e-Bulletin KDP 6_2023

e-Bulletin

Komory daňových poradců ČR

/TÉMA VYDÁNÍ: Ozdravný balíček v detailu

/AKTUÁLNĚ: 30. výročí Komory daňových poradců ČR

/AKTUÁLNĚ: Milostivé léto proběhne letos jinak, vláda chce pomoci daňovým dlužníkům

/JUDIKATURA: Vydávání zajišťovacího příkazu z obavy o nedobytnost daně

Provedeme vás světem daní.

Přemítání o „ozdravování“

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

zatímco v exaktních vědách dochází k převratným objevům v delších časových periodách, v oblasti daní se tak děje s železnou pravidelností rok co rok, se zvýšenou intenzitou pak se změnou každé vládní garnitury. Nevyhnutelně jsme se tak změn, pro jejich závažnost označovaných jako „reformní“ či „ozdravné“ dočkali i letos, byť mírně později, než jsme zvyklí, až k blížící se polovině volebního období.

Příjemnou diskusi nad ozdravnou reformou jsem si užil minulý týden ve Varšavě při setkání se svým spolužákem a dobrým kamarádem z dob studia na univerzitě Viadrina, který je také nadšeným daňařem a vykonává svoji praxi právě v metropoli našich severních sousedů. Při večeři jsme nad orosenou sklenicí ledového cuba libre, které bylo v ten okamžik v mírně hipsterském prostředí citlivě zrekonstruovaného areálu bývalé slévárny Fabryka Norblina nabízeno během Happy Hour v akci 1+1 (pominu daňové úvahy, zda ta druhá sklenice byla dar), přemítali o životě a nevyhnutelně také, jak jinak, o daních, daňových reformách a ozdravných balíčcích. Kolega se tu a tam usmál nad závažností přesouvání komodit mezi různými sazbami DPH nebo naopak čertil nad tím, že v Polsku nemá žádné osvobození a musí danit jakékoliv zisky plynoucí z jeho vášně malého investora do cenných papírů na Varšavské burze. V pozdních večerních hodinách při návratu do hotelu jsme před vchodem narazili na motoristický umělecký skvost se symbolem vzpírajícího se hřebce, který se blyštil v záři nočních světel. Ležérně jsem prohodil „stále mi ho nedali do garáže“. Využil jsem souhru okolností, abych si v uvolněné noční atmosféře z kolegy vystřelil, což tak mezi sebou při procházkách občas děláme, a ten mi na chvíli uvěřil. Auto moje není, což jsme si vyjasnili, ale česká SPZ, která na něm zářila do tmy, dodávala mému fórku na věrohodnosti. Můj kolega si však při pozorném pohledu všiml, že registrační značka tkví na rámečku s inzercí na web s polskou doménou. A tak to byl pro změnu on, kdo šibalsky prohodil „Myślę, że już wiem o co tu chodzi“. S pobavením odkázal zpět na naši diskusi o „ozdravném balíčku“ a omezení odpisů z pořizovací ceny aut, která již v Polsku existuje dlouho a svoji domněnku „o co jde“ mi s nadšením objevu něčeho zajímavého dovykládal. A tak jsme skončili zpět u těch daní.

Zbytek příběhu a další přemítání o „ozdravování“ v tomto místě již nechám na fantazii každého; e-Bulletin, který máte před sebou, se nakonec právě ozdravnému balíčku věnuje jako stěžejnímu tématu. Přeji Vám příjemné letní čtení.

Ing. Tomáš Urbášek, LL.M., FCCA, daňový poradce č. o. 2747, člen Prezidia KDP ČR

Téma vydání

balíček je tady!

Elektronický měsíčník

Komora daňových poradců České republiky

Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311

IČO: 44995059

moje.kdpcr.cz

www.kdpcr.cz

e-mail: kdp@kdpcr.cz

Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR

pod číslem E 22060

ISSN 1211-9946

Toto číslo vyšlo 8. 6. 2023, datum uzávěrky: 7. 6. 2023

Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

Osobní rozvoj

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer

Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR.

Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR.

Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com, není-li uvedeno jinak. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2023

Měsíc v kostce

Oslavy 30. výročí Komory

Téměř 700 daňových poradců, hostů a partnerů Komory si užilo v pátek 26. 5. 2023 slavnostní večer v hotelu International v Brně, a to ve společnosti uměleckých hvězd, bohatého cateringu a především v okruhu svých kolegů, přátel a rodiny. V sobotu 27. 5. 2023, den po oslavách 30. výročí Komory, bylo v rámci navazujícího doprovodného programu vypraveno na výlety 202 daňových poradců a jejich hostů. Ať už individuálně na prohlídku vily Tugendhat, nebo Stiassni, či organizovaně busem na Prýgl a hrad Veveří, 4 minibusy se rozjely po 4 nejznámějších brněnských vilách, Špilberku a jiných krásách města Brna, někdo vyrazil pěšky – spatřit to nejznámější a nejhezčí z města. Vše umocnilo slunečné, téměř letní počasí. Více informací naleznete na straně 18.

Noví daňoví poradci

Na základě úspěšného složení kvalifikační zkoušky na daňového poradce, jejíž ústní část proběhla ve dnech 26.–27. 4. 2023, zapsala k 23. 5. 2023 Komora daňových poradců ČR do seznamu daňových poradců 62 nových členů.

5918 Bc. Eliška Adamcová

5919 Ing. Jan Adamec

5920 Ing. Lukáš Arazim

5921 Ing. Viktória Baityová

5922 Ing. Martin Bokor

5923 Ing. Kristína Brunátová

5924 Ing. Jana Bursíková

5925 Ing. Kateřina Čápová

5926 Ing. Markéta Čonková

5927 lic. Růžena Divišová

5928 Mgr. Jana Doušová

5929 Ing. Veronika Dytrychová

5930 Ing. Aneta Francová

5931 Ing. et Bc. Romana Frkalová

5932 Ing. Karla Grossmannová

5933 Bc. Lukáš Hansel

5934 Ing. Dominika Havrdová

5935 Ing. Veronika Hejhalová

5936 Ing. Petra Holanová

5937 Ing. Marcela Hýnarová

5938 Ing. Pavel Jaroš

5939 Ing. Vít Jedlička, Ph.D.

5940 Bc. Martin Kala

5941 Bc. Jana Kleisner

5942 Ing. Tomáš Kondr

5943 Ing. Edita Koutná

5944 Ing. Petr Kraina

5945 Bc. Oldřich Kraus

5946 Ing. Hana Macháčková

5947 Ing. Jana Malásková

5948 Ing. Jindra Mikulecká

5949 Mgr. Renáta Mišáková

5950 Ing. Michaela Mňuková

5951 Ing. Andrea Mráčková

5952 Ing. Iveta Musil Hrubá

5953 Ing. Michal Nebila

5954 Bc. Jan Němeček

5955 Bc. Martina Nepomucká

5956 Bc. Anh Duc Nguyen

5957 Ing. Tereza Olšanová

5958 Ing. Lubomír Pala

5959 Ing. Adéla Pohunková

5960 Ing. Zdeněk Pospíšil

5961 Ing. Iveta Přikryl

5962 Ing. Barbora Ptošková

5963 Ing. Iva Rezková

5964 Ing. Tomáš Rusler

5965 Ing. Lenka Rybáková

5966 Ing. Klára Skřivánková

5967 Bc. Vojtěch Sodomka

5968 Ing. Marie Svobodová

5969 Ing. Ivona Szotkowská

5970 Ing. Filip Šenfeld

5971 Ing. Martin Šípoš

5972 JUDr. Ing. Vít Švestka

5973 Ing. Michaela Tahavská

5974 Ing. Eliška Veselá

5975 Ing. Michal Větrovec

5976 Ing. Tomáš Vrána

5977 Bc. Anh Dao Vu

5978 Ing. Ladislav Zach

5979 Ing. Tereza Žihlová

Ozdravný balíček je tady!

Dlouho avizovaný návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů (tzv. konsolidační balíček nebo též tzv. ozdravný balíček) je jedním z klíčových výstupů dohody stran vládní koalice, která byla veřejnosti finálně

představena v polovině května. „Tvoří nejvýznamnější část opatření ke snižování strukturálního deficitu státního rozpočtu a konsolidaci veřejných financí, přičemž se soustřeďuje na ta témata, která vyžadují legislativní řešení ve formě změny,“ stojí v úvodu důvodové zprávy.

Vzhledem k tomu, že se jedná o zcela zásadní změny, se jim výjimečně e-Bulletin věnuje v rámci rozšířeného tématu hned v úvodu tohoto vydání.

Navržená opatření řadíme dle okruhů do několika oblastí. Následně

přinášíme přehled připomínek a komentářů, které se sešly během připomínkového řízení.

Daně z příjmů fyzických osob

PŘEHLED HLAVNÍCH ZMĚN PRO FYZICKÉ OSOBY PRO ROK 2024

Hranice pro uplatnění 23%  sazby daně z příjmů fyzických osob se pro rok 2024 sníží z 48násobku průměrné mzdy na  36násobek průměrné mzdy.

Bude zavedeno omezení  osvobození příjmu z prodeje cenného papíru nebo podílu  ve společnosti při splnění časového testu 3 roky, resp. 5 let mezi nabytím a prodejem na částku  40 000 000 Kč na poplatníka . Nová úprava bude platit pro prodeje

zrealizované od roku 2024 s tím, že u cenných papírů a podílů nabytých do konce roku 2023 bude možné použít zvláštní úpravu pro nabývací cenu.

Navázání limitu pro uplatnění srážkové daně u dohod o provedení práce na účast zaměstnance na nemocenském pojištění (tj. zrušení fixní hranice 10 000 Kč)

Posun prahu pro další pásmo progrese. Sazba daně z příjmů fyzických osob je v současné době ve výši 15 % a 23 % (tzv. klouzavá progrese od 48násobku průměrné mzdy). Progresivní sazba se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zaměstnání, tak na ty, které jsou získány z podnikání či z nájmu nebo se jedná o jiné příjmy. Podle návrhu bude pásmo příjmů, v rámci kterého se uplatní 23% sazba daně, namísto 48násobku průměrné mzdy začínat na 36násobku průměrné mzdy. „Tím dojde k rozšíření množiny vysokopříjmových poplatníků, vůči nimž se uplatňuje zvýšená sazba daně,“ stojí v návrhu.

Omezení osvobození při prodeji cenných papírů a podílů v obchodních společnostech. Resort financí navrhuje ponechat současné osvobození příjmů z prodeje cenných papírů od zdanění z příjmů fyzických osob do výše 100 000 Kč za zdaňovací období a zároveň se nově ohraničuje osvobození příjmu z prodeje cenného papíru / podílu ve společnosti při splnění časového testu 3 roky, resp. 5 let mezi nabytím a prodejem na 40 000 000 Kč na poplatníka.

Zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce. V současné době jsou podle Ministerstva práce a sociálních věcí dohody o provedení práce (dále též „DPP“) namísto příležitostného zaměstnání jediným a častým zdrojem příjmu některých zaměstnanců. „Příčinou je především výjimka v oblasti sociálního a zdravotního pojistného, kdy z dohod do 10 000 Kč u jednoho zaměstnavatele se neplatí pojistné,“ stojí v návrhu s tím, že nově se stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstna nce, který pracuje na základě dohody o provedení práce (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení). První limit bude stanoven pro dohodu o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy a druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy. Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude již odvedeno také pojistné. Aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech dohod o provedení práce a příjmů z těchto dohod.

Daně z příjmů právnických osob

PŘEHLED HLAVNÍCH ZMĚN PRO PRÁVNICKÉ OSOBY PRO ROK 2024

Sazba daně z příjmů právnických osob se zvýší z 19 % na 21 %, přičemž zvýšení bude platit pro všechna zdaňovací období započatá po nabytí účinnosti zákona, tedy zřejmě od 1. 1. 2024.

Mimořádné odpisy budou v období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2028 aplikovány pouze pro  elektromobily s tím, že stávající majetek odpisovaný v tomto režimu bude doodepsán dle dosavadních pravidel.

Maximální možná  daňově uznatelná hodnota osobního vozidla bude limitována na 2 mil. Kč. Tento limit bude platit až pro vozidla kategorie M1 pořízená v obdobích započatých po nabytí účinnosti zákona.

V obdobích započatých po účinnosti novely  nebude nově možné poskytovat tiché víno jako daňově uznatelný  reklamní nebo propagační předmět do částky 500 Kč.

Změna sazeb a rozpočtového určení. Příjmy, resp. zisky právnických osob jsou dnes zdaňovány lineární sazbou ve výši 19 % a podle ministerstva financí ve srovnání s Evropskou unií patří k nižším sazbám. Proto resort navrhuje zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %. „Tím se Česká republika přiblíží k evropskému průměru. Navýšení sazby daně o 2procentní body bude doprovázeno úpravou rozpočtového určení daní u inkasa daní z příjmů, aby tento dodatečný dopad byl 100% příjmem státního rozpočtu,“ stojí v návrhu.

Omezení uznatelnosti daňových výdajů u hodnotnějších vozidel. Nákup osobních automobilů je v současné době zvýhodněn, pokud jsou auta nakupována tzv. „na firmy“. Jedná se o daňově uznatelný náklad a osobní automobily je tak možné odepisovat jako náklad bez věcného omezení jejich účelnosti a limitu pořizovací ceny. Ministerstvo financí nově navrhuje omezení daňové uznatelnosti při nákupu konvenčních osobních automobilů pro podnikatelské účely na první 2 miliony Kč z ceny vozu.

Podpora elektromobility. V současné době se tzv. mimořádné daňové odpisy uplatňují pro hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 a 2 a pořízený v letech 2020 až 2023. Automobily, které jsou zařazovány do 2. odpisové skupiny, lze oproti standardnímu režimu odepsat za 24 měsíců, a to rovnoměrně bez přerušení v prvních 12 měsících do 60 % vstupní ceny a následujících 12 měsíců do 40 % vstupní ceny. V rámci podpory elektromobility a podpoření zájmu poplatníků se navrhuje prodloužení i možnosti uplatňovat mimořádné daňové odpisy, a to pouze pro elektrická vozidla, a to na dobu 5 let (tj. pořízených v letech 2024 až 2028). „Toto vozidlo může poplatník odepsat bez přerušení za 24 měsíců, přičemž za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny a za dalších 12 měsíců rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny. Odpisy se tedy stanoví s přesností na měsíce, nikoli na roky. Dané ustanovení však představuje pouze možnost, kterou poplatník může využít, pokud tak neučiní, postupuje i u uvedeného majetku podle obecné právní úpravy odpisování,“ stojí dále v návrhu.

Zrušení daňové uznatelnosti tichého vína jako daru do 500 Kč na reprezentaci. V současné době je umožněna daňová uznatelnost tzv. výdajů na reprezentaci, a to do výše 500 Kč při splnění dalších podmínek. Jednou z těchto podmínek je, že daný předmět není předmětem spotřební daně s tím, že daňově neuznatelný je dar zejména tabákových či alkoholických výrobků. Jedinou výjimkou je zde tiché víno, na které se toto omezení nevztahuje. To by se mělo s novelou změnit.

Návrh akceptuje dlouhou dobu uplatňovanou připomínku KDP ČR, aby došlo k výraznému omezení oznamování příjmů placených do zahraničí, které jsou osvobozeny od daně nebo jejich zdanění vylučuje příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění.

„Jsme velmi rádi, že MF akceptovalo naše připomínky, že široká oznamovací povinnost nepřináší daňové správě žádné relevantní informace a působí pouze zbytečné výkladové problémy s rizikem potencionálních pokut,“ říká Jiří Nesrovnal, člen Prezidia KDP ČR a vedoucí Sekce DPPO. Nově se toto reportování bude týkat pouze licenčních poplatků a podílů na zisku, a to bez ohledu na jejich částku. Návrh má platit až pro příjmy, u nichž povinnost srazit srážkovou daň vznikne po nabytí účinnosti návrhu novely, tj. v zásadě od 1. 1. 2024. „V našich připomínkách navrhujeme, aby zde byla možnost tuto příznivou úpravu aplikovat již pro rok 2023. Uvidíme, zda tento náš návrh bude v legislativním procesu úspěšný,“ dodává Jiří Nesrovnal.

Daňové výjimky fyzických osob

PŘEHLED HLAVNÍCH ZMĚN PRO FYZICKÉ OSOBY PRO ROK 2024

uplatnění slevy na manžela pouze v případě péče o děti do 3 let věku, zrušení slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení (tzv. školkovné) a zrušení slevy na studenta, zrušení možnosti ponížit si základ daně o příspěvky zaplacené odborové organizaci a o úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, snížení limitní částky pro osvobození výhry z loterie či tomboly z 1 000 000 Kč na 50 000 Kč, státní příspěvek ke stavebnímu spoření nově považován za ostatní příjem, podpora se sníží pro stávající i nové smlouvy na max 1 000 Kč ročně, zavedení „obecného“ limitu 50 000 Kč, v rámci kterého budou některé ostatní příjmy stejného druhu osvobozeny.

Omezení slevy na dani na manželku/manžela. Vláda navrhuje parametrické snížení této slevy na dani, která se nově omezí výhradně na manžela/manželku pečující o dítě pouze do 3 let věku. Hlavním důvodem omezení je, že stávající nastavení výjimky odrazuje poplatníky od vstupu na trh práce a započetí významnější výdělečné činnosti, protože při překročení limitní hranice příjmů nárok na slevu zaniká.

Zrušení slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení., tzv. školkovné. „Hlavním důvodem je, že benefit zpravidla uplatňují středně a vysokopříjmové skupiny obyvatel s dostatečně vysokým základem daně, zatímco ti nízkopříjmoví (např. samoživitelé pracující na částečné úvazky) po uplatnění ostatních slev tuto podporu zpravidla pro nízký základ daně nevyužijí. Při sazb ě daně z příjmů fyzických osob 15 % odpovídá částka základní slevy na dani na poplatníka, tj. 30 840 Kč ročně, základu daně ve výši 205 600 Kč. Přepočtem na měsíc jde o příjem na úrovni minimální mzdy. Pro tyto nízkopříjmové skupiny poplatníků tedy školkovné žádnou výhodou není, protože si ho vzhledem k nízké dani nemohou uplatnit,“ stojí v návrhu.

Zrušení slevy na dani na studenta. Hlavním důvodem této změny je podle resortu financí nízká efektivita vůči klasickým studentům, kterým by v principu postačovala standardní sleva na poplatníka, která plně eliminuje zdanění u výdělku 205 600 Kč ročně, což odpovídá průměrnému měsíčnímu přivýdělku ve výši cca 17 100 Kč.

Zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům. Podle resortu financí jde o selektivní daňovou výjimku, kterou efektivněji uplatňují především větší zaměstnavatelé. „U malých firem či živnostníků s malým počtem zaměstnanců není totiž vždy efektivní administrovat tyto daňové benefity tak, aby byly využity naplno,“ stojí v odůvodnění.

Zrušení osvobození nadlimitních stravenek. Nadlimitní stravenky podle vlády dnes na rozdíl od tzv. stravenkového paušálu mohou být poskytovány bez limitu, čímž mohou tyto stravovací benefity činit řádově i stovky korun denně (tzv. manažerské stravenky). „V souvislosti s tím dojde i k úpravě stravovacího paušálu tak, aby ho mohly adekvátně čerpat i osoby na delších pracovních směnách,“ stojí v návrhu.

Omezení osvobození příjmů z tombol a hazardních her. Konsolidační balíček navrhuje snížit limit pro osvobození příjmů z tombol a hazardních her, a to ze stávajícího 1 milionu Kč na 50 000 Kč. „Úplné zrušení tohoto osvobození by již nebylo produktivní, neboť by znamenalo výraznou dodatečnou administrativní zátěž pro stát, kdy by každý hráč musel podávat daňové přiznání a v něm dokládat nejen své příjmy, ale i výdaje (tj. každé „zatočení“ v automatu),“ stojí v návrhu. Konstrukci stropu se navrhuje zachovat, tj. pro loterie a tomboly strop bude nadále aplikován z hrubé částky a způsobem zdanění bude nadále srážková daň. Pro ostatní hry bude tak jako dosud příjem osvobozen, nepřesáhne-li rozdíl mezi úhrnem výher a vkladů v rámci dané hazardní hry daný strop.

Zrušení odpočtu za členské příspěvky odborovým organizacím. „Mnozí lidé jsou členy různých neziskových organizací –např. výchova a vzdělávání mládeže, sport apod., a žádný odpočet od základu daně uplatnit nemohou,“ zdůvodňuje vláda navrhovanou změnu.

Téma

Zrušení osvobození náhrady za vyvlastnění. Cílem vlády je podle návrhu narovnat stávající nerovnováhu oproti režimu odkoupení majetku, a to způsobem, který redukuje daňové výjimky. „Takové řešení lépe odpovídá zásadě daňové neutrality,“ stojí v důvodové zprávě.

Zrušení zvláštního daňového režimu pro plat prezidenta republiky. Do budoucna by měl být příjem prezidenta standardně daněn jako příjem zaměstnance, a nikoli tedy jako tzv. ostatní příjem. Díky tomu se z tohoto příjmu bude platit pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Obdobná situace bude platit pro renty pro bývalé prezidenty. Samotná výše renty bude navázána na vývoj platu ústavních činitelů, kdy namísto fixní částky bude odvozena od základního platu poslance.

Zrušení odpočtu úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Návrhem se odstraní sporná oblast podpory formou daňové výjimky. Odpadne tak mj. formalistické posuzování toho, co se podle zákona rozumí „dalším vzděláváním“.

Zrušení osvobození mzdového vyrovnání v hornictví a odstupného horníkům. Mzdové vyrovnání v hornictví a odstupné horníkům je dle návrhu plněním dle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci (dále též „vyhláška č. 19/1991 Sb.“), která je již mnoho let zrušená (od 1. 12. 2003). „Jde tedy o obsoletní výjimku, která je navíc i nesystémová, neboť odstupné či vyrovnání placené u jiných zaměstnavatelů je standardně zdaněno,“ stojí v návrhu.

Sjednocení selektivních výjimek do obecného neúčelového limitu

Velká část výjimek se podle návrhu váže k tzv. ostatním příjmům, z nichž je inkaso daně z příjmů fyzických osob relativně malé. Množina zákonem explicitně normovaných výjimek by se měla omezit pouze na významné položky (velké jednorázové příjmy – např. prodej nemovitosti krátce po jejich nákupu apod.).

Vláda proto navrhuje zavést obecný limit pro osvobození ostatních příjmů (tj. příjmů jiných než ze zaměstnání a z podnikání) od daně z příjmů. Tento obecný limit se uplatní pouze pro ostatní příjmy, které nejsou osvobozeny na základě jiného ustanovení zákona o daních z příjmů. Limit bude fungovat na jednotlivé druhy příjmů, v rámci každého druhu se uplatní osvobození tehdy, pokud úhrn příjmů tohoto druhu za kalendářní rok nepřesáhne 50 000 Kč. Jde-li o příjem podléhající srážkové dani, limit se bude aplikovat na každý jednotlivý příjem. „Navržené řešení je z pohledu příjmů veřejných rozpočtů samo o sobě negativní, nicméně žádoucí z hlediska větší transparentnosti systému,“ stojí v důvodové zprávě.

Návrh proto ruší následující osvobození: příjem v podobě ceny z veřejné soutěže a ocenění v oblasti kultury (§ 4 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů), kurzové zisky při směnách peněz (§ 4 odst. 1 písm. ze) zákona o daních z příjmů), plnění pro poskytování veřejných kulturních služeb (§ 4a písm. o) zákona o daních z příjmů), příjmy z chovu včel (§ 10, odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů);

Pokud jde o příjem ze státního příspěvku na stavební spoření (§ 4 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů), navrhovaná změna obsahuje snížení státní podpory pro stávající i nové smlouvy o stavebním spoření, tj. smlouvy uzavřené před i po datu nabytí účinnosti tohoto zákona, na 5 % z naspořené částky v daném roce, max. 1 000 Kč na 1 účastníka. Dopad na saldo státního rozpočtu se projeví poprvé v roce 2025. Vláda také současně umožní vstup nových poskytovatelů stavebního spoření bez nutnosti zakládat novou specializovanou banku, za současného neohrožení stability finančního trhu.

Současně dojde dle návrhu ke sjednocení limitu pro jiná osvobození ostatních příjmů v § 10 zákona o daních z příjmů též na 50 0 00 Kč, a to pro: příjmy z příležitostných činností (§ 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů), dary (§ 10 odst. 3 písm. c) bod 5 zákona o daních z příjmů), u kterých se bude testovat úhrn darů od jednoho dárce za zdaňovací období.

Zaměstnanecké benefi ty

Jak vyplývá již z předcházejících příspěvků, řada změn se dotkne zaměstnaneckých benefitů. Níže přinášíme základní souhrn hlavních změn tak, jak je přinesl portál dReport.

Benefity v nepeněžní formě (včetně stravenek či provozu vlastní kantýny) budou daňově uznatelným nákladem pro zaměstnavatele, a to bez ohledu na jejich výši.

U zaměstnance pak budou „klasické“ nepeněžní benefity (tj. rekreace, zdravotnické a léčebné služby a zboží, služby vzdělávacích a sportovních zařízení, kultura a tištěné knihy) považovány za zdanitelný příjem a měly by tak rovněž podléhat odvodům pojistného na straně zaměstnance i zaměstnavatele.

Stravenky, případně nepeněžité stravování zajištěné na pracovišti, budou mít u zaměstnance stejný daňový režim jako dosavadní peněžitý příspěvek na stravování.

Dále dochází u zaměstnanců ke zrušení osvobození od daně u bezúplatného plnění do výše 2 000 Kč za rok a u sociální výpomoci na překlenutí mimořádně obtížných poměrů.

Nová úprava se od roku 2024 bude aplikovat podle druhu benefitu, a to buď od data vzniku právního nároku na benefit, nebo od jeho faktického poskytnutí.

„Změnou, která by mohla mít skutečně zásadní dopad na velké množství zaměstnanců, je zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnanců. Oblíbené benefity nazývané jako „cafeterie“, kde zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům nad rámec mzdy osvobozený příspěvek na kulturní a sportovní vyžití, příspěvek na rekreaci, využívání zdravotnických zařízení či nákup zboží od zdravotnických zařízení, nákup knih apod., by tedy nově měly podléhat dani z příjmů a odvodům na sociální a zdravotní pojištění,“ shrnuje Monika Lodrová, daňová poradkyně ze společnosti BDO s tím, že zároveň dochází k vypuštění ustanovení o daňové neznatelnosti obdobných nepeněžních příspěvků u zaměstnavatele.

Benefity se tak zřejmě přesunou z kategorie „osvobozeno u zaměstnance, nedaňový náklad u zaměstnavatele“ do kategorie „zdanitelné u zaměstnance, potenciálně daňově uznatelné u zaměstnavatele“. Lodrová komentuje také zrušení osvobození nadlimitních stravenek. „V současné době není osvobození příjmu ve formě stravenek nijak omezeno, tj. i stravenka ve výši např. 500 Kč za den je osvobozena od daně.

Nově by se měl zavést horní limit osvobození stravenek v obdobné výši, jako je tomu u peněžitého příspěvku na stravování, tzv. stravenkového paušálu, tedy částka odpovídající 70 % horní hranice stravného pro zaměstnance odměňované platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (momentálně 107,10 Kč) za jednu odpracovanou směnu,“ říká.

Zaměstnanců státu a příspěvkových organizací se pak dotkne také změna v oblasti fondu kulturních a sociálních potřeb a jemu obdobných fondů (FKSP). Ten je dnes stanoven ve výši 2 % z objemu prostředků na platy. Ve vládním návrhu je snížení prostředků na FKSP o polovinu z 2 % na 1 %. Polovina této částky by měla být určena na přispívání zaměstnavatele na produkty spoření na stáří. Dojde také ke zrušení vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů (dále též „vyhláška o FKSP“). „Způsob čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb se do budoucna stanoví pouze v kolektivní smlouvě, v kolektiv ní dohodě nebo ve vnitřním předpisu. Ke snížení limitu ve stejném poměru dojde i u obdobných fondů stanovených zákonem, aby byla zachována symetrie těchto institutů,“ stojí v důvodové zprávě.

K oblasti rušení výjimek se vyjádřila i Komora ve svých připomínkách. Obecně byl náš postoj neutrální, kdy vycházíme z toho, že jde o politická rozhodnutí, ke kterým se Komora nevyjadřuje. Nicméně v našich připomínkách upozorňujeme na odborné aspekty těchto změn. „ Z tohoto hlediska pak na první pohled paradoxně mohou zrušení či změny ve výjimkách přinést více problémů a výkladových nejasností, než tomu je nyní. Na tyto odborné aspekty pak upozorňujeme,“ uvádí Jiří Nesrovnal, člen Prezidia KDP ČR a vedoucí Sekce DPPO. Např. jde o to, že zrušením osvobození benefitů a omezením v oblasti stravování budou vznikat problémy a otazníky při oceňování těchto benefitů či posuzování drobného občerstvení na pracovišti z hlediska toho, zda se toto drobné občerstvení započítává do daného limitu.

Další otázkou bude posuzování tzv. manažerských obědů, kterých vrcholoví manažeři běžně realizují několik do týdne a jsou de facto součástí jejich pracovní činnosti. Sporné otázky budou také vznikat ve vztahu ke zdaňování veškerých kurzových rozdílů realizovaných na účtech například z hlediska toho, zda se zdanění bude týkat i směn mezi různými cizími měnami. Velké komplikace a mnohé otázky přinese zavedení limitu ve výši 40 mil. Kč pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a obchodních podílů. „ Chci věřit, že alespoň část těchto problémů a sporných situací se podaří na základě našich připomínek vyjasnit a odstranit, ať již v rá mci připomínkového řízení či při projednávání tohoto balíčku zákonodárnými sbory, abychom následně nemuseli tyto otázky, které dopředu MF znalo, řešit v rámci koordinačního výboru, “ dodává Jiří Nesrovnal.

Změny v sociální oblasti

Pokud jde o celou oblast pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, portál dReport vybral jako klíčové následující změny:

Sazba pojistného u zaměstnance se zvýší z 6,5 % na 7,1 % z vyměřovacího základu, tj. o  0,6 %, které nově činí nemocenské pojištění

Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí od roku 2024 nejméně 55 % daňového základu (s možností jeho dobrovolného navýšení).

Od roku 2024 se bude zvyšovat také minimální vyměřovací základ pro osoby samostatně výdělečně činné, a to až do roku 2026 s tím, že se bude odvíjet od průměrné mzdy.

Sazba pojistného u osoby samostatně výdělečně činné účastné  nemocenského pojištění se zvýší z 2,1 % na 2,7 % z vyměřovacího základu.

Níže přinášíme přehled změn přímo iniciovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV).

Úprava sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance. Jak v důvodové zprávě připomíná MPSV, do roku 2008 vyplácely dávku nemocenské od 1. dne nemoci orgány sociálního zabezpečení. Sazba nemocenského pojištění pro zaměstnavatele byla 3,3 %, pro zaměstnance 1,1 %. Legislativními změnami došlo k úpravě způsobu vyplácení tak, že zaměstnavatel začal vyplácet v prvních 14 dnech nemoci náhradu mzdy a v souvislosti s tím se mu sazba snížila na 2,3 %. V návaznosti na zavedení tzv. superhrubé mzdy se přistoupilo ke snížení sazby u zaměstnanců na 0 %. Sazba nemocenského pojištění placená zaměstnavateli se pak v roce 2019 snížila z 2,3 % vyměřovacího základu na 2,1 % jako kompenzace za zrušení karenční doby. Resort proto navrhuje znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve snížené výši 0,6 %. Celkové odvody na sociální zabezpečení zaměstnance tak budou činit nově 7,1 % namísto 6,5 % (spolu se zdravotním pojištěním tedy 11,6 % namísto 11 %).

Úprava odvodové zátěže osob samostatně výdělečně činných. Jak MPSV připomíná v důvodové zprávě, odvodová zátěž osob samostatně výdělečně činných je obecně výrazně menší než u druhé základní formy výdělku (zaměstnání). „Významná část těchto osob neplatí díky nastaveným parametrům daň z příjmů (případně mají daňový bonus) a veřejnoprávní pojistná platí z minimálních základů (to se mimo jiné projevuje tím, že celoživotní osoby samostatně výdělečně činné mají důchody v podprůměrných výších a často získávají k důchodu dodatečné nároky na státní sociální podporu),“ argumentuje ministerstvo. Navrhuje proto zvýšení odvodové zátěže osob samostatně výdělečně činných.

Konkrétně se navrhuje zvýšit v letech 2024–2026 minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných z 25 % na 40 % průměrné mzdy, tj. o 5 procentních bodů ročně, a tím přiblížit minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy. Zároveň se navrhuje, aby osoby samostatně výdělečně činné platily pojistné nejméně z 55 % namísto současných 50 % základu daně. Těmito kroky se nejen částečně přiblíží odvodová zátěž, ale také se zvýší budoucí sociální zabezpečení těchto osob ve stáří. Jak připomíná Monika Lodrová, daňová poradkyně ze společnosti BDO. OSVČ tedy v roce 2023 zaplatí minimální zálohu na pojistné na důchodové pojištění ve výši 2 944 Kč, po zvýšení na 40 % by měsíční odvod byl 4 710 Kč.

Změna podmínek vyplácení podpory v nezaměstnanosti . V tuzemsku existuje podle MPSV jen minimální dlouhodobá nezaměstnanost. „Z tohoto důvodu není únosná existence robustní podpory v nezaměstnanosti ve stávající podobě,“ píše v důvodové

zprávě s tím, že navrhuje zpřísnění podmínek pro přiznání nároku v případě opakované evidence (nezaměstnanosti), a to prodloužením doby důchodového pojištění nezbytného pro přiznání nároku v případě opakované evidence. Navrhuje také nepřihlížení k vážným důvodům v případě dobrovolné nezaměstnanosti (ukončení pracovního poměru dohodou nebo výpovědí na straně zaměstnance).

Součástí balíčku jsou také výrazné restrikce týkající se dohod o provedení práce. Zavádí se dva limity, po jejichž překročení bude nutné platit z dohod zákonné sociální a zdravotní pojištění. První limit bude stanoven pro dohody u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy a druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více dohod u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy. Mimo to se zavádí další významná administrativa jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Zaměstnavatel bude posílat podrobné údaje SSZ jednak po skončení měsíce, ale začátek i konec dohody má být oznamován do osmi dnů. V případě, že zaměstnanec nebude správně informovat svého zaměstnavatele o uzavřených dohodách, může se dokonce stát plátcem pojistného. Na tuto oblast se ve svých připomínkách zaměřila i Komora. „ Plně chápeme snahu vlády bojovat proti zneužívání dohod o provedení práce místo řádných pracovních poměrů. Nicméně nemělo by docházet k tomu, že s vaničkou vylijeme i dítě, “ uvádí Jiří Nesrovnal, člen Prezidia KDP ČR a vedoucí Sekce DPPO

Nová omezení a restrikce, které návrh k této věci zavádí, přinášejí výraznou administrativní zátěž s mnoha otazníky jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance. To dle Komory povede k tomu, že se dohody přestanou používat i v těch případech a situacích, na které byly zacíleny, jako jsou jednorázové výpomoci či brigády, případně školení apod. „ Z tohoto hlediska jsme se snažili navrhnout alternativní řešení, která by nepostihovala tyto situace. Bylo by možné např. v první fázi p ouze po skončení měsíce zasílat MPSV informace týkající se dohod bez dalších restrikcí. Na základě těchto dat by teprve MPSV skutečně reálně zmapovalo situaci a mohlo lépe zacíli t svá opatření proti těm, kteří dohody zneužívají, ať již v rámci kontrolní činnosti či případnou změnou legislativy,“ dodává Jiří Nesrovnal. „ Neudává také jakýkoliv smysl dvojí oznamovací povinnosti. Bylo by možné uvažovat pouze o jednom kritériu apod. V této věci Komora kooperuje a spolupracuje v souladu s programovými prioritami Prezidia i s ostatními zástupci podnikatelské veřejnosti, především pak s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a obchodu, Asociací malých a středních podniků a živnostníků a v neposlední řadě s Českou advokátní komorou. Uvidíme, jak naše snahy budou v dalším průběhu legislativního procesu týkajícího se uvedeného balíčku úspěšné.“

Daň z přidané hodnoty

Jedno z nejsledovanějších opatření vládního ozdravného balíčku je změna sazeb DPH a redukce jejich počtu. Zákon o dani z přidané hodnoty dnes obsahuje celkem 3 sazby daně, základní 21 %, první sníženou 15 % a druhou sníženou 10 %. Jak ale dodávají experti, vláda navrhuje zavést také třetí sazbu, a to 0 % na knihy.

Dle návrhu Ministerstva financí dojde k redukci počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty. „Hlavním cílem tohoto opatření je zjednodušení systému DPH sjednocením dvou snížených sazeb (15 % a 10 %) do jedné společné ve výši 12 %. Opatření povede k vyšší efektivnosti a transparentnosti systému DPH a omezení příležitostí k daňové optimalizaci,“ stojí v návrhu s tím, že sjednocením snížených sazeb DPH ve výši 12 % se současně snižuje DPH (a tím i inkaso veřejných rozpočtů) u řady aktuálně citlivého zboží a služeb.

Celá řada položek, které jsou dnes předmětem jedné ze snížených sazeb DPH, tedy bude nově podléhat 12% sazbě daně. Jde například o potraviny s výjimkou většiny nápojů, léky či stavebních práce, dětské autosedačky nebo pohřební služby. Speciální položkou jsou knihy, které se navrhuje daní z přidané hodnoty vůbec nezatěžovat.

Naopak položky bez prokazatelného sociálního či zdravotního významu, které byly v minulosti zařazeny do snížené sazby v reakci na skutečnosti, které již pominuly (covidová krize, zákonem stanovená povinnost evidence tržeb), se navrhuje přesunout do základní sazby DPH. Konkrétně se jedná o:

kadeřnické a holičské služby točené pivo

Téma

služby autorů a umělců

sběr, přeprava a skládkování komunálního odpadu opravy obuvi, kožených výrobků a kol

úklidové práce palivové dřevo

některá periodika včetně novin

Ostatní položky z některé ze dvou snížených sazeb zůstávají ve sjednocené snížené sazbě 12 %, výjimku tvoří pouze řezané květiny a dekorativní listoví a dovoz uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností. Ze základní do snížené sazby DPH se přesouvá pouze příležitostná hromadná autobusová doprava osob. Ze základní 21% do snížené 12% sazby DPH se naopak přesouvá příležitostná hromadná autobusová doprava osob.

Spotřební daně

V oblasti spotřební daně návrh obsahuje  zvýšení daně z cigaret, tabáku na kouření, doutníků a cigarillos, a to od roku 2024 o 10 %, v letech 2025 až 2027 pak vždy o 5 %. Daň u zahřívaného tabáku má v letech 2024 až 2027 stoupat každý rok o 15 %. Dále se plánuje zavést  nová daň z ostatních tabákových výrobků (sem bude spadat např. žvýkací a šňupací tabák) a z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky (zde se bude jednat např. o nikotinové sáčky a náplně do e-cigaret, ale též výrobky obsahující nikotin, které by byly v budoucnu uvedeny na trh). „V souladu s principy ochrany veřejného zdraví, bojem se závislostmi a doporučeními z NERV se navrhuje pokračovat v postupném čtyřletém zvyšování spotřební daně na tyto výrobky po roce 2023, kdy končí nastavený tříletý harmonogram růstu sazeb,“ stojí v důvodové zprávě s tím, že rychlejší růst sazeb u zahřívaného tabáku sleduje vývoj v okolních zemích a odborníky doporučované přiblížení zdanění zahřívaného tabáku k cigaretám. Aktuálně představuje daňové zatížení náplně zahřívaného tabáku zhruba 21 % daně z kusu cigaret, v roce 2024 by měl být tento poměr na úrovni 29 %. „Mechanismus nových spotřebních daní vychází z pracovní verze novely evropské tabákové směrnice, která zavede regulaci těchto produktů obsahujících nikotin včetně EU minimálních sazeb. Zdanění tabáku do vodních dýmek se navrhuje upravit tak, aby podstatná část nákupu ke spotřebě v České republice nebyla realizována v zahraničí (čistě z důvodu vysoké daně),“ doplňuje důvodová zpráva.

Spotřební daň z lihu má stoupnout o 10 % v roce 2024 a o 5 % v každém z roků 2025–2027. Nulová sazba naopak zůstane na tzv. tiché víno. „V souladu s principy ochrany veřejného zdraví, bojem se závislostmi a doporučeními z NERV vláda navrhuje nastavit čtyřletý harmonogram růstu sazeb spotřební daně z lihu po vzoru navrženého zdanění u tabákových výrobků,“ stojí v důvodové zprávě s tím, že čtyřletý harmonogram zvyšování sazeb přinese transparentní plán pro obě odvětví a svým přesahem přes volební období této vlády nebude ovlivněn volebním cyklem. „Na základě trvalé výjimky dojednané v Evropské unii se bude nadále uplatňovat poloviční sazba u produktů z pěstitelského pálení pro vlastní spotřebu,“ dodává resort financí k oblasti tzv. tichých vín.

Vláda také navrhuje zrušení či omezení následujících výjimek u spotřebních daní z minerálních olejů:

Zrušení osvobození leteckých pohonných hmot (letecký benzín, kerosen) od spotřební daně u vnitrostátních letů. Stávající směrnice Evropské unie obsahuje povinné osvobození tryskového paliva v rámci mezinárodní přepravy a přepravy uvnitř Evropské unie. Aktuálně probíhá revize této směrnice na úrovni Evropské unie.

Stanovit vratky za tzv. zelenou naftu pouze podle normativů, čímž odpadne podnikatelům povinnost vést evidence skutečné spotřeby minerálních olejů a dojde tak k výraznému snížení administrativy na straně podnikatelů i státu. Zelenou naftou se zde rozumí nárok zemědělců na vrácení části spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných pro zemědělskou prvovýrobu (vyjma rybníkářství).

Zrušení vratky spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v mineralogických a metalurgických procesech, čímž dojde k sjednocení se sazbou daně stanovenou pro topné oleje.

Vláda také navrhuje zrušení osvobození metalurgických a mineralogických procesů od daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, daně z pevných paliv a daně z elektřiny. V důvodové zprávě k ozdravnému balíčku pak také stojí, že spotřební daň z motorové nafty se vrátí na svou původní úroveň před započetím války na Ukrajině – dojde tedy ke zvýšení o 1,50 Kč/litr.

Hazardní hry

„V současné době jsou poměrně nespravedlivě distribuovány příjmy hazardní daně z technických her. Historicky byl přisouzen obecním rozpočtům významnější podíl na inkasu hazardní daně z technických her (jak z tzv. land-base, tak i internetových) s tím, že tento podíl je rozdělen dle množství automatů na území jednotlivých obcí, tj. dominantní část inkasa jde velmi disproporčně několika (zpravidla příhraničním) obcím,“ uvádí vládní důvodová zpráva téma změn v oblasti hazardních her. Dnešní rozdělení inkasa pak uvádí jako:

Daň z technických her (land-base i internetových) 35 % stát, 65 % obce (podle počtu povolených zařízení).

Ostatní hazardní hry – 70 % stát, 30 % obce.

Resort financí navrhuje zvýšení druhé sazby daně z hazardních her z 23 % na 30 % s tím, že inkaso daně z hazardních her ze všech internetových her bude náležet ze 100 % státu. Druhá sazba je aktuálně uplatňována u živých her (např. kostky, karty, ruleta), binga, kursových sázek (sázky na výsledek, live sázky), totalizátorových her (dostihy), tombol a turnajů malého rozsahu (poker).

Současně se navrhuje ponechat základní sazbu 35 % uplatňovanou aktuálně u loterií a technických her ve stávající výši. „U technických her jsou důvodem rizika plynoucí z překročení vrcholu tzv. Lafferovy křivky, kdy další navýšení daně už kvůli rozšíření šedé ekonomiky negeneruje dodatečný přínos pro státní rozpočet,“ stojí v důvodové zprávě.

Návrh dále řeší zásadní neproporcionalitu, kdy výnos daně z technických her (jak land-based, tak na internetu) doposud plyne na úkor ostatních obcí pouze vybrané skupině obcí, které na svém území mají povolené technické hry, což je zejména u technické hry na internetu bezdůvodné. „Dopady hraní na internetu u všech typů her totiž v principu nejsou vázány na místo, kde má hazardní společnost provozovnu/sídlo. Z tohoto důvodu se navrhuje změna rozpočtového určení daní tak, že výnos ze všech online hazardních her bude nově 100% příjmem státního rozpočtu a současně výnos ze všech land-based hazardních her bude nově 65% příjmem obcí a 35% příjmem státního rozpočtu,“ uvádí Ministerstvo financí.

Daň z nemovitých věcí

V oblasti daně z nemovitých věcí dochází ke změně a valorizaci sazeb a změně rozpočtového určení. Vláda přichází s poměrně podstatným navýšením daně z nemovitých věcí, a to až na dvojnásobek od roku 2024. Dále dochází ke změně rozpočtového určení, kdy bude nově část této daně příjmem státního rozpočtu. Zároveň je navrhováno zavedení inflačního koeficientu, který by od roku 2025 automaticky navyšoval daň z nemovitých věcí o inflaci za předchozí období.

Výnos daně z nemovitých věcí je 100% příjmem rozpočtů obcí. „Vlivem zrušení daně z nabytí nemovitých věcí je segment zdanění nemovitostí zatížen v podstatě jen marginálně, a to jak v relativním vyjádření ve vztahu k HDP (0,2 % HDP), tak i v porovnání s ostatními zeměmi (Česká republika na 36. příčce z 37 zemí OECD),“ stojí v důvodové zprávě k ozdravenému balíčku. Vzhledem k tomu, že daň z nemovitých věcí má ve většině případů pevnou sazbu daně, dochází podle Ministerstva financí v případě zachování sazeb daně na stejné výši k jejímu reálnému snižování (v relativním vyjádření k růstu mezd i cen). Většina sazeb daně z nemovitých věcí je fixní, v roce 2010 vzrostla většina z nich na dvojnásobek, některé sazby se ale za celou dobu existence zákona o dani z nemovitých věcí nezměnily.

Vláda proto navrhuje zvýšení sazeb daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek plně ve prospěch státního rozpočtu a zavedení automatické valorizace daňové povinnosti podle inflace. Konkrétně se navrhuje zavést státní část daně, která by odpovídala sazbě daně bez uplatnění místního koeficientu, jejíž inkaso bude 100% příjmem státu. „Do současnosti přitom je nastavení daně pro státní rozpočet ztrátové, neboť její správa, kterou vykonávají finanční úřady, stojí 1,2 mld. Kč ročně, zatímco inkaso je 100% příjmem obcí. Obecní rozpočty zavedení státního koeficientu rozpočtově nijak nepoškodí a bude jim nadále náležet dosavadní inkaso daně ve formě místní části daně ovlivnitelné ze strany obce hodnotou místního koeficientu. Místní část daně tak bude moci dosáhnout až pětinásobku státní části daně,“ stojí v návrhu.

Od roku 2025 se také navrhuje zavést podle růstu inflace automatický valorizační mechanismus daně tzv. inflačním koeficientem vycházejícím z růstu cenové hladiny oproti roku 2023. Růst inflačního koeficientu je zastropován tak, aby meziročně vyrostl nejvíce o jednu pětinu své aktuální hodnoty. „V případě deflace nedojde ke snížení inflačního koeficientu. Inflační koeficient neovlivní daň za zemědělské pozemky, neboť v jejich případě je inflace již zohledněna v průměrné ceně pozemku stanovené vyhláškou,“ argumentuje Ministerstvo financí.

Další změny navržené resorty

Zrušení kolkových známek (Ministerstvo financí): Navrhuje se kolky zcela jako platební prostředek zrušit. Úspora je především v distribuci kolků (cca 60 mil. Kč/rok). Náklady na tisk kolků jsou spíše nárazovou záležitostí, nicméně v případě jejich zachování by muselo dojít k doplnění ochranných prvků apod. Kolky se zruší bez náhrady. Současné platební metody (kreditní karty, převody přes účet) jsou plně dostačující k jejich nahrazení. Počítá se s určitým přechodným obdobím, kdy stávající kolky bude možné uplatnit.

Zvýšení úhrad za dobývání nerostů (Ministerstvo průmyslu a obchodu): Navrhuje se navýšení úhrad za dobývání nerostů. To bude realizováno jednak novelou horního zákona, která je součástí tohoto návrhu, a jednak novelou nařízení vlády č. 98/2016 Sb., o sazbách úhrady. V důsledku toho dojde ke zvýšení příjmů obcí a krajů, mírnému zvýšení příjmů státního rozpočtu a ke změně způsobu rozdělení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů. Dojde k navýšení sazby úhrady z dobývacího prostoru, ve kterém je povolena hornická činnost, z částky 1 000 Kč/ha na částku 1 500 Kč/ha. V návaznosti na výše uvedené dojde ke změně rozpočtového určení výnosu z úhrady z vydobytého nerostu. Zatímco v současné době je celý výnos z úhrady příjmem rozpočtů obcí, tak navržené navýšení výnosu z úhrady z vydobytého nerostu bude rozděleno mezi obce a kraje, na jejichž území dochází k dobývání vyhrazeného nerostu. Dále bude doplněno účelové určení úhrady z vydobytých nerostů pro kraje.

Zvýšení ceny dálniční známky a její pravidelná valorizace (Ministerstvo dopravy): Navrhuje se zvýšení ceny roční dálniční známky o 800 Kč z 1 500 na 2 300 Kč/rok. Od této částky se budou odvíjet i ceny dálničních známek hrazených na 30 kalendářních dnů, na 10 kalendářních dnů, na 1 kalendářní den, stejně jako cena dálniční známky hrazené za užití zpoplatněných pozemních komunikací hybridními vozidly a vozidly poháněnými zemním plynem nebo biometanem. Resort také plánuje zavedení nového pravidelného valorizačního schématu, které bude refl ektovat výši inflace. Ke zvýšení ceny dálniční známky bude docházet při kumulativní valorizaci, která umožní zvýšení ceny dálniční známky vždy v řádu celých stokorun. Tím dojde ke zvýšení příjmu Státní ho fondu dopravní infrastruktury, který financuje výstavbu, rekonstrukce a údržbu dálnic a silnic 1. třídy.

Integrace vymáhání ju stičních pohledávek (Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo financí): Resorty navrhují integraci vybírání nebo vymáhání veřejnoprávních pohledávek na jednom místě. „V krátkodobém horizontu je možné uvažovat o rozšíření okruhu pohledávek spravovaných v rámci tzv. dělené správy. To znamená převzetí tzv. justičních pohledávek orgány Celní správy České republiky, které již dnes spravují placení peněžitých plnění mající původ u řady orgánů veřejné moci (včetně obcí a krajů),“ stojí v návrhu. Agregace správy na jednom místě kromě úspor administrativních výdajů zvyšuje podle důvodové zprávy efektivitu vymáhání a je rovněž přívětivější ve vztahu k dlužníkovi, který má jen jednoho věřitele. Na straně státního rozpočtu tak dojde díky zefektivnění k úspoře v podobě personálních a souvisejících nákladů v rezortu Ministerstva spravedlnosti při současném dílčím navýšení personálních a souvisejících nákladů v rezortu Ministerstva financí, pod které orgány Celní správy České republiky spadají. „Z dlouhodobého hlediska lze uvažovat i o výraznější integraci, a to jednak v rámci rezortu Ministerstva financí (tj. sjednocení této agendy zajišťované nyní orgány Finanční správy České republiky a orgány Celní správy České republiky) a jednak v rámci převzetí této agendy i od jiných orgánů, které dosud provádějí inkaso povinných peněžitých plnění samostatně (orgány sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny a další),“ stojí dále v návrhu.

Elektronizace příkazových bloků (Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí): Navrhuje se zefektivnění příkazního řízení na místě v rámci Policie České republiky a Celní správy České republiky prostřednictvím jeho elektronizace.

Změny se mají dotknout také Finanční a Celní správy nebo platů ústavních činitelů

„Postupující digitalizace, implementace zjednodušených procedur a změny v postupech práce umožňují postupně snižovat počet míst, ze kterých je nutné vykonávat agendu daňovou a celní, která je spojena s přímým kontaktem se subjekty,“ stojí v důvodové zprávě ozdravného balíčku v souvislosti s tím, že je třeba zefektivnit i samotnou činnost státu. „V případě celních úřad ů je tento fakt zvláště markantní v souvislosti s klesající potřebou předkládání zboží k celnímu řízení v celním prostoru celního úř adu, potažmo jeho územních pracovišť,“ dodává Ministerstvo financí.

Prvním navrženým krokem bude podle resortu zrušení těch územních pracovišť finančních úřadů, které dle výsledků provedené analýzy zpracované Finanční správou České republiky byly veřejností využívány jen velmi omezeně nebo zajišťovaly minimální rozsah služeb pro občany, např. služby podatelny, popřípadě některých dalších územních pracovišť, v jejichž případě byla neefektivita jejich dalšího fungování identifi kována v rámci analýzy dalších zvolených parametrů. „Přijaté kroky umožní efektivnější řízení a optimalizaci vykonávaných agend,“ píše resort. Následovat bude dílčí redukce územních pracovišť celních úřadů, která bude prvním krokem k optimalizaci počtu celních úřadů jako takových. Finálním krokem zahrnující konsolidované období je redukce počtu celních úřadů z 15 na 6 se sídly v pěti největších městech České republiky (Praze, Brně, Plzni, Ostravě a Liberci), a to k datu 1. 7. 2025.

„Důvodem pro tuto změnu je odstranění současného stavu výrazné disproporce v zatížení jednotlivých celních úřadů, a tedy vytvoření srovnatelných celních úřadů. Zároveň tato změna přinese administrativní, personální a provozní úspory na straně Celní správy České republiky, čímž dílčím způsobem přispěje ke konsolidaci veřejných rozpočtů. Při novém rozdělení míst působnosti Celní správy České republiky bylo respektováno územně správní členění státu (krajské uspořádání České republiky). Je počítáno s tím, že v každém kraji bude minimálně jedno územní pracoviště celního úřadu, ideálně v krajském městě,“ dodává Ministerstvo fi nancí.

Snížení platu ústavních činitelů

Resort fi nancí navrhuje trvalé snížení platových základen na výdajové straně státního rozpočtu. „Ačkoli vyvolaná úspora není v celkovém objemu prostředků v tomto kontextu významná, představuje akt sounáležitosti s ostatními skupinami osob, jejichž příjmy z dávek důchodového pojištění byly dosavadními úspornými opatřeními postiženy. Míra platové restrikce odpovídá zafi xování platových základen pro rok 2024 ve stávající výši s tím, že v dalších letech už bude jejich vývoj podle obecného mechanismu výpočtu natrvalo probíhat s tímto snížením,“ stojí v návrhu s tím, že do budoucna je hlediska zachování jednotnosti systému odměňování za výkon funkce žádoucí, aby relace mezi jednotlivými platovými základnami zůstaly neměnné. Z tohoto důvodu se navrhuje administrativně-technická úprava spočívající v provázání platových základen představitelů a soudců skrze pevně stanovený poměr (0,833), který zároveň ponechává současnou míru zvýhodnění v případě soudců. V podstatě jde o použití stejného mechanismu jako v případě určování platové základny pro státní zástupce. „S ohledem na potřebu celospolečenské reakce na nepříznivou rozpočtovou situaci a všeobecnou politickou sh odu na vhodnosti realizace platových restrikcí v případě platu poskytovaného za výkon funkce podle zákona č. 236/1995 Sb., je nezbytné růst platových základen trvale snížit,“ uzavírá téma platů Ministerstvo fi nancí.

Sešly se stohy připomínek

V rámci připomínkového řízení se sešly úpravy jak od soukromého sektoru, tak od řady resortů. Sama Komora daňových poradců

v extrémně krátkém čase zaslala 43 stran připomínek.

Připomínky zpracoval Ing. Jiří Nesrovnal, člen Prezidia a vedoucí

Sekce DPPO. Jejich kompletní souhrn si můžete projít zde.

A co připomínkovaly další organizace?

Balíček opatření, který představila vláda premiéra Petra Fialy, odpovídá podle ministra financí Zbyňka Stanjury politické dohodě, ke které koaliční lídři došli při jednáních o podobě konsolidací. Na tvorbě návrhu se podle Stanjury podílely vedle jeho úřadu Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Šéf financí očekává, že při schvalování návrh dozná změn. Premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál zopakoval, že vláda je připravena o jednotlivých opatřeních diskutovat a opravit to, kde udělala chybu. „Zatím o ničem takovém nevím,“ uvedl. Vládní koalice podle něj není neomylná, ale současně není připravena ustupovat nátlaku.

Níže přinášíme přehled připomínek, které shrnul portál České noviny:

Ministerstvo práce a sociálních věcí v připomínkovém řízení žádá přehodnocení navýšení náhrad pro bývalé prezidenty. Nyní mají nárok na měsíční rentu 50 000 korun a náhradu 50 000 korun na nájemné za kancelář a na odměnu asistenta. Vláda v balíčku předpokládá zdvojnásobení těchto částek, což je podle ministerstva velkorysé. Úřad navrhuje i úpravu u podpory na stravování pracovníků či upřesnění u některých daní. Chybí mu také hodnocení dopadů plánovaných kroků na rodiny.

To, že vládní konsolidační balíček zvyšuje rentu bývalých prezidentů zhruba na dvojnásobek se nelíbí ani Ministerstvu vnitra

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2023

a Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR). Ministerstvo zahraničí zase upozornilo na to, že plánované snížení peněz na platy ve státní sféře o dvě procenta nemůže být uplatněno obecně. Navrhovaná opatření podle Černínského paláce zasáhnou do chodu ministerstva a plnění jeho úkolů.

Výhrady k chystaným opatřením má rovněž ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Ve svém stanovisku uvádí, že některé navrhované úpravy nesměřují k deklarovanému cíli balíčku, tedy úsporám a konsolidaci veřejných rozpočtů. Některé úpravy jsou pak podle něj zcela nesouvisející.

Ministerstva zdravotnictví a pro místní rozvoj ve svých připomínkách mimo jiné požadují, aby rostlinné alternativy mléka spadaly do nižší, 12procentní sazby DPH. Podle prohlášení organizace ProVeg Česko může přesunutím rostlinné alternativy mléka do 21procentní sazby diskriminovat lidi s alergiemi. Ministerstvo zdravotnictví se také zastává zvýhodnění volnočasových benefi tů, MMR chce nižší sazbu pro pleny nebo menstruační potřeby.

Českomoravská konfederace odborových svazů v připomínkách uvedla, že návrh odmítá jako celek a požaduje jeho přepracování. Kritizuje například růst daně z nemovitosti, změny DPH či rušení slev na daních.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů kritizuje úpravy podmínek práce na dohodu obsažené ve vládním konsolidačním balíčku, podle ní přinášejí nadměrnou byrokrac ii. V připomínkách k balíčku také odmítá zvyšování daně z příjmu právnických osob, zvyšování poplatku prostor pro těžbu nerostů nebo omezení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefi tů.

Svaz průmyslu a dopravy ČR chce s vládou jednat o nastavení zaměstnaneckých benefi tů nebo o osvobození energetických daní u metalurgie. „Opakovaně také vládu žádáme, aby zlepšila přístup k daňovým odpočtům na výzkum a vývoj,“ sdělil ČTK ředitel sekce hospodářské politiky Bohuslav Čížek.

Mezi požadavky Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR patří zachování daňového zvýhodnění volnočasových benefi tů, uvalení spotřební daně na tiché víno nebo zrušení navýšení pojistného pro osoby samostatně výdělečně činné o deset procent.

Svaz měst a obcí ČR (SMO) zase nesouhlasí se změnami rozdělení daně z příjmu právnických osob mezi rozpočet, obce a kraje. Kritizuje také přesun výnosu části daně z hazardu od obcí do státního rozpočtu, stoprocentním příjmem obcí by podle svazu měla zůstat daň z nemovitosti. Svaz také varuje před omezením možností čerpat evropské dotace, pokud vláda sníží jejich spolufinancování z rozpočtu.

Sdružení místních samospráv ČR vadí změny rozpočtového určení daní. Vládní koalice navrhuje zvýšit daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent a má se současně změnit podíl pro rozdělení příjmů mezi stát a samosprávy – dodatečný výnos má mířit výhradně do státního rozpočtu. Sdružení se stejně jako Svaz měst a obcí postavilo proti zavedení státního koefi cientu, který by zvýšil daň z nemovitosti a dodatečný výnos by šel do státního rozpočtu.

Agrární komora ČR nesouhlasí se zvýšením daně z nemovitosti, což se týká i zemědělské půdy. Prezident komory Jan Doležal ČTK řekl, že běžnou praxí je zvyšovat pachtovní smlouvy o daň, a změna by tedy vedla pro farmáře ke zvýšení nákladů na jejich produkci. Komora navrhuje vyšší zdanění budov a zavedení pravidelného poplatku za vynětí půdy ze zemědělského fondu na financování pozemkových úprav.

Unie vydavatelů navrhla přeřazení tištěných deníků ze základní sazby DPH zpět do snížené sazby daně k časopisům. Více než zdvojnásobení sazby DPH ze stávajících deseti na 21 procent by podle vydavatelů vedlo k poklesu prodeje novin a dalšímu posílení dezinformační scény. Předpokládaný výnos 200 milionů Kč považují za nerealistický.

Vládní záměry už dříve kritizovala opozice . Předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová dne na dotaz ČTK uvedla, že vláda by měla stáhnout návrh jako celek. Ve svém konsolidačním úsilí by se měla zaměřit hlavně na výdaje rozpočtu v kombinaci se zvýšením některých daní, například z tabáku, alkoholu nebo hazardu a také řádným zdaněním globálních fi rem.

Takzvaný konsolidační balíček dohodnutý lídry vládní koalice obsahuje změny v daních či dotacích. Vypořádání zásadních připomínek na úrovni náměstků či vrchních ředitelů sekcí plánuje Ministerstvo fi nancí na čtvrtek 8. června. Představitelé vlády již dříve uvedli, že jsou připraveni o opatřeních diskutovat, zásadní změny ale nechtějí. Balíček má být účinný od příštího roku.

Zhruba třísetstránkový návrh Ministerstvo fi nancí poslalo do připomínkového řízení před týdnem. Lhůta řízení byla zkrácena na pět pracovních dní, což kritizovaly odbory či představitelé samospráv. „Lhůta byla nepřiměřeně krátká,“ řekl ČTK předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Vláda se chystá seškrtat dotace, snížit sumu na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň fi rmám, z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. Místo tří sazeb daně z přidané hodnoty mají být dvě, základní 21procentní a sníž ená 12procentní. Živnostníkům se mají postupně zvednout minimální odvody. Platit by pak měli tolik jako pracovník s minimální mzdou. Zaměstnanci budou nově odvádět nemocenské pojištění.

30. výročí Komory daňových poradců ČR

Společenský večer

V pátek 26. 5. 2023 oslavila Komora daňových poradců ČR 30. výročí svojí existence. Z ohlasů účastníků vnímáme, že se společenský večer v Brně v hotelu International vydařil a oslava proběhla ve velmi přátelské a uvolněné atmosféře doplněné bohatým doprovodným programem. Průběh večera je zachycen ve fotogalerii na  https://moje.kdpcr.cz/informace/aktuality/zpravy-z-akci/30-vyroci-komory-spolecensky-vecer-fotogalerie

Doprovodný program – výlety

V sobotu 27. 5. 2023, den po oslavách 30. výročí Komory, bylo v rámci navazujícího doprovodného programu vypraveno na výlety 202 daňových poradců a jejich hostů. Ať už individuálně na prohlídku vily Tugendhat, nebo Stiassni, či organizovaně busem na Prýgl a hrad Veveří, 4 minibusy po 4 nejznámějších brněnských vilách, Špilberku a jiných krásách města Brna a nebo pěšky – spatřit to nejznámější a nejhezčí z města + pověsti s nimi spojené… Vše umocnilo slunečné, téměř letní počasí. Pohodu výletníků můžete navnímat v přiložené fotogalerii https://moje. kdpcr.cz/informace/aktuality/zpravy-z-akci/30-vyroci-komory-doprovodny-program-vylety-fotogalerie

Petra Pospíšilová vstoupila do Síně slávy 2023 v rámci projektu #FinŽeny

Projekt #FinŽeny přinesl druhý ročník své Síně slávy. Do unikátního přehledu dlouhodobě nejvlivnějších českých bankéřek, ekonomek, manažerek, finančních ředitelek a dalších dlouhodobě vlivných žen sektoru financí letos přibylo 27 nových jmen. „Jsme velmi hrdí, že se do Síně slávy v letošním ročníku zařadila Petra Pospíšilová, prezidentka Komory daňových poradců ČR,“ uvedli zástupci KDP ČR.

Mezi dalšími zařazenými jsou například světově úspěšné manažerky Hana Brixi ze Světové banky a Kamila Horáčková z Zurich Insurance Company, elitní finanční ředitelky Katarina Kohlmayer z KKCG, Kamila Makhmudová z Raiffeisenbank a Sonia Slavtcheva z Rohlík.cz nebo česko-slovenské topmanažerky Andrea Leskovská z Generali České pojišťovny a Věra Výtvarová z PwC. Nechybí ani šéfka České bankovní asociace Monika Zahálková, členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková nebo zástupkyně akademické sféry. Cílem projektu je ocenění žen, které zanechávají v českém finančním segmentu výraznou stopu a patří tak mezi nejviditelnější a nejvlivnější osobnosti tohoto segmentu.

18. ročník soutěží Firma roku

2023 a Živnostník roku 2023 odstartoval

Soutěže o Ceny Hospodářských novin Firma roku a Živnostník roku jsou opět otevřeny všem malým a středním podnikatelům. Příležitost veřejně prezentovat svoji práci mají české firmy a živnostníci bez ohledu na zaměření, obor či velikost. Hledají se inspirativní příběhy úspěšných podnikatelů, tradičních rodinných firem a začínajících nadšenců. Komora daňových poradců ČR je odborným partnerem soutěže.

Soutěž je otevřená pro všechny živnostníky, kteří jsou minimálně jeden rok vlastníky platného živnostenského listu nebo jiného oprávnění k podnikání, a malé a střední firmy působící v České republice s nejméně dvouletou účetní historií a s obratem do 1,5 miliardy korun, a větší firmy s obratem do 3 miliard korun. Nominovat je možné na stránkách www.firmaroku.cz, kde je registrační formulář. Do soutěže je možné přihlásit i svoji vlastní firmu nebo podnikatelskou aktivitu. Do celostátního finálového kola postupují vítězové jednotlivých krajů, které určí odborná porota. Finále je tradičně spojeno s galavečerem na Žofíně.

V rámci projektu se také zveřejňuje možnost nominací do anket Zlatý paragraf a Absurdita roku. Zatímco v případě absurdity se jedná o upozornění na nejnesmyslnější byrokratické povinnosti uložené podnikatelům, u Zlatého paragrafu je cílem ocenit konkrétní aktivitu veřejné správy, která má za cíl pomáhat českému podnikání. Informace o anketách a možnosti nominace najdete na webových stránkách https://www.firmaroku.cz/absurdita-roku.

SDEU k neplatnemu pravnimu jednani a naroku na odpocet DPH

Soudní dvůr EU ve svém aktuálním rozhodnutí konstatoval, že pouhá samotná neplatnost právního jednání podle občanského zákoníku nebrání možnosti uplatnit nárok na odpočet DPH a důležité je, že dané plnění bylo poskytnuto.

Alena Wágner Dugová

Daňová poradkyně č. o. 4687, Deloitte

Podle rozsudku Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“) musí být článek 167, čl. 168 písm. a), čl. 178 písm. a) a článek 273 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010, nahlížené ve světle zásad daňové neutrality a proporcionality vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům, podle kterých je osobě povinné k dani odepřen nárok na odpočet daně z přidané hodnoty zaplacené na vstupu pouze z toho

důvodu, že zdanitelné hospodářské plnění je považováno za fiktivní a na základě ustanovení vnitrostátního občanského práva je neplatné, aniž je nezbytné prokázat, že jsou naplněny skutečnosti umožňující kvalifikovat z hlediska unijního práva toto plnění jako fiktivní plnění, nebo v případě, že uvedené plnění bylo skutečně provedeno, že je výsledkem úniku na DPH nebo zneužití práva.

V rámci tohoto případu byl posuzován nárok na odpočet DPH v případě, kdy plnění fakticky proběhlo, daň byla odvedena, ale dané plnění bylo podle pravidel národní soukromoprávní legislativy prohlášení za neplatné. V rámci posuzovaného případu byl vystaven daňový doklad týkající se převodu ochranných známek ve prospěch jiné společnosti, přičemž tento převod podléhal DPH. Společnost poskytující plnění řádně DPH přiznala a zaplatila. Příjemce plnění si pak uplatnil nárok na odpočet DPH, který byl ale polskou daňovou správou zpochybněn, protože převod dotčených ochranných známek byl podle národní legislativy (občanského zákoníku) neplatný, protože byl převod v rozporu se zásadami společenského soužití.

Polský správní soud pak rozhodnutí daňové správy zrušil z důvodu, že daňová správa nepředložila důkaz o fiktivní povaze

dotčeného plnění. Proti tomuto rozsudku byla podána kasační stížnost, a právě polský Nejvyšší správní soud předložil SDEU předběžnou otázku. Dle polského soudu „ze směrnice nevyplývá, že by osoba povinná k dani mohla pozbýt nárok na odpočet DPH, která jí byla fakturována, z důvodu, že dotčené plnění není v souladu s vnitrostátním občanským právem, jelikož nárok na odpočet je podle judikatury SDEU nedílnou součástí systému DPH a nemůže být v zásadě omezen. Má za to, že autonomie DPH ve vztahu k ustanovením vnitrostátního občanského práva a neutralita DPH svědčí ve prospěch toho, že neplatnost právního jednání z hlediska tohoto práva by neměla mít automaticky za následek vyloučení nároku na odpočet. V tomto ohledu uvádí, že z judikatury SDEU vyplývá, že odchylky z nároku na odpočet DPH jsou přípustné pouze v případech výslovně stanovených ustanoveními směrnice 2006/112, že musí být vykládány striktně a tento nárok musí být odepřen, je-li na základě objektivních okolností prokázáno, že je uplatňován podvodně nebo zneužívajícím způsobem.“ SDEU se pak s tímto názorem v podstatě ztotožnil.

SDEU v rámci rozhodnutí připomněl mimo jiné, že „podle článku 167 směrnice 2006/112 vzniká nárok na odpočet daně okamžikem vzniku daňové povinnosti z odpočitatelné daně, přičemž tato daňová povinnost vzniká podle článku 63 této směrnice dodáním zboží nebo poskytnutím služby. Z toho vyplývá, že nárok na odpočet je v zásadě podmíněn předložením důkazu o uskutečnění plnění. Pokud tedy nedošlo ke skutečnému dodání zboží nebo poskytnutí služeb, nemůže vzniknout žádný nárok na odpočet. SDEU také uvedl, že „důkazní břemeno nese osoba povinná k dani, která je povinna předložit objektivní důkazy, že zboží nebo služby jí byly skutečně dodány nebo poskytnuty na vstupu

jinou osobou povinnou k dani pro účely jejích plnění podléhajících DPH, z nichž skutečně odvedla DPH.“

Podle závěrů SDEU pouhá samotná neplatnost právního jednání podle občanského zákoníku nebrání možnosti uplatnit nárok na odpočet DPH a důležité je, že dané plnění bylo poskytnuto. Zamítnutí nároku na odpočet DPH je namístě, pokud se jedná o plnění zcela fiktivní či zasažené podvodem či zneužitím práva.

Daň z přidané hodnoty: praktické využití nejnovější judikatury Soudního dvora EU

„Řízení o předběžné otázce – Daně – Daň z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Nárok na odpočet DPH – Odepření – Odepření z důvodu neplatnosti plnění podle vnitrostátního občanského práva“

Rozsudek Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“) ze dne 25. května 2023 ve věci C-114/22, Dyrektor Izby Administracji Skarbowej w Warszawie proti W. Sp. z o.o. http://eur-lex.europa.eu, generální advokát T. Ćapeta.

Související ustanovení:

§ 72 a 73 zákona č.   235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“)

Související rozhodnutí:

C-536/03 – António Jorge

C-459/17 a C-460/17 – SGI a Valériane

C-235/21 – Raiffeisen Leasing

C-519/21 – DGRFP Cluj

NOVÝ ZÁKON O ÚČETNICTVÍ

Z PRVNÍ RUKY

Prezentace

Termín:

31. 10. 2023

1 0 — 1 7 hod.

Místo konání: Hote l DUO

Tep l i c ká 492, 1 90 00 Praha 9 (bude pouze prezenčně)

a diskuse k novému zákonu o účetnictví – společná konference Komory daňových poradců ČR a Svazu účetních

Judikatura

NSS se věnoval chybným údajům v přepravních dokladech výrobků, které podléhají spotřební dani

Celní úřad během místního šetření vozidla převážejícího naftu vyzval řidiče k předložení přepravních dokladů. V dokladech bylo uvedeno, že vozidlo přepravuje 6 600 litrů motorové nafty. Jako místo určení byl označen „rozvoz z čerpací stanice PHM“. Řidič vozidla byl dotázán, zda ve vozidle dopravuje takové množství nafty, které je uvedené v dokladech. Ten však sdělil, že již stočil 600 litrů během dopravy, což doložil dodacím listem. Celní úřad následně přepravovanou naftu zajistil.

Celní úřad měl za to, že je dopravována bez dostatečného zákonného dokladu. Poté následovalo propadnutí nafty v celém zajištěném objemu.

Jako důvod Celní úřad uvedl, že doklad o dopravě stanovený zákonem o spotřebních daních postrádal adresu místa určení či jiné údaje určující polohu tohoto místa.

Údaj „rozvoz z čerpací stanice PHM“ byl podle něj údajem absolutně nekonkrétním a nijak nepopisoval adresu či polohu místa určení. Kromě toho na dokladu chyběly další náležitosti, jako je množství aktuálně dopravovaných výrobků uvedených do volného daňového oběhu a tím také související výše spotřební daně. Z dokladů plynulo podle celního úřadu pouze to, že z čerpací stanice provozované daňovým subjektem byla stočena nafta v určitém množství, a skutečnost, že v průběhu cesty došlo ke stočení 600 litrů. Celní úřad předložené doklady tedy vůbec nepovažoval za doklady prokazující zdanění vybraných výrobků podle zákona o spotřebních daních a z tohoto titulu naftu zajistil. Protože se nejednalo o zajištění nafty z důvodu nesprávných či nepravdivých údajů na dokladech, nebylo možné uvažovat o uvolnění zajištěné nafty, protože byla dopravována zcela bez zákonných dokladů.

Daňový subjekt se po tomto rozhodnutí obrátil na soud, který však žalobu zamítl a stejně jako správní orgány došel k závěru, že příslušná nafta nebyla doprovázena řádnými doklady s příslušnými zákonnými náležitostmi. Přestože údaj o místě určení byl formálně vzato na dokladu vyplněn, jednalo se podle soudu o údaj zcela nekonkrétní, neumožňující ověřit, kam měly být dopravované výrobky přepravovány. Také údaj o přepravovaném množství nafty neodpovídal skutečnosti, protože část nafty už byla stočená, aniž by tato skutečnost byla na základním dokladu zaznamenána. Z tohoto důvodu byl chybný i údaj o výši spotřební daně. Daňový subjekt se dále obrátil na Nejvyšší správní soud. V kasační stížnosti uvedl, že správní orgány i krajský soud zákon vyložily příliš formalisticky, protože doklad, který doprovázel pře-

pravovanou naftu obsahoval pouze nepřesné údaje, konkrétně množství přepravované nafty a místo určení. Rozpor v množství byl hned na místě vysvětlen pomocí dalších dokladů o prodeji 600 litrů nafty během dopravy. V době vystavení dokladů nebylo podle daňového subjektu možné určit přesné místo dodání, protože odběratel potřeboval natankovat lokomotivu. Místo, kde se bude lokomotiva nacházet, mělo být upřesněno telefonicky během přepravy. Zajištěná nafta tak měla být podle zákona o spotřebních daních uvolněna.

Nejvyšší správní soud nejprve připomněl, že podle § 5 odst. 1 zákona o spotřebních daních se „ na území České republiky prokazuje zdanění vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji, případně dokladem o dopravě vybraných výrobků do volného oběhu již uvedených“. Doklad o dopravě musí podle výše uvedeného zákona obsahovat mimo jiné adresu místa určení a v případě, že to není možné, jiné údaje určující polohu tohoto místa. Musí zde být také údaj o množství dopravovaných výrobků uvedených do volného daňového oběhu. Podle § 42 tohoto zákona správce daně zajistí vybrané výrobky, zde převáženou naftu, v případě, že jsou vybrané výrobky přepravovány bez dokladů podrobně vyjmenovaných v jednotlivých paragrafech. Správce daně poté rozhoduje o uvolnění zajištěných vybraných výrobků. Podle § 42c odst. 1 písmena b) lze výrobky uvolnit v případech, kdy doprovodné doklady obsahují nesprávné nebo nepravdivé údaje, v ostatních případech dochází k jejich zabrání. Před rokem 2016 toto zákon o spotřebních daních neumožňoval. Uvolnit zajištěné vybrané výrobky bylo možné jen tehdy, pokud by se v navazujícím řízení ukázalo, že postup správce daně byl při zajištění nesprávný a výrobky doprovázely řádné doklady, vrácení se tedy nevztahovalo na případy, kdy dokumenty obsahovaly pouze chybné údaje. Tuto tvrdost zákona odstranila novela v roce 2016, která umožnila uvolnění zajištěných výrobků i s takovými doklady, které obsahovaly nesprávné anebo nepravdivé údaje. Soud však upozornil, že je nutné, aby předmětné výrobky byly řádně zdaněny nebo byly nabyty oprávněně bez daně. Uvolnit i nadále nešlo výrobky, které byly dopravovány zcela bez dokladů. Novelou se tak podle soudu významně rozšířil okruh situací, kdy musejí být zajištěné výrobky uvolněny. Dříve soudy umožňovaly formální vady dokladů zhojit předložením alespoň jiných dokladů, aby bylo možné čelit závažným důsledkům pouhých formálních pochybení.

V době rozhodnutí NSS je však možné nepřiměřeným dopadům zajištění výrobků čelit aplikací zmiňované nové úpravy uvolnění výrobků. Předpokladem pro to je však skutečnost, že výrobky budou dopravovány s potřebným dokladem, byť obsahuje nesprávné či nepravdivé údaje. Možnost dodatečně prokázat zdanění přepravovaných výrobků a dosáhnout tím jejich uvolnění tak mají pouze ti dopravci, kteří při kontrole předložili zákonem předpokládané doklady, z nichž některé uvedené údaje zcela neodpovídají skutečnosti. Neúplné doklady lze tedy i po zajištění výrobků doplnit dalšími listinami a prokázat tak příslušné zdanění. Toto je ale současně možné jen za situace, kdy údaje na dokladu byly natolik konkrétní, aby bylo možné bez pochyb-

ností dospět k závěru, že se vystavený doklad o dopravě vztahuje právě k zajištěným výrobkům.

Podle NSS je tedy zásadní rozhodnout, zda dokumenty doprovázející výrobky podléhající spotřební dani byly vůbec dokladem podle zákona o spotřebních daních. Byť ze zákona nevyplývá, že dopravou bez dokladu se rozumí také doprava s dokladem neúplným, je zřejmé, že za zákonný doklad nelze považovat jakýkoliv dokument, který je takto formálně označen. To by zcela popřelo smysl zákona, který vyžaduje, aby výrobky byly v každém momentě identifikovatelné a šlo prokázat jejich zdanění. Na druhou stranu ne každé pochybení doklad zneplatní. Podstatné je tedy podle soudu zohlednit povahu chyby. Účelem dokladů je doprovázet přepravovaný výrobek v každý moment přepravy. To je nutné kvůli kontrole a posouzení, zda za konkrétní množství vybraných výrobků byla řádně uhrazena spotřební daň. Vadou dokladů může být dle NSS například to, že množství dopravovaného výrobku v okamžiku zahájení kontroly neodpovídá dokladu o dopravě (jak je tomu v projednávaném případě). Pokud ale lze dopravované množství dovodit také z jiných dokladů jednoduchou početní operací, nejde o vadu, která by doklad činila neúčinným. V nyní posuzovaném případě daňový subjekt při kontrole předložil doklad o dopravě, který obsahoval identifikační údaje, místo odeslání, identifikaci dopravovaného výrobku, jeho množství a výši spotřební daně, datum vystavení dokladu a jeho číslo. Správní orgány a krajský soud v dokladu nalezly dva nedostatky, na základě kterých dospěly k závěru, že nejde o doklad o dopravě ve smyslu zákona o spotřebních daních, protože v kolonce místa určení bylo uvedeno pouze „rozvoz čerpací stanice PHM“ a množství na dokladu v době kontroly neodpovídalo skutečnosti. Podle NSS tyto důvody však nemohou obstát. Množství výrobku bylo v dokladech uvedeno, byť se jednalo o nepřesný údaj. Nesprávnost vznikla v důsledku toho, že část nafty byla již před kontrolou dodána odběrateli. Jde tedy o situaci, na kterou plně dopadá § 42 odst. 1 písmena c), tedy že údaj uvedený na dokladu je nesprávný. Nejde o vadu, která by způsobila, že doklad o dopravě jako by nebyl a daňový subjekt by naftu dopravoval bez dokladu. Pokud jde o chybějící údaj o místu určení, NSS došel k závěru, že údaj na dokladu skutečně chybí, protože „rozvoz čerpací stanice PHM“ o místu určení nic neříká. Soud přijal argumentaci daňového subjektu, že s ohledem na specifické okolnosti čerpání do lokomotivy nebylo možno určit cíl dopravy zcela přesně. Na druhou stranu, nelze-li adresu místa určení uvést, je podle zákona o spotřebních daních možno uvést jiné údaje určující jeho polohu. Daňový subjekt tak mohl například uvést lokomotivu odběratele s přibližným místem, kde se bude nacházet. Je tedy vadou dokladu o dopravě, že údaj o místě určení neobsahuje, respektive obsahuje údaj nic nevypovídající. Zůstává proto otázkou, zda jde o takovou vadu dokladu, která způsobí celkovou neplatnost dokladu.

Zde Nejvyšší správní soud upozornil, že nesprávný údaj o místě určení nezmařil možnost výrobky individualizovat a identifikovat. Z dokladu je zřejmé, že byla přepravována nafta ve vlastnictví daňového subjektu, která byla načerpána na konkrétní čerpací stanici a druh a původ výrobků tak byl jednoznačně určen.

Judikatura

Nebyla tedy nijak ztížena, či dokonce znemožněna identifikace výrobků při kontrole a možnost posouzení, zda byla spotřební daň za konkrétní množství vybraných výrobků řádně uhrazena. Soud tak shrnul, že na základě předložených dokladů bylo v okamžiku kontroly možné jednoznačně identifikovat vybrané výrobky, jejich množství i zdanění. Krajský soud i celní úřad tak dospěly k nesprávnému závěru, že výrobky byly dopravovány bez dokladů. Daňový subjekt doklad měl, byť s nesprávnými údaji.

Na závěr soud dodal, že jeho závěr nelze vykládat tak, že formální pochybení nemá pro daňový subjekt žádný negativní důsledek. Přiměřeným trestem by zde mohla být pokuta za nespl-

nění povinnosti nepeněžité povahy podle daňového řádu. Závěr také neznamená automatické uvolnění zajištěného zboží, jeho důsledkem je pouze to, že daňovému subjektu mělo být umožněno prokázat zdanění či nabytí výrobků oprávněně bez daně. Důkazní břemeno v tomto případě však leží na daňovém subjektu.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 3 Afs 76/2021, dostupné na www.nssoud.cz

Správce daně musí při vydávání zajišťovacího příkazu z obavy o nedobytnosti

daně věnovat dostatečnou pozornost ekonomickým poměrům daňového subjektu

V dalším sporu se Nejvyšší správní soud zabýval zajišťovacím příkazem na daň z přidané hodnoty. Správce daně ji zajistil kvůli obavě z její budoucí nedobytnosti, protože podle něj daňový subjekt přispěl ke krácení DPH v obchodním řetězci.

Podle správce daně existovala pochybnost o hladkém průběhu výběru daně. Nedobytnost měla naznačovat také skutečnost, že daňový subjekt nevlastnil žádné nemovité věci ani významnější věci movité, jeho majetek byl tvořen výhradně vysoce likvidními aktivy, společnost vykazovala vysokou míru zadluženosti a nebyly splněny povinnosti vůči správci daně v podobě registrace k dani z příjmů a neoznámení bankovních účtů, které byly používány k ekonomické činnosti subjektu. Vedle toho jednatel a společník daňového subjektu vystupoval v jiné obchodní korporaci, která

poté, co přestala plnit své daňové povinnosti, utlumila svoji činnost a její aktiva byla převzata daňovým subjektem.

Daňový subjekt se bránil tím, že se daňového podvodu neúčastnil, ale jednalo se pouze o případ, kdy měl pravděpodobně ručit za daň nespolehlivého plátce. Mimo jiné rozporoval závěr správce daně o nedobytnosti DPH. Podle subjektu je třeba vycházet z existence odůvodněných obav, které jsou založeny na  konkrétních ekonomických poměrech daňového subjektu. Dotčená společnost nepředváděla movitý majetek na personálně propojenou osobu, neutlumovala ekonomickou činnost a ani nepřeváděla zůstatky na bankovních účtech. Výše DPH nepředstavovala ve vztahu k obratu daňového subjektu, jeho peněžním prostředkům a aktivům takovou částku, která by vzbuzovala pochybnosti o jejím možném budoucím zaplacení. Správce daně tak podle daňového subjektu neopřel důvody vydání zajišťovacího příkazu o konkrétní ekonomické poměry, ale pouze o nesouvisející skutečnosti a spekulativní úvahy o možném vyvedení majetku.

Odvolací finanční ředitelství k tomu uvedlo, že zajišťovací příkaz byl vydán ve fázi, kdy proběhlo důkazní řízení o tvrzení daňového subjektu, a existovala vysoká pravděpodobnost, že uplatněný nárok na odpočet DPH je zatížen skutečnostmi, kte-

ré se vymykají běžné obchodní praxi. Jejich faktickým prověřením mohla být pouze daňová kontrola. V případě zajišťovacího příkazu však nejde o prokazování skutečného stavu, ale o zjištění pouhých indicií, které poukazují na možnou nedobytnost daně nebo značné obtíže pro její výběr. Zajišťovací příkaz je tak předběžné rozhodnutí, které není vydáváno na základě dokazování. Správce daně podle OFŘ řádně popsal a zdůvodnil, co ho k vydání zajišťovacího příkazu vedlo, a jeho rozhodnutí tak bylo zákonné. Zohledněno bylo zejména to, že daňový subjekt nedisponoval žádným nemovitým majetkem a vlastnil pouze vysoce likvidní aktiva, která nebyla dostatečná k zaplacení předpokládaného doměrku DPH. Daňový subjekt ke své ekonomické činnosti užíval také přednostně bankovní účet, který správci daně neoznámil a který nebyl zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup a prostředky na něm vybíral v hotovosti po jejich připsání.

Následovala kasační stížnost daňového subjektu u NSS. Ten připomněl dva předpoklady pro vydání zajišťovacího příkazu. Prvním je skutečnost, že daň bude v budoucnu stanovená, druhým, že v době její vymahatelnosti bude daň nedobytná nebo její vybrání bude spojeno se značnými potížemi. NSS již dříve uvedl, že „ pokud bude dána určitá míra obavy ve vztahu k oběma prvkům, je možné například nižší pravděpodobnost (slabší důvody) ve vztahu k budoucímu stanovení daně kompenzovat jasnými okolnostmi (silnými důvody) svědčícími o tom, že daňový subjekt se zbavuje majetku, který by mohl sloužit k uspokojení daňového nedoplatku, a naopak (…) pokud bude možno odůvodněnou obavu ve vztahu k prvnímu či druhému prvku s jistotou vyloučit, pak zpravidla nebude možné zajišťovací příkaz vydat “. Dále soud doplnil, že naplnění obou předpokladů pro vydání příkazu se bude zpravidla lišit v každém stadiu daňového řízení. Jiná situace bude, pokud správce daně přistoupí k vydání zajišťovacího příkazu v úvodu daňového řízení, kdy jsou k dispozici pouze obecné indicie. V této situaci bude pravděpodobnost budoucího stanovení daně zpravidla nižší a zajišťovací příkaz bude možné vydat pouze tehdy, pokud bude zjištění o nedobytnosti daně natolik silné, že při celkovém hodnocení „vykompenzuje“ dosud slabší argumenty ke splnění prvního předpokladu. Ovšem v postupujícím daňovém řízení bude možné přesvědčivěji a s vyšší mírou pravděpodobnosti určit, že daň bude skutečně stanovena.

Podle NSS měly v projednávaném případě daňové orgány, a i později krajský soud, odůvodněnou obavu, že daň bude v budoucnu skutečně stanovená. Avšak v případě druhého předpokladu – samotná účast v řetězci zatíženém daňovým podvodem bez dalšího neznamená, že daňový subjekt nebude automaticky schopen v budoucnu zaplatit doměřenou daň. Podle soudu v tomto případě chybí přesvědčivé a dostatečně silné důvody pro naplnění neméně důležitého druhého předpokladu. Rozhodující totiž není pouze okamžitý stav prostředků daňového subjektu. Je třeba prozkoumat celkovou ekonomickou situaci a její vývoj. Nepostačuje skutečnost, že budoucí daň převyšuje momentální disponibilní prostředky daňového subjektu, protože je možné, že daňový subjekt bude schopen daň uhradit postupně

a tato varianta musí mít přednost před okamžitým uspokojením s možnou ekonomickou likvidací subjektu, která vede k řadě nepříznivých následků, jako je propouštění zaměstnanců, výpadek dosud odváděných daní apod. I když se správce daně do značné míry zabýval majetkovými poměry daňového subjektu, jeho závěry nevypovídaly nic o tom, že by se daňový subjekt nacházel v takové situaci, kdy by nebyl schopen v budoucnu uhradit DPH, i když by to případně znamenalo větší úsilí či platbu ve splátkách. Správce daně vyšel zejména z okamžitého stavu majetku, kterým daňový subjekt disponoval v době vydání zajišťovacího příkazu. Správce daně musí uvést zcela konkrétní skutečnosti a ne pouhé úvahy, že vysoce likvidní majetek bude převeden na třetí osobu. Takovou skutečnost nelze totiž vyloučit nikdy u žádného daňového subjektu. Dostatečně silnými důvody může být podle soudu například to, že daňový subjekt ukončuje podnikání či jej utlumuje, přesunuje sídlo společnosti do zahraničí nebo na jinou zpravidla nekontaktní adresu, mění svoji organizační strukturu, vyvádí různými transakcemi majetek ze společnosti nebo zakládá za tímto účelem jinou společnost atd. NSS současně dodal, že nelze bagatelizovat skutečnosti, které byly daňovému subjektu vytčeny, představují však spíše nedostatky v evidenční rovině, které o majetkové situaci daňového subjektu příliš neříkají. Ani tvrzená personální spojitost s již zmíněnou společností bez dalšího konkrétnějšího zjišťování, ze kterého by vyplynulo, že by na tuto společnost daňový subjekt převáděl majetek nebo v její prospěch převáděl prostředky s úmyslem utlumit vlastní činnost, nemůže představovat automaticky zhoršenou ekonomickou situaci. Soud také upozornil, že vysoká zadluženost mohla být dána specifi ckou podnikatelskou činností. Daňový subjekt neutlumil svou podnikatelskou činnost, nevyváděl a nepřesouval majetek do zahraničí a byl pro úřady kontaktní. Ani neplnění některých již zmíněných daňových povinností mnoho neříká o současné a budoucí ekonomické situaci. Správce daně nevzal v potaz to, že disponibilní prostředky na účtech, byť jsou nepochybně vysoce likvidní, dosahují téměř stejné výše, jakou měla mít doměřená DPH. Daňové orgány neprovedly posouzení vyváženě a vůbec se nezabývaly úvahou o ekonomickém vývoji daňového subjektu a zaměřily se pouze na ty části hospodaření, které bylo snadnější zjistit a které byly spíše k tíži daňovému subjektu. NSS si je dle svého vyjádření vědom, že s ohledem na předběžnou povahu zajišťovacího příkazu nelze požadovat podrobnou analýzu majetkové struktury daňových subjektů, přesto ale upozornil, že je třeba věnovat stejnou pozornost závěrům, které mírní obavy z nedobytnosti daně.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 4 Afs 380/2020, dostupné na www.nssoud.cz

Zdroj: www.nssoud.cz

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví

Poplatníkům s novou datovou schránkou, kteří nesplnili elektronickou formu podání, bude odpuštěna pokuta

U nově zřízených datových schránek ze zákona od 1. 1. 2023 uplatňuje Finanční správa dočasnou toleranci vad podání. Finanční úřady tak neuloží pokutu ve výši 1 000 Kč v případech, kdy daňový subjekt v době od 1. 1. 2023 do 2. 5. 2023 nedodržel povinný elektronický způsob podání nebo podal daňové přiznání v nesprávném formátu či struktuře. Pokuta nebude uložena ani v případě, kdy daňový subjekt podá daňové přiznání elektronicky do 2. 6. 2023, ale nedodrží správný formát nebo strukturu. Tolerance se vš ak nevztahuje na pokuty za opožděné podání.

Důvodem je nárůst počtu chybně podaných daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob, popř. i právnických osob, v souvislosti s významným rozšířením okruhu osob, kterým je od 1. 1. 2023 ze zákona zřizována datová schránka. Finanční správa připomenula, že se zpřístupněním takto zřízené datové schránky je spojena povinnost podat formulářové podání, tedy typicky daňové přiznání, výhradně elektronicky, a to ve stanoveném formátu a struktuře.

Daňové subjekty často chybovaly právě ve způsobu podání, když podaly daňové přiznání na papírovém formuláři, nebo v případě elektronického podání přiložily daňové přiznání v nesprávném formátu (například v pdf místo xml).

Dočasnou toleranci zavedla Finanční správa s ohledem na principy dobré správy, které by měly orgány veřejné správy aplikovat ve vztazích k soukromým osobám, mimo jiné také zásadu právní jistoty v situaci, kdy jsou zaváděny nové povinnosti.

Daňové milostivé léto po schválení Sněmovnou míří do Senátu

Návrh navazuje na předchozí akce milostivé léto I a II a umožní dlužníkům zbavit se dluhů na penále, úrocích a dalším příslušenství daně a také zbytečné zátěže v podobě bagatelních nedoplatků. Pro odpuštění dluhů by mělo být klíčové rozhodné období, které je navrhováno od 1. července do 30. listopadu 2023.

Pokud návrh získá podporu Senátu a podpis prezidenta, bude se daňové milostivé léto vztahovat zejména na mimořádné odpuštění nebo zánik některých nedoplatků na dani a příslušenství, které jsou spravovány orgány Finanční a Celní správy ČR, ve výjimečných případech i Ministerstvem financí.

Všechny fyzické osoby budou například moci požádat o mimořádné odpuštění příslušenství daně, jako jsou úroky, penále, pokuty za opožděné plnění daňové povinnosti a nákladů řízení včetně exekučních. Podmínkou je, že podají žádost a uhradí jistinu, tedy původní dlužnou částku, v průběhu výše zmiňovaného rozhodného období.

Aby se předešlo riziku spekulací se záměrným nesplácením daňových dluhů, bude se odpuštění vztahovat pouze na příslušenství k jistinám vzniklým do 30. září 2022. V případě jednotlivého nedoplatku vyššího než 5 000 Kč bude dlužníkům pravděpodobně umožněno uhradit jistinu ve čtyřech pevně daných splátkách do sedmnác ti měsíců od 1. července 2023. Pokud je jistina již uhrazená, dojde k odpuštění příslušenství pouze na základě samotné žádosti.

Odpuštění se netýká příslušenství u jistin vymáhaných soudním exekutorem (které byly předmětem milostivého léta I a II) a dále jistin vymáhaných cestou mezinárodní pomoci. Fyzické i právnické osoby budou moci také požádat o mimořádný zánik některých nedoplatků na dani a příslušenství. Ten se vztahuje na bagatelní nedoplatky na dani i na příslušenství do 200 korun, které dlužníkům vznikly do 30. září 2022. Podmínkou je, aby celková hodnota zanikajících nedoplatků u jednoho správce daně nepřekročila 1 000 korun. Tyto nedoplatky by zanikly automaticky bez žádosti dnem účinnosti zákona, a to 1. července 2023.

Od června bude Finanční správa vyřizovat telefonické dotazy

výhradně prostřednictvím místně příslušných územních pracovišť

Finanční správa si od tohoto kroku slibuje lepší zacílení dotazů s ohledem na místní příslušnost volajícího a přesměrování na konkrétní pracovníky, kteří volajícím efektivněji poradí a pomohou. Postup nahradí centrální informační linku. Telefonní kontakty lze nalézt na webu Finanční správy. Centrální informační linka byla zřízena v roce 2016 jako call centrum pro elektronickou evidenci tržeb. Během jejího pozastavení v době protiepidemických opatření byla přeměněna na obecnou infolinku pro veřejnost, která ji využívala zejména kvůli omezenému osobnímu kontaktu a pro získání informací ke kompenzačním bonusům a liberačním balíčkům. Provoz centrální informační linky byl však podle Finanční správy v poslední době neefektivní kvůli snižujícímu se zájmu ze strany veřejnosti, a proto došlo k jejímu zrušení.

Pro období tzv. daňových kampaní v měsících lednu a březnu zajistí Finanční správa také rozšíření počtu telefonických linek pro přímé konzultace s pracovníky finančních úřadů ohledně daně z nemovitých věcí a daně z příjmů. Finanční správa zároveň připomíná, že veškeré potřebné informace a daňové formuláře jsou k dispozici na webových stránkách či na portálu MOJE daně. I nadále je samozřejmě možné vyřídit si své daňové povinnosti i osobně na místně příslušných územních pracovištích finančních úřadů.

Národní účetní rada schválila aktualizaci interpretace I-8 týkající se sociálních fondů

Jak už bylo uvedeno v minulém čísle bulletinu, tato aktualizace interpretace I-8 se zabývá tím, jak účetně zachytit vznik nároku na zaměstnanecký benefit ve společnosti, která na pokrytí těchto benefitů tvoří sociální fond. Řeší také způsob, jakým zachytit zápůjčky zaměstnancům z tohoto fondu a související vykázání a prezentaci v účetní závěrce.

Podle interpretace je vznik nároku zaměstnance na zaměstnanecký benefit nákladem, a to bez ohledu na to, zda má být benefit hrazen ze sociálního fondu, protože je odměnou za vykonanou práci stejně jako mzda. Tvorba sociálního fondu sama o sobě nepředstavuje vznik nároku zaměstnanců. Jeho smyslem je kumulovat dostatečné prostředky, které budou potřeba pro krytí nároků vzniklých v budoucnu.

Účetní předpisy se tímto přímo nezabývají, interpretace však upozorňuje, že je nepřípustné, aby byl nárok na zaměstnanecké benefity v účetnictví zachycován přímo proti sociálnímu fondu. Tento bilanční přístup vede k tomu, že transakce s nákladovým charakterem nejsou účtovány jako náklad. Tím pak dochází k vykázání chybného výsledku hospodaření, který nezobrazuje nákladovost činnosti

účetní jednotky a k benefitům přistupuje jako k rozdělování zisku. Po zaúčtování benefitu jako nákladu je tedy potřeba snížit příslušný sociální fond, kterým byl nárok krytý. Sociální fond se sníží ve prospěch nerozdělených zisků minulých let nebo jiných fondů, p okud tak určí stanovy společnosti.

Naopak poskytnutí zápůjčky zaměstnancům ze sociálního fondu nákladem není. Jedná se o pohledávku za zaměstnanci a sociální fond se v tomto případě nesnižuje. Část fondu odpovídající posk ytnutým zápůjčkám lze evidovat např. pomocí analytického účtu Sociální fond – poskytnuté zápůjčky v rámci syntetického účtu sociálního fondu. Obdobně nemá žádný vliv na celkovou výši fondu ani vrácení zápůjčky. Dojde pouze k přesunu mezi analytickými účty.

Informace pro placení daně z nemovitých věcí nově v datové schránce

Poplatníkům, kterým byla nově od tohoto roku zřízena datová schránka ze zákona, zašle Finanční správa informace pro placení daně z nemovitých věcí na rok 2023 do této schránky. Dotčeným poplatníkům proto už nebude Česká pošta doručovat složenku. Pro tento účel nebude rozlišován typ datové schránky. Informace budou obsahovat údaje shodné s těmi, které jsou standardně předtištěny na poštovních poukázkách, tedy výši stanovené daně, výši nedoplatku či přeplatku a údaje pro placení daně včetně QR kódu.

Finanční správa ale zároveň uvedla, že poplatníci, kteří preferují jiný způsob komunikace, případně nedisponují přihlašovacími údaji do datové schránky, se ohledně informace o výši jejich daně mohou i nadále obrátit na místně příslušného správce daně. Pro účely daně z nemovitých věcí na rok 2024 si pak poplatníci mohou dohodnout i jiný způsob zasílání údajů pro placení daně, například e-mailem, či mohou požádat o úhradu daně prostřednictvím SIPO.

Zdroj: www.financnisprava.cz, www.mfcr.cz, www.nur.cz

Bulletin: DO HLOUBKY TÉMATU

Tematické zaměření každého čísla

Vysoce odborné články

Recenzovaný obsah

Odborný garant každého čísla

Stavovská společenská rubrika

Aktuálně ze zpráv CFE

G7 vítá dosavadní pokrok v dvoupilířovém řešení

Od 19. do 21. května 2023 se v Hirošimě v Japonsku za účasti Francie, Spojených států, Spojeného království, Německa, Japonska, Itálie a Kanady konal, ve formátu, který zahrnoval Evropskou unii a Ukrajinu, již 49. summit G7. Zatímco většina diskusí byla zaměřena na geopolitické otázky a plánování konkrétních kroků k zajištění pokračující podpory Ukrajiny, konečné komuniké stanoví také koordinovaný přístup k zajištění ekonomické odolnosti globálních dodavatelských řetězců tváří v tvář riziku deglobalizace. Čína a Rusko ze své strany summit odsoudily, přičemž Čína prohlásila, že „nebude akceptovat západní pravidla ovládaná G7, která se snaží rozdělit svět na základě ideologií a hodnot“

Vedoucí představitelé G7 zdůraznili své pevné politické odhodlání k rychlému celosvětovému provedení dvoupilířového řešení inkluzivního rámce OECD/G20 s cílem řešit daňové problémy vyplývající z globalizace a digitalizace ekonomiky za účelem vytvoření stabilnějšího a spravedlivějšího mezinárodního daňového systému: „Uvědomujeme si významný pokrok ve vyjednávání Pilíře 1 Multilaterální úmluvy (MLC) a znovu veřejně stvrzujeme náš závazek k rychlému a zdárnému ukončení vyjednávání tak, aby MLC mohla být připravena k podpisu v dohodnutém termínu. Vítáme pokroky v domácí legislativě směrem k implementaci Pilíře 2. Rozvojovým zemím budeme dále poskytovat podporu pro posílení jejich daňové kapacity za účelem budování udržitelných zdrojů daňových příjmů, přičemž zdůrazníme důležitost pomoci pro implementaci dvoupilířového řešení,“ uvádí se v komuniké G7 z Hirošimy.

Ministři EU schválili DAC8 (reporting kryptoaktiv)

Po schválení velvyslanci členských států Evropské unie v Bruselu se ministři financí Evropské unie, zasedající jako Rada ECOFIN, dohodli na společném postupu ohledně přijetí směrnice EU o vykazování kryptoaktiv (DAC8), která do značné míry vychází z rámce OECD CARF. Tato dohoda mění směrnici EU 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní (DAC).

Švédská ministryně financí Elisabeth Svantessonová po zasedání Rady ECOFIN uvedla: „Dneškem došlo nejen k posílení pravidel pro administrativní spolupráci, ale především k  uzavření prostoru, který dosud sloužil k vyhýbání se zdanění příjmů. Snižuje se tak riziko, že budou kryptoaktiva využívána jako útočiště pro obcházení daňových povinností. Dohoda je dalším příkladem toho, že Evropská unie je lídrem v zavádění globálních standardů,“ uvedla paní Svantessonová.

Podle práva EU musí Rada ve zvláštním legislativním postupu konzultovat návrh s Evropským parlamentem a Evropským hospodářským a sociálním výborem. Hlasování parlamentního výboru ECON bylo naplánováno na 30. května 2023, plenární hlasování v Evropském parlamentu je nyní plánováno na 10. července 2023.

Save the Date: Konference CFE, ICAEW a PwC na téma rovnoprávnosti

4. července 2023

Dne 4. července 2023 budou CFE Tax Advisers Europe, ICAEW Women in EU Finance Network a PwC společně pořádat panelovou diskuzi v Evropském parlamentu na téma „Daňový systém rovného postavení žen a mužů v Evropě: Úvahy o nové agendě“. Dle pořádajících organizací je genderová rovnost ve fiskálních záležitostech otázkou spravedlnosti a růstu. I když Evropská unie podnikla kroky k začlenění genderového hlediska do všech fází tvorby politiky, přetrvávají dle organizátorů značné problémy – včetně těch, kte ré se týkají daní. Struktura a správa daňových systémů má často stále rozdílné dopady na pohlaví.

Co je potřeba k vytvoření skutečně inkluzivního daňového systému do roku 2030? Co je třeba udělat, aby budoucí změny daňových systémů pomohly prosazovat rovnost žen a mužů a zároveň reagovaly na ekologické a digitální změny v Evropě? Jaké jsou klíčové r ysy daňového systému navrženého tak, aby pomohl snížit genderovou nerovnost?

Pakliže je vám výše uvedená problematika, propojující rovnoprávnost a fiskální svět blízká, sledujte web CFE nebo některé z dalších pořádajících organizací. Další podrobnosti, týkající se přednášejících a registrace, budou zveřejněny již brzy.

Tomáš Půček Právní oddělení KDP ČR

Milostivé léto proběhne letos jinak, vláda chce pomoci daňovým dlužníkům

Další akce milostivého léta se tentokrát bude týkat odpuštění vybraných dluhů vzniklých v souvislosti s daňovým systémem. Poslanecká sněmovna v květnu schválila příslušný vládní návrh zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů. Kdo bude moci o odpuštění požádat?

Jakých nedoplatků se daňové milostivé léto týká? A jakým způsobem bude mimořádné odpuštění probíhat?

Vít Křivánek

Advokát a daňový poradce č.  o. 5177, který působí jako partner a vedoucí oddělení daňových sporů ve společnosti BDO.

Cílem daňového milostivého léta 2023 je navázat na předchozí relativně úspěšné akce prvního a druhého milostivého léta v předloňském a loňském roce a dát lidem možnost zbavit se dluhů na penále, úrocích a dalším příslušenství daně, které dosud neuhradili.

Odpustit bude přitom možné vybrané příslušenství daně, konkrétně: úrok z prodlení, úrok z posečkané částky, penále, pokutu za opožděné podání daňového přiznání a také náklady řízení včetně těch exekučních. Výčet pokut, které lze prominout, tedy není zdaleka kompletní – chybí například pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu.

Pro odpuštění výše zmíněných daňových pokut je nutné splnit v zásadě dvě podmínky. Nutné je pro dlužníka předně uhradit původní částku, kterou na daních měl zaplatit. Termín pro úhradu je navrhován do 30. listopadu 2023. Návrh počítá i s případným rozložením úhrady jistiny na několik splátek.

Požádat o odpuštění dluhů půjde i méně formální cestou

Potom již stačí podat žádost o mimořádné odpuštění. Tu je zapotřebí podat během tzv. rozhodného období od 1. července 2023 do 30. listopadu 2023. Aby se předešlo

riziku spekulací se záměrným nesplácením daňových dluhů od okamžiku zveřejnění plánovaného daňového milostivého léta, bude se odpouštět příslušenství k jistinám vzniklým do 30. září 2022.

Podání žádosti bude možné všemi standardními způsoby, tedy elektronicky i písemnou formou. Nad jejich rámec se navrhuje připustit též možnost podat žádost pomocí elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem prostřednictvím e-mailu. Po vzoru žádostí souvisejících s kompenzačním bonusem je tedy ve hře i tato po formální stránce značně rozvolněnější cesta, kterak o odpuštění požádat.

Výjimku z možnosti mimořádného odpuštění tvoří příslušenství daně, které je vymáháno soudním exekutorem nebo dle zákona o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek.

Drobné dluhy na daních budou prominuty automaticky

Kromě příslušenství daně zákon počítá také s možností mimořádného odpuštění daně samotné. Půjde ale pouze o bagatelní částky na daňových jistinách, konkrétně nedoplatky nepřesahující 30 korun v případě daně z nemovitých věcí, respektive 200 korun v ostatních případech.

Důvodem pro takto nízké limity je to, že daňové milostivé léto není koncipované jako hromadná daňová amnestie, ale jako možnost „očistit“ stávající dluh o tu část, kterou a priori státní rozpočet nepožaduje. Tyto malé nedoplatky proto zaniknou automaticky ke dni nabytí účinnosti tohoto návrhu zákona.

Návrh zbytečně opomíjí podnikatele v jednočlenných s.r.o.

Vedle toho, jaké daňové dluhy lze mimořádně odpustit, je také vhodné dodat, kdo o odpuštění může požádat. Daňoví dlužníci oprávnění k podání žádosti se rozdělují na dvě kategorie, a to podle toho, u jakého typu daňového dluhu budou žádat o mimořádné odpuštění. V případě výše zmíněného vybraného příslušenství daně může o odpuštění požádat pouze fyzická osoba. Mimořádný zánik bagatelních nedoplatků se dotkne všech daňových subjektů bez výjimky, tedy i právnických osob.

Na jedné straně rozumím snaze pomoci podnikatelům fyzickým osobám eliminovat „zbytečné“ dluhy v podobě příslušenství daně či exekučních nákladů, na které tyto dluhy dopadají bezprostředně a nepochybně intenzivněji než například na osoby právnické. Na straně druhé řada podnikatelů dnes fakticky podniká „na sebe“ prostřednictvím jednočlenných společností s ručením omezeným, ve kterých zastávají roli jediného vlastníka a jednatele.

Troufám si tvrdit, že i na tyto subjekty mělo mimořádné odpuštění dopadnout, neboť i takoví podnikatelé pociťují tlak

ve formě daňových dluhů napřímo. Nejednalo by se navíc o situaci, se kterou by již historicky zavedené úlevy nepracovaly.

Dopad na státní kasu má být neutrální

Fiskální dopad připravovaného milostivého léta by měl být podle Ministerstva financí neutrální. Na jedné straně dojde k negativnímu dopadu na veřejné rozpočty v řádu stovek milionů korun. Tento výpadek by měl být na druhé straně úměrně kompenzován stovkami milionů korun inkasovaných v podobě uhrazení dlužných jistin daně.

Závěrem bych rád dodal, že daňové milostivé léto 2023 po mém soudu přichází poněkud pozdě. Obdobně nastavený mechanismus by podnikatelé jistě uvítali v ekonomicky těžkých „covidových“ letech, respektive těsně po jejich odeznění. Současně mám za to, že výčet subjektů oprávněných k podání žádosti o odpuštění vybraného příslušenství daně mohl být širší.

Kromě příslušenství daně zákon počítá také s možností

mimořádného odpuštění daně samotné.

Půjde ale pouze o bagatelní částky na daňových jistinách.

Pracovní právo

Novela zákoníku práce je potřebná evoluce.

Ale kam dál?

V Česku finišuje novela zákoníku práce a mediální prostor plní spekulace.

Máme se připravit na velké změny, či jen na drobné úpravy? A co dalšího mohou evropské protektivní tendence do pracovního práva přinést?

I na to odpovídali v novém dílu podcastu Právo & Byznys na Info.cz

Petr Hůrka z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

a  Jaroslav Škubal, partner advokátní kanceláře PRK Partners.

Novelizace zákoníku práce patří k evergreenům české veřejné debaty. Když už se k ní konečně schyluje (návrh prošel prvním čtením ve Sněmovně), je přirozené, že zaměstnanci a zaměstnavatelé mají jisté obavy, jak velké změny novela přinese.

Experti, pro něž je legislativa denním chlebem, však velké otřesy nepředpokládají. „Myslím, že zásadní změny novela nepřinese.

Novinkami jsou větší míra ochrany zaměstnance či možnost digitalizovat právní jednání. Možná se trochu bude smrákat nad dohodami o pracích mimo pracovní poměr, ale myslím, že to

půjde a že praxe se s tím vyrovná,“ rozptyluje na úvod obavy Hůrka. Také Škubal je toho názoru, že revolučních změn se obávat netřeba.

Jenže legislativní proces stále není u konce a vzhledem k vyhlášené kreativitě tuzemských poslanců s jejich pozměňovacími návrhy vzniká další prostor pro obavy. „Téma zákoníku práce je hodně politické a myslím si, že každý z poslanců má takové nutkání nebo touhu, a někdy oprávněnou, nějaký ten paragraf zlepšit. Pak novela bobtná a bobtná, až nakonec ztratí podporu všech,“ je si vědom Škubal, ale dodává, že aktuálně nemá konkrétní informace o připravovaných pozměňovacích návrzích.

Jako svého druhu kuriozitu pak dodává, že na Ministerstvu práce a sociálních věcí již začínají práce na další novele, proto by se zasazoval, aby si poslanci svou kreativitu nechali až na další verzi a tu stávající rychle schválili.

Proč se již pracuje na další novele, když tato ještě ani nevstoupila v platnost? Podle Hůrky je jednou z motivací transpozice evropské minimální mzdy se zákonným valorizačním mechanizmem, díky němuž by odpadla každoroční debata sociálních partnerů o budoucí výši minimální mzdy. „Dalším důvodem je řešení plurality odborů, tedy situace, kdy vznikne druhá odborová organizace, a pokud se nedomluví na společném postupu, může nastat patová situace v kolektivním vyjednávání, která může vést až k zániku sociálního dialogu,“ vysvětluje Hůrka s tím, že v této věci si Česko nese roky legislativní dluh.

Jak konkrétně se novela dotkne takzvaných „dohodářů“?

Kromě jiného hosté ve studiu zmiňují téma dovolených, které se pro zaměstnavatele stane závaznějším, než tomu bylo dosud. Podle Škubala je nejpravděpodobnějším scénářem, že nárok na dovolenou u vztahu upraveného DPP vznikne, ale jelikož je taková dohoda typicky uzavřena na jeden rok, bude po skončení vztahu dovolená zaměstnavatelem proplacena. U DPČ to podle obou panelistů bude složitější, neboť zaměstnavatel i „dohodář“ budou muset více počítat a s nárokem na dovolenou dopředu kalkulovat.

Škubal vítá, že novela postihne fenomén posledních let –práci z domova. „Z pohledu zaměstnavatelů je ta poslední verze novely optimální, takže tady se čekání na novelu vyplatilo,“ nachází na zdlouhavém legislativním procesu pozitiva. Home offi ce je oblast, která se v průběhu covidových lockdownů do značné míry rozvinula bez konkrétního legislativního rám-

ce. Předchozí podoby aktuální novely se tuto oblast snažily spíše sešněrovat, ale nynější verze ponechává zaměstnavatelům větší volnost. „Jen si zaměstnavatelé nesmějí stěžovat, že se nemají o co opřít. Je to prostě na nich,“ říká Hůrka s tím, že právě období koronavirové pandemie ukázalo, že to zaměstnavatelé zvládají. Škubal dodává, že i zde bylo motivací dosažení souladu s evropskou legislativou, v níž je zakotveno právo rodičů žádat za určitých podmínek o práci na dálku.

Home office je podle Škubala specifickou problematikou, kde platí – co zaměstnanec, to názor. A podobné je to i se zaměstnavateli. „Ve své praxi jsem zažil několik případů, kdy jsem byl v šoku, že zaměstnavatelé nemají vůbec kontrolu nad zaměstnanci a různě s nimi na dálku bojují. Takže pokud jde o nějaký nárokovaný home office, tam bych byl opatrný,“ říká partner PRK Partners.

A co nás v pracovním právu může čekat v budoucnu? Z hlediska aktuálních trendů Hůrka sleduje v Evropě spíše protektivní tendence, neboť fl exibilita pracovního práva v zemích EU je již tradičně dána blízkostí k právu občanskému. Jedním z takových trendů je „právo odpojit se“, to znamená garanci, že po skončení pracovní doby a odchodu z pracoviště již zaměstnanec nebude ze strany zaměstnavatele jakkoli kontaktován. „Řeší se to v řadě zemí a já se obávám, že se to bude řešit i u nás a podle mého to nebude ku prospěchu pracovního práva ani vztahu zaměstnavatel-zaměstnanec. Ale třeba se pletu,“ uzavírá Hůrka.

Co se stane, pokud zaměstnavatel nařídí home offi ce, ale zaměstnanec nemá možnost práci z domova vykonávat? Kde zůstává v novelizovaném zákoně „šedá zóna“? A můžeme se těšit, že pracovní právo bude konečně více odpovídat situaci na pracovním trhu? I to je tématem podcastu, který je zdarma k poslechu zde.

Aktuálně ze světa

Sněmovna reprezentantů USA schválila zákon, který pozastavuje dluhový strop

Americká Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon, který pozastavuje platnost dluhového stropu. Nyní putuje do Senátu. Prezident Joe Biden výsledek hlasování uvítal a vyzval Senát, aby zákon schválil co nejdříve, napsala agentura Reuters. Podle americké ministryně financí Janet Yellenové je na schválení zákona čas do pondělka, aby se USA vyhnuly platební neschopnosti. Takový scénář by měl podle expertů i médií vážné dopady na domácí i světovou ekonomiku.

Podle deníku The New York Times hlasovalo proti návrhu 117 zákonodárců, z nichž 71 bylo z Republikánské strany. Pro hlasovalo 314 kongresmanů, z toho 165 z Demokratické strany. Návrh následně prošel i v Senátu.

Návrh především pozastavuje uplatňování dluhového stropu do ledna 2025. Počítá také s omezením růstu státních výdajů o 1,5 bilionu dolarů (asi 33 bilionů korun), se škrty v rozpočtu daňové správy a zpřísněním některých podmínek pro čerpání sociální pomoci.

Zákonný limit na státní dluh je ve světě výjimkou a ten americký se v posledních desetiletích opakovaně posouvá kvůli neustálým rozpočtovým schodkům za demokratických i republikánských prezidentů. Nyní činí 31,4 bilionu dolarů, kam byl posunut na konci roku 2021. Do platební neschopnosti se Spojené státy ještě nikdy nedostaly. Dnes schválený návrh zákona dojednali republikánský šéf

Sněmovny reprezentantů McCarthy s prezidentem Bidenem.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2023

Užívání platformy za data je dle Italů barter

Italská daňová správa doměřila DPH na výstupu platformě, na které se mohou uživatelé zdarma zaregistrovat a bezúplatně ji využívat. Dle správce daně se jedná o úplatné poskytování služeb, respektive barter výměnou za data uživatelů. Aby uživatelé mohli získat vstup a využití platformy zdarma, souhlasili dle všeobecných obchodních podmínek s komerčním využitím poskytnutých dat. Základem daně pro výpočet DPH by tedy podle správce daně měla být právě hodnota těchto dat, píší ve svém článku na webu Daňovky experti KPMG Tomáš Havel a Petra Němcová.

Předmětná platforma poskytovala svým italským uživatelům registraci a využití zdarma za podmínky, že na ni převedli právo komerčně využívat jimi poskytnuté osobní údaje. Italská daňová správa zahájila s platformou řízení s cílem doměřit DPH na výstupu za zdaňovací období let 2015 až 2021. Dle jejího názoru se totiž nejednalo o poskytování přístupu zdarma, nýbrž výměnou za právo komerčně využívat data, tudíž o službu, která je předmětem DPH. Za předmětné sedmileté období se mělo jednat o DPH ve výši cca 870 milionů eur, kterou měla dle správce daně platforma deklarovat ve svých přiznáních a uhradit.

Otázkou, jaký režim DPH se má při poskytování internetových služeb výměnou za údaje uživatelů použít, se zaobíral Evropský poradní výbor pro DPH. V rámci 111. schůze výboru (30. listopadu 2018) se členské státy Evropské unie jednomyslně shodly, že posk ytování IT služeb uživatelům internetu výměnou za použití jejich osobních dat není zdanitelným plněním za podmínky, že tyto služby jsou nabízeny za stejných podmínek všem uživatelům internetu bez ohledu na množství a kvalitu poskytnutých osobních údajů. A to takovým způsobem, že nevznikne přímá vazba mezi IT službami a odměnou v podobě získaných dat.

Přestože je otázkou, nakolik přístup italské daňové správy odpovídá doporučením evropského Výboru pro DPH (která nejsou závazná), doporučujeme, nikoli jen platformám s uživateli v Itálii, proaktivně zrevidovat jejich všeobecné obchodní podmínky. Ohled je třeba brát zejména na výše zmíněné poskytování osobních údajů, kterým je bezúplatné využívání platformy často podmiňováno.

Britové nakupují elektromobily příliš rychle

Britští motoristé si pořizují podle Bloombergu elektromobily mnohem rychleji, než se očekávalo, což způsobuje rostoucí díru ve státní pokladně, do které Británie vybere z poplatků za pohonné

hmoty 32 miliard liber ročně. Nadace Resolution Foundation nyní navrhla „silniční daň“ vybíranou z každé ujeté míle elektromobilů, aby se tento výpadek vyrovnal. Podle jejích odhadů bude činit výpadek do konce desetiletí 10 miliard liber ročně.

Zjištění, která přinesl také server Patria podtrhují problémy spojené s přechodem ekonomiky od fosilních paliv k technologiím slučitelným s cílem „nulových“ emisí, který podporuje vláda premiéra Rišiho Sunaka i labouristická opozice. Elektromobily sice snižují znečištění, ale zároveň zatíží veřejné služby tím, že sníží daňové příjmy, přičemž většina výhod plyne bohatším domácnostem. „Pokud nemodernizujeme silniční daň tak, aby odrážela automobily, které se v našich ulicích pohybují dnes i v budoucnu, riskujeme, že ještě více zatížíme veřejné finance a naše přeplněné silnice,“ uvedl Jonny Marshall, hlavní ekonom nadace Resolution Foundation. „Náš daňový systém musí držet krok s přechodem na elektromobily způsobem, který ochrání domácnosti s nízkými a středními příjmy.“

Ve zprávě skupiny k této problematice se uvádí, že náklady na provoz elektromobilů jsou o 60 % nižší na kilometr než u vozů poháněných tradičními motory a že nejbohatší domácnosti mají větší pravděpodobnost, že budou jezdit elektromobilem. To znamená, že domácnosti s nižšími příjmy tuto výhodu nezískávají – a platí více do státní pokladny na poplatcích za pohonné hmoty. Resolution Foundation dospěla k závěru, že nejbohatší pětina domácností, která tvoří dvě třetiny výdajů na nová auta, tyto výhody nepotřebuje.

Zpráva byla zveřejněna po údajích o veřejných financích, podle nichž deficit státní pokladny v dubnu rostl druhým nejvyšším tempem od roku 1993. Výdaje zvýšily rostoucí náklady na splátky úroků z dluhu a opatření na podporu životních nákladů. Resolution rovněž uvedla, že Ministerstvo financí by mělo snížit 20% daň z přidané hodnoty, kterou platí majitelé elektromobilů za používání veřejných dobíjecích míst. Bohatší domácnosti, které mají přístup k parkování u sebe doma, využívají 5% DPH na domácí nabíjení –anomálii, kterou nadace nazývá „chodníkovou daní“.

Aktuálně z ČR

Sněmovna schválila odpuštění úroků při úhradě daňových nedoplatků

Lidé zřejmě dostanou šanci zbavit se úroků a penále k neuhrazeným daním, pokud splatí původní dlužnou částku. Mimořádnou úlevu předpokládá vládní návrh zákona, který schválila Sněmovna. Proti nebyl nikdo. Předloha umožní také odpuštění drobných daňových nedoplatků, nyní ji dostanou k posouzení senátoři. Poslanci schválili i obdobný návrh pro dluhy na sociálních odvodech.

Na mimořádné odpuštění příslušenství daně dosáhnou podle návrhu zákona jen fyzické osoby, kterým dluh vznikl do loňského září. Podmínkou bude, že v době od července do konce listopadu zaplatí dlužnou daň a zároveň formálně požádají o odpuštění úroků a penále. U dlužných částek vyšších než 5000 korun bude možné rozložení úhrady do splátek. Sněmovna splátky změnila ze čtvrtletních na měsíční. Pozměňovací návrh skupiny poslanců kolem Patrika Nachera (ANO) také umožní snazší vyrovnání daňových dluhů s možností splátek i lidem, vůči kterým už byla k 30. září 2022 zahájena takzvaná daňová exekuce.

Vládní předloha zahrnuje také justiční poplatky a místní poplatky. K akci se tak budou moci připojit kraje a obce, pokud schvál í příslušnou vyhlášku. Podle schváleného pozměňovacího návrhu skupiny poslanců kolem Marka Výborného (KDU-ČSL) na to budou mít čas do konce září místo do konce června.

Návrh zákona také umožní odpuštění drobných daňových nedoplatků vzniklých do konce loňského září. Opatření se bude týkat fyzických i právnických osob, které dluží na dani, úrocích a penále méně než 200 korun. Výjimkou bude daň z nemovitých věcí, u níž bude hraniční výše dluhu 30 korun. Celková výše nedoplatků pak nebude smět přesáhnout 1000 korun. Dluh zanikne podle předlohy k červenci, aniž o to dlužníci budou muset přímo žádat. Stát tím sleduje i snížení nákladů na administrativu těc hto malých dluhů.

Ministerstvo fi nancí odhadlo, že maximální rozsah odpuštěných úroků a penále u dluhů v působnosti Finanční správy představuje 7,7 miliardy korun, u dluhů v působnosti Celní správy 1,4 miliardy korun. Část z těchto dluhů je ale už nyní vedena jako nedobytná. O odpuštění příslušenství dluhů by mohly podle struktury nedoplatků evidovaných u Finanční správy požádat vyšší desítky tisíc fyzických osob. Ministerstvo ale předpokládá, že pouze část těchto dlužníků možnost jednorázového odpuštění úroků a penále na daních skutečně využije.

NKÚ: Víc než 48 mld. Kč

vyplacených jako kompenzace za covid splnilo účel

Více než 48 miliard korun vyplacených jako kompenzační bonus zejména pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), kterým byla státem v důsledku pandemie onemocnění covid-19 v letech 2020 až 2022 zakázána nebo omezena jejich činnost, splnilo svůj účel. Vyplývá to z prověrky

Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Podpora podle kontrolorů splnila cíl a zmírnila dopady vládních opatření, která zasáhla zejména živnostníky. Někteří příjemci ale bonus zneužili, uvedl NKÚ. Finanční správa prováděla následné kontroly nároku na bonus cíleně u potenciálně rizikových žadatelů, reagovalo Generální finanční ředitelství.

Prověrka se týkala Ministerstva financí (MF), Generálního finančního ředitelství (GFŘ) a tří vybraných finančních úřadů. V uvedených letech bylo podáno přes 2,9 milionu žádostí o kompenzační bonus a celkem na něj bylo vyplaceno 48,3 miliardy korun. NKÚ pozitivně hodnotí fakt, že dostupnost kompenzačního bonusu a rychlé vyřízení žádostí usnadnily žadatelům přístup k penězům, píše se v tiskové zprávě. Také na základě mezinárodního srovnání podpor poskytovaných v souvislosti s covidem lze podle kontrolorů NKÚ konstatovat, že ČR vyplácela tuto podporu dostatečně rychle. „Finanční správa pružně zareagovala na okamžité požadavky vyplývající z právních úprav jednotlivých kompenzačních bonusů a zajistila jejich zpracování v co nejkratším čase tak, aby byl naplněn jejich účel,“ sdělil ČTK Lukáš Heřtus z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.

Podle kontrolorů ale existuje riziko, že některé subjekty zahájily podnikatelskou činnost s jediným záměrem – čerpat kompenzační bonus. Riziko účelového zahájení podnikání s cílem pouze čerpat bonus existuje podle NKÚ u 1490 subjektů. Kontrola zjistila, že těmto subjektům bylo v roce 2020 na kompenzačním bonusu vyplaceno 39,2 milionu korun, ačkoliv na něj neměly nárok. U 46 z nich vyhodnotil NKÚ toto riziko jako významné. „Svoji činnost totiž zahájily mezi dubnem a srpnem 2020 a v daňových přiznáních za tento rok vykázaly nulové příjmy i nulovou daňovou povinnost. Přiznání k dani z příjmů za rok 2019 nepodaly,“ uvedl NKÚ. Zjištění kontrolorů může představovat podnět pro Finanční správu ČR k následnému prověření oprávněnosti nároku těchto subjektů na kompenzační bonus.

Oprávněnost a správnost vyplaceného kompenzačního bonusu prověřovali správci bonusu až následně po jeho vyplacení. Z celkem uhrazené částky prověřili do loňského 31. července 2,5 procenta, tedy 1,2 miliardy korun.

Finanční správa ČR na základě těchto kontrol požadovala vrátit kompenzační bonus v celkové výši 133,2 milionu korun, příjemci do státního rozpočtu vrátili 114 milionů korun, uvedl NKÚ. „Finanční správa prováděla ex post kontroly nároku na kompenzační bonus cíleně, a to u potenciálně rizikových žadatelů, kde detekovala možné porušení zákonných podmínek pro jeho výplatu,“ doplnil Heřtus.

NKÚ upozorňuje na to, že letos uplyne tříletá lhůta pro stanovení daně z kompenzačního bonusu vyplaceného v roce 2020. Po jejím uplynutí nebude možné rozhodnout o vrácení neoprávněně vyplaceného bonusu. Nárok na bonus měly v letech 2020 až 2022 OSVČ, které splnily zákonem stanovené požadavky. Denní výše příspěvku se pohybovala od 350 do 1000 korun podle typu příjemce a doby, ve které byl příspěvek čerpán.

Stát si usnadní odhalování

švarcsystému

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zásadně změnit definici nelegální práce. Pro závěr o protiprávnosti vztahu by už neměla být rozhodná délka výkonu práce. Smyslem změny je ulehčit práci kontrolním institucím při odhalování švarcsystému. Ačkoli ministerstvo obdrželo mnoho připomínek směřujících k zachování původního stavu, na nové definici obsažené v návrhu novely zákona o zaměstnanosti trvá, píší ve svém příspěvku pro portál Daňovky Barbora Cvinerová a Richard Hajdučík.

Barbora Cvinerová

KPMG

Soudy vedle uvedených znaků dovodily ještě nezbytný charakteristický znak soustavnosti.

Státní úřad inspekce práce při kontrole švarcsystému musí prokázat, že zaměstnanec skutečně pracuje nelegálně. Musí tedy prověřit a potvrdit existenci všech znaků závislé práce, včetně toho, že je osoba zaměstnávána po delší dobu. Pro kontrolní orgány je v praxi mnohdy obtížné doložit, že konkrétní zaměstnanec vykonával na pracovišti závislou práci i v jiné dny než v samotný den kontroly.

Richard Hajdučík

KPMG

Podle aktuální definice je nelegální prací závislá práce, kterou vykonává fyzická osoba mimo pracovní poměr, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Závislou prací se podle zákoníku práce rozumí práce, která je vykonávána: ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.

Nově by dle návrhu neměly být pro posouzení nelegální práce rozhodné jiné znaky než ty, které uvádí zákoník práce ve vztahu k závislé práci. Judikaturou dovozený znak soustavnosti odpadne. Ministerstvo si od uvedené změny slibuje snazší postihování nelegální práce a s tím spojené vyšší příjmy do státního rozpočtu. Za nelegální zaměstnávání totiž hrozí pokuta až 10 milionů korun.

Jen v minulém roce provedl Státní úřad inspekce práce přes 6,5 tisíce kontrol zaměřených přímo na odhalování nelegálního zaměstnávání. V rámci nich odhalil více než 2,5 tisíce osob vykonávající nelegální práci. Dotčeným zaměstnavatelům byly uloženy pokuty ve výši necelých 176 milionů korun. Tato čísla by se v důsledku legislativní změny měla v budoucnu zvyšovat. Spolupráce tzv. „na IČO“ je dnes v mnoha oborech běžným standardem, vyžadovaným nikoli „zaměstnavateli“, ale samotnými pracovníky. Proto doporučujeme připravit se na tyto změny včas – zrevidovat stávající vztahy a posoudit, jestli není namístě úprava podmínek nebo dokonce přechod na pracovní smlouvu.

Článek vyšel původně na portálu Daňovky.

Udržitelnost mění poradenský byznys

Příštích deset let bude mít obor strategického poradenství zcela zásadní roli při rozvoji nových nástrojů, metodologií a technologií, které podpoří udržitelný růst a snižování vlivu podnikání na životní prostředí, jak vyplývá z průzkumu magazínu Top udržitelný byznys týdeníku Euro. Kdo se nezvládne přizpůsobit, ten bude tratit.

„Firmy podnikající v oboru strategického poradenství budou muset mít v následující dekádě ještě hlubší porozumění a schopnosti v oblasti udržitelnosti,“ avizuje Karel Kotoun, Strategy & Consulting Banking Lead z Accenture změnu, kterou již dnes pociťují všechny společnosti působící v oblasti strategie a poradenství. S tím souhlasí také Martin Křivánek, director ze společnosti KPMG. „ESG je příležitost a ohrožení zároveň. Pokud budeme pasivní a nebudeme se snažit využít změny, které přináší, budeme tratit,“ prohlásil v květnu na konferenci New Deal for Czechs.

Jak potvrzuje Alice Machová, partnerka EY, v poradenském segmentu vzniká poptávka po nových, specificky zaměřených službách, které budou vyžadovat určitý set odborností a znalostí. „Jedná se o širokou škálu nových aktivit od implementace ESG do IT architektury přes prověřování udržitelnosti v rámci M&A transakcí až po tvorbu strategií udržitelnosti celé firmy a související dotační a právní poradenství,“ doplňuje ji Jan Brázda, Partner and Sustainability Leader v PwC Česká republika.

Také podle Karla Kotouna budou chtít klienti více poradenství ohledně udržitelného podnikání a řízení rizik spojených s klimatickou změnou. „To může zahrnovat i rozvoj udržitelných produktů a služeb, omezení vlivu podnikání na životní prostředí, podporu udržitelného získávání surovin a další opatření,“ říká s tím, že poradenské společnosti tak budou mít takzvaný multiplikační efekt na byznys. „Zároveň ale musí na této cestě překonat několik překážek, jako například nedostatek konkrétních nástrojů a metodologií pro měření a hodnocení ESG faktorů a nedostatek standardizovaných způsobů, jakými lze tyto faktory integrovat do strategických plánů,“ dodává. Důležitým aspektem bude podle Jana Brázdy také schopnost lákat, vychovávat a udržet prvotřídní odborníky, kteří ovládají aktuální mezinárodní „best practices“ a jsou schopni kreativně řešit komplexní problémy klientů.

Změna i pro právníky

Miroslav Dubovský, Country Managing Partner advokátní kanceláře DLA Piper, upozorňuje, že právní poradenství se v oblasti

udržitelnosti nebude týkat jen dopadů na životní prostředí, ale i oblasti governance a interního nastavení fungování firem. „Společně s poptávkou po těchto službách očekáváme zvýšený zájem o reorganizaci společností, aby vyhovovaly novému nastavení,“ říká. Také podle Jana Kovala, partnera advokátní kanceláře Havel & Partners budou firmy v budoucnu potřebovat odborníky, kteří jim budou schopni poskytnout komplexní právní služby související s ESG záležitostmi, včetně práva životního prostředí, pracovního práva, lidských práv a etického obchodování. „Již dnes se snažíme poukazovat na možné slabiny jejich podnikatelských záměrů, doporučovat vhodné alternativy, poukazovat na řešení, která jsou ve dlouhodobém výhledu výhodnější než určitá krátkodobě výhodná řešení. Tento trend bude nadále pokračovat,“ doplňuje partner advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík Tomáš Sequens.

Umělá inteligence nás neohrozí

Společně s udržitelností se poradenského sektoru dotýká i masivní nárůst využití umělé inteligence. Například generální ředitelka SAP v Česku Hana Součková její nástup vítá. „Již dnes zapojujeme AI do našich aplikací. Nejde o to, že bychom tím nahrazovali naše experty v oddělení vývoje, ale spíše o to, že využíváme AI v oblasti údržby na předvídání a prevenci problémů, případně detekci nekonzistentních dat,“ říká s tím, že lidskou práci v řadě oblastí AI nenahradí, rozhodně ale ušetří čas věnovaný opakované nebo předvídatelné činnosti, případně zkrátí dobu potřebnou k prvotní analýze projektů a systémů. Ani Alice Machová z EY nevnímá nástup umělé inteligence jako konkurenci, ale jako způsob, jak i nadále zvyšovat kvalitu služeb.

„Umělá inteligence skutečně může hrát důležitou roli v podpoře udržitelnosti. Poradenské firmy mohou pomoci svým klientům využívat technologii AI k dosažení udržitelných cílů,“ uzavírá Karel Kotoun z Accenture.

Jak na ESG

u investičních fondů?

V posledních čtyřech letech zvyšuje Evropská unie tlak na udržitelnost i ve finančním sektoru. Pokusíme se nastínit, proč a jak jednotlivé regulace fungují a jak je aplikovat ve vztahu k investičním společnostem a investičním fondům.

Veronika Civínová

Vedoucí advokát –Kapitálový trh, KLB Legal

asto používaný pojem ESG (E – environment, S –social, G – governance) je zkratka využívaná pro udržitelné a odpovědné investování. Evropské tlaky na tento typ investic vyplývají z aktivit OSN, zejména Agendy 20301 a Pařížské úmluvy.2

Jedním ze způsobů, jakým by podle Unie mělo být dosaženo klimatických cílů, je aktivizace soukromého sektoru: „Dosažení cílů udržitelného rozvoje v Unii vyžaduje směrování kapitálových toků do udržitelných investic.“3 Toto směrování probíhá postupně, v první řadě s důrazem na informování o finančních produktech a předcházení klamavé ekologické reklamě – greenwashingu.

Na které správce fondů se pravidla vztahují?

Téma udržitelnosti je komplexní. Pravidla proto nejsou jednotná a uplatňují se v různém rozsahu podle velikosti společnosti a po-

1 K dispozici na odkazu zde

2 K dispozici na odkazu zde

3 Nařízení EU č.  2020/852 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic.

4 Zákon č.  240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.

5 K dispozici na odkazu zde.

6 K dispozici na odkazu zde.

7 K dispozici na odkazu zde

skytovaných služeb. Jedním z klíčových adresátů jsou správci fondů. Do této kategorie nepochybně patří investiční společnosti a samosprávné investiční fondy oprávněné přesáhnout rozhodný limit.

U investičních společností a samosprávných investičních fondů, které nejsou oprávněny přesáhnout rozhodný limit (tzv. podlimitní – s maximálním AUM 100/500 mil. eur), není situace zcela jasná. Totéž platí pro správce fondů podle § 15 ZISIF.4 Evropská nařízení se totiž v tomto směru odkazují na směrnici AIFMD, která směřuje na správce nadlimitních investičních fondů, avšak odkaz je veden do obecné definiční části směrnice. Podle dosavadních aktivit trhu i České národní banky považujeme za pravděpodobnější, že pravidla budou vymáhána i vůči všem „podlimitním“ správcům fondů.

Jaká pravidla se vztahují na správce fondů?

Klíčová pravidla pro investiční společnosti, samosprávné investiční fondy a pravděpodobně i správce podle § 15 ZISIF (viz výše) nalezneme zejména v:

1. Nařízení EU č.  2019/2088 „SFDR“5

2. Nařízení Komise č.  2022/1288 „Prováděcí nařízení k SFDR“6

3. Nařízení EU č.  2020/852 „Nařízení o taxonomii“7

Aktuálně je těžiště regulace v informování investorů. Správné informování by mělo být jak prevencí greenwashingu, tak vodítkem pro rozhodování o provedení investice.

Povinnosti by se daly rozdělit do dvou kategorií – povinnosti samotného obhospodařovatele a povinnosti vztažené k jednotlivým produktům.

Povinnosti obhospodařovatele

Základní povinností obhospodařovatelů je informování o tom, jak zohledňují hlavní nepříznivé dopady investičních rozhodnutí (tzv. PAI statement), případně že tyto dopady nezohledňují a proč. PAI statement se zveřejňuje na webových stránkách a jeho obsah a podoba jsou upraveny v čl. 4 SFDR a dále v čl. 14 a násl. a v Příloze I. Prováděcího nařízení k SFDR.

Na webových stránkách musí být dále zveřejněno, jakým způsobem mají obhospodařovatelé nastaveny zásady odměňování ve vztahu k rizikům týkajícím se udržitelnosti podle čl. 5 SFDR.

Dále je povinností obhospodařovatele informovat o začleňování rizik týkajících se udržitelnosti podle čl. 6 SFDR. Tyto informace mají být poskytnuty investorům společně s dalšími předsmluvními informacemi.

Povinnosti na úrovni fondů

I ve vztahu k jednotlivým fondům coby produktům je potřebné informovat o přístupu obhospodařovatele k rizikům týkajícím se udržitelnosti podle čl. 7 SFDR.

Další fondové povinnosti se týkají zejména fondů, které ve svých statutech nebo jiných informačních dokumentech odkazují na environmentální nebo sociální vlastnosti.

Dark-green fondy

podle čl. 9 SFDR

Fondy, které sledují cíl udržitelných investic a mají určen referenční index, mají povinnost zveřejňovat dodatečné standardizované informace. Tyto fondy jsou regulovány čl. 9 SFDR a bývají nazývány také jako „dark-green“ fondy.

Všechny dark-green fondy jsou povinny prokázat, že jejich investice naplňují standard „významně nepoškozovat“ („do not significantly harm“) žádný z cílů udržitelných investic a že jejich cílové společnosti dodržují standard řádné správy a řízení.

Dark-green fondy, které se zaměřují na environmentální cíle (na rozdíl od sociálních cílů), jsou dále předmětem zájmu Nařízení o taxonomii. Jsou proto povinny uvádět, do jaké míry jsou jejich investice kvalifikované jako environmentálně udržitelné podle Nařízení o taxonomii.

Pokud má obhospodařovatel ve správě dark-green fond, je povinen vyhotovit předsmluvní informační dokument podle čl.

9 SFDR a Přílohy III. Prováděcího nařízení k SFDR, dále publikovat tyto informace včetně metodik na webových stránkách podle čl. 10 SFDR a vyhodnocovat vliv na environmentální cíle ve výročních zprávách podle čl. 11 SFDR a Přílohy V. Prováděcího nařízení k SFDR.

Light-green fondy podle čl. 8 SFDR

Jako light-green jsou označovány fondy, které prosazují kromě jiných vlastností i environmentální nebo sociální vlastnosti ve smyslu čl. 8 SFDR. Jedná se o širší definiční kategorii, do které budou řazeny všechny fondy, které se odkazují na udržitelné investice ve smyslu environmentálním (např. zlepšení účinnosti zdrojů) či sociálním (např. investice do lidského kapitálu).

Obhospodařovatel, který má ve správě light-green fond, je povinen vyhotovit předsmluvní informační dokument podle čl. 8 SFDR a Přílohy II. Prováděcího nařízení k SFDR. V dalším jsou povinnosti obdobné jako u dark-green fondů – publikovat informace včetně metodik na webových stránkách podle čl. 10 SFDR a vyhodnoco-

V případě investičních

SFDR

vat vliv na environmentální cíle ve výročních zprávách podle čl. 11 SFDR a Přílohy IV. Prováděcího nařízení k SFDR.

Pokud fond podle čl. 8 SFDR prosazuje environmentální vlastnosti (na rozdíl od sociálních), musí investory informovat ve znění podle čl. 6 Nařízení o taxonomii a dále popsat environmentální cíle a jejich soulad s taxonomií podle čl. 6 ve spojení s čl. 5 a 3 Nařízení o taxonomii.

Burzovně obchodované fondy

V případě fondů, jejichž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu (tzv. listované fondy), je dále potřebné hlídat soulad s požadavky směrnice EU č.  2013/34 v účinném znění.8 V případě společností nad 500 zaměstnanců je již nyní stanovena rozsáhlá informační povinnost týkající se udržitelnosti. U malých a středních listovaných podniků je zvláštní informační povinnosti ve výročních zprávách plánována prostřednictvím směrnice CSRD9 na rok 2024 (první takové výroční zprávy budou vyhotovovány v první polovině roku 2025).

Závěr

Aktivity Evropské unie v oblasti ESG nabírají obrátky, přičemž zaměření na finanční sektor je velmi významné. V případě investičních fondů a jejich správců je nutné nejen respektovat požadavky nařízení SFDR a Nařízení o taxonomii včetně prováděcích předpisů, ale sledovat také novou aktivitu regulátorů, která přibývá každým dnem.

fondů a jejich správců je nutné nejen respektovat požadavky nařízení

a Nařízení o taxonomii včetně prováděcích předpisů, ale sledovat také novou aktivitu regulátorů.

8 K dispozici na odkazu zde 9 K dispozici na odkazu zde

Ostatní

Novinky z oblasti české a evropské regulace

fi nančních institucí

Aktuality z oblasti české a evropské regulace finančních institucí přináší další set novinek. Z domácí scény se věnuje například novele zákona o investičních společnostech a investičních fondech nebo novele zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Regulace kryptoměn

20/04: Evropský parlament – Nařízení Evropského parlamentu a Rady o trzích s kryptoaktivy a o změně směrnice (EU) 2019/1937 (dále jen „Nařízení MiCA“, dle anglického názvu Markets in Crypto-Assets) – dne 20. dubna 2023 schválil Evropský parlament Nařízení MICA, které vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU. Jeho účinnost se nyní očekává již v roce 2024. Nařízení MiCA se vztahuje na vydávání, nabízení a přijímání kryptoaktiv k obchodování a poskytování některých služeb v oblasti kryptoaktiv v EU a stanoví mimo jiné jednotná pravidla pro požadavky na transparentnost nabízení a přijímání kryptoaktiv k obchodování na obchodní platformě, udělení povolení pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy a ochranu klientů poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy.

ESG

27/04: EBA a EIOPA – Návrh aktualizované verze architektury taxonomie – Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) společně zveřejnily  návrh upravené verze architektury taxonomie týkající se výkaznictví. Návrh je určen především subjektům, které vyvíjí řešení pro regulatorní výkaznictví, jež taxonomie ukládá. Návrh obsahuje změny stávající architektury, zejména s cílem usnadnit výměnu dat s příslušnými orgány.

Banky a fi nanční instituce

26/04: EBA – Stanovisko k RTS ve vztahu k dohledovým šokovým scénářům, společným modelovacím a parametric-

Ondřej Havlíček Schönherr

Kristýna Tupá Schönherr

Martin Svoboda Schönherr

kým předpokladům a ke kritériím určení velkého poklesu hodnoty vlastního kapitálu a čistého úrokového výnosu v souladu s čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU – EBA vydala  stanovisko v souvislosti s technickými standardy ke specifi kaci dohledových šokových scénářů (RTS SOT ). EBA zachovává metodiku posouzení velkého poklesu, avšak navrhuje nahradit původní hodnotu, která již zakládala tzv. velký pokles z 2,5 % kapitálu tier 1 na hodnotou 5 % kapitálu tier 1. Změna je příslušnými orgány považována za nutnou s ohledem na současnou úroveň a vývoj úrokových sazeb.

25/04: EBA – Návrh technických standardů specifi kujících určení hodnoty expozice institucí, které jsou původci syntetického nadměrného rozpětí (SES) podle čl. 248 odst. 4 nařízení (EU) č.  575/2013 (CRR) – EBA vypracovala návrh technických standardů, v rámci kterých dochází k upřesnění výpočtu jednotlivých složek hodnoty expozice.

18/04: Evropská komise: Q&A: Reforma rámce pro řešení bankovních krizí a pojištění vkladů – EK zveřejnila  Q&A  v oblasti krizového řízení bank a pojištění vkladů.

12/04: ESAs – Konzultační dokument obsahující navrhované úpravy nařízení Komise v přenesené pravomoci (SFDR RTS) k nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (SFDR) – Evropské orgány dohledu ESMA, EBA a EIOPA společně vypracovaly  konzultační dokument obsahující navrhované úpravy  RTS o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb SFDR RTS , které doplňuje nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (SFDR ). Konzultační dokument mj. rozšiřuje seznam univerzálních sociálních ukazatelů pro zveřejňování hlavních nepříznivých dopadů investičních rozhodnutí na životní prostředí a společnost, např. příjmy z nespolupracujících daňových jurisdikcí / zásahy do zakládání odborových organizací. Dále konzultační dokument poskytuje doplnění informací o produktech týkajících se cílů dekarbonizace. Dále je upřesněno, jak udržitelné investice „významně nepoškozují“ životní prostředí a společnost. Zjednodušení se dočkaly šablony pro předsmluvní a pravidelně zveřejňované informace o finančních produktech.

Investiční společnosti a investiční fondy

19/04: Parlament ČR – Novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech – Dne 19. 4. vyšla ve sbírce zákonů  novela  zákona č.  240/2013  Sb., která stanovila, že za splnění povinnosti poskytnout sdělení klíčových informací týkajících se fondu kolektivního investování se považuje také poskytnutí sdělení klíčových informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.  1286/2014 .

AML

12/04: Vláda – Novela zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu – dne 12. dubna schválila vláda  návrh zákona, kterým se mění zákon č.  253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a fi nancování terorismu. V novele se mimo jiné upravuje rozsah povinných osob, na které se AML zákon vztahuje (nově např. insolvenční/restrukturalizační správce), odstraňuje se výjimka pro provozovatele určitých druhů internetových hazardních her a explicitně se uvádějí obchodníci s drahými kameny a drahými kovy. Novela zároveň explicitně upravuje možnost neprovedení kontroly klienta v případě, kdy by mohlo dojít ke zmaření šetření podezřelého obchodu. Horní hranice pokuty pro osoby zodpovědné za zavedení a uplatňování systému vnitřních zásad se zvyšuje z 5 na 10 milionů Kč. Vláda předložila 4. května 2023 návrh zákona ke schválení Poslanecké sněmovně.

Novela AML zároveň explicitně upravuje možnost neprovedení kontroly klienta v případě, kdy by mohlo dojít ke zmaření šetření podezřelého obchodu.

V anketě Zákon roku

zvítězila změna silniční daně a daňová podpora nízkoemisních automobilů

Čtrnáctý ročník ankety Zákon roku s 35 % vyhrálo téma „Změny silniční daně“. Zákon byl přijat v reakci na prudký nárůst cen energií a především pohonných hmot. Novelou fakticky došlo ke zrušení silniční daně pro osobní automobily, autobusy a nákladní auta s hmotností do 12 tun. U ostatních zdanitelných vozidel došlo ke snížení sazby a zrušení placení záloh na daň. Jedná se o dílčí, nicméně efektivní a rychlou pomoc podnikatelům. Součástí této novely je i daňová podpora používání nízkoemisních osobních automobilů především v rámci zaměstnaneckých benefitů. Autorem je Ministerstvo financí ČR.

Na stupních vítězů se dále jako druhé umístilo Odstranění administrativních a daňových překážek pro poskytnutí pomoci Ukrajině. Tento zákon pružně reaguje na bezprecedentní agresi Ruska na Ukrajině v oblasti daní. Zjednodušuje pomoc Ukrajině a uprchlíkům utíkajícím z Ukrajiny před válkou a zamezuje jejímu nelogickému zdanění či jiné administrativě.

Třetí místo v anketě obsadilo Nařízení o urychlení povolovacích procesů při budování fotovoltaických systémů, které reaguje na omezení a ohrožení bezpečnosti dodávek plynu do EU. Ke zmírnění negativních dopadů této situace se po přechodnou dobu urychlují povolovací procesy při budování obnovitelných zdrojů energií.

Celkové výsledky ankety Zákon roku za rok 2022:

1. Změny silniční daně a daňová podpora použití nízkoemisních automobilů (novela zákona o dani silniční a zákona o daních z příjmů)

35 %

2.  Odstranění administrativních a daňových překážek pro poskytnutí pomoci Ukrajině (zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s konfliktem na Ukrajině)   23 %

3.  Urychlení povolovacích procesů při budování fotovoltaických systémů (nařízení o stanovení rámce pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů)

15 %

4. CSRD: Sejmout z očí zelenou pásku (směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti)  14 %

5. Transparentní řazení příspěvků ve vyhledávačích (nařízení o digitálních službách) 12 %

Pozn.: Procenta jsou zaokrouhlena na celá čísla (směrem nahoru i dolů)

„Ačkoliv rok 2022 nepatřil z hlediska celkového počtu přijatých právních předpisů k těm nejsilnějším ročníkům, vyznačoval se jednou zcela mimořádnou událostí – a to legislativní reakcí na agresi Ruské federace na Ukrajině. Evropská unie poprvé v historii stanovila, že nastala mimořádná situace hromadného přílivu vysídlených osob, a zavedla jejich dočasnou ochranu na celoevropské úrovni. V České republice byla v této souvislosti 21. března 2022 přijata zákonná úprava souhrnně označovaná jako lex Ukrajina, jejímž cílem bylo vyjasnit podmínky pobytu lidí přijíždějících z Ukrajiny do České republiky. Dopad těchto právních předpisů je zásadní a celospolečenský,“ upozorňuje Jiřina Procházková, předsedkyně Nominační rady ankety Zákon roku a partnerka Deloitte Legal, a dodává: „Druhé místo v anketě pro navazující právní předpis týkající se daňových opatření v souvislosti s konfliktem na Ukrajině ukazuje, že i mezi menším počtem nových zákonů se mohou najít mimořádné počiny, které doufejme budou vzorem i v ostatních oblastech právní regulace. Kromě mimořádných události se v anketě zrcadlí i dlouhodobé a velmi aktuální trendy, jako jsou digitalizace a udržitelnost.“

„Možná někomu přijde jako logická nesrovnalost a časový anachronismus skutečnost, že dnes, kdy se diskutuje o nezbytnosti zvýšit daně z příjmů a z nemovitých věcí a rušit daňové výjimky, aby se tak ozdravilo hospodaření státu, vyhrává včera uzákoněné faktické zrušení jiné majetkové daně a zavedení další výjimky do již tak složitého daňového systému. Ale přes formální podobnost není daň jako daň a není úleva jako úleva. Některé daně pokřivují trh více než druhé a některé úlevy představují – zejména jsou-li míněny jako přechodný nástroj – legitimní motivaci ke změně chování. Vítěz letošní ankety byl i mým favoritem a její výsledek považuji za férový,“ říká ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR a poradce jejího prezidenta Ladislav Minčič a doplňuje: „V kontextu aktuální diskuze o ozdravení veřejných financí ale chybí koncepce daňové politiky státu a její vysvětlování veřejnosti tak, aby bylo nejenom obyčejnému podnikateli srozumitelné, které daňové tituly chce stát postupně redukovat a o jaké daňové tituly se naopak hodlá dlouhodobě opírat.“

„Velmi mě potěšilo, že na velice hezkém druhém místě je zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem

na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Tento zákon operativně a pružně reaguje na vzniklou bezprecedentní situaci, a to v oblasti daňové. Je veden snahou daňově podpořit Ukrajinu a uprchlíky utíkající z Ukrajiny před válkou. Řeší daňové důsledky poskytované pomoci jak z hlediska poskytovatelů včetně například zaměstnavatelů, tak z hlediska příjemců, a to včetně zaměstnanců. Jeho velký význam je také v tom, že přináší daňová řešení, která jsou aplikovatelná i v jiných podobných situacích. Byli jsme spolu s ostatními komorami a zástupci podnikatelů iniciátory této normy a podíleli jsme se na jeho přípravě i následné aplikaci v praxi. Význam této normy je tedy i v tom, že vznikla tak, jak by právní předpisy, které usnadní podnikání, vznikat měly. To jest v úzké součinnosti, spolupráci a komunikaci s komorami a zástupci podnikatelů, tedy s uživateli těchto předpisů. Těší mě, že i na návrh KDP ČR by mělo dojít k prodloužení účinností této právní normy na rok 2023. Závěrem musím dodat, že jsem velmi poctěn, že nesporný význam této právní normy ocenila i hlasující veřejnost,“ říká Jiří Nesrovnal, člen prezidia Komory daňových poradců.

Zvláštní uznání nominační rady pak získal lex Ukrajina, což je soubor zákonů a opatření s cílem usnadnit příchod a pobyt ukrajinských uprchlíků a podnikání českých firem v souvislosti s válkou na Ukrajině. Jako nestátní počin roku ocenila nominační rada také Etický kodex Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, který obecně představuje soubor etických pravidel odsouhlasených členy AIFP pro propagaci léčivých přípravků vůči zdravotnickým odborníkům a pro interakci se zdravotnickými odborníky, zdravotnickými zařízeními, pacientskými organizacemi i jejich zástupci.

Anketu Zákon roku organizuje poradenská společnost Deloitte a její advokátní kancelář Deloitte Legal od roku 2010. Z pěti nominací vybíraly stovky podnikatelů i zástupců veřejnosti nejlepší právní předpis, soubor zákonů nebo legislativní počin, který má pozitivní dopad na podnikání v Česku. Záštitu opět převzaly Hospodářská komora ČR, Česká advokátní komora a Komora daňových poradců ČR. V nominační radě zasedly dvě desítky autorit z různých oblastí nejen podnikání. Nominovanými počiny jsou obecně závazné právní předpisy České republiky či Evropské unie přijaté či schválené v uplynulém roce.

Aktuálně

Předpis

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2023

Zákon č.  142/2022 Sb., kterým se mění zákon č.  586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.  16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.  201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů

Autor Vláda – Ministerstvo financí

Zdůvodnění

Zákon byl přijat v reakci na prudký nárůst cen energií a především pohonných hmot. Novelou fakticky došlo ke zrušení silniční daně pro osobní automobily, autobusy a nákladní auta s hmotností do 12 tun. U ostatních zdanitelných vozidel došlo ke snížení sazby a zrušení placení záloh na daň. Jedná se o dílčí, nicméně efektivní a rychlou pomoc podnikatelům. Součástí teto novely je i daňová podpora používání nízkoemisních osobních automobilů především v rámci zaměstnaneckých benefitů.

administrativních a daňových překážek pro poskytnutí pomoci Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům před válkou (zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s konfliktem na Ukrajině)

2.

Předpis

Zákon č.  128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace

Autor Vláda – Ministerstvo financí

Zákon pružně reaguje na bezprecedentní agresi Ruska na Ukrajině v oblasti daní. Zjednodušuje pomoc Ukrajině a uprchlíkům utíkajícím z Ukrajiny před válkou a zamezuje jejímu nelogickému zdanění či jiné administrativě.

Zákon řeší daňové důsledky poskytované pomoci jak z hlediska poskytovatele, tak z hlediska příjemce této pomoci.

Zdůvodnění

Zvolená daňová řešení lze aplikovat i v jiných podobných situacích. Jako pozitivní je vnímáno i to, že vznik této normy iniciovala odborná veřejnost, která se navzdory omezenému času podílela na jeho přípravě, připomínkování a zavadění do praxe. Norma tedy vznikla tak, jak by zákony usnadňující podnikání vznikat měly, tedy za úzké spolupráce a součinnosti s jejími uživateli.

3. Urychlení povolovacích procesů při budování fotovoltaických systémů (nařízení o stanovení rámce pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů)

Předpis Nařízení Rady (EU) 2022/2577 ze dne 22. prosince 2022, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů

Autor Evropská komise

Zdůvodnění Nařízení flexibilně reaguje na omezení a ohrožení bezpečnosti dodávek plynu do EU. Ke zmírnění negativních dopadů této situace se po přechodnou dobu urychlují povolovací procesy při budování obnovitelných zdrojů energií. Nařízení zavádí celou řadu konkrétních a přímo aplikovatelných pravidel, jako je např. fikce povolení při instalaci solárních zařízení o výkonu do 50 kW.

4. CSRD: Sejmout z očí zelenou pásku (směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti)

Předpis

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti

Autor Evropská komise

Zdůvodnění

Nejpozději od roku 2028 budou nejenom velké, ale i malé a střední společnosti s akciemi obchodovanými na burze zveřejňovat ve standardizovaných formátech auditované informace o vlivu podniku na společnost a přírodu a o vlivu klimatických rizik na odolnost a hodnotu podniku. Tyto informace od firem pomůžou napravit naši přetrvávající informační slepotu a podpůrná metodika pro přípravu zpráv usnadní firmám adaptovat se na novou realitu klimatických změn a společenských očekávání.

příspěvků ve vyhledávačích (nařízení o digitálních službách)

Předpis Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách)

Autor Evropská komise

Zdůvodnění

Nařízení o digitálních službách přináší rozsáhlou aktualizaci pravidel fungování online služeb. Pozitivním přínosem této nové regulace je mimo jiné povinné vysvětlování fungování řadících algoritmů, tj. jakým způsobem je stanoveno pořadí u zobrazených příspěvků ve vyhledávačích nebo na online tržištích. Nařízení také zpřehledňuje způsob vyřizování nahlašovaní nezákonného online obsahu a zlepšuje možnosti nápravy. Těmito opatřeními dochází ke vzniku transparentnějšího online prostředí jak pro spotřebitele, tak pro podnikatele.

1. Změny silniční daně a daňová podpora použití nízkoemisních automobilů (novela zákona o dani silniční a zákona o daních z příjmů)

Odstranění

5. Transparentní řazení

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny pro daňové poradce.* Nakupujte v e-shopu KDP ČR.

Z novinek vybíráme:

zvýhodněná cena pro DP 656 Kč běžná cena 729 Kč

Vnitřní směrnice pro podnikatele editovatelné vzory 46 vnitřních směrnic, v úvodu každé směrnice jsou přehledně vyjmenovány právní předpisy, na základě kterých jsou směrnice zpracovány

zvýhodněná cena pro DP 440 Kč běžná cena 489 Kč

Hmotný a nehmotný majetek v praxi komentář, příklady, výklad změn, komplexní zapracování všech legislativních změn od předchozího vydání

zvýhodněná cena pro DP 891 Kč běžná cena 990 Kč

meritum Daň z příjmů 2023 výklad doplněn konkrétními příklady vyplnění formulářů, vše podle znění právních předpisů k 1. 3. 2023

Zákon o evidenci skutečných majitelů komentář doplňuje množství praktických příkladů, tabulek a grafických znázornění – reflektuje novelu účinnou od 1. 10. 2022

zvýhodněná cena pro DP 359 Kč běžná cena 399 Kč

Účetní souvztažnosti podnikatelských subjektů souvztažnosti bohatě doplněny praktickými příklady

Opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem pravidla iniciativy BEPS, jejich aplikace, účinnost i soulad se základními právními zásadami, odkazy na recentní judikaturu NSS, ÚS a Soudního dvora EU

Společnost s ručením omezeným rozdělování zisku, odměňování společníků a jednatelů, povinnosti jednatele ve vztahu k účetnictví, poskytování zápůjček společníky, majetkové vypořádání společníků, převod či dědění obchodního podílu

zvýhodněná cena pro DP 602 Kč běžná cena 669 Kč

Trestní právo daňové. 2. vydání jednotlivé typy daňových trestných činů, způsoby jejich postihu v rovině trestní i správního soudnictví, rozdílnost postihu v oblasti trestní a daňové, judikatura, případová studie

Účtová osnova, České účetní standardy pro některé vybrané účetní jednotky organizační složky státu, územní samosprávné celky, PO, státní fondy a dobrovolné svazky obcí –388 postupů účtování

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

Je normální mít jiný názor

než ostatní?

Je

Daňový poradce č.  o. 337, zakladatel people Xperience center

Osobně si nepamatuji, aby společnost byla názorově tak polarizovaná, jako je tomu v posledních dvou až třech letech. Je pravda, že za posledních 50 let jsme nezažili ani celosvětovou pandemii, ani válku bývalých „spřátelených“ zemí kousek od našich hranic.

Co mají obě tyto události společné, je nejednotný názor na jejich příčinu a řešení mezi lidmi, zato však jednoznačný postoj na vládní úrovni a v hlavních médiích.

Ignorování rozdílnosti názorů vládními kruhy a nálepkování odlišných názorů zesměšňováním a hanobením nevede k uvolnění situace, ale naopak k narůstání napětí, pocitu nejistoty, beznaděje a vzájemnému obviňování. Toto nálada se pak často promítá do osobních vztahů v práci, mezi přáteli a v rodinách.

Polarizaci zrychluje internet –propojování lidí s podobnými názory

Existuje samozřejmě vícero faktorů, které přispívají k polarizaci společnosti, a proto by bylo vhodné tuto realitu akceptovat a pracovat s ní. Hlavním faktorem je internet a sociální sítě, které vytvořily možnost získávání různých názorů a informací z různých nezávislých, ale i neověřených zdrojů a jejich další šíření. To může vytvářet informační bubliny, kde jsou účastnící vystaveni pouze názorům a informacím, které potvrzují jejich myšlení a postoje. Dále umožňuje vytváření on-line komunit, které sdílí podobné názory a postoje. A v neposlední řadě, měnící se globální uspořádání sil a sociální změny mohou vyvolávat obavy a nejistotu, což může vést k hledání jednoduchých vysvětlení a uspokojení pocitu bezpečí ve vlastních názorech.

Proč vlastně máme různé názory?

Protože jsme lidé. Máme svůj vnitřní systém myšlení, který vyjadřujeme svými postoji. Neustále přemýšlíme a přijímáme vjemy z vnějšího světa, zažíváme emoce a všechny prožitky si ukládáme do paměti. Odlišnosti našeho smýšlení, postojů, názorů, přesvědčení a představ o životě vyplývají přímo z toho, kdo jsme, kde a jak jsme byli vychováni, čemu věříme, jak jednáme, čím jsme si prošli, co zažíváme v práci, ve vztazích atd.

Je obecně známo, že neexistuje jedna objektivní realita světa. Každý tvoříme svoji část světa, ve kterém žijeme, svůj úhel pohledu na sebe, na své okolí, vztahy s lidmi, se kterými žijeme, pracujeme, scházíme se a interagujeme.

Hledání pravdy

Konceptuální struktury vytvořené v naší mysli považujeme za pravdivé. V souhrnu je označujeme za světonázor. Tyto struktury jsou nám natolik blízké, že považujeme za samozřejmé, že je s námi sdílí i ostatní lidé, nebo by měli. To není možné, jelikož vznik konceptů, tak i širších struktur (včetně názorů a postojů) je ovlivněn řadou faktorů, třeba genetickou dispozicí, vývojem, individuální zkušeností a kulturou. Proto se ve svých názorech a přesvědčeních lidé přirozeně liší. Je to podstata lidské individuality a nemělo by na tom být nic nenormálního. Pokud však

smutné, když kvůli odlišnosti spolu lidé přestávají mluvit, píše Peter Chrenko ve svém zamyšlení na tím, proč se společnost tak polarizuje.

Peter Chrenko

žijeme v takové subjektivní realitě (psychologové tomu říkají v epistemologické chybě), zaměňujeme naše koncepty a konceptuální struktury za objektivní realitu, a proto očekáváme, že ji ostatní s námi musejí sdílet.

Člověk se mýlí, protože naše mysl není dokonalá

Příkladem takové chyby v myšlení může být například kognitivní zkreslení: Jedná se o chyby nebo omezení v rámci kognitivního procesu, které mohou ovlivnit naše vnímání a interpretaci informací. Kognitivní zkreslení je termín používaný v psychologii a kognitivní vědě k popisu systematických a opakujících se chyb ve vnímání, myšlení a vyhodnocování informací. Jedná se o tendenci lidského mozku zpracovávat informace nesprávným, nepřesným nebo zkresleným způsobem, což může mít vliv na naše vnímání reality, rozhodování a chování. Mezi nejčastější druhy kognitivních zkreslení patří potvrzovací zkreslení (confirmation bias) – jedná se o tendenci hledat, upřednostňovat a interpretovat informace tak, aby potvrdily naše stávající přesvědčení nebo hypotézy, a zároveň ignorovat nebo zlehčovat informace, které by je mohly vyvrátit. Kognitivní disonance – toto je nepříjemný pocit, který vzniká v důsledku rozporu mezi našimi přesvědčeními, hodnotami a skutečným chováním. Tato jsou jen některá z mnoha kognitivních zkreslení, která mohou ovlivňovat naše myšlení a rozhodování, takže opatrně, nejsme tak dokonalí, jak si myslí naše ego.

Jaké je řešení, abychom opět spolu mluvili a učili se navzájem?

1. Diskutujme, naslouchejme si a hledejme, co nás spojuje, ne rozděluje

Každý člověk chce zažívat pocit porozumění a uznání. Dle toho si vybíráme zaměstnání, životního partnera, přátele atd. Smyslem dialogu a výměny názorů by měla být snaha vyslyšet a pochopit se navzájem. Zjistit, jak kdo o problému přemýšlí, jaké jsou jeho postoje, vnitřní přesvědčení, pocity atd. Právě jiný názor a zpětná vazba je v dialogu to nejcennější. V diskusi a polemice si můžeme uvědomovat vlastní předsudky a kognitivní zkreslení. Součástí kvalitního dialogu by mělo být také hledání toho, co můžeme jednotlivě a společně udělat, abychom mohli svoji situaci zlepšit, i když máme odlišné názory a postoje, ale sdílíme společný životní prostor, a proto se chceme vzájemně respektovat.

2. Učme se kritickému myšlení

Pokaždé si vzpomeňme na Sokrata a jeho proslulé „Vím, že nic nevím“. Sokrates si byl vědom omezenosti lidského poznání

a přesvědčení, že lidé často tvrdí, že něco vědí, ačkoli ve skutečnosti nemají dostatečné znalosti nebo porozumění danému problému, jelikož nikdy nemohou mít povědomí o veškerých souvislostech.

Sokrates se prý v diskusích a polemikách namísto toho, aby prosazoval svůj názor, snažil vést lidi k otázkám a diskuzi, aby si uvědomili své vlastní neznalosti a rozpory ve svém myšlení.

Sokratova věta je také interpretována jako výzva k neustálému hledání a učení se. Uznáním vlastní nevědomosti a nejistoty se otevírá prostor pro další poznání a zdokonalování se.

Kritické myšlení je schopnost analyzovat, hodnotit a syntetizovat informace a názory s cílem vytvořit vlastní, dobře založený a objektivní závěr. Jedná se o intelektuální dovednost, která umožňuje lidem vnímat a zkoumat situace, problémy nebo otázky z různých perspektiv a vyvodit informované a logické závěry.

3. Neztrácejme čas hledáním absolutní pravdy

Otázka existence objektivní reality a pravdy zůstává pořád nevyřešena a neexistuje na ni jednoznačná odpověď, která by uspokojila všechny filozofy a vědce.

„Chceš mít pravdu, anebo žít spokojený život?“ S přibývajícím věkem se názorově přikláním ke kontroverznímu pojetí pravdy podle Friedricha Nietzscheho. Podle něj je pravda spíše subjektivní a závisí na individuální interpretaci a perspektivě. Byl přesvědčen, že pravda je konstrukt lidského rozumu a neexistuje žádná absolutní nebo objektivní pravda.

Nietzsche také zdůrazňoval, že pravda je spjata se silou a mocí. Pro něj byly tradiční hodnoty a pravdy formovány mocnými jedinci a institucemi, které je prosazovali jako absolutní. Tyto tradiční pravdy mohou být omezující a bránit individuálnímu rozvoji a seberealizaci.

Závěrem

Jsem přesvědčený, že je nejenom normální, ale žádoucí, abychom se zajímali o jiné názory, které mohou být neslučitelné s naším myšlením, postoji a přesvědčením. Jenom různorodost v názorech a jejich pochopení nás může přivést k lepšímu chápání světa kolem nás.

Abychom vytvářeli zdravé, svobodné, různorodé a inkluzivní prostředí, je potřebné dbát na neustálou otevřenost k novým poznatkům a názorům, projevovat empatii pro lepší porozumění a toleranci k ostatním a jejich názorům, a v neposlední řadě také mít zdravý skepticismus vůči jakýmkoliv informacím, bez ohledu na jejich zdroj.