e-Bulletin KDP 7-8_2023

e-Bulletin

Komory daňových poradců

ČR 7-8/2023

/TÉMA VYDÁNÍ: Vláda schválila konsolidační balíček

/AKTUÁLNĚ: Vláda schválila nový poplatek za předčasné splacení hypotéky

/JUDIKATURA: Aktuální judikatura v oblasti převodních cen

/PRACOVNÍ PRÁVO: Benefity vyplývající ze zákoníku práce

Provedeme vás světem daní.

Přirozená, nebo umělá?

„Umělá inteligence je jako elektřina. Nikdo neví, jak přesně funguje, ale všichni se na to spoléhají.“ ChatGPT

Kolegyně a kolegové, milí čtenáři, nevím, jestli je chatbot OpenAI opravdu autorem bonmotu uvedeného v záhlaví, ale nabídl mi jej (jak je jeho zvykem) okamžitě a bez dlouhého váhání, když jsem požádal o nějaký vtipný výrok týkající se informačních technologií. Protože je tento úvodník určen prázdninovému vydání našeho e-Bulletinu, dovolím si prohodit několik drobných i lehce úsměvných úvah na téma umělé inteligence.

Co se týká pravdivosti zmíněného výroku, znovu jsem si uvědomil, že se na umělou inteligenci spoléháme často v podstatě bezvýhradně. Nebo vy se snad dohadujete s navigací, která vás pošle do boční uličky v neznámém městě anebo poradí sjet z dálnice? Ale za těmito jasnými pokyny musí být někdy i dost obtížné a komplikované propočty, protože řešením ucpané dálnice nemůže být přesměrování úplně všech řidičů na okolní silnice, tím by se totiž rychle zahltily také.

A když zadáte do internetového vyhledávače klíčová slova k tématu, které vás právě zajímá, připustíte si vůbec pochybnost, že by nemusel mít pravdu a přehlédl nějaký důležitý zdroj informací, po kterých se pídíte? V takové chvíli se přitom k inteligenci umělé přidává i ta čistě komerční, určující pořadí a četnost zobrazování některých webových stránek.

A budou čím dál častější případy, kdy si ani nebudeme jisti, jestli sledujeme výsledky jednání a rozhodování člověka nebo umělé inteligence. Dobrými příklady je čtení textu, prohlížení obrazů nebo fotografií či poslech hudby, AI totiž už dnes vyhrává i prestižní umělecké soutěže.1

Uvedené příklady jsou přitom pouze několika ze skutečně mnoha a mnoha situací, kdy se setkáváme se strojovým rozhodováním a učením, které ovlivňují naše životy v míře větší než nemalé. I na stránkách EU lze najít celou řadu článků, návrhů opatření a dalších dokumentů, které se tématem umělé inteligence zaobírají. 2 Evropský parlament dokonce založil zvláštní výbor AIDA (Artificial Intelligence in a Digital Age) zaměřený speciálně na zkoumání dopadů rozvoje AI. Setkání s umělou inteligencí přitom přináší někdy i nezvyklé a lehce paradoxní situace, např. když jsem se ptal internetového bota, se kterým jsem řešil reklamaci zakoupeného výrobku, jestli mu nevadí tykání. Také jsem se přistihl, jak se snažím podlahu, právě vytíranou domácím robotem, přeběhnout nepozorovaně za jeho zády, tedy tak „aby mne neviděl“, neboť jsem byl obutý. Vybavuji si v té souvislosti F. R. Čecha, který vyprávěl, že když jeho PC neudělá něco správně, několikrát po sobě ho restartuje, protože to přece musí počítač bolet.

Snaha personifikovat si neživé věci řízené AI vychází možná z předpokladu, že jim pak lépe porozumíme, ale řečeno slovy klasika – „je to marný“. Bude na nás, abychom se naučili, jakými způsoby můžeme AI využívat, a pochopili třeba i to, jaké vůbec klást dotazy a jak je formulovat. Na internetu už na to naleznete specializované návody a videokursy. Opravdu nám nehrozí, že bychom mohli spokojeně ustrnout v poklidné rutině s přesvědčením, že jsme vše důležité již zvládli a pochopili. Pořád budou před námi další výzvy a vzdělávání bude naprostou nutností.

Ale na závěr ještě jeden IT bonmot, který mi OpenAI také nabídl, ovšem mně se nezdálo zcela vhodné použít jej hned do titulku: „Software je vlastně jako sex – nejlepší je, když ho máme zadarmo.“

Přeji vám veselé a nevážné prázdniny bez ucpaných dálnic!

MVDr. Milan Vodička, vedoucí Sekce IT KDP ČR, člen Prezidia KDP ČR

1 Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/world-phorography-awards.A230414_150130_zahranicni_aha

2 Např. tzv. Bílá kniha o umělé inteligenci nebo strategie Evropské komise na https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/european-approach-artificial-intelligence

moje .kdpcr.cz

Úvodník

Téma vydání

Konsolidační balíček

Daně z příjmů

Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí (Ondřej Havlíček, Kristýna Tupá, Martin Svoboda)

debatovali na půdě Akademie věd podobu novely oddlužení a další

Osobní rozvoj

Za jakých podmínek máte právo na obnovení zablokovaného účtu na Linkedinu? (Ladislav Zvolský jr., Ondřej Drachovský).....

Elektronický měsíčník

Komora daňových poradců České republiky

Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311

IČO: 44995059

moje.kdpcr.cz

www.kdpcr.cz

e-mail: kdp@kdpcr.cz

Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR

pod číslem E 22060

ISSN 1211-9946

Toto číslo vyšlo 30. 6. 2023, datum uzávěrky: 28. 6. 2023

Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer

Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR.

Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR.

Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com, není-li uvedeno jinak. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2023

Měsíc v kostce

Ozdravný balíček aktuálně

Vláda přijala návrh zákona, který by měl uvést do praxe balíček ke konsolidaci veřejných financí. Návrh, který mění přes 60 zákonů, obsahuje opatření, která vyžadují legislativní změny. Jeho součástí tak nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace v objemu 150,7 miliardy korun za dva roky. K balíčku je přiřazena také novela zákona o hazardních hrách, která mimo jiné zpřesňuje pravidla pro legální provozování on-line hazardních her. Podle Ministerstva financí by se první čtení zákona mělo uskutečnit před sněmovními prázdninami, aby bylo možné návrh včas schválit a opatření z balíčku začala platit od 1. ledna 2024. Více k ozdravnému balíčku v rámci Tématu vydání od strany 18.

Rozpočet na rok 2024

Vláda schválila materiál Ministerstva financí k přípravě státního rozpočtu na rok 2024. Materiál stanovuje základní předpokládané předběžné parametry rozpočtu, které budou podrobně rozpracovány v dalších fázích rozpočtového procesu. Resort financí počítá s předběžnými příjmy 1 898,8 miliardy korun, výdaji 2 133,8 miliardy a schodkem ve výši 235 miliard korun. Ve střednědobém výhledu Ministerstvo financí předpokládá schodek rozpočtu 200 miliard pro rok 2025 a 175 miliard v roce 2026. Předběžný návrh rozpočtu na rok 2024 zohledňuje opatření tzv. ozdravného balíčku, jehož legislativní úprava bude na jednání vlády předložena 28. června. Současně vláda v souvislosti s tímto technickým materiálem rozhodla, že ponechá stávající tarifní platy státních zaměstnanců na úrovni roku 2023, jejich navrhované snížení o 5 % tedy nebude realizovat.

Příspěvek pro solidární domácnost

S účinností od 1. července 2023 dochází zákonem č. 75/2023 Sb. ke změně zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů a dalších souvisejících zákonů, mimo jiné také v souvislosti s poskytováním příspěvku pro solidární domácnost. O příspěvek může požádat fyzická osoba, která bezplatně poskytla ubytování cizinci s dočasnou ochranou, krajskou pobočku Úřadu práce. Nová situace nastává v případě, kdy fyzická osoba poskytne cizinci s dočasnou ochranou byt k samostatnému bydlení. Za této situace dochází k uzavření nájemní smlouvy s cizincem s dočasnou ochranou, který za splnění zákonných podmínek může požádat krajskou pobočku Úřadu práce o humanitární dávku, kterou mimo jiné použije na úhradu nájemného. Zaplacené nájemné je však již standardním příjmem z nájmu podle zákona o daních z příjmů a poplatník jej uvádí po skončení roku do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Dále Generální finanční ředitelství upozorňuje na skutečnost, že nájemné za byt je započitatelným příjmem pro limit 68 000 Kč v případě uplatnění slevy na dani na druhého z manželů.

 Smuteční oznámení

S lítostí Vám oznamujeme, že zemřeli paní Ing. Drahomíra Kučerová, daňová poradkyně č. 306, ve věku 58 let, a apan Mgr. Martin Pudík, daňový poradce č. 721, ve věku 58 let. Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast.

Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník

Podpora penzijního spoření se od ledna změní

Státní podpora penzijního spoření by se od příštího roku měla změnit. Zvýší se práh pro čerpání státního příspěvku i maximální výše příspěvku a u nových smluv se prodlouží minimální doba spoření z pěti na deset let. Nově bude možné také využít daňové zvýhodnění dlouhodobých investičních produktů, které slouží k zajištění na stáří. Předpokládá to návrh zákona, který schválila vláda.

Vsoučasnosti stát vyplácí podporu penzijního spoření při minimálním měsíčním vkladu 300 korun, v takovém případě je příspěvek 90 korun. Maximální výše 230 korun dosáhne státní příspěvek při vkladu 1000 korun měsíčně. Podle novely zákona by nárok na příspěvek vznikal až od měsíčního vkladu 500 korun, kdy by činil 100 korun. S každou další stokorunou vkladu by se státní příspěvek zvyšoval o 20 korun, maximální výše 340 korun by dosáhl při měsíčním vkladu 1700 korun.

Spodní hranice pro odpočet příspěvků na spoření ze základu daně se zvýší z 11 korun měsíčně na 1700 korun měsíčně. Minimální doba spoření, po které bude možné peníze vybrat bez sankce, se prodlouží z pěti na deset let pro nové smlouvy.

Státní příspěvky podle novely již nebudou vypláceny střadatelům, kteří mají přiznaný starobní důchod. Podle ministerstva je smyslem podpory motivace lidí k tvorbě úspor pro důchodový věk, což po přiznání důchodu ztrácí smysl a spoření pak slouží pouze jako krátkodobý spořicí produkt.

Novela předpokládá rovněž zavedení nového typu fondu v doplňkovém penzijním spoření. Takzvaný alternativní účastnický fond by měl mít volněji nastavenou investiční strategii, takže lidé budou moct investovat i do rizikovějších produktů, které ale mohou dosáhnout vyššího zhodnocení.

Novou daňově zvýhodněnou formou spoření na stáří bude dlouhodobý investiční produkt. V rámci tohoto produktu bude možné evidovat například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu nebo zajišťovací deriváty, sloužící ke krytí úrokového nebo měnového rizika, uvádí Ministerstvo financí. Mezi podmínkami pro zvýhodnění podle důvodové zprávy k zákonu je, že produkt trvá nejméně deset let a majetek z něj nebyl vyveden před dosažením 60 let věku účastníka.

„Je rozumné a správné, aby se každý z nás nespoléhal s finančním zajištěním na stáří pouze na státní důchod. Proto navrhujeme významné zatraktivnění spořicích produktů se státní podporou, které slouží pro dlouhodobou tvorbu finančních rezerv na stáří a zároveň pomohou rozvoji domácího kapitálového trhu,“ uvedl ke schválenému zákonu v tiskové zprávě ministr financí Zbyněk Stanjura.

Podle expertů by mohla změna zvýšit úložky

Změna státní podpory penzijního připojištění, kterou schválila vláda, by mohla podle expertů přispět ke zvýšení úložek peněz klientů. „Státní příspěvek 340 korun při úložce 1700 korun a více je pro lidi solidní pobídka. Lidé potřebují vidět, že pokud se rozhodnou investovat více, dá jim více i stát,“ řekl České tiskové kanceláři prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop. Podle čerstvého průzkumu si plánuje navýšit svoji úložku téměř polovina účastníků doplňkového připojištění a zhruba třetina účastníků starého penzijního připojištění, dodal.

Parametrické změny jednoznačně ukazují na snahu dovést účastníky ke zvýšení svých vkladů tak, aby si odkládali na důchod více a spořili zodpovědněji, uvedl analytik Broker Consulting Martin Novák. Neobává se, že by změny měly zásadní dopad na zájem o nové smlouvy. Co by podle něj mohlo pomoci a podpořilo zájem lidí, by bylo penzijní produkty více daňově zatraktivnit, a to ve snížení daňového základu.

Vzhledem k markantnímu růstu cenové hladiny od poslední změny systému je zvýšení prahu pro čerpání logickým krokem, doplnil vedoucí produktového managementu Swiss Life Select Tom Kadeřábek. Zvýšení státního příspěvku je podle něj určitě krok správným směrem. Účastníci musí být motivovaní k vyšším úložkám, aby spoření plnilo svůj účel v důchodovém věku. Změnit by se ovšem měly i varianty čerpání, dodal.

Spoluzakladatel společnosti Patron GO Jiří Paták míní, že pokud bude státní příspěvek 230 Kč nebo 340 Kč, přinese mladším generacím pro důchod jen zanedbatelný efekt. Na 30letém horizontu je čistý rozdíl necelých 60 tisíc korun při tříprocentních ročních výnosech. „V cenách roku 2053 za to bude jedna víkendová dovolená. Výrazně důležitější je uvolnění pravidel pro penzijní fondy, které budou moct investovat i do rizikovějších aktiv. Pokud by průměrné zhodnocení stouplo o dvě až tři procenta ročně, půjde efekt pro účastníka do statisíců,“ vyčíslil.

Doba čerpání rodičovské by se mohla zkrátit ze čtyř na tři roky

Maximální doba čerpání rodičovského příspěvku by se mohla zkrátit ze čtyř let na tři roky. Rodiče ale budou moci s potomkem dál zůstávat doma na rodičovské do jeho čtyř let. Řekl to ministr práce

a sociálních

věcí Marian Jurečka. Podle něj se na tom dohodla koalice.

Vládní politici už dřív uvedli, že mají shodu na navýšení příspěvku. Mluví se o přidání 50 tisíc korun k nynějším 300 tisícům korunám, a to od ledna. Dohoda ale podle ministra není na tom, kdo všechno by měl mít na zvýšenou částku nárok, jak řekl serveru iDNES.cz.

Rodičovská se naposledy zvedla v roce 2020 o 80 tisíc korun na 300 tisíc korun. Rodiče mohou teď sumu čerpat do potomkových čtyř let. Čím vyšší je měsíční částka, tím rychleji se suma vybere. Měsíčně je možné pobírat až 70 procent základu výdělku.

Loni výdaje činily 33 miliard korun, v roce 2019 před navýšením při vyšším počtu dětí 24,5 miliardy korun.

„Jednání K5 (lídrů koaličních stran) potvrdilo od 1. ledna zvýšení o 50 000 korun a zkrácení čerpání na tři roky, podotýkám zkrácení čerpání, nikoliv zkrácení možnosti být doma s dítětem do čtyř let věku. Tato základní dohoda již je potvrzena a takto bude novela zákona o státní sociální podpoře upravena a schválena na jednání vlády v příštích týdnech,“ řekl serveru iDNES.cz Jurečka.

Zaměstnavatel drží rodiči místo do tří let věku dítěte. Školek či dětských skupin není dost, a to hlavně ve velkých městech. Posílení počtu míst a zkrácení rodičovské doporučovala Národní ekonomická rada vlády (NERV) i další experti.

Koalice se zatím neshodla na tom, kdo by měl zvýšenou částku pobírat. Podle toho bude pak zřejmé, o kolik se zvednou výdaje. Rozpočet je v deficitu. Pro příští rok vláda původně počítala se schodkem 235 miliard korun, nyní mluví o částce mezi 235 a 270 miliardami. Současně premiér Petr Fiala v polovině června zmínil případné další úspory ještě letos, pokud by se hospodaření státu nevyvíjelo dobře.

„Jsme domluveni, že dojde k určitému navýšení (rodičovské), bavíme se o těch parametrech. Mezi ně patří to, koho se to bude týkat, zda hranice bude natvrdo od 1. ledna 2024 (pro narozené po tomto datu), nebo bude nějaký přechod pro děti narozené dřív. Ta jednání jsou ještě před námi. Všechno to má nějaké náklady a nějaké své souvislosti,“ řekl novinářům premiér Fiala. Podle něj je důležité zajistit služby pro děti. „Současně musíme vyřešit

to, aby ti, kteří mají dítě a chtějí se vrátit do zaměstnání, měli možnost se vrátit rychle, aniž by jim to komplikovalo život. I na to musíme myslet při úpravách parametrů rodičovské,“ uvedl premiér.

Podle informací České tiskové kanceláře vláda kvůli časovému tlaku nejspíš svou novelu předkládat nebude a úprava rodičovské by se mohla dostat ve Sněmovně do jiné projednávané předlohy jako poslanecký návrh. Podle iDNES.cz by měli předsedové vládních poslaneckých klubů dohodu lídrů stran probrat příští týden s poslanci a poslankyněmi.

Vláda schválila nový poplatek

za předčasné splacení hypotéky

Možnost přejít k jiné bance před skončením fixace hypotéky se do budoucna zřejmě omezí. Ministerstvo financí upozornilo, že součástí návrhu zákona, který mění pravidla podpory penzijního spoření, je i úprava podmínek pro předčasné splacení hypoték. Zákon umožní bankám žádat po klientovi v případě, že hypotéku splácí za jiných než zákonem vymezených podmínek, poplatek do dvou procent nesplacené jistiny.

Vláda schválila v polovině června návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu. Součástí návrhu je i úprava předčasného splacení hypoték (a dalších spotřebitelských úvěrů na bydlení, jakými jsou typicky úvěry ze stavebního spoření).

1. 12. 2016 nabyl účinnosti zákon o spotřebitelském úvěru, který posílil práva klientů na předčasné splacení jistiny úvěru bez poplatků, zároveň dal věřiteli právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu v souvislosti s předčasným splacením vzniknou. Zákon však postup výpočtu výše náhrady výslovně nestanovil, proto docházelo k tomu, že je banky svým klientům počítaly velmi rozdílně, a některým bankám ČNB udělila v této souvislosti milionové pokuty.

Ministerstvo financí proto v novele určuje situace, kdy bude mít klient ze zákona možnost předčasného splacení hypotéky bez poplatku, a zároveň jasně a jednoznačně stanoví, kdy bude mít banka naopak právo klientovi předčasné splacení zpoplatnit a jaká bude maximální výše takového poplatku.

Klient má již dnes možnost bezpoplatkového předčasného splacení hypotéky v těchto případech:

v rámci plnění z pojištění určeného k zajištění splacení úvěru u úvěru poskytnutého formou možnosti přečerpání

po vypršení fixace úrokové sazby do 3 měsíců od sdělení nové výše úrokové sazby bankou v případě úmrtí, dlouhodobé nemoci nebo invalidity klienta či jeho manžela/manželky.

Nově se možnost předčasného splacení bez poplatku bude vztahovat také na případy:

vypořádání společného jmění manželů (tzn. rozvod klienta) prodej nemovitosti po 2 letech (či později) od její koupě.

V ostatních situacích, kdy chce klient předčasně splatit hypotéku před vypršením fixace (tzv. úvěrová turistika) a přejít k jiné bance s výhodnější nabídkou úročení, novela bance umožní žá-

dat po klientovi poplatek ve výši max. 2 %, a to pouze z nesplacené části jistiny. Poplatek vyvažuje to, že bance předčasným splacením hypotéky skončí i výnosy z úroků, se kterými počítala pro období fixace úrokové sazby. Novela zachovává dosavadní právo každý rok splatit 25 % původní jistiny úvěru zdarma za jakýchkoliv podmínek.

Spekulativní jednání klientů, kteří přechází k jiné bance před skončením fixace čistě kvůli výhodnější nabídce jiné banky, může mít negativní a nespravedlivý dopad na všechny ostatní klienty, protože riziko ztrát z předčasného splacení v současnosti moti-

vuje banky nabízet vyšší sazby u všech hypoték. To samozřejmě dopadá na všechny (i potenciální) zájemce o hypotéky.

Na správnost výpočtu poplatku za předčasné splacení hypotéky bude dohlížet ČNB. Spotřebitelům by výpočet měl být rovněž usnadněn pomocí online kalkulátorů (obdobně se spontánně vyvinuly např. kalkulátory RPSN či srovnávače cen pojištění). Změny se po datu účinnosti zákona (navrhována k 1. 1. 2024) uplatní na všechna předčasná splacení, tj. jak u nových smluv, tak i u těch již běžících. Dotknou se všech spotřebitelských úvěrů určených na bydlení (tedy nejen hypoték, ale také úvěrů ze stavebního spoření) bez ohledu na to, jestli jde o úvěry poskytnuté bankou nebo nebankovním poskytovatelem.

„Ministerstvo vedlo na téma způsobu určení (výpočtu výše náhrady za předčasné splacení) dlouhodobou debatu se zainteresovanými stranami. Konečný návrh tak představuje kompromisní výsledek této debaty, kterou MF transparentně vede již přes 2 roky nejen s profesními sdruženími bankovních a nebankovních poskytovatelů úvěrů, ale také s ČNB, spotřebitelskými sdruženími a neziskovým sektorem zabývajícím se dluhovým poradenstvím,“ avizuje resort s tím, že obdobná úprava dlouhodobě funguje v mnoha zemích EU (Německo, Španělsko, Nizozemsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Irsko) a mechanismus kompenzace již nyní obsahuje platná unijní směrnice o spotřebitelských úvěrech a lze předpokládat, že v budoucnu bude zahrnut i do směrnice o úvěrech na bydlení, kterou bude mít ČR následně povinnost transponovat do svého právního řádu.

Reakce se různí

„Klient i banka mají přesně vědět, za jakých podmínek je možné úvěr předčasně splatit. V současnosti je možné si situaci při

předčasném splacení vykládat různými způsoby. Proto jsme rádi, že se vše vyjasní,“ řekl České tiskové kanceláři mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša.

„Pokuta za předčasné splacení hypotéky je nemravná, protože klienti jsou vlastně penalizováni za to, že se chovají zodpovědně a svědomitě a včas platí své dluhy,“ uvedl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Pokuta může podle něj činit třeba i stovky tisíc korun, místo nynějšího administrativního poplatku maximálně jen několika stovek korun. „Na problematiku předčasného splacení úvěru lze ovšem pohlížet i z opačného extrému. Banka počítala s tím, že bude mít výnosy z úvěrové smlouvy a předčasným splacením o ně nečekaně přichází,“ reagoval analytik Cyrrusu Vít Hradil.

Podle Pavla Peterky ze společnosti Roklen může být změna krok správným směrem, z něhož budou profitovat nejen banky, ale i samotní spotřebitelé. „Banky totiž budou moci nastavovat příznivější podmínky v době fixace u hypotečních úvěrů, a to v podobě delší fixace a nižších úrokových sazeb. Do svých cenových kalkulací nebudou muset do takové míry započítávat riziko odchodu klienta před koncem fixace a s tím spojené náklady,“ řekl serveru Novinky.cz. Náklady podle něj plynou ze zajištění, což finanční instituce po celém světě dělají běžně.

„Zajišťují se o to více, čím delší je období poskytování služby, splácení apod. za předem daných podmínek. Pro účely zajištění nakupují dluhopisy, cizí měny, akcie a další aktiva, přičemž počítají s dodržením podmínek stanoveného obchodu,“ vysvětlil Peterka. „V opačném případě, tedy při předčasném vypovězení dohodnutého obchodního vztahu, mohou vznikat a často vznikají náklady pro finanční instituci plynoucí ze zajištění. To platí i v případě předčasného splacení hypotéky,“ dodal.

NOVÝ ZÁKON O ÚČETNICTVÍ

Z PRVNÍ RUKY

Prezentace a diskuse k novému zákonu o účetnictví – společná konference Komory daňových poradců

SDEU k vykupovaným a dále prodávaným

automobilům

Soudní dvůr EU se ve svém aktuálním rozhodnutí věnoval prodeji použitého zboží, které je vhodné k dalšímu použití v nezměněném stavu nebo po opravě. Jednou z nejasností, které musel soud řešit, je mimo jiné to, jak rozpoznat prodej auta na díly, který může být předmětem zvláštního režimu pro použité zboží.

Daňový poradce č. o. 3191, Deloitte

Podle rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) ze dne 17. května 2023 musí být článek 311 odst. 1 bod 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (EU DPH Směrnice) vykládán v tom smy-

slu, že motorová vozidla, jejichž životnost byla s konečnou platností ukončena a jež podnik pořídil od osob uvedených v článku 314 této směrnice a která jsou určena k prodeji „na náhradní díly“, aniž z nich byly díly odmontovány, představují použité zboží ve smyslu čl. 311 odst. 1 bodu 1 uvedené směrnice, pokud zaprvé obsahují ještě díly, jež si zachovávají funkčnost, kterou měly v novém stavu tak, aby mohly být dále použity v daném stavu nebo po opravě, a zadruhé je prokázáno, že tato vozidla zůstala z důvodu takového dalšího použití dílů ve svém hospodářském cyklu.

Prodej použitého zboží, které je vhodné k dalšímu použití v nezměněném stavu nebo po opravě, může podléhat zdanění v rámci zvláštního režimu (dle článku 311 a následujících EU DPH Směrnice, respektive dle §90 zákona o DPH). Ten může být použit, pokud je dané zboží obchodníkovi (mimo jiné) osobou nepovinnou k dani, neplátcem nebo jiným obchodníkem, jenž sám zvláštní režim pro použité zboží využil.

Tomáš Brandejs

Nejasnost, kterou musel Soudní dvůr v případu C-365/22 IT řešit, spočívala v tom, že vykupované a dále prodávané automobily nebyly vhodné k dalšímu použití v nezměněném stavu nebo po opravě. Nebylo to technicky ani legislativně možné. Šlo o vrak, který jako automobil dosloužil. Pravděpodobně šlo o vozy, které byly vyřazeny z příslušné evidence motorových vozidel, řečeno slovy SDEU „jejichž životnost byla s konečnou platností ukončena“. Ovšem obsahoval díly, o které mohli mít potenciální kupující zájem. Otázka tedy zněla, zda existence těchto dílů, které jako jediné mohly sloužit k dalšímu použití v nezměněném stavu nebo po opravě, postačí pro aplikaci zvláštního režimu, když se nakupují a prodávají celé vraky vozu.

Nutno podotknout, že na základě jazykového výkladu čl. 311 EU DPH Směrnice je aplikace zvláštního režimu vyloučena. Ovšem SDEU připomenul svou starší judikaturu, kdy zvláštní režim pro použité zboží připustil i v případě autobazaru, který vykupoval vozy, rozebíral je a prodával jednotlivě díly, které si ještě svého kupce dokázaly najít. V případu C-365/22 IT přitom jde o situaci analogickou – prodává se celý vůz, i když jsou využitelné jen některé jeho díly. Aplikaci článku 311 EU Směrnice tak SDEU přitakal.

Podmínkou dle SDEU je to, že je prokázáno, že „vozidlo zůstalo z důvodu dalšího použití dílů ve svém hospodářském cyklu“. Co přesně tímto tvrzením SDEU myslel, je poněkud zastřené. Především srovnáme-li to s předpokladem, z něhož SDEU vycházel, a to s tím, že „šlo o vozy, jejichž životnost byla s konečnou platností ukončena“.

Navazující nejasností – která je poplatná ryzí teorii DPH, ale která se s praxí příliš neslučuje – je konkrétní posouzení toho, jak rozpoznat prodej auta na díly, který může být předmětem zvláštního režimu pro použité zboží. Dle Soudního dvora se musí zo-

hlednit objektivní skutečnosti, jako je prezentace a stav vozidel, předmět smlouvy, hodnota, za kterou byla tato vozidla prodána, způsob fakturace nebo také ekonomická činnost osoby, jež uvedená vozidla koupila, a naopak není možné brát v úvahu úmysl osoby účastnící se obchodu (neboť to by bylo v rozporu s objektivitou systému DPH). Možná právě proto, že výroky SDEU jsou poněkud akademické, předpokládám, že praxe v obchodování s vraky aut tímto judikátem zůstane nedotčena.

Rozhodnutí Soudního dvora EU (d á le též jen „Soudní dvůr“) ze dne 17. května 2023 ve věci C-365/22 I T proti Belgii, gener á lní advok á tka T. Ćapeta (rozhodnuto bez jeho stanoviska) http://eur-lex. europa.eu

„Daň z přidané hodnoty Směrnice 2006/112/ES – režim ziskové přirážky – Článek 311 – Pojem ‚použité zboží‘ – Vozidla s ukončenou životností prodávaná na náhradní díly“

Související ustanovení:

§ 90 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“)

Související rozhodnutí:

C 154/17 E-LATS

C-471/15 Sjelle Autogenbrug

C-180/22 Mensing

ZVEME VÁS NA XIV. ROČNÍK

GOLFOVÉHO TURNAJE

Golfový turnaj daňových poradců pořádaný za podpory Komory daňových poradců se koná dne

11. září 2023 v Golf resort Black Bridge – Praha

Akce je určena pro členy KDP ČR – daňové poradce a jejich partnery. Start CANON v 10:00 hodin ze všech odpališť současně. Připraveny budou vložené soutěže (Nearest to pin, Longest, nejméně ran, největší vodník, největší bagrista, poleloukyles) a ceny pro nejlepší hráče.

Cena: 1 790 Kč (zahrnuje cenu za start CANON, občerstvení do bagu, zpracování výsledků, vypsání turnaje na ČGF a oběd).

Srdečně zve Vladimír Čapek, vítěz XIII. ročníku golfového turnaje

informací, samotnou pozv á nku, možnosti ubytová ní či objedná ní hry v neděli před turnajem, naleznete zde.

Judikatura

Zákon upravující daň z piva malých pivovarů obsahuje „přeřeknutí“ zákonodárce

Nejvyšší správní soud se zabýval otázkou snížení sazby spotřební daně u navzájem propojených malých pivovarů.

V projednávaném případě byla malému pivovaru doměřena spotřební daň z piva, protože byl hospodářsky a právně závislý na jiném pivovaru, a na sníženou sazbu tak podle správce daně neměl nárok.

A to i přes to, že společný výstav obou pivovarů nepřekročil zákonný limit 200 000 hl ročně.

Během posuzování nároku malého pivovaru se jak správní orgány, tak daňový subjekt odkazovaly na příslušnou evropskou směrnici Rady o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů, podle které „Členské státy mohou uplatňovat snížené sazby daně, které mohou být diferencovány podle ročního výstavu dotyčných pivovarů, na pivo vystavené malými nezávislými pivovary za následujících omezení: snížené sazby se neuplatní na podniky, které vyrábějí více než 200 000 hl ročně; snížené sazby, které mohou poklesnout pod minimální sazbu, nesmí být přitom sníženy více než o 50 % pod základní vnitrostátní sazbu spotřební daně“. Zároveň vysvětluje, že „... malým nezávislým pivovarem se rozumí

pivovar, který je právně a hospodářsky závislý na jakémkoliv jiném pivovaru, který využívá provozních prostor, jež jsou fyzicky umístěny odděleně od jakéhokoli jiného pivovaru, a který nevyrábí značkové pivo v licenci. Spolupracují-li však dva nebo více malých pivovarů a jejich společný roční výstav nepřekročí 200 000 hl, mohou být i tyto pivovary považovány za jediný malý nezávislý pivovar.“

Český zákon o spotřebních daních pak říká, že „spolupracují-li dva nebo více malých nezávislých pivovarů a jejich společná roční výroba nepřevýší 200 000 hektolitrů, považují se tyto pivovary za jeden malý nezávislý pivovar“. Oproti unijní směrnici tak obsahuje navíc pojem „nezávislé“ pivovary.

Daňový subjekt se po doměření daně obrátil na krajský soud, ten však jeho žalobu zamítl. Uvedl, že členské státy mají možnost, a nikoliv povinnost uplatňovat na svém území snížené sazby spotřební daně z piva, a pokud této možnosti využijí, je zcela na jejich uvážení, zda sníženou sazbu vztáhnou i na spolupracující malé pivovary tak, jak je uvedeno v evropské směrnici, nebo jestli zvolí úpravu vlastní. Tuzemská úprava je sice přísnější, protože pro sníženou sazbu klade podmínku nezávislosti, není však dle soudu s touto směrnicí v rozporu a jedná se o přípustnou implementaci.

Daňový subjekt tento výklad však považoval za nepřípustně formalistický. Úprava směrnice má zajistit harmonizaci v rámci členských států vedoucí k poskytnutí výhody na trhu malým pivovarům za účelem kompenzace vyšších nákladů, které mají oproti velkým konkurentům. Upozornil také, že i po přičtení výroby druhého pivovaru celkový výstav představoval pouze něco přes 8000 hl piva a společná produkce tak zůstala hluboko pod hranicí definující malý nezávislý pivovar. Mimo podmínku kvantitativního množství obsahuje unijní úprava výjimku, kdy se snížená sazba daně uplatní i pro sice závislé, ale malé pivovary, které nepřed-

stavují ohrožení pro hospodářskou soutěž. Je to výjimka z požadavku nezávislosti, protože připouští, aby spolupracující pivovary byly považovány za nezávislé malé pivovary i tehdy, jsou-li jinak označovány za závislé. Existence této výjimky by jinak ve směrnici nedávala smysl. Daňový subjekt také upozornil na rozpor, kdy by, podle výkladu správních orgánů, po spojení obou pivovarů a vytvoření jediného subjektu s totožnou produkcí, měl nárok na nižší sazbu, aniž by došlo k faktické změně. Pro zvýhodnění by tak bylo rozhodné podnikatelské uspořádání vztahů.

Nejvyšší správní soud si během svého rozhodování položil otázku, zda použití sousloví o spolupráci malých nezávislých pivovarů nepředstavuje „přeřeknutí“ zákonodárce. Připomněl, že Ústavní soud určil, že při výkladu a použití zákona je zapotřebí vycházet z toho, co v něm zákonodárce uvedl, a nikoli z toho, co snad uvést chtěl a do zákona nevtělil. Zároveň však v případě, kdy proti sobě stojí v rámci stejného zákona dvě navzájem se vylučující pravidla chování, je zapotřebí při nutnosti jejich souběžné aplikace využít obecně uznávaná interpretační pravidla. NSS zároveň doplnil, že při implementaci evropského práva je nutné vycházet také z toho, že pokud se český zákonodárce rozhodl transponovat určité ustanovení unijního předpisu a jasně nevyjádřil odlišnou vůli od jeho znění, pak se předpokládá, že zamýšlel provést přesně to, co evropská norma uvádí.

Podle daňového subjektu došlo k legislativní chybě, protože zákon o spotřebních daních obsahuje oproti unijní úpravě navíc slovo „nezávislých“. Nejvyšší správní soud souhlasil, že formulační a obsahová podobnost obou ustanovení je naprosto očividná.

Vztahují se na spolupráci dvou nebo více malých pivovarů, jejichž společná výroba nepřekročí 200 000 hl, přičemž při splnění uvedených podmínek se tyto pivovary považují za jediný malý nezávislý pivovar. Slovo „mohou“ je jen vyjádřením skutečnosti, že

toto ustanovení nemusí být povinně provedeno českým státem, což potvrdil dříve i Soudní dvůr EU. Evropská směrnice obsahuje zmírnění podmínek pro malé pivovary, protože za jediný malý nezávislý pivovar mohou být považovány dva nebo více malých pivovarů, které spolupracují a společně nepřekročí maximální limit produkce, a to bez ohledu na to, zda mezi nimi existuje vztah právní nebo hospodářské závislosti.

Český zákon přesně nedefinuje, co se rozumí spoluprací dvou nebo více malých pivovarů. Podle Nejvyššího správního soudu lze připustit, že by se mohlo jednat o jakoukoliv formu kooperace, která nedosahuje intenzity jejich právní nebo hospodářské závislosti, nicméně v takovém případě by bylo zapotřebí najít jiný účel právní regulace. Nedává smysl, aby racionální zákonodárce využil možnost přiznat sníženou sazbu daně malým nezávislým pivovarům a následně tuto možnost omezil a znevýhodnil tak malé české pivovary oproti stejným subjektům z jiných členských států EU, aniž by tento záměr zmínil a náležitě objasnil.

Nejvyšší správní soud proto konstatoval, že slovo „nezávislých“ představuje legislativní chybu při transpozici evropské směrnice, přičemž text, který tímto nedopatřením vznikl, nedává žádný rozumný smysl a je nutné uvedené „přeřeknutí“ zákonodárce opravit a vycházet z toho, že jeho skutečnou vůlí bylo zmírnit podmínky pro postavení malého nezávislého pivovaru a vytvořit právní fikci jednoho malého nezávislého pivovaru při spolupráci dvou nebo více subjektů nepřekračujících maximální limit výroby. V nyní posuzované věci, kdy společná produkce tento limit nepřesáhla, podléhalo pivo snížené sazbě spotřební daně.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 4 Afs 102/2022, dostupné na www.nssoud.cz

Daňové orgány musí věnovat dostatečnou pozornost žádosti o vrácení nesporné části odpočtu na DPH

Nejvyšší správní soud se v dalším rozsudku věnoval otázce, zda

Specializovaný finanční úřad neoprávněně zadržoval nespornou část nadměrného odpočtu na DPH.

Nadměrný odpočet byl zadržen pro podezření na karuselový podvod. Proti tomuto zadržení podal daňový subjekt stížnost, kterou však SFÚ shledal nedůvodnou a zdůraznil, že pochybnosti získal v důsledku nesrovnalostí v případě dodávek některým konkrétním dodavatelům a v důsledku výrazného navýšení nadměrného odpočtu poté, co daňový subjekt přešel na obchodní model B2B. Stejně se vyjádřilo i Odvolací finanční

Judikatura

ředitelství a později i soudy včetně NSS. Byl to až Ústavní soud, který daňovému subjektu vyhověl. Podle něj daňový řád umožňuje správci daně prověřovat před vyměřením pouze tu část plnění, o níž existují důvodné pochybnosti. Nedává mu však pravomoc zadržovat nespornou část odpočtu, která vychází z neprověřovaných zdanitelných plnění.

V dalším řízení daňový subjekt opakovaně upozornil, že Specializovaný finanční úřad zadržuje část nadměrného odpočtu, který nebyl předmětem daňové kontroly. Úřad od samého začátku vedl daňovou kontrolu ve vztahu k určitým komoditám a určitým dodavatelům, tedy v omezeném a konkrétně určeném rozsahu. Od začátku tedy věděl, co přesně chce a co nechce prověřovat. Specializovaný finanční úřad se však bránil tím, že daňový subjekt opomenul, že nezpochybnil pouze uplatněný odpočet na DPH, ale také osvobození od daně a zároveň nebyl schopen vyloučit případné rozšíření rozsahu daňové kontroly. Podle úřadu tak neexistovala žádná nesporná část nadměrného odpočtu.

Nejvyšší správní soud nejprve připomněl rozsudek Ústavního soudu, ve kterém konstatoval, že „daňový řád umožňuje správci daně prověřovat před vyměřením daně pouze tu část plnění, o níž existují důvodné pochybnosti; nedává však správci daně pravomoc zadržovat nespornou část nadměrného odpočtu... “ Zároveň dodal, že zadržování odpočtu zcela postrádá zákonný základ a postup úřadu představuje protiústavní zásah do práv daňového subjektu.

Zároveň však zmínil rozsudek SDEU, podle kterého lze o nesporné části nadměrného odpočtu hovořit pouze tehdy, pokud částka splatné daně i částka odpočitatelné daně připadající na tato plnění jsou samy nesporné. V tomto bodě je nutné podle NSS odmítnout argumentaci daňového subjektu, podle které byla nesporná část odpočtu vymezena již rozsahem daňové kontroly, která byla zahájena v omezeném rozsahu. Takový postup SDEU výslovně odmítl. Uvedl totiž, že k tomu, aby bylo možné část nadměrného odpočtu považovat za nespornou, nestačí, když osoba povinná k dani jednostranně prohlásí, že existuje nezpochybnitelná část nadměrného odpočtu, ani když existenci takové části nasvědčuje jediný důvod, že při zahájení daňové kontroly daňový orgán tuto kontrolu omezil jen na určitá plnění. Omezení rozsahu kontroly proto mohlo být pouze jednou z indicií, ale nemohlo být indicií jedinou. Podle Nejvyššího správního soudu je nutné zkoumat také další okolnosti.

Podle dřívějšího vyjádření městského soudu bylo na daňovém subjektu, aby jednoznačně prokázal, že tvrzená část nadměrného odpočtu je skutečně nesporná. To však podle Nej-

vyššího správního soudu není pravda. Byl to naopak SFÚ, kdo měl povinnost přesvědčit se o tom, zda nevznikne nesporná část odpočtu a že nebude nucen rozšířit rozsah této kontroly na všechna původně nekontrolovaná plnění. Tyto skutečnosti musí jasně, přesně a jednoznačně vyplývat ze souboru podkladů v rámci daňové kontroly a z relevantních okolností dané věci, jak se již dříve vyjádřil SDEU.

Rozložení důkazního břemene je tak podle NSS následující: daňový subjekt je povinen prokazovat všechny skutečnosti, které musí uvádět v daňovém tvrzení, zatímco správce daně prokazuje skutečnosti vyvracející věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost povinných evidencí, účetních záznamů a dalších důkazních prostředků uplatněných daňovým subjektem. Podle Nejvyššího správního soudu by tedy „ideální“ postup vypadal tak, že daňový subjekt poté, co mu byla správcem daně zadržena i potenciálně nesporná část odpočtu, provede její vyčíslení a požádá o její vrácení. Správce daně by měl tvrzenou nespornou část prověřit a případně vrátit.

Daňový subjekt v nyní projednávaném případě uplatnil nadměrný odpočet a své tvrzení doložil. SFÚ v rámci daňové kontroly zpochybnil pouze jeho část. Chtěl-li tedy odpočet zadržet v celé výši, měl povinnost prokázat, že skutečnosti vyvracející věrohodnost se mohou vztahovat také na tu část odpočtu, kterou doposud nezpochybnil a neprověřoval v rámci daňové kontroly. SFÚ však v tomto ohledu zůstal zcela pasivní. Tuto skutečnost přitom není třeba dokazovat, protože ji lze ověřit ze správního spisu a tím spíš ji nemusí prokazovat samotný daňový subjekt. Je zřejmé, že pasivita úřadu vycházela ze zavedené správní praxe v dané době, protože judikatura SDEU, NSS a Ústavního soudu vznikla až poté, co k nezákonnému zásahu došlo. Podle Ústavního soudu však byl tento postup protiústavní, a proto nezbývá než závěry citované judikatury zpětně aplikovat i na tento případ.

Nejvyšší správní soud však zároveň upozornil, že úspěšnost žaloby daňového subjektu v tomto případě nestojí na tom, zda se mu podařilo prokázat, že části nadměrného odpočtu byly nesporné či nikoliv, ale na tom, že Specializovaný finanční úřad postupoval protiústavně a dopustil se nezákonného zásahu, protože neprověřil případnou nespornou část, na kterou byl upozorněn.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 9 Afs 155/2022, dostupné na www.nssoud.cz

Stanovení daně pomůckami nemůže být posuzováno jako stanovení dokazováním

Daňovému subjektu byla doměřena daň z příjmů fyzických osob podle pomůcek, protože nevedl průkaznou evidenci zásob, uváděl v „inventurním seznamu“ ceny prodejní namísto nákupních, nepředložil evidenci ke komisnímu prodeji, vůbec nezahrnul do příjmů částky zásilek doručovaných poštou a evidoval pouze části podkladů k hotovostnímu prodeji.

Podle správce daně, a později i krajského soudu, leželo důkazní břemeno ohledně prokázání nedostatečné spolehlivosti výsledné daně stanovené pomůckami na daňovém subjektu. Tomu se však nepodařilo zpochybnit stanovenou daň. Postup správce daně nespočíval v takzvané rekonstrukci povinných evidencí subjektu, ale v dosažení co nejpřesnějšího vzorku ukazatelů, podle kterých byla daň doměřena. Správce daně také v rámci řízení nevyslechl všechny navrhované svědky, protože stanovení daně podle pomůcek mohlo být založeno přednostně na reprezentativním vzorku ukazatelů, s čímž později souhlasil také krajský soud.

Daňový subjekt sice souhlasil s některými závěry správce daně, zejména s nesprávnou evidencí obchodních případů, upozornil však, že ne všechny obchodní případy byly podle jeho názoru zasaženy neplněním daňových povinností. Nesouhlasil také s přechodem na pomůcky a s tím, jak byly použity. Stejně tak nevyslechnutí všech svědků považoval za procesní vadu.

Nejvyšší správní soud však později v kasační stížnosti upozornil daňový subjekt, že jeho argumentaci proti dani stanovené pomůckami nelze přijmout, protože na problém nahlíží tak, jako by byla daň stanovena standardním dokazováním a nikoli pomůckami. Správce daně dostatečně určil reprezentativní vzorek pro provedení kvalifikovaného odhadu pro do-

měření daně a přiměřenost pomůcek tak bylo možné dostatečně přezkoumat. NSS zdůraznil, že posuzování přiměřenosti pomůcek se totiž neřídí stejnými požadavky, které by odpovídaly standardnímu stanovení daně dokazováním. Dále citoval svou dřívější judikaturu, kde „oprávnění daňového subjektu zpochybňovat adekvátnost použití pomůcek je nutno posuzovat značně restriktivně. Je třeba mít na zřeteli okolnosti vyměřování daně pomocí pomůcek, tedy fakt, že k takovému způsobu vyměření daně přistoupí správce daně jen tehdy, jsou-li pro takový postup splněny zákonné podmínky, zejména jestliže daňový subjekt nesplnil své důkazní povinnosti. Za takové situace nemůže daňovému subjektu svědčit právo domáhat se konkrétních pomůcek, resp. napadat posléze z jakéhokoli libovolného důvodu výběr pomůcek provedený správcem daně.“

Nejvyšší správní soud dále uvedl, že jakékoliv dílčí pochybení sice automaticky nečiní celou daňovou evidenci nevěrohodnou, nelze však vycházet pouze z obecného východiska bez uvedení konkrétních pochybení správce daně. Brojit proti pomůckám lze pouze v případech, kdy není daň stanovena „dostatečně spolehlivě“, protože správce daně použil zcela nepřiměřené pomůcky. Tato „nedostatečná spolehlivost“ se podle soudu týká pouze celkového výsledku stanovení daně pomůckami. Protože taková daň je vždy výsledkem odhadu, může daňový subjekt polemizovat pouze s touto výslednou podobou. Nápravy může daňový subjekt dosáhnout pouze u jednoznačných excesů správce daně. Daňový subjekt nemůže zpochybňovat výběr pomůcek, ale pouze to, že výsledná daň je v hrubém nepoměru s tou, která mu měla být, byť odhadem, stanovena. V projednávaném případě však tento nepoměr prokázán nebyl.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 7 Afs 257/2021, dostupné na www.nssoud.cz

Zdroj: www.nssoud.cz

Na vzpomínky jsme ještě moc mladí! Nejvyšší správní soud slaví 20 let své existence

„Co nám patří a co ne“, to je název konference, která se konala na Nejvyšším správním soudu. Akce s podtitulem „tak trochu jiná konference“ byla oslavou 20. výročí vzniku soudu a nabídla program ve třech panelech.

„Budeme více přemýšlet o současnosti správního soudnictví než vzpomínat na minulých 20 let. Na vzpomínky jsme ještě moc mladí,“ řekl krátce před zahájením konference předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka. Dopoledne se panelisté zamýšleli nad provokativní otázkou „Co nám patří a co ne v koncertu soudních velmocí (NS, NSS, ÚS, SDEU, ESLP)“. Přítomní diskutovali o tom, v jakých případech správní soudy vstupují a mají vstupovat do soukromého a trestního práva, a také o tom, zdali jsou správní soudy opravdu „malým“ ústavním soudnictvím. Keynote speakerem byl David Kosař (PF MU, ex-NSS, ex-ÚS) a přednášejícími byli Tomáš Herc (ÚS), Michal Bobek (NSS, ex-SDEU) a Filip Melzer (PF UP, ex-NSS, ex-ÚS).

Popolední blok byl na téma „Co nám patří a co ne v odborných a skutkových otázkách.“ O své názory na to, do jaké míry mají správní soudy „věřit“ odbornému úsudku správních orgánů, se kromě přednášejících podělili i přítomní hosté. Úlohu keynote speakera přijal Kamil Nejezchleb (ÚOHS) a panelisty byli Vojtěch

Vomáčka (PF MU, NSS), Dana Prudíková (advokátka, ex-MŠMT, ex-MSP) a Petra Nováková (advokátka, ex-NSS).

Poslední část konference nesla název „Co nám patří a co ne v otázkách morálky, hodnot, víry, politiky“. Keynote speaker Karel Šimka (NSS) otevřel kontroverzní téma změny pohlaví a s ním spojených soudních rozhodnutí, téma bezplatnosti lékařské péče a klimatických žalob. Panelistky Eliška Wagnerová (ex-ÚS, ex-NS), Zuzana Vikarská (PF MU, ex-ÚS) a Tereza Matějčková (FF UK, publicistka) glosovaly, zda naše společnost potřebuje univerzální pravidla morálky a univerzální hodnoty garantované právem. Komentovaly i schopnost či neschopnost umění žít v hodnotovém a právním pluralismu. Ač bylo již pozdní odpoledne, přednesené myšlenky vyburcovaly přítomné k reakcím i sdílením zkušeností z vlastního soudního rozhodování.

Pozvání na konferenci přijalo na 90 významných osobností soudnictví a představitelů veřejného života.

Aktuálně ze zpráv CFE

CFE vydává Opinion Statement ke zprávě Evropského parlamentu o poučení se z kauzy Pandora Papers

Poslanci Evropského parlamentu přijali 15. června na plenárním zasedání zprávu o zkušenostech získaných z Pandora Papers a dalších odhalení (v originále Report on Lessons Learned from the Pandora Papers and Other Revelations) 465 hlasy pro, 5 poslanců hlasovalo proti a 36 se zdrželo hlasování. Zpráva obsahuje doporučení týkající se regulace pro zprostředkovatele, podávání zpráv a sdílení informací, skutečného vlastnictví, eliminace střetu zájmů, postupu v případě praktik a režimů, které snižují výběr daní a problematiky oznamovatelů. Zpráva také například doporučuje změny na černé listině daňových rájů EU. Ve svém stanovisku oceňuje CFE Tax Advisers Europe neutuchající úsilí a přínos Evropského parlamentu, zejména Podvýboru pro daňové záležitosti (FISC) a Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti (ECON) při prosazování transparentnosti, odpovědnosti a integrity daňových systémů.

Dále se pak CFE ohlíží mimo jiné za tím, jakým způsobem sama přispěla do veřejné diskuse, zejména pak v rámci slyšení daňových odborníků Evropským parlamentem.

CFE plánuje i nadále podporovat orgány Evropské unie v jejich snahách vyjít vstříc posílení integrity a robustnosti fiskálních systémů ve prospěch evropské ekonomiky, společnosti, občanů a daňových poplatníků. Přesto, nebo právě proto uveřejňuje CFE v rámci stanoviska své poznámky ke zjištěním a závěrům výše uvedené zprávy. Opinion Statement je možné si přečíst na tomto odkaze

ECOFIN pokračuje v diskusi o návrzích ViDA

Ministři financí Rady Evropské unie se sešli 16. června 2023 na zasedání Rady pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN), na kterémž byla projednávána témata zasahující do řady oblastí dotýkajících se daňových poradců. Mezi ty klíčové lze zařadit „DPH v digitálním věku“, kdy ministři vedli politickou debatu o tomto legislativním balíčku a poskytli politický náhled na řadu klíčových otázek, které byly dosud předmětem diskusí na úrovni expertů členských států. „Zdanění podniků: Skupina pro profesní kodex“: Rada schválila závěry vypracované skupinou pro profesní kodex během švédského předsednictví (leden až červen 2023). „Zpráva Evropské radě o daňových otázkách“: Rada schválila pololetní zprávu ECOFIN Evropské radě v oblasti daňových záležitostí. Tato zpráva poskytuje ucelený přehled o pokroku dosaženém v Radě během švédského předsednictví a také přehled o aktuálním stavu nejdůležitějších projednávaných spisů v oblasti daní. „Evropský semestr“: Rada schválila svá doporučení pro jednotlivé země týkající se národních programů reforem na rok 2023 a vydala svá stanoviska k aktualizovaným programům stability nebo konvergenčním programům. Ministři schválili doporučení Rady s cílem předat je ke schválení Evropské radě. Doporučení Rady neminula ani Českou republiku. Další informace o výsledcích jednání jsou k dispozici na tomto odkaze

Konference CFE, ICAEW a PwC na téma rovnoprávnosti –

4. července 2023 otevřela možnost registrace k účasti

Dne 4. července 2023 budou CFE Tax Advisers Europe, ICAEW Women in EU Finance Network a PwC společně pořádat panelovou diskuzi v Evropském parlamentu na téma „Daňový systém rovného postavení žen a mužů v Evropě: Úvahy o nové agendě“. Dle pořádajících organizací je genderová rovnost ve fiskálních záležitostech otázkou spravedlnosti a růstu. I když Evropská unie podnikla kroky k začlenění genderového hlediska do všech fází tvorby politiky, přetrvávají dle organizátorů značné problémy – včetně těch, kte ré se týkají daní. Struktura a správa daňových systémů má často stále rozdílné dopady na pohlaví.

Co je potřeba k vytvoření skutečně inkluzivního daňového systému do roku 2030? Co je třeba udělat, aby budoucí změny daňových systémů pomohly prosazovat rovnost žen a mužů a zároveň reagovaly na ekologické a digitální změny v Evropě? Jaké jsou klíčové r ysy daňového systému navrženého tak, aby pomohl snížit genderovou nerovnost?

Již nyní je potvrzeno, že mezi řečníky se objeví stále ještě čerstvě jmenovaná zástupkyně generálního tajemníka OECD Fabrizia Lapecorella, Kira Marie Peter Hansen, poslankyně EP; Michelle Harding z OECD CTP; Ana Xavier a Helena Malíková z Evropské komise, zástupkyně Evropského parlamentu pro volební kampaň EU 2024, chybět však nebudou ani zástupci z praxe a pořádajících organizací.

Pakliže je vám výše uvedená problematika propojující rovnoprávnost a fiskální svět blízká, můžete se již nyní registrovat k účasti prostřednictvím tohoto odkazu

Tomáš Půček Právní oddělení KDP ČR

Finanční správa se věnovala analýze obchodování s platnými a neplatnými mincemi vyrobenými z drahých kovů (mimo mincí ze zlata). Zjistila přitom možné daňové úniky spočívající v použití nesprávného daňového režimu a tím i nesprávného stanovení základu daně včetně neuplatnění správné sazby DPH u těchto obchodů. Některé subjekty totiž při obchodování s platnými a neplatnými mincemi vyrobenými z drahých kovů nesprávně uplatňují zvláštní režim pro použité zboží dle zákona o DPH (stanovení základu daně pro odvod DPH pouze z rozdílu mezi prodejní a pořizovací cenou). Finanční správa však tento postup společně s Komorou daňových poradců nepovažuje za správný.

Na svých stránkách proto žádá jednotlivé plátce DPH, kteří obchodují s mincemi z drahých kovů (jinými než zlatými), aby u svých uskutečněných obchodů prověřili, zda postupují při předmětných obchodech v souladu se zákonem o DPH a jejím výkladem. V případě, že by takto plátci nepostupovali, je nutné nesprávný postup napravit podáním dodatečného daňového přiznání a kontrolního hlášení za příslušná zdaňovací období.

Finanční správa také upozorňuje, že je připravena zahájit u plátců DPH, u kterých budou přetrvávat pochybnosti o správnosti jej ich postupu a kteří zároveň nenapraví svá případná pochybení, kontroly směřující ke správnému stanovení daně. Kontrolní úkony budou ze strany Finanční správy zahajovány ve druhé polovině roku 2023.

Bylo oceněno dvacet největších plátců daně

Ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství vyhlásily tradiční ocenění TOP 20 plátců daně z příjmů právnických osob. Nejvýznamnějším plátcem daně tohoto ročníku se stala Kooperativa pojišťovna. Druhou příčku obsadila stejně jako minulý rok Česká spořitelna a na třetím místě se umístil ČEZ. Žebříček oceněných společností byl sestaven podle výše plateb provedených na účet daně z příjmů právnických osob do veřejných rozpočtů v průběhu roku 2022. Podle generální ředitelky Finanční správy je toto ocenění vnímáno jako poděkování oceněným společnostem za to, že plněním svých daňových povinností významně přispívají ke stále se zvyšujícímu výběru daně z příjmů právnických osob. Jen v minulém roce zaplatilo do veřejných rozpočtů 20 nejvýznamnějších plátců na této dani dohromady více než 34 miliard korun.

Přehled „TOP 20“ zveřejněný na stránkách Finanční správy je seřazen sestupně v pořadí podle výše uhrazené daně a uvedeny jsou pouze ty subjekty, které ke zveřejnění daly souhlas. Kromě již zmiňovaných společností zde lze nalézt například Hyundai Motor M anufacturing Czech, Komerční banku nebo Škodu Auto.

V průběhu roku se kontroly zaměří na obchodníky s mincemi z drahých kovů

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví

o zdanitelný příjem

Od 1. července 2023 dochází ke změně zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny a dalších souvisejících zákonů, mimo jiné také v souvislosti s poskytováním příspěvku pro solidární domácnost. O příspěvek může požádat fyzická osoba, která bezplatně poskytla ubytování cizinci s dočasnou ochranou, krajskou pobočku Úřadu práce. Příspěvek pro solidární domácnost bude krajská pobočka Úřadu práce nově poskytovat pouze v případě, že zájemce, který o příspěvek žádá, sdílí s ubytovanou osobou společné ubytování. Z pohledu zákona o daních z příjmů se na zavedené praxi nic nemění a příspěvek na solidární domácnost je z hlediska daně i nadále osvobozeným příjmem. Nová situace nastává v případě, kdy fyzická osoba poskytne cizinci s dočasnou ochranou byt k samostatnému bydlení. Za této situace dochází k uzavření nájemní smlouvy s cizincem s dočasnou ochranou, který za splnění zákonných podmínek může požádat krajskou pobočku Úřadu práce o humanitární dávku, kterou mimo jiné použije na úhradu nájemného. Takto zaplacené nájemné je však již standardním příjmem z nájmu podle zákona o daních z příjmů a poplatník jej uvádí po skončení roku do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Generální finanční ředitelství zároveň upozornilo, že nájemné za byt je započitatelným příjmem pro limit 68 000 Kč v případě uplatnění slevy na dani na druhého z manželů.

Generální fi nanční ředitelství vydalo podrobný pokyn k evidenci zahraničních osob

Podle pokynu se za zahraniční osobu považuje fyzická osoba, která není státním občanem České republiky a právnická osoba, která zde nemá sídlo. Místem pobytu zahraniční fyzické osoby se rozumí adresa hlášeného místa pobytu cizince. Pokud cizinec hlášené místo pobytu nemá, považuje se za něj místo na území ČR, kde se zahraniční fyzická osoba převážně zdržuje. Tím nemusí být nutně pouze místo, kde zahraniční osoba přebývá, ale i jiná místa, která jsou v pokynu dále blíže specifikována. Sídlem zahraniční právnické osoby se pak rozumí adresa, pod kterou je právnická osoba zapsána v obchodním nebo obdobném veřejném rejstříku v zemi, ve které byla založena, nebo adresa v zahraničí, kde zahraniční právnická osoba skutečně sídlí, pokud se do těchto rejstříků nezapisuje. Dále se pokyn věnuje problematice odštěpného závodu a stálé provozovny zahraničních subjektů. V případě odštěpného závodu GFŘ zdůraznilo, že odštěpný závod jak tuzemské, tak zahraniční osoby je pouhým majetkem podnikatele, který nemá právní subjektivitu. Právní osobnost má tak vždy přímo podnikatel (tj. zahraniční nebo tuzemská osoba) a pouze ten tedy může být daňovým subjektem. Stejně tak stálá provozovna, podobně jako odštěpný závod, nemá právní osobnost a nemůže tedy být sama daňovým subjektem.

I zde má právní osobnost vždy přímo zahraniční osoba.

Vedle výše uvedeného například živnostenský zákon považuje za zahraniční osobu takovou fyzickou osobu, která nemá v tuzemsku tr valý pobyt, a za právnickou osobu takovou, která nemá v tuzemsku své sídlo. Živnostenský úřad potvrdí splnění podmínek pro provozování živnosti vydáním výpisu zahraničním fyzickým osobám, které hodlají na území ČR provozovat živnost prostřednictvím svého odštěpného závodu, nebo zahraničním právnickým osobám, přičemž živnostenské oprávnění těmto osobám vzniká až dnem jejich zápisu do obchodního nebo obdobného rejstříku. V ostatních případech vzniká živnostenské oprávnění dnem ohlášení, resp. dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese u koncesovaných živností. Fyzické osoby, které jsou občany členských států EU a jsou na území členského státu oprávněny podnikat (stejně tak právnické osoby se sídlem v některém z členských států s příslušným oprávněním), mohou podle živnostenského zákona na území ČR dočasně poskytovat služby v rozsahu svého podnikatelského oprávnění, aniž by k tomu potřebovaly tuzemské živnostenské oprávnění. Jedná-li se tedy o činnosti, které jsou v ČR volnou živností, mohou být vykonávány zahraniční osobou, aniž by bylo potřeba získat oprávnění k podnikání anebo tuto skutečnost hlásit živnostenskému úřadu nebo jinému tuzemskému správnímu orgánu.

V případě místní příslušnosti má u zahraničních fyzických osob vždy přednost adresa hlášeného místa pobytu cizince. Dále to může být místo na území ČR, kde se zahraniční fyzická osoba převážně zdržuje (kde osoba přebývá, sídlo podnikatele zapsané v ŽR, mís to, kde je umístěn odštěpný závod nebo kde vznikla stálá provozovna). U právnických zahraničních osob se místní příslušnost správce daně řídí jejich sídlem. Pro účely správy daní se sídlem rozumí především adresa, pod kterou je právnická osoba zapsaná v obcho dním rejstříku nebo obdobném veřejném rejstříku v zemi, ve které byla založena, nebo adresa v zahraničí, kde zahraniční právnická osoba skutečně sídlí. Pokud má zahraniční právnická osoba pouze jeden odštěpný závod, řídí se místní příslušnost jeho adresou zapsanou v obchodním rejstříku. Adresa odštěpného závodu zapsaná v obchodním rejstříku má při určení místní příslušnosti vždy přednost před ostatními typy adres, tzn. má-li zahraniční osoba zapsán pouze jeden odštěpný závod, pak bez ohledu na případné další exis tující organizační jednotky se místní příslušnost určí vždy podle adresy tohoto odštěpného závodu.

Dále se pokyn zabývá také evidencí zahraničních osob a jejich daňovými identifikačními čísly. Bližší podrobnosti lze nalézt v Metodickém pokynu k evidenci zahraničních osob a k vybraným otázkám souvisejícím s registrací a správou těchto subjektů zveřejněném v květnu Generálním finančním ředitelstvím.

Zdroj: www.financnisprava.cz, www.mfcr.cz

V případě nájmu samostatného bytu poskytnutého cizinci s dočasnou ochranou se nově jedná

Vláda schválila konsolidační balíček

Vláda přijala návrh zákona, který by měl uvést do praxe balíček ke konsolidaci veřejných financí. Návrh, který mění přes 60 zákonů, obsahuje opatření, která vyžadují legislativní změny. Jeho součástí tak nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace v objemu 150,7 miliardy korun za dva roky. K balíčku je přiřazena také novela zákona o hazardních hrách, která mimo jiné zpřesňuje pravidla pro legální provozování on-line hazardních her. Materiál šel na vládu s rozpory u 218 podaných připomínek.

Konsolidační balíček mimo jiné omezuje a ruší některé daňové výjimky. Nově už nebude možné uplatňovat daňovou slevu na školkovné, slevu na studenta nebo členský příspěvek v odborech. Slevu na manželku bude možné uplatnit pouze, pokud se stará o dítě do tří let. Balíček také ruší daňové zvýhodnění nepeněžních benefitů, snižuje limit pro osvobození příjmů z hazardních her od daně, ruší daňovou uznatelnost vína jako

daru na reprezentaci a snižuje limit pro daňovou uznatelnost firemních vozidel.

Balíček rovněž snižuje částku, od které se na příjmy fyzických osob uplatňuje vyšší sazba daně. Nově bude sazba 23 procent platit pro roční příjmy nad 36násobek průměrné mzdy, dosud byl limit 48násobek průměrné mzdy. Daň z příjmů právnických osob se zvyšuje o dva procentní body na 21 procent, celý dodatečný výnos této daně má jít do státního rozpočtu.

Mění se také nastavení sazeb DPH. Místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent bude jedna 12procentní. Balíček také přesouvá některé položky do základní sazby 21 procent, například kadeřnické služby, odvod odpadu, noviny, řezané květiny či točené pivo. Speciální případ budou knihy, na které se DPH nebude uplatňovat.

Balíček zavádí nový koeficient daně z nemovitosti. Výnos ze zvýšení daně o tento koeficient bude výhradním příjmem státního rozpočtu. Dosud výnos z daně z nemovitosti šel pouze obcím.

Podle zákona by se mělo obnovit nemocenské pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta. Od roku 2009 stát toto pojištění nevybíral, předtím bylo ve výši 1,1 procenta. Balíček také předpokládá zvýšení vyměřovacího základu sociálního pojištění živnostníků a zastropování úlev z odvodů při práci na dohodu.

Mezi další opatření v balíčku patří snížení státní podpory pro stavební spoření na polovinu ze současných 2000 korun ročně, zrušení zvláštního daňového režimu pro prezidenta republiky nebo zvýšení úhrad za těžbu nerostů. Balíček upravuje spotřební daň z alkoholických a tabákových výrobků, ponechává ale daňové osvobození takzvaného tichého vína.

Součástí opatření jsou i změny zdanění hazardu, kdy se zvyšuje snížená sazba hazardní daně na 30 z dosavadních 23 procent. Mělo by se také změnit rozpočtové určení daní, kdy výnos všech on-line hazardních her půjde nově pouze do státního rozpočtu. Úpravou hazardní daně Ministerstvo financí zdůvodňuje skutečnost, proč k zákonu připojilo i novelizaci zákona o hazardních hrách, podle úřadu je to související změna.

Ministerstvo fi nancí přijalo většinu technických připomínek k balíčku, odmítlo věcné

Ministerstvo financí v připomínkovém řízení většinou přijalo legislativně-technické připomínky ke konsolidačnímu balíčku. V souladu s politickou dohodou koalice naopak nepřijalo věcné návrhy na změny.

„Předložil jsem vládě materiál, který nebude obsahovat žádné

významné změny, které jsme jako koalice představili,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Připomínkové řízení ke konsolidačnímu balíčku skončilo 8. června a připomínek se podle mluvčího Ministerstva financí Tomáše Weisse sešly stovky, většina z nich byla legislativně-technického charakteru. „Ministerstvo v takových případech připomínku zpravidla přijalo. Typově se jednalo o doplnění přechodných ustanovení, zpřesnění některých informací, dopracování analytických částí návrhu či detailnější vyhodnocení dopadů konkrétního opatření,“ uvedl Weiss s tím, že „naopak věcné připomínky na změny, jako jsou přesuny položek mezi sazbami DPH či vyjmutí některých daňových výjimek navržených ke zrušení Ministerstvem financí v souladu s politickou dohodou na úrovni vlády ne-

přijalo a jejich předkladatelé budou mít příležitost k jejich načtení v rámci druhého čtení v Poslanecké sněmovně,“ doplnil.

S takovým postupem nesouhlasily například odbory. Nesouhlasí s přesuny DPH, obnovením nemocenského pojištění pro zaměstnance, zrušením daňové slevy u zaměstnaneckých benefitů. Podle předáků je „daňovým soumarem“ právě zaměstnanec. Navrhují svých 12 bodů, mezi nimi je třeba obnovení elektronické evidence tržeb či zrušení daňových změn z posledních let. „Nemyslím si, že by vláda byla ochotna cokoliv měnit. Lišíme se v řadě oblastí... Příběh není u konce. Bude končit ve chvíli, kdy bude Sněmovna balíček schvalovat. V tu chvíli budu moci hovořit o tom,

Téma

zda to byla prohra totální, nebo nebyla, zda vláda to převálcovala, nebo nepřeválcovala,“ uvedl Středula. Odboráři budou o podobě opatření jednat i s poslanci. Sám Stanjura ale dodal, že například o nastavení zdanění zaměstnaneckých benefitů budou ještě jednat experti.

Včely neprošly

Resort například odmítl připomínky k návrhu ozdravného balíčku ke zrušení osvobození od daně pro příjmy ze zájmového chovu včel. Nyní platí osvobození pro příjmy z příležitostné činnosti, které nepřesáhnou 30 000 korun. Nově to má být 50 000 korun. Ze zákona má ale zmizet osvobození včelařů do 60 včelstev, kdy platí takzvaná fikce příjmu 500 korun na jedno včelstvo. „Připomínky směřující k odstranění či podstatné změně části návrhu týkající se konsolidačních opatření nelze posuzovat odděleně od ostatních, neboť tato opatření jsou součástí dohodnutého kompromisu všech vládních stran a směřují k hlavnímu cíli navržené úpravy, a to snížení deficitního hospodaření státu,“ dodal pak k balíku připomínek úřad v úvodu materiálu, kde se jejich vypořádání věnuje.

Připomínky zaslaly ministerstva, odbory, zaměstnavatelé i sektorové svazy, mají výhrady jak k obsahu balíčku, tak k technickému zpracování některých opatření. V připomínkovém řízení se objevily například návrhy na změnu rozložení položek v jednotlivých sazbách daně z přidané hodnoty (DPH), kritika zvýšení daně z nemovitosti nebo hlasy proti omezení zvýhodnění benefitů pro zaměstnance.

Tématem byla také voda

Podle návrhu vládního balíčku na konsolidaci veřejných financí má být plánovaná snížená sazba DPH 12 procent při prodeji kohoutkové vody za předpokladu, že nebude ochucená například šťávou, sirupem nebo přidaným ovocem. Pro minerální i kojenecké vody bude platit základní sazba, stejně jako pro kávu s mlékem nebo se smetanou. Ministerstvo financí také přijalo připomínku na zařazení rostlinného mléka do snížené sazby spolu s kravským mlékem. Odmítlo připomínky, které by zařadily do snížené sazby dětské pleny nebo menstruační pomůcky.

Vládní balíček má nově sloučit sníženou sazbu DPH ze současných 10 a 15 procent na jednu 12procentní. Do té mají být zařazené mimo jiné potraviny nebo stravování v restauracích. Z vypořádání připomínek vyplývá, že všechny nealkoholické i alkoholické nápoje včetně točeného piva budou v sazbě 21 procent. Vláda také chce u alkoholických nápojů zvýšit spotřební daň na lihoviny, naopak u takzvaného tichého vína zůstane na nulové sazbě.

Výjimku u DPH na nápoje má mít voda z kohoutku, pro kterou má platit snížená sazba. V důvodové zprávě materiálu ministerstvo upozorňuje, že se to bude týkat pouze čisté vody bez příchutě. „Ledová tříšť vyrobená z kohoutkové vody a ochucená sirupem bude v základní sazbě daně,“ uvádí. Podle materiálu

aplikaci snížené sazby ale nebrání přidání dekorace do sklenice nebo na sklenici s kohoutkovou vodou. „Příkladně v podobě lístků máty,“ píše ministerstvo.

V původním návrhu se počítalo s výjimkou pouze pro kravské mléko, nově do snížené sazby mají patřit i rostlinné alternativy, jako jsou sojové nápoje, nápoje z ořechů, obilovin nebo na bázi semen, jako je například konopné mléko. Do snížené sazby budou patřit i ochucené verze nápojů, tedy například mléko s medem nebo mléčný koktejl se zmrzlinou. Platit to má i pro rostlinné alternativy. MF tak vyhovělo připomínkám Ministerstev pro místní rozvoj a zdravotnictví, která argumentovala tím, že v ČR trpí zhruba deset procent obyvatel alergií na laktózu. Zařazení minerálních a kojeneckých vod do nižší sazby požadoval Svaz obchodu a cestovního ruchu.

Zařazení tamponů, vložek a dalších menstruačních pomůcek do nižší sazby DPH navrhovala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. V připomínkách se uvádělo, že ženy z nízkopříjmových skupin společnosti jsou v případě, kdy si nemohou dovolit tyto pomůcky zajišťovat, ohroženy takzvanou menstruační chudobou.

Největší výhrady máme ke změnám u dohod o provedení práce, říká k ozdravnému balíčku

Jiří Nesrovnal

z Prezidia Komory

Vláda spěchá s ozdravným balíčkem, který má vylepšit stav státních financí. Zbývá tak mimo jiné velmi málo času na odborné připomínky, což je ve výsledku vždy ke škodě věci. Ukázkovým příkladem může být úprava dohod o provedení práce. „Návrh zavádí tak náročnou administrativu a zároveň mnohé neřešitelné situace, že v praxi si téměř nedokáži představit jeho aplikaci u zaměstnavatelů ani u zaměstnanců,“ říká člen Prezidia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal. Velmi reálným důsledkem změn by podle něj mohlo být, že se příjmy, které byly dosud zdaňovány 15procentní srážkovou daní, přesunou do šedé či černé ekonomiky.

Jednou z vašich z ákladních výhrad k vládnímu ozdravnému balíčku bylo, že jste na připomínky dostali velmi málo času. Jak rychle jste je museli stihnout? Kolik času byste potřebovali ideálně?

Byl to týden, tedy pět pracovních dnů. Jsem přesvědčen, že u tak zásadní a rozsáhlé novelizace velkého množství nejenom daňových předpisů by měla být standardní 30denní lhůta na připomínkování. Moje zkušenost je taková, že tak zásadní změny je nutné dostatečně promyslet, a pokud se takto spěchá, vede to zákonitě k tomu, že se následně objeví množství výkladových problémů a nejasností, kterým by bylo možné předejít, pokud by byl na připomínky dostatek času.

Má z vašeho pohledu tento spěch opodstatnění vzhledem k množství změn, které mají nastat?

Chápu ekonomické a politické okolnosti týkající se přípravy tohoto balíčku, nicméně musím trvat na tom, že z hlediska pře-

devším jeho praktické aplikace zde měla být standardní lhůta na připomínky. Tuto věc jako zásadní připomínku spolu s námi uplatňovala téměř všechna připomínková místa.

S čím pak nemohu zcela zásadně souhlasit, je to, že ústně byly vypořádaný pouze některé z našich připomínek a k písemnému vypořádání nedošlo vůbec. Takový postup je minimálně v rozporu se standardním legislativním procesem a také v rozporu s tím, co deklarovala vláda ohledně spolupráce s nejenom odbornou veřejností. Nejde o to, že bychom jen tak neodůvodněně tlačili na Ministerstvo financí a jeho úředníky, kteří jsou již tak v časovém presu. Písemné vypořádání má velký význam, i když připomínce není vyhověno, neboť následně lze zjistit, co danou změnou MF mínilo. To má v tomto případě o to větší význam, že u tohoto balíčku nebyla ani vypracována standardní zpráva hodnocení jeho dopadu RIA a nebyl dokonce projednáván ani v komisích Legislativní rady vlády. Doufám, že alespoň některé další věci z našich připomínek nad rámec

Téma

toho, co bylo zapracováno, se nakonec promítnou v textu zákona či alespoň v důvodové zprávě.

Vláda chce, aby opatření, která státu přinesou bezmála 98 miliard, platila od ledna 2024. Je to z vašeho pohledu reálné vzhledem k množství výhrad, ale i nejasností?

Toto je otázka na zaměstnance Ministerstva financí ČR, zda budou jejich výpočty v reálu sedět a balíček skutečně přinese oněch předpokládaných 98 miliard. Na druhé straně z  praktického pohledu se domnívám, že bych u některých položek byl minimálně obezřetný. Například rozhodně nelze vycházet z toho, že zrušení osvobození zaměstnaneckých benefitů přinese příjmy odpovídající jejich zdanění. V některých případech totiž dojde k tomu, že zaměstnavatelé tyto benefity prostě přestanou poskytovat. Z obecného hlediska se mi zdá, že oněch 98 miliard je v daném balíčku „poskládáno“ i po malých částkách v řádu 100 milionů korun. I proto se zřejmě vláda obavá do balíčku jakkoliv zasahovat, protože by mohlo dojít k tomu, že se celý „rozpadne“.

Jen vaše připomínky čítají 43 stran textu. U velkého množství z nich je poznámka, že jsou z ásadní. Můžete zmínit alespoň některé z připomínek, bez jejichž akceptování by návrh neměl projít?

Za mě nejdůležitější připomínka se týká dohod o provedení práce. Pokud by byla změna v této věci schválena v navrhované podobě, povede to k tomu, že se tento instrument téměř zcela přestane používat i v situacích, kde podle důvodové zprávy má své opodstatnění. Proti zaměření se na situace, kdy jsou dohody zneužívány, nic nemáme. Návrh ale zavádí tak náročnou administrativu a zároveň mnohé neřešitelné situace, že v praxi si téměř nedokáži představit jeho aplikaci u zaměstnavatelů ani u zaměstnanců. Na tom se shodujeme se všemi zástupci podnikatelské veřejnosti a zaměstnavatelů. Pokud by návrh byl schválen v této podobě, hrozí podle mého názoru reálné riziko, že dojde k přesunu příjmů, které byly v současné době zdaněny „alespoň“ 15procentní srážkovou daní, do šedé či černé ekonomiky. Spolu se Svazem průmyslu a dopravy například navrhujeme v první fázi pouze „zmapovat“ situaci tím, že by zaměstnavatelé zasílaly za určité období údaje o dohodách, a následně se zaměřit, ať již legislativní cestou či kontrolní činností, na ty, kdo dohody skutečně zneužívají. Navrhujeme tak zrušení oznamovací povinnosti při uzavření a ukončení dohody či ponechání alespoň jednoho minimálního pojistného limitu. Případně by zpojistněny mohly být pouze případy, kdy za zaměstnance není odvedeno alespoň minimální pojistné – například v rámci řádného pracovního poměru. V této věci probíhají k dohodám ještě jednání a chtěl bych věřit, že návrh zde dozná změn.

Převládají z vašeho pohledu spíše nejasnosti, které lze vyřešit v dalším legislativním procesu, nebo se ve větší míře objevují i změny nedomyšlené, které jsou například v rozporu s logikou českého daňového systému?

Návrhem dochází částečně k paradoxní situaci, kdy rušení některých benefitů, což je jistě politická otázka, k nimž se Komora nevy-

jadřuje, daňový systém nezjednoduší, ale naopak přinese výkladové problémy a nejasnosti, které zde doposud nebyly. Například lze zmínit otázku, jak v jednotlivých konkrétních případech oceňovat zaměstnanecké benefity či stravování, jak pohlížet na drobné občerstvení poskytované například na poradách zaměstnavatele, jak se z hlediska daňového dívat například na dětské dny pro zaměstnance a jejich děti, ale i třetí osoby, případně jiné podobné akce pro zaměstnance, či jakou optikou se dívat na různé pracovní obědy, které u některých pracovních pozic patří k běžné náplni práce. Tyto otázky díky osvobození nyní nebylo nutné řešit. Pokud bude návrh schválen v této podobě, bude od 1. 1. 2024 každá účetní nucena zabývat se těmito otázkami každý měsíc.

Vyjmenoval jste řadu nově vznikajících nejasností a předpokládám, že to zdaleka nejsou všechny...

Jsem přesvědčen, že nové problémy a nejasnosti bohužel přinese i zaváděný 40milionový limit osvobození cenných papírů a obchodních podílů či limitace vstupní ceny osobních automobilů na částku dva miliony korun a až po proběhlém připomínkovém řízení přidané omezení v nároku na odpočet na DPH na vstupu u osobních automobilů ve výši 420 tisíc korun.

I když jde, jak již jsem uváděl o politická rozhodnutí, tak tyto změny daňový systém rozhodně nezjednoduší, ale naopak jej zkomplikují a přinesou nové otázky a nejasnosti. I na tyto problémy jsme v našich připomínkách upozorňovali. Mnohé praktické komplikace také přinese zrušení osvobození od daně u kurzových zisků na účtech a tím pádem povinnost u všech, kdo mají účet v cizí měně, se touto oblasti podrobněji zabývat. Již nyní se ukazují některé otázky a sporné situace.

Kam byste z tohoto pohledu zařadil třeba z áměr státu zdaňovat příspěvek na stavební spoření, který sám poskytuje?

Myslím si, že zdanění příspěvku na stavební spoření je jedním z příkladů zbytečné komplikace systému zdanění. Stát vám na jednu stranu dá peníze z titulu uvedeného příspěvku a hned chce z těchto peněz část zpět formou jeho zdanění. Jednodušší a logičtější by přece bylo, dát příspěvek v takové výši, kdy stát již nic nebude chtít zpět. Takto pouze dochází ke zbytečné komplikaci sytémem „nalej vylej“. Zřejmě zde ale jde o politický aspekt dané věci, kdy v námi navrhovaném logickém a jednoduchém řešení by muselo dojít ke snížen příspěvku, což by z politického hlediska nemuselo vypadat dobře. Nicméně s odborného hlediska tento argument nepovažuji za relevantní.

Nacházíte ve vládním návrhu nějaká opatření, která jdou správným směrem a pomáhají řešit některé slabiny stávajícího daňového systému?

Určitě systém zdanění zjednoduší, pokud například v oblasti DPH bude méně sazeb. Na druhé straně některé nově vznikající otazníky a problémy v oblasti DPH typu zdaňování vody v různých formách poskytované v restauraci či knih, časopisů a novin působí až tragikomicky a napadá mě v této souvislosti památný díl Tondy Blaníka ke zdaňování piva.

Kritici vládnímu návrhu vyčítají, že je nekoncepční a působí dojmem souboru nahodilých opatření, jak získat pro státní rozpočet více peněz. Ztotožňujete se s tímto hodnocením?

Hlavním nezastíraným cílem vládního balíčku je přinést příjmy do státního rozpočtu. Zde bych si dovolil být neutrální a tuto věc jakkoliv nehodnotil. Je to věcí politiků a názor vládní koalice a opozice na to, jak přinést příjmy do státního rozpočtu, se téměř vždy liší. K politickým aspektům novel daňových předpisů se nevyjadřujeme. Na druhé straně najít řešení, které z titulu daní přinese příjmy do státního rozpočtu a nikoho nebude „bolet“ a „nedotkne se ho“, prostě neexistuje. Takovéto řešení se nalézt nedá.

Pokud se vládní z áměry přenesou do platné legislativy, jaký to bude mít celkový dopad na tuzemskou právní úpravu daní, jíž se často vytýká komplikovanost?

Jak již jsem uváděl, jsou zde změny, které systém mohou zjednodušit, jako je snížení počtu sazeb DPH, ale mnohé z navrhovaných změn naopak systém zkomplikují a přinesou otazníky, které zde doposud nebyly.

Do materiálu, který připomínkuje vládní balíček, jste zařadili i jiné, dlouhodobější připomínky k z ákonu o dani z příjmů. Co vás k tomu vedlo? Myslíte, že mají lepší šanci projít v rámci větší vlny změn?

Jde o naše dlouhou dobu uplatňované systémové připomínky, které by měly daňový systém zjednodušit a odstranit výkladové problémy a nejasnosti. Tyto připomínky v mnoha případech předkládáme po dobu několika let. Většinou se standardně dozvíme, že tyto změny nejsou předmětem navrhovaného balíčku či novely a že na ně určitě dojde někdy příště. Nicméně zatím jsme se nedozvěděli, kdy to příště bude. Proto připomínky opakovaně přikládáme při jakékoliv příležitosti, kdy připomínkujeme novely daňových právních předpisů. V tomto případě bohužel nebyly tyto připomínky vůbec vypořádány. Může to vypadat jako boj s větrnými mlýny, který nemá cenu, ale my se nevzdáváme a občas po dlouhé době přijde úspěch. Po dlouhém boji se nám podařilo například prosadit, že v současné době může technické zhodnocení odepisovat nejen nájemce, ale jakýkoliv oprávněný uživatel majetku. Proto budeme tyto naše koncepční připomínky nadále uplatňovat při jakékoliv možné příležitosti.

Pokud byste dostal na výběr tři hlavní, které lze nyní prosadit, které by to byly?

Vypíchl bych asi tyto tři změny:

1. První z nich se týká zjednodušení v oblasti majetku, kdy navrhujeme snížení počtu odpisových skupin a zavedení dobrovolného daňového „paušálu“, do jehož výše by poplatník nemusel rozlišovat, zda jde o opravu či technické zhodnocení, a výdaje by byly plně daňově uznatelné.

2. Jako druhou změnu bych uvedl vypuštění všech ustanovení, která omezují daňovou uznatelnost prodeje majetkových složek, příjmy z jeho prodeje, neboli vylučují z daňově uznatelných nákladů ztrátu z prodeje těchto majetkových složek.

3. Konečně třetí připomínka se týká toho, aby v případě rezerv vytvářených koncem roku na daňově uznatelné náklady mohly být tyto účetní rezervy za stanovených podmínek a omezení (například povinnost jejich vypořádání daňově uznatelným nákladem nejpozději do konce následujícího zdaňovacího období) daňově uznatelné. Odstranil by se tím zbytečný, dlouhé roky se táhnoucí problém rozhodování se o tom, zda na odměny vytvořím dohadnou položku či rezervu. Dopad do účetního výsledku hospodaření je stejný, jenom v případě dohadné položky jde o daňově uznatelný náklad, kdežto v případě rezervy se jedná o náklad neuznatelný. Obdobně by se odstranil nelogický až daňově masochistický systém zdaňování škod, ke kterým dojde na konci zdaňovacího období. V těchto případech v současné době do daňově relevantních výnosů účtujeme dohadnou položku na náhradu škody od pojišťovny, ale na potencionální náklad na opravu, který bude hrazen z tohoto pojistného plnění, se vytváří účetní rezerva, která není daňově uznatelná. I tento závěr se mi zdá z daňového pohledu absurdní a bylo by jej možné odstranit poměrně krátkou a jednoduchou novelizací zákona o dani z příjmů.

Ing. Bc. Jiří Nesrovnal

N-Consult s.r.o., daňový poradce, člen Prezidia KDP ČR, vedoucí odborné sekce daně z příjmů právnických osob při KDP ČR Absolvent VUT, Fakulta elektrotechnická, nejprve obor technická kybernetika, posléze v roce 1996 obor daňové poradenství. V roce 2001 absolvoval program dlouhodobého vzdělávání pro daňové poradce, pořádaný Právnickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně, studium ukončeno zpracováním odborné práce na zadané téma. Na jaře 2004 absolvoval komplexní školení školitelů k problematice mezinárodních účetních standardů, studium zakončil úspěšně složenou závěrečnou zkouškou. V srpnu 1995 byl u KDP zaregistrován jako daňový poradce, v srpnu 1998 pak jako bilanční účetní. V oblasti daňové a ekonomické problematiky se specializuje na daň z příjmů právnických osob, podvojné účetnictví pro podnikatele, DPH, komplexní účetní, daňový a právní pohled na složitější transakce typu prodeje a vklady podniku, přeměny, snižování základního kapitálu, cenné papíry a daňovou judikaturu a výklady MF ČR. Publikuje odborné články v odborných časopisech typu Bulletin KDP ČR, Hospodářské noviny, Auditor, Právní zpravodaj, Daňový expert, Metodické aktuality a další, je spoluautorem řady odborných publikací např. na téma Účetní závěrka, Transformace obchodních společností, Účetní závěrka v podvojném účetnictví, Prodej podniku, Daň z příjmů a podvojné účetnictví. Je člen lektorského týmu 1. VOX a.s. V soutěži Daňař & daňová firma roku 2018 v kategorii za komerční daňovou sféru se stal „Daňovou osobností roku 2018“ a ve stejné soutěži se stal za rok 2022 „Nejlepším lektorem v daních“.

Benefity či změny u dohod o provedení práce. Co by doporučovali z ozdravného balíčku vynechat daňoví experti?

Osobností, které figurují v minulých ročnících soutěže Daňař a daňová firma roku, jsme se zeptali, jakou zásadní věc by změnily v chystaném ozdravném balíčku.

Za mne jde o ustanovení zavádějící sociální a důchodové pojistné u dohod o provedení práce.

Pokud bych mohla změnit jednu zásadní věc v navrhovaném daňovém balíčku, bylo by to navrhované zrušení osvobození většiny nepeněžních benefitů pro zaměstnance. Dle mého názoru nebyl tento krok dostatečně promyšlený. Důsledkem zrušení osvobození bude zdražení benefitů pro zaměstnavatele. Ti se tak mohou rozhodnout, že poskytování benefitů je pro ně příliš nákladné. To dále může vést k významnému snížení zisků některých společností, které se zaměřují právě na služby poskytované v oblasti firemních benefitů (jako je např. MultiSport Benefit, s.r.o., Sodexo Pass ČR apod.). Tyto firmy tak mohou vykazovat nižší zisky a naopak odvedou méně na dani z příjmů právnických osob, současně při nedostatku tržeb budou například potřebovat méně pracovní síly. Může tak dojít k narušení celého obchodního řetězce. Další nevýhodou je, že zrušení osvobození benefitů může vzbudit jakési znepokojení na straně zaměstnanců.

MVDrMila n

MVDr. Milan Vodička Daňový poradce, vedoucí Sekce IT KDP ČR, člen Prezidia KDP ČR

V ozdravném balíčku je navrhováno zrušení osvobození mnoha příjmů u fyzických osob. Důvodem bylo, dle prohlášení vlády, mimo jiné zjednodušení daňového systému a snížení počtu výjimek v zákoně o daních z příjmů. Domnívám se však, že mnoho výjimek, jako například osvobození nepeněžitého stravování u zaměstnance či kursového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, bylo zavedeno u fyzických osob kvůli obtížné praktické proveditelnosti a prokazování zdanitelných příjmů. Je tedy otázka, zda škrtání výjimek povede skutečně k jednoduchému zdaňování tak, jak je deklarováno. Proto bych navrhovala nerušit a neomezovat osvobození příjmů u fyzických osob.

Pakliže bych měla kouzelný prsten, tak bych zařídila, aby se ozdravný balíček vůbec nemusel přijímat, tedy aby stav veřejných financí byl uspokojivý. Pakliže by kouzelný prsten nebyl tak mocný, pokusila bych se ho přesvědčit, aby do balíčku zahrnul i výdajová omezení (revize důchodového systému – i když, pokud by toto zvládl, tak by to byl mega prsten), případně aby „rozseknul“ nerovnosti ve zdanění (myšleno včetně pojistných) práce včetně související regulace dohod o provedení práce, která mi nepřipadá příliš „šťastná“.

Adéla Gabrielová Rödl & Partner Tax

Marie Velflová Deloitte Advisory

Petra Nováková Nováková + Partners, advokátní kancelář

Petra

Průměrnou domácnost připraví podle analýzy vládní balíček ročně o víc než 7 tisíc korun

Průměrná domácnost v Česku by po devíti větších daňových změnách z vládního balíčku ročně přišla o 7614 korun. Nejméně by se chystaná opatření měla v průměru dotknout seniorů, nejvíc úplných rodin s dětmi. Největší příjem k ozdravení rozpočtu by stát získal od zaměstnanců z nového nemocenského pojištění. Vyplývá to z analýzy dopadů na domácnosti, kterou vypracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). V Česku

stav hodnotil změny sazeb DPH, zavedení nemocenských odvodů pro zaměstnance, zvýšení progrese u daně z příjmů, odvodů živnostníků a daně z nemovitosti, zrušení školkovného, omezení slevy na manželku či manžela a daň u alkoholu a tabáku. Opatření posuzoval jednotlivě, ne dohromady. Zaměřil se na dopad na domácnosti seniorů, jednotlivců či úplných a neúplných rodin s dětmi. Zohlednil jejich příjmy, riziko chudoby i bydlení ve vlastním či v nájmu. Analýza nepočítá se zvýšením daní firem a z hazardu, odvody u práce na dohodu, zrušením zaměstnaneckých benefitů a slevy na studenta.

Průměrná domácnost podle analýzy na nemocenském pojištění zaplatí 2723 korun, na odvodech živnostníků 2233 korun, na vyšší dani z nemovitosti 431 korun, z alkoholu 264 korun a z tabáku 403 korun, na daňové progresi 465 korun. Po změně DPH ušetří 205 korun. Školkovné bude znamenat ztrátu 832 korun a zrušení slevy na manželku či manžela 467 korun. Celkem je to 7614 korun.

Zvýšení odvodů dopadne podle analýzy víc na lidi s vyšším výdělkem, zaplatí státu víc. Omezení slevy na manželku či manžela a zrušení školkovného pocítí nejvíc středně příjmové rodiny, zmínili autoři. „Při srovnání s disponibilním příjmem domácností se dopad opatření na české domácnosti jeví spíše jako proporcionální,“ uvádí RILSA.

Senioři, kteří žijí sami, by podle modelů přišli za rok po devíti daňových změnách o 990 korun. Samotný člověk v aktivním věku by měl o 4881 korun méně a bezdětný pár o 11 509 korun méně. Dopad na dvojici, z níž je aspoň jeden v důchodu, má podle ana-

lýzy činit 2521 korun. Úplnou rodinu s jedním dítětem změny připraví o 11 874 korun, se dvěma dětmi o 15 846 korun a se třemi a více dětmi o 18 881 korun. Neúplná rodina s jedním dítětem bude mít o 6138 korun méně, se dvěma a více dětmi o 4987 korun méně.

Z devíti opatření by stát podle RILSA získal 33,64 miliardy korun, Ministerstvo financí počítá s 27,5 miliardy korun. O největší část se postarají zaměstnanci. Z jejich nemocenského pojištění by mělo přitéct 12,23 miliardy, spočítali experti.

je 4,49 milionu domácností. Průměrná domácnost má podle statistického úřadu 2,29 člena.

Pokračujme v konsolidaci, radí vládě přední ekonomové

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR oslovil přední české ekonomy, aby zhodnotili nejen současný ozdravný balíček, ale také další možný

vývoj v oblasti veřejných financí. Jaké další kroky by měla česká vláda podniknout v následujících letech?

A jakou zásadní změnu by podle nich potřeboval systém daní?

anketa

Jak hodnotíte současný stav státních financí v porovnání s jejich vývojem za dobu existence samostatné České republiky od roku 1993?

Velikost českého státu se i po odečtení důchodů a očištění o inflaci od roku 93 zhruba zdvojnásobila. Stát skutečně nabobtnal. Jestli je to dobře nebo špatně, to je otázka toho, co po státu chceme, ale nyní víme, že na tak velký stát zkrátka nevybíráme dostatek daní. Máme problém.

Vláda slovy Ministerstva financí představila za pět minut dvanáct ozdravný balíček, který má jejich stav zlepšit. Nakolik je z vašeho pohledu dostatečným řešením?

Dominik Stroukal

DominikStroukal

Ekonom, člen NERV a vyučující na Metropolitní univerzitě Praha

Vládní balíček se zhruba z poloviny opírá o návrhy NERV, takže jsem zhruba tak z poloviny spokojený. Dostatečné to není, ale je to důležitý první krok. Vláda dala jasný signál, že jí na tom záleží, teď už je to více debata politická, kde bude docházet ke kompromisům a výměnám, tak nám nezbývá než držet palce.

Jaké další kroky by měla česká vláda podniknout v následujících letech?

Pokračovat v konsolidaci. Náš problém je skutečně gigantický. Nicméně politická realita velí, že před volbami se spíše rozdávají dárky a snižují daně, takže doufáme, že vláda v ideálním případě udělá opak, nebo alespoň neudělá nic. Hlavní je situaci dále nezhoršovat.

Do kterých oblastí by měly zejména směřovat výdajové škrty?

Škrtat se musí na mnoha místech. Jeden z hlavních závěrů debat o konsolidačním balíčku je zjištění, že tu neexistují jedny magi cké dveře, které by stačilo otevřít a najít za nimi 300 miliard. Musíme udělat desítky, možná stovky drobných věcí, abychom takhle obří sumu dali dohromady. Já osobně bych se nebál dívat kamkoli, klidně i na školství. Všichni totiž chtějí škrtat, jen ne zrovna u  nich. To pak nevychází.

Kde by bylo naopak smysluplné zvyšovat příjmy státu?

Opět platí, že pokud bychom chtěli jít touto cestou, muselo by se hledat na mnoha místech. Jedno opatření nestačí. Návrat superhrubé mzdy nehrozí, největší položky v příjmech jsou sociální odvody a DPH. S DPH vláda také nechce hýbat, takže bez odvodů se dost peněz, pokud by je někdo chtěl hledat na straně příjmů, získat moc nedá.

Kterou z ásadní změnu by především potřeboval systém daní?

Z komplikované DPH jdeme cestou systém zjednodušit na další komplikovanou DPH. Ekonomicky by dávalo smysl mít jednu sazbu a nedělat sociální politiku přes snížené sazby. Z vyšších příjmů by pak stát mohl pomáhat cílně a nikoliv plošně jako dne s skrze DPH. Politici k tomu ale nikdy nenajdou dost odvahy, protože se to špatně vysvětluje veřejnosti. Pro veřejnost to znamená vyšší daně a zároveň rozdávání dávek. Dvě nepopulární věci najednou. I když to dává ekonomicky smysl, politicky by to byla sebevražda.

Jak hodnotíte současný stav státních financí v porovnání s jejich vývojem za dobu existence samostatné České republiky od roku 1993?

Podle mého názoru jsou asi v nejhorší kondici za celou dobu existence samostatné ČR. Měli jsme zde i v minulosti vysoké schodky – třeba na začátku tisíciletí, kdy se konsolidovaly a privatizovaly banky, nebo v době po začátku světové finanční krize. Vývoj v posledních třech letech a perspektiva dalších dvou let ovšem tyto z dnešního pohledu dávné momenty výrazně předčí.

Vláda slovy Ministerstva financí představila za pět minut dvanáct ozdravný balíček, který má jejich stav zlepšit. Nakolik je z vašeho pohledu dostatečným řešením?

Označit po téměř roce a půl vládnutí balíček slovy „za pět minut dvanáct“ působí poněkud zvláštně. Balíček č. 1 chápu pouze jako začátek procesu ozdravování veřejných financí. Nemá ambici vyřešit celý schodek, pouze jej zmírňuje. A to nikoliv dnes, ale až v následujících letech. Navíc třeba škrty dotací, na kterých balíček do značné míry stojí, jsou zatím ještě na úrovni obecných deklarací. Těžko si pod nimi něco konkrétního představit. Na druhou stranu pozitivně lze hodnotit část připravenou MPSV, protože ta má skutečně ambici v rámci možností krotit potenciální schodek důchodového systému.

Jaké další kroky by měla česká vláda podniknout v následujících letech?

Balíček č. 1 problém deficitu a dluhu pouze mírní, rozhodně jej neodstraňuje. Vláda by měla připravit ještě minimálně dva další balíčky. Ten první – krátkodobý – by měl korigovat negativní trendy letošního rozpočtu cestou vázání výdajů jednotlivých ministerstev. Druhý – střednědobý – by měl doplnit balíček č. 1 a deficit ještě více snížit, aby se dále zpomalilo tempo růstu zadlužování.

Do kterých oblastí by měly zejména směřovat výdajové škrty?

Oblast dotací je samozřejmě na prvním místě, ale současně by se nemělo zapomínat ani na další výdaje, které v čase rychle narůstaly. A nejde jen o penze, které se v minulosti zvyšovaly i nad rámec zákonem požadované valorizace a letos navíc jejich nákladnost z výšilo zavedení tzv. výchovného. Jde o zaměstnanost ve veřejném sektoru, která se za posledních 10 let zvýšila o 140 tisíc pracov níků. Na konci loňského roku tam pracovalo nejvíce lidí od roku 1995 (starší srovnatelná data nemáme) – přes 950 tisíc lidí. Takže je na čase udělat inventuru, zda takto velký stát potřebujeme, respektive zda si jej vlastně můžeme dovolit.

Kde by bylo naopak smysluplné zvyšovat příjmy státu?

Zvyšování daní by mělo následovat po důvěryhodných a zásadních úsporách na straně výdajů. Vládní garnitury udělaly v posledních letech několik kroků, které situaci veřejných financí dál zkomplikovaly. Konkrétně zrušily superhrubou mzdu, zlikvidovaly EET (a připravily se tak mj. o včasná a cenná data o vývoji ekonomiky) a ještě více zvýhodnily pozici OSVČ. Vzhledem k tomu, že ochota udělat krok zpět je minimální, nezbývá než některé daně zvýšit. Obávám se však, že časem bude muset dojít i na DPH.

Kterou z ásadní změnu by především potřeboval systém daní?

Potřeboval by výrazně zjednodušit především v oblasti přímých daní a posílit kontrolu. Změna DPH ve smyslu sloučení dvou snížených sazeb se mi v této fázi zdá jako druhotná. Zapracovat bude třeba i na majetkových daních, protože stávající systém, kdy státní rozpočet plní především zaměstnanci, má své limity.

Jak hodnotíte současný stav státních financí v porovnání s jejich vývojem za dobu existence samostatné České republiky od roku 1993?

V Česku jsem dlouho vnímal konzervativní postoj k vytváření dluhů, nicméně v posledních letech se mi zdá, že se míra rozpočtové odpovědnosti snižuje.

Vláda slovy Ministerstva financí představila za pět minut dvanáct ozdravný balíček, který má jejich stav zlepšit. Nakolik je z vašeho pohledu dostatečným řešením?

Kdyby byl vládní balík, představený v dubnu, do puntíku naplněn, nebyl by řešením celého problému, ale nadějným prvním krokem ke konsolidaci veřejných financí.

Jaké další kroky by měla česká vláda podniknout v následujících letech? Do kterých oblastí by měly zejména směřovat výdajové škrty?

Vláda by měla postupně utlumovat nejméně produktivní výdaje. V určité míře to bohužel platí i o sociální oblasti.

Kde by bylo naopak smysluplné zvyšovat příjmy státu?

Není dobrý nápad zvyšovat každý rok daně. Těžiště následných opatření by mělo být na výdajové straně rozpočtu.

Petr Dufek Hlavní ekonom Banky CREDITAS

Petr

Pavel Sobíšek Hlavní ekonom UniCredit Bank

Sobí šek

Téma

Nakolik je vl á dní konsolidační balíček dostatečným řešením stavu st átních fi nancí?

Předložený balíček je samozřejmě výsledkem kompromisu pěti politických stran, nemůže tak být a není dokonalým řešením. Po dlouhé době ale představuje skutečnou snahu konsolidovat veřejné finance, i když z mého čistě ekonomického pohledu málo odvážnou. To, že za balíčkem samotným následovalo oznámení, že bude muset být doprovázen dalšími škrty, je jasným důkazem toho, že není dostatečný. Považuji za velkou chybu, že ministerstvo nebylo schopno správně kvantifikovat objem potřebných škrtů a realizovat je v rámci jediného balíčku.

Jaké další kroky by měla česk á vl á da podniknout v ná sledujících letech?

Covid i válka na Ukrajině jasně ukázaly, že kulháme v digitalizaci státu. Že sice sbíráme velké objemy dat, ale naprosto je nedokážeme využít při řízení státu a kvůli tomu činíme plošná a příliš drahá opatření. V následujících letech je potřeba se především zaměřit na řízení státu založené na datech, digitalizaci a výrazné zjednodušování legislativního prostředí. Jen tak lze dosáhnout efektivního státu, který neplýtvá veřejnými prostředky.

D o kterých oblastí by měly zejména směřovat výdajové škrty?

Každý ministr by měl být schopen ve své kapitole jasně identifikovat, kde se dají škrtat provozní výdaje. Například Ministerstvo zemědělství má několik výzkumných ústavů, které lze zredukovat a jejich činnost zefektivnit. Škrtat by se rozhodně neměly investice, výdaje na vědu a výzkum a školství.

Kde by bylo naopak smysluplné zvyšovat příjmy st átu?

Velké rezervy máme pořád ve zdanění kapitálu a majetku. Vláda by měla napravit jednu z největších chyb – zrušení superhrubé mzdy, která znamenala snížení příjmu SR o cca 120 mld.

Kterou z á sadní změnu by především potřeboval systém daní?

Daňový systém by potřeboval zásadní reformu, tak aby refl ektoval ekonomiku 21. století. Daňovou legislativu je potřeba výrazně zjednodušit. V oblasti daně z příjmů by měl být zaveden široký základ daně (bez výjimek) a nižší daňové sazby. Měli bychom adekvátně nastavit daň z kapitálu i daň z nemovitosti.

Jak hodnotíte současný stav st átních fi nancí v porovná ní s jejich vývojem za dobu existence samostatné České republiky od roku 1993?

Stav veřejných financí je nutné vždy hodnotit v souvislostech ekonomického vývoje. Vůbec nejhlubší schodek veřejných rozpočtů v poměru k HDP Česko vykázalo v roce 1995, a to 12,4 procenta (podle údajů ČSÚ). Tehdy ale šlo do značné míry o transformační důsledek ztransparentňování a začleňování mimorozpočtových institucí do veřejných rozpočtů tak, aby čísla věrně odpovídala realitě a západním standardům. Žádné takové metodické změny dnes ale neděláme, a tedy tím hůř pro dnešek. V absolutních hodnotách jsou pak rekordní poslední léta od chvíle, kdy i u nás propukla pandemie koronaviru. Současná nerovnováha veřejných financí svým rozměrem připomíná období 2008 a 2009, kdy česká ekonomika čelila dopadům globální finanční a ekonomické krize. Zatímco v té době se rozpočtové schodky daly považovat za legitimní, jelikož v těžkých časech má vláda svou politikou ekonomice pomáhat z recese, současnost je jiná. Naše veřejné rozpočty trpí schodky strukturálními, tedy takovými, které nesouvisí s makroekonomickým vývojem. Tento stav je nezdravý a dlouhodobě neudržitelný, náš nesoulad mezi rozpočtovými příjmy a výdaji je systematický, což v historii samostatné České republiky nemá obdoby.

Vl á da slovy M inisterstva fi nancí představila za pět minut dvanáct ozdravný balíček, který m á jejich stav zlepšit. Nakolik je z vašeho pohledu dostatečným řešením?

Ozdravný balíček lze považovat za solidní začátek cesty, na jejímž konci by měla být strukturální rovnováha mezi příjmovou a vý dajovou stranou veřejných rozpočtů. Tak, aby fiskální politika byla schopna plnit svou primární úlohu, kterou je stabilizace hospodářství.

Jaké další kroky by měla česk á vl á da podniknout v ná sledujících letech?

Současná vláda představila konsolidační plán na roky 2024 a 2025, tedy pro horizont jejího politického mandátu. Je tedy zřejmé, že další kroky budou až na vládě příští, která vzejde ze sněmovních voleb v roce 2025. Ať už to bude vláda ve stávajícím politickém složení, nebo vláda zcela jiná, naše doporučení bude principiálně stejné: návrat zdanění příjmů fyzických osob na úroveň před rokem 2021 (tedy před takzvaným zrušením superhrubé mzdy) a současně brzdění růstu velkých výdajových položek, a to na zdravotnictví, regionální školství a důchody. V případě důchodů už vláda „brzdicí“ opatření představila, teď je ještě nutné je prosadit legislativně.

Kterou z á sadní změnu by především potřeboval systém daní?

Vedle návratu zdanění příjmů fyzických osob na úroveň před rok 2021 je to zjednodušení. Tedy odbourávání daňových výjimek, a to nejen u příjmových daní, ale také u spotřebních daní (vizte diskuse kolem nulové spotřební daně na tiché víno), nebo u DPH (ideálně jediná sazba namísto navrhovaných de facto tří – 21, 12, 0 procent).

Danuše Nerudová Vedoucí Ústavu účetnictví a daní, Provozně ekonomická fakulta, MU v Brně

Petr Musil

Člen Národní rozpočtové rady

Premiér Fiala: Času na přijetí ozdravného balíčku je dost

Předseda vlády Petr Fiala z ODS tvrdí, že konsolidace veřejných financí je dnes o poznání těžší úkol, než kdyby se k ní přistoupilo před půldruhým rokem. Zároveň přiznává, že úspory se hledají složitě. Propouštění v bobtnající státní správě se podle něj jako snadné jen zdá. Z 60 tisíc nových státních zaměstnanců za posledních sedm let připadá skoro 50 tisíc na pedagogy. „Když připustíme, že budeme snižovat počet státních zaměstnanců, tak propustíme učitele? To nedává smysl,“ řekl Fiala v podcastu Politici mezi paragrafy.

Téma

Pokud mají novely z ákonů spojené s ozdravným balíkem vstoupit v platnost v lednu 2024, nabízí se otázka, zda vláda trochu nezaspala. Stihne se celý legislativní proces?

Jednak myslím, že času je dost, jednak je třeba říct, že jsme neseděli se založenýma rukama. My jsme přišli do vlády, dostali jsme předložený návrh rozpočtu připravený Babišovou vládou a snížili jsme výdaje o 80 miliard. To vůbec nebylo jednoduché, ale bylo to o něco jednodušší, než je to teď, kdy čelíme dopadům ruské agrese na Ukrajině. Museli jsme přijmout opatření v souvislosti s vysokými cenami energií, držíme cenové stropy. To stojí velké peníze. Provedli jsme řadu úprav, valorizaci důchodů a dalších výdajů, což také stojí desítky miliard. Kdyby předcházející vláda neroztočila tento kolotoč obrovských deficitů a začala státní výdaje krotit, nemuseli jsme se do tak složité situace dostat.

Dlouhodobým tématem je přebujelost státní správy. Státních zaměstnanců je skoro půl milionu, téměř dvakrát tolik než před patnácti lety. Za poslední rok jich přibylo 7677, což představuje růst nákladů o 13 miliard. Co se s tím vláda chystá dělat?

Počet státních zaměstnanců se krátkodobě snížit nedá a vysvětlím proč. V roce 2016 bylo státních zaměstnanců v organizačních složkách státu a v příspěvkových organizacích asi 437 tisíc. V roce 2023 to bude 499 tisíc, čili nárůst je kolem 60 tisíc lidí. Kde to vyrostlo nejvíc? Ve školství, konkrétně 37 tisíc pedagogických pracovníků, 12 tisíc nepedagogických. Souvisí to mimo jiné se silnějšími populačními ročníky, které teď přecházejí ze základních škol na střední. Tady vidíte, že v širším smyslu je státní zaměstnanec učitel. Když připustíme, že budeme snižovat počet státních zaměstnanců, tak propustíme učitele? To nedává smysl. Co tedy může vláda udělat? Snižovat počet úředníků. My jsme snížili počet úředníků o jeden tisíc. To není tak málo, jak to vypadá. Dostali jsme se na počty úředníků zhruba z let 2015, 2016, tedy před Babišovu vládu.

Jak ale v řadách státních úředníků škrtat dál?

Představte si, že máte výrobní firmu. Můžete si koupit roboty, něco zracionalizovat a nebudete potřebovat část zaměstnanců. Ale pokud personál zredukujete příliš, tak nebudete vyrábět takové množství, nebo nebudete vyrábět kvalitně. Takže my, abychom mohli dál snižovat počet úředníků, musíme začít rušit počet agent. Tedy musíme snížit počet úkolů, které ti lidé vykonávají, a pak teprve můžeme dál redukovat. I ta redukce o tisíc lidí chtěla odvahu, protože sám sobě úřad nikdo nezruší. Je třeba tlačit na ministerstva a ministry.

Jak konkrétně by měl takový tlak vypadat?

V ozdravném balíčku se zavazujeme snížit provozní výdaje státu o pět procent a snížit objem mzdových prostředků o dvě procenta. To vytváří tlak na to, aby si vedoucí pracovníci, ať už jsou to ministři, ředitelé útvarů atd., řekli, mám dvě možnosti, buď budu stejnému počtu lidí rozdělovat o dvě procenta méně, nebo zruším jedno oddělení a budu s méně lidmi dělat tu činnost kvalitněji. Rádi bychom, aby častější byl ten druhý případ.

Obecně se setkávám u lidí se

V kuloárech se objevila historka, že jste pověřil ministry, ať naleznou ve svých rezortech alespoň jedno místo, které by se dalo zrušit. Někteří prý přišli právě s tím jedním místem... Obecně se setkávám u lidí se širším rozhledem s následujícím postojem: ozdravný balíček určitě je potřeba, šetřit stoprocentně musíte, je dobré snižovat výdaje státu. Ale prosím vás, v mé profesi v žádném případě. Ohrozíte vzdělání, ohrozíte konkurenceschopnost, ohrozíte toto, toto, toto. Takže ano, všichni chtějí šetřit, ale ne u sebe. My postupně doháníme i různé resty, upravujeme víc a víc platů, vážeme je na ekonomickou situaci, na průměrnou či reálnou mzdu a tím zavazujeme stát k výdajům a současně podvazujeme možnosti každé další politické reprezentace to měnit. Když jsme řekli, že zavážeme legislativně výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP, nebo slíbili, že učitelé budou brát 130 procent průměrné mzdy, zvyšujeme mandatorní výdaje. Ale takto se nedá postupovat do nekonečna. Je třeba si připustit, že na to prostě nemáme. Jako stát žijeme na dluh, ten dluh něco stojí a máme jenom ty peníze, které vybereme od lidí a které si půjčíme.

Co je z vašeho pohledu nejdůležitější při tvorbě legislativy?

Chtěl bych, aby zákony, které tato vláda připravuje, byly kvalitní, jasné, srozumitelné a aby jich bylo méně. To je strašně důležité. My jsme zrušili asi 10 tisíc obsoletních právních předpisů, které jenom zaplevelovaly právní řád a ničemu nesloužily. I to je ještě málo. Také jsme stanovili pravidlo, že budeme explicitně uvádět povinnosti, které nová legislativa zavádí, aby bylo úplně jasné, co jsme schválením zákona způsobili. To považuji za důležitý úkol politika, protože pro mě bylo vždycky velmi zneklidňující, když jsem poslouchal třeba i soudce Nejvyššího soudu, kteří veřejně říkali, že některé zákony jsou tak složité, že ani oni se v tom nevyznají. Tak kdo se v tom má potom vyznat?

širším rozhledem s následujícím postojem: ozdravný balíček určitě je potřeba, šetřit stoprocentně musíte, je dobré snižovat výdaje státu.

Ale prosím vás, v mé profesi v žádném případě.

Šéfka Sněmovny Pekarová

Adamová: Opozice

nechce podpořit reformy

Kondice státních financí je podle předsedkyně dolní komory Parlamentu

ČR Markéty Pekarové Adamové důležitější než dovolená zákonodárců. Podle jejích představ by takzvaný ozdravný balík měl být schválen co možná nejrychleji. „Je možné, že půjdeme cestou mimořádných schůzí, které nám přece jen dávají

výhodu, že se neřeční tak dlouho o programu a podobných věcech,“ připouští předsedkyně TOP 09.

Když jste představovali vládní balíček úspor, seděla jste na vládní tiskové konferenci i vy. Ve škole se učíme o dělbě moci a najednou nám sedí vláda s předsedkyní Parlamentu. Jak si to máme vysvětlit?

Představovali jsme kompromisní verzi nebo dohodu, která vzešla z jednání všech pěti koaličních stran a já jsem předsedkyní jedné z nich. Sice nejsem členkou vlády, ale jsem předsedkyní TOP 09, a jelikož je naše úsilí společné a v tomto volebním období jde asi o nejzásadnější téma, ukázali jsme, že za ním stojíme opravdu všichni, nejenom vláda.

Takže jste na té vládní tiskové konferenci seděla se štítkem předsedkyně TOP 09. Neznamená to ale, že jste jako předsedkyně Poslanecké sněmovny tomu balíku opatření vlastně automaticky dala zelenou?

Každý, i pan premiér i kolegové ministři, je v nějaké dvojroli. Ostatní předsedové stran také vedou ministerstva, která se budou podílet na konsolidaci veřejných financí. Takže myslím, že je pochopitelné, že za tím stojíme jako předsedové koaličních stran, ale zároveň se budeme snažit o to, aby to prošlo Poslaneckou sněmovnou a Senátem v té podobě, v jaké jsme to představili. Je úplně klíčové, aby se základní věci prostě neměnily. Budeme určitě naslouchat kritickým hlasům, které řeší nějakou technikálii. Drobnost, na kterou jsme mohli zapome-

nout, protože některé věci se tvoří a tvořily opravdu ve velké snaze o rychlost, takže toto je maximum, co budeme připouštět jako změny.

Kdyby „věci se měnit nebudou“ pronesl v minulém období Andrej Babiš, ozval by se z opozičních lavic ohromný křik, že toto není parlamentní demokracie...

To si nemyslím. V rámci tohoto balíku jsme dohodli desítky opatření, která prošla měsíčními jednáními. Nejdříve hlavně na expertní úrovni zástupců všech pěti stran, následně na nejvyšší politické úrovni, je na tom shoda a my jsme od začátku chtěli, aby třeba na důchodové reformě byla shoda i s opozicí. To je klíčová věc, protože víme, jak to dopadlo s důchodovými reformami v minulosti. Ale naše stávající opozice, byť jsou to jenom dvě strany, moc konstruktivní nebývá a ani v tomto případě nevyslyšela naši výzvu: pojďme se dohodnout. Prostě nemají snahu podpořit důchodovou reformu.

Kdy myslíte, že se ten soubor z ákonů a dalších opatření dostane na půdu Parlamentu?

Téma

Původní představa byla, aby šel balík do prvního čtení na přelomu června a července.

Parlamentní prázdniny letos nebudou?

Myslím si, že je to natolik důležité, že prázdniny mohou být kratší nebo nemusí být vůbec, abychom pak následně mohli pokračovat dalšími čteními. Uvidíme, jak moc obstrukční to bude. Opozice už avizovala obstrukce, s čímž jsme ale počítali, takže je také možné, že půjdeme cestou mimořádných schůzí, které nám přece jen dávají výhodu, že se neřeční tak dlouho o programu a podobných věcech.

Myslíte, že v momentě, kdy avizujete, že ten balíček už se z ásadně měnit nebude, to znamená, že možnost jej měnit nebude mít ani opozice, ani vládní poslanci, že jsou mimořádné schůze a snaha tu normu poslat dál za každou cenu vhodné?

Z minulosti víme, že se taková přímočarost může vymstít, když se omezí možnost věnovat se návrhům do detailu...

To není omezení, to směšujete dvě věci. Mimořádná schůze vůbec neznamená omezení té diskuze. Praxe stávající opozice je bohužel taková, že u řádné schůze, u každého pořadu schůze předkládá častokrát desítky svých návrhů na nové body, předřazení bodů a podobně. Je to praxe, kterou zavedla opravdu až tato opozice. Takto oddaluje samotné otevření těch bodů a jejich diskuzi. My nemáme v plánu žádné zkrácení, počítáme s druhým a třetím čtením, protože chceme, aby ta diskuze proběhla standardně.

Ale přesto dopředu říkáte, z ásadní změny nečekejme, což znamená, že ani ze strany poslanců pětikoalice neočekáváte z ásadní pozměňovací návrhy?

Je to tak, je to přirozené a myslím si, že jim je to také zcela jasné. Bavíme se o záchranné brzdě, my tady opravdu zatahujeme za záchrannou brzdu veřejných financí. Zadlužujeme se neúměrným tempem, nejrychleji v Evropě nebo jedním z nejrychlejších temp v Evropě, které začalo už za Babišovy vlády. My teď opravdu velice rázně dupeme na brzdu, abychom se nedostali do obrovského průšvihu. Dohodnout tento balík změn nebylo vůbec snadné, ale na druhou stranu všechny strany od začátku měly své experty v pracovních skupinách a z toho vzešla dohoda, která je prostě pro nás těžko překročitelná. Takže je to odpracované a my jdeme s kůží na trh. Naši předchůdci něčeho takového schopni nebyli. Hnutí ANO mělo osm let na to udělat důchodovou reformu, dokázalo jen jednu zrušit. To je jejich vizitka, tou naší bude, že jsme důchodovou reformu připravili, že ji prosadíme a že jsme zatáhli za brzdu veřejných financí.

Jako politici jste pochopitelně z ávislí na hlasech vašich voličů. Nemáte obavy, že tento úsporný balíček vám mnoho hlasů sebere, pošle vás do opozice a nová vláda pak začne tato opatření zase rušit?

Já se snažím vysvětlovat lidem, co nám hrozí, pokud tohle neuděláme, a jak moc to je samotné poškodí. Myslím si, že už jsme trochu zapomněli na to, čím si museli projít Řekové. Tamním stát-

Máme většinu v obou komorách

ním zaměstnancům se z roku na rok snížil příjem i o třetinu. To je něco pro nás nepředstavitelného. Nemůžeme dopustit, abychom jednou stáli před takovým rozhodováním. Takže myslím, že je fér lidem předestřít, co by hrozilo, pokud nebudeme odpovědní.

V celém legislativním procesu, který na ozdravný balík čeká, bude mít svou roli i Senát, prezident republiky, případně i Ústavní soud. Nakolik si vláda může být jistá, že balík prosadí.

Máme většinu v obou komorách Parlamentu a je klíčové, že i pan prezident se dlouhodobě vyjadřuje k podpoře úsporných kroků a vyzýval k tomu, abychom si všichni uvědomili, že musíme situaci rychle řešit. Takže se neobáváme.

Kdyby přesto nastal nějaký z ádrhel, zvažujete možnost legislativní nouze?

O legislativní nouzi musí vláda požádat, už když ten zákon posílá do Sněmovny, a musí to zdůvodnit. To vůbec není na stole. Podstatné je, aby všechny ty novely byly účinné od roku 2024, takže je dost času, aby návrhy prošly standardním legislativním procesem.

Zákon o valorizaci penzí, který jste letos přijímali, skončil u Ústavního soudu právě s námitkou, že nebyly splněny podmínky pro legislativní nouzi. Co myslíte, jak to u Ústavního soudu dopadne?

Věřím, že Sněmovna obstojí. Než šel zákon o valorizaci penzí do Sněmovny, byl konzultován s ústavními právníky, kteří tam spatřovali závažné hospodářské dopady, což je právě jedno ze tří pravidel, které musí být naplněno, aby bylo možné vyhlásit legislativní nouzi. Tady se jednalo o 600 miliard korun během 10 let. Asi všichni cítíme, že to významný dopad je.

Parlamentu a je klíčové, že i pan prezident se dlouhodobě vyjadřuje k podpoře úsporných

kroků a vyzýval k tomu, abychom si všichni uvědomili, že musíme situaci rychle řešit. Takže se neobáváme.

Předseda Senátu Vystrčil: Objem úspor musíme udržet

Vládní

ozdravný balíček je z pohledu

předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) zatím živá věc. Vizi koaličního prosazení reformních zákonů na sílu odmítá jako neopodstatněnou. „Byla by hloupost nepřipustit, že ve Sněmovně nebo v Senátu mohou vzniknout lepší nápady, než měli ti, kteří na ministerstvech psali návrhy nových zákonů,“ řekl v podcastu Politici mezi paragrafy.

Vládní ozdravný balíček, který zahrnuje více než dvacet z ákonů, by podle představ koaličních stran měl projít oběma komorami velmi hladce bez většího prostoru pro diskuze nad jednotlivými návrhy. Považujete to za realistický scénář a správný postup?

Přesný popis ozdravných opatření teprve přijde. Já jsem přesvědčen, že musíme minimálně dodržet velikost těch úspor. A když mluvím o úsporách, tak myslím snížení výdajů i navýšení příjmů. Za sebe říkám, že si dovedu představit, že v rámci politické diskuze tam dojde k jistému výměnnému obchodu. Že se prostě ukáže, že jedna věc je lepší nebo více průchozí než jiná. Může to ale nastat jedině v okamžiku, kdy na tom bude koaliční shoda a kdy bude jednoznačně zřejmé, že to není prolamované, ale je to lépe vymyšlené. Byla by hloupost nepřipustit, že ve Sněmovně nebo v Senátu mohou vzniknout lepší nápady, než měli ti, kteří na ministerstvech psali návrhy nových zákonů.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová však vyznává přístup „prostě to prosadíme“...

Já jsem přesvědčený, že pokud někdo říká, ať paní předsedkyně Poslanecké sněmovny nebo pan ministr financí, že není možné udělat změny, tak má na mysli právě to, že není možné méně spořit, méně šetřit, ale netýká se to případných technikálií.

To říkáte z pozice předsedy Senátu, člena vládní strany, senátora zvoleného za obvod 52 na Jihlavsku, nebo za všechny tři tyto osobnosti?

Já se na to dívám trojjedině a ta odpověď je ta, kterou jsem

uvedl. Ale rozumím, na co zřejmě narážíte – protože koalice je pětikoalice, její rozhodnutí jsou někdy 4 ku 1 nebo 3 ku 2 a taková rozhodnutí se pak špatně obhajují těm, co byli proti. A něco podobného se může stát i u ozdravného balíčku. V některém případě tam třeba bude návrh na z mého pohledu zlepšení nebo zjednodušení úsporného opatření, ale pokud budu jeden a čtyři budou proti, nezbyde mi než zatnout zuby a akceptovat to. To znamená, že to bude plné kompromisů.

Hovoříte o konsensu. Budete se snažit i v rámci Senátu jako celku, aby se k úpravám přistupovalo konstruktivně?

Abychom se vyhnuli případným výrazným sólo akcím, které mohou během několika minut zvrátit veřejnou debatu?

My se o to samozřejmě snažit budeme, ale to neznamená, že budeme úspěšní, protože pokud bude třeba dvacet lidí s něčím souhlasit, a jeden bude proti a zakřičí to dostatečně hlasitě, případně tam přidá i nějaké expresivní slovo, tak je velká pravděpodobnost, že bude citován on místo těch dvaceti, protože vzbudí více pozornosti.

Ten dotaz spíše mířil na to, zda jste jako předseda Senátu připraven pracovat se všemi kolegy senátory na tom, aby se

Téma

horní komora postavila k tématu konstruktivně...

Jsme připraveni dělat svoji práci a je jedno, jestli je léto nebo zima, jaro nebo podzim. Budeme to dělat tak, jak je potřeba. Když se podíváte třeba na to, jakým způsobem a na co jsme přistupovali v rámci covidu nebo v rámci ruské agrese na Ukrajině a jak jsme během tří pěti dnů byli schopni zasedat a schvalovat, tak já se o Senát nebojím. Na druhé straně je potřeba, abychom měli čas na projednání těch zákonů a na to se nad těmi věcmi zamyslet, protože když to tak není, tak to způsobuje někdy více škody než užitku. Přizpůsobili jsme tomu ostatně i fungování a jednání Senátu. Máme třítýdenní rytmus, máme rozpisy, Poslanecká sněmovna to ví, oslovili jsme ministerstva, aby nám návrhy poslala, včetně změnových dokumentů, abychom viděli, co se přesně mění, a mohli jsme rychleji pracovat. Pro mě z nepochopitelných důvodů to některá ministerstva odmítají s tím, že nemají lidi na to, aby nám vyznačili, co se změnilo. Přitom stačí, aby vyznačili, co jde pryč a co je nové.

Jeden by očekával, že toto bude samozřejmost...

To se mi velmi líbí a budu velmi rád, pokud to budete všem zástupcům ministerstev vždycky, když s nimi budete mít rozhovor, říkat, že byste to předpokládal a že to považujete za logické a správné.

Politici mezi paragrafy

Kompletní rozhovory s Petrem Fialou, Markétou Pekarovou Adamovou a Milošem Vystrčilem můžete sledovat na stránce pořadu zde .

Máme třítýdenní rytmus, máme rozpisy, Poslanecká sněmovna to ví, oslovili jsme ministerstva, aby nám návrhy poslala, včetně změnových dokumentů, abychom viděli, co se přesně mění, a mohli jsme rychleji pracovat.

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny pro daňové poradce.* Nakupujte v e-shopu KDP ČR .

Z novinek vybíráme:

Vnitřní směrnice pro podnikatele editovatelné vzory 46 vnitřních směrnic, v úvodu každé směrnice jsou přehledně vyjmenovány právní předpisy, na základě kterých jsou směrnice zpracovány

Hmotný a nehmotný majetek v praxi komentář, příklady, výklad změn, komplexní zapracování všech legislativních změn od předchozího vydání

Právo svobodně podnikat osm textů osmi autorů (Tomáš Richter, Karel Šimka, Vojtěch Šimíček, Josef Kotásek, Ladislav Vyhnánek, Radim Polčák, Jan Wintr, Libor Dušek), právo svobodně podnikat z hlediska právního i ekonomického

Zákon o evidenci skutečných majitelů komentář doplňuje množství praktických příkladů, tabulek a grafických znázornění – reflektuje novelu účinnou od 1. 10. 2022

MáDáti předplatné na 12 měsíců , soubor podrobných účetních a daňových komentářů ke všem účtům účtové osnovy pro podnikatele s průběžnou aktualizací –nyní aktualizováno na stav k 1. 5. 2023

NSS, ÚS a Soudního dvora EU

Opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem pravidla iniciativy BEPS, jejich aplikace, účinnost i soulad se základními právními zásadami, odkazy na recentní judikaturu NSS, ÚS a Soudního dvora EU

Společnost s ručením omezeným rozdělování zisku, odměňování společníků a jednatelů, povinnosti jednatele ve vztahu k účetnictví, poskytování zápůjček společníky, majetkové vypořádání společníků, převod či dědění obchodního podílu

• poznejte, co je to opravdový koučink a nevěřte mýtům o koučování

• naučte se užitečné techniky sebekoučinku

• inspirujte se příběhy skutečných lidí

• odkryjte odpovědi na své vlastní otázky

• rozvíjejte svůj potenciál, své schopnosti a využívejte je

Práce, mzdy a odvody 6-7/2023

• platební neschopnost zaměstnavatele

• obce – likvidace odpadu a DPH

• sezonní a dočasné práce

• výdaje na členské příspěvky

První předvyplněné daňové přiznání online by mohlo být v roce 2026

Ministr financí Zbyněk Stanjura plánuje za pár týdnů přijít s úspornými opatřeními. „Nemusíme čekat na leden, abychom snížili provozní výdaje státu. Můžeme začít hned,“ řekl Stanjura v rozhovoru pro Český rozhlas Brno. Součástí úspor je rušení poboček Finančního úřadu, podle Stanjury je o služby zájem hlavně v období daňových přiznání. Úředníky by v té době mohli hostit na obecních úřadech, navrhuje ministr.

V Brně jste navštívil Finanční úřad pro Jihomoravský kraj. V dubnu Ministerstvo financí vyhlásilo zrušení 77 územních pracovišť úřadu od 1. července. V Jihomoravském kraji se to týká šesti poboček, ve Zlínském čtyř. Je to finální stav, nebo v budoucnu uvažujete o rušení dalších poboček?

V této chvíli je to finální stav. V příštích měsících a letech se zaměříme na to, abychom vybavili Finanční správu opravdu moderním informačním systémem. Tak abychom mohli více digitalizovat veškerá daňová řízení a daňová přiznání, komunikaci mezi Finanční správou a daňovými poplatníky. Ale taky oběh dokumentů uvnitř daňové správy. Poté se k té otázce určitě ještě vrátíme, ale teď se budeme soustřeďovat na ten nový informační systém.

Nastalo rušení poboček finančních úřadů čistě z ekonomických důvodů? Zkrátka je to jeden způsob, jakým se snažíte hledat úspory?

Není to jenom ekonomický důvod, ten tam samozřejmě byl. Ale je tam i důvod kvality služeb, který poskytuje Finanční správa krajům, obcím a městům. Více než 50 těch pracovišť už dnes bylo v režimu 2 plus 2, to znamená dva zaměstnanci dva dny v týdnu. Ukázalo se, že mimo období, kdy už jsou odevzdána přiznání k dani z nemovitosti, což bývá leden, a přiznání k dani závislé činnosti, což bývá březen, je zájem občanů minimální.

A Finanční správa nabídne obcím a občanům, daňovým poplatníkům v obcích lepší servis.

Soustředíme se na měsíce, kdy se podává nejvíc daňových přiznání, to znamená leden a březen. Tam budou ve větším počtu a častěji než dnes a budou připraveni daňovým poplatníkům přímo pomoci s vyplněním daňových přiznání. Věřím, že to zpětně ocení i daňoví poplatníci ve městech, kde už nebudou územní pracoviště Finanční správy.

A jak to tedy bude fungovat, když se zruší územní pracoviště? Kde potom poplatníci najdou úředníky v těch termínech, jak jste říkal?

Myslím, že to bude na dohodě vždy ředitele krajské Finanční správy a jednotlivých starostů. Tam já problém nevidím. Myslím,

že starostové a starostky budou nápomocní, a kdyby to mělo být na obecním a městském úřadě, tak mi to přijde jako dobrá adresa. Bude to určitě individuální, nebude to mít jedno řešení stejné pro všechny města a obce.

Mluvil jste o elektronizaci státní správy. Jste schopen zaručit, že systém elektronického podávání daňových přiznání bude fungovat a dokáže plně nahradit zrušené pobočky?

My se nebavíme o elektronickém podání. Kdybychom měli jen elektronické podání, tak ty pobočky nepotřebujeme vůbec. Tady se bavíme o pomoci občanům, daňovým poplatníkům, kteří budou využívat papírové daňové přiznání. O tom se bavíme. A tady jsem schopen garantovat, že ta pomoc bude poskytnutá. Jsem přesvědčen, že bude ve vyšší kvalitě a vyšší intenzitě, než byla až do letošního roku.

A přechod na elektronickou formu, to je zatím, jak se říká, hudba budoucnosti?

Zatím je to hudba budoucnosti. My bychom jako první chtěli mít předvyplněné daňové přiznání u daně z nemovitých věcí. Pokud to všechno půjde dobře, tak by ten systém měl fungovat už v lednu 2026, to znamená přiznání za rok 2025. A ten systém by měl ze všech dat, která má stát k dispozici, zpracovat návrh daňového přiznání. A takhle to připravit pro každého daňového poplatníka.

Ještě zpět k úřadům. Máte v rámci zeštíhlování státního aparátu v plánu rušit i pracoviště jiných institucí, jako jsou třeba celní úřady, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a podobně?

Bezesporu o tom debatujeme. Myslím, že v 21. století by bylo ideální mít jenom republikovou působnost, a pak pružně reagovat na agendu. Například celní zpráva ani její úkoly nejsou rovnoměrně rozmístěné po celé České republice. I tady s vedoucími správy debatujeme o větší efektivitě ve službách, které celní zpráva poskytuje.

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Aktuální judikatura v oblasti převodních cen

V aktuálním článku analyzujeme problematiku převodních cen s bližším zaměřením na aktuální judikaturu v této oblasti. Nejnovější rozsudky se nesou zejména v duchu otázky výběru vhodné metody pro určení převodní ceny a zvolení správné vyhledávací strategie pro srovnávací analýzu.

Jakub Beran

Daňový poradce č. o. 5859, EKP Advisory

Nejvýznamnější aktualitou

roku 2022 bylo zcela

jistě zveřejnění nové

aktualizované Směrnice

Lukáš Eisenwort

Partner, daňový poradce č. o. 4107, EKP Advisory

OECD o převodních

cenách pro nadnárodní

podniky a daňové správy.

Nová směrnice zejména

implementovala 3 pokyny

OECD z let 2018 a 2020.

Převodní ceny (z angl. transfer pricing) je pojem používaný v daňovém prostředí, který vymezuje ceny uplatňované u transakcí mezi dvěma daňovými subjekty, které jsou kapitálově či personálně spojeny (tzv. „sdružené podniky“). Převodní ceny jsou stanoveny na tzv. „principu tržního odstupu“ (z angl. arm‘s length principle). Tento princip spočívá v tom, že ceny sjednané mezi sdruženými podniky musí odpovídat obvyklým cenám na trhu. Mimo princip tržního odstupu je nutné v převodních cenách zkoumat také tzv. „benefit test“ neboli test prospěchu a „substance test“, jehož cílem je ověřit, zda předmětná transakce skutečně proběhla.

V české daňové legislativě se s problematikou převodních cen setkáme ve spojení s ustanovením § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Ten v rámci uvedeného

ustanovení vymezuje pojem „cena obvyklá“ a dále pak určuje, kdo je pro účely tohoto zákona osobou spojenou. Cenou obvyklou se rozumí cena, která by byla sjednávána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek. V evropské legislativě je pak oblast převodních cen upravena zejména prostřednictvím směrnice OECD a modelové smlouvy OECD o zamezení dvojímu zdanění.

Poplatníci by proto měli být obezřetní a oblast převodních cen nepodceňovat, jelikož z nesprávně nastavených převodních cen vyplývají mimo jiné daňová rizika v podobě doměření daně a souvisejících sankcí. Vzhledem k tomu, že transakce mezi

Judikatura

spojenými osobami představují zejména u velkých mezinárodních koncernů prostor pro daňové plánování, svou pozornost na tuto oblast zaměřila také Finanční správa. Na jejích webových stránkách lze nalézt statistiky daňových kontrol, které byly za poslední roky provedeny v souvislosti s převodními cenami. Dle těchto statistik jsou roční objemy doměrků u převodních cen v řádech stamilionů Kč.

Převodní ceny – aktuálně

Nejvýznamnější aktualitou roku 2022 bylo zcela jistě zveřejnění nové aktualizované Směrnice OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy. Nová směrnice zejména implementovala 3 pokyny OECD z let 2018 a 2020.

1) První z uvedených je pokyn k aplikaci metody rozdělení zisku vydaný OECD v roce 2018. Ten navazuje na akční plán tzv. BEPS (z angl. base erosion and profit shifting) a usiluje o objasnění použití metody rozdělení zisku ve světle globálních hodnotových řetězců. Pokyn zejména vyjasňuje případy, kdy má být metoda Profi t split využita v praxi.

2) Druhým z pokynů, které nová směrnice implementuje, je pokyn pro daňové správy, jak postupovat v případech těžko ocenitelných nehmotných aktiv (z angl. hard-to-value intangibles) schválený v roce 2018.

3) Třetím pokynem je Zpráva pro vnitropodnikové fi nanční transakce přijatá v roce 2020. Tento pokyn poskytuje obecný návod při posuzování finančních transakcí, kterými jsou zejména vnitropodnikové úvěry, fi nanční garance a tzv. cashpooling. Pokyn stanovuje, že spojené osoby jsou povinné prokázat, že související úrok byl vynaložen na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Dále musí spojené osoby posoudit, zda se jedná skutečně o úvěr, příp. zápůjčku, či se jedná o zásah do kapitálové struktury. Na závěr pokynu je doporučeno, aby dokumentace převodních cen u finančních transakcí novému pokynu odpovídala.

Převodní ceny – judikatura

Nejnovější rozsudky v oblasti převodních cen se nesou zejména v duchu otázky výběru vhodné metody pro určení převodní ceny a zvolení správné vyhledávací strategie pro srovnávací analýzu.

2 Afs 66/2021

Jedním z takovýchto příkladů je rozsudek 2 Afs 66/2021 ze dne 9. 1. 2023. V tomto sporu šlo o to, že správce daně rozporoval cenu, za kterou daňový subjekt (žalobce) prodal zboží své spojené osobě. Dle správce daně se cena lišila od ceny, která by byla sjednána za stejných či obdobných podmínek mezi nespojenými osobami, a následkem toho vyměřil daňovému subjektu z předmětné transakce vyšší daňovou povinnost. Daňový subjekt se proto postupně obrátil až na Nejvyšší

správní soud, který se nakonec přiklonil k argumentaci daňového subjektu a rozhodnutí správce daně a krajského soudu zrušil.

Správce daně pro stanovení obvyklé ceny provedl vlastní srovnávací analýzu, kterou ovšem NSS označil za nesprávnou a nepřezkoumatelnou. Opět tak vyvstala otázka, kdy a v jaké formě jsou důkazní prostředky předložené daňovým subjektem dostatečné. Nejvyšší správní soud přitom konstatoval, že ani správce daně ani krajský soud neunesli v rámci sporu důkazní břemeno, jelikož nedokázali, že se cena v předmětné transakci lišila od ceny obvyklé. Na závěr dále uvedl, že v případě, že správce daně vyvrátí důkazní prostředky daňového subjektu, přechází důkazní břemeno, stejně jako samotné stanovení obvyklé ceny v tomto případě právě na správce daně.

NSS dal daňovému subjektu za pravdu mimo jiné v tom, že analýza provedená správcem daně neobsahovala dostatečně reprezentativní vzorek k určení referenční ceny, přičemž na tuto skutečnost NSS upozorňoval již několikrát. Dále NSS uvedl také to, že správce daně dostatečně nezdůvodnil výběr metody stanovení převodní ceny. Konkrétně se NSS vyjádřil následně:

„Správce daně neuvedl ani žádnou úvahu o tom, proč je vůbec potřeba výslednou množinu průměrných provozních marží jednotlivých společností ořezávat, tj. proč by např. i tak nebo onak identifikované odlehlé hodnoty s ohledem na povahu daného subjektu nebo odvětví trhu, na němž subjekt působí, nemohly být akceptovatelné.“

7 Afs 279/2021

Dalším z řady judikátů z oblasti převodních cen je rozsudek č 7 Afs 279/2021 ze dne 8. 12. 2022. Podstatou tohoto rozsudku NSS byla mimo jiné otázka, zda lze marketingovou službu posuzovat z pohledu stanovení obvyklé ceny jako samostatnou transakci či jako součást služby spočívající v distribuci léčiv. Transakce se týkala české společnosti nakupující farmaceutické produkty od švýcarské spojené osoby, přičemž tyto produkty dále prodávala místním distributorům. Z hlediska převodních cen byla posuzována ekonomická provázanost obou činností, která má být primárním faktorem pro posouzení, zda může být rentabilita obou činností srovnávána samostatně se subjekty vykonávajícími pouze tu danou činnost či společně jako jedna transakce.

Z rozsudku vyplývá, že jednotlivá plnění jsou poskytována různým osobám, kdy prodej léčiv je poskytován přímo zákazníkům, zatímco marketingové služby společnosti Eli Lilly Export. NSS se v tomto případě pro stanovení daňového režimu DPH odvolával na rozsudek č. j. 3 Afs 54/2020-73, dle kterého: „ spojitost mezi marketingem, poskytnutými marketingovými informacemi a vlastním prodejem léčiv je velmi volná – anebo nemusí vůbec existovat“. NSS však dále uvedl, že tento závěr se nijak nevylučuje se závěry kontroly daně z příjmů, že pro účely posuzování

nastavení správnosti převodních cen z hlediska § 23 odst. 7 ZDP je třeba marketingovou službu považovat za nedílnou součást distribuce léků, a nelze na tyto činnosti při posuzování ziskovosti nahlížet izolovaně. NSS pak zejména zdůraznil, že oblast převodních cen a oblast DPH je potřeba posuzovat odděleně, a i přesto, že z hlediska ZDP dochází ke kompenzaci zisků a ztrát z různých typů obchodních činností a porovnávání ziskovosti se subjekty, které vykonávají jak distribuci, tak marketing, nelze dojít k závěru, že se jedná o vedlejší plnění k plnění hlavnímu také pro účely DPH.

5 Afs 310/2019-49

Tento ne zcela nový rozsudek, který vyšel v lednu 2021, se zabýval úrokovou sazbou v případě půjček mezi společností a manželkou jednatele společnosti, které jsou ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP jinak spojenou osobou. Zápůjčka byla poskytnuta společností jako neúčelová zápůjčka poskytnutá nepodnikatelům s dobou splatnosti 9–10 let, bez zajištění a bez zjištění bonity dlužníka s jednorázovou splatností na konci období, přičemž smluvní úrok byl stanoven ve výši 1,6 %.

Správce daně rozporoval právě výši úrokové sazby a pro účely stanovení referenční ceny ustanovil soudního znalce. Daňový subjekt se obrátil až na Nejvyšší správní soud, který však stížnost žalobce zamítl. NSS uvedl, že daňový subjekt neprokázal důvodnost odchýlení se od ceny obvyklé u výše úroku a nelze tak správci daně vytýkat, že se obrátil na soudního znalce. Znalec kvalifikoval úvěr jako spotřebitelský a postupoval podle statistiky České národní banky, a navíc také zohlednil bonitu dlužníka. Vzhledem k ostatním skutečnostem pak určil obvyklou úrokovou sazbu v rozmezí 15,19–17,19 % p.a., přičemž správce daně rozhodl o použití horní hranice. NSS dal správci daně v tomto případě za pravdu: „Žalovaný označil za nadbytečný důkaz výslechem svědkyně N. v situaci, kdy žádný účel půjčky poskytnuté stěžovatelkou nebyl zjištěn, a právě kvůli tomu byla půjčka posuzována jako spotřebitelský úvěr. Absenci sjednaného účelu dovozoval jen z toho, že žádný nebyl výslovně uveden v písemných vyhotoveních smluv o půjčce předložených stěžovatelkou“.

7 Afs 13/2021

V rozsudku č. 7 Afs 13/2021 ze dne 6.12.2022 se Nejvyšší správní soud zabýval také náklady za reklamní služby. Konkrétně se jednalo o reklamu umístěnou na fotbalových a golfových hřištích, kdy v předmětném sporu vystupovaly dvě společnosti, které nebyly nijak kapitálově spojené, nicméně správce daně je označil za spojené osoby ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP z toho důvodu, že spolu vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.

Správce daně stanovil, že cena za poskytnutí těchto služeb mnohonásobně převyšovala cenu obvyklou (podle správce daně zhruba 107x). NSS se ztotožnil se závěry správce daně, dle

kterých má referenční cena vycházet z poměrů nespojených osob, které se v maximální možné míře blíží podmínkám posuzované transakce. Dále však také NSS uvedl, že existuje více způsobů, jak cenu obvyklou určit, a je vždy podstatné brát v potaz okolnosti každého případu.

NSS mimo jiné také zopakoval, že pro zjišťování „obvyklosti“ ceny musí být správce daně schopen unést důkazní břemeno a břemeno tvrzení ve vztahu ke všem rozhodným aspektům. S přihlédnutím ke všem bodům daného sporu NSS však shledal kasační stížnost daňového subjektu důvodnou a rozsudek krajského soudu zrušil.

Tyto judikáty pouze ilustrují, že oblast převodních cen je aktuálním tématem, kterému se Finanční správa intenzivně věnuje. Některé kauzy skončí na úrovni daňové kontroly, některé v odvolacím řízení a některé doputují až k soudu. Vzhledem ke zvyšující se aktivitě Finanční správy v posledních letech lze očekávat, že i počty soudně řešených doměrků v oblasti převodních cen se budou zvyšovat.

Původní článek autorů byl publikován na portálu Epravo.cz

Aktuální judikáty pouze ilustrují, že oblast převodních cen je aktuálním tématem, kterému se Finanční správa intenzivně věnuje. Některé kauzy skončí na úrovni daňové kontroly, některé v odvolacím řízení

a některé doputují až k soudu.

Pracovní právo

Benefity vyplývající ze zákoníku práce

V následujícím textu se zaměříme na vybrané benefity vyplývající ze zákoníku práce – benefity ve mzdové oblasti, vyšší odstupné, vyšší cestovní náhrady, poskytnutí delší dovolené, benefity spojené s pracovní neschopností zaměstnance, zajištění poradenské služby zaměstnanci.

považovány za zdanitelný příjem a měly by tak rovněž podléhat odvodům pojistného na straně zaměstnance i zaměstnavatele. Na straně zaměstnavatele se navrhuje vypustit ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) a k) ZDP, podle kterého byly výdaje zaměstnavatele na tato nepeněžitá plnění daňově neuznatelnými výdaji. Uznatelnost těchto výdajů na straně zaměstnavatele bude nově posuzována podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 [dosavadní § 24 odst. 2 písm. j) bod 5) ZDP].

Benefi ty a zákoník práce

Vládní návrh z ákona o konsolidaci veřejných rozpočtů (tzv. konsolidační balíček nebo též tzv. ozdravný balíček) obsahuje zrušení osvobození nepeněžitých plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. U zaměstnance by měly být „klasické“ nepeněžní benefity (tj. rekreace, zdravotnické a léčebné služby a zboží, služby vzdělávacích a sportovních zařízení, kultura a tištěné knihy)

Zákoník práce, založený na filozofii „co není zakáz áno, je dovoleno“, umožňuje zaměstnavateli poskytovat nadlimitní plnění zaměstnancům a různá plnění ve formě zaměstnaneckých benefitů.

Jak vyplývá z § 4a odst. 1 ZP odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípust-

Ivan Macháček

Daňový poradce č. o. 787

né. V § 4a odst. 2 ZP jsou uvedeny formy právního jednání, které může práva a povinnosti upravovat odchylně. Může to být provedeno smlouvou (pracovní smlouva, manažerská smlouva, dohoda o pracovní činnosti atd.) nebo vnitřním předpisem (tento je vymezen v § 305 ZP). Zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec, výhodněji, než stanoví zákoník práce.

Poskytnutí benefi tů ve mzdové oblasti

Ve mzdové oblasti se u podnikatelských subjektů může jednat o následující zaměstnanecké výhody poskytnuté zaměstnavatelem na z ákladě následujících ustanovení z ákoníku práce:

příplatky ke mzdě za práci přesčas vyšší, než je 25 % průměrného výdělku (dle § 114 ZP),

příplatky k dosažené mzdě za práci ve svátek vyšší, než je průměrný výdělek zaměstnance místo náhradního volna (dle § 115 odst. 2 ZP),

příplatky ke mzdě za noční práci vyšší, než je 10 % průměrného výdělku (dle § 116 ZP),

příplatky ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí vyšší než 10 % základní sazby minimální mzdy (dle § 117 ZP), příplatky ke mzdě za práci v sobotu a v neděli vyšší než 10 % průměrného výdělku (dle § 118 ZP),

odměna za dobu pracovní pohotovosti vyšší než 10 % průměrného výdělku (dle § 140 ZP)

Vzhledem k tomu, že se jedná o příplatky ke mzdě, budou veškeré tyto benefity zdaněny u zaměstnance jako příjem ze z ávislé činnosti současně se zúčtovanou nebo vyplacenou mzdou za kalendářní měsíc a rovněž jsou součástí vyměřovacího z ákladu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Poskytnutí vyššího odstupného

Poskytnutím odstupného zaměstnanci se zabývá § 67 a § 68 ZP. Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně jednonásobku až trojnásobku jeho průměrného výdělku ve vazbě na trvání pracovního poměru u zaměstnavatele a v případě rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Kromě zákonného odstupného ve smyslu § 67 a § 68 ZP může zaměstnavatel v souladu se zásadou „co není zakázáno, je dovo-

leno“ sjednat další – smluvní – odstupné, a to nad výši uvedenou v obou ustanoveních ZP, popřípadě z jiných než zákonných důvodů, a to na základě úpravy v kolektivní smlouvě, pracovní nebo manažerské smlouvě se zaměstnancem nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele.

Z hlediska daňového je veškeré poskytnuté odstupné jak v zákonné, tak smluvní výši zdanitelným příjmem zaměstnance podle § 6 odst. 1 písm. a) ZDP jako příjem ze závislé činnosti. Ve smyslu § 38h odst. 1 ZDP je výše odstupného u zaměstnance zdanitelným příjmem pro účely stanovení zálohy na daň v kalendářním měsíci, ve kterém byl zúčtován zaměstnavatelem v účetnictví jako závazek vůči zaměstnanci, a to bez ohledu na to, kdy bylo odstupné skutečně zaměstnanci vyplaceno.

Podle § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb. se odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, což platí jak pro zákonem stanovenou výši odstupného, tak pro částku odstupného, o kterou zaměstnavatel jako benefit navýšil povinnou výši odstupného. Tento postup platí pouze pro odstupné poskytnuté z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) ZP. Obdobné řešení platí i pro pojistné na zdravotní pojištění [§ 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb.].

Příklad 1

Zaměstnanec má u zaměstnavatele učiněné prohlášení k dani. V září 2023 mu byla zúčtována kromě mzdy ve výši 57 500 Kč i výše odstupného v souladu s § 67 ZP a vnitřním předpisem zaměstnavatele ve výši 5násobku jeho průměrného měsíčního výdělku, a to v částce 290 000 Kč. Zaměstnanec uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

Výpočet měsíční zálohy na daň pro hrubou mzdu 347 500 Kč:

Údaje v Kč Měsíc září

Základ daně347 500

Základ daně pro 15% sazbu daně161 296

Záloha na daň 15 % 24 194,40

Základ daně pro 23% sazbu daně186 204

Záloha na daň 23 % 42 826,92

Záloha na daň celkem 67 021,32

Výše zálohy po zaokrouhlení67 022

Základní sleva na dani na poplatníka2 570

Záloha na daň64 452

Pokud v rámci ročního zúčtování daně za rok 2023 nedosáhne základ daně ze závislé činnosti u poplatníka výše 1 935 552 Kč, obdrží zaměstnanec dle § 38ch odst. 5 ZDP od zaměstnavatele kladný rozdíl

mezi zálohově sraženou daní a daní sníženou o slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob jako přeplatek daně, pokud je úhrnná výše tohoto přeplatku více než 50 Kč.

Vzhledem k tomu, že se jedná o odstupné vyplacené zaměstnanci v souvislosti se zněním § 52 písm. a) až c) ZP, nebude plná výše odstupného započítána do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Poskytnutí delší než zákonné dovolené

K významným benefi tům směřujícím k podpoře odpočinku a využití volného času zaměstnance s rodinou patří zvýšení délky dovolené nad zákonem stanovenou její základní výměru. V § 212 odst. 1 ZP se uvádí, že výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalend á řním roce , přičemž dle § 212 odst. 2 ZP výměra dovolené zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 ZP činí 5 týdnů v kalendářním roce (nepodnikatelská sféra) a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí výměra dovolené 8 týdnů v kalendářním roce (§ 212 odst. 3 ZP).

Z výše uvedeného znění § 212 odst. 1 ZP vyplývá, že zaměstnavatel podnikatelské sféry může stanovit (sjednat) dovolenou v delší době než 4 týdny v kalendářním roce. Přitom může zaměstnavatel prodloužit dovolenou diferencovaně, například dle délky trvání pracovního poměru, dle věku zaměstnanců, dle druhu a obtížnosti vykonávané práce apod. Sjednání delší dovolené je obsahem kolektivní smlouvy, pracovní či manažerské smlouvy nebo vnitřního předpisu zaměstnavatele, přičemž zaměstnavatel nemůže opomenout dodržení § 1a odst. 2 ZP týkající se zásady zvláštní zákonné úpravy ochrany postavení zaměstnance a rovného zacházení se zaměstnanci.

Jistým benefitem může být i znění § 218 odst. 2 ZP, ve kterém se uvádí, že s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, převést do následujícího kalendářního roku. Z tohoto znění vyplývá, že u zaměstnavatele podnikatelské sféry lze (na základě písemné žádosti zaměstnance o převedení dovolené s uvedením jeho oprávněných zájmů) převést jen prodlouženou délku dovolené nad 4 týdny za kalendářní rok.

Benefi ty týkající se pracovní neschopnosti zaměstnance

Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší ve smyslu znění § 192 odst. 1 ZP v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splňuje podmínky náro-

ku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. Přitom tato náhrada mzdy nebo platu přísluší dle odstavce 2 tohoto ustanovení ve výši 60 % průměrného výdělku. V odstavci 3 ustanovení se dále uvádí, že dohodnutá nebo vnitřním předpisem stanovená výše náhrady mzdy nebo platu nad výši uvedenou v odstavci 2 nesmí převýšit průměrný výdělek. Benefi tem pro zaměstnance pak bude na z á kladě dohody se zaměstnancem popřípadě na z á kladě kolektivní smlouvy či vnitřního předpisu zaměstnavatele přiznan á výše n á hrady mzdy ve výši přesahující 60 % průměrného výdělku , ale tato výše náhrady mzdy nesmí převyšovat průměrný výdělek zaměstnance.

Vzhledem k tomu, že se jedná o náhradu mzdy, je logické, že podléhá zdanění jako příjem ze závislé činnosti současně se zúčtovanou nebo vyplacenou mzdou zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci při stanovení zálohy na daň.

Poskytnutí vyšších cestovních

náhrad

Na z ákladě znění § 151 až 189 ZP je stanoveno u podnikatelské sféry stravné při tuzemské pracovní cestě a stravné a kapesné při zahraniční pracovní cestě pouze v minimální výši, přičemž horní hranice těchto cestovních náhrad není omezena. Podobně sazba základní náhrady za 1 km jízdy soukromým vozidlem zaměstnance, který použije toto vozidlo na žádost zaměstnavatele, je v § 157 odst. 4 ZP stanovena pouze v minimální výši a horní hranice není zákoníkem omezena.

Příklad 2

Společnost s ručením omezeným stanovila pro rok 2023 pro své zaměstnance v interní směrnici nárokovou výši stravného v průběhu pracovní cesty pro všechny zaměstnance následovně:

Délka trvání pracovní cestyVýše stravného v Kč

5 až 12 hodin160

déle než 12 hodin, nejvýše 18 hodin 250

déle než 18 hodin350

Zaměstnanec uskutečnil tuzemskou pracovní cestu ve dnech 10.–12. července 2023 s tím, že zahájení pracovní cesty bylo ve 14 hodin a ukončení ve třetí den pracovní cesty v 15.30 hodin.

Zaměstnanec obdržel stravné za třídenní pracovní cestu ve výši:

160 Kč + 350 Kč + 250 Kč = 760 Kč.

Zákonný limit, který není u zaměstnance předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti, činí ve smyslu vyhlášky č. 467/2022 Sb.:

129 Kč + 307 Kč + 196 Kč = 632 Kč.

Pracovní právo

Pracovní právo

Rozdíl 128 Kč je zdanitelným příjmem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci a současně tento příjem zvýší vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Celá výše vyplaceného stravného je daňovým nákladem zaměstnavatele.

Příklad 3

Zaměstnanec na žádost zaměstnavatele použije v srpnu 2023 vlastní soukromé vozidlo na tuzemskou pracovní cestu. V technickém průkazu vozidla je uvedena spotřeba paliva pro kombinovaný provoz 5,8 l na 100 km. Zaměstnanec na třídenní tuzemské pracovní cestě ujede 1 300 km. Zaměstnavatel stanovil ve vnitřním předpise zvýšenou sazbu základní náhrady pro osobní silniční motorové vozidlo ve výši 7 Kč. Zaměstnanec nakoupil benzin BA-95 za cenu 37,40 Kč/l a 37,90 Kč/l.

Pro zaměstnance je výhodnější nepředložit doklad o nákupu a úhradě PHM a použít průměrné ceny obsažené ve vyhlášce č. 467/2022 Sb.

Výpočet základní náhrady: 7,00 Kč/km x 1 300 km = 9 100 Kč.

Výpočet náhrady za spotřebované PHM: 5,8 : 100 x 1 300 km x 41,20 Kč/l = 3 106,48 Kč.

Celková náhrada za použití osobního automobilu: 9 100 Kč + 3 106,48 Kč = 12 206,48 Kč, po zaokrouhlení 12 207 Kč.

Základní náhrada za použití soukromého vozidla, která není u zaměstnance předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti, činí ve smyslu vyhlášky č. 467/2022 Sb.:

5,20 Kč x 1 300 km = 6 760 Kč.

Rozdíl 2 340 Kč je zdanitelným příjmem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci a současně tento příjem zvýší vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Benefi t ve formě zajištění poradenské služby

Každý člověk, a tedy i zaměstnanec, se může dostat do určitých životních, rodinných, psychických a komunikačních problémů. Může jít na příklad o rozpad manželství, bytové problémy, osobní bankrot a podobně. A zde může pomoci zaměstnavatel zabezpečením příslušných poradenských služeb svému zaměstnanci od příslušné odborné firmy (právník, advokát, realitní kancelář, psychoterapeut ad.). Půjde tím o určitý benefit pro zaměstnance, který může být poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci bezplatně s tím, že příslušné poradenské služby zaměstnavatel uhradí.

Vzhledem k tomu, že výše uvedený benefit nespadá pod osvobozené příjmy ze závislé činnosti specifikované v § 6 odst. 9 ZDP, je nutno postupovat dle § 6 odst. 3 ZDP, z něhož vyplývá, že za příjem zaměstnance se rovněž považuje plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Uhrazená cena poradenské služby ve prospěch zaměstnance

zaměstnavatelem tak bude zahrnuta u zaměstnance jako jeho zdanitelný příjem a bude rovněž zahrnuta do vyměřovacího základu pro stanovení odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Daňové řešení u zaměstnavatele

Výše uvedené benefity poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci jsou u zaměstnavatele v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP daňově uznatelným nákladem. V tomto ustanovení se uvádí, že za daňově uznatelné náklady se považují výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

Každý člověk, a tedy

i zaměstnanec, se může dostat do určitých životních, rodinných, psychických a komunikačních problémů.

A zde může pomoci

zaměstnavatel zabezpečením příslušných poradenských

služeb svému zaměstnanci od příslušné odborné firmy.

Půjde tím o určitý benefit.

Daně z příjmů

Pravidla pro tvorbu daňových opravných položek k pohledávkám u ostatních

finančních institucí

Obsahem článku je rozbor pravidel pro tvorbu daňových opravných položek k pohledávkám u tzv. ostatních finančních institucí ve smyslu o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů.

Jana Vejrová

Daňová poradkyně

č. o. 3818, Rödl & Partner

Dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále ZoR), se za ostatní finanční instituci (dále OFI) považuje právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr a zároveň výnosy, včetně úroků z prodlení, z poskytnutých spotřebitelských úvěrů dosahují alespoň jedné poloviny celkových výnosů v příslušném zdaňovacím období.1 Pravidla pro tvorbu daňových opravných položek (dále DOP) jsou upravena rovněž v ZoR.

Možnosti tvorby DOP u OFI

Způsob tvorby daňových opravných položek je závislý na charakteru pohledávky. Tzn. ostatní finanční instituce může ve svém účetnictví evidovat následující typy pohledávek za dlužníky:

z titulu jistiny (jistinou se rozumí nepromlčené pohledávky

z úvěrů bez příslušenství)

z titulu úroků (úroky se rozumí odměna za půjčení jistiny a tvoří příslušenství úvěru)

z titulu poplatků (poplatky se rozumí odměna poskytovatele 1 § 5a odst. 2 ZoR.

úvěru za služby poskytované v souvislosti s úvěrem a pohledávky, které byly zaúčtovány do výnosů a které nejsou definovány v § 2 odst. 2 ZoR)

z titulu ostatního příslušenství (ostatním příslušenstvím se rozumí veškeré ostatní závazky dlužníka vůči OFI, které nejsou vyjmenovány v předchozích bodech)

Ostatní finanční instituce mohou tvořit daňové opravné položky takto:

k pohledávkám z titulu jistiny může tvořit DOP dvěma způsoby, a to dle § 5a odst. 3 a 4 ZoR (DOP k průměrnému stavu pohledávek) a dle § 5a odst. 5 ZoR (DOP k úvěrům)

k pohledávkám z titulu úroků může tvořit DOP třemi způsoby, a to dle § 5a odst. 6 ZoR (DOP k příslušenství), dle § 8a ZoR (časové DOP) a dle § 8c ZoR (DOP k malým pohledávkám)

k pohledávkám z titulu poplatků může tvořit DOP třemi způsoby, a to dle § 5a odst. 6 ZoR (DOP k příslušenství), dle § 8a ZoR (časové DOP) a dle § 8c ZoR (DOP k malým pohledávkám) k pohledávkám z titulu ostatního příslušenství může tvořit DOP pouze dle § 5a odst. 6 ZoR (DOP k příslušenství)

Pohledávky z titulu jistiny

K pohledávkám z titulu jistiny lze tvořit daňové opravné položky dle § 5a odst. 3 a 4 ZoR (DOP k průměrnému stavu pohledávek) a dle § 5a odst. 5 ZoR (DOP k úvěrům).

Tvorba DOP k průměrnému stavu pohledávek (§ 5a odst. 3 a 4 ZoR)

DOP k pohledávkám z titulu jistiny se vypočítají vynásobením průměrného stavu nepromlčených pohledávek a procenta stanoveného dle výše základního kapitálu.

Výpočet základu pro účely tvorby DOP

Dle odst. 3 § 5a ZoR se základem, ke kterému jsou DOP dle tohoto ustanovení tvořeny, rozumí průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů bez příslušenství v ocenění nesníženém o opravné položky již vytvořené.

Průměrný stav se počítá z měsíčních zůstatků k poslednímu dni v měsíci (tj. vždy zůstatek k 31. 1., 28. 2., 31. 3., 30. 4., 31. 5., 30. 6., 31. 7., 31. 8., 30. 9., 31. 10., 30. 11., 31. 12.) a zůstatku k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období (k 1. 1.). Jedná se tedy o průměr třinácti zůstatků evidovaných rozvahových hodnot.

Do tohoto základu se nezapočítávají následující pohledávky:

přesahující 1 500 000,00 Kč u jednotlivého úvěru

vzniklé mezi spojenými osobami dle ZDP

nabyté postoupením

vzniklé na základě novace nebo narovnání

ke kterým byly vytvořeny daňové opravné položky dle odst.

5 § 5a ZoR

Z takto stanoveného průměru je vypočítáno procento v závislosti na výši základního kapitálu společnosti k poslednímu dni příslušného zdaňovacího období. OFI může za zdaňovací období tvořit opravné položky maximálně ve výši:

1,5 % z výše definovaného základu, pakliže výše jejich základního kapitálu je alespoň 20 000 000,00 Kč

0,6 % z výše definovaného základu, pakliže výše jejich základního kapitálu je alespoň 10 000 000,00 Kč

0,2 % z výše definovaného základu u ostatních OFI

DOP vytvořené v příslušném zdaňovacím období dle tohoto ustanovení musí být přiřazeny pohledávkám evidovaným k 31. 12. příslušného zdaňovacího období. Vytvořené DOP mohou být vybraným pohledávkám přiřazeny tak, že omezený okruh pohledávek bude kryt ze 100 % DOP, nebo omezený okruh pohledávek bude kryt zvoleným poměrem vytvořených DOP, případně kombinací obojího způsobu. O tomto přiřazení vede OFI průkaznou evidenci.

Postup při snížení základního kapitálu

Dojde-li ke snížení základního kapitálu a tím dojde k překročení hranice pro stanovení procenta ze zjišťovaného základu, pak je OFI povinna upravit základ daně o rozdíl mezi výší vytvořených DOP a tvorbou DOP odpovídající výši základního kapitálu po jeho snížení.

Tvorba DOP k úvěrům (§ 5a odst. 5 ZoR)

OFI může tvořit DOP ve výši 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky z titulu jistiny za předpokladu, že: rozvahová hodnota pohledávky z titulu jistiny nepřekročila v okamžiku jejího vzniku částku ve výši 30 000,00 Kč a zároveň

Dojde-li ke snížení

základního kapitálu a tím

dojde k překročení hranice

pro stanovení procenta ze

zjišťovaného základu, pak je

OFI povinna upravit základ

daně o rozdíl mezi výší

vytvořených DOP a tvorbou

DOP odpovídající výši

základního kapitálu po jeho snížení.

od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo více jak 12 měsíců.

Aby tato DOP mohla být uplatněna jako daňově uznatelný náklad ve zdaňovacím období, ve kterém byla vytvořena, musí být: pohledávka, ke které byla DOP vytvořena, ke konci zdaňovacího období zaúčtována v účetnictví a k poslednímu dni příslušného zdaňovacího období celková hodnota jistiny zaúčtovaná v účetnictví vzniklá vůči témuž dlužníkovi nepřesahuje částku ve výši 30 000,00 Kč.

Pohledávky z titulu úroků

K pohledávkám z titulu úroků lze tvořit DOP třemi způsoby: dle § 5a odst. 6 (DOP k příslušenství), dle § 8a (časové DOP) a dle § 8c ZoR (DOP k malým pohledávkám).

Tvorba DOP k příslušenství (§ 5a odst. 6 ZoR)

Tzv. ostatní finanční instituce mohou tvořit DOP ve výši 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky z titulu úroků za předpokladu, že: tyto úroky tvoří příslušenství jistiny, ke které lze tvořit DOP dle § 5a, úroky byly zaúčtovány do výnosů a tyto výnosy nebyly příjmem osvobozeným nebo nezahrnovaným do základu daně,

Daně z příjmů

celková hodnota úroků, ke kterým budou tyto DOP tvořeny, nepřekročila vůči témuž dlužníkovi částku ve výši 30 000,00 Kč.

Nejsou-li tvořeny DOP dle § 5a ZoR, může OFI k nepromlčeným pohledávkám z titulu úroků tvořit tzv. časové opravné položky dle § 8a ZoR nebo DOP dle § 8c ZoR.

Tvorba časových DOP (§ 8a ZoR)

Výše DOP vytvořená dle § 8a ZoR je závislá na době, která uplynula od splatnosti pohledávky. Pakliže od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo více než:

18 měsíců, lze tvořit DOP až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,

30 měsíců, lze tvořit DOP až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.

Tvorba DOP k malým pohledávkám (§ 8c ZoR)

Dle § 8c ZoR lze tvořit DOP ve výši 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, přičemž musí být splněny následující předpoklady:

rozvahová hodnota pohledávky v okamžiku jejího vzniku nepřesáhne částku ve výši 30 000,00 Kč, od konce sjednané doby splatnosti uplynulo nejméně 12 měsíců,

celková hodnota pohledávek, ke kterým je uplatňována tato DOP, vzniklých vůči jednomu dlužníkovi, nepřesahuje za příslušné zdaňovací období částku ve výši 30 000,00 Kč.

Ke každé nepromlčené pohledávce z titulu úroků lze tvořit DOP dle právě jednoho z výše uvedených způsobů. Tyto způsoby nelze u jedné pohledávky kombinovat.

Pohledávky z titulu poplatků

Pro tvorbu DOP k pohledávkám z titulu poplatků, které byly zaúčtovány do výnosů, platí stejná pravidla jako pro DOP tvořené k pohledávkám z titulu úroků (viz bod 2), tedy lze tvořit DOP dle § 5a odst. 6 ZoR (DOP k příslušenství), dle § 8a ZoR (časové DOP) a dle § 8c ZoR (DOP k malým pohledávkám).

Pohledávky

z titulu ostatního příslušenství

K pohledávkám, které vznikly za dlužníky z jiného titulu, než jsou výše definované, lze uplatňovat DOP jen dle § 5a odst. 6 ZoR – DOP k příslušenství (viz bod 2).

Článek vyšel původně na portálu Epravo.cz

Dlužníkům se podle České asociace věřitelů sráží ze mzdy nejméně v historii

Podle průzkumu České asociace věřitelů přestaly srážky fungovat v 52 % řízení. „Srážky ze mzdy dlužníků klesly na historické minimum. Nejvíc na to doplácejí drobní věřitelé, jako jsou pronajímatelé bytů, matky samoživitelky, oběti trestných činů nebo malí a střední podnikatelé,” uvádí Petra Kolářová z této názorové platformy.

Problém se netýká jen exekucí, ale i insolvencí. Dokumentují to data analytické společnosti Rekenber a Bohdana Hemžala: „V insolvenci, kde se před pěti lety dařilo měsíčně srážet dlužníkovi skoro 6 tisíc, je nyní srážka o dvě třetiny nižší a dosahuje úrovně minimální možné splátky. Plošně to dopadá na celé spektrum věřitelů, a to i na ty nedobrovolné, jako jsou SVJ nebo bytová družstva.”

Nezabavitelná částka v posledních dvou letech enormně vzrostla. Vypočítává se totiž z tzv. normativních nákladů na bydlení, o jejich zvýšení rozhoduje vláda. „Dlužníkům tak sice zůstává víc peněz, ale výhodné to pro ně být nemusí. Když se totiž nedaří umořit pohledávku srážkami z příjmu, přistoupí exekutor k daleko invazivnějším způsobům, včetně zabavování movitých věcí nebo postihu nemovitostí,” dodává Zuzana Liškařová z advokátní kanceláře ARROWS.

Česká asociace věřitelů na základě požadavků lidí, kteří se na ni obracejí například formou bezplatné poradny, doporučuje, aby se chyba v systému srážek upravila. Vhodným řešením může být stanovení výše srážky procentem z celkového příjmu dlužníka. Variantou je i stanovení minimální výše srážky, která by byla pro dlužníky únosná a současně motivační – tj. 1 750 korun, což je na úrovni 10 % minimální mzdy.

„Nevyhneme se ani debatě o tom, jaké pohledávky se mají uspokojovat jako první. Přednostně by se jistě mělo srážet na výživné nebo na odškodnění pro oběti trestných činů. Absolutně ale nevidím důvod pro to, aby mezi prioritní patřily pohledávky státu – třeba daně nebo sociální pojištění. Moderní stát by měl hledět především na to, aby dostali zaplaceno ti nejslabší, tedy malí věřitelé.

Až poté by se měly uspokojovat dluhy na nedoplatcích vůči státu,” shrnuje soudní exekutor Jaroslav Kocinec z Exekutorského úřadu Frýdek-Místek.

Jako příklad asociace na své tiskové konferenci uvedla příběh věřitelky Anety, které ještě vloni chodily na účet dva tisíce korun měsíčně. Letos už to není ani desetina této částky. Srážky ze mzdy její bývalé kolegyně, které kdysi půjčila peníze, neustále klesají.

Dlužnice vydělává pořád stejně. „Stát jí ale nechává více peněz jako nezabavitelné minimum. Aneta je nyní v situaci, kdy potřebuje peníze víc než kdy dřív. Podobně jako řada ostatních věřitelů, na které dopadá inflace,“ tvrdí Česká asociace věřitelů.

GRAF: čistá mzda 23 500 Kč, ženatý dlužník, dvě děti.

Ostatní

Novinky z oblasti české a evropské regulace

fi nančních institucí

Aktuality z oblasti české a evropské regulace finančních institucí přináší další set novinek. Věnuje se například oblasti ESG a s ní souvisejícím modelovým ustanovením pro udržitelné financování. Tématem jsou také pravidla pro dohledatelné převody kryptoaktiv nebo nepřiměřené náklady subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů a alternativních investičních fondů.

ESG

04/05: LMA – Modelová ustanovení pro udržitelné financování –LMA (Loan Market Association) zveřejnila modelová ustanovení pro udržitelné úvěry (SLL – sustainability-linked loans), jejichž cílem je předložit návrh ustanovení o SLL, která mají být součástí úvěrové dokumentace LMA. Součástí vzorových ustanovení jsou také poznámky k návrhu, které strany mají zvážit při provádění transakce se SLL.

25/05: ESAs – Finální zpráva o návrhu regulatorních technických standardů (RTS) ke zveřejňování informací o dopadu na ESG u STS sekuritizací podle nařízení o sekuritizaci (SECR) – Evropské orgány dohledu předložily EK finální zprávu o RTS ke zveřejňování informací o dopadu na ESG u jednoduchých, transparentních a standardizovaných (STS) sekuritizací podle nařízení SECR, jejímž cílem je pomoci účastníkům trhu posoudit dopad jejich investic na udržitelnost.

Kapitálový trh

31/05: ESMA – Uplatňování pozměněných RTS 1 a RTS 2 podle nařízení MiFIR – ESMA oznámila, že pozměněné RTS 1 a  RTS 2 k nařízení MiFIR vstoupí v platnost 05/06/2023. Mezi hlavní změny patří úprava prahových hodnot velkého rozsahu pro burzovně obchodované fondy (ETF) z 1 milionu eur na 3 miliony eur pro předobchodní ( pre-trade) období a z 10 milionů eur na 15 milionů EUR pro poobchodní ( post-trade) období. Další změny zahrnují např. změny v systému transparentnosti finančních nástrojů (FITRS), změny ve čtvrtletním hodnocení likvidity dluhopisů a zveřejňování systematických internalizátorů (SI) nebo změny související s ročním výpočtem pro nekapitálové nástroje.

24/05: EK – Nová pravidla pro drobné investory – EK přijala nový balíček pro drobné investory doprovázený seznamem Q&A , který by měl drobným investorům pomoci při investičních rozhodnu-

Ondřej Havlíček Schönherr

Kristýna Tupá Schönherr

Martin Svoboda Schönherr

tích, jež odpovídají jejich potřebám a preferencím, a zajistit, aby s nimi bylo zacházeno spravedlivě a byli náležitě chráněni.

24/05: ESMA – Finální zpráva o výpadcích trhu – ESMA zveřejnila finální zprávu o výpadcích trhu, zejména o nastavení vhodných plánů komunikace při výpadku. Příslušné vnitrostátní orgány by nyní měly zajistit, aby obchodní systémy měly vhodný plán podle tohoto dokumentu.

23/05: Rada EU – Předběžná dohoda o třech návrzích na vytvoření Evropského jednotného přístupového bodu (ESAP) – Rada oznámila předběžnou dohodu o ESAP, platformě zaměřené na zjednodušení přístupu k finančním informacím a informacím souvisejících s udržitelností o společnostech a investičních produktech v EU, která poskytne centralizovaný digitální přístup ke stávajícím veřejným informacím zveřejňovaným společnostmi v EU v souladu s příslušnými předpisy. Očekává se, že platforma bude k dispozici od léta 2027.

16/05: Rada EU – Nová pravidla pro trhy s kryptoaktivy (MiCA) – Rada přijala nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA), jehož cílem je ochrana investorů, zvýšení transparentnosti a předcházení praní peněz a financování terorismu v oblasti kryptoaktiv. Nařízení MiCA se vztahuje na užitné tokeny, elektronické peněžní tokeny, stablecoiny, obchodní systémy pro kryptoaktiva a peněženky kryptoaktiv. Zavádí harmonizovaný regulační rámec na úrovni EU, který vylepšuje současný stav regulace ve vnitrostátních právních předpisech. Nařízení je součástí rozsáhlejšího balíčku týkajícího se digitálních financí, jehož cílem je podpořit technologický rozvoj, zajistit finanční stabilitu a chránit spotřebitele.

Mezi nová pravidla, která budou muset povinné subjekty podle nařízení dodržovat, mimo jiné patří nutnost získat licenci od příslušného regulátora, povinnost splnit určité kapitálové požadavky nebo povinnost dodržovat pravidla v oblasti marketingu a zneužívání trhu.

12/05: EBA – Finální zpráva k návrhu regulačních technických standardů (RTS) k obezřetnostní konsolidaci skupiny investičních podniků a plán postupu pro investiční podniky – EBA zveřejnila finální zprávu k návrhu RTS ke konsolidaci skupiny investičních podniků podle nařízení o investičních podnicích (IFR), podle které je vyžadováno, aby investiční skupiny určily mateřský podnik a podle toho skupinu konsolidovaly. RTS zdůrazňují důležitost vytvoření řádné organizační struktury a vnitřních kontrolních mechanismů pro zajištění přesného zpracování údajů a jejich vykazování pro účely konsolidace. Návrh RTS zahrnuje rozsah konsolidace, metody konsolidace, metodiku konsolidace kapitálových požadavků a pravidla pro menšinové podíly a dodatečné nástroje Tier 1 a Tier 2 vydané dceřinými podniky.

Banky a fi nanční instituce

24/05: ECB – Příručka k postupům pro nabývání kvalifikovaných účastí – ECB zveřejnila konečnou verzi Příručky k postupům pro nabývání kvalifikovaných účastí, která objasňuje, jak orgány dohledu posuzují žádosti o získání kvalifikovaných podílů v bankách. „Kvalifikovanou účastí“ se rozumí akcionář, který vlastní 10 % nebo větší podíl v bance nebo na ni má významný vliv. Získání kvalifikované účasti nebo dosažení konkrétních prahových hodnot, které jsou

často iniciovány prostřednictvím fúzí a akvizic, vyžadují předchozí povolení ECB. Předkládaná příručka nabízí podrobnosti o složitých akvizičních strukturách, uplatňování zásady proporcionality a procesních prvcích souvisejících s nabýváním kvalifikovaných účastí.

02/05: EBA – Orientační nástroj pro snadnější podávání zpráv v oblasti dohledu – EBA spustila nástroj pro podávání zpráv v oblasti dohledu, který má bankám a institucím různých velikostí pomoci identifikovat a pochopit příslušné požadavky na podávání zpráv a zároveň obsahuje šablony relevantní pro tyto instituce.

Investiční společnosti a investiční fondy

17/05: ESMA – Stanovisko k nepřiměřeným nákladům SKIPCP (subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů) a AIF (alternativních investičních fondů) – ESMA zveřejnila stanovisko určené EK, ve kterém objasňuje ustanovení směrnic SKIPCP a  AIFMD týkající se „nepřiměřených nákladů“. Změny se týkají především článku 12 směrnice AIFMD a článku 14 směrnice SKIPCP. Cílem návrhu je zabránit tomu, aby byly investorům účtovány nepřiměřené náklady, a zajištění odpovídající náhrady investorům.

Platební služby

22/05: Rada EU – Postoj k okamžitým platbám – Rada se dohodla na svém postoji k návrhu o okamžitých platbách, jehož cílem je zlepšit dostupnost okamžitých plateb v eurech pro všechny, kteří vlastní bankovní účet v EU a EHP. Poskytovatelé platebních služeb budou povinni nabízet služby okamžitých plateb v eurech, aniž by si účtovali vyšší poplatky než za standardní převody. Pravidla budou zaváděna postupně, přičemž nejdříve budou přijata v rámci eurozóny.

AML

16/05: Rada EU – Pravidla pro dohledatelné převody kryptoaktiv – Rada přijala aktualizovaná pravidla pro informace doprovázející převody finančních prostředků, a to rozšířením působnosti pravidel na převody kryptoaktiv, přičemž poskytovatelé služeb v oblasti kryptoaktiv budou povinni shromažďovat a zpřístupňovat určité informace o odesílateli a příjemci převodů kryptoaktiv bez ohledu na výši převáděných kryptoaktiv.

Regulace s působností napříč sektory

26/05: ESMA – Aktualizace seznamů Q&A – ESMA aktualizovala následující seznamy Q&A:

1. Q&A k uplatňování směrnice AIFMD – nová otázka k článku 30a AIFMD týkající se činností mimounijních správců před uvedením fondů na trh;

2. Q&A k  nařízení o evropských poskytovatelích služeb hromadného financování podniků – otázky a odpovědi byly aktualizovány v kategoriích i) používání účelových jednotek (SPV) a ii) autorizace poskytovatelů služeb hromadného financování a dohled nad nimi.

V Česku narostla průměrná mzda o 10 procent a je nejvyšší ze zemí Visegrádu. Nejvyšší je u nás i zdanění firem

Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech činí v Česku 1 683 eur (40 324 Kč), což je nejvyšší hodnota ze zemí Visegrádské čtyřky (V4), vyplývá z každoroční studie „CEE Tax Guide“ poradenské společnosti Mazars. Studie Mazars monitoruje rovněž nepřímé daně a také různé aspekty zdanění právnických osob a převodních cen. Vyplývá z ní, že zdanění příjmů firem je v Česku nejvyšší ze zemí V4.

Každoroční studie „CEE Tax Guide“ poradenské společnosti Mazars porovnává daňové trendy ve 25 evropských a středoasijských zemích. Absolutně nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných států 25 evropských a středoasijských zemích však aktuálně nabízí lidem Rakousko, a to 4 497 eur (107 746 Kč). Rakousko se tak dostalo před Německo, kde průměrná mzda poklesla o 2 procenta na 4 045 eur (96 917 Kč). Nejnižší průměrná mzda 377 eur (9 033) je v Kyrgyzstánu, v Kosovu a současně i Uzbekistánu 400 eur (9 584 Kč) a na Ukrajině 469 eur (11 237 Kč).

Česká průměrná mzda

Studie ukázala u průměrné mzdy většiny států růst v řádu jednotek procent, našly se však i země, které u tohoto ukazatele stagnovaly (např. Kosovo, Černá Hora), nebo dokonce klesaly (například Německo, Estonsko, Řecko, Slovinsko). Německo už loni zpomalilo ze dvouciferného růstu na 4 procenta, letos zaznamenalo dokonce 2% pokles. Polsko reportovalo nejvyšší růst ze zemí V4 o 11 procent, Slovensko o 9 procent, Maďarsko rostlo o 6 procent. V Polsku průměrná mzda činí 1 439 eur, v Maďarsku 1 445 eur a na Slovensku 1 296 eur, Česká republika tedy v absolutní výši 1 683 eur v rámci V4 vévodí.

Studie dále uvádí, že výše daní z příjmů se v posledních letech dále v průměru snížila, nicméně v jednotlivých zemích se značně liší. Polovina zkoumaných zemí uplatňuje paušální daň z příjmů fyzických osob, kde se zdanění pohybuje v rozmezí od 10 do 20 procent. To se týká například Bulharska (10 %), Maďarska (15 %), Rumunska (10 %) či Ukrajiny (18 %). Ostatní země dávají přednost progresivním sazbám daně. Například v Rakousku, Německu, Slovinsku mohou horní sazby daně dosahovat až 50 %. Progresivní zdanění preferuje i Slovensko s rozptylem 15–25 procent.

V České republice se daň z příjmů fyzických osob uplatňuje rovněž v progresivních sazbách 15 a 23 procent ze všech druhů příjmů, čili jak ze zaměstnání, samostatně výdělečné činnosti, příjmů z pronájmu či třeba kapitálových zisků. „Balíček, který minulý měsíc představila vláda Petra Fialy, obsahuje i řadu opatření, která se dotknou daně z příjmů fyzických osob. Citelně změny dopadnou na osoby s měsíčním příjmem převyšujícím trojnásobek průměrné mzdy, ať už se jedná o zaměstnance nebo OSVČ, protože část příjmů těchto osob nově spadne do vyššího daňového pásma,” uvedl vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice Pavel Klein. „Důvodem je skutečnost, že vláda v konsolidačním balíčku navrhuje snížení ročního limitu pro uplatnění sazby daně ve výši 23 % ze 48násobku průměrné mzdy na 36násobek,” dodal Pavel Klein.

Studie Mazars ukazuje rovněž povinné odvody zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí. V průměru činí u povinných odvodů poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám 15 procent. I zde jsou však mezi jednotlivými zeměmi značné rozdíly. Zatímco v Rumunsku činí odvody 2,25 procenta, v Litvě dokonce jenom 1,77 procenta hrubé mzdy, například v Polsku došlo ke zvýšení z 20,48 na 21,98 procenta. V České republice zůstává 24,8 procenta pro roční příjmy do 76 330 eur (platí pro rok 2022) a na Slovensku zůstává 35,2 procenta.

V4

Jak také vyplývá ze studie „CEE Tax Guide“, sazba daně z příjmů právnických osob činí v České republice 19 %. To je nejvyšší obecná sazba ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Pokud však zohledníme další specifika daňových systémů zemí V4, zdanění právnických osob nemusí v Česku vycházet nejdráž. Například Maďarsko má sice nejnižší obecnou sazbu ve výši 9 %, v některých odvětvích však může celková sazba daně ze zisku dosahovat až 50 %. 15procentní sazba daně z příjmů právnických osob na Slovensku zase platí jen pro poplatníky, jejichž příjmy nepřesáhnou za zdaňovací období 49 790 eur (zhruba 1,2 mil. Kč). V opačném případě činí sazba 21 procent.

Různé země kladou při zdanění důraz na různé faktory zisku právnických osob, vyplývá z každoroční studie společnosti Mazars. Studie dále uvádí, že země v regionu CEE obvykle ponechávají základní sazby daně z příjmů právnických osob kolem 15–20 %. Skutečnost je však často složitější. „Řada zemí, jako například Polsko a Slovensko, ponechávají výhodné daňové sazby pro společnosti s menším ziskem,“ vysvětluje Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice. „Třeba v Maďarsku, které má obecnou sazbu pro zdanění příjmů právnických osob 9 procent, může dosahovat celkové zdanění firem v některých sektorech až 50 procent,“ dodává Pavel Klein. Studie

také uvádí, že Evropská unie vědomě usiluje o omezení daňových závodů a snaží se zabránit používání nejškodlivějších daňových technik při vyhýbání se daňovým povinnostem.

Daň z příjmů právnických osob ve zkoumaných 25 státech neklesá. Od roku 2022 existuje pouze jediná země, kde byla sazba snížena, a to Rakousko s poklesem z 25 na 24 %.

Všechny země střední a východní Evropy používající tradiční zdanění zisku právnických osob umožňují převádět daňové ztráty do dalších zdaňovacích období. Tato možnost má však omezený časový limit, obvykle 5 až 7 let, ale v některých zemích je limit stanoven jen na 3 až 4 roky. Ve všech zemích V4 pak platí časový limit 5 let. „Od roku 2020 lze v Česku daňové ztráty uplatnit i zpětně, a to za dvě období předcházející. Maximální výše daňové ztráty, o kterou lze snížit základ daně v přecházejících zdaňovacích obdobích, je ale omezena částkou 30 milionů Kč,“ vysvětluje Pavel Klein.

Studie Mazars upozorňuje, že státy regionu CEE pohotově uplatňují srážkovou daň se sazbou 15 %, nebo dokonce 19–20 % na dividendy, licenční poplatky či úroky. Maďarsko, ale i například Lotyšsko nicméně srážkovou daň z kapitálových příjmů obecně stále neuplatňují. Mnoho zemí střední a východní Evropy nabízí daňové pobídky, aby povzbudily společnosti k investicím do výzkumu a vývoje. Studie rovněž upozorňuje na fakt, že skupinové zdanění právnických osob je k dispozici v Maďarsku, Rakousku, Německu, Polsku a Rumunsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině a Černé Hoře. V neposlední řadě je také podle studie zajímavé sledovat, jak se vlády snaží konsolidovat státní rozpočty během energetické krize způsobené válkou na Ukrajině. Například Maďarsko a Česká republika v této souvislosti zavedly takzvané mimořádné daně na specifické sektory. Tyto daně by měly platit pouze po omezenou dobu. „Zvláštní daň z příjmů právnických osob označovaná jako mimořádná daň se uplatní v období 2023 až 2025 u firem působících v odvětvích výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Mimořádná daň bude aplikována formou 60% daňové přirážky na nadměrný zisk těchto společností,“ dodal Pavel Klein.

fyzických osob před běžným odpočtem daně *10815,00 %25215,00 %

z příjmu fyzických osob po běžném odpočtu daně**3147

zaměstnance7911,00

* 15% sazba daně se uplatňuje na hrubou mzdu do ročního příjmu 80 789 EUR (nebo 6 732 EUR měsíčně), výše uvedené příjmy jsou zdaněny sazbou 23 %.

** Každá fyzická osoba má nárok na odečtení jednorázové částky ve výši 2 570 Kč (cca 105 EUR) měsíčně ze své daňové povinnosti (tzv. „standardní daňový odpočet“)

%

Zdanění příjmů fi rem je v ČR nejvyšší ze zemí

Z rozhodovací činnosti České národní banky: Participační crowdfunding vs. Pokoutný fond

Participaci jako způsob financování různých investičních či podnikatelských záměrů lze bez nadsázky považovat za jedno z témat, které na finančním trhu opakovaně rezonuje již několik let. Je v této souvislosti škoda, že ČNB dosud neposkytla investorské veřejnosti „svůj pohled na věc“ v nějakém celostním formátu typu stanoviska. Postoj regulátora tak je nutné derivovat mimo jiné z jeho rozhodovací činnosti. Předkládané rozhodnutí považujeme v tomto ohledu za zatím nejpropracovanější výstup, ze kterého je možné dovodit i obecné přístupy dohledové praxe.

Bankovní rada ČNB, jakožto orgán rozhodující o rozkladech proti rozhodnutím ČNB v prvním stupni, potvrdila dne 26. 1. 2023 prvostupňové rozhodnutí ve věci společnosti Investown Technologies.1 Rozhodnutí lze považovat za zajímavé zejména z hlediska vymezení prostoru, kdy lze určitý obchodní model považovat za pokoutný fond a kdy nikoli.

Společnost Investown dle ČNB shromáždila od cca 18 tisíc osob peněžní prostředky v objemu cca 171 mil. Kč za účelem jejich společného investování a naplnila tak znaky pokoutného fondu. Za což jí byla udělena pokuta ve výši 1 mil. Kč.

Obchodní model společnosti Investown byl dle ČNB následující: investoři z řad široké veřejnosti investovali prostřednictvím online platformy na základě tzv. participačních smluv finanční prostředky, za které získávali participace na úvěrech poskytnutých společností Investown dceřiné společnosti za účelem nákupu bytů;

Investown tak shromažďoval peněžní prostředky od investorů (veřejnosti) a prostřednictvím své dceřiné společnosti za tyto prostředky pořizoval a spravoval byty;

výnos investorů byl tvořen podílem na výnosu z pořízených bytů, resp. z výnosů nájemného placeného nájemci bytů, a mohl se tak měnit v závislosti na výši nájemného; byty byly obhospodařovány ve prospěch více investorů a investoři sdíleli v rámci stejné investiční strategie sdružený výnos a sdružené riziko.

1 https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/vykon-dohledu/pravomocna-rozhodnuti/pravomocna-rozhodnuti-cnb-v-rizenich-zahajenych-po-datu-1.1.2009/detail/?entityId=S-Sp-2021/00246/CNB/573

Za závěrů bankovní rady v rozhodnutí o rozkladu doporučujeme věnovat pozornost mimo jiné následujícím obecným závěrům:

Jiří Kokeš Vedoucí advokát, Aegis Law

Paulína Macháčová Advokát, Aegis Law

znaky pokoutného fondu mohou být naplněny i v případě, kdy jedna osoba shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti a druhá osoba tyto prostředky dále investuje a spravuje [24.];

posouzení, zda je provozován pokoutný fond, je nutné provést nikoli pouze mechanickým a odděleným posouzením jednotlivých znaků, ale posouzením celého obchodního modelu, který účastník řízení pro vykonávání své činnosti vytvořil a který ve svém důsledku vede k nežádoucímu a nedovolenému následku [38.];

úprava pokoutného fondu slouží k ochraně retailových investorů, a proto nerozlišuje způsob, jakým jsou od investorů peněžní prostředky shromažďovány [52.];

není nutné, aby všechny peněžní prostředky byly investovány jako jeden celek. Společné investování lze spatřovat v tom, že participace na jednom úvěru se účastní více investorů a že na poskytnutí úvěrů byly použity peněžní prostředky shromážděné od více investorů [71.]; při výkladu právních norem je vždy nutné přihlížet k jejich účelu, což je v případě úpravy pokoutného fondu ochrana investorů z řad veřejnosti [128.];

spolupráci účastníka řízení v průběhu správního řízení ani zájem účastníka řízení plnit zákonné povinnosti nelze považovat za polehčující okolnosti [136.] (pozn.: tento závěr považujeme za sporný minimálně vzhledem k tomu, že opačné jednání účastníků správních řízení by bylo velmi pravděpodobně považováno za přitěžující okolnost);

důvěryhodnost žadatelů o povolení je posuzována komplexně a skutečnost, že žadatel byl v minulosti uznán vinným ze spáchání přestupku a byla mu uložena sankce, sama o sobě nemusí znamenat, že bude považován za nedůvěryhodného [138.].

Ze sdělení a stanovisek ČNB

K poskytování investičních služeb obcím a krajům

ČNB shrnula v dohledovém sdělení svá očekávání při plnění povinnosti poskytovatelů investičních služeb vyžádat a vyhodnotit od zákazníka relevantní informace o jeho odborných znalostech a zkušenostech v oblasti investic, tolerance k riziku, finančním zázemí, v případě, kdy je zákazníkem obec nebo kraj. Základním požadavkem je vypracování strategie pro posuzování přiměřenosti a vhodnosti zohledňující specifický charakter obcí a krajů jako právnických osob.

Finanční zázemí, včetně schopnosti nést ztrátu, a investiční cíle, včetně tolerance k riziku, budou posuzovány ve vztahu k obci či kraji. Znalosti a zkušenosti v oblasti investic budou posuzovány ve vztahu k osobě či osobám, které jsou oprávněny jménem obce či kraje provádět příslušné obchody a u nichž lze předpokládat, že o obchodech budou fakticky rozhodovat či je provádět. 2

ČNB zdůraznila, že poskytovatel investičních služeb má povinnost

zajistit, aby dotčené osoby splňovaly podmínky

důvěryhodnosti trvale, tj. nikoli pouze na počátku spolupráce.

K průběžnému prokazování důvěryhodnosti

ČNB doplnila své předchozí úřední sdělení na téma důvěryhodnosti3 a zdůraznila, že poskytovatel investičních služeb má povinnost zajistit, aby dotčené osoby splňovaly podmínky důvěryhodnosti trvale, tj. nikoli pouze na počátku spolupráce. Poskytovatelé investičních služeb by tak měli zavést mechanismy průběžné kontroly důvěryhodnosti a bezúhonnosti svých pracovníků. Příkladem ČNB uvádí namátkové žádosti o výpis z rejstříku trestů či zavedení sankcí pro případ nesplnění povinnosti oznámit skutečnost, která by měla vliv na bezúhonnost posuzované osoby, nebo předložení nepravdivého nebo neúplného čestného prohlášení.4

2 Dohledové sdělení č. 1/2023 K vyžadování a vyhodnocování informací při poskytování investičních služeb obcím a krajům, dostupné zde: https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/dohled-financni-trh/.galleries/vykon_dohledu/dohledove_benchmarky/download/dohledovy_benchmark_2023_01.pdf

3 Úřední sdělení ČNB č. 23/2020 ze dne 5. 8. 2020 K výkladu pojmů důvěryhodnost a odborná způsobilost, dostupné zde: https://www. cnb.cz/export/sites/cnb/cs/legislativa/.galleries/Vestnik-CNB/2020/ vestnik_2020_18_22320560.pdf.

4 Stanovisko ČNB ze dne 7. 3. 2023 Způsob průběžného prokazování důvěryhodnosti (zejména bezúhonnosti) pracovníků poskytovatelů investičních služeb s důrazem na vnitřní kontrolu, dostupné zde: https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/legislativni-zakladna/stanoviska-k-regulaci-financniho-trhu/RS2023-01/.

Senátem prošel zákon o ochraně

oznamovatelů

nekalého jednání, týkat se bude až 15 tisíc subjektů

Zákon o ochraně oznamovatelů, který společnostem a organizacím s více než padesáti zaměstnanci ukládá povinnost mít zprovozněný systém pro nahlašování škodlivého jednání, projednal Senát ČR. Díky tomuto zákonu budou moci lidé nahlásit například obtěžování na pracovišti, škodlivé jednání u veřejných zakázek, finančních služeb, praní špinavých peněz, ale třeba i porušování ochrany životního prostředí a další prohřešky.

Jelikož k zákonu senátoři nepřijali žádné stanovisko, bude na něj na začátku července nahlíženo po uplynutí takzvané 30denní marné lhůty, jako kdyby Senát zákon schválil. Poté bude postoupen prezidentovi k podpisu.

Zákon dopadne na tisíce subjektů

Podle dat společnosti CRIF – Czech Credit Bureau je v Česku 10 tisíc obchodních společností s 50 a více zaměstnanci. Pokud připočteme i další subjekty, například živnostníky se zaměstnanci, družstva a další, jde téměř o 15 tisíc firem a organizací. Povinnost se dále dotkne také všech zadavatelů veřejných zakázek a vybraných orgánů veřejné moci, s výjimkou obcí do 10 000 obyvatel.

„Důležité je, že společnosti a další subjekty se díky tomu mohou rychleji dozvědět o porušování závazných pravidel, zamezit mu a zabránit dalším škodám, ať již finančním, či například reputačním. Lidé informující o poškození veřejného zájmu, o němž se dozví v zaměstnání nebo v souvislosti s ním, přitom získají právní ochranu. Nahlašovací systém přitom musí utajit jejich totožnost a ochránit je před odvetnými opatřeními,“ upozorňuje Stanislav Klika, ředitel rizikového poradenství společnosti BDO. Vzniknout může například jako zabezpečený internetový formulář na stránkách společnosti či jako aplikace.

Zákon počítá s nezávislým prošetřením podezření na protiprávní či škodlivé jednání nejpozději do třiceti dnů od oznámení. Oznamovatel zároveň získá právo znát závěry šetření do tohoto termínu, přičemž v odůvodněných případech lze tuto lhůtu prodloužit.

Oznamovatelem nekalého jednání, kterého chrání zákon, se může stát široké spektrum osob. „Kromě zaměstnanců to mohou být i uchazeči o zaměstnání, stážisté, členové představenstva či dozorčí rady. Oznamovat mohou ale i dodavatelé nebo

zájemci o zakázku,“ vyjmenovává Stanislav Klika. Je proto důležité, aby možnost podat oznámení byla snadno dostupná všem uvedeným subjektům.

Pro zodpovědné fi rmy bude zákon přínosem

Podle globální studie Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů (ACFE) je až 42 % podvodů odhaleno na základě oznámení ze strany zaměstnanců nebo zákazníků. Pro porovnání: interní audit, který je podle této studie druhou neúčinnější metodou, odhalí jen 16 % případů. Firmy, které již dříve zavedly oznamovací kanál, jsou schopny podvod odhalit mnohem rychleji a snížit výši možné škody až o polovinu. „Ochrana oznamovatelů patří mezi důležité mechanismy zodpovědného podnikání. Nabízí možnost bezpečně a jednoduše komunikovat o problémech, což pomáhá vytvářet důvěru ve vzájemných vztazích, jak se zaměstnanci, tak s klienty i dodavateli,“ říká Stanislav Klika.

Za nedodržení povinností vyplývajících ze zákona o ochraně oznamovatelů bude hrozit firmám pokuta až do výše milionu korun. Pokud společnost nebo jiná organizace nebude mít ohlašovaný systém zavedený nebo v něj nebude mít oznamovatel důvěru, může se obrátit přímo na Ministerstvo spravedlnosti. „V zájmu firem tedy je, aby jejich vnitřní oznamovací systém byl jednoduchý a zároveň důvěryhodný, protože jinak ho oznamovatelé nejspíš nevyužijí a obrátí se rovnou na ministerstvo, jehož orgány mohou do podniku vyslat nečekanou kontrolu,“ vysvětluje Stanislav Klika s tím, že firmy by neměly brát nahlašovací systém negativně, ale naopak jako příležitost pomoci řešit problémy uvnitř firmy, které z různých důvodů nejsou vidět nebo nejsou řešeny. „Jde například o bossing,“ uzavírá.

Anketa Absurdita roku a Zlatý paragraf

Veřejnost odhlasovala za největší

byrokratický nesmysl DPH, kterou musí firma zaplatit při darování věci například na humanitární účely v ČR. Naopak

za nejprospěšnější označila v hlasování

milostivé léto pro živnostníky. Ankety

Absurdita roku a Zlatý paragraf jsou každoročně vyhlašovány v rámci

podnikatelských soutěží Firma roku a Živnostník roku. Odborným garantem je Hospodářská komora ČR.

Absurdita roku je populární anketa, jejímž cílem je upozornit na nejnesmyslnější byrokratické povinnosti uložené podnikatelům. Vyhlašování anticeny má přispět ke kultivaci tuzemského podnikatelského prostředí. Za dobu své existence přispěla k odstranění celé řady zbytečných zákonů a vyhlášek. Absurdní předpisy nominuje veřejnost z řady podnikatelů, různých oborových asociací a svazů a cechů. O vítězné absurditě rozhoduje veřejnost v online hlasování. Záštitu nad anketou Absurdita roku převzala Hospodářská komora České republiky.

Zlatý paragraf je anketa, která je nově součástí vyhlašování Absurdity roku. Oceňuje konkrétní aktivitu veřejné správy, která má za cíl pomáhat českému podnikání a je příkladnou aktivitou v této oblasti. Může se jednat o nově přijatý zákon, nařízení, vyhlášku, ale i návrh, snahu nebo vizi, jak podnikatelům zjednodušit život. Nominace probíhají od března do května. Svůj tip mohou zaslat sami podnikatelé, odborné svazy a instituce, ale i široká veřejnost. O vítězi rozhodne v hlasování veřejnost.

Absurdita: Lepší kvůli DPH věc zničit

než ji darovat na charitu

Už to zažila nejedna firma. Obnovujete techniku nebo nábytek v kanceláři, tak staré počítače nebo stoly darujete humanitární organizaci, která je využije v České republice. Vcelku logické – jenže daruj, ale zaplať DPH! To není úplně nejjednodušší cesta a věc, kterou by se chtěli podnikatelé právě zabývat. V praxi se spíše vyplatí konkrétní produkt raději zničit než ho darovat, a vykonat tím obecně prospěšnou činnost. V rámci daru musí totiž podnik

zaplatit DPH z ceny zboží, zatímco pokud se stejnou věc rozhodne zničit, paradoxně DPH neodvádí a může si ji odečíst z pořízení věcí na vstupu. Existuje sice osvobození od DPH s nárokem na odpočet v případě dodání daru prostřednictvím humanitárních organizací do třetích zemí, ale tento pardon neexistuje u dodání v rámci ČR. „Pro firmy je kvůli daňovým pravidlům jednodušší, aby například elektroniku, která zůstala na skladě, zničily, než aby ji poslaly na dobrou věc. Proto chceme pravidla změnit, aby podniky měly motivaci pomáhat ve vlastní zemi. Jejich obecně prospěšná činnost ve výsledku supluje pomoc státu. Problematiku proto řešíme s ministrem pro legislativu Michalem Šalomounem v rámci antibyrokratického balíčku či jsme toto téma otevřeli i na jednání na Ministerstvu financí,“ vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Zlatý paragraf: Milostivé léto pro živnostníky na odvodech za sociální a zdravotní

Živnostníci, drobní zaměstnavatelé i společnosti, které mají dluhy na sociálních odvodech, mohou dostat šanci na jejich snadnější srovnání. Při splacení dlužného pojistného jim sociální správa odpustí penále a exekuční náklady. Úhrada je možná i ve splátkách. Nový zákon o mimořádném odpuštění penále z dlužného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a exekučních nákladů s úpravou dalšího kola milostivého léta schválila na svém zasedání v lednu 2023 vláda a v květnu Poslanecká sněmovna.

Kompletní nominace na Zlatý paragraf a Absurditu roku naleznete zde

Zdroj: Hospodářská komora České republiky

Návrh nového zákona

o kybernetické bezpečnosti je v mezirezortním připomínkovém řízení

NÚKIB v pondělí 19. 6. 2023 nahrál do elektronické knihovny legislativního procesu (eKLEP) návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti („nový ZKB“). Pro návrh nového ZKB bylo k tomuto datu spuštěno mezirezortní připomínkové řízení.

Jak jsme uvedli v předešlých článcích, nová regulace se dotkne více než 6000 subjektů. Nový ZKB tyto osoby označuje jako „poskytovatele regulované služby“, kteří spadají do dvou režimů –režimu vyšších povinností a režimu nižších povinností.

Návrh nového z á kona o kybernetické bezpečnosti obsahuje zejména r á mec povinností vyplývajících z přijaté evropské směrnice NIS 2. Nad r á mec této směrnice n ávrh z á kona také obsahuje tzv. mechanismus posuzov á ní důvěryhodnosti dodavatele, který m á umožnit NÚKIB zak á zat či omezit užív á ní zařízení dodavatele, a to v případě, kdy ho shled á za nedůvěryhodným.

Směrnice NIS 2 ve zkratce

Cílem směrnice EP a Rady (EU) 2022/2555 („ směrnice NIS 2“) je zajištění vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti napříč jednotlivými členskými státy Evropské unie. Směrnice NIS 2 navazuje na předchozí směrnici NIS a prohlubuje legislativní rámec kybernetické bezpečnosti – přinesla však tolik podstatných změn, že se NÚKIB namísto její implementace do stávajícího legislativního rámce v oblasti kybernetické bezpečnosti rozhodl připravit zcela nový návrh zákona o kybernetické bezpečnosti a souvisejících právních předpisů. Ten byl tento týden zveřejněn v eKLEP a předložen k připomínkám, které mají být sděleny ve lhůtě 20 pracovních dnů ode dne zveřejnění návrhu.

Na koho se budou vztahovat nové kyberbezpečnostní povinnosti

Jak již rozdělení povinných osob do dvou režimů napovídá, některé povinnosti se vztahují na všechny poskytovatele regulované služby nerozdílně (například pokud jde o bezpečnostní opatření, jako je řízení rizik a kontinuity činností, či plnění povinností vrcholného vedení), některé však pouze na subjekty v režimu vyšších povinností (kupříkladu bezpečnostní opatření spočívající mj. v zajišťování dostupnosti regulované služby nebo řízení aktiv a dodavatelů či zavedení systému řízení informací). To, zda subjekt naplňuje kritéria pro některou z regulovaných služeb a do jakého režimu povinností případně spadá, zjistí z vyhlášky o regulovaných službách, která je jedním z připravovaných prováděcích předpisů k novému ZKB.

V obecné rovině lze uvést, že pro subjekty, které doposud musely splňovat povinnosti dle vyhlášky o kybernetické bezpečnosti, nebude nová legislativa představovat zásadní zásah. Hlavní změny se budou týkat zejména povinností spjatých s hlášením kybernetických bezpečnostních incidentů a rozsahem řízení aktiv, rizik a dodavatelů. Nové povinnosti mohou pro příslušné povinné subjekty plynout také ve spojení s prověřováním bezpečnosti dodavatelského řetězce (zejm. zjišťování, evidence a hlášení údajů).

Mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce

Mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce („mechanismus“) byl nejvíce diskutovaným tématem již při zveřejnění první verze návrhu nového ZKB pro neformální veřejnou konzultaci NÚKIB v lednu 2023 a lze očekávat, že bude nejvíce diskutovanou otázkou i v rámci započatého legislativního procesu.

Největší názorové rozpory představuje otázka, jakým způsobem bude posuzována bezpečnost dodavatelského řetězce,

Šimon Toman

Client manager a advokátní koncipient, Chrenek Toman Kotrba

na jaké části kritických aktiv se bude mechanismus vztahovat a kdo a na základě kterých kritérií bude rozhodovat o omezení či zákazu využití plnění dodavatele.

Zásadní je otázka zavedení a formy mechanismu zejména pro oblast telekomunikací, které v nezanedbatelném rozsahu využívají produkty dodavatelů Huawei a ZTE, jichž se týká i stále platné varování, které v minulosti NÚKIB vydal.

Samo zavedení mechanismu staví jak na předpokladu obsaženém ve směrnici NIS 2, tak na doporučení (EU) 2019/534, koordinovaném posouzení rizik pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G v EU a souboru opatření EU pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G („ EU Toolbox “). Uvedená doporučení jsou však nezávazná a obecného charakteru – jednotlivé státy tak k problematice přistupují různým způsobem, o čemž svědčí i druhá zpráva o pokroku členských států při zavádění souboru nástrojů EU pro kybernetickou bezpečnost 5G zveřejněná 15. 6. 2023. Již cca třetina zemí EU implementovala nějakou formu nástroje prověřování dodavatelského řetězce, avšak pouze vybrané státy tento nástroj aplikovaly plošně na celou telekomunikační síť jako takovou. Přístup plošné aplikace přitom z pohledu subjektů působících v oblasti telekomunikací není vhodný a případné restrikce by se měly vztahovat pouze na kritické části sítě.

Návrh nového ZKB přinesl určité změny oproti jeho předběžné verzi z ledna 2023. NÚKIB je stále orgánem, který prověřuje rizika spojená s dodavatelem a vydává opatření obecné povahy, kterým může omezit (stanovit podmínky) nebo zakázat využití plnění dodavatele bezpečnostně významné dodávky v kritické části stanoveného rozsahu (tyto kritické části jsou stanoveny mj. i vyhláškou o nepominutelných funkcích stanoveného rozsahu, kterou vydává NÚKIB).

Návrh opatření obecné povahy, kterým je omezeno či zakázáno využití plnění dodavatele, NÚKIB projednává s orgány definovanými v zákoně a pro informaci nebo k projednání jej předkládá i Bezpečnostní radě státu (její zapojení do procesu prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce je novinkou) – ze znění zákona však není zřejmé, zda a jakou závaznost stanoviska jednotlivých orgánů pro vydání opatření obecné povahy mají a zda musí vyjádřit svůj souhlas s případným omezením či zákazem využití plnění dodavatele (z dikce návrhu ZKB se zdá, že spíše nikoli nutně).

Tento článek ve stručnosti upozorňuje na započetí legislativního projednávání návrhu nového ZKB a upozorňuje na některé jeho aspekty, blíže se změnám přinášeným návrhem nového ZKB budeme věnovat v případných samostatných článcích.

Ústavní soud bude projednávat nižší valorizaci penzí

Kabinet premiéra Petra Fialy vstoupí podle České tiskové kanceláře do řízení, ve kterém Ústavní soud projednává návrh na zrušení části vládní novely o zkrácení červnové valorizace penzí. Informovala o tom kancelář ministra pro legislativu Michala Šalomouna. Podnět v květnu podepsalo 71 poslanců opozičního hnutí ANO, odůvodnili ho protiústavností, kterou vidí v retroaktivitě a způsobu projednávání novely ve stavu legislativní nouze ve Sněmovně.

Kabinet bude u soudu navrhovat, aby Ústavní soud návrh zamítl.

Průměrná měsíční penze podle novely vzrostla od června o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun, jak by tomu bylo podle běžných zákonných pravidel. Snížení valorizace bylo podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí, stát jen za letošek ušetří 19,4 miliardy korun. Opozice naopak mluvila o ožebračování nebo okrádání důchodců, kteří jen letos přijdou v průměru zhruba o 7000 korun.

Předkladatelé návrhu tvrdí, že napadená ustanovení novely mají nepřípustnou retroaktivní působnost, tedy že zákon zpětně upravil standardní mechanismy valorizace až poté, co na jejich uplatnění vznikl důchodcům nárok. Spatřují v tom porušení principu legitimního očekávání důchodců. Podle ANO také vláda porušila princip právní jistoty a při projednávání Sněmovnou zneužila stav legislativní nouze, pro který nebyly předepsané důvody. Koalice podle ANO také při projednávání opakovaně porušila jednací řád dolní komory.

Kabinet se podle schváleného usnesení rozhodl vstoupit do řízení a navrhovat při tom, aby Ústavní soud návrh zamítl. Se stejným stanoviskem vláda vstoupí i do řízení, ve kterém z iniciativy Krajského soudu v Plzni projednává Ústavní soud zrušení části daňového řádu.

Ostatní

Experti debatovali na půdě

Akademie věd podobu novely oddlužení a další vývoj v oblasti dluhů v Česku

Koncem června proběhla odborná konference pořádána Ústavem státu a práva Akademie věd ČR, která se věnovala palčivému problému zadlužených lidí v České republice. Přední odborníci z různých profesí, včetně akademiků, ekonomů, insolvenčních správců, soudců a dalších zástupců státních orgánů, věřitelů a neziskových organizací, se sešli, aby posoudili výsledky dosavadního insolvenčního zákona a hledali efektivní způsoby, jak pomoci dlužníkům zbavit se svých dluhů a současně nepoškodit soukromoprávní i veřejnoprávní věřitele. Odborníci během konference diskutovali o tom, zda stát volí vhodné prostředky k vymáhání závazků a amnestování dluhů, nebo zda hazarduje s morálkou českých občanů.

Stát plánuje prostřednictvím vládní novely oddlužení umožnit osvobození od dluhů všem dlužníkům ve třech letech, aniž by bral v úvahu jejich individuální schopnosti a možnosti. A to i přesto, že podle dat jsou tři čtvrtiny dlužníků zdraví a práceschopní lidé, z nichž 72 % jsou muži.

Věřitelé, ať už prostřednictvím oddlužení nebo jiných forem vymáhání, přijdou o celkovou částku 100 miliard korun, z čehož 15 miliard korun ztratí stát. Ještě vážnější může být hazardování s morálkou občanů, zejména jednání těch, kteří zatím nejsou zadluženi. I oni by mohli přestat šetřit a zodpovědně platit své závazky. Pokles platební morálky obyvatel včetně samostatně výdělečně činných osob je to poslední, co Česká republika v současné době potřebuje.

V ekonomice se dluhy skutečně neztrácejí. Pokud jeden subjekt nezaplatí, ostatní musí platit za něj. To lze ukázat na příkladu státního rozpočtu. Jak potvrzuje aktuální situace, pokud státu chybí peníze, musí je zaplatit daňoví poplatníci prostřednictvím vyšších daní nebo pojistného. Alternativně se mohou snižovat benefity, které stát poskytuje, jako jsou důchody, příspěvky na péči, studium a další.

Aby stát poskytl lepší podmínky pro zadlužené občany, přijímá opatření, která zahrnují například zvýšení nezabavitelných částek. Srážky z příjmů jsou pak tak nízké, že vymáhání pohledávek se výrazně snížilo, nebo dokonce zcela zastavilo. Cílem je pomoci zadluženým lidem získat finanční svobodu a umožnit jim znovu

se postavit na vlastní nohy. Tato politika oddlužení však nebere v potaz individuální schopnosti a možnosti každého jednotlivce. Je nezbytné, aby stát sledoval a vyhodnocoval účinky těchto opatření a případně je upravoval, aby se zamezilo zneužívání systému a zajistilo se, že se skutečně pomáhá těm, kteří to nejvíce potřebují.

Jaký názor mají na tento vývoj odborníci? Jak se to projeví na společenské atmosféře? Je zde oprávněný strach, že taková politika rozdělí společnost na ty, kteří řádně platí, a na ty, kteří se vyhýbají svým závazkům? Otázkou také je, zda tento zdánlivě milosrdný přístup vůči dlužníkům skutečně pomůže. Je důležité pečlivě zvážit všechny faktory a hledat vyvážený přístup, který bude předcházet propadu státního rozpočtu, udrží solidaritu mezi občany a zajistí spravedlivou hospodářskou stabilitu.

Mgr. Antonín Stanislav, Ph. D. (Ministerstvo spravedlnosti)

„Pokud jde o novelu insolvenčního zákona, je poměrně ožehavá. Vzhledem k tomu, že jsme pozadu v implementaci, tak bude snaha, aby první čtení proběhlo co nejdříve, případně už v letních měsících. Pokud jde o parametry novely, tak vychází z programového prohlášení vlády. Vláda se zavázala k tomu, že zkrátí délku oddlužení na tři roky. A to jak u podnikatelů, tak nepodnikatelů, tedy všech osob. My jsme vedli poměrně dlouhé diskuze jak na půdorysu expertní pracovní skupiny pro insolvenční právo, tak i s kolegy na ministerstvu. Expertní pracovní skupina doporučovala jít minimální transpozicí směrnice, tedy 3 roky pro podnikatele a 5 let pro fyzické osoby. To jsme diskutovali s předsedy poslaneckých klubů, diskutovali jsme to dlouze, nakonec bylo rozhodnuto, že se půjde v kontextu programového prohlášení vlády tak, jak bylo napsáno v prohlášení – tedy plošně tři roky.“

„Druhým nosným bodem novely byla míra uspokojení. Na jednání vlády, kdy v rámci politických diskuzí a legislativních příprav nebyla shoda ani u nás v koalici nad podobou míry uspokojení. Proto jsme se rozhodli v souladu s legislativními pravidly vlády, že pošleme do mezirezortního připomínkového řízení míru uspokojení ve dvou variantách – individuální míra uspokojení a paušální míra uspokojení. V rámci mezirezortního připomínkového řízení se osm rezortů přiklonilo k individuální míře uspokojení a myslím si, že tři rezorty k té paušální. Náš rezort zastával od začátku stanovisko té paušální, tedy v podstatě té vyvratitelné právní domněnky 30 %.“

doc. JUDr. Bohumil Havel, Ph. D. (Ústav státu a práva AV ČR) „Rozhodnutí o plošném zkrácení doby oddlužení je čistě politická záležitost, protože odborná grémia byla proti tomu. A je třeba se ptát, jakkoliv to plně akceptuji, jestli je korektní, aby o otázce, která může mít masivní důsledky pro vlastnické právo soukromých osob, rozhodovala politika. Myslím si, že diskuze, která tady měla být vedena, neměla být politická. Podle mě má ústavněprávní konsekvence. A proto bude docela zajímavé, jak dopadne rozhodnutí o míře uspokojení. Protože to je něco, co tu otázku ústavního práva pojímá z druhé strany, neboť hovoří o tom, kolik na konci zůstane prostředků, respektive kolik bude nuceně odebráno. Na konci dne ale rozhodne politika.“

JUDr. František Kučera (Vrchní soud v Praze)

„Oddlužení je ve své podstatě dohoda spočívající v tom, že věřitelé dlužníkům posečkají s placením dluhů. Jsou srozuměni s tím, že dostanou méně svých peněz zpět, než by dostat mohli. Dlužníci se zase na dobu pěti let uskrovní a budou se snažit, aby zaplatili alespoň 30 %. Jde tedy vlastně tak trochu o vnucenou dohodu státem, ale oběma stranami akceptovanou. Pravidla jsou dle mého nastavená dobře, zatím.“

„A teď se ptám, bude tomu tak i v nových poměrech založených změnou insolvenčního zákona? Bude oddlužení v novém pojetí stále výrazem společenské smlouvy, dorozumění mezi věřiteli a dlužníky? Nebo nepůjde už o normální oddlužení, ale o oddlužení vnucené

státem, zejména věřitelům? A půjdu ještě dál. Nezakládáme novou úpravou pro jednu a tu samou věc dvojí pravidla – jedno pravidlo pro nalézací řízení a jiné pro řízení insolvenční?“

„Stále zde máme společensky nepřehlédnutelnou masu dlužníků, kteří svou situaci nezvládají. Kde se stala chyba? Sám za sebe si odpovídám, že chyba se stala v určitém rozvolnění vztahu mezi svobodou a zodpovědností a v malé ochotě občanů nést následky svého jednání.“

JUDr. Tomáš Zadražil (Vrchní soud v Praze)

„Právní úpravu oddlužení lze nepochybně považovat za velice úspěšnou. Oddlužení je účinným institutem sanačního způsobu řešení úpadku fyzických osob, a je proto společensky žádoucí nadále zachovat jeho funkčnost. V rámci pohledu insolvenčních soudců bych rád zmínil, že na úspěchu oddlužení má svůj podíl také judikatura odvolacích vrchních soudů a samozřejmě soudu nejvyššího.“

JUDr. Vilém Anzenbacher, Ph. D. (za poslance a ministra zemědělství Mgr. Marka Výborného)

„Co se týká jednotlivých dat, která v oblasti oddlužení a exekucí máme, tak lze vycházet primárně z insolvenčního rejstříku a z evidence exekucí. I podle dat InsolCentra, která jsou velmi praktická v mnoha ohledech, můžeme dospět k tomu, že nějakých 70 % věřitelů jsou bankovní a nebankovní instituce. U těch lze předpokládat velmi profesionální zprávu pohledávek. Tím pádem máme podstatnou část věřitelů v centrální evidenci exekucí poměrně dobře zmapovanou. Na druhé straně je zde šedá zóna, o které data nemáme.“ „Ambice u milostivého léta ani u oddlužení není zdaleka taková, aby se oddlužili úplně všichni.“

JUDr. Michal Žižlavský (Asociace insolvenčních správců)

„Při vědomí obtížnosti soudních procesů jsem plně přesvědčen o tom, že prostě nemůžeme volit plošná řešení. Musíme rozlišovat podnikatele a spotřebitele. Plošné řešení si můžeme představit tak, že bude jednodušší šít obleky v jedné velikosti pro všechny, bez ohledu na to, jak jsou lidé velicí.“ „My už dvě podoby tříletého oddlužení a jednu podobu pětiletého oddlužení máme. Máme tříleté oddlužení pro zvlášť zranitelné osoby, kterých je mezi dlužníky menšina – samoživitelé, invalidé ve II. a III. stupni a někteří mladiství. Ty se mohou oddlužit dnes, když zaplatí určitou minimální částku. Pak tady máme tříleté oddlužení pro lidi práceschopné, v produktivním věku, kteří se mohou oddlužit, už ne tedy za to minimum, ale za tři roky se oddluží tehdy, pokud jsou schopni zaplatit věřitelům 60 % dluhu. Pak je zde pětileté oddlužení. To je pro ty stejné práceschopné lidi v produktivním věku, pokud nejsou schopni za tři roky věřitelům zaplatit 60 %.“ „Základní otázka zní, jestli je to málo, když se dnes může práceschopný dlužník v produktivním věku, typický dlužník je muž ve věku 45 let, oddlužit za tři roky tím způsobem, že se mu ten dluh rozloží do tří let, což je první výhoda, pak se mu ještě odpustí těch 40 %. A pokud to nezvládne, tak může pokračovat v oddlužení po dobu pěti let a zaplatit naprosté minimum.“

Co o institutu oddlužení a jeho plánovaném plošném zkrácení z pěti na tři roky řekli účastníci během konference?

Osobní rozvoj

Za jakých podmínek máte právo na obnovení zablokovaného účtu

na Linkedinu?

Linkedin se pro mnohé z nás stal důležitou platformou, a to nejen pro prezentaci našich profesních zkušeností a dovedností, ale i pro výměnu názorů. Tato platforma, která začínala jako síť čistě profesního rázu, se vyvíjí v „klasickou“ sociální síť.1 To nevyhnutelně vede ke zvýšené kontrole obsahu, která pak může vést i k mazání příspěvků, či dokonce blokování účtů. Zdá se přitom, že opatření Linkedinu jsou často stejně svévolná, jako je tomu u jiných sociálních sítí, tedy Instagramu, Twitteru, TikToku nebo Facebooku.

Ladislav Zvolský jr. Partner, Zvolský advokáti

Pokud dojde k zablokování, ocitá se uživatel v těžké situaci. Jakýkoli pokus podniknout kroky proti zablokování příspěvku či účtu vás totiž může přivést až k naprostému zoufalství. Uživatelská podpora v zásadě vždy reaguje pouze skrze automatické odpovědi (pokud vůbec nějak reaguje), takže se zdá, že skutečné prošetření uživatelovy stížnosti vůbec neprobíhá.

Ondřej Drachovský Advokát, Zvolský advokáti

Přesto však existuje určité východisko. Zablokovaní uživatelé totiž mají šanci se úspěšně bránit právní cestou, a to skrze návrh na vydání předběžného opatření a následnou žalobu. Ve vztahu k Linkedinu to výslovně potvrdilo nedávné rozhodnutí odvolacího soudu v Berlíně  (Kammergericht Berlin), 2 jehož argumentace a závěry jsou podle našeho názoru použitelné i u nás. Proto se jím budeme blíže zabývat na dalších řádcích.

Kauza Petera Doshiho

Soud se zabýval příspěvkem z června 2022, jehož obsahem byl odkaz na studii prof. Petera Doshiho – světově uznávaného vědce v oblasti farmaceutického výzkumu. 3 Zmíněná studie dochází k závěru, že riziko vážného poškození očkovací látkou mRNA

Jaká jsou základní východiska pro mazání příspěvků a účtů?

Byť mazané příspěvky často skutečně bývají poměrně kontroverzní, vztahuje se i na ně právo na svobodu projevu.

A proto zpravidla není právně v pořádku, pokud jsou mazány bez jakéhokoli předchozího upozornění, či pokud dokonce vedou k zablokování celého uživatelského účtu. Zejména v této nelehké době, kdy jsou témata jako pandemie, válka a hospodářská krize všudypřítomná, totiž musíme chránit základní a lidská práva, která jsou zárukou demokratického právního státu.

1 To trefně vystihuje i rozhodnutí berlínského soudu, jemuž je zasvěcen tento článek, konkrétně v bodu č. 33: „Sociální síť zpřístupněná žalovanou představuje významnou platformu sociální komunikace. […] Žalovaná svými službami poskytuje takovou platformu, která kromě propojení odborníků a vedoucích pracovníků v oblasti profesních a obchodních příležitostí (srov. úvod k uživatelské smlouvě) umožňuje také obecnou výměnu informací.“ (překlad OD).

2 Jde o usnesení Kammergericht Berlin ze dne 20. 2. 2023, sp. zn. 10 W 85/22.

3 Soud se v odůvodnění svého rozhodnutí „vyhnul“ posouzení pravdivosti citované studie. Studie nicméně mezitím již úspěšně prošla procesem peer review, tj. kontrolou jinými vědci, kteří se na studii nepodíleli.

proti covidu-19 je vyšší než riziko hospitalizace pro uvedenou nemoc v případě neočkování. Poté, co byl předmětný příspěvek během několika hodin široce sdílen a komentován, jej Linkedin smazal a zablokoval jeho autorovi přístup do sítě, aniž by mu dal možnost se k tomu jakkoli vyjádřit. Důvodem zablokování mělo být to, že příspěvek obsahuje dezinformace. Autor příspěvku se nyní domáhá ochrany svých práv v řízení o návrhu na vydání předběžného opatření.

Berlínský odvolací soud uživateli nárok na obnovení jeho účtu i smazaných příspěvků přiznal. Konkrétně dospěl k závěru, že shora popsaný postup ze strany Linkedinu nebyl oprávněný.4 Zároveň dokonce prohlásil, že pravidla Linkedinu, na nichž je mazání příspěvků a blokování účtů založeno, jsou v rozporu s právem, a Linkedin se jich proto nemůže dovolávat. Tato pravidla se nachází v obchodních podmínkách Linkedinu a podle soudu neobstojí ve světle požadavků na obsah obchodních podmínek, a to proto, že nepřiměřeně znevýhodňují uživatele. 5

Uvedené závěry jsou pro nás mimořádně zajímavé. Pokud by totiž převážily a obchodní podmínky Linkedinu by byly v rozhodné části opravdu neplatné, bylo by v současné době nepřípustné v podstatě jakékoli omezení uživatelského účtu – ať už by se jednalo o mazání příspěvků, nebo o zablokování celého účtu. Jedinou výjimku mohou tvořit ta nejzávažnější porušení (např. taková, která by představovala trestný čin).

Aktuální soudní rozhodnutí dává zablokovaným uživatelům

Linkedinu další silný argument k tomu, aby se mohli úspěšně bránit proti neoprávněné blokaci.

právněné blokaci. Podle rozebíraného rozhodnutí musí Linkedin (i jakákoli jiná sociální síť) obecně umožnit uživateli se před zablokováním jeho účtu vyjádřit a bránit. Není tedy v pořádku, pokud sociální síť účet jednoduše zablokuje a následně nutí uživatele, aby se proti tomuto zablokování bránil.

Berlínský soud opírá svoje závěry především o významné rozhodnutí německého Spolkového soudního dvora (BGH) ze dne 29. 7. 2021, sp. zn. III ZR 179/20. V tomto rozhodnutí BGH mj. formuloval podmínky, za nichž bude možné přihlížet k ustanovení obchodních podmínek sociální sítě, která upravují pravidla pro zablokování příspěvku či účtu. Podle rozhodnutí berlínského soudu se tato pravidla vztahují na všechny sociální sítě, a to bez ohledu na to, zda mají dominantní postavení, či nikoli.

Konkrétně se provozovatel sociální sítě musí ve svých obchodních podmínkách zavázat, že uživatele o odstranění jeho příspěvku informuje nejpozději bezprostředně po jeho smazání. Pokud jde o zablokování účtu, měl by o něm provozovatel sociální sítě informovat uživatele předem, a to včetně sdělení důvodu tohoto kroku.6 Uživatel by zároveň měl dostat prostor pro podání námitek, po kterých má následovat nové rozhodnutí ze strany provozovatele sociální sítě. Dokud nebudou obchodní podmínky splňovat tyto požadavky, nemůžou se jich sociální sítě při zablokování vašeho příspěvku či účtu dovolávat.7

Závěry

Aktuální soudní rozhodnutí má pro uživatele Linkedinu značný praktický význam. Dává totiž zablokovaným uživatelům další silný argument k tomu, aby se mohli úspěšně bránit proti neo-

Rozebírané rozhodnutí může mít dalekosáhlé důsledky také pro sociální síť Linkedin. Soud v něm totiž konstatoval, že dosavadní praxe této sociální sítě spočívající v mazání příspěvků a blokování profilů je sama o sobě protiprávní + že její obchodní podmínky kolidují s požadavkem dobré víry (a jsou proto neplatné).

Pokud by se tyto z ávěry prosadily i u nás, znamenalo by to, že téměř každé smaz ání příspěvku či zablokování profilu, které dosud Linkedin provedl, bylo protiprávní. To platí v podstatě bez ohledu na obsah předmětného příspěvku. Pokud provozovatel Linkedinu nezmění své obchodní podmínky, platí totéž i ohledně budoucích blokací.  Pokud jste tedy jednáním Linkedinu či jiné sociální sítě postiženi i vy nebo vaše společnost, doporučujeme vám se proti němu bránit, a to i právní cestou.

4 Nejprve se soud zabýval otázkou své mezinárodní i vnitrostátní příslušnosti a vyhodnotil, že obě jsou dány. Dospěl rovněž k závěru, že se věc řídí německým právem (a nikoli právem irským, jak se snažil tvrdit Linkedin).

5 Srov. zejména bod 16 usnesení Kammergericht Berlin ze dne 20. 2. 2023, sp. zn. 10 W 85/22.

6 Z požadavku předchozího upozornění lze slevit, ale pouze ve výjimečných případech – viz zejména bod 87 rozsudku BGH ze dne 29. 7. 2021, sp. zn. III ZR 179/20.

7 K těmto závěrům se hlásí např. Vrchní zemský soud v Mnichově. (OLG München) ve svém rozsudku ze dne 12. dubna 2022, sp. zn. 18 U 6473/20 Pre, bod 33.

Jaká jsou obecná pravidla pro blokování příspěvků či účtů na sociálních sítích?

Osobní rozvoj

Podporujeme rozvoj měkkých dovedností

Oblast „soft skills“ získává v současné době na důležitosti v souvislosti s vývojem pracovního trhu a s intenzivním nástupem technologií a umělé inteligence.

Vedoucí oddělení vzdělávání KDP ČR

ní, resilience, motivace. Studie uvádějí, že klíčové dovednosti pro budoucnost jsou celoživotní vzdělávání, empatie a aktivní naslouchání, stejně tak jako leadership a sociální inteligence. Za zmínku stojí i přehledná shrnující infografika.

Komora tyto trendy ve vzdělávání vnímá a podporuje rozvoj měkkých dovedností svých členů a reaguje nabídkou kurzů, které máte možnost využít. Dříve, než se rozprchneme do všech světových stran na letní dovolené, bych vás chtěla pozvat na semináře, které Komora připravila na druhou polovinu roku. Aktuálně vypsané akce jsou zaměřeny na práci s vlastní energií, zvládání stresu, otázky nástupnictví a zkvalitňování služeb, které daňoví poradci poskytují.

Analýzy Future of Jobs Report 2023 nebo Putting Skills

First: A Framework for Action zveřejněné v rámci Světového ekonomického fóra letos v květnu refl ektují důležitost zvládání analytického a kritického myšle-

Přejeme vám hezké letní dny a těšíme se na setkání na vzdělávacích akcích KDP ČR!

Marcela Vaňatková

Nabídka akcí osobního rozvoje na podzim 2023

Již tradičně patří podzimní měsíce seminářům zaměřeným na zvládání stresu a posilování psychické odolnosti. Semináře se konají v příjemném prostředí Wellness hotelu Medličky ve dnech 18.–19. září a 12.–13. října. Školicí prostory hotelu, stejně tak jako okolí skutečně vybízí k relaxaci a intenzivnímu načerpání sil do podzimních dní.

www.kdpcr.cz/zvladani-stresu-prevence-syndromu-vyhoreni

Komora dále pořádá pro své členy při příležitosti třicetiletého výročí své existence mimořádné školení „Daňová kancelář budoucnosti“. Školení je určeno zejména pro kolegy, kteří uvažují o změnách a podobě svého budoucího podnikání vůbec.

Seminář po praktické stránce vede Hana Vykoupilová společně s Lenkou Mrázovou. Dále je do programu zařazený vstup Radka Neužila, ve kterém promluví o moderních technologiích důležitých pro daňové poradce, a také vstup Roberta Jurky, který odprezentuje své zkušenosti s networkingem mezi majiteli a zaměstnanci firem. Cílem je, aby účastníci odešli doslova nabití inspirací pro své další podnikání.

Setkání se koná v Brně ve dvou termínech 18.–19. října a 2.–3. listopadu. Těšíme se, že budeme moci pohostit účastníky v prostorách Komory, tedy „na domácí půdě“. www.kdpcr.cz/danova-kancelar-budoucnosti

V závěru roku jsme připravili pro své členy specializovaný půldenní seminář zaměřený na psaní právních textů „Přesvědčivé právní psaní: Jak si získat čtenáře na svou stranu?“. Seminář povedou dva zkušení lektoři Štěpán Janků, autor blogu „Právní Psaní“ a spolupřekladatel knihy Právní psaní srozumitelným jazykem, a Martin Kopa, soudce Krajského soudu v Brně. Připraveno bude spousta příkladů z praxe. Seminář se koná v Brně dne 12. prosince 2023.

www.kdpcr.cz/presvedcive-pravni-psani-jak-si-ziskat-ctenare-na-svou-stranu