroků z hypotečního úvěru51 500

Základ daně po odpočtech199 500

Daň z příjmů (sazba 15 %)29 925

Základní sleva na dani na poplatníka30 840

Výsledná daň0

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2024

V případě, že by byl v roce 2024 uplatněn daňový odpis ve výši 196 000 Kč (2. rok odpisování), poplatník by dosáhl základu daně po odpočtech výši 3 500 Kč, který by neumožnil uplatnit plnou výši základní slevy na poplatníka. Pro fyzickou osobu je proto výhodné ve zdaňovacím období 2024 přerušit odpisování nákladního automobilu. V následujícím zdaňovacím období 2025 uplatní poplatník odpis automobilu pro 2. rok odpisování, tj. částku 196 000 Kč.

3. Použití nižší odpisové sazby u rovnoměrného odpisování

K optimalizaci daňové povinnosti lze u rovnoměrného odpisování hmotného majetku využít ustanovení § 31 odst. 7 ZDP. Roční odpisové sazby uvedené v tabulkách v § 31 odst. 1 ZDP jsou maximální roční odpisové sazby a poplatník může na základě svého rozhodnutí podle ustanovení § 31 odst. 7 ZDP použít i sazby nižší než maximální sazby. Tímto způsobem může poplatník odpisovat hmotný majetek rovnoměrným způsobem tak dlouho, jak se rozhodne. Pokud v daném zdaňovacím období zvolí nižší výši odpisové sazby, než odpovídá maximální roční odpisové sazbě, nemůže v dalším zdaňovacím období překročit maximální výši odpisu. Této optimalizační možnosti lze využít pouze u rovnoměrného odpisování, nelze ji využít u zrychleného odpisování.

Sazby nižší než maximální sazby uvedené v § 31 odst. 1 ZDP však nemůže použít poplatník daně z příjmů fyzických osob, který: uplatňuje výdaje procentem z příjmů ze samostatné činnosti dle § 7 odst. 7 ZDP anebo uplatňuje výdaje procentem z příjmů z nájmu dle § 9 odst. 4 ZDP a je povinen vést odpisy pouze evidenčně dle § 26 odst. 8 ZDP anebo používá hmotný majetek pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu a do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 6 ZDP.

Příklad 8

Podnikatel od roku 2022 odpisuje rovnoměrným způsobem ze vstupní ceny 540 000 Kč osobní automobil, zařazený ve svém obchodním majetku. Jiný hmotný majetek v obchodním majetku poplatník nemá. Podnikatel vede daňovou evidenci a za zdaňovací období roku 2024 vyčíslí základ daně bez uplatnění daňových odpisů z automobilu ve výši 376 300 Kč. Za rok 2024 uplatňuje odpočet zaplaceného příspěvku na produkt spoření na stáří ve výši 48 000 Kč (doplňkové penzijní spoření a DIP), dále pak odpočet poskytnutého daru místnímu fotbalovému klubu ve výši 22 000 Kč splňující podmínky dle § 15 odst. 1 ZDP a základní slevu na dani na poplatníka. Daňové zvýhodnění na dítě uplatňuje manželka u svého zaměstnavatele. Automobil využívá podnikatel pouze pro podnikatelské účely.

moje .kdpcr.cz

Hledejme optimální variantu uplatnění daňového odpisu automobilu za rok 2024, splňující podmínku, aby poplatník mohl v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 uplatnit všechny odpočty od základu daně a základní slevu na dani na poplatníka.

Varianta A – poplatník neuplatní daňové odpisy z automobilu

V této variantě po uplatnění odpočtu příspěvku na doplňkové penzijní spoření, odpočtu investice do podílových fondů v rámci DIP a odpočtu daru vychází základ daně ve výši 306 300 Kč, z něho vyplývá daň z příjmů 45 945 Kč (sazba daně 15 %). Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka vychází daňová povinnost poplatníka 15 105 Kč.

Varianta B – poplatník uplatní daňový odpis automobilu v maximální výši

V této variantě uplatní podnikatel do daňových výdajů daňový odpis automobilu pro 3. rok daňového odpisování v maximální výši, tj. 540 000 Kč x 22,25 : 100 = 120 150 Kč. Jeho základ daně se tak sníží na 376 300 Kč – 120 150 Kč = 256 150 Kč. Po uplatnění veškerých odpočtů vychází základ daně ve výši 186 150 Kč, z něho vyplývá daň z příjmů 27 915 Kč. Poplatník si nemůže uplatnit plnou výši základní slevy na poplatníka.

Varianta C – poplatník uplatní daňový odpis automobilu v nižší roční sazbě, než je maximální sazba

UkazatelÚdaj v Kč

Základ daně376 300

Výše uplatněných odpisů100 700

Základ daně po uplatnění odpisů275 600

Odpočet příspěvku na produkt spoření na stáří 48 000

Odpočet poskytnutého daru22 000

Základ daně po odpočtech205 600

Daň z příjmů 30 840

Základní sleva na dani na poplatníka30 840

Výsledná daň0

V dané optimalizační variantě poplatník uplatní daňové odpisy automobilu ve výši 100 700 Kč za zdaňovací období roku 2024, tj. 18,648 % vstupní ceny. V této variantě uplatněná výše odpisu automobilu umožní poplatníku uplatnit plnou výši základní slevy na dani z příjmů na poplatníka.

Ostatní

Novinky z oblasti české a evropské regulace

ﬁ nančních institucí

Projděte si další ucelený přehled novinek z české a evropské regulace finančních institucí. Věnuje se mimo jiné pokynům pro podniky využívající

umělou inteligenci v investičních službách nebo novelizaci zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon).

Ondřej Havlíček Schönherr

Kristýna Tupá Schönherr

EVROPSKÁ UNIE

ESG

14/05: ESMA – Pokyny k harmonizovaným kritériím pro používání pojmů z oblasti ESG a udržitelnosti v názvech fondů – ESMA zveřejnila finální zprávu k pokynům k používání termínů souvisejících s ESG a udržitelností v názvech fondů, které mají chránit investory před nepodloženými tvrzeními a poskytnout správcům aktiv jasná kritéria pro užívání těchto pojmů. Aby mohly fondy tyto termíny používat, musí alespoň 80 % investic splňovat environmentální, sociální nebo udržitelné cíle. Pokyny rovněž uplatňují kritéria pro vyloučení různých výrazů používaných v názvech fondů, jako např. „environmentální“, „dopad“ a „udržitelnost“ v souladu s referenčními hodnotami PAB (Paris-aligned benchmarks) či „přechod“, „sociální“ a „řízení“ v souladu s referenčními hodnotami CTB (Climate Transition Benchmarks).

Martin Svoboda Schönherr

08/05: LMA – Reakce na prohlášení FCA o pravidlech týkajících se sekuritizace – Dne 30/04/2024 vydal orgán Financial Conduct Authority (FCA) prohlášení ( PS24/4) o pravidlech týkajících se sekuritizace, které zahrnuje zpětnou vazbu z reakce LMA z října 2023 na předchozí konzultační dokument (CP23/17). Příspěvky LMA ovlivnily několik klíčových rozhodnutí:

1. Konečná ustanovení budou provedena 1. listopadu 2024, což účastníkům trhu poskytne dostatečné upozornění, namísto původně očekávaného 2. čtvrtletí 2024.

2. FCA a PRA sjednotily své návrhy, aby zabránily zbytečným nesrovnalostem.

3. Byl přijat přístup k hloubkové kontrole institucionálních investorů založený na zásadách, který se odklání

moje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2024

od šablonovitých požadavků na podávání zpráv pro subjekty mimo Spojené království, což LMA podpořila. Společnost Cadwalader, Wickersham & Taft (CWT) připravila memorandum, ve kterém porovnává požadavky na hloubkovou kontrolu a mandáty transparentnosti v rámci předpisů EU, PRA a FCA, jakož i požadavky na podávání zpráv v závislosti na sídle původce.

Regulace napříč odvětvími

28/05: ESMA – Nové Q&A – ESMA aktualizovala následující

Q&A:

1. Směrnice AIFMD

Výkonnostní poplatky (2174)

Výkonnostní poplatky (2176)

2. Evropští poskytovatelé služeb skupinového financování pro podniky (ECSPR)

Zveřejnění míry selhání (2198)

Rámec pro řízení rizik (2199)

Obezřetnostní požadavky (2200)

Obezřetnostní požadavky (2201)

3. Nařízení EMIR

Vykazování akumulačních smluv (accumulator contracts) (2202)

Vykazování cenového pole na úrovni pozice (2203)

4. Nařízení MiCA

Zveřejňování informací poskytovateli služeb směny kryptoaktiv za finanční prostředky nebo jiná kryptoaktiva (2181)

5. Nařízení MiFIR

Vykazování akumulačních smluv (accumulator contracts) (2204)

6. Směrnice SKIPCP

Výkonnostní poplatky (2173)

Výkonnostní poplatky (2175)

Kapitálové trhy

30/05: ESMA – Pokyny pro podniky využívající umělou inteligenci v investičních službách – ESMA zveřejnila stanovisko k využívání umělé inteligence podniky při poskytování investičních služeb neprofesionálním zákazníkům, v rámci kterého se věnuje jak pozitivním, tak negativním aspektům využití umělé inteligence při poskytování investičních služeb, včetně regulatorních požadavků kladených mimo jiné směrnicí MiFID II . I přes výhody, které využití umělé inteligence přináší (např. v oblasti zákaznické podpory či řízení rizik), varuje ESMA

moje .kdpcr.cz

v rámci stanoviska před vybranými riziky, jako jsou, mimo jiné, rizika související s nedostatkem odpovědnosti a dohledu, nedostatečnou transparentností či zabezpečením a ochranou dat. V neposlední řadě se ESMA věnuje problematice využití umělé inteligence z pohledu směrnice MiFID II, přičemž poskytuje vodítko k zajištění souladu s klíčovými požadavky této směrnice, zejména pak s těmi, které se týkají organizačních požadavků, požadavků na výkon činnosti a obecné povinnosti jednat v nejlepším zájmu klienta.

27/05: EBA – Pokyny ohledně kritérií STS pro rozvahové sekuritizace – EBA vydala finální zprávu k pokynům ohledně kritérií pro jednoduché, transparentní a standardizované (STS) rozvahové sekuritizace s cílem zajistit harmonizovaný výklad a uplatňování kritérií STS v celé EU, a to v souladu se stávajícími pokyny pro ABCP sekuritizace (komerční papíry zajištěné aktivy) a pokyny pro sekuritizace nezajištěné aktivy (tzv. non-ABCP). Pokyny pak v prvé řadě zajišťují jednotný výklad a uplatňování kritérií STS původci, původními věřiteli, tzv. SSPE (sekuritizační jednotky pro speciální účel) a investory zapojenými do sekuritizace STS, příslušnými orgány určenými k dohledu nad dodržováním kritérií ze strany subjektů, a v neposlední řadě třetími stranami oprávněnými kontrolovat soulad sekuritizace s kritérii STS.

07/05: EBA – Finální návrh technických standardů podle nařízení – EBA zveřejnila tři finální návrhy regulačních technických standardů (RTS) a jeden finální návrh implementačních technických standardů (ITS) pro povolování vydavatelů tokenů vázaných na aktiva (tzv. ART), posuzování nabývání kvalifikovaných účastí ve vydavatelích ART a schvalovací proces pro bílé knihy úvěrových institucí podle nařízení MiCA , které upravují přístup vydavatelů ART a subjektů nabývajících významné podíly v těchto subjektech na trh EU, přičemž:

RTS pro žádosti o povolení specifikují informace požadované pro veřejnou nabídku nebo přijetí ART k obchodování s tím, že žádosti jsou omezeny na právnické osoby z EU; příslušné ITS (zahrnuté ve stejném dokumentu) pak podrobně popisují autorizační proces a obsahují vzor žádosti;

RTS pro nabývání kvalifikované účasti uvádějí informace nezbytné pro hodnocení navrhovaných akvizic a zahrnují kritéria, jako je např. pověst nabyvatele, jeho fi nanční zdraví a potenciál rizika praní peněz;

RTS o postupech schvalování bílých knih pro úvěrové instituce pak stanoví lhůty pro schvalování příslušnými orgány a centrálními bankami.

07/05: EFAMA – Společný názor předních evropských asociací na zlepšení konkurenceschopnos ti evropských kapitálových trhů – Evropská bankovní federace (EBF), Evropská asociace fondů a správy aktiv (EFAMA) a Federace evropských burz cenných papírů (FESE) společně vydaly zprávu, která se zabývá rozvojem a konkurenceschopností evropských kapitálových trhů. Zpráva odráží postřehy 37 vedoucích představitelů

odvětví a poskytuje „společný hlas“ o výzvách a příležitostech pro zvýšení konkurenceschopnos ti evropského trhu. Zpráva konstatuje pokles konkurenceschopnosti evropských kapitálových trhů ve srovnání se Spojenými státy, což ohrožuje hospodářský růst Evropy a její schopnost financovat inovace, podporovat ekologickou a digitální transformaci a uspokojovat potřeby stárnoucí populace. Zdůrazňuje potřebu plně využít infrastrukturu evropských kapitálových trhů, zvýšit objem kapitálu a zlepšit výsledky investorů. Mezi klíčová doporučení patří zlepšení přístupu retailových investorů k atraktivním produktům, zvýšení finanční gramotnosti, motivace k důchodovému spoření a vytvoření daňových struktur, které podporují dlouhodobé investice. Zpráva slouží jako plán pro tvůrce politik, regulační orgány a zúčastněné strany v odvětví a navrhuje promyšlená opatření na straně poptávky a nabídky v příštích pěti letech, aby se zvýšila dynamika, přilákalo se více investorů a vytvořilo se více investičních příležitostí.

Banky

30/05: Rada EU – reformy Basel III – nová pravidla EU pro zvýšení odolnosti bank vůči ekonomickým šokům – Rada přijala nová pravidla pro zvýšení odolnosti bank v EU vůči ekonomickým šokům, a to prostřednictvím aktualizace nařízení a směrnice o kapitálových požadavcích, které zahrnují standardy Basel III (postoj Rady k Basel III zde). Cílem těchto reforem je posílit řízení rizik, dohled a udržitelnost bank, a to zejména při řešení ekologické a digitální transformace. Klíčovým prvkem je zavedení „minimálního výstupního prahu“, který zajišťuje, že kapitálové požadavky bank nebudou nadměrně snižovány interními modely, přičemž stanoví spodní hranici kapitálových požadavků vypočtených podle interních modelů na 72,5 % kapitálových požadavků, které by se uplatnily v případě použití standardizovaného přístupu. Pravidla rovněž harmonizují povolování poboček bank ze třetích zemích a dohled nad nimi a dále zavádějí obezřetnostní přechodný režim pro kryptoaktiva spolu se změnami v oblasti řízení rizik ESG.

AML

30/05: Rada EU – Nová AML pravidla – Rada přijala komplexní balíček pravidel proti praní peněz (AML), jehož součástí je mimo jiné vytvoření nové dohledové agentury pro dohled se sídlem ve Frankfurtu. Nové předpisy standardizují pravidla AML v celé EU a zahrnují odvětví, jako jsou kryptoměny, obchodníci s luxusním zbožím a fotbalové kluby, přičemž zavádějí přísnější požadavky na hloubkovou kontrolu a skutečné vlastníky a rovněž zavádějí nový limit 10 000 eur na platby v hotovosti. Směrnice dále, mimo jiné, stanoví pravidla pro spolupráci finančních zpravodajských jednotek a orgánů dohledu s tím, že Evropský orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AMLA), který by měl začít fungovat v roce 2025, bude mít dohledové pravomoci nad vysoce ri-

zikovými subjekty, včetně možnosti ukládat sankce. Balíček opatření rovněž zajišťuje přístup finančních zpravodajských jednotek a orgánů činných v trestním řízení k centralizovaným registrům bankovních účtů prostřednictvím jednotného přístupového místa.

ČESKÁ REPUBLIKA

AML

29/05: FAÚ – Oprava týkající se oznamování písemného systému vnitřních zásad ve vztahu k investičním zprostředkovatelům – Finanční analytický úřad (FAÚ) zveřejnil na svých internetových stránkách i) opravu týkající se oznamování písemného systému vnitřních zásad (SVZ) ve vztahu k investičním zprostředkovatelům a dále ii) stanovisko k nově zavedené povinnosti některých povinných osob kopírovat průkazy totožnosti. V sekci kontaktní osoby je rovněž doplněna informace, že povinnost určit kontaktní osobu se vztahuje i na povinné osoby podle § 2 odst. 2 písm. a) AML zákona.

14/05: FAÚ – Změny v oznamování písemného systému vnitřních zásad – FAÚ zveřejnil na svých internetových stránkách změny oznamování písemného systému vnitřních zásad (SVZ) a změny postupů FAÚ pro sledování nedostatků SVZ.

03/05: FAÚ – Upravené obecné výkladové stanovisko k problematice zařazení členských států na seznamy FATF – V reakci na novelu AML zákona a novelu AML vyhlášky vydal FAÚ upravené obecné výkladové stanovisko k problematice zařazení členských států na seznamy FATF. S účinností od 02/05/2024 se obecné stanovisko mění v bodě 4, kterým se vypouští výjimka ve vztahu k povinným osobám, nad nimiž vykonává dohled ČNB. Dále se stanovisko zabývá novým pojmem „země původu“ podle AML zákona a rovněž upravuje situaci, kdy jurisdikce uvedená na šedém seznamu FATF, která není členským státem EU, může být zařazena mezi vysoce rizikové třetí země s ohledem na požadavky praxe s odkazem na další důvod předpokládaný AML zákonem.

03/05: Novela AML zákona – V reakci na novelizaci zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon) účinnou od 01/05/2024 zveřejnil FAÚ konsolidované znění AML zákona s vyznačenými změnami. Mezi novinky představené příslušnou novelou patří, mimo jiné, zahrnutí nových osob mezi povinné osoby (např. insolvenční správce), vyjasnění pojmu země původu či nové pravidlo pro neprovedení kontroly klienta.

Spoření na důchod v daňově podporovaných produktech

Plánovaná důchodová reforma počítá s postupným zhoršováním výpočtu starobního důchodu a poklesu náhradového poměru při odchodu do starobního důchodu. Vlastní spoření a investování na důchod bude ještě důležitější, než je tomu nyní. Zodpovědní občané si přitom mohou díky penzijnímu spoření snižovat daňový základ.

Nezdanitelné položky uvedené v § 15 zákona o dani z příjmů snižují roční daňový základ. Většině daňových poplatníků následně přináší každá tisícikoruna daňového odpočtu roční daňovou úsporu ve výši 150 Kč. „Všechny nezdanitelné položky se uplatňují až za celý kalendářní rok v daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování daně prováděném zaměstnavatelem za zaměstnance,“ sděluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.

Maximální odpočet až 48 tisíc korun

Za rok 2024 je možné snížit daňový základ až o 48 000 Kč zaplacených poplatníkem na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří. Roční daňová úspora tak u většiny občanů může činit až 7 200 Kč. Mezi finanční produkty na stáří patří zejména penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, soukromé životní pojištění a nově dlouhodobý investiční produkt. „Přispívat na penzijní smlouvy může zaměstnanci i zaměstnavatel, což je velmi oblíbený benefit, pro účely daňového odpočtu se však vklady zaměstnavatele nehodnotí,“ doplňuje Gabriela Ivanco.

Hodnotí se až vklady nad státní příspěvek

Na smlouvu o penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření je možné dostávat měsíční státní příspěvek, jehož částka závisí na výši vlastního vkladu. „Pro účely daňového odpočtu u těchto dvou smluv se přitom hodnotí částka vkladu až nad měsíční částku, pro kterou náleží maximální měsíční státní příspěvek,“ upřesňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Forvis Mazars.

Zvýšení státního příspěvku od července

Do konce června činí minimální měsíční úložka pro čerpání státní podpory 300 Kč a nárok na maximální státní měsíční pří-

spěvek ve výši 230 Kč vzniká při měsíční úložce 1 000 Kč a více. Od července letošního roku je nutné pro minimální měsíční státní příspěvek 100 Kč spořit na smlouvu alespoň 500 Kč a na maximální státní příspěvek ve výši 340 Kč dosáhnou občané spořící si měsíčně 1 700 Kč a více. „Nárok na státní příspěvek však nově od července nebudou mít občané, kterým byl přiznán starobní důchod,“ dodává Gabriela Ivanco.

Dlouhodobý investiční produkt

Nově lze za rok 2024 snížit daňový základ i o tzv. dlouhodobý investiční produkt, což je souhrnné označení investičních nebo spořicích produktů, které napomáhají zabezpečení na stáří. Tato nová alternativa bude zajímavá zejména pro občany, kteří preferují rizikovější a dynamičtější investiční produkty, jež mohou nabídnout mnohem zajímavější zhodnocení. „Pro zajištění na penzi neexistuje univerzálně správná finanční strategie, vždy záleží na sklonu k riziku a osobních preferencích, proto je rozšíření daňově podporovaných investičních možností k zajištění na důchod krokem správným směrem,“ doplňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.

Zdroj: Forvis Mazars

Proč je dobré mít funkční compliance program

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob dává firmám šanci se vyvinit, pokud jsou schopny doložit, že udělaly vše, aby spáchání protiprávního činu předešly. Nestačí ovšem obecný a formální compliance program, naopak je třeba efektivní řešení šité na míru.

Michaela Lukovská

Partnerka Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři

OMartin Šváb

Advoktání koncipient, Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři

d nabytí účinnosti zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů, („ZTOPO“) již uplynula notná dávka času a byl také několikrát novelizován.

Významnou změnou byla novelizace § 8 ZTOPO, kdy s účinností od 1. 12. 2016 byla do zákona implementována možnost zproštění trestní odpovědnosti právnické osoby, jestliže vynaložila veškeré úsilí, které po ní bylo možné spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila

Zakotvení možnosti zproštění trestní odpovědnosti právnické osoby je významným institutem, který však předpokládá, že k jeho uplatnění, respektive naplnění podmínek zproštění, bude řádně a důkladně přistupováno ze strany každé jednotlivé společnosti. To jinými slovy znamená, že chce-li daná společnost využít institutu zproštění trestní odpovědnosti, nemůže jen odkázat na existenci formálně zavedeného compliance programu, ale je třeba prokázat, že je takový program vhodně zvolený, tedy nikoliv standardizovaný a obecně formulovaný, ale „šitý na míru“ a vytvořený s přihlédnutím ke specifikům podnikatelské činnosti dotčené společnosti i její organizační struktuře, a především jde o program funkční, jehož funkčnost je pravidelně ověřována. Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2024

Compliance program je třeba vnímat jako nástroj, který je třeba implementovat napříč všemi vnitřními předpisy daného subjektu. Pro jeho úspěšné uplatnění a využití v rámci výše citovaného ustanovení ZTOPO tak nestačí uvádět vzletná prohlášení o cíli vyvarovat se všech činností, které by mohly naplňovat znaky trestného činu nebo nepodporovat a netolerovat jakoukoli formu trestné činnosti (ač i tato mohou a zpravidla v takových programech v rámci preambulí zaznívají). Je nezbytné si uvědomit, jak daný subjekt funguje, v jakých klíčových oblastech dochází k situacím, kde by potenciálně mohla vzniknout riziková situace z hlediska trestněprávních předpisů, a v konečném důsledku jasně identifikovat, kdo a v jakém rozsahu má za ta která jednání ve společnosti / posuzovaném subjektu odpovědnost. Konečně jak vyplývá i z dosavadní rozhodovací praxe, formalistické používání compliance programů danému subjektu k jeho vyvinění nepomůže. Jinými slovy, například pouhý odkaz na skutečnost, že osoba ve vedoucím postavení, která jednala v jejím zájmu, se zavázala řídit vypracovaným etickým kodexem a pravidly chování, v žádném případě nenaplňuje zákonnou podmínku vynaložení veškerého úsilí, které je po ní možné spravedlivě požadovat

Kontinuálně zdokonalovaný systém

Compliance program tak musí být komplexním opatřením, které zahrnuje úpravu a revizi relevantních vnitřních předpisů společnosti podle toho, na co se činnost právnické osoby zaměřuje. Tyto vnitřní předpisy pak musí být aktivně využívány, zaměstnanci a spolupracující osoby v nich proškolováni a s nimi seznamováni a konečně tyto musí být i shlíženy a revidovány v návaznosti na zjištění, jak jsou programy efektivní či nikoli.

Compliance programy tedy nelze vnímat pouze jako statickou součást vnitřních směrnic a interních postupů společnosti, ale jako kontinuálně zdokonalovaný systém, jehož implementace a efektivní uplatňování (nejen) z hlediska zproštění trestní odpovědnosti právnických osob předpokládá širokou škálu činností a opatření, od identifikace rizik, stanovení cílů compliance programu a vytvoření příslušných vnitřních předpisů (etické a protikorupční kodexy, procesní předpisy upravující postupy při existenci podezření o protiprávním jednání) přes pravidelná školení zaměstnanců i managementu společnosti, audity a kontrolní činnost osob odpovědných za implementaci compliance programů (tzv. compliance officer), vlastní vynucování zavedených pravidel a faktické uplatňování všech prevenčních, detekčních i reakčních mechanismů až po pravidelnou evaluaci funkčnosti compliance programů v rámci kontrolních či statutárních orgánů společnosti. V této souvislosti je třeba zmínit, že základním předpokladem fungujícího compliance programu je skutečná a jasně deklarovaná podpora ze strany vrcholného vedení společnosti (takzvaný princip „tone from the top“), které v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře nese za vnitřní kontrolní systém a funkci compliance odpovědnost. Ani z občanskoprávního, respektive obchodněprávního hlediska by tak neměla být orgány právnických osob problematika compliance opomíjena.

Základním předpokladem fungujícího compliance programu je skutečná a jasně deklarovaná podpora ze strany vrcholného vedení společnosti – takzvaný princip „tone from the top“.

Na míru předmětu podnikání, struktuře řízení a dalším speciﬁ kům

V neposlední řadě je třeba mít na paměti, že konstrukce ZTOPO pracuje s pojmem „osob ve vedoucím postavení“ právnické osoby. I na tento na první pohled malý detail v rámci hierarchii osob v rámci právnické osoby je třeba myslet během přípravy funkčních compliance programů. Nezřídka se můžeme setkat s tím, že pozice, kompetence a odpovědnosti osob ve struktuře právnické osoby nejsou důkladně popsány. Funkční compliance program tak musí počítat i s touto skutečností a důkladně ji zpracovat.

Výše popsané je možné ilustrovat na jednoduchém případu. Je-li připravován compliance program pro společnost zabývající se výrobou, bude třeba se soustředit nejen na úpravu pravidel obchodního styku, ale například i na oblast BOZP nebo výrobní pravidla (například kvalita výroby, nakládání s výrobky apod.).

Naopak budeme-li hovořit o subjektu, jehož jádro podnikatelské činnosti leží v sektoru finančnictví, bude podstatné klást větší důraz na etické standardy, pravidla AML či whistleblowing. Neméně důležitou oblast pak budou tvořit pravidla chování pracovníků právnické osoby v rámci zadávacích řízení či soutěžně-právní aspekty fungování společnosti a z toho plynoucí rizika trestního postihu.

Jak je tomu koneckonců se vším, vždy je třeba dané opatření, tzn. nastavení kvalitního a funkčního compliance programu, uzpůsobit na míru každé konkrétní společnosti, právě s ohledem na její předmět podnikání, strukturu řízení společnosti a další specifikace. Ty je vždy nutné odhalit a zpracovat již v rámci přípravy těchto programů.

Na tvorbu efektivních compliance systémů se specializuje množství právníků a advokátních kanceláří. Pokud ta „vaše“ společnost dosud žádný nemá či by vás zajímalo, jak stávající systém vylepšit, určitě neváhejte ani minutu.

51 moje .kdpcr.cz

Osobní rozvoj

Osobní rozvoj v neziskovkách

Díky iniciativě a podpoře Jaromíra Adamce, vedoucího Sekce neziskových organizací, je zařazen do práce sekce jednou za rok také blok osobního rozvoje. Setkání je vždy navázáno na výjezdní zasedání odborné sekce a letos se uskutečnilo již potřetí. Výjezdní zasedání probíhá v příjemném prostředí Wellness Penzionu Medličky na Vysočině.

Marcela Vaňatková

Vedoucí oddělení vzdělávání

KDP ČR

Tato iniciativa pomáhá členům sekce rozvíjet klíčové dovednosti potřebné nejen v profesním, ale i v osobním životě.

Přehled realizovaných workshopů

Psychická odolnost a zvládání stresu (2022)

V roce 2022 proběhl workshop na téma psychické odolnosti a zvládání stresu. Pod vedením lektorky Hany Vykoupilové se účastníci naučili, jak lépe zvládat stresové situace a posílit svou psychickou odolnost.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2024

Komunikace a vzájemné porozumění (2023)

Následující rok se soustředil na zlepšení komunikace a vzájemného porozumění. Opět pod vedením Hany Vykoupilové se účastníci věnovali technikám efektivní komunikace, které přispívají k lepšímu porozumění a spolupráci v týmu.

Umění řečnit (2024)

Letošní workshop s lektorkou Anetou Pavlovou, který proběhl dne 28. května, byl zaměřen na trénink rétoriky, osobní prezentaci a mluvený projev. Účastníci měli příležitost si osvojit praktické techniky, jak posluchače zaujmout, dále dechová cvičení a nacvičit jazykolamy, které pomáhají rozvíjet schopnosti mluveného projevu a zřetelnou výslovnost. Tento trénink byl velmi pozitivně hodnocen všemi zúčastněnými, kteří ocenili zejména praktické rady a techniky pro zlepšení svého veřejného projevu.

Nabídka kurzů osobního rozvoje pro daňové poradce na podzim

www.kdpcr.cz/osobni-rozvoj

Zvládání stresu – Jak udržovat rovnováhu mezi pracovním a osobním životem / Medličky, 25.–26. září 2024, 10.–11. října 2024

Online kurz psych. odolnosti / 23. srpna – 13. prosince 2024

Občerstvení pro Váš osobní rozvoj. Motto: Jak být plně sám sebou v rámci svojí profese/ online, 4. října 2024.; lektorka Irena Semančíková

Daňová kancelář budoucnosti / Brno, 23.–24. října 2024; lektoři Robert Jurka, Lenka Mrázová, Radek Neužil, Hana Vykoupilová

Jak správně napsat právní text / Brno, 3. prosince 2024; lektoři Michaela Bejčková a Štěpán Janků