e-Bulletin KDP 4_2023

e-Bulletin

Komory daňových poradců ČR

/ROZHOVOR: Daňařka roku Jiřina Procházková

/AKTUÁLNĚ: Některé odpovědi k dani z neočekávaných zisků

4/2023

/JUDIKATURA: Důležitost posouzení toho, zda jsou zdaňované příjmy „skutečné“

/AKTUÁLNĚ: Simona Hornochová je v čele Finanční správy

Provedeme vás světem daní.

Aprílový úvodník

Jaro je obdobím, kdy se příroda probouzí a vše začíná klíčit, růst, zelenat se. Jaro je současně obdobím, kdy klíčí i legislativní semínka zasazená v minulých měsících. Co se nepovedlo do legislativy prosadit a propašovat v minulém roce, to má novou příležitost. Snad jen semínka zcela suchá a bez života už nenajdou své místo na slunci. Ta ostatní, doplněná o novou sadbu dobrých nápadů, budeme mít za pár týdnů na záhonku daňové legislativy. A začne diskuse, které rostlinky přežijí, co je plevel, který je třeba vytrhat a co jsou cizí invazivní druhy na náš český záhonek nevhodné.

Ano, již se připravují novely daňových zákonů, které by tvůrci rádi viděli platné a účinné v roce 2024. Každoroční proces je vyvolaný v zásadě třemi potřebami. Jednak nutností transponovat do českého právního řádu evropskou legislativu, promítnout do zákonů nová pravidla ze směrnic, které jsme si jako členské státy dříve odsouhlasily. Druhá potřeba míří na tvrzenou lepší spravovatelnost daní. Jde o snahu zpřesňovat formulace, odstraňovat výkladové problémy, zaplácnout loop holes neboli smyčkové otvory, jak to roztomile překládá Google, ve skutečnosti díry v systému, jak správně překládá Deepl. Třetí potřeba je nejzásadnější. Potřeba zvýšit daňové příjmy. Levicovější vlády s tímto tématem nemají obvykle větší problém. Pro pravicovější to však představuje ožehavou záležitost.

o a u , š e t e u , i é k y é í

Na jedné straně tu jsou sliby snižovat rozpočtové deficity, na straně druhé pak také sliby nezvyšování daní. V době předvolební se může zdát, že to jde dohromady, že deficit je možné vyřešit snížením výdajů. Během vládní periody se však ukáže, že to tak jednoduché není. Spousta výdajů je pevně kodifikována zákonným nárokem příjemců, mnohé projekty není reálné zastavit před dokončením a jiné, nové projekty a priority chce vláda realizovat. Koneckonců je měla ve svém volebním programu. Řezat do státních agend se už několik desetiletí ukazuje jako velmi nepopulární. Zrušit agendu a s ní případně celý úřad bez náhrady, to se nedaří. Činnosti, které stát začal jednou vykonávat, se nově jeví jako nezbytné a nikdo si neumí představit, jak bychom mohli přežít armagedon, který by zavládl, kdybychom se vrátili zpět do doby, kdy stát nějakou činnost ještě nevykonával. Prostě výdaje státu mají vlastnost, že velmi dobře bobtnají a už dlouho nikdo nenašel opravdu účinný prostředek, jak jejich téměř samovolné množení omezit.

Nakonec dojde v debatě i na téma zvyšování daní. Nejprve nesměle debatou o lepším výběru, bez zvyšování sazeb. V pořádku, to je nepochybně legitimní, pokud to není doprovázeno metodami jako zaklekávání na podnikatele nebo zadržování nadměrných odpočtů. Následuje debata o potřebě odstranění výjimek, která obvykle skončí u toho, že nejvýznamnější tzv. výjimky jsou slevy na dani na poplatníka, které vlastně ani výjimkami nejsou. Ano, například výjimku daňové neuznatelnosti nákladů na pohoštění by bylo možné zrušit, ale z hlediska daňových příjmů nelze doufat pozitivní dopad. Na straně druhé by evidentně nedošlo ani ke katastrofě.

Dříve či později tak dojde i na sazby. Nejprve u daní, kde se to dá„okecat“ jiným zájmem společnosti. Tedy u spotřebních daní z alkoholu a cigaret. Dříve pro tento účel dobře sloužili i motoristé. Ale zkuste při letošních cenách energií navrhnout zvýšení sazby u benzinu a nafty. Spotřebky tak přinesou vyšší jednotky miliard, což není mnoho při deficitu ve stovkách miliard. Nutno také upozornit, že zvyšování spotřebních daní nebo DPH se přímo propisuje do inflace, což zvláště letos není žádoucí.

Debata se tak nebezpečně přibližuje k tématu přímých daní. A to tím spíše, že v nedaleké minulosti došlo u fyzických osob k jejich snížení. Zvýšení sazeb u přímých daní politicky bolí nejvíce. Nakonec nejen politiky, ale i poplatníky. Proto zatím všechny návrhy jen nesměle krouží okolo. Zvyšme majetkové daně. Ano, daň z nemovitostí je opravdu nízká. Ovšem je příjmem obcí, tak těžko naplní státní rozpočet. Nadto zaznívají zmatené názory, že nemovitosti byly přece pořízeny ze zdaněných peněz a jejich další zdanění je tedy nemorální.

Jakmile se dostaneme do debaty morálnosti a nemorálnosti daní, končí legrace. To už je zmatení. Ano, daně jsou výsostně ideologickou záležitostí. Vždycky bude rozdílný pohled pravice a levice na otázku výše daní a rozložení daňového břemene mezi různé skupiny poplatníků. Je ale několik bazálních principů, které by měly být dodržovány bez ohledu na ideologii. Tím hlavním je, že by daně měly co nejméně škodit, co nejméně demotivovat. Tento princip by měl mít v konečném důsledku vždycky přednost před ideologickým viděním. A debaty o morálnosti je třeba zcela vynechat a nepoužívat je jako klacek na mlácení oponentů, protože tak racionální debata není možná. A nezapomínejme, že zdravotní a sociální pojištění má z hlediska dopadů a motivací v naší realitě stejný dopad jako daně. Nelze tedy mluvit o daních a abstrahovat od tohoto významného zatížení zejména závislé práce.

Tím jsem se v aprílovém úvodníku, snad nechtěně, dostal až k velmi vážným věcem. Ale i tak jsem si jist, že si pozorováním debaty o změnách daní užijeme spoustu legrace.

Hezké jaro přeje

Mgr. Michal Frankl Daňový poradce č. o. 1197, člen Prezidia moje .kdpcr.cz

Úvodník

Judikatura

SDEU k odprodeji vraků pojišťovnou (Alena Wágner Dugová)

Správa daní

Elektronický měsíčník

Komora daňových poradců České republiky

Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311

IČO: 44995059

moje.kdpcr.cz

www.kdpcr.cz

e-mail: kdp@kdpcr.cz

Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR

pod číslem E 22060

ISSN 1211-9946

Toto číslo vyšlo 5. 4. 2023, datum uzávěrky: 31. 3. 2023

Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

zdanění

Daně z příjmů

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer

Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR.

Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR.

Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com, není-li uvedeno jinak. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2023

Měsíc v kostce

Marek Mora je novým náměstkem ministra financí

Ministr financí Zbyněk Stanjura jmenoval k 1. 4. 2023 Marka Moru svým náměstkem. Ten poslední 4 roky až do února tohoto roku zastával pozici viceguvernéra České národní banky. Vedle povinností, které vyplývají z funkce náměstka člena vlády, se bude Marek Mora na ministerstvu zabývat i tématy, jako jsou EU a mezinárodní vztahy, finanční trhy a v neposlední řadě i veřejné rozpočty. Jednapadesátiletý Mora v roce 2003 nastoupil do Evropské komise na Generální ředitelství pro ekonomické a finanční záležitosti. Následně působil na Úřadu vlády, kde se mimo jiné podílel na přípravě prvního českého předsednictví Radě EU v roce 2009. Od roku 2010 působil v Generálním sekretariátu Rady Evropské unie nejprve jako ředitel kanceláře generálního tajemníka rady a od února 2016 jako ředitel pro rozpočet, daně a regionální politiku. Vedle Marka Mory má Ministerstvo financí ještě dva náměstky, kterými jsou Roman Binder a Jiří Valenta.

Slovensko-české fórum 2023

Tradiční dvoudenní setkání daňových poradců z Česka a Slovenska nad daňovou problematikou obou zemí se uskuteční 18.–19. května 2023 v Bratislavě. Letošní, již XIV. ročník konference proběhne opět za účasti zástupců daňové správy a soudů obou zemí. Diskutovat se bude například vybraná judikatura v oblasti transferového oceňování a její aplikace správci daní mezi mateřskou a dceřinou společností v kontextu českého rozsudku 7 AFS 398/2019. Tématem setkání budou také reklamní služby a sponzoring ve světle nejnovější judikatury Soudního dvora EU a navazující aktuální judikatura národních soudů nebo výška úroků v době zadržování nadměrného odpočtu podle judikatury Soudního dvora EU a národních soudů. Další informace naleznete na stránce zde

Tomáš Nidetzký vede Národní rozvojovou banku

Dozorčí rada Národní rozvojové banky (NRB) na svém jednání zvolila Tomáše Nidetzkého členem představenstva. Ten nahradí od 1. 5. 2023 současného předsedu představenstva Jiřího Jiráska, jenž banku vedl 7 let. Tomáš Nidetzký, bývalý viceguvernér České národní banky, vzešel jako vítěz výběrového řízení vypsaného Ministerstvem financí v závěru minulého roku. Tomáš Nidetzký přichází do představenstva NRB s vizí změny způsobu jejího fungování a chce se mimo jiné zasadit o bližší spolupráci s dalšími státními institucemi, jako je například Česká exportní banka nebo Exportní garanční a pojišťovací společnost. Tomáš působil v letech 2016 až 2022 jako člen bankovní rady České národní banky a od prosince 2018 byl jejím viceguvernérem. Před tím zastával řadu vrcholových manažerských pozic například v NN Penzijní společnosti pro ČR, ČSOB Pojišťovně, Stavební spořitelně České spořitelny, Pojišťovně České spořitelny a finanční skupině ING.

 Smuteční oznámení

S lítostí Vám oznamujeme, že zemřela paní Ing. Libuše Dobrá, daňová poradkyně č. 257, ve věku nedožitých 65 let. Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast.

Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník

Strany vládní koalice stále jednají o konkrétních opatřeních konsolidačního balíčku veřejných financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura v minulosti řekl, že má šest desítek návrhů. Ministr chce představit balíček opatření pro konsolidaci státního rozpočtu do konce dubna. První čtení příslušného zákona ve Sněmovně by se mělo uskutečnit ještě před prázdninami. Celkově by balíček měl snížit strukturální deficit státního rozpočtu o 70 miliard korun.

Úsporná opatření by měla platit od příštího roku a měla by směřovat na omezení strukturálního deficitu rozpočtu. Loni podle Ministerstva financí činil strukturální deficit 2,6 procenta hrubého domácího produktu, když celkový schodek rozpočtu 360,4 miliardy korun odpovídal 3,6 procenta HDP. Stanjura chce zlepšit strukturální saldo o jeden procentní bod. Ministr již dříve uvedl, že při úsporných opatřeních chce vycházet z návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV). Úpravy by se podle něj měly týkat příjmové i výdajové strany rozpočtu. V březnu Stanjura řekl, že pracuje se šesti desítkami návrhů, které ale ještě musí posoudit koalice, a že celkový objem úspor ve všech návrzích je vyšší než

70 miliard korun. K podobě konkrétních úsporných opatření se ministerstvo nechce vyjadřovat, čeká se na výsledek koaliční dohody. Jaké návrhy zatím prošly – bez finálního potvrzení ze strany vlády – mediálním prostorem?

Omezení státní podpory pro stavební spoření

V pokročilé fázi koaličního vyjednávání je oblast stavebního spoření, kde stát vydává ročně formou příspěvku na stavební spoření přes čtyři miliardy korun. Stávající systém je podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše v současnosti neefektivní a neplní

Vláda stále řeší, jak konsolidovat veřejné finance

svou původní funkci. Stát by podle něj měl peníze, které nyní vynakládá jako příspěvek ke spoření, využít na jinou formu podpory bydlení. Bartoš tak připustil, že bude podporovat zrušení státního příspěvku na stavební spoření. Zároveň však zdůraznil, že v takovém případě bude chtít garanci, že stát ušetřené peníze použije na jinou formu podpory bydlení. Zmínil například příspěvky pro obce na podporu nájemního bydlení a další. „Je to už spíše jen zvykový způsob spoření,“ řekl Bartoš pro pořad Otázky Václava Moravce. Upozornil, že v minulosti byl státní příspěvek na stavební spoření více než dvakrát vyšší a v dnešní době by musel být ještě mnohem výraznější, aby byl stejně efektivní jako v minulosti. Současný státní příspěvek podle něj pokryje jen náklady na vedení účtu. Lidé navíc podle ministra už naspořené peníze často používají k jiným účelům. „Nyní už tak svou původní roli toto spoření neplní,“ dodal. Zrušení podpory stavebního spoření, na které stát loni vydal 4,3 miliardy korun, je jedním z opatření, která kabinetu navrhla Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Tématem debat je také až dvojnásobné navýšení daně z nemovitosti. Plán Ministerstva financí, který nedávno představil Stanjura, ale naráží na odpor zástupců samospráv. Nechtějí se dělit, výnos daně putuje nyní celý do příjmů obecních rozpočtů. Experti poukázali, že daň z nemovitosti v Česku byla a je na extrémně nízké úrovni. Loni se na ní vybralo 12,42 miliardy korun, v podílu na celkových daňových výnosech je to výrazně pod průměrem Evropské unie. Podíl k hrubému domácímu produktu činil v předminulém roce 0,2 procenta, což řadí Česko na chvost zemí OECD.

Zvýšení odvodů OSVČ a změny v DPH

V médiích se objevily také informace o možném zvýšení odvodů sociálního pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné. Tématem debat je také zvýšení spotřebních daní. Stanjura řekl, že chce sloučit dvě snížené sazby daně z přidané hodnoty. Případné zvýšení základní sazby daně z přidané hodnoty na 23 z dnešních 21 procent by mohlo do státního rozpočtu přinést zhruba 24 miliard korun. „Zároveň by to znamenalo zvýšení spotřebitelských cen zhruba o jedno procento,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Navrhovaný růst základní sazby DPH by znamenal, že se tato sazba vrátí na nejvyšší úroveň, jakou v ČR měla v prvních dvou letech po svém zavedení v roce 1993. V evropském srovnání by základní sazba byla mírně nadprůměrná, Česko by se dostalo na úroveň Polska, Irska a Portugalska. V sousedním Rakousku a na Slovensku je sazba 20 procent, v Německu 19 procent. V Evropské unii je nejvyšší základní sazba DPH v Maďarsku, kde činí 27 procent, nejnižší je se 17 procenty v Lucembursku.

DPH je dominantním daňovým příjmem státu, dlouhodobě tvoří zhruba 45 procent celkového daňového inkasa. Loni se na ní vybralo 536,2 miliardy korun, meziročně o 15,6 procenta více. Do státního rozpočtu přispěla DPH 345,2 miliardy korun. Z vybrané DPH získá 64,38 procenta státní rozpočet, 25,84 procenta připadá na obce a 9,78 procenta na kraje.

Někde se naopak přidá

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka se naopak kvůli rostoucím nákladům státu nebude snižovat valorizace plateb za státní pojištěnce. Do budoucna ale bude potřeba celková změna systému, jinak bude více než polovinu veřejného zdravotního pojištění platit stát, řekl ČTK. Letos je platba za státní pojištěnce měsíčně 1900 korun, od příštího roku bude částka navázaná na vývoj reálné mzdy a inflace podobně jako zvyšování důchodů. Pokud jde o pravidelné valorizace důchodů, ty by nadále měly plně zohledňovat inflaci také. Novinářům to řekl ministr práce Marian Jurečka. Návrh novely důchodového systému s úpravou růstu penzí předloží v průběhu dubna. Šéf resortu práce také řekl, že v zákoně nepočítá se zvyšováním důchodového věku. Hranice by měla zůstat na 65 letech. Roli pro nástup do penze by ale měla hrát délka života a doba práce a placení odvodů.

Ministr Jurečka chce také prosazovat zvýšení rodičovského příspěvku ještě v letošním roce. Nejpozději by se dávka měla zvednout od ledna příštího roku. Šéf resortu to řekl novinářům. Jaké přidání bude navrhovat, dnes neupřesnil. Rodičovská činí 300 000 korun. Rodiče ji mohou čerpat do potomkových čtyř let. Čím vyšší je měsíční částka, tím rychleji se suma vybere. Měsíčně je možné pobírat až 70 procent základu výdělku. Místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová přednedávnem novinářům řekla, že většina koaličních stran je pro zvýšení rodičovské.

Česko letos podle zprávy OECD čeká mírná recese a vysoká infl ace

Jak vyplývá z vyjádření ministrů, vláda se při snaze o snížení rozpočtového schodku musí potýkat i s důsledky vysoké inflace, která vede k růstu některých výdajů. Kromě mimořádných valorizací penzí je to například i zvýšení náhrad za nevydaný majetek při církevních restitucích, upozornil na to deník Právo. List s odvoláním na údaje Ministerstva financí uvedl, že inflační doložka smlouvy o restitucích zvýšila v loňském roce dosud nesplacený dluh státu vůči církvím zhruba o 1,5 miliardy na celkem 48,5 miliardy korun. Příští rok by se měl dluh navýšit o 1,8 miliardy Kč a v roce 2024 o 6,9 miliardy korun.

Česko přitom letos čeká mírná recese, hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta. Inflace bude činit 13 procent. Uvádí to zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou představili premiér Petr Fiala a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Zpráva Česku také doporučuje rozpočtovou konsolidaci. Podle Fialy chce vláda ročně snižovat strukturální deficit o jedno procento HDP, tedy zhruba 70 miliard korun. V příštím roce by podle OECD mělo přijít hospodářské oživení, HDP vzroste o 2,4 procenta a inflace klesne na 4,2 procenta. Mimochodem – podle starší zprávy mělo Česko v roce 2021 nejvyšší odvody na sociální a zdravotní pojištění ze zemí OECD. Zároveň ale byla složená daňová kvóta, kterou tvoří daňové zatížení společně s povinnými odvody, pod průměrem OECD.

SDEU k odprodeji vraků pojišťovnou

Ve světě finančních a pojišťovacích institucí je mnohdy nejasné, zda určitá aktivita finanční instituce či pojišťovny nebo obdobného subjektu je osvobozená, anebo zda podléhá DPH. Soudní dvůr EU se ve svém aktuálním rozhodnutí věnoval jednomu tématu z této oblasti, a sice odprodeji vraků pojišťovnou.

Daňová poradkyně č. o. 4687, Deloitte

vozidel havarovaných při pojistných událostech krytých touto pojišťovnou, které získala od osob u ní pojištěných, nespadají do působnosti tohoto ustanovení.

Článek 136 písm. a) směrnice 2006/112 musí být podle rozsudku vykládán v tom smyslu, že operace spočívající v tom, že pojišťovna odprodává třetím osobám vraky motorových vozidel havarovaných při pojistných událostech krytých touto pojišťovnou, které získala od osob u ní pojištěných, nespadají do působnosti tohoto ustanovení.

Podle rozsudku Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“) ze dne 9. března 2023 musí být článek 135 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty vykládán v tom smyslu, že operace spočívající v tom, že pojišťovna odprodává třetím osobám vraky motorových

Zásada daňové neutrality, která je vlastní společnému systému daně z přidané hodnoty, musí být podle rozsudku vykládána v tom smyslu, že nebrání tomu, aby nebyly osvobozeny od daně operace spočívající v tom, že pojišťovna odprodává třetím osobám vraky motorových vozidel havarovaných při pojistných událostech krytých touto pojišťovnou, které získala od osob u ní pojištěných, pokud tato získání nezaložila nárok na odpočet.

Alena Wágner Dugová

V současné době velmi pestrých finančních a pojišťovacích činností může být sporné, zda určitá aktivita finanční instituce či pojišťovny nebo obdobného subjektu je osvobozená, anebo zda podléhá DPH. Jedno téma v této oblasti, a sice odprodej vraků pojišťovnou, nedávno řešil Soudní dvůr EU, který posuzoval, za se na odprodeje vraků pojišťovnou v rámci řešení pojistné události aplikuje osvobození, nebo zda se jedná o plnění podléhající DPH. Závěry obsažené v tomto judikátu pak mohou posloužit pro posouzení režimu DPH pro obdobné případy.

V rámci tohoto případu byla doměřena DPH u odprodeje autovraků u pojišťovny Generali Seguros (dále jen „pojišťovna“), která v rámci své činnosti odkupovala vraky motorových vozidel poškozených při pojistných událostech, jejichž účastníky byly osoby u ní pojištěné, a následně je odprodávala třetím osobám.

Finační úřad v Portugalsku byl totiž toho názoru, že prodej vraků motorových vozidel společností Generali Seguros jakožto úplatný převod hmotného majetku podléhá DPH a nemůže se na takové prodeje vztahovat žádné osvobození od DPH.

Pojišťovna pak argumentovala, že prodej vraků vozidel byl považován za plnění osvobozené od DP, a to jednak jakožto služby pojišťovací a zajišťovací činnosti včetně souvisejících služeb poskytovaných pojišťovacími makléři a agenty, a zadruhé jakožto převody zboží použitého výlučně na činnost osvobozenou od daně, pokud nezaložilo nárok na odpočet daně. Dále pojišťovna argumentovala, že odprodej vraků motorových vozidel společností, jejíž hlavní činností je pojišťovnictví, souvisí s touto činností a je neoddělitelný od běžné obchodní činnosti a vyplácení náhrad v případě pojistné události, takže spadá pod předmět její činnosti.

Soudní dvůr však posoudil, že na odprodeje vraků osvobození v daném případě nespadá, a to zejména z těchto důvodů: K prodeji vraků poškozených motorových vozidel dochází na základě jiných dohod než pojistných smluv vztahujících se na tato vozidla, které pojišťovna uzavřela s jinými osobami než s pojištěnými, na které se nevztahují pojistné vztahy.

Odprodej majetku nesouvisí s krytím rizika a cena odpovídá hodnotě dotyčného majetku v okamžiku tohoto odprodeje a stanovení základu DPH nepředstavuje v takovém případě žádné obtíže.

Prodej nemůže být považován za neoddělitelně spjatý s pojistnou smlouvou týkající se dotčeného vozidla, a z tohoto důvodu podléhající stejnému daňovému zacházení jako daná smlouva.

Prodej vraku motorového vozidla přitom představuje „dodání zboží“ ve smyslu čl. 14 odst. 1 směrnice, jenž odkazuje na převod práva nakládat s hmotným majetkem jako vlastník.

Zásada daňové neutrality, která je vlastní společnému systému DPH, musí být vykládána v tom smyslu,

Prodej vraků motorových

vozidel pojišťovnou jakožto samostatné plnění podléhá

zdanění DPH.

že nebrání tomu, aby nebyly osvobozeny od daně operace spočívající v tom, že pojišťovna odprodává třetím osobám vraky motorových vozidel havarovaných při pojistných událostech krytých touto pojišťovnou, které získala od osob u ní pojištěných, pokud tato získání nezaložila nárok na odpočet.

Jak známe z recentní judikatury pravidlo, že aplikaci osvobození je třeba vykládat restriktivně, tak je vhodné znát shora uvedený judikát a v tomto kontextu aplikovat pravidla osvobození v obdobných případech.

„Řízení o předběžné otázce – Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Osvobození od DPH – Článek 135 odst. 1 písm. a) – Osvobození pojišťovacích a zajišťovacích činností od daně – Článek 136 písm. a) – Osvobození dodání zboží použitého výlučně na činnost osvobozenou od daně – Pojem ‚pojišťovací činnosti‘ – Odprodej vraků motorových vozidel havarovaných při pojistné události a získaných od pojištěných osob – Zásada daňové neutrality“

Rozsudek Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“) ze dne 9. března 2023 ve věci C-42/22 Generali Seguros SA http:// eur-lex.europa.eu, generální advokát  G. Pitruzzella.

Související ustanovení:

§ 55 zákona č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty

Související rozhodnutí:

C-235/19 – United Biscuits Pension Investments

C-224/11 – BGŻ Leasing

C-584/13 – Mapfre asistencia a Mapfre warranty

C-204/13 – Malburg

Judikatura

NSS připomněl důležitost posouzení toho, zda jsou zdaňované příjmy „skutečné“

Investiční společnosti byla doměřena daň z příjmů právnických osob kvůli neoprávněnému snížení základu daně. Důvodem snížení bylo vrácení náhrady škody, kterou daňový subjekt přijal v roce 2012 a poté byl nucen vrátit v roce 2018 na základě rozhodnutí soudu.

Daňovému subjektu dle soudu vzniklo bezdůvodné obohacení, které pak subjekt zohlednil v opravném daňovém přiznání za rok 2012. Správce daně však snížení základu daně neakceptoval a poukázal na to, že povinnost vrátit náhradu škody vznikla až v roce 2018 a časově a věcně tak souvisí až s tímto obdobím, ne s rokem 2012.

Městský soud v následném řízení připustil, že se jedná o relativně specifickou situaci, která je dána povahou civilních sporů a pro posouzení věci je klíčová hlavně souvislost mezi oběma účetními případy z roku 2012 a 2018. Na spor o vyplacení náhrady škody a na spor o vrácení bezdůvodného obohacení nelze podle soudu nahlížet izolovaně. Oba spory mají základ v jediné okolnosti, a to v obdrženém nároku na náhradu škody, kterou však kvůli následnému zjištění musel daňový subjekt vrátit jako neoprávněné obohacení. To, že byla vedena dvě samostatná řízení

s odlišným předmětem, nemůže vést k závěru, že vrácení plnění přijatého z důvodu, který odpadl, je možné účetně a daňově zohlednit pouze v roce 2018. Závěr správce daně je podle soudu umělý a zcela odhlíží od podstaty vztahu mezi stranami civilního sporu. Přijetí částky v roce 2012 a její následné vrácení v roce 2018 nepředstavují podle soudu ekonomicky samostatné transakce. Pokud totiž nastal zrušením rozsudku o nároku na náhradu škody z roku 2012 stav, jako kdyby tento rozsudek nikdy nebyl, mělo být daňovému subjektu umožněno vyřešit zaúčtování a zdanění výnosu snížením základu daně prostřednictvím dodatečného daňového přiznání za rok 2012.

Odvolací finanční ředitelství však podalo proti rozhodnutí soudu kasační stížnost, kde zdůraznilo, že ve věci byly vedeny dvě linie soudních sporů. V první z nich se daňový subjekt domáhal náhrady škody, ve druhé protistrana požadovala vydání bezdůvodného obohacení. Podle OFŘ soud řešil souvislost obou případů optikou civilních předpisů, ale nevzal v potaz ekonomickou samostatnost obou transakcí. Pro daňovou oblast je podstatná ekonomická logika, tedy zda mělo plnění reálný dopad do majetkové sféry daňového subjektu a zda šlo o jeho příjem v daném zdaňovacím období. Daňový subjekt částkou náhrady škody legitimně disponoval až do zrušení rozsudku v roce 2018, čímž vzniklo bezdůvodné obohacení a povinnost tuto částku vrátit. V roce 2012 se tedy náhrada projevila jako výnos ve formě peněžních prostředků, kterým byla až do roku 2018. Podle OFŘ byla nezpochybnitelným majetkovým prospěchem a dodatečné daňové přiznání tak nemá co odrážet.

Ředitelství zároveň upozornilo, že se závazek neodrazí v daňové oblasti pouze tehdy, pokud dojde k vrácení plnění nebo pokud

je možná obnova takového stavu, jako by závazek nikdy neexistoval. Vydaní bezdůvodného obohacení však podle něj v tomto případě nepředstavuje vrácení majetkového prospěchu, protože není možné obnovit stav, jako by nenastal, když přijatá náhrada škody generovala daňovému subjektu úroky, se kterými nakládal jako s příjmem.

Nejvyšší správní soud upozornil, že je potřeba zabývat se hlavně tím, zda se v případě přijetí náhrady škody daňovým subjektem jednalo o zdanitelný příjem. Protože pokud by tento příjem zdanitelný nebyl, vznikl by mu právní titul ke snížení základu daně už v roce 2012 formou opravného daňového přiznání. Tímto se však správce daně dostatečně nezabýval. Při posuzování příjmů daňových subjektů se musí vzít v potaz, zda jsou příjmy skutečné a využitelné, a nikoliv jen zdánlivé. Zdánlivý příjem totiž nepodléhá dani, byť o něm bylo jako o příjmu účtováno. Soud poukázal na to, že daňovému subjektu byl po obdržení náhrady škody okamžitě zpochybněn nárok na ni a ze strany ČNB a depozitáře mu byly uloženy pokyny, které ho zcela omezily v dispozici

s přijatými peněžními prostředky, které byl navíc později nucen vrátit. Odvolací finanční ředitelství založilo své posouzení „skutečnosti“ příjmu na tom, že se o něj navýšil majetek daňového subjektu a on s ním mohl disponovat. Navíc z něj získával úrokové příjmy. Daňový subjekt nicméně opakovaně poukazoval na své specifické postavení a na omezení, která se k peněžním prostředkům vázala.

V projednávaném případě je tedy podle Nejvyššího správního soud potřeba, aby se daňové orgány zabývaly podrobně tím, zda se v roce 2012 jednalo o skutečné příjmy daňového subjektu. Ukáže-li se, že přijatá náhrada škody nebyla využitelná, pak tento příjem zdanitelný nebyl a je možné využít opravné daňové přiznání vztahující se k roku 2012.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 7 Afs 360/2021, dostupné na www.nssoud.cz

GFŘ nebylo zákonem zmocněno k vydání

závazného právního předpisu, který by určoval strukturu kontrolního hlášení

Daňový subjekt podal kontrolní hlášení, které nemělo strukturu požadovanou správcem daně a dostal tak příslušnou pokutu.

Krajský soud se postavil na stranu správce daně a uvedl, že daňovému subjektu byla ústavně konformním způsobem stanovena povinnost dodržet určitý formát a strukturu prostřednictvím pokynů MF a GFŘ, kterou nesplnil. Příslušný pokyn byl vydán jako podzákonný právní předpis v souladu s daňovým řádem a zákonem o DPH.

Krajský soud upozornil, že GFŘ je správním orgánem a je mu svěřena působnost v oblasti správy daní a je s ohledem na své postavení oprávněno vydávat předpisy k provedení zákona. Nezákonné nebylo podle soudu ani zveřejnění tohoto pokynu, protože byl dostupný pro širokou veřejnost na webových stránkách Finanční správy.

Daňový subjekt se bránil tím, že hlášení podal v souladu se zákonnými povinnostmi a správce daně ho přijal a byl způsobilý jej zpracovat. Struktura kontrolního hlášení přitom není definována v zákoně ani žádným dalším ústavně konformním způsobem. Výklad soudu neústavně ukládá daňovému subjektu povinnost sledovat webové stránky a z nich odvodit povinnosti, které zákonem stanoveny nejsou, a zároveň obhajuje praktiky, kdy účelem zákona není stanovit povinnost k řádnému a správnému vybírání daně, ale vytvoření prostoru pro uložení sankce. Zákon totiž požadavky na elektronické podání nedefinuje dostatečně podrobně.

Nejvyšší správní soud celou věc posoudil a se závěry soudu a daňových orgánu se neztotožnil. Nejdříve připomněl, že cílem a smyslem kontrolního hlášení je umožnit správci daně získat informace o vybraných transakcích realizovaných plátci a identifikovat riziková spojení osob neoprávněně odčerpávajících finanční prostředky z veřejných rozpočtů pomocí nadměrných

obecně

Judikatura

odpočtů. Důležitým faktorem při porovnávání a „párování“ jednotlivých kontrolních hlášení je včasnost, která je důležitá pro rychlou analýzu rizik. S ohledem na množství plátců DPH a nutnost včasné identifikace těchto rizikových spojení považuje NSS za zcela legitimní požadavek, aby měla kontrolní hlášení výhradně elektronickou formu. Ta má dvě podoby. Buď daňový subjekt využije daňový portál, tj. aplikaci EPO, nebo datovou schránku s použitím softwaru respektujícího strukturu popsanou na internetové adrese zveřejněné pokynem GFŘ. Daňový subjekt v projednávaném případě použil druhou možnost.

Nejvyšší správní soud se dále věnoval významu pojmu struktura. Ta podle soudu obecně představuje způsob uspořádání obsahu a je obvykle vymezena typovými položkami. U formulářů je to předpis předem připravených kolků, které je nutno určitým způsobem vyplnit. NSS připustil, že se při výkladu pojmu struktura v praxi vyskytují potíže. V několika případech musely soudy zvážit, zda pochybení při vyplňování elektronického formuláře představovalo vady struktury nebo obsahu. Nedodržení struktury má totiž za následek neúčinnost podání, zatímco chyby v obsahu lze řešit výzvami k jejich odstranění.

Nejvyšší správní soud upozornil, že dodržení povinné struktury datové zprávy chápe tak, že se údaje uvedou v takové podobě, aby byly strojově zpracovatelné a systém nezaznamená „nepropustné chyby“. Porušením struktury je tak dle soudu například uvedení písmen tam, kde patří pouze čísla, jako například vyplnění DIČ odběratele slovy namísto předepsaného číselného údaje.

DIČ tak může být i správné a nepůjde o chybu obsahu, nicmé-

ně v takovém případě bude porušena struktura hlášení. Pokud by při porušení struktury musel správce daně jednotlivě vyzývat k odstranění vad podání, hrozilo by výrazné oslabení strojového zpracování údajů a vedlo by zpět k namátkovým kontrolám. Ty by výrazně ztížily boj proti obcházení daňových předpisů.

Nejvyšší správní soud se vyjádřil také k účinnosti pokynu GFŘ, který upravuje strukturu a podání kontrolních hlášení. Již dříve se Ústavní soud vyjádřil tak, že vůči předepsanému tiskopisu nelze nic namítat z hlediska ústavnosti. Pokud je ale vyplnění tiskopisu ukládáno jako povinnost, musí být jeho obsah stanoven právním předpisem. Zároveň platí, že aby mohl správní orgán, zde GFŘ, vydat podzákonný právní předpis, musí bát k tomu zmocněn zákonem. Toto zmocnění musí být konkrétní, jednoznačné a jasné. Daňový řád ani zákon o DPH ale výslovně neříká, že by měl správce daně vydávat jakýkoliv podzákonný předpis. Neexistuje tak konkrétní, jednoznačná a jasná vůle zákonodárce svěřit tuto pravomoc do rukou správce daně.

Soud tedy shrnul, že GFŘ nebylo zákonem zmocněno k vydání obecně závazného právního předpisu, který by určoval strukturu kontrolního hlášení. Protože toto zmocnění chybělo, nemohlo být podání kontrolního hlášení daňového subjektu považováno za neúčinné a správce daně měl subjekt vyzvat k odstranění vady. Uložení pokuty tím bylo nezákonné.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 2 Afs 395 /2020, dostupné na www.nssoud.cz

Označení subjektu za nespolehlivého plátce DPH je administrativním opatřením a nemá tak povahu trestní sankce

V další kasační stížnosti se Nejvyšší

správní soud zabýval tím, jakou povahu má rozhodnutí o nespolehlivém plátci

DPH a zda má trestní povahu, na kterou se vztahují záruky Úmluvy o ochraně

lidských práv a základních svobod. Mezi tyto záruky patří například zákaz být stíhán a potrestán za stejný „trestný čin“ dvakrát.

Vprojednávaném případě rozhodl Specializovaný finanční úřad o tom, že je daňový subjekt nespolehlivým plátcem, protože včas neuhradil zajišťovací příkazy a před tím se zapojil do obchodů, u kterých existovala důvodná obava, že z nich nebude odvedena daň. Ve sporu vyvstala otázka, zda je toto rozhodnutí trestní sankcí. Správce daně jej totiž považoval za pouhé administrativní opatření.

Podle městského soudu se jedná o trestní sankci, protože jejím účelem je potrestat plátce DPH za závažné porušení jeho povinností a zároveň od tohoto porušení plátce odradit. Toto potrestání a odrazení jsou hlavní znaky trestního postihu. Také závažnost sankce je podle soudu vysoká a vede k závěru, že se

jedná o trestní postih. Označení za nespolehlivého plátce znamená významné ztížení podnikání plátce DPH a odrazuje jeho obchodní partnery od spolupráce, protože ručí za odvod jeho DPH. Plátce navíc musí dodržovat měsíční zdaňovací období. Pokud se plátce daně „napraví“ a po dobu jednoho roku závažně neporušuje povinnosti, musí být jeho označení zrušeno. Toto vše tak podle městského soudu vykazuje typické znaky trestní sankce, a to nejen závažností dopadů, ale i následným sledováním nápravy.

Nejvyšší správní soud s tímto závěrem nesouhlasil. Nejprve připomněl, že podle zákona o DPH poruší-li plátce závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně, správce daně rozhodne, že tento plátce je nespolehlivým plátcem. Zároveň upozornil na neurčitý právní pojem „závažným způsobem“, ke kterému byl vydán metodický pokyn v informaci GFŘ, jehož smyslem je podrobná úprava hledisek pro posuzování nespolehlivosti plátce všemi správci daně. V daném případě byl daňový subjekt postižen za jednání, které bylo v informaci GFŘ vymezeno tak, že „dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru DPH, neboť plátce se zapojil do obchodů, u kterých existuje odůvodněná obava, že z nich nebude uhrazena DPH, a proto správce daně po 1. 1. 2013 vydal u tohoto správce daně zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen“.

Daňový subjekt rozporoval použití pravidel v informaci GFŘ pro rozhodnutí o nespolehlivém plátci, protože podle něj nemají dostatečný zákonný základ a nemohou být dotvářena interním aktem. NSS k tomu uvedl, že i když daňové subjekty nejsou vázány informací GFŘ, ale pouze zákonem, informace poskytuje předpověď toho, jak bude správce daně v určitých věcech rozhodovat. Informace totiž sjednocuje celorepublikovou praxi finančních úřadů. Pokud nejde nad rámec zákona a pouze jej konkretizuje, měly by se podřízené finanční úřady touto metodikou řídit. V projednávané věci tedy není dle NSS protiústavní, pokud informace GFŘ konkretizovala zákon o DPH.

Nejvyšší správní soud se dále věnoval hlavní sporné otázce, zda má rozhodnutí o nespolehlivém plátci povahu trestní sankce. Shrnul, že se již dříve zabýval neodstraněním informace o nespolehlivém plátci z registru plátců či definicí toho, co je závažné porušení plnění povinností, ale otázku trestní povahy nechal nezodpovězenou. Krajské soudy proto rozhodovaly nejednotně. Ke sjednocení došlo až v roce 2022, kdy NSS judikoval, že rozhodnutí o nespolehlivosti plátce není trestní sankcí. Institut nespolehlivého plátce nahradil dřívější zrušení registrace k DPH, které nebylo efektivním opatřením u těch plátců, kteří by se s ohledem na svůj obrat stali plátci DPH fakticky okamžitě znovu, a to ze zákona.

Rozhodnutí o nespolehlivém plátci má několik negativních důsledků, které už byly zmíněny. Tyto důsledky však plynou hlavně pro obchodní partnery daňového subjektu. Status nespolehlivého plátce také není navždy a je možné požádat o jeho zrušení. Pokud se tedy použijí tři kritéria k posouzení trestní po-

vahy sankce: 1. právní kvalifikace deliktu, 2. posouzení povahy deliktu a za 3. závažnost sankce, nemá rozhodnutí o nespolehlivosti plátce trestní povahu. Rozhodnutí totiž není označeno jako trest ve smyslu trestního práva. Jeho povahou je navíc ochrana fiskálních zájmů státu a slouží tak k předcházení vzniku nedobytných dluhů na DPH a k obezřetnosti potenciálních obchodních partnerů. Jeho účelem není trestání nespolehlivého plátce, ale naopak předcházet možným problémům s výběrem daně v budoucnu. Nejedná se ani o žádný zákaz podnikání. Nespolehlivý plátce má do určitě míry možnost sám zabránit jakýmkoli negativním vlivům na své obchodní partnery tím, že bude řádně platit daňové dluhy. Sankce tedy nepůsobí na nespolehlivé plátce přímo, ale jen zprostředkovaně.

Nejvyšší správní soud tak uzavřel, že označení subjektu za nespolehlivého plátce DPH je administrativním opatřením s preventivním cílem.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu

10 Afs 199/2020, dostupné na www.nssoud.cz

Zdroj: www.nssoud.cz

Zpráva o činnosti Komory za rok 2022

Komora daňových poradců ČR vydává každoročně zprávu o činnosti za předchozí kalendářní rok. Stejně je tomu i letos a zpráva je k dispozici na webu Komory. Publikováním úvodníku této zprávy v e-Bulletinu Komory bych rád upoutal vaši pozornost a inspiroval vás k jejímu přečtení.

Co se v roce 2022 prakticky vrátilo do starých kolejí, jsou kvalifikační zkoušky na daňového poradce. Paradoxně právě v této oblasti to může být návrat časově limitovaný, protože Komora začíná řešit možnosti využití vyšší míry digitalizace a automatizace i v této oblasti. To, že zájem o zkoušky nepolevuje a počet zájemců o vstup do profese je poměrně stabilní, je z pohledu Komory zcela jistě pozitivní. Jednoduchý dotazník mezi čerstvými daňovými poradci pak potvrdil, že důvodem pro přihlášení se na zkoušku jsou v zásadě tyto skutečnosti: prestiž povolání daňového poradce, možnost otevření si vlastní poradenské praxe a získání znalostí pro vlastní podnikání.

Činnost Komory není v žádném případě statická, takže i v roce 2022 byla plná zajímavých aktivit a minimálně pro mě samotného i velmi inspirativní. Proto si dovoluji touto formou, tj. publikováním základních částí úvodníku, na přehled o činnosti Komory upozornit.

Při porovnání doby před covidem a nyní, po odeznění všech podstatných omezení, rozhodně platí, že k návratu do předchozích kolejí nedošlo a vlastně si to už ani nikdo nepřeje. Co tím mám na mysli, jsou především nové standardy práce s vyšší mírou elektronické komunikace a digitalizace, vyšší variabilita při práci z domova, a to ať už na straně zaměstnanců, tak při výkonu daňového poradenství.

Významný dopad má nový standard práce zejména do oblasti vzdělávání. S příchodem konce pandemie bylo velké očekávání, často podložené i různými průzkumy, že po skončení pandemických restrikcí se většina věcí vrátí do starých zvyklostí včetně toho, že se většina účastníků vzdělávacích programů Komory těší na návrat k prezenční formě výuky. V praxi se však ukázalo, že tomu tak zdaleka není. Výhody online účasti a úspora času a nákladů na dopravu často vyváží určitou míru omezené interakce s přednášejícím i s kolegy. Velké množství školení je tak nabízeno buď formou hybridní, tedy s možností vybrat si formu účasti, nebo dokonce pouze online. Některé akce se sice vrátily do čistě prezenčního formátu, ale to je buď z důvodu jejich regionálního charakteru, nebo tím, že je osobní setkání zásadním parametrem pro jejich uskutečnění.

Přímou souvislost pak mají zkoušky s nárůstem členské základny. I když se stále více stává, že daňoví poradci ukončují svoji praxi, zejména z důvodu odchodu do důchodu, seznam daňových poradců je dlouhodobě mírně na vzestupu. Zvyšuje se i počet evidovaných daňově poradenských společností, takže z toho lze dovodit, že poptávka po daňovém poradenství je nadále vysoká a o uplatnění se daňoví poradci nemusejí obávat.

Komora v loňském roce mimo jiné realizovala velkou kampaň na propagaci profese, začala se v komunikaci více zaměřovat na studenty, spustila úspěšný podcastový kanál se zajímavými hosty, nadále vydává své časopisy Bulletin a e-Bulletin a je stále intenzivně zapojena do legislativního procesu a komunikace s institucionálními partnery v oblasti tvorby, výkladu a interpretace daňových zákonů.

V závěru bych rád upozornil ještě na jednu akci a tou je Valná hromada, která se poprvé uskutečnila plně elektronicky, kdy všichni účastníci, kromě orgánů Valné hromady, byli připojeni vzdáleně. Důvodem pro volbu této formy bylo mimo jiné ji vyzkoušet pro případ, že by Valná hromada z různých důvodů jinak uspořádat nešla. Troufám si říci, že po technické stránce to byla výzva pro organizátory i účastníky, ale výsledek byl jednoznačně pozitivní. Přesto, že se opakování takové plně elektronické Valné hromady pro nejbližší období neplánuje, Komora je na další rozvoj digitalizace ve své činnosti připravena a bude ji i nadále aktivně rozvíjet. Jsme připraveni reagovat na všechny výzvy, které nám další období přinese.

Radek Neužil Tajemník KDP ČR

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny pro daňové poradce.* Nakupujte v e-shopu KDP ČR.

Z novinek vybíráme:

zvýhodněná cena pro DP 440  Kč běžná cena 489 Kč

DPH 2023 – Výklad s příklady výklad všech ustanovení zákona o DPH je doplněn o množství příkladů z praxe

zvýhodněná cena pro DP 3593 Kč běžná cena 3993 Kč

MáDáti

předplatné na 12 měsíců, soubor podrobných účetních a daňových komentářů ke všem účtům účtové osnovy pro podnikatele s průběžnou aktualizací

zvýhodněná cena pro DP 467 Kč

běžná cena 519 Kč

Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2023 podrobný výklad procesu výpočtu měsíčních daňových záloh a měsíčních bonusů na děti, problematika zaměstnaneckých benefitů, zdaňování ukrajinských zaměstnanců

zvýhodněná cena pro DP 472 Kč běžná cena 525 Kč

Nemovité věci v podnikání z pohledu práva, účetnictví i daní (DPH, DzP, DzNV)

zvýhodněná cena pro DP 351 Kč běžná cena 390 Kč

Opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem pravidla iniciativy BEPS, jejich aplikace, účinnost i soulad se základními právními zásadami, odkazy na recentní judikaturu NSS, ÚS a Soudního dvora EU

zvýhodněná cena pro DP 1034 Kč běžná cena 1149 Kč

Zákoník práce prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2023

zvýhodněná cena pro DP 602 Kč běžná cena 669 Kč

Účtová osnova, České účetní standardy pro některé vybrané účetní jednotky organizační složky státu, územní samosprávné celky, PO, státní fondy a dobrovolné svazky obcí – 388 postupů účtování

zvýhodněná cena pro DP 719 Kč běžná cena 799 Kč

uplatnění DPH u nemovitých věcí, obchodování mezi členskými státy, uplatnění daně u zvláštních režimů, vč. novely daňového řádu

meritum Účetnictví podnikatelů dlouhodobý majetek, zásoby, pokladna, účetní operace ve vztahu k bance, účetní operace vyjádřené v cizí měně, pohledávky, dluhy, oceňování, opravné položky, časové rozlišení, cenné papíry, podíly a deriváty, zúčtování se zaměstnanci, daně a dotace, leasing, základní kapitál, fondy, rezervy, odložená daňová povinnost, účetní odpisy, tržby, náklady, výnosy a účetní závěrka

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

NSS, ÚS a Soudního dvora E Abbec

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví

Finanční správa zveřejnila některé odpovědi k dani z neočekávaných zisků

Podle správce daně není například třeba se k dani jakkoli registrovat, protože zákon nepředpokládá speciální registrační povinnost či registrační řízení. Skutečnost, zda je subjekt poplatníkem daně z neočekávaných zisků, se posuzuje za každé zdaňovací období samostatně. V případě skupiny se zahraniční mateřskou společností se budou do rozhodných příjmů zahrnovat také příjmy mateřské společnosti v zahraničí, s výjimkou těch, které mohou být podle mezinárodní smlouvy zdaněny v zahraničí. Zdanění se netýká pronajímatelů, kteří nejsou dodavatelem elektřiny či plynu, tj. pouze poskytují službu spočívající v zařízení dodávky el ektřiny nebo plynu pro nájemce.

Dále Finanční správa uvádí také výpočet průměru upravených srovnávacích základů daně. Ten se určí tak, že je nejprve stanoven srovnávací základ daně za všechna zdaňovací období a období, za která se podává daňové přiznání, která započala od 1. ledna 2018 a skončila do 31. prosince 2021. Jedná se o částku uváděnou na řádku 220 daňového přiznání k dani z příjmů právnických oso b (základ daně nebo daňová ztráta), která je snížena o příjmy ze zdrojů v zahraničí. Poté se srovnávací základ daně zvýší o 20 %, čímž vznikne upravený srovnávací základ za příslušné období. Z těchto upravených srovnávacích základů daně se vypočítá aritmetický průměr.

Další dotaz mířil na zákonnou možnost posouzení otázky, zda je subjekt poplatníkem daně z neočekávaných zisků správcem daně. Podle Finanční správy je předmětem závazného posouzení pouze to, zda je poplatník součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky spolu s jiným poplatníkem daně z příjmů právnických osob. Uvedený požadavek by tak šel nad rámec legislativní úpravy a správce daně o něm nemůže rozhodnout, respektive vydat rozhodnutí o závazném posouzení. Žádost o vydání závazného posouzení pak podává vždy specializovanému finančnímu úřadu.

Co se týče záloh na daň z neočekávaných zisků, použijí se obdobná ustanovení upravující zálohy na daň z příjmů, která vycházejí z poslední známé daňové povinnosti. Samostatně a specifi cky upravuje zálohy na daň z neočekávaných zisků zákon před stanovením daně pro první zálohové období. Pro vrácení přeplatku na dani z neočekávaných zisků se použije standardní právní úprava dle

daňového řádu. K žádosti o vrácení vratitelného přeplatku lze využít formuláře žádosti integrované do tiskopisu daňového přizná ní k dani z neočekávaných zisků. Dojde-li k prodlení s úhradou stanovených záloh, může správce daně uplatnit úrok z prodlení. První zálohové období pro daň z neočekávaných zisků je od 1. ledna 2023 do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků za první zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, alespoň částečně spadající do období uplatnění daně z neočekávaných zisků. Protože pro zdaňovací období roku 2023 není dosud známa poslední daňová povinnost, která se odvozuje z předchozího období, bude se vycházet z částky oznámené poplatníkem v oznámení o fiktivní dani. Pokud nebude splněna povinnost podat oznámení o fiktivní dani nebo nebude-li oznámená částka fiktivní daně ve správné výši, určí částku správce daně rozhodnutím.

Správce daně také upozornil, že oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků není formulářovým podáním. Poplatník má v oznámení povinnost podle zákona uvést údaje, které by uvedl v daňovém přiznání k dani z neočekávaných zisků. Je tedy třeba uvést výpočet fiktivní daně z neočekávaných zisků, stejně jako by se jednalo o skutečnou daň. Pro naplnění této povinnosti lze využít formulář daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků, ve kterém se označí, že jde o oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků. Podání oznámení o fiktivní dani na formuláři daňového přiznání nemá charakter daňového tvrzení, a proto na nesplnění této povinnosti nedopadá § 250 daňového řádu. Je ale možné uložit daňovému subjektu příslušnou pokutu za nesplnění povinností.

Informace GFŘ k daňové povinnosti poskytovatelů ubytovacích služeb na internetových platformách

Informace se týká ubytovacích služeb poskytovaných prostřednictvím internetových platforem, jako je například Airbnb či Booking. Pro účely zákona o DPH je nutné rozlišovat mezi nájmem nemovité věci a ubytovací službou kvůli rozdílnému daňovému režimu. Informace GFŘ obsahuje výčet toho, co lze obecně považovat za ubytovací služby a co se rozumí pod pojmem nájem. V případě nájmu převede pronajímatel na nájemce za úplatu na sjednanou dobu právo využívat nemovitost, jako kdyby byl vlastníkem. Nájem je obvykle spíše pasivní činností závisející na pouhém plynutí času, aniž by byla vytvářena významnější přidaná hodnota a doba nájmu není proto sama o sobě rozhodujícím znakem, třebaže krátká doba ubytování může evokovat ubytovací službu. Ubytování zprostředkované prostřednictvím internetových platforem lze podle jeho charakteru v zásadě považovat za ubytovací služby a nikoli za nájem. Nelze je tak považovat za nájem nemovité věci osvobozený od DPH bez nároku na odpočet.

Podle judikatury SDEU jsou ekonomickou činností i případy, kdy poskytovatel ubytování nevlastní příslušné živnostenské oprávnění. Při posuzování ekonomické činnosti se navíc nepřihlíží ani k výsledku vykonávané činnosti a nemusí tedy dojít k vytvoření zisku. Z toho vyplývá, že osoba poskytující ubytovací služby prostřednictvím internetové platformy je osobou povinnou k dani na základě toho, že uskutečňuje ekonomickou činnost. Vedle ní je za osobu povinnou k dani považována i zprostředkující společnost (Airbnb, Booking apod.).

Protože poskytnutí ubytování hostům za úplatu je zdanitelným pl něním, je poskytovatel povinen podat také kontrolní hlášení. Pokud poskytovatel není doposud plátcem DPH, stane se jím, pokud jeho obrat přesáhne 2 mil. Informace se zabývá také pravidly při poskytnutí služby za použití on-line platformy osobou neusazenou v tuzemsku.

Co se týče daně z příjmů fyzických osob, zásadní pro posouzení druhu příjmu je charakter a časový úsek ubytování, tzn., zda je poskytováno relativně dlouhodobě za účelem zajištění bytové potřeby nájemce nebo přechodně za účelem rekreace, ubytování studentů, sezónních pracovníků apod. Dále je podle informace třeba hodnotit poskytování služeb ve spojení s ubytováním, protože charakteristické pro nájem je, že pronajímatel zajistí po dobu nájmu pouze nezbytné služby. Těmi jsou například dodávky vody a tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, případně provoz výtahu atd. Další služby, jako je např. úklid prostor užívaných nájemcem, poskytování lůžkovin, výměna ložního prádla nebo toaletních potřeb, institut nájmu obecně nepředpokládá a jdou nad jeho rámec. Stejně tak případné poskytování stravování v souvislosti s ubytováním už znamená, že nelze ubytování považovat za pouhý nájem.

Informace připomíná, že pokud je poskytovatelem tohoto ubytování fyzická osoba, podléhají tyto příjmy dani z příjmů fyzických osob podle § 7, proti kterým lze uplatnit buď skutečně vynaložené výdaje nebo procento z příjmů ve výši 60 % a 40 %, podle toho, zda osoba už vlastní živnostenské oprávnění či nikoli. Poskytovatel je také povinen vést příslušné účetnictví či daňovou eviden ci a při splnění zákonných podmínek může vstoupit do paušálního režimu daně. Pokud by poskytovatelem byla právnická osoba, jsou předmětem daně příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem.

V závěru se informace zabývá daní z nemovitých věcí, kde připomíná, že je-li nemovitá věc prokazatelně nabízena na internetovém portálu k pronájmu včetně ubytovacích služeb (a to i když nejsou služby využity), je nemovitá věc předmětem podnikání a podléhá příslušné sazbě daně pro podnikání ve výši 10 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy.

Informace GFŘ k daňové povinnosti u přepravních služeb

zprostředkovaných pomocí mobilní aplikace

Vedle ubytování prostřednictvím internetu se GFŘ věnovalo také stejnou formou poskytovaným službám, tedy například prostřednictvím mobilní aplikace společnosti (např. Uber, Bolt, Liftago a další). I zde ze zákona a judikatury SDEU vyplývá, že os oba poskytující přepravu osob prostřednictvím dané mobilní aplikace je osobou povinnou k DPH, protože uskutečňuje ekonomickou činnost. Použijí se zde obdobná pravidla jako u ubytovacích služeb výše.

Stejně je tomu z podhledu daně z příjmů. I zde podléhá poskyt ování přepravy dani z příjmů fyzických či právnických osob, protože vykazuje všechny znaky podnikání. Poplatník je povi nen podat přihlášku k registraci u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém začal činnost vykonávat nebo přijal související příjem. Daňové přiznání nemusí podávat ten poskytovatel, který má příjem ze závislé činnosti, kde podepsal prohlášení k dani, a nemá jiné příjmy podle § 7 a § 10 vyšší než 20 000 Kč.

Pokud by poskytovatelem přepravních služeb byla právnická osoba, příjmy by byly zdaněny v rámci přiznání k dani z příjmů právnických osob. V případě, že by poskytovatel přepravních služeb tyto služby realizoval prostřednictvím dalších osob, mohly by být naplněny znaky závislé činnosti.

Rusko bylo zařazeno mezi nespolupracující jurisdikce

Rada EU aktualizovala seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti. Nově k nim přibyla Ruská federace, která byla na s eznam zařazena poté, co bylo zjištěno, že nesplnila svůj závazek řešit škodlivé aspekty zvláštního daňového režimu pro mezinárod ní holdingové společnosti.

Podle Finanční správy to má vliv na české ovládající společnosti, které při aplikaci tzv. CFC pravidel zdanění zahrnou do svých příjmů všechny příjmy ruské ovládané společnosti. A to bez ohledu na to, zda tato společnost vykonává podstatnou hospodářskou činnost nebo zda její daňová povinnost v Rusku je vyšší než polovina daně, která by jí byla stanovena z příjmů podle českých pr ávních předpisů.

Tento postup se uplatní u všech ruských ovládaných společností, u kterých konec zdaňovacího období spadá do období zařazení Ruské federace na seznam. Další dopad je na plnění oznamovací povinnosti o oznamovaných přeshraničních uspořádáních na základě zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Podle tohoto zákona vzniká povinnost oznamovat uspořádání v případě odčitatelných plateb vůči přidružené entitě umístěné v Ruské federaci. Tato povinnost platí pro uspořádání vzniklá od 14. 2. 2023. Stejné postupy se použijí i ve vztahu k ostatním jurisdikcím zařazovaným na tento seznam.

Aktualizovaný seznam států zařazených na unijní seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti je zveřejněn ve Finančním zpravodaji a v dokumentu Závěry Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti z února 2023.

Uplatňování DPH u nájmu hrobového místa a u poskytování služeb s tím spojených

Generální finanční ředitelství vydalo informaci, kterou se od 1. 4. 2023 mění přístup k uplatňování DPH při poskytování služby nájmu hrobového místa a služeb s tím spojených. Na základě závěrů učiněných v informaci, které vychází z judikaturního vývoje, již není provozování veřejného pohřebiště obcí včetně nájmu hrobového místa a služeb s tím spojených považováno za výkon veřejné správy. Současně GFŘ k 1. dubnu ruší „Informace o uplatňování DPH u neziskových subjektů ze dne 28. 1. 2005“ a „Informace MF č. j. 18/106 802/2008-181 ze dne 22. 12. 2008, týkající se některých ustanovení novely zákona o DPH č. 302/2008 Sb., s účinností od 1. 1. 2009 ve vztahu k veřejnoprávním subjektům.“

Zdroj: www.financnisprava.cz

Aktuálně ze zpráv CFE

CFE Forum 2023 v belgickém Bruselu již v dubnu

Již tradiční akce, CFE Forum, proběhne letos 20. dubna 2023 od 10:00 v Bruselu. Tentokrát nese podtitul „Vstříc soudržnější Evropské fiskální unii? Minimální daň & DPH v digitálním věku“.

Tyto dva zmiňované klíčové projekty Evropské komise jsou odbornou veřejností obecně považovány za milníky fiskální integrace. Přijetí Pilíře 2, který se prostřednictvím směrnice stal součástí práva Evropské unie, vzbuzuje nadále řadu otázek jak na úrovni členských států, tak jednotlivých daňových správ, společností či poradců. Zatímco Evropě zbývá vyřešit mechanismus fungování, Spojené státy americké naopak Pilíř 2 dosud do svého práva neimplementovaly. Odborné pohledy na rozměr a dopad profesní, technický i politický budou, stejně jako v případě DPH, nosnými tématy diskuzí a přednášek.

Bližší informace ohledně programu, jednotlivých řečníků a především možnost registrovat se k účasti, stejně jako doporučené možnosti ubytování, naleznete na tomto odkaze

Veřejná konzultace OECD na téma globální minimální daně

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) uspořádala 16. března 2023 veřejnou konzultaci za účelem prodiskutování zveřejněných podnětů, které obdržela ve věci harmonizačních a koordinačních aspektů Pilíře 2 globální minimální daně. Kromě výše uvedeného se diskuze pokusila zohlednit také na problematiku mezinárodních společností, které se přirozeně chtějí vyhnout riziku dvojího zdanění a zároveň minimalizovat byrokratické zatížení. Celé jednání je k dispozici ze záznamu na tomto odkaze

Ministři Evropské unie diskutují vztahy mezi Unií, USA a Ukrajinou

Pod záštitou švédského předsednictví Radě Evropské unie svolal švédský ministr obchodu Johan Forssell neformální setkání ministrů obchodu členských států Evropské unie ve Stockholmu. Toto setkání se zaměřilo na unijní přínos konkurenceschopnosti a obchodní vztah mezi Evropskou unií a Spojeným státy americkými.

Byla diskutována také další podpora Ukrajině ve světle ruské agrese, jako například zahrnutí Ukrajiny do programu bezplatného roamingu Evropské unie. Švédský ministr k neformálnímu shromáždění politiků uvedl: „Je zásadní, aby Evropská unie nadále prosazovala ambiciózní a udržitelnou obchodní politiku, implemento vala stávající dohody o volném obchodu a přijímala plně sjedn ané dohody. Právě to považuji za klíč ke konkurenceschopnosti Evropské unie, jejíž posílení si jako jednu z priorit předsevzalo švé dské předsednictví.“

Evropský parlament zveřejnil studii zabývající se nákladností compliance

Zajímavou studii, přinášející přehled nákladů na compliance, tedy uvedení stavu do souladu s (zejména daňovými) právními předpisy, zveřejnil Evropský parlament. Studie byla zpracována na žádost Stálé subkomise Evropského parlamentu pro daňové záležitosti (FISC) a zaměřuje se na evropské podniky, zejména pak na malé a střední podniky.

Studie ukazuje, že náklady na compliance jsou zpravidla větší pro malé podniky, kdy se tyto náklady pohybují mezi 1 a 2 procenty obratu, což je v průměru okolo částky 15 000 eur za jednu z podnikatelských entit. Studie se následně zabývá vlivem jednotlivých oblastí úprav na náklady, ať už jde o přeshraniční aktivity, návrh BEFIT či jiné. Autoři studie závěrem uvádí, že jso u toho názoru, že celounijní reformy umožňující členským státům zachovat či vytvářet daňové výjimky, obsahující zvláštní režimy či dopadající jen na určitou omezenou skupinu subjektů, jsou v omezování nákladů na compliance, mírně řečeno, neefektivní. Celý průzkum i s jeho výsledky lze prostudovat na tomto odkaze.

Tomáš Půček Právní oddělení KDP ČR

říká Jiřina Procházková

Advokátka Jiřina Procházková patří k předním českým expertům na daňové litigace. Vedla řadu úspěšných sporů před nejvyššími českými soudy. „Často zmiňovaná přehlcenost správních soudů nesouvisí pouze s nedostatkem lidí, k odlehčení soudů by bezesporu přispěl například i důslednější přezkum v rámci odvolacího daňového řízení,“ říká v rozhovoru pro e-Bulletin Komory daňových poradců s tím, že v souhrnu českou správní justici považuje za velmi kvalitní.

„Ústní jednání u soudu je pro mě vždy jakousi

třešničkou na dortu,“

Rozhovor

Jiřino, co vás profesně přivedlo k daním? Byl to vždy obor, ke kterému jste směřovala?

K daním a daňovým sporům jsem se dostala trochu oklikou. Během studia na vysoké škole jsem se zajímala především o azylové a migrační právo. Po ukončení studií jsem se proto v rámci neziskové organizace věnovala zastupování cizinců a žadatelů o azyl před správními soudy. Právě tato moje zkušenost se správním soudnictvím mě pak v rámci advokátní kanceláře Deloitte Legal přivedla k daňovým sporům. Může se to zdát být paradoxní, že jsem se přes lidská práva dostala k daním. Obě tyto oblasti mají ale mnoho společného. V obou případech jde především o vymezení mantinelů pro státní správu a výklad práva v souladu s jeho smyslem a účelem. Tyto základní principy se občas vytrácejí a my na ně musíme neustále apelovat, ať už jde o podnikání či jakoukoliv jinou sféru života. Navíc, kde jinde než v Deloitte bych se měla věnovat daňovým sporům. Beru jako obrovskou výhodu, že můžu na jednotlivých kauzách pracovat s těmi nejlepšími daňovými poradci.

Letos jste uspěla v ocenění Daňař a daňová firma roku. Za komerční sféru jste vyhrála v kategorii Daňař roku. Co vidíte vy osobně jako své nedávné úspěchy a počiny, které k tomuto úspěchu přispěly?

Tato cena mě velmi potěšila a beru ji jako ocenění nejenom moje, ale celého našeho týmu. Jako svůj největší úspěch beru to, že se mi podařilo vytvořit kooperativní, kreativní a otevřené pracovní prostředí, ve kterém na daňových kauzách pracují advokáti, daňoví poradci, ale i specialisti na finance či technici, pokud jde například o daňové odpočty na podporu výzkumu a vývoje. Umíme si někdy i docela zostra vyměnit názory, ale vede to k mnoha našim úspěchům. Z těch pro mě zásadních bych jmenovala celou řadu případů týkajících se odpočtů na výzkum a vývoj či relativně nedávnou dotační kauzu či případ týkající se zdaňování kapitálových výnosů u zahraničních bank. Kolegové mě také oceňují za to, že se zápalem sobě vlastním dokážu přesvědčit soudce o naší pozici během ústního jednání. Tato část sporu je pro mě vždy jakousi třešničkou na dortu, i když role ústního jednání ve správním soudnictví není tak významná jako například u civilních soudů.

V rámci advokátní kanceláře Deloitte Legal působíte jako lokální partnerka a vedoucí oddělení daňových sporů. Co máte na této pozici na starosti?

V kanceláři vedu tým daňových litigací, který pro klienty primárně řeší vše od asistence v daňových kontrolách až po zastupování v daňových sporech před správními soudy. Věnujeme se ale také prevenci sporů, správě daní a nastavování daňových compliance procesů ve společnostech. Vedle klasických daní řešíme i cla, kontroly dotací neboli odvodů za porušení rozpočtové kázně a s tím spojené otázky veřejné podpory. Agendu tedy máme dost pestrou, protože daně jsou jednou z nejdynamičtěji se vyvíjejících oblastí práva. Je tedy potřeba sledovat a studovat obrovskou škálu předpisů a judikatury.

Takže jde pro advokáta o náročnou oblast…

Mí kolegové z týmu vědí, že pokud jde o technické znalosti a argumentační schopnosti, mám dost vysoké požadavky, což někdy oceňují, jindy mě trochu proklínají. Nicméně v naší oblasti je špičková technická znalost naprostou nutností. Kromě mého týmu se v rámci vedení kanceláře věnuju i dalším agendám, mimo jiné business developmentu. V kanceláři jsem od svých studentských let, a záleží mi proto na tom, kam se bude dál ubírat.

Zvyšuje se mezi klienty zájem o tuto oblast? A panuje mezi společnostmi dobré povědomí o tom, jakými způsoby se mohou efektivně bránit?

Oblast daní se již dávno netýká pouze finančního a účetního oddělení, naopak tato agenda je klíčová i pro management společností a stále více klientů si to uvědomuje. V posledních letech řešíme hodně daňových sporů, typicky na tzv. zneužití práva či převodní ceny, které se dotýkají a zpochybňují celý obchodní model klientů či jeho korporátní nastavení. V takovém případě je pro klienty skoro nutností se bránit. O klasických způsobech, jak rozporovat rozhodnutí finančních úřadů, panuje relativně dobré povědomí. Co se ví již méně, je, že v rámci efektivní obrany je nutné řešit i rovinu platební.

Například?

Pokud finanční úřad doměří daň v rámci daňové kontroly, je potřeba včas zvažovat, kdy takovou daň uhradit a jakým způsobem nejlépe dosáhnout na alespoň částečné prominutí souvisejících sankcí. Ty totiž v mnoha případech dosahují stejné částky, jako je samotná doměřená daň. Stejně tak je nutné řešit i otázku případné odpovědnosti spojené s doměřením daně, a to včetně té trestněprávní odpovědnosti. Takovým naším týmovým heslem nicméně je, že „má smysl se bránit“. Pokud totiž klient k daňové kontrole hned od počátku přistoupí aktivně, může významně ovlivnit pozitivní výsledek celého řízení. Nejsložitější jsou pro nás případy, kdy klient na začátku celý proces podcení a danou věc začne řešit například až v odvolacím řízení, ne-li až před soudem. To pak máme samozřejmě hodně svázané ruce.

Jak kvalitně podle vás v Česku rozhodují správní orgány?

A jak kvalitní podání vidíte „z druhé strany“?

Kvalita rozhodování orgánů finanční správy se mi těžko hodnotí, protože díky mé pozici advokáta pro daňové spory se u mě logicky scházejí spíše ta rozhodnutí, kde prostor pro jejich zpochybnění existuje. Co mohu říct, je, že správní soudnictví je v Česku podle mého názoru vysoce kvalitní. Samozřejmě každý z nás chybuje, a i my vidíme soudní rozhodnutí, se kterými nejsme technicky spokojení. Nicméně to beru jako i naši chybu, že se nám nepodařilo řešený daňový problém odprezentovat dostatečně pochopitelně a jednoznačně. Velkým úskalím daňových sporů je totiž složitost daňových předpisů a rozsáhlost souvisejících ekonomických, finančních a účetních otázek. Finanční úřady navíc v dnešní době v rámci daňového posouzení dost často hodnotí i obchodní model společnosti a vůbec způsob podnikání. Veške-

Rozhovor

ré tyto oblasti musíme při zastupování klienta v daňovém sporu zohlednit, zjednodušit a soudu vysvětlit. Jinak nemůžeme uspět. Je nutné si uvědomit, že správní soudci kromě daní rozhodují i v dalších oblastech, jako je například azyl a migrace, hospodářská soutěž či stavební řízení. Jejich agenda je tedy obrovská.

Správní justice se dlouhodobě potýká s nedostatkem lidí. Co to má za praktický následek?

Nedostatek lidí logicky vede k prodlužování celého soudního řízení, které trvá v řádech let. Pokud k tomu připočítáme, že daňová kontrola zcela běžně trvá dva až dva a půl roku a následné odvolací řízení pak jeden rok, relativně často se dostáváme do situace, kdy v daňových sporech řešíme prekluzi, tedy uplynutí lhůty pro stanovení daně, po které již není možné daň doměřit. Dlouhé daňové a následné soudní řízení významně narušuje právní jistotu daňových subjektů. Pokud se klient o doměřenou daň spoří například osm let, logicky s časem ztrácí zájem na jeho výsledku, případně se exponenciálně zvyšuje jeho riziko doměrku v dalších letech. Podle mého názoru nicméně „přehlcenost“ správních soudů nesouvisí pouze s nedostatkem lidí, k odlehčení soudů by bezesporu přispěl například i důslednější přezkum v rámci odvolacího daňového řízení. Velmi často při doměření daně v rámci daňové kontroly již automaticky počítáme, že bude nutné jít s případem až k soudu.

Je nedořešená otázka či téma, které byste si přála, aby soudy rozsekly?

Já musím říct, že nevyřešených otázek je v daních stále spousta. Co mě nejvíce trápí, je hodně kazuistická a nejednoznačná judikatura týkající se formálních požadavků, které musí daňový subjekt splnit, aby si mohl uplatnit daňový odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Konkrétně jde například o to, do jakého detailu musí jít projektová dokumentace k výzkumu a vývoji či jakým způsobem mají být formulovány cíle realizovaného výzkumu a vývoje. Finanční úřady stále relativně intenzivně zpochybňují oprávněnost uplatnění tohoto daňového benefitu a společnostem doměřují daň. Nicméně, i přes hojnou judikaturu stále nejsou dořešeny základní otázky související s odpočtem na podporu výzkumu a vývoje. Z mého pohledu je buď nutné vykládat související předpisy předvídatelným způsobem, nebo pokud jsou tyto předpisy skutečně natolik nejasné, je nutné je vykládat ve prospěch daňových subjektů.

Na jaké oblasti či témata se aktuálně nejvíce zaměřujete v rámci své advokátní praxe?

Jak jsem zmiňovala, moje advokátní praxe je poměrně široká. Velkým tématem posledních let je například koncept zneužití práva, tedy situace, kdy daňový poplatník sice formálně naplní literu zákona, nicméně podle finančního úřadu tak činí primárně z důvodu získání neoprávněné daňové výhody. Finanční úřady z tohoto titulu například zpochybňují různé holdingové struktury či veřejně hojně diskutované tzv. korunové dluhopisy. Koncept zneužití práva by měl být používán v krajních případech, nicméně v poslední době je dle mého názoru nadužívám, a je proto častým zdrojem soudních sporů.

Je podle vás česká daňová legislativa kvalitní?

Česká daňová legislativa je podle mého názoru hlavně složitá a obsahuje příliš mnoho výjimek a různorodých na sebe navazujících podmínek. To je pak samozřejmě častým zdrojem soudních sporů. Ne vždy ale musí jít o nekvalitu zákona, v některých případech jde i o problém výkladu, který bývá často formalistický. I proto se v rámci daňových sporů vždy snažíme pochopit, k čemu ten daný předpis má sloužit, resp. co je jeho účelem, a podle toho pak daný předpis logicky vykládat. Z výkladu právních předpisů, včetně těch daňových, se v první řadě nesmí vytratit selský rozum.

V jaké oblasti je podle vás nejnáročnější se pro daňové poradce orientovat? A kterou daňovou oblast vnímáte z hlediska sledování nové legislativy jako nejdynamičtější?

Pro mě jako advokátku je nejnáročnější ta šíře a rozsah daňových předpisů. Jednotlivé oblasti daní jsou mezi sebou navíc provázané, takže je nutné mít celkový přehled. V rámci daňových kontrol velmi často řešíme právě věcnou provázanost jednotlivých daní. Takovým typickým příkladem jsou daňové kontroly převodních cen, které mohou mít významný dopad do oblasti DPH. Pokud se pak klient soustředí pouze na obhajobu nastavení převodních cen, může se dostat do problémů na jiné dani, ke každé kontrole je proto nutné přistoupit komplexně. Na druhou stranu právě ta barvitost daní je to, co mě na této oblasti baví. Doslova každý den se může člověk něco učit.

Mgr. Jiřina Procházková, LL.M.

Jiřina Procházková je partnerkou a vedoucí oddělení daňových sporů v Deloitte Legal. Jiřina je specialistkou na správu daní, daňové spory a regulaci veřejné podpory. Má rozsáhlé zkušenosti se zastupováním klientů při daňových kontrolách a v následných soudních řízeních, zejména v oblasti podvodů na DPH, daňového odpočtu na výzkum a vývoj a v otázkách zneužití práva.

Jiřina ve své praxi hledá inovativní procesní strategie, které zohledňují individuální potřeby klienta a aktuální judikaturu českých správních soudů a SDEU. Vedla řadu úspěšných sporů před správními soudy v ČR. Jiřina také stojí za vývojem technologické aplikace k prevenci před účastí na daňových podvodech.

Jiřina je doporučována v Legal 500 a také v Top 100 ženách česko-slovenského právního byznysu. V letech 2017 a 2022 získala ocenění Daňař roku v oblasti správy daní a v minulém roce byla zařazena portálem Law.com mezi vycházející právní hvězdy v Evropě. Jako advokátka se věnuje také pro bono aktivitám a mimo jiné v Deloitte zaštiťovala pomoc ukrajinským uprchlíkům.

Forma projevu zástupců důležitých profesí měla být zdrženlivá a korektní, shodují se Karel Šimka a Robert Němec

„Dostáváme se do situací, kdy řešíme, že někdo například hlasitě vystupuje během své profese, která by měla být spíše zdrženlivá v politickém vyjadřování. Myslím tím advokáty, soudce, akademiky a další. Já na to mám svůj recept. Pokud děláte důležitou profesi, určitě musíte mít plnou svobodu projevu, co se obsahu projevu týče, ale přece jenom ta profese by měla vést k tomu, že se chováte uměřeně a reprezentujete ji. Forma projevu by tedy měla být zdrženlivá a korektní. Samozřejmě pokud to přesáhne tyto meze, může to mít nějaký popud pro kárný zásah,” uvádí předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.

Podle Roberta Němce je na vině i změna trendu ve smyslu, že mediální projevy v souvislosti s politikou zhrubly. „Je to asi tím, že se společnost více rozděluje, jak se vyvíjí. Advokáti byli vždy součástí politiky. Pokud jde o svobodu projevu, člověk by neměl být limitován, ale klíčová je forma. My jsme v advokacii byli vždy školeni a vychováváni k tomu, abychom se v rámci jednání, soudního řízení uměli ohradit proti jakémukoliv jednání, ale vždy v mezích, které jsou dané v rámci slušného chování. To je jediné, o co jde,“ dodává Robert Němec s tím, že velkým rozdílem od minulých let je přítomnost sociálních médií, kde jsou projevy více slyšet, vidět a neexistují limity.

Nejlepší soud u nás

Nejvyšší správní soud letos slaví 20 let od založení. Podle Roberta Němce jde o instituci, která má obrovskou reputaci a je nejlepším soudem u nás. „Jeho rozhodovací praxe je velmi konzistentní v duchu zachovávání celé řady rozumných liberálních hodnot. Jako soud má velkou váhu. To, co je problém, na kterém se s vedením soudu asi neshodneme, je otázka přípustnosti kasačních stížností, respektive možnosti soudu je z nějakých kapacitních důvodů omezovat,“ říká Němec s tím, že pro advokáty je možnost dojít v kauzách až k Nejvyššímu správnímu soudu životně důležitá. „To říká

i většina advokátů, kteří jedině tam doufají, že se jim dostane konečného spravedlivého rozhodnutí. Na druhou stranu je jasné, že by soud musel mít desetinásobnou kapacitu, aby tento požadavek mohl obsloužit,” říká a dodává, že by si sám přál, aby se pravomoc soudu nezužovala, i za cenu navýšení počtu soudců. S tím souhlasí i předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.

A jaké vysvědčení by dali Karel Šimka a Robert Němec české justici jako celku? „Hodně jsme se posunuli do světa, kde funguje justice v tom základním formátu velice dobře, i když jsou menší problémy s kapacitou nebo časem. Myslím si, že patříme mezi země, kde člověk v justici dostane zastání a rozsudky se nekupují, neobstarávají, ale dochází se k nim poctivou cestou. Náš soudní systém, na rozdíl od zemí, které nás bezprostředně obklopují, je podle mě na velmi solidní úrovni,” konstatuje Robert Němec. K tomu Karel Šimka dodává, že naše životní úroveň není špatná. „I když si stěžujeme, ten ‚proklínaný‘ justiční systém funguje nadprůměrně. Opravdu si myslím, že se nemáme za co stydět,” uzavírá Šimka.

Podcast je dostupný k poslechu zdarma na webu Info.cz zde

Karel ŠimkaRobert Němec

Simona Hornochová je v čele Finanční správy

Od začátku března se novou šéfkou Finanční správy stala Simona Hornochová, dlouholetá členka Komory daňových poradců ČR. Podle

Hospodářských novin, kterým poskytla rozhovor, coby šéfka Finanční správy bude tlačit na digitalizaci daní a vstřícnější přístup k podnikatelům. Cílem jejich kontrol nemá být doměření daně za každou cenu. Změny mají podle nové ředitelky zvrátit negativní vnímání instituce.

„Generální finanční ředitelství mimo jiné řídí finanční úřady, tato pozice je tedy pro stát mimořádně významná. Z pohledu daňových poplatníků je však kromě samotného výběru daní podstatné i to, jaký se ze strany finančních úřadů nastaví přístup a forma komunikace. V tomto je pozice Generální ředitelky zásadní a věříme, že se s touho úlohou Simona Hornochová dobře vypořádá. Přejeme mnoho úspěchů v její nové roli,“ komentovala k nástupu Hornochové Komora daňových poradců ČR.

Nová generální ředitelka přichází ze soukromé sféry. Od roku 1994 pracovala 8 let v poradenské skupině Ernst & Young, přičemž od roku 2021 v této firmě řídila poradenské týmy a projekty v oblasti daňové problematiky. V letech 2014–2015 byla náměstkyní ministra financí pro daně a cla, po krátkou dobu byla také poradkyní ministryně školství pro daňovou oblast při přípravě zákona o sportu. Od roku 2016 až doposud pracovala Simona Hornochová jako daňová poradkyně v oblasti daní a účetnictví, byla také členkou pracovní skupiny Ministerstva financí při přípravě zákona o účetnictví.

Ministerstvo financí vypsalo výběrové řízení na generálního ředitele Finanční správy v lednu. S výběrem čekalo na změnu zákona, protože předchozí právní úprava vyžadovala prokázání praxe v orgánu finanční správy, v územním finančním orgánu nebo na ministerstvu financí. V praxi to znamenalo, že ředitel musel přijít z Ministerstva financí nebo z Finanční správy, ale z žádného jiného veřejného úřadu ani ze soukromého sektoru.

Uznávaná expertka

„Simona Hornochová patří mezi uznávané experty v daňové oblasti. Věřím, že bude schopná změnit přístup Finanční správy a její pošramocenou reputaci tak, aby lidé znovu získali důvěru ve stát, který má poskytovat klientsky orientované služby a nešikanovat občany a firmy. Finanční správa musí plnit svou roli a být prostředníkem mezi státem a občany. Bohužel již řadu let tomu tak není a podnikatelé mají pocit, že pro Finanční správu nejsou rovnocennými partnery. To se musí změnit,“ řekl ke jmenování nové

generální ředitelky ministr financí Zbyněk Stanjura. Následky situace, kterou zmiňoval ministr, podle Hornochové bezprostředně vnímají i daňoví experti ve své každodenní praxi. „Obtížně vysvětlujeme klientům tendence k formalistickým výkladům daňových předpisů, které postrádají základní smysl, říká Simona Hornochová. V těch případech, kdy je celé daňové řízení vedeno snahou doměřit daň, žádné seriózní vysvětlení nalézt nelze. Jsem ale přesvědčena, že takový přístup není standardem ani pro řadu pracovníků Finanční správy. Věřím proto, že existuje šance vybudovat prostředí vzájemné spolupráce a vrátit Finanční správě reputaci korektní, spravedlivé a klientsky orientované instituce,“ dodává.

Výběr z rozhovoru Simony Hornochové pro Hospodářské noviny

Jakou vizi jste ve výběrovém řízení nabídla?

Klíčovou motivací bylo, že se nám daňovým poradcům a klientům nežije úplně dobře. Máme pocit, že Finanční správa se za krátkou dobu posunula k formalistickým výkladům, které ignorují smysl a účel právní úpravy. V řadě kontrol pořád cítíme snahu doměřit daň, bez ohledu na to, zda je takový cíl spravedlivě obhajitelný. Vidíme neochotu řady úředníků komunikovat s podnikateli, osobně se přesvědčit o reálném stavu věcí, často rozhodují od stolu. Je jasné, že ani na straně Finanční správy se lidé asi necítí úplně nejlíp, když si do nich každý kopne. Táhne se s nimi špatná pověst od dob, kdy se začaly nadužívat zajišťovací příkazy, tedy silový nástroj, který mají úředníci používat jen v krajních případech.

Podle ministra máte zapracovat na IT systémech úřadu. Už více než deset let se mluví o výměně klíčového Analytického daňového informačního systému (ADIS). Kam byste to za dobu svého pětiletého působení mohla posunout?

Finanční správa už v tom důležité kroky udělala, projekt by se měl brzy spustit. Chci, aby to odsýpalo, a pokusím se obecně zavádět ve fungování Finanční správy klasické metody projektového řízení – tabulku s úkoly, pravidelné kontroly termínů.

Které věci na Finanční správě vás z praxe daňového poradce nejvíc trápí?

Ultra mega formalistický výklad zákonů, jak jsem už zmínila. Tyto tendence jsme opustili v 90. letech a mám pocit, že se vracejí. Trápí mě také nedůvěra mezi státem a podnikateli. Úředníci by mohli podnikatelům trochu víc věřit a snažit se chápat zákonitosti byznysu. Občas v odůvodnění rozhodnutí z daňového řízení čtete, že konkrétně u DPH mají být podnikatelé při své činnosti obezřetní a Finanční správa jim fakticky říká, jak se správně dělá byznys. To vzájemnému respektu neprospívá. Dále by se Finanční správa měla víc zapojovat do procesu tvorby zákonů. Jde o to dopředu promýšlet dopady a uvažovat koncepčně, namísto snahy upravit zákonem každý detail.

Jaké první změny uvidíme navenek?

Napřed si ověřím, jestli to, jak věci vidím zvenku, odpovídá realitě uvnitř úřadu. Finanční správa může ukázat některé vstřícné kroky prakticky okamžitě. Například si častokrát kolegové stěžují na to, že kontroly trvají neúměrně dlouho. Několik měsíců se nic neděje, a když mají nastat vánoční svátky, tak důležitá rozhodnutí nebo složité výzvy přijdou 22. prosince s 15denní lhůtou. Podobně před letními prázdninami. Z mého pohledu je to vyjádření obrovské neúcty a automaticky to kazí vzájemné vztahy. I když vám zákon umožní takovou lhůtu obratem prodloužit na 30 dní, Vánoce máte stejně zkažené. Jednoduše bych takové načasování zakázala, a pokud je to nutné, protože by třeba uplynuly některé lhůty a může to být i v zájmu daňového subjektu, byla by to výjimka z pravidla.

A další návrhy na zlepšení?

Podnikatelům i jejich poradcům chybí právní jistota. Když se Finanční správy jeden člověk zeptá na názor ohledně výkladu zákona a Finanční správa odpovídá, měla by odpověď být někde zveřejněna, protože možná to samé chce vědět dalších sto lidí v republice. Potřebujeme vytvořit platformu pro zveřejňování odpovědí na metodické dotazy, daňové subjekty by se tak mohly opřít o uplatňovanou správní praxi. V tomto směru se mimochodem komunikace Finanční správy trochu zlepšuje, když na svém webu zveřejňuje otázky a odpovědi, jako to bylo třeba v případě kompenzačních bonusů. Byla bych ráda, kdyby si lidé zvykli chodit na stránky Finanční správy a nacházeli na nich odpovědi, abychom se nemuseli spoléhat na média.

Zaznamenali jsme stížnosti od zaběhnutých firem, které se dostaly do styku s nespolehlivými plátci, že musí Finanční správě dokazovat, že obchod nebyl fiktivní. To například u dodaných služeb bývá obtížné. Když se jim to prokázat nepodaří, úřad jim nevrátí nadměrný odpočet na DPH. Co na tento trend říkáte? Bohužel to je trend, který přináší rozhodovací praxe evropského soudního dvora. Ten v této oblasti nastavuje pravidla, kterými se finanční úřady řídí. Dostáváme se do situací, kdy chceme po plátcích prokazovat něco, co se objektivně prokázat nedá. Vždy budeme vycházet ze sady nepřímých důkazů, protože zpátky v čase se nikdo nevrátí, aby prověřil pracovní smlouvu a občanku člověka, který tam zboží nebo službu dodal. Bude velmi záležet na korektním přístupu úředníka při jejich vyhodnocení. Těší mě alespoň, že Nejvyšší správní soud někde drží rozumnou výkladovou praxi. Například nestačí, že osoba, která dodávala, byla nespolehlivý plátce, musí existovat ještě další indicie.

Autor: Jitka Vlková, Milan Mikulka | Zdroj: Hospodářské noviny | Datum: 13. 3. 2023 | Kompletní rozhovor je dostupný zde

Trápí mě nedůvěra mezi státem a podnikateli. Úředníci by mohli podnikatelům trochu víc věřit a snažit se chápat zákonitosti byznysu.

OECD: Manuály pro závazná posouzení převodních cen a řešení sporů dohodou

Předcházení daňovým sporům je základním principem daňové jistoty. Rostoucí počet uzavíraných předběžných cenových dohod (Advance Pricing Agreement, APA), v České republice implementovaných ve formě

závazných posouzení, úspěšně přispívá ke zvyšování daňové jistoty a předvídatelnosti daňového zacházení s transakcemi mezi spojenými osobami.

Doporučení ke dvoustranným závazným posouzením

Senior manažer v daňovém oddělení, Deloitte

První z příruček –  Bilateral Advance Pricing Arrangement Manual (BAPAM) – si klade za cíl prostřednictvím popsaných 29 „best practices“ co nejvíce sjednotit a zefektivnit postupy při posuzování transakcí daňovými správami z různých zemí. BAPAM je určený jak poplatníkům, tak daňovým správám.

Vsouladu s pokračujícími trendy se daňové správy nejenom v České republice stále intenzivně zaměřují na kontroly převodních cen. Existence doměrku na jedné straně transakce bez související úpravy na straně druhé pak často vede ke dvojímu zdanění.

V takových případech mají daňoví poplatníci možnost iniciovat řízení mezi zainteresovanými daňovými správami za účelem zamezení dvojímu zdanění. Daňové správy pak musí najít shodu ve vzájemném posouzení předmětné transakce z pohledu převodních cen.

Asi nikoho nepřekvapí, že řízení, jehož se účastní daňové správy z různých zemí – ať už za účelem nalezení společné shody při předběžném posouzení převodních cen, nebo o to více při případném vzniklém sporu –, nemusí být v praxi vždy jednoduché.

Za účelem zefektivnění souvisejících řízení proto OECD v rámci svých iniciativ zvyšujících daňovou jistotu nedávno vydala dva manuály týkající se postupů při bilaterálních závazných posouzeních (BAPA) a řešení vícestranných sporů dohodou (Mutual Agreement Procedure, MAP).

Cílem manuálu je prostřednictvím doporučení a praktických návodů zvýšit transparentnost procesu posuzování, zajistit symetrii informací mezi daňovými správami, odstranit zbytečné časové průtahy v řízení či zajistit realistická očekávání pro všechny zainteresované strany. Popsané osvědčené postupy neukládají soubor nových závazných pravidel ani nestanovují jednotný formální postup při posuzování transakcí.

Osvědčené postupy zmiňované OECD zahrnují například následující doporučení:

dohoda o BAPA má být s daňovými správami podepsaná ideálně do dvou let;

dohoda má platit minimálně pět let;

poplatníci mají prodiskutovat obsah žádosti o závazné posouzení ještě před jejím formálním podáním;

daňové správy mají vzájemně koordinovat sběr informací, doporučované jsou společné návštěvy provozních prostor poplatníka;

příslušné daňové správy by zároveň neměly poplatníkům zpřístupňovat své poziční dokumenty (tzv. position papers), poplatníci by se neměli účastnit zásadních diskusí mezi daňovými správami.

Tomáš Kubiš

Z českého pohledu je třeba poznamenat, že mnohá z doporučení uvedených v manuálu jsou v českých daňových předpisech již formálně implementována, zatímco jiná jsou českou daňovou správou v praxi široce uplatňována i bez formálního zakotvení.

Dle vyjádření zástupců daňové správy se aktuálně další formální úprava pravidel spíše neočekává a daňová správa hodlá v zavedené praxi pokračovat i bez úpravy stávajících pravidel.

Dle našich zkušeností je prostředí pro závazná posouzení v České republice v porovnání s jinými zeměmi OECD či okolními zeměmi předvídatelné, kultivované a žádostem o závazná posouzení obecně nakloněné. Ačkoliv právní zakotvení některých dílčích postupů, jako například formalizace jednání před samotným podáním žádosti či možnost získání posouzení také do minulosti (tzv. roll-back), by daňovou jistotu zcela jistě ještě posílilo.

Doporučení k řešení vícestranných sporů dohodou a k závazným posouzením

Druhý z vydaných manuálů připravila pracovní skupina OECD zaměřená na širší využití multilaterálních MAP a multilaterálních APA procesů. Vydaný  Manual on the Handling of Multilateral Mutual Agreement Procedures and Advance Pricing Arrangements (MoMA) má sloužit jako průvodce mnohostrannými procesy APA a MAP zejména z právního a procesního hlediska.

Manuál je prvním celistvým dokumentem vydaným OECD, který obsahuje ucelené a komplexní informace o tom, jak by měly být multilaterální případy MAP a APA právně a procedurálně řešeny. MoMA opět necílí na formální úpravu či implementaci závazných pravidel, spíše se snaží popsat společné črty praktických přístupů k MAP a APA jak z pohledu poplatníků, tak daňových správ.

MoMA pokrývá následující čtyři okruhy témat: i) popisuje právní základ pro řešení mnohostranných případů MAP a APA; ii) uvádí procedurální aspekty, které je třeba zvážit v mnohostranných případech; iii) uvádí příklady mnohostranných případů; (iv) nastiňuje ideální časový plán pro typický mnohostranný případ.

V souladu s intenzivním zaměřením na kontroly převodních cen v posledních letech roste i počet přeshraničních sporů řešených dohodou mezi daňovými správami. V České republice byla velká část případů, které česká daňová správa řešila, iniciována zahraniční protistranou. V takových případech běží spor primárně mezi daňovými správami a česká společnost do řízení v zásadě ani nevstupuje.

V českém prostředí tak může být zveřejněný druhý manuál užitečný zejména pro další upřesnění spíše procedurálních aspektů vícestranných závazných posouzení nebo v případech, kdy u české společnosti dojde ke dvojímu zdanění a společnost zvažuje iniciování sporu.

Zveřejněné manuály ve velké míře odpovídají české praxi a dávají poplatníkům praktická vodítka tam, kde končí české předpisy.

Institut závazného posouzení a jemu nakloněné prostředí dává českým poplatníkům k dispozici velmi užitečný nástroj ke zvyšování daňové jistoty. Pokud již k doměrku z titulu převodních cen došlo nebo pokud se společnost objevila v hledáčku daňo-

vé správy, vždy je dobré již v průběhu řízení myslet na to, jak se případně vzniklému dvojímu zdanění bránit. OECD k tomu dává praktické návody, avšak netřeba opomíjet, že pro efektivní použití prostředků zamezujících dvojímu zdanění může být určující již způsob vedení samotné daňové kontroly.

Předcházení sporům: závazná posouzení

Předběžné cenové dohody (v České republice implementované ve formě závazného posouzení) poplatníkům umožňují proaktivně se podílet na snižování daňového rizika tím, že si do budoucna odsouhlasí používanou metodiku tvorby převodních cen s jedním nebo více daňovými správami.

Vyjednaná závazná posouzení pomáhají společnostem řídit riziko převodních cen, eliminovat možné dvojí zdanění, a předcházet tak daňovým sporům.

Jednání s daňovými správami v rámci závazných posouzení je dle našich zkušeností velmi konstruktivní, cílem řízení je nalezení vzájemně akceptovatelného řešení. Úspěšnost závazných posouzení se v České republice dlouhodobě pohybuje nad úrovní 90 %. Což je významný rozdíl oproti daňovým kontrolám, které ve většině případů statisticky končí doměrkem.

Závazná posouzení jsou doporučovaná zejména tam, kde míra nejistoty a časová náročnost obhajoby převodních cen v případě daňové kontroly představují pro společnost nepřijatelné podnikatelské riziko.

Zdroj: dReport

Netřeba opomíjet, že pro efektivní použití prostředků zamezujících dvojímu

zdanění může být určující již způsob vedení samotné daňové kontroly.

Ostatní

Připomínky k chystaným

změnám právní úpravy

oddlužení

Ministerstvo spravedlnosti připravilo návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), jehož obsahem je zejména aktuálně hojně diskutované zkrácení stávající délky doby oddlužení z dosavadních 5 let na 3 roky a zároveň zpřísnění požadavků na řádné plnění povinností dlužníka a posílení opatření působících proti možnému zneužití institutu oddlužení ze strany nepoctivého dlužníka.

David Urbanec Partner, Dunovska & Partners

Ondrej Kvašňovský Advokátní koncipient, Dunovska & Partners

Knávrhu změn v oddlužení obdrželo Ministerstvo spravedlnosti v mezirezortním připomínkovém řízení v průběhu prosince 2022 k vypořádání podněty a připomínky. Účelem tohoto článku je především upozornit čtenáře na některé zásadní připomínky, které mohou mít vliv na konečnou podobu návrhu zákona určenou k projednání a schválení vládou a Parlamentem.

Návrh zákona je ze strany Ministerstva spravedlnosti prezentován jako transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci), avšak obsahuje řadu změn, které nejsou směrnicí vyžadovány. Tento přístup je v různých podobách podroben kritice ve většině předložených připomínek.

Zásadní je především kritika navrhovaného zkrácení doby oddlužení na 3 roky pro všechny fyzické osoby (podnikatele i spotřebitele). Směrnice stanovuje, že „Členské státy zajistí, aby doba, po jejímž uplynutí mohou být podnikatelé v úpadku zcela oddlužení, nebyla delší než tři roky.“ (viz čl. 21 odst. 1 směrnice). Jak vyplývá z citovaného článku směrnice, zkrácení doby oddlužení je obligatorní povinností pouze ve vztahu k podnikatelům, nikoliv všem fyzickým osobám. Cílem směrnice je totiž snadnější a rychlejší vypořádání dluhů osob, které se pokusily (byť neúspěšně) realizovat určitý podnikatelský záměr, a potenciálně tak přispěly tvorbou ekonomických hodnot k rozvoji celého hospodářství. Ve vztahu ke spotřebitelům pak směrnice výslovně uvádí, že Evropská komise by teprve měla provést studii za účelem vyhodnocení toho, zda je nezbytné předložit legislativní návrhy zabývající se rovněž úpadkem spotřebitelů (viz Výkladové ustanovení preambule směrnice, bod 98).

S plošným rozšířením zkrácení oddlužení i na spotřebitele nesouhlasí v rámci předložených připomínek například Nejvyšší soud, Hospodářská komora ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků, Exekutorská komora, Svaz průmyslu a dopravy, Svaz měst a obcí, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů nebo Česká advokátní komora. Hospodářská komora ČR například uvádí (shodně s Evropskou komisí), že případné změny spotřebitelského oddlužení musí být až výsledkem další odborné debaty. Česká advokátní komora velmi správně upozornila na tu zásadní skutečnost, že již předchozí novely insolvenčního zákona z let 2017 a 2019 umožnily spotřebitelům oddlužení za velmi výhodných podmínek, a to na základě široké a velmi podrobné politické diskuse při zohlednění všech konsekvencí, včetně ekonomických dopadů do práv věřitelů. Česká advokátní komora přiléhavě dodává, že odborná a politická diskuse na tak závažné téma, jako je aktuál ní plošné zkrácení oddlužení u spotřebitelů na 3 roky, zatím neproběhla ani na půdě Evropské unie, natož ve specifickém prostředí ČR. Počet oddlužení podnikatelů, na které směrnice míří, je minimální (pouze 5 % všech oddlužení) v porovnání s počtem oddlužení spotřebitelů (zbylých 95 %). Lze tak souhlasit s připomínkou, že zahrnutí spotřebitelů do zkrácené lhůty pro oddlužení je tak zcela zásadní a nikoli jen okrajová

či dočasná změna v oddluženích, která představuje ohrožení dosavadní (velkým úsilím) nastolené rovnováhy mezi právy věřitelů a dlužníků.

Absence řádné odborné a politické diskuse a dopad navržených změn je o to zásadnější v návaznosti na skutečnost, že transpozice zmíněné směrnice měla být přijata nejpozději do července 2022 (jedná se přitom o datum po vyjednaném ročním odkladu původní lhůty do července 2021). Nejvyšší soud v rámci svých připomínek vyjádřil obavu, že prodlení s transpozicí směrnice může vyvolat tlak na urychlené přijetí novely v navrženém znění odůvodněný potřebou transpozice, která však u řady navržených změn dána není. Nejvyšší soud má za to, že ty body návrhu novely, u nichž předkladatel nedoloží přímou potřebu transpozice, by měly být z návrhu vypuštěny. Když už se však Ministerstvo spravedlnosti pustilo do pokusů „opravovat“ insolvenční zákon, které se směrnicí nesouvisejí, pak bychom shodně s Nejvyšším soudem očekávali, že se předkladatel pokusí o komplexnější nápravu nedostatků stávající právní úpravy, včetně těch, na které právě Nejvyšší soud již upozornil ve své rozhodovací činnosti, tedy například odstranění neprovázanosti právní úpravy obsažené v § 396 odst. 2 insolvenčního zákona s dalšími ustanoveními insolvenčního zákona či vnitřní rozpornosti insolvenčního zá-

Z časového hlediska směřuje návrh novely k tomu, aby nabyla účinnosti dne 1. července 2023. To již mnoho času na zásadnější změny neposkytuje.

kona ve vztahu k oprávnění dlužníka podat odvolání proti výroku usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, jímž insolvenční soud nevyhověl (zcela) žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek.

Důvodová zpráva k návrhu zá kona naopak odůvodňuje rozšíření změn v oddlužení i na spotřebitele mimo jiné tím, že „nelze přehlížet socio-ekonomické následky událostí posledních let, zejména koronavirové krize, energetické krize a války na Ukrajině, které bezprecedentně zasahují do globální ekonomiky a které významně dopadají na příjmy fyzických osob i v ČR bez ohledu na to, zda vykonávají závislou práci nebo samostatnou výdělečnou činnost. Ze statistických údajů vyplývá, že zatímco ceny strmě rostou, růst cen není kompenzován dostatečným růstem příjmů fyzických osob, proto reálná kupní síla klesá. Riziko úpadku se tudíž zvyšuje i u lidí z vyšší střední třídy, aniž by zvýšení tohoto rizika zavinili. Navrhovaná novela zajistí, že fyzické osoby v úpadku získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti, vrátit se do legální sféry ekonomiky a znovu se zapojit do běžného společenského a hospodářského života.“ Ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě zároveň dodává, že máme na našem území s odlišnými režimy pro více skupin již zkušenosti, které ukazují, že taková úprava může vést k celé řadě problémů, a  „protože i sama směrnice členské státy k zahrnutí spotřebitelů vybízí, dospěl nakonec předkladatel k závěru, že bude nový proces oddlužení přístupný pro všechny fyzické osoby“ Jako další důvody Ministerstvo spravedlnosti uvádí například to, že rozlišování režimu oddlužení podle typu výdělečné činnosti a způsobu obživy lze považovat za překonané a jako takové nedůvodně diskriminující. A konečně, Ministerstvo spravedlnosti upozorňuje, že je obtížné najít reálně aplikovatelné kritérium odlišující podnikatele a nepodnikatele, přičemž různé režimy oddlužení a spory o povahu dlužníka mohou vést k přetížení soudů.

Vedle zkrácení doby oddlužení na 3 roky obsahuje návrh novely insolvenčního zákona rovněž již výše zmíněné požadavky na řádné plnění povinností dlužníka. Příkladem lze uvést upřesnění posuzování pojmu vynaložení veškerého úsilí, které lze po dlužníkovi spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů v rámci nově navrhovaného znění ustanovení § 412 odst. 4 insolvenčního zákona, podle kterého je třeba zkoumat schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka s přihlédnutím k tomu, zda se „dlužník nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika“, nebo o povinnost dlužníka předkládat každý rok insolvenčnímu správci zprávu o svém úsilí (a to písemně nebo ústně), která by měla být zveřejněna v insolvenčním rejstříku společně v rámci pravidelné zprávy insolvenčního správce o plnění oddlužení.

Ke zmíněným bodům uplatněné připomínky navrhují částečné zpřísnění těchto požadavků. S ohledem na právo věřitelů

na informovanost, a tím i právo navrhovat zrušení oddlužení, je zapotřebí, aby zpráva dlužníka měla pouze formulářovou podobu, neboť navrhovaná ústní forma může být snáze měněna či zpochybněna v průběhu dalšího řízení. Zároveň se v uplatněných připomínkách navrhuje, aby za uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů dlužníkem byla stanovena citelná sankce, zrušení oddlužení pro nepoctivost, popř. také zákaz podat nový návrh na oddlužení po stanovenou lhůtu. Ostatně pravidla týkající se zjišťování nepoctivého záměru by dle našeho názoru měla být v každém případě revidována. Nepoctivý záměr dlužníka vede v současné době k zamítnutí návrhu na povolení oddlužení jen tehdy, je-li samotným návrhem sledován nepoctivý záměr, což platí i o možnosti zrušení schváleného oddlužení. Toto vymezení nepoctivého návrhu je samo o sobě zcela nedostatečné a v praxi nepoužitelné. Poctivý záměr by se ale měl dle implementované směrnice nově zkoumat nejen ve vztahu k insolvenčnímu návrhu a jeho podání, ale i ve vztahu k chování dlužníka jak v průběhu insolvenčního řízení, tak (a to považujeme za klíčové) i k jeho chování dříve, zejména při samotném procesu zadlužování.

Ve vztahu k posuzování úsilí dlužníka důvodová zpráva uvádí, že „insolvenční soud vezme v úvahu schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka obdobně jako v případě vyhodnocování kritérií na straně povinného při určování rozsahu výživného podle § 913 občanského zákoníku. Lze tedy navázat na rozsáhlou judikaturu a literaturu z této oblasti.“ Od písemné zprávy dlužníka o jeho úsilí si důvodová zpráva slibuje zejména „zvýšení informovanosti účastníků insolvenčního řízení, eventuálně veřejnosti ohledně úsilí, které dlužník vynakládá k uspokojení pohledávek věřitelů, zejména o úsilí pro dosažení a zvýšení příjmu“. Věřitelé budou moci dle důvodové zprávy „na základě skutečností zjištěných ze zprávy o úsilí dlužníka, případně z vyjádření insolvenčního správce k této zprávě, snáze namítat, že dlužník řádně neplní své povinnosti. Lze proto střízlivě očekávat vyšší míru uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů.“ V rámci připomínek se pak objevil i návrh zavedení vyvratitelné domněnky, že dlužník nevyvíjí maximální úsilí o uspokojení věřitelů, pokud by nedosahoval ani nejnižší zaručené mzdy.

Z časového hlediska směřuje návrh novely k tomu, aby nabyla účinnosti dne 1. července 2023. To již mnoho času na zásadnější změny neposkytuje. Bude tak zajímavé sledovat, jakým způsobem ministerstvo předložené připomínky vypořádá a jaká bude nakonec podoba vládního návrhu zákona. Bohatou diskusi lze podle našeho názoru očekávat i při projednávání návrhu na půdě Parlamentu ČR, a to zvlášť v dnešní době, kdy opozice vede ve Sněmovně boj s téměř každým návrhem vládní koalice.

Co přinese globální minimální daň českým firmám?

Finalizace úpravy globální minimální efektivní daně probíhá paralelně na úrovni OECD a EU. Na zavedení této daně ve výši 15 % panuje obecná shoda. Členské státy EU mají povinnost přijmout příslušnou legislativu již v průběhu roku 2023, přičemž mohou v některých případech její uplatňování odložit. Návrh českého implementačního zákona ještě nebyl zveřejněn. Dopad na české společnosti bude nepochybně širší, než se v současné době obecně předpokládá.

Václav Baňka

Daňový poradce č. o. 891, KPMG

Efektivní daň se může tedy významně lišit od sazby statutární daně (např. z důvodu slev) a může se vztahovat i na společnosti, které nespadají do nízko daněných jurisdikcí, tedy z jurisdikcí se statutární sazbou nad úrovní 15 %.

Marek Faltus

Junior Tax Consultant, KPMG

Pravidla pro výpočet efektivní daně a daně dorovnávací budou jednotná pro všechny jurisdikce. Dorovnávací daň vybere za své dceřiné společnosti stát mateřské společnosti. Avšak i stát dceřiné společnosti se bude moci rozhodnout, že tuto daň vybere. V takovém případě bude tato dorovnávací daň uhrazená dceřinou společností započtena oproti daňové povinnosti společnosti mateřské. Lze předpokládat, že ČR se rozhodne případnou dorovnávací daň, která by vznikla na úrovni českých dceřiných společností, vybrat, případně uložit dceřiným společnostem povinnost prokázat, že dorovnávací daň nevznikla. V opačném případě bude totiž dorovnávací daň příjmem státního rozpočtu státu mateřské společnosti, ač by se vztahovala k ekonomické činnosti dceřiné společnosti v ČR.

Z tohoto pohledu lze zjednodušeně rozdělit dopady na české společnosti do dvou kategorií:

Globální minimální daň se bude uplatňovat u společností, které jsou součástí skupiny, jejíž konsolidovaný obrat přesahuje  750 mil. eur (18 mld.

Kč). Pokud sazba efektivní daně (zjednodušeně)

stanovená jako podíl daně (splatné a odložené), kterou skupina vykazuje v rámci dané jurisdikce a zisku před zdaněním stanoveného na základě mezinárodních účetních standardů za danou jurisdikci, nedosahuje  15 %, vznikne povinnost hradit dorovnávací daň.

Použití mezinárodních účetních standardů bude tedy při výpočtu efektivní daně rozhodující. Daňová povinnost bude zahrnovat jednak daň splatnou v dané jurisdikci, ale také daň odloženou.

První kategorií jsou české společnosti, které jsou na vrcholu konsolidačního celku skupin s obratem nad 750 mil. eur. Tyto společnosti budou muset ověřit výši efektivní daně za všechny jurisdikce, ve kterých mají ekonomické aktivity.

Do druhé kategorie náleží české dceřiné společnosti,  které jsou součástí konsolidačního celku s obratem nad 750 mil. eur. Ty budou muset ověřovat výši efektivní daně na úrovni ČR.

V obou případech to kromě vzniku případné dorovnávací daňové povinnosti přinese i nutnost splnit řadu povinností souvisejících s prokázáním, že tato dorovnávací povinnost nevznikla.

Zdroj: Daňovky

Daně z příjmů

Vytvoření a využití ztráty u neziskové organizace

Přinášíme příspěvek z Koordinačního výboru 03/23, jehož cílem je snížení nejistoty u poplatníků a pracovníků správce daně v oblasti vytváření a využití ztráty u neziskových organizací.

Daňový poradce č. o. 803, ADAR – agentura daňových rad, s.r.o. )

Poplatníky daně z příjmů právnických osob lze rozdělit na poplatníky, kteří byli založeni za účelem dosahování zisku (převážně obchodní společnosti), a poplatníky, kteří nebyli založeni za účelem dosahování zisku (dále jen neziskové organizace).

Popis situace

Neziskové organizace se dle § 17a zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP) dělí na veřejně prospěšné poplatníky (VPPO) a ostatní neziskové organizace, které nejsou VPPO. Veřejně prospěšné poplatníky pak dle způsobu stanovení základu daně lze rozdělit na poplatníky, u kterých se stanovuje základ daně dle § 18a odst. 5 ZDP (dále „poplatníky se širokým základem daně“; rozebráno v části 2.1) a ostatní veřejně prospěšné poplatníky, jejichž základ daně se stanovuje dle § 18a odst. 1 ZDP (dále „poplatníky s úzkým základem daně“; rozebráno v části 2.2). Neziskové organizace, které nejsou veřejně prospěšným poplatníkem, lze rozdělit na ty, jejichž základ daně se určuje speciálním způsobem dle § 18 odst. 4 nebo 5 (společenství jednotek dále jen SVJ – rozebráno v části 2.4, a zdravotní pojišťovny) a všechny ostatní, jejichž základ daně se stanovuje standardním způsobem (např. profesní komory, rodinné fundace, bytová družstva a další; rozebráno v části 2.3). Zdravotními pojišťovnami se tento příspěvek nezabývá.

OPS, která není VŠ ani ZZ

(tedy vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, obecně prospěšné společnosti, ústavy a poskytovatelé zdravotních služeb nezávisle na právní formě) zdaňují obecně veškeré své příjmy a na snížení základu daně mohou využít veškeré své výdaje, pokud ZDP neurčuje (např. v § 25) jinak. Vzhledem k tomu, že cílem těchto poplatníků není dosahovat ze své činnosti zisku, je možné, a dokonce běžné, že dosahují ztráty, a to nejen z účetního, ale i z daňového hlediska (tj. dle § 38n ZDP). Přitom za poskytovatele zdravotních služeb se považuje veřejně prospěšný poplatník, který má oprávnění dle zákona č. 372/2011 Sb., i když poskytování zdravotních služeb je u něj činnost rozsahem nevýznamná a poplatník tuto činnost neuvádí v daňovém přiznání v bodě 13 – Hlavní převažující činnost poplatníka (tudíž tato informace není z daňového přiznání zřejmá).

Poplatník se širokým základem daně, který vytvoří ztrátu, ji může s výjimkou uvedenou v následujícím bodě dle § 34 odst. 1 ZDP využít v předchozích 2 a v následujících 5 zdaňovacích obdobích, resp. se může této ztráty do budoucna vzdát.

OPS, která není poskytovatelem

zdravotních služeb ani vysokou

školou

Specifické postavení má obecně prospěšná společnost, která není poskytovatelem zdravotních služeb dle zák. č. 372/2011 Sb. ani vysokou školou dle zák. č. 111/1998, která nemůže dle § 34 odst.

Dle § 18a odst. 5 zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP) takzvaní veřejně prospěšní poplatníci se širokým základem daně

3 ZDP ztrátu vytvořenou v jiném období uplatnit jako odčitatelnou položku v jiném období. To však neznamená, že nemůže daňovou ztrátu vytvořit (a případně ji též využít poté, co se stane poskytovatelem zdravotních služeb nebo se transformuje na ústav).

Veřejně prospěšný poplatník se širokým základem daně

Petr Beránek

Veřejně prospěšný poplatník s úzkým základem daně

Základ daně u veřejně prospěšného poplatníka s úzkým základem daně je vlastně součtem „dílčího základů daně“ z vedlejší činnosti (přesněji podnikatelské činnosti v rámci vedlejší činnosti) a „dílčích základů daně“ z těch druhů nepodnikatelské činnosti (většinou hlavní činnosti), které byly provozovány v daném období se ziskem. Příjmy ze ztrátových druhů nepodnikatelské (hlavní) činnosti se obecně dle § 18a odst. 1 písm. a) ZDP nezdaňují, nemohou tedy generovat daňovou ztrátu.

Pokud však součástí hlavní, nepodnikatelské činnosti jsou příjmy z pronájmu nebo reklamy, bude tento příjem dle § 18a odst. 2 ZDP předmětem daně nezávisle na tom, zda související výdaje převyšují příjmy či nikoliv a je možné dosáhnout daňové ztráty i v rámci hlavní činnosti poplatníka s úzkým základem (i když je tato skutečnost málo pravděpodobná a nenastane často).

Příjmy z vedlejší činnosti u veřejně prospěšného poplatníka s úzkým základem daně podléhají zdanění, a to nezávisle na tom, zda vedlejší činností je podnikání (a  je tudíž provozována za účelem dosahování zisku), anebo není. Dosažení daňové ztráty z vedlejší činnosti veřejně prospěšného poplatníka s úzkým základem daně je tedy možné.

Celkově tedy veřejně prospěšný poplatník s úzkým základem daně může dosáhnout daňové ztráty (a to i v případě, že neprovozuje vedlejší činnost) a tuto ztrátu může dle § 34 odst. 1 ZDP využít, resp. se může této ztráty do budoucna vzdát.

Nezisková organizace, která není veřejně prospěšným poplatníkem

Poplatníci, kteří nebyli založeni za účelem dosahování zisku a kteří nejsou veřejně prospěšným poplatníkem dle § 17a odst.

2 ZDP (např. profesní komory, bytová a sociální družstva), zdaňují obecně veškeré své příjmy a na snížení základu daně mohou využít veškeré své výdaje, pokud ZDP neurčuje jinak. Tito poplatníci mohou běžně dosáhnout daňové ztráty a mohou tuto ztrátu dle § 34 odst. 1 ZDP využít, resp. se mohou této ztráty do budoucna vzdát.

Společenství vlastníků jednotek

SVJ založená dle § 1194 zák. 89/2012 Sb., občanský zákoník, i vzniklá dle § 9 zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, zdaňují dle § 18 odst. 2 písm. f) ZDP mimo jiné příjmy z přijatých sankčních úroků a obdobných plateb, kurzové zisky, příjmy z prodeje nepotřebného majetku a z nájmů jednotek, které vlastní. V některých případech mohou související výdaje přesáhnout příjmy. I když vytvoření daňové ztráty u těchto poplatníků není pravděpodobné, zcela vyloučené obecně není.

Uvedené případy pokrývají všechny možné typy neziskových organizací, tak jak byly v úvodu rozděleny (s výjimkou ZP). U všech

Vytvořenou ztrátu může poplatník, který nebyl založen za účelem

typů bylo ukázáno, že daný typ může dosáhnout ztráty, a to i v případě poplatníka s úzkým základem daně, který nevykonává podnikatelskou činnost.

Závěr

Kterýkoliv poplatník, který nebyl založen za účelem dosahování zisku (s výjimkou zdravotních pojišťoven, které nejsou předmětem tohoto příspěvku), může vytvořit daňovou ztrátu. Přitom skutečnost, zda daňová ztráta vykázaná v daňovém přiznání je stanovená v souladu s ustanoveními ZDP či nikoliv, není možné jednoznačně stanovit pouze z údajů tvrzených v daňovém přiznání. Vytvořenou ztrátu může poplatník, který nebyl založen za účelem dosahování zisku (s výjimkou obecně prospěšné společnosti, která není poskytovatelem zdravotních služeb dle zák. č. 372/2011 Sb. ani vysokou školou dle zák. č. 111/1998), uplatnit v jiném zdaňovacím období, resp. se jí vzdát za stejných podmínek jako u obchodní společnosti.

Stanovisko GFŘ:

Souhlas se závěrem předkladatele, že poplatník, který není založen za účelem dosahování zisku, může ze své činnosti vytvořit a uplatnit daňovou ztrátu při dodržení podmínek stanovených v ZDP zejména v závislosti na typu poplatníka, ustanoveních upravujících předmět daně z příjmů a podmínek stanovených pro vznik a uplatnění daňové ztráty (viz § 17a, § 18a, § 34, § 38n, § 38na ZDP

dosahování zisku, uplatnit v jiném zdaňovacím období, resp. se jí vzdát za stejných podmínek jako u obchodní společnosti.

Ostatní

Novinky z oblasti české a evropské regulace

fi nančních institucí

Aktuality z oblasti české a evropské regulace finančních institucí přináší další set novinek. Věnuje se například oblasti udržitelného financování, předběžné dohodě o evropských zelených dluhopisech nebo aktualitám v oblasti

vlastních zdrojů a způsobilých závazků.

Ondřej

Schönherr

ESG / LMA udržitelné fi nancování

20/02: Komise – 2023/363 – změna RTS ve vztahu k SFDR

Dne 17. února 2023 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/363 (zde). Toto nařízení Komise mění RTS o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (dále jen „ SFDR RTS“), a to tak, že povinnosti nyní dopadají i na informace týkající se plynu a jaderné energie.

Toto nařízení Komise v přenesené pravomoci nabylo účinnosti dne 20. února 2023.

Kristýna

Schönherr

23/23: LMA (Loan Market Association) – Aktualizace principů udržitelného financování

Dne 23. února 2023 zveřejnila Loan Market Association (dále jen „ LMA“) aktualizované zásady poskytování zelených, sociálních a udržitelných úvěrů spolu s dalšími podpůrnými pokyny: Zásady dopadající na zelené financování (zde) a pokyny (zde); Zásady dopadající na sociální financování (zde) a pokyny (zde); Zásady dopadající na udržitelné financování (zde) a pokyny (zde).

Cílem aktualizací je zohlednit nedávný vývoj na světových trzích udržitelného financování.

Martin Svoboda

Schönherr

Novinky související s ruskou invazí na Ukrajinu a příslušnými sankcemi

V návaznosti na déle než rok trvající ruskou invazi na Ukrajinu připravila EU již 10. balíček sankcí namířených vůči Rusku a Bělorusku. Kromě dalších změn byly, mimo jiné, zavedeny zákazy dovozu vybraných komodit do EU a došlo k rozšíření sankčních seznamů o dalších přibližně 120 osob a subjektů. Mezi subjekty, na něž se vztahuje zmrazení majetku, byly doplněny další tři ruské banky, konkrétně Alfa-Bank, Rosbank a Tinkoff Bank, a dále také ruský Fond národního bohatství a Ruská národní zajišťovna.

Rovněž byla zavedena nová povinnost oznámit aktiva a rezervy centrální banky Ruska a ruského Fondu národního bohat-

Havlíček

Tupá

ství Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ) a Evropské komisi do 28/04/2023 (formulář pro splnění této povinnosti bude zveřejněn na webu FAÚ). Sankční balíček je doprovázen seznamem otázek a odpovědí vypracovaným Evropskou komisí.

Regulace s působností napříč sektory

28/02: EP/Rada EU – Předběžná dohoda o evropských zelených dluhopisech – Rada a EP dosáhly předběžné dohody o vytvoření evropských zelených dluhopisů (EuGB). Příslušný návrh nařízení o zelených dluhopisech stanoví, mimo jiné, jednotné požadavky na emitenty dluhopisů, kteří chtějí používat označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“ pro své environmentálně udržitelné dluhopisy. Nařízení rovněž zavádí registrační systém a rámec dohledu pro externí posuzovatele evropských zelených dluhopisů či požadavky na dobrovolné zveřejňování informací pro další environmentálně udržitelné dluhopisy a dluhopisy vázané na udržitelnost emitované v EU. Podle předběžné dohody budou muset být také veškeré výnosy z EuGB investovány do ekonomických činností, které jsou v souladu s taxonomií EU, pokud se na dotčená odvětví již nevztahuje. V opačném případě, a pro některé velmi specifické činnosti, bude existovat rezerva flexibility ve výši 15 %.

03/02: ESMA – Aktualizace seznamů Q&As – ESMA aktualizovala následující seznamy Q&As:

1. Q&As k nařízení č. 2022/858 o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na DLT – byly aktualizovány a/nebo přidány nové otázky v sekci (i) hlášení transakcí, (ii) pokyn týkající se evidence údajů (Order Record Keeping) a současně byla přidána nová sekce věnující se transparentnosti;

2. Q&As k  nařízení o prospektu – byla přidána nová otázka č. 15.10 (Prahové hodnoty, výpočty, výjimky, rozsah) – Může být nákup cenných papírů prostřednictvím společného účtu považován za nákup jedním investorem? a

3. Q&As k aplikaci směrnice SKIPCP – byla aktualizována otázka č. 5 – koncentrace emitentů (Issuer concentration).

Kapitálový trh

02/02: ESMA – Stanovisko k rozsahu pojmu obchodní systém –ESMA vypracovala stanovisko k rozsahu pojmu obchodního systému (Trading Venue Perimeter), v rámci kterého poskytuje návod k tomu, kdy by systémy měly být považovány za mnohostranné systémy a v souvislosti s tím poté žádat o příslušné povolení.

Stanovisko vychází z definice mnohostranných systémů podle směrnice MiFID II a objasňuje, mimo jiné, jak vykládat prvky této definice, přičemž zároveň poskytuje informace o tom, jak klasifikovat systém a jak určit, kdy v rámci systému dochází k interakci obchodních zájmů třetích stran. ESMA se pak v rámci stanoviska věnuje, mimo jiné:

1. definici mnohostranných systémů a důsledkům změn zavedených ve směrnici MiFID II, pokud jde o povolování obchodních systémů;

2. hlavním prvkům definice mnohostranného systému, přičemž důraz je kladen na různé aspekty a kritéria, které by měly být zváženy při určování, zda by měl být systém nebo zařízení klasifikováno jako mnohostranný systém; a

3. specifickým případům, kdy může být obtížné určit rozsah obchodního systému, zejména pak případy poskytovatelů nových technologií a systémů žádosti o kotaci.

01/02: ESMA – Finální zpráva k povinnostem týkajícím se clearingu a obchodování s deriváty – ESMA zveřejnila finální zprávu k návrhu regulačních technických standardů (RTS) k povinnostem, které se týkají clearingu a obchodování s deriváty, který byl vypracován, mimo jiné, v souvislosti s přechodem od referenčních sazeb EONIA a LIBOR k novým bezrizikovým sazbám, jako jsou např. €STR, SOFR, SONIA či TONA. Kromě úvodní obecné části se zpráva věnuje především analýze přechodu u OTC úrokových derivátů denominovaných v měnách G4 (EUR, GBP, JPY, a USD), clearingovým povinnostem či povinnostem v oblasti obchodování s deriváty, včetně otázky, jak a kdy příslušné změny implementovat.

Banky

21/02: EBA – Finální zpráva k pokynům ke způsobům výpočtů příspěvků do systémů pojištění vkladů – EBA publikovala finální verzi revidovaných pokynů ke způsobům výpočtů příspěvků do systémů pojištění vkladů, harmonizujících metodiku, podle níž má příslušný systém pojištění vkladů vybírat příspěvky od úvěrových institucí úměrně jejich rizikovosti. Mezi nejzásadnější změny pokynů patří, mimo jiné:

1. stanovení minimálních prahových hodnot pro většinu ukazatelů základních rizik v souladu s platnými minimálními regulatorními požadavky a úprava jejich minimálních vah tak, aby lépe odrážely výkonnost ukazatelů při měření rizika pro systémy pojištění vkladů;

2. představení technického matematického zlepšení vzorce pro stanovení koeficientu úpravy rizika každé členské instituce.

14/02: EBA – Finální návrh regulačních technických standardů (RTS) týkajících se homogenity podkladových expozic v rámci jednoduchých, transparentních a standardizovaných (STS) sekuritizací – EBA zveřejnila finální návrh RTS týkajících se homogenity podkladových expozic v rámci STS sekuritizací podle sekuritizačního nařízení, v rámci kterých stanovuje podmínky pro posuzování homogenity podkladových expozic v rámci seskupení u STS rozvahových sekuritizací. Návrh RTS mění původní RTS o homogenitě sekuritizací ABCP (sekuritizace komerčních papírů zajištěných aktivy) a jiných než ABCP. Příslušný návrh rozšiřuje oblast působnosti na rozvahové sekuritizace, současně však stanovuje stejné podmínky homogenity aktiv pro všechny typy sekuritizací, tedy jak pro sekuritizace ABCP a jiné než ABCP, tak pro rozvahové sekuritizace.

14/02: EBA – Aktualizace seznamu Q&As v oblasti vlastních zdrojů a způsobilých závazků – EBA aktualizovala Q&As týkající se vlastních zdrojů a způsobilých závazků, především pak Q&A

č. 2017_3277 týkající se objasnění podmínek pro snížení vlastních zdrojů podle článku 77 nařízení CRR a článku 28 regulačních technických standardů (RTS) k vlastním zdrojům, a to z důvodu zajištění konzistentnosti s revizí příslušných RTS, předložených EK již v roce 2021. Upozorňujeme, že příslušná revize RTS nebyla ještě finálně schválena, EBA přesto považuje za důležité již nyní institucím a účastníkům trhu objasnit některé nesporné aspekty.

13/02: EBA – Pokyny pro orgány příslušné k řešení krize týkající se zveřejňování mechanismu odpisů a konverze a mechanismu rekapitalizace z vnitřních zdrojů („bail-in“) – EBA vypracovala finální zprávu k pokynům pro orgány příslušné k řešení krize týkajícím se zveřejňování mechanismu odpisů a konverze a mechanismu bail-in, jež mají zajistit, aby byla zveřejněna minimální úroveň harmonizovaných informací o tom, jak by orgány účinně příslušný odpis a konverzi kapitálových nástrojů provedly a jak by použily bail-in. Pokyny poskytují rámec, ze kterého mohou příslušné orgány vycházet při zveřejnění přístupu k bail-in, přičemž se očekává, že zveřejní dokument, v němž vymezí role klíčových zúčastněných stran, popíší svůj přístup k odpisu a konverzi, zda mají v úmyslu použít prozatímní nástroje či nikoli, a v neposlední řadě uvedou časový harmonogram procesu.

02/02: ČNB – Rozhodnutí bankovní rady o úrokových sazbách – Bankovní rada ČNB se rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazba) na 7 %, diskontní sazbu na 6 % a lombardní sazbu na 8 %.

Pojišťovny

03/02: EIOPA – Dohledové prohlášení k posílení dohledu a sledování činností pojišťoven a zprostředkovatelů ve třetích zemích –EIOPA vydala dohledové prohlášení k posílení dohledu a sledování činností pojišťoven a zprostředkovatelů při využívání některých řídících funkcí ve třetích zemích, v rámci kterého se věnuje především situacím, kdy společnosti nebo zprostředkovatelé využívají pobočky ve třetích zemích k výkonu rozsáhlé škály svých základních funkcí nebo činností, v důsledku čehož se samy stávají spíše tzv. skořápkovými společnostmi (shell companies), které již nedisponují dostatečnými personálními a korporátními kapacitami, které jsou potřebné k výkonu jejich činnosti. V této souvislosti EIOPA spolu s příslušnými orgány dohledu očekávají, mimo jiné, že:

1. společnosti a zprostředkovatelé využívající pobočky ve třetích zemích si zachovávají, resp. budou zachovávat přiměřenou úroveň personálních kapacit a korporátní struktury v rámci EHP;

2. pobočky ve třetích zemích by měly sloužit především trhům, na nichž jsou zřízeny; v souvislosti s tímto se současně očekává, že se příslušné společnosti budou vyhýbat využívání poboček ve třetích zemích, jejichž jediným cílem je podpora podniků a zprostředkovatelů se sídlem v EU; a

3. regulované funkce a činnosti nejsou či nebudou strukturovány nebo prováděny způsobem, který snižuje schopnost orgánů dohledu sledovat (dozorovat) dodržování předpisů.

Bulletin: DO HLOUBKY TÉMATU

Tematické zaměření každého čísla

Vysoce odborné články

Recenzovaný obsah

Odborný garant každého čísla

Stavovská společenská rubrika

ECOFIN: Ministři se věnovali novému rámci fi skálních pravidel

Ministři financí EU se v Bruselu shodli na základním rámci nových fiskálních pravidel a na vypnutí všeobecné únikové doložky z Paktu stability a růstu po roce 2023.

Debatovali také pokrok při implementaci investičního balíčku RePowerEU směřujícího ke zbavení se závislosti na ruských fosilních palivech.

Na jednání Rady ECOFIN podle Ministerstva financí pokračovala debata o nových fiskálních pravidlech, která by měla být více transparentní, měřitelná a efektivněji vymahatelná. „České předsednictví loni zvedlo problém nedodržování fiskálních pravidel a především následné nepostihnutelnosti takového chování. Přitom jsme posledních dvacet let svědky extrémního zadlužování členských zemí EU. Jsem rád, že po dnešním jednání můžeme informovat premiéry před Evropskou radou o dohodě na vytvoření nového rámce fiskálních pravidel, která budou efektivnější, závazná pro všechny a při jejich nedodržení přijdou na řadu sankce. Taková doporučení předáme Evropské komisi, která začne pracovat na konkrétních legislativních návrzích,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Ministři financí dále debatovali související fiskální vodítka Evropské komise pro rok 2024. „Z mého pohledu klíčovým bodem je dohoda na ukončení všeobecné únikové klauzule z Paktu stability a růstu. To znamená, že od příštího roku začne Komise opět aktivně vymáhat dodržování fiskálních pravidel. Je nezbytné, aby sankce za porušování pravidla maximálního schodku a dluhu nezůstávala jenom na papíře, ale přispívala k jejich reálné vymahatelnosti,“ vysvětluje Zbyněk Stanjura a dodává: „Pro členské

země EU to příští rok znamená jediné – musíme se vrátit k fiskální disciplíně, začít důsledně šetřit a případnou pokračující pomoc s cenami energií zasadit do rozpočtově udržitelných mantinelů.“

Ministři financí si vyměnili názory také na pokračování implementace balíčku RePowerEU. „Informoval jsem své kolegy, jak finalizujeme přípravu investic financovaných z kapitoly RePowerEU. Budou to primárně investice do zajištění a diverzifikace dodávek plynu a ropy, nezbytné energetické infrastruktury, ale také do obnovitelných zdrojů energie či nízkoemisních dopravních prostředků. Abychom předešli jakýmkoliv komplikacím, chceme mít připravený zásobník investičních projektů a zajištěn dostatek peněz na kompenzaci rostoucích nákladů,“ uzavírá Zbyněk Stanjura.

Kapitola RePowerEU rozšířila národní plány obnovy členských zemí EU o nové investice v celkové výši 20 mld. eur směřující k posílení odolnosti evropského energetického systému a snížení závislosti na energetických surovinách z Ruska. České republice připadne v přepočtu zhruba 16 mld. Kč (tj. 3,4% podíl), které použijeme ke snížení závislosti na ruských fosilních palivech, jež v případě zemního plynu dosahovala na začátku loňského roku 97 %.

Zdroj: Ministerstvo financí

Povinný reporting i nový obsah smluv. Nařízení DORA mění pravidla outsourcingu pro fi nanční instituce

Pro finanční instituce a poskytovatele služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií přichází období významných změn. V polovině ledna vešlo v platnost nové nařízení o digitální provozní odolnosti finančního sektoru známé pod zkratkou DORA (z anglického Digital Operational Resilience Act).

Stanovené finanční subjekty jsou povinny zohlednit nové povinnosti, které nařízení DORA přináší, nejpozději k polovině ledna 2025. Změny se promítnou mimo jiné také v regulaci řízení rizik spojeného se třetími stranami, respektive obecně v regulaci spolupráce fi nančních subjektů se třetími stranami poskytujícími služby v oblasti informačních a komunikačních technologií. Co přesně nařízení DORA přináší a jak se na tyto novinky připravit?

Co je to nařízení DORA?

Nařízení DORA (nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně vybraných nařízení) je novou přímo účinnou evropskou regulací harmonizující pravidla v oblasti digitální provozní odolnosti v rámci finančního sektoru. Nařízení zavádí jednotný soubor regulatorních a dohledo-

vých pravidel pro provozní odolnost informačních a komunikačních technologií finančních subjektů.

Zajištění souladu s novými pravidly bude vyžadovat, aby finanční subjekty provedly významné investice do zlepšení odolnosti vůči digitálním a kybernetickým rizikům. Řízení rizik spojených se třetími stranami, respektive obecně regulace spolupráce finančních subjektů se třetími stranami poskytujícími služby v oblasti informačních a komunikačních technologií, je jednou z oblastí, na kterou se nová pravidla vztahují.

Nařízení vstoupilo v platnost 16. ledna 2023 a účinným se stane 17. ledna 2025. Finanční subjekty, které spadají nejen do působnosti nařízení DORA, ale i do působnosti směrnice NIS2, která byla přijata koncem roku 2022 a upravuje obecné požadavky na kybernetickou bezpečnost, se budou řídit primárně nařízením DORA, které je pro finanční subjekty speciálním právním předpisem.

Revize interních pravidel souvisejících s řízením rizik a vnitřním řídicím a kontrolním systémem, příprava na nový reporting dohledovým orgánům a renegociace smluvních ujednání s třetími stranami, které finančnímu subjektu poskytují služby v oblasti informačních a komunikačních technologií. To budou první a zásadní kroky, které budou muset finanční subjekty uskutečnit v rámci zajištění souladu s nařízením DORA v oblasti řízení rizik v oblasti informačních a komunikačních technologií spojeného se třetími stranami. Je namístě podotknout, že nařízení DORA se použije na širší okruh vztahů než dosavadní regulace outsourcingu.

Nařízení DORA bude mít dopad nejen na finanční subjekty, ale i na některé externí poskytovatele, pokud budou klasifikovaní jako kritičtí poskytovatelé nebo poskytovatelé zásadní nebo důležité informační a komunikační služby. Zatímco kritičtí poskytovatelé budou určeni přímo evropskými orgány dohledu, a to z důvodu jejich důležitosti pro celý finanční sektor v Evropské unii, posouzení, zda je služba informačních a komunikačních technologií významnou, bude probíhat vždy ve vztahu konkrétního finančního subjektu a externího poskytovatele.

Přínos a dopad nového nařízení DORA

Právní úprava outsourcingu činností, které finanční subjekty zajištují za využití u třetích stran, byla doposud poměrně nejednotná a byla typicky zahrnuta v jednotlivých sektorových právních předpisech. Výklad těchto povinností pak nabízí obecné pokyny jednotlivých sektorových orgánů dohledu (např. Obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví [EBA] k outsourcingu, Obecné pokyny Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění [EIOPA] k outsourcingu u poskytovatelů cloudových služeb nebo Výkladové stanovisko České národní banky k využívání cloud computingu úvěrovými institucemi).

Nařízení DORA dosavadní povinnosti zohledňuje, harmonizuje je napříč finančním sektorem a zároveň je rozšiřuje, a to

zejména co do povinností spojených s posuzováním rizik spojených se třetími stranami a požadavků na smluvní ujednání s externími poskytovateli.

Interní systém řízení rizik

Zavedení a udržování funkčního interního systému pro řízení rizik vyplývajících z outsourcingu služeb informačních a komunikačních technologií je primární odpovědností vedoucího orgánu. Ten by měl zajistit vytvoření systému, který je proporcionální velikosti a obchodní činnosti finančního subjektu a zároveň zohledňuje povahu externě zajišťovaných služeb. Z tohoto hlediska je zejména důležité posouzení, zda je taková služba informačních a komunikačních technologií významná pro činnost finančního subjektu, neboť od toho se odvíjí rozsah požadavků na řízení souvisejících rizik.

Co se týče konkrétních povinností, finanční subjekty by měly zejména vypracovat strategii pro řízení rizik třetích stran, vést související registr informací obsahující evidenci smluvních ujednání se třetími stranami ve stanoveném formátu a pravidelně reportovat nové smlouvy s externími poskytovateli orgánům dohledu. Ve vztahu k významným službám informačních a komunikačních technologií pak budou mít fi nanční subjekty rovněž povinnost předběžně notifikovat orgány dohledu o plánovaném uzavření smlouvy se třetí stranou.

Nařízení DORA dále předpokládá, že finanční subjekty budou poskytovatele služeb informačních a komunikačních technologií prověřovat, a to před navázáním spolupráce, i v jejím průběhu. Mimo jiné se budou muset zaměřit na prověřování plnění

Finanční subjekty, které spadají nejen do působnosti nařízení DORA, ale

i do působnosti směrnice NIS2, se budou řídit primárně nařízením DORA, které je pro finanční subjekty speciálním právním předpisem.

bezpečnostních norem u externích poskytovatelů a zavést např. strategii ukončení smluvního vztahu. Ta musí zajistit, že v důsledku ukončení smluvního vztahu s poskytovatelem významných služeb informačních a komunikačních technologií nebude ohrožena činnost finančního subjektu a plnění regulatorních požadavků nebo nedojde ke zhoršení kvality služeb poskytovaných klientům v přechodném období. Finanční subjekty v rámci strategie musí rovněž zhotovit plán přechodu k alternativnímu externímu poskytovateli či zajištění vlastního poskytování příslušných služeb, přičemž tento plán musí být průběžně aktualizován. Bude tedy povinností finančních subjektů sledovat nejen činnost a ekonomickou situaci stávajících externích poskytovatelů, ale rovněž monitorovat trh pro případ nutnosti přechodu k jinému poskytovateli. Dále by měly finanční subjekty stanovit podmínky a četnost auditů poskytovatelů služeb informačních a komunikačních technologií.

V rámci interního řízení rizik budou finanční subjekty povinny předběžně posuzovat přínosy a rizika zajišťování významných služeb informačních a komunikačních technologií třetími stranami, a to z hlediska potenciální nahraditelnosti externího poskytovatele a koncentrace vícero významných služeb informačních a komunikačních technologií u jednoho externího poskytovatele nebo u jedné skupiny úzce propojených poskytovatelů. Finanční subjekty, které jsou součástí skupiny, budou povinny provádět analýzu a přezkum rizik také z hlediska celé skupiny. V důsledku výše uvedeného tedy bude nejspíše otázkou aplikační praxe, jak se budou orgány dohledu stavět ke zdůvodnění a prokázání dostatečné digitální odolnosti obchodních modelů, u kterých bude většina významných služeb informačních a komunikačních technologií zajišťována prostřednictvím jediného externího poskytovatele.

Finanční subjekty budou rovněž povinny sledovat, zda případné subdodavatelské řetězce u externích poskytovatelů významných služeb informačních a komunikačních technologií nevedou do zemí mimo Evropskou unii, zda svou délkou či složitostí nepředstavují riziko z hlediska poskytování sjednaných služeb nebo zda nenarušují efektivní dohled nad tímto poskytováním.

Minimální smluvní ustanovení

Nařízení DORA rovněž uvádí výčet minimálních smluvních ustanovení, která mají být součástí smluv s externími poskytovateli služeb informačních a komunikačních technologií. Součástí těchto smluv musí být obvyklá ustanovení, jako jsou přesný popis poskytovaných služeb, místo, kde budou služby poskytovány, a způsob zajišťování ochrany dat poskytnutých finančním subjektem.

Rovněž však musí tyto smlouvy obsahovat povinnost externího poskytovatele poskytnout součinnost orgánům dohledu nebo právo finančního subjektu smlouvu vypovědět či od ní odstoupit z důvodů stanovených nařízením. Mezi tyto důvo-

dy patří např. zásadní porušení právních předpisů či smlouvy externím poskytovatelem nebo podstatná změna okolností či zjištění slabé úrovně ochrany dat na straně externího poskytovatele.

Výčet smluvních ustanovení je dále rozšířen o dodatečné klauzule, pokud se smlouva týká významných služeb informačních a komunikačních technologií. V rámci těchto smluv musí být stanoveny kvalitativní a kvantitativní cíle pro měření kvality služeb externího poskytovatele a poskytovatel bude ze smluv povinen podílet se na penetračním testování, což je další oblast upravená nařízením DORA.

Zavedení výčtu smluvních ustanovení v samotném nařízení DORA nepochybně zvětšuje tlak na jejich začlenění do smluv o externím zajišťování informačních a komunikačních služeb u finančních subjektů, na druhou stranu jim poskytuje konkrétní oporu při negociaci těchto smluv s externími poskytovateli. Způsob, jak mají být služby ve smlouvách s externími poskytovateli významných služeb informačních a komunikačních technologií popsány, bude upřesněn prováděcím předpisem, který by měl být zveřejněn Evropskou komisí v první polovině roku 2024.

Jak již bylo zmíněno, nové povinnosti se budou vztahovat rovněž na kritické externí poskytovatele služeb informačních a komunikačních technologií, jejichž činnost má systémový dopad na finanční sektor v Evropské unii. Součástí nařízení DORA je totiž rovněž úprava dohledu nad těmito poskytovateli ze strany evropských orgánů dohledu.

Jak se na nařízení DORA připravit?

Finanční subjekty i externí poskytovatelé služeb informačních a komunikačních technologií by se měli připravit na to, že po vstupu nařízení DORA v účinnost na počátku roku 2025 bude nastavení řízení rizik spojeného se třetími stranami opět předmětem kontrol ze strany orgánů dohledu. Z tohoto důvodu je vhodné nepodcenit přípravu a zahájit revizi interního systému a smluvní dokumentace v dostatečném předstihu, neboť proces revize bude probíhat v řádech týdnů či měsíců. Současně je vhodné připomenout, že adekvátní nastavení řízení rizik souvisejících s třetími stranami je vhodné nejen z hlediska plnění požadavků regulace, ale také z důvodu zajištění bezproblémové činnosti finančního subjektu a předcházení finančním ztrátám či případným soudním sporům.

Článek byl připraven ve spolupráci s rubrikou Právní servis na portálu Info.cz

Rozsudek NSS dostal anticenu Velkého bratra

Ústavní soud v únoru zrušil rozsudek, za který Nejvyšší správní soud nedávno převzal anticenu Velkého bratra pro největšího „úředního slídila“. Podle NSS měl finanční úřad právo požadovat data ze silničních kamer provozovaných policií v systému takzvané automatické kontroly vozidel. Podle ústavních soudců se však NSS nevypořádal se všemi námitkami muže, kterého se sporný postup Finanční správy týkal. Nyní musí NSS rozhodnout znovu.

NSS získal titul Úřední slídil v rámci anticen Velkého bratra za verdikt z loňského července, jímž potvrdil právo finančních úřadů požadovat data ze silničních kamer, která získala Policie ČR v systému tzv. automatické kontroly vozidel. Systém, který byl oceněn už v roce 2015 cenou pro Dlouhodobého slídila, měl primárně sloužit k pátrání po kradených autech, pro vyšetřování zločinů a přestupků a k potírání terorismu. Jeden z finančních úřadů si záznamy vyžádal jako důkazní materiál při posuzování knih jízd.

„Policejní systém měl primárně sloužit k pátrání po kradených autech, pro vyšetřování zločinů a přestupků a k potírání terorismu. Jeden z finančních úřadů si záznamy vyžádal jako důkazní materiál při ověřování záznamů v knize jízd kvůli odpočtu daně. NSS svým rozhodnutím otevřel prostor pro další rozsáhlé zásahy do soukromí občanů,“ uvedl Jan Vobořil, ředitel organizace Iuridicum Remedium, která anticenu uděluje.

Zasáhl Ústavní soud

Zákon dává policii pravomoc zpracovávat informace včetně osobních údajů „v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů“.

Ve sporu kvůli záznamům z kamer tak šlo po právní stránce také o to, zda policie Finanční správě poskytla jen materiál, kterým již sama disponovala pro své účely, anebo musela záznamy zpracovat a utřídit, a vznikly tak nové informace, potřebné nikoliv pro plnění úkolů policie, ale Finanční správy. „Minimálně toto předání záznamů policie správci daně zjevně nemohlo být učiněno pro vlastní účely policie. NSS se tak významově minul s námitkou, kterou stěžovatel vznesl v kasační stížnosti, reagoval na něco jiného a vznesenou námitku nevypořádal,“ stojí v usnesení senátu Ústavního soudu se zpravodajem Josefem Fialou. „Ústavní soud neříká, že to má být tak, nebo tak. Ale že to Nejvyšší správní soud musí znovu zvážit, a to zejména z pohledu toho, jak to zasahuje do práv občanů,“ citovaly Hospodářské noviny advokátku Veroniku Odrobinovou.

Velký bratr

Cenu Velkého bratra letos dostaly také společnosti Microsoft a Seznam.cz. V kategorii Výrok Velkého bratra proměnil jednu z nominací ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Společnost Microsoft vyhrála ocenění pro Dlouhodobého slídila „za dlouhodobý netransparentní masivní sběr uživatelských dat“ mimo jiné z online výuky, k níž školy s podporou státu využívaly právě nástroje Microsoftu. Americká společnost podle ředitele pořádající organizace Jana Vobořila zpracovává a odesílá do centrály data o veškerém chování uživatelů včetně obsahů e-mailů, dokumentů nebo prezentací. Společnost Seznam.cz zvítězila v kategorii Firemní slídil kvůli záměrnému matení uživatelů účtů u této společnosti. Jsou totiž poté, co se odhlásí z účtu, ve skutečnosti odhlášeni jen částečně, pokud navíc nezvolí i možnost „zapomenout“. Systém tak podle Iuridicum Remedium dál sbírá informace o jejich on-line aktivitě kvůli lepšímu zacílení reklamy.

Aktuálně z ČR

Umělce na volné noze trápí malá podpora státu a nízké příjmy, uvedla studie

Nízká podpora ze strany státu, nestandardní pracovní podmínky, nízké a nepravidelné příjmy, nepředvídatelnost návratnosti umělecké práce nebo nedostatečná sociální ochrana trápí české umělce na volné noze. Zjistila to studie pracovníků Katedry arts managementu Vysoké školy ekonomické, na dotazy tazatelů odpovědělo na 250 umělců.

„Nedostatečná sociální ochrana je dána především finančním ohodnocením práce umělců, které je opět jako v dávné minulosti dostává na okraj společnosti. V jejich případě ovšem nikoliv z důvodu nízké úrovně vzdělání či neochoty pracovat, ale z důvodu neschopnosti společnosti uvědomit si jejich význam a definovat postavení a v návaznosti na to i náležitou odměnu. Vývoj honorářů a platů v uměleckých profesích ve srovnání s celostátní situací je šokující,“ uvedl vedoucí výzkumu Marek Prokůpek z Katedry ar ts managementu Fakulty podnikohospodářské VŠE.

Ze studie vyplynulo, že umělci by ze strany státu ocenili pomoc v sociálním a zdravotním pojištění či v daňové oblasti. „Často se mezi respondenty objevoval názor, že platby sociálního a zdravotního pojištění mohou být pro umělce likvidační, především z povahy nepravidelnosti uměleckého příjmu, a řada respondentů je považuje za neférové ve srovnání s živnostníky,“ uvedl Prokůpek.

Jako možné řešení respondenti z řad umělců vidí možnost podnikat na základě autorského zákona bez nutnosti zakládat živnostenský list, jiné daňové tarify než doposud a jiné režimy odvodu sociálního a zdravotního pojištění, například jednoroční úhradu na základě výpočtu z reálných příjmů i na hlavní samostatně výdělečné činnosti nebo rozlišení podle sezonnosti.

Přinejmenším od doby pandemie covidu-19 se v Česku poukazuje na možnost, někteří umělci mluví o nutnosti, zavedení takzvaného statusu umělce. Postavení umělců se od pandemie řeší i na evropské úrovni a zabývá se jím i Evropský parlament. Od té doby, co v roce 2020 Evropská unie vyčlenila finance na národní plány obnovy pro své členské státy, zavázala se ČR a Ministerstvo kultury k legislativnímu zakotvení statusu umělce. V rámci výzev, které pro čerpání peněz z národního plánu obnovy Ministerstvo kultury vypsalo, se některé týkají i statusu umělce.

Také respondenti zařazení do studie VŠE zmiňovali například zavedení francouzského systému un intermittent du spectacle, tedy statusu, který francouzským umělcům z oblasti scénického a audiovizuálního umění kvůli nejistotě pravidelného příjmu poskytuje příspěvky v době nízké pracovní vytíženosti, v době mateřské a v dalších situacích.

Na otázku, jaký je největší systémový problém pro činnost umělců, respondenti nejčastěji uváděli, že jde o grantovou politiku. Byť je část respondentů se systémem dotací spokojená, někteří kritizují málo transparentní proces přidělování dotací a náročnos t byrokracie. To podle respondentů platí zejména u státních institucí. Systémovým problémem je také nízká možnost získat půjčky a hypotéky, což podle Prokůpka rezonovalo nejvíce u umělců, kteří jsou zaměstnáni. „To svědčí o nízkých mzdách v kulturním sektoru,“ uvedl.

Prokůpek s odkazem na debatu o ekonomické situace umělců a zaměstnanců v kultuře, která se konala loni v Národním divadle, uvádí, že čistý průměrný plat herce v angažmá činí 21 685 korun, měsíční příjem z divadelního herectví ve svobodném povolání činí v případě mužů 17 909 korun a v případě žen 15 977 korun; čísla v debatě zazněla loni v březnu.

Do poloviny března skončilo víc živnostníků než za předchozí dva roky

Do poloviny března zrušilo v Česku živnost zhruba 146 000 podnikatelů. Je to víc než za poslední dva roky dohromady, když loni skončilo s podnikáním 80 163 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a o rok dříve 47 708. Informace poskytla poradenská společnost Dun & Bradstreet, podle které je za rušením živností především povinné zavedení datových schránek i pro OSVČ.

„Masivní rušení živností stále nepolevuje, ale pravděpodobně se již pohybujeme v blízkosti vrcholu nebo mírně za ním,“ uvedla analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová. V současnosti má podle ní živnostenský list 2 044 396 osob, což je o 135 000 méně než na konci roku 2022. Letos nově získalo živnostenský list 19 073 lidí.

Podle dřívějšího vyjádření Štěpánové živnostenská oprávnění ruší ve větší míře podnikatelé, kteří reálně nepodnikají. Vzdávají se jich také lidé, kteří používali podnikání na živnostenský list jako způsob přivýdělku a nově budou preferovat jiné formy pracovních smluv.

Dun & Bradstreet spojuje rozsáhlé rušení živností s povinným zavedením datových schránek pro OSVČ, se kterým se pojí i povinnost podávat daňové přiznání v elektronické podobě. Datové schránky jsou od letošního roku povinné i pro živnostníky, spolky a další právnické osoby. Celkem se do března podle předpokladů jejich počet zvýší o 2,2 milionu zhruba na 3,9 milionu. Schránky Ministerstvo vnitra zřizuje automaticky. Naopak dobrovolné zůstane používání datové schránky pro soukromé fyzické osoby, protože poslanci na poslední chvíli povinnost v zákoně zrušili.

Nejvíc podnikatelů letos zrušilo živnost ve Středočeském kraji, kde jich bylo 17 394. Následuje Praha s 15 585 zrušenými živnostmi a Moravskoslezský kraj s 14 646. Nejméně zrušených živností hlásí Karlovarský kraj, kde jich bylo 4371, následuje Liberecký kraj s 7088.

Příjem fyzické osoby vyšší než 5 mil. Kč osvobozený

od daně je nutné oznámit

Finanční správa upozorňuje, že oznámení o osvobozených příjmech musí podat i poplatníci, kteří nemají povinnost podávat daňové přiznání, pokud v roce 2022 obdrželi příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob vyšší než 5 milionů korun. Tyto fyzické osoby měly podat oznámení do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, za rok 2022 tedy nejpozději do 3. dubna 2023.

Lhůta pro podání oznámení o osvobozených příjmech se prodlužuje u poplatníků, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, a to do 2. května 2023. Poplatníkům, jejichž daňové přiznání podal daňový poradce, se lhůta prodlužuje až do 3. července 2023. Oboje platí v případě, že daňové přiznání těchto poplatníků nebylo podáno v základní lhůtě, tedy do 3. dubna 2023. U oznámení o osvobozených příjmech je tedy dobré pamatovat na to, že oznámení o osvobozených příjmech je povinna podat každá fyzická osoba, která v roce 2022 obdržela příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob vyšší než 5 milionů Kč, přičemž každý příjem se posuzuje jednot livě. Povinnost podat oznámení vzniká i těm, kteří nepodávají daňové přiznání. Oznámení musí obsahovat výši příjmu, popis okolností nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl. K podání oznámení je možné využít nepovinný tiskopis zveřejněný na webových stránkách Finanční správy. Více informací je možné nalézt zde

Obce a kraje loni hospodařily

s přebytkem 32,8 miliardy

Obce a kraje v Česku loni hospodařily s přebytkem 32,8 miliardy korun.

Uvedla to Česká televize na základě údajů Ministerstva financí. I v předchozích letech bylo hospodaření samospráv v plusu.

Meziročně ale loni přebytek klesl, předloni totiž činil 41,4 miliardy. Přesto je podle ČT

výsledek za rok 2022 třetím nejlepším od vzniku samostatné České republiky.

„Hlavním důvodem je poslední změna rozpočtového určení daní. Kdybychom nezvýšili koeficienty na podíl obcí a krajů na rozdělení daní, tak by loni byly na nule,“ řekl ČT k výsledku hospodaření samospráv ministr financí Zbyněk Stanjura. Obce a kraje dosáhly vysokého přebytku hospodaření navzdory tomu, že loni na konci února začala ruská invaze na Ukrajinu, která významně přispěla ke zdražení energií a pohonných hmot. Samosprávy měly také zvýšené výdaje kvůli pomoci lidem prchajícím do Česka před válkou na Ukrajině.

Největší přebytek z obcí v zemi zaznamenala loni Praha, a to zhruba 15,5 miliardy korun. Příjmy města činily více než 120 miliard a výdaje méně než 105 miliard korun. Zůstatky na bankovních účtech obcí loni dosáhly podle ČT 331,5 miliardy korun a na účtech krajů 71,2 miliardy.

Podcast NADANĚ

doplníme

Podcast můžete sledovat nejen na komorovém YouTube kanále, ale také na svých oblíbených platformách Apple Podcast, Spotify nebo Google Podcast.

Stát za první čtvrtletí vybral na daních přes 280 miliard korun, schodek rozpočtu je rekordní

Stát za první čtvrtletí vybral na daních 280,6 miliardy korun. Proti stejnému období loňského roku se objem vybraných daní zvýšil o 12,2 procenta. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických a právnických osob. Meziročně naopak poklesl výběr spotřební daně, silniční daně a daně z nemovitosti. Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za první čtvrtletí. Resort současně uvedl, že hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března deficitem ve výši 166,2 miliard.

Hlavním daňovým příjmem státu byla daň z přidané hodnoty (DPH), jejíž inkaso dosáhlo 123 miliard korun. Meziročně ale rostlo pomaleji než celkové daňové příjmy, když se navýšilo o 9,7 procenta.

Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, na které stát vybral 56,7 miliardy korun, tedy o 24,1 procenta víc než za loňské první čtvrtletí. Výběr daně z příjmu právnických osob vzrostl o 22,2 procenta na 53,6 miliardy korun. Rychle rostlo i inkaso daně z hazardních her, které se zvýšilo o 22,5 procenta na 4,8 miliardy korun.

O 3,7 procenta meziročně klesl výběr spotřební daně, činil 34,7 miliardy korun. Podle ministerstva financí to způsobilo zejména snížení spotřební daně na naftu, ke kterému stát přistoupil v reakci na válku na Ukrajině. Stejný důvod má i pokles inkasa silniční daně, na níž stát vybral 430 milionů korun, což je o 65,5 procenta méně než loni.

Samotný státní rozpočet získal za první čtvrtletí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 196,7 miliardy korun, proti loňskému roku o 16,4 procenta víc. Schodek rozpočtu ke konci března vzrostl na 166,2 miliardy korun, což byl nejhorší výsledek v historii Česka. Loni deficit za první čtvrtletí dosáhl 59,1 miliardy korun, po většinu kvartálu ho ale ovlivňovalo rozpočtové provizorium, které omezovalo státní výdaje.

Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje od roku 2021 připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.

Rekordní schodek

Ministerstvo financí také oznámilo, že hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března deficitem ve výši 166,2 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek 156,8 miliard korun. Za meziročním zhoršením salda o 107,0 miliard stál především nárůst výdajů v sociální oblasti (+44,3 miliard), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+31,5 miliard), vyšší investiční aktivita (+20,1 miliard), obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+8,4 miliard), ale i specifika loňského rozpočtového provizoria doprovázená nižším předfinancováním. Růst daňových příjmů, navýšený mimořádnými příjmy jen o 8,2 miliard z důvodu jejich zákonné splatnosti, zatím nepokrývá zvýšené požadavky na výdaje státu.

Aktuálně ze světa

Meta Platforms v Itálii hrozí doplacení daně 870 milionů eur

Americké internetové společnosti Meta Platforms, která je majitelem sociálních sítí Facebook, Instagram či komunikační služby WhatsApp, v Itálii hrozí doplacení daně 870 milionů eur, tedy zhruba 20,6 miliardy korun. Vyšetřování zahájil soud v Miláně na  pokyn Úřadu evropského veřejného žalobce, který vyzval italskou finanční policii a tamní daňový úřad k prověření, zda by neměla bezplatná registrace uživatelů podléhat zdanění. Vyšetřovatelé se podle zdrojů domnívají, že be zplatné členství na platformách společnosti Meta je poskytováno výměnou za přístup k údajům uživatelů. Mělo by proto být klasifikováno jako výměna služeb, a tudíž podléhat dani z přidané hodnoty.

dotkne se rafi nerie

Slovenský parlament schválil prodloužení zvláštní daně z nadměrných zisků vybraných firem i na letošní rok a zároveň její zvýšení na 70 procent z dosavadních 55. Rozhodnutí se dotkne zejména bratislavské rafinerie Slovnaft, která patří do maďarské skupiny MOL. Pokud zákon podepíše prezidentka Zuzana Čaputová, vyšší odvod pro firmy zabývající se například výrobou rafinovaných ropných produktů začne platit na začátku května. Naopak takzvaný solidární příspěvek se už nebude vztahovat na firmy zapojené do těžby uhlí, a to v souvislosti s dlouhodobě plánovaným ukončením této těžby.

Maďarsko zavádí novou daň pro ropnou a plynárenskou

MOL

Maďarská vláda zavádí novou daň na ropnou a plynárenskou společnost MOL, která vychází z výnosů firmy, a zároveň snižuje daň z neočekávaných zisků, kterou firma platí ze zisku z levnější ropy dovážené z Ruska. MOL nově zaplatí daň 2,8 procenta z čistých výnosů za rok 2022. Současně bude snížena daň vycházející z rozdílu mezi cenou ropy Brent a ruskou uralskou ropou. MOL nyní z tohoto rozdílu platí daň 95 procent, sazba daně bude zachována, rozdíl mezi cenou však bude navíc snížen o 7,5 dolaru (163 ko run) za barel. Daň z neočekávaného zisku, kterou vláda na MOL uvalila loni, odčerpala téměř všechny zisky, které MOL vydělal na levn ější ropě dovážené z Ruska. Daň byla součástí mimořádných daní, které vláda zavedla také pro banky, výrobce léků, pojišťovny a letecké společnosti v rámci snahy snížit obrovský rozpočtový deficit. Orbán potřebuje snížit defi cit i v letošním roce a vyhnout se recesi, protože inflace dosahuje úrovně 25,4 procenta.

Joe Biden navrhuje 25procentní daň pro miliardáře, více zdanit chce i fi rmy

Americký prezident Joe Biden navrhuje 25procentní daň pro miliardáře, více zdanit chce také bohaté investory a korporace. Příjmy státu z kapitálového majetku by se tak podle jeho plánu téměř zdvojnásobily. S odkazem na zdroje v Bílém domě to uvedla

moje .kdpcr.cz

Slovenský parlament schválil zvýšení mimořádného zdanění,

agentura Bloomberg a další média. Biden chce podle tohoto návrhu také zrušit daňové úlevy pro podniky a pro bohaté, které zavedl předchozí prezident Donald Trump. Pravděpodobnost, že Kongres tento záměr schválí, ale zřejmě není vysoká. Představitelé americké administrativy tvrdí, že návrhy ukazují odhodlání snížit rozpočtový schodek převážně díky vyšším příjmům. Představují také politicky populární návrat k úrovním daní platným před refo rmou bývalého prezidenta Trumpa. Po vyšších daních pro bohaté léta volají progresivisté a podle opakovaných průzkumů se pro ně vyslovuje většina Američanů.

Bidenův návrh požaduje, aby nejbohatších 0,01 procenta Američanů platilo alespoň 25procentní daň. Zvýšil by také nejvyšší daňovou sazbu pro Američany vydělávající nad 400 tisíc dolarů ročně, tedy zhruba 8,95 milionu korun, a to na 39,6 procenta ze současných 37 procent. Bidenův návrh také požaduje, aby investoři, kteří vydělávají alespoň jeden milion dolarů, platili ze svých dlouhodobých investic také 39,6 procenta. Teď jsou daněny sazbou dvacet procent. Návrh zvyšuje o sedm procent i sazbu daně z příjmů právnických osob, a to na 28 procent.

Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v únoru zvýšily oproti lednu o 22,5 procenta

Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v únoru zvýšily oproti lednu o 22,5 procenta na 521,2 miliardy rublů, tedy zhruba 153 miliard korun. Ve srovnání s loňským únorem však byly nižší o 46,4 procenta. Vyplývá to z údajů ruského Ministerstva financí, píše agentura Reuters. V lednu příjmy činily 425,5 miliardy rublů, což byla jejich nejnižší měsíční úroveň od srpna 2020. Moskva daňové a celní příjmy z prodeje ropy a plynu, které v celém loňském roce dosáhly zhruba 11,6 bilionu rublů, využívá k financování vládních výdajů. Kvůli výpadku v těchto příjmech a nákladům souvisejícím s invazí na Ukrajinu v poslední době musela začít čerpat fi nanční prostředky ze svých rezerv.

Západní země uvalily na Rusko rozsáhlé ekonomické sankce kvůli jeho loňskému útoku na Ukrajinu. Ruský federální rozpočet podle předběžných údajů Ministerstva financí v lednu skončil se schodkem ve výši 1,776 bilionu rublů (asi 521 miliard korun), zatímco o rok dříve vykazoval přebytek 125 miliard rublů (asi 37 miliard korun).

Francie zpřísňuje boj proti SUV

Od roku 2022 ve Francii platí auta těžší než 1,8 tuny speciální daň, k tomu také existuje zdanění podle množství emisí. Za každý kilogram navíc se při registraci vozu platí 10 eur navíc. Pravidla by se do budoucna mohla ale ještě zpřísnit. Nejhlasitější v boji proti SUV je francouzská metropole Paříž. Tam se, podobně jako jinde, zaobírají možností zdražit pro SUV parkování. Zástupce pařížské starostky pro dopravu a mobilitu David Belliard by rád postoupil ještě o něco dál. „Bylo by spravedlivé, aby lidé, kteří si v hustě obydlených městských částech kupují SUV, přispívali na veřejnou dopravu,” řekl Belliard v rozhovoru pro deník 20 minutes. Dodal, že ve městech nemají SUV žádné využití a vypouštějí spoustu emisí. Takto získané prostředky by podle Belliarda měly odvrátit «sociální bombu», kterou by představovalo skokové zdražení hromadné dopravy, kde momentálně peníze chybí.

Podle Davida Belliarda by se také do budoucna měl změnit hmotnostní limit na 1,4 tuny. Vedle SUV by se ale snížení váhového limitu dotklo i dalších aut, která přitom podle některých politiků «problém» nepředstavují. Jde například o tradičně těžší elek trická auta, která jsou dnes jednou ze skupin, která je od daně osvobozená. Pravděpodobnější formou «zdanění» se zatím zdá být v mnoha francouzských městech již zmíněné zdražení parkování pro SUV.

Porušují legalizace a regulovaný trh konopí úmluvu OSN?

Legalizace či zavedení regulovaného trhu s konopím je v rozporu s úmluvou OSN o omamných látkách, k jejímuž dodržování se ČR zavázala. Dekriminalizace a zmírnění trestů konvenci neporušují. Vyplývá to z výroční zprávy Mezinárodního výboru pro kontrolu narkotik (INCB), který sleduje dodržování konvencí OSN. Dokument v Praze představil člen INCB Pavel Pachta. V Česku se plánuje zavedení regulovaného trhu s konopím s přísnými podmínkami, stát by získal výnosy z daní. Návrh zákona připravuje národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Podle něj je úmluva z roku 1961 zastaralá. „V některých zemích – a ČR je toho příkladem, dochází k dekriminalizaci některých aktivit. Kromě dekriminalizace se objevuje i depenalizace. ICNB tento koncept zdůrazňuje. Určitá aktivita zůstává sice nelegální, ale policie a případně prokuratura dostává právo ji tolerovat,“ uve dl Pachta.

Dlouho odkládaná francouzská důchodová reforma je přijata. Demonstrace ale stále pokračují

Francie má v Evropě jeden z nejnižších věků odchodu do důchodu. I z tohoto důvodu tamní vláda v lednu navrhla prodloužení věku odchodu do důchodu o dva toky, a to na 64 let. Proti prezidentu Emmanuelu Macronovi se podle francouzského deníku

Le Monde postavila nejen opozice a odbory, ale i členové jeho vlastního hnutí La République en Marche. První pokus o reformu Macron v roce 2020 odložil kvůli epidemii covidu-19.

Dlouho odkládaná důchodová reforma je ve Francii choulostivým tématem. S reformou nesouhlasí více než 75 lidí. Během dvou měsíců od představení plánu po celé zemi vypukly demonstrace a stávky, do kterých se zapojil více než milion lidí. Přerušena byla i železniční doprava, uzavřeny některé školy a kvůli stávce popelářů se na ulicích hromadí odpadky. Protesty proti důchodové reformě eskalovaly už natolik, že pařížská policie na exponovaných místech vyhlásila zákaz shromažďování. Opoziční strany návrh zákona patrně napadnou u Ústavní rady, která by mohla rozhodnout o jeho částečném nebo úplném zrušení, pokud se bude domnívat, že porušuje ústavu. Pokud jej schválí, oficiálně vejde v platnost.

Revize důchodového systému zvyšuje věk odchodu do důchodu ve Francii o dva roky na 64 let, což je podle vlády nezbytné, aby systém nezbankrotoval. Zvýšit se má i počet odpracovaných let nutných pro získání plné výše penze. Díky reformě ale budou moci dříve odejít do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se také bude započítávat mateřská či otcovská dovolená. Mimo jiné se také zvýší minimální starobní důchod na téměř 1200 eur (téměř 30 tisíc korun).

Minimální podpora Macrona

Podpora prezidenta Macrona je ve Francii nejnižší za poslední čtyři roky, obdobně jako v době protestů takzvaných žlutých vest začátkem roku 2019. Podle průzkumu agentury Ifop pro Journal du dimanche je s jeho prací nespokojeno 70 procent voličů. Na podobné hodnotě je také premiérka Élisabeth Borneová, která reformu prosadila. V parlamentu se dokonce projednával návrh opozice na vyslovení nedůvěry. Pro tu v polovině března hlasovalo celkem 278 poslanců. Chybělo tedy devět hlasů k potřebným 287 nutným k svržení vlády. Návrh podal centristický klub Liot. Ani druhý návrh na vyslovení nedůvěry, předložený

krajně pravicovým Národním sdružením (RN), neprošel. Ostatní opoziční strany už před hlasováním oznámily, že pro něj nebudou hlasovat. Podle zpravodajské agentury Reuters je sice výsledek hlasování o nedůvěře pro Macrona úspěch, ale stále bude čelit značnému tlaku. Neschopnost najít v parlamentu dostatečnou podporu pro hlasování o důchodové reformě podkopala jeho reformní program a oslabila jeho pozici.

Napětí ve francouzské společnosti se vyostřilo více, když vláda při schvalování změn důchodového systému obešla poslance, protože u nich na rozdíl od Senátu neměla zajištěnou většinovou podporu. Umožnil to článek 49.3 ústavy, díky němuž kabinet může přijmout zákon, aniž by o něm Národní shromáždění hlasovalo. Macronova důchodová reforma tak prošla parlamentem a byla označena za přijatou.

Podcast NADANĚ

Dalšími hosty podcastové série NA DANĚ moderátora Matěje Nešlehy

byli Pavel Michal Rambousek , vítěz soutěže diplomových prací, spolu s  Pavlou Polanskou, vedoucí diplomové práce, daňovou poradkyní a zkušební komisařkou.

Komora daňových poradců ČR v říjnu minulého roku pořádala již pátý ročník soutěže diplomových prací. Do soutěže se může přihlásit jakýkoliv student, který má diplomovou práci na daňové téma. Do letošního ročníku se přihlásilo 15 studentů ze 7 vysokých škol. Odborná hodnotící komise, ustanovená Prezidiem Komory, hodnotila jednotlivé práce na základě celé řady kritérií – invenčnost a argumentační přesvědčivost práce; soulad s profesí daňového poradce; využitelnost závěrů v praxi a míry dodržení nosného tématu. Po vzájemné shodě komise vyhrála diplomová práce Pavla Michala Rambouska s tématem Režim DPH u elektronických rozhraní.

„Toto téma mi bylo představeno během mého programu Erasmus plus v Belgii, který jsem absolvoval jako student Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Přihlásil jsem se na výběrový předmět DPH a profesorka nás upozorňovala, že vstoupí v účinnost změny, které jsou zásadní, ale mají jisté argumentační nejasnosti. To se právě stalo podnětem pro moji diplomovou práci. Když jsem se vrátil do Prahy, navrhl jsem téma poskytování elektronických služeb z hlediska DPH profesoru Boháčovi a přišlo mu to jako dobrý nápad, protože na Univerzitě Karlově moc lidí o DPH diplomové práce nepíše. Když jsem ale práci psal, narazil jsem na zvláštní úpravu týkající se režimu DPH u elektronického rozhraní. Přišla mi natolik rozsáhlá, že by se nevešla do obsahu, proto jsem se rozhodl napsat o ní druhou diplomovou práci na Fakultě financí a účetnictví na Vysoké škole ekonomické, kde jsem současně s právem studoval daně,” vypráví Rambousek v podcastu naDANĚ, jak se dostal postupně ke své vedoucí Pavle Polanské.

Během bakalářského studia na Vysoké škole ekonomické se Rambousek věnoval diplomacii. Specializace daní ho začala zajímat až u konce bakalářského studia, když si vybral volitelné předměty o daních. „Najednou mi tyto předměty přišly krásně struktuované a lépe uchopitelné, spíše než ty

diplomatické. Proto jsem si uvědomil, že bych svoje studium na VŠE nemusel po bakaláři ukončovat a že bych mohl studovat navazující magisterské studium v oblasti daní. Složil jsem přijímací zkoušky a pokračoval ve studiu práva a daní,“ vzpomíná Rambousek.

Pavla Polanská má více než 20 let zkušeností s daňovým poradenstvím, je zkušební komisařkou Komory daňových poradců a také působí jako externí vyučující na Vysoké škole ekonomické. Její hlavní specializací jsou nepřímé daně, daň z přidané hodnoty a spotřební daň. „Pavlem vybrané téma se na škole normálně neprobírá, není to tak silná problematika. Končíme u DPH e-shopů, tedy zboží na dálku. Studentům je to i blízké a dá se uvádět spousta praktických příkladů. Zmíněné téma diplomové práce mi bylo tematicky blízké a zajímalo mě. Jen jsem si dala chvíli čas na rozmyšlenou vzhledem k mé pracovní kapacity,” říká Polanská a dodává, že to pro ni jako vedoucí byla první diplomová práce a rovnou výherní. Spíše pracím oponuje. „Je nasazena vysoká laťka,” dodává s úsměvem. Pavel Michal Rambousek se zatím pro zkoušky daňového poradce nerozhodl, ale jeho oblíbenou daní je pochopitelně daň z přidané hodnoty. „Zatím zkoušky do budoucna nevylučuji, ale v současné době mě baví spíše advokacie, a to napojení na daně je tam také, skoro každý druhý den je řeším. Asi bude záležet, jak intenzivně se budu daním věnovat v rámci koncipientury v advokátní kanceláři, a uvidím,” uvádí. Ve volném čase se Rambousek věnuje nejen daním a advokacii, ale i lezectví. „Nejraději chodím po práci na lezeckou stěnu, to je moje velké hobby. Pokud jsou dobré klimatické podmínky, tak samozřejmě ven na nějakou skálu. Člověk se úplně vypne a soustředí se jen na pohyby. A jinak jsem kavárenský povaleč,“ ” říká s úsměvem. Pavla Polanská ve svém volném čase ráda čte a chodí na procházky, nejen za historií hlavního města Prahy.

Podcast NA DANĚ s Pavlem Michalem Rambouskem a Pavlou Polanskou naleznete zde .

Gabriela Hrachovinová je novou předsedkyní International Fiscal Association (IFA ČR)

Novou předsedkyní International Fiscal Association (IFA) Česká republika se stala Gabriela Hrachovinová, dlouholetá členka Komory daňových poradců ČR a v současnosti i vedoucí Sekce soudních znalců Odborného kolegia Komory. IFA ČR je především diskusní platforma, kde se potkávají názory daňových odborníků z různého spektra daňových povolání včetně daňových poradců, akademiků, úředníků daňové správy i daňových legislativců. Místopředsedou byl zvolen Tomáš Urbášek, člen Prezidia Komory daňových poradců, a tajemnicí pak daňová poradkyně Radka Mašková.

Záznamy webinářů pro uchazeče o vykonání zkoušky na daňového poradce

Pro uchazeče o vykonání zkoušky na daňového poradce nabízí Komora daňových poradců webináře na témata, která jsou součástí obsahu kvalifikačních zkoušek. Pokud on-line webináře uchazeči nestihli a rádi by se o této problematice dozvěděli více, nabízí Komora ke zhlédnutí záznamy obou webinářů, které si mohou zakoupit v e-shopu na odkazu zde.

Aktuálně v nabídce kurzů osobního rozvoje

Výjimečná sleva 30 % na vzdělávací akce platí také na kurzy osobního rozvoje! Využít ji mohou daňoví poradci a jejich asistenti.