e-Bulletin KDP 3/2024

DAŇOVÁ & ÚČE TNÍ fi rm a ro ku 2023

Komory daňových poradců ČR

/TÉMA VYDÁNÍ: DAŇOVÁ & ÚČETNÍ FIRMA ROKU

3/2024

/ROZHOVOR: Ředitel Odvolacího finančního ředitelství Tomáš Rozehnal /IT v daňové praxi: Kyberobrana s pojištěním pro daňové poradce

/Daně z příjmů: Dlouhodobý investiční produkt optikou daně z příjmů

Provedeme vás světem daní.

Pochvala pro Finanční správu

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

pro většinu daňových poradců je první polovina roku ta pracovně vytíženější, zpracovávají se roční závěrky, přiznání k dani z nemovitostí a posléze přiznání k dani z příjmů. Letos je navíc začátek roku vypjatý i s ohledem na změny, které v loňském roce přinesl konsolidační balíček a které bylo třeba zavést do praxe hned v lednu.

Nebývá zvykem, aby se v bulletinu Komory daňových poradců pozitivně psalo o Finanční správě, já jsem se nicméně rozhodla okomentovat některé kroky Finanční správy z poslední doby, které si pochvalu zaslouží.

Naše práce v sobě nese určitou nejistotu při aplikaci změn zákonných ustanovení, zejména těch, které nejsou jednoznačně vyložitelné a u nichž se v praxi nelze opřít o často příliš zjednodušující výklad v důvodové zprávě. Proto bych ráda ocenila přístup Finanční správy, která v poslední době zaujala, jak sama deklaruje, proklientský přístup. Osvětovou kampaň ohledně změn na dani z nemovitostí ocenilo a využilo nejen mnoho majitelů nemovitostí, ale i daňových poradců. Pokud se daňoví poradci nespecializují přímo na tuto daň, tak jim zpracovaný přehled poměrně rozsáhlých změn i možnost konzultace se správcem daně nepochybně pomohly.

kampaňohlednězměn

Podle mého názoru začalo být vidět, že deklarovaný proklientský přístup nezůstal jen prázdným politickým heslem, ale skutečně se projevuje v podobě různých forem praktické pomoci. Jako velmi vstřícný krok lze ocenit i skutečnost, že na základě údajů ze svých informačních systémů oslovila Finanční správa prostřednictvím e-mailu nebo SMS přes 30 tisíc aktivně podnikajících fyzických osob, které pro komunikaci s finančním úřadem dosud nevyužily datovou schránku zřízenou ze zákona. S ohledem na to, že do datových schránek povinně doručují dokumenty související s podnikáním všechny úřady, může tento krok v budoucnu ušetřit podnikatelům řadu nejen nepříjemností, ale i finančních ztrát.

V poslední době se asi nejvíce diskusí vede kolem změn v oblasti zaměstnaneckých benefitů a pojistného u dohod o provedení práce. Zatímco změny u dohod mají odloženou účinnost až od 1. července 2024, tak změny u benefitů jsou účinné již od ledna. V prosinci zveřejněnou Metodickou informaci ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 ocenila i veřejnost, např. manažeři firem, mzdoví účetní, personalisté aj. pro její otevřenost a srozumitelnost. S ohledem na zavedený limit pro osvobození některých zaměstnaneckých benefitů a související praktické problémy je tato rychlá reakce Finanční správy na problematickou legislativu nejen vítaná, ale i svým obsahem poměrně vstřícná.

V únoru se uskutečnila zasedání odborných sekcí KDP jak právnických, tak fyzických osob, kde hlavním tématem byly právě benefity. Obou zasedání se jako hosté za Finanční správu zúčastnili ředitelka Generálního finančního ředitelství Mgr. Simona Hornochová a ředitel Sekce metodiky daní Ing. Radek Novotný. Odborné diskuze na této úrovni byly dříve zcela nemyslitelné.

Od Finanční správy se očekává výběr daní, což samo o sobě je nepopulární, některá jednání konkrétních úředníků Finanční správy si občas zaslouží kritiku, některá naopak pochvalu. Ale zrovna současný trend Finanční správy a její větší otevřenost vůči veřejnosti si zaslouží ocenění.

S přáním pohodových dnů

Zuzana Rylová Daňový poradce č. o. 3912

Úvodník

Judikatura

E-mailová

Téma vydání

SLUTO

Tomáš

& ÚČETNÍ

2023

k Nejvyššímu

Daně z příjmů

Nová varianta spoření na penzi v podobě tzv.

Ostatní

Elektronický měsíčník

Komora daňových poradců České republiky

Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311

IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz e-mail: kdp@kdpcr.cz

Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060

ISSN 1211-9946

Toto číslo vyšlo 6. 3. 2024, datum uzávěrky: 29. 2. 2024

Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer

Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR.

Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com, není-li uvedeno jinak.

Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz

Měsíc v kostce

Vláda prozatím nestanoví termín přijetí eura

Vláda vzala na vědomí společné doporučení Ministerstva financí a České národní banky prozatím nestanovit termín přijetí společné evropské měny. Doporučení se opírá o zjištění obsažená v dokumentu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“. Ten od vstupu ČR do Evropské unie objektivně hodnotí ekonomickou připravenost České republiky k přijetí eura.

Česká republika získala v roce 2023 z rozpočtu EU téměř o 50 miliard korun více, než zaplatila

V průběhu roku 2023 obdržela Česká republika z rozpočtu EU příjmy ve výši celkem 116,7 miliardy korun a současně odvedla do evropského rozpočtu 66,8 miliardy. ČR tak za loňský rok obdržela o téměř 50 miliard korun více, než do rozpočtu EU odvedla. Při započítání příjmů z Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 39,5 miliardy činilo celkové kladné saldo 89,5 miliardy korun.

Nový díl podcastu naDANĚ

Robert Jurka byl hostem nového dílu komorového podcastu naDANĚ. V rozhovoru s Matějem Nešlehou popisuje fungování společnosti ETL, ve které zastává pozici managing partner. Mluví o tom, kde vidí obor účetnictví za 10 let. Podle Roberta bude důležité sledovat několik trendů – regulaci ze strany Evropské unie; předpokládá se, že účetnictví se stane součástí ERP systémů, což s sebou nese jednak velkou úsporu a současně velkou míru digitalizace. Mají se tedy účetní bát o svoji práci? Nahradí chatGPT poradce? A jaká je optimální cesta zabezpečení dat? I na to odpovídá v podcastu, který můžete sledovat ZDE

 Smuteční oznámení

S lítostí Vám oznamujeme, že zemřela paní Ing. Iveta Zíbarová, daňová poradkyně č. 235, ve věku 60 let. Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast.

Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník KDP ČR

Povinnost odvést DPH u fi ktivní faktury vystavené zaměstnancem

Soudní dvůr EU se v nedávném případě zabýval otázkou, kdo je osobou povinnou odvést DPH, která byla uvedena na podvodně vystavené falešné faktuře, kterou vystavil zaměstnanec s uvedením údajů společnosti, kde byl zaměstnán.

PAlena Wágner Dugová

Daňový poradce

č. o. 4687, Deloitte

odle rozsudku Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“) ze dne 30. ledna 2024 ve věci C-442/22, P sp. z o.o. proti Dyrektor Izby Administracji Skarbowej w Lublinie musí být článek 203 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty vykládán v tom smyslu, že pokud zaměstnanec osoby povinné k dani z přidané hodnoty (DPH) vystavil falešnou fakturu uvádějící DPH, přičemž použil totožnost svého zaměstnavatele jakožto osoby povinné k dani bez jeho vědomí a souhlasu,

musí být tento zaměstnanec považován za osobu, která uvedla DPH, ve smyslu daného článku, ledaže tato osoba povinná k dani neprokázala řádnou péči, která po ní mohla být rozumně vyžadována ke kontrole jednání uvedeného zaměstnance.

Tento spor pochází z Polska, kde v zákoně o DPH mají uvedeno pravidlo, že pokud právnická osoba, organizační jednotka bez právní osobnosti nebo fyzická osoba vystaví fakturu, ve které uvede výši DPH, je povinna tuto daň odvést. Obdobu nalezneme také v českém zákoně o DPH, který stanoví, že přiznat daň je (mimo jiné případy) povinna osoba, která vystaví doklad, na kterém uvede daň. Závěry předběžné otázky, kterou se zabýval SDEU, pak mohou být vztaženy i k české praxi.

SDEU se v daném případě zabýval otázkou, kdo je tou osobou povinnou odvést DPH, která byla uvedena na podvodně vystavené falešné faktuře, kterou vystavil zaměstnanec s uvedením údajů společnosti, kde byl zaměstnán.

Společnost P podnikala v oblasti maloobchodního prodeje pohonných hmot na čerpací stanici. Při daňové kontrole bylo zjištěno, že v období od ledna 2010 do dubna 2014 bylo vystaveno 1 679 faktur, na nichž byla uvedena DPH (ve výši celkem

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2024 Judikatura

cca 319 tis. eur), která neodpovídala skutečnému prodeji zboží, přičemž jiní plátci si z těchto faktur uplatnili nárok na odpočet DPH uvedené na těchto fakturách. Faktury nebyly vedeny v účetnictví společnosti P a odpovídající DPH nebyla odvedena do státního rozpočtu ani uvedena v daňových přiznáních této společnosti. Faktury se fiktivně vázaly k prodejům skutečně realizovaným čerpací stanicí a zaznamenaným registračními pokladnami společnosti P, kdy faktury byly doprovázeny autentickými pokladními doklady, které však odpovídaly plněním reálně uskutečněným s jinými subjekty než těmi, které byly uvedeny na daných fakturách. Faktury vystavoval zaměstnanec bez souhlasu a vědomí vedení společnosti za účelem podvodného získání vratky DPH subjekty, které byly příjemci těchto faktur. Pokladní doklady byly shromažďovány jinými zaměstnanci čerpací stanice, kteří je za finanční obnos předávali danému zaměstnanci. Sporné faktury byly na čerpací stanici ukládány do počítače v jiném formátu než v případě řádných faktur vystavených společností P a nebylo možné se k nim dostat bez odemčení tohoto počítače. Zaměstnanec na faktury uváděl údaje společnosti včetně daňového identifikačního čísla společnosti. Zaměstnanec byl v květnu 2014 propuštěn z důvodu porušení pracovních povinností.

Polský finanční úřad požadoval uhradit DPH od společnosti, protože dle něj společnost nevynaložila náležitou péči, aby vystavování sporných faktur zamezila. Jelikož spor byl řešen soudní cestou, tak polský Nejvyšší správní soud vyhodnotil, že je třeba položit předběžnou otázku k SDEU.

SDEU připomněl, že podle ustálené judikatury je boj proti daňovým únikům a případným zneužitím jedním z cílů uznaných a podporovaných směrnicí o DPH a že právní subjekty se nemohou dovolávat unijních právních norem podvodně nebo zneužívajícím způsobem. Po analýze článku 203 dospěl SDEU k závěru, že výklad, že zdánlivý vystavitel podvodné faktury uvádějící DPH, jehož údaje jakožto osoby povinné k DPH byly zneužity, je „osobou, která uvedla DPH“, ve smyslu uvedeného článku, je v rozporu s cílem směrnice o DPH, pokud tento zdánlivý vystavitel jednal v dobré víře a daňová správa zná totožnost osoby, která tuto falešnou fakturu ve skutečnosti vystavila. V takové situaci tedy musí být za „osobu, která uvedla DPH“, ve smyslu článku 203 směrnice o DPH považována právě tato vystavující osoba.

Předkládající soud však uvedl, že zaměstnavatel nepostupoval s veškerou řádnou péčí požadovanou k tomu, aby vystavení podvodných faktur zabránil. Zaměstnanec byl totiž pověřen fakturací a mohl mj. vystavovat faktury s DPH mimo elektronický fakturační systém, aniž k tomu musel získat zvláštní souhlas svého zaměstnavatele. Daňová správa měla tedy za to, že zaměstnavatel nesplnil svou kontrolní povinnost a že mu jeho nedbalost neumožnila odhalit podvodné praktiky svého zaměstnance a zabránit jim. V tomto ohledu SDEU připomněl, že podle ustálené judikatury není v rozporu s unijním právem požadavek, aby subjekt přijal všechna opatření, která po něm mohou být rozumně vyžadována k ověření, že plnění, které provádí, jej nepovede k účasti na podvodu na DPH. SDEU uzavřel,

moje .kdpcr.cz

že polský soud má provést celkové posouzení všech relevantních skutečností za účelem určení, zda osoba povinná k dani, jejíž identifikační údaje pro účely DPH její zaměstnanec zneužil k vystavování falešných faktur pro podvodné účely, prokázala řádnou péči, která mohla být rozumně vyžadována ke kontrole jednání tohoto zaměstnance. Pokud tomu tak není, je tato osoba povinna odvést DPH uvedenou na těchto fakturách podle článku 203 směrnice o DPH.

Závěr

Pokud zaměstnanec osoby povinné k dani vystavil falešnou fakturu uvádějící DPH, pod totožností svého zaměstnavatele (plátce DPH) bez jeho vědomí a souhlasu, tak musí zaměstnanec zaplatit příslušnou DPH, což ale platí pouze pokud zaměstnavatel prokáže řádnou péči, která po ní mohla být rozumně vyžadována ke kontrole jednání daného zaměstnance. V případě absence řádné péče musí DPH zaplatit společnost.

Z tohoto rozsudku mimo jiné vyplývá, že by měl zaměstnavatel kontrolovat své zaměstnance v míře „rozumně vyžadované“, protože pokud by zaměstnanec vystavoval falešné daňové doklady s DPH pod hlavičkou zaměstnavatele, tak pokud zaměstnavatel neprokáže řádnou péči, bude zaměstnavatel povinný odvést příslušnou DPH.

Rozsudek Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“) ze dne 30. ledna 2024 ve věci C-442/22, P sp. z o.o. proti Dyrektor Izby Administracji Skarbowej w Lublinie, http://eur-lex. europa.eu, generální advokát J. Kokott.

„Řízení o předběžné otázce – Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Článek 203 – Platební povinnost – Osoba, která uvedla DPH na faktuře – Osoba povinná k DPH – Zaměstnancem vystavené falešné faktury uvádějící údaje zaměstnavatele bez jeho vědomí a souhlasu – Řádná péče zaměstnavatele“

Související ustanovení: § 108 odst. 4 písm. g) zákona č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“)

Související rozhodnutí:

Terracult, C-835/18

Mahagében a Dávid, C-80/11 a C-142/11

Teleos C-409/04

CITÁT: Osobou povinnou odvést DPH u falešně vystavené faktury s DPH zaměstnancem je zaměstnavatel, pokud neprokáže řádnou péči, která po něm mohla být rozumně vyžadována ke kontrole jednání zaměstnance, jinak je osobu povinnou k dani sám zaměstnanec.

Judikatura

E-mailová komunikace s daňovým subjektem může znamenat neformální počátek daňové

kontroly

Daňovému subjektu byla správcem daně doměřena daň z příjmů fyzických osob na základě daňové kontroly. Ten však s výměrem nesouhlasil, protože již uplynula prekluzivní lhůta pro stanovení daně, a podal žalobu ke krajskému soudu. Podle daňového subjektu byla daňová kontrola zahájena již před sepsáním protokolu o tři měsíce dříve, tedy v době, kdy intenzivně komunikoval s finančním úřadem prostřednictvím e-mailu.

Krajský soud tuto žalobu zamítl. Podle něj e-mailovou komunikací kontrola zahájena nebyla, protože z ní nevyplynulo, že by správce daně zahájil konkrétní daňovou kontrolu za konkrétní zdaňovací období a v konkrétním rozsahu. Připustil sice, že činnost správce daně byla před zahájením kontroly rozsáhlá, to však byl důsledek přípravy podkladů pro její provedení, a to nejen u daně z příjmů, ale i dalších druhů daně. U ostatních daní správce daně zahájil kontrolu v době, kdy se subjektem komunikoval o dani z příjmů e-mailem a podle soudu tak daňový subjekt věděl, že kontrola v případě daně z příjmů ještě zahájena nebyla.

Tento závěr daňový subjekt rozporoval formou kasační stížnosti. Podle něj došlo k zahájení daňové kontroly již dříve, protože v e-mailové komunikaci mezi ním a správcem daně byl vymezen jak předmět a rozsah daňové kontroly, tak i kontrolované období, jak požaduje daňový řád. Poukázal na to, že podle judikatury nelze za okamžik zahájení daňové kontroly považovat pouze sepsání protokolu o jejím zahájení. Pro zahájení je třeba splnit dvě podmínky: vymezit předmět i rozsah kontroly a fakticky ji zahájit. Tyto dvě podmínky byly podle daňového subjektu splněny a daňová kontrola byla zahájena dříve a tím došlo také k dřívějšímu uplynutí prekluzivní lhůty. Daňové orgány se bránily tím, že v e-mailové komunikaci padly

dotazy, které mohly být relevantní pro jinou kontrolu, která už byla v té době u daňového subjektu zahájena, a navíc v komunikaci uvedly, že kontrola daně z příjmů fyzických osob bude teprve zahájena.

Nejvyšší správní soud se však postavil na stranu daňového subjektu. Podle daňového řádu je daňová kontrola zahájena prvním úkonem správce daně vůči daňovému subjektu, při kterém je vymezen její předmět a rozsah a při kterém správce daně začne zjišťovat povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu. Podle dřívější judikatury NSS je také podstatné, zda byl úkonem správce daně vymezen předmět a rozsah kontroly a zda současně začal správce daně zjišťovat jeho povinnosti nebo prověřovat tvrzení. V nyní posuzovaném případě správce daně v e-mailu uvedl, že jím požadované dokumenty jsou potřebné k provedení místního šetření a že se bude jednat o kontrolu daně z příjmů fyzických osob a dalších daní, které dále vyjmenoval. Tímto sdělením správce daně podle soudu nepochybně dostatečně vymezil předmět své následné kontrolní činnosti. I když výslovně nevymezil rozsah daňové kontroly, nemělo to vliv na účinnost a zákonnost jejího zahájení, protože v takovém případě se má za to, že daňová kontrola byla zahájena v nejširším možném rozsahu.

Požadované dokumenty k ostatním daním daňový subjekt správci daně později předal a ten začal neprodleně zjišťovat

jeho povinnosti. Přestože formálně byly dokumenty předloženy v rámci kontroly jiných druhů daně, podle soudu tato skutečnost neměla vliv na to, že od tohoto okamžiku začal správce daně prověřovat také skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně z příjmů fyzických osob. Z okolností případu bylo totiž podle soudu zřejmé, že správce daně měl od počátku v úmyslu provést daňovou kontrolu také daně z příjmů fyzických osob a tento úmysl vyjádřil už v e-mailu, jehož přílohou byl obsáhlý seznam dokumentů týkajících se mimo jiné také dotčené daně.

Nejvyšší správní soud zdůraznil, že ke svému závěru došel v kontextu specifických okolností projednávaného případu. Od počátku zde byl zřejmý úmysl správce daně provést kontrolu daně z příjmů fyzických osob. O provázanosti postupu svědčilo také to, že všechny úkony činila tatáž úřední osoba, která vedla také e-mailovou komunikaci. Pozdějším sepsáním protokolu o zahájení daňové kontroly tak došlo pouze k formálnímu zahájení již probíhající kontroly a v konečném důsledku tak došlo k uplynutí prekluzivní lhůty pro doměření daně.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 3 Afs 176/2022, dostupné na www.nssoud.cz

NSS připomněl, že hranice mezi tím, co je pouhou opravou a co již technickým zhodnocením, je mnohdy nezřetelná

Daňovému subjektu byla doměřena DPH z důvodu neuznání odpočtu daně. Podle správce daně daňový subjekt provedl práce v budově hotelu, které měly charakter nikoliv opravy, ale technického zhodnocení, a neupravil související odpočet na DPH. Daňový subjekt totiž toto domnělé technické zhodnocení prodal společně s budovou za cenu bez DPH před uplynutím desetileté lhůty od vynaložení výdajů na technické zhodnocení.

Daňový subjekt se bránil žalobou, kde tvrdil, že sporná plnění spočívající v opravě topení, koberců a kamerového systému nebyla věcně ani časově spojena se stavebními úpravami hotelu, které hlásil stavebnímu úřadu, a měla tak charakter pouhé opravy. Ovšem i v případě možné souvislosti by se podle daňového subjektu nemohlo jednat o technické zhodnocení, protože topení, koberce i kamerový systém se již v budově hotelu nacházely a byla pouze opravena jejich funkčnost, což svědčí o opravě.

Protože krajský soud této žalobě vyhověl, obrátily se daňové orgány na Nejvyšší správní soud. Podle nich bylo nutné tyto práce posoudit jako technické zhodnocení dlouhodobého obchodního majetku, u kterého v případě změny použití pro účely, které zakládají nárok na odpočet DPH, měla být v daňovém přiznání provedena úprava uplatněného odpočtu. Podle OFŘ byl účel prací shodný se stavebními pracemi v hotelu, jejichž výsledkem byla jeho rekonstrukce a opětovné zprovoznění, a daňový subjekt neprokázal, že se v případě topení a kamerového systému jednalo

Judikatura

o pouhou opravu. OFŘ zároveň upozornilo na dva odlišné přístupy v judikatuře Nejvyššího správního soudu při posouzení otázky, zda dílčí stavební práce probíhající v souvislosti s technickým zhodnocením je nutno vždy podřadit pod technické zhodnocení, byť by byly samostatně opravou. Navrhl proto věc k posouzení senátu NSS.

Nejvyšší správní soud poukázal na to, že podle zákona o DPH původní odpočet daně uplatněný u pořízeného dlouhodobého majetku podléhá úpravě, pokud v některém z kalendářních roků následujících po roce uplatnění dojde ke změně v rozsahu použití tohoto majetku. Podobně se postupuje v případě, kdy plátce při pořízení dlouhodobého majetku nárok na odpočet daně neměl, protože daný majetek byl původně určený k použití v rámci ekonomických činností nezakládajících nárok na odpočet. Podle zákona o DPH odpočet uplatněný u pořízeného dlouhodobého majetku podléhá úpravě a technické zhodnocení se pro účely této opravy považuje za samostatný dlouhodobý majetek.

Soud připomněl, že v této věci není sporné, že některými provedenými stavebními úpravami došlo k technickému zhodnocení hotelu, rozpor je v tom, zda proto, že na budově došlo k technickému zhodnocení, musejí být za toto zhodnocení považovány veškeré další výdaje. Podle soudu technické zhodnocení přináší významnější kvantitativní a kvalitativní změny majetku a oprava naopak bývá pouze reprodukcí dřívějších užitných hodnot nebo drobnějším zhodnocením. Opravou se tak odstraňují částečná fyzická opotřebení nebo poškození pro uvedení do předchozího či provozuschopného stavu. Přitom hranice mezi tím, co je pouhou opravou, a tím, co je už technickým zhodnocením, je mnohdy nezřetelná. V každém jednotlivém případě je tedy podle soudu nutné tuto hranici určit pomocí dostatečně průkazných prostředků dokládajících stav věci před a po. Obecně platí, že jsou-li úpravy prováděny v rámci jedné stavební akce a směřují-li ke změně technických parametrů a způsobu využití nemovitosti, není nutné u každé dílčí úpravy zkoumat její charakter a z tohoto důvodu výdaje vynaložené na tyto dílčí práce vyčleňovat jako výdaje přímo daňově uznatelné. K judikatuře dotýkající se tohoto problému nelze podle soudu přistupovat paušalizujícím způsobem a vykládat ji zcela mechanicky. Klíčový je požadavek, aby společně hodnocené výdaje tvořily logický celek z hlediska věcného i časového rozsahu a účelu.

Dva rozsudky NSS, které zmínilo OFŘ, jsou reakcí na závěry daňové správy, že byla-li prokázána změna účelu využití nemovitosti, je nutno výdaje na tvrzenou opravu hmotného majetku vždy neuznat. Odvolací finanční ředitelství se podle NSS mýlí v tom, že v takových případech je nutno vždy vyloučit dílčí opravy a považovat je bez dalšího za technické zhodnocení. Už dříve NSS podotkl, že takový postup přehlíží, že hranice mezi tím, co je nezbytnou opravou a co je již technickým zhodnocením, bývá v praxi často nezřetelná a v rámci rozsáhlejší investiční akce mohou být prováděny současně jak opravy, tak technické zhodnocení. I v rámci jediné akce, jejímž cílem je změna ve způsobu užívání stavby, mohou být některé stavební práce posouzeny jako oprava. Pokud tyto práce nemají s prováděnými změnami stavby souvislost a zároveň směřují jen k obnovení původní funkčnosti stavby, lze je podle NSS akceptovat jako opravu.

V nyní posuzovaném případě probíhaly stavební práce většího rozsahu v prvním nadzemním podlaží hotelu. Tyto práce byly oznámeny stavebnímu úřadu. Jednalo se o práce, které měly za následek změnu vnitřní dispozice hotelu a změnu jeho dosavadního užívání. U těchto prací panuje u obou stran shoda, že odpovídaly definici technického zhodnocení. Ovšem v případě dílčí opravy topení, koberců a kamerového systému nešlo o jeden celek se stavebními úpravami a také tyto úpravy nepodmiňovaly. Opravy nevznikly ani jako důsledek technického zhodnocení, ale byly na něm zcela nezávislé. Navíc k nim došlo dříve, než byly ohlášeny stavební úpravy úřadu. Nejvyšší soud se tak postavil na stranu daňového subjektu a krajského soudu a uzavřel, že nelze vyloučit, že cílem prací bylo odstranění fyzického opotřebení a poškození majetku za účelem jeho uvedení do předchozího a provozuschopného stavu. Důkazní břemeno zde leželo na daňovém subjektu, tomu však nebyl ze strany správce dán prostor pro dokazování, že dotčené práce neměly charakter technického zhodnocení. Správce daně totiž navrhované důkazy odmítl s tím, že jsou nadbytečné.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 6 Afs 273/2022, dostupné na www.nssoud.cz

Sledujte Komoru daňových poradců

Nejvyšší správní soud se zabýval povahou

námitky

proti exekučnímu příkazu

Nejvyšší správní soud posuzoval otázku, zda je námitka od 1. 1. 2021 podaná proti exekučnímu příkazu řádným opravným prostředkem, který je daňový subjekt povinen vyčerpat před případným podáním žalob. Městský soud totiž podobnou žalobu odmítl pro nepřípustnost, jelikož měl za to, že daňový subjekt ještě nevyčerpal řádný opravný prostředek. Tomuto rozhodnutí se však daňový subjekt bránil kasační stížností. Uvedl v ní, že byl postupem soudu zbaven svého práva na přístup k soudu a nebyla mu tak poskytnuta soudní ochrana.

Nejvyšší správní soud při rozhodování vycházel ze správního řádu, kde je uvedeno, že „ nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon “. a zároveň „ je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného “.

Daňový řád pak říká, že rozhodnutí vydané při správě daní lze přezkoumat na základě řádného opravného prostředku, kterým je odvolání nebo rozklad.

Platí také, že proti úkonu správce daně při placení daní, nejde-li o rozhodnutí, u kterého zákon připouští podání odvolání, může osoba zúčastněná na  správě daní uplatnit námitku ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o úkonu dozvěděla. Námitka je podle daňového řádu řádným opravným prostředkem v případě, kdy směřuje proti rozhodnutí správce daně. Opravným prostředkem však námitka není ve vztahu k ustanovení vylučujícímu uplatnění řádného opravného prostředku. Daňový řád zároveň uvádí, že proti exekučnímu příkazu nelze uplatnit opravné prostředky.

Judikatura

NSS poukázal na to, že v projednávaném případě má exekuční příkaz formu rozhodnutí, proti kterému zákon nepřipouští podání odvolání, protože to je jako řádný opravný prostředek proti exekučnímu příkazu neuplatnitelné a daňový řád ho neumožňuje. Proti exekučnímu příkazu však lze podle NSS podat námitku, která je výslovně v tomto případě zákonem označena za řádný opravný prostředek, který lze v rámci daňového řízení uplatnit, na rozdíl od jakýchkoliv jiných prostředků. Takto to podle soudu zákonodárce vyjádřil jak v textu samotného zákona, tak v jeho důvodové zprávě. Zůstalo však otázkou, zda se tento záměr zákonodárci podařilo jednoznačně vtělit i do nové právní úpravy, a to jasně, srozumitelně a také funkčně.

Z pohledu NSS bylo potřeba také zodpovědět otázku, zda námitka, jak byla nově koncipována, splňuje nároky kladené na řádný opravný prostředek. To, že zákonodárce nějaký prostředek označí za řádný opravný, ještě totiž neznamená, že je jím automaticky a že plní danou funkci. Nejvyšší správní soud proto připomenul také svůj dřívější rozsudek, kde je řádný nebo mimořádný opravný prostředek „ plně v rukou účastníka řízení; je charakterizován tím, že účastník má subjektivní procesní právo na to, aby takový prostředek byl projednán v zákonem předpokládané procesní formě. Správní orgán se jej nemůže zbýt a zůstat pasivní (…), je vázán zákonnou lhůtou, ve které musí být podán a jejíž zmeškání má za následek ztrátu takového prostředku. Opravný prostředek je přizpůsoben k ochraně subjektivního práva účastníka a jeho podání je ponecháno jeho vlastní aktivitě; úřad nemůže tuto aktivitu nahradit.“

Opravný prostředek tak dává daňovému subjektu právo iniciovat přezkoumání rozhodnutí dříve, než nabyde správní moci. Včasný a přípustný opravný prostředek tak obvykle přináší odkladný účinek. „Řádnost“ prostředku pak spočívá v tom, že je prostředkem nápravy nepravomocných rozhodnutí a tato vlastnost je výslovně zachycena v procesních řádech. Mimořádný opravný prostředek naopak slouží k nápravě vad již pravomocných rozhodnutí. Z toho plynou dva na sebe navazující závěry, a sice, že správní rozhodnutí, proti kterému lze podat opravný prostředek, nenabývá právní moci a zároveň opravný prostředek lze podat pouze proti nepravomocnému rozhodnutí. „Řádnost“ opravného prostředku se tak odvíjí od toho, že se podává proti nepravomocným rozhodnutím a také platí, že nepravomocnost rozhodnutí se odvíjí od možnosti podat řádný opravný prostředek. Nabytí právní moci je přitom autoritativní rozhodnutí o právech a povinnostech subjektů a jde o důležitou vlastnost rozhodnutí znamenající jeho nezměnitelnost a závaznost. Podle NSS jde o významnou záruku právní jistoty pro celou společnost a jako takové musí být respektováno všemi zúčastněnými. Jeho odložení je tedy stěžejním účinkem uplatnění řádného opravného prostředku a obvykle zde dochází k odkladnému nebo odvolávacímu účinku. Plyne z toho, že obvyklými znaky řádného opravného prostředku jsou: odložení vykonavatelnosti, přesunutí rozhodnutí na nadřízený orgán, a především odložení okamžiku

nabytí právní moci napadeného rozhodnutí. Přitom však není potřeba, aby došlo ke splnění všech znaků zároveň, zvláštní důraz je kladen na odklad nabytí právní moci. Odkladný a odvolávací účinek nemohou automaticky představovat podmínku řádného opravného prostředku už jen proto, protože by jím pak nemohlo být žádné odvolání, u kterého zákon odkladný účinek vyloučil, jako je tomu právě v případě exekučních příkazů.

Pro zodpovězení klíčové otázky celého případu je podle NSS třeba zaměřit se na podmínku odkladu nabytí právní moci. Zde upozornil, že je možné vycházet ze zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve kterém zákonodárce místo klasického odvolání zavedl námitky jako specifi cký prostředek nápravy a označil jej za řádný opravný prostředek, i když obecně nemají námitky v právních řádech (až na výjimky) odkladný účinek. Například právě v daňovém řádu námitka proti exekučnímu příkazu nabytí právní moci neodkládá.

Daňový subjekt byl v rámci exekučního příkazu správcem daně poučen, že podaná námitka nemá odkladný účinek. Poučení ale nezodpovídá otázku, zda má námitka vliv na nabytí právní moci či vykonavatelnost příkazu. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že zákonodárce s podáním námitky nespojil odklad právní moci exekučního příkazu a příkaz proto nabývá právní moci již okamžikem jeho doručení. Protože podání námitky podle daňového řádu zde nemá vliv na právní moc příkazu, neplní námitka podle Nejvyššího správního soudu funkci řádného opravného prostředku.

Soud připustil, že zákonodárce v této záležitosti nezvolil ideálně formulovaný text a tím způsobil, že povaha námitky nemusí být na první pohled zřejmá. Vzhledem k této nejasnosti dospěl NSS k závěru, že z hlediska srozumitelnosti práva nelze námitku proti exekučnímu příkazu považovat za řádný opravný prostředek, který by bylo třeba vyčerpat před podáním žaloby k soudu. V tomto případě podle NSS nedošlo ke změně ani úpravou zákona od 1. 1. 2021. V projednávaném případě se tak NSS zastal daňového subjektu, který mohl proti exekučnímu příkazu podat žalobu a nebylo třeba vyčerpat námitku jako řádný opravný prostředek.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 8 Afs 59 /2023, dostupné na www.nssoud.cz

Zdroj: www.nssoud.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců / 3/2024

Tomáš Půček

Právní oddělení KDP ČR

Aktuálně

Aktuálně ze zpráv CFE

Save the Date: CFE Forum 2024

Již 17. ročník evropské konference zaměřené na profesní otázky daňového poradenství, organizovaný CFE Tax Advisers Europe, zná datum i místo konání. Pod jednotícím, byť možná trochu krkolomným názvem „Sharing the Tax Pie: Revisiting the Role of the UN, EU & OECD in Tax Policy; and Taxable Presence Threshold (Fixed Establishment) in Indirect Taxation“ proběhne 18. srpna 2024 v belgickém Bruselu. I letošní ročník odborného diskusního fóra přinese dva panely řečníků nejen z řad daňových a legislativních expertů.

Od roku 2024 se očekává, že se ukáže být tím milníkem, kdy nový vývoj v daňové politice naplní potenciál stát se rokem významných změn v globálním daňovém systému. Valné shromáždění OSN usiluje o větší roli Organizace spojených národů a hlasovalo pro rezoluci o podpoře inkluzivní a efektivní mezinárodní daňové spolupráce v OSN, která přímo zasahuje do současného způsobu vedení v mezinárodních daňových záležitostech v režii OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Hlasování OSN následovalo po dřívější zprávě generálního tajemníka OSN, který požadoval větší roli OSN při stanovování mezinárodních daňových záležitostí s cílem dosáhnout „plně inkluzivní“ mezinárodní daňové agendy. Zpráva generálního tajemníka OSN také poznamenává, že pravidla vypracovaná v OECD se adekvátně nezabývají potřebami a prioritami rozvojových zemí a/nebo jsou mimo jejich možnosti je implementovat.

Odborné diskuse se ale nevyhnou ani tématům, jako jsou alokace daňového základu (1. pilíř a role OSN, EU a OECD v mezinárodních daňových záležitostech), východiska rozdílných aspirací v daňové politice států, nepřímé zdanění nebo přeshraniční rozdělování zisků, přičemž pro bližší informace se vyplatí sledovat webové stránky CFE, kde bude brzy poskytnut podrobný program i seznam řečníků. V současné době je však již možné se zaregistrovat k účasti na konferenci nebo využít nabídky ubytování zprostředkované CFE.

Podvýbor FISC: Budoucnost evropské a mezinárodní daňové politiky

Nadcházející zasedání podvýboru pro daňové záležitosti Evropského parlamentu (FISC) se uskuteční dne 19. března 2024. V rámci něj proběhne konfrontace názorů a stanovisek s Komisí, Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Organizací spojených národů (OSN) o současném stavu a budoucnosti evropské a mezinárodní daňové politiky. Dne 13. února 2024 proběhlo veřejné slyšení na téma „Řešení daňových překážek na vnitřním trhu a role daňových politik při podpoře hospodářského růstu“. Po slyšení následovalo představení studie zadané podvýborem FISC na téma „Správné daňové postupy v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem – signalizační úloha údajů o FDI (Foreign Direct Investment neboli přímé zahraniční investice)“.

OECD Tax & Development Days: 12.–13. března 2024

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pořádá ve dnech 12. a 13. března 2024 virtuální event pod titulem Tax & Development Days („Dny daní a rozvoje“). Událost proběhne výhradně online prostřednictvím platformy Zoom. Cílem je poskytnout aktuální informace o daňové kapacitě a politických iniciativách OECD v rozvojových zemích. K účasti na zasedání otevřené veřejnosti byli pozváni také členové OECD Inclusive Framework a dalších klíčových zainteresovaných institucí. Témata, kte rá se budou během dvou dnů projednávat, zahrnují: perspektivy rozvojových zemí na dvoupilířové řešení; Dopad covidu-19 na příjmy; zdanění a nerovnost, převodní ceny a mezinárodní daňová kapacita; daňová morálka; daňová transparentnost a spolupráce; daňová kriminalita; daňoví inspektoři bez hranic (TIWB); DPH v oblasti e-commerce v rozvojových zemích a další.

Bližší informace, stejně jako registrační formuláře k účasti, naleznete na tomto odkaze.

11 moje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2024 .kdp cr.c z

e -Bulletin Komor y daňňoov ých p poradců ČR moje

Komory daňových poradců ČR

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví

Generální fi nanční ředitelství eviduje zvýšený počet žádostí

o závazná posouzení v oblasti DPH

Za nárůstem jsou změny sazeb daně a přeřazení některých položek zboží či služeb do jiných sazeb. Podle zákona o DPH lze požádat GFŘ o závazné posouzení ve třech oblastech: určení sazby DPH u zboží nebo služeb ve smyslu zákona o DPH, použití režimu přenesení daňové povinnosti a uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet daně při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby. Finanční správa zjednodušenou formou shrnula základní pravidla závazného posouzení, protože dosud obdržené žádosti ve značném počtu případů neobsahovaly všechny informace potřebné pro vydání rozhodnutí o závazném posouzení. Pro bezproblémové zpracování závazného posouzení je přitom důležité, aby žádost obsahovala veškeré nezbytné údaje. V opačném případě GFŘ žadatelům zasílá výzvy k odstranění vad podání, čímž dochází k prodloužení celého procesu jak u příslušného žadatele, tak u dalších ž ádostí, které čekají na vyřízení.

Žádost se podává volnou formou (tedy ne na předepsaném formuláři) a měla by obsahovat: identifikaci subjektu žádajícího o závazné posouzení, druh závazného posouzení (zda je požadováno určení sazby DPH, použití režimu přenesení daňové povinnosti nebo osvobození od daně s nárokem na odpočet daně), dále detailní popis zboží nebo služby (v žádosti lze uvést jen jednu položku zboží nebo služby) a návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení. Zde žadatel vyplní, do jaké sazby daně (či osvobození od daně s nárokem na odpočet daně) navrhuje dané zboží nebo službu zařadit nebo podle kterého ustanovení se použije režim přenesení daňové povinnosti.

Finanční správa upozorňuje, že návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení sazby daně lze formulovat např. následujícím způsobem: „U předmětného zdanitelného plnění se uplatní základní/snížená (vždy pouze jeden návrh) sazba daně z přidané hodnoty.“

GFŘ přiblížilo také popis zboží nebo služby. V žádosti je nezbytné uvést jejich detailní popis, a to za účelem správného určení příslušné části číselného kódu klasifikace produkce CZ-CPA (v případě služeb) nebo kódu nomenklatury celního sazebního (u zboží) a následného slovního popisu. U zboží a výrobků je pro jeho charakteristiku vhodné přiložit také základní obrazovou dokumentaci, např. fotografii, projekt, produktový list včetně obalu výrobku, příbalový leták apod. Pokud se jedná o výrobek skládající se s různých složek, měly by být tyto složky v žádosti uvedeny, a to včetně případného vyjádření jejich hmotnostního podílu v procentech. Dále je podle GFŘ vhodné poskytnout dokumentaci obsahující deklarované dávkování daného výrobku, pokud existuje. U tiskovin a souvisejících elektronicky poskytovaných služeb by pak měl být doložen obsah, rozměr, počet stránek, vazba a obsah reklamy. V případě požadavku na zatřídění zdravotnických prostředků by měla být přiložena osvědčující dokumentace – typicky se může jednat o prohlášení o shodě, případně osvědčení o notifikaci zdravotnického prostředku. Pokud je zdravotnický prostředek deklarován jako jednorázový, je třeba též doložit návod k použití a obal výrobku s etiketou, jak je dodáván.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2024

Aktuálně

U služeb je podle GFŘ důležité podrobně popsat obsahovou náplň služby, jaké konkrétní úkony jsou v rámci služby poskytovány apod. Pokud je požadováno zařazení poskytování stavebních nebo montážních prací v souvislosti s nemovitou věcí, pak je nutné vymezit, o jakou nemovitou věc se jedná (např. zda se jedná o stavbu pro bydlení nebo pro sociální bydlení ve smyslu zákona o DPH).

Žádost lze podat jak elektronicky, prostřednictvím portálu MOJE daně, tak i poštou nebo osobně. Podání žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podléhá správnímu poplatku 10 000 Kč za každou položku zboží či služby, o jejíž posouzení je žádáno. Pro vyřízení žádosti není stanovena zákonná lhůta, ale podle pokynu č. MF-5 o stanovení lhůty při správě daní by měl správce daně v yřídit žádost o závazné posouzení nejpozději do tří měsíců ode dne jejího doručení.

Byla vydána Informace GFŘ k uplatňování DPH

u vybraného osobního automobilu

V souvislosti s novelou zákona o DPH došlo totiž od počátku tohoto roku ke změnám v oblasti nároku na odpočet daně u tzv. vybraného osobního automobilu. Smyslem těchto změn je omezení výše nároku na odpočet daně u těchto výrobků v případech, kdy je dlouhodobým majetkem plátce DPH. Nově je stanoven limit výše daně na vstupu 420 000 Kč. V této souvislosti přitom není podstatné, zda je vybraný osobní automobil nakoupen v tuzemsku, pořízen z jiného členského státu nebo dovezen ze třetí země.

Vybraným osobním automobilem se nově rozumí vozidlo kategorie M1 vymezené odkazem na definici vozidla kategorie M1 v přímo použitelném předpisu EU, kterým je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel. Podle tohoto nařízení do této kategorie spadají motorová vozidla s nejvýše osmi místy k sezení kromě místa k sezení řidiče a bez prostoru pro stojící cestující, bez ohledu na to, zda je počet míst k sezení omezen na místo k sezení řidiče. U pořízení vybraného osobního automobilu jako dlouhodobého majetku pro účely DPH se za částku daně na vstupu považuje maximálně částka 420 000 Kč, pokud je základem daně hodnota 2 000 000 Kč a vyšší. Plátce je tedy podle GFŘ oprávněn u vybraného osobního automobilu, který použije výhradně pro účely zakládající nárok na odpočet daně, k odpočtu daně na vstupu, její výše je však omezena limitní částkou 420 000 Kč. Pokud vybraný osobní automobil plátce používá jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v částečné výši. Limit 420 000 Kč se v takovém případě odpovídajícím způsobem krátí. Limitní daně na vstupu se také obdobně použije při úpravě odpočtu daně dle § 78 zákona o DPH a při nároku na odpočet daně při registraci a zrušení registrace.

Limit se uplatní i u technického zhodnocení vybraného osobního automobilu. Součet daně na vstupu při pořízení vybraného osobního automobilu a daně na vstupu u technického zhodnocení na tomto automobilu provedených nesmí pro účely uplatnění nároku na odpočet daně překročit částku 420 000 Kč.

Omezení daně na vstupu se naopak nevztahuje na pořízení vybraného osobního automobilu, který není pořizován jako dlouhodobý majetek. V tomto případě plátce při stanovení daně na vstupu postupuje i nadále v souladu s ustanovením § 72 odst. 2 zákona o DPH. Pokud však plátce vybraný osobní automobil, který nebyl původně pořízen jako dlouhodobý majetek, zahrne následně do dlouhodobého majetku, je v případě, kdy při pořízení tohoto automobilu částka daně na vstupu překročila 420 000 Kč, povinen snížit uplatněný odpočet daně.

Informace GFŘ se věnuje také finančnímu a operačnímu leasingu, prodeji vybraného osobního automobilu a vykázání příslušného DPH v daňovém přiznání a kontrolním hlášení.

Finanční správa v lednu evidovala zhruba 31 900 nových oznámení o vstupu do paušální daně

Letos by tak podle Finanční správy mohlo své odvody vůči státu vyřizovat paušálně okolo 125 tisíc OSVČ. Zpozornět by podle ní měli pokračující „paušalisté“ z loňského roku, kteří musí ke stejnému datu navýšit svůj trvalý měsíční příkaz na novou výši paušální zálohy. Ty se zvýšily ve všech třech pásmech. Počet OSVČ v paušálním režimu podle Finanční správy každoročně narůstá.

Po spuštění projektu platilo v roce 2021 daň a odvody jednou paušální částkou okolo 65 tisíc živnostníků, v roce 2022 bylo aktivních účastníků paušálního režimu průměrně 80 tisíc a loni už počet „paušalistů“ dosáhl hranice 100 tisíc. V letošním roce se vzhledem ke zhruba 31 900 novým oznámením o vstupu odhaduje, že paušální režim bude během roku průměrně využívat zhruba 125 tisíc živnostníků. Někteří žadatelé o vstup do paušálního režimu totiž byli odmítnuti pro nesplnění základních podmínek, jiní ukončili svou živnost nebo se rozhodli pro tento rok v paušální dani nepokračovat.

Finanční správa připomněla také to, že zvyšování záloh v paušálním režimu probíhá každoročně v závislosti na růstu průměrné mzdy. Důvodem je navýšení složek paušální zálohy představujících příspěvky na důchodové a zdravotní pojištění na základě pravid el zakotvených v příslušných zákonech.

moje .kdpcr.cz

Letos již za nepodání elektronického přiznání hrozí pokuta

Finanční správa zkraje roku prostřednictvím e-mailu nebo SMS oslovila celkem 30 794 aktivně podnikajících fyzických osob, které pro komunikaci s finančním úřadem dosud nevyužily datovou schránku zřízenou ze zákona. Tomuto kroku předcházela podle Finanční správy akce, kdy pracovníci finančních úřadů v Pardubickém a Královéhradeckém kraji v listopadu telefonicky kontaktovali vybraný vzorek 435 OSVČ, aby zjistili důvod nevyužívání datové schránky a upozornili na povinnost podávat daňová přiznání elektronicky. Naprostá většina oslovených projevila zájem získat informace o přihlášení do datové schránky a povinnostech plynoucích z jejího zřízení. Finanční správa připomenula, že konec lhůty například pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí letos připadl na středu 31. ledna, a pokud byla jeho součástí nemovitost, kterou poplatník používá ke svému podnikání (tedy nikoliv k nájmu nebo soukromému užití), muselo být podáno elektronicky. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob je třeba elektronicky podat do 2. května 2024. Tento způsob podání je povinný, pokud jsou v něm zahrnuty i příjmy z podnikání nebo jiné samostatné činnosti. K elektronickému podání není nutné využít datovou schránku, Finanční správa doporučuje jednoduché řešení pro vyplnění a odeslání daňového přiznání prostřednictvím portálu MOJE daně.

V loňském roce Finanční správa s ohledem na velké množství nově ze zákona zřízených datových schránek zaujala vstřícný přístup a výjimečně u těchto poplatníků akceptovala i podání v listinné podobě. Tento postup však podle ní již nelze opakovat. Pokud te dy letos poplatník chybu ve způsobu podání daňového přiznání ani na výzvu finančního úřadu nenapraví, podle daňového řádu mu vznikne povinnost uhradit pokutu ve výši 1 000 Kč.

Reakce na situaci Liberty Ostrava

Finanční správa upozornila, že sleduje informace o vývoji situace ohledně společnosti Liberty Ostrava v médiích. Společnost je nejen velkým zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji, ale i obchodním partnerem a často většinovým nebo jediným odběratelem služeb řady menších společností v regionu. Někteří dodavatelé a obchodní partneři této společnosti se již obrátili na finanční úřady s žádostmi o radu či pomoc v obavě z toho, že v důsledku druhotné platební neschopnosti nebudou schopní řádně a včas plnit své daňové povinnosti. Finanční správa proto na svých stránkách předložila následující informaci shrnující možnosti dodavatelů, které jim v tomto ohledu dávají daňové předpisy. Generální finanční ředitelství by mělo v tomto ohledu zároveň instruovat všechna územní pracoviště finančních úřadů tak, aby byl zajištěn shodný metodický přístup k vyřizování žádostí žadatelů z řad dodavatelů Liberty Ostrava v kontextu dané situace a očekávané potřeby rychlého řešení.

Mezi jejich možnosti patří posečkání s úhradou daně či rozložení úhrady na splátky, prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů a tím zároveň prodloužení lhůty pro úhradu daně, stanovení nižších záloh, popř. povolení výjimky z povinnosti daň zálohovat, prominutí příslušenství daně (úroku z prodlení či z posečkání a pokuty za opožděné tvrzení daně) či platba DPH z neuhrazených pohledávek. Podrobněji rozvedená jednotlivá opatření lze dohledat na stránkách Finanční správy v Praktické informaci pro dodavatele Liberty Ostrava.

Česko předsedá

mezinárodní spolupráci v boji proti daňovým podvodům

Generální finanční ředitelství získalo prestižní předsednictví ve skupině pro pokročilou mezinárodní správní spolupráci ustanovené pod Evropskou komisí. Jejím cílem je zefektivňovat postupy správců daně v jednotlivých státech EU při společných či souběžných kontrolách, stejně jako při přítomnosti ve správních prostorách a na správních šetřeních ve státech EU. Pokročilé nástroje spolupráce jsou klíčové v boji s krácením daní a daňovými úniky. Díky spolupráci v rámci AIAC se v roce 2023 podařilo v ČR doměřit zkrácenou daň ve výši 1,36 mil. EUR. Úzká spolupráce evropských daňových správ je stěžejní pro řešení případů krácení daní a daňových podvodů. V uplynulém roce se díky tomu podařilo v rámci EU doměřit přes 41 mil. EUR na DPH a téměř 12 mil. EUR na spotřebních daních. U přímých daní došlo k úpravě základu daně ve výši takřka 750 mil. EUR. Česká republika se zúčastnila dvou společných kontrol ukončených v roce 2023, v jejichž rámci bylo doměřeno celkem 1 356 267 EUR.

Zdroj: www.financnisprava.cz

SLUTO DAŇOVÁ & ÚČETNÍ

fi rma roku

2023

Téměř 8 tisíc hlasujících, 79 nominovaných a 10 vítězů. To jsou čísla, která stojí za prvním ročníkem soutěže SLUTO DAŇOVÁ & ÚČETNÍ firma roku 2023. Tato historicky první soutěž spojila síly dvou již etablovaných profesních soutěží, a to Daňař & Daňová firma roku a Účetní roku.

Titul Daňová firma roku 2023 získala společnost Mazars s.r.o., která byla porotou vybrána ze 14 nominovaných daňových firem. V kategorii Účetní firma roku 2023 se utkalo 12 porotou nominovaných firem a z titulu se radovala společnost This One s.r.o. Titul Nejžádanějšího zaměstnavatele v daních získala společnost BDO Czech Republic s.r.o. Za nejvstřícnější pracoviště finančních úřadů bylo zvoleno územní pracoviště v Českých Budějovicích, které spadá pod Finanční úřad pro Jihočeský kraj.

Daňovou osobností roku 2023 za státní sféru se stal JUDr. Karel Alexa, Ph.D., který působí na Specializovaném finančním úřadě. Z titulu Účetní osobnost roku se pak radovala Ing. Pěva Čouková, zakladatelka společnosti Účetní portál a.s. V kategorii Daňař roku 2023 byli oceněni vítězové za veřejnou a soukromou sféru. Daňařem roku 2023 v soukromém sektoru byl vyhlášen Ing. Bc. Jiří

Nesrovnal, daňový poradce, vedoucí Sekce daně z příjmů právnických osob KDP ČR a člen Prezidia KDP ČR a jednatel společnosti N-Consult, s. r. o. Za státní daňovou sféru byl titulem Daňař roku 2023 oceněn Mgr. Tomáš Rozehnal, Ph.D., ředitel Odvolacího finančního ředitelství.

V kategorii Daňová naděje roku 2023 se utkaly začínající daňové hvězdy, které na svůj věk překvapují svými zkušenostmi, znalostmi i nadšením pro tento obor. Za rok 2023 zazářil Jan Tuček ze společnosti BDO Czech Republic s.r.o. Poslední vyhlašovanou kategorií byla Největší poradenská firma roku 2023 mimo Velkou 4. Do letošního ročníku se zapojilo celkem 11 společností. Své prvenství z minulého roku obhájila skupina BDO, která zvítězila také při porovnání celkového počtu zaměstnanců. Kompletní výsledky naleznete na odkazu ZDE

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2024

Nejvstřícnější pracoviště fi nančního úřadu roku 2023

1 Finanční úřad pro Jihočeský kraj, Územní pracoviště v Českých Budějovicích

2 Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj, Územní pracoviště Ostrava I

3 Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště ve Vyškově

4 Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Brno – venkov

5 Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Brno I

Daňař roku 2023 – komerční sféra

1 Ing. Bc. Jiří Nesrovnal, vedoucí sekce daně z příjmů právnických osob KDP ČR a člen Prezidia KDP, daňový poradce, N-Consult s.r.o.

2 JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M., Bříza & Trubač, s.r.o., advokátní kancelář

3 Ing. Tomáš Hajdušek , vedoucí sekce správy daní a poplatků KDP ČR, daňový poradce, Censitio, s.r.o.

4 Ing. Michaela Strnadová, Deloitte Advisory

Daňař roku 2023 – státní sféra

1 Mgr. Tomáš Rozehnal, Ph.D., Odvolací finanční ředitelství

2 Ing. Miloslav Kopřiva, FÚ pro Pardubický kraj

3 Ing. Hanuš Kytler, Generální finanční ředitelství

4 Mgr. Jakub Charbulák , Specializovaný finanční úřad

Daňová naděje roku 2023

1 Ing. Jan Tuček , BDO Czech Republic s.r.o.

2 Ing. Mgr. Tereza Homa, advokátka Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář

3 Mgr. Jan Kubanek , FÚ pro Moravskoslezský kraj

4 Ing. Ivy Weissová, AKONTISTO s.r.o.

5 Ing. Kristián Červinka, Senior Tax Consultant, PKF APOGEO Tax, s.r.o.

6 Bc. Vojtěch Bouřil, EKP Advisory

7 Mgr. Ing. Michaela Chvátalová, Generální finanční ředitelství

8 Ing. Tomáš Dvořák , FÚ pro Kraj Vysočina

Daňová osobnost roku 2023

1 JUDr. Karel Alexa, Ph.D., Specializovaný finanční úřad

2 Ing. Vítězslav Kapoun, Generální finanční ředitelství

3 Ing. Václav Zíka, Ministerstvo financí ČR

4 Ing. Tomáš Hajdušek , vedoucí sekce správy daní a poplatků KDP ČR, daňový poradce, Censitio, s.r.o.

5 Ing. Blanka Mattauschová, Generální finanční ředitelství

Účetní osobnost roku 2023

1 Ing. Pěva Čouková, Účetní portál a.s.

2 Ing. Josef Medek , Specializovaný finanční úřad

3-4 doc. Ing. Jana Skálová, Ph. D., TPA Group

3-4 Ing. Libor Vašek Ph. D., účetní expert, VŠE v Praze

5 doc. Ing. Ladislav Mejzlík, Ph. D., Prezident Komory auditorů ČR a proděkan fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze

6 Ing. Radovan Khol, Generální finanční ředitelství

Tomáš Rozehnal:

„Omezení přístupu

k Nejvyššímu správnímu

soudu není správnou cestou“

Rozhovor

Navrhovaná novela soudního řádu správního přináší zásadní změny a z pohledu daňařů patří k nejdůležitějším normám, které jsou nyní v legislativním procesu. Ředitel Odvolacího finančního

ředitelství Tomáš Rozehnal v ní vidí přínosy i slabá místa, která se týkají zejména nové úpravy kasačních stížností. „Domnívám se, že omezení práva na přístup k Nejvyššímu správnímu soudu, ať už obecnou nepřijatelností kasační stížnosti či omezením kasačního důvodu, není správnou cestou,“ říká v rozhovoru pro e-Bulletin Komory daňových poradců Daňař roku 2023 v kategorii státní sféra.

V soutěži SLUTO DAŇOVÁ & ÚČETNÍ fi rma roku 2023 jste zvítězil v kategorii Daňař roku za státní daňovou sféru. Co to pro vás osobně znamená?

V prvé řadě šok. Abych byl upřímný, úplně jsem zapomněl, že jsem nominován. Už to pro mě bylo vlastně překvapení. Ale pří-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2024

jemné. Nebudu zastírat, že mě to potěšilo. Na druhou stranu, není to mé první ocenění, a tak mi je líto kolegů, kteří skončili na dalších místech. Myslím, že by si cenu zasloužili možná i více.

Čím jste si podle vašeho soudu toto ocenění vysloužil? Řešili jste na Odvolacím fi nančním ředitelství kvalitativně či kvantitativně jiné případy než v předchozích letech?

Myslím, že zde nejde o tak sofistikovanou problematiku. Soutěž je koncipována i trochu jako soutěž popularity. Dle mého názoru rozhodlo větší povědomí o mém jménu.

Změnu, ať kvalitativní či kvantitativní, vám pravděpodobně přinese novela soudního řádu správního. Jak se z vašeho pohledu v důsledku této novely změní fungování vašeho úřadu?

Těžko říct. Určitě se změní koncepce tvorby kasační stížnosti či vyjádření k ní, kde novela přináší zásadní změny. Zajímavá bude i otázka nákladů řízení, které by měly být v odůvodněných případech přiznávány správnímu orgánu.

Kde vidíte přínosy novely a kde její slabá místa?

Přínosy určitě v novelizaci a modernizaci soudního řádu správního tam, kde se postupovalo spíše dle judikaturních závěrů, nebylo jasno nebo tam, kde zákon neodpovídal dnešní době. Slabá místa vidím pro změnu v novinkách, které se budou muset zažít, tedy zejména v otázkách kasačních stížností.

Novela si klade za cíl odstranit nedostatky, které vypluly na povrch v uplynulých dvou dekádách fungování soudního řádu správního. Mají navrhovaná ustanovení oporu třeba i v tom, že by se osvědčila v okolních zemích či jinde v zahraničí?

Abych se přiznal, nevím. To je trošku mimo můj záběr, je to spíše otázka na legislativce.

Na zmíněnou novelu z pera Ministerstva spravedlnosti se snesla kritika z vícero stran, mimo jiné z Komory daňových poradců, podle níž novela, jež si klade za cíl posílit efektivitu správních řízení, spíše posiluje postavení státní správy při vydávání problematických rozhodnutí. Jak tuto kritiku vnímáte?

To si nemyslím. Dle mého názoru novela přináší stejné komplikace jak státní správě, tak žalobcům.

Komora daňových poradců rovněž napadá fakt, že novela znemožňuje dovolávat se hodnocení provedených důkazů u Nejvyššího správního soudu. KDP tvrdí, že ustanovení novely fakticky připravuje daňové subjekty o právo na soud-

ní ochranu, což je v rozporu s ústavou. Jaký je váš pohled na tuto námitku?

Nejsem si jistý, zda se jedná přímo o rozpor s ústavou, zde bych byl hodně opatrný. Nicméně navrhované znění považuji za nešťastné a nechápu, proč se vydáváme touto cestou. Přijde mi scestné srovnání s modelem Nejvyššího či Ústavního soudu. K těmto přece jenom vede trochu trnitější cesta, než k NSS a omezení na opravdu vybrané otázky tam má své místo. Správní soudnictví je však koncipováno jinak. Zde se domnívám, že omezení práva na přístup K NSS ať už obecnou nepřijatelností kasační stížnosti či omezením kasačního důvodu není správnou cestou.

Jaký dopad na práci vašeho úřadu očekáváte v souvislosti s úpravou daňového systému v rámci vládního konsolidačního balíčku?

V současné době se jedná zejména o dopad na podmínky služebního poměru, kde zaměstnanci přichází o docela dost peněz. To je hodně nepříjemné. Z hlediska vyloženě daňově sporové agendy je to spíše otázka roků, než Odvolací finanční ředitelství bude nějaký případ řešit.

Co by nejvíce pomohlo zefektivnit chod Odvolacího finančního ředitelství?

To je na delší povídání. Domnívám se, že se snažíme zefektivňovat v rámci možností. Problémem je určitě velké množství starší agendy, se kterou se snažíme co nejlépe a nejrychleji vypořádat. Cítíte se jako daňař, nebo již spíše jako manažer?

Jak kdy. V rámci lektorské či publikační činnosti jako daňař, na úřadě jako manažer. Čistě odborná rozhodnutí nechávám na povolanějších.

Jakou osobní stopu byste chtěl v úřadu zachovat?

Nemám ambici zanechávat osobní stopu. Budu rád, když s odstupem času bude moje působení hodnoceno jako spíše pozitivní, i když pozice to tedy není nejvděčnější.

Tomáš Rozehnal

Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, na které získal i postgraduální titul. Je ředitelem Odvolacího finančního ředitelství. Věnuje se přednáškové a publikační činnosti, je mimo jiné autorem komentáře k daňovému řadu. Ve volném čase se snaží sportovat.

České daňové předpisy pohledem daňařů roku

Který daňový předpis českému právnímu řádu chybí a proč? Který by naopak z českého práva měl být vypuštěn? Na to odpovídají v anketě e-Bulletinu Komory daňových poradců výherci a finalisté ocenění SLUTO DAŇOVÁ & ÚČETNÍ firma roku 2023.

Anketa

Karel Alexa

Vedoucí oddělení metodiky správy daní, Specializovaný finanční úřad 1. místo, Daňová osobnost roku 2023

Který daňový předpis podle vás českému právnímu řádu chybí a proč?  Mně osobně žádný nový daňový právní předpis nechybí. Stávajících právních předpisů je již nyní dost a někdy snad i příliš.

Který předpis byste naopak z českého práva nejraději vypustil a proč?

Spíše než pro úplné vypuštění nějakého existujícího daňového právního předpisu bez náhrady bych byl za nové, lepší zpracování právní úpravy daní z příjmů. Současný zákon o daních z příjmů podle mého názoru již není kvůli častým novelizacím přehledný ani kompaktní tak, jak by být měl a mohl.

V čem konkrétně byste kolegy z daňového prostředí rád inspiroval?

Necítím se být způsobilým k tomu, abych někoho inspiroval, ale myslím si, že kvalita i kvantita odvedené práce je přímo úměrná tomu, nakolik člověka baví. Daňařina je přitom nepochybně zajímavým a atraktivním oborem, uvážíme-li zejména obsáhlost a složitost ce lého daňového systému, množství komplikovaných právních otázek, se kterými se dennodenně potýkáme, a praktickou jistotu, že daně tu budou vždycky.

Tomáš Rozehnal

Ředitel Odvolacího finančního ředitelství

1. místo, Daňař roku 2023 – státní sféra

Který daňový předpis podle vás českému právnímu řádu chybí a proč?

Nemyslím si, že nám nějaký předpis chybí. Spíše je problém v neaktuálnosti některých stávajících. Daňové a účetní předpisy musí reagovat na společenský vývoj, digitalizaci, nové technologie či obory. Je otázka, zda se vydat cestou nových zákonů či novelizací. Určitě by to bylo vhodnější dělat rychleji.

Který předpis byste naopak z českého práva nejraději vypustil a proč?

Tady si budu trochu protiřečit s první odpovědí. Ale osobně bych vypustil všechny novely, které neprošly řádnou odbornou diskusí a jejichž dopad se zjišťuje až za chodu.

V čem konkrétně byste kolegy z daňového prostředí rád inspiroval?

Osobně bych rád inspiroval kolegyně a kolegy mimo daňové prostředí, a to k pochopení toho, že daňové právo je velmi zajímavou oblastí a určitě stojí za zkoušku.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2024

Jiří Nesrovnal

Zakladatel společnosti N-Consult a člen Prezidia Komory daňových poradců 1. místo, Daňař roku 2023 – komerční sféra

Který daňový předpis podle vás českému právnímu řádu chybí a proč?

V tuto chvíli mne nenapadá žádný nový předpis, který by bylo nezbytné přijmout. Naopak se mi zdá, že náš právní řád je množstvím předpisů spíše zaplevelen. To znamená, že nejlepším předpisem je ten, který nějaký právní předpis zruší, a to ideálně ten, který stanovuje zbytečné restrikce, omezení či povinnosti.

Mám také již delší dobu pocit, že se nám tady rozmáhá takový nešvar, kdy každá nová administrativa po volbách přijde alespoň s jednou zásadní rekodifikací či reformou. Nejlépe takovou, která zásadně změní to, co reformovala předchozí garnitura. Domnívám se, že jednou z výrazných vad našeho právního systému (a to nejen daňového a účetního) je jeho nepředvídatelnost a nestabilita. Neplatí synonymum, že nové se rovná automaticky lepší. Jsem tedy proti neustálým revolucím, a pokud má něco v právním systému doznat změn, mělo by to být to, u čeho se v praxi ukázalo, že působí problémy a komplikace. Nemělo by jít pouze o změnu pro změnu a přepisování fungujících věcí jenom z důvodu, že nový text bude z právního pohledu dokonalejší, když ten původní nepůsobil jakékoliv praktické problémy. Takové změny pro změnu je nutné odmítnout.

Který předpis byste naopak z českého práva nejraději vypustil a proč?

Tady mám již více adeptů. Pokud bych vyšel z posledních příkladů, určitě bych se velmi přimlouval za zrušení zákona o dorovnávací dani (zákon č. 416/2023 Sb.). Jsem si vědom, že tento zákon nelze jen tak jednoduše zrušit, protože představuje implementaci směrnice EU. Nicméně pokud někdo jen letmo do této normy, ale především také do směrnice, kterou zákon implementuje, nahlédl, musí mi dát za pravdu, že to téměř nejde číst a do češtiny se to nedá skoro přeložit ani s použitím důvodové zprávy. Jde o přík lad, kdy se ukazuje, že platí, že červík je v detailu. Závěr, že nadnárodní společnosti by měly celkově platit nějakou minimální výš i daně, je jistě legitimní politické rozhodnutí, které může mít určitou ekonomickou logiku, nicméně pokud se tento obecný závěr začne aplikovat do praktického řešení, vyjde z toho něco tak šíleného, jako je tato právní norma. Tady bych zdůraznil, že nejde o kri tiku českého zákonodárce, ale toho evropského, neboť šílenost této právní normy je dána právě onou směrnicí, kterou zákon implementuje.

Pokud budu nadále aktuální, velmi bych se také přimlouval za zrušení či minimálně úpravu některých částí daňového konsolidačního balíčku (zákon č. 349/2023 Sb). Tohle je (zdůrazňuji z odborného, nikoliv politického hlediska) velmi nepovedená právní norma. To, co na zaměstnavatele nastražili zákonotvůrci a zákonodárci například v oblasti dohod o provedení práce, nejde v zásadě v praxi téměř aplikovat.

Mimo to bych se velmi přimlouval za zrušení norem, které neustále přidávají a kladou další a další povinnosti na podnikatele. Trošku se obávám, abychom se nedostali do stavu, kdy podnikatelé nebudou mít čas podnikat, protože většinu svého času budou věnovat tomu, aby dodržovali všechny nařízení a příkazy, které na ně dopadají. Pokud bych měl uvést některé příklady, jde o předpis y implementující směrnice DAC, případně další a další zpřísňování v oblasti tzv. AML zákona nebo-li zákona proti praní špinavých peněz. Nemám nic proti potírání nezákonných praktik či boji proti praní špinavých peněz. Nicméně v poslední době mám pocit, že další a další povinnosti, které se na podnikatele, ale i na nás daňové poradce, v této věci valí, jsou již přes čáru. Někdy mám zlé sny, že součástí některé další v budoucnu přijaté směrnice DAC bude povinnost pro všechny daňové poplatníky mít čip, který v rámci boje proti daňovým únikům a praním špinavých peněž bude on-line monitorovat Finanční správa ve spolupráci s policií, přičemž spolehliví plátci jej budou moci na hodinu denně vypnout, a ti nejspolehlivější si dokonce budou moci i vybrat, která hodina to bude. Souběžně přijatá novela AML zákona pak bude stanovovat, že při jakékoliv transakci budou obě strany povinny provést vzájemnou identifikaci za využití otisku prstu, testu sítnice a testu DNA a do 2 minut o této identifikaci včetně podrobností o dané transakci budou povinny obě strany elektronicky informovat příslušný úřad. Doufám, že co jsem uváděl výše, jsou skutečně jen zl é sny a mé zbytečné a přehnané obavy skeptika a k něčemu takovému se ani nepřiblížíme. Pokud se budu věnovat legislativě, budu se mimo jiné snažit proti snahám o další zbytečné zpřísňování dělat vše, co mi síly umožní. Zkrátka se mi zdá, že těch příkazů, regulací a restrikcí je již příliš mnoho.

V čem konkrétně byste kolegy z daňového prostředí rád inspiroval?

Jedno z mých kréd, kterým se řídím v soukromí i v práci, je nevzdávat to, respektive nevzdávat se. Život mi potvrdil, že pokud je člověk dostatečně tvrdohlavý a cílevědomý a dá tomu vše, je možné dosáhnout i toho, co se na začátku zdá zcela nereálné a iluzorní. Lze to vyjádřit také latinským mottem „ dum spiro spero“ (česky dokud dýchám, doufám), což je i motto 601. skupiny speciálních sil generála Moravce z Prostějova. Toto motto, kterým se snažím řídit, mi v životě mnohokrát pomohlo a potvrdilo se mi, že funguje.

21 moje .kdpcr.cz

Téma

Jan Tuček

e-Bulletin Komory

Partner a daňový poradce, BDO Czech Republic

1. místo, Daňová naděje roku 2023

Který daňový předpis podle vás českému právnímu řádu chybí a proč?

Uvítal bych předpis, který by zajistil a podporoval komunikaci a spolupráci mezi veřejnými institucemi a tím by se zjednodušil život (nejen) daňovým subjektům. V praxi mám na mysli například souhrnné placení daní a odvodů na jeden bankovní účet, které si mezi sebe instituce rozpočítají, jako je tomu například u OSS a plateb DPH v rámci EU. Pro rozdělení plateb mají veřejné instituce informací dostatek a využitím již existujících dat by se snížila nadbytečná zátěž daňových subjektů. Jiným příkladem by mohlo být sdílení dat a informací mezi různými institucemi. Nyní mnohé informace poskytujeme duplicitně správci daně, SZZ nebo dalším institucím. Zjednodušení sdílení dat mezi institucemi by znamenalo pro nás všechny úlevu, protože bychom nemuseli opakovaně plnit reporty shodnými daty.

Který předpis byste naopak z českého práva nejraději vypustil a proč?

Raději než celý předpis bych vypustil ustanovení DPFO týkající se dodanění 1 % ze vstupní ceny vozidla pro soukromé užití zaměstnancem. Služební automobil je vnímán jako benefit a komplikace výpočtu, a především vysoká finanční zátěž často motivují daňové subjekty k jeho obcházení či snaze se dodanění vyhnout. Kdybychom do zákona stanovili paušální částku (například položku zvyšující základ daně, pouze částečný odpočet DPH apod.), možná by více daňových subjektů využilo možnosti soukromého užití vozidel svých zaměstnanců a celá agenda by se výrazně zjednodušila.

V čem konkrétně byste kolegy z daňového prostředí rád inspiroval?

Všichni z různých stran vnímáme neustálou diskusi o AI, ChatGPT nebo Geminy a v této souvislosti vnímám obavu o budoucnost naší profese. Jsme si jistý, že naše profese v ohrožení není a k zániku nedojde. Zcela jistě nezůstane stejná, ale změnou již prošla i s příchodem faxu, e-mailu nebo cloudových úložišť. Jsem přesvědčený, že pokud budeme našim klientům pomáhat nejen s jejich problémy, ale i s budováním společností, a naší odborností či zkušeností přinášet skutečnou hodnotu, pak se nemusíme o budoucnost bát.

Tereza Homa

Advokátka, Deloitte Legal 2. místo, Daňová naděje roku 2023

Který daňový předpis podle vás českému právnímu řádu chybí a proč?

Daňových zákonů máme dle mého názoru velké množství. Pohledem daňového poradce či advokáta by tedy přibývat nemusely. Když pomineme zavádění nových daní, tak mi asi pohledem daňových poplatníků chybí stručný předpis, který by shrnoval, jaké vlastně daně právní řád zná, aby bylo snadno seznatelné, co se na daného poplatníka či plátce vztahuje a kdy má podat daňové tvrzení. Neznalost práva neomlouvá, ale to nebrání tomu, aby bylo právo jednoduše čitelné a daňoví poplatníci nemuseli složitě hledat, jaké vlastně daně mají tvrdit a platit. Pokud vám tento popis nápadně připomíná zákon o soustavě daní z roku 1992, tak přesně něco takového mám na mysli.

Který předpis byste naopak z českého práva nejraději vypustila a proč? U této otázky mi jako první přišlo na mysl zjednodušení zákona o daních z příjmů, ale o tom už se diskutuje ažaž a já sama už jsem na toto téma něco napsala. Pro dnešní podnikatele je zbytečně složitá legislativa, kdy se musí orientovat v řadě předpisů. Proto bych například zrušila zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že v yměřovací základ je obdobný základu daně z příjmů, tak bych navrhla jejich sjednocení a tuto právní úpravu bych přesunula do novelizovaného zákona o daních z příjmů. Následně by stačilo pouze legislativně ošetřit, že odvedená částka půjde v rozpočtu tam, kam má, ale to už není problém daňového poplatníka. Vím, že hodně zjednodušuji, ale cesty, jak zjednodušit legislativu, vidím.

V čem konkrétně byste kolegy z daňového prostředí ráda inspirovala?

Vzhledem k tomu, že mi letos bude 30, tak se zde nemohu odkázat na desetiletí své příkladné kariéry. Určitě bych ale byla ráda inspirací pro ty, co někdy nemohou a nevzdají se, stejně jako pro mě jsou inspirací další kolegové. Daně mě baví a zajímám se o všechny novinky z oblasti digitalizace či rozhodnutí nejvyšších českých soudů, případně SDEU. Snažím se nevzdávat svých snů, ať už jde o to být oporou pro svoje klienty, být dobrou mámou pro svou roční holčičku, nebo o dopsání disertační práce.

Josef Medek

Vedoucí oddělení metodiky daní z příjmů, Specializovaný finanční úřad 2. místo, Účetní osobnost roku 2023

Který daňový předpis podle vás českému právnímu řádu chybí a proč?

Myslím si, že daňových předpisů máme v ČR dostatek. Otázkou je však podoba současných daňových předpisů, a to z hlediska jejich jednoduchosti a stálosti, dále také z hlediska jednoznačnosti jejich výkladu a v neposlední řadě také z hlediska toho, aby se nedaly snadno obejít. Nyní mě sice nenapadá, který daňový předpis by konkrétně našemu právnímu řádu chyběl, v ČR však dle mého názoru stále existuje potenciál ke zvýšení některých stávajících daní, jako například některých spotřebních daní (z lihu, cigaret nebo vína).

Který předpis byste naopak z českého práva nejraději vypustil a proč?

Určitě mám jednoho kandidáta, ale nejsem si jist, zda si mohu dovolit ze své pozice něco takového veřejně zodpovědět. V obecné rovině však mohu odpovědět, že by se měly rušit takové předpisy, na základě nichž pak v praxi nastává situace, kdy inkaso daně v porovnání s náklady na správu takové daně je nízké.

V čem konkrétně byste kolegy z daňového prostředí rád inspiroval?

Možná by mohl být inspirativní můj přístup ke změnám. Snažím se brát veškeré změny v mém okolí (včetně těch daňových) s nadhledem, úsměvem a klidem. Zároveň každá změna je pro mě výzvou k tomu, abych se posunul někam dál, naučil se něco nového nebo se v něčem zlepšil. Určitě je také namístě se ve volném čase nejen aktivně vzdělávat, ale i umět se patřičně odreagovat.

Ondřej Trubač

Spoluzakladatel advokátní kanceláře Bříza & Trubač 2. místo, Daňař roku 2023 – komerční sféra

Který daňový předpis podle vás českému právnímu řádu chybí a proč? Který předpis byste naopak z českého práva nejraději vypustil a proč?

Uvedené otázky jsou dle mého názoru tak trochu spojené nádoby. Domnívám se, že by všichni daňoví poplatníci bezpochyby uvítali takové daňové předpisy, které povedou ke snížení nadměrné administrativní zátěže, v jejímž důsledku se nemohou plně soustředit na svou podnikatelskou činnost a namísto toho musí plnit mnohdy, z jejich pohledu, zbytečné reportingové povinnosti.

V čem konkrétně byste kolegy z daňového prostředí rád inspiroval?

K tomu, aby se zajímali o trestní právo daňové, uvědomovali si hranici mezi tax avoidance a tax evasion a předcházeli tak rizikům při poskytování poradenství daňovým subjektům. A jelikož je dneska novým trendem využívat a konzultovat vše možné s AI, zeptal jsem se umělé inteligence, v čem bych měl své kolegy inspirovat: Jako Ondřej Trubač bych měl kolegy z daňového prostředí inspirovat k inovativnímu myšlení a hledání efektivních řešení pro složité daňové otázky. Zvláštní pozornost bych věnoval digitální transformaci, podpoře udržitelného rozvoje skrze daňovou politiku a dodržování nejvyšších standardů transparentnosti a etiky. Dále bych motivoval ke sdílení znalostí a aktivnímu zapojení do vzdělávání v rámci daňové komunity, aby přispěly k lepšímu porozumění problematice daní a kvalitnějšímu poskytování daňových služeb.

Jan Kubanek

Odborný rada a zástupce vedoucího oddělení daňového procesu, Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj

3. místo, Daňová naděje roku 2023

Který daňový předpis podle vás českému právnímu řádu chybí a proč?

V českém právním řádu jednoznačně chybí daňový předpis regulující zdanění kryptoměn. Svět se v pohledu na kryptoaktiva zásadně mění a bylo by vhodné, aby na to zákonodárce reagoval a připravil zákon regulující kryptoměny a přesně definoval jejich zdanění. Moderní státy na kryptoaktiva nepohlížejí jako na věc, ale jako na investiční prostředek. A bylo by proto vhodné kryptoaktiva danit stejně jako zisky z prodeje tradičních investičních nástrojů, jako jsou akcie nebo dluhopisy.

Téma

Který předpis byste naopak z českého práva nejraději vypustil a proč?

Oproti otázce předchozí je tato otázka už o dost náročnější a pořádně jsem se u vymýšlení zapotil. Našla by se hromada konkrétních ustanovení, která si zrušení zasluhují. Ale zrušení celého předpisu? Pak jsem si ovšem vzpomněl na letitý zákon o národních podnicích. Přijde mi, že se jedná o relikvii předchozího režimu a stát při řízení nebude nikdy tak efektivní jako soukromý vlastník. Stát by měl pouze připravit vhodné podmínky pro podnikaní, a nikoliv se sám pokoušet podnikat.

V čem konkrétně byste kolegy z daňového prostředí rád inspiroval?

Rád bych je inspiroval v používání moderních informačních technologií. Kupříkladu při tvorbě svých přednášek používám umělou inteligenci, která dokáže ušetřit spoustu času. A rád bych je přesvědčil o tom, že se jim při vyřčení slova „berní úředník“ může vyjevit i pozitivní asociace.

Miloslav Kopřiva

Zástupce ředitele a ředitel sekce řízení úřadu, Finanční úřad pro Pardubický kraj 2. místo, Daňař roku 2023 – státní sféra

Který daňový předpis podle vás českému právnímu řádu chybí a proč?

Beru to tak, že daně jsou politikum a jaké vláda zavede daně, takové máme daňové předpisy. Takže současnému daňovému systému žádný předpis nechybí. Jen by ty předpisy mohly být jednodušší. Ale svět je složitý. Bohužel.

Který předpis byste naopak z českého práva nejraději vypustil a proč?

Nejsem takový znalec českého práva, abych vybral ten nejvhodnější. Určitě bych minimálně změnil legislativní pravidla vlády a zrušil nenovelizovatelnost poznámek pod čarou. Jinak jaký lid, takové právo. Pokud nestačí Desatero, musíme mít tisíce předpisů. Je jich tolik, že je nemůžeme znát. Když je nemůžeme znát, nemůžeme je dodržovat. Bohužel.

V čem konkrétně byste kolegy z daňového prostředí rád inspiroval? Že je možné brát vážně svoji práci, ale nebrat vážně sám sebe. Ani jedno se mi až tak nedaří. Bohužel.

Hanuš Kytler

Oddělení závislé činnosti a ostatních agend, Generální finanční ředitelství 3. místo, Daňař roku 2023 – státní sféra

Který daňový předpis podle vás českému právnímu řádu chybí a proč?

Zcela nový zákon o daních z příjmů, ten současný je zastaralý a má mnoho výjimek, ve kterých je velmi složité se orientovat.

Který předpis byste naopak z českého práva nejraději vypustil a proč?

Současný zákon o daních z příjmů z důvodu nepřehlednosti.

V čem konkrétně byste kolegy z daňového prostředí rád inspiroval?

Co změnit nemůžeš, s tím nic nenaděláš, ale co změnit můžeš, o to se musíš snažit ze všech sil.

zvýhodněná cena pro DP 350 Kč běžná cena 389 Kč

Účetní případy pro praxi konkrétní příklady z praxe podnikatelského subjektu podle jednotlivých účtových skupin

Účetní uzávěrka a závěrka v přehledech

zvýhodněná cena pro DP 296 Kč běžná cena 329 Kč

Z novinek vybíráme:

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny pro daňové poradce.* Nakupujte v e-shopu KDP ČR .

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR Rozhovor Komory daňových poradců ČR 3/2024

zvýhodněná cena pro DP 719 Kč běžná cena 799 Kč

202 názorných přehledů a 15 příloh, kategorie účetních jednotek vč. jejich změn

cena pro DP 773 Kč

zvýhodněná

cena 859 Kč

běžná

Abeceda mzdové účetní 2024 srozumitelný výklad mzdové problematiky, doplněn desítkami praktických příkladů, vzory dokumentů, formuláři s ukázkou správného vyplnění a odkazy na příslušná zákonná stanovení

zvýhodněná cena pro DP 323 Kč běžná cena 359 Kč

DPH 2024 Zákon s přehledy 171 přehledů doplněno paragrafy zákona: obsahují např. novelu pronájmů nemovitých věcí, poukazy, kontrolní hlášení, kompletní přehledy druhů a úprav odpočtů, řetězové obchody, odpočet při krádeži zásob aj.

zvýhodněná cena pro DP 485 Kč běžná cena 539 Kč

Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2024 výpočet měsíčních daňových záloh a měsíčních bonusů na děti v roce 2024, daň srážená zvláštní sazbou daně, kombinace záloh a srážkové daně u jednoho zaměstnance vč. příkladů

Podvojné účetnictví a účetní závěrka –Průvodce podvojným účetnictvím k 1. 1. přehled změn v účetnictví ve všech právních a daňových souvislostech, kompletní účetní a nejdůležitější daňové předpisy, návod a řešení některých problematických oblastí

a řešení problemati

.kdpcr

moje j .kkdp p crr.c c z

u jednoho zaměstnance vč. př zvýhodněná cena pro DP 440 Kč běžná cena 489 Kč

DPPH H 2024 Výk l lad d s s  ř přík l lady

výklad všech ustanovení zákona o DPH doplněn o množství vysvětlujících příkladů z praxe

* zvýhodněné

zvýhodněná cena pro DP 458 Kč

běžná cena 509 Kč

Sbírka souvztažností k účtům směrné účtové osnovy pro podnikatele se vzorovou účtovou osnovou s opravami pro rok 2024

zvýhodněná cena pro DP 350 Kč běžná cena 389 Kč

Nová společnost s ručením omezeným založení, vznik, zrušení a likvidace s.r.o., jednatel – jeho působnost a odpovědnost, práva a povinnosti společníků

Marcela Lonková:

„Budoucnost účetnictví je v aplikacích “

Rozhovor

Získali jste titul Účetní fi rma roku v soutěži SLUTO DAŇOVÁ & ÚČETNÍ fi rma roku 2023. Bylo to pro vás překvapení, nebo jste si mysleli na podobný úspěch?

Popravdě musím říct, že jsme ze začátku ani netušili, že jsme byli nominovaní. Tento rok mohla do soutěže nominovat účastníky

Účetnictví je značně konzervativní obor a největší výzvou se v něm stává potřebná změna myšlení. Nové technologie totiž dovedou vše výrazně posouvat, odbourávat rutinní práci a poskytovat mnohem pružněji informace s vysokou vypovídací hodnotou pro manažerské rozhodování. „Pro mnohé je to velmi citlivé, protože je náročné si přiznat, že doteď to dělali neefektivně, manuálně a velice pracně. Přitom už dávno mohli účetní řešit změnu a nastavení automatických procesů,“ říká Marcela Lonková, zakladatelka This One, která se stala Účetní firmou roku 2023. Ani dnes už podle ní nestačí dobrý účetní systém. Budoucností jsou aplikace usnadňující nejrůznější činnosti a agendy jak na straně účetních, tak jejich klientů.

pouze porota, tak to pro nás bylo trochu překvapení. Když jsme pak viděli všech 12 nominovaných firem v této kategorii, doteď nemůžu uvěřit tomu, že jsme titul získali my. Cenu vnímám jako poděkování za tvrdou práci celému našemu týmu, který se neustále přizpůsobuje rychlému vývoji technologií a pomáhá mi být o krok napřed. Ocenění bereme jako závazek do budoucna,

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2024

abychom i nadále posouvali účetní profesi, ukazovali inovace a poskytovali ještě kvalitnější služby.

Co vás přivedlo zrovna k účetnictví a k nápadu založit vlastní fi rmu zaměřenou na tento obor?

Po vysoké škole jsem nastoupila do interní účtárny jedné stavební firmy, kde jsem strávila asi rok a moje jediná pracovní náplň byla otevírání obálek s fakturami, přepisování do účetního systému, zapisování do excelu, běhání po celé firmě, aby se faktura schválila. A trvalo mi rok, než jsem si uvědomila, že kvůli tomuhle jsem vysokou školu nestudovala. Cítila jsem, že jsem neměla možnost se dál rozvíjet a něco změnit. Proto jsem nastoupila do malé účetní kanceláře v Praze, kde jsem poznala jiný pohled na účetnictví a seznámila jsem se s oblastí daňového poradenství a různými typy klientů. Chyběl mi ale komplexní pohled, proto jsem nastoupila do větší účetní kanceláře, kde jsem poznala, jak může efektivně fungovat proces na zakázkách, plánování práce mně i mým juniorním kolegům. Tam jsem cítila důraz na to, aby se nedělaly věci zbytečně, ale efektivně. Ale po těch šesti letech sbírání zkušeností jsem byla unavená účetní profesí a faktem, že z pozice zaměstnance nemůžu nic změnit. A tak jsem založila vlastní firmu This One.

Které hlavní milníky a rozhodnutí stály na cestě vaší fi rmy ke zmíněnému ocenění?

Existujeme už více než devět let, čas hrozně letí. Od založení firmy jsem věděla, že to chci dělat jinak, bez papírů, ideálně bez přesčasů, aby naše práce byla klienty vnímána jako prospěšná pro jejich podnikání. Proto jsem sama začala podnikat. Největší milník byl přepnout se v hlavě a začít věřit technologiím, když jsme v roce 2018, zřejmě jako jedni z mála, nasadili vytěžování dokladů pomocí umělé inteligence od společnosti Rossum.

Od začátku firmy jsme s klienty nastavovali bezpapírový proces, abychom neběhali v krysím kolečku všech manuálních prací a přepisování faktur. A pak už to šlo samo. Když se do toho jednou pustíte, začne se to nabalovat. Za tu dobu jsme si vybudovali skvělý tým, který chodí s podněty sám. Ráda svým lidem připomínám, aby byli „líní účetní“ a hledali manuální procesy, které můžeme zautomatizovat, zlepšit, posunout tak, aby se mohli věnovat svojí práci a přinášet přidanou hodnotu pro klienty. Na super kolegy jsem měla za celou dobu podnikání obrovské štěstí. Bez nich by naše firma nikdy nebyla tam, kde jsme dnes.

Na svém webu promujete vedení účetnictví založené na inovativních technologiích. Účetní software je dnes asi běžným standardem, co tedy znamenají ony inovativní technologie v podání vaší fi rmy?

Moderní účetní systém je základ, od toho se všechno odvíjí. Potřebujete být schopni na účetní software napojit celou řadu dalších aplikací, které pomáhají nám, a především našim klientům.

Díky tomu mají klienti ke svým účetním datům přístup 24 hodin, sedm dní v týdnu. Data jsou online, pravidelně aktualizovaná a klient je tak dokáže používat k zásadním rozhodnutím ovlivňujícím jeho byznys bez toho, aniž by se účetní musel dožadovat podkladů s měsíčním zpožděním. Nastavujeme proces automatického zpracování dokladů pomocí umělé inteligence, přístup k účetním datům z cloudu, využíváme roboty na automatické procesy a klientům nabízíme nástroje na datovou analýzu a reporting. Všechno dohromady pak vytváří ucelený systém, který jsme schopni nabídnout klientovi.

Představte si, že jste podnikatel. Faktury k vaší účetní jdou plně automaticky, aniž byste je museli třídit. Bankovní výpisy stahuje místo vás robot, nebo je napojena komunikace přímo s bankou. Můžete schválit každý zaúčtovaný doklad v mobilu a ihned se vám promítne na srozumitelném dashboardu v grafické podobě. Na pár kliknutí jsou faktury uhrazeny bez toho, aniž by se platby ručně zadávaly do banky. U většiny klientů pak řešíme na měsíční bázi vyhodnocování jejich čísel, reporting nebo třeba i finanční analýzu a službu externího finančního ředitele.

Které technologie a postupy v účetnictví vidíte jako budoucnost?

Budoucnost účetnictví je v aplikacích. Obecně tvrdíme, že účetnictví je souborem moderních aplikací a v budoucnu tomu nebude jinak. Ani dnes už nám nestačí jen dobrý účetní systém. Stále vzniká mnoho aplikací, které usnadňují práci na obou stranách a je jen na potřebách klienta, které se hodí do jeho procesu. Základem ale zůstává, že účetní musí chápat byznys klienta, jeho pracovní postupy a být tak jeho parťákem.

S čím se dnes účetní fi rma při své práci v tuzemsku nejvíce potýká?

Největší výzvou je změna myšlení lidí, tedy zejména účetních v účetní kanceláři. Vnímám naše povolání jako velmi konzervativní, a proto je pro mnohé jen pomyšlení na změnu postupu práce prakticky nereálné. Změna je pro spoustu lidí velmi citlivá a je náročné si přiznat, že doteď to dělali neefektivně, ma nuálně a velice pracně. Přitom už dávno mohli účetní řešit změnu a nastavení automatických procesů. Pro majitele fi rem to bývá i neschopnost zastavit se a uvědomit si, že změnu potřebují. Jsou procesy, které jsou po nastavení viditelné okamžitě a dokážou klientovi ušetřit i 80 procent času spojeného s účetní agendou.

V legislativním procesu je nový zákon o účetnictví. Podle Ministerstva fi nancí má norma přinést zásadní změnu v pojetí účetnictví a posunout jej od „výkaznictví“ k věcnému a poctivému zobrazení fi nanční situace a výkonnosti podnikatele. Máte pocit, že účtování podle současné právní úpravy toto zadání nenaplňuje?

Svět, především ten technologický, se rychle vyvíjí. Samotný základ „Má dáti/Dal“ se za ty roky moc nemění. Ale už nezapisujeme do papírových účetních knih a Zákon o účetnictví, podle kterého se řídíme, vznikl v roce 1991. Za ty roky prošel samozřejmě řadou novelizací, ale koncepčně již prostě nestačí. Je potřeba si uvědomit, kdo je uživatelem a jaká má být užitná hodnota účetnictví. Vedení účetnictví je jen určitý proces zpracování dat, ale podnikatele zajímají výstupy. V koncepci se mění to, že se klade důraz na informační složku účetnictví. Tedy to, co najdete v příloze a ve výkazech. Podnikatele nezajímá, jak a na jaké účty mu účetnictví vedeme, ale jaké má pohledávky, závazky nebo tržby. Současný zákon o účetnictví upravuje rozsah a způsob vedení účetnictví, ale nový zákon upravuje vykazování účetních a jiných finančních, ale i nefinančních informací a klade důraz ne na proces zobrazení účetních případů, ale účetních informací relevantních pro uživatele.

Pro účetní to v první řadě znamená jiný pohled a změnu myšlení. Budeme muset s kolegy pečlivě zrevidovat účetní závěrku a do přílohy účetní závěrky doplnit všechny požadavky vyplývající z návrhu nového zákona.

K návrhu bylo uplatněno přes 900 připomínek, máte nějakou konkrétní i vy?

V připomínkovém řízení jsem byla součástí několika diskusí s kolegy, kteří pak posílali připomínky ať už v rámci KDP, KAČR nebo NUR. První návrh, který šel do připomínkového řízení, byl vydán již v říjnu 2022 a podstatně se liší od toho, který byl zveřejněný letos v lednu. Hojné diskuze a připomínky jsme vedli také o zrušení vedení účetnictví u fyzických osob, zavedení reálné hodnoty u mikroúčetních jednotek na dobrovolné bázi (což je v dnešní době zakázáno) nebo o odhadu nákladů na likvidaci a odstranění majetku při pořízení dlouhodobého majetku.

Kdybyste měla pravidla účtování nějak vylepšit vy sama, co byste změnila?

Celkově bych se snažila vytvořit pravidla účtování, která jsou moderní, efektivní a přizpůsobená potřebám současného podnikatelského prostředí.

Stát umožnil od ledna fi rmám účtovat v cizí měně, konkrétně v eurech, dolarech a librách. Co to znamená pro vaši práci – je to úleva, nebo to může být i komplikace?

Zatím jsme žádné konkrétní komplikace nezaznamenali. S několika našimi klienty už přechod na funkční měnu diskutujeme a analyzujeme, ale konkrétně se to nikoho netýká s novým rokem 2024, ale spíše později. Účtování v cizí měně je ale velké téma a něco, co mnohým firmám chybělo. Funkční měna je zjednodušeně řečeno měna primárního ekonomického prostředí společnosti, což v praxi znamená, že pokud má většinu svých

e-Bulletin Komory

daňových poradců ČR / 3/2024

obchodních a finančních transakcí například v eurech, je přirozené, že bude chtít vést účetnictví v této měně. Česká koruna se pak pro společnost stává měnou cizí. Tím by mělo dojít k podstatnému snížení kurzových rozdílů. Principiálně se na podstatě účtování nic nemění, jen vývojáři účetních systémů museli zareagovat a umožnit nastavení primární měny jiné než v české koruně. Velice diskutované jsou pak daňové souvislosti, kdy například daň z příjmů je nadále pouze v české koruně. Zde je ale stanoven kurz na přepočet výsledku, který se objeví v daňovém přiznání, a pak je práce totožná.

Jak kvalitní je dnes propojenost účetnictví se stanovením daňové povinnosti – je zde z vašeho pohledu co zlepšovat?

Účetnictví a daně jsou dva naprosto odlišné a zároveň propojené obory. Jeden na druhém jsou závislé, a přesto mají každý své legislativní zázemí a pravidla. Velké firmy na oba obory mají své odborníky – účetní specialisty a daňové specialisty. Kde práce jednoho končí, začíná práce druhého, ale co se děje u malých firem? My se musíme stát odborníky na oba obory, a to není vůbec jednoduché. Myslím, že značné zjednodušení by našemu oboru prospělo. Doba je rychlá a už to není v účetních firmách jen o účetnictví a daních, ale stále více je to i o technologiích, automatizaci, jednotných postupech a podobně.

Co plánuje do budoucna zlepšit nebo změnit fi rma This One?

V tuto chvíli dokončujeme vlastní nástroj na správu financí pro klienty i účetní. Takové „all-in-one“ včetně automatického vytěžování faktur a jejich následného placení, odsouhlasování a automatického párování bankovních transakcí a správy financí v reálném čase. To vše na jednom místě včetně jednoduchého přehledného dashboardu. Věříme, že tím nabídneme nový nástroj a posuneme tak účetní profesi zase o kousek dál. Pokud nás budete sledovat na našem webu www.thisone.cz nebo na našem Linkedin profilu, tak vám nic neunikne a budete s námi měnit svět účetnictví.

Marcela Lonková

CEO & Tax Advisor This One s.r.o.

Majitelka účetní kanceláře This One je vizionářkou s jiným přístupem k práci i klientům. Od začátku ví, že rutina není nic pro ni. K založení vlastní firmy ji zavedla touha po svobodě. Sleduje aktuální trendy v automatizaci a digitalizaci a má pod sebou tým skvělých lidí, s nimiž se nebojí klientům a jiným účetním kancelářím ukazovat, jak se má účetnictví vést ve 21. století – moderně a s individuálním přístupem.

Kyberobrana s pojištěním pro daňové poradce

Motto: „Nebojte se začít s něčím novým. Amatéři postavili Noemovu archu, profesionálové Titanic.“

Současně s nárůstem podílu elektronických dokumentů a komunikace roste i riziko, že se setkáme s „odvrácenou stranou“ digitalizace v podobě útoku na IT systém. Pravděpodobnost takového setkání se každoročně zvyšuje a statistické údaje naznačují, že v hledáčku útočníků jsou stále častěji malé a střední firmy nebo jednotlivci. Lze se bránit a minimalizovat tak rizika spojená s pohybem v digitálním světě? A lze mít v záloze pojistku, která by v případě potřeby napomohla s odstraněním následků a pokryla vzniklé škody? Odpověď na obě otázky zní: ano, je to možné a pro daňové poradce dokonce za o něco výhodnějších podmínek.

SDaňový poradce č. o. 1366, vedoucí Sekce IT KDP ČR, člen TTC Europe

tatistiky, ze kterých budu dále uvádět údaje, byly poskytnuty pojistitelem – Colonnade Insurance S.A., organizační složka, která ve spolupráci s makléřem OK GROUP a.s. připravila pojistný produkt určený speciálně daňovým poradcům.

Data vztahující se ke kalendářnímu roku 2022 jasně naznačují pokračující trend růstu počtu kybernetických útoků, kterých bylo celosvětově evidováno více než 493 milionů. Bylo by chybou se domnívat, že kybernetická kriminalita dopadá pouze na velké a bohaté společnosti. Naopak, cílem byly ve většině případů malé a střední podniky, které představovaly více než 70 % obětí.

Při odhalování příčin úspěšnosti digitálních útočníků bylo konstatováno, že v 97 % případů došlo k porušení základních bezpečnostních pravidel a zásad nebo k jejich nedůslednému vymáhání v praxi. Dnes již opravdu nestačí nainstalovat si antivirový program (případně jeho bezplatnou variantu), nutná obrana zahrnuje i potřebnou míru obezřetnosti uživatelů, způsob jejich chování v digitálním prostředí a reakce na reakce na nestandardní situace situace.

Milan Vodička

Stažení podvodných aplikací kombinované s telefonickým hovorem (vishing)

Ženu ze Šumperska oslovila nabídka na výhodné investování do akcií ČEZ, podle telefonických pokynů „makléře“ si stáhla do počítače několik aplikací a nainstalovala je. S jejich pomocí si následně útočníci nejen převedli peníze z jejího účtu, ale navíc sjednali úvěr ve výši přesahující 700 tisíc Kč. Peníze zmizely v zahraničí, celková škoda dosáhla 1,4 milionu korun.

Obrana? Nikdy nestahovat a neinstalovat aplikace mimo oficiální úložiště, neklikat na přílohy neznámých e-mailů, nereagovat na nabídky „zaručených“ investic ani telefonáty navozující kritické a stresující situace požadující okamžité řešení apod.

Výrazný nárůst byl zaznamenán především u útoků typu ransomware, kdy dochází ke znepřístupnění části dat nebo i celých systémů a pro jejich obnovu je požadováno vyplacení výkupného. V opačném případě lze očekávat buď zničení napadených dat, nebo naopak jejich zveřejnění (pokud jde o citlivé údaje), u něhož nechybí ani informace, odkud a komu byly odcizeny. Není jistě třeba dodávat, že pokud by se jednalo o data externích osob (klientů), je taková situace vysoce nepříjemná a hrozí nejen náhrady škody postiženým subjektům, ale i sankce z titulu porušení zákonné mlčenlivosti a nedodržení zásad ochrany osobních údajů (GDPR).

V červnu roku 2023 varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost spolu s Úřadem na ochranu osobních údajů před další vlnou ransomware útoků, kdy mezi oběťmi jsou uváděny i společnosti Omnipol a Algotech. NÚKIB na svých webových stránkách v souvislosti s ransomware viry popisuje, že pokud oběť nezaplatí do stanovené doby požadované výkupné, útočníci obvykle zveřejní zbytek dat. Mezi zveřejněnými daty na jejich stránkách jsou často citlivé firemní informace (smlouvy, účetnictví), citlivé osobní informace o zaměstnancích a klientech a případně i data osobního charakteru (fotografie ad.).

Obrana? Nejfrekventovanější příčinou úspěšného napadení tímto typem viru jsou nedostatečně zabezpečené vzdálené přístupy do firemní sítě, často se jedná o přístupy s jednofaktorovou autentizací. Druhým obvyklým vektorem je phishingový e-mail nebo spam se škodlivou přílohou. Opět tedy platí obezřetnost při zpracovaní elektronické pošty a dobře zabezpečené přístupy do firemní sítě, optimálně s dvoufaktorovým ověřováním.

Statistiky z České republiky

Situace v České republice se nijak nevymyká trendům popsaným výše. Během roku 2022 bylo registrováno více než 18,5 tisíce incidentů spáchaných v kyberprostoru, což znamenalo stoprocentní nárůst oproti předchozímu roku, a „online“ zločiny již dosáhly podílu 10 % na celkové kriminalitě. V průměru tak u nás dochází v digitálním světě k více než 50 trestným činům denně a je nutno mít na pamětí, že statistika zahrnuje jen ty oznámené. Úspěšnost vyšetřování je velmi nízká a pohybuje

V České republice je v průměru evidováno více než 50 kyberzločinů denně.

se kolem 14 % z celkového počtu nahlášených incidentů, které ovšem představují pouhou špičku ledovce.

Útok typu podvržený e-mail (VEC – Vendor e-mail compromise)

Firma provozující v České republice e-shop s kávou obdržela e-mailem fakturu od stabilního dodavatele, na níž byl pro platbu uveden jiný účet než obvykle, což ale není na první pohled nic tak výjimečného. E-mail byl navíc reakcí na předchozí komunikaci s tímto dodavatelem, a tak nebudil podezření. Peníze byly odeslány, ovšem zmizely kdesi v kyberprostoru, protože se jednalo o úspěšný trik hackerů, kteří se nabourali do systému elektronické pošty, sledovali ji několik měsíců a čekali na vhodnou příležitost. Odměnou jim byl téměř jeden milion korun.

Obrana? Vícefaktorové přihlašování do systémů včetně elektronické pošty, jakékoli nestandardní situace (zde změna platebních dispozic) ověřovat jiným kanálem.

Statistikám v České republice dominují s podílem 40 % phishingové útoky, které jsou vedeny s cílem získat důvěrná data oběti nebo na jeho zařízení umístit a ve vhodné chvíli spustit škodlivý kód. Nejčastější branou pro tento typ útoku bývají podvržené e-mailové zprávy rozesílané na velké množství adres (tzv. bulk phishing). Sílí ale zastoupení vysoce sofistikovaných cílených útoků zaměřených na konkrétní jednotlivce, často spojené se sociálním inženýrstvím, které slouží ke shromáždění informací o cílové osobě, a výsledkem je vysoce personifikovaný obsah (spear fishing nebo whaling). Podobným směrem jsou vedeny i falešné telefonní hovory simulující často operátory reálných institucí (vishing). I nadále je řada pokusů založena na vytvoření podvržených webových stránek (webpage hijacking), kde je cílem přinutit uživatele k zadání citlivých údajů, včetně osobních, platebních apod. Útočníci přitom připravují svou akci i delší dobu a čekají na nejvhodnější okamžik.

S rozvojem umělé inteligence přibyla další oblast, ze které se mohou rekrutovat vysoce nebezpečné pokusy o podvedení uživatelů, to díky věrohodné simulaci hlasu, obrazu, celého videa, ale i živého přenosu.

Zneužití umělé inteligence (deep fake meeting)

K urgentnímu videorozhovoru se svým nadřízeným na platformě Teams byl prostřednictvím zprávy přes WhatsApp vyzván vysoký manažer mezinárodní společnosti GymBeam. Byl mu představen i právník, který byl online meetingu přítomen a vyptával se na interní firemní informace, včetně např. stavu financí apod. Až po několika minutách pojal manažer podezření, když se jeho šéf zmínil, že je na dovolené, ale přitom byl viděn ráno v kanceláři. Rychle se pak již povedlo odhalit, že se jedná o deep fake – podvodnou videokopii majitele firmy vybavenou nasimulovaným hlasem, to vše vysoce věrohodné a k nerozeznání od originálu.1

Obrana? Stanovení a důsledné vyžadování i dodržování vnitrofiremních zásad komunikace, předávání informaci ad. Společnost

GymBeam totiž nepoužívá běžně platformy WhatsApp ani Teams, to mělo být prvním varováním. Vyplatí se minimalizovat poskytování informací telefonicky nebo jakýmkoli online způsobem. Nezbytné je ale i sledovat vývoj v oblasti kyberzločinů a reagovat na nové hrozby, jakou byl výše uvedený podvržený web meeting.

Když obrana nestačí

Popisované metody obrany proti hrozbám nejsou nijak převratné a nové, v podstatě se opakují stále stejná doporučení, mění se ale praktiky a možnosti útočníků a nebývale roste kvantita útoků. V průběhu roku 2022 bylo České republice nějakému z kybernetických útoků vystaveno 92 % organizací, výjimkou není ani Komora daňových poradců, náš systém čelil hackerům dokonce opakovaně.

Je nutno dodat, že zcela eliminovat úspěšný útok vedený profesionálními hackery je velmi obtížné, ale příslušná rizika lze radikálně minimalizovat dodržováním bezpečnostních pravidel. A pokud by přesto došlo k úniku dat, k jejich znepřístupnění či k zablokování celého IT systému, existuje pro takové případy speciální pojistný produkt. Co všechno zahrnuje základní rozsah pojistného krytí:

Škody z neoprávněného nakládání s osobními údaji, kryta je i náhrada újmy např. poškozenému klientovi, jehož data ze systémů daňového poradce unikla, náklady na pořízení nového počítačového systému (bricking), náklady na obnovu elektronických dat, výdaje spojené s přerušením provozu / výpadkem sítě, náklady na znalce v oblasti kybernetiky, náklady na odborné služby v souvislosti s regulatorním řízením, např. ve vztahu k Úřadu na ochranu osobních údajů, a to včetně případných sankcí, náklady na PR a na nápravu dobrého jména

1 Zdroj: https://www.linkedin.com/posts/dalibor-cicman_deepfakevideohovor-so-mnou-tento-activity-7096111558144995328-_7zK/

Pojištěny jsou i takové případy, kdy je příčinou uživatelské pochybení pojištěného a jeho zaměstnanců, např. v podobě otevření závadné přílohy e-mailu nebo úmyslné vynesení osobních údajů klienta zaměstnancem daňového poradce.

Za příplatek je pak možné v rozšířeném rozsahu pojistného krytí sjednat připojištění rizika vydírání prostřednictvím sítě (ransomware), které zahrnuje nejen samotné výkupné, ale i ušlý zisk z důvodu nemožnosti používat IT prostředky. Vyloučeny jsou naopak případy úmyslného porušení právních předpisů, neoprávněného shromažďovaní dat (v rozporu s platnou legislativou) a jednání odporující pravidlům hospodářské soutěže.

Pojistné plnění je vázáno na dodržování podmínek, které vyplývají z výše uvedených rizik a zahrnují víceméně standardní bezpečnostní rutiny, mezi které patří:

využívání placené verze antivirových (antimalware, antispyware) nástrojů v aktuální verzi, standardní zabezpečení přístupu k internetu pomocí firewallu, aktualizace operačního systému i používaných aplikací, zabezpečení všech koncových zařízení pomocí dostatečně silných hesel, která jsou pravidelně obměňována, dodržování pravidel bezpečného IT provozu, jako například stahování aplikací pouze z oficiálních webových stránek, vyhýbání se otevírání neznámých příloh, udržování potřebné míry informovanosti.

V této souvislosti jsme jako KDP ČR oslovili některé firmy z oboru, zda by nenabídly výše uvedené v podobě balíčku IT služeb, především malým a středním firmám, případně samostatným daňovým poradcům, optimálně v podobě vzdáleně poskytovaného pravidelného servisu, jehož součástí by bylo i zajištění informovanosti o vývoji rizik v této oblasti. To by znamenalo, že plnění bezpečnostních standardů by zajišťovala externí IT firma na profesionální úrovni.

Pro úplnost je nutno dodat, že pojistitel k podmínkám pro sjednání pojištění přidal i požadavek, aby předmětem zpracování nebyly osobní údaje občanů Spojených států amerických a daňový poradce (či jeho společnost) neměl vlastnické nebo obchodní vztahy s Ruskem ani s Běloruskem.

Závěr

Nárůst kybernetické kriminality ohrožující všechny subjekty bez ohledu na velikost je realitou dnešního digitálního světa. Rizika s tím spojená lze radikálně minimalizovat dodržováním základních bezpečnostních pravidel, s jejich nastavením a kontrolou by mohla daňovým poradcům pomáhat externí IT firma. Nezanedbatelným bonusem by pak byla možnost sjednání výhodného pojištění kryjícího škody, které by vznikly, pokud by opatření selhala, což nelze zcela vyloučit. A není lepší být připraven?

Nová varianta spoření na penzi v podobě tzv. dlouhodobého

investičního produktu optikou daně z příjmů

Dlouhodobý investiční produkt představuje novou variantu spoření na penzi a přináší tak alternativu k již existujícím státem podporovaným produktům sloužícím k zabezpečení na stáří. Je však skutečně výhodnou alternativou, nebo spíše jen pozlátkem a marketingovým tahem aktuálních představitelů vládní koalice? Vyslyšel stát ty, kdo se chtějí sami rozhodovat, do jakých instrumentů svoje prostředky s cílem využití pro bohatší život v pokročilejším věku zainvestují a skutečně se rozhodl je daňově podpořit? Na tyto a mnohé další otázky zejména z daňového pohledu se snažím v tomto příspěvku nalézt odpovědi.

Petr Koubovský

Daňový poradce, č. o. 3891, Associate Partner při Rödl & Partner Tax, k.s., vedoucí sekce majetkových daní při KDP ČR

Při svém posouzení jsem primárně vycházel z těchto níže uvedených právních předpisů:

zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) pokyn GFŘ D–59 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP (dále „pokyn D-59“) zákon č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2024

1. Právní rámec aneb kde se DIP vzal

V rámci novely zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu vláda navrhovala od roku 2024 zavést nový produkt spoření na stáří – dlouhodobý investiční produkt („DIP“) jako další produkt, resp. možnost k doplňkovému penzijnímu spoření, penzijnímu pojištění, penzijnímu připojištění a soukromému životnímu pojištění. Těsně před silvestrovským veselím, konkrétně dne 29. 12. 2023 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří,1 který zároveň s výjimkou vybraných ustanovení, která nabydou účinnosti později, nabyl účinnosti 1. 1. 2024.

s účinností od 1. 1. 2024 zavádí novou daňovou podporu pro dva produkty DIP a pojištění dlouhodobé péče s účinností od 1. 7. 2024 dochází ke změnám ve výši státních příspěvků v doplňkovém penzijním spoření a v penzijním připojištění vyplácených na základě měsíčních příspěvků účastníka

s účinností od 1. 9. 2024 se mění právní úprava spotřebitelských úvěrů, kdy pro nové smlouvy nebo nové fixace budou platit nová pravidla náhrady účelně vynaložených nákladů v případě předčasného splacení. 2

Dle vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury zákon sleduje dva vzájemně propojené cíle – nabídnout občanům širší a atraktivnější možnosti státem podporovaných produktů spoření na stáří a zároveň jejich úspory zapojit do rozvoje českého kapitálového trhu.

ZoFT vychází z koncepce rozvoje kapitálového trhu v České republice již z roku 2019 a naposledy byl významněji upravován v roce 2013. Vzhledem k růstu cenové hladiny, průměrné mzdy a dalších makroekonomických ukazatelů tak je jistě namístě tyto okolnosti promítnout i v tomto směru.

V tomto ohledu tedy kromě nové alternativy spoření v podobě DIP přichází i změny v dalších možnostech, například tzv. III. penzijním pilíři.

2. Možnosti spoření na stáří aneb co je DIP

Občané České republiky si aktuálně mohou vybírat z mnoha produktů, daňová podpora bude však nově poskytována pro celkem čtyři typy produktů:

penzijní připojištění, resp. doplňkové penzijní spoření (již fungující)

životní pojištění (již fungující)

1 Zákon č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří (dále jen „ZoFT“).

2 https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/ Prijmy-ze-zavisle-cinnosti-pro-rok-2024.pdf.

moje .kdpcr.cz

Daně z příjmů

Na kapitálovém trhu máme k dispozici zcela nový produkt sloužící k zajištění se na stáří, tzv. DIP (dlouhodobý investiční produkt).

Příspěvek účastníkaStátní příspěvek dnesStátní příspěvek nově

100 Kč0 Kč0 Kč

200 Kč0 Kč0 Kč

300 Kč90 Kč0 Kč

400 Kč110 Kč0 Kč

500 Kč130 Kč100 Kč

600 Kč150 Kč120 Kč

700 Kč170 Kč140 Kč

800 Kč190 Kč160 Kč

900 Kč210 Kč180 Kč

1 000 Kč230 Kč200 Kč

1 100 Kč230 Kč + daně220 Kč

1 200 Kč230 Kč + daně240 Kč

1 300 Kč230 Kč + daně260 Kč

1 400 Kč230 Kč + daně280 Kč

1 500 Kč230 Kč + daně300 Kč

1 600 Kč230 Kč + daně320 Kč

1 700 Kč a více230 Kč + daně340 Kč + daně

Zdroj: https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskovezpravy/2023/lepsi-sporeni-na-stari-podpora-zamestnaneckychakc-53607

nově se k nim připojí právě dlouhodobý investiční produkt (DIP) a pojištění dlouhodobé péče

Ne, skutečně nikoliv, nemám zde na mysli dip (od anglického namočit) jakožto omáčku podávanou samostatně, do které se v průběhu konzumace namáčí kousky jídla, např. sýr, falafel, bramborové či tortilové čipsy.

Dlouhodobý investiční produkt (neboli zkráceně také DIP) představuje novou možnost, jak se finančně zabezpečit na své stáří. Tento nový nástroj rozšiřuje okruh možností spoření na stáří o produkty bankovního a investičního typu, přičemž si

Daně z příjmů

bude moci každý občan dle svých preferencí zvolit buď konzervativní bankovní vklad či spořicí účet, anebo rizikovější, avšak i výnosovější kolektivní nebo individuální investování. V praxi se bude jednat zejména o veřejně obchodované finanční produkty, jako jsou akcie, EFT, korporátní a státní dluhopisy, podílové fondy apod.

Poskytovatelem těchto finančních produktů mohou být: banka,

spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry, investiční společnost, samosprávný investiční fond

Pro účely daní z příjmů se rozumí DIPem dlouhodobý investiční produkt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobný produkt poskytovaný zahraniční osobou oprávněnou poskytovat takový produkt v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor. Důvěryhodnost partnera či instituce na prvním místě, přičemž tyto subjekty je možné dohledat v seznamu oprávněných poskytovatelů, který je zveřejněn na stránkách České národní banky. 3 Každý takový poskytovatel DIPu je totiž povinen České národní bance zahájení či ukončení jeho poskytování oznámit.

Finanční prostředky investora by měly být dle jeho preferencí investovány poskytovatelem DIPu pouze: peněžními prostředky

investičními cennými papíry cennými papíry kolektivního investování nástroji peněžního trhu dluhopisy

vybranými typy derivátů

Základní podmínkou je tzv. „120/60“. Tzn., že DIP je možné vypovědět nejdříve po 120 měsících trvání (10 let), avšak nejdříve v 60 letech věku. Jde o obdobu dosavadního pravidla „60/60“ známého z penzijního spoření, i v něm se dosavadní minimum 60 měsíců prodlouží u nových smluv na dvojnásobek, tedy právě na 120 měsíců. Splnění těchto základních podmínek fungování DIPu umožňuje i následné čerpání daňově benefitních režimů.

3. Podporované produkty v daňových souvislostech

Odpočet od základu daně u poplatníka – fyzické osoby

Všechny výše v části 2. uvedené a daňově podporované pro-

dukty spoření na stáří budou mít nastaven jednotný souhrnný limit, a to ve výši 48 000 Kč ročně na poplatníka.4

Jinak řečeno od základu daně lze odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše právě 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem. Příspěvkem na produkt spoření na stáří se rozumí také pojistné na soukromé životní pojištění a také nově „náš“ majetek připsaný ve prospěch dlouhodobého investičního produktu. Příspěvkem na pojištění dlouhodobé péče se rozumí pojistné na toto pojištění.

U příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření bude/je možné si odečíst od základu daně pouze část měsíčního příspěvku, která převyšuje částku, od které náleží nejvyšší státní příspěvek podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření.

Při úhradě jednorázového pojistného na soukromé životní pojištění se za příspěvek zaplacený ve zdaňovacím období trvání pojištění považuje poměrná část jednorázového pojistného připadající na toto zdaňovací období určená s přesností na dny.

Dnes, myšleno ještě za zdaňovací období roku 2023, platí limit 24 000 Kč na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření a 24 000 Kč na životní pojištění. V případě penzijního připojištění bylo možné odepisovat jen příspěvky nad 12 000 Kč za rok, takže pro maximální daňovou výhodu bylo nutné do penzijního systému vložit 36 000 Kč ročně.

Jak bylo již výše uvedeno, od 1. 1. 2024 se celkový limit slučuje na 48 000 Kč a je pouze na rozhodnutí samotného klienta, jaké produkty si zvolí a daňovou úlevu uplatní.

Vedle daňové podpory přináší DIP také flexibilitu ohledně typu investic.

V rámci nabídky konkrétního poskytovatele DIPu si účastník může sám zvolit, jestli své vložené prostředky investuje například do akcií veřejně obchodovaných společností, nástrojů peněžního trhu, ETF, nebo podílových fondů.

Možné zdanění výnosů v DIPu po dobu jeho trvání u poplatníka –fyzické osoby

Jak už to tak bývá, nelze jen brát, ale i dávat. A proto je namístě i upozornit, že v případě investování do cenných papírů může být realizován i částečný odprodej portfolia, např. z důvodu realizace zisku a přesunu peněžních prostředků do jiného investičního nástroje. V tomto ohledu lze s velkou mírou pravděpodobnosti předpokládat zdanění předmětných (ne)realizovaných zisků.

3 https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB07.INTRO_PAGE?p_lang=cz.

4 § 15 odstavce 5 a 6 ZDP.

Za zdanitelný příjem se považuje příjem z prodeje cenných papírů, jestliže není oprávněn uplatnit jednu z forem možností osvobození:

realizovaný příjem z prodeje cenných papírů nebude vyšší než 100 000 Kč za rok 5

příjem z prodeje cenných papírů je realizován po uplynutí časového testu 5 let od jeho nákupu 6

Nemusí být tedy nouze o situace, kdy poplatník využívající DIP odprodá část svého investičního portfolia a dosáhne zdanitelného příjmu, který však i nadále ponechá v DIPu. Pokud totiž nedojde k výpovědi DIPu, poplatník nebude mít možnost s peněžními prostředky disponovat jinak než zainvestováním do jiného aktiva v rámci DIPu. Takový případ může vést k nemilé skutečnosti, a to právě vzniku daňové povinnosti, přičemž tuto bude muset uhradit poplatník ze svých vlastních peněžních prostředků, neboť v rámci uvedené realizace fakticky žádné neobdržel.

Bohužel výše uvedená osvobození v případě DIPu nevyplývají ze zákona (myšleno ZDP) přímo, nýbrž pouze z logiky a je tedy na snadě vyjasnění této otázky na platformě metodického dotazu, informace GFŘ nebo Koordinačního výboru Komory daňových poradců ČR.

Při otázce zdaněním příjmů z prodeje je také nutné počítat se standardním zdaněním obdržených dividend, resp. úroků z držených cenných papírů. Dividendové nebo úrokové výnosy plynoucí v rámci České republiky budu podléhat standardní 15% srážkové dani, příjem poplatníka již tedy bude v čisté výši.

Zajímavější to však může být u dividendových nebo úrokových výnosů ze zahraničí. Zde poplatník obdrží do svého DIPu výnosy/ příjmy očištěné o zahraniční daň a vznikne mu povinnost uvést tento příjem ve svém daňovém přiznání a zdanit jej též jako daňový rezident v České republice. V tomto momentu nastává čas a prostor na aplikaci příslušných ustanovení předmětné smlouvy o zamezení dvojího zdanění. I zde je však nutné počítat se zdaněním příjmů bez fyzické dispozice poplatníka s příjmy realizovanými prodejem.

Flexibilita ve formě možnosti obchodování s jednotlivými tituly v rámci DIPu může být vykoupena zdaněním realizovaných příjmů. Příkladem budiž například i situace, kdy účastník investuje do titulů, jejichž kapitálové příjmy nepodléhají srážkové dani v ČR (např. dividendové akcie zahraničních společností).

Jestliže by hrubá roční výše těchto zahraničních dividend překročila částku 20 000 Kč, účastník by svého zaměstnavatele již nemohl požádat o roční zúčtování a z titulu existence těchto dividendových příjmů by mu vznikla povinnost podat daňové přiznání.7

5 § 4 odstavce 1, písm. q) ZDP.

6 § 4 odstavce 1, písm. t) ZDP.

7 § 38g odst. 2 ZDP.

moje .kdpcr.cz

Flexibilita DIPu může být „vykoupena“ vznikem povinnosti podat daňové přiznání z důvodu realizace zdanitelných příjmů a navíc i nutností dispozicí dalšími finančními prostředky k úhradě vzniklé daňové povinnosti.

Příspěvek od zaměstnavatele a jeho zdanění u fyzické osoby –zaměstnance

Příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, jsou až do úhrnné výše 50 000 Kč ročně od daně z příjmů osvobozeny. 8 Výše částky příspěvku zaměstnavatele osvobozené od daně z příjmů tedy zůstává stejná jako nyní (v roce 2023), avšak nově ji bude možno využít i ve vztahu k dlouhodobému investičnímu produktu a pojištění dlouhodobé péče.

Změna však nastává u daňového zvýhodnění ve III. pilíři, které nadále bude možné čerpat až na úložky přesahující částku spojenou s výplatou státního příspěvku (v 2023 se s daňovým zvýhodněním pojí úložky nad 1 000 Kč měsíčně, nově tato hranice vzroste na 1 700 Kč měsíčně – viz tabulka výše).

Příspěvek od zaměstnavatele a posouzení daňové účinnosti výdajů na jeho straně

Pro zaměstnavatele by předmětné příspěvky měly/mohly představovat daňově účinné náklady s odkazem na ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.

8 § 6 odst. 9 písm. m) ZDP.

Daně z příjmů

Za daňově uznatelné se považují veškeré výdaje vynaložené na naplnění práv zaměstnanců týkajících se jejich pracovních a sociálních podmínek, které vyplývají z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo smlouvy uzavřené se zaměstnancem.

I v tomto ohledu tedy nedochází od 1. 1. 2024 k žádným zásadním změnám předmětných zákonných ustanovení definujících podmínky daňové uznatelnosti takto vynaložených výdajů (nákladů) v porovnání s ostatními možnostmi, jak se finančně zabezpečit na své stáří.

4. Možné dopady ukončení DIPu

Zákonné předpisy pamatují i na situace zániku DIPu.

V případech zrušení DIPu ze strany poskytovatele (např. úpadkem společnosti), zůstává daňová podpora zachována, ale pouze za předpokladu, že vyplacené prostředky budou do jednoho měsíce reinvestovány do jiného DIPu.9

Pokud by došlo k porušení podmínky „120/60“, je poplatník povinen provést tzv. navrácení daňové podpory na stáří, kterým se rozumí dodanění daňových zvýhodnění, a to následovně: částky uplatněné jako odčitatelné položky od základu daně v posledních 10 letech se stávají ostatním příjmem dle § 10

ZDP

příspěvky hrazené zaměstnavatelem v posledních 10 letech, které byly osvobozeny od daně se stávají příjmem dle § 6 ZDP, avšak tento příjem nepodléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění

V případě dodanění příspěvků zaměstnavatele si dovoluji upozornit, že automaticky vzniká povinnost podat poplatníkovi daňové přiznání.

V této souvislosti by mohlo přijít na mysl, že i přes povinnost dodanění příspěvků zaměstnavatele se DIP může stát dobrým způsobem vyplácení bonusů, oproti standardní odměně vyplácené v rámci mzdy, která zaměstnavatele zatíží z pohledu celkového nákladu o povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění ve výši 33,8 %. V případě bonusu vyplaceného skrze

DIP / do DIPu obdrží zaměstnanec de facto čistou částku (tj. bez ponížení o odvody do SZP systému), která bude také pro zaměstnavatele představovat konečnou částku výdajů, opět nenavýšených o odvody do SZP systému. Pokud by zaměstnanec potřeboval s penězi disponovat dříve než před splněním podmínky „120/60“, vznikla by mu povinnost dodanit příspěvek zaměstnavatele jako příjem dle § 6 ZDP, který však dle současného znění zákona nezakládá povinnost odvodů sociálního a zdravotního pojištění (viz výše). U zaměstnance tak porušení podmínky „120/60“ povede „maximálně k vrácení“ 15 % na dani z příjmů, případně 23 % na dani z příspěvku zaměstnavatele.

9 § 15b odst. 4 písm. a) bod 2. ZDP.

5. Porovnání příspěvků na PP a příspěvků do DIPu

Oproti penzijnímu pojištění se ale na dlouhodobý investiční produkt nebude vztahovat státní příspěvek. Podobně jako u penzijního a životního pojištění bude platit podmínka, že dlouhodobý investiční produkt musí být sjednán na dobu trvající minimálně 120 měsíců a lze ho vypovědět nejdříve v kalendářním roce, kdy poplatník dosáhne věku 60 let. Pokud by tyto podmínky poplatník nedodržel a vybral by peníze dříve, musel by zpětně dodanit veškeré uplatněné zvýhodnění.

Zásadním rozdílem oproti známému penzijnímu připojištění je možnost volby vlastní investiční strategie a využití široké škály možností, které trh nabízí, tedy investování napřímo do vybraných investičních nástrojů bez toho, aniž by bylo nutné přijmout danou strategii fondu, jako je tomu právě u penzijního připojištění.

Nespornou výhodou DIPu je, že se dá uplatnit celá investovaná částka a není tedy třeba řešit minimální limit. Tento se u penzijního připojištění 1. 7. 2024 opět navýší z 12 000 Kč ročně na 18 000 Kč ročně. Na maximální daňovou výhodu se tedy dosáhne pouze při měsíční úložce ve výši 5 700 Kč na rozdíl od DIPu, kde jsou to pouze 4 000 Kč.

Dalším rozdílem oproti penzijnímu připojištění je státní podpora, která však naopak u DIPu vůbec není. S účinností od 1. 7. 2024 bude maximální státní podpora u penzijního připojištění činit 340 Kč pro měsíční příspěvek 1 700 Kč a vyšší.

Nárok na odpočet bude nutné prokázat pomocí smlouvy o sjednaném dlouhodobém investičním produktu a potvrzením o výši příspěvku účastníka vydaných společností, která produkt poskytuje.

Aby byla zachována daňová podpora, musí k výplatě peněžních prostředků z DIPu dojít až po více než 10 letech od založení produktu, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku.

Z hlediska daňového ohledu lze shrnout porovnání podmínek fungování penzijního připojištění a DIPu následovně:

6. Závěr, včetně

srovnání penzijního připojištění a DIPu

Možnost se zabezpečit na stáří prostřednictvím DIPu je jistě vítaná alternativa k existujícím produktům. Účastníci by však měli patřičně zvážit výběr jednotlivých investic a mít v rámci investiční strategie na zřeteli, že i bez předčasného výběru peněžních prostředků může dojít k situaci, kdy jednotlivé transakce provedené v rámci DIPu ovlivní jejich daňovou situaci.

O DIPu by měli uvažovat všichni ti, co nechtějí opomenout vyšší jistotu ve svém stáří či bližší budoucnosti, ale zároveň si chtějí zachovat větší míru flexibility s ohledem na to, kam budou své finanční prostředky investovat. Ve vazbě na stanovené podmínky i minimální délku investování lze využít delší

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2024

investiční horizont, a tedy i související investiční produkty, jako například akcie.

Za mě osobně vnímám DIP velmi pozitivně, je vítaným signálem státní podpory i pro samostatnější aktivity občanů, kte-

Daně z příjmů

ří myslí na svou budoucnost a nespoléhají se jen na pomoc státu či další vesměs velmi konzervativní produkty spoření na stáří.

ProduktMin. příspěvekMax. odečet ze základu daně Měsíční příspěvek pro max. daňové úspory Max. daňová úspora

Dlouhodobý

investiční produkt od 1 Kčaž 48 000 Kč ročně4 000 Kč7 200 Kč ročně

Penzijní pojištění od 1 700 Kč* až 48 000 Kč ročně (pouze příspěvky nad 1 700 Kč) 5 700 Kč7 200 Kč ročně

* Na státní příspěvek v maximální výši 340 Kč mají nárok nově jen ti, co budou přispívat alespoň 1 700 Kč měsíčně.

Tematické zaměření každého čísla Vysoce odborné články

Recenzovaný obsah Odborný garant každého čísla Stavovská společenská rubrika

moje .kdpcr.cz

Pracovněprávní a daňové řešení práce na dálku

V zákoníku práce a současně i v zákonu o daních z příjmů došlo v souvislosti s řešením výkonu práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele (výkon práce na dálku), k výrazným změnám. Jedná se jednak o změny v zákoníku práce a v zákonu o daních z příjmů, vyplývající ze zákona č. 281/2023 Sb., s účinností od 1. 10. 2023, a jednak o změny v zákonu o daních z příjmů na základě zákona č. 349/2023 Sb. s účinností od 1. 1. 2024. S těmito změnami souvisí i vyhláška MPSV č. 299/2023 Sb. účinná od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2023 a vyhláška MPSV č. 397/2023 Sb. účinná od 1. 1. 2024 (obě vyhlášky stanovují výši paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku).

Výkon práce na dálku se stává v současné době významným zaměstnaneckým benefitem a stoupá počet profesí, ve kterých je možné vykonávat částečně (jeden nebo několik dnů v týdnu) nebo plně práci na dálku (například práci z domova). Při práci z domova zaměstnanec pracuje podle pokynů zaměstnavatele, ale zaměstnanec si určuje sám rozvrh pracovní doby a ovlivňuje si tak svůj pracovní režim. To klade na zaměstnance mnohem větší nároky, co se týče jeho zodpovědnosti, ale současně mu to dává mnohem větší prostor pro skloubení pracovního a soukromého života. Tento způsob výkonu práce na dálku je vhodný

Ivan Macháček Daňový poradce č. o. 787

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2024

zejména pro činnosti, které může zaměstnanec vykonávat sám bez přispění dalších zaměstnanců, anebo kdy může k vlastnímu řešení komunikovat s ostatními přes telefon nebo internet. K výhodám práce na dálku zejména patří: možnost vlastního rozvrhu pracovní doby, úspora času a cestovních nákladů, protože odpadá každodenní cesta na pracoviště, sladění pracovních povinností s rodinným a osobním životem, zajištění péče o děti.

Práce na dálku však přináší i některé nevýhody, zejména: nezbytné vybavení vymezeného pracoviště pro práci na dálku a dále nezbytné vybavení nářadím, nástroji, počítačem, tiskárnou, výkonným internetem a dalšími potřebnými předměty dle druhu výkonu práce na dálku, náročnost na kontrolu své práce a nutná vlastní sebekázeň, ztráta kontaktu s kolegy v zaměstnání (s nadřízenými a spoluzaměstnanci).

Nové vymezení výkonu práce na dálku

v zákoníku práce

Novela zákoníku práce provedená zákonem č. 281/2023 Sb. s účinností od 1. 10. 2023 zcela změnila znění § 317 zákona s jeho novým označením „Práce na dálku“. Z ustanovení § 317 odst. 1 ZP jednoznačně vyplývá, že výkon práce na dálku je možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, a to před zahájením práce na dálku (ať se jedná o krátkodobý, nebo dlouhodobý výkon práce na dálku), není-li v odstavci 3 stanoveno jinak. Z odstavce 3 pak vyplývá, že zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci práci na dálku písemně nařídit jen v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona (jedná se například o krizový zákon č. 240/2000 Sb. nebo o zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví), a to na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané práce umožňuje, a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé. Zaměstnanec je povinen na výzvu zaměstnavatele bez zbytečného odkladu písemně určit místo, na které mu zaměstnavatel práci na dálku může nařídit, nebo sdělit, že nemá k dispozici žádné místo způsobilé k výkonu práce na dálku.

Výkon práce na dálku se zaměstnanci nelze sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, ale jak kolektivní smlouva, tak vnitřní předpis zaměstnavatele může pro výkon práce na dálku podrobněji upravovat povinnosti související s evidencí pracovní doby, způsoby zadávání práce, předávání pracovních úkolů nebo oznamování překážek v práci.

V § 317 odst. 4 ZP se stanoví, že dohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem, že pro něj bude konat práci na dálku v pracovní době, kterou si za sjednaných podmínek sám rozvrhuje, platí, že

moje .kdpcr.cz

Poskytování náhrady nákladů spojených s prací na dálku vyplývá z § 190a ZP:

a) ve výši prokázané zaměstnancem

b) paušální částka náhrady nákladů

c) dohoda, že náhrada nákladů zaměstnanci nepřísluší.

a) se úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nepoužije; délka směny však nesmí přesáhnout 12 hodin, b) při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis podle § 199 odst. 2 ZP jinak,

c) se pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody podle § 192 a § 194 ZP a čerpání dovolené uplatní stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tyto účely povinen předem určit.

Závazek z dohody o práci na dálku lze dle § 317 odst. 2 ZP rozvázat dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni nebo jej lze vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně; dohoda i výpověď musí být písemná. Zaměstnavatel se zaměstnancem mohou v dohodě o práci na dálku sjednat odlišnou délku výpovědní doby; výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance. Zaměstnavatel se zaměstnancem mohou v dohodě o práci na dálku sjednat, že závazek z této dohody nemůže ani jedna ze smluvních stran vypovědět.

V rámci zákona č. 281/2023 Sb. je obsažena i novela zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, která v § 12a vymezuje přestupky na úseku práce na dálku vztahující se na fyzické osoby

– zaměstnavatele a v § 25a vymezuje přestupky na úseku práce na dálku právnických a podnikajících fyzických osob, za které lze udělit pokutu až do výše 300 000 Kč. Přestupku se tyto osoby dopustí tím, že

a) v rozporu s § 317 odst. 1 ZP neuzavřou dohodu o práci na dálku písemně,

b) nesplní některou povinnost podle § 317 odst. 2 nebo 3 ZP,

c) neurčí pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody podle § 192 a § 194 ZP a čerpání dovolené stanovené rozvržení pracovní doby zaměstnance vykonávajícího práci na dálku do směn podle § 317 odst. 4 písm. c) ZP.

Zavedením legislativní zkratky v § 317 ZP „práce na dálku“ dochází k pojetí výkonu práce konaného z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele nejen jako výkon práce z domova (tzv. home office), ale i možnost výkonu práce v dohodě se zaměstnancem i z dalších míst, jako je např. z rekreačního objektu a dalších objektů včetně práce zaměstnance ze zahraničí.

V návaznosti na stávající znění §241 ZP se zákonem č. 281/2023 Sb. dále doplňuje do zákoníku práce nové ustanovení § 241a, kde se uvádí, že požádá-li

a) těhotná zaměstnankyně,

b) zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 9 let, nebo

c)  zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost),

zaměstnavatele písemně o výkon práce na dálku podle § 317 ZP a zaměstnavatel této žádosti nevyhoví, je povinen to písemně odůvodnit.

Náhrada výdajů při práci na dálku v zákoníku práce

Z hlediska náhrady výdajů, které vzniknou zaměstnanci při práci na dálku, jsou v zákoníku práce důležitá následující ustanovení:

§ 2 odst. 2 ZP – zde se uvádí, že závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, a to v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě

§ 190 odst. 1 ZP – zde se uvádí, že sjedná-li zaměstnavatel, popřípadě vnitřním předpisem stanoví nebo individuálně písemně určí podmínky, výši a způsob poskytnutí náhrad za opotřebení vlastního nářadí, zařízení nebo jiných předmětů potřebných k výkonu práce zaměstnance, poskytuje mu tuto náhradu za dohodnutých, stanovených

nebo určených podmínek. Toto ustanovení se nevztahuje na používání motorového vozidla, u kterého se poskytování náhrad řídí § 157 až § 160 ZP.

nově zavedené ustanovení § 190a v zákoníku práce zákonem č. 281/2023 Sb. (v rámci „hlava VI – Náhrady nákladů při výkonu práce na dálku“) definuje nově náhrady nákladů při výkonu práce na dálku.

Varianty poskytování náhrady nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele podle § 317 (práce na dálku) ve smyslu § 190a ZP s účinností od 1. 10. 2023: náhrady nákladů, které zaměstnanci vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku, jež zaměstnanec zaměstnavateli prokázal, např. na základě předložených dokladů, faktur apod. [§ 190a odst. 1 písm. a) ZP]; paušální částka náhrady nákladů [§ 190a odst. 1 písm. b) ZP] – uplatnění této varianty je podmíněno písemným sjednáním v individuální nebo v kolektivní smlouvě nebo stanovením ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Paušální částka činila od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2023 na základě vyhlášky MPSV č. 299/2023 Sb. za každou započatou hodinu práce na dálku výši 4,60 Kč a od 1. 1. 2024 činí na základě vyhlášky MPSV č. 397/2023 Sb. výši 4,50 Kč; zaměstnavatel se zaměstnancem si mohou předem písemně sjednat, že náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší [§ 190a odst. 2 ZP].

Bylo-li to písemně sjednáno nebo vnitřním předpisem stanoveno, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každou započatou hodinu práce na dálku paušální částku. Paušální částka se dle znění § 190a odst. 3 ZP stanoví podle údaje zveřejněného Českým statistickým úřadem o spotřebě domácností upraveného pro model práce na dálku, a to za jednu dospělou osobu v průměrné domácnosti v České republice za 1 hodinu. Paušální částka podle odstavce 1 písm. b) se poskytuje za započatou hodinu práce a její výši stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou na základě údaje ČSÚ jednak v pravidelném termínu od 1. ledna kalendářního roku a dále v mimořádném termínu, dojde-li ke zvýšení nebo snížení hodnoty údaje podle údajů ČSÚ nejméně o 20 % v porovnání s paušální částkou naposledy stanovenou vyhláškou. Tato paušální částka se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru.

Je-li zaměstnanci poskytována paušální částka, platí, že zahrnuje náhradu veškerých nákladů, které zaměstnanci při výkonu práce na dálku vznikly. Zaměstnavatel, který není uveden v § 109 odst. 3 ZP (jde tedy o podnikatelský sektor), může poskytovat svým zaměstnancům paušální částku vyšší. Zaměstnanci, který pro zaměstnavatele koná práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, je možné poskytovat náhrady nákladů při výkonu práce na dálku, jestliže s ním zaměstnavatel toto právo sjednal.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2024

Daňové řešení práce na dálku u zaměstnance

Z § 6 odst. 7 ZDP vyplývá, že se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a předmětem daně nejsou následující náhrady související s výkonem práce na dálku:

1. Náhrady cestovních výdajů – § 6 odst. 7 písm. a) ZDP

Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, do výše stanovené nebo umožněné zákoníkem práce pro zaměstnance odměňované platem (nepodnikatelské subjekty), jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; jiné a vyšší náhrady jsou zdanitelným příjmem zaměstnance. V § 34 odst. 1 písm. b) ZP se uvádí, že pracovní smlouva musí obsahovat místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána. Z toho vyplývá, že zaměstnavatel může se zaměstnancem smluvně dohodnout i více míst výkonu práce, např. může být smluvně dohodnuto, že místem výkonu práce je pracoviště zaměstnavatele i bydliště zaměstnance, anebo pouze bydliště zaměstnance. Ustanovení § 34a ZP stanoví, že není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, pak platí, že pravidelným pracovištěm je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce.

Cestovními výdaji zaměstnanců pracujících na dálku jsou výdaje vzniklé při pracovní cestě [§ 152 písm. a) ZP s vazbou na vymezení pracovní cesty v § 42 ZP] a při cestě mimo pravidelné pracoviště [§ 152 písm. b) ZP]. Pracovní cesta je v zákoníku práce definována v § 42 ZP jako „časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce” a pro účely cestovních náhrad se za pracovní cestu považuje i cesta mimo pravidelné pracoviště [§ 156 odst. 2 ZP s vazbou na § 152 písm. b) ZP].

Pokud má tedy zaměstnanec při práci na dálku sjednáno pravidelné pracoviště v místě svého bydliště, pak jakákoli cesta vykonaná zaměstnancem v souvislosti s jeho výkonem práce mimo bydliště je považována za pracovní cestu, za niž mu náleží náhrada cestovních výdajů, a to i v případě, že ze svého pravidelného pracoviště jel do svého druhého místa výkonu práce, kterým může být sídlo (pracoviště) zaměstnavatele.

2. Náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce – § 6 odst. 7 písm. d) ZDP

V návaznosti na znění § 190 odst. 1 ZP pak z ustanovení § 6 odst. 7 písm. d) ZDP vyplývá, že za příjmy ze závislé činnosti

moje .kdpcr.cz

Předmětem daně zaměstnance při práci na dálku nejsou:

a) náklady cestovních výdajů

b) náhrady za opotřebení nářadí a předmětů potřebných pro výkon práce na dálku

c) paušální částka na náhradu nákladů spojených s výkonem práce na dálku.

se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce.

Může tak jít např. o používání vlastního počítače, tiskárny, mobilního telefonu pro účely prací na dálku, ale může se jednat též např. o pořízení pracovního stolu, kancelářských židlí, skříně či další vybavení pracovny zaměstnance pracujícího například z domova.

Z ustanovení § 6 odst. 8 ZDP pak plyne, že hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle § 6 odstavce 7 písm. b) až d) ZDP paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.

3. Plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce – § 6 odst. 7 písm. e) ZDP

V novelizovaném ustanovení § 6 odst. 7 písm. e) ZDP zákonem č. 281/2023 Sb. a následně zákonem č. 349/2023 Sb. se uvádí, že

za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně nejsou plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce; je-li plnění poskytováno v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele, nepovažuje se za příjem a není předmětem daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem.

Toto ustanovení umožňuje ve vazbě na znění § 190a odst. 1 ZP, že předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti není plnění zaměstnavatele zaměstnanci v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce na dálku, a to do výše paušální částky v roce 2024 dle vyhlášky MPSV č. 397/2023 Sb., tedy do částky 4,50 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku. Pokud zaměstnavatel podnikatelského sektoru poskytne ve smyslu znění § 190a odst. 5 ZP vyšší paušální částku zaměstnanci na náhradu nákladů spojených s výkonem práce na dálku než částku 4,50 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku, bude navýšení této paušální částky nad její limitní výši obsaženou ve vyhlášce MPSV předmětem zdanění u zaměstnance jako příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP, včetně zahrnutí tohoto navýšení paušální částky nad limitní výši do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Daňové řešení plnění při práci na dálku u zaměstnavatele

Daňová uznatelnost plnění zaměstnavatele poskytnutých zaměstnanci v souvislosti s prací na dálku vyplývá z následujících ustanovení ZDP:

obecné vymezení postupu uplatnění daňově uznatelných výdajů (nákladů) dle znění § 24 odst. 1 ZDP; ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb., ze kterého vyplývá, že výdaji (náklady) podle § 24 odst. 1 ZDP jsou také výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy; ustanovení § 24 odst. 2 písm. x) ZDP, na základě kterého jsou výdaji (náklady) podle § 24 odst. 1 ZDP rovněž paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnancům podle § 6 odst. 8 ZDP.

Příklad 1

Zaměstnanec se písemně dohodne se svým zaměstnavatelem, že bude 4 pracovní dny v týdnu pracovat z domova. V dodatku pracovní smlouvy zaměstnance je sjednána následující forma paušálních náhrad za využití soukromých věcí zaměstnance při jeho práci z domova:

za využití počítače, příslušného softwaru, monitoru, klávesnice, tiskárny náhrada 70 Kč za den za využití nezbytného nábytku v místnosti určené pro práci na dálku náhrada 40 Kč za den

za využití soukromého mobilu zaměstnance náhrada 30 Kč za den

Celkové denní paušální náhrady činí 140 Kč. Pokud například zaměstnanec odpracuje v rámci práce na dálku za měsíc březen 2024 celkem 17 dnů z domova, činí celkové měsíční paušální náhrady při dohodnuté práci z domova 140 Kč x 17 dnů = 2 380 Kč.

Paušální měsíční náhrada za opotřebení vlastního majetku zaměstnance nebude v souladu se zněním § 6 odst. 7 písm. d) ZDP předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti a ani předmětem pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Zaměstnavatel si může uplatnit výši zaplacených paušálních náhrad do daňově uznatelných výdajů (nákladů) při splnění podmínky dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb.

Příklad 2

Zaměstnanec pracuje od března 2024 na dálku (z domova) a má se zaměstnavatelem písemně sjednáno, že za každou započatou hodinu práce obdrží paušální náhradu za práci na dálku ve výši 4,50 Kč. V březnu odpracuje celý fond pracovní doby 160 hodin a v dubnu odpracuje celý fond pracovní doby 168 hodin.

Zaměstnanci přísluší paušální náhrada ve výši za březen 160 hodin x 4,50 Kč = 720 Kč a za duben 168 hodin x 4,50 Kč = 756 Kč.

Tyto částky nejsou u zaměstnance předmětem daně a nezahrnují se rovněž do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Obě částky jsou u zaměstnavatele při splnění podmínky dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP daňově uznatelnými náklady.

e-Bulletin

Příklad 3

Zaměstnanec pracuje v roce 2024 na dálku (z domova) a má se zaměstnavatelem podnikatelského sektoru písemně sjednáno, že za každou započatou hodinu práce obdrží paušální náhradu za práci na dálku ve výši 8,00 Kč. V měsíci dubnu odpracuje 168 hodin.

Zaměstnanci přísluší paušální náhrada ve výši za duben 168 hodin x 8,00 Kč = 1 344 Kč. Na základě § 6 odst. 7 písm. e) ZDP není předmětem daně částka 168 hodin x 4,50 Kč = 756 Kč. Rozdíl 1 344 Kč – 756 Kč = 588 Kč je zdanitelným příjmem zaměstnance v měsíci dubnu 2024 a současně se zahrne do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění (sazba 7,1%) a na zdravotní pojištění (sazba 4,5%). Paušální náhrady za práci na dálku poskytnuté zaměstnavatelem budou u zaměstnavatele v plné výši 1 344 Kč daňově uznatelným nákladem při splnění podmínky dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. Daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele bude i výše pojistného odvedeného za zaměstnance z částky 588 Kč x 0,338 = 199 Kč [dle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP].

Příklad 4

Zaměstnanec pracuje od února do dubna 2024 na základě uzavřené dohody o provedení práce, přičemž sjednal se zaměstnavatelem podnikatelského sektoru písemně výkon této práce na dálku. Sjednaná výše odměny činí 10 000 Kč měsíčně. Přitom za každý měsíc odpracuje zaměstnanec 60 hodin a zaměstnavatel mu poskytuje v souladu se zněním § 190a odst. 7 ZP paušální náhradu za práci na dálku ve výši 4,50 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku. Zaměstnanec u zaměstnavatele neučinil prohlášení k dani.

Zaměstnanci (i když pracuje na dálku na základě uzavřené dohody o provedení práce) přísluší paušální náhrada při práci na dálku měsíčně ve výši 60 hodin x 4,50 Kč = 270 Kč. Na základě znění § 6 odst. 7 písm. e) ZDP tato částka paušální náhrady za práci na dálku není předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani, z měsíční odměny 10 000 Kč bude zaměstnavatelem sražena dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 36 odst. 2 písm. m) ZDP ve výši 15%. Z výše vyplacené odměny neodvádí zaměstnavatel za zaměstnance ani za sebe odvod pojistného na sociální a na zdravotní pojištění. Paušální náhrady za práci na dálku poskytnuté zaměstnavatelem budou u zaměstnavatele v plné výši 270 Kč daňově uznatelným nákladem při splnění podmínky dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.

Příklad 5

Zaměstnanec pracuje od února do dubna 2024 na základě uzavřené dohody o provedení práce, přičemž sjednal se zaměstnavatelem písemně výkon této práce na dálku. Sjednaná výše odměny činí 10 000 Kč měsíčně. Přitom za každý měsíc odpracuje zaměstnanec 60 hodin. Jde o zaměstnavatele v podnikatelské sféře, který sjednal se zaměstnancem paušální náhradu ve výši 10 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku. Zaměstnanec u zaměstnavatele neučinil prohlášení k dani.

V daném případě zaměstnanci (i když pracuje na dálku na základě uzavřené dohody o provedení práce) přísluší paušální náhrada za práci na dálku měsíčně ve výši 60 hodin x 10 Kč = 600 Kč. Na základě znění § 6 odst. 7 písm. e) ZDP není předmětem daně částka 60 hodin x 4,50 Kč = 270 Kč. Rozdíl 600 Kč – 270 Kč = 330 Kč je zdanitelným příjmem zaměstnance v příslušném měsíci (únor až duben 2024).

U zaměstnance pracujícího na dálku na dohodu o provedení práce činí měsíční zdanitelný příjem 10 330 Kč a dochází k překročení limitní výše 10 000 Kč pro uplatnění daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP, a tudíž celá výše 10 330 Kč bude podléhat u zaměstnance zálohové dani (i když zaměstna nec neučinil prohlášení k dani) a současně i odvodům na sociální a zdravotní pojištění (7,1% a 4,5% z částky 10 330 Kč). Paušální náhrady za práci na dálku poskytnuté zaměstnavatelem budou u zaměstnavatele v plné výši 600 Kč daňově uznatelným nákladem při splnění podmínky dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. Zaměstnavatel musí odvést z částky 10 330 Kč pojistné odvody na sociální a zdravotní pojištění (ve výši 33,8 %), které jsou daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele [dle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP].

Poznámka k příkladu:

Ve smyslu § 6 odst. 4 písm. a) ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb. jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u téhož zaměstnavatele.

Ostatní

Novinky z oblasti české a evropské regulace fi nančních institucí

Projděte si ucelený přehled lednových novinek zprávy z české a evropské regulace finančních institucí. Věnuje se mimo jiné novinkám v oblasti ESG nebo tématu kybernetické bezpečnosti.

Ondřej Havlíček Schönherr

EVROPSKÁ UNIE ESG

30/01: ECB – Činnost v oblasti klimatu se zaměřením na přechod na zelenou ekonomiku, klimatická a přírodní rizika –V souvislosti se stále větším zaměřením na problematiku změny klimatu zveřejnila ECB přehled plánovaného pracovního programu na následující roky, přičemž vymezila mimo jiné následující tři klíčové oblasti, kterým se hodlá intenzivně věnovat:

Kristýna Tupá Schönherr

Martin Svoboda Schönherr

1. Dopady a rizika přechodu na zelenou ekonomiku: zkoumání účinků financování transformace, potřeb zelených investic a vlivu zeleného přechodu na aspekty, jako je práce, produktivita a hospodářský růst; a zkoumání možných změn nástrojů a portfolií měnové politiky v reakci na tento přechod.

2. Faktický dopad změny klimatu: prohloubení analýzy dopadu extrémních přírodních jevů na inflaci a finanční systém; integrace klimatických scénářů a makroekonomických projekcí a posouzení dopadu adaptace nebo jejího nedostatku na hospodářství a finanční sektor, včetně investičních potřeb a nedostatků v oblasti pojistné ochrany.

3. Rizika související s přírodou: analýza souvislostí mezi úbytkem přírody, její degradací a změnou klimatu; zkoumání ekonomických a finančních důsledků ztráty přírody a zkoumání úlohy ekosystémů pro ekonomiku a finanční systém.

ECB rovněž zahájí svůj osmý program environmentálního řízení na podporu svých cílů v oblasti snižování emisí uhlíku do roku 2030. Cílem ECB je zlepšit ukazatele související s klima-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2024

tem, monitorování rizik a zveřejňování informací a zároveň přispět k rozvoji politik souvisejících s klimatem na evropské a mezinárodní úrovni. Více informací je k dispozici na  internetových stránkách ECB .

18/01: EBA – Konzultace k pokynům pro řízení rizik ESG – EBA zahájila veřejnou konzultaci k návrhu pokynů pro řízení rizik ESG, v nichž jsou uvedeny požadavky na instituce týkající se identifikace, měření, řízení a sledování rizik ESG, včetně plánů zaměřených na řešení rizik spojených s přechodem na klimaticky neutrální ekonomiku EU. Pokyny rovněž stanoví zásady pro vypracování a obsah plánů institucí, které jsou v souladu se směrnicí CRD, včetně sledování a řešení finančních rizik vyplývajících z faktorů ESG. Veškeré komentáře v rámci konzultace mohou být zasílány do 18. dubna 2024.

Regulace napříč odvětvími

17/01: ESAs – První soubor pravidel podle nařízení DORA pro řízení rizik ICT a třetích stran a klasifikaci incidentů – Evropské orgány dohledu (ESMA, EBA, EIOPA) vydaly první soubor finálních návrhů regulačních technických standardů (RTS) a implementačních technických standardů (ITS) vypracovaných v souladu s nařízením o digitální provozní odolnosti ( DORA ), jehož cílem je zvýšit digitální provozní odolnost finančního sektoru EU posílením informačních a komunikačních technologií (ICT) a rámců pro řízení rizik a hlášení incidentů třetích stran. Soubor zahrnuje (i)  RTS týkající se rámce pro řízení rizik v oblasti ICT a rámce pro klasifikaci incidentů souvisejících s ICT, (ii) RTS týkající se obsahu politiky ve vztahu ke smluvním ujednáním pro využívání ICT služeb poskytovaných třetími stranami, (iii) RTS týkající se klasifikace závažných incidentů souvisejících s ICT a (iv) ITS týkající se standardních šablon pro účely registru informací ve vztahu ke všem smluvním ujednáním o využívání služeb ICT poskytovaných třetími stranami. Návrhy nyní podléhají přezkumu ze strany EK.

Banky

11/01: EBA – Revize požadavků na vykazování tržního rizika – EBA zveřejnila finální zprávu k návrhu implementačních technických standardů (ITS) představujících změny požadavků na vykazování tržního rizika v očekávání nadcházejícího zavedení FRTB (Fundamental Review of the Trading Book ) v rámci EU. Revize se zaměřují, mimo jiné, na vykazování požadavků na vlastní kapitál v rámci alternativních přístupů a poskytují podrobné informace o nástrojích a pozicích, na které se vztahuje alternativní standardizovaný přístup (ASA) a alternativní přístup založený na interním modelu (AIMA). Kromě toho je rovněž představena nová šablona pro zachycení informací o reklasi-

moje .kdpcr.cz

fikaci nástrojů mezi bankovním a obchodním portfoliem instituce. Vyjma vykazování zpráv týkajících se reklasifikací se očekává, že se budou příslušné změny uplatňovat od 31/3/2025.

09/01: EBA – Aktualizace technických standardů pro kolegia orgánů dohledu – EBA vydala finální návrh regulačních technických standardů (RTS) a implementačních technických standardů (ITS) týkajících se fungování kolegií dohledu podle směrnice CRD, které byly revidovány tak, aby odpovídaly novým požadavkům směrnice CRD V  a nařízení o kapitálových požadavcích (CRR 2). Mezi klíčové změny patří zlepšení výměny informací v rámci kolegia, i s pozorovateli, v rámci běžných i mimořádných situací, efektivní identifikace vyvstávajících rizik v případě nepříznivého materiálního dopadu na rizikový profil skupiny nebo jejích entit a optimální využití možnosti „ pověření úkoly a delegování odpovědnosti “, pokud je to účelné pro účinný dohled nad přeshraničně působícími bankovními skupinami.

03/01: ECB – Zátěžový test schopnosti bank zotavit se z kybernetického útoku – ECB během roku 2024 provede zátěžový test kybernetické odolnosti 109 bank pod jejím přímým dohledem, zaměřený na hodnocení reakce bank na kybernetický útok a na zotavení z něj, nikoli však na jejich schopnost mu zabránit. Scénář předpokládá úspěšný kybernetický útok, který naruší každodenní provoz bank. Banky budou hodnoceny na základě svých opatření pro reakci a zotavení, včetně aktivace nouzových postupů, zavedení pohotovostních plánů a obnovení běžného provozu. Test nebude mít dopad na kapitál prostřednictvím doporučení „Očekávání v rámci 2. pilíře “. Získané poznatky budou s každou bankou projednány během procesu dohledového přezkumu a hodnocení v roce 2024, přičemž hlavní zjištění budou sdělena v létě téhož roku.

Pojišťovny

15/01: EIOPA – Zpráva o uplatňování směrnice o distribuci pojištění (IDD) – EIOPA zveřejnila již druhou zprávu o uplatňování směrnice o distribuci pojištění ( IDD), v níž hodnotí změny ve struktuře trhu pojišťovacích zprostředkovatelů, vzorce přeshraniční činnosti, dopad na malé a střední podniky a pravomoci a zdroje příslušných orgánů. Kromě toho, že v posledních dvou letech se na pojistném trhu a na zákaznících výrazně projevila vyšší inflace a rostoucí úrokové sazby, také zjištění naznačují další pokles počtu registrovaných zprostředkovatelů, přičemž v některých členských státech došlo ke zlepšení poradenství a prodejních metod. Existují však problémy v chápání pravidel týkajících se udržitelnosti ze strany spotřebitelů a rovněž byly odhaleny nedostatky v uplatňování pravidel odměňování a střetu zájmů. Dále bylo zjištěno, že praktiky křížového prodeje, jako například prodej pojištění mo-

Ostatní

bilních telefonů spolu s mobilními telefony, mohou způsobit škodu spotřebitelům. Zpráva obsahuje podrobnou analýzu struktury trhu pojišťovacích zprostředkovatelů podle jednotlivých zemí.

AML

16/01: EBA – Pokyny pro poskytovatele služeb v oblasti kryptoaktiv k účinnému řízení jejich expozice vůči rizikům v oblasti ML/TF – EBA rozšířila aplikaci svých pokynů k rizikovým faktorům v oblasti ML/TF na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy (CASPs), kteří by měli při posuzování svého vystavení rizikům ML/TF zvažovat faktory, jako jsou profily zákazníků, charakteristiky produktů, doručovací kanály a zeměpisné umístění.

Pokyny rovněž poskytují návod pro úvěrové a finanční instituce, které s CASPs jednají jako se svými zákazníky, zejména pak s těmi, jejichž obchodní vztahy zahrnují CASPs bez autorizace podle nařízení EU č. 2023/1114.

ČESKÁ REPUBLIKA AML

10/01: Vláda České republiky – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů – Česká vláda v současné době projednává novelu AML zákona, která by měla reflektovat nařízení TFR týkající se informací doprovázejících převody finančních prostředků a některých kryptoaktiv. Dále zapracovává některé další právní aspekty směrnice DAC 7 a konkrétní doporučení Finančního akčního výboru (FATF) týkající se mj. preventivních opatření zaměřených na odhalování přeshraničních pohybů hotovosti. Vzhledem k těmto nedostatkům byla Česká republika v poslední době zařazena do zpřísněného režimu monitorování, což může vést až k zařazení České republiky na šedý seznam FATF, tj. mezi země se strategickými nedostatky v systémech AML/CFT.

Sníh, daně a společnost

Minulý měsíc se zdálo, že pražské chodníky jsou v nejhorším stavu za mnoho zim, dokonce horším než při velkém množství sněhu loni v listopadu (který poměrně rychle zmizel). Přestože napadlo jen pár centimetrů, alespoň v mé ulici, ale i ve většině centra Prahy to vypadalo, že se nikdo nepostaral o úklid sněhu, ze kterého se pak stal docela kluzký ledový pás. A samozřejmě si nikdo nedal tu práci, aby na led nasypal alespoň trochu písku, ani v místech, kde chodníky klesaly dolů, což zvyšovalo riziko uklouznutí. Zejména pro starší lidi nebo handicapované osoby to muselo být peklo. Naštěstí těch pár případů, kdy jsem uklouzl, jsem zvládl bez toho, abych si něco zlomil.

AArthur Braun

bpv Braun Partners

le proč je stav pražských chodníků tak špatný? Když se podíváme na důvody, ukazuje to docela přesný obraz českých zákonů, potažmo české společnosti. Asi před 15 lety byla zrušena povinnost majitelů/ nájemců domů odstraňovat sníh a led na svých chodnících a povinnost byla přenesena na vlastníky chodníků, ve většině případů na obce. Zpočátku se obce, pokud mohu soudit, snažily sníh alespoň odstraňovat, dokonce povolávaly pracovníky úřadu k lopatám, když sněhu napadlo příliš mnoho. Ale v roce 2024, alespoň podle mých pražských dojmů, boj vzdaly. Nějaký úklid sněhu se zadává externě, zbytek počká do jara. A ne, důvodem není očekávaná změna klimatu, tedy že by sníh mohl být za pár desítek let minulostí.

Důvod je jasný: asi žádná správa na světě není v případě větší sněhové nadílky schopna vlastními silami odklízet nejen chodníky, ale i důležitější ulice. Soukromí subdodavatelé jsou naopak drazí a také nemohou zajistit desítky tisíc lopat, které jsou potřeba, když nám v Praze přes noc napadne pět centimetrů sněhu a za pár hodin je třeba sníh z chodníků odstranit.

Proč byl tedy zrušen rozumný systém, který dával lidem, kteří bydlí v domech, určitou zodpovědnost za úklid před jejich domy? Zákony byly změněny proto, že se mělo snížit riziko odpovědnosti majitelů domů v případě, že by se jim nepodařilo ulice uklí-

.kdpcr.cz

zet. Nicméně jako majitel domu jsem stále zodpovědný za to, že na ulici spadnou dlaždice nebo cihly nebo, jako v těchto dnech, že ze střech spadnou laviny a zraní lidi nebo zničí majetek. Proto je každý rozumný majitel domu stejně pojištěn.

A není rychlejší a zároveň mnohem úspornější, aby desítky tisíc lidí, kteří už bydlí poblíž, vzaly na pět minut lopatu do ruky a v případě sněhové nadílky chodníky uklidily?

To vede k otázce, kdo bude platit účet. I pro letošní rok byla zvýšena daň z nemovitostí (kterou dostávají obce). Není však třeba příliš ekonomického chápání, že prostě náklady na úklid ulic a chodníků jsou mnohem vyšší než jakýkoli příjem, který obce získají ze zvýšení daně z nemovitostí. Pro obec je ekonomicky smysluplnější, aby její pojištění platilo zlámané kosti, pokud se s ní lidé budou v zimě skutečně soudit z důvodu špatné údržby chodníků.

Celá záležitost má však mnohem důležitější rozměr. Kdo chodí (a uklouzne a zlomí si nohu) po chodnících před mým domem? Jsou to lidé, kteří zde žijí, moji sousedé a návštěvníci! Pokud nejsem schopen poskytnout lidem ve svém bezprostředním okolí službu, která by jim zajistila alespoň nějaké pohodlí a bezpečí, co si mám myslet o poskytování služeb anonymnímu státu tím, že budu platit daně, nebudu využívat mezer v zákonech apod.

Ze společnosti

Do jisté míry mi to připomíná přístup, který mě velmi překvapil na počátku 90. let. Navštívili jste přátele v paneláku, kde byly špinavé schody, před domem odpadky, ale byli jste požádáni, abyste si před vstupem do bytu zuli boty. Těm samým lidem, kteří trvali na tom, že mají čistý byt, nevadilo vyhazovat nedopalky cigaret nebo lahve z okna a přidávat je k odpadkům před panelákem. Tehdy mi bylo řečeno, že je důsledkem komunismu, že se člověk stará jen o svou rodinu a nečeká, že by od komunity něco dostal nebo pro ni něco udělal. Ale nebylo to už před desítkami let? Zdá se, že lidé se o veřejnou infrastrukturu starají stále méně.

Jen přidat další zátěž pro stát, i když by přitom soukromý majitel domu/nájemce mohl dělat věci efektivněji, nebo by člověk prostě neměl vyhodit prázdnou plechovku od piva na ulici. Takto nemůže fungovat společnost, nebo dokonce malá komunita, jako jsou lidé žijící v naší ulici. Je prostě věcí zdravého rozumu někoho, kdo chce žít v čisté, bezpečné a zdravé čtvrti, aby převzal určitou zodpovědnost. A tím, že pocházím z Německa, vím, že

e-Bulletin Komory daňových poradců

systém, kdy majitelé/nájemci odpovídají za úklid sněhu, funguje, pokud ho vymáháte, a to i v případě, že nejsou udělovány žádné pokuty! A tady v našem malém společenství vlastníků máme dokonce problémy s tím, kdo odklízí sníh na dvoře s parkovištěm a kdo v pondělí vynáší popelnice na odvoz odpadu.

Podíváme-li se do ústavy (Listina základních práv a svobod), je kromě ochrany vlastnictví ve stejném ustanovení také velmi důležitá věta: „Vlastnictví zavazuje“, což lze přeložit jako „Vlastnictví s sebou nese i povinnosti“. Pokud jako vlastník domu odmítám přijmout povinnosti, jako je udržování svého domu a okolních veřejných částí v bezpečí, je to nejen nehospodárný, ale také špatný přístup. Povede to k vyšším daním, více zlomeným nohám, a nakonec i k rozpadu komunit v obcích, což způsobí snížení hodnoty domu.

A na závěr: upřímně děkuji všem majitelům domů, nájemcům či jiným zodpovědným osobám, kteří v letošní zasněžené zimě nečekali na úklid ze strany města, ale vzali lopatu do vlastních rukou a snažili se pomoci – jakkoli jich je málo.

Jednání expertní skupiny pro snižování administrativní zátěže podnikatelů

Pod vedením Pavla Vinklera, ředitele odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu, se uskutečnilo 40. jednání expertní skupiny pro snižování administrativní zátěže podnikatelů. Tato skupina byla ustavena v dubnu 2014 a schválena usnesením vlády. Nově se za Komoru daňových poradců ČR stal zástupcem Jiří Nesrovnal, člen Prezidia a vedoucí Sekce daně z příjmů právnických osob. Hlavním bodem jednání byl podnikatelský balíček Ministerstva průmyslu a obchodu, který je nyní ve finální verzi, ale na jehož přípravě se Komora daňových poradců nepodílela. Na jednání Jiří Nesrovnal připomněl dřívější návrhy Komory v oblasti elektronické komunikace, a to zajištění jednotného komunikačního elektronického kanálu mezi státem a občanem, ideálně na bázi datových schránek, aby nedocházelo k tomu, že by si jednotlivá ministerstva budovala separátní informační systémy, které mezi sebou nekomunikují, a aby bylo možné při komunikaci využívat jednotný pdf formát.

Také zdůraznil, že by změny a zjednodušení v této oblasti měly být primárně nastavovány na straně podnikatele či občana a nikoli jen na straně státu. K podnikatelskému balíčku doplnil, že návrh týkající se zjednodušení evidence osobního automobilu používaného podnikateli k soukromým účelům je i dlouhodobým návrhem Komory, ale na druhé straně nepovažuje za šťastný návrh, aby správce daně zasílal účetní závěrku do Obchodního rejstříku. V rámci jednání přislíbil, že by se experti Komory mohli podílet na případném testování vznikající databáze informačních povinností podnikatelů, případně jednotné evidence všech kontrol, kterým je podnikatel podroben. Také zdůraznil, že pokud by měla mít tato evidence další praktické vyústění, musely by být legislativně zakotveny něk teré postupy (např. zákaz kontrol, které vyžadují stejné údaje či souběh nebo opakování různých kontrol).

Při jednání zmínil aktuální snahu Komory na zjednodušení podnikatelského prostředí v oblasti změn u dohod o provedení práce proti verzi schválené v konsolidačním balíčku, která je v praxi téměř neproveditelná, a doporučil, aby se touto oblastí expertní skupina také zabývala. Dále nabídl poskytnutí koncepčních materiálů návrhů změn, např. v oblasti daně z příjmů, které Komora dlouhodobě uplatňuje. Jednání skupiny se chceme aktivně účastnit a stejně jako v minulosti klást důraz na to, aby se podnikání zjednodušovalo, ne komplikovalo.

Jak hořet, ale nevyhořet

Komora daňových poradců pro Vás připravila jednodenní workshop zaměřený na zvládání stresu a posilování psychické odolnosti pod vedením lektorek: Hana Vykoupilová a Anita (Anna) Crkalová. V jednodenním semináři si zmapujete svou situaci a získáte praktické tipy, jak se vyrovnávat se stresem nebo vyhořením. Dozvíte se řadu konkrétních technik a doporučení, které můžete využívat v každodennosti a aktivně trénovat svoji psychickou odolnost.

Praha / 27. března 2024, 9–16 hod. / Více informací a registrace: www.kdpcr.cz/jak-horet-ale-nevyhoret/praha

Co je to syndrom vyhoření (burn-out syndrom) a proč a jak vzniká; jak můžete syndrom vyhoření rozpoznat u sebe nebo lidí kolem vás; jaké jsou fáze syndromu vyhoření a jak se s nimi vypořádávat; a především – jak můžete syndromu vyhoření předcházet (u sebe nebo lidí ve svém týmu) a rozvíjet svou psychickou odolnost.

moje.kdpcr.cz