e-Bulletin KDP 5/2024

Komory daňových poradců ČR

5/2024

/ROZHOVOR: Ekonomové Petr Janský a Daniel Kolář /JUDIKATURA: Úrok z úroku v případě neoprávněného jednání správce daně

/DANĚ Z PŘÍJMŮ: Uplatnění progresivní daně u zaměstnance v roce 2024

/AKTUÁLNĚ: Zaměstnávání dohodářů zůstane výhodné

Provedeme vás světem daní.

Pomozte Komoře dále být důvěryhodnou a užitečnou organizací daňových poradců!

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

máme tady květen a předpokládám, že vaše daňová sezóna je v plném proudu. Přesto budu ráda, když si najdete chvilku na přečtení tohoto e-Bulletinu, včetně jeho úvodníku. Věřím, že podobně jako jiné zdroje a podpora, které vám poskytuje vaše Komora daňových poradců, budou pro vás cenným zdrojem znalostí a informací, které jsou pro vaši práci nezbytné.

u e , yu í í -

Často s kolegy v Prezidiu diskutujeme o tom, jaké aktivity by měla Komora pro své členy vykonávat. Snažíme se proto i od vás k tomuto získávat zpětnou vazbu a jsme rádi, když věnujete malou část svého času a odpovídáte na otázky, které vám za tím účelem pokládáme. Poslední průzkum spokojenosti s činností Komory proběhl v loňském roce a jeho výsledky jsou základem pro další práci Komory. Souhrn výsledků je k dispozici na našem interním webu. Z výsledků průzkumu vidíme, že nám výhledově budou z profese odcházet kolegové, kteří do Komory vstupovali při jejím vzniku a pomalu své praxe předávají nebo zavírají. Nastupující mladší generace často svůj vztah k profesi a ke Komoře zatím hledá a je jasné, že pracuje jiným způsobem. Toto se projevuje v jejím větším zájmu o digitální nástroje, IT řešení, ale třeba i jinými preferencemi v oblasti vzdělávání. Mladší generace klade více důrazu na flexibilitu, ráda si vybírá, kdy a v jaké formě se pořádané akce zúčastní, jestli prezenčně nebo on-line, a také preferuje spíše kratší formáty akcí. Zajímá se o možnosti automatizovaného předávání podkladů, vzdáleného ověřování klientů nebo audit kyberbezpečnosti, ocenila by rovněž poskytnutí zvýhodněných nabídek na IT řešení, které by mohla Komora zorganizovat.

Abychom mohli pro daňové poradce dělat to, co je pro ně zajímavé, potřebujeme vědět, jaké jsou priority. Jak už v úvodníku minulého čísla e-Bulletinu psala Jana Skálová, činnost Prezidia je velmi pestrá a určitě se bude vždy točit kolem toho, co daňoví poradci potřebují. Stejně jako Jana bych vás chtěla pozvat na letošní Valnou hromadu, kde máte zejména možnost ovlivnit, kdo Komoru povede v následujících letech, a tedy kdo bude zajišťovat, aby to, co Komora dělá, bylo co nejblíže tomu, co daňoví poradci chtějí a potřebují. A zároveň máte pochopitelně možnost pokusit se do tohoto procesu zapojit, protože do orgánů Komory může kandidovat každý daňový poradce.

Letošní Valná hromada bude po nějakém čase opět volební, a takové už budou všechny následující Valné hromady. Kromě nového Prezidia se budou totiž volit i členové dalších dvou důležitých orgánů Komory, Dozorčí a Disciplinární komise. A protože jsme na loňské Valné hromadě změnili způsob voleb do těchto orgánů, bude mít část jejich členů zkrácený mandát na dva, respektive jeden rok. Dovolení členů těchto dvou komisí, kterým skončí jejich klouzavé mandáty, tak bude probíhat v každém dalším roce. I činnost těchto komisí je pro funkci Komory velmi důležitá, velmi bych ocenila, kdybyste zvážili rovněž kandidaturu do těchto orgánů. I zde totiž máte možnost nahlédnout podrobněji do činnosti Komory a ovlivnit její směřování.

Budu se těšit na setkání s vámi na Valné hromadě 8. listopadu 2024 v Praze. Přijďte a pomozte Komoře dále být důvěryhodnou a užitečnou organizací daňových poradců!

S pozdravem

moje .kdpcr.cz

Ing. Petra Pospíšilová Prezidentka KDP ČR

Úvodník

Ing. Petra Pospíšilová 1

Aktuálně

Měsíc v kostce ................................................................................................ 3

Vítězem Zákona roku je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce 4

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví 14

Aktuálně ze zpráv CFE ..............................................................................

Rozhovor ministra financí pro Lidové noviny: Není prostor zvyšovat slevu na dani 18

Stížnost na postup plátce poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci ............................................. 34

Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí ČR

na léta 2025 až 2027

Podíl krajů na vybraných daních by se měl v příštích třech letech zvyšovat ..........................................................................................

Finanční správa posílá údaje k zaplacení daně z nemovitých věcí

České firmy by většinou uvítaly zavedení eura, ukázal průzkum ..........................................................................................37

Obliba elektronických dražeb roste, za 5 let vynesly státu 446 milionů

Judikatura

37

Sazba DPH u zábavních parků (Alena Wágner Dugová) 6 Nejvyšší správní soud se zabýval problematikou úroku z úroku v případě neoprávněného jednání správce daně 8

Při stanovení nároku na kompenzaci z důvodu chybného postupu daňových orgánů se nesmí postupovat formalisticky ..................................................... 10 Exekuční náklady lze vymáhat nezávisle na zániku hlavní daňové povinnosti 11

TOP 10 judikátů z korporátního práva 2023 ..................................... 12

Elektronický měsíčník

Komora daňových poradců České republiky

Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311

IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz

e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060

ISSN 1211-9946

Toto číslo vyšlo 2. 5. 2024, datum uzávěrky: 29. 4. 2024

Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

Rozhovor

„Propadákem příjmové stránky rozpočtu jsou spotřební daně,“ říkají Petr Janský a Daniel Kolář 20 Navazující analýza příjmů státní ho rozpočtu 2024 ve světle předkrizového roku 2019 autorů

Petra Janského a Daniela Koláře 23

Daně z příjmů

Uplatnění progresivní daně u zaměstnance v roce 2024

(Ivan Macháček) ......................................................................................... 26

Ostatní

Kdy může povinný rodič přestat hradit výživné?

(Natálie Kuňáková, Nikola Frýdlová) 30

Místo dokladů digitální identita v mobilu. Co přinese další vlna digitalizace napříč Evropskou unií?

(David Sýkora)

Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí (Ondřej Havlíček, Kristýna Tupá, Martin Svoboda) ..... 40

Mediace může prospět firemní kultuře. Nejde přitom jen o řešení sporů (Veronika Koncer) ....................................................... 44

Stát versus advokacie (Jaroslav Kramer) .......................................... 46 Tomáš Cink v podcastu NADANĚ ........................................................ 48

Oceňované expertky na daně a účetnictví v podcastu Women in Finance 48

Pracovní právo

Zaměstnávání dohodářů zůstane výhodné, ale jen když je firmy zaregistrují jako první (Jan Tuček) 43

Osobní rozvoj

Tradice a Inovace: Budoucnost daňového poradenství v rukou nové generace (Peter Chrenko) 50

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer

Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR.

Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com, není-li uvedeno jinak. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2024

Měsíc v kostce

U dohod o provedení práce dojde ke zjednodušení

Změny v oblasti dohod o provedení práce, které byly schváleny v rámci konsolidačního balíčku a které měly nabýt účinnosti od 1. 7. 2024, by v praxi výrazně zkomplikovaly mzdovou evidenci a v některých ohledech by byly v podstatě neproveditelné. Toto Komora daňových poradců ČR vytrvale opakuje od prvních okamžiků přípravy daňového úsporného balíčku a upozorňovala na to i poté, co balíček nabyl účinnosti. Hlavním problémem byl podle Komory především fakt, že by zaměstnavatelé dopředu nevěděli, zda bude či nebude odváděno zákonné pojistné z dané dohody a kolik je tedy bude zaměstnání na dohodu o provedení práce stát. „Navíc z pohledu zdravotního pojištění by zaměstnavatelé nevěděli, jakou částku mají zaměstnanci vyplatit, protože zdravotní pojištění nijak nereaguje na schválený systém souhrnného limitu. Opakovaně jsme zdůrazňovali, a to i při projednávání v rámci Poslanecké sněmovny, že takový systém bude zaměstnavatele od dohod o provedení práce odrazovat a je zde reálné riziko přesunu do švarcsystému či šedé ekonomiky,“ uvádí Jiří Nesrovnal, člen Prezidia Komory daňových poradců ČR a vedoucí Sekce daně z příjmů právnických osob.

Protože jde o důležitou věc nejen pro zaměstnavatele, ale také pro zaměstnance, spojila Komora síly s ostatními zástupci zaměstnavatelů, především se Svazem průmyslu a dopravy České republiky, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Hospodářskou komorou ČR a v součinnosti s poslankyní Marií Jílkovou se podařilo s Ministerstvem práce a sociálních věcí dojednat kompromisní řešení, které bylo schváleno Poslaneckou sněmovnou v rámci Sněmovního tisku č. 570.

Podstata nyní schváleného návrhu spočívá v tom, že u všech dohod o provedení práce by se limit, od jehož výše by bylo placeno sociální a zdravotní pojištění, snížil na 4 tis. Kč (limit pro zaměstnání malého rozsahu). Navíc má zaměstnanec možnost si v každém měsíci určit jednu hlavní, tzv. oznamovanou dohodu, u které by zůstal limit pro sociální a zdravotní pojištění v zásadě v s oučasné výši, resp. 25 % průměrné mzdy. Zaměstnavatel, který elektronicky oznámí České správě sociálního zabezpečení dohodu jako hlavní, si může jednoduše online ověřit, že takovou dohodu neoznámil jiný zaměstnavatel dříve. V tomto případě by platil princip – kdo dřív přijde, ten dřív mele. Tedy vyšší limit by by l u toho zaměstnavatele, který dohodu oznámil nejdříve. Ten pak bude vyšší limit u dohody zaměstnance uplatňovat, a to do doby, než zaměstnanec ukončí tento režim, nejpozději v návaznosti na ukončení dohody. Návrh myslí i na to, aby nedocházelo z různých důvodů k „blokaci“ zaměstnance zaměstnavatelem. Režim tak může z moci úřední na žádost zaměstnance ukončit i ČSSZ, pokud jí zaměstnanec doloží ukončení dohody o provedení práce s daným zaměstnavatelem. Více informací v tiskové zprávě ZDE a na straně 43 tohoto vydání e-Bulletinu.

Vyjádření

KDP ČR k nabídce pouhého odkladu termínu pro podání přiznání

Komora zaregistrovala v posledním období několik nabídek daňověporadenských společností na službu omezenou na pouhý odklad termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů v prodloužené lhůtě. Podmínky této služby předpokládají možnost prakticky nulového podílu odborné práce daňového poradce na následném zpracování daňového přiznání. Služba je nabízena za úplatu. Podání přiznání, které není výsledkem odborných služeb daňového poradce, není řádným výkonem daňového poradenství. Poskytováním takto vymezené služby dochází k porušení povinnosti daňového poradce jednat při výkonu daňového poradenství čestně a svědomitě tak, jak stanoví § 6 odst. 1 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR. Může tím docházet i k poškození klienta, vážnosti profese daňových poradců a také dobrého jména Komory. Komora se od takovýchto nabídek zásadně distancuje, neboť nepovažuje tento způsob podnikání ze strany daňověporadenských subjektů za souladný se zákonem č. 523/1992 Sb. Vůči těm, kdo zveřejňují takové nabídky, podniká příslušné kroky.

moje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2024

Vítězem Zákona roku je zavedení komunitní

energetiky, bodovala také

flexibilita trhu práce

V patnáctém ročníku ankety Zákon roku zvítězila novela energetického zákona, kterou došlo k zavedení komunitní energetiky v Česku. Podle pořadatelů ankety přinese tento zákon významnou změnu pro českou energetiku a další krok v liberalizaci tuzemského trhu s elektřinou. Autorem zákona je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ocenění Zákon roku od svého vzniku organizuje poradensko-technologická společnost Deloitte a její advokátní kancelář Deloitte Legal. Záštitu letos opět převzaly Hospodářská komora ČR, Česká advokátní komora a Komora daňových poradců ČR.

„Novela energetického zákona umožní domácnostem, obcím i malým a středním podnikům vyrábět vlastní elektřinu, především z obnovitelných zdrojů, a následně ji mezi sebou sdílet. To výrazně zvýší možnosti a efektivitu využití obnovitelných zdrojů a zlepší přístup k čisté a cenově stabilní elektřině. Rovněž to otevře i nové příležitosti pro byznys,“ říká k vítězi letošního ročníku Jiřina Procházková,

partnerka v advokátní kanceláři Deloitte Legal a leader projektu Zákon roku.

„Vítězný zákon reaguje na problémy na trhu s energiemi a podporuje snahu o urychlení rozumné decentralizace a dekarbonizace energetiky v České republice. Jedná se o jeden ze zásadních kroků

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2024

k zajištění energetické bezpečnosti a soběstačnosti Česka v době nejisté dostupnosti zdrojů. To považuji za největší přínos vítězného předpisu,“ říká prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Na druhé příčce se v hlavní kategorii Nejlepší zákon pro byznys umístila digitalizace v pracovním právu, jež byla součástí velké novely zákoníku práce a která usnadňuje elektronickou komunikaci mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. V českém pracovním právu se podle pořadatelů jedná o odvážný počin a otevření možností pro masivnější digitalizaci HR procesů ve firmách.

Třetí místo si odnáší dlouhodobý investiční produkt (DIS), který byl součástí změnového zákona v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří. Tento zákon zavádí potřebný nástroj pro investice na důchod, který je podpořen daňovou úlevou, a navíc přináší alespoň částečné řešení v rámci důchodové reformy. Umožní spořícímu významnou flexibilitu v tom, do čeho bude investovat, na druhé straně adekvátně chrání jeho práva před podvodnými nabídkami.

Další letošní kategorií byl Legislativní počin, kterým chtějí pořadatelé ocenit příklady dobré praxe v rámci legislativního procesu za minulý rok. Nominován mohl být například počin konkrétního jednotlivce, kdy se podařilo odstranit administrativní překážku či uskutečnit pozitivní, srozumitelnou a věcnou změnu nebo příklady a situace, které posouvají regulaci podnikání v ČR pozitivním směrem. Cenu si nakonec odnáší usnadnění vysílání zahraničních zaměstnanců do ČR, které je částí novely zákona o zaměstnanosti.

„Oblast pracovního práva je pro podnikatele velmi důležitá. Do této skutečnosti se promítá i to, že zvláště v některých profesích je velmi obtížné najít zaměstnance a tato oblast je poměrně výrazně sešněrována právními předpisy a podnikatelé po právu nesou velmi nelibě další, v řadě ohledů zbytečné, zpřísňování a zavádění nové a mnohdy velmi obtížně realizovatelné administrativy,“ říká Jiří Nesrovnal, člen prezidia Komory daňových poradců ČR.

Druhé místo v kategorii Legislativní počin pak obsadilo přijetí zákona o ochraně oznamovatelů. A na třetí příčce se umístilo odstranění zrušení rodných čísel.

Poslední kategorií letošního ročníku Zákona roku byl Legislativní přešlap, který má naopak poukázat na to, co se v loňském roce nepodařilo. Nepříliš lichotivou cenu si nakonec odnáší nová úprava dohod o provedení práce, která byla součástí

moje .kdpcr.cz

konsolidačního balíčku týkající se dohod o provedení práce. Negativně zde není vnímám věcný záměr, ale způsob provedení této změny.

„Nezvládnutí úpravy dohod nás velmi překvapilo, protože v dalších oblastech je ta novelizace velmi dobrá. Obecně se komunikace s MPSV pod ministrem Marianem Jurečkou výrazně zlepšila, třeba pokrok v digitalizaci je za poslední dva roky větší než za předchozích deset let. A najednou u debaty o dohodách ta komunikace úplně přestala fungovat, takže vznikl naprosto nepoužitelný návrh, který všechny vyděsil,“ říká Tomáš Prouza, ředitel Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

„Výsledky ankety Zákon roku v posledních letech naznačují, že podnikatelé očekávají především transparentní a stabilní legislativní prostředí bez zbytečné administrativní zátěže a byrokracie, což by jim dovolilo efektivnější fungování a alokaci zdrojů, plánování dlouhodobých investic a rozvoj jejich podnikání s minimem nejistoty. Zároveň si přejí zákony podporující inovace, digitalizaci a dynamický i konkurenceschopný podnikatelský ekosystém, který jim umožní lépe fungovat v moderním tržním prostředí a čelit globální konkurenci,“ říká Martin Bohuslav, který působí jako vedoucí partner advokátní kanceláře Deloitte Legal, a dodává , že vzhledem k trendům v posledních letech je rovněž patrná rostoucí potřeba diskuze nad zákony a regulacemi, které se zabývají otázkami udržitelnosti, ochrany životního prostředí a sociální odpovědnosti podniků.

Anketu Zákon roku organizuje od roku

2010 poradensko-technologická společnost Deloitte a její advokátní kancelář Deloitte Legal.

Z jedenácti nominací vybíraly stovky podnikatelů i zástupců veřejnosti za rok 2023 zákony s největším dopadem na podnikání v Česku, a to v kategoriích Nejlepší zákon roku pro byznys, Legislativní počin a Legislativní přešlap. Záštitu opět převzaly Hospodářská komora ČR, Česká advokátní komora a Komora daňových poradců ČR.

Ve výkonném výboru letos zasedlo několik osobností a autorit nejen z oblasti byznysu. Nominovanými počiny jsou obecně závazné právní předpisy České republiky či Evropské unie přijaté či schválené v uplynulém roce.

Sazba DPH u zábavních parků

Soudní dvůr EU se v nedávném případě zabýval otázkou definice zábavních parků. A to v případě dětské herny v nákupním centru, ke které mají děti přístup prostřednictvím nákupu žetonů v prodejních automatech.

PAlena Wágner Dugová

Daňový poradce č. o. 4687, Deloitte

odle usnesení Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“) ze dne 14. března 2024 ve věci C-576/23, Elite Games

SRL proti Administraţia Judeţeană a Finanţelor Publice

Vaslui, Direcţia Generală Regională a Finanţelor Publice

Iaşi je třeba článek 98 odst. 2 směrnice Rady 2006/112/ ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve spojení s bodem 7 přílohy III uvedené směrnice vykládat v tom smyslu, že instalace zábavních automatů ve vymezené oblasti v komerčních prostorech nebo nákupních centrech pro individuální nebo kolektivní použití a fungující pomocí žetonů zakoupených od jejich držitele nebo případně po zaplacení práva na ně nespadá pod pojem „ zábavní parky“, ve smyslu tohoto bodu 7. V důsledku toho služby, které k nim mají přístup,

nemohou využívat sníženou sazbu daně z přidané hodnoty, kterou mají členské státy právo žádat o vstup do zábavních parků. Soudní dvůr se v daném případě zabýval otázkou definice zábavních parků. Daňový subject Elite Games v rámci svého podnikání provozoval dětské herny v obchodních centrech. V případu šlo o rekreační a volnočasové aktivity zaměřené na děti s tím, že jim poskytuje herní vybavení ve speciálně navržených prostorách uvnitř velkých nákupních center a děti mají k tomuto vybavení přístup prostřednictvím nákupu žetonů v prodejních automatech. Společnost uplatňovala sníženou sazbu DPH, ale dle rumunského správce daně měla být uplatněna snížená sazba DPH. V rámci českého zákona o DPH mimo jiné podle přílohy č. 2 podléhají snížení sazbě DPH služby vymezené CZP-CZ 59.14, 90, 91, 93 s popisem služby „poskytnutí oprávnění ke vstupu na představení, do divadel, do cirkusů, do zábavních parků, na koncerty, do muzeí, do zoologických zahrad, do kin, na výstavy a na podobné kulturní události nebo do podobných kulturních zařízení; poskytnutí oprávnění ke vstupu do botanických zahrad, přírodních rezervací a národních parků.“

Soudní dvůr mimo jiné v usnesení uvedl následující:

„S ohledem na obvyklý význam výrazu ‚zábavní park‘ označuje upravenou oblast zahrnující různá zařízení určená k relaxaci a zábavě;

výslovně se ukazuje, že pojem ‚zábavní parky‘ implikuje existenci ‚zastavěného území‘, tedy prostoru na povrchu země, který byl speciálně upraven pro provoz zařízení určených k relaxaci a zábavě. Tomuto kritériu tedy nemůže odpovídat jednoduchá ohraničená plocha nacházející se v dané lokalitě, což umožňuje z tohoto pojmu vyloučit zástavbu rekreačních ploch v rámci komerčních prostor nebo obchodních center, jako je tomu v posuzovaném případě; kromě toho s ohledem na výše uvedené není třeba určit, zda token nebo platba poplatků za přístup k zábavnímu automatu mohou spadat pod pojem ‚vstupné‘ do zábavních parků.“

Dětská herna v nákupním centru vymezená v posuzovaném případě proto není dle tohoto usnesení zábavním parkem spadajícím pod sníženou sazbu DPH.

Pro úplnost lze dodat, že tento případ byl Soudním dvorem vyřešen v rámci usnesení podle článku 99 Jednacího řádu SDEU, který stanoví postup odpovědi usnesením s odůvodněním, a to v případě, že se položená předběžná otázka shoduje s otázkou, o níž již Soudní dvůr rozhodl, pokud lze odpověď na tuto otázku jasně vyvodit z judikatury nebo pokud o odpovědi na položenou předběžnou otázku nelze rozumně pochybovat, může Soudní dvůr kdykoli na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta rozhodnout usnesením s odůvodněním.

Usnesení Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“) ze dne 14. března 2024 ve věci C-576/23, Elite Games SRL proti Administraţia Judeţeană a Finanţelor Publice Vaslui, Direcţia Generală Regională a Finanţelor Publice Iaşi, http://eur-lex.europa.eu, generální advokát M. Campos Sánchez-Bordona „Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – článek 99 jednacího řádu Soudního dvora – odpověď, kterou lze jasně vyvodit z judikatury – zdanění – daň z přidané hodnoty (DPH) – směrnice 2006/112/ES – článek 98 – příloha III bod 7 – Možnost členských států uplatňovat sníženou sazbu DPH na některá dodání zboží a služeb – Právo na vstup do zábavních parků – Pojem „zábavní parky“

Související ustanovení: § 47 zákona č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“)

Související rozhodnutí: Roche Lietuva, C-413/17 Phantasialand, C-406/20

Nejvyšší správní soud se zabýval

problematikou úroku z úroku

v případě neoprávněného jednání správce daně

V projednávaném případě Odvolací finanční ředitelství 25. října 2016 rozhodlo o změně dodatečného platebního výměru finančního úřadu pro jeho nezákonnost. Daňový subjekt pak 22. ledna 2017 uplatnil žádost o úrok z neoprávněného jednání správce daně a ten 9. února 2017 přiznal na tento úrok nárok, přičemž 14. února 2017 poslal související vratitelný přeplatek na bankovní účet. 21. října 2018 však daňový subjekt po správci daně domáhal přiznání úroků z tohoto, dle jeho názoru, pozdě vyplaceného úroku z neoprávněného jednání správce daně.

Svou žádost daňový subjekt odůvodnil tím, že existence úroku byla sice potvrzena rozhodnutím správce daně z 9. února 2017, ale nárok na tento úrok vznikl už k účinnosti rozhodnutí správce daně ze dne 25. října 2016 a měl tak být podle daňového subjektu vyplacen v 15denní lhůtě. Vyplacen však byl až 14. února 2017. Žádost nadepsal „Věc: Žádost o vrácení přeplatku, zákon č. 280/2009 § 155 odst. 5“.

Správce daně však daňovému subjektu nevyhověl a odůvodnil to tím, že zde platí zákaz anatocismu, tedy zákaz úročení úroku. Daňový subjekt se tak obrátil na Odvolací finanční ředitelství a následně i krajský soud, ty však jeho žádosti ani žalobě nevyhověly. Případem se proto zabýval Nejvyšší správní soud, a protože se podle něj krajskému soudu nepodařilo rozptýlit pochybnosti projednávaného případu, rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství zrušil a celou věc vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud nakonec rozhodl tak, že na daňový účet subjektu ze strany správce daně nedošla částka včas a v souladu se zákonem. Tomuto rozhodnutí se však bránilo Odvolací finanční ředitelství v rámci kasační stížnosti opět u Nejvyššího správního soudu. Ten v rámci svého rozhodování připomněl § 254 odst. 3 daňového řádu ve znění účinném do konce roku 2020, a sice že „ úrok přiznaný podle tohoto ustanovení správce daně předepíše Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2024

na osobní daňový účet do 15 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí o stanovení daně zrušeno, změněno nebo prohlášeno za nicotné, anebo ode dne prohlášení neoprávněného vymáhání“.

NSS uvedl, že podstatná je především otázka, zda se v projednávané věci jedná o nárok na úrok z úroků dle § 254 daňového řádu anebo dle § 155 odst. 5., na který odkazoval daňový subjekt v označení své žádosti, viz výše. Judikatura se k těmto paragrafům v otázce přípustnosti vzniku úroků totiž staví rozdílně. NSS se k otázce přípustnosti úroků z úroku podle § 155 staví odmítavě, a to zejména na základě úvahy, že příslušenství daně se neúročí. Naopak, NNS připustil, že z nezákonného prodlení správce daně s předepsáním úroku z neoprávněného jednání správce daně podle § 254 daňového řádu náleží daňovému subjektu „další“ úrok podle tohoto paragrafu, protože ve skutečnosti nejde o skutečný úrok z úroků, ale o úrok z nově vytvořené jistiny. Soud již v dřívějším rozsudku uvedl, že „ není možné, aby za stejné období příslušel daňovému subjektu nárok jak na úrok z vratitelného přeplatku podle § 155 daňového řádu, tak na úrok z nezákonného postupu správce daně podle § 254 daňového řádu, neboť tyto nároky se navzájem vylučují – plní totiž obdobný účel, ale každý z nich z jiných skutkových důvodů. Zatímco úrok podle § 155 představuje paušalizovanou náhradu škody způsobenou prodlením správce daně s jinak zákonným vyměřením nadměrného odpočtu, úrok podle § 254 představuje paušalizovanou náhradu škody způsobenou nesprávným (nezákonným) úředním postupem.“

Odvolací finanční ředitelství však namítalo záměnu předmětu řízení, kdy tvrdilo, že předmětem řízení před správními orgány bylo posouzení žádosti o úrok podle § 155, zatímco krajský soud posuzoval otázku dle § 254. Nejvyšší správní soud však zdůraznil, že samo ředitelství obsah žádosti daňového subjektu o přiznání úroků posuzovalo podle § 254. Důvodem zamítnutí žádosti daňového subjektu byl zároveň zákaz anatocismu, kterou ředitelství vztáhlo i na úrok dle § 254. Správní orgány tedy podání daňového subjektu posoudily podle jeho obsahu, a nikoli podle formálního označení. Ředitelství tak podle soudu fakticky namítalo své vlastní pochybení v odvolacím řízení. Podle názoru NSS bylo v odvolacím řízení postupováno správně podle obsahu, tedy dle § 254, a ne podle formálního označení žádosti daňovým subjektem. Ostatně krajský soud během svého rozhodování v projednávané věci konstatoval, že „ již z žalobcovy žádosti z 21. 10. 2018 lze vyrozumět, že se

žalobce ve smyslu § 254 domáhal úroku z částky (…) za období od 10. 11. 2016 do 14. 2. 2017 a jeho sdělení, že úrok nebyl vyplacen, bylo možné v kontextu věci vyložit jako vyjádření skutečnosti, že úrok z neoprávněného jednání správce daně nebyl na žalobcův osobní daňový účet včas předepsán, pročež mu z této částky náleží další úrok“

Odvolací finanční ředitelství také namítalo, že krajský soud v napadeném rozsudku nesprávně určil dobu, za kterou daňovému subjektu náleží úrok z důvodu prodlení správce daně. Krajský soud uvedl, že dotčený úrok z úroku žalobci náleží od data účinnosti rozhodnutí ředitelství ze dne 25. 10. 2016 do dne 14. 2. 2017. Ředitelství má však za to, že doba, za kterou daňovému subjektu úrok náleží, počínala běžet až prvním dnem po marném uplynutí patnáctidenní lhůty, kterou § 254 daňového řádu k předepsání úroků stanoví správci daně. Tato lhůta podle ředitelství končí dnem skutečného předepsání na daňový účet, nikoliv dnem vyplacení částky.

Nejvyšší správní soud přisvědčil OFŘ, že úrok náleží až ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty. Jedná se přitom o lhůtu stanovenou zákonem pro splnění povinnosti předepsat na osobní daňový účet daňovému subjektu částku paušální odškodňující neoprávněné jednání správce daně, kterou zákon poněkud zavádějícím způsobem označuje jako „úrok“. Teprve marným uplynutím této lhůty nastupuje sekundární povinnost v podobě vzniku dalšího „úroku“. Nárok na tento takzvaný úrok tedy vzniká od dne následujícího po marném uplynutí zákonné lhůty v délce 15 dní, zde od 11. 11. 2016. Tato doba „úročení“ poté končí dnem předepsání původního „úroku“ na osobní daňový účet subjektu, tedy dnem, kdy skončilo nové protiprávní jednání správce daně, které je kompenzováno vznikem dalšího „úroku“.

NSS věc ukončil tím, že krajský soud sice stanovil nesprávně dobu úročení, stěžejní však byla otázka nároku na „úrok z úroku“ a tu krajský soud posoudil správně, proto kasační stížnost OFŘ zamítl.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 4 Afs 179/2023, dostupné na www.nssoud.cz

Při stanovení nároku na kompenzaci z důvodu chybného postupu daňových orgánů se nesmí postupovat formalisticky

Téma úroku z neoprávněného jednání správce daně se opakuje také v dalším projednávaném případě, tentokrát však samotný nárok na tuto kompenzaci. Nejvyšší správní soud se zde zabýval otázkou, zda měl být daňovému subjektu přiznán úrok z neoprávněného jednání správce daně, a to v návaznosti na zrušení vyměřené daně z převodu nemovitostí z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o jejich převodu, která vyplynula z obnoveného řízení. V civilním řízení totiž soudy dospěly k závěru, že podpis jednatele daňového subjektu byl na této kupní smlouvě padělaný. Daňová povinnost tak fakticky nevznikla, přesto mu však byla daň vyměřena.

Správce daně vydal platební výměr, proti kterému daňový subjekt sice nepodal opravný prostředek, avšak neprodleně podal žádost o posečkání daně, ve které argumentoval padělaným podpisem na kupní smlouvě a trestním jednáním nabyvatele nemovitostí. Doložil také znalecký posudek svědčící o padělání podpisu, včetně návrhu na obnovu řízení. Správce daně však této žádosti nevyhověl a daň na daňovém subjektu dále vymáhal. Podle daňového subjektu tak správce daně od této chvíle postupoval nezákonně. Po šesti letech dospěl okresní soud k tomu, že kupní smlouva byla skutečně neplatná z důvodu padělání podpisu. Ke stejnému rozhodnutí o dva roky později dospěl i krajský soud. Daňový subjekt tak podal další návrh na obnovu řízení ke správci daně, ten ho však zastavil. Důvodem mělo být to, že již uplynula objektivní prekluzivní tříletá lhůta pro podání návrhu. To potvrdily také soudy včetně NSS. Případ se proto dostal k Ústavnímu soudu. Ten rozsudky zru-

šil, protože podle něj došlo k porušení práva daňového subjektu na spravedlivý proces, práva vlastnit majetek, včetně principu důvěry jednotlivce ve správnost aktů veřejné moci. Podle Ústavního soudu neměly daňové orgány v této věci výjimečně aplikovat objektivní lhůtu a měly žádost o obnovu řízení projednat. Teprve po tomto rozsudku Ústavního soudu správce daně obnovu povolil a původní výměr na daň v rámci něj zrušil. Daňový subjekt poté žádal o vrácení vybrané daně včetně přiznání úroku z neoprávněného jednání správce daně. Tento úrok však správce daně odmítl vyplatit a věc se v novém znění dostala k Nejvyššímu správnímu soudu.

Ten citoval daňový řád v účinnosti do konce roku 2020, kde stojí, že „dojde-li ke zrušení, změně nebo prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně z důvodu nezákonnosti nebo z důvodu nesprávného úředního postupu správce daně, náleží daňovému subjektu úrok z částky, která byla daňovým subjektem uhrazena na základě tohoto rozhodnutí nebo v souvislosti s tímto rozhodnutím (…), a to ode dne následujícího po dni splatnosti nesprávně stanovené daně, nebo došlo-li k úhradě nesprávně stanovené daně později, ode dne její úhrady“. Současně poukázal na vyjádření Ústavního soudu v této věci, že v průběhu náročného procesního vývoje se sice daňové orgány dopustily několika pochybení, první nepovolení obnovy řízení bylo však za daných okolností pochopitelné. Judikatura NSS totiž na jednu stranu zavazuje daňové orgány vypořádat se s absolutní neplatností smlouvy, na druhou stranu ale připouští, že správce daně není příslušný k posuzování platnosti smluv uzavřených mezi subjekty na poli soukromého práva, protože v opačném případě by docházelo k nežádoucí dvojkolejnosti rozhodování mezi daňovými orgány a civilními soudy. Daňový subjekt podle NSS současně reagoval „bděle“, protože jakmile měl znalecký posudek, domáhal se obnovy řízení a po jejím zamítnutí, na základě poučení, že objektivní lhůta pro podání návrhu na obnovu řízení neběží, čekal na rozhodnutí civilního soudu ve věci neplatnosti smlouvy s padělaným podpisem. Zároveň ale nešlo podle soudu vytýkat daňovým orgánům nezákonnost v případě první obnovy z výše uvedených důvodů. Nesprávně však už postupovaly v případě druhého návrhu o obnovu řízení, který daňový subjekt podal po rozsudku civilních soudů o neplatnosti smlouvy. S ohledem na okolnosti tohoto případu neměla být použita objektivní lhůta pro podání návrhu na obnovu řízení, protože tím došlo k faktickému upření možnosti domáhat se ochrany vlastnického práva, a tím práva na soudní a jinou ochranu.

Toto sice ve svém rozhodování vzal v úvahu předtím i krajský

soud, ten však dospěl k závěru, že daňovému subjektu stejně nevznikl nárok na úrok z neoprávněného jednání správce daně, protože daňový řád váže přiznání úroku se zrušením rozhodnutí o stanovení daně pro nezákonnost zaviněnou správcem daně. V posuzovaném případě však byl platební výměr na daň z převodu nemovitosti sice v obnoveném řízení zrušen, ale důvodem byla absolutní neplatnost kupní smlouvy, a ne nezákonnost způsobená správcem daně. Nejvyšší správní soud v obecné rovině s tímto závěrem souhlasil, zároveň ale uvedl, že s ohledem na specifičnost případu v kombinaci s názorem Ústavního soudu tento argument neobstojí. Ústavní soud totiž zdůraznil, že netoleruje orgánům veřejné moci, a především obecným soudům, formalistický přístup k aplikaci práva,

který používá sofistikované odůvodňování k posouzení zřejmé nespravedlnosti. Rozhodnutí tak musí být nejen zákonné, ale především spravedlivé a úkolem soudu je pak rozpoznat skrze zákon tuto spravedlnost. To platí v oblasti daňového práva o to víc, že se jedná o oblast přímo zasahující do jádra svobody každého jednotlivce –jeho majetkové sféry. NSS proto došel k závěru, že specifika případu odůvodňují přiznat daňovému subjektu kompenzaci za nezákonný postup správce daně, byť k němu nedošlo v souvislosti se stanovením daně, ale v druhém řízení o povolení obnovy.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 1 Afs 243/2023, dostupné na www.nssoud.cz

Exekuční náklady lze vymáhat nezávisle na zániku hlavní daňové povinnosti

Nejvyšší správní soud se zabýval otázkou, zda jsou exekuční náklady příslušenstvím daně a zda jako takové sledují její osud.

Daňový subjekt totiž v rámci kasační stížnosti argumentoval tím, že již z první věty § 2 odst. 5 daňového řádu vyplývá, že exekuční náklady vůbec nejsou příslušenstvím daně a dané ustanovení se tedy na tyto náklady nevztahuje.

PVÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 8 Afs 7/2024, dostupné na www.nssoud.cz

Zdroj: www.nssoud.cz

odle tohoto ustanovení se „příslušenstvím daně rozumějí úroky, penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány nebo vznikají-li podle daňového zákona. Úroky, penále a pokuta za opoždění tvrzení daně sledují osud daně“. Vymezení exekučních nákladů je pak upraveno v § 182 odst. 2 daňového řádu a podle něj spočívají exekuční náklady „v náhradě nákladů za nařízení daňové exekuce, v náhradě nákladů za výkon prodeje a v náhradě hotových výdajů vzniklých při provádění daňové exekuce“. Nejvyšší správní soud upozornil, že ve výše citované části daňového řádu jsou za příslušenství daně považovány mimo jiné náklady řízení, tedy i náklady řízení vymáhacího. Proto exekuční náklady, které vznikají na základě daňového řádu lze obecně považovat za příslušenství daně. To má podle NSS významné důsledky pro další ustanovení daňového řádu, podle kterých např. u příslušenství daně nevzniká úrok z prodlení nebo u něj lze žádat o prominutí stejně jako u daně či má určeno konkrétní pořadí hrazení nedoplatků. Soud zároveň poukázal na to, že ze samotného podřazení pod pojem příslušenství daně nelze ještě dovozovat závislost příslušenství daně na hlavní daňové povinnosti. Až v následující větě zákonodárce taxativně vyjmenovává typy příslušenství daně, které sledují její osud. Znamená to, že pokud zanikne hlavní daňová povinnost zaniká i povinnost, uhradit penále spojené s tímto odvodem. Pojem příslušenství daně je obecným právním institutem používaným primárně v soukromém právu, přičemž občanský zákoník stanovuje vyvratitelnou právní domněnku, že práva i povinnosti týkající se hlavní věci se týkají i jejího příslušenství. Zvláštní úprava příslušenství daně v daňovém řádu nicméně stanovuje, které typy příslušenství daně její osud sledují, to znamená, že stanovuje závislost pouze u výslovně vyjmenovaných forem příslušenství. Zbývající typy, mezi které patří i náklady řízení, osud daně nesledují. Úprava daňového řádu je podle NSS dostatečná a neobsahuje mezeru, kterou by bylo třeba zaplnit úpravou občanského zákoníku. Exekuční náklady jako takové jsou druhem nákladů řízení a jedná se proto o příslušenství daně. Protože ale nejsou uvedeny ve výše zmiňovaném taxativním výčtu, osud daně nesledují a jsou tak spravovány odděleně, bez ohledu na trvání existence hlavní daňové povinnosti. NSS proto nesouhlasil s daňovým subjektem, že by exekuční náklady, které mu vznikly podle daňového řádu za nařízení daňové exekuce, nespadaly pod pojem příslušenství daně. Jedná se totiž o náklady řízení vzniklé podle daňového zákona, které nesledují osud daně a je tak možné vymáhat je nezávisle na odpadnutí hlavní daňové povinnosti.

Judikatura

TOP 10 judikátů TOP 10 ju dikátů z korporátního práva 2023

Advokátky Petra Konečná a Lola Floriánová z Eversheds Sutherland připravily přehled soudních rozhodnutí, která dopadají na oblast korporací.

27 Cdo 1293/2023 (26. 10. 2023)

Důsledky absence souhlasu valné hromady se smlouvou o výkonu funkce

Nejvyšší soud se v tomto rozhodnutí zabýval smlouvou o výkonu funkce a paralelně uzavřenou pracovní smlouvou na činnosti spadající do působnosti statutárního orgánu. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyšší soud uzavřel, že pracovní smlouva sjednaná vedle smlouvy o výkonu funkce je v takovém případě dodatkem ke smlouvě o výkonu funkce, který musí být schválen valnou hromadou. Dokud valná hromada smlouvu o výkonu funkce, resp. její dodatek, neschválí, je neschválená část takové smlouvy neúčinná dle § 59 odst. 2 ZOK. Toto ustanovení má přitom v souvislosti s důsledky absence souhlasu valné hromady se smlouvou o výkonu funkce přednost před § 48 ZOK, podle něhož je právní jednání, k němuž je ze zákona vyžadován souhlas valné hromady, relativně neplatné bez udělení takového souhlasu.

27 Cdo 1206/2022 (10. 1. 2023)

Možnost informovat o obsahu smlouvy jednotlivé společníky v případě střetu zájmů

V rámci rozsudku Nejvyšší soud shrnul hlavní závěry ustálené judikatury k tématu střetu zájmů statutárního orgánu a zároveň dospěl k závěru, že lze výjimečně připustit, aby nebyla svolána valná hromada za účelem oznámení o střetu zájmů. V takovém případě je však dle soudu nezbytné oznámit střet zájmů jednotlivým společníkům, kteří s uzavřením smlouvy budou souhlasit, nebo ji alespoň vezmou na vědomí a současně se vzdají práva na svolání valné hromady za účelem projednání této záležitosti. Z rozhodnutí však není zřejmé, za jakých okolností je tato výjimka přípustná.

27 Cdo 241/2023 (24. 10. 2023)

Obsah pozvánky na valnou hromadu v akciové společnosti

Pozvánka na valnou hromadu v akciové společnosti podle Nejvyššího soudu má zásadně obsahovat stručně, jasně

a výstižně formulované důvody přijetí, tj. základní informace ohledně důvodů přijetí.

Neznamená to však, že by pozvánka měla nahrazovat jednání valné hromady, kde se akcionáři dozvědí podrobnější informace a mají právo na vysvětlení dle § 357 ZOK. Z pozvánky má být pouze patrné, proč se o určité záležitosti má rozhodovat a proč navrženým způsobem.

27 Cdo 238/2022 (18. 1. 2023)

Péče řádného hospodáře: pokyn valné hromady do strategického rozhodování statutárního orgánu

Nejvyšší soud zopakoval, že strategické rozhodování, které není obchodním vedením, patří do působnosti statutárního orgánu, pokud zakladatelské právní jednání neurčí jinak. V poměrech této věci se jednalo o realizaci investice.

Dle § 51 odst. 2 ZOK je statutární orgán oprávněn vyžádat si pokyn valné hromady ohledně obchodního vedení. Jelikož strategické rozhodování zahrnuje zásadnější rozhodnutí než obchodní vedení, dospěl soud k závěru výkladem a minori ad maius, že pokud je možné vyžádat si pokyn do obchodního vedení, tím spíše je možné vyžádat si pokyn v souvislosti se strategickým rozhodováním.

27 Cdo 2232/2022 (26. 4. 2023)

Porušení korporační loajality

Nejvyšší soud poukázal na judikaturu, podle níž je společník povinen řídit se rozhodnutími valné hromady, a to nejen formálně, nýbrž i co do naplňování jejich obsahu.

Účelem likvidace je vypořádat majetek, vyrovnat dluhy a rozdělit likvidační zůstatek. Pokud tedy společník zneužije své hlasovací právo tím způsobem, že prosadí jako likvidátora osobu blízkou, která zbytečně prodlužuje likvidaci a nesleduje tak její účel z důvodu plné úhrady pohledávek společníka z titulu zápůjček, poruší tím společník korporační loajalitu.

27 Cdo 948/2022 (25. 4. 2023)

Přidělení části zisku do účelově vázaných fondů

Nejvyšší soud se zabýval ustanovením stanov, podle nichž se zisk přiděluje do účelově vázaných fondů, o jejichž tvorbě rozhoduje představenstvo. Rozhodování o rozdělování zisku je ze zákona v působnosti valné hromady. Nelze tak ve stanovách určit, že představenstvo může rozhodovat o tvorbě účelově vázaných fondů, když není sjednáno, jaká výše finančních prostředků se má do těchto fondů přidělovat nebo do jaké max. výše má být příslušný fond naplněn. Fakticky by tak přidělování zisku do těchto fondů bylo ponecháno na představenstvu.

Jelikož by takové rozhodnutí bylo v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona, na rozhodnutí valné hromady ohledně takové změny stanov by se dle § 45 ZOK ve spojení s § 245 NOZ hledělo, jako by nebylo přijato, a pro valnou hromadu by takové ustanovení stanov bylo nezávazné.

Jinak by tomu však bylo, pokud by se nejednalo o účelově vázané fondy. V takovém případě by jejich tvorba mohla být ponechána na představenstvu, jelikož by se z nich mohl i nadále rozdělovat zisk dle rozhodnutí valné hromady.

Pokud tedy zakladatelské právní jednání určuje, že část zisku je třeba přidělit do účelově vázaných fondů, musí definovat alespoň výši, do níž mají být tyto fondy naplněny, nebo určit, jaká část zisku má být do těchto fondů přidělována, a dále stanovit účel těchto fondů.

27 Cdo 1858/2022 (16. 2. 2023)

Platnost ujednání o smlouvě o smlouvě budoucí a smlouvě o převodu s odkládací podmínkou

Nejvyšší soud uvedl, že jedna listina může v souladu s § 1727 NOZ obsahovat více než jedno právní jednání. Z toho důvodu je možné, aby jedna listina obsahovala jak (i) smlouvu o smlouvě budoucí o převodu družstevního podílu, tak (ii) smlouvu o převodu družstevního podílu s odloženou účinností převodu navázanou na splnění podmínky, že realizační smlouva ze smlouvy o smlouvě budoucí o převodu družstevního podílu nebude do určitého okamžiku uzavřena. Tato skutečnost tak nezakládá neplatnost těchto právních jednání.

V této souvislosti soud zopakoval, že se právní jednání vykládá dle skutečné vůle jednajícího, která byla či musela být adresátovi známa. Tento výklad má přitom přednost před objektivním významem slov. Pokud takový výklad není možný, použije se výklad, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení adresáta. Zdůraznil rovněž, že výklad vedoucí k platnosti právního jednání má přednost před výkladem vedoucím k jeho neplatnosti.

moje .kdpcr.cz e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2024

27 Cdo 955/2022 (9. 2. 2023)

Rozšíření působnosti valné hromady

Nejvyšší soud uzavřel, že rozhodnutí valné hromady o pověření jednatelů společnosti, aby pokračovali v přípravě projektu rozdělení společnosti odštěpením, je platné, neboť ustanovení společenské smlouvy, na základě něhož bylo rozhodnutí přijato, nezasahuje do obchodního vedení statutárního orgánu a rozšiřuje tak působnost valné hromady v souladu s donucujícími ustanoveními zákona. Podle společenské smlouvy přitom náleží do působnosti valné hromady udělování pokynů jednateli a schvalování koncepce podnikatelské činnosti, nejsou-li v rozporu s právními předpisy

Společenská smlouva tedy může rozšířit působnost valné hromady do té míry, pokud to nebude v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona. Nelze tak svěřit do působnosti valné hromady zejména udělování pokynů statutárnímu orgánu do obchodního vedení nebo záležitost vztahující se k obchodnímu vedení.

Zároveň soud uvedl, že takové rozhodnutí není neurčité. Nelze totiž zaměňovat neurčitost s obecností.

27 Cdo 1915/2022 (17. 5. 2023)

Neomezená délka funkčního období členů volených orgánů a účinnost prodloužení funkčního období

Nejvyšší soud konstatoval, že s ohledem na možnost valné hromady odvolat členy volených orgánů kdykoliv bez uvedení důvodu a s okamžitou účinností nevidí důvod, proč by délka funkčního období členů volených orgánů nemohla být stanovena jako neomezená. Zároveň uvedl, že rozhodnutí valné hromady o prodloužení délky funkčního období členů volených orgánů prostřednictvím změny stanov je účinné vůči stávajícím a budoucím členům volených orgánů okamžikem přijetí takového rozhodnutí, popř. pozdějším okamžikem uvedeným v takovém rozhodnutí. V případě, že takové rozhodnutí činí jediný akcionář, je rozhodnutí účinné vůči stávajícím a budoucím členům volených orgánů okamžikem, kdy společnosti dojde, popř. pozdějším okamžikem uvedeným v takovém rozhodnutí.

27 Cdo 2554/2022 (18. 5. 2023)

Zkrácení funkčního období členů volených orgánů

Nejvyšší soud uvedl, že stejně jako je tomu v případě prodloužení funkčního období členů volených orgánů, je rozhodnutí valné hromady akciové společnosti o zkrácení délky tohoto funkčního období prostřednictvím změny stanov účinné vůči stávajícím a budoucím členům volených orgánů okamžikem přijetí takového rozhodnutí, popř. pozdějším okamžikem uvedeným v takovém rozhodnutí. Pokud by to však znamenalo, že by jejich funkční období skončilo „zpětně“, okamžikem rozhodnutí, popř. okamžikem uvedeným v rozhodnutí, dochází k odvolání členů volených orgánů.

Komory daňových poradců ČR

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví

Kontrola přeprodávání reklamy a nehmotných aktiv pokračuje

Finanční správa v roce 2023 provedla 570 kontrolních úkonů v oblasti cen sjednaných mezi spojenými osobami. Výsledkem podle ní bylo zvýšení daňového základu o 5,8 mld. Kč a snížení daňové ztráty o 1,2 mld. Kč, což vedlo k doměření daně ve výši 724 mil. Kč. Od roku 2014 bylo v této oblasti provedeno celkem 4 052 kontrol, které vyústily v doměření daně ve výši 6,9 mld. Kč. Kontroly převodních cen se zaměřují na ceny stanovené mezi majetkově či personálně propojenými osobami, typicky mateřskou a dceřinou společností nebo jinými společnostmi ve skupině. Základní pravidla jsou nastavena na mezinárodní úrovni a jejich cílem má být zabránit účelovému nastavení cenové politiky, které vede k umělému snížení daňového základu a tím nižším daňovým odvodům. Finanční správa zároveň připomněla, že stejná pravidla se podle českého zákona použijí i na tzv. jinak spojené osoby, které sice nejsou majetkově propojené, ale spojily se převážně za účelem snížení daňového základu.

Podle ředitelky Finanční správy jsou kontroly převodních cen stále efektivnější a úřad se soustředí zejména na fenomén přeprodávání reklamních služeb a zpětné licencování nehmotného majetku jeho původnímu českému vlastníkovi. Výsledkem má být, podle jejího vyjádření, postupné eliminování pokusů o snižování základu daně firem působících v ČR prostřednictvím transakcí se spojenými osobami. Finanční správa se stále častěji setkává s optimalizačními schématy cílícími na vyvádění zisku z ČR prostřednictvím li cencování nehmotného majetku, který byl předtím za nesrovnatelně nižší cenu vyveden z ČR. Týká se to například obchodních značek, ochranných známek či softwarových produktů. Tento majetek je prodáván do zahraničí za co nejnižší, případně nulovou cenu, a následně jsou původnímu českému vlastníkovi za jeho užívání účtovány vysoké licenční poplatky.

Komory daňových poradců ČR / 5/2024

Daňová kobra oslavila 10 let

Projekt byl v České republice formálně zahájen v dubnu 2014 podpisem meziresortní dohody mezi Ministerstvy vnitra a financí za účelem nastavení pravidel pro trvalou a vzájemnou výměnu informací a společného postupu koordinovaných složek státu při boji proti daňovým únikům a daňové kriminalitě. Jedná se o metodu práce a procesních postupů, do kterých je zapojena celní správa, Finanční správa i policie. Podle Finanční správy má představovat velmi efektivní a účinné postupy v případě vymáhání práva, s cílem zajištění řádného výběru daní, případně navrácení nelegálně získaných prostředků do státního rozpočtu. V loňském roce se díky této spolupráci měla podle Finanční správy zajistit až jedna miliarda korun. Za celou dobu svého trvání pak Daňová kobra uchránila státnímu rozpočtu částku přesahující 16 mld. Kč. Například v nejnovější akci Daňové kobry došlo k dopadení osob v případu daňových podvodů za minimálně 108 milionů korun. Poškozeným má být v tomto případě stát. Sedm osob bylo obviněno ze závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Tato skupina Čechů i cizinců, od ledna roku 2021 do října loňského roku, ovládla chod skupiny 180 společností. Do ve dení společností dosadili tzv. bílé koně, v několika případech dokonce i smyšlené osoby. Firmy řídili stovkou mobilních telefonů. Pracovníky, které potřebovali zaměstnat, sehnali a hned jim zabavovali doklady. Desítky ovládaných společností vystavovaly fiktivní, nicméně formálně správné doklady s cílem zkrátit daňovou povinnost. Vyšetřovatelé s celníky provedli dvanáct domovních prohlídek, sedmnáct prohlídek nebytových prostor a zadrželi devět osob. Do akce byly zapojeny stovky celníků, policistů a do terénu bylo potřeba nasadit 37 realizačních skupin. Pokud se následný soud ztotožní s názorem vyšetřovatelů a tato skupina stane pro zločin před soudem, hrozí všem trest odnětí svobody v délce pěti až deseti let.

Interpretace

Národní účetní rady I-49 Vykazování a oceňování

cenin byla schválena

Účetní jednotky mají během vykazování a oceňování cenin povi nnost oceňovat je jejich jmenovitou hodnotou. Zároveň je musí evidovat v cizí měně, pokud jsou v ní vyjádřeny, a současně musí cizoměnové ceniny přepočítávat na českou měnu při jejich prvotním ocenění také k rozvahovému dni. Účetní předpisy současně nedefinují pojem „ceniny“, ale obsahují pouze výčet příkladů cenin, které se vykazují ve skupině „peněžní prostředky v pokladně“. Národní účetní rada v interpretaci uvádí, že obecně se pod pojmem ceniny chápe účelový platební prostředek, tedy oběžné aktivum v určité hodnotě, které slouží jako náhražka peněz, ale pouze pro vymezený účel (například k úhradě určitých služeb nebo poplatků, k nákupu určitého zboží či v určitých provozovnách atp.), přičemž z hodnoty ceniny je čerpáno při jejím použití. Ceniny lze podle Rady rozdělit podle jeji ch určení na ceniny k úhradě poplatků nebo daní (kolkové známky, dálniční nálepky, tabákové nálepky atd.), ceniny k úhradě služeb (například jízdenky, místenky, letenky a další) a na ceniny k platbám za zboží (dárkové poukázky na nákup zboží a slevové poukázky).

V praxi podle NÚR nastává problém s oceněním a vykazováním poštovních známek, které vydává Česká pošta od roku 2010 a které mají jmenovitou hodnotu vyznačenou písmenem A, B, E a Z. Těmito poštovními známkami lze hradit poštovní služby i v budoucnu, např. i po zvýšení ceny poštovného. Poukazuje také na to, že u některých cenin si účetní jednotky nejsou jisté, zda je mají také vykazovat v účetní skupině „peněžní prostředky v pokladně“. Jedná se například o dopravní ceniny, jako jsou jízdenky, místenky, letenky či vstupenky.

Interpretace se tak snaží zodpovědět otázku, zda se vykazují všechny ceniny ve skupině „peněžní prostředky v pokladně“, a pokud ne, tak kde. Současně řeší situaci, jak se v účetnictví oceňují ceniny, na kterých není uvedená jmenovitá hodnota v platné měně, ale v jiných jednotkách (například v jednotkách služby, která se bude čerpat za ceninu v budoucnosti) a které ceniny v cizí měně se přepočítávají na českou měnu k rozvahovému dni.

Podle NÚR by účetní jednotka měla v rozvaze jako peněžní prostředky v pokladně vykazovat pouze takové ceniny, které mají obdobný charakter jako peněžní ekvivalenty. Tyto ceniny musí být snadno a pohotově směnitelné za předem známou částku peněžních prostředků nebo přímo použitelné jako platební prostředek při nákupu předem neurčeného zboží nebo služeb. Snadno a pohotově směnitelné jsou podle ní takové ceniny, které je možné směnit za peněžní prostředky zpravidla do tří měsíců. Ceninou je tak například tabáková nálepka či stravenka u účetní jednotky, která přijala stravenku jako platební prostředek a očekává následnou směnu za  peněžní prostředky.

Ostatní ceniny se pak vykazují v souladu s účelem jejich použití v účetní jednotce. Účetní jednotka, která vydává potvrzení (emitent) jako důkaz o zaplacení konkrétního zboží, služby, daně či poplatku, eviduje tato vydaná potvrzení před jejich prodejem v podrozvahové evidenci. Tržba za prodané potvrzení je ve své ekonomické podstatě tržbou za předplacené služby, zboží,

15 moje .kdpcr.cz

- Bulletin Ko K mor y daň a ov ých poradců ČR

Komory daňových poradců ČR / 5/2024

daně nebo poplatek a takto se i eviduje. Distributor, který kupuje potvrzení za účelem jeho dalšího prodeje, vykazuje potvrzení jako zboží. U účetní jednotky (konečného spotřebitele), která obdržela potvrzení jako důkaz o předplacení zboží, služby, daně či poplatku od emitenta, se pak potvrzení vykazuje jako předplacené zboží, služby, daně či poplatky. Potvrzením o předplacení konkrétní služby je například poštovní známka (u účetní jednotky, která bude známky používat na úhradu poštovních služeb), letenka, jízdenka, předplacená telefonní karta či stravenka, u účetní jednotky, která stravenku pořídila jako benefit pro zaměs tnance.

Ceniny se oceňují jejich jmenovitou hodnotou – „emitent“ oceňuje vydané potvrzení vlastními náklady, „distributor“ a „konečný spotřebitel“ oceňují jejich pořizovací cenou. Pořizovací cenou se oceňují i potvrzení, na kterých není uvedená jmenovitá hodnot a v měně, ale v jiných jednotkách. K rozvahovému dni se současně přepočítávají na českou měnu pouze ceniny evidované v cizí měně, které se vykazují jako peněžní prostředky v pokladně a je s nimi spojeno kurzové riziko. V přehledu o peněžních tocích se za pe něžní prostředky považují podle NUR pouze ceniny a nikoliv potvrzení.

Odložená daň a kurzové rozdíly vyloučené ze zdanění jsou předmětem připomínkového řízení

V současnosti se Národní účetní rada věnuje odložené dani a kurzovým rozdílům. Návrh interpretace popisuje následující problém: Neuhrazené pohledávky či dluhy vyjádřené v cizí měně se k rozvahovému dni přepočítávají závěrkovým kurzem s dopadem do výsledku hospodaření. V rámci právní úpravy účinné do konce roku 2023 vstupoval kurzový rozdíl jak do výsledku hospodaření, tak do základu daně. Přepočtená hodnota těchto pohledávek či dluhů vyjádřených v cizí měně se převáděla do následujícího účetního období a kurzové rozdíly při vypořádání těchto pohledávek a dluhů se počítaly jako rozdíl mezi kurzem k okamžiku vypořádání a přepočtenou hodnotou pohledávky/dluhu k rozvahovému dni. Ovšem od roku 2024 má poplatník daně z příjmů právnických osob možnost zvolit si daňový režim, v němž vyloučí vybrané kurzové rozdíly ze základu daně z příjmů. Důsledkem tohoto dojde k přechodnému rozdílu mezi účetní a daňovou hodnotou pohledávky nebo dluhu. Pokud poplatník daně do tohoto režimu nevstoupí, způsob zdaňování kurzových rozdílů se pro něj nemění. Pokud ho ale využije, přestane se na něj vztahovat způsob zdaňování kurzových rozdílů platný do konce roku 2023 a současně v něm musí určitou dobu setrvat.

Otázkou pak je, zda vzniká z kurzového rozdílu vyloučeného ze základu daně z příjmů k rozvahovému dni odložená daň z důvodu přechodného rozdílu mezi účetní a daňovou hodnotou pohledávky či dluhu vyjádřených v cizí měně. Pokud ano, v kterém případě se pak jedná o odložený daňový dluh a kdy o odloženou daňovou pohledávku a jak by měly účetní jednotky postupovat v případě následného částečného nebo úplného vypořádání pohledávky či dluhu vyjádřeného v cizí měně.

Podle návrhu interpretace se při použití závazkové metody rozvahového přístupu pro výpočet odložené daně, v případě vstupu do režimu vylučování kurzových rozdílů, bude lišit účetní a daňová hodnota pohledávky nebo dluhu v cizí měně, čímž vzniká přechodný rozdíl, který zakládá titul pro odloženou daň. Účetní hodnota pohledávky nebo dluhu v cizí měně bude vycházet z ocenění v účetnictví závěrkovým měnovým kurzem, zatímco daňová hodnota bude v režimu vylučování kurzových rozdílů zohledňovat jen ty kurzové rozdíly, které vstoupily do základu daně. Částečné vypořádání pohledávky či dluhu v cizí měně povede ke změně rozdílu m ezi účetní a daňovou hodnotou pohledávky (dluhu). Odložená daň se pak v případě částečného vypořádání poměrně upraví a při úplném vypořádání pohledávky či dluhu v cizí měně se odložená daň rozpustí.

Zdroj: www.financnisprava.cz, www.nur.cz

moje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2024

e -Bulletin Komor y daňňoov ých p poradců ČR

e-Bulletin Komory daňových poradců / 5/2024

Aktuálně ze zpráv CFE

Tomáš Půček

Právní oddělení KDP ČR

„AI ve veřejném zájmu“?

Aliance EU a USA pro výzkum umělé inteligence

Evropská unie a Spojené státy americké v rámci zasedání Rady pro obchod a technologie (TTC –jejíž činnost byla zahájena na summitu v Bruselu 15. června 2021 prezidentem USA Joem Bidenem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou), které se konalo v belgické Lovani, znovu potvrdily společný závazek ohledně přístupu k umělé inteligenci (AI), založený na podpoře spolehlivé a bezpečné technologie umělé inteligence. Šestého setkání klíčového diskuzního fóra pro transatlantickou spolupráci v oblasti obchodu a technologií se zúčastnili komisaři Margrethe Vestagerová, Valdis Dombrovskis a Thierry Breton zastupující EU, na americké straně potom Antony Blinken, ministr zahraničí, ministryně obchodu Gina Raimondo a vládní zmocněnkyně pro obchod Katherine Tai.

Dokument nazvaný „AI for the Public Good“ shrnuje základní principy partnerství mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými co do míry spolupráce v oblasti umělé inteligence (AI), přičemž cílem společných snah a úsilí je především harmonizace zájmů a hodnot při využívání rychle se vyvíjejících digitálních technologií a posílení schopnosti čelit s tím spojeným globálním výzvám a rizikům.

EU

zahajuje vyšetřování technologických

společností v rámci DMA

Evropská komise zahájila vyšetřování společností Apple, Google (Alphabet) a Facebook/Instagram/WhatsApp (Meta) kvůli nedodržování unijního zákona o digitálních trzích (DMA). V rámci DMA byly společnosti Alphabet, Amazon, Apple, ByteDance, Meta a Microsoft Komisí v září 2023 vybídnuty ke splnění svých závazků vůči Evropské unii do 7. března 2024. DMA je regulačním nástrojem, majícím za cíl regulovat největší digitální společnosti, jež by ze své dominantní pozice mohly zakládat nerovnosti v digitální ekonomice. DMA umožňuje Komisi ukládat pokuty až do výše 10 % celosvětového ročního obratu dané společnosti. Evropská komise uvedla, že model Facebooku a Instagramu, známý též jako „platba nebo souhlas“, jenž nabízí výběr poplatku za předplatné, které umožní uživateli předejít reklamnímu trackingu, nemusí poskytovat skutečnou alternativu. Komise vyjádřila pochybnosti o tom, že takový souhlas je ve skutečnosti svobodným, pakliže je člověk konfrontován s „binární volbou“ ve smyslu: „buď zaplať, nebo počítej s ad trackingem“. Thierry Breton, komisař EU pro vnitřní trh, komentoval tento vývoj: „Zákon o digitálních trzích se stal účinným 7. března. Již měsíce diskutujeme s největšími hráči na trhu, abychom jim pomohli k souladu se zákonnými ustanoveními, a již nyní vidíme první výsledky práce a první změny, které se na relevantním trhu odehrávají. Nejsme však přesvědčeni, že řešení společností Alphabet, Apple a Meta respektují dostatečně závazky týkající se spravedlivějšího a otevřenějšího digitálního prostoru pro evropské občany a podniky. Pokud by naše vyšetřování dospělo k závěru, že nedochází k plnému dodržování DMA, mohou tyto subjekt y čelit vysokým pokutám.“

Komise má v úmyslu dokončit tato šetření do 12 měsíců.

Evropská

komise prošetří rakouskou stížnost na maďarskou maloobchodní daň

Evropská komise se chystá prověřit stížnost podanou Rakouskem a společností Spar proti Maďarsku, kdy tvrdí, že jde o diskriminační daňové zacházení se zahraničními obchodníky. V dopisech adresovaných komisařce EU pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové, komisaři pro vnitřní trh Thierrymu Bretonovi a komisaři pro hospodářství Paolu Gentilonimu společnost Spar Austria , podporovaná rakouskou vládou, tvrdí, že maďarská maloobchodní daň z prodeje ve výši 4,5 % z příjmů je diskriminací zahraničních maloobchodníků v Maďarsku, což je v rozporu s právem Evropské unie. Ve stížnosti se uvádí, že: „Obchodníci se zahraničními vlastníky, včetně Spar Hungary, spadají do nejvyššího daňového pásma zvláštní daně. Naproti tomu maďarští konkurenti, byť působící ve franšízových řetězcích, trvale těží z nižších daňových sazeb (ve výši 0–1 %). Takto nastavený systém nutí zahraniční maloobchodníky hospodařit se ztrátou, protože ziskové marže v maloobchodním sektoru jsou nižší než 4,5 %.“ Evropská komise prozatím potvrdila přijetí výše uvedené stížnosti.

moje .kdpcr.cz

moje Aktuálně

.kdp cr.c z

17

Rozhovor ministra financí pro Lidové noviny: Není prostor zvyšovat slevu na dani

Rozhovor

Nevěřím, že výše daňových slev nějakým zásadním způsobem ovlivňuje porodnost, řekl v rozhovoru pro Lidovky.cz Zbyněk Stanjura, ministr financí a místopředseda ODS. Přepis rozhovoru s redaktorkou Ivanou Pečinkovou přineslo na svých stránkách Ministerstvo financí ČR.

Nesouhlasíte s valorizací základní slevy na poplatníka, přitom je to součástí programového prohlášení vlády. A navíc prý chce někdo otevřít ještě téma zmrazení valorizace slevy na dítě. Co tedy máme očekávat?

Pozor, já pouze upozorňuji kolegy, že vzhledem k našemu konsolidačnímu úsilí v tomto volebním období pro tak zásadní operaci nevidím fiskální prostor. Pokud by valorizaci někdo navrhoval, musí zároveň navrhnout trvalou úsporu minimálně ve stejném rozsahu. Pokud by se daňová sleva na poplatníka zvýšila o 100 korun měsíčně, celkem by to za rok znamenalo o šest miliard korun méně na inkasu daně z příjmů fyzických osob a ze závislé činnosti. Takovou úsporu výdajů by pak bylo třeba někde najít. Pokud jde o valorizaci slevy na dítě, obecně platí, že když jakákoliv z koaličních stran požádá o debatu na jakékoliv téma, tak o té věci debatujeme. To platí po celou dobu existence naší vlády.

KDU-ČSL a Piráti, kteří jsou nejvíce proti zmrazení valorizace, mají nějaký návrh, jak ušlé daně z příjmů kompenzovat úsporami?

Já takové jednání iniciovat nebudu, ten fiskální prostor prostě nevidím. Pokud ale někdo takové téma přinese, tak se o něm budeme bavit. Jen bych ale chtěl, aby kolegové svůj návrh doprovodili těmi úsporami na výdajové straně rozpočtu ve stejné výši.

Ale záměr nevalorizovat tu základní slevu na poplatníka, to pochází od vás, ne?

Ne. Já jen odpovídal na otázku někoho z novinářů, kdy se naplní tento bod programového prohlášení vlády, a řekl jsem, že

pro to nevidím fiskální prostor. My na financích nic nechystáme. Není důvod.

Co říkáte návrhu šéfa společnosti Pax Research, sociologa Daniela Prokopa, místo valorizace základní slevy na poplatníka zavést daňové bonusy?

O tom je dlouhodobě spor. Daniel Prokop vlastně navrhuje nižší sociální pojištění. To by ještě víc oslabilo sociální systém, který je už nyní deficitní. A je tady legitimní debata, zda nízkopříjmové rodiny s dětmi vůbec platí nějaké daně. Myslím, že ne, že naopak inkasují daňové bonusy dle počtu dětí. Což je správné prorodinné opatření.

V posledních letech velmi silně klesá porodnost. Přitom nedostatek lidí na pracovním trhu a poměr mezi počtem lidí v aktivním věku, kteří fi nancují důchody, a důchodci, se neustále zhoršuje. Vchází tohle nějak do vašich úvah? A co jako resort chcete a můžete dělat pro rodinnou politiku, podporu porodnosti?

Nevěřím, že výše daňových slev nějak zásadně ovlivňuje porodnost. Žádné přesvědčivé statistiky v tomto ohledu neexistují. Nejen v Česku, ale ani v Evropě. Pokud jde o rodinnou politiku, už máme řadu nástrojů a je třeba se podívat i na mezinárodní srovnání. A chystáme nová opatření třeba i v důchodové reformě, kdy nabízíme možnost dobrovolného rozdělení základu pro důchod. Když se pár dohodne, může si své příjmy za rok rozdělit tak, aby manželka i manžel měli stejný výdělek pro budoucí vyměření penze. Také uvažujeme o tom, že by se rodičům pro dobu, kdy jsou na rodičovské dovolené, započítával na důchod průměr-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2024

ný výdělek. To považuji za významný prvek prorodinné politiky. Rodinný vyměřovací základ prolamuje zásadu, která tady platí mnoho let, že se vám ty roky na rodičovské dovolené do budoucí penze vůbec nepočítají.

Letos hodláte snížit defi cit veřejných fi nancí z loňských 288,5 miliardy na 252 miliard korun. Co je hlavní podmínkou, aby to vyšlo?

Předpokládáme výrazné zlepšení hospodaření státu pomocí našeho ozdravného balíčku, který pro letošní rok představuje zhruba třetinu konsolidačního úsilí na příjmové straně a dvě třetiny na výdajové straně. Některá fiskální opatření budou až v roce 2025, ale některá se projevují už letos.

Můžete už zhodnotit úspěch balíčku na datech za letošek?

Relevantní data k dobrému odhadu výsledku rozpočtu za letošek dostaneme až s výsledkem za první pololetí. To už bude zaplacena daň z příjmů právnických osob i fyzických osob s odkladem, pak bude možné s větší mírou jistoty odhadovat, jak rozpočet dopadne na konci roku.

Lidé se diví, proč vláda napíná své úsilí směrem ke snížení rozpočtových defi citů, když oni sami v posledních třech letech kvůli vysoké infl aci zchudli v řádu desítek procent. I tam, kde se přidávalo, to bylo pod infl ací. A vidí jako hlavní problém to, že nám neroste HDP?

Hlavním úkolem vlády je odstraňovat překážky, které brání soukromým investicím a rozvoji ekonomiky. A to se snažíme dělat. Na druhé straně – dluhy se musejí platit. Dluh, který se nemusí splatit, neexistuje. Takhle se k tomu přece přistupuje i v jednotlivých rodinách. Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostou na 95 miliard v letošním roce a může to jít ještě nahoru. S růstem dluhu rostou i úroky. Současně bychom mohli být hodnoceni jako riziková země, což by vedlo k tomu, že bychom platili ještě vyšší úroky, než platíme dnes. Proto se musíme snažit zadlužení každoročně snižovat, ideálně až k vyrovnaným rozpočtům.

Zmínil jste odstraňování překážek růstu. Firmy dávají na nejpřednější místa překážek pro svou prosperitu byrokracii, jejíž míra je podle nich neúnosná. Děláte s tím něco?

To je úkol pro každého člena vlády. Já sám se opravdu snažím. Rušíme agendy, snižujeme počty pracovních míst. Ale část ušetřených peněz dáváme zpátky do platů. Zastávám princip, že je lepší mít méně zaměstnanců, ale lépe placených, než více hůře placených. A snažím se prosazovat, že když zavedeme novou povinnost, měli bychom dvě dosavadní zrušit. Ale mnohdy je to tak, že úřady, i když jim objektivně vznikne nová povinnost, tvrdí, že ty staré musejí zůstat. Povinností je příliš a je těžké se v nich orientovat. A odebírá to čas nejen podnikatelům, ale i třeba ředitelům

moje .kdpcr.cz

škol a podobně. Místo aby se věnovali své hlavní činnosti, musejí neustále něco vyplňovat, někam posílat nějaká hlášení a podobně. Boj proti tomuhle nikdy nekončí a musí se mu věnovat každý člen vlády. Dnes a denně.

Co se udělalo v resortu Ministerstva fi nancí?

Rušíme agendy. Někdy legislativně, někdy exekutivně. Nyní je mapujeme. Máme jich několik set a u každé prověřujeme, zda by šla zrušit bez náhrady či aspoň zjednodušit. Potřebujeme jako stát chytře digitalizovat. Většinu dat na to máme, ale systémy nejsou propojené. A dokola se občanů a firem ptáme na ty stejné údaje, a to kdekoho otravuje. Na digitalizaci nešetříme. Výdaje na ni rostou, ale efekt bude až po dokončení té chytré digitalizace. Ale nesmí pokračovat parodie na digitalizaci, kdy nějaký papír naskenujete a pošlete elektronicky. To celý proces jen prodlužuje a digitální byrokracie je stejně nesmyslná jako ta papírová.

Mohou lidé odbourání nějaké agendy přímo pociťovat?

Od ledna 2022 jsme zrušili silniční daň pro osobní automobily. Tím jsme ušetřili pracovní místa ve finanční správě, protože daň se týkala obrovského množství poplatníků, a zároveň jsme ušetřili moře času poplatníkům. Daň se platila pětkrát za rok, což si musel každý podnikatel hlídat, k tomu podávat daňové přiznání.

Co daň z mimořádných zisků – tedy wind fall tax (WFT)? Opakovaně jste hovořil o tom, že letos na jaře hodláte navrhnout, aby se platnost daně zkrátila o rok, tedy že by se naposledy vztahovala na letošní rok.

Nyní doděláváme komplexní informaci pro vládu o tom, jak vypadaly mimořádné výdaje státu na zvládání inflace a vysokých cen energií v letech 2022 a 2023 a částečně letos, protože zastropování cen energií za loňský prosinec se vyúčtovalo až v lednu a v únoru a platilo se až z letošního rozpočtu. Tak, aby vláda věděla, kolik byly mimořádné výdaje. Na konci června bude první daňové přiznání k WFT – zatím vidíme jen daňové zálohy – takže zjistíme rozdíl mezi těmi mimořádnými výdaji a mimořádnými příjmy. Zároveň můžeme odhadnout, kolik bude výnos z WFT v roce 2024. Připomenu, že jsem to vždy chápal tak, že mimořádné příjmy měly sloužit jen k pokrytí mimořádných výdajů. Pokud budou ony mimořádné výdaje státu a příjmy z WFT zhruba v rovnováze, pak není důvod, abychom měli WFT dál. Navíc ta daň se může stát neúčinnou automaticky, protože pokud dotčené firmy nebudou mít zisky o 20 % vyšší než průměr let 2018 až 2021, nebudou mít co danit. Já ale stojím o to, že pokud se ukáže ona rovnováha, měli bychom tu daň zrušit. Mimořádné příjmy nemají sloužit ke krytí obvyklých výdajů státního rozpočtu, ať už běžných či investičních.

„Propadákem příjmové stránky rozpočtu jsou spotřební daně,“

říkají Petr Janský a Daniel Kolář Rozhovor

Nynější dekáda přinesla ve svém úvodu řadu turbulencí, které dramaticky dopadly na ekonomiky i státní rozpočet.

Ekonomové Petr Janský a Daniel Kolář se ve své nedávné analýze zabývali srovnáním rozpočtových příjmů v posledním předkrizovém a prvním pokrizovém roce, tedy mezi lety 2019 a 2024. Vyplývá z ní řada zajímavých závěrů. Jeden zní, že mezi zásadní slabiny na příjmové straně patří výnos spotřebních daní, který stagnuje. Základním důvodem je způsob jejich stanovení. „Například výše spotřební daně na benzin je v roce 2024 nominálně stejná jako v roce 2010 a výše spotřební daně na naftu je v roce 2024 nominálně stejná jako v roce 2004,“ říká Petr Janský. Méně než před pěti lety pak letos podle očekávání vynese daň z příjmů fyzických osob. „Hlavní problém byl, že nižší zdanění nebylo kompenzováno zvýšením jiných daní nebo odpovídajícím snížením výdajů. Zkrátka jsme si zrušení superhrubé mzdy nemohli dovolit,“ soudí Daniel Kolář.

Schodek státního rozpočtu se počínaje rokem 2020 pohybuje v dříve nevídaných úrovních. Samozřejmě za to do velké míry mohou výjimečné události posledních let, jako pandemie covidu-19 či energetická krize, nicméně i letos plánovaný defi cit 252 miliard korun je stále závratné číslo. Státu se s oblibou vytýká marnotratnost, vaše Analýza pří jmů státní ho rozpočtu 2024 ve světle př edkrizové ho roku 2019 ale ukazuje problém spíš na straně příjmů. Měla by tedy vláda při ozdravování veřejných fi nancí zaměřit pozornost právě tam?

Petr Janský: V letech 2020 až 2023 měl stát nižší příjmy a vyšší výdaje kvůli krizím, včetně covidu, a vysokým cenám energií. Příliš velký rozdíl mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu ale přetrvává i v roce 2024. Můžeme snížit výdaje, nebo snížit jejich nárůst, anebo zvýšit příjmy, nebo zvýšit jejich nárůst. Pokud nesnížíme výdaje, měli bychom zvýšit příjmy, tedy především daně.

Konkrétně příjmy státního rozpočtu mezi roky 2019 a 2024 porostou o 29 %. To je pomalý nárůst ve srovnání s vzestupem výdajů o 43 %, cen o 41 % i hrubého domácího produktu o 34 % za stejné období. V nové studii s kolegou Danielem Kolářem na základě schváleného státního rozpočtu na rok 2024 ukazujeme, že některé příjmy rostly nadprůměrně. Například příjmy z prodeje emisních povolenek se zvýšily o 153 %, daň z příjmů právnických osob o 74 %, pojistné na sociální pojištění o 37 % nebo daň z přidané hodnoty o 33 %.

Naopak výběr daně z příjmů fyzických osob poklesl o 5 % a výběr spotřební daně vyrostl jen o 1 %. Obě dvě tyto daně tedy zhruba stagnovaly, ale z různých důvodů. Příjmy z daně z příjmů fyzických osob stagnují především kvůli změnám souvisejícím právě s touto daní. Příjmy ze spotřebních daní stagnovaly naopak právě kvůli nedostatku změn.

Naše studie, spíše než že by definitivně doporučovala, jestli více snižovat výdaje nebo více zvyšovat příjmy, ukazuje na současný stav veřejných financí, který by si jedno nebo druhé zasloužil. Pro příjmovou stránku poukazuje na některé možnosti. Pro výdajovou stránku jsme vydali již koncem roku 2023 podobnou studii.

Pozoruhodná čísla ukazuje váš rozbor nárůstu příjmu rozpočtu mezi roky 2019 a 2024 po očištění o infl aci. Z hlavních kategorií daní zaznamenaly jediný reálný nárůst daň z příjmů právnických osob a prodej emisních povolenek. Proč jsou právě tyto dvě položky výjimkou?

Daniel Kolář: Daň z příjmů právnických osob rostla v důsledku vysokých zisků firem, kdy došlo k inflačnímu „přerozdělení“ HDP od mezd směrem k ziskům. Zhruba 17 miliard korun z nárůstu pak má letos tvořit daň z neočekávaných zisků, byť je otázka, jestli se tato částka skutečně vybere.

Příjmy z národních aukcí emisních povolenek pak odrážejí jejich rostoucí cenu. Pro rok 2024 se bavíme o 41 miliardách korun a dále o desítkách miliard v Modernizačním fondu, kam míří peníze z celoevropských aukcí.

Nejde v případě fi remní daně o problematickou záležitost z širšího ekonomického pohledu, protože může odrazovat kapitál od vstupu do Česka?

Daniel Kolář: V rámci konsolidačního balíčku došlo k navýšení sazby firemní daně z 19 % na 21 %, což se ale rozpočtově projeví až v roce 2025, a to dodatečnými 22 miliardami korun v příjmech státního rozpočtu. Tímto navýšením se dostáváme na průměr Evropské unie, který je 21,3 %, takže výrazného odlivu bych se nebál. Zároveň bychom se neměli účastnit „závodu ke dnu“, kdy se země předhánějí v tom, kdo nabídne nižší daňovou sazbu. To vede k erozi daňových příjmů a k nerovnoměrnému daňovému zatížení práce, kterým trpí i Česká republika.

Petr Janský: Dobrým krokem, který tyto závody ke dnu omezí, je globální minimální daň ze zisků korporací. Ta by ale podle mě mohla být ještě ambicióznější, a to právě proto, že u globální iniciativy odliv kapitálu tolik nehrozí.

Zásadní slabinou je podle vaší analýzy daň z příjmů fyzických osob, jejíž výnos mezi lety 2019 a 2024 klesl nejen reál ně ale i nominálně. Dá se to hodnotit pozitivně tou optikou, že zdaněna má být spíš spotřeba než příjmy? Nebo se u této daně slevilo příliš?

Daniel Kolář: Hlavní problém byl, že nižší zdanění nebylo kompenzováno zvýšením nějakých jiných daní nebo odpovídajícím snížením výdajů. Zkrátka jsme si zrušení superhrubé mzdy a další úlevy například živnostníkům nemohli dovolit.

Kde vidíte hlavní příjmové propadáky, tedy daně a odvody, které by rozhodně měly vynášet víc, než vynášejí?

Petr Janský: Určitě jsou to spotřební daně. Příjem z nich je pro rok 2024 nominálně na podobné úrovni jako v roce 2019, navzdory některým krokům pro zvýšení výběru, jako je například od roku 2024 uvalení spotřební daně i na zahřívané tabákové výrobky. Spotřební daně jsou stanoveny především jako korunová částka za zakoupené zboží a tyto korunové částky nejsou automaticky valorizovány. Když už došlo k jejich zvýšení změnou zákona, většinou rostly pomaleji než inflace. Například výše spotřební daně na benzin je v roce 2024 nominálně stejná jako v roce 2010 a výše spotřební daně na naftu je v roce 2024 nominálně stejná jako v roce 2004.

Pozoruhodný je také reálný pokles výnosu daně z přidané hodnoty, která by přece měla jít s infl ací ruku v ruce?

Petr Janský: Daň z přidané hodnoty mezi roky 2019 a 2024 rostla o 95 miliard korun, tedy o 33 %, což je o něco méně, než činila ve stejném období souhrnná inflace. Ve studii tento reálný pokles nevysvětlujeme, ale je to nejméně kombinací dvou faktorů – omezeným růstem spotřeby v tomto období a také změnou

sazeb, konkrétně v průměru jejich poklesem v rámci konsolidačního balíčku platného od roku 2024.

Daniel Kolář: Daň z přidané hodnoty jde ruku v ruce se spotřebou, potažmo s hrubým domácím produktem, a tam celkový nominální nárůst zhruba odpovídá.

Vláda se v rámci zmíněného ozdravného balíčku snažila redukovat výjimky, které jsou jednou z příčin často pranýřované komplikovanosti českého daňového systému. Které z nich byste seškrtali vy?

Daniel Kolář: Snaha redukovat výjimky skončila na půli cesty. Místo zrušení podpory stavebního spoření se jen omezila, místo reformy třetího pilíře penzijního spoření přibyl další investiční produkt. Celý systém se tak komplikuje, místo aby se zjednodušil. To s sebou přináší další administrativní náklady jak pro stát, tak třeba pro účetní ve firmách. O dohodách o provedení práce ani nemluvě.

Existuje daň, kterou byste úplně zrušili?

Daniel Kolář: Myslím, že rušení vybraných daní v minulých letech přineslo více škody než užitku. Příkladem může být zrušení daně z nabytí nemovitosti, které určitě zvýšilo investiční poptávku po nákupu bytů. Podobně zrušení, respektive výrazné omezení silniční daně mi nedávalo smysl. Byl bych tedy opatrný.

Petr Janský

Je absolventem Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (IES FSV UK) a University of Oxford. Přednáší ekonomii a veřejné finance na IES FSV UK, kde vede katedru evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky. Ve svém výzkumu se specializuje na veřejnou, mezinárodní a rozvojovou ekonomii. Jako výzkumník a expert vládních, mezinárodních a neziskových organizací přispívá k zlepšení veřejných politik a tím životních podmínek u nás i v zahraničí.

Daniel Kolář

Absolvoval ekonomii na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (IES FSV UK) a London School of Economics. Nyní pokračuje na IES FSV UK v rámci doktorského studia, kde se zaměřuje na měření nerovnosti bohatství. S think-tankem IDEA spolupracuje od roku 2021 na analýze veřejných rozpočtů, sociálních dávek či dopadů inflace.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2024

Analý za příjmů státní ho rozpoč tu 2024 ve světle předkrizového roku 2019 autorů Petra Janského a Daniela Koláře, Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu – přinášíme výňatek ze studie:

Pro účely analýzy dělíme příjmy státního rozpočtu do základních kategorií dle rozpočtové skladby. Graf 1a ukazuje strukturu nárůstu příjmů ve sledovaném období let 2019 a 2024. Graf 1b ukazuje tento nárůst formou kaskádového grafu. V Grafu 1c očišťujeme hodnoty o inflaci, tedy je ukazujeme v reálném vyjádření hypoteticky konstantních cen roku 2019. Červená horizontální linie na úrovni 40,6 % vymezuje inflaci mezi roky 2019 a 2024. Šedá horizontální linie vymezuje nárůst nominálního HDP o 33,9 %.

Zvýšení příjmů státního rozpočtu očekávaných v roce 2024 (1 940 mld. Kč) oproti skutečnosti státního rozpočtu roku 2019 (1 505 mld. Kč) o 435 mld. Kč (+28,9 %) lze z 95 % vysvětlit těmito čtyřmi hlavními příjmy (řazeno podle absolutního nárůstu):

Povinné pojistné na sociální pojištění (+37 %, +205 mld. Kč).

Daň z přidané hodnoty (+33 %, +95 mld. Kč).

Daň z příjmů právnických osob (+74 %, +92 mld. Kč, z čehož +17 mld. Kč tvoří daň z neočekávaných zisků).

Příjmy z aukčního prodeje emisních povolenek (+153 %, +25 mld. Kč).

Naopak následující příjmy státního rozpočtu budou v roce 2024 nominálně na podobné úrovni jako v roce 2019, a to navzdory vysokému nárůstu nominálního HDP i cenové hladiny o 33,9 %, respektive 40,6 %:

Daň z příjmů fyzických osob (-5 %, -9 mld. Kč).

Spotřební daně (+1 %, +2 mld. Kč).

Kategorii Přijaté transfery tvoří zejména příjmy z rozpočtu Evropské unie (EU) (viz Graf 1a). Ty však slouží pouze k proplácení odpovídajících výdajů státního rozpočtu a z dlouhodobého hlediska jsou tedy vůči státnímu rozpočtu rozpočtově neutrální. V rámci národních (českých) zdrojů sem spadá i příjem státního rozpočtu díky dividendě vyplácené ČEZ za akciový podíl státu.

Příjmové kategorie v Grafech 1 podrobněji analyzujeme v následujících sekcích. Pro tento účel využíváme detailnějšího členění až na úroveň jednotlivých rozpočtových položek, případně hledáme kontext v dokumentaci k zákonu o státním rozpočtu na rok 2024.

1. Daně z příjmů a sociální pojištění

Graf 2 ukazuje příjmy státního rozpočtu z příjmových daní a sociálního pojištění mezi lety 2019 a 2024. V případě daní z příjmů je důležité rozlišovat mezi celostátním, tj. celkovým výnosem, a tou jeho částí, která připadá státnímu rozpočtu podle zákona o rozpočtovém určení daní (RUD). V Grafu 2 uvádíme pouze výnosy státního rozpočtu a celostátní výnosy ukazujeme v příloze v Grafech A2b a A2c.

Výnos daně z příjmů fyzických osob

Daň z příjmů fyzických osob je v Grafu 2 dělena do tří základních kategorií.

První kategorii tvoří daň z příjmů ze závislé činnosti, jde tedy o zdanění mezd a platů.

23 moje .kdpcr.cz

Druhou kategorii tvoří srážková daň, která se aplikuje na příjmy z dividend, úrokové příjmy z dluhopisů i bankovních účtů a také na podlimitní dohody o provedení práce při nepodepsání „růžového prohlášení.“ Srážkové dani dále podléhají výhry z loterií nad 50 tisíc Kč (do roku 2024 šlo o výhry nad 1 milion Kč), některé autorské honoráře či některé příjmy daňových nerezidentů.

Třetí kategorii tvoří daň vyměřená na základě daňových přiznání vyjma příjmů ze závislé činnosti, kam spadají například osoby samostatně výdělečně činné (včetně plátců paušální daně) či majitelé pronajímaných nemovitostí. Patří sem i všechny další příjmy, kvůli kterým je nutné podávat daňové přiznání, například některé příjmy ze zahraničí či výhry v kurzových sázkách a živých hrách nad 50 tisíc Kč.

Výnos daně z příjmů fyzických osob zcela zásadně ovlivnilo její výrazné snížení v rámci tzv. zrušení superhrubé mzdy, navýšení slevy na poplatníka a dalších souvisejících změn od roku 2021. Dopady tzv. zrušení superhrubé mzdy jsou patrné pouze u výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, který klesá (-14 %, -21 mld. Kč) i přes očekávaný růst objemu mezd o 33,3 %. Na ostatní kategorie Grafu 2 neměla tato změna přímý dopad.

V procentním vyjádření má výrazně růst daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou (+76 %, +10 mld. Kč). Zdrojová data nám však neumožňují určit, zda je tento nárůst tažen růstem dividend, úroků či dohod o provedení práce. Jedním z faktorů růstu pravděpodobně budou vyšší úrokové sazby na dluhopisech i bankovních účtech, které znamenají vyšší výnosy, a tedy i vyšší sraženou daň.

Příjmy ze zdanění živnostníků či pronajímatelů rostou pouze o 13 % (+1 mld. Kč). Od roku 2021 byla zavedena možnost paušální daně pro živnostníky a v roce 2023 došlo k jejímu rozšíření. Zároveň ale došlo k významné změně v rozpočtovém určení těchto příjmů: zatímco státnímu rozpočtu připadalo v roce 2019 80,5 % celostátního výnosu, v roce 2024 již jen 64,58 %. Celostátní výnos má růst výrazněji, a to konkrétně o 41 % (+4 mld. Kč). Jednou z příčin nárůstu může být i pravděpodobné zvýšené využívání tzv. švarcsystému, tedy zaměstnávání lidí na živnostenský list. Mezi lety 2019 a 2023 se počet živnostníků v ČR zvýšil zhruba o 10 %.

Výnos daně z příjmů právnických osob

Růst výnosu daně z příjmů právnických osob se očekává ve výši 74 % (+92 mld. Kč). Zahrnuje to však i výnos daně z neočekávaných zisků. Příjmy z této mimořádné daně, společně s odvodem z nadměrného zisku při výrobě elektřiny v roce 2023 činily 57,7 mld. Kč a pro rok 2024 počítá rozpočet se 17,2 mld. Kč.

Zároveň došlo v rámci konsolidačního balíčku k navýšení sazby daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %. Ačkoliv vyšší sazba pro firmy platí již od roku 2024, v příjmech státního rozpočtu se projeví až v rámci plateb v roce 2025, kdy má přinést dodatečných 22 mld. Kč.

Dále od roku 2024 platí také globální minimální daň ve výši 15 % uvalená na velké nadnárodní společnosti. Ta se také na daňových příjmech státního rozpočtu projeví až v roce 2025, a to v očekávané výši 2 mld. Kč.

2. Výnosy spotřebních daní

Výnosy spotřebních daní závisí na množství vyrobeného či dovezeného zboží, ale zpravidla nikoliv na jeho samotné ceně. Sazba daně je totiž (kromě cigaret) definována jako fixní částka vztažená k jednotce zboží a není procentuální částí ceny jako v případě většiny ostatních daní. Jak bude ještě zmíněno na příkladu benzinu a nafty, bez aktivního zásahu zákonodárců změnou zákona tyto sazby mnohdy zůstávají beze změn mnoho let, i navzdory vysoké inflaci.

Výnos spotřebních daní ve sledovaném období nominálně stagnuje, a tedy reálně i vůči HDP výrazně klesá, jak dokumentuje Graf 3.

Nominálně mírně naroste výběr spotřební daně z tabákových výrobků (+5 %, +2,8 mld. Kč). Od roku 2024 jsou nově zdaněné i zahřívané tabákové výrobky (+3 mld. Kč). Minimální spotřební daň na jednu cigaretu naroste mnohem více než očekávaný výnos: z 2,63 Kč v roce 2019 na 4,22 Kč v roce 2024, tedy o 60 %. Jak dokumentuje například server lidovky.cz, v roce 2023 se na této dani vybralo oproti plánu o 12 mld. Kč méně. Jedním z hlavních důvodů je zřejmě nákup levnějších cigaret v zahraničí, zejména v Polsku.

U výnosu spotřební daně z lihu evidujeme mírný nominální nárůst (+14 %, +1,2 mld. Kč), což odráží růst spotřební daně o 24 %, z 57 Kč na 71 Kč za 0,5 litru 40% alkoholu. Menší růst výnosu daně než její sazby implikuje, že Ministerstvo financí očekává v roce 2024 nižší spotřebu tvrdého alkoholu než v roce 2019. Oproti tomu sazba spotřební daně z piva zůstává ve sledovaném období 2019–2024 nominálně na stejné úrovni a činí 1,6 Kč za 0,5 l desetistupňového piva. Stagnující výnos této daně opět odráží fakt, že nominální daňové sazby uvalené na množství zboží (a nikoliv jeho cenu) nepromítají růst cenové hladiny do výnosu těchto daní.

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2024

2024 plánované, ale nakonec nerealizované) i výnosy daně z nabytí nemovitých věcí (zrušené od roku 2021) evidovány jako stejná rozpočtová položka, a proto je v Grafu 4 také uvádíme jako jednu kategorii. Do roku 2024 byl výnos silniční daně (od roku 2022 výrazně omezené) plně příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury, ale v rámci konsolidačního balíčku přešel plně pod státní rozpočet jako jeho příjem. To zvýšilo příjmy státního rozpočtu, ale na veřejné rozpočty to žádný dopad nemělo. Rozhovor

Nominálně dokonce poklesne výnos spotřební daně z minerálních olejů, tedy zejména z benzinu a nafty. Sazba této daně činila v roce 2019 u benzinu 12,84 Kč/l a u nafty 10,95 Kč/l. V roce 2024 činí sazba u benzinu nadále 12,84 Kč/l a u nafty jen 9,95 Kč/l. Výše spotřební daně na benzin tak bude v roce 2024 nominálně stejná jako v roce 2010 a v případě nafty stejná jako v roce 2004. Zejména v případě spotřebních daní z pohonných hmot je možným argumentem pro jejich nezvyšování nízká sazba v okolních zemích. Evropská unie stanovila od roku 2004 minimální sazbu spotřební daně z benzinu a nafty, avšak šlo o fixní částku bez automatické valorizace. Spotřební daně v Maďarsku a Polsku, oproti Česku nízké, odpovídají této minimální sazbě. Minimální sazby by měly být revidovány v rámci implementace strategie European Green Deal, kde návrh Evropské komise počítá i s jejím navázáním na růst spotřebitelských cen.

3. Ostatní příjmy státního rozpočtu

Příjmová stránka státního rozpočtu dále obsahuje velké množství malých příjmových položek, které jsme v Grafech 1 agregovali do kategorie „Ostatní.“ Největší z těchto příjmů ilustruje Graf 4.

Výrazný nárůst evidujeme u daně z hazardu, kterou odvádějí provozovatelé loterií, kurzových sázek nebo technických her. Součástí konsolidačního balíčku pro rok 2024 je navýšení sazeb pro kurzové sázky, živé hry či tomboly z 23 % na 30 % a také změna v rozpočtovém určení této daně. Ve výsledku mají výnosy daně z hazardu pro státní rozpočet narůst o výrazných 137 % oproti roku 2019 (+ 6,8 mld. Kč). Máme za to, že Poslaneckou sněmovnou schválený státní rozpočet na rok 2024 nezohledňuje změny v konsolidačním balíčku v rámci sněmovního vyjednávání. Počítá tedy s nižším než schváleným podílem státního rozpočtu v rámci rozpočtového určení příjmových daní a DPH. Počítá také s příjmy ve výši 9 miliard Kč z výnosu daně z nemovitých věcí, který nakonec půjde zcela do rozpočtů obcí (ale zde jej stejně jako ve schváleném rozpočtu zobrazujeme jako příjem státního rozpočtu). Tyto dvě změny v konsolidačním balíčku byly navrženy tak, aby dohromady neměly vliv na celkové příjmy státního rozpočtu. V analyzovaných datech jsou výnosy daně z nemovitých věcí (pro rok

moje .kdpcr.cz

Celou analý zu příjmů státní ho rozpoč tu 2024 ve světle předkrizového roku 2019 obou autorů naleznete zde: https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_01_2024_ Analyza_prijmu_SR_0223.pdf

INSTITUT PRO DEMOKRACII A EKONOMICKOU ANALÝZU

INSTITUTE FOR DEMOCRACY AND ECONOMIC ANALYSIS

Uplatnění progresivní daně u zaměstnance v roce 2024

Poplatník daně z příjmů fyzických osob uplatňuje dle §  16 odst. 1 ZDP dvě sazby daně, a to základní sazbu daně 15 % a progresivní sazbu daně 23 %. Novelou zákona o daních z příjmů obsaženou v zákonu č. 349/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 ke změnám ve stanovení limitní výše základu daně pro uplatnění sazby daně 23 %. Ukážeme si dopady této změny na zdanění poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti.

PIvan Macháček

Daňový poradce č. o. 787

rvním podstatným tématem je princip dvou sazeb daně z příjmů uplatněný u fyzických osob. Na základě § 16 odst. 1 ZDP ve znění do 31. prosince 2023 byl od 1. ledna 2021 při stanovení daně z příjmů fyzických osob uplatňován následující limit pro obě sazby daně:

a) sazba daně 15 %, která se uplatní pro část základu daně do výše 48násobku průměrné mzdy

b) sazba daně 23 %, která se uplatní pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy.

Novela ZDP obsažená v zákonu č. 349/2023 Sb. upravuje v § 16 odst. 1 ZDP stanovení limitní výše základu daně pro uplatnění sazby daně 23 % v tom smyslu, že tento limit s účinností od 1. ledna 2024 činí 36násobek průměrné mzdy.

Průměrná mzda pro účely daní z příjmů je definována v §  21g odst. 2 ZDP, a to jako průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Pro zdaňovací období 2023 se vycházelo z nařízení vlády č. 290/2022 Sb., kde je uveden všeobecný vyměřovací základ 38 294 Kč a přepočítací koeficient 1,0530 Kč. Průměrná mzda

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2024

pro rok 2023 tedy činí 40 324 Kč a rozhraní výše základu daně pro uplatnění sazeb daně 15 % a 23 % činilo 40 324 Kč x 48 = 1 935 552 Kč.

Pro zdaňovací období 2024 se vychází z nařízení vlády č. 286/2023 Sb., kde je uveden všeobecný vyměřovací základ 40 638 Kč a přepočítací koeficient 1,0819 Kč. Průměrná mzda pro rok 2024 tedy činí 43 967 Kč (po zaokrouhlení na celé koruny nahoru) a rozhraní výše základu daně pro uplatnění sazeb daně 15 % a 23 % činí 43 967 Kč x 36 = 1 582 812 Kč. Hranice pro uplatnění progresivní daně 23 % se v roce 2024 oproti roku 2023 tedy snížila o 18,22 %.

Výše základu daně v Kč pro uplatnění progresivní sazby daně z příjmů FO od roku 2021 po rok 2024

Ukazatel Rok 2021 Rok 2022 Rok 2023 Rok 2024 hranice pro uplatnění sazby 23 % 1 701 1681 867 7281 935 552 1 582 812

průměrná mzda 35 41138 91140 32443 967

nařízení vlády 381/2020356/2021290/2022286/2023

Do konce roku 2023 výše základu daně pro uplatnění progresivní daně odpovídala rovněž výši maximálního ročního vyměřovacího základu pro účely platby pojistného na sociální pojištění fyzickou osobou (zaměstnancem s příjmy dle § 6 ZDP i osobou samostatně výdělečně činnou s příjmy dle § 7 ZDP). Pro rok 2024 došlo k úpravě metody výpočtu hranice pro uplatnění progresivní sazby daně z příjmů fyzických osob, ale metodika výpočtu maximálního vyměřovacího základu pro odvod sociálního pojištění zůstala shodná jako v předchozích letech , takže maximální roční vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální pojištění činí 43 967 Kč x 48 měsíců = 2 110 416 Kč.

Z § 16 odstavec 2 ZDP vyplývá, že daň se vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně (§ 15 ZDP) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34 ZDP) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů, a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně.

Dle § 16ab odst. 1 ZDP se daň poplatníka vypočte jako součet daně podle § 16 snížené o slevy na dani a daně podle § 16a. Ustanovení § 16a se vztahuje na výpočet daně pro samostatný základ daně – stanoví se zde, že sazba daně pro samostatný základ daně činí 15 % a daň se vypočte jako součin samostatného základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů a sazby daně pro tento základ daně. V § 16ab odst. 2 a 3 ZDP se ve vazbě na uplatnění daňového bonusu souvisícího s daňovým zvýhodněním na vyživované dítě uvádí, že pokud je da-

moje .kdpcr.cz

ňový bonus podle § 35c odst. 3 ZDP vyšší nebo roven dani podle § 16a, sníží se o tuto daň daňový bonus a daň poplatníka se rovná nule. Pokud je daňový bonus podle § 35c odst. 3 nižší než daň podle § 16a, daňový bonus je roven nule a daň poplatníka se rovná dani podle § 16a snížené o daňový bonus podle § 35c odst. 3 ZDP.

Uplatnění dvou sazeb daně u poplatníka pouze s příjmy ze závislé činnosti

Postup vybírání a placení záloh na daň z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti vyplývá z § 38h ZDP. Plátce daně vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně, který je od daně osvobozen nebo z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Základ pro výpočet zálohy do 100 Kč se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a základ daně nad 100 Kč se pro výpočet zálohy zaokrouhlí na celé stokoruny nahoru.

Do konce roku 2023 činila dle § 38h odst. 2 ZDP sazba zálohy 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 4násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 4násobek průměrné mzdy. Od 1. ledna 2024 činí sazba zálohy 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 3násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 3násobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy. Vypočtená záloha se pak zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Z výše uvedeného vyplývá, že zatímco v roce 2023 byla při výpočtu měsíční zálohy na daň uplatněna sazba daně 23 % od výše hrubé mzdy 40 324 Kč x 4 = 161 296 Kč, pak v roce 2024 je při výpočtu měsíční zálohy na daň uplatněna sazba daně 23 % již od výše hrubé mzdy 43 967 Kč x 3 = 131 901 Kč.

Výše hrubé mzdy v Kč pro uplatnění progresivní sazby daně při stanovení měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti od roku 2021 po rok 2024

V důsledku změn v ZDP na základě zákona č. 349/2023 Sb. dochází s účinností od 1. 1. 2024 k výraznému snížení hranice měsíčních příjmů zaměstnance pro jejich zdanění vyšší sazbou daně 23 %. Jde o nejnižší výši této hranice od data zavedení progresivní sazby daně (od roku 2021). Kromě toho zaměstnanci odvádí od ledna 2024 nemocenské pojištění, a to ve výši 0,6 % ze svého vyměřovacího základu, kterým je ve většině případů hrubá mzda zaměstnance. Souhrnně činí odvod pojistného u zaměstnance z hrubé mzdy v roce 2024: 4,5 % (zdravotní pojištění) + 6,5 % (sociální pojištění) + 0,6 % (nemocenské pojištění = 11,6 %

Příklad 1

Vedoucí zaměstnanec ve firmě má sjednanou měsíční stálou hrubou mzdu ve výši 155 000 Kč. Poplatník učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani a uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

Výpočet měsíční zálohy na daň v roce 2023

Údaje v KčMěsíc

Základ daně155 000

Základ daně pro 15% sazbu daně155 000

Záloha na daň 15 % 23 250

Základní sleva na dani na poplatníka2 570

Záloha na daň20 680

Výpočet měsíční zálohy na daň v roce 2024

Údaje v KčMěsíc

Základ daně155 000

Základ daně pro 15% sazbu daně131 901

Záloha na daň 15 % 19 785,15

Základ daně pro 23% sazbu daně23 099

Záloha na daň 23 % 5 312,77

Záloha na daň celkem 25 097,92

Výše zálohy po zaokrouhlení25 098

Základní sleva na dani na poplatníka 2 570

Záloha na daň22 528

Příklad 2

Vedoucí zaměstnanec ve firmě má sjednanou měsíční stálou hrubou mzdu ve výši 240 000 Kč. Poplatník učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani a uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

Výpočet měsíční zálohy na daň v roce 2023:

Údaje v KčMěsíc

Základ daně240 000

Základ daně pro 15% sazbu daně161 296

Záloha na daň 15 % 24 194,40

Základ daně pro 23% sazbu daně78 704

Záloha na daň 23 % 18 101,92

Záloha na daň celkem 42 296,32

Výše zálohy po zaokrouhlení42 297

Základní sleva na dani na poplatníka 2 570

Záloha na daň39 727

Výpočet měsíční zálohy na daň v roce 2024:

Údaje v KčMěsíc

Základ daně240 000

Základ daně pro 15% sazbu daně131 901

Záloha na daň 15% 19 785,15

Základ daně pro 23% sazbu daně108 099

Záloha na daň 23% 24 862,77

Záloha na daň celkem 44 647,92

Výše zálohy po zaokrouhlení44 648

Základní sleva na dani na poplatníka 2 570

Záloha na daň42 078

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2024

Příklad 3

Manažer má uzavřenou se svým zaměstnavatelem smlouvu na bezplatné poskytnutí služebního vozidla k používání pro služební i soukromé účely o vstupní ceně 890 000 Kč (jedná se o hybridní vozidlo). Manažer má v roce 2024 měsíční příjem ze závislé činnosti v rozmezí 124 000 až 130 000 Kč.

Uvedeme si zdanění manažera v roce 2024 pro jeho maximální měsíční příjem 130 000 Kč. Pokud by manažer neměl k dispozici bezplatně poskytnuté manažerské vozidlo, byla by u něho uplatněna pro stanovení měsíční zálohy na daň sazba daně ve výši 15 %. Protože je nutno k příjmům připočítat 0,5% vstupní ceny poskytnutého vozidla ve smyslu § 6 odst. 6 ZDP, činí v tomto měsíci zdanitelný příjem 130 000 Kč + 4 450 Kč = 134 450 Kč. Zdanitelný měsíční příjem přesáhne hranici 131 901 Kč, a proto je nutno uplatnit v tomto měsíci z částky převyšující tuto hranici (částka 2 549 Kč) pro výpočet měsíční zálohy na daň sazbu daně 23 %.

Obdobně bude zaměstnavatel postupovat v dalších měsících dle výše hrubé mzdy zaměstnance. Pokud bude mít zaměstnanec k dispozici výše uvedené manažerské vozidlo po všechny měsíce roku 2024, bude za kalendářní rok pro účely zdanění navýšen jeho příjem ze závislé činnosti o částku 4 450 Kč x 12 měsíců = 53 400 Kč. S ohledem na rozmezí měsíčních příjmů od 124 000 Kč do 130 000 Kč lze předpokládat, že u zaměstnance nedojde k situaci, že by celkový příjem zaměstnance včetně připočtení zdanitelného příjmu z titulu poskytnutí manažerského vozidla za rok 2024 v rámci ročního zúčtování záloh na daň přesáhl hranici 1 582 812 Kč, od které by bylo nutno rozdíl zdanit sazbou daně 23 %.

Příklad 4

Zaměstnanec má u zaměstnavatele učiněné prohlášení k dani. V říjnu 2024 je mu zúčtována kromě mzdy ve výši 70 500 Kč i výše odstupného v souladu s § 67 ZP a vnitřním předpisem zaměstnavatele ve výši 5násobku jeho průměrného měsíčního výdělku, a to v částce 352 500 Kč.

Výpočet měsíční zálohy na daň pro hrubou mzdu 423 000 Kč:

Údaje v KčMěsíc říjen

Základ daně423 000

Základ daně pro 15% sazbu daně131 901

Záloha na daň 15 % 19 785,15

Základ daně pro 23% sazbu daně291 099

Záloha na daň 23 % 66 952,77

Záloha na daň celkem 86 737,92

Výše zálohy po zaokrouhlení86 738

Základní sleva na dani na poplatníka 2 570

Záloha na daň84 168

Podcast NADANĚ

Podcast můžete sledovat nejen na Komorovém YouTube kanále, ale také na svých oblíbených platformách Apple Podcast, Spotify, Google Podcast.

moje .kdpcr.cz

Kdy může povinný rodič přestat

hradit výživné?

Vyživovací povinnost rodiče vůči dítěti nezaniká s žádnou konkrétní věkovou hranicí. Platí zde základní pravidlo, že tato povinnost trvá, dokud se potomek není schopen sám živit. Za jakých okolností lze dosáhnout zrušení výživného, popisuje následující článek.

ZNatálie Kuňáková

Advokátní kancelář Petráš

Rezek

e zákonných ustanovení vyplývá, že rodiče mají vyživovací povinnost vůči svým dětem. K čemu má být výživné pro dítě vůbec použito? Výživným je míněno poukazování finančních prostředků k uspokojování všech životních potřeb dítěte pro jeho všestranný a ucelený rozvoj, a to ne pouze zajištěním stravy

Nikola Frýdlová

Advokátní kancelář Petráš

Rezek

a střechy nad hlavou, ale rovněž nákladů na materiální, kulturní a duševní potřeby dítěte.

Z ustanovení § 915 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), vyplývá obecné pravidlo, že dítě má nárok na stejnou životní úroveň jako jeho rodiče. Za jakých situací však vyživovací povinnost rodiče k dítěti zaniká? Existuje vů-

moje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2024

bec nějaká věková hranice, která určuje konec vyplácení výživného? Na tyto otázky se pokusíme nalézt odpovědi v tomto článku.

Pro začátek je třeba si uvědomit, že vyživovací povinnost rodičů k dítěti trvá po dobu, po kterou není dítě schopno se samo živit. Z daného plyne, že délka trvání vyživovací povinnost není omezena věkem, kdy věk dítěte hraje pouze orientační roli. Populárním mýtem je, že vyživovací povinnost k dítěti zaniká dosažením zletilosti (to jest 18 let), popřípadě další uváděnou věkovou hranicí 26 let. Takto zánik vyživovací povinnost k dítěti však nelze paušalizovat. Je sice pravda, že dovršením 18. narozenin se jedinec stává plnoletým, kdy z dosažení zletilosti pro něj plynou jistá práva a povinnosti, avšak to neznamená, že by se dítě mě lo začít neprodleně ihned živit samo.

Platí, že pro zánik vyživovací povinnosti rodičů k dítěti je potřeba shody všech zúčastněných osob, tedy obou rodičů nebo rodiče a již zletilého potomka. Pakliže není možno dospět ke shodě, je třeba podat žádost o zrušení vyživovací povinnosti k příslušnému soudu. Pokud by rodič neplnil svou vyživovací povinnost, tak by se mohl vystavit vymáhání dlužného výživného, a to exekučně nebo dokonce trestněprávně. Nehrazení výživného po vymezenou dobu, tedy po dobu delší než čtyři měsíce, je trestným činem, za který může být povinný rodič trestně stíhán. Existují v podstatě dvě možnosti, jak může rodič dosáhnout zrušení výživného.

Uzavření dohody mezi rodiči či mezi rodičem a zletilým dítětem

První možná varianta spočívá v zániku vyživovací povinnosti rodiče k dítěti prostřednictvím vzájemné dohody. Předmětné si můžeme simulovat na situaci, kdy dítě rodiči oznámí, že už není nutné, aby mu poskytoval výživné, jelikož již ukončilo studium a začalo pracovat na plný úvazek. Takováto dohoda může být uzavřena i v písemné formě, takzvaná dohoda o zrušení vyživovací povinnosti. K sepisu dohody nejsou určeny žádné formální náležitosti. Nicméně doporučujeme, aby v případě jejího sepsání v ní bylo obsaženo, mezi kterými účastníky k zániku vyživovací povinnosti dochází a rovněž k jakému datu se tak stane. Na dohodě je posléze potřeba podpisů smluvních stran, tedy obou rodičů či rodiče a zletilého potomka. V případě, kdy bylo výživné stanoveno soudem, doporučujeme v dohodě odkázat i na poslední rozhodnutí, kterým bylo výživné učeno, a že je vůlí účastníků vyživovací povinnost určenou rozsudkem zrušit. Z opatrnosti pak doporučujeme dohodu podepsat úředně ověřenými podpisy.

Upozorňujeme, že v případě, kdy bylo výživné soudem stanoveno a není ofi ciálně soudem zrušeno, může teoreticky dojít k situaci, kdy dítě i přes písemnou dohodu o zrušení výživného podá návrh na zahájení exekuce a exekutor začne vymáhat výživné, protože mu nebude známa dohoda o zrušení vyživovací povinnosti.

moje .kdpcr.cz

Populárním mýtem je,

že vyživovací povinnost k dítěti zaniká dosažením

zletilosti (to jest 18 let),

popřípadě další uváděnou věkovou hranicí 26 let.

Takto

zánik vyživovací

povinnosti k dítěti však nelze paušalizovat.

Návrh na zrušení vyživovací povinnosti k soudu

Další možností je podání návrhu na zrušení vyživovací povinnosti k příslušnému soudu rodičem, který je povinen k hrazení výživného k dítěti. Předmětný návrh se podává k okresnímu soudu dle trvalého bydliště dítěte a současně by měl obsahovat veškeré podstatné skutečnosti, na jejichž základě je zrušení vyživovací povinnosti navrhováno. K návrhu je možno přiložit potvrzení o studiu dítěte a rozsudek, kterým soud naposledy výživné stanovil. Další podstatné okolnosti v daném řízení o zrušení vyživovací povinnosti zjišťuje a posuzuje soud. Podání návrhu na zrušení vyživovací povinnosti je osvobozeno od soudních poplatků, takže rodič neriskuje finanční ztrátu v případě zamítnutí návrhu.

Ke zrušení vyživovací povinnosti mohou vést následující situace, které jsou splněny na straně dítěte: ukončení studia na základní škole a dosažení minimálního věku 15 let, ukončení studia na střední či vysoké škole, a tím pádem ukončení soustavné přípravy na budoucí povolání, nástup do zaměstnání,

zahájení podnikatelské činnosti, nástup na Úřad práce po dosažení zletilosti, uzavření manželství, kdy vyživovací povinnost tímto aktem přechází na manželku/manžela.

Ukončení studia

Nejtypičtější situací, kdy dochází k zániku vyživovací povinnosti, je ukončení studia a nástup potomka do zaměstnání, přičemž dosahuje již vlastního příjmu, a je tím pádem schopen se živit sám.

Minimální věková hranice je v těchto situacích stanovena na 15 let, kdy je již dítě schopno uzavřít s jistým omezením pracovní smlouvu a nastoupit do zaměstnání. Není však vyloučeno, že se vyživovací povinnost rodičů k dítěti nemůže už obnovit. Zcela běžně se stává, že dítě nějaký čas po absolvování střední školy chodí do zaměstnání a na vysokou školu se přihlásí nebo dostane až následující rok. Rodičům po dobu zaměstnání dítěte vyživovací povinnost zanikne, ale následně opět vznikne, jelikož dítě pokračuje v řádném studiu a připravuje se tak na své budoucí povolání.

Dosažení zletilosti dítěte

Je třeba upozornit na to, že dosažení osmnáctého roku dítěte nemá samo o sobě vliv na povinnost hradit výživné, avšak k jisté změně zde dochází. V případech, kdy jeden z rodičů platí výživné tomu druhému, dosaže ním zletilosti dítěte přechází povinnost hradit výživné k rukám zletilého potomka, a tedy už ne k rukám druhého rodiče. Rodič, který s potomkem sdílí společnou domácnost, má rovněž povinnost jej zaopatřit. V tomto případě se nejčastěji setkáváme s formou, jakou je přímé zajištění střechy nad hlavou, stravy a dalších životních potřeb. Zletilé dítě pak samozřejmě může vyjádřit své přání, aby výživné pro něj bylo i nadále hrazeno na účet druhého rodiče, se kterým žije ve společné domácnosti.

Za zmínku stojí i skutečnost, že výživné na dítě starší 18 let musí být rodičem hrazeno, i pokud už dítě nemá status studenta, postačí, pokud je stále splněna podmínka, že dítě není schopno se živit samo.

Dosažení 26 let věku dítěte

Je pravda, že oslavou 26. narozenin ztrácí rodiče potomka studujícího bakalářský či magisterský program nárok na daňové zvýhodnění na dítě. Student si taktéž musí od následujícího měsíce po jeho 26. narozeninách začít sám hradit zdravotní pojištění, neboť stát ho za něj přestává hradit. Pokud však potomek při dosažení výše uvedeného věku studuje dále, typicky se například jedná o doktorandský program, nárok na daňové zvýhodnění mají jeho rodiče až do jeho 28 let. Od roku 2018 se totiž rozšířil okruh osob, za které hradí zdravotní pojištění stát o takzvané doktorandy. Současně však takovýto student nesmí být osobou samostatně výdělečně činnou anebo mít nadlimitní příjem z dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Ani věkovou hranici 26 let tedy vyživovací povinnost rodičů vůči studujícím potomkům nekončí! Pokud však dítě ještě ve svých 30 letech studuje druhou vysokou školu, je vhodné si položit otázku, zda se už skutečně nedokáže uživit samo. Existují i situace, kdy vyživovací povinnost rodiče k dítěti nezanikne nikdy. Typicky se jedná o handicapované, nesvéprávné nebo jinak nemocné potomky. Neboť stále platí, že pokud dítě není schopno se samo živit, nezaniká vyživovací povinnost rodičů dosažením zletilosti ani jiné věkové hranice. V situacích, kdy schopnost samostatného zajištění potřeb nenastane u dítěte ani v dospělosti, a to z důvodu invalidity či postižení, musí rodiče svého potomka zaopatřit finančními prostředky doživotně. V těchto situacích je dítěti většinou přiznán i invalidní důvod, avšak na situaci to nic nemění. Vyživovací povinnost trvá ve všech případech, a to i tehdy, když potomek čerpá finanční prostředky státní podpory či pobírá invalidní důchod.

Závěr

Shrneme-li výše uvedené, tak je možno konstatovat, že trvání a zánik vyživovací povinnosti rodičů k dítěti nelze obecně paušalizovat, a to především z toho důvodu, že okolnosti každého jednotlivého případu jsou různé. V případě, že nedojde mezi stranami ke shodě, že vyživovací povinnost zanikla, bude na soudním orgánu, aby veškeré okolnosti v tom či onom konkrétním případě sám posoudil a rozhodl, zda je namístě, aby byla předmětná vyživovací povinnost zrušena či nikoliv.

zvýhodněná cena pro DP 296 Kč běžná cena 329 Kč

Účetní uzávěrka a závěrka v přehledech

202 názorných přehledů a 15 příloh, kategorie účetních jednotek vč. jejich změn

Z novinek vybíráme:

zvýhodněná cena pro DP 423 Kč běžná cena 470 Kč

Správa a řízení obchodní korporace v hrozícím úpadku rozbor povinností členů statutárních orgánů v období hrozícího úpadku, pohled za hranice naší právní jurisdikce

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny pro daňové poradce.* Nakupujte v e-shopu KDP ČR .

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR Rozhovor e - Bulletin Komory daňových poradců ČR 5/2024

zvýhodněná cena pro DP 890 Kč

běžná cena 989 Kč

meritum Daň z příjmů 2024 výklad doplněn o přílohy týkající se daně z příjmů s konkrétními příklady vyplnění formulářů, zpracován podle stavu k 1. 3. 2024

zvýhodněná cena pro DP 827 Kč běžná cena 919 Kč

Daň z přidané hodnoty 2024 úplné znění zákona o DPH k 1. 1. 2024 s pedagogickými pomůckami včetně komentářů a grafů, množství příkladů z praxe

zvýhodněná cena pro DP 3593 Kč běžná cena 3993 Kč

MáDáti předplatné na 12 měsíců, soubor podrobných účetních a daňových komentářů ke všem účtům účtové osnovy pro podnikatele s průběžnou aktualizací

zvýhodněná cena pro DP 800 Kč běžná cena 889 Kč

Abeceda DPH výklad jednotlivých situací v podnikatelském životě plátce, odkazy na ustanovení zákona o DPH, příp. daňového řádu nebo občanského zákoníku, s příklady a grafy

Sbbíírkka souvz t tažžností pro ne zvýhodněná cena pro DP 233 Kč běžná cena 259 Kč

.kdpcr

moje j .kkdp p crr.c c z

Sbírka souvztažností pro nestátní neziskovky

ucelený přehled účetních souvztažností podle směrné účetní osnovy, vybrané nejčastěji se opakující účetní případy

zvýhodněná cena pro DP 314 Kč běžná cena 349 Kč

Daně z příjmů přehledy, daňové a účetní tabulky nejpoužívanější paragrafy zákona o daních z příjmů i s odkazy na paragrafy souvisejících zákonů

zvýhodněná cena pro DP 350 Kč

běžná cena 389 Kč

Účetnictví, daně a financování pro nestátní neziskovky vznik a registrace, financování činnosti, přehled právních, účetních a daňových předpisů, daně z příjmů – široký a úzký základ daně, aplikace DPH, kontrolní hlášení

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

Stížnost na postup plátce poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci

Resort financí vydal stanovisko týkající se možnosti poplatníka využít stížnost na postup plátce poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.

Právní úprava poplatků za komunální odpad je zakotvena v ust. § 10d a násl. zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 237 daňového řádu je specifickým nástrojem, který byl zaveden k ochraně poplatníka před nezákonným postupem plátce poplatku při sražení nebo vybrání daně nebo vybrání úhrady na zajištění daně podle § 233 a násl. daňového řádu, tzv. daně vybírané srážkou.

Charakteristickými znaky daní vybíraných srážkou jsou:  vznikají v souvislosti s plněním, které plátce daně poskytuje poplatníkovi, tj. jde o částku, kterou plátce poplatku srazí nebo vybere z příjmu poplatníka a za poplatníka odvede správci daně. Zejména jde o odvody na dani z příjmu ze závislé činnosti, z příjmu, ze kterého je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně, a z příjmu, ze kterého se sráží úhrada na zajištění daně, může se však jednat i o další příjmy, pokud tuto povinnost stanoví zákon (jako například zákon o podporovaných zdrojích energie); plátce daně podává správci daně daňová tvrzení (např. hlášení, vyúčtování), v nichž tvrdí výši daně; plátce daně vede evidence a další zákonem předepsané doklady k prokázání správnosti stanoveného základu a výše odvedené daně.

Zákon o místních poplatcích v případě místního poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci na kapacitním základu (dále jen „poplatek za odpad“) výše uvedené povinnosti plátci poplatku nestanoví.

Povinností plátce poplatku za odpad ve vztahu ke správci poplatku je sice tento poplatek vybrat a odvést správci poplatku, při stanovení základu poplatku a celkové výše poplatku, který plátce poplatku ve lhůtě splatnosti za poplatkové období odvede, je však rozhodující objednaná kapacita soustřeďovacích prostředků, počet svozů za dílčí poplatkové období a sazba

poplatku. To znamená, že pro účely správy poplatku není rozhodující údaj o počtu jednotlivých poplatníků za dílčí poplatkové období, vymezených v § 10i zákona o místních poplatcích, ani údaj o tom, jaká částka za dílčí poplatkové období připadla na každého jednotlivého poplatníka. Lze proto přijmout závěr, že v případě poplatku za odpad se nejedná o daň vybíranou srážkou ve smyslu § 233 a násl. daňového řádu.

Přestože, jak bylo výše uvedeno, § 237 daňového řádu je specifickým nástrojem, který byl zaveden v návaznosti na úkony prováděné plátcem daně v souvislosti s daní vybíranou srážkou (a z tohoto důvodu byl systematicky zařazen do hlavy VI - SPRÁVA DANĚ VYBÍRANÉ SRÁŽKOU), nelze opomenout, že jeho hlavním smyslem je ochrana daňového subjektu před nezákonným postupem plátce daně. Rovněž je třeba podotknout, že v případě, kdy je v postavení daňového subjektu plátce daně (poplatku) a nikoliv daňový subjekt (poplatník), neposkytuje daňový

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2024

řád v daňovém řízení daňovému subjektu (poplatníku) k revizi postupu plátce daně (poplatku) žádný jiný prostředek obrany.

Jestliže zákonodárce byl při výběru poplatku za odpad veden snahou o zjednodušení a hospodárnost poplatkového řízení zavedením jedné osoby, která je správci poplatku odpovědná za výběr a odvod poplatku, neznamená to, že by správce poplatku mohl rezignovat na kontrolu plnění poplatkových povinností poplatkovým subjektem, v daném případě tedy plátcem poplatku. Mezi povinnosti plátce poplatku patří povinnost vybrat poplatek od poplatníka. Poplatkem je přitom částka ve výši, kterou stanoví zákon, nikoliv částka, kterou určí plátce poplatku dle svého uvážení. Pokud správce poplatku zjistí, že plátce poplatku při výběru poplatku porušuje daňové zákony,

v daném případě konkrétně ust. § 10k odst. 1 písm. c) a § 10m zákona o místních poplatcích, je povinen na takové porušení povinností plátce poplatku upozornit, jelikož skutečnost, že poplatník nemůže přímo zaplatit správci poplatku poplatek za odpad, když jeho přímou odpovědnost vylučuje zákon, nemůže jít k jeho tíži. Takový požadavek by byl též v rozporu s čl. 2 Listiny základních práv a svobod, neboť nikdo nesmí být nucen činit, co mu zákon neukládá. Tento základní princip musí být respektován jak správcem daně, tak i plátcem poplatku a ostatními osobami zúčastněnými na daňovém řízení. Vzhledem k uvedeným skutečnostem lze stížnost poplatníka na postup plátce poplatku považovat za přípustnou a rozhodnout o ní za využití § 237 daňového řádu.

Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí

ČR na léta 2025 až 2027

Vláda na svém zasedání schválila Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí na roky 2025 až 2027 a k ní přiložený Konvergenční program České republiky (duben 2024). Strategie bude závazným vodítkem při přípravě návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů.

Klíčovým výstupem Rozpočtové strategie jsou závazné výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů. Po projednání a schválení vládou České republiky se stávají konsolidované výdajové rámce závaznými hodnotami pro přípravu návrhu státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů na příští rok, stejně jako pro projekci jejich střednědobých výhledů. Pro rok 2025 činí konsolidovaný hotovostní výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů celkem 2 364 mld. Kč, pro rok 2026 celkem 2 408 mld. Kč a 2 430 mld. Kč pro rok 2027.

Konvergenční program pak popisuje záměry a cíle hospodářské politiky pro roky 2024 až 2027 zasazené do makroekonomického kontextu. Kromě toho se věnuje i dlouhodobým trendům. Po schválení vládou bude zaslán Evropské komisi k posouzení.

V letošním roce predikce Konvergenčního programu očekává deficit veřejných financí 2,3 % HDP. Zadlužení veřejných financí by mělo vzrůst mírně nad 45 % HDP. Ke snížení deficitu sektoru vládních institucí pod 3 % HDP výrazně napomáhá vládní ozdravný balíček. Ten působí na saldo veřejných financí zejména v letošním roce, nicméně v menším rozsahu zlepší saldo i v letech 2025 a 2026. Pozitivní působení konsolidačního balíčku na veřejné rozpočty zároveň umožňuje navýšení investičních výdajů např. do obranyschopnosti země nebo dopravní infrastruktury při současném plnění fiskálních pravidel daných zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. V příštím roce pak budou investiční výdaje dále posíleny rostoucími objemy prostředků z fondů Evropské unie, ať už jde o programové období 2021–2027 nebo Národní plán obnovy.

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Podíl krajů na vybraných daních by se měl v příštích třech letech zvyšovat

Podíl krajů na vybraných daních by se měl v příštích třech letech postupně zvyšovat na 10,36 % ze současných 9,76 %.

Týká se to takzvaných sdílených daní, tedy daně z přidané hodnoty (DPH) a daní z příjmů fyzických a právnických osob. Celkem by se tak roční příjmy krajů měly do roku 2027 zvýšit o 11,3 miliardy korun, zároveň jim ale stát přestane poskytovat čtyřmiliardovou dotaci na údržbu silnic druhých a třetích tříd. Vyplývá to z návrhu zákona o rozpočtovém určení daní, který připravuje Ministerstvo financí. Návrh také mění způsob rozdělování peněz mezi jednotlivé kraje podle návrhu Asociace krajů, což kritizují zejména Praha a Moravskoslezský kraj.

Na zvýšení podílu krajů na inkasu takzvaných sdílených daní se Asociace krajů dohodla s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Původně šest krajů usilovalo o to, aby krajský podíl na daních jednorázově vzrostl na 10,8135 %. Současný návrh zákona počítá s postupným růstem, kdy v příštím roce budou kraje dostávat 10,05 % vybraných daní, o rok později 10,21 % a v roce 2027 dosáhnou cílového podílu 10,36 %.

Návrh zákona také v souladu s návrhem Asociace krajů mění způsob rozdělování peněz mezi kraje. Nově bude mít 40% váhu počet obyvatel kraje, 20% váhu délka sinic druhých a třetích tříd a 13% váhu rozloha kraje. Dál bude výpočet zohledňovat počet obcí v kraji, počet výjezdových základen záchranné služby, počet urgentních příjmů v krajských nemocnicích a počet žáků a stu-

dentů škol zřizovaných kraji. Pro Prahu budou kritéria upravená vzhledem k jejímu specifickému postavení.

V Asociaci krajů návrh rozdělování peněz podpořilo 11 regionů, nesouhlasily Praha, Moravskoslezský a Ústecký kraj. Moravskoslezský kraj už oznámil, že vznese k návrhu zákona připomínky, vadí mu nastavení kritérií, na základě kterých by se snížily jeho příjmy. Podobné výhrady vznáší i hlavní město, které varuje, že v případě schválení zákona nedokáže plnit své krajské funkce především ve školství, sociální oblasti, regionální hromadné dopravě a správě komunikací.

Novela zákona také stanovuje, že se pro výpočty rozdělení peněz mezi jednotlivé kraje, ale i mezi obce bude nově využívat údaj o počtu obyvatel ze základních registrů, nikoli od Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle důvodové zprávy jsou data v Registru obyvatel dlouhodobě přesnější a správnější, protože ČSÚ vychází ze sčítání lidu, které se koná v desetiletých intervalech.

První návrhy změny rozpočtového určení daní loni předložily Zlínský, Středočeský, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský a Karlovarský kraj. Podle nich je dosavadní způsob rozdělování peněz mezi kraje zastaralý a nezohledňuje současné úkoly, které kraje plní. Kraje současně žádaly zvýšení celkového podílu na vybraných daní, podle nich to mělo zajistit, že si žádný z regionů proti současnosti nepohorší. Vláda ke všem krajským návrhům přijala neutrální stanovisko, Sněmovna je zatím neprojednala.

Finanční správa posílá údaje k zaplacení daně z nemovitých

věcí

Finanční správa začala poplatníky vyrozumívat o nové výši daně z nemovitých věcí. Zhruba milion držitelů datových schránek obdrží údaje k zaplacení daně jejich prostřednictvím, bezmála dalšímu milionu poplatníků přihlášených k zasílání e-mailem budou údaje doručeny do jejich e-mailové schránky.

Ostatním poplatníkům této daně pak Finanční správa nejpozději do 24. května rozešle poštou celkem 1,8 milionu složenek. Vzhledem k letošnímu navýšení daně průměrně o 80 % dostanou z opatrnosti složenku do schránky i ti, kteří jsou přihlášení do daňové informační schránky na portálu MOJE daně, kde mají platební údaje dostupné. Zhruba 50 tisíc poplatníků daň platí prostřednictvím SIPO. Lhůta pro zaplacení daně (nebo první splátky) končí 31. května 2024.

moje .kdpcr.cz

České firmy by většinou uvítaly zavedení eura, ukázal průzkum

České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte mezi českými podniky.

„Z našeho průzkumu vyplývá, že přijetí eura by bylo pro české společnosti spíše přínosem. Samozřejmě jsou se zavedením společné měny spojená i rizika a jednorázové náklady, pozitiva daná větší integrací s evropským trhem a oproštěním od měnového rizika však jednoznačně převládají,“ uvedla k výsledkům průzkumu, do kterého se zapojily desítky firem, Kateřina Novotná z Deloitte. Průzkum se uskutečnil v rámci programu Czech Best Managed Companies, který vede Deloitte a pomáhá v něm rozvíjet dobře řízené, privátně vlastněné společnosti. Program podporuje mezinárodní spolupráci a sdílení zkušeností. „Je vidět, že ty nejlépe řízené české společnosti již přechod na společnou měnu řeší a připravují se na to, jak by je ovlivnil,“ konstatovala Novotná. Podle firem by zavedení eura v Česku usnadnilo obchod s eurozónou, která je podle statistik nejvýznamnějším partnerem pro české vývozce. Snížily by se také náklady na zajištění proti kurzovému riziku, které firmy pokládají za zbytečný náklad a administrativní zátěž. Podniky také očekávají, že členství v eurozóně by přineslo nižší úroky a tím i dostupnější úvěry, což by mohlo podpořit investice. Firmy zapojené do programu Deloitte také očekávají, že by euro v Česku mohlo zvýšit důvěru zahraničních partnerů

a investorů, protože by zemi vnímali více propojenou s evropským trhem. Zlepšilo by také konkurenceschopnost českých podniků na evropském trhu, protože by usnadnilo mezinárodní srovnání cen.

Obavy mají firmy z rizika, že by se Česko podílelo na ručení za dluhy jiných zemí eurozóny. Upozorňují také na ztrátu autonomní měnové politiky, kdy by Česká národní banka (ČNB) už nemohla reagovat na specifické problémy české ekonomiky.

V lednovém průzkumu agentury Median pro Český rozhlas Radiožurnál uvedlo 21 % lidí, že by pro ně osobně bylo zavedení eura prospěšné. Opačný názor mělo 68 % dotázaných. Prospěšnost společné evropské měny očekávali především studenti a podnikatelé. Česko se zavázalo přijmout společnou evropskou měnu ve smlouvě o přistoupení k Evropské unii. Žádný termín pro zavedení eura ale stanovený není. Ministerstvo financí a ČNB očekávají, že letos by mohlo Česko splnit čtyři z pěti kritérií pro vstup do eurozóny, nadále ale nebude plnit kritérium kurzové stability, které vyžaduje dvouleté členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko do ERM II zatím nevstoupilo, experti ministerstva i ČNB doporučují, aby v systému bylo jen nezbytně dlouhou dobu před zavedením eura.

Vláda se letos v únoru rozhodla zatím nestanovit termín pro vstup Česka do eurozóny ani do ERM II. Vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce října vyhodnotily hospodářské a právní dopady zapojení do ERM II a zavedení eura. K hodnocení připravenosti země na společnou evropskou měnu se kabinet vrátí v prvním čtvrtletí příštího roku.

Obliba elektronických dražeb

roste, za 5 let vynesly státu 446 milionů

Aplikaci elektronických dražeb (APED) si od spuštění projektu v roce 2019 vyzkoušelo už 5 047 zájemců. Celkem za tu dobu proběhlo 2 410 elektronických dražeb, ve kterých se podařilo vydražit majetek celkem za 446 mil. Kč. Elektronické dražby jsou tak pro stát efektivním a transparentním nástrojem pro prodej věcí v rámci daňových exekucí.

„Mezi dražbami se nejčastěji vyskytují automobily, nemovitosti, pozemky či spotřební elektronika. Finanční správa už ale dražila i vr-

moje .kdpcr.cz

tulník, fotovoltaickou elektrárnu, soubor zlatých řetízků a náramků, zemědělskou techniku, výrobní linku nebo alkoholické nápoje, a to v různých cenových relacích. Rekordní výtěžek z dražby nemovité věci zatím dosáhl částky 38 mil. Kč, a to za apartmánový komplex. Tento měsíc pak proběhlo devět elektronických dražeb téměř 9 000 kusů zlatých šperků o váze 13 kg, které se podařilo vydražit za 13,6 mil. Kč. Dražitelé o ně bojovali v 9 dražbách celkem 406 příhozy,“ říká ředitel Sekce výkonu daní Generálního finančního ředitelství Jiří Žežulka.

Zdroj: Česká tisková kancelář, Finanční správa

Ostatní

Místo dokladů digitální identita v mobilu. Co přinese další vlna digitalizace napříč

Evropskou unií?

Nařízení EU označované zkratkou eIDAS, které zajišťuje rámec elektronické identifikace a elektronického podepisování, je účinné již téměř osm let. Mnoho společností za tu dobu ještě nestihlo přehodit výhybku od poštovní přepravy ručně podepisovaných papírových dokumentů k elektronické variantě. Nicméně v Bruselu si vyhrnuli rukávy a v kuchyni Evropského parlamentu se připravuje nášup. Velká novela nařízení s označením eIDAS 2.0, jejíž finální znění bylo Radou EU schváleno 26. března, má přinést další nástroje, které si činí nemalé ambice. V čem by nás novela měla posunout?

David Sýkora

Bird & Bird

Horkou novinkou by se měla stát takzvaná evropská peněženka digitální identity. Ta by měla sloužit k prokazování totožnosti, ale zároveň i dalších údajů. Obsahem této virtuální peněženky by měla být data nejen z různých dokladů, diplomů a certifikací, ale do peněženky uživatelé budou moci nahrát v zásadě jakékoliv údaje, které pro ně mohou být relevantní, například letenky na jméno pro cestovatele, lékařské předpisy pro nemocné, informace o bezúhonnosti pro nastupující zaměstnance či finanční údaje pro ověření úvěruschopnosti. Počítá se přitom s dobrovol-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2024

ností této peněženky, která nebude zřizována automaticky. Jaké informace uživatelé do peněženky nahrají, bude zcela na jejich rozhodnutí.

V každém členském státě EU by měla vzniknout alespoň jedna služba, která tuto peněženku bude nabízet. Současný návrh novely je připravován s očekáváním, že tato peněženka bude zdarma, a to ve formě mobilní aplikace fungující obdobným způsobem jako před třemi lety boom zažívající aplikace Tečka / čTečka pro ověření splnění podmínek ve vztahu k nemoci covid-19. Peněženka by měla nalézt využití nejen ve vztahu ke státní správě, ale i v komerčních oblastech, a také nejen online, například v e-shopech, ale i v offline světě. Může posloužit pro identifikaci při návštěvě úřadu, nebo při policejní kontrole, pro ověření věku při nákupu zboží či vstupu do vybraných podniků. Vyjet automobilem bez fyzických dokladů pouze s aplikací v telefonu tak přestává být sci-fi

Konkurenční výhoda pro vstřícné

podnikatele

Vzhledem k evropskému rozměru by použití peněženky digitální identity mělo být možné v rámci celé EU. Prostřednictvím peněženky elektronické identity bude uživatelům umožněno také podepisovat kvalifikovaným elektronickým podpisem. Na straně společností, které se chtějí spoléhat na identitu v evropské peněžence jednotlivých uživatelů, bude nutná jednoduchá registrace, v jejímž rámci specifikují, která data z peněženek uživatelů budou požadovat. Uživatelé transparentně uvidí, ke kterým údajům se při čtení dat organizace dostane, a tato přístupová práva může případně omezit. Pokud se použití peněženky na straně uživatelů prosadí, podnikatelé přijímající elektronickou identitu se tak mohou dostat k zajímavé konkurenční výhodě.

Jaký dopad lze očekávat na straně organizací, které v rámci svého podnikání ověřují totožnost a případné další údaje osob? Přijímání údajů z peněženky elektronické identity umožní implementovat procesy, které mohou dlouhodobě snížit náklady a zejména eliminovat procesní rizika plynoucí z chyb, které se běžně vyskytují. Zároveň údaje budou spolehlivé, přesné a bez nutnosti zákazníka je vyplňovat. K datům budou mít organizace možnost přistoupit důvěryhodně a velmi snadno na dálku. Je pravděpodobné, že vedlejším efektem bude i větší rozšíření kvalifikovaného podepisování, což zpětně posílí snahy o digitalizaci uzavírání smluv.

V kontextu digitalizace podepisování smluv evropská peněženka digitální identity ale není jedinou zásadní novinkou nebo změnou. Stávající Achillovou patou většiny digitalizačních snah byla vhodná archivace dokumentů podepsaných elektronicky na základě certifikátu. V současnosti je velmi obtížné se na trhu orientovat mezi poskytovateli elektronických podpisů a řešeními, která by odstranila všechna rizika spojená s omezenou dobou platnosti certifikátu či jeho zneplatněním. Připravovaná novela by měla odstranit i tyto nejasnosti. Návrh počítá s vytvořením

moje .kdpcr.cz

Přijímání údajů z peněženky elektronické identity umožní implementovat procesy, které mohou dlouhodobě snížit náklady a zejména eliminovat procesní rizika plynoucí z chyb, které se běžně vyskytují.

kvalifikovaných elektronických archivních služeb, které mají zaručit použitelnost archivovaných dokumentů i po uplynutí doby technologické platnosti, neboť budou požívat domněnky zachování integrity a původu po dobu uchování tímto kvalifikovaným poskytovatelem.

Dočkáme se nejspíš v roce 2026

Notných úprav se dočká řada ustanovení, přičemž za významné lze považovat rozšíření typů služeb vytvářejících důvěru, mezi které se v současnosti řadí například právě elektronické podpisy, pečetě a časová razítka. Nově by kromě zmiňované kvalifikované archivace měly být zavedeny i možnosti kvalifikovaných elektronicky vedených účetních knih nesoucích předpoklad správnosti či kvalifikovaného ověření atributů, to jest informací o osobě získaných právě z peněženky digitální identity.

Odkdy se na novinky můžeme těšit v praxi? Účinnost nařízení se očekává v roce 2026, kdy by mělo být za Českou republiku oznámeno alespoň jedno řešení evropské peněženky digitální identity. Potenciál využití je značný, nicméně je velmi závislý na uživatelích a jejich ochotě produkt využívat. Aby se praktická aplikace prosadila, bude nezbytné vytvořit dostatečnou motivaci pro použití mezi většinovou populací, pokud se nebude jednat o aplikaci, která se již nyní používá ve velkém rozsahu.

Novinky z oblasti české a evropské regulace

fi nančních institucí

Projděte si další ucelený přehled novinek z české a evropské regulace finančních institucí. Věnuje se mimo jiné tématu zelených dluhopisů, novinkám v oblasti ESG nebo vnitrostátním registrům poskytovatelů úvěrů.

Ondřej Havlíček Schönherr

Kristýna Tupá Schönherr

EVROPSKÁ UNIE ESG

06/03: LMA – EMMI zveřejňuje konečné výsledky konzultačního dokumentu k metodice EURIBOR – LMA poskytla informaci, že EMMI zveřejnila konečné výsledky veřejné konzultace k dokumentu Enhancements to EURIBOR‘s Hybrid Methodology, která byla zahájena v říjnu loňského roku (shrnutí zde). Navrhované změny zahrnovaly přeformulování úrovně 2.3 a zrušení úrovně 3 („odborný posudek“) s cílem snížit zátěž přispívajících institucí a přilákat do panelu více bank. Zpětná vazba od účastníků byla pozitivní, pokud jde o nové vymezení složek úrovně 2.3, zavedení testů způsobilosti a ukončení příspěvků na úrovni 3. Zúčastněné strany navíc podnítily zavedení dalšího kontrolního parametru, který by řešil mimořádně nepříznivé tržní podmínky. EMMI se rozhodla zavést novou metodiku a související rámec řízení postupně. Očekává se, že přechod panelových bank na revidovanou metodiku výpočtu začne přibližně v polovině května 2024 a bude trvat šest měsíců.

Regulace napříč odvětvími

Martin Svoboda Schönherr

13/03: ECB – Změny provozního rámce pro provádění měnové politiky – ECB oznámila změny (prohlášení zde) svého provozního rámce pro provádění měnové politiky v návaznosti na přezkum zahájený v prosinci 2022. Cílem těchto změn je zajistit, aby rámec zůstal přiměřený i v době návratu rozvahy Eurosystému k obvyklým hodnotám. Byly stanoveny klíčové zásady a parametry pro provádění měnové politiky a poskytování likvidity centrální banky v době, kdy se přebytečná likvidita v bankovním systému bude v nadcházejících letech postupně snižovat. Tyto změny zohledňují významné změny ve finančním systému a měnové politice v posledních letech. Cílem revidovaného rámce je zajistit, aby provádění měnové politiky zůstalo při návratu rozvahy k obvyklým hodnotám účinné, robustní, flexibilní a efektivní.

moje .kdpcr.cz e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2024

Kapitálové trhy

31/03: ESMA – Zahájení konzultace o pravidlech pro externí posuzovatele zelených dluhopisů EU – Na konci března zahájil orgán ESMA konzultaci k návrhu regulačních technických norem (RTS) pro registraci externích posuzovatelů a dohled nad nimi podle nařízení EU o zelených dluhopisech (EuGB). Cílem konzultace je definovat zásady registrace a dohledu nad subjekty, které se chtějí stát externími posuzovateli zelených dluhopisů EU. Tyto zásady zahrnují i) vyšší vedení a analytické zdroje, ii) řádné a obezřetné řízení, včetně zamezení střetu zájmů, iii) znalosti a zkušenosti analytiků a iv) externí zadávání hodnotících činností, formuláře, šablony a postupy pro poskytování registračních informací. Cílem konzultace orgánu ESMA je dále zlepšit regulační standard pro udržitelný dluh v Evropě a je určena všem zúčastněným stranám včetně investorů, emitentů a obchodních sdružení. RTS a ITS odvozené z konzultace mají být předloženy Evropské komisi do 21. prosince 2024.

25/03: ESMA – První pravidla pro poskytovatele služeb v oblasti kryptoaktiv – ESMA vydala svou první závěrečnou zprávu v rámci nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCAR ), jejímž cílem je zvýšit jasnost a předvídatelnost na trhu s kryptoaktivy. Zpráva se zaměřuje na podporu spravedlivé hospodářské soutěže mezi poskytovateli služeb v oblasti kryptoaktiv (CASP) a zajištění bezpečnějšího prostředí pro investory v EU. Klíčové návrhy zahrnují požadavky na povolení CASP, informace potřebné pro finanční subjekty, které hodlají poskytovat služby kryptoaktiv, kritéria pro posuzování nabytí kvalifikovaných účastí v CASP a pokyny pro vyřizování stížností ze strany CASP. ESMA předložila závěrečnou zprávu Evropské komisi (EK) a je připravena na požádání poskytnout další poradenství a technické pokyny. Více informací o časovém harmonogramu prováděcích opatření MiCA a přechodném období naleznete zde.

13/03: EBA – Konečný návrh technických norem pro vyřizování stížností emitentů tokenů vázaných na aktiva – EBA zveřejnila konečný návrh regulačních technických norem (RTS), v nichž jsou popsány požadavky, vzory a postupy pro vyřizování stížností obdržených od emitentů tokenů vázaných na aktiva (ART). Tyto RTS, vypracované ve spolupráci s ESMA, naplňují mandát vyplývající z nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCAR). Zahrnují aspekty, jako je politika a funkce správy stížností, poskytování informací držitelům ART, postupy šetření a sdělování výsledků šetření. V návaznosti na veřejnou konzultaci provedla EBA cílené změny, aby zvýšila přehlednost a více se přizpůsobila RTS od ESMA o vyřizování stížností poskytovatelů služeb v oblasti kryptoaktiv. Tyto návrhy RTS, které jsou nařízeny čl. 31 odst. 5 nařízení MiCAR, vstoupí v platnost dvacet dní po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

07/03: ECB – Prohlášení Rady Guvernérů ECB o pokroku v unii kapitálových trhů – Rada guvernérů ECB vydala prohlášení, v němž zdůrazňuje naléhavou potřebu rozvíjet unii kapitálových trhů (CMU) a uvádí pět hlavních důvodů pro její podporu a posílení:

1. dosažení jednotného trhu s kapitálem je nezbytné pro mobilizaci soukromých investic potřebných pro ekologickou a digitální transformaci, zvýšení produktivity a zajištění konkurenceschopnosti EU v měnícím se geopolitickém prostředí;

2. hlubší a integrovanější kapitálové trhy jsou nezbytné pro podporu vzniku a expanze inovativních evropských firem, což podpoří šíření technologií a růst produktivity v celém regionu;

3. pokrok směrem k CMU by posílil sdílení soukromých rizik v eurozóně, stabilizoval růst během lokálních otřesů a zmírnil finanční roztříštěnost;

4. celokontinentální kapitálový trh by posílil mezinárodní roli eura, posílil by ambice EU na otevřenou strategickou autonomii a izoloval by Evropu od globálních hospodářských výkyvů;

5. integrace kapitálových trhů by byla přínosem pro bankovní sektor EU, neboť by usnadnila přeshraniční činnosti v oblasti finančních služeb a rozšířila investorskou základnu pro nástroje financování založené na kapitálovém trhu, což by zvýšilo odolnost evropských bank.

Eurosystém vítá provádění druhého akčního plánu Komise pro společnou měnovou unii a zdůrazňuje potřebu konkrétních opatření na podporu integrace a rozvoje kapitálového trhu na evropské úrovni. Mezi konkrétní priority patří zajištění úlohy sekuritizačního trhu EU při přenosu rizik, harmonizace pravidel pro platební neschopnost podniků a řešení dluhové tendence ve zdanění. Kromě toho Eurosystém významně přispěje k CMU v oblasti infrastruktury finančního trhu, podpory atraktivity kotace v EU a zajištění toho, aby domácnosti a občané měli z CMU prospěch. Kromě toho jsou vítány cílené kroky, jako je zřízení evropského jednotného přístupového místa, které přispějí k dosažení cílů CMU. K dosažení skutečného pokroku v integraci a rozvoji kapitálových trhů EU je zapotřebí naléhavých a rozhodných kroků, a to vedle úsilí o odstranění překážek v rámci jednotného trhu a podpory evropských inovací.

Banky

05/03: EBA – Pokyny k vnitrostátním seznamům nebo registrům poskytovatelů úvěrů – EBA vydala své konečné pokyny k vnitrostátním seznamům nebo registrům poskytovatelů úvěrových služeb, které jsou určeny příslušným orgánům spravujícím tyto seznamy nebo registry. Pokyny popisují obsah, přístupnost a lhůty pro aktualizaci seznamů nebo registrů. Požadují základní informace o poskytovatelích úvěrů, nepřetržitou dostupnost a volný přístup bez před-

chozí registrace. Příslušné orgány musí seznamy pravidelně aktualizovat, přičemž lhůty pro kritické aktualizace musí být přísnější. Po veřejné konzultaci EBA vyjasnila ustanovení a doplnila drobné požadavky, včetně dostupnosti seznamů v angličtině a ve formátu ke stažení. Tyto obecné pokyny jsou v souladu se směrnicí 2021/2167 o správcích úvěru a obchodnících s úvěry a zajišťují transparentnost a rovné podmínky v celé EU.

ČESKÁ REPUBLIKA

Regulace napříč odvětvími

27/03: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR – Novela zákona o platebním styku – Poslanecká sněmovna se bude zabývat návrhem novely zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku. Navrhovaná novela rozšiřuje aplikaci § 255 zákona na subjekty poskytující služby související s virtuálními aktivy. Novela zavádí výčet scénářů umožňujících úvěrové instituci vypovědět smlouvu o platebním účtu (včetně např. situací, kdy je používání platebního účtu v rozporu s AML zákony).

Pojišťovny

09/03: Vláda ČR – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění –Navrhovaná novela zákona o distribuci pojištění a zajištění refl ektuje rozsudek Soudního dvora EU ze dne 29. září 2022 ve věci C-633/20 TC Medical Air Ambulance Agency, který se týká výkladu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 o distribuci pojištění (IDD). SDEU rozhodl, že činnost pojistníků nabízejících za úplatu účast na skupinovém pojištění s nárokem na pojistné plnění představuje distribuci pojištění ve smyslu směrnice. Aby mohl pojistník tuto činnost vykonávat, musí získat příslušné povolení, stanovit vnitřní pravidla a postupy a dodržovat všechna pravidla chování a informační povinnosti uložené zprostředkovatelům pojištění. Dále budou muset být tyto subjekty zapsány v registru České národní banky.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2024

Zaměstnávání dohodářů zůstane výhodné, ale jen když

je firmy zaregistrují jako první

Úprava, kterou schválili poslanci, zavádí dva režimy dohody o provedení práce, které lze nazvat jako hlavní a vedlejší. V prvním případě budou nadále platit stávající pravidla, ve druhém budou již nicméně podmínky přísnější.

SJan Tuček

Daňový poradce č. o. 5665 a partner společnosti

BDO Czech Republic s.r.o.

němovna ve středu 17. dubna schválila úpravu podmínek hrazení pojistného u dohodářů, konkrétně u zaměstnaných na dohodu o provedení práce (DPP). Ke zpřísnění podmínek placení sociálního a zdravotního pojištění mělo původně dojít od letošního července účinností velké novely zákoníku práce, a to poměrně složitým způsobem s rozličnými procentuálními hranicemi a výpočty. Poslanci nicméně nyní rozhodli jinak. Povinnost týkající se zaměstnaných na DPP začne platit až od ledna 2025, zároveň se změnily i podmínky. Ve výsledku bude pro firmy zaměstnávání lidí na DPP nadále výhodné, nicméně pouze těch, kteří mají celkově jen jednu dohodu o provedení práce, nebo těch, které daný zaměstnavatel zaregistruje na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) jako první, dříve než ostatní zaměstnavatelé, u nichž má zaměstnanec také podepsanou dohodu o provedení práce. Úprava, kterou schválili poslanci, zavádí dva režimy dohody o provedení práce, které lze nazvat jako hlavní a vedlejší. První režim bude platit pro ty dohody o provedení práce, které zaměstnavatel nahlásí do registru České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pro tyto smlouvy budou platit stávající pravidla, pojistné bude zaměstnavatel muset uhradit, pokud měsíční výdělek zaměstnance na DPP přesáhne čtvrtinu průměrné mzdy, nyní 10 500 korun, a zároveň není překročen limit 300 odpracovaných hodin.

Pro všechny ostatní dohody, které může mít zaměstnanec uzavřené s dalšími firmami, budou již nicméně platit přísnější pra-

moje .kdpcr.cz

vidla. Pojistné bude nutné hradit u všech s měsíčním příjmem 4 000 korun a výše, tedy shodně jako u zaměstnání malého rozsahu.

Záležet bude tedy na tom, kdo ze zaměstnavatelů svého dohodáře zaregistruje jako první. Zaměstnanci s dohodou o provedení práce registrovaní na sociální správě budou pro zaměstnavatele nadále výhodní. Rovněž by měl být zaveden systém registru dohod o provedení práce, v němž by mělo být možné vzdáleně ověřit, zda zaměstnanec již nemá dohodu registrovanou u jiného zaměstnavatele, a tedy již není možná výhodnější varianta při odměně do 10 500 Kč. V současné době však přesná podoba není zřejmá a nezbývá než vyčkat a doufat ve zprovoznění.

Cílem novely je zamezit řetězení dohod o provedení práce. Za starých podmínek totiž mohl mít daný člověk několik dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů, a pokud se u všech jednotlivě vešel do limitu výdělku 10 tisíc korun, mohl se i s běžným příjmem v řádu několika desítek tisíců korun vyhnout placení pojistného, což zatěžovalo státní kasu. U původně navržených podmínek placení pojistného u DPP podle velké novelizace zákoníku práce firmy namítaly, že povinnosti nejsou příliš přehledné a že si nebudou moci ani naplánovat, kolik je zaměstnávání lidí na DPP bude reálně stát. Nově schválená úprava podmínky zjednodušuje a zpřehledňuje oproti znění z konce loňského roku. Přesto je však úprava složitější, než tomu bylo doposud, a v souvislosti s povinností hlásit individuální dohody při jejich realizaci se administrativní zátěž podstatně zvýší. Ke zvýšení administrativy ohledně dohod o provedení práce přispěla také samotná novela zákoníku práce, která zavádí informační povinnosti, dovolenou a další regulaci dohod o provedení práce.

Poslanci schválili úpravu v rámci novely zákona o investičních společnostech, ke které změny pro DPP jako pozměňovací návrh připojil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Novelu musí schválit ještě senátoři a prezident, nicméně se v dalším legislativním procesu neočekávají komplikace. Zaměstnavatelé, daňoví poradci a mzdové účtárny by s ní proto měli již začít počítat.

Mediace může prospět fi remní kultuře. Nejde přitom jen o řešení sporů

Firemní kulturu a její budování je možné vnímat jako určitý fenomén posledních let v podnikání. Úspěšná společnost se už nepozná jen podle dosaženého obratu či zisku. Hodnotí se i další kritéria, jako je například spokojenost zaměstnanců, pracovní prostředí, vystupování společnosti a jejích členů navenek, vize, hodnoty. Dobře nastavená firemní kultura v konečném důsledku znamená významnou konkurenční výhodu. V následujícím článku se zaměříme na začlenění mediace jako alternativního způsobu řešení sporů do firemní kultury.

MVeronika Koncer

Zapsaná mediátorka, advokátní kancelář

Petráš Rezek

ediace je jedním ze způsobů řešení sporů, jehož podstata spočívá v tom, že strany sporu se snaží vyřešit vzájemný konflikt za účasti třetí osoby – mediátora. Mediátor je odborník vystupující jako nestranný a nezávislý prostředník mezi zúčastněnými stranami. V mediaci mediátor podporuje vzájemnou komunikaci stran a jejich vztahy. Umožňuje také stranám, aby měly prostor se navzájem pochopit, slyšet a být slyšeny, a tím se zvýšila možnost, že naleznou shodu a uzavřou mediační dohodu. Mediátor však zásadně neřeší ani nerozhoduje spor a ani neradí či nedává návody k řešení. Účast na mediaci je vždy založena na principu dobrovolnosti. Mediaci je možné kdykoliv ukončit a samotné zahájení mediace nemá žádný vliv na nárok stran řešit danou záležitost i jiným způsobem, například soudní cestou.

Tři způsoby angažmá

Využití mediace a mediačních technik ve společnosti může mít různou podobu a rozsah. Nejčastěji se však využívají tyto:

1) In-house mediátor

Jedná se o vyškoleného zaměstnance z řad společnosti, který po absolvování výcviku provádí mediaci konfliktů a sporů na pracovišti. Buď je to jeho výlučnou náplní práce anebo, a to je častější varianta, se jedná o doplňkovou náplň práce členů personálního oddělení. Zamyslet se však musíme nad nestranností takového mediátora – zaměstnance, a to ve vztahu k ostatním zaměstnancům, se kterými tvoří pracovní kolektiv. Problematická pak může být i mediace, které by se měl účastnit nadřízený takového zaměstnance.

2) Externí mediátor najímaný ad hoc

Další variantou je využití externího mediátora při vzniku konkrétní potřeby/sporu. V takovém případě pro společnost provádí mediaci v konkrétním případě mediátor vně společnosti. Jedná se o zkušeného odborníka, nejčastěji zapsaného mediátora. Výhodou takového řešení je nestrannost mediátora a jeho nezatížení pracovním kolektivem, jehož není součástí. Dalším benefitem je i větší rozsah sporů, které je takový mediátor kompetentní řešit.

spory mezi zaměstnanci – řeší se spory mezi zaměstnanci na stejné pracovní úrovni, ale i vztahy mezi nadřízenými a podřízeními. Časté jsou také kompetenční spory.

spory mezi společností a zaměstnancem – nejčastěji se v praxi setkáváme se spory týkajícími se ukončení pracovního poměru, náhrady škody, pracovními úrazy a podobně.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2024

spory mezi vedením společnosti – i zde jsou časté kompetenční spory, rozdílné názory na další směřování společnosti, investice a podobně.

spory mezi společností a třetími osobami – součástí fi remní kultury může být i snaha o předcházení soudním sporům s dodavateli či jinými partnery za pomoci mediace. Na to je možno pamatovat i ve smluvní dokumentaci společnosti, která pak obsahuje tzv. mediační doložky.

3) Dlouhodobá spolupráce společnosti a externího mediátora

Často je zapojení mediátora do řešení firemních sporů spojeno s otázkou důvěry, a proto není ojedinělé, že je navázána dlouhodobá spolupráce mezi společností a jedním externím mediátorem. Výhodou takové spolupráce je znalost prostředí a fungováním společnosti ze strany mediátora. Mediátor pak v pozici konzultanta pomáhá zmapovat stávající firemní kulturu, nastavení kompetencí, kvalitu komunikace mezi zaměstnanci a nalézt možnosti, jak konfliktům ve společnosti předcházet a jak je efektivně řešit v případě jejich vzniku. Často také společnosti využívají mediátora k pravidelným školením zaměstnanců (nejčastěji z personálního oddělení či vedení) k dovednostem a znalostem mediačních technik či vyjednávání. Toto vede k posílení sociální inteligence jednotlivých členů týmů. Taková činnost mediátora má v podstatě preventivní a vzdělávací charakter.

Nejsou ojedinělé ani případy, kdy se mediátor podílí na přípravě vedoucích členů či obchodních zástupců na důležitá jednání nebo připravuje strategie vyjednávání. Možná je i přímá účast mediátora jako člena vyjednávacího týmu.

Paleta výhod

Vzhledem k výše uvedenému je možné přínosy mediace jako součásti firemní kultury shrnout takto:

časová a finanční úspora – náklady na provedení mediace jsou zpravidla mnohonásobně nižší než vedení soudního sporu. Stejně tak i případné dosažení dohody je rychlejší než u soudu. Nelze odhlédnout ani od časové úspory spočívající v přípravě na soud nebo jiný způsob řešení sporu.

časová fl exibilita – zahájení mediace je možné v podstatě bezodkladně, zatímco na projednání u soudu čekáte i několik měsíců.

stabilita výsledného řešení – jelikož jsou to strany sporu, které naleznou společnou dohodu (nejde o autoritativní rozhodnutí třetí osoby), jsou vnitřně motivovány dodržovat to, k čemu se dobrovolně zavázaly.

Znalost a užívání

mediačních technik a vyjednávání přináší vašemu podnikání značnou konkurenční výhodu.

důvěrnost – zapsaný mediátor provádějící mediaci má ze zákona povinnost mlčenlivosti, a to ke vše sdělením, která strany po dobu mediace učiní. To se v praxi projevuje v tom, že strany jsou otevřené a kooperují.

zachování dobré pověsti – při řešení sporů prostřednictvím mediace je vždy pamatováno na udržení korektních vztahů, čímž je zachována dobrá pověst společnosti, ale i fungování kolektivu. Strany jsou orientovány na budoucnost a jejich emoce jsou díky mediaci zpracovány a ošetřeny.

uchování sporu na pracovišti – díky mediaci jsou spory řešeny uvnitř firmy a tím se předchází jejich nežádoucí publicitě.

snížení fl uktuace zaměstnanců – zachycení nespokojenosti zaměstnance v rané fázi či efektivní cesta k řešení konfliktu na pracovišti snižují riziko odchodu zaměstnance z důvodu jeho nespokojenosti.

Mediace je neformálním procesem, což mimo jiné znamená, že může probíhat na různých místech a stejně tak i online. Při výběru mediátora tak nemusíte být vázaní jen místem, ve kterém podnikáte. Dejte na doporučení, reference, ale i prezentaci daného mediátora.

Stát versus advokacie

Advokáti bojují za valorizaci svého tarifu a varují, že na nečinnost státu doplatí hlavně ti nejzranitelnější

Katastrofální povodeň, která v červenci roku 1997 zasáhla celkem 92 obcí, z toho více než 30 v okresech Kroměříž a Uherské Hradiště, si vyžádala 50 lidských životů a způsobila škody za téměř 63 miliard korun. V souvislosti s tím hledal stát prostor úspory ve výdajích, a tak – původně dočasně – snížil o 10 % advokátní tarif, od něhož se odvíjí odměna pro advokáta ex offo, odměna pro zmocněnce nebo suma, kterou musí strana poražená v soudní při zaplatit právnímu zástupci protistrany.

Z výjimky se ale stala norma a přesto, že v letech 2006 a 2013 došlo k valorizaci odměny advokátů, průběžně docházelo k jejímu dalšímu snižování, a to o 30 a nakonec o 20 %. Česká advokátní komora se proto poslední dva roky snaží o to, aby se tarif valorizoval a srovnal alespoň inflaci. „Systém odměňování advokátů ex offo je dlouhodobě podfinancovaný a stát by měl přistoupit co nejrychleji k systémovému řešení, především k valorizaci advokátního tarifu, za jehož zvýšení Komora intenzivně bojuje. Stejně jako v jiných oblastech financovaných z veřejných rozpočtů i při zajištění práva na bezplatnou právní pomoc stát hřeší na to, že mezi advokátkami a advokáty existuje řada kolegyň a kolegů, kteří jsou ochotni právní služby ex offo poskytovat, přestože jejich odměna není adekvátní a v zásadě tak suplují povinnost státu zajistit bezplatnou právní pomoc,“ shrnul letos v únoru předseda Komory Robert Němec.

Nadějný kompromis pod stolem?

Na konci letošního března se zdálo, že se situace zásadněji posune. Ministr spravedlnosti předložil do meziresortního připomínkového řízení kompromisní návrh s tím, že „aktuální ekonomický vývoj a délku časového období od poslední valorizace odměn advokátů lze považovat za objektivní důvody pro přijetí

vyhlášky tohoto právního předpisu.“ „Předkládaný návrh je kompromisním výsledkem takřka dva roky trvajícího jednání nejen s ministerstvem, ale i s vedením soudů všech stupňů a zástupci neziskového sektoru. Zvýšení tarifní hodnoty převážné většiny položek ovšem zohledňuje pouze míru inflace od roku 2006, kdy byla přijata poslední významnější změna advokátního tarifu. V některých případech pak dochází k narovnání sazeb odměn, jejichž výše dlouhodobě neodpovídá náročnosti a hodnotě věcí, v nichž jsou poskytovány právní služby,“ komentoval tehdy Petr Čáp, tajemník České advokátní komory.

Jenže měsíc poté, kdy ministr spravedlnosti poslal do meziresortního připomínkového řízení návrh novely vyhlášky advokátního tarifu, se situace vrací opět na začátek. Jak uvedl portál Česká justice, Ministerstvo financí (ve svých připomínkách označilo navrhované navýšení advokátního tarifu jako „značně nepřiměřené“. Podle názoru resortu nelze s ohledem na stav veřejných financí uvolnit požadovaných zhruba 630 milionů korun. „Pokud by se měl tarif navyšovat, musely by se dodatečné výdaje pokrýt ze stávajícího rozpočtu Ministerstva spravedlnosti,“ uvedl resort. Podle České advokátní komory má zvýšení odměny ustanoveným zástupcům a obhájcům ex offo samozřejmě dopad na státní rozpočet, ale není možné, aby advokáti dlouhodobě dotovali činnost, již jim má hradit stát. „Úprava advokátního tarifu tak není jen narovnáním ekonomických podmínek v advokacii, ale i zárukou dostupnosti právních služeb,“ reagovala Česká advokátní komora.

Jenže podle České justice v připomínkách ministerstvo zároveň obvinilo některé advokáty z účelového postupu v souvislosti s náhradami nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. „V připomínkách konkrétně odmítá navyšovat tarify za úkony správního soudnictví. V případě kasačních stížností je podle názoru MF nárůst nepřiměřený i s ohledem na to, že k jeho navýšení již došlo v roce 2013. Rozporuje také filosofii stanovení tarifní hodnoty u správních žalob proti rozhodnutí vydaném správcem

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2024

daně, která se má navyšovat na trojnásobek,“ uvedla Česká justice. Samotný Nejvyšší správní soud, který zastřešuje v Česku správní soudnictví, přitom k návrhu žádné připomínky neměl. Komora s názorem Ministerstva financí nesouhlasí. „Pokud ministerstvo brojí proti navýšení tarifní hodnoty ve správním soudnictví, zejména v daňových sporech, pak je zapotřebí zdůraznit, že stát platí náklady řízení protistraně jen tam, kde soud konstatuje, že napadené správní rozhodnutí bylo nezákonné,“ uvedla Komora v prohlášení s tím, že stávající tarifní hodnota, tedy 50 tisíc korun, je zcela mimo reálnou hodnotu předmětu řízení. „Přitom Česká advokátní komora ustoupila z původního návrhu, aby vždy byla základem výpočtu odměny advokáta hodnota předmětu řízení, tedy např. výše doměřené daně, a souhlasila s tím, že se tarifní hodnota bude limitovat částkou 1 milion korun,“ dodalo samosprávné profesní sdružení.

Advokátní zisky

Problémem není jen pohled resortu financí. Proti návrhu se podle České justice postavilo i Ministerstvo vnitra, podle kterého je třeba provést podrobnou analýzu dopadů návrhu. „Naznačilo totiž, že navrhované navýšení může zvýšit advokátům zisky, nikoliv jen pokrýt inflaci,“ uvedl portál. Takový závěr je podle řady advokátů za hranou. Třeba podle člena představenstva Komory Lukáše Trojana jsou podobné připomínky po 20 letech stagnace zcela nemístné. Názor vnitra na sociální síti X komentovala také advokátka Lucie Filipová, která často pomáhá právě zvlášť zranitelným osobám. „My, advokáti, jsme taky jenom lidi. Máme velké náklady na naši podnikatelskou činnost, máme úvěry, musíme něco jíst a nějak fungovat. To, že za svoji práci dostaneme zaplaceno, by mělo být naprosto v pořádku. Nemělo by nám být ze strany státu omlacováno o hlavu, že přece máme dost,“ napsala.

Připomínka Ministerstva vnitra nadzvedla ze židle také Českou advokátní komoru. „Je urážející, pokud nyní oficiální úřední místa v rámci připomínek k předložené – kompromisní – verzi advokátního tarifu kritizují, že by advokátům mohla novela navýšit jejich zisk,“ uvedla Komora a dodala: „Advokáti ze svého zisku žijí a hradí si stejné životní náklady jako ostatní příslušníci justičních profesí. Jejich zisk, který vznikne odečtením nákladů na provoz advokátní kanceláře od tržeb, podléhá zdanění i odvodům na sociální a zdravotní pojištění,“ uvedla Komora s tím, že „novela advokátního tarifu se proto logicky nemůže vztahovat jen na pokrytí inflačního nárůstu nákladů na provoz advokátní kanceláře (včetně mezd zaměstnanců), ale i na odpovídající navýšení zisku, protože tento zisk (po všech odvodech) advokáti použijí na úhradu soukromých nákladů, které se také skokově navýšily kvůli inflaci. Připomínky úředních míst, která kritizují nárůst zisku advokátů, působí proto v této souvislosti i jako neodborné.“

Nemůžeme suplovat stát

Nejde ale jen o zastupování zranitelných osob. Podle kritiků zásadně stoupne náhrada nákladů řízení, tedy odměna za zastu-

moje .kdpcr.cz

Pokud ministerstvo brojí proti navýšení tarifní hodnoty ve správním soudnictví, zejména v daňových sporech, pak je zapotřebí zdůraznit, že stát platí náklady řízení protistraně jen tam, kde soud konstatuje, že napadené správní rozhodnutí bylo nezákonné.

pování účastníka řízení advokátem pro účely rozhodování soudu nebo jiného orgánu, které musí běžně platit ti, kteří u soudu prohrají. „Navrhovaný nárůst odměn advokátů je zcela nepřiměřeně vysoký. Změna povede k obrovským nárůstům na nákladech na právní zastoupení,“ stěžoval si pro portál iDnes například Jakub Machytka z Unie zaměstnavatelských svazů.

To ale rozporuje Česká advokátní komora s tím, že pokud má být náhrada nákladů spravedlivá, musí se alespoň blížit standardním nákladům, které účastník sporu zpravidla na zastoupení advokátem vynaloží. „To má význam především tam, kde advokát zastupuje například spotřebitele a dohodne se s ním, že právě přiznaná náhrada nákladů řízení bude jeho odměnou za zastoupení,“ uvedla Komora s tím, že čím více pak bude mimosmluvní odměna vzdálena od reálné odměny advokáta, tím méně advokátů bude ochotno spotřebiteli nabízet takto stanovenou odměnu, a výsledkem pak bude faktické odepření spravedlnosti méně majetným právě proto, že by vedle přiznané náhrady nákladů řízení museli svého advokáta „doplácet“. Advokátka Lucie Filipová pak na sociální síti X dodala, že navýšení advokátního tarifu je dobré i pro občany. „Až se budete jednou soudit a budete chtít, aby vám aspoň část vašich nákladů na advokáta refundovala vaše neúspěšná protistrana, nebo když se vám stane něco zlého a ocitnete se v pozici zvlášť zranitelné oběti,“ napsala.

To, jak se s připomínkami vypořádá, bude na resortu spravedlnosti, který novelu připravil. Zástupci České advokátní komory doufají, že se normu přece jen podaří prosadit a od 1. července tak k navýšení dojde. Řada advokátů, kteří se dlouhodobě věnovali práci ex offo, ale naději na zlepšení stavu nevidí. A tak se rozhodli, že již stát dál suplovat nemohou. „Já už se k tomu nevrátím, ať si 20 let prodělává někdo jiný,“ shrnula například známá bojovnice proti domácímu a sexualizovanému násilí Lucie Hrdá.

Jaroslav Kramer

Tomáš Cink v podcastu NADANĚ

Tomáš Cink, vítěz soutěže diplomových prací, přijal pozvání do studia podcastu naDANĚ. Tématem jeho práce je specifikum převodních cen v daňových kontrolách.

K problematice převodních cen v daňových kontrolách se dostal Tomáš Cink ve své praxi ve velké čtyřce a zaměřuje se na ně z pohledu daně z příjmů. Tomáš představuje v průběhu rozhovoru s Matějem Nešlehou ustanovení § 23 odst. 7, Jinak spojené osoby,a hovoří rovněž o relevantní judikatuře. Na LinkedIn rozebírají s Matějem také Tomášův komentář zajímavého rozsudku Nejvyššího správního soudu na téma převodních cen.

Tomáš je absolventem Vysoké školy ekonomické a v současné době se připravuje ke státnicím na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V budoucnu by tak chtěl propojit advokacii s daněmi. Poslechněte si celou epizodu ZDE a dozvíte se mnohem víc, například i to, že třetinu své výhry věnoval na podporu kočičích útulků.

Oceňované expertky na daně a účetnictví v podcastu Women in Finance

Nakolik se liší současná profesní realita tří úspěšných manažerek od jejich původních studijních představ? Jak se z kariérní účetní stane zakladatelka oceňované firmy? A proč je udržování work-life balance naprosto zásadní? Nejen to bylo tématem dalších dílů podcastové série Women in Finance na Info.cz.

Do prvního z nedávných dílů zavítala Marcela Lonková, výkonná ředitelka společnosti This One, která se pyšní titulem účetní firma roku 2023. Spolu s ní se podcastu účastnila Lenka Ježková, Head of Group Reporting and Consolidation ve skupině Rockaway, a Jana Čurdová, senior manažerka divize Speciální správa a servisní podpora OS Generali České pojišťovny. Do dalšího pak dorazily Group AML and Compliance officer v CTP Invest Rohia Hakimová, Head of Digital Channels and Customer Experience v Partenrs Bance Hana Wallenfelsová a  Jiřina Procházková z advokátní kanceláře Deilotte Legal, která nese titul Daňař roku 2022 v oblasti správa daní.

Marcela Lonková, Jana Čurdová a Lenka Ježková

Jedna poučka z ranku osobnostního rozvoje říká, že člověk by měl alespoň jednou za život úplně změnit svůj profesní obor. Z tohoto pohledu má Jana Čurdová splněno, ačkoli k profesnímu odklonu se odhodlala hned po skončení střední školy. „Studovala jsem střední hotelovou školu. Tomuto oboru jsem se ale nikdy nevěnovala. Mé první kroky hned po škole vedly do pojišťovny, kde jsem prošla za 26 let řadou pozic. Dnes podporuji obchod z manažerské pozice, což jsem si zprvu ani nedovedla představit,“ přibližuje Čurdová. Lenka Ježková měla coby absolventka ob-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2024

chodní akademie blízko k ekonomice a financím. Především však k účetnictví. „Dělat jsem ho vyloženě nechtěla, ale šlo mi vlastně samo, bez námahy. Už na základní škole jsem dělala pokladníka, tak si mě to účetnictví tak nějak našlo,“ přiznává. Marcela Lonková neměla příliš jasnou představu o své budoucí profesi. Před obchodní akademií dala přednost gymnáziu, byť brzy poznala, že k matematice a fyzice má blíže než k češtině a dějepisu. Další profesní směřování obstarala vysoká škola. „První rok poté jsem strávila v interní účtárně, zavalená hromadou papírů a říkala jsem si, že to snad není pravda, abych tam otevírala obálky a přepisovala faktury. Pak jsem přesídlila do Prahy, následovaly praxe v různých účetních a daňových kancelářích a pak jsem si řekla, že už mám účetnictví plné zuby, a založila jsem firmu, která je dnes navíc oceňována, takže za to jsem ráda,“ rekapituluje Ježková s odkazem na fakt, že firma This One uspěla v soutěži Daňová a účetní kancelář roku.

Jako ženy pohybující se ve světě financí jsou všechny tři účastnice diskuze vystaveny dlouhodobému tlaku na výkon a výsledek. Potřebují si tak zachovat dostatek energie nejen právě na výkon, ale vzhledem ke svému manažerskému postavení také na to, aby byly dostatečně inspirativní pro své týmy. Jana Čurdová vidí cestu v tom neustále své lidi k něčemu podněcovat. „Chci, aby přemýšleli o věcech, které dělají. Proč je dělají. Děláme workshopy, brainstorming, snažíme se neulpívat ve stereotypech. A mí lidé to oceňují,“ říká manažerka Generali České pojišťovny. Aby svou práci vykonávaly dobře a s chutí a byly inspirací pro ostatní, potřebují manažerky nejen dostatek energie, ale jak dodává Lenka Ježková, především zdraví. Jelikož sama má za sebou zdravotní trable, které překonává i s pomocí alternativní medicíny, stává se ve firmě Rockaway specialistkou nejen na poradenství ohledně financí a reportingu, ale také ve věci zdraví. „Konceptu work-life balance se dříve lidé v oboru i vysmívali, ale pokud chcete být práceschopný a pracovat na denní bázi, musíte být zdravý. Pokud to není v rovnováze, dříve či později dostanete účet,“ varuje před přílišným pracovním nasazením. Pro Marcelu Lonkovou inspirace znamená především schopnost přinášet nové nápady a impulzy pro rozvoj týmu. Zároveň přiznává, že klidná období, kdy vše jede, jak má, ji vlastně příliš neinspirují. „Období, kdy se extrémně daří a všechno je v pohodě, mě skoro ani nebaví. Naopak se vyžívám v situacích, kdy přicházejí chyby nebo i stížnosti od klientů, protože to je normální, jsme lidi. Troufám si říct, že v takových chvílích se kolegové nebojí přijít a říct, tady se to nepovedlo. A já se pak nebojím sejít se s klientem a říct, stalo se to a to, pojďme to udělat takto. Pak je důležité si říct, proč se to stalo, a něco si z toho odnést. Právě při zpětné analýze vznikají ty nejzajímavější podněty,“ přidává svou zkušenost Lonková.

Jiřina Procházková, Hana

podřízených? I o těchto tématech hovořily Hana Wallenfelsová z Partners Banky, Rohia Hakimová z CTP Invest a Jiřina Procházková z Deloitte Legal. K financím mají všechny tři dámy profesně blízko. Rohia Hakimová svou pozici „Group AML and Compliance officer v CTP Invest“ popisuje jako práci všeho druhu. „Píši směrnice, nastavuji pravidla, dělám jejich výklad, respektive poradenství zaměstnancům, když si nevědí rady, školím je, sbírám jejich podněty a stížnosti. Spolupracuji s celou řadou oddělení, protože compliance se rozpíná po celé organizaci,“ přibližuje náplň své práce Hakimová. Hana Wallenfelsová zastupuje nejnovější banku na českém trhu. V Partners Bance, kde působí jako Head of Digital Channels and Customer Experience, má na starosti primárně bankovní mobilní aplikaci.

Mohlo by se zdát, že jako advokátka má k financím nejdále Jiřina Procházková. Jelikož jsou však jejím oborem daně, není tomu tak. „Věnuji se daňovým sporům, takže do oblasti financí se dostávám přes daně a vedení těchto sporů,“ říká partnerka Deloitte Legal. Kombinaci práva či advokátních služeb a zaměření na daně považuje v rámci svého působení za velkou výhodu.

Wallenfelsová a Rohia Hakimová

Jaké jsou nástrahy vnitrofiremní komunikace? Kdy použít cukr a kdy bič? A jak složité je přijímat zodpovědnost za chyby svých

moje .kdpcr.cz

Pracovní zaměření všech tří dam je tedy do značné míry postavené na široké vnitrofiremní kooperaci, která vyžaduje neustálou komunikaci a udržování funkčních vztahů. Pro Jiřinu Procházkovou je to snadné. Deloitte považuje za svůj druhý domov. „Pracuji tam od školy, baví mě práce s těmi lidmi, učit se jeden od druhého. Interní networking je velmi důležitý a pro mě přirozený,“ naznačuje advokátka. Naproti tomu Hana Wallenfelsová u stejných činností prožívá opačné pocity. „Já jsem zaměřením ajťák, takže jsem velmi asociální. Ale ráda sbírám informace, lidi si oběhnu, informace zjistím a nakonec se na mě všichni obracejí, protože vědí, že ty informace mám. Nicméně budování mezilidských vztahů je pro mě vážně těžké. Musím si dávat pozor, protože ráda říkám, co si myslím, a někdy jsem ostrá,“ poukazuje na jisté nevýhody své přímočarosti. Rohii Hakimové v interní komunikaci pomáhají dosavadní letité zkušenosti s osobnostním rozvojem a za určitou výhodu považuje i svůj „přirozeně přísný výraz“, který v kombinaci s funkcí budí respekt. „Když pak lidé zjistí, že pod tou poker face mám i lidskou tvář, je to icebreaker,“ naznačuje účinný recept. Hana Wallenfelsová přidává ještě jeden manažerský tip, jak si získat podporu kolegů při startu nového projektu. „Důležité je lidi pro projekt zapálit, jinak nebudou chtít dělat práci, která je v tu chvíli navíc. Je nás málo, všichni jsou přetížení, takže je důležité je přesvědčit, že to, co děláme, dává smysl. Také mám ráda lidi, kteří jsou schopni učinit rozhodnutí, takže já je spíš chci motivovat a pak ať si to řídí sami.“ Z pohledu Jiřiny Procházkové se vždy dá argumentovat výsledkem, jímž je spokojenost klienta. „Pokud kolegové v ostatních odděleních vidí, že se klient vrací, pak se i oni vrací k nám a spolupráce funguje. Nicméně i po těch deseti letech je nutné stále vysvětlovat a nic nebrat jako samozřejmost,“ říká právnička Deloitte Legal.

Tradice a Inovace: Budoucnost daňového poradenství v rukou nové generace

Pohledy dvou generací v online setkání v rozhovoru

Petera Chrenka s  Janem Tučkem .

Řada daňových poradců

uvažuje v současné době o předání nebo naopak převzetí firmy a řeší, jak při tomto procesu postupovat. Nabízíme tedy na toto téma

zajímavý rozhovor, který vznikl při online setkání „Občerstvení pro Váš osobní rozvoj“ dne 26. dubna 2024. Rozhovor vedl Peter Chrenko.

Stejně jako mnozí z vás znám více Honzova tátu, Martina, který svého času působil aktivně v orgánech Komory, dokonce zastával i funkci prezidenta. S Honzou se znám krátce a o to více mě zajímá, jaká je jeho motivace a zkušenosti s přebíráním firemní agendy a proč se vlastně rozhodl stát se poradcem a jak v něm zrálo rozhodnutí převzít firmu od svého otce.

Honzo, v nové roli fungujete již třetím rokem. Zajímalo by mě, jak jste se na tento krok připravovali, jaká byla realita, jak a zda se očekávání začala naplňovat. Můžete nám svůj příběh přiblížit?

Možná bych to vzal od začátku. Jsem ročník 1990, můj táta se stal poradcem před třiceti lety, v roce 1994 založil daňověporadenskou firmu, podnikal ze začátku jako OSVČ a společnost se postupně rozrůstala, postupně se stal také auditorem. Ve firmě pracuje i moje maminka, celá rodina tedy fi rmou žila.

Zlom nastal během mého studia na vysoké škole, kdy ve mně dozrálo uvědomění, že mě daňová problematika baví a že bych se v tomto oboru chtěl živit. Začal jsem tedy docházet do firmy na praxi. Postupně se moje agenda začala rozrůstat. Naše společnost sídlila v Jindřichově Hradci a zhruba v roce 2015/2016 probíhala jednání s Miroslavem Jandečkou

Jan Tuček

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2024

a lidmi kolem něj ohledně spojení naší kanceláře a kolegů z Brna s Moorestephens.

Toto období považuji za velmi důležité. Vysoká škola se blížila ke konci a shodli jsme se tehdy s tátou na tom, že naším společným zájmem je, že kancelář mám převzít, a od toho bodu jsem dostal i tu příležitost se účastnit obchodních jednání (i když samozřejmě v počátku spíše jako pozorovatel), ale mohl jsem si tak díky tomu uvědomit, že je to i moje odpovědnost, jak celá transakce proběhne a kam se firma bude ubírat.

Součástí naší vize byla přeshraniční spolupráce s Rakouskem, a tak se logicky nabízelo, že je důležité, abych intenzivně zapracoval na němčině. Odjel jsem proto na rok pracovně do Salzburku. Po mém návratu v roce 2018 pak začalo předávání agendy. Postupně jsem přebral tým účetnictví a následně i tým daňový. V roce 2020 jsme se stali součástí BDO, v tom roce jsem také udělal zkoušku na daňového poradce.

Od roku 2021 jsem již odpovídal za účetní a daňovou část jihočeské kanceláře a v následujícím roce pak došlo i k dovršení po právní stránce a stal jsem se společníkem společnosti BDO. Z pohledu praktického fungování a práce v našem týmu to bylo vlastně spíš formální, jelikož jsme již v posledních letech takto postupně fungovali. Od roku 2022 se táta z BSO týmů stáhl a v současné době působí jako auditor a vede jeden z auditních týmů, zatímco já mám na starosti účetnictví, mzdy, daně a takto spolu koexistujeme. Celý proces od myšlenky k realizaci trval téměř sedm let.

Jaké jsou výhody a nevýhody toho, když váš šéf a obchodní partner je současně váš otec? Jak jste vnímal tátu jako šéfa? Co je podle vás klíčem k úspěšnému předání kanceláře?

Těžké otázky :o). Když se na to celé dívám zpětně, tak mám pocit, že ten proces vlastně proběhl až překvapivě plynule. Myslím, že tomu přispěla obrovská důvěra, kterou mi táta svěřil. Měl jsem tak možnost vnímat jeho zkušenosti a nadhled. Vždy věnuje hodně času lidem. Pracovní problémy jsme mezi sebou hodně diskutovali, vždy jsme se snažili mít na paměti, proč se takto rozhodujeme a kam směřujeme, což jsem pro sebe považoval za velkou výhodu a pomoc, i když je možné, že pro něj to bylo zdržování. Z mého pohledu byla velmi podporující jeho otevřenost, důvěra a dlouhodobá práce.

Jaká byla reakce týmu, že byznys přechází z otce na syna? Jak jste budoval osobní vztah ke kolegům?

Když jsem kancelář přebíral, měla firma 15 lidí. Samozřejmě že jsem do toho vstupoval s určitými obavami. Kdyby to bylo snadné, tak to dělá každý. Když jsem se dostal do nové role, bylo mi třicet a najednou jsem měl být šéfem kolegů, kteří mají 20 let praxe. Výhodou pro mě bylo určitě to, že mě kolegové znali z dřívějších let. Chodil jsem tam na brigádu třeba malovat kanceláře, dělal drobnou administrativu, pak začal pracovat na částečný úvazek. Své postavení a důvěru jsem získal postupně. Ze začátku se kolegové

pracovně obraceli na mého tátu, ale postupně jsem převzal i tuto roli. Kontinuita působí i na klienty stabilně a vzbuzuje důvěru. S kolegy jsem byl vždy schopný diskutovat pracovní odborné záležitosti, na to jsme jako daňoví poradci v profesi zvyklí, že na jeden případ je hned několik možných náhledů.

Klíčové body a cenné poznatky při předávání/ přebírání kanceláře:

Převzetí je záležitost dlouhodobá

Důvěra ve schopnosti nastupujícího šéfa

a při předávání kompetencí

Jasná vize

Mít na paměti vizi (smysl) celého procesu

Respekt k profesně zkušenějším kolegům

Co bylo z vašeho pohledu nejzásadnější?

Důvěra a přebírání odpovědnosti. I když třeba táta nesouhlasil s mým rozhodnutím, tak to respektoval a já jsem se z toho naučil, že na mně je převzít za to plnou odpovědnost. Někdy to pro něj asi byla velká výzva, protože se musel vzdát svého „posledního slova“.

Jak to funguje po třech letech po transakci? Jakým způsobem trávíte svůj čas – kolik procent vám zaberou odborné otázky, studium legislativy, zastupování klienta a kolik času věnujete rozvoji lidí a týmů?

Odhaduji, že přibližně polovinu času trávím na zakázkách a prací pro klienty. Druhá polovina času patří sebevzdělávání a posunu firmy, budování firmy a získávání nových klientů. Z daňového profesionála se člověk musí posunout do manažerské pozice.

Mezi daňovými poradci je v současné době velmi skloňované téma digitalizace, a tak by mě zajímalo, jak přistupujete k digitalizaci procesů ve vaší firmě? Jak čelíte této výzvě i v souvislosti s rozvojem umělé inteligence?

Daří se to postupně, někdy to trochu dře. Táta mi byl v tomto inspirací, jelikož digitalizaci vždy velmi podporoval. Sám si dobře pamatuji boje s předáváním papírových dokumentů. Považuji za klíčové kolegům srozumitelně vysvětlit, co jim proces digitalizace může přinést. Ne vždy se změna podaří prosadit hned. V tom případě ji nějaký čas odložíme a necháme si čas na propracování nápadu a vracíme se k zavádění nějaké novinky po nějakém čase znovu. Zde je určitě výhodou, že jsme velká firma a různé testovací fáze softwarů jsme mohli provádět plošně a relativně rychle.

Jak podle vás mění digitalizace vztah ke klientovi, zákazníkovi? Jak mu to pomáhá v rovině komunikace s Finanční správou?

51 moje .kdpcr.cz

Osobní rozvoj

Kolegům to práci rozhodně usnadňuje. Tlačíme na to, aby byla práce v našem systému transparentní a jednoduše dohledatelná, což je velice praktické např. při přebírání zakázek či projektů mezi kolegy. Šetří to hodně času díky určitým šablonám a mechanismům, které jsou automatické. Eliminuje to chyby. Co se týká pohledu klientů, tam je potřeba překonat počáteční odpor. Pokud se to podaří, pak se vzájemná komunikace hodně urychlí, což samozřejmě vyvíjí i tlak na nás, abychom rychleji odpovídali. Velký důraz je pak také i na zabezpečení dat.

A co se týká komunikace s Finanční správou, tak tam vidím velký posun od doby covidu. Ani si už nepamatuji, kdy jsme dávali správci daně nějaké podklady papírově. Klientům zdůrazňujeme, že je to pro nás i pro ně velká výhoda, např. když se blíží kontrola, tak máme jejich data k dispozici a obrátíme se na ně, jen když je chceme informovat o tom, jak kontrola probíhá, popř. když něco potřebujeme.

Jak vidíte budoucnost daňového poradenství? Kam myslíte, že se to bude posouvat a jak se na ty změny připravujete?

Vidím to růžově, jinak bych to nemohl dělat. To je velká otázka. Rádi bychom pracovali na komplexních mezinárodních zakázkách. Směřuje to k hlubší expertize a k preciznějšímu nastavování systémů a procesů u klienta, aby vše správně fungovalo a data se již do formuláře vyplní snadno. Osobně jsem nadšený z portálu MOJE daně, který je nyní konečně napsán lidskou řečí a uživatelsky podstatně jednodušší.

Honzo, jak zvládáte mezigenerační spolupráci? Moje generace je možná taková pomalejší v přijímání novinek. Co vás nejvíc vytáčí? A co naopak vám dává?

Začnu u toho, co mi to dává. Občas mě starší kolegové – jak se říká – „vrátí nohama na zem“. Mám nějakou skvělou myšlenku a jsem z ní nadšený, ale praktický pohled mě přiměje se nad tím zamyslet s chladnou hlavou. Nějaký vysloveně generační spor ani ohledně technologií v naší firmě nevnímám. Je to asi hodně o lidech.

Vnímám, že kolegové, kteří přicházejí do zaměstnání čerstvě po studiu, mají jinak nastavený čas a návyky, než kolegové, kteří jsou u nás dvacet let. Já jsem tak někde uprostřed a dokážu pochopit obě strany. Když to trochu přeženu – jsou zde služebně starší, kteří jsou kvůli práci ochotní v kanceláři i spát, zatímco ti mladí ani náhodou. A ještě bych doplnil, že vnímám, že mladí kolegové, kteří přicházejí, jsou ve využívání technologií ještě dál než moji vrstevníci. Což je samozřejmě velký kontrast k starší generaci.

Jakým způsobem kloubíte fungování na dvou kolejích –u vás v kanceláři a v rovině BDO, aby to bylo efektivní pro obě strany?

Komory daňových poradců ČR / 5/2024

Za výhodu považuji to, že jsme v BDO všichni podobná krevní skupina, a jak jsme velká firma, tak je skvělé, že si umíme poradit navzájem a spolupracovat spolu.

Proč si myslíte, že to jde tak hladce? Co jsou ty správné ingredience podobné krevní skupiny?

Když to zjednoduším, tak jsou to lidé, se kterými bych zašel na pivo a lidsky s nimi dokážu vyjít. Myslím, že to s kolegy vidíme podobně, že na klientovi nechceme pouze vydělat, ale vytvořit s ním kvalitní obchodní vztah. Pravidelně jednou za měsíc se v rámci týmů scházíme, abychom se sjednotili právě v tom, proč a kam chceme směřovat. Na úrovni partnerů pak organizujeme jednou za rok setkání zaměřené na strategické směřování firmy.

Při náboru nových kolegů vnímám, že technické znalosti se člověk dokáže naučit, nicméně pokud si lidsky s někým nesednu, tak to není dobré ani vzhledem k tomu, že trávíme společně skutečně hodně času.

Jak často chodíte s kolegy na pivo?

Daří se mi to tak jednou za čtvrt roku a samozřejmě také na společných akcích BDO, kdy máme možnost si popovídat.

Peter Chrenko

Po 29 letech kariéry v poradenských i exekutivních rolích (včetně státního sektoru) se rozhodl věnovat tomu, co ho baví nejvíc, a budovat si vlastní značku. Pomáhá organizacím, týmům a jednotlivcům posouvat se na další úroveň díky uvědomování, na čem skutečně záleží, a objevování a rozvíjení svého potenciálu. Posledních 15 let se věnuje také transformaci finančních správ na moderní instituce, zlepšující zaměstnaneckou i zákaznickou zkušenost s využitím moderních technologií.

Jan Tuček

Daňový poradcce, partner ve společnosti BDO Czech Republic se zaměřením na české a mezinárodní zdanění, účetnictví a mzdovou problematiku.

moje.kdpcr.cz

moje.kdpcr.cz