e-Bulletin KDP 5_2023

Komory daňových poradců ČR

/JUDIKATURA: SDEU k vybraným aspektům dobíjení automobilů

/AKTUÁLNĚ: Rušení územních pracovišť finančních úřadů

/DANĚ Z PŘÍJMŮ: Pojistné produkty hrazené zaměstnavateli jejich zaměstnancům

či členům statutárních orgánů

/OSTATNÍ: Emise kryptoaktiv podle nařízení MiCA

Provedeme vás světem daní.

Potřebná reforma

Vážené kolegyně, vážení kolegové, jak mnozí z vás vědí, došlo v závěru minulého roku ke zveřejnění návrhu nového zákona o účetnictví. Od té chvíle vnímám intenzivní zájem našich klientů a kolegů o novinky, které tento zákon přinese, a zároveň jistou obavu z neznámého. Podle mého názoru však obavy nejsou namístě.

Současný zákon o účetnictví má číslo 563/1991 Sb. a nabyl účinnosti 1. ledna 1992. Možná si někteří z vás spolu se mnou zavzpomínají na reformu účetnictví, která tímto zákonem byla odstartována. Celý rok 1992 probíhala intenzivní školení všech účetních v České republice, aby byli připraveni na start nového účetnictví, které bylo vtěleno do opatření Ministerstva financí, kterým se stanovily postupy účtování, a hlavně směrná účtová osnova, z níž čísla účtů používáme doposud.

Od roku 1992 do současnosti bylo zveřejněno 37 zákonů, které zákon o účetnictví novelizovaly. Některé změny byly minimální, jiné velmi podstatné. Jistě máme všichni v živé paměti změnu k 1. 1. 2016, která měla za cíl implementovat novou směrnici EU o účetnictví a účetních závěrkách.

Současný zákon je na jednu stranu výborný, protože „přežil“ více než 30 let, na druhou stranu je mu zejména odbornou veřejností řada věcí vytýkána. Mezi nejdůležitější výtky patří to, že jazyk zákona a jeho koncepce jsou zastaralé, zákon je souborem příkazů, zákazů a postupů bez koncepčního rámce a že zákon reguluje nepřehledně mix účetnictví podnikatelských subjektů, vybraných účetních jednotek veřejného sektoru, neziskového sektoru a subjekty používající jednoduché účetnictví.

Pokud uvážíme, co vše se událo od doby, kdy byl napsán, pak se není čemu divit. Za nejvýznamnější změnu je možno považovat vstup České republiky do EU, kdy jsme se stali malou otevřenou ekonomikou, a současný rozvoj digitalizace, robotizace a umělé inteligence. V čase vzniku původního zákona těžko mohl někdo snít o kryptoaktivech, globálních mezinárodních účetních standardech a volném obchodu v EU. Proto je nutno si přiznat, že potřebujeme nový zákon o účetnictví. Zákon, který bude postaven na moderním stavu účetní teorie, bude reflektovat stav ekonomiky a podnikatelského prostředí a bude zajišťovat, aby účetnictví sloužilo svému primárnímu cíli, tedy poskytování informací uživatelům pro jejich ekonomická rozhodování.

A pokud se někdo obává, že jde o „reformu účetnictví“, pak ano, ale o reformu velmi potřebnou.

Výhodou bude, že dojde k posunu regulace od účtování k účetnictví, tedy k vykazování prostřednictvím účetní závěrky jako zdroje informací pro uživatele. V novém zákoně bude zahrnut koncepční rámec, který obsahuje obecné definice a požadavky a umožní najít správné řešení konkrétně neupravených situací. Budeme mít definované, co je aktivum, dluh, náklad, výnos a další důležité pojmy. K tomu přijde řada novinek, nových postupů pro praxi. Ale ty všechny vychází z moderních znalostí o účetnictví, směrnic EU a mezinárodních účetních standardů. Nový zákon byl tvořen týmem odborníků, kteří několik let pracovali společně s pracovníky Ministerstva financí. Text zákona tedy vznikal jako dílo prodiskutované s odbornou veřejností.

Nový zákon o účetnictví pro řadu z nás přinese nový impulz k tomu, abychom se na účetnictví podívali v kontextu rozvoje ekonomiky a technologií a zapracovali na svém odborném vzdělávání. Tématu se budeme věnovat na stránkách našich periodik a na našich školeních.

Přeji vám všem, abyste zvládli náročný konec sezóny, užili si krásné letní dny a těším se na viděnou na akcích naší Komory.

doc. Ing. Jana Skálová, Ph.D., daňov ý p oradce č. 332, partner TPA Group, docentka VŠE v Praze

účetnictví…

Judikatura

Elektronický měsíčník

Komora daňových poradců České republiky

Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311

IČO: 44995059

moje.kdpcr.cz

www.kdpcr.cz

e-mail: kdp@kdpcr.cz

Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR

pod číslem E 22060

ISSN 1211-9946

Toto číslo vyšlo 3. 5. 2023, datum uzávěrky: 30. 4. 2023

Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

Daně z příjmů

Různé druhy pojistných produktů hrazené zaměstnavateli jejich zaměstnancům či členům statutárních orgánů aneb pojďme si na ně více posvítit z hlediska

Daně z nemovitostí

Zrušená kupní smlouva na nemovitosti se automaticky nerovná zánik daňové povinnosti

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer

Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR.

Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR.

Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com, není-li uvedeno jinak. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2023

Měsíc v kostce

AML statistiky za roky 2021 a 2022

Na základě § 26 odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“), Komora daňových poradců ČR oznámila, že v roce 2021 přijala 4 oznámení a v roce 2022 pak 5 oznámení podezřelého obchodu, všechna tato oznámení po přezkoumání postoupila Finančně analytickému úřadu. Dále podle § 37 odst. 6 AML zákona oznámila, že Komora daňových poradců ČR neobdržela v letech 2021 a 2022 žádné oznámení o porušení AML zákona jejím členem. Komora daňových poradců ČR v roce 2021 provedla 11 kontrol plnění povinností AML zákona u svých členů, kdy nezjistila pochybení, která by zakládala odpovědnost za přestupek podle tohoto zákona. V roce 2022 zahájila u 26 daňových poradců a 7 daňově poradenských společností úkony předcházející kontrole ve smyslu § 3 kontrolního řádu, kdy 29 těchto šetření bylo uzavřeno bez zjištění nedostatků, se 4 daňovými poradci řízení dále probíhá. V uvedeném období tak nebylo vedeno žádné přestupkové řízení pro porušení AML zákona.

Slovensko-české fórum 2023

Dvoudenní setkání daňových poradců z Česka a Slovenska nad daňovou problematikou obou zemí se uskuteční 18. a 19. května 2023 v Bratislavě. Letošní, již XIV. ročník konference proběhne opět za účasti zástupců daňové správy a soudů obou zemí. Do programu se za KDP ČR zapojí Ing. Bc. Jiří Nesrovnal (témata „Analýza vybrané judikatury v oblasti transferového oceňování a její aplikace správci daní mezi mateřskou a dceřinou společností v kontextu českého rozsudku 7 AFS 398/2019“ a „Reklamní služby a sponzoring ve světle nejnovější judikatury Soudního dvora EU a navazující aktuální judikatura národních soudů – pohled DPH a DPPO“), Ing. Tomáš Hajdušek (Téma „Výška úroků v době zadržování nadměrného odpočtu podle judikatury Soudního dvora EU a národních soudů“), Mgr. Milan Tomíček, Ph.D. (Téma „Příspěvky / plnění poskytované pronajímatelem nájemci / budoucímu nájemci v různých praktických souvislostech – DPH + možný přesah do daně z příjmů“), a Ing. Stanislav Kryl (Téma „Alokace dopravy u konkrétní transakce v intrakomunitárním obchodě se zbožím v kontextu DPH“). Více informací k akci naleznete zde

Návrh novely o sociálním zabezpečení

Žádost o důchod by mělo být možné podávat už brzy on-line. Změnit by se mohly také termíny výplaty penzí. Mělo by jich být méně. Důchod by lidé měli dostávat v první polovině měsíce. Počítá s tím návrh novely o sociálním zabezpečení, kterou schválila vláda. Z připravovaného zákona vláda vypustila změnu podpory práce v penzi. Ministerstvo práce navrhovalo místo navyšování důchodu odpustit pracujícím důchodcům a důchodkyním sociální odvody. Podle resortu to bude pak obsahovat důchodová reforma. Více k novele na straně 32.

Resort financí zlepšil výhled HDP pro letošní rok

Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo výhled ekonomiky pro letošní rok. Předpokládá růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta, zatímco v lednu očekávalo pokles o 0,5 procenta. Průměrná letošní inflace by měla být 10,9 procenta. Deficit veřejných financí letos podle ministerstva dosáhne 3,5 procenta HDP, v dalších letech se bude snižovat. Celkové zadlužení letos klesne na 43,5 procenta HDP po loňských 44,1 procenta HDP. Více k tématu na straně 34.

Vláda stále řeší daně. Celkovou daňovou zátěž občanů podle premiéra zvyšovat nechce

Koaliční lídři jednali i na konci dubna o šesti desítkách opatření ke konsolidaci veřejných financí. Jednání neuzavřeli a pokračovat v něm budou tento týden (pozn. v týdnu vydání e-Bulletinu). Konkrétní opatření chce koalice představit do poloviny května. Konsolidační balíček by měl snížit strukturální deficit asi o procento HDP, tedy asi o 70 miliard korun.

Nynější koaliční vláda nechce zvyšovat daňové zatížení občanů. Uvedl to koncem dubna premiér Petr Fiala, a to v odpovědi na písemnou interpelaci někdejší ministryně financí Aleny Schillerové. Předsedkyně opozičního klubu ANO Schillerová se ho ptala, zda vládní koalice připravuje zvýšení daní, protože z aktualizovaného programového prohlášení vlády z letošního března vypadl záměr zavést takzvanou daňovou brzdu. Ta má představovat horní limit složené daňové kvóty. Po jeho dosažení už nebude stát moci zvyšovat daně.

„Vzhledem k tomu, že aktualizované programové prohlášení z března 2023 již pravidlo daňové brzdy neobsahuje, žádám vás o potvrzení mého předpokladu, že to znamená, že koalice plánuje razantní zvýšení daňového břemene v České republice,“ napsala Schillerová. Fiala odpověděl, že záměr zavést dluhovou brzdu vypadl z aktualizovaného programového prohlášení kvůli nutnosti zavést toto opatření jako ústavní zákon.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR

Odvody živnostníků

V další z interpelací žádala Schillerová premiéra, aby jí objasnil své skutečné záměry směřující ke zvýšení odvodové zátěže živnostníků. Apeluje na něj, aby od tohoto záměru upustil. Uvádí, že Česko patří mezi několik málo zemí, které se propadly do recese, a připomíná lednový pokles maloobchodních tržeb o 7,7 procenta. „Vaše vláda v této situaci hodlá ordinovat české ekonomice dramatické škrty na příjmové a výdajové straně, aniž by jakýmkoli způsobem podporovala investice a ekonomický výkon a růst, který představuje budoucí daňové příjmy,“ píše Schillerová ve své interpelaci.

„Souhlasím s Vámi, že celková hospodářská situace není lehká,“ odpověděl Fiala. Poukázal však na to, že od druhého letošního čtvrtletí předpokládají odhady opětovný růst ekonomiky a že mezičtvrtletní pokles ekonomiky v posledním loňském čtvrtletí odpovídal vývoji v Německu. Podle údajů Českého statistického úřadu klesl hrubý domácí produkt v posledním loňském čtvrtletí proti třetímu čtvrtletí o 0,4 procenta.

Premiér v odpovědi uvádí, že konkrétní opatření důchodové reformy a konsolidačního balíčku se stále projednávají v rámci vládní koalice a následně je koalice prodiskutuje s opozicí i sociálními partnery. „Odvody osob samostatně činných mezi analyzovaná opatření bezpochyby patří. Důvodem jsou zejména nízké důchody těchto osob, což má za důsledek jejich větší využívání sociálního systému v seniorském věku. Pokud budou některá z analyzovaných opatření přijata, jejich cílem bude právě zvýšení starobních důchodů OSVČ (osob samostatně výdělečně činných),“ stojí v odpovědi.

Jak ale v dubnu reportovaly například Hospodářské noviny, Ministerstvo práce plánuje postupné zvyšování důchodového pojistného pro živnostníky. Měsíční odvod by se jim měl zvedat každý rok asi o 600 korun. Opatření se má týkat především živnostníků odvádějících minimální sociální pojištění.

Vláda fi nišuje jednání

Jak už je avizováno v úvodu článku, v jednáních o balíčku ke konsolidaci veřejných fi nancí politici stran vládní koalice pokračují v týdnu vydání e-Bulletinu. Debatují o šesti desítkách opatření. Dál počítají s tím, že vybraný soubor kroků k ozdravení financí představí do poloviny května. „Ve hře jsou všechny položky, které v tom konsolidačním balíčku jsou. Je jich asi 60. Bavíme se o všech,“ uvedl po šestihodinovém jednání takzvané K15 ve Strakově akademii předseda poslaneckého klubu lidovců Marek Výborný. Na čem se vládní politici dohodli, nechtěl přiblížit. Při příchodu na jednání řekl, že dohoda je zhruba na dvou třetinách kroků. Zopakoval, že termín představení balíčku do poloviny května platí.

Ministr financí Zbyněk Stanjura už dříve uvedl, že by chtěl snižovat státní dotace za desítky miliard. Navrhoval sloučení dvou snížených sazeb DPH i přesun některých položek mezi sazbami. Podle dostupných informací by se mohla zrušit řada

daňových výjimek jako třeba sleva na nepracující manželku či zavést nemocenské pojištění pro zaměstnance.

Podle Stanjury projednávaná opatření vycházejí ze stanovisek jednotlivých koaličních stran a z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta navrhla soubor 12 kroků

Podle studie je pro omezení deficitu nutná úprava daní, existují dvě varianty

Pro vypořádání se strukturálním deficitem potřebuje stát omezovat výdaje, bez reformy daní to však nepůjde, míní odborníci. Studie institutu IDEA a agentury PAQ Research navrhuje dvě varianty, jak upravit zdanění zaměstnanců – vyváženou se základní sazbou 15 procent a realistickou se základní sazbou 17 procent. První varianta může přinést navíc 32 miliard Kč, druhá 59 miliard Kč. Oba návrhy berou ohledy na nízkopříjmové pracující, na něž nejsilněji dopadá inflace, a napravují také nedostatečnou daňovou progresi českého systému, uvedli autoři studie. Obě varianty zároveň počítají i s dalšími změnami v daňovém systému, které by ideálně měly pokrýt většinu deficitu. Prostor podle studie existuje u daní z „neřestí“, majetku či vysokopříjmových osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Více ke studii naleznete zde

V jednáních o balíčku ke konsolidaci veřejných financí politici stran

vládní koalice pokračují

v týdnu vydání

e-Bulletinu. Debatují o šesti desítkách opatření.

Aktuálně z KDP ČR

na straně výdajů a 17 na straně příjmů celkem za 200 miliard korun. Doporučovala návrat sazby daně z příjmů na výši před zrušením superhrubé mzdy, zrušení státní podpory stavebního spoření a některých daňových výjimek, zpoplatnění vysokých škol, snížení počtu policistů, omezení dotací v zeměděl-

ství nebo zkrácení rodičovské. Stanjura opakovaně řekl, stejně jako premiér, že většina úsporných opatření by měla být na výdajové straně a vláda se zavázala nezvyšovat celkové daňové zatížení.

Návrhy NERV na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů v ČR

Návrhy na snížení výdajů veřejných rozpočtů podle NERV

Parametrická opatření na snížení budoucích výdajů

důchodového systému

Návrat slevy na jízdném do stavu v srpnu 2018

Zrušení státní podpory stavebního spoření

Zvýšení efektivity veřejné správy – optimalizace počtu

zaměstnanců a slučování agend

Redukce počtu a reforma fungování resortních

výzkumných ústavů

Revize samosprávy a nákladů na místní vlády

Snížení počtu vězňů

Redukce počtu policistů

Zrušení/nezavádění tzv. „výchovného“

Zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku

Snížení podpory v nezaměstnanosti

Snížení neinvestičních dotací v zemědělství

Návrhy na zvýšení příjmů veřejných rozpočtů

Zvýšit zdanění příjmů fyzických osob

Revize sazeb spotřební daně

Zrušení slevy na nepracující manželku či manžela

Zvýšit poplatek za dobývání nerostných surovin

Nerealizovat plánované rozšíření paušální daně

Omezení ev. rušení daňových výjimek a úlev

Zpoplatnění vysokých škol

Zrušení zbytných finančních institucí státu

Privatizace

Zavést karenční dobu v případě nemoci

Revize snížených pásem DPH

Zvýšit daň z nemovitých věcí

Globální a evropské reformy korporátní daně

PPP a výkonové zpoplatnění dopravní infrastruktury

Zrušení školkovného

Snížení počtu osob v exekuci

Rozšíření dostupnosti předškolních zařízení a zvýšení předvídatelnosti jejich dostupnosti pro rodiče i budoucí rodiče

Podcast NADANĚ

Zdroj: NERV

Podcast můžete sledovat nejen na komorovém YouTube kanále, ale také na svých oblíbených platformách Apple Podcast, Spotify nebo Google Podcast.

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny pro daňové poradce.* Nakupujte v e-shopu KDP ČR.

Z novinek vybíráme:

zvýhodněná cena pro DP 359 Kč běžná cena 399 Kč

FKSP sociální fondy, benefity a jiná plnění 2023

výklad, účtování, dotazy a odpovědi podle stavu k 1. 1. 2023

zvýhodněná cena pro DP 197 Kč běžná cena 219 Kč

Daňová judikatura Díl V. sbírka nejdůležitějších judikátů, které ovlivnily daňovou praxi (tištěná publikace + e-book v pdf)

meritum Daň z příjmů 2023

zvýhodněná cena pro DP 891 Kč běžná cena 990 Kč

výklad doplněn konkrétními příklady vyplnění formulářů, vše podle znění právních předpisů k 1. 3. 2023

MáDáti předplatné na 12 měsíců, soubor podrobných účetních a daňových komentářů ke všem účtům účtové osnovy pro podnikatele s průběžnou aktualizací

zvýhodněná cena pro DP 1341 Kč běžná cena 1490 Kč

Akciové společnosti rozbor příslušných ustanovení právních předpisů je doplněn odkazy na relevantní judikaturu a rovněž odkazy na řešení rozebíraných problémů v jiných právních textech

Opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem pravidla iniciativy BEPS, jejich aplikace, účinnost i soulad se základními právními zásadami, odkazy na recentní judikaturu NSS, ÚS a Soudního dvora EU

Jak psát, aby se to dalo číst stručná a jasná pravidla, jak psát rychle a srozumitelně, pravidla přístupného psaní zaručí, že váš text bude čtivý, dobře čitelný a že ho budete mít rychle napsaný

NSS, , ÚS a Soudního dvora E

Trestní právo daňové. 2. vydání jednotlivé typy daňových trestných činů, způsoby jejich postihu v rovině trestní i správního soudnictví, rozdílnost postihu v oblasti trestní a daňové, judikatura, případová studie

zvýhodněná cena pro DP 719 Kč běžná cena 799 Kč

meritum Účetnictví podnikatelů dlouhodobý majetek, zásoby, pokladna, účetní operace ve vztahu k bance, účetní operace vyjádřené v cizí měně, pohledávky, dluhy, oceňování, opravné položky, časové rozlišení, cenné papíry, podíly a deriváty, zúčtování se zaměstnanci, daně a dotace, leasing, základní kapitál, fondy, rezervy, odložená daňová povinnost, účetní odpisy, tržby, náklady, výnosy a účetní závěrka

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

SDEU k vybraným aspektům dobíjení automobilů

Soudní dvůr EU se ve svém aktuálním rozhodnutí věnoval stále důležitějšímu

tématu elektromobility, a to konkrétně tomu, zda mají být plnění

uskutečňovaná na dobíjecích stanicích pro elektromobily kvalifikována jako dodání zboží nebo jako poskytnutí služby.

Tomáš Brandejs

Daňový poradce č. o. 3191, Deloitte

Podle rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) ze dne 20. dubna 2023 musí být směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady 2009/162/EU ze dne 22. prosince 2009, vykládána v tom smyslu, že „dodání zboží“ ve smyslu čl. 14 odst. 1 směrnice 2006/112, představuje jediné komplexní plnění, které tvoří:

zpřístupnění dobíjecího zařízení pro elektrická vozidla (včetně propojení nabíječe s operačním systémem vozidla);

zajištění přívodu elektřiny s vhodně nastavenými parametry do baterií elektrického vozidla;

potřebná technická podpora pro dotčené uživatele a

zpřístupnění digitálních aplikací, které dotyčnému uživateli umožňují rezervovat si konektor, prohlížet si historii transakcí, jakož i nákup kreditů shromážděných v elektronické peněžence, které lze používat k platbě za dobíjení.

Rozhodnutí Soudního dvora ve věci C-282/22 Dyrektor Krajowej Informacji Skarbowej se týká toho, zda mají být plnění uskutečňovaná na dobíjecích stanicích pro elektromobily kvalifi kována jako dodání zboží nebo jako poskytnutí služby. Šlo o celou sadu provázaných či na sebe navazujících transakcí, zahrnujících především online vyhledání rychlonabíjecích stanic, rezervaci kapacity, zajištění elektřiny, nabíjení či poskytnutí webové aplikace umožňující používat tzv. elektronickou peněženku k provádění plateb splatných za jednotlivé nabíjecí procesy, díky níž bylo možné si prohlížet historii provedených transakcí a plateb. Cena byla stanovena na časové bázi.

Polské soudy dovodily, že jde o jediné plnění, ovšem strany sporu nebyly jednotné v tom, zda je jeho dominantním prvkem plnění dodání elektřiny, nebo způsob tohoto odběru. Možnost vyhledání kompatibilní a dostatečně kapacitní nabíjecí stanice se jevila jako klíčový prvek. Předkládající soud proto položil Soudnímu dvoru předběžnou otázku.

Ačkoli může v úvodu citovaná odpověď Soudního dvora evokovat, že ten nejprve posoudil sadu poskytovaných transakcí jako jediné plnění, není tomu tak. O tom, že jde o jediné plnění, ho informoval předkládající soud a Soudní dvůr z jeho tvrzení jen bez dalšího vycházel.

Připomenul pak, že pro účely určení, zda takové jediné (komplexní) plnění musí být kvalifikováno jako „dodání zboží“ nebo „poskytnutí služby“ ve smyslu uvedené směrnice, je třeba vzít v úvahu všechny okolnosti, za nichž se dotyčné plnění uskutečňuje, aby bylo možné vyhledat jeho charakteristické prvky a určit prvky v něm převládající. Přitom dle názoru Soudního dvora dotčené prvky musí být určeny z hlediska průměrného uživatele dobíjecích stanic.

Plnění spočívající v zajištění přívodu elektřiny do elektrického vozidla představuje dodání zboží. Jde přitom dle názoru Soudního dvora o plnění, které dodává celkové transakci její charakter. Poskytnutí přístupu k nabíjecí stanici představuje irelevantní prvek a poskytnutí technické podpory a digitálních aplikací sice může být pro dotyčné uživatele potřebné, není však samo o sobě cílem, ale prostředkem k tomu, aby bylo možné za co nejlepších podmínek využívat dodávky elektřiny.

Bohužel nutno konstatovat, že Soudní dvůr neokomentoval další aspekty dobíjení automobilů. Především nevyjasnil, jak stanovit místo plnění prodeje elektřiny. Nevyjádřil se nijak k  postupům pro stanovení DUZP, které využívají provozovatelé nabíjecích stanic. Nedočkali jsme se ani komentáře k tomu, jakým způsobem nahlížet na přeprodeje elektřiny mezi jednotlivými distributory, ke kterým při čerpání dochází, a to ve světle konstantní judikatury Soudního dvora. Ta inklinuje k restriktivnímu výkladu pojmu „převod práv nakládat se zbožím jako vlastník“ a může narážet na představy o zdaňování prodeje elektřiny.

Poskytnutí přístupu k nabíjecí stanici, technické podpoře a digitálním aplikacím sice může být pro dotyčné uživatele potřebné, ale nehraje roli v určení charakteru zdanitelného plnění.

„Daň z přidané hodnoty Směrnice 2006/112/ES –Články 14, 15 a 24 – Dobíjecí stanice pro elektrická vozidla – Poskytnutí zařízení pro dobíjení elektrických vozidel, dodávka potřebné elektřiny, jakož i poskytování technické podpory a služeb informačních technologií – Kvalifikace jako ‚dodání zboží‘ nebo ‚poskytování služeb‘“

Rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) ze dne 20. dubna 2023 ve věci C-282/22 Dyrektor Krajowej Informacji Skarbowej, generální advokátka T. Ćapeta (rozhodnuto bez jeho stanoviska) http://eur-lex.europa.eu

Související ustanovení:

§ 13 a § 14 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“)

Související rozhodnutí:

C-497/09 Bog

C-401/18 Herst

Judikatura

Vinkulace

na bankovním účtu nenahrazuje samostatný účet určený výhradně pro tvorbu rezervy

Daňovému subjektu byla doměřena daň z příjmů právnických osob z důvodu neuznání tvorby rezerv na opravu hmotného majetku.

Nezdaněné prostředky na účtu byly totiž použity i na provozní činnost.

Daňový subjekt měl sice prostředky uloženy na spořicím účtu, kde byla zřízena vinkulace ve výši zákonných rezerv, zbylou částku na účtu však během tvorby rezervy čerpal.

Daňový subjekt se bránil tím, že pravidlo, kdy peněžní prostředky samostatného účtu mohou být čerpány pouze na účely, na které byla rezerva vytvořena, není další podmínkou daňově účinné tvorby rezervy na opravu hmotného majetku. Týká se totiž čerpání rezervy, tedy fáze, ve které je již celá rezerva vytvořena a má dojít k jejímu skutečnému použití na účel, pro který si ji daňový subjekt tvořil. Při samotné tvorbě rezervy se testují pouze podmínky daňové uznatelnosti. Dále daňový subjekt ar-

gumentoval tím, že podmínky tvorby rezervy byly naplněny tím, že peněžní prostředky v určité výši připsané na samostatný účet byly odděleny od ostatních provozních prostředků, byly určeny výhradně na čerpání rezervy a po dobu uložení s nimi daňový subjekt nedisponoval. Na účtu navíc bylo ve zkoumaném období více prostředků, než kolik činila odpovídající rezerva, a částky čerpané na provoz nezasahovaly do částky rezervy.

Pokud by byl jakýkoliv pohyb na účtu považován za porušení zákonné podmínky pro daňovou uznatelnost tvorby rezerv, jednalo by se podle daňového subjektu o zásah do ústavního práva svobodně vlastnit majetek. Upozornil také, že sám zákon o rezervách počítá se změnou výše rezerv například při devastaci části hmotného majetku. V těchto případech má daňový subjekt povinnost výši rezerv snížit. Bylo by tak ústavně nekonformní, aby s vytvořeným „přeplatkem“ na bankovním účtu určeném k tvorbě rezerv nemohl poplatník disponovat, například je převést jinam. Daňový subjekt také tvorbu rezervy nepovažoval za jakékoliv snižování hospodářského výsledku, kdy by obdržel něco navíc, proto podle něj není namístě přísnější výklad zákonných pravidel.

Nejvyšší správní soud v reakci na to připomněl, že „... tvorba rezervy je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud budou peněžní prostředky v plné výši rezervy (…) převedeny na samostatný účet v bance (…), který je veden v českých korunách nebo v eurech a je určen výhradně pro ukládání prostředků rezerv (…), a to nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání. Nebudou-li peněžní prostředky v plné výši rezervy (…) převedeny na samostatný

účet nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání, rezerva se zruší ve zdaňovacím období, za které se toto daňové přiznání podává. Peněžní prostředky samostatného účtu mohou být čerpány pouze na účely, na které byla rezerva vytvořena.“

Jednou z podmínek daňové uznatelnosti tvorby rezerv je tak ukládání prostředků na samostatný účet určený výhradně pro tento účel. Zřízení vinkulace tím samo o sobě podle NSS není. Může sice nasvědčovat, že daňový subjekt měl záměr rezervu vytvořit, pro posouzení věci je ale rozhodující faktický stav, tedy zda byl bankovní účet určen a používán výhradně pro ukládání prostředků rezerv. Podle všeho v tomto případě probíhaly na účtu finanční transakce, u kterých daňový subjekt připustil, že je využil k provozním potřebám. Pro splnění podmínek daňové uznatelnosti však podle NSS nestačí pouze to, že nebude manipulováno s prostředky ve výši zákonem určené rezervy.

Daňový subjekt sice uvedl výjimečné příklady, které by podle něj měly zpochybnit výklad správních orgánů, NSS však upozornil, že žádná z těchto situací nenastala. Ani argumentace rozdělení procesu rezerv na „tvorbu“ a „čerpání“ u soudu neobstála. Na závěr NSS dodal, že tvorba rezerv jako daňově uznatelných výdajů není zákonem stanovenou povinností, ale představuje možnost kumulovat finanční prostředky ze zisku, aniž by byly zdaněny, a není tedy nepřiměřeným formalismem trvat při poskytování daňové výhody na dodržování pravidel. Daňový subjekt tak nedodržel zákonem vymezenou podmínku pro tvorbu rezerv a neoprávněně snížil základ daně, protože zřízený účet nesloužil výhradně pro tuto tvorbu.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 2 Afs 131/2021, dostupné na www.nssoud.cz

o místním šetření není automaticky stěžejním důkazem v řízení o přestupku

Protokol

V dalším rozsudku se NSS zabýval případem, kdy zaměstnanec daňového subjektu nevystavil účtenku během kontrolního nákupu. Soud řešil, zda protokol o místním šetření je dostatečným podkladem pro závěry o přestupku.

Podle protokolu o místním šetření po provedeném nákupu hrazeném v hotovosti úřední osoby opustily provozovnu a po chvíli se vrátily zpět a prokázaly se služebními průkazy. Konfrontovaly zaměstnance s tím, že nebyla vystavena účtenka. Následně měla obsluha účtenku vystavit a došlo k sepisování protokolu o místním šetření. Obsluha jej však odmítla podepsat, protože neměla čas a úředním osobám navrhla, ať se dostaví po pracovní době. Daňovému subjektu byla následně uložena pokuta. Ten však trval na tom, že jeho zaměstnanec účtenku vystavil a požadoval provedení výslechu zaměstnance jako důkaz. Městský soud však přisvědčil správci daně a uvedl, že protokol o místním šetření je dostatečným podkladem pro závěry o přestupku.

Nejvyšší správní soud připomněl, že podle zákona o evidenci tržeb „orgán příslušný k prověřování plnění povinností při evidenci tržeb může za účelem zjištění plnění povinností uložených tímto zákonem provádět kontrolní nákup. (…) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při řízení a jiném postupu týkajícím se evidence tržeb podle daňového řádu s výjimkou přestupků.“ Přestože zákon o evidenci tržeb neobsahoval vlastní pravidla pro postup při místním šetření, z důvodové zprávy plyne, že zákonodárce považoval kontrolní nákup za jeden z postupů v rámci vyhledávací činnosti daňového řádu. NSS zároveň zdůraznil, že úřední osoby byly vázány daňovým řádem pouze při provádění kontrolního nákupu, pro přestupkové řízení je daňový řád vyloučen. Zde se použije zákon o odpovědnosti za přestupky nebo obecná úprava ve správním řádu.

Je sice možné poznatky a důkazy získané při kontrolním nákupu za určitých podmínek použít i v navazujícím řízení o přestupku, je ale potřeba tyto důkazy hodnotit v souladu se správním trestáním. Odepření podpisu protokolu v tomto případě nemůže dle NSS vést k jeho samotnému vyloučení jako důkazu. Nepodepsání nelze pro účely vedení přestupkového řízení jakkoliv přičítat daňovému subjektu k tíži. Nedošlo ani k absolutnímu odepření podpisu, protože zaměstnanec sám navrhl, aby se úřední osoby dostavily později. Přestupkové řízení je vedeno zásadou vyšetřovací, to znamená, že správní orgán musí činit vše potřebné k řádnému zjištění skutkového stavu bez ohledu na míru procesní aktivity účastníka řízení.

Judikatura

NSS připustil, že protokol o místním šetření je listina vydaná orgánem veřejné moci a potvrzuje, že jde o jeho prohlášení, a není-li prokázán opak, potvrzuje i pravdivost toho, co je v ní osvědčeno nebo potvrzeno. Platí zde tedy pravidlo presumpce správnosti. Protokol o kontrole, pořízený ještě před zahájením správního řízení, je tak sice možné připustit jako jeden z klíčových důkazních prostředků, nemělo by se však zpravidla jednat o důkaz jediný.

Hlavním účelem protokolu o místním šetření je formalizovaným způsobem zaznamenat zjištění úředních osob. Přestože je protokol veřejnou listinou, neznamená to, že by nemohl být v následném řízení zpochybněn dalšími důkazy. Ani když daňový subjekt nepředloží konkrétní důkazy, ale pouze zpochybňuje protokol svým tvrzením, neopravňuje to správní orgán k závěru, že postačí vycházet z protokolu jako jediného klíčového důkazu.

Daňový subjekt se opakovaně domáhal toho, aby byl proveden výslech zaměstnance jakožto svědka. Tomu však nikdy nebylo vyhověno. Odvolací finanční ředitelství se odkázalo pouze na protokol o místním šetření a tvrzení daňového subjektu odmítlo s tím, že se mu nepodařilo prokázat opak. Podle NSS nelze daňovému subjektu vyčítat neprokázání jeho tvrzení, pokud mu prokazování ani nebylo umožněno. Jediný, kdo mohl o průběhu kontrolního nákupu podat svědectví, byl zaměstnanec subjektu. Existence protokolu o místním šetření tak nezbavuje správní orgány jejich povinnosti zjistit skutkový stav. V projednávaném případě tak nepostupovaly v souladu se zásadou materiální pravdy a zásadou vyšetřovací.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 5 Afs 415/2021, dostupné na www.nssoud.cz

Nejvyšší správní soud se zabýval přechodem nedoplatků po zrušení skupiny DPH

Finanční úřad vydal exekuční příkaz kvůli nedoplatku na DPH na základě

výkazu nedoplatků, které se týkaly skupiny spojených osob s přiděleným společným DIČ. Členy skupiny byla fyzická osoba a společnost, která vystupovala jako zastupující člen. Ve výkazu nedoplatků však nebyla uvedena fyzická osoba, ale pouze společnost zastupující skupinu, která ale již v době exekuce nevystupovala jako jeden daňový subjekt.

I přesto byla exekuce vymáhána po nezastupujícím členovi. Ten poté rozporoval platnost exekučního příkazu.

Krajský soud se zastal správce daně a uvedl, že ve výkazu nedoplatků je v souladu s daňovým řádem jako dlužník označena skupina DPH včetně zastupující společnosti. I když v dané době byla tato skupina již zrušena, na jejím osobním daňovém účtu byly stále evidovány nedoplatky na dani. Finanční úřad mohl tyto nedoplatky vymáhat jak po zastupující společnosti, tak i po zbylém členovi skupiny. Podle soudu není nutné, aby se finanční úřad zaměřil pouze na toho člena, který svou povinnost nesplnil, protože i zbylý člen skupiny odpovídá společně a nerozdílně za daňové povinnosti, které skupině jako takové vznikly.

Daňový subjekt trval na tom, že exekuční titul, zde výkaz nedoplatků, stanovil povinnosti skupině a nikoli pouze jemu. Ve výkazu není jmenovitě uveden a je tak vadný pro nedostatek náležitostí, protože neobsahuje přesné označení osoby, které ukládá povinnost plnit. Daňová exekuce podle jeho názoru není možná proti tomu, kdo není v exekučním titulu označen jako dlužník.

Nejvyšší správní soud připomněl, že podle daňového řádu „Výkaz nedoplatků obsahuje (…) označení daňového subjektu, který neuhradil nedoplatek…“ a dále podle zákona o DPH „Členové skupiny odpovídají společně a nerozdílně za povinnosti skupiny vyplývající z daňových zákonů. Za tyto povinnosti skupiny odpovídají i po jejím zrušení nebo po zániku jejich členství ve skupině, a to za období, ve kterém byli členy skupiny.“ Zároveň NSS poukázal na přiléhavou judikaturu Ústavního soudu, která uvádí, že výkon rozhodnutí lze na základě exekučního titulu nařídit jen proti tomu, kdo má po-

vinnost plnění. Proti jinému lze nařídit exekuce jen tehdy, když je prokázáno, že na něj přešla povinnost z exekučního titulu.

Připomněl také, že smyslem skupinové registrace je zefektivnění peněžních toků a výhodná je především pro ty skupiny subjektů, kde někteří mají vlastní daňovou povinnost a jiní odpočet daně. Zajištění této výhody však s sebou nese opatření, která mají zamezit zneužití tohoto druhu registrace. Skupina sice obecně není nositelem práv a povinností, protože nemá právní subjektivitu, je však subjektem daňovým. V oblasti daňového práva jí jsou ukládány povinnosti, má přiděleno DIČ a zákon ji vedle osob povinných k dani zařazuje mezi daňové subjekty. Zákonodárce si byl podle soudu vědom toho, že skupina nemá vlastní majetek ani personál, a proto stanovil, že za skupinu jedná zastupující člen. Zákon také výslovně uvádí, že na skupinu přecházejí práva a povinnosti jejích členů dnem registrace k DPH. Na druhé straně zákon už neupravuje právní nástupnictví v případě zániku skupiny DPH. Proto podle soudu nezbývá nic jiného než aplikovat tzv. solidární odpovědnost všech členů. Ta je ale ustanovením hmotněprávním, tzn. že sama o sobě nemůže představovat procesně relevantní právní důvod pro vznik daňové povinnosti členů skupiny, protože exekuční tituly jsou upraveny přesným výčtem v daňovém řádu. Patří sem i výkaz nedoplatků, který se ovšem v projednávaném případě netýkal daňového subjektu, ale celé skupiny DPH.

V projednávaném případě je to problém podle soudu proto, že daňový subjekt nebyl zastupujícím členem skupiny a skupi-

na jako taková již zanikla. Zastupující společnost může sice proti exekučnímu příkazu podat námitku (a jednala by tak v zájmu ostatních členů), pokud by se tak ale nestalo, negativní následky by nesli i ostatní členové (zde daňový subjekt), aniž by to mohli jakkoliv ovlivnit. Výkaz nedoplatků byl totiž primárně určen zastupujícímu členovi skupiny.

NSS také nepovažuje za zákonné a logické, aby správce daně nadále evidoval nedoplatky a spravoval osobní daňový účet zaniklé skupiny DPH. Její zánik totiž znamená, že není daňovým subjektem a skupina už neexistuje ani jako daňový subjekt. Podle soudu je logické, aby se nedoplatky promítly v bilanci nedoplatků jednotlivých členů nebo alespoň toho člena, na kterém je hodlá správce daně vymáhat.

Závěrem připomněl, že i v soudním rozhodnutí platí, že nelze vymáhat povinnost po někom, kdo není jako povinná osoba označen v exekučním titulu. Ten je vykonatelný pouze tehdy, pokud obsahuje přesnou individualizaci oprávněného a povinného a musí znít na jméno dlužníka, jehož majetek je postižen exekucí. Finanční úřad tak zatížil exekuční příkaz vadou, kvůli které se stal nezákonným.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 3 Afs 300/2021, dostupné na www.nssoud.cz

Zdroj: www.nssoud.cz

Média Komory daňových poradců ČR

Bulletin: DO HLOUBKY TÉMATU

Tematické zaměření každého čísla

Vysoce odborné články

Recenzovaný obsah

Odborný garant každého čísla

Stavovská společenská rubrika

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví

Finanční správa zruší 77 územních pracovišť fi nančních úřadů

Ministerstvo financí a GFŘ zruší k 1. červenci tohoto roku 77 pracovišť. Ponechány mají být konzultační služby pro občany dotčených obcí prostřednictvím kontaktních telefonických linek. Osobní kontakt a pomoc daňovým subjektům s podáváním daňových přiznání především k dani z nemovitých věcí a z příjmů fyzických osob pak mají zajistit pracovníci finančních úřadů během svých častějších výjezdů do dotčených obcí. Zrušena budou podle ministerstva zejména ta pracoviště, jejichž služby jsou ze strany veřejnosti podle provedené analýzy nejméně využívány nebo v praxi slouží hlavně jako podatelny.

V současné době již 56 těchto pracovišť funguje v omezeném režimu dva dny v týdnu se dvěma zaměstnanci, kteří na dané místo dojíždějí ze svých stálých pracovišť. Daňoví poplatníci už nyní služby těchto pracovišť podle GFŘ příliš nevyužívají a praktick y je nenavštěvují. Slíbené výjezdy pracovníků do obcí budou probíhat v obdobích, kdy daňové subjekty podávají největší počet daňových přiznání, tedy v lednu a březnu. V těchto měsících rozšíří finanční úřady místně příslušné jednotlivým obcím také možnost již zmiňovaných konzultací s jejich pracovníky prostřednictvím kontaktních telefonních linek. Informace o číslech těchto telefonních lin ek by měla být občanům k dispozici mimo jiné na pracovištích obecních úřadů obcí. V případě zájmu poskytne Finanční správa obecním úřadům tištěné formuláře daňových přiznání, pokud budou někteří občané stále využívat možnost podání daňového přiznání v papírové podobě.

Cílem má být zefektivnění Finanční správy. Podle ministra financí by mělo současné rušení míst v celém rezortu včetně tohoto opatření ušetřit zhruba 150 milionů korun během následujících 3 let. Dalším smyslem redukce je dle GFŘ zkvalitnění služeb Finanční správy tím, že odborné zaměstnance ze zrušených pracovišť využije na posílení stěžejních činností.

GFŘ se věnovalo uplatňování DPH u nájmu hrobového místa a souvisejících služeb

Podle březnové informace GFŘ provozování veřejného pohřebiště obcí včetně nájmu hrobového místa a s tím spojených služeb není považováno za výkon veřejné správy. Připomnělo, že pronajímat hrobové místo a poskytovat související služby mohou vedle obcí i jiné osoby, jako například církve, jiné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby. Z tohoto důvodu tyto činnosti nejsou výkonem veřejné správy ve vztahu k DPH, a to i když jsou prováděny obcí, ale jedná se o úplatné poskytování služeb v rámci samostatné ekonomické činnosti (i v případě obce) jako osoby povinné k dani a jsou tedy předmětem DPH.

GFŘ připomnělo, že hrobové místo je pozemkem, tj. nemovitou věcí, jejíž nájem je osvobozený od daně podle zákona o DPH (pokud se ovšem nejedná o krátkodobý pronájem nebo pronájem jiným plátcům). Podmínkou pro osvobození je faktické naplnění významu pojmu „nájem“ ve smyslu jeho definice SDEU. To znamená, že musí existovat smluvní vztah, kdy vlastník nemovité věci převede na nájemce za úplatu a na sjednanou dobu právo užívat jeho majetek a vyloučí z tohoto práva ostatní osoby. Tato defi nice platí například v případě přímého nájmu hrobového místa obcí vlastnící pozemky pohřebiště. V ostatních případech je vždy nutné zkoumat konkrétní smlouvy mezi provozovatelem veřejného pohřebiště a nájemcem hrobového místa a vycházet z nich při uplatňování DPH.

Službami spojenými s nájmem hrobového místa jsou činnosti nutné k zajištění běžného provozu celého pohřebiště, tedy například údržba zdí, oplocení, osvětlení, zeleně, komunikací a cest, hřbitovního a hygienického zařízení, spotřeba vody a elektřiny, lik vidace odpadů, provoz správy pohřebiště, vedení evidence, ostraha a další. V případě, že jsou tyto služby poskytovány společně s nájmem hrobového místa jednou osobou, jedná se o vedlejší plnění k plnění hlavnímu. Pokud se však jedná o dvě odlišné osoby, jedná se o oddělená plnění s vlastním daňovým režimem.

O jednotný daňový režim se jedná v případech, kdy vedlejší plnění není samo o sobě pro zákazníka cílem, ale prostředkem k získání prospěchu z hlavního plnění poskytovatele za nejvýhodnějších podmínek. Instrukce GFŘ se tomuto problému věnuje více do hloubky a uvádí výčet podmínek pro jednoznačný závěr o vztahu mezi nájmem hrobového místa a poskytováním souvisejících služeb.

Jak už bylo uvedeno, pokud jsou pronajímatelem hrobového místa a poskytovatele souvisejících služeb dvě odlišné osoby, jedná se vždy o samostatně posuzovaná plnění s vlastním daňovým režimem. Podle přílohy zákona o DPH podléhají pohřební a související služby mimo pohřebních služeb pro zvířata první snížené sazbě DPH. Tato snížená sazba se týká mimo jiné správy a údržby hřbitovů, péče o hroby a pohřebiště a pronájmu nebo prodeje hrobů, nepůjde-li o vedlejší plnění k nájmu hrobového místa, které je od daně osvobozené.

Národní účetní rada navrhla aktualizaci interpretace týkající se sociálních a obdobných fondů

Aktualizace interpretace I-8 se zabývá tím, jak účetně zachytit vznik nároku na zaměstnanecký benefi t ve společnosti, která na pokrytí těchto benefitů tvoří sociální fond. Řeší také způsob, jakým zachytit zápůjčky zaměstnancům z tohoto fondu a související vykázání a prezentaci v účetní závěrce.

Podle interpretace je vznik nároku zaměstnance na zaměstnanecký benefit nákladem, a to bez ohledu na to, zda má být benefit hrazen ze sociálního fondu, protože je odměnou za vykonanou práci stejně jako mzda. Tvorba sociálního fondu sama o sobě nepředstavuje vznik nároku zaměstnanců. Jeho smyslem je kumulovat dostatečné prostředky, které budou potřeba pro krytí nároků vzniklých v budoucnu.

Účetní předpisy se tímto přímo nezabývají, interpretace však upozorňuje, že je nepřípustné, aby byl nárok na zaměstnanecké benefity v účetnictví zachycován přímo proti sociálnímu fondu. Tent o bilanční přístup vede k tomu, že transakce s nákladovým charakterem nejsou účtovány jako náklad. Tím pak dochází k vykázání chybného výsledku hospodaření, který nezobrazuje nákladovost činnosti účetní jednotky a k benefitům přistupuje jako k rozdělování zisku. Po zaúčtování benefi tu jako nákladu je tedy potřeba snížit příslušný sociální fond, kterým byl nárok krytý. Sociální fond se sníží ve prospěch nerozdělených zisků minulých let nebo jinýc h fondů, pokud tak určí stanovy společnosti.

Naopak poskytnutí zápůjčky zaměstnancům ze sociálního fondu nákladem není. Jedná se o pohledávku za zaměstnanci a sociální fond se v tomto případě nesnižuje. Část fondu odpovídající posk ytnutým zápůjčkám lze evidovat např. pomocí analytického účtu Sociální fond – poskytnuté zápůjčky v rámci syntetického účtu sociálního fondu. Obdobně nemá žádný vliv na celkovou výši fondu ani vrácení zápůjčky. Dojde pouze k přesunu mezi analytickými účty.

Změny sociálního fondu podle interpretace společnost zohlední v přehledu o změnách vlastního kapitálu, pokud ho sestavuje, případně tuto skutečnost vysvětlí v příloze účetní závěrky.

Zaměstnavatelé mají novou povinnost přihlašovat nepojištěné zaměstnance

s dočasnou ochranou

Od 1. 4. tohoto roku platí novela zákona v oblasti zaměstnanosti a sociálního zabezpečení v souvislosti s konfl iktem na Ukrajině. Ve vazbě na ohlašovací povinnost vůči ČSSZ ohledně nemocenského pojištění jsou zaměstnavatelé povinni nahlásit nástup každého zaměstnance, který je cizincem požívajícím dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu. Jedná se jak o zaměstnance v hlavním pracovním poměru, tak i o pracující na základě dohody o pracovní činnosti v rámci zaměstnání malého rozsahu či dohody o provedení práce. Oznámení o nástupu do zaměstnání se bude podávat bez ohledu na to, zda vznikla účast na nemocenském pojištění. Znamená to tedy, že budou nově evidovány i dosud nepojištěné osoby.

Lhůta pro nahlašování činí 8 kalendářních dnů ode dne nástupu zaměstnance s dočasnou ochranou do zaměstnání. Tiskopis zůstává nezměněn. V případě zaměstnanců s dočasnou ochranou, jejichž pracovněprávní vztah vznikl přede dnem účinnosti novely a nebyli dosud přihlášení k pojištění, protože jejich činnost pro zaměstnavatele byla nepojištěná, oznamuje zaměstnavatel nástu p do 30 kalendářních dnů od dne účinnosti novely. Vedle toho zaměstnavatel, který zaměstnával pouze tento druh osob a nemusel se proto sám přihlásit u ČSSZ v registru zaměstnavatelů, se nově zaregistrovat musí.

ochranu osobních údajů oznámil, že seznamy majitelů datových schránek zmizí ze systému otevřených dat

Ze systému „otevřených dat“ budou odstraněny seznamy nepodnikajících fyzických osob, které byly dosud zveřejněny na webu Datových schránek a v Národním katalogu. Seznam datových schránek fyzických osob byl totiž zveřejněn nejen v podobě formuláře pro vyhledávání konkrétní datové schránky na stránkách www.mojedatovaschranka.cz, ale také v rámci systému tzv. „otevřených dat“.

Tyto otevřené datové sady byly přizpůsobeny pro neomezené stahování a kopírování stejně jako pro další využití. Funkce přitom byly dostupné komukoli, a to bez jakékoli kontroly nebo regulace. Úřad pro ochranu osobních údajů proto upozornil zřizovatele a správce systému datových schránek – Ministerstvo vnitra – na to, že s ohledem na zásady zpracování osobních údajů podle GDPR , zejména ve vztahu k zásadě minimalizace a důvěrnosti zpracování osobních údajů, je uveřejnění takového seznamu údajů nepřijatelné.

Agendu datových schránek od 1. dubna převzala Digitální a informační agentura, která zahájila kroky k odstranění této otevřené datové sady ze systému. Úřad pro ochranu osobních údajů připustil, že otevřená data sice na jedné straně představují vysoce efe ktivní způsob zveřejňování informací veřejného sektoru, dlouhodobě však poukazuje na nevhodnost tohoto způsobu zveřejňování, pokud jde o osobní údaje. Důvodem přitom není samotné zveřejnění, protože otevřená data obsahují údaje z veřejně dostupných rejstříků, ale následná libovolná a neomezená dispozice s celými datovými soubory, která podle jeho názoru není slučitelná s ochranou osobních údajů.

Zdroj: www.financnisprava.cz, www.mfcr.cz, www.nur.cz , www.cssz.cz, www.uoou.cz

Sledujte Komoru daňových poradců ČR na sociální síti Linkedin

Úřad pro

Aktuálně ze zpráv CFE

V Bruselu proběhlo CFE Forum

Již tradiční akce, CFE Forum, se letos uskutečnilo 20. dubna v belgickém Bruselu. Tentokrát neslo podtitul „Vstříc soudržnější Evropské fiskální unii? Minimální daň & DPH v digitálním věku“.

Dva panely diskutovaly návrhy Evropské unie týkající se DPH v digitální době (ViDA) a minimální daně (Pilíř 2). Benjamin Angel, ředitel Generálního ředitelství pro daně a celní unii Evropské komise, poskytl výhled evropské fiskální integrace a s ní souvisejících příležitostí a výzev. Zdůraznil vůdčí roli Evropské unie při jednáních o globální minimální dani, která umožnila Unii třímat otěže diskusí o Pilíři 1 a Pilíři 2 na půdě OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

Prezident CFE, Ian Hayes, vyzdvihl řadu progresivních kroků CFE a celkové přispění organizace k rozvoji moderních daňových systémů. Zdůraznil také důležitost diverzity: „Jsme hrdí, že diskusní panely našeho Fora jsou genderově vyvážené, odrážející tak věrněji naši společnost, jelikož již v zakládajících dokumentech Evropské unie existuje závazek k odstraňování nerovností. Dosáhnout inkluzivnějšího daňového prostředí je zodpovědností náš všech, to jest unijních institucí, členských států, daňových profesionálů i společnosti samé. O krocích k genderově vyrovnanějšímu prostředí se bude jednat také 4. července 2023 v Evropském parlamentu.“

Příštímu CFE Foru a na něj navazujícímu valnému shromáždění byl přiřknut termín ve dnech 20.–22. září 2023 v Helsinkách, ve Finsku, kdy událost bude spolupořádána finskou asociací sdružující daňové profesionály, Suomen Veroasiantuntijat.

Komise se obrátila na soud ve věci implementace ATAD

Evropská komise se obrátila na Soudní dvůr Evropské unie ve věci nedostatečné transpozice CFC pravidel směrnice ATAD (Anti-Tax Avoidance Directive – směrnice EU 2016/1164) jedním z členských států. V rozporu se směrnicí totiž belgické právo neposk y tuje poplatníku možnost odečíst si ze své daňové povinnosti daň již zaplacenou ovládanou zahraniční společností ve státě daňové rezidence. Jelikož dosavadní formální kroky Komise z července 2020, včetně odůvodněného stanoviska z prosince 2021, n evedly ke zjednání nápravy a změně belgických předpisů, postoupila Komise celou věc soudu.

IFA chce znát Váš názor na daňové úniky (nejen) v EU

Organizace IFA (International Fiscal Association) pořádá konferenci evropského regionu ve dnech 5.–7. července 2023 v Amsterdamu. Prostřednictvím online průzkumu však organizace již v těchto dnech sbírá názory na téma „Vyhýbání se daňovým p ovinnostem v Evropské unii a dál“. Program konference je kromě otázky vyhýbání se daňovým povinnostem zaměřen také na zn e užití práva, státní pomoc, řešení sporů nebo tzv. „zelenou agendu“ Evropské unie. Konference se zúčastní Marnix van Rij, nizozemský státní tajemník pro daňové záležitosti a daňovou správu, a představitelé Evropské komise Benjamin Angel a Gerassimos Thomas. Ředitel pro daňovou politiku CFE Tax Advisers Europe, Aleksandar Ivanovski, se zúčastní zasedání věnovaného směrnicím Unshell a SAFE, což je iniciativa Evropské komise soustřeďující se na tzv. daňové zprostředkovatele. Nejen členové CFE jsou srdečně zváni, aby prostřednictvím průzkumu sdíleli své názory a zapojili se do diskusí v Amsterdamu. Registrace je mo žn á na tomto odkaze

Schválena prozatímní pravidla pro sledování převodů kryptomajetku

Evropský parlament schválil prozatímní pravidla pro sledování převodů kryptoaktiv dohodnutá s Evropskou radou v polovině roku 2022. Pravidla zavedou jednotný právní rámec pro trhy s kryptoaktivy v Evropské unii a poskytnou prostředky pro sledování a blokování kryptoaktiv stejným způsobem jako u tradičních peněžních operací a převodů. Blíže se k problematice dočtete zde

Tomáš Půček Právní oddělení KDP ČR

Různé druhy pojistných produktů hrazené zaměstnavateli jejich zaměstnancům či členům statutárních orgánů aneb pojďme si na ně více posvítit z hlediska daně z příjmů...

Na trhu je nepřeberné množství pojistných produktů. Naši pozornost v následujícím článku zaměříme na různé formy pojištění, které jsou zaměstnavateli využívány jako tzv. benefity poskytované jejich pracovníkům anebo ke krytí vlastních podnikatelských rizik, a samozřejmě neopomeneme se detailněji podívat na jejich daňové dopady jak na straně společnosti (zaměstnavatelů), tak samotných pracovníků (zaměstnanců či jednatelů nebo dalších členů statutárních orgánů společnosti).

Petr Koubovský

Daňový poradce č. o. 3891, Rödl & Partner Tax

Obzvláště v dnešní době plné nejistoty je namístě případná podnikatelská a jiná rizika trestuhodně nepodceňovat a využít možností pojištění se. Z těchto důvodů někteří zaměstnavatelé umožňují svým zaměstnancům, manažerům či členům statutárních orgánů kromě řádné mzdy využít také různé benefity ve formě pojištění.

Pojistný vztah je dán uzavřením pojistné smlouvy v souladu s § 2758 NOZ. Pojistnou smlouvou se pak pojistitel (zpravidla pojišťovna) zavazuje vůči pojistníkovi (zpravidla společnost – zaměstnavatel) poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2766 NOZ se pojištěným myslí osoba, na jejíž život, zdraví, majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje. Posledním „hráčem“ v pojistném vztahu je tzv. oprávněná osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění.

V této souvislosti je pak nutné hrazené pojistné, resp. poskytnutý příspěvek na jeho úhradu zkoumat, a to jak z hlediska daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tak z pohledu daňové uznatelnosti vynaložených výdajů na straně zaměstnavatele.

A začněme hned takříkajíc zhurta a od nejvyšších míst. Tzv. D&O pojištění je určeno pro střední a vyšší management společnosti. D&O pojištění je zkratkou z anglického Directors´ & Offi cers´ Liability Insurance a většinou se sjednává pro všechny členy orgánů, zejména statutárních orgánů společnosti.

Nedílnou součástí práce top managementu společností je bohužel mnohdy vysoká náročnost a neméně důležitá vysoká odpovědnost za případné způsobené škody spojená mimo jiné i se stresem. Z tohoto důvodu je tedy namístě uzavřít právě toto speciální pojištění, které kryje specifická rizika související s výkonem funkce statutárů, jednatelů, ale i například členů dalších orgánů společnosti, tj. představenstva či dozorčí rady. Právě tyto osoby mohou způsobit obrovskou škodu, přičemž se nemusí jednat jen o škody na majetku, zdraví nebo životě a takovéto pojištění hradí například i skutečné finanční škody stanovené v rozsudku, event. mimosoudním vyrovnání, náklady na vedení sporu či náklady právního zastoupení před správním orgánem.

Při prvotním posouzení předmětných ustanovení ZDP lze dospět k následujícím závěrům: díky absenci osvobozovacího ustanovení ZDP je nutné předmětný příjem v podobě společností uhrazeného pojistného na straně člena statutárního orgánu posoudit jako zdanitelný příjem související s výkonem závislé činnosti nebo funkce dle § 6 odst. 1 písm. d) a odst. 3 ZDP podléhající zároveň odvodům veřejného zdravotního a sociálního pojištění na straně společnosti lze naopak vycházet z ustanovení § 25 odst. 1 písm. d) ZDP, dle kterého se nejedná o daňově uznatelný náklad zaměstnavatele

Při našem posouzení primárně vycházíme z těchto níže uvedených právních předpisů:

zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“)

pokyn D-59 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP (dále jen „pokyn D-59“)

zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“)

zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“)

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „ZoVZP“)

zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „ZoPVZP“)

zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „ZoSZ“)

zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „ZoPSZ“)

zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZoNP“)

zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „ZoDP“)

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“)

zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“)

1. Pojištění odpovědnosti člena statutárního orgánu za škodu při výkonu funkce

Daně z příjmů

Dle mého názoru však výše uvedené posouzení je příliš zjednodušené a v praxi je situace většinou složitější. Důležitou skutečností je pak i fakt, že pojištění standardně jako pojistník uzavírá společnost, kdežto toto kryje osobní odpovědnost managementu jako fyzických osob, což znamená, že v případě manažerského pochybení utrpí újmu právě společnost, která D&O pojistku sjednala. Ostatně právě společnost uplatní nárok na náhradu škody vůči chybujícím manažerům.

Vzhledem k výše uvedené nerovnovážnosti nelze daňové posouzení zjednodušovat a je nutné jej detailněji zkoumat. V praxi může být pojistný vztah sjednán různými způsoby:

uzavření pojistné smlouvy společností

uzavření pojistné smlouvy přímo členem statutárního

orgánu

Pojistná smlouva uzavřená společností

V tomto případě se jedná o standardní dvoustranný smluvní pojistný vztah. Společnost, jakožto pojistník, je dle pojistné smlouvy nositelem smluvního závazku k úhradě pojistného, které hradí vlastním jménem a pojišťuje se tak proti škodám způsobeným na svém majetku. Výkon funkce členů voleného orgánu společnosti, jako je i statutární orgán, by měl být vykonáván s péčí řádného hospodáře,1 tj. s nezbytnou loajalitou a s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Loajalitou se přitom myslí povinnost jednatele upřednostňovat zájmy společnosti před svými vlastními zájmy, před zájmy svých blízkých apod. 2 Dle zákonných ustanovení společnost má též zákonný nárok na náhradu vzniklé škody vůči členovi statutárního orgánu, přímo z titulu zákonné odpovědnosti za škodu. 3 Pojištění tak evidentně zajišťuje společnosti vyšší míru ochrany před souvisejícími riziky, mimo jiné i tehdy, kdy odpovědná osoba nebude schopna dostát svým zákonným povinnostem nahradit škodu.

Zásadním parametrem daňového režimu je tedy dle mého názoru objektivní a jednoznačná příčinná souvislost mezi vynaložením předmětného výdaje (zde pojistné) a dosažením, zajištěním a udržením zdanitelné ho příjmu (pojistného plnění či náhrady škody).

Pokud se tedy vedení společnosti, resp. jeho společníci rozhodnou prostřednictvím valné hromady uzavřít pojistnou smlouvu zejména z důvodu zvýšení ochrany před riziky vyplývajícími z protiprávního jednání třetí osoby (člena statutárního orgánu společnosti), je bezpochyby jasný účel a cíl jednat s maximální péčí o jmění společnosti. Skutečnost, že člen statutární-

1 § 159 NOZ.

2 Nejvyšší soud ČR ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 844/2018

3 Viz speciální úprava povinnosti výkonu funkce s péčí řádného hospodáře pro jednatele společnosti a další členy volených orgánů obchodních korporací v § 51 odst. 1 ZOK.

4 Viz analogie s § 25 odst. 1 písm. r) ZDP.

ho orgánu není účastníkem smluvního pojistného vztahu a ani se o něj, jakkoliv nezasadil, nemůže vést ke vzniku nepeněžního příjmu na jeho straně.

Pojistná smlouva uzavřená členem statutárního orgánu

V tomto případě je naopak účastníkem pojistného vztahu pojišťovna a samotný člen statutárního orgánu, a tudíž společnost není povinna hradit pojistné. Pokud by tak přesto učinila a pojistné zaplatila, jednalo by se dle mého názoru o úhradu za jiný subjekt a o náklad daňově neuznatelný. 4

Na straně člena statutárního orgánu dochází úhradou pojistného ze strany společnosti k převzetí smluvního závazku třetí osobou a jedná se tedy bez pochyby o jeho nepeněžní příjem podléhající dani ze závislé činnosti i odvodům pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Pokud bychom se podívali za hranice našeho státu, pak bychom seznali, že například:

ve Francii je pojistné za pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou členy orgánů společnosti považováno

za daňově uznatelné a zároveň u členů orgánů společnosti neexistuje zdanitelný nepeněžitý příjem z titulu uzavřené pojistné smlouvy

ve Velké Británii není pojistné z pojištění odpovědnosti členů orgánů společnosti placené společností považováno za nepeněžitý příjem ve prospěch členů orgánů společnosti a tento náklad je u společnosti daňově uznatelný

v Dánsku jsou výdaje společnosti na pojištění odpovědnosti členů orgánů společnosti považovány také za daňově uznatelné jakožto provozní náklady společnosti a předmětné pojistné není považováno za příjem ze závislé činnosti ve Spojených státech amerických není pojistné za pojištění odpovědnosti členů orgánů společnosti považováno za zdanitelný příjem členů orgánů společností

Pojištění odpovědnosti člena statutárního orgánu za škodu při výkonu funkce je zpravidla účtováno na vrub účtu skupiny 52 –Osobní náklady, např. na účet 527 – Zákonné sociální náklady, popř. 528 – Ostatní sociální náklady.

2. Pojištění prot i škodě způsobené zaměstnancem zaměstnavateli

Na rozdíl od výše uvedeného pojištění členů statutárních orgánů společnosti je situace u ostatních běžných zaměstnanců jednoznačnější.

V praxi se lze setkat zejména se situací, kdy pojistná smlouva chrání právní odpovědnost zaměstnanců firmy z titulu výkonu jejich povolání (zaměstnání). Pojištěnou osobou jsou tedy zaměstnanci, v jejichž prospěch sjednal pojistnou smlou-

vu jejich zaměstnavatel v roli pojistníka a tento tedy zpravidla také platí předmětné pojistné. Jak bylo výše naznačeno, případné plnění z pojistné smlouvy obdrží přímo zaměstnavatel a samotný chybující zaměstnanec tak bude ušetřen sáhnutí si do vlastní kapsy v důsledku povinné úhrady náhrady způsobené škody.

V daném případě není pochyb o aplikaci ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP, tedy posouzení jako výdaje (nákladů) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Jedná se tedy o daňově účinné náklady.

Úspora osobních prostředků na straně zaměstnanců představuje v souladu s § 6 odst. 1 písm. d) v kombinaci s § 6 odst. 3 ZDP jejich nepeněžní zdanitelný příjem, který zároveň podléhá i odvodům pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Ke vzniku zdanitelného příjmu dochází v momentě úhrady pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance. V praxi může být určitým problémem konkrétní rozpočítání celkové částky pojistného hrazeného zaměstnavatelem mezi jednotlivé pojištěné zaměstnance, zejména pak při personálních změnách během pojistného období a dalších komplikovanějších případech.

Pojištění proti škodě způsobené zaměstnancem zaměstnavateli je zpravidla účtováno na vrub účtu skupiny 52 – Osobní náklady, např. na účet 527 – Zákonné sociální náklady.

3. Pojistné na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení

Problematika pojistného na veřejné zdravotní pojištění (dále jen VZP) je upraveno ZoVZP. Tento zákon mimo jiné stanoví základní pravidla a způsoby stanovení pojistného, definuje, kdo je jeho plátcem, kdy vzniká povinnost platit pojistné a výši a způsob hrazení pojistného a dále také ZoPVZP upravující konkrétní výši pojistného, vč. částek, které vstupují do vyměřovacího základu, a to v členění na zaměstnance, OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů a stát.

Pojistné na sociální zabezpečení (dále jen SP), které zahrnuje důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti upravují ZoSZ, ZoPSZ, ZoNP a ZoDP.

Oblast VZP a SP je celkem přehledně a jednoznačně upravena také v ZDP. Dle § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bod 5 a § 23 odst. 3 písm. b) ZDP bod 2 stanoví podmínky, za kterých je nutné upravit základ daně o částky, které je povinen platit zaměstnanec na SP a VZP a které byly zaměstnavatelem sraženy, avšak neodvedeny do zákonem stanoveného termínu, a jak postupovat, když dojde následně k jejich úhradě. Zásadním parametrem pro posouzení daňové účinnosti předmětných částek pojistného na VZP a SP je jejich úhrada v daných termínech, konkrétně do konce měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období nebo jeho části. Tato skutečnost je stanovena v ustanoveních § 24 odst. 2 písm. f) ZDP a § 25 odst. 1 písm. g) ZDP.

Daňově uznatelné je pojistné hrazené zaměstnavatelem tehdy, splňuje-li tyto následující podmínky: pojistné je stanoveno dle příslušných předpisů pojistné je zaúčtováno v souladu s účetními principy u poplatníků, kteří vedou účetnictví, a zaplaceno nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části

Pojistné je stanoveno procentní sazbou z vyměřovacího základu definovaného pro pojistné na sociální zabezpečení v § 5 ZoPSZ a pro pojistné na zdravotní pojištění v § 3 ZoPVZP, přičemž výše pojistného na VZP činí 13,5 % a toto pojistné je povinen hradit z jedné třetiny (tj. 4,5 %) zaměstnanec, ze dvou třetin (tj. 9 %) zaměstnavatel. Výše pojistného na SP činí u zaměstnavatele 25 % a u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu, které se skládá ze tří složek [z pojistného na důchodové pojištění (u zaměstnavatele ve výši 21,5 % a u zaměstnance ve výši 6,5 %), z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (1,2 % u zaměstnavatele, zaměstnanec tuto část neplatí) a z pojistného na nemocenské pojištění (2,1 % u zaměstnavatele, zaměstnanec tuto část neplatí)].

Odvody na sociální a zdravotní pojištění jsou zpravidla účtovány na vrub účtu skupiny 52 – Osobní náklady, např. na účet 524 – Zákonné sociální pojištění.

Pojistný vztah je třeba zkoumat velmi detailně, neboť právě

detail může následně vést k chybnému daňovému posouzení.

Daně z příjmů

Daně z příjmů

životní pojištění

Dalším velmi zajímavým a v praxi velmi frekventovaným způsobem zaměstnavatelů, jak odměnit a motivovat své zaměstnance, je poskytnutí příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem, resp. penzijní pojištění anebo na životní pojištění.

Jedná se o jeden z mála daňově oboustranně efektivních způsobů – výhodný zaměstnanecký benefi t, tj. daňově účinné náklady u zaměstnavatele a zároveň nepřidanitelný příjem na straně zaměstnance.

Na straně zaměstnance se jedná o osvobozený příjem, a to až do částky 50 000 Kč ročně. 5 Kromě toho, že uvedený příspěvek nepodléhá dani ze závislé činnosti, nevstupuje také do vyměřovacího základu pro veřejné zdravotní a sociální pojištění. Limitní výše částky 50 000 Kč se vztahuje na kombinaci obou výše zmíněných pojištění (penzijní i životní).

Podmínkou pro uplatnění předmětného osvobození je: u penzijního připojištění se státním příspěvkem a doplňkového penzijního spoření skutečnost, že je příspěvek poukázán na účet zaměstnance u penzijní společnosti, příspěvek na penzijní pojištění musí být taktéž zaslán na zaměstnancův účet vedený institucí penzijního pojištění, a navíc musí být splněna podmínka, že výplata plnění může být realizována až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let a dále, že právo na plnění má zaměstnanec a v případě smrti jiná osoba než zaměstnavatel, u soukromého životního pojištění podmínka, že:

(i) pojistné hradí zaměstnavatel pojišťovně,

(ii) jedná se o pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění,

(iii) výplata je sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěný věku 60 let,

(iv) není možná jiná výplata než pojistné plnění,

(v) pojistníkem je zaměstnanec,

(vi) pojistné nemůže být vyplaceno zaměstnavateli.

V této souvislosti dále poukazuji na odlišnost rizikového životního pojištění zaměstnance kryjícího zpravidla jeho úraz nebo nemoc a spořicího životního pojištění. V prvním případě je zdanitelným příjmem zaměstnance pojistné zaplacené zaměstnavatelem již za příslušný měsíc, kdežto u spořicího životního pojištění tomu bude až v okamžiku výplaty pojistného plnění – teprve tehdy totiž získává poplatník reálně majetkový prospěch.

5 § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP 6 § 24 odst. 2, písm. p) ZDP

Všechna výše uvedená pojištění představují u zaměstnavatele daňově uznatelné náklady ve smyslu § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, a to za podmínky, že se jedná o právo zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.

Příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění jsou zpravidla účtovány na vrub účtu skupiny 52 – Osobní náklady, např. na účet 527 – Zákonné sociální náklady.

5. Manažerské pojištění pro případ dožití nebo setrvání zaměstnance

v pracovněprávním vztahu

Tento specifický pojistný produkt je v rámci ZDP ustanovení upraven v § 25 odst. 1 písm. zn), přičemž toto jednoznačně stanoví, že pojistné ve výši určené ke krytí budoucích dluhů pojišťovny vyplývajících z pojistné smlouvy uzavřené zaměstnavatelem pro případ dožití se stanoveného věku jeho zaměstnancem nebo dožití se jeho zaměstnancem dohodnuté doby nebo setrvání tohoto zaměstnance v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli po dohodnutou dobu představuje typologicky specifické manažerské pojištění, které není daňově uznatelné. Aplikace § 24 odst. 2, písm. j, bod 5 ZDP nelze aplikovat, neboť ZDP stanoví jinak, a to právě § 25 odst. 1 písm. zn).

Aby toho nebylo málo, takovéto manažerské pojištění navíc představuje zdanitelný příjem na straně daného zaměstnance – manažera, které taktéž podléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění.

Pojistné manažerského pojištění je zpravidla účtováno na vrub účtu skupiny 52 – Osobní náklady, např. na účet 528 –Ostatní sociální náklady.

6. Pojistné zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu

Zákoník práce ve svém ustanovení § 365 stanoví pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Ustanovením § 205d ZP a vyhláškou č. 125/1993 Sb. se dále stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání činí 4 % z celkového objemu přijatého pojistného zaplaceného zaměstnavateli v daném kalendářním roce. Pojistné je daňově uznatelným nákladem 6 zaměstnavatele, jestliže jsou splněny podmínky skutečného vzniku nákladu, jeho vynaložení v souvislosti s dosažením, zajištěním a udržením příjmu a v neposlední řadě, že výše pojistného je stanovena podle příslušných předpisů a je o něm účtováno v rámci příslušného účetního/zdaňovacího období v souladu s účetními principy při respektování věcné a časové souvislosti.

4. Penzi jní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a soukromé

Předmětné pojištění vzniká zaměstnavateli přímo ze zákona již se samotným vznikem prvního pracovního poměru. Pojistné na I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. ledna, na II. čtvrtletí do 30. dubna, na III. čtvrtletí do 31. července a na IV. čtvrtletí do 31. října. Vyměřovacím základem je souhrn vyměřovacích základů za předchozí kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával.

Pojistné zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu je zpravidla účtováno na vrub účtu skupiny 54 – Jiné provozní náklady, např. na účet 548 – Ostatní provozní náklady.

7. Cestovní úrazové pojištění na pracovní cestě zaměstnance

V této souvislosti je namístě nejprve si uvědomit vymezení pracovní cesty. Tou ZP rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce, přičemž zaměstnanec musí s touto cestou souhlasit. Za pracovní cestu se pro účely cestovních náhrad považuje také cesta v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště. V takovém případě má zaměstnanec nárok dokonce na cestovné z bydliště do místa výkonu práce, resp. do pravidelného pracoviště a za cestu zpět domů (jde například o nařízení práce přesčas o víkendu zaměstnanci běžně pracujícímu od pondělí do pátku). 7

Zaměstnanci jsou v souladu s § 156 ZP zaměstnavatelem poskytovány při pracovní cestě tyto cestovní náhrady: jízdních výdajů, jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny, výdajů za ubytování, zvýšených stravovacích výdajů (takzvané stravné), nutných vedlejších výdajů.

A právě mezi tyto vedlejší výdaje lze dle mého názoru podřadit, a tedy i zahrnout cestovní pojištění, tj. i například úrazové pojištění.

Dle vyjádření Generálního finančního ředitelství lze cestovní úrazové pojištění na pracovní cestě zaměstnance u zaměstnavatele považovat za výdaj (náklad) vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a to ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené ZDP. Dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) bodu 1 ZDP se za výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů považují taktéž nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou poplatníka v prokázané výši. Daňově uznatelnými jsou dle § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP dále i náhrady cestovních výdajů do výše stanovené zvláštním předpisem, zde ZP, konkrétně ve smyslu § 156 odst. 1 písm. e) ZP, i nutné vedlejší výdaje. Tyto mohou a zpravidla též zahrnují právě i částky uhrazené za některá nezbytná pojištění, např. pojištění léčebných výloh při zahraničních pracovních cestách

apod. Z hlediska daňové uznatelnosti tohoto výdaje (nákladu) není ani rozhodující, zda pojištění zaplatí před odjezdem přímo zaměstnavatel, či se stane součástí vyúčtování cestovních náhrad v případě úhrady zaměstnancem.

Pojistné cestovního úrazového pojištění je zpravidla účtováno na vrub účtu skupiny 51 – Služby, např. na účet 512 – Cestovné.

8. Závěrečné shrnutí

Při posuzování daňových dopadů příspěvků zaměstnavatele svým zaměstnancům na různá pojištění je více než doporučeníhodné velmi detailně a pečlivě zkoumat jednotlivé smluvní podmínky daného pojistného produktu. Neméně důležitým faktorem je pak i skutečnost, zdali se jedná o pojištění řadového zaměstnance či člena statutárního orgánu.

Jednotlivé druhy pojištění mohou, jak jsme se výše v textu přesvědčili, mít speciální úpravu nejen v ZDP, nýbrž i v dalších zákonných úpravách. Kromě odpovědí na otázku daňové uznatelnosti pojistného na straně zaměstnavatele nelze opomíjet ani dopady v případném zdanění příjmů na straně samotných zaměstnanců či členů statutárních orgánů, a to vč. odvodů na sociálním a zdravotním pojištění.

Pojištění je zpravidla dobrá věc a je bezesporu doporučeníhodné, nicméně není radno opomíjet je ho možné daňové dopady.

7 § 78 a následující ZP

Daně z příjmů

Zrušená kupní smlouva na nemovitosti se automaticky nerovná zánik daňové povinnosti

V případech, kdy dojde ke zrušení kupní smlouvy o koupi nemovitosti na základě dohody smluvních stran (s účinky ex tunc), nedochází k zániku daňové povinnosti daňového subjektu (kupujícího) k dani z nabytí nemovitostí.

Přestože už dnes daň z nabytí nemovitostí nemáme, můžeme se s ní stále setkat. Daň z nabytí nemovitých věcí je zrušena v případech, kdy právní účinky vkladu do katastru nemovitostí vznikly dne 26. 9. 2020 a později. Toto zrušení daně se rovněž týká těch případů, kdy lhůta pro podání daňového přiznání uplynula 31. března 2020. Tedy na ty situace, kdy došlo ke vkladu práva do katastru nemovitostí nebo nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která není evidována v katastru nemovitostí, v prosinci 2019 nebo později.

Dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2022, sp. zn. 4 Afs 106/2022-31, však zrušením kupní smlouvy o převodu nemovitosti nezaniká povinnost uhradit daň z nabytí nemovitých věcí.

V dané věci daňový subjekt podal dne 20. 7. 2018 daňové přiznání, v němž uvedl daň z nabytí nemovitých věcí ve výši 165 200 Kč a tuto částku také uhradil. Následně podal dodatečné daňové přiznání, ve kterém upravil daň na částku 0 Kč s ohledem na dohodu o zrušení kupní smlouvy. Správce daně rozhodl o přeplatku a vrátil stěžovateli částku 165 200 Kč. Avšak následně vydal správce daně platební výměr na daň z nabytí nemovitých věcí ve výši 165 200 Kč, což je rozdíl mezi daní stanovenou platebním výměrem a daní uvedenou v daňovém přiznání.

Nejvyšší správní soud v tomto rozhodnutí vysvětlil, že „dočasný vlastník“ nabytím vlastnického práva mohl tuto nemovitost dle libosti užívat, a to až do okamžiku zrušení kupní smlouvy. A právě za tuto dobu „dočasného vlastnictví“ mu vznikla povinnost zaplacení daně z nabytí nemovitých věcí. Stále však platí výše již uvedené, že s ohledem na právní úpravu obsaženou v § 55 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí nemá dohoda o zrušení kupní smlouvy za následek zánik již vzniklé daňové povinnosti.

Zdroj: rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2022, sp. zn. 4 Afs 106/2022-31 (volně dostupné na http://www.nssoud.cz)

Lukáš Žáček Partner Z/C/H Legal

Lukáš Tománek Advokátní koncipient Z /C/H Legal

Navrhované změny v zastavování exekucí podle ČAV negativně pocítí hlavně věřitelé

Exekuce, kde se v průběhu 6 let nepodařilo nic vymoci, jsou nově zastavovány. Novela zavedla tuto povinnost od ledna. Nyní přichází stát s dalším návrhem, který může podle České asociace věřitelů postavení věřitelů ještě zhoršit. Marné exekuce by se měly zastavit do jednoho roku. Jedině tak totiž dosáhnou soudní exekutoři na finanční náhradu za svou činnost. Kvůli šibeničnímu termínu však hrozí, že jim nezbydou kapacity na jejich hlavní práci – na vymáhání pohledávek, které soud přiznal matkám samoživitelkám, zaměstnancům čekajícím na dlužnou mzdu nebo pronajímatelům bytů, jimž nájemník neplatil.

Zastavováním má být dotčen až jeden milion exekucí, přičemž návrh Ministerstva spravedlnosti podmiňuje nárok na náhradu pro soudního exekutora pouze při uzavření exekuce do jednoho roku. „To povede ke komplikované situaci. Zvlášť v současné době, kdy dramaticky klesá vymahatelnost pohledávek. Exekutorské úřady budou podstatnou část svého úsilí věnovat zcela neproduktivní agendě, namísto toho, aby se soustředily na svou hlavní činnost, tj. vymáhání pohledávek pro věřitele,“ komentuje dopady novely Petra Kolářová, výkonná ředitelka České asociace věřitelů. Kritický je i Jakub Dohnal z advokátní kanceláře ARROWS: „Další podobné omezení v krátké době může znovu zhoršit a nebojím se říct, že dokonce i zmařit vymahatelnost práv věřitelů v Česku. Nezapomeňme, že své nároky uplatňují i drobní věřitelé.“

Návrh představuje pro exekutora i pro soud robustní administrativní zátěž, protože právní úprava je zmatená. Problém je ale i v nákladech, které jsou se zastavováním bezvýsledných exekucí spojeny. „V praxi to znamená zvýšení nákladů na materiál a zejména poštovné. To se opět musí projevit na chodu exekutorských úřadů. Některé z nich tato komplikovaná práce finančně vyčerpá, takže ukončí činnost,“ varuje soudní exekutor Vojtěch Jaroš z Exekutorského úřadu Znojmo.

Přetrvává i jedna z hlavních výhrad věřitelů k zastavování exekucí, a tou je 6letá lhůta, za kterou se bezvýslednost řízení posuzuje. Řada úspěšných exekucí, v nichž se podaří uspokojit pohledávku věřitele, totiž trvá déle. „Dluh se začíná umořovat průměrně až mezi 3. a 5. rokem trvání exekuce. Tato doba se výrazně prodlužuje. Opakovaně se totiž zvyšuje nezabavitelná

částka, která dlužníkovi zbývá po provedení srážek ze mzdy. Srážky klesly z řádu tisíců na desetikoruny. Exekuce proto trvá mnohem déle než dřív. Je méně efektivní, což dopadá hlavně na drobné věřitele, pro něž jsou měsíční srážky klíčové. Bez nich se sami ocitají v existenčních problémech,“ doplňuje Petra Kolářová.

Emise kryptoaktiv podle nařízení MiCA

V minulém článku, který vyšel v lednovém vydání e-Bulletinu, jsme se věnovali obecně nařízení MiCA, jehož finální text byl od té doby oficiálně přeložen a nařízení bylo schváleno Evropským parlamentem v druhé polovině dubna 2023. Jak se staví k regulaci nejobsáhlejší skupiny kryptoaktiv?

Pravidla pro emise (vydání) kryptoaktiv podle nařízení se odvíjí zejména od konkrétního druhu kryptoaktiva; pro připomenutí základní dělení kryptoaktiv v nařízení

MiCA1 najdete následující:

1) asset-referenced tokeny („ ARTs“) – tokeny kryté košem měn, komoditami, jinými kryptoaktivy či kombinací uvedeného;

2) e-money tokeny („ EMTs“) – tokeny podobné elektronickým penězům, kryté jednou měnou; a

3) ostatní kryptoaktiva nespadající do prvních dvou kategorií. Ač by se mohlo na první pohled zdát, že třetí „zbytková“ kategorie bude tvořit pouze malou část všech kryptoaktiv, opak je pravdou. Velká většina kryptoaktiv totiž není krytá košem měn, komoditami či jinými krypotoaktivy a bude proto spadat do ka-

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady o trzích s kryptoaktivy a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937.

Ondřej Kučera Právník

Filip Jindra Právník

tegorie ostatních kryptoaktiv. Tento poměr vnímal také evropský zákonodárce, který na začátek nařízení MiCA zařadil právě regulaci této nejobsáhlejší skupiny kryptoaktiv. A jako první se jí proto věnujeme také my.

od asses-references tokenů

a e-money tokenů

Podle nařízení MiCA smí být takové kryptoaktivum emitentem vydáno a/nebo přijato k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva, pouze pokud tak učiní právnická osoba, která vyhotovila tzv. bílou knihu (angl. white paper) neboli určitou obdobu prospektu vyhotovovaného u emisí tradičních cenných papírů. White paper musí být zveřejněn na webových stránkách emitenta nejpozději v den začátku emise a o jeho vyhotovení je třeba notifikovat národní orgán dohledu (v České republice ČNB).

Při emisi kryptoaktiv, která nejsou obchodována na obchodní platformě, je možné vyhnout se povinnosti vyhotovit bílou knihu, a to v těchto případech:

nabídka cílí na méně než 150 osob (fyzických či právnických), na členský stát, a tyto osoby jednají na svůj vlastní účet (tzv. privátní emise) nebo

po dobu 12 měsíců od začátku nabídky kryptoaktiv v Unii nepřekročí celková hodnota emise ekvivalent 1 000 000 eur (tzv. podlimitní emise) nebo

nabídka je určena výhradně kvalifikovaným investorům a kryptoaktiva mohou držet pouze tito investoři.

Při vydávání tohoto druhu kryptoaktiv musí emitent dodržovat také pravidla týkající se svých propagačních sdělení. Informace jím uváděné v propagačních sděleních musí být v první řadě čestné, jasné a ne zavádějící. Je-li vyhotovována bílá kniha, musí být obsah propagačních sdělení v souladu s informacemi v ní obsaženými a emitent je zároveň povinen uvádět sdělení, že byla bílá kniha publikována (spolu s odkazem na své webové stránky).

Asset-referenced tokeny

Kryptoaktiva z této skupiny může vydat a/nebo požádat o jejich přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva pouze právnická osoba mající k tomu povolení2 nebo úvěrová instituce (zejm. banka) za splnění dalších podmínek. Obě tyto osoby musí taktéž ve vztahu k zamýšlené emisi vyhotovit bílou knihu podle speciálního ustanovení o bíle knize vztahující se k ARTs tokenům.

Podmínka získání licence se v této kategorii kryptoaktiv neuplatní, pokud:

po dobu dvanácti měsíců průměrná nevyužitá částka tokenů vázaných na aktiva nepřekročí ekvivalent 5 000 000 eur nebo

nabídka je určena výhradně kvalifikovaným investorům a kryptoaktiva mohou držet pouze tito investoři.

Kryptoaktivum

smí být emitentem vydáno a/nebo přijato k obchodování, pouze pokud tak učiní právnická osoba, která vyhotovila tzv. bílou knihu.

E-money tokeny

Poslední a zřejmě nejméně zastoupenou skupinou kryptoaktiv jsou e-money tokeny, přičemž požádat o jejich přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva může pouze úvěrová instituce nebo instituce elektronických peněz3

Emitent musí zároveň splňovat požadavky, které se vztahují na instituce elektronických peněz podle směrnice 2009/110/ES transponované do zákona o platebním styku, a stejně jako u předešlých kategorií je povinen vyhotovit bílou knihu (podle speciálního ustanovení o bíle knize vztahující se k e-money tokenům).

Závěr

Z výše uvedeného je zřejmé, že dělení kryptoaktiv tak, jak jej na svém začátku definuje nařízení MiCA, je zcela klíčové pro určení, jaká pravidla se na danou emisi kryptoaktiv budou vztahovat. Jednotlivé režimy se liší zejména v kategorii osob, které mohou dané kryptoaktivum emitovat, ale také v povinnostech těchto osob při realizaci jednotlivých emisí (zde se řeší zejm. licenční otázky a konkrétní pravidla pro bílou knihu, kterou emitent vyhotovuje).

2 MiCA stanoví, v kterých případech příslušné orgány neudělí žadateli licenci, je tomu tak, např. pokud obchodní model žadatele o povolení může představovat závažnou hrozbu pro finanční stabilitu, transmisi měnové politiky nebo měnovou suverenitu.

3 Ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice 2009/110/ES a § 66 a násl. zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku.

Ostatní kryptoaktiva odlišná

Ostatní

Revoluce v přihlašování

blankosměnek

do insolvenčního řízení?

Nejvyšší soud v nedávné době zveřejnil dvě svá rozhodnutí, která mění dosavadní přístup k tomu, jakým způsobem (resp. zda vůbec)

lze přihlašovat pohledávky z dosud nevyplněných blankosměnek do insolvenčního řízení. Tento článek má za cíl seznámit čtenáře s těmito rozhodnutími a s předchozí i novou rozhodovací praxí soudů.

Aleš Hradil Partner DUNOVSKÁ & PARTNERS

Úvodem pro úplnost připomeňme, že zákon směnečný a šekový pojem „blankosměnka“ nedefinuje, avšak zároveň připouští, aby byla vydána směnka, která je při vystavení neúplná a má být později vyplněna, jak bylo ujednáno. Pro ujednání o doplnění takové směnky (tedy tzv. blankosměnky) zákon výslovně nepředepisuje žádné formální náležitosti a nestanoví ani, které náležitosti směnky mohou být později doplněny nebo které naopak doplněny být nemohou. Blankosměnka se stává směnkou až po doplnění chybějících náležitostí. Účinky přeměny blankosměnky ve směnku řádně vyplněnou pak nastávají se zpětnou účinností, resp. s účinky ex tunc, což znamená „ od tehdy “ či „ od počátku “. Zpětně tedy vznikne i závazek osob, které směnku podepsaly, včetně směnečného rukojmí (avalisty).

Podepsal-li blankosměnku směnečný rukojmí, přebral garanci za zaplacení směnky za podmínky, že listina bude podle vyplňovacího ujednání v budoucnu doplněna a tím přeměněna na skutečnou směnku, a taková směnka následně nebude zaplacena. Doplněním listiny na formálně platnou směnku, stávají se se zpětnou účinností (ex tunc) podpisy rukojmích

Jan Vavřina Partner DUNOVSKÁ & PARTNERS

na listině podpisy na skutečné směnce, a tedy je nutno na takovou listinu i na účinnost podpisů všech dlužníků, avalisty z toho nevyjímaje, pohlížet tak, jako by daná listina bývala byla vyplněna v plné podobě již od počátku, tedy od data uvedeného na listině jako den jejího vystavení.

Přestože výše uvedené závěry, včetně závěru o zpětných účincích přeměny blankosměnky na skutečnou směnku, byly dlouhodobě ustáleny v právní teorii i v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, soudní rozhodovací praxe doposud neumožňovala pro účely insolvenčních řízení pohlížet na potenciální pohledávky vyplývající z dosud nevyplněných blankosměnek ani jako na pohledávky budoucí či podmíněné. A to přesto, že úprava obsažená v § 173 odst. 3 insolvenčního zákona výslovně předjímá uplatnění těch pohledávek, jejichž vznik podmínili účastníci právního vztahu tím, že nastane skutečnost, která je jim v době, kdy činí právní jednání, neznámá a je pro ně nejistá, tedy pohledávek zpravidla vázaných na splnění odkládací podmínky.

Dosavadní soudní praxe byla ustálena v tom, že nevyplněná blankosměnka zkrátka dosud není pohledávkou ani cenným papírem a nemůže proto být ani pohledávkou pod-

míněnou. Aktem podpisu nevyplněné blankosměnky totiž zatím dle předchozí rozhodovací praxe automaticky nevznikla možnost uplatnit směnečnou pohledávku, proto ji taky podle této (nyní již překonané) předchozí rozhodovací praxe soudů dříve nebylo možné přihlásit do insolvenčního řízení. Zkrátka, doplnění blankosměnky veškerými chybějícími náležitostmi bylo vykládáno jako zákonný předpoklad pro možné budoucí uplatnění směnečné pohledávky, nikoliv jako podmínka vzniku směnečné pohledávky v pravém slova smyslu.

Výše uvedený právní názor byl obzvláště palčivý ve vztahu k již zmíněným směnečným rukojmím. Pokud se směnečný rukojmí dostal do finančních obtíží, pro které s ním bylo zahájeno insolvenční řízení, neměl majitel směnky obvykle žádnou možnost, jak se do takového řízení zapojit a jak případně participovat na zpeněžení majetku směnečného rukojmího. A to z toho důvodu, že finanční obtíže směnečného rukojmího mohly nastat v době, kdy výstavce směnky (ještě zatím) žádné finanční problémy neměl a plnil své závazky zajištěné blankosměnkou řádně. Věřitel proto obvykle neměl možnost, jak v souladu se směnečnou vyplňovací dohodou blankosměnku vyplnit. Mohlo tedy proběhnout insolvenčního řízení, ve kterém se avalista oddlužil nebo ve kterém se zpeněžil veškerý avalistův majetek, avšak majitel směnky na tomto výtěžku neparticipoval, protože se v zákonné lhůtě nepřihlásil (a ani nemohl) do insolvenčního řízení. A pokud později došlo ke zhoršení finanční situace i výstavce směnky a k vyplnění směnky, mohl již být majetek směnečného rukojmího zpeněžen a jeho aval měl pro věřitele takřka nulovou hodnotu.

Nejvyšší soud ve svých nových rozhodnutích ve věcech sp. zn.

29 ICdo 32/2021 a sp. zn. 29 ICdo 157/2022 upozornil, že kdyby nebylo možné pohledávku z blankosměnky přihlásit do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka (směnečného rukujmího) ani jako pohledávku podmíněnou, neměla by osoba oprávněná z blankosměnky po úspěšném oddlužení dlužníka žádnou možnost domoci se vůči němu svého nároku ze směnky, neboť na následně doplněnou směnku by se pro zpětný účinek jejího vzniku vztahovalo podle Nejvyššího soudu osvobození dle § 414 insolvenčního zákona. Šlo by tak podle Nejvyššího soudu „ o neodůvodněný zásah do ústavně zaručeného vlastnického práva věřitele “.

Jelikož Nejvyšší soud připustil pohlížet na pohledávky z blankosměnek jako na pohledávky podmíněné, musel ještě vyložit, na jakou podmínku jsou vázány (čím jsou konkrétně podmíněné). Dospěl k názoru, že se jedná o pohledávku vázanou na podmínku, že „ bude blankosměnka doplněna o chybějící náležitosti, a stane se tak (s účinky ex tunc) směnkou úplnou “. Ačkoliv tak Nejvyšší soud vyhověl dovoláním dovolatele (obě pojednávaná rozhodnutí byla iniciována stejným dovolatelem), tak v této dílčí otázce nepřisvědčil názoru dovolatele, podle něhož byl vznik pohledávky vázán na splnění odkládací podmínky spočívající v tom, že osoba podepsaná na blankosměnce poruší svůj blankosměnkou zajištěný závazek a určitá

Dosavadní soudní

praxe byla ustálena v tom, že nevyplněná

blankosměnka dosud není pohledávkou ani cenným

osoba dle dohody o vyplňovacím právu (vyplňovacího prohlášení) nabude oprávnění k doplnění blankosměnky. Jinými slovy, dovolatel byl toho názoru, že pohledávka je podmíněna tím, že dojde v konkrétním případě k porušení úvěrové smlouvy (šlo o směnku zajišťovací).

Ačkoliv předchozí rozhodovací praxe rovněž měla své teoreticko-právní opodstatnění, její důsledky byly nerozumné a nespravedlivé, jelikož i věřitel, který si s řádnou péčí sjednal možnost získat směnečnou pohledávku, fakticky v mnoha případech neměl ani při vynaložení nejvyšší míry své obezřetnosti možnost domoci se dohodnutého plnění. Aktuální rozhodnutí Nejvyššího soudu míru práv stran v tomto ohledu vyrovnávají, tím spíše když si uvědomíme, že pohledávky z nevyplněných blankosměnek budou přihlašovány jako podmíněné –a nedojde-li k vyplnění těchto blankosměnek, přihlášený věřitel v rámci insolvenčního řízení uspokojován nebude a dlužník a jeho věřitelé tím nebudou nijak dotčeni.

Naopak dojde-li k přeměně na  úplnou směnku se zpětnými účinky, je rozumné umožnit směnečnému věřiteli se účastnit insolvenčního řízení, které bylo zahájeno před datem přeměny blankosměnky v řádnou směnku. Ačkoliv se plně neztotožňujeme se všemi dílčími závěry v odůvodnění citovaných rozhodnutí, tak jejich výsledek – tedy možnost přihlašovat pohledávky z blankosměnek jako podmíněné, hodnotíme pozitivně.

Aktuálně ze světa

Digitální euro na dosah

Evropská centrální banka rozpracovává myšlenku digitálního eura. Člen výkonné rady ECB Fabio Panetta na zasedání hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu přiblížil, jak by mohla státní digitální měna fungovat, respektive s jakou úrovní ochrany soukromí uživatelů. Podle Panetty ale budou mít v otázce zavedení digieura hlavní slovo europoslanci a členské státy.

„Lidé by neměli povinnost digitální euro používat. Měli by ale vždy mít takovou možnost. Stejně jako je tomu dnes s hotovostí. Digitální euro by navíc mohlo od zákonodárců získat status zákonného platidla,“ řekl Panetta. „Pro uživatele by bylo přínosnějš í a pohodlnější, kdyby podnikatelé měli povinnost tuto digitální měnu přijímat,“ dodal radní Evropské centrální banky. „Zástupci spotřebitelských sdružení a obchodníků během našich rozhovorů poznamenali, že nejlepší cestou k široké dostupnosti digitálního eura by bylo požadovat od bank a poskytovatelů platebních služeb v eurozóně, aby digieuro zpřístupnili klientům,“ pokračoval Panetta. Podle něj by virtuální měna představovala novou evropskou platformu pro inovace, která by umožnila zprostředkovatelům typu bank nabízet nové druhy služeb instantně dostupné napříč Evropou. ECB zároveň podle serveru Coindesk rozmýšlí, jak případně dostat digitální euro k lidem bez bankovního účtu.

Řešením by mohlo být například využít kvůli ověřování totožnosti uživatelů součinnost s poštou, on-line portály či s nějakými jinými zprostředkovateli, než jsou banky, například s aplikací vyvinutou přímo ECB. Digitální euro má být doplňkem hotovosti nejen díky své avizované široké dostupnosti, ale údajně také kvůli maximální úrovni ochrany soukromí. „Pokusíme se napodobit vlastnosti hotovosti, kterých si lidé cení. Tedy zajistit co nejvyšší anonymitu plateb. To samozřejmě neznamená, že transakce d igitálním eurem budou stejně diskrétní jako platby bankovkami a mincemi. Zkoumáme například možnosti offline plateb do určité částky, které by byly plně anonymní,“ upřesnil podle serveru Decrypt Panetta. Zároveň ubezpečil, že ECB nemá záměr ani kapacity na sledování aktivit každého člověka, který by s digitální měnou centrální banky přišel do styku.

Německo zveřejnilo návrh legislativy k implementaci druhého pilíře směrnice EU

Německo podle serveru dReport jako jeden z prvních členských států EU zveřejnilo návrh legislativy týkající se implementace tzv. druhého pilíře směrnice o zavedení globální minimální daně. Návrh legislativy obsahující pravidlo pro zahrnutí příjmů (IIR ), pravidlo o nezdaněných ziscích (UTPR) a kvalifikovanou vnitrostátní minimální dorovnávací daň je zpracován jako samostatný daňový zákon a úzce reflektuje směrnici EU. Očekává se, že pravidla o zahrnutí příjmů (IIR) a kvalifikovaná vnitrostátní minimální dorovnávací daň budou platit pro fiskální roky začínající po 30. prosinci 2023. Očekává se, že pravidlo o nezdaněných ziscích (UTPR) se uplatní pro fiskální roky začínající po 30. prosinci 2024.

Německo má v úmyslu zavést kvalifikovanou vnitrostátní minimální dorovnávací daň, aby zajistilo, že zisky německých subjektů, které jsou součástí skupiny, podléhají zdanění německou dorovnávací daní. S ohledem na (přibližně) 30% německou daňovou sazbu se neočekává, že by německá kvalifikovaná vnitrostátní minimální dorovnávací daň měla v tomto ohledu významný dopad.

moje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců

Macron hájil kritizovanou důchodovou reformu, označil ji za nezbytnou

Francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu k národu hájil kritizovanou důchodovou reformu. Prohlásil, že vnímá hněv lidí ohledně zvýšení věku odchodu do důchodu, ale reformu označil za nezbytnou, uvedla agentura AFP. „Tyto změny byly potřebné k tomu, abychom zajistili důchod pro každého,“ řekl Macron. „Postupně více pracovat znamená vytvářet i více bohatství pro celou naši zemi,“ dodal. Francouzský prezident během své řeči vyjádřil politování nad tím, že se pro reformu nepodařilo dosáhnout konsenzu s odbory a dalšími politickými stranami. „Byla tato reforma přijata? Očividně ne,“ řekl Macron.

Odpůrci reformy vyzývali Francouze, aby během prezidentova projevu před radnicemi bouchali do hrnců a pánví a narušili tak Macronovo vystoupení pod heslem: „Macron nás nebude poslouchat? My ho také nebudeme poslouchat.“ Do ulic vyšli lidé v mnoha městech, v Paříži se shromáždění v několika čtvrtích rychle změnila ve spontánní demonstrace, při kterých někteří lidé zapalovali odpadkové koše, zatímco se je policie snažila rozehnat. Mnozí reformu vnímají jako nespravedlivou a tvrdí, že vláda mohla místo toho zvýšit daně bohatým nebo zaměstnavatelům. Jak prezident uvedl, je si vědom „hněvu“ Francouzů, pokud jde o vzrůstající ceny či v souvislosti s pracovními místy, což „neumožňuje příliš mnoha Francouzům dobře žít“.

Kandidát na prezidenta Světové banky má podporu v i Česku

Americký prezident Joe Biden informoval dne 23. února o nominaci Ajay Bangy na funkci prezidenta Světové banky poté, co David Malpass oznámil svoji rezignaci k 30. červnu 2023. Je obvyklou praxí, že pozici nejvyššího představitele Světové banky obsazují Spojené státy americké. ČR podle resortu financí považuje Ajay Bangu za vhodného kandidáta, který má veškeré předpoklady pro úspěšné vedení této významné mezinárodní finanční instituce. Ajay Banga je americký obchodní manažer narozený v Indii. V minulosti působil jako výkonný předseda Mastercard, aktuálně vykonává funkci místopředsedy General Atlantic. V průběhu své kariéry Ajay Banga získal zkušenosti v oblasti bankovnictví, finančních služeb a inovací v mezinárodním prostředí. V roce 2020 byl zvolen předsedou Mezinárodní hospodářské komory (ICC), jeho angažmá ve veřejném sektoru zahrnovalo oblast obchodní politiky a spolupráce mj. se středoamerickými státy a dalšími regiony.

Vláda Spojeného království zveřejnila podle serveru dReport návrh zákona o pravidlech pro zahrnutí příjmů a kvalifikované vnitrostátní minimální dorovnávací dani v souladu s globálními pravidly OECD pro zavedení minimální daně v rámci druhého pilíře. Po jejich přijetí budou platit od roku 2024 (účetní období začínající 31. prosince 2023 nebo později).

Podle předloženého návrhu se kvalifikovaná vnitrostátní minimální dorovnávací daň vztahuje nejen na nadnárodní skupiny, ale také na tuzemské skupiny ve Spojeném království a na samostatné subjekty ve Spojeném království, které překračují určitou velikost (roční výnosy vyšší než 750 milionů eur). Jak pravidlo pro zahrnutí příjmů (IIR), tak pravidlo pro kvalifikovanou vnitrostátní minimální dorovnávací daň obsahují principy přechodného „bezpečného přístavu“ v souladu s pravidly dohodnutými na konci roku 2022 v rámci inkluzivního rámce.

Nejbohatší mají na Novém Zélandu mnohem nižší sazbu než většina ostatních

Nejbohatší rodiny Nového Zélandu platí méně než polovinu sazby daně ze všech druhů příjmů než většina ostatních obyvatel země, uvedla to vládní agentura Inland Revenue (IRD). Změna zákona z roku 2020 poskytla IRD nové pravomoci, aby mohla požadovat od nejbohatších rodin informace o jejich příjmech. Po dvouletém vyšetřování zjistil projekt výzkumu vysokozdaněných jednotlivců, že nezdaněné kapitálové zisky z podnikání, nemovitostí a dalších investic zkreslují daňový systém ve prospěch nejbohatších obyvatel země. Ministr financí David Parker řekl, že tento „mezinárodně průlomový výzkum“ odhalil „velký rozdíl mezi daňovými sazbami, které obyčejní Novozélanďané platí z celých svých příjmů ve srovnání s velmi bohatými lidmi“. Parker dodal: „Věděli jsme, že někteří nejbohatší Novozélanďané neplatí daň z některých svých příjmů, ale nevěděli jsme, kolik a jaká je jejich celková efektivní daňová sazba.

„Naši občané jako tradiční řemeslníci, zdravotní sestry, učitelé, pracovníci v pohostinství, kadeřníci, uklízeči, inženýři a majitelé malých firem platí mnohem vyšší efektivní daňovou sazbu než jejich bohatší spoluobčané,“ řekl ministr. Projekt získal informace od 311 rodin, které obecně mají čistou hodnotu více než 50 milionů dolarů, zkoumal období od 1. dubna 2015 do 31. března 2021.

Zveřejnění britského návrhu legislativy k implementaci pravidel globální minimální daně druhého pilíře

Aktuálně z ČR

Česko by podle prezidenta Pavla mělo mít dvě sazby

DPH

Česko by mělo mít dvě sazby DPH, domnívá se prezident Petr Pavel. Chce ale věcnou debatu o tom, co by v které ze sazeb bylo za komoditu a jaký by byl dopad na lidi, kteří už dnes mají velké sociální problémy. Pavel to řekl v debatě Deníku. Snížení DPH ze tří na dvě sazby chce podle médií část vládní koalice.

„V obecné rovině zjednodušení sazeb DPH ze tří na dvě smysl dává,“ řekl Pavel. Změna podle něj přinese nejen více peněz do stát ní pokladny, ale systém také zpřehlední a zúží prostor pro daňové úniky. Záležitost projednával s ekonomickými odborníky. Řekl, že podle nich by zjednodušení pomohlo státnímu rozpočtu 70 až 80 miliardami korun.

„Otázkou je, do jaké míry by ta skladba komodit v jednotlivých sazbách dopadla na sociální složení obyvatelstva. Pokud ten dopad bude na ty nejnižší příjmové kategorie, tak to určitě dobře není,“ poznamenal prezident. Namístě proto podle něj je věcná debat a, které komodity by měly být ve které sazbě a jaký dopad to bude mít na lidi, kteří už dnes mají velké sociální problémy.

Návrh novely o sociálním zabezpečení

Vláda schválila novelu o odvodech, změny podpory práce v penzi z ní vyškrtla.

Novela měla změnit ale hlavně způsob podpory práce v důchodu. Podle resortu to bude obsahovat až důchodová reforma.

Nyní mohou po odpracování 360 kalendářních dnů starobní důchodci a důchodkyně požádat sociální správu o zvýšení penze. Zásluhový procentní díl důchodu jim vzroste o 0,4 procenta výpočtového základu. Podle návrhu se mělo navyšování nahradit odpuštěním odvodů na sociální zabezpečení, tedy 6,5 procenta ze základu výdělku. Zaměstnavatelům by se pojistné nezměnilo. Také živnostníci by si ponechali 6,5 procenta ze zisku, odvodová sazba by jim klesla z 29,2 na 22,7 procenta. Podle návrhu by slevu bylo možné uplatňovat i u paušálu. Po zrušení odvodů by stát přišel ročně o čtyři až 4,5 miliardy korun. Výdaje na zvyšování důchodů za práci by sice klesly, tento pokles by ale propad příjmů do systému dorovnal až téměř za 30 let, uvedlo Ministerstvo financí. Zvyšování deficitu důchodového účtu odmítá. Dodává, že návrh narušuje i nastavení paušálu. Podle ministra bude podporu práce v penzi obsahovat důchodová reforma. O nastavení chce jednat s opozicí i odbory a zaměstnavateli. „Snažíme se hledat ještě další možná opatření a parametry, jak je možné lidi motivovat, aby zůstali ekonomicky aktivní,“ uvedl ministr. Zmínil pobídky, díky nimž by senioři s výdělkem pobírání penze odložili.

Se škrtnutím odvodů nesouhlasili zaměstnavatelé a odbory. Navrhují naopak penzi za „přesluhování“ víc zvedat. Poukazují na to, že zatímco mladší senioři mají penzi a výdělek, ve vysokém věku si lidé příjem prací už zvedat nemůžou. Vláda v programovém prohlášení slibuje, že práci v důchodu podpoří a seniorům „více zohlední celkové odpracované roky“.

Do Zprávy o otevřených financích se může zapojit i veřejnost

Evropská komise uveřejnila na svých internetových stránkách Zprávu o otevřených financích (Report on Open Finance), kterou zpracovala Expertní skupina pro evropský finanční datový prostor.

Iniciativa v oblasti otevřených financí zaměřující se na podporu inovací založených na datech má dva konkrétní cíle, a sice zajistit, aby zákazníci (spotřebitelé i společnosti) měli kontrolu nad využíváním svých dat ve finančním sektoru, a zároveň umožnit uživatelům dat ve finančním sektoru přístup k datům zákazníků na základě jejich souhlasu. Dosažení těchto dvou cílů má mimo jiné umožnit vznik nových finančních služeb a produktů založených na datech. Mezi zainteresované subjekty v oblasti open finance patří i) zákazníci, kteří mohou udělit přístup ke svým datům uchovávaným finančními institucemi například za účelem získání personalizovaných produktů a služeb; ii) finanční instituce jednající jako držitelé dat o zákaznících; a iii) třetí strany jako poskytovatelé finančních produktů (např. fintech společnosti) vystupující jako uživatelé dat zákazníků. S ohledem na Zprávu o otevřených financích je možné ze strany Evropské komise očekávat iniciaci legislativního návrhu. V té souvislosti se vyzývá odborná veřejnost, aby zaslala své připomínky a náměty. Více informací je na odkazu zde

Snížení platů ústavních činitelů bude tématem pro vládní úspory.

U soudců ale může narazit

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek předpokládá, že snížení platů ústavních činitelů vláda zahrne do balíčku navrhovaných úspor. Kromě politiků podle něj půjde i o platy soudců a státních zástupců. Řekl to v pořadu Partie televize CNN Prima News. Politickými zásahy do výše platů soudců se v minulosti zabýval i Ústavní soud, o dalších dvou podáních ještě bude rozhodovat.

„Předpokládám, že platy nejenom politiků – což jsou i soudci a na to navázaní státní zástupci, budou předmětem konsolidačního balíčku,“ řekl v Partii Blažek. Podle něj možná není správný ani způsob výpočtu jejich platů. Ten se v současné době odvozuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. „Nemyslím si, že bychom přišli se samostatným návrhem, to považuji za nadbytečné, a dokonce bych řekl nepraktické. Ale budeme se to snažit dát do jednoho balíku se vším všudy, s těmi návrhy, které přijdou,“ dodal Blažek s tím, že vláda se s tím zabývat musí.

Ke zmrazení platů politiků vyzval vládu i prezident Petr Pavel, mluvili o něm i zástupci stran vládní koalice. Navrhnout snížení základu pro jejich výpočet chtějí podle předsedy jejich sněmovního klubu Jakuba Michálka také Piráti. Změna, která by se týkala j en poslanců a senátorů, soudců jen u budoucího růstu, by podle něj měla platit do července, přinést má až 500 milionů korun. Zpomalení růstu navrhuje podle předsedy Víta Rakušana i STAN.

Po snížení v roce 2021 se od ledna 2022 platové základny politiků, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Další novela je však od února 2022 opět snížila. U soudců tak základna klesla ze 106 986 korun na 100 872 korun. Vláda očekávala, že díky tomu ušetř í 600 milionů korun. Letos jsou platy opět vyšší, počítají se podle normálního mechanismu. Například soudci okresního soudu mají letos pobírat o 11 300 až 19 400 korun víc než loni.

Ústavní soud v minulosti opakovaně formuloval názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti. Vláda nemůže s platy soudců zacházet zcela volně a podle aktuálních rozpočtových potřeb. Na druhou stranu, některé zásahy do platů soud uznal jako možné a důvodné, například po ničivých povodních.

Ministerstvo financí zlepšilo výhled ekonomiky pro letošní rok

I když

letos v prvním čtvrtletí ekonomika mezikvartálně klesla o 0,2 %, podle nové prognózy Ministerstva financí nastane od druhého čtvrtletí mezikvartální růst HDP, který se bude postupně během roku zrychlovat. V příštím roce by HDP měl vzrůst o 3 %.

U inflace ministerstvo proti lednu letošní výhled zhoršilo, očekává ji o 0,5 procentního bodu vyšší. Pokud nenastanou nové turbulence u cen energií, měl by ale růst cen postupně zpomalovat. Na počátku příštího roku ministerstvo očekává meziroční infl aci na úrovni tří procent, za celý rok 2024 průměrně 2,4 procenta. „Nová predikce MF se na první pohled jeví v souladu s tím, jak se poslední měsíce vyvíjí jak světová, tak tuzemská ekonomika. Proti předešlé predikci je tak mírně optimističtější ohledně vývoje HDP, naopak čeká v letošním roce oproti starším odhadům mírně vyšší inflaci a růst mezd,“ řekl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Růst HDP o 0,1 procenta dnes předpověděl ve své prognóze i Svaz průmyslu. Mezinárodní měnový fond v úterý odhadl, že český HDP v letošní m roce klesne o 0,5 procenta.

Deficit veřejných financí by se měl v příštím roce i bez zohlednění připravovaného konsolidačního balíčku snížit na 2,9 procenta HDP, do roku 2026 by měl klesnout na 2,2 procenta HDP. Celkové zadlužení by se letos mělo snížit na 43,5 procenta HDP. Přispěje k tomu mimo jiné částečné splacení půjčky, kterou loni poskytl stát polostátní energetické společnosti ČEZ kvůli zlepšení její likvidn í pozice a kterou by ČEZ měl letos splatit. V následujících letech se ale zadlužení bude postupně prohlubovat, v roce 2026 by mělo dosáhnout 45 procent HDP, což by byla nejvyšší hodnota v historii Česka.

Global Money Week v Česku slavil rekordy

Téměř 60 tisíc osob se zúčastnilo letošního ročníku Global Money Week, který se tentokrát zaměřil na kompetence pro finanční zdraví. Jedná se doposud o největší úspěch této iniciativy v ČR, která se zaměřuje na témata spojená s rozvojem schopností a dovedností v oblasti rodinných financí.

Již posedmé se Česká republika zapojila do celosvětové iniciativy na podporu finančního vzdělávání Global Money Week. Jejím národním koordinátorem je Ministerstvo financí, záštitu tradičně udělilo Ministerstvo školství a Česká národní banka. Organizátoři této akce, kterými jsou yourchance o.p.s. a EFPA ČR vyzvali řadu škol, dětských domovů, organizací, firem i nezávislých odborníků, aby uspořádali přednášky a workshopy na témata týkající se zdravých finančních návyků a kompetencí.

Celorepublikově probíhaly soutěže a akce pro veřejnost, novinkou bylo zapojení ukrajinské komunity formou přednášek a hudebních vystoupení v Centru Černý most na Dni s finanční gramotností. Významné a velmi aktivní zastoupení měly v letošním ročníku banky, které kromě své finanční podpory poskytly desítky odborníků z praxe. Ti se s dětmi a mládeží podělili o své mnohaleté zkušenosti ze světa financí.

Tečkou za GMW v ČR byla tradičně závěrečná konference v České národní bance, kterou moderovaly Marta Gellová z EFPA ČR s Janou Merunkovou z yourchance. Ve druhé části programu moderátorskou dvojici doplnila odbornice na problematiku finančního vzdělávání a ochranu spotřebitele Helena Kolmanová. V úvodu programu vystoupili zástupci MF, MŠMT a ČNB, kteří se vyjádřili k potřebnos ti finančního vzdělávání napříč generacemi, a to ze svých úhlů pohledu. Následně byly představeny klíčové kroky, které v této oblasti konají. V dalších příspěvcích představili zástupci Národního pedagogického institutu, bank a nezávislých iniciativ své projekty zaměřené na zvyšování finanční gramotnosti. V následných panelech prezentovali příklady ze své praxe zástupci škol, které se finančnímu vzdělávání úspěšně a dlouhodobě věnují, nebo organizátoři soutěží Rozpočti si to a Soutěže Finanční gramotnost.

Zdroj: ČTK, Ministerstvo financí, Finanční správa ČR

Simona Hornochová k rušení územních pracovišť

finančních

úřadů

Jak jsme již infomovali v předchozím souhrnu novinek, kromě pošt v Česku zanikne i část poboček finančních úřadů, od července se jich zruší 77. K tématu se v pořadu Ptám se já vyjádřila generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová.

Ministerstvo financí od července zruší 77 z celkových 201 územních pracovišť finančních úřadů. Ministr financí Zbyněk Stanjura předpokládá, že tak stát ušetří v příštích třech letech až 150 milionů korun. Finanční správa se podle něj zároveň zefektivní. Nová generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová k tomu uvedla, že její úřad se chce více zaměřit na elektronickou komunikaci s veřejností. Zároveň nabídne telefonické konzultace a rozšíří výjezdy do obcí. „Finanční správa bude mít méně kamenných pracovišť, plánujeme však posílit možnosti osobní komunikace daňových subjektů s pracovníky finančních úřadů a zajistit jim efektivní pomoc a podporu při plnění jejich daňových povinností,“ dodala generální ředitelka.

Přinášíme výběr z rozhovoru, který se tématu věnoval.

Je oznámené množství rušených poboček významné, nebo ne?

Jde o úsporu 150 milionů…

Možná to v číslech vypadá marginálně, ale v praxi je to velké. Abychom dokázali zvyšovat kvalifikaci úředníků na těch úřadech. 56 z těch 77 poboček je v dočasném režimu, kdy se ti pracovníci stěhují na dva dny se všemi spi sy jinam. A ten zbytek jsou malé úřady, kde máme třeba 10 až 15 lidí a v tomto množství nedokážete zabezpečit kvalitní fungování toho úřadu, ti lidé jsou navíc přetížení. Potřebujeme ty pracovníky koncentrovat na jednom místě, což přinese velkou míru efektivity.

Bude s tím spojeno propouštění?

Ne. Zjistili jsme, že někteří úředníci na fi nančním úřadě využili situace, kdy byly zřízeny datové schránky, a rovnou tam poslali exekuční příkazy i lidem, kteří vůbec nevěděli, že tu schránku mají. Tak to jsme okamžitě nahlásili, že musíme být více benevol entní.

Když rutinně působíte na nějakém pracovišti, tak vám vlastně vůbec nedojde, co způsobíte. Já jsem zjistila, že ve státní správě nejvíc mailů a nejvíc věcí k podepsání a prostudování dostáváte v pátek v poledne. V privátním sektoru je to úterý, středa. Tam se to dělá, abyste to měli do pátku hotové, a tohle je podle mě podobné. Dělají to i před Vánoci, před prázdninami, aby měli čistý stůl. A nikdo si neuvědomuje, že je tam ta protistrana. Za mě je to o otevírání očí.

To je takový kolorit opozice, že vždy bude říkat, že vláda dělá všechno špatně. Pracovníci dělají to, co dělali, když paní Schillerová byla ministryně a velmi je chválila. Samozřejmě že je místo pro zlepšení, ale nelze to dělat tak jako v minulosti, kdy se tlači lo na podnikatele. Žádné „zaklekávání“.

Nepřišla jsem sekat hlavy ani dělat nějakou revoluci. (…) Je tady debata stará jako státní zřízení samo: Do jaké míry má nést úředník přímou odpovědnost za výkon své práce, anebo za to může stát. Snažím se vysvětlit kolegům, že když se nějak chová podnikatel, je to jenom jeho zodpovědnost a jeho ostuda, ale my jsme tady za stát a je to ostuda státu. Já věřím spíše na manažerskou zodpovědnost.

Co dalšího přinese rušení finančních úřadů? Jak se daří digitalizace jejich služeb? A bude Finanční správa skutečně vstřícnější ke klientům? Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Ostatní

Novinky z oblasti české a evropské regulace

fi nančních institucí

Aktuality z oblasti české a evropské regulace finančních institucí přináší další set novinek. Z domácí scény se věnuje například zákonu o trhu s nevýkonnými úvěry nebo novele zákona o podnikání na kapitálovém trhu, z mezinárodní pak přepracovanému regulačnímu rámci pro evropské fondy dlouhodobých investic ELTIF.

ESG

/ LMA udržitelné fi nancování

Evropská bankovní federace (EBF) zveřejnila návrhy přechodného financování na úrovni Evropské unie.

EBF uvedla, že přechodové plány mohou pomoci podpořit vývoj nových finančních produktů a mohou podpořit financování společností poskytovaného za účelem zlepšení environmentálního profilu jejich činnosti.

EBF navrhuje, aby Evropská komise zvážila následující: na úrovni činností definovat, které způsoby přechodu by měly být ve vztahu ke každé z nich použity, případně s ohledem na národní specifika daných činností; a na úrovni subjektů definovat standardizaci plánů přechodu společností (podle struktury navržené Evropskou poradní skupinou pro finanční výkaznictví).

Regulace s působností napříč sektory

04/03: Vláda – Zákon o trhu s nevýkonnými úvěry – Vláda projednává návrh nového zákona, který slouží jako transpozic e směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2167 ze dn e 24. listopadu 2021 o správcích úvěru a obchodnících s úvěry a který obsahuje veřejnoprávní regulaci správy nevýkonných úvěrů a stanovuje podmínky pro tuto správu, včetně definice tzv. správce nevýkonného úvěru a obchodníka s úvěry.

Navrhovaný zákon především stanovuje podmínky pro subjekty spravující nevýkonný úvěr a obchodující na finančním trhu s bankovními úvěry. Dochází tedy k regulaci oblasti, která byla doposud regulována pouze obecnou živnostenskou úpravou, přičemž by měla být zajištěna vyšší ochrana dlužníka, neboť některé činnosti budou moci nově vykonávat pouze ty subjekty, nad kterými je vykonáván dohled.

Ondřej Havlíček Schönherr

Kristýna Tupá Schönherr

Martin Svoboda Schönherr

Kapitálový trh

28/03: ESMA – Finální zpráva o přezkumu implementačních technických standardů (ITS) ke spolupráci v oblasti dohledu podle MiFID II – ESMA vypracovala finální zprávu o přezkumu

I T S ke spolupráci v oblasti dohledu podle MiFID II , která obsahuj e , mimo jiné, analýzu příslušného návrhu ITS, v rámci které se ESMA věnuje především prob lematice naléhavých a nenaléhavých žádostí o informace, spolupráci apod. Závěrečná zpráva rovněž obsahuje úplné znění pozměněného návrhu ITS .

27/03: ESMA – Finální zpráva týkající se pokynů ohledně požadavků na řízení produktů podle směrnice MiFID II – ESMA vypracovala finální zprávu k pokynům ohledně požadavků n a  řízení produktů podle směrnice MiFID II , navazující na konzult ační dokum ent (CP), který byl zveřejněn dne 08/07/2022.

E SMA v rámci zprávy shrnuje odpovědi na předmětné dotazy a vysvětluje, jak byly odpovědi zohledněny společně se stanoviskem The Securities and Markets Stakeholder Group (SMSG).

22/03: Parlament – Novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu – Dne 22. března 2023 byl poslancům rozeslán návrh n o vely zákona o podnikání na kapitálovém trhu, kterým se implementuje evropské nařízení o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na technologii distribuovaného registru (DLT) a sdělení Evropské komise č. 2021/C 423/12 – Oznámení o úpravě částek stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II ) podle inflace. V  z ákoně o podnikání na kapitálovém trhu se mění definice investičního nástroje a zavádí možnost ČNB upravit opatřením obecné povahy prahy pro fungování tržní infrastruktury v pilotním režimu při využití DLT.

10/03: ESMA – Aktualizace seznamů Q&As – ESMA aktualizovala následující seznamy Q&As:

1. Q&A k aplikaci směrnice AIFMD – aktualizace se týká zejm é na výkladu pojmu „podstatná přímá nebo nepřímá účast“ v čl. 3 odst. 2 směrnice AIFMD, sekce (xvi), otázka č. 1;

2. Q&A k  nařízení o skupinovém financování – byla přidána o t ázka týkající se výkladu pojmu „podnikatelská činnost nebo činnosti“ podle čl. 2 odst. 1 bodu I příslušného nařízení, sekce General provisions, otázka 3.1;

3. Q&A k aplikaci nařízení EuVECA a  EuSEF – aktualizace se z a bývá tím, zda fondy EuVeCA / EuSEF mohou investovat do jiných fondů, které nejsou registrované jako EuVECA / EuSEF, ale splňují podmínky pro takovou registraci, a jaké podmínky je v tomto případě nutno splnit;

4. Q&A k implementaci  nařízení č. 2022/858 o pilotním režim u pro tržní infrastruktury založené na DLT – byla přidána nová sekce (vii) věnující se finančním nástrojům DLT;

5. Q&A k vykazování dat podle nařízení SFTR – byla přidána n o vá otázka č. 15 ohledně vykazování týkající se jurisdikce emitenta;

6. Q&A k implementaci nařízení EMIR – kromě aktualizace

Rada EU přijala přepracovaný regulační rámec pro evropské

fondy dlouhodobých

vybraných otázek byla přidána otázka nová týkající se zahrnutí derivátů v rámci zprávy TSR ( Trade State Report );

7. Q&A k transparentnosti podle MiFID II a MiFIR – v sekci (iv) b y la přidána nová otázka č. 25 týkající se místa vypořádání související se smlouvami na elektřinu a plyn;

8. Q&A k nařízení MiFIR – byly aktualizovány otázky v sekcích i ) LEI e mitenta a ii) vykazování o transakcích;

9. Q&A k nařízení BMR – byly přidány nové otázky v oblaste ch i ) posouzení souladu se zásadami IOSCO, ii) zákonný zástupce podle čl. 32 odst. 3 BMR, a iii) přechodná ustanovení vztahující se na referenční hodnoty třetích zemí.

Investiční společnosti a investiční fondy

07/03: EP/Rada EU – Nařízení EP/Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2015/760, pokud jde o požadavky týkající se investičních politik a podmínek provozování činnosti evropských fondů dlouhodobých investic a rozsah způsobilých investičních aktiv, požadavky na složení portfolia a rozložení rizika, peněžité zápůjčky a další pravidla pro fondy – Rada EU přijala přepracovaný regulační rámec pro evropské fondy dlouhodobých investic ELTIF, který je součástí přípravy unie kapitálových trhů co by plánu na vytvoření jednotného kapitálového trhu.

Banky

09/03: Vláda – Novela vyhlášky o formě, struktuře a způsobu vedení a poskytování údajů, které je banka a pobočka banky z jiného než členského státu povinna vést a které je

investic ELTIF, který je součástí přípravy unie kapitálových trhů.

povinna poskytnout Garančnímu systému finančního trhu – V připomínkovém řízení je nyní novela výše zmíněné vyhlášk y, která nově zavádí možnost předávat kontaktní údaje klientů úvěrových institucí na dobrovolné bázi, a dále přináší několik dalších změn reflektujících poznatky z fungování, testování a průběhu výplat Garančního systému finančního trhu.

16/03: EBA – Příručka dohledového benchmarkingu interních modelů – EBA zveřejnila online příručku , která poskytuj e pokyny a odkazy na příslušné dokumenty a informace pro dohledový benchmarking s cílem usnadnit jejich dostupnost. Příručka obsahuje zejména přehledy všech platných Q&As týkajících se úvěrového rizika, tržního rizika a benchmarkingu podle IFRS9. Podrobnější informace jsou uvedeny také ke klíčovým prvkům úvěrového rizika při předkládání údajů. Příručka bude pravidelně aktualizována.

Pojišťovny

16/03: EIOPA – Dohledové prohlášení o rozdílných cenách v oblasti neživotního pojištění – EIOPA vydala dohledové prohlášení o rozdílných cenách v oblasti neživotního pojištění, v  r ámci kterého se věnuje především dopadu rozdílných ce-

nových praktik na zákazníky. Rozdílnými cenovými praktikami se pak rozumí ty praktiky, kdy je zákazníkům s podobným pojistným rizikem a náklady na službu účtováno za stejný pojistný produkt se stejnými podmínkami rozdílné pojistné. Zejména se prohlášení zaměřuje na praktiky tzv. „price walking“, které často vedou k nespravedlivému zacházení se zákazníky a upřesňuje, jakým oblastem se mají dohledové orgány zejména věnovat.

AML

31/03: EBA – Pokyny pro boj proti neodůvodněnému snižování rizika a zajištění přístupu k finančním službám pro zranitelné zákazníky – EBA vydala pokyny k zajištění přístupu klientů k finančním službám, které potřebují k plnému zapojení do společnosti, a aby jim tento přístup nebyl odepřen z nepodložených důvodů spojených s AML/CFT nebo bez (jiného) opodstatněného důvodu.

První soubor příslušných pokynů je přílohou pokynů EBA k  r izikovým faktorům v oblasti AML/CFT, které stanoví, co by měly finanční instituce udělat pro identifikaci a posouzení rizika praní peněz a financování terorismu spojeného se zákazníky, kteří jsou neziskovými organizacemi (NPO), přičemž pokyny mají pomoci finančním institucím lépe pochopit, jak jsou neziskové organizace organizovány, jak fungují v praxi a jaké faktory rizika praní peněz a financování terorismu jsou při jednání s těmito zákazníky důležité.

Druhý soubor pokynů se zabývá otázkou účinného řízení r i zik v oblasti AML/CFT ze strany finančních institucí při poskytování přístupu k finančním službám.

Tyto pokyny objasňují vzájemný vztah mezi přístupem k finančním službám a povinnostmi institucí v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, a to i v situacích, kdy zákazníci mají oprávněné důvody k tomu, aby nemohli splnit příslušné požadavky v rámci hloubkové kontroly klienta (Customer Due Diligence). Pokyny dále představují kroky, které by měly instituce podniknout v situacích, kdy se zvažuje odmítnutí nebo ukončení obchodního vztahu se zákazníkem na základě rizika praní peněz a financování terorismu, nebo z důvodů týkajících se dodržování pravidel v oblasti AML/CFT.

16/03: FAÚ – Stanovisko k Rusku jako vysoce rizikové třetí zemi – FAÚ vydal výkladové stanovisko k problematice Ruska j a ko vysoce rizikové třetí země, které se zaměřuje na hodnocení rizik povinné osoby, zesílenou kontrolu klienta a detekci a oznamování podezřelých obchodů.

Komoru daňových poradců České republiky najdete i na sociálních sítích

a Twitter

„Unshell“ směrnice diskutována v Radě EU

Se změnou předsedající země Rady EU znovu nabyly na intenzitě diskuze ohledně parametrů směrnice EU k vymezení minimálních požadavků na ekonomickou podstatu entit usazených v EU („směrnice“). Diskuze, aktuálně probíhající na úrovni pracovní skupiny Rady EU pro daně, se týkají vymezení kritérií minimální ekonomické podstaty, která budou muset plnit entity, u nichž splnění vstupních kritérií založí oznamovací povinnost.

Jana Pytelková Svobodová, Deloitte

Tereza Petrášová, Deloitte

Lukáš Kruchňa, Deloitte

Jedním z diskutovaných bodů je reformulace kritéria týkajícího se statutárního orgánu. Zvažuje se modifikace vyžadující, aby minimálně jeden z jednatelů entity byl buď rezidentem ve státě daňové rezidence entity (stávající požadavek), anebo rezidentem v jiném členském státě, avšak v místě, ze kterého je možné do státu daňové rezidence entity každodenně dojíždět (modifikace).

Rovněž se diskutuje o rozšíření původních tří kritérií minimální ekonomické podstaty na čtyři. Novým kritériem by mělo být, že „většina jednání vrcholného managementu se koná na území státu daňové rezidence oznamující entity“. Ve vazbě na toto rozšíření se rovněž diskutuje o rozsahu plnění kritérií pro ekonomickou podstatu, tedy kolik z uvedených kritérií a v jaké struktuře bude třeba naplnit, aby daná entita nebyla považována za entitu bez dostatečné ekonomické podstaty.

Aktuální předsednictví rovněž zvažuje modifikaci množiny entit vyloučených z působnosti směrnice. Uvažuje se, že by směrnice nedopadala na entity s ročním obratem nepřesahujícím 100 tis. eur a zároveň netto účetní hodnotou aktiv nepřesahující hranici 1 milion eur. Diskuse se rovněž stále vedou i o rozsahu vynětí regulovaných finančních institucí z režimu směrnice.

Politická shoda zatím nebyla nalezena ani z hlediska daňových dopadů ve vztahu k již existujícím smlouvám o zamezení dvojího zdanění uzavřeným mezi členskými státy EU.

Aktuální diskuze pod patronátem švédského předsednic-

tví se týkají zásadních parametrů směrnice, které v průběhu prosince 2022 modifikoval svým návrhem také Evropský parlament (o těchto změnách jsme vás informovali v únorovém článku). Tento návrh se však nejeví být v souladu s aktuálním diskusním naladěním v Radě EU a lze očekávat, že návrh Evropského parlamentu se do konečného znění směrnice v mnoha aspektech nakonec nepromítne. Pro schválení směrnice bude třeba jednomyslný souhlas Rady EU (tedy zástupců vlád všech členských států). Aktuálně nepanuje na diskutovaných návrzích politická shoda, a tak se brzké schválení směrnice a nabytí účinnosti dle navrženého harmonogramu (tedy k 1. lednu 2024) nyní již nejeví jako realistické. Uvidíme, zda nějaký posun přinese další jednání pracovní skupiny pro daně, které je naplánováno na květen tohoto roku.

Článek vyšel původně na webu dReport

Vývoj „Unshell“ směrnice pokračuje a aktuálně se očekává finálnější pozice, resp. přepracovaný návrh.

Ten v e-Bulletinu následně přineseme.

Devět z deseti investorů dokázalo zhodnotit svou investici do startupu. Věří umělé inteligenci a fintechu

Andělské investování sice v Česku nepředstavuje masovou záležitost, Češi však patří ke zdatným investorům do startupů. Jejich strategie dopadly zatím vesměs úspěšně. Takřka devět z deseti investorů svou investici zhodnotilo. Téměř 12 procent na ní dokonce vydělalo více než desetinásobek. Dvě pětiny investorů považují investice do startupů za výnosnější než jiné formy investování. Vyplývá to z výzkumu investiční skupiny DEPO Ventures.

Vprotikladu k obecně rozšířenému pravidlu o velkém procentu padlých startupů průzkum naznačuje, že investice zatím převážně končí úspěchem. Zhruba dvě pětiny investorů (41 %) považují výkonnost investic do startupů za vyšší nebo totožnou s ostatními třídami aktiv. Exit u některé ze svých investic již uskutečnilo zhruba 40 procent investorů, proti loňsku se počet investorů, kteří svou investici prodali, zvedl o více než 10 procentních bodů.

Téměř 86 procent z nich prodalo svůj podíl se ziskem. Nejčastěji (51,4 %) se investice zhodnotila jedenkrát až pětkrát, vyplývá z průzkumu, na kterém se podílela také advokátní kancelář Havel & Partners a agentura CzechInvest. Cílem již čtvrtého ročníku tohoto výzkumu, který proběhl v prvních měsících letošního roku, bylo zmapovat prostředí andělského investování v Česku. Hlavním mediálním partnerem průzkumu je CzechCrunch.

Přepálené valuace potrápily, letos zmizí

Na jednoho investora připadá v průměru osm investic do startupů, loni každému z nich v průměru přibylo 2,6 investice. A to přesto, že téměř polovina investorů tvrdí, že je loni trápily vysoké valuace startupů. Celkově však rok 2022 ohodnotili z pohledu kvality a dostatku startupů, kvality investičního prostředí a výkonnosti portfolia jako lepší průměr. Investice do rizikového kapitálu se v tomto roce očekávají, přestože oproti roku 2022 je investiční apetit o 12 procent nižší. Zhruba dvě třetiny dotázaných investorů uvedly, že letos plánují investovat na stejné úrovni (38 %), výrazně více plánuje investovat 16 % investorů, méně než loni 13 % dotázaných investorů.

Podle investičních profesionálů mohou letos přijít dobré investiční příležitosti. „Nedává smysl, abychom nyní omezovali svou investiční aktivitu. Letos chceme pokračovat dosavadním tempem, zainvestovat kolem 15 startupů v rané fázi. Výhodou je, že zmizely

přepálené valuace některých startupů, zejména ve vysokých zemích, což křivilo celý trh,“ říká Petr Šíma, partner DEPO Ventures.

Andělské investování není pro každého. Podle průzkumu vkládají peníze do startupů v rané fázi zpravidla podnikatelé (8,9 %), významnou část tvoří investoři na plný úvazek (17,8 %). Průzkum také zaznamenal sedm procent investorů z řad zakladatelů startupů. „Úspěšní zakladatelé podporují vznik nových startupů podobně jako dříve v Estonsku. Čím více úspěšných startupů zde bude, tím více přibyde andělských investorů,“ dodává Šíma.

Nejčastějším motivem k investování je pro respondenty snaha rozmnožit finance následována motivací potkávat se se zajímavými lidmi a podpořit inovace. Tomuto investičnímu aktivu se věnují v průměru pět let a dvě třetiny z nich stráví nad investicemi 0–5 hodin týdně. Dále výzkum zjišťoval, v jaké oblasti se investoři nejčastěji angažují. Nejčastěji to je pomoc zakladatelům se získáním finančních prostředků (49 %), s obchodním rozvojem (44 %) a s provozem firmy (39 %). Každým rokem také přibývá investorek. Přestože jsou stále v menšině, v aktuálním průzkumu jich bylo celkem 17 procent, což je o sedm procent více než v roce 2021.

Průzkum zjistil další zajímavá data o českých andělských investorech. Jejich průměrná investice se pohybuje mezi 25 a 50 tisíci eur (600 tisíc až 1,2 milionu korun), více než čtvrtina respondentů investuje více než 100 tisíc eur (2,4 milionu korun) na jednu startupovou společnost.

„Česko v počtu startupů na hlavu stále zaostává za zeměmi západní Evropy. Nápadů tu ale není málo. Průzkum DEPO Ventures navíc ukazuje, že chuť andělských investorů podporovat životaschopné nápady roste. Bez finanční podpory, bez mentorství a bez přístupu k sítím kontaktů se však startupy stěží posunou z rané fáze dál. Sdílení know-how, investičních příležitostí a budování povědomí o tom, jak andělské investování funguje, je jedním ze základních stavebních kamenů pro další vývoj tohoto segmentu u nás,“ říká Petr Kopeček, ředitel Odboru startupů z agentury na podporu podnikání CzechInvest.

Umělá inteligence u investorů boduje nejvíc

Většina respondentů v průzkumu uvádí, že nemá oblíbenou lokalitu pro investování. Mají buď v hledáčku celý svět, případně neřeší, kde daný startup působí. Pouze na Českou republiku se ale stále soustřeďuje čtvrtina z nich (31 %). „Širší záběr by jim umožnil dostat se ke globálním příležitostem a zvýšil šance lépe diverzifikovat portfolio,“ podotýká Šíma.

Nejvíce investované oblasti jsou umělá inteligence AI (54 %), fintech (48 %) a healthtech (35 %). Jednotlivá odvětví jsou však většinou pokrytá rovnoměrně. Investoři se obvykle nezaměřují na jeden segment, ale mohutně diverzifikují. „Vzhledem k situaci na blockchainovém trhu se nepřekvapivě loni prudce (o 15 procentních bodů) propadl zájem o startupy, které se zaměřují na technologii blockchain,“ poukazuje Šíma.

Andělské investování bývá obvykle vnímáno jako individuální, podíl investorů, kteří investují napřímo, se však rok od roku sni-

žuje. Loni to bylo 63 procent, předloni 77 procent respondentů. Investoři nejčastěji způsoby kombinují. Skrze fond investuje 40 % respondentů a 47 % z nich někdy využilo syndikát s ostatními andělskými investory. „Potěšilo mě, že přibývá investorů, kteří se zapojují do investorských komunit a networků, jako je třeba ten náš DEPO Angels. Z průzkumu to je více než polovina (přesně 56 %). Tento přístup je pochopitelný, protože investování je náročné a spolupráce s dalšími investory může být správnou cestou. Právě nedostatek času je jednou z hlavních překážek pro většinu investorů. Z tohoto důvodu jsou fondy a syndikáty skvělou možností, jak začít,“ doplňuje Šíma.

Investiční apetit je i v tomto roce

„Dobrou zprávou je, že ani v roce 2023 by nás neměl čekat žádný výrazný pokles investiční aktivity andělských investorů. Podle průzkumu je většina angelů dlouhodobě spokojena s výnosy svých VC investic, přičemž drtivá většina z nich svou investici byla schopna alespoň minimálně zhodnotit. Předpokládám ale, že vzhledem k současné ekonomické situaci budou investoři klást daleko větší nároky na to, aby startupy měly aktuálně již skutečnou hodnotu. Budou si investice pečlivěji prověřovat a hledat opravdu odolné firmy, které mají prokazatelný byznysový či inovační potenciál. Angelové se tak posouvají právě k sofistikovanějším oborům, jako je fintech, AI a medtech. Rok od roku také významně roste počet investorek. To vše dává optimistický výhled pro české VC prostředí nejen v roce 2023,“ říká Jaroslav Baier, counsel v advokátní kanceláři HAVEL & PARTNERS.

„Je potěšující vidět, že většina investorů plánuje investovat stejně nebo více i v roce 2023. V těžkých časech vznikají nejlepší investiční příležitosti, takže pokud někdy uvažujete o investování, tak je to teď. V současné době vidíme více kvalitních investičních příležitostí a podmínky pro investory jsou lepší než v posledních letech,“ uvádí Petr Šíma, partner DEPO Ventures.

Startupy lákají nové investory, ale potřebují pomoct

Skoro čtvrtina dotázaných respondentů loni uskutečnila svou první investici. K nejčastějším důvodům, proč lidé do startupů neinvestují, patří kapitálová náročnost (42,5 %), vysoké riziko (37,5 %), případně nevědí, jak na to (32,5 %). Více než polovina investorů by do startupu investovala, pokud by měli více informací. Případnou pomoc při identifikaci vhodných startupů by ocenila většina z nich (83 %). Nejčastěji by investovali tisíce eur, mezi respondenty byli však i tací, kteří by investovali výrazně více. Volný kapitál v Česku bezesporu je.

Kvantitativní výzkumné šetření, jehož cílem bylo zmapovat andělské investování v Česku, bylo provedeno formou online dotazníku na vzorku 140 respondentů. Dotazník byl rozeslán andělským investorům z České republiky i mezi investory, kteří do startupů neinvestují. Sběr dat probíhal během února a března 2023.

Daňová rizika

tvorby holdingových struktur

Daňový subjekt, ať už fyzická či právnická osoba, se snaží mít co nejnižší daňovou povinnost, což je zcela legitimní cíl. Tato motivace však nemůže být hlavním nebo převažujícím účelem právního jednání. Některé daňové subjekty volí v rámci daňové optimalizace tvorbu holdingových struktur, což souvisí i s některými daňovými riziky. Článek si vzhledem k rozsahu neklade za cíl shrnout veškeré dostupné judikáty a názory, ale spíše představuje hlavní rizika, která mohou v souvislosti s holdingovým uspořádáním nastat.

Daňový podvod

Jan Tecl

Daňový poradce č. o. 4675 a par tner EKP Advisory

Pod pojmem „holdingová struktura“ si lze představit skupinu obchodních korporací (dále jen společností) v čele s mateřskou společností, která drží obchodní podíly svých dceřiných společností. Běžnými důvody pro tvorbu holdingové struktury může být například diverzifikace rizik, ochrana majetku či jednodušší skupinové financování.

Při tvorbě holdingové struktury je zapotřebí postupovat tak, aby jednotlivá jednání nebyla ze strany správce daně považována za agresivní daňovou optimalizaci. Tento pojem lze definovat následovně: „Za agresivní daňovou optimalizaci lze považovat snížení daňové povinnosti daňového subjektu skrze úkony a jednání, která mohou být legální, avšak jsou v rozporu se smyslem a účelem daného zákona.“

Rozlišit, zda lze určité jednání považovat za řádnou transakci nebo za agresivní daňovou optimalizaci, není v daňověprávní rovině vůbec jednoduché. Mnohdy je zapotřebí využít kromě neúplné legislativní úpravy také judikaturu soudů, které se zabývaly některými neurčitými právními pojmy s holdingovými strukturami, jako jsou: daňový podvod;

zneužití práva; zastřené právní jednání.

Pojem „daňový podvod“ souvisí také s pojmy „krácení daně jiným způsobem“, popř. „krácení daně“. Nejvyšší správní soud (dále jen NSS) v rozsudku č. j. 5 Afs 151/2004-73 vymezil následující:  „krácení daně, přestože není v daňovém zákoně definováno, lze obecně chápat jako jakékoli jednání daňového subjektu, v důsledku kterého je mu vyměřena nižší daň, resp. k vyměření této platby vůbec nedojde.“ Je-li správce daně přesvědčen, že došlo k daňovému podvodu, zvýší základ daně dle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 1 zákona č.  586/1992  Sb., o daních z příjmů (d ále jen ZDP), případně může některé výdaje či náklady označit za daňově neuznatelné dle § 24 a 25 ZDP. K tomuto se NSS vyjádřil v rozsudku č. j. 1 Afs 35/2007-108, kdy „výdaje vykázané na činnost, jež nemá samostatný ekonomický či jiný racionální účel a jejímž jediným účelem je získání daňového zvýhodnění v rozporu s cílem sledovaným zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nelze považovat za výdaje vynaložené za účelem dosažení, zajištění či udržení zdanitelných příjmů ve smyslu § 24 tohoto zákona“

Lze tedy dovodit, že za daňový podvod se považuje takové jednání daňového subjektu, které kumulativně naplňuje tyto znaky:

Daňový subjekt svým jednání porušuje zákon;

Daňovému subjektu je v důsledku jeho jednání vyměřena nižší daň, či k vyměření vůbec nedochází;

Jednání daňového subjektu má pouze jediný účel, a tím je získání daňové výhody, tedy jednání daňového subjektu nemá ekonomický či další racionální účel.

U holdingové struktury může být příkladem daňového podvodu neoprávněné navýšení pořizovací ceny podílu, navýšení odpisové základny pro účely výpočtu daňových odpisů nebo fakturace fiktivních plnění.

Zneužití práva

Dalším pojmem je „zneužití práva“, které je nutné odlišovat od již zmíněného daňového podvodu. Smysl a obsah těchto pojmů se značně liší. Institut zneužití práva je zakotven v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen DŘ) v § 8 odst. 4, a navazuj e na něj § 92 odst. 5 psím. f) stejného zákona. Účelem tohoto institutu je zabraňovat výkonu práva daňového subjektu využívajícího chyb zákonodárce a mezer v legislativě. Ustanovení § 8 odst. 4 DŘ zní následovně:

„Při správě daní se nepřihlíží k právnímu jednání a jiným skutečnostem rozhodným pro správu daní, jejichž převažujícím účelem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu.“

Důkazní břemeno však leží na správci daně dle § 92 odst. 5 písm. f) DŘ, kdy:

„Správce daně prokazuje… skutečnosti rozhodné pro posouzení účelu právního jednání a jiných skutečností rozhodných pro správu daní, jejichž převažujícím účelem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu.“

Zjednodušeně řečeno, je to právě správce daně, který musí v daňovém, případně správním řízení prokázat institut zneužití práva.

Zneužitím práva se zabýval i Soudní dvůr Evropské unie (dále jen SDEU) v případu C-110/99 Emsland. V rozsudku byly vysloveny dvě kumulativní podmínky, které musely být splněny pro naplnění zneužití práva. Těmi jsou: test účelu a cíle právní normy; test motivu transakce.

Test účelu a cíle právní normy sleduje, zda určité jednání, kterým daňový subjekt získal daňovou výhodu, bylo v rozporu se smyslem a účelem příslušné právní normy. Test motivu transakce zase sleduje, zda jednání byla zásadně realizována za účelem získání nepřiměřené daňové výhody, tedy zda existovaly pro toto jednání další (ekonomické) důvody.

Správce daně by měl být však opatrný s obviňováním daňových subjektů ze zneužití práva. Využití tohoto institutu jakožto zbraně na straně správce daně by mělo být výjimečné, jak tedy vyplývá z rozsudku NSS č. j. 1 Afs 11/2010-94:  „… výjimečná aplikace obecného principu zákazu zneužití práva přichází v úvahu jen tehdy, pokud není aplikovatelné některé konkrétní zákonné ustanovení, jako např. dissimulace podle § 2 odst. 7 zákona č.  337/1992  Sb., o správě daní a poplatků. Institut dissimulace a  o becnou zásadu zákazu zneužití práva nelze v daňovém řízení směšovat.“ Dále i soudce NSS JUDr. PhDr. Karel Šimka, PhD., LL.M. se v bulletinu Komory daňových poradců ČR za 1/2016 vyjádřil k využití institutu zneužití práva správcem daně:  „... finanční správa – musí pečlivě vybírat kauzy, na nichž chce uplatnit zásadu zákazu zneužití práva, a důkladně je vyargumentovat. Mělo by jich být jako šafránu, zákaz zneužití práva nelze používat metodou „kobercového bombardování“ kdykoli, kdy se mi jako správci daně nechce použít bě žné a zákonem předvídané nástro-

je jako třeba korekci cen mezi spojenými osobami či prokazování skutečného účelu výdajů deklarovaných daňovým subjektem jako daňově uznatelné.“

Jeden z posledních judikátů týkající se zneužití práva byl rozsudek NSS č. j. 6 Afs 376/2018 – 46 ve věci ZexeZ. Posuzovaným případem bylo odštěpení finančních prostředků (cca. 210 mil. Kč) do nově vzniklé společnosti Z. Po měsíci držby došlo k prodeji společnosti Z jiným osobám za částku cca. 207 mil. Kč, přičemž při převodu nedošlo k úhradě kupní ceny a ani zde nebylo adekvátní zajištění. U prodávajícího byl tento prodej osvobozený od daně z příjmů. Osoby kupující podíl na společnosti Z však neměly dostatečné prostředky na nákup a použily peněžní prostředky, které měla v majetku společnost Z. Správce daně posoudil celou transakci tak, že cílem bylo pouze získání daňové výhody (výplata podílu na zisku by podléhala srážkové dani ve výši 15 %), a ke stejnému závěru došel i NSS.

Aktuálním judikátem zabývajícím se zneužitím práva je rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích v judikátu č. j. 63 Af 5/2022 – 67 z 16. 1. 2023. Podstatou zneužití práva v tomto případě bylo založení mateřské společnosti B, která následně koupila podíly společnosti A a evidovala tak dluh vůči společníkům společnosti A (kromě majoritního vlastníka většina z nich byla i společníky společnosti B). Mateřská společnost B inkasovala podíly na zisku od dceřiné společnosti

Správce daně by měl být opatrný s obviňováním daňových subjektů

ze zneužití práva. Využití tohoto institutu jakožto zbraně na straně správce daně by mělo být

výjimečné.

Ostatní

A, u kterých uplatnila osvobození od daně z příjmů a z těchto prostředků uhradila společnost B kupní ceny podílů. V konečném důsledku tak společníci společnosti B použili na úhradu kupní ceny za podíl majoritního společníka společnosti A peníze z podílů na zisku, které nebyly zdaněné srážkovou daní. Dle správce daně bylo primárním účelem této restrukturalizace získání neoprávněného daňového zvýhodnění, následně správce daně doměřil dceřiné společnosti srážkovou daň z vyplacených podílů na zisku na základě neuznání osvobození z příjmů vyplacených dceřinou společností mateřské. Krajský soud nenašel v těchto provedených krocích tvorby holdingové struktury ekonomický smysl a shrnul, že ekonomická validita transakce není na překážku aplikaci institutu zneužití práva, pokud daňové zvýhodnění vůči určité ekonomické činnosti převažuje.

Zneužití práva bylo již několikrát judikováno v případě holdingových struktur, resp. při nakládání s podíly na společnostech. Za zneužití práva může být považován vklad společnosti do mateřské společnosti jako příplatek mimo základní kapitál, pokud následně dojde k výplatě příplatku mimo základní kapitál v peněžní formě. Dalším možným příkladem zneužití práva může být nelogické řetězení společností pouze z titulu navýšení nabývací ceny podílu na mateřské společnosti.

Zastřené právní jednání

Dalším relevantním pojmem při tvorbě holdingových struktur je „zastřené právní jednání“. Za zastřené právní jednání se považují taková jednání, kdy účastníci tohoto jednání z různých důvodů jednají formálně v rozporu se svou vůlí, tedy zamýšleným jednáním.

V oblasti soukromého práva je umožněno účastníkům jednání, aby si zvolili, jakým právním úkonem bude zamýšlený právní vztah založen, tedy např. zda bude uzavřena smlouva kupní, komisionářská apod. To však neplatí v oblasti veřejného práva, kdy např. zákon o daních z příjmů nedává možnost daňovým subjektům, jak zdanit určitý příjem.

Jednou ze základních zásad daňového řízení je tzv. zásada objektivní pravdy, kdy ustanovení § 8 odst. 3 DŘ říká, že: „Správce daně vychází ze skutečného obsahu právního jednání nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daní.“ Bere se tedy vždy v potaz skutečný obsah právního úkonu nebo jiné skutečnosti, které jsou rozhodné pro stanovení či vybírání daně, pokud je zastřený stav formálně právním a liší se od něho.

NSS se v rozsudku s č. j. 1 Afs 73/2004-89 vyjádřil k zastřenému právnímu jednání či úkonu takto:  „ …o zastřený právní úkon... se nejedná, pokud žalobce nečinil své právní úkony naoko (nepředstíral je) a nesnažil se jimi zastřít právní úkony jiné, ale svými úkony práva zneužil.“

Zastřenému právnímu jednání se věnoval například rozsudek NSS č. j. 2 Afs 94/2021-48 ve věci ADOZ, který řešil převedení 25 % podílu na základním kapitálu české společnosti s ručením omezeným do kyperské společnosti. Kupní cena

prodaného podílu, která byla osvobozena od daně z příjmů v České republice, byla již od počátku nastavena velmi neurčitě s dobou splatnosti cca 10 let. Dalším zvláštním nastavením bylo vyplácení podílu na zisku pouze kyperskému společníkovi. Výplata podílu na zisku kyperskému společníkovi byla opět osvobozená od daně z příjmů, česká společnost se hájila tím, že skutečným vlastníkem příjmů je opravdu kyperská společnost. Nicméně kyperská společnost použila tyto získané prostředky na úhradu kupní ceny českému společníkovi za převod podílu, a to jen několik dní po výplatě podílů na zisku. Z této transakce vyplynulo, že kupní cena podílu (respektive její splátka) de facto dosahovala stejné výše jako vyplacený podíl na zisku. Správce daně a následně i NSS se shodli, že tímto postupem byl zastřen skutečný stav a že primárním důvodem těchto kroků bylo vyhnutí se srážkové dani při výplatě podílu na zisku většinového společníka v České republice. Společnosti tedy byla doměřena srážková daň, kterou měla srazit při výplatě podílu na zisku fyzické osobě, který byl skutečným vlastníkem příjmů.

Za zastřené právní jednání může být považována situace, kdy je namísto vkladu využit prodej podílu (například mateřské společnosti) a tento závazek není (dlouhodobě) umořen, případně následně dojde k jeho kapitalizaci a zápočtu s povinností uhradit příplatek mimo základní kapitál. Pokud však byly naplněny časové testy držby podílu, jsou případná daňová rizika v tomto případě spíše minimální.

Další rizika

Pokud jsou společnosti v holdingové struktuře považovány za spojené osoby (a to buď kapitálově, nebo jinak spojené), musí být naplněna pravidla dle § 23 odst. 7 ZDP pro určení cen za plnění mezi těmito společnostmi. Ceny těchto plnění musí být sjednány tak, jako kdyby byly sjednány v běžných obchodních vztazích, tedy cena musí být obvyklá (tržní). Pokud by společnosti nedokázaly tento rozdíl uspokojivě doložit, došlo by k úpravě základu daně. Navazujícím problémem je přiřazení nákladu správné společnosti a poskytování služeb mezi společnostmi patřícími do holdingové skupiny včetně účtování manažerských poplatků.

Závěr

Založení holdingové struktury v sobě může skrývat hned několik daňových rizik. Při tvorbě a strukturování holdingové struktury je nutné posoudit a vyřešit nejenom potenciální právní, ale i daňová rizika zamýšlených operací a posoudit zdali a případně jaké znaky týkající se daňového podvodu, zneužití práva nebo zastřeného právního jednání jsou naplněny a zdali společnostem nehrozí i jiná daňová rizika.

Článek byl publikován na portálu Epravo.cz (zde)

Evropský klimatický balík přináší uhlíkové clo i vyšší emisní povolenky

Země Evropské unie definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034. EU rovněž zavede takzvané uhlíkové clo.

Europoslanci na konci dubna odhlasovali zpoplatnění zplodin z vytápění budov a silniční dopravy či postupné odbourání bezplatných emisních povolenek.

Tyto kroky jsou součástí balíku norem, který má EU nasměrovat ke splnění cíle, jímž je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynu nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. V jeho rámci již letos EU schválila praktické znemožnění prodeje benzinových a naftových aut po roce 2035.

Aby nebyli evropští výrobci cementu, železa, oceli, hnojiv a dalších produktů znevýhodněni oproti mimoevropské konku-

renci, začne EU postupně od roku 2026 zavádět také takzvané uhlíkové clo. To budou muset platit v závislosti na ceně emisí dovozci těchto produktů ze zemí mimo Unii. EU také vytvoří sociální klimatický fond, který má mimo jiné pomoci zmírnit dopady očekávaného zdražení tepla pro domácnosti. Nová podoba trhu s emisními povolenkami počítá také s postupným zahrnutím lodní dopravy do placeného systému. Evropský parlament již normy schválil na konci dubna, mohou tedy vstoupit v platnost.

Sada klimatických norem označovaná jako Fit for 55 má přiblížit EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů ale-

spoň o 55 procent oproti roku 1990. Všechny změny pravidel podpořila jasná většina členských zemí, pouze Polsko bylo podle webových stránek Rady EU u většiny schvalovaných norem proti nebo se zdrželo hlasování.

Čeští dopravci hovoří o zdražování

Zavedení emisních povolenek na pohonné hmoty bude podle generálního tajemníka sdružení silničních dopravců Česmad Bohemia Vojtěcha Hromíře pro dopravce znamenat zdražení nafty o tři až šest korun na litr v závislosti na tom, jak se budou stanovovat ceny povolenek. To budou muset zaplatit objednatelé dopravy a nakonec spotřebitelé.

„Přispěje to k většímu přerozdělování velkých objemů peněz a my můžeme jen doufat, že s nimi bude naloženo rozumně. Chtěli bychom, aby se vybrané prostředky za povolenky vracely do sektoru silniční dopravy. Mohou z nich být například podporovány nákupy vozidel na alternativní pohony. Ale spíše se obávám, že se peníze ztratí v masivním dotačním bludišti Evropské unie, která se zatím tváří, že její ekonomika a obyvatelé unesou jakékoliv zvyšování nákladů,“ řekl Hromíř. Obavy ze zdražení tepla či dopravy má podle EU částečně rozptýlit vznik sociálního fondu, v němž bude k dispozici 86,7 miliardy eur (přes dva biliony korun).

Kritika balíku klimatických opatření není podle českého prezidenta Petra Pavla, který byl v době projednávání na zahraniční cestě v Bruselu, namístě. „Členské země včetně Česka by se spíše měly zaměřit na využití fondů, které jsou s přechodem k nízkouhlíkové ekonomice spojeny,“ řekl Pavel.

„Ten balík byl konstruován tak, aby byl ambiciózní, ale už od začátku byl konstruován tak, aby byl zároveň proveditelný,“ řekl Pavel na závěr své třídenní návštěvy Bruselu. Některé státy zvláště z východního křídla EU navrhují zpomalit tempo fi nančně náročných klimatických reforem kvůli hospodářským dopadům ruské agrese na Ukrajině. O příliš rychlém přijímání „zelených“ reforem hovoří i někteří čeští politici.

Podle Pavla by se však místo kritiky měly státy včetně Česka zaměřit na to, aby měly včas připravené projekty, na něž budou moci z „poměrně masivního balíku financí v různých fondech“ čerpat peníze. EU klimatické transformaci mimo jiné přizpůsobila mimořádný fond na pomoc ekonomikám po covidové pandemii, státy mají k dispozici také příjmy z emisních povolenek.

Hlavní body dohody EU:

Do konce desetiletí by měly sektory zahrnuté do povolenkového systému snížit škodlivé emise o 62 procent proti hodnotám z roku 2005.

Bezplatné povolenky pro podniky skončí do roku 2034. Bude vytvořen samostatný nový systém ETS II pro pohonné hmoty v silniční dopravě a pro budovy. Ten stanoví cenu emisí skleníkových plynů z těchto odvětví v roce 2027 (nebo 2028, budou-li ceny energií mimořádně vysoké). Bude zřízen nový mechanismus cenové stability, který zajistí, že pokud cena povolenky v systému ETS II vzroste nad 45 eur, bude uvolněno 20 milionů dodatečných povolenek.

Emise skleníkových plynů z námořního odvětví budou zahrnuty do systému ETS. Snížení by se mělo týkat lodí s tonáží nad 5000 tun.

Do roku 2026 se postupně zruší bezplatné povolenky pro odvětví letectví a navýší podpora udržitelným leteckým palivům.

Budou také platit pravid la takzvaného uhlíkového vyrovnání na hranicích. Mechanismus má zajistit, že dovozci zboží, na které se vztahuje unijní systém obchodování s povolenkami, budou muset zaplatit rozdíl mezi cenou za emise uhlíku v zemi výroby a cenou uhlíkových povolenek v EU.

Zdroj: ČTK, iDnes, Evropská Komise

Místo kritiky klimatického balíku EU je potřeba čerpat peníze

Obavy ze zdražení tepla či dopravy má podle EU částečně rozptýlit vznik sociálního fondu, v němž bude k dispozici

86,7 miliardy eur.

Nové díly podcastové série NADANĚ

Jaké byly začátky Komory daňových poradců? Jak probíhaly první zkoušky daňových poradců? Je jednoduché jít digitalizaci naproti?

Moderátor Matěj Nešleha v podcastové sérii NADANĚ vyzpovídal další dva výjimečné hosty. Pozvání přijali Jiří Nekovář, nejdéle sloužící prezident Komory daňových poradců, a Jan Tuček, partner poradenské společnosti BDO.

Letos v květnu Komora daňových poradců oslaví třicet let od první Ustavující valné hromady, která se konala 29. května 1993. „Sešlo se zhruba 200 účastníků a já jsem měl tu čest Valnou hromadu řídit. Byl to velmi zajímavé, jelikož propukalo velké nadšení mezi lidmi, kteří se daněmi zabývali,” vzpomíná Jiří Nekovář, který byl členem přípravného výboru Komory a stal se jejím prvním viceprezidentem. Díky práci členů přípravného výboru ve spolupráci s pracovníky finančních ředitelství a vysokoškolskými učiteli byly zorganizovány první kvalifikační zkoušky, které úspěšně složilo 244 uchazečů. „Zkušební komise se skládala z pracovníků daňové správy a Vysoké školy ekonomické, kteří daně nebo ekonomiku učili. Musím ale říct, že úspěšnost u prvních zkoušek nebyla veliká. Byla to výzva i pro nás,” říká Jiří Nekovář.

Jako daňoví poradci se dnes musíme více chránit

Jiří Nekovář se následně v roce v roce 1996 stal prezidentem Komory daňových poradců a svou funkci vykonával až do roku 2011. Stal se tak nejdéle sloužícím prezidentem. „S Jiřím Škampou, který byl viceprezidentem, jsme si po dvanácti letech řekli, že už bychom toho měli nechat. Valná hromada ale hlasovala o opaku a dočkali jsme se důvěry přes 96 procent. Potom jsme se už ale rozhodli nekandidovat,” vysvětluje v podcastu naDANĚ.

Jiří Nekovář je vděčný, že si Komora stále udržuje své postavení a je jako instituce respektována. Jiné je to ale v dnešní době podle něj s chápáním role daňového poradce. „Když jsem v devadesátých letech přednášel daňové poradenství, vždy jsem říkal, že se musíme za klienta rvát do roztrhání těla. Dnes říkám opak, jako daňoví poradci si musíme chránit zadek, postavení je zcela jiné než předtím,” říká Nekovář.

Jaký je názor Jiřího Nekováře na daňovou legislativu a daňový systém? „Daňová legislativa je pořád stejná. Zjednodušování daní vždy vede k napsání tlustějšího a obsáhlejšího zákona. Čím je to složitější, tím více máme my, jako daňoví poradci, práce. A u daňového systé-

mu mi spíše vadí prostředí kolem něho. Určitá politická zaslepenost, která se brání jakékoliv plastické diskusi na téma daní, takže předpisy neodpovídají společnosti a jejím potřebám. Ta diskuze není na pořadu dne, a to je za mě velmi špatně,” uzavírá Nekovář.

Digitalizace není vždy jednoduchá

Dalším hostem podcastové série naDANĚ se stal Jan Tuček, partner poradenské společnosti BDO. Jeho vize stát se daňovým poradcem se formulovala už na Vysoké škole ekonomické, kde zjistil, že ho oblast daní začíná bavit. „Dříve jsem se zabýval spíše sportem, ale byl to asi životní kalkul, protože jsem věděl že se více uživím s ekonomickou školou než se sportovní. Během prvního semestru na VŠE jsem zjistil, že mě to velmi baví a od té doby jsem si řekl, že mě to i bude živit. Navíc jsem to viděl i v rodině, jelikož jsme měli firmu, která daňové poradenství poskytovala, takže jsem v tom trochu vyrůstal,” říká Jan Tuček s tím, že měl myšlenky získat pracovní zkušenosti i z jiných míst, ale možnost pracovat v rodinné firmě byla poměrně logická.

K poradenské společnosti BDO se Jan Tuček připojil v roce 2016 a v současné době je jejím partnerem. Poskytuje daňové poradenství korporátní klientele. Vede tým daní a Business Services & Outsourcing BDO v jižních Čechách. „Na jihočeské pobočce jsem zodpovědný za daně, účetnictví a mzdy a můj táta, Martin Tuček, také partner, má na starosti audit. Spolupráce mezi otcem a synem je zatím dobrá a funguje to, dokážeme si stanovit hranice, ” říká.

Jak vnímá Jan Tuček digitalizaci účetnictví, daní i auditu? „Jsem velký fanda, vždy se tomu snažím jít naproti, ale ne vždy je to jednoduché. Co se týče daní a auditu, tak naše společnost je celkem daleko a několik let fungujeme bezpapírově. Vlastně poslední věc, která je papírově, jsou zápisy z ústního jednání finančního úřadu. Co se týče účetnictví a mezd, je cesta trnitější. Máme i menší klienty, kteří na to nejsou zvyklí a je potřeba tuto cestu trochu prošlapat,” vysvětluje v podcastu naDANĚ.

Poslechněte si celé díly podcastové série naDANĚ zde

(Nejen) Daňová konverzace s umělou inteligencí

Rozumí umělá inteligence převodním cenám? A jak vnímá debaty o své vlastní regulaci? Přinášíme vám rozhovor, který s „AI“ exkluzivně pro e-Bulletin Komory daňových poradců vedl daňový poradce Petr Lunga.

Znovu se vracím k tématu AI. Vývoj je nesmírně rychlý (nejen v této oblasti) a je potřeba jej vnímat. Protože pro naši profesi je důležitá práce s textem, vyzkoušel jsem si konverzaci s vyhledávačem Bing – viz níže. Co vidím dnes, je snaha omezit, zamezit, zbrzdit užití a vývoj AI. „Experti přece bijí na poplach.“ Já si myslím, že AI už má široce otevřenou cestu. Porozumění, přijetí, akceptace je asi to nejlepší řešení, které vidím. Přikládám proto konverzaci s „Aničkou“ a další ponechám na vašich úvahách.

Ahoj.

Ahoj! This is Bing. How can I help you?

Můžu Ti říkat Aničko? Mám tam písmena AI. Neurazím?

Jsem Bing a nejsem živý. Můžeš mi říkat jak chceš.

Na jakém principu pracuješ?

Jsem vyvinutý pomocí umělé inteligence a strojového učení. Můj cí l je pomoci lidem najít informace a odpovídat na otázky.

Je tedy Tvým úkolem hledat relevantní informace na webu?

Ano, můj úkol je hledat relevantní informace na webu a posk y tnout ti je.

Jaký je rozdíl mezi Tebou a chatem Gpt?

Jsem Bing a jsem chatbot od Microsoftu. ChatGPT je také chatbot, ale od OpenAI. Oba jsme založeni na velkém jazykovém modelu GPT vyvinutém OpenAI, ale používáme různé verze a existují rozdíly v tom, jak jsou vstupy zpracovány. K dubnu 2023 používá Bing testovací verzi modelu GPT-4, zatímco ChatGPT je na starším modelu GPT 3.5-turbo.

Bing Chat je k dispozici na více platformách než ChatGPT a funguje především jako vyhledávač, takže nová funkce Chat může přistupovat k výsledkům vyhledávání a aktuálním informacím. ChatGPT na druhé straně nemá znalosti o nedávných událostech². Bing nabízí tři režimy chatu, zatímco ChatGPT nemá žádné nastavení ani možnosti jemného ladění. Chcete se dozvědět více?

Je i pro Chatgpt zdrojem informací web?

Ne, ChatGPT nemá schopnost indexovat web v reálném čase pro získání informací. Je omezen na tréninková data ve svém modelu, která sahají zpět do září 2021.

Pamatuješ si naše předchozí konverzace?

Ne, nemám paměť na předchozí konverzace. Každá konverzace je pro mě nová a nezávislá na předchozích.

Jak se vypořádáš s mým subjektivním stavem – např. s tvrzením: „Na mém čele přistál černý mrak.“

Pokud mi řeknete, že na vašem čele přistál černý mrak, budu to interpretovat jako metaforu pro váš subjektivní stav. Mohu vám nabídnout informace nebo podporu týkající se toho, jak se vypořádat s negativními emocemi nebo jak najít pomoc, pokud ji potřebujete.

Umíš srovnat kognitivní schopnosti Tvé a lidské?

Jsem umělá inteligence a mám omezené schopnosti v porovnání s  lidským mozkem. Můžu vyhledávat informace a generovat odpovědi na základě algoritmů a tréninkových dat, ale nemám schopnost vnímání, emocí nebo vědomí jako člověk. Můj výkon je omezen na úkoly, pro které jsem byl navržen a programován.

Jak bys stručně charakterizovala strojové učení a umělou inte ligenci?

Umělá inteligence (AI) je široký pojem, který se vztahuje k počítačovým systémům schopným vykonávat úkoly, které obvykle vyžadují lidskou inteligenci. Strojové učení (ML) je podmnožina AI, která se zaměřuje na vytváření algoritmů, které se mohou učit z dat a přizpůsobit se novým situacím.

Můžeš mi najít § 1 daňového řádu a vytvořit krátký komentář?

§ 1 daňového řádu upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní. Správa daně je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady.

Krátký komentář: Tento paragraf stanovuje základní pravidla pro správu daní a definuje role různých subjektů v procesu správy daní.

Co jsou převodní ceny?

Převodní ceny (anglicky „transfer pricing“) jsou ceny, které se p oužívají při obchodování mezi dvěma navzájem propojenými subjekty, spojenými osobami. Ve většině případů se jedná o kapitálovou propojenost, kdy mateřská společnost fakturuje zboží a služby své dceřiné společnosti¹. Je to velmi aktuální téma a stává se terčem daňových kontrol prováděných finančními úřady¹. Chcete vědět více?

Jak se tyto ceny stanovují?

Existují dvě základní skupiny metod pro stanovení převodních cen. Jsou jimi tradiční transakční metody a ziskové transakční metody. Výběru vhodné metody pro stanovení převodní ceny předchází provedení srovnávací a funkční analýzy, aby došlo k odhalení povahy transakce¹. Chcete vědět více?

Zkusme to opačně. Dokážeš vygenerovat stručné a vtipné úvodní ustanovení smyšlené směrnice EU o praní špinavého prádla?

Jistě! Zde je stručné a vtipné úvodní ustanovení smyšlené směrnice EU o praní špinavého prádla:

„V souladu s cíli EU pro udržitelný rozvoj a čisté prostředí se tímto stanovuje, že veškeré špinavé prádlo v rámci EU musí být práno pouze s použitím ekologických pracích prostředků a při teplotách nepřesahujících 30 °C. A nezapomeňte, že sdílení pračky s vašimi sousedy nejen šetří energii, ale také pomáhá budovat silnější komunity!“

Co je podmíněná pravděpodobnost a lékařské testy

Podmíněná pravděpodobnost se často používá při výpočtu v ýsledků lékařských testů. Například, označme **PNEM(Poz)** pravděpodobnost, že skutečně nemocný pacient má pozitivní test, což je senzitivita testu. Dále označme **PNEM(Neg)** pravděpodobnost toho, že výsledek bude falešně negativní. Z těchto definic plyne, že **PNEM(Poz)+ PNEM(Neg) = 1** čili Senzitivita + PNEM (Neg) = 1 4.

Potřebuji zadat příklad na podmíněnou pravděpodobnost Dobře! Zde je příklad na podmíněnou pravděpodobnost: Máme město s 100 000 obyvateli. Z nich je 1 % nakaženo nemocí X. Lékařský test na tuto nemoc má senzitivitu 99 % (tj. u 99 % nakažených vyjde pozitivní) a specificitu 98 % (tj. u 98 % zdravých vyjde negativní). Jaká je pravděpodobnost, že osoba s pozitivním testem je skutečně nakažena nemocí X?

Udělej mi výsledek z předchozího příkladu

Jistě! Zde je výpočet pro předchozí příklad:

Z  100 000 obyvatel je 1 % nakaženo nemocí X, což je 1 000 nakažených. Zbývajících 99 000 obyvatel je zdravých.

Test má senzitivitu 99 %, takže z 1 000 nakažených vyjde pozitivní u 99 %, což je 990 nakažených s pozitivním testem. Zbývajících 10 nakažených má falešně negativní test.

Test má specificitu 98 %, takže z 99 000 zdravých vyjde negativní u 98 %, což je 96 020 zdravých s negativním testem. Zbývajících 2 980 zdravých má falešně pozitivní test.

Celkově tedy máme 990 + 2 980 = 3 970 osob s pozitivním testem. Z nich je skutečně nakaženo nemocí X pouze 990 osob.

Pravděpodobnost, že osoba s pozitivním testem je skutečně nakažena nemocí X, je tedy 990 / 3 970 ≈ **0.249** nebo **24.9 %**.

Předpokládejme, že potřebuji vytvořit stromovou strukturu ustanovení nějakého zákona. Dokážeš i toto?

Ano, dokážu vytvořit stromovou strukturu ustanovení zákona. Potřeboval bych však více informací o konkrétním zákoně a jeho ustanoveních, abych mohl vytvořit přesnou a užitečnou stromovou strukturu.

Najdi mi náhodně kraťoučký zákon.

Jeden z nejkratších zákonů je **Liebigův zákon minima**, kter ý byl vyvinut v zemědělské vědě Carlem Sprenglelem (1840) a později popularizován Justusem von Liebigem. Tento zákon stanovuje, že růst není určován celkovými dostupnými zdroji, ale nejvíce omezeným zdrojem (limitujícím faktorem).

Já jsem myslel na zákony ČR produkované parlamentem ČR. Omlouvám se, ale nemohu najít žádný konkrétní zákon ČR, k terý by byl náhodně vybrán a zároveň by byl kraťoučký.

Politici Tě chtějí regulovat.

Ano, někteří politici chtějí regulovat umělou inteligenci. Například v Evropské unii pracují politici na zákonu o regulaci AI pomocí tzv. rizikového přístupu1. Cílem je snížit potenciální rizika spojená s AI, jako je například poškození práva na soukromí a nediskriminaci.

Jak tomu mám rozumět?

Regulace AI znamená vytváření pravidel a zákonů, které omezují nebo řídí používání umělé inteligence. Cílem je zajistit, aby AI byla používána zodpovědně a bezpečně.

Jaké jsou příklady regulace AI?

Jeden příkladem regulace AI je návrh zákona o umělé inteligenci v Evropské unii. Cílem tohoto návrhu je zajistit, aby AI systémy na trhu EU byly bezpečné a respektovaly základní práva a hodnoty EU1. Návrh zákona se zaměřuje na rizikový přístup a stanovuje jednotný právní rámec pro AI, který má zajistit právní jistotu.

Co to je ten rizikový přístup?

Rizikový přístup znamená, že regulace AI se zaměřuje na systémy s vysokým rizikem. To znamená, že systémy, které mohou mít významný dopad na základní práva nebo bezpečnost lidí, jsou podrobeny přísnějším požadavkům na transparentnost, bezpečnost a dohled nad lidskými bytostmi.

Lze na text, který je generován umělou inteligenci, pohlíž e t jako na Tvé autorské dílo?

Ne, text generovaný umělou inteligencí není považován z a autorské dílo. Autorské právo chrání originální díla vytvořená lidskými autory. Text generovaný umělou inteligencí je vytvářen algoritmem a není považován za originální dílo vytvořené lidským autorem.

A co tazatel? Je autorem z pohledu autorského práva?

Tazatel není považován za autora textu generovaného uměl o u inteligencí. Autorem je ten, kdo vytvořil originální dílo. Text generovaný umělou inteligencí je vytvářen algoritmem a není považován za originální dílo vytvořené lidským autorem.

Jaký je rozdíl mezi tebou a Siri?

Jsem vyhledávač Bing a můj úkol je pomoci lidem najít informace a odpovídat na otázky. Siri je hlasový asistent od společnosti Apple, který je integrován do zařízení Apple a umožňuje uživatelům ovládat zařízení hlasem a vykonávat různé úkoly.

Jaký je rozdíl mezi tebou a Cortanou?

Jsem vyhledávač Bing a můj úkol je pomoci lidem najít informace a odpovídat na otázky. Cortana je hlasový asistent od společnosti Microsoft, který je integrován do operačního systému Windows a umožňuje uživatelům ovládat zařízení hlasem a vykonávat různé úkoly.

Jaký je rozdíl mezi tebou a Googlem?

Jsem vyhledávač Bing a můj úkol je pomoci lidem najít informace a odpovídat na otázky. Google je také vyhledávač, který pomáhá lidem najít informace na webu. Obě společnosti se snaží poskytnout uživatelům nejrelevantnější a nejpřesnější výsledky vyhledávání.

Jak si můžu stáhnout nebo uložit naši konverzaci?

Jsem jen chatovací bot a nemám možnost uložit nebo stáhnout naši konverzaci. Můžeš si ale zkopírovat text naší konverzace a uložit si ho do počítače nebo mobilního zařízení.

Rozvoj resilience –nutná podmínka pro přežití

člověka i organizace

Koučka, lektorka a architektka vzdělávacích a rozvojových programů

Lektorka, koučka, supervizorka

Resilience neboli psychická odolnost je základním termínem současné doby, a to jak na úrovni každého jednotlivého člověka, tak na úrovni organizace jakékoli velikosti. Chartered Institute of Personnel and Development (CIPD), největší britská organizace sdružující profesionály z oblasti human resources (HR), zveřejnila v poslední době několik studií, které ukazují, jak důležité je rozvíjet resilienci u zaměstnanců a jak klíčovou roli hrají v celém procesu HR profesionálové, linioví manažeři, seniorní manažeři a vůbec všichni na jakékoli úrovni vedení.

Hana Vykoupilová

Anita Crkalová

Osobní rozvoj

Podle CIPD je resilience v kontextu pracovního prostředí naprosto klíčová nejen pro dosažení individuálního či týmového úspěchu nebo úspěchu organizace, je klíčová dokonce pro přežití. CIPD výzkumy ukazují, že osobní odolnost je spojena nejen s tzv. wellbeingem zaměstnanců a jejich schopností zvládat stres, ale také s jejich schopností být proaktivní a kreativní v práci, s jejich výkonem při pracovních úkolech a obecně s rolí, kterou v organizaci mají. Pragmaticky vzato, „investice“ do rozvoje psychické odolnosti ze strany HR profesionálů, potažmo lídrů, má za následek, že aktivní zapojení a loajalita zaměstnanců je vyšší, což vede k nižšímu počtu případů nežádoucího jednání na straně zaměstnanců a zároveň k jejich lepšímu výkonu, fl exibilitě a radosti z toho, co dělají.

Odolnost pomáhá zaměstnancům, aby se pozitivně dokázali vyrovnávat se stresory přirozenou adaptací a využíváním vlastních vnitřních zdrojů potřebných pro výkon samotné práce. V pracovním prostředí je resilience chápána jako schopnost „prospívat spíše než přežívat ve vysoce stresovém prostředí“

Z výzkumů vyplývá, že psychicky odolnější zaměstnanci lépe zvládají stres a změny v organizaci a že jsou produktivnější, spokojenější a zdravější. Klíčovou roli přitom sehrávají HR profesionálové a manažeři. V čem přesně? Z hlediska personalistů jde především o zasazení rozvoje psychické odolnosti do všech aspektů organizace, podporu liniových manažerů ve zvyšování resilience v jejich týmech, a dále v organizaci tréninků, které podporují osobní odolnost. Na straně manažerů pak jde o způsob vedení, který by měl psychickou odolnost rozvíjet, neboť tato dovednost přirozeně spadá do každého „manažerského portfolia“. Z hlediska organizace tréninků podporujících individuální odolnost je podstatný závěr CIPD, že využití „kognitivně-behaviorálních přístupů (tj. založených na rozvíjení schopnosti identifikovat způsoby našeho přemýšlení a zlepšování psychické odolnosti a wellbeingu prostřednictvím našeho přemýšlení a chování) a psychického kapitálu má lehce výraznější efekt nežli využití jiných přístupů (například stres managementu)“. Vzhledem k tomu, že psychická odolnost je kombinací jak vrozených dispozic, tak osvojených mentálních schopností a aktuálního psychologického stavu, je zřejmé, že ji kvalitním tréninkem rozvíjet lze.

Dobré learning and development (L&D) programy psychické odolnosti zahrnují podle CIPD rozvíjení sebeuvědomění, kritické refl exe, vědomého odpočinku a všímavosti (mindfulness). V prostředí organizace jsou dále kombinovány s vhodnou praxí, jako je vhodné stanovování cílů, koučink a sdílení zkušeností v malých skupinách.

Zdroje:

CIPD: Employee resilience. An evidence review. Evidence summary, March 2021.

https://www.cipd.co.uk/Images/employee-resilience-discussion-report_tcm18-91717.pdf

CIPD: Employee resilience. An evidence review. Scientific summary, March 2021

(https://www.cipd.co.uk/Images/resilience-evidence-review-scientific-summary_tcm18-91702.pdf )

CIPD: Supporting employee resilience. Guidance for HR professionals. Guide, March 2022.

(https://www.cipd.co.uk/knowledge/culture/well-being/ supporting-employee-resilience-hrguide#gref )

CIPD: Supporting employee resilience. Guidance for line managers. Guide, March 2022.

(https://www.cipd.co.uk/knowledge/culture/well-being/ supporting-employee-resilience-linemanager-guide#gref )

Pro Váš osobní rozvoj a podporu psychické odolnosti Komora

pořádá:

Online seminář: Občerstvení pro Váš osobní rozvoj

Motto: „Od nevraživosti k porozumění“ / 16. 6. 2023, 8:30 –9:30 hod.

Dvoudenní prezenční kurz: Zvládání stresu – prevence syndromu vyhoření aneb jak si uchovat energii a nevyhořet / Medličky, 12.–13. října 2023

Mezi #FinŽenami jsou také auditorky a finanční ředitelky

Pracovní výzvy, přístup k vedení lidí a nastavení vlastních hranic. I to byla témata dalšího dílu podcastu Women in Finance, do kterého tentokrát přijaly pozvání Michaela Kubýová, šéfka interního auditu v Raiffeisenbank a také členka výkonného výboru Českého institutu interních auditorů. Spolu s ní do studia dorazila Lenka Dvořáková, finanční ředitelka festivalu Colours of Ostrava.

Lenka Dvořáková je od dubna finanční ředitelkou jednoho z největších festivalů u nás. Předtím ale strávila deset let v KPMG, kde se věnovala auditu a následně sbírala zkušenosti v Invii, kde působila jako šéfka firemního controllingu a reportingu. „V auditu KPMG jsem se naučila korporátním procesům. Každou oblast zastřešuje daný člověk. Když jsem přišla do Invie, tak jsem hned hledala telefonní seznam, protože jsem chtěla někomu zavolat. Ten neexistoval a mě vyděsilo, jak tam mohou bez něj fungovat. A Colours je ještě někde jinde,” vysvětluje Dvořáková a popisuje festival jako kreativní svět, kde malá skupina lidí tvoří velký festival a kde nejde na vše napasovat korporátní procesy. S jednou výjimkou. „Myslím, že ve financích, účetnictví a reportingu směrem k akcionářům půjde přidat trochu korporátního řádu. Věřím, že kolegové budou spolupracovat,” doplňuje Dvořáková.

Michaela Kubýová si po vysoké škole si nastavila tři kritéria, která chtěla od svého zaměstnavatele. „Chci tam mluvit anglicky. Chci, aby to byla zahraniční korporace, a nechci dělat v obchodu. Tenkrát mě zaujala společnost Andersen a Magdalena Souček. Právě tam jsem se začala specializovat na banky. Mým prvním klientem byla Komerční banka. Pak jsem byla v EY a před osmi lety jsem přešla do Raiffeisenbank, protože jsem chtěla pracovat v bance. Původně jsem chtěla být ve financích, ale zjistila jsem, že interní audit mě baví daleko víc,” říká Kubýová.

Jako auditorka má ráda podložená fakta a nebojí se doptávat. „U interního auditu je to tak, že přijde člověk, který má čas podívat se na procesy, které už lidé ani nevnímají. Hledáme nejen věci, které už nefungují, ale kde se dá třeba i ušetřit, kde

se dá klientovi vyjít vstříc. V tomto ohledu je to velmi kreativní práce a je napříč celou bankou. Každý měsíc je to jiné,” vysvětluje Michaela Kubýová.

Celý díl podcastu si můžete pustit na odkazu zde

moje