e-Bulletin KDP 6/2024

Komory daňových poradců ČR

/DANĚ Z PŘÍJMŮ: Daňové řešení dědictví a darování v rámci rodiny

/ROZHOVOR: Jan Turek k tématu praní špinavých peněz /Z KDP ČR: IT novinky v Komoře daňových poradců ČR

e-Bulletin

6/2024

/OSOBNÍ ROZVOJ: Jak zvládat digitální nástroje i digitální minimalismus

Provedeme vás světem daní.

Aktivity Rady pro mezinárodní etické standardy účetních se bezprostředně týkají i ČR

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

finanční krize 2008 a následné události zesílily důraz na chování a profesní etiku v daních. Vlna vyšetřování a parlamentních slyšení napříč světem vyšvihla daně doslova přes noc na agendu nejvyšších vedení firem. Daně se staly centrem zájmu regulátorů a zákonodárců. Strhly se diskuse o daňové profesi, jejím vnímání a roli. Ani po více než půl druhém desetiletí vlna nepolevuje. Minulý měsíc vydala Rada pro mezinárodní etické standardy účetních (IESBA) první komplexní sadu globálních etických standardů pro daňové plánování pro účetní. Uvádí mimo jiné, že jde o reakci na celospolečenský vývoj a události jako Paradise či Pandora Papers. Byť se aktivita IESBA může jevit jako vzdálená mezinárodní iniciativa, téma se bezprostředně týká i ČR. Cílem IESBA je sloužit veřejnému zájmu vydáváním kvalitních etických standardů pro auditory a účetní odborníky z celého světa a podporovat sbližování mezinárodních etických standardů. Svůj cíl naplňuje vydáním Mezinárodního etického kodexu pro auditory a účetní odborníky, jehož se nově vydané etické standardy pro daňové plánování staly součástí.

IESBA funguje díky organizační a provozní podpoře poskytované Mezinárodní federací účetních (IFAC) sdružující přes 180 profesionálních účetních organizací ve více než 135 zemích světa. Vzhledem k tomu, že členem IFAC je i Komora auditorů ČR, stane se pro ni a potažmo i pro její členy nový mezinárodní etický standard pro daňové plánování závazným.

Vedení českých firem a také my daňoví poradci, členové KDP ČR, si musíme být vědomi dotazů a úvah našich kolegů auditorů a účetních, kteří budou ve své praxi nově přijatým mezinárodním kodexem pro daňové plánování vedeni. Modernizace etického kodexu KDP ČR je jednou ze strategických priorit Prezidia. Během téměř tří let prací byl navržen text a proběhla řada debat na Prezidiu, na pracovní skupině pro Etický kodex a také na Sekci pro profesní otázky. Doprovodily je články a rozhovory v Bulletinu KDP ČR i konzultace s širokou členskou základnou Komory. Momentálně se kodexem opět zabývá Sekce pro profesní otázky. Daňové poradenství se neustále vyvíjí.

Věřím, že i toto číslo e-Bulletinu svojí troškou přispěje a přinese zajímavá témata. Přeji vám příjemné čtení.

Ing. Tomáš Urbášek, LL.M., FCCA Daňový poradce, č. o. 2747, člen Prezidia KDP ČR

Úvodník

Ing. Tomáš Urbášek, LL.M., FCCA 1

Aktuálně

Měsíc v kostce 3

Legislativní absurditou roku se stala úprava dohod o provedení práce (Radek Neužil) 4

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví 16

Aktuálně ze zpráv CFE 19

Ministři EU dosáhli shody ohledně systému uplatňování srážkové daně 23

Objem daňových nedoplatků loni vzrostl o 3,7 mld. Kč na 110,4 miliardy korun ........................................................................... 23

Výjimečné právnické příběhy ................................................................42

Judikatura

Určení základu daně při vkladu nemovitosti (Tomáš Brandejs) 8

Použití zdanitelných plnění k ekonomické činnosti s časovým odstupem po jejich pořízení není důvodem pro odepření nároku na odpočet DPH............................................... 10 Činnost profesionálního sportovce bez živnostenského oprávnění je automaticky považována za nezávislé povolání 12

Nejvyšší správní soud se zabýval povahou provozovny v souvislosti s kompenzačním bonusem 13

Rozhovor

Jan Turek: „Dostupnost dat o rozsahu praní špinavých peněz v Česku není zrovna ideální“ 20

Elektronický měsíčník

Komora daňových poradců České republiky

Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311

IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz

e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060

ISSN 1211-9946

Toto číslo vyšlo 5. 6. 2024, datum uzávěrky: 31. 5. 2024

Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

Daně z příjmů

Daňové řešení dědictví a darování v rámci rodiny (Ivan Macháček) 24

Ostatní

Stavební firmy nově ručí za mzdové nároky zaměstnanců svých poddodavatelů. Na co by si měly dát pozor? (Jakub Štilec, Jana Pekárková) ............................ 29

Soud a ombudsman přinesli větší jasno do právních dopadů pronajímání bytu přes Airbnb (Kateřina Krahulíková)

31 Srovnatelnost českého svěřenského fondu a zahraničního trustu (Zenon Folwarczny) 33

Jak na náhradu nákladů při výkonu práce na dálku (Karolína Mládková, Filip Hron) ........................................................... 40 Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí (Ondřej Havlíček, Kristýna Tupá, Martin Svoboda) 48

Z KDP ČR

IT novinky v Komoře daňových poradců ČR (Kateřina Foretová, Milan Vodička, Radek Neužil) 44

Osobní rozvoj

Jak zvládat digitální nástroje i digitální minimalismus (Matěj Krejčí) ............................................................................................... 50

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer

Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR.

Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com, není-li uvedeno jinak.

Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz

Měsíc v kostce

Noví daňoví poradci

Na základě úspěšného složení kvalifikační zkoušky na daňového poradce, jejíž ústní část proběhla ve dnech 22.–23. 4. 2024, zapsala k 20. 5. 2024 Komora daňových poradců ČR do seznamu daňových poradců 59 nových členů.

06070 Ing. Anna Barešová 06090 Ing. Kateřina Josková 06071 Ing. Lucie Bělinová 06091 Ing. Eva Káninská 06072 Mgr. Šárka Bližňáková 06092 Ing. Veronika Kepková 06073 Bc. Marek Borský 06093 Ing. Lenka Kokešová 06074 Ing. Kateřina Boušková 06094 Ing. Lucie Kopřivová 06075 Ing. Tereza Bradnová 06095 Ing. Yuliia Kot 06076 Ing. Stanislava Brhlíková 06096 Bc. Jana Kovářová 06077 Ing. Michaela Bušová 06097 Bc. Monika Kroftová, DiS. 06078 Ing. Ondřej Cmíral 06098 Ing. Nikola Křišťanová 06079 Ing. Jana Coufalová, DiS. 06099 Ing. Karolína Kyselová 06080 Ing. Michelle Černíková 06100 Ing. Iva Lázničková 06081 Ing. Irena Elstnerová 06101 Ing. Vít Legner 06082 Ing. Martin Filípek 06102 Bc. Josef Machala 06083 Ing. Vendula Florešová 06103 Ing. Tomáš Majdloch 06084 Mgr. Radim Hanák 06104 Ing. Hana Mikušová 06085 Ing. Jitka Havelková 06105 Mgr. Bc. Filip Morcinek 06086 Ing. Jan Hlaváč 06106 Ing. Zuzana Němečková 06087 Bc. Karolína Hricová 06107 Ing. Duc Van Nguyen 06088 Ing. Dominik Jaroš 06108 Ing. Veronika Ottová 06089 Ing. Barbora Jeníková 06109 Ing. Monika Páblová

 Smuteční oznámení

06110 Ing. Linda Pánková

06111 Mgr. Kevin Paška

06112 Ing. Alice Pechová

06113 Ing. Marie Praxlová

06114 Ing. Martin Rabušic

06115 Ing. Radka Regentová, MBA

06116 Bc. Jana Růžičková

06117 Ing. Radka Rýdlová

06118 Mgr. Ing. Marek Řehoř

06119 Ing. Pavel Schuster

06120 Ing. Daniela Sommer

06121 Ing. Karel Šantora

06122 Bc. Petra Šichová

06123 Bc. Zuzana Vacová

06124 Kateryna Vahabova

06125 Ing. David Vyšata

06126 Bc. Jiří Wimmer, MBA

06127 Ing. Tereza Žemličková

06128 Mgr. Ing. Dominik Živný

S lítostí Vám oznamujeme, že zemřeli pan Ing. Miloš Chmel, MSc, daňový poradce č. 3130, ve věku 56 let; pan Ing. Ondřej Semecký, daňový poradce č. 2998, ve věku 54 let; a pan Ing. Jan Volc, daňový poradce č. 698, ve věku 72 let.

Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast.

Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník KDP ČR

Legislativní absurditou roku se stala úprava dohod o provedení práce

Ve čtvrtek 16. 5. 2024 byly ve Ville Richter u Pražského hradu vyhlášeny v rámci

soutěží Firma a živnostník roku ankety Absurdita roku a Zlatý paragraf 2024. Zatímco prostřednictvím anticeny je snahou pomoci zlepšit podnikatelské prostředí v České republice přes poukázání na problematické právní předpisy,

Zlatý paragraf oceňuje konkrétní aktivitu veřejné správy, která má za cíl pomáhat českému podnikání a je příkladnou aktivitou v této oblasti.

Radek Neužil

Tajemník Komory daňových poradců ČR

Komora daňových poradců ČR proměnila svoji nominaci v Absurditě roku ve vítěznou, konkrétně se jednalo o „Dohody o provedení práce – práce kvapná málo platná“. Úprava dohod o provedení práce, jak byla obsažena v konsolidačním balíčku, znamenala jejich významné omezení, ne-li u řady zaměstnavatelů jejich konec, protože nově nastavená administrativa se stala v praxi prakticky neproveditelnou. Aktuálně schvalovaná novelizace situaci částečně napravuje, ale i tak zůstává právní úprava z praktického pohledu velmi komplikovaně spravovatelná.

Dohody o provedení práce –práce kvapná málo platná

Přestože žijeme v turbulentní době, novely zákonů by neměly být šité horkou jehlou na poslední chvíli bez řádného vnějšího připomínkového řízení. Ukázkovým příkladem tohoto nešvaru je novela zákona o nemocenském pojištění, která byla součástí konsolidačního balíčku a která měla změnit pravidla hry pro odvod pojistného na sociální zabezpečení v případě dohod o provedení práce. Záměrně zmiňujeme jen odvody pojistného na sociální zabezpečení, protože se zapomnělo, že případné změny by měly být také zohledněny i v odvodech pojistného na zdravotní pojištění. To by nebyl jediný přešlap, samotná právní úprava zohledňující kumulativní limit pro odvod pojistného ve výši 40 % průměrné mzdy ze všech dohod v případě, kdy by zaměstnanec měl podepsaných více dohod o provedení práce souběžně u více zaměstnavatelů, by byla nejen pro zaměstnavatele a státní správu velmi obtížně spravovatelná, ale i neúměrně administrativně zatěžující. Proto tato novela bude mít pravděpodobně jepičí život a nikdy fakticky nenabyde účinnosti, přestože je již od 1. ledna 2024 platná. V současné době běží legislativním procesem další novela zákona o nemocenském pojištění, která by měla tuto úpravu zcela nahradit.

Nominace Komory na Zlatý paragraf se týkala „Zavedení funkční měny v účetnictví“. Tato nominace sice na vítězství nedosáhla, nicméně byla pozitivně v průběhu večera hodnocena například ze strany Finanční správy a pro určitou skupinu podnikatelů představuje zjednodušení jejich administrativy a účetních evidencí.

Vítězem se stal návrh zákona o dorovnávací dani, tedy transpozice směrnice Rady EU 2022/2523.

Konec daňových rájů

V ČR byl schválen návrh zákona o dorovnávací dani, který je výsledkem snahy zabránit přesouvání zisků do daňových rájů. Česko tak získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem a ročně dvě až pět miliard korun do rozpočtu navíc. Skupina G20 bezmála před dvěma lety posvětila minimální podnikovou daň ve výši alespoň patnácti procent (dorovnávací daň), které budou muset čelit nadnárodní podniky. Ty dosud využívaly daňové ráje – například země typu Irska, kam účetně přelévají vlastní zisky, aby snížily svoji daňovou povinnost.

Minimální podniková daň ve výši alespoň patnácti procent má podle svých stoupenců ukončit po několik desetiletí trvající stav, kdy se jednotlivé země předháněly v postupném snižování korporátní daně. A činily tak zejména proto, aby na své území přilákaly nadnárodní firmy a investory. Nová mezinárodní podniková daň staví na dodatečném inkasu takzvaného daňového deficitu. Jednotlivé signatářské země (je jich více než 130), včetně ČR, budou moci vybírat daň nad rámec této sazby, takzvanou dorovnávací daň.

Celý večer, jehož součástí bylo vyhlášení anket, se věnoval tématu digitálních trendů v roce 2024. V odborném programu vystoupili zástupci Finanční správy a dalších institucí včetně například Hospodářské komory, Czechinvestu nebo České asociace umělé inte-

Konec daňových rájů

Zrušení papírových kolků

Podpora elektromobility

Jasná pravidla v digitálním světě

Zavedení funkční měny v účetnictví

Novelizace stavební legislativy

Duplicitní oznamovací povinnost

Dočkáme se zrušení papírových účtenek?

Zmatky s datovými schránkami

Nulová spotřební daň na tiché víno

ligence, jako zvláštní host vystoupil Karel Kovy Kovář, influencer a youtuber, a to na téma „Síla osobního vlivu v digitálním světě“.

Simona Hornochová, generální ředitelka Generálního finančního ředitelství, potvrdila, že digitalizace Finanční správy je prioritou pro následující období. Portál Moje daně postupně získává nové funkcionality, například daň z nemovitostí a možnost předvyplnění údajů do daňového přiznání měla evidovaných 70 000 využití. Pro budoucnost zlepšení služeb Finanční správy bude klíčový nový informační systém nDIS, na který už bylo vypsáno vý-

Absurdita roku

Bude ve svátek zavřeno nebo otevřeno?

Dohody o provedení práce –práce kvapná málo platná

běrové řízení a který nahradí dnešní ADIS, a počítá se také s moderním datovým skladem a používáním moderních analytických modelů a nástrojů umělé inteligence.

Z dalších vystoupení pak vyplynula informace, že podle dat Intrastatu využívá nástrojů umělé inteligence v České republice jen 6 % firem a to není mnoho. Přitom firmy, které inovují, jsou atraktivnějším zaměstnavatelem a mají menší problém získat pracovní sílu. Ukazuje se tak, že digitalizace přestala být volbou a stala se nutností pro všechny, kteří chtějí úspěšně rozvíjet svoje podnikání.

Absurdita roku je populární anketa, jejímž cílem je upozornit na nejnesmyslnější byrokratické povinnosti uložené podnikatelům. Vyhlašování anticeny má přispět ke kultivaci tuzemského podnikatelského prostředí. Za dobu své existence přispěla k odstranění celé řady zbytečných zákonů a vyhlášek. Absurdní předpisy nominuje veřejnost z řady podnikatelů, různých oborových asociací a svazů a cechů. O vítězné absurditě rozhoduje veřejnost v on-line hlasování. Záštitu nad anketou Absurdita roku převzala Hospodářská komora České republiky.

Zlatý paragraf

Zlatý paragraf je anketa, která je nově součástí vyhlašování Absurdity roku. Oceňuje konkrétní aktivitu veřejné správy, která má za cíl pomáhat českému podnikání a je příkladnou aktivitou v této oblasti. Může se jednat o nově přijatý zákon, nařízení, vyhlášku, ale i návrh, snahu nebo vizi, jak podnikatelům zjednodušit život. Nominace probíhají od března do května. Svůj tip mohou zaslat sami podnikatelé, odborné svazy a instituce, ale i široká veřejnost. O vítězi rozhodne hlasování. Vyhlášení proběhne na konci května letošního roku.

zvýhodněná cena pro DP 494 Kč

běžná cena 549 Kč

Daň z příjmů fyzických osob v mezinárodním kontextu, 2. vydání problematika zdaňování zahraničních příjmů, dvojího zdanění, určení daňového rezidentství fyzické osoby v názorných příkladech

zvýhodněná cena pro DP 827 Kč běžná cena 919 Kč

Daň z přidané hodnoty 2024 úplné znění zákona o DPH k 1. 1. 2024 s pedagogickými pomůckami včetně komentářů a grafů, množství příkladů z praxe

zvýhodněná cena pro DP 1183 Kč

běžná cena 1315 Kč

Zákon o dani z přidané hodnoty výkladově rozvádí jednotlivá ustanovení zákona v kontextu bohatých poradenských zkušenosti autorů, judikatury a informací FS, obsahuje řadu příkladů

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny pro daňové poradce.* Nakupujte v e-shopu KDP ČR .

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR Rozhovor e -Bulletin Komory daňových poradců ČR 6/2024

zvýhodněná cena pro DP 998 Kč běžná cena 1099 Kč

Daně z příjmů s komentářem aktuální znění zákonů o daních z příjmů a o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů pro zdaňovací období roku 2024 s komentáři, odkazy na judikaturu, zejména NSS a ÚS, heslovitý seznam pojmů zákona

zvýhodněná cena pro DP 197 Kč běžná cena 219 Kč

Daňová judikatura VI. judikáty Ústavní soudu, rozsudky Soudního dvora EU o předběžných otázkách a nejnovější tuzemské přelomové judikáty z posledních měsíců (tištěná publikace a e-book v pdf)

zvýhodněná cena pro DP

cena

Majetek školské příspěvkové organizace – kontrola a hospodaření koncepce peněžních fondů, zejména fondu investic a rezervního fondu, FKSP, definování jasné hranice mezi stavbami a samostatnými movitými věcmi, přijímání darů apod.

Daňňo ý vý řád. K Kome t ntář 5. vy zvýhodněná cena pro DP 2061 Kč běžná cena 2290 Kč

Daňový řád. Komentář 5. vydání komentář obsahující výklad daňového řádu, ale též aktualizovanou judikaturu vztahující se k DŘ

.kdpcr

moje j .kkdp p crr.c c z

zvýhodněná cena pro DP 314 Kč běžná cena 350 Kč

FKSP ve školách a dalších příspěvkových organizacích v otázkách a odpovědích: poskytování příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem, nový daňový režim zaměstnaneckých benefitů atd.

zvýhodněná cena pro DP 350 Kč

cena 389 Kč

Účetnictví, daně a financování pro nestátní neziskovky vznik a registrace, financování činnosti, přehled právních, účetních a daňových předpisů, daně z příjmů – široký a úzký základ daně, aplikace DPH, kontrolní hlášení

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

Určení

základu daně

při vkladu nemovitosti

Soudní dvůr Evropské unie se ve svém nedávném rozhodnutí věnoval tématu

určení základu daně při vkladu nemovitosti. Jeho rozsudek bude bezesporu zajímavý z akademického pohledu.

PTomáš Brandejs

Daňový poradce, č. o. 3191, Deloitte

odle rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) ze dne 8. května 2024 ve věci  C-241/23 P. sp. z o.o. musí být článek 73 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „Směrnice o DPH“) vykládán v tom smyslu, že základ daně v případě vkladu nemovitostí jednou společností do základního kapitálu druhé společnosti výměnou za akcie této druhé společnosti musí

být určen s ohledem na emisní hodnotu těchto akcií, pokud se tyto společnosti dohodly, že protiplnění za tento kapitálový vklad bude tvořeno touto emisní hodnotou.

Rozhodnutí SDEU ve věci C-241/23 P. sp. z o.o. se týká určení základu daně při vkladu nemovitosti. Polský správce daně totiž odmítl akciové společnosti P přiznat plný nárok na odpočet daně na základě daňového dokladu vystaveného vkladatelem, protože základ daně byl podle jeho názoru určen chybně.

Konkrétně šlo o navýšení kapitálu společnosti vkladem nemovitosti. Vkladatel získal podíl na akciové společnosti v emisní hodnotě určené v tržní úrovni dle znaleckého posudku. Vkladatel odvedl DPH a společnost uplatnila nárok na odpočet daně právě z této hodnoty. Dle názoru správce daně ale byl základ daně tvořen nominální hodnotou akcií a odpočet redukoval. Rozdíl byl zcela markantní, tržní hodnota převyšovala emisní cenu zhruba sedmsetkrát.

Dle SDEU základ daně zahrnuje vše, co tvoří protiplnění, které dodavatel nebo poskytovatel získal nebo má získat za dodání zboží nebo poskytnutí služby. Toto protiplnění nemusí být nutně v penězích, musí být v penězích ale vyjádřitelné. Smlouvy, u nichž

má protiplnění v zásadě povahu plnění v naturáliích, a plnění, u nichž má protiplnění peněžní formu, totiž v perspektivě systému DPH představují z hospodářského a obchodního hlediska dvě totožné situace. Dále Soudní dvůr konstatoval, že existuje přímá souvislost mezi převodem nemovitostí vkladatelem a přidělením akcií.

Základ daně se tedy dle SDEU určí dle čl. 73 Směrnice o DPH. Základ daně je tak tvořen protiplněním skutečně získaným za takové dodání zboží osobou povinnou k dani. To je dle SDEU „hodnota, kterou příjemce zboží, jež představuje protiplnění za jiné dodání zboží, přikládá zboží, které si zamýšlí pořídit, a tato hodnota musí odpovídat částce, kterou je připraven za tímto účelem vynaložit. Jelikož se společnost P s vkladatelem dohodla, že toto protiplnění bude spočívat v přidělení akcií za emisní cenu, musí být tato emisní cena, a nikoli jmenovitá hodnota těchto akcií, základem daně u převodu nemovitosti“.

Soud v závěru upozornil na to, že Polsko by mohlo obecně stanovovat základ daně i prostřednictvím pravidel platných při plnění osobě, s níž má osoba povinná k dani rodinné nebo jiné úzké osobní vazby či organizační, vlastnické, členské, finanční nebo právní vazby. Považoval však za dané, že Polsko takovou možnost nevyužilo.

Na první pohled je v rozsudku znatelné značně kostrbaté vyjadřování Soudního dvora, nicméně výsledek pravděpodobně do značné míry odráží správní praxi v České republice. Rozsudek

je však bezesporu zajímavý z akademického pohledu, protože Soudní dvůr, ač mohutně cituje ze své předchozí judikatury, ji vlastně svým závěrem fakticky nereflektoval.

Z rozsudku je též patrné, že Evropská komise i polská vláda se jako účastníci řízení pokusili přesvědčovat Soudní dvůr o trhlinách v jeho pohledu, ovšem marně.

„Článek 73 – Dodání zboží a poskytnutí služby – Nepeněžitý vklad v podobě nemovitostí – Základ daně – Protiplnění – Akcie – Jmenovitá hodnota – Emisní hodnota“

Rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) ze dne 8. května 2024 ve věci  C-241/23 P. sp. z o.o., generální advokát J. Kokott, http://eur-lex.europa.eu

Související ustanovení: § 36 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“)

Související rozhodnutí:

C-549/11 Orfey C-410/17 A

Použití zdanitelných plnění k ekonomické činnosti s časovým odstupem po jejich

pořízení

není důvodem pro odepření

nároku na odpočet DPH

V projednávaném případě podal daňový subjekt dodatečné daňové přiznání za osm zdaňovacích období, ve kterém uplatnil nárok na odpočet DPH. Důvodem měla být realizace projektu, ve kterém byl použit hardware a software pro systém odbavovacích zařízení, který nakoupil a poté dle svého tvrzení použil k ekonomické činnosti.

Správce daně však odpočet DPH neuznal a doměřil subjektu odpovídající daň. Podle něj totiž nebyla přijatá zdanitelná plnění použita k ekonomické činnosti, jak tvrdil daňový subjekt. Ten měl v dotčených zdaňovacích obdobích vykonávat činnost spjatou s provozováním integrovaného dopravního systému pro kraj a tuto činnost vykonával bezúplatně. Poté sice svou činnost změnil tak, že již odpovídala ekonomické činnosti, výše popsaný majetek však byl pro ekonomickou činnost využit až po jeho pořízení a u původní činnosti chyběla úplata nutná pro ekonomickou činnost. V době jeho pořízení byl tak podle daňových orgánů používán pro jinou než ekonomickou činnost. Tuto úvahu potvrdil později i krajský soud, který navíc poukázal na to, že daňový subjekt neunesl důkazní břemeno a nemůže tedy namítat porušení zásady neutrality DPH.

Daňový subjekt se tak obrátil na Nejvyšší správní soud. Přiznal, že skutečně nějakou dobu vykonával činnost spočívající ve spolupráci s kraji na zajištění dopravní obslužnosti na jejich území, nicméně v dotčeném období tyto činnosti zcela ukončil a vykonával dále pronájem komponent odbavovacího zařízení

a centrálních systémů, který měl povahu ekonomické činnosti. Podle daňového subjektu krajský soud neposoudil účel pořízení a použití konkrétního zdanitelného plnění. Bylo dle něj irelevantní, jakou činnost dříve vykonával, protože majetek pořídil výhradně pro svou budoucí ekonomickou činnost. Bezúplatná činnost představovala podle daňového subjektu pouze přípravnou fázi ekonomické činnosti. Dále také namítal, že i kdyby došlo ke změně využití majetku a ten byl tak zčásti využit pro neekonomickou činnost a zčásti pro činnost ekonomickou, což daňový subjekt popřel, měl by být daňovému subjektu uznán alespoň částečný nárok na odpočet DPH. Také zákon o DPH podle daňového subjektu nevyžaduje, aby plnění, z něhož je uplatněn nárok na odpočet, bylo k ekonomické činnosti využito ve stejném zdaňovacím období. Skutečnost, že s realizací ekonomické činnosti v podobě pronájmu nebylo započato bezprostředně po jeho pořízení, je podle subjektu bezvýznamná. Daňový subjekt se také bránil vyjádření o důkazním břemenu. Pokud správce daně tvrdil, že majetek nebyl používán k ekonomické činnosti, leželo v tomto ohledu důkazní břemeno právě na něm.

Nejvyšší správní soud při svém rozhodování nejdříve připomněl směrnici o DPH. Jejím účelem je „zcela zbavit podnikatele zátěže DPH, která je splatná nebo byla uhrazena v rámci všech jeho ekonomických činností. Společný systém DPH se tak snaží stran daňové zátěže všech ekonomických činností bez ohledu na jejich cíle nebo výsledky zaručit dokonalou neutralitu, za podmínky, že uvedené činnosti v zásadě samy rovněž podléhají DPH.“ Dále připomněl, že aby mohla být DPH odpočitatelná, musí mít plnění uskutečněná na vstupu přímou souvislost s plněními na výstupu, zakládajícími nárok na odpočet. Při použití kritéria přímé souvislosti musí daňové orgány zohlednit všechny okolnosti, za nichž proběhla dotčená plnění, a přihlédnout pouze k těm, která objektivně souvisí se zdanitelnou činností. SDEU také již dříve zdůraznil, že osoba povinná k dani, která pořídila investiční majetek a začlenila ho do obchodního majetku, má právo na odpočet daně uhrazené při pořízení tohoto majetku ve zdaňovacím období, ve kterém nastala splatnost daně, a to nezávisle na okolnosti, že uvedený majetek není ihned používán k podnikatelským účelům.

V nyní posuzované věci daňové orgány nerozporovaly uskutečnění zdanitelných plnění, ani to, že daňový subjekt vykonával od určitého okamžiku ekonomickou činnost a že pro ni byla plnění později použita. Rozporovaly nárok daňového subjektu

na dopočet DPH, protože zdanitelná plnění ve zdaňovacích obdobích jejich pořízení používal výhradně k bezúplatnému poskytování služeb krajům, tedy nikoliv k ekonomické činnosti. K tomuto závěru došel i krajský soud. NSS však upozornil, že rozhodujícím pro posouzení oprávněnosti nároku na odpočet DPH je dle judikatury pouze to, zda daňový subjekt přijaté zdanitelné plnění použil pro ekonomickou činnost, či nikoliv. Dle Nejvyššího správního soudu tedy není nutné, aby nastala časová souslednost přijatého plnění a realizace ekonomické činnosti. Závěr krajského soudu tak byl v rozporu s judikaturou. Pokud společně s daňovými orgány došel k závěru, že daňový subjekt přijatá plnění používal k ekonomické činnosti a současně i k činnosti jiné, měl mu být nárok uznán alespoň částečně. Podle NSS došel k nesprávnému závěru, že zde nedošlo k nároku na odpočet, protože daňový subjekt plnění nepoužil k ekonomické činnosti v tomtéž období, v jakém byla pořízena, a jeho rozhodnutí tak zrušil.

Současně se však vyjádřil i k námitce daňového subjektu k důkaznímu břemenu. Zde s argumentací daňového subjektu nesouhlasil. Daňové řízení je dle něj postaveno na zásadě, že každý daňový subjekt má povinnost sám daň přiznat a toto tvrzení také doložit. Pokud správce daně vyjádřil pochybnosti ohledně věrohodnosti důkazních prostředků daňového subjektu, tíží jej důkazní břemeno ve vztahu k těmto jeho pochybnostem. V posuzovaném případě správce daně vyjádřil pochybnosti srozumitelně, měly oporu ve spise a byly dostatečně závažné. Daňový subjekt je však nevyvrátil a pouze zopakoval tvrzení, že přijatá zdanitelná plnění byla využita výlučně pro ekonomickou činnost. Zde tedy leželo důkazní břemeno na daňovém subjektu. Na konečné rozhodnutí to však nemělo vliv. Nyní bude na daňových orgánech, aby v dalším řízení posoudily nárok daňového subjektu na odpočet DPH a respektovaly přitom neutralitu této daně. Zároveň platí, že použití zdanitelných plnění k ekonomické činnosti s určitým kratším časovým odstupem po jejich pořízení není důvodem pro odepření nároku na odpočet DPH.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 3 Afs 318/2022, dostupné na www.nssoud.cz

Činnost profesionálního sportovce bez živnostenského oprávnění je automaticky považována za nezávislé povolání

Daňovému subjektu byla doměřena daň z příjmů fyzických osob, protože správce daně neuznal uplatnění paušálních výdajů ve výši 60 % za celé zdaňovací období. Daňový subjekt byl profesionálním sportovcem, který svou činnost vykonával po část období bez živnostenského oprávnění a část vykonával již s ním. Daňový subjekt pak v rámci svého přiznání uplatnil paušální výdaje ve výši 60 %, tedy ve výši, která odpovídala podnikatelské činnosti po celé toto období, a to i za tu část, kdy nevlastnil živnostenské oprávnění. Toto však daňové orgány a později i městský soud rozporovaly.

Podle nich bylo třeba období rozdělit na část bez živnostenského oprávnění, kdy daňový subjekt vykonával nezávislé povolání a mohl tak uplatnit pouze 40% výdaje, a na část s oprávněním, které se již týkaly výdaje odpovídající 60 %. Městský soud navíc dodal, že kdyby správce daně přistoupil k posouzení činnosti subjektu tak, jako by byla po celé období podnikatelskou činností, musel by příjmy posoudit jako příjmy z neoprávněného podnikání. Takové posouzení by však podle soudu nedávalo smyl, když je možné činnost daňového subjektu posoudit jako nezávislé povolání. Upozornil také na to, že správce daně postupoval při stanovení základu daně v souladu s tzv. akruálním principem, kdy musí být respektována věcná a časová souvislost příjmů a výdajů vynaložených v daném zdaňovacím období.

Daňový subjekt se bránil v rámci kasační stížnosti u NSS tím, že daňové období musí být jednotné a nedělitelné a správní or-

gány tak nesprávně rozdělily období na dobu před a po ohlášení živnosti. Zároveň vytkl, že nebyl respektován pokyn GFŘ, který tuto jednotnost předpokládá. Daňový subjekt toto rozdělení považoval za diskriminaci své osoby oproti jiným subjektům, které by vykonávaly výdělečnou činnost a nejednalo by se zároveň o nezávislé povolání.

Nejvyšší správní soud však souhlasil s úvahami správních orgánů. Připomněl, že příjmy z podnikání jsou příjmy ze živnosti, oproti tomu příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmu v § 6, jsou příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů. V prvním případě bylo možné uplatnit 60% výdaje, v případě druhém pak jen 40%. K argumentaci daňového subjektu o jednotnosti a nedělitelnosti daňového období pak uvedl závěr z dřívější judikatury, kde bylo řečeno, že „pokud je s ohledem na neujasněnost právní úpravy v zásadě možné vykonávat samostatnou činnost profesionálního sportovce dle § 7 zákona o daních z příjmů buďto jako živnostenské podnikání, nebo jako nezávislé povolání, nelze za daného právního stavu daňový subjekt nutit, aby zvolil ten způsob, který je vhodnější z hlediska fiskálních zájmů státu. Pokud stěžovatel vykonával činnost profesionálního fotbalového hráče jako živnost na základě příslušného živnostenského oprávnění, příjmy z této činnosti představují příjmy ze živnosti dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmu (…), samostatnou činnost profesionálního sportovce lze vykonávat buďto jako živnostenské podnikání na základě živnostenského oprávnění, nebo jako nezávislé povolání.“

Navíc, procentuální výše paušálních výdajů se týkají jednotlivých kategorií příjmů a poplatník je může uplatnit za jedno zdaňovací období i v rozdílné výši, pokud má více druhů příjmů. Podle Nejvyššího správního soudu, pokud daňový subjekt činnost vykonával jako živnost a oprávnění měl jen po část roku, nemůže jeho činnost profesionálního hráče být po celé období živností. Podle § 7 ZDP nastala situace, kdy měl daňový subjekt nejprve příjem z nezávislého povolání a až poté ze živnosti, i když věcně vykonával stále stejnou činnost. Podle NSS navíc tento závěr odpovídá skutečnému stavu. Jestliže totiž daňový subjekt získal živnostenské oprávnění až v části zdaňovacího období, je namístě nahlížet na příjmy do tohoto okamžiku jako na příjmy z nezávislého povolání a na příjmy z podnikání až poté.

Nejvyšší správní soud se také vyjádřil k domnělému nerespektování pokynu GFŘ. V pokynu je uvedeno, že „za příjmy podle

tohoto ustanovení se považují příjmy z činností vykonávaných na základě povolení, registrace nebo jiného souhlasu příslušného orgánu, pokud je ho k výkonu takové činnosti třeba, a to i tehdy, jestliže toto povolení, registrace nebo souhlas byly vydány v průběhu zdaňovacího období, dále příjmy z pronájmu majetku vloženého do obchodního majetku poplatníka a příjmy plynoucí z veškerého nakládání s majetkem vloženým do obchodního majetku poplatníka, včetně příjmů z prodeje cenných papírů…“

Podle NSS tak lze souhlasit, že pokyn v této části vychází z jednotnosti zdaňovacího období, na posuzovanou věc však tento pokyn nedopadá, protože se týká činností, pro které je potřeba povolení, registrace nebo jiný souhlas příslušného orgánu. To však činnost profesionálního sportovce nevyžaduje.

Podle soudu také nedošlo k diskriminaci daňového subjektu, protože v případě, kdy profesionální sportovec vykonává svoji činnost samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost a zároveň nemá živnostenské oprávnění, lze předpokládat, že

jeho vůlí je vykonávat v takovém případě sportovní činnost jako nezávislé povolání.

Soud se vyjádřil také k aktuálnímu principu, který zmiňoval městský soud a který daňový subjekt rozporoval, protože je typický pro podvojné účetnictví. NSS upozornil, že pro posuzovanou věc je podstatné přiřazení jednotlivých dosažených příjmů k jednotlivým kategoriím příjmů, které mají odlišnou úpravu ve vztahu k uplatnění paušálních výdajů procentem z příjmů. V této souvislosti je hlavní to, k jaké podnikatelské, resp. samostatné výdělečné činnosti se ten který příjem vztahuje. Tato zásada platí pro daňové subjekty bez ohledu na to, zda vedou účetnictví nebo daňovou evidenci.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 4 Afs 168/2023, dostupné na www.nssoud.cz

Nejvyšší správní soud se zabýval povahou provozovny v souvislosti s kompenzačním bonusem

Nejvyšší správní soud se v dalším rozsudku věnoval kompenzačnímu bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti, která byla dotčena opatřeními souvisejícími s výskytem koronaviru SARS CoV-2. Daňový subjekt si nárokoval kompenzační bonus, protože mu podle jeho názoru byla vládou znemožněna běžná podnikatelská činnost.

Konkrétně se mělo jednat o dopady usnesení vlády č. 1103, které zakazovalo maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách a současně o usnesení vlády č. 1375, které zakazovalo volný pohyb osob na území ČR. Činnost daňového subjektu

spočívala v provozování zážitkové cesty v malamutím spřežení v horských oblastech. Správce daně však tuto činnost nepovažoval za jednu z přímo dotčených restrikcemi a nárok na kompenzační bonus daňovému subjektu neuznal. Stejně se vyjádřil i krajský soud. Podle něj má kompenzační bonus cílit pouze na relativně omezený a vcelku jednoznačně definovaný okruh subjektů s definovanou provozovnou, do jejichž činnosti stát bezprostředně zasáhl. Kompenzačním zákonem byli omezeni podle soudu pouze jeho zákazníci, což znamenalo, že vůči daňovému subjektu šlo pouze o zprostředkované omezení.

Daňový subjekt se tomuto rozhodnutí bránil kasační stížností. V ní nesouhlasil se způsobem, jakým krajský soud vyložil pojem provozovny. Krajský soud totiž podle daňového subjektu došel k nesprávnému závěru, že obecný zákaz poskytování služeb byl vázán na existenci provozovny. Nezohlednil, že nejen usnesení vlády č. 1103, ale i zákon o živnostenském podnikání považuje za provozovnu také provozovnu mobilní. Právní předpisy nijak nestanoví, že by provozovna musela být ohraničena čtyřmi stěnami a střechou. Daňový subjekt tak nechápal, proč krajský soud dospěl k závěru, že z povahy jeho podnikatelské činnosti vyplývá, že provozovnu nemá. Podle něj vlastnil mobilní provozovnu v podobě saní, ve kterých převážel zákazníky a poskytoval jim touto formou sjednanou službu. Jednalo se o konstrukč-

ně vymezený prostor, ve kterém docházelo k faktickému výkonu podnikatelské činnosti. Z toho plynulo, že mobilní provozovna byla nutnou podmínkou pro výkon jeho podnikatelské činnosti. Krajský soud vycházel pouze z toho, jak má podle obecných představ provozovna „vypadat“, a nevzal v potaz podstatu věci. Daňový subjekt navíc neviděl rozdíl například mezi taxislužbou, která taktéž představuje mobilní provozovnu, a jeho sáněmi. Bránil se také tím, že i kdyby nebyla jeho podnikatelská činnost přímo zakázána či omezena, jednotlivé zákazy a omezení měly bezprostřední vliv na možnost výkonu dané služby. Souvislost mezi usnesením vlády č. 1375 a omezením jeho podnikatelské činnosti byla velmi těsná. Výkonu podnikatelské činnosti zcela bránily nejen faktické, ale i právní překážky. Daňový subjekt nemohl nikomu poskytnout službu, když byl všem osobám zakázán volný pohyb na území ČR. Současně byl ve vyšších polohách lyžařského areálu veškerý provoz zakázán či omezen. Závěr, že se mohl k výkonu své činnosti dostavit, představuje izolovaný náhled na věc. Daňový subjekt trval na tom, že došlo ke komplexnímu znemožnění jeho podnikatelské činnosti.

Nejvyšší správní soud se však přiklonil na stranu správních orgánů. Dal sice zapravdu daňovému subjektu, že seznam uvedený v usnesení vlády č. 1103 skutečně poskytování služeb limitoval, u služeb, které zde uvedeny nebyly, však bylo potřeba prozkoumat, zda splňují podmínky pro kompenzační bonus. Dále NSS upozornil, že je na zákonodárci, kde přesně stanoví hranici, kdo bude subjektem kompenzačního bonusu a kdo nikoli. Správní soudy tedy tuto hranici nemohou nahrazovat vlastní úvahou. Usnesení vlády č. 1103 obsahovalo zákaz maloobchodního prodeje a prodeje a poskytování služeb v provozovnách, s výjimkou v něm vyjmenovaných provozoven. NSS souhlasil s krajským soudem, že obecný zákaz, pod který daňový subjekt podřazuje svou činnost, je v tomto usnesení výslovně vázán na existenci provozovny. Pojem provozovna ovšem není v usnesení vlády č. 1103 definován. Podle zmiňovaného usnesení se zákaz vztahuje i na prodej v mobilních provozovnách (prodej ve stáncích, v pojízdných prodejnách a prodej z jiných mobil-

ních zařízení). Ani mobilní provozovnu usnesení vlády blíže nedefinuje kromě toho, že ji spojuje s prodejem ve stáncích či jiných mobilních zařízeních.

Stěžovatelovy sáně, ve kterých vozil své zákazníky, však nelze podle NSS připodobnit k žádnému z druhů provozoven, které uvádí usnesení vlády č. 1103. Povaha vyjmenovaných mobilních provozoven je charakteristická tím, že jsou obdobné různým druhům prodejen, od nichž se liší v podstatě pouze svou mobilností. Naopak sáně mají zjevně zcela jinou povahu. Pojmy „provozovna“ a „mobilní provozovna“ definuje živnostenský zákon, podle kterého se za provozovnu považuje prostor, ve kterém je živnost provozována. Za provozovnu se považuje i automat nebo podobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb, a to včetně mobilní provozovny. Mobilní provozovna je provozovnou, která je přemístitelná a není umístěna na jednom místě po dobu delší než tři měsíce, navíc musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní fi rmou nebo názvem či jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem. Podobné povinnosti musí splňovat například i zmiňovaná taxislužba. Naopak u daňového subjektu a jeho sání tyto povinnosti z ničeho nevyplývají. Ani z živnostenského rejstříku neplyne, že by měl daňový subjekt nějakou provozovnu. Podle soudu navíc činnost daňového subjektu nelze srovnávat s poskytováním taxislužby, a proto nelze předpokládat stejný dopad omezení. U taxislužby se jedná o individuální přepravu zákazníka z bodu A do bodu B, zatímco jízda na saních má povahu zážitku. Daňový subjekt tak neměl mobilní provozovnu ani neprovozoval individuální přepravu. Z tohoto důvodu neměl podle NSS nárok na kompenzační bonus.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 9 Afs 239/2023, dostupné na www.nssoud.cz

Zdroj: www.nssoud.cz

Podcast NADANĚ

Judikatura Podcast můžete sledovat nejen na Komorovém YouTube kanále, ale také na svých oblíbených platformách Apple Podcast, Spotify, Google Podcast.

ZVEME VÁS NA XV. ROČNÍK

GOLFOVÉHO TURNAJE

Golfový turnaj daňových poradců pořádaný za podpory Komory daňových poradců ČR se koná dne

30. ZÁŘÍ 2024

GOLF BEŘOVICE

Akce je určena pro členy KDP ČR – daňové poradce a jejich partnery. Start v 10:00 hodin ze dvou odpališť současně. Připraveny budou vložené soutěže (Nearest to pin, Longest, nejméně ran, největší vodník, největší bagrista, poleloukyles) a ceny pro nejlepší hráče.

Cena: 1 565 Kč (zahrnuje fee, občerstvení do bagu, oběd, zpracování výsledků, vypsání turnaje na ČGF).

Srdečně zve Soňa Berková, vítězka XIV. ročníku golfového turnaje

Pozvánka s bližšími organizačními pokyny a přihláškou je zveřejněna zde.

Komory daňových poradců ČR

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví

Došlo

ke zpřesnění klasifikace ekonomických činností pro stanovení daně z neočekávaných zisků

ČSÚ doplnil své původní stanovisko, zveřejněné na webových stránkách Finanční správy k otázce zatřídění některých ekonomických činností podle klasifikace CZ-NACE pro účely daně z neočekávaných zisků. Důvodem měly být množící se dotazy veřejnosti na toto téma. Nyní publikovaný dokument má podle ČSÚ důsledněji zohlednit konkrétní poměry jednotlivých činností, náležitě respektovat detaily smluvních ujednání a jednotlivé v praxi zavedené obchodní modely. S ohledem na konstrukci daně z neočekávaných zisků, která vyžaduje zatřídění jednotlivých činností poplatníka a nikoli poplatníka jako statistické jednotky, vycházel ČSÚ při zatřídění u jednotlivých činností ze stavu, jako kdyby poplatník vykonával pouze jednu činnost.

Jako příklad úřad uvedl prodej PHM z výdejního stojanu veřejné čerpací stanice případně s využitím palivových karet – aktualizace má zde lépe definovat situace, kdy poplatníci vykonávají činnosti ve smyslu § 17c odst. 6 zákona o daních z příjmů, a proto je na ně při splnění dalších zákonných podmínek nutno pohlížet jako na poplatníky daně z neočekávaných zisků za zdaňovací období roku 2023. Přestože poplatníci znají právní nastavení svých obchodních modelů, uvedení výčtu některých vydavatelů palivových karet u obchodního modelu, který pro ně ve skutečnosti není relevantní, mohlo podle úřadu působit matoucím dojmem. V těchto případech by tak neměl být poplatník sankcionován, protože ho nelze trestat, že při dosavadním plnění povinností na úseku daně z neočekávaných zisků postupoval podle původně zveřejněného zatřídění činnosti, přestože má ve skutečnosti odlišné právní nastavení obchodních vztahů. Poplatník je ale povinen v zákonné lhůtě podat daňové přiznání k dani z neočekávaných zisků za zdaňovací období roku 2023 a včas daň uhradit, pokud podle zatřídění svých ekonomických činností při aplikaci aktualizovaného stanoviska je poplatníkem této daně.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2024

GFŘ vydalo informaci k přerušení smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Ruskem

Připomnělo zde, že dne 11. 8. 2023 Ruská federace pozastavila všechna podstatná ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění s vybranými zeměmi, mezi které patří i Česká republika. Přerušení této smlouvy má u nás účinky od 29. 9. 2023, kdy Ministerstvo financí oznámilo přerušení smlouvy. V ten samý den pak publikovalo ve Finančním zpravodaji sdělení, ve kterém stručně shrnulo právní aspekty vyplývající z tohoto přerušení. Poté vydala také Finanční správa podrobnější informaci, ve které blíže vysvětlil a dopady přerušení vybraných článků smlouvy a ilustrovala je na praktických příkladech. Ty jsou rozděleny do dvou kategorií – pohle d plátce daně vyplácejícího zdanitelný příjem ruskému daňovému rezidentovi a pohled poplatníka, daňového rezidenta ČR, který realizuje zdanitelný příjem ze zdrojů v Ruské federaci. GFŘ v informaci uvedlo, že daňový rezident ČR, který vyplácí příjem podléhající zdanění v tuzemsku daňovému rezidentovi Ruské federace, postupuje ode dne 29. 9. 2023 pouze podle českých právních předpisů. Rozhodným momentem pro určení správného daňového režimu je okamžik, kdy má plátce daně povinnost srazit daň podle zákona o daních z příjmů. Podle GFŘ také současně platí, že i když došlo k přerušení smlouvy s Ruskou federací, lze ji i nadále řadit mezi státy, vůči jejichž daňovým rezidentům při výplatě příjmů není uplatňována zvláštní sazba ve výši 35 %.

Zatímco v případě příjmů českých daňových rezidentů, které podléhají dani v Rusku podle tamních předpisů, se od 11. 8. 2023 aplikují výhradně ruské daňové předpisy a smlouva o zamezení dvojího zdanění se zde neuplatní, u zdanění v ČR se vychází z českého zákona o daních z příjmů, podle kterého má tuzemský daňový rezident daňovou povinnost jak u příjmů ze zdrojů na území ČR, tak u příjmů ze zahraničí. Příjmy ze zdrojů na území Ruské federace tak je český rezident povinen vždy za splnění všech podmínek zdanit v souladu s českým zákonem o daních z příjmů.

Některé příjmy však mohou zároveň podléhat dani i v Rusku a od 29. 9. 2023 není možné aplikovat smlouvu o zamezení dvojího zdanění a řešit případ dohodou. S ohledem na to, že smlouva přes tala být v ČR a Ruské federaci prováděna v různých okamžicích, připustilo GFŘ ve své informaci možnost volby postupu za období od 11. 8. 2023 do 29. 9. 2023. Poplatník si tak může zvolit, zda bude k Ruské federaci pro účely vyloučení nebo zmírnění dopadů dvojího zdanění přistupovat jako ke státu, se kterým má ČR sjednanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění nebo naopak jako ke státu, kde tato smluvní dohoda není. Vybraná varianta však musí být aplikována na všechny druhy příjmů.

Určení daňového režimu u příjemce příjmu je komplikovanější a je třeba určit, zda se jedná o jednorázový nebo postupně nabíhající příjem. Ve druhém kroku je pak nutné stanovit, jaký je daňový režim v Ruské federaci. V případě jednorázového příjmu podléhajícího ruské srážkové dani, bude rozhodným okamžikem moment, ve kterém má plátce příjmu povinnost srazit daň v Rusku. Nicméně vzhledem k tomu, že v praxi může být obtížné určit okamžik této srážky, připouští Finanční správa alternativní postup, podle kterého bude rozhodným okamžikem pro určení daňového režimu (v případech, kdy nebude prokázán okamžik srážky daně v Rusku) okamžik realizace příjmu podle českého zákona o daních z příjmů.

Bude-li se jednat o příjem, který je zdaňován v Ruské federaci v rámci daňového přiznání, bude rozhodným okamžikem pro stanovení daňového režimu moment, ve kterém je příjem realizován v souladu s ruskými daňovými předpisy. I v této situaci připouští Finanční správa alternativní postup, podle kterého bude rozhodným okamžikem realizace příjmu podle zákona o daních z příjmů. V návaznosti na rozhodný okamžik bude tak daňový režim u jednorázového příjmu následující – nastal-li před 29. 9. 2023, bude v ČR postupováno jak podle ZDP, tak podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nastal-li od 29. 9. 2023 dále, bude postupováno pouze podle ZDP. To znamená, že případná daň uvalená v Ruské federaci může představovat pouze položku snižující základ daně, resp. výdaj.

U postupně nabíhajícího příjmu se bude postupovat obdobně. V případě, kdy by pro účely ruských daňových předpisů byl příjem realizován postupně, bude období, po které je tento příjem realizován, považováno za rozhodné období namísto rozhodného okamžiku. Příjem připadající na toto období pak bude nutné rozdělit na část příjmu připadající na období do 28. září 2023 a zby lou část příjmu připadající na období od 29. září 2023. Informace se dále zabývá také specifiky ruské stálé provozovny. Detailní znění lze dohledat na stránkách Finanční správy.

Letošní jaro přineslo změny také ve spotřební dani z tabáku

Ministerstvo financí v tiskové zprávě připomnělo, že rok 2024 přinesl změny v oblasti spotřební daně z tabákových výrobků v podobě jejího dalšího navyšování. Jedná se podle něj o dlouhodobý trend, který vychází z principů ochrany veřejného zdraví a boje se závislostmi. I když řada změn nastala již od 1. ledna, upozornilo, že na některé z nich se váže i datum 1. dubna 2024.

17 moje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2024 Aktuálně

e - Bulletin Ko K mor y daň a ov ých poradců ČR

Dubnová změna se týká především ostatních tabákových výrobků (např. žvýkací a šňupací tabák) a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky (náplně do e-cigaret, nikotinové sáčky a ostatní nikotinové výrobky). Přestože jsou sazby spotřební daně na tyto výrobky účinné už od počátku roku 2024, jejich značení tabákovou nálepkou, prostřednictvím které jsou zdaňovány, je povinné až po uplynutí tříměsíčního přechodného období, což připadá právě na 1. dubna 2024. Doprodej zboží, které v ČR dosud spotřební dani nepodléhalo, je však možný po dalších šest měsíců, tedy do konce září 2024, kdy byl obchodníkům ponechán časový prostor pro přechod na novou právní úpravu.

Podle Ministerstva financí se navýšení sazeb letos dotklo i tradičních tabákových výrobků, jako jsou cigarety, tabák ke kouření, doutníky či cigarillos, kde vzrostla spotřební daň o 10 %. Ač navýšení platí již od 1. února 2024, pro cigarety stále platí pře chodné tříměsíční období (tj. do konce dubna), kdy mohou prodejci stále doprodávat zásoby se starými kolky (ostatní tradiční tabákové výrobky je možné prodávat až do vyčerpání zásob).

Ministerstvo dále upozornilo, že v období mezi roky 2025–2027 sazby spotřební daně u těchto výrobků dále porostou, a to tempem 5 % ročně. U zahřívaného tabáku pak dojde v období 2024–2027 k pravidelnému zvyšování sazby daně o 15 % s tím, že u zahřívaných tabákových výrobků je doprodej při změně sazby daně omezen na šest měsíců. Od 1. března byla také zavedena zvláštní sazba spotřební daně na tabák do vodních dýmek, který byl doposud zdaňován jako tabák ke kouření.

Komora auditorů ČR ke změně defi nice čistého obratu

a kategorizace účetních jednotek

Komora na svých stránkách připomněla novelu zákona o účetnictví, přijatou v rámci tzv. konsolidačního balíčku, která přinesla mimo jiné i změnu definice čistého obratu. Zatímco před touto novelou byl čistý obrat definován jako výnosy snížené o prodejní slevy, nově od 1. 1. 2024 zahrnuje čistý obrat pouze výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb. Pro účely určení čistého obratu se výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb rozumí výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní jednotky. Při určování těchto výnosů se podle Komory přihlíží zejména k odvětví a trhu, na kterém účetní jednotka působí, a k podstatě činnosti účetní jednotky pro její zákazníky. V závislosti na obchodním modelu dané účetní jednotky tak může dojít k vyloučení zejména účtů účtových skupin 64 a 66, nebo pouze jejich částí, z čistého obratu a obrat účetní jednotky se tak ve srovnání s předchozím obdobím sníží.

Pokud jde o vykázání čistého obratu ve výkazu zisku a ztráty, v souladu s přechodnými ustanoveními novelizované vyhlášky č. 500/2002 Sb., v případě účetních období započatých před 1. 1. 2024 se nová definice čistého obratu nepoužije. V účetní závěrce k 31. 12. 2024 bude tedy podle Komory ve výkazu zisku a ztráty vykázán čistý obrat za běžné účetní období podle nové definice čistého obratu a za srovnávací účetní období, tj. k 31. 12. 2023 bude čistý obrat vykázán podle definice původní.

KAČR zároveň připomněla, že roční úhrn čistého obratu je také jedním z kritérií pro posouzení kategorie účetní jednotky. Při posuzování kategorie účetní jednotky k rozvahovému dni 31. 12. 2024 bude roční úhrn čistého obratu k 31. 12. 2024 určen v souladu s novou definicí čistého obratu, zatímco roční úhrn čistého obratu k 31. 12. 2023 bude určen podle původní definice čistého obratu. V případě, kdy účetní jednotka ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky.

Zdroj: www.financnisprava.cz, www.mfcr.cz , www.kacr.cz

Sledujte Komoru daňových poradců ČR

e -Bulletin Komor y daňňoov ých p poradců ČR

e-Bulletin Komory daňových poradců /

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2024

Aktuálně ze zpráv CFE

Tomáš Půček

Právní oddělení KDP ČR

USA nepodpoří globální minimální daň z bohatství

Návrhy na 2% minimální daň pro nejbohatší jednotlivce nemají podporu vlády Spojených států, uvedla v pondělí pro The Wall Street Journal americká ministryně financí Janet Yellenová. „Představa o zavedení nějakého společného globálního uspořádání pro zdanění miliardářů s tím, že se výnosy přerozdělí, je pro nás v tuto chvíli ne přípustná. Je to zkrátka něco, pod co se nemůžeme podepsat,“ uvedla Yellenová o plánu G20, který mezitím získal podporu od dalších globálních hráčů, jako je Brazílie nebo Francie.

Plán byl předložen Daňovou observatoří Evropské unie (EUTO) a jejím ředitelem Gabrielem Zucmanem, který navrhl dvouprocentní zdanění majetku přibližně 3 000 miliardářů, s cílem vygenerovat daňové příjmy ve výši zhruba 250 miliard dolarů ročně. „Přestože existuje mnoho kroků, které mohou jednotlivé země podniknout sa mostatně, nejlepším způsobem se jeví vytvořit společný minimální standard prostřednictvím mezinárodní koordinace. To proto, že hlavní překážkou zdanění velmi bohatých v praxi je riziko, že se mohou přestěhovat do míst s nízkým zdaněním. S mezinárodní koordinací může být stanovena závazná spodní hranice pro zdanění ultrabohatých lidí, co ž by mimo jiné ulevilo tlaku, který je v současnosti kladen na jednotlivé daňové administrativy.“ poukázal Zucman na G20.

Navrhovaná opatření na zavedení globální minimální daně z majetku získala podporu Francie a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Francouzský ministr financí Bruno Lemaire uvedl, že návrhy mají ze strany Francie „absolutní podporu“, zatímco výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgieva řekla: „V řadě zemí platí bohatí lidé nižší daně ne ž střední třída a někdy dokonce i méně než nízkopříjmové skupiny. Naší motivací je překlenout tuto propast a především tak předejít daňovým únikům. Vyzýváme proto mezinárodní společenství, aby zavedlo dohody, které umožní sdílení daňových informací.“

O výsledcích zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank G20, které se konalo ve dnech 17.–18. dubna 2024, stejně jako o jarním zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve Washingtonu DC, informovalo Belgické předsednictví EU a Evropská komise ministry fi nancí EU.

CFE

Webinář pro členy Accountancy Europe: Nová AML pravidla

V roce 2021 představila Evropská komise balíček legislativních návrhů, majících za cíl posílení pozice Evropské unie v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu (AML) – tzv. „AML balíček“. Po více než dvou letech vyjednávání Evropský parlament 24. dubna 2024 tento AML balíček přijal. Účetní, auditoři a daňoví poradci hrají důležitou roli v ochraně evropských občanů pře d praním špinavých peněz a financováním terorismu. Nová pravidla AML přinesou pro tyto profese výrazné změny.

Organizace CFE Tax Advisers Europe a Accountancy Europe se spojily, aby pomohly členským orgánům, daňovým poradcům, účetním a auditorům lépe porozumět změnám. Webinář se bude zabývat tím, jak nové požadavky ovlivní každodenní práci, proč je důležité začít s přípravou hned a kde začít. Webinář je určen pro členské organizace CFE Tax Advisers Europe a Accountancy Euro pe a členy těchto členských organizací.

Virtuální diskuze proběhne mezi Angelou Foyle, předsedkyní pracovní skupiny Accountancy Europe AML, Aleksandrou Vasilić, ředitelkou AML Offi ce EY, a Rolfem Declerckem, předsedou Komise pro kontrolu kvality výkonnosti, Belgického institutu daňových poradců a účetních, CFE Tax Advisers Europe.

Webinář proběhne 25. června 2024 od 11 hodin, přičemž registrace k účasti pro členy CFE a členy Accountancy Europe je již dostupná prostřednictvím tohoto odkazu

moje .kdpcr.cz

moje Aktuálně

.kdp cr.c z

19

Rozhovor

Jan Turek: Dostupnost dat o rozsahu praní

špinavých peněz

v Česku

není

zrovna ideální

Rozšíření okruhu povinných osob a zařazení virtuálních aktiv mezi hotovostní platidla jsou hlavní změny, které přináší poslední novela zákona č. 253/2008 Sb. neboli AML zákona. Ta částečně nabyla účinnosti od letošního prvního května. „Praktickou aplikaci a efektivitu normy ale mohou významně ovlivnit i zdánlivě menší změny, jako je například zvýšení horní hranice sankce pro osoby zodpovědné za porušení tohoto zákona,“ říká senior manažer a advokát advokátní kanceláře EY Law Jan Turek V Česku podle něj bohužel není k dispozici mnoho dat o rozsahu praní špinavých peněz ani o zneužívání virtuálních aktiv k tomuto účelu. Poslední dostupná analýza Finančního analytického úřadu z roku 2020 uvádí, že z celkového počtu 3615 případů, které řešil, se segment zneužití kryptoměn podílel z 3,9 %. Ze 140 řešených případů pak došlo k prokázanému zneužití kryptoměn pro praní špinavých peněz v 58 případech.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2024

Je tato novelizace dána především povinností harmonizace českého práva s unijním, nebo se dá říci, že postihuje i nějaké specifické národní jevy?

Česká právní úprava, stejně jako její poslední novela, vychází především z evropských směrnic. Novela ale refl ektuje i některé specifi cké české potřeby a jevy, včetně odstranění nedostatků AML zákona, které se projevily při jeho aplikaci v praxi. Podle důvodové zprávy k novele je jejím cílem zejména implementace opatření obsažených v Akčním plánu Evropské komise z roku 2021, na jehož základě má být ostatně unijní regulace AML rekodifikována, a dále odstranění vybraných nedostatků identifikovaných v rámci hodnocení výborem Moneyval Rady Evropy.

Jako nejzásadnější se jeví rozšíření okruhu povinných osob a zařazení virtuálních aktiv mezi hotovostní platidla. Ostatní novinky mohou na laika působit jako marginální změny. Vidíte to podobně?

Rozšíření okruhu povinných osob a zařazení virtuálních aktiv mezi hotovostní platidla jsou skutečně zásadní změny v rámci této novely AML zákona. Jeho praktickou aplikaci a efektivitu ale mohou významně ovlivnit i zdánlivě menší změny, jako je například zvýšení horní hranice sankce pro osoby zodpovědné za porušení AML zákona, explicitní úprava možnosti neprovedení kontroly klienta v případě, že by mohlo dojít ke zmaření šetření podezřelého obchodu a další.

O kryptoměnách jako „měně zločinu“ se hovoří dekádu. Proč na to legislativa reaguje až teď?

Společenský a technologický vývoj jsou v některých oblastech tak rychlé, že na ně legislativa zvládá reagovat až značně opožděně. Vyhodnotit situaci, připravit smysluplný a pokud možno systémový návrh regulace, provést ho připomínkovým řízením a celým legislativním procesem na evropské úrovni nějaký čas zabere. Nicméně vidíme na příkladu AI Actu, že se reakční dobu již daří výrazně zkracovat.

Existují odhady, kolik se v Česku propere špinavých peněz? A lze říci, jaký podíl z toho připadá na kryptoměny?

Dostupnost dat není úplně ideální. Máme k dispozici analýzu Finančního analytického úřadu, dle které v roce 2020 evidoval celkem 140 unikátních případů, v rámci kterých bylo zjištěno zneužití virtuálního aktiva jako technika praní peněz nebo financování terorismu, nebo bylo z obsahu šetření zřejmé, že se zneužitím virtuálního aktiva souvisí. Z celkového počtu 3615 případů řešených FAÚ v roce 2020 se tak segment zneužití kryptoměn podílí z 3,9 procenta. Ze 140 řešených případů pak došlo k prokázanému zneužití kryptoměn pro praní špinavých peněz v 58 případech.

Společenský a technologický vývoj jsou v některých oblastech tak rychlé, že na ně legislativa zvládá reagovat až značně opožděně. Nicméně vidíme

na příkladu AI Actu, že se reakční dobu již daří výrazně zkracovat.

Je možné vyčíslit, o kolik by tento objem mohla snížit čerstvá novela?

To by šlo vyčíslit bohužel velmi obtížně. Vyčíslení přesného dopadu novely na objem praných peněz v České republice bude záviset na mnoha různých faktorech a okolnostech.

Mají tuzemské úřady podezření na nějaký významnější trend ohledně legalizace výnosů z trestné činnosti s pomocí virtuálních měn v Česku?

V současné chvíli bohužel nedokážu říct, zda je nějaký konkrétní trend českými úřady sledován. Z veřejně dostupných údajů jsou relevantní informace Finančního analytického úřadu, kde je však poslední zpráva za rok 2020, jak již zmiňujeme výše. V tomto roce řešené výnosy ze zneužití virtuálních aktiv pocházely nejčastěji z trestné činnosti z oblasti podvodných inzerátů e-bazarů a e-shopů, převážně s elektronikou, ale i s rouškami (i v tomto segmentu se projevila covidová pandemie), dále kyberkriminality a podvodných emisí kryptoměny.

Proč je u nově definovaných povinných osob stanoven spodní limit obchodů na 10 tisíc eur? Není to příliš vysoko položené dno, které zachovává možnost prát špinavé peníze po 9999 eurech?

Spodní limit 10 tisíc eur je stanoven u nově definovaných osob pouze pro obchodníky s drahými kovy nebo drahými kameny, a to z důvodu, že platba těmito komoditami je dle AML zákona považována za platbu v hotovosti. Zákonodárce uvádí, že Rozhovor

21 moje .kdpcr.cz

obchodníci s drahými kovy a drahými kameny jsou explicitně stanovení jako povinné osoby z důvodu srozumitelnosti právní úpravy. Jedná se tedy v zásadě pouze o technický přesun těchto osob z obecného ustanovení pro podnikatele v České republice, pokud zde provedou obchod v hotovosti vyšší nežli 10 tisíc eur, a jejich uvedení jako specifické povinné osoby. Limity jsou pak stanoveny v souladu s příslušnými unijními normami. Ohledně jejich nastavení může samozřejmě být vedena další debata.

Nakolik novela mění podmínky fungování insolvenčních a konkurzních správců?

Novela nově zařazuje tyto profese mezi povinné osoby, a to zejména z důvodu, že nakládají s majetkovou podstatou dlužníka. Insolvenční správci a restrukturalizační správci (nová profese zřízená zákonem o preventivní restrukturalizaci z roku 2023) však mají dle novely pouze informační a oznamovací povinnost a nejsou tedy povinni provádět identifikaci ani kontrolu klienta. Pokud ale při své práci narazí na podezřelý obchod, musí to nahlásit Finančnímu analytickému úřadu. Zkušenosti však ukazují, že i bez přímé kontroly klientů dokážou insolvenční správci podezřelé obchody odhalit a často je dobrovolně hlásí.

Za platbu v hotovosti zákon považuje platby provedené drahým kovem nebo drahým kamenem, nově k nim přibyly i platby jinou vysoce hodnotnou komoditou nebo virtuálním aktivem. Co může být příkladem té jiné vysoce hodnotné komodity?

AML zákon blíže nespecifikuje, co se rozumí pod pojmem vysoce hodnotné komodity, pouze demonstrativně uvádí drahé kovy a drahé kameny. Hodnota těchto komodit by měla být posuzována podle aktuální tržní ceny v daném místě a čase obvyklá. Dle komentářové literatury za komoditu nelze považovat nehmotné věci. Komodita by neměla zahrnovat služby ani jiné položky, které nejsou zbožím, například měny nebo práva k nemovitostem. Jako vysoce hodnotnou komoditu si lze představit třeba umělecké dílo, sběratelský předmět, nebo jiný předmět s vysokou tržní hodnotou.

Novela postihuje též rozsah zjišťovaných identifikačních údajů. Povinným osobám v tomto ohledu přibyly povinnost. V čem přesně a jak se nová praxe bude lišit od té dosavadní?

Doposud bylo nutné v určitých případech pouze zaznamenávat údaje o průkazu totožnosti, což bylo zákonodárcem shledáno jako nesystematické. Nově tyto údaje (číslo a druh průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který průkaz totožnosti vydal, a doba jeho platnosti) spadají přímo do kategorie identifikačních údajů. Dle důvodové zprávy k novele dosavadní úprava mohla působit obtíže z hlediska ochrany osobních údajů. Navíc tyto údaje zásadně nabudou na významu v souvislosti s potlačením rodného čísla.

AML zákon blíže nespecifikuje, co se rozumí pod pojmem vysoce hodnotné komodity.

Lze si ale představit třeba umělecké dílo, sběratelský předmět, nebo jiný předmět s vysokou tržní hodnotou.

Co je smyslem rozšíření možnosti identifikace klienta na dálku prostřednictvím prokázání existence platebního účtu i na účty mimo EU a EHP za předpokladu, že nejsou vedeny ve vysoce rizikové třetí zemi? Znamená to, že pokud je účet veden v běžně rizikové třetí zemi, je vše ok?

Smyslem rozšíření možnosti identifikace klienta na dálku je vyšší komfort pro klienty ze třetích zemí (například USA, Japonsko, Kanada), kteří tuto možnost v případě účtů vedených v těchto zemích doposud neměli. Samotné určení toho, zda účet není veden ve vysoce rizikové zemi, může povinná osoba provést buď skrze IBAN, nebo prostřednictvím BIC. Nově navíc mohou provádět identifikaci klienta na dálku prostřednictvím mikroplateb také provozovatelé hazardních her. Je třeba si uvědomit, že rizikovost takového postupu se může v konkrétních případech lišit i v závislosti na předmětné třetí zemi.

Proč část novely zákona 253/2008 Sb. vstoupila v platnost již letos v květnu, zatímco část týkající se úvěrových a finančních institucí nabude účinnost až 1. ledna příštího roku?

Rozdílná legisvakanční lhůta pro úvěrové a finanční instituce vzešla z legislativního procesu. Původní navrhovaná účinnost novely jako celku totiž byla 1. ledna 2024. Rozhovor

Jan Turek

Absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy je senior manažerem a advokátem advokátní kanceláře EY Law. Zaměřuje se na korporátní právo a právo veřejného zadávání.

/ 6/2024

Ministři EU dosáhli shody ohledně systému uplatňování srážkové daně

Ministři financí zemí Evropské unie dosáhli politické shody nad návrhem směrnice k jednotnému systému uplatňování srážkové daně. Norma známá pod zkratkou FASTER (Faster and Safer Relief on Excess Withholding Taxes) má zabránit zneužívání daňových předpisů v oblasti srážkové daně a zefektivnit postupy v rámci Evropské unie. Česko při jednání zastupoval ministr Zbyněk Stanjura.

„My jsme od počátku byli velmi skeptičtí, protože jsme přesvědčeni, že náš systém je funkční a bezpečný. Podařilo se nám ale vyjednat takové podmínky, že jsme nakonec mohli vyjádřit souhlas,“ řekl Stanjura českým novinářům v Bruselu. O českých výhradách jednal ještě v pondělí se zástupci belgického předsednictví. „Nakonec byly parametry změkčeny a České republiky se to v zásadě nebude týkat, nebudeme muset měnit náš funkční systém,“ dodal. Česko podle něj od začátku jasně formulovalo své výhrady, které byly akceptovány a výsledný text tak bylo možné podpořit. Pro schválení byla potřeba jednomyslnost. Návrh směrnice k jednotnému systému uplatňování srážkové daně zveřejnila Evropská komise v červnu 2023. Hlavním nástrojem jednotného systému je zavedení jednotného digitálního certifikátu o daňové rezidenci a vytvoření centrálního registru finančních zprostředkovatelů, tedy subjektů, které vyplácejí zda-

nitelný příjem jinému subjektu a které mají povinnost strhnout a odvést srážkovou daň z takové platby. Navržená účinnost směrnice je od 1. ledna 2027. Návrh má zavést rychlejší postupy pro uplatňování srážkových daní především při výplatách zisků a úroků z veřejně obchodovatelných akcií a dluhopisů.

Ministři usilovali rovněž o nalezení politické dohody o balíčku týkajícím se daně z přidané hodnoty v digitálním věku. Balíček má tři části, jejichž cílem je bojovat proti podvodům v oblasti DPH, podporovat podniky a prosazovat digitalizaci. Shody se zatím dosáhnout nepodařilo. „Jeden členský stát to neodsouhlasil, my jsme to nebyli, my jsme to naopak přivítali, protože například jednotná pravidla pro elektronické fakturace jsou podle mě dobrá zpráva i pro české podnikatele,“ uvedl ministr Stanjura. Evropská komise bude nyní s tímto členským státem vyjednávat a hledat kompromis.

Objem daňových nedoplatků loni vzrostl o 3,7 mld. Kč

na 110,4 miliardy korun

Objem daňových nedoplatků loni vzrostl meziročně o 3,7 miliardy na 110,4 miliardy korun. Je to zhruba stejná částka jako za rok 2018 a asi o dvě miliardy víc než v covidovém roce 2020. Nejvyšší objem nedoplatků evidovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) , které plátci dlužili 61,5 miliardy korun. Druhý nejvyšší objem nedoplatků pak úřady evidovaly na dani z přidané hodnoty (DPH). Uvedla to vláda v návrhu státního závěrečného účtu.

Zaměstnavatelé dlužili ČSSZ téměř 34 miliard korun a podnikatelé dlužili zhruba 28 miliard korun. Za nárůstem nedoplatků o 2,8 miliardy korun stojí podle dokumentu meziroční navýšení pohledávek u neodhlášených osob samostatně výdělečně činných, a to kvůli zhoršené ekonomické situaci a nárůstu cen energií. U odhlášených plátců naopak objem pohledávek klesl, a to především kvůli akci známé jako Milostivé léto III, která se kromě jiného vztahovala i na neuhrazené pojistné splatné před 1. říjnem 2022.

moje .kdpcr.cz

Druhý nejvyšší objem daňových nedoplatků evidovala Finanční správa. Jejich objem ke konci roku však meziročně poklesl o 2,1 miliardy na 39,4 miliardy korun. Nejvyšší objem nedoplatků, 24,3 miliardy korun, připadal na daň z přidané hodnoty. Státní rozpočet na ní loni vybral přes 365 miliard korun. Daňové nedoplatky firem představovaly 7,7 miliardy Kč. U daně z příjmů podnikatelů z daňového přiznání, bez paušální daně, evidovaly úřady nedoplatky za téměř 2,9 miliardy korun.

Zdroj: Česká tisková kancelář

Daňové řešení dědictví a darování v rámci rodiny

V článku si rozebereme oblast daňového řešení dědictví a darování v rámci rodiny, a to jednak z pohledu osvobození od daně z příjmů a dále z hlediska daňového řešení odpisování při použití zděděného nebo darovaného majetku k podnikání dědice nebo obdarovaného.

PIvan Macháček

Daňový poradce č. o. 787

rvním tématem, kterému je třeba se věnovat, je bezúplatnost příjmu nabytého na základě dědictví nebo odkazu. Po zrušení zákona č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí je s účinností od 1. 1. 2014 daňové řešení bezúplatného příjmu z nabytí dědictví nebo odkazu zahrnuto do zákona o daních z příjmů. Dle znění § 4a písm. a) ZDP se od daně z příjmů fyzických osob osvobozuje bezúplatný příjem z nabytí

dědictví nebo odkazu. Z výše uvedeného vyplývá, že jakékoliv nabytí dědictví mezi jakkoliv spřízněnými nebo nespřízněnými fyzickými osobami je jednoznačně osvobozeno od daně z příjmů. Obdobně v § 19b odst. 1 písm. a) ZDP se uvádí, že od daně z příjmů právnických osob je osvobozen bezúplatný příjem z nabytí dědictví nebo odkazu.

Připomínáme zde, že v § 239a odst. 1 DŘ se uvádí, že pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Okamžik přechodu daňové povinnosti zůstavitele na dědice se posouvá až do doby, kdy je znám oprávněný dědic na základě soudního rozhodnutí. Zemřelý člověk (zaměstnanec, podnikatel, pronajímatel) se pro daňové účely považuje i po smrti zůstavitele nadále za „živého“ až do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Daňová povinnost zůstavitele přechází na jeho dědice rozhodnutím soudu o dědictví; tímto rozhodnutím dědic získává postavení daňového subjektu namísto zůstavitele. Podle znění § 239b DŘ osoba spravující pozůstalost plní daňovou povinnost zůstavitele, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti. Osoba spravující pozůstalost je povinna podat:

moje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2024

řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti, přičemž tuto lhůtu nelze prodloužit; daňová tvrzení v obvyklých lhůtách ve smyslu § 136 odst. 1 a odst. 2 DŘ za zdaňovací období až do skončení řízení o pozůstalosti, pokud dědické řízení není ukončeno v jednom zdaňovacím období; poslední řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.

Uplatnění daňových odpisů u zůstavitele

Uplatnění daňových odpisů v daňových přiznáních, která podává osoba spravující pozůstalost, si ukážeme na případu, kdy podnikatel zemřel v průběhu roku 2024 a řízení o pozůstalosti bude skončeno až v průběhu roku 2025. V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za období od 1. 1. 2024 do dne předcházejícího dni smrti zůstavitele, které podává osoba spravující pozůstalost do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, nelze uplatnit ani roční odpisy, ani odpisy v poloviční výši, protože nejsou splněny podmínky uvedené v § 26 odst. 6 a odst. 7 ZDP –  zemřelý podnikatel se pro daňové účely považuje i po smrti zůstavitele nadále za „živého“ až do ukončení řízení o pozůstalosti.

Ve druhém daňovém přiznání, které podává osoba spravující pozůstalost za období ode dne smrti zůstavitele do konce roku 2024 v termínu dle § 136 odst. 1 a odst. 2 DŘ, může uplatnit daňové odpisy ve výši ročního odpisu – je splněna podmínka stanovená v § 26 odst. 6 ZDP, spočívající v tom, že hmotný majetek je evidován u poplatníka ke konci příslušného zdaňovacího období.

Ve třetím daňovém přiznání za dobu od 1. 1. 2025 do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, které podává osoba spravující pozůstalost do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, může uplatnit u hmotného majetku dle § § 26 odst. 7 písm. a) bod 3 ZDP odpis ve výši poloviny ročního odpisu, protože hmotný majetek byl evidován u poplatníka k 1. 1. 2025 a došlo ke dni skončení řízení o pozůstalosti k ukončení činnosti poplatníka.

Pokračování v odpisování zděděného hmotného majetku zahrnutého v obchodním majetku zůstavitele

Dědic, který pokračuje v samostatné činnosti, ze které plynou příjmy zdaňované dle § 7 ZDP, nebo pokračuje v nájmu zdaňovaném dle § 9 ZDP započatém zůstavitelem, nemůže pokračovat ve vedení účetnictví, ve vedení daňové evidence resp. ve vedení záznamů o příjmech a výdajích zůstavitele, ale musí otevřít vlastní účetní knihy, pokud povede účetnictví, nebo zahájit vedení

Daně z příjmů

Pokud dědic zdědí hmotný majetek, který zůstavitel neměl zahrnutý v obchodním majetku, a hmotný majetek hodlá využívat ke svému podnikání, může dědic zahrnout hmotný majetek do svého obchodního majetku a zahájit jeho odpisování ze vstupní ceny stanovenou dle § 29 odst. 1 ZDP.

daňové evidence podle § 7b ZDP nebo zahájit vlastní vedení záznamů o příjmech a výdajích podle § 9 odst. 6 ZDP, popř. zvolit způsob uplatnění paušálních výdajů. Jedná se vždy o nový daňový subjekt .

V případě, že dědic zdědil hmotný majetek, který měl zůstavitel zahrnut v obchodním majetku a odpisoval jej rovnoměrným nebo zrychleným způsobem (popřípadě uplatňoval mimořádné odpisy dle § 30a ZDP anebo uplatňoval odpisy vozidla kategorie M1 dle § 30e a § 30g ZDP), může právní nástupce poplatníka podle znění § 30 odst. 10 písm. a) ZDP pokračovat v odpisování hmotného majetku započatém původním vlastníkem při zachování příslušné metody daňového odpisování tohoto majetku. Podmínkou je, že dědic zahrne tento zděděný majetek do svého obchodního majetku ve smyslu znění § 4 odst. 4 ZDP nebo jej využívá k zajištění příjmů z nájmu dle § 9 ZDP. Přitom v souladu se zněním výše uvedeného ustanovení zákona odpisuje dědic – právní nástupce poplatníka ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní vlastník – zůstavitel.

Pokud dědic pokračuje v samostatné činnosti, ze které jsou příjmy zdaňovány dle § 7 ZDP, anebo pokračuje v nájmu, z něhož jsou příjmy zdaňovány dle § 9 ZDP, již ve zdaňovacím období, ve kterém je ukončeno řízení o pozůstalosti, může uplatnit odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu dle § 30 odst. 10 písm. a) ZDP. Jedná se o případ, kdy právní nástupce poplatníka (dědic) nabyl hmotný majetek v průběhu zdaňovacího období, eviduje jej na konci zdaňovacího období a pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem (zůstavitelem).

25 moje .kdpcr.cz

Příklad 1

Syn zdědil po svém otci činžovní dům s byty, které zůstavitel pronajímal a příjmy zdaňoval dle § 9 ZDP. Do výdajů uplatňoval daňové odpisy činžovního domu. Syn pokračuje v nájmu bytů a uplatňuje výdaje ve skutečné výši. Vzhledem k tomu, že syn zdědil nemovitou věc, kterou zůstavitel odpisoval, pokračuje syn v odpisování započatém otcem ve smyslu § 30 odst. 10 písm. a) ZDP, jakožto právní nástupce (dědic) otce. Nemůže přitom změnit způsob odpisování. To znamená, že pokud otec nemovitou věc odpisoval např. rovnoměrným způsobem, musí syn pokračovat v odpisování najímané nemovité věci rovněž rovnoměrným způsobem. Může se však stát, že zatímco zůstavitel uplatňoval v rámci zdaňování příjmů z nájmu dle § 9 ZDP výdaje spojené s nájmem ve skutečné výši, syn si zvolí způsob uplatnění výdajů paušální formou (v tomto případě jsou součástí paušálních výdajů veškeré výdaje související s nájmem, a odpisy nelze uplatnit).

Odpisování zděděného hmotného majetku nezahrnutého v obchodním majetku zůstavitele

Pokud dědic zdědí na základě skončení řízení o pozůstalosti hmotný majetek, který zůstavitel neměl zahrnutý v obchodním majetku, a dědic tento hmotný majetek hodlá využívat ke svému podnikání, může dědic zahrnout tento hmotný majetek do svého obchodního majetku a zahájit jeho odpisování ze vstupní ceny stanovené v § 29 odst. 1 ZDP. Touto vstupní cenou je: při nabytí majetku bezúplatně (zděděním) cena určená podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí, pokud u poplatníka daně z příjmů fyzických osob neuplynula od nabytí doba delší než 5 let, zvýšená u nemovitých věcí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení [§ 29 odst. 1 písm. e) ZDP] – půjde o případ, kdy dědic vloží zděděný hmotný majetek do svého obchodního majetku do 5 let od nabytí majetku, tedy do 5 let od smrti zůstavitele; reprodukční pořizovací cena určená podle zákona o oceňování majetku ke dni oceňování majetku, pokud je doba od bezúplatného nabytí majetku u poplatníka daně z příjmů fyzických osob delší než 5 let [§ 29 odst. 1 písm. d) ZDP] –půjde o případ, kdy dědic vloží zděděný hmotný majetek do svého obchodního majetku po 5 letech od nabytí majetku, tedy po 5 letech od smrti zůstavitele.

Stejným způsobem bude postupováno v případě, že dědic zděděný hmotný majetek (movitý i nemovitý) bude pronajímat a příjmy z nájmu zdaňovat dle § 9 ZDP a tento najímaný hmotný majetek hodlá odpisovat. Dle § 29 odst. 1 písm. d) ZDP je třeba u poplatníka, který má příjmy z nájmu podle § 9 ZDP, stanovit reprodukční pořizovací cenu již při zahájení nájmu

Příklad 2

Vnuk zdědil po svém dědovi nákladní automobil, který zůstavitel neměl ke dni smrti zahrnut v obchodním majetku. Řízení o pozůstalosti je ukončeno v říjnu 2024. Vnuk, který podniká ve stavební výrobě, se rozhodne zděděné vozidlo vložit do svého obchodního majetku a používat jej od ledna 2025 ke svému živnostenskému podnikání. Vstupní cenou pro odpisování vozidla bude u vnuka podle § 29 odst. 1 písm. e) ZDP cena stanovená podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí zděděného majetku, tedy cena stanovená pro účely dědického řízení. Pokud bude např. tato cena stanovena soudním znalcem ke dni smrti zůstavitele pro účely dědictví ve výši 428 000 Kč, bude vnuk počínaje zdaňovacím obdobím roku 2025 odpisovat vozidlo po dobu 5 let rovnoměrným nebo zrychleným způsobem ze vstupní ceny 428 000 Kč.

Příklad 3

Syn zdědil na základě skončení řízení o pozůstalosti po zemřelé matce třípokojový byt, ve kterém matka po úmrtí svého manžela bydlela zcela sama, přičemž byt byl v jejím osobním vlastnictví. Řízení o pozůstalosti bylo ukončeno v září 2024. Vzhledem k tomu, že tento byt syn nevyužije ke svému bydlení, protože s rodinou žije v rodinném domku, rozhodne se jej od ledna 2025 pronajímat. Před zahájením pronájmu provede nezbytné opravy bytu za doloženou částku 58 000 Kč. Pokud bude syn uplatňovat v roce 2025 k příjmům z nájmu bytu skutečné výdaje spojené s nájmem, může uplatnit jako výdaj i daňové odpisy. Vstupní cenou pro odpisování bytu bude podle § 29 odst. 1 písm. e) ZDP cena stanovená podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí zděděného majetku, tedy cena stanovená pro účely dědického řízení. Pokud bude např. tato cena stanovena soudním znalcem ke dni smrti zůstavitele ve výši 4 200 000 Kč, bude syn počínaje zdaňovacím obdobím roku 2025 uplatňovat odpisy bytu rovnoměrným nebo zrychleným způsobem ze vstupní ceny 4 200 000 Kč + 58 000 Kč = 4 258 000 Kč.

Zdanění a osvobození darů od daně z příjmů fyzických osob dle ZDP:

Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) se zabývá darováním v § 2055 až § 2078. Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Nelze tedy darovat jen formou jednostranného prohlášení dárce, obdarovaný musí vždy s poskytnutím daru souhlasit. Pokud jde o darování věci zapsané do veřejného seznamu, vyžaduje darovací smlouva písemnou formu.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2024

Bezúplatné příjmy (dary) přijaté poplatníkem v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo s výkonem činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, podléhají zdanění daní z příjmů dle § 6 resp. § 7 ZDP. Pokud nebude bezúplatný příjem zdaněn podle § 6 nebo § 7 ZDP, proběhne zdanění bezúplatného příjmu podle § 10 odst. 1 písm. n) ZDP.

Příklad 4

Podnikatel ukončil své podnikání a veškerý hmotný majetek související s tímto podnikáním (osobní automobil, různé nářadí a nástroje) daroval svému synovi, který využije získaný majetek ke svému živnostenskému podnikání. Vzhledem k tomu, že jde o hmotný majetek darovaný za účelem synova podnikání, není tento bezúplatný příjem osvobozen od daně z příjmů, ale je předmětem daně z příjmů. Pokud syn vede v rámci svého podnikání daňovou evidenci, pak bezúplatně získaný nepeněžní příjem ocení dle § 3 odst. 3 písm. a) ZDP podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, a uvede tuto výši v rámci daňové evidence jako příjem podle § 7 ZDP. Daňovým výdajem pak budou odpisy předmětného hmotného majetku.

Platí však řada osvobození darů od daně z příjmů fyzických osob. Jedná se o:

ustanovení § 4 odst. 1 písm. zi) ZDP a § 4a – Osvobození bezúplatných příjmů, ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) ZDP

Z ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) ZDP vyplývá, že od daně z příjmů jsou osvobozeny např. bezúplatné příjmy: od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů (bod 1), od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou (bod 2), nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 50 000 Kč (bod 5).

K § 10 odst. 3 písm. c) bod 2 ZDP se v pokynu D-59 uvádí, že v případě prokazování společně hospodařící domácnosti mohou být důkazními prostředky např. svědectví sousedů, poštovní doručovatelky, potvrzení obecního či obvodního úřadu, lékaře ošetřujícího osobu dárce, potvrzení u provozovatele poštovních služeb o doručování korespondence, potvrzení o úhradě společných nákladů na domácnost, např. účtem, výpisem z účtu u peněžního ústavu či jinými listinami nebo důkazními prostředky.

Příklad 5

Babička darovala své vnučce starý domek, ve kterém bydlela po smrti svého manžela sama, a odešla do domova důchodců. Vnučka bude v domě bydlet se svým přítelem a bude ho používat pro osobní potřebu.

V daném případě jde u vnučky o bezúplatný příjem ve smyslu § 10 odst. 1 písm. n) ZDP, který je dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP osvobozen od daně z příjmů. Jedná se o bezúplatný příjem od příbuzného v linii přímé.

Příklad 6

Přítel žije se svou přítelkyní již tři roky ve společně hospodařící domácnosti. Přítel již před 10 lety obdržel darem od své babičky chatu v Beskydech. Rozhodl se v současné době tento objekt darovat své přítelkyni.

U obdarované přítelkyně se jedná o bezúplatný příjem ve smyslu § 10 odst. 1 písm. n) ZDP, který je dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 2 ZDP osvobozen od daně z příjmů.

Z ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 14 ZDP vyplývá povinnost zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, pokud se o tomto příjmu neúčtuje ve výnosech a nejedná se o příjem osvobozený od daně nebo příjem, který není předmětem daně, nebo o příjem ve formě daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení.

Na toto ustanovení zákona navazuje pak ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP, ve kterém se uvádí, že výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji lze snížit o hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 3 písm. a) bod 14, pokud je tento bezúplatný příjem využit k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozené a hodnota bezúplatného příjmu není výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Odpisování hmotného majetku nabytého darem

Stěžejními ustanoveními k řešení daňového odpisování darovaného hmotného majetku obdarovaným jsou dvě ustanovení zákona o daních z příjmů: ustanovení § 27 písm. j) ZDP, z něhož vyplývá, že hmotným majetkem vyloučeným z odpisování je hmotný majetek nabytý darováním, plněním ze svěřenského fondu nebo z rodinné fundace, jehož nabytí bylo od daně z příjmů osvobozeno nebo nebylo předmětem daně; ustanovení § 29 odst. 1 ZDP, z něhož vyplývá, že se vstupní cena hmotného majetku snižuje o bezúplatný příjem

27 moje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2024

ve formě účelového peněžitého daru na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení. V § 23 odst. 3 písm. c) bod 9 ZDP se uvádí, že výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji lze snížit o hodnotu bezúplatného příjmu, s výjimkou příjmu od daně osvobozeného a příjmu, který není předmětem daně, ve formě peněžitého daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení, pokud poplatník zahrnul tento příjem do základu daně. Znění tohoto ustanovení umožňuje poplatníkům, u kterých hodnota bezúplatného příjmu ve formě přijatého peněžního daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení byla zahrnuta do základu daně, si o tento příjem snížit výsledek hospodaření, protože v režimu snížené vstupní ceny o takto přijaté dary účelově poskytnuté na pořízení hmotného majetku (§ 29 odst. 1 ZDP) poplatník nemůže uplatnit k předmětnému bezúplatnému příjmu odpovídající náklad.

Dále platí: podle znění § 25 odst. 1 písm. zp) ZDP jsou nedaňovým výdajem účetní odpisy hmotného a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, který byl nabyt darováním plněním ze svěřenského fondu nebo z rodinné fundace, a tento příjem byl od daně z příjmů osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu; obdobně to platí pro zůstatkovou cenu v případě prodeje nebo likvidace tohoto majetku; podle znění § 25 odst. 1 písm. zq) ZDP není daňovým výdajem hodnota majetku, který se neodpisuje podle ZDP ani podle předpisů upravujících účetnictví, nabytého darováním, plněním ze svěřenského fondu nebo z rodinné fundace nebo hodnota bezúplatně přijatých služeb, pokud tento příjem byl od daně osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu.

Pro stanovení vstupní ceny darovaného hmotného majetku, který lze daňově odpisovat, platí stejné podmínky jako při zděděném hmotném majetku, uvedené v § 29 odst. 1 písm. d) a písm. e) ZDP.

Příklad 7

Dcera na základě darovací smlouvy obdržela v roce 2024 darem od svého otce byt, který však nepoužije pro své bydlení, ale byt začala pronajímat.

V daném případě je bezúplatný příjem (dar) osvobozen od daně z příjmů podle znění § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP, a proto dcera nemůže ve smyslu znění § 27 písm. j) ZDP byt daňově odpisovat a nemůže uplatňovat odpisy jako daňový výdaj k příjmům z nájmu zdaňovaným dle § 9 ZDP.

Příklad 8

Syn na základě darovací smlouvy dostal ke svatbě v roce 2024 darem od svých rodičů rodinný domek. Do domku se přestěhoval s manželkou, přičemž od roku 2025 část suterénu domu bude používat ke svému podnikání. Za tím účelem provede stavební úpravy těchto prostor, mající charakter technického zhodnocení.

Nabytí rodinného domku darem je v roce 2024 osvobozeno od daně z příjmů podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP. Z toho důvodu se jedná podle § 27 písm. j) ZDP o hmotný majetek vyloučený z odpisování, i když bude zčásti od roku 2025 využíván k podnikání. Pokud jde o technické zhodnocení, provedené v souvislosti s podnikáním v prostorách domku, toto technické zhodnocení je tzv. jiným majetkem ve smyslu znění § 26 odst. 3 písm. a) ZDP a lze je samostatně odpisovat jako hmotný majetek dle § 26 odst. 2 písm. f) ZDP. Syn zařadí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které by byl zařazen rodinný domek, který nelze daňově odpisovat (5. odpisová skupina) a může toto technické zhodnocení odpisovat rovnoměrným nebo zrychleným způsobem a takto stanovené odpisy může uplatnit jako daňový výdaj k příjmům z podnikání zdaňovaným dle § 7 ZDP.

Příklad 9

Poplatník zakoupil v září 2024 bytovou jednotku včetně spoluvlastnického podílu na společných částech bytového domu a na pozemcích za sjednanou kupní cenu 5 400 000 Kč, přičemž v kupní smlouvě je uvedena cena pozemku 55 000 Kč a cena bytové jednotky 5 345 000 Kč. Cílem koupě je pronájem bytové jednotky. Na zakoupení bytové jednotky poskytl otec poplatníka účelový peněžitý dar ve výši 1 800 000 Kč. Od ledna 2025 poplatník zahájí pronájem bytové jednotky a zdaňuje příjmy z nájmu dle § 9 ZDP.

Z § 29 odst. 1 ZDP vyplývá, že vstupní cena hmotného majetku se za účelem odpisování snižuje o bezúplatný příjem ve formě účelového peněžitého daru na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení. V našem případě je tedy nutno sjednanou kupní cenu snížit o částku účelově poskytnutého peněžitého daru. Vychází nám částka 5 400 000 Kč – 1 800 000 Kč = 3 600 000 Kč. Cena pozemku v procentech z kupní ceny činí 55 000 Kč : 5 400 000 Kč x 100 = 1,0185 %. Tímto procentem vynásobíme sníženou kupní cenu majetku o dar a výše pozemku v rámci snížené kupní ceny činí:

3 600 000 Kč x 1,0185 : 100 = 36 666 Kč

Ocenění bytové jednotky pro účely odpisování tak činí:

3 600 000 Kč – 36 666 Kč = 3 563 334 Kč

Z této částky bude bytová jednotka odpisována při zahájení pronájmu od 1. 1. 2025 po dobu 30 let (5. odpisová skupina) rovnoměrným nebo zrychleným způsobem, pokud poplatník nezvolí paušální výdaje k příjmům z nájmu zdaňovaného dle §  9 ZDP.

Stavební firmy nově ručí za mzdové nároky zaměstnanců svých poddodavatelů.

Na co by si měly dát pozor?

Na začátku letošního roku nabyla účinnosti novinka v právní úpravě, která má za cíl chránit mzdové nároky zaměstnanců ve stavebnictví. Konkrétně byl zaveden nový institut specifického ručení, který postihuje podnikatele ve vyšším stupni dodavatelského řetězce tím, že na ně fakticky přenáší odpovědnost za uspokojení nároků zaměstnanců třetích stran, když se k tomu zaměstnavatel v nižším stupni řetězce nemá. Neplatí to ale vždy a obezřetný stavební podnikatel se může ručení vhodnými opatřeními zbavit či minimalizovat jeho dopady.

OJakub Štilec

Advokát, ŠTILEC & PARTNERS

d 1. ledna 2024 dodavatelé ve stavebnictví ručí za mzdové nároky zaměstnanců svých poddodavatelů v rozsahu, v jakém se tito zaměstnanci podíleli na smluvním plnění pro dodavatele, a to až do výše minimální mzdy. Hovoří-li se o mzdě, rozumí se tím i plat nebo odměny z dohod.

Z hlediska pojmosloví se za dodavatele považuje stavební podnikatel, tedy osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona, která při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby zajišťuje plnění prostřednictvím poddodavatele. Za poddodavatele se pak považuje také agentura práce, která k dodavateli dočasně přidělila své zaměstnance.

Jana Pekárková

Advokátka, ŠTILEC & PARTNERS

Poddodavatel (jako onen zaměstnavatel) má povinnost seznámit své zaměstnance s jejich právy a povinnostmi plynoucími z ručení za mzdové nároky. Zejména má povinnost informovat své zaměstnance o osobách ručitelů, podmínkách, lhůtách a obecně postupu pro uplatnění práv z ručení. To vše ještě před zahájením prací na daném smluvním plnění. V případě, že zaměstnavatel tuto informační povinnost nesplní, hrozí mu pokuta až dvě stě tisíc korun. Ve smluvním řetězci o více poddodavatelích ručí generální dodavatel společně a nerozdílně s příslušným dodavatelem.

V případě, že zaměstnavatel nevyplatí zaměstnanci mzdu do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na mzdu vznikl, může zaměstnanec vyzvat ručitele k uspokojení svých mzdových nároků. Nárok zaměstnance vzniká zasláním

písemné výzvy ručiteli, tedy dodavateli, který stojí ve smluvním řetězci nad jeho zaměstnavatelem, nebo též generálnímu dodavateli. Nárok však musí být uplatněn včas, nejpozději do tří měsíců od splatnosti nevyplacené mzdy (například nárok na nevyplacenou mzdu za měsíc leden 2024 zaměstnanec může uplatnit u ručitele nejpozději do 31. 5. 2024). V případě, že by zaměstnanec vyzvat ručitele v dané lhůtě nestihl, jeho nárok zaniká. Pokud jde o obsah výzvy, musí obsahovat (i) jméno zaměstnance, (ii) označení zaměstnavatele, (iii) druh vykonávané práce, (iv) období, za které je nárok uplatňován, a rozsah práce vykonané v rámci plnění pro dodavatele, (v) informaci o datu splatnosti nevyplacené mzdy, (vi) požadovaný způsob vyplacení (včetně případného čísla účtu) a (vii) údaje, které jsou potřebné pro výpočet zálohy na daň a označení zdravotní pojišťovny z důvodu příslušných odvodů.

Na základě výzvy je ručitel povinen uhradit zaměstnanci částku až do výše minimální mzdy a za zaměstnance provést příslušné srážky a odvody, to vše do deseti dnů ode dne doručení výzvy. Zároveň je ručitel povinen informovat ve stejné lhůtě o výši vyplacené částky poddodavatele (tedy zaměstnavatele daného zaměstnance), případně dalšího ručitele.

V případě, že by ručitel mzdové nároky zaměstnanců ve lhůtě deseti dnů od doručení výzvy neuspokojil, hrozila by mu pokuta od inspekce práce až do výše dvou milionů korun.

Klíčová potvrzení

Jelikož aktivace ručení může mít pro stavebního podnikatele významné finanční dopady, nelze podcenit přípravu. Vhodnými opatřeními lze totiž možnosti nástupu ručení vyloučit či jeho materiální důsledky efektivním způsobem omezit.

Zákon dává dodavateli možnost se ručení zprostit, a to za současného splnění následujících podmínek: (i) poddodavatel dodavateli při zahájení realizace smluvního plnění poskytl potvrzení, že u něj není evidován nedoplatek na povinných platbách (pojistné, penále na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění), které není starší než 3 měsíce; a (ii) poddodavateli nebyla v posledních dvanácti měsících před zahájením realizace smluvního plnění pravomocně uložena pokuta vyšší než 100 000 Kč za porušení povinností dle pracovněprávních předpisů.

Tato možnost omezení ručení se stejným způsobem propisuje i do vyšších pater dodavatelského řetězce. To znamená, že například generální dodavatel nebude ručit za mzdové nároky zaměstnanců poddodavatelů na nižších stupních (GD-2), pokud mu jeho dodavatel (GD-1) doloží výše uvedená potvrzení.

Všichni vyšší dodavatelé v řetězci by tak měli věnovat zvýšenou pozornost zejména svému bezprostřednímu dodavateli (poddodavateli) a podmínky týkající se liberačních podmínek z ručení vhodným způsobem zohlednit při vyjednávání smluvního vztahu.

V prvé řadě by bylo možné doporučit, aby dodavatel u svého poddodavatele důsledně vyžadoval předložení všech výše uvedených potvrzení od správy sociálního zabezpečení, zdravotních pojišťo-

Pro stavební podnikatele bude

naprosto klíčové důsledky nově zavedeného ručení ošetřit v poddodavatelských vztazích.

Pokud si dají pozor, mohou jeho negativní dopady účinným způsobem omezit.

ven a Státního úřadu inspekce práce. Je ale třeba vycházet z toho, že tato prohlášení v čase expirují, resp. potvrzují skutečnosti, které teprve nastanou v době před realizací díla. Proto zpravidla nebude možné mít je efektivně k dispozici již při sjednávání smlouvy o dílo.

Pak je tedy nutné mít povinnost k následnému předložení příslušných potvrzení založenu smluvně, a to s možností jejího účinného vymožení či dostatečnou reparací v případě jejího trvalého nesplnění, ať již z důvodu neochoty či spíše nemožnosti splnění ze strany poddodavatele.

Vhodná forma zajištění? Pozastávka

Zejména hodnota reparačního opatření vůči poddodavateli (v případě trvalého nepředložení daných potvrzení) by měla reflektovat materiální význam rizika, jež s nástupem ručení vyvstává – tedy hodnotu možného plnění z ručení – a též povahu situace, v níž zpravidla k neplnění mzdových povinností zaměstnavatele dochází. Tedy platební neschopnost zaměstnavatele.

S jejím zohledněním je tak třeba vhodně volit povahu jistících instrumentů, neboť v dané situaci nelze spoléhat na úhradu regresního nároku ze zaplaceného ručení ani na vymahatelnost v podstatě jakýchkoliv plnění závislých na hospodářské situaci samotného poddodavatele-dlužníka.

Vedle tradičních „pevných“ jistících instrumentů (jako jsou bankovní záruka, zástavní právo, ručení třetí solventní osoby apod.), které ale zpravidla bývá v obchodní praxi složité, respektive drahé vyjednat, lze uvažovat o vhodném nastavení postupných výplat částí ceny díla (pozastávky), jež budou vhodným způsobem vázány na okolnosti vzniku a zejména postupného zániku možných nároků zaměstnanců z ručení. Tedy tou logikou, že odpovídající platby na cenu díla budou uvolňovány mimo jiné až v návaznosti na to, jak budou v relativně krátkém čase zanikat možnosti zaměstnanců uplatnit ručení.

Soud a ombudsman přinesli větší jasno do právních dopadů pronajímání bytu přes Airbnb

Nejvyšší soud odpověděl na dlouho pokládanou otázku, zda se může pronajímatel bránit v případě, že nájemce nabízí byt na platformách typu Airbnb nebo Booking ke krátkodobým pronájmům. Mnoho pronajímatelů má s tímto jednáním svých nájemců problém s ohledem na případné škody v bytu nebo obtěžování sousedů v domě. V rozsudku se Nejvyšší soud pronajímatelů zastal.

Kateřina Krahulíková

Advokátka, Z/C/H Legal

Skutkový stav judikátu

Nájemce žaloval pronajímatele bytu, se kterým měl uzavřenou smlouvu o nájmu bytu na dobu neurčitou. Podle této smlouvy mohl nájemce bez dalšího přenechat byt do podnájmu jiné osobě. Nájemce se tedy domníval, že může byt nabízet ke krátkodobému ubytování, a pronajímal jej přes portály Booking a Agoda.

Sám nájemce navíc pronajímatele na tyto své podnikatelské aktivity upozornil, když během covidu požádal o odpuštění ná-

jmu, protože nemá zrovna možnost ubytovávat turisty. To se pronajímateli nelíbilo, nicméně ochrana nájemců bytu v občanském zákoníku je relativně přísná a pronajímatelé mají pevně dané důvody, kdy mohou ukončit smlouvu s nájemcem. Jedním z důvodů ukončení nájemní smlouvy pronajímatelem bytu je hrubé porušování povinností nájemce.

Pronajímatel tedy dopisem nájemci nájem vypověděl s odkazem na ust. § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, tedy pro hrubé porušení povinností nájemce s tříměsíční výpovědní dobou. Nájemce se proti výpovědi nájmu bránil žalobou. Žalobu na neplatnost výpovědi však zamítl soud prvního i druhého stupně a nájemce nepochodil ani s dovoláním u Nejvyššího soudu.

Účel nájmu bytu

Pronajímatelé mohou mít s nájemci, kteří byt využívají na platformách typu Airbnb, problém. Nezřídka si totiž na hlučné turisty stěžují sousedé, a navíc jistě hrozí vyšší riziko poškození vybavení bytu. Pronajímatel se tak u soudu bránil tím, že nájem bytu má sloužit k uspokojení bytových potřeb. Pokud v bytě nikdo dlouhodobě nebydlí a slouží pouze k rekreaci, nenaplňuje se tím účel sjednaný smlouvou. Nájemce se naopak bránil tím, že účel nájmu bytu by neměl být brán rigidně a že v dnešní době může být bydlení zprostředkováno i krátkodobě například přes Airbnb.

Soudy nájemci však nedaly zapravdu. Předpokladem ochrany nájemce totiž je, že pronajatý byt užívá k bydlení. Pokud byt užívá k podnikatelským účelům a přenechává jej k rekreaci třetím osobám, porušuje tím své povinnosti a dle intenzity lze toto porušení hodnotit i jako hrubé.

Podle soudu bylo v pořádku i to, že nájem byl vypovězen bez předchozí výzvy ke zdržení se nabízení bytu ke krátkodobým pronájmům. Pokud je totiž výpověď učiněná s výpovědní dobou, nemusí jí předcházet výzva k nápravě. Postačí, že porušení povinností nájemce trvá ke dni doručení výpovědi.

Nejvyšší soud považuje za stěžejní to, že nájem bytu slouží k tzv. bytové potřebě, kterou již v minulosti definoval Ústavní soud jako zajišťování potřeb člověka jak v materiální, tak psychické rovině. Mezi to rozhodně nepatří rekreační pobyt turistů. Zároveň soud zhodnotil, že nájemce je sice chráněn řadou závazných ustanovení občanského zákoníku, ale na druhou stranu musí také dodržovat stanovené povinnosti. Úprava občanského zákoníku o nájmu bytu (§ 2235 a násl. OZ) se tak vůbec nepoužije ve vztahu k nájemci, který si prostor pronajme jen za účelem ubytování.

Intenzita porušení

Nejvyšší soud však nechal prostor pro úvahu, protože hrubým porušením povinností nájemce nemusí být každé poskytování bytu k ubytování. Záleží na rozsahu takového pronajímání a na dopadech tohoto užívání bytu (například zda tímto jedná-

ním trpí sousedé a podobně). Až v případě, že pronajímání bytu přes portály typu Airbnb významně obtěžuje sousedy z okolních bytů nebo je zjevně velmi časté, jedná se o důvod pro výpověď nájmu.

Nejvyšší soud dovodil, že pokud je byt pronajímaný turistům v řádu několika měsíců a dominantním účelem užívání bytu je právě jeho poskytování pro rekreaci, pak už jde o natolik intenzivní porušení povinností, že je výpověď nájmu namístě. Nebylo přitom vůbec podstatné, zda činnost nájemce byla či nebyla podnikáním ve smyslu § 420 občanského zákoníku, jde o faktický stav.

Co když byt na Airbnb pronajímá vlastník bytu?

I vlastníci bytu však mohou mít problém, pokud jej pronajímají na Airbnb nebo na podobných platformách. Pronajímání bytu turistům totiž mnohdy vadí sousedům, kteří si často stěžují na hluk. Podle ombudsmana je pronajímání bytu ve stavbách určených pro trvalé bydlení ke krátkodobým rekreačním účelům v rozporu s kolaudačním rozhodnutím.

Na základě podnětu tak mohou tuto situaci efektivně řešit i stavební úřady. Ve spolupráci s živnostenským úřadem nebo policií může být prověřeno i při neohlášené prohlídce, jak je byt užíván. Ombudsman přitom podobně jako Nejvyšší soud ve zmiňovaném judikátu argumentuje tím, že účelem nájmu bytu není ubytování turistů, ale trvalé bydlení.

Ombudsman tak stavebním úřadům doporučil spolehnout se i na svědecké výpovědi sousedů v domě. Pokud bude prokázáno, že byt je užíván ke krátkodobým pronájmům, a přitom není kolaudován jako stavba pro ubytování, může podle ombudsmana stavební úřad zakázat v konkrétních případech poskytování krátkodobého ubytování v bytě.

Vlastníci bytu, kteří by i nadále chtěli poskytovat byt k ubytování, by tak museli požádat o rekolaudaci. Ta však často nebude možná například s ohledem na územní plán.

Závěrem

Poskytování bytu pro účely rekreace turistů je dlouhodobě diskutovaným tématem. Nyní je však alespoň situace jasnější pro pronajímatele, kteří mohou vypovědět nájem nájemci, který poskytuje ve větším rozsahu byt přes Airbnb či podobné platformy. Ochrany se díky stanovisku ombudsmana mohou dovolávat i sousedé, které ruší v domě fungující ubytování. Pokud není byt zkolaudován k poskytování ubytování, může takové využívání bytu zakázat stavební úřad.

Srovnatelnost českého svěřenského fondu a zahraničního trustu

Přinášíme přepis nedávného příspěvku z koordinačního výboru, který má za cíl nastolit větší jistotu zejména pro rodiny zakladatelů zahraničních trustů, nadací a obdobných struktur v oblasti zdanění v ČR.

TZenon Folwarczny

Daňový poradce, č. o. 3661, BDO Czech Republic s.r.o.

ento příspěvek se zabývá praktickou aplikací kritérií srovnatelnosti svěřenského fondu podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů („občanský zákoník”, „SF“) na modelovém příkladu vybraného srovnatelného institutu dle zahraničního práva – tzv. trustu, a to z pohledu dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

Trust je jako právní institut pro správu cizího majetku jurisdikcí angloamerického práva (common law) nadán velkou mírou autonomie. Jeho účelem je rozdělit vlastnictví majetku mezi osobu označenou jako „trustee“, které připadnou práva a pravomoci vlastníka, a „beneficienta”, k jehož prospěchu má „trustee” povinnost tato práva a pravomoci vykonávat.

Jsme si vědomi skutečnosti, že český SF je právním transplantátem fiducie, trust-like institutu quebeckého práva. Občanský zákoník této kanadské provincie (Code civil du Québec; „CCQ“) z roku 1994 se stal předlohou nejen pro úpravu svěřenského fondu, ale celého dílu šestého občanského zákoníku – správy cizího majetku.

Nicméně pro správní praxi považujeme pro podrobnější analýzu atributů tohoto institutu a jeho srovnatelnosti s trustem podle common law na modelovém příkladě z možných jurisdikcí za vhodnější jurisdikci ostrovu Jersey (ostrov Jersey

podléhá suverenitě Spojeného království1), dále jen „Jersey trust“, s ohledem na to, že (v současnosti) patří k jedněm z nejčastěji používaných právních institutů tohoto typu z tzv. common law jurisdikcí. Popis problému, analýzu a závěry naleznete níže.

Shrnutí/závěr předkladatele

Za zásadní při posuzování kritérií pro srovnatelnost SF a zahraničního trustu je považován princip oddělení rozdílných kvalit vlastnického práva k vyčleněnému majetku (formální vlastnictví je převáděno na vykonavatele trustu – správce trustu, aby jej spravoval a držel ve prospěch obmyšleného (beneficienta) – ekvitního vlastníka), neboť převod plného vlastnického práva k majetku zakladatelem na správce trustu bez určení beneficienta (oprávněné osoby) by nebyl ze své podstaty „trustem” (svěřením majetku do správy), ale bezúplatným nabytím majetku správcem trustu.

Z hlediska aplikace kritérií, která se týkají zdanění, považujeme za zásadní otázku přiřazování zdanitelného příjmu určité entitě/osobě. Cílem je zamezit tzv. „dvojímu nezdanění” z titulu přiřazení příjmu odlišným osobám/entitám v důsledku rozdílné úpravy daňového práva jurisdikcí trustu resp. beneficienta. Otázka výše daně a efektivní sazby daně nebude podle aktuální právní úpravy posuzována. Rovněž nebude požadována srovnatelnost daňových systému ČR a jurisdikce trustu jako celku (např. teritoriální systém zdanění vs. rezidenční systém zdanění, imputační systém a jiné systémy zdanění vyplácení zisku apod.). Podstatná je naopak otázka přiřazení zdanitelného příjmu urči-

1 Při analýze jsme vycházeli mimo jiné ze současně platných a účinných legislativních pramenů Jersey: TRUSTS (JERSEY) LAW 1984 (https://www.jerseylaw.je/laws/current/Pages/13.875.aspx) INCOME TAX (JERSEY) LAW 1961 (https://www.jerseylaw.je/laws/current/Pages/24.750.aspx) Concessions and practices for tax (https://www.gov.je/TaxesMoney/IncomeTax/Technical/Guidelines/ pages/concessionspractices.aspx#Miscellaneous).

té entitě/osobě – v daném případě zdanění příjmů z nakládání s majetkem k tíži majetku trustu a přiřazení příjmu z titulu výplaty z trustu beneficientovi.

Na základě níže uvedeného rozboru kritérií a posouzení kritérií na příkladu Jersey trustu (provedeného ve spolupráci s právním a daňovým poradcem působícím na ostrově Jersey a jedním ze správců Jersey trustu) jsme v souladu se závěry (i) koordinačního výboru 421/26.02.14 Výklad pojmu svěřenský fond ve vztahu k zahraničním srovnatelným jednotkám („ KOV “) a (ii) koordinačního výboru 588/24.11.21 Srovnatelnost zahraničních trustů a trustových struktur se svěřenským fondem, („ KOV2“) dospěli k závěru, že předmětný institut „Jersey trust“ je srovnatelný s českým SF. A tedy, že se na Jersey trust použijí ustanovení dopadající na SF dle ZDP

Kritéria srovnatelnosti dle KOV

Generální finanční ředitelství (dále také „GFŘ“) ve svém stanovisku ke KOV vyjmenovalo šest kritérií, která musí zahraniční trust (jednotka) splňovat, aby byla splněna podmínka srovnatelnosti se svěřenským fondem podle občanského zákoníku, a to, že tato obdoba svěřenského fondu:

1) je vytvořena vyčleněním majetku zakladatele tak, že majetek je svěřen správci k určitému účelu smlouvou, nebo pořízení pro případ smrti,

2) její správce majetek drží a spravuje, vykonává vlastnická práva k majetku vlastním jménem a na účet jednotky, vede účetnictví zahraniční jednotky,

3) její majetek není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím obmyšleného,

4) nemá právní osobnost (právní subjektivita),

5) prokáže, že je podle práva státu, jehož je daňovým rezidentem, považován za poplatníka daně obdobné dani z příjmů právnických osob a jeho příjmy se podle práva tohoto státu ani z části nepřičítají jiným osobám, 6) zisk ze zhodnocení majetku i výplata obmyšlenému je zda-

nitelným příjmem podle právní úpravy státu, v němž je [obmyšlený] rezidentem.

Přičemž GFŘ ve svém stanovisku v KOV2 připustilo volnější výklad podmínky č. 5 pro situace, kdy zahraniční trust sám o sobě není daňovým subjektem, avšak daňové povinnosti za něj plní jiná osoba – obvykle správce trustu – k tíži majetku daného trustu, tedy tak, že daň z příjmů se platí ze základu daně z příjmů trustu a na vrub majetku trustu. To znamená, že faktický dopad je stejný, jako když zahraniční trust sám je daňovým subjektem. Důkazní povinnost zůstává na poplatníkovi.

Analýza k jednotlivým „bodům srovnatelnosti“

1) Vytvoření zahraničního trustu vyčleněním majetku zakladatele tak, že majetek je svěřen správci k určitému účelu smlouvou, nebo pořízení pro případ smrti.

Jako klíčovou podmínku tohoto kritéria vnímáme nutnost, aby fond (trust) vznikl vyčleněním majetku mimo dispozici zakladatele. Za podstatné považujeme, že v důsledku vytvoření trustu zaniká dosavadní (plné) vlastnictví zakladatele (tzv. settlor) k vyčleněnému majetku, a ve smyslu common law dochází k jeho rozštěpení na formálně-právní vlastnický titul (legal title/ ownership – formální vlastnický titul) a beneficiální (ekvitní) vlastnictví (equitable title/ownership – práva dle equity, ekvitní titul).

K podmínce svěření správci smlouvou viz bod 2) níže.

Účel založení není v podmínce uvedené v KOV konkrétně specifikován. Občanský zákoník definování účelu založení SF obecně ponechává na smluvní bázi (mezi zakladatelem a svěřenským správcem). I v případě zahraničního trustu by měla ohledně účelu platit smluvní volnost. Může se jednat například o založení za účelem prospěchu určitých osob (v praxi často rodinných příslušníků zakladatele) nebo za účelem naplnění charitativního záměru, případně kombinaci.

Převod práv vysvětlují následující diagram:

SETTLOR (absolutní vlastník) = vlastnický titul + práva dle equity

převádí vlastnický titul

převádíprávadleequity

TRUSTEE (vlastnický titul)

osobní práva za trusteem a věcná práva za trustovým fondem

BENEFICIARY (práva dle equity)

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2024

Aplikace na Jersey trust

SF představuje autonomní, oddělený samostatný majetek (a dluhy vzniklé při správě majetku) určený k vymezenému účelu. Nejinak je tomu v případě Jersey trustu, který materiálně rovněž vzniká vyčleněním majetku zakladatelem, jak také plyne níže z textu.

V obecné rovině je definováno, že Jersey trust je zakládán pro konkrétní osoby (pro jejich prospěch), popřípadě z důvodu naplnění charitativního záměru. Český SF je zakládán „k určitému účelu“, což uvádí i GFŘ v posuzované podmínce. Přičemž platí, že občanský zákoník definování účelu založení SF ponechává na smluvní bázi (mezi zakladatelem a svěřenským správcem) a účelem založení může být (a pravidelně jím v praxi bývá) „prospěch osoby“ beneficienta. Dopad tohoto terminologického rozdílu tak z materiálního hlediska pro naplnění kritéria srovnatelnosti není prakticky žádný, neboť jde pouze o různé cesty k pojmenování totožného výsledku – účelu zřízení SF / Jersey trustu v podobě prospěchu konkrétní osoby, resp. konkrétních osob. To je současně zřejmě v praxi nejčastější případ „účelu“ či „cílů“ fondu v obou jurisdikcích.

Vznik Jersey trustu je možný mnoha způsoby, v praxi však téměř vždy vzniká jednostranným právním úkonem zakladatele (tzv. „trust deed“), vyjadřujícím jeho vůli vyčlenit majetek ve prospěch obmyšleného (beneficienta), který však pravidelně bývá potvrzený (podepsaný) rovněž správcem trustu, čímž se správce trustu zaváže majetek držet a spravovat a majetek je mu tak zakladatelem svěřen. Ačkoli jsou dány dílčí spíše drobnější rozdíly při vzniku SF a Jersey trustu, opět v konečném důsledku vnímáme, že se nejedná o podstatný rozdíl, který by měl mít za následek nesplnění první podmínky srovnatelnosti.

Závěr předkladatele: Na základě výše uvedeného tak uzavíráme, že stejně jako u SF je Jersey trust zakládán zakladatelem a spravován správcem ve prospěch obmyšleného, a to vyčleněním majetku z majetku zakladatele právním úkonem zakladatele. Dané kritérium tak máme proto za naplněné.

2) Správce zahraničního trustu majetek drží a spravuje, vykonává vlastnická práva k majetku vlastním jménem a na účet jednotky, vede účetnictví zahraniční jednotky.

V případě Jersey trustu plynou povinnosti uvedené v tomto kritériu, stejně jako je tomu v případě českého SF, správci trustu jako tzv. formálnímu vlastníkovi, a to v podobě odpovídající konceptu rozložení vlastnického práva v rámci právního systému common law. Právní systém common law však oproti kontinentálnímu právu dokáže rozlišovat mezi tzv. „právním titulem vlastnictví“ (legal title) neboli formálním vlastnictvím a „skutečným/spravedlivým titulem vlastnictví“ (equitable title) neboli ekvitním vlastnictvím a každý z nich přiznat odlišné osobě. Prá-

vě koncept rozdělení vlastnictví je podstatou trustů v systému common law.

Jak již bylo uvedeno výše, Jersey trust vzniká v souladu s pravidly common law na základě právní dispozice s majetkem zakladatele trustu, který převádí formální vlastnictví na vykonavatele trustu – správce trustu, aby jej spravoval a držel ve prospěch obmyšleného (beneficienta) – ekvitního vlastníka. Z hlediska kontinentálního právního systému lze s jistou mírou nepřesnosti tento režim připodobnit rozdělení modalit vlastnického práva (např. práva věc držet a práva brát z věci plody a užitky).

Nositelem práv a povinností Jersey trustu je tak správce trustu („trustee”), který majetek vyčleněný do Jersey trustu drží a spravuje ve prospěch obmyšleného. Za tímto účelem správce trustu vykonává vlastnická práva k vyčleněnému majetku vlastním jménem a na účet Jersey trustu (tj. ve prospěch a k tíži majetku v Jersey trustu). Správce trustu je také povinen vést účetnictví Jersey trustu v souladu s legislativními požadavky ostrova Jersey.

Věříme, že specifické rysy právního systému common law, zejména odlišné pojetí duálního vlastnického práva, nemohou z materiálního hlediska zapříčinit nenaplnění kritéria srovnatelnosti, neboť v konečném důsledku vykonává vlastnická práva k majetku správce trustu, a to vlastním jménem a na účet Jersey trustu, a to za účelem naplnění podstaty Jersey trustu.

Závěr předkladatele: Vzhledem k výše uvedenému tak tuto podmínku komparability Jersey trustu a SF máme za splněnou.

3) Majetek není ani vlastnictvím správce trustu, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím obmyšleného.

Jak již bylo nastíněno, právní systém common law dělí vlastnictví na formální vlastnický titul (převáděn na správce trustu) a práva dle equity / ekvitní titul (přiznávané obmyšleným = beneficientům).

Oproti tomu kontinentální právní nauka zná z teoretického hlediska vlastnictví pouze jediné a univerzální a s podobným dělením vlastnictví na formální a ekvitní pracovat nedokáže. Vlastnictví mohou osoby nabývat a pozbývat pouze celé a naráz. Občanský zákoník inspirovaný quebeckou právní úpravou proto upravil souběh odlišných kvalit vlastnického práva dvou stran k témuž předmětu vlastnického práva tak, že vytváří samostatně stojící majetek bez vlastníka. Majetek ve SF totiž není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze SF plněno.

Oba koncepty nicméně dosahují stejného cíle v tom smyslu, že zakladatel ztrácí možnost dispozice s majetkem vyčleněným do fondu a požitky z něj berou beneficienti. Toto „dělené vlastnictví” („split ownership“) resp. „dvojí vlastnictví“ („dual ownership“) je hlavním rysem trustů v jurisdikci systému common law. 2

2 Srov. např. https://academic.oup.com/tandt/articleabstract/21/5/501/1893686

35 moje .kdpcr.cz

Ostatní

S ohledem na odlišný přístup common law a kontinentálního práva k vlastnictví chápeme, že účelem podmínky uvedené v KOV je úprava vlastnických práv ve smyslu oddělení odlišných kvalit vlastnického práva k témuž předmětu, jak je popsáno výše.

Toto kritérium týkající se oddělení různých kvalit vlastnického práva považujeme za stěžejní, neboť převod majetku zakladatelem na správce trustu bez určení beneficienta by nebyl „trustem” – svěřením majetku do správy, ale bezúplatným nabytím správcem trustu.

Aplikace na Jersey trust

V praktické rovině Jersey trust existenci tohoto odlišení využívá tak, že správci trustu přiznává právní titul k předmětnému majetku, avšak skutečný nárok na prospěch z tohoto majetku má pouze určený beneficient. Beneficient tak na jednu stranu v souladu s konkrétními podmínkami z trustu pobírá užitky či jiné příjmy, avšak zároveň s jeho podstatou nemůže žádným způsobem nakládat a trust je, coby formální vlastnictví třetí osoby, rovněž chráněn před beneficientovými věřiteli. 3

Podle našeho názoru tento koncept splňuje podmínku v tom smyslu, že zakladatel ztrácí možnost dispozice s majetkem vyčleněným do fondu a požitky z něj berou benefi cienti. To považujeme z hlediska posuzovaného kritéria za klíčové a na základě výše uvedeného proto uzavíráme, že naplnění daného kritéria (tj. že vydělený majetek není ani vlastnictvím správce trustu, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím obmyšleného) je v případě Jersey trustu zajištěno právě nastavením rozložení vlastnického práva tak, že z materiálního hlediska není vyčleněný majetek vlastněn žádnou jedinou konkrétní osobou, která by disponovala tím, co je obsahem „plného“ vlastnického práva. Je tedy splněna podmínka srovnatelnosti, která se týká oddělení odlišných kvalit vlastnického práva k témuž předmětu u SF podle občanského zákoníku a tzv. „děleného vlastnictví” – „split ownership”) resp. „dvojího vlastnictví” – „dual ownership“, které je hlavním rysem trustů v jurisdikci systému common law. 4

Závěr předkladatele: Vzhledem k výše uvedenému předmětné kritérium srovnatelnosti rovněž pokládáme za splněné.

3 Z praktického hlediska lze tyto pojmy nejlépe ilustrovat na příkladu kupní smlouvy: Ve chvíli, kdy je smlouva dle common law uzavřena, nabývá kupující spravedlivý titul k předmětu koupě (neboť prodávající se po právu zavázal na něj věc převést a z hlediska spravedlnosti je tak namístě na kupujícího materiálně hledět jako na vlastníka); jakmile smlouva nabude i účinnosti (je finalizována – například předáním předmětu koupě či zápisem do evidence), dojde rovněž k převodu formálního právního titulu a kupující se stává vlastníkem „plným“. Viz například zde: http://obcanskyzakonik.justice.cz/index.php/home/ infocentrum/media/483-sverenske-fondy-poprve-v-ceskem-pravuo-co-presne-pujde-a-koho-to-muze-zajimat či http://www.bulletinadvokacie.cz/trusty-v-rekodifikaci-soukromeho-prava 4 Srov. např. https://academic.oup.com/tandt/articleabstract/21/5/501/1893686

4) Zahraniční trust nemá právní osobnost (právní subjektivitu).

Právní osobnost nebo také právní subjektivita je schopnost vystupovat jako subjekt a nikoli jako objekt práva, tedy schopnost být nositelem i vykonavatelem práv a povinností. V souladu s občanským zákoníkem je SF souborem majetku bez právní subjektivity, který byl zakladatelem vyčleněn z jeho vlastnictví ke zvláštnímu účelu a je spravován jmenovanou osobou – správcem trustu, ve prospěch zakladatele.

S ohledem na to, že v jurisdikcích common law platí oproti tuzemskému právnímu systému větší smluvní volnost, je nutno splnění této podmínky posuzovat individuálně.

Domníváme se, že tuto podmínku je nutno posuzovat s přihlédnutím k podmínkám 1) a 2), které se týkají podstaty trustů a svěřenských fondů spočívajících k oddělení odlišných kvalit vlastnického práva a podstaty obligačního vztahu mezi zakladatelem a svěřenským správcem. Práva vlastníka by měl vykonávat svěřenský správce (vlastním jménem), avšak na účet trustu (beneficientů), plná vlastnická práva by tedy neměl vykonávat trust jako právní subjekt sám ve svůj prospěch.

Aplikace na Jersey trust

Jersey trust nemá obdobně jako SF právní osobnost, neboť obligační vztahy ani samostatné vlastnictví majetku nemohou být nositeli práv a povinností a nejsou ani „jinou právnickou osobou“, neboť nemají právní osobnost.

Závěr předkladatele: Vzhledem k výše uvedenému i v této otázce spatřujeme kritérium srovnatelnosti za naplněné.

5) Zahraniční trust prokáže, že je podle práva státu, jehož je daňovým rezidentem, považován za poplatníka daně obdobné dani z příjmů právnických osob a jeho příjmy se podle práva tohoto státu ani zčásti nepřičítají jiným osobám.

Podstatou tohoto kritéria je, aby příjmy a výnosy ze zhodnocení majetku vyčleněného do trustu byly zdaňovány na úrovni trustu, šly k tíži tohoto majetku. Podstatná je otázka přiřazování zdanitelného příjmu určité entitě podle daňových předpisů platných v relevantní jurisdikcí (obvykle v jurisdikci rezidence správce trustu) – a tedy zdanění příjmů k tíži majetku trustu. Jde o to, aby příjmy dosažené v rámci trustu nebyly považovány za příjmy jiné osoby – a trust tedy nebyl považován za daňově transparentní entitu. Záměrem je zamezit situacím, kdy dojde ke „dvojímu nezdanění” příjmů z titulu přiřazení příjmů odlišné osobě podle práva různých jurisdikcí.

Z hlediska obsahu tohoto kritéria tedy považujeme za zásadní, že daňové povinnosti za trust jsou plněny k tíži vyčleněného majetku, tj. obsahově totožně, jako to činí svěřenský správce ve vztahu k českému SF (viz KOV2). Otázku, zda je v daňovém při-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2024

znání po formální stránce uveden zahraniční trust (jako daňový subjekt) nebo svěřenský správce (přičemž daň jde k tíži trustu), nepovažujeme za podstatnou.

Tato podmínka nebude splněna, pokud daňový systém relevantní jurisdikce neobsahuje daň z příjmů, resp. této dani nebudou příjmy trustu podléhat jako celek. S ohledem na to, že ZDP nestanoví minimální sazbu daně, nebude otázka výše daně a nominální či efektivní sazby daně podle aktuální právní úpravy posuzována. Rovněž nebude požadována srovnatelnost daňových systému ČR a jurisdikce zdanění příjmů trustu (např. teritoriální systém zdanění vs. rezidenční systém zdanění, imputační systém a jiné systémy zdanění vyplácení zisku, osvobození určitých druhů příjmů od daně apod.).

Aplikace na Jersey trust

SF nemá stejně jako Jersey trust právní subjektivitu, a proto správa majetku a výkon vlastnických práv k majetku jsou fakticky zajišťovány svěřenským správcem („trustee”). Naproti tomu z daňového hlediska je SF v českém právu považován za poplatníka daně z příjmů právnických osob („ DPPO“), a to na základě fikce dané ust. § 17 odst. 1 písm. f) ZDP. SF tedy z pohledu daní z příjmů má status poplatníka DPPO a je mu přiznána určitá daňová „kvazisubjektivita“. Z pohledu DPPO tak má SF podle českých daňových předpisů mimo jiné povinnost registrace k DPPO a povinnost podávat daňové přiznání k DPPO. Tuto skutečnost lze doložit potvrzením o daňovém rezidentství (daňovém domicilu) České republiky.

Daňová správa v Jersey přidělí Jersey trustu v souladu s lokálním právem „daňové identifikační číslo“, kterým je tento trust jednoznačně identifikován typicky v případě podávání přiznání k DPPO. Prakticky však Finanční správa na Jersey nevystavuje potvrzení o daňovém domicilu Jersey trustu jako takového. Jeho daňová rezidence se v souladu s výše popsanou koncepcí převodu „právního titulu vlastnictví“ (legal title) na správce trustu („trustee”) na Jersey řídí rezidenstvím správce trustu (podobně jako v ČR – potvrzeno na základě závěru koordinačního výboru č. 611/21.06.23 Určení daňové rezidence trustů a trustových struktur). Příjmy trustu jeho správce („trustee“) daní odděleně od svých příjmů, tj. je zjevné, že se jedná o jiné příjmy než jeho osobní, že jde konkrétně o příjmy za trust a uvádí je na separátním daňovém přiznání.

Za zásadní považujeme, že daňové povinnosti za Jersey trust plní správce trustu k tíži majetku Jersey trustu. Pokud je správce trustu daňovým rezidentem ostrova Jersey, tak zdaňuje za Jersey trust na Jersey všechny celosvětové příjmy trustu, přičemž tzv. „základní” sazba daně činí 20 % z příjmů.

Samozřejmě stejně jako ve všech státech, i na Jersey existují určité daňové úlevy. Příkladmo se jedna z nich týká případu osvobození příjmu, plynoucího ze zdrojů mimo Jersey, pokud současně ani jeden z beneficientů (obmyšlených) není daňovým rezidentem Jersey, pak příjmy Jersey trustu jsou sice předmětem daně, ale jsou od ní osvobozené. To se děje na základě zveřejně-

moje .kdpcr.cz

Koncepce řešení dané problematiky bude dále diskutována, aby závěry reflektovaly vývoj v této oblasti za posledních 10 let, kdy je účinná úprava českých svěřenských fondů a vidíme stoupající oblibu českých nebo zahraničních nadací jako nástrojů pro mezigenerační předání majetku.

né koncese (M1) na dani z příjmů na Jersey5, dle které nepodléhají dani z příjmů přiznávaných za Jersey trust na Jersey příjmy: ze zdroje příjmů svěřenského fondu (Jersey trustu), pokud je tento zdroj mimo Jersey; a příjem svěřenského fondu (Jersey trustu), který je osvobozen, pokud jde o osobu, která není rezidentem Jersey (článek 118B zákona o dani z příjmů (Jersey) z roku 1961).

Nicméně tyto výjimky se nevztahují na všechny příjmy svěřenských fondů (Jersey trustu), které mohou správcům vzniknout jménem svěřenských fondů (Jersey trustu) – příkladmo příjmy z obchodování na Jersey a příjmy z pronájmu v Jersey podléhají standardní dani z příjmu na Jersey ve výši 20 %.

Pokud by správce Jersey trustu byl daňovým rezidentem jiného teritoria (tedy nikoli ostrova Jersey), posuzovalo by se splnění kritéria č. 5 podle práva státu/teritoria, kde je trust daňovým rezidentem, tj. v souladu s výše uvedeným KOV č. 611/21.06.23 tam, kde je daňovým rezidentem správce trustu.

Závěr předkladatele: I s ohledem na závěr KOV2, ve kterém byl připuštěn volnější výklad dané podmínky srovnatelnosti, s ohledem na výše uvedené rovněž pokládáme dané kritérium za splněné, neboť plnění daňových povinností správcem trustu k tíži majetku Jersey trustu má stejný faktický dopad, jako kdyby byl Jersey trust sám daňovým subjektem.

5 Viz zde: https://www.gov.je/TaxesMoney/IncomeTax/Technical/ Guidelines/pages/concessionspractices.aspx#Miscellaneous

Ostatní

Tímto je také naplněn požadavek, že Jersey trust není tzv. daňově transparentní entitou, tj. slovy GFŘ obsažené v KOV – příjmy Jersey trustu se podle práva Jersey ani zčásti nepřičítají jiným osobám.

6) Zisk ze zhodnocení majetku i výplata obmyšlenému je zdanitelným příjmem podle právní úpravy státu, v němž je [trust/benefi cient] rezidentem.

Při projednávání KOV, jehož jsem byl předkladatelem, byla ze strany GFŘ deklarována potřeba „zdanit příjem“ alespoň v jedné jurisdikci – buď ve státě trustu, nebo ve státě daňové rezidence beneficienta, byť slovo „trust” ani „beneficient“ není v závěru KOV ze strany GFŘ explicitně zmiňováno.

Podle našeho názoru je obdobně jako u kritéria pod bodem 5) podstatné, zda je příjem z titulu výplaty obmyšleného přiřazován určité osobě – zde je beneficientovi. V případě beneficientů z více jurisdikcí považujeme za relevantní zejména postup při zdanění daňových rezidentů ČR. Obdobně jako u kritéria pod bodem 5) chápeme, že cílem této podmínky je zamezit situacím, kdy dojde ke „dvojímu nezdanění” příjmů z titulu přiřazení příjmů odlišné osobě podle práva zúčastněných jurisdikcí.

Z důvodu opatrnosti analyzujeme na příkladu Jersey trustu oba státy, nicméně nadále rozumíme i s ohledem na proběhlou diskusi nad KOV, že zdanění příjmu z trustu v obou státech není podmínkou bodu 6. KOV – postačuje zdanění („subject to tax“) v jednom státě – tj. zdanění beneficientů v ČR.

Aplikace na Jersey trust

V souladu s lokálním daňovým nastavením na Jersey nedochází na území Jersey k aplikaci srážkové či obdobné daně při výplatě beneficientům.

Ad. zdanění na úrovni beneficientů – ČR: Pro formulaci závěru tohoto koordinačního výboru, kdy srovnáváme Jersey trust

Stanovisko GFŘ:

s českým svěřenským fondem, je však relevantní pouze zdanění beneficientů, českých daňových rezidentů – jejich příjmy z Jersey trustu, obdobně jako z českého SF, jsou předmětem daně, resp. na výplaty z Jersey trustu je aplikován ZDP dle konkrétních případů/druhů příjmů.

Závěr předkladatele: S ohledem na výše uvedené naplnění kritéria zdanitelnosti zisku ze zhodnocení majetku a výplaty [„jistiny“] obmyšlenému považujeme pro Jersey trust za naplněnou.

Pro úplnost doplňujeme – Ad. zdanění na úrovni beneficientů – Jersey: Ke zdanění těchto zisků dochází až na úrovni jednotlivých obmyšlených (beneficientů) dle jejich daňové rezidence. Pokud jsou obmyšlení daňovými rezidenty Jersey, podléhá zdanění jejich příjmů z Jersey fondu dani na Jersey. Zároveň platí, pokud jsou obmyšlení (beneficienti) rezidenty Jersey, přiznávajícími daň v Jersey tak, že ve svém daňovém přiznání fyzických osob uvedou příjmy plynoucích z trustu v hrubé hodnotě před odvodem případné „korporátní“ daně Jersey trustu, která již byla zaplacena správcem trustu. Tyto příjmy se zdaní sazbou DPFO, přičemž se uplatní jako zápočet „korporátní“ daň Jersey trustu zaplacená k tíži majetku trustu – uplatňuje se tzv. underlying tax credit / imputation system.

Pro úplnost doplňujeme – Ad. zdanění na úrovni trustu: Jak bylo zmíněno, zisk ze zhodnocení majetku podléhá zdanění na úrovni Jersey trustu v té podobě, že daňové povinnosti jsou plněny správcem trustu k tíži majetku Jersey trustu. Příjmy ze zisku Jersey trustu podléhají standardně základní 20% sazbě daně. Za splnění dodatečných podmínek, kupříkladu že všichni beneficienti Jersey trustu nejsou daňovými rezidenty Jersey, však lze na příjmy Jersey trustu aplikovat osvobození a výsledná daň je nulová. Avšak základní předpoklad, že zisk ze zhodnocení majetku je zdanitelným příjmem, je v případě Jersey trustu v jurisdikci Jersey naplněn.

Příspěvek se zabývá srovnatelností tuzemského svěřenského fondu a trustu založeného na ostrově Jersey. Jedná se tedy o posouzení podmínek založení a fungování svěřenského fondu, které upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na právní úpravu trustu na ostrově Jersey.

K danému není GFŘ oprávněno zaujmout stanovisko, protože výklad občanskoprávního předpisu mu nepřísluší.

Na základě dohody s předkladatelem byl příspěvek uzavřen. Obecná koncepce řešení dané problematiky bude dále diskutována ve spolupráci KDP a GFŘ.

Poděkování za pomoc s přípravou příspěvku patří Václavu Čepelákovi, koncipientovi v BDO Legal s.r.o., advokátní kancelář.

Daňové posouzení občerstvení členů okrskových volebních komisí od roku 2024

Ministerstvo financí vydalo aktualizované informace k tématu odměn členů (okrskové a zvláštní okrskové) volební komise za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce.

Podle § 6 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), je poplatník s příjmy ze závislé činnosti dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“.

Odměny členů (okrskové a zvláštní okrskové) volební komise za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce jsou v § 6 odst. 10 písm. b) zákona o daních z příjmů, prohlášeny za funkční požitky a plnění v podobě funkčního požitku jsou prohlášeny v § 6 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona o daních z příjmů za příjmy ze závislé činnosti. Podle § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů je od daně osvobozen příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (v r. 2024 se jedná o částku ve výši 116,20 Kč, tj. 70 % ze 166 Kč – viz vyhláška č. 398/2003 Sb.).

Příspěvkem na stravování se pro účely daní z příjmů rozumí: stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele; a peněžitý příspěvek na stravování. Stravováním zajišťovaným prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele podle § 6 odst. 1 písm. b) bod 1. zákona o daních z příjmů se rozumí i poskytnutí zaměstnavatelem zakoupených tzv. stravenek.

To znamená, že i u člena okrskové volební komise, pokud během kalendářního dne vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu (zde podle zákoníku práce), lze nepeněžitý příspěvek na stravování poskytnutý podle čl. I odst. 2 písm. j) Směrnice Ministerstva financí č. j. MF-62 970/2013/12-1204 ze dne 19. prosince 2013 o postupu obcí a krajů při financování voleb, ve znění pozdějších změn, osvobodit od daně z příjmů ze závislé činnosti v úhrnu do výše 70 % horní

hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Od daně z příjmů je proto osvobozena pouze limitní částka, která v roce 2024 činí 116,20 Kč. Nadlimitní část příspěvku na stravování, tzn. rozdíl mezi osvobozenou částkou 116,20 Kč a hodnotou stravenky, je zdanitelným příjmem ze závislé činnosti zaměstnance podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů, z něhož se rovněž hradí sociální a zdravotní pojištění.

K zajištění občerstvení členů okrskové volební komise přímo ve volební místnosti naturálně lze současně uvést, že podle § 6 odst. 7 písm. e) zákona o daních z příjmů se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a předmětem daně nejsou mimo jiné plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce. Jde např. o poskytnutí drobného občerstvení (např. chlebíčky, koláče, ovoce atd.) v přiměřeném rozsahu. Musí se ovšem jednat o takové potraviny, které svým charakterem nedosahují intenzity stravování a nesuplují hlavní jídlo charakteru snídaně, oběda či večeře ve smyslu § 163 odst. 2 zákoníku práce, nebo § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů. V případě, že poskytnuté občerstvení bude plnohodnotnou formou hlavního jídla, bude jako nepeněžní plnění započítáno do limitu pro osvobození na straně členů okrskové volební komise podle § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů (tj. do částky 116,20 Kč).

Dále je potřebné upozornit, že z čl. I odst. 2 písm. j) směrnice vyplývá, že občerstvení může být poskytnuto i dalším osobám (např. zaměstnanec obce, místostarosta) podílejícím se na zabezpečení úkolů obcí a krajů od zahájení činnosti spojených s volbami až do ukončení činnosti okrskových volebních komisí. V daném případě existuje velká škála různorodých možností, jak posoudit danou problematiku, odvíjející se od konkrétních skutečností, které nelze předem predikovat. Nicméně je možné při jejich řešení vycházet z výše uvedených informací.

Na nealkoholické nápoje se vztahuje § 6 odst. 9 písm. c) zákona o daních z příjmů, podle kterého je od daně osvobozena hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti.

Jak na náhradu nákladů

při výkonu práce na dálku

Od října loňského roku je v účinnosti novela zákoníku práce, která mimo jiné podstatným způsobem změnila pravidla kompenzace nákladů, které zaměstnancům vznikají v souvislosti s výkonem práce na dálku. Na co mají zaměstnanci nově nárok a jak se nová pravidla uplatňují v praxi?

KFilip Hron

Advokát, Bird & Bird

ompenzace nákladů při výkonu práce na dálku není v českém právním řádu žádnou novinkou. Již před zmiňovanou novelou zákoníku práce platilo, že náklady, které zaměstnanci vznikly v souvislosti s prací na dálku, měl nést zaměstnavatel. Proplácení těchto nákladů však zdaleka nebylo na pracovním trhu standardem. Nová podrobná právní úprava toto změnila. Zakotvením tří různých režimů kompenzace

Karolína Mládková

Advokátka, Bird & Bird

nákladů poskytla zaměstnavatelům větší míru flexibility a alespoň částečně je též zbavila administrativní zátěže.

Náhrada nákladů v prokázané výši

Základním pravidlem při náhradě nákladů souvisejících s výkonem práce na dálku je, že zaměstnavatel hradí skutečné ná-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2024

klady spojené s výkonem práce na dálku ve výši, kterou zaměstnanec prokáže, není-li mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dohodnuto jinak anebo nestanoví-li jinak interní pravidla zaměstnavatele.

Režim hrazení nákladů v prokázané výši zůstal v českém právním řádu zachován i po novele zákoníku práce. Tato varianta však i nadále představuje pro společnosti a jejich zaměstnance podstatnou administrativní zátěž. Její nevýhoda spočívá mimo jiné v tom, že zaměstnanec musí prokazovat nejen výši nákladů, ale také skutečnost, že náklady vznikly právě při práci na dálku. V praxi proto k tomuto modelu dobrovolně přistupuje naprostá menšina zaměstnavatelů.

Paušální náhrada nákladů

Novinkou při kompenzování nákladů souvisejících s prací na dálku je možnost zaměstnavatele hradit náklady v paušální výši stanovené vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí. Pro rok 2024 tato částka činí 4,50 Kč za každou započatou hodinu práce.

Kompenzace ve formě paušální částky náleží zaměstnanci v případě, kdy je její poskytování písemně sjednáno (v individuální pracovní smlouvě, dohodě o výkonu práce na dálku či kolektivní smlouvě) nebo jednostranně stanoveno vnitřním předpisem zaměstnavatele. Paušální částka je splatná nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ni zaměstnanci vzniklo právo.

V soukromém sektoru je rovněž dovoleno hradit náklady paušálně v libovolné částce vyšší, než je stanovena příslušnou vyhláškou, například 8 Kč za každou započatou hodinu práce. V takovém případě však musí společnosti vzít na vědomí, že rozdíl mezi výší paušální částky dle vyhlášky a částkou proplácenou zaměstnavatelem je považován za příjem zaměstnance a podléhá dani z příjmů.

Lze právo na náhradu nákladů vyloučit?

Novelizovaný zákoník práce připouští dohodu zaměstnance a zaměstnavatele o tom, že zaměstnanci náhrada nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část nepřísluší. Na rozdíl od režimu paušální náhrady nákladů je tato varianta přípustná pouze na základě vzájemné dohody zaměstnance a zaměstnavatele. Vnitřní předpis zaměstnavatele nemůže kompenzaci nákladů jednostranně vyloučit.

Jaká pravidla platí pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr?

Oproti zaměstnancům s pracovní smlouvou mají zaměstnanci pracující na základě dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti nárok na náhradu nákladů souvisejících s prací

moje .kdpcr.cz

Různé režimy kompenzace nákladů podle poslední úpravy zákoníku práce poskytují zaměstnavatelům větší míru flexibility a alespoň částečně je zbavují administrativní zátěže.

na dálku pouze v případě, že je toto právo výslovně sjednáno se zaměstnavatelem. V opačném případě „dohodářům“ automatická náhrada nákladů při práci z domova nepřísluší.

Závěrem z praxe

Praxe posledních měsíců potvrdila, že systém prokazování skutečně vynaložených nákladů je zejména pro větší společnosti nevhodný a nepraktický. Řada zaměstnavatelů proto přistoupila k paušální náhradě nákladů. Oblíbeným benefitem se rovněž stalo poskytování paušální náhrady v částce nad zákonem stanovené minimum. Zhruba třetina dohod pak právo na náhradu nákladů vylučuje.

Zejména mezinárodní společnosti však ke kompenzaci nákladů přistupují alternativně (typicky způsobem zaběhlým v zahraničí, který se snaží přizpůsobit českým podmínkám). Zda bude legislativa na tyto modifikace a další potřeby praxe dále reagovat, prozatím zůstává otázkou.

Výjimečné právnické příběhy

Česká právnická obec se opět po roce sešla na galavečeru celojustiční

soutěže Právník roku 2023, aby ocenila významné osobnosti ze svých řad. Společně ocenili osobnosti práva v celkem čtyřech odborných kategoriích a ve třech speciálních kategoriích. Letos jsou mezi nimi zástupci advokátů, soudců i notářů.

Součástí galavečera, který pořádají Česká advokátní komora a mediální a vzdělávací skupina Epravo.cz bylo také udělení Zvláštní ceny sv. Yva za přínos české justici, kterou získal emeritní nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. I letos udělili organizátoři Právníka roku nejvyšší advokátní vyznamenání, Záslužný kříž české advokacie, a to in memoriam Václavu Vlkovi. Advokát a předseda Českého helsinského výboru zemřel letos v lednu ve věku 53 let. „Uvedené vyznamenání mu bylo uděleno za obětavou mnohaletou práci ve prospěch advokacie,“ přiblížili organizátoři ocenění.

Čtyři odborné hvězdy

Výraznou tváří letošních oceněných je Jiřina Lužová, insolvenční správkyně zkrachovalé Sberbank. „Jejím majstrštykem,

oceňovaným laickou i odbornou veřejností, je obrana společných zájmů všech věřitelů proti individuálnímu zájmu jednotlivého věřitele v insolvenčním řízení se společností Sberbank CZ,“ uvedli porotci ocenění. Povedlo se jí vypořádat smlouvy o prodeji s Českou spořitelnou a díky částečnému rozvrhu, který se jí podařilo prosadit, mohli věřitelé obdržet 95 procent svých pohledávek, což představuje zhruba 57 miliard korun. Jiřina Lužová působí jako insolvenční správce se zvláštním povolením při řešení reorganizací a konkursů bank, pojišťoven nebo obchodníků s cennými papíry. Je také zapsána v seznamu likvidátorů a nucených správců subjektů finančního trhu. Mezi její významné klienty patří například ČKD Kutná Hora, Bohemia Travel System nebo ERB bank.

Advokátka Barbora Vlachová, která si odnesla ocenění v kategorii Práva IT, se vloni stala vedoucí advokátkou týmu zaměřeného na právo informačních technologií v advokátní kanceláři

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2024

Portos. V rámci něj zastřešuje oblasti kyberbezpečnosti, digitální transformace, IT práva nebo ochrany osobních údajů. „Své mimořádné odborné znalosti a zkušenosti aplikuje v praxi s nebývalou obratností a inovativním přístupem. Její pedagogická činnost, publikace, přednášky a příprava komentářů k základním zákonům o kybernetické bezpečnosti a ochraně osobních údajů dokládají nejen její snahu o vlastní zdokonalení, ale také o předávání zkušeností další generaci mladých právníků,“ uvedli porotci ocenění. Sama Vlachová dodává, že již více než deset let přednáší právo na vysokých školách i na odborných konferencích a seminářích, a to pro právníky i neprávníky. „Moc mě to baví, neboť nejenom že mohu předávat své zkušenosti, ale zároveň mě to nutí udržovat si přehled o aktuální právní úpravě i rozhodovací praxi,“ říká.

Výraznou pedagogickou stopu v Česku zanechává také vítěz v kategorii Trestní právo Tomáš Gřivna, který byl v roce 2021 jmenován profesorem pro obor trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy a současně vedoucím tamní Katedry trestního práva. „Svou vědeckou kariéru doprovází i rozsáhlou odbornou publikační činností, za kterou získává postupně řadu ocenění. Právní normy v trestním právu i spoluutváří, a to jako předseda Komise pro trestní právo Legislativní rady vlády. Především však pracuje jako obhájce. Je společníkem Advokátní kanceláře Gřivna & Šmerda,“ stojí v odůvodnění ocenění s tím, že Gřivna se výrazně angažuje i mimo svou kancelář – jako viceprezident Unie obhájců, člen Sekce České advokátní komory pro trestní právo a spoluzakladatel platformy Rozumné právo. „Pokud bych se ohlédl za posledními pěti lety, pak považuji nepochybně za osobní největší úspěch jmenování profesorem v roce 2021, za nímž stojí zhruba 20 let kontinuální práce vědecké a pedagogické,“ zmínil ke svému ocenění sám Gřivna.

V kategorii Občanské právo získala ocenění emeritní ústavní soudkyně Vlasta Formánková, která se na tento obor specializuje již od roku 1979. Podstatnou část její práce tvořila lidskoprávní agenda ochrany osobnosti a ochrana duševního vlastnictví. Pohled na interpretaci a aplikaci práva s přesahem do veřejného prostoru jí otevřel cestu z obecné justice k Ústavnímu soudu, kde působila od roku 2005. Po uplynutí mandátu soudkyně ústavního soudu se vrátila ke Krajskému soudu v Plzni a navázala na předchozí občanskoprávní agendy – velký důraz kladla na tehdy přehlíženou a opomíjenou problematiku rodinného práva. „V souvislosti s přechodem ke Krajskému soudu v Plzni jsem považovala lidskoprávní agendu za profesní výzvu. O tuto agendu nebyl tehdy mezi soudci odvolacího soudu takový zájem jako o agendy odvolací. Možná proto jsem se snažila o její zviditelnění i ve veřejném prostoru, což se mně snad podařilo,“ říká Formánková, které soudcovský mandát zanikl z důvodu dosažení 70 let ke konci roku 2023.

Talenty, pomoc potřebným i Síň slávy

Ani letos nechybělo ocenění za bezplatně poskytované právní služby slabším a zranitelným, a to v kategorii Pro bono. Získal ho

advokát Ronald Němec, který je spoluautorem a patronem projektu České advokátní komory Advokáti do škol a Advokátní liga, od roku 2007 působí jako právní poradce pro hospicovou a paliativní péči Agentury domácí péče Ladara a věnuje se též službě těžce nemocným pod Maltézskou pomocí. Po vypuknutí války na Ukrajině v roce 2022 začal aktivně organizovat dobrovolnickou hromadnou pomoc pro vojáky na Ukrajině a pro uprchlíky v Karlovarském kraji. „Největší radost mám ale nyní asi z rozhodnutí Ústavního soudu, který zasáhl, aby se klientce, mamince, proměnil podmíněný trest na nepodmíněný, protože nesplácela škodu. Doma měla 3 nezletilé děti a karlovarský soud vůbec nezajímalo, kam děti půjdou a co s nimi bude, protože neměly otce. Asi by šly do pasťáku, každý jinam,“ říká Ronald Němec.

„Má práce Obchodování s lidmi, nebo poslední šance? se věnuje tématu obchodování s lidmi v souvislosti s náhradním (surogátním) mateřstvím,“ přiblížila téma svého soutěžního počinu advokátka Aneta Pelcman Stieranková, která zvítězila v kategorii Talent roku, kde jsou oceňováni mladí právníci a mladé právničky do 33 let, kteří zaslali autentické písemné odborné či literární práce. Aneta Pelcman Stieranková působí jako samostatná advokátka specializující se na zdravotnické právo. Je také spoluautorkou komentáře k zákonu o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování a k zákonu o specifických zdravotních službách. Pomyslným vyvrcholením celojustiční soutěže Právník roku je zařazení do právnické Síně slávy, kam každoročně vstupuje významná osobnost právnického světa za celoživotní přínos českému právu. „Je to nejvyšší pocta, kterou odborná právnická veřejnost může udělit výjimečné osobnosti českého práva,“ uvádí k tomuto ocenění předseda představenstva České advokátní komory Robert Němec. Letošní ocenění si odnesl emeritní notář a čestný prezident Notářské komory Martin Foukal. Sám se po revoluci zásadním způsobem podílel na obnově notářství jako svobodného povolání a po vzniku Notářské komory České republiky v roce 1993 stál v jejím čele jako prezident až do ledna roku 2015. „Pro notářský stav odvedl nesmírně záslužnou práci obrovského rozsahu, i v současné době je – jako čestný prezident Notářské komory ČR – do života notářství stále aktivně zapojen,“ uvedli porotci ocenění s tím, že je Martin Foukal také dlouhodobým členem Vědecké rady Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, členem Správní rady UK a členem Vědecké rady Fakulty právnické Západočeské univerzity. Od roku 1997 je členem Jednoty českých právníků, v červnu 2016 se stal předsedou Pražského sdružení a místopředsedou Jednoty. Nejvýraznější aktivitou v rámci této činnosti bylo uspořádání Právnického sjezdu v roce 2022, na který aktuálně navazuje sérií kulatých stolů. „Každá profesní skupina má příležitost představit svůj podíl na celkovém obrazu právníků v očích veřejnosti a definovat své postavení v justičním systému,“ uvádí sám Martin Foukal s tím, že v současné době se intenzivně připravuje již druhý sjezd, a to na květen 2025. „Jeho tématem je právo v digitální společnosti. Všichni se do přípravy zapojili, téma je žhavé, zajímá každého, nejen právníky, ale celou společnost,“ uzavírá Martin Foukal.

43 moje .kdpcr.cz

IT novinky v Komoře daňových poradců ČR

Změny v oblasti informačních technologií se nemohou vyhnout ani Komoře daňových poradců, resp. softwarovým systémům, které používá, včetně webových stránek a evidenčního Komorového informačního systému (KIS). Změny, úpravy i úplné novinky probíhají na několika frontách, které krátce představíme v následujícím textu.

Kateřina Foretová, Milan Vodička, Radek Neužil

Komora daňových poradců ČR

Motto: Musíme kontrolovat budoucí vývoj AI, aby nakonec budoucí vývoj nekontroloval nás.

Důvodů, proč probíhá paralelně více IT projektů, je několik. Webové stránky Komory daňových poradců byly vytvořeny před více než deseti lety a každý ajťák vám potvrdí, že to je doba, kterou žádný slušný softwarový systém beze změny nepřežije. Práce proto zahrnují jednak technologickou obměnu, která je nutná pro zajištění použitelnosti a bezpečnosti, ale současně dochází i ke změnám vzhledu a obsahu.

Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, mj. uložil orgánům veřejné moci, aby uživatelům (fyzickým i právnickým

osobám) poskytly možnost činit úkony v digitální podobě. Pro naplnění této povinnosti jsme zahájili budování portálu Komory daňových poradců, který ale chceme pojmout podstatně šířeji, než jak nám předepisuje uvedený zákon.

Na intranetu určeném pro daňové poradce nemůže chybět systém právních předpisů, optimálně doplněný o další informace z oblasti soudních rozhodnutí apod. Na stránkách MojeKDP jsme využívali webovou podobu ASPI, ale vývoj těchto produktů rychle pokračuje, a proto padlo rozhodnutí zpřístupnit členům KDP ČR zdarma velmi progresivní a výtečně recenzovanou aplikaci Zákony pro lidi PLUS.

Opakovaně jsme jednali o nabídce jedné pojišťovny ohledně pojistného krytí kybernetických rizik, především úniku dat, která podléhají povinné mlčenlivosti, anebo situace, kdy jsou data znepřístupněna v důsledku napadení ransomware virem. Podmínkou pro sjednání takové pojistky je zabezpečení nejenom úložiště dat, ale i všech klientských stanic, dále proškolení uživatelů, zpracování směrnic pro kybernetické incidenty ap. Protože pro malé a střední kanceláře nebo samostatně fungující daňové poradce by mohlo být splnění všech podmínek vyžadovaných

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2024

pojišťovnou problematické, oslovili jsme firmy z oboru, zda by byly schopné (a ochotné) takové portfolio IT služeb nabídnout jako externí dodavatelé.

O  umělé inteligenci se v poslední době hodně a často mluví i píše, první pokusy, jak ji využít pro naše systémy, máme za sebou nebo jsou ve stadiu zpracování. Vzhledem k novosti celé této oblasti je to postup spíše opatrný, ale s implementací AI i nadále počítáme.

Optimalizace webových stránek

Co by se mělo na interním webu zlepšit?

Ti, kteří hodnotili interní web méně než 8 body z 10

43 %Zlepšit přehlednost

Zlepšit vyhledávání

Zrychlit

V průzkumu prováděném na jaře roku 2023 byly interní webové stránky Komory daňových poradců MojeKDP hodnoceny velmi pozitivně, spokojenost s nimi vyjádřilo 75 % dotázaných, ale přesto se objevily i kritické připomínky ohledně horší přehlednosti a problematického vyhledávání (viz obrázek). To bylo prvotním impulsem k zahájení projektu na optimalizaci a vylepšení funkcionality, který nedávno dospěl do stadia vytvořeného prvotního tzv. drátěného modelu. Tento model je založen na předchozích zjištěních získaných jednak s pomocí Google Analytics pro sledování návštěvnosti jednotlivých částí MojeKDP a dále ze série detailních pohovorů vedených externí agenturou FEO. Výsledný návrh odráží nejčastější požadavky na přestrukturování položek v menu (např. preference diáře a aktualit), doplnění některých funkcí a změnou prošel i design stránek. Současně bude docházet k technologickým úpravám, které jsou nezbytné pro zachování použitelnosti, ale také z pohledu bezpečnostního, protože i náš web se již stal cílem kybernetického útoku, a pokud má obstát v budoucnu, jsou technologické změny naprosto nezbytné. Budou prováděny postupně v několika fázích, první výsledky byste měli zaznamenat již tento rok na sklonku léta.

Nový Portál KDP

Nové řešení je vyvoláno ustanoveními dle zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, kdy se Prezidium rozhodlo neomezit se pouze na plnění zákonných povinností, které musíme respektovat v podobě nabídky online služeb veřejnosti, ale využít tuto šanci k vybudování základů portálu s daleko širším využitím.

Zákon ukládá Komoře, stejně jako všem orgánům veřejné moci, povinnost digitalizovat všechny veřejnoprávní agen-

moje .kdpcr.cz

dy a umožnit provádět veškeré úkony v elektronické podobě (§ 4 odst. 2). Pro realizaci digitálního úkonu musí být vedle datové schránky a podepsaného e-mailu jednou z možností úkon prostřednictvím webového portálu za současného prokázání totožnosti uživatele s využitím elektronické identifikace (§ 4 odst. 1 písm. d).

Na straně Komory se v těchto dnech intenzivně pracuje na tvorbě webového portálu, který musí nezbytně integrovat další systémy a bude tvořit prostředníka mezi uživatelem a interním informačním systémem Komory (KIS). Minimální integrace zahrnuje již zmíněný informační systém, který bude pracovat se vstupy uživatelů a bude na ně reagovat, a také Národní identifikační bod pro jednoznačnou identifikaci uživatele (NIA). Technicky jde o implementaci SAML (Security Asserrtion Markup Language) se značnou úrovní jistoty/ověření. Mezi klíčové vlastnosti připravovaného systému nezbytně patří zabezpečení, tj. řádná a bezpečná autorizace a autentizace jeho uživatele a dále dílčí ochrany samotného systému, zejména v oblasti uživatelských vstupů.

První fáze realizace portálu je poměrně ambiciózní. Portálové řešení by mělo nabídnout základní úkony nejen pro uchazeče o kvalifikační zkoušku a veřejnosti při podávání stížností na daňového poradce, ale i zpracování žádostí pro jednotlivé úkony evidovaným subjektům v řadách Komory, tedy asistentům, daňovým poradcům a daňově poradenským společnostem. Určitě není naší ambicí obsáhnout všechny úkony, které jsou s daným uživatelem spojené, ale před zahájením prací na výstavbě portálu byl proveden audit jednotlivých žádostí, které je možné na adresu Komory směřovat, a byly vybrány ty nejvíce využívané, aby portál pokryl největší procento žádaných úkonů. A aby portál mohlo využívat co největší spektrum uživatelů co nejjednodušším způsobem, probíhají jednání se zástupci Bankovní identity. I s jejím využitím nově vznikající portál počítá.

Zákony pro lidi (a pro DP)

Při spuštění webových stránek před více než deseti lety jsme uzavřeli smlouvu na dodávku aktualizovaných zákonů a vyhlášek s renomovanou společností Wolters Kluwer a po celou dobu tak získávali platná znění legislativních předpisů i něco navíc (např. cenové věstníky). Ale doba pokročila a při zkoumání nabídek na trhu online legislativy byl často zmiňován název Zákony pro lidi, řada kolegů je využívá, a to jak v placené verzi (ZPL PLUS), tak i bezplatně. Zahájili jsme proto vyjednávání se společností AION CS a nutno říci, že její vstřícný přístup jasně naznačil, že vítají návrat KDP ČR jako svého zákazníka.1 Výsledkem je stav, kdy každý uživatel interních stránek MojeKDP (členové Komory i asistenti) má až do poloviny května 2027 bezplatně k dispozici Zákony pro lidi ve verzi PLUS (ZPL+). Odkaz se nachází v sekci Odborné – Legislativa a přihlášení do ZPL+ proběhne automaticky, druhou možností je vstoupit přímo na Zákony pro lidi a využít propojení na externí přihlášení pro KDP ČR (viz obrázek).

1 Společnost Aion byla dodavatelem a správcem našeho prvního webu

Zapomenuté heslo

Registrace nebo

Externí přihlášení

Přihlášení

Řešena byla situace, kdy někteří naši členové již využívali placenou verzi Zákonů pro lidi, v takovém případě je nutné sjednotit přihlašovací e-mail pro interní MojeKDP a ZPL+, aby zůstala zachována všechna nastavení a předvolby, nevyčerpané předplatné navíc uživatelům prodlouží přístup do ZPL+ v budoucnu. K dispozici jsou výuková videa od samotného dodavatele a připravujeme podobná i od zkušenějších uživatelů rekrutujících se z řad daňových poradců. Členům Komory se tím otevírá možnost používat kvalitní a vysoce aktuální zdroj s mnoha praktickými funkcemi. Vývoj ZPL+ navíc rychle postupuje vpřed, o některých zajímavých novinkách vás jistě budeme v budoucnu informovat.

Digitální služby

Snaha zprostředkovat nabídku vybraných digitálních služeb vznikla jednak na základě loňského průzkumu mezi daňovými poradci a dále na popud pojišťovacího makléře, který speciálně pro členy KDP ČR zajistil nabídku pojistného produktu kryjícího kybernetická rizika. Zmíněný průzkum signalizoval, že téměř polovina daňových poradců by měla zájem o vyjmenované IT služby, především v podobě zabezpečeného cloudového úložiště a dále distančního plnění povinností dle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon).

Nejdále pokročilo vyhledávání poskytovatelů distančního prověřování klientů v intencích AML zákona, kdy v této chvíli již probíhá pilotní provoz systému CRIBIS dodávaného společností Czech Credit Bureau a.s. Jedná se o nástroj pro rychlé a pohodlné ověřování statutárních zástupců a skutečných majitelů, který je napojen na sankční seznamy i registr politicky exponovaných osob. Plnohodnotné zprovoznění je naplánováno na konec tohoto roku. 2 Ale nemusí se jednat o jedinou variantu takové distanční kontroly, jsme v kontaktu i se zástupci společnosti Bankovní identita a.s. a jednáme o využití BankID, která by mohla mj. být vhodnou komplementární službou ke zmíněnému CRIBISu.

2 Detaily najdete na https://moje.kdpcr.cz/informace/aktuality/onlineproverovani-subjektu-dle-aml

Přihlášení pro KDP ČR

Už po prvních jednáních s dodavateli zabezpečených cloudových úložišť bylo zřejmé, že bude nezbytné poptávat služby v širším měřítku. I skvěle zabezpečený cloud totiž ztrácí smysl, pokud není současně řešeno nastavení a ochrana všech zařízení, jejichž prostřednictvím se připojují uživatelé. V průběhu jednání s několika poskytovateli digitálních služeb vykrystalizovala skupina několika takových, kteří by dokázali potřeby daňových poradců pokrýt v rozsahu od OSVČ až po velké společnosti. Všechny vybrané společnosti pokrývají poptávané služby v podobě zabezpečeného úložiště, řízeného přístupu uživatelů, zajištění příslušné podpory, edukace a dalších, ale u každého lze nalézt i něco navíc. Rozhodování proto není snadné, s výsledkem nicméně budete brzy seznámeni.

Umělá inteligence na webu

Rozhodnutím Valné hromady z roku 2023 byl schválen investiční rámec pro využití umělé inteligence ve výši 2 miliony Kč, což byl impuls pro nastartování aktivit v této oblasti. Po řadě diskusí s daňovými poradci a technologickými firmami bylo rozhodnuto, že jako první krok Komora spustí realizaci projektu specializovaných chatbotů pro vyhledávání ve vybraných záložkách interního webu Komory. Na začátek byla zvolena sekce „Průvodce profesí“ a „Předpisy Komory“. Cílem je zatraktivnit a podpořit práci s typem dokumentů, které jsou pro daňové poradce a Komoru významné, ovšem orientace v nich, při potřebě jen občasných dotazů při klasickém hierarchickém uspořádání nebo existujícím nastaveném způsobu vyhledávání, není ideální.

Nároky na právní přesnost odpovědí chatbota na položené dotazy jsou značné. Patří mezi ně uvedení relevantních odkazů na zdroje a výchozí dokumenty, které s vygenerovanou odpovědí souvisí nebo bezpodmínečná schopnost pracovat s texty zákonů. A samozřejmě „nelhat“. To vše klade vysoké nároky na nastavení práce s dokumenty a nastavení procesů pro zpracování informací na pozadí komunikace s nástroji umělé inteligence. I přesto je první chatbot na problematiku AML povinností již ve fázi intenzivního testování a v následujících měsících by měl být nasazen do ostrého provozu.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2024

Druhý chatbot, který se připravuje, je zaměřen na propagaci profese a vysvětlování výhod daňových poradců, případně zatraktivnění daňového poradenstvím jako takového. Proti práci s právně závaznými předpisy je toto nepoměrně jednodušší projekt a na vytvoření dostatečně funkčního modulu nebude potřeba tolik času a peněz. Zde by mohl být výsledek, s ohledem na charakter výstupů, poměrně rychle k dispozici a implementaci na veřejném webu Komory tak brzy uvidíte. Vedle toho se průběžně hledají cesty, jak s nástroji umělé inteligence pracovat a jak je efektivně využít pro práci daňových poradců nebo kanceláře Komory. Na interním webu je v sekci „Judikatura“ nová záložka „Rozsudky NSS – prompt pro GPT4“. Zde najdou všichni oprávnění uživatelé jednoduchý návod, jak prohledávat databázi zveřejněných rozsudků Nejvyššího správního soudu, které se pravidelně zveřejňují na stránkách Finanční správy. Kromě toho byl také využit ChatGPT například při přípravě loňské zprávy o činnosti Komory. V oblasti vzdělávání proběhly v letošním roce dva cílené semináře, zaměřené na praktické ukázky využití ChatGPT v advokátních a daňových kancelářích a využití umělé inteligence při vyhledávání a analyzování judikatury. Podobně cílil i opakovaný seminář „Daňová kancelář budoucnosti“, zejména pak část věnovaná trendům v digitalizaci. Zde se v diskusi potvrdilo, že budoucnost daňového poradenství je bezprostředně s rozvojem technologií propojená, a to včetně vlivu digitalizace na podnikatelské subjekty a zejména pak vývoje v této oblasti na straně Finanční správy.

eDoklady

a průkaz daňového poradce

Rozhodli jsme se zasadit o digitalizaci průkazu daňového poradce, tedy možnost používat jeho plně dematerializovanou podobu uloženou do chytrého mobilního telefonu. Jako nejvhodnější řešení se jeví integrace do státem již vyvinuté mobilní aplikace eDoklady, která je dostupná a funkční od února tohoto roku. Podmínkou je ovšem legislativní změna, která náš průkaz ze zákona osvědčí jako veřejnou listinu, pouze takové totiž mohou být zařazeny (nejspíš od ledna 2025) do výše uvedené aplikace eDoklady, kterou najdete na obvyklých úložištích Google play pro Android (od verze 10) a App Store pro iOS (verze 15 nebo vyšší). Z vlastní zkušenosti můžeme potvrdit, že instalace je rychlá a bezproblémová, stejně jako ovládání a hladce funguje i proces prokázání totožnosti při vstupu do budovy Ministerstva vnitra.

Finální krok k úplné dematerializaci osobních dokladů v České republice přinesla novela zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby (ZPDS), která v nově vložených § 9a až § 9r umožňuje předložit prostřednictvím aplikace eDoklady „digitální stejnopis průkazu“ namísto jeho materiální podoby. V této chvíli se tato možnost vztahuje pouze na občanský průkaz a prokazování totožnosti (nebo jiných skutečností) na ústředních správních úřadech. Od července 2024 se možnost prokazo-

moje .kdpcr.cz

vání rozšíří na další orgány veřejné moci (včetně všech pracovišť Finanční správy) a od 1. ledna 2025 pak i na soukromé osoby, kterým je ukládána povinnost ověřovat totožnost předložením průkazu. Diskutuje se v této souvislosti o tom, zda to přinese v praxi povinnost pro povinné osoby podle AML zákona umožnit klientům použití digitálního stejnopisu, či nikoli.

Princip digitální kopie dokladů je založen na vytvoření propojení mezi aplikací v chytrém telefonu a centrálním Portálem občana, jehož prostřednictvím jsou potřebné údaje získávány a periodicky aktualizovány. 3 Z uvedeného vyplývá, že primárním předpokladem je zprovoznění identity občana, využít k tomu lze jakýkoli z prostředků s úrovní záruky „značná“, počínaje mobilním klíčem eGovernmentu přes eObčanku až po Bankovní identitu a Moje ID.

Po instalaci aplikace eDoklady do mobilního telefonu je potřeba si prostřednictvím portálu Identita občana vyžádat stejnopis občanského průkazu, který bude uložen v zašifrované podobě a jeho použití bude chráněno číselným PIN kódem nebo biometricky (otisk prstu, rozpoznání obličeje). Stejným způsobem by se mělo postupovat i při vytváření digitálního stejnopisu průkazu daňového poradce, který pak může být „předložen“ v podobě QR kódu vygenerovaného mobilním telefonem a sejmutého zařízením ověřovatele. Spojení se realizuje buď prostřednictvím Bluetooth (tzv. mobilní ověření), nebo internetu s využitím wifi či mobilních dat (tzv. přepážkové ověření). Držitel průkazu vždy před vlastním přenosem odsouhlasí, komu a jaké údaje budou poskytnuty (sdíleny), v aplikaci eDoklady je možné si nastavit ukládání historie prokazování, jak úspěšné, tak i odmítnuté.

Z pohledu zabezpečení údajů v mobilním telefonu i samotných procesů spojených s prokazováním (sdílením) je možné odkázat na mezinárodní technologické standardy4 s vysokou úrovní záruky, na kterých je systém založen, stejné najdeme v architektonickém rámci připravovaného celoevropského řešení EDIW – European Digital Identity Wallet. I přes určité porodní bolesti aplikace eDoklady je toto řešení zprovozněno a základ pro vytvoření nemateriálních kopií dokladů byl položen. Doufáme, že se brzy bude týkat i průkazu daňového poradce.

Závěr

Používání informačních technologií je nezbytnou součástí dnešního světa a Komora daňových poradců se výše uvedenými aktivitami snaží usnadnit svým členům jak výkon profese, tak i plnění souvisejících povinností. Věříme, že v nabídce popsané výše najdete něco zajímavého a přínosného pro svoji praxi.

Pozn.: Při tvorbě tohoto textu nebyla využívána umělá inteligence.

3 Pro více informací doporučuji navštívit specializovanou webovou stránku https://edoklady.gov.cz/ 4 Protokoly ISO/IEC 18013-5 Mobile driving, OpenID4VCI a OpenID4VP

Ostatní

Novinky z oblasti české a evropské regulace

fi nančních institucí

Projděte si další ucelený přehled novinek z české a evropské regulace finančních institucí. Věnuje se mimo jiné prvnímu reportu o trzích EU s obchody zajišťujícími financování nebo pokynům k použití skupinového kapitálového testu pro skupiny investičních podniků. Neopomíjí ani návrh zákona v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti digitálního financování a financování udržitelnosti.

Ondřej Havlíček Schönherr

Kristýna Tupá

Schönherr

EVROPSKÁ UNIE

Kapitálové trhy

09/04: ESMA – První report o trzích EU s obchody zajišťujícími financování

ESMA nedávno zveřejnila svůj první report o trzích EU s obchody zajišťujícími financování (SFT), který nabízí komplexní pohled na situaci na základě údajů nahlášených účastníky trhu. Cílem reportu je podpořit cíl orgánu ESMA v oblasti finanční stability tím, že sleduje vývoj na repo trhu a poskytuje klíčové rizikové ukazatele pro jeho rámec monitorování obchodů zajišťujících financování. Mezi hlavní zjištění reportu patří mj:

1. Přehled trhů SFT: Celková nesplacená expozice SFT činila v září 2023 9,8 bilionu EUR. Většinu tvořily repo obchody ve výši 6,7 bilionu EUR (68 %), dále půjčky cenných papírů ve výši 2,3 bilionu EUR (23 %), zpětný odkup ve výši 743 miliard EUR (8 %) a maržové půjčky ve výši 124 miliard EUR (1 %);

2. Účastníci repo trhu: Na repo trzích dominují banky, na které připadá 52 % objemu repo obchodů. Jsou soustředěny především v několika jurisdikcích EHP, přičemž Francie jako hlavní sídlo drží významný podíl na repo půjčkách i úvěrech v EHP;

Martin Svoboda

Schönherr

3. Přeshraniční vazby: Přibližně 41 % sledovaných repo obchodů se uskutečnilo mezi protistranami z EHP, což svědčí o silných přeshraničních vazbách. Pozoruhodné jsou silné vazby se Spojeným královstvím, kde dochází k významným objemům repo půjček mezi subjekty z EHP a Spojeného království;

4. Zúčtování a vypořádání: Většina (61 %) repo obchodů zůstává nezúčtována a většina se zpracovává dvoustranně. Pouze malá část (6 %) je spravována třetí stranou;

5. Použití zajištění repo obchodů: Vládní dluhopisy jsou primármoje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2024

ním zajištěním používaným v repo obchodech. V segmentu s clearingem se používají převážně státní dluhopisy EHP, zatímco segment bez clearingu vykazuje o něco větší heterogenitu zajištění.

Investiční společnosti a investiční fondy

11/04: Pokyny k použití skupinového kapitálového testu pro skupiny investičních podniků

EBA vydala finální pokyny k uplatňování skupinového kapitálového testu pro skupiny investičních podniků. Cílem těchto pokynů je sjednotit uplatňování skupinového kapitálového testu v celé EU a podpořit tak rovné podmínky. Mezi hlavní aspekty pokynů patří:

1. Harmonizovaná kritéria: Poky ny zavádějí jednotná kritéria, která řeší stávající rozdílnost při uplatňování skupinového kapitálového testu a zajišťují konzistentnost;

2. Kritéria hodnocení: Příslušné orgány posoudí jednoduchost struktury skupiny a riziko, které představuje pro klienty a trh. Zjednodušené posouzení se předpokládá u skupin zahrnujících malé a vzájemně nepropojené investiční podniky;

3. Kvantitativní a kvalitativní kritéria: Kvantitativní (např. počet podniků a úrovně v rámci skupiny) i kvalitativní (např. jasná vlastnická struktura) kritéria jsou uvedena v pokynech; a

4. Metodika pro podniky ze třetích zemí: Pokyny poskytují příslušným orgánům metodiku pro posuzování přiměřenosti požadavků na vlastní zdroje podniků ze třetích zemí, které jsou součástí skupin v EU.

Vypracování těchto obecných pokynů spadá do mandátu EBA k zajištění jednotných postupů dohledu v rámci EU a jednotného uplatňování práva Unie. Skupinový kapitálový test je popsán v nařízení (EU) 2019/2033, přičemž kritéria pro jeho použití jsou uvedena v čl. 8 odst. 1 a 4 tohoto nařízení.

Banky

09/04: EBA – Pokyny k opětovnému předkládání historických údajů v rámci vykazování EBA

EBA vydala finální pokyny k opětovnému předkládání historických údajů v rámci vykazování EBA. Tyto pokyny zavádějí standardizovaný přístup finančních institucí k opravě chyb, nepřesností nebo změn ve vykazovaných údajích, který je v souladu s rámcem pro vykazování v oblasti dohledu a řešení problémů vypracovaným EBA. Mezi klíčové body pokynů patří:

1. Obecný přístup: Cílem pokynů je minimalizovat potřebu opětovného předkládání historických údajů, přičemž se klade důraz na opravy k aktuálnímu datu vykazování a na historické údaje k minulým referenčním datům, které obvykle zahrnují alespoň jeden kalendářní rok;

2. Výjimky: Jsou uvedeny jasné okolnosti, za kterých nemusí být opětovné předložení nutné;

3. Důležitost: Důraz je kladen na zajištění konzistentnosti a kva-

moje .kdpcr.cz

lity údajů, což je přínosem pro příslušné orgány, orgány příslušné k řešení krize a EBA.

4. Integrace zpětné vazby: Zpětná vazba získaná během veřejné konzultace byla do pokynů zapracována, což vedlo k jejich vyjasnění a úpravám. Zejména byl upřesněn požadavek na přesnost měnových údajů v pravidlech pro předkládání údajů orgánu EBA.

Česká republika

Regulace

napříč odvětvími

29/04: Vláda České republiky – Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti digitálních financí a financování udržitelnosti

Vláda nyní projednává návrh zákona, který má být přijat v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti digitálních financí a financování udržitelnosti. Návrh zákona navazuje na zákon o digitálních financích tím, že transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2556 ze dne 14. prosince 2022, pokud jde o digitální provozní odolnost finančního sektoru. Návrh rovněž implementuje evropské nařízení o zelených dluhopisech.

AML

02/04: FAÚ – Modelové případy výkladu pojmu „ klient “ Na základě konzultací s Českou národní bankou vydal Finanční analytický úřad (FAÚ) obecné stanovisko včetně modelových případů, které má objasnit výklad pojmu „klient“ při poskytování některých bankovních služeb.

Analýza toho, zda lze určité osoby považovat za osoby jednající jménem klienta, a jejich identifikace je demonstrována na následujících případech:

1. zaměstnanec banky (v roli respondenční instituce) přistupující ke korespondenčnímu účtu jiné banky (v roli korespondenční instituce);

2. zaměstnanec právnické osoby, v jejíž prospěch bylo vydáno povolení klienta banky k inkasu na vrub tohoto klienta;

3. zaměstnanec právnické osoby, v jejíž prospěch bylo vydáno povolení klienta banky k provádění instrukcí typu MT101 prostřednictvím SWIFTu na vrub tohoto klienta;

4. beneficient jako právnická osoba, potažmo její zaměstnanec, který není klientem banky, ale v jehož prospěch má být bankou poskytnuto plnění z vystavené bankovní záruky, kdy benefi cient požádal o plnění dle podmínek záruky;

5. příkazce jako právnická osoba, potažmo její zaměstnanec, který není klientem banky, ale který podává bance příkaz k výplatě z exportního akreditivu benefi cientovi napřímo bez prostřednictví vystavující banky, a

6. právnická osoba, potažmo její zaměstnanec, která má platební terminál za účelem přijímání platebních karet,

Ostatní / Osobní rozvoj

zadávající do platebního terminálu výši částky v závislosti na ceně zboží, kterou požaduje strhnout z platebního účtu klienta banky.

Maďarsko

10/04: Nový zákon o trhu s kryptoaktivy – Maďarsko přizpůsobuje regulaci kryptoaktiv pravidlům EU

Nový maďarský zákon uvádí vnitrostátní právní rámec do souladu s nařízením EU č. 2023/1114 o trzích s kryptoaktivy (MiCA) a zahrnuje vydávání, nabízení a obchodování s kryptoaktivy, jakož i dohled nad poskytovateli služeb v oblasti kryptoaktiv a sankce za ně. Nový zákon rovněž mění další maďarské zákony týkající se finančního sektoru, jako jsou zákony o úvěrových institucích, investičních podnicích, systémech kolektivního investování, platebních službách a ochraně spotřebitele, aby se přizpůsobily novým pravidlům a definicím kryptoaktiv a kryptoaktivních služeb.

Polsko

Polský Nejvyšší soud zodpověděl klíčové otázky týkající se zápůjček ve švýcarských francích

Polský Nejvyšší soud vydal důležitá rozhodnutí týkající se zápůjček ve švýcarských francích. Usnesení Nejvyššího soudu se zabývalo několika klíčovými otázkami, včetně zakázaných smluvních ustanovení ve smlouvách o zápůjčce. Soud uvedl, že pokud jsou zakázané konverzní doložky odstraněny, nemůže smlouva zůstat v platnosti, pokud ostatní prvky smlouvy nejsou dostatečné pro určení práv a povinností stran. Rovněž bylo zdůrazněno, že k počátku běhu promlčecí lhůty pro nároky banky na vrácení částek vyplacených na základě zápůjčky dochází až poté, co dlužník zpochybní, zda je ustanoveními smlouvy vázán. Soud dále uvedl, že žádná ze stran nemůže požadovat odměnu za použití kapitálu v době od poskytnutí neoprávněného plnění do doby prodlení s jeho vrácením. Usnesení Nejvyššího soudu vyvolalo rozsáhlou diskusi v právnické obci a připomínky Asociace polských bank.

Jak zvládat digitální nástroje i digitální minimalismus

Najít rovnováhu mezi využíváním digitálních nástrojů a udržováním minimalistického přístupu je klíčové pro zachování produktivity a duševní pohody v digitálním věku. Přílišné spoléhání se na digitální technologie může vést k přetížení informacemi, rozptýlení a stresu, což negativně ovlivňuje naši schopnost soustředit se a efektivně pracovat. Na druhou stranu, úplné odmítnutí těchto nástrojů by nás mohlo připravit o výhody, které přinášejí, jako je zvýšená efektivita, snadná komunikace a rychlý přístup k informacím.

Matěj Krejčí

Psychoterapeut a autor projektu Digidetox.me

Minimalistický přístup nám pomáhá identifikovat a používat pouze ty nástroje, které skutečně přinášejí hodnotu a přispívají k našim cílům, zatímco eliminujeme nepotřebné a rušivé prvky. Tímto způsobem můžeme dosáhnout harmonického využívání technologií, které podporuje náš osobní i profesionální růst, aniž bychom ztráceli kontrolu nad svým digitálním životem.

Digitální minimalismus je filozofie a přístup, který se zaměřuje na záměrné a účelné využívání digitálních technologií a nástrojů. Cílem digitálního minimalismu je snížit digitální rozptýlení a informační přetížení tím, že se soustředíme pouze na ty technologie a aplikace, které skutečně přinášejí hodnotu a přispívají k našim osobním a profesním cílům. Tento přístup zahrnuje eli-

e -Bulletin Komor y daňov ých poradců ČR

minaci zbytečných digitálních nástrojů, omezení času stráveného online a vytváření digitálních rutin, které podporují produktivitu a duševní pohodu.

Význam digitálního minimalismu spočívá v jeho schopnosti zlepšit kvalitu našeho života v digitální éře. Pomáhá nám znovu získat kontrolu nad naším časem a pozorností, snižuje stres a úzkost spojené s neustálým připojením a umožňuje nám lépe se soustředit na to, co je pro nás skutečně důležité. Digitální minimalismus podporuje zdravější vztah s technologiemi, což vede k větší produktivitě, lepším mezilidským vztahům a celkově vyšší úrovni spokojenosti a vyrovnanosti.

Praktické tipy pro efektivní využívání digitálních nástrojů

Identifikujte své potřeby: Nejprve si ujasněte, jaké úkoly a činnosti potřebujete řešit. Vyberte si nástroje, které skutečně odpovídají vašim potřebám a cílům.

Minimalizujte počet nástrojů: Používejte co nejmenší počet nástrojů, které pokryjí všechny vaše potřeby.

Zredukujte duplicitu a zaměřte se na multifunkční aplikace. Nastavení notifikací: Omezte počet notifikací na nezbytné minimum. Nastavte si upozornění pouze na ty nejdůležitější aplikace a události, abyste minimalizovali rušení.

Bezpečnost a zálohování: Pravidelně zálohujte svá data a používejte silná hesla a dvoufaktorovou autentizaci pro zabezpečení vašich účtů a informací.

Stanovení digitálních pravidel: Definujte si jasná pravidla, kdy a jak budete používat digitální zařízení. Například žádné telefony během jídla, žádné obrazovky hodinu před spaním atd.

Vytvoření beztechnologických zón: Vyhraďte si místa v domácnosti, kde nebudete používat žádná digitální zařízení, například ložnici nebo jídelní stůl. Plánování času offline: Každý den si vyhraďte čas, který strávíte offline. Můžete tento čas věnovat čtení, procházkám, cvičení nebo jiným aktivitám, které nevyžadují digitální zařízení.

Používáním těchto technik můžete lépe řídit svůj čas, zlepšit svou duševní pohodu a navázat silnější osobní vztahy mimo digitální svět. Hledání rovnováhy mezi používáním digitálních nástrojů a digitálním minimalismem je osobní cesta, která vám může přinést nejen zvýšenou produktivitu, ale i větší klid a duševní pohodu. Povzbuzuji vás, abyste experimentovali a objevovali, co vám nejlépe vyhovuje. Nebojte se vyzkoušet nové metody, nástroje a techniky, které vám pomohou efektivněji využívat technologie a zároveň udržovat jednoduchost ve vašem digitálním životě. Naučení se těmto nástrojům a technologiím může například daňovým poradcům a úředníkům pomoci automatizovat rutinní úkoly, zefektivnit zpracování dat, zlepšit analýzy a poskytovat rychlejší a přesnější služby klientům.

moje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2024 .kdp cr.c z

Nástroje pro automatizaci a zpracování dokumentů:

Kofax/Nuance: Softwary pro automatizované zpracování dokumentů, skenování a extrakci dat.

Chatboty a virtuální asistenti:

ChatGPT/Gemini: Mohou být použity k automatizaci odpovědí na časté dotazy klientů nebo zaměstnanců. Mohou také sloužit jako podpora při hledání informací a vytváření reportů.

Správa dokumentů a digitální podepisování:

DocuSign/Adobe Sign: Nástroje pro digitální podepisování a správu dokumentů, které zjednodušují proces schvalování a podepisování dokumentů.

Pamatujte, že každému může fungovat něco jiného – to, co je důležité, je najít vlastní harmonii, která podporuje vaše cíle a hodnoty. Buďte trpěliví a otevření změnám. Každý krok směrem k vědomějšímu používání technologií je krokem k lepšímu a vyrovnanějšímu životu.

moje.kdpcr.cz