e-Bulletin KDP 2_2023

/Oficiální elektronický měsíčník Komory daňových poradců České republiky /Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR

2/2023

/AKTUÁLNĚ: Nejvyšší správní soud slaví 20 let /JUDIKATURA: Zdravotnické služby a osvobozené plnění /DPH: Režim DPH u elektronických rozhraní – domnělé poskytnutí plnění /OSTATNÍ: MiCA aneb komplexní regulace kryptoaktiv

Aktuálně

Bulletin Komory d daňových aňových poradců pora adců ČR / 6/202 6/2021 21

Provedeme vás světem daní.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Úvodník

Co čeká v nejbližší budoucnosti daňové poradenství jako profesi?

Milé kolegyně, milí kolegové,

o v minulém čísle e-Bulletinu vás kolega Matěj Nešleha informoval o tom, co Komora chystá v oblasti zkoušek pro uchazeče o oprávnění vykonávat činnostt daňového poradenství, a také o tom, co Komora dělá pro propagaci naší pro-fese. Než se úplně ponoříme do soukolí přípravy daňových přiznání klientů za rok 2022, chtěla bych se pro změnu krátce zastavit u toho, co čeká v nejbližšíí budoucnosti daňové poradenství jako profesi.

Určitě jste zaznamenali nový významný trend v daňové oblasti. Vždycky pla-tilo, že se daňová pravidla poměrně často mění, v reflexi na to, jak si aktuál-ní politické vedení představovalo svou daňovou politiku. Jako daňoví poradci jsme na toto zvyklí, časté změny pravidel tvoří náš obvyklý pracovní prostor..

Nicméně v posledních letech se čím dál častěji přijímají v daňové oblasti pravi-dla, která nemění způsob nebo výši zdanění, ale zavádějí různé povinnosti hlá-sit jednou to, podruhé tohle. Nám potom nezbývá než se vypravit ke klientovi a tak nějak se porozhlédnout po jeho byznysu a datech, jestli tam náhodou neníí něco, po čem aktuálně zatoužil správce daně, a mělo by se tedy hlásit...

Když se podíváme na motivaci zákonodárce (často už na úrovni Evropské unie), jsou tyto návrhy často doprovázeny dokumenty, které mluví o snaze bojovat s daňovými úniky (v lepším případě, to by se opravdu nemělo dít) nebo s agresivním daňovým plánováním nebo agresivními daňovými praktikami.

Potvrzuji, že sdělení klientovi, že na dané transakci není v zásadě nic špatného, jen o ní chce daňová správa vědět, pokud možno hned, a pokud ne od daňového poradce, tak přímo od klienta, většinou klienta příliš neuklidňuje. O tom, že by taková legislativa podporovala důvěru klientů ve vysokou odbornost daňového poradce a ve vysokou kvalitu jeho služeb, si nedělám žádné iluze. Nemluvě o tom, že vyložit si legislativní pravidla tak, abychom uměli klientovi vysvětlit, co přesně se má hlásit a proč, je s ohledem na jejich vágnost prakticky neproveditelné. Vždy když se o to snažím, tak prakticky se slzou v oku vzpomínám na vášnivé debaty o rozdílech mezi opravou a technickým zhodnocením nebo o daňovém či nedaňovém charakteru daného nákladu. Kdeže loňské sněhy jsou, debaty se teď vedou nad jinými aspekty s úplně jinými důsledky…

Asi vás moc nepotěším sdělením, že situace se podle všeho nebude zlepšovat. Evropská komise plánuje navrhnout novou legislativu směrovanou na potírání agresivních daňových praktik, a to přes regulaci osob, které takové struktury nabízejí, tedy včetně daňových poradců (v angličtině jim říkají enablers, tedy někdo, kdo umožňuje, vymýšlí či zprostředkuje takové struktury). Že vlastně úplně přesně nevíme,

moje.kdpcr.cz

1

Úvodník

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

co jsou agresivní daňové praktiky, to nás přece nezastaví. Navíc si Evropská komise vytkla za cíl toto v nové legislativě přesně definovat (sic!) a vyzvala daňové poradce, ať také přiloží ruku k dílu. Návrh této legislativy můžeme očekávat tak v polovině tohoto roku.

Situace v této oblasti není lehká a myslím, že mohu mluvit za celé Prezidium, že nás opravdu netěší.

Naše vlastní zkušenosti nám spíše říkají, že naprostá většina klientů vyhledá služby daňového poradce proto, aby si daný postup potvrdila jako souladný se zákonem, nikoli proto, aby se pouštěla do nějakých neprobádaných vod potenciálních konfliktů se správcem daně. Toto nám historicky potvrdil i průzkum mezi podnikateli. Protože už od doby tohoto průzkumu uběhla nějaká doba, rozhodli jsme se jej znovu provést, abychom se podívali, jestli, příp. jak, se situace změnila. O výsledku vás budeme informovat v nejbližších týdnech.

Právě tyto legislativní snahy nás rovněž vedou k tomu, abychom se znovu zamysleli nad naším etickým kodexem. Náš současný etický kodex je dokumentem, který svým obsahem reflektuje dobu, ve které vznikal. Svět se od té doby značně posunul, a proto rovněž nastal čas, abychom se znovu zabývali otázkou, jestli nenastal čas jeho obsah revidovat tak, aby jednak mohl dobře sloužit daňovým poradcům jako vodítko pro mantinely jejich činnosti, a jednak mohl vůči veřejnosti komunikovat základní pravidla a rozsah toho, co daňový poradce dělá a jakým způsobem. Doufám, že se nám podaří připravit novou textaci takového profesního dokumentu, který budeme moci spolu s vámi diskutovat, a snad i přijmout, na příští Valné hromadě na podzim tohoto roku.

Loňská Valná hromada proběhla on-line a jsem ráda, že jsme si jako Komora potvrdili, že jsme schopni tímto způsobem jednat. Její hlavní nevýhodou však je nedostatek osobního setkávání. To je něco, co se nám v letošním roce snad podaří zase vylepšit, tak moc doufám, že se s vámi budu moci setkat, a to buď na oslavě 30 let trvání Komory daňových poradců 26. května 2023, nebo právě na další Valné hromadě.

Přeji vám všem úspěšný rok 2023!

Ing. Petra Pospíšilová Prezidentka KDP ČR

2

moje.kdpcr.cz

Obsah

Úvodník Ing. Petra Pospíšilová ............................................................................. 1

Aktuálně Měsíc v kostce .......................................................................................... 4 Nejvyšší správní soud slaví 20 let. Jeho činnost je klíčová i pro daňovou oblast .............................................................................. 6 Vláda zmiňuje možné daňové změny .............................................. 9 Aktuálně z Finanční správy a účetnictví ........................................ 18 Aktuálně ze zpráv CFE ......................................................................... 21 Evropská komise zvažuje další regulaci daňových poradců (Radek Neužil) .................................................. 22 Vláda schválila systém kompenzací pro obchodníky s energiemi .............................................................28 Vláda schválila návrh na mimořádné odpuštění úroků za daňové nedoplatky ......................................................................... 38

Příslušný správce daně by měl zjišťovat případné přeplatky na dani i u jiného správce daně, pokud má relativně nekomplikovanou možnost je zjistit .......... 16

DPH Režim DPH u elektronických rozhraní: domnělé poskytnutí plnění (Pavel-Michal Rambousek) ..................................................... 24

Ostatní Recenze knihy Komentář k dani z nemovitých věcí s příklady 2023..........................................................................................29 Je Česko připravené na hromadné žaloby?

Některé části návrhu zákona možná ještě doznají změn, míní advokáti ............................................................................................30 Útok na majetek zaměstnavatele se neodpouští (Lenka Gomez Tomčalová) ...................................................................32 Prioritami švédského předsednictví zůstane Ukrajina, RePowerEU i dodržování fiskálních pravidel..................................33

Sněmovna podpořila smlouvu mezi Českem a Kosovem o zamezení dvojímu zdanění ......................................39

Další otázky a odpovědi k DAC7.........................................................35

Krátké zprávy ..........................................................................................40

MiCA aneb komplexní regulace kryptoaktiv (Veronika Civínová, Ondřej Kučera) ..................................................36

Časový test pro osvobození příjmu z prodeje podílu či cenného papíru .................................................................................47 Aktuálně ze světa ..................................................................................48

Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí (Ondřej Havlíček, Martin Svoboda) ..................................42 Dopad energetické krize na převodní ceny (Petr Tomeš) ........ 46

Libor Vašek a Matěj Nešleha v podcastu naDANĚ ......................53

Judikatura Zdravotnické služby a osvobozené plnění (Alena Wágner Dugová)...................................................................... 10 Výdaje na pozemky vedené jako zboží sníží základ daně až při jejich prodeji ................................................................................ 14 Nejvyšší správní soud se zabýval rozložením důkazního břemene při určení místa plnění v řetězovém obchodu s pohonnými hmotami ......................................................................... 15

Elektronický měsíčník Komora daňových poradců České republiky Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311 IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060 ISSN 1211-9946 Toto číslo vyšlo 1. 2. 2023, datum uzávěrky: 27. 1. 2023.

Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o. moje.kdpcr.cz

Aktuálně z KDP ČR Daňové poradenství v Polsku (Vladimír Šefl) ................................34

Osobní rozvoj Syndrom vyhoření – (skrytá) pandemie nové doby s pracovněprávními důsledky?

(Lenka Gomez Tomčalová) .................................................................... 50 Silní, nebo flexibilní? (Ondřej Choc)................................................... 54

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR. Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com, není-li uvedeno jinak.

Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953.

Mediakit a další informace na www.impax.cz.

3

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Měsíc v kostce Dohoda FATCA – Dočasná úleva při oznamování US TIN Na konci roku 2022 vydala daňová správa USA (IRS) oznámení o dočasné výjimce při oznamování identifikačního čísla daňového poplatníka. Oznámení stanoví, že pokud zahraniční finanční instituce (FFI) v jurisdikci, s níž USA uzavřely mezinárodní smlouvu podle modelu 1 (FFI modelu 1 IGA), dodrží v oznámení stanovené postupy a tato FFI pouze neoznámila US TIN již existujících účtů za kalendářní roky 2022, 2023 a 2024, nebude tato situace kvalifikována jako významné nedodržování požadavků, resp. povinností FFI oznamovat informace o finančních účtech. Úleva je poskytována proto, aby IRS shromáždila a mohla hlouběji analyzovat případy účtů bez US TIN. Cílem je zlepšit dodržování předpisů IRS a informovat FFI modelu 1 IGA, jak v budoucnu plnit povinnosti, pokud stále nebudou schopny pro určité účty získat a oznámit US TIN. Aby FFI modelu 1 IGA mohla využít výjimky, musí pro oznamování používat určité kódy, stanovené IRS, které charakterizují vlastnosti účtu, u kterého nebylo oznámeno US TIN, a umožňující určit, proč FFI US TIN neoznámila. Kromě toho musí jurisdikce této FFI mít s USA uzavřenu smlouvu podle modelu 1 IGA, podniknout určité kroky ke zlepšení dodržování daňových předpisů v USA a splňovat další požadavky stanovené v oznámení.

K paušální dani se pro letošní rok dosud přihlásilo až 32 tisíc nových živnostníků K polovině ledna evidovala Finanční správa zatím 31 500 nových oznámení o vstupu do paušálního režimu daně z příjmů na rok 2023. Další stovky přihlášek stále mohou na finanční úřady dorazit poštou. Daně a odvody tak bude tento rok paušálně platit až 100 tisíc živnostníků. Některým žadatelům o paušální režim byla žádost zamítnuta hned při vstupu z důvodu nesplnění podmínek, jiní ukončili svou živnost nebo se rozhodli pro tento rok v paušální dani nepokračovat. Vyřazena byla také řada duplicitních podání. Nejvíce nových zájemců o paušální daň hlásí jako loni finanční úřady pro hlavní město Prahu (8 115), Středočeský kraj (4 515) a Jihomoravský kraj (3 560).

Noví daňoví poradci Na základě úspěšného složení kvalifikační zkoušky na daňového poradce, jejíž ústní část proběhla dne 20. 12. 2022, zapsala k 23. 1. 2023 Komora daňových poradců ČR do seznamu daňových poradců 10 nových členů, jak informovali Radek Neužil, tajemník KDP ČR, a Šárka Lásková, která je zodpovědná za kvalifikační zkoušky na DP. 5908 Bc. Andrea Ghilardi 5912 Ing. Lucie Jeriová 5916 Ing. Ondřej Smisitel 5909 Ing. Lada Hylena Kučírková 5913 Ing. Josef Klíma 5917 Ing. Daniel Šubrt 5910 Ing. Magda Chrástková 5914 Ing. Dominika Molnárová 5911 Ing. Markéta Jakobová 5915 Ing. Michaela Nováková

Změna výše poplatku za kvalifikační zkoušku Po dohodě s Ministerstvem financí novelizovala Komora Zkušební řád KDP ČR. Předmětem novely je úprava ustanovení § 11 týkající se změny výše částky hrazené žadateli za vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části v jednom zkušebním období z původní výše 7 000 Kč na 10 000 Kč. Novela zkušebního řádu nabyla účinnosti 1. 2. 2023, platí tedy pro uchazeče o vykonání kvalifikační zkoušky na daňového poradce, kteří se budou hlásit k vykonání kvalifikační zkoušky v podzimním zkušebním období 2023. Řízení zahájená před nabytím účinnosti novely zkušebního řádu se řídí Zkušebním řádem KDP ĆR platným v době jejich zahájení. Změna poplatku za konání kvalifikační zkoušky byla v loňském roce navržena a schválena z důvodu růstu nákladů na organizační zajištění zkoušek.

4

moje.kdpcr.cz

PRÁVĚ VYŠLO

obj. kód 5588 720 stran, kroužková 839 Kč

obj. kód 2975 1 392 stran, vázaná 1 149 Kč

obj. kód 2644 504 stran, brožovaná 519 Kč

obj. kód 2965 448 stran, brožovaná 449 Kč

obj. kód 5571 ~448 stran, kroužková 799 Kč

obj. kód 2959 1 200 stran, brožovaná 749 Kč

obj. kód 2964 384 stran, brožovaná 169 Kč

obj. kód 5587 ~410 stran, kroužková 859 Kč

obj. kód 5766 ~368 stran, brožovaná ~500 Kč

anag@anag.cz | 585 757 411 |

www.anag.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Nejvyšší správní soud slaví 20 let. Jeho činnost je klíčová i pro daňovou oblast Nejvyšší správní soud vznikl v České republice právně i fakticky 1. ledna 2003. Soud podle svého předsedy Karla Šimky v uplynulých 20 letech napomáhal tomu, aby se stát k jednotlivcům choval slušně.

N

ejvyšší správní soudnictví má na českém území dlouhou historii. Ta novodobá se píše ale až od účinnosti zákona č. 150/2002 Sb., tedy 1. ledna 2003. První obsazení soudu po tomto datu bylo skrovné. „Přestože zákon umožnil všem soudcům vrchních soudů, kteří byli činní na úseku správního soudnictví, přejít k Nejvyššímu správnímu soudu, jehož sídlo bylo odchylně od vládního návrhu umístěno do Brna, nevyužili této možnosti ani zdaleka všichni. Soud pod vedením JUDr. Josefa Baxy proto začal svou činnost se 13 soudci, bez asistentů, s pouhými čtyřmi administrativními pracovníky soudních kanceláří a deseti pracovníky správy soudu,“ shrnuje se na stránkách soudu.

Podle současného předsedy soud již od svých počátků držel veřejnou správu v mezích daných zákonem a nedopouštěl svévoli. „Netvrdím, že se nám daří vyřešit vše skvěle a bezchybně, to určitě ne, i my jsme jen lidé se svými chybami. Ale snažíme se a má to výsledky,“ řekl ČTK Šimka.

U personální neobsazenosti nezůstalo dlouho. Rok 2003 byl rokem velmi rychlého rozvoje, kdy na jeho konci měl soud již 88 zaměstnanců – 22 soudců, 23 asistentů, 21 pracovníků soudních kanceláří a 22 pracovníků soudní správy. „Od počátku a se vzrůstajícím počtem zaměstnanců sílila také potřeba vhodného a důstojného sídla soudu. Tím se od 1. září 2006 stala srostlice původně tří samostatně stojících domů v Moravském náměstí 6, kam se soud přestěhoval z pronajatých prostor domu na Masarykově ulici,“ přibližuje historii web soudu.

6

Judikatura především Klíčovými výstupy činnosti soudů jsou jeho rozsudky. Podle současného předsedy Karla Šimky judikatura NSS přispěla například ke zmírnění praxe daňové správy při vydávání zajišťovacích příkazů. Nelze podle něj ale čekat zázraky. Například ve stavebnictví a ochraně životního prostředí spory nikdy neustanou a budou „ostré jak břitva, i kdyby na správních úřadech a soudech působili samí géniové“. Důvodem je to, že v podobných sporech se střetávají zájmy, jež se navzájem vylučují: buď se někde něco postaví, nebo ne. „Nejsme ti, kdo stanoví, jak vysoký má být důchod, jaké daně, co má být přestupkem a jaká za něj má být pokuta. Neurčujeme, co vše má podnikatel státu reportovat či kde se má stavět a kde naopak má zůstat chráněné území. O to se bojuje politicky a výsledek se napíše do zákona. Ale v mezích toho, co zákon stanoví, se staráme, aby byl vykládán pokud možno lidsky a rozumně a aby úřad měl pro své rozhodnutí přesvědčivé důvody,“ uvedl Šimka. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Aktuálně

V souvislosti s výročím soudu přinášíme výběr z rozhovorů s nejvýraznějšími osobnostmi NSS, které zveřejnil e-Bulletin Komory daňových poradců.

Karel Šimka, předseda Nejvyššího správního soudu (e-Bulletin 04/2022) Jak byste na odborné úrovni zhodnotil spolupráci s Komorou daňových poradců?

Mám velkou radost, jak v posledních letech funguje komunita „daňařů“. Tedy daňových poradců, odborníků z daňové správy a správních soudců, co se více zaobírají daněmi. Mluvíme spolu, vídáme se na řadě konferencí, sledujeme novinky. A i když se vždy budeme hádat a mít různé pohledy na věc, myslím, že jde o společenství lidí, kteří se vzájemně respektují. Komora a její vedení k tomuto pro mě velmi pozitivnímu vývoji velmi přispěla – je to klidná síla, která má autoritu a odbornou kompetenci.

V nedávném článku v týdeníku Ekonom tvrdili experti na daňovou oblast, že v Česku daňové spory trvají dlouhá léta a jejich výsledek bývá nejistý. Je toto „vizitka“, se kterou může NSS něco udělat? Časová dimenze není problém jen u daní, ale třeba i u stavebních řízení, pokud zůstaneme jen ve veřejném právu. U daní již samotné daňové kontroly a navazující řízení před správci daně probíhají většinou pár let poté, co se rozhodné události, o které je spor, odehrály. A pak samozřejmě, dojde-li na správní soudnictví, se to řeší dalších několik let. Zázraky neumím. Pokud nechceme měnit celý systém, za správní soudnictví mohu nabídnout, že s kapacitami odpovídajícími nápadu věcí, které máme rozhodovat, bychom dokázali v jedné instanci rozhodovat řekněme za 4-8 měsíců. Zatím ovšem na NSS jdeme bohužel opačným směrem. Už jsem s tím asi otravný, ale opakuji, že bez posílení to nevyřešíme.

Finanční správa podle týdeníku Ekonom v posledních letech prohrává přibližně třetinu ze sporů s tím, že poměr věcí rozhodnutých ve prospěch klientů před soudy je v evropském měřítku vysoký. Souhlasíte? A ukazuje to případně na systémový problém?

Nevím, zda v evropském měřítku, tak komplexní data k dispozici nemám. Ale mohu nabídnout zkušenost ze švýcarského Spolkového soudu, na jehož správním úseku jsem byl před několika lety na stáži. A tam se nad těmito našimi čísly švýcarští kolegové podivovali; oni sami byli zvyklí na to, že ruší spíš jednotky procent rozhodnutí nižších správních soudů.

Josef Baxa, soudce a emeritní předseda Nejvyššího správního soudu (e-Buleltin 11/2021) Z hlediska daní je Nejvyšší správní soud zcela klíčovou institucí u nás. Jak se podle Vás s touto rolí umí popasovat?

Nevím, jestli opravdu je, a pokud ano, jestli je to správně. Klíčová moje.kdpcr.cz

by měla být daňová (a další ekonomická) legislativa, která vytvoří přehledné, srozumitelné, předvídatelné a stabilní právní prostředí, které jde k duhu podnikání a všem aktivitám vytvářejícím příjmy a majetkové hodnoty. Prostředí, které přitahuje a povzbuzuje tyto aktivity, ale které jejich nositelům dává jistotu rozumného přístupu správy daní k stanovení daňových povinností, kontrole jejich plnění a případného vymáhání. Kvalita legislativy spolu s přístupem daňové správy je klíčovým faktorem pro dobrovolné plnění těchto povinností ze strany daňových subjektů. A naopak, bude-li daňová legislativa nepřehledná, nesrozumitelná, stále se měnící a bude-li daňová správa přistupovat při výkonu svých pravomocí k daňovým subjektům jako k „sprostým podezřelým“, vyvolá to pochopitelně opačnou reakci.

Soudy by v tomto prostředí neměly hrát hlavní roli, zejména v tom smyslu, že nemohou určovat daňovou politiku státu, parametry jednotlivých daní a metody jejich správy. Ale klíčovou roli mohou hrát v tom, že zasáhnou v případech, kdy jsou porušována veřejná subjektivní práva daňových subjektů, pokud je odezva judikatury včasná a argumentačně přesvědčivá. Pak jistě i jediný rozsudek Nejvyššího správního soudu může přesáhnout poměry konkrétních účastníků řízení a může „donutit“ daňovou správu ke změně dosavadní správní praxe nebo dokonce ke změně legislativy. A přítomnost soudní kontroly v systému správy daní má nepochybně edukativní i preventivní význam do budoucna.

Nejvyšší správní soud si uvědomuje, že i v této oblasti je důležitým aktérem, jeho rozsudky mají často přímé dopady do příjmů a výdajů veřejných rozpočtů, do fungování regulované části ekonomiky, nicméně je povolán k ochraně individuálních práv jednotlivců, fyzických či právnických osob, a je-li do nich činností veřejné správy zasaženo, musí tuto ochranu poskytnout, jinak řečeno odepřít ji jen proto, že má jakési předporozumění pro chování státu a jeho mimoprávní, třeba i politické motivace. Ale nesmí překročit jisté meze a dostat se do sféry politického rozhodování, stát se tvůrcem daňové politiky. Všimněme si, že podobnou zdrženlivost v této oblasti dlouhodobě projevuje i Ústavní soud, přestože jeho „hřiště“ je podstatně širší než naše.

Zvyšuje se podle Vás kvalita judikátů v daňové oblasti? Nebo má NSS nastavenou vysokou laťku již dlouhodobě?

Pokud se ohlédnu zpět do devadesátých let, připomenu situaci před vznikem Nejvyššího správního soudu. Tehdy se soudní přezkum daňových rozhodnutí odehrával izolovaně na úrovni osmi krajských soudů, mezi nimiž neexistovalo žádné procesní ani jiné propojení, stejně tak absentoval vrcholný soud, který by sjednocoval jejich rozhodování. Do jisté míry to vyhovovalo i daňové správě, která se na úrovni jednotlivých finančních ředitelství zpravidla přizpůsobila jen „svému“ krajskému soudu, a vliv rozhodovací praxe jiných soudů byl nevýznamný. Bez nadsázky se tehdy hovořilo o existenci osmi „daňových republik“. Přezkum se

7

Aktuálně

odehrával v rovině zákonnosti, byl tedy omezen na právní stránku věci bez možnosti podívat se na fakta, dokazování, natožpak vyslovovat závazné názory na (ne)úplnost či (ne)správnost skutkových zjištění v rozhodnutí správce daně, a tudíž na právní posouzení rozsahu a obsahu daňových povinností. Naši roli „suploval“ Ústavní soud, poznal tedy na vlastní kůži deficity dosavadní procesní úpravy i organizace správního soudnictví. Myslím, že to byl posléze jeden z rozhodujících faktorů pro jeho derogační zásah v roce 2001, kterým zrušil tehdejší pátou část o. s. ř. a přiměl vládu a parlament k urychlenému hledání řešení.

Po zahájení činnosti Nejvyššího správního soudu (2003) byla v prvních letech daňová judikatura věnována zejména procesním otázkám. I když zákon o správě daní a poplatků platil od roku 1993, jeho aplikace a interpretace orgány daňové správy nebyla ani jednotná, ani uspokojivá. Naše dobová judikatura tomu odpovídala, sjednocovali jsme, zaplňovali „bílá místa“ v rozsahu soudního přezkumu různých forem činnosti správce daně, nejen vlastní daňové správy, ale i dalších orgánů a institucí, které spravovaly dotace, poplatky a cla. Velké procento přezkoumávaných rozhodnutí z procesních důvodů neobstálo.

Postupem času jsme pozorovali zvýšení kvality procesní činnosti daňové správy, respektování naší judikatury a zásadní posun v procesní legislativě završený přijetím nového daňového řádu v roce 2009 s účinností od roku 2011, v němž jsme také rozpoznali vliv našeho rozhodování. Spolu s tím jsme stále častěji byli (konečně) stavěni před řešení sporných otázek hmotného práva. Snad to nebude znít pyšně, když řeknu, že i v této klíčové oblasti jsme postupně získali respekt jak daňových subjektů, tak i daňové správy. Snad k tomu přispěla i naše otevřenost projevující se v pořádání pravidelných společných seminářů a účastí soudců na různých daňových fórech, přednáškovou a publikační činností, zveřejňováním všech našich rozsudků i rozsudků krajských soudů.

Jaký je Váš nejoblíbenější daňový judikát Nejvyššího správního soudu?

Neoznačím žádný, ale vzpomínám si, že řada z nich vyvolala počáteční šok, adresáti našich rozsudků se je zdráhali přijmout, byli jsme i kritizováni, že bouráme letitou praxi, házíme klacky pod nohy, dokonce přišel i poněkud zlověstný vzkaz, ať si uvědomíme, že z vybraných daní se vyplácejí i naše platy… Obecně řečeno, měl jsem a stále mám radost, když náš judikát přijde včas, v momentě, kdy problém hýbe praxí, dáme jasné a jednoznačné vodítko nebo když trochu zchladíme extrémní výstřelky v legislativě či daňové praxi, přineseme rozumný smysl a účel do tuhých a málo přehledných paragrafů a aspoň načas uvolníme „ucpané potrubí“.

Barbara Pořízková, místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu (e-Bulletin 12/2021) Z hlediska daní je Nejvyšší správní soud zcela klíčovou institucí u nás. Jak se podle Vás s touto rolí umí popasovat?

8

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Zvyšuje se podle Vás kvalita judikátů v daňové oblasti? Nebo má Nejvyšší správní soud nastavenou vysokou laťku již dlouhodobě?

Myslím si, že se ctí. Soud, respektive jeho soudci nastavili prostřednictvím svých rozhodnutí procesní prostředí, které dbá na ochranu práv daňových subjektů, vytyčili oběma stranám sporu základní mantinely v oblasti doručování, dokazování i kontroly a od ryze procesních otázek se přesunuli k otázkám hmotněprávním. Něco se i nepovedlo, ale troufám si říct, že ta nepovedená rozhodnutí jsou ve výrazné menšině.

Co Vás vlastně přivedlo k daňovému právu? Jak často během své rozhodovací praxe vzpomínáte na případy, které jste řešila na oddělení nepřímých daní Finančního ředitelství v Brně? A jak často na spory, které jste měla na starosti v rámci PricewaterhouseCoopers?

V podstatě náhoda. Od známého jsem se dozvěděla, že se na tehdejším Finančním ředitelství v Brně uvolnilo místo právníka na nepřímých daních. Naivně jsem si říkala, že daň z přidané hodnoty, respektive její úprava, je docela nová, ostatně psal se rok 1993, takže by mě neměl limitovat čas strávený na mateřské dovolené. Šla jsem spíše na pohovor než klasické výběrové řízení a to místo získala. Dnes se na budovu, kde jsem začínala, dívám z okna své kanceláře. Netušila jsem, že na dlouhou dobu budu jediným právníkem na nepřímých daních.

Byla to výhoda?

Tahle zvláštnost mi umožnila podílet se na řešení důležitých otázek rezonujících napříč republikou a tím se učit a nabírat zkušenosti. Při mém prvním soudním sporu jsem se v jednací síni Krajského soudu v Brně jako zástupce státu potkala s mým pozdějším předsedou senátu, se kterým soudím dodnes. Šlo o otázku rozsahu důkazního břemene podle § 31 odst. 9 zákona o správě daní a poplatků a já tehdy vyhrála. Hodně jsem přednášela jak pro pracovníky územních finančních orgánů, tak pro odbornou daňovou veřejnost a v rámci těchto přednášek s odborníky diskutovala. I díky těmto zkušenostem jsem se zřejmě stala zajímavou pro soukromý sektor. Po druhé mateřské dovolené jsem v roce 2001 kývla na nabídku ze strany PricewaterhouseCoopers. Byl to pro mě úplně nový začátek i jiný styl práce, ale mě ta práce hrozně moc bavila a naplňovala.

S odbornou veřejností na přednáškách diskutujete dodnes…

Ano. Zpětnou vazbu i možnost mít alespoň povědomí o problémech, které praxe přináší, považuji za nesmírně cenné. Máte-li v publiku chytré lidi, kteří se nebojí přemýšlet nahlas, je to obohacující. Neznamená to, že mojí rolí v pozici přednášejícího soudce je přizpůsobit mé myšlení názorům či atmosféře v sále. Mojí rolí je naslouchat názorům jiných a zamýšlet se nad tím, co slyším. Občas je dobré čelit vlastním pravdám, protože konfrontací s názory jiných se člověk obohacuje, učí se na věc dívat různými úhly pohledu a stává se kvalitnějším. Ostatně aplikace práva je umění, založené na porozumění tomu, co je důležité. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Vláda zmiňuje možné daňové změny.

Jasno má být na jaře Vláda Petra Fialy již několik týdnů diskutuje, zda zvedne daně. Podle ministra financí bude definitivně jasno na jaře. Poté co v minulém roce prosadila daň z mimořádných zisků, by mohla být v plánu změna v pravidlech daně z přidané hodnoty. Daňovou zátěž ale oficiálně zatím programově zvyšovat nechce. Premiér Fiala uvádí, že chce letos jeho kabinet snížit strukturální deficit o 70 miliard korun, a to při použití katalogu Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta ale navrhuje kromě úspor právě také zvýšení některých daní, například spotřební daně z tabáku a alkoholu.

V

láda zvažuje podle vyjádření jednotlivých ministrů změnu daně z přidané hodnoty, při uvažovaných úpravách se ale kabinet chce podle premiéra Fialy vyvarovat zásadních skoků. Ekonomičtí experti nyní propočítávají dopady případných změn.

O úpravě systému DPH bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury jasno na jaře. V debatě v televizi Prima ministr Stanjura zmínil, že hlavním důvodem ke změně je zjednodušení daňového systému. „Tohle není snaha vyřešit schodky rozpočtů,“ dodal.

Přesto ale zvažuje, že místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent by měla být od příštího roku pouze jedna, ve výši 13 nebo 14 procent. „Při jedné sazbě 13 procent by to bylo mírně deficitní pro státní rozpočet, při 14 procentech je to přesně naopak,“ okomentoval Stanjura s tím, že ve snížené sazbě mají zůstat položky se sociálními a zdravotními důvody. Nová a jediná snížená sazba by měla existovat vedle základní sazby DPH ve výši 21 procent, která platí pro většinu zboží a služeb. Ministr financí ale také upozornil na to, že řada zemí EU má vyšší sazbu než Česká republika.

Jakákoliv změna daně z přidané hodnoty by měla na rozpočet značný vliv, jelikož zajišťuje největší příjem státu. Předloni stát vybral 463,3 miliardy korun. Za prvních 11 měsíců loňského moje.kdpcr.cz

roku už výběry vzrostly na 487,7 miliardy korun. Bývalá ministryně financí a současná předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová ve zmíněné debatě televize Prima úvahy o změnách DPH kritizovala. Podle ní by mohlo dojít ke zdražování například knih nebo léků. Na to Stanjura reagoval tím, že u léků stále zůstávají ochranné limity. Dále Alena Schillerová vládě vyčítala, že o návrhu nediskutuje s opozicí. Stanjura k tomu uvedl, že o něm bude diskuze, až bude mít návrh vypracovaný.

Národní ekonomická rada vlády v listopadu na jednání se zástupci Fialova kabinetu představila řadu opatření na zlepšení salda státního rozpočtu, mezi nimiž je i zvýšení daně z příjmů fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy nebo zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků a alkoholu. Na straně výdajové NERV navrhuje například zrušení školkovného, snížení počtu vězňů nebo návrat slevy na dopravu na úroveň před rokem 2018. Celkem by vláda mohla podle NERV ušetřit i stovky miliard. Fiala potvrdil plán vlády v příštím roce snížit strukturální deficit o 70 miliard korun, právě za použití katalogu NERV, zda ale bude vybírat z možností na příjmové straně, nesdělil. Dlouhodobě tvrdí, že jeho vláda daňovou zátěž zvedat nechce.

9

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Zdravotnické služby a osvobozené plnění Soudní dvůr EU se ve svém aktuálním rozhodnutí opět věnoval tématu uplatnění osvobození od DPH bez nároku na odpočet DPH ve zdravotnické oblasti. Plátci působící v tomto oboru včetně příjemců zdravotnických služeb by měli věnovat náležitou péči analýze, zda dané plnění spadá do osvobození, nebo se aplikuje DPH. Alena Wágner Dugová Daňová poradkyně č. o. 4687, Deloitte

P 10

odle rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) musí být Článek 132 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty vykládán v tom smyslu, že na plnění spočívající v ověření

správnosti diagnózy závažné nemoci u pojištěného za účelem stanovení nejlepší možné zdravotní péče k uzdravení pojištěného a zajištění léčby v zahraničí, pokud je takové riziko kryto pojistnou smlouvou a pojištěný o to požádá, se nevztahuje osvobození od daně stanovené v tomto ustanovení.

V oblasti DPH existuje mnoho nejasných a výkladově obtížných oblastí, ale uplatnění osvobození od DPH bez nároku na odpočet DPH u řady oblastí (například právě oblast zdravotnictví či finanční činnosti, školství) patří mezí „top“ složité a výkladově nejasné a nestabilní oblasti. Obecná poučka, se kterou často pracuje Finanční správa a potažmo soudy, stanoví, že osvobození představuje výjimku z obecné zásady a vymezení osvobození je třeba vykládat restriktivně. Daňové subjekty však v dobré víře, že aplikují osvobození oprávněně, však často v důsledku nejasného výkladu v podstatě zjistí, že léta uplatňovaly osvobození neoprávněně, a je jim doměřena DPH včetně souvisejících sankcí (případně je příjemce služeb povinen přiznat moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

DPH s tím, že ale nemusí mít plný nárok na odpočet DPH, z čehož plyne doměření DPH i stanovení sankcí). Často také dochází k přepočtu krátícího koeficientu, což má řadu dalších dopadů.

Dále, pokud je pak dané plnění zdanitelné, tak může také nastat nejasnost v určení správné sazby DPH. Rozsudek C-458/21 se pak zabýval právě posouzením, zda lze aplikovat osvobození od DPH u zdravotních služeb spočívajících v ověření správnosti diagnózy závažné nemoci u pojištěného za účelem stanovení nejlepší možné zdravotní péče k uzdravení pojištěného a zajištění léčby v zahraničí. Rozsudek je relevantní nejen pro poskytovatele zdravotní péče, ale i pro příjemce služeb, kteří nakupují služby ze zahraničí a mají případně povinnost samovyměření DPH. Konkrétně v daném případě maďarská společnost CIG Pannónia Életbiztosító Nyrt (dále jen „CIG“) nakupovala od španělské společnosti Best Doctors na základě smlouvy o spolupráci služby „interní konzultace“, tedy prověření zdravotních informací o fyzické osobě (které dále CIG poskytovala pojistné služby), a to prostřednictvím svých lékařů a na základě jim zaslané dokumentace, aby se ověřilo, zda může daná fyzická osoba skutečně čerpat služby z pojištění. Best Doctors dále zajišťovala služby „nalezení nejlepší péče“, což zahrnovalo všechny administrativní formality spojené se zdravotní péčí v zahraničí (zejména pak objednání k poskytovatelům lékařských služeb, zorganizování lékařské péče, zajištění ubytování v hotelu a cesty, poskytování klientských asistenčních služeb a ověření vhodnosti léčby a dále úhrady a zpracování vyúčtování lékařských služeb).

Za tyto služby pak společnost CIG nepřiznala DPH u přijaté služby, jelikož je kvalifikovala jako osvobozenou zdravotní péči.

Hlavní argument společnosti CIG spočíval v tom, že služba „interní konzultace“ jakožto služba hlavní má terapeutický účel, protože má přímo a nepochybně za cíl stanovení diagnózy a dále že služba „nalezení nejlepší péče“ je poskytována po stanovení diagnózy a je ve vztahu k tomuto stanovování diagnózy, doplňková, a v důsledku toho tedy služby nabízené společností Best Doctors jako celek splňují podmínky pro osvobození jako zdravotní služby. Finanční úřad přitom tvrdil, že služby poskytované společností Best Doctors mají jen nepřímou souvislost s terapeutickým cílem, takže nemohou být osvobozeny od DPH. Soudní dvůr v rámci rozsudku zopakoval pravidla a zrekapituloval dosavadní judikaturu pro aplikaci osvobození u zdravotních činností, tedy že: „Osvobozena jsou plnění, která splňují dvě podmínky, a sice jednak představují „poskytnutí lékařské péče“ (tedy služby, které mají za cíl diagnostikovat, léčit a v co největším možném rozsahu uzdravovat z nemocí nebo zdravotních obtíží), a jednak jsou uskutečněna „při výkonu lékařských a nelékařských zdravotnických povolání, jak jsou vymezena v dotyčném členském státě.

Rozhodujícím pro určení, zda musí být určitá služba lékařského charakteru osvobozena od DPH, je účel této služby. moje.kdpcr.cz

Judikatura

Zdravotnictví a různé doplňkové služby jsou na vzestupu. Plátci působící v tomto oboru včetně příjemců takových služeb by měli věnovat náležitou péči analýze, zda se aplikuje osvobození nebo v případě zdanění základní anebo jedna ze snížených sazeb DPH.

Osvobození se vztahuje na lékařské služby poskytnuté s cílem chránit lidské zdraví, včetně jeho zachování nebo obnovení.

Pokud plnění spočívá ve vypracování lékařského posudku, i když poskytovatel musí využít svých lékařských dovedností a plnění může zahrnovat činnosti, které jsou obvyklé pro povolání lékaře, jako je fyzické vyšetření pacienta nebo analýza jeho zdravotní dokumentace, není hlavním cílem takového plnění chránit zdraví posuzované osoby, včetně jeho zachování nebo obnovení. Takové plnění, které má zodpovědět otázky identifikované v rámci žádosti o vypracování posudku, se uskutečňuje s cílem umožnit třetí osobě přijmout rozhodnutí, které má právní účinky vůči dotčené osobě nebo jiným osobám.

I když o lékařský posudek může požádat sama dotyčná osoba a takový posudek může tím, že odhalí nový problém nebo koriguje dřívější diagnózu, nepřímo přispívat k ochraně zdraví dotyčné osoby, zůstává hlavním cílem každého plnění tohoto typu splnění zákonné nebo smluvní podmínky v rozhodovacím procesu jiné osoby.“

11

Judikatura

Na základě toho pak Soudní dvůr rozhodl, že služby poskytované Best Doctors nejsou osvobozeným plněním, protože: u služeb „interní konzultace“ zůstává hlavním účelem plnění vypracování posudku, přičemž terapeutické dopady jsou jen nepřímé, takže tato plnění nelze považovat za služby s terapeutickým cílem, a služby „nalezení nejlepší péče“ pak také nemají cíl chránit lidské zdraví, včetně jeho zachování nebo obnovení, ale mají za cíl zajistit organizaci logistiky související s lékařskou péčí v zahraničí, a jedná se tak v podstatě o služby administrativní povahy.

V současné době jsou zdravotnictví a různé doplňkové služby na vzestupu a plátci působící v tomto oboru včetně příjemců takových služeb by tak měli věnovat náležitou péči analýze, zda dané plnění spadá do osvobození, nebo se aplikuje DPH. V takovém případě také stojí za analýzu, zda se aplikuje základní anebo jedna ze snížených sazeb DPH (přičemž zde lze alespoň využít závazného posouzení na sazbu DPH). V dané oblasti může být užitečné seznámení se s dokumentem „Informace GFŘ k uplatnění daně z přidané hodnoty ve zdravotnictví“ a nastudování příslušné judikatury.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Řízení o předběžné otázce – Daně – Daň z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Článek 132 odst. 1 písm. c) – Osvobození některých činností od daně ve veřejném zájmu – Poskytnutí lékařské péče v rámci lékařských a nelékařských zdravotnických povolání – Služba používaná pojišťovnou k ověření správnosti diagnózy závažné nemoci, jakož i k vyhledání a poskytnutí nejlepší možné péče a léčby v zahraničí“ Podle rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) ze dne 24. listopadu 2022 ve věci C-458/21 CIG Pannónia Életbiztosító Nyrt, generální advokát: N. Emiliou http:// eur-lex.europa.eu Související ustanovení: § 58 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“) Související rozhodnutí: C-212/01 – Unterpertinger C-48/19 – X-GmbH C-228/20 – I GmbH C-86/09 – Future Health Technologies

Podcast NADANĚ Podcast můžete sledovat nejen na komorovém YouTube kanále, ale také na svých oblíbených platformách Apple Podcast, Spotify nebo Google Podcast.

12

moje.kdpcr.cz

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny pro daňové poradce.* Nakupujte v e-shopu KDP ČR.

Daňové zákony 2023 SR XXL Profi interaktivní komplet tištěné publikace, e-booku, celoročního aktualizačního servisu se slovenskou daňovou legislativou a servisní webové stránky moje.kdpcr.cz moje mo j .k je .kdp pcr.cz .c cz

Zákoník práce Zá áko koní ník ík pr prá áce – sešitové áce seši se šito ši tové vydání v nejaktuálnější znění zákoníku práce vč. všech novel

zvýhodněná cena pro DP 431 Kč běžná cena 479 Kč zvýhodněná cena pro DP 350 Kč běžná cena 389 Kč

zvýhodněná cena pro DP 530 Kč běžná cena 589 Kč Nemovité věci v daních pořízení a držba nemovité věci za účelem pronájmu, ubytování, podnikání, budoucího prodeje z pohledu DzP, DPH i DzNV

Zákon o nemocenském pojištění nové redukční hranice pro výpočet dávek nemocenského pojištění, změny v poskytování otcovské, postup u karantény

Zcela legální daňové triky řada technik a chytrých postupů, jak prozíravým konáním, avšak v rámci zákonů, snížit svoje daňové zatížení

zvýhodněná cena pro DP 450 Kč běžná cena 499 Kč

zvýhodněná cena pro DP 179 Kč běžná cena 199 Kč

Daňové a nedaňové náklady heslovitě podle jednotlivých dílčích okruhů zpracovávané problematiky, vč. příkladů správného uplatnění dané problematiky

Cestovní náhrady v 321 příkladech řešení cestovních náhrad od A do Z v příkladech, komentář a příklady složitějších případů včetně použití kurzů k přepočtům měn, používání platebních karet, přerušení cesty, odkazy na judikáty zvýhodněná cena pro DP 350 Kč běžná cena 389 Kč

zvýhodněná cena pro DP 350 Kč běžná cena 389 Kč

DPH 2023 Zákon s přehledy 166 přehledů ve znění platném k 1. 1. 2023, přehledy jsou doplněny paragrafy zákona

zvýhodněná cena pro DP 170 Kč běžná cena 189 Kč

zvýhodněná cena pro DP 323 Kč běžná cena 359 Kč

Z novinek vybíráme:

Sbírka souvztažností k účtům směrné účtové osnovy pro podnikatele se vzorovou účtovou osnovou s opravami pro rok 2023

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce 13 kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Výdaje na pozemky vedené jako zboží sníží základ daně až při jejich prodeji Daňovému subjektu byla doměřena daň z příjmů fyzických osob kvůli neuznání výdajů vynaložených na pořízení pozemků. Dotčené pozemky vedl v rámci své daňové evidence v souladu s účetními předpisy jako zboží, protože je pořizoval za účelem dalšího prodeje.

Podle daňového subjektu skutečnost, že byly pozemky evidovány jako zboží, umožnila uplatnit výdaje jako daňový náklad již v roce jejich pořízení.

S

právce daně však upozornil, že je nutné striktně rozlišovat účetní a daňové hledisko. To, že daňový subjekt pořizuje pozemky jako zásoby, automaticky neznamená, že se jedná o výdaje podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Vzhledem k povaze pozemků se bez ohledu na jejich použití postupuje dle § 24 odst. 2 písm. t) bodu 5 ZDP, kde daňově uznatelnými náklady je pořizovací cena pozemku, a to do výše příjmů z jeho prodeje. Podle správce daně je tedy zcela nerozhodné, zda je pozemek v daňové evidenci veden jako zboží, nebo jako hmotný dlouhodobý majetek. Pořizovací cena pozemku nikdy neovlivní základ daně dříve než ve zdaňovacím období, ve kterém dojde k jeho prodeji.

14

Daňový subjekt se po prohrané žalobě u krajského soudu obrátil na Nejvyšší správní soud, protože podle něj rozhodnutí správce daně a soudu není v souladu s historickým a systematickým výkladem zákona. Nejvyšší správní soud ovšem stížnost zamítl a stejně jako daňové orgány připomněl rozdíl mezi dvěma zmiňovanými způsoby uplatnění výdajů. Speciální postup v případě pozemků je na rozdíl od standardního uplatňování výdajů omezen již zmíněnou hranicí příjmů z prodeje pozemku. Navíc je zde odlišný okamžik uplatnění, protože výdaje související s pozemkem lze uplatnit až v době prodeje, nikoliv ihned při jeho pořízení.

Podle NSS lze souhlasit s tím, že při výkladu právních předpisů se nelze omezit pouze na výklad jazykový. I doktrína zdůrazňuje, že jazykový výklad je prvním krokem při interpretaci právního předpisu a sám o sobě nemůže vést ke konečnému interpretačnímu závěru. V posuzovaném případě však i za použití jiného výkladu nelze souhlasit se závěrem daňového subjektu. Ten se odvolává na účetní vyhlášku, podle které jsou pozemky vedeny jako součást dlouhodobého hmotného majetku bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím. Tato vyhláška však podle NSS neobsahuje definici pozemku, pouze pro účely sestavování rozvahy stanovuje, že některé pozemky mají být vedeny jako dlouhodobý hmotný majetek a jiné jako oběžné aktivum. Z vyhlášky nelze nijak dovodit, že by pozemky nakoupené za účelem prodeje přestaly být pozemky. I když se předpisy o účetnictví použijí pro vymezení složek majetku v daňové evidenci, nemohou měnit pravidla pro stanovení daně. Je tak skutečně nutné rozlišovat účetní a daňové předpisy.

Nejvyšší správní soud připustil, že rozumí námitce daňového subjektu, že daňová evidence by měla sloužit pro stanovení základu daně a je do jisté míry nelogické, že tomu tak vždy není. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Podle soudu však jde pouze o určité nepohodlí pro daňový subjekt, neboť jeho účetnictví plně nekoresponduje s pravidly pro placení daně. To však nemůže ovlivnit výklad jasných ustanovení zákona o daních z příjmů.

Judikatura

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 10 Afs 116/20201, dostupné na www.nssoud.cz

Nejvyšší správní soud se zabýval rozložením důkazního břemene při určení místa plnění v řetězovém obchodu s pohonnými hmotami Nejvyšší správní soud se zabýval rozložením důkazního břemene mezi daňový subjekt a správce daně při určení místa plnění při dodání pohonných hmot dovážených z jiných členských států EU v kontextu řetězových obchodů.

D

aňovému subjektu byla doměřena DPH z důvodu neuznání nároku na odpočet z nákupu pohonných hmot, které nakoupil od tuzemských dodavatelů s místem nakládky v jiných členských státech.

Následně je prostřednictvím najatých přepravců přepravoval do ČR, kde je stočil buď na vlastních čerpacích stanicích, nebo na stanicích svých odběratelů. Podle zákona může být v případě řetězových obchodů za intrakomunitární dodání zboží s přepravou považována jen jedna z obchodních transakcí v řetězci. Pro určení této transakce je rozhodné zjištění místa, ve kterém daňový subjekt nabyl právo nakládat se zbožím jako vlastník.

Podle správce daně daňový subjekt nabyl právo nakládat s pohonnými hmotami jako vlastník již v jiném členském státě, protože byl organizátorem přepravy a jen on mohl ovlivnit, zda k přepravě zboží mezi členskými státy dojde. Daňový subjekt tak měl získat právo nakládat se zbožím jako vlastník v okamžiku, kdy prostřednictvím přepravců převzal plnění v místě nakládky. Místo plnění se tak nacházelo mimo území České republiky.

Krajský soud později souhlasil s určením okamžiku dodání podle závěrů správce daně, který dle jeho názoru posoudil celý moje.kdpcr.cz

nákup dostatečně komplexně a prokázal, že přepravce vystupoval jako prodloužená ruka daňového subjektu, a je tak zřejmé, že subjekt mohl s pohonnými hmotami nakládat jako vlastník už od chvíle, kdy byly natankovány do cisterny. Podle krajského soudu není přitom rozhodné, kdy došlo k nabytí vlastnického práva z hlediska soukromoprávního. Daňový subjekt současně neprokázal, že by ho dodavatelé byli oprávněni po natankování úkolovat. Správce daně po vyjádření svých pochybností upozornil daňový subjekt na to, jaké skutečnosti a jakým způsobem má prokázat, a došlo tak k přechodu důkazního břemene zpět na daňový subjekt.

Ten však se závěry soudu nesouhlasil. Podle něho pro určení ekonomického vlastnictví nepostačuje pouze organizace přepravy. Při určení vlastnictví je nutné vycházet z toho, jaká práva obecně má vlastník zboží. Z dřívější judikatury podle něj vyplývá, že ten, kdo musí nést riziko nahodilé zkázy, má i právo nakládat s dotčeným majetkem jako vlastník. Správní orgány se nezabývaly otázkou, zda dodavatelé měli možnost ovlivnit místo složení či zda mohli dopravou disponovat. Určení místa plnění je právní otázka a v tomto ohledu nese důkazní břemeno správce daně.

Nejvyšší správní soud k projednávané otázce nejdříve podotknul, že každá věc řetězových obchodů s pohonnými hmotami má dílčí odlišnosti a je složena z mnoha střípků rozličných okolností, které jsou pro danou věc specifické a odlišují ji od jiného řetězového obchodu. Judikaturu tak nelze použít paušálně. Jde-li o pojem dodání zboží, jedná se o pojem práva EU zakotvený ve směrnici o DPH. V každém jednotlivém případu je třeba vzít v úvahu výklad pojmu dodání zboží zastávaný Soudním dvorem EU a poté použít blíže rozvedený výklad Nejvyšším správním soudem.

Dále NSS uvedl, že právo nakládat se zbožím jako vlastník nelze vykládat tak, že se jedná vždy pouze o převod vlastnictví práva. Musí se nicméně jednat o převod nějakého práva. Výjimečně

15

Judikatura

nepůjde o převod vlastnického práva, ale o převod jiných práv, která dovolí nabyvateli nakládat se zbožím v obdobném rozsahu, jako kdyby na něj vlastnické právo bylo převedeno. Soudní dvůr uvedl, že převod práva nakládat s hmotným majetkem jako vlastník znamená, že strana, na niž je toto právo převedeno, může činit rozhodnutí, která mohou ovlivnit právní situaci daného zboží, zejména rozhodnutí o jeho prodeji. Pro posouzení oprávněnosti nároku na odpočet DPH je klíčové rozložení důkazního břemene určení místa plnění, tedy místa, kde daňový subjekt nabyl právo nakládat se zbožím jako vlastník. Toto břemeno tíží primárně daňový subjekt. On musí prokázat nárok na odpočet daně. Pokud však správce daně dospěje k závěru, že místo plnění je v jiném členském státě, než který určil daňový subjekt, nelze se opřít pouze o to, že daňový subjekt neunesl důkazní břemeno. Pro jeho závěr musí existovat také racionální důvody. Jejich součástí musí být nejen popis zjištěných okolností týkajících se faktického nakládání se zbožím, ale taky alespoň základní právní úvaha, ze které bude zřejmé, v návaznosti na jaké právo přešlo na daňový subjekt právo nakládat s věcí jako vlastník.

Při posouzení, zda správce daně unesl své důkazní břemeno, NSS zjistil, že argumenty správních orgánů se týkají faktického nakládání zboží. Judikatura však zdůrazňuje význam právního nakládání.

V projednávaném případě se správní orgány sice formálně správně zabývaly otázkou, kdy toto právo přešlo, nenabídly však žádné racionální důvody, ze kterých by vyplývalo, v návaznosti na jaké právo na daňový subjekt přešlo právo nakládat se zbožím jako vlastník. Správce daně tak podle NSS své důkazní břemeno neunesl.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Soud nesouhlasil také s použitím rozsudku Soudního dvora, na který se správce daně odvolával. Ten se týkal dodávky pohonných hmot určených k pohonu lodí a stanovil, že od okamžiku, kdy jsou pohonné hmoty natankovány do nádrže lodi, má se za to, že její provozovatel je za běžných podmínek oprávněn s nimi fakticky nakládat, jako by byl jejich vlastníkem. Rozsudek však není dle NSS možné použít paušálně na nyní projednávaný případ. Při dodání pohonných hmot do nádrží lodí je mimořádně obtížné představit si jinou možnost nakládání s nimi než jejich spotřebovávání dotčenou lodí. Naopak cisterny použité v projednávaném případě jsou na rozdíl od lodí užívaných k plavbě po volném moři cíleně vyrobeny za účelem přečerpání pohonných hmot dál. To, že byly pohonné hmoty stočeny do cisteren, tak nevypovídá nic o tom, zda došlo k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník.

Správní orgány se měly správně zabývat tím, v návaznosti na jaké právo na daňový subjekt přešlo právo nakládat s pohonnými hmotami jako vlastník, pokud měly za to, že místo plnění bylo v jiných členských státech. NSS tak věc vrátil správním orgánům, které teď musí provést základní právní úvahu, která určí, v návaznosti na jaké právo došlo k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník s tím, že se nemusí nutně jednat o právo vlastnické.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 8 Afs 114 /2020, dostupné na www.nssoud.cz

Příslušný správce daně by měl zjišťovat případné přeplatky na dani i u jiného správce daně, pokud má relativně nekomplikovanou možnost je zjistit Daňovému subjektu byl vyměřen úrok z prodlení kvůli nedoplatku na dani z příjmů fyzických osob. Ten však s tímto úrokem nesouhlasil, protože v době jeho vyměření správce daně nezohlednil existující přeplatek na dani z převodu nemovitostí na jeho osobním daňovém účtu. Správce daně tak podle něj stanovil úrok nad rámec základních zásad správy daní, mezi které patří zásada součinnosti, přiměřenosti a hospodárnosti. Vratitelné přeplatky byly zároveň vyšší než úročený nedoplatek.

16

moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

S

právce daně s tímto závěrem nesouhlasil, protože přeplatek evidoval jiný správce daně a neměl tak povinnost zkoumat jeho existenci. Stejně i krajský soud uvedl, že povinnost správce daně zohlednit přeplatky nelze šířeji vykládat tak, že by jeho povinností bylo vyhledávání ve prospěch daňového subjektu případných dalších přeplatků evidovaných u jiných správců daně, tedy u orgánů finanční správy nebo obecních či krajských úřadů.

Odvolací finanční ředitelství později uvedlo, že k převedení přeplatku dojde pouze za situace, kdy si ho správce daně vyžádá. K tomuto vyžádání však v projednávaném případě nedošlo do doby podání odvolání. S ohledem na znění daňového řádu se tak daný přeplatek na osobním daňovém účtu stěžovatele u jiného správce daně stal tzv. vratitelným přeplatkem, který byl v dispoziční sféře stěžovatele. OFŘ v té souvislosti upozornilo na rozsudek NSS, který říká, že „jedná-li se o vratitelný přeplatek, nejedná se již o finanční prostředky, kterými jakkoli lze státem disponovat (…), ale jedná se o finanční prostředky daňového dlužníka, které spadají výlučně do jeho dispoziční sféry“. Správce daně by byl povinen přeplatek daňovému subjektu vrátit, pokud by o to byl požádán, aniž by byl povinen nebo oprávněn zkoumat, zda má stěžovatel nedoplatek u jiného správce daně. Daňový subjekt věděl o svém přeplatku a mohl požádat o jeho použití na úhradu svého nedoplatku z vlastní iniciativy. K tomu však nedošlo. Podle OFŘ je třeba rozlišovat situaci, kdy je přeplatek i nedoplatek evidován u téhož správce daně, od situace, kdy jsou položky evidovány u rozdílných správců. Ve druhém případě totiž správce daně nemá povinnost zkoumat přeplatek u jiného správce. Správcem daně totiž může být ve smyslu daňového řádu jakýkoliv orgán veřejné moci.

Nejvyšší správní soud v reakci na tento problém nejprve připomněl, že zákon výslovně neřeší otázku, zda je správce daně oprávněn započítat do počtu dnů prodlení i dobu, po kterou byl na účtu daňového subjektu evidován vratitelný přeplatek. Tuto otázku však podle něj nelze pojímat ve stylu povinnost je/není.

Záleží totiž na konkrétních okolnostech případu. NSS vyslovil pochopení s argumentací OFŘ, že široký pojem „správce daně“ by mohl vést k zásadním komplikacím při správě daní, k nastolené otázce však nelze přistupovat mechanicky.

Zákon sice výslovně nestanoví, že je povinností správce daně zohledňovat při stanovení úroku z prodlení i dobu, po kterou je u daňového subjektu evidován také přeplatek, přesto taková povinnost existuje. Její existence bude záviset na konkrétních okolnostech věci. Podle daňového řádu správce daně postupuje v souladu s právními předpisy a používá při vyžadování plnění povinností jen takové prostředky, které daňové subjekty nejméně zatěžují a ještě umožňují dosáhnout cíle správy daní. Zároveň postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady. Zásada hospodárnosti navíc nepřímo ukládá zajistit obstarání údajů, které jsou potřebné v řízení, lze-li je obstarat z úřední evidence, kterou správce daně sám vede. Z těchto obecných zásad plyne, že by měl správce daně zjišťovat případné přeplatky daňového subjektu i u jiných správců daně, pokud bude mít do příslušné moje.kdpcr.cz

evidence přístup, nebo takový přístup nebude spojen s většími překážkami, náklady či komplikacemi. V posuzovaném případě OFŘ vycházelo z nesprávného názoru, že výše uvedenou povinnost nemá správce daně vůbec. Proto se ani nevyjádřilo k tomu, zda správce daně mohl informace o přeplatku získat nekomplikovanou formou.

Na závěr Nejvyššího správního soudu nemělo vliv ani to, že přeplatek byl ve výlučné dispozici daňového subjektu. Odkázal se totiž na odbornou literaturu, podle níž se přeplatek stane vratitelným poté, co projde tzv. testem vratitelnosti. Takový přeplatek je pak v dispozici daňového subjektu, který se může rozhodnout, jak s ním naloží. Přeplatek se však nestává vratitelným navždy. Může dojít k situaci, kdy v průběhu lhůty pro jeho vrácení vznikne u správce daně nedoplatek anebo je mu doručena žádost jiného správce daně o jeho převedení.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 2 Afs 407/2020 , dostupné na www.nssoud.cz

Zdroj: www.nssoud.cz

Komoru daňových poradců České republiky najdete i na sociálních sítích

a Twitter

17

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví Novela zákona o DPH přinesla úpravu pravidel kontrolních hlášení Změny zákona o DPH týkající se kontrolního hlášení přinesly změny ve výzvě k podání hlášení a sankčním systému při nesplnění povinnosti toto hlášení podat. Samotný elektronický formulář hlášení, struktura jeho dat, včetně způsobu vyplňování a jeho podávání, zůstaly novelou nedotčeny.

V případě výzev se novelou do textu zákona výslovně potvrdila stávající praxe, kdy plátce reaguje na obdrženou výzvu k podání kontrolního hlášení s tím, že mu za dané období nevznikla povinnost hlášení podat. Pro tento případ mají plátci od počátku implementace kontrolního hlášení do praxe možnost využít tzv. „rychlou odpověď na obdrženou výzvu k podání“, kterou nabízí elektronický formulář kontrolního hlášení na Daňovém portále. Jedná se o snadnou a rychlou možnost pro plátce, jak sdělit správci daně, že mu tato nevznikla. Při tzv. „rychlé reakci“ plátce na výzvu prostřednictvím e-formuláře kontrolního hlášení, v případě, ve kterém není povinnost hlášení podat, nevzniká pokuta.

Novela také prodlužuje lhůtu pro odpověď plátce na výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení původně tvrzených údajů v kontrolním hlášení v případě, že je tato výzva doručována do datové schránky. Potom nová zákonná lhůta pro reakci plátce na tuto výzvu je do 17 dnů ode dne dodání výzvy do datové schránky. V ostatních způsobech doručování výzvy podle § 101g odst. 2 ZDPH zůstává původní lhůta pro reakci plátce nezměněna a zůstává v délce 5 pracovních dní.

Výhodu nové prodloužené lhůty pro reakci na výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení původně tvrzených údajů v KH získávají pouze ti plátci, kteří se s výzvou doručovanou do datové schránky seznámí dříve, než nastane fikce doručení 10 dní podle zákona o elektronických úkonech. Čím dříve se plátce seznámí s výzvou dodanou do datové schránky neboli čím dříve dojde k doručení,

18

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Aktuálně

tím více časového prostoru bude mít plátce na podání následného kontrolního hlášení, tj. nově až 17 kalendářních dnů od dodání výzvy do datové schránky bez ohledu na okamžik doručení této výzvy v rámci datové schránky.

U sankčního systému kontrolního hlášení se nově zavádí poloviční výše pokut. Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván, 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě. Nově je výše pokut poloviční (tedy 5 000 Kč, 15 000 Kč nebo 25 000 Kč), pokud je plátce fyzickou osobou nebo právnickou osobou se čtvrtletním zdaňovacím obdobím či společností s ručením omezeným, která má jednoho společníka, přičemž tento společník je fyzickou osobou.

Současně je také zaktualizován Pokyn GFŘ D-29 – k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení pro jednotnou správní praxi při prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení.

Informace o významných změnách zákona o daních z příjmů fyzických osob Finanční správa připomíná poplatníkům, že došlo ke zvýšení základní slevy na poplatníka z částky 27 840 Kč (platné pro rok 2021) na částku 30 840 Kč (pro rok 2022). Došlo také k osvobození příjmů z jednorázového odškodnění v souvislosti s mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice a k osvobození příjmů z jednorázového odškodnění, které bylo vyplaceno státem osobě sterilizované v rozporu s právem. Nově vznikla také sleva na dani za zastavenou exekuci. Podle tohoto ustanovení se daň poplatníka vypočtená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, snižuje o slevu za zastavenou exekuci, jejíž výše odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému v daném zdaňovacím období přizná exekutor při zastavení exekuce, jejímž předmětem byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a která probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti zákona z důvodu, že v těchto třech letech nebyla tato pohledávka vymožena ani zčásti.

Připomíná i úpravu osvobození pro daňové nerezidenty výnosů z dluhopisů emitovaných v zahraničí českými subjekty či daňovou podporu nízkoemisních vozidel, která spočívá v tom, že se do 2. odpisové skupiny přeřadily dobíjecí stanice elektromobilů a plug-in hybridních vozidel a došlo ke snížení hodnoty nepeněžního příjmu zaměstnance, který může využívat nízkoemisní vozidlo i pro soukromé účely z 1 % na 0,5 % vstupní ceny.

Současně mimořádný příspěvek na dítě ve výši 5 000 Kč, který byl v roce 2022 vyplácen, nebude započítáván do limitu 68 000 Kč vlastních příjmů manžela/manželky. Osvobozen je také mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě.

Odvody z nadměrných příjmů podle energetického zákona Finanční správa publikovala informace k účinnosti novely energetického zákona, která zavádí tzv. odvod z nadměrných příjmů.

Správcem odvodu z nadměrných příjmů je Energetický regulační úřad, potřebné informace je možné nalézt na jeho stránkách. Energetický regulační úřad může dle § 95g odst. 2 energetického zákona za podmínek dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, požádat o provedení úkonů nebo dílčích řízení či jiných postupů orgán Finanční správy ČR. Konkrétně Finanční úřad pro Kraj Vysočina bude pro Energetický regulační úřad zajišťovat platby záloh na odvod a samotného odvodu, jakož i úkony související. Informace k placení daní na účty finančních úřadů jsou zveřejněny na stránkách Finanční správy ČR.

Na portálu MOJE daně byl spuštěn pilotní provoz nové funkce Poplatníci daně z nemovitých věcí mohou nově od 15. 12. 2022 využít službu Ověření na katastr nemovitostí, která byla spuštěna v rámci pilotního provozu. Prostřednictvím této funkce lze ověřit, zda údaje uvedené v daňovém přiznání odpovídají tomu, co je uvedeno v katastru nemovitostí k určitému datu. Funkce dokáže zkontrolovat například správnost výměry pozemku, spoluvlastnického podílu na nemovité věci, zda je nemovitá věc přiznána ve výši spoluvlastnického podílu či společným zástupcem a další. Funkci ověření na katastr nemovitostí mohou využít pouze uživatelé přihlášení do Daňové informační schránky plus (DIS+), a to před odesláním daňového přiznání na finanční úřad. Během ověření jsou údaje porovnávány se stavem vedeným v katastru nemovitostí a s dalšími údaji vedenými na finančním úřadě. Doba ověření je závislá na vytíženosti systému a množství údajů uvedených v daňovém přiznání, a proto může trvat minuty až několik hodin.

Finanční správa zároveň upozornila, že v ýsledek služby je pouze orientační a chyby nebo nesrovnalosti vycházejí z údajů uvedených v katastru nemovitostí k danému datu se mohou v průběhu času měnit v závislosti na aktualizaci údajů v katastru nemovitostí či jiných evidencí správce daně. moje.kdpcr.cz

19

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Finanční správa se zabývala otázkou vlivu zvýšení cen energií na převodní ceny Podle Finanční správy je třeba na současnou ekonomickou situaci nazírat obdobnou optikou jako v případě klíčových otázek obsažených v Informaci GFŘ k dopadům pandemie covidu-19 na převodní ceny, jejímž výchozím zdrojem byl materiál OECD rozebírající danou problematiku. U výrobních společností s omezeným funkčním profilem bývá jejich odměna za poskytování výrobní služby stanovována velmi často metodou nákladů a přirážky.

Náklady na energie jsou podle Správce daně nepochybně jedním z nákladů, které vstupují do nákladové základny, k níž je přirážena obvyklá zisková přirážka. Nárůst či pokles cen této nákladové položky, která se odvíjí od tržních cen, nehraje žádnou roli v posuzování, zda by tyto reálně vynaložené náklady měly do nákladové základny vstupovat či nikoliv. Samotné zvýšení či v budoucnu snížení cen energií se v odměňování těchto podniků projeví v rámci přirážky, která je zjišťována u srovnatelných nezávislých podniků, protože i tyto nezávislé podniky jsou zatíženy fluktuací cen energií.

Z důvodu, že aktuální nárůst cen je tak markantní, že často není možné jej zcela promítnout do cen výrobků, projeví se v poklesu ziskové přirážky nezávislých podniků a tím pádem i v přirážce zjištěné z trhu, kterou v rámci cenotvorby zjišťují spojené osoby při aplikaci metod převodních cen.

Z výše uvedeného podle Finanční správy vyplývá, že stávající metodika převodních cen řeší i tyto krizové situace a není proto důvod ke změnám v nastavování cen mezi spojenými podniky.

Od února mohou zaměstnavatelé uplatňovat slevu 5% na pojistném na sociální zabezpečení Nárok na slevu za kalendářní měsíc má zaměstnavatel za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru, který spadá do vyjmenovaných osob. Těmi jsou například osoby starší 55 let, osoby, které pečují o dítě mladší 10 let nebo pečují o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni od I do IV. Dále osoby, které se připravují na budoucí povolání prezenčním studiem, osoby účastnící se rekvalifikace, zaměstnanci se zdravotním postižením a ti, kterým je méně než 21 let. Sleva přitom činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců.

Podmínkou nároku na slevu je sjednání zkráceného úvazku, který trvá nejméně 8 a nejvíce 30 hodin týdně. Podmínky musí být zároveň splněny po celou dobu trvání poměru v kalendářním měsíci.

Slevu lze za kalendářní měsíc poskytnout za téhož zaměstnance pouze jednomu zaměstnavateli. Z tohoto důvodu sleva náleží, jedině pokud před jejím uplatnění oznámil zaměstnavatel svůj záměr slevu uplatňovat ČSSZ. Toto oznámení je možné učinit nejdříve měsíc před dnem, od kterého bude sleva uplatňována, a nejpozději ve lhůtě pro podání přehledu o výši pojistného za kalendářní měsíc, za který se sleva uplatňuje.

Elektronické dražby majetku vynesly přes 300 milionů Od spuštění elektronických dražeb majetku v roce 2019 si u Finanční správy dosud v Aplikaci elektronických dražeb (APED) zřídilo uživatelský účet celkem 3 600 uživatelů. Dalších 220 zájemců má o zřízení uživatelského účtu požádáno. Celkem od spuštění pilotního provozu Finanční správa provedla již 1 360 elektronických dražeb. V některých z nich se dražilo samostatně více předmětů nebo jejich souborů.

Významnou změnou dražeb pro rok 2023 je změna ve způsobu ukončení dražby, kdy dražba nekončí jako dosud ve stanovený čas, ale v případě příhozu učiněného v posledních 5 minutách se její konec posune o dalších 5 minut od okamžiku příhozu. Mělo by se tak zabránit situacím, kdy účastníci dražby např. vinou pomalejšího internetového připojení nestačí na konci dražby učinit platný příhoz.

Zdroj: www.financnisprava.cz, www.mfcr.cz , www.cssz.cz

20

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Aktuálně

Aktuálně ze zpráv CFE Očekávaný vývoj v daních v roce 2023 S příchodem roku 2023 nastínil generální ředitel Generálního ředitelství pro daně a celní unii (TAXUD), Gerassimos Thomas, některé z významných očekávaných událostí ve světě daní.

Do výčtu zahrnul: Březnové jednání Komise o reformě celní unie Evropské unie s cílem posílit její integritu efektivnějším vymáháním standardů a pravidel Evropské unie týkajících se zboží na vnějších hranicích EU. Tomáš Půček Dojde ke zveřejnění očekávaného návrhu BEFIT (rámec pro zdanění příjmů mající za cíl zavést společný soubor pravidel pro výpočet zdanitelného základu společností z EU, přičemž Právní oddělení KDP ČR bude na základě vzorce zajištěno účinnější rozdělování zisků mezi země EU. Iniciativa se rovněž zaměřuje na snížení nákladů na dodržování předpisů a na vytvoření soudržného přístupu ke zdanění právnických osob v EU) s vidinou odstranění přetrvávajících překážek přeshraničního investování na jednotném trhu.

Představení návrhu implementujícího Pilíř 1 globální minimální korporátní daně do práva Evropské unie.

Představení legislativní iniciativy, která zakročí proti zprostředkovatelům daňových úniků.

Představení návrhu zajišťujícího daňové úlevy pro přeshraniční obchod v Evropské unii.

Rada bude dále řešit: Návrhy týkající se „DPH v digitálním věku“ – iniciativa mající za cíl sjednotit pravidla DPH s nároky digitální ekonomiky a zjednodušení registrace a e-fakturace napříč Evropskou unií.

Návrh směrnice DAC8, který bude zohledňovat kryptomajetky a transakce. „Louskání skořápek“ – snaha o minimalizaci využívání tzv. skořápkových společností v EU. Gerassimos Thomas připomíná skutečnost, že Pilíř 2 globální minimální korporátní daně byl schválen na konci prosince. Členské státy mají do konce letošního roku na transpozici směrnici do vnitrostátního práva. Vyjádřil potěšení také nad v prosinci odsouhlaseným CBAM (mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích), který „spravedlivě nacení uhlíkově intenzivní zboží a výrobky mířící do Evropské unie, kdy skrze tlak na čistou průmyslovou produkci v neevropských zemích dojde ke snížení rizika úniku uhlíku.“ Upozornil také na povinnost členských států implementovat do června 2023 směrnici 2021/2101 ze dne 24. listopadu 2021, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmů některými podniky a pobočkami (známá též jako „Veřejný country-by-country reporting“).

OECD má nového ředitele Centra pro daně a daňovou správu Po dvanácti letech strávených jako ředitel Centra pro daně a daňovou správu OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) se rozhodl ukončit své působení na ředitelském postu Pascal Saint-Amans. Ve funkci jej od 1. dubna 2023 nahradí Manal Corwinová.

moje.kdpcr.cz

21

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Evropská komise zvažuje další regulaci daňových poradců V pátek 2. prosince 2022 se v chorvatském Záhřebu konala 15. evropská konference CFE o profesních záležitostech daňových poradců na téma navrhovaných opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem. Iniciátorem návrhů je Evropská komise, která považuje tzv. agresivní daňové plánování za přetrvávající problém evropského daňového systému. Zejména se přitom jedná o potlačení daňových schémat spojených s využíváním daňových rájů mimo Evropskou unii.

Radek Neužil Tajemník KDP ČR

E

vropská komise se v poslední době zaměřila na promýšlení legislativního návrhu směřujícího k nastavení regulačního rámce pro daňové zprostředkovatele a řešení role tzv. „aktivátorů“ daňových schémat, kteří usnadňují „daňové úniky“ formou agresivního daňového plánování (Securing the Activity Framework of Enablers – „SAFE“). Zatím přitom není zřejmé, jestli by nová úprava existovala ve formě Směrnice, která by následně byla transponovaná do českého práva, nebo by předpis existoval ve formě nařízení, které by bylo přímo aplikovatelné i na národní úrovni. Komise v rámci této legislativní iniciativy zvažuje například zavedení kritérií pro vyhodnocení toho, zda daný poradce spadá do kategorie osob, na které se regulace bude vztahovat, přičemž by si toto vyhodnocení dělali sami poradci. Dále chce zavést evropský registr příslušných osob, povinný evropský etický kodex, vymáhání opatření prostřednictvím sankcí včetně vyškrtnutí z uvedeného seznamu a zabránění zprostředkovatelům poskytovat další poradenské služby, včetně odrazení klientů nadále služby vyřazených poradců využívat.

22

Mezi přednášejícími byli i zástupci České republiky, místopředsedkyně NSS Barbara Pořízková a člen Prezidia KDP ČR Tomáš Urbášek. Panelisté se v rámci svých prezentací mimo jiné vyjadřovali k potenciální účinnosti navrhované legislativy. Opakovaně upozorňovali na chybějící definice, včetně definice agresivního daňového plánování, a na to, zda možnosti legislativy, která by byla zaměřena na řešení role aktivátorů, skutečně může snížit agresivní daňové plánování v rámci Evropské unie a cíleně se zaměřují na tzv. „špatná jablka“ v profesi daňového poradce. Panelisté také upozorňovali na stávající legislativní opatření v EU, včetně ATAD a DAC 6, která zatím nebyla odpovídajícím způsobem vyhodnocena. Stejně tak nejsou k dispozici žádné studie, které by ukazovaly na to, že daňové úniky a agresivní daňové plánování je i nadále závažným problémem v EU po zavedení nepřeberného množství právních předpisů proti vyhýbání se daňovým povinnostem.

Bez ohledu na značnou kritiku účastníků konference, zástupce Komise konstatoval, že doposud žádná regulace nemířila přímo na daňové poradce, ale zejména na poplatníky, proto zde taková regulace chybí. Návrh legislativního dokumentu by měl být zveřejněn v prvním pololetí roku 2023.

K záměru nové regulatorní úpravy probíhala v rámci EU na podzim i veřejná konzultace, do které se zapojily také profesní organizace daňových poradců včetně CFE a ETAF, které se k návrhům Komise vyjádřily kriticky a nadále se snaží eliminovat negativní dopady uvažovaného návrhu na daňové poradce.

CFE Tax Advisers Europe se mimo jiné domnívá, že existuje nesoulad mezi deklarovaným cílem Evropské komise vypořádat se s agresivním daňovým plánováním a daňovými úniky a nastíněnými možnostmi legislativní úpravy, která se zaměřuje pouze moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

na řešení role tzv. iniciátorů agresivního daňového plánování.

CFE je znepokojeno, že východiska návrhů jsou založena na datech před BEPS, která neodrážejí dopad značného objemu nových legislativních opatření, která byla v mezidobě zavedena.

Bylo by zcela nevhodné zavádět další opatření bez předchozího úplného vyhodnocení dopadu nedávno zavedených opatření.

CFE důrazně doporučuje, aby Komise nepodnikala žádné další legislativní kroky, dokud nebude taková analýza provedena. V tomto ohledu CFE bere na vědomí nedávnou studii zadanou Evropským parlamentem, Stálým výborem pro zdanění (FISC), která rovněž uvádí, že dopad nedávných nových předpisů EU na podporu dodržování daňových předpisů na jednotném evropském trhu zůstává nejistý vzhledem k tomu, že většina předpisů, jako je např. DAC 6, byly implementována poměrně nedávno a nebyla řádně vyhodnocena.

V případě, že budou přijata jakákoli nová opatření, CFE zastává názor, že žádné návrhy EU by neměly mít nepřiměřený dopad na renomované daňové poradce, kteří jsou členy profesních organizací s vlastní profesní regulací a s předpokladem dodržování profesních předpisů. Daňoví poradci hrají velmi významnou roli při podpoře fungování daňových systémů s tím, že pomáhají daňovým poplatníkům porozumět složitým daňovým zákonům, plnit jejich povinnosti v oblasti dodržování předpisů a jednat s finančními úřady na odpovídající odborné úrovni. Zavedení nových plošných opatření bude nejenom další administrativní zátěží pro poradce, ale logicky povede ke zdražení jejich služeb, což v konečném důsledku může vést k tomu, že bude méně daňových poplatníků využívat odborníky k řešení svých daňových záležitostí, a to bude mít negativní dopad i na plnění daňových povinností v obecném smyslu.

Samotná CFE v kontextu agresivního daňového plánování vydala doporučení k nastavení etické laťky pro poskytování daňového poradenství, které by mělo ulehčit daňovým poradcům rozhodování v konkrétních případech. Bez ohledu na zvolenou míru daňového rizika na straně klientů daňových poradců je však třeba stále opakovat, že pokud je postup legální, tedy v souladu se zákonem, je možné takový postup použít. Při respektování vývoje legislativy a soudních rozhodnutí v čase, včetně například respektování principu zneužité práva, by další posun eliminace tzv. agresivního daňového plánování byl možný pouze prostřednictvím nastavení zákonných parametrů a pravidel, včetně definování „agresivního daňového plánování“, což uznává i Evropská komise.

Kritika odborné veřejnosti k návrhům EK spočívá i v tom, že pokud je problém, proti kterému se snaží EK vystupovat, spojený prakticky výlučně s daňovým plánováním mimo EU (tzv. daňové ráje), je až alarmující, že kvůli absolutně minoritnímu počtu subjektů se plánuje prosadit plošné opatření vůči všem poskytovatelům daňových služeb. Navíc právě daňoví poradci, kteří jsou sdružení v profesních komorách a podléhají zákonné profesní regulaci, hrají v daňovém systému jednoznačně pozitivní roli a jsou prevencí proti nezákonnému daňovému postupu na straně daňových poplatníků. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

Právě daňoví poradci hrají v daňovém systému jednoznačně pozitivní roli a jsou prevencí proti nezákonnému daňovému postupu na straně daňových poplatníků.

23

DPH

V loňském roce proběhl již pátý ročník soutěže o nejlepší diplomovou práci na daňové téma. Komora daňových poradců ČR, která soutěž vyhlásila, obdržela celkem 15 diplomových prací ze sedmi vysokých škol. Jednotlivé práce hodnotila komise stanovená Prezidiem.

První tři nejlepší studenti obdrželi finanční odměnu, byla jim nabídnuta bezplatná účast na vybrané vzdělávací akci Komory a měli také možnost publikovat redukovaný text své diplomové práce v e-Bulletinu Komory.

Tento článek je výtahem z diplomové práce autora, viz RAMBOUSEK, Pavel-Michal. Režim DPH u elektronických rozhraní. Praha, 2022. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví, Katedra veřejných financí. Vedoucí práce Polanská, Pavla.

Autor je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze, v současnosti působí jako advokátní koncipient.

Režim DPH u elektronických rozhraní: domnělé poskytnutí plnění Elektronická rozhraní (označovaná také jako digitální platformy) v poslední době získávají čím dál více pozornosti teoretiků i zákonodárců. Stejně je tomu i v případě právní úpravy DPH v rámci EU. Pavel-Michal Rambousek Advokátní koncipient, Havelková & Partners, advokátní kancelář

24

P

ravidla DPH musela nově zohlednit skutečnost, že transakce se již neúčastní pouze skutečný poskytovatel plnění, kterým je dodavatel zboží či poskytovatel služby, a zákazník, který pořizuje zboží či přijímá službu, ale i elektronické rozhraní, které v ekonomické realitě fakticky vstupuje mezi tyto dvě strany transakce a má na transakci zásadní dopad.1

moje.kdpcr.cz

DPH

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

1. Režim DPH u elektronických rozhraní a jeho působnost v úpravě EU V EU byla v roce 2015, respektive 2021, zavedena nová úprava DPH, která zvolila tzv. režim plné odpovědnosti rozhraní za výběr DPH.2 Tento režim včlenil rozhraní do výběru DPH formou tzv. domnělého dodání zboží/poskytnutí služby. Změny se na unijní úrovni promítly zejména do směrnice o DPH3 („Směrnice“) a do prováděcího nařízení4 („Nařízení“).

1.1 Osobní působnost Základním předpokladem pro aplikaci režimu je splnění podmínek osobní působnosti. Osobní působnost určuje, na které osoby se režim vztahuje.

Samotný pojem elektronické rozhraní, jak je zde užíván, může mít dva významy. Zaprvé se tímto pojmem zkratkovitě označuje provozovatel rozhraní neboli osoba, která jako svou ekonomickou činnost provozuje elektronické rozhraní. Zadruhé pojem rozhraní ve svém původním významu označuje samotný technický prostředek. U dodání zboží je rozhraní v zadruhé uvedeném smyslu vymezeno velmi širokým způsobem a zahrnuje tržiště, platformu, portál či jiný prostředek. Podobně široce, byť lehce odlišně, je rozhraní vymezeno i u poskytnutí služby.

Osobní působnost vymezuje ve skutečnosti až definice pojmu „usnadňování“ u zboží, respektive „podílení se“ u služeb.5 Kvůli pojmům usnadňování a podílení se dělíme rozhraní na ta, která usnadňují dodání zboží nebo se podílejí na poskytnutí služby, a ta rozhraní, která nikoliv.

Usnadňování je použití elektronického rozhraní, aby příjemce zboží a dodavatel, nabízející zboží na prodej prostřednictvím elektronického rozhraní, mohli navázat kontakt vedoucí k dodání zboží prostřednictvím tohoto elektronického rozhraní.6 Je to velmi široká definice, ze které Nařízení činí jednu, respektive dvě výjimky, při jejichž naplnění elektronické rozhraní neusnadňuje dodání zboží.7 Obecná výjimka má tři podmínky: a) osoba nestanoví přímo či nepřímo podmínky dodání zboží, b) osoba se přímo či nepřímo nepodílí na účtování poplatku příjemci, c) osoba se nepodílí přímo nebo nepřímo na objednání či doručení zboží. Je vidět, že široký prostor pro nesplňování podmínek významně omezuje možnost elektronického rozhraní využít této výjimky. Druhou „výjimkou“ je seznam tří činností, které se nepovažují za usnadňování. Je to zpracování plateb v souvislosti s dodáním zboží (např. služba platební brány), tvorba prodejního seznamu/inzerce zboží a přesměrování zájemců o zboží na jiné rozhraní. U těchto činností nesmí docházet k žádnému dalšímu zásahu do dodání zboží. Uvedené činnosti jsou natolik doplňkové (podpůrné), že rozhraním není uložena povinnost výběru DPH, to však pouze tehdy, když splňují i podmínky obecné (první) výjimky.

Před rozborem pojmu podílení se, který je klíčový pro osobní působnost domnělého poskytnutí služby, je třeba zmínit obecné moje.kdpcr.cz

U osoby, která se podílí na poskytnutí služby a jedná vlastním jménem, ale na účet třetí osoby, se má za to, že je domnělým poskytovatelem služby.

pravidlo domnělého poskytnutí služby.8 Obecné pravidlo domnělého poskytnutí služby stanoví, že u osoby, která se podílí na poskytnutí služby a jedná vlastním jménem, ale na účet třetí osoby, se má za to, že je domnělým poskytovatelem služby (čili stanoví se fikce toho, že službu sama obdržela a dále ji sama poskytla). Z tohoto obecného pravidla poté vychází zvláštní pravidlo týkající se elektronického rozhraní, které se podílí na poskytnutí elektronické služby nebo internetové telefonní služby 9.

1 FUCHI, Keigo. Digital Platforms and Their Role in the Collection of VAT/GST and RST. Japanese Yearbook of International Law [online].

1. 6. 2021, (64), s. 7-8 [cit. 2021-11-23]. Dostupné z: http://dx.doi. org/10.2139/ssrn.3855899. s. 3.

2 Dle znění Směrnice Rady (EU) 2017/2455 ze dne 5. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a směrnice 2009/132/ES, pokud jde o určité povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodeji zboží na dálku. In: Úř. věst. L 348, 29. 12. 2017, s. 7–22.

3 Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. In: Úř. věst. L 347, 11. 12. 2006, s. 1–118.

4 Účinné znění Prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici.

2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. In: Úř. věst. L 77, 23. 3. 2011, s. 1–22.

5 Čl. 14a a 28 Směrnice.

6 Čl. 5b odst. 1 Nařízení.

7 Čl. 5b odst. 2 Nařízení.

8 Čl. 28 Směrnice.

9 Zvláštní pravidlo se týká elektronických služeb a internetových telefonních služeb, ale v textu budou dále pro stručnost uváděny pouze elektronické služby.

25

DPH

Nyní již ke zvláštnímu pravidlu o domnělém poskytnutí elektronické služby a k výkladu pojmu podílení se.10 Pojem „podílení se“ je na rozdíl od „usnadňování“ vymezen několika kritérii (tato kritéria jsou druhou stranou mince podmínek pro výjimku z usnadňování dodání zboží).11 Pro podílení se na poskytnutí služby je charakteristické, že rozhraní stanoví obecné podmínky poskytnutí služby, schvaluje účtování poplatku příjemci nebo schvaluje provedení služby. Konkrétní příklady svědčící o tom, že se rozhraní podílí na poskytnutí služby, zahrnují např. vlastnictví či řízení technické platformy, jejímž prostřednictvím se služby poskytují, odpovědnost za výběr plateb za služby (ledaže je odpovědnost omezena na pouhé zpracování platby), právní povinnosti rozhraní ve vztahu k poskytované službě apod.12 Existují opět výjimky, ale jsou stanoveny částečně odlišně než u dodání zboží. První výjimkou je, že osoba poskytuje pouze službu zpracování plateb (např. služba platební brány). Druhou výjimkou je odhalení osoby skutečného poskytovatele služby neboli osoby, která poskytuje službu prostřednictvím účastnícího se rozhraní.

Základní výkladovou zásadou je v této oblasti důraz na skutečný (faktický) vliv rozhraní (oproti smluvně ujednaným právům a povinnostem).13 Pokud např. elektronické rozhraní ve skutečnosti stanoví podmínky dodání zboží, ale smluvně si ujednává s uživateli, že je pouhým zprostředkovatelem transakce, je nutné jej vzhledem k faktické situaci považovat za rozhraní, které usnadňuje dodání zboží.

Hlavní problém celé úpravy tkví v tom, že je nekoncepční a roztříštěná. Na jedné straně se operuje s pojmem usnadňování, na druhé straně s pojmem podílení se. Na jedné straně je obecná zákonná definice v Nařízení, na druhé straně jsou místo definice uvedeny charakteristické aspekty, které však zmiňuje až nezávazný výkladový dokument (vysvětlivky). Výjimky pro oba režimy se překrývají, ale ne zcela.

Přitom výkladem se nakonec dobereme k tomu, že osobní

10 Čl. 9a Nařízení.

11 Evropská komise. Vysvětlivky ke změnám místa poskytnutí telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronických služeb v souvislosti s DPH v EU, jež vstoupí v platnost v roce 2015. 2014 s. 27–28.

12 Vysvětlivky (2014). op. cit. s. 28–29.

13 Vysvětlivky k pravidlům pro DPH v oblasti elektronického obchodování (2020). s. 17–19.

14 Čl. 14a odst. 2 Směrnice.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

působnost u zboží a u služeb je zamýšlena s velmi podobným, ne-li totožným cílem. Tímto cílem je zahrnout do výběru DPH u online obchodů ta elektronická rozhraní, která mají skutečný (nikoliv jen podpůrný) vliv na poskytnutí plnění a jsou současně schopna vybrat DPH.

1.2 Věcná působnost Pokud je možné určit, na která rozhraní by se režim použil, je dále nutné vyhodnotit, pro která plnění. Směrnice z věcné působnosti některé typy plnění vylučuje.

Rozhraní je domnělým poskytovatelem plnění u dvou typů dodání zboží a u všech typů poskytnutí služby.

Dodání zboží První typ domnělého dodání zboží se týká situace, při které rozhraní usnadňuje dodání zboží v rámci EU osobou povinnou k dani neusazenou v EU osobě nepovinné k dani.14 Druhý typ domnělého dodání zboží představuje transakci, při které rozhraní usnadňuje prodej dovezeného zboží na dálku osobou povinnou k dani.15

Poskytnutí služby Naopak domnělé poskytnutí služby není věcně omezeno např. pouze na skutečné poskytovatele služeb neusazené v EU. Týká se tudíž všech skutečných poskytovatelů služeb.

Z hlediska koncepčnosti a přehlednosti úpravy je nutné negativně hodnotit vynětí skutečných dodavatelů zboží usazených v EU z režimu domnělého dodání zboží v EU rozhraním. Zatímco u neusazených skutečných dodavatelů zboží je za výběr DPH odpovědné rozhraní, u dodavatelů usazených v EU rozhraní tuto povinnost automaticky nemá a výlučně odpovědnými zůstávají sami dodavatelé zboží. Ze stejného důvodu by bylo vhodné zvolit pro celý režim domnělého dodání zboží buď typ plnění B2B, či B2C. Bez novelizace bude přetrvávat nesoulad, který je způsoben zahrnutím výhradně plnění B2C pro dodání zboží v EU neusazeným dodavatelem, zatímco pro prodej dovezeného zboží na dálku se režim domnělého dodání uplatní i u některých B2B transakcí.

2. Právní dopady domnělého poskytnutí plnění

15 Čl. 14a odst. 1 Směrnice.

16 V podrobnostech viz část 2.4.1 diplomové práce uvedené v pozn. pod čarou č. 1.

17 HRŮŠOVÁ, Růžena. Role online platforem při výběru DPH. Bulletin KDP ČR [online]. 2019, 2019 (2), s. 26–31 [cit. 2022-03-03]. Dostupné z: https://www.kdpcr.cz/bulletin/2019. s. 28.

18 Vysvětlivky (2020). op. cit. s. 14.

19 Čl. 5d Nařízení.

20 Pro podrobnosti úpravy DUZP viz čl. 66a Směrnice a čl. 41a Nařízení.

21 Čl. 5c Nařízení.

26

Splnění předpokladů osobní a věcné působnosti zakládá právní fikci.16 Hlavním právním důsledkem fikce je, že se rozhraní vkliňuje mezi skutečného poskytovatele plnění a jeho příjemce.17 Rozhraní se stává součástí řetězce plnění, a to tak, že z pohledu DPH obdrželo plnění od skutečného poskytovatele plnění a dále jej poskytnulo příjemci plnění.18 Ve vztahu k domnělému dodání zboží právní úprava reguluje také související otázky. Za prvé je stanovena vyvratitelná moje.kdpcr.cz

DPH

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

domněnka statusu osoby (ne)povinné k dani pro usnadnění prokazování statusu.19 Pro skutečného dodavatele zboží je stanovena domněnka, že je osobou povinnou k dani. Pro zákazníka pořizujícího zboží je stanovena domněnka, že je osobou nepovinnou k dani. Za druhé existuje zvláštní pravidlo, které určuje datum uskutečnění zdanitelného plnění jako okamžik přijetí platby rozhraním neboli jako okamžik, kdy rozhraní obdrží potvrzení o platbě či podobnou informaci. 20 Za třetí je upraveno omezení odpovědnosti rozhraní za výběr DPH. 21 Omezení odpovědnosti je založeno na tom, že se rozhraní v dobré víře spoléhalo na chybné informace od skutečného dodavatele zboží.

Naopak pro domnělé poskytnutí služby neexistují zvláštní pravidla pro domnělé poskytnutí služby. Uplatní se však obecná úprava (např. čl. 24a Nařízení upravující domněnky o místě příjemce služby a některé následující články). Skutečnost, že právní úprava DPH reguluje některé související otázky pouze pro domnělé dodání zboží, a nikoliv pro domnělé poskytnutí služby, je třeba opět hodnotit negativně. Je to další projev nekoncepčnosti úpravy.

Mezi režimem DPH u elektronických rozhraní pro domnělé dodání zboží a režimem pro domnělé poskytnutí služby existují podstatné rozdíly.

3. Závěr Nová unijní úprava DPH zavedla odpovědnost elektronického rozhraní za výběr DPH, a to formou tzv. domnělého poskytnutí plnění. Elektronické rozhraní se z pohledu DPH dostává mezi skutečného poskytovatele plnění a zákazníka přijímajícího plnění.

Pro domnělé dodání zboží i poskytnutí služby jsou v osobní působnosti režimu zahrnuta ta elektronická rozhraní, která mají více než pouze doplňkovou roli v rámci transakce. U domnělého dodání zboží existují pravidla pouze pro elektronická rozhraní.

U domnělého poskytnutí služby existuje zvláštní pravidlo, které se odvíjí od obecného pravidla poskytnutí služby vlastním jménem na účet třetí osoby. Pro oba typy plnění existují úzce nastavené výjimky z režimu domnělého poskytnutí plnění.

moje.kdpcr.cz

Věcná působnost režimu omezuje dosah pravidel u domnělého dodání zboží např. tak, že se nevztahuje na dodání zboží v rámci EU s dodavateli zboží usazenými v EU, a tak, že na transakce typu B2B se vztahuje jen částečně. U domnělého poskytnutí služby podobné omezení nenalézáme.

Lze shrnout, že mezi režimem DPH u elektronických rozhraní pro domnělé dodání zboží a režimem pro domnělé poskytnutí služby existují podstatné rozdíly. Bylo by v zájmu jednotnosti, koncepčnosti a přehlednosti úpravy DPH přiblížit tyto dva režimy a rozdíly ponechat jedině tam, kde jsou odůvodněné něčím více než pouhou legislativní nedůsledností.

27

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Vláda schválila systém kompenzací pro obchodníky s energiemi Vláda premiéra Petra Fialy schválila systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů na elektřinu a plyn. Podle premiéra kompenzační mechanismus zajistí pokrytí nákladů energetických dodavatelů a zároveň zamezí případnému zneužití cenových stropů.

S

tátní rozpočet pro letošní rok počítá s náklady na zastropování ve výši 100 miliard korun, přesná částka není ovšem jistá, další část výdajů chce stát pokrýt z dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu. Vláda cenové stropy pro letošní rok stanovila na 6000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu megawatthodinu plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Stropy platí od začátku roku pro domácnosti, firmy i veřejné instituce do konce letošního roku. „Postupovali jsme tak, abychom zajistili obchodníkům jistotu, abychom jim kompenzovali ztrátu i přiměřený zisk. A stejně, aby měl i stát jistotu, že tyto kompenzace budou spravedlivé a pravidla budou jasně a transparentně stanovena,“ řekl po vládním brífinku ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který dodal, že mechanismus bude rozdělen podle tržních specifik obchodníků, jejich nákupních strategií a uzavřených smluv se zákazníky. Samotné kompenzace mají vycházet z tržních cen doplněných o přiměřené marže. Síkela zároveň zdůraznil, že kompenzace nebudou pokrývat spekulativní nákupy dodavatelů.

Kompenzace bude obchodníkům vyplácet Operátor trhu s elektřinou (OTE), ke kterému budou obchodníci podávat své žádosti o úhradu za určité časové období. V nich musí specifikovat

28

množství dodávané energie a náklady na ně. Oprávněnost prokazatelné ztráty bude podle Síkely ještě před výplatou finančních prostředků kontrolovat Energetický regulační úřad.

Celkové náklady kompenzačního mechanismu není možné předem přesně vyčíslit, jejich výsledná výše je do značné míry závislá na aktuálním vývoji tržních cen elektřiny a plynu a rovněž také na celkové spotřebě energií jednotlivých zákazníků. Odhad celkových nákladů všech kompenzací však vychází z kvalifikovaného odhadu pracovní skupiny zřízené k zastropování cen energií, podle které téměř třetinu české spotřeby elektřiny a plynu budou obchodníci zajišťovat nákupy na spotovém trhu. V případě, že průměrná roční cena elektřiny na spotovém trhu nepřesáhne 350 EUR/MWh a zároveň průměrná roční cena plynu nepřekročí 120 EUR/MWh, dá se předpokládat, že se celkové náklady na zastropování cen energií budou pohybovat okolo 200 miliard korun.

Zdražení proti loňsku se u jednotlivých klientů projeví různě, u průměrných domácností jde většinou o několik stovek korun měsíčně navíc. Ceny se naopak nezměnily u zákazníků se zafixovanými cenami. Nařízení dále stanovuje obsahové náležitosti žádosti o úhradu prokazatelné ztráty, termíny pro podání žádostí a podmínky vyplacení mimořádných záloh pro obchodníky za měsíce leden, únor a březen 2023. moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Recenze knihy Komentář k dani z nemovitých věcí s příklady 2023 Účetní Portál přináší na knižní trh publikaci Komentář k dani z nemovitých věcí s příklady 2023, která je na knižním trhu ojedinělá zejména pro četnost příkladů, které pomohou čtenářům s aplikací zákona o dani z nemovitých věcí do praxe.

P

říklady, které byly publikovány v Komentáři k dani z nemovimovitých věcí s příklady 2022, byly aktualizovány na zdaňovacíí období r. 2023, bylo přidáno 6 nových příkladů, celkem je jich už 156. Nové příklady reagují na témata, která byla řešena ena v rámci Finanční správy České republiky v roce 2022. Příklaklady jsou autentické, reagují na řešení konkrétních situací v praxi.

Rovněž byly aktualizovány internetové odkazy, které jsou cenné zejména pro e-booky.

Publikace je přehledně členěna na obecnou právní úpravu, výklad ad vybraných ustanovení, příklady či anotace rozsudků Nejvyššího správvního soudu.

Bonusem každé aktualizace jsou upozornění na platné novely záko-na účinné pro budoucí zdaňovací období.

Publikace je tak metodickou příručkou, ve které je výklad jednotli-vých paragrafů vhodně doplněn o praktické poznatky z běžné apli-kační praxe. Komentáři lze přiznat určitou nadčasovost, minimálně po dobu, ve které lze stanovit daň na toto zdaňovací období.

V závěru Komentáře jsou zařazeny komplexní příklady zdanění nemovitých věcí s řešením ve formě vyplněného daňového přiznání a příklady obdobné příkladům zadávaným u kvalifikační zkoušky na daňového poradce včetně zpracování řešení do výpočtových listů, a nikoliv do tiskopisů daňového přiznání.

Komentář je kvalitní odbornou příručkou určenou jak laikům či studentům, tak zkušeným daňovým odborníkům či účetním.

Ing. Věra Engelmannová, 9. 1. 2023

Název: Komentář k dani z nemovitých věcí s příklady 2023 Autorka: Ing. Jana Procházková

moje.kdpcr.cz

Vydal: Účetní Portál, 2023 Počet stran: 292 Formát: A4

ISBN 978-80-7682-013-5 (váz.)

ISBN 978-80-7682-014-2 (pdf)

29

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Je Česko připravené na hromadné žaloby?

Některé části návrhu zákona možná ještě doznají změn, míní advokáti Už 25. června 2023 by v České republice měla vstoupit v účinnost právní úprava, která by mohla dodat spotřebitelům další silný nástroj proti nekorektním podnikatelským praktikám. Jde o takzvané hromadné žaloby, které umožní spojení mnoha poškozených disponujících zpravidla drobnými nároky a jednotné vystupování v soudním řízení. Návrh zákona o hromadném řízení nyní čeká na projednání v Poslanecké sněmovně, nicméně jeho současné znění podle expertů přední advokátní kanceláře ROWAN LEGAL přináší řadu otázek. Předpokládá se, že diskutovány budou zejména otázky týkající se okruhu možných žalobců, vhodnosti výhradního zavedení tzv. přihlašovacího principu nebo otázka, jestli úprava dopadne i na již existující nároky.

H

romadné žaloby jsou občanskoprávním nástrojem, jenž má své kořeny v USA; v určité podobě je můžeme postřehnout i v některých právních řádech členských států Evropské unie.

Jedním z hlavních argumentů pro zavedení hromadných žalob je fakt, že pro řadu spotřebitelů poškozených jednáním podnikatelů nedává finančně ani racionálně smysl soudit se o nárok v řádu stovek či nižších tisíců korun. Celkový nárok skupiny takto poškozených spotřebitelů může však dosahovat výše o několik řádů vyšší, přičemž jeho nevymožení vede k bezdůvodnému obohacení na straně podnikatelů, kteří se (ať již z jakýchkoliv pohnutek) dopustili porušení zákona.

S touto myšlenkou byla psána i evropská směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů. Tu musí do svých právních řádů promítnout všechny členské státy do 25. června 2023. A tuto povinnost samozřejmě má i Česká republika.

30

Pouze prostřednictvím spotřebitelské organizace Ohledně nynější podoby návrhu zákona o hromadných žalobách nepanuje shoda ani napříč politickým spektrem, ani mezi právními odborníky. Představitelé přední české advokátní kanceláře ROWAN LEGAL se domnívají, že lze očekávat bouřlivou diskusi zejména s ohledem na tu část zákona, která oprávnění podat hromadnou žalobu přiznává pouze vybraným spotřebitelským organizacím, nikoliv třeba poškozeným jednotlivcům.

Dodávají však, že v případě rozšíření okruhu žalobců by bylo potřeba adekvátně nastavit a přizpůsobit ochranné mechanismy proti případnému zneužití, jelikož by se tím také mohla zvýšit pravděpodobnost podání domnělých žalob; důsledkem by byla nutnost pozměnit a dopracovat zákon, což by ve výsledku opět oddálilo jeho přijetí.

Tyto spotřebitelské organizace – kterých je v České republice aktuálně registrovaných 12 a mezi nejvýznamnější z nich patří moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

dTest, Sdružení českých spotřebitelů nebo Asociace občanských poraden – jsou neziskové subjekty, jejichž hlavním smyslem je prosazování oprávněných zájmů spotřebitelů. V případě sporů s podnikateli jim nabízejí poradenství a v hromadných řízeních by tedy měly bez dalšího vystupovat jejich jménem. „Nabízí se otázka, jak bude zákon v praxi fungovat, pokud bude ponechána možnost podat hromadnou žalobu pouze spotřebitelským organizacím. Důležité je si v tomto případě uvědomit, že spotřebitelských organizací oprávněných podat hromadnou žalobu nebude nekonečné množství. S ohledem na to nemusí najít zastání každý spotřebitel, protože vedení řízení bude komplikované z důvodu potřeby dostatečných personálních kapacit i peněžních zdrojů. Neúspěšný žalobce bude také muset zaplatit náklady spojené se soudním řízením, což může být velkým zásahem do rozpočtu. Z tohoto pohledu je možné, že skutečné množství podaných hromadných žalob nebude minimálně zpočátku vysoké,“ uvedl Lukáš Duffek, partner advokátní kanceláře ROWAN LEGAL. Odborníci jsou přesvědčeni, že by snaha o zavedení institutu hromadných žalob neměla mít za cíl pouze vyhovění směrnici – v některých ohledech by měla jít i nad její rámec, jak je poměrně běžné v jiných členských státech. Dobrým příkladem je v tomto ohledu věcná působnost návrhu, který nyní dopadá na širší okruh vztahů než směrnice, a tedy poskytuje spotřebitelům širší možnosti uplatnění jejich nároků.

Vhodné je také poukázat na to, že žalovaným může být pouze podnikatel. „Návrh zákona nepředvídá, že by se občané mohli hromadně domáhat svých nároků vůči státu či municipalitám, přitom v některých jiných státech je to možné. Do budoucna je otázkou, zda takový přístup, který svým způsobem diskriminuje soukromý sektor, má své opodstatnění a neochuzuje občany o další legitimní možnosti k podání hromadné žaloby,“ doplnil Lukáš Duffek.

Kdy se tedy dočkáme zákona?

To, že návrh zákona bude nadále podléhat určité diskusi mezi odborníky i politiky, je zcela jisté. Cesta k finální podobě zákona bude ještě trnitá. To lze ostatně ilustrovat i na diskuzích ohledně možné podoby tzv. přechodných ustanovení. Konkrétně jde o to, zda se nový zákon a řízení podle něj použije i na nároky vzniklé před jeho účinností, nebo až po ní.

Současný návrh zákona neobsahuje žádné přechodné ustanovení a jako procesní předpis by se tedy dle současného znění patrně uplatnil i na nároky z porušení, ke kterým došlo před jeho přijetím. Návrh přitom do českého právního řádu zakotvuje institut odlišné právní kultury, který může významným způsobem zasáhnout do již nastavených a založených spotřebitelsko-podnikatelských vztahů. „Je proto ke zvážení, zda by se navrhovaný zákon neměl vztahovat jen na nároky vniklé po jeho účinnosti, případně zda by neměl svojí zpětnou účinnost časově omezovat jako například na Slovensku. Takový princip dříve navrhovala jak Česká advokátní komora, tak zástupci justice,“ uvádí Michal Nulíček, partner advokátní kanceláře ROWAN LEGAL. moje.kdpcr.cz

Ostatní

Ačkoliv český právní řád institut hromadných žalob dosud neznal, v členských státech Evropské unie jde o poměrně běžný jev.

Tradiční institut evropských právních řádů Ačkoliv český právní řád institut hromadných žalob dosud neznal, v členských státech Evropské unie jde o poměrně běžný jev. Využívány jsou v Polsku, Francii, Dánsku, Portugalsku, Švédsku, Španělsku nebo Itálii. Například u našich polských sousedů je související úprava v účinnosti od roku 2010, přičemž do roku 2018 bylo podáno 265 hromadných žalob. Drtivá většina z nich se týkala občanskoprávních sporů. Největší hromadné řízení ve své historii pak Poláci zažili v souvislosti s kauzou banky Millennium S.A., do něhož se zapojilo cca 5 000 žalobců.

Některá řízení byla v Polsku vedena i proti státu, což u nás možné nebude. Jde například o hromadné řízení v reakci na tragickou nehodu, která se odehrála 28. února 2006 v Katovicích, kde zahynulo 65 lidí při zřícení haly. Hromadnou žalobu v tomto případě podávali pozůstalí obětí, kterých se za tímto účelem spojilo 82. Proces dopadl příznivě pro skupinové žalobce – ti uspěli se svým nárokem na zadostiučinění, uzavřeli s žalovaným dohodu a dočkali se požadované finanční kompenzace.

Za evropské země s nejsilnější tradicí hromadných žalob bývá považována Velká Británie, Nizozemsko a Portugalsko. Ze statistických dat vyplývá, že za rok 2021 bylo ve vybraných zemích (Velká Británie, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Severní Makedonie, Portugalsko, Francie, Německo, Rakousko) podáno celkem 110 hromadných žalob – nejvíce z nich ve Velké Británii a Nizozemsku.

31

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Útok na majetek zaměstnavatele se neodpouští Zaměstnanec má v rámci pracovněprávního vztahu vůči zaměstnavateli celou řadu povinností, a to včetně povinností blíže specifikovaných v § 301 zákoníku práce, tedy řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

Lenka Gomez Tomčalová Partnerka, Z/C/H Legal

P

akliže zaměstnanec tyto povinnosti nerespektuje, umožňuje zákoník práce zaměstnavateli na tuto skutečnost odpovídajícím způsobem reagovat a v krajním případě přistoupit až k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnance. Zákoník práce přitom stanoví, že zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnance tehdy, poruší-li zaměstnanec povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. A právě v tomto okamžiku nechává zákoník práce zaměstnavatele často tzv. „na holičkách.“ Ač totiž hovoří ve vztahu k intenzitě takového porušení o porušení „méně závažném“, „závažném“ a „zvlášť závažném“, ani zákoník práce, ani jiný právní předpis nestanoví, jaké jednání zaměstnance je za daný případ porušení, resp. za danou intenzitu, považováno. Je tak ponecháno na zaměstnavateli, aby vzhledem ke všem okolnostem daného případu, osobě zaměstnance, dosavadnímu plnění povinností zaměstnance, době a situaci porušení, míře zavinění zaměstnance, k důsledkům takového porušení pro zaměstnavatele a dalším okolnostem dané věci zhodnotil, jaké intenzity porušení povinnosti zaměstnance dosahuje.

32

Pokud si přitom tuto otázku zaměstnavatel nevyhodnotí správně, může to pro něj mít závažné finanční důsledky v podobě soudního sporu vedeného o platnost okamžitého zrušení pracovního poměru či výpovědi s často neblahým výsledkem. Nezřídka se zaměstnavatelé uchylují k tomu, že v rámci pracovní smlouvy stanoví výčet jednání zaměstnance spojeného s hodnocením určité intenzity porušení povinností v domnění, že se později budou moci tohoto ustanovení dovolat. Soud však takovou „dohodou“ není vázán a posuzuje každý případ samostatně optikou kritérií nastíněných výše. Ač má v některých případech judikatura soudů poměrně jasno, v celé řadě případů připomíná takové rozhodování zaměstnavatele ohledně kvalifikace intenzity porušení doslova chůzi po minovém poli.

Nejvyšší soud České republiky dlouhodobě zastává stanovisko, že útok na majetek zaměstnavatele představuje tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro učinění závěru o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. To přitom neplatí jen pro případ, kdy se zaměstnanec dopouští tzv. přímého útoku na majetek zaměstnavatele typicky v podobě krádeže mnohdy i velice symbolické částky či majetku malé hodnoty (připomeňme si příklad kuchařky, která se pokusila odcizit potraviny v podobě 3 šišek knedlíků, dvou litrových láhví přílohového zelí s masem a 4 originálně balených sušenek), ale i pro případ, kdy se jedná o tzv. nepřímý útok na majetek zaměstnavatele. Tím je situace, kdy se zaměstnanec pokusí odčerpat majetek zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění.

Přísnou optikou nepřímého útoku na majetek zaměstnavatele tak Nejvyšší soud nedávno nahlížel i na situaci, kdy zaměstnanec 16 minut před skončením pracovní doby opustil pracoviště, aniž by tuto skutečnost vyznačil v docházkovém listě v souladu moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

se skutečným stavem věci, a odešel na poštu, kde si vyřizoval soukromé záležitosti. Zaměstnanec tak úmyslně předstíral výkon práce, tedy využíval pracovní dobu pro vyřízení soukromé záležitosti a ve vztahu k zaměstnavateli tuto činnost vykázal jako odpracovanou dobu. Od zaměstnavatele tedy obdržel mzdu za práci, kterou nevykonal, a tím úmyslně zasáhl do majetkové sféry svého zaměstnavatele. Soud dospěl k tomu, že útok na majetek zaměstnavatele i úmyslné předstírání výkonu práce nepochybně narušují vztah důvěry a loajality mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, která hraje v otázce určení intenzity posuzovaného jednání zaměstnance klíčovou roli.

Soud v dané věci věci navíc přihlédl ke skutečnosti, že zaměstnanec zadal do evidence docházky nepravdivý údaj svého odchodu, kterým se snažil zakrýt své protiprávní jednání. Pikantním detailem posuzované kauzy bezesporu je, že zaměstnanec nejenže zařizoval svou soukromou záležitost v pracovní době, ale v rámci svého jednání z pošty poslal balík s vězeňským

Ostatní

pyžamem místostarostovi obce, u níž byl zaměstnán. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec navíc neplnil řádné své pracovní povinnosti ani před tímto činem, došel Nejvyšší soud k závěru, že výpověď zaměstnavatele byla platná.

Jak již bylo nastíněno výše, útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý nebo nepřímý, ve valné většině případů představuje z hlediska intenzity takové jednání, vzhledem ke kterému lze dojít k závěru, že zaměstnanec porušil povinnosti vztahující se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Nehledě na výši škody. Zaměstnavatelům nicméně nelze než doporučit, aby i tak každý případ posuzovali individuálně v celé řadě souvislostí včetně osoby zaměstnance, funkce, kterou zastává, s ohledem k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní povinnosti, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance či k důsledkům porušení pracovní povinnosti pro zaměstnavatele.

Prioritami švédského předsednictví zůstane Ukrajina, RePowerEU i dodržování fiskálních pravidel Ministři financí EU v polovině ledna v Bruselu poprvé jednali pod švédským předsednictvím. Prioritami zůstává důraz na bezpečnost EU a hospodářskou podporu Ukrajiny, implementace balíčku RePowerEU, boj proti praní špinavých peněz či transparentní vymáhání fiskálních pravidel. Ministři debatovali také o dopadech amerického zákona o snížení inflace (IRA) na evropskou ekonomiku.

Na neformální snídani před zasedáním Rady ECOFIN dnes ministři financí diskutovali o evropské reakci na americký zákon o snižování inflace (Inflation Reduction Act – IRA), který přináší značná rizika pro evropský průmysl. „Jsem přesvědčen, že správnou cestou není eskalovat obchodní válku s USA a spustit dotační soutěž o tom, která vláda nabídne svým firmám víc peněz. Zavádění odvetných protekcionistických opatření by mohlo ohrozit nejen fiskální stabilitu evropských zemí, ale především vést k dlouhodobému narušení vnitřního trhu. Tomu se proto musíme vyhnout a nalézt s americkou protistranou kompromisní řešení, které zachová férové a konkurenční prostředí,“ říká Zbyněk Stanjura. Česká republika ocenila v rámci dnes představených priorit švédského předsednictví pokračování hospodářské podpory Ukrajině, která má podle prosincové dohody ministrů financí v letošním roce získat od EU makrofinanční pomoc ve výši 18 mld. eur. „Podle mých informací dnes došlo k převodu první platby ve prospěch Ukrajiny ve výši 3 miliard eur. Následovat by měly pravidelné platby zhruba na měsíční bázi ve výši 1,5 miliardy eur,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura. V případě vyčerpání celkové částky 18 mld. eur by měla být EU připravena jednat o dalším pokračování pomoci.

Mezi další priority švédského předsednictví v rámci Rady ECOFIN patří zajištění efektivní implementace balíčku RePowerEU, v rámci kterého si členské země EU rozdělí celkem 20 mld. eur na derusifikaci svých energetických soustav. V daňové oblasti chtějí Švédové zejména nastavit nová moderní pravidla DPH pro digitální ekonomiku a bojovat s daňovými úniky a praním špinavých peněz. Švédské předsednictví by také rádo pro rok 2024 deaktivovalo únikovou doložku z Paktu o stabilitě a růstu, která byla po covidových letech z důvodu energetické krize Komisí prodloužena i na letošní rok. Navázalo by tím na silné téma českého předsednictví, a to potřebu nalézt v rámci EU shodu na nových, transparentních a vymahatelných fiskálních pravidlech. moje.kdpcr.cz

33

Z KDP ČR

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Daňové poradenství v Polsku V září loňského roku navázali účastníci odborných jazykových kurzů pořádaných Komorou na předchozí studijní pobyty na profesních komorách v některých jiných zemích. Tentokrát zavítali za kolegy z Polské komory daňových poradců (KIDP) do Varšavy.

Cílem této návštěvy byla opět diskuse nad odborným programem a výměna zkušeností v oblasti profesních otázek a náplně činnosti komor daňových poradců.

Vladimír Šefl Právní oddělení KDP ČR

Ú

častníky studijního pobytu přivítali ve Varšavě na společném setkání a semináři zástupci Polské komory daňových poradců (KIDP), viceprezidentka Joanna Krzeminská, dále Anna Misiak, Tomasz Gawron, Mateusz Stańczyk a Mariusz Cieśla. Mezi účastníky setkání byli i další pozvaní daňoví poradci z vybraných regionálních komor.

V úvodu tajemník KDP, Radek Neužil, informoval polskou stranu o kontextu studijních cest českých daňových poradců a účelu a cíli těchto cest, kterými je seznámit se s nastavením a fungováním profese daňového poradce v dané zemi, organizací tamního profesního sdružení daňových poradců a dále získání základního přehledu o daňovém systému země. Stejně tak jsou vždy připraveni účastníci studijního pobytu informovat své kolegy o těchto otázkách v České republice.

V úvodu Anna Misiak popsala historii a fungování polské komory, která je zřízena zákonem z roku 1996, nicméně aktivně fungovat začala komora až v roce 2002. Členství v komoře je ze zákona povinné, jednou z podmínek přístupu do profese je složení kvalifikační zkoušky. Další podmínkou je vysokoškolské vzdělání a praxe v délce 6 měsíců.

V době návštěvy sdružovala polská komora 8908 členů – daňových poradců a 716 daňově poradenských společností. Každý z členů je členem regionální pobočky KIDP, kterých je v celé zemi 16 a kopírují jednotlivá vojvodství, a to podle sídla jeho kanceláře. Největší pobočkou je Mazowiecká (Varšava).

Nejvyšším orgánem komory je Valná hromada, výkonným orgánem Prezidium a dalšími orgány komise v úrovni české Dozorčí a Disciplinární komise. Volební období v orgánech komory je 4leté a v orgánech jsou zastoupeni delegáti z regionů.

34

Měsíční členský poplatek činí 120 PLN (cca 650 Kč), dále poradce platí povinné profesní pojištění. Kontinuální profesní vzdělávání je povinné.

Komora spolupracuje se státními institucemi, je připomínkovým místem v legislativním procesu a má i pravomoc navrhovat legislativu. Zástupci komory jsou členy různých odborných pracovních skupin. Komora je členem Aliance veřejnoprávních komor (např. s Lékařskou komorou).

Komora organizuje školení pro členy i zaměstnance daňových poradců, regionální pobočky organizují setkávání daňových poradců (společenská). V květnu každého roku slaví profese daňového poradce svůj den. Komora rovněž spolupracuje s akademickou obcí, zejména při pořádání odborných konferencí. Aktivně se zaměřuje na propagaci profese mezi mladými lidmi, kdy např. organizuje různé soutěže. Komora rovněž zabezpečuje přípravné kurzy na kvalifikační zkoušku.

Komora vydává čtvrtletně svůj magazín a každý měsíc elektronický newsletter. Komora má svůj web a je aktivní i na sociálních sítích.

V Polsku na daňové poradce dopadá AML regulace, komora však nevede kontroly plnění AML povinností a zástupci polské strany byli překvapeni, že KDP kontrolu provádí.

Dále proběhla přednáška o polském daňovém systému.

I v Polsku ústava stanoví, že daně je možné stanovit a vybírat pouze na základě zákona. Dani z příjmů právnických osob jsou podrobeny společnosti se sídlem v Polsku nebo ty, které jsou řízené a kontrolované v Polsku, Polsko má uzavřeno mnoho dvoustranných dohod o zamezení dvojího zdanění.

Daňový základ daňového subjektu vychází z účetnictví – ze zisku pro daňové účely.

Sazba daně z příjmů fyzických osob je progresivní. Sazby DPH v současné době činí 23, 8, 5 a 0 %. Na dotaz z české strany na možnost nastavení nulové sazby DPH polští kolegové sdělili, že tato je nastavená dočasně, kdy toto nastavení umožňují i evropská pravidla pro DPH. Polsko zná i daně ze soukromoprávních transakcí, např. 2% daň z převodu movitých a nemovitých věcí, 2% daň u půjček, kde však existuje mnoho výjimek. Daňový systém zahrnuje i daň z nemovitostí.

V současné době je připravována evidence hotovostních plateb a vzniká národní evidence faktur, kdy v současné době tento systém funguje zatím na dobrovolné bázi. moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Další otázky a odpovědi k DAC7 Generální finanční ředitelství zveřejnilo metodický dokument, který formou otázek a odpovědí shrnuje povinnosti provozovatelů digitálních platforem, které jim vyplývají z nové oznamovací povinnosti vztahující se k prodejcům a prodejům uskutečněným prostřednictvím těchto platforem.

G

FŘ se opět zaměřilo na časté otázky a odpovědi související s aplikací zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na oznamovací povinnost provozovatelů platforem sdílené ekonomiky. Jak upozorňují Václav Baňka a Martina Čamajová z KPMG, dokument dostupný zde se týká hned několika oblastí.

Vymezení platforem, provozovatelů a jejich povinností Platformou se pro účely DAC 7 rozumí software, který umožňuje spojení prodejce s jiným uživatelem (zpravidla konečným zákazníkem) za účelem provádění oznamované činnosti pro tohoto uživatele. Zejména jde o internetové stránky a mobilní aplikace. Za platformu však nelze považovat software určený například pouze pro zpracování platby nebo pro propagaci určité činnosti (např. formou tzv. nástěnky s uvedením přímého kontaktu na prodejce), kde ke spojení prodejce a uživatele dochází přímo, a nikoliv prostřednictvím platformy.

Vlastní oznamovací povinnost mají provozovatelé platforem.

Těmi jsou osoby uzavírající smlouvy o zpřístupnění alespoň části platformy. Provozovatelé jsou povinni oznamovat informace o prodejcích a jejich prodejích uskutečněných prostřednictvím jejich platformy, přičemž zákon určité typy provozovatelů a prodejců z povinnosti oznamování vylučuje. První oznámení se podává za rok 2023, a to do 31. ledna 2024.

Oznamované činnosti: poskytnutí nemovité věci, například na základě nájmu, pachtu nebo ubytování (jedná se např. o obytné nemovité věci, nemovité věci určené k podnikání, parkovací místa, byty apod.), poskytnutí dopravního prostředku, tj. využití dopravního prostředku bez řidiče (např. automobily, motocykly apod.), osobní služba, poskytnutá fyzickou osobou na žádost uživatele platformy, a to jak on-line, tak jiným způsobem, prodej zboží, tedy movité či nemovité věci nebo zvířete. moje.kdpcr.cz

Vlastní oznamovací povinnost mají provozovatelé platforem.

Těmi jsou osoby uzavírající smlouvy o zpřístupnění alespoň části platformy.

Usazení a neusazení provozovatelé platforem Oznamovací povinnosti v ČR podléhají především tzv. usazení provozovatelé platformy, tedy ti, co jsou daňovými rezidenty nebo zde mají stálou provozovnu. Provozovatel platformy, který se stal českým oznamujícím provozovatelem platformy nejpozději do 17. března 2023, podá ohlášení do 3. dubna 2023.

Neusazeným provozovatelem platformy je takový, který přeshraničně usnadňuje v ČR oznamovanou činnost, a přitom není usazen ani registrován v jiném členském státě EU. Registrační povinnost v ČR mu vzniká dnem, ve kterém zahájí činnost jako oznamující provozovatel platformy.

Autentizovaná zóna DAC7 / Aplikace DAC7 GFŘ připravilo prostředí na portálu MOJE daně, odkud může provozovatel platformy podat ohlášení, zaregistrovat se, podat oznámení a splnit ostatní povinnosti. Přístup do aplikace je automatický na základě Ohlášení českého oznamujícího provozovatele platformy nebo podání Žádosti o registraci neusazeného provozovatele platformy.

35

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

MiCA aneb komplexní regulace kryptoaktiv MiCA (Markets in Crypto-assets) je zkratkou pro návrh evropského nařízení o trzích s kryptoaktivy. Cílem návrhu je komplexní regulace kryptoaktiv, která na evropské scéně doposud chyběla. MiCA si klade za cíl stanovit jednotná pravidla jak pro vydávání/emisi různých druhů kryptoaktiv, tak pro jejich obchodování (burzy, směnárny) včetně pravidel pro řádné fungování trhu.

Veronika Civínová Advokátka, KLB Legal

To ovšem neznamená, že by kryptoaktiva existovala zcela mimo zákonná pravidla. Například Česká národní banka dlouhodobě zdůrazňuje, že například pravidla pro investiční fondy a kolektivní investování platí pro všechny platformy, nezávisle na formě.

Co nás bude čekat?

Ondřej Kučera Právník, KLB Legal

N

ařízení je zatím ve fázi návrhu – během českého předsednictví však Ministerstvo financí ČR tvrdilo, že bylo na úrovni Rady EU dosaženo finálního znění. Pokud se tedy nic nezmění, čeká nás schválení ze strany Evropského parlamentu, a to přibližně na jaře letošního roku.

Jak to bylo doteď?

Jak evropská, tak česká legislativa doposud celkovou regulaci kryptoaktiv neobsahovala. Postupem času sice došlo k úpravám některých sektorových právních předpisů – zejména v oblasti prevence praní špinavých peněz (AML) –, ale jiná explicitní legislativa chyběla.

36

Pokud bude MiCA přijata tak, jak je v současnosti navrhována, bude to znamenat zásadní zásah do dosavadního neformálního a volného fungování trhu. V první řadě se MiCA zaměřuje na emise kryptoaktiv. Rozděluje je na tři druhy, přičemž pro každý z nich se uplatní jiná pravidla, jedná se o: asset-referenced tokeny (ARTs) – tokeny kryté košem měn, komoditami, jinými kryptoaktivy či kombinací uvedeného; e-money tokeny (EMTs) – tokeny podobné elektronickým penězům, kryté jednou měnou; a utility tokeny, které tvoří zbytkovou kategorii kryptoaktiv.

Následně nařízení upravuje podmínky pro emisi konkrétních druhů kryptoaktiv a pravidla pro jejich whitepaper (jednodušší obdoba prospektu – informačního dokumentu, který již známe z regulace cenných papírů) včetně režimu jeho kontroly regulátorem.

Dále je záběr MiCA v oblasti licencování osob, které chtějí v oblasti trhů s kryptoaktivy působit. Obdobně jako v sektoru obchodníků s cennými papíry vyžaduje MiCA po subjektech zprostředkujících služby s danými aktivy povolení ze strany regulátora – v ČR se bude jednat tradičně o povolení České národní banky.

Bez takového povolení (licence) nebude možné legálně působit.

V neposlední řadě se MiCA bude uplatňovat také v oblasti samotného fungování trhu. Jejím cílem je totiž prevence manipulace s trhem a dalších nekalých praktik, které zatím v případě kryptoaktiv nebyly postihovány. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Ostatní

O konkrétních pravidlech pro emise kryptoaktiv a pro poskytování souvisejících služeb bychom vás rádi informovali v dalších vydáních tohoto e-Bulletinu.

Kdy nás budou čekat změny?

Jak již bylo zmíněno, MiCA je zatím ve fázi návrhu. Pokud by došlo na její schválení na jaře 2023, můžeme očekávat účinnost jednotlivých ustanovení za 12 až 18 měsíců od schválení. Reálná účinnost je tedy očekávána v průběhu roku 2024 – evropský normotvůrce navíc ponechává další přechodné období v délce 18 měsíců od účinnosti nařízení, během nějž současně již působící podnikatelé v oblasti kryptoaktiv musí obdržet příslušná povolení.

Co s MiCA souvisí?

I nadále budou podnikatelé s kryptoaktivy podléhat tuzemské regulaci, především tedy zůstávají povinnými osobami podle AML zákona a při vzniku společnosti by si měli u živnostenského úřadu ohlásit volnou živnost „poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem“. Zvolení tohoto oboru živnosti s sebou kromě AML dopadů nese i rozšířenou informační povinnost při ohlašování živnosti, kdy je nutné kromě bezúhonnosti členů statutárního orgánu prokázat i bezúhonnost skutečných majitelů společnosti.

Po schválení nařízení se většiny trhu dotkne povinnost své podnikání uvést v soulad s novou regulací a ČNB očekává značný nápad žádostí o novou licenci. Licenční řízení dnes obvykle trvá vzhledem k vytíženosti licenčního odboru v řádu nižších desítek měsíců a můžeme pouze doufat, že licence podle MiCA bude posuzovat personálně posílený útvar v kratší době.

Závěrem Po několika letech legislativních úprav jsme konečně svědky zřejmě finálního znění nařízení, od kterého se očekává, že zpřehlední projekty na trhu a akceleruje příliv institucionálních investorů do odvětví, kteří jej dosud považovali za „divoký západ“. Jako vždy u dynamicky se rozvíjejících odvětví je regulace až o krok pozadu a nenabízí řešení pro na rizika spojená s kryptoaktivy a pravděpodobně budeme i nadále slýchat o podvodných projektech se sídlem mimo EU, které se regulaci budou cíleně vyhýbat.

Výhodou pro poctivé obchodníky je bezesporu možnost passportingu na základě jednou uděleného povolení po celém území EU, což dosud možné nebylo. Zároveň doufáme, že MiCA změní dnes velmi restriktivní, rigidní a alibistický přístup bankovních institucí působících v ČR k otevírání účtů podnikatelům v kryptoaktivech, kteří již nadále nebudou muset zastírat reálnou povahu svého podnikání.

moje.kdpcr.cz

Výhodou pro poctivé obchodníky je bezesporu možnost passportingu na základě jednou uděleného povolení po celém území EU.

MiCA & nařízení o praní špinavých peněz Nová legislativa je napsaná tak, aby fungovala v souladu s již přijatým (29. 6. 2022) dokumentem Transfer of Funds Regulation (TFR). Dvojice má za cíl maximálně zamezit tomu, aby se skrze kryptoměny praly špinavé peníze. Jak tedy plánuje Evropská unie praní špinavých peněz zamezit?

Aplikace „Travel Rule“ na transakce kryptoměn: Všechny centralizované služby pracující s trhem kryptoměn budou povinny kontrolovat, jestli vklady uživatelů nepochází z trestné činnosti.

Kontrola každé transakce: Verifikace původu digitálních aktiv se bude týkat každé transakce na centralizovanou službu.

Limitování pseudoanonymity kryptoměn: Všechny peněženky, které nejsou spravované firmou s licencí CASP, se budou muset při transakci nad 1000 eur verifikovat u cílové centralizované služby. Technicky dokáží díky tomu úřady a burzy identifikovat vlastníka všech peněženek. Anonymita půjde zachovat jen tehdy, když se vyhnete burzám a jiným platformám.

Snaha o zachování soukromí uživatele: Poskytovatelé služeb budou mít zodpovědnost za sebraná data a za to, jak je s nimi nakládáno.

37

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Vláda schválila návrh na mimořádné odpuštění úroků za daňové nedoplatky Živnostníci, drobní zaměstnavatelé i firmy, které mají dluhy na sociálních odvodech, by mohli letos od začátku července do konce listopadu dostat šanci na jejich snadnější srovnání. Při splacení dlužného pojistného by jim sociální správa odpustila penále a exekuční náklady. Lidé na podzim také dostanou šanci zbavit se úroků a penále na daních a clech, pokud splatí původní dlužnou částku. Návrh na daňovou obdobu takzvaného milostivého léta schválila vláda.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se odpuštění úroků může týkat až 380 000 lidí.

Ú

hrada dlužného pojistného by podle dalšího milostivého léta byla možná i ve splátkách. Nový zákon s úpravou dalšího kola milostivého léta schválila vláda. Normu dostane k projednání Parlament. Podle podkladů k zákonu by se prominutí penále a nákladů mohlo týkat statisíců fyzických a právnických osob. Ty by mohly celkem uhradit dluh na odvodech až 56,7 miliardy korun a odpustilo by se jim až 18 miliard korun.

Vláda schválila i návrh na mimořádné odpuštění úroků za daňové nedoplatky.

Milostivé léto se uskutečnilo ve dvou vlnách v uplynulých dvou letech a jeho cílem bylo, aby se lidé snadněji zbavili exekucí na dluh u veřejných institucí. Vzhledem k tomu, že daňové nedoplatky jsou jen výjimečně vymáhány exekučně, většiny těchto dluhů se akce nedotkla. Cílem nynějšího zákona je umožnit snížení dluhů i v daňové oblasti, uvedlo Ministerstvo financí v důvodové zprávě k návrhu zákona.

Mimořádné odpuštění příslušenství daně bude určeno pouze pro fyzické osoby, kterým dluh na daních vznikl do září 2022.

Podmínkou je, že v období od 1. července do 30. listopadu zaplatí dlužnou daň a zároveň formálně požádají o odpuštění úroků a penále. U dlužných částek vyšších než 5000 korun bude možné požádat o rozložení do čtyř splátek, kdy první bude uhrazena do konce letošního listopadu a následující tři v roce 2024.

Návrh zákona také umožní odpuštění bagatelních daňových nedoplatků vzniklých do konce loňského září. Opatření se bude týkat fyzických i právnických osob, které dluží na dani, úrocích a penále méně než 200 korun. Výjimkou je daň z nemovitosti, kde je maximální výše dluhu 30 korun. Dluh zanikne k 1. červenci, aniž o to dlužníci budou muset přímo žádat. Cílem odpuštění těchto

38

částek je vedle úlevy dlužníkům i snížení neefektivních nákladů na administrativu bagatelních dluhů.

Ministerstvo financí odhaduje, že maximální rozsah odpuštěných úroků a penále u dluhů v působnosti Finanční správy je 7,7 miliardy korun, u dluhů v působnosti Celní správy 1,4 miliardy korun. Materiál pro jednání vlády ale upozorňuje, že reálný dopad na státní finance bude menší, protože část z těchto odhadovaných nákladů už je nyní považována za nedobytnou. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Sněmovna podpořila smlouvu mezi Českem a Kosovem o zamezení dvojímu zdanění Sněmovna v polovině ledna v úvodním kole podpořila smlouvu s Kosovem o zamezení dvojímu zdanění. Jde o obdobnou smlouvu, jakou Česko uzavřelo s řadou jiných zemí. Smlouva například stanoví, že zisky se budou zdaňovat v té zemi, v níž má poplatník daňové sídlo. Příjmy z nemovitostí se budou zdaňovat v té zemi, v níž se nacházejí. Daňové úřady obou zemí budou mít právo zvýšit základ daně, pokud dospějí k závěru, že se propojené firmy dopustily daňového úniku pomocí skrytého převodu zisku.

S

němovna tuto smlouvu projednává už potřetí ve třetím volebním období. Přestože smlouvu obě země uzavřely už v roce 2013, zatím se ji ve Sněmovně nepodařilo schválit. Senát už smlouvu schválil dvakrát, a to v letech 2014 a 2018. Důvodem neschválení byly výhrady některých poslanců k uznání Kosova jako státu z české strany, které vznesl Jaroslav Foldyna. Prohlásil že Kosovo vzniklo protiprávně. „Uznávat stát Kosovo, že s ním budeme dělat obchody, když ten stát vznikl protiprávně, je zcela nepřijatelné,“ prohlásil. Vyzýval ostatní poslance, aby si s Kosovem nešpinili ruce. „Ta mafie, co vozí drogy do západní Evropy, nepodléhá zdanění,“ vyřknl.

Vláda v důvodové zprávě uvádí, že Kosovo patří mezi projektové priority české zahraniční rozvojové spolupráce. Poukazuje na to, že úspěšně působí i Česko-kosovská obchodní a průmyslová komora a do Kosova cestují podnikatelské mise. „Smlouva má ryze ekonomický charakter a pro české daňové subjekty, včetně daňové správy, je velmi důležitá, přínosná a potřebná,“ argumentuje vláda. Ministr financí Zbyněk Stanjura uvedl, že za leden až listopad loňského roku vzrostl český export do Kosova na téměř 37 milionů eur (asi 890 milionů korun), což je o 2,5 milionu eur víc než za celý rok 2021.

Vláda schválila prodloužení daňových úlev za dary poskytnuté na pomoc Ukrajiny.

Dary poskytnuté Ukrajině na podporu jejího obranného úsilí nebo tamních neziskových organizací si bude možné, stejně jako v minulém roce, odečíst z daňového základu. Navíc bude možné i v letošním roce odečítat dary na zákonem stanovené účely až do 30 procent základu daně z příjmů.

moje.kdpcr.cz

„Cílem přijatých změn byla daňová podpora dobročinné aktivity poplatníků směřujících k pomoci státu Ukrajina a jeho obyvatelům v probíhajícím válečném konfliktu s Ruskou federací,“ uvedlo ministerstvo financí.

Kabinet současně schválil uvolnění peněž z rozpočtové rezervy na náhrady za ubytování ukrajinských uprchlíků, kterých přišlo do Česka z Ukrajiny od začátku ruské agrese přes 476 tisíc. Ministerstvo financí odhaduje, že po zvýšení paušálního příspěvku v letošním roce bude letos na tyto účely potřeba 580 milionů korun měsíčně.

39

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Roste podíl firem, které platí vysoké daně z příjmů Podle analýzy poradenské společnosti Dun & Bradstreet, která disponuje nejrozsáhlejší databází finančních výkazů v ČR a na Slovensku, byl rok 2021 z hlediska hospodaření firem příznivější než rok 2020. Z dat vyplývá, že daň z příjmů za rok 2021 odvedl největší podíl firem za posledních sedm let.

O

d roku 2015 také kontinuálně roste podíl firem, které na dani z příjmů zaplatí více než milion korun. Podle společnosti Dun & Bradstreet vychází, že nulový anebo záporný hospodářský výsledek v roce 2020 vykázalo 51 procent firem, zatímco předloni to bylo necelých 49 procent.

V roce 2021 každá čtvrtá firma zaplatila státu daň z příjmů v rozpětí od jedné koruny do sto tisíc korun. Mezi sto tisíci a milionem zaplatilo 15 procent společností, přičemž podíl společností, které

odvádí daně v tomto intervalu, je v posledních pěti letech stabilní. Od hranice jednoho milionu korun podíl firem kontinuálně roste. Od milionu do deseti milionů na dani z příjmů odvedlo téměř devět procent společností, zatímco v roce 2020 to bylo sedm procent a v roce 2015 mírně přes pět procent. V nejvyšším sledovaném pásmu, nad sto milionů, daň z příjmů v roce 2021 do státní kasy zaplatilo 0,24 procenta firem, zatímco v letech 2019 až 2020 to bylo 0,1 procenta subjektů.

Regulace trhu s konopím by se dotkla i daní Obrysy zákona o regulovaném trhu s konopím v Česku by měly být hotové do konce března. Takzvaný věcný záměr normy se zaměří na pravidla pěstování, výroby konopných produktů, distribuce, prodeje či vývozu. Počítá se se zdaněním. České tiskové kanceláři to sdělil národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

V

obořil chce usilovat o to, aby změny začaly v praxi platit příští rok. Podle výroční zprávy o nelegálních drogách za loňský rok užilo konopné látky až 34 procent Čechů a Češek nad 15 let. Za poslední rok to byla až desetina. Vobořil dlouhodobě prosazuje zavedení legálního trhu s konopím za přísných podmínek. Poukazuje na to, že při důsledné regulaci je možné výrobu, distribuci a prodej kontrolovat. Účinnější je pak i prevence. Protidrogový koordinátor už dřív řekl, že díky kontrolovanému trhu by stát mohl na daních také ročně získat miliardy korun. „Navrhujeme

40

zdanění konopí a výběr finančních prostředků za udělování licencí. Počítáme tak s významným příjmem do státního rozpočtu.

Zároveň doufám, že se následně s vládou dohodneme na nějaké alokaci části prostředků na prevenci,“ uvedl Vobořil.

O nastavení zákonných pravidel jedná od loňského roku expertní skupina. Poprvé se sešla loni v listopadu, naposledy minulý týden. Další setkání by se mělo konat začátkem února. Výsledný záměr zákona by pak dle ČTK na jaře měli projednat koaliční politici a vláda. Poté by pokračovala práce na sepsání paragrafů. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Aktuálně

Cigarety zdraží o čtyři koruny Krabička cigaret kvůli zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků zdraží nejméně o čtyři koruny. Růst spotřební daně vychází z daňového balíčku, se kterým přišla vláda Andreje Babiše v roce 2020, poté byl schválen i Sněmovnou.

V

obchodech se cigarety s vyšší cenou začnou prodávat v prvním čtvrtletí letošního roku, kdy do konce března skončí prodej produktů s loňskými cenami.

Podle tiskového mluvčího české pobočky koncernu Japan Tobacco International Jiřího Sochora, i letos dojde k pokračování dlouhodobého trendu, kdy lidé přecházejí k levnějším cigaretám nebo kvůli nižšímu zdanění k zahřívanému tabáku, elektronickým cigaretám nebo nikotinovým sáčkům.

Mluvčí British American Tobacco Czech Republic Tomáš Tesař rovněž uvedl, že podle statistik společnosti stoupá zájem o jejich

zařízení na zahřívání tabáku. Na českém trhu prodává zařízení glo, které podle Tesaře nabízí kuřákům výrazně levnější alternativu oproti klasickým cigaretám. „Zatím stále zůstávají na doporučené maloobchodní ceně 85 Kč, což představuje rozdíl téměř 50 Kč na krabičku ve srovnání s cigaretami. Spočítali jsme, že pokud kuřák přejde z cigaret na naše zařízení glo, tak při průměrné spotřebě může ušetřit až 9000 korun ročně,“ uvedl a dodal, že roste potenciál černého trhu s tabákovými výrobky, kde jeho hlavní příčinou je vysoká inflace a z ní plynoucí snaha ušetřit spolu s rozdílnou cenovou haldinou mezi ČR a Polskem.

Náklady na recyklaci obalů výrobcům minerálních vod vzrostou až o 92 procent Svaz výrobců minerálních vod, jako jsou například společnosti Mattoni 1873, Kofola, Vincentka, Chodovar nebo Bohemia Healing Marienbad Waters, upozorňuje na výrazný růst poplatků za sběr obalových materiálů, třídění nebo recyklaci. Výrobci je platí společnosti Eko-kom, který tuto činnost v Česku zajišťuje. V dopise adresovaném členům vlády Svaz uvedl, že výrobcům letos vzrostou náklady na tyto poplatky v rozsahu od 37 až do 92 procent.

S

vaz proto žádá ministerstvo životního prostředí, které firmě uděluje ke sběru odpadu autorizaci, aby zjednalo nápravu, což mu umožňuje zákon. Ministr životního prostředí Marian Jurečka svazu odpověděl, že ministerstvo se jeho podnětem bude zabývat.

Svaz dodává, že výrazný růst cen je nezodpovědným krokem

moje.kdpcr.cz

vzhledem k tomu, že současná situace na trhu je těžko předvídatelná a pro některé výrobce může tak výrazný růst nákladů být i likvidační.

41

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí Aktuality z oblasti české a evropské regulace finančních institucí informují mimo jiné o problematice oznamování informací podle nařízení EMIR, o identifikaci ekonomicky spjaté skupiny či o postoji Rady EU k návrhu nového AML nařízení a směrnice. Aktuality jako obvykle dělíme vždy podle příslušných regulovaných sektorů. Současně také pokračujeme s novinkami, které se týkají probíhající války na Ukrajině a úpadku banky Sberbank CZ. Přejeme vám do roku 2023 mnoho úspěchů jak v pracovní, tak osobní rovině a těšíme se na další aktualitami naplněné měsíce.

Ondřej Havlíček Schönherr

Kromě zařazení dalších osob na sankční seznamy byl, mimo jiné, v rámci přijatého balíčku zmražen majetek dalších ruských bank (Credit Bank of Moscow, Dalnevostochniy Bank), přičemž Banka pro regionální rozvoj byla přidána na seznam ruských státem vlastněných nebo ovládaných subjektů, na které se vztahuje úplný zákaz transakcí.

Pád Sberbank CZ

Martin Svoboda Schönherr

Novinky související s ruskou invazí na Ukrajinu a příslušnými sankcemi V návaznosti na stále pokračující a eskalující konflikt na Ukrajině přijala Rada EU již devátý balíček sankcí vůči Rusku, který rozšiřuje v minulosti přijaté sankce a který má ještě více zvýšit tlak na Rusko.

42

Dne 09/12/2022 byla Sberbank CZ prodloužena výjimka ze sankcí uvalených americkým OFAC vůči Sberbank a dalším ruským firmám, která měla původně vypršet 12/12/2022, a to do 31/01/2023.

V návaznosti na udělení výjimky uzavřela insolvenční správkyně dne 16/12/2022 smlouvu s Českou spořitelnou o prodeji úvěrového portfolia Sberbank CZ v nominální hodnotě 47,1 miliardy CZK. Kupní cena činí cca 41 miliard CZK. Podpis smlouvy byl schválen věřitelským výborem, ČNB, Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOS) a v neposlední řadě také insolvenčním soudem. Příslušná kupní smlouva byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku s tím, že od jejího zveřejnění plyne tříměsíční lhůta, v rámci které mohou věřitelé Sberbank CZ napadnout její platnost. Pokud nebude platnost kupní smlouvy zpochybněna, bude transakce po uplynutí této lhůty vypořádána. Zbytek úvěrového portfolia a ostatní aktiva Sberbank CZ by měly být nabídnuty počátkem roku 2023 ostatním bankám i nebankovním společnostem.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Investiční společnosti a investiční fondy 21/12: ESMA – Finální zpráva k technickým standardům týkající se přeshraničního nabízení a správy investičních fondů a přeshraničního poskytování služeb ze strany správců fondů – ESMA zveřejnila finální zprávu k regulatorním (RTS) a implementačním (ITS) technickým standardům, v rámci které specifikuje informace, které mají být poskytovány, a šablony, které mají být použity k informování příslušných orgánů o přeshraničním nabízení a správě investičních fondů a přeshraničním poskytování služeb správci fondů podle SKIPCP a AIFMD. Příslušné RTS konkretizují informace, které mají být podávány v souladu s jednotlivými články SKIPCP a AIFMD. Návrh ITS předkládá informace k formě a obsahu vzoru oznámení, ke způsobu předávání příslušných oznámení příslušným orgánům nebo ke způsobu předávání informací mezi jednotlivými orgány z různých členských států.

14/12: ESMA – Dokument k dohledu nad přeshraničními činnostmi investičních podniků podle MiFID II – ESMA publikovala dokument (supervisory briefing) k dohledu nad přeshraničními činnostmi investičních podniků podle MiFID II, určený především příslušným orgánům dohledu s tím, že jim má pomoci se zvolením vhodného přístupu k dohledu nad přeshraničními činnostmi investičních podniků ve vztahu k retailovým klientům. ESMA se v dokumentu věnuje, mimo jiné, následujícím problematikám: 1. udělování povolení podnikům plánujícím provozovat přeshraniční aktivity; 2. zpracovávání notifikací o pasportizaci v souladu s čl. 34 MiFID II a jejich vliv na přístup k dohledu aplikovanému na podniky; 3. průběžný dohled a 4. šetření a inspekce.

Kapitálový trh 20/12: ESMA – Pokyny pro oznamování informací podle nařízení EMIR – ESMA vypracovala finální zprávu k pokynům pro oznamování informací podle nařízení EMIR, v rámci které objasňuje ustanovení o oznamování informací a správě údajů podle novelizovaných pravidel v nařízení EMIR, a současně předkládá praktické pokyny k jejich implementaci. Pokyny objasňují, mimo jiné: 1. přechod k oznamování informací podle nových pravidel; 2. určení derivátů, o kterých mají být poskytovány informace; 3. výjimku z povinnosti oznamovat informace v rámci skupiny; 4. pověření (delegace) k oznamování informací; 5. určení a identifikaci protistrany; 6. identifikaci (a klasifikaci) produktů a podkladových aktiv; 7. oznamování informací podle druhu produktu; moje.kdpcr.cz

Ostatní

8. správu údajů o derivátech, včetně přístupu k těmto údajům a sestavení tzv. zprávy o stavu obchodu (Trade State Report).

Zpráva je dále doprovázena pravidly pro validaci a instrukcemi pro oznamování informací (ke stažení zde). Dokument s pravidly pro validaci stanoví podrobná technická pravidla ověřování úplnosti a přesnosti oznamovaných údajů, jakož i podmínky a prahové hodnoty, které se použijí k určení, zda se hodnoty vykazované oběma protistranami shodují či nikoli. Dokument také obsahuje vzor pro oznámení o chybách a opomenutích ve výkazech.

16/12: ESMA – Aktualizace seznamů Q&As – ESMA aktualizovala následující seznamy Q&As: 1. Q&As k aplikaci AIFMD – V sekci XI (Scope) byla aktualizována otázka č. 3 týkající se správců tzv. účelově založených společností (Special Purpose Acquisition Company); 2. Q&As k pilotnímu režimu DLT podle nařízení č. 2022/858 – aktualizovány byly všechny sekce v rámci dokumentu, tedy (i) hlášení transakcí, (ii) referenční údaje o finančních nástrojích a (iii) pokyn týkající se evidence údajů (Order Record Keeping); 3. Q&As k nařízení o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky – aktualizovány byly otázky v sekci (i) obecná ustanovení, (ii) ochrana investorů a marketingová sdělení a (iii) udělování povolení a dohled nad poskytovateli služeb skupinového financování; 4. Q&As ke strukturám trhu podle MiFID II a MiFIR – aktualizována byla otázka týkající se systematických internalizátorů v sekci mnohostranné a oboustranné systémy.

15/12: ESMA – Pokyny ke standardním formulářům, formátům a šablonám pro podání žádosti o povolení k provozování tržní infrastruktury technologie distribuovaného registru (DLT ) – ESMA zveřejnila návrh finální zprávy k pokynům ke standardním formulářům, formátům a šablonám pro podání žádosti o povolení k provozování tržní infrastruktury DLT, kterých má být použito k podání žádosti o zvláštní povolení k provozování jakéhokoliv typu tržní infrastruktury DLT podle nařízení o DLT pilotním režimu, a to (i) mnohostranný obchodní systém DLT (DLT MTF), (ii) DLT systém vypořádání (DLT SS) a (iii) DLT systémy pro obchodování a vypořádání (DLT TSS). Pokyny obsahují rovněž vzory pro žadatele o tržní infrastruktury DLT, kteří mohou za předpokladu, že splní určité podmínky, požádat o omezené výjimky z konkrétních požadavků podle nařízení MiFIR, MiFID II nebo CSDR. Pokyny dále obsahují (minimální) instrukce, které by měly příslušné národní orgány poskytnout účastníkům trhu při podávání žádostí, včetně způsobu, jakým by měli žadatelé poskytnout požadované informace a dokumenty svým příslušným orgánům (vzory pro poskytování pokynů a informací jsou součástí příloh pokynů), přičemž tyto instrukce by měly být zveřejněné na webových stránkách příslušných orgánů.

07/12: EK – Nové návrhy týkající se clearingu, platební neschopnosti podniků a kotování společností v rámci Unie

43

Ostatní

kapitálových trhů (UKT) – EK předložila nové návrhy týkající se clearingu, platební neschopnosti podniků a kotování společností v rámci UKT, přičemž: 1. Clearing – navržená opatření v oblasti clearingu, mimo jiné: a. umožní ústředním protistranám poskytujícím clearingové služby rychleji a snáze rozšiřovat jejich produkty; b. posílí rámec EU pro dohled nad ústředními protistranami a zohlední zkušenosti z nedávného vývoje na trzích s energií způsobeného válkou na Ukrajině; a c. sníží nadměrné expozice účastníků trhu EU vůči ústředním protistranám ve třetích zemích (např. by měli mít všichni dotčení účastníci trhu aktivní účty u ústředních protistran EU za účelem clearingu alespoň části určitých systémově významných derivátových smluv).

2. Platební neschopnost podniků – z důvodu roztříštěnosti právní úpravy insolvenčních režimů napříč EU by mělo dojít, mimo jiné, k: a. harmonizaci určitých aspektů insolvenčního řízení napříč EU (např. u povinnosti jednatelů včas podat návrh na zahájení insolvenčního řízení či v rámci opatření na zachování majetkové podstaty); b. zavedení zjednodušeného režimu pro mikropodniky s cílem snížit náklady na jejich likvidaci, dále pak umožnit vlastníkům společností využít institut oddlužení a c. zavedení požadavku, na základě kterého by měly členské státy vypracovat informační přehled, v němž budou shrnuty základní prvky jejich vnitrostátního insolvenčního práva.

3. Akt o kotování (Listing Act Package) – vzhledem ke komplexnosti a množství požadavků při kotování společností na veřejných trzích se navrhuje: a. zjednodušit dokumentaci, kterou musí společnosti předložit za účelem kotování na veřejných trzích, a současně zefektivnit kontrolní postupy ze strany vnitrostátních orgánů dohledu; b. zjednodušit a vyjasnit některé požadavky týkající se prevence zneužívání trhu a c. umožnit vlastníkům společností kotování na trzích pro růst malých a středních podniků díky strukturám podílů s vícečetným hlasováním.

Kromě příslušných dokumentů je balíček doprovázen (i) seznamem otázek a odpovědí týkajících se clearingu a (ii) seznamem otázek a odpovědí k platební neschopnosti.

Banky 21/12: EBA – Finální zpráva k návrhu regulatorních technických standardů (RTS) pro identifikaci ekonomicky spjaté skupiny klientů – EBA vypracovala finální zprávu k návrhu RTS pro identifikaci ekonomicky spjaté skupiny klientů podle čl. 4 odst. 1 č. 39 nařízení CRR. Spolu s pří-

44

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

slušnými pokyny vytvářejí kompletní rámec pro identifikaci dvou nebo více fyzických nebo právnických osob, které jsou spojeny idiosynkratickými rizikovými faktory.

Idiosynkratické riziko vzniká v případech, kdy se v důsledku specifických okolností dvoustranných vzájemných vztahů finanční problémy jedné osoby přenášejí na jinou osobu či osoby, kterých by se jinak přímo netýkaly. K identifikaci ekonomicky spjaté skupiny klientů dochází zejména v následujících případech: 1. příslušné osoby jsou součástí téže konsolidované účetní závěrky, a to i v případě, že neexistují expozice vůči fyzické nebo právnické osobě, která skupinu ovládá; 2. je pravděpodobné, že by se finanční potíže jedné fyzické nebo právnické osoby rozšířily na další osoby, což by mělo dopad na úplné a včasné splacení závazků; a 3. v rámci ekonomicky spjaté skupiny klientů existují kontrolní a ekonomické závislosti s tím, že všechny příslušné fyzické a/nebo právnické osoby představují jediné riziko.

16/12: EBA – Závěrečná zpráva k opatřením uplatňovaným v souvislosti s pandemií covidu-19 a zrušení pokynů pro vykazování a zveřejňování informací týkajících se covidu-19 – EBA vypracovala závěrečnou zprávu k opatřením uplatňovaným v souvislosti s pandemií covidu-19, v rámci které mapuje opatření přijatá v průběhu pandemie, jejich aktuální stav a to, jakým způsobem budou příslušná opatření či podpora ukončeny. Součástí publikace je aktualizovaný seznam režimů veřejných záruk (public guarantee schemes) a režimů všeobecných platebních moratorií vydaných v reakci na pandemii. Současně se EBA rozhodla zrušit pokyny pro vykazování a zveřejňování informací týkajících se covidu-19, a to od 01/01/2023.

16/12: EBA – Finální návrh implementačních technických standardů (ITS) týkajících se standardizace požadavků na informace pro podporu prodeje a převodů nesplácených úvěrů – EBA zveřejnila finální návrh ITS, které upřesňují požadavky na informace, jež mají úvěrové instituce prodávající nesplácené úvěry (non-performing loans) poskytovat potenciálním kupujícím. Návrh je primárně vystavěn na šablonách pro poskytování informací o jednotlivých úvěrech při prodeji nebo převodu portfolií nesplácených úvěrů, jež zahrnují, mimo jiné, následující informace: 1. informace o příslušných protistranách souvisejících s úvěrem; 2. smluvní charakteristiky příslušného úvěru; 3. případné poskytnuté zajištění a záruky; 4. veškeré zavedené právní a donucovací postupy a 5. historické inkaso splátek úvěru.

Tyto informace představují určité minimum údajů, které má úvěrová instituce poskytnout potenciálním kupujícím. V neposlední řadě návrh stanoví požadavky na nakládání s důvěrnými informacemi, k jejichž výměně dochází mezi úvěrovými institucemi a kupujícími. Příslušné přílohy jsou ke stažení zde. moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

13/12: EBA – Plán k cílům v oblasti udržitelných financí – EBA vypracovala plán (roadmap), v rámci kterého nastiňuje cíle a harmonogram plnění mandátů a úkolů v oblasti udržitelného financování a environmentálních, sociálních a řídících rizik (ESG). Zmíněné mandáty a úkoly pokrývají především tři hlavní pilíře bankovního rámce, tj. (i) tržní disciplínu, (ii) dohled a (iii) obezřetnostní požadavky. Mezi hlavní vytyčené cíle, dle kterých je vypracovaný plán rozdělen, patří následující: 1. transparentnost a zveřejňování informací; 2. řízení rizik a dohled; 3. obezřetnostní zacházení s expozicemi; 4. zátěžové testování; 5. standardy a nálepky (týkající se především produktů); 6. greenwashing; 7. hlášení v oblasti dohledu a 8. rizika ESG a monitorování udržitelného financování.

Představený plán nahrazuje předchozí akční plán pro udržitelné finance z roku 2019.

12/12: EBA – revize validačních pravidel – EBA vydala revidovaný seznam pravidel pro validaci svých standardů pro podávání zpráv (implementační technické normy, regulační technické normy a obecné pokyny), přičemž poukazuje především na ta, která byla deaktivována buď z důvodu nesprávnosti, nebo proto, že způsobovala problémy v oblasti IT. Příslušný seznam pravidel je ke stažení zde.

Pojišťovny 20/12: Rada EU – Rámec pro ozdravné postupy a řešení krize pojišťoven a zajišťoven – Zástupci členských států se v rámci Rady EU dohodli na mandátu k vyjednávání ohledně návrhu směrnice o ozdravných postupech a řešení krize pojišťoven, který má posílit směrnici Solventnost II a zvýšit odolnost celého sektoru pojišťovnictví. Vzhledem k neexistenci harmonizovaných postupů pro řešení krize pojišťoven na evropské úrovni zavádí směrnice pro řešení těchto krizí harmonizovaný režim, který má vybavit vnitrostátní orgány potřebnými nástroji a postupy s tím, že členské státy by, mimo jiné, měly zřídit orgány příslušné k řešení krize pojišťoven.

13/12: EIOPA – Aktualizace reprezentativních portfolií používaných pro výpočet koeficientů volatility u příslušných časových struktur bezrizikových úrokových měr – EIOPA publikovala aktualizovaná reprezentativní portfolia používaná pro výpočet koeficientů volatility u příslušných časových struktur bezrizikových úrokových měr podle směrnice Solventnost II, která mají být užívána od 03/2023.

Aktualizovaná reprezentativní portfolia jsou obsažena v aktualizované verzi technické dokumentace RFR. Oblasti, kterých se konkrétní změny týkají, jsou uvedeny na začátku RFR technického dokumentu, ke stažení zde pod kategorií Background material. moje.kdpcr.cz

AML 07/12: Rada EU – Dohoda na postoji k nařízení a nové směrnici o boji proti praní peněz (AMLD6) – Rada EU se dohodla na postoji k nařízení a nové směrnici o boji proti praní peněz (AMLD6), které spolu s návrhem přepracovaného znění nařízení o převodu peněžních prostředků budou po přijetí tvořit nový soubor pravidel EU v oblasti AML/CFT. Mezi důsledky příslušných změn, mimo jiné, patří následující: 1. nová pravidla EU pro oblast AML/CFT budou rozšířena na celé odvětví kryptoaktiv, přičemž všichni poskytovatelé služeb v této oblasti budou mít povinnost provádět tzv. hloubkovou kontrolu svých klientů; 2. povinnosti vyplývající z nařízení se budou vztahovat i na finanční zprostředkovatele, kteří jsou třetí stranou, dále pak na osoby obchodující s drahými kovy, drahokamy a kulturními statky a v neposlední řadě i na klenotníky, hodináře a zlatníky; 3. členské státy budou mít možnost stanovit nižší maximální limit pro hotovostní platby, pokud si to budou přát (nyní 10 000 eur); 4. na seznam EU budou zařazeny i třetí země, které jsou uvedeny na seznamu FATF, budou tedy existovat dva seznamy EU, tzv. „černá listina“ a „šedá listina“, EK tak nebude muset znovu provádět proces identifikace, který je prováděn ze strany FATF; 5. bude posílena transparentnost a harmonizace pravidel týkajících se skutečných majitelů, včetně poskytnutí vyjasnění různých souvisejících pravidel.

Konečné znění pravidel bude dohodnuto na základě třístranných jednání s EP. 01/12: FATF – Zpráva k pokroku České republiky v AML/CFT oblasti – FATF zveřejnil zprávu k pokroku České republiky v posílení boje v AML/CFT oblasti. Celkově dosáhla Česká republika dle FATF určitého pokroku při řešení nedostatků v oblasti technického compliance zjištěných v rámci 5. kola vzájemného hodnocení. V případě doporučení 32 nebylo uděleno žádné nové hodnocení. Příslušná zpráva včetně dalších souvisejících dokumentů je ke stažení zde.

45

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Dopad energetické krize na převodní ceny Zvyšování cen elektrické energie je v současné době zásadní ekonomické téma. Významný dopad má i na nastavení převodních cen. Finanční správa z tohoto důvodu vydala Sdělení k dopadu energetické krize na nastavení metodiky převodních cen, které cílí na rutinní výrobní společnosti a řeší otázku zahrnutí vyšších nákladů v celé výši do vnitroskupinových cen výrobků.

Petr Tomeš Daňový poradce / Associate Partner, Rödl & Partner

F

inanční správa porovnává energetickou krizi s krizí covidovou a požaduje dodržování stejné metodiky, která by v obecné rovině měla platit i v době mimokrizové.

Ze sdělení vyplývá, že rutinní výrobní společnosti by měly zohledňovat při použití metody cost plus veškeré náklady ve své nákladové základně, ze které je po přidání ziskové přirážky tvořena cena výrobků. Tedy i rostoucí náklady na energie v celé jejich výši. Významně rostoucí úroveň nákladů na energie by pak měla být zohledněna v hodnotě ziskové přirážky, kde se obecně dá očekávat pokles její tržní hodnoty, mimo jiné právě z důvodu energetické krize. Tento přístup se netýká zdaleka jen nákladů na energie, ale veškerých vstupů (například materiálu k výrobě), jejichž ceny v poslední době také výrazně rostly.

V teoretické rovině je to jistě správný přístup, ale v praxi bude nastávat mnoho situací, kdy nebude jednoznačné, jakou společnost lze ještě považovat za rutinní a zda má skutečně nést veškeré vícenáklady na energie či další vstupy. Výrobní společnosti se zahraničními vlastníky mají velmi pestrou škálu funkcí a rizik i z hlediska nákupu energií a možnosti ovlivnění její ceny a dalších podmínek transakce. Pokud takováto výrobní společnost samostatně bez vlivu mateřské společnosti

46

rozhoduje o volbě dodavatele energií a o nastavení cenových a dalších podmínek nákupu energií, nemusí být ve všech případech přenášení celé výše vícenákladů na mateřskou společnost správným řešením z pohledu metodiky převodních cen.

Výše ceny energií a míra zdražení je totiž faktor, který daná výrobní společnost může alespoň částečně ovlivnit, a proto by měla částečně nést i související rizika (jinými slovy vzniklé vícenáklady).

Sdělení zřejmě cílí na prodej výrobků mateřským společnostem, ale není zřejmé, zda by se takové pravidlo mělo aplikovat i na prodeje jiným spojeným společnostem. Při prodeji výrobků skupinové rutinní distribuční společnosti by došlo k přenášení vícenákladů, které s těmito společnostmi nesouvisí a snižují jejich ziskovost. V takovýchto případech by energetické vícenáklady neměly být součástí ceny výrobků, ale měly být spíše kompenzovány mateřskou společností.

Finanční správa je toho názoru, že energetické vícenáklady budou „kompenzovány“ nižší ziskovou přirážkou, která na celém trhu (i u nezávislých společností) vlivem energetické krize poklesne. V praxi bude však problematické při nastavení převodních cen roku 2022 nalézt tržní hodnoty těchto nižších ziskových přirážek, protože tyto nebudou ještě dlouho dostupné.

Tuto situaci lze částečně vyřešit podobně jako za covidové krize makroekonomickou studií poklesu jednotlivých odvětví, ale i přesto by dávalo smysl postupovat individuálně a zkoumat, zda ve vazbě na funkční a rizikový profil společnosti by měla být přenášena skutečně celá hodnota energetických vícenákladů v rámci vnitroskupinových cen výrobků.

V nejbližších dnech budou výrobní společnosti při uzavírání účetnictví roku 2022 jistě narážet na určité výkladové problémy tohoto pravidla, a proto očekáváme doplnění tohoto sdělení o řešení praktických situací.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Aktuálně

Časový test pro osvobození příjmu z prodeje podílu či cenného papíru Generální finanční ředitelství na Koordinačním výboru ze dne 25. 1. 2023 odmítlo, že by se časový test pro osvobození příjmu z prodeje podílu či cenného papíru nepřerušoval při výměně podílu nerezidentů EU.

C

ílem příspěvku, který předložili daňoví poradci Pavel Zahradník a Jan Bonaventura, bylo vyjasnění způsobu posuzování podmínek osvobození při výměně podílů splňujících podmínky § 23b odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, (dále jen „ZDP“), a to v případě obchodních korporací, které nejsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie Kontinuita časového testu při výměně podílů se podle § 4 odst.

1 písm. s) a x) ZDP aplikuje, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b ZDP. Otázkou podle předkladatelů je, zda se splněním těchto podmínek rozumí pouze podmínky pro výměnu podílů jako takovou (tedy podmínky uvedené v § 23b odst. 1 ZDP) nebo i požadavky na daňový domicil nabývající obchodní korporace, nabyté obchodní korporace a společníků uvedené v § 23b odst. 6 ZDP. Pro závěr, že by se mělo jednat o všechny podmínky v rámci § 23b ZDP hovoří, to, že výměna podílů je v § 23b odst. 1 ZDP definovaná pro účely celého zákona a pokud by tedy bylo úmyslem moje.kdpcr.cz

zákonodárce nastavit nepřerušení testu v případě splnění obecných podmínek, stačilo by, aby ustanovení obsahovalo větu, že v případě výměny se test nepřerušuje bez odkazu na § 23b ZDP. Předkladatelé dospěli k dílčímu závěru, že se časový test podle § 4 odst. 1 písm. s) a x) ZDP nepřerušuje při výměně podílů podle § 23b odst. 1 a 2 ZDP; přitom nehraje roli, jestli nabývající obchodní korporace, nabytá obchodní korporace a společník jsou nebo nejsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie (podmínky uvedené v § 23b odst. 6 ZDP mají vliv pouze na použití ustanovení § 23b odst. 3 až 5 ZDP).

GFŘ s tímto dílčím závěrem předkladatele nesouhlasilo. „Pro nepřerušení časového testu je při výměně podílů nutné, aby byly splněny podmínky uvedené v ustanovení § 23b ZDP v plném rozsahu, tzn. i hlediska daňové rezidence, vymezené v § 23b odst. 6 ZDP,“ stojí v zápisu z Koordinačního výboru, který je možné nalézt zde.

47

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Aktuálně ze světa Norským miliardářům vadí vysoké daně Norská levicová vláda plánuje zvýšit daně z majetku a kapitálových příjmů, uvedl deník Financial Times. Milionáři a miliardáři mají v plánu přesunout se do Švýcarska. Podle záznamů finančních úřadů se tam ze severské země přesune až třicítka z nejbohatších Norů a několik dalších se zaregistrovalo v Kanadě, Itálii či na Kypru.

Podle deníku Dagens Naeringsliv byl letošní odchod norských milionářů a miliardářů do zahraničí nejmasivnější za posledních 13 let.

Z daňového hlediska se tak přesunul majetek v hodnotě bezmála 29 miliard norských korun, v přepočtu 67 miliard českých korun, píše list. Podle Financial Times je hlavním důvodem odchodu některých miliardářů a milionářů ze země vysoká majetková daň. Její sazba činí až 1,1 procenta ročně z majetku nad 1,7 milionu korun, zhruba čtyři miliony českých korun.

Majetková daň je v Norsku ožehavým politickým tématem. Opoziční pravice říká, že by ji nejraději zrušila, levicová vláda premiéra Jonase Gahra Storea naopak schválila opatření, která majetkovou daň fakticky zvýší. Na příští rok vláda chystá „daň z odchodu“, kterou zaplatí právě ti poplatníci, kteří se rozhodnou přesunout svou daňovou povinnost do zahraničí.

Náměstek ministra financí Erlend Trygve Grimstad vládní politiku hájí. Podle něj odliv miliardářů a milionářů není nijak dramatický.

Bohatší lidé by měli podle něj platit více do společné kasy. Zdaleka ne všichni bohatí podnikatelé se ale chystají odejít z Norska. Například manažer Nicolai Tangen, který řídí norský státní investiční fond, říká, že své daně platí rád. Daňový přesun do zahraničí nechystá ani šéf přední norské průmyslové firmy AutoStore Karl Johan Lier.

Thajsko od června plánuje zavést turistickou daň V Thajsku plánují zavést turistickou daň ve výši 300 báhtů (cca 200 korun), která se bude platit jednorázově při příletu, na rozdíl od mnoha jiných destinací se její výše tedy nebude odvíjet od počtu strávených nocí. Týkat se má zatím návštěvníků, kteří dorazí letecky, a výjimku budou mít cizinci s pracovními vízy.

Výdělky z turistické daně mají být použity například při pomoci cizincům, kteří se zapletou do nehod, ale také do rozvoje infrastruktury a turistických destinací. Červnový termín zatím není potvrzený, potřebuje finální schválení členů thajské vlády. Do Thajska loni dorazilo na 11,8 milionu turistů. Toto číslo má letos vzrůst na 25 milionů. Populární destinace jihovýchodní Asie je turistům otevřená bez jakýchkoli náležitostí. Země měla sice v plánu znovu zavést povinnost prokazovat se očkovacím certifikátem, ale upustila od ní.

Dohoda o globální minimální dani tématem i v Davosu Dohoda o globální minimální dani z firemních zisků přišla o značnou část své podstaty, dokonce legitimizuje daňovou konkurenci. V rozhovoru s agenturou AFP to na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu řekl ekonom Gabriel Zucman.

Na plánované reformě mezinárodního daňového systému se dohodlo téměř 140 zemí, platit by mohla začít v příštím roce. „Dohoda přišla o značnou část své podstaty vlivem území, která využívají daňové konkurence,“ uvedl Zucman, který působí na univerzitě Pařížská ekonomická škola a řídí Evropskou daňovou observatoř. Ve známost vešel díky své práci zaměřené na nerovnost a daňové ráje. „Zmizí umělé přesouvání zisků na území, jako jsou Bermudy či Kajmanské ostrovy, a to je pokrok,“ řekl Zucman. „Na druhou stranu bude stále možné, aby nadnárodní společnosti s aktivitami v Irsku, Singapuru nebo Švýcarsku měly efektivní daňovou sazbu nižší než 15 procent,“ dodal.

48

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Aktuálně

Italští pumpaři chystají stávku, budou muset uvádět průměrnou cenu paliv Ceny benzinu a nafty se v Itálii výrazně zvýšily na začátku roku, když přestaly platit nižší daně zavedené v loňském roce.

Podle posledních údajů, které cituje stanice Sky News, se ceny pohonných hmot zvýšily v průměru na dvě eura (48,10 Kč) za litr a na řadě míst se blíží k 2,50 eura za litr (asi 60 Kč). Podle údajů italských úřadů více než polovinu ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích tvoří daně.

Italská vláda se tedy pokouší zvyšovat transparentnost na trhu s palivy, a proto rozhodla, že čerpací stanice budou denně hlásit své ceny úřadům, které pak vypočtou denní průměrnou cenu za celou Itálii. Tu budou muset provozovatelé vystavit na svých pumpách.

Za opakované porušení nařízení hrozí provozovatelům až pozastavení činnosti.

Nárůst cen benzinu a nafty vyvolal v Itálii silnou kritiku vlády. Někteří komentátoři a opoziční politici poukázali na to, že hlavní vládní strana Bratři Itálie má v programu snížení spotřebních daní z pohonných hmot. Na sociálních sítích se také šíří video s premiérkou Meloniovou, která slibovala postupné zrušení spotřebních daní z paliv. Rozhodnutí ale premiérka nyní vysvětlila tím, že z daňové úlevy měli prospěch i bohatí automobilisté, kteří žádnou pomoc nepotřebují. Postup vlády se ale nelíbí provozovatelům čerpacích stanic. „Vláda zvyšuje ceny pohonných hmot a pak hází zodpovědnost na pumpaře, kteří čelí nadávkám a hanlivým slovům znechucených motoristů,“ tvrdí odborové a podnikatelské organizace, jak uvedl internetový deník iDnes.cz.

Dubaj povolila pravidla pro prodej alkoholu V Dubaji byla zrušena 30procentní daň na alkoholické nápoje, pití alkoholu na veřejnosti je ale nadále zakázáno. I přesto se chce město ještě více zatraktivnit v očích turistů a poprat se s konkurencí v oblasti Perského zálivu. „Zakoupení vašeho oblíbeného nápoje je teď lehčí a levnější než kdykoli předtím,“ uvedl na Instagramu jeden z největších dubajských distributorů alkoholu, státní společnost Maritime and Mercantile International.

Nemuslimští obyvatelé od letoška navíc licenci na koupi alkoholu pro domácí spotřebu pořídí zcela bezplatně. Lidé, kteří se hlásí k islámu, mají konzumaci alkoholu z náboženských důvodů zakázanou. Podle agentury Reuters se se zrušením daně počítá zatím na zkušební období jednoho roku. „Všechny společenské změny dělají z Dubaje atraktivní město pro dlouhodobý pobyt, nejen ten krátkodobý,“ míní profesorka Magdalena Karolaková z katedry humanitních a sociálních studií na Univerzitě Spojených arabských emirátů, kterou citoval deník Novinky.cz.

Podle profesorky však mohou změny přinést i několik negativ. Dosud například ve městě prakticky neexistovala kriminalita spojená s užíváním alkoholu, třeba řízení pod vlivem a podobně. O dlouhodobém zrušení daně tedy podle Karolakové rozhodne i to, jak se benevolentnější konzumace alkoholu promítne na chování lidí.

Trumpova firma dostala pokutu za daňové podvody Firmu bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, The Trump Organization, potrestal v pátek newyorský soud pokutou 1,6 milionu dolarů, v přepočtu zhruba 36 milionů korun, za daňové podvody. Šlo o porušení zákona ze strany manažerů společnosti. Hlavní postavou soudního případu se stal bývalý finanční ředitel The Trump Organization Allen Weisselberg, který se výměnou za dohodu o pětiměsíčním trestu odnětí svobody přiznal, že manipuloval s firemním účetnictvím a v daňovém přiznání zatajil 38 milionů Kč, které obdržel formou firemních benefitů. Sám Trump odsouzen nebyl, ale podle vyšetřovatelů věděl, co se dělo.

Newyorský soud společnost v prosinci shledal vinnou v 17 případech daňových trestných činů, včetně spiknutí a falšování obchodních záznamů. Pokuta byla jediným možným trestem, který soud mohl vyměřit. I když její výše není z pohledu Trumpa podle agentury AP až tak vysoká a nestačila by ani na koupi apartmánu v jeho newyorském věžáku Trump Tower, bude však trest kazit pověst miliardáře, který se bude snažit podruhé dobýt Bílý dům v roce 2024, což Trump oznámil v listopadu minulého roku. Právní procesy ale pro Trumpa nekončí, jelikož čelí podezření z nelegálního přechovávání tajných dokumentů, z manipulace s hodnotou majetku nebo z pomluvy.

moje.kdpcr.cz

49

Osobní rozvoj

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Syndrom vyhoření – (skrytá) pandemie nové doby s pracovněprávními důsledky?

Well-being zaměstnanců se v poslední době dostává stále více do popředí zájmu nejednoho personalisty. Je tomu tak nejen proto, že stres na pracovišti má negativní vliv na fyzické a duševní zdraví zaměstnanců a významně se tedy podílí na snížení produktivity práce, ale i s ohledem na situaci na trhu práce vyznačující se dlouhodobým „hladem“ po kvalitních kandidátech. Často jsme tedy svědkem toho, že se zaměstnavatelé předhánějí v tom, kdo nabídne lepší pracovní podmínky mimo jiné i s ohledem na work-life balance a well-being zaměstnanců.

Lenka Gomez Tomčalová Partnerka, Z/C/H Legal

A

ť už se na tuto problematiku podíváme z jakéhokoli úhlu pohledu, je nesporné, že následkem stresu a vypětí spojeného s pracovní zátěží může být v krajním případě i syndrom vyhoření. Dle Světové zdravotnické organizace je syndrom vyhoření charakterizován (i) pocity vyčerpání; (ii) zvýšeným psychickým odstupem od práce nebo pocity negativismu či cynismu souvisejícími s prací a (iii)

1 „Burn-out an „occupational phenomenon“: International Classification of Diseases.“ World Health Organization. 2019. Dostupné z: https:// www.who.int/news/item/28-05-2019-burn-out-an-occupationalphenomenon-international-classification-of-diseases.

50

moje.kdpcr.cz

Osobní rozvoj

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

sníženou profesní efektivitou.1 Najdete se v těchto příznacích? Nejčastěji se syndrom vyhoření objevuje v profesích s vysokou mírou mezilidského kontaktu. V následujícím článku se zamyslíme nad tím, jaké pracovněprávní důsledky syndrom vyhoření může mít.

Jak to vidí ve světě?

Světová zdravotnická organizace publikovala databázi „Mezinárodní klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů“ („MKN“), kodifikující systém označování a klasifikace lidských onemocnění, poruch, zdravotních problémů a dalších příznaků.

V České republice vstoupila MKN v platnost v roce 1994 a stala se všestrannou pomůckou pro řízení zdravotní politiky.2 Syndrom vyhoření je dle MKN zařazen do kategorie „Problémy související s pracovními obtížemi“3 a popsán v kapitole „Faktory ovlivňující zdravotní stav nebo kontakt se zdravotnickými službami“, která zahrnuje důvody, pro které lidé kontaktují zdravotnické služby, ale které nejsou klasifikovány jako nemoci nebo zdravotní stav.4 V celé řadě zemí je v současné době syndrom vyhoření považován za následek dlouhodobého chronického stresového pracovního prostředí. V souladu s právními předpisy EU tak většina členských států přijala nezbytné kroky za účelem prevence stresu na pracovišti. Belgie byla první zemí, která již v roce 1996 přijala právní úpravu týkající se konceptu „well-being“ na pracovišti a prevence psychosomatických onemocnění a dále předcházení násilí a obtěžování. Dle belgické právní úpravy mají zaměstnavatelé povinnost přijmout nezbytná opatření na pracovišti tak, aby riziko syndromu vyhoření eliminovali.5 V roce 2017 přijala Belgie právní úpravu zavádějící dárcovský systém, ve kterém může jeden zaměstnanec převést svou dovolenou na jiného zaměstnance na základě principu solidarity.6 Dle nizozemské právní úpravy je nutné prokázat, že syndrom vyhoření byl způsoben prací a nikoliv jinými okolnostmi. Duševní stav zaměstnance přezkoumává podnikový lékař, který nejdéle po 1 týdnu pracovní neschopnosti zhodnotí, zda je zaměstnanec schopen nadále pracovat, nebo se jedná o syndrom vyhoření. Zaměstnavatelé jsou také povinni vyplácet po dobu prvních 104 týdnů (tedy prvních 2 let) pracovní neschopnosti v důsledku syndromu vyhoření náhradu mzdy ve výši minimálně 70 % průměrné mzdy. Během této doby nesmí zaměstnavatel pracovní poměr se zaměstnancem ukončit.7 V Německu byly zákon o ochraně práce8 a v Rakousku zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci9 novelizovány tak, aby výslovně uváděly psychickou zátěž jako rizikový faktor, kterému je třeba na pracovišti předcházet. Zaměstnavatelé jsou povinni vyhodnocovat pracoviště i s ohledem na psychickou zátěž, která může způsobit zdravotní problémy zaměstnanců, a nalézat a provádět odpovídající nápravná opatření. Obě tyto novely tak už ve své době představovaly významný krok k prevenci psychické zátěže, včetně syndromu vyhoření.

Na Slovensku není sice syndrom vyhoření považován za nemoc z povolání, jeho následky (posttraumatická stresová porucha, deprese atp.) však jako nemoc z povolání vyhodnoceny být moje.kdpcr.cz

V souladu s právními předpisy EU tak většina členských států přijala nezbytné kroky za účelem prevence stresu na pracovišti.

mohou. Ministerstvo zdravotnictví Slovenska tuto problematiku vnímá a je součástí strategického rámce zdravotní politiky pro období 2014–2030.

Některé členské státy, jako například Itálie, Nizozemsko a Švédsko, jdou ještě dál a výslovně řadí syndrom vyhoření mezi nemoci z povolání.10 Například Lotyšsko syndrom vyhoření klasifikovalo

2 Oficiální webové stránky MKN-10 2022. Dostupné z: https://mkn10. uzis.cz/o-mkn.

3 Oficiální webové stránky MKN-10 2022. Dostupné z: https://mkn10. uzis.cz/prohlizec/Z73.0.

4 „Burn-out an „occupational phenomenon“: International Classification of Diseases.“ World Health Organization. 2019.

Dostupné z: https://www.who.int/news/item/28-05-2019-burnout-an-occupational-phenomenon-international-classification-ofdiseases.

5 Working conditions, Burnout in the workplace: A review of data and policy responses in the EU.“ Research report Eurofound. (2018).

ISBN:978-92-897-1730-4. Strana 24. Dostupné z: https://www. eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_ document/ef18047en.pdf.

6 Tamtéž.

7 „Guidelines sick leave Netherlands.“ Human in progress. Dostupné z: https://hrmnetherlands.com/sick-leave/; „Burn out at work?

Dutch labour law.“ Advocaten & Mediators Amsterdam. Dostupné z: https://wsadvocaten.nl/burn-out-at-work-advice-lawyer-labourlaw-amsterdam/.

8 Gesetz über die Durchführung von Maßnahmen des Arbeitsschutzes zur Verbesserung der Sicherheit und des Gesundheitsschutzes der Beschäftigten bei der Arbeit (Arbeitsschutzgesetz – ArbSchG).

9 Bundesgesetz über Sicherheit und Gesundheitsschutz bei der Arbeit (ArbeitnehmerInnenschutzgesetz – AschG).

51

Osobní rozvoj

jako nemoc z povolání již v roce 2007.11 Zaměstnancům trpícím tímto syndromem byla z titulu nemoci z povolání náhrada mzdy poskytnuta v Dánsku, Lotyšsku, Francii, Nizozemsku, Portugalsku a Švédsku.12

A jak to vidí česká právní úprava?

V minulosti již probíhaly diskuse o uznání syndromu vyhoření jako nemoci z povolání či zvýšení ochrany zaměstnanců před stresem,13 právní úprava syndromu vyhoření jako nemoci z povolání v České republice nicméně stále chybí. Nemoci z povolání jsou stanoveny v příloze nařízení vlády č. 290/1995 Sb. a jsou zde vymezeny jako „nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek.“ Dle platné právní úpravy tak musí být k tomu, aby mohlo být určité onemocnění uznáno jako nemoc z povolání, splněny následující podmínky: (i) onemocnění musí být uvedeno v seznamu nemocí z povolání, případně jej lze pod některou z položek podřadit; (ii) zdravotní stav zaměstnance musí odpovídat příslušné diagnóze a onemocnění musí dosahovat požadovaného stupně závažnosti (pokud je v seznamu definován); a (iii) musí být objektivně ověřeno, že zaměstnanec pracoval za podmínek, jejichž vlivem nemoc z povolání vzniká.

Jak bylo zmíněno výše, syndrom vyhoření v příloze nemocí z povolání klasifikován není. Dodáváme, že vzhledem k tomu, že seznam neobsahuje žádnou nemoc týkající se psychického stavu, nelze syndrom vyhoření ani pod žádnou z položek uvedených v seznamu podřadit. Zaměstnanec tak může být v důsledku obtíží pramenících z psychického vyčerpání na pracovišti shledán práce neschopným, dle současné právní úpravy však nemůže přímo z titulu takového vyčerpání vůči zaměstnavateli uplatňovat nároky z titulu nemoci z povolání. To samozřejmě nic nemění na obecné povinnosti zaměstnavatele vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich nápravě uložené zákoníkem práce. Tato se syndromu vyhoření bezesporu týká.

10 Lastovkova, Andrea et al. „Burnout syndrome as an occupational disease in the European Union: an exploratory study.“ Industrial health vol. 56,2 (2018). Strana 162.

11 Tamtéž.

12 Tamtéž.

13 Jednou z kontroverzních a diskutovaných změn v roce 2016 byl návrh novely § 224 odst. 1 zákoníku práce, dle které by měli zaměstnavatelé v rámci své povinnosti vytvářet řádné pracovní podmínky také povinnost předcházet riziku stresu spojeného s prací a riziku násilí a obtěžování na pracovišti.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Zaměstnavatelé by měli vzít v potaz, že otázka nemoci z povolání není jediným (finančním) rizikem, kterému by jednoho dne mohli čelit či již čelí. Výzkumný ústav bezpečnosti práce ve spolupráci s Českomoravskou konfederací odborových svazů zahájil v roce 2021 mediální kampaň s názvem „Chcete-li ušetřit, vsaďte na zdraví zaměstnanců“, která klade důraz na ekonomické dopady plynoucí ze snížené aktivity zaměstnanců – právě z důvodu jejich stresové zátěže a souvisejícího syndromu vyhoření.14 Jsou mezi nimi zejména zvýšená fluktuace zaměstnanců (až o 200 % vyšší) či absence z důvodu pracovní neschopnosti (až o 60 % vyšší podíl pracovní neschopnosti zaměstnanců). Při trvajících neřešených psychosociálních rizicích mohou náklady zaměstnavatele na jednoho zaměstnance s tím spojené překročit i částku ve výši 100 000 Kč ročně. Náklady spojené s konflikty na pracovišti či s negativním vnímáním obchodní firmy mohou nicméně dosahovat řádů statisíců až milionů korun. Ve světle těchto čísel pak necháme posouzení toho, zda zaměstnavatel (ne)může v dnešní době takovéto dopady ignorovat, na každém z vás.

Syndromu vyhoření se věnovaly také kurzy KDP ČR Syndrom vyhoření je extrémně rozšířenou diagnózou, která člověku a jeho okolí často zcela promění život.

Profese daňového poradce patří mezi skupiny povolání, kterých se stres i syndrom vyhoření velmi výrazně dotýkají.

Komora daňových poradců proto v loňském roce připravila jak online kurz, tak seminář, jehož absolvováním získali účastníci konkrétní tipy a techniky pro každodenní praxi, které jim pomohou stresové situace zvládat a syndromu vyhoření předcházet.

Základní online kurz „Zvládání stresu, prevence syndromu vyhoření“ se uskutečnil v pěti termínech během září a října 2022. Navazující seminář „ZVLÁDÁNÍ STRESU – PREVENCE SYNDROMU VYHOŘENÍ aneb jak si uchovat energii a nevyhořet“, který se uskutečnil uprostřed Vysočiny ve Wellness penzionu Medličky, byl zaměřen na pochopení souvislostí mezi stresem, zdroji naší energie a našimi možnostmi zátěžové situace zvládat.

Kurzy byly vedeny interaktivní formou lektorskou dvojicí Mgr. Hanou Vykoupilovou, Ph.D., a PhDr. Anitou Crkalovou. Vedení kurzu probíhalo koučovacím způsobem, zapojovalo účastníky a inspirovalo k praktickým krokům, které pomáhají přenášet znalosti a dovednosti z kurzu do každodenního života.

14 Kampaň psychosociální rizika [online]. VÚBP: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2021 [cit. 2022-05-31]. Dostupné z: https://www.bozpinfo.cz/kampan-psychosocialni-rizika.

52

moje.kdpcr.cz

Podcast

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

Libor Vašek a Matěj Nešleha v podcastu NADANĚ Cítí se být Libor Vašek více pedagogem, nebo učitelem? Co ho přivedlo k moderování podcastu „pro(fi)” účetní? Jak hodnotí nový zákon o účetnictví? I takové otázky si Matěj Nešleha, moderátor podcastové série NADANĚ, připravil pro Libora Vaška. Naopak pro Matěje si k ročnímu výročí podcastu připravil sadu otázek vůbec první host, tajemník Komory Radek Neužil.

L

ibor Vašek je nejen pedagogem, učetním, ale i kolegou moderátora podcastu Matěje Nešlehy, jelikož se také věnuje moderování. Podcast „pro(fi) účetní” se zaměřuje na příběhy těch, kteří ovlivňují a inspirují svět účetnictví. „K podcastu mě přivedl fakt, že se účetnictví věnuji celkem dlouho, a to v rámci lektorování, byznysu, poradenství nebo jako pedagog, a všiml jsem si, že se kolem této oblasti objevila velká komunita lidí, kteří mají jak k tématu přispět. Občas mi také přijde, že je účetnictví na rozdíl od ostatních profesí upozaděné. Proto jsem si řekl, že něco takového zkusím. Už je to skoro dva roky a baví mě to,” říká Libor Vašek.

Podcastová serie „pro(fi) účetní” je pro Libora Vaška spíše relaxem a potěšením, primárně totiž působí jako odborný asistent na Fakultě financí a účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze, dále jako účetní expert a dříve se aktivně zapojoval do vedení Komory certifikovaných účetních. Přesto Matěje Nešlehu zajímalo, jestli se cítí být více jako učitel, nebo jako účetní? „Jsem asi více pedagog. Baví mě předávat zkušenosti a informace. Také jsem zjistil, že se člověk výukou nebo školením sám posouvá dál,” vysvětluje a dodává, že se přesto vždy snaží najít určitou synergii s praktickou částí – účetnictvím.

Jaký je rozdíl podle Libora Vaška mezi daňovým poradenstvím a účetnictvím? „Nejsem součástí Komory daňových poradců ani Komory auditorů. Vybral jsem si cestu účetní profese. Beru to tak, že daňový poradce a auditor mají k sobě blízko, jako profese, ale já mezi daňovým poradenstvím a účetnictvím mám takovou „čínskou zeď“, je to pro mě odlišná profese s úplně jiným cílem. Přesto spolu tyto tři profese souvisí, ale každá má svůj záměr,” konstatuje.

moje.kdpcr.cz

V průběhu roku 2023 by mělo dojít ke schválení nového zákona o účetnictví, který do značné míry zachovává stávající stav regulace účetnictví a účetního výkaznictví, avšak přináší také řadu nových pravidel pro tuzemské účetnictví. „Těším se na nový zákon o účetnictví, který by měl posunout mindset účetních výrazně dál, to i do prostředí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví IFRS, které mi je osobně bližší než české předpisy účetnictví, ale chápu že to pro někoho bude velký šok. Také si myslím, že vyniknou i rozdíly mezi zmíněnými třemi profesemi,” uzavírá již devatenáctý host podcastové série Libor Vašek.

Obrácení rolí Je to už rok, co Matěj Nešleha zpovídá své hosty v podcastu „naDANĚ”. Tím úplně prvním byl tajemník Komory, Radek Neužil. V posledním díle se ale role obrátily, a tak Radek klade otázky Matějovi. Jak se dostal k daním a jak by sám sebe hodnotil při kvalifikačních zkouškách?

Na co by se ho zeptala prezidentka Komory, Petra Pospíšilová? A jak hodnotí uplynulý rok v moderátorské židli? Byl víc nervózní, když měl poprvé moderovat, nebo dnes, když je v pozici hosta? Povídání o Matějově práci pro Komoru, fungování sekce mladých daňových poradců a také trochu o tom, co dělá Matěj ve volném čase.

Podcast NADANĚ s Liborem Vaškem naleznete zde.

Podcast NADANĚ s Matějem Nešlehou zde.

53

Osobní rozvoj

ory daňových poradců ČR / 2/2023

Silní, nebo flexibilní?

Podle průzkumů prováděných v USA 40 % malých firem nepřežije první rok od svého založení. Dalších 40 % zkrachuje do 5 let od založení. Aby špatných zpráv nebylo ještě dost, tak z těch zbývajících 20 % přeživších 5 let zkrachuje 80 % během dalších 5 let. Nechci vás unavovat výpočty, přežijí 4 % malých firem po deseti letech od založení. Tyto statistiky pocházejí z doby „předcovidové“. Aktuální čísla budou zřejmě ještě tragičtější.

Ondřej Choc Daňový poradce č. o. 1446, auditor, insolvenční správce, finanční poradce, kouč, lektor workshopů KDP pro majitele firem

C

o je důvodem takové úmrtnosti firem, resp. jak se jí vyhnout? Pravidlo, že přežívá ten silnější, již dnes nemá plnou platnost. Přesnější odpověď je, že dnes přežívá ten flexibilnější.

Dobře, nepředbíhejme, pojďme se postupně podívat na tři příběhy. Kde se vzala firma – daňová kancelář? Její zakladatel byl nejdříve zřejmě ekonomem, účetním, odborníkem.

Připravil se na zkoušky a složil je. Stal se ještě větším odborníkem.

Někdy v této chvíli zjistil, že má svou představu o dalším vykonávání odbornosti, a to už bylo jen krůček od založení vlastní firmy.

Někde v tomto okamžiku vzniká předpoklad naplnění výše uvedené statistiky úmrtnosti malých firem. Vzniká totiž na chybném

54

předpokladu, že pokud jsem odborník na daňové poradenství, tak umím řídit firmu, která poskytuje daňové poradenství. Bohužel, v rámci podnikatelského sebeklamu nevzniká rozvíjející se firma, ale pouze místo, kam chodí odborník do práce. Děje se to často, švadlena má šicí dílnu, pekař má pekárnu, daňový poradce má daňovou kancelář. Všichni věří tomu, že jako odborníci na profesi zároveň někde nějak získali odbornost k vedení firmy poskytující „tu jejich činnost”. Ale to není pravda. Děje se pravý opak. Místo aby jejich odbornost byla největší předností, stane se největší brzdou firmy.

K práci, kterou znal a s nadšením vykonával, se přilepí další činnosti, které (za firmu) musí udělat. On ale miluje svou profesi, ve které se stále zdokonaluje. Stále se něco nového učí. Aby mohl poskytovat stále lepší službu. Nemá čas na ty přilepené činnosti. Jejich výkon ho ani moc netěší. Někdo je ale udělat musí, jenže nikdo neodvádí práci tak dobře jako on – odborník, proto si na ty přilepené činnosti najde čas „po práci” (rozumějte, té jediné smysluplné) nebo o víkendu nebo v noci. Nestačí si ani uvědomit, že vykrádá rezervoár osobního, rodinného a intimního času (jak by mohl stihnout všechno v práci?). Aniž by si odborník něco takového uvědomoval, blíží se ke svému vyčerpání. K vyčerpání svých sil, svých vztahů, svých zdrojů. Diagnóza: syndrom vyhoření.

V jiném městě, v jiné daňové kanceláři se píše jiný příběh. Také ji založil daňový poradce, který chtěl změnu. Organizace práce moje.kdpcr.cz

Osobní rozvoj

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2023

v předchozí práci mu nevyhovovala. Pochopil, že má na víc, že dokáže sehnat více klientů a najmout více účetních. On práci umí delegovat. Zapojí všechny, včetně své rodiny. Manželka fakturuje, dcera chodí uklízet (na poloviční úvazek, protože se připravuje na zkoušky daňového poradce, na to jí necháme trochu času).

Majitel a manažer v jedné osobě zdokonaluje procesy a maximalizuje zisk. Učí se z minulosti. Neopakuje chyby. Jde mu to stále lépe. U toho přestává vidět lidi, boří vztahy. Jde mu to stále lépe...

A do třetice tady máme opět v jiném městě a v jiné kanceláři třetího daňového poradce, zakladatele firmy. To je podnikatel, který nastudoval literaturu o podnikání, sepsal si svou osobní vizi, z ní si stanovil firemní vizi. Touha vědět, jak se budou věci vyvíjet, ho přinutila sestavit si strategii. On se zajímá o budoucnost. Plánuje ji. Smyslem jeho práce je vytvořit takovou firmu, která bude fungovat bez jeho přímého zapojení. Vytvořit takovou firmu, kterou bude moci jednoho dne předat dětem, protože děti jsou jeho budoucnost. Anebo firmu prostě prodá. To se ještě uvidí. Tento daňový poradce je skutečný vizionář. Bohužel, zajímá se tak moc o budoucnost, že se mu v přítomnosti firma rozpadá mezi prsty.

Ale teď není čas to řešit, je potřeba korigovat tříletý plán!

Všichni tři daňoví poradci, majitelé firem, mají tajnou, možná ještě nevyřčenou otázku: „Co by se muselo stát, aby daňová kancelář dokázala držet krok s konkurencí, rozvíjela se a zároveň abych mohl dělat práci, která mě baví, dává mi smysl a umožňuje mi věnovat se vyváženě také osobnímu a rodinnému životu?“ Je více než potřebné, aby v sobě probudili, resp. zvědomili roli odborníka, manažera i podnikatele vizionáře. Jen tak dokáží skloubit práci v přítomnosti, učit se z minulosti a kráčet k budoucnosti. Na vahách musí filigránsky vyvažovat a hledat rovnováhu.

Skutečnost totiž ukazuje, že typický majitel malé firmy je z 10 % podnikatel vizionář, z 20 % manažer a ze 70 % odborník. Co s tím?

Jak nastolit potřebnou rovnováhu?

Vážení čtenáři, pokud od založení kanceláře uplynulo hodně let, tak je nejlepší se zastavit. Ano, skutečně, zastavit se.

Ano, v tom všem shonu a kalupu, v tom nestíhání a upracování, ve všech výčitkách v práci, kdy vím, že nestíhám rodinu, a potom také doma, kdy mě trápí, že jsem nestihnl pracovní úkoly, ano, právě teď je nutné se zastavit. Zhluboka se nadechnout, vydechnout (ne naposled, jen zhluboka).

V klidu si položit otázku: „Proč jsem vlastně začal podnikat?” Při zachování klidu se odpovědi objeví. Potom přijde na řadu další otázka: „Proč podnikám dnes?”

Našli jste nějaké rozdíly v odpovědích? Záleží mj. na tom, kolik let už podnikáte. Možná máte na svou firmu jiné nároky, jiné požadavky, očekáváte jiné výsledky. Vězte, že firma se chová stejně jako její majitel. Firma se sama o sobě nezmění. Změna firmy se děje skrze změnu majitele. Změnit se musíte nejprve vy. Firma bude následovat. Začněte s otázkou: „Proč?” moje.kdpcr.cz

Firma se chová stejně jako její majitel. Firma se sama o sobě nezmění. Změna firmy se děje skrze změnu majitele. Změnit se musíte nejprve vy.

Ne, neříkám, že je to lehké. Ale je to efektivní!

Ne, neříkám, že to zvládnete snadno. Najděte si proto průvodce, kouče!

Znovu připomínám, v dnešní době nepřežívají silní, ale ti flexibilní.

Posilujte svou flexibilitu :-)

Ing. Ondřej Choc koučuje majitele menších a středních firem, pomáhá jim řídit své firmy efektivněji a mít více času pro sebe a svůj rodinný život. Ve své práci sdílí a využívá své třicetileté zkušenosti v oblasti poradenství.

Pozvánka na kurz Cesta k rentiérství – akumulace hodnoty firmy Brno, 9.–10. března 2023 Kurz je zaměřen na problematiku budování a rozvoje své poradenské firmy – podnikatelského subjektu. Budeme se na vlastní firmu dívat pohledem majitele, který firmu směruje v čase, a také pohledem investora, který chce vloženou investici dobře zúročit v podobě budoucího prodeje nebo převedení vedení firmy na nástupce z rodiny nebo určené manažery.

55

Aktuálně

Bulletin Bull llet e in Komory daňov daňových v ých poradců pora adců ů ČR / 6/2021

moje.kdpcr.cz