k setkávání
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
ke čtení tohoto úvodníku se zřejmě dostanete v čase předvánočním. Kdesi vzadu v hlavě máme toto období spojováno s obdobím klidu a míru. Ač realita není bohužel letos vůbec hezká, je to i tak období, které se nabízí k ohlédnutí za uplynulým rokem. To ale dělat v tomto úvodníku nebudu. Ohlédnutí za uplynulými měsíci bylo předneseno jako zpráva prezidentky na Valné hromadě minulý měsíc. Někteří jste si ji vyslechli přímo, další si ji můžete přečíst v tomto čísle e-Bulletinu. Je otázkou, kolika z nás stojí za přečtení nebo za vyslechnutí. Zatím o počtu čtenářů nemáme mnoho informací, poměrně přesně víme, kolik členů Komory si ji na Valné hromadě vyslechlo.
ě c o t
Valná hromada, která se letos konala 11. 11. 2022, se poprvé uskutečnila elektronickou formou, prostřednictvím teamsové konference. Byl to další velký krok ve využívání moderních technologií, v digitalizaci naší činnosti. Jsem rád, že jednání Valné hromady proběhlo po technické stránce velmi dobře. Ve spojení s elektronickým hlasováním prostřednictvím SMS můžeme konstatovat, že většina našich členů je schopná využívat moderní komunikační technologie. To je nepochybně pozitivní závěr. Na druhé straně je jasné, že ne pro všechny jsou teamsy nástroj, který by používali každodenně. Že to jednotlivce mohlo odrazovat od vystoupení v diskusi, to je nepochybné. Nemyslím si, že by schopnost uspořádat Valnou hromadu elektronicky byla cílem sama o sobě. Považuji to za důležité pouze proto, že jsme z hlediska vnitřních pravidel a technického zajištění schopni v budoucnosti reagovat na mimořádné situace.
Ukázalo se, že zájem o záležitosti Komory je přibližně stejný jak v případě online formy, tak v případě nutnosti vykonat cestu do Prahy nebo do Brna. Máme mezi sebou několik set členů, kteří se o záležitosti Komory více zajímají a účastí na Valné hromadě tento zájem dávají najevo. Je samozřejmě pravděpodobné, že pokud by Valná hromada byla volební, byla by i účast o něco vyšší. Tak to ovšem bývá i v případě prezenčních Valných hromad. Samotné zjednodušení, pokud jde o (ne)cestování, samo o sobě neznamenalo vyšší zájem o nejdůležitější akci Komory.
Protože většina členů necítí potřebu do chodu Komory zasahovat nebo se na něm nějak podílet, je důležité upozornit, že pokud by počet aktivních členů klesl pod kritické množství, nebylo by to pro budoucnost dobré. O záležitostech Komory, která je samosprávným profesním nástrojem, by vždy mělo rozhodovat větší množství členů. I kdyby šlo jen o minimální aktivitu na úrovni monitorování toho, co se děje. Je pak ale vhodné dát, alespoň jednou ročně, zvednutím palce nahoru nebo naopak dolů najevo, jak si Prezidium a další orgány Komoru vedou.
Pro udržení, či dokonce probuzení zájmu o dění v Komoře považuji za důležité, abychom nepřešli pouze do elektronického světa. Abychom se fyzicky setkávali. A Valná hromada by z toho hlediska měla být nejdůležitější příležitostí pro setkání. Příští rok, při příležitosti 30 let existence Komory, bude i další velká příležitost. Více neformální. Zkusme ji nepromarnit. Pokračujme v setkávání, pokračujme ve vzájemné komunikaci. Zapojme se ve větším počtu do dění v Komoře.
Na závěr dovolte, abych Vám popřál klidné vánoční svátky a úspěšné vykročení do nového roku 2023.
Daňový poradce č . 1197, č len Prezidia KDP ČR
e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2022
Úvodník
Aktuálně
Ojedinělé rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ke cash-poolingu (Martin Koldinský) 25 Aktuálně z Finanční správy a účetnictví 26 Aktuálně ze zpráv CFE (Tomáš Půček) 29
Limit pro registraci k DPH a využívání paušální daně 32 Soudní dvůr EU odmítl plošné zveřejnění údajů o majitelích firem 33 Aktuálně ze světa 47 Anglie ruší úlevy pro elektromobily, Japonsko toto řešení zvažuje ............................................................................... 50 „Justice je velmi konzervativní prostředí, kde platí nepsaná pravidla,“ říká Barbara Pořízková v podcastu naDANĚ ............... 52
Téma vydání
Valná hromada KDP ČR
Zpráva o činnosti Prezidia KDP ČR (Petra Pospíšilová) ................ 5
Zpráva o činnosti Dozorčí komise (Vlastimil Sojka) 8 Zpráva o činnosti Disciplinární komise (Karla M. Voltnerová) 10 Zpráva o hospodaření za rok 2021 (Petr Toman) 11 Hospodaření v roce 2022 a návrh na schválení auditora (Petr Toman) ............................................................................................ 12
Návrh rozpočtu na rok 2023 (Petr Toman) 12 Průběh Valné hromady (Jaromír Papírník) 13
Judikatura
Elektronický měsíčník Komora daňových poradců České republiky Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311 IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060 ISSN 1211-9946 Toto číslo vyšlo 7. 12. 2022, datum uzávěrky: 5. 12. 2022 Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.
Trestní řízení zpravidla nestaví lhůtu pro stanovení daně ......... 18 Nejvyšší správní soud se zabýval otázkou zániku stavby v právním slova smyslu v důsledku požáru ..................................... 19 Pochybnosti správce daně musí být založeny na dostatečně konkrétních a přesvědčivých poznatcích či analýzách 20 Reakce na judikaturní souhrn: Uplatnění osvobození lihových aromat (Ivo Šulc) 22
Aktuálně z KDP ČR
DPH
Anketa
Ostatní
Účetnictví
Osobní rozvoj
Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer
Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR.
Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com, není-li uvedeno jinak. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz
Senát 24. listopadu 2022 schválil daňový balíček, který mimo jiné zavádí tzv. windfall tax neboli daň z neočekávaných zisků vycházející z parametrů nařízení Evropské unie. Zákon také již podepsal prezident. Dočasná mimořádná daň by měla platit od 1. ledna 2023 po dobu 3 let (tj. 2023–2025) pro mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Windfall tax bude fungovat jako 60% daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně v letech 2023–2025 a průměrem základů daně za poslední 4 roky (tj. 2018–2021) navýšeným o 20 %. MF očekává výnos mimořádné daně do státního rozpočtu ve výši cca 85 mld. Kč v roce 2023, dalších cca 15 mld. Kč mají v příštím roce přinést cenové stropy EU pro výrobce elektrické energie.
Petra Pospíšilová, prezidentka Komory daňových poradců ČR, společně s Petrem Tomanem, viceprezidentem Komory, a Radkem Neužilem, tajemníkem Komory, přivítali do profese 52 nových daňových poradců. Jejich znalosti a kompetentnost hodnotila u kvalifikačních zkoušek zkušební komise složená jak ze členů Komory, tak z komisařů jmenovaných Ministerstvem financí ČR. Slavnostní přivítání do profese se uskutečnilo v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu v Brně. Prezidentka Komory, Petra Pospíšilová, při předávání osvědčení poukázala na to, že pouze registrovaní daňoví poradci, kteří složili tyto náročné zkoušky, mohou poskytovat kvalifikované rady v oblasti daňové optimalizace, s čímž úzce souvisí i povinné pojištění na riziko z daňových škod: „Daňoví poradci jsou bezesporu důležitým prvkem pro dobře fungující daňový systém. Díky své odbornosti jsou schopni vysvětlit svým klientům všechny souvislosti spojené s plněním daňových povinností. Mimo to také pomáhají v kontaktu s finanční správou včetně vyžadované elektronické komunikace. Odbornost a kompetentnost na straně daňového poplatníka je pak výhodná i pro stát, protože nedochází ke zbytečným chybám a dezinterpretaci daňových zákonů.“ Přehled nových kolegů naleznete na straně 31.
Poslanecká sněmovna schválila 30. listopadu 2022 ve 3. čtení návrh státního rozpočtu na rok 2023. Návrh státního rozpočtu počítá s příjmy 1 928 mld. Kč a výdaji 2 223 mld. Kč. Odhadovaný schodek státního rozpočtu by tak příští rok mohl dosáhnout 295 mld. Kč, byl by tak o 80 mld. Kč nižší než novelizovaný rozpočet na rok 2022. Ve střednědobém výhledu MF navrhuje schodek rozpočtu ve výši 280 mld. Kč pro rok 2024 a 260 mld. Kč v roce 2025.
S lítostí Vám oznamujeme, že zemřeli paní Ing. Jaroslava Bezpalcová, daňová poradkyně č. 977, ve věku 64 let, a pan Ing. Jan Vébr, daňový poradce č. 159, ve věku 73 let. Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast.
Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník
V pátek dne 11. 11. 2022 se konala již 30. řádná valná hromada Komory daňových poradců ČR. Touto Valnou hromadou Komora opět posunula své hranice – poprvé v historii Komory se totiž uskutečnila Valná hromada online. 536 daňových poradců, kteří disponovali 700 hlasy, se registrovalo ke sledování průběhu Valné hromady z pohodlí domovů nebo svých kanceláří. Hlasování jednotlivých usnesení proběhlo pomocí aplikace v mobilních telefonech nebo přes SMS, diskutovat bylo možné prostřednictvím online diskuzní platformy MS Teams na internetu.
Mezi strategické priority Prezidia Komory patří mimo jiné i modernizace a digitalizace komorových agend, včetně ještě vyšší míry digitalizace veřejnoprávních úkonů a modernizace systému zkoušek na daňového poradce. V tomto ohledu byla plně elektronická Valná hromada jedním z milníků na cestě k naplnění digitálních cílů Komory.
Aktivity Komory za poslední období ve své zprávě shrnula prezidentka Komory, Petra Pospíšilová. Valná hromada dále projednala zprávy o činnosti Dozorčí komise a Disciplinární komise Komory, hospodaření roku 2021, návrh rozpoč tu na rok 2023 a také investici na digitalizaci agend Komory.
Přednesené zprávy níže přikládáme.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abychom vám předložili zprávu o činnosti Prezidia za období od okamžiku konání poslední Valné hromady, to je od 12. listopadu 2021, do současné doby. Valná hromada byla v roce 2021 volební, Prezidium tak v tomto období pracovalo v novém složení: Michal Frankl, Jan Molín, Jiří Nesrovnal, Matěj Nešleha, Petra Pospíšilová, Jana Skálová, Petr Toman, Tomáš Urbášek a Milan Vodička. Kolegyně Zuzana Rylová a Edita Ševcovicová pak působily v pozici náhradníků. Všem kolegům bych za jejich práci v Prezidiu chtěla upřímně poděkovat. V průběhu prvních zasedání nového Prezidia jsme se věnovali diskuzi nad tím, kam by se měla Komora pod tímto vedením ubírat a jaké si stanovíme strategické priority pro následující tři roky. Shodli jsme se, že zásadní strategické oblasti, kterým se Komora věnovala i v předchozích letech, jsou stále aktuální, tak se naše debata spíše zaměřila na to, jakými aktivitami se pokusíme o naplnění těchto strategických priorit. Je jich sedm, základní přehled najdete na intranetových stránkách Komory. Dále uvádím hlavní výčet toho, co jsme doposud odpracovali.
V rámci oblasti Komora pro daňové poradce jsme se shodli, že budeme pracovat na následujících cílech: propagace profese daňového poradce; revize vzdělávacích programů s cílem aktualizovat obsah, rozsah i způsob organizace vzdělávacích akcí, včetně klubových setkání; modernizace a digitalizace komorových agend, včetně revize a aktualizace webových stránek Komory; příprava analýzy možnosti reorganizace orgánů Komory, včetně jejich početního složení, způsobu volby a volebních období; revize etického kodexu Komory; modernizace zkoušek na daňového poradce a zvýšení naší interakce s Parlamentem České republiky
K jednotlivým bodům bych chtěla zmínit následující. Komora se dlouhodobě snaží propagovat profesi daňového poradce jako nezávislého odborníka nejen v daňové, ale obecně v ekonomické oblasti, profesionála s příslušným vzděláním, odborností potvrzenou zkouškami a kontinuálním vzděláním, který je pojištěný na škody, které by jeho činností mohly klientovi vzniknout. Budeme proto pokračovat v propagaci daňového poradenství na sociálních sítích a budeme podobně jako v loňském roce realizovat marketingovou kampaň na podporu používání služeb daňového poradce od listopadu tohoto roku až do dubna 2023. Snažíme se o efektivní vynakládání prostředků na marketingovou podporu a jsme si přitom vědomi toho, že se jedná o dlouhodobý proces budování značky.
Petra Pospíšilová Prezidentka KDP ČR
Také jsme začali pracovat na aktualizaci průzkumu vnímání daňového poradenství ze strany podnikatelů, zejména malých a středních podniků. Podobný průzkum mezi podniky Komora zorganizovala už v roce 2018, kdy závěry tohoto šetření potvrdily, že naprostá většina podniků používá služby daňového poradce k tomu, aby správně plnila své daňové povinnosti a minimalizovala možnost konfliktu s daňovou správou. Podniky většinově chtějí plnit své daňové povinnosti správně a efektivně. Po pěti letech se domníváme, že je vhodné si ověřit, jak se případně situace změnila. Na daňové poradce a jejich klienty dopadá totiž stále více různých povinností zejména reportovacího charakteru, což mnozí vnímají jako projev nedůvěry ze strany daňové správy vůči podnikům i daňovým poradcům. Byli bychom rádi, kdyby nám tento průzkum mezi podniky napověděl, jestli je taková nedůvěra namístě.
Další důležitou oblastí je vzdělávání. Kolegové se zabývají revizí současné situace a zvažují, co můžeme vylepšit tak, aby nabídka vzdělávání byla pro všechny uživatele i nadále aktuální. Zejména po covidovém období se zájem o vzdělávací akce mění, a na novou situaci potřebujeme adekvátním způsobem reagovat. Našim průběžným závěrem je, že stávající akce pro daňové poradce, jako jsou Olšanka, Nymburk, Tři věžičky a další, se osvědčily a mají své příznivce, přičemž některé z nich i nadále plánujeme nejen v prezenční podobě, ale zároveň i online. Nabídku vzdělávání chceme rozšířit o krátké pravidelné online semináře na aktuální témata.
Nadále chceme zachovat možnost osobního kontaktu daňových poradců prostřednictvím klubových setkání, a to většinou s odborným programem. Klubová setkání jsou formát, který mohou daňoví poradci využít bez dalšího, tj. věcně je hrazen z členských příspěvků. Chtěla bych zde poděkovat všem garantům, kteří se organizaci klubů v jednotlivých regionech věnují, za jejich práci.
Vzdělávání členů Komory tak zůstává jednou z hlavních priorit i do dalšího roku. Lze o čekávat, že zejména nový zákon o účetnictví a navazující daňové změny si vyžádají vaši zvýšenou pozornost. Jako Komora se budeme snažit, aby vzdělávací akce Komory byly přístupny členům za výhodných podmínek. S ohledem na dosažené finanční výsledky v minulých letech by tak část nákladů na vzdělávání v příštím roce mohla být pokryta z pozitivních přebytků minulých rozpo č tů a pro příští rok, jako i určitý dárek k 30. výro čí založení Komory, by našim členům byla poskytnuta 30% sleva ze standardní výše ú častnického poplatku na většinu Komorou pořádaných akcí.
V oblasti vzdělávání pro veřejnost neplánujeme žádné větší změny. Je potěšitelné, že i přes velmi širokou nabídku na trhu se Komoře stále daří pořádat akce, které jsou pro veřejnost zajímavé a pro Komoru ziskové.
Další důležitou oblastí je digitalizace činností Komory. U některých agend nám tento úkol ukládá přímo zákon, ale určitě chceme jít dál. Průběžně jsou digitalizovány všechny komorové činnosti, k plné digitalizaci vede připravované budování portálu, kterým současně naplníme povinnosti dle zákona o právu na digitální služby. Je připravena plně elektronická Valná hromada, včetně udělování plných mocí. Zprovoznili jsme sledování a vyhodnocování návštěvnosti webových stránek, veřejných i našich interních, s cílem získat podklady pro jejich optimalizaci.
Digitalizace s sebou také bude i do budoucna přinášet zvýšené výdaje na tuto oblast, zejména investičního charakteru. V následujících letech tak předpokládáme, že by na modernizaci hardwarového a softwarového vybavení směřující k lepšímu přístupu členů ke službám Komory mohla být vynaložena částka ve výši několika jednotek milionů korun.
V průběhu roku Prezidium také diskutovalo současný systém organizace orgánů Komory, zabezpe čení jejich činnosti a dosavadní zkušenosti s jejich fungováním. Obecně se zejména z hlediska po č tu členů jednotlivých orgánů současný systém jeví jako v zásadě vyhovující, byť některé nové agendy, například kompetence Komory v oblasti AML, mohou v budoucnu vyvolávat potřeby většího pracovního nasazení. Z tohoto pohledu je nutno uvažovat i o případné další podpoře činnosti orgánů, zejména Dozorčí a Disciplinární komise, ze strany kanceláře Komory.
Jako určitý nedostatek současného systému se však jeví rozložení volebního období. Současný systém vyžaduje, aby ve volebním roce bylo k dispozici značné množství kandidátů, neboť všechny orgány jsou obsazovány ve stejný okamžik. Volba všech členů orgánů najednou také ne zajišťuje kontinuitu jejich činnosti. Na základě této diskuze spole čně s předsedy Disciplinární i Dozorčí komise je zvažována určitá změna současného systému, která by mohla tyto nedostatky eliminovat. Zejména v pří-
padě obou komisí je zvažováno zavedení postupné volby jejích členů tak, aby nedocházelo k ukončení mandátu všech členů najednou, a komise byly také postupně doplňovány. To by také umožnilo zrušení pozice náhradní ků komisí, respektive jejich transformaci na řádné členy.
Probíhající diskuze bude ještě v letošním roce precizována do konkrétního návrhu, který bude s vámi – členy Komory – diskutován, zejména prostřednictvím Sekce pro otázky profese, tak, aby konkrétní návrhy na úpravu znění Stanov mohly být prezentovány v průběhu příštího roku a předloženy k hlasování na příští Valné hromadě.
Moderní etický kodex je další ze strategických priorit Prezidia. V průběhu roku byl k danému tématu připraven úvodník do e-Bulletinu, byla o zapo četí prací na moderním etickém kodexu informována Sekce pro profesní otázky, byl předložen a na Prezidiu projednán materiál shrnující stávající stav a nutnost modernizace kodexu mimo jiné i v reakci na měnící se okolní prostředí a vnímání daňové profese. Současně byla ve spolupráci s IFA Česká republika připravena mezinárodní konference na Nejvyšším správním soudu, jejíž jeden z panelů se přímo zabýval etikou v profesi daňového poradce. V současné době je připravován konkrétní návrh znění moderního etického kodexu, který bude s vámi, členy KDP ČR, dále diskutován, ať již především prostřednictvím Sekce pro profesní otázky, tak publikací informací v Bulletinu, a následně předložen k hlasování na příští Valné hromadě. Věřím tomu, že stávající etický kodex už je do velké míry přežitý a aktualizaci si zaslouží.
V rámci oblasti Komora pro daňové poradenství jsme se zaměřili na analýzu možností pro modernizaci zkoušek na daňového poradce. Oblast kvalifikačních zkoušek se v uplynulém období začala vracet k předcovidovému normálu, co se týče po č tu přihlášených uchaze čů. Zkoušek se v jarním a podzimním termínu zúčastnilo celkem 498 žadatelů. S výhledem na o čekávanou vyšší finanční náro čnost zajištění zkoušek, způsobenou růstem cen u energií, a tím i u služeb souvisejících s jejich organizací, i vzhledem k vysokým požadavkům kladeným na tvůrce zadání i zkušební komisaře, jsme s Ministerstvem financí jednali o zvýšení poplatku za zkoušky ze 7 na 10 tis. Kč. Výsledkem je novela zkušebního řádu, která nabude ú činnosti v únoru příštího roku.
V oblasti Komora pro daňové prostředí jsme se nadále zabývali zejména připomínkováním návrhů nové legislativy. V uplynulém období jsme začali od po čátku aktivně komunikovat s novou vládní administrativou, a to nejen s Ministerstvem financí, ale i s ostatními ministerstvy. Již při přípravě programového prohlášení jsme zaslali naše koncep ční připomínky týkající se např. zjednodušení v oblasti majetku či podpory a zjednodušení administrativy u home offi ce, případně zavedení možnosti rozhodnutí ministra financí posunout termín pro podání daňového přiznání.
V souladu s prioritami Prezidia jsme také začali více komunikovat se zákonodárnými sbory. Navázali jsme například spolupráci s předsedou rozpo č tového výboru Josefem Bernardem. Jednání rozpo č tového výboru k lex Ukrajina se zúčastnil Jiří Nesrovnal.
e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2022
V oblasti paušální daně pak komunikujeme ve věci našich připomínek s poslanci napříč politickým spektrem. V Senátu dlouhodobě spolupracujeme s naším kolegou Tomášem Goláněm.
Agresi Ruska na Ukrajině jsme nejen odsoudili a poskytli humanitární dary, rovněž jsme se aktivně zapojili do přípravy nové legislativy související s touto bezprecedentní situací. Od po čátku jsme byli v této oblasti lídry, a to v průběhu celého legislativního procesu. K dané problematice jsme připravili také dva materiály, které byly projednány na Koordinačním výboru.
Po diskuzi k zaměření a aktivitám stávajících sekcí, diskusních a pracovních skupin Odborného kolegia jsme letos dospěli k rozhodnutí zřídit dvě nové sekce, Sekci soudních znalců a Sekci pro trestní právo, které již zahájily svoji činnost. Chtěla bych touto cestou poděkovat nejen vedoucím sekcí, pracovních a diskusních skupin, ale také všem aktivním členům, kteří se do odborné práce pravidelně zapojují.
Velmi aktivně jsme přistoupili k připomínkování vznikající nové verze pokynu GFŘ D-22, kdy jsme uplatnili velké množství připomínek, které jsme zástupcům Generálního finančního ředitelství vysvětlili při osobním projednání těchto připomínek. Mnoho z našich připomínek bylo akceptováno.
Zapojili jsme se od po čátku také do navrhované změny v oblasti paušální daně. Upozorňovali jsme na úskalí modelu, který nakonec Ministerstvo financí zvolilo, a navrhovali alternativní řešení. Bohužel v tomto případě zatím naše připomínky nebyly vyslyšeny a vládou zvolený koncept je komplikovaný, přinese nejednoznačné situace a v některých ohledech i nelogická řešení, ale hlavně jde proti základní myšlence paušální daně, to je jednoduchost. Na tyto problémy jsme upozorňovali od samého po čátku a v souladu s prioritami Prezidia jsme naše připomínky dali k dispozici také poslancům napříč politickým spektrem a na vzniklou situaci upozorňovali i v médiích. Doufejme, že návrh ještě dozná změn.
V uplynulém období jsme se také zaměřili na ochranu mlčenlivosti daňových poradců, kdy výsledkem jsou např. zveřejněné výklady k problematice aplikace směrnice DAC 6, ze kterých mimo jiné vyplývá, že zpracování přiznání, poskytování daňového poradenství, případně i posouzení, zda daná situace představuje oznamované schéma, nejsou samy o sobě přeshraničním daňově úsporným schématem, které by mělo být oznamováno.
Někdy jsou diskuze velmi složité, což ukazuje příklad nově vznikajícího zákona o ochraně oznamovatelů, kdy se snažíme nejen českým úředníkům, ale i úředníkům v Bruselu vysvětlit, že daňové poradenství je v ČR z hlediska ochrany mlčenlivosti na stejné úrovni jako advokacie. Jde o právní poradenství v oblasti daní, a mlčenlivost daňových poradců by tedy měla požívat stejné ochrany jako mlčenlivost advokátů.
Nadále aktivně komunikujeme a spolupracujeme s ostatními komorami i zástupci podnikatelů, to je především s Českou advokátní komorou, Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a obchodu a Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Komora pochopitelně pokračuje i v řadě dalších činností.
Některé z nich jsou Komoře uloženy zákonem a musíme se
Zákon o Komoře daňových poradců nabyl účinnosti 1. prosince 1992. Oslava 30 let trvání Komory daňových poradců se uskuteční 26. května 2023 v Brně v hotelu International.
s nimi proto odpovídajícím způsobem vypořádat. Mám zde na mysli již zmíněnou oblast boje proti praní špinavých peněz a proti terorismu, AML, a odpovědnost Komory za dohledovou činnost u daňových poradců. Kancelář z těchto důvodů zahájila kontrolní činnost, a to formou dotazníkového šetření u vybraných daňových poradců, jehož důsledkem může být zahájení kontroly na plnění povinností dle AML zákona v rámci výkonu daňového poradenství. Sou částí této dohledové činnosti by však měla být i určitá metodická pomoc v případě nejasností a Komora je připravena ji poskytnout.
Důležitá je pro nás spolupráce s našimi obvyklými partnery. Zůstáváme aktivním členem Národní účetní rady, kde se naši kolegové podílejí nejen na vytváření účetních interpretací, ale i na přípravě nového zákona o účetnictví, který je nyní v připomínkovém řízení. Členové Národní ú četní rady jsou vcelku zajedno, že nový zákon o účetnictví je potřeba, ten stávající je již zastaralý, některé základní účetní principy neobsahuje, i když by měl, a jiné oblasti upravuje do takového detailu, že pak připomíná spíše vyhlášku. Na návrhu nového zákona o ú četnictví odpracovali kolegové mnoho hodin, a přes všechna úskalí, která bude nový předpis jako lidské dílo nepochybně přinášet, jsem přesvědčena, že bude vhodné jeho schválení podpořit.
Oceňuji rovněž spolupráci s International Fiscal Association Česká republika, se kterou jsme letos pořádali již výše zmíněnou konferenci k etickým otázkám daňového poradenství a digitalizaci v daních.
Komora i nadále zůstává aktivním členem CFE Tax Advisors Europe, kde jsou kolegové aktivně zapojeni v pracích odborných komisí. Na letošní Valné hromadě byl v září zvolen členem před-
sednictva této organizace kolega Matěj Nešleha, který bude moci v rámci této organizace prosazovat naše zájmy. Matějovi ke zvolení upřímně gratuluji a děkuji mu za jeho aktivní přístup.
I nadále se snažíme o to, abyste se měli možnost potkávat i v rámci neformálních akcí. Komora pro vás i v letošním roce pořádala letní sportovní hry, běh Komory daňových poradců i golfový turnaj. S ohledem na konání Valné hromady v online formě nepořádáme letos ples Komory, ale počítám s tím, že se k této akci zase vrátíme při příležitosti dalších Valných hromad.
Zákon o Komoře daňových poradců nabyl účinnosti 1. prosince 1992. Za pár dní tak uplyne 30 let od tohoto okamžiku. Ustavující Valná hromada Komory daňových poradců se potom konala na jaře 1993. Tuto skute čnost bychom si spolu s vámi chtěli připomenout, a 30 let trvání Komory daňových poradců tak oslavit. Dovolte mi proto, abych vás pozvala na oslavu to-
e-Bulletin Komory daňových poradců ČR
hoto výro čí, která se uskute ční 26. května 2023 v Brně v hotelu International. Bude vás tam čekat pestrý kulturní program a nespo čet možností setkání s kolegy k neformální a přátelské diskuzi. Budu moc ráda, když přijdete, a společně zavzpomínáme se sklenkou vína na vše, co nám uplynulé roky přinesly. Vstupenky budou v prodeji od 1. prosince letošního roku, k tomuto datu bude zveřejněn na webu Komory i podrobný program.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, toto byl přehled těch nejdůležitějších aktivit, které jsme chtěli v této zprávě komentovat. Podrobnější přehled o činnosti Komory získáte kdykoli na internetových stránkách v sekci Prezidium. Dovolte mi závěrem konstatovat, že jsme se v Prezidiu snažili o to, aby to, co děláme a čemu věnujeme náš čas, bylo pro vás přínosné a užite čné.
Děkuji vám za pozornost.
Dámy a pánové, od minulé Valné hromady Dozorčí komise po větší personální obměně pracuje ve složení –Radka Šťastná, Tomáš Klíma, Vlastimil Sojka, Pavel Lampa, Miluše Korbelová, Ariana Bučková a Tomáš Živný. Dovolte, abych všem členům a náhradníkům Dozorčí komise poděkoval za jejich pracovní nasazení i čas, který Dozorčí komisi věnovali.
Dozorčí komise dohlížela na řádný výkon daňového poradenství. Pokud jde o šetření a řízení vyvolaná stížnostmi nebo informacemi od jiných orgánů, jejich po čet nenarůstá, roste však četnost těch složitějších. Je-li to možné, Dozorčí komise vždy preferuje dosažení smíru a apeluje na daňové poradce, aby s ní proto ve vlastním zájmu maximálně spolupracovali.
Nejč astější stížnosti klientů směřují k neoprávněnému zadržování jejich účetních dokladů. K tomu Dozorčí komise opakovaně uvádí, že zadržování dokladů klienta považuje za závažné porušení povinnosti chránit práva a oprávněné zájmy klienta daňového poradce a zároveň za jednání ne čestné a nesvědomité. Proto v těchto případech přistupuje k podání disciplinární žaloby.
Opakovaně se objevují také případy, kdy klient hledá pomoc při kritických následcích selhání daňového poradce, který přecenil své fyzické i psychické síly, svůj zdravotní stav a přestal řádně poskytovat služby. Potvrzuje se, že by měl mít každý daňový p oradce připraven „plán B“ pro případ, že bude ne čekaně vyřazen z pracovního procesu, a hlavně to vč as řešit.
I v posledním období řešila Dozorčí komise porušení mlčenlivosti daňového poradce. Zejména v kombinaci s právem na vlastní obranu daňového poradce jde č asto o složitou problematiku a Dozorčí komise proto vítá nedávný vznik sekce Odborného kolegia, která byla vytvořena k problematice trestní odpovědnosti daňových poradců.
Prošetřování stížností je pouze jednou č ástí náplně činnosti Dozorčí komise. Podle Stanov Dozorčí komise v prvním stupni vede také správní řízení o pozastavení výkonu daňového poradenství – ať už z důvodu nedoložení profesního pojištění nebo trestního stíhání poradce. V sou č asné době narůstá po čet případů, kdy čekáme na pravomocné vyřešení soudních sporů týkajících se odsouzení poradce pro úmyslný trestný čin související s daňovým poradenstvím. Aktuálně jich evidujeme sedm. Dozorčí komise intenzivně zkoumá specifika jednotlivých případů tak, aby byla pravomoc Komory uplatněna v souladu s její kompetencí.
Někteří trestně stíhaní daňoví poradci zapomínají plnit svoji povinnost ohlásit toto stíhání Komoře. Takové opomenutí může být samo o sobě považováno za disciplinární provinění a takto sankcionováno dokonce i v případě, že je trestní řízení nakonec zasta veno. Sou č asně považujeme na tomto místě za nutné upozornit daňové poradce, aby možnost trestního stíhání nepodceňovali
a pe člivě vážili, kdy již může jejich jednání ve prospěch klienta naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu. Na portálu Komory k tomu jsou zveřejněny informace v Průvodci profesí – a to v sekci Daňový poradce a trestní řízení
Vedle šetření stížností a vedení správních řízení se Dozorčí komise zabývá také kontrolou plnění povinností podle zákona o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti ze strany daňových poradců. Samotnou kontrolu od Dozorčí komise nově převezme tajemník Komory, povinností Dozorčí komise však bude řešit tajemníkem zjištěné nedostatky.
Z hlediska statistiky byla činnost Dozorčí komise v období od listopadu 2021 do dnešního dne následující – Dozorčí komise projednala celkem 16 stížností a podnětů, z toho 3 z předchozího období. Dozorčí komise podala 2 disciplinární žaloby pro porušení povinností daňového poradce a 3 žaloby na neplatiče členských příspěvků. V případě 10 stížností rozhodla o zastavení předběžného šetření, 4 stížnosti jsou ještě v řízení.
Dále v uplynulém období Dozorčí komise zahájila celkem 5 řízení o pozastavení výkonu daňového poradenství; ve třech případech došlo k zastavení řízení. Spolu s dalšími 5 řízeními z předchozího období jsou tato řízení přerušena. Dozor čí komise v souč asné době připravuje zahájení 5 řízení o pozastavení výkonu daňového poradenství z důvodu nedoložení profesního pojištění Komoře.
Dozorčí komisí byla také vedena 4 řízení o vyškrtnutí ze seznamu daňových poradců nebo daňově poradenských spole čností, v nichž 1 spole čnost byla vyškrtnuta ze seznamu; 1 řízení bylo zastaveno, zbylá dvě jsou stále v řízení.
Dozorčí a Disciplinární komise spolupracují při řešení disciplinárních žalob a při vzdělávání svých členů. Přínosná jsou proto spole čná zasedání a školení organizovaná dvakrát ro čně.
V uplynulém období Dozorčí komise také dohlížela na činnost Prezidia i kanceláře Komory. Dozorčí komise konstatuje, že měla k dispozici všechny podklady i rozhodnutí přijatá na zasedáních Prezidia; předsedovi Dozorčí komise byla řádně umožněna ú č ast na všech zasedáních Prezidia i Odborného kolegia. Kancelář pak významně spolupracovala na zjišťování a zajišťování důkazů pro jednotlivá řízení a na zpracovávání přijatých rozhodnutí včetně související evidence. V činnosti Prezidia ani kanceláře Komory tak Dozorčí komise neshledala žádná pochybení a nemá tak k činnosti Prezidia ani kanceláře žádné připomínky.
Dozorčí komise se také pravidelně zabývala kontrolou hospodaření Komory. V průběhu roku jsou o stavu hospodaření členové Dozorčí komise informováni z podkladů a zápisů Prezidia. Předmětem kontroly hospodaření tak bylo, zda jsou prostředky vynakládány efektivně, hospodárně a v souladu s usneseními z Valné hromady. Členové Dozorčí komise Radka Šťastná a Tomáš Klíma provedli za součinnosti kanceláře Komory kontrolu hospodaření, s tajemníkem Komory souč asně projednali hospodaření Komory a zkontrolovali přijatá opatření v kanceláři Komory, při čemž neshledali žádné přímé nedostatky. Zvlášť se Dozorčí komise zabývala otázkou vkladu u Sberbank, která je nyní v konkurzu. Dozorčí komise došla k závěru, že zadržení prostředků nastalo následkem vyšší moci. Prezidium na základě podnětu Dozorčí komise rozhodlo o pravidlech pro výši finan čních rezerv, o jejichž přiměřenosti vznikly v Dozorčí komisi pochybnosti. Dozorčí komise následně vzala na vědomí skute čnost, že mohou být v příštích letech schvalovány rozpo č ty s plánovanou ztrátou.
V rámci kontroly hospodaření tak Dozorčí komise projednala hospodářský výsledek Komory za rok 2021, konstatovala, že nedošlo k zásadním překro čením rozpo č tových nákladů. Celkový hospodářský výsledek proti rozpo č tu vykazuje zisk ve výši 5 169 tis. Kč po zdanění, což je příznivý výsledek. Vzhledem k uvedeným skute čnostem Dozorčí komise na svém zasedání rozhodla doporu čit Valné hromadě schválení hospodářského výsledku za rok 2021.
Dále Dozorčí komise v rámci kontroly hospodaření zkontrolovala plnění usnesení z Valné hromady konané v roce 2021; Valná hromada však neuložila Prezidiu žádné úkoly.
Závěrem bych rád poděkoval za vynikající součinnost a servis pracovníkům zázemí kanceláře Komory, jmenovitě pak Markétě Pešlové, Vladimíru Šefl ovi a Radkovi Neužilovi.
Děkuji za pozornost.
Komory daňových poradců
Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila se zprávou o činnosti Disciplinární komise za období od listopadu 2021 do října 2022.
V uplynulém období proběhla jako již tradičně dvě plenární zasedání Disciplinární komise, kde jsme se podrobně věnovali rozboru hmotněprávních otázek vyplývajících z konkrétních disciplinárních žalob. V této souvislosti je třeba podotknout, že kromě tradičních provinění spo čívajících v nezaplacení členského příspěvku, Disciplinární komise řeší případy, kdy daňoví poradci se svými klienty přestanou komunikovat, neplní své povinnosti vyplývající ze smluvního vztahu s klientem, aniž by tento právní vztah jakkoliv ukončili. Takové jednání, pokud je v rámci disciplinárního řízení řádně prokázáno, zejména jde-li o vážné či opakované porušení či ohrožení zájmů klienta ne činností ze strany daňového poradce, je považováno za disciplinární provinění. Disciplinární komise se opakovaně setkává i s případy, kdy daňový poradce na disciplinární žalobu v podstatě nereaguje, v disciplinárním řízení aktivně neuplatňuje svá práva a jednání před senátem se neúčastní. Obviněný daňový poradce má právo se takto chovat, způsob uplatňování svých práv v rámci disciplinárního řízení je vždy jeho volbou. Přesto bychom rádi daňové poradce upozornili na to, že disciplinární žaloba může být senátem projednána i v nepřítomnosti obviněného daňového poradce, pokud se z jednání před senátem řádně neomluví.
V uplynulém roce bylo před disciplinárními senáty zahájeno projednání 7 disciplinárních žalob, z nichž 3 byly podány pro nezaplacení členského příspěvku. Ve všech třech případech byla daňovým poradcům za nezaplacení členského příspěvku uložena peněžitá pokuta.
Další tři disciplinární žaloby se týkaly porušení povinnosti chránit práva a oprávněné zájmy klienta a jednat čestně a svědomitě, zejména v souvislosti se zadržováním dokladů klienta po ukončení spolupráce s klientem, popř. neprovedením úkonů, ke kterým byl daňový poradce zavázán smlouvou nebo zplnomocněn klientem.
Disciplinární senáty uložily za tato provinění peněžitou pokutu ve výši 35 000 Kč, v jednom případě senát rozhodl o vyškrtnutí poradce ze seznamu daňových poradců. Jedno disciplinární řízení stále probíhá a o jeho výsledku vás budeme následně informovat.
Poslední žaloba, o které disciplinární senát rozhodoval, se týkala porušení povinnosti mlčenlivosti. I v tomto případě byla daňovému poradci uložena pokuta ve výši 50 000 Kč. Daňový poradce podal proti rozhodnutí Disciplinární komise odvolání, které Prezidium jako odvolací orgán zamítlo.
V návaznosti na plenární zasedání proběhla i dvě společná zasedání s Dozorčí komisí, kde členové obou komisí diskutovali o společ ných rysech ukončených případů jak v otázkách hmotněprávních, tak v otázkách procesních. Disciplinární řízení, zejména ústní jednání před senátem, mohou být procesně složitá a členové Disciplinární i Dozorčí komise na ně musí být řádně připraveni. V tomto ohledu velmi kvitujeme diskuse o problematice správního řízení s odborníky z právního prostředí, které se staly pravidelnou sou částí společ ného zasedání Disciplinární a Dozorčí komise.
Musíme konstatovat, že velká část disciplinárních žalob je podávána na odpovědné daňové poradce právnických osob vykonávajících daňové poradenství. Upozorňujeme tímto všechny daňové poradce, kteří jsou odpovědnými daňovými poradci právnických osob, že jednání společnosti, tj. i jednání jejich zaměstnanců, případně i jednatelů, které je v rozporu se zákonem o daňovém poradenství a vnitřními předpisy Komory, je v rámci disciplinárního řízení přičitatelné odpovědnému daňovému poradci této právnické osoby.
Apelujeme proto na daňové poradce, aby své postavení vůči daňově poradenským právnickým osobám nepodceňovali a vyžadovali plnění všech specifických povinností spojených s výkonem daňového poradenství, včetně povinnosti zachovávat mlčenlivost, a to všemi osobami, které se na výkonu daňového poradenství v rámci právnické osoby podílí.
Závěrem bych ráda poděkovala všem členům Disciplinární komise za jejich dosavadní práci. Poděkování také náleží i zaměstnancům právního oddělení kanceláře Komory, kteří organiza čně zabezpe čují jednání Disciplinární komise a poskytují nám pro naši práci právní a metodickou pomoc.
Děkuji za pozornost.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, zprávu o hospodaření v celém detailu jste obdrželi spole č ně s podklady pro Valnou hromadu a je také k dispozici na webových stránkách Komory daňových poradců ČR pod dokumenty k Valné hromadě.
Zaměřím se tedy pouze na informace o některých zásadních aspektech hospodaření za rok 2021. Komora v roce 2021 hospodařila s celkovými příjmy ve výši 48 700 000 K č a zároveň vykázala náklady ve výši 43 500 000 Kč . Celkový hospodářský výsledek, resp. přebytek rozpo č tu hospodaření za rok 2021, č inil 5 100 000 Kč . Tento přebytek se stal sou č ástí finan č ní rezervy Komory daňových poradců ČR do dalších let a budeme o něm hovořit ještě při rozpo č tu pro rok 2023.
Při pohledu na jednotlivé položky rozpoč tu můžeme konstatovat, že z hlediska rozpoč tovaných příjmů se podařilo naplnit v hlavní činnosti většinu z plánovaných kategorií. Jedinou výjimkou byly celkové členské příspěvky daňových poradců, kde je nutno konstatovat, že předpoklad růstu členské základny se nenaplnil v plném rozsahu a celkové příjmy z členských příspěvků nedosáhly plánované výše 20 400 000 Kč. Tyto se nepodařilo naplnit o 400 tis. Kč. Ostatní příjmy byly v zásadě realizovány v plánovaném rozsahu. V nákladech v hlavní č innosti ve většině položek došlo k významným úsporám, které byly z velké č ásti způsobeny zdravotní situací v roce 2021, kdy došlo k omezení mnoha akcí, došlo k omezení osobního setkávání, a tím došlo k poklesu nákladů na tyto akce. Jediná položka, kde došlo k nárůstu oproti rozpo č tovaným nákladům, je položka informatiky, u které však překro čení nebylo s ohledem na celkovou výši nákladů významné. V oblasti vzdělávání daňových poradců se nepodařilo naplnit o čekávané příjmy, nicméně i náklady poklesly tak, že došlo k vyrovnanému rozpo č tu v této oblasti. V oblasti vz dělávání veřejnosti opět nedošlo k naplnění jak příjmové stránky, tak nákladové stránky, nicméně i v tomto případě Komora realizovala poměrně kladný hospodářský výsledek v této č innosti.
Z pohledu na aktiva Komory v jednotlivých letech vidíme, že struktura aktiv zůstává velmi stabilní. Položka, kde došlo k zásadní změně, je pouze položka finančního majetku, kde došlo k nárůstu o cca 6 mil. Kč, což odpovídá přebytku hospodaření za rok 2021.
Snahou Komory v posledních letech bylo přiblížení nákladů a výnosů z činnosti vzdělávání daňových poradců na stejnou úroveň tak, aby tato činnost v zásadě pokrývala náklady, které jsou vynakládány, a nedocházelo k významnému generování finančních prostředků ze vzdělávání samotných členů.
Krátce k porovnání jednotlivých výnosů a nákladů podle jednotlivých funkcí Komory. Zde je nutno uvést zejména u hlavní činnosti, kde vidíme od roku 2015 až do roku 2019 zásadní deficity v rozpoč tu, že příjmy z hlavní činnosti nepokrývaly náklady, které na tuto činnost byly vynakládány. Ke změně došlo v roce 2020 a 2021, což ovšem bylo způsobeno zejména pandemickou situací a omezením mnohých akcí, které se v těchto obdobích konaly. Do budoucna očekáváme, že pokud dojde k návratu k normálu, což by snad mělo být v příštím roce, bude opět generován záporný hospodářský výsledek z hlavní činnosti.
V oblasti zkoušek celkový hospodářský výsledek v průběhu doby klesá. Dokonce v roce 2020 byl vygenerován nulový zisk, kdy příjmy ze zkoušek pokryly těsně náklady. Do budoucna lze opět očekávat, že zde bude docházet k růstu nákladů na organizaci zkoušek. Proto Komora na další léta navrhuje zvýšení příspěvku za kvalifikační zkoušky na daňové poradce.
V oblasti vzdělávání daňových poradců je cílem vyrovnání nákladů s výnosy a pro rok 2023 i z hlediska čerpání rezervy, která byla vytvořena z pozitivního hospodaření v minulých letech, generování ztráty z této činnosti. To, co by mělo hospodaření Komory vyrovnat, je vedlejší činnost vzdělávání veřejnosti a zde se očekává, že by mohl být generován i nadále pozitivní hospodářský výsledek, byť opět z historického výhledu je vidět, že celkové výnosy z této činnosti klesají. To je způsobeno i tím, že školení vzniká v poslední době velmi mnoho a možností dálkového připojení k různým školením také u konkurence v této oblasti významně roste.
Při pohledu na věkovou strukturu našich kolegů mohu konstatovat pro rok 2021 jednu velmi pozitivní zprávu, kdy došlo k růstu členské základny v kategorii pod 30 let, což dává určitou naději do budoucna. Nicméně i nadále se nám zvyšuje poměrně významně počet daňových poradců v kategoriích nad 50 let a cílem Komory je přilákat do nejmladší kategorie nové členy, nové zájemce o tuto profesi, aby naše řady zůstaly stabilní.
Na závěr mi dovolte ještě zmínit výrok auditora auditorské společnosti FIZA. Společnost FIZA provedla kontrolu hospodaření a podle názoru auditora ú četní závěrka podala věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv Komory daňových poradců k závěrkovému dni a byl vydán výrok „bez výhrad“.
Děkuji za pozornost.
Dámy a pánové, rád bych vás seznámil s hospodařením Komory daňových poradců ČR za první tři č tvrtletí roku 2022 i s výhledem do konce roku 2022.
Srovnáme-li jednotlivé položky čerpání rozpoč tu k 30. 9. 2022 s předcházejícími lety, můžeme konstatovat, že hospodaření Komory se vyvíjí poměrně předvídatelně. V zásadě nedošlo v žádných položkách, které jsou v rámci rozpoč tu sledovány, k nějakému překročení plánovaných nákladů. Na straně výnosů naopak očekáváme, že většině položek se podaří plán naplnit. V případě, že v některých položkách plán nebude dodržen, což se týká zejména položek vzdělávání jak pro daňové poradce, tak zejména v části vedlejší činnosti, dojde zároveň i k obdobné úspoře na straně nákladů. Neočekáváme tedy pro rok 2022 nějaké zásadní překročení plánovaných položek.
Vyjádřil bych se ještě k situaci Sberbank. V tuto chvíli v rámci úložky části finanční rezervy Komora daňových poradců ČR eviduje dvě pohledávky vůči společnosti Sberbank, a to ve výši 526 Kč a 2 870 404 Kč. Z hlediska dalšího vývoje očekáváme, že obě tyto pohledávky budou, pokud ne v plné výši, tak z velké části, uhrazeny z prodeje aktiv Sberbank a nedojde tak v rámci hospodaření Komory k významné újmě z této úložky. Do konce roku tedy neočekáváme, že by se měly tyto pohledávky promítnout nějakým způsobem v nákladech Komory. Naopak by měly být uhrazeny v plné výši nebo z velké části. Audit hospodaření Komory za rok 2021 proběhl v úzké spolupráci s kanceláří Komory a pro rok 2022 proto navrhujeme, aby audit vy konala stejná auditorská spole čnost jako v minulých letech, a to společnost FIZA, a.s.
Děkuji za pozornost.
Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás seznámil se základními body rozpoč tu Komory pro rok 2023. Věřím, že jste měli dostatek prostoru si prostudovat celý rozpočet včetně informací, které k němu byly zaslány v rámci podkladů pro Valnou hromadu. Vyjádřím se tak pouze k zásadním věcem.
Zásadním bodem pro sestavení rozpo č tu byla otázka jeho celkového výsledku. S ohledem na pozitivní výsledky hospodaření v roce 2020 a 2021, kdy Komora hospodařila s celkovým přebytkem v každém roce kolem 5 mil. Kč , a s ohledem na celkovou výši rezervy i z předchozích období, která je dostate čná, jsme se rozhodli, že pro rok 2023 bude vhodné č ást prostředků uplatnit ve prospěch členů Komory. Proto jsme navrhli rozpo čet, který je ztrátový v celkové výši 7 600 000 Kč . Po čítáme s celkovými náklady za rok 2023 ve výši 58 500 000 Kč a celkovými příjmy ve výši 50 900 000 Kč . Velká č ást tohoto negativního hospodářského výsledku je způsobena tím, že jsme rozpustili č ást rezervy v oblasti výnosů ze vzdělávání členů Komory. Navrhujeme pro rok 2023 poskytnout členům Komory na většinu akcí, které budou pořádány v tomto roce, slevu ve výši 30 % z běžného úč astnického poplatku. To představuje podle rozpo č tu č ástku okolo 2 500 000 Kč , která je ode č tena z výnosů v oblasti vzdělávání v hlavní funkci rozpo č tu. Další položky, které jsou zohledněny v návrhu rozpo č tu pro rok 2023, jsou zejména v nárůstu v oblasti energií, mezd a obdobných záležitostí. Pro rok 2023 po čítáme také s posílením některých administrativních funkcí, které jsou na Komoru kladeny z hlediska platné legislativy a zejména v oblasti regulace v oblasti AML, identifikace klientů členy Komory a podobně.
V roce 2023 počítáme také s organizací oslavy k 30. výročí založení Komory daňových poradců ČR a náklady na tuto akci se projevují v položce propagace a podpora profese. Očekáváme, že velká část nákladů z této akce bude pokryta ze vstupného a z podpory partnerů.
Hovořili jsme o tom, že rostou náklady na organizaci kvalifikačních zkoušek pro nové členy Komory. Proto pro rok 2023 po čítá-
me se zvýšením poplatku za zkoušky od podzimního termínu roku 2023, a to na č ástku 10 tis. Kč . Ostatní položky, které jsou v rozpo č tu zahrnuty, vycházejí z obvyklých činností Komory. Za zmínku stojí ještě položka zahraničních aktivit, kde s ohledem na rozšíření elektronického setkávání a omezení po č tu zahraničních cest byla tato položka pro rok 2023 snížena na celkovou č ástku 1 200 000 Kč .
Tolik k základním bodům rozpoč tu pro rok 2023 a opět odkazuji na podklady, které jste obdrželi v rámci dokumentů k Valné hromadě.
Rád bych Vás seznámil ještě s jednou věcí. Zásadní úkol, který nás čeká v dalších letech, nejen v roce 2023, je rozšíření digitalizace Komory, rozšíření služeb, které Komora poskytuje, a proto Prezidium navrhuje Valné hromadě usnesení, které by mělo schválit investiční rámec na tuto akci ve výši 4 mil. Kč. Nejedná se o položku, která bude jednorázově vynaložena v roce 2023. Jedná se o položku, která by měla určit maximální částku, která by byla určena zejména na nové vybavení nejen softwarové, ale i hardwarové, tak, abychom byli schopni dostát požadavkům na další digitalizaci. Tento investiční rámec si podle předběžných odhadů vyžádá 4 mil. Kč a většina jednotlivých položek bude schvalována v rámci diskuzí Prezidia a dalších odborných orgánů, které se budou digitalizací zabývat podle jednotlivých částí tak, jak budou vyžadovat v rámci rozvoje tohoto projektu. Lze očekávat, že na většinu položek, které budou zahrnuty v tomto investičním rámci, bude vypsáno výběrové řízení a budeme hledat nejvýhodnější nabídku jak z hlediska kvality poskytovaných služeb, tak z hlediska ceny.
Děkuji za pozornost.
Třicáté řádné valné hromady Komory daňových poradců ČR, která se uskutečnila dne 11. 11. 2022 online, se zúčastnilo 536 daňových poradců. Zplnomocnění některého kolegy odevzdalo 164 daňových poradců. Valná hromada byla v souladu se zákonem č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR, ve znění pozdějších předpisů usnášeníschopná.
Mezi hlavní programové body Valné hromady patřily především zprávy o činnosti Prezidia, Dozorčí komise, Disciplinární komise a o hospodaření Komory a návrh rozpoč tu.
Výsledky prezence v 9:30 hodin Podle prezence provedené v 9:30 bylo na Valné hromadě Komory daňových poradců ČR přítomno osobně nebo prostřednictvím zástupce na základě plné moci 672 členů Komory, což představuje 13,21 % všech členů Komory.
V průběhu Valné hromady se hlasovalo pomocí SMS zpráv.
Hlasování č. 1
V hlasování č. 1 hlasovali členové Komory o schválení programu Valné hromady. Pro hlasovalo 437 hlasů, což představuje 65,03 % přítomného poč tu hlasů. Valná hromada návrh schválila.
Mezi hlasováním č. 1 a hlasováním č. 2 proběhla hromadná odregistrace a opětovná registrace účastníků z důvodu aktualizace kvóra VH.
Hlasování č. 2
V hlasování č. 2 hlasovali členové Komory o schválení zprávy o činnosti Prezidia. Pro hlasovalo 429 hlasů, což představuje 83,14 % přítomného poč tu hlasů. Valná hromada návrh schválila.
e-Bulletin Komory daňových poradců ČR /
Hlasování č. 3
V hlasování č. 3 hlasovali členové Komory o schválení zprávy o činnosti Dozorčí komise.
Pro hlasovalo 507 hlasů, což představuje 91,35 % přítomného poč tu hlasů.
Valná hromada návrh schválila.
Hlasování č. 4
V hlasování č. 4 hlasovali členové Komory o schválení zprávy o činnosti Disciplinární komise.
Pro hlasovalo 504 hlasů, což představuje 87,65 % přítomného poč tu hlasů.
Valná hromada návrh schválila.
Hlasování č. 5
V hlasování č. 5 hlasovali členové Komory o schválení zprávy o hospodaření KDP ČR za rok 2021.
Pro hlasovalo 499 hlasů, což představuje 86,93 % přítomného poč tu hlasů.
Valná hromada návrh schválila.
Hlasování č. 6
V hlasování č. 6 hlasovali členové Komory o schválení auditora pro účetní závěrku KDP ČR pro období 1. 1. 2022 až 31. 12. 2022, kterým by byla společnost FIZA, a.s.
Pro hlasovalo 470 hlasů, což představuje 81,88 % přítomného poč tu hlasů. Valná hromada návrh schválila.
Hlasování č. 7
V hlasování č. 7 hlasovali členové Komory o schválení rozpoč tu KDP ČR na rok 2023.
Pro hlasovalo 480 hlasů, což představuje 82,76 % přítomného poč tu hlasů.
Valná hromada návrh schválila.
Hlasování č. 8
V hlasování č. 8 hlasovali členové Komory o schválení investičního rámce ve výši 4 mil. Kč určeného k rozšíření digitálních služeb pro členy KDP ČR i veřejnost.
Pro hlasovalo 460 hlasů, což představuje 79,31 % přítomného poč tu hlasů. Valná hromada návrh schválila.
Valná hromada byla ukončena v 11:23 hodin.
Valná hromada schválila usnesení 30. řádné valné hromady KDP ČR v tomto znění:
Komory daňových poradců ČR, konané 11. listopadu 2022 on-line 30. řádná valná hromada Komory daňových poradců ČR schvaluje:
a) zprávu o činnosti Prezidia; b) zprávu o činnosti Dozorčí komise; c) zprávu o činnosti Disciplinární komise; d) zprávu o hospodaření za rok 2021; e) auditora pro účetní závěrku Komory daňových poradců pro období končící 31. prosincem 2022, společnost FIZA, a.s.; f) rozpočet na rok 2023; g) investiční rámec ve výši 4 mil. Kč určený k zásadnímu rozšíření digitálních služeb pro členy KDP ČR i veřejnost.
moje .kdpcr.cz
Finanční řízení hotelů systém kalkulací, rozpočetnictví, controllingu a hotelového reportingu, prolnutím teorie a právních rámců s praktickými řešeními Živnostenský zákon praktické objasnění základních podmínek živnostenského podnikání, upozornění na poslední změny
Zákon o dani z nemovitých věcí komentář zákona o dani z nemovitých věcí s účinností k 1. 8. 2022
MáDáti předplatné na 12 měsíců aktuální k 1. 9. 2022: postupy účtování, souvztažnosti, schémata účtování, příklady, nejčastější chyby, omyly a nesprávnosti, vztahy k výkazům, odkazy na právní předpisy – celkem 500 účtových skupin, účtů a analytik
DP 349 Kč běžná cena 389 K
Jeddnou se e t to sttane
kritický pohled na lidstvo a euroatlantickou civilizaci, která čelí velkému zjištění, jež mění všechno
Soudní dvůr EU se ve svém aktuálním rozhodnutí věnoval právní úpravě ohledně režimu solidárního ručení za daňové dluhy právnické osoby na dani z přidané hodnoty. SDEU také v rámci rozřešení dané otázky stanovil určité mantinely pro aplikaci ručení.
Daňová poradkyně č. o. 4687,
Podle rozsudku Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“) musí být článek 273 směrnice Rady 2006/112/ ES ze dne 28. listopadu 2006 o spole čném systému daně z přidané hodnoty a zásada proporcionality vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví režim solidárního ru čení za dluhy právnické osoby na dani z přidané hodnoty (DPH) za následujících okolností:
osobou, která za dluhy solidárně ru čí, je jednatel právnické osoby nebo člen jejího správního orgánu; osoba, která za dluhy solidárně ru čí, nebyla v dobré víře, když z majetku právnické osoby provedla platby, jež lze kvalifikovat jako skryté rozdělení zisků nebo dividend, nebo postoupila tento majetek bezúplatně nebo za cenu, která je výrazně nižší než tržní cena; úkony, které nebyly provedeny v dobré víře, měly za následek neschopnost právnické osoby zaplatit celou DPH, již je povinna uhradit, nebo její č ást; solidární ru čení je omezeno na č ástku, o kterou se zmenšil majetek právnické osoby z důvodu úkonů, jež nebyly provedeny v dobré víře, a toto solidární ručení je pouze podpůrné pro případ, že se ukáže, že dlužné č ástky DPH nelze od právnické osoby získat zpět.
Podle rozsudku musí být také článek 273 směrnice 2006/112 a zásada proporcionality vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví takový režim solidární-
e-Bulletin Komory daňových poradců ČR
/
V České republice je z judikatury správních soudů již znám případ, kdy se správce daně snažil o úhradu daňového nedoplatku formou ručitelské výzvy, v rámci které požadoval, aby jednatel spole čnosti uhradil daňový nedoplatek za spole čnost. Nicméně, tato otázka je stále v rámci českého práva nejasná. Otázku ru čení pak nedávno řešil Soudní dvůr EU, který posuzoval, zda unijní právo upravuje možnost ručení statutárním orgánem za daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) neodvedenou spole čností. V naší praxi se tak může jednat o určité vodítko při skládání mozaiky v rámci této nejasné, ale poměrně zásadní oblasti odpovědnosti za daňové doměrky.
V rámci tohoto případu bylo proti spole čnosti zahájeno řízení o nuceném vymáhání pohledávek, které se týkalo zejména nezaplacených č ástek DPH a úroků z prodlení. Spole čnost tento dluh neuhradila a orgán pověřený vymáháním daňových pohledávek zahájil vymáhání za ú čelem uplatnění solidární osobní odpovědnosti statutárního orgánu. Fyzická osoba MC se pak vymáhání bránila s tvrzením, že nebyly splněny podmínky ru čení statutárního orgánu. Předkládající bulharský soud si pak klade otázku, zda je takový režim solidárního ru čení slu čitelný s unijním právem. V daném případě je také podstatné, že fyzická osoba vyváděla určité finanční prostředky ze spole čnosti různými platbami.
V tomto ohledu je pak vhodné vědět, že pro danou oblast je nejen relevantní směrnice o DPH (především pravidlo, podle kterého mohou členské státy v určitých situacích stanovit, že za odvod DPH ručí společně a nerozdílně jiná osoba než osoba povinná odvést daň), ale také směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (a pro starší zdaňovací období Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství).
SDEU pak v rámci rozřešení dané otázky stanovil ur č ité mantinely pro aplikaci ru čení, a to tak, že „směrnice o DPH a zásada proporcionalita musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví režim solidárního ručení za dluhy právnické osoby na DPH za následujících okolností:
osobou, která za dluhy solidárně ru čí, je jednatel právnické osoby nebo člen jejího správního orgánu; osoba, která za dluhy solidárně ru čí, nebyla v dobré víře, když z majetku právnické osoby provedla platby, jež lze kvalifikovat jako skryté rozdělení zisků nebo dividend, nebo postoupila tento majetek bezúplatně nebo za cenu, která je výrazně nižší než tržní cena; úkony, které nebyly provedeny v dobré víře, měly za následek neschopnost právnické osoby zaplatit celou DPH, již je povinna uhradit, nebo její č ást;
solidární ru čení je omezeno na č ástku, o kterou se zmenšil majetek právnické osoby z důvodu úkonů, jež nebyly provedeny v dobré víře, a toto solidární ručení je pouze podpůrné pro případ, že se ukáže, že dlužné č ástky DPH nelze od právnické osoby získat zpět.“
K úrokům z prodlení pak SDEU judikoval, že „směrnice o DPH a zásada proporcionality musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví takový režim solidárního ru čení, jenž se vztahuje na úroky z prodlení, které má právnická osoba zaplatit z důvodu nezaplacení DPH v závazných lhůtách stanovených ustanoveními této směrnice z důvodu úkonů, jež ve zlé víře provedla osoba označená za solidárního ru čitele.“
Praktickým závěrem tohoto případu je fakt, že pokud statutární orgán vyváděl finanční prostředky z dané spole čnosti (jako tomu bylo zřejmě v posuzovaném případě), tak dle SDEU směrnice o DPH umožňuje, aby bylo ručení aplikovatelné. Podle SDEU je třeba vycházet ze „zlé víry“ a najít pří činnou souvislost, přičemž ručit lze jen do výše vyvedených plateb.
V rámci České republiky se však teprve zřejmě v budoucnu judikaturou dozvíme, zda je vůbec možné a za jakých okolností dovozovat odpovědnost managementu za doměřenou daň dle českých právních předpisů.
Rozsudek Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“) ze dne 13. října 2022 ve věci C-1/21 MC http://eur-lex. europa.eu, generální advokátka J. Kokott
„Řízení o předběžné otázce – Daň z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Článek 273 – Opatření, která mají zajistit správný výběr DPH – Článek 325 odst. 1 SFEU – Povinnost bojovat proti protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Evropské unie – DPH, kterou dluží právnická osoba povinná k dani – Vnitrostátní právní úprava, jež stanoví solidární ručení jednatele právnické osoby, který není osobou povinnou k dani – Úkony spočívající v nakládání s majetkem, při jejichž provedení nebyl jednatel v dobré víře – Zmenšení majetku právnické osoby vedoucí k platební neschopnosti – Nezaplacení částek DPH dlužných právnickou osobou ve stanovených lhůtách – Úroky z prodlení – Přiměřenost“
Související ustanovení: § 171 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád – obecná pravidla pro ručení
Související rozhodnutí: C-4/20, ALTI C-284/11 – EMS-Bulgaria Transport C-648/16 – Fontana
Nejvyšší správní soud se zabýval otázkou, zda trestní řízení týkající se transakcí, které byly předmětem dodatečně vyměřené daně, stavělo lhůtu pro stanovení daně, či nikoliv. Daňovému subjektu nebyl finančními orgány uznán odpočet DPH.
Podle názoru finančních orgánů neprokázal daňový subjekt, že jeho dodavatelé skutečně poskytli dodávky pro jeho práci a zároveň zda za ně inkasovali úhradu. Na daňový subjekt bylo zároveň podáno trestní oznámení, na základě kterého byl obžalován z krácení daně. Okresní soud však daňový subjekt zprostil obžaloby a ten se opět obrátil na správce daně s návrhem na obnovu řízení proti platebním výměrům, kterými mu byla doměřena DPH pro neuznaný odpočet. Daňový subjekt trval na tom, že se nejednalo o fiktivní faktury a práce byly skutečně provedeny.
Podle správce daně již došlo k prekluzi daňových povinností za předmětný rok a obnovu tedy nešlo povolit. Krajský soud však toto rozhodnutí zrušil. Po dalších kolech řízení se správce daně prostřednictvím OFŘ nakonec obrátil na Nejvyšší správní soud. Podle OFŘ došly soudy k nesprávnému názoru, že vedení trestního řízení, ve kterém jsou zjišťovány skutečnosti zjevně související s daňovou povinností, je bez dalšího důvodem pro stavění lhůty pro stanovení daně.
Nejvyšší správní soud připomněl, že podle daňového řádu neběží lhůta pro stanovení daně po dobu řízení o otázce, o které je o které přísluší rozhodnout soudu a která je nezbytná pro správné stanovení daně, ovšem za předpokladu splnění dvou podmínek. Za prvé, musí jít o otázku, o níž přísluší rozhodnout soudu. V daném
případě je podle NSS zřejmé, že v trestním řízení tomu tak skutečně bylo. Ovšem zadruhé musí jít o otázku, která je nezbytná pro správné stanovení daně. Nejvyšší správní soud zdůraznil, že již z textu je patrno, že lhůta se nestaví, pokud soud rozhoduje o otázce, která je relevantní, ani pokud je zásadní, ale pouze pokud je nezbytná. Musí jít tedy o otázku, bez jejíhož vyřešení nelze daň stanovit správně. Nejvyšší správní soud už dříve zdůraznil, že aplikace ustanovení má sice své limity, protože soudy řeší mnohé otázky, které mohou mít v konečném důsledku vliv na správné stanovení daně, avšak ne každé takové rozhodnutí může vyvolat stavění lhůty. Podstatné je, jestli výsledek trestního řízení bude tak zásadní otázkou, že bez něj nelze daň správně stanovit. Podle NSS tomu tak obecně není, protože spáchání trestného činu při plnění daňových povinností není samo o sobě pro stanovení daně podstatné, natož nezbytné.
Upozornil, že daňové a trestní řízení mají odlišné účely. Účelem daňového řízení je správně zjistit a stanovit daň. Daňový subjekt zde má povinnost sám daň přiznat a zároveň své tvrzení doložit. Oproti tomu účelem trestního řízení je, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni. Je tedy založeno na zásadě, že vinu je obžalovanému třeba prokázat. Důkazy musí být jednoznačně a nejvyšším možným stupněm jistoty prokázáno, že se obžalovaný dopustil trestného činu. Nejvyšší správní soud v judikatuře opakovaně připomíná, že trestní a daňové řízení jsou zcela odlišná. Nejsou vnitřně provázána a na sobě závislá. Z toho vyplývá, že probíhající trestní řízení ve věci krácení daně ohledně stejných obchodních transakcí zásadně nestaví lhůtu pro stanovení daně. Výsledek trestního řízení není podstatný a ani nezbytný pro správné stanovení daně. V praxi je naopak podle soudu poměrně časté, že výsledek trestního a daňového řízení bude pro daňový subjekt odlišný.
VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 10 Afs 159/2020, dostupné na www.nssoud.cz
Daňovému subjektu byla doměřena daň z příjmů právnických osob kvůli nesprávně zahrnuté částce související se stavebními pracemi, které provedl na hmotném majetku. Konkrétně šlo o obnovu seníku, který byl poničen požárem. Mezi správcem daně a daňovým subjekt vznikl spor o to, zda stavba v důsledku požáru zanikla, a následné stavební práce proto směřovaly k vybudování nové stavby, anebo zda tyto práce bylo třeba posoudit pouze jako opravu majetku, který nezanikl. V prvním případě by totiž stavební práce nebylo možné zahrnout jednorázově do nákladů, ale staly by se pořizovací cenou nového hmotného majetku a do daňově účinných nákladů by vstoupily až formou odpisů.
Daňový subjekt uvedl, že podle jeho názoru na základě důkazů nedošlo k zániku seníku jako věci v právním smyslu, protože došlo k prohoření střešní krytiny, opláštění a č ásti stěn. Nedošlo proto k zániku původní stavby, protože i přes výrazné poškození bylo patrné dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Dále podle něj na tom nic nemění skute čnost, že v rámci následných prací došlo k výměně č áste čně poškozených obvodových stěn. Skute čnost, že se seník po požáru nacházel v havarijním stavu, zachování stavby jako věci v právním smyslu neodporuje. Relevantní podle daňového subjektu není ani skute čnost, že pojišťovna událost klasifikovala jako totální škodu. Daňový subjekt se proto obrátil na krajský soud, který však jeho žalobu zamítl.
Krajský soud vycházel z judikatury Nejvyššího správního soudu, která za rozhodný okamžik, kdy je stavba vybudována, po-
moje .kdpcr.cz
važuje stav, kdy je stavba minimálně v takovém stadiu, od kterého všechny stavební práce směřují k dokončení individuálně určené věci. U nadzemních staveb je to stav, kdy je již patrno, jednoznačným a nezaměnitelným způsobem, dispoziční řešení alespoň prvního nadzemního podlaží. O zachování tohoto prvního podlaží rozhoduje, zda došlo k úplné nebo č áste čné destrukci jeho obvodových zdí. Z důkazů soud dovodil, že u seníku došlo k závažným škodám a narušení jeho statiky, a v důsledku tohoto musely být odstraněny obvodové stěny i stávající ocelové konstrukce a do základových patek byly uchyceny konstrukce nové. Podle soudu je tak zřejmé, že došlo k zániku původního seníku jako věci v právním smyslu a nebylo tak možné náklady na stavební práce posoudit jako náklady na opravu. Nepřisvědčil ani argumentu daňového subjektu, že orgány finanční správy měly vycházet z rozhodnutí stavebního úřadu, který vydal souhlas s č áste čným odstraněním stavby a následně s provedením její obnovy. Krajský soud poukázal na to, že tyto souhlasy byly vydány v rámci specifi ckého postupu při živelních katastrofách, v rámci kterého se lze odchýlit od standardních pravidel stavebního řízení. Při specifi ckém postupu stačilo pouze ohlásit obnovení stavby. To, že stavební zákon hovoří o obnově, však nevylu čuje, aby se ustanovení vztahovalo i na případy, kdy původní stavba zničená živelní událostí zanikla.
Daňový subjekt poté podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ten ji však zamítl také. Podle něj seník na základě důkazů jako věc v právním smyslu skute čně zanikl. Argumentace krajského soudu byla podle něj správná a souhlasil, že nadzemní stavba zaniká tehdy, není-li již patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží původní stavby, zpravidla destrukcí obvodového zdiva pod úroveň stropu nad tímto prvním podlažím, obvykle při souč asném odstranění zdiva příček. Pro posouzení zániku budovy zároveň není rozhodující objem nově zbudovaných konstrukcí. Původní stavba buď zanikla a nové konstrukce jsou pak souč ástí budovy nové, nebo nezanikla a tyto konstrukce jsou souč ástí budovy původní. Pro zánik stavby je tak podle soudu významné to, co bylo odstraněno, nikoli to, co bylo nově vybudováno. Pro posouzení zachování prvního nadzemního podlaží je pak rozhodující, zda došlo k úplné či jen č áste čné destrukci. V případě č áste čné destrukce je totiž třeba posoudit míru zásahů.
Nejvyšší správní soud upozornil, že ze znaleckého posudku pro stanovení pojistného plnění plyne, že se seník nachází v havarijním stavu a je nutné provést demolici odbornou firmou. Ve smluvní dokumentaci je mimo jiné uvedeno, že předmětem
prací jsou stavební opravy, konkrétně oprava seníku po požáru, která se skládá z dílčích úkonů zahrnujících demolici, zemní práce, základy a další. Mezi základovými patkami z betonu byly poškozené základové pásy, které bylo nutno opravit. Řešení této opravy mělo být podle smlouvy dohodnuto po odstranění stávajících stěn a nosné konstrukce haly spole čně s přizvaným statikem. Sou č ástí rozpo č tu pak byla také demolice ocelové konstrukce haly rozřezáním, bourání nadzákladového zdiva, řezání stávajícího živičného krytu, odstranění podkladu a další. Na základě těchto údajů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stavba zanikla.
Souhlasil také se závěry krajského soudu v bodě, kdy upozornil na skute čnost, že odstranění původní stavby a povolení stavby nové nebylo projednáno v klasickém řízení, ale za využití mimořádných postupů. Daňový subjekt se zde bránil tím, že stavební úřad posuzoval pouze č áste čné odstranění seníku, to však dle Nejvyššího správního soudu nezpochybnilo závěry soudu. Souhlas s č áste čným odstraněním totiž neobsahuje bližší popis toho, co konkrétně má být odstraněno. Kromě obecné formulace, že má dojít k odstranění poškozených konstrukcí, neobsahuje nic dalšího a nevymezuje tedy, jaké konkrétní č ásti mají být odstraněny a jaké ponechány. Podle soudu z toho nijak nevyplynulo, že došlo k odstranění pouze takových č ástí seníku, aby zůstal v právním smyslu zachován.
Správce daně podle Nejvyššího správního soudu posoudil správně také zůstatkovou cenu seníku jako daňově uznatelný
náklad. Prostředky od pojišťovny pak představovaly zdanitelný výnos. Nejvyšší správní soud se již dříve k této otázce vyjádřil například v rozsudku, kde „výdaje na pořízení hmotného majetku (…) se od ostatních výdajů (nákladů) daňově obecně neuznatelných liší tím, že je ve skute čnosti uznat nelze, avšak nikoli jednorázově v jednom zdaňovacím období v plné výši, ale postupně, prostřednictvím odpisování.“ Pokud by tomu tak nebylo, nešlo by zabránit opakovanému uplatnění totožných nákladů. I když je daňovému subjektu uhrazena škoda v důsledku pojistné události, jedná se o standardní způsob pořízení majetku, a to i v případě, kdy je subjektu uhrazena škoda včetně pokrytí nákladů na znovuvybudování zni čených objektů. Nejvyšší správní soud se od těchto závěrů neodklonil ani v projednávaném případě a shrnul, že náklady na pořízení nového hmotného majetku, kterým je nahrazován majetek vyřazený v důsledku škody, lze uplatnit v základu daně skute čně pouze formou odpisů.
Na závěr Nejvyšší správní soud dodal, že náklady na pořízení nového seníku pojmově nelze podřadit pod definici škody. Škodou je podle zákona fyzické znehodnocení majetku ve vlastnictví poplatníka – tedy samotné zničení, a ne náklady na pořízení nového seníku.
VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 7 Afs 132 /2022, dostupné na www.nssoud.cz
Správce daně doměřil daňovému subjektu DPH na základě výsledků postupu k odstranění pochybností. Ve výzvě k tomuto postupu vyjádřil pochybnosti o správnosti a průkaznosti údajů o přijatých zdanitelných plněních. Při analýze údajů v daňovém přiznání totiž vyšlo najevo, že podíl uskutečněných a přijatých plnění činí pouze 1,0329, zatímco za předchozích 12 měsíců tento podíl činil 1,0669. To podle něj popírá základní smysl podnikání, tedy dosahování zisku, a lze proto pochybovat o tom, že plnění souvisela s ekonomickou činností daňového subjektu. Správce daně poté vyzval subjekt k předložení takových důkazních prostředků, které by jeho pochybnost odstranily. Ten však na výzvu nereagoval a neposkytl potřebnou součinnost, proto správce daně přistoupil k doměření daně.
Daňový subjekt se bránil žalobou, ve které uvedl, že považuje postup správce daně k odstranění pochybností za nezákonný, protože byl zahájen nezákonnou výzvou, která neobsahovala konkrétní pochybnosti. Nevyhovění této výzvě nemohlo podle daňového subjektu vést k doměření DPH. Důvod pochybností považoval za vykonstruovaný a nesmyslný a nevěděl, jak na výzvu reagovat a k čemu konkrétně se vyjádřit. Koefi cient použitý správcem daně podle něj nemá žádnou vypovídací hodnotu.
Žaloba daňového subjektu byla poté zamítnuta městským soudem, podle kterého výzva vyhověla požadavkům daňového řádu, protože zde byly pochybnosti správcem daně vyjádřeny dostate čně určitě, byly opřeny o analýzu relevantních údajů i o logickou a racionální úvahu. Pokud totiž daňový subjekt přijímá více plnění, než uskute čňuje, vzniká dle městského soudu oprávněná pochybnost o smyslu její činnosti.
Daňový subjekt se proto obrátil na Nejvyšší správní soud, který rozhodnutí soudu zrušil. Poukázal na závěr rozšířeného senátu, ve kterém je zdůrazněno, že pokud správce daně uloží povinnost předložit dokumenty prokazující daňové tvrzení nezákonnou výzvou, nemůže na základě tohoto vadného postupu vyvodit pro daňový subjekt negativní důsledky. Nejvyšší správní soud se neztotožnil se závěrem městského soudu, že byla výzva správce daně dosta čující. Již dříve zdůraznil, že v materiálním právním státě, ve kterém je vylou čena libovůle orgánů veřejné moci, musí být existence pochybností opřena o skutkové důvody. Jen tak je možné zaru čit přezkoumatelnost pochybností správce daně. Pochybnosti správce sice nemusí být jistotou, ale podezření musí být založeno na dostate čně konkrétních a přesvědčivých poznatcích nebo na analýzách opřených o skutkové důvody. Může se jednat například o informace o obchodní činnosti dalších daňových subjektů obchodujících s prověřovaným subjektem nebo také o dlouhodobé sledování
výše daňové povinnosti či analýzu toku finančních prostředků. V projednávaném případě výzva správce daně neobsahovala dostate čně konkrétní a přesvědčivý důvod, který mohl bez dalšího vést k pochybnostem o pravdivosti údajů. Použitý ukazatel sám o sobě nic nevypovídá o ekonomické činnosti daňového subjektu a z ničeho zároveň nevyplynulo, že by správce daně disponoval relevantními poznatky o jeho podnikání. Z výzvy podle soudu není zřejmé, pro č se správce daně domníval, že je u daňového subjektu přítomen nestandardní ekonomický ukazatel, a zároveň není jasné, jak dospěl k výsledné výši podílu 1,0669 za dvanáct předcházejících měsíců. Výsledek bez vysvětlení výpo č tu není možné přezkoumat a soud jej tak nemohl ve svém rozhodnutí ověřit. NSS také upozornil, že ze vzájemného poměru přijatých a uskute čněných zdanitelných plnění nelze bez dalšího usuzovat na dosahování zisku z podnikání. Ukazatel podílu nic nevypovídá o faktické výši rozdílu mezi uskute čněnými a přijatými zdanitelnými plněními. Podle soudu může tento rozdíl i při nízkém vzájemném poměru zdanitelných plnění představovat značnou finanční č ástku.
Sou č asně však Nejvyšší správní soud podotknul, že daňový subjekt měl na výzvu reagovat a nenechat ji bez odezvy. V písemném nesouhlasu totiž mohl namítat nezákonnost výzvy a předejít tak nejen doměření daně, ale také budoucímu soudnímu sporu.
VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 7 Afs 204/2020, dostupné na www.nssoud.cz
Zdroj: www.nssoud.cz
Zveřejňujeme reakci na judikaturní souhrn uvedený v e-Bulletinu 11/2022 v části Judikatura, konkrétně na článek s názvem „Uplatnění osvobození lihových aromat prakticky vylučuje jeho uplatnění v případě prostého přeprodeje mezi podnikateli“.
tář přece jen doplnit. Uvedený komentář vůbec nezmiňuje důležitou procesní pasáž, kterou Nejvyšší správní soud uvedl ve svém odůvodnění tohoto rozsudku a která se týká vztahu české legislativy a směrnic Evropské unie. Také bych rád tímto poukázal na fakt, že v tomto rozsudku Nejvyššího správního soudu není vůbec sedmým senátem reagováno na aktuální vývoj evropské legislativy a také „ú čelové“ odmítnutí navrženého předložení předběžné otázky v této věci Soudnímu dvoru EU. Sou č asně musím také doplnit, že na tento rozsudek navázal obdobně i osmý senát Nejvyššího správního soudu rozsudkem ze dne 7. 10. 2022, č . j. 8 Afs 106/2020-49.
Předmětem řešeného sporu bylo osvobození lihových aromat, tedy lihu v látkách určených k aromatizaci potravin. Vzhledem k tomu, že uvedený komentář v e-Bulletinu č . 11 v roce 2022 ve věci lihových aromat podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 9. 2022, č . j. 7 Afs 204/2020-35 (zdroj www.nssoud.cz), je velice stru čný, nemohu jej nechat bez následující mé reakce. Nehodlám hodnotit celou práci sedmého senátu Nejvyššího správního soudu, ale mám za to, že je nutné původní komen-
Sedmý senát Nejvyššího správního soudu v odst. 23 odůvodnění tohoto rozsudku uvádí, cituji doslovně:
„[23] Důraz na to, že směrnice spojuje osvobození od spotřební daně pouze se skute č ným použitím k jasně stanoveným
1) Povinnost srovnání rozličných jazykových verzí směrnice (chcete-li eurokonformní výklad práva v judikatuře českých soudů)
e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2022
ú čelům, potvrzuje rovněž srovnání rozli č ných jazykových verzí č l. 27 směrnice 92/83/EHS. Nutno přitom zdůraznit, že všechny úřední jazyky jsou, alespoň formálně, autentické a z hlediska závaznosti rovnocenné (viz nařízení Rady č . 1/1958/EHS o jazykovém režimu EHS, které bylo novelizováno v rámci každé vlny rozšíření EU, a např. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 6. 10. 1982, Cilfit, C-283/81, bod 18). Soudní dvůr proto pro případ rozporů mezi jednotlivými jazykovými verzemi stanovil zákaz izolace – vnitrostátní soud se nemůže omezit pouze na jazykovou verzi v úředním jazyce svého č lenského státu a tuto považovat bez dalšího za rozhodnou, ale v případě pochybností musí text daného ustanovení vykládat ve světle verzí v jiných úředních jazycích. Zároveň ovšem Soudní dvůr stanovil také zákaz majorizace – rozhodný význam nelze ur č it pouze podle po četní většiny jazykových verzí, a to ani tehdy, kdy je zjevné, že v jedné z jazykových verzí došlo k chybě v překladu. Výkladové nesrovnalosti tedy nemohou být bez dalšího vyřešeny upřednostněním jednoho č i většiny jazyků, ale je třeba zjistit „ skutečný význam “ dané normy podle ú čelu a smyslu právní úpravy, příp. na základě systematického výkladu (viz např. rozsudky Soudního dvora ze dne 18. 9. 2014, Vueling Airlines, C-487/12, body 30 a 31, ze dne 19. 4. 2007, UAB Profisa, C-63/06, body 13 a 14, nebo ze dne 28. 3. 1985, Komise proti Spojenému království, 100/84, body 16 a 17). Česká formulace „ jsou-li tyto výrobky používány pro “ v č l. 27 odst. 1 písm. e) směrnice 92/83/ EHS může svádět k polemice, zda se osvobození vztahuje k záměru („ur čený k použití“) č i k faktické finalitě („užitý“). Tato polemika se však ukáže zcela bezpředmětnou při srovnání s vícero jazykovými verzemi směrnice 92/83/EHS, které jsou v tomto ohledu zcela jednozna č né. Ty jasně říkají, že dané výrobky musí být konkrétním způsobem skute č ně užity („ when used “, „ lorsqu´ils sont utilisées “ a „ sofern sie verwendet werden “).“
Ano, podle sedmého senátu Nejvyššího správního soudu je třeba zjistit skute č ný význam dané normy. A to srovnáním rozli č ných jazykových verzí směrnice 92/83/EHS. Není nutné připomínat, že tato směrnice má přes dvacet jazykových mutací, např. včetně maltštiny, litevštiny aj. Podle mého názoru je zcela absurdní, aby konzument českého práva studoval dvacet a více mutací právních předpisů, směrnic tak, jak je do svých jazyků přejaly jednotlivé č lenské státy Evropské unie. Je absurdní, aby si tento „ č tenář“ zaznamenával jednotlivá vyjádření těchto mutací právních předpisů a následně je vyhodnocoval, porovnával a následně z nich seznal, co bude asi platit pro jeho konkrétní případ. Otázkou také je, jak poznat, která jazyková mutace směrnice je ta správná, zejména pak, zda nebyla do konkrétní jazykové verze přeložena chybně. Každý č lověk, konzument českého práva, má právo vědět, co je v daném státu platným právem. Navíc nelze ani ur č it, která verze jazykové mutace dané směrnice je ta výchozí, která vyjadřuje skute č ný význam dané normy a podle které se mají řídit i ostatní č lenské státy EU. Nahlédnutím do odůvodnění výše uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu je seznatelné, že čeští soudci jsou zřejmě „nadlidi“, kteří mají jimi požadovanou
moje .kdpcr.cz
Podle sedmého senátu Nejvyššího správního soudu je třeba zjistit skutečný význam dané normy. A to srovnáním rozličných jazykových verzí směrnice 92/83/EHS.
schopnost rozpoznat skute č ný význam dané normy. Z č l. 1 odst. 1 Ústavy lze dovodit, že Česká republika je vybudována na principu právního státu, jehož sou č ástí je požadavek právní jistoty a předvídatelnosti práva. Soudy jsou pak podle č l. 90 Ústavy povolány především k tomu, aby poskytovaly ochranu právům zákonem stanoveným způsobem. Odvoláním se na jazykové mutace směrnic předkládané v jiných úředních jazycích a následně jejich porovnání co do významu, je z hlediska předvídatelnosti důsledků, jež může vyvolat ur č ité chování osob, kterým je tato právní norma ur čena, z pohledu české Ústavy nepřípustné. O zastření významu přímého a nepřímého ú č inku směrnice ani nemluvě.
Podle nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 16. 7. 2015 III. ÚS 1996/13 [body 46 a 47] představuje ochrana spotřebitele jeden z principů, na nichž je fungování Evropské unie založeno a kterými se musí Česká republika jako její č lenský stát, resp. její orgány při své č innosti řídit, popř. je respektovat při za č leňování obsahu unijního práva do vnitrostátního právního řádu, anebo naopak se v důsledku č lenství v Evropské unii ur č ité úpravy zdržet (tzv. pozitivní a negativní implementace), jak to plyne z č l. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a zejména z č l. 291 odst. 1 ve spojení s č l. 169 Smlouvy o fungování Evropské unie. Proto i pro moc soudní z uvedeného plyne povinnost interpretovat a aplikovat vnitrostátní právo „eurokonformním“ způsobem, tedy při více výkladových variantách volit tu, jež bude v souladu s právem Evropské unie, v daném případě zejména v
Komory daňových poradců ČR
souladu s pravidly stanovenými ve Směrnici. Jak je dále uvedeno, Nejvyšší správní soud se tím neřídil a ani se nesnažil zjistit správný stav výkladu předmětného ustanovení podáním předběžné otázky Soudnímu dvoru EU.
Jádro kasa č ní stížnosti tvoří polemika stěžovatelky se závěrem správních orgánů, že se osvobození od daně z lihu dle § 71 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebních daních uplatní jen tehdy, pokud příjemce lihová aromata dodaná z daňového skladu v režimu volného daňového oběhu s osvobozením od daně užije k aromatizaci potravin (s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208). Takto to ale v ustanovení § 71 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebních daních není vůbec napsáno. Speciální ustanovení § 71 zákona o spotřebních daních (lex specialis vůč i ustanovení § 3 zákona o spotřebních daních), ve kterém je v odst. 1 v písm. c) deklarováno možné osvobození lihu v látkách (lihových aromatech) ur čených k aromatizaci. Není tedy pravda, jak je v původním komentáři uvedeno, že je osvobození výslovně spojeno s kone č ným využitím lihových aromat.
Nejvyšší správní soud vydal rozsudek dne 21. 9. 2022. V tu dobu bylo již známo stanovisko generálního advokáta Anthonyho Michaela Collinse přednesené dne 14. července 2022 ve věci C-332/21 Quadrant Amroq Beverages SRL. Mám za to, že se s tímto stanoviskem sedmý senát Nejvyššího správního soudu vůbec neseznámil. V č ásti VI. Závěry pod bodem č . 1) svého stanoviska předkládá generální advokát Soudnímu dvoru návrh na odpověď na uvedenou předběžnou otázku takto: „Článek 27 odst. 1 písm. e) směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů musí být vykládán v tom smyslu, že osvobození od spotřební daně se vztahuje jak na líh, který je ur čen k použití, tak na líh, který již byl použit pro výrobu přísad ur čených k výrobě nealkoholických nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových.“
Article 27(1)(e) of Council Directive 92/83/EEC of 19 October 1992 on the harmonisation of the structures of excise duties on alcohol and alcoholic beverages is to be interpreted as meaning that the exemption from excise duty covers both ethyl alcohol that is intended for use, and ethyl alcohol that has already been used, in the production of flavours that are intended for the preparation of non-alcoholic beverages with an alcohol strength not exceeding 1.2% volume.
V této věci šlo sice o aromatizaci nealkoholických nápojů, ale princip osvobození je stejný i pro aromatizaci potravin. Není tedy pravda, pokud sedmý senát Nejvyššího správního soudu tvrdí, že osvobození dle č l. 27 směrnice 92/83/EHS písm. e) je striktně vázáno na reálné využití lihových aromat a nikoli pouze na ur čení ú čelu využití. Stanovisko generálního advokáta vykládá toto ustanovení jinak než sedmý senát Nejvyššího správního soudu. Je zcela možné, že pokud by sedmý senát Nejvyššího správního soudu znal toto stanovisko generálního advokáta, posoudil by právní aspekt uplatnění osvobození lihu od harmonizované spotřební daně v látkách ur čených k aromatizaci potravin jinak.
K návrhu stěžovatelky na předložení předběžné otázky Soudnímu dvoru EU se sedmý senát Nejvyššího správního soudu vyjádřil takto, cituji:
„[36] Nejvyššímu správnímu soudu, který je soudem dle třetího pododstavce č l. 267 SFEU, nicméně v tomto řízení povinnost předložit předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU nevznikla. Nevyvstal totiž výkladový problém ustanovení směrnice 92/83/EHS č i jiného ustanovení právních předpisů EU, kvůli kterému by bylo předběžnou otázku nezbytné předložit (srov. nejnověji rozsudek ze dne 6. 10. 2021 ve věci C-561/19, Consorzio Italian Management, bod 33). Sporné otázky v posuzovaném případě se týkají pouze práva vnitrostátního, nikoliv výkladu práva unijního. Právě vnitrostátní úpravě stěžovatelka vytýká nejasnost, případně rozpor s úpravou evropskou. Za této situace bylo pouze na vnitrostátních soudech, aby vyložily sporná ustanovení zákona o spotřebních daních.“
K doplnění:
Nahlédnutí do směrnice 92/83/EHS: Podle č l. 27 odst. 1 písm. e) směrnice 92/83/EHS platí, že [č ]lenské státy mohou1 osvobodit výrobky, na které se vztahuje tato směrnice, od harmonizované spotřební daně za podmínek, které samy stanoví za ú čelem zajištění správného a jednozna č ného uplatňování těchto úlev a předcházení daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem nebo zneužití daňového režimu, jsou-li tyto výrobky používány pro výrobu přísad při výrobě potravin a nealkoholických nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových.
Nahlédnutí do ustanovení § 71 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebních daních: (1) Od daně je také osvobozen líh c) v látkách ur čených k aromatizaci
1. nápojů, při čemž obsah etanolu v těchto nápojích nepřesáhne 1,2 % objemových, nebo
2. jiných potravin s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208.
Na konci října vydal Nejvyšší správní soud velmi zajímavé a prozatím ojedinělé rozhodnutí týkající se vnitroskupinového financování, respektive cash-poolingu mezi spojenými osobami. Aktuální rozsudek je prvním rozsudkem svého druhu.
Celá kauza je poměrně složitá, ale ve zkratce lze konstatovat, že správce daně doměřil rozdíl mezi původními úrokovými sazbami, které daňový subjekt dostával za prostředky, které poskytl spojeným osobám v rámci cash-poolingu, a novými, upravenými sazbami. Úrokové sazby se lišily poměrně výrazně, neboť před uzavřením nové smlouvy daňový subjekt dostával za vklady úroky ve výši 1M PRIBOR + 3 % a za půjčené peněžní prostředky hradil úrok 1M PRIBOR + 3,75 %. Rozdíl mezi vklady a čerpáním tak nebyl příliš výrazný. Po změně smluvního ujednání, kdy se změnil princip fungování cash-poolingu, měl daňový subjekt vklady nově úročeny sazbou 1M PRIBOR + 0,17 % a za půjčky pak hradil úrok ve výši 1M PRIBOR + 4,5 %.
Správce daně při doměřování daňové povinnosti, jež byla výsledkem daňové kontroly, vyšel z původního smluvního ujednání, kde bylo údajně uvedeno, že může daňový subjekt požadovat úpravu úrokových sazeb, pokud by nebyly z jeho pohledu tržně obvyklé. Jelikož tak daňový subjekt neučinil, měl správce daně za to, že jsou původní úrokové sazby tržně obvyklé – na rozdíl od sazeb nových. Aniž by tedy správce daně stanovil správnou referenční (tržně obvyklou) úrokovou sazbu, doměřil rozdíl mezi původní a novou sazbou.
Oblast vnitroskupinového financování se dostává do popředí a bude stále častěji předmětem sporu mezi finanční správou a daňovými poplatníky.
Správce daně dle Nejvyššího správního soudu pouze požadoval po daňovém subjektu vysvětlení rozdílu mezi původní úrokovou sazbou a novou úrokovou sazbou, a to aniž by stanovil referenční cenu (úrok), se kterou mají být úroky mezi spojenými osobami porovnávány. Tím se správce daně dopustil dle NSS chyby a neunesl své důkazní břemeno.
Správce daně argumentoval mimo jiné tím, že cash-pooling je velmi specifický a v podstatě nesrovnatelný s jinými finančními nástroji, a proto nemohl nalézt referenční cenu. Z tohoto hlediska bylo dle Nejvyššího správního soudu povinností správce daně vyjít například z úrokových sazeb na bankovních úč tech a ty příslušným způsobem korigovat například s využitím znalce, aby byla zjištěna referenční cena.
Ve prospěch daňového subjektu svědčilo mimo jiné to, že v průběhu daňové kontroly spolupracoval a dokládal celou řadu důkazních prostředků, jimiž prokazoval svá tvrzení, přičemž správce daně tyto informace nevzal v potaz.
Tento rozsudek NSS jen potvrzuje, že oblast vnitroskupinového financování se dostává do popředí a bude stále častěji předmětem sporu mezi finanční správou a daňovými poplatníky. Změny úrokových sazeb jsou samozřejmě běžné, a to zejména v kontextu dnešní situace na finančních trzích. Každá změna však musí dávat smysl zejména z ekonomického pohledu a musí být důkladně zdokumentována, aby mohl být tento ekonomický smysl správci daně prokázán, stejně tak jako princip tržního odstupu.
e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2022
e Bulletin Koommor y daňov ých poradců ČR
Aktuálně z Finanční správy a účetnictví
Poslanecká sněmovna schválila úplné zrušení EET
Ze závěrečné zprávy Ministerstva financí hodnotící dopady této regulace vyplývá, že zbavením podnikatelů této povinnosti poklesne jejich administrativní zátěž a odpadnou jim náklady s EET spojené, zejména na pokladní zařízení a jeho aktualizaci či na internetové připojení. Při předpokladu minimálního ročního nákladu ve výši cca 3 000 Kč a celkového poč tu 500 tisíc podnikatelů přijímajících hotovostní tržby a zapojených do EET po rozšíření o třetí a č tvrtou vlnu by se jednalo o souhrnnou úsporu podnikatelům ve výši cca 1,5 mld. Kč ročně. Pokud jde o celkové provozní náklady na systém EET na straně státu, ze závěre čné zprávy MF vyplývá, že v letech 2017–2020 činily tyto náklady MF, Finanční správy a Celní správy zhruba 2,17 mld. Kč. Zrušení evidence tržeb naopak nebude znamenat dodatečný výdaj pro státní rozpočet. Primárním úkolem evidence tržeb je navíc z rozhodnutí Ústavního soudu zaznamenávání údajů o hotovostních tržbách, přičemž v posledních letech i v důsledku covidové pandemie došlo k prudkému nárůstu bezhotovostních plateb. Pro představu v roce 2017 činil podíl bezhotovostních plateb 20 %, za rok 2021 je tento podíl odhadován na 60 % a v roce 2025 by měl činit až 80 %. Tento nárůst je právě na úkor hotovostních tržeb, což výrazně oslabuje význam EET, neboť snižuje množství transakcí, na které evidence tržeb cílí. Digitální formy obchodu přitom nepřipouští takový prostor pro potenciální obcházení daňové povinnosti.
Poslaneckou sněmovnou schválený návrh přitom nepočítá s dalším provozováním systému EET na straně Finanční správy ani pro dobrovolně evidující podnikatele, a to zejména z důvodu významné úspory na straně státu. Aktuálně přitom stále dobrovolně eviduje okolo 53 tisíc podnikatelů, tedy zhruba č tvrtina z původního celkového poč tu 200 tisíc povinně evidujících subjektů. V souvislosti se zrušením EET přirozeně dochází také ke snížení celkového po č tu funkčních míst ve Finanční správě. Ke zrušení prvních 100 míst došlo od 1. července 2022, přičemž dotčení úředníci se mohou rozhodnout setrvat v úřadu a přihlásit se na jiné místo uvolněné například přirozenou fluktuací.
Finanční správa na osobních daňových úč tech eviduje stále velké množství přeplatků ve výši cca 1 463 000 000 Kč nejen z letošního roku, ale i z minulosti. Již v září upozorňovala poplatníky této daně, kteří zaplatili zálohy na rok 2022, že zálohy byly novel ou zákona o dani silniční od 1. ledna 2022 zrušeny. Informaci o existenci přeplatku je možné zjistit přihlášením se do Online finančního úřadu, a to například prostřednictvím bankovní identity nebo datové schránky, případně u svého místně příslušného správce daně. Finanční správa doporučuje přeplatek převézt na jinou daň nebo požádat o jeho vrácení. Tuto žádost lze vytvořit v její webové aplikaci. Podání je možné učinit také písemně, elektronicky nebo ústně do protokolu. Finanční správa zároveň upozorňuje, že pokud si poplatník o přeplatek sám nepožádá, stává se přeplatek (nebude-li použit na úhradu nedoplatku na jiné dani či u jiného správce daně) po 6 letech příjmem státu a poplatníkovi nárok na jeho vrácení zaniká.
Ministerstvo financí na to upozornilo ve své tiskové zprávě a zároveň připomnělo, že novela zákona o DPH navrhuje zvýšit limit ročního obratu pro povinnou registraci k DPH na 2 mil. Kč. Aktuální limit ve výši 1 mil. Kč odpovídal částce 35 000 eur, který ČR získala při vstupu do Evropské unie v roce 2004 a který se za 18 let navzdory významnému růstu cenové hladiny nezměnil. Zvýšení limitu až na 85 000 eur podporuje podle ministerstva sama EU, která členským zemím umožní implementovat toto navýšení od roku 2025. České republice bylo nicméně na její žádost umožněno zvýšit tento limit už před ú činností směrnice.
Novela je součástí daňového balíčku pro rok 2023, který mimo zvýšení plátcovství DPH přináší tři pásma paušální daně, mimořádné odpisy pro rok 2022 a 2023, osvobození bezúplatných převodů podílů na bytových domech od daně či změny daňového řádu týkající se datových schránek. U nich se s účinností od 1. ledna 2023 rozšíří okruh osob, kterým je datová schránka automaticky zřízena ze zákona. Od příštího roku by tak byly nuceny podávat daňové přiznání elektronicky i nepodnikající fyzické osoby, pro které novela daňového řádu tuto povinnost ruší.
Generální finanční ředitelství provedlo analýzu vybraných daňových subjektů využívajících ke své činnosti internetových platforem, například YouTube či Twitch, které umožňují dosahovat zdanitelného příjmu na základě jimi publikovaného obsahu. Při zpracování dat a informací byly vytipovány daňové subjekty, které nepřiznaly a neodvedly daň z příjmů plynoucích z provozování streamování či zveřejňování videí prostřednictvím platforem Twitch nebo YouTube, případně z dalších příjmů (např. z prodeje produktů s logem, smluvních produktů, darů od sponzorů apod.). V některých případech tyto subjekty neodvedly ani daň z přidané hodnoty. Například na základě kontroly v Moravskoslezském kraji byl zjištěn rozdíl mezi zjištěnými a tvrzenými příjmy ve výši několika desítek milionů korun.
Finanční správa podle svého vyjádření postupovala cestou minimálního zatížení daňových subjektů umožňující jim vykázat zjištěnou daňovou povinnost dodatečně a následně využít, v případě splnění podmínek, možnost splátkového kalendáře. Daňovým subjektům je dále doporučeno, aby věnovaly patřičnou pozornost správnému vykazování svých daňových povinností a případně, aby podaly dodatečná daňová přiznání. Aktivity realizované pomocí internetu a sociálních sítí bude podle GFŘ předmětem vyhledávací a kontrolní činnosti správce daně i nadále. Další akce v tomto segmentu je plánována na 1. pololetí roku 2023 a bude zahrnovat širší spektrum platforem.
Kriminální policie zahájila na základě spolupráce s Finan č ním analytickým úřadem a Finan č ní správou trestní stíhání sedmi fyzických osob a jedné právnické osoby pro daňovou trestnou č innost se škodou ve výši téměř 100 milionů K č . Právnická osoba se zna č nými příjmy z poskytování IT služeb především státním úřadům a institucím, jakými byly např. Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo financí, měla zahrnovat v letech 2019 až 2022 do svých daňových přiznání „fiktivní faktury“, č ímž dle závěrů vyšetřování zkrátila povinnost odvést DPH a daň z příjmů. Peníze měly být převáděny vlastníkovi spole č nosti (fyzické osobě)
moje .kdpcr.cz
e-Bulletin Komory daňových poradců
buď bez ekonomického důvodu na bankovní ú č ty jiných spole č ností, které vlastnil, nebo přes údajné dodavatelské spole č nosti. Tento vlastník podle vyjádření policie následně finan č ní prostředky utrácel za luxusní zboží č i služby pro sebe a svou rodinu. V návaznosti na tato zjištění byl vlastníkovi zajištěn majetek v hodnotě cca 40 milionů korun a byl obviněn z trestných č inů zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a legalizace výnosů z trestné č innosti. Stejně tak jsou stíhány také ostatní fyzické osoby, zejména zaměstnanci spole č nosti, které měly majiteli spole č nosti v trestné č innosti pomáhat a jeho trestnou č innost krýt, aniž by jakkoli užívaly výnosy ze spáchaného č inu. V případě pravomocného rozsudku hrozí obviněným osobám tresty odnětí svobody od pěti do deseti let.
Národní účetní rada upozornila, že po téměř pěti letech práce na přípravě nového zákona o účetnictví dospěl tento proces do své závěrečné fáze a Ministerstvo financí ve středu 26. 10. 2022 zveřejnilo navrhovaný text nového zákona o účetnictví do připomínkového řízení. Rada a její členové se na přípravě nového zákona podíleli po celou dobu tohoto procesu a Ministerstvo financí text navrhovaného zákona s Národní účetní radou opakovaně konzultovalo.
Předpokládaná účinnost nového zákona je od 1. ledna 2024. Návrh bude doprovázen také novým textem prováděcích vyhlášek a samostatným doprovodným zákonem, který zajistí novelu těch právních předpisů, které budou vyžadovat sladění s novým textem. Příprava těchto doprovodných předpisů již probíhá a jejich připomínkování se předpokládá po vypořádání připomínkového řízení navrhovaného textu nového zákona o účetnictví. Dokumenty k meziresortnímu připomínkovému řízení lze nalézt na stránkách Ministerstva financí.
Další institucí, která zaměřila svoji pozornost na novelu zákona o účetnictví, byla Komora auditorů ČR. Reagovala tak na část návrhu, která obsahuje mimo jiní změnu limitů pro povinný audit ve dvou variantách. Nově by podle novely podléhaly povinnému auditu buď pouze velké a střední účetní jednotky, nebo i jednotky malé, ovšem za současného zvýšení stávajících limitů obratu z 80 na 130 mil. Kč a aktiv ze 40 na 65 mil. Kč. Komora auditorů se podle svého vyjádření s těmito možnými změnami neztotožňuje a s úpravou nesouhlasí. V úvodu upozornila, že navýšení limitů s ní nebylo nijak diskutováno a zároveň je podle jejího názoru v rozporu s Návrhem věcného záměru zákona o účetnictví schváleného vládou. Kvůli chybějící diskuzi neměla Komora auditorů možnost upozornit Ministerstvo financí na problematické části novely.
Podle Komory by po změně limitů přestalo podléhat povinnému auditu více než 5000 ú četních jednotek. Ministerstvo financí podle ní dostate č ně neprozkoumalo dopady zejména na podnikatelské prostředí, výběr daní a ochranu spole č nosti před škodlivými transakcemi spojenými nejen s praním špinavých peněz. Upozorňuje také, že omezení funkce auditorů v době probíhajícího ekonomického konfliktu s Ruskem považuje za znepokojivé. Návrh také nemá dostate č ně reflektovat význam auditu pro řádný výběr daní, protože auditoři u svých klientů netolerují agresivní daňové techniky. Zvýšení míry neauditovaných ú četních závěrek má vést také k sekundárním insolvencím, protože podnikatelé se budou o problémech svých obchodních partnerů dozvídat se zpožděním.
Komora auditorů rozporuje také argumenty pro navrhované úpravy spočívající ve valorizaci o inflaci a úspoře administrativních nákladů. Podle ní jsou neúplné a vedou k potenciálně chybným závěrům, protože snížení administrativní zátěže nebylo dostatečně prozkoumáno. U některých účetních jednotek by bylo podle Komory možné nahradit audit jednodušší a levnější službou – tzv. prověrkou. V případě argumentu potřebné valorizace Komora připomenula, že se již dříve přizpůsobovala kritéria pro povinný audit. V případě aktiv se měnila aktiva brutto na nižší částku aktiv netto a v případě obratu došlo k vyloučení rozpouštění opravných položek, rezerv, aktivace a změny stavu zásob z výnosů.
Posledním sporným bodem ve vyjádření Komory je zrušení povinnosti konsolidace středních konsolidačních celků. S tímto Komora nesouhlasí, protože při zvýšení limitů se účetním jednotkám vyplatí jejich podnikání rozdělit do více společností a díky absenci konsolidace pak obejít zákonné ustanovení. Zároveň je možné, že s ohledem na ekonomický vývoj, kdy lze o čekávat růst trendu insolvencí, budou nepříznivé ekonomické skutečnosti skryty pomocí transakcí se spřízněnými stranami v rámci ekonomické skupiny. Komora poukazuje na to, že skutečný stav takové ekonomické skupiny je schopna odhalit pouze konsolidace. Její zrušení tak může zásadně ohrozit obchodní partnery a věřitele těchto ekonomických skupin.
Zdroj: www.financnisprava.cz, www.mfcr.cz , www.nur.cz , www.kacr.cz
Nově zveřejněný report OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) zdůrazňuje rizika plynoucí v oblasti BEPS (Eroze daňových základů a přesouvání zisků) z absence dosavadního nezavedení dvoupilířového systému globální korporátní daně, který by zajistil, že velké nadnárodní korporace budou odvádět spravedlivou část daní ve státech, kde mají své zisky. Závěry výro čních statistik korporátní daně, zpracovaných OECD, pokrývající 160 států a jurisdikcí, shromažďující data Country-by-Country reportingu a týkající se téměř sedmi tisíc nadnárodních korporací, ukazují na výrazný posun ve snahách o transparentnost ve zmiňované oblasti.
Tomáš Půček Právní oddělení KDP ČR
Zpráva klade mimo jiné velký důraz také na skute čnost, že sazba korporátní daně se, byť s výraznými odchylkami mezi jednotlivými subjekty, během uplynulých dvou dekád snížila, a sice z 28 % v roce 2000 na 20 % v roce letošním.
Pod dohodou o reportování příjmů z digitálních platforem se sešlo přes dvacet podpisů
Ve dnech 9. až 11. listopadu proběhlo ve španělské Seville plenární zasedání Globálního fóra transparentnosti a výměny informací pro daňové účely při OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Rovnou dvaadvacet států podepsalo mnohostrannou dohodu (MCAA Digital Platforms) o automatické výměně informací podle modelových pravidel OECD pro reportování digitálních platforem. Dohoda umožňuje automatickou výměnu informací provozovatelů digitálních platforem v oblasti transakcí a příjmů obchodníky užívajícími tyto platformy. Nadto patnáct států dále podepsalo dohodu o závazných modelových pravidlech pro společný reportovací standard schémat daňových úniků a neprůhledných off shorových struktur (CRS Mandatory Disclosure Rules), umožňující každoroční automatickou výměnu informací, identifikující uspořádání mající za cíl obcházet CRS nebo snažící se zakrýt skutečného vlastníka.
Státy, jež se staly signatáři těchto dvou dohod, včetně bližších informací k sjednaným dokumentům, naleznete pod těmito odkazy: Digital Platforms MCAA a Mandatory Disclosure Rules MCAA . Česká republika mezi signatáři není.
Až do 26. ledna 2023 byla prodloužena lhůta pro veřejné konzultace, tedy pro zaslání zpětné vazby k předložené informaci, kdy tato zpětná vazba bude zohledněna při další práci na iniciativě. Podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů (směrnice BEFIT) si klade za cíl navrhnout komplexní řešení pro zdanění podniků v EU prostřednictvím zavedení společného souboru pravidel pro výpočet zdanitelného základu společností z EU, přičemž bude na základě vzorce zajištěno účinnější rozdělování zisků mezi země EU. Iniciativa se rovněž zaměřuje na snížení nákladů na dodržování předpisů a na vytvoření soudržného přístupu ke zdanění právnických osob v EU.
Evropská komise k tomuto uvedla: „Ačkoliv principy společného daňového základu a účinného rozdělení byly obsaženy již v předchozích podobách návrhu, BEFIT zohlední významné změny, které nastaly v mezidobí nejen v ekonomikách, ale také v mezinárodní spolupráci. Nový návrh bude stavět na dvoupilířovém řešení OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) a vzorci G20 o alokování zisků.“
K prodloužení lhůty došlo také v návaznosti na proběhnuvší diskuze v rámci Platformy pro dobrou správu daní, jejímž organizátorem je Evropská komise a kde i CFE představila svůj předběžný pohled na připravovanou úpravu. Veřejná konzultace (a tedy i možnost k tématu přispět) probíhá prostřednictvím platformy Have Your Say Evropské unie.
Den daňového poradenství chce Komora využít k tomu, aby připomenula význam a roli, kterou daňoví poradci hrají jak při pomoci svým klientům, tak ve vztahu k fungování daňového systému.
Dne 1. 12. v roce 1992 nabyl účinnosti zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR. Zákon byl přitom schválen Českou národní radou dne 20. října 1992, Ustavující valná hromada se pak uskutečnila 29. 5. 1993. Nabytí účinnosti zákona však bylo pro zahájení konkrétních kroků, směřujících ke vzniku profese daňových poradců, klíčové. Od tohoto data se začaly odvíjet všechny praktické kroky, které vyústily v ustavení Komory daňových poradců ČR a vznik samostatné profese daňových poradců. 1. 12. je tak pro daňové poradenství v České republice symbolické datum.
30. výročí nabytí účinnosti zákona Komora využila k tomu, aby na tento den vyhlásila „Den daňového poradenství“ a zvýraznila tím roli, kterou daňoví poradci plní. Současně tímto dnem startují oslavy výročí 30 let existence profese. Mimo jiné se již spustil i prodej vstupenek na oslavu výročí, která se uskuteční 26. 5. 2023 v Brně formou společenského večera plného kulturního programu a dobrého jídla. Podrobnosti jsou k dispozici na interním webu Komory, součástí setkání v Brně bude i návazný volnočasový program s nabídkou 4 okruhů výletů 27. 5. 2023.
I díky tomuto výročí by Komora chtěla zvýraznit, že daňové poradenství je v České republice samostatnou a svébytnou profesí, jejíž základní parametry jsou definovány samostatným zákonem, doplňuje seznam takto regulovaných profesí, mezi které patří například advokáti, auditoři, notáři nebo lékařské a některé technické profese. Petra Pospíšilová, prezidentka Komory, k tomu uvádí: „Komora se dlouhodobě snaží prezentovat daňového poradce jako nezávislého odborníka nejen v daňové, ale obecně v ekonomické oblasti. Daňový poradce je profesionál s příslušným vzděláním, odborností potvrzenou zkouškami a kontinuálním vzděláním, který je pojištěný na škody, které by jeho činností mohly klientovi vzniknout.“
Komora by se také chtěla při této příležitosti obrátit na daňové poradce, aby v prezentaci Dne daňového poradenství nezůstala osamocena. Bylo by skvělé, pokud by i daňoví poradci připomněli tento den svým klientům nebo připravili prezentaci a propagaci daňového poradenství vlastními prostředky. Komora při příležitosti vyhlášení Dne daňového poradenství připravila tiskovou zprávu dostupnou ZDE . Za Komoru velmi oceníme, pokud ji budete sdílet nebo její obsah využijete při vlastní PR komunikaci.
Na základě úspěšného složení kvalifikační zkoušky na daňového poradce, jejíž ústní část proběhla ve dnech 26.–27. 10. 2022, zapsala k 15. 11. 2022 Komora daňových poradců ČR do seznamu daňových poradců 52 nových členů.
05856 Ing. Tereza Gazdíková 05882 Ing. et Bc. Andrea Mudrová 05857 Ing. Michaela Kozminská 05883 Ing. Adam Nohavica 05858 Ing. Eliška Baronová 05884 Ing. Lenka Novotná 05859 Ing. Jakub Beran 05885 Ing. Petra Ondrová, LL.M. 05860 Ing. Daniel Bogar 05886 Ing. Lukáš Otýpka 05861 Bc. Vojtěch Bouřil 05887 Ing. Petr Pilař 05862 Ing. Jana Byrtusová 05888 Ing. Aneta Rulfová 05863 Ing. Kateřina Černá 05889 Ing. Petra Růžičková 05864 Ing. Barbora Čížková 05890 Ing. Tereza Ryšavá 05865 Ing. Bc. Barbora Dunajová 05891 Bc. Iva Sajverová 05866 Ing. Adéla Gabrielová 05892 Bc. et Bc. Katarína Sedláčková 05867 Ing. Lenka Hajšmanová 05893 Ing. Eva Schoupalová 05868 Bc. Stanislava Hasmanová 05894 Bc. Hana Skálová 05869 Ing. Klára Holečková 05895 Ing. Veronika Smetanová 05870 Mgr. David Horňák 05896 Ing. Romana Syslová Filipova 05871 Ing. Tereza Janatová 05897 Ing. Denisa Šaff ková 05872 Ing. Nicole Jansová 05898 Ing. Dominika Šiplová 05873 Bc. Martina Kašparová 05899 Ing. Darina Špačková 05874 Ing. Bohdana Kawková 05900 Ing. Miroslav Špelda 05875 Ing. Pavel Kobliha 05901 Ing. Vojtěch Štefka 05876 Ing. Markéta Kotasová 05902 Bc. Daniel Václav Štěpánek 05877 Ing. Petra Krykorková 05903 Ing. Josef Štěpina 05878 Mgr. Ing. Alena Křížová 05904 Ing. Eva Tomíčková 05879 Ing. Jana Magátová 05905 Ing. Bc. Tomáš Topinka 05880 Ing. Viktória Mihályiová 05906 Ing. Jan Vedral 05881 Ing. Petr Mroček 05907 Ing. Ivana Zemanová
Radek Neužil , tajemník KDP ČR Šárka Lásková , kvalifikační zkoušky na DP
S hlubokou lítostí oznamujeme, že zemřela naše kolegyně a dlouholetá zaměstnankyně kanceláře Komory daňových poradců ČR Libuše Koukalová. Odešla náhle, v neděli 27. listopadu, ve věku 63 let. Tato smutná událost nás velmi zasáhla a chtěli bychom i touto formou vyjádřit její rodině upřímnou soustrast.
Radek Neužil, tajemník KDP ČR
Novela zákona o DPH navrhuje zvýšit limit ro čního obratu pro povinnou registraci k DPH na 2 mil. Kč Aktuální limit ve výši 1 mil. Kč odpovídal částce 35 000 eur, který ČR získala při vstupu do Evropské unie v roce 2004 a který se za 18 let navzdory významnému růstu cenové hladiny nezměnil. Zvýšení limitu až na 85 000 eur podporuje sama EU, která členským zemím umožní implementovat toto navýšení od roku 2025. ČR nicméně bylo na její žádost umožněno zvýšit limit pro plátcovství DPH na 2 mil. Kč už před účinností této směrnice.
V důsledku zvýšení limitu pro plátcovství DPH se na 2 mil. Kč zvyšuje novelou zákona o daních z příjmů i hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu daně. Z důvodu velmi širokého rozpětí příjmů paušalistů nebude měsíční paušální záloha pro všechny ve stejné výši, ale zavádí se 3 pásma odvozená primárně od výše příjmů a sekundárně od výdajového paušálu. V nové rozšířené paušální dani pracuje Ministerstvo financí s několika skupinami OSVČ podle výše ro čních příjmů a uplatnitelného výdajového paušálu. Pro většinu OSVČ se nic nemění a příští rok budou platit paušální zálohy podle aktuálních odhadů ve výši 6 208 Kč v závislosti na výši zdravotního a důchodového pojištění dle vývoje průměrné hrubé mzdy v roce 2022 (výše paušální zálohy pro rok 2022 činí 5 994 Kč měsíčně).
První pásmo se týká všech OSVČ s ro čními příjmy do 1 mil. Kč, dále OSVČ s příjmy do 2 mil. Kč s uplatnitelným 80% výdajovým paušálem a OSVČ s ro čními příjmy do 1,5 mil. Kč s uplatnitelným 60% výdajovým paušálem. Druhé pásmo je určeno zejména pro OSVČ s ro čními příjmy do 1,5 mil. Kč, které se z důvodu nižšího výdajového paušálu nevešly do prvního pásma, a také pro OSVČ s ro čními příjmy do 2 mil. Kč s uplatnitelným 60% výdajovým paušálem. Třetí pásmo je pak určeno pro ostatní OSVČ s ro čními příjmy do 2 mil. Kč, které se nevešly do nižšího pásma. Ve druhém pásmu budou OSVČ příští rok hradit fi xní paušální zálohy ve výši 16 000 Kč měsíčně, ve třetím pásmu pak 26 000 Kč měsíčně.
V oblasti paušální daně návrh upravuje také situaci, kdy po-
platník v paušálním režimu ukončil na konci zdaňovacího období nebo v jeho průběhu svou činnost a musel podat standardní daňové přiznání a přehledy povinného pojistného, přestože by jinak splnil ostatní podmínky pro paušální daň. Nově tak poplatník činit nemusí, pokud jeho nevypořádané pohledávky a zásoby spolu s příjmy ze samostatné činnosti nepřekro čí hranici rozhodných příjmů (dle pásma 1, 1,5 nebo 2 mil. Kč ro čně).
Předkládaný návrh zákona prodlouží mimořádné odpisy na majetek zařazený v první a druhé odpisové skupině pořízený v letech 2022–2023, čímž naváže na mimořádné odpisy majetku pořízeného v letech 2020–2021 zavedené v důsledku dopadů covidové pandemie na podnikatele. Nadále tedy bude možné majetek zařazený v první odpisové skupině odepsat bez přerušení za 12 měsíců, namísto standardních 3 let, a majetek zařazený ve druhé odpisové skupině bez přerušení za 24 měsíců, namísto standardních 5 let. Prvních 12 měsíců přitom bude moci poplatník uplatnit odpisy až do výše 60 % vstupní ceny.
Ministerstvo financí v předkládaném daňovém balí č ku dále navrhuje zpětně osvobodit zejména bytová družstva od daně z příjmů z bezúplatného převodu spoluvlastnického podílu na bytových domech z majetku obce. Jedná se o bytové domy, které byly postaveny v letech 1995–2007 za pomoci dotací ze Státního fondu rozvoje bydlení nebo z programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury a u nichž se obec zavázala bezúplatně nebo za 1 Kč a zpravidla po uplynutí 20 let převést svůj podíl na bytovém domě většinou na bytové družstvo. S ohledem na aktuální tržní ceny nemovitostí by dnes daňová povinnost z toho převodu mohla
přesáhnout i hodnotu v minulosti poskytnuté dotace, což by bylo proti smyslu tehdejší podpory dostupného bydlení.
V novele zákona o DPH dále resort financí navrhuje parametrické úpravy kontrolního hlášení v oblasti pokut a výzev k podání. Jedná se zejména o snížení pokut za pozdní podání, resp. nepodání kontrolního hlášení pro fyzické osoby, s.r.o. s jediným spole čníkem fyzickou osobou a osoby, jejichž zdaňovacím obdobím je kalendářní č tvrtletí, a dále prodloužení lhůty pro podání následného kontrolního hlášení na 17 dnů od vyzvání finančního
úřadu do datové schránky plátce. Negativní dopad snížení pokut u kontrolního hlášení do státního rozpo č tu je odhadován ve výši 180 mil. Kč ročně. Novela daňového řádu dále reaguje na novelu zákona upravujícího datové schránky, jež s účinností od 1. ledna 2023 rozšíří okruh osob, kterým je datová schránka automaticky zřízena ze zákona. Od příštího roku by tak byly nuceny podávat daňové přiznání elektronicky i nepodnikající fyzické osoby, pro které novela daňového řádu tuto povinnost ruší.
Zdroj: Ministerstvo financí
Omezení přístupu veřejnosti k údajům o skutečných majitelích společností žádá dnes vydaný rozsudek Soudního dvora EU. Česko proto nejspíš bude muset znovu novelizovat zákon o evidenci skutečných majitelů, sdělila advokátní kancelář KPMG Legal. Identifikace skutečného majitele se v posledních měsících řeší zejména v souvislosti s protiruskými sankcemi.
Rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech C-37/20 reagoval na otázky od Obvodního soudu v Lucemburku, který řešil dvě žaloby domáhající se omezení přístupu k údajům o skutečných majitelích. Těmito údaji jsou zejména jméno, datum narození a místo pobytu. Rozsudek označil za neplatné ustanovení unijní směrnice AML proti praní špinavých peněz, podle něhož musí být informace o skutečných majitelích vždy k dispozici komukoliv z široké veřejnosti. Rozsudek považuje toto ustanovení, které je promítnuto i v české legislativě, za nepřijatelný zásah do práva na soukromý život a na ochranu osobních údajů.
„V Česku jsou některé osobní údaje skutečných majitelů přístupné veřejnosti na základě relativně nedávné novely zákona o evidenci skutečných majitelů. Lze tedy o čekávat, že Česko bude muset tento zákon v brzké době znovu novelizovat, a to i když by Evropská komise nepřistoupila k úpravě AML směrnice,“ uvedl Tomáš Kočař z KPMG Legal.
„Soudní dvůr EU tedy žádá omezení přístupu veřejnosti k informacím o skute čných majitelích spole čností, které jsou zapsané v obchodních rejstřících na území členských států EU. Pokud
by však Evropská komise pozměnila znění AML směrnice a vykompenzovala související zásahy do práv skute čných majitelů, není vyloučeno, že by Soudní dvůr EU plošné uveřejnění do budoucna povolil. I v takovém případě by se však český zákon o evidenci skute čných majitelů nevyhnul nezbytné novelizaci,“ uzavřel Ko č ař.
Zdroje:
1) https://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/ pdf/2022-11/cp220188cs.pdf
2) https://www.e15.cz/valka-na-ukrajine/ruske-firmyvyhravaji-verejne-zakazky-navzdory-sankcim-oligarchovese-schovavaji-za-bile-kone-1394117#:~:text=Sankce%20 uvalen%C3%A9%20na%20Rusko%20se,red
3) viz např. https://esm.justice.cz/ias/issm/rejstrik-sm. vysledky?subjektId=278589&typ=PLATNY_CASTECNY_ SM nebo https://esm.justice.cz/ias/issm/rejstrik-sm. vysledky?subjektId=1089627&typ=PLATNY_CASTECNY_SM
Před podáním žádosti o zrušení registrace doporučujeme zvážit následující okolnosti:
1. Budu muset snížit uplatněný nárok na odpočet?
2. Nehrozí mi registrace tzv. identifikované osoby?
3. Je pro mne deregistrace skutečně výhodná s přihlédnutím k pozici v obchodním řetězci?
1. Budu muset snížit uplatněný nárok na odpočet?
Zrušení registrace k DPH je zároveň podmínkou v případě, že si přejí vstoupit do režimu paušální daně pro odvod daně z příjmů fyzických osob a pojištění. Nicméně lákavá myšlenka zániku povinností spojených s plátcovstvím DPH a úspory souvisejících administrativních nákladů by neměla zastínit povědomí o povinnostech spojených se zrušením registrace, a to především případné povinnosti vrácení dříve uplatněného nároku na odpo čet. Zároveň je vhodné se zamyslet, zda být neplátcem je pro daný typ podnikání č i pro danou pozici v obchodních řetězci skute č ně výhodné. V následujícím č lánku vám přinášíme souhrn otázek, nad kterými je potřebné se zamyslet, než se rozhodnete podat přihlášku ke zrušení registrace k DPH. O zrušení registrace může zažádat plátce se sídlem č i bydlištěm v České republice, pokud není DPH skupinou a jeho obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců nepřesáhl 2 mil. Kč . Novela obsahuje i přechodné ustanovení, které umožňuje zažádat o zrušení registrace plátcům s obratem mezi 1 a 2 mil. Kč a to nejpozději do 8.12.2022, aby byla zajištěna deregistrace do konce roku 2022 a tím pádem i případné umožnění vstupu do režimu paušální daně.“
Pokud plátce pořídil majetek, u kterého si uplatnil daň na vstupu v plné č i č áste č né výši a který má stále ve svém obchodním majetku, bude muset pravděpodobně snížit uplatněný odpo čet DPH. Lhůta pro úpravu odpo č tu č iní 10 let pro nemovitosti a jejich technické zhodnocení a 5 let pro ostatní dlouhodobý majetek. Úprava odpo č tu se týká také zásob, vlastního nedokon čeného majetku a dalšího majetku pořízeného v období 11 měsíců předcházejících měsíci zrušení registrace, u kterého byl uplatněn odpo čet alespoň 2 100 Kč . Povinnost vrátit odpo čet vzniká i z titulu přijaté úplaty za zdanitelné plnění, které se do dne předcházejícího dni zrušení registrace neuskute č nilo.
Eviduje-li plátce DPH ve svém obchodním majetku při podání žádosti o deregistraci některé z výše uvedených, měl by zpozornět. Zrušení registrace k DPH se totiž může stát značně nákladným. Zákon však stanovuje lhůtu pro úpravu odpo č tu, která má představovat jakousi „dobu životnosti“, po kterou by měl být majetek používán k vytváření přidané hodnoty. Nevyužije-li plátce majetek po celou tuto stanovenou dobu ke zdanitelné činnosti nebo zruší-li plátce svoji registraci k DPH (a tedy nevytváří prostřednictvím majetku přidanou hodnotu podléhající DPH), musí č ást nároku na odpo čet poměrně dle po č tu let či měsíců vrátit finančnímu úřadu, aby nedochá-
e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2022
zelo k nerovnostem mezi neplátci DPH a „bývalými plátci DPH“. Níže uvádíme krátký příklad snížení odpo č tu DPH u dlouhodobého majetku, konkrétně automobilu.
Fyzická osoba, podnikatel a plátce DPH, pořídil v srpnu 2020 automobil za 605 000 Kč a uplatnil si plný nárok na odpo čet ve výši 105 000 Kč . Fyzické osobě bylo zrušeno plátcovství k 15. 12. 2022. Jelikož podnikatel bude poslední daňové přiznání k DPH podávat za prosinec 2022, musí v tomto daňovém přiznání provést úpravu nároku na odpo čet a snížit uplatněný nárok na odpo čet z tohoto automobilu. Od nákupu automobilu neuplynuly ani tři roky z pětiletého sledovaného období. V přiznání za prosinec 2022 tak bude muset podnikatel snížit odpočet z automobilu o 3/5 nárokovaného odpo č tu DPH a vrátit 3/5 ze 105 000 Kč , tedy 63 000 Kč .
zaregistrovaný jako plátce DPH, který má nárok na odpo čet ze vstupů použitých pro ekonomické ú čely.
I když při dovozu zboží ze třetích států nehrozí, že se neplátce stane identifikovanou osobou, je důležité poznamenat, že když celníci neobdrží platné DIČ, připoč tou ke zboží DPH, které si neplátce nemůže nárokovat zpět.
Než se rozhodnete odregistrovat od DPH, doporu č ujeme se také zamyslet nad otázkou povinnosti registrace identifikované osoby. Identifikovaná osoba pro účely DPH představuje jakousi limitovanou registraci k DPH, kdy sice existuje povinnost přiznat daň či přiznat plnění, ale není možné si uplatnit nárok na odpočet. Identifikovanou osobou se stává tuzemská osoba povinná k dani (většinou podnikatel nebo obchodní korporace), která například pořídí zboží z jiného č lenského státu v souhrnné hodnotě převyšující 326 tis. Kč , příjme službu s místem plnění v ČR od osoby neusazené v tuzemsku nebo poskytne službu dle tzv. základního pravidla osobě povinné k dani usazené v jiném č lenském státě. Stejně jako plátce má identifikovaná osoba povinnost podávat přiznání k DPH a případně kontrolní a souhrnné hlášení. Ze zmíněných důvodů je vhodné zapřemýšlet, zda pro mě není výhodnější zůstat
Pravděpodobně nejzásadnější skutečností pro rozhodnutí být či nebýt plátcem DPH je, s jakými subjekty bude podnikatel obchodovat, tzn. kdo budou jeho odběratelé a zákazníci – plátci, nebo neplátci? Obecně řečeno, pokud jsou moji zákazníci plátci, je lepší být plátcem, pokud jsou neplátci, výhodnější je být neplátcem. Ačkoli zisk podnikatele z jednoho výrobku není registrací ovlivněn, konečná cena produktu, která rozhoduje o poptávce i celkových tržbách, již (de)registrací ovlivněna je.
Tabulka níže zobrazuje na příkladu podnikatele nakupujícího vstupy za 1 000 Kč, k nimž vytvoří přidanou hodnotu ve stejné výši, rozdílnost konečných cen pro zákazníky za předpokladu, že je podnikatel plátcem/neplátcem DPH a zákazník plátcem/neplátcem DPH:
Jak je patrné z příkladu, zisk podnikatele činí vždy 1 000 Kč, avšak konečná cena je rozdílná. Je-li podnikatel plátcem, je výhodnější prodávat zboží plátcům, jelikož za předpokladu stejného zisku podnikatele je cena pro zákazníky – plátce nižší (2 000 < 2 420). Pokud je podnikatel neplátcem, své zboží bude prodávat spíše neplátcům, jelikož má jako neplátce vůči plátcům konkurenční výhodu (cena plátců pro neplátce je 2 420 Kč a cena neplátců pro neplátce je 2 210 Kč).
Na závěr doplňujeme, že návrh novely zákona je aktuálně ve 3. č tení Poslanecké sněmovny. Předpoklad účinnosti novely je prozatím 1. 1. 2023, nicméně finální verze zákona se může ještě v čase lehce pozměnit.
moje .kdpcr.cz
2. Nehrozí mi registrace tzv. identifikované osoby?
3. Je pro mne deregistrace skutečně výhodná s přihlédnutím k pozici v obchodním řetězci?
Jaké téma jste si letos vybral pro konferenci Trestní právo daňové a proč?
Vybral jsem si srovnání pojmů „zkrácení daně“ v trestním právu a „chybějící daň“ v právu daňovém, jde-li o podvod na DPH. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o totéž, a že tedy orgány činné v trestním řízení mohou vcelku jednoduše přebírat závěry správců daně i pro účely trestního řízení. U komplexních podvodů, jimiž podvody na DPH velmi často bývají, to však většinou bude hodně jinak. Zjištění správců daně poskytne zpravidla dostatek informací o tom, že podvodná struktura existovala a kdo všechno se na ní podílel. Málokdy však poskytne dostatek informací o výši zkrácené daně. Správce daně toto jako celek nezjišťuje a suma doměrků není rovna výši zkrácené daně. Stejně tak bývá ze zjištění správců daně nedostatečně patrné, která konkrétní osoba v řetězci z podvodu profitovala, v jaké míře a jaký rozsah krácení byl u té které osoby kryt požadovanou formou zavinění (úmysl, event. nedbalost u kvalifikovaných skutkových podstat).
Co z vašeho tématu považujete za nejdůležitější pro daňové poradce? Klíčové je vnímat, že cíle daňového řízení a trestního řízení jsou sice u podvodů na DPH shodné co do jejich objektivního smyslu a účelu – zabránit tomu, aby stát byl obětí daňového podvodu, ale že každý z orgánů zjišťuje tak trochu jiné skutečnosti a řeší dosti odlišné právní otázky. Ten, kdo se „namočil“ do podvodu na DPH, totiž ještě ani zdaleka nemusí být pachatelem daňového trestného činu, i když objektivně jeho spáchání napomohl, a naopak ten, kdo třeba z pozadí celý podvod vymyslel a režíroval, nemusí být osobou, které je daň doměřena, a přesto může být jako organizátor podvodu či jeden z hlavních pachatelů odsouzen pro trestný čin.
Jaké téma jste si letos vybral pro konferenci Trestní právo daňové a proč?
Pro konferenci Trestní právo daňové jsem si za téma vybral Působnost Úřadu evropského veřejného žalobce (dále jen EPPO) v oblasti daňových trestných činů. Dané téma jsem si vybral, neboť EPPO je novým orgánem EU činným v trestním řízení ve 22 členských státech a u EPPO působím od poloviny ledna letošního roku jako evropský pověřený žalobce. Jelikož se jedná o celoevropské státní zastupitelství vykonávající svou činnost od 1. 6. 2021, považoval jsem za důležité jej účastníkům konference představit a přiblížit jeho kompetence v oblasti daňových trestných činů.
Co z vašeho tématu považujete za nejdůležitější pro daňové poradce?
Pro daňové poradce považuji za důležité, aby věděli o existenci EPPO a o tom, že evropští žalobci a evropští pověření žalobci mají v českém trestním řízení stejné pravomoci jako tuzemští státní zástupci. Za nejdůležitější považuji, aby znali kompetence EPPO v oblasti daňových trestných činů a strukturu tohoto úřadu v případě, že by se trestní řízení vedené EPPO dotklo jejich činnosti.
Jaké téma jste si letos vybrala pro konferenci Trestní právo daňové a proč?
Pro konferenci Trestní právo daňové jsem vybrala téma podvodů na DPH, neboť stále tvoří podstatnou část daňové agendy u správních soudů. Byť jde o téma, kterým se soudy zabývají dlouhodobě, některé dílčí otázky zůstávají stále nevyřešené či sporné. Právě na ně jsem se v rámci konference zaměřila.
Co z vašeho tématu považujete za nejdůležitější pro daňové poradce?
Za nejdůležitější aktuálně považuji otázku vymezení chybějící daně a důsledků uhrazení chybějící daně před pravomocným skončením daňového řízení. Judikatury týkající se této otázky je zatím pomálu. Bude proto zajímavé sledovat, jakým směrem se bude vyvíjet, a s ohledem na to poté volit strategii pro postup v daňovém řízení.
Jaké téma jste si letos vybrala pro konferenci Trestní právo daňové a proč?
Jako advokátku věnující se daňovým sporům ve správním soudnictví mě vždy zajímá vztah mezi daňovým právem a trestním právem. Proto jsme se letos s kolegy věnovali především tomu, jaké daňové kontroly a daňová řízení mohou končit podáním trestního oznámení správcem daně a jaké trendy v tomto ohledu v posledním roce vidíme v praxi. Také jsme diskutovali praktické postřehy týkající se toho, v jaké fázi daňového řízení správce daně podává trestní oznámení či jaké případy nekončí u podání vysvětlení a dochází k zahájení přímo trestního stíhání. Nemohli jsme zapomenout ani na aktuální téma, kterým je koncept zneužití práva a jeho trestněprávní rovina.
Co z vašeho tématu považujete za nejdůležitější pro daňové poradce?
Dle mého názoru je důležité, že i postup daňového subjektu a jeho zástupců během daňové kontroly může hrát významnou roli v posouzení případné trestněprávní odpovědnosti a při zahájení trestního stíhání. Pokud správce daně podává v návaznosti na doměření daně trestní oznámení, vychází z informací a důkazních prostředků získaných během daňové kontroly. Již během daňové kontroly je proto třeba myslet na to, že v zásadě celý daňový spis může být podroben zkoumání orgány činnými v trestním řízení. Ty na zjištěné skutečnosti a postup daňového subjektu přitom budou koukat zcela jinou perspektivou.
Jaké téma jste si letos vybral pro konferenci Trestní právo daňové a proč?
Byl jsem přizván do diskuzního panelu na téma Aktuální postřehy z praxe, které se týkaly nejnovějších trendů v oblasti daňových kontrol s možným přesahem do trestního práva. Diskuze poukázala na celou řadu společných témat, která poslední rok v daňové oblasti přinesl, a která v praxi často řešíme. Současně diskuze nastínila budoucí trendy daňových kontrol a možná související trestně právní rizika, která lze pozorovat v okolních státech, což se projevuje např. v oblasti transferových cen v Německu. Stejně tak jsme se v diskuzi zabývali neméně zajímavou oblastí tzv. zneužití práva, ve které lze bezpochyby pozorovat zvyšující se zájem daňové správy na kontrole rozličných transakcí se záměrem prozkoumat, zda tyto transakce nepřináší jejich účastníkům nedovolené daňové zvýhodnění. V neposlední řadě jsme také diskutovali okamžiky, které dle našich zkušeností vedou k podání podnětů na zahájení trestního stíhání. Je tedy patrné, že diskuze s kolegyněmi a kolegy z jiných poradenských společností přináší obohacení o nové poznatky a zkušenosti, což bylo ostatně jedním z důvodů, proč jsem se této diskuze zúčastnil.
Co z vašeho tématu považujete za nejdůležitější pro daňové poradce?
Při práci daňového poradce je potřeba stále častěji myslet na to, že – obrazně řečeno – daňová řízení nemusí začínat a končit jen v budovách finančních úřadů, ale mohou se posunout do roviny trestněprávní. To vyvolává neustále se zvyšující nároky na odbornost a kvalitu poskytovaného poradenství ze strany daňových poradců, ale také požadavek na zvyšování jejich povědomí o možných souvisejících trestněprávních aspektech, což do značné míry posouvá roli daňového poradce, jak ji dnes známe. Daňový poradce totiž zná (nebo by alespoň měl znát) celkový kontext a účel jím posuzovaných transakcí a logicky by tak měl být jedním
moje .kdpcr.cz
e-Bulletin Komory daňových poradců
z prvních, kdo upozorní na možná trestněprávní rizika. To ostatně úzce souvisí s tématem diskuzního panelu na téma Aktuální postřehy z praxe, neboť daňový svět je veden nekončící snahou dosáhnout daňově optimalizovaných řešení, čehož je důkazem právě tzv. zneužití práva. Pro činnost daňového poradce považuji rovněž za důležité, aby měl alespoň v základních bodech povědomí o odlišnosti daňového a trestního řízení. Setkávám se totiž poměrně často se situacemi, kdy tato řízení probíhají paralelně nebo se vzájemně předchází. V těchto případech představuje povědomí daňových poradců o trestně právních souvislostech výhodu při zastupování klienta nejenom před správcem daně, ale také v rámci úzké spolupráce daňového poradce s advokátem při obhajobě klienta v řízení trestním.
Jaké téma jste si letos vybral pro konferenci Trestní právo daňové a proč?
Modus operandi vyšetřování karuselů – DPH.
Co z vašeho tématu považujete za nejdůležitější pro daňové poradce?
Všechno je to na jedno brdo – stejný modus operandi. Většinou trestní oznámení podává finanční úřad. Většinou když trestní oznámení podá finanční úřad, tak se DPH opravdu někde „ztratilo“. Většinou orgány činné v trestním řízení obžalují všechny, kdo se „kolem nachomýtli“, a nezkoumají jejich úmysl v souvislosti s daňovou trestnou činností. Většinou si orgány činné v trestním řízení najmou znalce na daně. Většinou orgány činné v trestním řízení zabudují do otázky předpoklad, že plnění bylo fiktivní. Advokáti pak dokazují před soudem, že jejich klient neměl úmysl páchat trestnou činnost. Advokáti pak dokazují před soudem, že plnění nebylo fiktivní. Soud zde nahrazuje práci policie a státního zastupitelství a zkoumá, zdali bylo plnění fiktivní a kdo z obžalovaných jednal v úmyslu a kdo nikoli.
Jaké téma jste si letos vybral pro konferenci Trestní právo daňové a co z vašeho tématu považujete za nejdůležitější pro daňové poradce?
Letos jsem si vybral téma znaleckých posudků v daních. V této oblasti je totiž naprosto zásadní rozdíl v pojímání posudků správci daně v daňovém řízení na straně jedné a orgány činnými v trestním řízení na straně druhé. Zejména v trestním řízení totiž posudky velice často odpovídají na právní otázky, což je ale znalcům zapovězeno. Mé vystoupení tak mělo přispět k tomu, abychom k této problematice konečně zaujali jednoznačné stanovisko.
Daňoví poradci by pak měli vědět, že daňové poradenství je právní poradenství se vším, co k tomu patří. Daňový poradce je tudíž zákonem privilegovaný expert na specializovanou výseč práva.
Jaké téma jste si letos vybral pro konferenci Trestní právo daňové a proč?
Věnoval jsem se odlišnostem v pohledu na daňové podvody v rámci daňového řízení a trestního řízení. To, že tato řízení jdou tzv. ruku v ruce a důkazně se prolínají, je faktem. Nás však zajímalo především to, jaké konkrétní odlišnosti existují v konstrukci podmínek pro dovození daňové povinnosti oproti trestní odpovědnosti a jaký je tomu odpovídající okruh skutečností k dokazování v rámci příslušného řízení. Mohli jsme potom porovnat situace, kdy rozdílné závěry v obou řízeních mohou mít racionální důvod oproti těm situacím, které takový racionální důvod postrádají.
Co z vašeho tématu považujete za nejdůležitější pro daňové poradce?
Právě to, uvědomit si konkrétní odlišnosti mezi prokazováním daňového podvodu v daňovém řízení oproti tomu, co se prokazuje v trestním řízením. Někdo, kdo by se mohl zastavit jen na obecných předpokladech, by mohl tendovat k tomu, že to je prakticky podobné či dokonce stejné, ale je potřeba si důsledně uvědomovat jemnější rozdíly (například pojem chybějící daně v daních vůči zkrácené dani v trestním řízení, odlišnosti v pojetí subjektivní stránky, prokazování objektivních okolností v daních oproti prokazování skutku v trestním řízení apod.).
moje .kdpcr.cz
V letošním roce proběhl již pátý ročník soutěže o nejlepší diplomovou práci na daňové téma. Komora daňových poradců ČR, která soutěž vyhlásila, obdržela celkem 15 diplomových prací ze sedmi vysokých škol. Jednotlivé práce hodnotila komise stanovená Prezidiem. Určit vítěze opět nebylo jednoduché. První tři nejlepší studenti obdrželi finanční odměnu, byla jim nabídnuta bezplatná účast na vybrané vzdělávací akci Komory a měli také možnost publikovat redukovaný text své diplomové práce v e-Bulletinu Komory. Tuto možnost nabídla odborná hodnotící komise i studentce s diplomovou prací na velmi zajímavé a aktuální téma „Zdanění investičních nemovitostí“. Výtah z této práce naleznete níže. (pozn. red.)
Zdanění investičních nemovitostí – to je téma, které jsem si vybrala pro svoji diplomovou práci na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Zpracování tohoto tématu mě lákalo především proto, že se jedná o téma stále aktuálnější a často skloňované odbornou i laickou veřejností. Nedostatek dostupných bytů, strmý růst cen nemovitostí, velký objem hypotečních úvěrů, zvyšující se úrokové sazby, nadhodnocené ceny domů i bytů.
Velkou pozornost si toto téma získalo zejména z důvodu, že je bydlení považováno za jednu ze základních životních potřeb člověka. Dostupnost a kvalita bydlení je také vnímána jako jeden z hodnoticích ukazatelů životní úrovně obyvatel. Koupě vlastního bydlení znamená pro většinu lidí největší životní investici, v poslední době však i hojně využívaný způsob, kam investovat a jak zhodnotit své volné finanční prostředky. Pro ilustraci potřeboval kupující v České republice v roce 2021 na byt o výměře 70 m2 nastřádat více než 12 průměrných ro čních platů, což je o 2 průměrné ro ční platy více než předchozí rok.1
Právě nastavení daňového systému je jedním z faktorů, které preference obyvatel mezi koupí vlastní a investiční nemovitosti ovlivňují. V České republice využívalo nájemního bydlení v roce 2019 přibližně jen 21,3 % obyvatel, přičemž evropský průměr v této oblasti je okolo 30 %. Výrazně vyšší podíly zaznamenávají země západní Evropy, například ve Švýcarsku využívá nájemní bydlení přibližně 58 % obyvatel, v Německu pak okolo 50 % obyvatel. 2 Z řad odborníků na investiční činnost zní odhady, že přibližně 40 % kupujících kupuje v dnešní době nemovitost jako investici. A právě fyzické osoby jsou dle odborníků různých investičních skupin v poslední době č astými zájemci o koupi dvou či tří investičních nemovitostí. 3
V diplomové práci jsem se tak zabývala problematikou daňových aspektů investování do reziden čních nemovitostí z pohledu investorů fyzických osob. Mým cílem bylo danou oblast nejen charakterizovat, ale vyhodnotit její aktuální daňovou výhodnost pro investory fyzické osoby. Analyzovala jsem výhody právní úpravy, ale též vybrané kroky zákonodárce, kterými se snažil činnost realitních investorů utlumit, včetně posouzení jejich schopnosti realitní trh fakticky ovlivnit.
V úvodní č ásti práce jsem se věnovala vymezení základních pojmů, včetně přesahu do soukromého práva. Soukromoprávní a veřejnoprávní pohled na tutéž problematiku se totiž č asto liší (například institut stavby, která je v soukromém právu sou č ástí pozemku, je pro ú čely daní samostatnou kategorií s odlišným daňovým režimem než pozemek). Jakýsi konfl ikt soukromoprávního a daňového pohledu posuzoval pak i Nejvyšší správní soud v rozsudku č .j. 10 Afs 366/2019-35 ze dne 3. 6. 2020. Jednalo se o situaci, kdy fyzická osoba vlastnila od roku 2001 stavbu stojící na pozemku ve vlastnictví České republiky – Státního pozemkového fondu. V roce 2015 tento pozemek fyzická osoba odkoupila. Spornou otázkou zde bylo splnění tzv. č asového pětiletého testu pro osvobození příjmů z prodeje stavby v roce 2016. Stavbu sice fyzická osoba vlastnila od roku 2001 (tedy v době prodeje 15 let), ale v roce 2015 se stala sou č ástí pozemku, který fyzická osoba v době prodeje vlastnila pouze 1 rok. Dle správce daně nebyl pětiletý č asový test splněn a příjmy z prodeje tedy podléhaly zdanění. Nejvyšší správní soud nezpochybňoval superfi ciální zásadu a tedy fakt, že se v roce 2015 stala stavba formálně sou č ástí pozemku, na němž stála.
1 Property index: Overview of European Residential Markets [online]. Deloitte. 2021 [cit. 20. 11. 2022]. https://www2.deloitte.com/ content/dam/Deloitte/cz/Documents/real-estate/Property_index_2021.pdf
2 Statistika bydlení [online]. Eurostat Statistics Explained . [cit. 20. 11. 2022]. https://ec.europa.eu/eurostat/statistics explained/index. php?title=Archive:Housing_statistics/cs&oldid=498634#Typ_bydlen.C3.AD
3 Podíl bytů za ú čelem investice v Česku roste, v některých projektech dosahuje až 40 procent [online]. Hospodářské noviny. [cit. 20. 11. 2022]. https://byznys.hn.cz/c1-66421440-podil-bytu-za-ucelem-investice-v-cesku-roste-v-nekterych-projektech-dosahuje-az-40-procent
I přesto však označil tento způsob za mechanický a v tomto případě vedoucí k nepřiměřeným daňovým dopadům, které jsou v rozporu se smyslem a ú čelem zákona. Uzavřel tak, že pouze v důsledku odlišného soukromoprávního vymezení nemovitých věcí nelze podrobit zdanění příjem do té doby daňově osvobozený.
Stěžejní č ást práce jsem zaměřila na kritickou analýzu jednotlivých daní vztahujících se na realitní investory, v č etně komparace s předešlou právní úpravou a vybranými specifiky německé právní úpravy. V práci jsem se postupně zabývala daní z příjmů, daní z přidané hodnoty a daní z nemovitých věcí.
Z hlediska daně z příjmů můžeme jisté „investorské“ omezení spatřovat v nové, 23% sazbě daně z příjmů, které podléhají všechny zdanitelné příjmy přesahující 48násobek průměrné mzdy, tedy i příjmy z nájmu č i ostatní příjmy. Výhodou při samotném nabytí nemovitých věcí je zrušení povinnosti platit daň z nabytí nemovitých věcí. Při případném bezúplatném nabytí je však třeba pamatovat, že investorovi může vzniknout i nepeněžitá oznamovací povinnost (typicky při nabytí nemovitosti děděním č i darováním). Stran pasivních příjmů z investi č ní nemovitosti lze kladně hodnotit například možnost investora ovlivnit, zda pasivní příjmy z nájmu bude zahrnovat do díl č ího základu daně ze samostatné č innosti č i díl č ího základu daně z nájmu. Daňové dopady tohoto rozhodnutí jsou poměrně rozsáhlé – ovlivní, zda z těchto příjmů bude odváděno sociální a zdravotní pojištění, jaké budou moci být uplatňovány výdaje, zda budou moci být osvobozeny příjmy při prodeji nemovitosti č i jaká bude potřebná evidence. Při následném prodeji nemovitosti může být na první pohled nepříznivou změnou pro investory zvýšení č asového testu pro osvobození příjmů z prodeje nemovitosti z 5 na 10 let. Otázkou zůstává, zda tato změna neovlivní více průměrné české rodiny než investory s dlouhodobější strategií č i investory mající nemovitost v obchodním majetku.
V případě daně z přidané hodnoty se realitní investoři při investování do nemovitostí nemusí nutně s touto daní setkat, u jiných může být naopak zdrojem daňové optimalizace, takže se k jejímu odvodu budou přihlašovat i dobrovolně. Při dispozicích s investičními nemovitostmi se ve většině případů jedná o plnění osvobozená od daně bez nároku na odpo čet (např. osvobozený nájem). Zároveň však právní úprava plátcům umožňuje jistou míru daňové optimalizace v možnosti zahrnout daň z přidané hodnoty při pronájmu či prodeji jiným plátcům této daně (i když u pronájmu je tato volba od roku 2021 více omezena). Výhodu poskytuje právní úprava i v tom ohledu, že realitní investor, který uskute čňuje pouze plnění osvobozená bez nároku na odpočet (tj. například osvobozený nájem), se plátcem daně nestane při jakkoliv vysokém obratu.
Pro realitní investory je velmi výhodné aktuální nastavení daně z nemovitých věcí. Ta je z pohledu odborníků poměrně ostře kritizována jak z pohledu jejího stanovení, tak z pohledu nízkých sazeb. Svědčí o tom i porovnání výnosů majetkových
e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2022
daní v rámci evropských zemí, neboť Česká republika má tyto ve srovnání se zahraničím téměř nejnižší.4 Kritizována je tato daň i z hlediska samotného výpo č tu, neboť ten je založen spíše na velikosti majetku než na jeho hodnotě. Stejný názor vyjádřila i OECD v rámci Hospodářského přehledu OECD za rok 2020 pro Českou republiku5
Na základě všech v práci uvedených poznatků docházím k závěru, že právní úprava zdaňování investič ních nemovitostí je pro investory příznivá. Vzhledem k aktuální situaci na trhu s nemovitostmi lze dle mého názoru o čekávat snahy zákonodárce o regulaci této oblasti změnou zdanění. Závěrem diplomové práce tak uvažuji nad pozitivy i negativy možné daňové právní úpravy de lege ferenda, jejich dopadem na investory i na trh s bydlením.
V práci zmiňuji možnost zvýšení daně z nemovitých věcí, a to především u druhých a dalších vlastních nemovitostí. Další nastíněnou možností je zdanění prázdných bytů, kde může být našim zákonodárcům inspirací například právní úprava přijatá ve Francii či Kanadě. Z nejnovějších statistik dostupných ze Sčítání lidu, domů a bytů 2021 vyplývá, že téměř 20 % z celkového po č tu bytů je neobydlených. 6 Dané číslo je nutné samozřejmě interpretovat s ohledem na to, že se reálně nejedná pouze o byty fakticky prázdné, ale třeba i přechodná bydliště či rekreační chaty nebo chalupy.
Právní úpravu zdanění prázdných bytů jsem demonstrovala na zahrani č ní právní úpravě – daň z prázdných bytů byla zavedena v roce 2016 kanadským městem Vancouver jako reakce na bytovou krizi. Tzv. vacancy tax zde byla zavedena vyhláškou s ú č inností od 16. 11. 2016 (Vacancy tax by-law No. 11674). Jejím cílem bylo vrátit na trh s nájemním bydlením prázdné nebo málo používané byty. Tato daň se vztahuje pouze na nemovitosti určené k bydlení, které jsou prázdné a zároveň nevyužívané. Prázdnou nemovitostí je dle bodu 2.3 vyhlášky nemovitost nevyužívána více než 180 dnů v roce. Nevyužívanou nemovitostí je dle bodu 2.2 vyhlášky nemovitost, která není trvalým místem pobytu vlastníka/rodinného příslušníka č i není obsazena nájemníkem po dobu alespoň 30 po sobě jdoucích dnů. Ve vyhlášce jsou stanoveny i některé výjimky. Například dle bodu 3.2 vyhlášky platí, že této dani nepodléhá nemovitost, pokud prochází přestavbou č i velkou rekonstrukcí. I pro tyto výjimky však platí č asové omezení 180 dní v roce. Sazba daně je ve smyslu bodu 2.4 této vyhlášky stanovena na 1 % z odhadované zdanitelné hodnoty pozemku, na kterém se zdanitelný majetek nachází.
U zvýšení daně z druhých a dalších nemovitostí zůstává otázkou, zda by si investoři nepřenášeli pomyslné břemeno této daně č asem na nájemníky v podobě růstu cen nájmů. Zdaněním prázdných nemovitostí by realitní investoři naopak mohli být motivováni všechny své nemovitosti pronajímat, což by mohlo vést ke zvýšení nabídky rezidenčních nemovitostí, jejich lepší dostupnosti a nasycení poptávky.
Otázka zdanění investičních nemovitostí je otázkou nejen ekonomickou, ale i politickou a hlavně sociální. Zákonodárce by
Právní úprava zdaňování investičních nemovitostí je pro investory příznivá. Vzhledem k aktuální situaci na trhu s nemovitostmi lze očekávat snahy zákonodárce o regulaci této oblasti změnou zdanění.
k ní neměl přistupovat jen z pohledu zvýšení či snížení daňových příjmů států, ale komplexně, neboť jakákoliv změna ovlivní nejen investory, ale i ostatní ob č any uplatňující svoje základní sociální potřeby.
4 Reliance on Property Taxes in Europe. [online]. Tax foundation. [cit. 20. 11. 2022]. https://taxfoundation.org/reliance-on-property-taxes-in-europe-2021/
5 Economic Surveys Czech Republic. [online]. OECD. December 2020. [cit. 20. 11. 2022]. https://www.oecd.org/economy/surveys/Czech-Republic-2020-OECD-economic-survey-overview.pdf
6 Po čet bytů. [online]. Sčítání 2021. [cit. 20. 11. 2022]. https://www.czso.cz/csu/scitani2021/pocet-bytu
41 moje .kdpcr.cz
Celostátní průzkum na téma vzdělávání a digitalizace účetní profese ukázal, že podnikatelé a manažeři vidí budoucnost účetních spíš v digitalizaci jejich práce než v posunu účetních do klíčových pozic ve firmě. I když své účetní vnímají jako důležité, většina z nich ani neví, jaká jsou kritéria pro výkon této profese. Neumí si ověřit jejich kvalifikaci, proto až 66 % podnikatelů dává jen na reference. Odpovědnost za vedení účetnictví jde ale za statutárními orgány. O chybějící sebedůvěře účetních podle průzkumu vypovídá i to, že téměř polovina z nich považuje svou profesi za primárně administrativní a byrokratickou. V roli respektovaného poradce se vidí jen 21 % účetních. I přes to, že jejich práce ovlivňuje fungování a prosperitu firem a pochybení mívá závažné důsledky.
Až 90 % podnikatelů a manažerů si uvědomuje důležitost účetních ve svých firmách, ale jenom 38 % z nich zná podmínky, které se vztahují k vydání živnostenského oprávnění (ŽO) pro výkon účetní profese. Tři č tvrtiny podnikatelů a manažerů by uvítaly, kdyby se účetní pravidelně vzdělávali a byli více kvalifikovaní, vyplývá z průzkumu, který realizoval Svaz účetních ČR a start-upem wflow.com od 25. 8. do 21. 10. 2022 mezi 309 respondenty (101 podnikatelů/manažerů, 208 účetních).
Na tuto skute č nost dlouhodobě upozorňuje Svaz ú četních i jeho prezidentka Magdaléna Králová. „Není týdne, kdy bychom neobdrželi telefonát od podnikatelů, kteří se ptají, jak
mohli jejich externí ú četní dostat živnostenské oprávnění a pro č neexistují postihy za to, že jejich firmy dovedli k vysokým pokutám od finan č ního úřadu nebo do dalších poměrně vážných problémů. Tyto stížnosti mají v posledních letech co do po č tu nebo závažnosti stoupající tendenci. Za ú četnictví totiž vždy kompletně zodpovídá sám podnikatel, i když jej zajišťuje odborná firma. V tom se liší práce ú četních například od auditorů, kteří za výsledky své práce zodpovídají v plném rozsahu. Tato situace mě jako ú četní a majitelku ú četní firmy mrzí o to víc, protože na trhu ztrácí renomé celá naše profese,“ nastiňuje Magdaléna Králová, prezidentka profesní organizace Svazu ú četních ČR.
Kvalita jen jako výsledek vyspělosti trhu nebo zavedené legislativy
Jenom 40 % byznysmenů přihlíží při výběru účetních na jejich kvalitu z hlediska kvalifikace (ukončené SŠ/VŠ vzdělání nebo certifikace). Většina z nich se spoléhá na reference. Téměř polovina podnikatelů a manažerů neví o existenci dobrovolného systému certifikace od Svazu ú četních. Na rozdíl od 87 % ú četních, kteří o systému certifikace vědí, ale jen 11 % je jejím držitelem. I ú četní vnímají nedostatek účetních na trhu, ale pro většinu z nich jsou podmínky pro výkon ú četní praxe (ŽO) dostate čné (57 %).
„Našimi aktivitami i zaměřením Svazu, který má dnes kolem 4,5 tisíce členů, se dlouhodobě snažíme o zvyšování kvality práce ú četních prostřednictvím vzdělávání. Kromě množství kurzů a výměny zkušeností na odborných konferencích nabízíme i mezinárodně uznávaný program certifikace. Ten je dobrovolný a placený. Vzdělává nejen v ú četnictví a daních, ale poskytuje i právní povědomí, IT gramotnost, statistické a manažerské vyhodnocování. Jedině tak může být ú četní, tak jako ve vyspělých ekonomikách, partnerem vrcholových manažerů,“ pokračuje Magdaléna Králová.
Situaci na trhu by mohla zlepšit legislativa kultivující ú četní profesi, která je stále v nedohlednu, byť na letitý problém podnikatelé i oborové organizace soustavně poukazují. Přísnější podmínky pro vydávání živnostenského oprávnění pro vedení ú četnictví včetně povinného vzdělávání by také výrazně přispěly ke zlepšení kvality na trhu ú četních. V sou č asné době se totiž ú četnictví může věnovat i ten, kdo nemá potřebnou kvalifikaci. V ČR není zavedená v tomto oboru povinnost skládat profesní zkoušky. Připravovaný nový zákon o účetnictví, který má vstoupit do platnosti v roce 2024, situaci pravděpodobně nezmění. Neukládá přísnější podmínky pro výkon účetní praxe nebo povinnou certifikaci a statutárním orgánům poskytne jen koncep ční rámec bez konkrétního návodu, jak zacházet s ú četnictvím.
Většina byznysmenů (87 %) i ú četních (57 %) vidí budoucnost ú četní profese v digitalizaci a v používání technologií. Shodují se i na tom, že ú četní profese se do budoucna zásadněji nezmění. Jen pětina byznysmenů a ú četních věří, že z ú četních se stanou kvalifikovaní poradci a jejich pozice bude v partnerském vztahu s managementem firem. Až polovina podnikatelů se obává zavádění technologií do svého ú četnictví. Mají strach z jejich selhání a nedostatku know-how při jejich využívání. Situace je obdobná i u ú četních, přičemž 35 % z nich tvrdí, že technologie ještě nevyužívají, protože to nechce vedení firmy nebo jejich klienti.
„V GT jsme se rozhodli ne čekat na to, až nás klienti osloví s požadavky týkajícími se digitalizace ú četnictví, ale sami být
Připravovaný zákon o účetnictví neukládá přísnější podmínky pro výkon účetní praxe nebo povinnou certifikaci. Statutárním orgánům poskytne jen koncepční rámec bez konkrétního návodu, jak zacházet s účetnictvím.
rozhodujícím faktorem při jejich zavádění. Interně jsme proto převedli 95 % našich klientů z papírové do elektronické agendy ještě před vzájemnými konzultacemi a detailní analýzou jejich situace. To nám dalo velkou výhodu, protože jsme jim v následujícím kroku mohli ukázat přínosy automatizace přímo na jejich datech. Tímto jsme zefektivnili interní postupy pro práci s ú četními doklady a zároveň klientům poskytli nástroj, jak se odkudkoli a kdykoli dostat ke svým datům,“ uvedl Peter Burnus, Director Grant Thornton Tax & Accouting s.r.o.
„Na základě situace na trhu jsme se ve Svazu rozhodli, že zaměříme svou pozornost víc na podnikatele. Ve spolupráci s wfl ow.com (zainvestovaný technologický start-up, který vyvíjí aplikaci pro digitální ú četnictví a zpracování dokladů v cloudu) jim chceme přinášet jasné informace k tomu, aby se mohli při výběru a práci s účetními dobře rozhodovat,“ pokračuje Magdaléna Králová. „Chceme jim třeba ukázat, že je normální pokládat otázky směrem k ú četní kvalifikaci, ověřovat si informace nebo chtít od externí ú četní firmy určité standardy práce. Na speciální webové stránce tak najdou pozvánky na tematické webináře, odkazy na užite čné články nebo kontakty na nás,“ uzavírá Magdaléna Králová.
Jak jsme již avizovali v posledním vydání našeho newsletteru, EU přichystala nový, již osmý sankční balíček namířený proti Rusku a Bělorusku z důvodu stále probíhající války na Ukrajině. Balíček byl vypracován v reakci na nezákonná „referenda“ v částech Doněcké, Chersonské, Luhanské a Záporožské oblasti Ukrajiny a z důvodu opakovaných výhrůžek Ruska ohledně použití zbraní hromadného ničení, přičemž rozšiřuje seznam zboží a služeb podléhajících omezení a současně rozšiřuje seznam osob, subjektů a orgánů, na které se vztahují opatření ke zmrazení jejich finančních prostředků a hospodářských zdrojů. Mezi konkrétní přijaté sankce patří, mimo jiné, zákaz poskytovat zprostředkovatelské služby, financování a finanční pomoc na přepravu plavidly ruské surové ropy nebo produktů, pokud jejich cena přesahuje cenový strop. Stávající zákazy týkající se kryptoměn se zpřísnily s tím, že nyní se týkají všech peněženek, úč tů nebo služeb úschovy kryptoměn, a to bez ohledu na výši prostředků v peněžence (dříve bylo povoleno až 10 000 eur). Byl také rozšířen seznam osob, kterým byly zmrazeny finanční prostředky a hospodářské zdroje, a jimž bylo současně zakázáno jakékoli finanční prostředky nebo hospodářské zdroje přímo či nepřímo zpřístupnit.
K balíčku byl ze strany EK zveřejněn seznam otázek a odpovědí, bližší informace k balíčku samotnému a k aktualizacím jednotlivých sankčních nařízení najdete zde.
Posledně jsme Vás rovněž informovali o chystané schůzi věřitelů a přezkumném jednání jí předcházejícím, která se konala 06/10/2022. Vzhledem k tomu, že ne všechny pohledávky věřitelů byly zveřejněny v rámci seznamu pohledávek, které byly na pořadu přezkumu, proběhne v budoucnu další přezkumné jednání, v rámci kterého budou přezkoumány zbývající pohledávky.
e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2022
Insolvenční správkyně nepopřela žádné pohledávky, které byly přezkoumány. Na následné schůzi věřitelů byl, mimo jiné, zvolen nový věřitelský výbor, tentokrát tříčlenný. Kromě jedné soukromé společnosti (Forderungen a.s., nástupce dříve zvolené společnosti Stema-Tech) tvoří nynější výbor Česká národní banka a Garanč ní systém finančního trhu.
Více informací o proběhlém přezkumném jednání a následné schůzi věřitelů, včetně výsledků hlasování o jednotlivých bodech schůze lze nalézt ve zveřejněném protokolu
V souvislosti s výše zmíněným bychom též rádi upozornili, že ke konci měsíce uběhla jak lhůta pro podání přihlášek do insolvenčního řízení, tak lhůta pro zaslání notifikací o automaticky přihlášených pohledávkách ze strany insolvenční správkyně. V případě neobdržení této notifikace je možné podat námitku, a to přímo u insolvenční správkyně. V námitce je třeba uvést výši pohledávky vůči dlužníku ke dni prohlášení konkursu na majetek dlužníka, současně je třeba doložit úředně ověřené kopie případných listin, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky.
Regulace s působností napříč sektory
04/10: EIOPA – Upozornění pro pojistitele a banky z důvodu ochrany spotřebitelů v rámci prodeje produktů úvěrového pojištění (CPI) – EIOPA vydala upozornění, na základě kterého mají pojistitelé a banky adresovat problémy spojené s odměňováním a střety zájmů u CPI produktů, jinak budou čelit případným dohledovým opatřením. EIOPA především upozorňuje pojistitele a banky působící jako distributoři pojištění, aby byla hodnota CPI produktů nabízených spotřebitelům spravedlivá s tím, že by měla být přijata opatření k řešení problémů s vysokými odměnami vyplácenými tvůrci pojištění distributorům pojištění za prodej CPI produktů, přičemž by měl být kladen důraz i na předcházení vzniku střetů zájmů v kontextu obchodních modelů tzv. bankopojištění (Bancassurance). V souvislosti s potenciálním negativním vlivem na spotřebitele identifikovala EIOPA, mimo jiné, následující problémy:
1. omezený výběr a překážky při koupi produktů, kdy i přes možnost kombinovat úvěrové produkty bank s CPI produkty od jakéhokoliv poskytovatele 83 % bank váže CPI produkty na své hlavní úvěrové produkty;
2. vysoká produktová rozmanitost a cenový rozptyl, což spotřebitelům způsobuje, mimo jiné, značné obtíže při porovnávání jednotlivých produktů a pro činění informovaných rozhodnutí;
3. problémy s rušením CPI produktů a změnou poskytovatele; a
4. vysoké odměny a střet zájmů, kdy např. vysoké provize mohou vést k významným a škodlivým střetům zájmů a ke špatným obchodním praktikám s cílem maximalizovat zisk.
03/10: MS/FAÚ – Aktualizace příručky evidování skutečných majitelů – V souvislosti s přijetím zákona č. 245/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, který nabyl účinnosti k 01/10/2022, aktualizovalo ministerstvo spravedlnosti spolu s FAÚ Příručku evidování skutečných majitelů tak,
aby odrážela změny představené touto novelou. Mezi tyto změny patří, mimo jiné, zrušení dvousložkové definice skutečného majitele a její nahrazení vymezením skutečného majitele na základě tzv. vlastnictví nebo kontroly a zavedení povinnosti evidovat skutečného majitele u některých nových subjektů. Povinnosti dle přijatých změn je třeba splnit v rámci přechodného období, a to do 01/04/2023.
Kapitálový trh
14/10: ESMA – Mimořádná opatření týkající se požadavků na zajištění – ESMA zveřejnila finální zprávu k regulačním technickým standardům (RTS) ohledně mimořádných opatření týkajících se požadavků na zajištění, které doplňují nařízení EK v přenesené pravomoci č. 153/2013. Tyto RTS mají, mimo jiné, na dobu 12 měsíců dočasně rozšířit soubor způsobilého zajištění ústředních protistran na nezajištěné bankovní záruky pro nefinanční protistrany jednající jako clearingoví členové, a na veřejné záruky pro všechny druhy protistran. Cílem těchto opatření je zmírnit tlak na likviditu nefinančních protistran působících na regulovaných trzích s plynem a elektřinou, jejichž clearing provádějí ústřední protistrany se sídlem v EU. Zpráva následuje dřívější reakci adresovanou EK a je doplněna o Q&A týkající se způsobilosti dluhopisů a obchodních cenných papírů jako zajištění pro ústřední protistrany.
Banky
1. finální pokyny ohledně IRRBB a rizik úvěrových rozpětí vyplývajících z úvěrového portfolia (CSRBB), které mají nahradit pokyny stávající, publikované v roce 2018. Nad rámec zachování stávajících ustanovení obsahují pokyny i nové aspekty, zejména kritéria pro identifikaci nevyhovujících interních modelů pro řízení IRRBB a kritéria pro hodnocení a monitorování CSRBB. Pokyny se začnou uplatňovat od 30/06/2023 s výjimkou obsahu týkajícího se CSRBB, který bude aplikovatelný až od 31/12/2023;
2. finální návrh RTS týkající se standardizovaného přístupu k IRRBB, v rámci kterých jsou, mimo jiné, specifikována kri-
téria pro hodnocení rizik vyvstávajících z možných změn úrokových sazeb, které ovlivňují jak ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu (EVE), tak čisté úrokové výnosy (NII) z investičního portfolia instituce. RTS dále poskytnou zjednodušený standardizovaný přístup pro menší a nekomplexní instituce, upravené prahové hodnoty pro modelování předpokladů chování, které se mají používat v kombinaci se standardizovanými omezeními a předpoklady; a 3. finální návrh RTS týkajících se dohledových testů zvláštních případů u IRRBB, které specifikují modelové a parametrické předpoklady a scénáře šoků v oblasti dohledu pro identifikaci institucí, u nichž by EVE poklesla o více než 15 % kapitálu Tier 1, a také pro vyhodnocení, zda dochází k velkému poklesu čistých úrokových výnosů, který by mohl vést k opatřením v oblasti dohledu.
12/10: EBA – Pokyny související se zveřejňováním informací –Z důvodu vytvoření implementačních technických standardů (ITS) ke zveřejňování informací podle třetího pilíře zrušila EBA několikery pokyny aplikované v této oblasti (více k jednotlivým zrušeným pokynům zde) za současné revize pokynů ke zveřejňování informací o nevýkonných expozicích a expozicích s úlevou. Na základě této revize se s účinností od 31/12/2022 budou tyto pokyny, mimo jiné, aplikovat kromě velkých a jiných kótovaných institucí i na malé a nepříliš složité instituce.
07/10: EBA – Zpráva k výsledkům monitorování celkové schopnosti absorbovat ztrátu a minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (TLAC/MREL) – EBA vypracovala zprávu k monitorování TLAC/MREL a příslušným nástrojům k jejich realizaci, v rámci které předkládá své názory založené na nástrojích TLAC/MREL hodnocených do 02/2022, s cílem pokračovat v posilování kvality těchto nástrojů a vytvořit standardizovanější informace v celé EU. S ohledem na nové připomínky k některým prvkům vydávaných zpráv byly do této zprávy zařazeny nové části, mimo jiné část o doložkách o předčasném splacení, tzv. make-whole klauzulích (které mají být zakázány), o zpětném odkupu zbytku aktiva ze strany emitenta v případech, kdy původní jistina klesne na určitou hodnotu, tzv. clean up calls či cleanup buyback (které mají být povoleny), a o nahrazovacích a změnových doložkách (pro které je za určitých okolností nutný předchozí souhlas). Současně byly odstraněny připomínky k nástrojům v oblasti ESG, které byly obsaženy v předchozí zprávě, neboť doporučení byla zveřejněna v poslední zprávě k monitorování AT1.
04/10: Rada EU – Nařízení posilující obezřetnostní regulační rámec pro úvěrové instituce působící v EU – Rada EU přijala nařízení nazývané „ Daisy chain“, které posiluje obezřetnostní regulační rámec pro úvěrové instituce působící v EU. Nařízení má zajistit, aby v případech, kdy se banky stanou finančně neudržitelnými a dojde k procesu řešení krize, docházelo k absorpci ztrát a rekapitalizaci bank prostřednictvím soukromých prostředků. Nařízení, mimo jiné, začleňuje speciální přístup související s nepřímým upisováním nástrojů způsobilých pro splnění interního minimál-
ního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MREL) či vyjasňuje způsobilost nástrojů v souvislosti s interním standardem TLAC.
26/10: EK – Návrh k urychlení zavádění okamžitých plateb v EUR – EK přijala legislativní návrh, na základě kterého by mělo být všem občanům a podnikům s účtem v EU/EHP umožněno provádět okamžité platby v eurech. Nařízení mění a doplňuje nařízení SEPA, přičemž pro okamžité platby v eurech stanovuje následující požadavky:
1. okamžité platby v eurech musí být (i) všeobecně a (ii) cenově dostupné;
2. musí být zvýšena důvěra v takovéto platby, především pak musí být plátce před provedením platby upozorněn na případnou chybu nebo podvod;
3. musí být odstraněny překážky ve zpracování okamžitých plateb v eurech, současně však musí být i nadále pečlivě identifikovány osoby podléhající sankcím ze strany EU (poskytovatelé budou muset každý den ověřovat, zda jejich klienti nefigurují na sankčních seznamech EU).
K příslušnému návrhu zveřejnila EK i soubor doprovodných otázek a odpovědí, dostupný pod tímto odkazem
31/10: EIOPA – Metodika pro posuzování poměru mezi cenou a výkonem na trhu spojeném s fondy – V návaznosti na dohledové stanovisko k poměru ceny a výkonu z roku 2021 vytvořila EIOPA metodiku pro posuzování poměru mezi cenou a výkonem na trhu spojeném s fondy, v rámci které předkládá společný evropský přístup k identifikaci produktů spojených s fondy, jež mohou nabízet slabý nebo dokonce žádný poměr mezi cenou a výkonem a které vyžadují pečlivé sledování ze strany příslušných vnitrostátních orgánů. Metodika vychází z tzv. procesu shora dolů (Top-down process) založeného na třech úrovních analýzy: 1. posouzení celého trhu; 2. rozšířená produktová analýza a 3. posouzení procesu a dokumentace dohledu a řízení produktu (Product oversight and governance).
13/10: ČNB – Dohledový benchmark č. 4/2022 k obezřetnému přístupu úvěrových institucí k veřejně dostupným informacím s dopady do oblasti AML/CFT – ČNB vydala dohledový benchmark k obezřetnému přístupu úvěrových institucí k veřejně dostupným informacím s dopady do oblasti AML/CFT, který obsahuje, mimo jiné, očekávání ČNB v souvislosti s monitorováním veřejně dostupných informací či posuzování relevantnosti daných informací. Benchmark dále obsahuje shrnutí relevantních právních povinností, informace ke sběru informací nebo pokyny k implementaci vnitřních postupů a předpisů.
Německá vláda na konci listopadu oznámila, že hodlá zavést daň z neočekávaných zisků. Její sazba má činit 33 %. Vztahovat se má na společnosti podnikající v odvětví surové ropy, zemního plynu nebo těžby uhlí. Píše o tom server oenergetice.cz. Dle německého ministra financí, jak jej citovala agentura Reuters, má daň přinést do státního rozpoč tu mezi 1 až 3 miliardami EUR. I další státy Evropské unie pak pokračují s plány za zavedení daně z neočekávaných zisků a cenových stropů pro výrobce elektřiny. Dle zdrojů obeznámených se situací má nová daň postihnout nižší dvouciferné číslo společností, přičemž má cílit na neočekávané zisky těchto společností z let 2022 a 2023. Tedy v souladu s Nařízením Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022. Německo zavedení daně konzultovalo na úrovni EU a prozkoumalo několik možných způsobů jejího zavedení v rámci vlastní legislativy. Nakonec vybralo dle jejího ministra způsob, který představuje nejnižší právní riziko.
Barcelona od příštího roku podle ČTK uvalí speciální daň na provozovatele rozvážkových a kurýrních služeb ve městě. Vedení města chce zdanit větší rozvážkové firmy, protože při svých aktivitách ve městě často zabírají veřejný prostor, například parkování či chodníky. Politici také chtějí vyrovnat podmínky s kamennými obchody a poukázat na ekologické dopady těchto služeb. Nový odvod dostal podle serveru Echo24 přezdívku „daň Amazon“, protože se bude týkat velkých rozvážkových firem aktivních v prodeji přes internet. Daň budou odvádět společnosti s příjmy nad jeden milion eur na území Barcelony. Daň by se měla vztahovat celkově na 26 firem, mez kterými jsou americká společnost Amazon a také přepravní firmy DHL či UPS. Odvádět budou 1,25 procenta ze svých příjmů na území Barcelony.
48 milionů obyvatel Německa bude v příštím roce platit nižší daně. V polovině listopadu o tom rozhodli poslanci Spolkového sněmu, kteří zároveň zvýšili rodičům příspěvky na děti. Ministerstvo financí podle ČTK uvádí, že balíček inflačních úlev znamená pro obyvatele na příští rok přínos přes 18,6 miliardy eur (453 miliard Kč) a v roce následujícím dalších 31,8 miliardy eur (774 miliardy Kč). Pro nadcházející rok by hranice pro nedanění příjmů měla podle resortu financí být 10 908 eur (asi 266 000 Kč), což je o 561 eur (skoro 13 700 Kč) více než letos. V roce 2024 by se základní nezdanitelná částka měla zvýšit o 696 eur (zhruba 17 000 Kč) na 11 604 eur (282 000 Kč). Němeč tí poslanci také podpořili návrh vlády, podle kterého všichni rodiče budou od ledna dostávat 250 eur (6000 Kč) na dítě. Rodiny s dětmi v Německu bez ohledu na výši příjmů dostávají paušálně každý měsíc příspěvky na děti. Za první dvě děti to je nyní 219 eur (5330 Kč) na každé, pro třetí je částka 225 eur (5470 Kč) a za každé další 250 eur.
Před hlasováním o nových zákonech před slovenskými poslanci nečekaně přistál návrh na snížení daní pro sportovní střediska, píše server iRozhlas. DPH by se podle návrhu strany Sme rodina mělo snížit z 20 na 10 procent pro veřejná sportoviště. Nejedná se pouze o zimní střediska, ale třeba i akvaparky. Nižší DPH by mělo platit do dubna příštího roku. Pak by se daně vrátily do původní výše. Jak se ale ukázalo, sám předseda parlamentu a šéf strany, která návrh předložila, Boris Kollár vlastní zimní lyžařské středisko. Opozice proto hlasování zablokovala.
Jedním z klíčových pojmů finanční regulace jsou investiční služby, tedy služby poskytované jednotlivými subjekty finančního světa. Poskytovatelé investičních služeb umožňují uskutečňovat jednotlivé transakce na finančních trzích – ať už jde o nákup či prodej kotovaných cenných papírů, investiční poradenství, portfolio management nebo o činnost burz cenných papírů.
Taxativní výčet investičních služeb1, který lze nalézt v zákoně o podnikání na kapitálových trzích, je inspirován evropskou předlohou legislativního rámce investičních služeb ve směrnici MiFID II2
Definičním znakem každé investiční služby je její souvislost s investičním nástrojem. Investiční nástroje3 jsou předmětem obchodů na finančních trzích – jedná se například o akcie, dluhopisy, opce, cenné papíry kolektivního investování nebo nejrůznější deriváty. Požadavek na vztah investiční služby s investič ním nástrojem například znamená, že není-li určité aktivum, které má být předmětem transakce, investičním nástrojem ve smyslu předmětného zákona – tedy například určitá kryptoaktiva, není ani investiční službou, pokud určitý subjekt ve vztahu k takovému aktivu bude fakticky vykonávat činnost, která by jinak (třeba ve vztahu k akcii) investiční službou byla.
Investiční služby jsou definovány4 též skrze podnikatelský cha-
1 § 4 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ ES a 2011/61/EU
3 § 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
4 § 4 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2022
rakter jejich poskytování. Obecně je pak podnikatelský charakter činnosti definován5 mj. prostřednictvím znaku samostatnosti (výkonu činnosti na vlastní účet a odpovědnost), soustavnosti a úmyslem dosahovat zisku. Podmínky příležitostného poskytování hlavní investiční služby jsou však rozpracovány zákonnou výjimkou6
Investiční služby se rozdělují na hlavní investiční služby7 a doplňkové investiční služby 8. Mezi hlavní investiční služby řadíme následující služby a činnosti:
a) přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů, tedy zejména komunikace mezi zákazníkem (investorem) a poskytovatelem této služby, která spočívá v instrukci investora k provedení určité transakce s investičním nástrojem. Sám poskytovatel služby, který instrukci přijal, nemusí (a mnozí poskytovatelé této služby ani nemohou – typicky investiční zprostředkovatelé nebo vázaní zástupci) pokyn sám provést (ostatně to je pak předmětem následující investiční služby), nýbrž ho následně předá k provedení jiné osobě. Dále touto investiční službou bude i zprostředkování obchodu s investičním nástrojem pro zákazníka, tj. situace, kdy poskytovatel této služby pomůže investorovi nalézt protistranu obchodu;
b) provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet zákazníka, tj. uzavření samotného obchodu, jehož předmětem je investiční nástroj, v roli komisionáře na investorův účet a jeho vypořádání;
c) obchodování s investičními nástroji na vlastní ú čet; regulovanou činností v tomto případě jsou zejména specifické činnosti obchodníků s cennými papíry jako například činnost tvůrce trhu (market makera) nebo systematická internalizace, případně pokud je obchod proveden na vlastní ú čet obchodníka v rámci provádění pokynu zákazníka; samotné obchodování na vlastní ú čet jinak obvykle spadne do výjimky z nutnosti mít k poskytování hlavních investi č ních služeb povolení dle § 4b odst. 1 písm. d) ZPKT (viz též níže);
d) obhospodařování majetku zákazníka, je-li jeho sou č ástí investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání, tedy tzv. „portfolio management“ nebo „individuální asset management“ neboli zhodnocování svěřených peněžních prostředků zákazníka určených k investování do investičních nástrojů dle zvolené investiční strategie;
e) investiční poradenství týkající se investičních nástrojů;
f) provozování mnohostranného obchodního systému, tj. obchodního místa alternativního k „tradiční burze“, tj. regulovanému trhu; v českém prostředí například trh START Burzy cenných papírů Praha;
g) provozování organizovaného obchodního systému, tj. obchodního místa, které je určeno pro obchodování pouze s určitými druhy investičních nástrojů;
h) upisování nebo umisťování investičních nástrojů se závazkem jejich upsání (underwriting), tedy zajištění distribuce
moje .kdpcr.cz
emise investičních nástrojů mezi jednotlivé investory s tím, že pokud nebude emise upsána ze strany investorů, upíše jednotlivé nástroje sám distributor; i) umisťování investičních nástrojů bez závazku jejich upsání, tedy obdobná služba s tím rozdílem, že její poskytovatel není povinen „zbylé“ investiční nástroje sám upsat.
Významným společným znakem výše popsaných hlavních investičních služeb je skutečnost, že k jejich poskytování je zásadně nutné povolení České národní banky. Typickými držiteli takového povolení jsou obchodníci s cennými papíry 9 (ať už nebankovní subjekty nebo banky s licencí obchodníka s cennými papíry). Další vybrané subjekty mohou poskytovat určité investiční služby –například investiční zprostředkovatelé10 ve vztahu k investičním službám přijímání a předávání pokynů a investiční poradenství, organizátoři regulovaného trhu11, poskytovatelé služeb skupinového financování12 nebo investiční společnosti13
V rámci jednotného trhu Evropské unie jsou při přeshraničním poskytování investičních služeb zvýhodněny subjekty, které drží povolení k poskytování investičních služeb udělené orgánem dohledu jiného členského státu – investiční služby v České republice mohou prostřednictvím pobočky poskytovat v režimu notifikace, tzn. na základě oznámení svému domovskému regulátorovi, který toto oznámení následně předá České národní bance.
Vedle hlavních investičních služeb existuje řada doplňkových investičních služeb. Mezi ně patří služby úschovy a správy investičních nástrojů pro zákazníka (custody), poskytování úvěru nebo zápůjčky za účelem umožnění obchodu s investičním nástrojem (obchodování za využití finanční páky), poradenství týkající se struktury kapitálu (corporate finance), investiční výzkum a další. Zásadní odlišností proti hlavním investičním službám je skuteč nost, že pro poskytování doplňkových investičních služeb (s výjimkou služby úschovy a správy investičních nástrojů14) zvláštního povolení není třeba.
Článek byl publikován také na portálu Epravo.cz
5 § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., ob čanského zákoníku
6 § 4b odst. 1 písm. c) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, resp. v nařízení Komise v přenesené pravomoci 2017/565, provádějícím MiFID II.
7 § 4 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
8 § 4 odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
9 § 5 a násl. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
10 § 29 a násl. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
11 § 37 a násl. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky a o změně nařízení (EU) 2017/1129 a směrnice 2019/1937.
13 § 7 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních spole čnostech a investič ních fondech
14 § 4 odst. 3 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
Velká Británie a Japonsko se zaměřily na daňové aspekty elektromobility. Obávají se propadů v daňových příjmech, zejména ve spotřební dani. Od roku 2025 proto ruší výjimku pro majitele elektromobilů, kteří byli osvobozeni od placení silniční daně. Sazby daní pro elektroauta budou zpočátku nízké, ale později dojde k jejich nárůstu.
Britskou změnu oznámil ministr financí Jeremy Hunt v rámci opatření, která přinášejí zvýšení daní a škrty ve výdajích v hodnotě miliard liber, uvádí BBC. ‚‚Office for Budget Responsibility (v překladu Úřad pro rozpoč tovou odpovědnost) předpovídá, že polovina všech prodaných nových vozidel bude do roku 2025 elektrická. Rozhodl jsem se tedy, že od té doby již nebudou elektromobily osvobozeny od povinnosti platit silniční daň,“ okomentoval rozhodnutí britský ministr financí.
Jedním z důvodů, které vedly k rozhodnutí britského ministra, je i fakt, že elektroauta už nyní tvoří stále větší podíl automobilů na britských silnicích. Vláda se proto obává, že příjmy státní pokladny z výběru daní budou klesat. Sazby pro elektroauta budou zpočátku nízké, od dubna 2025 budou majitelé elektrovozů platit 10 liber ročně. Standardní roční sazba pro majitele benzinových a naftových vozů je přitom 165 liber. Na tuto částku se mají elektromobily postupně dostat, uvádí britská televizní a rozhlasová
stanice BBC. Opatření se vztahuje na všechny elektrovozy registrované po 1. lednu 2017.
Daň pro auta s konvenčními motory se dnes liší podle stáří vozu a také emisní třídy, do které spadá. Řidiči nejnovějších naftových nebo benzinových vozů obvykle platí podle britského listu The Guardian 120 až 945 liber v prvním roce a poté 165 liber ročně po dobu pěti let.
Britské ministerstvo financí varovalo už minulý rok v říjnu, že k dosažení cíle nulových emisí uhlíku do roku 2050 bude nutné zaměřit se na příjmy z celkem pěti daní. Dále také uvedlo, že přechod na elektrická vozidla by do roku 2040 vytvořil dočasný daňový výpadek ve výši 1,5 % hrubého domácího produktu, který by mohl být pouze částečně nahrazen uhlíkovými daněmi. Alternativou k novým daním by bylo další zadlužování státu, které by nebylo zodpovědné, uzavírá zpráva.
Čerstvě ohlášené zrušení osvobození od silnič ní daně tamní odborníci na motorismus, výrobci a prodejci kritizují. Například
britská Spole č nost výrobců a prodejců automobilů v prohlášení uvádí: „Uvědomujeme si, že všichni majitelé vozidel by měli platit svůj spravedlivý podíl na daních, ale tímto krokem se nové, dražší technologie vozidel nepřiměřeně penalizují.“ Na druhou stranu, podle listu The Guardian například sdružení místních samospráv krok uvalení daně na řidi če elektroaut schvaluje. „Ačkoli jsou elektrická vozidla mnohem méně škodlivá pro životní prostředí než benzinové a naftové vozy, stále přispívají k emisím uhlíku, přetížení a opotřebení našich silnic. Pak je spravedlivé, že řidi či přispívají na tyto dodate č né náklady a pomáhají podporovat investice do alternativ s ještě nižšími emisemi uhlíku, jako jsou veřejná doprava, cyklistika a chůze,“ dodává David Renard, mluvčí Sdružení místní samosprávy pro dopravu.
Spojené království není jedinou zemí, která otázku zdanění elektromobilů řeší. Japonsko se nyní bojí propadu daňových příjmů, a proto také zvažuje zdanit elektromobily. Důvodem je pokles příjmů z daní z provozu osobních aut, protože počet daňově zvýhodněných elektromobilů roste. I když elektromobily ročně tvoří „jen” jedno až dvě procenta procent nově prodaných aut, japonské ministerstvo vnitra a komunikace, které se zabývá místními daněmi, se obává že se propad příjmů bude zvětšovat s rostoucím poč tem elektromobilů na silnicích. Ministerstvo financí, které se stará o národní daně, se naopak bojí poklesu příjmu ze spotřebních daní na palivo a zvažuje sledovat po čet ujetých kilometrů, z nichž bude elektrickým vozidlům vyměřovat daň.
Majitelé konvenčních vozidel v Japonsku platí v přepo č tu ro č ně až 18 500 korun v závislosti na objemu motoru. Pro elektromobily a vozy s vodíkovými palivovými články je ale tato daň plošně cca 4 195 korun bez ohledu na parametry vozu. Pro Japonce je tedy elektrické auto jednou z cest, jak se dostat k vysokému výkonu a neplatit za to, alespoň doposud, moc velké
Japonské ministerstvo financí se bojí poklesu příjmu ze spotřebních daní na palivo a zvažuje sledovat počet ujetých kilometrů, z nichž bude elektrickým vozidlům vyměřovat daň.
daně. Jedním z návrhů, jak daň zvýšit, je odstupňovat ji podle výkonu vozidla, uvádí web Nikkei Asia, který zprávu přináší. Proti zvýšení daní na elektromobily se staví nejen někteří zákonodárci, ale i výrobci aut, jelikož se obávají snížení poptávky po takových autech.
České „Daňové otázky elektromobility“
Svaz průmyslu a dopravy ČR má na svých stránkách k dispozici příručku „Daňové otázky elektromobility“. Materiál slouží k vyjasnění zejména daňových aspektů ve vztahu k elektromobilitě, nabízí doporučené postupy, které vycházejí z praxe a byly diskutovány a odsouhlaseny Ministerstvem financí ČR a Generálním finančním ředitelstvím a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Materiál není vyčerpávající, reaguje na aktuální legislativní úpravy a hlavní otázky, které se objevují v souvislosti s rozvojem a využíváním elektromobility.
V příručce firmy najdou informace o možnostech využití tzv. referenční ceny elektřiny při dobíjení soukromého i služebního bez- či nízkoemisního vozu a také například návod, jak přistoupit k daňové uznatelnosti nákladů na dobíjení vozidel. Dále se příručka věnuje doporučeným daňovým režimům pro použití dobíječky (wallboxu) v různých situacích či příkladům odepisování majetku týkajícího se dobíjení. V příručce jsou doplněny informace o možnosti podpory, která se nabízí ze strany státu. Svaz v ní uvádí také některé frekventované otázky a odpovědi související s dobíjecími místy (například rozdíly mezi veřejnou a neveřejnou dobíjecí stanicí).
Závěrečné kapitoly navíc nabízejí přehled aktuálních či očekávaných podpůrných programů dle informací ke dni vydání příruč ky či odpovědi na některé praktické otázky konzultované s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.
Příručka je dostupná na odkazu zde
moje .kdpcr.cz
Přechod ze soukromé sféry do správy soudního výkonu není jednoduchý, o tom ví své i Barbara Pořízková. „Justice je velmi konzervativní prostředí. Platí tam spousta nepsaných pravidel, která zvenku není snadné pře č íst. Justi č ní procesní prostředí jsem se u č ila za pochodu. Nebylo to jednoduché, ale zvládla jsem to,” vzpomíná v podcastu naDANĚ.
V roce 2018 byla Barbara Pořízková jmenována prezidentem republiky Milošem Zemanem místopředsedkyní Nejvyššího správního soudu (NSS). Na starosti nemá jen provoz a správu soudu, ale reprezentuje ho i v zahraničí v rámci Asociace nejvyšších správních soudů a nejvyšších státních rad Evropy. „Myslím si, že NSS má ve světě dobré jméno a je to zásluhou našich dobrých soudců. Podle kolegů patříme do středu Evropy, už nás nesrovnávají s východem,” říká Pořízková.
Největším problémem Nejvyššího správního soudu za posledních pět let je podle Pořízkové jeho zahlcení. „Máme nad č tyři tisíce kasační stížností ro čně, k tomu nepo čítám kárný soud a nekasační agendu. Je to dané složitostí daňového systému, ale také zč ásti tím, že soudit se v českém soudnictví je velmi levné na to, kolik stojí soudci, chod soudu. Tím pádem strany č asto nemají co ztratit. Z mého pohledu je spoustu sporů zbyte čných,” vysvětluje Pořízková a dodává, že ve výhledové době by předseda soudu Karel Šimka rád posílil nynějších deset senátů o dva nebo tři další soudce, aby NSS ulevil.
Dvanáctým hostem podcastu naDANĚ byl nejmladší zkušební komisař KDP ČR a daňový poradce Michal Ševcovic, který je sou č asně manažerem aplikace tamigo pro Českou republiku. „Jde o software, který funguje jako služba, přes kterou spole čnosti plánují nebo organizují své zaměstnance s výstupem do mezd. Je to aplikace spíše pro kavárny, restaurace nebo obchody. Pro daňové poradce to moc vhodné není, bylo by to zbyte čně složité,” vysvětluje.
Jaká byla cesta Michala Ševcovice k daním? „Jsem z rodiny daňových poradců, ale přesto jsem chtěl předtím být spíše architektem. Studoval jsem i střední školu se zaměřením na stavařství a architekturu. Nakonec jsem se ale rozhodl pro jiný obor a šel jsem studovat na VŠE účetnictví a daně,” komentuje. Zhruba před rokem a půl se Michal Ševcovic rozhodl založit vlastní kancelář pro daňové poradenství. Na jeho fi rmě je zajímavé, že je plně digitalizována. „U zrodu firmy jsem řekl, že pro nás papír neexistuje. Za celou dobu fungování nemáme zatím ani jeden šanon, ” uzavírá Ševcovic.
Podcast NA DANĚ s Barbarou Pořízkovou naleznete zde .
Podcast NA DANĚ s Michalem Ševcovicem zde .
Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, která zavádí novou povinnost v oblasti digitální ekonomiky pro provozovatele digitálních platforem. Ta souvisí se Směrnicí o správní spolupráci v oblasti daní 2011/16/EU (prostřednictvím tzv. „DAC7“), kterou mají členské státy EU povinnost implementovat do konce letošního roku.
Lenka Lopatová
Daňová poradkyně č. o. 5836 a partnerka ve společnosti BDO
V praxi je možné se setkat s daňovými kontrolami, které cílí na prověření souvislosti hrazeného licenčního poplatku za použití platformy s vykázanými zdanitelnými příjmy. Jako příklad lze uvést příběh tuzemského společnosti, jež hradila licenční poplatek za právo přístupu k softwaru vyvinutému skupinou spojených osob. Software krom jiného umožňoval tuzemskému podniku nabízet své služby nezávislým podnikům, které měly ke skupinové platformě přístup.
Pod pojmem digitální platforma si lze představit veškerý software, včetně online portálů a webových stránek nebo jejich částí, dále pak aplikace, včetně mobilních aplikací, přístupné uživatelům a umožňující prodejcům připojení k jiným uživatelům za účelem provádění cílené činnosti, jako je například prodej zboží a služeb, nabízení nemovitostí či osobních automobilů k využití, a to přímo nebo nepřímo.
Tuzemští provozovatelé těchto platforem budou povinni do 31. 1. 2023 podat správci daně ohlášení k oznamovací povinnosti, v rámci které budou povinni každý rok nejpozději do 31. 1. oznámit prodeje realizované jak tuzemskými, tak zahraničními uživateli platformy.
Zavedení nové povinnosti má za cíl získat informace, které jsou potřebné pro spravedlivé zdanění příjmů v daňových jurisdikcích, kde se nalézá zdroj příjmů z digitální ekonomiky. Jde zejména o situace, kdy podniky využívají k prodejům platformy, jejichž provozovatelé jsou usazeni v zahraničí. Nezřídka se jedná o podniky patřící do skupiny spojených osob. V takové situaci je důležité správně nastavit cenový model, na základě kterého je provozovateli platformy přiznán nárok na odměnu
Doposud mohla finanční správa informace o existenci prodejů prostřednictvím zahraničních platforem získat pouze z mezinárodní výměny informací o sražené dani hrazené za právo přístupu k takovéto platformě. Česká republika má v souladu s většinou smluv o zamezení dvojího zdanění právo na daň, kterou je povinen srazit tuzemský uživatel zahraniční platformy, pokud provozovateli platformy platí odměnu za přístup v podobě licenčních poplatků.
Správce daně zpochybnil platbu licenčního poplatku s odkazem na nesplnění povinnosti tuzemské společnosti prokázat rozsah, v jakém byl software vyvinutý zahraniční entitou využit. Následně správce daně použil ke stanovení daně veřejně nedostupné informace o cenách softwarů, které získal z jím vedených místních šetření.
Není bez významu, že daňová kontrola se týkala zdaňovacího období, pro které byla platná Směrnice o převodních cenách, jež neobsahovala kapitolu řešící způsob stanovení převodních cen nehmotných aktiv v takovém rozsahu, v jakém je tato problematika řešena v aktuálním znění Směrnice z ledna 2022.
Z veřejných diskusí na poli OECD je patrné, že otázka, jak správně v kontextu převodních cen stanovit cenu za nehmotné aktivum a právo na jeho užití, byla otázkou, již nebylo dlouhou dobu snadné zodpovědět.
Tomu ostatně nasvědčuje i aktuální evropská judikatura, a to konkrétně rozsudek ze 30. června 2022 ve věci SAS Ferragamo France. Tento rozsudek lze považovat za naprosto průlomový. Zatímco doposud daňové správy v daňových kontrolách zaměřovaly svoji pozornost spíše na zpochybnění výše placených licenčních poplatků, v souzeném případě správce daně sestavil srovnávací analýzu odměny, jež náležela uživatelům nehmotného aktiva.
Aby tuzemské podniky předešly důkazní nouzi v případě daňové kontroly, měly by být schopny transparentním způsobem doložit, jakým způsobem se do ceny zboží/služeb/ pronajímaných nemovitostí promítla odměna provozovatele platformy. Způsob nastavení odměny provozovatele platformy by přitom měl respektovat funkční a rizikové profily obou stran transakce.
Yvette je bývalou vrcholovou plavkyní, držitelkou světového rekordu v přeplavání kanálu La Manche, tří evropských rekordů Masters, dvojnásobnou medailistkou z mistrovství Evropy a držitelkou mnoha dalších ocenění.
Člověk sportem obvykle relaxuje, vy jste naopak potřebovala relax od sportu a relaxovala jste psaním knížky. Co je horší – plavat, nebo psát knížku?
Mě psaní hrozně baví, takže určitě je lepší psát knihy. Sedí se u toho, vždycky jsem si zapálila krb, dala jsem si víno a psala jsem a to mě hrozně bavilo. Vypadá to, že jsem měla být odmalička spisovatel. Jenomže jsem jaksi nepřesvědčila rodiče, že by to bylo lepší.
Podle vašich slov v knize se ztotožňujete s větou „šťastný sportovec je ten, který je zdravý“. Máte nějakou univerzální radu, jak se udržet ve zdraví. Je nějaká rada, jak se sportovec může udržet zdravotně a psychicky v pořádku?
Jednoznačně nedělat sport vrcholově. Pokud to budete dělat pro radost a pro zdraví, tak logicky budete zdraví. Pokud to budete dělat pro vítězství nebo pro obdiv, tak to nedoporučuju.
14. 11. 2020 jste byla uvedena do síně slávy International Marathon Swimming Hall of Fame. Můžete to ocenění nějak rozvést. Do jakého klubu jste vlastně byla přijata?
To je něco jako pro herce Oscar. Swimming Hall of Fame je největší pocta pro sportovce, kam se můžete dostat. Je to víc než olympijské zlato, protože ne každý zlatý olympionik v té síni je. Když jsem psala první knihu v roce 2008 poté, co jsem skončila plaveckou kariéru, tak mi napsali z této síně slávy, abych jim vyplnila dotazníky a že by mě tam rádi zařadili. Jen že já jsem si tehdy řekla, že to nechci, že už jsem se sportem skončila a už mě to nezajímá. Nic jsem jim nevyplnila, a tím pádem jsem nebyla zařazena. Když jsem psala po 12 letech druhou knihu, tak mi zase napsali. Říkala jsem si, že je
to asi nějak provázané s tou knihou. Opět jsem obdržela dotazníky, ukázala je mému partnerovi a ten řekl „tak to vyplníš, ne?“. A já na to, že to vyplňovat nebudu, že je to hodně práce, spousta otázek, kde jsem plavala, co jsem plavala, kolik světových pohárů, kolik medailí, prostě úplně všechno a chtěli to za celou moji kariéru, což je za 28 let, takže to dělat nebudu a tu cenu nechci. On to psychicky nevydržel a začal to vyplňovat za mě. Takže díky němu to ocenění
e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2022
mám. Výběr je přitom docela dlouhodobý proces, protože vás posuzuje komise z celého světa, která je složena asi z 10 vybraných lidí, což jsou většinou bývalí sportovci a každý z nich si zvolí svého adepta a pak se rozhoduje, kdo to vyhraje pro daný rok. Já jsem cenu dostala na rok 2021 a byla jsem první českou plavkyní, která to obdržela. Takže to je k té síni slávy, jenže já jsem z toho měla hroznou depresi, protože jsem napsala knihu „jak sport ne“, a oni mě jak naschvál ocenili a vyšlo to ještě na datum narozenin mojí mámy, takže jsem to brala i jako osudové znamení, ale nadšená jsem z toho vůbec nebyla. Nechtěla jsem dávat žádné rozhovory a oni mě pořád tlačili, že mi tu cenu nakonec nedají, jestli rozhovor neudělám, a tak mě zase partner skoro hodinu přesvědčoval, že přece musím udělat rozhovor, když s tím měl tolik práce. Jenže tím to neskončilo, on to byl problém i s vlastním předáním, které bylo v Neapoli v Itálii, kde mi chtěli předat cenu a já jsem tam nepřijela. Jenže přece když napíšu knihu „jak sport ne“ a potom mám vykládat, že děkuji za cenu, tak by to nevypadalo moc dobře. Tak to je historie mého ocenění v Swimming Hall of Fame.
Vy jste prostě rebel… Už se těším, jak si vaše knihy přečtu. Pojďme ale na jiné téma. Nedávno jsem seděl s jedním kolegou v hospodě, který mně vyprávěl, že není žádný problém se naučit správně plavat, třeba i kraulem na delší vzdálenosti, že to sám zvládl za 2 hodiny s pomocí videa na YouTube. Chtěl jsem se zeptat, jestli je to možné, že se to dá takto jednoduše zvládnout?
Nejdřív řeknu, že po plavecké stránce je kraul nejjednodušší disciplínou, byť si všichni myslí, že je tou nejtěžší kvůli dýchání. Ale pro plavce jsou nejtěžší prsa. Zpátky ale k otázce. Já si myslím, že to možné je. To je právě ta záležitost pravé a levé hemisféry a toho je správně propojit. Vždycky jsem říkala, že sport není otázkou těla, ale mysli. Že vlastně musíte umět pracovat s tělem a s psychikou. Není to o tom vydržet, to už je detail, to se dá časem natrénovat, ale ten talent spočívá v tom, že člověk umí sám se sebou pracovat. Takže já si myslím, že to možné je a můj příklad zase z opačné strany je, že jsem nenapsala ani slohovou práci ve škole a pak jsem napsala knihu. Na dvě hodiny jsem si sedla a přemýšlela, jak to napíšu a během dvou hodin jsem na to přišla. Pak jsem začala psát a taky jsem to dala.
Skočím teď otázkou úplně někam jinam. Vy děti učíte, nebo vedete, metodou „unschooling“, což je na místní poměry v Česku vnímáno trochu radikálně. Co je vlastně z vašeho pohledu při této metodě nejdůležitější? Jaké má tato metoda výhody?
Uschooling je především o tom, že věříte svým dětem, že je nepodceňujete, a že věříte, že se ve světě dokážou najít i bez toho, aniž by je ve škole formovali. Moje děti nechodí do školy z toho důvodu, že jsem přesvědčená o tom, že tam člověk ztratí svoji podstatu a zapomene na to, čím se narodil, kým je a kým chce být. Přirozeně to všichni nosíme v sobě, a jak nás neustále ve školách formují, tak to z nás prostě časem vymlátí a naformují vás úplně jiným směrem. Především je ale každé dítě jiné a každé jinak zraje. Takže pro mě to bylo jenom o tom děti nechat být dětmi a přesně
moje .kdpcr.cz
tím, kým se narodily. Takže čekám, věřím, nepanikařím, že moje děti neumí tak perfektně číst jako ostatní děti, protože se budeme učit celý život. V tomto je to stejné jako ve všem ostatním. Když něco přepálíte na začátku, tak vám chybí síly na konci, a až všechny děti ze školy nebudou moct, tak my vystartujeme. :-)
To vypadá trošku jako radikalismus, tak mě napadá taková provokativní otázka. Používají vaše děti elektroniku, jako jsou mobily, a pokud ano, jestli do nich mohou hledět, kdy chtějí, nebo jestli mají nějaký přísnější režim?
Žádný přísnější režim nemají. Telefony mají, ale nepoužívají je, protože je nezajímají, ale mají tablety asi od 3 let, takže fakt brzo, protože milují Minecraft a takové věci a jsou velmi šikovné architektonicky a staví domy, takže tímto způsobem je používají hodně. Takže tam radikální nejsem, protože právě necháváte dítě dělat, co ho baví, a čekáte, co se z toho vyvrbí, a vidím tam už teď hezké talenty.
Možná poslední otázka k tomuto. Jak se vaše děti vyrovnávají s neúspěchem?
A jak děti poznají, že jsou neúspěšné? Já jim to neříkám, protože to je hodnocení. Ty jsi špatný, tobě to nevyšlo, ty máš trojku… To už je právě hodnocení a tím oni nemají hlavu vůbec zatíženou. U nás je to tak, že si dělají nějaké věci, a když jim to nejde, tak jdou od toho a pak se k tomu třeba vrátí a víceméně mi nepřijde, že by měli nějaké frustrace nebo byli zdrceni, že jim něco nejde, takže nemůžu úplně odpovědět.
Jaké máte plány do budoucna? Někde jsem zaslechl, že máte plán uspořádat nějaký plavecký charitativní závod. Komora třeba může takový projekt podpořit, kdyby to přišlo do realizace.
To je hezké, děkuji. To mě motivujete. Když jsem končila kariéru v roce 2008, tak jsem se rozhodla, že si udělám sama pro sebe závod. Když jsem plavala Tour Vltava proti proudu, dostalo se to do Guinnessovy knihy rekordů, já dostala cenu za rekord roku „říční plavba“. To jsem si plavala sama bez soupeřů, jenom tak pro radost a bylo to spíše pro fanoušky. Jednou jsem dostala otázku, jestli přemýšlím o nějakém návratu, závodu, plavání. No a já jsem říkala, že to ne, ale jediné, co mě tak napadalo, že bych mohla v budoucnu použít myšlenku té mojí vltaví tour, že bych to nějak zkusila vymyslet, aby to bylo pro lidi. Pro mě už ne, já už bych to neplavala a bylo by to se záměrem nějaké doprovodné charitativní věci. Takže takhle to vzniklo, ale úplně jasnou konkrétní kostru zatím nemám. A druhá věc, co plánuji..., takové krátkodobé věci, jako přežít, zítra se vzbudit a podobně. A dnes půjdeme s dětmi na výlet na Býčí skálu, to bude super, a až se vrátím, tak si večer dám vínko.
Děkuji moc za rozhovor a podporu našeho běžeckého závodu.
Rozhovor vedl Radek Neužil, tajemník KDP ČR
V tomto článku je představen účinný přístup ke zvládání zátěže a zároveň máte možnost si vyzkoušet některé jednoduché techniky rozvíjející psychickou odolnost. Téma bylo vybráno na základě zkušeností z kurzů zvládání stresu a prevence syndromu vyhoření.
Crkalová Lektorka
nu. To, co můžeme trénovat v každé chvíli našeho života a je to zároveň klíčovou součástí rozvoje odolnosti, je naše schopnost VŠÍMAVÉ POZORNOSTI NA TO, CO SE DĚJE PRÁVĚ TEĎ A TADY. Jedná se o trénink tzv. mindfullness přístupu.
V čem tento všímavý přístup spočívá? VĚDOMĚ SE ZAMĚŘIT NA SVÉ SMYSLY, NA TO, CO PROŽÍVÁME, DĚLÁME, NA CO MYSLÍME. „Zaparkovat“ bloudivé myšlenky na minulost („co by, kdyby…“) nebo katastrofické scénáře budoucnosti („a ještě by se mohlo stát, že…) a ZASTAVIT SE U TOHO, CO PRÁVĚ SE DĚJE V TUTO CHVÍLI.
Stále větší množství úkolů a časový tlak vedou často k tomu, že zůstáváme v práci déle a déle a snažíme se pracovat více a více. Nějakou dobu to funguje. Není to však dlouhodobě udržitelné. Postupně totiž začínáme ztrácet energii, vnitřní motivaci a začíná se objevovat více únavy a frustrace. Snažíme se pracovat na rozpracovaných úkolech, do toho však hlava generuje myšlenky typu, co jsem měl/a udělat jinak, jak co budu řešit do budoucna, co se stane, když to nezvládnu, apod. A na myšlenky navazují emoce. Může to být doslova koktejl emocí strachu, vzteku, smutku, znechucení… A naše tělo na biochemii emocí reaguje vzápětí – vyšší krevní tlak, mělké dýchání, sevřený žaludek, ztuhlá šíje, bolest hlavy a zad… Znáte to?
Jaké je tedy řešení?
Pracovat rychleji?
Pracovat déle?
Pracovat rychleji a déle?
Nebo …
Pracovat efektivněji, s větším vnímáním priorit a vyšší schopností koncentrace na úkoly, které právě řešíme.
A právě pro tento přístup, který jediný je dlouhodobě udržitelný, potřebujeme rozvíjet svou psychickou odolnost (tzv. resilienci), která pomáhá k dobrému zvládání změn a úkolů a zároveň k zachování energetické rovnováhy.
Rozvíjet psychickou odolnost můžeme mnoha způsoby – nácvikem práce s myslí, emocemi, tělem, (především dechovými cvičeními a pohybem), zavedením rituálů pro psychickou hygie-
Jako každá dovednost vyžaduje trénování, tak i u všímavosti můžeme využít několika osvědčených metod. Přijměte pozvání a vyzkoušejte si základní, jednoduché a přitom velmi účinné metody.
A pokud vaše mysl říká: „Možná to je zajímavé, ale já na to teď nemám čas… Chci si rychle dočíst tento článek a bulletin, potřebuji odškrtávat další položky ve svém seznamu úkolů atd.,“ zastavte se, zhluboka se nadechněte, můžete se i trochu protáhnout, abyste se cítili pohodlněji, a řekněte hlasu ve vaší hlavě: „Slyším tě a zároveň chci najít něco, co mi pomůže zvládat nároky každodennosti. Když už tento článek čtu, tak ho vytěžím…“ A uvědomte si, že jste to vy, kteří máte své myšlenky. Nikoliv že jste v pozici oběti svých myšlenek. Když se vám podaří si toto uvědomit, převezmete řízení od autopilota, který byl doteď za volantem a jeho reakce jsou často mechanické, automatické, bez nadhledu.
Ať jste kdekoliv, zaměřte se v tuto chvíli na vnímání svých smyslů. S nádechem se rozhlédněte kolem sebe a odpovězte si postupně na tyto otázky:
Co vše vidím kolem sebe? Jaké tvary, barvy, předměty…
Co vše slyším právě teď?
Jak se cítím (fyzicky i psychicky)?
Případně… vnímám nějaký čichový nebo chuťový vjem?
Toto velmi krátké cvičení nás více propojí se sebou, uzemní nás a dodá stabilitu. A může být úvodem k dalšímu cvičení.
Rozhlédněte se, co máte kolem sebe k dispozici k pití nebo k jídlu. Pokud rozhlédnutí nestačí, dojděte si pro něco malého k ochutnání, ať už je to kousek ovoce, bonbon, nápoj…
e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2022
A začněte prozkoumávat všemi smysly… pomalu… jako kdybyste to ochutnávali poprvé:
Jak to vypadá? Jakou má jídlo/nápoj barvu, tvar, konzistenci?
Prohlédněte si podrobně a pak pomalu ochutnávejte, aniž byste hned jídlo nebo nápoj rychle zhltli. Všimněte si, co se děje ve vašich ústech, jak to chutná, jak se chuť proměňuje, jaké je to polknout sousto či doušek pití.
Může se vám to zdát velmi nezvyklé a překvapivé, a právě tehdy stojí za to ještě více prozkoumat, co přináší to, když JÍME NEBO PIJEME VŠÍMAVĚ. Nejen že je to mnohem zdravější způsob pro naše trávení a rychleji se objeví pocit nasycení, zároveň tato činnost, zaměřená na prožívání TEĎ A TADY, dává naší hlavě prostor k regeneraci a zastavení tzv. bloudivých myšlenek. (Bloudivými myšlenkami se nazývají opakující se myšlenky, které nás vracejí do minulosti nebo se potulují v budoucnosti. Naše tělo vyčerpávají a berou nám energii. Výzkumy dokonce ukazují přímou souvislost mezi „touláním mysli“ a rychlostí stárnutí našich buněk.)
Jaké je to zhltnout kafe a poznat, že jsme ho vypili, podle prázdného hrnku? Nebo když rozbalíte sáček chipsů a najednou je prázdný a vy ani nevíte, že jste ho celý snědli?
A jaké to je, když si například dovolíme kávu vychutnat a vnímat ji všemi smysly?
METODA VŠÍMAVÉHO JEDENÍ / PITÍ přináší zklidnění a lepší koncentraci. A pokud vás napadá, že na to nemáte čas, tak vězte, že stačí pár vteřin, minuta a efekt se dostaví. Je to jen sabotážní myšlenka v naší hlavě, která vyskakuje s tím, že „na tohle JÁ nemám čas…“.
A do třetice ještě jedno CVIČENÍ VŠÍMAVOSTI DO ADVENTNÍHO ČASU. Smyslem adventu právě má být zpomalení, ohlédnutí za celým rokem, zastavení, a tak se nám přímo nabízí METODA ČASOVÉ LUPY.
Vezměte si papír a malujte na něj čáry, klikyháky, obrázky a třeba i ležatou osmičku, symbol nekonečna. A teď pokračujte, s polovičním tempem. PROSTĚ ZPOMALTE… A ještě více zpomalte. Všímejte si, jak tužka klouže po papíře, jaké ornamenty vznikají, jaké pohyby vaše ruka dělá. V plném soustředění na tuto činnost rozvíjíme svou schopnost VŠÍMAVOSTI.
A tak až budete chodit po adventních trzích, dělat vánoční výzdobu, připravovat adventní věnce, cukroví nebo balit dárky, zkuste ZPOMALIT A VÍCE SI VŠÍMAT VŠECH SMYSLOVÝCH VJEMŮ. Co vidíte, slyšíte, vnímáte hmatem, čichem a chutí? Pozorujte své vjemy a prožívejte je. Myšlenky, které nám blokují setrvávání v daném okamžiku, pošlete pryč a navraťte se k prožitku všech vůní, barev, chutí, vizuálních a sluchových vjemů.
V tomto článku jste měli možnost se seznámit se základními technikami přístupu VŠÍMAVÉ POZORNOSTI (tzv. mindfulness) a vyzkoušet si techniky:
Vnímání všemi smysly
Všímavé jedení/pití
Časová lupa
Tyto techniky máte možnost rozvíjet téměř kdykoliv, nepotřebujete k nim žádný speciální prostor, čas, pomůcky. Je jen na vás, zda máte chuť vyzkoušet něco nového a objevovat další zdroje své energie.
„Úhly pohledu okem sil psychické odolnosti“
Autorka: Hana Škorcová, daňová poradkyně; akvarel, pero
Přeji vám hodně spokojenosti a energie získané z vědomého všímání si tady a teď,
Anita Crkalová
„Minulost je historií, budoucnost je neznámá a přítomnost je dar.“ „Chcete-li všechno stihnout, zpomalte.“PhDr. Anita Crkalová se specializuje především na oblast sebepoznání, zdroje energie, na koučování a tvořivost v každodenním životě. Je lektorkou soft-skills, akreditovanou koučkou a supervizorkou koučovacích výcviků, zabývá se také publikační činností. Zajímá ji téma „stabilita v pohybu“ – téma, které právě v dnešní době získává na důležitosti. Zaměřuje se na souvislosti mezi myšlením, chováním a prožíváním. Lektorské a koučovací činnosti se věnuje více než 30 let. Je absolventkou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Jejím mottem je citát Marcela Prousta: „Skutečný objev – to není najít nové země, ale dívat se na svět novýma očima.“
Pro KDP ve spolupráci s Mgr. Hanou Vykoupilovou vede kurzy zvládání stresu, prevence syndromu vyhoření a rozvíjení odolnosti – Program Devětsil www.learninghub.cz/devetsil/.
Jsou dan ny srážkovou daní p ímo u zdroje – tedy u plátce (jedná se nap . o úroky u nepodnikatel z bankovních vklad , výnosy z dluhopis u emitenta, podíly na zisku i dividendy u spole nosti), zde je stále nastavena da na 15 % a p íjemce výnos nemusí nic d lat, p íjmy neuvádí do da ového p iznání.
P íjmy z kapitálového majetku d líme na p íjmy, které: Úv r nebo dluhopis?
Nejsou podrobeny dani u plátce – musí být zahrnuty do díl ího základu dan v da ovém p iznání v itele; jedná se typicky o úroky z úv r , záp j ek, vkladových cenných papír , sm nek, jejímž vydáním sm ne ný dlužník získává pen žní prost edky, kladné výnosy z obchodování s investi ními nástroji.
V p ípad , že fyzická osoba, v itel, poskytne dlužníkovi úv r i záp j ku, které ho na základ p ijatých úrok výnosov dostane p es ástku 1,87 mil. K , zdaní veškeré p íjmy nad tuto ástku 23 % Pokud však dlužník jako emitent vydá dluhopisy, které v itel jako investor zakoupí, a tím poskytne dluhové nancování, tak jsou veškeré výnosy z dluhopis dan ny u zdroje. Emitent odvede z výnosu 15 % srážkovou da a žádné další dan ní se držitele dluhopis již netýká. Výnosy z dluhopis se neuvádí do díl ího základu dan fyzické osoby.
KANCELÁ PRAHA Florentinum (vchod A), Na Florenci 2116/15, Praha
KANCELÁ BRNO Jiráskova 229/25, Brno
ZDA OVÁNÍ P ÍJM Z KAPITÁLOVÉHO MAJETKU PODLÉHÁ DA OVÉMU PÁSMU 23 %
