e-Bulletin KDP 2/2024

/Oficiální elektronický měsíčník Komory daňových poradců České republiky /Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR

2/2024

/ROZHOVOR: Členka Legislativní rady vlády Petra Nováková /AKTUÁLNĚ: Novela soudního řádu správního /DANĚ Z PŘÍJMŮ: Určení daňové rezidence trustů a trustových struktur /ROZHOVOR: Advokát Jakub Dohnal o využití umělé inteligence v poradenství

Aktuálně

Bulletin Komory d daňových aňových poradců pora adců ČR / 6/202 6/2021 21

Provedeme vás světem daní.

Úvodník

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

S umělou inteligencí (nejen) o umělé inteligenci Vážené kolegyně, vážení kolegové,

myšlenkou tohoto úvodníku je nechat jej napsat umělou inteligencí a podívat se na možnosti, které tato technologie nabízí. Text níže uvádím tak, jak vznikl, bez stylistických či jazykových úprav, pouze spojením dvou samostatných textů dohromady.

Výsledek posuďte sami – za mne ovšem dobrý základ, který zejména u rozsáhlejších a odbornějších textů po úpravě může dobře posloužit. Mimochodem – seminář, o kterém píše dole, si nevymyslela a skutečně se koná. Zajímavé je také, kde umělá inteligence vidí svoji budoucnost v daňovém poradenství. Myslím, že v krátkodobém horizontu si drobně fandí, ale z dlouhodobějšího pohledu to vidíme obdobně. A pokud k využití umělé inteligence (anebo i úrovni textu níže) máte jakékoli nápady, budu rád, pokud mi napíšete (nebo Milanovi Vodičkovi – vedoucímu Sekce IT).

Přeji Vám krásný zbytek zimy a těm, které čekají jarní prázdniny na horách, ještě nějaký nový sníh.

Petr Toman, viceprezident KDP ČR, tomanp@email.cz

Autor: ChatGPT 4

Vážení kolegové a členové Komory daňových poradců,

je mi ctí oslovit vás prostřednictvím tohoto úvodníku, který otvírá nejen nové vydání našeho Bulletinu, ale zároveň i diskuzi na téma, jež stále intenzivněji proniká do našeho profesního prostředí – využití umělé inteligence v daňovém poradenství.

V posledních letech jsme svědky nebývalého rozmachu technologií, které transformují tradiční průmysly a profesní sféry, a daňové poradenství není výjimkou. Umělá inteligence (AI) představuje přelomový nástroj, který má potenciál nejen zefektivnit naši práci, ale také poskytnout nové perspektivy v řešení komplexních daňových otázek.

Komora daňových poradců si je vědoma důležitosti a potenciálu, který AI přináší, a aktivně se snaží podporovat její integraci do našeho oboru. V tomto duchu jsme pro vás připravili seminář, který se bude konat 22. února a na kterém Jakub Dohnal, odborník na oblast umělé inteligence, představí možnosti využití nástrojů jako je ChatGPT v daňovém poradenství. Tento seminář je jen jedním z mnoha kroků, které podnikáme, abychom vám, našim členům, poskytli relevantní informace a nástroje pro vaši praxi.

V rámci tohoto vydání Bulletinu najdete také rozhovor s Jakubem Dohnalem, ve kterém se dozvíte více o aktuálních i budoucích možnostech využití AI v naší oblasti. Zatímco jedno z témat tohoto čísla se soustředí na umělou moje.kdpcr.cz

1

Úvodník

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

inteligenci, nesmíme opomenout, že naše Komora se věnuje i řadě dalších důležitých témat, která zasahují do naší každodenní práce.

Jedním z klíčových projektů, na kterých Komora pracuje, je vývoj specifického nástroje založeného na umělé inteligenci, určeného přímo pro potřeby daňových poradců. Tento nástroj by v první fázi měl usnadnit řešení běžných profesních otázek, jako jsou povinnosti v rámci zákonů o praní špinavých peněz (AML), postupy a práva daňových poradců při kontrolních akcích, a podobně. V dalších fázích rozvoje by mohl nástroj sloužit také pro vyhledávání relevantních závěrů koordinačních výborů nebo analýzu judikatury, což by mohlo výrazně přispět k efektivitě a přesnosti naší práce.

V neposlední řadě se Komora zaměřuje i na další aspekty IT v daňovém poradenství, včetně hledání softwarových řešení, která by usnadnila řešení problematiky vyplývající z předpisů AML, zejména v oblasti identifikace klienta. Věříme, že technologie mohou výrazně přispět k zjednodušení a zefektivnění těchto procesů.

Diskuze o využití umělé inteligence a dalších technologií v daňovém poradenství je otevřená a probíhá nejen na stránkách našeho Bulletinu, ale také v rámci odborných sekcí naší Komory. Vyzývám vás, abyste se aktivně zapojili do těchto diskuzí a sdíleli své názory, zkušenosti a představy o tom, jak AI a technologie mohou obohatit naši praxi.

Na závěr bych rád poukázal na několik oblastí, kde vidím velký potenciál pro využití umělé inteligence v daňovém poradenství: 1. Automatizace a optimalizace procesů: AI může automatizovat rutinní úkoly, jako je třídění dokumentů, výpočet daní nebo sledování legislativních změn, což nám umožní soustředit se na složitější a hodnotnější činnosti.

2. Prediktivní analýza: Využití AI pro analýzu dat a trendů může pomoci předvídat budoucí vývoj v oblasti daní a finančního plánování.

3. Personalizované poradenství: AI může pomoci poskytovat více personalizované poradenství klientům na základě rozsáhlé analýzy dat a individuálních finančních cílů.

4. Interpretace a analýza legislativy a judikatury: Rozvoj nástrojů schopných interpretovat a analyzovat velké objemy legislativních textů a soudních rozhodnutí může výrazně usnadnit navigaci v komplexním daňovém právu.

5. Efektivní komunikace: UI může být využita pro zlepšení komunikace mezi daňovými poradci a klienty.

Chatboty nebo automatizované systémy mohou zodpovědět základní otázky klientů a uvolnit tak čas daňových poradců pro komplexnější konzultace.

6. Sledování změn v daňových zákonech: UI může monitorovat a analyzovat změny v daňových zákonech a upozorňovat daňové poradce na aktuální novinky a potenciální dopady na klienty.

7. Efektivní dokumentace a archivace: UI může být využita pro digitalizaci a archivaci daňových dokumentů, což usnadní přístup k historickým údajům a zkrátí dobu, kterou daňoví poradci tráví hledáním a organizací dokumentace.

8. Optimalizace daňového plánování: UI může analyzovat různé daňové strategie a pomoci klientům najít optimální řešení pro minimalizaci daňových povinností a zároveň dodržení platných zákonů.

9. Práce s velkými objemy dat: UI je schopna efektivně zpracovávat velké objemy daňových a finančních dat, což je v dnešní době nezbytné pro moderní daňové poradenství.

Věřím, že společně můžeme čelit výzvám a využít příležitostí, které nám moderní technologie přinášejí. Těším se na vaše nápady, připomínky a aktivní účast na projektech a iniciativách, které Komora v oblasti umělé inteligence připravuje.

S kolegiálním pozdravem,

[Vaše jméno] Viceprezident Komory daňových poradců

2

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

3

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Úvodník Petr Toman ..................................................................................................... 1 AI ........................................................................................................................ 1

Aktuálně Měsíc v kostce................................................................................................ 5 Anketa: To nejlepší z judikatury Nejvyššího správního soudu v roce 2023...................................................................................................... 6 Rozpočet skončil v lednu s deficitem 26 miliard .............................. 9 Aktuálně z Finanční správy a účetnictví ..............................................16 Aktuálně ze zpráv CFE ..............................................................................19 Aktuálně z ČR .............................................................................................. 20 České firmy vyhlíží nový zákon o účetnictví, přijít má po 34 letech (Jiří Sedláček)......................................................23 Spravedlivější zdanění čeká Airbnb, Uber a další digitální platformy. Poprvé musí odevzdat údaje o prodejích Finanční správě .........................................................45 Aktuálně ze světa ........................................................................................... 51

Judikatura SDEU k dovozu zboží a určení místa, kde vzniká povinnost k dani z přidané hodnoty ........................................................................10 Pokud lze knihu jízd zpochybnit méně invazivním způsobem, správce daně nemůže využít policejní kamerové záznamy ................................................................................... 12 NSS se zabýval specifickým případem uskutečnění více fúzí v jednom roce a jejich dopadem na charakter daňového přiznání .......................................................... 13 Daňovým orgánům nepřísluší hodnotit výhodnost nebo nevýhodnost podnikatelského rozhodnutí ......................... 15

Elektronický měsíčník Komora daňových poradců České republiky Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311 IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060 ISSN 1211-9946 Toto číslo vyšlo 7. 2. 2024, datum uzávěrky: 31. 1. 2024.

Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

4

Rozhovor Petra Nováková: V legislativě mnohdy honíme čas v nesprávných případech....................................................................... 26 Tomáš Hajdušek: Některá ustanovení novely soudního řádu správního jsou v rozporu s ústavou .....................32 Jakub Dohnal: Zkušený poradce bude vždy lepší, ale nebude už díky umělé inteligenci trávit hodiny ťukáním do klávesnice ............................................................................ 40

Daně z příjmů Rozsah výnosů z poskytnutých úvěrů dle § 5a zákona o rezervách (Ladislav Malůšek, Jana Fuksová) ............................... 34 Určení daňové rezidence trustů a trustových struktur (Helena Navrátilová) .................................................................................42

Ostatní Konec zneužívání institutu alternativních investičních fondů?

(David Urbanec, Ondrej Kvašňovský) ................................................ 38 Posuzování úvěruschopnosti spotřebitele v aktuální rozhodovací praxi NS? (Barbora Simon Dunovská, Aleš Hradil) ... 46 Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí (Ondřej Havlíček, Kristýna Tupá, Martin Svoboda) ..... 48

Ze společnosti Když se daňová poradkyně sejde s právničkou aneb příběh spolupráce, která překonala předsudky ..................52

Osobní rozvoj Umění užívání našeho času. Pro skvělou práci (Lenka Mrázová) ..............................................................................................54

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR. Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com, není-li uvedeno jinak.

Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953.

Mediakit a další informace na www.impax.cz. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Měsíc v kostce Přehled počtu oznámení o podezřelých obchodech, kontrolách a přestupcích podle AML zákona za rok 2023 V roce 2023 Komora přijala 5 oznámení podezřelého obchodu ve smyslu AML zákona a všech 5 oznámení po přezkoumání postoupila Finančně analytickému úřadu. Komora v loňském roce obdržela 2 oznámení o porušení AML zákona jejím členem, u obou podnětů byla v zákonné lhůtě zahájena kontrola plnění povinností AML zákona. První kontrola byla již v roce 2023 ukončena v souladu §18 písm. b) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, druhá kontrola ještě probíhá. Komora také zahájila u 72 daňových poradců úkony předcházející kontrole ve smyslu § 3 kontrolního řádu (ve formě online dotazníku), kdy 71 těchto šetření bylo uzavřeno bez zjištění závažných nedostatků, s 1 daňovým poradcem byla následně zahájena kontrola ve smyslu kontrolního řádu; dále byla zahájena v roce 2023 kontrola s 1 daňovým poradcem na základě šetření provedeného v roce 2022. Kromě toho byla v 1 případě zahájena kontrola z vlastní kontrolní činnosti (tedy bez podnětu), která byla ukončena bez zjištění pochybení kontrolované osoby. V roce 2023 Komora daňových poradců ČR nevedla žádné přestupkové řízení pro porušení AML zákona.

Paušální daň přilákala na 32 tisíc OSVČ Finanční správa eviduje zhruba 31 900 nových oznámení o vstupu do paušální daně, 850 živnostníků pak oznámilo změnu paušálního pásma. Letos by tak mohlo své odvody vůči státu vyřizovat paušálně okolo 125 tisíc OSVČ, které musely finančnímu úřadu uhradit první měsíční zálohu již na konci ledna. Většina účastníků paušálního režimu bude i letos platit měsíční zálohy odpovídající prvnímu pásmu, pro ně to tedy znamená nastavit trvalý příkaz z loňských 6 208 Kč na novou částku 7 498 Kč.

Ve druhém pásmu činí nová měsíční záloha 16 745 Kč a ve třetím 27 139 Kč. Počet OSVČ v paušálním režimu každoročně narůstá.

Po spuštění projektu platilo v roce 2021 daň a odvody jednou paušální částkou okolo 65 tisíc živnostníků, v roce 2022 bylo aktivních účastníků paušálního režimu průměrně 80 tisíc a loni už počet paušalistů dosáhl hranice 100 tisíc. V letošním roce vzhledem ke zhruba 31 900 novým oznámením o vstupu odhadujeme, že paušální režim bude během roku průměrně využívat zhruba 125 tisíc živnostníků. Někteří žadatelé o vstup do paušálního režimu totiž byli odmítnuti pro nesplnění základních podmínek, jiní ukončili svou živnost nebo se rozhodli pro tento rok v paušální dani nepokračovat.

 Smuteční oznámení S lítostí Vám oznamujeme, že zemřeli pan Ing. Pavel Jalůvka, daňový poradce č. 2605, ve věku nedožitých 57 let; paní Bc. Renata Ročková, daňová poradkyně č. 1573, ve věku 66 let; paní Oldřiška Rychnovská, daňová poradkyně č. 217, ve věku nedožitých 79 let, a paní Yweta Štaralová, daňová poradkyně č. 1437, ve věku 72 let.

Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast.

Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník KDP ČR

moje.kdpcr.cz

5

Anketa

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Anketa

To nejlepší z judikatury Nejvyššího správního soudu v roce 2023 Laureátek a laureátů ocenění Daňař roku jsme se pro únorové vydání e-Bulletinu Komory daňových poradců zeptali, který judikát Nejvyššího správního soudu z loňského roku je nejvíce zaujal a proč.

Jiří Nesrovnal Daňový poradce N-Consult, člen Prezidia Komory daňových poradců ČR Zajímavé rozhodnutí je rozsudek 8 Afs 229/2021-52 ze dne 5. 10. 2023, kde byla řešena otázka stacionární elektrárny, která měla sloužit jako záložní zdroj elektrické energie o výkonu 22 MW a byla instalována do bývalé kotelny. Otázkou bylo, zda tato technologie představuje technické zhodnocení nemovité věci a je tedy součástí nemovité věci nebo je z hlediska zákona o dani z příjmů samostatným majetkem. Z tohoto hlediska NSS dospěl k závěru, že jde o technické zhodnocení, neboť v daném případě byla nemovitá věc kolaudována jako elektrárna. Tento závěr se sice na první pohled může jevit jako logický a v souladu s předchozí judikaturou (především s rozhodnutím 5 Afs 3/2010-144), nicméně vyvolává dle mého názoru spoustu otázek. Jde především o to, zda vůbec může nastat případ, kdy by technologie elektrárny či podobné jiné zařízení mohlo být považováno za samostatný hmotný majetek. Obtížně si lze představit, že nemovitost bude kolaudována jinak než jako elektrárna. Na to je ostatně poukazováno i v kasační stížnosti, kdy jsou uváděny i podobné případy (jaderný reaktor či krematorium). To by pak ale znamenalo, že tyto položky, byť zákon o dani z příjmů počítá s tím, že mají být samostatným hmotným majetkem, se jím ve skutečnosti nemohou nikdy stát a jde tak de facto o mrtvé ustanovení. NSS v bodu 36 tohoto rozsudku reaguje tak, že toto

6

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Anketa

nemůže odůvodnit závěr o tom, že by mohlo jít o samostatný hmotný majetek. Tento závěr považuji za relativně velmi polemický.

Měl by se prioritně volit takový výklad, který nevede k tomu, že jde ve skutečnosti o „mrtvé“ ustanovení. Za podobně sporný z tohoto hlediska považuji závěr opět osmého senátu (8 Afs 27/2021 ze dne 11. 1. 2023), který s odkazem na rozsudek KS v Brně mimo jiné uvedl, že si lze v současné době těžko představit moderní administrativní budovu, která by byla bez rozvodu počítačové sítě či internetového připojení, a proto jde z hlediska daně z příjmů o součást stavby (body 68–69 rozsudku KS v Brně a bod 28 rozhodnutí NSS). I s tímto závěrem bych si dovolil polemizovat. Jsem přesvědčen, že i v dnešní době může administrativní budova sloužit svému účelu, aniž by zde byla počítačová síť či rozvedení připojení k internetu. Dle mého jde minimálně o sporné závěry a nebylo by od věci tuto oblast prodiskutovat např. v rámci specializovaného semináře, který se každoročně uskutečňuje na půdě NSS.

Tomáš Rozehnal Odvolací finanční ředitelství Zmínil bych judikát sp. zn. 2 Afs 395/2020, kde NSS srozumitelným způsobem vymezil definici struktury formulářového podání. S velkou pravděpodobností tak vnesl světlo do mnohých aktuálních či budoucích daňových sporů, kde je spornou otázkou stanovení rozdílu mezi vadou obsahovou a formální. Jinými slovy potvrdil, že daňový subjekt si může do formuláře vyplnit jakýkoliv věcný nesmysl. To však za splnění podmínky, že správce daně bude schopen obsah formuláře automatizovaně přenést do informačního systému. Rozsudek považuji za přínosný zejména s ohledem na stále více žádoucí elektronizaci a digitalizaci správy daní.

Hana Erbsová Advokátka HAVEL & PARTNERS Zaujal mne např. rozsudek č. j. 5 Afs 249/2021-45, jímž NSS znovu rozhodoval (sp)letitý spor o doměření daně z příjmů FO. Žalobce vlastnil rozestavěný penzion a kvůli získání dotace na dostavbu jej pronajal jím ovládané společnosti (příjemcem dotace mohla být jen právnická osoba). Tato zadala dostavbu jiné společnosti, která pak využila žalobce jako subdodavatele, ačkoliv neměl potřebné živnostenské oprávnění a práce pořizoval u subdodavatelů. NSS již dříve potvrdil zapojení žalobce do podvodu na DPH (č. j. 4 Afs 175/2017-37) s tím, že daný řetězec byl vytvořen bez racionálního důvodu. NSS nenašel vysvětlení pro zapojení žalobce jako subdodavatele do dostavby jeho penzionu, kterou zadával a financoval přes jím ovládanou společnost. 4. senát NSS (na rozdíl od 5. senátu) neuvěřil, že žalobce tak chtěl mít přímou kontrolu nad stavbou. Žalobcova společnost (nájemce) daňově uplatňovala náklady dostavby formou odpisů, žalobce uplatnil výdaje na subdodávky jako daňově uznatelné jednorázově. Správce daně i krajský soud označili výdaje žalobce za daňově neuznatelné pro zneužití práva. NSS však dal za pravdu žalobci. Překvapující je zcela opačný postoj 4. a 5. senátu k dané struktuře a pominutí toho, že daňovými odpisy mohla být uplatněna pouze ta část nákladů na dostavbu, která nebyla financována dotací. Účelem celé konstrukce zřejmě byl „přesun“ dotačních peněz k žalobci. Tím mu ovšem vznikl zdanitelný příjem, jehož zdanění pak (dle NSS oprávněně) optimalizoval výdaji na subdodávky.

Richard Knobloch Partner Grant Thornton Czech Republic Vzhledem k tomu, že se zabývám daní z přidané hodnoty, tak si dovolím uvést rozsudek z této oblasti, a to konkrétně 2 Afs 323/2021-56. Na rozdíl od většiny ostatních rozsudků, kdy Nejvyšší správní soud posuzuje míru účasti subjektů na daňových podvodech, zde jednoznačně vykládá DPH režim při platbě pronajímatele nájemci za vypořádání technického zhodnocení v souvislosti s ukončením nájmu, čímž poskytl jasnou odpověď na dlouho nevyjasněnou otázku. V daném případě se jedná o samostatné zdanitelné poskytnutí služby a nikoliv o přeprodej stavebních prací, u nichž by se použil režim přenesení daňové povinnosti.

moje.kdpcr.cz

7

Anketa

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Ivana Pilařová Auditorka a daňová poradykně, O. & K. AUDIT PILAŘOVÁ Zaujal mě rozsudek NSS 10 Afs 113/2021-50 – hranice mezi reklamou a reprezentací. Společnost uspořádala pro své klienty společenské setkání k příležitosti 20. výročí jejího vzniku. Součástí setkání bylo představení nového loga, seznámení účastníků s historií společnosti, novou strategií, vizí a směry. Během večera probíhaly společenské aktivity (kulečník, bowling, laserová střelnice, sauna), večerem provázel moderátor, hrála hudba k tanci a na závěr bylo vystoupení kouzelníka.

Bez ohledu na argumentaci společnosti ve vztahu k dosažení zajištění a udržení příjmů NSS potvrdil postup správce daně, který náklady na akci posoudil jako daňově neúčinné. Z popsaných závěrů NSS je zřejmé, že při posuzování daňové účinnosti nákladů na reklamu budou posuzovány nejen daňové doklady a tvrzení daňového subjektu, ale také skutečná povaha konkrétního plnění, poměr mezi školicím a doprovodným programem a také to, jak je akce navenek prezentována a propagována.

Pavel Běhounek Daňový poradce Mne velice zaujalo rozhodnutí Rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu potvrzující možnost podat dodatečné daňové přiznání na nižší daň i po konci měsíce následujícího po měsíci zjištění důvodu pro jeho podání. Jednak je to nesmírně důležité pro běžnou praxi, ale je také fascinující, že v takovéto základní otázce máme jasno až po více než 30 letech fungování současného daňového systému. A také je pozoruhodné, jak rozsáhlé a podrobné muselo být odůvodnění tohoto rozsudku, aby obstálo v dnešní „přeparagrafované“ době.

Jiřina Procházková Partnerka, advokátní kancelář Deloitte Legal V loňském roce jsem ocenila rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. září 2023, sp. zn. 2 Afs 363/2019, který odstranil nejasnosti ohledně lhůt pro podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší.

Rozšířený senát velmi příznivě judikoval, že daňový subjekt je oprávněn podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší v rámci celé lhůty pro stanovení daně. Subjektivní lhůta (do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňový subjekt zjistil, že daň má být vyšší než poslední známá daň) se pro podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší nepoužije. V důsledku tohoto rozsudku mají daňové subjekty větší prostor podat dodatečné daňové přiznání na nižší daň, a uplatnit si tak zpět v minulosti nesprávně vyměřenou daň. Již není možné tato dodatečná daňová přiznání odmítat, pokud nebyla podána v subjektivní lhůtě.

Výklad, podle kterého měla být subjektivní lhůta lhůtou propadnou, po které zaniká právo podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší, byl z mého pohledu velmi restriktivní a neodpovídal zásadě správného stanovení daně, na kterém je postaven celý daňový řád. Definitivní odmítnutí tohoto výkladu pro mě proto bylo velmi vítaným potvrzením a vlastně i jakýmsi návratem k normálu.

8

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Aktuálně

Rozpočet skončil v lednu s deficitem 26 miliard Státní rozpočet skončil v lednu s deficitem 26 miliard korun. Loni bylo hospodaření státu za první měsíc ve schodku 6,8 miliardy korun.

Výsledek lednového hospodaření byl letos druhý nejhorší od vzniku České republiky, podle Ministerstva financí ale deficit způsobilo dřívější odeslání zálohy pro regionální školství v objemu 30,5 miliardy korun.

L

ednové příjmy dosáhly 147,5 miliardy korun, meziročně byly o 11,5 procenta vyšší. Výdaje za první měsíc roku byly 173,5 miliardy korun, o 24,7 procenta víc než v roce 2023. „Meziroční srovnání lednového hospodaření státního rozpočtu hodnotím pozitivně. Výsledek je zkreslen tím, že jsme letos odeslali zálohu 30,5 miliardy korun na financování dvou měsíců regionálního školství 31. ledna a loni 1. února. Bez těchto zkreslujících faktorů by letošní lednový výsledek představoval meziroční zlepšení o více než deset miliard korun,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministr dále zdůraznil, že plnění rozpočtu není lineární a že podle lednového výsledku nelze usuzovat na celoroční výsledek. „Výsledku hospodaření státního rozpočtu po skončení prvního měsíce nelze přisuzovat velkou váhu,“ řekl.

Opozice neprosadila mimořádnou schůzi k rozpočtovému určení daní Opozičnímu hnutí ANO se nepodařilo prosadit mimořádné jednání Sněmovny k šestici krajských novel zákona o rozpočtovém určení daní. Koaliční většina neumožnila schválení programu schůze, která se tak nekonala. Zákon o rozpočtovém určení daní upravuje způsob, jakým stát rozděluje vybrané daně mezi státní rozpočet a rozpočty krajů, měst a obcí. Kraje usilují o vyšší podíl na sdílených daních. Proti konání schůze se vyslovil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a zdůvodnil to tím, že o novém nastavení pravidel nyní jedná s Asociací krajů.

Kraje usilují o to, aby se podíl regionů na sdílených daních zvýšil z 9,78 procenta na 10,8135 procenta. Zároveň by se měla stanovit kritéria, podle nichž by se každý rok určoval podíl peněz pro jednotlivé kraje, podobně jako při rozdělování části daňového výnosu obcím. Návrh změny rozpočtového určení daní postupně předložily Zlínský, Středočeský, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský a Karlovarský kraj. O změnu tedy usiluje šest ze 14 regionů, které zastupují hejtmani z koaličních i opozičních stran. moje.kdpcr.cz

Ministr Stanjura slíbil na jednání se zástupci koaličních poslaneckých klubů postupné navýšení sumy na rozpočtové určení daní pro kraje do roku 2027. Místo jednorázového navýšení o šest miliard korun přišel s návrhem na růst o dvě miliardy během tří let, nebo o tři miliardy během dvou let. Návrh by mohl odblokovat neshody na změně pravidel přerozdělování daní mezi regiony.

Před poslanci vyjádřil své přesvědčení, že dohodu jsou obě strany schopné najít v řádu měsíců. Nová kritéria rozdělování peněz jsou podle Stanjury poctivější a spravedlivější než ta dosavadní. Pokud by se však hledala absolutně spravedlivá pravidla, znamenalo by to podle něj prodlužování současného stavu. „Pokud se nám to nepovede dotáhnout v našem volebním období, tak hrozí, že ta jednání se vrátí úplně na začátek,“ podotkl.

9

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

SDEU k dovozu zboží a určení místa, kde vzniká povinnost k dani z přidané hodnoty Podle nedávného rozsudku Soudního dvora EU se má DPH vybrat v tom členském státě, ve kterém zboží vstoupilo do hospodářského oběhu EU, pokud v něm bylo určeno ke spotřebě.

Tomáš Brandejs Daňový poradce, č. o. 3191, Deloitte

10

P

odle rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) ze dne 18. ledna 2023 ve věci C-791/22 Hauptzollamt Braunschweig musí být článek 30 první pododstavec, článek 60 a čl. 71 odst. 1 druhý pododstavec směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle které se čl. 215 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2700/2000 ze dne 16. listopadu 2000, použije obdobně na daň z přidané hodnoty (DPH) při dovozu, pokud jde o určení místa, kde vzniká povinnost k této DPH při dovozu. moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Dle zákona o DPH je místem plnění při dovozu zboží členský stát, na jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje ze třetí země na území Evropské unie. Alternativně je místem plnění při dovozu zboží ten členský stát, ve kterém se na toto zboží přestanou vztahovat příslušná celní opatření, pokud je toto zboží při vstupu na území Evropské unie dočasně uskladněno nebo propuštěno do vybraných celních režimů (vnější tranzit, uskladnění v celním skladu nebo ve svobodném pásmu, dočasné použití s úplným osvobozením od cla nebo aktivní zušlechťovací styk).

Podobnou úpravu lze nalézt i ve směrnici o DPH. Nicméně ani jeden z dotčených předpisů jednoznačně neuvádí, jak určit místo plnění v případě nezákonného dovozu zboží. Aktuálně tuto problematiku komentoval Soudní dvůr v rozhodnutí C-791/22 Hauptzollamt Braunschweig, a jak se ukazuje, jde o flexibilnější pravidla, než jaká bychom si asi představovali.

Případ se týkal pašovaných cigaret v počtu několika desítek tisíc kusů, na jejichž balení byly nalepeny pouze ukrajinské a běloruské daňové kolky. Pan G. A. je koupil v Polsku a přepravil do Německa, kde je předal svému zákazníkovi. Pan G. A. byl při tomto zatčen, cigarety byly zajištěny a zničeny. Celní orgány, poukazujíce na čl. 215 odst. 4 celního kodexu, panu G. A. vyměřily clo a DPH. Dle jejich názoru se celní dluh skládá z obou těchto částek a považuje se za vzniklý v členském státě, ve kterém byl zjištěn. Vyvstaly však pochybnosti, zda využití celního kodexu pro určení místa plnění u dovozu (a tedy výběru dovozní DPH) je v souladu s EU DPH směrnicí.

Soudní dvůr vysvětlil, že žádná taková spojitost EU DPH Směrnice a celního kodexu neexistuje. Pro účely stanovení místa plnění je nutno vycházet výhradně jen z daňových předpisů a místo plnění při protiprávním dovozu tak lze odlišit od místa, kde se má vybrat clo. Přitom v případě protizákonného dovozu neobsahuje EU DPH směrnice žádné explicitní pravidlo. DPH se má vybrat v tom členském státě, ve kterém zboží vstoupilo do hospodářského oběhu EU, pokud v něm bylo určeno ke spotřebě. Soudní dvůr přitom připustil, že by tímto státem mohlo být Polsko. Nicméně učinil tak spíše jen proto, že určení cigaret ke spotřebě na polském trhu považoval za jednoznačně dané německý předkládající soud. Soudní dvůr vyjádřil k této domněnce určité pochyby, a to zejména s ohledem na množství cigaret a způsob, jakým byly zakoupeny a následně převezeny. Nicméně posouzení nechal na německém předkládajícím soudu, je proto více než pravděpodobné, že k výběru DPH bude nakonec opravdu oprávněno Polsko.

Ze srovnání se starší judikaturou Soudního dvora, která se rovněž týká určení místa plnění u protiprávního dovozu zboží, je patrné, že zadržení pašovaných cigaret německými celními orgány je prvek, který v určení místa plnění hraje nejspíše zásadní roli.

Věc by pravděpodobně mohla být posouzena jinak, kdyby se na delikt přišlo až zpětně. To se však nejspíše dozvíme až v některém z příštích judikátů Soudního dvora.

moje.kdpcr.cz

Zadržení pašovaných cigaret německými celními orgány je prvek, který v určení místa plnění hraje nejspíše zásadní roli.

Rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) ze dne 18. ledna 2023 ve věci C-791/22 Hauptzollamt Braunschweig, generální advokát T. Ćapeta, http://eur-lex.europa.eu „Článek 60 – Článek 71 odst. 1 – Místo zdanitelného plnění – Zboží dovezené na celní území Evropské unie v prvním členském státě v rozporu s celními předpisy a následně přepravené do druhého členského státu – Místo vzniku povinnosti k DPH při dovozu – Vnitrostátní ustanovení odkazující na unijní celní předpisy“ Související ustanovení: § 12 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“) Související rozhodnutí: C-26/18 Federal Express Europe C-368/21 Hauptzollamt Hamburg

11

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Pokud lze knihu jízd zpochybnit méně invazivním způsobem, správce daně nemůže využít policejní kamerové záznamy Nejvyšší správní soud se zabýval otázkou, zda Policie ČR může předat správci daně kamerové záznamy o pohybu vozidla pro účely ověření nároku na odpočet DPH. Daňový subjekt totiž daňovým orgánům předložil podle jejich názoru nevěrohodnou knihu jízd, protože začínala dříve, než subjekt vozidlem fakticky disponoval, a záznamy neodpovídaly skutečnému použití vozidla podle údajů z kamer. Protože daňový subjekt nepředložil jiné důkazní prostředky, správce daně neuznal nárok na odpočet z titulu pořízení a užití vozidla pro podnikatelské účely.

12

D

aňový subjekt se obrátil na krajský soud, který však žalobu zamítl. Podle soudu byl správce daně oprávněn vyžádat si od policie kamerové záznamy a mohl je použít jako důkaz. Případ se dostal až k Ústavnímu soudu. Ten celý případ vrátil Nejvyššímu správnímu soudu, který byl nucen se výše nastolenou otázkou podrobně zabývat.

V kasační stížnosti se daňové orgány bránily tím, že základem pro poskytnutí tohoto druhu informací je § 57 daňového řádu a žádná jiná úprava poskytnutí nebrání. Navíc, podle § 60 zákona o policii, šlo o zpracování pro účely plnění úkolů policie. Tento úkol je policii uložen již zmiňovaným paragrafem v daňovém řádu. Při posuzování, zda došlo k rozporu se základními právy daňového subjektu, daňové orgány nabyly dojmu, že byl splněn povinný test proporcionality. Vyžádání informací bylo jak vhodné, tak potřebné pro ověření tvrzení daňového subjektu a dosažení cíle správy daní. Navíc si správce daně vyžádal pouze údaje ve striktně omezeném rozsahu a do práva na soukromí tak nemohlo být významným způsobem zasaženo. Podle daňových orgánů zde převážil veřejný zájem nad základními právy daňového subjektu a navrhly jeho stížnost zamítnout.

Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel z již zmiňovaného názoru Ústavního soudu, podle kterého se má zabývat otázkou, zda zmocnění policie podle § 60 zákona o policii skutečně moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

umožňuje poskytnout záznamy z kamer jiným orgánům veřejné správy, a pokud ano, zda takové oprávnění není v rozporu s některými z ústavně zaručených práv, zejména s právem na soukromí a na informační sebeurčení.

K této otázce soud nejdříve uvedl, že je třeba odlišit samotné pořizování kamerových záznamů Policií ČR od jejich následného poskytnutí správci daně. § 60 zákona o policii je relevantní pouze pro zpracování osobních údajů uvnitř Policie ČR. Úkolem přitom je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti. Pod tento výčet, podle soudu, správa daní nespadá. Proto na základě § 60 zákona o policii skutečně nemohla Policie ČR správci daně předávat údaje z kamer.

Právní úprava nicméně pamatuje na poskytování a zpracování osobních údajů a informací „navenek“. Jedná se o § 78 zákona o policii umožňující předávání informací jiným orgánům veřejné správy včetně těch z policejních evidencí, je-li to nezbytné pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti. Dále NSS poukázal na § 57 daňového řádu, podle kterého mají orgány veřejné moci povinnost poskytnout údaje nezbytné pro správu daní na základě vyžádání správce daně. Důvodová zpráva k tomuto zákonu uvádí také výčet konkrétních orgánů a patří sem i Policie ČR. Jak zákon o policii, tak daňový řád umožňuje zpracování a předávání údajů policií správci daně. NSS však upozornil na společnou a velmi podstatnou podmínku nezbytnosti těchto údajů pro správu daní. Protože předání informací může zároveň představo-

Judikatura

vat zásah do práv daňového subjektu, je třeba provést test proporcionality. To znamená, že před poskytnutím informací musí být nejdříve posuzováno, zda je vhodné a nezbytné pro naplnění cíle správy daní a nelze jej nahradit mírnějším prostředkem. Dále je nutné zkoumat přiměřenost v užším slova smyslu a poměřovat závažnost zásahu do práv daňových subjektů s cílem správy daní.

V projednávaném případě sice může být podle NSS použití kamerových záznamů o pohybu vozidla vhodné pro stanovení daně jako takové, není ale nezbytné. Připomněl důkazní břemeno, které leží nejprve na daňovém subjektu a poté přechází na správce daně v případě, kdy má správce pochybnosti o správnosti údajů. Tyto pochybnosti pak vyvrací opět daňový subjekt vlastními důkazy. Správce daně tak vychází primárně z důkazů daňového subjektu a z vlastní iniciativy nezjišťuje skutkový stav. Knihu jízd bylo možné podle NSS zpochybnit i bez záznamů z kamer prostřednictvím například jiných dostupných informací v daňovém řízení nebo tím, že obsahovala rozpory nebo byla příliš obecná.

Pokud je tedy možné knihu jízd zpochybnit jiným, méně invazivním způsobem, není využití kamerových záznamů nezbytné, a to i když se takový postup jeví jako vhodný. Nezbytnost je totiž vyšší standard ochrany a má zaručit, že do práv subjektů bude zasahováno jen tehdy, kdy není jiná možnost, jak osobní údaje získat.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 9 Afs 147/2020, dostupné na www.nssoud.cz

NSS se zabýval specifickým případem uskutečnění více fúzí v jednom roce a jejich dopadem na charakter daňového přiznání Daňový subjekt realizoval během jednoho kalendářního roku dvě fúze.

Po uskutečnění první fúze sloučením podal daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za období předcházející této fúzi tak, jak je dle zákona nastaveno.

Koncem roku však provedl další fúzi sloučením s dalším subjektem a podal z tohoto důvodu další daňové přiznání na vyšší daň, které již mělo charakter dodatečného přiznání. Správce daně mu však doměřil z důvodu podání tohoto již dodatečného přiznání i příslušný úrok z prodlení. Proti tomuto postupu se daňový subjekt bránil u městského soudu, který ale postup správce daně potvrdil. moje.kdpcr.cz

13

Judikatura

P

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

odle městského soudu daňový řád umožňuje pouze jedno vyměření daně ve vztahu k jednomu zdaňovacímu období. Po vyměření daně tak může ve stejném zdaňovacím období následovat jedině dodatečné daňové přiznání provázené sankcí v podobě úroku z prodlení. Podle soudu i správce daně si daňový subjekt vznik úroku způsobil sám, protože učinil rozhodnutí o jednotlivých fúzích a jejich rozhodných dnech, aniž by zohlednil hrozící sankce. Soud navíc dodal, že správce daně projevil jistou míru tolerance, když daňovému subjektu na jeho žádost snížil předepsaný úrok z prodlení o 20 %.

Daňový subjekt se tak obrátil na Nejvyšší správní soud a upozornil na to, že se městský soud zabýval pouze okrajově otázkou, zda daňový subjekt postupoval správně, když podal dodatečné přiznání, jak mu ostatně poradilo samo Generální finanční ředitelství, nebo měl zvolit takový typ přiznání, se kterým by se nepojil úrok z prodlení. Smyslem dotazu na GFŘ přitom byly právě pochyby, jak nastalou a nezvyklou situaci formálně vyřešit. Soud se nezabýval ani otázkou, zda vůbec vzniklo prodlení a nezohlednil tak specifičnost nastalé situace. Podle daňového subjektu je smyslem úroků sankcionovat subjekty za nesplnění povinností včas. Daňový subjekt ale nepodal druhé přiznání v důsledku svého pochybení později. Naopak, jednal tak, aby dostál všem svým daňovým povinnostem.

Nejvyšší správní soud se postavil na stranu daňového subjektu. Nejdříve upozornil, že v tomto případě došlo k velice specifické situaci většího počtu přijatých a realizovaných fúzí v jednom kalendářním roce, na které daňová úprava nepamatuje. Proto jeho další závěry platí výhradně pro kontext přeměn obchodních společností a následného „dodanění“ nástupnické společnosti.

NSS uvedl, že v obecné rovině souhlasí s východiskem městského soudu, že daňový řád umožňuje pouze jedno vyměření daně v jednom zdaňovacím období, po kterém může následovat pouze dodatečné doměření dosud nevyměřené a nepřiznané daně. Z technického hlediska tím, že právní úprava nezná zvláštní úpravu pro vícero fúzí, daňový subjekt mohl podat pouze dodatečné daňové přiznání. Mechanické uplatnění pravidel by však v tomto případě vedlo k paradoxnímu důsledku.

Nástupnická společnost tak musí předjímat, zda, kdy a v jakém rozsahu na ni v daném roce přejde daňová povinnost subjek-

tu z ještě naprosto neznámé fúze, a toto zohlednit už dopředu v řádném přiznání, a pokud toho nebude schopna, musí podat dodatečné přiznání, se kterým je ale již spojena sankce. Toto však podle NSS po daňových subjektech nelze legitimně vyžadovat.

Tuto situaci je proto dle NSS nutné řešit následovně: ačkoliv daňový subjekt podal formálně dodatečné daňové přiznání za společnost, která fúzí zanikla, materiálně se jedná o řádné daňové přiznání. Je tomu tak proto, že k okamžiku podání prvního a tím řádného daňového přiznání daňový subjekt neopomněl žádnou svoji povinnost a nemohl ani objektivně o žádné své budoucí povinnosti s jistotou vědět. Daňové přiznání, které bylo formálně dodatečné, ale materiálně řádné, přitom podal včas v termínu pro řádné daňové tvrzení. Za podání tohoto specifického dodatečného přiznání nemůže být uložena sankce v podobě úroků z prodlení. Jejich smyslem je stanovení paušalizované náhrady ekonomické újmy za nedoplatky peněžních prostředků na daních v případech porušení daňových povinností. V tomto případě však stát o žádné finanční prostředky nepřišel.

NSS ale zároveň podtrhnul, že tento závěr platí výhradně v rozsahu daňových povinností předchůdce, které na nástupnickou společnost přešly až po okamžiku podání řádného daňového přiznání, tedy ke dni předcházejícímu rozhodnému dni první fúze ve stejném kalendářním roce. Tuto výjimku nelze rozšiřovat na vlastní daňové povinnosti daňového subjektu, které na něj nepřešly, nebo na ty, které sice přešly, ale v důsledku první fúze, za které už bylo daňové přiznání podáno.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 3 Afs 333/2022, dostupné na www.nssoud.cz

Sledujte Komoru daňových poradců ČR na sociální síti Linkedin

14

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Judikatura

Daňovým orgánům nepřísluší hodnotit výhodnost nebo nevýhodnost podnikatelského rozhodnutí V dalším rozsudku byla posuzována otázka, zda byla emise dluhopisů akciové společnosti natolik opodstatněná, aby náklady s ní spojené bylo možné daňově uznat a snížit tak základ daně a tím i výslednou daň. Akciová společnost vydala určitý počet dluhopisů v listinné podobě a související úroky uplatnila jako daňové náklady.

Ú

čelem emise měla být výplata dividend, rozšíření a obnova strojového vybavení a výstavba zcela nového závodu po získání vhodného pozemku. Finanční úřad však tyto náklady daňového subjektu neuznal jako daňově účinné s odůvodněním, že emise dluhopisů nebyla ekonomicky opodstatněná a nebyla prokázána jasná vazba mezi náklady a zdaňovanými příjmy společnosti.

K tomuto závěru později dospělo i Odvolací finanční ředitelství a po něm krajský soud. Podle soudu došlo k emisi v době, kdy již byly dividendy vyplacené a budoucí výsledek hospodaření společnost znát nemohla, neměla vybraný vhodný pozemek pro novou výstavbu nového závodu a na strojové vybavení byla použita jen část prostředků, které podle soudu mohla společnost vynaložit z vlastních zdrojů, a k emisi dluhopisů tak ani nemuselo dojít. Navíc nebylo jasné, zda byl nákup vybavení uskutečněn z prostředků získaných emisí nebo z vlastních zdrojů.

Společnost s tímto závěrem nesouhlasila. Podle ní emise opodstatněná byla, protože očekávala další výdaje, pro které neměla finanční krytí. Podmínkou ekonomicky odůvodněné emise dluhopisů není vynaložit získané prostředky na deklarovaný účel, ale pouze existence racionálního předpokladu potřeby vynaložení prostředků v budoucnu. Společnost upozornila také na to, že daňové subjekty nejsou povinné prostředky získané emisí oddělit od jiných prostředků a účelově je vynakládat pouze na výdaje deklarované při vydání dluhopisů.

Nejvyšší správní soud s tímto pohledem souhlasil. Upozornil, že zákon o daních z příjmů nestanovuje povinnost vedení odděleného účtu při emisi dluhopisů. Podle soudu je logické, že u zastupitelné

moje.kdpcr.cz

věci, jako jsou peníze, po jejich smísení není možné určit, na jaký účel byly vynaloženy. Pro NSS bylo klíčové, že emise měla sloužit k uskutečnění tvrzených výdajů a společnost získala z emise určitou sumu, přičemž minimálně stejný objem finančních prostředků byl následně vydán na investice do nového vybavení, koupě pozemku atd. Úroky z dluhopisů tak byly podle NSS daňově uznatelnými náklady.

NSS nesouhlasil ani s tím, že by některý účel emise nebyl ekonomicky opodstatněný. Při posuzování racionality vynaložených výdajů správce daně posuzuje pouze to, zda byl účel zcela iracionální nebo od začátku zjevně neuskutečnitelný. Daňovým orgánům přitom nepřísluší hodnotit výhodnost nebo nevýhodnost konkrétního podnikatelského rozhodnutí. V projednávaném případě se o případ zcela iracionální nebo neuskutečnitelný nejednalo. V popředí stála snaha získat pozemek. Tato snaha se na první pohled jeví jako racionální a legitimní podnikatelský záměr a podporuje to i fakt, že k zakoupení pozemku a k výstavbě později také došlo. Podle soudu je navíc naprosto racionální shromažďovat finanční prostředky s předstihem před samotnou realizací záměru. Postoj daňových orgánu tak zde byl podle NSS příliš striktní. Daňové subjekty by tím byly nuceny nejdříve uzavřít například kupní smlouvu a posléze začít zajišťovat finanční prostředky. Posouzení výhodnosti celé transakce je pak na samotném daňovém subjektu. Jen on zvažuje, zda je výhodnější záměr uskutečnit z vlastních nebo cizích zdrojů.

Iracionální se soudu nejevila ani investice do rozšíření a obnovy strojového vybavení. Nesouhlasil tak se závěry krajského soudu, že na nákup měla společnost využít vlastní prostředky. To, že měla zdroje k dispozici, ještě neznamená, že by zároveň nemohla získat finance i z jiných zdrojů. Nejvyšší správní soud však v závěru svého rozsudku upozornil, že daňové orgány nezkoumaly, zda nedošlo ke zneužití práva a zda jediným účelem emise dluhopisů nebylo získání nelegitimního daňového zvýhodnění. Důvody, kterými daňové orgány argumentovaly proti daňové uznatelnosti nákladů společnosti, podle NSS neobstály. Zároveň však ale upozornil, že případ obsahuje mnoho indicií, které by mohly vést k závěru, že postup společnosti má znaky zneužití práva. Těmito indiciemi se musí správce daně zabývat v dalším řízení.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 2 Afs 200 /2021, dostupné na www.nssoud.cz Zdroj: www.nssoud.cz

15

Aktuálně

e-Bulletin e Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví Podnikatelé využívající digitální platformy mají povinnost spolupracovat s jejich provozovateli při prověřování daňových povinností Finanční správa vydala 15. ledna 2024 sdělení fyzickým i právnickým osobám, které prodávají zboží, poskytují osobní služby, pronajímají nemovitost nebo poskytují dopravní prostředek prostřednictvím některé digitální platformy. Tyto osoby jsou povinny poskytnout oznamujícímu provozovateli platformy součinnost potřebnou při prověřování a zjišťování daňových záležitostí. V této souvislosti mohou být prodejci vyzváni k poskytnutí údajů, za účelem splnění oznamovací povinnosti provozovatele platformy dle DAC7.

Provozovatel platformy je totiž povinen prověřovat a zjišťovat údaje o oznamovaném prodejci za dané období. Do konce ledna 2024 jsou provozovatelé platforem povinni podat Oznámení o oznamované činnosti vykonávané oznamovaným prodejcem, a to poprvé za období 2023.

Pokud prodejce neposkytne potřebnou součinnost, přestože byl provozovatelem platformy dvakrát upomenut, provozovatel, podle vyjádření Finanční správy, uzavře jeho účet na platformě a znemožní mu opětovnou registraci, nebo nevyplatí tomuto prodejci protiplnění. Finanční správa současně dodala, že tato oznamovací povinnost dle DAC7 nezasahuje do způsobu zdanění příjmů a povinností podávat daňové přiznání.

Výše popsané povinnosti se však nevztahují na prodeje uskutečňované přes inzertní online platformy, na kterých prodávající pouze zveřejňují své inzeráty. Jedná se o platformy, které neposkytují prodávajícímu, případně kupujícímu, další funkce jako např. zprostředkování platby nebo garanci vrácení peněz.

16

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Aktuálně

Informace k uplatňování DPH u vybraného osobního automobilu od 1. 1. 2024 Generální finanční ředitelství zveřejnilo na svém webu podklady k uplatňování DPH u vybraného osobního automobilu. „S účinností od 1. 1. 2024 dochází v souladu se zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, ke změnám v oblasti nároku na odpočet daně u tzv. vybraného osobního automobilu. Smyslem těchto změn je omezení výše nároku na odpočet daně u této kategorie výrobků v případech, kdy je dlouhodobým majetkem plátce DPH. Přijatá úprava je konstruovaná ve formě stanovení limitní výše částky daně na vstupu 420 000 Kč u přijatého zdanitelného plnění (vybraného osobního automobilu),“ uvádí GFŘ. V této souvislosti není podle instituce podstatné, zda je vybraný osobní automobil zakoupen v tuzemsku, pořízen z jiného členského státu nebo dovezen ze třetí země. Dokument je dostupný ZDE.

Byly zveřejněny formuláře daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků Generální finanční ředitelství na sklonku minulého roku informovalo poplatníky daně z neočekávaných zisků, že v rámci portálu MOJE daně v aplikaci Elektronická podání pro Finanční správu byly zveřejněny elektronické formuláře Daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků včetně Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky. Jejich součástí jsou i pokyny k jejich vyplnění. Elektronické formuláře týkající se daně z neočekávaných zisků jsou na portálu MOJE daně k dispozici v části „Daň z příjmů právnických osob“. Aplikace nově umožňuje jejich uložení a odeslání nebo odeslání prostřednictvím Online finančního úřadu (DIS+). Pro tyto formuláře však není dostupný způsob vyplnění prostřednictvím volby „Průvodce“. Ředitelství zároveň připomnělo, že zmíněné oznámení je podle zákona o daních z příjmů, stejně jako daňové přiznání k dani z neočekávaných zisků, považováno za tzv. formulářové podání. Proto v této souvislosti upozornilo, že pokud poplatník daně z neočekávaných zisků naplní podmínky dle § 72 odst. 6 daňového řádu, vztahuje se na něj povinnost učinit tato podání elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, a to datovou zprávou.

GFŘ vydalo Informaci ke změnám sazeb DPH pro rok 2024 Cílem Informace má být upozornění na podstatné změny v oblasti DPH. GFŘ upozornilo, že se však jedná pouze o interpretační a výkladovou pomůcku a pro správné zařazení plnění do příslušné sazby daně je vždy nezbytné vycházet z textu zákona.

U stravovací služby se nadále uplatňuje snížená sazba daně. V rámci stravovací služby či služby podávání nápojů se ale při podávání veškerých nápojů (a to jak alkoholických, tak i nealkoholických) nově uplatní základní sazba daně, a to bez ohledu na to, zda jsou nápoje podávány v rámci stravovací služby, odnosu jídla s sebou či samostatně. Výjimkou je podávání pitné vody, která nyní podléhá snížené sazbě daně. Pitnou vodou se rozumí pouze pitná voda dodávaná vodovodem bez jakékoliv další úpravy.

Pitná voda dodávaná jiným způsobem (např. balená, z nápojových automatů plněných barely, ledová tříšť apod.) do přílohy č. 2 a 3 nespadá a podléhá sazbě 21 %. Pitná voda (tj. bez ochucení nebo další úpravy) z nápojového automatu, který je napojen na vnitřní vodovod, podléhá snížené sazbě daně. Nově podléhá snížené sazbě daně i pitná voda dodávaná tzv. malými vodovody, které trvale využívá méně než 50 fyzických osob, nebo pokud průměrná denní produkce z ročního průměru pitné vody za den je méně než 10 m3, na které se nevztahuje zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Snížená sazba platí také za situace nouzového zásobování vodou.

Základní sazba daně se uplatní při podávání všech druhů alkoholických nápojů (včetně piva), nealkoholických nápojů jako například čajů, čokoládových nápojů, kávy, a to bez ohledu na množství přidané kohoutkové pitné vody, mléka, tekutých mléčných výrobků či tzv. rostlinných alternativ mléka. Základní sazba daně se tak uplatní například u podání kávy s mlékem nebo se smetanou, čaje, alkoholického či nealkoholického piva, ovocných a zeleninových šťáv, minerální vody, sodové vody (kohoutkové pitné vody obohacené o CO2), limonád včetně domácích limonád (byť vyrobených z kohoutkové pitné vody).

Mezi vybrané nápoje, u nichž se při jejich podávání uplatní naopak snížená sazba daně, patří za a) mléko (kravské, kozí apod.) a dále pak tekuté mléčné výrobky vymezené kódem nomenklatury 04. Jedná se například o podmáslí, jogurtové mléko, kefír či jiná fermentovaná (kysaná) nebo acidofilní mléka; za b) veškeré rostlinné alternativy mléka, kterými jsou například nápoje na bázi sóji, nápoje na bázi ořechů (např. mandlové nebo kokosové), nápoje na bázi obilovin (např. rýžové nebo ovesné) a nápoje na bázi semen (makové, konopné nebo sezamové); a konečně za c) veškerá mléka, tekuté mléčné výroby a jejich rostlinné alternativy, které obsahují přidaný moje.kdpcr.cz

17

Aktu Aktuálně uálně

e-Bulletin in Komory K mory d Ko daňových a ovýc aň ých poradců ČR / 2/2024 ýc

cukr či jiná sladidla (například mléko s medem, cukrem apod.), ovoce (např. mléčný koktejl s jahodami), ořechy, kakao, čokoládu, koření, rostliny či část rostlin, obiloviny nebo jiné potraviny (například mléčný koktejl s posypem).

Nutnou podmínkou pro uplatnění snížené sazby daně v případě těchto vybraných nápojů však je to, aby tyto nápoje nebyly alkoholickým nápojem a zároveň, aby si tyto nápoje i po přidání ochucovadel, potravin nebo jiných nápojů, zachovaly podstatný charakter mléka, tekutého mléčného výrobku či rostlinné alternativy mléka.

V oblasti služeb pak dochází k rozšíření a úpravám přílohy č. 2 k zákonu o DPH – seznam služeb podléhajících snížené sazbě daně ve výši 12 %. Například příležitostná osobní silniční doprava (autobusová přeprava žáků ze školy do divadla apod.) nově spadá do snížené sazby. Tato nižší sazba se týká také zvláštní linkové dopravy, kterou se rozumí např. služby poskytnuté přepravcem určité vymezené množině příjemců – doprava určená pro zaměstnance konkrétní firmy nebo firem apod Naopak poskytování taxislužby a jiné obdobné alternativní přepravy (např. Uber, Bolt), která je zákonem o silniční dopravě vymezena jako osobní doprava pro cizí potřeby, která není linkovou dopravou, nadále již nebude podléhat snížené sazbě daně, pokud bude zajišťována vozidly určenými k přepravě nejvýše 9 osob včetně řidiče.

Dalšími oblastmi, které Informace GFŘ přibližuje, je sazba DPH v případě vybraného okruhu zboží, rozšíření okruhu zdravotních pomůcek se sníženou sazbou daně, osvobození při dodání knih a další. Celé znění Informace lze nalézt na stránkách Finanční správy.

Došlo ke změně limitů pro kategorizaci účetních jednotek Komora auditorů České republiky v prosinci upozornila na novelu směrnice EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, ve které se mění kritéria pro kategorizaci účetních jednotek. Tato novela nabyla účinnosti už 24. prosince 2023 a navyšuje monetární limity (aktiva, čistý obrat) pro kategorizaci účetních jednotek o cca 25 % oproti současnému stavu. Limit vztahující se k počtu zaměstnanců zůstává podle Komory beze změny. Nově se za mikroúčetní jednotku považuje jednotka s bilanční sumou ve výši 450 tisíc eur a obratem 900 tisíc eur. Specifikace malé účetní jednotky pracuje s limitem bilanční sumy do 5 milionů eur a čistého obratu 10 milionů eur, střední účetní jednotka pak s limitem bilanční sumy do 25 milionů eur a s čistým obratem do 50 milionů eur. Za malou skupinu se považují jednotky s bilanční sumou do 5 milionů eur a čistým obratem do 10 milionů eur, za střední skupinu do bilanční sumy 25 milionů eur a čistého obratu 50 milionů eur.

Důvodem novely je dle Evropské komise zohlednění inflace v eurozóně a celé Evropské unii v letech 2013–2023. Hodnota inflace v eurozóně je za toto období podle komory 24,3 %, v celé EU pak 27,2 %. Novela směrnice dává členským zemím povinnost transponovat je do 12 měsíců od zveřejnění ve věstníku Evropské unie, nicméně je povinností členského státu zajistit, aby se upravené limity vztahovaly již na účetní období začínající 1. ledna 2024 nebo později. Členské státy mohou povolit dřívější aplikaci. Vzhledem k povinnosti transpozice komora očekává, že pravděpodobně dojde k novelizaci ještě stávajícího zákona o účetnictví a zároveň bude o změny upraven i návrh nového zákona o účetnictví.

Vyšly aktualizované sazby náhrad pro rok 2024 Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy se oproti roku 2023 zvýšila na 1,50 Kč za kilometr u jednostopých vozidel a tříkolek, u osobních motorových vozidel na 5,60 Kč. Ke zvýšení sazeb došlo i u stravného. Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci privátního sektoru stravné nejméně ve výši 140 Kč při pěti- až dvanáctihodinové cestě, 212 Kč u cesty trvající 12 až 18 hodin a v případě delších cest náleží nově náhrada ve výši 333 Kč. U státního sektoru se pak stravné mění na 140–166 Kč u cest trvajících 5 až 12 hodin, 212–256 Kč u cest trvajících 12 až 18 hodin a 333–398 Kč u cest delších.

Průměrná cena pohonných hmot naopak poklesla u benzínu na 38,20 Kč (95 oktanů) a 42,60 Kč (98 oktanů). U elektromobilů je pokles na 7,70 Kč za kilowatthodinu, u motorové nafty naopak zvýšení na 38,70 Kč. K mírnému snížení došlo i u paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku na 4,50 Kč za hodinu.

Zdroj: www.financnisprava.cz, www.mpsv.cz, www.kacr.cz

18

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daň daňových ňových h poradců poradců ů ČR / 2/2024

A Aktuálně ktuálně

Aktuálně ze zpráv CFE Ohlédnutí za rokem 2023 v CFE Stejně jako v jiných oblastech je i v CFE začátek roku časem bilancování a zpětného hodnocení.

A za čím jiným se ohlédnout než za odvedenou prací, která každoročně pomyslně vyvrcholí konáním profesní konference? V loňském roce proběhl ve finských Helsinkách již 16. ročník evropské konference zaměřené na profesní otázky daňového poradenství, tentokrát zorganizovaný v pořadatelském tandemu CFE a Asociace daňových poradců Finska, Suomen Veroasiantuntijatry, s podtitulem „Tax Adviser 2030: Evolution or Revolution for Tax Practice, Policy and Administration?”.

Dva panely řečníků, mezi nimiž nechyběla ani prezidentka KDP ČR Petra Pospíšilová, rozebraly evoluci (či revoluci) ve fiskálních systémech, daňové praxi, daňové správě (a to jak z pohledu vývoje Tomáš Půček unijního práva, tak práva mezinárodního).

V rámci vystoupení se řečníci zabývali mimo jiné také etikou daňových profesionálů (srov.

Právní oddělení KDP ČR Diskusní materiál CFE o profesionálním úsudku v daňovém plánování); měnícím se prostředím Evropské unie v oblasti daňové regulace v návaznosti na různé daňové kauzy (Pandora Papers, LuxLeaks), vyšetřováním státní podpory ve fiskální oblasti (případ Apple) a v neposlední řadě také tématem, před kterým nebylo v loňském roce úniku, jímž je vzestup AI (umělé inteligence). Řečníci se zabývali významem dopadu umělé inteligence na digitalizaci daňových systémů se zaměřením na projekt OECD Tax Administration 3.0, práci Fóra pro správu daní nebo možnosti sladění procesů digitalizace evropských daňových správ, který představila finská daňová správa (projekt Finnish Real Economy). Závěrem lze snad jen dodat, že nadcházející ročník profesní konference již zná datum i místo konání, přičemž proběhne ve dnech 18. a 19. srpna 2024 v belgickém Bruselu, ACE Events, Avenue d‘Auderghem 22, Brusel. Bližší informace co do struktury panelů, jejich obsazení, probíraných témat či možnosti registrace budou včas k dispozici na webových stránkách CFE. V druhé polovině uplynulého roku zveřejnila Fiskální komise CFE stanoviska (tzv. opinion statementy) k návrhům Evropské komise: FC 7/2023 k návrhu Evropské komise FASTER – návrh směrnice ke sjednocení postupu uplatňování srážkové daně FC 9/2023 k návrhu Evropské komise na zřízení daňového systému sídla pro mikro-, malé a střední podniky a na změnu směrnice 2011/16/EU. Stanovisko zveřejnila v roce 2023 také Komise CFE pro profesní otázky: PAC 1/2023 o zprávě Evropského parlamentu o zkušenostech získaných z Pandora Papers.

Pracovní skupina CFE pro Evropský soudní dvůr vydala: ECJ-TF 3/2023 on Case C-322/22: Právo na vyplacení úroků z přeplatku daní v rozporu s právem EU. ECJ-TF 4/2023 on EFTA Court Case E-11/22, RS: Slučitelnost obecního příplatku s rozlišením mezi rezidenty a nerezidenty pro účely platné sazby se základními svobodami.

V neposlední řadě zveřejnila CFE Tax Advisers Europe svou Zprávu o daňové politice Evropské unie (Tax Policy Report) za rok 2023 za období od ledna do prosince 2023. Zpráva o daňové politice Evropské unie je výroční publikací, která poskytuje podrobnou analýzu významného vývoje primárního práva a daňové politiky na úrovni Evropské unie i na úrovni mezinárodní. Obsahuje také přehled vybrané judikatury Soudního dvora Evropské unie a příslušných rozhodnutí Evropské komise.

moje.kdpcr.cz

19

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Aktuálně z ČR NERV znovu doporučuje zavést v ČR regulovaný trh s konopím Národní ekonomická rada vlády (NERV) znovu doporučuje zavést v Česku legální regulovaný trh s konopím. Návrh obsahuje její materiál s 37 opatřeními na podporu ekonomického růstu. Podle rady extrémně represivní přístup k drogám zatěžuje rozpočet a neprojevuje se v omezení spotřeby či zmírnění škod. NERV regulaci konopného trhu navrhovala už v listopadu 2022 ve svém prvním souboru doporučení ke snížení výdajů a zvýšení příjmů státu. Zákon s pravidly přísně kontrolovaného trhu s konopím připravuje národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS). Proti změnám se staví lidovci.

Regulace trhu v první verzi normy není. „Je třeba upravit trestní sazby a principy ukládání trestů; v oblasti drogové politiky zavést legální regulovaný trh s konopím,“ uvedla NERV. Podle ní „extrémně represivní přístup“ k drogám zatěžuje rozpočty a životy uživatelů „bez hmatatelného efektu“ na snížení spotřeby a omezení škod. Může také významně porušovat i lidská práva.

Zavedení regulovaného trhu s konopím doporučovala NERV už ve svém prvním souboru opatření z listopadu 2022. Tehdy uvedla, že by stát získal příjmy ze spotřební daně, DPH, daně z příjmů zaměstnanců a případně i z vydávání licencí. Podle rady je důležité nastavit podmínky nediskriminačně tak, aby se co nejvíc uživatelů přesunulo na oficiální trh. NERV poukazovala na to, že pokud by gram marihuany stál 250 korun, stát by mohl z DPH ve výši 21 procent a spotřební daně 25 procent získat 115 korun. Při konzervativních odhadech spotřeby by tak výnos mohl činit asi 2,5 miliardy korun ročně.

Rada v prvním materiálu před víc než rokem uvedla, že v Německu se příjem po liberalizaci odhaduje zhruba na 120 miliard korun.

Vobořil už dřív řekl České tiskové kanceláři, že sousední stát nedokáže poptávku pokrýt, takže existuje velký prostor pro případné české dovozce.

Původně měl připravovaný zákon počítat se zdaněním a pravidly pro legální pěstování, fungování konopných klubů, licencovaný prodej i vývoz. Stanovit měl omezení, kdo, kde a s jakými povoleními by mohl konopné látky vyrábět a prodávat. V plánu bylo zavedení registrace uživatelů, drobných pěstitelů či konopných spolků. Výdej zboží by se měl důsledně evidovat. Podobně postupuje například Německo, Nizozemsko, Lucembursko či Malta, zmínil už dřív Vobořil.

Vláda ve svém programovém prohlášení píše, že regulace návykových látek bude odpovídat míře jejich škodlivosti. Kabinet uvádí, že při řešení problematiky závislostí chce uplatňovat politiku podle „vědecky ověřeného a vyváženého konceptu prevence rizik a snižování škod“. Loni koncem dubna vláda schválila plán boje proti závislostem s opatřeními do konce roku 2025. V tomto dokumentu se zavedením přísně regulovaného trhu s konopím počítá.

20

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Aktuálně

Vobořil první verzi normy podle koaličního zadání představil před dvěma týdny na jednání skupiny expertů, která se problematikou zabývá. Podle vládních Pirátů návrh obsahuje pravidla pro samopěstování a fungování takzvaných konopných klubů. Zavedení regulovaného trhu chybí.

Přechod na zelenou ekonomiku v Česku vyjde na biliony korun Přechod na zelenou ekonomiku v Česku, tedy posilování udržitelného rozvoje a snižování environmentálních rizik, vyjde do roku 2030 podle expertních studií na jeden bilion korun, do roku 2050 pak na více než tři biliony korun. Zásadní proměnu bude přitom muset provést většina tuzemských sektorů ekonomiky. To je další závěr z návrhů prorůstových opatření, které vydala Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle rady půjde v souvislosti s posilováním zelené ekonomiky ve světě o největší převedení kapitálu na novou agendu od druhé světové války.

Zásadní změny, které budou přechod na zelenou ekonomiku provázet, přinesou podle NERV tuzemskému hospodářství řadu velkých příležitostí k rozvoji. Mezi pozitivní očekávané důsledky rada přiřadila například stabilní vývoj ekonomiky a její vyšší odolnost, možnost lepšího plánování státních i soukromých investic, pozitivní dopad na veřejné rozpočty díky větší šanci využívání zdrojů EU a následně také vyšší výběr daní. Rada ovšem zároveň varovala před některými nedostatky ve směřování a strategiích jednotlivých ministerstev. Vyčítá jim například špatné priority, neefektivní využívání zdrojů a spolu s tím i pokles konkurenceschopnosti České republiky.

Finanční správa oslovila přes 30 tisíc neaktivních držitelů datových schránek kvůli elektronickému podání daňových přiznání Na základě údajů ze svých informačních systémů oslovila Finanční správa prostřednictvím e-mailu nebo SMS celkem 30 794 aktivně podnikajících fyzických osob, které pro komunikaci s finančním úřadem dosud nevyužily datovou schránku zřízenou ze zákona.

Tomuto kroku předcházela akce, kdy pracovníci finančních úřadů v Pardubickém a Královéhradeckém kraji v listopadu telefonicky kontaktovali vybraný vzorek 435 OSVČ, aby zjistili důvod nevyužívání datové schránky, a upozornili na povinnost podávat daňová přiznání elektronicky. Naprostá většina oslovených projevila zájem získat informace o přihlášení do datové schránky a povinnostech plynoucích z jejího zřízení.

moje.kdpcr.cz

21

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

V několika městech po zvýšení DPH zdražilo jízdné, jinde ho budou dotovat města

Některé dopravní podniky od 1. ledna zdražily jízdné v městské hromadné dopravě (MHD), například v Liberci, Ostravě nebo Plzni, jiné podniky ho nezdraží, ale města budou MHD více dotovat. Důvodem je to, že podnikům klesly příjmy z prodeje jízdenek po zvýšení sazby daně z přidané hodnoty (DPH) a současně jim stouply provozní náklady kvůli zvýšení regulované ceny distribuce elektřiny. Vyplývá to z informací Sdružení dopravních podniků ČR. „Dopravním podnikům klesl výnos z jízdného o dvě procenta tím, že došlo ke změně sazby DPH z 10 na 12 procent. Dalším důvodem je výrazné navýšení regulované ceny distribuce elektrické energie,“ odůvodnilo změny jízdného v MHD sdružení.

Podle předsedy sdružení Tomáše Pelikána zdražení elektřiny dopravním podnikům navyšuje náklady a komplikuje elektrifikaci vozových parků. „Všichni se snažíme ekologizovat náš vozový park, jsou na nás kladeny povinné kvóty na nákup bezemisních, tedy elektrických vozidel MHD, a na druhou stranu se nám takovými zásahy neustále prodražuje jejich provoz. Nevidíme v tom žádnou logiku,“ uvedl Pelikán. K navýšení ceny jízdného se rozhodly dopravní podniky v Hradci Králové, Liberci, Jablonci nad Nisou, Opavě, Ostravě a Plzni.

Konkrétně v Hradci Králové zdraží jednorázové papírové jízdenky z 20 na 25 korun, jízdenka u řidiče zůstane na 30 korunách.

V Liberci a Jablonci nad Nisou základní papírová i elektronická jízdenka pro dospělého stála 24 korun, nově je elektronická jízdenka za 28 Kč a papírová za 34 Kč. Roční jízdenka v těchto městech zdražila o 340 korun a tříměsíční o 230 korun.

V Opavě zdražily jednotlivé jízdenky o pět korun a časové jízdné o deset procent. V Ostravě stoupla cena krátkodobé nezlevněné přestupní jízdenky z 25 na 30 korun. Plzeňský dopravní podnik navýšil ceny jednotlivých jízdenek o 16 až 20 procent a ceny předplatných jízdenek o zhruba 7,5 procenta. V Pardubicích zdraží jízdné v MHD od 1. dubna.

V Českých Budějovicích jízdenky nezdražily, zvýšila se ale pokuta za jízdu načerno. V případě jejího uhrazení do 14 dnů činí 800 korun místo dosavadních 600 korun. Cestování bez jízdenky se prodraží také v Liberci, kde pokuta stoupla z 600 na 1500 korun, a v Plzni. Výše pokuty zaplacené na místě je tam nově 800 Kč místo 500 korun a při uhrazení do 15 kalendářních dnů 1200 Kč místo 1000 korun.

22

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

České firmy vyhlíží nový zákon o účetnictví, přijít má po 34 letech Ministerstvo financí zveřejnilo dlouho očekávaný návrh zákona o účetnictví, který má nahradit ten stávající z roku 1991 a který by měl přinést soulad s mezinárodními zvyklostmi. Ministerstvo návrh zveřejnilo po zapracování všech připomínek, kterých bylo celkově uplatněno 991. Nyní je tento návrh připraven k předložení k projednání v orgánech Legislativní rady vlády, aby mohl být následně předložen Poslanecké sněmovně. S jeho účinností se předběžně počítá od 1. ledna 2025.

Jiří Sedláček Certifikovaný auditor, expert v oblasti účetního a transakčního poradenství BDO

moje.kdpcr.cz

N

ávrh zákona klade mnohem větší důraz na účetní výkaznictví a jeho cíle, tedy poskytnout vnějšímu uživateli účetní informace užitečné pro jeho ekonomické rozhodování, předvídání budoucích peněžních toků a posuzování důsledků jednání osoby odpovědné za řízení účetní jednotky. Dále vymezuje požadavky na kvalitu účetních informací, které musí být relevantní, věrohodné, včasné, srozumitelné, ověřitelné a srovnatelné. Vedení účetnictví je pak nutné chápat jako nezbytný prostředek zabezpečující řádné a spolehlivé podklady pro účetní výkaznictví.

Návrh obsahuje nově vymezení prvků účetních výkazů, kterými jsou aktiva, dluhy, vlastní kapitál, výnosy a náklady. Dále definuje související pojmy, jako jsou pohledávky, deriváty a rezervy.

Nový návrh je pro oblast vlastního účtování v principu kon-

23

Aktuálně

zervativní, tj. nepředpokládá v dané oblasti revoluční změny a spíše preferuje cestu „evoluce“. Níže jsou zmíněny nejpodstatnější oblasti, ve kterých i v oblasti účtování dochází k principiálním změnám:

Změny účtování leasingu a pronájmů Navrhovaná úprava vykazování leasingu vychází z respektování zásady přednosti obsahu před formou. Navrhuje se tedy leasing pojmout jako způsob pořízení „práva užívání“ (s de facto hmotnou podstatou, jde-li o právo užívání k hmotnému aktivu), tj. tuto operaci v principu vykazovat obdobně jako koupi. Konkrétní způsob účtování by pak vycházel z pojetí leasingu podle mezinárodních účetních standardů. Zásadní změnou tak bude stav, kdy nájemce daného aktiva, při splnění podmínek pro uznání, bude vykazovat právo užívání ve své rozvaze v příslušné položce hmotných aktiv a toto aktivum bude odpisovat. Současně se mimo jiné předpokládá aplikace diskontování jednotlivých částek v čase.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Nový návrh je pro oblast vlastního účtování v principu konzervativní, tedy nepředpokládá v dané oblasti revoluční změny a spíše preferuje cestu „evoluce“.

od rozhodného dne začne účtovat s ohledem na změnu způsobenou přeměnou, ale její stávající účetní období bude dál pokračovat.

Goodwill Další novinky Podle stávající úpravy byla obdoba goodwillu vykazována jako oceňovací rozdíl k nabytému majetku nebo jako konsolidační rozdíl. Nově bude tento rozdíl vykazován v nehmotných aktivech jako goodwill a bude odpisován po stanovenou dobu. Záporný goodwill se jednorázově vykáže ve výnosech období, do kterého věcně náleží.

Dotace Přijatou dotaci účetní jednotka vykáže jako výnos příštích období. Dotace bude následně vykázána do výnosů v období určeném v dotačních podmínkách, po které bude podle dotačních podmínek dané aktivum účetní jednotka používat k zamýšlenému účelu.

Současná hodnota Dochází k implementaci nové metody ocenění založené na současné hodnotě, tzn. ocenění v diskontované hodnotě budoucích čistých peněžních toků.

Rezerva na likvidaci V případě, kdy je účetní jednotce známo, že bude muset po ukončení činnosti či skončení životnosti dané aktivum zlikvidovat, bude dána možnost zahrnout do pořizovacích nákladů i rezervu na likvidaci.

Rozhodný den přeměny Rozhodný den přeměny již nebude mít za následek ukončení stávajícího účetního období a začátek nového, ale účetní jednotka, která je zúčastněná na přeměně a která při přeměně nezaniká, pouze

24

Dále Ministerstvo financí předložilo spolu s návrhem zákona teze prováděcích vyhlášek, ve kterých budou doplněny některé účetní metody, uspořádání a rozsah účetní závěrky, obsahové vymezení některých položek účetní závěrky a směrný účtový rozvrh. Návrh těchto tezí pro podnikatelské a neziskové účetní jednotky například obsahuje návrhy týkající se povinnosti vykazování aktiv v jejich netto hodnotě, tj. uvádění aktiv po zohlednění znehodnocení a odpisů, řazení informací v příloze účetní závěrky podle informací v účetních výkazech, rozdělení rezerv na krátkodobé a dlouhodobé a další změny. Významnými úpravami projde i celý proces sestavení konsolidované účetní závěrky, kdy dojde k upřesnění role mateřské společnosti a povinnosti sestavit konsolidovanou účetní závěrku. Připravované vyhlášky by měly obsahovat způsob výpočtů hodnot pro velikost konsolidačních celků, a to nejen na konsolidovaném základě, ale nově i pro prostý součet hodnot. Současně budou zahrnovat obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky a metody jejího sestavení.

Součástí návrhu zákona je změna povinnosti auditu účetní závěrky. Nově povinnost auditu řádné účetní závěrky a mezitímní účetní závěrky má velká účetní jednotka a střední účetní jednotka. Konkrétně se jedná o účetní jednotky, které překračují alespoň dvě z těchto kritérií: aktiva nad 120 mil. Kč, obrat nad 240 mil. Kč, průměrný počet zaměstnanců nad 50.

Předpokládaná účinnost nového zákona o účetnictví je od 1. ledna 2025. Samotné Ministerstvo financí v rámci vypořádání připomínek uvádí, že datum účinností zákona bude závislé na implementaci všech návazných předpisů, jako jsou prováděcí vyhlášky a ostatní změny navazujících zákonů. moje.kdpcr.cz

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny Rozhovor Rozhovo * Nakupujte v e-shopu KDP ČR. pro daňové e-Bulletin Komoryporadce. daňových poradců ČR / 2/2024 Aktuáln Aktuálně noěr

Zákon o dani z přidané hodnoty 2024 s komentářem změn úplné znění zákona pro rok 2024 s detailními komentáři novel přímo u změněných ustanovení (tištěné vydání spojené s aktualizačním servisem, e-booky a webem) moje.kdpcr.cz moje mo je.k .k kdp pcrr.c cz

Účetní předpisy Úč ettníí p ředpi řed dpisy isy 20 2024 24 zákon o účetnictví a další předpisy pro vedení účetnictví podnikatelů v aktuálním znění po všech novelách s úvodním přehledným komentářem posledních změn

zvýhodněná cena pro DP 1070 Kč běžná cena 1189 Kč zvýhodněná cena pro DP 386 Kč běžná cena 429 Kč

zvýhodněná cena pro DP 350 Kč běžná cena 389 Kč zvýhodněná cena pro DP 134 Kč běžná cena 149 Kč

Daňové a nedaňové náklady heslovitě koncipováno podle dílčích okruhů, obsahuje většinu důležitých oblastí, se kterými se mohou poplatníci daně z příjmů setkat, text je doprovázen řadou konkrétních příkladů

zvýhodněná cena pro DP 134 Kč běžná cena 149 Kč

Zcela legální daňové triky řada technik a chytrých postupů jak prozíravým konáním v rámci zákonů, snížit svoje daňové zatížení, publikace nesleduje postupy, jak zkreslit v rozporu se zákonem dané skutečnosti, ale pouze jak je pro sebe výhodně vyložit

Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem po novele k 1. 10. 2023 a 1. 1. 2024 zásadní změny po transpoziční novele s obsáhlým komentářem

Zaměstnanecké benefity a obdobná plnění z hlediska daňové výhodnosti 2024 problematika poskytování zaměstnaneckých benefitů, jejich důsledky z hlediska daně z příjmů zaměstnance i zaměstnavatele a odvodů sociálního a zdravotního pojištění po implementaci „úsporného balíčku“ zvýhodněná cena pro DP 125 Kč běžná cena 139 Kč

Roční zúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2023 rozšířena kapitola týkající se podání Vyúčtování v méně častých případech, jakými jsou likvidace společnosti, úmrtí zaměstnavatele, fúze a další

zvýhodněná cena pro DP 350 Kč běžná cena 389 Kč

Zákoník práce. 4. vydání nejaktuálnější odborný pohled na současnou právní úpravu: novela zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti, dopady konsol. balíčku na DPP, komplexní přehled judikatury českých soudů i ESD

zvýhodněná cena pro DP 413 Kč běžná cena 459 Kč

zvýhodněná cena pro DP 3231 Kč běžná cena 3590 Kč

Z novinek vybíráme:

Zákoník práce a cestovní náhrady 2024 tištěná příručka v interaktivním kompletu s e-bookem, aktualizačním servisem a servisní webovou stránkou, aktuální pro rok 2024

25 * zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce 25 kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Rozhovor:

Petra Nováková: V legislativě mnohdy honíme čas v nesprávných případech Vlastní text zákona a jeho schvalování má být třešničkou na dortu, mnohem více práce je třeba odvést předtím. Tvůrce nové normy by se měl zamyslet, zda je takový předpis opravdu nutný, jaké změny má dosáhnout a jaké dopady tato změna bude mít.

To se bohužel nezřídka děje jen formálně. Problémem legislativního procesu je rovněž spěch. „Obecně mi chybí důraz na to, aby se nový text mohl takzvaně usadit a jeho adresát se mohl na jeho účinnost připravit,“ říká členka Legislativní rady vlády a šéfka advokátní kanceláře Nováková + Partners Petra Nováková. V oblasti daní se letos podle ní budou projednávat dvě zásadní normy a obě vyvolávají často protichůdné reakce.

Loňský rok byl ve znamení projednávání a schvalování vládního ozdravného balíčku, který přinesl v daňové oblasti množství změn. Je správné očekávání, že letošek by měl být, pokud jde o legislativu dotýkající se daní, klidnější?

Letmý pohled do plánu legislativních prací vlády na 2024 by teoreticky mohl takovému závěru o „klidnějším letošku“ svědčit, ale jak se říká, očekávání by měla být realistická a vycházet ze zkušenosti. Domnívám se proto, že „klidný“ rok to stejně nebude.

Na podzim 2025 nás totiž čekají volby do Poslanecké sněmovny,

26

tudíž se dá spíše očekávat, eufemisticky řečeno, „zvýšené legislativní úsilí“.

Ostatně zůstanu-li v oblasti spojené s daněmi, těsně před koncem roku 2023 vstoupil do legislativního procesu návrh nového zákona o účetnictví a rovněž i novela soudního řádu správního, což je procesní předpis, kterým se řídí soudní řízení před správními soudy. U obou návrhů jejich předkladatelé předpokládají účinnost již od 1. ledna 2025. Nesmíme rovněž zapomínat na změny v pracovněprávních předpisech, které již částečně platí a částečně došlo k posunu účinnosti na 1. července 2024. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Ačkoli žádný z těchto předpisů není striktně „daňový“, s daněmi jsou spojeny poměrně výrazně. Nudit se tedy, domnívám se, nebudeme.

Nový zákon o účetnictví má přiblížit české účetnictví mezinárodní praxi. V čem je významný z pohledu daní?

Ministerstvo financí deklaruje, že zákon by měl představovat zásadní změnu v pojetí účetnictví. Mělo by dojít k posunu od „výkaznictví“, tedy od účtování proto, aby bylo účtováno, k věcnému moje.kdpcr.cz

Rozhovor

a poctivému zobrazení finanční situace a výkonnosti podnikatele.

Ministerstvo deklaruje, že by účetnictví mělo napříště poskytovat podnikateli takové informace, aby na jejich základě mohl činit správná rozhodnutí – zjednodušeně, aby věděl, jak na tom jeho podnik skutečně je. V dnešní době vedou mnohé účetní jednotky za tímto účelem takzvané manažerské účetnictví. Část účetních jednotek by dle nového zákona měla účtovat dle mezinárodních účetních standardů, a to buď povinně, či dobrovolně. Je tedy zřejmé, že jde o poměrně zásadní změnu, na kterou v odborné komunitě existují protichůdné názory.

27

Rozhovor

Co je důvodem názorových rozporů?

Odhlédneme-li od věcných změn, je podle mého problematická otázka zamýšleného nabytí účinnosti a dále provazby na ostatní právní předpisy. Zákon o účetnictví je totiž klíčovým i pro stanovení základu daně pro daň z příjmů. Zjednodušeně řečeno, jak velká bude výsledná daň, závisí ve velké míře právě na tom, „co mi vyjde“ z účetní závěrky. Navrhovaná koncepční změna zákona o účetnictví tak může mít přímý dopad na daňovou povinnost podnikatelů a na státní rozpočet jako takový. Je proto třeba vše dobře promyslet, provázat, ozkoušet.

A na to nebude dost času?

Bohužel, co se prováděcích předpisů týče, jejich textace není součástí navrhovaného zákona, obsaženy jsou pouze teze. Čistě z pohledu autora textu změnových zákonů to lze pochopit, neboť se složitě píše prováděcí předpis k textu, u kterého nemám finální podobu. Takový postup je však z legislativního pohledu nesprávný. O pohledu adresátů tohoto právního předpisu ani nemluvě.

Nabízí se paralela s tím, jakým způsobem se přijímal občanský zákoník. Ten putoval do legislativního procesu rovněž „osamocen“, když doprovodný zákon byl přijímám o rok později. Odlišoval se však v legisvakanční lhůtě. Nový občanský

28

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

zákoník byl platný od března 2012, účinný však až od 1. ledna 2014. Doprovodný zákon pak byl platný od září 2013 a účinný od 1. ledna 2014.

Mělo by tedy Ministerstvo financí postupovat v případě nového zákona o účetnictví podobným způsobem?

Za mě je to cesta, kterou by se Ministerstvo financí mohlo inspirovat, i když vím, že proces schvalování jak občanského zákoníku, tak doprovodného zákona k němu nebyl hladký a bezproblémový. To ostatně pravděpodobně nebude ani projednávání nového zákona o účetnictví. K vlastnímu návrhu bylo totiž uplatněno v připomínkovém řízení přes 900 připomínek, z toho přes 400 zásadních. A jak jsem již říkala, stále nemáme na stole texty doprovodných zákonů. Z minulosti se ukazuje, že již jen samotné otevření zákona o daních z příjmů s sebou nese nesnadné projednávání.

S legislativním procesem máte jako členka Legislativní rady vlády velké zkušenosti. Kde vidíte jeho největší slabiny?

Obecně mi v něm chybí důraz na to, aby se nový text mohl takzvaně usadit a jeho adresát se mohl na jeho účinnost připravit, přenastavit systémy, k čemuž ostatně slouží právě legisvakanční lhůta, a to zvlášť ve veřejném právu. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Vezměte si, že daňové zákony musí podnikatel aplikovat více méně obratem. Pokud si je vyloží špatně a finanční úřad ho na jeho chybu „upozorní“ platebním výměrem, platí vysoké sankce – 20 procent z doměrku plus úrok z prodlení po celou dobu, kdy odvedl nižší daň, než měl. Přitom finanční úřady obvykle kontrolují daně s delším časovým prodlením od jejich aplikace.

U daně z příjmů jsou to i dva a více let. Podnikatel tak aplikuje normu, na které obrazně řečeno ani nestihl oschnout inkoust, a přitom správnost této aplikace je posuzována zpětným pohledem několika let.

Není problémem i to, že ke schvalování míří často návrhy, které budí spoustu kontroverzí a různě se upravují a dodělávají takzvaně za pochodu?

Vlastní text zákona a jeho schvalování je takovou třešničkou na dortu. Mnohem více práce by mělo být odvedeno předtím.

Tvůrce nového zákona nebo novely by se měl důkladně zamyslet, proč nový předpis zamýšlí připravit, zda je to opravdu nutné, jaké změny chce dosáhnout, jaké dopady a vlivy tato změna bude mít, jak k danému problému přistoupili jinde. Zhmotněno jde například o věcný záměr, o hodnocení dopadů regulace (RIA) a obecně rovněž o důvodovou zprávu. Například RIA však bývá často prováděna pouze formálně, což je podle mě škoda. Příkladem návrhu, který je právě v tomto ohledu „uspěchaný“, je již zmíněná novela soudního řádu správního.

Tuto novelu Komora daňových poradců připomínkovala, čemuž se věnujeme v jiné části tohoto vydání e-Bulletinu KDP, nicméně v čem vidíte hlavní známky oné uspěchanosti?

Novela navrhuje zásadní změnu, respektive několik zásadních změn, které podstatně změní a ztíží přístup ke správním soudům. Nejdůležitější je zavedení takzvané všeobecné nepřijatelnosti kasační stížnosti. Zjednodušeně řečeno, dnešní stav je takový, že když jste toho názoru, že rozhodnutí krajského soudu je z různých důvodů nezákonné nebo že se soud nevypořádal se všemi námitkami, můžete podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten se téměř vždy musí stížností zabývat meritorně, tedy projít si kasační námitky a vypořádat se s nimi.

Novela však navrhuje úplně jiný postup. Nejvyšší správní soud by měl nejprve zkoumat, zda kasační stížnost „svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele“. Když by dospěl k závěru, že ano, teprve pak by se zabýval tím, co je vlastně namítáno. Když by dospěl k závěru, že nikoliv, tak by stížnost odmítl.

Důvodem má být snaha zabránit přehlcenosti Nejvyššího správního soudu...

Ano, ale co se nápadu věcí týče, uvádí důvodová zpráva čísla, která končí rokem 2019. Přitom sám Nejvyšší správní soud moje.kdpcr.cz

Rozhovor

Daňové zákony musí podnikatel aplikovat více méně obratem. Aplikuje tak normu, na které obrazně řečeno ani nestihl oschnout inkoust, a přitom správnost této aplikace je finančními úřady posuzována zpětným pohledem několika let.

na svém webu zveřejňuje aktuální statistiky. Jsou tak například známa i finální čísla za rok 2023. Novela rovněž mlčí o tom, jaký vliv měla opatření, která se směrem k odbřemenění NSS činila v nedávné minulosti, jako například zavedení nepřijatelnosti u samosoudcovských agend účinné od dubna 2021 nebo zvýšení počtu asistentů. Člověk by čekal, že se odůvodnění návrhu bude jen hemžit aktuálními čísly a vyhodnoceními. Zcela například chybí údaj o tom, kolika procentům z podaných kasačních stížností NSS vyhoví, to jest, kolik rozsudků krajských soudů bylo „špatně“ a zda je toto procento vysoké či nízké a například i v mezinárodním srovnání.

Jen připomínám, že kasační stížnost mohou podávat jak podnikatelé, tak státní orgány, takže špatně znamená „na obě strany“.

Přiznám se, že mě tato novela posledních několik týdnů nenechává chladnou.

Přepadají vás obavy z jejích dopadů v praxi, nebo ještě něco jiného?

Nejvyšší správní soud si za dobu své dvacetileté existence získal výborné renomé, a to nejen u profesionálů, ale i u podnikatelů. Právě to, že se NSS jednotlivců, ale i finančních úřadů zastal, že otevřeně komunikoval – připomenu například rozsudky na webu, ale i takové zdánlivé „drobnosti“ jako profesní životopisy soudců i s fotkou, jejich časté účasti na různých konferencích, kde s nimi člověk mohl i diskutovat –, to vše vytvořilo instituci, kterou dnes Nejvyšší správní soud je. Samozřejmě důležitý je i mix profesních

29

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

zkušeností jeho soudců, který je v rámci justice zcela unikátní. Neztratí to vše NSS novelou?

Proč by se to mohlo stát?

Všeobecná nepřijatelnost znamená podstatnou změnu role NSS. Ze soudu, který sjednocoval judikaturu tím, že rozhodoval v individuálních věcech a měl tak detailní přehled o tom, co daňové subjekty a finanční úřady tíží, bychom se posunuli k soudu – odlehčeně řečeno kdesi na obláčku, který si „občas zajudikuje“.

Nazrála už doba na takovou radikální změnu? Chybí mi zde debata o tom, zda toto chceme, respektive jaké chceme pojetí soudu a správního soudnictví obecně. Jakého chceme soudce a soudní rozhodnutí – praktika píšícího praktická rozhodnutí řešící namítaný problém a nic víc, hloubálka řešícího problém od Šumavy k Tatrám s přesahy a citacemi odborné literatury, nebo něco mezi, či něco úplně jiného?

Cílem je ale v základní rovině umožnit rychlejší vymahatelnost práva, říkají tvůrci návrhu. To zní v zásadě bohulibě.

Otázka je, zda je „rychlost“ skutečně hodnota, kterou v tomto případě hledáme. Pokud to odlehčím, tak mám-li si vybrat párek hned nebo sushi za hodinu, tak raději počkám na sushi.

30

Chybí mi zde debata o tom, jaké chceme pojetí správního soudnictví obecně. Jakého chceme soudce a soudní rozhodnutí...

V daňové oblasti, kde žaloba nemá odkladný účinek, tedy případnou platbu doměrku si musíte vyřešit tak jako tak, není rozhodující, zda je rozhodnutí „venku“ za rok nebo za dva. Spíše by bylo třeba se zaměřit na ty případy, kde je skutečně čas hodnota a které nejsou „pokryty“ přednostním projednáním.

Problematická je například léta neřešená situace v insolvenčním řízení. moje.kdpcr.cz

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Víte, trochu se mi v těch úvahách, které jsou samy o sobě dosti „technické“, ztrácí to nejpodstatnější – člověk. Jsme ve veřejném právu, tedy mám zde nějakou právní normu, kterou si stát vymyslel a podle které mám postupovat. Já to dělám, finanční úřad mi řekne, že blbě, a já s ním jdu do sporu, který mě finančně, ale velmi často i emocionálně poměrně hodně zatěžuje. Otázka zní, jakou nejlepší možnou ochranu mohu dotyčnému poskytnout.

Rozumím výtkám, že systém „pásové výroby“, tedy rozhodování velkého kvanta marginalit, který ve svém důsledku systém zahltí, ochranu nemusí představovat. Je v tomto nepřijatelnost lepší?

Dle mého je vadným jen fakt, že po přečtení důvodové zprávy mám více otázek než odpovědí.

Abychom nebyli jen skeptičtí, jsou v dohledu i legislativní změny, které by bylo možno hodnotit pozitivně?

Nechci působit jako zpátečník, ale na vaši otázku se mi chce odpovědět, že dobrá změna je žádná změna. Ale vážněji – není to tak, že bych v obou předpisech, o kterých jsme hovořili, nebyla žádná pozitivní změna. Zaměřila jsem se ale na část problematických okruhů. Je logické, že když se zavádí něco nového, část adresátů bude vždy nespokojená. Je otázkou, jak velká ta část bude a zda předkladatel dokáže přesvědčivě zdůvodnit nutnost změny a její přínosnost.

Pokud byste mohla vy sama opravit jednu normu, která by usnadnila práci vaší profesi, která by to byla?

Kdybych skutečně tu možnost měla, tak bych zásadně navýšila rozpočet Ministerstva obrany – bohužel si myslím, že to by mělo na bezproblémový chod (nejen) mé profese v delším časovém horizontu mnohem zásadnější vliv než cokoliv, o čem jsme hovořili.

Petra Nováková Je advokátkou advokátní kanceláře Nováková + Partners.

Externě přednáší a publikuje především v oblasti daňového práva procesního a řízení před správními soudy. Je členkou Legislativní rady vlády, disciplinárního výboru Rady pro veřejný dohled nad auditem, redakční rady Bulletinu Komory daňových poradců či názorové platformy Rozumné právo.

Média Komory daňových poradců ČR Bulletin

Bulletin: DO HLOUBKY TÉMATU

Komory daňových poradců ČR

2/2021

z příjmů

/TÉMA VYDÁNÍ: Změny v daních – předseda Ústavně právního výboru Senátu /ROZHOVOR: Ing. Tomáš Goláň dopadů změn v oblasti hmotného a nehmotného majetku /Několik úvah ohledně daňových daňové ztráty /Upřesnění postupu při uplatněnív daňověprávních procesech: vybrané poznámky /Aplikace obecné důkazní nauky

Tematické zaměření každého čísla Vysoce odborné články Recenzovaný obsah Odborný garant každého čísla Stavovská společenská rubrika

ně čtvrtlet tištěná onická a elektr verze

29.06.2021 10:32:11

i ký měsíčník Komory k /Oficiální elektronický

daňových poradců České

republiky

/Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin: CO BYSTE NEMĚLI PŘEHLÉDNOUT

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR

7-8/2021

rem ze zisku globálních fi TÉMA VYDÁNÍ: Daně er nec Luděk Niedermay ROZHOVOR: Europosla funkční celek s budovou ika zařízení (ne)tvořící DANĚ Z PŘÍJMŮ: Problemat sbírky listin účetních závěrek do ÚČETNICTVÍ: Zakládání

/ / / /

moje.kdpcr.cz m oje je.k .kdp dpcr.c .cz cz

Zpravodajství ze světa daní a účetnictví Aktuální daňová legislativa a praxe Informace z dění v Komoře @ k a ž dý měs Lifestylová témata a zajímavosti elektron íc icky Osobní rozvoj moje.kdpcr.cz m oje.kdp pcr cr.cz

31

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Tomáš Hajdušek: Některá ustanovení novely soudního řádu správního jsou v rozporu s ústavou Novela soudního řádu správního místo evoluce přináší revoluci a ve svém důsledku významně posiluje postavení státních orgánů na úkor fyzických a právnických osob. Důvodová zpráva k návrhu navíc pro některé změny vůbec nenabízí dostatečné argumenty. „Správní soudnictví poskytuje ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob. Navržená novela tuto základní úlohu správního soudnictví značně narušuje,“ říká Tomáš Hajdušek, který zpracoval připomínky Komory daňových poradců k tomuto legislativnímu počinu.

Ministerstvo spravedlnosti připravilo komplexní novelu soudního řádu správního s tím, že tato norma přijatá před více než 20 lety už v mnoha ohledech neodpovídá praxi. Je obecně vzato i z pohledu daňových poradců nová úprava potřebná?

Rozhovor 32

Chápeme, že je užitečné reagovat na potřeby praxe zejména s cílem zrychlit a zefektivnit fungování soudů. To je jistě i ve promoje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Rozhovor

spěch našich klientů. Takže z tohoto hlediska novelu vítáme. Bohužel novela obsahuje i návrhy, které postavení žalobců, tedy i našich klientů, výrazně zhoršují.

Komora daňových poradců návrh připomínkovala a dá se říct, že má výhrady k jeho základnímu směřování. Můžete vysvětlit proč?

Správní soudnictví poskytuje ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob. Navržená novela tuto základní úlohu správního soudnictví značně narušuje, když velmi posiluje postavení státních orgánů na úkor postavení fyzických a právnických osob.

V připomínkách Komora uvádí, že jde spíše o revoluci než evoluci, jak tvrdí důvodová zpráva. V čem tato revoluce spočívá?

Cíl novely posílit rychlost a efektivnost soudního přezkumu a zkrátit délky řízení v konečném důsledku ještě více posílí pozici státní správy při vydání nezákonných rozhodnutí. Zavádí se velmi přísná koncentrace žalobních tvrzení. Omezují se důvody kasační stížnosti a významně se rozšiřuje její nepřijatelnost.

A dokonce se do zákona v rozporu se stávající judikaturou vkládá nárok žalovaného státního orgánu na náklady řízení. To všechno jsou vskutku revoluční změny.

Nakolik je obvyklé, aby poměrně rozsáhlé připomínky mířily k důvodové zprávě návrhu? Které z nich kromě již řečeného považujete za zásadní?

Obvyklé to není, ale v tomto případě je to nutné. Důvodová zpráva je k výše uvedeným změnám buď zcela nedostatečná, nebo vychází z neaktuálních dat, či je s navrženými změnami přímo v rozporu.

Kdybychom měli shrnout ty nejdůležitější připomínky k samotnému znění normy, které by to byly?

Jak jsem již zmínil, jde o naše námitky proti koncentraci žalobních tvrzení, kde by se měla zavést nemožnost uvést nové rozhodující skutečnosti a označit nové důkazy po uplynutí lhůty pro podání žaloby.

Dále se navrhuje omezení důvodů kasační stížnosti, kdy by nebylo možné namítat skutkové důvody, tedy například nesprávné hodnocení provedených důkazů ze strany krajského soudu. A významně se rozšiřuje nepřijatelnost kasační stížnosti, kdy nepřijatelná by byla taková kasační stížnost, pokud by svým významem podstatně nepřesahovala vlastní zájmy stěžovatele.

Namítáme rovněž přiznávání nákladů řízení žalovanému správnímu orgánu. Proč mají například daňové subjekty z Ústí moje.kdpcr.cz

Cíl novely posílit rychlost a efektivnost soudního přezkumu a zkrátit délky řízení v konečném důsledku ještě více posílí pozici státní správy při vydání nezákonných rozhodnutí.

nad Labem doplácet na to, že stát koncentroval odvolací řízení v Brně, a platit velké cestovní náhrady úředníkům Odvolacího finančního ředitelství?

Pokud novela vstoupí v platnost v původně navržené podobě, co to bude znamenat pro práci daňových poradců?

Byla by to pro nás velmi špatná zpráva. Například by nebylo možné se u Nejvyššího správního soudu dovolávat nesprávného hodnocení provedených důkazů. V daňových věcech ovšem jde převážně o spory o způsob hodnocení provedených důkazů a o výši důkazního standardu pro správce daně a daňový subjekt. Navržené ustanovení fakticky připravuje daňové subjekty o právo na soudní ochranu a podle našeho názoru je v rozporu s ústavou.

Když si naopak představíme situaci, že všechny připomínky KDP budou akceptovány, bude nová úprava přínosem?

Pokud by byly naše připomínky přijaty, tak bychom se mohli za novelu s čistým svědomím postavit.

Odkaz na celý text připomínek naleznete na odkazu ZDE.

33

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Rozsah výnosů z poskytnutých úvěrů dle § 5a zákona o rezervách Přinášíme příspěvek z jednání Koordinačního výboru, který se zabývá problematikou daňových opravných položek podle § 5a zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rezervách“), konkrétně vymezením kvalifikačních podmínek pro ostatní finanční instituce. Příspěvek se zaměřuje na vymezení pojmu výnosy z poskytnutých úvěrů ve smyslu § 5a odst. 2 písm. b) zákona o rezervách (dále také jako „kvalifikované výnosy“).

Ladislav Malůšek Daňový poradce, č. o. 3990

Jana Fuksová Daňový poradce, č. o. 5029

P

ředkladatelé tímto příspěvkem navazují na svůj předešlý příspěvek pro Koordinační výbor č. 501/10.05.17 z 5. dubna 2017, který se zabýval otázkou vymezení výnosů z poskytnutých úvěrů dle § 5a odst. 2 písm. b) zákona o rezervách. Generální finanční ředitelství ve svém stanovisku k tomuto příspěvku bez výhrad potvrdilo názor předkladatelů, že výnosy z použití a rozpuštění natvořených

34

moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

opravných položek k pohledávkám z poskytnutých úvěrů, které jsou v souladu s účetními předpisy účtovány ve prospěch účtové skupiny 75, lze považovat za kvalifikované výnosy.

Předkladatelé by se v rámci tohoto příspěvku chtěli zabývat otázkou, jaké další výnosy realizované v bezprostřední souvislosti s poskytovanými úvěry lze považovat za kvalifikované výnosy ve smyslu ustanovení § 5a odst. 2 písm. b) zákona o rezervách.

V praxi úvěrové instituce evidují kromě úroků i další výnosy, které inherentně souvisí s poskytnutým úvěrem a které by úvěrové instituce bez poskytnutí úvěru nerealizovaly. Příkladem těchto výnosů mohou být např. výnosy ze zprostředkování pojištění schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Úvěrová instituce svým klientům zprostředkovává pojištění schopnosti splácet. Toto pojištění v konkrétní situaci může a nemusí být podmínkou pro uzavření smlouvy o úvěru za daných podmínek. Pojištění schopnosti splácet je však vždy spojeno s konkrétním spotřebitelským úvěrem poskytnutým danou institucí, tj. nedochází k samostatnému zprostředkování pojištění (např. úvěrů neposkytnutých danou institucí). Úvěrové instituci tedy vznikají díky poskytnutí úvěru i výnosy ze zprostředkování pojištění (provize). Tyto výnosy by úvěrová instituce nerealizovala, kdyby nedošlo k poskytnutí úvěru.

Cílem tohoto příspěvku je potvrdit, že tyto druhy výnosů vzniknuvších díky poskytnutí úvěru lze považovat za kvalifikované výnosy ve smyslu ustanovení § 5a odst. 2 písm. b) zákona o rezervách.

V praxi úvěrové instituce evidují kromě úroků i další výnosy, které inherentně souvisí s poskytnutým úvěrem a které by úvěrové instituce bez poskytnutí úvěru nerealizovaly.

Zákonná úprava Pro posouzení uvedené problematiky je klíčové ustanovení § 5a odst. 2 písm. b) zákona o rezervách, které upravuje tzv. kvalifikované výnosy jako jeden z definičních znaků ostatní finanční instituce, která je oprávněna tvořit daňově uznatelné opravné položky k pohledávkám z úvěrů: „výnosy, včetně úroků z prodlení, z poskytnutých úvěrů podle odstavce 1 u nich dosáhnou alespoň jedné poloviny celkových výnosů v příslušném zdaňovacím období.“ Zákon o rezervách k dané problematice dále stanoví, že „výnosy podle písmene b) se rozumí výnosy zaúčtované v souladu se zvláštním právním předpisem“. Tímto zvláštním předpisem je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“). Zákon o rezervách ani zákon o účetnictví však pojem výnosy z poskytnutých úvěrů nijak blíže nedefinují.

Jelikož zákonná úprava ani její gramatický výklad nenabízí jednoznačnou odpověď na diskutovanou otázku, je potřeba se zaměřit na další výkladové metody. Předně je třeba zkoumat vývoj této právní úpravy v čase a následně i smysl a účel právní úpravy, resp. zjevný úmysl zákonodárce stojící za předmětnou zákonnou úpravou.

návrhu rozpočtového výboru. K tomuto ustanovení proto neexistuje důvodová zpráva, ze které by bylo možné jednoznačně dovodit úmysl zákonodárce.

Aktuálního znění doznalo ustanovení § 5a odst. 2 písm. b) zákona o rezervách až novelou provedenou zákonem 669/2004 Sb. (dále jen „novela“). V původním znění byla podmínka formulována následovně: „úrokové výnosy, včetně úroků z prodlení, z poskytnutých úvěrů podle odstavce 1 u nich dosáhnou alespoň jedné poloviny celkových výnosů v příslušném zdaňovacím období“.

Novelou došlo k zásadní změně, kdy sledovanou veličinou přestaly být pouze úrokové výnosy z poskytnutých úvěrů, ale nově jsou posuzovány veškeré „výnosy, včetně úroků z prodlení, z poskytnutých úvěrů“. Novelou tak došlo k rozšíření posuzovaných výnosů, a to na veškeré výnosy z poskytnutého úvěru. Ve světle historického vývoje předmětného ustanovení tedy nelze pojem výnosy z poskytnutých úvěrů omezovat pouze na úroky a úroky z prodlení. Historický vývoj podporuje závěr, že pojem výnosy z poskytnutých úvěrů by měl zahrnovat veškeré výnosy, které vznikají z titulu poskytnutého úvěru, tj. veškeré výnosy, které by nevznikly, kdyby nebyl daný úvěr poskytnut.

Teleologický výklad Historický výklad Ustanovení § 5a bylo do zákona o rezervách včleněno novelizujícím zákonem č. 438/2003 Sb., a to na základě pozměňovacího moje.kdpcr.cz

Rozsah zákonné definice kvalifikovaných výnosů lze interpretovat i prostřednictvím smyslu a účelu právní úpravy tvorby opravných položek k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z úvěrů,

35

Daně z příjmů

včetně příslušenství poskytnutými spořitelními a úvěrními družstvy a ostatními finančními institucemi ve smyslu ustanovení § 5a zákona o rezervách.

S ohledem na podstatu a vymezení podmínek pro tvorbu těchto opravných položek lze dovodit, že úmyslem zákonodárce bylo umožnit finančním institucím s obdobnou činností jako banky, tj. osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytujícím úvěry jako svou převažující činnost, tvořit opravné položky k pohledávkám z úvěrů za obdobných podmínek, jaké platí pro banky. Podmínku, že se jedná o převažující činnost finanční instituce, vyjádřil zákonodárce zejména tím, že kvalifikované výnosy mají tvořit alespoň polovinu celkových výnosů finanční instituce v příslušném zdaňovacím období.

S ohledem na smysl a účel právní úpravy, kterým je umožnit tvorbu opravných položek všem subjektům, jejich převažující (nadpoloviční) činností je poskytování spotřebitelských úvěrů, je nezbytné do množiny kvalifikovaných výnosů zahrnout veškeré výnosy z této činnosti, tj. veškeré výnosy, které se k poskytnutým úvěrům vážou natolik, že nebýt úvěru, výnos by se nerealizoval.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

splácet nezprostředkovávají samostatně. Zprostředkování pojištění schopnosti splácet je inherentně spojeno s poskytnutými úvěry, výnosy ze zprostředkování by nebyly realizovány, pokud by nedošlo ke sjednání a poskytnutí úvěru. Ekonomicky tedy výnos ze zprostředkování pojištění představuje výnos z poskytnutého úvěru.

Předkladatelé jsou na základě uvedeného přesvědčeni, že mezi výnosy z poskytnutých úvěrů patří veškeré výnosové položky, jejichž vznik je z ekonomické podstaty podmíněn existencí poskytnutých úvěrů. To znamená, že kromě úrokových výnosů a případně úroků z prodlení by se za kvalifikované výnosy měly považovat např. i výnosy ze zprostředkování pojištění schopnosti splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, tj. výnosy, které by poskytovatelem úvěru nebyly generovány, pokud by nedošlo k poskytnutí spotřebitelského úvěru.

Předkladatelé v této souvislosti podotýkají, že výše uvedená interpretace rozsahu pojmu kvalifikovaných výnosů dle ustanovení § 5a odst. 2 písm. b) zákona o rezervách není v rozporu s prameny práva či odbornou literaturou. Zmiňovaný smysl a účel právní úpravy naopak potvrzují i závěry předchozího příspěvku Koordinačního výboru.

Závěr Aplikace na posuzovanou problematiku Poskytovatel spotřebitelských úvěrů na základě poskytnutých úvěrů v praxi negeneruje pouze úrokový výnos z poskytnutého úvěru, ale i jiné výnosy, které by nerealizoval nebýt poskytnutého úvěru, např. výnos ze zprostředkování pojištění schopnosti splácet. Ačkoliv se nejedná o službu, která podmiňuje poskytnutí úvěru, je tato služba poskytována pouze a výhradně jako služba k poskytnutému úvěru. Úvěrové instituce pojištění schopnosti

Stanovisko GFŘ: Nesouhlas se závěrem předkladatele.

Dle názoru GFŘ je třeba výklad vztahovat ke smyslu a účelu celého ustanovení § 5a ZoR, zejména pak k provázanosti ustanovení § 5a odst. 1 ZoR, které vymezuje pohledávky, ke kterým lze vytvářet opravné položky, a ustanovení § 5a odst. 2 ZoR, které pro účely aplikace § 5a ZoR vymezuje ostatní finanční instituce, tedy subjekty, které mohou opravné položky vytvářet.

1. jazykový výklad Zákonná podmínka v § 5a odst. 2 písm. b) ZoR je formulována následovně: „b) výnosy, včetně úroků z prodlení, z poskytnutých

36

Na základě výše uvedeného je dle předkladatelů možné přijmout následující závěr, který po projednání příspěvku na Koordinačním výboru doporučujeme vhodným způsobem publikovat: Pojem výnosy z poskytnutých úvěrů podle § 5a odst. 2 písm. b) zákona o rezervách je nutno vykládat tak, že zahrnuje veškeré výnosy vzniklé na základě poskytnutého úvěru, které by bez existence tohoto úvěru nebyly realizovány, vč. např. výnosů ze zprostředkování pojištění schopnosti splácet poskytnutý úvěr.

úvěrů podle odstavce 1 u nich dosáhnou alespoň jedné poloviny celkových výnosů v příslušném zdaňovacím období“.

Použití slovního spojení „z poskytnutých úvěrů“ jednoznačně vyjadřuje přímou vazbu mezi výnosem a poskytnutím finančních prostředků, nikoliv i vazbu nepřímou, tj. souvislost s poskytnutím finančních prostředků.

2. historický výklad Vzhledem k absenci odůvodnění zavedení § 5a do ZoR formou pozměňovacího návrhu k návrhu zákona č. 438/2003 Sb. nelze úmysl zákonodárce jednoznačně dovodit.

3. teleologický výklad Z formulace textu ustanovení § 5a ZoR v pozměňovacím návrhu k návrhu zákona č. 438/2003 Sb. však lze dle GFŘ dovodit,

moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

že hlavním smyslem zavedení ustanovení § 5a ZoR bylo umožnit sektoru spořitelních a úvěrních družstev a sektoru ostatních finančních institucí poskytujících peněžní prostředky fyzickým osobám ve formě úvěru tvorbu opravných položek k pohledávkám z těchto úvěrů jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Důvodem této právní úpravy bylo zejména zrovnoprávnění podmínek na trhu u subjektů poskytujících úvěry jako převažující předmět jejich podnikání (ve srovnání s bankami).

Ustanovení § 5a ZoR tak umožnilo spořitelním a úvěrním družstvům a „ostatním finančním institucím“ (což byly především další nebankovní subjekty poskytující zejména spotřebitelské úvěry) vytvářet daňově uznatelné opravné položky k úvěrovým pohledávkám poskytnutým fyzickým osobám. Vzhledem k tomu, že možnost tvorby opravných položek k pohledávkám z úvěrů byla zavedením § 5a ZoR umožněna i neregulovaným nebankovním institucím, jejichž činnost nebyla v době přijetí pozměňovacího návrhu upravena jiným právním předpisem, bylo třeba tyto zv. „ostatní finanční instituce“ pro účely aplikace § 5a ZoR vymezit. Toto vymezení bylo upraveno v § 5a odst. 2 takto: „(2) Ostatními finančními institucemi se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby za současného splnění těchto podmínek: a) poskytují úvěry jako své podnikání na základě živnostenského oprávnění k této činnosti, b) úrokové výnosy, včetně úroků z prodlení, z poskytnutých úvěrů podle odstavce 1 u nich dosáhnou alespoň jedné poloviny celkových výnosů v příslušném zdaňovacím období, c) jejich základní kapitál k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 2 000 000 Kč.

Výnosy podle písm. b) se rozumí výnosy zaúčtované v souladu se zvláštním právním předpisem. Ostatními finančními institucemi pro účely tohoto ustanovení nejsou banky.“ Pozměňovacím návrhem k zákonu č. 669/2004 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2005 k některým úpravám ustanovení § 5a ZoR, kdy (mimo jiné): 1. V § 5a odst. 1 ZoR byla zavedena legislativní zkratka „úvěry“, která již zahrnovala jak úvěry dle § 497-507 obchodního zákoníku, tak i půjčky dle § 657-658 občanského zákoníku.

Legislativní zkratka rozšířila okruh smluvních ujednání (úvěr a nově i půjčka) zakládajících titul pro vznik pohledávky, ke které lze vytvářet opravné položky dle § 5a ZoR. 2. 2. V § 5a odst. 2 písm. b) ZoR byl namísto „úrokového výnosu” zaveden širší pojem „výnos“. Podmínka byla nově formulována tak, že: „b) výnosy, včetně úroků z prodlení, z poskytnutých úvěrů podle odstavce 1 u nich dosáhnou alespoň jedné poloviny celkových výnosů v příslušném zdaňovacím období.“

moje.kdpcr.cz

Výnosy dle § 5a odst. 2 písm. b) ZoR pro účely vymezení množiny ostatních finančních institucí představovaly výnosy z úvěrů poskytovaných dle smlouvy o úvěru a z půjček poskytovaných na základě smlouvy o půjčce. Přitom u obou smluvních ujednání je pro účely § 5a odst. 2 písm. b) ZoR výnosem i úrok z prodlení.

4. systematický výklad Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jak už z jeho názvu vyplývá, upravuje podmínky tvorby rezerv a opravných položek pro účely stanovení základu daně z příjmů.

V souladu s principem jednoty právního řádu je třeba na pojem „výnos z poskytnutých úvěrů“ nahlížet i optikou zákona o daních z příjmů. Zákon o daních z příjmů používal a nadále používá pojem „výnos z ...“ v celé řadě ustanovení. Namátkou vybíráme tato: „výnosy z vkladů na vkladních knížkách“ v § 8 odst. 1 písm. c) ZDP, „úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů,“ v § 4 a § 19 ZDP v období od 1. 1. 1995 do 31. 12. 2007 nebo „úroky a jiné výnosy z úvěrových finančních nástrojů“ v § 22 odst. 1) písm. g) bod 4 ZDP.

Závěr Tyto pojmy přitom byly vždy interpretovány tak, že se jedná o výnos mající přímou vazbu na daný instrument.

Z hlediska smyslu a účelu zákona pojem „výnos z poskytnutých úvěrů” nezahrnuje jakýkoliv výnos související s poskytnutím úvěru. Jedná se o výnos (odměnu), který je generován z titulu samotného poskytnutí finančních prostředků jednak jako odměna za poskytnutí těchto prostředků (v podobě úroku) a jednak jako úhrada nákladů na jeho uzavření a následnou správu.

Výnosy generované v důsledku poskytování dalších (jiných) služeb souvisejících s poskytnutím samotného úvěru (např. předkladatelem uváděné zprostředkování pojištění schopnosti splácet poskytnutý úvěr) již nepředstavují výnosy zahrnované pro účely naplnění podmínky § 5a odst. 2 písm. b) ZoR. Je tomu tak proto, že základním cílem ustanovení § 5a ZoR bylo zrovnoprávnění podmínek na trhu u subjektů poskytujících úvěry jako převažující předmět svého podnikání, kdy právě kritérium převažujících výnosů z poskytnutých úvěrů potvrzuje vymezení těchto subjektů tím, že zohledňuje pouze výnosy z poskytnutých úvěrů a nikoliv výnosy z dalších podnikatelských aktivit.

37

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Konec zneužívání institutu alternativních investičních fondů?

Výjimka v zákoně určená pro menší skupiny investorů, jako jsou přátelé, rodiny nebo obchodní partneři, se stala branou pro sporné praktiky zaměřené na širokou veřejnost. Napáleným osobám nejednou zbyly místo vysokých výnosů oči pro pláč. Ministerstvo financí proto přichází s novelou, která má zjednat nápravu. Otázka je, zda to bude stačit.

David Urbanec Advokát Dunovská & Partners

Ondrej Kvašňovský Právník, Dunovská & Partners

C

o mají společného Growing Way, iBillionaire, J. O. Investment nebo Foxtrade? Všechny patří k takzvaným alternativním investičním fondům, které slibovaly i drobným investorům nadstandardně vysoké zhodnocení až ve výši 30 procent ročně. Namísto toho však investoři o své peníze často přišli. Například zkrachovalá Growing Way získala téměř od 3600 klientů celkem kolem 1,4 miliardy korun. Takovýmto situacím se nyní snaží předejít návrh Ministerstva financí na novelu zákona o investičních společnostech a fondech (ZISIF), která má přinést některé změny

38

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

v oblasti investování prostřednictvím alternativních investičních fondů ve smyslu ustanovení § 15 ZISIF. Cílem je zamezit nelegálním praktikám některých subjektů, které, přestože nesplňují podmínky pro veřejné nabízení investic, aktivně oslovují drobné investory. Nová pravidla, jejichž účinnost je plánována od 1. července 2024, se zaměřují zejména na zpřesnění a rozšíření informačních povinností, stanovení minimálních investičních limitů a zavedení sankčního výmazu za porušení povinností.

Už název bude muset varovat V posledních letech se v České republice zájem o vytváření těchto alternativních investičních fondů zvyšuje. Podle dat ČNB vzrostl jejich počet z 132 před čtyřmi lety na 427 ke konci letošního listopadu. Původně byly navrženy pro menší skupiny, jako jsou přátelé, rodiny nebo obchodní partneři, aby mohli společně investovat bez přílišné byrokracie a dohledu ČNB. Někteří však začali zneužívat této výjimky v zákoně a aktivně nabízejí své služby široké veřejnosti. Přitom se odvolávají na svou registraci v seznamu ČNB, či dokonce uvádějí ČNB mezi své obchodní partnery. Alternativní investiční fondy podle § 15 ZISIF však mimo povinnosti jejich evidence u ČNB nedostávají od centrální banky žádnou licenci a ČNB jejich činnost dále nekontroluje.

Novela zákona obsahuje v tomto směru několik klíčových změn. Jednou z nich je požadavek na nový název těchto společností, který musí obsahovat výraz „osoba rizikového kapitálu“.

Zároveň je zakázáno používání slova „fond“ a jeho ekvivalentů v názvu. Tím se očekává nejen změna samotného názvu, ale především vnímání a identity těchto subjektů v očích veřejnosti.

Síto na potenciální investory Další významnou změnou je zpřísnění podmínek pro investory.

Bude umožněno hromadně přijímat peníze pouze od investorů, kteří investují alespoň 125 tisíc eur a splňují přísnější kritéria pro investiční gramotnost a jejich finanční zázemí. Tato hranice bude striktnější než dosavadní obecný limit pro kvalifikované investory, který lze za určitých podmínek snížit na jeden milion korun. Tato opatření mají za cíl omezit účast malých investorů, kteří by mohli být potenciálně nejvíce ohroženi nekalými praktikami některých fondů a vystaveni neadekvátním rizikům. Účast investorů bez tohoto limitu je omezena maximálně na počet 20 osob. Aby nedocházelo k obcházení zákona, musí být tato skutečnost, že veřejnost dosahuje maximálního počtu 20 osob, ověřena auditorem.

Rozšíření informačních povinností a zavedení nových sankcí Novela také rozšiřuje a zpřesňuje informační povinnosti vůči investorům do těchto alternativních fondů. Bude jim muset být písemně a s dostatečným předstihem před uzavřením investiční smlouvy například jasně sděleno, že příslušný subjekt nepodléhá dohledu ČNB a jejich investice není garantována, respektive moje.kdpcr.cz

Ostatní

Ačkoliv je snaha o řešení této situace krokem správným směrem, nelze předpokládat, že navržené změny zákona bez dalšího donutí správce těchto nelicencovaných fondů stanovené postupy dodržovat.

že mohou přijít o všechny investované prostředky. Tato opatření mají zvýšit povědomí investorů o rizicích spojených s takovýmto investováním.

Jedním z klíčových prvků novely je také zavedení sankčního výmazu subjektu ze seznamu ČNB bez možnosti opětovného zápisu po dobu následujících 10 let a oprávnění ČNB žádat jeho zrušení. Tato opatření mají sloužit nejen jako odstrašující prostředek, ale také jako způsob ochrany investorů. Sankční výmaz použije ČNB v případech závažných porušení zákona a absence snahy o nápravu těchto porušení.

Ani robustní právní regulace nebývá dostatečnou ochranou Otázkou však zůstává, zda budou příslušné změny skutečně znamenat omezení využívání tohoto institutu v rozporu se zákonem. Ačkoliv je snaha o řešení této situace krokem správným směrem, nelze předpokládat, že navržené změny zákona bez dalšího donutí správce těchto nelicencovaných fondů stanovené postupy dodržovat. Bude záviset rovněž na důslednosti kontrolních orgánů, zda a v jaké míře budou plnění stanovených povinností vymáhat a sankcionovat. Základním doporučením pro investory je tedy důkladně zvažovat, komu své úspory svěří, a nespoléhat na to, že robustní právní regulace je vždy dostatečnou ochranou.

Ostatně dodržování pravidel obezřetného investování je důležité i v případě, kdy investiční služby poskytují subjekty podléhající regulaci a dohledu ČNB.

39

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Jakub Dohnal: Zkušený poradce bude vždy lepší, ale nebude už díky umělé inteligenci trávit hodiny ťukáním do klávesnice Poradenská skupina Arrows se jako jedna z prvních v tuzemsku vrhla ve velkém do využívání nástrojů umělé inteligence. Řídící partner Jakub Dohnal se stal svého druhu věrozvěstem nových technologií a jejich přínos si nemůže vynachválit. Přes veškeré nadšení z benefitů, které tyto inovace přinášejí, zůstává nohama na zemi. „Beru to jako nadaného kolegu. Co jde ven, musí se ověřit,“ říká.

Mánii kolem jazykového modelu ChatGPT se v uplynulých měsících prakticky nedalo vyhnout. U řady lidí včetně vás tento nástroj zažehl zájem o umělou inteligenci a strojové učení. Čím konkrétně vás okouzlil?

Jednoduchostí ovládání. Aplikace zvládá komunikovat v běžném jazyce, zvládá sémantické nepřesnosti i překlepy. Neexistuje jeden správný způsob používání a právě to nám, poradcům, dává možnost používat ji podle toho, jak jsme zvyklí. Je poradce strukturovaný a perfekcionalista? Zadává dlouhá zadání. Je ale naopak střelec? Může klást jednoduché, rychlé otázky.

Umělá inteligence jistě může být dobrým pomocníkem s rutinními úkoly, na něž je škoda plýtvat lidskou prací a kterých je určitě dost i v advokátních kancelářích a poradenských firmách. Může pomáhat i jinde, třeba v činnostech, kde bychom to tolik nečekali?

40

Rozhovor moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Jedním z kouzelných případů je možnost nechat dětem vysvětlovat základní látku několika možnými způsoby. Představte si situaci, kdy se vrátíte večer z kanceláře po těžkém daňovém případu a máte pak vymyslet deset způsobů, jak dětem nejlépe vysvětlit tvary. Stačí zadat „Jak mám sedmileté dítě naučit tvary?“ Odpověď bude „reálnými příklady“. Napadne vás to taky? Samozřejmě, ale tenhle pomocník je kdykoli k dispozici. I v situaci, kdy nám to večer přestává myslet.

Vidíte větší přínos v úspoře financí, času, nebo může AI dodat i zajímavější podněty či odpovědi než živí lidé?

Rozhovor

Firmy jsou aktuálně dost často ve fázi, kdy řeší, k čemu budou vlastně umělou inteligenci používat.

Úspora financí a času je jednoznačná. Zkušenější kolegové se leckdy nic nového učit nechtějí, ale už i ti používají místo překladatelských služeb často Deepl (generický překladač). Zkušený poradce bude vždy lepší, ale nebude už díky AI trávit hodiny ťukáním do klávesnice. Říká se, že kvalita výstupu závisí na kvalitě vstupu. Co je podstatné dodržet, abychom od nástrojů AI dostali nejrelevantnější výsledky?

Na semináři pro KDP si ukážeme, jak si systém nastavit pro sebe. Důležité je vždy zadat kontext (budeš odpovídat na odborný dotaz), formu výstupu (odpovědi mi dej v tabulce) a nejlépe rozsah (stručně, podrobně atp.). Jak na to, si ukážeme 22. února na webináři pro KDP. Nakolik vy sám výstupům AI důvěřujete? Prověřujete jí dodané výsledky, nebo ji používáte spíše jen na úkoly, kde si technologie „vymýšlet“ ani nemůže?

Když se vloží do systému relevantní data (vlastní PDF), pak prakticky na sto procent. Jak udělat, aby systém nelhal, ukážu rovněž na zmíněném semináři pro KDP. Na ověřování dat pak fungují i nástroje a ty si také ukážeme. Beru to jako nadaného kolegu. Co jde ven, musí se ověřit.

V živém rozhovoru pro Komoru daňových poradců jste zmínil, že v rámci ChatGPT využíváte řešení Analyzér judikatury Nejvyššího správního soudu, který vyvinul Tomáš Hajdušek.

Používáte i nějaká další podobná dílčí řešení AI? Ano, používáme nástroj, který se jmenuje ověřovač. Budeme jej představovat s Mgr. Lichnovským, autorem komentáře daňového řádu, který je velkým znalcem umělé inteligence a s nímž sdílíme vášeň kolem AI. Bude to na akci „Analýza a vyhledávání rozhodnutí nejvyšších soudů“ právě pro Komoru daňových poradců. Seminář je naplánován na 8. dubna 2024.

Kritickým bodem využití nástrojů AI v advokacii zůstává oblast bezpečnosti klientských dat. Jakým směrem se vývoj ubírá v této věci?

Pro adopci AI je to kruciální téma. A jeho řešení je jednoduché – Microsoft, sharepoint a Azure. Každý z nás pracuje s Wordem, jeho moje.kdpcr.cz

prostředí zná, a jakmile bude možné pracovat v prostředí Microsoftu, kam jsou GPT modely integrovány, nebude už bezpečnost problém. Řešením aktuálního stavu je pak anonymizace a pseudonymizace dat. To už děláme. Čím si vysvětlujete fakt, že firmy relativně ve velkém najely na využívání nástrojů AI, ale úřady práce se neplní a stále slýcháme nářky, že „nejsou lidi“?

Firmy jsou aktuálně dost často ve fázi, kdy řeší, k čemu budou vlastně umělou inteligenci používat. My jsme tyto způsoby relativně rychle našli a to byla naše výhoda. Takže ani firmy na tom leckdy nejsou nijak závratně. Stát se ale snaží, slovenská daňová správa bude mít vlastního chatbota na daňové pokyny a tohle je určitě budoucí způsob použití. To přijde brzo.

Na nedostatek nových talentů si stěžují i lidé z advokacie. Může s náborem pomáhat AI? Případně je možné nové adepty nalákat právě na využívání nástrojů umělé inteligence ve firmě?

Ano, v Arrows používáme chatGPT na tvorbu HR strategií a zrovna nedávno bylo školení našich studentů na používání umělé inteligence. Chceme, aby každý, kdo k nám nově přijde, absolvoval školení, které mu ulehčí práci. A ano, funguje nám to i k získávání zajímavých kontaktů.

A jak je to s klientelou? Může být AI dobrým pomocníkem v lovení zákazníků?

Aktuálně pomáhá v marketingové práci. I lidé, kteří nemají „básnické střevo“, jsou schopni vytvářet velmi kvalitní cenové nabídky.

V budoucnu pomůže i s cenou. Tlak na cenu je extrémní a já rozhodně nebudu šetřit na odměnách kvalitních právníků. Nepotřebuji ale už externí marketingovou agenturu a tři lidi na obchod.

Bohatě stačí jeden a to už jsou úspory přes milion, které se dají promítnout do ceny. Nám v Arrows navíc vyhovuje přístup k technologiím, což nám přináší zajímavé zákazníky.

41

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Určení daňové rezidence trustů a trustových struktur Přinášíme příspěvek z jednání Koordinačního výboru, jehož cílem je sjednotit přístup k určování daňové rezidence trustů a trustových struktur včetně svěřenských fondů.

Helena Navrátilová Daňový poradce, č. o. 133

U 42

rčení daňové rezidence se v tomto příspěvku týká pouze trustů a trustových struktur, které jsou ve svých základních právních znacích srovnatelné se svěřenským fondem, a svěřenských fondů samých (dále společně jen „trust“). Trust se může kvalifiko-

vat jako jednotka, (i) která je podle právního řádu státu, podle nějž je zřízena, poplatníkem daně z příjmů, jako tomu je v případě svěřenských fondů podle § 17 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů („ZDP“), nebo (ii) jejíž správce, resp. svěřenský správce, „trustee“, (dále jen „správce trustu“) je za daný trust a k tíži majetku trustu poplatníkem daně z příjmů. Takový trust, resp. jeho správce je pak také zpravidla považován za osobu ve smyslu příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. Tento příspěvek navazuje na příspěvek KOV 588/24.11.21, nedotýká se však uzavřené problematiky zdanění zahraničních podílových fondů řešené vKOV 377/11.07.12.

Popis problému Vzhledem k absenci výslovné právní úpravy a specifickým znakům trustu mohou v praxi vznikat pochybnosti o určení státu daňové rezidence trustu. Důvodem je, že daňová rezidence moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

se obecně určuje mj. podle bydliště nebo sídla dané osoby. Trust však nemá bydliště ani sídlo, kterým je u právnické osoby zpravidla místo sídla zapsané v příslušném úředním rejstříku. Vzniká tak otázka, zda jako kritérium pro určení daňové rezidence lze použít místo vedení, kterým se podle § 17 odst. 3 ZDP rozumí adresa místa, ze kterého je daná osoba řízena.

V případě, že trust je považován podle příslušných národních předpisů o daních za daňového rezidenta ve dvou státech, je pro účely zamezení dvojímu zdanění třeba určit, ve kterém ze smluvních států bude považován za daňového rezidenta, kde je jeho situs. Obecně se stát daňové rezidence určuje podle těsnosti osobní vazby, samotné existence – fyzické přítomnosti, řízení či fungování dané jednotky ve vztahu k určitému státu, případě s ohledem na to, kde je situován její majetek, a to zejména v případě nemovitého majetku. Správci trustu (tedy i svěřenskému správci) obvykle náleží plná správa majetku a výkon dalších povinností podle statutu trustu (nehledě na to, že může běžným obhospodařováním majetku podle stanovených pravidel pověřit jinou osobu). Místo, ve kterém správce trustu vykonává takovouto správu svěřeného majetku, se tak jeví jako relevantní pro určení daňové rezidence trustu.

To však vyvolává otázku, zda místo, ze kterého je trust správcem trustu spravován ve smyslu civilně právních předpisů, je možné považovat za místo, ze kterého je trust řízen, tedy za místo vedení ve smyslu Modelové konvence o zdanění příjmu a kapitálu OECD a komentáře k ní, resp. prováděných smluv o zamezení dvojímu zdanění sjednaných Českou republikou.

Správce trustu vykonává obvykle plnou správu majetku trustu, jejíž součástí jsou klíčová řídící, případně obchodní a další rozhodnutí ve smyslu Sdělení Ministerstva financí k problematice pojmů „místo vedení“ a „skutečný vlastník“, č. j. 251/122 867/2000.

Podle našeho názoru je tak možné použít k určení daňové rezidence trustu pro účely zákona o daních z příjmů, resp. příslušné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění místo sídla nebo místo (skutečného) vedení, pokud se liší od sídla správce trustu, který je právnickou osobou, nebo bydliště správce trustu, který je fyzickou osobou, v němž správce trustu vykonává správu svěřeného majetku.

Odůvodnění Uvedený návrh systematicky navazuje na přístup k jakýmkoliv jiným osobám v případě, že dojde ke konfliktu v určení daňové rezidence podle národních právních předpisů o daních, kdy se aplikuje článek Rezident příslušné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, v případě České republiky zpravidla sjednaný na základě článku 4 Modelové konvence o zdanění příjmu a kapitálu OECD. Podle něj se použije k určení daňové rezidence kromě bydliště (a hierarchie navazujících určovatelů) zpravidla sídlo nebo místo (skutečného) vedení, tj. místo, kde je osoba centrálně řízena a kontrolována, resp. kde je hlavní místo vedení. Místem vedení je tak zpravidla místo, kde má správce trustu bydliště nebo své sídlo moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

Je možné místo, ze kterého je trust správcem trustu spravován ve smyslu civilně právních předpisů, považovat za místo, ze kterého je trust řízen, tedy za místo vedení ve smyslu Modelové konvence o zdanění příjmu a kapitálu OECD a komentáře k ní?

nebo místo, kde skutečně vykonává svoji činnost, resp. má svoji pobočku, ze které trust spravuje.

Tento přístup též reflektuje např. § 73 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, který jako hraniční určovatel uvádí primárně místo, z něhož je fond (ve smyslu trust) spravován, nebo čl. 31 odst.

1 tzv. V. AML směrnice, který nově hovoří o „svěřenském fondu spravovaném v daném členském státě“ (který dále reflektuje § 12 zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů, když váže povinnost evidování skutečných majitelů na místo, kde má svěřenský správce nebo správce trustové struktury bydliště, sídlo nebo pobočku, z níž je daná jednotka spravována.

Pro úplnost dodáváme, že pro určení daňové rezidence trustu je významný pouze výkon takové správy, která dosáhne určité intenzity, zejména v rámci diskrece správce trustu. Pro určení daňové rezidence trustu tedy není relevantní běžné obhospodařování majetku trustu prováděné nezávislým správcem majetku, který je povinen se řídit stanovenou strategií a limity (pozn.: Z principiálně shodné úvahy vychází též příspěvek č. 377/11.07.12 ve vztahu k investičním fondům).

Z výše uvedeného dále vyplývá, že právo, kterým se řídí určitý trust, resp. jeho zakladatelské a další dokumenty, není pro určení daňové rezidence relevantní. Dále je zřejmé, že dojde-li ke změně rozhodných skutečností během doby trvání trustu, může dojít i ke změně daňové rezidence se všemi standardními daňovými důsledky.

43

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Závěr Navrhujeme, aby pro určení daňové rezidence trustu bylo rozhodné místo sídla, popřípadě místo vedení právnické osoby, která je správcem trustu, nebo bydliště správce trustu, je-li správcem trustu fyzická osoba, popřípadě jiné místo, z něhož správce trustu skutečně vykonává správu, resp. řízení trustu, (i) s tím, že za rozhodující se zásadně považuje sídlo nebo místo vedení správce trustu, který je právnickou osobou, nebo bydliště správce, který je fyzickou osobou, v němž se vykonávají činnosti správy trustu, které mají povahu klíčových řídících a dalších zásadních rozhodnutí v rámci diskrece správce trustu, (ii) přičemž za takové místo se zásadně nepovažuje místo výkonu obhospodařování majetku prováděné nezávislými správci majetku v rámci běžné (obvyklé) správy majetku trustu (na profesionální bázi).

Každý případ je však třeba posuzovat individuálně, přičemž je třeba vzít v úvahu ustanovení zákona o daních z příjmů, příslušné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, právní jednání, kterým byl trust zřízen, a především příslušné skutkové okolnosti.

Navrhujeme přijmout výše uvedený závěr a vhodným způsobem jej publikovat.

Stanovisko GFŘ: Z textu příspěvku chápeme, že předkladatel se chce ujistit, jakým způsobem se stanoví daňová rezidence podle ZDP u (i) svěřenského fondu založeného podle občanského zákoníku a (ii) zahraničního trustu, který je ve svých základních právních znacích srovnatelný se svěřenským fondem a je poplatníkem daně z příjmů právnických osob podle § 17 odst. 1 ZDP (dále společně také jen „trust”).

Pro účely určení daňového rezidenství podle ZDP je relevantní úprava zakotvená v ZDP, a to konkrétně ustanovení § 17 odst. 3 a odst. 4. Podle § 17 odst. 3 ZDP se považuje za daňového rezidenta České republiky takový poplatník daně z příjmů právnických osob, který má na území České republiky sídlo nebo místo svého vedení (ZDP zavádí pro tento „duální“ test legislativní

s d(1­1 É 1ɫ¤Q{ ³ f( $

zkratku „sídlo“ – dále v tomto textu jen „sídlo dle ZDP“). Kromě toho se má podle předmětného ustanovení za to, že poplatník, který není právnickou osobou a který je založen nebo zřízen podle právních předpisů České republiky, má na území České republiky své sídlo dle ZDP. Svěřenský fond zřízený podle českých právních předpisů sice nemá žádné sídlo, avšak podle fikce v § 17 odst. 3 ZDP se má za to, že má na území České republiky své sídlo dle ZDP. Svěřenský fond zřízený podle českých právních předpisů tedy je podle ZDP daňovým rezidentem České republiky.

V případě zahraničních trustů je situace z právního pohledu obdobná, tj. zahraniční trust typicky nemá žádné sídlo. Na rozdíl od svěřenského fondu však nespadá pod zákonnou fikci sídla dle ZDP. Z tohoto důvodu souhlasíme se závěrem předkladatele, že při stanovení daňového rezidenství zahraničního trustu se vychází z místa jeho (skutečného) vedení. Přitom platí, že místo skutečného vedení zahraničního trustu je místo, odkud svěřenský správce (tzv. trustee) spravuje majetek zahraničního trustu. To znamená, že daňové rezidentství zahraničního trustu nemusí být shodné s daňovým rezidenstvím trusteeho. V praxi lze nicméně očekávat (zejména u rodinných trustů), že tomu tak bude.

Pokud správce trustu v rámci výkonu své činnosti pověří nezávislého správce majetku obhospodařováním majetku trustu či jeho části (tzv. asset management), nemá tato skutečnost vliv na daňovou rezidenci trustu.

Pro úplnost dodáváme, že výše uvedené vychází ze základní právní povahy trustu. Konkrétní případy je vždy třeba posuzovat individuálně s přihlédnutím ke konkrétním skutečnostem a okolnostem, například v situaci, kdy v praxi zakladatel fakticky uplatňuje významný vliv na skutečné vedení trustu (aniž by formálně zastával roli svěřenského správce).

Poděkování za připomínky k textu patří JUDr. Vlastimilu Piherovi, advokátovi v Kocián Šolc Balaštík, advokátní kanceláři, s.r.o.

´ is Ùs4sW ɦ1"Q ( v{ÉÑ"Q Ù f{sÇɕ Ù f{s { ( v{É2q { (1s¤­ÉWɕ Ù f{s { ´Ù1qsW"Q GUs s$sW"Q { I s1"Q Ù f{s { ´$1­sU"­ÉW sssïYHfFiïFxõfi^HmYlu

44

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Aktuálně

Spravedlivější zdanění čeká Airbnb, Uber a další digitální platformy.

Poprvé musí odevzdat údaje o prodejích Finanční správě Do konce ledna měly digitální platformy typu Airbnb či Uberu vůbec poprvé zaslat Finanční správě přehled o všech prodejích a dalších službách, které se na nich v roce 2023 uskutečnily. Ukládá jim to novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní vycházející z evropské směrnice DAC7.

C

ílem novely je větší transparentnost v podnikání digitálních platforem, díky které bude možné jejich zisky správně zdanit. V konečném důsledku se tak povinnost dotkne kromě samotných platforem také podnikatelů, kteří jejich prostřednictvím nabízejí například odvoz či krátkodobý pronájem, a těch, kteří těchto služeb využívají. Lze totiž očekávat, že kvůli tomuto nařízení dojde i ke zdražení těchto služeb. „Povinnost se týká všech digitálních platforem, které slouží jako prostředník mezi prodejci a zákazníky. Finanční správě budou muset oznámit informace o prodejcích, kteří platformy využívají a kteří v roce 2023 skrze ně prodali zboží, poskytli osobní službu, nemovité věci či dopravní prostředek,“ uvádí daňová poradkyně a partnerka poradenské společnosti BDO Lenka Lopatová.

Povinnost se s velkou pravděpodobností dotkne poskytovatelů krátkodobého ubytování, jakými jsou například Airbnb a Booking, dále takzvaných alternativních taxislužeb typu Uberu, Boltu a Liftaga a online tržišť typu Amazonu, Mallu a Allegra. Mohla by se nicméně týkat také společností jako Ebay, Aukro, Bazoš a dalších online bazarů, které na rozdíl od běžné inzerce slouží jako prostředník mezi prodávajícím a kupujícím a které zprostředkovávají i platbu.

Ohlašovací povinnost se naopak nevztahuje na internetové stránky či mobilní aplikace, které pasivně informují o zboží či službách nebo o nemovitostech k pronájmu. „Jinými slovy se povinnost nevztahuje na ty provozovatele, jejichž služba funguje pouze jako jakási nástěnka. Mluvíme o případu, ve kterém k realizaci obchodu a s ním související platby je nezbytný fyzický kontakt mezi prodejcem a zákazníkem,“ přibližuje Lenka Lopatová. Existuje zároveň i jedna výjimka pro prodejce na platformách, kterých se povinnost týká. „Výjimka platí pro ty prodejce, kteří za daný rok uskuteční přes danou platformu méně než 30 prodejů a současně celková hodnota takto dosažených tržeb nepřekročí dva tisíce eur. O těch nemusí digitální platformy Finanční správu jakkoli informovat,“ potvrzuje odbornice z BDO.

Digitální platformy budou pod plošnou kontrolou evropských států „Cílem evropské směrnice DAC7 a její implementace do lokální moje.kdpcr.cz

legislativy členských států je spolupráce mezi evropskými státy na řádném zdanění digitálních platforem a výměna informací o nich,“ komentuje Lenka Lopatová. V návaznosti na tuto směrnici podepsalo 25 států OECD multilaterální dohodu, na jejímž základě by měla být umožněna výměna informací související s DAC7 i se státy mimo EU. Pokud je provozovatel platformy usazen v členském státě či ve státě, který přistoupí k této dohodě, může splnit svoji oznamovací povinnost v tomto státě. „Konkrétně oznamovací povinnost vůči českému správci daně se týká také provozovatelů platforem, kteří jsou usazeni mimo Českou republiku, pokud jimi provozovaná platforma usnadňuje výše uvedené činnosti prodejců, kteří jsou rezidenty České republiky, nebo pronájem nemovitého majetku nacházejícího se v České republice a oznamovací povinnost nebyla splněna v jiném členské státě či v kvalifikovaném smluvním státě, kde jsou usazeni další prodejci využívající platformu,“ říká Lenka Lopatová. Tento mechanismus by tak měl zajistit, aby se digitální platformy své povinnosti nevyhnuly.

Při porušení povinnosti hrozí sankce jak prodejcům, tak platformám Povinnost počítá s tím, že digitální platformy získají potřebné údaje od prodejců. „Pokud prodejce neposkytne údaje platformě ani po dvou upomenutích po samotné žádosti, měla by mu platforma uzavřít jeho účet, zamezit mu opětovnou registraci či nevyplatit protiplnění,“ upozorňuje Lenka Lopatová. „Pokud digitální platforma přehled o prodejcích do 31. ledna 2024 Finanční správě neposkytne, může jí správce daně uložit pořádkovou pokutu až do výše 1,5 milionu korun,“ komentuje odbornice z BDO. Následně může být platforma zapsána na seznam nespolupracujících platforem, v důsledku čehož je správce daně oprávněn vydat opatření obecné povahy zakazující provádět prodejcům prostřednictvím platformy danou činnost. „Jelikož povinnost zvyšuje administrativní náročnost jak pro prodejce, tak pro provozovatele digitálních platforem, lze očekávat, že se to propíše do cen nabízených služeb,“ uzavírá daňová poradkyně Lenka Lopatová.

45

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Posuzování úvěruschopnosti spotřebitele v aktuální rozhodovací praxi NS Zákon o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovatelům spotřebitelských úvěru před uzavřením smlouvy nebo významným navýšením výše úvěru povinnost posoudit takzvanou úvěruschopnost spotřebitele (tedy svého potenciálního dlužníka), čímž se rozumí posouzení jeho schopnosti splácet úvěr. Ačkoliv je toto ustanovení již delší čas součástí českého právního řádu, otázka posuzování úvěruschopnosti stále není prosta výkladových otazníků, a proto v tomto článku upozorníme čtenáře na aktuální rozhodovací praxi Nejvyššího soudu.

Barbora Simon Dunovská Advokátka, Dunovská & Partners

Aleš Hradil Advokát, Dunovská & Partners

Připomeňme, že účelem ustanovení je zabránit tomu, aby se věřitelé pouštěli do nezodpovědného půjčování a tomu odpovídající ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho budoucí platební neschopnosti, insolvenčnímu řízení a s tím spojeným negativním dopadům do ekonomické i sociální sféry spotřebitele. Následek poskytnutí úvěru v rozporu s pravidly o posuzování úvěruschopnosti je přitom zásadní, a to absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Spotřebitel je v takovém případě sice povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit, avšak pouze jistinu (tedy bez úroků, poplatků apod.), a to navíc v době přiměřené jeho možnostem. Zákon tak svým způsobem částečně přenáší na věřitele (poskytovatele úvěrů) odpovědnost za předcházení vzniku nesplácených úvěrů a de facto i za počet osob nacházejících se ve finančních obtížích.

Jak jsme naznačili již v úvodu článku, je tato problematika poměrně živá a (nejen) v posledním roce došlo k vydání několika zajímavých rozhodnutí Nejvyššího soudu zabývajících se různými souvislostmi posuzování úvěruschopností spotřebitelů.

Význam posouzení úvěruschopnosti, pokud byl úvěr řádně splacen

K

posouzení úvěruschopnosti má dojít na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Kontrolována je zejména schopnost splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to primárně na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů spotřebitele. Při splnění v zákoně definovaných okolností je při posouzení zohledněna i hodnota majetku spotřebitele. K poskytnutí úvěru pak má dojít jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

46

Jedním z těchto rozhodnutí je rozsudek sp. zn. 33 Cdo 1819/ /2023 ze září tohoto roku, ve kterém byla řešena otázka, jaké důsledky má to, pokud k řádnému posouzení úvěruschopnosti sice nedošlo, avšak ukázalo se, že spotřebitel úvěruschopný zjevně byl, protože jednak proti uzavření smlouvy ničeho ani v průběhu splácení nenamítal a jednak úvěr řádně v plném rozsahu splatil.

Soudy prvního i druhého stupně dospěly v citované věci k závěru, že jelikož úvěruschopnost nebyla řádně a s náležitou odbornou péčí posouzena, je smlouva neplatná. Poskytovateli úvěru tak byla uložena povinnost vrátit vše, co od spotřebitele inkasoval nad rámec jistiny. Soudy argumentovaly tím, že pokud účelem úpravy je řešení problému rostoucího zadlužení domácností a ochrana spotřebitele před poskytnutím úvěru, jež by vedlo k negativním moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

ekonomickým dopadům do jeho poměrů, tak se tyto dopady mohou projevit až s určitým časovým odstupem a splnění povinnosti posuzovat úvěruschopnost se nestírá v okamžiku splacení úvěru.

Nejvyšší soud však rozhodnutí soudů nižších instancí korigoval a uzavřel, že pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo formální zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Zjištění, že poskytovatel při posouzení pochybil, nemusí totiž vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet.

Sankce v podobě neplatnosti smlouvy má nastat pouze tehdy, bude-li soudy postaveno najisto, že zde skutečně byly materiálně důvodné pochybnosti o schopnosti splácet. Se závěry Nejvyššího soudu souhlasíme a shodně s ním uzavíráme, že spotřebitel má zákonem být chráněn (pouze) v situaci, kdy dostal úvěr, ačkoli tento úvěr mu poskytnut být vůbec neměl, a nikoliv i v situaci, ve které by i při řádném posouzení (které z nějakého důvodu neproběhlo) úvěr přesto obdržel.

Sjednání nové smluvní pokuty a posuzování úvěruschopnosti Druhým rozhodnutím, na které bychom čtenáře rádi upozornili, je usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1063/2023 z května tohoto roku. Nejvyšší soud posuzoval uzavření dohody o uznání dluhu se splátkovým kalendářem s nově stanovenou splatností dluhu a jeho navýšením o nikoli nepatrnou smluvní pokutu za porušení povinnosti splatit úvěr v nově stanoveném termínu splatnosti, o němž účastníci v době uznání měli důvod předpokládat, že k němu dojde (v konkrétním případě se jednalo o lhůtu splatnosti v délce 10 dní). Nejvyšší soud uzavřel, že takové ujednání představuje významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. V důsledku toho byl věřitel povinen posoudit i při uzavření takové dohody úvěruschopnost dlužníka. Nejvyšší soud konstatoval, že právní jednání stran směřovalo k „přeúvěrování“ původní smlouvy o úvěru, protože na základě tohoto jednání fakticky nastala srovnatelná situace, jako by dlužníku byly znovu poskytnuty prostředky ve výši dosud nesplaceného úvěru s jeho významným navýšením, pokud původní půjčenou částku nesplatí v krátkém čase. Pro úplnost doplňme, že v citovaném případě byla rozhodná předchozí právní úprava, ta však obsahovala obdobné ustanovení jako aktuální zákon o spotřebitelském úvěru.

Vrácení jistiny v době přiměřené možnostem spotřebitele a dílčí splátky Již v dubnu 2022 Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn.

33 Cdo 3675/2021 uzavřel, že úpravu zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která není závislá na výzvě věřitele k plnění, nýbrž na možnostech dlužníka (spotřebitele). moje.kdpcr.cz

Formulace „v době přiměřené jeho možnostem“ dle Nejvyššího soudu přímo míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Z toho vyplývá mimo jiné to, že pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností (a to i v případě dílčích splátek), nemůže se vůbec dostat do prodlení a poskytovateli úvěru nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení. Pokud se poskytoval úvěru domnívá, že spotřebitel nesplácí podle svých možností, může podat návrh, aby soud určil, v jakých lhůtách má spotřebitel splácet.

V rozsudku sp. zn. 23 Cdo 101/2023 ze září tohoto roku pak Nejvyšší soud dále rozpracoval, že dílčí plnění na jistinu úvěru z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru nelze bez dalšího považovat za konkludentní uznání dluhu, s čímž je spojen mimo jiné i ten důsledek, že takováto dílčí splátka jistiny nevede k zahájení běhu nové desetileté promlčecí lhůty.

Přihlašování pohledávek ze spotřebitelských úvěrů do insolvenčního řízení Poslední rozhodnutí, kterým se v rámci tohoto článku budeme věnovat, se zabývala insolvenčními souvislostmi posuzování úvěruschopnosti, konkrétně přihlašováním pohledávek ze spotřebitelských úvěrů do insolvenčního řízení dlužníka a zjednodušeně řečeno tím, zda je insolvenční správce oprávněn popírat přihlášené pohledávky s odůvodněním, že úvěrový věřitel náležitě nezkoumal úvěruschopnost dlužníka.

Odpověď je taková, že nejenže tuto argumentaci insolvenční správce využít může, ale navíc jak Nejvyšší soud rozebral ve svých rozsudcích sp. zn. 29 ICdo 16/2023 z dubna tohoto roku a sp. zn.

29 ICdo 104/2023 ze září tohoto roku, se v tomto případě jedná o skutkové námitky, nikoliv právní posouzení. Tento závěr může působit na první pohled jako nezáživné teoretické škatulkování, avšak důsledky jsou ryze praktické. Insolvenční zákon totiž u vykonatelných (tedy například pravomocným soudním rozhodnutím přiznaných) přihlášených pohledávek ex lege omezuje správcovy možnosti a neumožňuje mu u takových pohledávek popěrný důvod spočívající v jiném právním posouzení věci (než ke kterému dospěl dříve soud). Ačkoliv tedy bude insolvenční správce skrze zpochybnění posuzování úvěruschopnosti dlužníka de facto namítat neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, tak na tomto základě přesto popřít i vykonatelnou pohledávku může. Poskytovatelé spotřebitelských úvěrů tak nemusí mít vyhráno ani tehdy, pokud se jim podaří získat pravomocné soudní rozhodnutí.

Závěr Jak je ze soudních rozhodnutí představených v tomto článku zjevné, posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je složitou a komplexní otázkou a při jejím posuzování je nutné znát nejen text zákona, ale je nutné zohlednit i soudní rozhodovací praxi, která je poměrně bohatá a která klade požadavky jak na úvěrové věřitele, tak na dlužníky i jejich insolvenční správce.

47

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí Projděte si ucelený přehled prosincových novinek zprávy z české a evropské regulace finančních institucí. Věnuje se mimo jiné novinkám v oblasti ESG, zejména novým změnám v oblasti zveřejňování informací o udržitelnosti pro finanční sektor.

Ondřej Havlíček

EVROPSKÁ UNIE

Schönherr

ESG

Kristýna Tupá Schönherr

Martin Svoboda Schönherr

48

04/12: Evropské orgány dohledu – Nové změny v oblasti zveřejňování informací o udržitelnosti pro finanční sektor – Evropské orgány dohledu (ESMA, EBA, EIOPA) zveřejnily závěrečnou zprávu, v níž předkládají změny návrhu regulatorních technických standardů (RTS) souvisejících s nařízením o zveřejňování informací o udržitelném financování (SFDR).

Mezi hlavní navrhované změny patří: 1. nové sociální ukazatele – Evropské orgány dohledu doporučují začlenit do rámce pro zveřejňování informací nové sociální ukazatele zaměřené na dopad investičních rozhodnutí na společnost; 2. zjednodušení zveřejňování informací o environmentálních a sociálních dopadech – navrhuje se zjednodušit rámec pro zveřejňování hlavních negativních dopadů investičních rozhodnutí na životní prostředí i společnost; 3. zveřejňování dalších informací o produktech týkajících se cílů snižování emisí skleníkových plynů, poskytovaných mimo jiné v předsmluvních dokumentech, na internetových stránkách a v pravidelných zprávách o cílech snižování emisí skleníkových plynů; 4. zlepšení zveřejňovaných informací pro zajištění toho, aby udržitelné investice „nezpůsobovaly významnou škodu” („Do No Significant Harm“ / DNSH) životnímu prostředí a společnosti; 5. zjednodušení šablon pro předsmluvní a pravidelné zveřejňování informací o finančních produktech a 6. technické úpravy týkající se zacházení s deriváty, výpočtů udržitelných investic a rezerv na finanční produkty s podkladovými investičními možnostmi.

04/12: LMA – Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu hlasuje o změně nařízení o ratingu ESG – Výbor Evropského parlamentu pro hospodářství a měnové zálemoje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

žitosti odhlasoval změnu nařízení o transparentnosti a integritě činností v oblasti environmentálního, sociálního a správního (ESG) ratingu, které navrhla EK. Cílem změn je zvýšit transparentnost a konkurenci mezi poskytovateli těchto ratingů, přičemž navrhované změny zahrnují: 1. požadavek na samostatný ESG rating namísto jednotného ratingu, aby se zabránilo zatajování nízkých ratingů konkrétních faktorů; pokud se ratingy sčítají, musí poskytovatelé podrobně popsat váhu jednotlivých faktorů a své ratingy zdůvodnit; 2. povinné informace o tom, do jaké míry jsou ratingy v souladu s klíčovými dohodami, jako je Pařížská dohoda, pro environmentální faktory, s úmluvami Mezinárodní organizace práce pro sociální faktory a s mezinárodními standardy pro faktory správy a řízení; 3. podporu dvojího hlediska významnosti a výzvu poskytovatelům, aby zveřejnili, zda jejich analýza zohledňuje rizika pro hodnocený subjekt a dopad subjektu na životní prostředí a společnost; a 4. výzvu hodnoceným subjektům, aby si při žádosti o více ratingů vybraly alespoň jednoho poskytovatele ratingu ESG s podílem na trhu nižším než 15 %.

01/12: LMA – Evropská rada přijala vyjednávací postoj k CSDDD – Evropská rada stanovila svůj vyjednávací postoj k návrhu směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti (CSDDD) (text EK je k dispozici zde) a navrhla tři hlavní změny rámce CSDDD: 1. snížení rozsahu – EK navrhuje zúžit oblast působnosti CSDDD prostřednictvím, mimo jiné, následujících úprav: postupné aplikace pro „velmi velké společnosti“; revidovaných kritériích pro společnosti ze „skupiny 2“, která vyžadují minimální obrat 20 milionů eur v určených „odvětvích s obzvláště vysokým dopadem“; a přechodu od „hodnotových řetězců” k „řetězcům činností“, čímž se sníží povinnosti společností v oblasti náležité péče; 2. bližší sladění se směrnicí o podávání zpráv podniků o udržitelnosti a 3. úpravy občanskoprávní odpovědnosti a povinností ředitelů (vedoucích osob): o vynechání rozšíření povinnosti řádné péče ředitele o lidská práva a důsledky změny klimatu nebo životního prostředí a o zpřesnění podmínek pro občanskoprávní odpovědnost, které stanoví náhradu škody vzniklé v důsledku nedodržení povinností vycházejících z CSDDD ze strany společnosti.

Kapitálové trhy 19/12: ESMA – Aktualizace parametrů a metodiky zátěžového testování fondů peněžního trhu – ESMA zveřejnila závěrečnou zprávu týkající se aktualizovaných pokynů ke scénářům zátěžových testů pro fondy peněžního trhu (MMF) podle příslušného nařízení (MMFR), která obsahuje, mimo jiné, přepramoje.kdpcr.cz

covanou metodiku pro provádění scénářů zahrnujících hypotetické změny úrovně likvidity aktiv v portfoliích MMF, včetně každoroční kalibrace rizikových parametrů. Aktualizace metodiky rovněž zahrnuje parametry, které odrážejí napětí v oblasti likvidity na peněžních trzích a nový rizikový faktor simulující dopad prodeje aktiv během stresových tržních podmínek, který představují zvýšené náklady na prodej cenných papírů v důsledku omezeného množství kupujících. Aktualizace parametrů pro rok 2023 dále odráží převažující systémová rizika ve finančním systému v podmínkách dlouhodobě nízkého růstu, zvýšené inflace a zvýšených úrokových sazeb.

Investiční společnosti a investiční fondy 19/12: ESMA – Regulatorní technické standardy podle revidovaného nařízení o ELTIF – ESMA publikovala závěrečnou zprávu k návrhu regulatorních technických standardů (RTS) pro nařízení o evropských fondech dlouhodobých investic (ELTIF) týkajících se, mimo jiné, určení slučitelnosti „délky života“ ELTIF s jeho podkladovými aktivy, vlastností politiky odkupování fondu a zveřejňování informací o nákladech.

Zpráva poskytuje podrobný rámec pro minimální doby držení, maximální frekvence odkupů, výběr nástrojů pro řízení likvidity, výpovědní lhůty nebo maximální procento likvidních aktiv způsobilých k odkupu, přičemž: 1. minimální doba držení – správci ELTIF by měli mít možnost si zvolit vhodnou minimální dobu držení na základě kritérií RTS a adekvátního zdůvodnění příslušnému orgánu; 2. maximální četnost výkupu – je navrhován společný standard pro maximální čtvrtletní frekvenci vyplácení s tím, že by současně mělo být umožněno správcům ELTIF se od něj odchýlit, opět za současného předložení odůvodnění příslušnému orgánu; 3. volba nástrojů řízení likvidity – navrhuje se povinná implementace alespoň jednoho mechanismu proti ředění a brány pro zpětný odkup, přičemž za určitých okolností by měly být povoleny odchylky s odůvodněním příslušnému orgánu; a 4. kromě uplatnění minimálních procentních podílů likvidních aktiv se v závislosti na délce výpovědní lhůty navrhuje uplatňovat také různé procentní podíly maximální výše likvidních aktiv, která mohou být odkoupena.

Banky 20/12: EBA – Aktualizace pokynů ke specifikaci a zveřejňování ukazatelů systémového významu – EBA zveřejnila aktualizované pokyny ke specifikaci a zveřejňování ukazatelů systémového významu speciálně přizpůsobené pro největší finanční instituce v EU, které překračují expozici pákového poměru ve výši 200 miliard eur, a které zavádějí další změny a upřesnění týkající se ukazatelů relevantních pro proces identifikace globálních systémově významných institucí (G-SII). Díky

49

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

sladění s mezinárodními standardy stanovenými Basilejským výborem pro bankovní dohled (BCBS) a Radou pro finanční stabilitu (FSB) tyto obecné pokyny nejen splňují, ale i překračují minimální požadavky, mimo jiné tím, že rozšiřují rozsah zveřejňovaných informací. Příslušné změny se týkají především informací a dat důležitých pro identifikaci systémového významu, přičemž je rovněž blíže vyjasněn časový rámec pro vykazování a zveřejňování ukazatelů systémového významu po dosažení identifikačního prahu ke konci roku.

20/12: EBA – Změny zveřejňování a vykazování MREL a TLAC – EBA zveřejnila finální zprávu k návrhu změn implementačních technických norem (ITS) týkajících se zveřejňování a vykazování informací o minimálním požadavku na vlastní kapitál a způsobilé závazky (MREL) a požadavku na celkovou schopnost absorbovat ztráty (TLAC), jež reagují na zavedení tzv. „daisy chain“ rámce, který mimo jiné zahrnuje odečet investic do nástrojů způsobilých závazků subjektů v rámci téže skupiny řešící krizi. Tyto změny reflektují požadavky na zveřejňování a vykazování v souladu se změnami nařízení o kapitálových požadavcích (CRR) a dále upřesňují příslušné požadavky v souladu s procesem otázek a odpovědí jednotného souboru pravidel (Single Rulebook). Kromě zmíněného „daisy chain“ rámce změny dále zahrnují informace o režimu předchozího povolení k odkupu nástrojů způsobilých závazků vydaných vykazujícími subjekty a skupinami. Rovněž byla provedena řada drobných technických změn např. v šablonách a pokynech pro podávání zpráv, přičemž mezi nejvý-

znamnější takové změny patří vyjasnění informací, které se mají vykazovat ve vzorech pro sestavení pořadí insolvence.

Příslušné změny budou účinné od června 2024.

Pojišťovny 14/12: Rada EU – Solventnost II a IRRD – nová pravidla pro pojišťovnictví – Rada EU zveřejnila tiskovou zprávu o dosažení předběžné dohody s EP o změnách směrnice Solventnost II a nové směrnice o ozdravných postupech a řešení krize v pojišťovnictví (IRRD), která např. nastiňuje harmonizovaný evropský režim řešení problémů, uděluje vnitrostátním orgánům pravomoci k včasnému zásahu a ukládá zřízení vnitrostátních orgánů pro řešení problémů pojišťoven. Změny směrnice Solventnost II pak mají, mimo jiné, posílit úlohu a odolnost odvětví pojišťovnictví a zajišťovnictví při poskytování dlouhodobých soukromých zdrojů investic evropským podnikům, směrnice IRRD naopak zavádí nový harmonizovaný režim pro řádné řešení krize pojistitelů, jenž má zajistit lepší připravenost pojistitelů a příslušných orgánů při významných finančních potížích, což umožní včasný zásah v krizových situacích. Bude rovněž vyžadováno, aby pojišťovny a zajišťovny a jejich skupiny, které představují alespoň 60 % příslušného trhu s pojištěním či zajištěním, vypracovaly preventivní ozdravné plány.

Orgány příslušné k řešení krize pak budou povinny vypracovat plán řešení krize pro pojišťovny a zajišťovny a jejich skupiny, které představují alespoň 40 % jejich příslušného trhu.

Podcast NADANĚ Podcast můžete sledovat nejen na komorovém YouTube kanále, ale také na svých oblíbených platformách Apple Podcast, Spotify nebo Google Podcast.

50

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Aktuálně

Aktuálně ze světa Evropská komise navrhuje omezit dovoz některých zemědělských produktů z Ukrajiny Evropská komise navrhla opatření na částečné omezení dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny a větší flexibilitu u pravidel týkajících se nevyužité půdy. Současné pozastavení dovozních cel na ukrajinský vývoz ale navrhuje prodloužit o další rok, to je do června 2025. Komise to uvedla v tiskové zprávě. Řada zemí EU v čele s Francií se v poslední době potýká s protesty svých zemědělců a podle agentury Reuters má teď Komise snahu rozzlobené farmáře uklidnit.

Dovozní cla a kvóty na ukrajinský vývoz byly původně přerušeny v roce 2022 s cílem podpořit ukrajinskou ekonomiku po ruské vojenské invazi. Komise uvedla, že prodloužení jejího opatření je v souladu se závazky EU podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba. Současně ale EK uvedla, že chce posílit ochranu u citlivých zemědělských produktů.

Vzhledem k výraznému nárůstu dovozu některých zemědělských produktů z Ukrajiny do EU v letech 2022 a 2023 se Komise rozhodla posílit ochranný mechanismus. U nejcitlivějších produktů, kterými jsou drůbež, vejce a cukr, bude zavedena nouzová brzda. Jejím cílem je stabilizovat dovoz na průměrném objemu dovozu v minulých dvou letech. Pokud dovoz těchto produktů uvedený objem překročí, budou znovu zavedena cla.

Komise také umožní členským zemím EU stanovit dočasná opatření v případě, že jejich trhy budou narušeny vyšším dovozem jiných zemědělských produktů, například obilí. Doposud byla taková nápravná opatření možná pouze v případě, že byla zasažena celá EU.

Německo navýší odletové daně Vláda v Německu rozhodla, že od května navýší sazby odletové daně. Toto navýšení se vztahuje na všechny cestující, kteří odlétají z německých letišť. Je součástí balíčku opatření, kterými hodlá vláda sanovat díry ve státním rozpočtu.

Vláda o zvýšení odletové daně zhruba o pětinu rozhodla i přes fakt, že letecký trh v Německu je stále pod úrovní před pandemií a ve srovnání s okolními zeměmi se obnovuje hůře a pomaleji. Zejména návrat cestujících na vnitrostátní spoje zaostává nejvíce. Navrhované navýšení odletové daně od prvního května na úroveň mezi 15,53 a 70,83 eura (podle délky letu) pak podle webu Airways.cz zcela jistě letecké společnosti přenesou na cestující, a to do ceny letenky, což může dále snížit poptávku po létání. Zejména u nízkonákladových letů pak může být toto navýšení velmi citelné. Vláda očekává, že díky tomuto navýšení získá ještě letos kolem 400 milionů eur příjmů navíc, v následujících letech až kolem 600 milionů eur. Toto rozhodnutí však ještě musí schválit parlament, německý Bundestag.

Arnold Schwarzenegger byl zadržen na mnichovském letišti, neproclil luxusní hodinky Americký herec a bývalý politik rakouského původu Arnold Schwarzenegger byl zadržen na mnichovském letišti, nenahlásil totiž k proclení luxusní hodinky. Proti 76letému herci, který se nejvíce proslavil rolí kyborga Terminátora, bylo zahájeno řízení kvůli daňovému deliktu. Na případ upozornil německý bulvární deník Bild, podle kterého byl Schwarzenegger zadržován zhruba tři hodiny poté, co ve 13:45 přistál na mnichovském letišti stroj z Los Angeles. Server deníku Bild rovněž ukázal fotografii hollywoodské hvězdy s dvěma celníky. Podle celního úřadu Schwarzenegger nenahlásil drahé hodinky, které měly zůstat v EU. „Pokud zboží zůstává v EU, musí se zdanit a proclít,“ řekl mluvčí celníků. „To platí pro každého,“ dodal.

Schwarzenegger byl podle Bildu na cestě do rakouského Kitzbühelu, a to kvůli čtvrteční charitativní aukci konané v rámci Světového klimatického summitu. Herec chce později navštívit i lyžařské závody na slavném Hahnenkammu. Hodnotu dotyčných hodinek švýcarské luxusní značky Audemars Piguet odhaduje sám Schwarzenegger na 20 000 eur (zhruba 495 000 Kč). Firma je vyrobila speciálně pro něj. Bild zjistil, že úřady hodnotu odhadly na 26 000 eur a majiteli vyměřily pokutu 35 000 eur. moje.kdpcr.cz

51

Ze společnosti

Když se daňová poradkyně sejde s právničkou aneb příběh spolupráce, která překonala předsudky

Jeden z největších týmů pro řešení daňových sporů v Česku najdeme v poradenské společnosti Deloitte. Jeho úspěch stojí na spolupráci expertů z různých oblastí – především daňové a právní. Začátky přitom nebyly jednoduché, shodují se dámy, které stály u jeho zrodu, Jiřina Procházková z Deloitte Legal a Radka Mašková z Deloitte Česká republika.

Hlavními překážkami byly zejména předsudky a snaha jednotlivých odborníků bránit si „své rybníčky“. Jejich debata byla součástí setkání Ženská síla ve velkém byznysu, které uspořádala iniciativa #PRVNÍCH100LET spolu s advokátní kanceláří Deloitte Legal.

R

adka Mašková je ekonomka a daňová expertka. Od začátku své kariéry se specializovala na daňové poradenství, zejména na nepřímé daně. „Docela dlouho jsme si se znalostí hmotného daňového práva, účetnictví a základní znalostí správy daní vystačili. Časem ale začaly být daňové kontroly složitější a otázky správců daně sofistikovanější. Abychom zvýšili šanci na úspěch, bylo potřeba vést klíčové daňové kontroly a následné spory již od začátku v několika různých rovinách,“ vzpomíná ředitelka týmu nepřímých daní ve společnos-

52

ti Deloitte Česká republika. Při spolupráci s právníky jsem se ale v začátcích vždy dostávala do fáze, kdy se práce rozdělila na právní část a daňovou část. Často zazněla i dohoda o tom, že si oba týmy do práce nebudou zasahovat. „V té době přišla do Deloitte Legal Jiřina. U jedné z našich prvních společných daňových kontrol mě překvapila, když mi říkala, že potřebuje daně a ekonomickou situaci klienta dobře pochopit, aby mně a klientovi mohla právně v rámci kontroly efektivně pomáhat. S nadsázkou se dá říct, že jsem vlastně poprvé neslyšela, že daňové procesní právo není žádné moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

procesní právo. Jiřka pak postupně přicházela se zajímavými otázkami, chtěla rozumět ekonomické podstatě transakcí i podnikání klienta, chtěla pochopit účtování a uplatňování daní, navrhovala novou a pro mě velmi zajímavou argumentaci, která nebyla založená jen na ‚procesních‘ kličkách. Spolupráce s ní mě velmi bavila a velmi brzo začala přinášet skvělé výsledky,“ popsala Radka Mašková.

V té době se navíc začala otevírat spousta velkých daňových kontrol v oblasti DPH, což intenzivní spolupráci jen nahrávalo. Finanční úřady totiž nově rozporovaly DPH v momentě, kdy ji nezaplatil někdo v řetězci daleko před danou firmou. „Bylo jasné, že si nevystačíme s předložením daňových dokladů, záznamní evidence a vysvětlením ekonomické činnosti zastupovaných klientů, ale že budeme muset velmi dobře a trpělivě vysvětlovat, proč klienti dané obchody uskutečnili, jak si dodavatele a odběratele kontrolovali, jak dané transakce souvisely s jejich běžnou obchodní a podnikatelskou činností. V té době se vyvíjely výklady a postupně začala vznikat nová judikatura. Bylo třeba se od začátku jednotlivých daňových kontrol připravovat na případný daňový spor,“ vzpomínala Radka Mašková. To, že vedle sebe hned od počátku daňové kontroly stojí daňový poradce a advokát, nebylo v té době běžné. V případě Deloitte svou roli sehrál i vnímavý klient, kterému nabízená spolupráce různých odborností připadala rozumná a zajímavá. „Složitější daňové kontroly jsme tedy začali řešit tak, že já nebo jiný kolega či kolegyně daňový poradce řešil s klientem požadavky správce daně, díval se na daňovou kontrolu pohledem zkušeného daňaře a Jiřka a její tým klientovi i nám hned od začátku radily, kdy a jak použít jednotlivé důkazní prostředky a argumenty, jak využít procesní možnosti daňového řádu a judikatury ve prospěch našich klientů. Začali jsme společně přemýšlet hned od začátku o nejlepší strategii i o tom, jak co nejvíce zmírnit negativní finanční dopad dlouhotrvajících daňových kontrol na naše klienty,“ přiblížila Radka Mašková. Jejich zajímavá spolupráce funguje už přes deset let. Obě se snaží nevytvářet si svůj rybník, a naopak pojaly celou problematiku daňové kontroly klienta jako vlastní a společnou. „Obě se od sebe neustále učíme a to je to, co mě na tom velmi baví,“ pochválila si Radka.

Za nechutí spolupracovat bývá strach z neznámého Svůj pohled na společný příběh, jak spolupracovat v rámci velké firmy, nabídla i Jiřina Procházková. „Když jsem před lety začínala budovat v Deloitte Legal praxi na daňové spory, spousta daňařů se domnívala, že právníci nerozumí financím a že v daních nejsou potřeba. Měli strach, že jim bude nějaký advokát fušovat do řemesla.

Radka byla první z těch, kteří tyhle předsudky vůbec neřešili. Byla otevřená spolupráci a zajímalo ji, co ve skutečnosti umím a jak můžeme být společně klientovi užitečné,“ shrnula současná partnerka a vedoucí oddělení daňových sporů v Deloitte Legal. U prvních společných daňových kontrol se nám s přispěním Radky a dalších kolegů podařilo propojit právníky s daňovými poradci a časem založit v rámci naší advokátní kanceláře úspěšný tým. moje.kdpcr.cz

Ze společnosti

„Nebyla to ale vždy jednoduchá cesta,“ zdůraznila Jiřina Procházková. Nejtěžší bylo překonat předsudky, nejen o profesích jako takových, ale také o tom, že jedna strana přichází sice ke druhé s nabídkou spolupráce, ale ve skutečnosti jí přebere klienta a připraví ji o zajímavou práci. „Bylo potřeba mnohokrát vysvětlovat, že spolupráce obou týmů je dobrá pro všechny, ale hlavně je důležitá pro klienta. Bylo nutné si rychle uvědomit, že pokud nám má klient důvěřovat, tým musí být sladěný a nesmí být z jeho jednotlivých částí cítit rivalita. Když to baví nás, baví to s námi i klienta,“ uvedla. Některé přesvědčil až argument, že dobrá spolupráce má obrovskou přidanou hodnotu. Ta nemusí spočívat jen v efektivní a finančně dobře oceněné službě, ale i v zajímavosti práce, při níž se setkává řada různých pohledů na věc. Jednotliví odborníci se v rámci spolupráce často dál rozvíjí v příbuzných, ale i nepříbuzných oborech. „I mě samotnou na spolupráci s kolegy nejvíce baví, jak se od nich každý den učím,“ doplnila Jiřina. „Z letité zkušenosti mám pocit, že kolegové, kteří nechtějí spolupracovat, mívají hlavně strach z neznámého a obavu o svou pozici. V těchto případech jsem vždy připravena zainvestovat svůj čas, své znalosti a nápady, snažím se je přesvědčit, ať to prostě zkusí. Jsem hluboce přesvědčena, že pak nemohou říct ne,“ nabídla svůj recept Jiřina Procházková. Osvědčila se jí také otevřenost, upřímnost nebo pokus pojmenovat pocity protistrany.

Radka Mašková doplnila, že bývá jednodušší dostat na svou stranu nadřízené než kolegy, kteří opravdu spolupracovat nechtějí. Leadership se hlavně ptá, zda navrhovaná spolupráce dává obchodně smysl. V těchto případech je lze přesvědčit čísly. „Pokud se setkáte s kolegy, kteří s ostatními opravdu spolupracovat nechtějí a nelze je k rozumné spolupráci přesvědčit, je v některých krajních případech nutné se i rozloučit,“ řekla Radka Mašková.

Samy také občas bráníme svůj svět Obě dámy ale také otevřeně přiznaly, že samy leckdy bojují s vlastními obranářskými reakcemi. Radka Mašková zmínila, že se jí to stalo v případě, kdy od kolegů z mladší generace při řešení každodenních i složitějších pracovních zadání necítí dostatek pracovního zápalu, pečlivosti a pokory. „Když pak o daných situacích přemýšlím s odstupem času, třeba večer cestou domů, říkám si sama pro sebe: vždyť ony ty jejich otázky vůbec nebyly špatné, přemýšlí a komunikují jinak než já, ale to je pro danou věc přece dobře. Tenhle způsob myšlení nebo tohoto člověka vlastně potřebuji do týmu. Jen budeme muset ideálně oba zapracovat na komunikaci a musíme se naučit spolu vycházet,“ popsala Radka. Říká, že se snaží pracovat na tom, aby se zdržela své první reakce a nechala své rozhodnutí uzrát.

Také Jiřina Procházková nezastírala, že sama bojuje se svými předsudky a prvními reakcemi. Zejména je hodně ochranářská, pokud jde o její tým, a děje-li se mu bezpráví, má tendenci „vystartovat“. Ale postupem let se s tím učí pracovat. Nakonec právě práce nejen na různorodých agendách, ale i s různorodými kolegy a týmem je to, co ji na její práci nejvíce baví.

53

Osobní rozvoj

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Umění užívání našeho času.

Pro skvělou práci Je začátek nového roku. Skoro. Pár týdnů práce už máme za sebou. Velkou většinu roku před sebou. Jak můžeme ještě lépe využít náš drahocenný čas, si dovolím uvést na pár poznatcích, zkušenostech. Můžete je využít ve vlastní práci, práci s klienty, lidmi kolem. Mé postřehy níže můžete vhodně sdílet dál.

Lenka Mrázová Daňový poradce č. o. 1228, specialistka na leadership, koučink a mentoring

J

ak je na tom náš čas z pohledu celého roku? Máme úplně všichni stejný výkon, stejnou produktivitu celý rok? Nemáme. Jen se o něj snažíme. Náš výkon se během ročních období přirozeně mění. Jsou to jemné změny. Jen jejich vlastní neuvědomění si a nerespektování svých potřeb může vést až k vyhoření.

54

Zima Teď na začátku roku máme v naší profesi snad nejvíce práce – účetní závěrky, finanční výkazy, výroční zprávy, daňová přiznání, audit, příprava na něj, poradenství na poslední chvíli k transakcím minulého roku. Máme velmi náročnou práci, která je o přesnosti, detailu i celkovém obsahu. Konáme však teď v nejkratších dnech, nejdelších nocích. Často v sobě nemáme hluboký odpočinek z adventních dnů.

Advent by byl ideální, kdybychom měli čas na sebe, svou rodinu a okolí. Aby Vánoce byly dny radosti, klidu, setkávání. Aby to nebyl čas stresu ze všech příprav, stíhání všech setkání s klienty, kamarády, vánočních večírků. Aby Advent byl milý čas, kdy můžeme prohodit pár vět o životě, o reflexi našeho roku, o sobě.

Nebát se jít do hloubky v hovoru. Každý rok zatím vnímám vždy pár lidí, kteří prožívají únavu z práce, honění se doma. Mají jen málo opravdu volných dnů, málo skutečného odpočinku, který nás vytáhne do ideální síly. moje.kdpcr.cz

Osobní rozvoj

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2024

Leden, únor přináší často ještě prací o víkendech, inventury u klientů, zprávy o dceřiných firmách pro mateřské firmy. Makáme. Intenzivně pracujeme. Opravdu jsme do nového roku vstoupili se 100 % naší energie? Nebo s méně? Výkon dodáváme na 120 % minimálně.

Občas někdo přizná, že v předjaří je unavený. Je to náročná doba, která může vést až k vyhoření během několika let. Proto doporučuji, co jde, nechte rozběhnout až na jaře. Odpočívejte, kdy to jde.

Jaro Jaro přináší více slunce, teplejší dny, více vyrovnání, věřím i chutě do práce, nápady. Ideální čas na zahájení nových projektů, jiné způsoby práce, učení se, získání nových znalostí, větší zapojení do práce v týmech, diskuse na procházkách, i odvážné nápady na vyřešení zapeklité situace s daněmi, brilantnější vyjednávání s úřady, zavedení nových technologií.

Jaro je ideální období na učení se novému. Letos to možná bude umělá inteligence ve větším rozsahu pro každého z nás. Ještě bude ideální mít takové jaro, kdy u většiny projektů zasejeme semínko a v létě budeme sklízet.

Léto Teď prosím, abych nebyla vyplísněna, že vedu lidi k práci během prázdnin. Jen si taktně dovoluji podotknout, že v létě mají jak poradci, tak klienti čas. Sice zejména loni hodně firem deklarovalo, že od července mají prázdniny, že teď nebude žádná akce pro veřejnost, pro klienty. Končí školní rok, tak budou přece všichni na prázdninách. Všichni nebyli. Pozorovala jsem hned druhý týden července v pátek odpoledne, jak byla vyprodána konference TEDex na téma vzdělávání. Kolik známých mi tam říkalo, že oni nemají volno celé léto, že mají čas na sebe, že chtějí dělat v práci, co je baví, na co dlouho neměli čas.

Já dávám létu velkou naději na zvládnutí náročné práce. Máme v sobě nejvíce energie, vnitřní sílu i určitou lehkost. Jsou dlouhé, teplé večery. Chodíme hodně ven, sportujeme. Je méně pevných termínů ze zákona. Většina finančních výkazů, přiznání byla udělána před prázdninami. Vypadá to na určité lelkování v práci.

V létě se mnohem snáze potkáte s klienty. Mají čas. Vy máte čas. Nehlídají se schůzky přesně na minutu. Lehce je otevřenými otázkami rozpovídáte. Najednou se objeví další úkoly pro vás na plánování daní ve firmě, v rodině, odvaha udělat jinou transakci, vyladit transferové ceny. Obě strany schůzky mají v sobě více svěžesti, více nápadů, nadhled, snáze vidí svou budoucnost. Vědí, že vše vyřeší.

Hlavně je dle mé zkušenosti léto nejlepší čas na formulaci a prodiskutování nové strategie, vize, sestavení byznys plánu na více let. Přemýšlet o své budoucnosti, dát ji do slov, tabulek. Lehkost a odvaha léta nám dodá své. Máme nová hesla, co o sobě uvádět na sociálních sítích, dát na web. Víme v sobě, kde koho proškolíme, kde získáme nové klienty. Co jim s odvahou vychrlíme. moje.kdpcr.cz

Podívejte se ještě teď počátkem roku 2024 na své pracovní sny a plány pro tento rok. Přidejte do kroku na jaře. Užijte si lehkosti léta, leťte výš. Naplánujte si podzim, dotáhněte v něm vše.

Pak lehce odpočívejte o Adventu.

Skoro potichu jsem se dozvěděla loni o prázdninách od několika lidí, že přesně teď v létě pracují na strategii, na plánu projektu, který budou dělat další měsíce. Jinde se konalo setkání vedení firmy na dva dny mimo město. Velké, úžasné věci a projekty se konaly bez velkých slov. Léto je ideální doba, kdy vyslovíme neotřelé nápady, konáme s lehkostí a odvahou. Nebudeme upachtění, jako bychom tvořili podobné věci v zimě. Tehdy jsme mnohem unavenější.

Podzim Čas sklizně. Doufám, že u všech nastane úroda a radost. U rodičů vím, že první dva týdny září jsou totální ponoření do organizace dětí do škol po prázdninách. Není to ideální termín na jednání, co trvají hodiny. Najednou jsou všichni opět v práci, plné kanceláře, hektika v práci občas propuká.

I ti, co měli dlouhé dovolené, cesty někam do světa, bývají výkonní a efektivní v práci. Kromě všeho stíhají zase chodit na školení, dělat schůzky s klienty. Aby byla sklizeň i mezi poradci, je ideální mít celý podzim naplánovaný. Klienty aktivně oslovovat, udělat revize účtů a procesů za 10 či 11 měsíců. Nenechávat vše až na vyřešení u přiznání, až na měsíc jeho podání. Využít nové metody práce, kterých letos určitě pár bude. Vyzkoušet je v klidu u klientů, kteří mají finanční rok, co končí v druhé polovině roku.

Pár takových je. Práce bude s radostí. Vše dotáhnete.

Sny a plány na rok Podívejte se ještě teď počátkem roku 2024 na své pracovní sny a plány pro tento rok. Přidejte do kroku na jaře. Užijte si lehkosti léta, leťte výš. Naplánujte si podzim, dotáhněte v něm vše. Pak lehce odpočívejte o Adventu. Do dalšího roku vykročíte určitě s vyšší energií a lepším výsledkem.

55

Aktuálně

Bulletin Bull llet e in Komory daňov daňových v ých poradců pora adců ů ČR / 6/2021

moje.kdpcr.cz