e-Bulletin KDP 1_2023

Nové zdaňovací období je tu!

Vážení přátelé a kolegové,

další zdaňovací období je za námi, rok 2022 je definitivně minulostí a před námi stojí nová daňová sezona, kdy budeme zpracovávat jedno přiznání k dani z příjmů za druhým. Na konci minulé daňové sezony jsme si v kanceláři říkali, že tu další, která momentálně začíná, zvládneme ještě lépe. Doufáme, že se budeme moci za půl roku poplácat po ramenech a říct si, že jsme to zvládli, to stejné přeji Vám všem.

Ale pojďme rok 2023 začít trochou optimismu, na práci bude ještě času dost… Když už je rok 2022 definitivně za námi, pojďme si krátce zrekapitulovat, co všechno nám přinesl a o co se s Vámi chci v tomto malém prostoru podělit.

e e o oěo

O novou daňovou legislativu (stejně jako každý rok) nebyla nouze, nespočet novel změnilo náš daňový svět, za některé jsme byli nepochybně rádi, některé bychom snad raději ani neměli. Některé novely náš život zjednodušily, některé nikoli. A protože mezi mé oblíbené daně patří daně z příjmů, napadá mě zmínit například zákon č. 366/2022 Sb., který nám, pravděpodobně, definitivně zlikvidoval naši idylickou představu o tom, že smyslem paušální daně bylo zjednodušení. Na druhou stranu navýšil obrat pro povinnou registraci k DPH, na všem je tedy třeba hledat něco pozitivního.

V rámci činnosti Prezidia se starám o kvalifikační zkoušky na daňové poradce, zkušební komise dohlíží na to, aby noví daňoví poradci byli po odborné stránce ti nejlepší a aby každý nový daňový poradce „stál za to“. V roce 2022 rozšířilo naše řady přibližně 100 nových daňových poradců. Těší mě, že velká část těchto nových daňových poradců jsou mladí lidé, což znamená, že se nám daří do naší profese přilákat nové, mladé nadšence do daní. To samozřejmě není zásluha jen Prezidia a kanceláře Komory daňových poradců, ale je to zásluha každého z nás, který šíří dobré jméno naší profese a Komory. Každému, kdo se na tom podílí, děkuji. Přeji si, aby se nám dařilo tento trend držet i v následujících letech, a věřím, že to společnými silami zvládneme.

V rámci svého posledního úvodníku (a už je to rok zpět) jsem zmiňoval, že s kanceláří Komory daňových poradců připravujeme daňové podcasty. Projekt jsme úspěšně rozjeli, v současné době je venku prvních 18 rozhovorů. Na rozhovory zveme zajímavé hosty, se kterými rozebíráme jejich daňový svět. Není to o daních jako takových, o poslední novele zákona o daních z příjmů se tam nic nedozvíte, zato se dozvíte, že cesta daňovým světem může být někdy opravdu zajímavá a někdy i pěkně trnitá. Nakonec se však zpravidla shodneme, že daňový svět je ten „náš svět“, který máme rádi, a život bez něj si vlastně neumíme představit.

Podcasty jsou prostředkem propagace naší profese, aktuálně nejsledovanějším dílem je rozhovor s Dominikem Výborným, který byl v době natáčení nejmladším daňovým poradcem. Myslím, že to je důkaz toho, že mladí mohou být inspirací pro další mladé, kteří o vstupu do profese uvažují. V natáčení těchto rozhovorů budeme samozřejmě pokračovat. Tipů na rozhovor máme spoustu, určitě je na co se těšit. Kanceláři Komory daňových poradců tímto děkuji za skvělou organizaci tohoto projektu.

Zdaňovací období 2022 je definitivně za námi, daňová sezona je tu, a tak se do ní pojďme společně pustit. Čeká nás náročné období, ale opět to zvládneme. Nuže... Jdeme na to?

Přátelé, kolegové, užijme si společně tuto daňovou sezonu a do nového roku Vám přeji jen to nejlepší!

Ing. Matěj Nešleha Člen Prezidia KDP ČR

dytřebahledatněco

Úvodník

Matěj Nešleha 1

Aktuálně

Měsíc v kostce 3 Daňové novinky roku 2023 4 Česko může být bohatší a úspěšnější, pokud bude využívat profesní komory 6 Hlasujte pro nejlepší daňaře roku 2022! 7 Aktuálně z Finanční správy a účetnictví 14 Komora daňových poradců odborným partnerem soutěže Firma roku 2022 a Živnostník roku 2022 18 Aktuálně ze zpráv CFE (Tomáš Půček) 23 Více než třetina kandidátů na Hrad je pro zvýšení daní 30 Aktuálně ze světa 39

DPH

Informace ke změnám zákona o DPH v oblasti kontrolního hlášení 20 Postřehy z Daňového a právního fóra 34

Judikatura

Rozhodnutí Soudního dvora povede k dalekosáhlým doměrkům na DPH v mnoha členských zemích EU (Tomáš Brandejs) 8 NSS připomněl pravidla pro přerozdělování výdajů u spolupracujících osob ....................................................................... 10 Příjem z prodeje nemovitosti využitý k úhradě dluhu třetí osoby představuje příjem zvyšující majetek prodávajícího 11

Cash poolingové účty lze za určitých podmínek porovnávat s bankovními účty při stanovení srovnávací ceny u spojených osob 12

Elektronický měsíčník Komora daňových poradců České republiky Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311 IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060 ISSN 1211-9946 Toto číslo vyšlo 4. 1. 2023, datum uzávěrky: 30. 12. 2022 Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2023

Daň z nemovitých věcí

Daň z nemovitých věcí 2023 aneb pozor na přístup správce daně ve vztahu k vyměření pokuty za opožděné tvrzení daně (Petr Koubovský) 24

Ostatní

Samosprávný investiční fond: pojem a licence (Veronika Civínová) 32

Daňové úlevy připravily v roce 2020 rozpočet řádově o stovky miliard 33 Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí (Ondřej Havlíček, Martin Svoboda) 36

Účetnictví

Firmy nejčastěji chybují ve vedení účetnictví a v nastavení převodních cen (Jan Macháč) 40

Daň z příjmů

Koordinační výbor k daňovým aspektům poskytování ubytování ukrajinskému zaměstnanci a jeho rodinnému příslušníkovi ve zdaňovacím období roku 2022 .............................42

Aktuálně z KDP ČR

Podcast NaDANĚ přináší nové díly ..................................................... 48 Noví daňoví poradci převzali svá osvědčení ....................................49

Osobní rozvoj

Ohlédnutí za aktivitami Komory v oblasti osobního rozvoje a pozvánka na workshopy v roce 2023 (Marcela Vaňatková) 50

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer

Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR.

Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com, není-li uvedeno jinak. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz

moje .kdpcr.cz

Měsíc v kostce

Zastropování cen elektřiny a plynu i pro velké firmy

Vláda schválila zastropování cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Ty budou v letošním roce platit stejné ceny, jaké už vláda dříve nastavila pro ostatní odběratele. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 % nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let, což má motivovat firmy k úsporám. Vláda už na podzim stanovila cenové stropy energií, a to konkrétně na 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Celkově by podle vládních materiálů mělo zavedení cenových stropů pro všechny odběratele vyjít státní rozpočet na maximálně 170 miliard korun. Zastropování je podle ministerstva průmyslu a obchodu zároveň možné kombinovat s dotacemi, které pro firmy spustil resort v listopadu. Podmínkou toho je, aby celková pomoc státu pro jeden podnik nepřesáhla čtyři mil. eur, tedy zhruba 100 mil. Kč. Pokud limit podnik překročí, bude podle dalšího připravovaného nařízení vlády, které vláda projedná začátkem ledna, povinen toto překročení odvést zpět do státního rozpočtu. MPO zároveň počítá se čtvrtletním vyhodnocováním fungování pomoci pro velké podniky.

EU schválila další podporu Ukrajiny a minimální zdanění korporací

Státy Evropské unie schválily složitě dojednaný kompromis ohledně přístupu Maďarska k unijním fondům, finanční podpory Ukrajiny v příštím roce a zavedení minimální daně pro nadnárodní korporace. „Členské země schválily kompromis o 18 miliardách eur (skoro 440 miliard Kč) pro Ukrajinu, minimální dani pro velké korporace, maďarském plánu obnovy a odolnosti a o rozpočtové kondicionalitě. Písemná procedura je nyní ukončená,“ uvedlo české předsednictví s tím, že do balíčku byl zahrnut také dlouho projednávaný návrh o zavedení minimální patnáctiprocentní daně pro velké nadnárodní firmy, který je součástí širšího mezinárodního plánu. V EU se proti záměru také stavělo Maďarsko, v pondělí ovšem české předsednictví ohlásilo předběžnou dohodu o celé sadě návrhů, která zahrnovala jisté snížení objemu zablokovaných maďarských fondů. Následné písemné potvrzování ovšem narazilo na odpor Polska a otázka se tak dostala na dnešní summit unijních lídrů. Při něm se podařilo dohodu dotáhnout do konce, zřejmě i díky promítnutí některých požadavků Varšavy do závěrů vrcholné schůzky.

Leden přinesl novelu zákona o významné tržní síle

Novelizace zejména transponuje unijní směrnici 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci. Základní novinkou, která bude významná pro celý zemědělsko-potravinářský sektor, je rozšíření konceptu významné tržní síly na celý dodavatelsko-odběratelský řetězec. Doposud mohl významnou tržní silou vůči svým dodavatelům disponovat pouze obchodní řetězec, jehož roční obrat přesahoval 5 miliard korun. Zákon tak dopadal přibližně na 10 obchodních řetězců. Po novelizaci bude mít tržní sílu jakýkoliv odběratel v celém řetězci, pokud jeho obrat přesahuje 2 miliony eur a současně přev yšuje obrat dodavatele. Úprava tedy bude nově platit takříkajíc od farmy po vidličku. Největší prospěch by ze změny zákona měly mít malé a střední zemědělské a potravinářské podniky. Odběratelé s významnou tržní silou nebudou moci uplatňovat vůči svým dodavatelům některé praktiky, které jsou zákonem označeny jako nekalé. Jde o jednání, které se hrubým způsobem odchyluje od správné obchodní praxe nebo je v rozporu s dobrou vírou a fair chováním, například pokud jsou smluvní závazky jednostranně ukládány jedním obchodním partnerem druhému. Silnější smluvní strana nebude moci jednostranně diktovat podmínky slabší smluvní straně a formovat obchodní vztah výhradně ve prospěch svých vlastních hospodářských zájmů. Zákon rovněž konkrétně stanovuje povinnost písemné formy všech sjednávaných smluv, upravuje některé náležitosti smluv a stanovuje třicetidenní splatnost faktur.

 Smuteční oznámení

S lítostí Vám oznamujeme, že zemřeli paní Miroslava Bartošová, daňová poradkyně č. 2306, ve věku 72 let, pan Ing. Petr Brauner, daňový poradce č. 2242, ve věku 75 let, a paní Ing. Hana Patočková, daňová poradkyně č. 703, ve věku 60 let. Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast.

Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník

Daňové novinky roku 2023

Ministerstvo financí připravilo přehled změn v daňové oblasti v letošním roce. Novinky se týkají mimo jiné podmínek daňové evidence, možnosti zbavení se daňových povinností a nedoplatků nebo zavedení jednodenní síťové jízdenky na železniční dopravu.

Většina z klíčových změn byla již v rámci loňských vydání e-Bulletinu Komory daňových poradců popsána. Jde zejména o zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH a tři pásma paušálního režimu daně pro OSVČ. Mezi letošní novinky ale také patří například to, že nepodnikající fyzické osoby s datovou schránkou nemají povinnost podávat elektronické daňové přiznání.

Roční limit pro povinnou registraci k DPH

Od ledna 2023 je navýšen limit ročního obratu pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony korun. Důsledkem tohoto kroku by mělo být podle resortu fi nancí výrazné snížení administrativní zátěže u malých podnikatelů, kterým odpadne povinnost registrovat se jako plátci DPH a plnit řadu s plátcovstvím spojených povinností (např. podávání daňových přiznání, kontrolních hlášení). Osoby, které dosud plátci nejsou a které v průběhu prosince přesáhly hranici 1 milionu korun, ale nepřesáhly 2 miliony korun, do systému DPH nebudou zapojeny, pokud nebudou dobrovolně chtít. Rovněž plátcům, kteří nepřesáhnou hranici 2 milionů korun a byli dosud plátci DPH, je umožněno zrušit registraci a ze systému DPH vystoupit. Požádat o zrušení registrace mohou také plátci podle § 6b zákona o DPH nebo plátci podle § 6e zákona o DPH, jejichž obrat za období září 2022 až listopad 2022 přesáhl 250 000 Kč, ale nepřesáhl 500 000 Kč. Požádat o zrušení registrace mohou také plátci, kteří naplní výše uvedené kritérium obratu, ale nebyli osobami povinnými k dani (nevykonávali ekonomickou činnost) po celé výše uvedené období. Ve výše uvedených případech neplatí podmínka, že žadatel o zrušení registrace musí být plátcem daně alespoň 1 rok.

Plátce, který včas požádá o zrušení registrace podle speciální úpravy, přestává být plátcem dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí o zrušení registrace, nejdříve však od 1. 1. 2023. (Pokud správce daně oznámí rozhodnutí o zrušení registrace do 31. 12. 2022, např. 21. 12. 2022, přestane být daná osoba plátcem až od 1. 1. 2023.) Pokud správce daně oznámí plátci rozhodnutí o zrušení registrace po 31. 12. 2022, ale rozhodnutí bude oznámeno do 16. 1. 2023, nebude tato osoba považována

za plátce DPH pro účely využití paušálního režimu daně z příjmů fyzických osob již od 1. 1. 2023. Plátcem pro účely DPH přestane být po dni oznámení rozhodnutí (např. bude-li rozhodnutí o zrušení registrace doručeno 3. 1. 2023, přestane být daná osoba fakticky plátcem od 4. 1. 2023. Pro účely paušálního režimu ale za plátce nebude považována a může tak vstoupit do paušálního režimu).

Pro OSVČ se zavádí tři pásma paušálního režimu daně

V důsledku zvýšení limitu pro plátcovství DPH na 2 mil. Kč se od ledna 2023 zvyšuje i hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu daně. Z důvodu velmi širokého rozpětí příjmů paušalistů nebude měsíční paušální záloha pro všechny ve stejné výši, ale zavádí se 3 pásma odvozená od výše příjmů a uplatnitelného výdajového paušálu. Pro většinu OSVČ se nic nemění a příští rok budou platit paušální zálohy podle aktuálních odhadů ve výši 6 208 Kč v závislosti na vývoji průměrné hrubé mzdy v roce 2022 (výše paušální zálohy pro rok 2022 činí 5 994 Kč měsíčně). První pásmo se týká všech OSVČ s ročními příjmy do 1 mil. Kč, dále OSVČ s příjmy do 2 mil. Kč s uplatnitelným 80% výdajovým paušálem a OSVČ s ročními příjmy do 1,5 mil. Kč s uplatnitelným 60% výdajovým paušálem. Druhé pásmo je určeno zejména pro OSVČ s ročními příjmy do 1,5 mil. Kč, které

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2023

se z důvodu nižšího výdajového paušálu nevešly do prvního pásma, a také pro OSVČ s ročními příjmy do 2 mil. Kč s uplatnitelným 60% výdajovým paušálem. Třetí pásmo je pak určeno pro ostatní OSVČ s ročními příjmy do 2 mil. Kč, které se nevešly do nižšího pásma. Ve druhém pásmu budou OSVČ příští rok hradit fixní paušální zálohy ve výši 16 000 Kč měsíčně, ve třetím pásmu pak 26 000 Kč měsíčně.

Zvyšují se částky ročního příjmu, do kterých se nemusí podávat daňové přiznání

Od ledna 2023 bude podávat daňové přiznání každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhnou 50 000 Kč. Doposud byl tento limit nastaven ve výši 15 000 Kč. Poplatníci, kteří mají další příjmy ze zaměstnání, budou podávat daňové přiznání po dosažení 20 000 Kč, namísto současných 6 000 Kč.

Nepodnikající fyzické osoby s datovou schránkou nemají povinnost podávat elektronické daňové přiznání

V souvislosti s novelou daňového řádu je od roku 2023 zúžen okruh osob, které mají povinnost podávat daňová přiznání a další formulářová podání elektronickou formou. Povinnost se nebude nově vztahovat na nepodnikající fyzické osoby, které mají aktivní datovou schránku.

Končí zákonná povinnost elektronicky evidovat tržby

Od roku 2023 jsou podnikatelé zbaveni povinnosti elektronicky evidovat tržby. Tím poklesne jejich administrativní zátěž a odpadnou jim náklady s EET spojené, zejména na pokladní zařízení a jeho aktualizaci či na internetové připojení. Spolu s náklady na straně Finanční správy odhadujeme souhrnné náklady na EET na zhruba 2 mld. Kč ročně. Naopak s růstem bezhotovostní ekonomiky ztrácela EET svůj význam z pohledu státního rozpočtu. V roce 2025, kdy je podíl bezhotovostních plateb odhadován na 80 %, by byl její přínos pro státní rozpočet již bagatelní. V současnosti je povinnost elektronicky evidovat tržby již třetím krokem pozastavena v důsledku covidové pandemie.

Daňové milostivé léto pomůže dlužníkům zbavit se daňových nedoplatků

Od 1. července do 30. listopadu 2023 umožní tzv. daňové milostivé léto daňovým subjektům zbavit se zbytečné zátěže zejména bagatelních nedoplatků, které se často pohybují v řádu jednotek korun. Všechny fyzické osoby budou moci požádat o mimořádné odpuštění příslušenství daně, pokud uhradí jistinu

moje .kdpcr.cz

daňového nedoplatku. Fyzické a právnické osoby budou moci také požádat o mimořádný zánik některých celých daňových nedoplatků.

Všechny sazby spotřební daně z tabákových výrobků se navýší o 5 %

Od 1. ledna 2023 dojde k pětiprocentnímu navýšení všech sazeb spotřební daně z tabákových výrobků a zahřívaných tabákových výrobků oproti roku 2022: Silniční daň je z velké části zrušena, pro těžká vozidla byly sníženy sazby na úroveň minimálních dle směrnice Euroviněta

Novela zákona o dani silniční zrušila silniční daně u osobních automobilů, autobusů a nákl adních aut do 12 tun. Ty jsou vymezeny silničními vozidly kategorie N2 a N3 a jejich přípojnými vozidly kategorie O3 nebo O4, pokud jsou registrovány v registru silničních vozidel v ČR. Současně byly u nadále zdanitelných vozidel (nákladní automobily N s druhem karoserie BA nebo BB, tahače návěsů a silniční tahače a přívěsy) sníženy roční sazby na úroveň minimálních sazeb dle směrnice Euroviněta a došlo ke zjednodušení jejich danění. Hodnoty sazeb vychází z minimálních ročních sazeb směrnice Euroviněta. Dochází také ke zrušení snižování sazeb daně v závislosti na datu první registrace vozidla, čímž dochází ke zjednodušení výpočtu daně. Zároveň je zrušena povinnost platit čtvrtletní zálohy silniční daně, čímž dochází k významnému snížení administrativy pro podnikatele. (Novela zákona o dani silniční provedla tyto změny s účinností již od 1. července 2022. Stěžejní část změn se však reálně promítne při podání daňového přiznání až k 31. lednu 2023 a dále.)

Dochází ke změnám Systému jednotného tarifu „OneTicket“

Ve spolupráci s Ministerstvem dopravy byly upraveny pevné ceny a určeny podmínky v železniční dopravě v rámci „Systému jednotného tarifu“ s účinností od 11. prosince 2022, tj. s novým jízdním řádem 2022/2023. Systém jednotného tarifu tzv. „OneTicket“ umožňuje jednodenní cestování s více dopravci prostřednictvím jednoho síťového jízdního dokladu. Ten byl ze strany cestující veřejností velmi poptáván a může přispět k vyšší využitelnosti přepravních služeb v železniční osobní dopravě. Na požadavky cestující veřejnosti rovněž navazuje zavedení dovozních dokladů pro psy a jízdní kola.

Zdroj: Ministerstvo financí ČR, Finanční správa ČR

Česko může být bohatší a úspěšnější, pokud bude využívat profesní komory

Přinášíme společnou tiskovou zprávu profesních komor

zákonem, kterou vydaly 13. prosince 2022.

zřízených

Profesní komory zřízené ze zákona jsou nevyužitou příležitostí k prosperitě Česka. Sdružují klíčové profesionály a jsou schopny nabízet řešení problémů, ladit mnohé detaily. Bohužel přetrvává myšlení, že o medicíně, advokacii, auditech a dalších oborech ví více úředník na ministerstvu či politik, často však úplně jiné odbornosti. Ministerstva a kraje mají nedostatek profesionálů – profesní komory jich mají 100 %. Bohatá města a země v Evropě stojí po staletí na práci komor, které mají nejen opravdu obrovský počet profesionálů, ale i pracovníků v administrativě. Tento povzdech provázel tradiční výroční setkání vedení profesních komor, které letos pořádala Česká stomatologická komora v Královské kolegiátní kapitule sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

Na jednání se diskutovala řada zákonů, které jsou aktuálně projednávány. Zákony stojí, neboť ten či onen úředník „toho má moc a nestíhá“. Nebo někdo do připraveného složitého textu vložil „lidovou tvořivost“, trochu populismu, aniž se zeptal profesionálů. V některých případech jsou bez spolupráce s komorami legislativní návrhy připravovány tak, že jsou po jejich zveřejnění jednotky dní na odborné posouzení a nutnou korekci, nebo bez znalosti kontextu EU, na kterou jsou profesní komory i prostřednictvím svých evropských asociací napojené. Můžeme jmenovat zákony v medicíně, ve farmacii či veterinární medicíně, o auditu, stavební zákon, zákony k problematice patentového práva nebo advokacie či exekucí.

Katastrofální je nadále situace týkající se soudních znalců, která paralyzuje výkon spravedlnosti. Je potřeba získat řadu nových odborníků a obnovit instituce, které byly schopny sofistikovaných posudků.

Profesní komory podporují činnost České komory architektů a snahu vlády o věcnou novelu nového stavebního zákona, která skutečně zjednoduší a zkrátí plánování a povolování staveb, což je nejen v zájmu projektantů a stavebníků, ale všech obyvatel ČR. Komora auditorů ČR sleduje možné změny o auditech s obavami.

Profesní komory nejsou lobbisté. Vykonávají část veřejné správy, dohlížejí na odbornost a v opodstatněných případech také disciplinárně trestají svoje členy. Úředníci si je však dodnes pletou s jinými organizacemi, které nepřesně používají slovo „komora“ a lobbisty skutečně jsou. Naprosto odmítáme, aby profesní komory spadaly pod regulaci lobbistů, což by je ochromovalo v kontrolní činnosti a snižovalo jejich kredit.

Premiér ČR prof. Petr Fiala letos na jednání s komorami slíbil větší a intenzivnější spolupráci, abychom všichni zefektivnili Česko. Bohužel se to spíše neděje. Komory proto znovu nabízejí pomoc a žádají o setkání s premiérem a s vládou. Chceme nabídnout tisíce svých specialistů státu, ať se Česko posune ze stagnace. Spolupráce musí být systematická, pravidelná a se zápisy, úkoly a veřejnými výstupy.

V roce 2022 profesní komory vyřešily desítky tisíc drobných i větších kauz a problémů. Přispěly k mnoha zákonům. Pokud se ale podíváme do Německa či Rakouska, nelze se ubránit pocitu, že spolupráce se státem „jede na půl plynu“ – a to musíme v roce 2023 změnit.

Česká stomatologická komora Česká lékařská komora Česká lékárnická komora

Komora veterinárních lékařů ČR

Česká advokátní komora Česká komora architektů

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

Exekutorská komora

Komora auditorů ČR

Komora daňových poradců ČR

Komora patentových zástupců České republiky Notářská komora ČR

Hlasujte pro nejlepší daňaře roku 2022!

Až do 9. ledna běží druhé kolo soutěže Daňař & daňová firma roku. Hlasování bylo otevřeno ve vybraných kategoriích soutěže, u kterých probíhala v průběhu listopadu 2022 nominace ze stran odborné veřejnosti. Své hlasy může nyní již široká veřejnost posílat odborníkům mimo jiné v kategoriích Daňař roku nebo Daňová naděje. Výsledky budou zveřejněny 8. února.

V kategorii Daňová osobnost roku jsou pro letošní ocenění nominovány vždy tři osobnosti za oblast Komerční sféry a Státní sféry. Jsou mezi nimi pro oblast Komeční sféry Ing. Jan Molín, Ph.D., daňový poradce, VŠE v Praze, Ing. Tomáš Hajdušek , vedoucí sekce správy daní a poplatků KDP ČR, daňový poradce, Censitio, s. r. o., a  MVDr. Milan Vodička, daňový poradce. Pro oblast Státní sféry jsou mezi nominovanými Ing. Mgr. Stanislav Kouba, Ph.D., MF ČR, Ing. Otakar Sladkovský, GFŘ – Sekce daňové kontroly a analytiky / ředitel sekce a Ing. Václav Zíka, MF ČR.

V kategorii Daně z příjmů vč. mezinárodního zdanění a transferových cen jsou nominováni: Ing. Pavel Běhounek , daňový poradce Mgr. Ing. Radim Bláha, Staněk, Tomíček a partners Ing. Lukáš Eisenwort , EKP Ing. Jaroslav Foltýn, Grant Thornton Tax & Accounting s. r. o. Ing. Michal Jelínek, Ph.D., partner V4 Group Ing. Ludmila Klimešová, MBA , SFÚ – Sekce výkonu daní I / ředitelka sekce Ing. Bc. Jiří Nesrovnal, vedoucí sekce daně z příjmů právnických osob KDP ČR a člen Prezidia KDP ČR, daňový poradce, N-Consult, s. r. o. Ing. Matěj Nešleha, Kodap Jihlava, s. r. o. Ing. Lenka Nováková, MBA , daňová poradkyně Ing. Kateřina Váňová, FÚ pro Kraj Vysočina / ředitel odboru metodiky a výkonu daní

V kategorii DPH jsou nominováni: Ing. Martin Diviš, PwC Česká republika, s. r. o. Ing. Lucie Doubravová, Deloitte Advisory  Ing. Zdeňka Hušáková, FÚ pro Středočeský kraj / ředitelka a zástupkyně ředitele sekce ÚP, Rakovník Ing. Radka Mašková, MBA, FCCA , Deloitte Advisory s. r. o. Ing. Blanka Mattauschová, GFŘ – Odbor nepřímých daní / ředitelka odboru a zástupkyně ředitele sekce Ing. Michaela Strnadová, Deloitte Advisory

V kategorii Správa daní jsou nominováni: Ing. Zdeněk Burda, daňový poradce, jednatel BD Consult, s. r. o. Mgr. Radek Buršík , advokát a společník, PricewaterhouseCoopers Legal s. r. o., advokátní kancelář Ing. Tomáš Hajdušek , vedoucí sekce správy daní a poplatků KDP ČR, daňový poradce, Censitio, s. r. o. Ing. Martina Havránková, GFŘ – Odbor daňového procesu / referent a zástupce vedoucího oddělení  Ing. Richard Kunc, FÚ JmK / vedoucí Oddělení majetkových daní JUDr. Mgr. Petra Nováková, Ph.D., Nováková + Partners, advokátní kancelář, s. r. o. Mgr. Jiřina Procházková, LL.M., Deilotte Legal JUDr. Ing. Radan Tesař, Nováková + Partners, advokátní kancelář, s. r. o. JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M., Bříza & Trubač, s. r. o., advokátní kancelář

Na ocenění Daňová naděje jsou nominováni: Ing. Lucie Doubravová, Deloitte Advisory  Ing. Adéla Gabrielová, Rödl & Partner Tax, k. s. Mgr. Ladislav Henáč , SFÚ – Sekce metodiky a řízení / ředitel sekce Ing. Jakub Kramoliš, Grant Thornton Tax & Accounting s. r. o. Ing. Zuzana Studničková, ASB Czech Republic, s. r. o. Ing. Stanislav Suchan, MBA , SM tax, s. r. o. Ing. Jan Tecl, EK Partners Ing. Martina Zbončaková, daňový poradce

Další oceňovanou kategorií, kde má možnost hlasovat veřejnost, je Nejlepší lektor v daních. Kromě hlasování výše je možné i nadále posílat hlasy také v kategoriích Nejvstřícnější územní pracoviště finančních úřadů a Nejžádanější zaměstnavatel v daních, kde neprobíhala nominační fáze. Komora daňových poradců ČR je společně s Komorou certifikovaných účetních, Českým institutem interních auditorů a Svazem účetních České republiky mediálním partnerem projektu.

Rozhodnutí Soudního dvora povede k dalekosáhlým doměrkům na DPH v mnoha členských zemích EU

Soudní dvůr EU se ve svém aktuálním rozhodnutí věnuje tomu, kdo je při trojstranném obchodu konečný pořizovatel platně určený za osobu povinnou odvést daň z přidané hodnoty. Faktura má podle soudu výslovně upozornit konečného kupujícího, že je osobou povinnou samovyměřit DPH ve státě, do kterého bylo zboží přepraveno.

Daňový poradce č. o. 3191, Deloitte

Podle rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) musí být článek 42 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010, ve spojení s čl. 197 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112, ve znění změn, vykládán v tom smyslu, že v rámci trojstranného obchodu není konečný pořizovatel platně určen za osobu povinnou odvést daň z přidané hodnoty (DPH), pokud faktura vystavená zprostředkujícím pořizovatelem neobsahuje poznámku „daň odvede zákazník“ podle čl. 226 bodu 11a směrnice 2006/112, ve znění změn.

Tomáš Brandejs

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2023

Podle rozhodnutí Soudního dvora musí být také článek 226 bod 11a směrnice 2006/112, ve znění směrnice 2010/45, vykládán v tom smyslu, že opomenutí uvést poznámku „daň odvede zákazník“ na faktuře, jak vyžaduje toto ustanovení, nemůže být následně napraveno doplněním údaje upřesňujícího, že se tato faktura týká trojstranného obchodu uvnitř Společenství a že je daňová povinnost přenesena na příjemce dodávky.

Rakouská společnost Luxury Trust pořídila zboží od britské společnosti a obratem je prodala české společnosti. Zboží z Velké Británie převezla společnost Luxury Trust přímo k českému zákazníkovi. Britskému prodejci předala Luxury Trust své rakouské DPH číslo, proto dodání zboží první prodejce osvobodil od britské DPH. Obchod se uskutečnil v roce 2014, tj. ještě v době, kdy Velká Británie byla součástí Evropské unie. Společnost Luxury Trust nesamovyměřila žádnou DPH z intrakomunitárního pořízení tohoto zboží, protože aplikovala triangulační zjednodušení. Za samovyměření DPH byla dle názoru Luxury Trust odpovědná česká firma.

Podle názoru rakouské finanční správy ale podmínky pro triangulační zjednodušení nebyly naplněny, neboť faktura vystavená společností Luxury Trust coby prostřední osobou v třístranném obchodu obsahovala pouze text Exempt intra-Community triangular transaction a neoznačovala konečného kupujícího jako osobu povinnou samovyměřit DPH coby účastník třístranného obchodu. Po odepření možnosti využít triangulační zjednodušení byla doměřena společnosti Luxury Trust rakouská DPH z intrakomunitárního pořízení zboží – při nevyužití triangulačního zjednodušení je totiž za stát intrakomunitárního pořízení zboží považován mimo jiné i ten stát, jehož DPH číslo bylo pro nákup zboží použito.

Podle názoru generálního advokáta Soudního dvora je skutečně nutné uvést na faktuře takovou informaci, ze které dostatečně jasně vyplývá, že finální kupující má v rámci triangulačního zjednodušení odvést DPH. Při její absenci opravdu triangulační zjednodušení aplikovatelné není. Toto přitom dle jeho názoru není možné nijak zhojit zpětně, případná oprava nesprávně vystavené faktury má efekt pouze do budoucna od data vystavení bezvadné faktury.

Generální advokát tak dal za pravdu rakouské finanční správě. A nakonec i samotný Soudní dvůr. Ten dokonce šel ještě dál a uvedl, že faktura bezpodmínečně musí obsahovat text „daň odvede zákazník“, aby bylo možné uplatnit triangulační zjednodušení. Soud nevyjasnil, jaký důsledek bude mít text lingvisticky odlišný, mající ovšem shodný význam. Zdá se však, že fatální. Soudní dvůr konkrétně podotkl, že „v režimu použitelném na trojstranné obchody nemůže osoba, která je v rámci trojstranného obchodu zprostředkujícím pořizovatelem, nahradit poznámku ‚daň odvede zákazník‘ jinou poznámkou“. Pokud jde o možnost zpětné opravy, tu rovněž Soudní dvůr nepřipustil. Co se týká důsledku takové opravy směrem do budoucna, Soudní dvůr takovou myšlenku – na rozdíl od generálního advokáta – nijak nekomentoval. I to tak zůstává nejednoznačné.

moje .kdpcr.cz

Názor Soudního dvora v případu C 247/21 Luxury Trust povede k dalekosáhlým doměrkům na DPH v mnoha členských zemích EU.

Je však naprosto jasné, že názor Soudního dvora v případu C 247/21 Luxury Trust povede k dalekosáhlým doměrkům na DPH v mnoha členských zemích EU. V praxi se povětšinou na fakturách toleroval jakýkoli text, který třeba jen vzdáleně připomínal uplatnění triangulačního zjednodušení. Trvat na tom, že faktura má výslovně upozornit konečného kupujícího, že je osobou povinnou samovyměřit DPH ve státě, do kterého bylo zboží přepraveno, by nikdy nikoho nenapadlo.

Rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) ze dne 8. prosince 2022 ve věci C-247/21 Luxury Trust, generální advokát:  J. Kokott http://eur-lex.europa.eu.

„Daň z přidané hodnoty Směrnice 2006/112/ES – Článek 42 písm. a) – Článek 197 odst. 1 písm. c) – Článek 226 bod 11a – Článek 141 – Osvobození – Trojstranný obchod – Označení konečného příjemce dodávky za osobu povinnou odvést DPH – Faktury – Poznámka ‚daň odvede zákazník‘ – Povinný charakter – Neuvedení této poznámky na faktuře – Zpětná oprava faktury“

Související ustanovení: §17 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“)

Související rozhodnutí: C 580/16 Firma Hans Bühler C 536/08 Facet-Facet Trading

NSS připomněl pravidla pro přerozdělování výdajů u spolupracujících osob

Na daňový subjekt byly přerozděleny příjmy z titulu spolupracující osoby. Ten pak v daňovém přiznání uplatnil výdaje v paušální výši nezávisle na osobě, se kterou se podílel na podnikání.

Správce daně však takto stanovené náklady neuznal a doměřil daň z příjmů fyzických osob. Podle správce daně se na spolupracující osobu přerozdělují jak příjmy, tak výdaje tzv. hlavního daňového subjektu, který musí nejprve řádně zjistit jak výši příjmů, tak i výdajů, aby je mohl následně přerozdělit. Stejně tak i krajský soud později uvedl, že podíl příjmů a výdajů určuje výhradně hlavní podnikatel. Postup, kdy daňový subjekt nejprve převede na spolupracující osobu příjmy a následně jak hlavní daňový subjekt, tak i spolupracující osoba k takto rozděleným příjmům paušálně stanoví výdaje, je podle soudu nepřípustný.

Daňový subjekt však v kasační stížnosti u Nejvyššího správního soudu s těmito závěry nesouhlasil. Argumentoval tím, že institut spolupracující osoby je důsledkem toho, že podnikateli s jeho činností pomáhá druhá osoba natolik, že je nutné jí „připsat“ část příjmů. Spolupracující osoba se pak stává poplatníkem daně a uplatňuje výdaje, a to ať už skutečně vynaložené nebo v paušální výši. Zákon zároveň neumožňuje uplatnění

výdajů za poplatníka nikomu jinému. Podle daňového subjektu je na poplatníkovi, aby zjištěné výdaje uplatnil v daňovém přiznání, a až v tomto okamžiku se podle něj na uplatněné výdaje aplikuje omezení v podobě maximální částky, ve které lze výdaje uplatnit. Upozornil zároveň na to, že k uplatnění výdajů došlo až při podání daňového přiznání, které oba subjekty podávají zvlášť a odděleně tedy také uplatňují výdaje.

Nejvyšší správní soud však kasační stížnost daňového subjektu zamítl. Podle něj došel správce daně a krajský soud ke správnému závěru. Připomněl, že příjmy a výdaje při samostatné činnosti mohou být rozděleny mezi poplatníka spolupracující osoby na základě zákona o daních z příjmů. U spolupracujících osob musí být podíl na příjmech a výdajích stejný. Zákon také obsahuje omezení výše, o kterou příjmy převyšují výdaje a je možné je uplatnit pro jednotlivé druhy spolupracujících osob. Dále poukázal na svůj dřívější rozsudek, podle kterého je daňová povinnost spolupracující osoby úzce spjatá s daňovou povinností tzv. hlavního subjektu a výše podílu na příjmech a výdajích musí být stejná.

Z toho pak vyplývá, že je správné nejdříve stanovit výši příjmů a výdajů hlavního subjektu a teprve poté z ní stanovit podíl spolupracující osoby. Zároveň podle rozsudku „nelze spolupracující osobě v rámci daňového řízení upřít právo na její samostatné procestní postavení, včetně možnosti uplatňovat všechna práva přiznaná procesní úpravou ‚(…) hlavnímu daňovému subjektu‘, nic to však nemění na základním faktu, že daňová povinnost spolupracující osoby je zcela závislá na výsledku vymě-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR /

1/2023

Aby tedy bylo možné přerozdělení uskutečnit, je třeba zjistit příjmy a výdaje, včetně podílu přerozdělení, u primárního podnikatele. Nelze postupovat tak, že se rozdělí příjmy mezi hlavní subjekt a spolupracující osobu a teprve poté každý subjekt zvlášť zjistí a uplatní příslušné výdaje. Takový postup by byl podle soudu v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud na závěr odpověděl na akademickou otázku daňového subjektu: k čemu je vlastně takové rozdělení dobré, nelze-li ho využít podle jeho postupu. Soud pouká-

zal na to, že institut spolupracující osoby je dobrovolný a jen daňový subjekt rozhoduje, zda jej využije. Jeho smyslem jistě není umožnit obcházení limitní částky pro paušální výdaje, ale možnost pracovní spolupráce mezi manželi či dalšími osobami, tedy podílet se na výdělečné činnosti, ke které tito sami nemají živnostenské oprávnění.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 4 Afs 159/2020, dostupné na www.nssoud.cz

Příjem z prodeje nemovitosti využitý k úhradě dluhu třetí osoby představuje příjem zvyšující majetek prodávajícího

Daňový subjekt prodal byt za částku 6,5 milionu, který dříve pořídil za 2,3 milionu, a došlo tak k navýšení jeho majetku o 4,2 miliony. Při prodeji byla část kupní ceny vyplacena skrze advokátní úhradu a část byla odeslána zástavnímu věřiteli, protože na bytě vázlo zástavní právo.

Z

Správce daně poté z příjmu z prodaného bytu doměřil daňovému subjektu daň z příjmů fyzických osob, protože jej

podle jeho závěrů daňový subjekt řádně nezdanil. Subjekt se bránil tím, že z částky 6,5 milionu obdržel kvůli zástavnímu právu pouze část. Tyto peníze neměl k dispozici a nepatřily mu. Navíc by bez splacení zástavy byl byt prakticky neprodejný, protože jeho tržní hodnota byla nižší než závazek, který zajišťovala a hrozilo zpeněžení zástavy v dražbě. Příjmem tak podle daňového subjektu bylo pouze to, co skutečně přijal a o co se mu navýšil majetek, a ne celá kupní cena uvedená ve smlouvě.

ástavní právo mělo vzniknout tak, že nejmenovaný advokát nabídl daňovému subjektu obchod, ve kterém advokát uzavřel s určitými subjekty smlouvu o půjčce, která mu byla poskytnuta, a zároveň bylo zřízeno zástavní právo na byt daňového subjektu ve prospěch nově vzniklých věřitelů. Advokát transakci vysvětlil tak, že když daňový subjekt zastaví svůj byt, zhodnotí půjčku poskytnutou od věřitelů a byt pak od žalobce později vykoupí za vyšší cenu. Poté vstoupil advokát do insolvence, k vykoupení bytu nedošlo a zůstalo na něm nakonec váznout také zástavní právo. Věřitelé byli vyplaceni až později po zmíněném prodeji bytu, který uskutečnil sám daňový subjekt.Nejvyšší správní soud připomněl, že podle § 10 ZDP patří příjmy z převodu nemovité věci mezi tzv. ostatní příjmy daňového subjektu, a to v případě, že dochází ke zvýšení jeho majetku. Tento příjem musí být zároveň skutečný, nikoliv zdánlivý. To znamená, že zvýšení majetku se musí reálně projevit a musí být pro poplatníka skutečně využitelné. Nejedná se však o posuzování podle toku peněz, jak si to vykládá daňový subjekt, ale to, zda je možné navýšeným majetkem disponovat. Současně je nerozhodné, k jakému účelu byly příjmy dále použity. Skutečným příjmem zde byla celá kupní cena, a to i přes to, že byla část použita na splacení dluhu jiné osoby. S tímto příjmem se totiž daňový subjekt rozhodl naložit tak, že jím zaplatil dluh jiné osoby.

Správce daně tedy podle Nejvyššího správního soudu správně určil, že se jednalo o reálné navýšení majetku a celý příjem bylo třeba zdanit. Skutečnost, že příjem nebyl použit na úhradu vlastního dluhu, ale cizího, není podstatná, majetek daňového subjektu se totiž nezmenšil. Úhradou dluhu za zmíněného

advokáta se totiž daňový subjekt stal jeho věřitelem a získal právo, aby mu advokát vyrovnal, co za něj plnil. Tato pohledávka se pak stala majetkem daňového subjektu.

Nejvyšší správní soud také dodal, že správní orgány nemusely prokazovat, že daňový subjekt získal za zřízení zástavního práva protiplnění. Uzavření smlouvy bylo totiž svobodné rozhodnutí a k zajištění dluhu mohlo dojít i bez očekávání jakéhokoliv bezprostředního protiplnění. Ani skutečnost, že daňový subjekt souhlasil, že při prodeji bytu nepůjde část kupní ceny

na jeho účet, není pro posouzení zvýšení majetku rozhodná. Daňový subjekt s penězi disponoval už před uzavřením dohody o advokátní úschově, protože jen tak mohl souhlasit s tím, že jimi bude zaplacen dluh třetí osoby.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 2 Afs 396 /2020, dostupné na www.nssoud.cz

Cash poolingové účty lze za určitých podmínek porovnávat s bankovními účty při stanovení srovnávací ceny u spojených osob

Finanční úřad doměřil daňovému subjektu, obchodní korporaci, daň z příjmů právnických osob z důvodu uměle sníženého úroku na cash poolingovém účtu.

Daňový subjekt byl součástí skupiny, v rámci které uzavřel smlouvu o cash poolu s ovládající osobou. Cash pool spočíval v tom, že jednou za týden odeslal daňový subjekt zůstatek svých peněžních prostředků z bankovního účtu na účet skupiny a tyto prostředky tak dal k dispozici ostatním členům, kteří jimi mohli pokrýt záporné zůstatky. Za tyto vklady pak obdržel úrok ve výši 1M PRIBOR + 3 %. Později uzavřel smlouvu o cash poolu s nově zřízeným členem skupiny, v rámci které se úroková sazba snížila na 1M PRIBOR + 0,17 %. Daňový subjekt měl možnost prostředky jak vkládat, tak i čerpat. Daňový subjekt se však ve zkoumaném období nacházel v pozici vkladatele.

Správce daně zahájil daňovou kontrolu a zaměřil se na rozdílnost původní a nové sazby. Zároveň vyzval daňový subjekt k vysvětlení tohoto rozdílu, který však dle něj dostatečně nevysvětlil, a nově stanovenou sazbu tak považoval za rozpornou s principem tzv. tržního odstupu. Naopak sazba stanovená v původní výši byla podle jeho názoru v souladu s tržními

podmínkami, protože z rozdílu byl řídící člen cash poolu schopen pokrýt své náklady a současně mu vznikl i přiměřený zisk. Správce daně tak vyhodnotil, že se jednalo o účelově sjednanou úrokovou sazbu mezi spojenými osobami, a doměřil tak daň z příjmů.

Daňový subjekt v rámci odvolání zajistil názor znalce, který v posudku uvedl, že cash pooling a úrokové sazby na něm jsou nejvíce porovnatelné s produkty, jako jsou běžné účty pro firemní potřeby, případně spořicí účty, které nabízejí možnost provádět transakce mezi jednotlivými subjekty bez výpovědní lhůty. Úrokové sazby obvyklé pro tyto produkty se ve sledovaném období pohybovaly okolo 0,19 % p.a. Tento posudek však správce daně nepovažoval za dostatečný, protože znalec podle jeho názoru nezohlednil všechny výhody, které cash pooling subjektům přináší.

Proti rozhodnutí správce daně podal daňový subjekt žalobu, ve které namítal, že fi nanční orgány neunesly důkazní břemeno, protože vůbec neprokázaly, jaké je cena obvyklá mezi nezávislými subjekty. Správce daně bez dalšího pouze převzal původní výši úrokové sazby a označil ji za referenční. Své daňové břemeno tak plně přenesl na daňový subjekt, po kterém požadoval, aby prokázal dodržení principu tržního odstupu. Ten však byl podle daňového subjektu doložen v odpovědích na výzvy i znaleckým posudkem.

Krajský soud dal za pravdu daňovému subjektu a rozhodl, že správce daně skutečně své důkazní břemeno neunesl. Podle závěrů soudu stanovil správce daně cenu, kterou by mezi

sebou sjednaly nezávislé osoby, z důvodu neexistence a nedostupnosti dat o takových cenách hypotetickým odhadem, jak mu ostatně v takových případech umožňuje i judikatura. Postup správce daně odůvodnil specifičností a omezenými možnostmi veřejně dostupných informací. Zvolený postup však dostatečně nevysvětlil, protože neuvedl, zda vyhledával či nevyhledával subjekty, které by cash pooling využívaly, a jejich smluvené úroky by tak mohl použít pro porovnání. Úvahy správce daně proto podle soudu nevytvořily komplexní celek, který by vyčerpávajícím způsobem vyvrátil námitky daňového subjektu.

Správce daně se tedy obrátil na Nejvyšší správní soud, ten však jeho kasační stížnost zamítl také. Nejdříve shrnul, že podle zákona v případě, že se liší ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích, se upraví základ daně o zjištěný rozdíl, není-li uspokojivě doložen. Podstatou této úpravy je zabránit daňovým únikům. Daňový subjekt tak musí prokázat, že odchýlení se od ceny obvyklé má jiný účel než krácení daně. Zákon tedy požaduje po spojených osobách větší opatrnost a obezřetnost při stanovení smluvních cen.

Přestože primárně leží důkazní břemeno na daňovém subjektu, v některých případech je přeneseno na správce daně. Tak je tomu právě i v situacích, kdy je třeba prokázat rozdíl v obvyklých cenách u spojených osob. V první řadě musí být správcem daně prokázáno, že se jedná o spojené osoby, což nebylo v projednávané věci sporné. Dále je třeba, aby prokázal, že sjednané ceny se liší od těch obvyklých. Znamená to, že správce daně musí zjistit jak cenu mezi spojenými osobami, tak cenu obvyklou (referenční), aby mohl provést následné porovnání.

Srovnávací cenou je v první řadě cena referenční, tedy cena, která by byla sjednána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek. Podstatou je tak porovnání sjednané ceny na základě principu tržního odstupu, tedy porovnání s cenou, kterou vytváří relevantní trh. Tou je cena sjednávaná za stejných nebo podobných podmínek nezávislými osobami, které mezi sebou mají běžné obchodní vztahy. Pokud transakce nebude s nezávislými transakcemi plně srovnatelná, je podle soudu zapotřebí vyjít z nezávislých transakcí, které jsou však co nejbližší, a údaje o nich je třeba přiléhavě korigovat. Vždy je ale nezbytné, aby existovaly zmíněné nezávislé transakce, které budou alespoň v jádru srovnatelné. Výběr nezávislých transakcí a jejich případné korekce musí být učiněny na základě objektivních, spravedlivých a přezkoumatelných kritérií, která budou opřená o ekonomicky racionální úvahu. V případě pochybností musí správce daně respektovat zásady daňového řízení a vycházet z těch závěrů, které jsou pro daňový subjekt nejvýhodnější.

Teprve tehdy, nebudou-li k dispozici žádné nezávislé transakce, které by byly alespoň v jádru srovnatelné, je srovnávací cenou cena administrativní, která je zjištěná podle zákona o oceňování majetku. S určením referenční ceny, kdy neexistují

alespoň v jádru srovnatelné transakce na základě hypotetického odhadu, zákon nepočítá. Základem odhadu je totiž podle soudu vždy existence nějakého srovnatelného parametru. V řadě případů však neexistuje plně srovnatelný trh, a proto je možné transakci porovnat s reálným trhem, který bude co nejpříbuznější. Nejvyšší správní soud však zároveň upozornil, že v žádném případě nelze použít podmínky uměle vytvořeného nebo hypotetického trhu.

Nejvyšší správní soud dále upozornil, že u daňového subjektu došlo během sledovaného období ke změně systému cash poolu, která spočívala v tom, že nově probíhal automaticky. Daňový subjekt tak nemusel nově prostřednictvím určeného zaměstnance hodnotit své cash fl ow a v závislosti na jeho vyhodnocení jednou týdně převádět prostředky, za což byly bankou účtovány poplatky. Došlo tak k úspoře nejen na těchto poplatcích a nákladech na příslušného zaměstnance, ale vklady byly úročeny ihned, díky převodu prostředků na denní bázi. Podstata změn tak spočívala v úspoře transakčních a administrativních nákladů daňového subjektu.

Správce daně požadoval vysvětlení rozdílu mezi původní a novou sazbou, aniž by však prokázal referenční cenu. Zcela tak rezignoval na zjištění ceny, kterou by mezi sebou sjednaly nezávislé subjekty. Judikatura přitom jednoznačně určuje, že poté, co je prokázáno spojení osob, je úkolem správce daně, aby zjistil sjednanou a srovnávací cenu a určil jejich rozdíl. I když je možné vzniklý rozdíl považovat za indicii o tom, že by účelem nové sazby mohlo být krácení daně, stále je to správce daně, kdo nese důkazní břemeno. Podle NSS se tak měl v tomto případě zaměřit nikoli na to, že se úroková sazba snížila, ale na to, za kolik by byly vklady úročené u nespojených osob. S touto otázkou se měl podle soudu obrátit na banky, případně na znalce. Účty nabízené v bance totiž představují komoditu, kterou lze alespoň v jádru porovnávat s posuzovaným cash poolingem, protože jeho smyslem byla motivace členů skupiny vkládat prostředky do cash poolu místo na bankovní účty.

Soud dodal, že i když cash poolingové účty nejsou plně srovnatelné s běžnými bankovními účty, neznamená to, že je nelze vzájemně porovnávat. Minimálně v jádru totiž podle NSS srovnatelné jsou. Správce daně tak v tomto případě nemohl přistoupit k doměření daně, protože neprokázal odlišnost ceny sjednané a srovnávací.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 5 Afs 141/2021, dostupné na www.nssoud.cz

Zdroj: www.nssoud.cz

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví

Energetická krize ve vztahu k převodním cenám

Skokový růst cen základních energetických zdrojů, ke kterému v současné době dochází, ovlivňuje veškeré sféry společenského a hospodářského života. V prostředí nadnárodních korporací vyvstávají otázky, jak toto navýšení cen promítnout do vnitroskupinových transakcí. Diskutována je zejména otázka zohlednění či nezohlednění těchto narůstajících nákladů v konstrukci převodní ceny nízkorizikových entit vůči ostatním podnikům ve skupině. Současnou energetickou krizi lze podle Finanční správy přirovnat k období covidu-19, kdy docházelo také k růstu nákladů v důsledku pandemické situace. Podle zprávy, kterou Finanční správa vydala před koncem roku 2022, je proto na současnou situaci nutné nazírat obdobnou optikou jako v případě klíčových otázek obsažených v Informaci GFŘ k dopadům pandemie covidu-19 na převodní ceny, jehož výchozím zdrojem byl materiál OECD rozebírající danou problematiku. U výrobních společností s omezeným funkčním profilem (blíže viz Pokyn GFŘ D-34) bývá jejich odměna za poskytování výrobní služby stanovována velmi často metodou nákladů a přirážky. Náklady na energie jsou nepochybně jedním z nákladů, které vstupují do nákl adové základny, k níž je přirážena obvyklá zisková přirážka. Nárůst či pokles cen této nákladové položky, která se nadto odvíjí od tržních cen, nehraje žádnou roli v posuzování, zda by tyto reálně vynaložené náklady měly do nákladové základny vstupovat či nikoliv. Samotné zvýšení či v budoucnu snížení cen energií se v odměňování těchto podniků projeví v rámci přirážky, která je zjišťována u srovnatelných nezávislých podniků, neboť i tyto nezávislé podniky jsou zatíženy fluktuací cen energií. Z důvodu, že aktuální nárůst cen je tak markantní, že často není možné jej zcela promítnout do cen výrobků, projeví se v poklesu ziskové přirážky nezávislých podniků a tím pádem i do přirážky zjištěné z trhu, kterou v rámci cenotvorby zjišťují spojené osoby při aplikaci metod převodních cen. Z výše uvedeného vyplývá, že stávající metodika převodních cen řeší i tyto krizové situace a není proto důvod ke změnám v nastavování cen mezi spojenými podniky.

Zrušení elektronické evidence tržeb od 1. 1. 2023

V prosinci byl Senátem schválen návrh Ministerstva financí na zrušení zákona o evidenci tržeb k 1. lednu 2023. Znamená to, že se od příštího roku již nevrátí zákonná povinnost elektronicky evidovat tržby, která byla od konce března 2020 do konce roku 2022 pozastavena v důsledku opatření souvisejících s covidem-19.

Od 1. ledna 2023 se ruší nejen evidenční povinnost samotná, tj. povinnost zasílat údaje o tržbách správci daně a vystavovat účtenky ve smyslu zákona o evidenci tržeb, ale také všechny povinnosti vyplývající ze zákona o evidenci tržeb, tedy i povinnosti umístit informační oznámení, ochrany autentizačních údajů, certifikátu a bloků účtenek (pokud je poplatníci již obdrželi za účelem plnění povinností ve zvláštním režimu).

„Evidující podnikatelé nemusí v souvislosti s ukončením evidence tržeb ve vztahu k Finanční správě činit žádné kroky. Není povinností poplatníka oznamovat správci daně skutečnost, že nepřijímá evidované tržby ani v případě, že tyto tržby evidoval dobrovolně. Není třeba zneplatňovat certifikáty, protože všechny vydané certifikáty budou od 1. ledna 2023 automaticky neplatné,“ vysvětluje zástupce generálního ředitele Finanční správy Jan Ronovský. Poplatníkům, kterým byl povolen zvláštní režim a disponují bloky účtenek, zaniká povinnost je vracet.

Dosud vydaná povolení pro evidování tržeb ve zjednodušeném nebo zvláštním režimu pozbydou dnem nabytí účinnosti zákona (tedy od 1. ledna 2023) právní účinky. Neukončená řízení o žádostech o povolení pro evidování tržeb ve zjednodušeném nebo zvláštním režimu budou ke dni nabytí účinnosti zákona zastavena. Stejný postup bude i u již vydaných rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby.

Finanční správa poplatníkům umožní po přechodnou dobu (do konce roku 2023) i nadále nahlížet na tržby zaslané do systému EET. Na tyto údaje je možné nahlížet v aplikaci Elektronická evidence tržeb a též je možné žádat o detailní výpisy tržeb. Od 1. ledna 2023 však nebude funkční příjem datových zpráv o tržbách, tzn. že k tomuto datu již nebudou údaje o zaslaných tržbách u Finanční správy zaevidovány, a to ani pro dobrovolně evidující poplatníky. Pokud poplatníci své přihlašovací údaje zapomněli či ztratili a nemohou se již přihlásit do webové aplikace Elektronická evidence tržeb za účelem nahlížení na své údaje zaslané do systému EET, mohou ještě po přechodnou dobu (do konce roku 2023) požádat o nové autentizační údaje buď elektronicky na portálu MOJE daně (prostřednictvím formuláře Žádost o autentizační údaje do EET ), nebo osobně na libovolném územním pracovišti finančních úřadů.

Jak již Finanční správa uvedla na svých webových stránkách dne 6. 12. 2022: v případě ukončení provozu příjmové strany (systému) EET již pokladní zařízení nenaváže spojení s příjmovou stranou EET. V praxi tedy může na straně pokladních zařízení docháze t zejména k situacím obdobným výpadku internetového připojení, kdy bude pokladním zařízením vystavena účtenka obsahující kód PKP (podpisový kód poplatníka) místo kódu FIK (fiskální identifikační kód). Pokladní zařízení se bude opakovaně snažit zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě, ale pokladní zařízení již potvrzovací zprávu ze systému EET z důvodu vypnutí systému neobdrží.

Pokud pokladní zařízení disponuje funkcí, která umožňuje „vypnutí“ evidování tržeb, doporučuje Finanční správa na pokladním zařízení vypnutí této funkce, aby již nedocházelo k opětovné snaze o spojení se systémem EET. Na vypnutí systému EET ze strany Finanční správy však mohou jednotlivá pokladní zařízení reagovat rozdílně. V případě, že v souvislosti s ukončením systému EET dojde ke vzniku technických problémů, je vhodné konzultovat vzniklou situaci s dodavatelem konkrétního pokladního zařízení. Doporučujeme proto poplatníkům, aby se informovali u svého dodavatele, zda mohou v souvislosti s vypnutím systému EET nastat problémy s funkčností u jejich pokladních zařízení a jak tyto situace řešit.

Zvýšení limitu plátcovství DPH od roku 2023 bylo potvrzeno

Prosincový balíček novel daňových zákonů přináší mimo jiné zvýšení limitu pro vznik plátcovství DPH ze zákona z titulu překročení obratu z 1 000 000 Kč na 2 000 000 Kč. V souvislosti s balíčkem došlo již v prosinci k účinnosti souvisejících přechodných ustanovení. Tato ustanovení upravují například speciální pravidla registrace pro osoby, které koncem roku (tedy v měsíci listop adu a prosinci) přesáhnou původní limit obratu ve výši 1 milionu, ale nepřesáhnou zároveň limit nový. Plátcem se tyto osoby stanou pouze tehdy, pokud do dne nabytí účinnosti přechodných ustanovení podají přihlášku k registraci a potvrdí správci daně skutečný úmysl stát se plátcem.

Pokud nebude úmysl stát se plátcem potvrzen požadovaným sdělením, osoba se plátcem nestane. Cílem je, aby daňové subjekty nebyly primárně zapojeny do systému DPH, pokud o to nestojí.

Další speciální pravidla se týkají zrušení registrace k DPH na žádost plátce během přechodného období u těch, kteří přesáhli obrat 1 milion, ale nepřesáhli 2 miliony. Speciální úprava umožní za vymezených podmínek těmto plátcům zrušit registraci k DPH již v prosinci, stejně jako zájemcům o paušální režim od 1. ledna 2023.

moje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců

Navýšení se týká také limitu podle § 106b odst. 3 písm. b), kde se původní limit 250 000 zvyšuje na půl milionu. Podle nové právní úpravy tak například plátce, který nabyl obchodní závod, či plátce z titulu pokračování ekonomické činnosti po zemřelém, bude m oci požádat o zrušení registrace, pokud uplynou 3 měsíce ode dne, kdy se stal plátcem a jeho obrat nepřesáhl za 3 bezprostředně předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce 500 000 Kč.

Specializovaný finanční úřad zasáhl proti karuselovým podvodům

V říjnu úřad provedl sérii úspěšných exekučních akcí a zajistil celkem 15 milionů Kč jako úhradu DPH v souvislosti s šetřením karuselových podvodů. Akce byly podle vyjádření správce daně vyústěním dlouhodobé spolupráce při výměně informací s dalšími útvary Finanční správy, Celní správy a finančními úřady v rámci Evropské unie.

K operativnímu zajištění majetku muselo být využito zajišťovacího příkazu, přičemž se podařilo zabavit finanční prostředky ve výši 2,5 milionu Kč na účtech a hotovost ve výši 28 tisíc USD. Dále byla zabavena tři vozidla, elektronika a další movité věci. Podle SFÚ se jednalo o náročné a úspěšné zásahy Finanční správy přesahující běžný rámec vymáhání daňových nedoplatků. Zabavené věci byly následně zpeněženy v několika dražbách, do kterých se přihlásilo bezmála 300 dražitelů, a celkový výtěžek dražeb dosáhl přibližně 12 milionů Kč.

Národní účetní rada schválila interpretaci týkající se vykazování věcného břemene

Již dříve zmiňovaný návrh na změnu interpretace I-16 prošel a byl schválen a interpretace tak získala nové znění. Pro připomenutí –pro účetní jednotku, která postupovala podle původního znění a vykazovala věcné břemeno jako nehmotné aktivum, představuje nové řešení změnu účetní metody, kterou zachytí podle interpretace I-29 Opravy chyb, změny v účetních odhadech a změny v účetních metodách

Věcné břemeno totiž podle interpretace vykazuje všechny znaky aktiva – je výsledkem minulých událostí, přináší oprávněnému ekonomický prospěch a při úplatném nabytí je spolehlivě ocenitelné pomocí pořizovací ceny. Z těchto důvodů je správnější evidovat věcné břemeno jako hmotné aktivum a odpisovat jej, namísto jeho rozpouštění do nákladů formou časového rozlišení.

Přesto, že časové rozlišení se v praxi někdy používá, a dopad na výsledek hospodaření je stejný jako při odpisování, z hledisk a vypovídací schopnosti rozvahy je vhodnější vykazovat věcné břemeno jako hmotný majetek, který pak v rozvaze zůstává v brutto hodnotě. Při časovém rozlišení se totiž aktivní položky nákladů příštích období postupně snižují, což neodpovídá věrnému zobrazení aktiva.

ESMA vydala priority týkající se účetních závěrek pro rok 2022

Evropským úřadem pro cenné papíry a trhy (ESMA) byly oznámeny prioritní otázky, na které se bude zaměřovat při posuzování účetní závěrky kotovaných společností za rok 2022.

ČNB tak bude na základě těchto priorit přezkoumávat účetní závěrky emitentů cenných papírů obchodovaných na regulovaném trhu a sestavované podle pravidel IFRS. Priority jsou rozděleny do několika oblastí. Jedná se o oblast související s klimatem, ruskou invazí na Ukrajinu a makroekonomickým prostředím. Tyto oblasti jsou přímo spjaté s posuzováním finančních výkazů. ESMA však zároveň stanovila i priority týkající se nefinančních výkazů. I zde je počítáno s tématem klimatu a rozšířeno také o evropské téma zveřejnění taxonomie a rozsah vykazování včetně kvality dat.

ESMA bude spolu s národními orgány dohledu těmto oblastem věnovat zvláštní pozornost při sledování a posuzování uplatňování příslušných požadavků na podávání zpráv. Kromě toho se dohledové orgány budou i nadále zaměřovat na otázky, které jsou podstatné pro jednotlivé zkoumané zprávy. Na základě provedených kontrol budou přijata opatření vždy, když budou zjištěny závažné odchylky. Kromě těchto evropských priorit mohou vnitrostátní orgány stanovit také priority národní.

Evropský úřad ve své zprávě zdůraznil také odpovědnost řídících a dozorčích orgánů emitentů a význam dozorčí role výborů pro audit, včetně jejich přínosu k vytvoření vysoce kvalitních výročních zpráv.

Zdroj: www.financnisprava.cz, www.mfcr.cz , www.nur.cz , www.esma.europa.eu

Z novinek vybíráme:

FKSP ve školách a dalších příspěvkových organizacích v otázkách a odpovědích poskytování bezúplatných služeb zaměstnancům, poskytování stravenek v režimu home office nebo placení rekreace zaměstnanců formou záloh

Finanční řízení hotelů systém kalkulací, rozpočetnictví, controllingu a hotelového reportingu, prolnutím teorie a právních rámců s praktickými řešeními

Zákon o dani z nemovitých věcí komentář zákona o dani z nemovitých věcí s účinností k 1. 8. 2022

Práce a mzdy 1/2023 Povinnosti mzdové účetní na konci roku dovolená zaměstnanců, ELDP, mzdové listy, průměrné výdělky zaměstnanců, vydávání potvrzení o zaměstnání, odvodové a další povinnosti

Živnostenský zákon praktické objasnění základních podmínek živnostenského podnikání, upozornění na poslední změny

Jeddnou

se e t to sttane

kritický pohled na lidstvo a euroatlantickou civilizaci, která čelí velkému zjištění, jež mění všechno

Komora daňových poradců odborným partnerem soutěže Firma roku 2022 a Živnostník roku 2022

Na začátku prosince proběhl v Paláci Žofín slavnostní galavečer, na kterém se sešli krajští finalisté podnikatelských soutěží IBM Firma roku a MONETA Živnostník roku, aby se dozvěděli, kdo se stane celorepublikovým vítězem 17. ročníku.

Komora daňových poradců ČR je odborným partnerem soutěže, které udělila i svoji záštitu. Za Komoru se slavnostního vyhlášení zúčastnili Petra Pospíšilová, prezidentka Komory, Michal Frankl, člen Prezidia, Edita Ševcovicová, náhradnice Prezidia, a Radek Neužil, tajemník Komory.

Vítězem v kategorii MONETA Živnostník roku se stal zemědělec Jan Bošina, který hospodaří na Broumovsku. Zabývá se chovem hospodářských zvířat, konkrétně skotu, prasat, drůbeže, dále zpracováním vlastních produktů, jako je maso, vejce, uzeniny v biokvalitě, které prodává přímo ze dvora. „Naše rodina hospodaří ekologicky na 400 hektarech v broumovském výběžku. Chováme masný skot, prasata plemene mangalice a drůbež. Veškeré maso zpracováváme na vlastní porážce a bourárně a poté prodáváme ve farmářském krámku na farmě,“ říká Jan Bošina. Pro zákazníky je připravena i dětská farma s hospodářskými zvířaty a občerstvení. Pořádá také exkurze a zážitkové vyučování pro školy. Zákazníky jsou lidé, kteří chtějí kvalitní potraviny, zároveň jim není jedno, kde potraviny vznikají a jaký má jejich výroba dopad na životní prostředí. Za největší úspěch považuje okruh

zákazníků, kteří neváhají zajet nakoupit na farmu, která je poměrně vzdálená od větších měst.

Druhé místo obsadila Marie Mrňávková, která se věnuje tvorbě textilních hraček s výšivkou, vyrábí autorské kreativní sady pro starší děti k rozvoji šicích dovedností. Bronz získal kovář Jan Šerák, který se zabývá zakázkovou výrobou uměleckořemeslných děl z kovů, jako jsou mříže, ploty, plastiky nebo stavební kování, výrobou šperků, hlavně snubních a zásnubních prstenů, a restaurováním kovů.

Celorepublikový titul IBM Firma roku si ze slavnostního galavečera na Žofíně odvezla ostravská společnost Biohealing vyrábějící léčivé přípravky z amniové membrány. Vítězná společnost vznikla v roce 2012 původně jako výzkumná firma, která se následně transformovala do biotechnologické společnosti zaměřené na aplikovaný výzkum. Její klíčovou kompetencí se stal výzkum, vývoj a následné medicínské využití lidské placenty pro terapeutické účely, především v oftalmologii, neurochirurgii a pro léčbu nehojících se chronických ran. Prvním výsledkem vědeckovýzkumné činnosti byl v roce 2017 technologický postup, který se stal univerzální a klíčovou platformou pro vývoj a zpracování vícero produktových skupin na bázi lidské amniové membrány. Jedná se o unikátní technologii zpracování chráněnou jak českým, tak evropským patentem.

Stříbro v kategorii IBM Firma roku si odvezla společnost ICE Industrial Services, která se věnuje průmyslové automatizaci, konstruuje, programuje a vyrábí automatizované stroje a linky. Řešení nabízí jak dodávkami na klíč, subdodávkami částí projektů nebo službami na hodinové bázi. Celorepublikový bronz získala mezi firmami Strojírna Oslavany věnující se vývoji, výrobě a prodeji hydraulických tlumičů a zařízení pro veškerá kolejová vozidla na základě vlastního vývoje jednotlivých typových řad.

V doprovodných kategoriích Srdcař roku zvítězil Dominik Grohmann, který se věnuje extenzivnímu ovocnářství. Sází dlouhověké ovocné stromy a pečuje o ně. Stejně tak se zabývá citlivým řezem starých ovocných stromů. „Brzy jsem začal vnímat, že ovocný strom je jakýsi symbol vztahu mezi člověkem a krajinou. Začal jsem také dělat první živé kurzy citlivého řezu ovocných stromů,“ říká Grohmann. Postupně mu začali psát první lidé, zda by jim nepřijel ořezat jejich stromy. Zákazníků neustále přibývalo. Kurzy byly vyprodané během pár dnů. Každý podzim vysází s kolegy a kolegyněmi okolo 1200 ovocných stromů na zhruba pětadvaceti lokalitách po celé České republice. Samozřejmě se specializací na staré a krajové odrůdy. Před třemi lety zároveň začal vytvářet online kurzy. V současnosti má několik typů zákazníků. Jako nejlevnější produkt vnímá svoje videokurzy, které si kupují jednak účastníci živých kurzů, dále lidé, kteří ho chtějí poznat blíže, než ho osloví napřímo, ale také ti, kteří se vše chtějí naučit sami a nechtějí nebo si nemohou dovolit objednat si jeho. Hlavní obrat mu však tvoří lidé, kteří chtějí přímo jeho služby. Většinou se jedná o lidi s vyššími příjmy, kteří zpravidla nemají čas se učit řezat nebo sázet stromy a ocení spolehlivou a bezproblémovou komunikaci. Cenu České televize, kategorii České stříbro, ovládl Kitl obnovující tradici Vratislavické kyselky. Podrobnosti si můžete přečíst na www.firmaroku.cz

moje .kdpcr.cz

Informace ke změnám zákona o DPH v oblasti kontrolního hlášení

Od roku 2023 se mění parametrické úpravy kontrolního hlášení v oblasti pokut a výzev k podání. O polovinu budou sníženy pokuty (s výjimkou pokuty za 1000 Kč) za pozdní podání, resp. nepodání kontrolního hlášení fyzickým osobám, s.r.o. s jediným společníkem fyzickou osobou a čtvrtletním plátcům DPH. Dále se prodlužuje lhůta pro podání následného kontrolního hlášení na 17 dnů od vyzvání finančního úřadu do datové schránky. Finanční správa k této změně vydala podrobný materiál, který přinášíme níže.

Změny zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro rok 2023 (novelizováno zákonem č. 366/2022 Sb.; dále jen „ZDPH 2023“) týkající se oblasti kontrolního hlášení DPH, zahrnují oblast výzev k podání kontrolního hlášení nebo následného kon-

trolního hlášení a oblast sankčního systému při nesplnění povinnosti podat kontrolní hlášení nebo následné kontrolní hlášení. Samotný elektronický formulář kontrolního hlášení, struktura jeho dat, včetně způsobu vyplňování, a jeho podávání zůstaly novelou nedotčeny.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2023

Oblast výzev k podání kontrolního hlášení (KH)

§ 101g odst. 1 ZDPH 2023

„Nebylo-li podáno kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vyzve správce daně plátce k jeho podání v náhradní lhůtě do 5 dnů od oznámení této výzvy;  i pokud plátci povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c nevznikla, sdělí tuto skutečnost v této lhůtě správci daně prostřednictvím kontrolního hlášení.“

Novelou ustanovení § 101g odst. 1 ZDPH 2023 se do textu zákona výslovně potvrdila stávající praxe, kdy plátce reaguje na obdrženou výzvu k podání kontrolního hlášení či následného kontrolního hlášení s tím, že povinnost podat kontrolní hlášení za dané období mu nevznikla (tj. u plátce skutečně není naplněna povinnost dle § 101c ZDPH). Pro tento případ mají plátci od počátku implementace kontrolního hlášení do praxe možnost využít tzv. rychlou odpověď na obdrženou výzvu k podání, kterou nabízí elektronický formulář kontrolního hlášení na Daňovém portále FS ČR (www.mojedane.cz), aplikace Elektronická podání pro finanční správu / e-formulář kontrolního hlášení DPH / záložka „Záhlaví“ – volba: „Nemám povinnost podat KH“. Na tuto volbu odkazují rovněž i  pokyny k vyplnění kontrolního hlášení (kapitola č. 1.9.). Jedná se o snadnou a rychlou možnost pro plátce, jak sdělit správci daně v reakci na výzvu, že plátce nemá povinnost podat KH podle § 101c ZDPH za dané období.

Při této tzv. „rychlé reakci“ plátce na výzvu (podle § 101g odst. 1 ZDPH) prostřednictvím e-formuláře KH, tj. kde není povinnost podat KH, nevzniká samozřejmě ani pokuta za to, že plátce „podal kontrolní hlášení až na výzvu správce daně“ – viz § 101h odst. 1 písm. b) ZDPH 2023.

Pozn.: Obdobnou volbu mají plátci explicitně v zákoně o DPH už v případě tzv. „rychlé odpovědi na výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení původně podaného kontrolního hlášení“ (výzva podle § 101g odst. 2 ZDPH), kdy plátce i v případě pouhého potvrzení původně tvrzených údajů v kontrolním hlášení sděluje tuto skutečnost správci daně právě prostřednictvím e-formuláře kontrolního hlášení a zvolením volby „rychlá odpověď na výzvu“: „Potvrzuji správnost naposledy podaného KH“ (ve lhůtě podle § 101g odst. 3 ZDPH).

§ 101g odst. 3 ZDPH 2023

Novela ustanovení § 101g odst. 3 ZDPH 2023 prodlužuje lhůtu pro odpověď plátce na výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení původně tvrzených údajů v KH v případě, že tato výzva (podle § 101g odst. 2 ZDPH) je doručována  do datové schránky. Potom nová zákonná lhůta pro reakci plátce na tuto výzvu je  do 17 dnů ode dne dodání výzvy do datové schránky V ostatních případech (způsobech) doručování výzvy podle

moje .kdpcr.cz

Na podání následného kontrolního hlášení bude mít plátce nově až 17 kalendářních dnů od dodání výzvy do datové schránky bez ohledu na okamžik doručení této výzvy v rámci datové schránky.

§ 101g odst. 2 ZDPH zůstává původní lhůta pro reakci plátce nezměněna (tj. 5 pracovních dní od oznámení/doručení výzvy).

Výhodu nové prodloužené lhůty pro reakci na výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení původně tvrzených údajů v KH získávají pouze ti plátci, kteří se s výzvou doručovanou do datové schránky seznámí dříve, než nastane fikce doručení 10 dní podle zákona o elektronických úkonech (č. 300/2008 Sb.).

Čím dříve se plátce seznámí s výzvou dodanou do datové schránky neboli čím dříve dojde k doručení, tím více časového prostoru bude mít plátce na podání následného kontrolního hlášení, tj. nově až 17 kalendářních dnů od dodání výzvy do datové schránky bez ohledu na okamžik doručení této výzvy v rámci datové schránky (tj. okamžik seznámení se s výzvou před uplynutím zákonné fikce doručení 10 dnů od dodání, nebo s doručením fikcí 10 dní + 7 kalendářních dní na reakci). Úprava z pracovních na kalendářní dny je dána snahou o soulad s ustanovením § 101g odst. 1 ZDPH.

Pozn.: Zde je změna oproti původnímu stavu při doručování výzvy do datové schránky, kdy lhůta pro reakci na výzvu byla počítána: den doručení/seznámení se s výzvou + 5 pracovních dní, nebo při fikci doručení 10 dní + 5 pracovních dní.

V souvislosti s přechodnými ustanoveními novely zákona o DPH pro rok 2023 (část první, článek II., bod č. 6 zákona č. 366/2022 Sb.) je nutné připomenout, že prodloužená lhůta pro odpověď na výzvu podle § 101g odst. 2 a 3 ZDPH se týká výzev vydaných až od 1. 1. 2023 a dále (tj. až za účinnosti novely ZDPH 2023).

Pro výzvy vydané podle § 101g odst. 2 ZDPH do 31. 12. 2022

platí původní lhůta na reakci (tj. 5 pracovních dní od doručení výzvy pro všechny způsoby doručování – tj. včetně datových schránek).

Sankční systém kontrolního hlášení

§ 101h odst. 2 ZDPH 2023:

Novela ZDPH 2023 nově zavádí poloviční výše deklaratorních pokut vydávaných podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH: Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši: 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván; to neplatí, pokud plátci povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c nevznikla (§ 101h odst. 1 písm. b) ZDPH 2023), 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení (§ 101h odst. 1 písm. c) ZDPH), nebo 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě (§ 101h odst. 1 písm. d) ZDPH).

V souladu s novým ustanovením § 101h odst. 2 ZDPH 2023 je výše pokut podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH poloviční  (tj. 5 000 Kč, 15 000 Kč a 25 000 Kč), pokud je: plátce fyzickou osobou, ke dni, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu (tj. došlo k porušení povinnosti ve vztahu ke kontrolnímu hlášení), zdaňovacím obdobím plátce kalendářní čtvrtletí (tj. právnické osoby se čtvrtletním zdaňovacím obdobím) nebo plátce je společností s ručením omezeným, která má jednoho společníka, přičemž tento společník je fyzickou osobou; pro účely posouzení splnění těchto podmínek je rozhodným dnem: a) 1. první den kalendářního čtvrtletí, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu (tj. došlo k porušení povinnosti ve vztahu ke kontrolnímu hlášení) nebo b) den vzniku této společnosti, pokud tato skutečnost nastane po rozhodném dni podle bodu 1.

Podmínky dopadají i na neusazené registrované plátce DPH v ČR. V případě nepodání kontrolního hlášení ve stanovené lhůtě a současně naplnění podmínek podle nového ustanovení § 101h odst. 2 ZDPH pro dotčené plátce budou za jednotlivá definovaná porušení podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH vystavovány správcem daně pouze poloviční výše těchto pokut.

Pozn.: Skupina DPH (§ 5a a násl. ZDPH) nesplňuje výše zmíněné podmínky podle § 101h odst. 2 ZDPH a nemá tak nárok na poloviční výše pokut podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH.

daňových poradců ČR

§ 101j ZDPH 2023:

„Povinnost uhradit pokutu nevzniká, pokud v daném kalendářním roce došlo u plátce při podání kontrolního hlášení poprvé k prodlení podle § 101h odst. 1 písm. a) ZDPH nebo poprvé k prodlení podle § 101h odst. 1 písm. b) ZDPH.“ Novelizované znění § 101j ZDPH 2023 rozšiřuje vyloučení vzniku pokuty za nepodání kontrolního hlášení (tzv. liberace platby pokuty) v kalendářním roce – následovně: ke stávající liberaci první pokuty podle § 101h odst. 1 písm. a) ZDPH v kalendářním roce (1 000 Kč; tj. podání KH po lhůtě bez výzvy správce daně), je přidána i liberace první pokuty podle § 101h odst. 1 písm. b) ZDPH v kalendářním roce (10 000 Kč / případně její poloviční výše; tj. podání KH až v náhradní lhůtě na výzvu správce daně). Liberace těchto prvních pokut (§ 101h odst. 1 písm. a) a b) ZDPH) v kalendářním roce není již zákonem nijak omezena (tj. není podmiňována neexistencí jiných prodlení při podání kontrolního hlášení).

Pokud tedy dojde v kalendářním roce (s účinností od 1. 1. 2023) k prvním prodlením, která zakládají vznik těchto typů pokut (§ 101h odst. 1 písm. a) a b) ZDPH), budou automaticky (ze zákona) tato první pochybení u plátce liberována (tj. nedojde k vystavení příslušné pokuty).

Přechodná ustanovení k úpravám sankčního systému kontrolního hlášení pro rok 2023: Podmínky pro poloviční výši pokut založené novelou ZDPH pro rok 2023 (§ 101h odst. 2 ZDPH 2023) a dále novelizované znění § 101j ZDPH 2023 (vyloučení vzniku pokuty za nepodání kontrolního hlášení, tzv. liberace vybraných typů deklaratorních pokut) dopadají podle souvisejících přechodných ustanovení (Část první, článek II. bod č. 7 zákona č. 366/2022 Sb.) i na případy pokut (porušení povinnosti: § 101h odst. 1 písm.  b) až d) ZDPH) vzniklé před účinností novelizovaného znění ZDPH 2023, o kterých nebylo pravomocně rozhodnuto platebním výměrem do účinnosti novely ZDPH 2023 (tj. do 31. 12. 2022). Případy, kdy je vydán platební výměr na pokutu KH (podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH) a nedojde k nabytí právní moci tohoto platebního výměru do 31. 12. 2022, bude správce daně řešit individuálně.

Prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení (§ 101k ZDPH)

Proces prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení (§ 101k ZDPH) je pro jednotnou správní praxi správců daně upraven prostřednictvím Pokynu GFŘ D-29 – k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení (č. j.: 111096/16/7100-20116-050484, ve znění pozdějších dodatků). Aktualizace tohoto pokynu pro rok 2023 je provedena dodatkem č. 9.

Zdroj: Finanční správa ČR, Ministerstvo financí ČR

Aktuálně ze zpráv CFE

EU přijala směrnici o minimální dani

Evropská unie formálně přijala směrnici zajišťující minimální úroveň zdanění nadnárodních společností poté, co 12. prosince 2022 svůj oficiální souhlas s návrhem Evropské komise vyslovilo Maďarsko, následováno o tři dny později Polskem, to vše za patronátu českého předsednictví.

Přijetí návrhu jako takové tak učinilo z Evropské unie lídra v přijetí tzv. druhého pilíře EOCD/ G20, který si klade za cíl zavést prostřednictvím komplexních mechanismů mezinárodního daňového práva minimální sazbu ve výši 15 %. Ministři EU se nechali slyšet, že tímto krokem hází pomyslnou rukavici ostatním členům inkluzivního pracovního rámce Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj/G20 ke splnění závazků plynoucích z obou pilířů, prostřednictvím nichž mají v úmyslu bojovat s daňovými výzvami plynoucími z digitalizace ekonomiky. Svou radost vyjádřil také český ministr financí, Zbyněk Stanjura: „S potěšením Vám oznamuji, že jsme dnes odsouhlasili přijetí návrhu směrnice druhého pilíře. Vysíláme jasný signál: největší nadnárodní i domácí skupiny korporací budou muset v celosvětovém měřítku platit korporátní daň, která nesmí být nižší než 15 %.“

Tomáš Půček Právní oddělení KDP ČR

Evropská komise postup ve věci návrhu označila za vítězství pro férovost a diplomacii.

Členské státy nyní musí směrnici implementovat do konce roku 2023. Minimální sazba daně ze zisků velkých nadnárodních i domácích skupin nebo společností se bude týkat subjektů s celkovým ročním obratem nejméně 750 milionů eur.

Evropská unie pokročila v dohodě ohledně prevence úniku uhlíku

Evropský parlament a Rada dosáhly předběžné dohody o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM – Carbon Border Adjustment Mechanism). Jedná se o nástroj politiky boje s klimatem, prostřednictvím nějž má dojít ke snížení rizika úniku uhlíku, čímž bude chráněn jednotný trh Evropské unie před importem výrobků „uhlíkově intenzivních“ či jinak životní prostředí narušujících. Jinými slovy, zmiňovaným mechanismem Evropská unie usiluje o to, aby zabránila narušení svých snah o snížení emis í skleníkových plynů, které jsou v některých případech vynulovány dovozem výrobků vyrobených ve třetích zemích, kde jsou legislativní nároky v oblasti změny klimatu méně ambiciózní než v Evropské unii. Sekundárně by měl mechanismus přispět k tomu, že rovněž zamezí dalšímu přemisťování výroby.

Ve věci bylo dosaženo prozatím politické dohody, kdy jednáním předsedal, v rámci předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Ten uvedl: „Jsem velmi potěšen, že jsme dnes dosáhli této dohody. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích je klíčovou součástí našich opatření v oblasti klimatu. Tento mechanismus podporuje dovoz zboží do EU od těch mimoevropských podniků, které splňují přísné klimatické normy platné ve 27 členských státech EU. To zajistí vyvážený přístup při zacházení s tímto dovozem. Cílem mechanismu CBAM je povzbudit naše partnery ve světě, aby se připojili k úsilí EU v oblasti klimatu.“ K tomu, aby se stal návrh CBAM závazným legislativním předpisem Evropské unie je však potřeba, aby byl formálně přijat Evropským parlamentem a Radou.

OECD zveřejnila aktualizovanou podobu daňové databáze 2022

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila aktualizovanou podobu daňové databáze (2022 Tax Database Key Tax Rate Indicators). Jedná se o ucelený komparativně koncipovaný přehled informací zaměřený na odlišné daňové sazby, případně jiné, s daněmi související, indikátory napříč státy OECD zahrnující daně z příjmů fyzických i právnických osob, sociál ní odvody nebo DPH. Bližší informace a shromážděná data si můžete prohlédnout na tomto odkaze.

Daň z nemovitých věcí 2023 aneb pozor na přístup správce daně ve vztahu k vyměření pokuty za opožděné tvrzení daně

Podnikání je věc celkem složitá. Kromě případného vedení účetnictví vzniká podnikatelům celá řada povinností, daňové nevyjímaje. Co když své povinnosti podnikatelé či občané řádně a včas nesplní, jaké jim hrozí sankce? Právě na tuto oblast v rámci našeho příspěvku zaměříme pozornost.

plnit své povinnosti řádně a včas. Jak si dále ukážeme, sankce spojené s „propásnutím“ termínů mohou být citelné, ale především se mohou i kumulovat.

Dle ustanovení DŘ přicházejí v úvahu sankce, které je oprávněn správce daně v případě neplnění povinností vyměřit, jak je naleznete v tabulce na následující straně.

1. Pokuta za opožděné tvrzení daně dle DŘ

Při svém posouzení jsem primárně vycházel z těchto níže uvedených právních předpisů: zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZoDzNV“) zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „KZ“) vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální vyhláška“) zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“) zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“)

Jak jsem již zmínil výše, čeká na podnikatele a občany (nejen vlastníky nemovitých věcí) celá řada sankcí, jestliže tito nebudou

V následujícím textu zaměříme naši pozornost pouze na sankci –pokutu, kterou správce daně uloží daňovému subjektu nepodá-li tento daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoli tuto povinnost měl.

V daném případě je určitě namístě zmínit tzv. pardon nebo toleranční lhůtu v délce 5 dnů. Pokud je tedy zpoždění v plnění povinnosti dané zákonnými předpisy delší než oněch 5 dnů, může být pokuta uložena, a to v následující výši: 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení nebo 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení nebo 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení.

Ve všech případech platí, že pokuta může dosáhnout nejvýše 5 % stanovené daně, daňového odpočtu nebo daňové ztráty.

Petr Koubovský

Daňový poradce č. o. 3891, Rödl & Partner Tax

Druh pokutyVýše sankce v K觠DŘ

Pokuta za porušení povinnosti mlčenlivostiaž do výše 500 000 K觠246 Pořádková pokuta za jednání ztěžující správu daníaž do výše 500 000 K觠247/1

Pořádková pokuta za jednání závažně ztěžující správu daníaž do výše 500 000 K觠2472

Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy (registrační, oznamovací, záznamní či evidenční) stanovená daňovým zákonem nebo správcem daně

Pokuta za opožděné tvrzení daně (nepodá-li se daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání nebo učiní-li se tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů)

Penále (z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani)

až do výše 500 000 K觠247a

ve výši 0,05 % stanovené daně za každý nesledující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně

§ 250 ve výši 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo ve výší 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení. Nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty

- 20 %, je-li daň zvyšována, - 20 %, je-li snižován daňový odpočet, - 1 %, je-li snižována daňová ztráta § 251

Úrok z prodleníve výši úroku z prodlení dle NOZ§ 252 Úrok z posečkané částky v 1/2 výši úroku z prodlení dle NOZ§ 253

Jestliže by pokuta, která by vznikla v důsledku pozdního podání, byla nižší než 1 000 Kč (do roku 2020 platila hodnota 200 Kč), tato se nepředepíše a daňovému subjektu nevznikne povinnost tuto pokutu uhradit. Naopak maximální výše pokuty nesmí být vyšší než 300 000 Kč. To platí v případě pozdního podání daňového tvrzení.

2. Pokuta za opožděné tvrzení daně dle ZoDzNV

Kromě výše uvedené úpravy v daňovém řádu však existuje speciální úprava u pokuty za opožděné tvrzení daně ZoDzNV.1 Tato úprava jako lex specialis má samozřejmé přednost před obecnou úpravou zmíněnou výše v DŘ.

Ve vztahu k výše uvedenému jsou důležitá přechodná ustanovení k zákonu č. 283/2020 Sb., kterým se mění DŘ, a další související zákony. Ustanovení § 15a ZoDzNV se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přičemž tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2021. Pro poplatníky to v praxi znamenalo, že od 1. 1. 2021 jim nevzniká povinnost uhradit pokutu, pokud mají povinnost podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání a podají-li jej po lhůtě pro jejich podání, aniž by byli správcem daně k tomu vyzváni. Toto platí bez ohledu na to, kdy a za jaké zdaňovací období bylo daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání podáno.

Jednou ze zásadních změn výše uvedené novely DŘ je také úprava výše úroků. Jelikož výše všech těchto úroků je odvozena od výše úroku z prodlení, je objasnění způsobu určení

Úprava DzNV platná od 5. 2. 2015 do 31. 12. 2020Úprava DzNV platná od 1. 1. 2021

Má-li poplatník povinnost podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, a podá-li je po lhůtě pro jejich podání, aniž by byl správcem daně k tomu vyzván, nevzniká poplatníkovi povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně.

Má-li poplatník povinnost podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání a podá-li je po lhůtě pro jejich podání, aniž by byl správcem daně k tomu vyzván, nevzniká poplatníkovi povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně.

moje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2023

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2023

jejich výše a její konstrukce velmi podstatné. Za účelem zajištění jednotného postupu při aplikaci uvedených ustanovení vydalo Ministerstvo financí Pokyn č. MF-18 k výši a konstrukci výpočtu úroku prodlení po novele daňového řádu účinné od 1. 1. 2021. 2

3. Prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně

Kromě výše uvedené změny ustanovení § 15a přinesla novelizace DŘ provedená zákonem č. 283/2020 Sb. také novou úpravu umožňující prominout pokutu za opožděné tvrzení daně, a to na základě předložené žádosti daňového subjektu o její prominutí.

Žádost o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně lze podat, pokud bylo podáno daňové tvrzení, v důsledku jehož včasného nepodání tato pokuta vznikla anebo pokud se toto podání stalo bezpředmětným. 3

Správce daně přistoupí k prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně individuálně. Pokutu za opožděné tvrzení daně lze prominout dokonce až do 100% výše. Rozsah prominutí pokuty je dán třemi kritérii: ospravedlnitelný úvod prodlení (§ 259aa odst. 1 DŘ), ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládající tvrdost vzniklé pokuty (§ 259aa odst. 3 DŘ) a četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem (§ 259c odst. 1 DŘ)

Samotný rozsah případného prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně je blíže upraven v rámci Pokynu GFŘ-D-47 k promíjení příslušenství daně (tento nahradil dřívější Pokyn GFŘ-D-45 k promíjení příslušenství daně).4

4. Standardní lhůta pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí

Standardní lhůta pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí je 31. leden daného kalendářního roku. 5

Pokud je ve lhůtě do 31. ledna zdaňovacího období podáno daňové přiznání alespoň jedním z poplatníků, kteří jsou spoluvlastníky, a to za jeho spoluvlastnický podíl na nemovité věci, vzniká povinnost podat daňové přiznání každému spoluvlastníkovi za svůj podíl na nemovité věci samostatně. V tomto případě pak přiznává a platí každý spoluvlastník daň z nemovitých ve výši svého podílu na celkové dani odpovídající jeho podílu na nemovité věci.

Pakliže poplatník daně z nemovitých věcí v průběhu zdaňovacího období pozbyl vlastnické nebo jiná práva ke všem nemovitým věcem v územním obvodu téhož správce daně, resp. tyto nemovité věci zanikly (např. demolicí staveb), je povinen tuto skutečnost oznámit správci daně nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období (tedy nikoliv podáním nulového daňového přiznání), nýbrž jakoukoliv formou. V praxi je postačující prostý text v dopisu.6

Ze standardní lhůty pro podání daňového přiznání existují v zásadě tyto dvě výjimky:

i) případ, kdy do 31. prosince roku, ve kterém byl podán návrh na vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí, nebylo rozhodnuto o povolení jeho vkladu Povinnost podat daňové přiznání pak je v těchto případech nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí.

ii) případ úmrtí poplatníka (vlastníka nemovité věci), kdy rovněž do 31. prosince roku, v němž původní poplatník zemřel, nebylo dědické řízení pravomocně ukončeno Dědic je povinen za nemovitost, která byla předmětem dědického řízení, podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení. Podotýkám, že při delším trvání dědického řízení povinnost k úhradě daně z nemovitých věcí nezaniká, v praxi ji zpravidla hradí budoucí dědic pod identifikací nebožtíka.

2 Finanční zpravodaj 19/2021 (mfcr.cz).

3 § 259aa odst. 1 DŘ.

4 Converted PDF/A2B document (financnisprava.cz).

5 § 13a ZoDzNV.

6 § 13a odst. 9 ZoDzNV.

Povinnost podat přiznání k dani z nemovitých věcí vzniká, dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně nebo ke změně v osobě poplatníka. Na základě vlastních praktických zkušeností níže uvádím přehled okolností, které mohou vést ke změně daňové povinnosti a povinnosti podat daňové přiznání: koupě nebo prodej nemovitostí (pozemků i staveb), demolice staveb, přístavby ke stávajícím stavbám, změna stavu zpevněných ploch vs. nezpevněných, tj. zmenšení/rozšíření např. manipulačních nebo skladovacích ploch – doasfaltování části pozemku atd., dostavba dalšího nadzemního podlaží, změna výměr parcelních čísel pozemku např. změnou operátu nebo novým geometrickým zaměřením (aktuálně velmi častý jev, který nelze na první pohled bez detailní revize výpisu z KN ověřit), získání stavebního povolení na budovu, která následně po kolaudaci bude předmětem daně z nemovitostí, kolaudace nových staveb, deparcelizace/zcelení parcelních čísel více pozemků, změna výměry pozemků např. tzv. změnou operátu, změna druhu parcelního č. pozemku,

moje .kdpcr.cz

5. Praktické případy vzniku povinnosti podání daňového přiznání dle autora

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2023

udělení stavebního povolení ke změně stavby dle KZ, aplikace osvobození od daně či pozbytí nároku na jeho uplatnění, provedení technického zhodnocení stavby nemovité kulturní památky, uzavření nájemní či pachtovní smlouvy se Státním pozemkovým úřadem, uzavření nájemní či pachtovní smlouvy na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem atd.

V těchto případech lze daň přiznat buď podáním řádného daňového přiznání nebo podáním dílčího daňového přiznání. V dílčím daňovém přiznání poplatník uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daně. Ke vzniku povinnosti podat přiznání k dani z nemovitých věcí naopak nedochází v případech: změny sazeb daně, změny průměrné ceny pozemku podle § 5 odst. 1, stanovení nebo změny koeficientu podle § 6 odst. 4, § 11 odst. 3 a 4 nebo podle § 12, zániku osvobození od daně nebo změny místní příslušnosti

6. Praktický případ opožděného podání daňového přiznání až na základě výzvy správce daně s následným vyměřením pokuty a neúspěšné podání žádosti o prominutí

V daném případě se u daňového subjektu (s.r.o. společnosti) jednalo o změnu spočívající v odstranění objektu stavby bez č. p. na pozemku v katastrálním území Praha–Michle. Ohlášení odstranění pozůstatků uvedeného objektu v rámci 2. etapy odstranění stavby dle Rozhodnutí OST MČ P10 podal Úřadu městské části Praha 10 sám daňový subjekt dne 22. 1. 2020.

Na základě uvedeného ohlášení bylo daňovému subjektu doručeno Sdělení potvrzení odstranění stavby ze dne 28. 4. 2020, ve kterém Úřad MČ Praha 10, Odbor stavební, potvrzuje na základě oznámení stavebníka a kontrolní prohlídky stavby z veřejně přístupného místa k ověření odstranění stavby „Odstranění objektu bez č. p. na uvedeném pozemku“.

Z výše uvedeného sice vyplývá, že ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně z nemovitých věcí došlo primárně aktivním konáním daňového subjektu a stav nemovitých věcí mu tak byl když ne přesně znám, tak alespoň očekávání hodný. V daném případě však daňový subjekt nebyl o uvedené změně evidence výše uvedené nemovité věci katastrálním úřadem vůbec informován.

Ani výše uvedená skutečnost dle mého názoru však nemůže mít vliv na vznik povinnosti daňového subjektu podat přiznání k dani z nemovitých věcí, a to ve standardní lhůtě

moje .kdpcr.cz

Daň z nemovitých věcí

Standardní lhůta pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí je 31. leden daného kalendářního roku. Z této lhůty pro podání daňového přiznání ale existují v zásadě dvě výjimky.

do 31. 1. 2021. Toto se však nestalo, v čehož důsledku bylo daňové přiznání zpracováno a předloženo až na základě výzvy správce daně dne 27. 7. 2022, která byla zaslána správcem daně bez jakéhokoliv předchozího neformálního varování či informace.

Výše uvedený postup správce daně je v souladu s platnou právní úpravou, která mu v případě nepodání daňového tvrzení ukládá povinnost daňový subjekt k jeho podání vyzvat, a to ve lhůtě podle ustanovení § 149 DŘ. Absence neformálního varování či informace ze strany správce daně před zasláním výzvy bohužel není jeho zákonnou povinností a tento jej tak neučinil, ačkoliv je k tomu dle sdělení vedoucích představitelů Generálního finančního ředitelství interními pravidly instruován.

Výsledkem výše uvedeného počínání správce daně tak bylo: daň z nemovitých věcí před předložením daňového přiznání činila 700 204 Kč, na základě předloženého daňového přiznání (po výzvě správce daně) byla daňovému subjektu vyměřena daň z nemovitých věcí ve výši 694 700,00 Kč, výsledkem podání daňového přiznání tak byla snížena celková daňová povinnost daňového subjektu na zdaňovací období roku 2022 o „celých" 5 504 Kč.

Jaké však bylo překvapení daňového subjektu, když byl následně (po donucení správcem daně) obdařen dalším „dárkem“ v podobě platebního výměru, na jehož základě mu správce daně uložil pokutu za opožděné tvrzení daně ve výši 34 735,00 Kč (5 % z 694 700 Kč, tedy celkové výše daňové povinnosti).

Suma sumárum, daňový subjekt byl donucen podat daňové přiznání na snížení své daňové povinnosti o nicotnou částku,

přičemž následně mu byla vyměřena pokuta v nepoměrně vyšší výši. Z mého pohledu sice možná zákonný postup, avšak zcela nemorální a odporující dobrým mravům!

Daňový subjekt se proto následné rozhodl využít své zákonné možnosti a správce daně požádal o prominutí výše uvedené pokuty. I zde však přišlo opětovné rozčarování, neboť předmětné žádosti správce daně nevyhověl a zcela ji zamítl s následujícím odůvodněním:

S ohledem na ustanovení § 259, § 259aa a § 259c DŘ při posuzování rozsahu, ve kterém lze pokutu prominout, pak správce daně zohlednil všechny skutečnosti, tedy ekonomické sociální poměry daňového subjektu, ale také případnou tvrdost uplatněné pokuty. Z důvodu zachování a zabezpečení dostatečné spolehlivosti v maximální možné míře jednotného a objektivizovaného rozhodování o žádostech o prominutí příslušenství daně se tak řídil pokynem GFŘ-D-47 ze dne 8. 3. 2021.

Dle názoru správce daně daňový subjekt splnil formální požadavek žádosti stanovený § 259aa odst. 1 DŘ, kterým je podání daňového přiznání, v důsledku jehož nepodání pokuta vznikla. V rámci meritorního rozhodování se správce daně o žádosti o prominutí pokuty jal posuzovat skutečnost, zdali v posledních 3 letech daňový subjekt či jeho statutární orgán závažným způsobem porušily daňové nebo účetní právní předpisy. Závažným porušením daňových nebo účetních předpisů se přitom rozumí např.:

1) Je/byla tzv. nespolehlivým plátcem dle § 106a nebo nespolehlivou osobou podle § 106aa zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že osoba má/měla status nespolehlivého plátce nebo nespolehlivé osoby z titulu daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), je zřejmé, že došlo k závažnému porušení daňových předpisů.

2) Byla alespoň jednou pravomocně uznána vinnou ze spáchání některého z trestných činů uvedených v § 53 odst. 2 písm. a) a c) DŘ.

3) Prováděla činnosti nebo se zapojila do obchodů, u kterých existovala důvodná obava, že z nich nebude uhrazena daň, a správce daně proto u tohoto subjektu vydal zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen.

4) Porušila své zákonem stanovené povinnosti způsobem, který měl za následek vyměření kterékoli daně podle pomůcek nebo doměření daně podle pomůcek oproti poslední známé dani nebo stanovení daně jejím sjednáním.

5) Závažně ztěžuje nebo ztěžovala, maří nebo mařila správu daní tím, že opakovaně včas nepodala daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování a ke splnění této své ze zákona plynoucí povinnosti byla proto vyzvána správcem daně. Za naplnění opakovanosti se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň 2x v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

6) Porušila zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví‘), takovým způsobem,

že jí byla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona; rozhodným okamžikem pro posouzení splnění této podmínky je nabytí právní moci rozhodnutí.

7) Je osobou, jíž byla uložena pokuta (za spáchaný delikt dle daňových a/nebo dle účetních předpisů, jejíž horní hranice je zákonem stanovena na min. 250 000 Kč; rozhodným okamžikem pro posouzení splnění této podmínky je nabytí právní moci rozhodnutí.

8) Nevede řádně nebo nevedla řádně evidenci stanovenou právním předpisem nebo uloženou správcem daně.

9) Jinak závažně ohrožuje nebo ohrožovala, porušuje nebo porušovala řádný výkon správy daní. Správce daně po posouzení spisové dokumentace, kterou má ke dni vydání rozhodnutí k dispozici a provedené správní úvaze dospěl k tomu, že nedošlo k naplnění vylučující podmínky stanovené § 259c odst. 2 DŘ pro možnost prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, pokutu za opožděné tvrzení daně tak lze daňovému subjektu prominout.

Splnění výše uvedené vylučující podmínky však samo o sobě ještě neznamená, že pokuta za opožděné tvrzení daně bude daňovému subjektu prominuta, neboť při posouzení rozsahu prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně definuje daňový řád tři kritéria, a to ospravedlnitelný důvod, ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládající tvrdost uplatněné pokuty a četnost porušování povinnosti při správě daní daňovým subjektem.

Primárním předpokladem pro možnost prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně je tedy naplnění ospravedlnitelného důvodu prodlení. Splnění dalších uvedených kritérií pak jen ovlivňuje rozsah prominutí. Neexistence ospravedlnitelného důvodu prodlení tedy zakládá překážku, pro kterou pokutu nelze prominout.

Správce daně pak za ospravedlnitelný důvod opožděného tvrzení daně považoval:7

1) Nepříznivý zdravotní stav (dočasný nebo trvalý), který by daňovému subjektu zabránil plnit jeho daňové povinnosti (nutno doložit prokazatelným způsobem).

2) Daňový subjekt byl stižen živelní pohromou, hromadnou či individuální, v průběhu kalendářního roku, kdy mělo dojít k podání daňového tvrzení, nejpozději však do konce lhůty pro podání daňového tvrzení. Za pohromu se považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesuvy půdy a skalní zřícení. pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseizmické účinky zemětřesení.

7 Čl. IV.3. pokynu GFŘ D-47.

3) V poslední den lhůty pro podání daňového tvrzení nebyl zcela nebo část dne funkční daňový portál Finanční správy ČR (www.daneelektronicky.cz) související s podáním daňového tvrzení, přičemž se nejednalo o zveřejněnou,

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2023

plánovanou odstávku daňového portálu a Finanční správa ČR nefunkčnost vzniklou na její straně oznámila na svých internetových stránkách. Předmětné podání bylo účinně podáno bezodkladně po zprovoznění daňového portálu, nejpozději však následující pracovní den.

4) V poslední den lhůty pro podání daňového tvrzení nebyl zcela nebo část dne funkční systém datových schránek, přičemž se nejednalo o zveřejněnou, plánovanou odstávku a Ministerstvo vnitra ČR nefunkčnost oznámilo na svých internetových stránkách. Předmětné podání bylo účinně podáno bezodkladně po zprovoznění datových schránek nejpozději však následující pracovní den.

5) K prodlení s podáním daňového tvrzení došlo u právnické osoby z dočasné neexistence statutárního orgánu v případech úmrtí jediného společníka, který byl zároveň i jediný statutární orgán.

6) Pokuta vznikla při přechodu daňové povinnosti zůstavitele na dědice za období ode dne úmrtí zůstavitele do dne nabytí právní moci rozhodnutí o dědictví.

7) Daňovému subjektu v předcházejících 5 po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích nevznikla povinnost podat daňové tvrzení na dani, s níž se pojí opožděně podané daňové tvrzení.

8) Povinnost podat daňové tvrzení na dani z nemovitých věcí vznikla v důsledku vlastnictví nemovité věci deklarovaného zpětně s účinky ex tunc (např. v důsledku absolutní neplatnosti nabývacího titulu).

9) Změna okolností rozhodná pro stanovení daně z nemovitých věcí byla způsobena pouze revizní či jinou obdobnou činností katastrálního úřadu.

10) Daňový subjekt podal ve lhůtě přihlášku k registraci, avšak registrační řízení k DPH trvalo i v den, ve kterém nastal poslední den lhůty pro podání daňového tvrzení, jež nebylo ve lhůtě podáno, avšak bylo tak učiněno nejpozději do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o registraci.

Tyto zmíněné skutečnosti jsou však toliko demonstrativním výčtem a není vyloučeno, že při posuzování konkrétního případu lze dospět k závěru, že lze pokutu prominout i z důvodu v pokynu neuvedeného. Mělo by jít o výjimečný případ, který je z lidského hlediska omluvitelný a z hlediska materiálního představuje prohřešek spíše formalistický. Dle názoru správce daně by tak neměla možnost docílit prominutím pokuty svědčit daňovým subjektům, které se do prodlení dostaly v důsledku vlastní liknavosti, nezodpovědnosti či úmyslného jednání. Nadále musí být zachováno pravidlo, že neplnění zákonné povinnosti má své konsekvence v podobě následku za porušení povinnosti při správě daní. Prominutí pokuty proto nemůže sloužit k setření rozdílu mezi těmi, kteří své povinnosti plní řádně, a těmi, kteří je neplní.

Ze všech výše uvedených důvodů správce daně nakonec dospěl k závěru, že k prodlení s podáním daňového tvrzení k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2022 nedošlo

moje .kdpcr.cz

Trest za opožděné podání přiznání k dani z nemovitých věcí na nižší daňovou povinnost v řádu tisícikorun s následným vyměřením pokuty v řádech desítek či sta tisíc korun mi přijde jako nesmyslný.

z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit, a tudíž skutečnosti ve smyslu ustanovení § 259aa odst. 3 a ustanovení § 259c odst. 1 DŘ již dále neposuzoval a rozhodl se žádosti nevyhovět.

Rozhodnutí správce daně již nelze zvrátit, nelze proti němu uplatnit opravné prostředky (§ 259 odst. 4 DŘ).

7. Závěr

Nemohu si k danému případu odpustit osobní poznámku, že přinejmenším z hlediska etiky a morálky mi takový přístup správce daně, byť v souladu se zákonnými ustanoveními, přijde jako takříkajíc „přes čáru“. V daném případě se přímo nabízelo využít možnosti dané výše uvedeným pokynem GFŘ a s odvoláním například na výjimečnost případu, který z hlediska materiálního představuje prohřešek spíše formalistický, mohlo k promítnutí pokuty dojít, byť třeba jen zčásti.

Neplnění povinnosti stanovené zákonnými předpisy musí být vynutitelné, a proto nemám sebemenší problém s vyměřením souvisejících sankcí, a to bez ohledu na vlastní liknavost, nezodpovědnost či dokonce úmyslné jednání daňového subjektu. V daném případě mně však tyto okolnosti přijdou jako irelevantní!

Trest za opožděné podání přiznání k dani z nemovitých věcí na nižší daňovou povinnost v řádu tisícikorun s následným vyměřením pokuty v řádech desítek či sta tisíc korun mi přijde jako nesmyslný. Takový postup popírá zdravý rozum a dle mého názoru rozhodně nemá ani výchovný charakter. Nezbývá však než s tímto přístupem správce daně počítat anebo vyvolat případné adekvátní legislativní změny.

zvyšovat ani podle předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Šéf odborů ČMKOS Josef Středula přímo neřekl, že by byl pro zvýšení daní, odmítá ale jejich snižování:

„Co se týká daní, tak jsem kritikem jejich nezodpovědného snižování, které probíhá od roku 2020 do současnosti. To způsobuje obrovské deficity, jež má teď někdo zájem přenést na obyčejné lidi. A s tím já nesouhlasím.“

Podle senátora Marka Hilšera (nez.) nehospodaří český stát

dobře a je nutné snížit výdaje a navýšit příjmy rozpočtu: „Jiná možnost není, aby stát zůstal spolehlivý a nepřestal fungovat. Sociální dávky snižovat nelze. Je však možné pracovat s jejich nastavením tak, aby směřovaly ke skutečně potřebným.“ Hilšer patří ke kritikům zrušení výpočtu daně ze superhrubé mzdy a stále má za to, že je možné se k tomu vrátit. „Je možné také zvýšit majetkové daně, například odvozovat daň z nemovitosti od její komerční hodnoty. Jsem ale proti vyššímu zdanění práce a zvýšení odvodů za sociální pojištění, které zatěžuje byznys – hlavně malé a střední firmy,“ řekl pro TN.cz.

Aby se za současné situace, kdy jsou schodky státního rozpočtu nejvyšší v historii, za každou cenu trvalo na nezvyšování daní, považuje generál ve výslužbě Petr Pavel za špatnou cestu: „Myslím, že vláda nakonec nebude mít jinou možnost než do systému daní sáhnout, protože situace, ve které jsme, nejde vyřešit jenom úsporami na výdajové stránce. Navíc ani na výdaje zatím vláda příliš nesáhla, takže bude potřeba hledat jiné zdroje. A těmi jinými zdroji jsou právě daně. Vláda může nejdříve sáhnout na takové daně, které občany zase tolik bolet nebudou, například majetkovou daň, která je u nás extrémně nízká. Další možnosti jsou v oblasti DPH a zbytečně složité sazby. Kdyby se naše sazby zjednodušily alespoň na dvě, tak by se dalo vybrat mnohem více peněz – podle odhadů odborníků kolem 70–80 miliard korun za rok. Snižování sociálních dávek

moje .kdpcr.cz

i kvůli inflaci a zvyšujícím se životním nákladům není namístě,“ řekl portálu Petr Pavel.

Podle senátora Pavla Fischera (nez.) potřebuje český daňový systém důkladnou reformu: „Tu musíme pečlivě připravit a postavit na celospolečenském konsenzu. Nestačí zvýšit korporátní daně a zajistit jejich nezbytnou harmonizaci v rámci EU. Zdanit je třeba i majetek,“ řekl Fischer. „Byť jsem spíše pravicově zaměřený, tak v dnešní době musíme uvažovat o digitální dani, stejně jako o sektorové dani týkající se zejména bank a energetických společností. Nechtěl bych v současné těžké době zvyšovat daně fyzickým osobám a malým podnikatelům, ale jinak opravdu není jiná odpovědná cesta než zdanit firmy s obrovskými zisky,“ okomentoval pak podnikatel Karel Diviš.

„Otázka daní a vůbec způsobu snižování státního dluhu musí být součástí širší diskuse o strategii, jak toho dosáhnout. Případné zvyšování daní nesmí mít dopad na lidi s nižšími příjmy. Sociální dávky v době rostoucí drahoty není možné snižovat,“ prohlásil lékař Tomáš Zima.

„V otázce zvyšování daní zatím vnímám, že jsme neudělali ani krok číslo jedna: nepodívali se na výdaje státu a neověřili, zda stát utrácí veřejné peníze efektivně. Zvýšit příjmy z daní musí být vždy až případné následující řešení,“ odpověděla na otázku portálu TN.cz ekonomka Danuše Nerudová.

Samosprávný investiční fond: pojem a licence

Téměř 10 let se na české scéně objevuje institut samosprávného investičního fondu. Jak funguje, pro koho se hodí a co od něj čekat?

Veronika Civínová Právník KLB Legal

SICAV, tedy akciová společnost s proměnným základním kapitálem. Mezi další přípustné formy patří běžná akciová společnost či komanditní společnost na investiční listy.

Je možné žádat o licenci jak ve vztahu k investičnímu fondu, který ještě nevznikl, tak ve vztahu k již fungujícímu nesamosprávnému investičnímu fondu.

3) Povolení k činnosti udělené ČNB

Pro činnost samosprávného investičního fondu je nutné získat licenci od České národní banky. Aby byla žádost o licenci úspěšná, musí být doprovázena potřebnou dokumentací.

Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (dále jen ZISF), obsahuje definici samosprávného investičního fondu v § 8: „Samosprávný investiční fond je (1) investiční fond (2) s právní osobností, který je na základě (3) povolení k činnosti samosprávného investičního fondu uděleného Českou národní bankou oprávněn se (4) obhospodařovat, popřípadě provádět svou administraci.“

1) Investiční fond

Jako samosprávný investiční fond je možné označovat pouze takový fond, který splňuje všechny zákonné charakteristiky investičního fondu.

Jako samosprávný investiční fond tedy nelze označovat např. správce podle § 15 ZISIF. Fungování takových správců je sice z podstaty věci samosprávné, ale netýká se regulovaného investičního fondu. Pokud má správce podle § 15 ZISIF zájem stát se samosprávným investičním fondem, je to možné jen prostřednictvím korporátní změny a žádosti o udělení licence ze strany ČNB.

Pojem investičního fondu můžeme dále rozdělit na fondy kolektivního investování („retailové“) a fondy kvalifikovaných investorů. Samosprávný investiční fond může být jak fondem retailovým, tak fondem kvalifikovaných investorů.

2) Právní osobnost

Samosprávným investičním fondem může být pouze takový investiční fond, který má právní osobnost (právní subjektivitu). Právní osobnost nemá podílový fond ani svěřenský fond; takové fondy se tedy samosprávným investičním fondem stát nemohou.

Typická právní forma pro samosprávné investiční fondy je

V obecné rovině ČNB vyžaduje od žadatele, aby prokázal, že má dostatečnou organizační a technickou strukturu, potřebné znalosti a zkušenosti, je důvěryhodný a jeho plánovaná obchodní činnost je založena na rozumném očekávání.

Existují dva druhy licencí pro samosprávný investiční fond: tzv. podlimitní a nadlimitní licence. Jako podlimitní licence je označováno o něco jednodušší povolení, které neumožňuje pečovat o majetek přesahující 100 milionů eur (u fondů bez pákového efektu až 500 milionů eur). Nadlimitní licence umožňuje přesáhnout tento rozhodný limit a je spojena s vyšší mírou povinností. Je možné žádat nejprve o podlimitní licenci, a pokud se fondu daří, zažádat později o povolení přesáhnout rozhodný limit.

4) Obhospodařování, popřípadě administrace

Všechny samosprávné investiční fondy mají oprávnění se obhospodařovat, tedy pečovat o klientský majetek a provádět investování včetně řízení rizik. Toto oprávnění se vztahuje i na všechny podfondy, pokud jsou zřízeny.

Naproti tomu pouze některé samosprávné investiční fondy mají povolení k provádění své vlastní administrace. Administrací se rozumí zejména technické a pomocné činnosti, které jsou však naprosto nezbytné pro fungování investičního fondu. Do sféry administrace patří vedení účetnictví, služby compliance a interního auditu, oceňování majetku, zajišťování vydávání a odkupování investorských cenných papírů atp.

Samosprávné investiční fondy, které nemají povolení provádět svou vlastní administraci, uzavírají smlouvu o administraci s vybranou externí investiční společností. Tato společnost následně poskytuje fondu administrační servis.

Licenční řízení

Získání licence samosprávného investičního fondu probíhá obvykle ve třech fázích.

První fáze začíná analýzou klientových potřeb a pokračuje přes přípravu dokumentace až k podání žádosti České národní bance.

Druhou fází je samotné řízení před regulátorem. Ten se obvykle doptává na praktické fungování připravované entity a vyžaduje doplňující dokumentaci. Délka procesu záleží zejména na rychlosti vyřízení ze strany regulátora. V současné době vyřizování žádostí trvá cca jeden rok.

Ve třetí fázi klient získává povolení k činnosti samosprávného investičního fondu. V povolení Česká národní banka uvádí, pro jaké investory je fond určen (fond kolektivního investování / fond kvalifikovaných investorů), k jakým činnostem je oprávněn (pouze obhospodařování / obhospodařování i administrace) či jak velký majetek může spravovat (podlimitní / nadlimitní fond).

Pak už nic nebrání samosprávnému investičnímu fondu, aby dle svého uvážení prováděl investování a pečoval o majetek investorů.

Získání

úlev nepředstavuje odhad případného příjmu rozpočtu, pokud by se podařilo daňovou úlevu zrušit. Například jen v případě úlevy spočívající v osvobození od daně z příjmů fyzických osob vyčíslilo MF dopad téměř na 222 miliard korun, u fyzických osob celkem představuje součet dopadů úlev téměř 397 miliard korun. Celkový dopad úlev u fyzických osob sečetlo MF na zhruba 396 miliard korun. Poukazuje ale na to, že 80 procent z nich má sociální charakter. Mezi položky, na které se vztahuje osvobození od daně, patří například důchody nebo dávky státní sociální podpory, ale i osvobození výher z tombol a hazardních her do jednoho milionu korun. Dopad úlev spočívajících ve snížení daňového základu vyčíslilo MF zhruba na devět miliard. Spadá do nich například odečet úroků z úvěrů na financování bydlení nebo dary na veřejně prospěšnou činnost.

Dopad položek snižujících přímo daň představuje podle MF dopad zhruba 166 miliard Kč. Jde hlavně o základní slevu na poplatníka, která v té době představovala 2070 korun měsíčně, daňové zvýhodnění na dítě nebo o slevu na manželku. V případě daní z příjmů právnických osob představovaly úlevy celkový dopad téměř 17 miliard Kč. Nejvyšší podíl na tom měly položky snižující základ dan ě, jako jsou odpočty darů nebo výdaje na výzkum. U daně z přidané hodnoty vyčíslilo ministerstvo celkové dopady na zhruba 209 miliard Kč. Týká se to například osvobození některých položek nebo přesunu některých položek do snížené sazby daně.

moje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2023

Postřehy z Daňového a právního fóra

Tradiční konference, kterou pořádá poradenská společnost KPMG, přinesla přehled novinek a změn pro rok 2023. V pražském centru Cubex proběhla nejenom jako klasická konference, ale také formou živého vysílání 7. prosince loňského roku. Kromě prezentací odborníků KPMG ČR i KPMG Legal vystoupil také host, kterým byl stejně jako v přechozích letech náměstek ministra financí pro daně a cla Stanislav Kouba. A jaká byla letošní klíčová témata? Prezentující probrali například zákon o účetnictví, problematiku ESG i moderní benefity. Přinášíme stručné shrnutí vybraných bodů.

Klíčovou oblastí byly změny v přímých daních. Jde zejména o daň z příjmů právnických osob, okořeněnou o novinky v oblasti malých daní, dotací a nový zákon o účetnictví. Pokud jde o daňový balíček 2023, jeho implementace proběhla s účinností od 1. ledna 2023. Nejvýraznější změnou je daň z mimořádných zisků, tedy podkategorií daně z příjmů právnických osob, která se bude uplatňovat v kalendářních letech 2023 až 2025. Zálohy se budou platit již v průběhu roku 2023 na základě fiktivní povinnosti k dani, kterou je poplatník povinen stanovit a oznámit správci daně, jímž je Specializovaný fi nanční úřad, do 3. 7. 2023.

Mezi další změny daňového balíčku 2023 patří prodloužení možnosti uplatnit mimořádné odpisy pro první a druhou odpisovou skupinu u majetků pořízených od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2023. Pro majetky v první odpisové skupině platí možnost uplatnit do daňových nákladů do 100 % vstupní ceny rovnoměrně

za 12 měsíců. U majetků ve druhé odpisové skupině je možnost odepsat 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, a to v rozložení 60 % za prvních 12 měsíců a 40 % za následujících 12 měsíců.

Úprava v odpočtu na odborné vzdělávání

Tato novela reaguje na nemožnost naplnění podmínek pro odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání v době pandemie covidu-19. Týká se konkrétně odpočtu na pořízení na odborné vzdělávání.

Legislativní řešení je v podobě stanovení fikce, že ve zdaňovacích obdobích započatých 1. dubna 2019 do 30. dubna 2021 je podmínka využití majetku na odborné vzdělávání splněna. Podmínku je třeba splnit v takovém počtu dodatečných zdaňovacích období, v kolika podmínka nebyla splněna a byla využita fikce jejího splnění

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2023

Implementace směrnice DAC 7 do českého daňového řádu

Nedávno byla implementována novela zákona o mezinárodní spolupráci v oblasti správy daní. Tato nová oznamovací povinnost míří na oznamování příjmů z tzv. využívání platforem, jako jsou aplikace, systémové řešení nebo webová stránka, jejímž prostřednictvím subjekty realizují zisky. Provozovatelé by měli hlásit správci daně identifikaci prodejce a jeho dosažené příjmy, popřípadě výdaje, pokud ty informace mají. Účinnost je od 1. 1. 2023, oznámení bude třeba podat do 1. 1. 2024.

Připravovaný zákon o účetnictví

Nový zákon chce české účetnictví liberalizovat a přiblížit mezinárodním standardům. Cílem je odklon od technického účtování a posun k uživatelskému reportingu. Navrhovaná účinnost zákona je 1. ledna 2024, v prosinci loňského roku skončilo vnější připomínkové řízení zákona. V přípravě je také doprovodný zákon a novely navazujících zákonů (především zákon o daních z příjmů a zákon o oceňování majetků), stejně jako doprovodné normy a vyhlášky, účetní standardy.

Vybrané novinky:

Dojde k odstranění povinnosti vést účetnictví pro odštěpné závody. Závod přestane být účetní jednotkou. Rozšíří se možnost použití mezinárodních účetních standardů pro vybrané jednotky. Možnost použít funkční měnu včetně možnosti platit v této měně daň z příjmů právnických osob.

Dojde ke změně ve vymezení technického zhodnocení.

To je v současnosti jasně vymezené v zákoně o daních z příjmů. Zákon o účetnictví by měl přijít s vlastní definicí vágnějšího charakteru. Rozhodovací pravomoc by měl nechat na účetní jednotce, ve vztahu, kterého se to týká. Zákon může přinést změny také v případě hranice povinného auditu a rovněž může dojít k úpravě v oblasti sankcí.

Zrušení silniční daně

Tato změna se dotkne většiny společností. Předmětem daně budou pouze nákladní vozidla (kategorie N2, N3) nad 3,5 tuny a jejich přípojná vozidla (kategorie O3, O4). V praxi se nicméně silniční daň bude platit až pro nákladní vozidla s největší povolenou hmotností nad 12 tun a více a jejich přípojná vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více. Zákon nabyl účinnosti od 1. 7. 2022 – dle přechodných ustanovení se však použije na celé zdaňovací období roku 2022. Zpětná účinnost je od 1. 1. 2022. Daňové přiznání je třeba podat pouze tehdy, pokud je v něm uvedeno alespoň jedno zdanitelné vozidlo.

moje .kdpcr.cz

V listopadu 2022 schválila Evropská rada směrnici CSRD. Ta podstatně rozšiřuje okruh společností, které budou mít do budoucna povinnost nefinančního reportingu.

Zkušenosti s ESG a novinky v nefinančním reportingu

Problematika ESG nabývá na významu a je vhodné k ní přistoupit tak, aby společnosti nejenom plnily povinnosti vyplývající ze standardů pro ESG, ale aby jim to přineslo benefi ty. V současné době již má povinnost nefinančního reportingu několik málo společností v ČR. Především jde o velké společnosti, subjekty veřejného zájmu, které mají více než 500 zaměstnanců. Tato situace se ale změní, protože v listopadu 2022 schválila Evropská rada směrnici CSRD. Ta podstatně rozšiřuje okruh společností, které budou mít do budoucna povinnost nefinančního reportingu:

Od roku 2025 se bude jednat o velké společnosti nad 250 zaměstnanců, které mají obrat na 40 mil. eur. Od roku 2026 se bude jednat o všechny společnosti, které mají kotované dluhopisy na evropských trzích.

Postupně se bude povinnost rozšiřovat. Rozšíří se počet společností, kterých se to bude týkat.

Kromě legislativního rámce existují další důvody, proč začít s reportingem už nyní:

A. Přístup k výhodnému financování – banky se dotazují na nefinanční reporting

B. Získávání a udržení zaměstnanců a zákazníků – narůstá zájem o otázky jako bezpečí v práci, rovné mzdové podmínky, udržitelnost a bezpečnost produktů

C. Interní úspory společností – rámec ESG poskytuje informace, ve kterých oblastech je možné ušetřit.

Novinky z oblasti české a evropské regulace

Ondřej Havlíček Schönherr

ně k více než 90% uspokojení věřitelů spadajících do skupiny třetí (kraje, města, obce, velké společnosti). Příslušné pořadí uspokojení jednotlivých skupin věřitelů je dáno insolvenčním zákonem.

Insolvenční správkyně očekává, že pokud dojde k úspěšnému vypořádání celého prodeje během první poloviny roku 2023, ve druhé polovině by již mohlo dojít k výplatě pohledávek příslušným věřitelům.

Regulace s působností napříč sektory

Martin Svoboda Schönherr

Pád Sberbank CZ

Po proběhlém výběrovém řízení, v rámci kterého byl vybírán potenciální zájemce o koupi úvěrového portfolia Sberbank CZ, podepsala insolvenční správkyně smlouvu o smlouvě budoucí na koupi úvěrového portfolia s Českou spořitelnou, a.s., jejíž nabídka byla v rámci výběrového řízení posouzena jako nejadekvátnější. V případě úspěšného dotáhnutí celé transakce do zdárného konce by nabídka České spořitelny měla dostačovat ke 100% uspokojení věřitelů v první skupině (Garanční systém finančního trhu), 100% uspokojení věřitelů v druhé skupině (fyzické osoby, malé a střední firmy) a pravděpodob-

28/11: Rada EU – Nařízení o digitální provozní odolnosti –Rada EU přijala nařízení o digitální provozní odolnosti finančního sektoru (DORA), vytvářející regulační rámec pro digitální provozní odolnost, na jehož základě musí všechny podniky působící ve finančním sektoru zajistit odolnost svých systémů tak, aby odolaly všem druhům narušení a hrozeb souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi. Nařízení stanoví, mimo jiné, jednotné požadavky na bezpečnost sítí a informačních systémů podniků a organizací působících ve finančním sektoru, jakož i kritických třetích stran, které jim poskytují služby související s informačními a komunikačními technologiemi (např. cloudové platformy nebo služby analýzy dat). Požadavky dle nařízení jsou pro všechny členské státy EU jednotné, přičemž příslušné orgány EU (ESMA, EBA, EIOPA) k nim v budoucnu vypracují závazné technické standardy.

Kapitálový trh

28/11: ESMA – Finální zpráva k revizi regulačních technických standardů (RTS) pro formu a obsah žádostí o uznání administrátorů referenčních hodnot usazených ve třetích zemích – ESMA zveřejnila finální zprávu k revizi RTS pro formu a obsah žádostí o uznání administrátorů referenčních hodnot usazených ve třetích zemích podle nařízení o referenčních hodno-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2023

tách (BMR), na základě které mají být informace, které je třeba v uznáních uvádět, harmonizované s novelizovaným nařízením BMR, především pak v souvislosti s přechodem přímého dohledu nad těmito administrátory z orgánů členských států pod orgán ESMA. Mezi informace poskytované v rámci žádostí adresované revizí patří, mimo jiné, informace o finančních výkazech, o zaměstnancích či o údajích týkajících se záznamů z rejstříku trestů.

28/11: ESMA – Aktualizace pokynů k zátěžovému testování fondů peněžního trhu (MMF) – V souvislosti především se stále pokračující pandemií covidu-19, nejistotou ohledně ekonomických dopadů ruské invaze na Ukrajinu a obecným geopolitickým napětím aktualizovala ESMA pokyny k zátěžovému testování MMF podle nařízení MMFR . Aktualizace pokynů zahrnuje především pokyny ke specifikaci typu zátěžových testů a jejich kalibraci, na které ESMA spolupracovala s ECB a ESRB. ESMA očekává, že z důvodu stávajícího tržního vývoje budou pokyny aktualizovány alespoň jednou za rok.

25/11: ESMA – Aktualizace seznamů Q&As – ESMA aktualizovala následující seznamy Q&As:

1. Q&As k implementaci nařízení CSDR – do části III byla přidána otázka č. 11 týkající se selhání vypořádání; a

2. Q&As k nařízení MAR – odpověď na otázku č. 6.1 týkající se osob, které profesně sjednávají nebo provádí obchody, byla pozměněna.

21/11: ESMA – Finální zpráva k novelizaci regulačních technických standardů (RTS) pro zajištění disciplíny při vypořádání – ESMA vypracovala finální zprávu k novelizaci RTS pro zajištění disciplíny při vypořádání, na základě které bude zjednodušen proces uplatňování peněžitých sankcí tím, že centrální depozitáři budou mít na starost jejich výběr a rozdělení mezi členy clearingového systému. To se tak nyní bude týkat i transakcí, u kterých byl clearing proveden ze strany ústředních protistran, díky čemuž dojde k jednotnému harmonizovanému procesu pro všechny transakce.

17/11: ESMA – Pokyny ke způsobilosti k řešení krize a k ujednání o spolupráci – ESMA publikovala následující fi nální zprávy:

1. Finální zpráva k pokynům pro posouzení způsobilosti řešení krize, stanovující aspekty, které mají orgány příslušné k řešení krize posuzovat při hodnocení míry způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize, aniž by bylo nutné se spoléhat na určité druhy vnější finanční podpory (včetně veřejné finanční podpory nebo pomoci centrální banky); a

2. finální zpráva k pokynům pro ujednání o spolupráci podle čl. 79 nařízení CCPRRR , které mimo jiné předkládají ustanovení, která mají být zahrnuta do ujednání o spolupráci uzavíraná mezi příslušnými orgány (respektive orgány příslušnými k řešení krize) a orgány ze třetích zemí.

moje .kdpcr.cz

14/11: EBA – Finální návrh regulačních technických standardů (RTS) pro měření rizik likvidity u investičních podniků – EBA zveřejnila finální návrh RTS pro měření rizik likvidity u investičních podniků podle směrnice IFD, na základě kterých by měl být zajištěn harmonizovaný postup všech příslušných orgánů při přijímání rozhodnutí o uložení dalších požadavků na likviditu investičním podnikům. V rámci návrhu jsou, mimo jiné, adresovány zásadní aspekty, které mohou mít vliv na riziko likvidity u investičního podniku, zejména pak všechny aspekty specifické pro příslušnou službu poskytovanou investičním podnikem podle směrnice MiFIDII . Dále jsou zde adresované další problémy, které mohou mít zásadní vliv na riziko likvidity, jako např. problémy týkající se rizika likvidity vyplývajícího z obchodních činností, ztráty příjmů ze správy portfolia, financování, vnějších událostí, provozních událostí, rizika ztráty dobré pověsti, nedostatečného řízení nebo kontroly rizika likvidity a některých dalších rizik vyplývajících ze závislosti na struktuře skupiny. Pokyny současně vyžadují, aby příslušné orgány posuzovaly tato rizika jak za normálních, tak za stresových podmínek.

Banky

07/11: EBA – Stanovisko k objasnění rámce aplikovatelného pro zřizování a provozování zprostředkujících mateřských podniků (IPU) v EU skupiny ze třetích zemí – EBA vypracovala stanovisko k objasnění rámce aplikovatelného pro zřizování a provozování IPU v EU skupin ze třetích zemí operujících na území EU v souladu s čl. 21 (b) směrnice CRD, v rámci kterého se EBA věnuje především situacím, kdy skupina ze třetí země zamýšlí mít v EU dva IPU místo jednoho. V rámci stanoviska pak EBA upozorňuje, mimo jiné, na proces a správnou posloupnost činností pro dosažení včasného zřízení IPU a současně osvětluje strukturu využívající dvou IPU, přičemž zdůrazňuje, že se jedná o výjimku z jediného IPU a její schválení podléhá restriktivnímu výkladu. Dále je zde poskytnuto vysvětlení ohledně procesu podávání žádostí, včetně identifikace žadatelů, příslušného orgánu oprávněného k přijetí žádosti, požadavků na informace a obsahu žádosti.

02/11: ECB – Výsledky tematického přezkumu z roku 2022 týkajícího se rizika souvisejícího s klimatem a životním prostředím – ECB zveřejnila zprávu k výsledkům tematického přezkumu z roku 2022 týkajícího se rizika souvisejícího s klimatem a životním prostředím, dle kterých nejsou rizika spojená s klimatem a životním prostředím ze strany bank stále dostatečně adresována. ECB i z tohoto důvodu stanovila pro jednotlivé instituce lhůty pro dosažení plného souladu s jejími očekáváními do konce roku 2024, přičemž: 1. jako první krok ECB očekává, že banky budou adekvátně kategorizovat klimatická a environmentální rizika a nejpozději do 03/2023 provedou úplné posouzení jejich dopadu na činnost bank;

3. do konce roku 2024 by banky měly splnit všechna zbývající očekávání dohledu v oblasti klimatických a environmentálních rizik stanovená v roce 2020.

03/11: EBA – Zpráva k aplikaci tzv. podpůrného koeficientu infrastruktury (IFR) – EBA publikovala zprávu k aplikaci ISF ( Infrastructure Supporting Factor ) podle čl. 501a nařízení CRR , v rámci které analyzuje některé kvalitativní i kvantitativní aspekty úvěrových trendů a rizikovosti úvěrů na infrastrukturu, u nichž došlo ke snížení kapitálu v důsledku zavedení ISF. Výsledky kvalitativního průzkumu ukázaly, že mezi bankami poskytujícími úvěry na infrastrukturu, které se zúčastnily dobrovolného průzkumu orgánu EBA, využívají ISF dvě třetiny, z nichž přibližně třetina uvedla, že změnila svou úvěrovou politiku tak, aby zohlednila ISF. Naproti tomu kvantitativní výsledky ukazují, že úvěry na infrastrukturu se v letech bezprostředně po zavedení ISF v 06/2020 zvýšily, zatímco úvěry na infrastrukturu podléhající ISF se rovněž zvýšily, ale nižším tempem. Pokud jde o rizikovost, banky uplatňující ISF mají nižší riziko měřené mírou selhání a expozicemi v selhání, ale informace o míře ztrát, která je důležitým aspektem rizikovosti, nejsou dostatečné pro vyvození závěru o celkové rizikovosti.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR

/

03/11: ČNB – Ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni – Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby na stávající úrovni, dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %.

AML

Ostatní Podcast můžete sledovat nejen na komorovém YouTube kanále, ale také na svých oblíbených platformách Apple Podcast, Spotify nebo Google Podcast. Podcast NADANĚ

23/11: FAÚ – Aktualizace metodického pokynu č. 7 – FAÚ zveřejnil aktualizovanou verzi svého metodického pokynu č. 7 (Opatření vůči politicky exponovaným osobám). Pokyn (včetně dalších metodických pokynů FAÚ) lze nalézt zde .

Aktuálně ze světa

ExxonMobil žaluje EU kvůli dani z mimořádných zisků

Evropská daň z mimořádných zisků je kontraproduktivní, tvrdí těžař zemního plynu a ropy ExxonMobil. Americká korporace proto nyní žaluje EU u Soudního tribunálu, protože podle ní evropská sedmadvacítka tímto krokem překračuje své pravomoci. Takzvaná windfall tax je jeden z prvků společného evropského postupu v boji proti energetické krizi, která je poháněna zejména invazí Ruska na Ukrajinu. Právě na zemi, kde už dvě dekády vládne prezident Vladimir Putin, byly státy EU energeticky závislé. Americký těžař v žalobě, která dorazila k soudu poslední prosincový týden, tvrdí, že Evropská unie překračuje 33procentní daní z mimořádných zisků, která se zaměřila na energetické společnosti, své pravomoci. Zároveň označuje tento krok za kontraproduktivní, jelikož může ohrozit budoucí investice, které nyní americká korporace na starém kontinentu zvažuje. O žalobě jako první informoval list Financial Times.

Daňová přiznání bývalého amerického prezidenta Trumpa byla zveřejněna

Výbor americké Sněmovny reprezentantů pro státní příjmy odhlasoval částečné zveřejnění daňových přiznání bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Rozhodnutí završuje téměř čtyřleté úsilí Demokratické strany o zveřejnění dokumentů. Američtí prezidenti nejsou ze zákona povinni zveřejňovat svá daňová přiznání, ale po desetiletí tak činili dobrovolně. Trump tak odmítnutím vydání svých zázn amů porušil novodobou tradici prezidentů a prezidentských kandidátů. Trump podle dokumentů zaplatil během svého působení v Bílém domě buď minimální, nebo vůbec žádné daně. Za rok 2020 Trump a jeho manželka Melania nezaplatili žádnou federální daň z příjmů a požádali o vrácení 5,47 milionu dolarů. Zpráva odhaluje, že Trump ve svých federálních daňových přiznáních uvedl záporné příjmy v letech 2015, 2016, 2017 a 2020 a že za roky 2016 a 2017 zaplatil na daních z příjmů pouze celkem 1500 dolarů.

Rusko chce zvýšit daně každému, kdo opustil zemi

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, připravuje zákon, na jehož základě mají být zvýšeny daně Rusům, kteří opustili zemi. Uvedl to šéf komory Vjačeslav Volodin. Kolik Rusů od začátku války svou vlast opustilo, není zřejmé. Některá místní média psala, že do začátku října jich odešlo až 700 000. Mnozí z nich se tak rozhodli poté, co ruský prezident Vladimir Putin v září vyhlásil částečnou mobilizaci.

Slovenský ministr fi nancí skončil

Igor Matovič skončil v čele slovenského Ministerstva financí. Prezidentka Zuzana Čaputová mu dnes odebrala pověření a vedením resortu pověřila úřadujícího premiéra Eduarda Hegera, uvedla slovenská média. Matovičův odchod byl součástí dohody, která umožnila schválení státního rozpočtu na letošní rok. Matovič nabídl svůj odchod z funkce ministra financí jako výměnu za to, že se schválením rozpočtu pomůže premiérovi menšinového kabinetu Eduardu Hegerovi donedávna vládní strana Svoboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka. Rozpočet parlament schválil hlasy 93 ze 136 přítomných poslanců, proti byli čtyři, 38 zákonodárců se zdrželo. Sulík si na oplátku prosadil i překvapivé zrušení koncesionářských poplatků či nižší sazby mimořádného zdanění zisků rafinérie Slovnaft, jejíž výnosy mají posloužit k pomoci domácnostem a podnikům kvůli vysokým cenám energií.

Zdroj: České noviny, E15

Firmy nejčastěji chybují ve vedení účetnictví a v nastavení převodních cen

Jan Macháč Partner a auditor společnosti BDO

příčinou. Může se ukázat, že zvolená metodika není již nadále vhodná, protože nemusí postihovat veškeré informace a skutečnosti, které byly a jsou pro daný odhad relevantní, nebo předpoklady o úrovni některých vstupů již nemusí odpovídat okolnostem.

Nejvíce nálezů (46 %) se týká vedení účetnictví, především samotné aplikace účetních metod společnostmi. Firmy často chybují v operacích s účetními odhady (např. při tvorbě opravných položek a rezerv, nastavení účetních odpisů dle odpisů daňových, účtování o derivátech) a v oblasti zásob kalkulacemi u výrobních podniků.

Pro účetní odhady z definice platí, že následná skutečnost se mnohdy liší od původního odhadu. Jinak řečeno, s účetními odhady je neoddělitelně spojena určitá, někde větší, někde menší, míra nejistoty. Mnohdy se setkáváme s tím, že vedení společností při relativně běžných účetních odhadech typu opravných položek k pohledávkám či zásobám, nebo u některých typů rezerv, používá historicky zavedené postupy ve smyslu „…prostě jsme to tak dělali vždy“ nebo metody zavedené v rámci skupinového výkaznictví, aniž by si sami pravidelně vyhodnocovali, zda je vhodné v aplikaci takových postupů pokračovat s ohledem na konkrétní situaci a okolnosti. V praxi to znamená nutnost provádět retrospektivní revize odhadů jejich porovnáním s následnou skutečností a v případě větších rozdílů se zamýšlet nad tím, co je jejich

S nevhodným používáním účetních metod se lze relativně často setkat také v případě odepisování dlouhodobého majetku, což je také jedna z kategorií účetního odhadu. Ve své praxi narážíme například na situace, kdy v registrech dlouhodobého majetku vídáme již plně odepsané položky, i přestože jsou firmou nadále používány. Na druhou stranu se lze setkat i s případy, kdy společnost kvůli nevhodně nastavené odpisové politice a nepoužívání zbytkové hodnoty opakovaně vykazovala díky vysokým odpisům majetku ztráty z hlavní činnosti a zároveň zisky z prodeje vyřazovaného majetku původně používaného pro svoji hlavní činnost. Samostatnou kapitolou je pak nastavení odpisových sazeb pro účely účetního výkaznictví shodně s odpisy uplatňovanými pro účely určení základu daně z příjmů právnických osob. Takové odpisy dlouhodobého majetku samozřejmě nemají s reálnou dobou ekonomické životnosti podnikem využívaného dlouhodobého majetku mnoho společného.

U kalkulací zásob vlastní výroby bývá úskalím buď zahrnutí, či nezahrnutí některých typů především nepřímých nákladů do kalkulačního vzorce a způsoby alokace režijních nákladů na kalkulační jednici. V případě vlastních výkonů u společností poskytujících služby se lze stále ještě setkat s tím, že nemají interní procesy a systémy nastaveny tak, aby jim umožňovaly sledovat odpracované výkony v detailu za jednotlivé zakázky a projekty, což následně znemožňuje věrně a spolehlivě vykázat skutečně „zasloužené“ výnosy a vyčíslit k rozvahovému dni spolehlivým způsobem hodnotu nedokončené výroby nebo výši výnosů příštích období.

U interních procesů souvisejících s účetním výkaznictvím se stále vyskytují nedostatky ve způsobu provádění inventarizace aktiv

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2023

a závazků. Evergreenem je nedostatečné oddělení pravomocí a odpovědností a chybějící autorizační kontroly, tedy tzv. kontrola čtyř očí. U menších společností se dokonce mnohdy vedení diví, že účetní potřebují k sestavení kvalitní účetní závěrky od vedení více informací než jen obdržet vystavené a přijaté faktury, mzdové rekapitulace a bankovní výpisy a že si účetní nemohou bez součinnosti vedení a dalších relevantních osob vše potřebné sami domyslet. Kvalitně vedené účetnictví a kvalitně zpracované účetní závěrky pak bývají závislé na zdatnosti a nasazení konkrétních pracovníků spíš, než by byly výsledkem dobře navržených (správně nastavených a kvalitně popsaných) interních směrnic či postupů a vhodně zavedených (myšleno reálně vykonávaných a podpořených například nastavením toku dat a informací předávaných v informačních systémech) procesů a kontrolních mechanismů, za které právě vedení společnosti odpovídá. V těchto případech může odchod třeba i jen jediného klíčového zaměstnance způsobit společnosti poměrně značné problémy.

Daně a převodní ceny

Až 27 % zjištění souviselo s daňovou problematikou. Vzhledem k tomu, že jsou mezi našimi klienty významně zastoupeny koncerny a mezinárodní skupiny, setkávali jsme se nejčastěji s nedostatky v oblasti nastavení tzv. převodních cen pro transakce uskutečňované mezi propojenými osobami. V praxi se jedná například o vzájemné vnitroskupinové poskytování podpůrných služeb (například účetních, IT), prodej výrobků či poskytování finančních prostředků mezi společnostmi skupiny. Skupina má v takovém případě zákonnou povinnost prokázat a doložit, že transakce probíhají za cenu obvyklou, sjednanou v souladu s principem tržního odstupu, tj. za cenu, která odpovídá stejné či obdobné transakci se subjektem mimo tuto skupinu. Nejčastěji zde vznikají rizika související s překlasifikací rozdílu v cenách mezi spojenými osobami na skrytou výplatu dividendy, neodvedení srážkové daně či porušení pravidel nízké kapitalizace u vnitroskupinového financování.

Právní předpisy

20 % nálezů souviselo s možným nesouladem s požadavky dle aktuálních právních předpisů. Zjištění za rok 2020 zčásti souvisela s posouzením dopadů změn v obchodním právu a poměrně časté byly připomínky k plnění povinností zveřejňování údajů o skutečných majitelích. Za rok 2020 a v průběhu roku 2021 jsme také často upozorňovali firmy na možnosti čerpání některých „covidových“ dotací, kdy mohly zažádat o některý typ podpory, a dosud tuto příležitost nevyužily.

Interní firemní procesy / IT

Ostatní zjištění (7 %) v oblasti vnitropodnikových procesů souvisela převážně s IT oblastí, zejména pak s kybernetickou bezpečností. Účetnictví je dnes už výhradně zpracováváno digitálně. Auditor pak musí být schopen v rámci auditu v určité nezbytně

U startupů a obecně menších společností se vedení mnohdy diví, že účetní potřebují k sestavení kvalitní účetní závěrky více informací, než jen obdržet faktury a jiné účetní doklady.

nutné míře porozumět i tzv. IT prostředí auditované společnosti. Zjištění v této oblasti se nejčastěji dotýkala nedostatků v oblasti zabezpečení na úrovni správy i řízení IT, např. politika přístupových hesel, pravidelné revize přístupů uživatelů, nedostatečnost postupů pro sledování bezpečnostních incidentů na úrovni lokálního zajištění bezpečnosti při práci na výpočetní technice a postupy týkající se kontinuity podnikání, bezpečnostních incidentů a řízení změn obecně.

Přístupy firem k takovým zjištěním jsou různé. Některé se snaží průběžně zlepšovat, zvyšovat svou efektivitu a důsledně předcházet potenciálním rizikům, u jiných platí, že dokud se nic vyloženě nepokazí a není tak nezbytné realizovat vhodná opatření, tak se nic zásadního neděje. Bohužel často stačí, když se něco pokazí právě jen jednou a poprvé. Audit není sám o sobě všelékem a nelze racionálně očekávat, že podnikateli či vedení společnosti auditor dodá univerzální recept na to, jak upravit model svého podnikání, jakou cestou se vydat, kam investovat, aby firma byla úspěšnější. Aby se ovšem vedení společnosti mohlo těmito zcela zásadními otázkami zabývat, lze audit účetní závěrky vnímat jako jeden z dílků mozaiky, který vedení poskytuje určitou míru komfortu ohledně sice běžných, ale zároveň nezbytných oblastí podnikové praxe a vytváří mu tím prostor pro soustředění se na ony zásadní strategické otázky a priority.

V případě našeho vzorku firem bylo velice zajímavé porovnat výsledky za rok 2020 a 2021 a sledovat, kolik z uvedených doporučení si vedení společnosti vzalo za své a věnovalo jim svou pozornost hned v následujícím roce. Podle výsledků se jednalo téměř o 40 % všech zjištění a souvisejících doporučení.

41 moje .kdpcr.cz

Koordinační výbor k daňovým aspektům poskytování ubytování ukrajinskému zaměstnanci a jeho rodinnému příslušníkovi ve zdaňovacím období roku 2022

Přinášíme zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 30. listopadu 2022, který se týká tématu daňových aspektů poskytování ubytování ukrajinskému zaměstnanci a jeho rodinnému příslušníkovi ve zdaňovacím období roku 2022. Příspěvek, který předložily Ing. Lenka Nováková, MBA, daňový poradce, č. o. 4991 a Mgr. Magdaléna Vyškovská, daňový poradce, č. o. 2371, byl uzavřen bez rozporu.

598/22.06.22 Některé otázky týkající se daňových aspektů poskytování ubytování ukrajinskému

V tomto příspěvku řešíme některé otázky, které vyvstávají v souvislosti s poskytováním ubytování zaměstnanci a jeho rodinnému příslušníkovi s bydlištěm na Ukrajině ve zdaňovacím období roku 2022, kdy tento rodinný příslušník opustil Ukrajinu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na jejím území vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Ubytování v režimu plného osvobození od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti by mělo být možné poskytnout zaměstnanci a jeho rodinnému příslušníkovi dle zákona o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, který dne 27. května 2022 vyšel ve Sbírce zákonů pod č. 128/2022 (Částka 64)/ (dále jen „lex Ukrajina daňový zákon“):

ZÁKON

ze dne 11. května 2022

o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace

Opatření v oblasti osvobození od daně z příjmů

(1) Od daně z příjmů se osvobozuje a) příjem zaměstnance podle zákona o daních z příjmů ve formě poskytnutého ubytování ve zdaňovacím období roku 2022, je-li poskytnuto zaměstnavatelem podle zákona o daních z příjmů tomuto zaměstnanci a jeho rodinnému příslušníkovi s bydlištěm na území Ukrajiny z důvodu, že tento rodinný příslušník opustil Ukrajinu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na jejím území vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, a

b) bezúplatný příjem poskytnutý v roce 2022 za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny.

(2) Odstavec 1 lze použít pouze pro zdaňovací období, ve kterém bylo plnění poskytnuto.

Důvodová zpráva:

„Navrhované ustanovení písmene a) reaguje na situaci vzniklou v důsledku válečného konfliktu na území Ukrajiny, v jehož důsledku již započal příliv ukrajinských obyvatel opouštějících Ukrajinu. Často se jedná o případy, kdy ukrajinští obyvatelé přicházejí do České republiky za svými rodinnými příslušníky, kterým je jako zaměstnancům poskytováno jejich zaměstnavateli cenově zvýhodněné ubytování. V případě, že je takové ubytování poskytováno bezplatně nebo za nižší tržní hodnotu, jedná se z pohledu zaměstnance podle § 6 odst. 3 zákona

zaměstnanci a jeho rodinnému příslušníkovi ve zdaňovacím období roku 2022

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2023

o daních z příjmů o příjem ze závislé činnosti. Pojmy zaměstnanec a zaměstnavatel jsou v tomto zákoně používány ve smyslu § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů. V případě, že zaměstnavatel umožní takto využívat toto ubytování nejen zaměstnancem, ale i jeho rodinnými příslušníky, kteří mají bydliště na Ukrajině, avšak opustili jej z důvodu válečného konfliktu na území tohoto státu, popřípadě mu takové ubytování nově poskytne, vzniká mu z tohoto titulu taktéž příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů. Z důvodu, že zaměstnavatel takové ubytování poskytuje z charitativních či humanitárních účelů s cílem pomoci jeho zaměstnanci a jeho rodinným příslušníkům, navrhuje se tento příjem v roce 2022 plošně osvobodit, přestože v některých případech může být takový příjem osvobozen i dnes na základě § 4a písmene k) zákona o daních z příjmů. To platí i pro případy, kdy jeden z rodinných příslušníků ukrajinských obyvatel nově příchozích v důsledku ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny získá na území České republiky zaměstnání s tím, že jemu a celé jeho rodině je poskytnuto ubytování ze strany zaměstnavatele.“

I. Daňový režim na straně zaměstnance

Dle lex Ukrajina daňového zákona bude příjem zaměstnance osvobozen podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „zákon o daních z příjmů“) ve formě poskytnutého ubytování ve zdaňovacím období roku 2022, je-li poskytnuto zaměstnavatelem podle zákona o daních z příjmů tomuto zaměstnanci a jeho rodinnému příslušníkovi s bydlištěm na území Ukrajiny z důvodu, že tento rodinný příslušník opustil Ukrajinu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na jejím území vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

Osvobození se uplatní, pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci pobývajícímu na území České republiky ubytování a umožní zároveň rodinným příslušníkům zaměstnance, kteří uprchli z Ukrajiny v důsledku války, užívat toto ubytování společně se zaměstnancem nebo jim poskytne větší ubytování. Obdobně, pokud zaměstnavatel nově zaměstná zaměstnance, který opustil Ukrajinu v důsledku války se svojí rodinou s bydlištěm na území Ukrajiny a tomuto zaměstnanci a jeho rodině poskytne zaměstnavatel ubytování, mělo by se na toto nepeněžní plnění ze strany zaměstnavatele nahlížet optikou příjmů ze závislé činnosti jako na zdanitelný příjem daného zaměstnance, který bude při splnění podmínek uvedených níže v roce 2022 osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti.

Obdobně jako u jiných příjmů zaměstnance, které jsou poskytovány i jeho rodinným příslušníkům, není záměrem zákonodárce tento příjem považovat za příjem rodinných příslušníků zaměstnance, ale za příjem zaměstnance samotného (tj. příjem zaměstnance poskytnutý v souvislosti s jeho výkonem závislé činnosti pro zaměstnavatele), proto se navrhuje příjem v podobě ubytování zaměstnance i jeho rodinných příslušníků

moje .kdpcr.cz

Ubytování v režimu plného osvobození od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti by mělo být možné poskytnout zaměstnanci a jeho rodinnému příslušníkovi při kumulativním splnění několika podmínek.

od daně zcela osvobodit na straně zaměstnance, pokud budou naplněny veškeré podmínky vymezené v lex Ukrajina daňovém zákoně.

Dle navrhovaného znění zákona musí být tedy pro osvobození naplněny kumulativně následující podmínky: ubytování je poskytnuto zaměstnavatelem; je poskytnuto v nepeněžní formě; je poskytnuto zaměstnanci a jeho rodinnému příslušníkovi; bydliště rodinného příslušníka zaměstnance je na Ukrajině a rodinný příslušník opustil Ukrajinu v souvislosti s konfliktem na jejím území vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

S ohledem na výše uvedené kumulativní podmínky vyvstávají některé následující otázky, které bychom chtěli v rámci tohoto příspěvku objasnit.

1) Národnost zaměstnance či jeho rodinného příslušníka s bydlištěm na Ukrajině přicházejícího v souvislosti s válečným konfliktem vyvolaným invazí vojsk Ruské federace

Jelikož v lex Ukrajina daňovém zákoně není národnost zaměstnance či jeho rodinného příslušníka nijak omezena, dle našeho názoru je navrhované ustanovení spíše postaveno na materiálním kritériu, tj. zda se skutečně jedná o uprchlíka z Ukrajiny v souvislosti s válečným konfliktem, bez ohledu na státní příslušnost či konkrétní druh oprávnění k pobytu daného zaměstnance

či jeho rodinného příslušníka1. Další kritéria pro osvobození jsou přitom kladena pouze na rodinného příslušníka, nikoliv na zaměstnance.

Závěr I. 1

Pro osvobození ubytování poskytovaného zaměstnanci zaměstnavatelem nebude rozhodující, jakou státní příslušnost či jaký druh oprávnění k pobytu bude mít daný zaměstnanec či jeho rodinný příslušník.

Stanovisko GFŘ: Souhlas se závěrem předkladatele

2) Prokázání bydliště zaměstnance a jeho rodinného příslušníka na Ukrajině

Lze předpokládat, že vzhledem k velmi složité situaci na Ukrajině a k tomu, za jakých podmínek byli uprchlíci nuceni opustit své domovy, v mnoha případě nebude možné prokazovat bydliště rodinného příslušníka na Ukrajině doklady, jako je např. nájemní smlouva či výpis z katastru nemovitostí. Proto se domníváme, že by dostatečným dokladem prokazujícím bydliště na Ukrajině měla být adresa v osobním dokladu zaměstnance či jeho rodinného příslušníka, popřípadě jakýmkoliv oficiálním dokladem/dokumentem, kde bude uvedena adresa na Ukrajině.

Bydliště na Ukrajině nemusí být podle našeho názoru totožné s daňovou rezidencí zaměstnance, která se navíc v průběhu kalendářního roku 2022 může změnit. Zastáváme názor, že případná změna daňového rezidentství zaměstnance v roce 2022 nebude mít vliv na nárok na osvobození v případě ubytování poskytnutého zaměstnavatelem v roce 2022. Domníváme se, že pokud by zákonodárce zamýšlel jako podmínku pro osvobození to, že zaměstnanec či jeho rodinní příslušníci jsou daňovými rezidenty Ukrajiny (tj. českými daňovými nerezidenty), takovou podmínku by v návrhu lex Ukrajina daňovém zákoně uvedl (viz rozlišení mezi daňovými rezidenty a daňovými nerezidenty v § 2 zákona o daních z příjmů).

Závěr I. 2

Pro prokázání bydliště rodinného příslušníka zaměstnance na Ukrajině bude postačující adresa na Ukrajině uvedená v osobním dokladu, popřípadě v jiném oficiálním dokladu/dokumentu, kde bude uvedena jeho adresa na Ukrajině. V tomto případě není rozhodující daňové rezidentství zaměstnance ani jeho rodinných příslušníků.

Stanovisko GFŘ: Souhlas se závěrem, že pro prokázání bydliště rodinného příslušníka na Ukrajině bude postačující adresa na Ukrajině uvedená v osobním dokladu, popřípadě jiném ofi -

1 Zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině se vztahuje kromě občanů Ukrajiny i na jejich rodinné příslušníky bez ohledu na jejich národnost, či na vybrané osoby ze třetích států, které pobývaly na Ukrajině.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR

ciálním dokumentu, kde bude uvedena jeho adresa na Ukrajině. K otázce rezidenství však uvádíme, že u každé osoby, která přijde do České republiky v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, je třeba posoudit její daňovou rezidenturu standardním způsobem s odkazem na kritéria uvedená v příslušných právních předpisech. Tzn. pokud by se např. rodinní příslušníci poplatníka zdržovali v ČR před válkou na Ukrajině, resp. by v ČR měli stálý byt s úmyslem se v něm trvale zdržovat a byli by daňovými rezidenty ČR, za těchto okolností by nebyly naplněny podmínky pro daňové osvobození poskytnutého ubytování, neboť by zaměstnavatel zaměstnanci neposkytl ubytování z humanitárních či charitativních účelů.

3) Jak prokázat, že rodinný příslušník zaměstnance opustil Ukrajinu v souvislosti s konfliktem na jejím území vyvolaným invazí vojsk Ruské federace

Uprchlíkům, kteří přicházejí z Ukrajiny, je na základě zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, vlepován do cestovního pasu štítek o dočasné ochraně, případně jim bylo v období mezi 24. únorem 2022 a 21. březnem 2022, tedy než nabyl účinnosti zákon č. 65/2022 Sb., udělováno speciální vízum za účelem strpění, a to formou vízového štítku nebo případně razítka do cestovního dokladu (případně je jim vydáván i jiný doklad, nemají-li v některých případech cestovní pas). Podle přechodných ustanovení k § 8 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, jsou i tyto osoby považovány za osoby, které požívají dočasné ochrany v České republice. Pro zaměstnavatele tak bude možné tuto skutečnost, že tyto osoby přicházejí do České republiky v souvislosti s válečným konfliktem vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, u většiny osob jednoduše ověřit a následně daňové správě prokázat imigračním statusem uděleným rodinným příslušníkům zaměstnance příslušným odborem Ministerstvem vnitra, respektive krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině.

Nejedná se však o jedinou variantu pobytu rodinných příslušníků zaměstnance na území České republiky. Někteří rodinní příslušníci mohou využívat i bezvízového styku a pobývat v České republice v období 90 dní za 180 dní s tím, že jejich situace bude řešena následně jiným pobytovým titulem v České republice (například vízum za účelem rodinným či dlouhodobý pobyt za účelem sloučení rodiny, zaměstnanecká karta atd.). Existují totiž i případy, kdy někteří rodinní příslušníci měli před 24. únorem 2022 zažádáno o jiný pobytový titul na území České republiky, který nebyl zatím odborem azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra vydán, a řízení se dokončí v České republice. Jejich příchod válečný konflikt urychlil. Proto prozatím pobývají v České republice v režimu bezvízového styku. Mohou se vyskytovat i případy, kdy rodinní příslušníci zaměstnance, kteří přišli z Ukrajiny do České republiky pouze v rámci bezvízového styku s tím,

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2023

že doufají, že válečný konflikt v tomto období 90 dnů, které mohou bez víza pobývat v České republice, skončí. Vzhledem k tomu, že připravovaný text lex Ukrajina daňový zákon neklade podmínky na pobytový titul na území České republiky a i zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, presumuje příchod osob z Ukrajiny v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině, může být vztaženo toto osvobození ubytování i na všechny výše uvedené osoby.

Závěr I. 3

Zaměstnavatel tak může požádat zaměstnance o prokázání příchodu rodinného příslušníka v souvislosti s válečným konfliktem dle imigračního statusu, nejčastěji, nikoliv však výlučně, vízovým štítkem tzv. dočasné ochrany (i ve smyslu přechodných ustanovení § 8 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině). Prokázání příchodu z Ukrajiny v souvislosti s válečným konfliktem může být provedeno rovněž jiným pobytovým titulem vydaným po 24. únoru 2022. Pokud rodinní příslušníci přišli na území České republiky v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině na základě bezvízového styku, může zaměstnavatel prokázat splnění podmínek pro osvobození předmětného příjmu z titulu ubytování razítkem v cestovním dokladu rodinného příslušníka, případně i čestným prohlášením rodinného příslušníka.

Stanovisko GFŘ: Souhlas se závěrem předkladatele

4) Kdo bude považován za rodinného příslušníka zaměstnance

Co se týče definice rodinného příslušníka, lex Ukrajina daňový zákon ani důvodová zpráva, ani zákon o daních z příjmů výslovně tuto definici neobsahuje, a není proto zcela jasné, jakého okruhu rodinných příslušníků se má toto osvobození týkat. Pouze pokyn GFŘ D-222 k § 6 odst. 9 písm. d) a e) uvádí, že „plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. d) a e) zákona může zaměstnavatel pro daňové účely založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale i např. na faktickém soužití, neposkytuje-li zaměstnavatel plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle zvláštního právního předpisu (např. podle vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů)“. Domníváme se tedy, že pokud pokyn GFŘ D-22 definuje rodinného příslušníka ve výše uvedeném smyslu, měl by být pojem rodinný příslušník pro účely osvobození podle lex Ukrajina daňového zákona vykládán stejně, tedy ve smyslu tohoto pokynu (k § 6 odst. 9 písm. d) a e) zákona o daních z příjmů), protože pro účely různých druhů příjmů ze závislé činnosti by tento pojem neměl být vykládán odlišně.

Závěr I. 4

V návaznosti na výše uvedené navrhujeme přijmout závěr, že pro účely lex Ukrajina daňového zákona se bude vycházet

moje .kdpcr.cz

z definice rodinného příslušníka uvedené v pokynu GFŘ D-22 k § 6 odst. 9 písm. d) a e).

Stanovisko GFŘ: Souhlas se závěrem předkladatele

5)

Ubytování musí být poskytnuto zaměstnanci a jeho rodinnému příslušníkovi

Dle navrhovaného znění zákona musí být ubytování poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci a jeho rodinnému příslušníkovi s bydlištěm na Ukrajině, který opustil Ukrajinu v souvislosti s konfliktem na jejím území vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Není tedy možné uplatnit osvobození podle lex Ukrajina daňového zákona u zaměstnance, který nemá žádné rodinné příslušníky s bydlištěm na Ukrajině, kteří by přišli do České republiky v souvislosti s válečným konfliktem vyvolaným ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny invazí vojsk Ruské federace.

Závěr I. 5

Pokud tedy přicestuje fyzická osoba do České republiky bez rodinného příslušníka či za zaměstnancem po 24. únoru 2022 nepřijde žádný rodinný příslušník v souvislosti s válečným konfliktem vyvolaným invazí vojsk Ruské federace na Ukrajinu a v České republice bude této osobě poskytnuto nebo je poskytováno ubytování v souvislosti se standardním zaměstnáním (tj. zaměstnavatel neubytovává danou osobu kvůli poskytnutí humanitární pomoci, ale proto, že je to např. běžný zaměstnanecký benefit pro jeho zaměstnance), je tato fyzická osoba v běžném režimu zdanění (§ 6 odst. 3 a § 6 odst. 1 písm. d), popřípadě osvobození přechodného ubytování podle § 6 odst. 9 písm. i) zákona o daních z příjmů při naplnění ostatních podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů), neboť má v zásadě identické postavení jako jiní zaměstnanci (např. jiných národností).

Stanovisko GFŘ: Souhlas se závěrem předkladatele

6) Od jakého okamžiku má zaměstnanec nárok na osvobození příjmů ve formě poskytovaného ubytování (rodinní příslušníci mohli přijít později či dříve než samotný zaměstnanec)

V mnoha případech budou zaměstnavatelé zároveň zaměstnávat zaměstnance z Ukrajiny, kteří již mají standardní oprávnění k pobytu a k zaměstnání v České republice (schengenské vízum + povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta či další oprávnění pobývat a pracovat v České republice). Vedle nich bu-

2 Pokyn GFŘ D-22 čj. 5606/15/7100-10110-011620, k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

dou zaměstnávat zaměstnance (uprchlíky), kteří nově z Ukrajiny přicházejí, jimž je v České republice udělována dočasná ochrana dle zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině. Popřípadě za jejich stávajícími zaměstnanci přijdou rodinní příslušníci z Ukrajiny, kterým bude rovněž udělena dočasná ochrana nebo se bude jednat o osoby uvedené výše v bodu 3. Všem těmto skupinám zaměstnanců s rodinnými příslušníky může být zaměstnavatelem poskytováno ubytování jako osvobozený příjem od data, kdy se u nich ubytují jejich rodinní příslušníci, tak jak jsou definováni v lex Ukrajina daňovém zákoně a výše v bodech 2. 3. a 4.

V případě, že ubytování je již zaměstnanci zaměstnavatelem poskytováno a následně za ním 24. února 2022 a později přijdou jeho rodinní příslušníci s bydlištěm na Ukrajině, kteří opustili Ukrajinu v souvislosti s konfliktem na jejím území vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, bude možné od tohoto okamžiku příjem ve formě poskytnutého ubytování osvobodit na straně zaměstnance dle lex Ukrajina daňového zákona.

Pokud je ubytování poskytováno rodinným příslušníkům s bydlištěm na Ukrajině, kteří opustili Ukrajinu v souvislosti s konfliktem na jejím území vyvolaným invazí vojsk Ruské federace předtím, než zaměstnavatel zaměstná nově příchozího ukrajinského zaměstnance (např. rodinní příslušníci přišli do České republiky dříve než samotný zaměstnanec, případně přišli s budoucím zaměstnancem dříve, než je zaměstnán), na straně budoucího zaměstnance a jeho rodinných příslušníků se bude jednat o osvobozený příjem na základě § 4a písm. k) zákona o daních z příjmů, neboť ve vztahu k nim jim je poskytováno ubytování z humanitárních či charitativních důvodů, což je převažující důvod pro takové osvobození. Poté, pokud zaměstnavatel uzavře pracovněprávní vztah se zaměstnancem a nadále bude poskytovat tomuto zaměstnanci a jeho rodinným příslušníkům ubytování, bude příjem ve formě poskytovaného ubytování na straně zaměstnance osvobozen dle § 2 odst. 1 lex Ukrajina daňového zákona.

Závěr I. 6

Pro osvobození nebude podstatné, zda ubytování bylo již zaměstnanci dříve poskytnuto a do tohoto ubytování se rodinní příslušníci definovaní v bodech 2 – 4 výše za zaměstnancem přistěhovali, či zda se jedná o nově poskytnuté ubytování, případně, zda je zaměstnavatelem poskytnuto stávajícímu zaměstnanci větší ubytování s ohledem na příchod rodinných příslušníků s bydlištěm na Ukrajině v souvislosti s válečným konfliktem vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Tento závěr vyplývá i z otázek a odpovědí zveřejněných na stránkách www.mfcr.cz

3 KSBR 29 Af 89/2018-68 z prosince 2021 – „Samotnou esencí daného sporu je pak pojem „nepeněžní plnění“ uvedené v § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Zde je nutno konstatovat, že výkladem tohoto ustanovení se již zdejší soud zabýval, a to v rozsudku ze dne 12. 1. 2021, č. j. 31 Ad 8/2019-45 (www.nssoud.cz). Dospěl přitom k závěru, že nepeněžní plnění ve prospěch zaměstnance může mít i tu podobu, kdy si službu či zboží definované zákonem pořídí sám zaměstnanec a zaměstnavatel mu pouze poskytne účelově vázané finanční prostředky, ať již zálohově nebo oproti již prokazatelně vynaloženým

Co se týče období, od kterého bude možné osvobozené ubytování poskytovat, ačkoliv zákon uvádí celý kalendářní rok 2022, chápeme, že bude nutné prokázat spojitost poskytování ubytování s invazí vojsk Ruské federace na Ukrajinu, což zřejmě nebude možné před 24. únorem 2022. To znamená, že 24. únor 2022 bude první okamžik, od kterého bude možné poskytovat osvobozené ubytování zaměstnanci a jeho rodinným příslušníkům definovaným v bodech 2–4 výše.

Stanovisko GFŘ: Souhlas se závěrem předkladatele se zpřesněním, že pokud budou splněny podmínky jen po část kalendářního měsíce, bude hodnota ubytování příjmem od daně osvobozeným za celý kalendářní měsíc, poprvé za únor 2022.

7) Ubytování poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci a jeho rodinným příslušní kům v nepeněžní podobě

Vymezením, kdy je plnění zaměstnavatele vůči zaměstnanci považováno za nepeněžní, se zabýval Koordinační výbor č. 515/24.01.18 – Problematika příspěvku zaměstnavatele na tištěné knihy ze dne 24. ledna 2018.

V rámci daného příspěvku bylo uzavřeno, že pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci poukázky (ať již v listinné či elektronické podobě), které bude možné v příslušných knihkupectvích vyměnit za tištěné knihy, jedná se v tomto případě o nepeněžní plnění zaměstnanci ze strany zaměstnavatele. Dále bylo odsouhlaseno, že nepeněžní plnění bude splněno i v případě, kdy zaměstnavatel zajistí u prodejce knih pro zaměstnance možnost výběru knih s tím, že faktura za tyto knihy bude vystavena prodejcem knih přímo zaměstnavateli. Za nepeněžní plnění bude považováno i to, kdy zaměstnavatel poskytne zaměstnanci přímo tištěné knihy, obdobně jako je dnes obvyklé poskytování např. vitamínů zaměstnavatelem (tj. zaměstnavatel nakoupí knihy, resp. vitamíny, a poskytne je zaměstnanci).

Pokud bychom tedy aplikovali analogický výklad v rámci našeho příspěvku, za ubytování poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci a jeho rodinným příslušníkům v nepeněžní formě bude považováno ubytování, které je hrazeno přímo zaměstnavatelem pronajímateli (smluvní vztah je napřímo uzavřen mezi zaměstnavatelem a pronajímatelem a faktury jsou hrazeny zaměstnavatelem přímo pronajímateli), popřípadě zaměstnavatel si pronajme nějakou nemovitost, kterou následně podnajme/dá bezúplatně k dispozici zaměstnanci a jeho rodinným příslušníkům.

V nedávně době byl zveřejněný rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 89/2018- 68 z prosince 2021, proti kterému však byla podána kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle tohoto rozsudku by za nepeněžní plnění v souladu se zákonem o daních z příjmů mělo být považováno i to, že zaměstnanec uhradí ubytování sám a zaměstnavatel mu následně poskytne účelově vázané finanční prostředky na toto ubytování, ať již zálohově nebo oproti již prokazatelně vynaloženým výdajům. 3

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2023

Závěr I. 7

Za ubytování poskytované v nepeněžní formě bude dle zákona o daních z příjmů považováno ubytování, které je hrazeno přímo zaměstnavatelem pronajímateli, popřípadě zaměstnavatel si pronajme nějakou nemovitost, kterou následně podnajme/ dá k dispozici zaměstnanci a jeho rodinným příslušníkům. Stejně bude posuzováno ubytování poskytnuté zaměstnavatelem v jeho vlastní nemovité věci.

Stanovisko GFŘ: Souhlas se závěrem předkladatele, k rozsudku Krajského soudu v Brně 29 Af 89/2018- 68 z prosince 2021 se nepřihlíží.

8) Aplikace osvobození v případě přechodného ubytování dle § 6 odst. 9 písm. I) zákona o daních z příjmů

Další otázka, která vyvstává, je, jak rozlišit mezi zaměstnanci s rodinnými příslušníky s bydlištěm na Ukrajině, kteří přišli do České republiky v souvislosti s válečným konfliktem, majícími nárok na osvobození poskytnutého ubytování v plné výši, a těmi, u nichž bude nadále platit limit 3 500 Kč za měsíc (viz § 6 odst. 9 písm. i) zákona o daních z příjmů). Rozlišení mezi těmito situacemi bude pro zaměstnavatele velmi administrativně náročné, a proto navrhujeme následující přístup.

Závěr I. 8

Plného osvobození podle §2 odst. 1 lex Ukrajina daňového zákona budou požívat tito zaměstnanci:

Zaměstnanci s bydlištěm na Ukrajině, kteří pracovali v České republice již před invazí vojsk Ruské federace na Ukrajinu, za kterými však od 24. února 2022 přišli v souvislosti s touto invazí rodinní příslušníci s bydlištěm na Ukrajině (definovaní v bodech 2–4 výše);

Zaměstnanci s bydlištěm v České republice, kteří pracovali v České republice již před invazí vojsk Ruské federace na Ukrajinu, za kterými však od 24. února 2022 přišli v souvislosti s touto invazí rodinní příslušníci s bydlištěm na Ukrajině (definovaní v bodech 2–4 výše);

Nově příchozí zaměstnanci, kteří v České republice doposud nepracovali, kteří mají nebo do 24. února 2022 měli bydliště na Ukrajině a kteří přišli do České republiky v souvislosti s invazí vojsk Ruské federace na Ukrajinu a s nimiž přišli jejich rodinní příslušníci s bydlištěm na Ukrajině, kteří opustili Ukrajinu v souvislosti s invazí vojsk Ruské federace na Ukrajinu (definovaní v bodech 2–4 výše).

Naopak zaměstnanci s bydlištěm na Ukrajině, kteří již pracovali v České republice před invazí vojsk Ruské federace na Ukrajinu a za kterými po 24. února 2022 nepřišli v souvislosti s touto invazí žádní rodinní příslušníci, nebo ti, kteří přišli v souvislosti s válečným konfliktem do České republiky bez rodinného příslušníka, mohou nadále požívat pouze osvobození limitované částkou

3 500 Kč při splnění zákonných podmínek stanovených v § 6 odst. 9 písm. i) zákona o daních z příjmů.4

Stanovisko GFŘ: Souhlas se závěrem předkladatele

II. Daňová uznatelnost nákladů na bydlení

Lex Ukrajina daňový zákon stanoví v § 3, že „výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle zákona o daních z příjmů je výdaj na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté v roce 2022 na pomoc Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace na účely, pro které lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění“.

Vzhledem k výše uvedenému budou náklady na bezúplatně poskytnuté ubytování v nepeněžní formě zaměstnavatelem zaměstnanci s bydlištěm na území Ukrajiny a jeho rodinným příslušníkům pro sociální, humanitární a charitativní účely dle § 3 lex Ukrajina daňový zákon v roce 2022 daňově uznatelným nákladem na straně zaměstnavatele.

Závěr k bodu II.

Náklady na bezúplatné nepeněžní plnění ve formě ubytování poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnanci s bydlištěm na území Ukrajiny a jeho rodinným příslušníkům pro sociální, humanitární a charitativní účely v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace budou na straně zaměstnavatele daňově uznatelné dle § 3 lex Ukrajina daňový zákon a nebude je možné uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně nebo položku snižující základ daně.

Dovolujeme si požádat o vyjádření názoru Generálního finančního ředitelství k výše uvedeným závěrům a současně navrhujeme tyto závěry vhodnou formou publikovat.

Stanovisko GFŘ: Souhlas se závěrem předkladatele

výdajům. Rozlišování mezi peněžním a nepeněžním plněním totiž nelze činit na základě toho, zda jsou zaměstnanci poskytnuty finanční prostředky, neboť při splnění podmínek § 6 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů a naplnění účelu prostředků dle § 6 odst. 9 písm. d) téhož zákona se při popisované variantě poskytnutí nepeněžního plnění ve skutečnosti jedná o dvě operace – přijatá částka není vůbec předmětem daně [jde o plnění dle § 6 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů] a samotný (prokazatelně nefinanční) benefit zaměstnance je od daně osvobozen [jde o plnění dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů]. Ustanovení § 6 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů pak nevyžaduje, aby zaměstnanec prostředky zaměstnavatele hradil třetí osobě explicitně jménem zaměstnavatele. Rozhodné je, že je vynakládá tak, jako by je vynakládal zaměstnavatel, tj. hradí něco, na co vyčlenil finanční prostředky zaměstnavatel. Z hlediska citovaného ustanovení je lhostejné, zda je třetí osoba s těmito skutečnostmi obeznámena.“

4 § 6 odst. 9 písm. i zákona o daních z příjmů stanoví, že „od daně je osvobozena hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně“.

47 moje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců

Podcast NADANĚ přináší nové díly

Již sedmnáctým hostem podcastové série NaDANĚ byla advokátka Petra Nováková, která se specializuje především na daňové řízení a správní právo, zastupování před správními orgány a správními soudy a poradenství v trestních řízeních daňových. K daňovému procesu se dostala během svého studia na Právnické fakultě v Brně. „Svou diplomovou práci jsem zaměřila na finanční právo, poté jsem se při postgraduálním studiu dostala nabídku na Nejvyšším správním soudu, kde jsem získala pětiletou praxi,” říká na úvod Nováková a dodává, že k daním nikdy netíhla, přesto ji k nim osud zavedl.

Po pěti letech praxe na NSS Petru Novákovou zajímalo, jak funguje daňová profese z perspektivy daňové kanceláře, a toužila nahlédnout i do soukromého sektoru. „Chtěla jsem vidět, co je za vznikem všech sporů, a vědět, proč se lidé soudí například kvůli deseti korunám,” vysvětluje Nováková. Další kroky ji zavedly pod křídla korporátu, ale nakonec našla své místo v soukromé praxi.

Jak si udržet profesní odstup? „Je těžké a současně velmi důležité nastavit si hranici mezi klientem, jeho případem a mnou samotnou. Myslím tím zachování si odstupu od klienta, je to klíčové i pro úspěch celé věci, jelikož je důležité mít nad kauzou nadhled. Přesto na jednu stranu věřím, že není od věci být s klientem jaksi napojený. Ani pro mě to není občas jednoduché, od přírody jsem empatický člověk a s klientem soucítím, protože také vím, že soudní spor se v průměru řeší 2,5 roku. Občas je to dlouhé a těžké,” konstatuje Petra Nováková.

V závěru podcastu se Nováková rozpovídá o tom, že stále hledá a pracuje na svém work-life balancu a že je pro ni přednější aktivnější dovolená v horách než klasická letní odpočinková dovolená.

Dalšího dílu podcastu NaDANĚ se účastnil Vojtěch Bouřil, který letos úspěšně složil zkoušku daňového poradce a stal se tak nejmladším členem Komory daňových poradců. „Zkouška mě čekala krátce po získání bakalářského titulu z oboru zdanění a daňové politiky na Fakultě financí a účetnictví VŠE. Dal jsem si chvíli od učení pauzu.

Poté jsem se připravoval individuálně na zkoušky a intenzivně počítal příklady,“ říká Bouřil.

Během studia Vojtěch Bouřil pracoval dva roky v malé účetní firmě, poté si zkusil práci i ve velké čtyřce. „Pracoval jsem v EY, nyní v lednu odlétám za studiem angličtiny do USA. Budu doufat, že až se vrátím, budou o mě mít stále zájem. Práce v korporátu se mi zalíbila, líbí se mi její řád a možný kariérní růst,“ vysvětluje a dodává, že by se poté rád věnoval jedné dané problematice, ale zatím neví které. Mezi Vojtěchovy oblíbené daně nyní patří daň z právnických osob.

Na závěrečnou otázku, zda by měl Vojtěch Bouřil někdy zájem o zapojení do KDP ČR, odpovídá, že jednou určitě ano. „Budu rád, pokud bude možnost. Ale zatím si myslím, že moje odbornost není taková. Až budu mít potřebné zkušenosti, budu rád, pokud se nabídka naskytne,” uzavírá Vojtěch Bouřil.

Noví daňoví poradci převzali svá osvědčení

Přinášíme výběr z fotografií ze semináře pro nové daňové poradce a předávání osvědčení, které se uskutečnilo na konci listopadu v Brně. Petra Pospíšilová, prezidentka Komory daňových poradců ČR, společně s Petrem Tomanem, viceprezidentem Komory, a Radkem Neužilem, tajemníkem Komory, přivítali do profese 52 nových daňových poradců.

Ohlédnutí za aktivitami Komory v oblasti osobního rozvoje a pozvánka na workshopy v roce 2023

Přinášíme

přehled realizovaných kurzů na podzim 2022, tipy na čtení a poslech pro inspiraci nebo pozvánku na workshopy v roce 2023.

Realizované kurzy na podzim 2022

V podzimních měsících se uskutečnily v Medličkách na Vysočině dva kurzy „Zvládání stresu a posilování psychické odolnosti“ pod vedením lektorek Anity Crkalové a Hany Vykoupilové. Dva dny jsou vždy plné intenzivních diskusí a nácviků technik posilujících odolnost vůči stresu. Atmosféra kurzů je velmi podporující a kurzy se těší velké oblibě.

Vybráno ze zpětných vazeb účastníků kurzů „Zvládání stresu“: Největší přínos byl pro mě uvědomění, že ne vše musím mít pod kontrolou a že ne vše dokáži ovlivnit. Uvědomění si sebe sama, že jsem to já, kdo má život ve svých rukou.

Účastníci zářijového kurzu na vycházce u praskoleské lípy

Lektorky Anita Crkalová a Hana Vykoupilová

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2023

V druhém pololetí Komora zorganizovala pro daňové poradce také workshopy v rámci vzdělávacího cyklu Efektivní komunikace – Vyjednávání a řešení obtížných situací a Řízení sebe a svých spolupracovníků.

Pozvánka na workshopy v roce 2023

Do nabídky jsme zařadili kurz zaměřený na osobní vizi a dále dva nové kurzy zaměřené na rozvoj podnikání, které povede Lenka Mrázová a Ondřej Choc.

Jak mít dobrý time management a dostatek energie aneb Všechno začíná vizí pro rok 2023 / Brno, 26.–27. ledna 2023

Optimalizace času a vlastní energie je klíčovou dovedností pro výkon daňového poradce, účetního v termínově vypjatých obdobích. Zároveň je prevencí tzv. syndromu vyhoření. Chytrá práce s časem a energií přispívá k výborné pracovní výkonnosti a vnitřní stabilitě po dlouhá léta. V tomto  kurzu budete mít také příležitost vytvořit si celkovou vizi pro své podnikání na rok 2023. Dozvíte se a prakticky si vyzkoušíte, jak plánovat, řídit své úkoly, efektivně využívat čas během dne i roku; jak aktivizovat své zdroje energie a předcházet stresu.

Účastníci kurzu „Jak vést sebe a své spolupracovníky“ konaného v Brně 29.–30. 11. 2022

V průběhu podzimu měli daňoví poradci opět možnost se připojit do oblíbeného online setkání „Občerstvení pro Váš osobní rozvoj“. Říjnové setkání připravily lektorky Gabriela Hrachovinová a Anita Crkalová. Zaměřily se tentokrát na téma naslouchání. Na závěr roku jsme zařadili již tradiční setkání na začátek adventu, které je věnováno zastavení se za uplynulým rokem. Toto setkání moderovaly Anita Crkalová a Hana Vykoupilová.

Za co je klient ochoten platit aneb jak zvýším roční příjmy mojí firmy? / Brno, 9.–10. února 2023

Snaha mnoha daňových odborníků je precizně rozumět své profesi. Vzhledem k překotnému vývoji daňových předpisů a rozšiřování oblastí, které se s daněmi prolínají, je nemožné obsáhnout veškeré daňové vědění. Utkvělá představa, že jedině pokud budu větší daňový odborník, můžu za svou práci více účtovat, je mylná. Krátkodobě je to snad možné, ale dlouhodobě toto směřuje k totálnímu vyhoření jednotlivce.

V tomto kurzu vedeném workshopovou formou se společně podíváme na jinou alternativu, která vede k dlouhodobému zvýšení tržeb i profitability kanceláře a zároveň vyčlenění času pro rodinný a osobní život.

Cesta k rentiérství – akumulace hodnoty firmy / Brno, 9.–10. března 2023

Kurz je zaměřen na problematiku budování a rozvoje poradenské firmy – podnikatelského subjektu. Budeme se na vlastní firmu dívat pohledem majitele, který firmu směruje v čase, a také pohledem investora, který chce vloženou investici dobře zúročit v podobě budoucího prodeje nebo převedení vedení firmy na nástupce z rodiny nebo určené manažery.

Čtení a poslech pro inspiraci

Rubrika osobního rozvoje se stala nedílnou součástí e-Bulletinu KDP ČR, kde pravidelně přispívají svými články naši lektoři. V rámci seriálu rozhovorů s účastníky kurzů bychom také rádi upozornili na inspirativní rozhovor s Leonou Sládek Řepovou a Jindřichem Chladem – Kdo si kurz nevyzkouší, neví, o co přichází

Od února 2022 Komora začala vydávat epizody podcastu NaDANĚ. Rozhovory se zajímavými osobnostmi ze světa daní doplňují audiočlánky, které se věnují odborným tématům, životu v Komoře a v neposlední řadě také osobnímu rozvoji. Všechny vydané epizody naleznete zde

Připravujeme: Psychická odolnost aneb jak si uchovat energii a nevyhořet / Medličky, 21.–22. září 2023, 12.–13. října 2023 Při příležitosti 30. výročí založení Komory se vedení Komory rozhodlo nabídnout vzdělávací kurzy svým členům se slevou 30 %. Tato sleva se vztahuje také na kurzy osobního rozvoje.

Těšíme se na setkání!

Marcela Vaňatková, vedoucí oddělení vzdělávání KDP ČR moje.kdpcr.cz/odborne/vzdelavani/osobni-a-profesni-rozvoj www.facebook.com/groups/kdpcrosobnirozvoj

51 moje .kdpcr.cz

Gabriela Hrachovinová a Anita Crkalová při online setkání