e-Bulletin KDP 4/2024

Komory daňových poradců ČR

/AKTUÁLNĚ: Zpráva o činnosti Komory za rok 2023

/JUDIKATURA: SDEU k uplatnění nároku na odpočet daně

/ROZHOVOR: Magdalena Králová, prezidentka Svazu účetních

/OSOBNÍ ROZVOJ: Úvod do právního psaní pro daňové poradce

4/2024

Provedeme vás světem daní.

Do Prezidia můžete kandidovat i vy!

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

v dnešním úvodníku bych se ráda zastavila u blížící se volební Valné hromady. Opět se nacházíme v roce, ve kterém budeme volit nové Prezidium a další orgány Komory. Jako dlouholetý člen Prezidia bych vám ráda popsala, co se od člena Prezidia očekává a proč byste měli kandidovat, a chtěla bych vás motivovat k tomu, abyste se podíleli na správě a řízení profese.

Prezidium Komory daňových poradců ČR je nejvyšší výkonný orgán Komory, který řídí a spravuje profesi. Schází se jednou měsíčně, zpravidla prezenčně, v pondělí nebo v úterý, a to střídavě v Praze nebo v Brně. Podkladové materiály k jednání se připravují zhruba týden předem a jsou elektronicky zasílány všem členům Prezidia. Čtyřikrát ročně se koná společné jednání Prezidia a Odborného kolegia (vedoucích odborných sekcí a diskusních skupin). Úkolem člena Prezidia není jen „schůzovat“, ale zejména rozhodovat. Prezidium má řadu zásadních pravomocí. Rozhoduje nejen o návrzích vnitřních předpisů Komory, o pořádání akcí pro daňové poradce, ale zejména o tom, jak připravit rozpočet a jak s ním hospodařit. Významné úkoly před Prezidium staví také rozhodnutí Valné hromady, například z minulého roku úkol začít připravovat nástroje umělé inteligence (AI) pro použití daňovými poradci. Mezi další úkoly, které Prezidium v současnosti řeší, patří modernizace systému zkoušek pro daňové poradce, tedy jak připravit a realizovat přechod ze systému „na papíru“ do systému počítačového. To vše jsou velké výzvy, které musí Prezidium realizovat. Z uvedeného důvodu vyžaduje členství v Prezidiu nezbytnou odbornost a určité morálně volní vlastnosti, pevnost názoru a osobní integritu, kterétaková rozhodování předpokládají.

Prezidium není určeno jen pro vnitřní řízení Komory, ale reprezentuje profesi daňových poradců také navenek. Proto se od člena Prezidia očekává, že bude schopen a ochoten účastnit se jednání s Finanční správou, se zástupci ministerstev nad odbornými a profesními tématy, účastnit se dalších veřejných akcí, vystupovat na nich a prezentovat názory a stanoviska Komory. K této veřejné prezentaci patří také články v časopisech Komory, příspěvky na web nebo na sociální sítě Komory.

Komora daňových poradců je členem mezinárodních organizací (CFE, IFA) a z našeho členství v těchto organizacích vyplývají nejen členské povinnosti, ale také práva podílet se na činnosti těchto organizací, využívat jejich informačních zdrojů. Proto se od člena Prezidia očekává schopnost pracovat s cizojazyčnými materiály od těchto organizací, případně se účastnit některých jednání s jejich zástupci v Praze nebo v zahraničí.

Když se nyní dívám na výše uvedený text, tak se obávám, že se má snaha podpořit váš zájem o kandidování do Prezidia mine svým účinkem. Proto bych vás chtěla ubezpečit, že práce ve všech orgánech Komory je zajímavá, různorodá a tvůrčí. Budete se setkávat s kolegy, kteří vás obohatí svými zkušenostmi a odbornými znalostmi, a budete mít nejčerstvější informace o dění v oblasti daní a účetnictví a získáte větší přehled, který přispěje k vašemu osobnímu rozvoji.

Budu ráda za celé stávající Prezidium, pokud se rozhodnete ke své kandidatuře a pomůžete vytvořit skvělý pracovní tým pro rozvoj naší Komory.

doc. Ing. Jana Skálová, Ph.D. členka Prezidia KDP ČR

Úvodník

doc. Ing. Jana Skálová, Ph.D. .................................................................... 1

Aktuálně

Měsíc v kostce ................................................................................................ 3

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví .............................................. 12

Aktuálně ze zpráv CFE .............................................................................. 15

Anketa Zákon roku mění pravidla ....................................................... 16

Téměř třetina firem má nižší počet zaměstnanců, jako hlavní důvod uvádí zhoršení ekonomické situace ......................................35

Z KDP ČR

Volby do orgánů KDP ČR 4

Zpráva o činnosti Komory za rok 2023 (Radek Neužil) 5

Judikatura

SDEU k uplatnění nároku na odpočet daně (Tomáš Brandejs) 6

Předpokladem tvorby dohadné položky pasivní v konkrétním období je faktický vznik nákladu v tomto období 8

Povinností správce daně při ukládání sankce je jednoznačné vymezení deliktu 9

Nejvyšší správní soud se zabýval prokázáním výdajů souvisejících s prodávaným rodinným domem ............................. 10

Rozhovor

Magdalena Králová: Nový zákon o účetnictví omezí „otročinu“ a otevře prostor odbornému úsudku 20

Daně

z příjmů

Daňové řešení benefitů dle §6 odst. 9 písm. d) a písm. g) ZDP (Ivan Macháček) 24

Elektronický měsíčník

Komora daňových poradců České republiky

Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311

IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz

e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060

ISSN 1211-9946

Toto číslo vyšlo 3. 4. 2024, datum uzávěrky: 28. 3. 2024

Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

Ostatní

Top 5 insolvenčních judikátů za rok 2023 ........................................ 30 Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí (Ondřej Havlíček, Kristýna Tupá, Martin Svoboda) 42

Přichází zásadní změna podmínek předčasného

splacení úvěru na bydlení. Na co si dát pozor?

(Tomáš Trojan, Jakub Štilec) ................................................................. 46

Příplatky ke mzdě mají jasně daná pravidla a kumulují se (Kristina Kůdelíková) 48

Švarcsystém – jeho úskalí a novinky od 1. ledna 2024 (Jana Šetřilová) 50

Účetnictví, právo i daně mohou být kreativní.

Stačí se naladit na klienta, říkají Martina Javorová, Alena Manová a Hana Greiff 51

Správa daní

Správní řízení u soudu – co můžeme očekávat? (Zuzana Tregnerová, Vojtěch Bouřil) ................................................... 31

Daně z nemovitých věcí

Daň z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2024 aneb ohlédnutí se za ní (Petr Koubovský) 36

Osobní rozvoj

Úvod do právního psaní pro daňové poradce –tři zásady, jak psát užitečné právní texty (Jana Šamánková) 52

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer

Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR.

Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com, není-li uvedeno jinak. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2024

Měsíc v kostce

ČR měla v r. 2022 druhé nejvyšší povinné

odvody ze zemí OECD

Česko mělo v roce 2022 druhé nejvyšší odvody na povinné pojistné mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vyšší zatížení mělo pouze Slovinsko. Celková daňová zátěž, zahrnující daně i povinné odvody, ale byla mírně pod průměrem OECD. Uvádí to brožura Státní rozpočet v kostce, kterou vydalo Ministerstvo financí a jejímž cílem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti. Odvody na povinné pojistné, které platí zaměstnanci, zaměstnavatelé i osoby samostatně výdělečně činné, dosahovaly v roce 2022 v Česku 15,8 % hrubého domácího produktu. Meziročně se podíl snížil, v roce 2021 dosahovaly povinné odvody 16,4 % HDP. Vyšší zatížení odvody než Česko mělo pouze Slovinsko, kde činily 16 % HDP. Po Česku následovaly Francie s 15 % HDP, Rakousko se 14,7 % HDP a Německo se 14,6 % HDP. Také celková daňová zátěž se v Česku v roce 2022 zmenšila, když dosáhla 33,9 % HDP po 34,7 % HDP v roce 2021. V mezinárodním srovnání bylo Česko mírně pod průměrem OECD, kde byla celková daňová zátěž 34,2 % HDP. Nejvyšší daňové zatížení ze zemí OECD měla Francie, kde hodnota dosáhla 46,1 % HDP, nejnižší Mexiko, kde činilo 16,9 % HDP. Ze zemí OECD, které jsou i členy Evropské unie, mělo nejnižší daňové zatížení Irsko s 20,9 % HDP.

Evropská komise navrhla, aby 90 procent výnosů ze zmrazených aktiv Ruska šlo na zbraně Ukrajině

Evropská komise navrhla, aby se 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země, která již více než dva roky čelí ruské agresi. Českým novinářům v Bruselu to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Na návrhu, co se zmrazenými aktivy, pracovala společně unijní exekutiva a šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Budou se jím zabývat i šéfové států a vlád na summitu EU, který kdy přesně v Bruselu. Návrh pak musí jednomyslně schválit ministři zahraničí členských států EU.

Podvodníci v SMS nabízí vrácení přeplatku na daních

Ministerstvo financí varovalo před podvodnými textovými zprávami a telefonáty, ve kterých se autoři vydávají za pracovníky finančních úřadů a nabízejí možnost vrácení přeplatků na daních. V textových zprávách jsou odkazy na napodobené weby Finanční správy a ministerstva. V zachycených podvodných textových zprávách, které ministerstvo zveřejnilo, jsou apely na to, aby se lidé přihlásili pomocí bankovní identity o přeplatek na dani, případně oznamují údajné předběžné schválení přeplatku. Odkazy ve zprávách ale vedou na napodobeniny webů státních úřadů, které se liší podobou internetové adresy. „Doporučujeme Vám tedy ignorovat obdobné případy a dbát zvýšené opatrnosti. V případě potřeby se můžete obrátit přímo na místně příslušné finanční úřady,“ uvedlo ministerstvo.

 Smuteční oznámení

S lítostí Vám oznamujeme, že zemřeli pan Ing. Jaroslav Holas, daňový poradce č. 3045, ve věku 67 let, paní Ing. Irena Knížková, daňová poradkyně č. 4076, ve věku 60 let, a pan Ing. Jan Kratoň, daňový poradce č. 1791, ve věku 66 let.

Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast.

Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník KDP ČR

Volby do orgánů KDP ČR

Vážení daňoví poradci, dne 8. 11. 2024 se uskuteční již 32. valná hromada KDP ČR v Praze v Paláci Žofín. Letošní Valná hromada bude také volební. Volit se bude do orgánů Komory, tedy do Prezidia, Dozorčí komise a Disciplinární komise.

V souladu s rozhodnutím Prezidia bychom Vás chtěli vyzvat k zaslání návrhů na kandidátky do těchto orgánů. Pro možnost seznámení se členů Komory s jednotlivými kandidáty by bylo vhodné znát kandidáty před konáním Valné hromady. To mimo jiné napomůže i bezproblémovému zvládnutí technické stránky voleb. Prezidium proto vyzývá daňové poradce, aby doručili své návrhy do 31. 7. 2024 kanceláři KDP ČR. Návrhy lze zaslat poštou s vlastnoručním podpisem nebo e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky daňového poradce.

Kandidátky následně budou zveřejněny na internetových stránkách Komory moje.kdpcr.cz.

Kandidátky budou však kanceláří Komory přijímány po celou dobu až do konání vlastních voleb na Valné hromadě a budou průběžně zveřejňovány na internetových stránkách Komory. Všechny kandidátky přijaté do 31. 8. 2024 pak budou rozeslány v souhrnném materiálu společně s podkladovými materiály na Valnou hromadu.

Za evidenci návrhů odpovídá kancelář KDP ČR, na vyžádání Vám bude zasláno potvrzení o zaevidování Vašeho návrhu. Kandidát se v případě zájmu o práci v některém z orgánů může navrhnout sám, případně jej může navrhnout jiný daňový poradce. V tom případě osloví kancelář všechny takto navržené kandidáty a vyžádá si jejich souhlas s kandidaturou. Pokud tento souhlas nebude udělen, bude návrh stornován. Všichni kandidáti budou dále požádáni o zaslání stručné charakteristiky o své osobě (odborná praxe, publikační, pedagogická, vědecká činnost apod.) a aktuální fotografii. Kandidáti budou mít možnost využít prostor na uzavřeném webu Komory k prezentaci svých názorů.

Pro přehlednost uvádíme, že do Prezidia se bude volit devět členů a dva náhradníci, do Dozorčí komise sedm členů a do Disciplinární komise patnáct členů.

Více informací na moje.kdpcr.cz.

Ing. Petra Pospíšilová

Mgr. Ing. Petr Toman

Ing. Radek Neužil, LL.M. prezidentka KDP ČR viceprezident KDP ČR tajemník KDP ČR

Zpráva o činnosti Komory za rok 2023

Komora daňových poradců ČR vydává každoročně Zprávu o činnosti za předchozí kalendářní rok. Stejně je tomu i letos a Zpráva je k dispozici na webu Komory. Publikováním úvodníku této Zprávy v e-Bulletinu Komory bych rád upoutal Vaši pozornost a inspiroval Vás k jejímu přečtení.

KRadek Neužil

Tajemník Komory daňových

poradců ČR

omora není a nechce být jen institucí, která plní povinnosti uložené zákonem, chce být v souladu se svou strategií partnerem a servisní organizací pro své členy a vedle toho hrát i důležitou úlohu v legislativním procesu s cílem udělat maximum pro to, aby daňová legislativa byla aplikovatelná v praxi a pokud možno i srozumitelná.

K pochopení trhu daňového poradenství i názorů podnikatelů na daňové poradce se v roce 2023 uskutečnil rozsáhlý průzkum zpracovaný nezávislou agenturou. Z průzkumu vyplynulo, že daňoví poradci významně pomáhají svým klientům v pochopení a plnění daňových povinností a často sehrávají i roli kontroly v tom, že jsou daňové a účetní procesy ve firmách nastaveny správně, což samozřejmě eliminuje riziko konfliktů s finančním úřadem. Oslovení podnikatelé tak potvrzují jednak vysoce pozitivní referenci na daňové poradce, jednak to, že daňoví poradci plní úlohu prevence před daňovými riziky, která by plynula z nekompetentního postupu.

V roce 2023 se Komora věnovala také intenzivní propagaci profese daňového poradce, a to nejen mezi studenty, ale i širší veřejností. Byla realizována rozsáhlá marketingová kampaň a úspěšně pokračovaly podcasty se zajímavými hosty. Stále intenzivní je práce se sociálními sítěmi, kromě stabilně vysoce efektivního ohlasu z Facebooku se dobře rozvíjí aktivity na LinkedInu, které jsou nově doplněny i o Instagram. Ukazuje se, že dosah sociálních sítí ve vztahu k veřejnosti daleko převyšuje ostatní komunikační kanály včetně webových stránek.

Klíčovou oblastí činnosti Komory je vzdělávání. Hlavními cílovými skupinami jsou daňoví poradci a uchazeči o zkoušku na daňového poradce, většina akcí je ale otevřena i dalším zájemcům. Období covidu výrazně změnilo fungování trhu s profesním vzděláváním, Komora na to samozřejmě musela reagovat a přizpůsobit se nové situaci. I proto se v roce 2023 spustily nové formáty školení, které jsou často čistě online, mají kratší časovou dotaci a jsou úžeji zaměřeny na aktuální témata. Za důležité Komora také považuje platformy pro výměnu názorů a otevírání tematických oblastí, které nejsou přímo daňové, ale s výkonem daňového poradenství souvisí. Takovými akcemi byla například konference pro propagaci daní a daňového poradenství nebo workshopy zaměřené na tzv. měkké dovednosti, které pomáhají daňovým poradcům lépe řídit své kanceláře a reagovat na technologické výzvy, které s sebou dnešní doba přináší.

V roce 2023 se také naplno rozběhla debata o postupné modernizaci a digitalizaci kvalifikačních zkoušek na daňového poradce tak, aby v nadcházejících letech mohl být představen nový koncept zkoušek včetně návazného přípravného vzdělávání. Dobrou zprávou je, že i přes značnou odbornou náročnost zkoušky je daňová profese stále atraktivní a díky novým daňovým poradcům se daří udržet trend mírného nárůstu počtu členů Komory. To se daří i přes to, že postupně řada kolegů, kteří do Komory vstoupili v počátcích její existence, odchází do důchodu a řady daňových poradců opouští.

Co všechno se stalo v roce 2023, o tom si podrobně můžete přečíst ve Zprávě o činnosti . Důležité ale je i udržení konti nuity do dalšího období. I v roce 2024 se Komora plánuje nadále soustředit na podporu svých členů, rozvoj kvalitního vzdělávání, ovlivňování legislativy a využívání nových technologií.

Věřím proto, že i Zpráva o činnosti za rok 2024 bude zajímavým čtením.

SDEU k uplatnění nároku na odpočet daně

Soudní dvůr EU se v nedávném případě zabýval otázkou, zda je na členských státech, aby stanovily metody a kritéria k určení podílu ekonomických činností k neekonomickým činnostem. Český zákon o DPH závěrům soudu nevyhovuje.

PTomáš Brandejs

Daňový poradce, č. o. 3191, Deloitte

odle rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) ze dne 22. února 2023 ve věci  C-674/22

Gemeente Dinkelland musí být Unijní právo vykládáno v tom smyslu, že neukládá povinnost zaplatit úroky osobě povinné k dani od okamžiku zaplacení částky daně z přidané hodnoty (DPH), která je následně vrácena daňovou správou, pokud toto vrácení vyplývá částečně ze zjištění, že tato osoba povinná k dani v důsledku chyb v účet-

nictví neuplatnila v plné výši nárok na odpočet DPH zaplacené na vstupu za dotčené roky, a částečně ze změny, se zpětnou účinností, způsobu výpočtu odpočitatelné DPH, která se týká režijních nákladů uvedené osoby povinné k dani, pokud je tento způsob stanoven na výhradní odpovědnost posledně uvedené osoby povinné k dani.

Aktuální rozhodnutí Soudního dvora ve věci C 674/22 Gemeente Dinkelland je zajímavé hned z několika pohledů. Soud rozebral pravidla pro uplatnění nároku na odpočet daně v případě plnění použitých jak v rámci ekonomické činnosti, tak mimo rámec takové činnosti.

Současně ukázal, jak smýšlí o povinnosti uhrazení úroků správcem daně při zpětném navýšení nároku na odpočet daně plátcem, pokud byl původní nárok uplatněn ve výši, kterou považoval správce daně za správnou.

Obec Dinkelland vykonává jak neekonomickou činnost jako orgán veřejné moci, tak i ekonomickou činnost, v rámci níž poskytuje zdanitelná plnění i plnění osvobozená od DPH. Obec si pro roky 2012 a 2016 na základě konzultací se správcem daně stanovila koefi cient pro rozdělení režijních nákladů mezi ekono-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2024

mickou činnost a neekonomickou činnost. Názor správce daně, kterým se obec začala řídit, však neměl podobu závazného posouzení.

V roce 2016 však došlo ke změně legislativy, která mimo jiné zpřesnila postup pro určení poměru mezi ekonomickou a neekonomickou činností. Obec zjistila, že dosavadní koeficient pro uplatnění nároku na odpočet daně z režijních nákladů byl stanoven nepřesně. A především pro ni nevýhodně, neboť pokud by od počátku postupovala s využitím přesněji určeného klíče, získala by vyšší nárok na odpočet daně. Rozhodla se tedy požádat o zpětné vyplacení nároku na odpočet daně od roku 2012 dle vyššího koeficientu. Žádosti bylo vyhověno, nicméně obec naznala, že by jí měl správce daně uhradit i úroky z částek, které získával po celé roky navíc.

Soudní dvůr nejprve obecně připomenul, jak mají daňové subjekty určovat výši nároku na odpočet daně, pokud přijaté plnění použijí pro uskutečňování ekonomické i neekonomické činnosti. Dle Soudního dvora „aby mohly osoby povinné k dani provést nezbytné výpočty, je na členských státech, aby stanovily metody a kritéria, které jsou vhodné k tomuto účelu, při dodržení zásad, na kterých je založen společný systém DPH. Musí dbát na to, aby výpočet podílu ekonomických činností v poměru k neekonomickým činnostem objektivně odrážel podíl vstupních výdajů, který skutečně připadá na každou z těchto dvou činností“.

Je jasné, že český zákon o DPH tomuto požadavku nevyhovuje, když pouze deklaruje: „Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely svých uskutečněných plnění, tak pro jiné účely, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro účely svých uskutečněných plnění.“ Metody a kritéria, požadované Soudním dvorem, nejsou vlastně dány vůbec.

Pokud jde o obec Dinkelland, očividně čelila v Holandsku stejnému problému. Klíč k rozdělení národní legislativa neurčovala, stejně tak ho nestanovil ani správce daně. Musel tak být vypočten obcí (radila se přitom se správcem daně) na její výhradní odpovědnost. Soudní dvůr vyhodnotil, že při nárokování odpočtu daně ve výši, kterou si sama obec určila, nejde o zavinění správce daně, a tedy o neoprávněně zadržovanou daň vybranou v rozporu s unijním právem. Úroky tak obci nepřiřkl. Nevyloučil však, že by správce daně naopak měl hradit úroky, pokud vyplatí částku navýšení nadměrného odpočtu nepřiměřeně dlouho po obdržení žádosti. V tomto smyslu považoval dobu osmi týdnů za přiměřenou.

Soudní dvůr vyhodnotil, že při nárokování odpočtu daně ve výši, kterou si sama obec určila, nejde o zavinění správce daně a tedy o neoprávněně zadržovanou daň vybranou v rozporu s unijním právem.

Rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) ze dne 22. února 2023 ve věci  C-674/22 Gemeente Dinkelland, generální advokát G. Pitruzzella, http://eur-lex.europa.eu

„Daně vybrané v rozporu s unijním právem – Povinnost vrátit daň z přidané hodnoty (DPH) a zaplatit úroky z této částky daně – Vrácení daně vyplývající z chyb v účetnictví osoby povinné k dani – Vrácení daně vyplývající ze zpětné změny způsobu výpočtu odpočitatelné DPH týkající se režijních nákladů osoby povinné k dani“

Související ustanovení: § 74 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“)

Související rozhodnutí:

C-437/06 Securenta

C-844/19 technoRent International

Judikatura

Předpokladem tvorby dohadné

položky pasivní v konkrétním období je faktický vznik nákladu v tomto období

Daňovému subjektu byla doměřena daň z příjmů právnických osob kvůli neuznání dohadných položek pasivních, o kterých účtoval v roce 2015 a které tvořil k jednotlivým stavebním objektům. Tyto stavební objekty ve stejném roce také prodal. Vzniklý základ daně byl snížen dohadnými položkami, které tvořil na základě smlouvy o dílo za realizaci stavebních prací na prodávaných objektech a kterou uzavíral v roce 2015 s tím, že zatím nezná konečnou cenu díla. Tyto náklady však správce daně nepřijal a doměřil daň z příjmů.

Daňový subjekt se bránil u krajského soudu tím, že svoji zákonnou povinnost splnil. Podle něj bylo správné, když účtoval v roce 2015 o celkových kupních cenách prodaných pozemků jako o výnosech a zároveň že provedl odhad ceny díla, jehož realizace byla zahájena v roce 2015 prostřednictvím smlouvy o dílo a souvisela s dosaženými příjmy, a v této výši o nich účtoval jako o dohadné položce. Dodal také, že pokud správce daně dospěl k závěru, že dohadné položky byly neoprávněné, pak nebyly vykázány správně ani související výnosy a základ daně měl být správcem daně upraven i na straně výnosů, a to o tu výši, která by připadala na budoucí náklady.

Krajský soud však žalobu zamítl a ztotožnil se se závěry daňových orgánů. Daňový subjekt podle něj nemohl účtovat o dohadných položkách, protože jejich předpokladem je doložení existence závazku za již reálně uskutečněné plnění, které věcně náleží do určitého účetního období, ale ke konci rozvahového dne není možno stanovit jeho přesnou výši a relevantní doklady mají být doloženy až v následujícím období. V daném případě nebyla podle soudu dohadná položka tvořena správně, protože daňový subjekt nedoložil žádné konkrétní dodávky materiálu či prací realizovaných v roce 2015. Pouhým podpisem smlouvy o dílo, ve které se zavázal uhradit zhotoviteli cenu díla za realizaci stavební zakázky, nevznikl daňovému subjektu žádný náklad a neopravňovala jej tak k tvorbě opravné položky pasivní.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2024

S tímto závěrem později souhlasil i Nejvyšší správní soud. Předpokladem pro účtování o dohadné položce pasivní je podle něj to, že je doložena existence závazku za již reálně uskutečněné plnění, které věcně náleží do určitého účetního období, ale ke konci rozvahového dne není možno stanovit jeho přesnou výši a relevantní doklady mají být doloženy až v následujícím účetním období. Připomněl také, že podle ustálené judikatury „Na dohadné účty pasivní lze účtovat položky, které nelze účtovat jako obvyklý dluh (např. nevyfakturované dodávky). Je však nutné zdůraznit, že takto lze účtovat o nákladech, které byly v daném účetním období skutečně realizovány, pouze nebylo možné je zaúčtovat (…) K realizaci těchto nákladů však musí dojít v účetním období, ve kterém je o nich jako o dohadných položkách pasivních účtováno.“

Nejvyšší správní soud souhlasil se správními orgány, že smlouva o dílo, na základě které začal zhotovitel v roce 2015 s realizací stavebních prací a díky které zhotoviteli vznikl nárok na částečnou úhradu ceny díla, jejíž konečnou výši daňový subjekt nemohl v roce 2015 znát, nezakládala oprávnění účtovat v tomto případě o dohadných položkách. Jedním ze zákonných předpokladů tvorby dohadné položky pasivní v konkrétním období je faktický vznik nákladu v tomto období, nikoli uzavření smlouvy či vznik nároku na úhradu plnění podle smlouvy.

Povinností

Podpisem smlouvy o dílo v roce 2015, ve které se daňový subjekt zavázal uhradit zhotoviteli cenu díla za realizaci stavební zakázky, nevznikl daňovému subjektu žádný náklad. Ani skutečnost, že daňový subjekt v roce 2015 neznal konečnou výši ceny díla, jej neopravňovala k tvorbě dohadné položky pasivní. Pro její tvorbu není relevantní neznalost konečné výše ceny do budoucna realizovaného díla, ale neznalost přesné výše nákladů, které fakticky vznikají již v daném období, zde v roce 2015.

NSS se vypořádal také s námitkou, že zhodnotil-li správce daně tvorbu dohadné položky pasivní jako neoprávněnou, pak měl upravit základ daně ne pouze na straně nákladů, ale také i na straně výnosů. Soud poukázal na to, že ze spisu je zřejmé, že související výnosy byly realizovány v roce 2015, což odpovídá konkrétním uzavřeným kupním smlouvám o prodeji nemovitostí, které daňový subjekt v řízení doložil. Daňový subjekt podle soudu navíc sám doložil, že veškeré výnosy z prodeje nemovitostí jsou výnosy zdaňovacího období 2015 a jednalo se tak o skutečně dosažené výnosy zdaňovacího období tohoto roku, bez ohledu na to, kdy došlo ke stavebním pracím.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 7 Afs 317/2022, dostupné na www.nssoud.cz

správce daně při ukládání sankce je jednoznačné vymezení deliktu

Finanční úřad uložil daňovému subjektu pořádkovou pokutu ve výši 100 000 Kč za závažné ztěžování správy daní spočívající v tom, že nevyhověl ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění své procesní povinnosti. Jednalo se o předání informací na technických nosičích dat v rozsahu účetního deníku a evidence o zásobách vztahujících se k určitému zdaňovacímu období. Daňový subjekt nepředal informace v časovém horizontu odpovídajícím standardnímu kalendářnímu roku, nýbrž hospodářskému roku, ve kterém účtoval. Informace navíc předložil v listinné podobě, tedy odlišnou formou, než bylo požadováno. Tuto pokutu potvrdilo později i Odvolací finanční ředitelství.

Daňový subjekt s pokutou nesouhlasil a podal žalobu ke krajskému soudu. Upozornil na to, že správce daně udělal chybu, když si vyžádal informace v rozsahu kalendářního roku, protože daňový subjekt používá ve skutečnosti rok hospodářský, a tento omyl správce daně mohl mít vliv na výslednou pokutu. Krajský soud však žalobu zamítl. Pochybení správce daně podle něj nemělo na zákonnost pokuty žádný vliv. Podle soudu byl daňový subjekt sankcionován za nepředložení všech dat na technickém nosiči, nikoliv za nepředložení dat za požadované období.

moje .kdpcr.cz

Daňový subjekt v reakci na tento rozsudek však upozornil, že ze závěrů správce daně není poznat, zda nesprávný rozsah dat také neovlivnil konečnou výši pokuty, protože na několika místech se výtka týkající se nedoložení správného časového rozsahu dat objevuje. Současně nesouhlasil s interpretací pojmu závažného zatížení správy daní. Podle něj předložení požadovaných dokumentů v listinné podobě neztížilo zásadním způsobem správu daně, protože provedení kontrolních činností bylo stále možné.

Nejvyšší správní soud poté, v rámci kasační stížnosti daňového subjektu, poukázal na napadené rozhodnutí OFŘ, kde je uvedeno, že „jednání odvolatele, který informace předložil v jiné než požadované formě a pouze v části požadovaného rozsahu (přičemž správce daně takto předložené informace prakticky není schopen zpracovat), naplňuje znaky závažného ztěžování a maření správy daní. (…) Odvolatel předložil požadované informace za období 12 měsíců, nejedná se však o období zdaňovacího období ode dne 1. 1. 2018 do dne 31. 12. 2018, ale za období ode dne 1. 5. 2017 do dne 30. 4. 2018. Pouze třetina předložených informací tedy je relevantní k požadavku správce daně, přičemž dvě třetiny účetního deníku za předmětné zdaňovací období roku 2018 předloženy vůbec nebyly. (…) S ohledem na předložený rozsah dat účetního deníku nelze bez dal-

šího určit, kolik z předložených stran účetního deníku se reálně vztahuje ke zdaňovacímu období roku 2018.“

Z toho je vidět, že výtka týkající se nepředložení dat v celém rozsahu je důležitým bodem rozhodnutí daňových orgánů a že správce daně spatřoval pochybení daňového subjektu nejen v nepředložení dokumentů v požadovaném rozsahu. Oba body byly použity při určení výše sankce. Takový postup ale NSS neposvětil. Povinností správního orgánu je podle soudu přesné a jednoznačné vymezení deliktu. Připomněl také, že jedním z esenciálních předpokladů uložení pořádkové pokuty je skutečnost, že v důsledku neposkytnutí součinnosti dojde ke zmaření či závažnému ztížení správy daní. Závěry správce daně přitom musí vycházet z náležitě zjištěného skutkového stavu věci a musí obsahovat přezkoumatelnou úvahu ve vztahu k otázce, do jaké míry, či zda vůbec mělo nepředložení požadovaných údajů a listin dopad na postup správce daně. Nejvyšší správní soud tak zrušil rozhodnutí krajského soudu a OFŘ a věc vrátil k dalšímu řízení, kde budou řešeny i další námitky daňového subjektu.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 7 Afs 239/2023, dostupné na www.nssoud.cz

Nejvyšší správní soud se zabýval

prokázáním výdajů souvisejících s prodávaným rodinným

domem

Daňovému subjektu byla doměřena daň z příjmů fyzických osob kvůli neuznání nákladů souvisejících s příjmy z prodeje rodinného domu. Jednalo se o případ, kdy daňový subjekt, na základě darovací smlouvy, obdržel od svých rodičů stavební pozemek, na kterém začal stavět rodinný dům. Od rodičů také podle svého tvrzení dostal zhruba 1,5 milionu korun na jeho stavbu. S výstavbou skončil ve fázi, kdy byla hotová hrubá stavba, a následně tento projekt včetně pozemku prodal. Náklady na výstavbu tak představovaly náklady související s výnosy z prodeje.

Vdaňovém přiznání vztahujícím se k tomuto období však nevykázal příslušné příjmy z prodeje. Až na vyzvání správce daně podal dodatečné daňové přiznání, kde již tyto příjmy byly zahrnuty společně se souvisejícími výdaji. Správce daně však vyzval daňový subjekt mimo jiné k doložení výdajů, které prokazatelně souvisely se stavbou domu a které obdržel od své rodiny. Tyto výdaje však podle správce daně nijak nedoložil, a proto mu byla doměřena daň z příjmů.

Daňový subjekt se u krajského soudu bránil mimo jiné tím, že obdržené prostředky, které nabyl od rodičů, byly půjčkou a představovaly tedy náklady na výstavbu domu (na což správ-

ce daně nereagoval). Částečně přiznal, že prokazování nákladů bylo neúplné, trval však v tomto případě na přiznání tzv. esenciálních výdajů. Krajský soud označil závěr správce daně nepřezkoumatelným. Podle soudu nebylo v tomto případě rozhodné, zda prostředky, které žalobce vynaložil, byly darem či půjčkou. Podstatné bylo to, že rodiče daňovému subjektu poskytli určitou částku, přičemž z čestných prohlášení a svědecké výpovědi bylo zřejmé, jak k poskytnutí částky došlo a jak s ní bylo naloženo. Krajský soud správci daně vytknul, že nijak nereagoval na následné vrácení peněz daňovým subjektem rodičům a nezohlednil, že se jednalo o transakci mezi právními laiky a rodinnými příslušníky. Podle soudu neobstojí ani závěr správce daně o tom, že svědecká výpověď jednoho z rodičů byla nekonkrétní a uvedení například dodavatelů pro hrubou stavbu bylo pouze obecné. Dle něj byli uvedeni zcela konkrétně a správce daně na to opět nijak nereagoval.

Kde se soud nepostavil na stranu daňového subjektu, byla otázka esenciálních výdajů. Ty lze podle soudu přiznat pouze tehdy, kdy je daň stanovena podle pomůcek. K tomu však v projednávané věci nedošlo, protože nebyla porušena žádná zákonná povinnost, ani nebylo zatemněno účetnictví takovým způsobem, aby nebylo možné stanovit daň dokazováním.

Proti tomuto se však správce daně bránil kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Zdůraznil, že se v napadeném rozhodnutí nezabýval otázkou, zda poskytnuté peněžní prostředky od rodičů byly darem nebo půjčkou. Nezabýval se ani jejich původem. Proto také nepovažoval za nutné se k jejich vrácení rodičům jakkoliv vyjadřovat, jak mu bylo soudem vytčeno. Stejně tak nesouhlasil se závěry soudu v otázce identifikace dodavatelů prací a materiálu pro hrubou stavbu. I kdyby byli dodavatelé dostatečně označeni, na jeho závěru o neprokázání vynaložených výdajů by to nic nezměnilo, protože daňový subjekt neprokázal ani předmět a rozsah plnění, ani výši těchto výdajů.

Nejvyšší správní soud zde přisvědčil správci daně. Podle NSS bylo nepochybné, že hlavní otázku tvořilo to, zda daňový sub-

jekt prokázal vynaložení tvrzených výdajů, nikoliv původ těchto prostředků. Správce daně se tak zabýval tím, zda skutečně byly nějaké výdaje na hrubou stavbu vynaloženy, a pokud ano, tak jaké (jaká plnění, jejich rozsah, konkrétní dodavatelé). Správce daně nezpochybňoval, zda to byl daňový subjekt, kdo vynaložil určité výdaje, ale to, že neprokáz al vynaložení výdajů na výstavbu hrubé stavby domu co do konkrétního plnění, ceny a dodavatelů. Správce daně nezpochybnil, že peníze daňovému subjektu poskytli jeho rodiče jako finanční dar, a nezabýval se tím, zda se jednalo o půjčku, proto je podle NSS irelevantní, jestli je daňový subjekt rodičům vrátil.

Důkazní břemeno zde bylo na daňovém subjektu a ten musel prokázat svá tvrzení v daňových tvrzeních, ať už vlastním účetnictvím nebo jinými povinnými záznamy a doklady. Správce daně může vyjádřit důvodné pochybnosti ohledně jejich důvěryhodnosti a důkazní břemeno pak přechází na něj.

Nejvyšší správní soud tak shrnul, že pro posouzení vynaložených nákladů na hrubou stavbu bylo třeba tvrzení daňového subjektu vymezit zcela přesně. Nestačí pouze obecné vyjmenování některých dodavatelů, ale uvedení také předmětu a rozsahu plnění, výše jednotlivých výdajů a vše navíc v prokazatelné podobě. V projednávaném případu neměl daňový subjekt k dispozici žádné doklady, pouze fotografi e, které měly prokázat existenci stavby. Daň tak byla dle NSS doměřena zcela v souladu se zákonem. Namístě nebylo ani použití esenciálních výdajů a NSS potvrdil závěr krajského soudu, že nebyla porušena žádná zákonná povinnost, aby nebylo možné stanovit daň standardním dokazováním.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 4 Afs 301/2022, dostupné na www.nssoud.cz

Zdroj: www.nssoud.cz

Komory daňových poradců ČR

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví

Finanční správa upozornila na novinky i nejčastější chyby v probíhajících daňových přiznáních

K 11. březnu bylo podle Finanční správy podáno 649 690 přiznání k daním z příjmů za rok 2023, což odpovídá 23 % celkového odhadovaného počtu. Zhruba 65 % přiznání bylo finančnímu úřadu doručeno elektronicky datovou schránkou nebo přes portál MOJE daně. Tento podíl by měl podle správce daně dále narůstat v průběhu dubna, kdy platí prodloužený termín pro elektronická podání. V návaznosti na loňské uzavření 77 územních pracovišť finančních úřadů Finanční správa také připomněla četnější výjezdy pracovníků do obcí a zřízení telefonních konzultačních linek. Častou chybou je podle Finanční správy vyplnění přiznání ve formátu PDF a jeho zaslání datovou schránkou, místo povinného formátu XML. Pro elektronické podání proto doporučila využít portál MOJE daně, ve kterém se s formátem nelze splést. Při uplatňování slevy za umístění dítěte do předškolního zařízení lidé také často uplatňují maximální možnou výši slevy 17 300 Kč, zatímco ze z ákona je možné slevu uplatnit pouze ve výši skutečně vynaložených výdajů, které jsou často nižší. Dále pak při uplatňování slevy na v yživované dítě je třeba si ohlídat, že daňovou slevu může uplatnit pouze jeden z rodičů. Při uplatňování slevy na manželku nebo manžela dochází také k nezahrnutí některých příjmů, typicky nemocenských dávek, podpory v nezaměstnanosti nebo mateřské, do testovaného příjmu manželky nebo manžela, který nesmí přesáhnout 68 000 Kč ročně. V případě úroků z hypotečního úvěru poskytnutého na bydlení si lze úroky nárokovat jako nezdanitelné části základu daně pouze v případě, je-li daňový subjekt vlastníkem nemovitosti nebo nemovitost používá k trvalému bydlení, nikoliv k rekreaci nebo nájmu.

Pokud je výsledkem daňového přiznání přeplatek na dani, daňové subjekty zapomínají podepsat papírový formulář nejen v části, kde je uvedena podpisující osoba a datum podání, ale i žádost o vrácení přeplatku umístěnou na konci formuláře. I když jsou uvedena na jednom formuláři, ve skutečnosti se jedná o dvě podání a každé z nich musí být podepsáno. Výhodou je v tomto případě podání přiznání elektronicky pomocí portálu MOJE daně, protože podpisy zde není třeba řešit.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2024

Důležitou připomínkou je často opomíjená a citelně sankcionovaná povinnost oznámení o osvobozených příjmech u osob, které v roce 2023 obdržely osvobozený příjem vyšší než 5 milionů korun, i když jinak nemají povinnost podat daňové přiznání. Nejčastěji jde o dary, dědictví, výhry v loteriích či příjmy z prodeje movitých věcí, cenných papírů nebo podílů na obchodních společnostech. Oznámení musí obsahovat výši příjmu, popis okolností nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl. Lhůta pro tato oznámení se shodu je se lhůtou pro podání přiznání k dani z příjmů.

Podává se tedy stejně do 2. dubna 2024 a elektronicky o měsíc později do 2. května 2024. V případě využití daňového poradce nebo advokáta, platí prodloužená lhůta do 1. července 2024. Pokud je ale daňové přiznání elektronickým způsobem nebo daňovým poradcem podáno do 2. dubna, platí pro něj základní neprodloužená lhůta. Do 1. července podávají přiznání daňové subjekty, které mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Ve stejných lhůtách je třeba uhradit i stanovenou daň.

Tento rok končí kolkové známky

Ministerstvo financí upozornilo, že jednou ze změn, kterou přinesl vládní konsolidační balíček, je také ukončení možnosti platit správní a soudní poplatky prostřednictvím kolkových známek. Ty bude možné využívat jen do konce tohoto roku, což platí i pro jejich výměnu či zpětný odkup. Ministerstvo současně připomenulo, že kolkové známky byly doposud jen jednou z více možností, jak tyto poplatky uhradit.

Od ledna 2025 tak bude možné využít ostatních, již existujících nástrojů, jako jsou platba kartou či v hotovosti, případně bankovním převodem. Více informací by měl poskytnout příslušný úřad. Nakupovat a vyměňovat poškozené nepoužité kolkové známky za nové či si nechat zpětně odkoupit nepoškozené kusy bude možné jen do konce tohoto roku a na vybraných pobočkách České pošty, kde bude úkon zpoplatněn dle aktuálního ceníku. Seznam vybraných poboček pošty je zveřejněn na stránkách Ministerstva financí.

Kolkové známky se ruší zejména z ekonomických důvodů. Náklady na jejich výrobu a distribuci činily podle ministerstva v období 2014 až 2021 až půl miliardy korun. Státu by tak jejich zrušení mělo ušetřit ročně desítky milionů korun.

Ministerstvo fi nancí vydalo informaci ke změnám v účetnictví účetních jednotek veřejného sektoru

Tyto změny reagují na konsolidační balíček a kromě již zmíněného zrušení kolkových známek se informace věnuje také vybraným benefitům pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo připomnělo, že novela zákona o daních z příjmů přináší hned několik novinek v oblasti výdajů, resp. nákladů na pracovní a sociální podmínky a péči o zdraví zaměstnanců, tzv. benefity či příspěvky.

Obecným předpokladem pro účetní vykázání poskytnutých nepeněžních či peněžních příspěvků je podle informace skutečnost, zda tento nárok zaměstnance nebo rodinného příslušníka vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo např. pracovní smlouvy. Pokud tomu tak je, veškeré tyto příspěvky zaměstnanců a rodinných příslušníků se vykážou v souladu s obsahovým vymezením syntetického účtu 527 – Zákonné sociální náklady. V ostatních případech se tyto příspěvky vykazují na syntetickém účtu 528 – Jiné sociální náklady.

V případě vybraných účetních jednotek lze hovořit o dvou způsobech poskytnutí, resp. dvou zdrojích financování benefitů. Výše uvedený způsob vykázání se využije v případě benefitů, které jsou vypláceny z rozpočtu dané účetní jednotky. Ty, které však budou poskytnuty z FKSP, se vykážou v souladu s příslušnými body Českého účetního standardu č. 704 – Fondy účetní jednotky, případně způsobem uvedeným dále.

U zaměstnance se osvobozují nepeněžitá plnění z FKSP v podobě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu; dále použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně MŠ podle školského zákona, použití knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení; také příspěvek na kulturní nebo sportovní akce, na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy. Osvobození je možné do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období, kterou definuje zákon. Informace se věnuje také FKSP. Základní příděl do tohoto fondu byl snížen z 2 % na 1 %, přičemž současně se stanovilo, že minimálně 50 % z přídělu musí být použito na produkty pro spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Další způsoby čerpání jsou pak ponechány na účetní jednotce.

13 moje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2024 Aktuálně e - Bulletin Ko K mor y daň a ov ých poradců ČR

Podstatnou změnou, na kterou ministerstvo v této oblasti upozornilo, je i zrušení vyhlášky č. 114/2000 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. V souvislosti se změnami v oblasti FKSP uveřejnilo Ministerstvo financí na svém webu také dokument Metodické doporučení k zajištění jednotného postupu při tvorbě a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb.

Z hlediska účetnictví vybraných účetních jednotek lze podle ministerstva konstatovat, že v případě FKSP nedochází k výrazným změnám. Dle rozpočtových pravidel se nově za zdroj FKSP považují i splátky zápůjček poskytnutých z fondu, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z prostředků FKSP a peněžní dary, které byly do fondu poskytnuté.

Poslední bod informace se týkal fondu reprodukce majetku příspěvkových organizací. Velká rozpočtová pravidla nově umožňují příspěvkovým organizacím zřízeným organizační složkou státu posí lit fond reprodukce majetku s předchozím písemným souhlasem zřizovatele z prostředků na provoz hlavní činnosti. O tvorbě fondu reprodukce majetku z příspěvku na provoz bude příspěvková organizace účtovat na stranu MD účtu 401 – Jmění účetní jednotky se souvztažným zápisem na stranu Dal účtu 416 – Fond reprodukce majetku, fond investic.

Správce daně vydal upozornění k režimu vylučování

nerealizovaných kurzových rozdílů

Generální finanční ředitelství v souvislosti s novelou zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2024 upozorňuje, že jeho Informace k problematice „nerealizovaných“ kurzových rozdílů s ohlede m na judikaturu Nejvyššího správního soudu č. j. 45965/13 není relevantní pro daňový režim kurzových rozdílů podle § 23i a § 23j zákona o daních z příjmů. Tato Informace byla vydána jako reakce na rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu a upravovala primárně postup poplatníků do konce roku 2013. Pro účely režimu vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů je však třeba vycházet ze záměru zákonodárce, který je součástí odůvodnění pozměňovacího návrhu k této nové úpravě. Z odůvodnění je podle GFŘ zřejmé, že zákonodárce zamýšlel uplatňovat režim vylučování kurzových rozdílů na veškeré nerealizované kurzové rozdíly, které vznikají k okamžiku ocenění cizoměnového majetku nebo závazků ve smyslu zákona o účetnictví, popř. i k jinému okamžiku, pokud účetní jednotka oceňuje cizoměnový majetek nebo závazky častěji.

Nerealizovaný kurzový rozdíl pak podle ředitelství vstoupí do základu daně v období, kdy dojde k jeho realizaci nebo kdy poplatník přestává být poplatníkem v režimu vylučování kurzových rozdílů. K realizaci dochází obecně v okamžiku, kdy zanikne měnové riziko nebo se změní jeho nosič nebo podstata. Měnové riziko tedy zaniká např. v okamžiku odpisu pohledávky nebo inkasa pohledávky a připsání prostředků na bankovní účet v měně účetnictví. Stejně tak by případný dříve ze základu daně vyloučený nerealizovaný kurzový rozdíl byl dodaněn v situaci, kdy by bylo inkaso pohledávky připsáno na bankovní účet vedený v cizí měně. V takovém případě měnové riziko nadále existuje, ale již není z titulu pohledávky, ale z držení deviz. Generální fi nanční ředitelství vydalo zároveň ujištění, že pro právní jistotu poplatníků zveřejní ve spolupráci s Ministerstvem financí podrobnější informaci se vzorovými příklady.

Zdroj: www.financnisprava.cz, www.mfcr.cz

Podcast NADANĚ

Podcast můžete sledovat nejen na Komorovém YouTube kanále, ale také na svých oblíbených platformách Apple Podcast, Spotify, Google Podcast.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2024

e -Bulletin Komor y daňňoov ých p poradců ČR

e-Bulletin Komory daňových poradců / 4/2024

Aktuálně ze zpráv CFE

Tomáš Půček

Právní oddělení KDP ČR

Závěry z 28. zasedání Výboru expertů pro mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech OSN

Ve dnech 19. až 22. března 2024 proběhlo 28. zasedání Výboru expertů Organizace spojených národů (OSN) pro mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech. Výbor se zaměřil na další kroky realizace a implementace pracovního plánu na období 2021–2025 s ohledem na to, že v současném volebním období se uskuteční pouze další tři zasedání. Mezi významné body programu patřilo mimo jiné zdanění digitalizované (a v této souvislosti globalizované) ekonomiky, daňové smlouvy, ekologické daně, zdravotní daně, daně z majetku, zdanění těžebního průmyslu a převodní ceny. CFE Tax Advisers Europe zastupuje ve výboru OSN pro daňové záležitosti předseda podvýboru pro přímé daně Jos Goubert. Další informace a zprávy projednávané na zasedáních naleznete na tomto odkaze.

Konzultace TAXUD ohledně mechanismu řešení daňových sporů v EU

TAXUD Evropské komise (Generální ředitelství pro daně a celní unii), v souladu se svými povinnostmi podle článku 21 směrnice, k terý vyžaduje, aby do 30. června 2024 byla provedena revize a zpráva o fungování mechanismu řešení daňových sporů (DRM), vytvořil o konzultační dotazník o DRM v Evropské unii. Konzultace má za cíl přispět k fungování mechanismu. Zaměřuje se především na otázky implementace a má zájem shromáždit informace a zkušenosti daňových poplatníků. Příspěvky lze zasílat prostřednictvím dotazníku do 10. května 2024.

Aktualizované údaje o daňových trendech v EU

Generální ředitelství pro daně a celní unii (GD TAXUD) aktualizovalo údaje o daňových trendech, v návaznosti na určení klíčových ukazatelů zdanění pro členské státy EU, Island a Norsko a samotnou Evropskou unii jako celek tak, aby zahrnovaly komplexní údaje o daňových příjmech do roku 2022. Nově vyhodnocené údaje pak ukazují, že mezi lety 2021 a 2022 došlo v Evropské unii k osmiprocentnímu nárůstu ve výběru daní v EU, zejména v oblasti zdanění kapitálového majetku došlo k nárůstu o 12,5 %, u spotřební daně o 6,9 %. O téměř 7 % vzrostly také příjmy vybrané na zdanění práce, což představuje více než 50 % daňových příjmů. V souhrnu pak údaje naznačují celkový posun těžiště zdanění směrem k daním z kapitálu. Získané údaje budou mimo jiné použity ve výroční zprávě o daních za rok 2024, která bude zveřejněna v červnu 2024.

Save the Date: CFE Forum 2024

Již 17. ročník evropské konference zaměřené na profesní otázky daňového poradenství, organizovaný CFE Tax Advisers Europe, zná datum i místo konání. Pod jednotícím, byť možná trochu krkolomným názvem „Sharing the Tax Pie: Revisiting the Role of the UN, EU & OECD in Tax Policy; and Taxable Presence Threshold (Fixed Establishment) in Indirect Taxation“ proběhne 18. dubna 2024 v belgickém Bruselu. I letošní ročník odborného diskusního fóra přinese dva panely řečníků nejen z řad daňových a legislativních expertů. Od roku 2024 se očekává, že se ukáže být tím milníkem, kdy nový vývoj v daňové politice naplní potenciál stát se rokem významných změn v globálním daňovém systému. Valné shromáždění OSN usiluje o větší roli Organizace spojených národů a hlasovalo pro rezoluci o podpoře inkluzivní a efektivní mezinárodní daňové spolupráce v OSN, která přímo zasahuje do současného způsobu vedení v mezinárodních daňových záležitostech v režii OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Hlasování OSN následovalo po dřívější zprávě generálního tajemníka OSN, který požadoval větší roli OSN při stanovování mezinárodních daňových záležitostí s cílem dosáhnout „plně inkluzivní“ mezinárodní daňové agendy. Zpráva generálního tajemníka OSN také poznamenává, že pravidla vypracovaná v OECD se adekvátně nezabývají potřebami a prioritami rozvojových zemí a/nebo jsou mimo jejich možnosti je implementovat. Odborné diskuse se ale nevyhnou ani tématům, jako jsou alokace daňového základu (1. pilíř a role OSN, EU a OECD v mezinárodních daňových záležitostech), východiska rozdílných aspirací v daňové politice států, nepřímé zdanění nebo přeshraniční rozdělování zisků, přičemž pro bližší informace se vyplatí sledovat webové stránky CFE, kde bude brzy poskytnut podrobný program i seznam řečníků. V současné době je však již možné se zaregistrovat k účasti na konferenci nebo využít nabídky ubytování zprostředkované CFE.

moje .kdpcr.cz

moje Aktuálně

.kdp cr.c z

15

Anketa Zákon roku mění pravidla

Na začátku března odstartoval už 15. ročník ankety Zákon roku. A bude jiný, než jak tomu bylo doposud. Hlasuje se ve třech kategoriích – Nejlepší zákon roku pro byznys, Legislativní počin za rok 2023 a Legislativní přešlap za rok 2023. Na Výkonný výbor složený z celé řady osobností z oblasti práva a podnikání čekal složitý úkol. Vybrat pro dané kategorie ty správné adepty pro hlasování.

Vletošním roce se nominant na titul Legislativní počin vybíral obtížně. Nakonec je naší volbou drobná změna v oblasti odčitatelné položky z titulu nákladů na výzkum a vývoj. Skoro by se dalo říct, malý krok pro legislativce, ale velký krok pro poplatníka, který se zabývá oblastí výzkumu a vývoje. A proč tento návrh?

Původní myšlenkou odčitatelné položky byla motivace poplatníků k realizaci projektů na výzkum a vývoj. Bohužel se v poslední době kontrola správného uplatnění této položky často smrskla na formální kontrolu projektů na VaV. Tj. pokud podklady projektu neobsahovaly některou z formálních náležitostí nebo byly uvedeny nedostatečně, vedlo to k vyloučení celé odčitatelné položky bez ohledu na to, zda se o výzkum a vývoj jednalo či nikoli. Soudy tento postup potvrzují, a proto byla jedinou cestou změna legislativy. Oceňujeme, že v rámci legislativního procesu prošel náš návrh, aby i v určitých hraničních situacích bylo možné v rámci daňového řízení prokázat, že se o vědu a výzkum jedná. Tato změna je v souladu s podstatou a principem odčitatelné položky, tj. motivovat poplatníky k realizaci VaV.

Letošní ročník nově otevírá kategorii Legislativní přešlap roku, a přestože je obecně lepší vyzdvihnout klady, minulý rok ukázal, že je potřeba upozornit i na to, co se v oblasti legislativy nepovedlo. V této kategorii tak máme dvě nominace, které se obě týkají konsolidačního balíčku. Je nutné zdůraznit, že baliček nehodnotíme z hlediska politických otázek, ale ryze z hlediska odborného. Jako hlavní problém vnímáme především způsob jeho projednávání a schvalování, kdy například naše připomínky nebyly ani po dlouhé době vypořádány písemně a ústně se

tak stalo pouze u části z nich. V průběhu celého legislativního procesu byl de facto celý balíček „smazán“ a přepsán komplexním pozměňovacím návrhem, který však už neprošel žádnými připomínkami. Následně k němu byl přijat další komplexní pozměňovací návrh. Tímto způsobem by se legislativa u tak zásadních daňových změn tvořit neměla. Tento postup se zákonitě promítl do kvality textu schválené právní normy.

Jako první přešlap je za Komoru nominována změna v oblasti zaměstnaneckých benefitů. Stalo se to, na co Komora po celou dobu legislativního procesu upozorňovala. Schválené změny daňový systém nezjednoduší, ale naopak ho výrazně zkomplikují. O tom svědčí i metodika, kterou byla nucena k výkladu těchto změn vydat Finanční správa a která čítá několik desítek stran. Tím rozhodně nekritizujeme Finanční správu za vydání metodiky. Naopak. Tento přístup lze ocenit stejně jako snahu Finanční správy vznikající problémy a výkladové nejasnosti řešit. Nicméně jasně to dokumentuje, že se oblast zaměstnaneckých benefitů výrazně zkomplikovala. Obáváme se, že tím výkladové problémy nekončí. Lze předpokládat, že mnohé z nich bude bohužel muset v poslední fázi řešit soud.

Druhým nominantem jsou změny v oblasti dohod o provedení práce. Od první chvíle Komora opakovaně upozorňuje na to, že schválený model je v praxi téměř nerealizovatelný. Zde bychom chtěli zdůraznit, že i díky našemu tlaku snad dojde v oblasti dohod o provedení práce ke změně a tento nefunkční model bude opraven. Pokud by nás jednotlivá ministerstva a zákonodárci více poslouchali, nebylo by nutné tyto záplaty dělat a ve svém důsledku ani otevírat kategorii Legislativní přešlap roku. Považujeme za důležité na tyto skutečnosti upozornit.

Komory daňových poradců ČR / 4/2024

Nejlepší

zákon roku pro byznys

1. Digitalizace v pracovním právu (část velké novely zákoníku práce)

Předpis: část zákona č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, upravující pravidla pro elektronickou komunikaci se zaměstnancem a elektronické doručování v pracovněprávních vztazích

Zdůvodnění: Novela je významným posunem směrem ke zjednodušení praktického fungování vztahu zaměstnance a zaměstnavatele. Značná flexibilita se projevuje v zakotvení pravidel pro komunikaci a doručování pracovních smluv a dalších dokumentů uzavřených se zaměstnancem elektronicky. V takovém případě postačuje zaslání jejich vyhotovení na soukromý e-mail zaměstnance.

Zjednodušení doznala i přísná pravidla pro doručování jednostranných skončovacích dokumentů (např. výpověď, okamžité zrušení) a mzdového výměru. Nová právní úprava tak již nebrání doručení v případě, kdy zaměstnanec na zprávu zaměstnavatele zaslanou elektronicky nereaguje.

Celkově se jedná o významný posun a zjednodušení elektronické komunikace stran pracovněprávních vztahů, které refl ektuje využívání tohoto způsobu komunikace v praxi i požadavky byznysu. Optikou zásady ochrany zaměstnance v českém pracovním právu se jedná o odvážný počin a otevření možností pro masivnější digitalizaci HR procesů ve firmách.

2. Urychlení

výstavby strategicky významné infrastruktury (novela liniového zákona)

Předpis: zákon č. 465/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (tzv. liniový zákon) a další související zákony Zdůvodnění: Povolovací procesy jsou jedním ze zásadních problémů, které brzdí investice v České republice. Novela zefektivní povolování dopravních, energetických i telekomunikačních staveb. Zároveň rozšířila působnost liniového zákona, ať už jde o dobíjecí stanice a související infrastrukturu, těžbu, strategické průmyslové stavby nebo třeba zařízení pro zachytávání uhlíku. Zákon (nově zákon o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury) má potenciál odbrzdit modernizaci české ekonomiky a zjednodušit povolovací procesy, což by mělo významně přispět k realizaci strategicky významných především dopravních a energetických investic. I přes jeho ne zcela standardní legislativní proces je zákon významným krokem k tomu, aby v ČR vznikl o předvídatelné a motivující investiční prostředí.

3. Zjednodušení veřejného zadávání (novela zákona o veřejných zakázkách)

Předpis: zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů Zdůvodnění: Novela obsahuje řadu dílčích změn snižujících administrativní zátěž pro zadavatele i účastníky zadávacích řízení a odstraňuje nejasnosti některých ustanovení, které odhalila praxe. Také vyřešila nedostatky transpozice evropských směrnic.  Nově je například postaveno najisto, že nabývání akcií a podílů ve společnostech nebo koupě závodu se nepovažuje za dodávku a není tak povinné v těchto případech postupovat v režimu zadávacích řízení, což odpovídá eurokonformnímu výkladu. Dále byla např. upřesněna pravidla pro pozdější změny závazků z již uzavřených smluv na veřejné zakázky.

4. Zavedení komunitní energetiky (novela energetického zákona)

Předpis: zákon č. 469/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Zdůvodnění: Jedná se o revoluční změnu pro českou energetiku a další krok v liberalizaci tuzemského trhu s elektřinou.  Novela umožní domácnostem, obcím i malým a středním firmám vyrábět vlastní elektřinu, především z obnovitelných zdrojů, a následně ji mezi sebou sdílet. To výrazně zvýší možnost a efektivitu využití obnovitelných zdrojů a zlepší přístup k čisté a cenově stabilní elektřině. Otevírá to i nové příležitosti pro byznys.

5. Dlouhodobý investiční produkt (část změnového zákona v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří)

Předpis: část zákona č. 462/2023 Sb., kterým se zavádí koncept dlouhodobého investičního produktu jakožto nástroje pro zabezpečení na stáří

17 moje .kdpcr.cz

Zdůvodnění: Zákon zavádí velmi potřebný a flexibilní nástroj pro investice na důchod, který je navíc podpořen daňovou úlevou. Na jedné straně dává spořícímu významnou flexibilitu v tom, do čeho bude investovat, na druhé straně adekvátně chrání jeho práva před podvodnými nabídkami. To se děje především omezením nástrojů, do kterých lze investovat (v zásadě cenné papíry určené retailovému trhu), i vymezením subjektů, které mohou danou službu nabízet (banky, investiční společnosti, obchodníci s cennými papíry, tedy přísně regulované subjekty). V zásadě jde o velmi jednoduchý konstrukt, který má ale významný potenciál v rámci důchodové reformy a jejího třetího pilíře.

Kompletní

Legislativní počin roku 2023

1. Odstranění zrušení rodných čísel (novela zákona o občanských průkazech a insolvenčního zákona)

Počin: zákon č. 430/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 471/2022 Sb., a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů Zdůvodnění: Zákon odstranil termín pro skončení uvádění rodných čísel v občanských průkazech a jejich využívání pro vyhledávání v insolvenčním rejstříku. Vláda reflektovala obavy byznysu z technické a finanční náročnosti přechodu ze stávajícího systému na bezvýznamové směrové identifikátory a zároveň správně vyhodnotila nepřipravenost systému jak na straně veřejné, tak soukromé sféry.

2. Usnadnění vysílání zahraničních zaměstnanců do ČR (část novely zákona o zaměstnanosti)

Počin: zákon č. 408/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konkrétně body č. 48 až 62 první části dotýkající se změny pravidel pro vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb na území ČR

Zdůvodnění: Novela (resp. její vyjmenované body) je výsledkem příkladné legislativní práce. Při přípravě byl kladen důraz na převedení příkladů tzv. „best practice“ v oblasti vysílání zaměstnanců v rámci EU do podmínek České republiky. Součástí tohoto procesu byly rozsáhlé konzultace jak s praxí, tak s European Labor Authority a také s příslušnými institucemi z členských států EU. Výsledkem bude flexibilní systém pro ohlašování vyslaných zaměstnanců, který zásadním způsobem zjednoduší jednak proces ohlašování zaměstnanců pro zahraniční podnikatele, ale také ulehčí stávající praxi v této oblasti u přijímajících subjektů v ČR . Výše uvedená právní úprava posunula Českou republiku do popředí v rámci EU. Navíc se po spuštění příslušného elektronického systému bude jednat o další posun v digitalizaci veřejné správy, který ulehčí fungování zahraničním, ale i českým zaměstnavatelům v souvislosti s vysíláním zaměstnanců na území České republiky.

3. Opatření na podporu využívání daňového odpočtu na výzkum a vývoj (část změnového zákona v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří)

Počin: část zákona č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, zejména čl. I bod 11 a Čl. II bod 7 této novely, kterým se upravuje oblast odčitatelné položky z titulu nákladů na vý zkum a vývoj Zdůvodnění: Jednou z podmínek pro uplatnění daňového odpočtu na podporu výzkumu a vývoje je, že podnikatelé nejpozději k datu podání řádného daňového přiznání vypracují projektovou dokumentaci, která bude mít zákonem stanovené náležitosti. Jak vyplývá z judikatury správních soudů, správci daně v rámci daňových kontrol nekontrolují jen samotnou existenci obsahových náležitostí v projektové dokumentaci, ale vyjadřují se i k jejich dostatečnosti či míře detailu. Na tomto formálním základě pak zpochybňují oprávněnost uplatněného daňového odpočtu bez ohledu na to, zda se o výzkum a vývoj skutečně jedná.

Předmětnou novelou dochází k zavedení možnosti prokázání splnění obsahových náležitostí projektové dokumentace s využitím dalších důkazních prostředků, zjistí-li správce daně např. v daňové kontrole, že tyto náležitosti nebyly podle jeho názoru uvedeny v projektové dokumentaci dostatečně konkrétně. Toto opatření by mělo usnadnit prokazování oprávněnosti uplatněného daňového odpočtu a motivovat podnikatele tuto podporu výzkumu a vývoje více využívat. Opatření je pozitivním počinem také z toho důvodu, že bylo dopředu připravováno a konzultováno se zástupci odborné veřejnosti a že praktickým způsobem reaguje na právní nejistotu a formalismus, se kterým se podnikatelé uplatňující odpočet na podporu výzkumu a vývoje potýkali. Tato změna má tedy bezprostředně pozitivní dopad.

4.

Přijetí zákona o ochraně oznamovatelů (nový zákon o ochraně oznamovatelů)

Počin: Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů

Zdůvodnění: Zákonodárce šel v tomto případě cestou minimální implementace evropské úpravy. Přípravu zákona konzultoval s veřejností, připravil včas metodické pokyny, jak zavést úpravu do praxe (zejména v době po uplynutí implementační lhůty, kdy došlo k částečné přímé aplikovatelnosti) a realizoval pro povinné subjekty řadu workshopů.

Zákon i přes některé nedostatky přináší transparentnější prostředí právnickým osobám. Podporuje budování a prohlubování etické firemní kultury založené na respektování právních předpisů. Umožní zaměstnavatelům snáze odhalit nezákonné jednání a včas na něj zareagovat účinnými nápravnými a preventivními opatřeními. Tím lze dalšímu nežádoucímu jednání zabránit a uchránit společnost rovněž před majetkovou a reputační újmou.

Legislativní přešlap roku 2023

1. Chaos v zaměstnaneckých benefitech (část konsolidačního balíčku týkající se změn ve zdaňování zaměstnaneckých benefi tů)

Přešlap: část zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, zejména část desátá

Zdůvodnění: Konsolidační balíček přinesl řadu výkladových nejasností a administrativní zátěže, zejména v oblasti zdaňování zaměstnaneckých benefitů. Nehodnotíme politické aspekty daňových změn a jejich dopadu na státní rozpočet, ale způsob přijímání takto zásadních právních norem, který v důsledku vede ke značným komplikacím podnikání.

V průběhu legislativního procesu nedošlo k vypořádání řady připomínek, načež následovalo výrazné přepsání celého balíčku, kdy tyto komplexní pozměňovací návrhy neprošly připomínkovým řízením vůbec. Původní důvodová zpráva tak naprosto neodpovídá výsledné podobě přijatého zákona. Výklad přijaté normy se snaží rozsáhlou metodikou objasnit Finanční správa, ale i tak zůstává v praxi řada nejasností a problémů.

Pro firmy je zásadní výrazné zvýšení administrativní zátěže, neboť musí v případě různých plnění a činností podrobně sledovat a evidovat jejich hodnotu a jejich vztah a přínos pro jednotlivé zaměstnance, případně si jednotlivé položky ocenit. Firmy i Finanční správa se nově musí vypořádat s řadou situací, kdy náklady na hledání řešení jsou často neúměrné případným příjmům rozpočtu.

2. Nová úprava dohod o provedení práce (část konsolidačního balíčku týkající se dohod o provedení práce)

Přešlap: část zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, zejména část jedenáctá a část čtyřicátá druhá

Zdůvodnění: Pracovní úvazek zaměstnance formou dohody o provedení práce (DPP) doposud nepodléhal povinnému sociálnímu a zdravotnímu pojistnému, a to do limitu měsíční odměny 10 000 Kč u jednoho zaměstnavatele.

Podstatou nové úpravy je kontrola a dodanění vícenásobných DPP. Pokud by měl zaměstnanec u více zaměstnavatelů úvazky na DPP a odměna za ně překročí stanovenou částku (okolo 16 000 Kč měsíčně), má být nově celá tato částka zpojistněna. Překážkou pro zaměstnavatele ale je, že nemají efektivní přehled, kolik dohod jejich zaměstnanec podepsal či podepíše. Zaměstnavatelé tak musí každý měsíc počítat s tím, že u předpokládané odměny na DPP odvedou navíc pojistné (za zaměstnavatele i zaměstnance), což náklady na zaměstnance pracujícího na DPP značně navýší a zaměstnavatel dopředu ani nebude vědět, kolik ho bude zaměstnávání na DPP stát. Uvedené opatření může pro řadu firem znamenat faktický zánik fl exibilního zaměstnávání u drobných úvazků a zvýšení tzv. práce na černo. I na základě kritiky odborné veřejnosti se již v této oblasti chystá další změna.

3.

Příliš častá novelizace předpisů (novela občanského soudního řádu)

Přešlap: zákon č. 105/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

Zdůvodnění: Je skutečně nezbytné přijímat zákon, který je kratší než jeho uvozující ustanovení? Ptáme se, zda má skutečně význam přijímat jako samostatný zákon novelu občanského soudního řádu, jejíž text má 570 znaků (bez mezer), zatímco její uvozující ustanovení 3 489 znaků.

moje .kdpcr.cz

Magdalena Králová: Nový zákon o účetnictví omezí „otročinu“ a otevře prostor odbornému úsudku

Po více než třiceti letech platnosti se má dočkat zásadní proměny zákon o účetnictví. Svaz účetních to vítá. Podle jeho prezidentky Magdaleny Králové představuje chystaná právní úprava pro účetní profese příležitost. „Očekává se větší podpora moderních forem zpracování a s důrazem na výkaznictví budou účetní méně nuceni otrocky zadávat předkontace. Jejich práce bude více o odborném úsudku, což ji bude činit zajímavou,“ říká Magdalena Králová. Cílem novely dle posledního návrhu je, aby účetnictví poskytovalo relevantní informace vnějšímu uživateli. Cestou k této informovanosti je důraz na účetní závěrku, dodává.

Rozhovor

Současný zákon o účetnictví pochází z roku 1991. Dalo by se mu tedy vytýkat, že je na jedné straně navzdory novelizacím přežitý. Na druhé straně lze považovat za výhodu, že je v praxi zažitý. Vítá Svaz účetních nyní připravovaný nový zákon, nebo jste k této iniciativě spíše zdrženliví?

My za Svaz účetních novou legislativu určitě vítáme a také jsme od prvních legislativních záměrů „u toho“.

Co byste označila za hlavní nedostatky platné právní úpravy?

Stávající zákon vznikl jako jeden z prvních po přechodu na tržní ekonomiku a od sledování „plnění plánu“ přešel k výkaznictví, tak jak jej známe nyní v rámci rozvahy a výkazu zisku a ztráty. To byla revoluce a obrovský krok vpřed. Dnes bych mu vytkla právě to „přežití“, a to hlavně po technické stránce zpracování účetnictví.

Jaké jsou naopak její hlavní přednosti?

Možná právě ta zažitost v praxi. Určitou předností je silná podzákonná opora. Vyhlášky a české účetní standardy dávají návod, jak kterou konkrétní situaci zaúčtovat. Ale o to právě jde. Tato „přednost“ je zároveň nevýhodou. Praxe je bohatá a na vše nejsou přihrádky. Účetní se musí na situaci umět podívat s nadhledem, vyhodnotit její reálný dopad a zobrazit ji ve vazbě na výkazy. Tak je to už dnes. I stávající právní úprava umožňuje v zájmu pravdivého zobrazení se od konkrétní úpravy odchýlit.

Nový zákon by měl podle poslední zveřejněné verze přiblížit české účetnictví mezinárodním účetním standardům. Dá se tomuto záměru něco vytknout?

S globalizací a mezinárodním obchodem je to určitě krok správným směrem, aby byly účetní závěrky srovnatelné i napříč mezinárodním prostředím.

Deklarovaným cílem novely je, aby se neúčtovalo samoúčelně, ale aby účetnictví poskytovalo co nejvěrnější obraz fi nanční situace a výkonnosti podnikatele a pomáhalo mu tak v rozhodování. Které hlavní změny oproti současnosti by měly směřovat k naplnění tohoto záměru?

Tady vás musím opravit. Novela dává dle posledního návrhu v § 1 povinnost účtovat tak, aby účetnictví poskytlo relevantní informace vnějšímu uživateli. Podnikatel vnějším uživatelem není. Naopak, je to statutární orgán, který je z obchodněprávní úpravy povinen řádné vedení účetnictví zajistit.

Cestou k této informovanosti je právě důraz na účetní závěrku a poskytované informace navenek. Podporou tohoto cíle je soubor definic prvků účetních výkazů a principů, na nichž účetnic-

S globalizací

a mezinárodním obchodem

je to určitě krok správným směrem, aby byly účetní závěrky srovnatelné napříč mezinárodním prostředím.

tví stojí, obdobně i důraz na oceňování, které bude nově pracovat například i s časovou hodnotou peněz.

Nová úprava má klást důraz na účetní výkaznictví, tedy na zpracování účetní závěrky. Jak se to projeví v praxi?

Účetní závěrka je vrcholem, k němuž zpracování účetnictví směřuje už nyní. Novinkou je rozvolnění v úpravě účtování jako takového. Principy podvojného účetnictví samozřejmě zůstanou. Nicméně účetní jednotky nebudou svázány sbírkou souvztažností, budou moci čísla účtů například sjednotit se zahraniční matkou či pobočkami a podobně. Zásadní bude systémově operace směrovat tak, aby byly správně zohledněny v závěrkových výkazech.

Z toho, co se dá o novele dočíst, plyne snaha účtování sjednotit tak, aby se nevedlo více různých účetnictví pro různé účely jako účetnictví podle českého zákona, podle mezinárodních standardů, manažerské účetnictví... Je reálné něčeho takového dosáhnout a uspokojit všechny zájmy jedním řešením?

Jedním řešením se všechny zájmy zpravidla neuskuteční. Ale nová právní úprava může v mnohém napomoci. Zavedení mezinárodních standardů tam, kde do nich účetní jednotky musí své závěrky překlápět, určitě bude administrativní úlevou.

Manažerské účetnictví zákon neupravuje. To je v kompetenci účetní jednotky. Ale právě tím rozvolněním účtování samotného je dán větší prostor přizpůsobit účetní systém tak, aby poskytoval potřebné informace konkrétní účetní jednotce.

Součástí novely má být také zrušení povinnosti vést účetnictví pro fyzické osoby a malé neziskové organizace, které nejsou plátci DPH a mají roční příjmy i úhrn aktiv nižší než tři miliony korun. Jde o krok správným směrem, nebo taková úleva může mít i nějaké nežádoucí důsledky?

Je to určité naplnění administrativních úlev tam, kde je to možné. Fyzické osoby musí nyní povinně vést účetnictví od obratu 25 milionů korun. Samozřejmě je otázkou, zda už v takovém obratu svou firmu bez účetnictví uřídí. Obdobně malé spolky. Ve spoustě případů tato úleva pomůže neziskovému sektoru. Může ale být, že uvnitř spolku dojde k majetkovým sporům a nastane pro některou ze stran důkazní nouze. Ale i ochranářská funkce státu má své hranice. Je podle mne správné dát také občanům důvěru v jejich zdravý rozum a vyhodnocení potřeb, kdy se uchýlit k účetnictví či až jeho ověření i v situaci, kdy „nemusím“.

Jedna z důležitých úprav, tedy možnost účtování ve funkční měně, už platí od začátku roku. Co vše to mění v práci účetních?

Zatím funkční měnu zavedly spíše jednotky účetních jednotek. Dosud nestihla reagovat řada softwarů. Účetní však umí s cizí měnou v účetnictví pracovat. Komplikací pravděpodobně bude zpracování například agend kontrolního hlášení či mezd a odvodů. Tady se i nadále s českou korunou počítá. Paralelně tak budou muset měny v systému existovat pro plátce DPH a zaměstnavatele. Tady ale musíme počkat, jak si praxe poradí. Dle mých jednání se zástupci výrobců softwaru se zatím čeká, až bude zákon a související vyhláška na stole. Takže tady očekávám spíše pomalejší náběh. Přijetí funkční měny je dobrovolné.

Pokud vím, k návrhu se sešlo přes 900 připomínek, z toho přes 400 zásadních. Které by byly ty zásadní z pohledu Svazu účetních?

Připomínky jsme k novému zákonu dávali i za Svaz účetních. Protože nám na nové legislativě záleží, snažili jsme se neutopit v detailu a dali „jen“ ty zásadní. Musím říci, že zákon se v rámci vypořádání připomínek hodně posunul. I ty naše byly z většiny akceptovány. Přispěly tak k systematice zákona, principům hotovostního účetnictví, zrušení konceptu opravných účetních závěrek a podobně. Uvítali bychom například větší podporu digitalizace a prováděcí předpis v této oblasti i pro soukromý sektor, s čímž se nepočítá.

Za co byste naopak tvůrce normy pochválila?

Nejvíce za spolupráci s profesemi, která je trvalá a maximálně korektní. Ovšemže to neznamená vyhovět všem. Na to jsou zájmy praxe roztříštěné a často protichůdné. Ale Ministerstvo financí v pravém smyslu slova naslouchá a myslím, že velmi dobře vyvažuje.

Zákon o účetnictví je klíčovým i pro stanovení základu daně z příjmů. Co přinese navrhované znění daňařům?

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2024

Zákon o účetnictví by měl být na daních nezávislý. I když tak jako dosud určitě bude základnou, z níž se bude daňový základ odvíjet. Obdobně jako dosud si odlišnosti daňové zákony samostatně upraví. Ale jsem přesvědčená, že účetnictví bude pro daňaře významným důkazním potenciálem, na kterém mimo jiné daňové řízení stojí.

Jak by nový zákon o účetnictví vypadal čistě podle představ Magdalény Králové?

Podle mne by si zasloužil pojmout i právní úpravu účetní profese. V tomto duchu byly také některé naše připomínky k zákonu. Chápu, že toto vyžaduje mezirezortní diskusi, ale doufám, že právě i tímto připomínkovým řízením jsme ji s regulátorem otevřeli.

Nový zákon o účetnictví by měl platit od ledna příštího roku. Je to z pohledu praxe reálný termín?

Ministerstvo financí od počátku slibuje dostatečně dlouhou legisvakanční lhůtu. Nejde zde jen o proškolení účetních, to už se děje. Ale dokud nebude na stole zákon včetně vyhlášek, těžko mohou začít pracovat tvůrci softwarových řešení. Jejich implementace je zde také součástí procesu. Bavíme se sice celou dobu o výkaznictví, ale účtovat podle nové legislativy musíme už 1. ledna po půlnoci, to je praxe. Pokud ale nebude zákon ve Sbírce do konce pololetí, bojím se, že už je rok 2025 nereálný.

Pokud nová úprava vstoupí v platnost v nynější podobě, jak to celkově změní práci účetních? Bude to čistě pro ně posun k lepšímu?

Myslím, že pro účetní profese je nový zákon příležitost. Očekává se větší podpora moderních forem zpracování a s důrazem na výkaznictví budou účetní méně nuceni „otrocky“ zadávat předkontace. Jejich práce bude více o odborném úsudku, což ji bude činit zajímavou. Pořád se ale bavíme o výkaznictví a účetní závěrce. Ano, to je právní úprava. Neodpustím si ale poznámku, že účetnictví má sloužit i samotným podnikatelům pro každodenní řízení. Jen tak projeví svůj potenciál naplno a přestane být pro podnikatele nutným zlem. A to ani ta nejlepší legislativa nenařídí. To už je na nás, na profesi i podnikatelích.

Magdalena Králová

Je daňovou poradkyní a certifikovanou účetní expertkou. Absolvovala Vysokou školu ekonomickou v Praze a Právnickou fakultu Masarykovy univerzity. Je prezidentkou Svazu účetních České republiky. Současně vede daňovou a účetní kancelář MK ekonomika s.r.o., kde se specializuje zejména na metodiku účetnictví. Příležitostně se věnuje lektorské a publikační činnosti.

zvýhodněná cena pro DP 359 Kč běžná cena 399 Kč

Zákon o dani silniční komentář s příklady, výsledné znění vč. novely zákona o dani silniční zákonem č. 349/2023 Sb.

Z novinek vybíráme:

zvýhodněná cena pro DP 423 Kč běžná cena 470 Kč

Správa a řízení obchodní korporace v hrozícím úpadku rozbor povinností členů statutárních orgánů v období hrozícího úpadku, pohled za hranice naší právní jurisdikce

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny pro daňové poradce.* Nakupujte v e-shopu KDP ČR .

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR Rozhovor e - Bulletin Komory daňových poradců ČR 4/2024

zvýhodněná cena pro DP 890 Kč

běžná cena 989 Kč

meritum Daň z příjmů 2024 výklad doplněn o přílohy týkající se daně z příjmů s konkrétními příklady vyplnění formulářů, zpracován podle stavu k 1. 3. 2024

zvýhodněná cena pro DP 773 Kč běžná cena 859 Kč

Abeceda mzdové účetní 2024 srozumitelný výklad mzdové problematiky, doplněn desítkami praktických příkladů, vzory dokumentů, formuláři s ukázkou správného vyplnění a odkazy na příslušná zákonná stanovení

zvýhodněná cena pro DP 3593 Kč běžná cena 3993 Kč

MáDáti předplatné na 12 měsíců, soubor podrobných účetních a daňových komentářů ke všem účtům účtové osnovy pro podnikatele s průběžnou aktualizací

zvýhodněná cena pro DP 800 Kč běžná cena 889 Kč

Abeceda DPH výklad jednotlivých situací v podnikatelském životě plátce, odkazy na ustanovení zákona o DPH, příp. daňového řádu nebo občanského zákoníku, s příklady a grafy

Sbbíírkka souvz t tažžností pro ne zvýhodněná cena pro DP 233 Kč běžná cena 259 Kč

zvýhodněná cena pro DP 314 Kč běžná cena 349 Kč

Daně z příjmů přehledy, daňové a účetní tabulky nejpoužívanější paragrafy zákona o daních z příjmů i s odkazy na paragrafy souvisejících zákonů

.kdpcr

moje j .kkdp p crr.c c z

Sbírka souvztažností pro nestátní neziskovky ucelený přehled účetních souvztažností podle směrné účetní osnovy, vybrané nejčastěji se opakující účetní případy

zvýhodněná cena pro DP 350 Kč

běžná cena 389 Kč

Účetnictví, daně a financování pro nestátní neziskovky vznik a registrace, financování činnosti, přehled právních, účetních a daňových předpisů, daně z příjmů – široký a úzký základ daně, aplikace DPH, kontrolní hlášení

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2024

Daňové řešení benefitů

dle § 6 odst. 9 písm. d) a písm. g) ZDP

V článku se zaměříme na daňové řešení zdravotních a volnočasových benefitů v roce 2024. A to jak pokud jde o peněžní formu, tak nepeněžní plnění. Součástí článku jsou také praktické příklady.

DIvan Macháček

Daňový poradce č. o. 787

aňové řešení u zaměstnance vyplývá z upraveného znění § 6 odst. 9 písm. d) a z nového písm. g) tohoto ustanovení ZDP na základě novely zákona o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2024 obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. Daňové řešení u zaměstnavatele vyplývá z upraveného znění § 24 odst. 2 písm. j)

bod 4 a § 25 odst. 1 písm. h) ZDP. Na doplnění si ještě uvedeme daňové řešení sportovního vybavení, které je pro zaměstnance k dispozici na pracovišti ve vazbě na znění § 6 odst. 7 písm. e) ZDP. K daňovému řešení zaměstnaneckých benefi tů vydalo v závěru roku 2023 GFŘ Metodickou informaci ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024.

Daňové řešení nepeněžního plnění u zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP

Na základě úpravy ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP je s účinností od 1. 1. 2024 od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (ná-

moje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2024

klady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období ve formě:

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení,

2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,

3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,

4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.

Na otázku osvobození nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnanci ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP je na základě stanoviska GFŘ uvedeného v rámci příspěvku KOOV číslo 525/20.06.18 třeba aplikovat ustanovení zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách (dále jen ZZS), protože ZDP pojem zdravotnické zařízení nedefinuje. Podle § 4 odst. 1 ZZS se zdravotnickým zařízením rozumí prostory určené pro poskytování zdravotních služeb a tyto prostory pak slouží poskytovateli zdravotních služeb pro poskytování služeb definovaných v § 2 odst. 2 ZZS. Nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem spočívající v použití zdravotnického zařízení je na straně zaměstnance osvobozeno pouze za předpokladu, že poskytovatel zdravotních služeb, který předmětnou službu (obdobně zboží) zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru poskytuje, je registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb (blíže § 74 a § 75 ZZS).

Zatímco v roce 2023 bylo nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci na benefity specifikované v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP u zaměstnance zcela osvobozené od daně z příjmů bez ohledu na jeho výši s výjimkou poskytnutí rekreace a zájezdu (zde byla limitována výše osvobození v úhrnu 20 000 Kč za zdaňovací období), pak v roce 2024 se jedná o limitní výši osvobození všech benefitů poskytovaných zaměstnanci v nepeněžní formě dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období.

Podle § 21g odst. 2 ZDP se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Za průměrnou mzdu se podle ustanovení § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Nařízením vlády č. 286/2023 Sb. byl stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2022 ve výši 40 638 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 ve výši 1,0819. Z toho vyplývá průměrná mzda uplatněná pro rok 2024 ve výši 40 638 Kč x 1,0819 = 43 966,25 Kč, po zaokrouhlení 43 967 Kč

Pro rok 2024 činí roční limit daňového osvobození na veškerá nepeněžní plnění definovaná v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP včetně příspěvku na rekreaci a zájezd poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci ve výši 21 983,50 Kč.

K § 6 odst. 9 písm. d) ZDP se v pokynu GFŘ č. D-59 uvádí, že plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance může zaměstnavatel pro daňové účely založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale i např. na faktickém soužití, neposkytuje-li zaměstnavatel plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle zvláštního právního předpisu.

Ze znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP vyplývá, že osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti se vztahuje u zaměstnance výhradně na nepeněžní plnění zaměstnavatele. Půjde o případ, kdy zaměstnavatel sám uhradí příslušné výdaje a zaměstnanci předá poukazy na rekreaci, vstupenky, průkazky, čipy nebo permanentky. Přitom další podmínkou pro osvobození tohoto plnění zaměstnanci od daně z příjmů ze závislé činnosti je, že toto nepeněžní plnění je poskytováno zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo jako nedaňový výdaj.

V Metodické informaci GFŘ ke zdaňování benefi tů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 se k výše uvedenému uvádí, že úhrnný limit, do jehož výše budou nepeněžní plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP včetně příspěvků na rekreaci a zájezd osvobozena, se posuzuje ve vztahu ke každému zaměstnavateli zvlášť . Pokud jsou tedy zaměstnanci poskytována tato nepeněžní plnění více zaměstnavateli současně v jednom zdaňovacím období, limit pro osvobození těchto plnění od daně z příjmů zaměstnance bude posuzován u každého zaměstnavatele samostatně, a nikoliv v souhrnu za všechny zaměstnavatele. Na zaměstnavateli bude, aby vedl úplnou a průkaznou evidenci poskytnutých nepeněžních benefitů jednotlivým zaměstnancům v návaznosti na sledování hranice pro osvobození dle tohoto ustanovení. Jestliže hodnota nepeněžních plnění poskytnutých zaměstnanci v určitém zdaňovacím období přesáhne hranici pro osvobození, částka přesahující tuto hranici bude na straně zaměstnance příjmem podléhajícím dani z příjmů podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP. Nepeněžní plnění poskytované ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP jako benefi t pro rodinné příslušníky zaměstnance se považuje za příjem zaměstnance. Tato skutečnost je důležitá nejen pro přiznání osvobození u plnění využitých rodinnými příslušníky, ale zejména v návaznosti na celkový roční limit pro osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, do jehož výpočtu u konkrétního zaměstnance vstupují

25 moje .kdpcr.cz

i plnění poskytnutá jeho rodinným příslušníkům. Za zdanitelný příjem zaměstnance ve smyslu § 6 odst. 1 písm. d) ZDP bude považována částka, která by za zdaňovací období přesahovala stanovený limit pro osvobození včetně hodnoty předmětných plnění poskytnutých rodinným příslušníkům zaměstnance

Daňové řešení benefitů u zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. g) ZDP

Ze znění nového ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP vyplývá, že od daně z příjmů ze závislé činnosti jsou osvobozeny příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci, pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pořádání takové akce je u zaměstnavatele obvyklé a forma a rozsah akce jsou přiměřené.

Z pohledu zaměstnance jde o nepeněžní plnění, které plyne z jeho účasti či z účasti jeho rodinného příslušníka na akci určené výše uvedeným způsobem, a  je osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti bez limitu stanoveného pro osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP

V Metodické informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 se k výše uvedenému ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) zákona blíže uvádí:

a) Podmínky, za kterých je plnění od daně osvobozeno

Pořadatelem akce musí být zaměstnavatel, a to včetně kulturního nebo sportovního programu (přitom není vyloučeno, aby si zaměstnavatel pro zorganizování akce najal profesionálního dodavatele služeb).

Kulturní a sportovní akcí ve smyslu tohoto ustanovení tedy není např. koncert či sportovní zápas pořádaný jiným pořadatelem, kdy vstupenky na takovou kulturní či sportovní akci by byly součástí společenské akce širšího rozsahu pořádané zaměstnavatelem – tyto vstupenky by představovaly příspěvek na kulturní nebo sportovní akce, jehož daňový režim upravuje § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

Z věcného hlediska je třeba rovněž rozlišit sportovní nebo kulturní akci pořádanou zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků a nepeněžní plnění, které má povahu rekreace nebo zájezdu, jehož daňový režim upravuje § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

Musí být omezen okruh účastníků – zaměstnanci, rodinní příslušníci, případně obchodní partneři, půjde tedy v principu o akci „jen pro zvané“.

b) Přiměřenost a obvyklost pořádané akce

Obvyklost pořádání akce je posuzována s ohledem na existující běžné standardy v podnikatelské praxi, v návaznosti na okruh osob, pro které je akce pořádána (pouze zaměstnanci, zaměstnanci včetně rodinných příslušníků, obchodní partneři atd.), druh pořádané akce (sportovní den pro děti, sportovní hry pro zaměstnance apod.) a pravidelnost pořádané akce.

Přiměřenost rozsahu akce bude posuzována v návaznosti na všechny okolnosti vyplývající z povahy konané akce, tzn. celopodniková akce, akce určená pouze pro určitý okruh lidí (oddělení, vrcholoví manažeři atd.), také dána místem pořádání akce, tedy lokalitou, ve které se akce pořádá. Exotické destinace již nebudou zpravidla považovány za přiměřené k naplnění obvyklého cíle či smyslu dané akce, a dále pravidelností opakované akce (např. 1x či 2x ročně, akce pořádané 1x týdně nesplňují obvyklost ani přiměřenost pořádané akce).

Podmínka omezeného okruhu účastníků je posuzována jako omezení možnosti účastnit se akce pořádané zaměstnavatelem podle podmínek určených zaměstnavatelem, tedy v návaznosti na obvyklou praxi by se mělo jednat o akci pro zvané osoby z řad zaměstnanců zaměstnavatele a jejich rodinných příslušníků, popřípadě obchodních partnerů a dalších zvaných hostů, kteří se budou akce účastnit. Z pokynu GFŘ D-59 vyplývá, že plnění pro rodinné příslušníky může zaměstnavatel pro daňové účely založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo manželského svazku, ale i např. na faktickém soužití, za rodinné příslušníky budou tedy považovány osoby, které se zaměstnancem fakticky žijí (tvoří společně hospodařící domácnost), a vyživované děti. Výše uvedené by měl být zaměstnavatel schopen prokázat, měl by proto uchovávat důkazní prostředky ohledně okruhu osob, které se účastnily dané akce, například podle seznamu hostů, seznamu adresátů rozeslaných pozvánek apod.

Daňové řešení benefitů u zaměstnavatele

Daňové řešení výše uvedených benefitů u zaměstnavatele vyplývá z § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb. Daňově uznatelnými jsou u zaměstnavatele práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Není-li tedy v ZDP stanoveno jinak, lze za daňově uznatelné považovat náklady na veškerá práva zaměstnanců na pracovní a sociální podmínky, péči o zdra-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2024

ví a zvýšený rozsah doby odpočinku vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.

Specifickým ustanovením je ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb., na základě něhož jsou daňově neuznatelnými výdaji zaměstnavatele nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně, a to ve formě 1) příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce a tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy, 2) možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 až 3 ZDP.

Z výše uvedeného vyplývá pro zaměstnavatele, že pokud příjmy zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP převýší stanovený limit pro osvobození od daně z příjmů a budou tak podléhat zdanění jako běžný příjem ze závislé činnosti, budou v poměrné části související náklady zaměstnavatele na jejich poskytnutí daňově uznatelné dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, pokud budou souviset s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy. Tato vazba se však vztahuje pouze na nepeněžitá plnění ve formě uvedené v ustanovení § 25 odst. odst. 1 písm. h) ZDP.

V souvislosti s novou úpravou ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1 písm. h) ZDP se na základě bodu 4 přechodných ustanovení k novele ZDP nová právní úprava [tj. limit pro osvobození nepeněžitých plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1 písm. h) ve znění po nabytí účinnosti tohoto zákona] uplatní na všechna příslušná nepeněžitá plnění, která byla poskytnuta ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. od 1. ledna 2024) bez ohledu na zdaňovací období zaměstnavatele, kterým vždy nemusí být kalendářní rok. Takto tedy u nepeněžitého plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytl například v lednu roku 2024, bude na straně zaměstnance posuzován nový limit pro osvobození a na straně zaměstnavatele budou výdaje na toto plnění daňově neuznatelné podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, pokud bude toto plnění u zaměstnance osvobozené, a to i tehdy, když zdaňovacím obdobím tohoto zaměstnavatele je hospodářský rok a jeho nové zdaňovací období začíná běžet například až od 1. dubna 2024.

Sportovní vybavení k dispozici zaměstnancům ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP

Z úvodní části ustanovení § 6 odst. 7 písm. e) ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb. vyplývá, že za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně dále nejsou plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních pod-

Daňové řešení zdravotních

a volnočasových benefitů u zaměstnance vyplývá z § 6 odst. 9 písm. d), přičemž je rovněž zajímavé řešení benefitů obsažené v § 6 odst. 9 písm. g) a v §6 odst. 7 písm. e) ZDP.

Pro zaměstnavatele je směrodatné znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 a § 25 odst. 1 písm. h) ZDP. Vše pro rok 2024 ve znění zákona č. 349/2023. Sb.

mínek pro výkon práce. Jak toto znění zákona souvisí s možnými zaměstnaneckými benefity? V Metodické informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 nalezneme k výše uvedenému následující stanoviska.

Příkladem aplikace znění § 6 odst. 7 písm. e) ZDP mohou být plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci v podobě možnosti využít sportovní nebo jiné podobné vybavení, které je k dispozici na pracovišti zaměstnavatele a má sloužit k zajištění odreagování, uvolnění stresu apod. s cílem zlepšení pracovní výkonnosti zaměstnance. Takovým sportovním vybavením mohou být v přiměřeném rozsahu různé cvičební nástroje či pomůcky, které má zaměstnanec volně k dispozici na pracovišti v rámci své pracovní doby, např. rotoped, veslovací stroj, žebřiny, činky, horolezecká stěna, fotbálek, šipky, stolní tenis, boxovací pytel, kulečníkový stůl atd. Zaměstnavatel poskytnutím možnosti odreagování zaměstnance na pracovišti vytváří vhodné pracovní podmínky, podporuje efektivitu pracovního výkonu zaměstnanců v rámci budované firemní kultury a pracovního prostředí vyhovujícího pro daný typ práce. Z pohledu zaměstnance je využívání sportovního vybavení na pracovišti chápáno jako nástroj k dosažení lepšího výkonu práce pro zaměstnavatele. Toto plnění proto není považováno za příjem ze závislé činnosti a není předmětem daně ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP.

V Metodické informaci GFŘ se dále zdůrazňuje, že se musí jednat o sportovní vybavení nacházející se na pracovišti zaměstnavatele a jeho využívání zaměstnanci v průběhu pracovní doby nebo v časové souvislosti s výkonem práce pro zaměstnavatele, tedy i bezprostředně před nebo po jeho započetí (v soukromém

27 moje .kdpcr.cz

sektoru není neobvyklé, že zaměstnanec dle vlastního rozhodnutí pracuje na svých pracovních úkolech např. o víkendu, proto není vhodné fixovat využití tohoto sportovního vybavení pouze na pracovní dobu ve smyslu zákoníku práce). V případě, že zaměstnanci bude umožněno bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou cenu využívat sportovní vybavení mimo vazbu na prováděné pracovní aktivity, tzn. využití sportovního vybavení nebude mít přímou souvislost s výkonem práce pro zaměstnavatele, vzniká na straně zaměstnance nepeněžní příjem z titulu nepeněžního plnění, který bude od daně osvobozen dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP do souhrnného limitu poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období společně s ostatními druhy nepeněžních plnění. Překročí-li v souhrnu za zdaňovací období hodnota takovýchto plnění využitých zaměstnancem u daného zaměstnavatele limit pro osvobození těchto plnění, vzniká na straně zaměstnance zdanitelný příjem dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.

a) Podmínky, za kterých plnění není předmětem daně

Sportovní vybavení na pracovišti je využíváno v časové souvislosti s výkonem práce, tedy v jeho průběhu nebo bezprostředně před započetím či po skončení výkonu pracovních činností.

Povaha sportovního vybavení musí odpovídat deklarovanému cíli, mimo jiné i ve vazbě na druh práce vykonávané zaměstnanci v rámci podnikání zaměstnavatele, tedy sloužit k odreagování, ke snížení stresu, k lepší efektivitě práce zaměstnance, k navázání lepších vztahů na pracovišti apod. Využívání sportovního zařízení na pracovišti nesmí primárně sloužit k účelnému zlepšení celkové tělesné a fyzické zdatnosti, ke zlepšení dovedností v daném odvětví sportu a podobným cílům, které spadají převážně do osobní sféry zaměstnance (specificky však musí být posuzovány situace, kdy je udržování kondice úzce provázáno s pracovní náplní konkrétního zaměstnance, např. v případě učitele tělocviku či člena ostrahy, kdy se může jednat o obdobu prohlubování odborné kvalifikace).

Musí se jednat o sportovní vybavení či služby, které se nacházejí na pracovišti zaměstnavatele, nesmí se jednat o plnohodnotnou alternativu komerčního sportoviště či služby.

b) Přiměřenost sportovního vybavení na pracovišti

Přiměřenost sportovního vybavení či služby je obdobně dána předmětem činnosti zaměstnavatele, počtem zaměstnanců, stylem zvoleným pro podobu či koncept pracoviště s ohledem na trendy v této oblasti, druhem vykonávané práce apod.

I pro tento účel platí, že se nesmí jednat o plnohodnotnou alternativu komerčního sportoviště či služby.

U zaměstnavatele se v tomto případě jedná o náklady sloužící k dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu § 24 odst. 1 ZDP, resp. náklady vynaložené na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců podle § 24 odst. 2 písm. j) ZDP.

Daňové řešení benefitů poskytovaných v peněžní formě

U zaměstnance se osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP nevztahuje na peněžní plnění vyplacené zaměstnavatelem přímo zaměstnanci. Bez ohledu na výši poskytnuté peněžní úhrady zaměstnavatelem se jedná u zaměstnance o zdanitelný příjem s jeho zahrnutím rovněž do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Protože § 25 odst. 1 písm. h) ZDP se vztahuje u zaměstnavatele výlučně na nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci na výše uvedené účely, pak v případě peněžního plnění zaměstnavatele nebude postupováno dle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, ale zaměstnavatel může využít znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.

Poznámka:

Přehled vybraných benefitů poskytovaných zaměstnancům a jejich daňové dopady na straně zaměstnance a zaměstnavatele v roce 2024 (s porovnáním daňového řešení v roce 2023) nalezneme v tabulce 1 a 2 Metodické informace GFŘ ke zdaňování benefitů a jejich plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024.

Příklad 1

Zaměstnavatel poskytne v květnu 2024 zaměstnanci poukaz pro dvě osoby na 10denní zájezdový pobyt v Thajsku v částce 45 000 Kč formou zakoupení zájezdu v cestovní kanceláři. Poskytování tohoto benefitu vyplývá z vnitřního předpisu zaměstnavatele.

U zaměstnance bude osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti v roce 2024 podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP částka ve výši 21 983,50 Kč. Rozdíl 45 000 Kč – 21 983,50 Kč = 23 016,50 Kč bude při stanovení zálohy na daň za měsíc květen 2024 připočten k hrubé mzdě zaměstnance (tato částka bude podléhat rovněž odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance). U zaměstnavatele půjde o daňově neuznatelný náklad podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP ve výši 21 983,50 Kč, ale daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele bude výše zdanitelného příjmů zaměstnance, tedy částka 23 016,50 Kč. Je splněna podmínka dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, že poskytnuté nepeněžní plnění souvisí s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy. Daňovým nákladem zaměstnavatele bude rov-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2024

něž podle znění § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama ze zdanitelného nepeněžního příjmu zaměstnance. Pokud by zaměstnavatel v našem případě poskytoval v průběhu roku 2024 zaměstnanci ještě další benefity formou nepeněžního plnění (např. permanentky do plaveckého bazénu a sauny, zakoupení vstupenek na fotbalové a jiné sportovní utkání), bude výše tohoto nepeněžního plnění podléhat u zaměstnance zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti jako součást mzdy včetně příslušných odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění, a to v měsíci poskytnutí tohoto dalšího nepeněžního plnění. Současně bude u zaměstnavatele poskytnuté další nepeněžní plnění jeho daňově uznatelným nákladem, a to za podmínky, že poskytnuté nepeněžní plnění souvisí s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy.

Příklad 2

Zaměstnavatel zaplatí v září 2024 za zaměstnance (včetně rodinného příslušníka) celoroční předplatné do místního divadla na sezónu 2024–2025 v částce 2 x 6 200 Kč = 12 400 Kč. Dále zaměstnavatel poskytne v průběhu roku 2024 zaměstnanci poukazy na masáže, které jsou zdravotního nebo léčebného charakteru a jejich provedení je zajištěno u poskytovatele zdravotních služeb. Půjde např. o lymfatickou masáž prováděnou na kožním oddělení fakultní nemocnice. Celková výše těchto poukazů za rok 2024 činí 9 100 Kč. Z § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP vyplývá, že nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem spočívající v použití zdravotnického zařízení je na straně zaměstnance osvobozeno pouze za předpokladu, že poskytovatel zdravotních služeb, který předmětnou službu (obdobně zboží) zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru poskytuje, je registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. V našem případě je tato podmínka splněna. Celková výše nepeněžního plnění zaměstnavatele ve formě dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP za rok 2024 činí 12 400 Kč + 9 100 Kč = 21 500 Kč, což je méně, než je stanovený limit pro osvobození nepeněžního plnění od daně z příjmů za rok 2024. Veškeré poskytnuté nepeněžní plnění bude u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů. U zaměstnavatele však nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňově uznatelný náklad a zakoupení předplatného do divadla a zakoupení poukázek na masáže je nutno zaměstnavatelem hradit z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový náklad.

Příklad 3

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci bezplatně vždy za každé čtvrtletí kalendářního roku tři poukazy na masáž, přičemž zaměstnanec si při návštěvě masážního salonu vždy zvolí dle doporučení maséra příslušný druh masáže.

Jde o nepeněžní příspěvky zaměstnavatele na různé druhy masáží, zajišťované v kosmetickém salonu nebo v masážním studiu. Jedná se o masáže, které provádí fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění pro tuto činnost, tato osoba však není registrována jako poskytovatel zdravotních služeb. Na toto nepeněžní plnění nelze aplikovat znění § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP, a proto bude u zaměstnance zdanitelným příjmem dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP cena poukazu na masáž ve výši ceny obvyklé a současně bude tento příjem zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance. Zaměstnavatel bude postupovat dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.

Příklad 4

Podle kolektivní smlouvy poskytuje zaměstnavatel peněžní příspěvek všem zaměstnancům ve výši 2 500 Kč čtvrtletně na nákup vitaminů a dalších zdravotnických produktů bez lékařského předpisu dle volby a výběru zaměstnanců. Protože se jedná o peněžní plnění zaměstnavatele poskytované přímo zaměstnancům, půjde na straně zaměstnance o zdanitelný příjem, a to vždy v příslušném měsíci jeho vyplacení, který se rovněž zahrne do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel není vázán zněním § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP, protože toto ustanovení se vztahuje pouze na nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnancům. Zaměstnavatel může uplatnit daňový režim dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama z peněžního příjmu zaměstnance lze uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP jako daňový náklad zaměstnavatele.

Příklad 5

Zaměstnavatel (společnost s r.o.) zakoupil permanentky do plaveckého bazénu a sauny a poskytuje je jak svým zaměstnancům, tak společníkům a jednateli této společnosti k využití pro celou rodinu. Společník pobírá příjem za práci pro společnost, jednatel pobírá odměnu jako člen orgánu právnické osoby. Celková výše poskytnuté permanentky pro jednoho zaměstnance na kalendářní rok činí 9 000 Kč a jiné benefity spadající pod § 6 odst. 9 písm. d) ZDP zaměstnavatel zaměstnancům neposkytuje. Společník i jednatel společnosti s r. o. pracující pro společnost jsou pro účely daně z příjmů považováni za zaměstnance ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) a c) ZDP. Proto jak u zaměstnanců, tak u jednatele a společníků bude poskytnuté nepeněžní plnění zaměstnavatele ve formě poskytnutí permanentek osvobozeno od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. U zaměstnavatele nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňový výdaj a zakoupení permanentek je nutno hradit ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.

moje .kdpcr.cz

Top 5 insolvenčních judikátů za rok 2023

Senior advokát Tomáš Jelínek a koncipient Jan Čermák z advokátní kanceláře

Eversheds Sutherland připravili přehled pěti nejzajímavějších judikátů z oblasti insolvence za loňský rok.

PŘIHLÁŠENÍ POHLEDÁVKY

Z BLANKOSMĚNKY – Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 23/2021 ze dne 28. 8. 2023

Do insolvenčního řízení je možné přihlásit pohledávku z titulu blankosměnky, která ještě nebyla vyplněna a na které je dlužník podepsán jako směnečný rukojmí. Takovou pohledávku je třeba přihlásit jako pohledávku podmíněnou, přičemž splnění podmínky bude spočívat v doplnění chybějících náležitostí. Blankosměnka se následně stane s účinky ex tunc směnkou úplnou.

ZPENĚŽENÍ PRODEJEM MIMO DRAŽBU

–

Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 50/2021 ze dne 27. 4. 2023

Tříměsíční lhůta pro podání žaloby na neplatnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, je lhůtou hmotněprávní. K zachování lhůty je nezbytné, aby žaloba nejpozději poslední den lhůty došla insolvenčnímu soudu a není dostačující, byla-li žaloba podána (v běžící lhůtě) u věcně nepříslušného soudu.

DŮKAZNÍ BŘEMENO OHLEDNĚ

OSVOBOZENÍ OD PLACENÍ POHLEDÁVEK – Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3075/2022 ze dne 30. 3. 2023

Povinnost tvrdit a zároveň prokázat, že se osvobození dlužníka od placení pohledávek ve smyslu ustanovení § 414 insolvenčního zákona týká rovněž žalované pohledávky, má žalovaný, respektive dlužník, který byl po skončení oddlužení osvobozen od placení pohledávek. Pokud nestanoví právní předpis jinak, stíhá důkazní břemeno toho účastníka sporu, jemuž je existence určité sku-

tečnosti ku prospěchu. Uvedené rozhodnutí je poměrně důležité, neboť v praxi se často k osvobození přihlíží z úřední povinnosti.

OSVOBOZENÍ DLUŽNÍKA OD PLACENÍ POHLEDÁVEK V ODDLUŽENÍ –

Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSČR 20/2021 ze dne 27. 4. 2023

Aby dlužník dosáhl osvobození od placení zbytku dluhů v oddlužení, nestačí, aby řádně splnil jen některou z povinností stanovených v § 412 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona, ale je zapotřebí, aby plnil všechny tyto povinnosti, přičemž plnění některých z nich nemůže upozadit porušování jiných. Zároveň je ale nutné zohlednit, jaký vliv mělo dané porušení povinnosti na průběh insolvenčního řízení či majetkové podstaty, neboť pokud je porušení v tomto ohledu bezvýznamné, tak samo o sobě nemůže založit důvod k zamítnutí návrhu dlužníka na osvobození od placení pohledávek.

K POVINNOSTI VYDAT OBYDLÍ

INSOLVENČNÍMU SPRÁVCI KE ZPENĚŽENÍ – Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSČR 44/2021 ze dne 31. 7. 2023

Pokud jsou splněny podmínky pro vydání obydlí insolvenčnímu správci ke zpeněžení, není možné, aby insolvenční soud místo toho dlužníku uložil povinnost doplatit jen rozdíl mezi hodnotou obydlí a hodnotou tzv. chráněného bydlení. Za obydlí, které (případně) dlužník nemusí být povinen vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení, se považuje rovněž družstevní byt, respektive družstevní podíl (v bytovém družstvu). To však platí jen za předpokladu, že s družstevním podílem je spojeno právo nájmu družstevního bytu, který je dlužníkovým obydlím.

Správní řízení u soudu –co můžeme očekávat?

V loňském říjnovém čísle e-Bulletinu jsme pro Vás připravili statistický komentář k údajům Finanční správy za rok 2022. Nyní bychom na toto téma rádi volně navázali, a to shrnutím a komentářem výroční statistické zprávy o stavu českého soudnictví za rok 20221, kterou v průběhu minulého roku publikovalo Ministerstvo spravedlnosti. Cílem této velmi podrobné zprávy je poskytnout čtenářům přístupný, ale poměrně detailní pohled na fungování české justice.

Zuzana Tregnerová

Daňový poradce, č. o. 4151, EKP Advisory, s.r.o.

Pro účely článku se zaměříme pouze na části týkající se správního soudnictví, neboť právě správní soudy pro nás představují další zastávku v případě zamítnutého odvolání u Odvolacího finančního ředitelství („OFŘ“) či Generálního ředitelství cel („GŘC“).

Krajské soudy

Vojtěch Bouřil

Daňový poradce, č. o. 5861, EKP Advisory, s.r.o.

Jako první bychom se rádi zastavili u prvostupňových správních soudů. Jedná se tedy o jednotlivé krajské soudy a Městský soud v Praze. Právě sem vedou další kroky daňového subjektu, který se rozhodne po obdržení negativního rozhodnutí ze strany OFŘ nebo GŘC dále bojovat.

Prvním údajem, kterým se budeme v článku zabývat, je délka řízení u prvostupňových správních soudů. V roce 2022 byl zaznamenán výrazný pokles v délkách řízení, kdy medián2 klesl oproti předešlému roku o 62 dnů a byl tedy nejnižší od roku

1 České soudnictví 2022: Výroční statistická zpráva – dostupné na: https://justice.cz/web/msp/statisticke-udaje-z-oblasti-justice 2 Hodnota, která rozděluje uspořádaný soubor dat na dvě stejně početné části, přičemž polovina hodnot je menší než medián a druhá polovina je větší. Medián abstrahuje (na rozdíl od průměrů) extrémní hodnoty.

2013. Průměr klesl dokonce o 72 dnů a zaznamenal nejnižší hodnoty od roku 2012. Jedním z důvodu této skutečnosti je i změna v celkovém složení portfolia soudy vyřizovaných věcí, kdy došlo ke zvýšení podílu vyřízení dlouhodobě nevyřízených věcí.

Tabulka č.1: KS – délka správního řízení u KS v letech 2008–2022

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2024

Za zkrácení délky řízení může pravděpodobně i trend zvyšujícího se počtu soudců. Mezi roky 2019 a 2022 jich přibylo celkem 20. Spolu s přírůstkem v počtu soudců zároveň poklesl v roce 2022 i celkový počet příchozích věcí. To napomohlo tomu, že se v roce 2022 podařilo soudcům vyřídit mnohem více věcí, než jich na soudy přišlo. Statistiku délky řízení po jednotlivých prvostupňových soudech pak uvádíme níže. Z tabulky je patrné, že v průměru nejdéle trvala v roce 2022 řízení u Městského soudu v Praze. Nejrychleji oproti tomu v průměru vyřizovali soudní záležitosti soudci u Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Tabulka č. 2 – Délka řízení u jednotlivých krajských soudů

Délka řízení

Název souduPrůměrMedián

MS Praha532463

KS Praha345299

KS Č. Budějovice285163

KS Plzeň302211

KS Ústí n. Labem519458

KS Hr. Králové297220

KS Brno509492

KS Ostrava290213 ČR439353

Zdroj: České soudnictví 2022: Výroční statistická zpráva, vlastní zpracování

Zdroj: České soudnictví 2022: Výroční statistická zpráva, vlastní zpracování

Graf č. 1: KS – délka správního řízení u KS v letech 2008–2022

Zdroj: České soudnictví 2022: Výroční statistická zpráva, vlastní zpracování

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2024

Dalším zajímavým údajem je složení příchozích věcí podle správních rejstříků. V roce 2022 došlo na prvostupňové soudy celkem 7 704 věcí. Nejpočetnější zastoupení je přitom v rejstříku „A“ v obecné správní agendě, a to 60 %. Do tohoto rejstříku soudy

Graf č. 2 – Složení došlých věcí

uvádí veškeré věci, které se netýkají dále uvedených správních agend. Druhým je se 17 % rejstřík „Ad“, tedy důchodová správní agenda. Daňový rejstřík „Af“ s 13 % skončil na třetím místě a na posledním s 10 % rejstřík „Az“ týkající se azylové agendy.

Zdroj: České soudnictví 2022: Výroční statistická zpráva, vlastní zpracování

Za obecně nejtěžší agendu bývá považována nám relevantní daňová agenda „Af“. O tom svědčí i stavy nevyřízených věcí, kde daňová agenda představuje celých 24 %.

Graf č. 3 – Složení nevyřízených věcí

Zdroj: České soudnictví 2022: Výroční statistická zpráva, vlastní zpracování

moje .kdpcr.cz

Správa daní

U všech krajských soudů, s výjimkou Krajského soudu v Ostravě, však došlo v porovnání s rokem 2021 k poklesu nevyřízených věcí na soudce. Celkově počet nevyřízených věcí na soudce v průměru všech soudů klesl v roce 2022 oproti roku 2021 o čtvrtinu.

Největší počet nevyřízených věcí na soudce evidují Krajský soud v Brně (75,26 případu) a Městský soudu v Praze (60,03 případu).

V případě, že krajský soud neshledá žalobu proti rozhodnutí OFŘ jako důvodnou, je jediným dalším možný krokem podání kasační stižnosti u Nejvyššího správního soudu („NSS“). Na statistiky NSS se podíváme níže.

Graf č. 4 – NSS vyřizování kasačních věcí v letech 2008–2022

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2024

Nejvyšší správní soud

Nejvyšší správní soud od roku 2014 do roku 2019 zaznamenal konstantní růst příchozích věcí. Od roku 2016 NSS tento příliv nestíhal vyřizovat, což vedlo k nárůstu počtu nevyřízených věcí. Tento trend se podařilo zlepšit až mezi lety 2019 a 2021, kdy došlo k výraznému růstu v počtu vyřízených věcí. V roce 2022 dále došlo k poklesu příchozích věcí, a to o 22 %. Tento pokles byl nicméně očekáván, neboť v předchozích letech došlo k poklesu nápadů u prvostupňových krajských soudů.

Výroční zpráva bohužel neobsahuje údaje o délkách řízení

Příchozí věci Vyřízené věci Nevyřízené věci

Zdroj: České soudnictví 2022: Výroční statistická zpráva, vlastní zpracování

v rámci NSS. Dle metodiky z toho důvodu, že data není s čím porovnávat, neboť NSS je pouze jeden. Podle zpráv české justice3 se délka řízení u NSS dostala v roce 2022 na historické maximum, kdy činila zhruba 355 dní. Podle předsedy NSS pana Karla Šimky by se tento trend ale měl v následujících letech zlepšit. NSS totiž posiluje řady stážistů a asistentů. Počet aktivních soudců se v posledním roce rovněž zvýšil, a to ze 33 na 37 soudců.

Shrnutí

V rámci daňového řízení se nezřídkakdy stane, že se názor daňového subjektu neshoduje s názorem správce daně. Pokud neu-

3 ČTK. „Délka řízení se u NSS dostala na maximum. Trend se podle Šimky daří obracet“. Česká justice, 24. květen 2023. https://www.ceska-justice. cz/2023/05/delka-rizeni-se-u-nss-dostala-na-maximum-trend-sepodle-simky-dari-obracet/

spěje ani u odvolacího orgánu, nezbývá než se obrátit na správní soudy. Před zahájením řízení u správního soudu je nicméně užitečné mít alespoň nějakou představu o délce a struktuře řízení. V případě krajských soudů můžeme pozorovat pozitivní trendy, kdy se snižuje průměr délky řízení a celkový počet nevyřízených věcí. Tento fakt logicky dopadá i na NSS, který díky zmenšení počtu nových věcí u prvostupňových soudů rovněž eviduje snížení počtu nových kasačních stížností. Uvedené spolu s navýšením personální kapacity by tak mělo v budoucnu vyústit v pozitivní trend v délce řízení i u NSS.

Co tyto zprávy znamenají pro nás? S větší pravděpodobností se v budoucnu dočkáme rychlejších rozhodnutí ze strany soudů. Uvedené určitě nejvíce ocení naši klienti, kteří budou muset žít v nejistotě o něco kratší dobu.

Téměř třetina firem má nižší počet zaměstnanců, jako hlavní důvod uvádí zhoršení

ekonomické situace

Aktuální průzkum personální agentury Hofmann Personal, mapující situaci na trhu práce, poprvé od roku 2021 ukázal výrazně větší procento firem, které snižovaly personální stav. Oproti loňskému únoru má aktuálně nižší počet zaměstnanců 28 %, zatímco více zaměstnanců má pouze 13 %. Jako důvod propouštění firmy nejčastěji uvedly zhoršení ekonomické situace. Na české firmy může mít také dopad současný vývoj německé ekonomiky, který podle dat Eurostatu poukazuje na prohloubení krize. Průzkum byl proveden v březnu 2024 mezi 273 personalisty výrobních, velkoobchodních a logistických firem, které zaměstnávají dohromady přibližně 145 tisíc zaměstnanců.

„Průzkum ukázal, že na české firmy začaly dopadat důsledky ekonomické krize, které se odrazily v propouštění zaměstnanců. V porovnání s loňským únorem má nižší stavy 28 % společností. Naopak, za propouštěním nestojí požadavky na vyšší efektivitu, automatizaci či robotizaci,“ říká Gabriela Hrbáčková, ředitelka personální agentury Hofmann Personal. A dále doplňuje: „Navíc podle dat Eurostatu nejsou ekonomická očekávání průmyslových podniků v EU, ČR i Německu dobrá. Podniky bez ohledu na počet zaměstnanců či obrat spíše očekávají nižší ekonomickou aktivitu, zejména zhoršení vývoje tržeb.“

Cestou k získání kvalifikované pracovní síly je spolupráce se školami a rekvalifikace dělníků

Přestože se trh práce ochlazuje, u 63 % podniků stále chybí některé typy pracovníků, zejména téměř 70 000 kvalifikovaných dělníků a řemeslníků. Personalisté při hledání kvalifi kované síly spoléhají stále na tradiční výhody, jako jsou benefi ty, odměny, příspěvky a bonusy, stabilitu a dobré jméno fi rmy nebo pracovní podmínky. Gabriela Hrbáčková proto vyzdvihuje: „Z našich výsledků vyplývá, že v případě hledání kvalifikované pracovní síly firmám nestačí spoléhat se jen na tradiční benefity. Dobrý příkladem je ale automobilový průmysl, který hledá kvalifikované dělníky více proaktivní cestou. Dokonce 28 % fi -

rem z tohoto oboru uvedlo, že spolupracuje se školami nebo rekvalifikují zaměstnance a nabízejí růst.“

Navýšení mezd v průměru o 5,5 %

82 % dotázaných podniků navýšilo nebo plánuje navýšit mzdy, což je pokles o 12 % v porovnání s průzkumem v roce 2023. V průměru budou svým zaměstnancům přidávat o 5,5 %. Toto navýšení však podobně jako loni nepokryje inflaci a zaměstnanci si tak reálně pohorší.

Bude se dále propouštět, nebo nabírat?

„Čtvrtina personalistů dotázaných podniků stále uvádí, že plánuje v následujících měsících nabírat. Pouze 3 % chtějí propouštět. Odpovědi z minulého průzkumu v srpnu 2023 byly stejně ambiciózní a aktuální průzkum ukázal, že naopak firmy personální stavy snižovaly. Namístě je určitě otázka, nakolik jsou personalisté seznámeni s aktuální situací jejich podniku a budou v následujícím období opravdu nabírat,“ komentuje výsledky Gabriela Hrbáčková. Data z Eurostatu, která se týkají změny počtu zaměstnanců v následujících třech měsících u českých zaměstnavatelů v oblasti průmyslu spíše poukazují, že většina firem předpokládá nižší pracovní stavy. Německé firmy navíc očekávají výraznější propouštění, než je průměr Evropské unie.

Daň z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2024

aneb ohlédnutí se za ní

Pojďme se podívat trochu blíže na „novou“ daň z nemovitých věcí, kterou platí ročně asi 4,2 miliónů lidí a firem, ale pro tentokráte z trochu jiného úhlu pohledu – v číselném či datovém desateru.

DPetr Koubovský

Daňový poradce, č. o. 3891, Associate Partner při Rödl & Partner Tax, k.s., vedoucí sekce majetkových daní při

KDP ČR

aň z nemovitých věcí byla i dle mých osobních zkušeností na totální periferii pozornosti, a to jak daňových subjektů (občanů i podnikatelských subjektů), tak i daňových poradců samotných. Jedním z důvodů bylo i celkové daňové zatížení, chcete-li výnos z této daně samotné. Inkaso daně z nemovitých věcí nikdy nebylo nějak zásadně omračující. Pro státní rozpočet rozhodně doposud nepředstavovala zcela zásadní příjmy.

Vývoj celkového inkasa za vybrané druhy daní a dalších příjmů v letech 1993–2023 (v mil. Kč)

https://www.financnisprava.cz/cs/dane/analyzy-a-statistiky/ udaje-z-vyberu-dani

Částka 12,4 mil. Kč za rok 2022 je nepatrným nárůstem oproti roku 2021. Za rok 2023 nelze očekávat diametrálně odlišné výsledky, jedná se však bezesporu o dlouhodobě stabilní příjem státního eráru, resp. přesněji řečeno příjem místních rozpočtů obcí a měst.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2024

Ale co pak nám provedou změny obsažené v konsolidačním balíčku? Jasný je rozhodně markantní nárůst na příjmové straně místních rozpočtů, alespoň ve smyslu právě daně z nemovitých věcí, a to minimálně o 80 %, tj. cca 23 mil. Kč .

Pozemky (skupiny) Sazba daně (2024) Sazba daně (2023)

A – pozemky evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad (skupina vybraných zemědělských pozemků)

1,35 % 0,75 %

B – pozemky evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku trvalý travní porost (skupina trvalých travních porostů) 0,45 % 0,25 %

C – pozemky evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku lesní pozemek, na nichž se nachází hospodářský les (skupina lesních pozemků) 0,45 % 0,25 %

E – pozemky evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří (skupina zastavěných ploch a nádvoří)

F – stavební pozemky (skupina stavebních pozemků)

G – pozemky evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha a zároveň se způsobem využití pozemku neuvedeným v písm. Q a W (skupina vybraných ostatních ploch)

Kč za 1 m2

Co

se nám mění/zvyšuje a o kolik

Novela zákona o dani z nemovitých věcí přinesla přes čtyřicet mnohdy celkem zásadních změn. Kromě jiného nám přinesla minimální zvýšení daně z nemovitých věcí o  1,8násobek , jinak řečeno došlo ke zvýšení sazeb u všech složek předmětu daně, tj. pozemků, zdanitelných staveb i zdanitelných jednotek o 80 % Sazba daně činí nově dle § 6 ZoDzNV (blíže viz tabulka vlevo):

Kolik z nás bude mít nově povinnost podat daňové přiznání

Díky všem změnám obsaženým v konsolidačním balíčku bude muset, resp. mělo letos navíc podat daňové přiznání až sto tisíc poplatníků

Q – pozemky evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha se způsobem využití pozemku jiná plocha (skupina jiných ploch) 0,35 Kč za 1 m2

W – pozemky evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha se způsobem využití pozemku neplodná půda, mez, stráň, zamokřená plocha a zeleň (skupina nevyužitelných ostatních ploch)

Zpevněné plochy pozemků, zařazené do obchodního majetku podnikatele nebo užívané: X - k podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním a vodním hospodářství (skupina zemědělských zpevněných ploch pozemků)

Y - k ostatním druhům podnikání (skupina ostatních zpevněných ploch pozemků)

0,08 Kč za 1 m2

1,80 Kč za 1 m2 1,00 Kč za 1 m2

9,00 Kč za 1 m2 5,00 Kč za 1 m2

Právě těchto až sto tisíc poplatníků by mělo reflektovat zejména tyto legislativní změny:

širší definice stavebního pozemku

širší definice zpevněné plochy pozemku nová pravidla při zdanění staveb budov garáží a objektů sloužících pro rekreační účely nová pravidla při zdanění budov obytných domů či bytových jednotek sloužících, resp. nabízejících změny v druhu pozemků, jejich přečíslování či slučování, změny jejich výměry dle digitalizace apod.

Skutečně je/byl čas jen do konce ledna 2024

Daň z nemovitých věcí je specifická v  tom ohledu, že se jako u jediné daně daňové přiznání (tvrzení) podává dopředu na zdaňovací období. Aktuálně tedy mluvíme o zdaňovacím období roku 2024, a to konkrétně dle stavu, který platí k  1. lednu 2024 Lhůta pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí zůstává neměnná a je jí konec ledna daného zdaňovacího období, letos byl tedy čas do středy 31. ledna 2024.

Z výše uvedeného základního pravidla existují v zásadě jen dvě výjimky:

a) Poplatníkům, kteří loni požádali o zápis změny vlastnického práva do katastru nemovitostí, ale fakticky k němu došlo až letos, např. v průběhu ledna 2024, stačí podat daňové přiznání do tří kalendářních měsíců následujících po tom, ve kterém opravdu reálně došlo k zápisu předmětné změny do katastru nemovitostí.

https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/ Novela_zakona_o_dani_z_nemovitych_veci_zmeny2024.pdf

b) Obdobně se postupuje i v případech úmrtí původního majitele nemovité věci, kde předmětné související dědické řízení nebylo do konce minulého roku ukončeno. I v tomto případě se za zděděnou nemovitost podává daňové přiznání do konce třetího měsíce následujícího po tom, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení.

37 moje .kdpcr.cz

Kdo a jak pomůže

Vzhledem ke všem výše uvedeným změnám se nakonec Finanční správa rozhodla spustit informační linky, a dokonce i vyrazila mezi lidi přímo do obcí. V obou případech toto bylo vzato s povděkem a v průběhu ledna tyto služby využilo až přes 200 tisíc poplatníků. Některé dotazy byly spíše preventivního charakteru a ujištění se, že se jich letošní povinnost podat daňové přiznání netýkala. Celkem se uskutečnilo více než 350 výjezdů do více než 100 obcí.

Kdo a jak stanovil ten který koeficient

Obce mají možnost v rámci svého „arzenálu“ upravit či zavést hned 3 typy koeficientů. Jde o tzv. korekční koeficient, koeficient 1,5 a místní koeficient. Díky těmto třem koeficientům se reálně může daň z nemovitých věcí zvýšit až osmkrát .

Základní sazba daně se násobí tzv. korekčním koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu. Tento se může pro jednotlivé části obce obecně závaznou vyhláškou zvýšit o jednu kategorii nebo snížit až o 3 kategorie v členění koeficientů, přičemž koeficient 4,5 lze zvýšit pouze na koeficient 5. Koeficientem 1,5 je možné v celé obci násobením zvýšit opět základní sazbu daně pro stavební pozemky (F) a koeficient pro stavby a jednotky pro bydlení (H, I, R, Z), tedy pro stavby a rodinné domy sloužící k individuální rekreaci, stavby plnící doplňkovou funkci k těmto stavbám a pro garáže. A poslední „do party“ je místní koeficient, kterým lze zvýšit výslednou daň z nemovitých věcí. Místní koeficient lze stanovit pro: celé území obce jednotlivé katastrální území jednotlivý městský obvod nebo městskou část jednotlivou skupinu nemovitých věcí (např. rekreační budovy) jednotlivou nemovitou věc

Obecně závazná vyhláška se použije v případě stanovení místního koeficientu pro území celé obce, jednotlivého katastrálního území, městské části či městského obvodu nebo pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí.1 Naopak opatření obecné povahy se použije při stanovení místního koeficientu pro jednotlivou nemovitou věc.

Obecně závazná vyhláška schválená zastupitelstvem musí být zveřejněna ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů nejpozději do 1. října kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období. V případě pozdějšího zveřejnění obecně závazné vyhlášky se k jejímu obsahu na dané zdaňovací období nepřihlédne. Starostové některých obcí reagovali na zvýšení základní sazby daně o 80 procent ve finálním znění konsolidačního balíčku a rozhodli se na poslední chvíli na konci roku zrušit obecně závaznou vyhlášku, ve které před 1. říjnem 2023 zavedli nějaký koeficient 1 Obecně závazné vyhlášky, kterými byl stanoven místní koeficient pro konkrétní nemovité věci, se použijí naposled pro zdaňovací období roku 2024. Nelze je tedy použít pro zdaňovací období roku 2025.

zvyšující daň na jejich území. Státní správa v tomto ohledu zvolila tolerantní přístup, a pokud došlo ke zrušení obecně závazné vyhlášky do konce roku 2023, tento krok byl výjimečně akceptován. Stejnopis opatření obecné povahy je nutné elektronicky zaslat správci daně do 30. června kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období. K opožděně zaslanému opatření obecné povahy se v tomto zdaňovacím období pro účely daně z nemovitých věcí nepřihlíží.

Stejně jako v minulých letech i letos více než pět tisíc obcí nestanovilo žádný místní koeficient a ponechalo jej tedy ve výši 1. Zhruba 1100 obcí aplikovalo místní koeficient na část svého území, velká většina z nich přistoupila nejvýše ke zdvojnásobení daně koeficientem 2. Na zdaňovací období roku 2024 navýšení místního koeficientu využilo 647 obcí, což je o 51 obcí více než minulý rok. Pro změnu místního koeficientu se v roce 2024 rozhodla řada měst, ke zvýšení se rozhodli například v Nymburce, Písku a Chebu. V Ostravě se zvýšil koeficient v lokalitách s těžkým průmyslem. Ve Žďáru nad Sázavou zavádí místní koeficient například dle lokality a typu osídlení. Ve Vsetíně se místní koeficient zavedl na oblast, kde jsou obchodní řetězce, a to až ve výši 5. Na nejvyšší možnou hodnotu 5 stanovili koeficient nově také Dolní Morava a Ledvice. Největší zastoupení má v letošním roce koeficient ve výši 2, který je stanoven pro 519 obcí.

Příkladem, kde naopak došlo ke snížení koeficientu, a tedy i daně z nemovitých věcí, je Ústí nad Orlicí, kde byl koeficient snížen ze 2 na 1. Tabulka níže slouží pro základní orientaci, konkrétní výši místního koeficientu lze ověřit na stránkách Finanční správy https://adisspr.mfcr.cz/dpr/adis/idpr_reg/dne/koef/vyhledani.faces

Hlavní město Praha

Základní (2023) Základní (2024) Místní (2023) Místní (2024)

Praha2,5 - 52,5 - 522

Středočeský kraj

Základní (2023)

Benešov

Základní (2024)

Místní (2023)

Místní (2024)

2 pro stavby (2,5 pro pozemky)

2 pro stavby (2,5 pro pozemky) 22 Beroun2,52,511 Kladno3,53,511 Kolín2,52,522

Kutná Hora 2222

Mělník 2211

Mladá Boleslav 2233

Nymburk22,522 Příbram2,52,522

Rakovník2,52,5

1 (3 pro vybrané parcely)

1 (3 pro vybrané parcely)

Plzeňský kraj

Základní (2023) Základní (2024) Místní (2023) Místní (2024)

Domažlice 2211

Klatovy2211

Plzeň1,6 - 4,51,6 - 4,511

Rokycany2211

Tachov 2233

Královéhradecký kraj

Základní (2023) Základní (2024) Místní (2023) Místní (2024)

Hradec Králové

4,5 pro pozemky (2 pro stavby) 4,5 pro pozemky (2 pro stavby) 33

Jičín1 až 21 až 211 Náchod2,52,511

Rychnov nad

Kněžnou 1 - 1,61 - 1,61,51,5 Trutnov3,53,511

Pardubický kraj

Základní (2023) Základní (2024) Místní (2023) Místní (2024)

Chrudim 2211

Pardubice

4,5 (u daně ze staveb 3,5) 4,5 (u daně ze staveb 3,5) 22

Svitavy 2211 Ústí nad Orlicí2,52,521

Karlovarský kraj

Základní (2023) Základní (2024) Místní (2023) Místní (2024)

Cheb2,52,522 (3 a 4)

Karlovy Vary4,54,522

Sokolov2,52,522

Ústecký kraj

Základní (2023) Základní (2024) Místní (2023) Místní (2024)

Děčín3,53,511

Chomutov4,54,522 Litoměřice2,52,522

Louny 2 (1, 4 u staveb) 2 (1, 4 u staveb)22 Most3,53,522 Teplice4,54,511

Ústí nad Labem3,53,522

Jihočeský kraj

České

Základní (2023) Základní (2024) Místní (2023) Místní (2024)

Budějovice 3,53,511

Český Krumlov2,52,522

Jindřichův Hradec 2,52,522 Písek3,53,511,4 Prachatice2,52,511

Zlínský kraj

Základní (2023) Základní (2024) Místní (2023) Místní (2024)

Kroměříž2,52,511 Uherské Hradiště 22,522,2

Vsetín2,52,52

2 (5 pro velké obchodní řetězce)

Zlín4,53,512 - 2,9

Moravskoslezský kraj

Základní (2023) Základní (2024) Místní (2023) Místní (2024) Bruntál 2211 Frýdek-Místek4,54,511 Karvinná3,53,522 Nový Jičín2,52,511

Opava 3,5 pro pozemky (stavby 2) 3,5 pro pozemky (stavby 2) 22

Ostrava3,53,5 - 4,511 - 1,7

Olomoucký kraj

Základní (2023) Základní (2024) Místní (2023) Místní (2024)

Jeseník 2211 Olomouc3,53,522

Jihomoravský kraj

Základní (2023) Základní (2024) Místní (2023) Místní (2024)

Vyškov 2,5 u pozemků (2 u staveb) 2,5 u pozemků (2 u staveb) 11 Znojmo2,52,522

Liberecký kraj

Základní (2023) Základní (2024) Místní (2023) Místní (2024)

Česká Lípa2,52,522

Jablonec nad Nisou2,52,511

Jak zjistit výši daně a jak na její platbu

Jako každý rok bude Finanční správa rozesílat informace o výši daně zhruba v období od 20. dubna do 22. května. Možností, jak se dozvědět výši daně a jak ji i uhradit, je několik:

a) E-mailem – jako elektronickou náhradu za složenku lze pro placení daně z nemovitých věcí využít službu zasílání údajů prostřednictvím e-mailu, přičemž do 15. března je nutné podat na finanční úřad jednoduchou žádost a změnit si způsob zasílání právě na e-mail.

b) Datovou schránkou – jako datovou zprávu, pokud má fyzická osoba zřízenu datovou schránku, a to i datovou schránku fyzické osoby podnikající, v případě právnické osoby je tato informace zasílána do datové schránky právnické osoby.

c) SIPO platbou (soustředěné inkasní platby obyvatelstva) – Finanční správa České republiky poskytuje poplatníkům službu placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím (SIPO).

Kraj Vysočina

Základní (2023) Základní (2024) Místní (2023) Místní (2024)

Havlíčkův Brod1,4 - 21,4 - 222

Jihlava4,54,511,5

Pelhřimov 2211

d) v „Online finančním úřadu“ – po přihlášení na portálu MOJE daně (www.mojedane.cz) a vstupu do daňové informační schránky+ (DIS+) stačí kliknout na  „nastavení a informace o subjektu“ a dále kliknout na daň z nemovitých věcí a ihned uvidíte, kolik máte zaplatit na dani z nemovitých věcí za jednotlivé finanční úřady.

e) Složenkou – které jsou zpravidla doručovány nejpozději do 22. května, pokud složenku ve výše uvedeném termínu neobdržíte, je vhodné kontaktovat svého správce daně. Placení daně prostřednictvím poštovní poukázky A je již zpoplatněno dle aktuálního ceníku České pošty s.p.

Pro platbu bankovním převodem prostřednictvím mobilní aplikace lze využít QR kód, který je uveden na oddělitelné informační části poštovní poukázky nebo bude uveden jak na obdržené datové zprávě či e-mailem.

RODINNÁ REKREACE

bydlení Stavba pro rodinnou rekreaci H - budova obytného domu

Trvalé bydlení Stavba není evidována v katastru H - budova obytného domu

- budova pro rodinnou rekreaci

Pro rodinnou rekreaci Stavba není evidována v katastru J - budova pro rodinnou rekreaci J - budova pro rodinnou rekreaci

J - budova pro rodinnou rekreaci

H - budova obytného domu ANO Pro rodinnou rekreaci Objekt k bydlení

Pro ubytování turistů Rodinný dům, stavba pro rodinnou rekreaci, objekt k bydlení

ANO Pro rodinnou rekreaci Rodinný dům

H - budova obytného domu

H - budova obytného domu nebo J - budova pro rodinnou rekreaci

J - budova pro rodinnou rekreaci

O - zdanitelná stavba k ostatním druhům podnikání

Pro rodinnou rekreaci ZP

Sklad, kůlna, dílna, zahradní domek atd.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2024

Co nového na straně Finanční správy

Přestože byl návrh novely ZoDzNV znám a diskutován dlouhou dobu již v průběhu roku 2023, ke schválení jeho závěrečné podoby došlo, jako vždy, až těsně před koncem roku 2023. I přes tuto skutečnost nelze upřít snahu odboru majetkových daní státní správy o maximální informovanost daňových poplatníků. Důkazem budiž i celá řada dokumentů publikovaných na webových stránkách a informací sdělených v médiích a tisku. Jen namátkou bych rád zmínil například tyto zásadní informace a dokumenty:

a) Praktické příklady u vybraných staveb pro rodinnou rekreaci a garáží www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/ DNV2024_Prakticke_priklady_u_vybranych_staveb.pdf

b) Metodický pokyn k aplikaci osvobození od daně z pozemků, na nichž se nacházejí stavby pozemních komunikací sloužících veřejné dopravě, pozemků využívaných pro veřejnou dopravu, a rovněž pozemků se stavbami veřejných parkovišť, resp. ploch sloužících veřejnosti pro parkování dle § 4 odst. 1 písm. o) a l) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od 1. 1. 2024 V tomto daném případě se jedná o velmi vděčné a v praxi velmi diskutované téma. Tato problematika, resp. předmětné zákonné ustanovení, nikdy nebyla uspokojivě vyložena a osvětlena a v praxi neustále naráží na úskalí své aplikace. Přejme si, aby tento pokyn přinesl alespoň jeho částečné řešení… www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/6577923-osvobozeni_pozemku_od_dane_z_pozemku_podle_par4_ods.pdf

c) Pracovníci jednotlivých územních pracovišť finančních úřadů jsou občanům ve věci daně z nemovitých věcí k dispozici na uvedených telefonních číslech, a to každý pracovní den od 4. ledna do 5. února 2021 v pondělí a ve středu v době od 8.00 do 16.30 a v úterý, čtvrtek a pátek v době od 8.00 do 15.00.

d) Nejčastější dotazy na dani z nemovitých věcí jsou pak shrnuty ve formě 20x otázka-odpověď https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-nemovitych-veci/dotazy-a-odpovedi/nejcastejsi-dotazy-na-dani-z-nemovitych

1. Daň z nemovitých věcí – aneb co když podám přiznání k dani z nemovitých věcí nebo uhradím daň pozdě

Pokud není splněna jakákoliv povinnost nepeněžité povahy, vystavujete se vyměření pokuty až do výše do 500 000 Kč

moje .kdpcr.cz

S ohledem na daň z nemovitých věcí toto může být například i nesplněním oznamovací povinnosti stanovené § 13a odst. 9 ZoDzNV.

Dle obecných pravidel stanovených daňovým řádem2, jakékoliv zpoždění s podáním daňového tvrzní, resp. podání formuláře daňového přiznání bude ze strany správce daně po zásluze potrestáno. Jestliže se zpozdíte o více než tři pracovní dny, začne nabíhat penále, a to ve výši 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení. Maximální výše penále však může dosáhnout částky odpovídající 5 % stanovené daně (nejvýše však 300 000 Kč ). Pokud však výše penále činí 1 000 Kč, správce daně tuto sankci nepředepíše. 3

ZoDzNV však jako tzv. lex specialis přináší v tomto ohledu svou speciální úpravu. Má-li poplatník povinnost podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání a podá-li je po lhůtě pro jejich podání, aniž by byl správcem daně k tomu vyzván, nevzniká poplatníkovi povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně.

Zde bych však jedním dechem čtenáře upozornil na výše podtržený text zákonné úpravy. Oním vyzváním se rozumí a má na mysli oficiální výzva správce daně, a nikoliv třeba jen neformální telefonát správkyně daně. Jinak řečeno, pokud budete vyzváni telefonicky neformálně, pokuta se vás netýká. V opačném případě však již platí výše uvedené skutečnosti a pravidla pro vyměření penále stanovené DŘ.

V případě prodlení s úhradou splátky daně či daně samotné vznikají od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby úroky z prodlení.4 Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku, aktuálně ve výši 14,75 % p.a., pokud k prodlení dojde během 1. pololetí roku 2024. 5

2 zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „DŘ“)

3 § 250 DŘ

4 § 252 odst. 2 DŘ

5 § 252 odst. 4 DŘ ve vazbě na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a příslušné nařízení vlády, kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení

Novinky z oblasti české a evropské regulace

fi nančních institucí

Projděte si ucelený přehled novinek z české a evropské regulace finančních institucí. Věnuje se mimo jiné nařízení o okamžitých platbách nebo dalším novinkám v oblasti ESG.

Ondřej Havlíček Schönherr

Kristýna Tupá Schönherr

EVROPSKÁ UNIE ESG

05/02: Rada EU – Dohoda s Evropským parlamentem o ESG ratingu – Rada a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o návrhu nařízení, jehož cílem je zvýšit transparentnost a integritu ratingových činností v oblasti ESG a které má posílit důvěru investorů v udržitelné produkty zajištěním spolehlivosti a srovnatelnosti ESG ratingů. Klíčovými body jsou:

1. povolování poskytovatelů ESG ratingů a dohled nad nimi ze strany orgánu ESMA spolu se zvýšenými požadavky na transparentnost, pokud jde o metodiky a zdroje informací;

2. vyjasnění rozsahu a vyloučení ESG ratingů podle nařízení, jakož i územní působnosti, pokud jde o operace v rámci EU; 3. požadavky na zveřejňování informací pro účastníky finančního trhu a poradce, kteří využívají ESG ratingy ve své marketingové komunikaci, včetně informací o metodikách; 4. zavedení dočasného registračního režimu pro malé poskytovatele ESG ratingu, který bude podléhat přiměřeným poplatkům za dohled a dodržování zásad transparentnosti a organizačních zásad, a

Martin Svoboda Schönherr

5. zavedení zásady oddělení činností za účelem řízení střetu zájmů s určitými výjimkami a opatřeními k řešení střetu zájmů v oblasti poradenství, auditu a ratingu.

Až do konečného schválení Radou i Parlamentem je nařízení připraveno zahájit novou éru transparentnosti, odpovědnosti a důvěry v ratingové činnosti v oblasti ESG na finančních trzích EU. Očekává se, že po přijetí nařízení vstoupí v platnost za 18 měsíců a bude znamenat zásadní krok směrem k udržitelnějšímu a odolnějšímu finančnímu ekosystému.

Regulace napříč odvětvími

05/02: EFAMA – Finanční sektor vyzývá ke koordinovanému přístupu regulátorů při změně zveřejňování informací

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2024

o udržitelném financování – Několik asociací finančního sektoru, včetně EFAMA, EBF, Insurance Europe, ESBG, AIMA, AFME a European Association of Cooperative Banks, společně vydalo dopis, v němž vyzývají Evropskou komisi k posílení koordinace při zavádění nových pravidel dle SFDR . ESAs nedávno zveřejnily návrh RTS, který se zabývá ukazateli zásadního nepříznivého dopadu (PAI) a technickými aspekty SFDR. Evropská komise však současně provádí širší přezkum SFDR. Nedostatek koordinace mezi těmito snahami představuje riziko pro důvěru investorů a spolehlivost standardů udržitelného zveřejňování informací. Asociace zdůrazňují, že je důležité tyto přezkumy sladit, aby byla zajištěna právní jistota a účinná tvorba právních předpisů a aby nedocházelo k duplikaci úsilí. Naléhavě vyzývají Evropskou komisi, aby odložila přijetí navrhovaných opatření RTS ze strany ESAs a aby změny SFDR komplexně přehodnotila. Kromě toho se zasazují o vhodná ochranná opatření a jednoroční prováděcí období po zveřejnění jakýchkoli změn SFDR. Vzhledem k tomu, že vykazování PAI podle SFDR začalo nedávno a že různé vzájemně propojené regulační iniciativy se stále vyvíjejí, považují předčasné změny nedávno zavedených norem za kontraproduktivní. Namísto toho asociace doporučují další shromažďování zpětné vazby k současným požadavkům a konsolidaci datové infrastruktury mezi různými regulacemi, aby se zajistila efektivní implementace a vytváření hodnoty pro investory.

Kapitálové trhy

26/02: Rada EU – Nová pravidla pro správce alternativních investičních fondů a standardní investiční fondy EU – Rada přijala novou směrnici, jejímž cílem je zlepšit evropské kapitálové trhy a posílit ochranu investorů v EU a která upravuje směrnici o správcích alternativních investičních fondů (AIFMD), jíž se řídí různé alternativní investiční fondy, jakož i rámec pro standardní retailové investiční fondy EU známé jako subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (UCITS). Směrnice bude zveřejněna v úředním věstníku EU a vstoupí v platnost o 20 dní později. Členské státy mají 24 měsíců na transpozici pravidel do vnitrostátních právních předpisů. Mezi klíčové aspekty směrnice patří:

1. zdokonalení nástrojů pro řízení likvidity, které pomáhají správcům fondů vyrovnat se s finančními turbulencemi;

2. vytvoření rámce EU pro fondy poskytující úvěry s opatřeními na zmírnění rizik finanční stability a zajištění ochrany investorů;

3. zpřísnění pravidel pro pověřování správců investic třetími stranami pod posíleným dohledem;

4. zlepšení sdílení údajů a spolupráce mezi orgány a

5. zavedení opatření k identifikaci nepřiměřených nákladů a k zabránění zavádějícím názvům fondů, za účelem ochrany investorů.

20/02: Rada EU – Nová pravidla pro posílení transparentnosti tržních údajů – Rada schválila změny nařízení MiFIR a  změny směrnice MiFID II s cílem zvýšit transparentnost tržních údajů a poskytnout investorům lepší přístup k základním obchodním informacím a posílit globální konkurenceschopnost kapitálových trhů EU. Mezi hlavní změny patří:

1. vytvoření konsolidovaných záznamů na úrovni EU, které by centralizovaly obchodní údaje z různých platforem a usnadnily investorům přístup k informacím o transakcích v reálném čase;

2. zavedení všeobecného zákazu „plateb za tok příkazů” (PFOF) s omezenými výjimkami pro členské státy, kde PFOF již existuje, s výhradou postupného ukončení do 30. června 2026; a

3. zavedení nových předpisů týkajících se komoditních derivátů.

13/02: ESMA – Některé požadavky na podávání zpráv o nejlepším způsobu provedení podle MiFID II – ESMA vydala veřejné prohlášení, jehož cílem je objasnit účastníkům trhu jejich oznamovací povinnosti podle regulačního technického standardu 28 (RTS28), dokud nebudou plně uplatňována revidovaná pravidla podle směrnice MiFID II . ESMA doporučila vnitrostátním příslušným orgánům (NCAs), aby od 13. února 2024, dokud nebude směrnice MiFID II zcela transponována do vnitrostátních právních předpisů ve všech členských státech, neupřednostňovaly opatření v oblasti dohledu nad investičními podniky týkající se povinnosti pravidelného podávání zpráv podle RTS28. V rámci revidovaného rámce MiFID II/MiFIR již investiční podniky nemají povinnost každoročně podávat podrobné informace o obchodních místech a kvalitě provádění obchodů prostřednictvím hlášení podle RTS 28.

Banky

26/02: Rada EU – Nařízení o okamžitých platbách – Stejně jako Parlament EU přijala Rada EU nařízení, které usnadňuje okamžité platby v eurech v rámci EU a zemí EHP a jehož cílem je posílit strategickou autonomii evropského hospodářského a finančního sektoru. Toto nařízení umožňuje spotřebitelům a podnikům provádět převody do deseti sekund, a to i mimo tradiční pracovní dobu a napříč členskými státy EU. Mezi hlavní body nařízení patří:

1. požadavek, aby poskytovatelé platebních služeb nabízeli služby okamžitých plateb v eurech, přičemž poplatky nesmí překročit výši poplatků za standardní převody;

2. přechodná období pro provádění, kratší v eurozóně a delší v zemích mimo eurozónu;

3. přístup platebních institucí a institucí elektronických peněz k platebním systémům s výhradou ochranných opatření ke zmírnění dodatečných rizik a

4. povinné ověření IBAN příjemce a shody jmen, aby se předešlo chybám nebo podvodům.

19/02: ECB – Aktualizovaný průvodce interními modely –Po důkladné veřejné konzultaci, která skončila v září 2023, ECB zveřejnila konečnou verzi revidovaných pokynů k interním modelům . Tato aktualizovaná příručka se zabývá různými aspekty, včetně obecných témat, úvěrového rizika, tržního rizika a úvěrového rizika protistrany. Na základě zpětné vazby získané od 20 respondentů s celkem 625 připomínkami ECB poskytla další vyjasnění příručky a zdůraznila význam veřejných konzultací při zdokonalování regulačních rámců. Prohlášení o zpětné vazbě, které ECB zveřejnila, nabízí přehled obdržených připomínek a hodnocení těchto připomínek ze strany ECB. V příručce jsou uvedena pravidla, která musí banky při využívání interních modelů dodržovat, přičemž na jejich dodržování dohlíží orgány dohledu. Interní modely umožňují bankám vypočítat rizikově vážená aktiva, která odrážejí rizika přítomná v jejich portfoliích a slouží jako základ pro regulatorní požadavky. Klíčové revize v příručce zahrnují pokyny k začlenění významných rizik souvisejících s klimatem a životním prostředím do modelů a postupy pro návrat ke standardizovanému přístupu pro výpočet rizikově vážených aktiv. Průvodce se konkrétně zabývá úvěrovým rizikem a usnadňuje společnou definici selhání a konzistentní zacházení s „masivním odprodejem“ úvěrů v selhání. Aktualizace týkající se tržního rizika rozpracovává měření rizika selhání u pozic v obchodním portfoliu a zároveň poskytuje vysvětlení ohledně úvěrového rizika protistrany. Revidovaná příručka je spolu s prohlášením o zpětné vazbě a připomínkami odvětví, které se k ní vztahují, k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB, což zajišťuje transparentnost a dostupnost regulačních pokynů.

06/02: EBA – Technický balíček pro rámec 3.4 EBA pro podávání zpráv – EBA vydal technický balíček pro verzi 3.4 svého rámce pro vykazování, který obsahuje standardní specifikace zahrnující pravidla pro ověřování, model datových bodů (DPM) a taxonomie XBRL. Tyto součásti podporují změny technických standardů pro vykazování a zveřejňování informací o minimálních požadavcích na vlastní zdroje a způsobilé závazky, celkovou kapacitu absorpce ztrát (MREL/TLAC) a drobné opravy technického balíčku týkajícího se úrokového rizika v bankovním portfoliu (IRRBB). Kromě toho byl aktualizován dotazovací nástroj DPM, aby byl v souladu s aktuálním vydáním.

Pojišťovny

19/02: EIOPA – Šokované bezrizikové míry (Shocked risk-free rates) pro výpočet doby trvání při vykazování finanční stability – Orgán EIOPA zveřejnil první soubor šokovaných časových struktur bezrizikových úrokových měr (shocked risk-free interest rate term structures) (RFR) . Tyto časové struktury jsou určeny k výpočtu „opčně upravené“ doby trvání technických rezerv, jak je uvedeno v Pokynech k vykazování

pro účely finanční stability (S.38.01.11 – Doba trvání technických rezerv). Účelem zavedení šokovaných RFR je zajistit konzistentní výpočet opčně upravené doby trvání. EIOPA plánuje aktualizovat a zveřejňovat tyto struktury doby trvání dvakrát ročně na svých internetových stránkách, přičemž příští aktualizace je plánována na červenec 2024. Je důležité poznamenat, že ačkoli je vykazování opčně upravené doby trvání nepovinné, pojišťovnám a jejich skupinám se doporučuje, aby zvážily vykazování této metriky, zejména pokud je v jejich technických rezervách zakotvena významná opcionalita.

01/02: EIOPA – Přehled rizik IORP zdůrazňuje tržní rizika a rizika návratnosti aktiv jako hlavní problémy zaměstnaneckého penzijního pojištění – EIOPA představila svůj první přehled rizik institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IORP), který poskytuje komplexní přehled hlavních rizik a zranitelných míst v odvětví IORP v celém Evropském hospodářském prostoru (EHP), zahrnující jak systémy definovaných příspěvků, tak systémy definovaných dávek. Cílem přehledu rizik, který byl vytvořen ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány, je:

1. systematicky sledovat a vyhodnocovat rizika v rámci sektoru institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z makroobezřetnostního hlediska a

2. analyzovat potenciální zranitelná místa ve finančních pozicích institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a jejich důsledky pro finanční stabilitu celého EHP.

První zjištění naznačují, že instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění jsou vystaveny zvýšenému riziku trhu a výnosu aktiv, a to zejména v důsledku pokračující volatility na trzích dluhopisů. Makroekonomická rizika jsou považována za mírná, přičemž pozitivní trendy v prognózované inflaci jsou kompenzovány utlumenými projekcemi růstu HDP. Rizika likvidity jsou sice také mírná, ale rostou v důsledku vývoje derivátových pozic. Celkově je většina kategorií rizik v současné době hodnocena na střední úrovni, přičemž se očekává, že úvěrová rizika a rizika digitalizace / kybernetická rizika se v příštích 12 měsících zvýší. Přehled založený na nejnovějších údajích z výkaznictví do třetího čtvrtletí roku 2023 a doplněný o externí údaje do konce prosince 2023 bude čtvrtletně aktualizován, aby poskytoval průběžný přehled o vývoji rizik v sektoru IORP.

ČESKÁ REPUBLIKA

AML

26/02: Vláda České republiky – Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu – Vláda projednává návrh vyhlášky, předložený v sou-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2024

vislosti s novelou zákona č. 253/2008 Sb. (AML zákon). Cílem novely AML zákona je implementace opatření obsažených v Akčním plánu ke Zprávě o druhém kole národního hodnocení rizik praní peněz a financování terorismu, odstranění vybraných nedostatků zjištěných výborem Moneyval Rady Evropy.

POLSKO

Kapitálové trhy

23/02: Ministerstvo financí – návrh zákona o kryptoměnách – V pátek 23. února 2024 předložil ministr financí návrh zákona o kryptoměnách. Návrh byl vytvořen s cílem zajistit uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích s kryptoměnami a o změně nařízení, obecně označovaného jako „nařízení

Bulletin: DO HLOUBKY TÉMATU

Tematické zaměření každého čísla

Vysoce odborné články

Recenzovaný obsah

Odborný garant každého čísla Stavovská společenská rubrika

moje .kdpcr.cz

MiCA“. Jedním z nejdůležitějších ustanovení navrhovaného zákona je pověření Komise pro finanční dohled rolí kontrolora trhu s kryptoměnami. Emitenti tokenů spojených s kryptoměnami, tokenů elektronických peněz a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoměnami budou povinni podávat zprávy o informacích ze své činnosti. Podle návrhu zákona bude trh s kryptoměnami v Polsku přísně regulován polským orgánem finančního dohledu (KNF), včetně trestněprávních ustanovení týkajících se subjektů souvisejících s tímto trhem. moje .kdp cr.c z

Ostatní

Přichází zásadní změna podmínek předčasného splacení úvěru na bydlení.

Na co si dát pozor?

Velkou pozornost a celou řadu ostrých reakcí vzbudil loňský vládní návrh na změnu právní úpravy předčasného splacení spotřebitelského úvěru na bydlení. Odpůrci návrhu jej kritizovali za to, že jde proti zájmům spotřebitelů a má posílit pozici poskytovatelů úvěrů. Předkladatelé návrhu naopak argumentovali, že dosavadní úprava předčasného splacení je nejasná a změna zákona má zejména stanovit jednoznačné podmínky a přinést stabilitu. Návrh novely nakonec zákonodárci schválili a od září tohoto roku nastane její kompletní účinnost.

Tomáš Trojan

Advokátní koncipient, ŠTILEC & PARTNERS

Jkáidll i

Jakub Štilec

Advokát, ŠTILEC & PARTNERS

U ostatních případů bylo stanoveno, že banka má právo požadovat pouze náhradu nákladů, které jí s tímto předčasným splacením vzniknou. Právě tento termín, který nebyl zákonem blíže definován, se stal alfou a omegou všech sporů o to, jak velký může být poplatek za předčasné splacení.

Stěžejním se k této otázce stalo stanovisko ČNB, podle kterého jsou náklady vzniklými v souvislosti s předčasným splacením zejména administrativní náklady vynaložené právě na předčasné splacení. Mezi tyto náklady naopak dle názoru ČNB nepatří snížení úrokových výnosů poskytovatele, protože v tomto případě se nejedná o náklad, ale o ušlý zisk, a ani úrokové náklady poskytovatele ze zajištění jistiny pro spotřebitele v době poskytnutí úvěru. V tomto případě sice jde o náklad, nejde však o náklad vzniklý v souvislosti s předčasným splacením.

S tímto výkladem naopak nesouhlasili představitelé poskytovatelů úvěrů. Nicméně jak obecné soudy, tak i například finanční arbitr se ve svých rozhodnutích přiklonili k argumentaci ČNB a praxe finančního trhu se ustálila na závěru, že poskytovatel může pro případ předčasného splacení požadovat pouze vzniklé administrativní náklady, které by se měly řádově pohybovat ve stovkách či nízkých tisících korun.

Jaká pravidla platila doposud a v čem spočívaly nejasnosti?

Dosavadní právní úprava stanovovala, že spotřebitel může úvěr kdykoliv předčasně splatit. Zcela zdarma tak mohl učinit například při vypršení fixace úrokové sazby, dále v případě úmrtí, dlouhodobé nemoci, invalidity a v dalších vyjmenovaných případech.

Co mění nová právní úprava

Krom toho, že nová úprava rozšiřuje okruh případů, kdy je možné předčasně splatit úvěr zcela zadarmo (to lze zjednodušeně učinit v případě vypořádání společného jmění manželů a při prodeji nemovitosti, jíž se úvěr týká po dvou letech od její koupě), dále specifikuje, že v případě některých typů spotřebitelského úvěru na by-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2024

dlení (viz dále) se náklady vzniklými v souvislosti s předčasným splacením rozumí jednak nezbytné administrativní náklady, které nesmí přesáhnout částku 1000 Kč a dále nově úrokové náklady. Náhrada těchto celkových nákladů je současně ohraničena maximální výší 0,25 % z nesplacené jistiny za každý rok do konce fixního období a celkově maximálně 1 % z nesplacené jistiny za celé zbývající fixní období.

Nově začleněnými „úrokovými náklady“ se přitom podle novely rozumí rozdíl mezi smluvním úrokem, který by spotřebitel dle smlouvy zaplatil ode dne předčasného splacení do konce fixace, a referenčním úrokem. Tímto referenčním úrokem je pak částka, kterou by spotřebitel zaplatil ode dne splacení spotřebitelského úvěru do konce fixace, pokud by nesplacená část jistiny byla úročena průměrem zápůjčních úrokových sazeb v době předčasného splacení, který bude uveřejněný na internetových stránkách ČNB. Z výše popsaného je tedy zřejmé, že zákonodárce podřazuje pod termín nákladů vzniklých v souvislosti s předčasným splacením i ušlý zisk poskytovatele a odchyluje se tak od převažujícího výkladu předchozí právní úpravy. Tato změna je přitom odůvodňována tak, že má dojít k zamezování takzvané úvěrové turistiky před vypršením fixace.

Koho a odkdy se změny dotknou?

Výše popsané změny se vztahují výlučně na spotřebitelské úvěry na bydlení s fixně stanovenou úrokovou sazbou, které jsou účelově určeny k zajištění bydlení (typicky tak jde o úvěr účelově vázaný k nabytí nemovitosti, její výstavbě, nákupu družstevního podílu v bytovém družstvu, opravu stávající nemovitosti, dále též k úhradě nákladů spojených se získáním úvěru účelově vázaným na výše pospané situace nebo jeho splacení), a také na úvěr na bydlení poskytnutý stavební spořitelnou. Účinnost nové úpravy bude nastávat ve dvou etapách. Nejdříve od dubna tohoto roku nastane účinnost týkající se zveřejňování průměrných úrokových sazeb ČNB a až od září tohoto roku nastane účinnost pravidel týkajících se oprávněnosti poskytovatele požadovat po spotřebiteli i jeho ušlý zisk.

Výše popsané změny se tedy dotknou spotřebitelů se smlouvami uzavíranými od září tohoto roku. Již existujících úvěrů se výše popsaná změna pravidel nedotkne, a to do doby, než započne u těchto úvěrů běžet období s nově zafixovanou úrokovou sazbou. Pokud má tedy dnes spotřebitel zafixováno například na 10 let (nebo zafixuje do nabytí účinnosti novely), tak po celou dobu fixace se ho nová úprava předčasného splacení nedotkne. To může být dobrá zpráva pro ty, kteří si v nedávné době pořídili hypotéku i přes vysoké úrokové sazby s očekáváním, že jakmile opět dojde k jejich snížení, původní úvěr splatí a zafixují za aktuální úrokovou sazbu.

Možné výkladové nejasnosti nové úpravy

Ačkoliv měla nová úprava předčasného splacení odstranit výkladové nejasnosti a posílit právní jistotu, tak i v souvislosti s ní vznikají v praxi otázky. Již při projednávání novely v parlamentu

moje .kdpcr.cz

Zákonodárce nově podřazuje pod termín nákladů vzniklých v souvislosti s předčasným splacením i ušlý zisk poskytovatele a odchyluje se tak od převažujícího výkladu předchozí právní úpravy.

i příznivci změny zákona argumentovali, že poskytovatel ve skutečnosti ušlý zisk po spotřebitelích požadovat nemusí. Je tedy otázkou, zda toto právo vzniká ve stanovených případech poskytovateli již z právní úpravy, či si ho musí se spotřebitelem ujednat navíc i v úvěrové smlouvě.

Část odborné veřejnosti tvrdí, že právo poskytovatele působí dle dnešní úpravy přímo, tedy že pokud nebude ve smlouvě ujednáno, použije se defaultně znění zákona. Druhá část naopak uzavírá, že nynější změna zákona představuje pouze vymezení, jaké náklady a v jaké maximální výši může poskytovatel obecně požadovat po spotřebiteli v souvislosti s předčasným splacením, a pokud budou tyto náklady zahrnuty i do úvěrové smlouvy, nebude se jednat o zakázané ujednaní v neprospěch spotřebitele. Nicméně k tomu, aby tuto částku mohl poskytovatel v konkrétním případě požadovat, je nutné, aby takové jeho právo bylo ve smlouvě individuálně ujednáno.

Tento názor má jednak oporu v důvodové zprávě a současně pak dává větší smysl s ohledem na vytvoření konkurence mezi poskytovateli úvěrů. Pokud totiž některý poskytovatel bude požadovat, aby toto právo bylo sjednáno ve smlouvě a jiný ne, bude volbou spotřebitele rozhodnout se, s kým do smluvního vztahu vstoupí. Při tomto výkladu by se naopak zkomplikovala situace pro poskytovatele, který již v běžící úvěrové smlouvě nemá sjednáno právo na ušlý zisk, ale za účinnosti nové úpravy dojde k fixaci nové sazby.

Otázka nutnosti sjednání práva poskytovatele na úhradu nákladů v jednotlivých smlouvách bude jistě předmětem výkladu soudů a finančního arbitra, nicméně s ohledem na již vznikající nejasnosti lze doporučit poskytovatelům, kteří chtějí tato svá práva uplatňovat, aby je detailně a přesně zahrnuli i do úvěrové smlouvy a nespoléhali se pouze na znění zákona.

Spotřebitelům lze naopak doporučit, aby při sjednávání nových úvěrových smluv pečlivě zjišťovali, zda je v uzavírané smlouvě právo poskytovatele zahrnuto a zda ho tedy v budoucnu hodlá uplatňovat.

Příplatky ke mzdě mají jasně daná pravidla a kumulují se

Nad rámec sjednané mzdy má zaměstnanec ze zákona nárok na celou řadu příplatků. Jedná se o příplatek za práci přesčas, za práci o víkendu, ve svátek či v noci. Následující článek vám přiblíží, jaká je výše příplatků v jednotlivých případech, jak se jako zaměstnavatel vypořádat se situací, kdy má zaměstnanec nárok současně na několik příplatků a z jaké částky se vůbec počítají.

Kristina Kůdelíková

Advokátka, Bird & Bird

Příplatek za práci přesčas

V případě, že mzda není sjednána s přihlédnutím k práci přesčas, má zaměstnanec za práci přesčas nárok na dosaženou mzdu a příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku. Dosaženou mzdou

se rozumí všechny mzdové složky, na které zaměstnanci vzniklo za dobu práce přesčas právo, tedy mzda, která by byla zaměstnanci poskytnuta, kdyby konal práci v řádné pracovní době (základní mzda, příplatky, prémie atd.).

Alternativně má zaměstnanec namísto příplatku nárok na náhradní volno v rozsahu práce přesčas. Nicméně, pokud toto náhradní volno není poskytnuto v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, náleží zaměstnanci příplatek.

Jak již bylo uvedeno výše, na příplatek (či náhradní volno) za práci přesčas má zaměstnanec nárok pouze v případě, že jeho mzda nebyla sjednána s přihlédnutím k práci přesčas. Mzdu s přihlédnutím k práci přesčas lze sjednat, pokud je současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo přihlédnuto – u řadových zaměstnanců s rozsahem do 150 hodin v kalendářním roce, u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového rozsahu práce přesčas (nařízené i dohodnuté).

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2024

Příplatek za práci ve svátek

Na rozdíl od práce přesčas, při práci ve svátek má zaměstnanec primárně nárok na dosaženou mzdu a náhradní volno (a to v rozsahu práce konané ve svátek). Za dobu čerpání náhradního volna zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Po dohodě se zaměstnancem může být namísto náhradního volna poskytnut příplatek k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku.

Pokud svátek připadá na obvyklý pracovní den a zaměstnanec nepracuje, má v tomto případě nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.

Příplatek za noční práci (22:00–6:00)

Za noční práci má zaměstnanec nárok na dosaženou mzdu a příplatek ve výši nejméně deset procent průměrného výdělku. V pracovní smlouvě lze však sjednat jinou výši či způsob určení příplatku.

Příplatek za práci o víkendu

Za práci v sobotu či neděli má zaměstnanec nárok na dosaženou mzdu a příplatek ve výši nejméně deset procent průměrného výdělku. Opět platí, že v pracovní smlouvě lze sjednat jinou výši či způsob určení příplatku.

Z čeho se počítá výše příplatku?

Výše příplatku se určuje procentuálně z částky představující průměrný výdělek zaměstnance. Tím rozumějme průměrný hrubý výdělek vypočtený jako podíl z hrubé mzdy vyplacené zaměstnanci v rozhodném období a počtu hodin, které zaměstnanec za toto období odpracoval. Rozhodným obdobím zákon pro účely výpočtu příplatku stanoví předchozí kalendářní čtvrtletí, přičemž průměrný výdělek zaměstnance se určuje vždy k prvnímu dni kalendářního měsíce, který po rozhodném období následuje, tj. vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu kalendářního roku. Jen k těmto datům je výše průměrného výdělku měněna.

Do průměrného hrubého výdělku se započítávají veškeré částky poskytnuté zaměstnanci za jeho vykonanou práci. Kromě smluvené mzdy ho tak tvoří i osobní ohodnocení, prémie, příplatky či doplatky ke mzdě.

Vedle příplatku zaměstnanci pochopitelně náleží i dosažená mzda, tedy částka představující veškerou mzdu, na kterou zaměstnanci po dobu, na kterou se vztahuje příplatek, vznikl nárok. Nejen do průměrného výdělku, ale i do dosažené mzdy je třeba zahrnout veškeré mzdové složky (smluvená mzda, prémie, osobní ohodnocení, doplatky ke mzdě apod.).

moje .kdpcr.cz

Kumulace příplatků je pro zaměstnance příležitostí ke spravedlivému odměňování.

Z hlediska zaměstnavatele je však klíčové správně situaci vyhodnotit, aby byla dodržena pravidla platné legislativy.

Kumulace příplatků

Za situace, kdy zaměstnanec pracuje přesčas ve svátek, který připadne na víkend, a současně v noci a zároveň se dohodne se zaměstnavatelem na proplacení příplatku za svátek namísto náhradního volna, má zaměstnanec nárok na všechny příplatky kumulativně.

Pojďme si na závěr uvést praktický příklad: Zaměstnanec pracuje v nepřetržitém provozu. Sobotu 4. května neměl v rozpisu směn a měl to být jeho den nepřetržitého odpočinku v týdnu, stejně jako následující neděle. Z důvodu chybějícího kolegy je však zaměstnanec výjimečně povolán do práce na noční směnu trvající 12 hodin od 20:00 v sobotu do 8:00 v neděli. Za práci ve svátek zaměstnanec požaduje náhradu mzdy namísto náhradního volna. Tomuto zaměstnanci náleží:

Poměrná část dosažené mzdy za 12 odpracovaných hodin; Příplatek za práci přesčas ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku za 12 hodin;

Příplatek za práci v sobotu a neděli ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku za 12 hodin;

Příplatek za práci v noci ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku za 8 hodin.

Závěr

Z výše uvedeného je patrné, jak přistupovat ke kalkulaci jednotlivých příplatků, na které má zaměstnanec nárok. Kumulace příplatků je pro zaměstnance příležitostí ke spravedlivému odměňování v rámci specifických pracovních podmínek, které zahrnují práci přesčas, ve svátek, o víkendu a v noci. Z hlediska zaměstnavatele je však klíčové správně vyhodnotit a řešit tuto situaci, aby byla dodržena pravidla vyplývající z platné legislativy.

Švarcsystém – jeho úskalí a novinky od 1. ledna 2024

V českém podnikatelském prostředí je stále velmi často skloňován termín švarcsystém, který se zažil již v 90. letech minulého století, kdy tímto specifickým způsobem začal podnikat Miroslav Švarc. Řada lidí však přesto stále nemá povědomí o tom, co přesně švarcsystém představuje a jaká jsou s ním spojena rizika.

ZJana Šetřilová

Advokátka, endors advokátní kancelář

právního pohledu se takto označuje nelegální práce. Tedy závislá práce, která je vykonávaná fyzickou osobou (zaměstnancem) mimo rámec pracovněprávního vztahu podřízeného zákoníku práce. Účastníci švarcsystému formálně prezentují svůj vztah jako obchodní spolupráci mezi nezávislými podnikateli. Ve skutečnosti je však předmětem jejich spolupráce výkon závislé práce fyzickou osobou, která je vlastně faktickým zaměstnancem. S účinností od 1. ledna 2024 není již nadále znakem nelegální práce soustavnost, což znamená, že délka trvání takového vztahu není určující.

Zákoník práce definuje závislou práci jako práci konanou ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem a podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji vykonává osobně. Společným rysem těchto znaků je tak určitá osobní či hospodářská závislost zaměstnance na svém zaměstnavateli.

Zákoník práce dále stanoví, že závislá práce musí být konána vždy v pracovněprávním vztahu. Smluvní volnost stran je tak zákonem omezena, a to z důvodu ochrany zaměstnance, kterou mu poskytuje zákoník práce. To znamená, že ani sám živnostník se nemůže dobrovolně rozhodnout, že bude vykonávat závislou práci na svůj živnostenský list, neboť i jemu hrozí postih za nelegální práci. Rozhodující je přitom skutečný obsah spolupráce stran, nikoli to, jak se tento vztah nazývá ve smlouvě nebo jak se jinak formálně prezentuje vůči správním úřadům. Faktickým zaměstnavatelem tak může být i firma či osoba, která je ve smlouvě pojmenována jako „objednatel“ či „klient“.

V praxi to vypadá například tak, že obchodní společnost uzavře s živnostníkem smlouvu o poskytování služeb, na jejímž základě bude tento živnostník konat řemeslné práce v souladu s jeho živnostenským oprávněním. Tento na první pohled bezproblémový a legální vztah však může být ve skutečnosti protiprávní, pokud faktické okolnosti takové spolupráce budou vykazovat znaky nadřízenosti a podřízenosti daného vztahu a další rysy závislé práce. Živnostník bude např. poskytovat služby objednané danou obchodní společnosti u třetích osob, bude při tom užívat její nářadí nebo bude oblečen v pracovním oděvu opatřeném obchodní firmou této společnosti. Takový živnostník zároveň nebude moci téměř o ničem sám rozhodovat. Navíc taková „spolupráce” často bývá pro živnostníka jediným zdrojem příjmů, neboť mu bude fakticky nebo smluvně poskytování služeb jiným klientům výslovně zakázáno.

Posuzování skutečné povahy spolupráce u malých živnostníků může být v konkrétních případech obtížné, resp. její skutečná povaha může být hraniční či nejednoznačná. Tím však není vyloučeno riziko případného přísného závěru inspekčních orgánů o tom, že se skutečně jedná o závislou práci, a to s významnými dopady. Za umožnění výkonu nelegální práce může být totiž faktický zaměstnavatel (právnická osoba či podnikající fyzická osoba) sankcionován pokutou až do výše 10 milionů Kč, nejméně však 50 000 Kč, a zaměstnavatel – nepodnikající fyzická osoba – pokutou až do výše 5 milionů Kč. Faktický zaměstnanec může dostat rovněž pokutu, a to až do výše 100 tisíc Kč.

S účinností od 1. ledna 2024 hrozí i možná další sankce, a to zákaz činnosti až na dva roky. Taková sankce může mít pro podnikatele ještě více likvidační charakter než samotná pokuta. Vedle toho hrozí doměření daně a odvodů na pojistném na zdravotním, důchodovém a nemocenském pojištění (včetně penále), neboť odměna vyplacená v rámci švarcsystému je vlastně mzdou.

Podnikatelé by tak měli být obezřetní. V hraničních případech či v pochybnostech by měli spíše uzavřít pracovní smlouvu, popř. dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ). Splní tak i svou další zákonnou povinnost zaměstnavatelů, a to zajišťovat plnění svých úkolů především svými zaměstnanci. Ostatní

Účetnictví, právo i daně mohou být kreativní. Stačí se naladit na klienta, říkají

Martina Javorová, Alena Manová a Hana Greiff

V podcastové sérii Women in Finance, kterou vysílá portál Info.cz ve spolupráci s projektem #FinŽeny, se sešly tři výjimečné ženy, které byly zařazeny do přehledu 131 inspirativních žen ze světa financí. Hana Greiff, senior manager ve společnosti KPMG, Alena Manová, senior manažerka oddělení outsourcingu firmy Mazars, a Martina Javorová, advokátka PRK Partners, se shodují, že vidí smysl práce v pomoci klientovi. „Je důležité se na něj naladit a pokládat mu správné otázky,“ popisují. Mají návod na to, jak se nenechat převálcovat náporem agendy? A jak často se profesně dostanou do nekomfortní zóny?

Alena Manová má více než 20 let zkušeností v oblasti účetnictví a účetního poradenství. Jak sama říká, její profesní cesta byla vcelku daná už od začátku. Nejdříve studovala ekonomickou střední školu, následně ekonomickou fakultu a pak se vrhla do světa auditu.  „V té době se hodně jezdilo do podniků a zajímalo mě, jak to v nich funguje,“ popisuje v podcastu Women in Finance s tím, že po narození prvního dítěte se začala v rámci poradenské společnosti Mazars věnovat outsourcingu, tedy vedení účetnictví třetí straně.

I když může oblast účetnictví na první dobrou působit méně dynamicky, podle Aleny, která mimo jiné vede také German desk v Mazars, jde o velmi kreativní práci.  „Účetnictví směřuje obrovskou rychlostí k umělé inteligenci. A tam člověk musí být kreativní. My se v Mazars snažíme jít hodně dopředu. Máme robota, který může dělat rutinní a nudné práce a my se tak můžeme soustředit na něco, co je zajímavější,“ říká Alena s tím, že se vždy těší na nového klienta, se kterým bude kreativně hledat způsoby, jak nastavit, zautomatizovat a vylepšit spolupráci.

Vztahy s klienty jsou důležité také pro Martinu Javorovou, advokátku a expertku na oblast pojišťovnictví působící v advokátní kanceláři PRK Partners. „Pro mne je hnacím motorem vidět především spokojenost klienta i to, jak to funguje jinde ve firmách,“ říká Martina.

K profesi advokátky se podle svých slov dostala různými shodami náhod a okolností. A protože vždy cítila smysl pro spravedlnost, dovedlo ji to ke studiu práva. „Už jako studentka jsem se

objevila v PRK Partners. Chtěla jsem si přivydělávat a advokacie byla poměrně jednoduchá cesta,“ doplňuje Martina.

A jak se v její práci projevuje kreativita? „Nám se o pestrost starají změny předpisů. A také se projevuje ve všem, co se týče potřeb klienta, nastavování transakcí nebo jakéhokoliv problému, který klient má,“ uvádí Martina.

Kreativní myšlení v rámci své profese a konkrétně v rámci jednání s klientem potřebuje využívat také expertka na daně z KPMG Hana Greiff. „Největší kreativita i situace, kdy se pomalu začíná od nuly, je víceméně na každém jednání, kde je potřeba pochopit, co klient potřebuje. Krása kreativy tkví v tom, že mnohdy až na konci jednání zjistíte, že klient chce vlastně úplně něco jiného, než s čím přišel,“ vysvětluje Hana. „Je potřeba se klienta umět ptát, naladit se na něj a dovést ho tam, kam skutečně potřebuje,“ dodává.

Cesta Hany do oblasti daní byla tak trochu předurčená. Její maminka totiž pracovala ve stejné oblasti. „A protože jsem koketovala i s myšlenkou jít na právničinu, tak mi cesta daní přišla tou správnou a smysluplnou. Daně mě zaujaly, protože jde o kombinaci práva i čísel a potvrdilo se, že mě to baví,“ říká Hana, která se v KPMG ve velmi krátkém čase vypracovala na pozici senior manager.

Všechny tři inspirativní ženy jsou ve své práci spokojené a dokázaly najít správný balanc mezi náporem agendy a časem pro sebe. Jak ale pracují se situacemi, kdy se objeví únava? Mají recept na to, jak se s ní vypořádat?  „V momentě návalu práce zafunguje adrenalin. A poté, co adrenalin vyprchá, je dobré si říci, že než nastane nový adrenalin, tak se vyspím a odpočinu si,“ říká s úsměvem Martina Javorová.

Osobní rozvoj

Úvod do právního psaní pro daňové poradce –tři zásady, jak psát užitečné právní texty

Právě ubíhá pár vteřin, ve kterých se rozhodujete, zda budete číst dál. Několik předchozích okamžiků už jste mi věnovali, když jste si přečetli nadpis, možná podnadpisy v textu, možná sem tam slovo z textového rámečku. Teď o vaši pozornost soupeřím s vaším okolím, s vaším telefonem a s nekonečným množstvím dalších informací, které si můžete místo tohoto článku přečíst. Někdo někde vyzkoumal, že si dnes můžete v jediném vydání deníku The New York Times přečíst víc informací, než se jich běžný Angličan 17. století dozvěděl za celý život. Žijeme v informační smršti.

PJana Šamánková

Konzultantka a lektorka právního psaní & legal designu

roto(atakyprotožeč te

roto (a taky protože čteme texty v elektronické podobě) čteme informativní texty jinak než kdysi. Chceme se dočíst relevantní informace v nejkratším možném čase. Chceme text pochopit po prvním přečtení, abychom se mohli věnovat jiným povinnostem. A chceme informace snadno dohledat, pokud se k nim musíme vracet. Tři zásady, které nás jako pisatele vedou k cíli:

1. Napíšeme právě to, co čtenář potřebuje vědět

To znamená, že napíšeme čtenáři všechno, co potřebuje vědět, ale nic navíc. To je těžké, protože často o věci víme víc než čtenář. Dokonce musíme vědět víc, abychom mu poskytli dobrou právní radu nebo mu pomohli se zorientovat ve věci. Pak je pro nás těžké vybrat to podstatné. Máme tendenci sdělit všechno. Tím však čtenáři moc nepomůžeme. V následujícím obrázku to vidíte: Žluté je, co víme o věci my. Oranžové je, co potřebuje čtenář. Sdělit bychom měli zelený průnik, tedy informace, které čtenář potřebuje. Obvykle však sdělujeme to modré: něco potřebného utopíme v nepotřebných informacích. A zapomeneme na leccos,

co by čtenáři pomohlo. Například paní Růžena, (skutečná) dětská lékařka, podala začátkem roku přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob. Teď jí přišla odpověď, dokonce v jedné větě:

SDĚLENÍ

K Vašemu podání ve věci „Přihláška k registraci k dani z příjmu fyzických osob“, doručenému správci daně dne 5. 1. 2024, zaevidovanému pod č.j.: 11111/22/3333- 44444-555555 sdělujeme, že Vaší žádosti není možné vyhovět, neboť zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (tzv. „Konsolidační balíček“), který novelizoval s účinností od 1. 1. 2024 zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění p.p. byla zrušena registrační povinnost poplatníků daně z příjmů fyzických osob, plátců daně z příjmů právnických osob vybírané srážkou daně podle zvláštní sazby daně a plátců zajišťujících daň z příjmů.

Paní Růžena však neoceňuje, co všechno jde napsat do jediné věty. Děsí se, protože čte: „Vaší žádosti není možné vyhovět“. Zbytku textu moc nerozumí. Běží proto za manželem, právníkem. Ten si větu přečte, objeví klíčové sdělení, že „byla zrušena registrační povinnost poplatníků daně z příjmů fyzických osob“ a vysvětlí paní Růženě, že „jen ti, Růžo, chtějí říct, že se nemusíš registrovat.“

Co s tím? Myslete na čtenáře. Představte si paní Růženu, představte si, že s ní mluvíte. Pak by váš text mohl vypadat třeba takto:

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2024

SDĚLENÍ k Vaší přihlášce k registraci k dani z příjmu fyzických osob (Přihlášku jsme přijali dne 5. 1. 2024, evidujeme ji pod č.j.: 11111/22/3333- 44444-555555.)

Neregistrovali jsme Vás, protože to už není potřeba. Od 1. 1. 2024 se totiž poplatníci daně z příjmu fyzických osob neregistrují.

Povinnost registrace k dani z příjmu fyzických osob (a jiných subjektů) zrušil tzv. konsolidační balíček (zákon č. 349/2023 Sb.), který změnil zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.).

2. Jádro sdělení napíšeme na začátek

Rozuzlení zápletky napíšeme v právních textech hned, ne na konci. Představte si, že si na horách poraníte kotník, v nemocnici vás zrentgenují a čekáte na výsledek. Z ordinace vyjde lékař a řekne vám: „Podle rentgenového snímku pořízeného dne 21. 2. 2024, v 15.24 hodin přístrojem Superrentgen 2.0, vyrobeným společností Kostička & syn, máte zlomený kotník.“ To, co ve skutečnosti slyšíte, je: „bla bla bla, máte zlomený kotník.“ My právníci ovšem takto informujeme rádi. Například panu Františkovi, který chce vědět, zda inspektorát práce zahájil správní řízení, napíšeme:

Správní orgán konstatuje, že Vaše žádost splňuje náležitosti stanovené zákonem o svobodném přístupu k informacím, a proto Vám v souladu s ust. § 14 odst. 5 písm. d) zákona o svobodném přístupu k informacím k Vaší žádosti správní orgán sděluje následující:

Vzhledem ke skutečnosti, že dne 4. 2. 2020 bylo nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 15/19, s účinností vyhlášením ve Sbírce zákonů ke dni 26. 2. 2020, pod č. 54/2020 Sb., částka 23, zrušeno ustanovení § 112 odst. 2 věty první zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění do 25. 2. 2020 (dále jen „přestupkový zákon“), ve znění: „Ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůtách pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí,“ správní orgán zhodnotil jednotlivé skutky, jichž se měla kontrolovaná osoba dopustit, prozkoumal skutečnosti zjištěné kontrolou a dokumenty založené v příslušném kontrolním spise, přičemž rozhodl, že řízení o správních deliktech (přestupcích) nebude zahájeno a věc bude odložena.

Pan František se dozví odpověď až ve 178. a 179. slově. Co s tím? Napište panu Františkovi hned, že jste správní řízení nezahájili: „Správní řízení jsme nezahájili.“ A pak mu můžete vysvětlit proč, protože pak už bude pan František schopen všechny okolnosti a podrobnosti vnímat.

moje .kdpcr.cz

3. Sdělení napíšeme, uspořádáme a naformátujeme tak, aby se v něm čtenář vyznal

Některé texty nemůžeme zkrátit na pár vět. Ale téměř všechny texty můžeme strukturovat tak, aby se v nich čtenář vyznal. Aby věděl, kde které informace najde, a co tedy číst musí a co ne. Dobře strukturovaný text je jako výlet s mapou po značce. Víte, kudy půjdete, jak dlouho bude cesta trvat, kde je po cestě hospoda. Po cestě vám rozcestníky napoví, kde jste. Není to dobrodružné, ale dobrodružství přenechme literárním textům.

Představte si, že je podzim roku 2020, vaše děti už zase chodí po půl roce do školy a dostanete dopis z hygienické stanice (vlevo). Hygiena nařizuje vašim dětem karanténní opatření (musí zůstat v domácí izolaci a jít na covidový test). V nepřehledném dopise se třeba dočtete, jak karanténní opatření chrání před šířením nemoci, ale nedozvíte se například, jak objednat dítě na test. Níže je to stejné sdělení, které se liší ve čtyřech bodech: 1) obsahuje právě to, co o karanténních opatřeních potřebujete vědět; 2) je napsané jazykem, který pochopíte po prvním přečtení; 3) informace jsou uspořádané tak, jak o nich pravděpodobně uvažujete; a 4) informace jsou přehledně rozčleněné a graficky ztvárněné tak, abyste je snadno dohledali.

Poslední rozdíl je zřetelně vidět, protože obsahuje prvky informačního designu. Ty se v zahraničních (a místy i našich) právních textech objevují stále častěji. Nejen v informačních sděleních veřejnosti, ale i ve smlouvách nebo sděleních správních orgánů.

Pokud vás téma zajímá, přečtěte si článek soudkyně Nejvyššího správního soudu Michaely Bejčkové v čísle 9/2023. Ke třem zásadám najdete řadu dalších tipů.

Nebo se ponořte ještě hlouběji:

Alan Siegel, Irene Etzkorn: Simple: Conquering the Crisis of Complexity (Random House Business, 2014)

Todd Rogers, Jessica Lasky-Fink: Writing for Busy Readers (Penguin Random House, 2023)

moje.kdpcr.cz